MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ANDREA KAŠPAROVÁ
BRNO 2012
1
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Institut celoživotního vzdělávání
Vzájemná spolupráce a zkušenost SŠ a PPP
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Helena Fejfarová
Bc. Andrea Kašparová
Brno 2012
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vzájemná spolupráce a zkušenost SŠ a PPP vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky Institut celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brno, dne……………………………….…… Andrea Kašparová……………………………...
3
Poděkování Mé poděkování patří všem, kteří mi poskytli radu či pomoc při shromažďování a zpracovávání dat. Především chci poděkovat Mgr. Heleně Fejfarové, za poskytnuté připomínky, rady a pomoc.
4
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je vyhledat a zpracovat dostupné zdroje na téma Vzájemná spolupráce a zkušenost SŠ a PPP. Vzhledem k důležitosti daných služeb v rámci výchovně vzdělávacího systému i v rámci společnosti jsem se v této práci zaměřila na spolupráci a zkušenosti výchovných poradců na SŠ s pedagogicko – psychologickými poradnami a zároveň na pohled pedagogicko – psychologických poraden na spolupráci s výchovnými poradci ze SŠ. Ke zjištění spolupráce v těchto poradenských zařízeních bylo provedeno výzkumné šetření prostřednictvím dotazníku, které bude mapovat vzájemnou spolupráci a zkušenosti pedagogů na SŠ a pracovníků pedagogicko – psychologické poradny. Pomocí výzkumného šetření - metodou dotazování bych se chtěla dozvědět, jednak jak vnímají pedagogové na SŠ spolupráci s pedagogicko – psychologickými poradnami a také pohled pracovníků pedagogicko – psychologických poraden na spolupráci s pedagogy na SŠ ve vybrané lokalitě (Trutnov, Náchod).
Klíčová slova: poradenství, výchovný poradce, pedagogicko – psychologická poradna (PPP), střední školy
5
Abstract The aim of this thesis is to find and process available sources for the topic Reciprocal co-operation medium school and educational - psychological counseling. Because of the importance of the services in both raising educational system and society I focused on the topic of co-operation and experience educational consultant on medium schools with educational and psychological advisory together with the reverse view of educational and psychological advisory on the co-operation with educational consultants on medium school. For the finding how they co-operate in these advisory facilities there will be carry out research with questionnaire. The questionnaire will follow co-operation and experience of teachers on medium school with workers in educational and psychological advisory. Research with questionnaire should help me with finding out how teacher on medium school perceive their co-operation with educational and psychological advisory. I’d like to pay attention to the view of workers of educational and psychological advisory on their co-operation with teachers on medium school in chosen locality (Trutnov, Náchod).
Keyswords: counseling, an educational consultant, educational - psychological counseling (PPP), medium schools
6
OBSAH
1 ÚVOD
9
2 CÍL
10
3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ
11
3.1 VYMEZENÍ SPOLUPRÁCE A DOSTUPNOST SLUŽEB PPP
11
3.2 METODOLOGIE
12
4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
14
4.1 PORADENSKÉ SLUŽBY A PORADENSTVÍ
14
4.1.1 VZTAH MEZI PORADENSKÝMI SLUŽBAMI A PORADENSTVÍM
14
4.2 PEDAGOGICKO - PSYCHOLOGICKÉ PORADNY (PPP)
15
4.2.1 SLUŽBY PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÉHO PORADENSTVÍ
16
4.3 SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ CENTRA (SPC)
19
4.4 VÝCHOVNÝ PORADCE
20
4.4.1 FUNKCE VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ
22
4.4.2 ODBORNÁ POMOC VÝCHOVNÉHO PORADCE
23
4.4.3 OSOBNOST VÝCHOVNÉHO PORADCE
24
4.5 VÝCHOVNÉ PORADENSTVÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
25
4.5.1 PORADENSKÝ PROCES
27
4.5.2 PROFESNÍ PORADENSTVÍ
28
4.6 FUNKCE SYSTÉMU PORADENSKÝCH SLUŽEB V OBLASTI VÝCHOVY
4.7 POPIS PORADENSKÉHO SYSTÉMU
A VZDĚLÁVÁNÍ29
30
7
5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE
34
5.1 VYHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE PEDAGOGŮ SŠ S PPP
34
5.1.1 OKRES TRUTNOV
34
5.1.2 OKRES NÁCHOD
39
5.2 VYHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE PRACOVNÍKŮ PPP
44
6 DISKUZE
47
6.1 VYHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE PEDAGOGŮ SŠ S PPP
47
6.2 VYHODNOCENÍ SPOLUPRÁCE PRACOVNÍKŮ PPP
50
7 ZÁVĚR
52
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
55
9 SEZNAM ZKRATEK
58
10 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK
59
11 SEZNAM PŘÍLOH
60
12 PŘÍLOHY
61
8
1 ÚVOD Vzhledem k důležitosti poradenských služeb v rámci výchovně vzdělávacího systému i v rámci společnosti, jsem se v této práci zaměřila na téma Vzájemná
spolupráce
pedagogů
na
středních
školách
s
pedagogicko – psychologickými poradnami (dále v textu této práce uváděných jako PPP), které patří mezi instituce výchovně vzdělávacího systému a poskytovatele poradenských služeb. V souvislosti s rozsahem dané problematiky jsem si téma této práce zúžila na dostupnost poradenských služeb (PPP) pouze v kraji Královéhradeckém (v městech Trutnov a Náchod). Charakteristika problematiky PPP je v této bakalářské práci zpracována na základě odborné literatury a pomocí údajů získaných z průzkumného šetření. V dnešní době stále klesá počet žáků na školách, s tím je i spojený klesající počet škol v jednotlivých regionech. Nicméně stále se více vyskytují výukové či výchovné problémy u žáků. Těmto problémům se věnují na školách výchovní poradci, kteří mohou žáka a jeho rodiče odkázat na pracovníky PPP. Pracovníci PPP podrobí žáka vyšetření, na jehož základě doporučí jednotlivé kroky k odstranění nastalého problému. S výsledkem pracovníků PPP seznámí rodiče výchovného poradce, ten na základě doporučení PPP může žákovi umožnit zlepšení výchovného či výukového problému. Proto je komunikace hlavním přínosem pro všechny zúčastněné strany. Bez komunikace by velmi těžko žákovi mohli zvolení odborníci pomoci a usnadnit mu tak další vzdělávání. Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Území kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno pěti okresy - Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. (ČSUb)
9
2 CÍL Cílem této BP bude zjištění struktury a podoby reálné spolupráce a zkušenosti SŠ pedagogů s poradenskými službami pedagogicko – psychologických poraden a stejně tak zkušenosti poraden s komunikací s výchovnými poradci na SŠ. Vzhledem k důležitosti daných služeb v rámci výchovně vzdělávacího systému i v rámci společnosti jsem se v této práci zaměřila na téma spolupráce a zkušenost pedagogů na SŠ s poradenskými službami pedagogicko – psychologických poraden (dále v textu jako PPP), které patří mezi instituce výchovně vzdělávacího systému a poskytovatele poradenských služeb. Literární část bude zpracována na základě dostupné odborné literatury. Cílem praktické části bylo provést průzkumné šetření na středních školách (výchovní poradci) ve vybraných dvou okresech (Trutnov a Náchod) a ve dvou PPP (pracovníci poraden) spadající do těchto okresů. Ke zjištění dostupnosti v těchto poradenských zařízeních bude provedeno výzkumné šetření prostřednictvím dotazníku, které bude mapovat spolupráci a zkušenosti pedagogů na SŠ s pracovníky PPP a dostupnost jejich služeb ve vybrané lokalitě. Pomocí výzkumného šetření bych se chtěla dozvědět, jednak: jak vnímají pedagogové ze SŠ spolupráci s PPP pohled pracovníků PPP na spolupráci s pedagogy na SŠ ve vybrané lokalitě
10
3 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ 3.1 Vymezení spolupráce a dostupnost služeb PPP Z následující tabulky (tab. č. 1) je zřejmé, že počet škol a žáků je ve vybraných městech (Náchod, Trutnov) přibližně stejný. Ve školním roce 2009/2010 byl stav žáků na školách vyšší, na rozdíl od nadcházejícího školního roku 2010/2011. Tabulka č. 1 Počet středních škol Králové Hradecký kraj Počet středních škol Počet žáků Počet žáků 2009/2010 2010/2011 28 11 655 11 153 Hradec Králové 16 5 666 5 504 Náchod 18 5 704 5 565 Trutnov Zdroj: ČSUc,d Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2010,2011 Následující tabulka č. 2 zobrazuje počet žáků dle jednotlivých typů škol. Zde se také ukazuje klesající tendence počtu škol a jejich žáků. Nicméně to na komunikaci mezi výchovným poradcem a PPP nemění. Výchovné či výukové problémy spíše u žáků přibývají. Proto je komunikace v dnešní době velmi důležitá, ať už ze strany rodičů žáka, výchovného poradce či pracovníků PPP. Tabulka č. 2 Školy podle typu v Králové hradeckém kraji Školní rok (School year) 2009/2010 2010/2011 2011/2012 Střední školy celkem 85 84 81 Žáci 30 949 29 745 28 038 Učitelé 2 622 Obry gymnázií 20 20 19 Žáci 7 379 7 172 7 040 Obory odborného vzdělání na SŠ 72 71 68 (bez nástavbového studia) Žáci 21 372 20 641 19 226 Obory nástavbového studia 27 27 26 Žáci 2 198 1 932 1 772 Zdroj: ČSUa - Vybrané údaje za Královéhradecký kraj - školství
11
3.2 Metodologie V praktické části práce bylo ke zjištění spolupráce v poradenských zařízeních provedeno průzkumné šetření prostřednictvím dotazníku, které bude mapovat spolupráci a zkušenosti pedagogů na SŠ s pracovníky pedagogicko – psychologické poradny. Pomocí průzkumného šetření - metodou dotazování bych se chtěla dozvědět, jednak jak vnímají pedagogové na SŠ spolupráci s pedagogicko – psychologickými poradnami a také pohled pracovníků dvou pedagogicko – psychologických poraden na spolupráci s pedagogy na SŠ v městech Trutnov a Náchod. Tyto průzkumné otázky, bych chtěla zodpovědět také na základě odpovědí na uvedené podotázky Jaká je dostupnost služeb v těchto poradenských zařízeních? Jaký je rozsah služeb PPP? Jaké jsou možnosti zlepšení spolupráce? Vzhledem k tomu, že respektování rovnosti v rámci cílové skupiny poradenských služeb PPP se závazně řídí podle Listiny základních práv a svobod, nevěnuji se této problematice dále v rámci jednotlivých podotázek. Výzkum probíhal v období od 5.4.2012 do 20.5.2012 na SŠ v okrese Trutnov a Náchod. Také probíhal ve dvou PPP v kraji Královéhradeckém, a to v městě Trutnov a Náchod.
Respondenti Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 20 respondentů z řad výchovných poradců. Zúčastněné školy: pět akademií, šest gymnasií, sedm střední odborných škol a středních odborných učilišť, dvě střední průmyslové školy. Dotazníkového šetření se zúčastnily celkem čtyři zaměstnankyně dvou PPP. Respondenty ve skupině pedagogů byli ti, kteří spolupracovali s poradenským zařízením. Ve skupině zaměstnanců PPP představovali respondenty odborní pracovníci poraden, tedy v tomto případě speciální pedagogové a psychologové.
12
Při administraci dotazníků pro pedagogy na SŠ a dotazníků pro PPP jsem spolupracovala
přímo
s pedagogy
(výchovní
poradci)
a
s vedením
PPP.
Časová náročnost představovala přibližně 10 minut. Vzor dotazníku viz příloha č. 5. Dotazníky pro zaměstnance poraden byly administrovány za pečlivé spolupráce s
vedením
poraden.
Časová
náročnost
představovala
přibližně
10
minut.
Vzor dotazníku viz příloha č. 4. Dotazník jsem rozložila do několika tematických částí. Jednalo se tedy o tematickou část k dostupnosti časové, rozsah poskytování služeb, možnosti zlepšení spolupráce. Po daných tematických částech následovaly v obou dotaznících identifikační údaje z důvodu zjištění složení výzkumného vzorku. Před finální administrací byla podoba dotazníku konzultována s pracovnicí PPP.
13
4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Poradenské služby a poradenství Od narození se můžeme setkávat s úspěchy i neúspěchy, které musíme nějakým způsobem překonávat a řešit s nimi spojené problémy. Některé situace dokážeme vyřešit sami nebo s pomocí přátel či rodiny. Občas toho však schopni nejsme, a proto potřebujeme pomoc ze strany odborníků, kteří by měli mít s řešením nejrůznějších lidských problémů již řadu zkušeností. Odborníci by měli dokázat profesionálně pomoci, například prostřednictvím právě poradenských služeb. V České republice existuje velmi široká nabídka poradenských služeb pro výchovné poradce, z níž si vybírají právě službu, jež by měla pomoci vyřešit problémy.
4.1.1 Vztah mezi poradenskými službami a poradenstvím Poradenství jako odborná pomoc, určitého cíle, obsahu je určena pro konkrétní cílovou skupinu, uskutečňuje se prostřednictvím poradenských služeb, které by měly být institucionálně zakotveny v poradenství, a které by měly vycházet z teoretických principů poradenství. Příloha č. 1 Schematické znázornění poradenského systému v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Pavel Hartl (in Matoušek, 2003) vymezuje poradenství velmi obecně jako všestrannou činnost, na níž se podílí mnoho osob a organizací, jejímž výsledkem je získávání informací, které lidem umožní rozšířit své znalosti, případně i dovednosti, jak řešit určité problémy. Neměli bychom zapomenout na tyto základní oblasti, z nichž by mělo poradenství vycházet a k nimž by měly poradenské služby směřovat: „Usnadnění změny chování – přispívat ke změně chování, jež umožní klientovi produktivnější a uspokojivější život, avšak v mezích společenských požadavků (Hadj – Moussová, aj., 2005, s. 40 – 41). Zvýšit adaptabilní dovednosti – učit klienta vyrovnávat se s novými situacemi a
novými
požadavky
v
jednotlivých
(Hadj – Moussová, aj., 2005, s. 40 – 41).
14
etapách
životní
cesty
Zlepšit vztahy – pracovat s klientem tak, aby se mu pomohlo zlepšit kvalitu vztahů k druhým lidem i sobě samému (Hadj – Moussová, aj., 2005, s. 40 – 41). Zvýšit kvalitu rozhodování – vést klienta k samostatnému kritickému rozhodování. Pomáhat klientům získat informace a objasnit osobnostní dispozice, které se mohou vztahovat k vlastnímu rozhodnutí. Rozhodování souvisí i s přijetím osobní odpovědnosti. Tento úkol může být však pro mnohé klienty obtížný a komplikovaný (Hadj – Moussová, aj., 2005, s. 40 – 41). Pomoci rozvinout klientův osobní potenciál – snažit se optimalizovat růst a vývoj klientů tím, že jim bude poskytnuta či dána příležitost učit se novým způsobům
využívání
vlastních
schopností
a
zájmů“
(Hadj – Moussová, aj., 2005, s. 40 – 41).
4.2 Pedagogicko - psychologické poradny (PPP) PPP jsou samostatná poradenská zařízení, která vznikala v 60. a počátkem 70. let. Poskytují služby dětem, mládeži, jejich rodičům, učitelům. Hlavním úkolem poraden je psychologická péče, poradenství a odborné konzultace v oblasti osobnostního a vzdělávacího vývoje dětí a mládeže. (Vítková 2004 s. 22) PPP: (Vyhláška č. 72 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních), Standardní činnost poraden viz Příloha č. 1 ,,Diagnostikují speciální vzdělávací potřeby žáků ve školách, které nejsou samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, a vypracovávají odborné posudky a návrhy opatření pro školy a školská zařízení na základě výsledků psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky“, ,,poskytují poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo vzniku problémů v osobnostním a sociálním vývoji, jejich zákonným zástupcům a pedagogickým pracovníkům vzdělávajícím tyto žáky, poskytuje poradenské služby zaměřené na vyjasňování osobních perspektiv žáků“, ,,poskytuje metodickou podporu škole“, ,,prostřednictvím metodika prevence zajišťuje prevenci sociálně patologickým jevů, realizaci preventivních opatření a koordinaci školních metodiků prevence.“ 15
Následující tabulka znázorňuje počty PPP v ČR podle krajů. Tabulka č. 3 Počty pracovišť PPP dle krajů (stav k 1.9.2011, zdroj IPPP ČRc) Kraj Praha 12 10 Jihočeský Kraj 5 Karlovarský Kraj 7+1 Liberecký Kraj 10+1 Pardubický Kraj 19+1 Jihomoravský Kraj 7 Zlínský Kraj Označení +1 tj. soukromá PPP
Středočeský Kraj Plzeňský Kraj Ústecký Kraj Královéhradecký Kraj Kraj Vysočina Olomoucký Kraj Moravskoslezský Kraj
17 10 13+1 8+1 8 13 18
Michálek (2008) uvádí, že poměrnou samostatnost vykazují ze systému poradenských pracovišť pouze PPP. PPP vlivem dějinným vývojem představují svébytný a veřejnosti přijímaný model poradenství v ČR zastoupený v každém okrese ČR. „Tento model má za následek nedostatečné teritoriální pokrytí ČR jednotlivými poradenskými pracovišti“ (Michálek, 2008, s. 43). Mezi zaměstnance PPP patří, podle oboru zaměření: -
Sociální pracovník
-
Psycholog
-
Speciální pedagog
-
Metodik prevence
-
Terapeut
4.2.1 Služby pedagogicko – psychologického poradenství Pedagogicko – psychologické služby samy o sobě neexistovaly dříve a v současné době ani neexistují jako takový samostatný druh poradenských služeb. Mnohdy se jedná o spojení pedagogických a psychologických poradenských služeb v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže. Služby se však nesoustředí pouze na pomoc žákům a studentům, ale pokud je to potřebné, jsou poskytovány také učitelům a pracovníkům různých institucí, jež pracují s dětmi a mládeží, a také rodičům žáka či studenta (IPPP ČRa, 2012).
16
V současné době jsou diagnostické nástroje užívané v PPP v největší míře připravovány
a
vydávány
Psychodiagnostikou
Brno,
s.r.o.,
následuje
pak
Psychodiagnostické a didaktické testy Bratislava a Testcentrem-Hogrefe, které je zastoupením švýcarských nakladatelství Hans Huber a Hogrefe Verlag v České republice a zahájilo svou činnost v r. 2000 (IPPP ČRa, 2012). Michalík (2008) uvádí, že chybí jednotný a jednoduchý model evidence a statistického sledování poradenských služeb (vázaných na klienta). Kvantum základních otázek „provozování“ poradenského systému (doporučené postupy, diagnostické nástroje) je probírána v oblasti dobrovolných sdružení pracovníků poradenských zařízení - přestože se jedná prokazatelně o základní úkol veřejné správy. „Segment PPP ve své činnosti využívá rozsáhlou a dobře propracovanou metodologii práce s diagnostickými nástroji, která má svůj původ v psychologických vědách. Tyto nástroje jsou navíc mezinárodně srovnatelné. Pracovníci poradenských zařízení patří (většinou) k velmi aktivním účastníkům vzdělávacího systému.“ (Michalík, 2008, s. 42).
Nejfrekventovanější
diagnostické
nástroje
diagnostických
v poradnách,
4 hlavní oblasti (IPPPa, 2010): 1. Testy obecných schopností – inteligence 2. Testy a výkonové zkoušky speciálních schopností, znalostí a dovedností 3. Dotazníky, objektivní a sebeposuzovací škály 4. Semiprojektivní testy a projektivní techniky
Oblasti diagnostiky, pro které PPP nástroje chybějí Michalík (2008) uvedl, že není vůbec uspokojivě vyřešen způsob předávání podkladů (medicínských, sociálních, rodinných) pro anamnézu jako nezbytný předpoklad kvalitní diagnostiky. Nejčastěji PPP uvádějí nedostatek nástrojů pro diagnostickou práci s cizinci. Další z tohoto hlediska problematické jsou podle sdělení sledovaných poraden nástroje pro diagnostiku sociokulturního znevýhodnění. Dále sledované PPP uvádějí nedostatek nástrojů pro diagnostiku emočních poruch a pro diagnostiku problémových 17
projevů chování. Některé poradny uvádějí nedostatek vhodných nástrojů pro diagnostiku vývoje předškolních dětí (IPPPa, 2010). Blízké propojení PPP se školami a školskými zařízeními bylo možno hodnotit jako
pozitivní
pouze
v
počáteční
fázi
vývoje
tohoto
systému
v
ČR.
Po uplynutí cca patnácti let patří tato stránka organizačního členění PPP (závislost na dané „speciální“ škole) mezi jednoznačně nejslabší stránky celého systému. V řadě případů se jedná o výrazný střet zájmů (Michalík, 2008). Michalík (2008, s. 43-44) dále uvádí, že: ,,tato situace vede k tomu, že v relativně malé ČR shledáváme již nyní podstatné odchylky v organizačním zabezpečení poradenského procesu. Stejně jako u dalšího vzdělávání není uspokojivě vyřešen systém supervizí uvnitř poradenského systému“. Porovnání PPP a SPC z hlediska užívání diagnostických nástrojů „V porovnání s PPP lze v SPC konstatovat značnou heterogenitu klientů vycházející z různých typů a stupňů jejich zdravotního postižení a stále častějších kombinací
různých
postižení.
Rozdíl
při
používání
diagnostických
nástrojů
v PPP a v SPC (specifičtější je jejich použití hlavně u senzorických omezení, případně tělesném nebo kombinovaném postižení) je hlavně v tom, že v SPC ne vždy mohou s ohledem na možnosti dítěte používat standardizovaný diagnostický nástroj v plném rozsahu, dodržovat časové limity u výkonových testů apod. Testy proto často upravují dle potřeby handicapu a konkrétního dítěte (zjednodušení zadání, zvětšení textu, navýšení nebo zrušení časového limitu) a při diagnostice používají mnoho dalších (nestandardních) pomůcek, které si vyrábí sami, nebo i běžné hračky, stavebnice, různé věci, apod.“ (IPPP ČRb, 2009). Michalík (2008) uvádí, že PPP vystupují vůči klientům velmi často krátkodobě, bez velké znalosti skutečných problémů a potřeb klienta. Vyšetření jsou tak často zkratkovitá, šablonovitá. Nejsou způsobilá podat odpovídající názor vzhledem k prognóze stavu klienta. Někteří pracovníci pociťují tento jev jako bránící ve skutečné identifikaci s vlastní činnosti. Zatím nejsou v ČR systémově (normativně, metodicky) upraveny možnosti diagnostikování vybrané oblasti speciálních vzdělávacích potřeb přímo školními psychology nebo školními speciálními pedagogy (v případě, že jsou k dispozici). 18
Dále vidí Michalík (2008) jako příležitost, postupné zvyšování počtu školních poradenských pracovníků působících přímo na školách (speciální pedagog, psycholog, apod.) což do budoucna umožní, aby se PPP a SPC věnovaly skutečné závažným problémům klientů systému.
4.3 Speciálně pedagogická centra (SPC) SPC začala vznikat od roku 1990. Zpočátku jako součást speciálních škol a v současné době jako samostatná pracoviště. Činnost speciálních pedagogických center je vymezena Vyhláškou č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízení. Poradenství center se uskutečňuje ambulantně a návštěvami pedagogických pracovníků
centra
v
školském
zařízení,
školách,
případně
v rodinách
(vyhláška č.72/2005, § 6). Tabulka č. 4 uvádí počty SPC v jednotlivých krajích. Do jeho kompetence spadají děti ve věku od tří let do ukončení vzdělávání. Standardní činnost center viz příloha č. 2 k vyhlášce č. 72/2005 Sb. Tabulka č. 4 Počty pracovišť SPC dle krajů, stav k roku 2011 (APSPC, 2011) Kraj Praha Jihočeský Kraj Karlovarský Kraj Liberecký Kraj Pardubický Kraj Jihomoravský Kraj Zlínský Kraj
20 6 1 6 6 11 6
Středočeský Kraj Plzeňský Kraj Ústecký Kraj Královéhradecký Kraj Kraj Vysočina Olomoucký Kraj Moravskoslezský Kraj
7 6 11 9 4 8 13
SPC zpravidla provázejí klienta po celou dobu školní docházky. Existuje tak prostor pro longitudinální podporu postupně upravovanou dle aktuálních potřeb klienta. SPC plní v některých případech svou roli i v podpoře rodin (mimo pojetí vzdělávání). Pouze díky pracovníkům SPC je zajištěno vzdělávání žáků s „jiným způsobem plnění povinné školní docházky“ (Michalík, 2008).
19
4.4 Výchovný poradce Podle Opekarové (2007) jde v klasickém pojetí o učitele - specialistu s určitou dobou učitelské praxe a s další následnou specializovanou vysokoškolskou kvalifikací. Ve vztahu k žákům funguje jako určitý prostředník mezi společenskými zájmy, zájmy konkrétního školského zařízení a zájmy jednotlivého žáka. Je zároveň také spojovacím mezičlánkem mezi mimoškolními PPP a konkrétním školským zařízením, kde spolu s učiteli pečuje o žáky během jejich výchovy a vzdělávání a přípravy na život v dospělosti. „Předpokladem pro výkon funkce výchovného poradce je podle vyhlášky MŠ ČSR č.59/1985 Sb. odborná a pedagogická způsobilost učitele příslušného stupně školy, nejméně 3 roky praxe a absolvované nebo po jmenování nastoupené specializační studium výchovného poradenství.“ (Lékařská fakulta UK, 1994) Výchovné poradenství je na školách upravováno legislativně. A to školským zákonem č. 561/2004 Sb., vyhláškou č. 72/20005 Sb., o poskytování poradenských služeb na školách a školských poradenských zařízení, vyhláškou č. 317/20005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisí a kariérním systému pedagogických pracovníků. Příloha č. 2 Schéma vzdělávacího systému ČR ve školním akademickém roce 2010/2011. Mezi požadavky kladené na výchovné poradce řadí Vališová „schopnost individualizovaného přístupu k dětem a dospívajícím, kteří potřebují pomoc, podporu či radu.“ (Vališová, 2007, s. 319) Michalík (2008) udáví, že poradenští pracovníci v pozici výchovného poradce a metodika prevence poukazují na nemožnost zvládat obsah činnosti ve vymezeném čase. Základní úkoly výchovného poradce dle Hadj Moussové (2002): 1. Informační činnost 2. Konzultační činnost 3. Poskytování odborné pomoci 4. Soustavné dlouhodobé poznávání, sledování a hodnocení vývoje žáků 5. Vlastní návrhy
20
Výchovní poradci mohou zvát na besedy s žáky odborníky na drogovou problematiku nebo šikanu a mohou také připravovat preventivní programy, které se zaměřují na nekázeň ve škole i mimo školu (Bendl, 2004). Výchovný
poradce
může
spolupracovat
i
s mimoškolními
orgány
a organizacemi, jako jsou například: PPP, středisko výchovné péče (SVP), Úřad práce, Policie, lékaři. Drahoňovská (2011) uvádí, že poradci na středních školách preferují možnost účastnit se spíše prezenčních než distančních kurzů. Dále pak účast na různých školeních je jejich druhá nejčastěji preferovaná volba podpory. Stejně jako poradci na ZŠ preferují poradci na SŠ sdílení praxe s kolegy raději formou osobních setkání. Poradci by měli rádi přístup ke včasným aktualizacím a aktualitám z MŠMT (které se týkají oblasti poradenství), také by někteří poradci přivítali informování formou elektronických periodik. Ale hlavně by rádi poradci získali větší prostor na práci s žáky a preferovali by méně administrativy, která se týká jejich hlavní pracovní náplně, ale i oblasti poradenství. Informační činnost (Mühlpachr, 2002) Výchovný poradce poskytuje svým žákům, jejich zákonným zástupcům a pěstounům, učitelům i ostatním pedagogickým pracovníkům informace: o činnosti zařízení výchovného poradenství a možnostech využívání jejich odborných služeb, o otázkách významných pro prevenci a nápravu problémů, které se mohou vyskytnout ve vývoji, výchově a vzdělávání žáků, studijní a profesní informace. Metodicky usměrňuje informační činnost třídních učitelů i učitelů odborného výcviku a poskytuje jim obsahovou a metodickou pomoc, tj. pomáhá jim v tom, o čem mají informovat a jak (Mühlpachr, 2002).
21
Konzultační činnost Výchovný poradce ve škole zabezpečuje individuální poradenskou, konzultační službu pro žáky i jejich zákonné zástupce tím, že poskytuje sám osobně konzultace žákům i zákonným zástupcům. Metodicky usměrňuje konzultační činnost třídních učitelů a poskytuje jim při tom obsahovou a metodickou pomoc (Hladká, 1999). Při plnění svých úkolů výchovný poradce spolupracuje zejména (Hladká, 1999): s vedením školy, se žáky, rodiči, pedagogickými pracovníky, s orgány sociálních odborů na obvodních úřadech, s pedagogicko – psychologickými poradnami, s podniky, s Policií ČR, s radou školy.
4.4.1 Funkce výchovného poradenství (Hadj Moussová, 2002): nápravná – jde o řešení konkrétních problémů, které už nastaly, nebo o odstranění zábran osobnostního rozvoje, jež se projevily právě vznikem problémů, preventivní – slouží k vytváření optimálních podmínek pro osobnostní růst žáka. Výchovné poradenství je záměrná činnost, kladoucí si přesně vymezené cíle. Výchovné a kariérové poradenství a prevenci sociálně pedagogických jevů zajišťuje žákům jejich škola prostřednictvím výchovního poradce a školního metodika prevence,
nebo
i
školního
psychologa
či
školního
speciálního
pedagoga
(Eurybase, 2011). Výchovný poradce se v dnešní době většinou zabývá problémovými žáky, tudíž se u něho předpokládá schopnost ujasnit si prioritní problémy žáků, jejich výskyt, příčiny i působící vlivy, aby nalezl vhodné metody řešení k dané situaci. Některé problémy žáků mají buď krátkodobý charakter, nebo charakter dlouhodobý. Většinou jsou spojeny s přechodem ze základní školy do nového prostředí. (Hadj Moussová, 2002). Ve vztahu dvou činitelů poradenské situace jsou relativně často pozorovány vztahy vzájemné nedůvěry a nepochopení. (poradenské pracoviště poukazuje na neochotu či nepochopnost školy a pedagoga respektovat její závěry – vers. – škola a VP poukazuje na formálnost a nedostatečnost závěrů poradenství a diagnostiky).
22
Leckdy nejde o selhání vyvolané jednotlivými aktéry případu, ale jde o výraz systémových problémů poradenského procesu (Michalík, 2008).
4.4.2 Odborná pomoc výchovného poradce (Hladká, 1999) při řešení osobních problémů jednotlivých žáků, při prevenci, zjišťování a řešení obtíží a problémů psychického a sociálního vývoje žáků v průběhu jejich studia ve škole, při volbě povolání a profesní orientaci, při prevenci sociálně patologických jevů. Odborná pomoc znamená: diagnostiku intervenční činnost podávání informací podávání doporučení Předpokladem kvalitní odborné pomoci výchovným poradcem je mít obsáhlé teoretické i odborné znalosti. Jisté životní a pedagogické zkušenosti, pozitivní vztah k mladým lidem i přiměřený pedagogický takt (Hladká, 1999). Žáci se musí vyrovnávat s novými požadavky, s novými předměty, s odlišnými vyučovacími metodami pedagogů. Ve škole jsou začleňováni do nových žákovských kolektivů, hledají své místo mezi ostatními spolužáky. U řady z nich dochází i ke změně širšího společenského prostředí, přicházejí studovat do nových lokalit (okres), někteří denně dojíždějí ze vzdálenějších oblastí (Hadj Moussová, 2002). Intervenční činnost Výchovný poradce pracuje se žáky, kteří mají výrazně ztížené podmínky studia a to z rozličných příčin. Příčiny mohou být objektivní – zaviněné žákem, nebo subjektivního charakteru. K zásadám nápravného působení patří (respektovat vnitřní i vnější podmínky žáka, stanovit dílčí cíle, pochvala, povzbuzení, respektovat zásadu přiměřenosti schopnostem žáka, zapojit rodiče, zapojit i jiné pedagogické pracovníky, kteří žáka učí) (Straková, 2003).
23
Příčiny problémového chování u žáků (Hadj Moussová, 2002). Nejčastější příčiny jsou: v rodinném prostředí (rozvod rodičů, špatná výchova rodičů), negativní vlivy sociálního prostředí, v němž se mladý člověk pohybuje (kouření, drogy, vandalismus), bezradnost nebo spíše snížená schopnost zvládat problémy související s dospíváním (psychický stav).
4.4.3 Osobnost výchovného poradce Pro efektivnost poradenské práce je velmi podstatná osobnost výchovného poradce. „Ředitel školy střední školy při výběru vhodného výchovného poradce (VP) musí zvažovat nejen jeho kvalifikační předpoklady, ale i charakterové vlastnosti, intelektuální úroveň, citové vybavení, sociální vnímavost, komunikativní schopnosti, pohotovost, schopnost orientace v konfliktních situacích, smysl pro přiměřenost. Výchovným poradcem by měl být pedagog, který má lidskou i profesionální důvěru a autoritu u kolegů i u žáků. Který dokáže svým působením prolamovat školní stereotypy, dokáže stimulovat a aktivizovat.“ (Hadj Moussová, 2002). Rozhodující dvě kvality výchovného poradce jsou podle Fontany důvěryhodnost a sympatie. Právě tyto dvě kvality by „měly být v konverzaci a v rozhovorech mezi poradcem a dítětem patrné“ (Fontana, 1997, s. 320). Fontana také zdůrazňuje, že výchovný poradce by měl být dobrý posluchač (Fontana, 1997, s. 321). Pro práci VP musí mít člověk tyto klíčové dovednosti: dle Drapela (1983, str. 40): 1. komunikační dovednosti 2. dovednost přesvědčovat 3. vztahové dovednosti 4. dovednost práce se skupinou 5. selekce optimálních variant řešení 6. dovednost aplikovat techniky řešení problémů 7. flexibilita 8. schopnost nadhledu 9. zaujetí lidskými otázkami a problémy
24
„Výchovný poradce by měl se žáky jednat upřímně, respektovat jejich osobnost a nikdy by neměl porozumění pouze předstírat. Předpokladem úspěšného působení na žáky je získání jejich důvěry“ (Hadj Moussová, 2002, s. 19). VP musí posuzovat své schopnosti (i odbornou způsobilost), možnosti a přiměřenost pomoci v té dané konkrétní situaci, pomoc však není poskytována za každou cenu (Otevřená společnost o.p.s., 2006).
4.5 Výchovné poradenství na středních školách Ředitel školy ustanovuje pedagogického pracovníka jako výchovného poradce. Výchovný poradce za svou svěřenou činnost odpovídá řediteli školy. Výchovný poradce může zároveň i učit žáky, což je v mnoha případech jeho výhodou. Zná tedy velmi dobře
daný
kolektiv
žáků.
Metodicky
je
výchovný
poradce
řízen
pedagogicko – psychologickou poradnou. Podle § 7 vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve škole zabezpečuje ředitel střední školy a to výchovným poradcem a školním metodikem prevence. Dále mohou být poradenské služby poskytovány školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem. Výchovný poradce a školní metodik prevence spolupracují s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky školy. Poradenské služby ve školách jsou poskytovány bezplatně, a to žákům i jejich zákonným zástupcům. Poradenské služby mají být poskytovány v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků“ (Vyhláška č. 72/2005 Sb., § 7). „Na středních školách je častý kontakt telefonem u 50 % poradců, 40 % uvádí, že jsou takto kontaktování málokdy a 10 % uvádí, že tento způsob kontaktu není v jejich praxi běžný vůbec. Nejméně často jsou poradci kontaktováni elektronicky (e-mailem či jinak přes webové stránky)“ Drahoňovská (2011, s. 31). Na základě stanovených cílů školy plní výchovný poradce dané cíle a úkoly, vyplývající z legislativní úpravy ze 70. let a vyhlášky č. 130/1980 Sb. o výchovném poradenství, jež byla novelizována vyhláškou č. 233/2003 Sb.
25
Výchovný poradce pracuje se základními metodickými pokyny, jakými jsou např.: Informace MŠMT čj. 14 453/ 2005-24 k zabezpečení vzdělání dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami s podporou asistence Metodický pokyn MŠMT č.j. 27 317/2004-24 Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky – MP 28275/2000-22 Metodický pokyn MŠMT čj. 14 514/2000-51 k prevenci sociálně patologických jevů dětí a mládeže Metodický pokyn MŠMT k projevům rasismu, xenofobie a intolerance – MP 14423/1999 – 22 Metodický pokyn MŠMT čj. 10 194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování žáků z výuky a prevence proti záškoláctví Vyhláška č.10/2003 Metodický pokyn č.j. 25 884/2003-24 Spolupráce škol a předškolních zařízení s Policií ČR při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeží páchané Výchovné poradenství je upraveno i Školským zákonem č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol Sdělení MŠMT ČR čj. 30 895/99-26 o stanovení míry přímé vyučovací povinnosti výchovných poradců Drahoňovská (2011) uvádí, že na středních školách je poradenským tématem č. 1 prospěch a následuje příprava na vstup na trh práce. Velmi často poradci na školách řeší s žáky volbu studia. Na střední škole je častěji s žáky probírána také možnost změny oboru. Z důvodu prolínání rolí poradce (jak oblast kariérní volby, tak oblast výchovná), řeší často poradci škol také výchovné problémy, problémy s motivací ke studiu či problémy osobního charakteru. Předčasné ukončení studia řeší častěji poradci na SŠ než poradci na ZŠ.
26
4.5.1 Poradenský proces „Za nejefektivnější lze považovat práci pravidelnou, systematickou, doplňující školní i mimoškolní působení ve spolupráci s rodiči.“ (Nešpor, 2000, s. 87). Tabulka č. 5 zobrazuje fáze poradenského systému. Role výchovného poradce v poradenském procesu - percepce výchovného poradce žáky (SOŠ a SOU) Ukázalo se, že naprostá většina dotazovaných žáků nevnímá výchovného poradce jako partnera dostatečně důvěryhodného pro řešení svých obtíží. Celá 1/4 dotázaných uvedla, že by se výchovnému poradci na škole se svými problémy nesvěřila. Srovnání s výsledky z gymnázií ukázalo, že zatímco žáci gymnázií požadují především „praktické“ poradenství, tj. informace a rady. Potřeby žáků SOU a SOŠ směřují k „hlubšímu“ poradenství založenému na porozumění žákovu problému. Za nynější právní úpravy funkce výchovného poradce, která neodpovídá reálným potřebám současné školní praxe – dnes mnohem více závislé na individuálním přístupu, nelze tuto situaci považovat za optimální (NÚOV, 2003). Obecně nízkou důvěru vůči výchovnému poradci, která vyplynula z výzkumu „nelze jednoznačně interpretovat jako nedůvěru vůči poradci jako konkrétní osobě nebo jeho odborným schopnostem, jakkoliv v řadě konkrétních případů tomu tak může být. Stejně tak může být odrazem právě nedostatečné komunikace mezi poradcem a žáky a z toho pramenící nízké informovanosti o jeho poradenských možnostech“ (NÚOV, s. 25) Pedagogicko-psychologickou pomoc žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti či vzniku problémů v osobnostním nebo sociálním vývoji poskytuje také síť PPP. Poradny poskytuji služby i rodičům a pedagogickým pracovníků, kteří tyto žáky vzdělávají. Poradenství ve vzdělávání a výchově zdravotně postižených nebo znevýhodněných žáků zajišťuji speciálně pedagogická centra (Eurybase, 2011). Drahoňovská (2011) zjistila, že výchovní (kariéroví) poradci na SŠ jsou nejčastěji ženy s pedagogickým vzděláním středního věku s délkou praxe v oblasti vzdělávací a profesní volby v průměru 6 let. Poradenskou praxi vykonávají nejčastěji v kombinaci s učitelstvím. Často také mají v rámci jednoho úvazku ještě další role. Na poradenskou praxi tedy v reálném čase nemají dostatečný prostor“.
27
Tabulka č. 5 Fáze poradenského procesu (Hadj Moussová, 2002) 1. fáze 2. fáze
3. fáze
4. fáze
5. fáze
Seznámení
tzn. Získávání základních informací o žákovi; vytvoření vztahu důvěry Vymezení problému a učinit si představu, jak žák svůj problém Diagnóza prožívá - objasnit reálný stav - podstatou je, aby žák pochopil, v čem je jeho chování problémové Na základě výsledků diagnostikypřistupuje výchovný poradce spolu Volby cíle a se žákem ke stanovení cíle a dalšího postupu - výchovný poradce alternativ navrhuje alternativy řešení, které musí obsahovat jednotlivé dílčí kroky řešení a techniky, jež musí odpovídat možnostem a schopnostem žáka. - výchovný poradce se zaméří na podporu žáka, aby se rozhodl k řešení dané situace a k výbéru konkrétní alternativy, Rozhodnutí - žák musí být informován o výhodách jednotlivých možných alternativ žáka i o eventuálních negativních důsledcích - může se i stát, že žák nechce žádné rozhodnutí učinit Výchovný poradce pomáhá při zdolávání překážek, posiluje vytrvalost, povzbuzuje, hodnotí výsledky, vede žáka k postupnému Popora žáka osamostatňování. Pokud zvolené řešení nevede k žádoucímu výsledku, pak pravděpodobně došlo k chybě v některé předchozí fázi, takže bude nutné se vrátit a chyby napravit.
4.5.2 Profesní poradenství Činnost výchovného poradce na škole našeho typu je úžeji nasměrovaná a má méně poslání vzhledem k odbornému zaměření školy. (Rouš, 2011) Výchovný poradce vykonává následující konkrétní činnosti (Rouš, 2011, s. 8): ,,poskytuje individuální porady žákům a jejich zákonným zástupcům v otázkách týkajících se dalšího studia“, ,,projednává se žáky a jejich zákonnými zástupci možnosti přestupu na jiný typ studia“, ,,poskytuje rady a dává doporučení žákům a jejich rodičům v případech, kdy z různých příčin žák nedokončí studium a předčasně z naší školy odchází“, ,,shromažďuje informace o možnosti dalšího studia na středních školách, o podmínkách přijetí na různé formy nástavbového studia a pro absolventy studijního oboru obchodník shromažďuje informace o možnostech studia na vysokých a vyšších odborných školách, předává jim dostupné materiály týkající se přijímacích zkoušek“, ,,účastní se dnů otevřených dveří pro žáky devátých tříd základních škol a podává informace o studiu i o vnitřním životě školy. Kontaktuje i výchovné poradce některých základních škol, aby vycházejícím žákům mohli podat ucelenější informace o naší škole i o profesním uplatnění absolventů na trhu práce“,
28
,,Důležitou roli pedagogicko-psychologických poraden vidí poradci z obou stupňů škol v oblasti testování a diagnostiky studijních předpokladů, v dalším sledu vidí poradci na obou stupních škol jejich roli také v poskytování komplexního individuálního kariérového poradenství. V oblastech kariérového poradenství, které se přímo vážou na trh práce a pracovní uplatnění, ale respondenti roli poraden vidí spíše jako doplňující (oproti roli úřadu práce a škol)“ Drahoňovská (2011, s. 29).
4.6 Funkce systému poradenských služeb v oblasti výchovy a vzdělávání Poradenská zařízení mohou poskytovat své služby nejrůznějšími formami, jež mohou zahrnovat činnost informační, konzultační, intervenční a diagnostickou. Služby pedagogicko – psychologického poradenství jsou určeny dětem a mládeži, včetně dětí a mládeže se zdravotním postižením, ve věku od tří let do ukončení vyššího stupně odborného vzdělání, rodičům a dalším zákonným zástupcům dětí a žáků, učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení. „Formy a metody práce by měly směřovat především k posílení preventivní činnosti, k posílení spolupráce s rodiči, k rozvoji poradenské intervence a k navazování spolupráce se všemi státními i nestátními institucemi, které se mohou podílet na péči o děti a mládež“ (Vávrová, 1999, s. 13). Systém pedagogicko – psychologických poradenských služeb představuje podpůrný systém, jež je podsystémem školské soustavy. Mezi důležité funkce tohoto systému by měla patřit (Vávrová, 1999, s. 12 – 13): 1) Funkce optimalizační – systém pedagogicko – psychologických poradenských služeb by měl přispívat k optimalizaci procesu výchovy a vzdělávání ve škole a v rodině a to především tím, že by měl: poskytovat odbornou pomoc při řešení otázek rozvoje osobnosti dětí a žáků v procesu vzdělávání; poskytovat odbornou pomoc při prevenci, zjišťování a řešení problémů a obtíží psychického a sociálního vývoje dětí a mládeže, jež se projevují v procesu vzdělávání; 29
poskytovat odbornou pomoc při řešení otázek souvisejících s volbou vzdělávací cesty a profesní orientace. 2) Funkce preventivní – systém pedagogicko – psychologických služeb by se měl podílet na primární, ale také na sekundární prevenci sociálně patologických jevů (Vávrová, 1999, s. 12 – 13).
4.7 Popis poradenského systému Schematické znázornění poradenského systému v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti viz příloha č. 2 a) Národní úroveň Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), které je v České republice ústředním orgánem státní správy a které zodpovídá za celý systém vzdělávání. Hlavní nástroj řízení představuje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, jež mimo jiné stanovuje způsob zajištění a realizace poradenského systému v resortu školství. MŠMT ovlivňuje fungování poradenského systému prostřednictvím krajských úřadů a přímo řízených institucí, na které přeneslo odpovědnost za rozvoj poradenského systému.
Mezi přímo řízené organizace patří (2010): Institut pedagogicko – psychologického poradenství (dále jen IPPP) Oddělení kariérového poradenství Národního ústavu odborného vzdělávání Výzkumný ústav pedagogický (dále jen VÚP) Ústav pro informace ve vzdělávání (dále jen ÚIV) Národní institut dětí a mládeže (dále jen NIDM) Národní informační středisko pro poradenství Národního vzdělávacího fondu, o.p.s.
30
Sloučení VÚP s NÚOV a s IPPP Od 1. července 2011 došlo ke sloučení tří přímo řízených organizací MŠMT: Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (VÚP), Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Jejich nástupnická organizace dostala název Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Národní ústav pro vzdělávání bude řešit otázky předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, včetně vzdělávání uměleckého a jazykového. Ústav se také bude zabývat pedagogicko-psychologickým, speciálně pedagogickým, výchovným a kariérovým poradenstvím ve školství (VÚP, 2011). b) Krajská úroveň Rozvoj poradenských služeb, tak i poradenských služeb je v kompetenci krajských úřadů. Pod krajské úřady spadají PPP a SPC (Freibergová, 2005). Pedagogicko – psychologické poradny (dále jen PPP) Speciálně pedagogická centra (dále jen SPC) Střediska výchovné péče (dále jen SVP) c) Školská úroveň Orientován na poradenskou činnost vzhledem k žákům a studentům, nebo jejich rodičům. Za poskytování poradenských služeb na škole je zodpovědný ředitel školy (Freibergová, 2005). Výchovný poradce Školní metodik prevence sociálně patologických jevů Školní psycholog Speciální pedagog „Poradenské služby ve školách a školských zařízeních by měly být poskytovány dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením“ (§1 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb.). Standardní poradenské služby, uvedené v přílohách právě zmíněné vyhlášky, by měly poskytovat školská poradenská zařízení a školy bezplatně, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení (Vyhláška č. 72/2005 Sb.). 31
Podmínkou pro poskytnutí služby bývá písemný souhlas žáka, případně písemný souhlas V
jeho
případech
zákonného stanovených
zástupce,
jedná-li
zvláštními
se
právními
o
žáka předpisy,
nezletilého. například
zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně – právní ochraně dětí, není souhlasu třeba (Vyhláška č. 72/2005 Sb.). Poradenské služby pro další vzdělávání (DV) v působnosti resortu MŠMT jsou poskytovány institucemi často zasahujícími do školského systému počátečního vzdělávání, avšak v přístupu koncepce CŽU dochází k rozšíření cílové skupiny i na skupinu osob, které už školský systém počátečního vzdělávání ukončily (NÚPV, 2010). Mezi silné stránky těchto poradenských služeb patří např. (NÚPV, 2010, s. 15): institucionální podpora zpravidla již existujících školských zařízení, materiální podpora již existujících vzdělávacích programů, bližší spojitost se vzdělávací soustavou, profesní zázemí pedagogických pracovníků v již existujících školských zařízeních, odpovídající kvalifikace poradců daná zákonem, zpravidla povinné další vzdělávání pedagogických pracovníků. Podle Michalíka (2008) platí pro poradenský systém stejně jako pro ostatní oblasti, že příprava a přijetí potřebných legislativních změn je v důsledku obtíží legislativního procesu velmi složitá a zdlouhavá. Slabé stránky poradenských služeb se týkají např. následujících problémů (NÚPV, 2010, s. 15): legislativní zakotvení je rozptýleno do více zákonů a vyhlášek, veřejností vnímáno jako služby pro děti a mládež, v návaznosti na znalosti trhu práce nedostatečná kvalifikace pedagogických pracovníků, poradci ve školství jsou primárně vnímáni jako učitelé, teprve pak jako poradci, nižší priorita poradenství pro další vzdělávání na úrovni škol, nízká časová dotace (např. u výchovných poradců).
32
„Jako největší slabinu propagace lze označit propagaci služeb kariérového poradce vně školy. Dohledatelnost služeb kariérového poradce na webových stránkách školy hodnotí rozhodně pozitivně pouze necelých 40 % respondentů a spíše pozitivně 36,2 %. Čtvrtina respondentů vidí v propagaci na internetu slabiny resp. spíše a rozhodně nesouhlasí s výrokem, že informace jsou na školních webových stránkách snadno dohledatelné. 43,1 % respondentů nesouhlasí s výrokem (rozhodně a spíše), že o kariérovém poradenství jsou informovány dostatečně také osoby mimo jejich školu (např. zájemci o vzdělání). Stejných 43,1 % s výrokem spíše souhlasí“ (Drahoňovská, 2011, s. 15).
33
5 PRAKTICKÁ ČÁST, VÝSLEDKY PRÁCE 5.1 Vyhodnocení spolupráce pedagogů SŠ s PPP Mapa východočeské oblasti (obrázek č. 1) a umístění vybraných dvou PPP. Adresa internetových stránek PPP: PPP Náchod
PPP Trutnov
Obrázek č. 1 Mapa Králové Hradeckého kraje s PPP
Geografická mapa Králové Hradeckého kraje [online]. [cit. 2011-03-14]. Topograf. Dostupné z: :
5.1.1 Okres Trutnov Při dotazníkovém šetření jsem zahrnula gymnázia, obchodní a lesnické akademie, střední školy - střední odborné školy, střední odborné učiliště a střední průmyslové školy (viz graf č. 1). Do okresu Trutnov spadá celkem 18 škol vyjmenovaného typu. Průzkumné šetření se zúčastnilo 10 z 18 středních škol. Majoritní zastoupení žen jako VP znázorňuje graf č. 2.
34
Graf č. 1 Zastoupení SŠ v okresu Trutnov
Graf č. 2 Zastoupení VP dle pohlaví v okr. Trutnov Dotazník pro pedagogy na SŠ obsahoval tyto otázky. Viz příloha č. 5. Jaká je spokojenost s PPP? Respondenti (VP) ve všech případech byli s PPP velmi spokojeni viz graf č. 3. Odpovědělo 10 z 18 výchovných poradců. Kdy číslo 6 vyjadřovalo nejvyšší spokojenost a číslo 1 značilo nejmenší spokojenost.
Graf č. 3 Jaká je spokojenost s PPP?
35
Jak často se kontaktuje PPP? Respondenti uváděli, že nejvíce s PPP komunikovali (přímo - osobně) na začátku školního roku, nebo přibližně dvakrát či třikrát za školní rok. Nebo uváděli cca jedenkrát za dva měsíce. V jednom případě VP komunikoval s PPP minimálně, uvedl však, že veškerá komunikace s PPP probíhala ze strany rodičů žáka, VP pak jen doplňoval informace. Vyhovovala Vám délka čekací doby? Na tuto otázku všichni respondenti (10 VP, tj. 100%) odpověděli, že čekací doba byla na základě telefonické domluvy, takže všem spíše vyhovovala. PPP se snažila reagovat pružně. Také uváděli, že občas čekali déle na výsledky vyšetření (zprávy). Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit? U této otázky měli respondenti na výběr mnoho možností, nejvíce však uváděli rozšíření nabídky poskytování služeb. Dále by uvítali více besed se žáky přímo na škole. Uvítali by i poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internet). Také jednou respondent uvedl, že nevěděl, co by se mohlo v PPP zlepšit. Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření? Zde se názor respondentů také shodl, VP uváděli, že je spíše potřeba (3 z 10) nebo určitě ano (6 z 10) např. mít na škole vlastního psychologa. V jednom případě však výchovný poradce uvedl spíše ne, protože mají vynikajícího metodika prevence a žáci raději komunikují převážně s ním, ne s psychologem (viz graf č. 4).
Graf č. 4 Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření?
36
Jaké služby nejčastěji využíváte? U této otázky měli respondenti potupně očíslovat, které služby nejvíce využívali. Nejvíce využívali služby typu: kariérové poradenství, komplexní a kontrolní vyšetření, skupinové programy, které poradna nabízí (školení, semináře). Dále pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd. Využívají i poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci. Nejméně využívali služby typu: reedukace, konzultace ke zpracování individuálního vzdělávacího plánu (IVP), poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem, despitáže. Vyhovují vám typy formulářů z PPP?. 80% respondentů odpovědělo, že formuláře z PPP spíše vyhovují (viz graf č. 5). Tedy jejich zpracování považovali za srozumitelné. Pouze ve dvou případech však formuláře z PPP nevyhovovali.
Graf č. 5 Vyhovují Vám typy formulářů z PPP? Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? Zde se odpovědi respondentů rozdělili na dvě strany. Odpověď VP byla z 50%, že spíše mnohou spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb. Z dalších 10% byla odpověď VP, že určitě mohou spolupracovat (viz graf č. 6). Druhá strana respondentů, tj. 40%, zvolila možnost spíše ne.
Graf č. 6 Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? 37
Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? Tato otázka byla z 90% zodpovězena, že určitě ano, viz graf č. 7. PPP nabízí mnoho programů pro výchovné poradce (VP). Ne vždy však VP pro svou pracovní vytíženost se těchto programů mohou zúčastnit. VP uvádějí, že více programů je spíše zaměřených pro VP ZŠ a uvítali by více programů zaměřených pro ŠŠ. Nejvíce využívají setkání k novým maturitám a programy zaměřenou na kriminalitu, k poruchám učení, ADHD, atd. Pouze jeden VP jsi nebyl jistý, zdali jsou programy pro VP ze strany PPP nabízeny.
Graf č. 7 Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? Měl/a byste o tuto službu (setkání, seminář) zájem, v případě uskutečnění? V případě uskutečnění např. semináře odpovědělo 60% VP, že o tuto službu by zájem spíše byl. Dalších 20% VP dopovědělo, že by určitě zájem měli. Ze strany výchovného poradce je tedy zájem o vzdělávání zcela zjevný (viz graf č. 8). Někteří by uvítali službu k tématu právních otázek. Na druhé straně 20% výchovných poradců uvedlo, že by spíše zájem nebyl. Odůvodnili to, že dnes existuje dostatečná nabídka ze strany různých institucí, takže si je možno vybrat podle potřeby a zájmu.
Graf č. 8 Měl/a byste o tuto službu (setkání, seminář) zájem, v případě uskutečnění?
38
Jaké programy škola využívá a jaké programy by pomohly? Při dotazování žádný VP nevyužíval program z PPP.
Většina však někdy
využívala tematicky zaměřené přednášky (př. závislosti, agresivita, šikana, partnerské vztahy, sexuální výchova, rasismus, atd.). Jeden výchovný poradce by uvítal testy učebního typu pro první ročníky. Opět zde hrála velkou roly pracovní a časová vytíženost.
5.1.2 Okres Náchod Při
dotazníkovém
šetření
jsem
zahrnula
gymnázia,
akademie,
střední školy - střední odborné školy (SOŠ), střední odborné učiliště (SOU) a střední průmyslové školy (SPŠ). Do okresu Náhod spadá celkem 16 škol vyjmenovaného typu. Šetření se zúčastnilo 10 ze 16 škol (viz graf č. 9). Skladbu (dle pohlaví) VP zobrazuje graf č. 10. Zde je opět vidět převaha ženského pohlaví, zástupce mužského pohlaví byl pouze jeden.
Graf č. 9 Zastoupení SŠ v okrese Náchod
Graf č. 10 Zastoupení VP dle pohlaví
39
Jaká je spokojenost s PPP? VP byli z 50 % velmi spokojeni, dále z 40% spokojeni (viz graf č. 11). Tak jako respondenti s Trutnovskou PPP. Až na výjimku jednoho VP, který nebyl s PPP spokojen.
Graf č. 11 Jaká je spokojenost s PPP?
Jak často se kontaktuje PPP? Respondenti uváděli, že nejvíce PPP komunikovali také na začátku školního roku, nebo přibližně dvakrát či třikrát za školní rok. Nebo uváděli cca jedenkrát za dva měsíce, dle potřeby. Nepřímo také komunikovali s PPP (vybídnutí rodičů, aby žádali vyšetření) zhruba 10-12 krát ročně. Vyhovovala Vám délka čekací doby? Na tuto otázku všichni respondenti odpověděli, že čekací doba byla na základě telefonické domluvy, takže všem spíše vyhovovala (55%) nebo určitě vyhovovala (45%) (viz graf č. 12). Také uvedli, že komunikovali hlavně přes telefon či email. Uvedli, že občas čekali déle na výsledky vyšetření (zprávy).
Graf č. 12 Vyhovovala Vám délka čekací doby?
40
Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit? Jeden
respondent
neměl
výhrady
vůči
PPP,
byl
tedy
spokojený.
Opět by respondenti uvítali poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internet). Také uváděli rozšíření nabídky poskytování služeb a pozměnili by čekací dobu na služby. V některých případech by velmi uvítali přednostní řešení případu – termín návštěvy klienta, jeho podklady pro úlevy při výukovém znevýhodnění (k závěrečným zkouškám). Jeden respondent uvedl, že by přivítal spolupráci psychologa přímo ve škole, ale netto zatím možné z kapacitních a finančních prostředků. Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření? Zde se názor respondentů také shodl, 60% VP uvádělo, že je určitě potřeba např. mít na škole vlastního psychologa. Hlavně, je to potřeba v případě velkých škol. A zbylých 40% uvedlo, že je spíše potřeba (viz graf č. 13).
Graf č. 13 Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření?
Jaké služby nejčastěji využíváte? U této otázky měli respondenti potupně očíslovat, které služby nejvíce využívali. Nejvíce využívali služby typu: komplexní a kontrolní vyšetření, poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci, kariérové poradenství, poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem, také uváděli konzultace ke zpracování IVP či skupinové programy, které poradna nabízí (školení, semináře).
41
Nejméně využívali služby typu: reedukace, despitáže, skupinové programy, dále pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd. Vyhovují vám typy formulářů z PPP? Polovině respondentů tj. 50%, formuláře z PPP spíše vyhovovaly nebo určitě vyhovovali (tj. 50%). Tedy zpracování formulářů z PPP bylo také srozumitelné (viz graf č. 14).
Graf č. 14 Vyhovují Vám typy formulářů z PPP? Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? Odpověď respondentů byla z 55%, že mohou určitě spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb. Zbylých 45% respondentů odpovědělo, že spíše mohou s PPP nad rámec služeb spolupracovat (viz graf č. 15). Jeden respondent uvedl pořádání přednášek pro pedagogy nebo žáky.
Graf č. 15 Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb?
42
Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? Tato otázka byla z 90% zodpovězena, že určitě ano. Respondenti uvedli, že PPP nabízí pravidelná setkání s VP. Např. setkání, vícedenní semináře. Opět zde hrají roli finanční prostředky. V jednom případě respondent uvedl, že spíše ne, nebyl jsi jistý (viz graf č. 16).
Graf č. 16 Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? Měl/a byste o tuto službu (setkání, seminář) zájem, v případě uskutečnění? Všech
10
respondentů
(tj.
100%)
odpovědělo,
že
určitě
ano.
Ze strany VP je tedy opět zájem o vzdělávání zcela zjevný. Uvádějí, že to pomáhá v práci se žáky a je to pro ně přínosné. V jednom případě respondent uvedl, že se vždy zúčastní. Využívají individuální vyšetření, chtěli by skupinová sezení bez přítomnosti ředitele školy, problém jsou opět finanční prostředky. Jaké programy škola využívá a jaké programy by pomohly? Respondenti uvedli, že využívají pomoc žákům se SPU, prevence a intervence sociálně patologických jevů. Nebo využívají skupinové programy pro třídní kolektivy. Jeden respondent uvedl, že považuje za vhodné semináře s tématy dyslexie, poruchy autistického spektra a psychiatrické minimum.
43
5.2 Vyhodnocení spolupráce pracovníků PPP V PPP jsou zaměstnanci s různým vzděláním, tedy oborem ve kterým mohou klientů pomáhat. Pracovníci: metodik prevence, psycholog, sociální pracovník, speciální pedagog a terapeut. Jeden pracovník však může zastávat více oborů najednou, např. psycholog a speciální pedagog zároveň. Boužel pro velkou pracovní a časovou vytíženost mi pracovníci PPP vyplnili pouze dva pracovníci z obou dvou PPP poraden. Tedy čtyři pracovnice PPP, kteří se zůčastnili průzkumného šetření byli speciální pedagožky (SP) a jedna SP byla i zároveň psychyholog a druhá i metodik socpat. jevů. Je to pouze malý vzorek, proto získané informace jsou pouze pro představu. Při více respondentů by byli získané údaje zřejmně pestřejší. Formulář dotazníku pro zaměstnance poraden viz. Příloha č.4. Setkal/a jste se při své práci s klienty, kteří měli problém se do poradny dopravit, vzhledem ke vzdálenosti svého bydliště od města, kde poradna sídlí: PPP Trutnov uvádí, že se s tímto problémem setkává často a jeden respondent uvedl, že velmi zřídka. PPP Náchod uvádí, že se s tímto problémem setkává velmi zřídka. Myslíte si, že rozložení pracovní doby odpovídá potřebám klientů: PPP Trutnov uvádí, že určitě ano, protože pracovní doba vychází z potřeb klientů. PPP Náchod uvádí, že spíše ne, protože rodiče žáku jsou velmi časově vytíženy a často v práci končí až po zavírací době PPP, zaměstnavatelé je velmi neradi uvolňují v průběhu pracovní doby. Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit PPP Trutnov Pracovník uvedl, že by bylo potřeba personální posílení tak, aby mohli poradenští pracovníci více jezdit do škol a realizovat více činnost mimo diagnostiku. Také vylepšit poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internetové stránky) či snížit čekací dobu služeb. PPP Náchod Také uvádí snížení čekací doby služeb. Jak byste hodnotil/a komunikaci s výchovnými poradci na SOŠ? PPP Trutnov Zde pracovníci poraden uvedli spíše dobrou zkušenost. PPP Náchod Dobrou zkušenost mají také pracovníci Náchodského pracoviště. 44
Jakými způsoby poskytuje poradna následující služby: Tabulka č. 6 Způsoby poskytování služeb PPP (počet respondentů 4) Způsob poskytování služby Trutnov (2 resp.) Náchod (2 resp.)
Typ služby poskytován PPP
Osobně
Komplexní a kontrolní vyšetření A (diagnostika) B Reedukace Poradenství a pomoc dětem a rodičům C v obtížné životní situaci D Kariérové poradenství Poradenské nebo terapeutické vedení E rodin s dítětem nebo žákem F Konzultace ke zpracování IVP Pomoc při zařazování a přeřazování G žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd H Depistáže Skupinové programy, které poradna CH nabízí Základní informace (objednání, adresa, I nabídka služeb, atd.)
Trutnov Náchod Náchod
Telef.
@
osobně
Telef.
@
XK
YQ
X
Q
XK
YQ
Q
Q
X
YQ
Q
Q
XK
YQ
Q
YQ
YQ
XK
K
YQ
XK
Y
-
YQ
X
YQ
XK
XK
XK
YQ
=X a K= speciální pedagožka = Y = speciální pedagožka + metodička socpat. jevů = Q = psycholožka + speciální pedagožka
Z tabulky č. 6 vyplývá, že v okrese Trutnov službu A, C, E, F, G, I poskytují obě speciální pedagožky (déle v textu jako SP) osobně. Pouze u základních informací (I) poskytují i formou telefonickou a přes e-mail (@). Despitáže (H) neposkytuje ani jedna SP. Reedukaci (B), kariérové poradenství, skupinové programy (D) poskytuje pouze jedna speciální pedagožka označená jako písmeno X, druhá SP (K) tyto služby neposkytuje. Navíc u konzultací ke zpracování IVP, poskytuje SP (K) službu i přes e-mail. Službu C, D poskytuje speciální pedagožka (Q) i formou telefonickou a i přes e-mail (@). Poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem ani jedna ze speciálních pedagožek (Y, Q) neposkytuje. Dále z tabulky č. 6 vyplývá, že v okrese Náchod službu A, C, D, F, H, CH, I poskytují oba SP osobně. Reedukaci (B), pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd (G) poskytuje pouze jedna speciální pedagožka (Y). Poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem (E) neposkytuje ani jedna SP. Poskytování služeb pracovníky PPP velmi podobný. Je na pracovníkovi PPP, jak bude poskytovat služby klientům (e-mail), musí však dodržovat platné zákony. 45
Nadcházející graf č. 17 zobrazuje poskytování služeb PPP v Náchodě a Trutnově. Obě PPP mají téměř shodný rozsah služeb.
Graf č. 17 Přehled poskytovaných služeb PPP v Trutnově a Náchodě Jaké další formy spolupráce se SŠ poskytujete pro výchovné poradce či učitelku? PPP Trutnov poskytuje např. individuální konzultace, pracovní schůzky. PPP Náchod Poskytují např. individuální konzultace k SPU, PUP MZ + prevenci socpat. jevů dle zadání konkrétní školy. Jaké služby nejvíce využívají výchovní poradci? Zde mohli pracovníci poraden seřadit od nejvíce využívaných, viz tabulka č. 6. (str. 46). PPP Trutnov – A, C, D, E nebo A, F, C, G, E PPP Náchod - A, D, F, H, CH nebo A, F, D Jaká je specifická nabídka pro SŠ? PPP Trutnov – podpůrná pomoc při zjišťování speciálních potřeb, úprava maturitní zkoušky. PPP Náchod - screenink, práce se třídou, metodická pomoc při řešení výskytu socio-patologických jevu. 46
6 DISKUZE A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ 6.1 Spolupráce pedagogů SŠ s PPP, diskuze nad výsledky Při dotazníkovém šetření jsem zahrnula gymnázia, obchodní, lesnické akademie, střední školy - střední odborné školy, střední odborné učiliště a střední průmyslové školy. Do okresu Trutnov spadá celkem 18 škol vyjmenovaného typu. Šetření se zúčastnilo 10 z 18 škol. Pod okres Náchod spadá 16 škol, šetření se zúčastnilo 10 ze 16 škol. Na otázku jaká je spokojenost s PPP, respondenti v okresu Trutnov (PPP
Trutnov)
odpověděli,
že
jsou
spokojeni.
Také
tomu
bylo
tak
u PPP Náchod. Převážně přímo výchovní poradci kontaktovali PPP na začátku školního roku, nebo přibližně dvakrát či třikrát za školní rok. Také VP uváděli cca jedenkrát za dva měsíce a nepřímo také komunikovali s PPP (vybídnutí rodičů, aby žádali vyšetření) zhruba 10-12 krát ročně. V tomto se oba okresy Náchod a Trutnov také shodovaly. Čekací doba pro klienty (žáky) vyhovovala, protože byla na základě telefonické domluvy, PPP Náchod a Trutnov se snažily reagovat pružně. Respondenti (VP Trutnova a Náchoda) uvedli, že občas čekali déle na výsledky vyšetření (zprávy), což jim znemožňovalo se žákem ihned pracovat na daném problému. V případě zlepšení služeb v PPP, bylo v okrese Trutnov na prvém místě rozšíření nabídky poskytování služeb. Dále by uvítali více besed se žáky přímo na škole. Uvítali by i poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internet). Také jednou respondent uvedl, že nevěděl, co by se mohlo v PPP zlepšit. V případě zlepšení služeb v PPP v Náchodě, jeden respondent uvedl, že neměl výhrady vůči PPP, byl tedy spokojený. Zde by respondenti uvítali také poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internet). Uváděli i rozšíření nabídky poskytování služeb a pozměnili by čekací dobu na služby. V některých případech by velmi uvítali přednostní řešení případu – termín návštěvy klienta, jeho podklady pro úlevy při výukovém znevýhodnění (k závěrečným zkouškám). Jeden respondent uvedl, že by přivítal spolupráci psychologa přímo ve škole, ale to zatím není možné z kapacitních a finančních prostředků.
47
V otázce zdali je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření (např. psycholog na škole), se názor obou skupin respondentů (Náchod, Trutnov) také shodl, že je spíše nebo určitě potřeba. Jeden Náchodský respondent zmínil potřebu psychologa v případě především velkých škol. Pouze v jednom případě však výchovný poradce uvedl (Trutnov), že mají vynikajícího metodika prevence a žáci raději komunikují převážně s ním, ne s psychologem či VP. Ve výzkumu NÚOV (2003) se ukázalo, že naprostá většina dotazovaných žáků nevnímá výchovného poradce jako partnera dostatečně důvěryhodného pro řešení svých obtíží. Celá 1/4 dotázaných uvedla, že by se výchovnému poradci na škole se svými problémy nesvěřila. Jaké služby nejčastěji využívají v okrese Trutnov: Nejvíce využívali služby typu: kariérové poradenství, komplexní a kontrolní vyšetření, skupinové programy, které poradna nabízí (školení, semináře). Dále pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd. Využívají i poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci. Nejméně využívali služby typu: reedukace, despitáže, konzultace ke zpracování IVP, poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem. Jaké služby nejčastěji využívají v okrese Náchod: Nejvíce využívali služby typu: komplexní a kontrolní vyšetření, poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci, kariérové poradenství, poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem, také uváděli konzultace ke zpracování IVP či skupinové programy, které poradna nabízí (školení, semináře). Nejméně využívali služby typu: reedukace, despitáže, skupinové programy, dále pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd. Zde je zcela pochopitelné, že využívané služby jsou ve sledu pořadí různě umístěny. Velmi záleží, jací žáci nastupují do ŠŠ a jak VP řeší případný výskyt problémů, vždy se jedná o individuální postup u klienta. Typy formulářů z PPP (Náchod, Trutnov) respondentů spíše vyhovovaly. Formuláře byly pro VP srozumitelné. V jednom případě formuláře z PPP nevyhovovaly (Trutnov).
48
V otázce zda-li je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb se respondenti v Trutnově rozdělili na dvě strany. Odpověď 50% respondentů byla, že spíše mohou spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb. 10% VP uvedlo, že určitě mohou spolupracovat nad rámec služeb. Druhá strana respondentů (40%) volila možnost spíše ne. Zde je možný negativní důsledek pracovní vytíženost VP či chybějících finanční prostředky, či špatná informovanost o novinkách ve službách PPP.
V Okresu Náchod byla odpověď 55% respondentů, že určitě mohou
spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb (pořádání přednášek pro pedagogy nebo žáky)a zbytek 45% uvedlo, že spíše mohou spolupracovat na d rámec služeb. Nabízí Trutnovská PPP programy pro VP? Tato otázka byla z 90% případů zodpovězena, že určitě ano. Ne vždy však VP pro svou pracovní vytíženost se těchto programů mohou zúčastnit. Uvádějí však, že více programů je spíše zaměřených pro VP základních škol a uvítali by více programů zaměřených pro ŠŠ. Nejvíce využívají setkání k novým maturitám a programy zaměřenou na kriminalitu, k poruchám učení, ADHD, atd. Jen 10% uvedlo odpověď spíše, nebylo si jisto. Nabízí Náchodská PPP programy pro VP? 70% respondentů uvedlo, že určitě ano. Např. PPP nabízí pravidelná setkání s VP a vícedenní semináře. Znovu zde hrají roli finanční prostředky. Pouze 30% respondentů odpovědělo spíše ne, nebylo jsi jistý. Trutnov, zájem o službu - program (setkání, seminář) v případě uskutečnění byl zcela zjevný (60% spíše ano, 20% určitě ano). Ze strany VP je tedy zájem o další vzdělávání. Někteří by uvítali službu k tématu právních otázek (v dnešní době velmi užitečné). Ti co uvedli, že spíše ne (20%), To odůvodnili tím, že dnes existuje dostatečná nabídka ze strany různých institucí, takže si je možno vybrat podle potřeby a zájmu. Náchod, zájem o službu - program (setkání, seminář) v případě uskutečnění by byl zcela také zjevný (100% určitě ano). Respondenti uvádějí, že to pomáhá v práci se žáky a je to pro obě strany přínosné. V jednom případě respondent uvedl, že se vždy zúčastní. Většina VP využívá individuální vyšetření. VP by chtěli skupinová sezení bez přítomnosti ředitele školy, problém jsou opět finanční prostředky.
49
Hladká (1999) uvádí, že předpokladem kvalitní odborné pomoci výchovným poradcem je mít obsáhlé teoretické i odborné znalosti. Zde se zájem o další vzdělávání u respondentů potvrdil, jsou si vědomi důležitosti svého poslání. Na otázku, jaké programy škola (okr. Trutnov) využívá a jaké programy by škole pomohly, bylo zodpovězeno, že většina VP někdy využívala tematicky zaměřené přednášky. Jeden VP by uvítal testy učebního typu především pro první ročníky. Při dotazování žádný VP momentálně nevyužíval program z PPP. Opět zde hrála velkou roly pracovní a časová vytíženost. Na otázku, jaké programy škola (okr. Náchod) využívá a jaké programy by škole pomohly, respondenti uvedli, že využívají pomoc žákům se SPU, prevence a intervence sociálně patologických jevů. Nebo využívají skupinové programy pro třídní kolektivy. Jeden respondent uvedl, že považuje za vhodné semináře s tématy dyslexie, poruchy autistického spektra a psychiatrické minimum.
6.2 Spolupráce pracovníků PPP, diskuze nad výsledky Pracovníci PPP jsou velmi fundovaní lidé. V PPP jsou pracovníci: sociální pracovník / pracovnice, speciální pedagog (SP) / pedagožka, psycholog / psycholožka, terapeut, metodik /metodička prevence sociálně patologických jevů. Dotazníky vyplnili 2 (SP) z 9 pracovníků v PPP Trutnov. V Náchodě 2 (SP) z 10 pracovníků PPP. Respondenti PPP Trutnov uvádí, že se s problémem dopravit se do poradny mimo bydliště se setkává často a jeden respondent uvedl, že velmi zřídka. Zatím co respondenti PPP Náchod uvádí, že se s tímto problémem setkávají velmi zřídka. Rozložení pracovní doby odpovídá potřebám klientů v PPP Trutnov. Pracovníci uvádí, že určitě ano, protože pracovní doba vychází z potřeb klientů. Respondenti PPP Náchod uvádí, že spíše ne, protože rodiče žáku jsou velmi časově vytíženy a často v práci končí až po zavírací době PPP, zaměstnavatelé je velmi neradi uvolňují v průběhu pracovní doby. Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit Pracovníci PPP Trutnov uvedli, že by bylo potřeba personální posílení tak, aby mohli poradenští pracovníci více jezdit do škol a realizovat více činnost mimo
50
diagnostiku. Také vylepšit poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internetové stránky) či snížit čekací dobu služeb. PPP Náchod také uvádí snížení čekací doby služeb pro klienty. Komunikaci s výchovnými poradci (VP) na středních školách hodnotí PPP Trutnov a Náchod jako spíše dobrou zkušenost. PPP Trutnov poskytuje jako další formu spolupráce individuální konzultace, pracovní schůzky. Respondenti (speciální pedagog) PPP Náchod poskytují individuální konzultace k SPU, PUP MZ + prevenci socpat. jevů dle zadání konkrétní školy. Nejvíce využívají výchovní poradci služby PPP v tomto pořadí: PPP Trutnov (profese speciální pedagog): dvě různá seřazení služeb komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika), poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci, kariérové poradenství, poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem, komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika), konzultace ke zpracování IVP, poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci, pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd, základní informace (objednání, adresa, nabídka služeb, atd.), poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem. PPP Náchod (profese speciální pedagog): dvě různá seřazení služeb komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika), konzultace ke zpracování IVP, kariérové poradenství, depistáže, skupinové programy, které poradna nabízí, komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika), kariérové poradenství, konzultace ke zpracování IVP, despitáže, skupinové programy, které poradna nabízí. Tak jak uvádí Michalík (2008) segment PPP ve své činnosti využívá velmi rozsáhlou a dobře propracovanou metodologii práce s diagnostickými nástroji. Pracovníci poradenských zařízení patří (z velké většiny) k velmi aktivním účastníkům vzdělávacího systému. Specifická nabídku programů v PPP v Trutnově tvoří např. podpůrná pomoc při zjišťování speciálních potřeb, úprava maturitní zkoušky. Specifická nabídku programů v PPP Náchodě tvoří např. nabídka screeninku, práce se třídou, metodická pomoc při řešení výskytu socio-patologických jevu.
51
7 ZÁVĚR Spokojenost výchovných poradců (VP) s PPP v okresech Trutnov a Náchod je velice dobrá. Komunikace probíhá hlavně na začátku školního roku. Čekací doba klientů (žáků SŠ) v PPP je vždy předem domluvená, tedy VP vyhovuje. PPP se snaží reagovat pružně na potřeby nových klientů. VP by uvítali včasné zaslání výsledků (zpráv) klienta z PPP, aby mohli i oni pružně reagovat na potřeby žáky ve škole. Všeobecně by VP uvítali rozšíření nabídky poskytovaných služeb, více besed ve školách, poskytování služeb distanční formou (e-mail, internet, telefon), či upravení čekací
doby na
služby a
tím
spojené
přednostní
řešení
případu
klienta
(termín, podklady, zprávy). Především by uvítali i školního psychologa na škole, ale vše je dnes otázkou finančních prostředků a kapacity dané školy. Nejvíce využívané služby obou PPP (Náchod, Trutnov) jsou kariérové poradenství, komplexní a kontrolní vyšetření, poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci. Dále se zařadili skupinové programy, školení, semináře, atd. V každé okresu využívají VP služeb PPP zcela v jiném pořadí, je to dáno zcela odlišnými
potřebami
žáků
na
školách,
individuální
řešení
problémů
VP.
Formuláře vytvořené PPP (či nadřízeným orgánem) výchovným poradcům až na jeden případ spíše vyhovovali. Respondenti dotazníků uvedli, že v obou PPP lze spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb PPP (přednášky, vícedenní semináře). Avšak na druhé straně respondenti také uvedli, spíše ne. Lze to odůvodnit skladnou služeb a pracovního vytížení jak PPP tak i VP na SŠ a jejich možnosti využívat finanční prostředky. VP využívají v rámci služeb PPP některé programy (např. setkání k novým maturitám a programy zaměřené na kriminalitu, k poruchám učení, ADHD, atd.). VP uváděli, že to pomáhá v práci se žáky a je to pro obě strany přínosné. Uvádějí však, že více programů je spíše zaměřených pro VP základních škol a uvítali by více programů zaměřených pro ŠŠ. Bylo by vhodné dělat testy učebního typu především pro první ročníky SŠ.
52
V případě uskutečnění programů pro VP, je zcela zjevný zájem o další vzdělávání VP i komunikaci s PPP. Bohužel, však opět hraje roli nedostatek času a pracovní vytíženost VP, nedostatek finančních prostředků a termíny programů (musí být mimo pracovní úvazek, často o víkendech). Když už se konají skupinová sezení, uvítali by VP sezení bez přítomnosti ředitele školy (uvolnění atmosféry). V prospěch výchovných poradců je i to, že v dnešní době existuje dostatečná nabídka služeb i ze strany různých institucí (ne PPP), takže si je možno vybrat podle potřeby a zájmu. Střední školy využívají různé programy, které jsou v nabídce PPP. V dnešní době využívají VP programy zaměřené na pomoc žákům se SPU, prevenci a intervenci sociálně patologických jevů. Skupinové programy pro třídní kolektivy, vhodné by také byly semináře s tématy dyslexie, poruchy autistického spektra a psychiatrické minimum.
Pracovníci PPP v Trutnově a Náchodě jsou velmi fundovaní lidé. V PPP jsou pracovníci: sociální pracovník / pracovnice, speciální pedagog / pedagožka, psycholog / psycholožka, terapeut, metodik /metodička prevence sociálně patologických jevů. Respondenti byli čtyři speciální pedagožky. Problém dopravit se do poradny (PPP) mimo bydliště klienta (žáka) se pracovníci PPP setkávají často nebo velmi zřídka. Je to nejspíše způsobené spádovou oblastí, ve které poradna sídlí. U rozložení pracovní doby je zřejmé to, že pracovní vytížení jak pracovníků PPP, tak i rodičů se nemůže 100% scházet. Vždy se vyskytne problém s rozložením pracovní doby, jelikož většinou zaměstnavatelé neradi uvolňují rodiče z pracovní doby. Při otázce zlepšení PPP, respondenti uvedli, že by bylo potřeba personální posílení tak, aby mohli poradenští pracovníci více jezdit do škol a realizovat více činnost mimo diagnostiku. Také vylepšit poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internetové stránky) či snížit čekací dobu služeb. Při komunikaci s výchovnými poradci (VP) na středních školách hodnotí PPP Trutnov a Náchod jako spíše dobrou zkušenost.
53
Služby, které poradny (PPP) nabízejí, jsou využívány v tomto přibližném pořadí: komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika), poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci, kariérové poradenství, konzultace ke zpracování IVP, poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem, pomoc při
zařazování
a
přeřazování
žáků
s výchovnými
a
výukovými
problémy
do škol/tříd, základní informace (objednání, adresa, nabídka služeb, atd.). Rozsah (tj. po telefonu, e-mailem, osobně, či jiným způsobem) poskytovaných služeb obou PPP (Trutnov a Náchod) je téměř shodný. Vždy záleží na pracovníkovi PPP, jak a jakou formou se bude poskytovat služba klientům. Samozřejmě pracovník musí dodržovat jistá pravidla, která jsou určena buď zákonem, nebo vnitřními předpisy PPP. Každá PPP nabízí různé specifické programy pro daný region. Programy se mohou tvořit na přání VP či dle aktuálních změn v zákonech (nová maturita), vyhláškách a dle aktuálních výchovných (výskytu socio-patologických jevu) či výukových požadavků (zjišťování speciálních potřeb žáka). Cíle bakalářské práce byly naplněny. Průzkumné otázky byly zodpovězeny. Dostupnost služeb pro klienty v PPP je dobrá, pracovníci se s klienty vždy předem domluvili. Rozsah služeb je dle respondentů více zaměřený na ZŠ, uvítali by více zaměřené témata pro SŠ. Možnosti zlepšení spolupráce vidí respondenti i sami PPP v navýšení počtu pracovníků a zmenšení administrativy (časová vytíženost) a zároveň zlepšení finanční situace škol (pro využití psychologa na škole).
54
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. APSPC: Asociace pracovníků speciálně pedagogických center [online]. 2011. vyd. Nový Jičín [cit. 2012-04-19]. Dostupné z www:http://www.apspc.cz 2. BENDL, S. Neukázněný žák: cesta institucionální pomoci. 1.vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2004. 100 s. ISBN 8086642364 3. ČSUa Králové Hradecký kraj. Vybrané údaje školství: Vybrané údaje za Královéhradecký kraj - školství. In: ČSÚ: Krajská správa ČSÚ v Hradci Králové [online]. Hradec Králové, 2012, 19.4.2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/skolstvi-xh/$File/hkk_2_skolstvi.xls 4. ČSUb úřad Králové Hradecký kraj [online]. [cit. 14.03.2011]. Dostupné z: www: http://www.hradeckralove.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje
5. ČSUc Králové Hradecký kraj [online]. [cit. 30.03.2011]. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2010. Střední školy podle okresů ve školním roce 2009/2010. Dostupné z: www: http://www.hradeckralove.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/521011-10-2010-20
6. ČSUd Králové Hradecký kraj [online]. [cit. 30.03.2011]. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2010. Školy podle typu. Dostupné z: www: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6000393329/$File/10111120102.xls 7. DRAHOŇOVSKÁ, P. KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ NA ŠKOLÁCH. In: Analýza práce a potřeb poradců v oblasti kariérového poradenství na školách [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/PORADCI_SKOLY_FINAL_pro_www_opr.pdf 8. EURYBASE. Výchovné a profesní poradenství, vztah mezi vzděláním a zaměstnáním. In: Organizace vzdělávací soustavy ČR 2009/2010: Vyšší sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání [online]. http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/eurybase/eurybase_full_re ports/CZ_CS.pdf, 2011 [cit. 2012-04-30]. 9. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 1997. 383 s. ISBN 8071780634 10. FREIBERGOVÁ,
Z.
Systém
poradenských
služeb v oblasti
vzdělávání
a zaměstnanosti v České republice [online]. Národní informační středisko pro poradenství,
2005.
Dostupný
z
www:
http://old.nvf.cz/spps/dokumenty/freibergova_poradensky_system_cr.pdf 11. HADJ
MOUSSOVÁ,
Z.
Úvod
do
speciálního
Technická univerzita, 2002. 77s. ISBN 80-7083-659-8.
55
poradenství.
Liberec:
12. HADJ – MOUSSOVÁ, aj. Pedagogicko – psychologické poradenství I.: Vybrané problémy. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2005. 207 s. ISBN 80-7290-215-6 13. HLADKÁ, J. Povinnosti výchovných poradců na SŠ a SOU. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o., 1999. s-. ISBN 80-902189-7-0. 14. IPPP ČRa, Diagnostika:Analýza výsledků šetření v PPP [online]. Praha, květen 2010
[cit.
Dostupné
2012-03-18].
z
www:
http://<www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=311&Itemid=323
15. IPPP ČRb, Diagnostika: Porovnání PPP a SPC z hlediska užívání diagnostických nástrojů
[online].
Praha,
březen
2009
[cit.
2012-03-18].
Dostupné
z:
http://www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=327&Itemid=335 16.
IPP ČRc, Přehled pedagogicko-psychologických poraden v české republice: aktualizace k 1. 9. 2011. IPPP ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.ippp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=264&Itemid=111
17. KOHOUTEK, Rudolf, aj. Teorie a praxe výchovného poradenství pro mládež. Brno: Vysoká škola Karla Engliše, 2003. 116 s. ISBN 80-86710-03-3 18. Lékařská fakulta UK v Hradci Králové [online]. 1997 [cit. 14.10.2011]. Pedagogicko-psychologické
poradenství
v ČR.
Dostupné
z www:
http://www.lfhk.cuni.cz/mares/sp/casopis/97/clanky/porvesk.htm 19. MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. 287 s. ISBN 80-7178-549-0 20. MICHALÍK, J. ŠKOLSKÝ PORADENSKÝ SYSTÉM V ČR. EXPERTNÍ STANOVISKO: SWOT analýza. In: [online]. Olomouc, 2008 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.uss.upol.cz/cz/clenove/profil/michalik/SPZ-expert-stanovisko.pdf 21. MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno: Masarykova univerzita, 2002. 104 s. ISBN 80-210-2511-5. 22. NEŠPOR,
K.
Návykové
chování
a
závislosti.
Praha:
Portál,
2000.
150 s. ISBN 80-7178-432. 23. NÚOV, Projekt kariérové poradenství v ČR: Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních a středních školách v ČR [online]. Praha,
2003,
78s.
[cit.
2012-04-19].
Dostupné
z
www:
http://vzdelavani.unas.cz/zprava.pdf 24. NÚOV, Závěrečné zhodnocení poradenství pro DV v působnosti resortu MŠMT: Analýza poradenských služeb. In: Koncept – analyticko-koncepční práce v oblasti 56
informační a poradenský systém: Souhrnná zpráva dílčí části projektu Koncept. [online].
Praha,
2010
[cit.
Dostupné
2012-04-30].
z
www:
poradenství
(Školní
http://www.nuov.cz/uploads/koncept/k_diskusi/Koncept_IPS.pdf 25. OPEKAROVÁ,
Olga.
Kapitoly
z
výchovného
poradenské služby). Praha: Universita Jana Amose Komenského, 2007. 64 s. ISBN 978-80-86723-35-8.
26. Otevřená společnost o.p.s, Rozbor systému výchovného poradenství: mapování oblastí výchovného poradenství pro dotazníkové šetření a pro seminář a příručku pro výchovné poradenství (online). Praha, 2006. Projekt Prolomit vlny. Dostupný z: www.proequality.cz/res/data/001/000185.pdf 27. STRAKOVÁ, J. Projekt Škola podporující zdraví. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s.r.o., 2000. s-. ISBN 80-86307-06-9. 28. ROUŠ, Jan. Výchovné poradenství na středních školách. Brno, 2011. s. 58, Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Dostupné z www: http://is.muni.cz/th/252160/pedf_b/Bc._prace_Jan_Rous_252160.pdf?zpet=%2Fvy hledavani%2F%3Fsearch%3Dv%C3%BDchovn%C3%A9%20poradenstv%C3%A D%20agenda:th%26start%3D1 29. Ústav
pro
informace
ve
vzdělávání.
Školský
systém
České
republiky.
Dostupné z: www: http://www.icm.cz/files/CZSchema%202010-2011%20CZ.pdf 30. VALÍŠOVÁ, A. Pedagogika pro učitele. 1 vyd. Praha : Grada, Publishing, 2007. 402 s. ISBN 978-80-247-1734-0 31. VÁVROVÁ, Petra. Učitel jako poradce. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999. 61 s. ISBN 80-7041-159-7 32. VÍTKOVÁ,
M.
Integrativní
speciální
pedagogika.
Brno:
Paido
2004,
ISBN 80-73515-071-9 33. VÚP. In: Výzkumný ústav pedagogický: Nepřehlédněte [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z www: http://www.vuppraha.cz Právní předpisy Česko. Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních: § 5 Poradna. In Sbírka zákonů ČR. 2005, 20 s. 482-512. Dostupné také z www: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-72-2005-sb-1. ISSN 1211-1244
57
9 SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
IPPP
institut pedagogicko – psychologického poradenství
IVP
individuální vzdělávací plán
MŠMT
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NÚOV
národní ústav odborného vzdělávání
SP
speciální pedagog
SPC
speciálně pedagogická centra
socpat. jevy
socio-patologické jevy
SOŠ
střední odborná škola
SOU
střední odborné učiliště
SŠ
střední školy
SPŠ
střední průmyslové školy
PPP
pedagogicko – psychologická poradna
VP
výchovný poradce
ZŠ
základní škola
58
10 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Seznam obrázků Obrázek č. 1 Mapa Králové Hradeckého kraje s PPP..................................................... 34
Seznam grafů Trutnov Graf č. 1 Zastoupení SŠ v okresu Trutnov...................................................................... 35 Graf č. 2 Zastoupení VP dle pohlaví v okr. Trutnov ...................................................... 35 Graf č. 3 Jaká je spokojenost s PPP? .............................................................................. 35 Graf č. 4 Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru vých. zaměření? ........ 36 Graf č. 5 Vyhovují Vám typy formulářů z PPP? ............................................................ 37 Graf č. 6 Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? ......................... 37 Graf č. 7 Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? ................................................ 38 Graf č. 8 Měl/a byste o tuto službu zájem, v případě uskutečnění? ............................... 38 Seznam grafů Náchod Graf č. 9 Zastoupení SŠ v okrese Náchod ...................................................................... 39 Graf č. 10 Zastoupení VP dle pohlaví............................................................................. 39 Graf č. 11 Jaká je spokojenost s PPP? ............................................................................ 40 Graf č. 12 Vyhovovala Vám délka čekací doby? ........................................................... 40 Graf č. 13 Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru vých. zaměření? ...... 41 Graf č. 14 Vyhovují Vám typy formulářů z PPP? .......................................................... 42 Graf č. 15 Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? ....................... 42 Graf č. 16 Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? .............................................. 43 Graf č. 17 Přehled poskytovaných služeb PPP v Trutnově a Náchodě .......................... 46
59
Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet středních škol ................................................................................... 11 Tabulka č. 2 Školy podle typu v Králové hradeckém kraji ............................................ 11 Tabulka č. 3 Počty pracovišť PPP dle krajů .................................................................. 16 Tabulka č. 4 Počty pracovišť SPC dle krajů ................................................................... 19 Tabulka č. 5 Fáze poradenského procesu ....................................................................... 28 Tabulka č. 6 Způsoby poskytování služeb PPP .............................................................. 45
11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Standardní služby pedagogicko – psychologických poraden ...................... 61 Příloha č. 2 Schematické znázornění poradenského systému v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. .............................................................................................................. 63 Příloha č. 3 Schéma vzdělávacího systému ČR ve školním / akademickém roce 2010/2011 ....................................................................................................................... 64 Příloha č. 4 Formulář dotazníku pro zaměstnance poraden ............................................ 65 Příloha č. 5 Formulář dotazníku pro pedagogy............................................................... 67
60
12 PŘÍLOHY Příloha č. 1 Standardní služby pedagogicko – psychologických poraden
61
Zdroj: Standardní činnost poraden. In Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.
62
Příloha č. 2 Schematické znázornění poradenského systému v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti.
Zdroj: FREIBERGOVÁ, Zuzana. Struktura systému poradenských služeb v ČR. In Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v České republice [online]. Praha: Národní informační středisko pro poradenství, 2005, s. 2 [cit. 2011-11-03]. Dostupné z: .
63
Příloha č. 3 Schéma vzdělávacího systému ČR ve školním / akademickém roce 2010/2011
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání. Školský systém České republiky (Dostupné z WWW: <www.icm.cz/files/CZSchema%202010-2011%20CZ.pdf>) 64
Příloha č. 4 Formulář dotazníku pro zaměstnance poraden DOTAZNÍK PRO PRACOVNÍKY PORADEN Vážená paní / vážený pane, jmenuji se Andrea Kašparová a jsem posluchačkou 2. ročníku ICV Učitelství odborných předmětů Mendelovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník je součástí výzkumného šetření, jehož cílem je zjistit spolupráci pracovníků v pedagogicko – psychologických poradnách s pedagogy na středních školách. Dotazník se vyplňuje zakroužkováním, případně doplněním, odpovědí na položené otázky. Dotazník je anonymní a informace získané jeho prostřednictvím slouží bakalářské práci.
Setkal/a jste se při své práci s klienty, kteří měli problém se do poradny dopravit, vzhledem ke vzdálenosti svého bydliště od města, kde poradna sídlí: a) setkávám se s tímto problémem velmi zřídka b) setkávám se s tímto problémem často c) ještě jsem se s tímto problémem nesetkal/a Myslíte si, že rozložení pracovní doby odpovídá potřebám klientů: (svoji odpověď, prosím, zdůvodněte) a) spíše ano, protože……………………………………………………………… b) určitě ano, protože……………………………………………………………… c) spíše ne, protože………………………………………………………………… d) určitě ne, protože………………………………………………………………... e) nedokáži posoudit Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit (vyberte, prosím, nejvíce 3 možnosti): a) rozšíření nabídky poskytovaných služeb b) poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internetové stránky) c) čekací doba služeb, uveďte přesněji ............................................................................................... d) provozní doba PPP, uveďte přesněji .......................................................................................... ........... e)
jiné věci – uveďte, prosím, jaké .…………………………………………………………………
f) podání konkrétnějších informací g) není zde co zlepšovat h) nevím Jak by jste hodnotil/a komunikaci s výchovnými poradci na SOŠ? a) spíše dobrá zkušenost b) dobrá zkušenost c) spíše negativní zkušenost, proč ............................................................................................................ d) negativní zkušenost, proč .......................................................................................................................... Jaké další formy spolupráce se SŠ poskytujete pro výchovné poradce či učitelku? a) Poskytujeme ................................................................................................................ b) Neposkytujeme, protože...............................................................................................
65
Jaké služby nejvíce využívají výchovní poradci? Vyberte z následující tabulky vzestupném pořadí: př. A, D, C, E atd.
......................................................................................................................................... Jaká je specifická nabídka pro SŠ (prevence sociálně patologických jevů, kariérové poradenství) ............................................................................................................................................................ Jakými způsoby poskytuje poradna následující služby: (Kladnou odpověď proveďte vyznačením kříže do prázdného okna – X) Typ služby
A B C
D E
F G
H CH I
J
Komplexní a kontrolní vyšetření (diagnostika) Reedukace Poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci Kariérové poradenství Poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem Konzultace ke zpracování IVP Pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd, atd., které mají upravené vzdělávací programy pro tyto žáky Depistáže Skupinové programy, které poradna nabízí Základní informace (objednání, adresa, nabídka služeb, atd.) Další služby – uveďte, prosím, jaké
Způsob poskytování služby Osobně Telefonicky E-mailem
Osobně
Telefonicky
E-mailem
Jiným způsobem – uveďte, prosím, jakým:
Jiným způsobem – uveďte, prosím, jakým:
K L M Uveďte, prosím, Vaši profesi: a) sociální pracovník / pracovnice b) speciální pedagog / pedagožka c) psycholog / psycholožka d) jiná – uveďte, prosím, jaká………………………………………………………… Místo dotazování (město, kde jste vyplnil/a dotazník): ……………………………………………… . Děkuji za Váš čas a ochotu spolupracovat. Andrea Kašparová
66
Příloha č. 5 Formulář dotazníku pro pedagogy Spolupráce pracovníků pedagogicko – psychologických poraden s pedagogy na SOŠ DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY NA SOŠ Vážená paní / vážený pane, jmenuji se Andrea Kašparová a jsem posluchačkou 2. ročníku ICV Učitelství odborných předmětů Mendelovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník je součástí průzkumného šetření, jehož cílem je zjistit spolupráci zaměstnanců v pedagogicko – psychologických poradnách s pedagogy na SOŠ. Dotazník se vyplňuje zakroužkováním, případně doplněním, odpovědí na položené otázky. Dotazník je anonymní a informace získané jeho prostřednictvím slouží bakalářské práci. Jaká je spokojenost s PPP? (vyberete od 1= nejméně do 6= nejvíce) a)
Doplňte ...........................................................................................
Jak často se kontaktuje PPP? b) Doplňte ........................................................................................... Vyhovovala Vám délka čekací doby (odpovězte, prosím, pouze v případě, že Vám služba byla poskytnuta na základě objednání): a) spíše ano, protože…………………………………………………………….… b) určitě ano, protože……………………………………………………………… c)
spíše ne, protože……………………………………………………………..…
d) určitě ne, protože…………………………………………………………….… Co by se, podle Vašeho názoru, mohlo v poradně zlepšit (vyberte, prosím, nejvíce 3 možnosti): a) rozšíření nabídky poskytovaných služeb b) poskytování služeb distanční formou (tj. přes telefon, e-mail, internetové stránky) c) čekací doba služeb, uveďte přesněji ............................................................................................... d) provozní doba PPP, uveďte přesněji .......................................................................................... ........... e) f) g) h)
podání konkrétnějších informací není zde co zlepšovat nevím jiné věci – uveďte, prosím, jaké .…………………………………………………………………
Myslíte si, že je potřeba poskytovat služby i ve směru výchovného zaměření? př. psycholog na škole a) b) c) d)
spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne
67
Jaké služby nejčastěji využíváte? (očíslujete prosím od 1 = nejvíce po 12= nejméně) ____
komplexní a kontrolní vyšetření
____
reedukace
____
Poradenství a pomoc dětem a rodičům v obtížné životní situaci
____
kariérové poradenství
____
Poradenské nebo terapeutické vedení rodin s dítětem nebo žákem
____
konzultace ke zpracování IVP
____
Pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd, atd., které mají upravené vzdělávací programy pro tyto žáky
____
Depistáže
____
Skupinové programy, které poradna nabízí (školení, semináře)
____
Pomoc při zařazování a přeřazování žáků s výchovnými a výukovými problémy do škol/tříd, atd., které mají upravené vzdělávací programy pro tyto žáky
Vyhovujía)vámZákladní typy formulářů PPP? informacez (objednání, adresa, nabídka služeb, atd.) a) b) c) d)
spíšeb)anoDalší služby – uveďte, prosím, jaké............................................................................... určitě ano spíše ne určitě ne
Je možné spolupracovat i nad rámec poskytovaných služeb? př. kazuistická setkání a) b) c) d)
spíše ano určitě ano spíše ne určitě ne
Nabízí PPP programy pro výchovné poradce? př. setkání, semináře a) určitě ano, uveďte které ....................................................................................... b) spíše ne, nejsem jsi jistá/tý c) určitě ne Měl/a by jste o tuto službu (setkání, seminář) zájem, v případě uskutečnění? a) b) c) d) e)
spíše ano, protože…………………………………………………………….… určitě ano, protože……………………………………………………………… spíše ne, protože……………………………………………………………..… určitě ne, protože…………………………………………………………….… ano, zájem by byl o ..............................................................................................
Jaké programy škola využívá a jaké programy by pomohly? ....................................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................................... Na závěr, prosím, vyplňte následující údaje: . Místo dotazování (město, kde jste vyplnil/a dotazník):…………………………………….. Děkuji za Váš čas a ochotu spolupracovat. Andrea Kašparová
68
