Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Otázky trávení volného času současné mládeže
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc.
Miroslav Dufek
Brno 2011
Mendelova univerzita v Brně
Institut celoživotního vzdělávání
Institut celoživotního vzdělávání
2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce:
Miroslav Dufek
Studijní program:
Specializace v pedagogice
Obor:
Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku
Název tématu:
Otázky trávení volného času současné mládeže
Rozsah práce:
46
Zásady pro vypracování:
1.
Pro optimální zpracování tématu vyhledat odpovídající množství odborné literatury, zpracovat vhodné materiály a připravit dostatek podkladů k jednotlivým částem písemného dokumentu.
2.
stanovit konkrétní strukturu práce (určení cíle, metod a technik výzkumu, formulace hypotéz). Vzhledem k plánovanému obsahu zaměřit pozornost na problematiku pedagogiky volného času, obsah zákona o práci s dětmi a mládeží, historii a aktuální otázky práce s mladými lidmi v jejich disponibilním čase ve vybraných institucích a zařízeních.
3.
Posoudit rejstřík eventuelních vlivů na současnou mládež a možnosti výchovného působení pedagogických pracovníků v rámci volného času středoškoláků. Zabývat se novými trendy při korekci prožívání volného času (klady a zápory).
4.
V praktické části připravit, zajistit a realizovat výzkumné šetření na vybraných školách. Provést zevrubnou analýzu, srovnání s dostupnými prameny a osobními zkušenostmi z dlouholeté profesní angažovanosti.
5.
V diskuzní části podpořit získané informace z teoretické a praktické části rozborem konkrétní osobní pedagogické orientace na pracovišti, doplněné výhledem do budoucnosti.
6.
Veškeré úsilí při zpracování zvoleného tématu bakalářské práce korigovat s doporučením Manuálu pro vypracování bakalářských prací.
Seznam odborné literatury:
1.
KOMINAREC, I. Úvod do pedagogiky volného času. Prešov: Grafotlač, 2003
2.
KRATOCHVÍLOVÁ, E. Pedagogika volného času. Bratislava: Univerzita Komenského, 2004. 308 s. ISBN 80-223-1930-9
3.
KRAUS, B. – POLÁČKOVÁ, V. a kol. Člověk – prostředí – výchova: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 199 s. ISBN 80-7315-004-2
Datum zadání bakalářské práce:
duben 2010
Termín odevzdání bakalářské práce:
květen 2011
Miroslav Dufek
PaedDr. Mojmír Vážanský, CSc
Autor práce
Vedoucí práce
Doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc Garantka studijního programu
doc. Ing. Pavel Máchal, CSc Ředitel vysokoškolského ústavu
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Otázky trávení volného času současné mládeže“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne Podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce PaedDr. Mojmíru Vážanskému, CSc. za odborné vedení bakalářské práce a cenné rady při jejím zpracovávání. Také děkuji studentům středních škol Moravského regionu, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. V neposlední řadě musím vzpomenout manželku a celou svou rodinu, která mě po celou dobu studia vydatně podporovala.
Abstrakt Předložená bakalářská práce představuje příspěvek do diskuze o otázkách trávení volného času mladých lidí v současné společnosti. Písemný materiál poskytuje autorův vhled do odborných studií, přispívá ke stanovení klíčových úkolů pedagogických profesionálů. Je přínosem pro edukativní praxi zejména s osobami sociálně deprivovanými, deviantními, se žáky, kteří prošli nebo jsou trvale v tlaku etiketizace z důvodu specifických poruch učení nebo maladaptivních forem jednání z různého důvodu. Teoretická část přibližuje a poukazuje na zvláštnosti světa mladých lidí, na hledání subjektivní pozice adolescentů v ohnisku nároků rodičů, výchovných pracovníků a veřejnosti. Zamýšlí se i limity vnímání okolí se zřejmými náznaky nebezpečí pro harmonický vývoj osobnosti. Realizované výzkumné šetření ve vybraných středních školách v regionu Morava oslovilo rozsáhlý soubor respondentů a přineslo četné podněty pro konfrontaci s teoretickými podklady i dlouhodobou znalostí pedagogického terénu v angažovaném pedagogickém působení na žáky s problémy výchovy a vzdělávání. Bohaté empirické základy autorovi umožnily prezentaci přiměřených úvah a vyjádření stěžejních myšlenek k problematice využívání volného času mladých lidí na počátku 21. století.
Klíčová slova pojem a funkce volného času, pedagogika volného času
Abstract This bachelor thesis is a contribution to the debate on the issues of leisure time of young people in contemporary society. Written material provides insight into the author´s professional studies contribute to identifying the key tasks of teaching professionals. It is beneficil for educational practice, especially with people who are socially deprived, deviant, with pupils who have passed or are permanently under pressure profiling pressure because of specific learning disabilities or maladaptiv forms of conduct from various reasons. Theoretical approaches and points of the particular world of youngpeople to find a subjective position of adolescents in the focus of parental rights, education workers and
the public. She considers the limits of perception around, with obvious signs ofdanger to the harmonious development of personality.
Past research was conducted in selected secondary schools in the Moravia region appealed to a large sample of respondents and has brought numerous initiatives to confront the theoretical backgroundand long-term knowledge of the terrain in a committed teacherteaching at the students with the problems of education. Extensive empirical basis presenting appropriate profile alloreflection and expression of key ideas on the issue of leisure time of young people in the early 21st century.
Keywords concept and function of leisure, education of leisure time
OBSAH Úvod
……………………………………………………………………
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Cíl práce
…………………………………………………
8 10
.................................................................................................. 10
2. Materiál a metody zpracování 3. Fenomén „čas“
………………………………………………………… 12
3.1. Čas jako takový 3.2. Volný čas
………………………………………… 11
………………………………………………….
12
………………………………………………………..
13
3.3. Funkce volného času 3.4. Volný čas a rodina
……………………………………………
16
………………………………………………
19
3.5. Pedagogika volného času
……………………………………….
3.6 . Cíle výchovy v mezinárodních dokumentech
20
……………………
23
3.7. Současné instituce, zabývající se volným časem mládeže…………
24
II. PRAKTICKÁ ČÁST
………………………………………………….
27
4. Výzkumné šetření
………………………………………………….
27
4.1. Charakteristika výzkumného souboru a způsob získávání dat
….
27
…….
28
…………………………………………………………
30
4.2. Přehled školských zařízení, které respondenti navštěvovali 4.3. Hypotézy
5. Výsledky výzkumu
…………………………………………………
30
…………………………………………………………….
40
. .………………………………………………………………..
44
6. Diskuze Závěr
Seznam použité literatury
…………………………………………….
Příloha
7
45
ÚVOD Jak vlastně dnešní mládež využívá volný čas? Nakládá s ním smysluplně nebo si začíná přivykat na konzumní život, který ji uzavře doma u počítače, nebo hledá únik ze všední reality v ulitě nákupního střediska, kde většinou apaticky přechází od jednoho zbytečného nesmyslu ke druhému. A co myšlenka jít na fotbal? V poslední době však reálná situace vypadá tak, že se pohříchu jedná o jednu z nejrychlejších a rizikových možností, jak přijít k úrazu, nebo si pořádně zaplakat po zásahu slzným plynem (někdy také nad hrou oblíbeného mužstva). Rodiče, méně již prarodiče se někdy usilovně snaží o vyvolání iluze pozitivního vzoru pro děti a mládež, což se jim však zřídka podaří, ačkoli si myslí opak. Současní nebo budoucí adolescenti totiž mnohokrát při sledování televize nebo při běžných rozhovorech slyší a vnímají, že úspěšný umělec, „hvězdička“ nebo mediálně známý sportovec, třeba i politik vydělává milióny a zamýšlí se nad otázkami, zda existuje nějaká spravedlnost a podobně. Mladý člověk se sotva dozví, že pro každý i drobný zdánlivý úspěch nebo prosazení je nutné něco udělat a často i obětovat. Otázky typu „venku je hezky?“, „otevřeli nový sportovní areál?“, „vznikl nový zájmový kroužek?“ mladé lidi sotva vzrušují, míjejí jejich bezstarostnost, sníženou chuť se angažovat, projevit. U převažující části mládeže platí jediný zákon – nezájem. V letním období některá část mládeže povinně s rodiči tráví týdenní nebo delší dovolenou v Chorvatsku nebo v jiné vzdálené exotické lokalitě s přehlížejícím nebo odsuzujícím vědomím, že v žebříčku zvrácených hodnot kapitalistické společnosti určitě znamenají výrazně více než mnohonásobně silnější většina. I zimní týden s výbavou za tisíce na lyžích v Alpách nebo v jiných horských střediscích jim nabídne posílené opovržení nad domácími možnostmi a méně majetnými spoluobčany. Skutečnost, že je rodiče nenaučili v českých řekách plavat a na českých horách lyžovat, přece nevadí, hlavně se přece mohou ve škole a před kamarády pochlubit fotografiemi z nejnovějšího digitálního fotoaparátu, podpořeného zázraky elektronických a jiných drahých vymožeností. Dokonce i méně majetní rodiče (a nejen oni) investují peníze místo do dětí spíše do oblíbeného restauračního zařízení a sotva lze považovat za výjimku, že tráví čas v konzumních provozovnách dokonce i s dětmi. Vždyť po třech pivech (případně skleničkách tvrdého alkoholu) je život tak krásný a všechny problémy se jaksi někam vytratily.
8
Přesto však má lze aspoň doufat, že ještě existují rodiče, pedagogové, trenéři, vychovatelé a vedoucí různých kroužků, které šlechtí opravdový zájem, aby jejich děti a mládež prožívaly volný čas smysluplně a zdravě, aby je obohacoval duševně i tělesně. A proto bulvárem páchnoucí zprávy, kterými masové hromadné prostředky bombardují veřejnost o dnešních dětech a mládeži, určitě méně přesně vystihují skutečnou situaci, co se týká trávení volného času dnešní mládeže.
9
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1.
CÍL PRÁCE Cíl bakalářské práce spočívá ve vysvětlení pojmu volný čas, přiblížení jeho historie,
současnosti a prostřednictvím odborné literatury také v posouzení hladiny možností trávení volného času mládeže se speciálními poruchami. Bakalářská práce představuje příspěvek do permanentní diskuze o otázkách trávení volného času mladých lidí ve společnosti, plné možností i nástrah. Předložený materiál poskytuje nejen patřičný vhled do dostupných odborných studií, připravuje solidní půdu pro stanovení stěžejních úkolů pedagogických pracovníků na různých frontách, zejména s osobami sociálně deprivovanými, deviantními, se žáky, kteří prošli nebo jsou trvale v tlaku etiketizace z důvodu faktických specifických poruch učení nebo maladaptivních forem jednání z různého důvodu. Teoretická část textu vysvětluje, přibližuje a detailně poukazuje na zvláštnosti světa mladých lidí, na hledání přiměřené subjektivní pozice adolescentů ve střetu nároků rodičů, výchovných pracovníků a veřejnosti. Zamýšlí se nad klady a zápory vnímání okolí s evidentními náznaky nebezpečí pro harmonický vývoj osobnosti. Empirická část se pokusila analyzovat sledování využívání volného času mládeže speciálních škol regionu Moravy, který byl vypracován žáky odborných učilišť prvních až třetích ročníků v různých regionech Moravy. Otázky směrem k mladým obsahovaly otázky využívání volného času, směřovaly k aktivitám ve volném čase a zároveň zjišťovaly pohledy respondentů na životní vzory, které často velkou měrou ovlivňují podoby trávení volného času. Dotazníkové šetření také cíleně sloužilo k porovnání s celorepublikovými výzkumy a porovnání rozdílů v prožívání volného času žáků různých typů středních škol se školami speciálními. Realizované výzkumné šetření ve vybraných školách podobného zaměření v regionu Morava oslovilo relativně rozsáhlý soubor respondentů a přineslo dostatek podnětů pro konfrontaci s teoretickou pasáží, dlouhodobou znalostí pedagogického terénu v angažovaném pedagogickém působení na žáky s problémy výchovy a vzdělávání. Bohatá empirická základna autora umožnila zaujetí konkrétních závěrečných úvah, vyslovení stěžejních finálních myšlenek k problematice využívání disponibilního času
10
mládeže na počátku 21. století. Praktická část a souhrnné výsledky analýzy poslouží pracovníkům zainteresovaných „družebních“ škol, jejichž žáci se dotazníkového průzkumu zúčastnili.
2.
MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia dostupných literárních pramenů
odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou výchovy ve volném čase, pro volný čas a volným časem. Poučení o sféře disponibilního času, její teorii i významu pro praktický život se kromě zdrojů v literatuře podařilo objevit i prostřednictvím sběru informací v internetových službách. Pozornost se vzhledem k celoživotní orientaci autora na pomoc jedincům, hledajících optimální šanci ke společenskému uplatnění, soustředila zejména na sféru života mladých lidí, kteří se připravují na celoživotní pracovní zaměření. Stínem jejich dosavadního podle osobních šancí cíleného úsilí k získání teoretických znalostí a především praktických zkušeností a dovedností je osobní handicap, často doplněné sníženými intelektovými, vzdělávacími možnostmi. Proto se zvolené dotazníkové šetření může méně poučenému jevit jako banální, jednoduché, prosté. Oslovený lidský materiál, připravující se na budoucí zařazení do života dospělých, však musel mít k dispozici takový soubor otázek, který mohl myšlenkově zvládnout, posoudit a s pomocí vyučujícího zaujmout zvolené stanovisko. Přesto se podařilo získat značný poznatkový soubor, který přispěl k pochopení světa mladých jedinců, vyžadujících specifický edukativní přístup vychovatelů, mistrů odborného výcviku, učitelů, rodičů, příbuzných a známých. Respondenti prozatím neměli v životě příliš štěstí. Nalezli aspoň důvěru dospělých, kteří je provázeli částí jejich životní cesty, podporovali pedagogickým vedením, usměrňovali, získávali pro trvalou ochotu na sobě pracovat a podle individuálních dispozic dokonce i růst. Praktická část proto vychází z prezentace získaných údajů, jejich adekvátnímu zařazení do tabulek a grafů, aby čtenář v textu i mezi řádky částečně nahlédl do způsobu uvažování a jednání osob ve společností poněkud přehlíženém sektoru. Poctivě připravená a zasvěcenými poznámkami, hodnocením a závěry doplněná vysoce aktuální výzkumná sonda do méně známého světa středoškoláků v sedmi moravských městech rozšířila obzor ostatních a pomohla ke inovaci vztahu k osobám na okraji zájmu. Určitě
11
poslouží i k ocenění namáhavé, dlouhodobé, málo doceněné výchovné aktivity všech pedagogických profesionálů, kteří poskytují svůj čas, dovednosti i znalosti a zejména umění vést a připravovat „méně šťastné“ jedince pro zvládání nástrah života. Vědomí nutnosti využití techniky práce s odbornou literaturou, formulace problému, stanovení hypotéz se stalo východiskem zpracování tématu zvolené bakalářské práce. Při sběru dat se ideálně uplatnila dotazníková metoda, která při zevrubné analýze obdržených údajů poskytla dostatek příležitostí ke konkrétní interpretaci, vyhodnocení, podkladů pro diskuzi a závěrečným soudům.
3.
FENOMÉN „ČAS“
3.1. Čas jako takový UTENDUM EST AETATE CITO PEDE LABITUR AETAS Musíme využít času, čas rychlým během se řítí (Ovidius)
Čas, slovo, které se každý den skloňuje ve všech pádech, zvláště v kontextu jeho nedostatku. V dnešní uspěchané době je svobodného času, podle velké části lidí, opravdu značný nedostatek. Ve škole, práci, v průběhu volna má člověk objektivně nebo subjektivně s nedostatkem času trvale problémy. Velmi často dnešní děti a mládež slyší od rodičů, a nejen od nich, skutečně alarmující výrok “nemám na tebe čas“. Rozvržení času ve škole a práci je většinou pevně dané, ale jak se naloží s disponibilním časem, se stává velkým problémem a málokdo, zvláště mladý člověk, je schopný svobodný prostor času efektivně využít.
Chápání, poznávání a zkoumání času prošlo v dosavadní historii lidstva podstatnými proměnami – od sledování pravidelně se opakujících jevů (den, noc, střídání ročních období) přes proměnlivosti různých fází života až k pojetí času jako jevu objektivně měřitelného i subjektivně prožívaného (Hájek aj., 2008, s. 10). Podle Hájka (2008) mohou být pohledy na stránky času různé: čas života – biologické rytmy a poznávání času, proměnlivost a učení se času, čas v různých obdobích života, včetně stárnutí člověka;
12
čas komunikace; čas prezentace světa – čas kosmický, biologický, sociální; čas ve vědeckém poznání. Čas jako základní dimenze se postupně stal velkou šancí a jistotou lidského života. V průběhu života se člověk setkává s příznivými i negativními vlivy a podmínkami, které smysluplné prožívání času někdy podporují a stimulují, jindy však brzdí nebo dokonce částečně nebo trvale znemožňují. Všechny zřetele proto pro člověka znamenají naléhavou výzvu, se kterou se musí trvale vyrovnávat. Časové vymezení života člověka předpokládá a vyžaduje, aby člověk neustále usiloval o co nejefektivnější zhodnocování života (Hájek aj., 2008, s. 10).
3.2. Volný čas NULLA EST HONESTA AVARITIA NISI TEMPORIS Žádné skrblení nezasluhuje úcty, kromě toho, které se týká času (Seneca mladší)
Pod pojmem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, zájmové vzdělávání, jakákoli dobrovolná společensky prospěšná činnost, dokonce též časové ztráty, spojené s uvedenými aktivitami. Z hlediska dětí a mládeže do volného času nepatří vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, také povinnosti, vázané na provoz provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení, případně další uložené vzdělávání a jiné možnosti časových ztrát. S volným časem samozřejmě nesouvisejí úkoly, zajišťující biologickou existenci člověka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče apod.). Někdy si však lidé z jídla nebo spánku také vytvoří zálibu (Pávková aj., 2008). Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže (podle Úmluvy o právech dítěte se za dítě považuje osoba mladší 18 let a mládeží se označuje věková skupina 18–26 let) je žádoucí pedagogické ovlivňování dětí a mládeže. Příslušníci uvedené věkové kategorie sotva disponují dostatkem zkušeností, postrádají solidní orientaci v oblastech zájmových činností a potřebují citlivé vedení, bezpodmínečně vyžadující nenásilné, nabízené, pestré a přitažlivé činnosti. Účast na akcích koresponduje s dobrovolným přístupem,
13
ochotou a radostí. Na věku dětí a mládeže, jejich mentální i sociální vyspělosti, charakteru rodinné výchovy závisí míra a hloubka korekce nebo využívání volného času. Disponibilní čas totiž představuje rozsáhlou sféru, kterou zdaleka neovlivňují pouze vlastní pravidla, zákony a normy. Jako součást komplexního dění průmyslově společenského systému, organizace lidí a moderní civilizace se podřizuje, respektuje působení všech determinant, nepřipouští odlišné chápání příčinných faktorů (Vážanský, 2001). J. Pávková (2008) se domnívá, že z ekonomického hlediska je důležité, kolik prostředků společnost investuje do zařízení pro volný čas a jakým způsobem se alespoň část nákladů vrátí. Také si myslí, že je z hlediska sociologického a sociálně psychologického zapotřebí sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají relace mezi lidmi kultivovat. Z politického hlediska navrhuje uvážit, jak a do jaké míry bude stát svými orgány zasahovat do volného času obyvatelstva, jaká bude školská politika a jestli v rámci školské soustavy se bude věnovat patřičná pozornost i zařízením pro ovlivňování volného času. Tvrdí, že zdravotně hygienický pohled na využívání volného času především sleduje, jak lze podporovat zdravý tělesný i duševní vývoj člověka. Navíc podporuje skutečnost, že pedagogická a psychologická hlediska berou v úvahu věkové i individuální zvláštnosti a jejich respektování ve volném čase. Volný čas se již stal bohatstvím společnosti, lidským a sociálním zdrojem rozvoje společnosti. Disponibilní čas je říší lidské svobody, v níž člověk může být sám sebou a ve svobodně zvolených aktivitách sám sebe rozvíjet a seberealizovat se. Rozvojem vlastní osobnosti v relevantní míře současně také rozvíjí společnost. Význam uvedeného rozměru nebo chápání volného času se lisí v závislosti na stavu rozvoje dané společnosti a jejich sociálních (a ekonomických) vztahů a pozice jedince ve společnosti. Tam, kde je člověk v pracovní době odcizený sám sobě, evoluční a individuální význam prostoru volného času rapidně stoupá. Objem volného času ve společenské evoluci narůstal po dvou osách. První dimenze znamenala při rozvoji výrobních a společenských sil dosažení situace, v níž nejdříve jedinci a později sociální skupiny ve specifickém postavení se mohli do určité míry vymanit z činností, nezbytných pro jejich přežití a přežití rodiny, rodu, kmene. V prvním ohledu především šlo o vznik subjektů s disponibilním časem. Okruh subjektů volným časem postupně narůstal až k situaci, kdy disponibilní čas se stává „sociální výbavou“ každého člena dané společnosti.
14
V druhé dimenzi je evidentní postupný kvantitativní nárůst volného času výše uvedených subjektů. Spojením obou dimenzí se lze přesvědčit o objemu disponibilního času dané společnosti, který je jejím významným potenciálem. Naplňuje oblast, v níž postupně dochází k osvobození společnosti od nezbytných činností pro svou prostou reprodukci a jako výraz svobodné subjektivity člověka se uvnitř společnosti a prostřednictvím společnosti připravují podmínky pro seberealizaci člověka a evoluční posun společnosti. Značně příbuzný charakter jako disponibilní čas v důsledku vývoje společenských vztahů a výrobních sil se objevuje u vzniku sociální kategorie mládeže; příčiny jejího zrodu ve vazbě na společenskou funkci se v konfrontaci s kategorií volného času jeví jako velmi podobné. Projevuje se totiž jako společenská nadstavba v rozvinuté společnosti, která má již tolik zdrojů, že může vyčlenit vrstvu populace v určité fázi socializace a pouze ji připravovat na její kvalitní budoucí působení ve společnosti. Vznik sociální skupiny, která se může pouze připravovat, kultivovat a vzdělávat znamená výrazný revoluční milník společenské evoluce Úhrnný disponibilní čas společnosti je potencialitou, eventuelním lidským a sociálním zdrojem rozvoje. Ve zmíněném směru lze úhrnný volný čas společnosti právem považovat za významný indikátor stavu společnosti (převzato z www.blisty.cz).
Jedno z prvních vymezení volného času se objevilo již v názorech Aristotela: vrchol jeho rozjímání spočíval ve vedení člověka k moudrosti a samostatnosti. Takový volný čas nazýval scholé. Rozjímání v Aristotelově pojetí Aristotela představovalo rozumování, setkávání se s přáteli, čtení veršů, poslech hudby, nikdy však lenošení a nudu. Volný čas Aristoteles chápal jako činnost, kterou člověk koná pro sebe samého, pro vlastní potěšení a vlastní blaho. V současnosti nedošlo v obecné poloze ke změně Aristotelova základu aktivního využívání volného času. Poněkud se změnily možnosti jeho využití. Jejich kategorizace a klasifikace se stala předmětem zájmu mnoha autorů. Aktivity volného času se z hlediska psychologicko-pedagogického nejčastěji dělily do dvou rozsáhlých oblastí na činnosti, které mají aktivní charakter a činnosti pasivní. Další členění upozorňovalo na aktivity manuální, aktivity fyzické, aktivity kulturně umělecké, které se ještě detailně dělí na činnosti receptivní, jako je četba, návštěva divadel, kin, galérií, a činnosti interpretační a tvořivé, kam se řadí fotografování, umělecká produkce literární, výtvarnou, hra na hudební nástroje, aktivity kulturně racionální s mimoškolními
15
formami vzdělávání, studiem knih a četbou tisku. Výčet možností doplňují činnosti společenské, hry a sběratelství, korunovaný pasivním odpočinkem (Kratochvílová, 2008).
Podobně jako u dospělých osob je nutné u dětí i mládeže ve využívání svobodného časového prostoru a realizaci volného času počítat s jeho kvantitativní a kvalitativní variabilitou. Způsob využívání volného času navíc zvláštním způsobem odráží život dospělých i mladších lidí, ale má typické zvláštnosti, odpovídající věku i mentální úrovni, normám a požadavkům skupiny vrstevníků. Určité zákonitosti získaly konkrétní odraz i v preferenci zájmů, zaměřených do úzce specifické oblasti a jejich výběrovost může speciálně pedagogické zařízení výrazně ovlivnit a regulovat (Krejčířová, 1998).
3.3. Funkce volného času V literatuře se při vysvětlování otázek volného času často autoři zabývají jeho funkcí. Například Havighurst( (Vážanský, 2001, s. 32) se domníval, že se volný čas musí starat o účast občanů na sociálním životě a současně jim má poskytovat dostatek možností k zajímavému prožívání a tvůrčímu vyjádření osobnosti. Také musí dbát na pravidelné a rutinní utváření životních činností jedince a současně být zdrojem úcty k sobě samému i respektování ostatních. Kaplan (Vážanský, 2001, s. 32) tvrdil, že volný čas má přispívat k pocitu „nějak k něčemu patřit“, rozvíjet vědomí vlastní individuality, zprostředkovat a uvádět v soulad různé individuální funkce. Volný čas podle něj má být společnosti i jedinci prospěšný, má umožňovat pozitivní zážitky a podněcovat ve člověku tvůrčí síly. Kaplanovy a Havighurstovy úvahy doplnily obecně známé funkce volného času, které Filipcová (Vážanský, 2001, s. 32) specifikovala na odpočinek a rekreace, kompenzaci jednostranných zátěží, informaci a orientace (vzdělání). Nehledě na individuální rozdíly přístupů uvedených a jiných odborníků volného času, ale také bez ohledu na jeho dispoziční omezení, považují se různé formy rekreace a odpočinku za volnočasové způsoby chování. Stejně významnou skutečností je ve volném čase obsažená možnost vyrovnávání často monotónních napětí pracovního procesu i všedního dne, podobně jako eventualita svobodné podpory až propagace oblasti volného času. Sféra volného
16
času postupně nabídla relativně snadno dostupný prostor pro vzdělávání a představuje ideální příležitost k získání informací a životní orientace (Vážanský, 2001, s. 32).
Oblast výchovy ve volném čase (i v době mimo vyučování) obsahuje četné zvláštnosti s ohledem na cíle, podmínky i aplikované pedagogické prostředky. Získala i specifické funkce. Dokonce se dá předně vymezit funkce výchovně-vzdělávací, zdravotní, sociální a preventivní. Jednotlivé typy zařízení, institucí, organizací pro výchovu ve volném čase, v době mimo vyučování plní následující funkce v rozdílné míře a různými způsoby podle jejího poslání. Význam jednotlivých funkcí se v průběhu historického vývoje zásadně měnil. První instituce, které pečovaly o děti školního věku v době mimo vyučování, kladly důraz na sociální a preventivní funkci. Důležité bylo děti ohlídat, poskytnout jim přijatelné zázemí a zaměstnat je tak, aby se nemohly věnovat nevhodným, případně společensky méně žádoucím činnostem. Postupně nabývala na významu funkce výchovná nebo výchovně-vzdělávací. Ukazovalo se, že promyšlené a cílené působení na osobnost dětí mělo i zdravotní, sociální a preventivní výsledky. Jiný podíl jednotlivých funkcí měly organizace určené nejen pro děti, ale i pro dospělé. V současné době se za prioritní považuje funkce výchovně-vzdělávací. Klade se na ni zvláště velký důraz. Jednotlivé druhy zařízení a institucí pro výchovu mimo vyučování, ve volném čase se na plnění uvedené funkce podílejí podle legislativně vymezeného poslání a specifických možností. Spočívá v záměrném a cílevědomém formování osobnosti vychovávaných jedinců, dosahování reálných cílů pomocí promyšleně volených pedagogických prostředků. Nabízí se možnost působení na všechny složky osobnosti, tělesnou, psychickou i sociální, podle zaměření příslušné výchovné instituce. Výchova ve volném čase zvláště umožňuje uspokojovat a kultivovat potřeby, usměrňovat, uspokojovat, rozšiřovat a prohlubovat zájmy, objevovat a rozvíjet specifické schopnosti vychovávaných jedinců. Prostřednictvím pestrých a zajímavých činností lze děti, mládež i dospělé motivovat k osobnostně i společensky žádoucímu využívání volného času, k získávání nových vědomostí a dovedností, k uvědomění si významu celoživotního vzdělávání. Zároveň se rozvíjejí poznávací procesy a utvářejí žádoucí rysy osobnosti. Úspěchy ve volnočasových aktivitách přinášejí pocit uspokojení, příležitost k seberealizaci a kladnému sebehodnocení. Na základě zkušeností z rozmanitých činností si lidé utvářejí názor na život, společnost, svět kolem nás. Neméně významná je funkce zdravotní. Veškeré výchovné působení ve volném čase, v době mimo vyučování musí podporovat zdravý tělesný, duševní i sociální vývoj. 17
Sociální funkci plní jednotlivá zařízení a subjekty pro výchovu ve volném čase různými způsoby a v rozmanité míře. Sociální funkce výchovy ve volném čase, v době mimo vyučování, se odlišně pojímá několika způsoby. Nejčastěji se sociální funkce chápe jako péče o děti, zajištění jejich bezpečnosti, dohledu a odpovídajícího zaměstnávání v době, kdy skončilo vyučování a rodiče jsou ještě v zaměstnání nebo jinak zaneprázdnění. Sociální funkci v uvedeném pojetí plní zvláště školská zařízení, která pracují v době mimo vyučování s mladšími žáky (školská družina). Ve značné míře plní tuto sociální funkci i výchovná a ubytovací zařízení (domov mládeže, škola v přírodě, internát) a zejména zařízení pro ústavní a ochrannou výchovu a zařízení sociální péče. Sociální funkce však může mít i jiné pojetí. Ve volném čase se lidé dostávají do rozmanitých druhů sociálního prostředí. Mají možnost navazovat nové sociální vztahy, většinou s lidmi, se kterými je spojují podobné zájmy, názory, postoje. Volnočasové skupiny mívají pestrou strukturu z hlediska věku, pohlaví, sociálního postavení, zdravotního stavu apod. Šíře možností rozmnožuje počet příležitostí k rozvoji sociálních kompetencí, komunikativních dovedností, sociální interakce a percepce. Účast ve volnočasových sociálních skupinách přispívá k socializaci člověka. Sociální funkci výchovy ve volném čase lze pochopit i jako příležitost k vyrovnání rozdílů mezi rozdílnými materiálními i psychologickými podmínkami dětí v rodinách. Aktivní snaha do určité míry přispívá k formě pomoci dětem z méně podnětného nebo nějak problematického rodinného prostředí (Hájek aj., 2008). Identifikace funkcí, významu volného času je důležitá pro pochopení samotné podstaty fenoménu volného času, jeho smyslu a důsledku na jejich zohlednění ve společenské praxi. Spolupůsobí při vytváření podmínek na jejich uplatnění, realizaci v životě jednotlivce a společnosti. Odborníci z filozofie, sociologie, pedagogiky, psychologie postupně rozpracovali hlavní aspekty volného času. Vykrystalizovaly se názory na jeho základní, nejdůležitější funkce, které mluví o významech volného času v současnosti, nebo aktuálně zvýrazňují jednotlivé stránky jeho smyslu. Volný čas se považuje za mnoha významový fenomén a jeho funkce vypovídají o jeho dílčích stránkách užitečnosti pro společnost i jednotlivce (Kratochvílová, 2006, s. 86).
18
3.4. Volný čas a rodina QUOD RATIO NEQUIT SAEPE SANAVIT MORA Co nemůže vyléčit rozum, často vyléčí čas. (Seneca mladší)
Historie opakovaně upozorňuje na skutečnost, že se rodina považuje za jedinou institucí, která přetrvala dobu delší než deset tisíciletí. Uvedená skutečnost zároveň potvrzuje mimořádný význam základní sociální jednotky ve vývoji společnosti i ve vývoji jedince. Problematika optimální rodinné výchovy a rodinných relací se po věky stávala obsahem uměleckých děl a často tvořila součást významných filozofických pojednání. Přímo se nabízejí moudré myšlenky učitele národů, v současnosti opomíjeného, zapomenutého genia výchovného přístupu, především k mladým lidem. Člověk pak, poněvadž k vyšším věcem stvořen, k vyšším věcem obrácen býti má, totiž aby co nejpodobněji byl ctnostmi Bohu, jehož obraz nese. Povinnosti tedy své při dítěti rodičové tím neodbudou, že je jísti, píti, choditi, mluviti, do šatů se strojiti naučí, protože ty věci k tělu toliko patří, kteréž není člověk, než příbytek člověka, hospodář vnitř bydlí, o něhož větší péče nežli o zevnitřní tu chalupu, obydlí jeho, potřebí. Tou příčinou Plutarchus o rodičích, kteříž dítkám svým krásy těla, zdraví, bohatství, slávy, zdvořilosti žádají a k ní vedou, o ozdoby pak mysli a duše se nestarají, případně pověděl, že sobě víc střevíce než nohy šetří. Poněvadž Pán Bůh některým i zde prodloužených let propůjčuje úřady a povinnosti svěřuje a do rozličných příčin uvodí, potřebí rodičů, aby nejen u víře a pobožnosti dítky své, ale již také v obyčejích a mravích chvalitebných i umění literním všelijakém cvičili a cvičiti dali, tak aby dítky jejich dospějíc, uměly i samy mezi lidmi rozumně sobě počínati, i k čemu by koho Bůh církvi nebo politii užiti chtěl, aby užit býti a skrze to i zdejší život pěkně , rozumně a užitečně projíti i do věčnosti tím potěšeněji vkročiti mohl. Suma tedy toho, k čemuž nevyhnutelně mládež vedena býti má, jest troje toho: víra a pobožnost, mravové a ctnosti, jazyků a všelijakých lidských umění povědomost. V tom trém kdo prospívající mládež má, ten v domě svém ráj má, v němž se nebeští strůmkové štěpují, zalévají, rostou, kvetou. A má Ducha svatého dílnu, v kteréž on sobě nádoby milosti a nástroje slávy vydělává, puleruje, hotoví, aby v nich jako živých obra-
19
zích božích věčné neskonalé moci, moudrosti a dobroty jeho paprslkové den po dni jasněji se vyskýtali. Blaze takovým rodičům (Patočka, 1958, s. 291).
Velkolepý myslitel upozornil na důležitost osobnosti člověka, jehož individualita se utváří v průběhu ontogenetického vývoje působením různých činitelů. Určité předpoklady si dítě přináší na svět už při narození. Jedná se o vrozené předpoklady, vlohy, které mohou být zděděné po předcích, nebo dispozice, získané v průběhu prenatálního vývoje. Již v okamžiku početí začínají na dítě působit vlivy prostředí, které je formují. Zvlášť velký vliv však na vývoj jedince má sociální prostředí. Záměrné a cílevědomé působení na člověka, nejčastěji na dítě, se běžně označuje jako výchova. Předpokládá se formování takových rysů osobnosti, které se z hlediska potřeb společnosti chápou jako kladné a žádoucí. Klíčovou roli při výchově dětí hraje rodina jako primární sociální skupina s rozsáhlou škálou bohatých a intimních citových vztahů. Na výchovné působení rodiny navazují a doplňují je předškolní zařízení a později škola jako jeden z hlavních výchovných činitelů. Na výchově dětí a mládeže v době mimo vyučování se společně s rodinou podílejí instituce pro výchovu mimo vyučování a další subjekty. Výchovná zařízení si nekladou za úkol odpoutávání děti od rodinného prostředí, blízkých lidí. Naopak se snaží o navázání neformálních a účinných forem spolupráce, včetně zapojování rodičů i jiných dospělých do činností dětí ve volném čase. Profesionalita pedagogů může přispět i ke zlepšení úrovně rodinné výchovy (Pávková aj., 2008, s. 33).
3.5. Pedagogika volného času Nabídnuté spojení některé přímo šokuje. U pedagogicky nepoučeného člověka vyvolává zdání absurdnosti, nevhodné vazby jedné z věd o výchově s časovým obdobím, které má jedinec ve svém životě k dispozici, přináší mu klamné vědomí zbytečnosti problematiky. Současně však svědčí o neporozumění významu vzájemné propojenosti obou termínů. Argumentem falešného chápání nového příčinného svazku se jeví karence jasné koncepce uvedené pedagogické disciplíny, sporná znalost její relace k ostatním pedagogickým oborům, nízké uvědomění si existujícího převratu společenských hodnot, změn ve vnímání postavení práce a volného času a samozřejmě i tendence a priori zavrhnout relativně málo známý originální klíč ke zjištění optimálního místa každého
20
z nás v současném světě. Je třeba daleko pohodlnější zatratit, opovrhovat či přehlížet, než se dokonale seznámit s problematikou, pochopit veškeré souvislosti, vzít v úvahu klady a zápory a na základě podrobného studia vyslovit vyčerpávající závěry. Protiklad k zamítavému postoji vytváří všichni osvícení, kteří pochopili, že pedagogika volného času zaujímá stále se rozšiřující prostor ve výchovně vzdělávací diskusi. Sféra volného času totiž nezbytně vyžaduje samostatnou pedagogickou disciplínu, která se musí přirozeně opírat o verifikovatelné výsledky věd o výchově, i sociálních a jiných příbuzných vědních oborů. Vedle výsledků teoretického zkoumání volného času nutno ocenit zejména déletrvající, trpělivou, často nezištnou a společensky naprosto nedoceněnou aktivitu tisíců dobrovolných a profesionálních pracovníků na všech úsecích volného času k výchovné kultivaci angažovaní jedinci nabízejí vlastní síly a schopnosti při zájmových aktivitách dětí, mládeže, dospělých a starých, případně mentálně nebo jinak postižených jedinců, podobně jako při mnoha ostatních činnostech v nepracovním a mimostudijním období. Armáda obětavých lidí často bez nároku na pochvalu a poděkování, za úsměv a radost svěřenců, za jiskru nakažlivého elánu a oboustranného porozumění, za pocit sounáležitosti a vědomí společenského zájmu, dává k dispozici vlastní volný čas, osobní pohodlí, a mnohdy i soukromí. Prodchnuti zápalem a nadšením umožňují takové jedinečné osobnosti jiným lidem poodhalit krásy života, objevovat pozitivní stránky všedního dne, radovat se z přítomnosti, důvěřovat, chápat, příjemně se cítit, naučit se aktivně prožívat přítomnost. Všem těm bezejmenným patří uznání (Vážanský, 2001, s. 9). Ucelené poznání systému aktivit a institucí volného času zprostředkovávají věda o volném čase a pedagogika volného času. Jejich význam zvýrazňuje skutečnost, že se především jedná o relativně mladou sféru, která se v současnosti rychle rozvíjí avšak je stále ještě oblastí jenom částečně zmapovanou a poznanou. Věda o volném čase zkoumá vznik volného času, rozvoj jeho rozsahu a funkcí i podmíněnost společenským kontextem; řeší jeho pronikání mezi mladou populaci, pro kterou představuje významnou podmínku jejího současného života i perspektivu úspěšného rozvoje. Pedagogika volného času se zabývá pojetím a cíli, obsahem a způsoby výchovného zhodnocování volného času organizacemi a institucemi, které tyto aktivity uskutečňují nebo pro ně vytvářejí podmínky, a koncepcemi jeho dalšího vývoje, propracovávanými na základě vývoje společnosti a oboru samého.
21
Pedagogické zhodnocování volného času se rozvíjí jako specifická součást systému výchovy a vzdělávání a pedagogika volného času poskytuje východiska pro poznání a rozvoj jeho jednotlivých součástí: Prostředí, prostor a zařízení, v nichž se uvedené aktivity uplatňují a pro jejichž vznik a rozvoj se vytvářejí příznivé předpoklady (kde se uskutečňují?). Účastníci jako zájemci o volnočasové aktivity, kteří působí v rozmanitých funkcích, na rozdílné úrovni připravenosti, odpovědnosti a účinnosti (kdo se účastní a kdo v nich působí?). Rysy a tendence výchovného zhodnocování volného času, rozvíjení obsahu a metod činnosti, jimiž se jeho koncepce, cíle a hodnoty v nich obsažené uplatňují ve výchovné a společenské praxi (co a jakým způsobem se děje?) Jak lze charakterizovat současnost a výhled výchovného zhodnocování volnočasových aktivit v aktuálních společenských podmínkách (Hájek aj., 2008).
Předmět pedagogiky volného času tvoří otázky výchovy (ve významu edukačního vlivu) dětí a mládeže mimo povinného vyučování ve škole a mimo školu – výchovy ve volném čase. Pedagogika volného času se zabývá otázkami cílevědomé výchovně vzdělávací činnosti s dětmi a mládeží, zaměřené na smysluplné a hodnotné využívání volného času, na regeneraci psychických a fyzických sil při aktivním oddychu, v rekreaci a zábavě. Veškerý zájem se zejména soustřeďuje na formování a rozvoj osobnosti prostřednictvím motivace k dobrovolné účasti v rámci jejich volnočasových aktivit a v nepřímém výchovném působení ve vytváření vhodných podmínek ke spontánnímu využívání volného času na dvorech, sportovištích, v přírodě, v kulturních a jiných zařízeních. Pedagogika volného času jako teoretická disciplína zkoumá zákonitosti výchovného ovlivňování volného času, uplatňování zákonů učení a výchovy při formování osobnosti ve specifických podmínkách práce s dětmi a mládeží v jejich volném čase. V pedagogice volného času se k výchově přistupuje v základních rámcích volného času dětí a mládeže, které vymezují důležitou součást jejich denního času mimo vyučování. V uvedeném smyslu se také používá pojmu výchova v době mimo vyučování. Přitom povinnosti žáků, spojené se školou (procvičování, opakování učiva, psaní domácích úloh), které přesahují dobu vyučování a přenášejí se do domácí přípravy nebo domova mládeže, se běžně odmítají považovat za součást volného času (Kratochvílová, 2008, s. 64). 22
3.6. Cíle výchovy v mezinárodních dokumentech Výchova tvoří důležitou součástí každé společnosti, proto se jí dotýkají závažné mezinárodní dokumenty, hlavně Úmluva o právech dítěte, Soubor klíčových kompetencí pro Evropu, Vzdělávání pro zítřek, Charta výchovy pro volný čas, Deklarace při zrodu 21. století a další.
Úmluva o právech dítěte Otázkám výchovy a jejího směřování, tedy poslání výchovy, se věnuje Článek 29 Úmluvy o právech dítěte: A/ Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se shodují na názoru, že výchova dítěte má směřovat k a/ výchově, zaměřené na posilování úcty k lidským právům a základním svobodám, a také k zásadám, které jsou zakotveny v Chartě Spojených národů; b/ výchově, zaměřené na posilování úcty k rodičům dítěte, k vlastní kultuře, jazyku a hodnotám, k národním hodnotám země trvalého pobytu, jako i země jeho původu a k jiným civilizacím; c/ přípravě dítěte na zodpovědný život ve svobodné společnosti v duchu porozumění, míru, snášenlivosti, rovnosti pohlaví a přátelství mezi všemi národy, etnickými, národnostními a náboženskými skupinami a osobami domorodého původu; d/ výchově, zaměřené na posilňování úcty k přírodnímu prostředí. B/ Žádná část výše uvedeného článku nebo článku 28 se nesmí vykládat způsobem, omezujícím svobodu jednotlivce a organizacím zřizovat a řídit výchovné instituce. Za všech okolností je však nutné zabezpečit dodržování principů, ustanovených v odstavci 1 zmíněného článku a podmínek, aby vzdělávání, poskytované těmito institucemi, odpovídalo minimálním standardům, ustanovených státem.
Charta výchovy pro volný čas Chartu výchovy pro volný čas zpracovala komise pro výchovu a vzdělávání Světového společenství pro rekreaci a volný čas (WLRA), kterou v roku 1993 schválilo předsednictvo asociace. Charta informuje o účelu, cílech a významu volného času, o cílech výchovy a vzdělávání pro volný čas. Účel uvedené charty spočívá v informování vlád vlády, nevládních organizací a vzdělávacích systémů o významu a přínosech volného času a výchovy
23
pro volný čas. Má být také vodítkem pro činitele, kteří se přímo podílejí na výchově a informovat všechny důležité zainteresované faktory o principech, které korigují postupy volnočasové výchovy. Základním účelem vzdělávání a výchovy je všestranné rozvinutí hodnot a humánní posun postojů vychovávaných a rozšíření osobnostní výbavy znalostmi a zručnostmi, které jim umožní získání pocitu větší jistoty, radosti a uspokojení v životě. Výchova se vzděláváním si klade za úkoly – nejen sloužit potřebám světa práce a ekonomiky, ale za stejně významnou pro výchovu jedince jako plnoprávného člena společnosti vnímá službu vyšší kvalitě života V chartě výchovy pro volný čas se klade značný důraz na volný čas jako na základní lidské právo a na jeho prioritní význam jako jednoho z nejdůležitějších zdrojů osobnostního, společenského i ekonomického rozvoje, který významně přispívá ke kvalitě života.
3.7. Mimoškolské instituce, zabývající se volným časem mládeže TRAHIT SUA QUEMQUE VOLUPTAS Každého přitahuje jiná zábava, každý jde za svou touhou. (Vergilius)
Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) Poslání ČRDM spočívá v podpoře podmínek pro utváření kvalitního života a všestranného rozvoje dětí a mladých lidí. Činnost naplňuje všestrannou stimulací forem mimoškolní výchovy a aktivitami svých členů, zejména snahou o vytvoření pravidel, hospodářských, společenských a kulturních podmínek mladých pro jejich aktivní zapojení. ČRDM hájí zájmy vlastních členů vzhledem k domácím i zahraničním orgánům, organizacím a institucím (převzato z www.crdm.cz, 2011).
Asociace turistických oddílů mládeže (ATOM) Asociace turistických oddílů mládeže ČR zaštiťuje občanské sdružení dětí a mládeže, které se po celé republice zaměřuje na turistiku a táboření v přírodě. Členové podnikají různé výpravy nejen v České republice, ale též v zahraničí, pořádají letní tábory a organizují různé akce pro širokou veřejnost (převzato z www.a-tom.cz, 2011).
24
Brontosaurus Hnutí Brontosaurus, založené v roce 1974, přitahuje převážně studenty nejen středních a vysokých škol a otevírá jim cestu za poznáním ochrany životního prostředí, přírody a kulturního bohatství. Hnutí Brontosaurus označuje nevládní neziskovou organizaci, jehož náplň činnosti zahrnuje aktivní práce s dětmi a mládeži. Hlavní cílovou skupinou tvoří děti a mládež do 26 let, kde se soustřeďuje na mimoškolní výchovnou činnost (převzato z www.brontosaurus.cz, 2011).
Bunkr Pojem Bunkr označuje nestátní neziskovou organizaci, působící na severní Moravě. Posláním sdružení je trvalá nabídka a zprostředkování sociálních služeb dětem a mladým lidem, příznivé ovlivňování jejich způsobů trávení volného času a preventivní vlivu v otázkách sociálně patologických jevů ve společnosti (převzato z www.bunkr.cz, 2011).
Česká tábornická unie (ČTU) ČTU představuje organizaci především dětí a mládeže se zájmem o pobyt v přírodě, kteří se chtějí stát jejími dobrými znalci a ochránci. Organizace jim pomáhá v uspokojování jejich zájmů i v oblasti kulturního a sportovního využití. Jednou z hlavních zásad života společenství je umění naslouchat druhému, respektovat jeho názory a zájmy, navíc podpořené vzájemnou tolerancí. Krédo činnosti zahrnuje i poznání základních životních hodnot a jejího osvojování všemi členy (převzato z www.ctujm.cz, 2011).
Junák – svaz skautů a skautek ČR Rok 1907 se spojuje se zrodem hnutí skautingu ve Velké Británii. V roce 1911 na základě podpory myšlenek skautingu se dostal i do střední Evropy a od roku 1912 působí pod názvem Junák. Přes období prosperity a zákazů, podpory i odmítání, byl Junák došlo po roce 1989 k obnovení činnosti. Skauting mimo jiné označuje dva základní momenty – jednak skupinu lidí, přátel, kamarádů a jednak příležitost naplňovat život smysluplnými a dynamickými aktivitami. Skauting znamená jedno z největších celosvětových hnutí pro děti a mládež. Umožňuje jim žít a společně vykonávat veškeré úkoly, povinnosti a záliby, staví před ně dostatek příležitostí, které ve formě hry a zábavy jim nabízí způsob k poznání dalších zajímavých doposud neznámých stránek života. Skauting mladým přiotravuje ideální možnost 25
ke vstupu do dospělosti jako jedinec, který ví o individuálních kvalitách i o významu součinnosti, případně i samoty (převzato z www.verejnost.skaut.cz, 2011).
Pionýr Instituce Pionýra se definuje jako demokratické, dobrovolné, samostatné, na politických stranách, hnutích a ideologiích nezávislé sdružení dětí, mládeže a dospělých. V nových podmínkách se zabývá vzdělávací, kulturně výchovnou, zájmovou a solidární činností, obhajobou a uspokojováním zájmů a oprávněných potřeb dětí a mládeže. Pořádá místní, regionální i celostátní aktivity a přispívá k obohacování volnočasového života nejen členům, ale i ostatní mládeži (převzato z www.pionyr.cz, 2011).
YMCA – Křesťanské sdružení mladých lidí YMCA přibližuje snahy a zaměření neziskové, apolitické, nejstarší, největší a nejrozšířenější mládežnické organizace ve světě. Usiluje o harmonický rozvoj člověka, jeho ducha, duše a těla. Předností je plné otevření se všem lidem bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženského vyznání, sociálního postavení, fyzických i duševních schopností. V ČR údajně k 30. 11. 2009 existovalo přibližně 4500 členů (převzato z www.ymca.cz, 2011).
V současné době lze zaznamenat několik set dalších sdružení a organizací, které působí mezi dětmi a mládeží, z nichž většina však má pouze místní, popřípadě regionální potenciál.
26
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
4.
VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ
4.1. Charakteristika výzkumného souboru a způsob získávání dat Praktická část bakalářské práce se záměrně orientovala na zpracování provedeného dotazníkového šetření. Předem konzultované dotazníky vyplňovali studenti prvních až třetích ročníků vybraných moravských středních odborných učilišť. Jednalo se o školy speciální, v nichž převážná část studentů více nebo méně trpí mentálním postižením nebo následkem jiného handicapu. Realizovaného dotazníkového šetření se zúčastnili mladí respondenti z Holešova, Mikulova, Olešnice na Moravě, Olomouce, Prostějova, Zlína a Znojma. Výběrový soubor reprezentovalo 232 respondentů, připravujících se v učebních oborech Kuchařské práce, Cukrářské práce a Pečovatelské práce. Vzhledem k typu školských zařízení, v nichž se prováděl výzkum, sledoval poskytnutý dotazník členění podle pohlaví i věku a několik otázek s jasně danou možností odpovědi nebo doplnění (verze dotazníku tvoří součást přílohy). Otázky v dotazníku vznikaly na základě dlouholetých zkušeností autora, neboť vzhledem ke snížené mozkové kapacitě respondentů zúčastněných škol bylo nutné veškeré otázky v dotazníku přesně, jasně formulovat, s determinujícím vědomím stručného myšlenkového zapojení a deficitu času. Při vyplňování dotazníku spolupracovali učitelé, kteří ho také vyplňovali společně se studenty během výuky, popřípadě v rámci třídnických hodin. Dotazník byl anonymní a vyplnili ho všichni studenti, kteří se průzkumu zúčastnili. Bakalářská práce se zabývala problematikou trávení volného času u osob věkové skupiny 15-25 let. Respondenti měli za úkol uvést pohlaví, věk a odpovědět na pouhých pět otázek, které obsahem směřovaly ke zjištění zájmové aktivity ve škole a mimo školu. Dále sledovaly konkrétní podobu prožívání volného času, případně ochotu k brigádnické činnosti během prázdnin nebo v průběhu disponibilního prostoru. Závěrečná otázka zjišťovala názor zástupců mladé generace, oslabených juvenilních středoškolských studentů k ideálu, modelu, iluzornímu hrdinovi, kladnému příkladu v životě.
27
Vyplněné dotazníky s odpověďmi studentů se zaznamenaly do tabulkového procesoru a později převedly do podoby výsečového grafu. Typ grafu ukazuje četnost volby odpovědí na jednotlivé otázky v procentech. Výsledky dotazníkového průzkumu sloužily k porovnání s dostupnými výzkumy v České republice, v dřívějším období povedených u většího vzorku mládeže.
4.2. Přehled školských zařízení, která respondenti navštěvovali Odborné učiliště a Základní škola praktická Holešov se nachází v okrese Kroměříž. Dotazníkového šetření se zúčastnili studenti oborů Kuchařské práce, Prodavačské práce, Pečovatelské práce a Šití oděvů. Samotná škola poskytuje žákům prostor pro volnočasové aktivity, zejména v rámci sportovních aktivit a ručních prací. Ve městě se dá využít kulturních příležitostí v kině; zájemci o aktivní cvičení volí sportovní halu, plavecký bazén, lyžařský areál, respektive cyklostezky
Střední odborné učiliště Mikulov na Moravě leží blízko rakouských hranic. Vzniklo sloučením s Odborným učilištěm, Učilištěm a Praktickou školou. Dotazníky vyplňovali žáci oborů Kuchařské práce, Cukrářské práce a Pečovatelské práce Přímo ve škole mohou žáci v době volna využívat posilovnu nebo navštěvovat výtvarný kroužek. Samotné město poskytuje velikou škálu šancí k smysluplnému prožívání disponibilního časového prostoru. Folklórní a hudební kroužky, nabídka sportovních areálů, cyklostezky, aktivity turistického a skautského oddílu, programy v místním kině a mnohé další představují část příležitostí k rozhodování a volbě individuální nebo společné aktivity.
Odborné učiliště a Praktická škola Olešnice na Moravě leží na Hornosvratecké vrchovině severně od Brna. Do dotazníkového šetření se zapojili žáci oborů Kuchařské práce, Cukrářské práce a Opravářské práce. Škola poskytuje žákům možnosti sportovního vyžití a kroužek šití. V okolí města se nachází plno příležitostí k zimnímu lyžování, turistice, méně k jinému druhu sportovního nebo kulturního vyžití.
28
Střední škola – Svatý Kopeček u Olomouce je školou pro zdravotně postižené. Na vyplňování dotazníků se podíleli žáci oborů Prodavač, Stravovací a ubytovací služby, Potravinářská výroba, Práce ve stravování. Škola pořádá pro žáky mnoho volnočasových aktivit. Jedná se hlavně o různé výtvarné a sportovní kroužky, pravidelně se konají Sportovní hry pro sluchově postižené. Olomouc jako krajské město, vzdálené 10 km, nabízí široký výběr k mimoškolnímu využití volného času, ať už se jedná o knihovny, sportovní areály, divadla, různé zájmové organizace, kroužky apod.
Střední škola, Základní škola, Mateřská škola Prostějov je speciální školou, která vznikla sloučením podobných typů škol. Žáci, kteří dotazník vyplňovali, studovali obory Stravovací a ubytovací služby, Pečovatelské služby, Provozní služby. Škola dosahuje velkých úspěchů ve sportovních soutěžích a velmi dobře pracuje keramický kroužek. Podobně jako u Střední školy na Svatém Kopečku je velikostí města dána relativně rozsáhlá škála příležitostí ke smysluplnému a bohatému využití volného času. Turistika, sportovní kroužky, divadlo, plavání, lyžování a mnoho dalších zájmových sdružení a kroužků kulturního, uměleckého a rukodělného zaměření.
Odborné učiliště a Praktická škola Zlín – Klečůvka se nachází v okrajové části krajského města. Studenti se orientují na profesní přípravu v oborech Stravovací a ubytovací služby, Prodavačské práce, Pečovatelské služby. Ve škole dobře funguje kroužek sportovní, historický, turistický, výtvarný a informatiky. Zlín také disponuje nepřebernými možnostmi pestrého využívání volného času. Nabízí se četná sportoviště, knihovny, divadlo, kina, sportovní a kulturní kroužky, činnosti zájmových kroužků Junák, Pionýr a mnoho dalších.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Znojmo se nachází v severní části města nad Gránickým údolím. Na vyplňování dotazníků se podíleli žáci oborů Kuchař, Pekař, Zahradnické práce. V samotné škole poskytuje poměrně dost příležitostí k trávení volného času. K dispozici se hodí posilovna, hřiště s umělým povrchem, činnosti v atletickém, fotbalovém a basketbalovém oddíl, zaměření na sborový zpěv – jako ukázka možností žáků přímo ve školním prostředí. V okresním městě zájemci najdou různé sportovní a kulturní organizace a kroužky, existují sportovní zařízení, knihovna, divadlo, kina, historické 29
zajímavosti, zámek a navíc velká možnost využití cyklostezek a pěší turistiky v rámci Chráněné krajinné oblasti Podyjí-Thayatal.
4.3. Hypotézy H 1 – Studenti se specifickým oslabením se záměrně brání aktivnímu zapojení do mimoškolních aktivit v rámci blízkého města, bezprostředního okolí školy. H 2 – Respondenti využívají zájmové činnosti přímo ve školním prostředí. H 3 – Podobně jako ostatní vrstevníci upřednostňují ze spektra možností trávení volného času spíše pasivní činnosti. H 4 – Vzory, které také handicapovaní středoškolští studenti preferují, většinou ovlivňuje reklama, působení hromadných sdělovacích prostředků. Studenti většinou za životní vzor považují někoho na veřejnosti známého, oblíbeného, který se prosadil do okruhu pozornosti zásluhou zdánlivé přednosti nebo talentu, výjimečnosti.
5.
VÝSLEDKY VÝZKUMU
Pohlaví dotazovaných
Pohlaví
Chlapci 45%
Dívky 55% Dívky
Chlapci
Graf č. 1 Pohlaví
30
Výzkumu se zúčastnilo 232 respondentů. Zastoupení pohlaví je přibližně totožné, lehce převažuje 127 dívek (55 %) proti 105 chlapcům (45 %), což odpovídá genderovému rozložení studentů na středních školách specielního zaměření.
Věk respondentů
Věk 8
5 32
18
16 46 29
51
54
15 let 20 let
16 let 21 let
17 let 23 let
18 let 24 let
19 let 25 let
Graf č. 2 Věk respondentů
Dotazníkového šetření se zúčastnili studenti prvních, druhých a třetích ročníků středních škol, Odborných učilišť a Praktických škol ve vybraných městech. Nejpočetnější věkovou skupinu zastupují osmnáctiletí (23 %), sledovaní sedmnáctiletými (22 %). Trojici s největší četností doplňují šestnáctiletí studenti (20 %). Zástupci ostatních věkových kategorií v rozmezí od patnácti do dvaceti pěti let uzavírají více než třetinovým zastoupením (35 %) přehled věkového rozložení respondentů. Vyšší věk dotazovaných většinou ovlivňuje časté střídání škol nebo opakování ročníků, hledání výhodnější cesty k získání minimálního vzdělání pro výkon budoucího profesního zařazení.
31
Vztah mezi počtem respondentů a lokalitou škol Respondenti -školy
22
28
20
19 30
31 82 Holešov
Mikulov
Olešnice
Olomouc
Prostějov
Zlín
Znojmo
Graf č. 3 Počet respondentů z jednotlivých škol
Největší počet oslovených mladých lidí patří ke studentům na středních školách v různých okresech Jihomoravského kraje, tj. Olešnice (13 %), Znojmo (12 %), Mikulov (9 %). Následují studenti ze Zlínského kraje, tj. Zlín-Klečůvka (8 %) a kraj Olomoucký, tj. Holešov (10 %), Olomouc (35 %), Prostějov (13 %). Nejvíce respondentů tedy navštěvuje střední školu na Svatém Kopečku u Olomouce.
Zájmové aktivity ve škole
Aktivity - škola
11%
89% Ano
Graf č. 4 Mimoškolní aktivity v rámci školy
32
Ne
Většina respondentů, tj. 206 (89 %) se volnočasových aktivit, pořádaných školou nezúčastňuje. Pouhých 26 studentů (11 %) se chce ve škole podílet na činnosti nabízených aktivit a uspokojovat soukromé zájmy. Jedná se hlavně o kroužky počítačové, sportovní, výtvarné, taneční a keramické.
Zájmové aktivity mimo školu
Aktivity - mimo školu 11%
89%
Ano
Ne
Graf č. 5 Mimoškolní aktivity v rámci obce
Mimoškolní aktivity přesně kopírují volnočasové aktivity školní. Zcela odmítavý přístup k zájmové činnosti mimo školní prostředí prokazuje na 206 žáků (89 %). Ochotu rozvíjet své zájmy uvedlo pouhých 26 žáků (11 %), převážně v kroužcích tanečních, turistických nebo sportovních. Pět žáků se angažuje u dobrovolných hasičů a jediný našel sebe sama v činnosti skautského hnutí.
Podoby prožívání volného času v Holešově
Osmnáct respondentů (82 %) tráví volný čas poslechem hudby, šestnáct (73 %) sledováním televize a prací u počítače, patnáct (68 %) s partou, sedm (32 %) dává přednost spánku a přítomnosti na diskotéce, pět (23 %) se zabývá čtením a pouze čtyři (18 %) aktivně sportují. Jiné volnočasové aktivity provozuje sedm (32 %) respondentů; jedná se o procházky, hru na hudební nástroj, pobyt s přítelem – po 2 dotazovaných (vždy 9 %) a domácí práce (1 – 5 %). 33
Volný čas - Holešov - 22 respondentů 7
7
16
18
15
16 7 4
5 Spánek
PC+Int.
S partou
Sport
Disko
Čtení
TV
Hudba
Jiné
Graf č. 6 Trávení volného času – Holešov
Podoby prožívání volného času v Mikulově
Volný čas - Mikulov - 20 respondentů 3 8
14
14 13 27 Spánek Čtení
PC+Int. TV
14 6
S partou Hudba
Sport Jiné
Disko
Graf č. 7 Trávení volného času – Mikulov
Čtrnáct respondentů (70 %) tráví volný čas poslechem hudby, u počítače a s partou, třináct (65 %) sledováním televize, osm (40 %) dává přednost spánku, sedm (35 %) holduje diskotéce, šest (30 %) provádí sportovní aktivity a pouze dva respondenti (10 %) sáhnou po knize. Další aktivity provozují tři dotazovaní (15 %), z toho domácí práce (2 – 10 %) a jedna osoba pobyt s přítelem (5 %).
34
Podoby prožívání volného času v Olešnici
Volný čas - Olešnice - 30 respondentů 7
10
18
19
21
14 10 5
Spánek
PC+Int.
S partou
Disko
Čtení
TV
Hudba
Jiné
Graf č. 8 Trávení volného času – Olešnice
Dvacet jeden respondent (70 %) tráví volný čas sledováním televize, devatenáct (63 %) využívá počítače, osmnáct (60 %) zajímá poslech hudby, čtrnáct (47 %) dává přednost partě, deset (33 %) miluje spánek, respektive čtení, osm (27 %) žije sportem, pět (17 %) se vidí na diskotéce. Jiné aktivity provozuje sedm (23 %) respondentů a jedná se o procházky (4 – 13 %) a domácí práce (3 – 10 %).
Podoby prožívání volného času na Svatém Kopečku u Olomouce
Volný čas - Olomouc - 82 respondentů
57
12 35 51
50
36
24 27 Spánek Čtení
PC+Int. TV
34
S partou Hudba
Graf č. 8 Trávení volného času – Olomouc
35
Sport Jiné
Disko
Padesát sedm respondentů (70 %) poslouchá ve volném čase hudbu, padesát jedna (62 %) volný čas tráví u počítače, padesát (61 %) sledováním televize, pro třicet šest osob (44 %) hraje prim společnost party, třicet pět (43 %) holduje spánku, třicet čtyři (41 %) provozuje sportovní aktivity, dvacet sedm (33 %) hledá uspokojení na diskotéce a dvacet čtyři (29 %) si libuje při čtení. Jiné aktivity uvedlo dvanáct respondentů (15 %), konkrétně procházky (4 – 5 %), pobyt s přítelem a domácí práce (3 – 4 %), hra na hudební nástroj a žonglování (1 – 1 %).
Podoby prožívání volného času v Prostějově
Volný čas - Prostějov - 31 respondentů 3 11
22
15 13
17 11 5
7 Spánek Čtení
PC+Int. TV
S partou Hudba
Sport Jiné
Disko
Graf č. 9 Trávení volného času – Prostějov
Dvacet dva respondenti (71 %) uvedli, že ve volném čase poslouchá hudbu, sedmnáct (55 %) sleduje televizi, patnáct (48 %) pracuje s počítačem, třináct (42 %) se vidí s partou, jedenáct (35 %) rádo spí nebo upřednostňuje pobyt na diskotéce, sedm (23 %) upřednostňuje čtení a pěti (16 %) vyhovuje sport. K dalším aktivitám patří pobyt s přítelem (2 – 6 %) a domácí práce (1 – 3 %).
Podoby prožívání volného času ve Zlíně
Dvanáct respondentů (63 %) volný čas tráví u počítače, jedenáct (58 %) prožívá poslech hudby a sledováním televize, osm (42 %) miluje spánek, sedm (37 %) volný čas 36
tráví s partou, pět (26 %) sportuje a chodí na diskotéky, čtyři (21 %) se věnují četbě. Jiné aktivity neudali.
Volný čas - Zlín - 19 respondentů 0 8
11
12
11 45
5
7
Spánek
PC+Int.
S partou
Sport
Čtení
TV
Hudba
Jiné
Disko
Graf č. 10 Trávení volného času – Zlín
Podoby prožívání volného času ve Znojmě
Volný čas - Znojmo - 28 respondentů 7
12
22
24 20 22
Spánek Čtení
PC+Int. TV
6 9 7 S partou Hudba
Sport Jiné
Disko
Graf č. 11 Trávení volného času – Znojmo
Dvacet čtyři respondenti (86 %) poslouchají hudbu, dvacet dva (79 %) tráví volný čas u počítače a televize, dvacet (71 %) žije s partou, devět (32 %) prožívá diskotéky, sedm (25 %) si libuje spánkem a sportem, šest (21 %) si krátí čas čtením. Dále dvanáct (43 %) uvedlo jiné formy trávení volného času, třeba pobyt s přítelem (5 – 18 %), domácí práce (4 – 14 %)) a hru na hudební nástroj (3 – 11 %). 37
Podoby prožívání volného času - CELKOVĚ
Volný čas - sumár - 232 respondentů 44 86
164 150
Spánek Čtení
PC+Int. TV
149
109 58 71 69 S partou Hudba
Sport Jiné
Disko
Graf č. 12 Trávení volného času – sumár
Nejvíce respondenti tráví volný čas poslechem hudby (164 – 71 %), sledováním televize (150 – 65 %), prací na počítači (149 – 64 %), pobytem s partou (109 – 47 %), spánkem (86 – 37 %), účastí na diskotéce (71 – 31 %), provozováním sportu (69 – 30 %), čtením (58 – 25 %) a jinými aktivitami (44 – 19 %).
Brigádnické aktivity ve volném čase Brigády
48%
52%
Ano
Ne
Graf č. 13 Brigády o volném čase
Ve volném čase, o víkendech, svátcích nebo o prázdninách pracuje na brigádách sto dvacet respondentů (52 %). Naopak sto dvanáct (48 %) respondentů nemá zájem o brigádnickou činnost. 38
Životní vzor
Životní vzor 25 12 83
55
8 10 32
21 26
Herec Hudebník
Sportovec Kamarád
Rodiče Jiné
Sám seba Nikdo
Učitel
Graf č. 14 Životní vzor
Respondenti označili za svůj vzor nejvíce rodiče (55 – 24 %), následovali kamarádi (32 – 14 %), zpěváci a hudebníci (26 – 11 %), herci (25 – 11 %), učitelé (21 – 9 %), sportovci (12 – 5 %), sebe sám (10 – 4 %). V jiných respondenti dále uvedli přítele (4 – 1 %), německý národ (1), spisovatele (1), tanečníky (2), sourozence (7), vojáky (1), záchranáře (3), zdravotní sestřičky (1) a milionáře (1), bez procentuelního zastoupení.
Shrnutí: H 1 – Studenti se specifickým oslabením se záměrně brání aktivnímu zapojení do mimoškolních aktivit v rámci blízkého města, bezprostředního okolí školy. Jen 11 % dotázaných středoškoláků se vyjádřilo kladně k činnostem mimo školní prostředí. Zájemce přitahují pohybové aktivity (turistické, taneční a sportovní); někteří uvedli vztah k hasičskému dobrovolnému hnutí. Hypotéza se potvrdila.
H 2 – Respondenti využívají zájmové činnosti přímo ve školním prostředí. Přibližně jedna desetina respondentů se pravidelně zúčastňuje zájmových školních aktivit. Do popředí se dostala návštěva kroužků výpočetní techniky, uměleckých žánrů (výtvarná a keramická oblast), respektive taneční složka (bez specifického určení). Hypotéza se potvrdila.
39
H 3 – Podobně jako ostatní vrstevníci upřednostňují ze spektra možností trávení volného času spíše pasivní činnosti. Pouze 30 % oslovených studentů vybraných středních škol se speciálním zaměřením projevilo zájem o provozování sportu. Ostatní podlehli pasivnímu způsobu trávení volného času, od poslechu hudby, přes práci na PC až k setkávání s přáteli. Hypotéza se potvrdila.
H 4 – Vzory, které také handicapovaní středoškolští studenti preferují, většinou ovlivňuje reklama, působení hromadných sdělovacích prostředků. Studenti většinou za životní vzor považují někoho na veřejnosti známého, oblíbeného, který se prosadil do okruhu pozornosti zásluhou zdánlivé přednosti nebo talentu, výjimečnosti. Překvapivé zjištění: oslovená středoškolská mládež za osobní vzor nejvíce považuje vlastní rodiče (téměř jedna čtvrtina dotazovaných)! Následují přátelé a kamarádi. Až na dalších místech se objevují mediálně známé osobnosti (zpěváci, hudebníci, herci) a také neočekávaně učitelé (evidentní vizitka pedagogického působení). Hypotéza se nepotvrdila.
6.
DISKUZE Z dotazníkového šetření, provedeného na vzorku mládeže ze speciálních škol vybra-
ných měst moravského regionu, vyplývá řada zajímavých skutečností. Jako velmi podnětné a poučné se jeví porovnání vybraných aspektů aspekty volnočasových aktivit studentů různých typů škol s aktivitami studentů škol speciálních. Autorovy výsledky z let 2010–2011 umožnily nastavit zrcadlo, respektive sloužily za protipól ke zjištěním a závěrům celorepublikových výzkumů Národního institutu dětí a mládeže MŠMT z roku 2002.
Srovnání dotazníkových šetření Jednotlivé části v kapitole Diskuze zachovávají pořadí podle otázek v dotazníku, který zjišťoval kvalitu náplně volného času mládeže na Moravě (viz Příloha č. 1).
40
Členství v organizacích Tab. č. 1 Členství v organizaci
(v % za ČR, n = 957/524 dotázaných ve věku 15 – 19 let) Jste členem nějakého občanského sdružení, zájmové organizace nebo nadace? 1997
2002
Ano
16
9
Ne
84
91
(Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Mládež ČR 2002, 2002)
(v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 – 26 let) Trávení volného času ve volnočasové organizaci 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% s přáteli
s partnerem
s rodiči
sám
v organizaci
Graf č. 15 Členství v organizaci (Zdroj: NIMD MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace ČR, 2006)
Podle výzkumu tráví respondenti volný čas nejméně ve volnočasové organizaci (14 %). Výsledky se poměrně shodují s aktuálním průzkumem v moravském regionu, kde pouze 26 z 232 respondentů uvedlo, že navštěvuje nějaký zájmový kroužek, ať ve škole nebo mimo ni. Nejčastěji se jedná o zájmové kroužky taneční, turistické, sportovní, výtvarné, dobrovolní hasiči, skaut.
41
Trávení volného času Tab. č. 2 Trávení volného času (v % za ČR, n = 1633 dotázaných ve věku 15 – 26 let) (v % za Moravu, n = 232 dotázaných ve věku 15 – 25 let) ČR 2006
Morava 2010–11
Poslech hudby
70,6
70,7
Četba
43,8
25,0
Schůzky s partnerem
30,8
5,6
PC a internet
37,1
64,2
Sport
33,3
29,7
TV
41,4
64,7
Diskotéka
32,5
30,6
S partou
22,3
47,0
Spánek
24,6
37,0
Jiné (domácí práce, hra na hudební
37,8
19,0
nástroj, procházky) (Zdroj: NIDM MŠMT ČR, Aktuální problémy mladé generace ČR, 2006)
Spolu s respondenty z celé ČR, se moravští respondenti věnují stejně poslechu hudby. Bezmála o 19 % čtou méně, což lze vysvětlit malým zájmem o čtení a literaturu. Také schůzkami s partnerem tráví středoškolští studenti na Moravě volný čas o víc než 25 % méně ve srovnání s republikovým zjištěním, což nejspíš souvisí s jejich velmi častými povrchními vztahy. Jiná situace je u práce na počítači a s internetem. Ve sledované položce se projevuje značný nárůst o více než jak 27 % proti celostátní hodnotě. Výsledky novějšího autorova průzkumného šetření poukazují na evidentní rozšířenost možnosti práce na počítači doma i ve škole. Pravdou však zůstává, že většina i středoškolských studentů spíše používá počítač ke hrám než ke sbírání informací, poznatků a ke vzdělávání. Procentuelní zastoupení sportovních činností se pohybuje zhruba na stejné úrovni. Za štěstí lze považovat dosavadní zařazení tělesné výchovy do povinné náplně výchovně vzdělávacího působení na školách. Nutno však konstatovat, že velká část žáků má z tělocviku hrůzu a hledá různé výmluvy a kličky, jak se pohybovému zatížení z různých důvodů vyhnout.
42
Sledování televize je mezi žáky proti průměru v ČR znatelně větší (o víc než 23 %). Spolu s internetem a poslechem hudby vystihuje hlavní trendy trávení volného času mládeže na dotazovaných středních školách. Srovnání návštěvy diskoték poukazuje na přibližně stejnou hladinu zájmu mezi příslušníky obou výzkumných souborů. Popularita moderní hudby a atmosféry mezi mládeží si udržuje stále velkou oblibu nejen pro možnost setkávání a poznávání. Přesto lze vyslovit obavy, zda je v dnešní době ještě možné diskotéky považovat za pouhou poznávací a pohybovou aktivitu splňují nebo zda se již nemění na alkoholická, popřípadě drogová stanoviště. O více než 25 % podílu mají současní moravští studenti větší zájem na trávení volného času s partou. Uvedené volnočasové aktivity se však mohou vnímat i s negativní nálepkou. Většina náhodných i záměrných komunit postrádá cíl sdružování a zůstává jen otázkou času, kdy posedávání a hlavně nuda zapříčiní sklouznutí do bahna sociálně patologických jevů a ke kriminalitě. Spánkem nebo „nicneděláním“ studenti moravského regionu překračují o 12 % celorepublikový průměr. Vysvětlení lze hledat v adolescenčním růstu, vývoji a snazší unavitelností mladého organismu. Ostatní volnočasové aktivity mají studenti o polovinu přibližně menší, což může upozorňovat na malý zájem o hledání smysluplného využití volného času.
43
ZÁVĚR Smysluplné trávení volného času je pro dnešní mládež velmi důležité a zvláště v jejím období adolescence nepostradatelné. Pokud její volnočasové aktivity necháme výhradně na ní a nenasměrujeme ji, ať teoreticky, nebo prakticky, dáváme mládež napospas aktivitám, které mohou negativně ovlivnit její další směřování. V dnešním otevřeném světě je mnohem složitější si vybrat tu správnou cestu nejen životní, ale i při výběru trávení volného času. Je třeba hledat stále více lidí, kteří budou ochotni věnovat volný čas dětem a mládeži. Zápal a obětavost lidí, kteří tento volný čas pro dnešní mládež obětují je nezměrná a zaslouží si velkou poklonu a úctu. Přesto by se otázka trávení volného času měla týkat nejen rodičů, pedagogů a vedoucích různých kroužků, ale celého národa. Přestaňme hořekovat nad dnešní mládeží a zapojme se v rámci svých možností do volnočasových aktivit a hlavně buďme my, dospělí, pro dnešní mládež příkladem. Studenti se specifickým oslabením se dají velmi často lehce ovlivnit a bohužel právě negativně. Využijme toho a snažme se tyto negativní vlivy předběhnout a neposkytnout jim šanci, nebo je částečně omezit, Je to cesta těžká, ale na konci přináší výsledky, které jsou dobré nejen pro mladého člověka, ale také pro celou společnost. Dobrých příkladů je dost, jen je třeba více mladé lidi informovat, chodit do škol, všímat asi okolí a vejít do styku i na ulici. Pravda je, že to chce častokrát notnou dávku odvahy, ale mladý člověk za to stojí a každý, kterého poté vidíme sportovat, tančit v uměleckém souboru, sbírat známky a podobně, je velkým vítězstvím všech nás, kterým není způsob trávení volného času dětí a mládeže lhostejný. Cíle bakalářské práce zhodnotit a porovnat využívání volného času mládeže se specifickým oslabením s celorepublikovými průzkumy byly splněny. Ukázaly na velkou funkci, kterou má životní vzor na volnočasové aktivity.
44
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HÁJEK, B., HOFBAUER, B., PÁVKOVÁ, J. Pedagogické ovlivňování volného času, současné trendy. 1. vyd. Praha: Portál s.r.o., 2008, 240 s. ISBN 978-80-7367-473-1 KRATOCHVÍLOVÁ, E. Pedagogika voľného času: výchova v čase mimo vyučovania v pedagogickej teórii a v praxi. 1. vyd. Bratislava: Vydavatelství UK, 2008. 308 s. ISBN 80-223-1930-9 KREJČÍŘOVÁ, O. Estetická výchova mentálně retardovaných.
1. vyd. Olomouc.
Netopejr, 1998. 93 s. ISBN 80-86096-12-2 KREJČÍŘOVÁ, O. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1. vyd. Praha: Eteria s.r.o., 2002. 127 s. ISBN 80-238-8729-7 KUŤÁKOVÁ, E., MAREK, V., ZACHOVÁ, J. Moudrost věků: lexikon latinských výroků, přísloví a rčení. 1. vyd, Praha: Nakladatelství Svoboda 1988. 662 s. PATOČKA, J. Vybrané spisy Jana Amose Komenského: svazek 1. 1. vyd. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 452 s. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B., HRDLIČKOVÁ, V., PAVLÍKOVÁ, A. Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení
volného
času.
4.
vyd.
Praha:
Portál
s.r.o.,
2008.
224
s.
ISBN 978-80-7367-423-6 VÁŽANSKÝ, M. Základy pedagogiky volného času. 2. vyd. Brno: Print-Typia s.r.o., 2001. 175 s. ISBN 80-86384-00-4
NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Děti, mládež a volný čas [online]. 1997 [cit. 2011-4-27]. Dostupný z WWW: http://www.vyzkum-mladez.cz/zpravy/115735599.pdf NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Mládež ČR 2002 [online]. 2002 [cit. 2011-5-2]. Dostupný z WWW: http://www.vyzkum-mladez.cz/zpravy/1137850023.pdf NÁRODNÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE MŠMT ČR. Aktuální problémy mladé generace v ČR [online]. 2007 [cit. 2011-4-22]. Dostupný z WWW: http://www.vyzkum-mladez.cz/zpravy/11740339212.pdf
www. a-tom.cz [online]. [cit. 2011-2-29]. Dostupný z WWW:
www.blisty.cz [online]. [cit. 2010-11-22]. Dostupný z WWW:
www. brontosaurus.cz [online]. [cit. 2011-3-1]. Dostupný z WWW: www.bunkr.cz [online]. [2011-3-2]. Dostupný z WWW: www. crdm.cz [online]. [cit. 2011-2-26]. Dostupný z WWW: www. ctujm.cz [online]. [cit. 2011-3-3]. Dostupný z WWW: www. pionyr.cz [online]. [cit. 2011-2-28]. Dostupný z WWW: www. verejnost.skaut.cz [online]. [cit. 2011-3-1]. Dostupný z WWW: www. ymca.cz [online]. [cit. 2011-4-16]. Dostupný z WWW:
Dotazník
Příloha
Vážení žáci! Jmenuji se Miroslav Dufek, jsem studentem Mendelovy univerzity v Brně. Žádám Vás o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce s názvem „Otázky trávení volného času současné mládeže“. Mnohokrát Vám děkuji za Váš čas! Chlapec
□
Dívka
□
Věk
□
Jsi členem nějaké organizace ? (např. Junák, umělecká škola, sportovní klub aj.) Ano
□
Ne
□
V případě Ano, tak v jaké (vypiš):................................................................................................
Jsi organizovaný(á) v nějaké zájmové činnosti přímo ve škole ? Ano
□
Ne
□
V případě Ano, tak vypiš ............................................................................................................. Svůj volný čas trávím: Spánkem
□
Na diskotéce
U počítače
□
□
Čtením
□
S partou
□
Sportem
U televize (DVD)
□
□ Poslech hudby
□
Jinak (vypiš):.......................................................................................................................
Chodíš o prázdninách, nebo ve svém volném čase na brigády ? Ano
□
Ne
□
Máš nějaký svůj životní vzor ? (Rodiče, sportovec, kamarád(ka), herec, učitel apod.) Ano
□
Ne
□
Jaký (vypiš) ............................................................................................................... Děkuji za spolupráci!
