MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2010
MARGITA SKŘEJPKOVÁ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Využití dotací v zemědělském podniku hospodařícím v příznivých podmínkách řepařské výrobní oblasti BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jan Křen, CSc.
Vypracovala : Margita Skřejpková Brno 2010
Mendelova univerzita v Brně Ústav agrosystémů a bioklimatologie
Agronomická fakulta 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Margita Skřejpková Agrobiologie Všeobecné zemědělství
Využití dotací v zemědělském podniku hospodařícím v příznivých podmínkách řepařské výrobní oblasti
Rozsah práce:
30-40 stran textu
Zásady pro vypracování: 1. Prostudujte odbornou literatutu a zdroje informací k dané problematice 2. Proveťe charakteristiku stanovištních podmínek ve kterých se farma nachází 3. Shromážděte podklady o používaných osevních sledech a pěstebních technologiích polních plodin z dostupné agronomické evidence 4. Shromážděte podklady o hospodaření zemědělského podniku z dostupné účetní evidence 5. Proveďte komplexní hodnocení hospodaření zemědělského podniku 6. Vyhodnoťe možnosti využití dotací pro optimalizaci hospodaření zemědělského podniku Seznam odborné literatury: NĚMEC, J. Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky. 1. vyd. Praha: VÚZE, 2001. 257 s. ISBN 80-85898-90-X. KOSTELANSKÝ, F.: Obecná produkce rostlinná. AF MZLU Brno 1997 2. (skripta).
1.
3. 4. 5. 6. 7. 8.
LEIBNER, F. a kol.: Nauka o hospodaření zemědělského podniku. ČIAE Praha, 1991. PETR, J.: Rukověť agronoma. SZN Praha, 1989. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 - 2013. část A. MZe ČR, 2007 Program rozvoje venkova na období 2007 - 2013. MZe ČR, 2007. Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova. I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti. MZe ČR 2007/2008 Specifické podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova. Opatření I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců. MZe ČR, 2007.
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
květen 2010
Margita Skřejpková řešitelka
prof. Ing. Jan Křen, CSc. vedoucí práce
prof. Ing. Jan Křen, CSc. vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MENDELU
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití dotací v zemědělském podniku hospodařící v příznivých podmínkách řepařské výrobní oblasti vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
Brno dne………………………….
Podpis studenta…………………...
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce Prof. Ing. Janu Křenovi, CSc. a panu Prof. Ing. Josefu Zimolkovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady při vypracování diplomové práce. Dále děkuji podniku ZD Vrahovice, a.s., zejména panu Josefu Vytáskovi, předsedovi družstva, ekonomce paní Špundové
a agronomovi panu Hlavicovi za poskytnutí
potřebných informací a cenných rad při shromažďování údajů k této práci.
ABSTRAKT Využití dotací v zemědělském podniku hospodařícím v příznivých podmínkách řepařské výrobní oblasti Bakalářská práce hodnotí hospodaření Zemědělského družstva Vrahovice na okrese Prostějov. Analyzuje skladbu pěstovaných plodin v daných stanovištních podmínkách podniku zabývajícího se chovem hospodářských zvířat včetně ekonomických aspektů rostlinné a živočišné výroby. Zvažuje případné změny ve způsobu hospodaření s ohledem na poskytování dotací do zemědělství. Zabývá se rozborem hospodaření na základě účetní evidence podniku a vyhodnocuje využití dotací zemědělského družstva hospodařícího v řepařské výrobní oblasti, zaměřeného vedle rostlinné výroby také na výrobu mléka a vepřového masa.
Klíčová slova : využití dotací, stanovištní podmínky, hospodaření zemědělského podniku
ABSTRACT Grant usage in the agricultural concern farming in favourable conditions of sugarbeet production areas. The Bachelor thesis evaluates economy of agricultural cooperative Vrahovice in Prostejov district. It analyzes the composition of growing farm crops in given territorial conditions of agricultural company engaged in keeping livestock including economic aspects of vegetable and animal production. It considers possible changes in the way of farming with respect to the grant subsidies to the agriculture. This thesis deals with the economy analysis on the basis of accountancy books of the company and evaluates the grant usage in the agricultural cooperative
farming in sugat-beet production area
specialized in addition to the vegetable production also on milk and pork production.
Key words: grant usage, territorial conditions, economy of agricultural company (farm economy)
OBSAH 1. ÚVOD…………………………………………………………………………10 2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE……...................................................... 12 3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ……………………...12 3.1. Charakteristika stanovištních podmínek……………………………..........13 3.1.1. Vodní toky……………………………………………………….... 13 3.1.2. Zeměpisná poloha města Prostějov………………………………... 14 3.1.3. Rozdělení pozemků na okrese Prostějov………………………….. 14 3.1.4. Půdní podmínky…………………………………………….............15 3.2. Charakteristika podniku …………………………………………………..16 3.2.1. Charakteristika klimatického regionu podniku……………………. 16 3.2.2. Historie podniku……………………………………………....……16 3.2.3. Personální struktura …………………………………………....... 17 3.2.4. Předmět podnikání………………………………………………… 18 3.2.5. Vybavení podniku ………………………………………………… 18 3.2.6. Používané technologie v chovu hospodářských zvířat……………..20 3.3. Hodnocení výsledků Agrochemického zkoušení zemědělské půdy v zemědělském podniku ZD Vrahovice………………………………….. 21 3.4. Rostlinná výroba…………………………………………………………. 23 3.4.1. Struktura pěstovaných plodin………………………………………23 3.4.2. Pěstované odrůdy………………………………………………….. 23 3.4.3. Hnojení…………………………………………………………….. 24 3.5. Živočišná výroba…………………………………………………………. 25 3.6. Ekonomika zemědělského podniku……………………………………… 25 3.6.1. Ekonomika rostlinné výroby……………………………………. 29 3.6.1.1. Zrniny…………………………………………………….. 29 3.6.1.2. Okopaniny………………………………………...……… 30 3.6.1.3. Pícniny na orné půdě……………………………………... 32 3.6.1.4. Olejniny……………………………………………….......32 3.6.2. Ekonomika živočišné výroby……………………………………... 33 3.6.2.1. Chov skotu…………………………………………......... 34 3.6.2.2. Chov prasat……………………………………………… 35
3.6.2.3 Tržby za živočišnou výrobu……………………………… 36 3.6.3. Dotační tituly…………………………………………………....... 38 3.6.3.1. Dotační tituly využívané ZD Vrahovice………………… 39 3.6.3.2. Výše dotací v ZD Vrahovice v roce 2008……………….. 45 3.6.4. Obchodní partneři, komodity……………………………....…….. 47
4 . HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ …….........................................................48 4.1. Výsledky jednotlivých výrobních úseků podniku .................................…49 4.1.1. Rostlinná výroba………………………………………..……........ 49 4.1.2. Živočišná výroba………………………………………..………… 50 4.1.3. Nové stroje, zařízení a technologie…………………………..…… 51 4.2. Nástin hospodaření v roce 2009………………………………………… 52 4.2.1. Rostlinná výroba………………………………………………….. 52 4.2.2. Živočišná výroba…………………………………………………. 53
5. DISKUSE……………………………………..…………………………..……... 54 6. ZÁVĚRY……………………...…………………………………………..…....... 57 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………..………….……………….. 59 8. SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH DOKUMENTŮ... 60 9. SEZNAM PŘÍLOH….……………………………………………………....... 60
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ V TEXTU Seznam tabulek
Tab. 1 Výsledky agrochemického zkoušení půdy………………………………………. 22 Tab. 2. Tempo růstu cen zemědělských výrobců………………………………………... 28 Tab. 3 Tržby v živočišné výrobě k 31.12.2008…………………………………………. 37 Tab. 4 Pěstované plodiny – porovnání roku 2008 a 2009……………………………. 53 Tab. 5 Stavy chovaných zvířat…………………………………………………….. 53
Seznam obrázků Obr. 1 Mapa východní části obce Prostějov…………………………………………….. 13 Obr. 2 Mapa s obcí Vrahovice……………………………………………………………. 14 Obr. 3 Mapa klimatických regionů v ČR………………………………………………… 15 Obr. 4 Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti……………………………………….. 16
1. ÚVOD Zemědělská výroba byla odjakživa základním výrobním článkem lidské společnosti. Odedávna člověk pracující na půdě zajišťoval národu nejzákladnější životní potřeby. Vztah k půdě naplňoval rolník nejen svou prací, ale také věrností a láskou k celoživotnímu poslání. Rolník byl vždycky závislý na přírodě a mimo to musel často odolávat přírodním živlům. S postupem doby se změnila řada věcí, ale podstata zůstala stejná. Pokud má půda sloužit člověku, musí člověk posloužit půdě. Jedině silná tradice zemědělské výroby u nás dává dostatek sil a vůle dnešnímu zemědělci překonávat obtíže doby spojené s dovozem konkurenčního zboží ze zahraničí. V České republice je zemědělství zaměřeno především na výrobu potravin mírného pásu, má tedy středoevropský charakter. Můžeme ji rozdělit na dvě složky a to na výrobu rostlinnou a živočišnou. Od roku 1990 roste význam rostlinné výroby, což způsobuje zejména pokles spotřeby hovězího masa, mléka a mléčných výrobků. V jihomoravském kraji je přes 60 % plochy tvořeno půdou zemědělskou a z této plochy pak 84 % tvoří orná půda. Vzhledem k příznivé klimatické poloze je tu rozvinuto ovocnářství, zejména pěstování meruněk, broskví a vlašských ořechů, dále vinařství a zelinářství. Olomoucký kraj je nejúrodnějším na území České republiky. Pěstuje se zde především sladovnický ječmen, cukrová řepa a pšenice, které dosahují na tomto území nejvyšších výnosů v rámci České republiky. S každým rokem se však snižuje počet zaměstnanců v zemědělské výrobě a také klesají jejich průměrné mzdy, které i tak patří mezi nejnižší mezi jednotlivými odvětvími. Ze zveřejněných údajů v roce 2006 pracovalo v zemědělských a lesnických podnicích s dvaceti a více zaměstnanci 8 705 zaměstnanců a jejich průměrná mzda činila 13.994 Kč. ( Český statistický úřad ČSÚ) Nejen v tomto kraji na zemědělskou výrobu navazuje řada potravinářských podniků. V současné době, kdy se svět potýká s hospodářskou krizí, se vyhrocuje i situace v zemědělství. Zejména v chovu hospodářských zvířat dochází k zásadním zvratům. Řada podniků omezila nebo zcela zrušila chovy prasat, protože náklady dlouhodobě převyšovaly zisky. A nejpalčivějším úskalím současného dění je problematika mléka, čímž je ohrožen i chov skotu. Mléko je a bylo odjakživa pro sedláka okamžitým výdělkem a krávy byly hospodářskou jistotou i v době, kdy se nedařilo v obchodování s produkcí rostlinné výroby. 10
Stav současného zemědělství vystihuje citace prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby ze dne 11.3.2009 : „V roce 2003 (poslední rok před vstupem do EU) jsme měli soběstačnost ve vepřovém mase 129%. V roce 2008 to bylo 70% a koncem roku 2009 to bude 60 až 63%. Situace v produkci mléka je obdobná, agrární komora ČR zjistila, že jenom 63 % mléčných výrobků v našich obchodních řetězcích je českých. V konečné zemědělské produkci na hektar půdy je za námi už jenom Slovensko a 3 pobaltské státy (analýza MZLU Brno), nebylo by tedy dobré snižovat stavy skotu. Do EU jsme vstupovali s polovinou přímých plateb, teď máme o 40 až 50% menší podpory (sečteny všechny), než mají naši sousedi na západě.“
V Praktickém chovateli z roku 1925 se dočteme : „Svízelná hospodářská situace jest nám příkazem, abychom napjali všechny síly ku docílení rovnováhy v životě národa. Ze všech stran ozývají se stesky na stoupání cen nejnutnějších potřeb. Vrstvy obyvatelstva s pevným platem, kterého jest u nás poměrně nejvíce, volají po úpravě platů způsobem stoupající drahotě odpovídajícím. Poplatnictvo úpí pod tíhou velkých daní, takže ozývá se veřejný apel po zabrzdění šroubu berního. Zadlužováním státu klesá hodnota peněz a stoupá cena životních potřeb, takže i případná výpomoc státu zaměstnancům stává se ilusorní, jelikož nemůže znamenati žádoucí ustálení poměru příjmů a potřeb. Jediným bezpečným prostředkem jest zde všemožné vystupňování domácí výroby životních potřeb, na prvém místě potravin, hlavně masa, mléka, vajec, koží, vlny atd.“ Zde popsaná situace je v mnohém poučná i pro současnost a zejména budoucí směrování našeho zemědělství.
11
2. CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem této bakalářské práce je provést analýzu konkrétního zemědělského podniku hospodařícího v příznivých podmínkách řepařské výrobní oblasti a vyhodnotit možnosti využití dotací pro optimalizaci jeho hospodaření. Zhodnotit metody hospodaření v úseku rostlinné a živočišné výroby, včetně ekonomického hlediska a dosavadního využívání dotačních titulů. Vyhodnocení hospodaření bylo provedeno v Zemědělském družstvu Vrahovice se sídlem v Prostějově, které se nachází v kraji olomouckém. K práci
byly použity
podklady z agronomické a účetní evidence družstva. Používané osevní sledy jsou zpracovány za období let 2004 až 2008. Účetní evidence sleduje období roku 2007 a 2008 a zahrnuje produkci a tržby živočišné a rostlinné výroby, výkazy nákladů a zisků, včetně nákladů na jeden litr mléka a stav nedokončené výroby.
3. MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Vyhodnocení
hospodaření je provedeno v Zemědělském družstvu Vrahovice se
sídlem v Prostějově, které se nachází v kraji olomouckém. K práci
byly použity
podklady z agronomické a účetní evidence družstva. Používané osevní sledy jsou zpracovány za období let 2000 až 2008. Účetní evidence mapuje období roku 2007 a 2008 a zahrnuje produkci a tržby živočišné a rostlinné výroby, výkazy nákladů a zisků, včetně nákladů na jeden litr mléka a stav nedokončené výroby. Součástí práce je nástin hospodaření za období roku 2009 na základě agronomické evidence a podkladů z živočišné výroby, včetně stručného porovnání se sledovaným obdobím roku 2008. Zemědělské družstvo Vrahovice hospodaří na 1004 ha zemědělské půdy v Olomouckém kraji, z toho 1000 ha činí půda orná.
Jen 100 ha této půdy je ve
vlastnictví družstva, 90 % v pronájmu. Více jak polovina zemědělské půdy je využívána k pěstování obilnin, především pšenice ozimé a ječmene jarního. Na 17 % půdy družstvo pěstuje technickou cukrovku, na 16 % olejniny, které jsou zastoupeny rovnoměrně řepkou ozimou a mákem. 15 % tvoří pícniny na orné půdě – kukuřice na siláž a víceleté pícniny.1, 75 ha je osázeno ovocnými dřevinami. 12
Živočišná výroba představuje především chov skotu a výrobu mléka. Družstvo chovalo v roce 2008 celkem 475 kusů hovězího dobytka, z toho 247 ks dojnic, 154 ks telat, 74 ks jalovic. Přidělená kvóta pro rok 2008 byla 1,591.730 kg. Dále se podnik zabývá chovem a zejména výkrmem prasat, v roce 2008 choval 502 ks prasat ve výkrmu, 48 prasnic a 200 ks selat, celkem tedy 750 ks prasat.
3.1. Charakteristika stanovištních podmínek
Vrahovice jsou místní část města ležící severovýchodně od Prostějova v Olomouckém kraji, čítající zhruba 3 400 obyvatel. Obr. 1 Mapa východní části obce Prostějov
3.1.1. Vodní toky
Severní částí města Prostějova protéká ve směru západ-východ vodní tok Hlučela, na území k.ú. Vrahovice se do něj ze severu připojuje vodní tok, po jejich soutoku 13
pokračuje jihovýchodním směrem jako vodní tok Valová. Střední částí města protéká Čechovický náhon, na němž se nachází vodní plochy v k.ú. Čechovice u Prostějova ( při ulici Západní ) a v k.ú. Prostějov ( při ulicích Drozdovice a Na Hrázi ). Zdrojem vody pro oba vodní toky je vodní nádrž Plumlov západně od města
3.1.2.Zeměpisná poloha města Prostějov
Zeměpisná šířka :
49° 28' 51″ s. š.
Zeměpisná délka :
17° 08' 54″ v. d.
Nadmořská výška : 215 m
Obr.2 Mapa s obcí Vrahovice
3.1.3. Rozdělení pozemků na okrese Prostějov
Okres Prostějov je tvořen 48.484 ha orné půdy, 14 ha vinic, 2.077 ha zahrad, 512 ha ovocných sadů, 2.251 ha tvoří louky a 1.661 ha pastviny. Zemědělská půda okresu představuje celkem 55.032 ha. Nezemědělská půda činí 21.931 ha a je z větší části zalesněna – 14.862 ha, 42 ha tvoří rybníky, 556 ha ostatní vodní plochy, zastavěné
14
plochy pak 1.410 ha a 5.060 ha ostatní plochy. Procento zornění na okrese Prostějov činí 88 % a zalesnění 19 %.
3.1.4. Půdní podmínky
Podle výsledků bonitace ZPF k 1.1.1996 byla výrobní oblast zařazena jako řepařská, podoblast Ř1, zahrnující území v teplém, mírně vlhkém klimatu s převahou nejproduktivnějších řepařských půd – černozemního a hnědozemního charakteru na spraši a sprašových pokryvech v rovinném terénu ( sklonitost do 3°) s nejvyšším stupněm zornění (nad 90 %), v nadmořské výšce do 250 m. Vyznačuje se optimálními předpoklady pro pěstování cukrovky, kvalitní potravinářské pšenice a sladovnického ječmene, všech druhů polní zeleniny. Jsou v ní zastoupena katastrální území s průměrnou úřední cenou pozemku v rozmezí 9 až 13,40 Kč/m2 . Produkční schopnost půd je nejvyšší v celé ČR v rozmezí 84 až 100 bodů. Rozhodující zastoupení je v okrese Prostějov, Olomouc, Přerov a Hradec Králové. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 8,4 %. - (Němec, J. 2001 )
Obr.3 Mapa klimatických regionů v ČR
15
Obr. 4 Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti
3.2.Charakteristika podniku
3.2.1. Charakteristika klimatického regionu podniku
Podnik se nachází v teplém, mírně vlhkém regionu, kde suma teplot nad 10 °C je tvořena hodnotou 2500 až 2800 a průměrná roční teplota pak činí 8 až 9 °C. Průměrný roční úhrn srážek tohoto klimatického regionu je 550 – 650 mm, maximálně 700 mm. Pravděpodobnost suchých vegetačních období je vyjádřena číslem 10 až 20, vláhová jistota 4 až 7. - ( Klečka,1973)
3.2.2. Historie podniku Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1951 a původně mělo jen 24 členů. Ostatní místní zemědělci odolávali až do osmapadesátého roku. Ale už při vzniku JZD byla většina obyvatel zaměstnána v průmyslu.
V roce 1958 se spojila obec s vesnicí
Čechůvky a nakrátko se obec jmenovala Vrahovice-Čechůvky, rok nato se spojily i jejich zemědělská družstva. Od roku 1965 nese opět název Vrahovice.
16
V roce 1972 sloučením Jednotného zemědělského družstva Vrahovice a JZD Držovice vzniklo Jednotné zemědělské družstvo „Nový život“ Prostějov. 1.1.1976 byl vytvořen ekonomicky nejsilnější celek na okrese Prostějov sloučením čtyř Jednotných zemědělských družstev – Prostějov, Smržice, Olšany – Hablov a Vrbátky pod společných názvem JZD 30. výročí osvobození Vrbátky o celkové výměře zemědělské půdy 4 369 ha. Novodobá historie Zemědělského družstva Vrahovice se začala psát 1.1.1993 rozdělením zemědělského družstva Vrbátky na dřívější čtyři samostatná družstva. Již 17.12.1992 byla založena obchodní firma : Zemědělské družstvo Vrahovice s družstevní právní formou.
3.2.3. Personální struktura
V podniku roce 2008 pracovalo celkem 31 zaměstnanců, z toho 13 v rostlinné výrobě a na úseku mechanizace , 7 v živočišné výrobě, 7 technických pracovníků a 4 ostatní zaměstnanci ( obsluha váhy, hlídači a zaměstnanec kantýny )
Profese :
Počet pracovníků :
Předseda
1
Bezpečnostní a požární technik
1
Ekonom
1
Účetní
1
Agronom
1
Zootechnik
1
Mechanizátor
1 13
Traktoristé a opraváři Ošetřovatelé dobytka a dojičky
7
Obsluha váhy
1
Zaměstnanec kantýny
1
Hlídač
2
17
3.2.4. Předmět podnikání
Dle výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně je předmětem podnikání Zemědělského družstva Vrahovice :
-
zemědělská výroba
-
silniční motorová doprava
-
obchodní a zprostředkovatelská činnost
Statutárním orgánem je představenstvo.
3.2.5. Vybavení podniku
Traktory : Podnik vlastní celkem 19 traktorů, tři novější JOHN DEERE typy JD.6830, JD.7810, JD.8300 a 16 od výrobce ZETOR, čtyři typu Z.16045, tři Z.8011, dva Z.7711, dva Z.7011, jeden Z.5245, Z.6748, Z.7045, Z.7211 a Z.6911.
Traktorové přívěsy : K vybavení družstva patří celkem 39 různých traktorových přívěsů – maringotka, přepravní přívěsy, fekální vozy, krmný návěs ZP-1, tažený krmný vůz LUCLAR-ORION, sklápěcí návěs MV2-027, tažené postřikovače HARDI TWIN a HARDI 24 m, návěsný plošný nízkotlaký postřikovač KERTITOX K- 20/18, 6 ks sběracích vozů typu NTVS-4, 14 sklápěcích přívěsů BSS různých typů, tři valníky PzS 50 používané v rostlinné výrobě.
Závěsné stroje : Součástí vybavení podniku jsou tyto závěsné stroje – dva mulčovače UD-2,6 a UD-220/I, drtič slámy DSN 1,5 A, nahrabovač EUROTOP 851a od firmy Pöttinger, zametač ZM-2000, lisy Z-224 a H-4700, vyorávač brambor TEK, plečka P.437, silážní pěch SILAPRESS 11, shrnovač SB-4, obraceč OZ-4, pohrabovač OSP-4, sazeč brambor 4-Sa-75 a sněhová radlice.
Stroje a zařízení na přípravu půdy : K přípravě půdy podnik vlastní hřebové brány, diskové brány PROFI 6000, brány rotační PBY, luční válce, válce CAMBRIDGE, 18
smyky SYBR, pluhy 5.PHX.40, PHL-422, PHL-434, SERVO 45-402, DIAMANT 160, dva kombinátory KON.350 a KON.800, dva podmítače KONGSKILDE a TERANO, kompaktor SATURN 6 a podrývač DG-3N
Samochodné stroje : Podnik vlastní sklízecí mlátičkou FIATAGRI L-626 a JOHN DEERE
9780 CTS, sklízecí řezačku JOHN DEERE 725 a žací mačkač
FORTSCHRITT E-303.
Rozmetadla : K aplikaci umělých hnojiv vlastní podnik dva stroje – RCW-5M a RM1071. K rozmetání chlévského hnoje pak rozmetadlo RUR-10 a dvě rozmetadla RMA.8.
Secí stroje : K vybavení družstva patří čtyři secí stroje. Nejnovější z nich je obilní secí stroj HORSCH s možností přihnojování pod patu. K novějším patří MONOSEM k setí cukrovky a kukuřice. Dále vlastní starší secí stroj na obilí MISTRÁL a již nepoužívaný secí stroj na kukuřici HARMONIA.
Sklízecí stroje : Podnik vlastní tři sklízecí stroje, k nim patří žací stroj MF-70 k údržbě trávníků, starší sklízeč cukrové řepy ARC-6 a zcela nový žací mačkač NOVA CAT 305 od firmy Pöttinger na vojtěšku.
Nákladní automobil : LIAZ 151.261 s přívěsem
Nakladače : Podnik vlastní jeden starší nakladač UNHZ 500, dále otočný nakladač HON UN.053 a smykový nakladač LOCUST 750, závěsnou manipulační ruku HRM 1,5, rypadlo TY.45, manipulátor MANITOU 735 a vysokozdvižný vozík DESTA.
Ostatní :
K přepravě zvířat podnik používá jednoosý přepravník dobytka vlastní
výroby.
Osobní automobily : ZD Vrahovice vlastní tři osobní automobily, Renaulta Kanylo, Škodu Fabii,Škodu Octavii a přívěsný vozík Paragan.
Motocykly : Ve vlastnictví družstva jsou také dva motocykly a to ČZ 175 a Jawa 250. 19
Budovy : V areálu družstva se nachází dvoupodlažní administrativní budova a budova dílen s garážemi a sklady. Ze skladovacích prostor jsou to dále sklad krmiv, dva sklady náhradních dílů, sklad řeziva, sklad olejů a kolna na stroje. Dalšími objekty jsou stolárna,vodárna, garáže na nádvoří,
studna, kolna BENCALOR/ čerpací stanice,
posklizňová linka a garáže ( PHM ). Podnik pronajímá tři bývalé stáje pro skot soukromým firmám. Budovy se nacházejí v areálu družstva a každá z nich má vlastní vjezd nezávislý na chodu družstva. Budovy jsou využívány jako sklad náhradních dílů a stavebního materiálu a jako autodílna pro nákladní automobily. Uprostřed areálu se dále nachází centrální faremní hnojiště s kapacitou 6.000 tun ke skladování chlévské mrvy. K uskladnění pšeničné a ječné slámy podnik využívá skladovací kryté přístřešky, nekryté stohy v podniku nejsou. V areálu na katastrálním území Vrahovic je vybudovaný nový kravín, odchovna mladého dobytka, porodna prasat a dvě výkrmny vepřů, z nichž jedna je delší dobu mimo provoz.
K těmto objektům náleží čtyři ocelokolny k zabezpečení provozu
živočišné výroby, slouží také jako sklady slámy a obilí. Další stavby se nacházejí v katastrálním území Držovice, jsou však také součástí areálu. Je to porodna prasat, která je dlouhodobě odstavena,
kravín, odchovna mladého
dobytka, mechanizovaný seník, dnes již nepoužívané sociální zařízení jako součást skladovacích prostor a dvě ocelokolny, které také slouží ke skladování slámy a obilí Součástí oploceného střediska je parkoviště pro osobní automobily. Další parkoviště se nachází za místní komunikací, silnicí spojující část Vrahovice s obcí Prostějov a Vrbátky.
3.2.6. Používané technologie v chovu hospodářských zvířat
Skot Bývalý vazný kravín K 174 byl v roce 1999 rekonstruován a s přiléhající budovami sloužícími jako sklady, přebudován na kravín s novou technologií FARMTEC s rybinovou dojírnou 2 x 6 rovněž technologie FARMTEC. Ustájení je volné boxové s podestýlkou. Kapacita rekonstruovaného kravína je 250 ks zvířat. 20
Dvě odchovny mladého dobytka ( OMD ) byly rekonstruovány v roce 2004 na odchovny s volným ustájením a hlubokou podestýlkou. Jejich kapacita je 400 zvířat.
Prasata V roce 2008 je porodna prasnic s kapacitou 150 ks před rekonstrukcí. Podnik má zpracovanou studii na novou porodnu, selatárnu, jalovárnu a březárnu v jedné budově s kapacitou prasnic 200 ks. Stáj pro výkrm vznikla v roce 2003 rekonstrukcí bývalé stáje pro skot. Je vybavena automatickými krmítky se zvlhčováním od firmy FARMTEC. Prasata ve výkrmu a předvýkrmu jsou chována na hluboké podestýlce v kotcích po 60 kusech.
3.3. Hodnocení výsledků Agrochemického zkoušení zemědělské půdy v zemědělském podniku ZD Vrahovice
Z výsledků agrochemického zkoušení půdy bylo zjištěno průměrné pH 6,7. Neutrální reakci najdeme u poloviny výměry družstva, reakci slabě kyselou vykazuje 406, 8 ha, ostatní pozemky mají alkalickou půdní reakci ( 86,4 ha). Dle obsahu uhličitanů se jedná o pozemky nevápnité až vápnité. Potřeba vápenatých hnojiv vypočtená z výsledků jednotlivých vzorků činí 127 t čistých živin CaO. Zásobenost půd přístupným fosforem je u cca 59 % výměry dobrá. Obsah draslíku v půdě je u cca 72 % výměry dobrý. Zásoba hořčíku v půdě je u pozemků dobrá až velmi vysoká.
21
Tab. 1 Výsledky agrochemického zkoušení půdy
výměra v
kultura
ha
potřeba pH
P
vápnění [CaO -1
K
Mg
Ca
[mg.kg-1půdy]
-1
t.ha .rok ]
orná půda
998,1
6,7
126,9
110
273
287
3738
chmelnice
0
0
0
0
0
0
0
vinice
0
0
0
0
0
0
0
ovocné sady
0
0
0
0
0
0
0
porosty
0
0
0
0
0
0
0
jiná kultura
0
0
0
0
0
0
0
998,1
6,7
126,9
110
273
287
3738
travní
zemědělská půda
kultura
kategorie půdní reakce
výměra v ha
počty pozemků
orná půda
slabě kyselá
406,8
13
orná půda
neutrální
504,8
23
orná půda
alkalická
86,4
7
998,1
43 pozemků
celkem
22
3.4. Rostlinná výroba
3.4.1. Struktura pěstovaných plodin
Podnik pěstuje na polovině své výměry obilniny – pšenici ozimou, ječmen jarní a kukuřici na zrno. Z olejnin pak mák a řepku ozimou. Z okopanin technickou cukrovku a z pícnin kukuřici silážní a vojtěšku. Jako meziplodinu používá svazenku. Jedná se tedy o osm plodin, které střídá na 44 pozemcích. Střídání plodin dodržuje základní pravidla osevních postupů a jejich struktura vychází jednak z požadavků živočišné výroby družstva a také odráží možnosti tržního uplatnění produkce. Nejvýznamněji se na zisku podniku podílí z plodin technická cukrovka, na druhém místě ječmen jarní, dále pak pšenice ozimá a mák. Obiloviny patří mezi významné zemědělské komodity, jejichž cenu určuje dosažená kvalita produkce. ZD Vrahovice v roce 2008 pěstovalo pšenici ozimou na 229 ha a sklizeň v tunách činila 1.616, tedy 7,063 t/ha; ječmen jarní na 237 ha, sklizeň činila 1.724 t celkem a v průměru 7,264 t/ha. Podnik se nachází v řepařské oblasti, ale vzhledem ke snižování výroby cukru v České republice, v roce 2008 vymezilo družstvo na technickou cukrovku 166 ha ( 16,6 % z celkové plochy orné půdy ), na kterých sklidilo celkem 8.166 tun, v průměru 49,137 t/ha. Významnou plodinou na světovém trhu je v současné době mák, který se značnou měrou podílí na zisku podniku. V roce 2008 družstvo pěstovalo tuto olejninu na 122 ha, sklidilo celkem 94 tun, což činí v průměru 0.,774 t/ha. Dalšími pěstovanými plodinami jsou : řepka ozimá na výměře 71 ha s průměrným výnosem 2,8 t/ha a pícniny na orné půdě na ploše 175 ha s průměrným výnosem 41,541 t/ha.
3.4.2. Pěstované odrůdy
Volba odrůd odpovídá klimatickým podmínkám a agrochemickému složení půd, dále vychází z náchylnosti na choroby a škůdce vzhledem k pěstované předplodině. Skladba odrůd je vzhledem k výměře pestrá. 23
Cukrovka – odrůdy Pohoda, Merak, Caruso, Python, Antila, Canyon, Nancy Pšenice ozimá – Mulan, Cubus, Bohemia, Merito Ječmen jarní – Prestige, Bojos, Xanadu, Sebastian Mák setý – Major, Maratón Řepka ozimá – Ontario, Shakira Kukuřice silážní – Latizana Kukuřice zrnová – Sturdi Směska vojtěškotráva – Jitka, Pálava, Vlasta, SKRA(kostřava luční)
3.4.3. Hnojení
Hnojivé látky (obsah živin v účinném množství pro výživu rostlin): 1. hnojiva
- minerální (dusíkatá, vícesložková, …) - vápenatá a hořečnatá - organická (kompost, …) - organominerální (obohac. melasové výpalky)
2. statková hnojiva
- zbytky rostlinného původu (sláma, chrást ) -
vedlejší
produkty
chovu
hosp.zvířat
(hnůj,
…),
nejsou-li dále upravovány
Dusíkatá hnojivá látka: minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. a) minerální dusíkatá hnojiva, b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, statková hnojiva (kejda, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku, a organická nebo organominerální hnojiva), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10, c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, statková hnojiva, jako je hnůj a organická nebo organominerální hnojiva, v nich je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10 24
d) skliditelné rostlinné zbytky, sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva e) upravené kaly 3. upravené kaly
(podle vyhlášky č. 382/2001 Sb.)
Pro správný růst a vývoj rostlin je nutné zajistit dostatečný přísun jednotlivých živin do půdy, ale je také důležité zajistit jejich optimální poměr v půdě. Každý rok se sklizní odebere z půdy 300 – 650 kg čistých živin ( N, P, K, Mg, S, Ca, ….) z ha. Aby nedocházelo k degradaci půdy, měl by se tento odběr doplnit hnojivy. Použití hnojiv vychází z agrochemického zkoušení půd a z požadavků plodin na živiny. Podnik využívá jednak vlastní produkci statkových hnojiv, organická hnojiva, hnojiva minerální a organominerální, upravené kaly a sedimenty.
Z minerálních hnojiv byla v roce 2008 v podniku použita dusíkatá hnojiva DAM 390 obsahující 30 % dusíku, z toho jednu čtvrtinu ve formě amonné, jednu čtvrtinu ve formě dusičnanové a jednu polovinu ve formě amidické, tvořící roztok dusičnanu amonného a močoviny. Dále dusíkaté hnojivo LAV 27 obsahující 27 % dusíku ve formě dusičnanu amonného a močovina z obsahem N 46%. K doplnění hořčíku a síry byl aplikován přípravek Epso Top ( Hořká sůl ). Jedná se o krystalické hnojivo s obsahem 15 % hořčíku ve formě MgO a 33 % síry ve formě SO4. Nedostatek fosforu byl doplněn přípravkem Amofos 12-52 s obsahem 52 % P2O5 a 12 % dusíku, dále Superfosfátem s obsahem 54 % P2O5. Deficit draslíku byl odstraněn aplikací draselné soli obsahující 60 % K2O. Ze statkových hnojiv byly do půdy zapraveny : sláma, která má poměr C : N 30 -90 : 1. Zaoráním slámy se do půdy dostává organická hmota s velmi širokým poměrem C : N ( obvykle 80-90 : 1 ), proto je potřeba přidat před zaoráním na každých 100 kg slámy cca 1 kg dusíku, nejlépe ve formě síranu amonného nebo močoviny. Podnik dále využívá hnůj skotu s poměrem C : N 15-23 : 1, hnůj prasat s poměrem C : N 12-18 : 1, močůvku, kde C : N činí 2- 4 : 1 a řepný chrást aplikovaný v dávce 30 t/ ha. Chlévský hnůj je zpravidla využíván pro okopaniny ( cukrovku) a ve sledovaném podniku je zaoráván po sklizni obilnin ( pšenice ozimá, ječmen jarní ). Chrást po sklizni cukrovky je zapraven do půdy a následnou plodinou je ječmen jarní. 25
3.5. Živočišná výroba
Struktura chovu hospodářských zvířat V Zemědělské družstvu Vrahovice chovali v roce 2008 celkem 475 ks skotu a 750 ks prasat. Bývalé stádo českého strakatého skotu bylo převodným křížením vystřídáno černostrakatým holštýnem. Kategorie skotu v roce 2008 byla zastoupena především 247 dojnicemi, které docílily průměrné dojivosti 8.186 kg/rok. Organizace vyrobila v roce 2008 cca 1.981.199 litrů mléka. Jalovic chovala 74 ks a telat 154 ks. Kategorie prasat je tvořena 502 kusy prasat ve výkrmu, 48 prasnicemi a 200 ks selat. V roce 2008 podnik prodal 32 tun jatečného skotu a 146 tun jatečných prasat, do mlékárny prodal 1,914.439 litrů mléka. Živočišná výroba byla v roce 2008 pro podnik jako celek ztrátová. Došlo k propadu cen za mléko. Na ceny mléka mají vliv především dovozy mléčných výrobků ze zahraničí. V roce 2000 se podílel dovoz mléčných výrobků na spotřebě v České republice devíti procenty, před vstupem do EU byl podíl dovozu mléčných výrobků třináct procent a v roce 2008 to bylo již třicet procent. Velký vliv na cenu mléka pak mají obchodní řetězce, např. u trvanlivého mléka se za období mezi roky 2003 až 2009 zvýšila marže obchodníků na čtyřicet šest procent. Chov prasat je dlouhodobě ztrátový , náklady převyšují zisky u všech kategorií.
3.6. Ekonomika zemědělského podniku
„ Žádoucí zisk v zemědělském podniku vzniká spolupůsobením výrobních faktorů, práce, kapitálu a půdy při produkci zemědělských výrobků. Při otázce, jak je třeba organizovat podnik, má-li být zisk maximální, vychází model zemědělského podniku z těchto zjednodušujících pojetí a předpokladů :
1. Zemědělec jedná pod vlivem nabídky a poptávky jako subjekt přizpůsobující množství, tzn. nemůže ceny výrobků a výrobních faktorů ovlivnit. Proto musí 26
rozhodnout, jaké výrobky dodá při daných cenách na trh resp. jaké množství výrobních prostředků nakoupí. 2. Všechna podniková rozhodnutí ohledně použití výrobních faktorů, výrobního zaměření, investic a financování jsou tzv. volitelné akty, při nichž se vedoucí podniku rozhoduje mezi dvěma nebo více alternativami. 3. Zemědělec činí svoje rozhodnutí s plným vědomím platnosti teoretického předpokladu, že výnosy, náklady a ceny jsou spolehlivými informacemi. Zde je patrné jisté dilema : Každé plánování se týká budoucnosti, což znamená, že musí, protože nikdo nemůže budoucí události, výnosy, náklady a ceny předpovědět přesně, pracovat s odhadnutými a očekávanými hodnotami. V početních modelech podnikohospodářské teore se na tyto nejistoty nebere žádný přímý ohled. Postupuje se zde tak, že se data modelu, jež se mohou uplatnit za rozdílných předpokladů, změní. 4. Přizpůsobování podnikové organizace změněným výrobním a odbytovým podmínkám nevyžaduje žádné vynaložení času. Mezi rozhodnutím o nové podnikové organizaci a jejím uskutečněním uplyne, zejména je-li spojena se stavebními investicemi, často i více let. 5. Výrobky s výrobními prostředky jsou libovolně dělitelné. Tento sám o sobě nerealistický předpoklad může ale být alternativními výpočty dostatečně popsán, jde-li o použití stálých pracovních sil a strojů a rovně o rozhodnutí o celém výrobním zaměření podniku.
Ekonomická teorie nemůže být aplikována při rozhodování každého problému. Skutečná rozhodovací situace praktického zemědělce je obvykle mnohotvárnější a komplexnější, než tomu může být u modelu“. - ( Leiber, F. 1991)
„Každý zemědělský podnik používá k výrobě zemědělských výrobků mnoho různých výrobních faktorů : pracovní sílu, podnikové prostředky ve formě budov, strojů, zvířat, hnojiv, krmiv atd. Všechny tyto prostředky je možno třídit v závislosti na naznačeném pojetí teorie výroby nebo nákladů – podle rozdílných kritérií. Přitom je důležité nespouštět se zřetele, že teorie výroby a nákladů klade vysloveným otázkám a modelům za základ pro hodnocení zásadně dva rozdílné časové úseky :
27
-
Krátkodobá hodnocení se většinou týkají hospodářských otázek jednoho výrobního období ( růstového ) nebo stabilních, nikoliv dynamicky se rozvíjejících podnikových situací.
-
Dlouhodobá hodnocení jsou nutná pro takové nastolení otázek, jež se projevují dynamickou změnou dat týkající se více výrobních období, jak je tomu u všech dlouhodobých rozvojových procesů
Důležitým rozlišovacím znakem výrobních prostředků jsou : -
Proměnlivost spotřeby výrobních prostředků. Podle ní se rozlišuje mezi takovými výrobními faktory, jejich spotřeba je při rozšíření nebo omezení výroby variabilní, tzn. může být přizpůsobena objemu výroby, a mezi faktory, nastolovaných otázek rodinné pracovní síly, půda a budovy, jimiž podnik disponuje.
-
Dělitelnost je dalším kritériem pro členění výrobních prostředků. Zatímco půda ( z pohledu na osevní plochy ), osivo a sadba, hnojiva a krmiva jsou libovolně dělitelné, mohou být disponibilní pracovní síly a stroje použity pouze ve své celistvosti. Pokládají se za omezeně dělitelné. U těchto výrobních prostředků mohou při jejich dělení vzniknout při plánování technické problémy ve srovnání s libovolnou dělitelností výrobních prostředků a výrobků v rámci teorie.
-
Trvalost, přesněji počet možností odlikového využití, umožňuje rozlišit krátkodobé výrobní prostředky, jež se spotřebovávají jednorázově, a trvalé výrobní prostředky, jež mohou být využity ve více výrobních obdobích. K posledním patří půda, budovy, stroje, chovná zvířata.
-
Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je významný pro adaptibilitu podniku na změněné cenové a nákladové podmínky. Výrobní prostředky s malými rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou mohou být kdykoliv nakoupeny nebo prodány, neomezují rozhodnutí vedoucího podniku. Jinak je tomu u budov, jejichž prodejní cena je jenom zlomkem pořizovací ceny. Tento velký cenový rozdíl snižuje možnost přizpůsobit podnikovou organizaci měnícím se cenovým a nákladovým podmínkám.
-
Tržní cena : výrobní prostředky, jež mají tržní cenu, jsou v evidenci a kalkulaci nákladů oceňovány v této výši. Ocenění prostředků, jež se vyrábějí v podniku, ale nejsou určeny k prodeji jako např. krmiva vlastní výroby, může být 28
uskutečněno různými metodami, jimiž se ještě budeme zabývat.“ - ( Leiber, F. 1991 )
Český statistický úřad uvádí tento vývoj indexů cen výrobců ve 3. čtvrtletí 2008 :
Ceny zemědělských výrobců ve 3. čtvrtletí 2008 oproti 2. čtvrtletí 2008 klesly o 11,5 %. Ceny rostlinných výrobků se snížily o 16,7 %, živočišných o 3,8 %. Ceny ovoce byly nižší o 30,1 %, obilovin o 21,5 % a olejnin o 14,5 %. Ceny brambor byly vyšší o 5,8 %. V oblasti živočišných výrobků se snížily ceny mléka o 10,8 %, vajec o 8,4 %, drůbeže o 2,8 % a skotu o 0,8 %. Vyšší byly ceny prasat, a to o 10,5 %. Ceny zemědělských výrobců byly ve 3. čtvrtletí 2008 meziročně vyšší o 7,3 % (ve 2. čtvrtletí 2008 o 27,3 %). Ceny rostlinných výrobků byly vyšší o 10,8 %, ceny živočišných výrobků o 3,2 %. Růst cen rostlinných výrobků ovlivnily vyšší ceny olejnin o 34,2 % (řepka, mák) a obilovin o 9,9 % (ječmen, kukuřice). Nižší byly ceny brambor o 18,9 %, zeleniny o 16,7 % a ovoce o 10,6 %. Ceny živočišných výrobků byly vyšší v důsledku růstu cen mléka o 3,4 %, drůbeže o 6,8 % a prasat o 3,1 %. Nižší byly ceny skotu o 1,6 %.
Tab. 2 Tempo růstu cen zemědělských výrobců Tempo růstu cen zemědělských výrobců 50
v % meziročně
40 30 20 10 0 -10 10. 11. 12. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9. 10. 11. 12. 1.
2007
2.
3.
4.
5.
6.
2008
Zemědělští výrobci celkem
Rostlinné výrobky
29
Živočišné výrobky
7.
8.
9.
3.6.1. Ekonomika rostlinné výroby
„Rostlinná výroba může k hospodářskému úspěchu zemědělského podniku přispět trojím způsobem : -
realizací rostlinných produktů na trhu
-
zušlechtěním produktů pěstování tržních plodin
-
zhodnocením produktů pěstování krmných plodin“ - ( Leiber, F. 1991 )
Zemědělské družstvo Vrahovice pěstuje tyto skupiny plodin : -
zrniny
-
okopaniny
-
krmné plodiny na orné půdě
3.6.1.1. Zrniny
„Pěstování zrnin se zahrnuje do extenzivního způsobu pěstování plodin. Z toho lze odvodit následující znaky pěstování zrnin :
1. nízké náklady práce a kapitálu na jednotku plochy ( = extenzita ) 2. malá plošná produktivita 3. vysoká produktivita práce a kapitálu“ - ( Leiber, F. 1991 )
V ZD Vrahovice v roce 2008 pěstovali zrniny na 466 ha, z toho na 229 ha pšenici ozimou ( jednalo se celkem o 13 honů ) a na 237 ha ječmen jarní ( 6 honů ). Sklizené množství pšenice ozimé činilo 16.162 q, průměrný výnos 70, 63 q/ha a produkce v Kč 4.848.815. Průměrná tržní cena za 1 q pšenice ozimé činila 310,40 Kč. Sklizené množství ječmene jarního činilo 17.237 q, průměrný výnos 72,64 q/ha a produkce v Kč 5.170.995 Kč. Průměrná tržní cena za 1 q ječmene jarního činila 595, 39 Kč. Vyprodukovali 1.254 g pšeničné slámy, v Kč 344.225 a 1.326 q ječné slámy, v Kč 53.040.
30
3.6.1.2. Okopaniny
„Okopaniny se řadí k intenzivním plodinám. Organizační intenzita se zvyšuje s rostoucím podílem okopanin na orné půdě. Lze vymezit následující obecné provozně hospodářské znaky pěstování okopanin :
1. Relativně vysoké náklady práce a potřeba kapitálu na jednotku plochy (intenzita) 2. Vysoká plošná produktivita při slabší produktivitě práce a kapitálu“. - ( Leiber, F. 1991 )
V ZD Vrahovice pěstovali v roce 2008 technickou cukrovku na 166 ha ( 5 honů ). Vyprodukovali celkem 81.656 q této okopaniny, v průměru 491,37 q/ha, v Kč 6.532.488, -. Tržní cena za 1 q činila 75,78 Kč. Produkce řízků činila 10.017 q, v Kč 20.034,-.
„Hlavním výnosem z pěstování cukrové řepy jsou bulvy, které se hodnotí podle cukernatosti a řízků. Pěstování je usměrňováno na základě pěstitelských a dodavatelských smluv, které se uzavírají mezi cukrovary a výrobci. Řepná kvóta se stanovuje v dt bulev na bázi 15,5 % obsahu cukru na krouhačce. Společný tržní řád pro cukr vychází rovněž ze systému směrnic a intervencí, který se vztahuje na rafinovaný cukr. Z toho se odvozuje minimální cena bulev zajímajíc praktické zemědělce. Ta se vztahuje na řepnou kvótu (= A – kvóta ). Pro bulvy navíc rovněž v rámci maximální řepné kvóty produkce ( = B – kvóta ) stanovené pro cukrovar poskytuje záruka odběru, všeobecně však za snížené ceny na dt bulev. Pro další množství cukru nebo bulev nevíc se neposkytuje ani garance odběru ani záruka ceny.
Pěstování cukrové řepy přináší vedle jejího pozitivního vlivu jako předplodiny další sdružené výkony :
1. Cukrovarnické řízky : Za cukrovarnické řízky doprovázející výrobu cukru se pěstitelům cukrové řepy připisuje na dt dodaného množství bulev formou protidodávky určité množství sušených řízků. Tyto se uplatňují jako cenné jadrné krmivo v chovu hospodářských zvířat. 31
2. Řepný chrást : Představuje pouze podmíněně na trhu uplatnitelný sdružený výnos. Jako různé alternativy přicházejí v úvahu prodej, zhodnocení v chodu zvířat popř. zaorání chrástu. Za minimální hodnotu řepného chrástu se považuje jeho hodnota jako hnojivo při zaorání“. - ( Leiber, F. 1991 )
Státní zemědělský intervenční fond ( SZIF ) vymezuje důležité pojmy týkající se kvót na cukr takto : -
kvóta A, B, C – množství cukru stanovené Evropskou komisí, které jsou producenti cukru oprávněni vyrobit. Na toto množství se vztahují cenová, subvenční a intervenční opatření tržního řádu na cukr
-
cukr C je množství cukru vyrobené nad kvótu A a B. Toto množství je třeba vyvézt do třetím zemí bez nároků na vývozní subvenci nebo je ho možno převést do následujícího hospodářského roku
-
předběžná / konečná výroba – dva zásadní údaje, které producenti cukru Fondu nahlásí. Výroba předběžná je součet měsíčních výrob za první polovinu hospodářského roku. Zahrnuje cukrovarnickou kampaň. Tento údaj slouží k výpočtu zálohy. Když sečteme výrobu cukru za celý hospodářský rok, máme údaj o konečné výrobě. Ten slouží k výpočtu doplatku.
-
Dávka z výroby – záloha i doplatek jsou dohromady celou dávkou z výroby
-
Hospodářský rok – odlišné časové období než nyní používaný kvótový rok. Začíná 1.7. a končí 30.6. následujícícho roku
-
Kvóty pro ČR stanovené Evropskou komisí – Národní kvóta : 454 862 tun 100 % Kvóta A : Kvóta B :
441 209 tun 97 % 13 653 tun
3%
32
3.6.1.3. Pícniny na orné půdě
Organizace pěstovala v roce 2008 pícniny na 175 ha a vyprodukovala 28.158 q silážní kukuřice s průměrným výnosem 411,49 q/ ha, v Kč 1.407.900,-, dále 33.073 q vojtěšky s průměrným výnosem 430,18 q/ha, v Kč 992.178,- a
11.466 q vojtěškotrávy s
průměrným výnosem 390,79 q/ha a v Kč 343.970,-.
„Úsek pěstování pícnin na orné půdě lze sledovat především z hlediska minimalizace nákladů. Přitom jde o otázku nákladově co možno nejvýhodnějšího poskytnutí určitého množství živin. Otázku nákladové výhodnosti lze klást v rámci úseku statkového krmiva také při srovnávání statkového a jadrného krmiva. Podnik s chovem skotu závislým na půdě se těchto nákladově výhodných zdrojů statkového krmiva, která jsou k dispozici pouze v omezeném rozsahu, nevzdá. Při pěstování pícnin na orné půdě jako hlavní plodiny vychází pěstování silážní kukuřice relativně výhodně. To platí při zohlednění nákladů příležitosti ve vztahu k faktoru práce i pro krmnou řepu. V podnicích s rezervami pracovních sil, ve kterých není třeba počítat s náklady příležitosti/Ph, může krmná řepa vzhledem k nákladům/kŠJ docela dobře konkurovat se silážní kukuřicí.“ - ( Leiber,F. 1991 )
3.6.1.4. Olejniny
„Z hlediska zemědělského podniku jsou olejniny oceňovány pro dosahování uspokojivé míry rentability a u brukvovitých druhů pro vynikající předplodinovou hodnotu pro následně pěstované obilniny“. - ( Petr, J.1989 )
V současnosti je Česká republika největším legálním producentem a exportérem semen potravinářského máku na světě. V minulých letech se osevní plochy této plodiny pohybovaly pod hranicí šedesát tisíc hektarů. „Letos se očekává nárůst ploch máku na sedmdesát až osmdesát tisíc hektarů“, oznámil prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze na semináři Mák v roce 2008, který se konal ve
33
Stehelčevsi, v okrese Kladno. Tato plodina je ale riziková. Její pěstební úspěch velice závisí na ročníku.
V ZD Vrahovice vyprodukovali v roce 2008 na 71 ha 1.991 q řepky ozimé s průměrným výnosem 28 q/ ha, v Kč 1.394.036,- a na 122 ha 942 q máku s průměrným výnosem 7,74 q/ha a v Kč 2.636.368,-. Průměrná tržní cena za 1q řepky ozimé dosáhla částky 859,04 Kč. Tržní cena máku v roce 2008 dosáhla 9.949,90 Kč/q.
3.6.2. Ekonomika živočišné výroby
„Vyživovací úlohou chovu hospodářských zvířat je výroba plnohodnotných potravin o odpovídající chuti. Zejména přežvýkavci mohou produkovat z méněhodnotných rostlinných produktů vysoce hodnotné potraviny : -
části rostlin s vysokým podílem celulózy a s nízkou koncentrací živin přeměňovat v živočišné produkty s vysokou stravitelností a vysokou koncentrací živin
-
rostlinné energetické zdroje ( sacharidy ) na živočišné zdroje (maso, tuk)
-
méněhodnotné rostlinné bílkoviny na plnohodnotné bílkoviny určené pro lidskou výživu
-
zlepšení chuťových vlastností
Podnikohospodářskou úlohou chovu hospodářských zvířat je splnění základního cíle, především dosažení důchodu a existenčního zajištění podniku prostřednictvím -
zhodnocení neprodejných krmiv v prodejné živočišné produkty, např. pícnin v mléko
-
zušlechťování prodejeschopných krmiv, např. obilnin v mléko
-
zhodnocení pevných výrobních faktorů, zejména práce
-
podporování úrodnosti půdy prostřednictvím živočišných exkrementů ( chlévská mrva, močůvka, kejda )
-
podporování úrodnosti půdy prostřednictvím vhodného střídání plodin ( pícniny na orné půdě, vikvovité rostliny ) 34
-
zlepšení likvidity vlivem pravidelných tržeb za živočišné produkty (mléko)
-
kapitálová rezerva ve stavech zvířat
Způsob a rozsah živočišné výroby je určován silami, kterými podnik disponuje. Síly, které působí na vzájemné zhodnocování ( tj. užitkové zvířectvo zhodnocuje netržní produkty rostlinné výroby a půda zhodnocuje hnůj ), pevně svazují chov zvířat se zemědělským podnikem“. - ( Leiber, F. 1991 )
3.6.2.1. Chov skotu
„Skot je pro člověka nejdůležitější domácí, případně užitkové zvíře. Přeměňuje plodiny, které nejsou vhodné jako potraviny pro člověka, na poživatelné a životně důležité výrobky“. - ( Leiber,F. 1991 )
Podnik choval v roce 2008 celkem 475 ks skotu, z toho 247 ks dojnic, 74 ks jalovic a 154 ks telat. Jedná se o uzavřený obrat stáda, všechna zvířata se vrací a chovají v jednom chovu. V roce 2008 podnik vyprodukoval 231 ks telat o celkové hmotnosti 6.930 kg, v průměru 30 kg/ks, v Kč 346.500,- Kč. Přírůstky narozených telat činily 8.750 kg, v průměru 0,82 kg/ks/den, v Kč 481.250,-. Přírůstky ostatních telat činily 29.000 kg, v průměru 0,84 kg/ks/den, v Kč 1.305.000,-. Přírůstky chovných jalovic byly 14.200 kg celkem, v průměru pak 0,72 kg/ks/den, v Kč 568.000,-. Organizace chovala v uvedeném roce v průměru 29 ks březích jalovic při počtu krmných dní 10.744, v Kč 268.600,- a 242 ks dojnic při počtu krmných dní 88.584 s průměrným nádojem 22,37 litrů na dojnici a den. Celkově bylo vyprodukováno na jednu dojnici 8.186 litrů mléka, celkem za podnik 1.981.199 litrů, v Kč 13.868.393,-. Přidělená kvóta v kg činila 1.591.730, do mlékárny bylo v roce 2008 prodáno 1.914.439 litrů za 15.196.603,- Kč, což představuje 7,94 Kč za litr mléka. Tržby za prodej 55 ks dojnic při celkové hmotnosti 29.160 kg činily 504.836,- Kč ( průměrná cena 17,31 Kč/ks ) při průměrné hmotnosti 530 kg/ks. Za prodej 97 ks telat o celkové hmotnosti 5.700 kg utržila organizace 246.242,- Kč ( průměrná cena 43,20 Kč/kg ) při hmotnosti 59 kg/ks. Za prodej 2 ks chovných jalovic o celkové hmotnosti 35
703 kg utržila organizace 19.230,-Kč ( průměrná cena 27,35 Kč/kg ) při hmotnosti 351 kg/ks. Tržba za dlouhodobý majetek v chovu skotu (dojnice) představovala částku 504.836,- Kč, ostatní tržba za živočišnou výrobu v chovu skotu činila 15.462.075,- Kč, celkem tedy 15.966.911,- Kč. Shrnutí : ZD Vrahovice prodali v roce 2008 celkem 32 tun jatečného skotu a 1.914.439 litrů mléka.
3.6.2.2. Chov prasat
Chov prasat je nedílnou součástí chovu hospodářských zvířat. Obliba tohoto masa je v návaznosti na tradiční českou kuchyni a je v současné době na našem území nejkonzumovanějším masem. Vedlejšími produkty v chovu prasat jsou krupon, štětiny či krevní žlázy (slouží k výrobě biopreparátů). Toto odvětví živočišné produkce, je jedno z mála, které není ovlivněno přímou dotační politikou a proto jej řadíme mezi odvětví, které je v rukou tržního hospodářství. Chov prasat je přímo navázaný na pěstování obilovin a je na něm závislý. Prase se oproti jiným hospodářským zvířatům vyznačují: vysokou plodností (až 15 selat ve vrhu, 2,4 za rok), krátkou dobou výkrmu a rychlou intenzitou růstu.
Podnik choval v roce 2008 celkem 750 ks prasat, z toho 48 prasnic, 200 ks selat a 502 ks prasat ve výkrmu. Podnik v roce 2008 vyprodukoval 1.131 ks selat o celkové hmotnosti 1.131 kg, v Kč 67.860,-. Přírůstky selat činily celkem 19.210 kg, což odpovídá přírůstku 0,20 kg na sele za den, průměrný stav selat v roce 2008 byl 260 ks, produkce v Kč 1.152.600,-. Přírůstky u chovných prasat byly 0,27 kg/ks/den, celková hmotnost 6.000 kg a produkce v Kč 150.000,-. Produkce v kategorii předvýkrm prasat odpovídala 52.950 kg, což je 0,44 kg/ks/den, v Kč 1.217.850,- a u výkrmu vepřů 69.800 kg, v průměru 0,76 kg/ks/den a
v Kč 1.954.400,-. Organizace chovala v uvedeném roce při 21.159
krmných dnech 58 ks prasnic s průměrnou užitkovostí 17,82 kg.
36
Tržby za prodej 30 ks prasnic o celkové hmotnosti 7.261 kg činily částku 125.303,- Kč ( průměrná cena 17,26 Kč/kg ) o průměrné hmotnosti 242 kg/ks. Za 30 ks chovných prasat o hmotnosti 6.938 kg částku 135.223,-Kč ( cena 19,49 Kč/kg ) o průměrné hmotnosti 231 kg/ks. Za 40 ks prasat v předvýkrmu o celkové hmotnosti 1.243 kg částku 33.025,-Kč ( 26,57 Kč/ kg ) a průměrné hmotnosti 31 kg. Za 1.317 ks vepřů ve výkrmu o celkové hmotnosti 138.353 kg organizace utržila částku 4.216.683,- Kč ( 30,48 Kč/kg ) a průměrné hmotnosti 105 kg/ks. Tržba za dlouhodobý majetek v chovu prasat ( prasnice ) činila částku 125.303,-Kč, ostatní tržba za živočišnou výrobu v chovu prasat částku 4.384.931,- Kč, celkem tedy částku 4.510.234,- Kč. Shrnutí : ZD Vrahovice v roce 2008 prodali celkem 146 tun jatečných prasat.
3.6.2.3 Tržby za živočišnou výrobu V podniku za rok 2008 utržili v rámci živočišné výroby celkem 20.477.145,- Kč. Z toho činil dlouhodobý majetek částku 630.139,- Kč – prasnice 125.303,- Kč a dojnice 504.836,- Kč. Průměrná cena mléka činila 7,94 Kč /l. Průměrná cena vepřového masa 30,48 Kč/ kg.
37
Tab. 3 Tržby v živočišné výrobě k 31.12.2008
Tržby v živočišné výrobě k 31.12.2008
chlévská mléko mrva
výkrm předvýk chovná prasnice selata vepřů rm prasata
jalovice jalovice telata březí chovné
dojnice DHM +
celkem
ŽV
29160
97
5700
2
703
průměrná váha v kg
55
průměrná cena v Kč
kg
průměrná váha v kg
ks
2007 průměrná cena v Kč
2008
ks
kg
Kč
504 836,00 17,31 530
48
25550
314 536,00 12,31
532
246 242,00 43,20
59
91
5279
301 744,00 57,16
58
19 230,00 27,35 352
2
890
23 837,00 26,78
445
4
2445
58 844,00 24,07
611
1
18
1 170,00 65,00
18
Kč
30
7261
125 303,00 17,26 242
28
7027
111 269,00 15,83
251
30
6938
135 223,00 19,49 231
9
1679
20 438,00 12,17
187
40
1243
60
1824
50 351,00 27,60
30
161185
4 722 556,00 29,30
105
1317
138353
1914439
33 025,00 26,57
31
4 216 683,00 30,48 105
15 196 603,00 7,94
1535
1615726
20
13 383 641,00 8,28
6 930,00 346,50
630 139,00
425 805,00
19 847 006,00
18 569 511,00
20 477 145,00
18 995 316,00
38
3.6.3. Dotační tituly Dotační zdroje v České republice můžeme rozdělit podle zdroje finančních prostředků na dvě základní skupiny. Po vstupu České republiky do Evropské unie jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy, které jsou doplněny národními dotačními programy. Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Základní dotační nástroje v ČR : -
přímé platby – zahrnují jednotnou platbu na plochu, oddělenou platbu na cukr a rajčata a národní doplňkové platby (Top Up) sloužící k dorovnání jednotné platby na plochu na úroveň starých členských států Evropské unie
-
Program rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 – je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaných částečně ČR. Je rozdělen do osy I,II,III,IV. Program osa I je zaměřen na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Program osa II je zaměřen na zlepšování životního prostředí a krajiny. Program osa III podporuje rozvoj životních podmínek na venkově a diverzifikaci ekonomických aktivit. Osa IV. Leader je osou metodickou a je uskutečňována prostřednictvím realizace cílů jednotlivých opatření os I. - III. Hlavním přínosem osy IV. Leader je způsob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemně propojeny
-
Operační program Rybářství na období 2007 až 2013 – je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaným částečně ČR
-
Dotace v rámci Společné organizace trhu – jsou zde prezentovány podpory organizovanosti producentské základy v rámci komodity ovoce a zelenina a podpory do komodity víno.
-
Národní dotace – jsou plně hrazené ze státní rozpočtu ČR administrované Ministerstvem zemědělství ČR. Mají tři směry – 1)podporu různého charakteru podle Zásad schválených každoročně ministrem zemědělství,
2) podporu
směřující do lesního hospodářství a 3) podporu do vodního hospodářství. 39
-
Podpůrný garanční a lesnický fond – poskytuje podpory ve formě dotací úroků a garancí části jejich jistiny úvěrů na ekonomicky návratné podnikatelské záměry v rámci programu Zemědělec a programu Půda. Zdrojem finančních prostředků je státní rozpočet ČR.
3.6.3.1. Dotační tituly využívané ZD Vrahovice
Přímé platby -
jednotná platba na plochu
-
oddělená platba za cukr
-
národní doplňkové platby ( Top Up) - poskytované k jednotné platbě na plochu
-
národní doplňkové platby ( Top Up ) – poskytované k přímým podporám na přežvýkavce ( VDJ )
Jednotná platba na plochu : „Žádost o poskytnutí podpory SAPS je podávána v rámci jednotné žádosti, a to do 15. května kalendářního roku. Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry, na kterou může být poskytnuta podpora, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů půdních bloků v žádosti o poskytnutí podpory SAPS nejméně 1 ha zemědělské půdy. Dotčené půdní bloky/díly půdních bloků musí být uvedeny v LPIS. Zemědělská půda, na kterou je požadováno poskytnutí finanční podpory, musí být na žadatele vedena v LPIS nejméně od data podání žádosti do 31. srpna kalendářního roku, ve kterém žádá o podporu. Podpora se poskytne na zemědělskou půdu, která je v Evidenci vedena jako způsobilá k poskytnutí platby tj. k 30. červnu 2003 byla uchována v dobrém zemědělském stavu“.
40
Oddělená platba na cukr : jedná se o kompenzační opatření, které nahrazuje pěstitelům ztrátu příjmů spojenou se snížením garantované ceny cukrové řepy v roce 2006. Od 1. července 2006 byla v celé Evropské unii zavedena nová reformovaná organizace trhů v odvětví cukru. V rámci reformních opatření došlo také k postupnému výraznému snižování minimální ceny cukrové řepy určené k výrobě kvótovaného cukru. Cukerní platba představuje typ přímé platby poskytované pěstitelům cukrové řepy v nových členských zemích z prostředků Evropské unie. Celkový objem poskytovaných finančních prostředků pro jednotlivé členské země určuje Evropská unie, zatímco způsob jejich rozdělování si členský stát stanovuje sám. „Závazné je množství cukrové řepy před deklasifikací, tzn. před úpravou kvóty na příslušný hospodářský rok.“ Za základ cukerní platby bylo zvoleno množství cukrové řepy určené k výrobě kvótovaného cukru, které stanovila smlouva uzavřená mezi příslušným žadatelem a výrobcem cukru ohledně dodávek cukrové řepy v hospodářském roce 2005/2006. Zvolené období hospodářského roku 2005/2006 je nejvýhodnější z hlediska transparentnosti a hospodárnosti vynaložených finančních prostředků, protože cukerní platba bude poskytnuta pěstitelům, kteří prošli úspěšně procesem restrukturalizace pěstitelské základny v období vstupu České republiky do Evropské unie.
Národní doplňkové platby (Top-Up) k přímým podporám jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. „Národní doplňková platby ( Top-Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS) a jsou upraveny nařízením vlády, které stanovuje některé podmínky poskytnutí národních doplňkových plateb k přímým podporám“. Platba Top-Up byla poskytnuta Státním zemědělským intervenčním fondem v ZD Vrahovice v oblasti : -
platby na zemědělskou půdu vedenou v Evidenci 41
-
platby na přežvýkavce dle stavu v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona k 31.3.2007
Program rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 -
Osa I – Využívání poradenských služeb
-
Osa II – Agroenviromentální opatření : Titul pěstování meziplodin
Program Osa I : je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. - Využívání poradenských služeb - cílem tohoto opatření je podpořit zavádění nových výrob, výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Dotace je určena ke krytí části nákladů při využívání služeb zemědělského poradenského systému, a to především v oblastech dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména cross-compliance, správné zemědělské praxe a dále šetrného způsobu hospodaření v lesích. Žadatelem je zemědělský podnikatel a vlastník nebo nájemce lesa.
Program Osa II : je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny - Agroenvironmentální opatření - má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty,
přírodních
zdrojů,
biologické
rozmanitosti
a
údržbu
krajiny.
Titul pěstování meziplodin - předmětem dotace v rámci opatření pěstování meziplodin je blok/díl s kulturou orná půda, na kterém má být vyseta meziplodina ze seznamu uvedeném v Metodice k provádění nařízení vlády.
ZD Vrahovice vysévá jako meziplodinu svazenku vratičolistou. Podmínkou získání dotace je výsev této plodiny v období od 20. června do 10. října kalendářního roku v minimálním objemu výsevu 10 kg/ha.
42
„Podmínky pro poskytnutí podpory -
v průběhu 5 let vyset danou meziplodinu na dané výměře ve stanoveném termínu
-
dodržet termín setí, lze vymrzající i nevymrzající meziplodiny ( návrh 20.6. – 15.9. )
-
do určeného termínu bez chemických a mechanických zásahů ( navržený termín 15.2. )
-
výsev hlavní plodiny“
Porost meziplodiny žadatel musí nejdříve 16. února a nejpozději 31. května zapravit do půdy a následně musí vysít hlavní plodinu. Porost meziplodiny musí být zapraven do půdy před výsevem hlavní plodiny, která musí být sklizena v daném kalendářním roce. Z toho vyplývá, že za hlavní plodinu nelze pro tyto účely považovat ozimy.
Národní dotace
-
Dotační
program
:
Udržování
a
zlepšování
genetického
potenciálu
vyjmenovaných hospodářských zvířat. Předmět dotace : Kontrola užitkovosti -
Dotační program : Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu ( IBR )
-
Dotační program : Nákazový fond. Předmět dotace : Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů
Kontrola užitkovosti – jedná se o „podporu chovateli, jehož hospodářská zvířata jsou zařazena do kontroly užitkovosti (KU) , oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace. -
Skot : do 80 Kč na jeden kus v KU (u dojeného skotu stupně A4 , dle průměrného stavu za období od 1.1. do 30.6. daného roku),
-
Prasata : do 3 000 Kč na jednu prasnici – matku kanců (dle kritérií PK) v KU v uznaných nukleových chovech, 43
do 2 000 Kč na jednu prasnici (plemene bílé ušlechtilé, nebo landrase) zařazenou do tvorby superplodných linií (dle kritérií PK), do 200 Kč na jednu prasnici v uznaných rezervních chovech“
Národní ozdravovací program od IBR – jedná se o „ podporu chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s odběrem krve a jejím následným laboratorním vyšetřením uskutečňovaným v prvním roce ozdravování v rámci NOP IBR v laboratořích státních veterinárních ústavů (SVÚ) nebo Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL). Platí pro jeden kus zařazený do ozdravování takto : 1x odběr krve na vyšetření v prvním roce a 2 x v závěrečném roce ozdravování a podporu na částečnou úhradu nákladů spojených s pořízením markerové vakcíny pro IBR skotu“ Výše dotace v roce 2008 : do 13 Kč za provedený odběr krve do 40 Kč na 1 dávku markerové vakcíny proti IBR
Nákazový fond – „podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů v období od 1.10. 2007 do 30.9.2008. Výše dotace : do 5 Kč za kg hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti dle zákona č. 166/1999 Sb.“
Podpůrný garanční a lesnický fond
-
Dotační program : Podpora pojištění – Podpora pěstiteli na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin
-
Dotační program : Podpora pojištění – Podpora chovateli na úhradu nákladů spojených s pojištěním hospodářských zvířat
-
Dotační program : Podpora krátkodobého financování
Podpora pojištění : účelem dotačního titulu podporujícího pojištění je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám. Podpora částečně kompenzuje pojistné vynaložené na zemědělské pojištění. 44
Pojištění plodin - podpora bude poskytnuta pěstiteli, který splňuje všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění uvedené v Zásadách PGRLF, a který na své jméno sjednal smluvní pojištění plodin a uhradil pojistné ve výši minimálně 1000,- Kč za příslušný rok. Podpora bude poskytnuta ve výši 35 % z uhrazeného pojistného Za plodiny se nepovažují lesní porosty a lesní školky. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění plodin zejména pro případ: •
krupobití,
•
požáru,
•
vichřice,
•
povodně nebo záplavy,
•
sesuvu půdy,
•
vyzimování,
•
vymrznutí,
•
jarního mrazu nebo mrazu.
Pojištění hospodářských zvířat - podpora bude poskytnuta chovateli hospodářských zvířat, který splňuje všechny podmínky pro poskytnutí finanční podpory pojištění uvedené v
Zásadách PGRLF, a který na své jméno sjednal smluvní pojištění
hospodářských zvířat pro případ nákaz a dalších hromadných onemocnění a uhradil pojistné ve výši minimálně 1000,- Kč za příslušný rok. Podpora bude poskytnuta ve výši 20 % z uhrazeného pojistného.
Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění
hospodářských zvířat zejména pro případ: •
živelních škod,
•
nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění infekčního nebo parazitárního původu,
45
Podpora krátkodobého financování : jedná se o poskytnutí finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěru. U Žadatele musí v době podání žádosti tvořit příjmy ze zemědělské výroby, z činností v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby, dotací z veřejných zdrojů a dalších relevantních plnění alespoň 25% celkových příjmů. Na stejný záměr nesmí být Žadateli poskytnuta dotace nebo příspěvek z rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu nebo státních fondů nebo Národního fondu či strukturálních fondů EU nebo Programu rozvoje venkova apod.
3.6.3.2. Výše dotací v ZD Vrahovice v roce 2008
Podnik v roce 2008 žádal o podporu ve formě dotací vyplácených Státním zemědělským intervenčním fondem a to z dotačních zdrojů zahrnujících jednotnou platbu na plochu včetně doplňkových plateb na plochu a velkou dobytčí jednotku, dále platbu za cukr a za pěstování meziplodin v rámci agroenvironmentálního programu a za využívání poradenských služeb. Podpůrný garanční a lesnický fond (PGRLF) poskytl organizaci podporu ve formě dotací na úhradu nákladů spojených s pojištěním plodin a hospodářských zvířat a na úhradu části úroků z úvěru. Čistě ze státního rozpočtu ČR administrované Ministrem zemědělství ČR podnik obdržel podporu ve formě dotací v programu na kontrolu užitkovosti, dále na národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy (IBR) a na částečnou náhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů.
Stanovené sazby pro rok 2008 : - SAPS (jednotná platba na plochu ) : 3.072,70 Kč/ha - TOP-UP ( doplňková platba na plochu ) : 1.341,40 Kč/ha - TOP-UP ( doplňková platba na VDJ ) : 1.669,40 Kč/VDJ 46
- Oddělená platba za cukr : 271,41 Kč/t - Osa II ( meziplodiny ) 4.580,00 Kč/ha - Osa I (poradenská činnost): 16.000,00 Kč - PGRLF – podpora pojištění plodin : 131.046,00 Kč - PGRLF – podpora pojištění zvířat : 20.514,70 Kč - PGRLF – dotace části úroků z úvěru 194.432,00 Kč - Národní dotace – neškodné odstraňování kadáverů 52.462,00 Kč - Národní dotace – IBR : 32.360,00 Kč - Národní dotace – Kontrola užitkovosti : 17.222,40 Kč
Podnik v roce 2008 obdržel dotace na plochu 999,74 ha z dotačního titulu SAPS a TOPUP v celkové výši 4.414,10 Kč ( z toho doplňková platba na plochu z dotačního titulu TOP-UP činila 1341,40 Kč/ha ) , dále 1.669,40 Kč/VDJ na 329 ks VDJ a v rámci oddělené platby za cukr 271,41 Kč/t za celkem 7.564 tun. Z dotačního titulu Pěstování meziplodin obdržel 4.580,-Kč/ ha za 93,14 ha vysetých meziplodin. V rámci podpory poradenské činnosti získal 16.000,- Kč, na úhradu části pojištění pak 131.046,-Kč na pojištění plodin a 20.514,70 Kč na pojištění hospodářských zvířat. Část úroků z úvěru jim byla dotována částkou 194.432,- Kč. Na neškodné odstraňování kadáverů získali z titulu Národních dotací 52.462,-Kč, na národní ozdravovací program IBR 32.360,-Kč a na Kontrolu užitkovosti částku 17.222,40 Kč.
47
Celková výše dotací v roce 2008 činila částku 8.054.355,81 Kč. Z toho : - SAPS (jednotná platba na plochu ) :
3.070.917,88 Kč
- TOP UP ( doplňková platba na plochu ) :
1.340.621,99 Kč
- TOP UP ( doplňková platba na VDJ ) :
549.232,60 Kč
- Oddělená platba za cukr:
2.043.036,40 Kč
- Osa II (meziplodiny) :
586.509,84 Kč
- Osa I (poradenská činnost):
16.000,00 Kč
- PGRLF – podpora pojištění plodin :
131.046,00 Kč
- PGRLF – podpora pojištění zvířat :
20.514,70 Kč
- PGRLF – dotace části úroků z úvěru
194.432,00 Kč
- Národní dotace – neškodné odstraňování kadáverů
52.462,00 Kč
- Národní dotace – IBR :
32.360,00 Kč
- Národní dotace – Kontrola užitkovosti :
17.222,40 Kč
3.6.4.
Obchodní partneři, komodity
ZD Vrahovice spolupracuje dle komodit s těmito obchodními partnery : -
mléko – je prodáváno podnikem přes odbytovou organizaci Milkagro a.s. do mlékárny OLMA, a.s. Olomouc . Milkagro je majoritním vlastníkem Olmy, a.s., je to sdružení prvovýrobců a dodavatelů. OLMA a.s. Olomouc se zabývá výrobou a prodejem mlékárenských výrobků.
-
prasata, jalovice a krávy – podnik obchoduje s firmou MAKOVEC a.s, která se zabývá porážkou a bouráním jatečních zvířat a výrobou a prodejem čerstvého masa a masných výrobků. Odbyt je rovněž zajišťován soukromým řezníkem firmy Řeznictví Tesař Bílovice. 48
-
potravinářská pšenice – odbyt potravinářské pšenice zajišťuje MORAGRO a.s. Prostějov, Mlýn Kojetín spol. s.r.o. a NAVOS a.s., Kroměříž. MORAGRO a.s. Prostějov se zabývá výrobou a prodejem krmných směsí a nákupem i prodejme obilovin, olejnin a luštěnin. Mlýn Kojetín výrobou a prodejem pekařské žitné a pšeničné mouky a NAVOS a.s. výrobou krmných směsí pro hospodářská zvířata
-
sladovnický ječmen - odbyt sladovnického ječmene zajišťuje výhradně firma SOUFFLET Agro a.s., Prostějov, která zajišťuje komplexní servis agroobchodu a služeb
-
mák – je prodáván příležitostným obchodníků za hotovost
-
cukrovka – odbyt cukrovky je zajišťován výhradně akciovou společností Cukrovar Vrbátky
-
řepka – je prodávána bez mezistupně skladování přímo tzv. „ od kombajnu“ firmě MJM Litovel a.s. Společnost MJM Litovel a.s. je významným poskytovatelem zemědělských služeb v rámci celé ČR. Mezi hlavní činnosti patří nákup a prodej hnojiv, pesticidů, rostlinných produktů, mlynářská výroba, výroba krmných směsí, prodej PHM, aplikační práce v RV a v posledních osmi letech i služby v precizním zemědělství, známé u nás pod obchodním názvem „PREFARM“.
-
kukuřice zrnová – odbyt zajišťuje NAVOS a.s., Kroměříž, která se zabývá výrobou krmných směsí pro hospodářská zvířata.
4. HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ
Příznivý začátek roku 2008 byl ovlivněn i velmi dobrým ekonomickým dopadem roku 2007, kdy se ceny komodit vyhouply nad očekávání, stoupaly ceny výrobků jak v rostlinné, tak v živočišné produkci. Tento stav trval zhruba do poloviny roku 2008, kdy nastal dramatický obrat. Začal se rozpadat světový finanční systém a s bankrotem velkých investičním bank, klesal strmě i hrubý domácí produkt v celém rozvinutém světě. 49
Ceny všech zemědělských komodit se v průběhu roku 2008 začaly rychle propadat, přičemž náklady zůstávaly na stejné úrovni Snad nejhorší situace byla v odbytu mléka. Před rokem 2008 byla cena mléka 10 Kč/l, v lednu a únoru roku 2008 spadla cena na neuvěřitelných 6 Kč/l, což znamenalo ztrátu pro chovatele na každém litru 2 Kč.
4.1. Výsledky jednotlivých výrobních úseků podniku : 4.1.1. Rostlinná výroba Rok 2008 se řadil mezi teplotně nadprůměrné i zima byla nadprůměrně teplá, málo sněhu a bez vysokých mrazů, o čemž svědčí, že již 21. února se zahajovali polní práce. Rostlinná výroba využila příznivých klimatických podmínek celého roku, kdy dešťové srážky byly svými 453 mm sice podprůměrné, ale optimálně rozložené a dobře načasované pro většinu plodin. Porosty ozimých pšenic a řepek dobře přezimovaly a včasné zasetí jařin, vláha, teploty a kvalitní agrotechnika dávaly naději dobrých výnosů. Vzcházení jarních ječmenů, cukrovky a máku bylo optimální. Kombinace správného hnojení a dešťových srážek ve správný čas se pozitivně odrazily na budoucí úrodě. K agronomických opatřením zlepšujícím stav půdy a zabraňujícím půdní erozi, patří setí meziplodin na výměře 93 ha. Značnou polehlost porostů obilovin a tím i vyšší pracnost při sklizni způsobila větrná vichřice s prudkým deštěm 25. června. Žňové práce započaly 18. července sklizní jarního ječmene a sklizeň obilovin byla ukončena 7. srpna. Do 20. srpna organizace postupně sklízela mák. Velmi pozitivně se na průběhu žní odrazila nově pořízená výkonná technika a příznivé počasí. Bylo dosaženo vysokých výnosů obilovin. Výnos řepky byl ovlivněn napadením porostů hlízenkou. Sklizeň obilovin byla zajištěna jednak dvěmi vlastními sklízecími mlátičkami a také dvěmi cizími. Podzimní sklizňové práce započaly 29. srpna silážováním kukuřice a 22. září sklizní cukrovky, která probíhala až do 20. listopadu. Do Cukrovaru Vrbátky a.s. bylo dodáno 8 166 tun cukrovky o průměrné digesci 17,2 %.
50
Dosažené výnosy u jednotlivých plodin -
pšenice ozimá – 229 ha bylo oseto 4 potravinářskými odrůdami, průměrný čistý výnos 70,63 q/ha s nejvyšším výnosem u odrůdy Merito na pozemku Pod Vinohrady 84,76 q/ha. Celá úroda byla sklizena v potravinářské kvalitě.
-
Ječmen jarní – 237 ha oseto 4 sladovnickými odrůdami, rekordní průměrný čistý výnos dosáhl 72,64 q/ha s nejvyšším výnosem u odrůdy Sebastian na pozemku Napěti 79,5 q/ha.
-
Obiloviny celkem – 466 ha, průměrný čistý výnos 71,75 q/ha
-
Řepka ozimá – oseto 71 ha 2 odrůdami, průměrný čistý výnos 28 q/ha
-
Mák – oseto 122 ha 2 odrůdami, průměrný čistý výnos 7,74 q/ha s nejvyšším výnosem u odrůdy Marathón na pozemku Sakandr 9,06 q/ha
-
Cukrovka – oseto 166 ha, 5 odrůd, průměrný čistý výnos 491 q/ha, cukernatost dosahovala 17,2 %
-
Kukuřice na siláž – oseto 68 ha, dosaženo bylo průměrného čistého výnosu 430 q/ha
-
Vojtěška – oseto 77 ha, výnos zelené hmoty 430 q/ha
-
Vojtěško- tráva – oseto 29 ha, výnos zelené hmoty 391 q/ha
Díky nadprůměrným výnosům vojtěškové senáže, sena a kukuřičné siláže, byla v dostatečném množství zajištěna kvalitní objemná krmiva pro živočišnou výrobu. Na úseku rostlinné výroby bylo v roce 2008 dosaženo velmi dobrých výsledků
4.1.2. Živočišná výroba Rozhodující komoditou v živočišné výrobě je pro podnik mléko. Ve výrobě mléka dosahuje organizace po řadu let vynikajících výsledků. Průměrná dojivost na jednu dojnici a den byla v roce 2008 ve výši 22,37 litrů, což odpovídá roční užitkovosti 8 165 litrů na kus. V tržnosti mléka dosahuje podnik 97 % . Dosahované výsledky v produkci mléka řadí podnik ZD Vrahovice na druhé místo na okrese Prostějov.
51
Ve výrobě vepřového masa a v chovu prasat vůbec je v posledních třech letech situace stále horší i když dosahované přírůstky jsou velmi dobré – u selat 23 dkg, u předvýkrmu 44 dkg a u výkrmu prasat 76 dkg. Neudržitelnou situaci zapříčinily velmi nízké výkupní ceny vepřového masa, které jsou i v roce 2008 pod hranicí 30 Kč, tedy pod hranicí vlastních výrobních nákladů. Organizace se rozhodla zrušit chov prasnic a nadále se zabývá jen výkrmem prasat bez uzavřeného obratu stáda. Prasata organizace nakupuje od jediného dodavatele, který má dobrý a zdravý chov.
4.1.3. Nové stroje, zařízení a technologie Měřítkem při rozhodování o nákupu strojů je vždy hlavně jejich výkonnost, náhrada lidské práce, životnost, energetická náročnost, zvyšující se nároky na bezpečnost práce a všem těmto nárokům odpovídající přiměřená cena. Těmto požadavkům vyhověla nová samojízdná sklízecí řezačka značky John Deere typ 7200, která nahradila již zcela nevyhovující poruchovou starou řezačku. Touto investicí se podařilo zvýšit kvalitu objemných krmiv na vysokou úroveň a navíc se urychlil přísun hmoty na silážní důl a nemusel se pořizovat dusač siláže. Na úsek řízení družstva bylo pořízeno osobní vozidlo značky Renault za vyřazené osobní vozidlo Škoda Octavia. Na údržbu odstavných ploch a cest na farmě, případně i znečištěných cest v obci, podnik pořídil v roce 2008 traktorový kartáčový tažený zametač. Na prohlubování a kypření ornice na utužených pozemcích zakoupili hloubkový kypřič značky Farmet. Nevyhovující jednostranný výkonný pluh nahradili zánovním 5-radličným obracecím pluhem značky Pöttinger. Stavební úpravy byly provedeny na kravíně v dojírně a na silážní jámě OMD Vrahovice. Organizace dále provedla opravu zdiva a nové fasády na pronajatém skladu náhradních dílů, skladu hnojiv a vrátnici. Na posklizňové lince bylo opraveno plechové opláštění a proveden jeho nátěr.
52
Na OMD Vrahovice byl vybudován další kondiční výběh pro mladý dobytek včetně elektrického ohradníku.
4.2.
Nástin hospodaření v roce 2009
4.2.1. Rostlinná výroba Podnik v roce 2009 pokračuje v zavedených technologiích pěstování plodin střídáním cukrovky, ječmene jarního, pšenice ozimé, máku, řepky ozimé a pícnin na orné půdě. I v tomto roce pěstovali cukrovku na 165,5 ha výměry, což odpovídá dlouhodobému průměru, kdy byla tato plodina pěstována na ploše od 142 ha do 174 ha. V roce 2008 na ploše 166 ha. Bylo dosaženo čistého výnosu 59,578 t/ha, který je o 10,4 t/ha vyšší než v roce předcházejícím a převyšuje i dlouhodobý průměr. Ječmen jarní pěstovali na 262,2 ha a dosáhli průměrného výnosu 6,562 t/ha. V roce 2008 dosáhli výnosu 7,264 t/ha na výměře 237 ha. Lepšího výsledku v porovnání s předchozím rokem dosáhli ve výnosu pšenice ozimé na výměře 238,39 ha, kdy bylo dosaženo průměrného výnosu 7,625 t/ha, zatímco v roce 2008 na ploše 229 ha se sklidilo 7,063 t/ha. Na ploše 19,73 ha byla vyseta kukuřice na zrno na místě nevzešlého máku. Obilniny v roce 2009 pěstovali na výměře 520,32 ha, což je o 54,32 ha více, než v roce 2008, kdy obilniny pěstovali na ploše 466 ha. V roce 2009 pěstovali na 85,65 ha mák setý. Porost byl poškozen po odkvětu krupobitím, což se nepříznivě projevilo na výnosu. Bylo dosaženo v průměru 0,4 t/ha. Škoda byla kompenzována náhradou od České pojišťovny, a.s., u které je podnik pojištěn pro případ škod na plodinách způsobených krupobitím. V předchozím roce bylo zaseto 122 ha této olejniny a výnos činil 0,774 t/ha. Řepka ozimá byla pěstována na 74,99 ha a bylo dosaženo vynikajícího výnosu 4,105 t/ha. V porovnání s rokem 2008, kdy průměrný výnos činil 2,8 t/ha a bylo oseto 71 ha, je tento výsledek o 1,3 t/ha vyšší. Pícniny byly v roce 2009 zasety na výměře 150 ha, z toho silážní kukuřice byla zaseta na 76 ha a vojtěška na ploše 74 ha. V roce 2008 byly pícniny pěstovány na ploše 175 ha. V porovnání s rokem 2008, kdy průměrný výnos činil 41,54 t/ha, byl výsledek v roce 2009 o 18,14 t/ha nižší.
53
Tab. 4 Pěstované plodiny – porovnání roku 2008 a 2009 plodina
Výměra 2008 v ha
Průměrný výnos t/ha
Výměra 2009 v ha
Průměrný výnos t/ha
cukrovka
166
49,137
165,5
59,578
Pšenice ozimá
229
7,063
238,39
7,625
Ječmen jarní
237
7,264
262,2
6,552
Mák
122
0,774
85,65
0,402
Řepka ozimá
71
2,8
74,99
4,105
Pícniny
175
41,541
150
23,40
19,73
9,00
Kukuřice zrno
4.2.2. Živočišná výroba V chovu skotu v roce 2009 nedošlo v ZD Vrahovice k výrazným změnám, podnik i nadále pokračuje ve výrobě mléka, která je v tomto roce
zatížena nepříznivými
výkupními cenami. Chov prasat byl omezen na výkrm, byla zrušena porodna a tím i původně uzavřený chov prasat. Důvodem jsou velmi nízké výkupní ceny vepřového masa, které způsobují podniku ztráty již několik let.
Tab.5 Stavy chovaných zvířat Skot celkem
Dojnice
Prasata
Prasata
ks
ks
celkem ks
výkrm ks
Rok 2008
475
247
750
502
Rok 2009
411
215
380
380
54
5. DISKUSE
Zemědělské družstvo Vrahovice hospodaří na 1000 ha orné půdy. Hospodaření je zaměřeno na rostlinnou i živočišnou výrobu. Z rozboru osevních postupů je zřejmé, že podnik střídá sedm druhů plodin a to pšenici ozimou, ječmen jarní, cukrovku, řepku ozimou, mák a z pícnin pak kukuřici na siláž a vojtěškotrávy. Pěstováním pícnin je podnik soběstačný při výrobě objemných krmiv pro chovaná hospodářská zvířata, z kterých jsou ekonomicky nejzajímavější dojnice a prasata na výkrm. Skloubením živočišné výroby s rostlinnou je zajištěna i stabilní dávka organických hnojiv do půdy, která je zejména důležitá pro cukrovku. Podnik se nachází v typické řepařské oblasti s ideálními klimatickými i půdními podmínkami pro pěstování této plodiny. Cukrovka při současném zaorání hnoje a chrástu je zlepšující plodinou, která zanechává na pozemku vysoký podíl organické hmoty. Jako hlubokokořenící rostlina navíc prokypřuje půdu. V osevním postupu je zařazeno každoročně více jak 160 ha cukrovky různých odrůd. Osevní postupy vycházejí ze základních pravidel střídání plodin a jsou vhodně doplněny pěstováním meziplodiny, kterou je v podniku výhradně svazenka. Je tak splněna podmínka pro získání finančních prostředků z dotačního titulu zaměřeného na zlepšování životního prostředí a krajiny Osa II z Programu rozvoje venkova, kterou podnik každoročně využívá. V roce 2008 se jednalo o částku 4 580 Kč/ha, což při 93,14 ha vyseté meziplodiny není zanedbatelné. Výnosy jednotlivých plodin jsou velmi dobré a odpovídají klimatických podmínkám a vyváženému poměru živin v půdě, což je zřejmé z výsledků agrochemického rozboru půd. Půdy vykazují na výměře 504,8 ha neutrální reakci, slabě kyselou pak na 406,8 ha a kyselou na 86,4 ha, jsou nevápnité až vápnité s potřebou vápnění 126,9 CaO t/ha/rok. Obilniny dosahují kvality potravinářské pšenice a sladovnického ječmene a v této hodnotě jsou prodávány. Cukrovka jako významná komodita dosahuje dlouhodobě stabilních výnosů o cukernatosti 17 a více %, v roce 2008 bylo naměřena hodnota cukernatosti 17,2 %. Hrubý výnos v roce 2008 dosáhl hodnoty 56,201 t/ha, což odpovídá dlouhodobému průměru družstva. Procento srážek činilo 12,59 % a čistý výnos 49,137 t/ha. Pícniny dosáhly nadprůměrných výnosů a kvalita objemných krmiv byla navíc zlepšena díky nové řezačce, kterou podnik v hodnoceném roce zakoupil. Na 55
výnosu řepky ozimé se negativně projevilo napadení hlízenkou obecnou. Jako opatření proti výskytu této houby je vhodný odstup hostitelských rostlin v osevním postupu a používání mořeného osiva. I přes tato opatření a použití fungicidního postřiku se rozšíření houby nepodařilo zamezit. Výnos tak činil v průměru 2,8 t/ha. Oproti rostlinné výrobě, kde podnik dosahuje stabilně výborných výsledků, je oblast živočišné
výroby,
díky
dlouhodobě
nízkým
výkupním
cenám,
ekonomicky
problematičtější. Podnik chová skot s uzavřeným obratem stáda v počtu 475 ks, z toho 247 dojnic s průměrným nádojem 22,37 l/dojnici a den. Náklady na 1 litr mléka v roce 2008 činily 7,72 Kč. Nejvyšší položku tvořila spotřeba nakoupeného krmiva, která se oproti předcházejícímu období roku 2007 zvýšila díky vyšším kupním cenám o 23, 4 %, to je z 1,70 Kč/ l na 2,22 Kč/l. Tržba za 1 litr mléka ve sledovaném roce činila v průměru 7,94 Kč. Rozdíl mezi náklady a tržbou za 1 litr mléka tak činí zisk 0,22 Kč. Tato položka je navýšena vlastní produkcí chlévské mrvy, narozenými telaty a tržbou za jatečné krávy o 0,72 Kč/l a finančním příspěvkem z dotačního titulu TOP-UP na jednu VDJ vedenou v ústřední evidenci, který činil v roce 2008 na 1 litr mléka 0,28 Kč. Zisk z jednoho litru tedy činil se všemi příspěvky a tržbami 1,22 Kč. Ve srovnání s rokem 2007 však došlo k poklesu tržní ceny o 4,1 % a nárůstu nákladů také o 4,1 %. Zisk z jednoho litru mléka tak klesl z 1,84 Kč v roce 2007 na 1,22 Kč v roce 2008, tedy o 33,7 %. Další vývoj cen u této komodity však není nijak optimistický. V roce 2009 prudce klesla výkupní cena mléka a nedosahovala ani 6 Kč za litr. „Je to nejpalčivější úskalí současného dění v tomto sektoru, kterým se aktivně zabývá Agrární komora ČR“. Problémy s chovem prasat jsou rovněž spojeny s výkupními cenami za jeden kg jatečně upraveného těla a jsou pro podnik dlouhodobě ztrátové. Z tohoto důvodu nedošlo k dalším úpravám na porodně a chov prasnic byl zrušen. Tím byl zrušen i uzavřený obrat stáda. Organizace nadále chová prasata na výkrm, selata však nakupuje. S nákupem selat je sice spojeno riziko, které při uzavřeném obratu stáda odpadá, především riziko zavlečení infekčního onemocnění do chovu, ale podnik se obrátil na organizaci, která je v tomto směru bezproblémová. Průměrná cena zemědělských výrobců za rok 2008 u prasat v jakostních třídách SEU činila v České republice 30,39 Kč/kg a u jakostních tříd ROP jen 23,40 Kč/kg. V ZD Vrahovice utržili v tomto roce za kg vepřového masa v průměru 29,92 Kč/kg, což nepokrylo náklady a došlo ke ztrátě 0,44 Kč na kg vyrobeného masa u kategorie výkrmu. Ztrátové byly všechny kategorie prasat a z přehledu vyplývá, že z živočišné 56
produkce nebyla ve sledovaném roce ztrátová pouze výroba mléka. Živočišná výroba jako celek vychází pro podnik rovněž ztrátová a to částkou 1 368 714 Kč. ZD Vrahovice v roce 2008 získalo finanční prostředky ve formě dotací ve výši 8 054 355,81 Kč, z toho 87 % činí přímé platby, tzn. jednotná platba na plochu a doplňková platba na plochu, oddělená platba na cukr a doplňková platba na VDJ. Organizace získala nemalý obnos z dotačního titulu na podporu životního prostředí a krajiny z Programu rozvoje venkova za pěstování meziplodin a na podporu poradenské činnosti. Rovněž využila podpory pojištění plodin a zvířat, na které jim PGRLF přispěl celkovou částkou 151 560,70 Kč. V rámci národních dotací získal podnik celkem 102.044,40 Kč. Provozní výnosy v roce 2008 dosáhly částky 80 229 155 Kč, finanční výnosy činily 384 725 Kč, provozní náklady 75 847 506 Kč, finanční náklady ve formě úroků a ostatních poplatků 610 191 Kč, mimořádné náklady ve formě odložení daně 642 886 Kč, náklady celkem dosáhly výše 77 100 583 Kč Podnik v roce 2008 dosáhl celkového výnosu z hospodaření v částce 80 613 880 Kč, přičemž vynaložil částku 77 100 583 Kč a jeho hospodářský výsledek tak činil 3 513 297 Kč. Z toho vyplývá, že výše získaných dotačních dávek se nemalou měrou podílí na výnosu podniku a to téměř 10 %. V případě absence finančního obnosu z jmenovaných dotačních titulů by hospodářský výsledek organizace byl ztrátový částkou 4 541 059 Kč. Ekonomická situace družstva, stejně jako všech zemědělských podniků v České republice, se odvíjí od situace na finančním trhu Evropské unie. Z analýzy vyplývá, že hospodaření podniku je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni a jen díky tomu byla dosud udržitelná i celkově ztrátová živočišná výroba, do které podnik vynaložil nemalé investice. Družstvo se technologicky rozvíjí, o čemž svědčí nemalé investice do nových strojů a technologií a patří mezi úspěšné a konkurenceschopné zemědělské firmy. V rostlinné výrobě se zaměřil na tradiční a vyzkoušené plodiny, u kterých dosahuje stabilně výborných výsledků. V oblasti živočišné výroby se rozhodl pro nový způsob produkce vepřového masa s vyřazením prasnic a v produkci mléka je stejně jako řada dalších producentů závislá na jednáních vlády o nastolení konkurenčních podmínek jak pro staré, tak pro nové členské země Evropské Unie. Družstvo bylo celé uplynulé období trvale v platební schopnosti, nemá žádných pohledávek a průběžně je schopno plnit své závazky. V roce 2008 zhodnotilo družstevní majetek a vytvořilo pozitivní hospodářský výsledek. 57
5. ZÁVĚRY Cílem bakalářské práce bylo shromáždit podklady o hospodaření zemědělského podniku a jeho komplexní zhodnocení s vyhodnocením možnosti využití dotací pro optimalizaci hospodaření a návrhy ke zlepšení.
Z dostupné agronomické a účetní evidence družstva jsem vyhotovila přehledné tabulky mapující období 2007 a 2008. V případě osevních postupů je hodnoceno období od roku 2000 do roku 2008, rovněž formou tabulky.
V rostlinné výrobě podnik vykazuje dlouhodobě dobré výsledky a přestože je závislý na vývoji cen produktů, je tato produkce zisková. Navíc je silně spjata i s druhou oblastí podnikaní družstva, s živočišnou výrobou, pěstováním kvalitních objemných krmiv.
Živočišná výroba odráží ekonomickou situaci zemědělství celé naší republiky a jen díky vysoké úrovni družstva, která je podpořena investicemi do nových technologií, je i v této době předpoklad zachování chovu skotu a výroby mléka. V případě chovu prasat je situace horší a ztráty jsou vykazovány po dobu tří let, proto organizace nepřistoupila k rekonstrukci stájí a omezila výrobu pouze na výkrm prasat.
Finanční prostředky z dotačních titulů podnik využívá na pokrytí ztrát ve výrobě především vepřového masa a k nákupu nových technologií, strojů a zařízení. Díky tomu je podnik soběstačný a potřeba najímat služební organizace je minimální, týká se jen období sklizně. Z rozboru je zřejmé, že bez dotací by byl podnik ve sledovaném roce ztrátový částkou převyšující 4 miliony korun ( 4 541 059 Kč ). Tato skutečnost se týká všech našich zemědělců, a proto je známkou dobrého hospodaření znalost této problematiky a jejího využití k dosažení prosperity.
V oblasti sociální sféry došlo v uplynulých letech ke snížení počtu zaměstnanců na minimum. V současné době v rostlinné výrobě pracuje 13 lidí, což odpovídá 77 ha na jednoho. V živočišné výrobě pracuje 7 lidí. Ani po zrušení porodny prasnic ke snížení stavu nedošlo, protože ošetřovatelky zajišťovaly současně i práci u skotu. 58
V oblasti živočišné výroby bych doporučila omezení nebo úplnou likvidaci chovu prasat z důvodu dlouhodobě nízkých výkupních cen vepřového masa. Vzhledem k tomu, že v současné době dochází k nákupu selat a podnik již nehospodaří s uzavřeným obratem stáda, je velké riziko zavlečení infekčního onemocnění do chovu, což by přineslo další ztráty. Ušetřené finanční prostředky bych přesunula na pokrytí případných, a vzhledem k vývoji cen na trhu v roce 2009, očekávaných ztrát ve výrobě mléka. Lze předpokládat, že ceny mléka se časem stabilizují a je to jedna z mála komodit, která průběžně přináší podniku pravidelné finance.
V rámci využití dotací zvolil podnik správnou cestu. Využívá v podstatě veškeré dostupné dotace, na které má nárok. Investuje do údržby krajiny a životního prostředí, investuje do poradenské činnosti a v neposlední řadě do pojištění plodin pro případ škod na plodinách a
do pojištění hospodářských zvířat pro případ nákaz a dalších
hromadných onemocnění.
Vzhledem k tomu, že se podnik nezabývá přidruženou výrobou, navrhuji investovat do výstavby peletovací linky na výrobu rostlinných pelet s využitím dotací z Programu rozvoje venkova, konkrétně Osy I na modernizaci zemědělských podniků a Osy III na diverzifikaci činností nezemědělské povahy. V rámci podpory obnovitelných zdrojů energie je poskytována Evropskou unií finanční podpora ve výši až 60 % způsobilých nákladů na stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické účely. V podopatření Osy III jsou podporovány kromě jiného i peletárny a briketárny. V roce 2009 se zvýšily max. způsobilé výdaje pro kotelny a peletárny z 5 mil. Kč na 15 mil. Kč a předběžný termín příjmu žádostí je stanoven na únor 2010. Předpokládám tak zlepšení výkonnosti podniku, zvýšení jeho konkurenceschopnosti a lepší využití rostlinných zbytků pěstovaných plodin, v ZD Vrahovice konkrétně kukuřice, řepky ozimé a máku .
59
pšenice ozimé, ječmene jarního,
7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
LEIBER Franz a kol., Nauka o hospodaření zemědělského podniku, Český institut agrární ekonomiky Praha,1991, str. 94, 230,237,240,250,266,267 KOSTELANSKÝ František a kol., Obecná produkce rostlinná, Agronomická fakulta MZLU Brno, 1997, skripta, ISBN 80-7157-245-4 NĚMEC Jiří, Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha, 2001, ISBN 80-85898-90-X, str.164 PETR Jiří a kol., Rukověť agronoma, Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1989, ISBN 80-209-0062-4 PŘIDAL Jan, Konec selského stavu na Prostějovsku, JANUA-PhDr. Jaroslava Čajová Praha, 2006, ISBN 80-86859-05-3 Katalog hnojiv, AGROFERT HOLDING, a.s., Praha 2009 Praktická příručka Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2008, Ministerstvo zemědělství České republiky 2008, ISBN 978-80-7084-678-0, str. 10, 15, 16 Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace v rámci Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 – 2013,Ministerstvo zemědělství České republiky, 2007 Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013, zkrácená a upravená verze pro potřeby Libereckého kraje, Liberecký kraj, resort rozvoje venkova, zemědělství, životního prostředí a informatiky, 2006, str. 50 Příručka pro žadatele 2008, Státní zemědělský intervenční fond 2008, str.7 až 9, 22 Zemědělský kalendář 2010, ZK, s.r.o., ISBN 978-80-904388, str. 8
60
8. SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH DOKUMENTŮ
Online zprávy hospodářských novin z 11.3.2009, rozhovor s předsedou Agrární komory Janem Velebou, dostupné na internetu : http://ekonomika.ihned.cz/c1-35635530-online-veleba-nejlepsi-by-byl-zivot-bez-dotaci Podpora pojištění, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, dostupné na internetu : http://www.pgrlf.cz/pojisteni/podpora.php Struktura dotačních zdrojů, e- AGRI,dostupné na internetu : http://eagri.cz/public/eagri/dotace/
9. SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1
Produkce v rostlinné výrobě k 31.12.2008
Příloha č. 2
Produkce v PV k 31.12.2007
Příloha č. 3
Produkce v živočišné výrobě k 31.12.2007
Příloha č. 4
Produkce v živočišné výrobě k 31.12.2008
Příloha č. 5
Tržby v rostlinné výrobě k 31.12.2008
Příloha č. 6
Tržby v živočišné výrobě k 31.12.2008
Příloha č. 7 Stav nedokončené výroby k 31.12.2008 Příloha č. 8
Výsledovka za střediska k 31.12.2008
Příloha č. 9
Výsledovka za podnik k 31.12.2008
Příloha č. 10 Náklady na 1 litr mléka k 31.12.2008 Příloha č. 11 Dotace za rok 2008 Příloha č. 12 Osevní postupy 2000-2003 podle pozemků Příloha č. 13 Osevní postupy 2004-2008 podle pozemků
61
Příloha č. 1
Produkce v rostlinné výrobě k 31.12.2008
Kč
průměrný výnos
Kč
množství
2007 průměrný výnos v q/ha
množství v q
2008
pšenice
16162 4 848 615,00
70,63
18302
5 490 777,00
81,49
ječmen
17237 5 170 995,00
72,64
12603
3 780 777,00
54,89
pšenice sláma
9835
344 225,00
8605
301 182,00
ječmen sláma
1326
53 040,00
1384
55 360,00
řepka
1991 1 394 036,00
28
3230
1 938 108,00
45,3
942 2 636 368,00
7,74
764
2 139 648,00
6,42
cukrovka
81656 6 532 488,00 491,37
82404
řízky
10017
kukuřice na siláž
mák
8813
17 626,00
28158 1 407 900,00 411,49
26240
1 049 600,00
vojtěška
33073
992 178,00 430,18
20659
413 171,00 207,31
vojtěškotráva
11466
343 970,00 390,79
5775
115 491,00 240,28
celkem
20 034,00
6 592 336,00 497,46
23 743 849,00
21 894 076,00
317,6
Příloha č. 2
Produkce v PV k 31.12.2008
78 229,00
43862
16120 1 289 574,00
1081020
10903
907 358,00
484800
25022 1 626 421,00
1407900
23288 1 977 067,00
1049600
řízky siláž směsi
9056
181 128,00
18113
7219
144 372,00
501 1 283 653,00 5640
2 440 085,00
2 380 518,00
613 1 204 448,00 celkem
14437
501 1 161 592,00 6100
613 1 144 774,00
501 1 283 653,00 5 834 858,00
průměrn ý výnos v q/ha
množství vq 548
Kč
označení
průměrn ý výnos v q/ha 255128
Kč
označení
297 650,00
množství vq seno
2126
senáž
2007
kukuřice siláž
2008
501 1 161 592,00 5 487 544,00
613 3 966 609,00
613 2 737 473,00
Příloha č. 3
spotřeba jádra
ks
kg
219
6570
358 050,00
7905
434 775,00
0,93
22
26350
1 185 750,00
0,83
87 1,01
jalovice chovné
15190
607 600,00
0,71
59
jalovice březí KD
12742
318 550,00
dojnice KD
79726
narozená telata přírůstky narozených telat přírůstky ostatních telat
1659
Kč
průměrn á užitkovos t průměrn ý stav
Produkce v živočišné výrobě k 31.12.2007 2007
35 21,05
218 0,37
85,5
1659
99 540,00
20,59
přírůstky selat
24300
1 458 000,00
0,23
295
chovná prasata
5350
133 750,00
0,23
63
54010
1 242 230,00
0,45
331 3,52
výkrm vepřů
101050
2 829 400,00
0,79
350 2,94
vepři celkem
155060
4 071 630,00
0,62
681 3,14
prasnice KD
26417
20,59
72 85,5
21,05
218 0,37
předvýkrm
mezisoučet
8 667 645,00
1678411
mléko
11 748 877,00
chlévská mrva
1 001 512,00
mezisoučet živočišná výroba celkem
12 750 389,00
nákup chovná prasata
21 418 034,00 ks 34
kg 4540
Kč 230 051,00
průměr ná užitkovo st průměr ný stav
selata
50,67
134
Příloha č. 4
Produkce v živočišné výrobě k 31.12.2008
Kč
6930
346 500,00
8750
481 250,00
0,82
29
29000
1 305 000,00
0,84
95
jalovice chovné
14200
568 000,00
0,72
54
jalovice březí KD
10744
268 600,00
dojnice KD
88584
narozená telata přírůstky narozených telat přírůstky ostatních telat
231
kg
průměrný stav
ks
průměrná užitkovost
2008
1131
29 22,37
242
1131
67 860,00
17,82
přírůstky selat
19210
1 152 600,00
0,2
260
chovná prasata
6000
150 000,00
0,27
60
předvýkrm
52950
1 217 850,00
0,44
332
výkrm vepřů
69800
1 954 400,00
0,76
250
vepři celkem
122750
3 172 250,00
prasnice KD
21159
mezisoučet 1981199
58
13 868 393,00
22,37
242
1 067 208,00
chlévská mrva mezisoučet živočišná výroba celkem
chovná prasata Dotace na VDJ tj. dotace na 1 l mléka
17,82 7 512 060,00
mléko
14 935 601,00 22 447 661,00 ks 32
kg 4215
Kč 219 770,00 549 232,00 0,28
52,14
průměr ná váha
nákup
582
průměr ná cena
selata
132
Příloha č. 5
pšenice r. 2007
4634
2 833 067,00
611,37
pšenice r. 2008
21
6 674,00
317,81
ječmen r. 2007
7551
4 945 981,00
655,01
ječmen r. 2008
8403
5 002 858,00
595,37
pšenice sláma
1254
112 083,00
ječmen sláma
603
řepka
mák
cukrovka
průměrná cena v Kč
Kč
15509
7 921 728,00
510,78
6187
3 084 926,00
498,61
89,38
214
19 136,00
89,42
54 141,00
89,79
750
75 925,00
101,23
1991
1 710 766,00
859,25
3230
2 584 144,00
800,04
495
4 925 200,00
9 949,90
1036
6 429 625,00 6 206,20
81656
6 162 884,00
75,47
82404
ostatní tržby
celkem
Množství vq
Kč
průměrná cena v Kč
množství vq
Tržby v rostlinné výrobě k 31.12.2008 2008 2007
6 898 217,00
963,00
25 753 654,00
27 014 664,00
83,71
Příloha č. 6
Tržby v živočišné výrobě k 31.12.2008
chlévsk mléko á mrva
výkr chovná jalovic jalovice m předvýkrm prasat prasnice selata telata dojnice e březí chovné vepřů a
DHM +
celke m
ŽV
55
29160
97
5700
2
703
Kč
ks
kg
504 17,31 530 836,00
48
25550 314 536,00
246 43,20 242,00
59
91
5279 301 744,00
19 27,35 352 230,00
2
890
23 837,00
26,78 445
4
2445
58 844,00
24,07 611
1
18
1 170,00
30
7261
125 17,26 242 303,00
28
30
6938
135 19,49 231 223,00
40
1243
33 26,57 025,00
1317
138353 1914439
Kč
průměrná váha v kg
kg
průměrná cena v Kč
ks
2007 průměrná cena v Kč průměrná váha v kg
2008
12,31 532 57,16
65,00
58
18
7027 111 269,00
15,83 251
9
1679
20 438,00
12,17 187
60
1824
50 351,00
27,60
4 216 30,48 105 1535 683,00
161185
4 722 556,00
1615726
13 383 641,00
15 196 603,00
7,94
31
20 630 139,00 19 847 006,00 20 477 145,00
29,30 105 8,28
6 930,00 346,50 425 805,00 18 569 511,00 18 995 316,00
30
Příloha č. 7
Stav nedokončené výroby k 31.12.2008 2009
2008
Kč
Kč
pšenice
1 057 191,00 Kč
1 003 120,00 Kč
ječmen
174 538,00 Kč
159 857,00 Kč
řepka ozimá
366 954,00 Kč
445 136,00 Kč
mák
173 922,00 Kč
154 915,00 Kč
cukrovka
181 333,00 Kč
1 026 054,00 Kč
kukuřice na siláž
188 434,00 Kč
178 844,00 Kč
vojtěška
94 913,00 Kč
38 624,00 Kč
vojtěškotráva
5 985,00 Kč
hnojení
538 464,00 Kč
celkem
2 781 734,00 Kč
3 006 550,00 Kč
Příloha č. 8
Výsledovka za střediska k 31.12.2008 v Kč středisko
2008
2007
2006
2005
102- zahradnictví
11 571
57 664
48 871
89 981
105-rostlinná výroba
7 838 127
6 018 385
968 176
5 015 266
207-živočišná výroba
-1 368 714
1 176 177
1 009 613
-1 135 147
z toho dojnice
1 585 666
2 216 701
1 823 976
1 832 399
telata
330 974
399 718
73 528
69 443
jalovice chovná
-265 598
-110 388
-193 258
-315 834
jalovice březí
-170 050
-48 735
-108 165
-57 956
prasnice
-738 648
-699 423
-692 147
-928 759
chov.prasata
-321 240
-189 562
-143 159
-194 245
předvýkrm
-572 074
-201 607
238 249
-242 573
výkrm vepřů
-60 742
767 318
764 016
-255 223
ostatní výkony
-1 157 002
-957 845
-753 427
-903 513
313-dílna
-1 050 516
-879 290
-576 501
-966 365
350-úprava krmiv
-572 774
439 100
-339 446
75 287
523-sklady
-476
-1 053
-1 686
-4 239
910-režie podnik
-1 343 921
-1 664 770
56 175
-537 694
celkem za podnik
3 513 297
5 146 213
1 165 202
2 537 089
Příloha č. 9 Výsledovka za podnik k 31.12.2008 2008 v Kč
2007 v Kč
Spotřeba materiálu z toho nakoupené osivo z toho nakoupené hnojivo z toho chemikálie z toho nakoupené krmivo z toho ND a stavební materiál z toho drobný majetek z toho pracovní oděvy, obuv z toho léky, dezinfekce z toho ostatní materiál z toho PHM a mazadla Spotřeba elektrické energie,plynu Oprava a údržba na fakturu Přepravné Agrovýkony Plemenářské výkony Veterinární výkony Spotřeba neskladových zásob Nájemné Porady, školení, telefonáty,poštovné Ostatní služby Mzdy Zdravotní a sociální pojištění Daň z nemovitosti Daň silniční Ostatní daň, poplatky, voda Pojištění smluvní a zákonné Zůstatková cena prod. DHM Prodaný materiál, zboží Dary Manka a škody DHM Pokuty, penále ( smluv. Cukr.) Odpisy celkem z toho ZP z toho NDM z toho zvířata z toho DDHM z toho zůstatková cena vyřazeného DHM Vitropodnikové náklady
24 543 363,00 2 822 580,00 3 504 343,00 4 317 242,00 6 540 465,00 2 293 710,00 238 266,00 43 574,00 1 230 423,00 47 601,00 3 505 160,00 1 790 275,00 1 866 802,00 1 842,00 1 643 653,00 319 167,00 420 376,00 356 053,00 3 708 296,00 420 182,00 428 934,00 9 718 581,00 3 435 911,00 125 069,00 57 843,00 102 728,00 1 227 741,00 817 142,00 103 440,00 2 500,00 230 213,00 15 578,00 5 741 266,00 4 173 040,00 59 205,00 1 233 837,00 9 264,00
21 171 382,00 2 610 247,00 2 811 207,00 3 846 927,00 4 775 610,00 2 600 575,00 157 527,00 52 359,00 1 210 150,00 68 352,00 3 038 428,00 1 389 857,00 1 349 040,00 3 100,00 1 620 681,00 721 920,00 391 404,00 3 632 036,00 367 787,00 440 261,00 9 007 603,00 3 190 560,00 115 830,00 85 466,00 101 839,00 1 293 902,00 1 012 924,00 64 963,00 17 746,00 178 933,00 92 541,00 5 131 539,00 3 614 049,00 49 923,00 1 432 742,00 25 714,00
18 770 551,00
9 115,00 17 449 016,00
Provozní náklady celkem
75 847 506,00
68 830 330,00
Výsledovka za podnik k 31.12.2008 2008 v Kč Tržby celkem 46 750 890,00 z toho za výrobky RV 25 753 655,00 z toho za výrobky ŽV19847007 19 847 007,00 1 150 228,00 z toho za prodej služeb z toho na výrobky PV 1 854 821,00 Změna stavu zásob z toho změna NV 224 817,00 z toho produkce výrob. RV 23 743 849,00 z toho produkce výrob. ŽV 14 935 601,00 z toho přírustek a příchovek zvířat 7 512 060,00 z toho produkce výrobků v PV 5 834 858,00 z toho prodej výrobků v RV 15 737 058,00 z toho prodej výrobků v ŽV 13 401 073,00 z toho prodej zvířat 5 250 921,00 z toho prodej výrobků v PV z toho spotřeba vlastních výrobků v 1 067 208,00 RV z toho spotřeba vlastních výrobků v ŽV 7 355 848,00 z toho převod březích jalovic do krav 2 727 691,00 z toho manka a škody RV 136 220,00 z toho úhyn zvířat 304 102,00 z toho spotřeba vlastní výrobků v PV 3 966 609,00 Aktivace vnitropodnikových služeb 2 360,00 Aktivace zvířat 2 727 691,00 Tržba za DHM - ZP 41 008,00 Tržba za DHM - zvířata 630 139,00 Tržba za materiál 213 318,00 Dotace 7 859 924,00 Pojištění, náhrady 418 114,00 Smluvní pokuty, úrok, odpis pohledávek a odškodnění 960 338,00 Vnitropodnikové výnosy 18 770 551,00 Provozní výnosy celkem 80 229 155,00 Kč Finanční náklady - úroky 581 673,00 - ostatní poplatky 28 518,00 Finanční výnosy - úroky z běžného účtu 138 342,00 (dotace+bonus)ostatní výnosy 246 383,00 Mimořádné náklady - odložení daně 642 886,00 Hospodářský výsledek 3 513 297,00 Kč
2007 v Kč 46 876 474,00 27 014 664,00 18 569 511,00 619 331,00 672 968,00 348 375,00 967 932,00 21 894 076,00 12 750 389,00 8 667 645,00 5 487 544,00 17 191 188,00 11 313 250,00 5 552 660,00 672 787,00 998 344,00 6 671 526,00 2 720 317,00 61 534,00 261 017,00 2 737 474,00 9 451,00 2 720 317,00 178 800,00 425 804,00 104 632,00 7 563 993,00 307 398,00 17 449 016,00 75 287 511,00 478 362,00 18 351,00 34 233,00 169 987,00 1 018 475,00 5 146 213,00 Kč
Příloha č. 10 Náklady na 1 litr mléka k 31.12.2008 2008 Kč
2007 na 1 l
Kč
na 1 l
Produkce mléka
1 981 199,00 22,37
Spotřeba nakoupeného krmiva
4 394 907,00
2,22
2 855 954,00
1,7
Spotřeba vlastního krmiva
3 563 378,00
1,8
3 015 319,00
1,8
Spotřeba PHM Spotřeba ND a stavebního materiálu
278 942,00
0,14
259 647,00
0,15
42 010,00
0,02
79 260,00
0,05
Spotřeba léků, dezinfekce
903 429,00
0,46
876 921,00
0,52
75 566,00
0,04
97 993,00
0,06
Mzdy
848 998,00
0,43
726 448,00
0,43
Zdravotní a sociální pojištění
296 772,00
0,15
253 212,00
0,15
Opravy cizí na fakturu
341 820,00
0,17
238 166,00
0,14
25 800,00
0,01
81 400,00
0,05
452 933,00
0,23
220 783,00
0,13
1 470 070,00
0,74
2 103 420,00
1,25
Spotřeba el. energie
216 549,00
0,11
169 185,00
0,16
Veterinární a plemenářská práce
657 921,00
0,33
714 314,00
0,43
Úhyn DHM
185 788,00
0,09
141 034,00
0,08
1 652,00
0
1 938,00
0
27 589,00
0,01
23 802,00
0,01
Režie výrobní
1 302 298,00
0,66
674 075,00
0,4
Režie správní
209 709,00
0,11
347 323,00
0,22
15 296 131,00
7,72
12 880 194,00
7,73
produkce chlévské mrvy
707832
0,36
653188
0,39
narozená telata
229500
0,11
253050
0,15
tržba za krávy
504836
0,25
314535
0,19
dotace VDJ
549233
0,28
838588
0,56
13 304 730,00
6,72
10 820 833,00
6,44
Ostatní spotřeba
Opravy vlastní Odpisy DHM Odpisy zvířat a zůstatková cena DHM
Ostatní služby Vnitropráce
Náklady celkem
Náklady na 1 litr mléka
1678411 21,05
Příloha č. 11
DOTACE za rok 2008
SZIF
SAPS
3 070 917,88 Kč
TOP - UP - zemědělská půda
1 340 621,99 Kč
TOP - UP - VDJ
549 232,60 Kč
Platba za cukr
2 043 036,40 Kč
Meziplodiny (r.2007:159928,64 + r.2008: 426581,20) Poradenství
586 509,84 Kč 16 000,00 Kč
celkem
7 606 318,71 Kč
PGRLF
Pojištění plodin
131 046,00 Kč
Pojištění zvířat
20 514,70 Kč
Dotace k úvěru
194 432,00 Kč
celkem
345 992,70 Kč
MZe
Kadavéry
52 462,00 Kč
IBR
32 360,00 Kč
Kontrola užitkovosti
17 222,40 Kč
celkem
celkem
102 044,40 Kč
8 054 355,81 Kč
Příloha č. 12
Osevní postup v letech 2000-2003 dle pozemků Pozemek Bezděkova 1 Bezděkova 2 Díla od Duban Díla široká Díla vrchní Držovsko Farma Háje 1 Háje 2 Hégrův trávník Opleta Pod vilou Horní Šamanov Jeřábkovo Kralice Krátká 1,2 Merkur Mezi vody Nad cihelnou Na pěti Otylka, U dráhy
výměra
1999 pšenice 19,7 oz. pšenice 17,96 oz.
2000 2001 2002 pšenice oz. řepka ječmen j. pšenice oz. cukrovka ječmen j. pšenice 48,27 cukrovka ječmen j. mák oz. 98,51 cukrovka ječmen j. kukuřice ječmen j. pšenice 54,34 oz. cukrovka ječmen j. mák pšenice pšenice 74,67 ječmen j. mák oz. oz. pšenice pšenice kukuřice oz. 2,72 kukuřice oz. 1,67 kukuřice kukuřice kukuřice kukuřice 9,2 vojtěška vojtěška vojtěška kukuřice pšenice 22,14 kukuřice oz. cukrovka ječmen j. pšenice 11,33 kukuřice oz. cukrovka ječmen j. 9,19 vojtěška vojtěška vojtěška hořčice zimní pšenice 19,36 ječmen j. mák oz. cukrovka pšenice 14,68 vojtěška oz. mák kukuřice pšenice 9,28 cukrovka ječmen j. oz. kukuřice pšenice vojtěška 27,41 oz. cukrovka ječmen j. jarní osev 1,22 pšenice pšenice 13,82 oz. oz. cukrovka ječmen j. pšenice 31,08 ječmen j. kukuřice oz. mák pšenice pšenice 110,65 mák oz. oz. cukrovka vojtěška 17,28 kukuřice ječmen j. jarní osev vojtěška
2003 kuk.zrno mák pšenice oz. cukrovka pšenice oz. cukrovka pšenice oz. kukuřice kukuřice řepka řepka kukuřice ječmen jar. ječmen jar. vojtěška jarní osev vojtěška kukuřice řepka pšenice oz. ječmen jar. vojtěška
Příloha č. 12
Osevní postup v letech 2000-2003 dle pozemků Pozemek Pod kopcem Sad Pluskal Zabloudil Pod vinohrady
ha 12,14 5,5
1999 pšenice oz.
2000 vojtěška jarní osev
hrách
pšenice oz. pšenice oz.
cukrovka
ječmen j.
ječmen j.
mák
cukrovka
ječmen j.
cukrovka pšenice oz. pšenice oz. pšenice oz. vojtěška jarní osev
ječmen j.
2003 pšenice vojtěška oz. pšenice oz. ječmen cukrovka jar. ječmen cukrovka jar. pšenice řepka oz. pšenice oz. řepka pšenice oz. řepka pšenice mák oz.
cukrovka
ječmen j. mák
cukrovka
ječmen j. řepka
kukuřice
ječmen j. kukuřice pšenice vojtěška oz. ječmen cukrovka jar. vojtěška ječmen j. jarní osev pšenice oz. kuk.zrno pšenice vojtěška oz. pšenice kukuřice oz. pšenice mák oz.
hrách
Sakandr
8,12 ječmen j. pšenice 9,81 oz. pšenice 33,52 oz. pšenice 46,95 oz.
Trávník
32,14 ječmen j.
U Kralic U kravína
5,09 ječmen j. pšenice 4,27 oz.
U Minervy
10,4 ječmen j.
U Nováka
7,12 vojtěška
Remíze Rybníček Rybník + ACHP Sajlerov
U sila U Vrahovic Václavek,Hr ázky Ve ztezkách Vinohrádky Vinohrady Zácestek Za humny Zdráhalova špice
vojtěška
0,78 11,06 ječmen j. pšenice 21,7 oz. pšenice 52,88 oz.
Podháj
2001
17,05 kukuřice pšenice 7,44 oz. 4,17 kukuřice 26,62 ječmen j. pšenice 29,97 oz. 9,15 kukuřice pšenice 26,42 oz. 1,14 kukuřice 0,48
vojtěška
kukuřice pšenice oz.
ječmen j. pšenice oz.
ječmen j. vojtěška jarní osev pšenice oz. pšenice oz.
řepka
kukuřice pšenice oz. pšenice oz. kukuřice
vojtěška kukuřice řepka pšenice oz.
2002
kukuřice
kukuřice vojtěška jarní osev
řepka
hořčice
cukrovka kukuřice
ječmen j. mák kukuřice kukuřice
Příloha č. 13
Osevní postup v letech 2004-2008 dle pozemků Pozemek Bezděkova 1
ha
2004
19,7 ječmen j.
2005 kukuřice
cukrovka Bezděkova 17,96 pšenice oz. kukuřice 2 Díla od Duban Díla široká Díla vrchní Držovsko Farma Háje 1
2006
2007
ječmen j.
řepka
pšenice oz.
pšenice
řepka
pšenice oz.
48,27 cukrovka
ječmen j.
ječmen
mák
pšenice oz.
98,51 ječmen j.
mák
pšenice
ječmen
54,34 74,67 2,72 1,67
ječmen j. řepka TTP kukuřice
mák pšenice TTP kukuřice
cukrovka pšenice oz. cukrovka TTP kukuřice
cukrovka ječmen j. TTP kukuřice
vojtěška vojtěška 9,2 pšenice oz. travní směs jarní osev
vojtěška
Háje 2 Hégrův trávník
22,14 pšenice oz. cukrovka
pšenice
řepka
Opleta
11,33 pšenice oz. cukrovka
pšenice
řepka
Pod vilou Horní Šamanov
2008
vojtěškotra vojtěška,ja 9,19 pšenice oz. vní směs r.osev vojtěška 19,36 pšenice oz. mák
ječmen
ječmen j.
cukrovka ječmen TTP kukuřice pšenice oz. svazenka kukuřice svazenka ječmen j. pšenice oz. cukrovka svazenka, vojtěška j.o. ječmen
Jeřábkovo 14,68 mák 9,28 vojtěška Kralice
pšenice oz. řepka vojtěška cukrovka
pšenice oz. ječmen j.
Krátká 1,2 27,41 vojtěška 1,22 kukuřice Merkur
ječmen j. kukuřice
svazenka kukuřice kukuřice
svazenka ječmen kukuřice
svazenka kukuřice kukuřice
Mezi vody 13,82 pšenice oz. kukuřice
ječmen kukuřice
svazenka kukuřice
ječmen
mák
pšenice oz.
cukrovka
pšenice oz. cukrovka
ječmen j.
mák
pšenice oz. řepka
pšenice oz.
svazenka kukuřice
Nad cihelnou Na pěti Otylka, U dráhy celkem
kuk.zrno 31,08 cukrovka 110,6 5 mák,řepka 17,28 vojtěška 998,4
ječmen j.
Osevní postup v letech 2004-2008 dle pozemků Pozemek Pod kopcem Pluskal Zabloudil Pod vinohrady Podháj Remíze Rybníček Rybník + ACHP Sajlerov Sakandr Trávník
ha
12,14
2004 mák
0,78 kukuřice vojtěška 11,06 jarní osev 21,7 mák svazenka 52,88 kukuřice 8,12 pšenice oz. 9,81 33,52 46,95 32,14
pšenice oz. cukrovka pšenice oz. pšenice oz.
U kravína
5,09 pšenice oz. vojtěška 4,27 jarní osev
U Minervy U Nováka
10,4 pšenice oz. 7,12 vojtěška
U Kralic
U sila U Vrahovic Václavek,H rázky
17,05 ječmen j. vojtěška 7,44 jarní osev 4,17 pšenice oz.
Svazenka, Ve ztezkách 26,62 kuk. Vinohrádky 29,97 pšenice oz. 9,15 vojtěška Vinohrady 26,42 pšenice oz. Zácestek 1,14 kukuřice Za humny Zdráhalova 0,48 špice
2005 pšenice oz. pšenice oz.
2006
2007
řepka
pšenice oz.
2008 vojtěška podsev
kukuřice
kukuřice
pšenice oz.
vojtěška pšenice oz. pšenice oz. vojtěškotr avní směs
vojtěška
pšenice oz.
pšenice oz.
řepka
pšenice oz.
cukrovka
cukrovka ječmen j. vojtěškotr vojtěškotra avní směs vní směs
řepka
kukuřice ječmen j. cukrovka cukrovka pšenice oz.
kukuřice mák ječmen ječmen j.
kukuřice cukrovka pšenice oz. ječmen
svaz.,kuk. pšenice oz.
kukuřice
vojtěška pšenice oz. vojtěška svazenka kukuřice
vojtěška svazenka kukuřice ječmen j.
řepka
ječmen j.
vojtěška vojtěška svazenka,k uk ječmen j. svazenka vojtěška ječmen j. j.o. vojtěškotr vojtěška avní směs jarní osev svazenka vojtěška kukuřice cukrovka ječmen j. kukuřice kukuřice ječmen j.
ječmen j. pšenice oz. mák svaz.,kuk
pšenice oz.
pšenice oz.
pšenice oz. řepka kukuřice kukuřice vojt.jarní osev + tráva vojt.+tráva řepka
pšenice oz. vojtěška jarní osev
vojt.+tráva
vojtěška
vojtěška
vojtěška
pšenice oz.
kukuřice mák kukuřice svazenka ječmen j.
pšenice oz. pšenice oz. pšenice oz. kukuřice
