MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2012
Vykydalová Zuzana
Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Žáci se zrakovým postižením na střední škole Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Dita Janderková, Ph.D.
Vykydalová Zuzana Brno 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Žáci se zrakovým postižením na střední škole vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně.
Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..
Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr. Ditě Janderkové, Ph.D. za její ochotu a odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.
Abstrakt V dnešní době stále více přibývá zdravotně znevýhodněných osob, a proto se čím dál více lidí snaží těmto osobám pomoci. V této souvislosti se mluví o integraci ve školách, v zaměstnání
i
v běžném
životě.
Cílem
bakalářské
práce
je
seznámení
se s problematikou tyflopedie a zjistit, jaké jsou podmínky integrace zrakově postižených žáků na středních školách. Ve své bakalářské práci se zabývám možnostmi vzdělávání žáků se zrakovým postižením na střední škole. Zajímat mne bude, podle čeho si žáci školu volí, jaké služby škola nabízí například internátní služby. Teoretická část
obsahuje
a s problematikou
terminologii zrakově
a
seznámení
postižených
osob.
se základními V praktické
pojmy části
tyflopedie se
zabývám
pedagogickým průzkumem, ve kterém zjišťuji dotazníkovou metodou, na kterých školách v Brně a v jeho okolí mohou studovat zrakově postižení žáci. Jestli je škola dostatečně vybavena a materiálně zabezpečena pro tyto žáky. Budu se ptát vedení škol a pedagogů. Druhou skupinu respondentů budou tvořit zrakově postižení žáci. Ptát se budu na obdobné věci jako u pedagogů. Například jestli je jejich škola materiálně a dostatečně vybavena pro jejich potřebnou integraci. V závěru budou dotazníky vyhodnoceny. Pokusím se srovnat výsledky obou skupin dotazovaných. Tato práce by mohla poskytnout rady a informace jak pedagogům na SŠ, tak samotným žákům a jejich rodičům.
Klíčová slova Oftalmopedie, integrace, vzdělávání, dotazník.
Abstract Nowadays, the number of handicapped persons is increasing and therefore more and more people are trying to help these people. In this context, we talk about school and work integration as well as integration in everyday life. The aim of this thesis is to find out what are the conditions for integration of visually impaired pupils in high school. What options do these pupils have and how do they take advantage of the leisure activities and so one. In this thesis, I deal with the education possibilities for visually impaired pupils in high school. What will interest me are, for instance, the factors for choosing a school, what services does the school offer – leisure time
activities, extracurricular activities, boarding school facilities. The theoretical part contains the terminology and introduction to basic terms of ophthalmology and visually impaired persons’ problems. In the practical part, I deal with educational research, questionnaire method, and I ask in which schools in Brno region can study visually impaired pupils, whether a school is adequately equipped and whether is there a material support for these pupils or not. I will ask school management and teachers. The second group of respondents will consist of visually impaired pupils. I will ask them about similar things as the teachers, i.e. whether the school is materially sufficient equipped for their necessary integration or not. At the end, all the questionnaires will be evaluated. I will compare the results for both groups of respondents. This thesis could provide advice and information for high school teachers as well as for students themselves and their parents. Key words Ophthalmopedia, integration, education, questionnaire.
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 10
3
Materiál a metodika zpracování .............................................................................. 11
4
Vymezení pojmů tyflopedie.................................................................................... 12 4.1
Definice, vymezení pojmů tyflopedie .............................................................. 12
4.2
Zrakové vady, stupně zrakového postižení ...................................................... 13
4.2.1 4.3 5
7
8
Historie ............................................................................................................. 16
Zrakové postižení a jeho vliv na vývoj jedince ...................................................... 17 5.1
6
Vybrané typy zrakových vad dle stupně zrakového postižení .................. 15
Smyslové vnímání ............................................................................................ 18
Výchova jedince s postižením zraku v rodině ........................................................ 19 6.1
Výchova v rodině ............................................................................................. 20
6.2
Výchovný cíl .................................................................................................... 21
6.3
Výchovný styl .................................................................................................. 21
Možnosti vzdělávání žáků se zrakovým postižením............................................... 22 7.1
Možnost výběru středních škol ........................................................................ 25
7.2
Internát ............................................................................................................. 26
7.3
Integrace žáků na střední škole ........................................................................ 27
7.4
POMŮCKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ................................................... 28
7.5
VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM ............................. 30
Poradenství a organizace poskytující podporu zrakově postiženým jedincům ...... 33 8.1
Střediska rané péče ........................................................................................... 33
8.2
Pedagogicko-psychologické poradenské služby a jejich využití ..................... 33
8.3
Možnost reedukace........................................................................................... 34
9
Praktická část .......................................................................................................... 36
10
Diskuze ................................................................................................................... 54 7
11
ZÁVĚR ................................................................................................................... 55
12
LITERATURA ....................................................................................................... 56
13
SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 60
14
PŘÍLOHY ............................................................................................................... 61
8
1
ÚVOD Společnost se často domnívá, že zrakově postižení jedinci prožívají nepříliš
hodnotný život. Je to tím, že jsou ochuzeni o vizuální vnímání a dění kolem sebe. Z tohoto důvodu jsou vyčleněni z různých aktivit. Zrakové postižení je snížení, nebo zánik schopnosti vnímat vizuálně zrakovým analyzátorem. Různé odborné zdroje se shodují, že oko dokáže pojmout až 80 % celkového vnímání kolem sebe. Znamená to tedy, že člověk, který je nevidomý, vnímá dění kolem sebe pouze z 20 %. Odpovídá to skutečnosti? Kudelová (1996, s. 1) „Lidský život, jeho podstata a smysl je neustále předmětem mnoha vědních oborů, přemýšlí o něm snad každý z nás. Pojem štěstí se mnohdy kryje s pojmem úspěšnost a „úspěšnost“ v dnešním pojetí v sobě zahrnuje fyzické i psychické zdraví, finanční zajištění, úspěchy v zaměstnání i v rodinném životě. Jakmile se „něco – někde“ znemožní, člověk se cítí zaskočen, podveden. Ale kým?“ V této situaci se každý člověk vrací zpět z představ o štěstí. Člověk v této situaci si začne uvědomovat křehkost života, jeho smyl, cenu, ale i krásu. Není však pozdě si tuto situaci uvědomovat, až ve chvíli, kdy se něco přihodí? Když se něco stane?
9
2
CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je proniknout do problematiky tyflopedie. V praktické
části je cílem zjistit, jaké jsou podmínky integrace zrakově postižených žáků na běžných středních školách v Brně a jeho okolí. Jaké mají tito žáci možnosti, a jaké mají zrakově postižení žáci podmínky pro studium. Zda jim škola dostatečně poskytuje prostředky pro jejich individuální péči. Tato práce by mohla poskytnout rady a informace lidem, kteří se zabývají problematikou tyflopedie, nebo mají zrakově postižené dítě a samozřejmě samotným postiženým jedincům.
10
3
MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Pro kvantitativní průzkum byla vybrána dotazníková metoda s uzavřenými
a otevřenými otázkami. Celý dotazník je přiložen v příloze č. 2 Dotazník je dvojího typu. První typ dotazníku byl přeložen vedení škol a druhý typ dotazníku byl určen zrakově postiženým žákům. Oba dotazníky mají stejnou strukturu. V Brně jsem navštívila celkem osm škol. Školy mimo Brno jsem oslovila elektronickou formou. Tohoto průzkumu se zúčastnilo 9 zrakově postižených žáků z 8různých škol. Celkově bylo osloveno 15 škol v Brně a jeho okolí. Průzkum se zabývá problematikou zrakově postižených žáků. Použila jsem dotazníkovou metodu pro získání informací od zrakově postižených žáků a vedení škol. Informace z dotazníků jsem zpracovala pomocí deskriptivní statistiky.
11
4
VYMEZENÍ POJMŮ TYFLOPEDIE 4.1 Definice, vymezení pojmů tyflopedie Tyflopedie je speciálně-pedagogická disciplína, která se zabývá vzděláváním,
výchovou a rozvojem osob se zrakovým postižením. Vychází se speciální pedagogiky. Speciální pedagogika je rozvinutý obor pedagogiky. Jejím hlavním úkolem je edukace a rozvoj jedinců se speciálním postižením, kteří mají jiné potřeby než ostatní zdraví lidé, a proto potřebují speciální péči a především rozdílný přístup k sobě samému. V dnešní době se můžeme setkat se dvěma různými názvy, a to s tyflopedií a oftalmopedií. Pojem tyflopedie se zabývá lidmi, kteří mají těžké zrakové postižení, neboli jsou na pokraji slepoty, takže osobami nevidomými. Kdežto pojem oftalmopedie se zabývá lehčím zrakovým postižením. Finková (2010, s. 6) uvádí: Termín oftalmopedie – „je brán jako synonymum k termínu tyflopedie, ovšem vychází částečně z terminologie medicínské, ale již zahrnuje obecné zrakové vady.“ Dá se také říci, že oftalmopedie je starší název pro tyflopedii z různých publikací speciální pedagogiky. V bakalářské práci budu používat pojem tyflopedie. Jejím cílem je maximální rozvoj osob se zrakovým postižením. Nováková (2001, s. 122) píše, že: „Cílem je všestranný rozvoj osobnosti zdravotně postiženého jedince. Cíle se mohou realizovat prostřednictvím speciálních škol, speciálních zařízení, rehabilitačních středisek, nadací a společenskou organizací (například – Česká unie nevidomých a slabozrakých).“ V neposlední řadě bychom neměli zapomínat na rodinné zázemí, které je pro každého jedince s jakýmkoliv postižením velmi důležité. Obzvláště pro ty, kteří jsou nevidomí a neumí se sami pohybovat v prostoru, v běžném životě takřka nezvládají překážky na ulici. Člověk takto postižený se musí se svým handicapem smířit a naučit se v prostoru pohybovat a fungovat jako člověk, který nemá žádný handicap. Tyflopedie se zabývá edukačním procesem postiženého jedince. Jak se jedinec chová ve společnosti, zda se dokáže zařadit neboli integrovat mezi ostatní jedince. Jak sám vnímá své okolí a pracuje na rozvoji a vývoji svého postižení. Tyflopedie, 12
podobně jako další části pedie ze speciální pedagogiky, se zabývá lidmi od prenatálního vývoje až po smrt. Můžeme je rozřadit: tyflopedie raného věku, tyflopedie předškolního věku, tyflopedie školního věku, tyfloandragogika. V této práci se nejčastěji budeme setkávat s tyflopedií školního věku. U zrakového vnímání Štréblová (2002, s. 10) uvádí: „Lidské oko přijme 75-80 % podnětů/ zpráv z našeho okolí. Sluchem přijmeme 15 %, hmatem 6 %, chuťí 3 %, čichem 2 %.“ Vždy také záleží na typu a stupni zrakového postižení. Velkou roli také hraje to, kdy jedinec přišel o zrak. Jestli je jeho postižení primární nebo sekundární.
4.2 Zrakové vady, stupně zrakového postižení Vada zraku je diagnostikována oftalmologem na základě komplexního vyšetření jedince. Zrakové vady jsou rozděleny: 1) Podle doby vzniku – můžeme je dále rozdělit na získané a vrozené. Vrozené vady jsou takové, které jsou prenatální či kongenitální. Získané jsou takové, které jsou postnatální, juvenilní až senilní. 2) Podle stupně – ty se dále dělí na tupozrakost a šilhavost různého stupně, dále na slabozrakost, zbytky zraku, osleplost a nevidomost. 3) Podle délky trvání – krátkodobá, která je akutní, opakující se, a dlouhodobá, která je chronická nebo trvalá. 4) Podle etiologie – zasažení činitele zrakového analyzátoru se dělí na orgánové a funkční. Stupně zrakového postižení Zrakově postižené osoby můžeme rozdělit dle stupně jejich postižení. Jsou to různé druhy postižení a stupně snížených zrakových schopností. Záleží na tom, jak zrakově postiženou osobu ovlivňuje její postižení v běžném životě. Z této kategorie můžeme vyloučit osoby s dioptrickými brýlemi, které zvládají normální běžné činnosti v každodenním životě. Tuto skupinu můžeme přiřadit do lehkého stupně postižení, zatímco osoby, které jsou na stupni slepoty, a potřebují pomůcky do každodenního života, můžeme zařadit do stupně těžce zrakově postižených osob.
13
Štréblová (2002, s. 24, 25) rozděluje stupně zrakového postižení: „Tupozrakost“ (amblyopie) – funkční vada zraku, a projevuje se snížením zrakové ostrosti obvykle jednoho oka v důsledku útlumu zrakového vnímání. „Šilhavost“ (strabismus) – se projevuje poruchou rovnovážného postavení očí a tím poruchou při zrakovém vnímání. „Slabozrakost“ – se projevuje částečným nevyvinutím, snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru obou očí a tím poruchou zrakového vnímání. „Zbytky zraku“ – orgánová vada zraku, jenž se projevuje závažným nevyvinutím, snížením nebo zkreslující činností zrakového analyzátoru obou očí a tím poruchou při zrakovém vnímání. „Osleplost“ – vada zraku, která se projevuje ztrátou činnosti zrakového analyzátoru a tím nemožností dalšího zrakového vnímání. „Nevidomost“ – slepota je vada zraku s úplným nevyvinutím, nebo s téměř úplnou nevýkonností zrakového analyzátoru a tím nemožností zrakového vnímání. Kombinovaná vada je zraková vada, a projevuje se oslabeným, částečným, závažným nebo úplným nevyvinutím zrakového analyzátoru a tím poruchou nebo nemožností zrakového vnímání a současně je přidružena ještě vada, nebo více vad různého charakteru a stupně. Význam doby vzniku Vágnerová (1995, s. 41) naznačuje důležitost doby vzniku zrakové vady: „Doba vzniku postižení je významná z hlediska subjektivního zpracování zátěže, kterou defekt přináší. Později získaný defekt působí jako trauma, je změnou situace k výrazně horší variantě.“ U získané vady také závisí na tom, kdy si jedinec uvědomí trvalost svého poškození zraku a kdy si je vědom ztráty různých kompetencí v každodenním životě. Pro dítě je vždy velká psychická zátěž jak u vrozené vady, tak u získané vady. Nejtěžší pro psychiku jedince je nepřijetí své vady. Vývoj jedince se různí od doby vzniku vady. 14
Pro dítě, které má dostatek zkušeností a umí pracovat s fantazií, je vývoj jedince snazší, než pro jedince s vrozenou vadou. 4.2.1
Vybrané typy zrakových vad dle stupně zrakového postižení
Charakteristika osob nevidomých Nevidomí lidé jsou osoby s nejtěžším zrakovým postižením. Rozlišujeme tři typy nevidomých osob, a to praktickou, skutečnou a plnou. Tyto tři typy se od sebe liší schopností využití zrakového pole a zrakovou ostrostí. Kromě toho se nevidomé osoby rozdělují dle toho, zda rozliší světlo a tmu – od toho se odvíjí orientace v prostoru. Příčiny postižení jsou různorodé – ve většině případů dochází k poškození v prenatálním období, a to v těle matky – například drogy, alkohol, úrazy matky během těhotenství, ale také se může jednat o podobu genetickou. Pokud k poškození zraku dojde až po porodu, v ohrožení jsou děti předčasně narozené, nebo děti narozené během těžkého porodu s komplikacemi. Další možnou příčinou tohoto stupně je sekundární postižení. Jsou to například různé úrazy. Člověk získává 80 % informací především zrakem, proto jsou nevidomé osoby závislé „pouze“ na sluchu a hmatu, čichu a chuti. Vidící jedinec nejprve prozkoumá objekt jako celek, a teprve potom si všimne různých detailů. Avšak nevidomý jedinec vnímá napřed detaily, a teprve potom je skládá do celku a vytváří si celkovou představu o celém objektu. Nezbytnou součástí každého jedince je neustálý rozvoj smyslů (chuť, hmat, čich). Charakteristika osob slabozrakých Jedná se o orgánové postižení, které se týká většinou obou očí. Příčiny mohou být různé, v prenatálním období například virové onemocnění matky. U člověka také záleží na porušení zrakové ostrosti a stavu zorného pole. Rozlišujeme lehkou slabozrakost a těžkou slabozrakost, u které dále rozeznáváme osoby se zbytky zraku. Osoby slabozraké jsou handicapovány i v jiných oblastech, a například tak, že mohou být často dříve unavené než ostatní jedinci, a to z důvodů častého namáhání a neustálé koncentrace pozornosti na dění kolem sebe. Proto je velmi důležité, aby každý jedinec s tímto postižením dbal na hygienu, dopřál si častého
15
odpočinku a také měl k dispozici správné umělé osvětlení (natočením lampičky do správné polohy). Pomůcky pro tyto osoby jsou lupy a softwary do počítače. Finková (2010, s. 14) „správný výběr školy může ovlivnit celý život těchto jedinců. Vysoké školy obecně přijímají studenty se zrakovým postižením pouze formou integrovaného vzdělávání. Žádné vysoké školy nejsou speciálně určeny pro studenty se zrakovým postižením.“ Charakteristika osob s poruchami binokulárního vidění Tyto vady jsou formulovány jako vady funkční. Řadíme sem amblyopii (tupozrakost) a strabismus (šilhání). Postupným cvičením můžeme dosáhnout zlepšení jedince. Potíže mohou přijít jako důsledek úrazu, nebo také při pooperačních stavech, kvůli dlouhodobému obvazu oka. Důsledkem této poruchy může docházet k dvojitému vidění, unavitelnosti, slzení, a v případě psaní píše místo na řádky pod řádky. Charakteristika osob se zbytky zraku Osoby se
zbytky zraku
můžeme
charakterizovat
jako
skupinu
osob,
která je na pomezí mezi skupinou nevidomých a skupinou slabozrakých. Dá se také říci, že lidé trpící touto vadou jsou na pokraji slepoty. Další klasifikace zrakového postižení je podle toho, kde je narušeno to, co má být v pořádku a to například ztráta zrakové ostrosti, postižení šíře zorného pole, okulomotorické problémy, obtíže se zpracováním zrakových informací a poruchy barvocitu.
4.3 Historie Zrakově postižené osoby v minulosti patřily mezi první skupiny zdravotně postižených, kterým byly poskytovány nějaké služby. Měly ráz charitativní péče a zaměřovaly se na uspokojení základních potřeb. Postupem času to vedlo ke komplexním službám v lidské společnosti. Finková (2007, s. 15) uvádí: „Je třeba si uvědomit, že do určité doby se o postižené osoby všeobecně nikdo nestaral nebo ještě lépe řečeno, byly společností zavrhovány či legálně likvidovány. Například ze starověké Sparty, kde byly postižené nově narozené děti shazovány ze skály.“ Ve starověkém Římě se otec musel rozhodnout 16
o osudu dítěte, pokud bylo zdravotně postižené. Jeho rozhodnutí bylo často motivováno finančně. Postavení zrakově postižených osob ovlivnilo také Japonsko, kde se kvůli vlivu buddhismu zrakově postižené osoby zviditelnily. V roce 850 n. l. císař Koko udělil zrakově postiženým lidem privilegia, díky kterým měli možnost vykonávat práci jako zdraví jedinci a zapojit se tak do společnosti. Mohli se věnovat například hudbě a masérství. Finková (2007, s. 16) uvádí, že: „První organizací, o jejímž vzniku máme písemné zmínky, byla organizace nevidomých hudebníků, založená kolem roku 206 př. n. l. v Pekingu.“ Postupem času se rozrostl spolek, a nazýval se Svépomocný spolek zrakově postižených osob. Prosadil se v období renesance. Díky svépomocným spolkům narůstal počet vynikajících hudebníků, nadaných řemeslníků a vynálezců. Díky tomu, že se vzájemně podporovali a sdružovali. Později se tímto způsobem nevidomí začali prosazovat v tehdejší společnosti. Finková (2007) představuje španělského učence Francesca Lucase, který byl první, kdo přišel s nápadem začít nevidomé lidi učit číst. Přibližně kolem roku 1560 navrhl vyřezávat písmenka do dřeva. Další významnou osobností minulosti byla Melanie von Salignac, která ovlivnila spoustu lidí kolem sebe, ale nejvíce osoby se zrakovým postižením. Tato žena vyráběla mapy pro nevidomé osoby pomocí drátu, nití a vlny, a také nechala vytisknout tiskařem Prautem v roce 1760 první známou čítanku, která pomohla osobám zrakově postiženým. V 21. století se lidé společně snaží pomoci všem osobám s jakýmkoliv handicapem. Snaha je nevyčleňovat je ze společnosti a vždy jim podat pomocnou ruku. V současnosti se to společnosti daří díky tomu, že tyto osoby integrují do běžných škol. Lidé, kteří jsou postižení, mají na výběr. Mohou volit běžnou školu, nebo speciální.
5
ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ A JEHO VLIV NA VÝVOJ JEDINCE Někdo si může mylně myslet, že zrakově postižené osoby, mají více vyvinuté
ostatní smysly. Dle odborné literatury tomu tak není, pouze jsou ostatní smysly více vycvičené. Každý člověk si své smysly dokáže vycvičit tak, aby rozeznal detaily
17
dle hmatu. Tím, že zrakově postižení jedinci jsou závislí pouze na hmatu, mají větší cítění v ostatních oblastech smyslů.
5.1 Smyslové vnímání Zrakové vnímání Štrébrová (2002, s. 10) uvádí: „Zrak uspořádá informaci v elektromagnetické záření, které transformuje v nervové signály, a tak můžeme získanou informaci zhodnotit. Funkci zrakového orgánu zabezpečují jeho tři části (oko, zrakové dráhy, zrakové centrum).“ Štrébrová (2002) rozděluje zrakové vnímání: a) Primární postižení zrakového vnímání chápeme jako postižení kterékoliv části zraku z adekvátního vnímání podnětů. Zrakové vnímání je závislé na základě zdravého zraku a jeho funkcí. Totéž platí u vytváření zrakových představ. b) Sekundární postižení chápeme jako vyvíjející se a souvisle na sebe navazující na úrovni zrakového analyzátoru. Hlavní roli hraje zpracování zrakových podnětů. Do určité části je závislé na primárním postižení, kde určuje závažnost zrakového postižení a zrakových funkcí. Sluchové vnímání Finková (2010) uvádí, že sluchem je možno získat jen velmi omezené množství informací. Pro nevidomé má však velký význam. Podle hlasu jsou schopni určit známé osoby ve své blízkosti, taktéž podle typu chůze. V rámci dopravy je sluch pro tyto osoby velmi důležitý a to zejména při přecházení silnice, identifikací dopravních prostředků a pohybu po komunikacích v každodenním životě. Hmatové vnímání Hmat zprostředkovává informace pomocí kontaktu s vnějším prostředím kůže. Keblová (1999, s. 5, 6) píše: „Informace přicházejí do mozku formou vjemů dotykových, tlakových a teplotních, popřípadě se jedná o varovné signály bolesti vznikající poškozením povrchu těla nebo vnitřních orgánů.“ Hmatem člověk rozpoznává kvalitu předmětu a pomocí něho s předmětem manipuluje.
18
Keblová (1999) rozděluje hmat dle forem: 1. pasivní hmatové vnímání – vzniká při položení ruky nebo jiné části těla na zkoumaný předmět bez dalšího pohybu. Odrážejí velikost, hmotnost, tvar, teplotu předmětu, ale celistvá představa předmětu nevzniká. 2. aktivní hmatové vnímání – informuje o vlastnostech předmětu například obrysu tvaru, dává souhrnnou představu o předmětu. Haptika je základem smyslového poznání nevidomých, jejich pracovních návyků a prostorové orientace. 3. zprostředkované hmatové vnímání – zkoumá terén a okolní prostředí pomocí různých nástrojů (např. bílá hůl). Čichové vnímání Čich a chuť – lidé mají sami o sobě málo vyvinuté tyto smysly v porovnání se zrakem. Lidé, kteří jsou indisponováni zrakem, mají tyto smysly lépe vycvičené a dokážou s nimi lépe pracovat. Člověk, který je zrakově postižený, vnímá stále nové vjemy a zkušenosti. Jeho samostatnost závisí na tom, jak dobře má tyto smysly naučené a jak s nimi dokáže pracovat. Je to důležité pro jeho orientaci nejen v prostoru ale také v čase. Pokud se takový člověk rozhodne na sobě neustále pracovat, metodicky správně cvičit, může docílit zlepšení ostatních smyslu a také zdokonalit jejich citlivost a funkčnost. Keblová (1996) Děti mají mnohem citlivější čich a reagují na čichové podněty jinak než dospělí jedinci. Jsou citlivější vůči pachům, se kterými se v běžném životě setkáváme. Každý jedinec vnímá pach jiným způsobem. Vjem čichu lze rozlišit na libou a nelibou vůni. To se však s věkem může změnit. Děti vyhledávají vůně, které je spojují s matkou. Většinou jdou za vůní sladkou, naopak pižmové pachy jim mohou být nepříjemné a mohou k nim cítit odpor.
6
VÝCHOVA JEDINCE S POSTIŽENÍM ZRAKU V RODINĚ Pro každého rodiče je obrovskou ránou, když zjistí, že má zrakově postižené dítě.
Všude platí to, že čím dříve se na postižení přijde, tím lépe. Toto platí i u zrakově postižených jedinců. Dříve se naučí s dítětem pracovat a rozvíjet jeho ostatní smysly (čich, chuť, hmat, sluch). V první fázi je důležité, aby se s postižením dítěte rodiče 19
smířili. Musí si uvědomit, že realitu nezmění a že je potřeba se s postižením naučit žít. V druhé fázi je důležité, aby se rodiče informovali u odborníků, jaká je to pro ně změna a co se od nich očekává. Jak se mají k dítěti chovat, aby mu ulehčili jeho vývoj. Například jaké správné hračky dítěti kupovat, jak mu poskytnout co nejvíce hmatových vjemů a pomůcek pro nezbytnou část jeho života.
6.1 Výchova v rodině Botošová (2005) uvádí, že na formování osobnosti se podílí rodina a její způsoby výchovy. Rodiče ovlivňují sebehodnocení dítěte dle jejich postojů. Jejich výchovou se také utvářejí složky sebepojetí a sebevědomí, které ovlivňují začlenění dítěte do společnosti a prosazení se v ní. Ludíková (2006) popisuje nevhodné typy výchovy: 1. V případech, kdy rodiče přistupují k dítěti moc ochranitelsky a jejich výchova je příliš úzkostlivá. Například když nenechají své dítě, aby si různé věci vyzkoušelo samo – rodiče v této činnosti vše provádějí za ně. V této situaci omezují dítě v jeho vlastní iniciativě. Do budoucna je dítě závislé na rodičích, nebo na cizí pomoci a nebude schopno si poradit v různých neočekávaných situacích či se nebude schopno postarat samo o sebe. Ve škole pak hůře zapadne do kolektivu spolužáků. 2. Druhým případem je perfekcionistická výchova, při které se rodiče snaží za každou cenu, aby jejich dítě bylo úspěšné v každé činnosti a vše zvládalo jako zdravé dítě. Do dítěte tak vkládají přílišné ambice. Problém nastává tehdy, kdy si rodiče nejsou schopni uvědomit, že dítě potřebuje individuální péči a přístup. Dítě se však může postupným přetěžováním dostat do situace, kdy to neunese jak psychicky tak fyzicky. 3. Další extrém je v podobě protekční výchovy, kdy se rodiče za každou cenu snaží, aby jejich dítě mělo všechny výhody, a dítě tak ztrácí iniciativu v případech, kdy se bude muset samo rozhodovat v řešení různých problémů. Dítě se tak může stát nesamostatné.
20
4. Dalším případem je zanedbávající výchova, kdy rodiče nejsou smíření s osudem svých dětí, a proto jim poskytují jen tu nejzákladnější péči. Dítěti se jinak nevěnují. Dítě citově strádá, což ho může poznamenat na celý život. 5. Posledním přístupem je zavrhující výchova, kdy rodiče dítěti nezajistí ani základní potřeby. Dítě pak strádá ve všech oblastech.
6.2 Výchovný cíl Jůva (1999, s. 34) uvádí: „Výchovný cíl je jedna ze základních pedagogických kategorií. Chceme-li poznat a pochopit kteroukoliv výchovnou koncepci, musíme především zkoumat výchovné cíle, které si daná koncepce z těch či oněch důvodů klade. Z výchovných cílů vyplývají jak adekvátní výchovné prostředky, tak odpovídající výchovné principy, formy i metody.“ Fisher (2008) dělí výchovný cíl na individuální a sociální. Individuální cíl upřednostňuje osobní rozvoj jedince. Je zaměřen na uplatnění a prosperitu ve výchově. Sociální cíl vychovává jedince k tomu, aby byl co neprospěšnější státu a pro společnost plnil odpovědně svoji sociální roli. Cíle výchovy jsou dány částečně společností. Každá doba nese své různé cíle na různém stupni občanského a kulturního vývoje v dané společnosti. Výchova má vždy ve všech společnostech plnit funkci a to utvářet vztah mezi člověkem a světem.
6.3 Výchovný styl Autokratický styl – není vhodný ani pro žáky, ani učitele či vychovatele. Tento styl je velice dominantní a vytváří jasná pravidla a postupy. U dětí potlačuje iniciativu a kreativitu. Často vytváří vlastní cíle, bez ohledu na individuální potřeby dítěte. Liberální styl – oproti autokratickému stylu je liberální styl mnohem povolnější a pro dítě přijatelnější. Dá se také nazvat jako slabá kontrola nebo nedostatečný dozor nad dítětem. Rodiče kladou malé nároky na dítě, jeví malý zájem a o výchovu se mnohdy nezajímají. U dětí to může vyvolat dojem nejistoty a pochybnosti. Problém nastává ve chvíli, kdy se dítě má naučit řešit překážky. V tento moment dítě není svědomité a odkládá problém, protože se ho nikdy neučilo řešit.
21
Demokratický styl – rodiče se k dítěti chovají s respektem, dítě neponižují a uznávají jeho práva. Nechávají dítěti dostatečnou volnost pro rozvíjení v kreativnosti a v myšlení. Dítěti často kladou otázky a učí ho jednat samo za sebe. Tresty rodiče volí takové, aby dítě vždy vědělo, kde udělalo chybu a v čem jeho chování bylo špatné. Dítě si vždy musí uvědomit a vědět, proč bylo potrestáno. Díky tomu se dítě naučí respektovat rodiče a nedělat zbytečné chyby.
7
MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Každý žák, tedy i zrakově postižený, má právo docházet do běžné střední školy.
Jeho integrace je závislá na aktivitě ze strany rodičů a školy. Nejen žák, ale také rodiče mají nelehký úkol s hledáním správné školy pro jejich dítě. Rodiče musí zjistit, v jaké škole přijímají žáky se zrakovým postižením. Zda je škola ochotna takové dítě přijmout i s pomocí, tedy s asistentkou, bez které se těžce zrakově postižený žák neobejde. Dalším faktorem při výběru střední školy je její vzdálenost a možnost ubytování na internátu. Sám zrakově postižený žák musí chtít nastoupit do běžné školy. Nikdy by rodiče neměli dělat rozhodnutí za dítě, aby to nebylo proti rozhodnutí žáka. Sám žák si musí uvědomit, jaké situace ve škole mohou nastat. Například, že žák může být jediný handicapovaný na dané škole. Musí zvážit, jestli to zvládne po stránce psychické. V následující kapitolce je uvedena integrace zrakově postiženého jedince Kamila, který je nevidomý od svých šesti let a který navštěvoval speciální základní školu pro zrakově postižené v Brně. Střední školu chtěl studovat ve svém rodném městě, proto zvolil běžnou střední školu a to gymnázium. Jeho integraci na střední škole provázelo několik problémů. Jelikož je Kamil zcela nevidomý, dostal asistentku, která mu měla pomáhat ve studiu a se kterou si Kamil, jak říká „zcela nesedl“ a měl s ní spoustu konfliktů. Došlo to až tak daleko, že podal žádost k řediteli o výměnu asistentky. Ředitel Kamilovu žádost zamítl, a proto se vrátil zpět do Brna, kde navštěvuje třetím rokem sociálně správní činnost na speciální střední škole pro zrakově postižené. Se spolužáky Kamil problémy neměl. Když měli maturitní ples, dokonce se vydal za nimi a při nástupech byl po boku ředitele školy a podával mu růže pro jednotlivé žáky.
22
Jak probíhala Kamilova integrace na gymnáziu „Jsem zcela nevidomý. Absolvoval jsem speciální základní školu pro zrakově postižené, a tak jsem si chtěl vyzkoušet integraci. Základní školu jsem vychodil daleko od svého bydliště, takže jedním z důvodů, proč zrovna integraci, byl ten, že jsem chtěl být doma. Nevěděl jsem, jakou školu zvolit, vybral jsem si tedy gymnázium. Na gymnázium jsem se dostal díky průměru. Pan ředitel neviděl žádný problém, proč by mne nemohl přijmout. Před ukončením deváté třídy pár učitelů včetně ředitele navštívilo moji speciální základní školu, aby zjistilo, jak se s nevidomými pracuje. Dále se jeli podívat do sdružení Teiresias, které nabízí učebnice v elektronické podobě a také učebnice v bodovém písmu. Poté jsme kontaktovali Tyflocentrum, které nám poradilo, jak se mnou mají učitelé pracovat. Čas od času jezdil pracovník, aby se informoval o tom, jak to zvládám. Gymnázium jsem navštěvoval ve školním roce 2008/2009. Byl mi vytvořen individuální plán. Ten spočíval hlavně ve zjednodušení matematických, fyzikálních a chemických příkladů. V hodinách jsem měl svoji asistentku, která pro mne chystala materiály, pomáhala při popisování grafů, diktovala z tabule látku, když jsem něco nepochytil, apod. V hodinách jsem pracoval několika způsoby. Nejvíce jsem využíval svůj notebook, který má v sobě nainstalován mluvící program. Tento program mi přečte takřka vše, co se objeví na obrazovce. Mimo něj jsem využíval braillský řádek, pomůcku, která se připojí přes USB, v mém případě pomocí Bluetooth, s jejíž pomocí si mohu texty na monitoru PC číst v bodovém písmu. Používal jsem ho zejména na cizí jazyky, chemii a fyziku, do češtiny na pravopisná cvičení, apod. Jeho výhodou je totiž i to, že mohu pomocí tlačítek, která jsou pod jednotlivými znaky, rychle najet kurzorem na příslušnou chybu a rychle ji opravit. Veškeré písemné práce jsem odevzdával učitelům na flashce, domácí úlohy jsem posílal přes mail.
23
V matematice jsem v hodinách využíval notebook a učebnici, která obsahovala hmatové obrázky různých obrazců, zejména pak geometrických. Ovšem zapisování matematických příkladů je na notebooku dosti obtížné. Měl jsem tedy konzultační hodiny, ve kterých jsem se doučoval s paní učitelkou to, co jsem v hodině nepochytil a příklady jsem si zapisoval na pichtovém psacím stroji (přístroj, s jehož pomocí mohu na papír zapisovat vše v bodovém písmu). Matematické příklady se mi zjednodušily, např. v jejich délce. Nevidomý se totiž v delších příkladech ztrácí. Také spousta grafů byla vynechávána, protože nevidomý takovou představivost a orientaci v různých křivkách nemá. Ve fyzice jsem používal braillskou učebnici, ve které opět byly hmatové obrázky. Jel jsem ovšem podle jiné učebnice, protože ta, která se používá na gymnáziu, v braillu nebyla. Obsah učebnice byl ale stejný jako u té, kterou využívalo gymnázium. Pan učitel mi zadával trochu odlišné úkoly než mým spolužákům. Vypracovával jsem příklady ze své učebnice. Také zkoušení probíhalo jiným způsobem. Mé domácí úlohy se mi známkovaly. Písemné práce jsem však psal spolu s ostatními. Opět jsem využíval konzultační hodiny. V německém jazyce jsem používal dvě učebnice. Materiály, cvičení, slovíčka, apod. mi chystala moje asistentka do elektronické podoby. Dále jsem v braillu dělal úlohy navíc z učebnice, která byla v braillově písmu. V anglickém jazyce mi materiály v elektronické podobě připravoval sám učitel. Pracoval jsem se stejnou učebnicí jako moji spolužáci. Také mi do počítače namlouval slovní zásobu, abych měl představu, jak se které slovo řekne. Byl jsem totiž pokročilý v německém jazyce, začátečník v anglickém. Na jazyky jsem hodně využil výše zmíněný braillský řádek. Hlasový výstup totiž přečte slovo tak, jak v češtině, což je dosti nepraktické. V chemii nám učitel zápisy diktoval. Též jsem párkrát využil konzultační hodiny. V dějepisu, v informatice a v základech společenských věd jsem si poznámky dělal sám. V biologii a v českém jazyce mi učitelé poskytli materiály, které sami vytvořili. Tyto materiály totiž promítali na dataprojektorech a spolužáci si je opisovali. 24
Byl jsem ušetřen laboratorních cvičení a uvolněn z tělesné výchovy. Kdykoliv byla nějaká společná práce, vytvářel jsem ji se svými spolužáky. Třída mne mezi sebe přijala velmi dobře. Gymnázium jsem opustil na začátku druhého ročníku. Vyhrotila se totiž situace mezi mnou a asistentkou. Moje asistentka byla pedagogická asistentka, kterou určí ředitel, který ji na mou žádost nevyměnil. Psychicky mne šikanovala a neplnila své povinnosti. Nyní jsem se opět vrátil na speciální střední školu pro zrakově postižené. Třetím rokem studuji obor Sociálně správní činnost - Sociální péče.“
7.1 Možnost výběru středních škol (zákon č.561/2004 Sb.)
Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání, které je důležité pro rozvoj jedince. Poskytuje žákům širší všeobecné vzdělávání nebo odborné vzdělávání spojené se všeobecným vzděláváním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále formuje předpoklady pro plnoprávný osobní a občanský život. Samostatné získávání informací a celoživotní učení, nebo pokračování v navazujícím vzdělávání je přípravou pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Dle Finkové (2010) se osoba zrakově postižená rozvíjí na základě podnětů. Aby se mohla lépe rozvíjet, je k tomu zapotřebí vlastní iniciativa a touha se dále rozvíjet. Na výběr střední školy má velký vliv vývoj osobnosti. Škola napomáhá při rozvoji v konkrétních dovednostech a vědomostech. Finková (2010) uvádí, že po úspěšném ukončení základní školy všichni žáci přemýšlí, čemu by se mohli do budoucna věnovat a také, jak si správně vybrat střední školu. Žáci se zrakovým postižením to mají ztížené, proto je třeba brát ohled na: -
typ a stupeň své zrakové vady 25
-
doporučení od lékaře či oftalmologa
-
uplatnění po absolvování střední školy
-
své vlastní dovednosti, schopnosti a své vlastní vize
-
místo bydliště
-
dostupnost střední školy
7.2 Internát Internát je nedílnou součástí středních škol. Ne každá škola nabízí možnost ubytování na domově mládeže. A pokud tuto možnost nabízí tak můžou nastat komplikace s přizpůsobením se žákům se speciálními potřebami. Při výběru střední školy musíme zjistit, zda to škola umožňuje. Pokud si zrakově postižený žák zvolí školu mimo své bydliště, musí také zvážit možnost ubytování prostřednictvím školy. Žák nástupem na internát ztrácí pocit bezpečí rodiny a jistoty. K internátu se vždy váže stravování. Většina internátů tuto možnost nabízí a je velmi důležitá pro každého žáka. Žákům se tak dostává pravidelný přísun potravin. Většina internátů zajišťuje snídaně, obědy a večeře. Můžete si také objednat nadstandardní služby v podobě svačiny. K internátu patří také pobyt venku na hřištích a různé procházky do přírody. Pro internát je velmi důležité, aby byl perfektně vybaven pro zrakově postižené žáky zejména prostory a pomůcky. Na internátě jsou vychovatelé, kteří do jisté míry žáky ovlivňují i v mimoškolních aktivitách. Vychovatel musí také zahrnout roli pedagoga – dostatečná motivace. Ve spolupráci s žáky, kteří jsou zrakově indisponováni, je třeba, aby vychovatel měl dostatečné vědomosti v oblasti speciální pedagogiky, aby mohl být těmto žákům nápomocen. Měl by znát zvláštnosti, specifické potřeby a metodické postupy, jak s žáky pracovat a dokázal naplnit volný čas a zájmy těchto žáků. Volnočasové aktivity by měly tvořit také funkci seberealizace a socializace, aby přinášely radost a zvýšily kvalitu života.
26
7.3 Integrace žáků na střední škole Vítková (2004) Právo na vzdělání se stalo základní hodnotou dnešní společnosti a vyspělosti dané země. Každý člověk je individuální svými zájmy, schopnostmi a potřebami. Vítková (2004, s. 11) uvádí, že v České republice, že se o problematice jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich edukací začala odborná i laická veřejnost dozvídat již po listopadových událostech v roce 1989. „Dnes je známo, že integrace v edukaci absolutně provedena nebyla a nikdy nebude, ale důležitým aspektem je její medializace a následné přiblížení veřejnosti k jakémusi obecnému povědomí o lidech se speciálními vzdělávacími potřebami.“ Na školské úrovni integrace je zřejmé, že se školy snaží zařazovat žáky se speciálními potřebami do školy běžné. Vítková (2004) píše, že v České republice je mnoho úspěchů a neúspěchů v integraci spojené se školou. Mnoho žáků opustilo běžnou školu a vrátilo se zpět do speciálních škol, ale mnozí handicapovaní žáci v běžné škole zůstali. Nejdůležitějším klíčem úspěšné integrace je vysoká připravenost učitelů běžných škol a zdokonalení kompetencí v oblasti edukace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V oblasti integrace je důležité vymezit hranice integrace. Existují druhy a stupně postižení, které mají velký vliv na jedince a jeho začlenění do školy. U některých je integrace obtížná a u některých naopak jednodušší. Vítková (2004, s. 15) uvádí: „Relativně snadno se začleňují ty děti, které s ostatními komunikují, mají komunikační předpoklady. Ze smyslových vad jsou na tom o poznání lépe zrakově postižení, u somatických defektů dominují spíše překážky technického rázu. Hůře jsou na tom mentálně postižení, u nichž je žádoucí a možná integrace sociální.“ Vítková (2004) uvádí Modely integrace: K základům speciální pedagogiky se řadí právo handicapovaných na vzdělání a integraci.
27
1. „Medicínský model“ – Cílem je zdolání a léčba postižení. Jsou to speciálně pedagogická opatření a terapie, která spočívá v přizpůsobení dítěte. 2. „Sociálně patologický model“ – Je sociální povahy. 3. „Model prostředí“ – Vyžaduje po školách materiální a personální vybavení ve školách. 4. „Antropologický model“ – Jde o interpersonální integraci, kdy postoje učitelů a žáků působí na postiženého jedince. Integrace má veliký vliv na jedince po stránce psychického vývoje. Je důležité, aby se postižený jedinec v dané třídě cítil dobře. Integrace úzce souvisí s požadavky na vyučování. Je třeba, aby ostatní žáci brali na jedince ohled a aby chápali individualitu handicapovaného spolužáka. Školní integraci můžeme chápat jako nástroj k dostupnosti k sociální integraci. Zájmová činnost a mimoškolní aktivity u žáků se zrakovým postižením Zájmová činnost utváří velkou část dne, kdy žáci mají volný čas. Je to zpravidla po povinné školní docházce a po splnění úkolů na další školní den. V této době uspokojujeme svoje vlastní potřeby v podobě koníčků a zálib. U většiny z nás přitom dochází relaxaci a uvolnění celého člověka. Pokud jsou žáci ubytovaní na internátě, mohou se zúčastnit různých kroužků, které internát nabízí. Mohou absolvovat různé besedy, exkurze, ale také soutěže. Kroužky mohou být zaměřené na keramiku, plavání, vaření, sport, hudbu či tanec.
7.4 POMŮCKY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ Pomůcky můžeme rozdělit do dvou kategorií. A to pomůcky pro prostorovou orientaci a pomůcky využívané v komunikaci osob se zrakovým postižením. Pomůcky pro prostorovou orientaci Finková (2010) uvádí tyto: Bílé hole – je to pomůcka pro vyznačení nevidomých osob. Nejčastěji jsou jmenovány jako „bílé hole“, rozlišují se dva typy bílých holí, a to: standardizované – je dlouhá 90 cm a nevidomý jedinec ji používá při chůzi s vodícím psem nestandardizovaná – je vystavena jedinci na míru
28
Finková (2010) uvádí funkce holí: plní 4 funkce. První je signalizační, která upozorňuje ostatní lidi kolem zrakově postiženého člověka. Druhá funkce je ochranná, ta má úlohu chránit jedince proti střetu s překážkou. Třetí funkce je orientační, ta hledá body hmatového charakteru a je nápomocna pro samostatný pohyb jedince. Poslední funkce je opěrná, kdy hůl slouží i jako prostředek opory pro starší jedince se zrakovým postižením. Akustický orientační majáček – ten napomáhá pomocí zvuku řídit zrakově postiženého jedince. Další pomůckou je orientační hlasový majáček, do kterého můžete namluvit a uložit dvě fráze. Mezi další pomůcky se řadí vysílačka, která může být použita při informaci o přijíždějícím dopravním prostředku, nebo v samotném dopravním prostředku může upozornit řidiče, že bude nastupovat nevidomý jedinec. Tyflosonar, jak uvádí Finková (2010), je zařízení, které je založené na principu odrážení krátkých ultrazvukových vln. Je to malý přístroj, který se vejde do dlaně ruky nebo se dá pověsit na šňůrku a jedinec si ho může zavěsit na krk. Vodící pes je také považován za pomůcku pro prostorovou orientaci zrakově postiženého jedince. Nejčastěji je vybírán labrador, zlatý retrívr a německý ovčák. Je to z důvodů jejich vlastností. Vodící linie dle Finkové (2010 s. 29) – „jedná o spojnici hmotných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních a vnějších komunikacích.“ Varovný pás vyznačuje hranici mezi bezpečným místem a prostorem potenciálně nebezpečným. Ozvučení křižovatek napomáhá těžce zrakově postiženým jedincům. Bývá připojeno k dopravní signalizaci Pomůcky využitelné ke komunikaci osob se zrakovým postižením můžeme dále rozdělit na klasické a moderní Klasické – jsou běžně používané u osob se zrakovým znevýhodněním, jsou využívány při výuce.
29
Finková (2010, s. 38) uvádí klasické pomůcky: „Patří sem – slepecký psací stroj – můžeme psát tzv. bodovým písmem. Jednotlivé stroje na psaní Braillova písma se liší především v počtu znaků, které je možno napsat na řádek, 34 nebo 40 znaků.“ Mezi moderní pomůcky řadíme počítače se speciálním softwarem. Finková (2010, s. 38) uvádí moderní pomůcky, do kterých patří: „Pražská tabulka – neboli bodátko – dvoudílná šablona, která je na hřbetu spojená. Horní deska má řady okének obdélníkových otvorů, které odpovídají tvarem i rozměry poli základního šestiboj Braillova písma. Mezi horní a dolní desku se vkládá speciální papír.“ Moderní pomůcky – elektronické zápisníky, speciálně upravené počítače, které jsou využívány ve školách. Tyto počítače mají speciálně nainstalovaný software, kde jsou doplněny hlasovým či hmatovým zařízením. K pomůckám mezi písmo řadíme – Brailovo písmo, Pichtův stroj a Pražskou tabulku. Ke čtení se využívá jako pomůcka počítač se speciálním softwarem, dále sem patří optické pomůcky, do kterých řadíme lupy. Dále sklopné desky, elektro záznamník.
7.5 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Klasifikace Hodnocení je spojeno s cíli vyučování. Vhodně formulované cíle jsou základním kritériem hodnocení. Žáci by měli být vždy obeznámeni, co se bude hodnotit. Pro žáky a i pro učitele je hodnocení zpětná vazba. Funkce hodnocení Kolář, Šikulová (2009) mají motivační charakter působící na výkon žáka. Dále působí na psychické změny formou pocitů. Částečně ovlivňují osobnost jedince ve vztahu k sebevědomí. Začleňuje a informuje žáky. Formy hodnocení Jsou to způsoby, které učitel využívá k zhodnocení výsledků žáka. Učitel může hodnotit známkou nebo slovně.
30
Klasifikace je vyjádřené hodnocení, hodnotí se vědomosti, dovednosti, návyky. Známka odráží stav vědomostí žáka, ale nepodává údaje o píli, snaze a vytrvalosti určitého žáka. Nevýhodou známky může být malá objektivita. Slovní hodnocení může doplňovat hodnocení klasifikační známkou. Zahrnuje postoje žáků, jejich úsilí a snahu. Výhodou je, že žáka vystihne individuálně. Chyby v klasifikaci Čapek (2010, s. 60) uvádí chyby v klasifikaci: „Učitelé nedokáží postihnout, co vlastně známka hodnotí, kladou na známky až příliš velký důraz, známkováním nevhodně trestají chyby žáků, příliš upřednostňují vlastní názor. Dále učitelé neumějí využívat známky ve prospěch žáků.“ Kolář, Šikulová (2009) uvádí, že klasifikace slouží pro učitele jako zdroj informací, které lépe pomohou vycházet vstříc potřebám žáků. Podpora učitelů Bartoňová (2005) Opatření pro zrakově postiženého žáka ve vyučování jsou následující: zrakově postižení žáci by měli mít dostatečné osvětlení pracovní plochy. Dalším důležitým faktorem je místo ve třídě. Pro zrakově postiženého žáka je důležité, aby seděl na místě, odkud nejlépe vidí na tabuli. U nevidomých žáků, kteří jsou odkázáni pouze na akustické informace, je důležité, aby byl žák opět co nejblíže učiteli. Učitel si musí být toho vědom a měl by se při výkladu pohybovat co nejblíže zrakově postiženému žáku. Dalším faktorem jsou pomůcky, které by měly být vždy nablízku zrakově postiženému žáku. Zápisky na tabuli Pro zrakově postiženého žáka je důležité, aby dobře viděl na tabuli. Učitel by tak měl používat kontrastní křídy, nebo fixy a měl by dbát na čistotu tabule. Učitel by měl žákovi dávat veškeré podklady k vyučování, které by zrakově postiženému žáku mohly být nápomocné a které by mu měly napomáhat orientovat se a podílet na výuce. Žák by tyto podklady měl mít neustále k dispozici. Vítková (2010, s. 265): „Ohleduplný přístup učitelů je nezbytně nutný pro vytvoření jeho pozice ve třídě. Emocionální a sociální vztahy uvnitř třídy a mezi 31
učitelem a třídou se nejlépe vyvíjejí, zaujme-li učitel ke zrakově postiženým žákům stejný postoj jako k žákům zdravým.“ Důležitým faktorem je komunikace mezi zrakově postiženým žákem, učitelem a spolužáky. Aby mohl být učitel žákovi nápomocen, musí být dostatečně informován o postižení jedince. Zrakově postižený jedinec by měl vysvětlit, jak vidí, jaké pomůcky potřebuje a jaké jsou specifika pro jeho individuální potřebu. Podpora žáků Vítková (2010) Školní třída je pro žáky místem, kde jsou zprostředkovány veškeré informace. Je to prostředí mnoha sociálních aktivit, ve kterém se žáci musí orientovat, pokud se chtějí podílet na dění ve třídě. Podpora rodičů Rodiče by měli být vždy plně k dispozici a plně nápomocni jak učiteli, tak samotnému žákovi. Důležitá je podpora rodičů žáka ve studiu. Aby rodiče dítěti pomáhali s učením a popřípadě našli dítěti doučování, které by mu mohlo pomoci. Rodiče by měli spolupracovat nejen s učiteli ale také se školou celkově. Podpora poradenských pracovníků Ludíková (2006) Integrovaný způsob edukace vyžaduje speciálně pedagogickou péči, která zahrnuje podpůrné vzdělávací služby žákům při jejich studiu. Pro podporu rodičů s dětmi se zrakově postiženým dítětem slouží speciálně pedagogická centra pro zrakově postižené. Poskytují služby dětem od 3 let až po ukončení vzdělávání, většinou do 19 let. Jejich náplní je například návrh individuálně vzdělávacího plánu pro zrakově postižené, komplexní speciálně pedagogická a psychologická diagnostika, sledování vhodnosti zařazení a školní úspěšnosti sledovaných dětí. Možnost navázání na střední školu – vysokoškolské studium Vítková (2010) V České republice stále více přibývá zrakově postižených osob, které navštěvují vysoké školy. Před několika lety začala fungovat podpůrná centra pro studium
vysokoškolských
zrakově
postižených
studentů.
Jejich
náplní
je informovanost nevidomých, jaké obory škola nabízí, proběhne seznámení s příslušnými právy a povinnostmi. Dále zahrnuje individuální harmonogramy.
32
8
PORADENSTVÍ A ORGANIZACE POSKYTUJÍCÍ PODPORU ZRAKOVĚ POSTIŽENÝM JEDINCŮM 8.1 Střediska rané péče V České republice jsou střediska rané péče pro zrakově postižené osoby na velmi
dobré úrovni. Lidé si dobře uvědomují, že tato střediska jsou potřeba a pro zrakově postižené osoby nezbytná. V roce 1977 Josef Smýkal, zahájil poradenské služby pro rodiče s dětmi, které jsou slabozraké a nevidomé. Tyto střediska rané péče založil se svými spolupracovníky v Brně. Dnes najdete po celé České republice hned několik takových poraden. Květoňová-Švecová (1998, s. 39) uvádí, že „Raná péče je soustava služeb programů poskytovaných ohroženým dětem, dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám, s cílem eliminovat důsledky postižení a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady
sociální
integrace.“
Tyto
služby
by
měli
být
poskytovány
od diagnostikování postižení do nástupu školní, nebo výchovné instituce. Cílem rané péče je: - podpora vývoje dítěte (minimalizovat následky indispozice), - podpora rodičů ohledně sebevědomí, že danou situaci zvládnou, - pozitivně pomáhat a radit v procesu výchovy. Zásady rané péče: - rodiče musí být společníky týmu programu, - respektovat výchovné ojedinělosti každé rodiny v rámci kulturní, sociální a výchovné péče, - pomáhat rodičům vyrovnat se s postižením, - podporovat sociální integraci.
8.2 Pedagogicko-psychologické poradenské služby a jejich využití Poradenské služby poskytují speciální pedagogové. Je tam velice úzká spolupráce s lékaři a rodinou a snaží se vytvářet podmínky pro rozvoj zrakově postiženého jedince. Odborníci radí v oblasti výchovy a výchovných metod, postupů a péče, které jsou nejlepší pro postiženého jedince. 33
Cílem rané péče je připravit jedince na nástup do mateřské školy. Na tyto poradny mohou docházet nejen rodiče, ale také děti, které jsou zrakem indisponovány. Nejde jenom o samotnou výchovu v rodině a správný metodický postup, ale také umístění nábytku po bytě. Vědět, že každý kousek nábytku či věci musí mít svoje místo, aby se dítě učilo správně orientovat. Častá návštěva jedince pomáhá rozvíjet ostatní smysly jedince. Jde o vnímání sluchu, hmatu, čichu a chuti. Středisko rané péče se může skládat pouze z jednoho speciálního pedagoga. To je v případě dítěte s těžkým postižením zraku. Speciální pedagog navštěvuje rodinu individuálně.
8.3 Možnost reedukace Finková (2010, s. 50) uvádí, že se „jedná o souhrnné označení takových speciálně-pedagogických metod, které rozvíjejí nebo upravují porušené funkce a činnosti. U osob se zrakovým postižením jsou reedukační metody používány například při nápravě poruch binokulárního vidění.“ Bartoňová (2005) uvádí, že při problémech se zrakem je důležité pozorování, kdy se zjišťuje, jak dítě zrak využívá. První reakce, kterou můžeme pozorovat, je světlo a tma. Podmínky pro reedukaci jsou požadavkem pro zdokonalení zrakového vidění. Vítková (2004, s. 235) píše: „Při nácviku tupozrakého oka dodržujeme zásady kybernetické pedagogiky, ve smyslu od jednoduššího ke složitějšímu a rozložení zrakového vnímání podnětu na malé kroky. Výjimku tvoří nácvik zrakové ostrosti, což vkládáme do všech etap reedukace zraku a tím zvyšujeme nároky na zrakovou ostrost a snažíme se dosáhnout normy zrakové ostrosti.“ Dalším požadavkem reedukace je cvičení v souvislosti s vnímáním tvarů a pomoc dalších smyslů zejména hmatu. Důležitá je manipulace s různými předměty, modelování a různé práce s papírem, či skládačkami. Specifickou činností je vnímání trojrozměrnosti a s tím spojené vnímání a seznamování se s novými předměty, kde se vymezuje forma a tvar daného předmětu. Důležité je třídění předmětů. Představy se spojují s předměty a s jejich srovnáváním. V tělesné výchově se prostorové vnímání nacvičuje s využitím pohybových her.
34
Speciálně pedagogická podpora je závislá na metodách. Mezi metody patří reedukace a kompenzace zraku. Reedukace znamená souhrn postupů, které se zaměřují na rozvíjení postižené oblasti zraku. Kompenzace znamená souhrn postupů, které jsou pro zdokonalení a vylepšení výkonnosti neporušených částí zraku. Využívá se při cvičení s ostatními smysly jako je hmat, sluch, chuť a čich. Vždy se doporučuje prolínání s reedukací. Pojem rehabilitace znamená adaptace společenských a pracovních vztahů jedince.
35
9
PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části jsem se zaměřila na zrakově postižené jedince v několika
školách v Brně a jeho okolí. Dotazníky jsou dvojího typu. První dotazník je pro vedení školy a druhý typ je pro zrakově postižené žáky. Otázky v obou dotaznících mají stejnou strukturu. Na základě dotazníkového šetření bude zjištěno, za jakých podmínek mohou studovat zrakově postižení žáci na jednotlivých středních školách. Magistrát města Brna mi poskytnul údaje, v jakých běžných středních školách v Brně studují zrakově postižení žáci. Seznam středních škol, které mi poskytl magistrát města Brna, je uveden v příloze č. 1. V Brně je osm středních škol se zrakově postiženými žáky a mimo Brno se nachází škol sedm. V Brně jsem navštívila všechny uvedené školy. Jedna škola mne odmítla a další škola žáky zapřela, přestože je uváděl magistrát města Brna. V okolí Brna jsem oslovila všech sedm škol elektronickou formou. Zpětnou vazbu jsem dostala pouze od dvou škol z okolí města Brna. Veškeré uvedené grafy jsem zpracovávala sama v programu Excel. Po vyhodnocení dotazníku bude možné usuzovat, jak škola spolupracuje se zrakově postiženým žákem. A jestli se někde vyskytly problémy či naopak. Výsledkem budou specifikovány podmínky, za kterých se realizuje integrace postižených žáků na dané střední škole. Způsob sběru dat Pro praktickou část jsem zvolila dotazníkovou metodou. Navštíveno bylo osm škol v Brně a spolupracovala jsem s vedením školy, nejčastěji se zástupci ředitele škol. Školy mimo Brno, jak jsem již zmínila, jsem oslovila elektronickou formou, a to vedení školy. Osloveni byli zástupci ředitelů škol. Nejprve jsem je seznámila s cílem mého průzkumu. Dotazníky byly přijaty v šesti školách v Brně. V jejím okolí spolupracovaly pouze dvě školy. Žákům i vedení školy byl postup při vyplňování dotazníků vysvětlen ústní i elektronickou formou. Tabulka 1 - školy, které byly dotazníkem osloveny
Název školy
Počet žáků
Škola A – gymnázium
1 – dívka
Je to státní škola, má kapacitu 360 žáků ve 12 třídách. Škola má i zařízení pro vozíčkáře. Jsou partnerskou školou Masarykovy univerzity.
36
Škola B – integrovaná střední škola
1 – chlapec
Je to státní škola, nabízí 12 různých oborů. Škola C – gymnázium
1 – chlapec
Na státní škole je současný počet žáků 557, z toho 20 tříd. Na škole působí 51 učitelů. Škola D – VOŠ a střední škola
1 - chlapec
Počet studentů je 792. Je to škola státní. Nabízí spoustu různých oborů. Škola E – střední škola
1 - chlapec
Střední škola je soukromá. Nabízí širokou nabídku výukových pracovišť, individuální přístup a malé počty žáků ve třídách. Škola F – střední škola
1 – dívka
Maximální počet žáků je 240. Škola nabízí pět různých oborů. Škola G – gymnázium a střední odborná škola
1 – dívka
Škola s dlouholetou tradicí. Nabízí osm různých oborů včetně gymnázia. Škola H – gymnázium
2 – chlapec,
Gymnázium je soukromé. Je to prestižní vzdělávací instituce s dvacetiletou dívka tradicí. Průměrný počet žáků ve třídách je 15.
Zpracování dotazníků Výsledky dotazníkového průzkumu jsem uvedla v grafické podobě. Použila jsem deskriptivní statistiku. Výsledky je nutné vnímat s ohledem na velikost vzorku, který byl omezený. Vyhodnocení dotazníků Otázka č. 1 jsou otázky, které byly pokládány žákům Otázka č. 1A jsou otázky, které byly pokládány vedení škol. Otázka č. 1 – Byl pro Vás snadný výběr střední školy? Touto otázkou jsem chtěla zjistit náročnost výběru střední školy pro zrakově postižené žáky. Roli při výběru střední školy hraje hlavně trvalé bydliště. Informace, které škola poskytuje zrakově handicapovaným žákům, se můžeme dočíst na stránkách školy, či v RVP daného oboru. Z dotazníku jsem zjistila, že pro 44 % žáků byl výběr střední školy snadný a naopak u 56 % žáků byl výběr střední školy obtížný.
37
44% ANO
56%
NE
Graf č. 1 Byl pro Vás snadný výběr střední školy?
Z grafu je možno vidět,, že náročnost náro výběru není až tak jednoznačná.. Pro P většinu zrakově postižených žáků byl výběr střední školy obtížný. Otázka č. 1A – Mohou na Vaší škole studovat žáci se zdravotním znevýhodněním? znevýhodn 0%
ANO NE 100%
Graf č. 2 Mohou na Vaší škole studovat žáci se zdravotním znevýhodněním? znevýhodn znevýhodně
Z grafu je zřejmé,, že školy poskytují dostatečně dostate služby pro zdravotně zdravotn postižené žáky. Školy jsou plně k dispozici zdravotně zdravotn znevýhodněným žákům m a snaží se žáky plně pln zapojovat do běžné žné školy. Otázka č. 2 – Poskytuje Vám škola dostačující dosta prostředky a služby? Touto otázkou jsem chtěla chtě zjistit, zda je škola dobře materiálněě vybavena pro žáky se zrakovým postižením. Prostředkem Prost bylo myšleno, zda jsou k tomu upravené školní prostory pro bezpečný čný pohyb žáků žák ve škole a zda je škola vybavena pomůckami pom pro zrakově postižené žáky, či škola umožňuje uje asistenci pro plnou potřebu pot žáků při jejich studiu. Žácii všichni odpověděli odpov kladně pro služby a prostředky ředky na jejich škole. Naopak u vedení školy se jedenkrát jeden objevilo záporné zodpovězení zení otázky. Procentuálně Procentuáln bylo zjištěno, no, že 100 % žáků žák je plně spokojeno se službami a prostředky, ředky, které jim škola nabízí. Naopakk školy si to myslí pouze z 87 %.
38
0%
ANO NE 100%
Graf č. č 3 Poskytuje Vám škola dostačující prostředky a služby?
Z grafu je patrné,, že žáci jsou po stránce služeb a prostředků prost plněě spokojeni. Otázka č. 2A – Poskytuje Vaše škola dostačující dosta prostředky edky a služby pro zrakově zrakov postižené žáky?
13% ANO 87%
NE
Graf č. 4 Poskytuje Vaše škola dostačující dosta prostředky a služby pro zrakově postižené žáky?
Z grafu je možno vidět,, že jedna škola není dostatečně dostate vybavena prostředky prost a nenabízí dostatečné né služby pro individuální potřebu pot pro zrakově postižených ých žáků. žák Srovnání grafů: Jedna škola, tedy 13 % z vybraných škol, si myslí, že nejsou plně pln k dispozici pro zrakově postiženého žáka a nenabízí mu zcela plnohodnotné prostředky prost a služby. V tomto případě je vidět, vidě že škola si je toho plně vědoma. doma. Zajímavé je, že žáci to ale takto nevnímají. Je patrné, patrné že žákům dává dostatečný ný impulz jinými prostředky prost a službami, takže že žák nemá potřebu pot si myslet, že je to naopak. Otázka č. 3 – Je Vaše škola šk materiálně vybavena pro Vaše individuální potřeby? pot Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, zda je škola vybavena pro zrakově zrakov postižené žáky z materiálního hlediska. Pro zrakově zrakov postižené žáky je důležité, ůležité, aby se k nim přistupovalo valo jinak než k ostatním žákům, a to z důvodů individuální péče. pé Žák, který je indisponován zrakem, zrakem potřebuje v hodinách výuky zcela jiné pomůcky. pom Netýká 39
se to pouze vyučování ování v různých předmětech, ale také v bezpečném bezpe pohybu v prostorách školy. Procentuálně Procentuáln bylo zjištěno, že 67 % žáků si myslí, že jejich škola je dostatečně materiálně vybavena pro jejich individuální potřebu, pot ebu, naopak 33 % žáků žák je přesvědčeno, eno, že jejich škola není dostatečně vybavena pro jejich individuální potřebu. pot Z pohledu školy je 62 % přesvědčeno, eno, že jejich škola nabízí materiálně materiáln dostačující podněty pro zrakověě postiženého post žáka, naopak 38 % o tom přesvědčeno ě čeno není.
33% ANO 67%
NE
Graf č. 5 Je Vaše škola materiálně materiáln vybavena pro Vaši individuální potř potřeby?
Z grafu je zřejmé,, že šest škol, škol tedy 66,7 %, je plně vybaveno po stránce materiální vzhledem ke zrakověě postiženému žákovi. Otázka č. 3A – Jste jako škola materiálně materiáln vybavena pro zrakově postižené žáky?
38% ANO 62% NE
Graf č. 6 Jste Js jako škola materiálně vybavena pro zrakově postižené žáky?
Z grafu vyplývá, vá, že většina škol si myslí, že není dostatečně dostate materiáln vybavena materiálně pro zrakově postižené žáky. Srovnání grafů: Žáci na tuto otázku odpověděli odpov ve většině opačně. Je patrné,, že žáci to vnímají jako drobnosti, které ré jim nevadí v průběhu výuky.
40
Otázka č. 4 – Nabízí Vaše škola možnost ubytování? Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, zda školy nabízí možnost ubytování pro zrakově zrakov postižené žáky a zda ubytování respektuje individuální potřeby pot eby pro handicapované handicapov jedince. Pro zdravotněě znevýhodněné znevýhodn žáky je důležitá ležitá rodina a hlavně hlavn opora v rodině. Pokud žák má daleko své rodné bydliště, bydlišt je třeba, eba, aby domov mládeže poskytnul pro tyto osoby pocit bezpečí bezpe í a domova. Hlavním cílem integrace žáků žák je celkové zapojení žáků do běžné ěžné školy. V některých případech ípadech žáci bydlí nedaleko své střední st školy a ubytování nepotřebují. nepotř Je to z důvodů, že se nachází v městě ěstě Brně, Brn které je svoji rozlohou veliké. Tyto otázky skrz ubytování na internátě internát řeší eší spíše menší města m s menšími počty ty obyvatel. Z průzkumu bylo zjištěno, no, 33 % škol nabízí nab možnost ubytování. Naopak 67 % žáků žák si myslí, že jejich škola možnost ubytování nenabízí. Ze strany vedení škol je to procentuálně procentuáln 50 na 50 %. Polovina z vybraných škol ubytování nabízí a druhá ne.
33% ANO 67%
NE
Graf č. 7 Nabízí Vaše škola možnost ubytování?
Na grafu vidíme: 67 % procent žáků žák si myslí, že jejich škola možnost ubytování na internátě nenabízí. Jedna škola uvedla, že vlastní domov mládeže nemají, ale v případě zájmu by byli byl schopni ubytování zařídit. 33 % žákůů si myslí, že jejich škola možnost ubytování nabízí. Všichni z respondentů k této otázce napsali, že jsou z blízkého okolí a že ubytování nepotřebují. nepot
41
Otázka č. 4A – Nabízí Vaše škola možnost ubytování pro zrakově zrakov postižené ostižené žáky?
50 %
50 %
ano ne
Graf č. 8 Nabízí Vaše škola možnost ubytování pro zrakově zrakov postižené žáky?
Z grafu můžeme vidět, ět, že polovina z vybraných škol ubytování nabízí. A druhá polovina z vybraných škol ubytování pro zrakově zrakov postižené žáky nenabízí. Jedna škola, která ubytování nenabízí, nenabízí doplnila, že by byla schopna ubytování zařídit. Srovnání grafů: Z grafů je zřejmé,, že pouze některé n které školy vlastní domov mládeže. V jedné škole, kde vlastní domov mládeže nemají, uvedli, uvedl že jsou i přesto schopni hopni zařídit za ubytování. To, že se grafy rafy liší a neshodují, značí, zna , že žáci o tom ani neví a nejsou dostatečně dostate informováni. Může že to být právě práv z důvodů, že žádný z respondentů se touto možností nezaobíral, protože ji nepotřebuje. nepot Otázka č. 5 – Pokud ano, využíváte vyu ubytování? Z této otázky jsem chtěla zjistit, kolik studentů student využívá ubytování a jestli je hodně hodn žáků z blízkého, čii dalekého okolí Brna. Z předchozí edchozí otázky bylo zjištěno, že nikdo z žáků ubytování nevyužívá, protože jsou z Brna či blízkého okolí. Pro některé ěkteré studenty hraje hlavní roli dostupnost. Pro některé n které žáky je vidina ubytování nereálná, už jen třeba t ze strachu, a proto pro některé n studenty může být právě hlavní prioritou při p výběru střední ední školy její umístění.
0% ANO NE 100 %
Graf č. 9 Pokud ano, využíváte ubytování?
42
Dle grafu vyplývá, vá, že nikdo z respondentů nevyužívá možnost ubytování na domově domov mládeže. Z dotazníkůů je zřejmé, z že všichni žáci bydlí v Brně nebo v jeho je blízkém okolí. Otázka č. 5A – Pokud ano, využívají internátní služby?
25 % ANO 75 %
NE
Graf č. 10 Pokud ano, využíváte internátní služby?
Z grafů můžeme vidět, ět, že dle školy 25 % žáků, žák tedy dva studenti, využívají využív ubytování na domově mládeže. Srovnání grafů: V tomto případě je neshoda grafů graf velice zajímavá. Je patrné, že v této situaci dvě dv školy nejsou dostatečně v kontaktu se zrakově postiženými jedinci. A komunikace mezi nimi není dostatečná. Otázka č. 6 – Máte ve studiu nějaké n úlevy v učení, v množství učiva čiva a apod.? Touto otázkou jsem chtěla chtě zjistit, jaká jsou pravidla na škole, co se týče tý učení a učiva. Jaké úlevy žáci mají a zda jsou z nějakých předmětů osvobozeni či zda mají delší čas na úkoly a písemné práce. Nebo jestli některé n které písemné práce jsou vynechávány či mají učitelé úplně stejný přístup př k těmto žákům jako k ostatním. V tomto případě by se to mělo řešit ešit individuálně, individuáln a to dle stupně zrakového postižení. Žák, který má nižší stupeň zrakového postižení, potřebuje pot zcela odlišný přístup, ístup, než ten, který je zcela nevidomý. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno dle žáků, že 55,6 % v množství učiva úlevy máá a 44 % žáků žák úlevy v učení ení nemá. Naopak ze strany vedení škol je to 50 na 50 %.
43
44% 56%
ANO NE
Graf č. 11 Máte ve studiu nějaké úlevy v učení, v množství učiva iva apod.?
Ve většině případů žáci úlevy v učení mají. Z dotazníků vyplynulo,, že se jedná o delší čas přii písemných pracích. Jsou osvobozeni osvobozen z tělesné lesné výchovy a v matematice jsou jim poskytnuty pomůcky. pom Někteříí žáci napsali, že úlevy v množství učiva nepotřebují. zrakov postižení žáci ve studiu nějaké jaké úlevy v učení, v množství Otázka č. 6A – Mají zrakově učiva, apod.?
50%
50%
ANO NE
Graf č. 12 Mají zrakově zrakov postižení žáci ve studiu nějaké úlevy v učení, ení, v množství učiva, u apod.?
Z toho grafu je patrné, že někteří n žáci dle školy, úlevy v množství učiva nemají a někteří n mají. Do dotazníku někteř ěkteří doplňovali, že úlevy v učení nepotřebují. Srovnání grafů: Grafy se opět nepatrněě liší. Školy nejčastěji doplňovaly,, že se to týká předmětu tělesné výchovy, kde je většina tšina z nich, zcela osvobozena. V komunikaci mezi školou a zrakově zrakov postiženým žákem jsou nepatrné mezery. Otázka č. 7 – Pomáhají Vám ostatní žáci ve škole s učením? Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, jaká je komunikace mezi zrakově postiženým žákem a ostatními spolužáky na celé škole. Zda byl žák přijat p ijat do kolektivu jako ostatní spolužáci, nebo jestli si ho ostatní spolužáci nevšímají a nejsou mu nápomocni 44
v běžných činnostech innostech souvisejících související s výukou. Z dotazníkového kového šetření šet vyplynulo, že z 89 % jsou ostatní tatní žáci nápomocni zrakově zrakov postiženému jedinci. Naopak z 11 % tomu tak není. Ze strany vedení školy si myslí, že 100 % ostatních spolužáků spolužák jsou nápomocni zrakově postiženému žákovi. 11%
ANO 89%
NE
Graf č. 13 Pomáhají Vám ostatní žáci ve škole s učením?
Z grafu je zřejmé,, že ve většině v případů jsou ostatní žáci nápomocni zrakově zrakov postiženému žáku. V jednom případě p tomu tak není. Otázka č. 7A – Pomáhají ostatní žáci zrakově zrakov postiženým žákům m ve škole s učením? u 0%
ANO NE 100%
Graf č. 14 Pomáhají ostatní žáci zrakově zrakov postiženým žákům m ve škole s uč učením?
Z grafu je patrné,, že vedení školy si myslí, že ostatní žáci jsou nápomocni v činnostech, které souvisí s výukou pro zrakově zrakov postiženého žáka. Srovnání grafů: Z grafů je patrné,, že každá škola si myslí, že ostatní studenti jsou nápomocni zrakově zrakov postiženému žáku. Z dotazníků dotazník vyplynulo, že tomu tak není. Komunikace mezi školou a zrakově postiženým žákem není kvalitní. Otázka č. 8 – Jsou Vám spolužáci nápomocni i v činnostech, innostech, které nesouvisí nesouv s výukou? Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, jestli ostatní spolužáci zrakově postiženého žáka zapojují do kolektivu a zda jsou v kontaktu se spolužákem i při jiných aktivitách, 45
které přímo nesouvisí s výukou. Aby integrace zrakově postiženého žáka byla byl úplná, musí se žák na škole cítit jako ostatní žáci. Z dotazníkového šetření šet vyplynulo, že ze strany žáků v 67 % jsou ostatní žáci zrakově zrakov postiženému žáku nápomocni v činnostech, innostech, které nesouvisí s výukou. A z 33 % nejsou ostatní žáci nápomocni nápom zrakově postiženému ostiženému jedinci. jedinci Chybí zapojení žáků do činností inností a žáci nejsou nejso plně v kontaktu s jinými žáky než se spolužáky v souvislostech s výukou. Ze strany vedení školy si z 38 % myslí, že ostatní žáci jsou nápomocni nápomocn zrakově postiženému žáku. Z 37 % si myslí opak. A z 25 % vůbec v bec netuší, zda ostatní spolužáci mu jsou nápomocni v ostatních činnostech innostech nesouvisejících s výukou a vyučováním.
33% ANO 67%
NE
Graf č. 15 Jsou Vám spolužáci nápomocni i v činnostech, innostech, které nesouvisí s výukou?
Z grafu je zřejmé, že v některých případech ípadech ostatní žáci nejsou nápomocni zrakově zrakov postiženému jedinci v činnostech, které nesouvisí s výukou a vyučováním. čováním. Otázka č. 8A – Pomáhají ostatní žáci zrakově postiženým žákům žáků i v činnostech, které nesouvisí s výukou?
25%
38% ANO NE
37%
NEVÍ
Graf č. 16 Pomáhají ostatní žáci zrakově zrakov postiženým žákům i v činnostech, innostech, které nesouvisí s výukou?
Z grafu patré, že ve dvou vou případech p si škola není jista, zda jsou ostatní žáci nápomocni zrakově postiženému žáku v činnostech, které nesouvisí s výukou. V ostatních případech některé které ze škol nejsou dostatečně dostate v kontaktu se žákem a komunikace mezi nimi není úplná. 46
Srovnání grafu: Z těchto grafů je možno vidět, vid že se od sebe hodně liší. Je vidět, vidě že mezi školou a zrakově postiženým žákem komunikace není úplná. Otázka č. 9 – Máte na škole problémy s učením? Touto otázkou jsem chtěla chtě zjistit, zda se vyskytují problémy s učivem čivem a s náročností studia pro zrakově postižené žáky. Většina V tšina tázaných respondentů uvedla, že mají problémy v předmětu tu matematiky. Z dotazníkového šetření byloo zjištěno, zjišt že ze strany žáků 67 % problémy s učivem uč nemá a 33 % problémy s učivem ivem má. Naopak ze strany školy si myslí, že 62 % zrakově zrakov postižení žáci problémy s výukou a s učením nemají. Naopak j to z 38 %.
33% ANO 67%
NE
Graf č. 17 Máte na škole problémy s učením?
Většina studentů nemá problémy s učivem. Z dotazníků bylo zjištěno, zjišt že největší problém se vyskytoval v předmětu matematika. Otázka č. 9A – Mají zrakově zrakov postižení žáci problémy s učením?
38% ANO 62% NE
Graf č. 18 Mají zrakově postižení žáci problémy s učením?
Z grafu je zřejmé,, že většina většina škol si myslí, že jejich žáci problémy s učivem nemají. Zbylé školy ví, že jejich žáci problémy s učivem ivem mají. Jedna škola do dotazníku doplnila, že zrakově postižený žák má problémy s učením ením ve všech předmětech. př
47
Srovnání grafů: Z grafů je patrné,, že se školy sešly se žákem a komunikace mezi nimi je vyhovující. Školy se s žáky shodly, že problémy v učivu jsou v předmětech tech matematiky. Grafy se nepatrně od sebe liší. Otázka č. 10 – Máte/ měli mě jste na škole problémy s kázní? Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, jestli tito žáci nejsou problémoví a zda nevyžadují pozornost jinou formou. Zajímalo mne, jestli jsou rušitelé při p vyučování či jsou problémoví v oblasti chování.
Z dotazníkového šetření ení vyplynulo ze strany
žáků, že 100 % žákůů problémy s kázní nemá. Ze strany školy je to stejné a školy tvrdí, že nikdo ze zrakově postižených žáků žák nemá problémy s kázní. 0%
ANO NE 100%
Graf č. 19 Máte/měli jste na škole problémy s kázní?
Z těchto odpovědí dí vyplývá, vypl že žádný ze zrakově postižených žáků nemá problémy s kázní. Otázka č. 10A – Mají zrakově zrakov postižení žáci problémy s kázní? 0%
ANO NE
100 % Graf č. 20 Mají zrakově postižení žáci problémy s kázní?
Z grafu je možno vidět, vidět že ze strany školy jsou všichni přesvě řesvědčeni, že zrakově postižený žáci problém s kázní na střední škole nemají.
48
Srovnání grafů: Grafy se plně shodují. Vyplývá Vypl z toho, že školy v tomto směru ru dostatečně dostate komunikují se zrakově postiženými žáky. Otázka č. 11 – Máte kamarády ve třídě? t Touto otázkou jsem chtěla cht zjistit, jak moc jsou zrakově postižení žáci v kontaktu s třídním ídním kolektivem a jak jsou v kolektivu přijímáni.. Jestli jsou bráni pouze jako spolužáci, či dobří kamarádi. Či někdo z nich si našel kamaráda, se kterým tráví i volný čas, as, anebo zda jsou zrakově zrakov postižení žáci se spolužáky v kontaktu pouze ve třídě, či na půdě jejich střední st školy. Z dotazníkového šetření ení vyplynulo, že ze strany žáků z 89 % kamarády ve v třídě má a z 11 % kamarády ve třídě řídě nemá. Z druhého hlediska si vedení školy myslí, že z 88 % kamarády ve třídě zrakově postižení žáci mají m a z 12 % si myslí, že zrakově zrakov postižení žáci kamarády ve třídě nemají ají. 11%
ANO 89%
NE
Graf č. 21 Máte kamarády ve třídě?
Z grafu je zřejmé,, že většina v zrakově postižených osob má kamarády ve třídě t a v jednom případě zrakově zrakov postižený žák uvádí, že kamarády ve třídě řídě nemá. Otázka č. 11A – Mají zrakově zrakov postižení žáci kamarády ve třídě?
12% ANO 88%
Graf č. 22 Mají zrakově postižení žáci kamarády ve třídě?
49
NE
Z grafů je patrné, že většina ětšina zrakově zrakov postižených žáků má kamarády ve třídě. t V jednom případě je to naopak. Srovnání grafů: Grafy se shodují. V tomto případě p u všech škol proběhla komunikace mezi žákem a školou dostatečně. t Otázka č. 12 – Máte kamarády i mimo třídu? Touto otázkou jsem chtěla cht zjistit, zda zrakově postižení žáci mají kamarády i v ostatních třídách. ídách. Zda se s nimi setkávají i mimo školu a jestli jsou zapojeni i do mimoškolních aktivit. Z dotazníkového šetření ení vyplynulo, že u žáků žák odpovědělo kladně 67 % a záporněě z 33 % žáků. Vedení školy si myslí, žee 75 % žáků se zrakovým postižením kamarády mimo třídu t mají. Z 13 % si škola myslí, že zrakově zrakov postižení žáci kamarády mimo třídu ídu nemají. A z 12 % škola vůbec bec netuší, zda mají nebo nemají zrakově postižení žáci kamarády mimo svoji třídu. t
33% ANO 67%
NE
Graf č. 23 Máte kamarády i mimo třídu?
Z grafu je zřejmé, že většina většin respondentů u zrakově postižených žáků kamarády mimo třídu má. V druhém případ řípadě v menším počtu studentů kamarády mimo třídu t nemá. Otázka č. 12A – Mají zrakově zrakov postižení žáci kamarády i mimo třídu? řídu?
12% 13%
ANO NE 75% NEVÍ
Graf č. č 24 Mají zrakově postižení žáci kamarády i mimo třídu?
50
Z grafu je patrné, že z větší vě části si škola myslí, že zrakově postižený žák má kamarády i mimo třídu. V jednom případě p si škola myslí opak. A v dalším případě případ si škola není jistá, zda zrakově postižený žák má či nemá kamarády i mimo třídu. Srovnání grafů: Tyto dva grafy se od sebe nepatrně nepatrn liší. Z větší části ásti jak ze strany školy, tak ze strany zrakově postiženého žáka vyplývá, vyplý že kamarády mimo třídu ídu má. Škola si ve třech případech ípadech myslí, že jejich žák má kamarády i mimo třídu, t ídu, ale opak je pravdou. V jednom případě škola netuší, zda zrakově zrakov postižený žák má čii nemá kamarády i mimo třídu. Vyplývá z toho, že komunikace mezi zrakově zrakov postiženými žáky a školou není dostatečná. Otázka č. 13 – Setkali jste se na této střední st škole se šikanou vůči ůči své osobě? osob Tato otázka je hodněě citlivá pro každého žáka, žáka nejen tedy pro handicapovanou osobu. Nicméně jsem touto otázkou chtěla cht la zjistit, zda se šikana vyskytuje vůči v dané osobě, či zrakově postižený žák je terčem ter posměchu i z důvodu vodu svého postižení. Z dotazníkového šetření ření bylo zjištěno, že ze strany žáků byla ve většin ětšině případů šikana zamítnuta, ale bohužel v jednom případě se šikana vůčii zrakově postižené osobě vyskytla. Tedy z 89 % byla šikana zmíněna zmín a z 11 % se šikana vyskytla. Z pohledů školy bylo zjištěno, no, že škola tuto možnost možnost zcela odmítla a ze 100 % uvedla, že zrakově zrakov postižení žáci se šikanou vůči v své osobě nesetkali a tuto problematiku ve škole vůbec v neřešili. 11%
ANO 89%
NE
Graf č. 25 Setkali jste se na této střední škole se šikanou vůčii své osobě? osob
Z grafu můžeme vidět,, že se většina žáků se šikanou vůčii své osobě na střední škole nesetkala. V jednom případ řípadě to bylo naopak.
51
Otázka č.13A – Myslíte si, že se na škole objevuje šikana vůči ůči zrakově zrakov postiženým žákům? 0%
ANO NE 100 %
Graf č. 26 Myslíte si, že se na škole objevuje šikana vůči v zrakově postiženým žákům? žák
Škola v tomto případěě popírá možnost výskytu šikany ze strany ostatních žáků žák vůči zrakově postižené osobě. Srovnání grafů: Grafy se neshodují. Z jednoho případu p vyplývá, že škola o šikaněě vůbec vů neví a nikdy ji neřešila se zrakověě postiženým žákem. Komunikace mezi nimi není dostačující. dosta Otázka č. 14 – Lze říci, že jste na škole celkově celkov spokojeni? Touto otázkou jsem chtěla chtěla zjistit, zda si žáci myslí, že si vybrali správnou střední st školu, a zda by znovu nastoupili do stejné střední st školy, kdyby si měli ěli vybírat. vybírat Vzpomínky na špatnou střední ední školu člověka ka provází po celý život a nikdy by se žák neměl nem bát přejít z jedné střední ední školy na druhou. Ovšem, jak již jsem zmínila, nejdůležitější nejd je mít dobré zázemí v rodině. ě. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, no, že ze strany žáků žák v 89 % jsou žáci na škole spokojeni a z 11 % spokojeni nejsou. Ze strany vedení škol z 88 % si školy myslí, že zrakově zrakov postižení žáci jsou celkově spokojeni. Nikdo ze škol ško si nemyslí, že by zrakově postižený žák byl na škole nespokojený a v jednom případě, tedy z 12 %, vůbec bec netuší, zda by zrakově zrakov postižený žák mohl nebo nemohl být na škole nespokojený.
52
11 %
ANO NE 89 %
Graf č. 27 Lze říci, že jste na škole celkově celkov spokojeni?
Z grafu je patrné,, že ve většině vě případů jsou žáci na škole celkověě spokojeni. V jednom případě je to naopak a žák je na škole nespokojený. Otázka č. 14A – Domníváte se, že žáci se zrakovým postižením jsou na Vaši střední škole celkově spokojeni? 0% 12% ANO NE 88%
NEVÍ
Graf č. 28 Domníváte se, že žáci se zrakovým postižením jsou na Vaší střední st ední škole celkově celkov spokojeni?
Z grafů je zřejmé,, že u většiny v případů si škola myslí, že zrakově zrakov postižení žáci jsou na škole celkověě spokojeni. V jednom případě škola neví a nemá ponětí, pon jestli je jejich žák na škole spokojen. Možnost nespokojenosti všechny školy zamítly. Srovnání grafů: Tyto grafy se také od sebe liší. Z větší části ásti škola ví, že jejich žáci jsou spokojeni spok na škole. V jednom případ řípadě škola neví. U žáků se vyskytlo jedno záporné hodnocení, bohužel to nebyl případ ípad školy, která nevěděla, nev ale případ ípad školy, která si myslela, že žák spokojený je. V tomto případě př komunikace opět není dostatečná ná a vyhovující.
53
10 DISKUZE Uskutečněný průzkum přinesl několik zajímavých poznatků. Hlavním cílem bylo zjistit integrační podmínky zrakově postižených žáků na běžných středních školách v Brně a jeho okolí. Analýzou dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ne u každého zrakově postiženého žáka proběhla integrace na běžné střední škole zcela úspěšně. Většina respondentů z řad žáků odpověděla, že samotný výběr běžné střední školy byl náročný, a poukazuje na to, že ne každý žák po ukončení základní školy ví, kterým směrem jít a jakou střední školu zvolit. Pohled žáků na školu a své učení je subjektivní, což je pochopitelné, hodnotí sami sebe a svou situaci. Vedení školy vidí více nedostatků. To je pro chod školy dobré, protože si jsou vědomi možností náprav. V některých otázkách byly odpovědi žáků pozitivnější, než samotného vedení dané školy. To svědčí o tom, že jsou žáci s možnostmi a vybavením školy vcelku spokojeni. Zatímco vedení školy by rádo mnohé vylepšilo. Pedagogové, se kterými jsem spolupracovala, byli vstřícní a ochotni se mnou komunikovat. V další části průzkumu by bylo vhodné oslovit s dotazníky třídní učitele žáků se zrakovým postižením. Dalším případným průzkumem by bylo možné zrealizovat kazuistiku s již zmiňovaným Kamilem. Podobné průzkumy s žáky se zrakovým postižením již byly dříve realizovány.
54
11 ZÁVĚR Tématem bakalářská práce je integrace zrakově postižených žáků na běžných středních školách. Dnešní společnost se stále více zabývá integrací zdravotně znevýhodněných osob. A proto cílem bakalářské práce je zjistit, jak se zrakově postižení žáci dovedou integrovat do prostředí běžných středních škol a jaké k tomu mají podmínky. Co všechno je škola schopna jim nabídnout. Teoretická část a její kapitoly se zabývají pojmy tyflopedie a jejím vymezením. Zabývá se stupni a vybranými typy zrakových vad dle stupně zrakového postižení. Jak zrakově postižení jedinci vnímají ostatními smysly a jak je dovedou využívat. V další teoretické části se bakalářská práce zabývá výchovou jedince v rodině. Jaké jsou způsoby výchovy a jak rodina ovlivňuje sebehodnocení a začlenění zrakově postiženého jedince do společnosti. Další kapitola se zabývá vzděláváním žáků na středních školách a jejich možnostmi výběru středních škol. S výběrem středních škol úzce souvisí možnost ubytování v domově mládeže, a také integrace zrakově postižených jedinců během výuky. V následující kapitole je zmíněno, jaké mají žáci možnosti využívání pomůcek v průběhu vyučování. Poslední kapitola teoretické části je věnována poradenství a organizacím poskytujícím podporu zrakově postiženým jedincům. V této části jsou uvedena střediska rané péči, poradenské služby a možnosti reedukace. V praktické části bylo zjišťováno, na kterých běžných středních školách v Brně a jeho okolí studují zrakově postižení jedinci. Bylo provedeno dotazníkové šetření se zrakově postiženými žáky a s vedením daných škol na jednotlivých středních školách. Dotazníky jsou dvojího typu. Prví typ dotazníku je pro zrakově postižené žáky a druhý typ dotazníku je pro vedení školy, ve které studují zrakově postižení žáci. Dotazníky mají obdobnou strukturu otázek. Cílem bylo zjistit, zda se odlišují pohledy žáků a vedení školy na konkrétní skutečnosti. Cíle byly splněny.
55
12 LITERATURA [1] BARTOŇOVÁ, M. Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: zaměření na edukaci žáků se specifickými poruchami učení. Vyd. 1. Brno: MSD Brno, 2005, s. 267. ISBN 80-86633-38-1. [2] BARTOŇOVÁ, M. Současné trendy v edukaci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 152. ISBN 80-210-3822-5. [3] BOTOŠOVÁ, Martina. Návaznost pracovního uplatnění na možnosti vzdělávání zrakově postižených v ČR. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 48. ISBN 80-244-1077-X. [4] ČAPEK, Robert. Třídní klima a školní klima. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, s. 328. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2742-4. [5] FINKOVÁ, D., Ludíková, L., Růžičková, V. Speciální pedagogika osob se zrakovým postižením. Olomouc: Vydavatelství UP, 2007, s. 160. ISBN 978-80-2441857-5. [6] FINKOVÁ, Dita. Základy tyflopedie: předmět, cíle, techniky prostorové orientace a komunikace. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, s. 52. ISBN 978 – 80 – 244 – 2627-3. [7] FISCHER, Slavomil a Jiří ŠKODA. Speciální pedagogika: edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008, s. 205. ISBN 978-80-7387-014-0. [8] JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999, s. 108. ISBN 80-85931-39-7. [9] KEBLOVÁ, Alena. Hmat u zrakově postižených. 1. vyd. Praha: Septima, 1999, s. 40. ISBN 8072160850. [10] KEBLOVÁ, Alena. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praha 5: Septima, 1996, s. 100. ISBN 80-85801-65-5. [11] KOLÁŘ, Zdeněk a Renata ŠIKULOVÁ. Hodnocení žáků. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 200. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2834-6. [12] KUDELOVÁ, Ivana a Lea KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ. Malé dítě s těžkým poškozením zraku: raná péče o dítě se zrakovým a kombinovaným postižením. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1996, s. 41. ISBN 80-85931-24-9. [13] KVĚTOŇOVÁ-ŠVECOVÁ, Lea. Oftalmopedie. Brno: Paido, 1998, s. 66. ISBN 80-85931-58-8. 56
[14] LUDÍKOVÁ, Libuše a Veronika STOKLASOVÁ. Tyflopedie pro výchovné pracovníky. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006, s. 52. Texty k distančnímu vzdělávání v rámci kombinovaného studia. ISBN 80-244-1189-X (brož.) [15] NOVÁKOVÁ, Iva. Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie, ORL, stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 240. ISBN 978-80-247-3422-4. [16] ŠTRÉBLOVÁ, Miroslava. Poznáváme svět se zrakovým postižením: úvod do tyflopedie. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Pedagogická fakulta, 2002, s. 67. ISBN 80-7044-448-7. (brož.) [17] VÍTKOVÁ, M. (ed.) Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Brno: Paido, 2004. 463 s. 2. rozšířené a přepracované vydání. ISBN 807315-071-9. [18] VÁGNEROVÁ, M. Oftamlopsychologie. UK PRAHA: Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-0553-X. [19] Www.msmt.cz. [online]. 2007 [cit. 2012-05-31]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-217-2007-kterym-se-meni-zakon-c-5612004-sb
57
SEZNAM GRAFŮ: Graf č. 1 Byl pro Vás snadný výběr střední školy? ......................................................... 38 Graf č. 2 Mohou na Vaší škole studovat žáci se zdravotním znevýhodněním? .............. 38 Graf č. 3 Poskytuje Vám škola dostačující prostředky a služby? ................................... 39 Graf č. 4 Poskytuje Vaše škola dostačující prostředky a služby pro zrakově postižené žáky? ............................................................................................................................... 39 Graf č. 5 Je Vaše škola materiálně vybavena pro Vaši individuální potřeby? ............... 40 Graf č. 6 Jste jako škola materiálně vybavena pro zrakově postižené žáky? ................. 40 Graf č. 7 Nabízí Vaše škola možnost ubytování?............................................................ 41 Graf č. 8 Nabízí Vaše škola možnost ubytování pro zrakově postižené žáky?................ 42 Graf č. 9 Pokud ano, využíváte ubytování? .................................................................... 42 Graf č. 10 Pokud ano, využíváte internátní služby? ....................................................... 43 Graf č. 11 Máte ve studiu nějaké úlevy v učení, v množství učiva apod.? ...................... 44 Graf č. 12 Mají zrakově postižení žáci ve studiu nějaké úlevy v učení, v množství učiva, apod.? ............................................................................................................................. 44 Graf č. 13 Pomáhají Vám ostatní žáci ve škole s učením? ............................................. 45 Graf č. 14 Pomáhají ostatní žáci zrakově postiženým žákům ve škole s učením? .......... 45 Graf č. 15 Jsou Vám spolužáci nápomocni i v činnostech, které nesouvisí s výukou? ... 46 Graf č. 16 Pomáhají ostatní žáci zrakově postiženým žákům i v činnostech, které nesouvisí s výukou? ......................................................................................................... 46 Graf č. 17 Máte na škole problémy s učením? ............................................................... 47 Graf č. 18 Mají zrakově postižení žáci problémy s učením? .......................................... 47 Graf č. 19 Máte/měli jste na škole problémy s kázní? .................................................... 48 Graf č. 20 Mají zrakově postižení žáci problémy s kázní? ............................................. 48 Graf č. 21 Máte kamarády ve třídě? ............................................................................... 49 Graf č. 22 Mají zrakově postižení žáci kamarády ve třídě? ........................................... 49 Graf č. 23 Máte kamarády i mimo třídu? ....................................................................... 50 Graf č. 24 Mají zrakově postižení žáci kamarády i mimo třídu? .................................... 50 Graf č. 25 Setkali jste se na této střední škole se šikanou vůči své osobě? .................... 51 Graf č. 26 Myslíte si, že se na škole objevuje šikana vůči zrakově postiženým žákům? . 52 Graf č. 28 Domníváte se, že žáci se zrakovým postižením jsou na Vaší střední škole celkově spokojeni? .......................................................................................................... 53 Graf č. 27 Lze říci, že jste na škole celkově spokojeni?.................................................. 53
58
SEZNAM TABULEK: Tabulka 1 - školy, které byly dotazníkem osloveny ......................................................... 36
59
13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 seznam zrakově postižených žáků na středních školách Příloha č. 2 dotazník pro žáky Příloha č. 3 dotazník pro vedení škol
60
14 PŘÍLOHY Příloha č. 1 seznam zrakově postižených žáků na středních školách Žáci se zrakovým postižením na středních školách v JMK (dle stavu k 30. 9. 2011, výkaz M8, M9) Název školy
Místo
Ulice
Zrakové
Zřizovatel1)
postižení Celke
z toho
m
těžké postiž ení
Běžné školy 2
Gymnázium
Velké
Pod Školou 10
0
0
Komenského 240
0
0
0
0
Bzenecká 23
0
0
Cejl 61
0
0
Kristenova 27
0
0
Arménská 21/573
0
0
Horníkova 1
0
0
Charbulova 137
0
0
Pavlovice 5
Gymnázium a SOŠ, o.p.s.
Rájec-Jestřebí
5
SOU a SOŠ SČMSD, s.r.o.
Lomnice
u Zámek 35
Tišnova 5
Gymnázium Globe, s.r.o.
5
Soukromá
SOŠ
Brno
živnostenská Brno
Brno, s.r.o. 5
Gymnázium
P.Křížk.
s Brno
uměl.profil.,s.r.o. 5
EDUCAnet - SOŠ a gymnázium Brno Brno, o.p.s.
5
Gymnázium Hády, s.r.o.
Brno
5
Soukr. SCOLA COMENIANA- Brno OA, s.r.o.
5
SOŠ Morava o.p.s.
Brno
Řehořova 5
0
0
5
EKO GYMNÁZIUM o.p.s.
Brno
Labská 27
3
0
5
Střední odborná škola E.Holuba, Brno
Dukelská 65
0
0
Bosonožská 9
0
0
Střední 59
0
0
Slovácká 1a
0
0
s.r.o. 5
Hotelová škola s.r.o.
Brno
5
SOU tradičních řemesel a VOŠ, Brno s.r.o.
5
Soukr.
SOŠ
manažerská
a Břeclav
61
zdravot. s.r.o. 5
Střední
škola
ekonom.
a Vyškov
Brněnská 17
0
0
Rašelinová 11
1
1
Údolní 10
1
0
Tyršova 336
0
0
Lerchova 63
0
0
Palackého náměstí 0
0
podnikání s.r.o. 5
Gymnázium INTEGRA BRNO, Brno s.r.o.
5
SŠ
sociál.
a
zdravot.služeb Brno - město
Vesna,o.p.s. 6
Biskupské gymnázium Letovice
6
Cyrilomet.gymnázium
a
Letovice
SOŠ Brno
pedagog. Brno 7
Gymnázium
Boskovice
1 7
Střední škola uměleckoprůmysl. Velké a tech.
7
Mládežnická 430
0
0
Tyršova 500
0
0
Opatovice
SOŠ a SOU - Masarykova škola Letovice práce
7
Gymnázium
Brno
Elgartova 689/3
1
0
7
Konzervatoř
Brno
tř. Kpt. Jaroše 45
0
0
7
Gymnázium
Brno
Vídeňská 47
1
0
7
OA a VOŠ obchodní
Brno
Pionýrská 23
0
0
7
OA, SOŠ knih. a VOŠ knih.,inf.a Brno
Kotlářská 9
0
0
Žižkova 55
0
0
Botanická 70
0
0
Charbulova 106
2
0
soc.sl. 7
Gymnázium Matyáše Lercha
Brno
7
Sportovní gymnázium Ludvíka Brno Daňka
7
Střední škola potravinářská a Brno služeb
7
Střední škola informatiky a spojů
Brno
Čichnova 23
0
0
7
VOŠ a SUPŠ Brno
Brno
Francouzská 101
0
0
7
SOŠ a SOU stavební
Brno
- Pražská 38b
0
0
Bosonohy 7
Klasické a španělské gymnázium
Brno - Bystrc
Vejrostova 2
0
0
7
SPŠ a VOŠ technická
Brno
Sokolská 1
0
0
7
Gymnázium T. G. Masaryka
Zastávka
U Školy 39
0
0
7
Střední odborné učiliště
Tišnov
nám. Míru 22
0
0
7
Obchodní akademie
Břeclav
Smetanovo nábřeží 0
0
62
17 7
SOŠ
průmyslová
Edvarda Břeclav
nábř. Komenského 2
Beneše a SOU 7
OA a JŠ s
0
1 právem státní Hodonín
Velkomoravská 13
0
0
Svobody 1
0
jazykové zkoušky 7
VOŠ, SOŠ a SOU
Bzenec
náměstí 318
7
SOŠ ekonomická a SOU
Veselí
nad Kollárova 1660
1
0
0
0
Moravou 7
Střední odborné učiliště
Kyjov
Havlíčkova 1223/17
7
Gymnázium
Hodonín
Legionářů 1
0
0
7
SŠ průmyslová a umělecká
Hodonín
Brandlova 32
0
0
7
Gymnázium
Vyškov
Komenského
0
0
0
0
náměstí 16 7
Obchodní akademie
Bučovice
Komenského náměstí 211
7
SOŠ a SOU
Vyškov
Sochorova 15
0
0
7
Gymnázium Dr. Polesného
Znojmo
Komenského
0
0
náměstí 4 7
SOŠ technická a SOU
Znojmo
Uhelná 6
0
0
7
Gymnázium
Moravský
Smetanova 168
0
0
Krumlov 7
SOŠ a SOU
Znojmo
Dvořákova 19
0
0
7
Gymnázium a SOŠ pedagogická
Znojmo
Pontassievská 3
1
0
7
SOŠ obchodní a SOU řemesel
Moravský
nám. Klášterní 127
0
0
Merhautova 15
0
0
Krumlov 7
Střední zdravot.škola a VOŠ Brno zdravotnická
7
Střední zdravotnická škola
Brno
Jaselská 7
0
0
7
SOŠ zdravotnická a sociální
Kyjov
Komenského 46
1
0
7
Střední odborné učiliště
Mikulov
Purkyňova 6
0
0
7
ISŠ - COP
Brno
Olomoucká 61
1
0
7
Střední škola inf. tech. a soc. Brno
Purkyňova 97
1
0
0
0
péče 7
Integrovaná střední škola
Sokolnice 496
63
7
Integrovaná střední škola
Hodonín
Lipová alej 21
0
0
7
SOŠ a SOU automobilní
Kyjov
Nádražní 471
0
0
7
Integrovaná střední škola
Slavkov
u Tyršova 479
2
1
Hybešova 53
1
1
Brna 7
VOŠ ekon. a zdravotnická a Boskovice Střední škola
7
Střední průmyslová škola
Jedovnice
Na Větřáku 463
0
0
7
ISŠ automobilní
Brno
Křižíkova 15
0
0
20
3
Štefánikova 2
0
0
Koperníkova 2
0
0
Vaculíkova 14
1
0
Lomená 44
0
0
Gellnerova 1
0
0
Školy samostatně zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 7
MŠ, Základní škola a Praktická Boskovice škola
7
MŠ speciální, ZŠ speciální a PrŠ Brno ELPIS
7
Střední škola pro tělesně postiž. Brno GEMINI
7
Odborné učiliště a Praktická Brno škola
7
Střední škola pro sluch.postižené Brno a OU
7
Odborné učiliště
Pohořelice
Cvrčovice 131
1
0
7
Základní škola a Praktická škola
Hustopeče
Šafaříkova 24
0
0
7
MŠ spec., ZŠ spec., PrŠ a Ježov
Vřesovice 243
0
0
Osvobození 0
0
Dětský domov 7
MŠ, ZŠ a SŠ
Vyškov
sídl. 55
7
ZŠ, Odborné učiliště a Dětský Račice
Zámek 1
0
0
Jana Palacha 2
0
0
Křižíkova 11/1694
3
0
Vídeňská 26/28
0
0
Ibsenova 1
0
0
domov 7
MŠ, ZŠ a Praktická škola
Znojmo
7
Střední škola F. D. Roosevelta Brno pro TP
7
ZŠ, Praktická škola a Dětský Brno domov
7
MŠ speciální, ZŠ speciální a Brno Prakt.škola
64
65
5
0
25
3
Příloha č. 2 dotazník pro žáky Vážená studentko, studente, studuji na Mendelově univerzitě obor: Specializace v pedagogice - Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku. V rámci realizace bakalářské práce na téma: integrace zrakově postižených žáků na střední škole provádím dotazníkové šetření, na kterých středních školách v Brně mohou studovat zrakově postižení žáci. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci a o vyplnění níže uvedeného dotazníku. Předem Vám moc děkuji. Název školy: Rok: Datum: Zakroužkujte Vámi vybranou správnou odpověď. Pohlaví – dívka – chlapec 1. Byl pro Vás snadný výběr střední školy? Ano – Ne 2. Poskytuje Vám Vaše škola dostačující prostředky a služby? Ano – Ne 3. Je Vaše škola materiálně vybavena pro Vaši individuální potřeby? Ano – Ne 4. Nabízí Vaše škola možnost ubytování? Ano – Ne 5. Pokud ano, využíváte ubytování? Ano - Ne 6. Máte ve studiu nějaké úlevy v učení, v množství učiva apod.? Ano – Ne Pokud ano jaké? : …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 7. Pomáhají Vám ostatní žáci ve škole s učením? Ano – Ne 66
8. Jsou mi spolužáci nápomocni i v činnostech, které nesouvisí s výukou? Ano – Ne 9. Máte na škole problémy s učením? Ano – Ne Pokud ano, v jakých předmětech: …………………………………………………………......................................... 10. Máte/měli jste na střední škole problémy s kázní? Ano – Ne 11. Máte kamarády ve třídě? Ano – Ne 12. Máte kamarády i mimo třídu ve škole? Ano – Ne 13. Setkali jste se na této střední škole šikanou vůči své osobě? Ano – ne 14. Lze říci, že jste na škole celkově spokojený? Ano – Ne Můžete odpověď konkretizovat: …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 15. Pokud chcete něco dodat, máte možnost: …………………………………………………………………………………… Mnohokrát Vám děkuji za spolupráci a Váš čas při vyplnění dotazníku. Vykydalová Zuzana
67
Příloha č. 3 dotazník pro vedení škol Vážená paní, slečno, pane, studuji na Mendelově univerzitě obor: Specializace v pedagogice - Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku. V rámci realizace bakalářské práce na téma: Integrace zrakově postižených žáků na střední škole, provádím dotazníkové šetření, ve kterých středních školách v Brně mohou studovat zrakově postižení žáci. Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci a o vyplnění níže uvedeného dotazníku. Předem Vám moc děkuji! Vyplněný dotazník prosím zašlete na adresu:
[email protected] Název školy: Rok: Datum: Zakroužkujte Vámi vybranou správnou odpověď. 1. Mohou na Vaší škole studovat žáci se zrakovým postižením? Ano – Ne 2. Poskytuje Vaše škola dostačující prostředky a služby pro zrakově postižené žáky? Ano – Ne 3. Jste jako škola materiálně vybavena pro zrakově postižené žáky? Ano – Ne 4. Nabízí Vaše škola možnosti ubytování pro zrakově postižené žáky? Ano – Ne 5. Pokud ano, využívají internátní služby? Ano – Ne Pokud Ne, prosím uveďte důvod: …………………………………………………………………………………… 6. Mají zrakově postižení žáci ve studiu nějaké úlevy v učení, v množství učiva, apod.? Ano – Ne Pokud ano, prosím vypište jaké:
68
…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… 7. Pomáhají ostatní žáci zrakově postiženým žákům? Ano – Ne 8. Pomáhají ostatní žáci i v činnostech, které nesouvisí s výukou? Ano – Ne 9. Mají zrakově postižení žáci problémy s učením? Ano – Ne Pokud ano, v jakém předmětu. 10. Mají zrakově postižení žáci problémy s kázní? Ano – Ne 11. Mají zrakově postižení žáci kamarády ve třídě? Ano – Ne 12. Mají zrakově postižení žáci kamarády i mimo třídu na škole? Ano – Ne 13. Myslíte si, že se na škole objevuje šikana vůči zrakově postiženým žákům? Ano – Ne 14. Domníváte se, že žáci se zrakovým postižením na Vaší střední škole jsou celkově spokojení? Prosím odpověď konkretizujte: …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………..… 15. Pokud chcete něco dodat, máte možnost: …………………………………………………………………………………… ………………………………………………………….. Mnohokrát Vám děkuji za spolupráci a Váš čas při vyplnění dotazníku. Vykydalová Zuzana
69
