MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
IVO DITTRICH
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Ústav techniky a automobilové dopravy
Posouzení systémů strojního dojení z hlediska kvality funkce Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Fryč, CSc.
Vypracoval: Bc. Ivo Dittrich Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma posouzení systémů strojního dojení z hlediska kvality funkce vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelkou ICV Mendelovy Univerzity v Brně.
dne……………………………………….
podpis……………………….…….…….
Poděkování: Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Doc. Ing. Jiřímu Fryčovi, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky při zpracování bakalářské práce.
Abstrakt Tématem této bakalářské práce je posouzení strojního dojení z hlediska kvality funkce. Cílem bylo vytvořit ucelený přehled a rozbor procesu strojního dojení z hlediska kvality funkce při tvorbě kvalitní potraviny. Obecnou problematikou strojního dojení se zabývají kapitoly III., IV a V. V šesté kapitole jsou uvedeny postupy sanitace u jednotlivých zařízení. Požadavky na ošetření a chlazení mléka se zabývá kapitola číslo VIII. Faktory mající vliv na produkci bezpečné potraviny jsou uvedeny v kapitole X. Zde jdou uvedeny systémy strojního dojení a vlivy obsluhy z hlediska předpokladů pro tvorbu bezpečné potraviny. Klíčová slova: dojení, kvalita, bezpečná potravina, sanitace, požadavky na mléko
Abstrakt The topic of this thesis is to assess the milking machine in terms of quality features. The aim was to create and comprehensive overview and analysis of process machinery milking the quality function to create high-quality food. The general problems of milking machinery covered in Chapters III., IV and V. In the sixth chapter provides procedures for individual sanitation facilities. Requirements for treatment and cooling of milk is discussed in Chapter VIII of the number. Factors affecting the production of safe food is provided in Chapter X. Here come those systems and the effects of milking machine operator in terms of creating conditions for safe food. Keywords: milking, quality, safe food, sanitation, requirements for milk
Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................. 8 2. Cíl práce ........................................................................................................................ 8 3. Požadavky na strojní dojení .......................................................................................... 9 3.1. Princip strojního dojení .......................................................................................... 9 3.2. Způsoby strojního dojení ....................................................................................... 9 3.3. Jednotlivé části zařízení na strojní dojení ............................................................ 10 3.3.1. Strukový násadec .......................................................................................... 10 3.3.2 Struková návlečka .......................................................................................... 11 3.3.3 Sběrač mléka a rozdělovač pulzujícího tlaku ................................................ 12 3.3.4 Pulzátory ........................................................................................................ 13 3.3.5 Doprava mléka potrubím ............................................................................... 15 3.3.6 Filtr mléka ...................................................................................................... 16 3.3.7 Vývěva v dojicím zařízení ............................................................................. 17 4. Dojící zařízení ............................................................................................................. 20 4.1. Dojicí zařízení s konvemi .................................................................................... 21 4.2. Potrubní dojicí zařízení ........................................................................................ 21 5. Dojírny ........................................................................................................................ 21 5.1 Rozdělení dojíren .................................................................................................. 22 5.1 Tandemové dojírny ............................................................................................... 22 5.1.1 Princip činnosti: ............................................................................................. 23 5.2 Dojírny paralelní (Side by side) ............................................................................ 24 5.3 Dojírny rybinové ................................................................................................... 25 5.4 Kruhové (rotační) dojírny ..................................................................................... 26 6. Sanitace dojicích zařízení ........................................................................................... 28 6.1 Konvové dojicí stroje ............................................................................................ 29 6.2 Potrubní dojicí stroje ............................................................................................. 29
6.3 Čistící automat ...................................................................................................... 29 7. Robotizace dojení ....................................................................................................... 30 8. Požadavky na ošetřování a chlazení mléka................................................................. 31 8.1. Chlazení mléka po nadojení ................................................................................. 32 8.1.1 Chladicí zařízení ............................................................................................ 32 9. Systém řízení stáda ..................................................................................................... 34 10. Faktory mající vliv na produkci bezpečné potraviny................................................ 34 10.1 Technologie dojení ............................................................................................. 34 10.2. Obsluha .............................................................................................................. 37 10.2.1. Příprava stáje............................................................................................... 37 10.2.2 Příprava dojírny ........................................................................................... 38 10.2.3 Příprava dojicího zařízení k dojení ve stáji .................................................. 38 10.2.4. Příprava dojičů k dojení .............................................................................. 38 10.3. Toaleta mléčných žláz před dojením ................................................................. 39 10.4. Vlastní dojení ..................................................................................................... 40 10.5. Sanitace úchovných tanků ................................................................................. 40 11. Závěr ......................................................................................................................... 43 Seznam použité literatury ............................................................................................... 44 Seznam použitých norem, zákonů a vyhlášek ................................................................ 46 Seznam obrázků .............................................................................................................. 47
1. Úvod Chov skotu má v České republice mnohaletou tradici a je jeden z pevných pilířů nejen živočišné výroby, ale i celého zemědělství. Má nezastupitelnou funkci v celém zemědělském sektoru. V neposlední řadě má také význam dojení ovcí a koz. Proces, při němž se získává z mléčné žlázy dojnice mléko, nazýváme dojením. Dojicí zařízení, která se u nás používají, napodobují částečně činnost telete při sání. Pracují na principu odsávání mléka z mléčné žlázy. Mléčné žlázy jsou velmi citlivé na vnější vlivy, nečistotu a poranění. Proto dojicí stroje a celé zařízení nesmějí nepříznivě ovlivňovat zdravotní stav mléčné žlázy.
2. Cíl práce Cílem práce je vytvořit ucelený přehled a rozbor procesu strojního dojení. Dále uvádí popis používaných systémů strojního dojení a technickými prvky dojícího stroje mající vliv na kvalitu funkce. V neposlední řadě se zabývá systémy strojního dojení z hlediska předpokladů pro produkci hygienicky nezávadné a bezpečné potraviny.
8
3. Požadavky na strojní dojení Dojicí zařízení a vlastní dojicí stroje jsou konstruovány tak, že:
nezraňují struky a vemeno,
zabezpečují prokrvení struků při dojení, dobrý krevní oběh a předcházejí zánětům vemene,
zabraňují zanášení infekce do mlékojemů a mléčných žláz,
umožňují dostatečně vydojit vemeno v době plného působení hormonu oxytocinu,
nesnižují kvalitu mléka
Všechny funkční části, které přicházejí do styku s mlékem, musí být zhotoveny z materiálů vyhovujících potravinářským účelům. Dojicí zařízení musí mít čistící a dezinfekční zařízení.
3.1. Princip strojního dojení Strojní dojení je technologický proces, který probíhá v uzavřeném obvodu na principu dojení přerušovaným tlakem nižším než je atmosferický (cca 50 kPa). Kvalita procesu dojení je podmíněna bezchybnou a naprosto spolehlivou činností dojicí soupravy a funkcí pulzátoru. Velmi důležitou součástí dojicích souprav je struková návlečka (guma), která zajišťuje vazbu mezi zvířetem a dojicí soupravou. Je v přímém kontaktu se strukem dojnice a tím ovlivňuje nejen pravidelné a efektivní využití dojícího zařízení, ale i produktivitu zvířat a z části i zdravotní stav mléčné žlázy. Na strukovou návlečku jsou kladeny vysoké zooveterinární a technické požadavky.[2]
3.2. Způsoby strojního dojení V dnešní době rozdělujeme dojící zařízení především podle způsobů shromažďování nadojeného mléka, jeho dopravy a konstrukčního řešení na:
dojicí zařízení s konvemi
dojicí zařízení s mléčným potrubím pro dojení ve stáji nebo v dojírně
robotizované dojení
9
Podle způsobu činnosti mohou být dojicí stroje: Synchronní – ve všech čtyřech strukových násadcích probíhají najednou stejné takty, Asynchronní – ve dvou a dvou násadcích se střídají stejné takty
3.3. Jednotlivé části zařízení na strojní dojení 3.3.1. Strukový násadec Ke spojení dojicího zařízení s mléčnou žlázou slouží strukový násadec, který se skládá z pouzdra a strukové návlečky. Tyto dvě části společně se strukem vytvářejí dvě komory, které umožňují vlastní proces dojení. Mezi pouzdrem a strukovou návlečkou je prostor, který se nazývá mezistěnná komora. Po nasazení strukového násadce se pod strukem v prostoru strukové návlečky vytvoří podstruková komora. Válcové pouzdro strukového násadce má vzduchový nátrubek k přívodu pulzujícího tlaku, umístěný bočně. Pouzdra jsou kovová nebo z plastů. Násadce se sestaví vložením strukové návlečky do pouzdra a jejím zachycením, např. vruby, v dolním zúženém otvoru pouzdra. Komora pod strukem (podstruková) je spojena přes sběrač s konví nebo mléčným potrubím mléčnou hadičkou a hadicí. Komora mezi strukovou návlečkou a pouzdrem (mezistěnná), je spojena přes rozdělovač s pulzátorem (vzduchová hadička a hadice). Pulzátor v pravidelných intervalech vzduch z komory střídavě odsává a zase zpět do ní vpouští atmosférický tlak. To způsobuje střídavý vznik tlakového spádu mezi podstrukovou a mezistěnnou komorou, jehož důsledkem je deformace strukové návlečky. Tím dochází k sevření struku (takt stisku) a také k oddělení komory od rozvodu podtlaku. [2] Činnost: (Obr. č. 1.)
doba sání – v podstrukové komoře (5), mezistěnné komoře (6) je podtlak – mléko je odsáváno.
Doba stisku
- pulsátor přes rozdělovač pouští do mezistěnné komory (6)
atmosferický vzduch. Přes nátrubek pulzujícího tlaku je struková gumapod strukem zaškrcena. Struk je stisknut a masírován, mléko se neodsává a částečně se obnovuje krevní oběh. Počet sání ku stisku: 50:50, 60:40, 65:35 Počet pulzů za minutu: 50± 2, 60±2 10
1. Hlava strukové návlečky 2. Pouzdro 3. Struková návlečka 4. Nátrubek 5. Podstruková komora 6. Mezistěnná komora 7. Krátká mléčná hadice Obr. č.1. Strukový násadec [7]
3.3.2 Struková návlečka Je jednou z nejnamáhanějších součástí, opotřebováním se mění její mechanické vlastnosti. Tím se zhoršuje působení dojicího stroje na mléčnou žlázu. Struková návlečka má dobře obepínat struk, nesmí jej bolestivě svírat a zaškrcovat. Skládá se z hlavice a z pracovní (válcové) vrubové části a krátké mléčné hadičky. Její pružnost má při taktu stisku umožňovat dolehnutí stěn gumy v části pod strukem těsně na sebe a tím alespoň krátkodobě odlehčit strukovému kanálku a tkáni mléčné žlázy od působení podtlaku. [2] Vhodné strukové návlečky:
urychlují dobu dojení
zajišťují dobré dodojení,
zabraňují posouvání násadců ve směru podélné osy struku k bázi vemene a tím zaškrcování
struku, které pak způsobuje jeho nedostatečné prokrvování,
snižují riziko spadnutí,
poskytují dojnici maximální komfort při dojení,
pro dojení dojnic s vyšší užitkovostí je nutné, aby struková návlečka měla krátkou mléčnou hadičku o Ø minimálně 10 mm (průtoky 8 – 9 1.min-1)
Obr. č. 2. Struková návlečka [8]
11
Životnost strukové návlečky Struková návlečka je vystavena extrémním podmínkám. Pulzuje jednou přibližně jednou za sekundu i častěji což je asi 200 000 krát měsíčně. Struková návlečka se opotřebovává, ztrácí svoji pružnost a snižuje se efektivnost dojení.
3.3.3 Sběrač mléka a rozdělovač pulzujícího tlaku Tyto dvě funkčně rozdílně působící části dojicího stroje jsou z důvodu omezeného prostoru, který je pod dojnicí k dispozici, sestavovány do jednoho funkčního celku.
Obr. č. 3. Sběrač mléka [9] Sběrač mléka Je tvořen komorou, dnes již o objemu až 500 ml se čtyřmi nátrubky pro připojení hadicového zakončení strukových gum s nátrubkem pro odtok mléka. Zvětšený vnitřní objem sběrače zabraňuje zpětnému toku mléka, který může být důsledkem čerpacího účinku pohybu strukové gumy při pulzaci. Současně je sledováno hledisko pozitivně ovlivnit stabilitu podtlaku v podstrukových komorách. Doprava mléka ze sběrače je realizována za podpory atmosférického vzduchu záměrně přisávaného do komory sběrače tryskami (v rozsahu cca 3 – 10 l.min-1). Ve spodní části sběrače je umístěn
12
ventil, působící jako samočinný uzávěr, který automatický zastavuje únik podtlaku. [2]
Rozdělovač synchronního stroje Bývá tvořen společnou komorou s 5 nátrubky pro přívod pulzujícího tlaku a jeho rozvod ke strukovým násadcům. Rozdělovač asynchronního stroje Většinou dvoukomorový s dvojitým hadicovým vedením od pulzátoru do každé komory. Každá z dvojice komor je spojena vždy se dvěma strukovými násadci.
3.3.4 Pulzátory Pulzátor patří k základním částem dojicího stroje. Jeho činnost má bezprostřední vliv na kvalitu dojení. Má za úkol vytvářet pulzující tlak, který je přiváděn do mezistěnných komor strukových násadců. Rozlišujeme pulzátory synchronní a asynchronní. Chod pulzátorů může být zprostředkován pneumaticky nebo elektromagneticky ve spojení s elektronickým generátorem pulzů. Elektromagnetický pulsátor
Elektromagnetický pulzátor se skládá:
z elektromagnetu
jádra, který impulzy stejnosměrného proudu o napětí 12 až 24 V
pohybuje ventilem (kotvou) Obr. č. 4. Elektromagnetický pulsátor [7]
13
Generátor pulzů pro řízení chodu elektromagnetických pulzátorů je konstruován z mikroelektronických prvků, které pracují v jednoduchých spínacích funkcích. Generátor pulzů je připojen na síťové napětí 220 V 50 Hz a vytváří tři fázově posunuté výstupy, které spínají 24V s určeným pulzačním poměrem. Pneumatický synchronní pulsátor Pneumatický synchronní pulzátor se skládá z tělesa pulzátoru se dvěma nátrubky (pro připojení pulzátoru ke zdroji podtlaku a pro připojení k rozdělovači), z vík, membrány s ventilem a z regulačního šroubu. Složený pulzátor má čtyři komory (I, II, III, IV). Komora stálého podtlaku je nátrubkem a podtlakovou hadicí spojena s podtlakovým potrubím. Komora střídavého tlaku se střídavě spojuje s komorou I a III – komora atmosférického tlaku. Komora pulzujícího tlaku (IV) je spojena kanálkem s komorou II. Průchodnost kanálku, a tím počet pulzů, se seřizuje regulačním šroubem. Komoru II a IV odděluje pryžová membrána a komoru II a I dosedací plocha ventilu. Membrána je nasazena na ventilu a je vyztužena podložkou. [2]
Obr. č. 5. Pneumatický pulsátor [10]
14
3.3.5 Doprava mléka potrubím Mléčným potrubím se dopravuje mléko z místa dojení (ze stáje nebo z dojírny) do mléčnice k chladicímu zařízení. Potrubí je složeno ze skleněného nebo ocelového antikorozního potrubí o světlosti 40 mm a více, rozvedeném po stáji ve tvaru smyčky, kterým se přivádí podtlak do dojicí soupravy a zároveň slouží k odvádění mléka do sběrné nádoby Na mléčném potrubí jsou dvojuzávěry k připojení dojicích souprav. [2]
Obr. č. 6. Systémy dopravy mléka [11] Rozvod podtlaku Podtlakové potrubí zabezpečuje rozvod vzduchu od vývěvy k pulzarům. Potrubí bývá z pozinkovaných trubek, kterým je podtlak veden do stáje. Světlost potrubí je od vzdušníku k vyrovnávací nádobě Přibližně 50mm. Rozvod po stáji je proveden kovovým pozinkovaným potrubím o světlosti. Kovové potrubí je opatřeno odbočkami a kohouty pro biotechnickou kontrolu a připojení mycího automatu s odkalovacími ventily. U potrubních dojicích zařízení se nyní k připojení dojicí soupravy s pulzátorem používají různé typy dvojuzávěrů (zasunutím koncovky dojicí soupravy se spojí jedním
15
pracovním úkonem podtlakové hadice s podtlakovým a mléčná hadice s mléčným potrubím) Sběrné podtlakové nádoby Je většinou ze skla nebo z nerezivějící oceli a shromažďuje nadojené mléko pro odčerpání čerpadlem do chladicího tanku. Sběrná nádoba je propojena s podtlakovým potrubím prostřednictvím odkalovací nádoby, které úkolem je částečně zachytit nečistoty v procesu dezinfekce a případně celkově uzavřít podtlakové potrubí, kdyby došlo k náhodné poruše plovákového spínače ve sběrné nádobě. [2]
3.3.6 Filtr mléka Zařízení na filtraci mléka slouží k tlakové filtraci mléka u dojících zařízení, u kterých je doprava mléka zajištěna pomocí čerpadla. Zařízení umožňuje získat mléko bez mechanických nečistot. Zařízení na filtraci mléka se používá na filtraci čerstvě nadojeného (teplého) mléka metodou protékání. Speciální filtrační textilní sáčky musí být v závislosti na množství somatických buněk obsažených ve filtrovaném mléce po 1.000-3.000 litrech vyměňovány. Filtrační sáčky lze prát při teplotě 60-90°C. Používání tohoto zařízení nemá vliv na obsah bílkovin a tuků ve filtrovaném mléce. [5] Technický popis: Filtrační výkon – shodný s rychlostí průtoku Příchozí tlak – cca. 1 bar Životnost filtrovacího sáčku – až 30000 litrů Přívod elektřiny – není nutný Hmotnost asi 40 kg
Obr. č. 7. Filtrační systém [12]
16
3.3.7 Vývěva v dojicím zařízení Vývěva zajišťuje tvorbu podtlaku pro dojení, pro dopravu mléka a pro činnost dalších zařízení (snímání dojicí soupravy, ovládání pohyblivých zábran u dojicích stání v dojírně apod.). Vývěva s elektromotorem tvoří celek, k jehož součástím patří vzdušník, regulační ventil, vakuometr a výfukové potrubí s odlučovačem oleje, který současně působí jako tlumič hluku. [6] Druhy vývěv Podle konstrukce lze vývěvy pro účel strojního dojení rozdělit na: ●
vývěvy s rotujícími písty (Rootsovo dmýchadlo)
●
vodokružné vývěvy
●
rotační lopatkové vývěvy
Obr. č. 8. Rootsovo dmýchadlo [13] Vodokružná vývěva [14] Rotační lopatková vývěva 1. stator, 2. rotor, 3. lopatka v drážce, 4. přívod vzduchu, 5. hrdlo pro vývod vzduchu, 6. odlučovač oleje
Obr. č. 9. Rotační lopatková vývěva [14] 17
Rotační lopatková vývěva
Patří v současnosti asi k nejrozšířenějším vývěvám, které se uplatňují v procesu strojního dojení. Je tvořena válcovým rotorem s hlubokými zářezy, ve kterých jsou posuvně uloženy lopatky. Rotor je výstředně uložen vzhledem k válci, v kterém se otáčí. Rotací vyvolané zrychlení vysouvá lopatky k vnitřní válcové ploše statoru. Prostor ve tvaru srpu mezi válcem a rotorem a dvěma sousedními křídly se v průběhu otáčky mění, při zvětšování nastává sání, při zmenšování výtlak vzduchu. Příslušenství soustrojí vývěvy 1. vzdušník, 2. regulační ventil 3. vakuometr 4. odlučovač, 5. rotační lopatková vývěva, 6. elektromotor, 7. mazací přístroj
Obr. č. 10. Příslušenství strojní vývěvy[5] Vzdušník Vzdušník je válcovitá kovová nádoba připojená na podtlakové potrubí. Slouží k vyrovnávání podtlaku v podtlakovém potrubí. Zachycuje se v něm voda, dezinfekční roztok při dezinfekci podtlakového potrubí, mléko při předojení nebo převrhnutí konve. Dno vzdušníku má odklopný ventil. Ventil s pryžovým těsněním se po rozběhnutí vývěvy a vytvoření dostatečného podtlaku samočinně přisaje k tělesu vzdušníku. 18
Regulační ventily Regulační ventil udržuje hodnoty podtlaku v potřebném rozsahu. Podle konstrukce může být regulační ventil: ●
pružinový
●
se závažím na páce
●
se závažím na dříku ventilu,
●
na principu redukčního ventilu Pružinový ventil – a 1 – podložka, 2 – pružina, 3 – ventil, 4 – seřizovací matice, 5 - sítko Se závažím na páce – b 1 – sedlo ventilu, 2 – sítko, 3 – ventil, 4 – páka, 5 - závaží Se závažím na dříku ventilu –c 1 – ventil, 2 – sítko, 3 – závaží
Obr. č. 11. Regulační ventily [5]
Když podtlak překročí dovolenou hranici, regulační ventil se otevře, vpustí do podtlakového potrubí atmosférický tlak a vyrovná tak podtlak na požadovanou hodnotu. Regulace podtlaku pomocí ventilu musí být plynulá, to znamená, že ventil nesmí prudce reagovat na změnu tlaku, jinak by docházelo ke kolísání podtlaku v celém dojícím systému. Ventil je otevřen až 65 % času, což je většina doby provozu a do systému vstupuje atmosférický tlak z vnějšího prostředí, čímž je tlak v soustavě regulován. Tento systém je poměrně neekonomický, protože vývěva odsává zbytečně velké množství vzduchu ze systému. Proto se v současné době tento systém nahrazuje frekvenčním měničem, který dosahuje lepších ekonomických parametrů.
19
Frekvenční měniče
Obr. č. 12. Schéma zapojení frekvenčního měniče [5]
Na podtlakové potrubí je umístěn snímač podtlaku, který přes procesní regulátor řídí instalovanou vývěvu, regulátor zabraňuje vzniku nadbytečného podtlaku, vývěva tedy nepracuje stále na maximální otáčky, což má určité výhody:
snížení spotřeby elektrické energie
výrazné snížení opotřebení všech pohyblivých dílů, zvýšení jejich životnosti
snížení hlučnosti vývěvy.
Toto zařízení lze bez velkých úprav namontovat na běžné dojící soustavy, jednoduchým způsobem vyřadit mechanické regulační prvky a zajistit hospodárný a šetrný chod vývěvy při zajištění stabilního podtlaku. [5]
4. Dojící zařízení Rozlišujeme:
dojicí zařízení s konvemi,
potrubní dojicí zařízení pro vazné kravíny,
potrubní dojicí zařízení pro dojírny
dojící robot 20
4.1. Dojicí zařízení s konvemi Jsou určena především pro malovýrobce chovající 1 – 50 ks dojnic. Konvové dojení zaručuje stabilní parametry dojení a hygienicky získané, čisté mléko. Provedení s konvemi nerezovými o objemu 25 l, nebo plastovými.
Obr. č. 13. Mobilní konvové zařízení [8]
4.2. Potrubní dojicí zařízení¨ Jsou určena pro dojení ve vazných stájích. Dojí se do potrubí standardním dojicím strojem, buď při použití elektromagnetického, nebo pneumatického pulzátoru. Doprava mléka do mléčnice je zajištěna mléčným čerpadlem umístěným v mléčnici nebo ve stáji. Čištění a dezinfekce zařízení je okružní automatická, nebo ruční dle výběru.
5. Dojírny Dojírny jsou prostory oddělené od stájí, v nichž dochází k dojení. Pro tyto účely je dojírna vybavena dojicími stáními, která omezují pohyb zvířete při dojení a dojicím 21
zařízením pro dojení do potrubí. Dojírny jsou zřizovány při technologii volného ustájení dojnic. Dojení v dojírně dává nejlepší předpoklady pro získávání kvalitního mléka při dodržení nejvyšší stability všech hlavních parametrů dojicího procesu a při vysoké produktivitě práce. Dojicí zařízení používaná v současných dojírnách jsou vybavena řídící elektronikou, která umožňuje vyloučit tzv. dojení nasucho, řídit proces dodojování a zakončit dojení automatickým sejmutím strukových násadců. Běžná je komunikace dojírny s řídícím počítačem ve spojení s automatickou identifikací dojnic. Do potrubí je dojené mléko přiváděno přes odměrnou nádobu, nebo u nejmodernějších systémů přes plnoprůtokový průtokoměr, který předává údaje přímo řídícímu počítači. [2]
5.1 Rozdělení dojíren Dojírny rozdělujeme na dojírny s nepohyblivými stáními a na dojírny se stáními pohyblivými. Důležité je rozlišování druhů dojíren podle uspořádání dojicích stání: ●
dojírny tandemové – autotandemové
●
dojírny paralelní – Side by side
●
dojírny rybinové (průchozí dojicí stání šikmo vedle sebe)
Tato uspořádání jsou možná jak u dojíren s nepohyblivými, tak i u dojíren s pohyblivými stáními. U dojíren s nepohyblivými stáními jsou možné i kombinace např. tandemové nebo paralelní uspořádání může být podle místních dispozic řešeno ve dvou paralelních řadách, ale i ve tvaru kosočtverce (polygonová), trojúhelníka nebo písmen L nebo U. Polygonová dojírna může mít stání tandemová nebo rybinová.
5.1 Tandemové dojírny Nepohyblivá dojicí stání jsou uspořádána za sebou. Dojnice stojí bokem do pracovní, snížené chodby pro dojiče, která je zapuštěna o cca 0,75 m pod úroveň stání. Nejběžnější je uspořádání ve dvou řadách s pracovní chodbou uprostřed např. 2x4 stání. Příchod a odchod dojnic je možný postranními chodbami, takže je možno dojnice nezávisle vpouštět a vypouštět [2] 22
5.1.1 Princip činnosti:
Jakmile je dojnice zaznamenána světelným čidlem, uzavře se za ní vstupní branka a zvíře postupuje do nejbližšího volného dojicího boxu.
Poté, co je dojnice v boxu a uzavřou se vstupní dveře (buď automaticky či ručně), je možné nasadit dojicí soupravu a spustit dojení.
Po ukončení dojení dojde ke stažení dojicí soupravy z vemena.
Poté dojnice může opustit dojírnu a celý proces se opakuje.
Výhody tandemových dojíren:
Plynulý průběh dojení
Tiché a klidné dojení
Individuální přístup ke zvířeti
Dokonalý přehled o tělesném rámci dojnice
Vysoká produktivita práce
Nasazování dojicí soupravy z boku zvířete = dobrý přehled o dojených zvířatech
Dojírnu lze vybavit různými stupni automatizace procesu dojení
Obr. č. 14. Tandemová dojírna [15]
23
5.2 Dojírny paralelní (Side by side) Nepohyblivá dojicí stání uspořádaná vedle sebe tak, že dojnice stojí zadní částí do snížené chodby pro dojiče. Dojnice vcházejí do dojírny po obou stranách rovnoběžně s chodbou pro dojiče a vystupují ve směru svých stání. Počet dojicích stání může být např. 1x3 až 2x10 i více. [2] Princip činnosti:
Kaskádovité uspořádání středových otočných zábran nutí dojnice vstoupit až do nejvzdálenějšího stání od vstupní branky.
Tvar hrudních zábran napomáhá kolmému řazení dojnic vzhledem k chodbě pro dojiče.
Jakmile dojnice zaujmou své místo na stáních, rotační zábrana je šetrně přitlačí a zafixuje.
Po ukončení dojení na pokyn obsluhy uvolní rotační zábrana dojnice ze stání dojírny a zároveň je plynule vytlačí ven.
Tento systém rotační výstupní zábrany umožňuje nástup dalších dojnic do dojírny téměř okamžitě po zahájení odchodu předchozí skupiny – není nutno čekat, až všechny dojnice opustí prostor dojírny.
Výhody:
Velmi rychlý odchod krav (u jakékoliv velikosti dojírny)
Vhodné především pro velká stáda
Nejkratší vzdálenost od vemene k vemeni – urychlení práce dojiče
Vyloučeno skopnutí dojicího stroje
Bezpečnost pro obsluhu
Minimální spotřeba prostoru vzhledem k počtu podojených krav – vhodnost pro rekonstrukce a současně výhodná alternativa menších a středních rotačních (kruhových) dojíren
24
Obr. č. 15. Paralelní dojírna [15]
5.3 Dojírny rybinové Má nepohyblivá dojicí stání, která jsou průchozí a uspořádaná pod úhlem cca 25˚ - 70˚ vedle sebe na zapuštěnou pracovní chodbu pro dojiče. Dojení je skupinové a předpokládá vyrovnané stádo. Během dojení jedné skupiny nastupuje a je připravována skupina druhá. Tento způsob umožňuje vyšší stupeň využití strojního zařízení, než oba předchozí. Optimální využití výhod této dojírny nastává, když je možno vytvořit skupiny dojnic (při vyšších koncentracích zvířat) s přibližně stejnou dobou nutného pobytu na stání. Tyto dojírny se staví s počtem 2x3 až 2x12 stání. Další možné uspořádání rybinových dojíren je polygonové a trigonové. [2] Výhody:
U polygonového a trigonového uspořádání je výhodou např. rychlejší střídání skupin a tím průchodnost dojírny
Obsluha má větší přehled o dojnicích
Komfort pro zvířata i obsluhu
25
Obr. č. 16. Rybinová dojírna [15]
Obr. č. 17. Polygonová a trigonová dojírna [15]
5.4 Kruhové (rotační) dojírny
Vhodné pro velká stáda – vysoká produktivita práce
Kruhové dojírny s dojičem uvnitř kruhu: o Tandemové o Rybinové o Radiální (bok po boku)
Kruhové s dojením vně kruhu: o Bok po boku
Snadný přehled o dojnicích 26
Robustní konstrukce
Plynulý pohyb a tichý chod
Kruhové dojírny s dojičem uvnitř kruhu:
Obsluha stojí uvnitř kruhu a vidí na dojená zvířata
Nasazování dojicích souprav: 1. Z boku (tandemové, rybinové) 2. Zezadu (radiální)
Zvířata
nastupují
zúženým
koridorem
a
na pohyblivou
plošinu
jsou
usměrňována speciálně tvarovanou vstupní zábranou (tandemové, rybinové), nebo širším nástupištěm, na kterém se otáčejí, aby do dojicího boxu nacouvala.
Zvířata, která za dobu otočení podojena dojírnu automaticky zastaví (starší model), nebo je plošina zpomalena na základě předpokládané doby dojení daného zvířete tak, aby se zvíře stačilo vydojit (novější verze), případně je nevydojené zvíře fixováno na stanovišti a absolvuje další otáčku.
Hlavní směr otáčení je možný po i proti směru pohybu hodinových ručiček. [2]
Kruhové dojírny s dojičem vně kruhu:
Obsluha stojí vně kruhu a na dojená zvířata vidí jen částečně (proto se doporučuje, aby byli přítomni dva dojiči)
Jeden z dojičů provádí nasazování dojicí soupravy, druhý kontroluje situaci a provádí desinfekci struků po dojení
Nasazování dojicích souprav se děje zezadu mezi nohy
Zvířata nastupují zúženým koridorem, výstupní plošina je širší, aby se podojené zvíře mohlo otočit do směru odchozí uličky
Hlavní směr otáčení je možný po i proti směru pohybu hodinových ručiček
27
Obr. č. 18. Uspořádání kruhových dojíren [16]
6. Sanitace dojicích zařízení
Kvalita nadojeného mléka je značně závislá na stupni čistoty dojicího stroje, zejména na těch jeho součástech, které přicházejí do bezprostředního styku s mlékem. Praxe potvrzuje, že při strojním dojení lze dosáhnout vysoké kvality mléka, je však nutné zabránit jeho kontaminaci nedokonalou čistotou mléčných cest. Čistí se bezprostředně po dojení, před dojením se obvykle proplachuje. K čistění se používá studená a horká voda, dezinfekční a čistící – odmašťovací prostředky a různě upravené kartáče. Po dojení se nejprve proplachuje studenou vodou, protože teplá voda vysráží bílkoviny, které se pak mohou usazovat na méně přístupných místech. [4]
28
6.1 Konvové dojicí stroje U nich se provádí čištění proudem vody při použití čistícího popř. dezinfekčního prostředku s částečnou nebo úplnou demontáží. Pro čištění dojicích souprav lze využít zařízení na okružní dezinfekci.
6.2 Potrubní dojicí stroje Starší způsob čištění používal tzv. dezinfekční nádoby. Voda popřípadě roztok čistícího a dezinfekčního prostředku se odsával pod tlakem z nádoby přes strukové násadce, sběrače mléka, mléčné hadice, dvojuzávěry, mléčné potrubí do sběrné podtlakové nádoby a odtud čerpadlem zpět do dezinfekční vany. Okružní čistící a dezinfekční zařízení kladně ovlivňovalo kvalitu mléka. Doba okružního proplachování se řídily údaji výrobce čistícího a dezinfekčního přípravku. V současné době se pro čištění a dezinfekci potrubních dojicích strojů (jak pro dojení ve stáji, tak i v dojírnách) používají programovatelná, plně automatizovaná zařízení. Vlastnosti mléka (emulze), zvláště obsah tuku, si vynucují aktivní čištění a to buď mechanicky (upravenými kartáči) za podpory vody (dezinfekčního roztoku), do níž jsou součásti ponořovány, nebo hydraulicky tj. využitím proudu kapaliny. Prvý způsob je velmi náročný na ruční práci, proto je používán jen u konvových dojicích zařízení. Čištění proudem kapaliny je využíváno u potrubních strojů, neboť zde jsou součástí a skupiny s těžko přístupnými místy. Účinnost hydraulického čištění závisí na způsobu proudění kapaliny. [5]
6.3 Čistící automat Obvykle se skládá z nádoby, do které elektromagnetické ventily umožňují napouštění vody, automatické dávkování tekutých čistících a dezinfekčních prostředků (kyselého, alkalického). Programový spínač umístěný na panelu zapíná zvolený program. Programy jsou orientovány na: ●
předběžné čištění (proplachování studenou popř. vlažnou vodou cca 35˚C),
29
●
hlavní oběhové čištění (s předchozím nadávkováním čisticího prostředku a
ohřevem), ● konečný proplach soustavy (studenou vodou s připouštěním turbulentního vzduchu), ●
po zapnutí automatu se spouští současně i vývěva. Tím je umožněno ovládání ventilů pro běh a vypouštění. Přídavným zařízením lze automaticky zvýšit podtlak např. o 10 kPa. Automat střídavě nasává vodu a vzduch a tím generuje výhodné podmínky pro silnou turbulenci v potrubí. To je pro kvalitní odstranění zbytků mléka rozhodující. Voda se z potrubí vrací přes mléčné čerpadlo a je sváděna do odpadu. V režimu konečného proplachu je voda z potrubí posléze vysáta vstupem vzduchu popřípadě pomocí stěrek. Po odsátí posledních zbytků vody mléčným čerpadlem je proces čištění automaticky ukončen. [2]
7. Robotizace dojení Velmi pozitivní posun znamenalo zavedení dojicích strojů, u kterých se dojení ukončuje automaticky a tím způsobené omezení tzv. dojení nasucho. Dalším krokem vpřed bylo posléze zavedení a rozšíření zařízení pro automatické snímání dojicí soupravy po uplynutí čekací fáze spojené se strojním dodojováním. Nasazování dojicí soupravy se v poslední době daří celkem uspokojivě řešit. ●
Automatická identifikace zvířat,
●
nezbytná fixace zvířete při robotizovaném nasazování dojicí soupravy,
●
strukové násadce se nasazují postupně
●
prostorové souřadnice struků každé dojnice jsou pro zjištění uloženy v datovém
registru počítače, tvoří výchozí základ pro většinu současných systémů, ●
poloha strukových násadců ovládaných mechanickou rukou robotu před
nasazením se koriguje mechanicky (pružinové hmatadlo), opticky (paprsek laseru) popř. též ultrazvukem. [2]
30
8. Požadavky na ošetřování a chlazení mléka Mléko se ošetřuje zásadně ve speciálně upravené místnosti, v mléčnici. Ošetřování mléka po nadojení upravuje ČSN 46 6104 Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení. Filtrace mléka Není-li zajištěna požadovaná úroveň čistoty při dojení, je zcela nezbytné před uskladněním v chladícím zařízení mléko filtrovat. Filtrování mléka odstraňuje i jemnější nečistoty. Hlavní součástí mléčného filtru je filtrační vložka (výměna cca po podojení 100 až 130 dojnic).
Velkoplošné filtry Jsou umístěny v mléčnici v prostředí tlaku atmosférického a bývají často součástí chladící nádrže nebo tanku. Velkoplošný filtr tvoří většinou plachetka z filtračního materiálu, která je uložena na plnícím otvoru chladícího zařízení v současnosti se tento systém používá zcela výjimečně, protože již nevyhovuje požadavkům.
Průtočné filtry Většinou jsou součástí dojícího zařízení a montují se na mléčné dopravní potrubí ve většině případů přímo za čerpadlo. Nikdy se mléčný filtr nesmí montovat přímo do potrubí s podtlakem, kde by byl nepřekonatelnou překážkou pro proudění vzduchu.
Filtry zachycují mechanické nečistoty v mléce. Dále viz. kapitola 3.3.6. Čištění mléka odstřeďováním Čištění mléka působením odstředivé síly má proti předcházejícím způsobům mnoho výhod. Hlavní výhodou je to, že množství vyčištěného mléka bez přerušení práce je podstatně vyšší a kvalita čištění je lepší. K čištění mléka odstředivou silou se používají čistící odstředivky. Působením odstředivé síly se mléko čistí na základě rozdílné měrné hmotnosti mléka a nečistot. Mléko se čistí v rychle se otáčejícím bubnu odstředivky. Odstředivou silou se nečistoty, které mají větší měrnou hmotnost než mléko, oddělí do odstředivkového kalu. Na vnitřní stěně odstředivkového bubnu se kal usadí ve tvaru prstence. Odstředivkový kal může obsahovat mnoho choroboplodných zárodků a musí se proto spalovat. V současné době se tento systém téměř nepoužívá. [2] 31
8.1. Chlazení mléka po nadojení Požadavky na zchlazení mléka Množení mikroorganizmů se zamezí ochlazením mléka na teplotu 5˚C. ČSN 46 6104 Ošetřování a uchování syrového mléka po nadojení stanoví ●
mléko se musí ošetřovat ihned po nadojení v mléčnici,
●
chladící nádrže nebo chladící tanky musí zajistit zchlazení mléka z počáteční
teploty 30 - 35˚C za 150 minut na teplotu 5˚C, ●
průtokové chladiče musí zajistit zchlazení přitékajícího mléka z teploty až 35˚C
již při jeho průtoku tak, aby z chladiče vytékalo mléko o teplotě 5˚C, ●
je nežádoucí mísit zchlazené mléko s mlékem nezchlazeným, pokud je nezbytné
je mísit, nesmí teplota při mísení přestoupit 10˚C, ●
při skladování se musí mléko udržovat až do odvozu na teplotě do 7˚C. [5]
Obr. č. 19. Růst počtu mikroorganismů (bakterií) v závislosti na teplotě [17]
8.1.1 Chladicí zařízení Chladicí zařízení je tvořeno zejména kompresorovou chladicí jednotkou a chladicí nádrží (tankem) nebo průtokovým chladičem.
32
Linka na chlazení mléka
Obr. č. 20. Linka na chlazení mléka[5] 1 – sběrná nádrž, 2 – čerpadlo, 3 – deskový předchladič, 4 – úchovná nádrž, 5 – podstava, 6 – chladicí nádrž, 7 – kompresorová chladicí jednotka Chladicí nádrže
Přímý odpar chladiva
Akumulace chladu ve stěnách
Rozstřikování ledové vody
Chladicí nádrže na mléko mají konstrukční řešení podle způsobu chlazení. Používají se nádrže s přímým a nepřímým chlazením. Objem chladících nádrží bývá 500 l, 1000 l, 2 000 l i více. Tvar nádrží může být válcovitý nebo hranolovitý. Chladicí nádrž se skládá z nádrže na mléko, vnějšího pláště s tepelnou izolací, víka a míchadla mléka. Podle způsobu chlazení je součástí chladicí nádrže kondenzační chladící jednotka, popřípadě ještě akumulátor ledové vody. Prostor mezi pláštěm a nádrží na mléko je přizpůsoben způsobu chlazení: ●
způsob chlazení přímým odparem chladiva – v prostoru je výparník kondenzační
chladící jednotky, mezi ním a nádrží na mléko je vodivá hmota, ●
způsob chlazení s akumulací chladu přímo mezi stěnami nádrže – prostor slouží
jako nádrž na vodu, v níž je volně vložen výparník chladící jednotky,
33
●
způsob chlazení s rozstřikováním ledové vody – na stěny nádrže s mlékem se
rozstřikuje ledová voda načerpaná z akumulátoru chladu uloženého pod nádrží nebo vedle nádrže, u horního okraje nádrže je kolem celého jejího obvodu trubka s otvory, do níž se čerpá ledová voda, která se otvory rozstřikuje na stěny nádrže a stéká po nich do spodní části. [4]
9. Systém řízení stáda Systém řízení stáda lze zvolit pomocí modulové struktury, podle individuální potřeby. Nabízí se více možností v jednom systému řízení: ●
krmení podle individuální potřeby,
●
nejvhodnější systém krmení,
●
spolehlivá, individuální péče o krávu a tele,
●
kompletní řízení stáda na osobním počítači,
●
uložení dat o větším počtu laktací.
10. Faktory mající vliv na produkci bezpečné potraviny 1. Technologie dojení 2. Obsluha
10.1 Technologie dojení Technologie dojení ovlivňuje jakost a zdravotní nezávadnost syrového mléka tím, že:
může působit aktivně přenosu mikrobiálních původců mastitid
může zraňovat mléčnou žlázu dojnic
může zvyšovat bakteriální kontaminaci syrového mléka
může být příčinou výskytu reziduí inhibičních látek (reziduí sanitačních přípravků)
může způsobovat stloukání mléčného tuku a zvyšovat oxidaci mléčného tuku.
Důležité v technologii dojení je kontrola velikosti a stability podtlaku, nedoporučuje se dojit při podtlaku vyšším než 52kPa. Neméně důležité je dodržení pulsace 50±2, 60±2 34
pulsů za minutu a poměr taktu sání ku stisku 50:50, 60:40, 65:35. Aby dojicí stroj neovlivňoval negativně kvalitu mléka, musí se pravidelně kontrolovat dle schématu
Obr. č. 21. Konstrukční prvky, měřící místa a prvky pro kontrolu kvality funkce dojicího stroje pro dojení na stání [4] Konstrukční prvky: 1. soustrojí vývěvy 2. vzdušník 3. regulační ventil 4. senzor regulačního ventilu 5. ručkový vakuometr 6. odlučovač 7. mléčné potrubí 8. podtlakový rozvod 9. pulzátor 10. dojicí souprava 11. sběrná nádoba 12. mléčné čerpadlo a výtokové potrubí Měřicí místa a prvky pro kontrolu funkce dojicího stroje: P1 P2 P3 hubice pro měření podtlakuT1 T2 T3 tvarovky T pro připojení průtokoměru vzduchu 35
K1 kohout pro odpojení mléčného rozvodu od ostatní instalace K2 kohout pro odpojení regulačního ventilu K3 kohout pro odpojení soustrojí vývěvy od ostatní instalace K4 kohout pro odpojení senzoru (instaluje se jen, když se senzor chová jako spotřebič)
Obr. č. 22. Konstrukční prvky, měřící místa a prcky pro kontrolu kvality funkce dojícího stroje pro dojení v dojírně
Konstrukční prvky: 1. soustrojí vývěvy 2. vzdušník 3. regulační ventil 4. senzor regulačního ventilu 5. distribuční nádrž 6. ručkový vakuometr 7. odlučovač 8. podtlakový rozvod 9. pulzátor 10. dojicí souprava 11. měřič mléka 12. mléčné potrubí 36
13. sběrná nádoba 14. mléčné čerpadlo a výtokové potrubí [4] Měřicí místa a prvky pro kontrolu funkce dojicího stroje: P1 P2 P3 hubice pro měření podtlaku T1 T2 T3 tvarovky T pro připojení průtokoměru vzduchu K1 kohout pro odpojení mléčného rozvodu od ostatní instalace K2 kohout pro odpojení regulačního ventilu K3 kohout pro odpojení soustrojí vývěvy od ostatní instalace K4 kohout pro odpojení senzoru (instaluje se jen, když se senzor chová jako spotřebič)
10.2. Obsluha Nejdůležitější z předpokladů pro produkci bezpečné potraviny je proces získávání, ošetření a uchování mléka v prvovýrobě. Pracovní postup při dojení zahrnuje následující operace:
přípravu stáje
příprava dojírny k dojení
přípravu dojicího zařízení k dojení ve stáji
přípravu dojičů k dojení
toaletu mléčných žláz před dojením
vlastní dojení
filtraci mléka
chlazení mléka
uchovávání mléka
čištění a dezinfekci dojicího zařízení
čištění a dezinfekci úchovných chladicích nádrží. [4]
10.2.1. Příprava stáje při dojení ve stáji spočívá v dokonalém odstranění hnoje a zbytků krmiva ze žlabů. Neznečištěná podestýlka se shrne ke žlabu. Stání při dojení musí být holé. Stáj se vyvětrá. 37
Dojení lze zahájit nejdříve 20 minut od ukončení těchto přípravných úkonů, aby se umožnila sedimentace prachu. Nedodržení tohoto postupu vede ke zvýšení bakteriální kontaminace syrového mléka zejména sporotvornými aerobními a anaerobními bakteriemi. Zbytky páchnoucích krmiv ve žlabu mohou nepříznivě ovlivnit vůni mléka. Pachy se lehce absorbují na mléčný tuk.
10.2.2 Příprava dojírny spočívá v provedení výplachu dojicího zařízení studenou pitnou vodou. Ve vyjmutí dojicích souprav z dezinfekčních rozvodek, vypuštění zbytků technologické vody a v nastavení ovládacích prvků na proces dojení. Provede se kontrola funkční stav dojicího zařízení -stav vývěvy, mazacího ústrojí vývěvy, výskyt slyšitelných netěsností, nominální podtlak na ručkovém vakuometru. [1]
10.2.3 Příprava dojicího zařízení k dojení ve stáji Po provedení proplachu dojicího zařízení studenou pitnou vodou, vypuštění zbytkové technologické vody se ovládací prvky dojicího zařízení nastaví na dojení. Zkontroluje se funkční stav dojicího zařízení - stav vývěvy, mazacího ústrojí vývěvy, výskyt slyšitelných netěsností, nominální podtlak na ručkovém vakuometru. Dojicí soupravy se vyjmou z dezinfekčních rozvodek nebo z dezinfekční vany a přenesou a zavěsí na potrubí ve stáji. Do vozíku pro hygienické dojení se připraví zásoba horké vody, vědro, utěrky, nádobka k oddojování prvních střiků mléka a dezinfekční nádoba pro dezinfekci struků po dojení naplněná čerstvým roztokem. [1]
10.2.4. Příprava dojičů k dojení Dojiči si před dojením v dojírně oblečou gumové zástěry, vlasy pokryjí pokrývkou hlavy, obnaží ruce po lokty, sejmou náramkové hodinky a prsteny a umyjí si ruce mýdlem. Obdobně postupují dojiči při dojení ve stáji, s tím rozdílem, že si obvykle neoblékají gumovou zástěru. Dojiči nesmějí dojit v případě onemocnění nakažlivým onemocněním nebo hnisavými afekcemi. [1]
38
10.3. Toaleta mléčných žláz před dojením Rozlišuje se suchá, polosuchá, mokrá toaleta a příprava s dezinfekcí struků před dojením. Příprava s dezinfekcí struků před dojením spočívá v oddojení první střiků, v dezinfekci struků ponoření do dezinfekčního přípravku, minimálně 30 sekundové expozice a otření struků papírovou utěrkou. Je to způsob přípravy časově náročný, a proto není zcela běžný. V našich podmínkách, v kontrolovaném pokuse bylo zjištěno, že pro omezení bakteriální kontaminace syrového mléka je to postup méně účinný než polosuchá příprava papírovou utěrkou smočenou v dezinfekčním přípravku. Polosuchá toaleta se provádí u málo znečištěných mléčných žláz, zahrnuje:
oddojení prvních střiků mléka
otření základny struků, struků a zejména hrotů struků vyždímanou utěrkou předem smočenou v roztoku schváleného dezinfekčního přípravku.
Mokrá toaleta se praktikuje u silně znečištěných mléčných žláz, zahrnuje:
Omytí základny struků a struků utěrkou smáčenou horkou vodou (cca 45 °C) z vědra nebo z hadicového postřikovače.
Oddojení prvních střiků mléka.
Osušení struků vyždímanou utěrkou předem smočenou v roztoku schváleného dezinfekčního přípravku, dočištění vnějšího ústí strukového kanálku.
Uvedené operace se provádějí u každé dojnice bezprostředně za sebou. (Řetězec operací končí nasazením dojicí soupravy. Je nepřípustné provádět jednu operaci na skupině zvířat za sebou a pak teprve přejít na další operaci - postupovat tzv. proudovým způsobem. Pokud se používá voda z vědra, mění se náplň (cca 2 l) po každém použití. Je možné použít jednorázové utěrky, nebo textilní utěrky, nejlépe froté (formát 30 x 30 cm). Textilní utěrky se po každém použití perou v pračce režimem s vyvářkou a následně se suší. Nebo se perou bez vyvářky a do dalšího dojení exponují v roztoku chlórového dezinfekčního přípravku. Před použitím se ždímají manuálně (k tomu je třeba používat gumové rukavice). [1]
39
10.4. Vlastní dojení Při oddojování prvních střiků mléka se posoudí, zda dojená mléčná žláza nevykazuje příznaky zranění nebo zánětu. Takto postižené žlázy (Čtvrtě vemena) se dojí odděleně, sekret se vylučuje z dodávky k mlékárenskému zpracování. Do léčebného zákroku zvěrolékařem se poraněné struky zevně ošetří, zánětem stižené žlázy se frekventně vydojují (nejlépe každé dvě hodiny). V průběhu dojení dojič kontroluje, zda nedošlo ke spadnutí dojicí soupravy. Spadenou soupravu očistí tekoucí vodou a pak teprve znovu nasadí. Pokud dojicí stroj není vybaven automatickým snímáním dojicích souprav, dojič dbá, aby nedocházelo k předojování. Dojicí soupravu snímá po přerušení podtlaku. Po sejmutí dojicí soupravy dojič ihned dezinfikuje hroty struků ponořením do dezinfekční nádobky nebo sprejem. [1] Filtrace mléka - viz kapitola č. 8
Uchování mléka – viz kapitola č 8.1.
10.5. Sanitace úchovných tanků Provádí se plně automaticky. Tato zařízení jsou vybavena rozstřikovacími hlavicemi nebo Segnerovými koly. To umožňuje automatický postřik stěn zařízení v režimu obvyklé třífázové sanitace kombinovanými čisticími a dezinfekčními přípravky. Proces sanitace je řízen technologickým procesorem. Obdobně jako při sanitaci dojicích zařízení je nutné provádět alespoň jednou týdně manuální dočištění těchto zařízení, zejména výpustných ventilů, které jsou největším zdrojem potenciální bakteriální kontaminace. [1]
40
Hygiena
prvovýroby
Podíl
C P M za 2
Limitní
CPM
psychrof.
hod
hodnota 100
> 2 hod
mikroorg.
T < 6°C
000
T < 6°C
v%
V 1ml
CPM.ml-1
v 1 ml
15 000
10
30 000
<
=
70 000
80
150 000
>
>>>
CPM
mléka
výchozí v 1 ml
Stupeň - vyšší
Stupeň – nižší -vnitřní povrchy dojícího zařízení tanků -špatné čištění - mokré plochy Obr. č 23. Hygiena prvovýroby mléka [1]
Mikrobiální kontaminace mléka a možnosti jejího snižování Celkový počet mikroorganismů v 1ml mléka Třída jakosti ČSN 57 0529
Q
I
II
III
do 31.12.1994
≤ 100 000
≤ 300 000
≤ 800 000
≤ 2 000 000
od 01.01.1995
≤ 50 000
≤ 100 000
≤ 300 000
≤ 800 000
Požadavek ES
1
2
3
4
od 01.01.1993
≤ 100 000
≤ 300 000
≤ 800 000
≤ 800 000
od 01.01.1994
≤ 100 000
≤ 400 000
od 01.01.1998
≤ 100 000
≥ 400 000 – vyloučení mléka z dodávky
≥ 100 000 – vyloučení mléka z dodávky
Obr. č. 24. Vývoj norem počtu mikrobiální kontaminace v 1ml mléka [1] 41
Druhy a zdroje mikrobiální kontaminace mléka Počty mikroorganismů
Zdroj
Primární
mléčná žláza
prostředí
Sekundární
v 1 ml
zdravá
strukový kanálek
10 – 1 000
nemocná
postižené čtvrti
10 – 20 000
vzduch
100 – 15 000
stáj dojírna
znečištěný
vemeno
povrch
struk
zařízení
dojící
5 000 – 20 000
chladící
300 – 3 000 000
skladovací Terciální
mlékárenské zpracování Obr. č. 25. Druhy a zdroje mikrobiální kontaminace mléka [1]
42
11. Závěr Dnešní doba klade na kvalitu mléka velký důraz. Velký rozvoj a pokrok vědy a techniky za posledních několik let umožnil zdokonalení postupů i v této oblasti. Velmi výrazně se daří zlepšovat aspekty kvality. Z ekonomického hlediska zůstává nejpoužívanějším druhem dojení v dojírnách. V poslední době se celkem hojně začíná rozvíjet robotizované dojení, jelikož tato technologie je na vysoké technické úrovni a navíc odpadá potřeba každodenní obsluhy. Dle posouzení systému strojního dojení z hlediska kvality funkce se ani tak nejedná o posuzování strojního dojení nýbrž o dodržování hygienických a pracovních postupů při jednotlivém dojení. Velmi důležitou roli hraje příprava a dezinfekce dojících zařízení, příprava dojičů, toaleta mléčných žláz a sanitace zásobních tanků. Čím kvalitnější mléko se nadojí tím lépe se uchovává a zpracovává. Ze všech způsobů dojení vychází robotizované dojení jako nejlepší varianta z důvodů vyloučení lidského faktoru při dodržování hygienických postupů. Vše probíhá automaticky a tedy u každé dojnice shodně se stejnou kvalitou odvedené práce. Robot je možno využít i pro potřeby kontroly užitkovosti a odběr kontrolních odběrů vzorků mléka. Navíc se zde nachází systém proplachu mléčného potrubí po každé dojnici, což také velmi příznivě přispívá k hygieně dojení
43
Seznam použité literatury [1]
Nejlepší dostupné techniky v průmyslu potravin, nápojů a mléka.; Ministerstvo
zemědělství: Praha, 2003. [2]
Doležal; et al. Mléko,dojení dojírny; Agrospoj: Praha, 2000.
[3]
DOLEŽAL, O., PYTLOUN, J., MOTYČKA, J; et al. Technologie a technika
chovu skotu; SCHČSS: Praha, 1996. [4]
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSVÍ, Zařízení na úpravu a zpracování za ůčelem
výroby mléka a mléčných výrobků. Praha, 2006. [5]
Prof. Ing. Cyril Kejík, DrSc, Ing. Jiří Fryč Technika pro živočišnou výrobu II.,
prvnth ed.; MZLU: Brno, [6]
Účelová publikace, Zariadenia na dojení, chladenie a osetrovanie mlieka,
prvnth ed.; PRIRODA: Bratislava, 1987. [7]
Dojici-zarizeni. http://www.zsz2.wbs.cz/10Dojici-zarizeni.html (accessed March
12, 10). [8]
Dojici
technika.
http://www.dojicitechnika.cz/eshop/dojici-technika/strukove-
navlecky-pouzdra-ucpavky-ceske-i-zahranicni/strukove-navlecky-adapt-delaval/5204strukova-navlecka-0-330-spa-adapt-delaval-dl-01-04.html (accessed March 12, 16). [9]
Milk. http://worlddairysolutions.en.hisupplier.com/product-780693-Milk-claw-
milk-collector-milklaw-milking-machine-milk-cluster.html (accessed March 12, 16). [10]
Pulsatory. http://www.dojicitechnika.cz/eshop/dojici-technika/pulzatory/
pulzatory-l02-interpuls/pulzatory/1059001-pulzator-interpuls-l02-60-40.html (accessed March 12, 16). [11]
Kupala.http://www.kupala.cz/data/zarizeni/podsekce/nabidka/doprava
/doprava.htm (accessed March 12, 16). [6] [12]
Filtr
mléka.
http://www.bosplus.hu/genesis_somaticky_filtr_mleka.htm
(accessed March 12, 17). [13]
Rootsovo dmýchadlo. http://usysla.eu/index.php?go=inventor/galerie/roots
(accessed March 12, 17). [14]
Vývěva.http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_fyz/modules/low/kurz_text.php?
identifik=kat_fyz_7356_t&id_kurz=&id_kap=16&id_teach=&kod_kurzu=kat_fyz_735 6&id_kap=16&id_set_test=&search=&kat=&startpos=5 (accessed March 12, 17). [15]
Dojírny. http://www.lukrom-milk.cz/produkty/dojirny/tandemove/ (accessed
March 12, 18). 44
[16]
Dojírny. http://www.kamir.cz/http://www.kamir.cz/r12-cz-kruhove-dojirny
(accessed March 12, 18). [17]
Mikroorganismy. http://www.equichannel.cz/konske-novinky-neco-o-krmeni-
rustu-i-welfare (accessed March 12, 18).
45
Seznam použitých norem, zákonů a vyhlášek Zákon č. 76/2002 Sb. Ve znění pozdější novely tohoto zákona (zákon č.222/2006 Sb.) Zákon č. 166/1999 Sb. aktuální znění 286/2003 Sb. Zákon o veterinární péči Vyhláška č. 375/2003 Sb. O veterinárních požadavcích na živočišné výrobky Vyhláška č. 203/2003 Sb. O veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky Směrnice EU č. 46/92 Mléko a mléčné výrobky ČSN 570529 Syrové kravské mléko pro mlékárenské ošetření a zpracování
46
Seznam obrázků Obr. č. 1. Strukový násadec ........................................................................................... 11 Obr. č. 2. Struková návlečka .......................................................................................... 11 Obr. č. 3. Sběrač mléka .................................................................................................. 12 Obr. č. 4. Elektromagnetický pulsátor ............................................................................ 13 Obr. č. 5. Pneumatický pulsátor .................................................................................... 14 Obr. č. 6. Systémy dopravy mléka .................................................................................. 15 Obr. č. 7. Filtrační systém ............................................................................................. 16 Obr. č. 8. Rootsovo dmýchadlo Vodokružná vývěva ................................................ 17 Obr. č. 9. Rotační lopatková vývěva ............................................................................... 17 Obr. č. 10. Příslušenství strojní vývěvy .......................................................................... 18 Obr. č. 11. Regulační ventily .......................................................................................... 19 Obr. č. 12. Schéma zapojení frekvenčního měniče ......................................................... 20 Obr. č. 13.Mobilní konvové zařízení .............................................................................. 21 Obr. č. 14. Tandemová dojírna ...................................................................................... 23 Obr. č. 15. Paralelní dojírna ......................................................................................... 25 Obr. č. 16. Rybinová dojírna ......................................................................................... 26 Obr. č. 17. Polygonová a trigonová dojírna .................................................................. 26 Obr. č. 18. Uspořádání kruhových dojíren .................................................................... 28 Obr. č. 19. Růst počtu mikroorganismů (bakterií) v závislosti na teplotě ..................... 32 Obr. č. 20. Linka na chlazení mléka ............................................................................... 33 Obr. č. 21. Konstrukční prvky, měřící místa aprvky pro kontrolu kvality funkce dojícíjo stroje pro dojení na stání ................................................................................................ 35 Obr. č. 22. Konstrukční prvky, měřící místa a prcky pro kontrolu kvality funkce dojícího stroje pro dojení v dojírně .............................................................................................. 36 Obr. č 23. Hygiena prvovýroby mléka ........................................................................... 41 Obr. č. 24. Vývoj norem počtu mikrobiální kontaminace v 1ml mléka .......................... 41 Obr. č. 25. Druhy a zdroje mikrobiální kontaminace mléka ......................................... 42
47
