Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií DIPLOMOVÁ PRÁCE EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU A JEHO VLIV NA REGION

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

DIPLOMOVÁ PRÁCE EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU A JEHO VLIV NA REGION

Vedoucí práce: Ing. Radka Redlichová, Ph.D.

Autor práce: Bc. Kateřina Smejkalová

Brno 2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

PROHLÁŠENÍ Tímto prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma „Ekonomická analýza podniku a jeho vliv na region“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce Ing. Radky Redlichové, Ph.D. a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. V Brně, dne 20. května 2013

……………………………………... Bc. Kateřina Smejkalová

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat zejména vedoucí mé diplomové práce Ing. Radce Redlichové, Ph.D. a řediteli společnosti Výtahy, s.r.o. Ing. Viktoru Sobotkovi za ochotu a odbornou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování této diplomové práce.

Abstract SMEJKALOVÁ, K. Economic analysis of the company and its impact on the region. Brno, 2013. Diploma thesis. Mendel University in Brno. The aim of my diploma thesis is the assessment of the economic situation of the company in the period 2004–2011 and identify impact of the industry in the region. In the theoretical section is explained the concepts associated with the region, regional policies, and the principle and methods of economic and financial analysis. In the practical part is the assessment of the financial situation of the company through the analysis of absolute and differential ratios, rating and default models and summary of the results along with specific recommendations to improve the financial situation of the company. Followed by a comparison of business to competitors using selected indicators, localization company and competing firms. In conclusion is analysis of the region and the assessment of the impact on industry in the region. Key words Region, regional development, regional policy, financial analysis, competition, localization Abstrakt SMEJKALOVÁ, K. Ekonomická analýza podniku a jeho vliv na region . Brno, 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Cílem této diplomové práce je posouzení ekonomické situace podniku ve sledovaném období 2004 až 2011 a určení vlivu společnosti na průmysl v regionu. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s regionem, regionální politikou a také podstata a metody ekonomické a především finanční analýzy. V praktické části je posouzena finanční situace podniku pomocí analýzy absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, bonitních a bankrotních modelů a shrnutí výsledků spolu s konkrétním doporučením ke zlepšení finanční situace podniku. Poté následuje komparace podniku s konkurencí pomocí vybraných ukazatelů, lokalizace firmy a konkurenčních firem a nakonec je provedena analýza regionu a posouzení vlivu podniku na průmysl v regionu. Klíčová slova Region, regionální rozvoj, regionální politika, finanční analýza, konkurence, lokalizac

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 9 1 CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 10 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE .............................................................................................. 11 2.1 Region...................................................................................................................... 11 2.2 Regionální rozvoj a regionální politika ............................................................... 13 2.2.1 Regionální rozvoj ................................................................................................. 13 2.2.2 Regionální politika ............................................................................................... 16

2.3 Součas né pojetí regionální politiky ...................................................................... 19 2.4 Ekonomická analýza.............................................................................................. 21 2.5 Horizontální a vertikální analýza ........................................................................ 22 2.6 Analýza pracovního kapitálu ............................................................................... 23 2.7 Pomě rová analýza .................................................................................................. 23 2.7.1 Ukazatele likvidity ............................................................................................... 23 2.7.2 Ukazatele aktivity................................................................................................. 24 2.7.3 Ukazatele zadluženosti ......................................................................................... 24 2.7.4 Ukazatele rentability............................................................................................. 25

2.8 Bonitní a bankrotní modely .................................................................................. 26 2.8.1 Kralickův rychlý test ............................................................................................ 26 2.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti ........................................................................... 27 2.8.3 Index IN05 ........................................................................................................... 27

2.9 Metody me zipodnikového srovnání..................................................................... 28 2.9.1 Jednorozměrné metody ......................................................................................... 28 2.9.2 Vícerozměrné metody........................................................................................... 28

3 METODIKA.................................................................................................................. 30 4 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI .................................................................. 31 4.1 Základní informace o podniku ............................................................................. 31 4.2 Stručná historie podniku ...................................................................................... 32 4.3 Profil podniku ........................................................................................................ 32 5 VLASTNÍ PRÁCE........................................................................................................ 34 5.1 Finanční analýza .................................................................................................... 34 5.1.2 Horizontální analýza............................................................................................. 34 5.1.3 Vertikální analýza ................................................................................................ 39 5.1.4 Čistý pracovní kapitál ........................................................................................... 42

5.1.5 Ukazatele likvidity ............................................................................................... 43 5.1.6 Ukazatele aktivity................................................................................................. 44 5.1.7 Ukazatele zadluženosti ......................................................................................... 46 5.1.8 Ukazatele rentability............................................................................................. 47

5.2 Bonitní a bankrotní modely .................................................................................. 49 5.2.1 Kralickův rychlý test ............................................................................................ 49 5.2.2Altmanův index důvěryhodnosti ............................................................................ 49 5.2.3 Index IN05 ........................................................................................................... 50

5.3 Shrnutí a doporučení ............................................................................................. 51 5.4 Mezipodnikové srovnání ....................................................................................... 52 5.4.1 Jednorozměrné metody – komparace tržeb ............................................................ 52 5.4.2 Vícerozměrné metody – metoda normované proměnné .......................................... 53

5.5 Lokalizace firmy a konkurence............................................................................ 57 5.6 Vliv podniku na region.......................................................................................... 60 5.6.1 Obecná charakteristika regionu ............................................................................. 60 5.6.2 Hospodářská činnost v regionu ............................................................................. 63 5.6.3 Průmysl v regionu ................................................................................................ 65 5.6.4 Vliv podniku na region ......................................................................................... 70

6 ZÁVĚR........................................................................................................................... 73 7 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................... 75 7. 1 Tištěné zdroje ........................................................................................................ 75 7.2 Inte rnetové zdroje .................................................................................................. 76 8 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 78 9 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 79 10 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................ 80 11 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 81 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 82

ÚVOD Jedním z klíčových cílů každého demokratického státu je funkční hospodářství. Existuje mnoho faktorů, které ekonomiku ovlivňují a úkolem státu je podporovat tendence pozitivní a eliminovat ty negativní. Politika na nejvyšší úrovni vydává globální rozhodnutí, která však mohou být pro nějakou část území výhodnější než pro jinou, neboť každá část země (region) řeší odlišné problémy. Je žádoucí, aby stát s kraji spolupracoval

a

podporoval

decentralizované

vládnutí

na

úrovni

nižších

administrativních jednotek, které při svém řízení zohledňují místní specifika a dochází tak k regionálnímu rozvoji, který ve výsledku spěje k vyváženému rozvoji celého státu. Regionální politika České republiky se v kontextu regionální politiky Evropské unie snaží o harmonický a vyvážený rozvoj regionů, přičemž významným faktorem ekonomiky regionů je alokace a struktura podnikatelských subjektů. Samotné fungování firmy je spjato jak s makroprostředím tak i mikroprostředím podniku. Neméně důležité je však také regionální podnikatelské prostředí, které významně ovlivňuje hospodaření malých a středních firem a má vliv na lokalizační rozhodnutí. Mezi regionální podnikatelské

faktory

patří technická a dopravní infrastruktura,

ekonomická

a podnikatelská infrastruktura, legislativní rámec, geografické aspekty, demografické faktory a další. Prostorová různorodost v sociálně ekonomickém rozvoji vede k nerovnoměrnému rozvoji regionů, charakterizovanému vznikem regionálních disparit. Na regionální disparity by nemělo být pohlíženo pouze jako na negativní jev – z hlediska zaostalosti, ale rovněž by měly být vnímány i pozitivně. Každý region by si měl do jisté míry zachovat svou unikátnost. Česká republika je rozdělena na čtrnáct krajů a osm regionů soudržnosti, přičemž nejvyšší socioekonomická úroveň je v hlavním městě Praze a nejnižší v Ústeckém kraji. Kraj Vysočina patří spíše mezi ty slabší, podle Ministerstva pro místní rozvoj měl v roce 2009 šesté nejhorší výsledky. Kraj se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti, která je nad průměrem České republiky a nejnižší podnikatelskou aktivitou ve srovnání se všemi kraji. Proto je každá fungující společnost (i ta nejmenší) pro kraj velmi důležitá, jelikož přispívá k vyšší konkurenceschopnosti regionu.

9

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit ekonomickou situaci podniku Výtahy, s.r.o. a určit, jestli má hospodaření firmy vliv na průmysl v regionu Vysočina. Tohoto cíle bude dosaženo pomocí cílů dílčích: 1) Určení ekonomické situace firmy 2) Vyhodnocení hospodaření podniku a návrh na doporučení 3) Komparace s konkurencí a odvětvím 4) Analýza regionu a vyhodnocení vlivu podniku na region Na základě výše uvedených cílů byly stanoveny tyto dvě hypotézy: 

„Podnik Výtahy, s.r.o. je významný tržní subjekt v daném oboru podnikání.“



„Podnik Výtahy, s.r.o. ovlivňuje průmysl v regionu Vysočina.“

10

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Region Region

1

je velmi široký pojem a nelze ho jednoznačně definovat. Na region

i problematiku regionálního rozvoje se nahlíží jako na komplexní vědní objekty, kdy dochází k propojování vědeckých poznatků především z oblasti geografie, ekonomie, sociologie, demografie a územního plánovaní, jak uvádí Krejčí (2010). Záleží na tom, z jaké perspektivy je na region pohlíženo a na základě čeho je klasifikován. Obecné pojetí regionů je v kontextu vědeckých účelů nutno konkretizovat. K tomuto účelu se užívá klasifikace regionu, kterou Toušek, Kunc, Vystoupil (2008) podrobně popisují. Regiony klasifikují z hlediska: 

odvětví, které rozlišuje regiony fyzicko-geografické, sociálně- geografické a komplexní geografické regiony,



metodologie, která podle Dziewonskyho (1967) 2 pohlíží na regiony buď jako na nástroje geografického výzkumu, objekty geografického výzkumu nebo nástroje managementu území,



taxonomie, která rozlišuje regiony individuální (neopakovatelné) a typologické (opakovatelné),



formy, která dělí regiony na homogenní (uniformní), nodální (spádové) a plánovací (rozvojové).

Neexistuje tedy jediná, všeobecně přijímaná definice výrazu region. Maier, Tödtling (1997) uvádějí, že region může být subnárodním celkem – část jednoho státu nebo jednoho národního hospodářství oddělená od ostatních oblastí formálními hranicemi a obvykle s nimi spojená ekonomickými bariérami. Region podle Skokana (2003) je: „území s definovanými prvky, v němž existuje specifická funkční a související infrastruktura a prosazuje se společný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu občanů.“

TOUŠEK, KUNC, VYTOUPIL (2008) uvádí, že slovo region pravděpodobně vzniklo z latinského výrazu regere (vládnout), které se pak modifikovalo na slovo regio, které znamená království a přenesně krajinu či politické území. 2 DZIEWONSKY, Kazimier. Migration and settlement. In TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří a kol. Ekonomická a sociální geografie. 1

11

Toušek, Kunc, Vystoupil (2008) definují region jako: „více či méně omezený složitý dynamický prostorový systém.“ Uvádějí, že vznikl interakcí fyzicko- geografických a sociálně-geografických procesů a od ostatních regionů se odlišuje určitou organizační jednotou. Dle zákona č. 248/2000 Sb. se regionem rozumí: „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona.“ Tento zákon dále vymezuje regiony, které je nutno v rozvoji podporovat, aby bylo dosaženo vyváženého rozvoje státu a docházelo ke snižování disparit mezi regiony. Zákon tyto podporované regiony člení na: 

regiony se soustředěnou podporou státu, které dle stupně zaostalosti dále dělí na: o strukturálně postižené regiony, ve kterých jsou patrné negativní projevy strukturálních

změn (útlum odvětví a výrobních podniků,

růst

nezaměstnanosti), o hospodářsky slabé regiony, které vykazují podstatně nižší úroveň hospodářského

a

sociálního

rozvoje,

než je průměrná

úroveň

v České republice, o venkovské regiony, charakteristické nízkou hustotou obyvatel, poklesem obyvatel a vyšší úrovní zaměstnanosti v zemědělství. 

ostatní regiony, u nichž je podpora státu žádoucí z jiných důvodů např. pohraniční regiony nebo bývalé vojenské prostory.

Podle Touška, Kunce, Vystoupila (2008) je geografická sféra velmi složitým systémem, který je nutno organizovat. Organizačním systémem je v tomto případě hierarchická soustava regionů. Geografická sféra je diferencována z hlediska prostorového rozsahu regionů (velikost, měřítko). Jak uvádí Krejčí (2010) v praxi lze regionální hierarchii demonstrovat na příkladě regionální struktury České republiky v kontextu s požadavky Evropské unie. Členské země EU aplikují tzv. nomenklaturu územních statistických jednotek NUTS 3 v úrovní NUTS 1–NUTS 3, které mají definovány závazné intervaly počtu obyvatel. N epovinně mohou být NUTS doplněny o nižší úrovně tzv. místní Územní jednotky NUTS se v ČR vymezují takto: NUTS 5 – obce, NUTS 4 – okresy, NUTS 3 – kraje, NUTS 2 – sdružené kraje, určené pro čerpání prostředků z fondů EU (Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko), NUTS 1 – území celé ČR. Zdroj:www.czso.cz 3

12

administrativní jednotky LAU. Takto členěné územní jednotky slouží k implementaci regionální politiky. Evropská unie komparuje regiony obdobné velikosti a z hlediska určitých charakteristik těchto regionů (např. HDP regionu vůči průměru EU). Hierarchii lze podle Podle Touška, Kunce, Vystoupila (2008) určit jak u fyzicko- geografických tak i sociálně- geografických regionů. V praxi se však lze setkat především s hierarchií humánně-geografických regionů, která má následující úrovně: 

subregionální – např. část určité obce,



mikroregionální – např. Znojmo v rámci Jihomoravského kraje,



meziregionální – např. krajské město Brno,



makroregionální – např. Praha,



národní – v rámci ČR identický s makroregionem,



nadnárodní – např. instituce EU se sídlem v Bruselu,



globální – např. OSN, WTO.

Při studiu regionů je také nutno věnovat pozornost jejich vnitřní struktuře. Regiony mohou být buď homogenní, nebo heterogenní. Homogenní regiony se vyznačují stejnorodostí svých vlastností zvolených kritérií a zpravidla se jedná o fyzickogeograficky vymezené regiony. U heterogenních regionů je vnitřní struktura různorodá, jsou charakteristické funkční jednotností a jedná se hlavně o socio-ekonomické regiony.

2.2 Regionální rozvoj a regionální politika Pojmy regionální rozvoj a regionální politika jsou spolu velmi úzce spjaty a doplňují se. Regionální politika je praktickou aplikací teorií regionálního rozvoje.

2.2.1 Regionální rozvoj Předchůdcem regionálního rozvoje, který vznikl ve 30. letech 20. století, je ucelený směr regionalis mus. Jak uvádí Krejčí (2010) jeho hlavním cílem bylo rozpoznat unikátnost jednotlivých území a hledání způsobů k jejich rozvoji. Oproti regionálnímu rozvoji dnešního pojetí však nekladl takový důraz na roli aktivního přístupu a schopnosti lidí. V poslední době se mluví o tzv. neoregionalis mu, jehož základní myšlenkou

je:

„aktivizace 4

(bottom-up koncept ).“

4

obyvatel

na

základě

jejich

vlastní

iniciativy

Projevuje se tím, že k vyšším hierarchickým strukturám

Koncept řízení/plánování směrem „zdola nahoru“, opakem je koncept „top-down“ (shora dolů).

13

(stát, společenství) jsou vytvářeny regionální úrovně správy, popřípadě jsou posilovány jejich pravomoce. Regionální rozvoj Wokoun et al. (2008) vnímá ze dvou pohledů – praktického a akademického. Praktický přístup klade důraz na:“vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného prostoru v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a využití přírodních zdrojů.“ Podstatou akade mického přístupu je: „aplikace nauk, zejména ekonomie, geografie a sociologie…“ Cílem je hledání příčinných zákonitostí a nástrojů, které je ovlivňují. Oba dva přístupy jsou na sobě do značné míry nezávislé (v krátkém a středně dlouhém období) i závislé (v dlouhodobém období). Poznatky akademického přístupu využívá regionální politika, která je následně aplikuje na praktický regionální rozvoj a reálně jej ovlivňuje.

AKADEMICKÝ regionální rozvoj

PRAKTICKÝ regionální rozvoj

REGIONÁLNÍ POLITIKA

Obrázek č. 1.: vztah mezi regionálním rozvojem a regionální politikou Zdroj: Wokoun et al., (2008)

Stejskal, Kovárník (2009) interpretují dnešní pojetí regionálního rozvoje jako snahu o ekonomický rozvoj určitého regionu, čímž rozumí: „růst socioekonomického potenciálu a úrovně regionu, aktivace využití místního rozvojového potenciálu, zvyšování konkurenceschopnosti apod.“ Z praktického pohledu regionální rozvoj označují za: „cílenou, strategicky zaměřenou a koordinovanou snahu místních aktérů, orientovanou na zlepšení místní sociální, ekonomické a environmentální úrovně a celkové kvality života místních obyvatel. Ve své knize citují i další autory: Skokan (2004) 5 definuje regionální rozvoj jako: „komplex procesů probíhajících v složitém systému regionu. Pro ovlivnění a řízení těchto procesů je nezbytný systémový přístup.

5

SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry. STIMONS, R.J.; STOUGH, R.R.; ROBERTS, B.H. Regional economic development. In STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje.

14

Podle Stimsona, Stougha a Robertse (2006) znamená regionální rozvoj využívání disponibilních zdrojů v regionu a aplikaci ekonomických nástrojů. Výsledkem těchto procesů je udržitelný rozvoj a dosažení požadovaných ekonomických výsledků. Strategie udržitelného rozvoje 2007–2013

vysvětluje regionální rozvoj jako:

„růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionu vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí a odstraňování, popřípadě zmírňování regionálních disparit.“ Teorií regionálního rozvoje je značné množství. Blažek, Uhlíř (2011) klasifikují dvě velké skupiny, do kterých jsou jednotlivé teorie řazeny. Rozdíl mezi těmito dvěma celky závisí na tom, kterým procesům a mechanismům je přikládán větší význam. Na jedné straně se jedná o procesy, které vedou k nivelizaci a 6 na straně druhé se jedná o procesy směřující k diferenciaci. Teorie regionálního rozvoje můžeme rozdělit na: 

konvergenční (teorie regionální rovnováhy), které vycházejí z hypotézy, že základní tendencí regionálního rozvoje je vyrovnávání rozdílů mezi regiony,



divergenční teorie (teorie regionální nerovnováhy), které naopak tvrdí, že rozvoj spěje k dalšímu zvětšování meziregionálních rozdílů.

Tabulka č. 1.: Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje Převažující teorie Obecný přístup Regionální politika regionálního rozvoje teorie regionální rovnováhy, základní koncept – „dělníci za prací“, používány neoklasický tzv. nástroje zvyšující mobilitu pracovních sil (1920–1940) neoklasické modely teorie regionální „práce za dělníky“, nástroje podporující příliv investic keynesiánský nerovnováhy, např. teorie ze soukromého i veřejného sektoru do problémových (1950–1975) kumulativních příčin, teorie regionů (investiční dotace, relokace institucí) pólů růstu teorie regionální návrhy na opatření neomarxisté neformulovali; nerovnováhy, např. teorie v některých socialistických zemích byla regionální neomarxistický nerovné směny politika velmi účinná (např. ČSSR), ale za cenu ztráty (1970–1985) ekonomické výkonnosti a vnější konkurenceschopnosti celého státu teorie regionální rovnováhy „podpora lokální iniciativy“, podpora malých a neoliberální i nerovnováhy, např. nová středních firem, decentralizace kompetencí, (1975–) teorie růstu, teorie závislosti deregulační opatření na zvolené cestě teorie regionální „spolupráce a inovace“, podpora malých a středních institucionální nerovnováhy, např. teorie firem, šíření inovací, networking, gradualistická (1980–) průmyslového okrsku, proměna místních institucí založená na učení teorie učících se regionů Zdroj:Blažek, Uhlíř (2011) 6

Význam slova nivelizace: vyrovnávání rozdílů, rovnostářství

15

Jak uvádí Blažek, Uhlíř (2011) teorie regionálního rozvoje vychází z hlavních ekonomických směrů a jsou rozděleny do celkem pěti okruhů – neoklasické a

neoliberální

teorie

regionálního

strukturalistické přístupy,

rozvoje,

kriticko-realistické

teorie

skupiny

přístupy a

jádro-periferie,

institucionální směry.

O současných trendech regionální politiky pojednává kapitola 2.3. Obecně lze problémy regionů dělit na ekonomické a neekonomické. Wokoun (2008) uvádí, že hlavní faktory ekonomických problémů jsou hlavně nízká mobilita pracovní síly a kapitálu. Z neekonomických faktorů zmiňuje geografické aspekty – odlehlost a

nedostatečné

k nerovnoměrnému

přírodní rozvoji,

zdroje.

Za

jmenuje

sekundární

faktory,

vnější ekonomiku

které

(technickou,

přispívají finanční,

infrastrukturální), demografickou situaci (např. nižší úroveň vzdělanosti), ale i určitou rigiditu nákladů a cen, regionální diference v inovacích a další. Příčiny dále dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní příčiny jsou způsobeny aktéry regionálního rozvoje daného území (např. chování, zvyky). Vnějšími příčinami rozumí společenské aspekty vlivu externího prostředí. Koncentrace regionálních problémů pak vede k selektování regionů – např. regiony s upadajícími či stagnujícími základními odvětvími, regiony s nedostatečným využitím vlastních zdrojů, regiony nedostatečně vybavené přírodními zdroji a regiony hospodářsky slabé. Existence regionálních nerovností je do jisté míry žádoucí a nezbytná. Je předpokladem pro formo vání efektivnějších forem územní dělby práce a specializace, avšak příliš velké meziregionální diference mohou mít nežádoucí ekonomické, sociální i politické důsledky.

2.2.2 Regionální politika Regionální politika je jednou z forem vládních politik regulace významných disparit mezi regiony. Regionální politiku tedy nelze chápat jako samostatný systém, ale v kontextu s ekonomickými a sociálními politikami, pomocí nichž dosahuje národních cílů (např. ekonomický růst, udržitelný rozvoj). Definic regionální politiky existuje celá řada. Stejskal, Kovárník (2009) 7 citují ty nejvýznamnější.

7

GOODAL, B:Dictionary of Human Heography; VANHOVEVE, Norbert, KLAASEN, Leo Hendrik. Regional policy. A European Approach; ADAMČÍK, Stanislav. Zdroje teorie regionální politiky a regionálního rozvoje; ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie: 2.rozšířené vydání. In STEJKAL, Jan, KOVÁRNÍK, Jaroslav.Regionální politika a její nástroje

16

Goodall (1987) uvádí, že regionální politika je součástí politiky státní a snaží se o ovlivnění alokace hlavních hospodářských aktivit na celém území státu. Dle Vanhove, Klaassen (1987) by měla regionální politika vést k dosažení dvou vzájemně závislých cílů – ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů. Nástrojem jsou podle nich všechny veřejné intervence, díky kterým lze dosáhnout lepšího geografického rozmístění ekonomických aktivit. Podle Adamčíka (1998) je cílem regionální politiky efektivní rozdělení ekonomických i mimoekonomických činností pomocí veřejných přímých i nepřímých intervencí státu, regionu, obcí a měst. Dle Žáka (2002) regionální politika představuje: „soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů.“ Ve Strategii regionálního rozvoje 2007–2013 představuje regionální politika: „soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury.“ Obecným cíle m regionální politiky je

vyvážený

rozvoj

regionů,

snižování

hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony a tím přispívání k celkovému rozvoji země. Konkrétní cíle vychází ze specifických problémů daného regionu, může jít například o povzbuzení podnikatelských aktivit, bytové výstavby v regionu nebo zlepšení technické infrastruktury. Existují dva přístupy k regionální politice – tradiční a akcelerační, jak uvádí Wokoun et. al (2008): 

tradiční přístup (exogenní), založený na státním intervencionismu regulace rozvoje problémových oblastí. Snaží se o vyrovnávání socioekonomických rozdílů mezi regiony a tvorbu rovnocenných podmínek. Převahu mají sociální cíle. Podle typu problémových regionů (depresivní, zaostávající, přetížené) jsou vypracovány státní a regionální programy rozvoje. Hlavními nástroji regionální politiky jsou pak přímá i nepřímá podpora soukromého kapitálu, omezení lokalizace soukromých firem v přetížených regionech, regulace rozmístění státních podniků a budování infrastruktury. Charakteristické jsou přerozdělovací

17

procesy. Doktrína exogenního rozvoje byla používána do první poloviny 70. let 20. století. 

akcelerační (současný, endogenní) přístup, který je aplikován od 2. poloviny 70. let 20. století až do současnosti. Rozlišují se dva hlavní typy modelů, z nichž první klade důraz na akumulaci lidského kapitálu a druhý na akumulaci znalostního kapitálu (technické a technologické inovace). Endogennímu přístupu je věnována kapitola 2.3 Současné pojetí regionální politiky.

Z hlediska principu regionální selektivnosti (poskytování podpory pouze vybraným regionům dle určitých kritérií) Gorzelak, Kukliński (1992) 8 rozlišují následující typy regionální politiky: 

„strategickou“ – cílem je dosažení vnější konkurenceschopnosti státu, prostředkem je zlepšování konkurenceschopnosti jádrových aglomerací států,



„pojišťovací“ (v současnosti více aplikována) – cílem je posílení vnitřní soudržnosti sátu a regionálních problémů v zaostávajících a strukturálně postižených regionech.

Cíle regionální politiky jsou naplňovány nástroji ekonomického rozvoje. V praxi je nutno věnovat pozornost tomu, aby jednotlivé nástroje odpovídaly situaci v daném regionu. Autoři Stejskal, Kovárník (2008) uvádí: „podstatný je soulad mezi použitím nástrojů, původních záměrů (cílů) a konečných výsledků.“ Existuje mnoho klasifikací a typologií nástrojů regionální politiky, regionálního či místního ekonomické rozvoje. Armstrong, Taylor (2000): 

makroekonomické nástroje – mají za úkol efektivně realokovat agregátní příjmy a výdaje. Jejich použití je omezené národohospodářskou politikou a zástupci regionů ji nemohou nebo mohou jen velmi málo ovlivňovat. Jsou využívány nástroje fiskální politiky, monetární politiky a protekcionismu.



mikroekonomické nástroje – ovlivňují prostorovou lokalizaci ekonomických subjektů pomocí realokace kapitálu a pracovní síly.

Autoři Wokoun, Mates, Cogan (2006) navrhli nové členění nástrojů regionální politiky: GORZELAK, Grzregorz; KUKLIŃSKI, Antoni. Dilemnas of Regional Policies in Eastern and Central Europe. In WOKOUN et al.:Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika,teorie, strategie a plánování. 8

18



finanční nástroje o neinvestiční a investiční pobídky (např. nevratné dotace, granty, úvěry) o kapitálové podílnictví, o daňová zvýhodnění (např. daňové prázdniny, slevy na daních), o rozpočtová zvýhodnění (např. mimořádné dotace rozpočtů).



nefinanční nástroje: o administrativní nástroje (např. legislativa, zákazy, restrikce), o institucionální nástroje (např. strategické plánování, programování), o věcné a jiné nefinanční zdroje (např. poradenství, propagace).

2.3 Současné pojetí regionální politiky Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.2, současné pojetí regionálního rozvoje vychází z endogenního přístupu. Autoři Blažek, Uhlíř (2011) popisují hlavní trendy regionální politiky 21. století.: -

důraz na využití a mobilizaci endogenního potenciálu a místních aktiv (např. znalosti, lidský potenciál),

-

stírání rozdílů mezi lokální, regionální a celostátní politikou a snaha o co nejtěsnější propojení v konkrétním regionálním kontextu,

-

spolupráce aktérů veřejného a soukromého sektoru, 9

-

strategické pojetí regionální politiky nemá řešit následky, ale má být nástrojem prevence vzniku regionálních problémů, má být prostředkem tvorby a udržení konkurenceschopnosti regionu a prostředkem, který zajistí realizaci aktivit s vysokou přidanou hodnotou,

-

princip subsidiarity, decentralizace veřejné správy,

-

důraz na strategické plánování, kvantifikovatelnost cílů, tvorbu časových harmonogramů, vhodnou implementaci, monitorování a hodnocení účinnosti a efektivnosti,

-

klíčovým významem regionálního rozvoje jsou lidské iniciativy a lidské zdroje,

-

vytváření partnerských

vazeb,

síťování (networking),

vznik

platforem

umožňujících komunikaci mezi partnery, -

vytváření

podmínek

pro

další

rozvoj

a

vznik

místních

(poskytování prostor, poradenství, rekvalifikační programy a další), 9

Princip PPP – public private patnership

19

firem

-

důležitá role důvěryhodného, profesionálního a neutrálního prostředníka při budování regionálního partnerství, tuto roli zastupují místní a regionální samosprávy nebo lépe řečeno jimi pověřené instituce (např. rozvojové agentury, inovační centra, vědeckotechnologické parky),

-

regionální inovační strategie – podpora tvorby i aplikace inovací v regionu, která dopomůže ke konkurenceschopnosti a prosperitě firem, inovace lze pomocí vhodných intervencí podpořit ve všech institucionálních podmínkách i typech regionů, nástrojem je podpora zřizování vědeckých a technologických prvků, vytváření podmínek pro spolupráci výzkumných pracovišť a relevantních pracovních skupin,

-

snaha o přilákání zahraničních investic, lokalizování nadnárodních firem,

-

důraz na environmentální aspekty regionálního rozvoje.

Kromě výše popsaných trendů je pro současnou regionální politiku charakteristické provazování regionální politiky s dalšími státními politikami. Příkladem je politika hospodářské a sociální soudržnosti EU, která vznikla sloučením regionální, sociální a části zemědělské politiky. Snahou je zakomponování regionálního aspektu do sektorových politik, jelikož ty mají na regionální rozvoj mnohdy větší vliv než samotná regionální politika. Příkladem politik, které mají značný vliv na s ituaci v regionu, jsou například politika dopravní, zemědělská nebo energetická. Faktory, které působí na regionální rozvoj, dělíme taktéž na exogenní (působí na region zvnějšku) a endogenní (působí na region zevnitř a mají vliv na konkurenceschopnost regionů). Souček a Ježdík (2004) jako hlavní okruhy faktorů exogenního rozvoje definují: 

regionální zázemí kraje – vliv a vztahy s ostatními, především sousedními regiony a to zejména v oblasti dopravy a migrace obyvatelstva, obchodu a služeb,



centrální veřejná správa – přímý i nepřímý vliv státních institucí na region zvláště z hlediska ekonomiky, zaměstnanosti a regionálního rozvoje,



instituce EU – vliv na region z hlediska směrování regionální politiky EU.

Okruhy endogenních faktorů jsou:

20



poloha regionu – lokalizace regionu na území státu, typ administrativně správní jednotky, dopravní a komunikační dostupnost (večerní, víkendová dostupnost), vazba na silniční, železniční infrastrukturu a vazba na dopravní systém regionu vyššího řádu,



příroda – přírodní podmínky a přírodní zdroje (lesy, půdy, vodní zdroje, místní suroviny, životní prostředí),



obyvatelstvo – počet, prognóza, vývoj a jeho dopady na rozmístění pracovních zdrojů, vzdělanostní, věková a sídelní struktura,



ekonomika regionu – sektorová a odvětvová struktura, regionální průmysl, zemědělství, služby, infrastruktura, cestovní ruch, organizační a vlastnická struktura, regionální export a import, rozdílnost ekonomiky určitého regionu vůči regionům ostatním,



pracovní trh – nabídka pracovní síly (kvalifikační struktura, flexibilita), zaměstnanost/nezaměstnanost a její lokalizace v regionu, schopnost ekonomiky vytvářet nová pracovní místa, rekvalifikační programy,



sociální instituce – důchodová, kupní síla a úroveň spotřeby obyvatelstva, přítomnost sociálních a zdravotních institucí (kapacita),



veřejná správa – vliv/působení lokálních a regionálních institucí veřejné správy, vytváření podmínek pro regionální rozvoj (např. tvorba průmyslových zón), snaha o získání investorů, využívání fondů EU,



školství – vliv středního a vysokého školství na nabídku práce, úspěšnost absolventů na trhu práce, optimalizace územní struktury vzdělávacího systému, nabídka vzdělávacích kurzů, inovační centra a vědeckotechnologické parky,



společenské, kulturní a sportovní instituce v regionu – síť a kapacita zařízení, frekvence akcí, návštěvnost, cenové podmínky.

Jedním

z důležitých

činitelů

endogenního

rozvoje

je

ekonomika

regionu,

jehož významným faktorem je alokace a struktura podnikatelských subjektů. Efektivním nástrojem ke zhodnocení ekonomické situace podniku a jeho možného vlivu na ekonomický rozvoj regionu je finanční analýza.

2.4 Ekonomická analýza Jak uvádí Synek, Kopkáně, Kubálková (2009) ekonomickou analýzu lze chápat jako pozorování určitého ekonomického celku a jeho rozklad na dílčí části za účelem 21

zkoumání, hodnocení a nalezení možných způsobů jejich zlepšení. Tyto jednotlivé části jsou pak následně sloučeny do upraveného celku s cílem zvýšení výkonnosti a zlepšení fungování daného subjektu. Předmětem analýzy je většinou celý podnik (jeho výsledky, činnosti), lze však analyzovat i jen části podniku a pouze některé jeho činnosti a procesy. Hodnotící krité ria jsou buď ekonomická, mezi která řadíme především finanční ukazatele (výše a struktura aktiv a zdrojů, zhod nocení kapitálu, cash flow a řada dalších) nebo mimoekonomická (nemonetární ukazatele) jako je např. podíl výrobku na trhu, kvalita managementu, image výrobku a další.

Výsle dky analýzy slouží hlavně

managementu podniku, akcionářům, věřitelům, ale také finančním úřadům, bankám, statutárním orgánům a dalším institucím. K rozboru ekonomické situace podniku Výtahy s.r.o., bude p oužita finanční analýza, která posuzuje finanční zdraví podniku a je nezbytnou součástí systematického řízení podniku po stránce financí.

2.5 Horizontální a vertikální analýza Jsou považovány za výchozí bod rozboru účetních výkazů, umožňují sledovat absolutní hodnoty v určitých relacích, souvislostech. Podle Kislingerové, Hnilici (2008) horizontální analýza zkoumá vývoj dané veličiny v čase (nejčastěji vzhledem k nějakému minulému období) zatímco vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vzhledem k určité smysluplné veličině (např. bilanční suma). Horizontální analýza je využívána ke kvantifikaci meziročních změn jednotlivých položek. Tyto změny mohou být vyjádřeny buď relativně , nebo absolutně. Cílem je v obou případech vyjádřit intenzitu změn jednotlivých položek účetních výkazů. Při relativní metodě je využíváno indexů a odpovídají na otázku „kolikrát“.

Při absolutním vyjádření se sledují diference dvou stejných ukazatelů v čase a odpovídají na otázku „o kolik“. Absolutní hodnotu vypočítáme:

22

V případě vertikální analýzy se jedná o techniku procentního rozboru. Vypočítává se procentní podíl jednotlivých položek finančních výkazů v relaci k nějaké veličině. U rozvahy se většinou sleduje, z kolika % se určité položky podílejí na bilanční sumě, kterou je možno chápat nejen jako sumu všech položek, ale i různých podpoložek (oběžná aktiva, cizí zdroje a další). Pokud je analyzován výkaz zisku a ztrát, lze sledovat např. procentní podíl jednotlivých položek na tržbách. Procentní podíly se srovnávají v čase, s plánem, mezipodnikově, s odvětvovými průměry nebo se standartními a doporučovanými hodnotami, jak popisuje Synek (2011).

2.6 Analýza pracovního kapitálu Hrubý pracovní kapitál je tvořen veškerým oběžným majetkem společnosti. Na čistý pracovní kapitál může být podle Siddiqui (2006) nahlíženo ze dvou hledisek: 

čistý pracovní kapitál je běžně znám jako rozdíl krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků,



je ta část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji.

Čistý pracovní kapitál je tedy dlouhodobý zdroj, kterým podnik pokrývá svůj běžný chod. Cílem řízení pracovního kapitálu je udržet optimální úroveň čistého pracovního kapitálu tak, aby byla zachována efektivní rovnováha mezi likviditou a ziskovostí.

2.7 Poměrová analýza Jak uvádí Kislingerová, Hnilica (2008) vertikální a horizontální analýza zkoumá vývoj určité položky v čase nebo ve vztahu k určité vztažné veličině, zatímco poměrová analýza poměřuje položky vzájemně mezi sebou. K charakterizování finanční situace podniku nestačí pouze jeden ukazatel, ale je třeba analyzovat několik skupin ukazatelů (tzv. soustava ukazatelů). Výsledné hodnoty je nutno komparovat hlavně se situací v daném odvětví a také zohledňovat specifika daného podniku.

2.7.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky – určují schopnost podniku vyrovnat své splatné krátkodobé závazky, popisují Blaha, Jindřichovská (2006). Počítají se z položek rozvahy, kde jsou aktiva řazena podle stupně své likvidity (tedy schopnosti přeměnit se na hotové peníze.) V následující tabulce jsou uvedeny základní ukazatele likvidity spolu s jejich výpočtem. 23

Tabulka č. 2.: Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity Běžná likvidita Rychlá likvidita Peněžní likvidita

Výpočet Oběžná aktiva/Krátkodobé závazky (Krát. pohledávky + Finan. majetek)/Krátk. závazky Finanční majetek/Krátkodobé závazky

Zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)

2.7.2 Ukazatele aktivity Tyto ukazatele zjišťují, jak podnik hospodaří se svými aktivy a jestli je jejich velikost v poměru k hospodářským aktivitám přiměřená. Pokud má podnik aktiv více než je optimální, je značně zatížen úroky a zisk je stlačován úrokovým břemenem. Pokud má na druhé straně aktiv příliš málo, je nucen se vzdát potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí, uvádí Blaha, Jindřichovská (2008). Při počítání ukazatelů aktivity je využíváno údajů jak z rozvahy, tak i z výkazu zisku a ztrát a zjišťujeme jednak obrátkovost – vyjadřuje počet obrátek (aktiv/zásob) za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb a jednak doby obratu – počet dní, po který trvá jedna obrátka. Tabulka č. 3 prezentuje hlavní ukazatele aktivity. Tabulka č. 3.: Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat zásob Doba obratu aktiv Doba obratu zásob Doba inkasa pohledávek Doba úhrady krátkodobých závazků

Výpočet Tržby/Aktiva Tržby/Zásoby Aktiva/(Tržby/360) Zásoby/(Tržby/360) Pohledávky/(Tržby/360) Krátkodobé závazky/(Tržby/360)


2.7.3 Ukazatele zadluženosti Měří rozsah, v jakém využívá podnik k financování svých aktiv cizí zdroje (dluh, finanční páka). Financování aktiv podniku pouze vlastním kapitálem je drahé, financování pouze cizím kapitálem je zase rizikové. V dobře fungujícím podniku však může i vysoký finanční dluh přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Věřitelé společnosti upřednostňují nižší zadlužení (nižší riziko) a naopak vlastníci podniku chtějí využít efektů finanční páky. Využívá informací z rozvahy i výkazu zisku a ztrát. Kislingerová, Hnilica (2008) definují hlavní ukazatele v tabulce č. 4.

24

Tabulka č. 4.: Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Koeficient samofinancování Finanční páka Zadluženost vlastního kapitálu Úrokové krytí

Výpočet Cizí zdroje/Aktiva Vlastní zdroje/Aktiva Aktiva/Vlastní kapitál Cizí zdroje/Vlastní kapitál EBIT/Úroky


2.7.4 Ukazatele rentability Jak uvádí Synek (2011) ukazatele výnosnosti měří čistý výsledek podnikového snažení. Kombinují vliv likvidity, aktivity a zadluženosti, které ovlivňují zisk podniku (po zdanění). Podle Kislingerové, Hnilici (2008) ukazatelé rentability informují o efektu, kterého bylo dosaženo vloženým kapitálem a nejobecnější tvar tohoto ukazatele je

. Využívá data z rozvahy i výkazu zisku a ztrát. Následující

tabulka uvádí ukazatele rentability (výnosnosti) podle Kislingerové, Hnilici (2008). Tabulka č. 5.: Ukazatele rentability

Ukazatele rentability Výpočet ROA Rentabilita celkových aktiv Zisk před odečtením úroků a daní (EBIT)/Aktiva Rentabilita tržeb Zisk před odečtením úroků a daní (EBIT)/Tržby ROCE Rentabilita kapitálu (EBIT/Vlastní kapitál + Dlouhodobý kapitál) ROE Rentabilita vlastního kapitálu Čistý zisk (EAT)/Vlastní kapitál Rentabilita tržeb Čistý zisk (EAT)/Tržby Finanční páka Aktiva/Vlastní kapitál Rentabilita z vlastních finan. zdrojů Cash flow/Vlastní kapitál Zdroj: Kislingerová, Hnilica (2008)

Ukazatele rentability, nejčastěji rentabilita celkových aktiv a vlastního kapitálu mohou být analyzovány pomocí pyramidových soustav ukazatelů. Principem je rozklad daného ukazatele na podrobnější ukazatele. Cílem je najít příčiny vývoje finanční situace podniku. Tento rozklad je označován také jako Du Pontův diagram. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) patří k nejsledovanějším ukazatelům při zjišťování výkonnosti podniku, který vychází z působení tří faktorů – čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (tzv. finanční páka).

25

2.8 Bonitní a bankrotní modely Zhodnocení finančního zdraví podniku neslouží pouze vlastníkům, investorům či dalším interním uživatelům, ale o tyto výsledky se zajímají i externí subjekty např. bankovní instituce. Pro banky je velmi důležité zanalyzovat ekonomickou situaci podniku, jelikož podle výsledků se rozhodnou jestli fir mě půjčí nebo nepůjčí požadovaný kapitál. Z tohoto důvodu si banky vytvářejí vlastní systémy hodnocení bonity firem a prostřednictvím výsledků analýzy ohodnotí riziko, které ponese, pokud firmě půjčí. Způsobů je mnoho a každá bankovní instituce většinou používá svůj vlastní systém hodnocení. Bonitní modely si kladou za cíl stanovit, jestli se firma řadí me zi ty dobré či špatné, nástrojem je komparace výsledků s hodnotami ostatních firem v odvětví. Cílem bankrotních modelů je určit zdali je firma v dohledné době ohrožena bankrotem. Firma, která je touto skutečností ohrožena vykazuje symptomy bankrotu ještě před ním samotným, popisuje Růčková (2008).

2.8.1 Kralickův rychlý test Tento model určování finančního zdraví podniku hodnotí čtyři ukazatele a podle jejich výsledků uděluje firmě body. Prvním z ukazatelů je kvóta vlastního kapitálu, která se měří jako podíl vlastního kapitálu na celkové sumě. Druhým ukazatelem je doba splácení dluhu z cash flow. Tento ukazatel určuje dobu, za kterou je podnik schopen splatit veškeré své dluhy, pokud by každý rok generoval stejné cash flow, jako v právě analyzovaném období. Dalším ukazatelem je rentabilita tržeb měřená cash flow a posledním je rentabilita aktiv, která odráží celkovou výdělečnou schopnost podniku. Na základě dosažených hodnot se firmě přidělí body a určí se prostý aritmetický průměr za jednotlivé ukazatele, popisuje Kislingerová, Hnilica (2008). Hodnocení výsledků: 1. kvóta vlastního kapitálu: 0,3 a více – 4 body; 0,2–0,3 – 3 body; 0–0,1 – 1 bod; méně než 0 – 0 bodů, 2. doba splácení dluhů z CF: 3 a méně roky – 4 body; 3–5 roků – 3 body; 5–12 roků – 2 body; 12–30 roků – 1 bod; více než 30 let – 0 bodů, 3. cash flow v tržbách: 0,1 a více – 4 body; 0,08–0,1 – 3 body; 0,05–0,08 – 2 body; 0–0,5 – 1 bod; méně než 0 – 0 bodů. 4. ROA: 0,15 a více – 4 body; 0,12–0,15 – 3 body; 0,08–0,12 – 2 body; 0–0,08 – 1 bod; méně než 0 – 0 bodů. 26

2.8.2 Altmanův index důvěryhodnosti Je bankrotní modelem, který byl publikován v roce 1968 profesorem E. Altmanem a je také běžně znám také jako tzv. Z-skóre. Jak uvádí Lee (2009) byl vytvořen na základě porovnání dvou skupin podniků, každá skupina obsahovala třicet tři přibližně stejně velkých firem fungujících ve stejném odvětví. Jedna skupina tzv. bankrotní a druhá skupina tzv. nebankrotní, přičemž při výběru skupin se hledaly ukazatele, které by nejlépe určily hrozící nebezpečí bankrotu. Následně byla těmto ukazatelům přiřazena různá priorita. Zkoumá pět ukazatelů – likviditu, rentabilitu, finanční páku, platební schopnost a aktivitu. Jedná se o tzv. diskriminační analýzu, jejímž výsledkem je rovnice. Z výsledků této rovnice se dá předvídat, zda se jedná o prosperující firmu nebo jí hrozí bankrot. V této diplomové práci je použita modifikace Altmanova indexu pro podniky neobchodovatelné na finančních trzích:

Interpretace Altamanova (Z-skóre) modelu: 1. Z < 1,2 – nebezpečí bankrotu, 2. 1,2 < Z < 2,9 – tzv. „šedá zóna“, 3. 2,9 < Z – finančně zdravá společnost.

2.8.3 Index IN05 Neumaier, Neumaierová (2002), popsali nejprve tři indexy (IN95, IN99, IN01), které při výpočtech zohledňují speficika českého prostředí. Zmíněné varianty lze rozdělit dle jejich užití následovně: 

věřitelská varianta IN95,



vlastnická varianta IN99,



komplexní varianta IN01.

V roce 2005 vznikla zatím poslední modifikovaná varianta IN05, která bude aplikována v této práci. Index IN05 podle Zikmuda (2011) nehodnotí pouze to, zdali firma v dohledné době zkrachuje nebo ne, ale také to, jestli přináší vlastníkovi nějakou hodnotu. Tato metoda je 27

velmi oblíbená při hodnocení českých průmyslových podniků, protože byla vytvořena na základě zkoumání českých firem a čeští ekonomové mu často dávají přednost před použitím Altmanova indexu. Úspěšnost celkového indexu je poměrně dost vysoká – okolo 80% a v identifikaci hrozby bankrotu je index IN05 úspěšný ze 77 %, přičemž u středně velkých podniků je úspěšnost odhadu bankrotu 78 %. Index IN05 pracuje s celkem pěti koeficienty a při výpočtu je použito vzorce:

Interpretace výsledků: 1. IN > 1,6 – podnik tvoří hodnotu, 2. IN < 0,9 – podnik netvoří hodnotu, 3. 0,9 < IN < 1,6 – tzv. „šedá zóna“.

2.9 Metody mezipodnikového srovnání Výsledky finanční analýzy samy o sobě nemají velkou vypovídací schopnost. Vždy je nutná komparace v relaci s ostatními ukazateli či srovnání s jinými subjekty. V případě mezipodnikového srovnání je nutné uvědomit si kritéria, podle kterých bude srovnání prováděno a současně také to, které podniky budou do hodnocení zahrnuty.

2.9.1 Jednorozměrné metody Patří mezi nejjednodušší způsoby komparace firem, podniky jsou porovnávány podle jednoho ukazatele a výsledkem je uspořádaná řada podniků dle zvoleného kritéria, jak uvádí Kislingerová (2008). Kritériem může být např. bilanční suma, zisk po zdanění, EBIT, počet zaměstnanců, poměrové ukazatele. Tato metoda umožňuje získat základní představu o postavení jednotlivých podniků.

2.9.2 Vícerozměrné metody V případě potřeby komplexnějšího hodnocení firem, kde je pořadí utvářeno na základě více

kritérií,

se

užívá

vícerozměrných

metod,

které

vycházejí

z principů

vícekriteriálního rozhodování. Metoda je dnoduché ho součtu pořadí je nejjednodušší. Firmy se řadí podle každého ukazatele tak, že podnik s nejlepší hodnotou určitého ukazatele má pořadí , následující firma

atd. Pro výpočet kriteriálního ukazatele se používá jednoduchý 28

nebo vážený součet pořadí. Ta firma, jejíž hodnota kriteriálního ukazatele je maximální, je nejlepší. Je nutné zohlednit vlastnosti ukazatelů, přičemž platí, že čím je hodnota druhého ukazatele menší, tím lepší a nejvyšší počet bodů je přiřazen nejnižší hodnotě. Firmy se seřadí podle počtu získaných bodů a vznikne konečné pořadí firem. Nevýhodou je, že tato metoda nekvantifikuje rozdíly mezi firmami a nepracuje s jednotlivými ukazateli. Metoda jednoduchého podílu využívá střední hodnotu jednotlivých ukazatelů, kterou se podělí hodnota každého ukazatele v matici, jak uvádí Thunová (2012). Cílem je vyhodnocení ukazatelů firem podle vzdálenosti od průměrných hodnot souboru. Nevýhodou je, že i když průměr charakterizuje soubor, hodnoty mohou mít kolem průměru velký rozptyl/směrodatnou odchylku a nelze tedy jednoznačně tvrdit, že to, co je nejblíže průměru, je nejlepší. Metoda bodovací hodnotí firmy podle počtu dosažených bodů v rámci vzestupné nebo sestupné bodové stupnice. Firmě, která v hodnocení určitého ukazatele dosáhla nejlepšího hodnocení, bude přiděleno 100 bodů, ostatním firmám se budou hodnoty přidělovat podle růstové tendence ukazatele (+1) nebo klesající tendence (–1). Výhodou této metody je jednoduchost, avšak pracuje pouze s body ne se skutečnými hodnotami. Metoda normované promě nné podle Kislingerové, Hnilici (2008) využívá mnoho statistických postupů, kdy se zkoumané veličiny transformují na bezrozměrná čísla pomocí tzv. normalizace, kterou se odstraňuje příliš velká variabilita dat uvnitř souboru. Podle Thunové (2012) je výhodou, že průměr není hodnocen sám o sobě, ale s odchylkou a nevýhodou je naopak diskutabilní používání normovaných hodnot. Metodu vzdálenosti od fiktivního modelu považuje Kislingerová, Hnilica (2008) za nejpřesnější. Stejně jako předchozí metoda i tato pracuje s normovanými proměnnými, ale navíc zavádí jako vtažnou veličinu tzv. „fiktivní firmu“. Tato fiktivní firma dosahuje v daných ukazatelích nejlepších výsledků a slouží jako norma pro ostatní firmy. Následně je měřena vzdálenost výsledků zkoumaného podniku od dané fiktivní firmy – normy. Podle Thunové (2012) je pozitivem, že tato metoda odstraňuje citlivost rozptylu, avšak je velmi složitá na výpočet.

29

3 METODIKA Dílčího cíle 1) Určení ekonomické situace firmy je dosaženo nástroji finanční analýzy – horizontální a vertikální analýzou, analýzou čistého pracovního kapitálu, využitím poměrových ukazatelů (ukazatele likvidity, aktivity, zadluženosti a rentability). Finanční zdraví podniku

je

hodnoceno

pomocí Kralickova testu,

Altmanova

indexu

důvěryhodnosti a Indexu IN05. Analýza společnosti je prováděna za období 2004 až 2011. Dílčí cíl 2) Vyhodnocení hospodaření podniku a návrh na doporučení je zpracován na základě interpretovaných ekonomických výsledků firmy. Je provedeno stručné shrnutí a doporučení v problémových oblastech hospodaření společnosti. Ke splnění dílčího cíle 3) Komparace s konkurencí a odvětvím je využito srovnání tržeb (jednorozměrná metoda srovnání) a porovnání poměrových ukazatelů konkurenčních firem pomocí metody normované proměnné (vícerozměrná metoda mezipodnikové komparace). Konkurenční fir my musely splnit podmínku vlastního výrobního programu (alespoň částečného). Jejich výběr byl omezen dostupností finančních výkazů podniků, jelikož mnohé společnosti tato data zveřejněny neměly. Vznikl soubor devíti firem. Komparace je prováděna zároveň i pro hodnoty od větví, ty vycházejí z dokumentu Finanční analýza průmyslu a stavebnictví (vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu). Odvětví je klasifikováno dle CZ-NACE, které v roce 2008 nahradilo klasifikaci OKEČ, všechny analyzované podniky spadají do odvětví 28 – Výroba strojů a zařízení j. n. Srovnání je prováděno v letech 2007 až 2011. Byla také vytvořena mapa konkurentů, která poukazuje na prostorovou lokalizaci firem působících na trhu s výtahy a stručně je popsáno umístění firmy Výtahy, s.r.o. Při posledním dílčím cíli – 4) Analýza regionu a vyhodnocení vlivu podniku na region je využíváno dat z Českého statistického úřadu a oficiálního krajského internetového portálu. Nejprve je region charakterizován obecně, potom z hlediska hospodářské činnosti a naposledy je důkladněji analyzován průmysl v regionu Vysočina. V poslední části je určen vliv podniku na regionální průmysl pomocí podílu tržeb a podílu počtu zaměstnanců.

30

4 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI 4.1 Základní informace o podniku Název společnosti:

VÝTAHY s.r.o.

Sídlo:

Vrchovecká 216 Velké Meziříčí, 594 01 Česká republika

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

IČO:

46342354

Den vzniku:

27. března 1992

Předmět podnikání:

výroba,

montáž,

generální

opravy

a

rekonstrukce

a provádění revizních zkoušek vyhrazených zdvihacích zařízení projektová činnost v investiční výstavbě zámečnictví nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, kromě zboží vyhrazeného

zákonem č.455/1991 Sb.

o živnostenském podnikání práce mechanizačními prostředky silniční motorová doprava Počet zaměstnanců:

cca 170 osob

Roční obrat (r. 2010):

353 milionů Kč

Účast v jiných fir mách:

TREBILIFT, s.r.o., Třebíč, obchodní podíl 60 % BETAVÝTAHY, s.r.o., Brno, obchodní podíl 60 % DOSNA, s.r.o., Praha, obchodní podíl 50 %

Obrázek č. 2.: Logo firmy Zdroj:www.vytahy.com

31

4.2 Stručná historie podniku Výroba a montáž výtahů ve Velkém Meziříčí je datována od roku 1957. Byla umístěna v bývalém Podhradském mlýně a v průběhu let byla jeho podoba upravena do dnešního stavu. Nedlouho po vzniku provozovny bylo založeno i učňovské středisko (jedno ze dvou v tehdejším Československu) a i z tohoto důvodu se stala provozovna známá po celé České republice. V roce 1992 byla budova v restituci navrácena původnímu majiteli a zbytek společnosti byl zprivatizován. Vznikla nová společnost Výtahy, s.r.o., která po dobu pěti let sídlila v nájmu u stavební společnosti PKS. Firma se rychle rozvíjela a tak bylo rozhodnuto o stavbě vlastního sídla přebudováním rozestavěného rybářského areálu na ulici Vrchovecká. Stavba byla dokončena v roce 1997. Kromě zavedené výroby, montáže a servisu výtahů a průmyslových vrat firma rozšířila portfolio svých činností o výrobu mostových jeřábů, garážových vrat, posuvných bran a zejména byla otevřena prodejna hutních materiálů, která provádí i dělení, ohýbání nebo svařování zakoupeného zboží. V roce 1991 přichází na český výtahářský trh nadnárodní společnosti a konkurence v oboru se zvětšuje. Podnik Výtahy, s.r.o. však tento tlak ustál, vyprofiloval se jako převážně výrobní a stal se největším výrobcem výtahů v České republice v českém vlastnictví, jak se uvádí na oficiálních webových stránkách firmy.

4.3 Profil podniku Výrobní program společnosti Výtahy s.r.o. zahrnuje: osobní výtahy, osobní a lůžkové výtahy, nákladní výtahy, hydraulické výtahy (osobní i nákladní), výsuvná a posuvná vrata, obchodní zastoupení firmy KRUŽÍK a TECHNOPARK na dodávku a montáž výsuvných garážových vrat a posuvných a křídlových bran, výtahové stroje a ostatní díly výtahů, prodej hutního materiálu a zámečnické zakázky. Příklady produktů vyráběných společností Výtahy, s.r.o. v příloze 1 až 5. Zákazníci jsou interně děleni do tří skupin, viz též Konečný (2010). V současnosti ubývá zakázek pro velké stavební firmy a developery, což je pro firmu paradoxně výhodnější. Velké firmy nabízejí horší platební bilanci a většinou vyžadují tzv. zádržné. To tvoří 5 % až 10 % z celkové sumy a tyto peníze zadržují po dobu trvání záruky produktu, peníze splácí až po vypršení záruky a společnosti tak rostou 32

dlouhodobé pohledávky. Další skupinou zákazníku jsou montážně-servisní fir my, které od podniku nakupují celé výtahy nebo pouze určité části a montují je konečnému zákazníkovi. Nejvýznamnějšími zákazníky jsou bytová družstva, která většinou platí včas. Přibývá také zakázek pro menší a středně velké firmy. Společnost má certifikovaný systém řízení jakosti (ISO 9001:2001) i environmentálního managementu (ISO 14001:2005), je členem Unie výtahového průmyslu České republiky a v tomto roce zavádí systém řízení ČSN OHSAS 18001.

Obrázek č. 3.: Areál podniku Výtahy s.r.o. Zdroj: www.vytahy.com

33

5 VLASTNÍ PRÁCE 5.1 Finanční analýza 5.1.2 Horizontální analýza Horizontální analýza účetních výkazů rozvahy a zisků a ztrát společnosti Výtahy, s.r.o. je prováděna pro období 2004–2011. Vývoj položek zkrácené rozvahy je uveden v příloze 8 a 9, vývoj položek zkráceného výkazu zisků a ztrát v příloze 10. Horizontální analýza rozvahy – aktiva Při pohledu na graf je patrné, že celková aktiva vykazují po sledované období rostoucí trend vyjma roku 2008, kdy jejich hodnota klesla. Graf č. 1.: Horizontální analýza celkových aktiv

tis. Kč 300 000 250 000 200 000 AKTIVA CELKEM

150 000 100 000

50 000 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

Od roku 2004 do roku 2007 hodnota aktiv vzrostla o skoro 55 % a tento vývoj kopírovala především oběžná aktiva, která svou hodnotu v tomto období zdvojnásobila. Rostly jak zásoby, tak i krátkodobé pohledávky, které ovlivnil především nárůst pohledávek z obchodních vztahů. Dlouhodobé pohledávky se nijak výrazně na hodnotě aktiv nepodílí, přesto je zaznamenán od roku 2006 kontinuální nárůst, který souvisí s pohledávkami z obchodních vztahů a konkrétně s tzv. „zádržným“, což je částka okolo 5–10 % z celkové ceny zakázky, kterou některé firmy požadují zaplatit až po skončení záruky. Krátkodobý finanční majetek v roce 2007 vzrostl oproti předešlému roku o 380,99 % a to díky velkému nárůstu účtů v bankách. Dlouhodobý majetek byl o 2,6 % větší než v roce 2004. Hodnota softwaru v tomto období klesala a stejně tak i hodnota dlouhodobého nehmotného majetku, neboť ten byl tvořenou pouze touto položkou. Dlouhodobý hmotný majetek, který tvoří největší část dlouhodobého majetku, vzrostl 34

v roce 2007 oproti předešlému roku 2004 o 3 % a to díky položce samostatné movité věci, která rok od roku roste zároveň s tím, jak společnost investuje do nových strojů i dopravních prostředků. V roce 2007 byla tato položka vyšší o 38 % než v roce 2006 a o 101 % vyšší než v roce 2004. Dlouhodobý finanční majetek neprošel příliš velkými změnami a jeho hodnota byla téměř stejná. Položka časové rozlišení, tvořena pouze náklady příštích období, v roce 2005 a 2006 klesala, ale v roce 2007 je pozorován nárůst o 30 % ve srovnání s rokem 2006. Graf č. 2.: Vývoj celkových aktiv tis. Kč 300 000 250 000 200 000

AKTIVA CELKEM

150 000

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva

100 000 50 000

Časové rozlišení

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

V roce 2008 hodnota celkových aktiv ve srovnání s rokem 2007 klesla o téměř 3 %, ale oproti roku 2004 byla s hodnotou 187 171 tis Kč vyšší o 50 %. Pokles aktiv byl způsoben snížením oběžných aktiv. Zásoby vzrostly o 22 % oproti roku 2007 a propadla se hodnota dlouhodobých pohledávek a zároveň i krátkodobého finančního majetku. Největší vliv měl propad krátkodobých pohledávek a konkrétně krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů, jejichž hodnota byla nižší o 26 % než v roce 2007 a o 30 % menší než v roce 2006. Příčinou je nejspíše dopad celosvětové ekonomické krize, která se v ČR v tomto roce projevila. Naopak hodnota dlouhodobého majetku v tomto roce vzrostla o 22 % a to díky investicím do dlouhodobého hmotného majetku, významně vzrostla hodnota položky stavby a samostatné movité věci a soubory. Od roku 2009 však celková aktiva opět rostou. Roste hodnota oběžných aktiv, časové rozlišení i dlouhodobý majetek. Výjimkou je pouze rok 2011, kdy dlouhodobý majetek zaznamenal velmi malý propad o 0,3 % oproti předešlému roku. Příčinou je dlouhodobý hmotný majetek, který byl o skoro 6 % nižší než předešlý rok – klesala hodnota samostatných movitých věcí a staveb. Zajímavou položkou je dlouhodobý finanční

35

majetek, který narostl v roce 2010 o 9160 % a to díky investici firmy do dlouhodobých cenných papírů (15 705 tis. Kč). I v dalším roce firma investovala a hodnota této položky se ještě navýšila o 8,5 %. Kromě toho také společnost investovala částku 1 480 tis. Kč do jiného dlouhodobého finančního majetku. Oběžná aktiva však po celé období rostla a v roce 2011 byla o 18 % vyšší než v roce 2010 i přesto, že zásoby se zmenšily o 17 %. Významný vliv měl nárůst hlavně krátkodobých pohledávek – pohledávek z obchodních vztahů, které oproti předešlému roku vzrostly o 95 % a ve srovnání s rokem 2004 dokonce o 180 %. V roce 2011 roste i nadále hodnota krátkodobého finančního majetku, hlavně položky účty v bankách, která má ve srovnání s rokem 2004 relativní přírůstek 1833 %. Hodnota časového rozlišení je vlivem nákladů příštích období vyšší o 20,5 % než v roce 2010. Horizontální analýza rozvahy – pasiva Stejný vývojový trend jako aktiva měla také celková pasiva fir my, která kromě roku 2008 rostla. Zatímco se podíl vlastního kapitálu rok od roku zvyšuje – jeho hodnota v roce 2011 zaznamenala oproti roku 2004 relativní nárůst o 534 %, tak cizí zdroje zaznamenávají od roku 2006 výrazný pokles. Graf č. 3.: Horizontální analýza celkových pasiv tis. Kč 300 000 250 000 200 000

PASIVA CELKEM 150 000

100 000 50 000

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

Na zvyšujícím se podílu vlastního kapitálu má vliv růst hodnoty výsledku hospodaření. Kolísavý charakter lze pozorovat u výsledku hospodaření běžného účetního období. Zatímco v roce 2004 je jeho hodnota záporná (–3 072 tis. Kč) tak další rok má hodnotu 21 845 tis Kč a roste o 811 %. Další roky je jeho hodnota kladná, ale pravidelně se střídají období, kdy má hodnotu nižší a pak vyšší. Maxima dosahuje v roce 2009 a s hodnotou 41 247 tis. Kč je o 3,5 % vyšší než v roce 2011. 36

Graf č. 4.: Vývoj celkových pasiv tis. Kč 300 000

250 000

150 000

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál

100 000

Cizí zdroje

200 000

50 000


0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


Zajímavý je vývoj hodnoty kapitálových fondů, která v roce 2005 roste o 149 925 % (6 000 tis. Kč), jak uvádí Konečný (2011) společníci firmě půjčili tuto částku v době, kdy na tom nebyla dobře a v roce 2004 je v pasivech označena v položce krátkodobý závazek vůči společníkům. Později je však dohodnuto, že tento závazek bude započítán proti závazkům společníků a to navýší o tuto částku kapitálové fondy. V roce 2009 je jejich hodnota 0, ale v roce 2011 už 220 tis Kč, což znamená relativní nárůst o 1294 % oproti předešlému roku. Cizí kapitál je v roce 2011 nižší o 59 % než v roce 2004. Příčinou jsou klesající dlouhodobé, ale i krátkodobé závazky. Dlouhodobé závazky mají v roce 2009 a 2010 hodnotu něco přes 4 000 tis. Kč a jsou tvořeny zejména odloženým daňovým závazkem a ve srovnání s roky 2005 až 2008 jsou nižší v průměru o 80 %. Vysoká částka v roce 2005 až 2008 souvisí s přítomností věřitele Výtahy Pardubice, který promíjí jisté sankce a klesá tak hodnota bankovních úvěrů a výpomocí. Krátkodobé závazky dosáhly nevyšší hodnoty v roce 2007 (51 238 tis Kč.) a od té doby se jejich hodnota snižuje, v roce 2011 je o 46 % nižší než v roce 2007. Závazky z obchodních vztahů sice poslední sledovaný rok oproti roku 2010 vzrostly o 19 %, ale významně se zmenšily závazky vůči zaměstnancům, konkrétně o 80 %. Důvodem je zánik vnitropodnikové spořitelny v roce 2011, která zaměstnancům umožňovala uložení a zúročení jejich výplat. Hodnota bankovních úvěrů a výpomocí je od roku 2010 na nule. Jak již bylo zmíněno, díky přítomnosti věřitele je hodnota bankovních úvěrů v roce 2005 výrazně nižší

37

než v roce předchozím. Hodnota dlouhodobých bankovních úvěrů je tvořena úvěrem od banky (6 000 tis. Kč). V roce 2010 je úvěr splacen. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Firma Výtahy, s.r.o. je výrobním podnikem, a proto největší část příjmů tvoří tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Od roku 2004 do roku 2009 jejich hodnota vzrostla dva a půl krát. V roce 2010 se tržby snížily o 6 %, ale již v dalším roce je zaznamenán kladný nárůst o skoro 14 %. Graf č. 5.: Vývoj tržeb tis. Kč 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

Tržby za prodej zboží

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Tržby z prodeje materiálu


Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, které jsou téměř výhradně tvořeny tržbami za prodej materiálu, jsou vyšší než tržby za prodej zboží a jejich podíl na celkových tržbách je oproti ostatním výtahářským společnostem nadprůměrný. Jejich hodnota je do roku 2008 (kdy dosahuje maxima 33 716 tis. Kč) kolísavá a potom má klesající trend. V roce 2011 jsou nejnižší za celé analyzované období (22 991 tis. Kč), jsou nižší o 6 % oproti předchozímu roku. Tržby za prodej zboží měly nejvyšší hodnotu v roce 2005 (22 073 tis Kč), následující roky 2006, 2007, 2008 se jejich hodnota pohybovala okolo částky přes 19 000 tis. Kč, ale v roce 2009 je zaznamenán propad asi o 31 %. V posledním sledovaném roce tržby oproti roku 2010 vzrostly o 17 %. Vývoj nákladů na vynaložené zboží i obchodní marže kopírují vývoj tržeb. Nejnižší obchodní marže byla v letech 2009 a 2010, v roce 2011 byla o téměř 8 % větší než v roce předchozím. Provozní výsledek hospodaření se na výsledku hospodaření za účetní období podílí největší měrou. Jeho hodnoty jsou střídavé, v roce 2005 narůstá o 203 % a růst

38

pokračuje až do roku 2007, kdy má hodnotu 38 512 tis. Kč. Další rok klesá o 22 %, ale hned v dalším roce opět roste o 69 %. V roce 2010 a 2011 zaznamenává pokles. Finanční výsledek má kromě roku 2011 zápornou hodnotu. V letech 2004 až 2005 je nejvíce v minusu a důvodem jsou nákladové úroky, které však v následujících letech klesají a tak spolu s nimi roste i hodnota finančního výsledku (i když je stále záporná). V roce 2008 záporná částka roste vlivem změny stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti. V roce 2011 poprvé nabývá kladné hodnoty a to díky tržbám z prodeje cenných papírů a podílů a výnosům z dlouhodobého finančního majetku. Je o 547 % vyšší než předešlý rok a vzhledem k tomuto nárůstu se v roce 2011 zvyšuje výsledek hospodaření za účetní období i přesto, že klesá provozní výsledek. Mimořádný výsledek byl vyjma roku 2005 nulový. V roce 2005 vlivem mimořádných výnosů nabýval částky 15 989 tis. Kč a významně se tak podílel na výsledku hospodaření za účetní období, který narostl o 811 % oproti předešlému roku. Výsledek hospodaření za účetní období v průběhu let kolísá a kromě posledního sledovaného roku kopíruje vývoj provozního výsledku hospodaření. Jak bylo zmíněno výše, v roce 2011 výsledek hospodaření roste oproti roku 2010 o 5 % i přesto, že provozní výsledek klesá, důvodem je významný nárůst finančního výsledku. Graf č. 6.: Vývoj výsledku hospodaření tis Kč. 60 000 50 000

Provozní výsledek hospodaření

40 000

Finanční výsledek hospodaření

30 000 20 000

Mimořádný výsledek hospodaření

10 000 0 -10 000


5.1.3 Vertikální analýza Také vertikální analýza je provedena pro období 2004–2011. Jednotlivé položky rozvahy (aktiva i pasiva) budou porovnány v relaci s celkovou bilanční sumou. Změny položek zkrácené rozvahy jsou v příloze 11 a 12.

39

Vertikální analýza rozvahy – aktiva Struktura aktiv je po celé období tvořena z větší části oběžnými aktivy (rozmezí 53 % až 69 %) a z menší části dlouhodobým majetkem (31 % až 46 %). Podíl časového rozlišení je zanedbatelný, pouze v roce 2004 tvoří jeden procentní bod z celkových aktiv. Graf č. 7.: Vertikální analýza aktiv

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

1%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

53% 57% 64% 69% 61% 62% 57% 61%

Časové rozlišení Oběžná aktiva

46% 43% 35% 31% 38% 38% 42% 38%

Dlouhodobý majetek


Od roku 2004 do roku 2007 podíl oběžných aktiv roste a v roce 2007 tvoří 69 % celkových aktiv. Od roku 2008 podíl kolísá a pohybuje se okolo 61 %. V roce 2010 tvoří méně než 60 % aktiv. Zásoby (podíl 15 % až 28 %) a krátkodobé pohledávky (17 % až 34 %) tvoří do roku 2007 největší složku oběžných aktiv. Jejich hodnoty ve sledovaných letech kolísají. V roce 2004 a 2005 je jejich podíl téměř shodný, s mírně převažující hodnotou zásob (o 2 % až 3 % větší). V roce 2007 nabývá na významu krátkodobý finanční majetek, jehož podíl je přes 18 % (předchozí rok tvořil jen asi 4 % oběžných aktiv). Další roky se podíl položek různě mění a poprvé v roce 2011 tvořil krátkodobý finanční majetek (20 %) větší část oběžných aktiv než zásoby (15 %). Krátkodobý finanční majetek tvořil 25 %. Dlouhodobý majetek byl kromě posledních dvou let téměř 100 % tvořen dlouhodobým hmotným majetkem, ale v roce 2010 a 2011 se na jeho hodnotě podílí i dlouhodobý finanční majetek (6 % až 8 %).

40

Pokud by došlo ke srovnání s odvětvovým průměrem 10 , kde dlouhodobý majetek tvoří 38,49 % (r. 2011) a oběžná aktiva v témže roce 60,81 % tak lze konstatovat, že firemní struktura aktiv je totožná se strukturou aktiv podniků působících ve stejném odvětví. Vertikální analýza rozvahy – pasiva Při pohledu na vývoj struktury pasiv je zřejmý rostoucí význam vlastního kapitálu. Jediným rokem kdy převažovaly cizí zdroje, byl rok 2004. Cizí kapitál tvořil 64 % pasiv, přičemž byl z jedné poloviny tvořen krátkodobými závazky a z druhé poloviny bankovními úvěry a výpomocemi. Od roku 2005 má vlastní kapitál rostoucí tendenci a v roce 2011 dokonce tvoří 88 % všech pasiv. Položka časového rozlišení má téměř nulový vliv. Graf č. 8.: Vertikální analýza pasiv

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

0%

0%

0%

0%

44% 45% 39%

0%

0% 0% 0% 16% 12% 29% 23%


64%

Cizí zdroje 56% 55% 61%

83% 88% 70% 77%

Vlastní kapitál

36%


Cizích zdrojů ubývá v závislosti s tím, jak se snižuje hodnota závazků a bankovních úvěru a výpomocí. Jestliže v roce 2004 tvořily úvěry 32 % cizích zdrojů, tak o rok později už jen 4,5 %, v roce 2006 se podílí 4 %, další dva roky tvoří 2%–1% podíl a v roce 2010 už nejsou evidovány žádné bankovní úvěry a výpomoci. Od roku 2006 také klesá podíl dlouhodobých i krátkodobých závazků. Pro srovnání byl vybrán rok 2005, kdy dlouhodobé závazky tvořily 16 %, krátkodobé závazky 24 %, bankovní úvěry a výpomoci 4,5 % a rok 2011 kdy je struktura pasiv následující: dlouhodobé závazky 1,5 %, krátkodobé závazky 10 % a bankovní úvěry a výpomoci 0 %. Největší vliv na zvětšování podílu vlastního kapitálu má výsledek hospodaření, který se od roku 2005 pravidelně zvyšuje. Jestliže v roce 2005 tvořil 33 %, tak v roce 2008 Odvětvový průměrem CZ-NACE oddíl 28 Výroba strojů a zařízení j. n., podniky se 100 a více zaměstnanci podle Ministerstva průmyslu a obchodu 10

41

už 59 % a v roce 2011 se podílí 72 %. Výsledek hospodaření běžného účetního období má kolísavý charakter a je v rozmezí hodnot –2,5 % až 18 %. Podle odvětvového průměru (r. 2011) tvoří vlastní kapitál 48,65 % a cizí kapitál 33,54 % všech pasiv podniků v oboru. Jak je tedy patrné, podniková struktura pasiv Výtahy, s.r.o. se neshoduje se strukturou většiny podniků v odvětví a podíl vlastního kapitálu o skoro 80 % převyšuje odvětvový průměr.

5.1.4 Čistý pracovní kapitál Představuje částku prostředků, která by měla podniku zbýt po zaplacení všech běžných krátkodobých závazků. Z hlediska manažerů je žádoucí disponovat co nejvyšší hodnotou čistého pracovního kapitálu. Majitelé podniku naopak preferují financování oběžného majetku z krátkodobých zdrojů a jenom stálá aktiva ze zdrojů dlouhodobých. Obecně jsou dlouhodobé zdroje dražší než krátkodobé zdroje. Tabulka č. 6.: Pracovní kapitál 1

Pracovní kapitál Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál

Rok 2004 66 538 -54 357 12 181

2005 73 958 -31 181 42 777

2006 105 235 -50 269 54 966

2007 133 249 -53 102 80 147

Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti Tabulka č. 7.: Pracovní kapitál 2

Pracovní kapitál Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál

Rok 2008 2009 2010 2011 114 685 138 386 142 372 167 871 -33 922 -38 204 -36 858 -28 602 80 763 100 182 105 514 139 269


Z tabulky je patrné, že po celé sledované období je ČPK kladný a to je pozitivní. Od roku 2005 je vidět rostoucí trend. To je způsobeno poklesem hodnoty krátkodobých bankovních úvěrů a zvyšováním krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku, ke kterému dochází v roce 2005 a má za následek nárůst ČPK o 351 % oproti předešlému roku. K dalšímu výraznějšímu zvyšování ČPK dochází v roce 2007 kdy i přesto, že roste hodnota krátkodobých závazků, tak zároveň významně roste krátkodobý finanční majetek, a proto v tomto roce dosahuje hodnoty přes 80 000 tis. Kč, kterou si drží i následující rok. V posledních třech letech ČPK výrazně roste a v roce 2011 má hodnotu téměř 140 000 tis. Kč. I v tomto případě je důvodem vysoké 42

částky nejen nárůst objemu krátkodobých pohledávek a krátkodobého finančního majetku, ale také významné snížení krátkodobých závazků. Graf č. 9.: Analýza čistého pracovního kapitálu tis Kč. 190 000

Výdaje příštích období

140 000

Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé závazky

90 000

Příjmy příštích období

40 000

Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky

-10 000

Dlouhodobé pohledávky

-60 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zásoby


5.1.5 Ukazatele likvidity Běžná likvidita vypovídá o tom, kolikrát je podnik schopen splatit své krátkodobé závazky, kdyby zpeněžil veškerá oběžná aktiva. Jako optimální je uváděna lik vidita pohybující se mezi 1,6–2,5. Podnik tyto podmínky splňuje pouze do roku 2007, pak jsou už hodnoty příliš vysoké. V roce 2011 dokonce na 1 Kč krátkodobých závazků připadá 5,87 Kč oběžných aktiv. I při srovnání s odvětvovou hodnotu je ta podniková vysoce nadlimitní, v roce 2011 je běžná likvidita podobných podniků 1,62 obrátek. Tabulka č. 8.: Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita

Rok 2004 1,22 0,62 0,06

2005 2,37 1,31 0,37

2006 2,09 1,26 0,14

2007 2,51 1,71 0,66

2008 3,38 1,86 0,65

2009 3,62 2,47 1,25

2010 3,86 2,51 1,27

2011 5,87 4,43 1,91


V případě pohotové likvidity je vyloučena nejhůře zpeněžitelná část aktiv – zásoby a optimální výše ukazatele je 1–1,5. Těchto hodnot dosahuje pouze v roce 2005 a 2006. V roce 2004 je příliš nízká a další roky zase příliš vysoká. Stejně jako v případě běžné likvidity přesahuje také průměrnou hodnotu v odvětví, která je 1,06 (rok 2011). Poslední sledovaný rok je likvidita analyzovaného podniku více než čtyřikrát větší. Peně žní

likvidita

měří schopnost

firmy

splatit

své

dluhy

nejlikvidnějším

majetkem – penězi. Jako optimální se uvádí hodnoty 0,2–0,7. Z tabulky je patrné, 43

že tohoto optima dosahovala společnost pouze v letech 2005, 2007 a 2008. V roce 2004 byla nižší a v posledních letech opět vyšší. Podniky, které působí ve stejném odvětví, měly v roce 2011 průměrné hodnoty 0,38 a jejich likvidita byla na rozdíl od podniku Výtahy, s.r.o. v limitu. Graf č. 10.: Vývoj běžné, pohotové a peněžní likvidity hodnota 7,00 5,87 6,00 4,43

5,00

3,86 3,38 3,62

4,00 3,00 2,00 1,00

2,51 2,47 2,51 2,09 1,91 1,86 1,71 1,25 1,27 1,22 1,31 1,26 0,66 0,65 0,62 0,37 0,14 0,06 2,37

Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžní likvidita

0,00


Zejména v posledních třech let jsou hodnoty všech třech likvidit velmi vysoké. To znamená, že podnik je sice vysoce likvidní, ale zároveň jsou finanční prostředky vázány v aktivech, které dostatečně nezhodnocují finanční prostředky a snižují tak možnou rentabilitu.

5.1.6 Ukazatele aktivity Doba obratu aktiv udává počet dnů, za který dojde k obratu aktiv v tržbách. Hodnoty se pohybují v rozmezí od 212,61 dní až po 295,79 dní. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004 a nejnižší v roce 2008. Do roku 2008 doba obratu aktiv klesala, od roku 2009 rostla a v posledním sledovaném roce hodnota opět klesla na 264,23 dní. Doba obratu zásob vyjadřuje počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podniku do jejich spotřeby/prodeje. Musí platit, že když se obrat zásob zvyšuje, tak se doba obratu zásob snižuje, což se v podniku po celé sledované období potvrzuje. V roce 2011 je dobra obratu zásob 58,57 dní.

44

Graf č. 11.: Vývoj doby obratu aktiv a doby obratu zásob počet dní 350

296

300

245 242 235

250

234

273

264

Doba obratu aktiv (dny)

213

200

Doba obratu zásob (dny)

150 100

78

62

62

52

59

46

55

50

40

0 20042005200620072008200920102011 Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

Doba splatnosti pohledávek říká, kolik dní poskytuje firma bezúročný dodavatelský úvěr svým zákazníkům. Podnik má zájem na tom, aby tato doba byla co nejkratší. Hodnota ukazatele hodně kolísá a v roce 2006 je splatnost pohledávek skoro 81 dní (krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů). Do roku 2010 se doba splatnosti zkracuje na 37 dní, ale v roce 2011 dochází k výraznému prodloužení na 64 dní. Doba úhrady krátkodobých závazků informuje o tom, v jaké době firma hradí závazky vůči svým dodavatelům. Je vhodné, aby hodnota tohoto ukazatele byla vyšší než hodnota doby splatnosti pohledávek, jinak podnik rozdíl mezi dobou, kdy dostane zaplaceno a má platit, musí financovat ostatními podnikovými zdroji. To je případ i analyzované společnosti, kde (kromě roku 2004) je doba splatnosti pohledávek vyšší než doba splatnosti krátkodobých závazků. Od roku 2004 se doba splatnosti krátkodobých závazků zkracuje. K mírnému prodloužení dochází v roce 2011 a fir mě trvá splatit své závazky v průměru okolo 14 dní. Graf č. 12.: Vývoj doby splatnosti pohledávek a doby splatnosti krátkodobých závazků

počet dní 81 90 80 66 64 64 Doba splatnosti 70 56 55 pohledávek (dny) 60 44 44 46 50 37 33 Doba splatnosti 40 29 krátkodobých 30 14 13 14 14 závazků (dny) 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

45

5.1.7 Ukazatele zadluženosti Celková zadluže nost charakterizuje krytí firemního majetku cizími zdroji. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2004, kdy se pohybuje okolo 64 %. Další roky klesá, což je příčinou především snižování poklesu hodnoty jak dlouhodobých, tak i krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí. V roce 2011 je celková zadluženost menší než 30 % a firma tak rozhodně není rizikem pro možné věřitele. Koeficient samofinancování je opakem ukazatele celkové zadluženosti, udává, do jaké míry je podnik schopen pokrýt své potřeby vlastními zdroji. Z tabulky je patrné, že kromě roku 2004 přesahuje hodnotu 50 % a v roce 2011 kryje podnik své potřeby vlastními zdroji dokonce ze 70 %. Není však efektivní, aby tento ukazatel i nadále rostl, vysoký poměr totiž může být příčinou poklesu rentability vlastního kapitálu a plýtváním interními zdroji. Graf č. 13.: Koeficient samofinancování

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

36%

56% 55% 61%

70% 77% 83% 88%

Koeficient samofinancování Celková zadluženost

64% 44% 45% 39%

29% 23% 16% 12%


Finanční páka přináší efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizích zdrojů, ale zároveň také zvyšuje podnikatelské riziko. Ukazatel s menším výkyvem v roce 2008 klesal. Příčinou je velmi výrazný pokles hodnoty cizích zdrojů na celkovém financování. Zadluženost vlastního kapitálu ukazuje, zda jsou preferovány vlastní či cizí zdroje financování. Kromě roku 2004 jsou hodnoty pod úrovní 1 a to znamená, že podnik upřednostňuje vlastní zdroje před cizím kapitálem. Úrokové krytí vypovídá o zajištěnosti placení úroků, kolikrát jsou pokryty hospodářským výsledkem za účetní období. Za optimální se považuje hodnota 5–8. 46

Kromě roku 2004 podnik toto optimum splňuje a v posledních letech ji mnohonásobně převyšuje (v roce 2011 je hodnota přes 270). Firma má tak velmi dobrou schopnost splácet úročné dluhy. Tabulka č. 9.: Ukazatele zadluženosti 1

Ukazatele zadluženosti

2004 2,77 1,77 0,69

Finanční páka Zadluženost vlastního kapitálu Úrokové krytí I.

2005 1,79 0,79 5,07

Rok 2006 1,83 0,83 57,05

2007 1,65 0,64 96,22

Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti Tabulka č. 10.: Ukazatele zadluženosti 2

Rok

Ukazatele zadluženosti

2008 1,42 0,42 60,84

Finanční páka Zadluženost vlastního kapitálu Úrokové krytí I.

2009 1,30 0,30 108,70

2010 1,20 0,19 81,10

2011 1,14 0,13 270,35


5.1.8 Ukazatele rentability Rentabilita celkových aktiv ukazuje, jak společnost generuje zisk ze svých aktiv. V tabulce č. 13 a 14 je uvedena zdaněná i nezdaněná verze. Kromě roku 2004 (zdaněná verze) vykazuje společnost po celou dobu ziskovost. Záporná hodnota v roce 2004 je způsobena negativním výsledkem hospodaření. Rentabilita aktiv má kolísavý charakter, v případě po zdanění se pohybuje v rozmezí od –2,47 % do 18,35 %. V roce 2011 má hodnotu 14,75 %. Hodnota ROA za odvětví je zveřejněna nezdaněná a v posledním sledovaném roce je 6,51 %, podnik Výtahy, s. r.o. má v tomto roce tedy více než dvojnásobnou ziskovost oproti ostatním podobným podnikům. Tabulka č. 11.: Ukazatele rentability 1

Rok

Ukazatele rentability

2004 4,45 % -2,47 % 7,89 % -6,83 % 3,65 % -2,03 %

ROA - nezdaněná verze ROA - zdaněná verze ROCE ROE ROS - nezdaněná verze ROS - zdaněná verze

2005 25,22 % 16,76 % 33,15 % 29,99 % 17,18 % 11,42 %

2006 13,77 % 9,95 % 19,89 % 18,24 % 9,25 % 6,69 %


47

2007 19,86 % 15,12 % 27,41 % 24,90 % 12,96 % 9,86 %

Tabulka č. 12.: Ukazatele rentability 2

Rok

Ukazatele rentability

2008 13,91 % 10,09 % 16,99 % 14,34 % 8,22 % 5,96 %

ROA - nezdaněná verze ROA - zdaněná verze ROCE ROE ROS - nezdaněná verze ROS - zdaněná verze

2009 22,77 % 18,35 % 27,44 % 23,93 % 14,80 % 11,92 %

2010 17,80 % 15,29 % 20,91 % 18,33 % 13,51 % 11,60 %

2011 15,34 % 14,57 % 17,14 % 16,56 % 11,26 % 10,70 %


Rentabilita vlastního kapitálu informuje o výnosnosti vlastního kapitálu. Záporná hodnota v roce 2004 je opět způsobena záporným výsledkem hospodaření. Všechny další roky je rentabilita už kladná. Hodnota během období kolísá, maximum je v roce 2005 – dosahuje téměř 30 % a výsledek je způsoben velkým nárůstem výsledku hospodaření. V roce 2011 je rentabilita 16,56 % a v porovnání s odvětvovým průměrem je o více než o 6 % větší (11,06 %). Rentabilita dlouhodobé ho investované ho kapitálu je po celou kladná a pohybuje se v rozmezí 7,9 % až 33 % (v roce 2005). I na tomto ukazateli se projevují výkyvy jeho hodnot. Od roku 2009 rentabilita klesá a v roce 2011 je ziskovost přes 17 %. Rentabilita trže b je v tabulce také uvedena ve formě zdaněné i nezdaněné a vyjadřuje procentuální podíl zisku na 1 Kč tržeb. Ziskovost je v posledních třech letech nejvyšší od roku 2005, i když mírně klesá. Graf č. 14.: Vývoj ROA, ROCE, ROE 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -10,00%

ROA Rentabilita celkových aktiv ROCE Rentabilita kapitálu

ROE Rentabilita vlastního kapitálu


48

5.2 Bonitní a bankrotní modely 5.2.1 Kralickův rychlý test Podle tohoto modelu se za špatný podnik považuje ten, který má méně než 1 bod a za velmi dobrou ta společnost, která má více než 3 body. Kromě roku 2004 je podnik považován po finanční stránce za velmi dobrý. Stabilně (kromě r. 2004) má podnik nadprůměrné výsledky ukazatelů – kvóta vlastního kapitálu a doba splácení dluhu z cash flow, přičemž důvodem je hlavně rostoucí podíl vlastního kapitálu a vysoký čistý zisk. V roce 2011 společnost dosáhla 3,5 bodů a příčinou horšího výsledku oproti předcházejícím dvou letem je ukazatel: EBIT/aktiva, protože zatímco aktiva stále zvyšovala svou hodnotu, zisk před zdaněním a úroky klesaly (viz příloha 13). Graf č. 15.: Kralickuv test

hodnota 4,5 4 4 4 4 4 3,5 3,25 3,25 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 1 0,5 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Kralickův test Velmi dobrý podnik


5.2.2Altmanův index důvěryhodnosti Podle Altmanova indexu lze říci, že podnik je finančně zdráv a nehrozí mu žádné finanční potíže (příloha 14). Jediným obdobím, kdy toto tvrzení neplatilo, byl rok 2004, kdy se podnik nacházel v tzv. šedé zóně. Poněkud nejisté hodnoty na hranici finančně zdravého podniku byly ještě v následujících dvou letech. Od roku 2007 má index pozitivní rostoucí tendenci a v posledním roce překračuje hodnotu 6 bodů. Nejvýznamnější je ukazatel tržby/aktiva, díky rostoucímu trendu tržeb podniku. V posledních dvou letech však tržby klesají a tak i význam tohoto ukazatele. Neméně významný je výsledek: vlastní kapitál/cizí kapitál, protože v posledních letech dochází ke značnému rozdílu mezi VK/CK ve prospěch vlastního kapitálu.

49

Graf č. 16.: Altmanův index hodnota 7,00

6,11

6,00 4,61

5,00 3,45

4,00 3,00

3,09

3,59

5,04

4,03

Altmanův index hranice dobrého finančního zdarví

1,96

2,00

1,00 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

5.2.3 Index IN05 Index důvěryhodnosti IN05 byl konstruován manželi Neumaierovými na základě výsledků českých průmyslových podniků tak, aby zohledňoval specifika české ekonomiky. I proto je mu často dávána přednost před použitím ostatních modelů. Hranice dobrého finančního zdraví podniku je stanovena na hodnotě 1,6. Graf č. 17.: Index IN05 hodnota 16,00 13,37 14,00 12,00 10,00 6,47 8,00 5,52 5,39 4,09 6,00 3,62 4,00 2,02 2,00 0,77 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

IN05 Hranice dobrého finančního zdraví

Rok Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzované společnosti

Vyjma roku 2004 (hodnota 0,77) tuto bodovou hranici po celou dobu splňuje a společnost je bonitní. Důvodem negativního výsledku v roce 2004 je záporná hodnota čistého zisku, která je ale už v příštích letech kladná, má rostoucí trend a podnik je v dalších letech bonitní. V roce 2008 i 2010 lze pozorovat mírné zhoršení. Příčinou jsou ukazatele EBIT/nákladové úroky a EBIT/aktiva, které mají v těchto letech nižší hodnotu, přičemž EBIT/aktiva má největší váhu ze všech ukazatelů. V roce 2011 je vidět extrémní nárůst indexu IN05. Tyto vysoké hodnoty jsou způsobeny a ovlivněny

50

ukazatelem EBIT/nákladové úroky i přesto, že má nejmenší váhu ze všech ukazatelů. Ve sledovaném období velmi rychle roste zisk a zároveň se enormně zmenšují nákladové úroky a model je tak tímto výsledkem značně zkreslen (příloha 15).

5.3 Shrnutí a doporučení Výtahy, s.r.o. je finančně zdravá společnost, která nemá žádné větší problémy a nelze jejímu hospodaření něco významnějšího vytknout. Vyjma roku 2004 je po celou dobu podnik ziskový a tržby mají rostoucí charakter. Hodnota aktiv každoročně roste, je investováno jak do nových strojů, rozšiřování prostor, obnovy vozového parku a další, tak i do cenných papírů. Roste i krátkodobý finanční majetek. Poměrně vysoké jsou krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů. Na první pohled je patrná převaha vlastního kapitálu (skoro 90 % v roce 2011) nad cizími zdroji a tato hodnota je oproti konkurenci i odvětví nadprůměrná (důvodem je hlavně rostoucí hospodářský zisk a zmenšování závazků a úvěrů společnosti). Je pozitivní, že fir ma není zadlužená a pro případné věřitele je firma bezpečná, avšak zároveň je vlastní kapitál nejdražším zdrojem. Cizí kapitál je levnější a méně rizikový díky působení efektu finanční páky a daňového štítu. Firma tak může dosahovat nižší rentability vlastního kapitálu než by potenciálně mohla. Rozhodně by tak hodnota vlastního kapitálu už dále neměla růst. Firma je likvidní, což je pozitivní, ale dá se říci, že až přespříliš. Hodnoty jsou několikanásobně vyšší, než je uváděné optimum i průměr odvětví a firma tak zbytečně zadržuje prostředky a snižuje tak rentabilitu. Měla by se tedy snažit uvolnit alespoň část těchto prostředků a investovat je tak, aby zhodnocovala svůj majetek. Obrat aktiv má sice spíše kolísavý charakter, ale dosahuje dobrého výsledku. Doba splatnosti pohledávek sice od roku 2006 klesala, ale v posledním sledovaném roce došlo k prodloužení na skoro 64 dnů (rok 2010 – 37 dnů). Doba splatnosti závazků ve sledovaném období klesala a je poměrně krátká – cca 14 dnů. Vzniká výrazný nepoměr mezi dobou splatnosti pohledávek a splacených závazků a firma je tak nucena financovat další nákupy jinými vlastními zdroji. Bylo by vhodné, aby se tento rozdíl alespoň trochu vyrovnal a firma se buď pokusila o zlepšení platební morálky svých zákazníků, nebo prodloužila svou dobu splátky obchodních úvěrů.

51

Rentabilita je kromě roku 2004 kladná a má nadprůměrné hodnoty ve srovnání s odvětvím.

Při komparaci s konkurencí dosahuje

hodnot

spíše

průměrných

(rentabilita vlastního kapitálu). Všechny tři použité bonitní a bankrotní modely potvrdily velmi dobré finanční zdraví podniku (kromě roku 2004). Vysoké hodnoty má především index IN05, avšak jeho výsledek je značně zkreslen ukazatelem EBIT/Nákladové úroky. Nákladové úroky totiž v posledních letech extrémně klesají.

5.4 Mezipodnikové srovnání Server i-vytahy.cz na svých stránkách uvádí v sekci „nové výtahy“ přes 120 firem, které mají jako své klíčové slovo uvedené „nové výtahy“. Tento počet však není relevantní, neboť mnoho z těchto firem nové výtahy jen distribuuje či provádí montáže a servis, ale nevyrábí. Konečný (2011) v současnosti za největší výrobce na českém trhu považuje: OTIS a.s., KONE, a.s., SCHINDLER CZ, a.s., ThyssenKrupp Výtahy, s.ro., Výtahy Ostrava spol. s.r.o., Výtahy Pardubice a.s. a také Výtahy, s.r.o.

5.4.1 Jednorozměrné metody – komparace tržeb Srovnání podniků dle trže b má za cíl poskytnout základní představu o vzájemném postavení konkurentů. Analyzovaný podnik Výtahy, s.r.o. je v této práci komparován s celkem devíti konkurenčními fir mami. Čtyři ze srovnávaných společností – OTIS a.s., KONE, a.s., SCHINDLER CZ, a.s. a ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. jsou součástí nadnárodních firem s účastí zahraničního kapitálu. Za české konkurenty byly zvoleny podniky: Výtahy Ostrava spol. s.r.o., Vymyslický- výtahy spol. s.r.o., Výtahy VOTO Plzeň s.r.o., ZITTA-výtahy, s.r.o. a Výtahy Pardubice a.s. Podniky jsou komparovány pro období 2007–2011, přičemž firma ZITTA-výtahy, s.r.o. nemá uveřejněná účetní data pro rok 2007 a firma KONE, a.s. nemá k dispozici data za rok 2011. Nejvyšší tržby ve všech sledovaných letech, vyjma roku 2009, má firma OTIS a.s. Tržby podniku v žádném sledovaném roce neklesly pod hranici 1 500 000 tis. Kč. V roce 2011 zaznamenává tržbu dokonce v hodnotě přes 2 790 000 tis. Kč a oproti předešlému roku narostla o 83 %. V roce 2009 utržila nejvíce peněz firma SCHINDLER CZ, a.s., s hodnotou přesahují 1 700 000 tis. Kč, na druhém místě skončila fir ma OTIS a.s., která měla nižší tržby asi o 7 %. Třetí nejvyšší částky dosahuje ve všech 52

letech firma KONE, a.s a je pravděpodobné, že je tomu tak i v roce 2011 (nemá zveřejněny údaje). Velmi dobrých výsledků dosahuje podnik Výtahy, s.r.o., který má kromě roku 2008 čtvrté nejvyšší tržby a z českých podniků (bez zahraniční kapitálové účasti) dosahuje nejlepšího výsledku. Naopak nejnižší tržby mají společnosti ZITTA-výtahy, s.r.o. a Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. V roce 2011 má firma Výtahy, s.r.o. více než sedmkrát větší tržby než ZITTA- výtahy, s.r.o. a více než pětkrát větší než Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. Zajímává je velikost tržeb podniku ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o., která je poměrně malá na to, že se jedná o nadnárodní společnost. Tabulka č. 13.: Tržby společností 1

Tržby Výtahy, s.r.o. OTIS a.s. KONE, a.s. SCHINDLER CZ, a.s. VÝTAHY Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. ZITTA-výtahy, s.r.o. Výtahy Pardubice a.s.

Rok 2007

Pořadí

2008

Pořadí

2009

Pořadí

295 575 1 614 708 581 762 951 929 256 157 128 896 142 569 57 993

4. 1. 3. 2. 5. 8. 7. 9.

178 101

6.

316 921 1 657 763 801 436 1 252 586 239 993 320 796 151 322 81 358 21 876 200 740

5. 1. 3. 2. 6. 4. 8. 9. 10. 7.

345 931 1 587 712 812 060 1 703 754 255 755 279 822 166 923 64 075 47 620 216 956

4. 2. 3. 1. 6. 5. 8. 9. 10. 7.

Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzovaných společností Tabulka č. 14.: Tržby společností 2

Tržby Výtahy, s.r.o. OTIS a.s. KONE, a.s. SCHINDLER CZ, a.s. VÝTAHY Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. ZITTA-výtahy, s.r.o. Výtahy Pardubice a.s.

2010 326 662 1 523 153 862 434 1 449 103 276 483 202 747 148 701 69 921 60 272 228 290

Rok Pořadí 2011 Pořadí 4. 381 147 3. 1. 2 794 420 2. 3. 2. 1 321 028 1. 5. 103 069 7. 7. 205 068 6. 8. 226 927 5. 9. 73 091 8. 10. 52 134 9. 6. 250 039 4.

Zdroj: vlastní práce na základě finančních výkazů analyzovaných společností

5.4.2 Vícerozměrné metody – metoda normované proměnné Kromě konkurence je podnik Výtahy, s.r.o. ještě srovnáván s odvětvovými průměry. Uvedené odvětvové průměry však mohou být značně zkresleny, neboť do odvětví spadá

53

kromě 28.22 – Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení ještě přes dvacítku dalších průmyslových oborů. Pro mezikonkurenční analýzu byly použity ukazatele: rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita tržeb, obrat aktiv, běžná likvidita. Komparace proběhla metodou normované proměnné. Komparace podniků a odvětví v roce 2007 První sledovaný rok se nejlépe umístila firma OTIS a.s. a to hlavně díky nadprůměrné hodnotě běžné likvidity. Jako druhá se umístila společnost Výtahy VOTO Plzeň s.r.o., které toto umístění zajistil především velký obrat aktiv. Na třetím místě se umístila společnost Výtahy, s.r.o., která měla z uvedených společností nejvyšší rentabilitu tržeb a třetí nejvyšší rentabilitu vlastního kapitálu. Průměr tohoto ukazatele je ovlivněn vysokými zápornými hodnotami společností SCHINDLER CZ, a.s. a ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o., které obsadily poslední dvě místa v celkovém hodnocení. Ve srovnání s odvětvím dosahuje většina podniků nadprůměrných hodnot, v žebříčku se odvětví umístilo až na osmém místě (příloha 16). Tabulka č. 15.: Komparace konkurence v roce 2007

Metoda normované proměnné

Ren. VK Výtahy, s.r.o. 0,5 KONE, a.s. 0,45 OTIS a.s. 0,42 SCHINDLER CZ, a.s. -2,35 Výtahy Ostrava spol. s.r.o. 0,55 ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. -1,58 Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 0,64 Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. 0,53 Výtahy Pardubice a.s. 0,46 Odvětví 0,37

Ren. T 0,77 0,3 0,62 -0,78 0,72 -2,59 1,02 -0,13 -0,13 0,2

Rok 2007 OA BL 0 0,37 -0,59 0,39 -0,22 2,28 -0,29 -1,38 -1,19 1,02 -1,24 -0,33 0,12 -0,7 2,07 -0,35 1,49 -0,72 -0,16 -0,58

Body 1,64 0,56 3,1 -4,81 1,11 -5,74 1,08 2,14 1,1 -0,17

Pořadí 3. 7. 1. 9. 4. 10. 6. 2. 5. 8.


Komparace podniků a odvětví v roce 2008 V roce 2008 je situace diametrálně odlišná a ani jedna z první trojice nejlepších firem v roce 2007 svou pozici neobhájila. Na prvním místě se umístila firma Výtahy Pardubice a.s. a to vzhledem k velké obrátkovosti aktiv i rentabilitě vlastního kapitálu. Druhého nejlepšího výsledku dosáhla společnost ZITTA-výtahy, s.r.o., která měla nejvyšší obrátkovost vlastního kapitálu. Na třetím místě skončila fir ma KONE, a.s., 54

měla nejvyšší rentabilitu tržeb ze všech firem. Není bez povšimnutí, že podniky SCHINDLER CZ, a.s. a ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. se zlepšily a dosáhly kladné rentability vlastního kapitálu. Firma SCHINDLER CZ, a.s. měla dokonce druhou nejvyšší hodnotu. I v tomto roce mělo odvětví podprůměrné hodnoty a skončilo dokonce na předposledním, desátém místě. Společnost Výtahy, s.r.o. se zhoršila o čtyři místa a skončila sedmá (příloha 17). Tabulka č. 16.: Komparace konkurence v roce 2008

Metoda normované Ren. VK proměnné Výtahy, s.r.o. -0,86 KONE, a.s. 0,61 OTIS a.s. -0,5 SCHINDLER CZ, a.s. 1,38 Výtahy Ostrava spol. s.r.o. -0,38 ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. -1,55 Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 0 Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. -0,34 ZITTA-výtahy, s.r.o. 1,69 Výtahy Pardubice a.s. 1,03 Odvětví -1,08

Ren. T -0,13 1,58 1,11 -1,07 0,22 -1,66 1,14 -1,31 0,29 0,21 -0,38

Rok 2008 OA BL -0,24 -0,73 -0,96 -0,59 -0,52 -0,19 -0,42 1,58 1,35 1,79 -1,07

1,07 0,44 1,36 -1,27 1,96 -0,61 -0,28 -0,55 -0,92 -0,43 -0,77


Body

Pořadí

-0,16 1,91 1,01 -1,55 1,28 -4,02 0,43 -0,62 2,41 2,59 -3,29

7. 3. 5. 9. 4. 11. 6. 8. 2. 1. 10.

Komparace podniků a odvětví v roce 2009 Tento rok dosáhla nejlepšího výsledku firma ZITTA- výtahy, s.r.o. a měla nejlepší výsledky hned tří ukazatelů – rentability vlastního kapitálu, rentability tržeb a obratu aktiv. Firma OTIS a.s. měla druhý nejvyšší počet bodů a to díky největší běžné likviditě. Tabulka č. 17.: Komparace konkurence v roce 2009

Metoda normované proměnné Výtahy, s.r.o. KONE, a.s. OTIS a.s. SCHINDLER CZ, a.s. Výtahy Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol.s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. ZITTA-výtahy, s.r.o. Výtahy Pardubice a.s. Odvětví

Ren. VK 0,23 0,18 0,21 0,67 0,27 -3,1 0,27 0,13 0,71 0,35 0,1

Ren. T 0,56 -0,01 0,66 -0,08 0,16 -2,51 1,03 -0,89 1,41 -0,04 -0,29

Rok 2009 OA BL -0,35 1,22 -1,04 0,62 -0,96 1,78 0,49 -1,17 -0,47 1,06 0,95 -1,19 -0,86 -0,2 1,16 -0,9 1,37 0,25 1,18 -0,6 -1,48 -0,87


55

Body 1,65 -0,25 1,7 -0,09 1,01 -5,85 0,25 -0,5 3,75 0,88 -2,54

Pořadí 3. 8. 2. 7. 4. 11. 6. 9. 1. 5. 10.

Firma Výtahy, s.r.o. se umístila na třetím místě, měla přiděleno dostatek bodů za běžnou likviditu i rentabilitu tržeb. Druhou nejvyšší rentabilitu vlastního kapitálu si udržela společnost SCHINDLER CZ, a.s., ale podnik ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. opět dosáhl záporné hodnoty, která ovlivnila i průměr. Poslední dvě příčky pak zůstaly stejné jako předešlý rok, na předposledním místě se umístilo odvětví a na posledním ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. O čtyři místa se propadla v roce 2008 první společnost Výtahy Pardubice a.s. a o pět míst společnost KONE, a.s., která se umístila osmá (příloha 18). Komparace podniků a odvětví v roce 2010 V roce 2010 se na prvním místě opět umístila fir ma ZITTA- výtahy, s.r.o., která měla nejvyšší rentabilitu vlastního kapitálu, druhou nejvyšší rentabilitu tržeb i obrat aktiv. Na druhé příčce se umístila společnost KONE, a.s., která měla nejvyšší hodnotu běžné likvidity ze všech srovnávaných firem. Na třetím místě se umístila firma OTIS a.s. Společnost Výtahy, s.r.o. si pohoršila o jedno místo a v roce 2010 skončila čtvrtá. Záporné hodnoty rentability vlastního kapitálu dosáhla kromě firmy ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. také společnost Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. Poslední dvě místa zůs tala tradičně stejná, nejhorší výsledky mělo odvětví a společnost ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. (příloha 19). Tabulka č. 18.: Komparace konkurence v roce 2010

Metoda normované proměnné Výtahy, s.r.o. KONE, a.s. OTIS a.s. SCHINDLER CZ, a.s. Výtahy Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. ZITTA-výtahy, s.r.o. Výtahy Pardubice a.s. Odvětví

Ren. VK 0,26 0,31 0,31 0,52 0,29 -3,12 0,22 -0,05 0,62 0,44 0,2

Ren. T 0,51 0,68 1,04 0,03 0 -2,55 0,45 -1,16 1,07 0,1 -0,15

Rok 2010 OA BL -0,6 1,18 -0,7 1,99 -0,86 1,21 0,37 -0,36 -0,22 0,12 0,12 -1,56 -1,2 -0,17 1,94 -0,83 1,52 -0,36 0,72 -0,48 -1,08 -0,73

Body 1,35 2,27 1,69 0,56 0,19 -7,1 -0,7 -0,11 2,85 0,78 -1,77

Pořadí 4. 2. 3. 6. 7. 11. 9. 8. 1. 5. 10.


Komparace podniků a odvětví v roce 2011 Firma ZITTA-výtahy, s.r.o. i v posledním sledovaném roce udržela první místo, především díky nadprůměrné hodnotě rentability tržeb. Na druhé místo si polepšila společnost Výtahy, s.r.o., která měla velmi vysokou hodnotu běžné likvidity. Stejně jako 56

v roce 2010 i v roce 2011 se na třetím místě umístila fir ma OTIS a.s. Oproti minulým letům si pohoršila fir ma Výtahy Ostrava spol. s.r.o., která se kromě roku 2010 umisťovala pravidelně na čtvrtém nejlepším místě. Tento rok však obsadila předposlední místo a to díky velmi nízkým hodnotám rentability vlastního kapitálu, rentability tržeb i obratu aktiv. Odvětví mělo třetí nejhorší výsledky a na posledním místě se opět umístila společnost ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. (příloha 20). Tabulka č. 19.: Komparace konkurence v roce 2011

Metoda normované proměnné Výtahy, s.r.o. OTIS a.s. SCHINDLER CZ, a.s. Výtahy Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. ZITTA-výtahy, s.r.o. Výtahy Pardubice a.s. Odvětví

Ren. VK 0,29 0,34 0,56 -0,01 -2,9 0,16 -0,02 0,86 0,55 0,17

Ren. T 0,58 0,68 -0,21 -0,78 -1,63 -0,12 -1,08 2,09 0,55 -0,08

Rok 2011 OA BL -0,21 2,28 -0,44 1,57 0,03 -0,35 -1,47 -0,16 0,08 -0,92 -0,64 -0,39 2,42 -0,68 0,75 -0,18 0,29 -0,55 -0,82 -0,63

Body 2,94 2,15 0,03 -2,42 -5,37 -0,99 0,64 3,53 0,85 -1,36

Pořadí 2. 3. 6. 9. 10. 7. 5. 1. 4. 8.


Celkově lze říci, že analyzovaná společnost má největší tržby z českých výrobců výtahů a čtvrté nejvyšší, pokud jsou mezi konkurenty zařazeny i nadnárodní fir my. Analyzovaný podnik je tak velmi významným subjektem na trhu s výtahy. Při komplexnějším porovnání pomocí poměrových ukazatelů se mezi 10 srovnávanými firmami plus odvětvím společnost Výtahy, s.r.o. umístila ve sledovaném období nejhůře na sedmém místě (rok 2008), jednou čtvrtá (rok 2010), dvakrát třetí (2007 a 2009) a v roce 2011 měla dokonce druhé nejlepší výsledky ze všech.

5.5 Lokalizace firmy a konkurence Společnost Výtahy, s.r.o. má sídlo v Kraji Vysočina (více o Kraji Vysočina v kapitole 5.6), v okrese Žďár nad Sázavou, v obci s pověřeným obecním úřadem Velké Meziříčí. Město má sedm místních částí, katastrální výměru 4

000 ha a téměř 12 000 tis.

obyvatel. Velké Meziříčí je středně velké město s dostatečnou občanskou vybaveností a přítomností širokého spektra služeb. Vzhledem ke své lokalizaci v blízkosti Brna a přítomnosti dálnice D1, se ve městě nachází tři průmyslové zóny, které jsou díky

57

fungující městské dopravě dobře dostupné pro zaměstnance. I přesto je ve městě druhá nejvyšší nezaměstnanost v celém okrese (přes 10 % v březnu 2013).

OTIS a.s.

ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. SCHINDLER CZ, a.s. Dosna s.r.o. Výtahy Pardubice, a.s.

KONE, a.s.

Výtahy Ostrava, s.r.o.

Výtahy VOTO Plzeň, s.r.o. Trebilift, s.r.o. Výtahy, s.r.o.

Vymyslický-výtahy, s.r.o. ZITTA-výtahy. s.r.o. Beta-Výtahy, s.r.o.

Obrázek č.4.: Lokalizace firmy a jejich konkurentů Zdroj: vlastní práce

Lokalizace firmy je velmi výhodná, město protíná dálnice D1 – dálniční most Vysočina dlouhý 425 metrů a má hned dva dálniční sjezdy – exit 142 km směr Brno a exit 147 km směr Praha. Centrum Moravy město Brno je vzdáleno asi 50 kilometrů s dojezdovou dobou okolo půl hodiny. Hlavní město Praha je vzdálené přes 150 kilometrů, cesta tam trvá asi hodinu a půl a firma zde má jedno ze svých obchodních zastoupení pro Českou republiku. Další obchodní zastoupení má firma na Slovensku a to hned ve dvou městech. V Žilině, zajištěnou podnikem EXIS Žilina s.r.o., přičemž vzdálenost od Velkého Meziříčí je asi 260 kilometrů (skoro 3 hodiny cesty autem) a v Povážské Bystrici (firma MAJPOL s.r.o.), která je vzdálená 230 km s dojezdovou dobou asi dvě a půl hodiny. Největší podíl tržeb ze zahraničního exportu plyne právě ze Slovenska a kromě této země společnost vyváží své výrobky a zboží ještě například do Německa a Francie. Firma má majoritní kapitálovou účast v dceřiných společnostech Trebilift, s.r.o. v Třebíči, která je vzdálená od Velkého Meziříčí asi 20 58

kilometrů s dobou dojezdu pod 20 minut, v Brně ve společnosti Beta-Výtahy, s.r.o. a také v Praze ve společnosti DOSNA, s.r.o. Na mapě je zaznamenáno na čtyřicet konkurenčních firem. Podmínkou pro jejich zařazení bylo to, aby měly alespoň částečný výrobní program. Jejich výběr probíhal pomocí serveru i- vytahy.cz a následným ověřením výrobního programu na webových stránkách firmy. Ne všechny fir my mají své internetové stránky a také ne všechny jsou na portálu uveřejněny, a proto tu zcela jistě nejsou zařazeni všichni konkurenti. Při daných podmínkách vznikla tato mapa konkurence, která však může být poměrně dobrým odhadem. Jak je z lokalizační mapy patrné, na Vysočině se kromě společnosti Výtahy, s.r.o. a firmy Trebilift, s.r.o. (dceřiná společnost), nenachází žádná jiná výtahářská firma. Nejbližší konkurence se nachází v Jihomoravském kraji – společnost Konekta výtahy, a.s. (Brno) a ve Slavkově u Brna – ZITTA- výtahy, s.r.o. Rozmístění firem s výtahy není v rámci České republiky

rovnoměrné.

Nejvíce podniků se

nachází v Praze,

Moravskoslezském a Libereckém kraji. Nejméně naopak v kraji Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském, Jihomoravském a v Kraji Vysočina. Obecněji jsou lokalizovány hlavně v severní, východní a severovýchodní části České republiky. Jižní a severozápadní část země je zase charakteristická nízkou hustotou takto zaměřených podniků. Nadnárodní společnosti mají kromě své centrály pro Českou republiku v Praze pobočky i v jiných krajích, které v mapě nejsou zaznamenány, ale na Vysočině ani jedna z těchto firem pobočku nemá, a i proto je konkurence na Vysočině poměrně přesně zaznamenána. Nelze tvrdit, že lokalizace firmy je na trhu s výtahy tím nejdůležitějším aspektem. Důležitá je pověst firmy, kvalita a hlavně samozřejmě cena. V případě pořízení nových výtahů jsou zákazníci ochotni obětovat i určité dopravní náklady, které mohou být s koupí spojeny. V poměru s celkovou cenou nového výtahu jsou totiž zanedbatelné. Jiná situace nastává v případě rekonstrukcí a hlavně servisu výtahů. Pro zákazníky je důležité, aby byla společnost dobře dostupná a k dispozici (poruchy výtahů v panelových domech apod.). Pro české výtahářské společnosti je velmi těžké konkurovat velkým nadnárodním společnostem (OTIS a.s., KONE, a.s. a další) a firmy se zahraničním kapitálem mají navrch, co se týče prodeje standardizovaných výtahů. Konkurenční boj českých výrobců panuje hlavně u rekonstrukcí, výměny a servisu 59

starších výtahů, což umožňuje existenci velkého počtu firem působících na tomto trhu a zdůrazňuje tak důležitost prostorového umístění společnosti.

5.6 Vliv podniku na region 5.6.1 Obecná charakteristika regionu

Obrázek č. 5.: Logo kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz

Rozloha:

6 796 km2 (5. místo v ČR, 9 % z celkové rozlohy ČR)

Počet obyvatel:

511 472 (k 30. září 2011)

Hustota zalidnění:

75 obyvatel na km2

Sousední kraje:

Jihomoravský kraj, Pardubický kraj, Středočeský kraj, Jihočeský kraj

CZ-NUTS:

NUTS 2 Jihovýchod

Krajské město:

Jihlava

Administrativní členění:

5 okresů a 15 správních obvodů obcí (ORP), (příloha 21)

Počet obcí:

704 z toho 33 měst

Hejtman:

Jiří Běhounek (ČSSD)

Nejvyšší bod:

Javořice (837 m. n. m.)

Kraj Vysočina vznikl v roce 2000 v rámci reformy veřejné správy a k 31. květnu 2001 byl přejmenován z Jihlavského kraje na Kraj Vysočina. Oficiální webové stránky Kraje Vysočina (2008) uvádí, že název je odvozen od Českomoravské vrchoviny, na jejíž podstatné části se tento správní celek rozkládá. Zvlněná vrchovina byla původně pokryta hustými pralesem,

ale postupnou kultivací krajiny

byla přeměněna

na harmonickou kulturní krajinu s velkým množstvím lesů, hájů, luk a pastvin. Charakteristickým rysem Vysočiny je velké množství malých obcí, které jsou dobře propojeny silniční sítí. Nachází se v blízkosti místních center, kterými jsou většinou malá města s třemi až deseti tisíci obyvatel. Jen čtyři města mají více než dvacet tisíc obyvatel. Kraj je lokalizován v dopravním středu země a je protínán hlavní dopravní komunikací ČR dálnicí D1, která plní svoji funkčnost v měřítku národním i evropském.

60

Obrázek č. 6.: Mapa – lokalizace kraje Vysočina Zdroj: www.hodnocenikraju.cz

Kraj má stabilizovanou základnu základních i středních škol, avšak většina vysokoškolských studentů za vzděláním dojíždí do ostatních regionů, neboť se zde nachází pouze dvě vysoké školy. Ekonomika zaostává za průměrem ČR a je ovlivněna sousedním centrem Moravy – Brnem, severozápadní část Vysočiny je pak již spádovou oblastí Prahy. Na Vysočině se nachází mnoho kulturních památek a tři z nich jsou zařazeny do Světového kulturního dědictví UNESCO – poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, historické centrum starobylého města Telč a bazilika sv. Prokopa spolu s židovskou čtvrtí v Třebíči. Je tu zde i mnoho přírodních památek jako chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Železné hory či národní přírodní památky např. Velký špičák. Kraj patří mezi nejchladnější části země s průměrnými ročními teplotami mezi 5–7 stupni Celsia. Tabulka č. 20.: Okresy Kraje Vysočina

Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

Počet obyvatel

Rozloha (km )

Hustota zalidnění (ob./km2)

95 091,00 112 181,00 72 460,00 113 330,00 118 875,00

1 264,95 1 199,32 1 290,00 1 463,07 1 578,51

75 94 56 77 75

2

Počet obcí 120 123 120 167 174

Zdroj: www.czso.cz

Region Vysočina je charakteristický nízkou hustotou zalidnění (druhá nejnižší v rámci krajů České republiky), značně diverzifikovanou sídelní strukturo u a velkým počtem malých obcí. De mografický vývoj na Vysočině potvrzuje hlavní trendy posledních let v rámci celé České republiky, jak uvádí Krajská správa ČSÚ v Jihlavě (2012). V regionu klesá počet narozených dětí a roste počet dětí narozených mimo manželství. V roce 2011 se zvyšuje také průměrný věk matek na 30 let (průměr v ČR 28,3 let) a spolu s Prahou je věk matek na Vysočině nejvyšší. Nadále pokračuje proces stárnutí 61

populace, roste počet lidí starších 65-ti let a také se zvyšuje průměrný věk, přičemž v rámci regionu je nejnižší průměrný věk obyvatel v okrese Žďár nad Sázavou a nejvyšší v Pelhřimově. Míra úmrtnosti je v regionu nižší než průměr ČR a nejčastěji občané umírají na nemoci oběhové soustavy. V regionu klesá počet obyvatel, který je způsobený hlavně úbytkem migrací, přistěhovalých cizinců a také snížením přirozeného přírůstku. Ženy tvořily v roce 2011 na Vysočině 50,4 % obyvatel (příloha 22). Sociální situace je ovlivněna hospodářskou činností nejen regionu Vysočina ale i jejich krajských sousedů. Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2011 klesla oproti předešlému roku o 0,5 procentního bodu a měla hodnotu 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v r. 2011 byla 8,62 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti 3,95 % měla Praha a naopak nejvyšší 12,94 % Ústecký kraj. Vysočina má v rámci meziregionální komparace nejvyšší podíl zaměstnaných v primárním sektoru (v roce 2011 5,6 % zaměstnaných obyvatel). V posledních letech však zaměstnanost v tomto sektorů klesá a naopak se zvyšuje počet zaměstnaných v terciárním sektoru. I přesto je však zatím Vysočina s 49,6 % zaměstnaných lidí ve službách hluboko pod průměrem ČR (58,6 %). Měsíční mzda plně zaměstnaných osob byla 21 170 Kč a jedná se o desátou nejnižší hodnotu v rámci krajů (příloha 23, 24, 25). Kriminalita je velmi malá a do roku 2008 byla v regionu dokonce nejnižší v celé České republice. Od roku 2011 je na druhém místě za Zlínským krajem, kde bylo spácháno nejméně trestných činů. V regionu dochází k úbytku zemědělské i orné půdy. Zabraná půda je využívána k rozšiřování vodních ploch, silnic a také zástavbě. Z hlediska životního prostředí je pozitivní pokles spotřeby vody, pokles objemu vod vpouštěných do kanalizace a růst podílu čištěných odpadních vod. V období posledních pěti let se také snižují emise zněčišťujících látek, avšak Vysočina je stále ve srovnání s ostatními regiony šestým největším znečišťovatelem emisemi CO. Z hlediska okresů v kraji je nejhorší situace na Pelhřimovsku, kde je nejvyšší znečištění tuhými látkami, na Žďársku s nejvyššími emisemi oxidu siřičitého a v okresu Jihlava, který je znečištěn emisemi dusíku. Pozitivní je klesající trend produkce komunálního a podnikového odpadu a zvyšování množství tříděného odpadu, které má v rámci ČR nadprůměrné hodnoty.

62

5.6.2 Hospodářská činnost v regionu Podle Krajské správy ČSÚ v Jihlavě (2012) je výkonnost ekonomiky kraje měřena pomocí čtyř souhrnných ukazatelů: hrubé přidané hodnoty, hrubého domácího produktu, tvorby fixního kapitálu a disponibilního důchodu domácností. Tabulka č. 21.: Makroekonomické ukazatele v Kraji Vysočina

Makroekonomické ukazatele

2007

2008

2009

2010

2011

HDP v mil. Kč HDP na 1 obyvatele v Kč HDP na 1 zaměstnaného v Kč HPH v mil. Kč v tom podíl odvětví (%) A) zemědělství, lesnictví, rybářství B)-E) průmysl F) stavebnictví G)-U) služby Tvorba hrubého fix. kapitálu v Kč Tvorba hrubého fix. kapitálu na 1 ob. v Kč ČDDD v mil Kč. ČDDD na 1 ob. v Kč

147647 288061 599954 132719

152 415 296 305 632 983 137 821

151 840 294 647 651 598 136 945

150 329 292 014 660 955 135 667

153 750 300 309 680 183 138 583

6,9 46 6,5 40,6 33275 64920 82577

5,9 45,5 7,0 41,6 29 590 57 524 91 003

4,8 42,1 7,8 45,4 33 126 64 281 93 181

4,1 40,5 7,8 47,7 31 087 60 387 93 590

5,4 40,4 7,3 47,0

92 735

161109 176 915 180 818 181 799 181 133

v roce 2007 zveřejněny údaje klasifikace OKEČ, přepočítáno dle CZ-NACE 2) nezveřejněné údaje v roce 2011 Zdroj: www.czso.cz 1)

Hrubý domácí produkt (HDP) v Kraji Vysočina až do roku 2007 rostl. K meziročnímu poklesu došlo v roce 2008 a v současnosti tvoří regionální podíl okolo 4 % na celostátním HDP. V roce 2011 byla hodnota HDP na jednoho obyvatele 300,3 tis. Kč, což představuje 82,1 % průměru ČR a 65,9 % průměru EU 27 11 . Vysočina zaujímá 10. místo v tvorbě HDP v mezikrajském srovnání (příloha 26). Hrubá přidaná hodnota (HPH) je rozdíl mezi celkovou produkcí a mezispotřebou jednotlivých

odvětví

v daném

regionu.

Obdobně

jako

v ostatních

krajích,

tak i na Vysočině se největší měrou na tvorbě HPH podílí sektor služby a průmysl (více o průmyslu na Vysočině v kapitole 5.6.3). V Kraji Vysočina má však výjimečné postavení zemědělství, které s 5,4 % ve srovnání s ostatními kraji dosahuje nejvyšší hodnoty na tvorbě přidané hodnoty.

11

27 členských států EU, vyjádřeno ve standartech kupní síly

63

Čistý disponibilní důchod (ČDDD) na jednoho obyvatele měl v roce 2011 hodnotu 181,1 tis. Kč a tvořil 94,7 % průměru ČR. Regionální podíl ČDDD tvořil 4,6 % celostátní hodnoty. Tabulka č. 22.: Ekonomické subjekty v Kraji Vysočina

Vývoj počtu ekonomických subjektů v Kraji Vysočina Ekonomické subjekty celkem fyzické subjekty živnostníci právnické osoby obchodní společnosti spol s.r.o. akciová společnost zahraniční osoba Počet zaměstnanců 1 - 9 zaměstnanců 10 - 49 zaměstnanců 50 - 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců Převažující činnost Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, ubytování a stravování *stav k 31. 12. 2011

Rok 2006 97 157 79 838 67 073 17 319 6 577 5 869 441 1 494

2007 2008 2009 2010 2011 98 957 101 703 100 954 103 510 105 185 80 946 82 718 81 185 82 992 84 458 68 479 70 136 73 236 75 078 76 387 18 011 18 985 19 769 20 518 20 727 6 828 7 127 7 378 7 621 7 793 6 115 6 415 6 678 6 908 7 077 449 452 442 454 461 1 653 2 055 2 391 2 618 2 397

8 665 2 038 647 85

8 735 2 076 646 84

8 754 2 060 641 84

8 531 1 981 609 79

8 451 1 913 592 85

8 292 1 902 573 89

10 695 15 065 11 600 27 709

10 812 15 266 12 059 28 127

10 935 15 235 12 688 27 616

7 583 15 443 13 377 27 624

7 857 15 741 13 785 27 738

8 039 15 785 13 919 27 402

1) od r. 2008 klasifikace CZ-NACE Zdroj: www.czso.cz

Počet ekonomických jednotek v Kraji Vysočina rok od roku roste. I přesto však koncem r. 2011 bylo v registru ekonomických subjektů (RES) evidováno pouze něco málo přes 105 tis. podniků a to znamená, že nižší počet ekonomických jednotek má už jen Karlovarský kraj (cca 83 tis.). Naopak nejvyšší počet ekonomických subjektů registruje hlavní město Praha (cca 529 tis.). Regionální podíl počtu ekonomických subjektů na celorepublikovém RES je dlouhodobě okolo 4 %. Nejvíce registrovaných ekonomických subjektů se nachází v okrese Žďár nad Sázavou a to 22,9 % z celkového počtu, dále na Jihlavsku (22,6 %) a nejméně v okrese Pelhřimov (15,3 %). Přes 80 % krajských ekonomických subjektů tvoří fyzické subjekty, z nichž jednoznačně převažují osoby podnikající na živnostenský list. Při relativním vyjádření připadá na tisíc obyvatel 149 soukromých podnikatelů a Vysočina je dle tohoto ukazatele regionem s nejnižší podnikatelskou aktivitou. Nejčastější formou obchodních společností jsou společnosti

64

s ručením omezeným (90,4 % ze všech obchodních společností).

Obdobně jako

v ostatních regionech i na Vysočině převažují subjekty podnikající ve službách, avšak oproti předešlému roku jejich počet klesl a ve srovnání s rokem 2006 je jich o jeden procentní bod méně. Na druhém místě jsou podniky průmyslového charakteru následovány stavebními firmami. Počet zemědělských společností oproti roku 2010 vzrostl o více než 2 %, ale při srovnání s rokem 2006 je jich o 25 % méně. Více jak polovina ekonomických subjektů neuvedla počet zaměstnanců a dalších 36,8 % je bez zaměstnanců. Nejvíce pracujících spadalo v roce 2011 do kategorie jeden až devět zaměstnanců (8 292 subjektů), do kategorie 50–249 zaměstnanců patřilo 89 firem a z toho pouze 14 firem zaměstnávalo 1 tis. a více zaměstnanců. Kraj Vysočina má průmyslově- zemědělský charakter, v primárním sektoru pracuje asi 7 % ekonomicky aktivních obyvatel, 45 % obyvatel pracuje v sekundárním sektoru a v terciárním sektoru, který je ve srovnání s ostatními kraji méně rozvinutý, 49 % obyvatel.

5.6.3 Průmysl v regionu Jak uvádí Novák, Toušek (2010) první podnikání na Vysočině souvisí s těžbou stříbra a železa (Jihlavsko, Havlíčkobrodsko, Žďársko) ve třináctém století a je příčinou příchodu většího množství lidí na toto území. Postupně se v oblasti rozvíjí především soukenické a kožedělné řemeslo. Pelhřimovsko patří v osmnáctém století mezi největší producenty sukna v Čechách. Podnik rodiny Budischowských v Třebíči byl dokonce do roku 1892 nejvýznamnější obuvnickým a koželužným podnikem v celém Rakousku- Uhersku. Ve stejném období také dochází k rozvoji sklářského ře mesla. Brambory se zde nepěstují jen jako potraviny, ale na Havlíčkobrodsku vzniká spoustu lihovaren, škrobáren a z brambor se vyrábějí průmyslové produkty pro jiná odvětví. Díky množství lesů na Vysočině prosperují i dřevozpracující a nábytkářský průmysl. Především strojírenský průmysl se na Vysočině začal rozvíjet po skončení druhé světové války. Dalším mezníkem byla doba po roce 1989, kdy bylo mnoho podniků privatizováno a v restituci navráceno původním majitelům. Ve zpracovatelském průmyslu v současnosti dominuje automobilové strojírenství, kde je zaměstnáno

nejvíce pracovníků, dále kovozpracující, elektrotechnický

a potravinářský průmysl. V Kraji Vysočina se nachází více ne ž čtyřicet průmyslových zón, které se nacházejí především v blízkosti dálnice D1.

65

V České republice se koncem roku 2008 začínala projevovat celosvětová ekonomická krize, jejíž dopady lze pozorovat i v případě vývoje průmyslu na Vysočině. Většina vybraných ukazatelů dosáhla maxima v roce 2008 a od té doby je zaznamenán propad všech hodnot (vyjma průměrné mzdy). V posledním sledovaném roce však dochází k významnějšímu pozitivnímu obratu. V roce 2011 bylo v Kraji Vysočina evidováno 140 průmyslových firem, které tvořily 6 % z celkového počtu průmyslových podniků se sto a více zaměstnanci v České republice. Ve sledovaném období jejich počet dosáhl maxima v roce 2008 (150 subjektů) a minima v roce 2010 (131 firem). Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslového povahy sice zaznamenaly oproti roku 2007 propad o 11 %, avšak při srovnání s rokem 2010 se o 11 % zvýšily a to je o 2,5 % více, než nárůst tržeb v celorepublikovém měřítku. Tržby za přímý vývoz tvořily přes 67 %, což je v České republice třetí nejvyšší podíl (za Královéhradeckým a Pardubickým krajem). V roce 2011 průmyslové podniky na Vysočině zaměstnávaly přes 47 tis. fyzických pracovníků, zaměstnanost vzrostla o 6,9 % oproti předešlému roku a byl to čtvrtý nejvyšší nárůst průmyslových pracovníků v České republice. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích se sto a více zaměstnaných se sídlem v Kraji Vysočina každým rokem rostla, v roce 2011 byla vyšší o 17 % oproti roku 2006 a dosáhla hodnoty 24 131 Kč. Oproti předešlému roku však vzrostla pouze o 1,6 %, dosáhla jen na úroveň 91,9 % průměru ČR, přičemž nejvyšší průměrná mzda na jednoho zaměstnance byla v Praze (33 624 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (22 995 Kč). Tabulka č. 23.: Základní ukazatele průmyslu v Kraji Vysočina

Základní ukazatele průmyslu Průměrný počet podnikatelských subjektů Tržby za prodej vl. výr. a služeb (v mil Kč) z toho tržby za přímý vývoz (v mil Kč) Tržby na 1 zaměstnance (tis. Kč) Průměrný evidenční počet zaměstnanců Prům. hrubá měsíční mzda na 1 zam. (Kč)

2007 2008 149 150 124 572 117 335 73 908 2 327 2 181 53 540 53 797 2 0565 22 377

Rok 2009 2010 2011 145 131 140 89 122 100 552 111 394 54 120 66 574 74 988 2 009 2 283 2 365 44 356 44 050 47 092 22 444 23 745 24 131

Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Kraji Vysočina Zdroj: www.czso.cz 1)

V roce 2011 spadá 139 průmyslových podniků do zpracovatelského průmyslu a obdobná situace je i v předešlých letech. Nejvíce podniků v Kraji Vysočina patří do potravinářského průmyslu (21 podniků v roce 2011) a tvoří 15 % z celé sekce zpracovatelského průmyslu v regionu. Vysočina se s tímto počtem potravinářských 66

firem umístila na čtvrtém místě v rámci celé ČR, za první Prahou (33), Jihomoravským krajem (27) a Středočeským krajem (22). Výsledek tak odpovídá silně zastoupenému zemědělství v kraji. Druhý největší počet firem v regionu se věnuje výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kam patřilo v roce 2010 celkem 17 firem a v roce 2011 firem 18, což je skoro 13 % ze všech podniků, které patří do zpracovatelského průmyslu. Na třetím místě se, co do počtu firem, umístil oddíl 28, kam spadá i analyzovaná společnost Výtahy, s.r.o. – Výroba strojů a zařízení j. n.. V roce 2011 zde působilo 17 firem, což bylo o dvě více než v předešlém roce a má větší než 12 % podíl na počtu firem ve zpracovatelském průmyslu. Při srovnání počtu subjektů v tomto oddíle v ostatních krajích se však region Vysočina nachází až na osmém místě, první je Jihomoravský kraj s 41 společnostmi a poslední Karlovarský kraj se 4 podniky. V regionu pak nejsou vůbec zastoupeny firmy zabývající se produkcí tabákových a farmaceutických výrobků. (viz příloha 27). Graf č. 18.: Počet podniků ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 10 Výroba potravinářských výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

15% 33%

22 Výroby pryžových a plastových výrobků

6% 9%

25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení

13% 7%

12%

5%

28 Výroba strojů a zařízení j.n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Ostatní oddíly

; Zdroj: vlastní práce na základě údajů z www.czso.cz

Kraj Vysočina se v roce 2011 podílel 4 % na celorepublikových tržbách z prode je vlastních výrobků a služe b za zpracovatelský průmysl. Stejně jako v rámci celé České republiky tak i v Kraji Vysočina utržily v roce 2011 nejvíce peněz firmy, které patří do oddílu 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) přívěsů, návěsů a s hodnotou 26 687 mil. Kč tvořily 25 % všech tržeb za zpracovatelský průmysl na Vysočině. Druhé nejvyšší tržby měl oddíl 28 – Výroba strojů a zařízení j. n. (16 711 mil. Kč). Hodnota byla oproti roku 2010 vyšší o 33 % a v roce 2011 se tento 67

oddíl podílel 16 % na celkové hodnotě tržeb za zpracovatelský průmysl v regionu. Nejvyšších tržeb bylo dosaženo v Jihomoravském kraji (29 198 mil. Kč) a naopak nejméně v kraji Karlovarském (763 mil. Kč), Kraj Vysočina obsadil v rámci ČR páté místo. Tržby za potravinářský průmysl (12 466 mil. Kč) klesly o 10 % ve srovnání s rokem 2010, ale i přesto dosahovaly páté nejvyšší hodnoty v rámci krajů ČR za Prahou, Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem (příloha 28). Graf č. 19.: Tržby ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011

10 Výroba potravinářských výrobků

12%

8%

16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 22 Výroby pryžových a plastových výrobků

12%

10%

27 Výroba elektrických zařízení

6%

25%

28 Výroba strojů a zařízení j.n.

11% 16%

29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Ostatí oddíly

Zdroj: vlastní práce na základě údajů z www.czso.cz

Podle Nováka, Koutského a Oršuláka (2012) největšího výkonu 12 v regionu v roce 2009 a 2010 dosahovala společnost Bosch Diesel s.r.o. se sídlem v Jihlavě, patřící do oddílu 29 – Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů. Firma dosáhla v roce 2010 výkonu 17 427 mil. Kč, což bylo o 35 % více než ve srovnání s předešlým rokem a podílela se 17 % na tržbách za celý zpracovatelský průmysl v kraji. Druhou a třetí příčku obsadily

v roce 2010

firmy,

které

patří do

téhož

oddílu – Automotice Lighting s.r.o. se sídlem v Jihlavě (výkon 5 223 mil. Kč) a Futaba Czech s.r.o. v Havlíčkově Brodě (3 624 mil. Kč). Celkem byl v žebříčku TOP 20 podniků s nejvyššími výkony v kraji automobilový průmysl zastoupen sedmi subjekty, dřevozpracující průmysl reprezentovaly čtyři firmy a ostatní oddíly byly reprezentovány jedním či dvěma subjekty (viz příloha 30).

12

Výkony měřeny jako součet tržeb za prodej zboží a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb

68

V roce 2011 bylo ve zpracovatelském průmyslu zaměstnáno skoro 47 tisíc fyzických pracovníků, což představuje 6,5 % z celorepublikového úhrnu. Automobilové podniky (oddíl 29) zaměstnávaly 7,9 tisíce pracovníků, kteří tvořili 19 % z celkové zaměstnanosti v průmyslovém odvětví kraje. Druhý největší počet pracovníků zaměstnávaly podniky spadající do oddílu 28 (Výroba strojů a zařízení j. n.). V roce 2011 měli 16,7 tisíc pracovníků, jejich počet narostl o 63 % ve srovnání s rokem 2009

a

více

(11,7

tis

zaměstnaných

zaměstnanců)

a

lidí v odvětví bylo Moravskoslezském

už jen

kraji

(9,9

v

Jihomoravském

tis.

pracovníků).

V potravinářském průmyslu v roce 2011 bylo zaměstnáno 4,9 tisíce lidí, jejich počet se oproti předešlému roku snížil o 13 %, ale i přesto tento počet tvořil skoro 9 % z celorepublikového podílu zaměstnaných v potravinářském průmyslu (příloha 29). Graf č. 20.: Počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011

10 Výroba potravinářských výrobků

22 Výroby pryžových a plastových výrobků

19%

12%

6%

6% 13%

25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j.n.

19%

18%

7%

29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 33 Opravy a instalace strojů a zařízení Ostatní oddíly

Zdroj: vlastní práce na základě údajů z www.czso.cz

Novák, Koutský a Oršulák (2012) uvádí, že v letech 2009 až 2010 zaměstnával nejvíce osob na Vysočině Bosch Diesel s.r.o. s počtem 4,7 tisíce zaměstnanců, což bylo o 375 zaměstnanců více než v roce 2009. Pracovníci tohoto podniku tvořili 10,3 % z regionálního úhrnu všech pracovníků zpracovatelského průmyslu v kraji. Dle kritéria počtu zaměstnaných osob je druhý největší pod nik v kraji – společnost Žďas, a.s. se sídlem ve Žďáře nad Sázavou, který se zabývá hutnictvím a strojírenskou výrobou (v roce 2010 2,4 tis. pracovníků). Na třetím místě se umístila společnost Motorpal, a.s. v Jihlavě, která se zabývá automobilovým průmyslem a v roce 2010 zaměstnávala 1,5 tisíce osob v kraji. V roce 2010 další čtyři firmy se sídlem v regionu zaměstnávaly 69

více než 1 tisíc pracovníků. V nejlepší dvacítce společností s největším počtem zaměstnanců dominovaly podniky, jejichž činnost spadala do automobilového průmyslu (osm subjektů), dále fir my zabývající se hutnictvím a strojírenstvím (5 společností) a dva subjekty podnikající ve strojírenství. Ostatní oddíly byly reprezentovány jednou jednotkou (příloha 31). Dynamika růstu průmě rné měsíční mzdy v průmyslových podnicích na Vysočině byla o 1,6 % nižší než v České republice. Svojí hodnotou 24 133 Kč dosáhla na úroveň 94,7 % průměru ČR. Nejvyšší průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu byla zjištěna v Praze (30 588 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (20 464 Kč). Nejnižší krajská průměrná mzda v roce 2011 lehce přesahující 15 tis Kč byla vykázána u zaměstnanců v podnicích s výrobou nábytku a oděvů a naopak nejvyšší u firem patřících do oddílu 33 – Opravy a instalace strojů a zařízení (32 622 Kč) a v automobilovém průmyslu (30 614 Kč).

5.6.4 Vliv podniku na region Výsledky společnosti jsou komparovány jak s odvětvím 28 Výroba strojů a zařízení j. n., tak i celkovým zpracovatelským průmyslem v kraji. Tabulka č. 24.: Podíl tržeb podniku na odvětví v regionu

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Zpracovatelský průmysl celkem (mil Kč) 125 212 116 487 88 966 100 307 111 295 Prům. počet podniků v CZ-NACE 28 (mil Kč) 17 19 17 15 17 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (mil Kč) 14 634 15 940 10 277 12 552 16 711 Podnik Výtahy s.r.o. (mil Kč) 276 297 333 313 365 0,22 0,26 0,37 0,31 0,33 Podíl Výtahy s.r.o. na zpracovat. pr. (%) Podíl Výtahy s.r.o. na CZ-NACE oddíl 28 (%) 1,89 1,86 3,24 2,49 2,19 Podíl tržeb podniku Výtahy s.r.o.

1)

Do roku 2008 klasifikace odvětví OKEČ * Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Kraji Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z www.czso.cz

Podíl tržeb společnosti Výtahy, s.r.o. na tržbách zpracovatelského průmyslu v Kraji Vysočina se pohybuje v rozmezí od 0,22 %–0,37 %. Nejnižší podíl měla společnost v roce 2007, kdy hodnoty tržeb za zpracovatelský průmysl dosáhly maxima a naopak tržby podniku svého minima za celé sledované období. Zatímco tržby za celý zpracovatelský průmysl na Vysočině v příštích dvou letech klesaly, tržby analyzované společnosti rostly a zvyšoval se tak i podíl společ nosti. V roce 2009 dosáhl podnik doposud největších hodnot a společnost tvořila 0,37 % tržeb. V příštím roce tržby 70

společnosti klesly (zmenšení tržeb za prodej vlastních výrobků a s lužeb o 6 %, pokles tržeb za prodej dlouhodobého majetku a materiálu o 25 %) a podíl klesl o 0,06 %. V dalším roce tržby společnosti vzrostly oproti předešlému roku o více než 16,5 %, ale zároveň narostly i tržby za zpracovatelský průmysl o skoro 11 %, a proto v roce 2011 dochází k nárůstu podílu společnosti jen o 0,02 % (podíl 0,33 %). Větší měrou se Výtahy, s.r.o. samozřejmě podílí na tržbách za odvětví. Společnost za sledované období tvořila 1,86 % až 3,24 % tržeb, přičemž největšího podílu dosáhla také v roce 2009 a naopak nejmenšího v roce 2008. V posledním sledovaném roce podíl společnosti klesl o 0,30 % na hodnotu 2,19 % a to díky 33% nárůstu tržeb za odvětví, tržby společnosti se zvýšily jen o 16,5 %. Tržby společnosti nekopírovaly vývoj tržeb za zpracovatelský průmysl ani odvětví. Shodný byl pouze poslední sledovaný rok v tom, že všechny tři sledované subjekty dosáhly nejvyšší hodnoty tržeb. Vývoj tržeb za odvětví a zpracovatelský průmysl je shodný od roku 2009. Tabulka č. 25.: Podíl počtu zaměstnanců na odvětví v regionu

Podíl počtu zaměstnanců Výtahy s.r.o. Zpracovatelský průmysl celkem (mil Kč) Prům. počet podniků v CZ-NACE 28 (mil Kč) 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (mil Kč) Podnik Výtahy s.r.o. (mil Kč) Podíl Výtahy s.r.o. na zpracovat. pr. (%) Podíl Výtahy s.r.o. na CZ-NACE oddíl 28 (%)

2007 54 202 17 6 480 162 0,30 2,50

2008 53 660 19 7 944 176 0,33 2,22

Rok 2009 44 218 17 5 284 178 0,40 3,37

2010 43 831 15 5 077 177 0,40 3,49

2011 46 962 17 7 473 174 0,37 2,33

1)

Do roku 2008 klasifikace odvětví OKEČ * Podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Kraji Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z www.czso.cz

Podobných hodnot jako při analýze tržeb dosahuje společnost i u počtu pracovníků. Společnost se v letech 2007 až 2011 podílela na počtu zaměstnaných v průmyslu od 0,30 % do 0,40 %. Zaměstnanost v průmyslu na Vysočině od roku 2007 každým rokem klesala a zlom nastává až v roce 2011. Jiný vývoj je u analyzované společnosti. Tam počet zaměstnaných lidí od roku 2007 do roku 2009 rostl, zatímco v následujících dvou letech klesal. Nejmenší podíl na počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu tak měla společnost v roce 2007 – 0,30 % (společnost měla nejnižší počet pracovníků za celou sledovanou dobu – 162, zpracovatelský průmysl zaměstnával nejvíce

71

pracovníků v období 2007 až 2011 – 54 202). Maxima podílu na zaměstnanosti v průmyslu dosáhla společnost v letech 2009 a 2010, kdy tvořila 0,40 % pracovníků. Podíl podniku Výtahy, s.r.o. v rámci odvětví byl v rozmezí 2,22 %–3,49 %. Ani v tomto případě neodpovídá vývoj počtu pracovníků v odvětví trendu vývoje analyzované

společnosti,

ale

ani

charakteru

vývoje

celkové

zaměstnanosti

ve zpracovatelském průmyslu na Vysočině. Nejvíce pracujících lidí v podnicích na výrobu strojů a zařízení j. n. bylo v roce 2007 a naopak nejméně v roce 2010. V tomto roce měla společnost zaměstnáno 177 lidí (druhý nejvyšší počet) a dosáhla tak podílu 3,49 % na zaměstnanosti v tomto odvětví v rámci regionu. V roce 2011 hodnota poklesla o více než 1 %, zatímco klesl počet pracovníků podniku o 3 lidi (necelé 2 %), počet lidí zaměstnaných v odvětví vzrostl o 47 %. Analyzovaná společnost se podílí méně než 0,5 % na regionálních tržbách průmyslového charakteru i na počtu lidí zaměstnaných v průmyslu na Vysočině. Z tohoto hlediska lze konstatovat, že vliv firmy na průmysl v regionu je velmi malý. Větší přímý vliv sice podnik na region nemá, avšak stejně jako ostatní malé a střední podniky (MSP), ovlivňuje území nepřímo. Existence MSP je pro region, potažmo i stát, velmi důležitá. V roce 2010 MSP v České republice zaměstnávaly dohromady 61 % lidí pracujících v soukromé sféře (Český statistický úřad). Jedná se tak o hybnou sílu českého, ale i evropského hospodářství, sociálního klimatu či technologické vyspělosti. MSP nemají takovou sílu jako velké globální firmy, které mohou vyvíjet tlak a určovat situaci na trhu, navíc jsou menší podnikatelé citlivější na jakékoliv makroekonomické změny a jsou tak více ohroženy i případným zánikem. Na druhou stranu jsou však MSP flexibilnější a schopnější rychleji reagovat na případné změny (např. legislativy). Jejich výhodou je také to, že dobře znají regionální trh, poptávku. Podílí se tak na tvorbě konkurenčního prostředí a mohou zabránit i vstupu globální firmy na daný regionální

trh

a

zároveň

zamezit

zahlcení

trhu

zahraničními

produkty.

Nejen že zaměstnávají značné množství lidí v regionu, ale také výsledky jejich činnosti většinou zůstávají v regionu a podílí se tak na jeho rozvoji.

72

6 ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce bylo posoudit ekonomickou situaci podniku Výtahy, s.r.o. a zhodnotit, jestli má společnost vliv na průmysl v regionu Vysočina. Pro větší přehlednost byl hlavní cíl rozdělen do celkem pěti dílčích cílů. K analýze ekonomických výsledků firmy bylo využito nástrojů finanční analýzy, které potvrdily,

že společnost Výtahy, s.r.o.

dosahovala

velmi dobrých a

někdy

až nadprůměrných hodnot po celé sledované období. Firma je finančně zdravá. Podprůměrných výsledků dosahovala pouze v roce 2004, avšak hned další rok byla situace fir my už dobrá (dílčí cíl 1). Následně byl stručně shrnut vývojový trend hospodaření analyzované společnosti se zaměřením na možné problémy a návrh na jejich řešení. Nutno říci, že firma nemá žádné potíže a jednalo se spíše o rady doplňkové, které by mohly zlepšit už tak velmi dobré hospodářské výsledky společnosti (dílčí cíl 2). Dalším dílčím cílem (3) bylo komparovat podnik s konkurenty na trhu a také s hodnotami v odvětví. Bylo zjištěno, že podnik má velmi významnou a silnou pozici na trhu. Mezi ryze českými výrobci dosahuje nejvyšších tržeb a lepší jsou v tomto ohledu jen nadnárodní společnosti. I při vícerozměrném srovnání, kdy bylo komparováno více ukazatelů, se podnik umisťoval na předních příčkách. Mezi devíti konkurenty plus odvětvím byl nejhůře sedmý – rok 2008, ale všechny další roky byl nehůře čtvrtý. Ve srovnání s odvětvím dosahovala většina analyzovaných firem nadprůměrných hodnot. Dále byla provedena lokalizace firmy i zjištěné konkurence. Vznikla tak mapa konkurentů, která poukazuje na prostorové rozmístění výtahářských firem po České republice. Bylo zjištěno, že lokalizace firem není rovnoměrná, přičemž prostorové umístění výtahářských firem je i není důležité. V případě prodeje nových výtahů, kdy je cena zboží velmi vysoká, není rozhodujícím faktorem její umístění v rámci České republiky. V případě servisu a rekonstrukcí však vzdálenost od koncového zákazníka může hrát významnou roli. Hypotéza: „Podnik Výtahy s.r.o. je významný tržní subjekt v daném oboru podnikání.“ byla potvrzena. Jako poslední byla provedena analýza regionu (dílčí cíl 4). Kraj Vysočina byl nejprve popsán obecně, z hlediska hlavních vývojových tendencí a poté byla analýza zaměřena 73

na hospodářství a průmysl v regionu. Na základě tohoto vývoje bylo určeno, že podnik nemá přímý vliv na tržby a zaměstnanost v regionálním průmyslu, potažmo tedy ani na hospodářství v regionu. Hypotéza: „Podnik Výtahy, s.r.o. ovlivňuje průmysl v regionu Vysočina“ nebyla potvrzena. Analýza hospodářské situace prokázala, že podnik je finančně zdravý a dosahuje velmi dobrých až nadprůměrných výsledků, i přesto však výše tržeb a počet zaměstnanců společnosti

nejsou

tak

velké,

aby

přímo

a potažmo i ekonomiku celého kraje Vysočina.

74

ovlivňovali

průmysl

v regionu

7 SEZNAM LITERATURY 7. 1 Tištěné zdroje [1]

ARMSTRONG, Harvey; TAYLOR, Jim. Regional economics and policy. 3. vyd. Oxford [England]: Blackwell, 2000, 437 s. ISBN 0-631-21657.

[2]

BLAHA, Sid, Zdenek; JINDŘICHOVSKÁ Irena. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3.vyd. Praha: Management Press, 2006, 194 s. ISBN 80-7261-145-3.

[3]

BLAŽEK, Jiří; UHLÍŘ, David. Teorie regionálního rozvoje. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3.

[4]

KISLINGEROVÁ, Eva; HNILICA, Jiří. Finanční analýza krok za kroke. 2.vyd. Praha: C.H.Beck, 2008, 134 s. ISBN 978-80-7179-713-5.

[5]

KONEČNÝ, Petr. Ekonomická analýza společnosti Výtahy, s.r.o. Praha, 2011. Diplomová práce. Vysoká ekonomická škola. Vedoucí práce Ing. Jiří Klečka, Ph.D.

[6]

KREJČÍ, Tomáš a kol. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2010, 155 s. ISBN 978-80-7375-414-3.

[7]

LEE, Alice C.; LEE, John C.; LEE Cheng Fue. Financial Analysis, Planning & Forecasting: Theory and application. 2.edt. Danvers: World Scientific Publishing, 2009, 1101 p. ISBN 13 978-981-270-608-9.

[8]

MAIER, Gunther; TÖDTLING, Franz. Regionálna a urbanistická ekonomika 1: teória lokalizácie a prostorová struktura. Bratislava: Iura Edition, 1997, 237 s. ISBN 80-8044-044-1.

[9]

NEUMAIER, Ivan; NEUMAIEROVÁ, Inka. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. ISBN 80-247-0125-1.

[10]

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. 2.vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2.

[11]

SIDDIQUI, Shamsad Ali. Managerial economics and financial analysis. New Delhi: New Age International (P) Ltd., 2005, 736 s. ISBN 81-224-1609-8.

[12]

SKOKAN, Karel. Evropská regionální politika v kontextu vstupu České republiky do evropské unie. Ostrava: Repronis, 2003, 114 s. ISBN 80-7329-0235.

[13]

STEJSKAL, Jan; KOVÁRNÍK, Jaroslav. Regionální politika a její nástroje. 1. vyd. Praha: Portál, 2009, 197 s. ISBN 978-80-7367-588-2.

75

[14]

SYNEK, Milroslav; KOPKÁNĚ, Heřman; KUBÁLKOVÁ, Markéta. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 301. ISBN 978-80-7400-154-3.

[15]

SYNEK, Miroslav a kol. Manažerská ekonomika. 5.vyd. Praha: Grada publishing, 2011, 465 s. ISBN 978-80-247-3494-1.

[16]

TOUŠEK, Václav; KUNC, Josef; VYSTOUPIL, Jiří, a kolektiv. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

[17]

WOKOUN, René et al. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008, 473 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

[18]

WOKOUN, René; MATES, Pavel; COGAN, Rudolf. Management regionální politiky a reforma veřejné správy. Praha: Linde, 2006, 351 s. ISBN 978-807201-608-2.

7.2 Internetové zdroje [1]

ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon o podpoře regionálního rozvoje. In: 248/2000. 2000, č. 73, 2000. Dostupné z:

[2]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2001. www.czso.cz [online]. 2012-08 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

[3]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Charakteristika kraje. www.czso.cz [online]. 2013-01-02 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:

[4]

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje 2007-2013. www.mmr.cz [online]. 2008 [cit. 2013-01-22]. Dostupné z: < https://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni- ruch/Regionalnipolitika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republikyna>

[5]

KRAJ VYSOČINA. Vítejte na Vysočině. www.kr-vysocina.cz [online]. 200806-11 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

[6]

NOVÁK, Václav; TOUŠEK, Václav. Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2008 a 2007. www.kr- vysocina.cz [online]. 2010 76

[cit. 2013-03-17]. Dostupné z: [7]

NOVÁK, Václav; KOUTSKÝ, Jaroslav; ORŠULÁK, Tomáš. Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2009 a 2010. www.krvysocina.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z:
[8]

SOUČEK, E.; JEŽDÍK, V. Předpoklady a východiska analýzy kraje (regionu). www.topregion.cz [online]. 2008-04-21 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z:

[9]

ŠÁRA, Lubomír. Vysočina. www.regiony.ic.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:

[10]

THUNOVÁ, Majka. Ekonomie a řízení. www.thunova.cz [online]. 2012 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

[11]

VÝTHAHY s.r.o. Historie společnosti. www.vytahy.com [online]. [cit. 2013-0307]. Dostupné z:

[12]

ZIKMUND, Martin. Bankrotní index z Česka, který funguje na české firmy. www.businessvize.cz [online]. 2011-02-03 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z:

77

8 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1.: Horizontální analýza celkových aktiv Graf č. 2.: Vývoj celkových aktiv Graf č. 3.: Horizontální analýza celkových pasiv Graf č. 4.: Vývoj celkových pasiv Graf č. 5.: Vývoj tržeb Graf č. 6.: Vývoj výsledku hospodaření Graf č. 7.: Vertikální analýza aktiv Graf č. 8.: Vertikální analýza pasiv Graf č. 9.: Analýza čistého pracovního kapitálu Graf č. 10.: Vývoj běžné, pohotové a peněžní likvidity Graf č. 11.: Vývoj doby obratu aktiv a doby obratu zásob Graf č. 12.: Vývoj doby splatnosti pohledávek a doby splatnosti krátkodobých závazků Graf č. 13.: Koeficient samofinancování Graf č. 14.: Vývoj ROA, ROCE, ROE Graf č. 15.: Kralickuv test Graf č. 16.: Altmanův index Graf č. 17.: Index IN05 Graf č. 18.: Počet podniků ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 Graf č. 19.: Tržby ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011 Graf č. 20.: Počet pracovníků ve zpracovatelském průmyslu v roce 2011

78

9 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.: Hlavní vývojové etapy teorií regionálního rozvoje Tabulka č. 2.: Ukazatele likvidity Tabulka č. 3.: Ukazatele aktivity Tabulka č. 4.: Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 5.: Ukazatele rentability Tabulka č. 6.: Pracovní kapitál 1 Tabulka č. 7.: Pracovní kapitál 2 Tabulka č. 8.: Ukazatele likvidity Tabulka č. 9.: Ukazatele zadluženosti 1 Tabulka č. 10.: Ukazatele zadluženosti 2 Tabulka č. 11.: Ukazatele rentability 1 Tabulka č. 12.: Ukazatele rentability 2 Tabulka č. 13.: Tržby společností 1 Tabulka č. 14.: Tržby společností 2 Tabulka č. 15.: Komparace konkurence v roce 2007 Tabulka č. 16.: Komparace konkurence v roce 2008 Tabulka č. 17.: Komparace konkurence v roce 2009 Tabulka č. 18.: Komparace konkurence v roce 2010 Tabulka č. 19.: Komparace konkurence v roce 2011 Tabulka č. 20.: Okresy Kraje Vysočina Tabulka č. 21.: Makroekonomické ukazatele v Kraji Vysočina Tabulka č. 22.: Ekonomické subjekty v Kraji Vysočina Tabulka č. 23.: Základní ukazatele průmyslu v Kraji Vysočina Tabulka č. 24.: Podíl tržeb podniku na odvětví v regionu Tabulka č. 25.: Podíl počtu zaměstnanců na odvětví v regionu

79

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.: Vztah mezi regionálním rozvojem a regionální politikou Obrázek č. 2.: Logo firmy Obrázek č. 3.: Areál podniku Výtahy s.r.o. Obrázek č.4.: Lokalizace firmy a jejich konkurentů Obrázek č. 5.: Logo kraje Vysočina Obrázek č. 6.: Mapa – lokalizace kraje Vysočina

80

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Osobní výtah MAXIM 320 BOV 320/0,63 Příloha 2: Nákladní výtah Příloha 3: Vrata do průmyslových provozů Příloha 4: Mostový jeřáb Příloha 5: Výtahová šachta Příloha 6: Rozvaha analyzované společnosti v letech 2004−2011 Příloha 7: Výkaz zisků a ztrát analyzované společnosti v letech 2004–2011 Příloha 8: Horizontální analýza aktiv Příloha 9: Horizontální analýza pasiv Příloha 10: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Příloha 11: Vertikální analýza aktiv Příloha 12: Vertikální analýza pasiv Příloha 13: Kralickuv rychlý test Příloha 14: Altmanův index důvěryhodnosti Příloha 15: Index IN05 Příloha 16: Komparace podniků a odvětví v roce 2007 Příloha 17: Komparace podniků a odvětví v roce 2008 Příloha 18: Komparace podniků a odvětví v roce 2009 Příloha 19: Komparace podniků a odvětví v roce 2010 Příloha 20: Komparace podniků a odvětví v roce 2011 Příloha 21: Administrativní členění kraje Příloha 22: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v Kraji Vysočina Příloha 23: Pracovní síla v Kraji Vysočina Příloha 24: Zaměstnaní podle sektorů Příloha 25: Míra nezaměstnanosti podle krajů Příloha 26: Hrubý domácí produkt v Kraji Vysočina Příloha 27: Průměrný počet podniků podle CZ-NACE v kraji Příloha 28: Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE v kraji Příloha 29: Průměrný evidenční počet zaměstnanců dle CZ-NACE v kraji Příloha 30: TOP 20 průmyslových podniků na Vysočině dle výkonu v roce 2009 a 2010 Příloha 31: TOP 20 průmyslových podniků na Vysočině podle počtu zaměstnanců 81

PŘÍLOHY Příloha 1: Osobní výtah MAXIM 320 BOV 320/0,63

Zdroj: www.vytahy.com

Příloha 2: Nákladní výtah


82

Příloha 3: Vrata do průmyslových provozů


Příloha 4: Mostový jeřáb


83

Příloha 5: Výtahová šachta


Příloha 6: Rozvaha analyzované společnosti v letech 2004−2011 1. část Rok Ozn. A. B. B. I. B. I. 1. 2.

ROZVAHA (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehm otný majetek Zři zova cí výda je

3.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Softwa re

4.

Oceni telná prá va

5.

Goodwill

6.

Jiný dlouhodobý nehmotný ma jetek Nedokončený dl ouhodobý nehmotný ma jetek Poskytnuté zál ohy na dl ouhodobý nehmotný ma jetek Dlouhodobý hmotný majetek

7.

8.

B. II.

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

124 593

130 315

163 251

192 813

187 171

224 817

247 820

273 149

57 432

55 818

57 536

58 939

71 896

85 849

104 767

104 466

811

795

629

613

839

1 081

1 185

1 183

61

50

38

26

778

649

711

753

168

136

104

214

300

300

84 596

87 655

82 631

811

56 439

795

54 843

84

629

56 724

613

58 143

70 885

B. II.

Pozemky

2.

Sta vby

3.

Sa mos ta tné movi té věci a soubory Pěs ti tels ké celky trva l ých poros tů Základní s tá do a ta žná zvířa ta Jiný dlouhodobý hmotný ma jetek Nedokončený dl ouhodobý hmotný ma jetek Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Oceňova cí rozdíl k na bytému ma jetku Dlouhodobý finanční majetek Podíl y v ovlá daných a řízených jednotká ch

4. 5. 6. 7.

8. 9. B. III. B. III. 2.

3. 4.

5. 6.

1 653

1 653

1 653

1 653

1 653

1 653

1 653

1 645

49 705

48 250

47 253

46 388

56 727

59 210

57 595

55 812

4 774

4 559

6 946

9 615

12 433

16 688

22 815

19 270

307

381

272

487

6 835

5 592

5 879

61

50

38

25

182

180

183

183

172

172

15 927

20 652

182

180

183

183

102

102

222

2 112

70

70

15 705

17 060

Podíl y v účetních jednotká ch pod pods ta tným vli vem Os ta tní dl ouhodobé cenné pa píry a podíl y Půjčky a úvěry ovláda jící a řídící os oba , pods ta tný vli v Jiný dl . fi n. ma jetek

1 480

C.

Poři zovaný dl ouhodobý fi nanční ma jetek Poskytnuté zál ohy na dl ouhodobý fi nanční ma jetek Oběžná aktiva

66 538

73 958

105 235

133 249

114 667

138 326

142 372

167 871

C. I.

Zásoby

33 014

33 107

41 998

42 390

51 557

43 898

49 683

41 277

C. I. 1.

Ma teriál

24 723

24 025

28 093

31 973

35 153

30 464

31 331

32 235

2.

5 620

6 043

11 459

7 043

13 999

10 536

16 072

6 077

3.

Nedokončená výroba a polotova ry Výrobky

2 432

2 340

2 446

3 352

2 230

2 898

2 280

2 953

4.

Zvířa ta

5.

Zboží

6.

Poskytnuté zál ohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledá vky z obchodních vzta hů Pohledá vky - ovláda jící a řídící osoba Pohledá vky pods ta tný vli v Pohledá vky za společníky, členy družs tev a za účas tníky sdružení

239

699

22

175

789

1 941

1 356

2 339

2 130

3 014

789

1 921

1 342

2 325

2 112

2 966

7.

C. II C. II. 2. 3. 4.

85

12

5. 6.

Dl ouhodobé poskytnuté zálohy Doha dné účty pasi vní

7.

Jiné pohledá vky

Odl ožená da ňová pohledá vka C. III. Krátkodobé pohledávky C. III. 1. Pohledá vky z obchodních vzta hů 2. Pohledá vky - ovláda jící a řídící osoba 3. Pohledá vky pods ta tný vli v 4. Pohledá vky za společníky, členy družs tev a za účas tníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdra votní pojiš tění

20

14

14

18

18

8.

6.

8.

Stá t - da ňové pohledá vky Krá tkodobé poskytnuté zálohy Doha dné účty a kti vní

9.

Jiné pohledá vky

7.

30 043

29 458

55 161

53 868

39 707

44 387

43 819

68 865

23 564

29 413

54 612

52 559

38 488

43 779

33 860

66 052

21

458

1

7 831

1 302

344 21

541

1 263

640

507

2 061

1 499

6 000

24

8

25

121

100

67

12

Krátkodobý finanční majetek C. IV. 1. Peníze

3 481

11 393

7 287

35 050

22 047

47 702

46 740

54 715

459

414

591

411

257

405

1 235

1 320

2.

Účty v ba nká ch

3 022

10 979

6 696

34 639

21 790

47 297

45 505

55 395

3.

Krá tkodobé cenné pa píry a podíl y Poři zovaný krá tkodobý finanční ma jetek

C. IV.

4.

84 51

D. I.


623

539

480

625

608

642

681

812

D. I. 1

Náklady příš tích období Komplexní náklady příš tích období Příjmy příš tích období

623

539

480

625

590

582

681

812

18

60

2. 3.

Příloha 6: Rozvaha analyzované společnosti v letech 2004-2011 2. část Rok Ozn.

ROZVAHA (v tis. Kč) PASIVA CELKEM

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

124 593

130 315

163 251

192 813

187 171

224 817

247 820

273 149

44 991

72 833

89 086

117 029

131 712

172 359

206 731

240 384

A

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

600

600

600

600

600

600

600

600

A. I. 1.

Základní kapi tál

600

600

600

600

600

600

600

600

2.

Vlas tní akcie a vlas tní obchodní podíl (-)

3. A. II.

Změny zá kladního ka pi tálu Kapitálové fondy

4

6 001

6 004

4 804

600

17

220

A. II. 1.

Emisní á žio

86

2. 3.

4.

A. III.

A. III. I.

Os ta tní kapi tálové fondy Oceňova cí rozdíl y z přecenění ma jetku a zá va zků Oceňova cí rozdíl y z přecenění při přeměná ch Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Neděli telný fond

2.

Sta tutá tní a os ta tní fondy A. IV. Výsledek hospodaření minulých let A. IV. 1. Nerozdělený zis k minul ých let 2. Neuhra zená ztrá ta minul ých let A. V Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) B Cizí zdroje B. I.

Rezervy

2.

Rezervy na důchody a podobné zá vazky

3. 4.

Rezerva na daň z příjmu Os ta tní rezervy

B. II

Dlouhodobé závazky

B. II. 1.

Zá va zky z obchodních vzta hů Zá va zky - ovláda jící a řídící osoba Zá va zky - podsta tný vli v Zá va zky ke společníkům, členům družs tva a k účas tníkům sdružení Dl ouhodobé při ja té zálohy Vydané dluhopis y

2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

Dl ouhodobé s měnky k úhradě Doha dné účty pasi vní

9.

Jiné zá va zky

10.

Odl ožený daňový zá va zek Krátkodobé závazky

B. III. B. III. 1 2. 3.

Zá va zky z obchodního vzta hu Zá va zky - ovláda jící a řídící osoba Zá va zky - podsta tný vli v

6 000

6 000

4 800

600

4

1

4

4

1 193

1 193

1 193

1 193

1 193

1 093

1 093

1 093

1 093

100

100

100

46 266

43 194

46 266

17

220

1 193

1 193

1 193

1 093

1 093

1 093

1 093

100

100

100

100

100

65 040

81 288

110 433

129 319

167 036

198 569

43 194

65 040

81 288

110 433

129 319

167 036

198 569

-3 072

21 845

16 249

29 144

18 886

41 247

37 885

39 802

79 602

57 482

74 008

75 161

55 035

51 664

40 157

31 929

139

20 301

20 378

20 405

20 500

14 254

4 231

4 163

16 398

10 200

19 373

18 748

18 448

1 750

1 450

1 150

850

139

928

1 630

1 957

2 352

2 604

3 081

3 313

39 140

31 181

47 371

51 238

32 257

36 373

35 926

27 766

12 397

17 436

27 114

22 183

11 078

10 703

11 620

13 854

87

4.

9.

Zá va zky ke společníkům, členům družs tva a k účas tníkům sdružení Zá va zky k zaměstnancům Zá va zky ze s ociálního zabezpečení a zdra votního pojiš tění Stá t - da ňové zá va zky a dota ce Krá tkodobé při ja té zálohy Vydané dluhopis y

10.

Doha dné účty pasi vní

11.

Jiné zá va zky

11 182

385

620

678

768

776

Bankovní úvěry a výpomoci B. IV. 1. Bankovní úvěry dl ouhodobé 2. Krá tkodobé ba nkovní úvěry 3. Krá tkodobé finanční výpomoci C. I. Časové rozlišení

40 323

6 000

6 259

3 518

2 278

1 037

25 106

6 000

3 518

2 277

1 037

2 741

1 241

1 241

1 037

0

157

623

424

794

932

836

0

157

623

424

794

932

836

5. 6.

7. 8.

B. IV.

C. I. 1

Výda je příš tích období

2.

Výnos y příš tích období

6 000

5 235

3 411

6 061

7 587

10 644

13 671

16 341

3 291

1 011

940

1 153

1 353

1 750

1 695

1 743

1 812

661

4 388

4 383

6 780

1 738

4 233

331

4 555

1 924

3 796

8 023

12 633

6 259

5 295

5 127

3 830

730

825

17

24

32

36

732

388

15 217

Příloha 7: Výkaz zisků a ztrát analyzované společnosti v letech 2004-2011 Ozn. I.

Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Tržby za prodej zboží

Rok 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18 694

22 073

19 042

19 610

19 670

12 958

13 511

15 847

14 704

18 349

15 517

16 183

16 116

10 159

10 592

12 702

3 990

3 724

3 525

3 427

3 554

2 799

2 919

3 145

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

+

Obchodní marže

II.

Výkony

133 293

169 762

229 558

273 108

303 848

330 449

318 377

356 220

132 947

169 182

223 873

275 965

297 251

332 973

313 151

356 300

50

331

5 517

-3 510

5 834

-2 794

4 919

-9 322

3.

Tržby za prodej vlas tních výrobků a služeb Změna s ta vu zásob vlas tní či nnos ti Akti va ce

296

249

168

653

763

270

307

242

B.

Výkonová spotřeba

100 483

120 097

168 875

188 571

216 098

218 487

213 448

247 706

B. 1.

80 788

96 323

133 442

148 522

173 588

176 733

171 122

190 866

B. 2.

Spotřeba ma teriálu a energie Sl užby

19 695

23 774

35 433

40 049

42 510

41 754

42 326

56 840

+

Přidaná hodnota

36 800

53 389

64 208

87 964

91 304

114 761

107 848

111 659

C.

Osobní náklady

35 875

37 932

41 753

49 493

60 642

62 875

63 142

65 655

C. 1.

Mzdové nákla dy

26 470

27 992

30 753

36 501

44 110

46 201

46 109

47 761

C. 2.

Odměny členům orgá nů společnos ti a družs tva Náklady na sociální zabezpečení a

9 210

9 735

10 720

12 706

15 340

15 423

15 475

16 104

II. 1

2.

C. 3.

88

zdra votní pojiš tění C. 4.

Sociální ná klady

195

205

280

286

1 192

1 431

1 558

1 790

D.

Da ně a poplatky

199

182

187

189

201

205

407

739

E.

Odpis y dl ouhodobého nehmotného a hmotného ma jetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dl ouhodobého ma jetku Tržby z prodeje ma teriálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůs ta tková cena prodaného dl ouhodobého ma jetku Proda ný ma teriál

3 484

3 304

3 750

4 144

4 983

5 915

6 803

7 680

27 274

27 595

26 074

32 254

33 716

32 656

24 509

22 991

48

316

222

85

264

184

331

27 274

27 547

25 758

32 032

33 631

32 392

24 325

22 660

20 347

21 368

20 485

26 228

26 013

25 104

18 644

17 549

67

330

175

80

12

8

20 347

21 301

20 155

26 053

26 013

25 024

18 632

17 541

-1 886

419

728

-1 684

1 907

1 403

-1 460

2 292

787

168

136

411

627

342

715

394

1 311

1 153

974

3 747

1 771

1 392

1 543

1 248

5 531

16 794

22 541

38 512

30 130

50 865

43 993

39 881

III.

III. 1.

III. 2. F.

F. 1.

2. G.

IV. H. V. I. * VI.

J. VII.

VII. 1.

2.

3.

VIII.

K.

Změna s ta vu rezerv a opra vných položek v provozní oblasti komplexních nákladů Os ta tní provozní výnos y Os ta tní provozní ná klady Převod provozních výnosů Převod provozních ná kladů Prov ozní výsledek hos podaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Proda né cenné papíry a podíl y Výnosy z dlouhodobého finančního majetk u Výnos y z podíl ů v ovládaných a řízených os obá ch a v účetních jednotká ch podniku Výnos y z osta tních dl ouhodobých cenných pa pírů a podílů Výnos y z osta tního dl ouhodobého finančního ma jetku Výnos y z krá tkodobého finančního ma jetku Náklady z fina nčního ma jetku

1

2 320

77

1 150 720

720

89

IX.

X.

Výnos y z přecenění cenných papírů a deri vá tů Náklady z přecenění cenných papírů a deri vá tů Změna s ta vu rezerv a opra vných položek ve finanční oblas ti Výnos ové úroky

N.

Nákladové úroky

XI.

Os ta tní finanční výnos y

O.

Q. 1.

Os ta tní finanční ná klady Převod finančních výnosů Převod finančních ná kladů Finanční výsledek hos podaření Daň z příjmů za běžnou činnost - s pla tná

2.

- odl ožená

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII.

Mi mořádné výnos y

R.

Mi mořádné náklady

S. S. 1.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti - s pla tná

2.

- odl ožená

*

Mimořádný výsledek hos podaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

L.

M.

XII. P. * Q.

T.

*** ****

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

4 006

82

108

25

119

217

626

440

284

7 999

6 486

394

398

428

471

544

155

62

23

18

49

319

296

90

104

135

53

108

386

548

587

404

254

-7 990

-6 480

-459

-616

-4 522

-136

-418

1 869

613

4 530

5 833

8 752

6 723

9 482

5 690

1 948

623

3 741

5 131

8 426

6 328

9 230

5 213

1 716

-10

789

702

326

395

252

477

232

-3 072

5 856

16 249

29 144

18 885

41 247

37 885

39 802

15 989

1

15 989

1

0

0

0

-3 072

21 845

16 249

29 144

18 886

41 247

37 885

39 802

-2 459

26 375

22 082

37 897

25 610

50 729

43 575

41 750

Příloha 8: Horizontální analýza aktiv 1. část Rok ROZVAHA (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

2004 124 593

2005 130 315

2006 163 251

2007 192 813

2008 187 171

2009 224 817

2010 247 820

2011 273 149

57 432

55 818

57 536

58 939

71 896

85 849

104 767

104 466

811

795

629

613

839

1 081

1 185

1 183

Dlouhodobý hmotný majetek

56 439

54 843

56 724

58 143

70 885

84 596

87 655

82 631

Dlouhodobý finanční majetek

182

180

183

183

172

172

15 927

20 652

Oběžná aktiva

66 538

73 958

105 235

133 249

114 667

138 326

142 372

167 871

Zásoby

33 014

33 107

41 998

42 390

51 557

43 898

49 683

41 277

789

1 941

1 356

2 339

2 130

3 014


90

Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení

30 043

29 458

55 161

53 868

39 707

44 387

43 819

68 865

3 481

11 393

7 287

35 050

22 047

47 702

46 740

54 715

623

539

480

625

608

642

681

812

Příloha 8: Horizontální analýza aktiv 2. část Změna ROZVAHA AKTIVA CELKEM

05/04

06/05

07/06

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

08/07

09/08

10/09

11/10

4,59 %

25,27 %

-2,81 %

3,08 %

18,11 %

-2,93 %

20,11 %

10,23 %

10,22 %

2,44 %

21,98 %

19,41 %

22,04 %

-0,29 %

-1,97 %

-20,88 %

-2,54 %

36,87 %

28,84 %

9,62 %

-0,17 %

-2,83 %

3,43 %

2,50 %

21,91 %

19,34 %

3,62 %

-5,73 %


-1,10 %

1,67 %

0,00 %

-6,01 %

0,00 %

9159,9 %

29,67 %

Oběžná aktiva

11,15 %

42,29 %

26,62 %

-13,95 %

20,63 %

2,92 %

17,91 %

0,28 %

26,86 %

0,93 %

21,63 %

-14,86 %

13,18 %

-16,92 %

146,01 %

-30,14 %

72,49 %

-8,94 %

41,50 %

Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky

-1,95 %

87,25 %

-2,34 %

-26,29 %

11,79 %

-1,28 %

57,15 %

Krátkodobý finanční majetek

227,29 %

-36,04 %

380,99 %

-37,10 %

116,37 %

-2,02 %

17,06 %


-13,48 %

-10,59 %

30,21 %

-2,72 %

5,59 %

6,07 %

20,56 %

Příloha 9: Horizontální analýza pasiv 1. část Rok ROZVAHA (v tis. Kč) PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

124 593

130 315

163 251

192 813

187 171

224 817

247 820

273 149

44 991

72 833

89 086

117 029

131 712

172 359

206 731

240 384

600

600

600

600

600

600

600

600

4

6 001

6 004

4 804

600

17

220

1 193

1 193

1 193

1 193

1 193

1 193

1 193

1 193

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

46 266

43 194

65 040

81 288

110 433

129 319

167 036

198 569

-3 072

21 845

16 249

29 144

18 886

41 247

37 885

39 802

Cizí zdroje

79 602

57 482

74 008

75 161

55 035

51 664

40 157

31 929

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

Rezervy

0

0

0

0

0

0

0


139

20 301

20 378

20 405

20 500

14 254

4 231

4 163

Krátkodobé závazky

39 140

31 181

47 371

51 238

32 257

36 373

35 926

27 766

Bankovní úvěry a výpom oci

40 323

6 000

6 259

3 518

2 278

1 037

0

0

157

623

424

794

932

836


Příloha 9: Horizontální analýza pasiv 2. část Změna ROZVAHA PASIVA CELKEM

05/04 4,59 %

06/05 25,27 %

07/06 18,11 %

08/07 -2,93 %

09/08 20,11 %

10/09 10,23 %

11/10 10,22 %

Vlastní kapitál

61,88 %

22,32 %

31,37 %

12,55 %

30,86 %

19,94 %

16,27 %

91

Základní kapitál

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

149925 %

0,05 %

-19,99 %

-87,51 %

-100,00 %

-6,64 %

50,58 %

24,98 %

35,85 %

17,10 %

29,17 %

18,87 %

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

811,10 %

-25,62 %

79,36 %

-35,20 %

118,40 %

-8,15 %

5,06 %

Cizí zdroje

-27,79 %

28,75 %

1,56 %

-26,78 %

-6,13 %

-22,27 %

-20,49 %


14505 %

0,38 %

0,13 %

0,47 %

-30,47 %

-70,32 %

-1,61 %


-20,33 %

51,92 %

8,16 %

-37,04 %

12,76 %

-1,23 %

-22,71 %


-85,12 %

4,32 %

-43,79 %

-35,25 %

-54,48 %

-100,00 %

296,82 %

-31,94 %

87,26 %

17,38 %

Kapitálové fondy Výsledek hospodaření minulých let


0,00 %

0,00 % 1194,11 %

-10,30 %

Příloha 10: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát 1. část Rok Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč) Tržby za prodej zboží

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

18 694

22 073

19 042

19 610

19 670

12 958

13 511

15 847

14 704

18 349

15 517

16 183

16 116

10 159

10 592

12 702

3 990

3 724

3 525

3 427

3 554

2 799

2 919

3 145

Tržby za prodej vlastních výrobk ů a služeb

132 947

169 182

223 873

275 965

297 251

332 973

313 151

356 300


Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

100 483

120 097

168 875

188 571

216 098

218 487

213 448

247 706

Přidaná hodnota

36 800

53 389

64 208

87 964

91 304

114 761

107 848

111 659

Tržby z prodeje materiálu

27 274

27 547

25 758

32 032

33 631

32 392

24 325

22 660

Prov ozní výsledek hos podaření

5 531

16 794

22 541

38 512

30 130

50 865

43 993

39 881


-7 990

-6 408

-459

-616

-4 522

-136

-418

1 869

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

-3 072

21 845

16 249

29 144

18 886

41 247

37 885

39 802


-2 459

26 375

22 082

37 897

25 610

50 729

43 575

41 750

Příloha 10: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát 2. část Změna Výkaz zisku a ztráty Tržby za prodej zboží

05/04 18,08 %

-13,73 %

2,98 %

0,31 %

-34,12 %

4,27 %

17,29 %

Náklady vynaložené na prodané zboží

24,79 %

-15,43 %

4,29 %

-0,41 %

-36,93 %

4,26 %

19,92 %

Obchodní marže

-6,67 %

-5,34 %

-2,78 %

3,71 %

-21,24 %

4,29 %

7,74 %

Tržby za prodej vlastních výrobk ů a služeb

27,26 %

32,33 %

23,27 %

7,71 %

12,02 %

-5,95 %

13,78 %


19,52 %

40,62 %

11,66 %

14,60 %

1,11 %

-2,31 %

16,05 %

Přidaná hodnota

45,08 %

20,26 %

37,00 %

3,80 %

25,69 %

-6,02 %

3,53 %

1,00 %

-6,49 %

24,36 %

4,99 %

-3,68 %

-24,90 %

-6,84 %

Prov ozní výsledek hos podaření

203,63 %

34,22 %

70,85 %

-21,76 %

68,82 %

-13,51 %

-9,35 %


-19,80 %

-92,84 %

34,20 %

634,09 %

-96,99 %

207,35 %

547,13 %

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

811,10 %

-25,62 %

79,36 %

-35,20 %

118,40 %

-8,15 %

5,06 %

Tržby z prodeje materiálu

06/05

07/06

92

08/07

09/08

10/09

11/10


1172,6%

-16,28 %

71,62 %

-32,42 %

98,08 %

-14,10 %

-4,19 %

Příloha 11: Ve rtikální analýza aktiv Rok ROZVAHA AKTIVA CELKEM

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

Dlouhodobý majetek

46,10 %

42,83 %

35,24 %

30,57 %

38,41 %

38,19 %

42,28 %

38,25 %

0,65 %

0,61 %

0,39 %

0,32 %

0,45 %

0,48 %

0,48 %

0,43 %

Dlouhodobý hmotný majetek

45,30 %

42,08 %

34,75 %

30,16 %

37,87 %

37,63 %

35,37 %

30,25 %


0,15 %

0,14 %

0,11 %

0,09 %

0,09 %

0,08 %

6,43 %

7,56 %

Oběžná aktiva

53,40 %

56,75 %

64,46 %

69,11 %

61,26 %

61,53 %

57,45 %

61,46 %

Zásoby

26,50 %

25,41 %

25,73 %

21,99 %

27,55 %

19,53 %

20,05 %

15,11 %

Dlouhodobý nehmotný majetek


0,00 %

0,00 %

0,48 %

1,01 %

0,72 %

1,04 %

0,86 %

1,10 %

Krátkodobé pohledávky

24,11 %

22,61 %

33,79 %

27,94 %

21,21 %

19,74 %

17,68 %

25,21 %

Krátkodobý finanční majetek

2,79 %

8,74 %

4,46 %

18,18 %

11,7 %

21,22 %

18,86 %

20,03 %


0,50 %

0,41 %

0,29 %

0,32 %

0,32 %

0,29 %

0,27 %

0,30 %

Příloha 12: Ve rtikální analýza pasiv Rok 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

100,00 %

36,11 %

55,89 %

54,57 %

60,70 %

70,37 %

76,67 %

83,42 %

88,00 %

Základní kapitál

0,48 %

0,46 %

0,37 %

0,31 %

0,32 %

0,27 %

0,24 %

0,22 %

Kapitálové fondy

0,00 %

4,60 %

3,68 %

2,49 %

0,32 %

0,00 %

0,01 %

0,08 %

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0,96 %

0,92 %

0,73 %

0,62 %

0,64 %

0,53 %

0,48 %

0,44 %

Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

37,13 %

33,15 %

39,84 %

42,16 %

59,00 %

57,52 %

67,40 %

72,70 %

-2,47 %

16,76 %

9,95 %

15,12 %

10,09 %

18,35 %

15,29 %

14,57 %

Cizí zdroje

63,89 %

44,11 %

45,33 %

38,98 %

29,40 %

22,98 %

16,20 %

11,69 %

Rezervy

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %


0,11 %

15,58 %

12,48 %

10,58 %

10,95 %

6,34 %

1,71 %

1,52 %


31,41 %

23,93 %

29,02 %

26,57 %

17,23 %

16,18 %

14,50 %

10,17 %


32,36 %

4,60 %

3,83 %

1,82 %

1,22 %

0,46 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

0,10 %

0,32 %

0,23 %

0,35 %

0,38 %

0,31 %

ROZVAHA PASIVA CELKEM Vlastní kapitál


Příloha 13: Kralickuv rychlý test 1. část Rok

Rok

2004 Kralickův rychlý test VK / Aktiva (CK - fin. Majetek) / CF CF / Tržby

2005

2006

2007

Hodnota Body Hodnota Body Hodnota Body Hodnota Body 36,11 % 4 55,89 % 4 54,57 % 4 60,70 % 4 184,76 0 1,83 4 3,34 3 1,20 4 0,27 %

1

13,15 %

93

4

8,23 %

3

11,26 %

4

EBIT / A Finanční stabilita (1. + 2.) / 2

4,45 %

1

4

13,77 %

3 19,86 % 3,5

4

2

4

1

4

3

4

1,50

4,00

3,25

4,00

Výnosová situace (3. + 4.) / 2 Hodnocení celkové situace

25,22 %

4

Příloha 13: Kralickuv rychlý test 2. část Rok

Rok

2008

2009

2010

2011

Hodnota Body Hodnota Body Hodnota Body Hodnota Body 70,37 % 4 76,67 % 4 83,42 % 4 88,00 % 4

Kralickův rychlý test VK / Aktiva (CK - fin. Majetek) / CF CF / Tržby

1,38 7,53 %

4 2

0,08 13,63 %

4 4

-0,15 13,68 %

4 4

-0,48 12,76 %

4 4

EBIT / A

13,91 %

3

22,77 %

4

17,80 %

4

11,26 %

2

Finanční stabilita (1. + 2.) / 2

4

4

4

4

Výnosová situace (3. + 4.) / 2

2,5

4

4

3

Hodnocení celkové situace

3,25

4,00

4,00

3,50

Příloha 14: Altmanův index důvě ryhodnosti Rok

Váha

Altmanův index ČPK / Aktiva

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,0978

0,3283

0,3367

0,4157

0,4315

0,4456

0,4258

0,5099

0,717

Zadržený zisk / Aktiva EBIT / Aktiva

0,3563 0,0445

0,5082 0,2522

0,5052 0,1377

0,5789 0,1986

0,6973 0,1391

0,7640 0,2277

0,8317 0,1780

0,8770 0,1534

0,847 3,107

VK / CK Tržby / aktiva

0,5652 1,2171

1,2671 1,4676

1,2037 1,4880

1,5570 1,5330

2,3932 1,6932

3,3362 1,5387

5,1481 1,3181

7,5287 1,3624

0,42 0,998

1,96

3,45

3,09

3,59

4,03

4,61

5,04

6,11

Altmanův index

Příloha 15: Index IN05 Rok

Váha

IN05 Akti va / CK

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1,5652

2,2671

2,2059

2,5653

3,4009

4,3515

6,1713

8,5549

0,13

EBIT / NU

0,6926

5,0665

57,0457

96,2186

60,8364

108,7049

81,1011

270,3548

0,04

EBIT / Akti va

0,0445

0,2522

0,1377

0,1986

0,1391

0,2277

0,1780

0,1534

3,97

Výnos y / Akti va

1,2171

1,4676

1,4880

1,5330

1,6932

1,5387

1,3181

1,3624

0,21

OA / (kr. zá va zky + kr.BU)

1,2241

2,3719

2,1000

2,5391

3,4231

3,6976

3,9629

6,0459

0,09

0,77

2,02

3,62

5,52

4,09

6,47

5,39

13,37

IN05

Příloha 16: Komparace podniků a odvětví v roce 2007 Metoda normované proměnné Rentabilita VK Výtahy, s.r.o. 24,90 % KONE, a.s. 20,66 % 94

Rok 2007 Rentabilita T Obrat aktiv 12,96 % 1,53 8,15 % 1,07

Běžná likvidita 2,51 2,54

OTIS a.s. SCHINDLER CZ, a.s. Výtahy Ostrava spol. s.r.o. ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. Výtahy Pardubice a.s. Odvětví Průměr Směrodatná odchylka

17,48 % -243,05 % 29,99 % -171,16 % 37,90 % 28,25 % 21,13 % 13,18 % -22,07 % 0,94

11,39 % -2,88 % 12,44 % -21,33 % 15,49 % 3,80 % 3,75 % 7,14 % 5,09 % 0,1

1,36 1,32 0,61 0,57 1,62 3,13 2,68 1,4 1,53 0,77

4,52 0,67 3,2 1,78 1,39 1,76 1,37 1,51 2,13 1,05

Příloha 17: Komparace podniků a odvětví v roce 2008 Metoda normované proměnné Rentabilita VK Výtahy, s.r.o. 14,34 % KONE, a.s. 36,89 % OTIS a.s. 19,87 % SCHINDLER CZ, a.s. 48,75 % Výtahy Ostrava spol. s.r.o. 21,67 % ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. 3,60 % Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 27,59 % Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. 22,37 % ZITTA-výtahy, s.r.o. 53,61 % Výtahy Pardubice a.s. 43,37 % Odvětví 10,95 % Průměr 27,55 % Směrodatná odchylka 0,15

Rok 2008 Rentabilita T Obrat aktiv 8,22 % 1,69 16,25 % 1,37 14,04 % 1,22 3,77 % 1,46 9,84 % 1,51 1,03 % 1,72 14,14 % 1,57 2,64 % 2,88 10,17 % 2,73 9,78 % 3,02 7,04 % 1,15 8,81 % 1,85 0,05 0,65

Běžná likvidita 3,38 2,68 3,71 0,75 4,39 1,49 1,86 1,56 1,14 1,69 1,31 2,18 1,13

Příloha 18: Komparace podniků a odvětví v roce 2009 Metoda normované proměnné Rentabilita VK Výtahy, s.r.o. 23,93 % KONE, a.s. 17,54 % OTIS a.s. 21,19 % SCHINDLER CZ, a.s. 76,38 % Výtahy Ostrava spol. s.r.o. 28,05 % ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. -373,05 % Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 28,68 % Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. 11,35 % ZITTA-výtahy, s.r.o. 81,00 % Výtahy Pardubice a.s. 37,74 % Odvětví 8,08 % Průměr -3,56 % Směrodatná odchylka 1,19 95

Rok 2009 Rentabilita T Obrat aktiv 14,80 % 1,54 9,76 % 1,12 15,76 % 1,17 9,14 % 2,06 11,22 % 1,47 -12,56 % 2,34 19,04 % 1,23 1,89 % 2,47 22,45 % 2,6 9,48 % 2,48 7,20 % 0,85 9,83 % 1,76 0,09 0,61

Běžná likvidita 3,62 2,99 4,21 1,1 3,45 1,08 2,13 1,39 2,6 1,7 1,42 2,34 1,05

Příloha 19: Komparace podniků a odvětví v roce 2010 Metoda normované proměnné Rentabilita VK Výtahy, s.r.o. 18,33 % KONE, a.s. 22,59 % OTIS a.s. 22,85 % SCHINDLER CZ, a.s. 39,61 % Výtahy Ostrava spol. s.r.o. 21,03 % ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. -257,45 % Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 15,25 % Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. -7,01 % ZITTA-výtahy, s.r.o. 47,67 % Výtahy Pardubice a.s. 33,03 % Odvětví 13,42 % Průměr -2,79 % Směrodatná odchylka 0,82

Rok 2010 Rentabilita T Obrat aktiv 13,51 % 1,32 14,91 % 1,25 17,96 % 1,14 9,36 % 1,99 9,13 % 1,58 -12,56 % 1,82 12,94 % 0,91 -0,79 % 3,07 18,24 % 2,78 9,98 % 2,23 7,82 % 0,99 9,14 % 1,73 0,09 0,69

Běžná likvidita 3,81 4,73 3,84 2,05 2,6 0,67 2,27 1,51 2,05 1,91 1,62 2,46 1,14

Příloha 20: Komparace podniků a odvětví v roce 2011 Metoda normované proměnné Rentabilita VK Výtahy, s.r.o. 16,56 % OTIS a.s. 18,97 % SCHINDLER CZ, a.s. 29,17 % Výtahy Ostrava spol. s.r.o. 2,49 % ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. -132,13 % Vymyslický-výtahy spol. s.r.o. 10,77 % Výtahy VOTO Plzeň s.r.o. 2,07 % ZITTA-výtahy, s.r.o. 43,19 % Výtahy Pardubice a.s. 28,94 % Odvětví 11,07 % Průměr 3,11 % Směrodatná odchylka 0,47

96

Rok 2011 Rentabilita T Obrat aktiv 11,26 % 1,36 11,87 % 1,22 6,11 % 1,51 2,38 % 0,59 -3,18 % 1,54 6,65 % 1,1 0,42 % 2,97 21,10 % 1,95 11,06 % 1,67 6,9 2% 0,99 7,46 % 1,49 0,07 0,61

Běžná likvidita 5,87 4,84 2,02 2,31 1,19 1,97 1,55 2,28 1,74 1,62 2,54 1,46

Příloha 21: Administrativní čle nění kraje

Zdroj: www.czso.cz

Příloha 22: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v Kraji Vysočina

Zdroj: www.czso.cz

97

Příloha 23: Pracovní síla v Kraji Vysočina

Zdroj: www.czso.cz

Příloha 24: Zaměstnaní podle sektorů

Zdroj: www.czso.cz

Příloha 25: Míra ne zaměstnanosti podle krajů

Zdroj: www.czso.cz

98

Příloha 26: Hrubý domácí produkt v Kraji Vysočina

Zdroj: www.czso.cz

Příloha 27: Průmě rný počet podniků podle CZ-NACE v kraji Odvětví Prům ysl celkem z toho C Zpracovatelský průmysl

2009

2010

2011

145

131

140

144

129

139

23 2

23 2

21 2

12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií

3

2

4

14 Výroba oděvů

6

7

6

15 Výroba usní a souvisejících výrobků

3

2

2

7

8

8

v tom: 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů

16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru

-

3

2

18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

2

2

2

19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

1

-

1

20 Výroba chemických látek a chemických přípravků

1

-

-

21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

-

-

-

22 Výroba pryžových a plastových výrobků

11

12

12

23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

4

2

4

24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

2

2

2

25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

21

17

18

4

3

4

6

6

7

26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení

99

28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), př ívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

17

15

17

12

7

10

1 4 5

1 3 6

2 3 6

7

6

6

*podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji Zdroj: www.czso.cz

Příloha 28: Tržby z prode je vlastních výrobků a služe b průmyslové povahy podle CZ-NACE v kraji Odvětví Prům ysl celkem z toho C Zpracovatelský průmysl v tom:

2009

2010

2011

89 122

100 552

111 394

88 996

100 307

111 295

12 706 i.d. -

13 844 i.d. -

12 466 i.d. -

i.d. 1 387

i.d. 1 222

1 321 1 519

i.d.

i.d.

i.d.

9 846

10 159

10 597

620

660

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.


-

-

i.d.


-

-

-


-

-

-

5 413

6 112

6 646


i.d.

i.d.

1 178


i.d.

i.d.

i.d.


5 989

7 960

7 832


1 116 8 298

1 400 9 638

1 789 11 259

10 277

12 552

16 711

21 502

25 038

26 687

10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů


28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), př ívěsů a návěsů

100

30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

i.d. 360 1 526

i.d. 339 1 701

i.d. 361 2 012

3 587

3 448

4 530


Příloha 29: Průmě rný evide nční počet zaměstnanců dle CZ-NACE v kraji Odvětví Prům ysl celkem z toho C Zpracovatelský průmysl v tom: 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

2009

2010

2011

44 356

44 050

47 092

44 218

43 831

46 962

5 381 i.d.

5 639 i.d.

4 886 i.d.

i.d. 1 630

i.d. 1 616

559 1 546

i.d.

i.d.

i.d.

2 417

2 447

2 318

289

317

i.d.

i.d.

i.d.

i.d.


-

-

i.d.


-

-

-


-

-

-


2 262

2 486

2 694


i.d.

i.d.

837


i.d.

i.d.

i.d.


5 199

5 131

5 472


852 2 486

870 2 528

1 181 2 840

5 284

5 077

7 473

8 909

8 480

7 906

i.d.

i.d.

i.d.

560 1 421

458 1 508

458 1 589

28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), př ívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

101

33 Opravy a instalace strojů a zařízení

2 452

2 396

2 379


Příloha 30: TOP 20 průmyslových podniků na Vysočině dle výkonu v roce 2009 a 2010

Zdroj: Hospodaření průmyslových podniků v Kraji Vysočina v roce 2009 a 2010

102

Příloha 31: TOP 20 průmyslových podniků na Vysočině podle počtu zaměstnanců v roce 2009 a 2010

Zdroj: Hospodaření průmyslových podniků v Kraji Vysočina v roce 2009 a 2010

103

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií DIPLOMOVÁ PRÁCE EKONOMICKÁ ANALÝZA PODNIKU A JEHO VLIV NA REGION

Recommend Documents