MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2013
VERONIKA MUSILOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Faktory stresu začínajícího pedagoga v odborném sekundárním školství Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Pavel Vyleťal
Vypracovala: Veronika Musilová
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Faktory stresu začínajícího pedagoga v odborném sekundárním školství“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne 31. května 2013
..………………………
Poděkování Touto cestou bych velice ráda poděkovala všem, kteří se podíleli na této bakalářské práci. Především vedoucímu práce panu Mgr. Pavlu Vyleťalovi za cenné podněty a rady při zpracování bakalářské práce a dále za jeho laskavost a trpělivost.
Veronika Musilová
ABSTRAKT Bakalářská práce na téma faktory stresu začínajícího pedagoga v odborném sekundárním školství se zabývá studiem aktuálního problému, kterým je právě stres působící na začínajícího pedagogického pracovníka v jeho pracovních podmínkách. Práce pojedná o tom, jaké rozlišujeme typy stresu, příznaky, projevy a jaký je jejich vliv na zdraví člověka. Teoretická část bude zaměřena na teoretický rozbor této problematiky. Praktická část bude věnována faktoru stresu v pracovním prostředí začínajících pedagogických pracovníků školy technikou dotazníku. Dotazníkem zjistíme působení stresových podnětů, které jsou stresující pro práci začínajícího pedagogického pracovníka. Závěr bakalářské práce obsahuje shrnutí a návrh na snížení stresových faktorů.
Klíčová slova: stres, stresory, eustres, distres, adaptace, akutní stres, chronický stres, klasifikace, faktory, prevence
ABSTRACT The goal of the thesis on stress factors of a beginner pedagogue in the secondary vocational schools deals with the study of the topical problem, which is namely the stress acting on the beginner pedagogue in work environment. The thesis deals with types of stress, its symptoms, signs and effects on the human health. The theoretical part focuses on the theoretical analysis of these problems. The practical part is devoted to the stress factor in the work environment of the beginner pedagogues by the technique of a questionnaire. By means of the questionnaire we will find out acting of stress incentives, which are stressful for the beginner pedagogue´ s work. The summary of the thesis includes a resume and a proposal how to reduce the stress factors.
Key words: stress, stressors, eustress, distress, adaptation, acute stress, chronic stress, classification, factors, prevention.
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................... 8 1.
CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................... 9
2.
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ ............................................................... 9
3.
SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ..................................................... 10 3.1 Stres - vymezení pojmu ............................................................................................. 10 3.1.1. Začínající pedagogický pracovník…..…………………………..………...…...12 3.1.2. Druhy stresu - Eustres a Distres...…..………………...........................................13 3.2 Projevy stresovanosti ................................................................................................. 15 3.2.1. Zúžení obzoru stresovaného člověka................................................................. 15 3.2.2. Adaptace začínajících učitelů ............................................................................ 15 3.2.3. Učitelské rozčilování ......................................................................................... 16 3.2.4. Stresory učitelů a učitelek středních škol .......................................................... 17 3.2.5. Klasifikace psychotraumatizace učitelů ............................................................ 20 3.3 Diagnostika stresu ..................................................................................................... 22 3.3.1. Co se stresem ..................................................................................................... 22 3.3.2. Zvládání akutního stresu.................................................................................... 23 3.3.3. Zvládání chronického stresu .............................................................................. 24 3.4 Umíme se bránit stresu? ............................................................................................ 24 3.4.1. Vliv stresovanosti učitele na jeho mezilidské vztahy ........................................ 25 3.4.2. Práce a stres ....................................................................................................... 26 3.4.3. Prevence stresu .................................................................................................. 27
4. PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 30 4.1 Průzkumné šetření - vzorek respondentů………………………………………….…30 4.2 Struktura dotazníku………………………………………………………………….31 4.3 Výsledky průzkumného šetření...……………………………………………………32 5. DISKUSE ........................................................................................................................ 43 6. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 46 6.1 Doporučení pro začínající pedagogické pracovníky………………………….…….47 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 49 8. SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 51
Seznam tabulek………………………………………………………..…....31 Tabulka č.1: Školy a distribuce dotazníků…………………………………………..…….31
Seznam grafů ………………………………………………………………32 Graf 1: Znázornění Hippokratovy typologie temperamentu .............................................. 32 Graf 2: Stres v zaměstnání .................................................................................................. 33 Graf 3: Projevy stresovanosti ............................................................................................. 34 Graf 4 : Prevence stresu ...................................................................................................... 35 Graf 5: Rada od psychologa ............................................................................................... 36 Graf 6: Názor pocitu pedagoga, že často nic nestíhá.......................................................... 37 Graf 7: Stresová situace ...................................................................................................... 38 Graf 8: Práce a stres ............................................................................................................ 39 Graf 9: Mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv kolem nás............................................. 40 Graf 10: Faktor příčiny stresu v zaměstnání....................................................................... 41 Graf 11: Platové hodnocení…………………………………………………………….…42
ÚVOD Učitelský stres, který souvisí s výkonem učitelské profese, jehož hlavními zdroji jsou podle empirických výzkumů, změny vzdělávacích projektů a organizace školy, špatné pracovní podmínky včetně osobních vyhlídek na zlepšení postavení v práci, časový tlak, konflikty s kolegy a pocit, že společnost nedoceňuje práci pedagogického pracovníka. V případě, že je učitel pod vlivem stresu, snižuje to kvalitu jeho výkonu tím, že ztrácí uspokojení z práce, a zhoršují se tak jeho vztahy se studenty ve třídě. Podle výzkumů značná část učitelů často prožívá stres. Pro boj proti stresu je důležité odstraňovat jeho příčiny, pokud je to možné, užívat různých relaxačních technik tam, kde příčiny nemůže jednotlivec ovlivnit. (Pedagogický slovník, 2003).
I dnes stále častá většina lidí říká, že je ve stresu nebo že prožívá stres. Společenská situace je neklidná, zvyšuje se nezaměstnanost. Lidské společnosti, jak se zdá, není přáno, aby žila bez stresu. Jistý stupeň stresu provází lidstvo od věků, podílel se na jeho vývoji a bude jej zřejmě provázet i nadále. Co je stres a jak na člověka působí? Mění stres lidské zdraví a je snad jednou z příčin poměrně špatného zdravotního stavu člověka? Starší učitelé hůře zvládají stres a extrémní situace, potřebují více času na zotavení. Adaptace začínajících pedagogů probíhá obtížněji, začátečníci se dostávají často do stresových situací. I mladý začínající pedagogický pracovník může mít dobré pracovní výsledky.
Bližší anamnéza ukazuje, že hlavní příčinou předčasné úmrtnosti v České republice jsou stále nemoci srdce a cév, na kterých se podílí stres. Dále jsou to nádory, u nichž je účast stresu nejasná, ale nikoli zcela vyloučená. V některých případech je ale nepochybná, když někdo „ze stresu“ silně pije nebo kouří, nepochybně si riziko nádorů zvyšuje. Každý zná z vlastní zkušenosti, že stresu se nelze vyhnout. Drobné i větší pracovní, rodinné a sociální stresy nás budou provázet i v příštích letech. Jinak tomu nemůže být. (Schreiber, 2000).
8
1. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
V současné době je velmi aktuálním problémem stres působící na začínajícího pedagogického pracovníka. Cílem bakalářské práce je čtenáře seznámit s faktory stresu začínajících pedagogických pracovníků středních škol v Jihomoravském kraji a srovnat je. Teoretická část bakalářské práce pojedná o tom, jaké rozlišujeme typy stresu, jeho příznaky, projevy a vlivy na zdraví člověka. Teoretická část se soustředí na faktory vyvolávající stres a jejich identifikaci. V kontextu tématu je detailně rozebrána problematika. Bakalářská práce obsahuje vlivy stresovanosti začínajícího učitele v odborném sekundárním školství na jeho mezilidské vztahy, faktory stresu v práci a na závěr prevenci stresu. Dílčím cílem teoretické části bakalářské práce je studium se zaměřením na zjištění informací týkajících se faktorů, které podněcují či stresují s ohledem na téma bakalářské práce začínající pedagogické pracovníky v jejich profesní praxi. Bakalářská práce vychází v teoretické části ze studia odborných publikací. Dílčím cílem praktické části je provést průzkumné šetření mezi začínajícími učiteli na integrovaných středních školách, středních školách, středních odborných školách a středních odborných učilištích v rámci Jihomoravského kraje.
2. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ
Bakalářská práce na téma faktory stresu začínajícího pedagoga v odborném sekundárním školství vychází a je zpracována ze studia odborných publikací, které se zabývají pedagogickou profesí a co nejpraktičtějším a nejoptimálnějším způsobem jak se bránit a ubránit stresům, a to ve všech oblastech, kde nás může jakýkoliv faktor ohrozit. Dalším zdrojem informací k uvedené problematice jsou internetové stránky. K průzkumnému šetření byl využit kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjištění co nejvíce informací od začínajících pedagogů, s jakými faktory stresu se při jejich povolání mohou setkat. Metodou sběru dat je metoda dotazování a využití techniky dotazníku. Dotazník obsahuje otázky, které jsou zaměřeny na stresory začínajícího pedagoga. Sledují individuální reakce respondentů a přinášejí tak údaje a úvahy o důležitých faktorech učitele v jeho profesní praxi. Dotazník pro začínající učitele byl zaměřen na individuální názor, co je pro začínajícího pedagoga
9
největší stresovou zátěží, jak by zvládal stresovou situaci a jak často se domnívá, že je při své učitelské profesi ve stresu. Dotazník se skládá celkem z 11 otázek, které zjišťují především reakce nebo situace vedoucí začínajícího pedagogického pracovníka k tomu, zda-li ho stresuje zvládat příliš mnoho povinností a úkolů v zaměstnání, či by vyhledal v případě zátěže pomoc od odborníka, tedy psychologa. Zda došel k názoru, že jsou stresové situace způsobeny negativním chováním studentů, jestli je začínající pedagogický pracovník spokojen se svým platovým hodnocením (viz příloha: Dotazník). Dotazník byl vyhodnocen a zpracován jednoduchými statistickými metodami. Cílovou skupinou průzkumného šetření jsou začínající pedagogové, jejichž délka praxe a působení na škole se pohybuje v rozsahu do 5 let, a to celkem z 8 středních škol v rámci Jihomoravského kraje.
3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Stres – vymezení pojmu
Schreiber (2000) uvádí, že zakladatelem nauky o stresu je maďarsko-německo-kanadský fyziolog Hans Selye (1907-1982), narozený v Komárně. Hans Selye studoval medicínu v Praze, v Paříži, v Římě a pak uprchl před nacismem do Kanady. Na McGillově univerzitě v Montreálu založil Ústav pro experimentální medicínu a chirurgii a v roce 1945 se stal jeho ředitelem. Tam nauku o stresu po 2. světové válce intenzivně rozpracoval. První jeho velká práce o stresu vyšla v roce 1949 a rychle se stala základem pro další studie. Dnes jsou publikace zabývající se stresem počítány na desetitisíce a sám Selye, podle profesora Josefa Charváta, pokryl touto problematikou 5968 stran svých spisů. K vlastní škodě své názory a výsledky neváhal sdělovat laickému tisku, takže získal značnou publicitu, ale současně také vzbudil značný odpor nebo rezervovanost vědeckých kruhů. Stres byl pro laiky, novináře a redaktory prohlašován za tak významný objev pro medicínu, jako byl objev mikrobů vyvolávajících infekce. Očkování v tomto směru nebyla možná, ale stres jako pojem přesto začal v prvních desetiletích po 2. světové válce pronikat i do učebnic lékařství (v učebnicích psychiatrie byl ovšem již dříve). Také pro chirurgy, traumatology a lékaře na jednotkách intenzivní péče je dnes pojem stresu běžný. Často se diskutovalo o tom, proč Selye za svou koncepci stresu nezískal Nobelovu cenu. Není pochyb o tom, že
10
by si ji svým učením o stresu velice zasloužil. Selye však projevil nepřiměřenou snahu o laickou propagaci a do konce svých výzkumů dal také příliš najevo, že by Nobelovu cenu měl dostat. Jeden americký endokrinolog kdysi řekl: „Byl by ji dostal, kdyby ji tak moc nechtěl.“ Selyeho původní definice, ještě z doby před 2. světovou válkou, zní: Stres je nespecifická odpověď organismu na jakoukoliv zátěž, jakýkoliv nárok, který na organismus klademe. Slovo nárok zde má složku nadměrnosti, a tak učitel českých endokrinologů, Josef Charvát, zavedl pojem zátěž. Mluvíme tedy o reakcích zátěžových nebo stresových. Stres je nárok na jednotlivce, který přesahuje jeho schopnost se s nárokem vypořádat a bez problémů mu čelit. Vylepšení proti předchozí definici spočívá v tom, že už nejde o jakýkoliv nárok, ale o nárok přetěžující. Je přitom zřejmé, že zejména pokud jde o psychologický stres, vše závisí jak na schopnosti postiženého člověka reagovat, tak na povaze a síle samotné zátěže. Vskutku je tomu tak a pojmu stres se používá pro oba významy. Také se říká stresovanost, být stresován, být ve stresu nebo mít stres.
V návaznosti na individuální vnímavost vůči stresu není pochyb o tom, že ta určuje zdravotní důsledky stresu. Bylo by tedy velice žádoucí, aby se dala nějak stanovit. Zatím jsou takové možnosti velice omezené, a proto je zdůrazňována hlavně obecná prevence zdravotně nepříznivých důsledků stresu, když víme, že stres z lidského života odstranit nelze. V budoucnosti možná budeme schopni stanovit jednoduchým biochemickým vyšetřením krve nebo moči zdravotní riziko stresu u daného jedince. Protože je většina lidských stresů (u civilizovaného člověka nežijícího v extrémních podmínkách) psychosociální povahy, jsou podle jedné teorie nejvíce ohroženi stresem lidé s tzv. typem osobnosti A. Ti mají vysoký sklon k soutěživosti, jejich snahou je vykonat každou práci rychleji než ostatní, stávají se netrpělivými až vzteklými, když se setkávají s nedbalostí, nevýkonností a šlendriánem. Opakem jsou osobnosti typu B, spíše ležérní, flegmatické a poklidné. Uvedené znaky vnímavosti vůči stresu lze stanovit. Je zřejmé, že ne všechny životní události nejsou vždy příjemné. Někteří badatelé se dokonce pokoušejí rozdělit stres na příjemný eustres a nepříjemný nebo zjevně ohrožující distres. Zdá se však, že i normální životní události hrají jistou roli v míře „vyčerpání a opotřebování organismu“, kterou ostatně Selye začlenil do své definice stresu. Většinou se však stresem rozumí jen věci nepříjemné nebo ohrožující. (Schreiber, 2000).
11
3.1.1. Začínající pedagogický pracovník
Šimoník (1995) uvádí, že začínající pedagog je ten, kdo začal působit v pedagogické praxi. Zkvalitňování vzdělávacího procesu je závislé především na kvalitě nejdůležitějšího činitele v tomto procesu tj. učitele. Z tohoto důvodu je třeba věnovat prvořadou pozornost péči o rozvoj osobnosti začínajícího pedagogického pracovníka. Podle Podlahové (2004) bývá označován začínající učitel jako ten, kdo působí na škole nejčastěji po dobu 3-5 let v rámci své dosavadní pedagogické praxe. Začínající pedagogický pracovník má ukončené vysokoškolské vzdělání, chybí mu však pedagogické zkušenosti. Pouhým pasivním získáváním zkušeností se však ještě učitel automaticky nestává expertem (častý případ starších učitelů odvolávajících se na odučené roky). Soubor znalostí, dovedností, postojů umožňujících efektivně a kvalitně vykonávat povolání pedagogického pracovníka, tedy způsobilost učit, představuje velkou časovou flexibilitu. Začínající učitel postupně zjišťuje, že praxe nebo stáž je trochu jiná a mnohem složitější než realita. Začlenění teoretickými i praktickými didaktickými poznatky začínajícího pedagoga do konkrétních podmínek vzdělávacího procesu na škole, prvními učitelskými „nehodami“, ale i prvními pedagogickými úspěchy.
Začínající pedagogický pracovník si pomalu vytváří svůj vlastní pedagogický styl (např. autoritativní, liberální, demokratický), hledá nejvhodnější formu komunikace jak se studenty, tak se svými kolegy. Především u mladších učitelů je otázka pedagogické vzdálenosti, jak se chovat a udržet si odpovídající míru autority tj. „odstup“ od studentů. Optimismu začínajícímu učiteli nepřidá ani vysoký objem úkolů, neustálé změny, nedostatek financí ve školství, absence motivačních prvků k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, neexistence systému kariérního růstu učitelů. Výčet některých problémů současného českého školství může vyznívat poněkud pesimisticky. Začínajícího učitele je třeba na tyto problémy upozornit a informovat o skutečnosti, že současná situace ve školství není úplně jednoduchá, bez chyb. (Vinter, 2009).
12
3.1.2. Druhy stresu - Eustres a Distres
Podle Chamoutové (2006) nás eustres motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujících vnějších a vnitřních podmínek, aktivuje nás, přináší nám do našeho života radost. Zažíváme ho před schůzkou, před sportovním výkonem, při adrenalinových činnostech nebo v náročných životních situacích, které jsme si nejčastěji sami zvolili. Když cítíme, jak se mobilizují naše síly, že jsme schopni uvolnit své rezervy a „překonat sama sebe“, zažíváme příjemné napětí a radost z úspěchu. Škodlivý, negativní stres je distres, má sice stejnou chemickou povahu, ale může se dokonce dostavovat i ve stejných konkrétních situacích u dvou jedinců, ale liší se tím, co pro nás znamená, jak ho prožíváme. Nejdůležitější známkou distresu je negativní prožívání určité situace, kdy cítíme strach, že situaci nezvládneme, nebo máme pocity bezmoci, zoufalství či ztráty. Distres je třeba se naučit správně dávkovat. Po úlekové nebo šokové reakci, která je v mnoha situacích velmi krátká, dochází k celkovému „alarmu“ dřeně i kůry nadledvin majících za úkol vyplavováním stresových hormonů (adrenalin, kortizon) do krevního oběhu „vybudit, vzbouřit“ síly celého organizmu i jeho rezervy k obraně organizmu. Stejná alarmová reakce s účinky na organizmus se dostavuje v situaci „výzvy“, třeba u sportovců při snaze překonání rekordu. U podobných adrenalinových sportů jde přesně o tuto výzvu vlastním schopnostem, o akutní stres, jehož překonávání má pozitivní účinky nejen na psychiku, ale i s ní provázaný imunitní systém. Akutní stres, charakterizovaný z psychologického hlediska jako výzva pro jedince z hlediska imunologie k nárůstu buněk nazývaných NK (Naturals Killers), schopných chránit organizmus před vetřelci. Když ale účinek stresu přetrvává, mluvíme o druhé adaptační fázi, kdy se organizmus snaží obtížnou situaci zvládnout a adaptovat se na ni.
Jestliže je po situaci zvládnutí stresu jedinec odolnější, adaptovanější na podobné situace v budoucnosti, pak mu tedy zvládnutí stresu prospělo. Vyjádřeno známým úslovím „Co mě nezabije, to mě posilí.“ V případě, že jsou stresory středně silné, v rovnováze se silami jedince, tato střední rezistence, kdy se zdánlivě nic neděje, může přetrvávat delší dobu, dokonce i několik let. Menší úbytek sil jedince např. při úrazu, ve stáří, nebo zdánlivě drobná zátěž, kterou jiní lehko zvládnou, přesáhne adaptační možnosti jedince,
13
protože už nemá žádné síly v rezervě, a dojde k jeho zhroucení. Chronický stres, situace, kterou není v silách jedince řešit, kterou nemůže zvládat, a zvláště nahromadění dalších stresorů, jsou z hlediska lékařů na imunologii příčinou oslabení imunitního systému, a tak vedou k častějším onemocněním. Každé akutní onemocnění přináší jak oslabení organizmu, tak i nárůst problémů, např. úkolové stresory, ty rozvíjejí spirálu vedoucí k třetí fázi. Pokud je stresor příliš silný, organizmu se nedaří situaci zvládnout. Podobně pokud se spojí více stresorů i malých, zátěže se sčítají, nepozorovaně mohou přesáhnout adaptační schopnost jedince. Nevyřešené stresové situace dříve či později převáží nad silami jedince, fáze vyrovnání přechází do čtvrté fáze zhroucení, vyčerpání. Ve fázi vyčerpání dochází ke změnám ve všech oblastech. Jedinec ztrácí zájem, bývá často depresivní nebo se přímo objevují jiné potíže, propuknou různá onemocnění, protože tělo přestává bojovat s nemocemi. Jde o vážné ohrožení života. Není výjimkou, že tato fáze vyčerpání může skončit dokonce i smrtí. V lidovém rčení je tato skutečnost nazvána příslovím „Stokrát nic umořilo osla.“
Zvířatům a našim praprapředkům tato reakce na stres umožňovala přežít. To, co je výše popsané, připravuje tělo na maximální fyzický výkon. Svaly se napínají, dech se zrychluje, trávení se zastavuje, srdce bije rychleji, jsme plně zde a nyní, připraveni reagovat na sebemenší podnět. Většina výše uvedených symptomů stresu jsou vlastně projevy zbrzděné snahy bojovat či prchat. Třes je známkou napjatého svalstva, rudnuti či blednutí důsledkem změn v krevním oběhu, splašený tlukot srdce a zúžený dech nás měly připravit k značnému fyzickému výkonu. Zapomínání věcí příštích a minulých ukazuje na zaměřenost řešit aktuální situaci (která však je většinou v daném momentu neřešitelná). Při situaci ohrožení se objevuje znehybnění, které se týká
proudu myšlenek, člověk
je právě ve zkouškové situaci, což je velmi nepříjemné. Ohrožený člověk se potřeboval stáhnout do bezpečí a omezit nebezpečné podněty okolního světa. Eustres nám pomáhá podat maximální výkon ve sportu, na jevišti, ale i v intelektuální činnosti. To je tréma, která jen pomáhá mobilizovat síly. Ale jestliže stav nadměrné aktivace zůstává dlouhodobě a my nemáme šanci vybít a uplatnit vzniklé napětí, dojde k distresu a k poruchám našeho organizmu. Každý jedinec má v důsledku dědičnosti a vnějších vlivů během svého života svoje slabé místo v organizmu, tzv. „Achillovu patu", orgán nebo systém, který je nejslabší, u něhož je nejpravděpodobnější, že vlivem stresu selže. (Chamoutová, 2006).
14
3.2 Projevy stresovanosti 3.2.1. Zúžení obzoru stresovaného člověka
„Když člověk dostane vynadáno od svého šéfa, nemyslí na nic jiného než na to vynadání. Když mu vážně onemocní manželka nebo děti, začínají ony hrát tu nejvýznamnější roli v jeho životě, přehlíží všechny krásy a hodnoty světa, které mu zbývají. Nemocné dítě (manželka, manžel, matka, atd.) nám naplní ve chvílích bolesti celý náš obzor. Žijeme uprostřed tolika krás a hodnot života, že by bylo rouháním se propadat stavům nespokojenosti a smutkům, ale přesto jim propadáme. Vděčíme za to obvykle zúžením svého obzoru“. (Míček a Zeman, 2002, s. 32).
3.2.2. Adaptace začínajících učitelů
„Samotný výraz začínající učitel může být chápán jako mladý, nezkušený, nezralý, neovládající dosud všechny pracovní techniky a postupy. Má příslušné vysokoškolské vzdělání a pedagogickou způsobilost, chybí mu však pedagogická zkušenost a zdatnost. Od prvních dnů vykonává své povinnosti v plné šíři, ale potřebuje systematickou radu a pomoc a je pověřován činnostmi, na něž nebyl připravován (výuka neaprobovaných předmětů)“. (Podlahová, 2004, s. 14).
Ve srovnání s jinými profesemi musí začínající pedagogický pracovník převzít hned od prvních dnů po nástupu do povolání všechny povinnosti a vykonávat i všeobecné administrativní a kancelářské práce, na které jej vysoká škola nepřipravila. Neexistuje postupné přebírání odpovědnosti, jako je tomu např. u začínajícího lékaře v jeho zaměstnání. Adaptace začínajících učitelů probíhá obtížně, začátečníci se dostávají často do stresových situací. Začínají se objevovat konflikty mezi začínajícím učitelem a jeho nadřízenými, rodiči, kolegy. Vznikají konflikty mezi školní praxí a fakultami připravujícími učitele. Školy viní fakulty z nedostatečné pozornosti k praktické stránce přípravy, neboť začínající pedagogický pracovník získává pedagogické zkušenosti nejčastěji metodou pokus a omyl. (Kurelová, 1998).
15
3.2.3. Učitelské rozčilování
Míček a Zeman (2002) uvádějí, že rozčilení ze svého osobního života jen tak nevypudíme, dokud v něm budeme mít nějakou pozitivní funkci. Rozčilujeme-li se často a permanentně, měli bychom nejdříve asi poznat začátky tohoto zlozvyku. Nejčastější učitelské rozčilování je projevem bezmoci a bezradnosti. Podobáme se dítěti, které rozčileně kope do dveří, protože je ještě neumí otevřít. Kdo umí řešit své frustrace přiměřeně, neupadne tak hned do rozpoložení. Rozčilování je obranou před neustále se opakujícími a stále dotírajícími negativními podněty. Pedagog tím, že se rozčílí, zamezí tomu, aby tyto podněty dále pokračovaly. Adekvátnějším jednáním by však bylo např. vzdálit se od množství podnětů, odejít do ústraní, omluvit se a zmizet na čerstvý vzduch, a to ještě dříve, než podlehneme pokušení vyříkat to všechno nahlas.
Rozčilování je útokem. Učitelé neuvědoměle cítí, že mohou své žáky krotit především silnými afekty. Vzplanou, protože už nevědí, jak reagovat jinak a jak si věci prosadit. Je třeba říci, že rozčilením, zejména pak stálým rozčilováním, se mnoho věcí nespraví, spíše naopak pokazí. Rozčilení je tedy nevhodný, naprosto neekonomický útok, mnohem lépe se jedná v klidu, v promyšlení celé situace. Rozčilení může být také únikem. Pedagog proto, aby nemusel své nepříjemné věci řešit, upadne do rozčilení a tím oddálí své rozhodnutí. Rozčilení může být také projevem snahy po nějaké výmluvě. Pedagog jednal v rozčilení, rozčílil se, aby se mohl na něco vymluvit. Rozčilování se někomu zdá být činností, zatímco klid je nečinností, pasivitou. To je ovšem hluboký omyl! Není dobré dopustit, aby se rozčilování stalo systémem našeho chování a špatným zvykem, způsobem, jímž řešíme své každodenní problémy.
Každé rozčilení je v podstatě chybou, čím dříve si to uvědomíme a přestaneme se rozčilovat, tím lépe pro nás i pro naše okolí. Rady proti rozčilování podle J. Elgra (1973) nikdo a nic nás nemůže podráždit, pokud k tomu sami neposkytneme sílu. Člověka nerozruší někdo nebo něco, ale reakce na někoho nebo něco. Pokládá-li člověk své podráždění za automatické, normální, přirozené nebo instinktivní, připouští, že neovládá své city, že je tedy citově nevyspělý, takže mu hrozí fyzické onemocnění. Rozrušený
16
člověk přenechává vládu nad sebou jiným lidem tím, že připouští, aby ho rozčílili. Zvyk rozčilovat se vede k dlouhodobému oslabení a k nerovnováze. Dotyčná osoba, která vůči nám cítí komplex méněcennosti, se snaží strhnout nás na svoji úroveň. (Míček a Zeman, 2002).
3.2.4. Stresory učitelů a učitelek středních škol
Stresory učitelů a učitelek jsou události, činitelé a podněty, které vyvolávají zátěžovou situaci a stresové reakce na českých školách. Zvýšená psychická zátěž začínajících pedagogických pracovníků středních škol je opakovaně diskutována odborníky a také tato studie potvrzuje, že je nutno věnovat zvýšenou pozornost učitelské profesi z hlediska psychické zátěže. Důvody jsou zřejmé. Na učitele je kladeno mnoho nároků, a to jak studenty, tak rodiči, kolegy, nebo nadřízenými pracovníky. Učitelé jsou neustále vystaveni požadavku udržet ve třídě kázeň, pořádek a klid. Nemají striktně vymezené hodiny potřebné k výkonu svojí práce. Mnoho pedagogů si práci nosí domů, a tím se ochuzují o část svého volného času a také o čas potřebný k relaxaci. Jsou vystaveni kritice z mnoha stran, ze strany rodičů, inspektorů, ředitelů škol. Nemají dostatek možností, popř. finančních možností pro další vzdělávání. Učitelská profese je dále náročná z toho důvodu, že učitel pracuje celý den v relativní izolaci, osamocen, jen se studenty, bez možnosti delší konzultace problémů s kolegy a adekvátní opory. (Kohoutek, [online], 2010).
Podle Chrise Kyriacoua (2004) spadají hlavní zdroje učitelského stresu do sedmi oblastí:
studenti se špatnými postoji a motivací k práci studenti, kteří vyrušují a jsou nedisciplinovaní ve třídě časté změny vzdělávacích projektů a organizace školy špatné provozní podmínky (stav a vybavení budov a tříd, financování provozu škol), včetně osobních vyhlídek na zlepšení postavení
17
časový tlak konflikty s kolegy pocit, že společnost nedoceňuje práci učitele
Zdroje učitelského stresu nachází Mlčák (1999) v těchto základních oblastech:
učitel a učivo (např. příliš náročné učivo) učitel a žáci (např. záporný vztah studentů ke škole) učitel a pedagogický sbor (např. chybějící opora u kolegů a kolegyň) učitel a škola (např. mnoho administrativy, nízký plat) učitel a rodiče (např. nedostatek respektu a korektnosti) učitel a vnější instituce
U učitelů a z hlediska učitelů středních škol zkoumal v České republice stresory spjaté s učitelskou profesí ostravský psycholog a vysokoškolský pedagog profesor Karel Paulík a plzeňský psycholog a vysokoškolský pedagog pracující na pedagogické fakultě Západočeské univerzity V. Holeček. K. Paulík (1998) podle výzkumu, který prováděl s dotazovanými učiteli, sestavil hierarchii 14 stresorů (zátěžových faktorů):
1) nízké společenské hodnocení - prestiž 2) neodpovídající plat 3) podřizování se administrativě, se kterou často nesouhlasí 4) nedostatek času pro odpočinek a relaxaci 5) učení ve třídách s velmi rozdílnou úrovní studentů 6) nedostatečná spolupráce s rodiči 7) špatné postoje studentů k práci 8) nedostatek pomůcek a potřeb pro vyučování
18
9) špatné chování studentů 10) učení ve třídách s velkým počtem studentů 11) práce spojená se shonem 12) mnoho studentů nenosí do školy potřebné pomůcky 13) potíže s motivací studentů 14) nedostatek prostoru pro skupinovou práci
Podle Paulíka má 10% učitelů nevyhovující zdraví (uvádí Židková, 2003). Holeček (2001) stanovil ve svém výzkumu s 317 učiteli konaném v letech 1999-2001 sedm stresorů, které jsou uvedeny v pořadí jejich výskytu a v jeho výzkumu od nejčastěji se vyskytujících po méně často se vyskytující:
Pracovním přetížením učitelů a učitelek se míní časové tlaky na termínovanou práci, rychlé změny vzdělávacích projektů, nahromadění úkolů, časová tíseň, krátké přestávky, nadbytečná administrativa.
Vedení školy nadřízenými orgány. Konkrétní vedení a organizace dané školy, ale i ostatní nadřízené orgány, tj. školský úřad, Česká školní inspekce, obecní úřady, jejich neadekvátní hodnocení, nepřiměřené požadavky atd. Problémoví studenti jsou děti a mládež s poruchami chování a učení, studenti, kteří nespolupracují s učiteli, mají špatný postoj a motivaci ke školní práci, utíkají ze školy, jsou bez kázně, stoupá jejich agresivita a nedisciplinovanost ve třídě.
Neupokojená potřeba seberealizace (frustrace) je částečná deziluze, špatné vyhlídky na zlepšení postavení v práci, pocit nedocenění práce učitele společností, nízké finanční ocenění náročné práce. Problémoví rodiče jsou rodiče se stoupající agresivitou, s nekritickým přístupem ke svým dětem, neadekvátně vyhrožující učitelům a učitelkám policií, soudy apod.
19
Nevyhovující pracovní prostředí školy má špatné materiálně technické a psychohygienické podmínky, tj. stav a vybavení budov a tříd, ale i nedostatek financí na provoz školy, nákup pomůcek a zařízení.
Problémoví kolegové mají mezi sebou konflikty (např. ve sborovně), někteří bývají neprofesionální, zákeřní, neochotní, pomlouvají a kritizují jak druhé kolegy, tak některé studenty, může se u nich vyskytnout i alkoholismus, neposkytují kolegům a kolegyním dostatečnou oporu a podporu.
V některých případech se stresory kombinují, např. problémoví studenti a jejich problémoví rodiče. Jindy se školní učitelské stresory kombinují se stresory souvisejícími se soukromým životem učitele, např. problém studenta s rozvodem rodičů. Všechny tyto uvedené stresory je možno v určité situaci a intenzitě a zejména při jejich kombinaci se soukromými stresy (např. rodinnými) a s mírou osobní senzitivnosti považovat za přetěžující psychosomatickou kapacitu a ohrožující zdraví učitelů, tedy jejich pohodu tělesnou, sociální a duševní. (Kohoutek, [online], 2010).
Velice záleží na povaze a osobních vlastnostech začínajícího pedagogického pracovníka, ty mu mohou správně napovědět, jak bude pracovní stres zvládat. Dalším faktorem jsou nevyjasněné vztahy nadřízenosti, nedostatek prostoru pro samostatnou práci a rozhodování se. Monotónnost práce, nepřiměřeně dlouhá pracovní doba nebo i nebezpečnost práce. (Schreiber, 2000).
3.2.5. Klasifikace psychotraumatizace učitelů
Podle Kohoutka a Řehulky (2011) primární psychotraumatizace znamená situaci, v které je pedagog přímo osobně sám obětí např. šikany, ponižování, tělesného trestu, ztrapňování, posměchu atd. Krátkodobá i chronická může být způsobena úmyslně, intencionálně i nezáměrně, neúmyslně. Počet traumatizací, kterým jsou učitelé vystaveni, je vážným důvodem pro to, aby učitelé získali statut veřejného činitele. Příkladem primární psychotraumatizace je zážitek učitele automobilového učiliště: Po Novém roce začal učitel znovu učit
20
a žáci plní silvestrovských zážitků se rozhodli polekat ho. Když stál před tabulí, hodili mu pod nohy petardu. Vyděšený učitel sice neutrpěl fyzické zranění, ale byl řadu týdnů v pracovní neschopnosti pro psychické obtíže. Ještě dnes se mu zdají sny, co vše se mohlo stát nejen jemu, ale i dalším studentům ve třídě, jaká zranění i psychická traumata z toho všeho mohla vzniknout.
Za sekundární psychotraumatizaci považujeme situaci, kdy pedagogové nejsou přímo vystaveni traumatizaci své vlastní osoby, nejsou přímou obětí, ale byli svědky přímé traumatizace někoho, kdo je jim blízký, např. kolegy či kolegyně. Dalo by se říci, že učitelé se stabilizovaným chováním považují toto chování a jednání za užitečnou zastrašovací přizpůsobovací techniku, která redukuje značnou část hyperaktivit, asertivit až agresivit ze strany aktivních a sebevědomých studentů, protože u nich vyvolává úzkostné reakce nebo dokonce pocit strachu z učitele. Neustálé představování si traumatické situace a přemýšlení o tom, co se stalo, bývá provázeno tzv. flashbacky, zpětnými záblesky, které vedou k podobným prožitkům, jako vyvolala původní skutečná traumatická situace.
Učitelé uvedli např. tyto symptomy své psychotraumatizace:
pocit vyčerpanosti nebo zvýšené únavy redukce sebedůvěry poruchy soustředění, návaly paniky vnitřní neklid, pocity vnitřního napětí bolest zad, bolest hlavy úzkost a strach, plačtivost, náladovost, labilita poruchy spánku, nechutenství zvýšená konzumace psychofarmak vyšší konzumace cigaret, popř. alkoholu bolest břicha, pocit na zvracení střevní a žaludeční potíže
21
celkovou nevolnost až mdloby alergické potíže, depresivní nálady celkově zvýšený neuroticismus podrážděnost, apatie pracovní neschopnost
Úroveň psychické zranitelnosti aktuální, dlouhodobé nebo setrvalé všichni lidé, děti ani dospělí nemají stejnou. Někteří lidé jsou odolnější, mají tzv. „hroší kůži“, ale jiní lidé jsou vnímaví, citliví nebo vysoce citliví. Odolnost vůči zátěžím, je ovšem vhodné trénovat a rozvíjet. S touto skutečností by se mělo počítat zejména ve školském prostředí. Dlouhodobá, chronická primární traumatizace může postupně natolik vyčerpat organizmus, že např. u učitelů dochází až k tzv. syndromu vyhoření (resp. syndromu burn-out). Ten je pro tzv. pomáhající profese dost typický (učitelé, lékaři, zdravotní personál, psychologové, policisté). Němečtí psychologové Hennig a Keller (1995) uvedli, že počet učitelů postižených vysokým stupněm syndromu vyhoření se pohybuje mezi 15-20%. (Řehulka a Kohoutek, 2011).
3.3 Diagnostika stresu
3.3.1. Co se stresem
Jak uvádí odborná literatura, z pohledu začínajícího pedagoga se stresu nelze vyhnout. Co se s ním však dá dělat? Existují techniky a metody práce se stresem, které lze rozdělit např. na techniky zvládání akutního stresu (např. práce s dechem, tělesným napětím, pohybem, koncentrací aj.), techniky zvládání chronického stresu (týkají se pohybového programu, odpočinku, relaxačních postupů, stravy, volného času, vztahů, motivace, myšlení atd.) Preventivní techniky zahrnují nejen oblast životního stylu, ale také vnitřních priorit, stanovování cílů, rozvržení času, řešení vztahových problémů atd. Při vyrovnávání se se stresem je zcela nezbytná určitá úroveň sebepoznání a sebezkušenosti, jinými slovy znát vlastní kapacity, možnosti a limity, vlohy, klady a zápory, silná a slabá místa, zdroje a omezení (což nemusí být pokaždé příjemné, nicméně vždy je to obohacující
22
a prospěšné). Nezapomínat na to, že náchylnost ke stresu, intenzita jeho prožívání i možné důsledky, stejně jako zvládací mechanismy, jsou vysoce individuální, což se týká jak toho, co vnímáme jako stresor, tak intenzity stresové reakce či vhodnosti použití konkrétních antistresových technik.
Prevence negativních důsledků stresu se týká každého, ovšem individuálně. 1000 lidí zatížených
stejnou
zátěží
bude
reagovat
1000x
jinak.
Projevy
stresu
nebudou
u všech lidí naprosto stejné. U některých budeme více vnímat projevy ve verbální složce, tj. zadrhávání, pauzy, vycpávková slova, přebreptnutí. U jiných naopak budeme vnímat spíše tělesné projevy viditelné navenek. Antistresová technika, která u jednoho bude účinná z 99 %, u druhého může mít sotva 30 % účinnost a u dalšího bude zcela bez efektu, popřípadě se může i hladinu stresu zvýšit. (Starý, 2008).
3.3.2. Zvládání akutního stresu
Je dobré zdůraznit zejména pro začínajícího pedagogického pracovníka v kontextu pohledu bakalářské práce, že při práci se stresem neexistují vše řešící strategie, které by fungovaly vždy, všude a u každého. Pokud se podaří najít „strategii ušitou na míru“, určitě je dobré si ji podržet, rozvíjet a užívat. V rámci praktického nácviku je vhodné se věnovat konkrétním antistresovým technikám. Zkusme si vybrat některou z možností, která nám osobně při akutním stresu pomáhá. Zvládnutí akutního stresu znamená zjednodušeně „situaci ustát a nenadělat škody“. V akutním stresu totiž často nelze situaci zcela vyřešit. Odejít z prostoru, kde stres vznikl, pokud to lze (nezapomeňte, že na toaletu lze odejít takřka vždy…). Mít vždy dostatek tekutin, popř. zvýšit přísun tekutin, nečinit závažná rozhodnutí (nejde-li o život) v době akutního stresu. Každý možná má své vlastní mechanismy pro snížení hladiny stresu, jenže pro každého z nás způsobí stresovou situací jiný podnět. (Starý, 2008).
23
3.3.3. Zvládání chronického stresu
Existují programy dlouhodobého zvládání stresu a zátěže. Mají-li být úspěšné, musí být komplexně zahrnuty tyto oblasti:
Tělesná – práce s tělem, pohyby, fyzická aktivita, strava atd. Emocionální – ventilace potlačených pocitů, zvyšování příjemných aktivit, koníčků, které vzbuzují kladné emoce Racionální – trénink rozumových funkcí, paměti, další vzdělávání, zájmy atd. Sociální – vztahy s druhými lidmi Přesahové – zahrnující i otázky hledání smyslu života, cíle, rovnováhy
Pokud dokážeme určit, kterou z těchto oblastí možná zanedbáváme, mohla by to být cesta ke snížení hladiny stresu v našem životě. Většinou pouze uvědomění si příslušné roviny je počátečním krokem k tomu, že si uvědomíme možnost s touto rovinou pracovat a snížit tak míru zátěže. Dlouhodobé zvládání stresu však bez „zapojení všech rovin“ není možné ani dlouhodobě úspěšné. (Starý, 2008).
3.4 Umíme se bránit stresu?
„Stres v žádném případě nemusí být pouze škodlivý, je zároveň kořením života, neboť každé hnutí mysli a každá činnost zapříčiňuje stres. Stejný stres, po kterém jeden člověk onemocní, může znamenat pro druhého životodárné uzdravení“ (Hans Selye, [online], 1907).
Na světě existuje mnoho tvůrčích a rozmanitých profesí a povolání. Velké množství z nich klade značné nároky na soustředění, odpovědnost či přesnost. Tzv. pomáhající profese jsou specifickou skupinou vyžadující nejen velké pracovní nasazení a odborné vyba-
24
vení, ale především také vysoký morální kredit dotyčné osoby, vhodné charakterové vlastnosti a v neposlední řadě i dobrou fyzickou a psychickou kondici. (Starý, 2008).
3.4.1. Vliv stresovanosti učitele na jeho mezilidské vztahy
Učitel, který je ve stresu, se chová k druhým lidem nepřirozeně, křečovitě. Tento stav nastává zejména tehdy, má-li učitel strach z druhých lidí nebo jim projevuje až nepřirozenou úctu. Tento stav mizí po získání jistoty a kladnému postoji k učiteli. Učitel ve stresu hodnotí lidi kolem sebe mnohem negativněji nežli bez stresu. Stres tedy ovlivňuje osobní míru posuzování druhých lidí kolem sebe. Vlivem stresu dochází k relativizaci přátelských i rodinných vztahů. Při dlouhodobém působení stresu se může učitel cítit osamoceně a izolovaně. Stres může u učitele vyvolat soutěživost. Může také docházet k cílenému vyhledávání konfliktů nebo ke svalování viny na druhé. Učitel, který se dopustil jakéhokoli provinění, hledá odůvodnění ne ve svých záporných charakterových rysech, ale i v okolnostech, které ho k tomu donutily. Na druhou stranu toto neplatí pro posuzování provinění druhých. Jaký je postoj stresovaných učitelů vůči jejich studentům? Čím více je učitel stresován, tím méně věnuje čas studentům ve škole. U některých případů může dojít k negativnímu vztahu ke studentovi. Místy se ale může objevit opačný stav, kdy má učitel zájem o stav svých studentů. Učitel, který je ve stresu, odvádí horší pracovní výkon, nežli ten učitel, který ve stresu není. (Míček a Zeman, 1992).
Učitelský stres je definován jako: „Nesoulad mezi požadavky a představami o výkonu učitelského povolání a pedagogickou realitou, který je nepříjemně až mučivě prožíván, snižuje úroveň pedagogické činnosti a škodlivě ovlivňuje osobní pohodu učitele a jeho zdraví“ (Řehulka, 2007, s. 8).
25
3.4.2. Práce a stres
Příznaky stresu při práci: Stres může měnit naše pocity, může ovlivnit naše myšlení a chování. Mezi příznaky stresu při práci patří:
Na úrovni organizace:
pracovní neschopnost, vysoká fluktuace zaměstnanců, nedochvilnost, problémy s disciplínou, obtěžování, snížená produktivita, úrazy, chyby a zvýšené náklady na zdravotní péči
Na úrovni jednotlivce:
emotivní reakce (podrážděnost, úzkost, poruchy spánku, deprese, hypochondrie, odcizení, syndrom vyhoření, problémy se vztahy v rodině) kognitivní reakce (nízká soustředěnost, špatná paměť, problémy při učení se nových věcí a při rozhodování) behaviorální reakce (užívání drog, konzumace alkoholu a tabáku) fyziologické reakce např. bolest v zádech, oslabená imunita, vředy, onemocnění srdce, vysoký tlak (Evropská agentura, [online], 2013).
Pracovní stres může být dobrým sluhou, protože dává našemu životu pravidelnost a podněcuje k činnosti. Tvorba stresových hormonů má i své pozitivní stránky. Aktivizuje činnost mozku. Je-li úroveň zátěže přiměřená, může přispívat k celkovému zvýšení našeho výkonu, a to nejen psychického, ale i fyzického. Lidé přespříliš orientovaní na vlastní kariéru neznají nic jiného než práci. Všechno, co s ní bezprostředně nesouvisí, je pro ně naprosto zbytečné. Takový člověk neumí relaxovat, časem začne být unavený, a tudíž méně
26
výkonný, což se snaží překonat zvýšeným úsilím. A jaký je výsledek? Právě stres z nezvládnutých úkolů, výčitky směřované nejen k sobě, ale zejména k okolí. Neustálý tlak a chronická únava mají špatný vliv na naše zdraví. Extrémem je jev zvaný „karoši", který se v posledních letech vyskytuje např. v Japonsku - náhlé úmrtí či sebevražda z přepracování. Postihuje především ty, kteří např. kvůli udržení pracovního místa pracují sedm dní v týdnu okolo 14 až 16 hodin denně. Pracovní stres a kvalita pracovního života jsou oblasti, které spolu velice úzce souvisí, jejich dopady jsou často dávány do kontextu kvality života jako celku. (Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, [online], 2009).
Podle Matouška (2003) působí pracovní stres poměrně silně na každého začínajícího pedagogického pracovníka. Pedagog svůj pracovní stres zažívá při velmi hlučné třídě, nemůže pracovat v klidu, vynakládá velkou námahu, aby studenty překřičel. Dalším faktorem, který negativně působí na práci začínajícího pedagoga, je faktor sociální. Špatné sociální klima nebo špatná atmosféra ve škole způsobená konfliktními nebo nepřizpůsobivými osobami ke klidnému vyučování nenapomáhá. Učitel se také setkává s psychosomatickými chorobami. Ty způsobují nepříznivé vlivy pracovního prostředí nepoškozující tělesné orgány učitele, ale poškozují jeho psychiku. Začínající pedagogický pracovník může pociťovat strach, úzkost, frustraci, psychické napětí atd. Všechny tyto uvedené podněty a jiné pocity a stavy mohou vyvolat psychosomatické choroby. Do této skupiny se řadí např. zánět tlustého střeva, kožní onemocnění, zvýšený krevní tlak, žaludeční vředy atd.
3.4.3. Prevence stresu
(Bártová, [online], 2009) uvádí, jaké jsou základní předpoklady k účinnému předcházení stresovým situacím v životě i v práci pedagoga. Významnou součástí je psychická odolnost a spokojenost každého jednotlivce v jeho zaměstnání. Velkou zásluhu zde má např. dodržování zásad duševní hygieny, sebevýchova, sebepoznávání, zdokonalování sebe sama. Pedagog by měl znát své vlastní možnosti, snažit se o pozitivní myšlení, efektivní komunikaci a pěstování zdravých mezilidských vztahů, cvičit sebekontrolu a sebeovládání. Na místě je uplatňování určitého životního stylu, dodržování životosprávy, střídání práce a odpočinku, regenerace sil celého organismu.
27
K dlouhodobému preventivnímu programu patří i pěstování zájmů, sportovní aktivity, kulturní a umělecké vyžití atd. Odborníci zabývající se stresem určili šest základních bodů, které jsou účinnou ochranou proti zátěži:
1. naučit se vést vnitřní monolog 2. ujasnit si vlastní hodnotový žebříček 3. uvědomit si, do jaké míry sami můžeme za to, co se nám přihodí 4. navázat a udržet kontakt s druhými lidmi 5. pochopit, jak fungují vztahy mezi tělem a psychikou 6. poznat, kde je míra vlastní rovnováhy, a umět ji udržet
Psychická odolnost každého začínajícího pedagogického pracovníka je individuálně odlišná a souvisí s motivací, temperamentem a specifickými schopnostmi. Mění se v čase a lze ji rozvíjet tréninkem. Za ideální osobnostní dispozice v učitelské profesi je považován pozitivní styl myšlení, určitá míra sebedůvěry a kontroly nad situací. Výhrou může být též osobní zaujetí jednotlivce a jeho přístup k problému jako k výzvě. V ideálním případě by to bylo působení jak skupiny profesní (např. kolegů ve škole), tak podpora jiných společenských skupin zároveň. Spokojenost v zaměstnání, v kterémkoli zaměstnání, lze ovlivnit velmi snadno. Nedostatky v morálním i finančním ohodnocení učitelské profese byla již zmíněna. Dále je zde každodenní větší či menší problém ve vztazích mezi studenty, konflikty s kolegy, obtížná jednání s rodiči studentů, nevhodná organizace a řízení školy, nedostatky materiálního vybavení. Pedagog prožívá nespokojenost v situaci, kterou vyhodnotil jako příliš náročnou, přesahující jeho adaptivní možnosti nebo jako nezajímavou, nudnou, neskýtající potřebné podněty. Dále jsou to situace neposkytující dostatek příležitostí k uspokojení základních potřeb nebo situace nebezpečné a ohrožující. Pedagogičtí pracovníci jsou nuceni odolávat mnoha zátěžím v průběhu celého dne.
28
Proto je vhodné se zaměřit i na některé metody, které by mohly pomoci učiteli v krátké době se odreagovat a uvolnit napětí. Při řešení akutní krize, v průběhu vyučování, o přestávce nebo během dlouhé porady je možné použít techniky, které zahrnují práci s tělem, práci s dechem a hlasem, cvičení mysli nebo relaxaci smyslů. Mohou poskytnout rychlou regeneraci sil a harmonizovat duševní činnost. Umožní pozitivní přeladění, např. odvedením pozornosti k tělesným projevům. Některé techniky jsou určeny k provádění v soukromí a individuálně, jiné naopak lze realizovat kdekoliv, a to jak samostatně, tak ve skupině. Lze je použít i pro studenty v průběhu vyučování nebo i jinde (např. na školním výletě). Příklady očních cviků: rychlé mrkání, pohyby očí do stran, kroužení, přibližování prstu k nosu, zahřívání očí dlaněmi.
Uvolňování obličeje: zívání, uvolňování jazyka, tváří a rtů pomocí různých grimas, provádění masáže a stimulace bodů obličeje (spánky, čelo, obočí, kořen nosu). Uvolňování rukou: procvičování prstů, prohmatávání kloubů, masáž dlaně, protřepávání, kroužení zápěstím, symbolické odtlačování zátěže od těla či odhazování nepohody od sebe do prostoru, taneční pohyby rukou. Práce s dechem: izolované břišní a hrudní dýchání, rychlé dýchání, střídavé nadechování se nosem s výdechem ústy. Práce s hlasem: vyluzování různých neartikulovaných zvuků (mručení, hučení, bručení, pištění), dozpívávání samohlásek, přeříkávání jazykolamů. (Bártová, [online], 2009).
29
4. PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část se zabývá současným stavem a vlivem faktorů stresu začínajících pedagogických pracovníků v jejich učitelské profesi. Zaměřuje se na to, jaký má začínající pedagogický pracovník názor na zvládání stresu ve svém pracovním životě a zda se dokáže vyrovnat se stresovými situacemi a zvládat je. Cílem praktické části je získání odpovídajících informací ze strany začínajícího pedagoga. Praktická část je věnována faktoru stresu v pracovním prostředí u pedagogických pracovníků školy, a to technikou dotazníku. Dotazníkem zjistíme působení negativních faktorů, které začínajícího pedagoga mohou zatěžovat v jeho zaměstnání. Např. pracovní předpoklad, vztah s kolegy ve škole, zvládání pracovní vytíženosti, která negativně ovlivňuje pracovní výkon pedagoga.
4.1 Průzkumné šetření – vzorek respondentů
Respondenty dotazníků se stali začínající učitelé a učitelky v rozsahu praxe do 5 let, a to celkem na osmi integrovaných středních školách, středních školách, středních odborných školách, středních odborných učilištích a odborném učilišti v Jihomoravském kraji. Viz tabulka č. 1: Školy a distribuce dotazníků. Vyplněných dotazníků bylo anonymně zodpovězeno celkem 38 ks. Pro zpracování dat a vyhodnocení dotazníku jsou použity jednoduché statistické metody. Data z průzkumného šetření jsou uspořádána do jednotlivých grafů, vždy ke každé zodpovězené otázce jeden, pod nímž je vždy uvedena konkrétní interpretace získaných dat.
30
4.2 Struktura dotazníku
Začátek dotazníku obsahuje stručný úvod, žádost o vyplnění dotazníku, náplň a smysl dotazníku a závěrem poděkování za vyplnění. Dotazník, který se zabývá faktorem stresu, je přehledný a má snadnou orientaci. Obsahuje jednoznačné vyplňování a jednoduchou úpravu pro respondenty. Cíl je zjistitelný a srozumitelný. Délka vyplnění dotazníku je 5, max. 10 minut. Otázky jsou položeny jednoznačně, stručně a srozumitelně. Distribuce dotazníků byla provedena ve spolupráci, o kterou jsem požádala zástupce ředitelů a vedoucích učitelů odborných předmětů a praxe na oslovených integrovaných středních školách, středních školách, středních odborných školách, středních odborných učilištích a odborném učilišti v Jihomoravském kraji. Zástupci jednotlivých škol byli ochotni spolupracovat na průzkumném šetření. Všichni respondenti průzkumného šetření jsou pracovníci školy, vč. externích pracovníků, kteří jsou začínajícími pedagogy. Celkový počet otázek v dotazníku byl jedenáct. Většina otázek měla čtyři, max. šest možných odpovědí, z kterých si respondent vždy mohl zvolit pouze jednu odpověď na danou otázku. U závěrečné otázky měli respondenti na výběr pouze z dvou možností. Všichni respondenti vzorně zodpověděli všechny dané otázky, které uvedený dotazník obsahoval. Dotazník sloužil jako informační zdroj k statistickému vyhodnocení a popisu výsledku. Návratnost dotazníků byla 84 % a z celkového počtu, všichni respondenti odpověděli na každou z uvedených otázek, celkový počet vrácených dotazníků byl 38 ks.
POČET ŠKOL
DISTRIBUCE DOTAZNÍKŮ
NÁZEV ŠKOLY
84 %
Integrované střední školy
2 3 3
Distribuce byla provedena při osobním setkání. Střední školy a střední odbor- Distribuce byla provedené školy na při osobním setkání. Střední odborné učiliště a Distribuce byla provedeodborné učiliště na při osobním setkání.
ZPĚTNÁ VAZBA
8 ks
dotazníku
11 ks dotazníku 19 ks dotazníku
Tabulka č.1: Školy a distribuce dotazníků – jedná se o souhrn jednotlivých škol, jak byla distribuce dotazníků provedena a celkovou zpětnou vazbu.
31
4.3 Výsledky průzkumného šetření V průzkumném dotazníkovém šetření respondenti odpovídali na jedenáct otázek, v rámci svého sebeobrazu se vyjádřili v kontextu tématu bakalářské práce následně:
Otázka č. 1: Za jaký typ osobnosti se považujete?
Následující otázka se zaměřuje na určitý typ osobnosti, za kterou se začínající pedagog považuje.
Graf 1: Znázornění Hippokratovy typologie temperamentu
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných se 21 osob považuje za sangvinika, 8 osob se považuje spíše za flegmatika, 6 osob se považuje za cholerika a 3 osoby se považují za melancholika.
Z uvedené otázky zjistíme, že největší počet respondentů se považuje za typ osobnosti sangvinik.
32
Otázka č. 2 : Myslíte si, že jste často při svém zaměstnání ve stresu?
Následující otázka se zaměřuje na to, kolik začínajících pedagogů si myslí, že je často při své pedagogické profesi ve stresu.
Graf 2: Stres v zaměstnání
Interpretace rozborů výsledku:
Z celkového počtu 38 dotazovaných prožívá stres
ve svém pracovním procesu občas 26 osob, 6 osob prožívá stres každý den, 6 osob zažije stres v zaměstnání jednou měsíčně a žádná osoba neodpověděla na možnost ne, nikdy.
Z uvedené otázky zjistíme, že největší počet respondentů je občas ve stresu.
33
Otázka č. 3: Jak se u vás stres nejčastěji projevuje?
Následující otázka se zaměřuje na projevy, u kterých se stres nejčastěji projevuje.
Graf 3: Projevy stresovanosti
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných se u 8 osob stres projevuje tím, že mají ledové ruce, klepe se jim celé tělo. 3 osoby mají bolesti břicha a trpí nevolností. 16 osob se cítí být roztěkanými, úzkostnými, občas koktají a dělají chyby. 6 osob si okusuje nehty a propisku. 4 osoby mají zvýšenou chuť na sladkosti a 1 člověk se nikdy nestresuje.
Z uvedené otázky zjistíme, že u největšího počtu respondentů se stres projevuje tím, že začínající pedagog je roztěkaný, úzkostný, občas koktá a dělá chyby.
34
Otázka č. 4: Co myslíte, že by vám nejvíce pomohlo proti stresu?
Následující otázka se zaměřuje na to, co si začínají pedagogové myslí, že by jim nejvíce od stresu pomohlo.
Graf 4: Prevence stresu
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných by 26 osobám pomohla od stresu relaxace a odpočinek. 1 osobě pomůže od stresu alkohol a cigarety. 8 osob by vyhledalo pomoc a podporu od přátel a blízké rodiny a 3 osoby by prevenci proti stresu řešily sportem.
Z uvedené otázky zjistíme, že v boji proti stresu by největšímu počtu respondentů pomohla relaxace a odpočinek.
35
Otázka č. 5: Vyhledal/a byste v případě stresu pomoc od odborníka – psychologa?
Následující otázka se zaměřuje na to, zda-li by začínající pedagog v případě stresu vyhledal pomoc od odborníka, tedy psychologa.
Graf 5: Rada od psychologa
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných by si spíše přišlo pro pomoc a radu za psychologem 8 osob. Dalších 5 osob by určitě vyhledalo odborníka. 22 osob by spíše nehledalo žádného odborníka či psychologa a zbylé 3 osoby by rozhodně nehledaly pomoc u žádného psychologa.
Z uvedené otázky zjistíme, že většina respondentů by pomoc odborníka či psychologa spíše nehledala.
36
Otázka č. 6: Máte často pocit, že nestíháte?
Následující otázka se zaměřuje na to, jestli má začínající pedagog pocit, že nestíhá.
Graf 6: Názor pocitu pedagoga, že často nic nestíhá.
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných má 10 osob pocit, že často nic nestíhá. 18 osob má za to, že spíše své plnění každodenních činností a povinností nestíhá. 7 osob naprosto vše stíhá a 3 osoby určitě vše stíhají.
Z uvedené otázky zjistíme, že nejvíce respondentů má spíše pocit, že nestíhá svoji každodenní činnost.
37
Otázka č. 7: Došel/a jste k názoru, že je stresová situace způsobena negativním chováním studentů?
Následující otázka se zaměřuje na to, zda-li začínající pedagog dospěl k názoru, že je stresová situace způsobena negativním chováním studentů.
Graf 7: Stresová situace
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných zastává 16 osob názor, že jsou stresové situace rozhodně způsobeny negativním chováním studentů. 12 osob se domnívá, že spíše je stresová situace způsobena negativním chováním studentů. 8 osob spíše nemá za to, že je stresová situace způsobena chováním studentů. 2 osoby neví, jaký mají na otázku názor.
Z uvedené otázky zjistíme, že většina respondentů dospěla k názoru, že stresové situace mohou být zapříčiněny negativním chováním studentů.
38
Otázka č. 8: Je pro vás stresující zvládat příliš mnoho povinností a úkolů v zaměstnání?
Následující otázka se zaměřuje na to, jestli je pro začínajícího pedagoga stresující zvládat několik povinností a úkolů v zaměstnání najednou.
Graf 8: Práce a stres
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných je pro 6 osob zatěžující zvládat více povinností a úkolů ve škole. Pro dalších 10 osob je spíše také zatěžující zvládat více podnětů v zaměstnání. 3 osobám rozhodně nedělá problém zvládat mnoho povinností a úkolů a 19 osobám spíše nedělá problém zvládat více svých povinností a úkolů.
Z uvedené otázky zjistíme, že pro většinu respondentů není stresující zvládat příliš mnoho povinností a úkolů při učitelské profesi.
39
Otázka č. 9: Máte pocit, že u vás ve škole jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv?
Následující otázka se zaměřuje na to, jestli má začínající pedagog pocit, že u něj na pracovišti jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv.
Graf 9: Mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv kolem nás
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných si 19 osob nemyslí, že na jejich pracovišti ve škole jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv. 13 osob spíše nemá pocit, že by u nich na škole panovaly špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv. 4 osoby mají spíše pocit, že na škole jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv pedagogů. 2 osoby mají pocit, že u nich na škole jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv.
Z uvedené otázky zjistíme, že většina respondentů nemá pocit, že na jejich škole panují špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv.
40
Otázka č. 10: Je pro vás stresující nedostatek osvětlení, hluk, vybavenost vašeho pracoviště?
Následující otázka se zaměřuje na to, jestli je pro začínajícího pedagoga stresující nedostatek osvětlení, hluk či vybavenost jeho pracoviště.
Graf 10: Faktor příčiny stresu v zaměstnání
Interpretace rozborů výsledku:
Z celkového počtu 38 dotazovaných je pro 6 osob
stresující nedostačující vybavení, hluk a osvětlení na pracovišti. Pro 11 osob je také spíše stresující nedostatek osvětlení, hluk a vybavení jejich pracoviště. 11 osobám na tom vůbec nezáleží a 10 osobám na tomto faktoru spíše nezáleží a hluk, osvětlení a vybavení pracoviště není pro ně stresující.
Z uvedené otázky zjistíme, že většině respondentů na tom vůbec nezáleží a pro stejnou většinu je stresujícím faktorem nedostatek světla, hluk a vybavenost pracoviště.
41
Otázka č. 11: Jste spokojen/a se svým platovým hodnocením?
Následující otázka se zaměřuje na to, jestli je začínající pedagog spokojen se svým platovým hodnocením.
Graf 11: Platové hodnocení
Interpretace rozborů výsledku: Z celkového počtu 38 dotazovaných je 8 osob spokojeno s finančním ohodnocením začínajícího pedagogického pracovníka. Ostatních 30 osob není spokojeno se svým platovým hodnocením.
Z uvedené otázky zjistíme, že nadpoloviční většina respondentů není spokojena se svým platem.
42
5. DISKUSE
V průzkumném šetření hledala autorka bakalářské práce odpověď od respondentů na uvedených jedenáct otázek, které dotazník obsahoval. Předpokladem bakalářské práce bylo získání co největšího množství informací od začínajících pedagogických pracovníků. Co konkrétně očekávají a co si myslí, že je pro ně největším stresovým faktorem v počátcích jejich pedagogického působení. Všichni respondenti v rámci bakalářské práce odpověděli na všechny otázky, které byly v dotazníku uvedeny. Začínající pedagogové jsou ovlivněni prostředím, do kterého přicházejí, klimatem školy, okolními vlivy, svými kolegy a kolegyněmi na pracovišti ve školním prostředí. Z průzkumného dotazníkového šetření v praktické části bakalářské práce bylo zjištěno, že z otázky č. 1 Za jaký typ osobnosti se považujete? vyplývá, že 55,26 % pedagogů se považuje za osobnost typu sangvinik. Z otázky č. 2 Myslíte si, že jste často při svém zaměstnání ve stresu? vyplývá, že celkem 68,42% začínajících pedagogů je ve svém učitelském působení ve stresu. Z otázky č. 3 Jak se u vás stres nejčastěji projevuje? vyplývá, že u 42,11 % pedagogů se stres nejčastěji projevuje roztěkaností, psychickou úzkostí, koktavostí a občasnou chybovostí. Z otázky č. 4 Co myslíte, že by vám nejvíce pomohlo proti stresu? vyplývá, že 68,42 % začínajících pedagogů by nejvíce pomohla od stresu relaxace a odpočinek. Z otázky č. 5 Vyhledal/a byste v případě stresu pomoc od odborníka - psychologa? vyplývá, že 57,89 % začínajících pedagogů by v případě stresu pomoc od psychologa či jiného odborníka nehledala.
Z otázky č. 6 Máte často pocit, že nestíháte? vyplývá, že 47,37 % pedagogů má často pocit, že nic nestíhá. Z otázky č. 7 Došel/a jste k názoru, že je stresová situace způsobena negativním chováním studentů? vyplývá, že 42,11 % pedagogů dospěla k názoru, že jsou stresové situace spíše způsobeny negativním chováním od studentů. Z otázky č. 8 Je pro vás stresující zvládat příliš mnoho povinností a úkolů v zaměstnání? vyplývá, že pro 50 % pedagogů není stresující zvládat příliš mnoho úkolů a povinností v jejich zaměstnání. Z otázky č. 9 Máte pocit, že u vás ve škole jsou špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv? vyplývá, že 50 % pedagogů nemá pocit, že na jejich pracovišti ve škole panují špatné mezilidské vztahy a nepřátelský kolektiv.
43
Z otázky č. 10 Je pro vás stresující nedostatek osvětlení, hluk, vybavenost vašeho pracoviště? vyplývá, že pro 28,95 % začínajících pedagogů je stresující nedostatek světla, hluk a vybavenost pracoviště a dalším respondentům z části 28,95 % na tom nezáleží. Z poslední otázky dotazníku č. 11 Jste spokojen/a se svým platovým ohodnocením? vyplývá, že nadpoloviční většina 78,95% začínajících pedagogů není spokojena se svým finančním ohodnocením. Hromadná většina nejen odborné literatury, ale i celá řada výzkumných šetření se shoduje na tom, že problematika začínajících učitelů je poměrně rozsáhlá, především v tom, že tito učitelé jsou vybaveni širokou řadou teoretických poznatků, odborných znalostí, ale nejsou je schopni v budoucnosti aplikovat v počátcích svého vlastního pedagogického působení.
R. Kohoutek z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zajímal primárně o stresy učitelů. Výzkumnou skupinu tvořilo náhodně vybraných 25 učitelů a 75 učitelek moravských středních škol. Kohoutek požádal tyto učitelky a učitele, aby mu písemně popsali stresové situace, které ve škole prožili, a označili, které z nich mohly poškodit jejich zdraví (fyzickou, sociální a psychickou pohodu). Bylo dosaženo těchto výsledků: nadpoloviční většina, tj. 65 % učitelek a učitelů prožilo běžné stresové situace zapříčiněné většinou kvůli nekázni studentů, nedisciplinovanosti, krádežím a záškoláctví. Rudolf Kohoutek na základě svých zjištění dospěl k závěru, že dlouhodobé důsledky stresu jsou pro lidský organismus velkou zátěží. Vyplývá z něho, že stresy a frustrace profesního původu jsou u českých učitelů velmi časté. Výsledky potvrzují téměř u 80 % osob vysokou psychickou pracovní zátěž, na níž se zvýšenou měrou podílejí tyto okolnosti a rizikové faktory práce, tj. psychická pracovní zátěž (jde o práci pod časovým tlakem, spojenou s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace a spojenou s rizikem ohrožení zdraví jiných osob). Dále fyzikální faktory především hluk. Pracovní psychická zátěž, která se projevuje především sníženou pozorností a zvýšeným pocitem zodpovědnosti, se odráží i v motivaci k práci, ve vztazích na pracovišti, v jednání s lidmi, v pracovních i zdravotních rizicích, v napětí, únavě a poklesu pracovní výkonnosti. (Kohoutek, [online], 2010).
44
V průběhu studia odborné literatury a při zpracování bakalářské práce autorka zjistila, že názor na daný problém faktoru stresu v návaznosti na daného autora, který má významně početnější skupinu náhodně vybraných respondentů, je ve své podstatě obdobný. Průzkumné šetření bakalářské práce prokázalo, že většina začátečníků v pedagogické praxi zažívá a častěji prožívá stresovou zátěž, kterou je třeba redukovat. V průzkumném šetření autorka bakalářské práce dospěla k podobnému závěru, že v podstatě informace, které jsou uvedeny v odborné literatuře, se shodují, mají obdobné parametry.
45
6. ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývala faktory stresu začínajícího pedagoga v odborném sekundárním školství. Názory na stres, jeho zvládání a prožívání jsou různé a každý tyto faktory vnímá a eliminuje jinak. V určitých reakcích je psychické napětí neboli stres naprosto přirozenou reakcí, jak tvrdí odborníci. Co se týká stresu, stres sám o sobě není nijak škodlivým, ani nebezpečným faktorem, je součástí každodenního běžného života, nelze se mu nijak vyhnout a ani to není úplně žádoucí. K nejspokojenějším a nejúspěšnějším lidem patří ti, kdo umějí reagovat i na silný stres. Postihuje nás všechny, naše tělo, naši mysl a může nám všem znesnadnit život např. neschopností, nesoustředěností, častou změnou nálad, náhlou úzkostí apod. Psychologové doporučují hlavně pozitivní myšlení, zabránit špatným a negativním myšlenkám, věnovat se sportu, svým koníčkům, relaxaci, správné životosprávě. S pedagogickým pracovníkem, který je více pod vlivem stresu, dostává se do vypjatých situací, provede psycholog detailní rozhovor, může požádat o vyplnění dotazníku, který zjistí určitou působnost stresu, doporučí různé relaxační metody nebo může medikovat např. různá antidepresiva ve formě užívání tablet, kterých je v dnešní době široká škála a nabídka od různých farmaceutických firem.
Stres při práci může pocítit kdokoli, kdykoliv, při jakékoli profesi. Může vzniknout v každém odvětví a v každé organizaci bez ohledu na její velikost. Stres má vliv nejen na zdraví a bezpečnost osob, ale také na prosperitu škol a organizací. Stres je druhým nejčastěji hlášeným zdravotním problémem z povolání. Počet osob zažívajících stres, jenž je způsoben či zvyšován prací, navíc pravděpodobně poroste. Změny ve světě práce kladou na pracovníky stále větší požadavky, neboť je často snižován počet pracovních míst, práce je zadávána třetím stranám, je nutné být stále pružnější, pokud jde o vykonávání úkolů a dovedností, v rostoucí míře jsou uzavírány smlouvy na dobu určitou, zaměstnání je stále nejistější, zvyšuje se pracovní intenzita v důsledku vyššího pracovního zatížení a vyššího tlaku a vytrácí se rovnováha mezi prací a osobním životem. Stres může být příčinou špatných vztahů a různých nepříjemností jak na pracovišti, tak i doma. Stres může ohrozit
46
také bezpečnost při práci a přispět k dalším zdravotním problémů z povolání. Snížení stresu při práci je tedy nutné nejen z hlediska morálního, ale i právního. (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, [online], 2013).
6.1 Doporučení pro začínající pedagogické pracovníky
Z hlediska tématu bakalářské práce, zejména praktické části rozvinuté v diskuzi, je možné doporučit školskému edukačnímu terénu širší a hlubší vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti. Naučit začínající pedagogické pracovníky jakým způsobem reagovat na frustrující situace, jak komunikovat a jak mít a získat přirozenou autoritu. Začínající učitel vychází především ze svých zkušeností, na jejichž základě dochází k vytváření celkového rozvoje pedagoga. Samotná činnost učitele nezahrnuje jen jeho činnost ve vyučování, ale týká se i dalších činností mimo vyučování. Stres je problém, který nabývá na objemu, a to nejen u nás. Dnešní uspěchaná doba nese s sebou nejen narušené vztahy ve škole, v rodině, ale rodiče jsou méně v kontaktu se svými dětmi, učitelé nejsou připraveni na zvládání více negativních faktorů stresu. To vše se v kontextu kultury organizace především na začínajícím pedagogickém pracovníkovi podepisuje. Postupně dochází k celkové adaptaci. Závěr bakalářské práce obsahuje shrnutí několika tipů ke zvládání a snížení stresových faktorů.
Podle Hubera, Bankhofera a Hewsona (2009) je několik způsobů, jak se zbavit stresu, vyvarovat se ho a chránit se před ním, např. pokud je to možné, eliminovat hluk a působení prudkého světla. Velmi vhodná je redukce alkoholu a cigaret. Doporučuje se během práce si častěji udělat malou přestávku, stačí i 5 minut. Večer před spaním si raději přečíst zajímavou knihu, než trávit čas sledováním televize. Důležitý je pravidelný přísun tekutin, snažit se stravovat zdravě s dostatečným množstvím potřebných vitamínů a minerálů, zařazovat pravidelný pohyb, nepřejídat se. Snažit se častěji říkat „ne“. Umět mluvit s lidmi kolem sebe o zklamání nebo o svých úspěších. Uznat, když nemáte pravdu. Zkusit trénovat hloubkové dýchání, relaxační cvičení a následovat všechny moudré a osvědčené rady odborníků. Nepřestávat myslet stále pozitivně. Stres není samotná zátěž či problémová
47
situace, ale odpověď organismu na ni. Cílem bakalářské práce bylo seznámit čtenáře s
faktory
stresu
u
začínajících
pedagogů
v odborném
sekundárním
školství
Jihomoravského kraje. V rámci diskuze bylo provedeno srovnání s průzkumem, který provedl prof. Kohoutek. V průzkumném šetření dospěla autorka bakalářské práce k závěru, že informace se ve své podstatě shodují s odbornou literaturou, s odborníky v oblasti zdraví, kteří se zabývají otázkou stresu. Vzhledem k uvedené bilanci je možné potvrdit, že cíl bakalářské práce byl splněn.
Přes všechny nedostatky ale platí, že učitelem se člověk nerodí, učitelem se člověk stává. Pro začínajícího pedagogického pracovníka může být povolání učitele rozhodně krásné, zajímavé a mimo jiné i zábavné a tvůrčí. Na konci bakalářské práce je uveden seznam použité odborné literatury a informačních zdrojů, které byly využity při zpracování bakalářské práce.
48
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
MONONGRAFIE
HUBER, J.; BANKHOFER H.; HEWSON E. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 117 s. ISBN 978-80-247-2486-7.
CHAMOUTOVÁ, K.; CHAMOUTOVÁ, H. Duševní hygiena: Psychologie zdraví. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Katedra psychologie, 2006. 209 s. ISBN 978-80-213-1152-7.
KOHOUTEK, R.; ŘEHULKA, E. Výchova ke zdraví: podněty ke vzdělávacím oblastem, Škola a zdraví pro 21. století, 2011. 1. vyd. Editor Evžen Řehulka. Brno: MSD, 2011. 282 s. ISBN 978-807-3921-842. KURELOVÁ, M. Učitelská profese v teorii a v praxi. Aplikace profesiografické metody při výzkumu pedagogické činnosti. Spisy Ostravské univerzity. Ostrava, PdF OU 1998. 102 s. ISBN 80-7042-138-X. MATOUŠEK, Oldřich. Pracovní stres a zdraví. Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2003. 20 s. MÍČEK, L.; ZEMAN, V. Učitel a stres: Psychologie zdraví. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992, 169 s. Věda do kapsy, sv. 3. ISBN 80-210-0521-1.
OREL, M.; ZEMAN V. Stres, zátěž a jeho zvládání: Psychologie zdraví. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Obchodní akademie a VOŠ, 2009. 169 s. Věda do kapsy, sv. 3. ISBN 978-80254-4204-3.
PODLAHOVÁ, L.; ZEMAN V. První kroky učitele: Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004. 223 s. Věda do kapsy, 1. ISBN 80-725-4474-8.
PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-717-8772-8.
49
ŘEHULKA, E. Škola a zdraví 21. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 903 s. ISBN 978802-1043-749.
SCHREIBER, V. Lidský stres: Psychologie zdraví. 2., upravené vyd. Praha: Academia, 2000. 106 s. ISBN 80-200-0240-5.
STARÝ, K. Pedagogika ve škole. Praha: Portál, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7367-511-0.
ŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU,1995. 94 s. ISBN 80-210-0944-6. VINTER, V. a kol. Příručka pro začínající učitele. první. Šumperk: Trifox, 2009. 245 s. ISBN 978-80-904309-4-5.
SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
BÁRTOVÁ, J. Učitelské listy: Umíme se bránit stresu? [online]. 2009 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2009/11/jana-bartova-umime-se-branitstresu.html
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: Zvládáte život ve stresu? [online]. Ostrava, 2009 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.zpma.cz/clanek/2230-0-Zvladate-zivot-vestresu.html
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci: Stres [online]. 2003 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/topics/stress/index_html
KOHOUTEK, R. Psychologie v teorii a praxi. Stresory učitelů a učitelek středních škol. [online]. 2010 [cit. 2013-04-15] Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1003/
SVOBODA, M. Citáty slavných osobností. [online]. 2007 [cit. 2013-01-21] Dostupné z: http://citaty.net/autori/hans-selye/
50
8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha číslo 1: Dotazník
51
