MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vliv lokalizace podniku na region případové studie

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vliv lokalizace podniku na region – případové studie Bakalářská práce

Vypracovala: Silvie Partyková Vedoucí práce: Ing. Radka Redlichová, Ph.D. Brno 2012

Místo pro zadání BP

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vliv lokalizace podniku na region – případové studie zpracovala samostatně pod vedením Ing. Radky Redlichové, Ph.D. a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 17. května 2012 Silvie Partyková

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Radce Redlichové, Ph.D. za její ochotu, odborné rady a cenné připomínky, které mi pomohly při zpracovávání této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Romanu Šimkovi za poskytnutí podkladů sloužících pro vypracování této práce.

Abstrakt Předmětem bakalářské práce je zhodnocení finanční situace podniku ŠIMEK 96, spol. s r. o. a jeho vlivu na region, ve kterém působí s přihlédnutím ke zjištěným hospodářským výsledkům. Teoretická část práce pojednává o významu malých a středních podniků v procesu regionálního rozvoje a jejich vlivu na konkurenceschopnost daného území. Dalším tématem teoretické části je hodnocení finanční situace těchto podnikatelských subjektů prostřednictvím finanční analýzy. V praktické části je provedena finanční analýza podniku v letech 2006−2010, v rámci které byla řešena horizontální i vertikální analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, analýza pyramidových soustav ukazatelů a predikce finanční tísně podniku. V závěrečné části jsou zhodnoceny dosažené výsledky, vliv podniku na region a navržena nápravná opatření. Klíčová slova: finanční analýza, region, podnik, účetní výkazy, konkurenceschopnost.

Abstract The subject of bachelor thesis is assessing the financial situation of ŠIMEK 96, spol. s r. o. and his impact on the region in which it operates with regard to identified financial results. The theoretical part deals with the importance of small and medium enterprises in the process of regional development and their impact on the competitiveness of the territory. Another topic of theoretical part is assessment of financial situation of these enterprises through financial analysis. In the practical part is performed financial analysis of company in the years 2006−2010, in which they were dealt with horizontal and vertical analysis of absolute indicators, analysis of ratio indicators, analysis of pyramidal system of indicators and prediction of financial distress of company. In the final part are evaluated results, the impact on the region and proposed remedial measures. Keywords: financial analysis, region, company, financial statements, competitiveness.

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................... 9 2 Regionální rozvoj ..................................................................................................................... 10 2.1 Konkurenceschopnost ve strategiích regionů ................................................................... 10 3 Podnik jako součást regionu..................................................................................................... 11 3.1 Typologie podniků na základě velikosti ........................................................................... 11 3.2 Význam malého a středního podnikání ............................................................................ 11 3.3 Kvalita podnikatelského prostředí .................................................................................... 12 4 Finanční analýza ...................................................................................................................... 13 4.1 Úvod do finanční analýzy ................................................................................................. 13 4.2 Uživatelé finanční analýzy................................................................................................ 14 Externí uživatelé ................................................................................................................. 14 Interní uživatelé .................................................................................................................. 15 4.3 Kroky finanční analýzy ..................................................................................................... 15 4.4 Ukazatele .......................................................................................................................... 16 4.5 Zdroje finanční analýzy .................................................................................................... 16 4.6 Členění finanční analýzy .................................................................................................. 18 Fundamentální analýza ....................................................................................................... 18 Technická analýza .............................................................................................................. 18 4.7 Základní členění elementárních metod finanční analýzy.................................................. 19 4.7.1 Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................. 19 4.7.2 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................................. 20 4.7.3 Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................ 21 4.7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů ................................................................ 27 4.7.5 Predikce finanční tísně podniku ................................................................................ 29 5 Charakteristika podniku a regionu ........................................................................................... 32

6

5.1 Profil společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. ......................................................................... 32 5.2 Profil regionu .................................................................................................................... 32 6 Cíl a metodika práce ................................................................................................................ 34 6.1 Hlavní a dílčí cíle .............................................................................................................. 34 6.2 Metodika ........................................................................................................................... 34 7 Vlastní práce ............................................................................................................................ 36 7.1 Analýza absolutních ukazatelů ......................................................................................... 36 7.1.1 Horizontální analýza.................................................................................................. 36 7.1.2 Vertikální analýza...................................................................................................... 38 7.2 Analýza rozdílových ukazatelů ......................................................................................... 41 7.3 Analýza poměrových ukazatelů ........................................................................................ 42 7.3.1 Ukazatele zadluženosti .............................................................................................. 42 7.3.2 Ukazatele likvidity .................................................................................................... 44 7.3.3 Ukazatele aktivity ...................................................................................................... 45 7.3.4 Ukazatele rentability.................................................................................................. 47 7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů ........................................................................ 49 7.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)........................................ 49 7.4.2 Rozklad rentability vlastního vloženého kapitálu (ROE) .......................................... 50 7.5 Predikce finanční tísně podniku ........................................................................................ 51 7.5.1 Altmanův Z-score model ........................................................................................... 51 7.5.2 Index důvěryhodnosti podniku (IN05) ...................................................................... 52 8 Diskuze a nápravná opatření .................................................................................................... 54 8.1 Diskuze ............................................................................................................................. 54 8.2 Nápravné opatření a jeho dopad na výsledky podniku ..................................................... 56 9 Závěr ........................................................................................................................................ 58 Seznam použité literatury............................................................................................................ 59

7

Seznam příloh ............................................................................................................................. 61

8

1 Úvod Každá podnikatelská jednotka je velice složitým systémem, který se snaží udržet na trhu a dosahovat co nejlepších výsledků v oblasti svého podnikání. Jedním z hlavních cílů ekonomických subjektů je dobré postavení na trhu, široká základna věrných spokojených spotřebitelů a následné dosahování zisku. Aby mohl podnik správně plnit svou funkci a dosáhnout již zmíněného zisku, je nutné, aby měl dokonalý přehled o své minulé i současné ekonomické situaci a na základě těchto informací dělal správná rozhodnutí ohledně budoucích činností. Nezbytnou součástí každého takového systému je tedy finanční řízení. Důležitým nástrojem pro správné finanční řízení je finanční analýza. Tato analýza poskytuje managementu podniku řadu nenahraditelných informací. Řídící pracovníci tak získávají cenné informace, bez kterých by jen těžko mohli vést podnik správným směrem. Efektivního hospodaření je možné dosáhnout pouze na základě dokonalé znalosti finanční situace podniku. Finanční analýza poskytuje informace o stavu majetku podniku, jeho hospodářském výsledku, rezervách a řadě dalších ukazatelů, jež jsou při řízení podniku sledovány. Je nutné, aby vedoucí pracovníci znali dokonale finanční situaci, ve které se podnik nachází, díky tomu mu mohli pomoci odolávat rizikům a naopak využívat nových možností podnik dále rozvíjet. Finanční analýza posuzuje ekonomickou situaci podniku na základě zvolených ukazatelů, které jsou pro danou podnikatelskou jednotku relevantní. Díky zpracovaným finančním analýzám mohou podniky poskytovat podložené informace všem zainteresovaným stranám a v případě kladných výsledků také dokládat svoji schopnost dostát svých závazků. Na podnik je také možné pohlédnout zvenčí, kdy zjistíme, že je důležitou složkou vyššího systému, kterým je lokalita, ve které se jednotka nachází. Pro podnik je důležité vhodné podnikatelské prostředí uvnitř regionu a naopak pro region jsou nezbytnou součástí dobře fungující podniky. Důležitým faktorem ovlivňujícím rozvoj regionu je konkurenceschopnost daného území. Tento faktor je značně ovlivněn množstvím, druhem, kvalitou, inovativní schopností a finanční situací podnikatelských subjektů, jež v regionu působí. Podniky mohou být pro region důležitým prostředkem rozvoje. Přítomnost podniku znamená pro území a jeho obyvatelstvo zdroj pracovních míst, rozvoj infrastruktury a některé druhy podniků mohou být také subjektem, jež region zatraktivní pro případné investory, zájemce o bydlení a v neposlední řadě také kvalifikovanou pracovní sílu.

9

2 Regionální rozvoj Zabývání se a řešení otázek regionálního rozvoje na odborné úrovni je dle [13] poměrně novou vědní disciplínou, která trvá asi 70 let. Regionální rozvoj můžeme chápat ve dvou základních přístupech – praktickém a akademickém. Praktické chápání pojímá rozvoj jako vyšší využívání a zvyšování potenciálu daného a tematicky vymezeného prostoru. Akademické chápání spočívá v aplikaci nauk, především ekonomie, geografie a sociologie, řešící jevy, procesy a vztahy systematicky vymezeného prostoru. Hospodářským rozvojem rozumíme podle [14] dlouhodobý proces změn, které zahrnují kvantitativní změny, jež se zabývají růstem produkce, zaměstnaností, investicemi, velikostí rozpočtu, příjmy, spotřebou a dalšími ekonomickými hodnotami, které charakterizují ekonomický růst ve spojení se změnami kvalitativního charakteru.

2.1 Konkurenceschopnost ve strategiích regionů Obecným cílem rozvoje regionů a států je dosahování prosperity a blahobytu obyvatel. Dosažení těchto cílů je odvozeno od ekonomického rozvoje a vyjadřuje se pomocí konkurenceschopnosti jak daného území, tak i konkurenceschopností ekonomických činitelů v něm umístěných. [6] Pojem konkurenceschopnost se primárně vztahuje k podnikatelské sféře. Posuzování konkurenceschopnosti na regionální úrovni je složitější. Základním rozdílem oproti konkurenceschopnosti firem je skutečnost, že dlouhodobé snižování konkurenceschopnosti regionu přirozeně nepovede k jeho vytlačení z trhu, ale k adekvátnímu snížení životní úrovně jeho obyvatelstva, spojenému s všeobecným poklesem jeho politicko-ekonomické pozice. [4] Podobně jako se všechny přístupy ke konkurenceschopnosti shodují v tom, že synonymem pro konkurenceschopnost je produktivita (z hlediska příčin), pak také synonymem pro ni (z hlediska důsledků) je úspěch, tj. rostoucí životní úroveň a zaměstnanost obyvatel ve městě, regionu a státě. Výchozím vztahem pro pochopení konkurenceschopnosti je vztah globálních a lokálních podmínek, protože i v období postupující globalizace, která zahrnuje stále větší okruh aktivit, paradoxně roste význam místa, ve kterém se odehrávají ekonomické procesy. Blízkost subjektů těchto procesů a vznik závislostí mezi nimi působí synergickým efektem na růst jejich konkurenceschopnosti. [6]

10

3 Podnik jako součást regionu Každý region je do značné míry závislý na kvalitě svého podnikatelského prostředí a fungujících podnikatelských jednotkách. Podnik je velice významným aktérem v procesu rozvoje regionu.

3.1 Typologie podniků na základě velikosti Velikost podniku je nejčastěji určována na základě počtu zaměstnanců a dalších ekonomických veličin. V Evropské unii se rozlišují drobní, malí, střední a velcí podnikatelé. Dle [5] se za drobného, malého a středního podnikatele považuje podnikatel, pokud: zaměstnává méně než 250 zaměstnanců jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR V současnosti se v Evropské unii podle [11] používá následující třídění: Kategorie podniků Počet zaměstnanců Roční obrat Aktiva celkem Střední <250 ≤ 50 mil. EUR ≤ 43 mil. EUR Malé <50 ≤ 10 mil. EUR ≤ 10 mil. EUR Mikro ≤ 2 mil. EUR <10 ≤ 2 mil. EUR

3.2 Význam malého a středního podnikání O pozitivním dopadu existence malých a středních podniků v regionu obvykle není žádných pochyb. Podniky všech velikostí přispívají k tvorbě pracovních míst a k ekonomickému růstu (přestože růst HDP je ovlivňován i dalšími faktory). Malé a střední podniky (MSP) jsou hlavním

poskytovatelem

pracovních

příležitostí.

MSP

přispívají

k podpoře

sociální

a ekonomické soudržnosti regionů. Tyto podniky jsou důležité zejména pro regiony, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností nebo nižším stupněm ekonomického rozvoje. Evropská unie nazývá takové podniky páteří evropské ekonomiky. [5] Významným rysem územní konkurenceschopnosti je dle [6] skutečnost, že vyjadřuje také úroveň územního celku podpořit konkurenceschopné podnikání na svém území. Právě podnikatelé (a zejména podnikatelé aktivní a inovující) jsou ti, kteří znamenají hybnou sílu pro rozvoj každé společnosti. V regionech, které byly postiženy strukturálními změnami, pomáhají MSP zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn, například tím, že jsou důležitým zdrojem pracovních míst pro

11

pracovníky, kteří jsou propouštěni z velkých podniků omezujících svou činnost. Tento pozitivní efekt je velmi významný zejména v postkomunistických zemích, které se potýkají s problémy přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku. [5] Malé a střední podniky dle [5] podněcují konkurenci v ekonomice a zdravé podnikatelské prostředí. MSP zvyšují konkurenční tlak a tím nutí i ostatní firmy zvyšovat svou produktivitu, zvyšovat kvalitu, zavádět inovace anebo snižovat náklady. Zvyšování efektivnosti a zavádění inovací v podnicích rovněž vede ke zvyšování konkurenční síly celé ekonomiky. Z toho mají možnost těžit i spotřebitelé, neboť to pro ně znamená, že mohou vybírat ze širšího a kvalitnějšího sortimentu a v některých případech i za nižší ceny. Malé a střední podnikání je také protipólem monopolů. V současné době, která je charakterizována globalizací a existencí nadnárodních korporací, MSP působí proti těmto monopolním tendencím. Navíc MSP jsou díky své velikosti velmi flexibilní a dokážou tak rychleji reagovat na nové požadavky trhu a zákazník, což jim umožňuje lépe uspokojit přání svých zákazníků. MSP působí i v takových tržních oblastech, které nejsou pro velké firmy zajímavé. Např. řada menších obcí a měst jsou závislé na službách poskytovaných takovými podniky. Menší provozovny (drobné obchody, provozovny služeb, restaurace) dotvářejí urbanizaci měst a vesnic, jsou oživením prostoru a udržují či obnovují historickou architekturu. MSP mohou mít podle [5] značný pozitivní vliv i na větší firmy, zejména, co se týče zvyšování efektivnosti a zavádění inovací. V neposlední řadě působí MSP jako subdodavatelé velkých podniků.

3.3 Kvalita podnikatelského prostředí Z regionálního pohledu je potřebné konstatovat, že na dlouhodobý ekonomický rozvoj jednotlivých regionů má významný vliv kvalita podnikatelského prostředí, která spolu s poměrně silným stupněm inercie vytváří základní rámec pro jejich konkurenceschopnost (její vysokou úroveň lze tedy považovat za významný indikátor dlouhodobě úspěšného rozvoje). V podmínkách tržní ekonomiky jsou rozhodující rozvojové vlivy pochopitelně generovány podnikatelským sektorem, který je přirozeným nositelem „tržní reflexe“ rozvojového potenciálu území. [4] Pro region a jeho rozvoj jsou stabilní MSP nezbytné. K posouzení finanční situace těchto podniků nejlépe poslouží důkladné provedení finanční analýzy.

12

4 Finanční analýza 4.1 Úvod do finanční analýzy Jádrem finančního řízení je podle [3] finanční rozhodování. Finanční rozhodování však předpokládá dobrou znalost řízeného jevu a jeho souvislostí s jinými jevy, zhodnocení dostupných informací, zvážení rizik a nejistot. Studium souvislostí mezi úlohami finančního rozhodování na straně jedné a potřebou analýz pro naplňování takových úloh na straně druhé určuje a objasňuje smysl a podstatu finančních analýz v nejširším slova smyslu. Na základě finančně-účetních informací obsažených především v účetních výkazech byla postupně vybudována metodická koncepce „ukazatelové analýzy“ (ratio analysis), jež se stala základem současného přístupu k analýze finančního stavu podniku. [7] Účelem podnikání je zisk. Energií, která podnik pohání je kapitál. Ten má již dávno známou unikátní schopnost rozšířené produkce – produkovat více, než je do něj vloženo. Podnik potřebuje kromě energie i řízení, které zajišťuje jeho efektivní využití, stejně jako využití vloženého kapitálu, diagnózu stavu a včasná preventivní opatření a případně i modernizaci. Záznamy o chodu podniku jsou zachyceny v běžném účetnictví a souhrnně pak v účetních výkazech. Vytěžit z výkazů a dalších zdrojů informací, posoudit zdraví podniku a jeho slabiny a připravit podklady pro potřebná řídící rozhodnutí – toť hlavní úkol finanční analýzy. [1] Účelem analýzy finančního stavu je dle [7] především vyjádřit pokud možno komplexně finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit některou ze složek finanční situace (rozbor zadluženosti, rozbor rizik platební neschopnosti atd.). Pravidelné provádění finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Jsou-li včas rozpoznány signály nastupující finanční krize, která je mnohdy provázena problémy výrobními a odbytovými, je možno předejít pozdější celkové krizi podnikatelské jednotky. Je však třeba vzít v úvahu, že finanční analýza je pouze prostředkem k poznání stavu podniku, není prostředkem ke změně tohoto stavu. Nelze očekávat, že pouhé užití metod finanční analýzy přinese očekávané výsledky. Bez kvalifikovaného a komplexního ekonomického posouzení a správné interpretace jsou výsledky finanční analýzy bezcenné, dokonce lze na základě jejich chybné interpretace přijmout nevhodná rozhodnutí ve finančním řízení firmy a tím prohloubit její finanční problémy. [3]

13

4.2 Uživatelé finanční analýzy Podle [3] je z pohledu uživatelů výsledků finanční analýzy možné rozdělit ji do dvou oblastí: Externí finanční analýzu, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací Interní finanční analýzu, při které jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje z informačního systému podniku Mezi externí a interní uživatele finanční analýzy jsou dle [3, 7], řazeni: Externí uživatelé Obchodní partneři firmy – zahrnují jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Prostřednictvím finanční analýzy si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv. Banky, příp. jiní věřitelé – sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu. Jejich cílem je zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků, a zda je firma schopna dostát svých závazků včetně úroků. Držitelé dluhopisů podniku – zajímají se zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost. Investoři – rozhodují se, do kterého podniku vložit svůj kapitál. Zajímají se především o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, včetně míry rizika a míry zhodnocení vloženého kapitálu. Konkurenční firmy – využívají získané informace pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu. Stát a jeho orgány – tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě i pro statistické účely. Dalšími důvody zájmu o finančně-účetní data podnikatelských jednotek jsou kontroly podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finanční výpomoci, získání přehledu o finančním stavu podniků se státní zakázkou. Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku – prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy.

14

Burzovní makléři Interní uživatelé Majitelé firmy – finanční analýzou si ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a efektivně využívány. Manažeři firmy – informace užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Tyto informace umožňují vytvoření zpětné vazby mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Kromě využití těchto informací pro řídící účely jsou manažeři často zainteresováni na finančních výsledcích podniku prostřednictvím prémiových smluv. Zaměstnanci podniku – mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením.

4.3 Kroky finanční analýzy Finanční analýza dle [10] zpravidla zahrnuje tyto kroky: 1. agregace ukazatelů rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow 2. analýza absolutních ukazatelů, a to v čase, pomocí indexů řetězových a bazických, popř. odvození trendů regresní a korelační analýzou nebo pomocí grafů 3. analýza výkazů sestavených v procentním vyjádření, a to v čase i mezipodnikově (benchmarking) 4. výpočet poměrových ukazatelů (ratios = koeficient) 5. výpočet poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza, nazývaná též sektorová analýza), se standardními nebo prahovými hodnotami (prahu, obvykle čísla 0 nebo 1 by podnik neměl dosáhnout), s konkurenčními podniky nebo s nejlepším podnikem v oboru 6. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (základ finančního hodnocení podniku) 7. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (systém Du Pont, pyramidová soustava ukazatelů) 8. výpočet a hodnocení dalších ukazatelů 9. aplikace specifických postupů (modely predikce finanční tísně apod.) 10. návrh na opatření (analýza odhaluje slabá a silná místa ekonomiky podniku a slouží tak jako podklad pro finanční řízení, plánování a prognózování)

15

4.4 Ukazatele Podle [3] tvoří ukazatele, které jsou při provádění finanční analýzy užívány tyto skupiny: Ukazatele absolutní Ukazatele rozdílové Ukazatele poměrové Ukazatele pružnosti Ukazatele absolutní Bývají označovány též jako ukazatele stavové, jsou vyjádřením položek účetních výkazů. Znamená to, že přenášejí informaci o rozsahu podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, přičemž měrnou jednotkou jsou peníze. Ukazatele rozdílové Vyjadřují rozdíl dvou ukazatelů absolutních. Jejich typickým příkladem je zisk nebo čistý pracovní kapitál. Ukazatele poměrové Vyjadřují poměr dvou ukazatelů absolutních. Jsou nejpoužívanějším typem ukazatelů ve finanční analýze. Důvod jejich širokého použití byl dříve uveden. Dále také umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních charakteristikách podniku, umožňují provádět časové srovnání, průřezové a srovnávací analýzy a posuzovat zařazení podniku do určité třídy. Ukazatele pružnosti Jsou poměrem relativních přírůstků. V čitateli ukazatele je relativní přírůstek závislé veličiny a ve jmenovateli relativní přírůstek nezávislé veličiny. Tyto ukazatele vyjadřují, o kolik se změní závislá veličina, jestliže se nezávislá veličina změní o 1 %. Jsou používány zpravidla pro analýzu některých specifických jevů. Hlavní důraz musí být kladen na vypovídací schopnost ukazatelů, jejich vzájemné vazby a závislosti a způsob jejich interpretace.

4.5 Zdroje finanční analýzy Finanční analýza se ve většině případů spoléhá na veřejně dostupné údaje a nebo na údaje, které společnost poskytne. Kromě různých tiskových zpráv se jedná zejména o výroční zprávu společnosti, případně alespoň finanční výkazy, pokud podnik výroční zprávu nezveřejňuje. [8]

16

Informace z podnikového účetnictví jsou základním a výchozím zdrojem informací zejména pro interní finanční analýzu. I když pro potřeby interních analýz by bylo přínosnější přebírání vstupních výdajů přímo ze zůstatků jednotlivých účtů účtové osnovy, což by poskytlo podklady pro detailnější poznání příčin probíhajících jevů, jsou zpravidla vstupní údaje přebírány z účetních výkazů finančního účetnictví podniku za sledované období. [3] Jak uvádí [9], jsou při finanční analýze nejčastěji zpracovány údaje zachycené v podnikových účetních výkazech, které obsahují velké množství informací. Dobře zpracované účetnictví poskytuje ve výkazech pravdivé informace o stavu majetku firmy, o zdrojích, ze kterých byl majetek pořízen a o finanční situaci firmy. Tyto informace jsou v peněžním vyjádření obsaženy ve výkazech: Rozvaha Výkaz zisku a ztrát Výkaz cash flow Rozvaha zachycuje majetek firmy ze dvou hledisek. Na straně aktiv je uvedeno z jakých položek se skládá celkový majetek firmy, tj. hledisko konkrétních forem majetku (software, pozemky, zásoby, pohledávky atd.). Na straně pasiv je uvedeno, jak byly konkrétní formy majetku pořízeny, zda z vlastního nebo cizího kapitálu. To je tzv. hledisko zdrojů krytí majetku. Dle [10] by měla být konstrukce rozvahy taková, aby přehledně ukazovala, co podnik vlastní, tj. strukturu majetku podniku, z jakých zdrojů svůj majetek pořídil, jaká je jeho finanční situace, stupeň jeho zadlužení a likvidity aj. Porovnání dvou rozvah za dva po sobě jdoucí roky umožňuje zjistit, jak se finanční situace vyvíjí. Mimořádné rozvahy se sestavují při zvláštních příležitostech (např. při fúzi, rozdělení podniku, likvidaci). Výkaz zisku a ztrát podrobně zachycuje tvorbu hospodářského výsledku za běžné účetní období. Hospodářský výsledek je zde členěn na provozní, finanční a mimořádný hospodářský výsledek. Výkaz je obrazem činnosti podnikatelské jednotky z hlediska výnosů a na ně vynaložených nákladů. Struktura Rozvahy i Výkazu zisku a ztrát je závazně upravena právní normou. Výkaz cash flow zachycuje příjmy peněz a jejich výdaje v závislosti na hospodářských operacích podnikatelské jednotky. Výkaz je sestavován podnikatelskými jednotkami, které mají ze zákona povinné ověření roční účetní závěrky auditorem a povinně zveřejňují údaje z této závěrky. Výkaz zachycuje:

17

o

stavy peněžních prostředků firem na počátku účetního období,

o

stavy peněžních prostředků firem na konci účetního období,

o

tvorbu a užití peněžních prostředků podnikatelskými jednotkami v průběhu účetního období,

o

kde byly tyto peněžní prostředky vytvořeny, kým a jak byly použity. [9]

4.6 Členění finanční analýzy Dle přístupu se obvykle rozlišují dva druhy hodnocení finanční situace podniku. Fundamentální analýza Podle [1] jsou to rozbory založené na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy, na zkušenosti odborníků – nejen pozorovatelů, ale často i přímých účastníků ekonomických procesů – a na jejich subjektivních odhadech i na citu pro situace a jejich trendy. Tato analýza zpracovává údaje spíše kvalitativní, a pokud využívá kvantitativní informaci, odvozuje zpravidla své závěry bez použití algoritmizovaných postupů. Rozbory mohou dle [9] provádět pouze zkušení pracovníci, kteří bývají většinou přímo zapojeni do analyzovaných procesů. Technická analýza Jak uvádí [1], jedná se o použití matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným (kvalitativním) ekonomickým posouzením výsledků. Při finančních analýzách podniků jsou uplatňovány zejména metody technické finanční analýzy, které jsou dále členěny z různých hledisek. Informační potenciál ukazatelů lze využít teprve jejich srovnáváním s jinými hodnotami. Podle způsobu srovnávání hodnot ukazatelů je dle [3] možno metody finanční analýzy rozdělit na: Prostorovou analýzu - založena na srovnání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami stejných ukazatelů v jiných, konkurenčních podnicích. Trendovou analýzu - vychází ze srovnání hodnot ukazatelů v čase. Základní výhodou časového srovnání je možnost zachycení kladných a záporných vývojových tendencí uvnitř podniku a na základě jejich poznání vytvářet, případně korigovat již přijatá řídící rozhodnutí. Srovnání s plánem - založeno na porovnání skutečně dosažených hodnot ukazatelů s hodnotami vypočtenými na základě plánovaných vstupních údajů.

18

Srovnání s odhadem experta - vychází z odhadu zkušeného analytika a jeho subjektivních představ o tom, jaké by měly být optimální hodnoty ukazatelů v daném podniku. Dalším základním hlediskem pro členění metod technické finanční analýzy vychází z používaných matematických postupů. Metody jsou dle [3] členěny na: Elementární metody Vyšší matematicko-statistické metody

4.7 Základní členění elementárních metod finanční analýzy Dle [1, 3] je možné členit elementární metody finanční analýzy takto: Analýza absolutních (stavových) ukazatelů o

Horizontální analýza

o

Vertikální analýza

Analýza rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů o

Analýza ukazatelů rentability

o

Analýza ukazatelů aktivity

o

Analýza ukazatelů zadluženosti

o

Analýza ukazatelů likvidity

Analýza pyramidových soustav ukazatelů Predikce finanční tísně podniku 4.7.1 Analýza absolutních ukazatelů 4.7.1.1 Horizontální analýza Ve finančních účetních výkazech, které obsahují údaje běžného roku i údaje z předcházejících let, je možné zkoumat průběh změn a odhalovat dlouhodobé trendy významných finančních položek. Porovnávání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, a proto hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů. [1] Horizontální analýza využívá absolutních a rozdílových ukazatelů. Zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Procentní změny jednotlivých položek vycházejí z absolutních změn, zjištěných jako rozdíl dvou hodnot v čase [3]:

19

Procentní změna je elativním vyjádřením změny absolutní:

4.7.1.2 Vertikální analýza Bývá též nazývána procentní analýzou. Při této technice rozboru se dle [1] pracuje v jednotlivých letech od shora dolů, nikoli napříč jednotlivými roky. Podle [3] vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor Výkazu zisku a ztrát. Její použití je výhodné pro srovnání údajů v účetních výkazech v delším časovém horizontu i pro srovnání podniku s jinými podniky v daném oboru či pro srovnání s odvětvovými průměry. Výsledky této analýzy mohou sloužit i při sestavování finančních plánů. Významnou výhodou vertikální analýzy je dle [1] její nezávislost na meziroční inflaci a z toho vyplývající srovnatelnost výsledků analýzy z různých let. 4.7.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele sloužící analýze a řízení finanční situace podniku se označují jako finanční fondy nebo též fondy finančních prostředků. [1] 4.7.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál je nejčastěji užívaným typem rozdílových ukazatelů. Ukazatel je výjimečný tím, že bezprostředně souvisí s běžným, krátkodobým financováním – tedy v podstatě financováním oběžného majetku. Umožňuje v oběžných aktivech výstižněji oddělit část finančních prostředků, která je určena na brzkou úhradu krátkodobých závazků, od té části, která je relativně „volná“ a můžeme ji proto chápat jako určitý „finanční fond“. Tento fond finančních prostředků se někdy označuje také jako provozní kapitál. [1]

ČPK je součtem zásob, pohledávek a finančního majetku snížený o ty závazky firmy, které je třeba v blízké budoucnosti uhradit. Řízení pracovního kapitálu je velmi důležité pro přežití společnosti. [9]

20

4.7.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza těchto ukazatelů je podle [3] nejužívanější metodou finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, pomocí kterých jsou postupně zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Poměrové ukazatele bývají dle [1] též označovány jako intenzivní ukazatele. Charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů pomocí jejich poměru. Umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. Jak uvádí [9], na základě rozboru poměrových ukazatelů můžeme: o

analyzovat finanční zdraví firmy

o

srovnat firmu s konkurenty

o

vyhodnotit silné i slabé stránky firmy

o

hledat variantní řešení optimálního vývoje firmy

Za dlouhou dobu využívání poměrových ukazatelů jako metodického nástroje analýzy finančního stavu podniku bylo dle [7] navrženo velké množství ukazatelů, z nichž některé se navzájem liší pouze drobnými modifikacemi. Ukazatele jsou zpravidla sdružovány do skupin. Nejčastěji je uváděno členění na 4 základní skupiny. 4.7.3.1 Analýza ukazatelů zadluženosti Pojmem zadluženost vyjadřujeme skutečnost, že podnik využívá k financování svých aktiv a činností cizí zdroje. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko. [2] Ukazatele zadluženosti, jež bývají dle [3] nazývány také jako ukazatele řízení dluhu, měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Tento ukazatel je podle [1] v podstatě vztahem mezi cizími zdroji na straně jedné a vlastními zdroji na straně druhé. Zadluženost sama osobě nemusí být pouze negativní charakteristikou podniku. V případě, že je podnik finančně zdravý a stabilní, může její růst přispívat k celkové rentabilitě a tím i k tržní hodnotě firmy. Neexistuje ani přímá souvislost mezi zadlužeností a insolventností. Vyšší zadluženost nemusí přivádět podnik do platebních potíží. A naopak i podniky s poměrně nízkým stupněm zadluženosti se mohou dostávat do platebních potíží. [1] K hodnocení zadluženosti podniku je užíváno několik ukazatelů, které jsou odvozeny od údajů v účetním výkazu Rozvaha. Při analýze zadluženosti jsou nejdříve porovnány vybrané rozvahové položky a zjišťuje se rozsah financování aktiv podniku cizími finančními zdroji. [3]

21

Celková zadluženost Tento ukazatel bývá dle [1] nazýván též ukazatelem věřitelského rizika. S jeho růstem roste totiž i riziko, že věřitelé o investovaný kapitál přijdou, protože podnik se následkem nadměrného zadlužení dostane do finanční tísně. Do celkových závazků v tomto ukazateli jsou, jak uvádí [3], zahrnuty závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů, které jsou v účetním výkazu Rozvaha sledovány odděleně.

Dlouhodobá a krátkodobá zadluženost Dalšími využívanými ukazateli zadluženosti, jak uvádí [3] jsou:

Míra samofinancování Doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti je dle [3] ukazatel míra samofinancování:

Tento ukazatel vyjadřuje dle [2] proporci, v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Využívá se při hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá považován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Součet hodnot ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování je podle [3] roven 100 %. Finanční páka Převrácená hodnota míry samofinancování bývá podle [3] označována jako finanční páka:

Finanční páka má velký význam při hodnocení výnosnosti podniku prostřednictvím pyramidových soustav ukazatelů. [3]

22

Úrokové krytí Každý dluh, jak uvádí [7], zatěžuje podnik úrokovými náklady, a proto se zadluženost hodnotí i z hlediska úrokového zatížení. Ukazatel úrokového krytí bývá nejčastěji definován takto:

Ukazatel informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Podkapitalizování Nedostatečné využívání dlouhodobých finančních zdrojů může vést k podkapitalizování podniku. Podkapitalizování je stav, které nastává tehdy, nemá-li firma dostatek dlouhodobých zdrojů ke krytí dlouhodobého majetku. Tento jev je dle [3] sledován pomocí ukazatele podkapitalizování:

4.7.3.2 Analýza ukazatelů likvidity (platební schopnosti) Trvalá platební schopnost je jednou ze základních podmínek úspěšné existence podniku v podmínkách trhu. V souvislosti s platební schopností je možné setkat se s pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. [2] Solventnost je obecná schopnost podniku získávat prostředky k úhradě svých závazků. Je relativním přebytkem hodnoty aktiv nad hodnotou závazků podniku. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit své splatné závazky. Likvidnost vyjadřuje schopnost majetku transformovat se do peněžní podoby. Čím větší schopnost transformace podnik má, tím je likvidnější. [3] Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity je klasickým ukazatelem užívaným při analýze platební schopnosti. Tento ukazatel ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby všechna svá oběžná aktiva proměnil v daném okamžiku v hotovost. [2] Informace již poskytuje tento ukazatel, je dle [3] důležitá především pro krátkodobé věřitele podniku, kterým nastiňuje, do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou majetku, neboť věřitelé podstupují určité riziko, že jim nebudou závazky splaceny.

23

Pohotová likvidita Tento ukazatel poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky. Při výpočtu jsou v pohotových oběžných aktivech zahrnuty pouze peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. Pro zvýšení vypovídací schopnosti ukazatele je vhodné upravit pohledávky o nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti. [3] Je užitečné sledovat především vývoj hodnoty ukazatele v čase. Všeobecně bývá považován za mnohem praktičtější než ukazatel běžné likvidity. [2]

Hotovostní likvidita Do výpočtu tohoto ukazatele jsou zahrnuty peníze v hotovosti, na běžných účtech bank, termínované vklady se splatností do 3 měsíců krátkodobý finanční majetek. Nedostatkem ukazatele je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. [3]

4.7.3.3 Analýza ukazatelů aktivity Tyto ukazatele bývají, jak uvádí [7], souhrnně nazývány ukazatele relativní vázanosti kapitálu ve formách aktiv krátkodobých i dlouhodobých. Jejich funkcí je dle [3] měřit, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. V případě, že má podnik aktiv více než je účelné, vznikají mu tím zbytečné náklady, což má za následek nízký zisk. V opačném případě, kdy jich má podnik málo, přichází tak o tržby, které by mohl získat. Podle [2] bývá nejčastěji sledován obrat zásob, obrat pohledávek a obrat stálých aktiv, který se týká především hmotného investičního majetku, jež jsou příčinnými ukazateli obratu celkového majetku. [2] Ukazatele aktivity čerpají dle [3] vstupní údaje z Rozvahy i Výkazu zisku a ztrát. Mají buď podobu rychlosti obratu, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná složka majetku ve sledovaném období přemění v peněžní prostředky, nebo mohou mít podobu doby obratu, která vyjadřuje, jak dlouho přeměna trvá.

24

Obrat celkových aktiv Ukazatel bývá označován rovněž jako produktivnost vloženého kapitálu a měří efektivnost využití veškerých aktiv podniku. [3] Podle [2] vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při dané úrovni tržeb a jak rychle je podnik schopen otáčet vložený kapitál.

Obrat dlouhodobého hmotného majetku Tento ukazatel měří efektivnost a intenzitu využívání zejména budov, strojů a zařízení. Je stanoven jako poměr tržeb k dlouhodobému hmotnému majetku (DHM) v zůstatkové ceně. Vyjadřuje, jakou částku tržeb vyprodukovala 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku. [2]

Obrat zásob Výsledkem výpočtu tohoto ukazatele je absolutní číslo, které udává, kolikrát se přemění zásoby v ostatní formy oběžného majetku až po opětný nákup dalších zásob. [2] Pro podnik jsou dle [3] nadbytečné zásoby nežádoucí, představují investici s nízkým či nulovým výnosem. Pokud je ukazatel ve srovnání s odvětvovým průměrem vyšší, znamená to, že podnik nemá zbytečné zásoby, které nemusí nadbytečně financovat.

Obrat pohledávek Ukazatel vyjadřuje, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky. Čím rychlejší tento obrat je, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a peníze může využívat na své další potřeby. [3, 2]

Doba obratu zásob Pomocí tohoto ukazatele je možné vypočítat, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ukazatel je považován za ukazatel intenzity využití zásob. Obecně platí, že čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lépe. [2]

25

Doba obratu pohledávek Ukazatel vyjadřuje, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek, tedy za jak dlouhou dobu jsou pohledávky v průměru spláceny. [2]

Doba obratu závazků Pomocí tohoto ukazatele kontroluje firma svoji platební morálku. Je jím stanovena průměrná doba, která uplyne mezi nákupem zásob a externích výkonů a jejich úhradou. [3]

4.7.3.4 Analýza ukazatelů rentability Pojem rentabilita bývá užíván pro vyjádření vztahu mezi vloženými prostředky a efektem činnosti, do které byly prostředky vloženy. [9] Rentabilita, neboli výnosnost vloženého kapitálu je dle [2] měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku užitím investovaného kapitálu. Tyto ukazatele jsou podle [3] zobrazením kombinovaného vlivu ukazatelů zadluženosti, platební schopnosti a aktivity na výsledky hospodaření podniku. Dle [3] jsou obvykle užívány tyto tři základní ukazatele rentability: rentabilita celkového vloženého kapitálu rentabilita vlastního kapitálu rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA – Return on Assets) Tento ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podniku. Odráží výnosnost celkového kapitálu bez ohledu na jeho původ, zda je vlastní či cizí. Částka celkového vloženého kapitálu zde není převzata ze zdrojové části rozvahy, ale z části, v níž jsou vykazována aktiva podniku. [2] Vypočtený poměr udává dle [9], kolik Kč zisku připadá na 1 Kč majetku vloženou do výrobního procesu.

26

Z

– zisk po zdanění

U

– úrok z použitých úvěrů

d

– sazba daní z příjmu

CA – celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on Equity) Tento ukazatel hodnotí výnosnost kapitálu vloženého vlastníky. Díky výpočtu ukazatele mohou investoři zjistit, zda reprodukce jejich kapitálu probíhá s náležitou intenzitou a odpovídá riziku investice. [7] Zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být dle [2] takové, aby pokrývalo obvyklou výnosovou míru a rizikovou prémii. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než míra výnosu z investic do státem garantovaných dluhopisů.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE – Return on Capital Employed) Tento ukazatel umožňuje zhodnotit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Ukazatel bývá často využíván pro mezipodnikové srovnání. [3] Podle [9] jím hodnotíme význam dlouhodobého investování na základě určení výnosnosti vlastního kapitálu spojeného s dlouhodobými cizími zdroji.

Z

– zisk po zdanění

U


d


CA – celková aktiva DZ

– dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů

VK – vlastní kapitál

4.7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Tyto soustavy ukazatelů slouží k odhalení příčin vývoje finanční situace podniku. Při analýze jsou užity syntetické ukazatele, které zobrazují komplexně procesy probíhající v podniku a ovlivňují jeho finanční situaci. Tyto požadavky splňují ukazatele rentability. [3] 4.7.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Prvním krokem při analýze pyramidových soustav ukazatelů je rozklad ROA.

27

Ziskovost tržeb

×

Obrat celkových aktiv

ZUD – zisk před úroky a daněmi CA – celková aktiva Z

– zisk

U


d


Tento rozklad syntetických ukazatelů na ukazatele dílčí je také označován jako Du Pont analýza podle chemické nadnárodní společnosti, která začala tuto analýzu provádět. [2] Z tohoto rozkladu ROA je zřejmé, že se na rentabilitě celkového kapitálu podílí dva faktory, kterými jsou ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Ziskovost tržeb bývá též označována jako zisková marže. Tento ukazatel pojednává o úspěšnosti produktů na trhu a efektivnosti využívání vstupů do výroby. Nízká úroveň ukazatele poukazuje na nedostatky ve vedení podniku. Dlouhodobá vysoká úroveň ukazatele ve srovnání s obdobnými podniky na trhu, může předznamenávat problémy s konkurenčními podniky a může si ji tedy dovolit pouze firma s monopolním postavením. [3] Druhý ukazatel, kterým jsou tržby v poměru k celkovým aktivům, vyjadřuje schopnost podniku zajišťovat investice do aktiv při dané úrovni tržeb, a jak rychle dovede otáčet vložený kapitál. Podnik může dosahovat rentability různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratu kapitálu. [2] 4.7.4.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) je možné rozložit na součin tří ukazatelů, kterými jsou čistá ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem (finanční páka). [2]

28

Čistá ziskovost tržeb × Obrat celkových aktiv × Finanční páka

Pojem finanční páka je odvozen ze souvislostí mezi výnosností celkového a vlastního kapitálu. Finanční páka je chápána jako možnost zvýšení rentability vlastního kapitálu prostřednictvím zvýšení zadluženosti. Rozklad ROE upozorňuje na to, že zvyšování zadluženosti nemusí být vždy negativním jevem. [2, 3] Finanční páka dle [9] také vyjadřuje fakt, že je-li úrokové zatížení cizího kapitálu nižší než rentabilita celkového kapitálu, roste rentabilita vlastního kapitálu a pro podnik je žádoucí zisk levného cizího kapitálu. 4.7.5 Predikce finanční tísně podniku Finanční tíseň je takový finanční stav, kdy podnik vykazuje vážné platební potíže, které mohou být vyřešeny pouze radikální změnou jeho činnosti nebo struktury. Finanční tíseň je opakem finančního zdraví podniku. [7] Je důležité předvídat budoucí finanční problémy podniku a k tomu slouží systémy včasného varování. Dle [3] je možné nejpoužívanější modely rozdělit do dvou základních skupin, kterými jsou: bonitní modely bankrotní modely 4.7.5.1 Bonitní modely Modely vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy. Na základě těchto hodnot jsou podniky zařazovány do bonitních tříd. Do skupiny bonitních modelů jsou dle [3] řazeny: o

Kralickův test

o

Tamariho model

o

Argentiho model

29

4.7.5.2 Bankrotní modely Jak uvádí [3], vycházejí z možnosti rozeznání finančních problému dle různých varovných signálů dříve, než se samotné problémy plně projeví. Takové predikce jsou dle [7] založeny na dvou druzích modelů, a to jednorozměrných a vícerozměrných modelů. Jednorozměrné modely se snaží najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala dobře odlišovat podniky s možností ocitnutí se ve finanční tísni od těch ostatních. Vícerozměrné modely jsou založeny na konstrukci modelu složeného z více jednoduchých charakteristik, kterým jsou obvykle přiřazovány různé váhy. Nevýhodou jednorozměrných modelů je podle [3] skutečnost, že podniky mohou být zařazovány střídavě mezi finančně bezproblémové a problémové na základě toho, který ukazatel je momentálně rozhodující pro hodnocení jejich finanční situace. Altmanův Z-score model Tento model je nejznámějším ze skupiny vícerozměrných modelů predikce finanční tísně podniku. Z-score model vznikl na základě diskriminační analýzy. Profesor financí Altman využil pro hodnocení údaje podniků, které během následujících pěti let zbankrotovaly i těch, které prosperovaly. Zpočátku využíval pro hodnocení 22 poměrových finančních ukazatelů, jež byly později zredukovány na 5. Původních 5 ukazatelů bylo pro využití v podmínkách České republiky později rozšířeno na 6 ukazatelů. [3]

x1=pracovní kapitál/aktiva celkem (pracovní kapitál=oběžná aktiva-krátkodobé závazky) x2=nerozdělený zisk/aktiva celkem (nerozdělený zisk=zisk po zdanění-dividendy) x3=zisk před zdaněním a úroky/aktiva celkem x4=účetní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota cizího kapitálu x5=tržby/celková aktiva Podle [3] jsou na základě výsledků podniky zařazeny do jedné ze tří skupin. Z >2,90

podnik s dobrou finanční situací

Z 1,20−2,90

podnik s nevyhraněnou finanční situací

Z <1,20

podnik se špatnou finanční situací, směřující k bankrotu

Index důvěryhodnosti českého podniku (index IN) Tento model byl vytvořen v podmínkách České republiky. Sestavili jej finanční analytikové Neumaierovi, kteří vycházeli z českých účetních výkazů a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. V modelu je zahrnuto 6 vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. [3]

30

x1=aktiva celkem/cizí zdroje x2=zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky x3=zisk před zdaněním a úroky/aktiva celkem x4=výnosy celkem/aktiva celkem x5=oběžná aktiva/krátkodobé cizí zdroje x6=závazky po lhůtě splatnosti/výnosy U indexu IN95 jsou váhy v1, v3, v4 a v6 jsou stanoveny různě pro jednotlivá odvětví. Dle [3] je pro zařazení podniku v rámci celé ČR stanovena rovnice takto:

Při hodnocení finanční situace podniku indexem důvěryhodnosti (IN95) jsou na základě zjištěných výsledků podniky roztříděny dle intervalů, které [10] uvádí takto: IN95 ≥2

podnik s dobrou finanční situací, finančně zdravý

IN95 ≤1

podnik se špatnou finanční situací

IN95 1−2

podnik s nejasnou finanční situací, může mít problémy

Po indexu IN95 následují různé modifikace přes indexy IN99, IN01 po nejnovější variantu, kterou je index IN05. V práci bude využito indexu IN05, jehož vzorec je dle [12] uváděn takto:

Výpočty pro ukazatele x1, x2, x3, x4, x5 jsou shodné s výpočty u indexu IN95. Na základě výsledků jsou podniky roztříděny podle [12] do těchto intervalů: IN05 >1,6

finančně zdravý podnik

IN05 0,9−1,6

podnik s nejasnou finanční situací

IN05 <0,9

podnik se špatnou finanční situací

Tyto metody slouží pouze k ověření správnosti našeho finančního hospodaření v jednotlivých oblastech, nemohou nahrazovat komplexní finanční analýzu. [3]

31

5 Charakteristika podniku a regionu 5.1 Profil společnosti ŠIMEK 96, spol. s r.o. Společnost ŠIMEK 96, spol. s r. o. působí ve svém oboru v Brně již od roku 1994, kdy působila firma ŠIMEK jako fyzická osoba. V roce 1996 se transformovala ve společnost s ručením omezeným ŠIMEK 96. Hlavními oblastmi, ve kterých podnik působí a poskytuje služby svým klientům, jsou: Správa nemovitostí Správa družstevních bytů Výroba tepla Autodoprava Úklidové práce Údržba zeleně Výklidové práce Podnik

zajišťuje

koordinaci

prací

materiálové

zabezpečení

poskytovaných

služeb

prostřednictvím dvou provozoven v Brně, a to na ulici Herčíkova pro správu nemovitostí a na ulici Dornych pro služby a údržbu majetku. V současnosti podnik zaměstnává 46 zaměstnanců. Základní kapitál společnosti činil 500 000 Kč. Hlavním cílem společnosti je zvyšování kvality služeb se zaměřením na zákazníka. Podnik se snaží zlepšovat kvalitu zaměřením se na zvýšení úrovně kontroly a přezkoumání všech činností ve smyslu současných standardů. Mimo jiné je významnou složkou řízení společnosti také environmentální politika a politika jakosti. Podnik se snaží o neustále zdokonalování svého Environmentálního manažerského systému v souladu s novými poznatky z oblasti ochrany životního prostředí. Dále podnik využívá systém jakosti dle ISO 9001. Místem působnosti sledovaného podniku je město Brno. Firma působí v Brně již od svého vzniku a za 18 let svého zdejšího působení se jí podařilo pokrýt značnou část trhu v oblasti svého působení.

5.2 Profil regionu Podle zákona o obcích č. 128/2000 Sb. je Brno statutárním městem. Je členěno na 29 městských částí. Zastupitelstvo města je nejvyšším orgánem samostatné působnosti a v městských částech jsou to tamní zastupitelstva. V čele magistrátu města Brna stojí primátor. [15]

32

Brno je správním střediskem Jihomoravského kraje. V centru kraje tvoří samostatný okres Brno-město. Brno se nachází v nadmořské výšce 190–479 m. Katastrální výměra okresu Brnoměsto je 230 km2 a koncem roku 2010 zde žilo 371 371 obyvatel. [16] Město je mimo jiné centrem české justice, sídlem orgánů s celostátní kontrolní působností a řady dalších významných institucí. Sídlí zde třináct univerzit a vysokých škol s 33fakultami. Město je mezinárodní křižovatkou dálnic, což ho dělá dobře dopravně dostupným. V Brně je také možnost železniční dopravy, letecké dopravy a je zde také stále se rozšiřující síť cyklostezek. [15] V roce 2011 zde byla míra registrované nezaměstnanosti 8,15 %. Je zde evidováno 120 571 ekonomických subjektů. [16]

33

6 Cíl a metodika práce 6.1 Hlavní a dílčí cíle Hlavním cílem práce je zhodnocení finanční situace zvoleného podniku v letech 2006 až 2010 a vyjádření vlivu podniku na region, ve kterém působí s ohledem na zjištěné ekonomické výsledky. Hlavního cíle práce bude dosaženo prostřednictvím cílů dílčích, kterými jsou: 1) Zpracování literární rešerše k tématu práce a stanovení vhodné metodiky; zvolení relevantních ukazatelů; sběr potřebných informací. 2) Provedení finanční analýzy podniku. 3) Zhodnocení finanční situace na základě skutečností zjištěných finanční analýzou; v případě zjištění nedostatků v hospodaření podniku navržení nápravných opatření. 4) Hodnocení vlivu podnikatelské jednotky na region, ve kterém působí z hlediska dosažených hospodářských výsledků a činnosti podniku.

6.2 Metodika Zpracování literární rešerše předcházelo nastudování odborné literatury. Při volbě relevantních ukazatelů posloužila jako zdroj značného množství ukazatelů odborná literatura, z těchto ukazatelů byly následně vybrány ty, jež budou použity pro hodnocení finanční situace analyzovaného podniku. Informace potřebné pro zpracování práce představují účetní výkazy analyzovaného podniku, které byly předloženy pracovnicí z administrativního úseku analyzovaného podniku. Byly poskytnuty účetní výkazy Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát, a to pro roky 2006−2010. Finanční analýza na základě výše uvedených účetních výkazů byla provedena v následujících krocích: Analýza absolutních ukazatelů o

Horizontální analýza

o

Vertikální analýza

Analýza poměrových ukazatelů o

Ukazatele zadluženosti

o

Ukazatele likvidity

o

Ukazatele aktivity

34

o

Ukazatele rentability

Analýza pyramidových soustav ukazatelů o

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu

o

Rozklad rentability vlastního kapitálu

Modely predikce finanční tísně o

Altmanův model

o

Index důvěryhodnosti podniku

V závěrečném hodnocení budou s využitím předem získaných informací z odborné literatury shrnuty výsledky jednotlivých částí analýzy a v případě potřeby navržena nápravná opatření. S přihlédnutím k výsledkům finanční analýzy a činnosti podniku bude provedeno posouzení vlivu podniku na region, kde působí.

35

7 Vlastní práce 7.1 Analýza absolutních ukazatelů V přílohách č. 4−12 jsou doloženy výsledky horizontální i vertikální analýzy. 7.1.1 Horizontální analýza V rámci horizontální analýzy byly sledovány změny absolutní i relativní u vybraných položek z účetních výkazů Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát. Změny jednotlivých položek byly sledovány vždy oproti předchozímu roku. Analýza Aktiv Vývoj aktiv podniku je zobrazen v grafu č. 1. Na první pohled je patrné, že stav celkových aktiv podniku se v průběhu sledovaného období výrazně měnil. V letech 2006−2008 můžeme sledovat klesající trend. V roce 2008 došlo k poklesu celkových aktiv až na 11 435 000 Kč. Tuto změnu způsobil především pokles položky oběžných aktiv konkrétně krátkodobých pohledávek. V následujícím roce došlo k výraznému navýšení celkových aktiv o 49 %, a to na 17 046 000 Kč. V roce 2010 došlo opět k poklesu celkových aktiv o 15 %. Graf č. 1: Vývoj vybraných položek aktiv podniku (v Kč)

Zdroj: Autorka práce na základě účetních výkazů podniku

Stálá aktiva podniku tedy dlouhodobý majetek, který v prvních třech sledovaných letech narůstal až do roku 2008, kdy představoval 2 387 000 Kč. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu dlouhodobého majetku, a sice o 38 %. Stav stálých aktiv se již v následujícím roce 2010 neměnil. Pokles stálých aktiv v roce 2009 byl doprovázen výrazným nárůstem oběžných

36

aktiv o 112 %, což bylo zapříčiněno především nárůstem pohledávek z obchodních vztahů a nárůstem krátkodobého finančního majetku. Tento jev vystřídal klesající trend položky oběžných aktiv v letech 2006 a 2007. V posledním sledovaném roce oběžná aktiva klesla o 21 %. Položka časového rozlišení měla téměř po celé sledované období klesající trend. Pouze v roce 2010 zde došlo k nárůstu o 23 %. Analýza pasiv Celková pasiva podniku procházela ve sledovaných letech stejným vývojem, jako tomu bylo v případě aktiv. Tento jev je důsledkem nutné rovnováhy mezi aktivy a pasivy podniku. Z grafu č. 2 je možné sledovat měnící se trend cizích zdrojů, který téměř kopíruje trend položky celkových pasiv podniku, což poukazuje na skutečnost, že k navýšení a poklesu celkových pasiv podniku docházelo především prostřednictvím zvyšování a snižování zadluženosti podniku. Cizí zdroje jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky. Po celé sledované období podnik nemá žádné dlouhodobé závazky. Graf č. 2: Vývoj vybraných položek pasiv podniku (v Kč)


Po celé sledované období můžeme pozorovat rostoucí trend vlastního kapitálu podniku. V roce 2009 došlo dokonce k nárůstu této položky o 59 %. K takovému navýšení došlo navýšením vlastního kapitálu, kde především hospodářský výsledek běžného účetního období vzrostl o 365 % a nárůstem krátkodobých závazků, který činil 41 %.

37

Analýza Výkazu zisku a ztrát Výnosy podniku jsou představovány především tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb. V případě analyzovaného podniku jsou to tržby za prodej vlastních služeb, u nichž můžeme sledovat v prvních čtyřech sledovaných letech rostoucí trend s průměrným meziročním růstem o 16 %. Tento trend trvá do roku 2009, kdy hodnota této položky činila 48 427 000 Kč. V následujícím roce došlo k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb o 21%. Tento pokles byl způsoben především dvěma faktory. Prvním z nich byla skutečnost, že podnik přišel o významnou zakázku, kterou byly úklidové práce pro městskou část Brno-střed. Druhým jevem, který ovlivnil tržby podniku, byla změna v zákoně o pozemních komunikacích. Tato změna měla za důsledek přenesení odpovědnosti za zimní údržbu na vlastníka dané komunikace a podnik tak přišel o významné příjmy z této činnosti, na kterou si jej dříve najímala městská správa. Graf č. 3: Vývoj výnosů, nákladů a výsledku hospodaření za účetní období (v Kč)


Náklady jsou tvořeny zejména výkonovou spotřebou. Změny položky výkonové spotřeby odpovídají změnám položky tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Rostoucí trend opět přetrvává do roku 2009 a v roce 2010 byl zaznamenán pokles o 33 %. 7.1.2 Vertikální analýza Při vertikální analýze byly porovnávány jednotlivé položky účetních výkazů ke stanovenému základu. Základem pro posouzení struktury aktiv podniku byla celková aktiva, pro strukturu pasiv to byla celková pasiva. Výkaz zisku a ztrát byl při této analýze rozdělen, položky

38

nákladové a výnosové byly analyzovány zvlášť. Při posuzování struktury nákladů byly základem celkové náklady a v případě výnosů jím byly celkové výnosy. Analýza aktiv Z grafu č. 4, který je vyobrazením struktury aktiv podniku, je na první pohled patrné, že aktiva podniku jsou tvořena převážně oběžnými aktivy. Podíl těchto aktiv byl v prvních třech sledovaných letech bez větších změn a pohyboval se mírně nad 60%. V roce 2009 se podílela oběžná aktiva na celkových aktivech 86%. V roce 2010 došlo k mírnému poklesu oběžných aktiv na 80 %. Jelikož firma není výrobním podnikem, nevlastní žádné zásoby ani materiál a oběžná aktiva podniku jsou tak představována především krátkodobými pohledávkami a krátkodobým finančním majetkem. Graf č. 4: Struktura aktiv podniku (v %)


Co se týče dlouhodobého majetku, jeho podíl na celkových aktivech rostl v letech 2006−2008, kdy v roce 2008 činil jeho podíl dokonce 21 %. V následujícím roce poklesl na 8 % a v roce 2010 představoval dlouhodobý majetek 10 % celkových aktiv podniku. Stálá aktiva podniku jsou tvořena především dlouhodobým hmotným majetkem. Položka časového rozlišení prošla během sledovaných let významnými změnami. V prvním sledovaném roce činila téměř 31 % a v následujících letech její podíl klesal, nejnižšího podílu dosáhla v roce 2009, kdy zastávala 5 % aktiv a v roce 2010 vzrostl její podíl na 7 %.

39

Analýza pasiv Strukturu pasiv podniku znázorňuje graf č. 5, kde je zjevné, jak po celé sledované období rostl podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech podniku, což svědčí o tom, že podnik se snaží snižovat své zadlužení a financovat majetek především z vlastních zdrojů. V roce 2006 činil podíl vlastního kapitálu pouhých 25 %, v následujících letech jeho podíl rostl a v posledním sledovaném roce již dosáhl 72% z celkových pasiv podniku. Na růstu vlastního kapitálu se největší měrou podílel nárůst výsledku hospodaření minulých let. Krátkodobé závazky činily největší podíl pasiv v roce 2006 a postupně s rostoucím financováním činnosti z vlastních zdrojů jejich podíl klesal až na 27 %. Graf č. 5: Struktura pasiv podniku (v %)

Zdroj: Autorka práce na základě účetních výkazů

Cizí zdroje podniku jsou představovány pouze krátkodobými závazky. V případě pasiv tvoří položka časového rozlišení zanedbatelnou část pasiv, která po celé sledované období nedosáhla hodnoty 1 %. Analýza Výkazu zisku a ztrát Co se týká nákladů podniku, největší měrou se na nich podílí výkonová spotřeba, což je pro podnik poskytující služby tohoto typu příznačné. V jednotlivých letech byl podíl této položky téměř stejný, stále se pohybuje okolo 60%, nejvyššího podílu dosáhla v roce 2009, kdy tvořila téměř 61 % a naopak nejnižšího v roce následujícím, kdy klesl její podíl na 55 %. Druhou významnou položkou ve struktuře nákladů jsou osobní náklady, jež jsou tvořeny převážně náklady mzdovými a náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Výnosy podniku pokrývají téměř celé výnosy z výkonů, a to konkrétně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, jen nepatrnou část tvoří tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu.

40

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku tvořily největší podíl na výnosech v roce 2008, a sice 2 %.

7.2 Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál (ČPK) V rámci analýzy rozdílových ukazatelů bylo sledováno, zda firma vytváří čistý pracovní kapitál, který je tvořen částí oběžných aktiv, jež jsou kryty dlouhodobými zdroji. Hodnota tohoto ukazatele by tedy měla přesahovat 0, což znamená, že podnik má čistý pracovní kapitál a je tak splněna podmínka zdravého finančního hospodaření. Graf č. 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu (v Kč)


Na grafu č. 6 můžeme sledovat vývoj čistého pracovního kapitálu společnosti, kde je na první pohled patrný stálý rostoucí trend. Tabulka č. 1: Čistý pracovní kapitál (v Kč)

ČPK

2006 -1 799 000

2007 -712 000

2008 619 000

2009 5 808 000

2010 7 622 000


V prvních dvou sledovaných letech podnik čistým pracovním kapitálem nedisponoval, ukazatel dosahoval záporných hodnot. Od roku 2008 podnik vytváří čistý pracovní kapitál. V roce 2008 tvořil 619 000 Kč. V následujících letech dále narůstal až na hodnotu 7 622 000 Kč, kterou tvořil čistý pracovní kapitál v roce 2010. Podnik tedy v posledních třech sledovaných letech splňuje jednu z podmínek zdravého hospodaření.

41

7.3 Analýza poměrových ukazatelů 7.3.1 Ukazatele zadluženosti V této části bylo zjišťováno, jak podnik využívá k financování své činnosti cizích zdrojů. To jakým způsobem se podílejí cizí zdroje na financování činnosti podniku, zobrazuje graf č. 7. Během sledovaného období narůstala míra samofinancování značným způsobem, což poukazuje na skutečnost, že podnik snižuje svoji zadluženost a zvyšuje podíl financování vlastními zdroji. Graf č. 7: Vývoj podílů míry samofinancování a celkové zadluženosti


Z grafu č. 8 lze vyčíst, jak se vyvíjely jednotlivé ukazatele zadluženosti ve sledovaných letech. Dlouhodobá zadluženost dosahuje po celé sledované období nulových hodnot, protože podnik žádné dlouhodobé závazky nemá, což je jev velmi pozitivní. Celková zadluženost je tak představována pouze závazky krátkodobými, které jsou pro podnik levnější a jejich využívání je tedy výhodnější. Křivka celkové zadluženosti je tedy totožná s křivkou krátkodobé zadluženosti.

42

Graf č. 8: Vývoj celkové, krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti podniku (v %)


Nejvyšší zadluženosti dosahoval podnik v roce 2006, kdy tvořila téměř 75 %. V roce následujícím již došlo k poklesu o necelých 7 %. V letech 2008−2009 se zadluženost příliš neměnila a pohybovala se okolo 54 %. V posledním sledovaném roce došlo k rapidnímu poklesu celkové zadluženosti, a to o téměř 25 %. Tabulka č. 2: Hodnoty ukazatelů zadluženosti

Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost (%) Dlouhodobá zadluženost (%) Krátkodobá zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Finanční páka Úrokové krytí Podkapitalizování

2 006 74,61 − 74,61 25,39 3,94 − 4,06

2 007 68,01 − 68,01 31,69 3,16 − 4,25

2 008 55,27 − 55,27 44,73 2,24 − 2,14

2 009 52,26 − 52,26 44,71 2,10 − 5,52

2 010 27,46 − 27,46 72,36 1,38 − 7,12


Ukazatel úrokové krytí vyjadřuje, jak je podnik zatížen úrokovými náklady. Jelikož podnik nemá žádné úročené cizí zdroje, jeho hospodaření není zatíženo nákladovými úroky, tudíž hodnota tohoto ukazatele nemohla být vypočtena. Podkapitalizování podniku je stav, který nastává při přílišném financování činnosti z krátkodobých zdrojů. Sledujeme jej pomocí ukazatele podkapitalizování, který by měl přesahovat hodnotu 1.

43

Graf č. 9: Vývoj ukazatele podkapitalizování


V případě analyzovaného podniku neklesl po celé sledované období ukazatel pod hranici 1, což svědčí o dostatečné výši dlouhodobých zdrojů ke krytí dlouhodobého majetku. Ve sledovaném období byl kromě roku 2008, kdy byla významně navýšena stálá aktiva, zaznamenán rostoucí trend. 7.3.2 Ukazatele likvidity Tyto ukazatele nás informují o platební schopnosti podniku. Vyjadřují to, jak je podnik schopen hradit své krátkodobé závazky. Hodnoty ukazatelů likvidity, jež byly na v rámci finanční analýzy vypočteny, obsahuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Hodnoty ukazatelů likvidity

Ukazatele likvidity Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2006 0,844 0,844 0,310

2007 0,926 0,926 0,387

2008 1,098 1,098 0,484

2009 1,652 1,652 1,101

2010 2,921 2,921 1,783


Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky, tedy kolikrát je schopen podnik uspokojit své věřitele v případě, že by proměnil svá oběžná aktiva v hotovost. Optimální hodnota ukazatele je 2. Z tabulky je patrné, že této hodnoty dosáhl podnik pouze v roce 2010. Ukazatel pohotové likvidity dosahuje v případě analyzovaného podniku stejných hodnot jako ukazatel běžné likvidity. Je to způsobeno tím, že pro výpočet tohoto ukazatele jsou oběžná aktiva snížena o zásoby, a ty jsou v případě tohoto podniku nulové. Optimální hodnotou je 1−1,5.

44

Ukazatel hotovostní likvidity zahrnuje nejlikvidnější aktivum, kterým je krátkodobý finanční majetek, pojednává tedy o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu. Optimální hodnotou je 0,2−0,5. Podnik se v tomto rozmezí pohyboval v letech 2006−2008. V roce 2009 a 2010 hodnota ukazatele značně přesahuje optimum. Tento stav znamená pro podnik vyšší objem krátkodobého finančního majetku, který by mohl být využíván efektivnějším způsobem. Graf č. 10: Vývoj ukazatelů likvidity


Graf č. 10 zobrazuje vývoj ukazatelů likvidity ve sledovaných letech a je z něj patrné, že podnik po celou dobu zvyšuje svoji platební schopnost. 7.3.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity hodnotí intenzitu využívání majetku podniku, měří, jak efektivně podnik se svými aktivy hospodaří a jaké množství tržeb jsou schopna tato aktiva vyprodukovat. Pro eliminování vlivu nekonzistentnosti aktivních položek při výpočtu byl do vzorců dosazen průměrný stav těchto položek za dvě po sobě jdoucí období. Hodnoty ukazatelů aktivity v jednotlivých letech jsou zobrazeny v tabulce č. 4. Prvním ukazatelem aktivity je obrat celkových aktiv, který vyčíslil počet obrátek majetku v tržbách, tedy kolik Kč tržeb připadá na 1 Kč z celkového vloženého majetku.

45

Tabulka č: 4: Hodnoty ukazatelů aktivity

Ukazatele aktivity Obrat celkových aktiv Obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu zásob (dny) Doba obratu pohledávek (dny) Doba obratu závazků (dny)

2006 2,092

2007 2,336

2008 3,102

2009 3,401

2010 2,424

43,360 − 5,810 2,812 − 62,820 129,800

34,203 − 6,093 3,268 − 59,900 111,690

23,600 − 8,750 4,974 − 41,710 73,382

26,127 − 11,020 6,360 − 33,121 57,390

23,740 − 8,096 5,930 − 45,084 61,550


Hodnoty ukazatele vyjadřují, že nejefektivněji podnik se svými aktivy hospodařil v roce 2009, kdy bylo jednou korunou celkového majetku vyprodukováno téměř 3,5 Kč tržeb. Hodnoty ukazatele měly ve sledovaném období rostoucí trend. Nejnižší hodnoty dosáhl ukazatel v roce 2006, v roce 2008 již přesáhl hodnotu 3 a po dalším nárůstu v roce 2009 došlo ke značnému poklesu, kdy bylo 1 Kč vložených aktiv vyprodukováno již pouze 2,4 Kč tržeb. I tento jev byl důsledkem absence významných zakázek, o které firma v tomto roce přišla. Obrat dlouhodobého hmotného majetku je vyjádřením toho, kolik Kč tržeb vyprodukovala 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku podniku, jež byl firmou vlastněn ve sledovaném roce. Nejvyšší hodnoty dosahoval ukazatel v roce 2006, kdy představoval dlouhodobý majetek pouhých 964 000 Kč. V následujících letech hodnota ukazatele klesala, v roce 2008 kdy 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku vyprodukovala 23,6 Kč, byla hodnota ukazatele nejnižší. V roce 2009 došlo k mírnému nárůstu a v roce 2010 hodnota opět poklesla na 23,7 vyprodukovaných Kč. Dalším ukazatelem, který bývá užíván je obrat zásob. Ten však nemohl být vypočten, protože podnik zásoby ve sledovaných letech vůbec nevytvářel. Ukazatel obrat pohledávek informuje o tom, jak rychle podnik inkasuje své pohledávky a peníze tak může dále využívat. Obdobou obratu pohledávek je obrat závazků, který vyjadřuje, jak rychle je podnik schopen splácet závazky svým věřitelům. Doba obratu pohledávek udává průměrnou dobu, v jaké podnik inkasuje své pohledávky ve dnech. Je tedy žádoucí, aby byla hodnota ukazatele, co nejnižší. V grafu č. 11 je znázorněn vývoj doby obratu pohledávek a doby obratu závazků. Nejdelší průměrná doba inkasování pohledávek byla zaznamenána v roce 2006, kdy činila doba obratu necelých 63 dní. V dalších

46

letech doba postupně klesala a nejlepší platební morálka se projevila v roce 2008. V tomto roce ukazatel vykazoval hodnotu 33,1 dní. Následující rok se stav opět zhoršil a došlo ke zvýšení doby obratu o necelých dvanáct dní. Graf č. 11: Vývoj doby obratu pohledávek a doby obratu závazků (ve dnech)


Na výsledných hodnotách doby obratu závazků, je možné pozorovat, že podnik splácí své závazky daleko pomaleji, než inkasuje své pohledávky. Nejvyšších hodnot dosahoval ukazatel v prvních sledovaných letech. V roce 2006 činila průměrná doba splátky závazků dokonce téměř 130 dní, což bylo v následujícím roce sníženo na 112. I v dalších letech se doba splácení závazků zkracovala. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2009, kdy se podnik nacházel v nejlepší ekonomické situaci za sledované období a byl tak schopen splácet své závazky v průměru za 57 dní. V roce 2010 došlo opět k mírnému zhoršení a doba se prodloužila na 61 dní. 7.3.4 Ukazatele rentability Ukazatele rentability vyjadřují výnosnost vloženého kapitálu, informují podnik o tom, jak jsou vložené prostředky schopny vytvářet zisk. Jsou tedy pro vlastníka podniku velice podstatnou informací. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou zobrazeny v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Hodnoty ukazatelů rentability (v %)

Rentabilita (%) ROA ROE

2006 1,84 7,23

2007 3,93 12,40

2008 5,68 12,69

2009 17,71 37,11

2010 16,08 22,20


47

Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) je vyjádřením celkové efektivnosti podniku. Hodnota ukazatele by měla dosahovat co nejvyšších hodnot. Poměr udává, kolik Kč zisku vytvořila 1 Kč celkového vloženého kapitálu bez ohledu na to, jakého byl původu. Tato rentabilita byla nejnižší v roce 2006, kdy byla její hodnota 1,8 %, tedy 1 Kč celkového vloženého kapitála vytvořila pouhých 0,018 Kč zisku. Stav ukazatele se v následujících letech zlepšoval, ziskovost rostla. Nejvyšší hodnoty vykázal ukazatel v roce 2009. V tomto roce vystoupala ziskovost na 17,7 %, což znamená, že v roce 2009 vytvořila 1 Kč vloženého kapitálu 0,17 Kč zisku. V následujícím roce ukazatel mírně poklesl o 1,5 p. b. Ve sledovaných letech 2006−2010 byl tedy pozorován rostoucí trend, což graficky znázorňuje graf č. 12. Graf č: 12: Vývoj ukazatelů ROA, ROE


Výnosnost vlastního vloženého kapitálu je hodnocena ukazatelem ROE, který vyjadřuje, jak ziskový byl kapitál vložený vlastníky podniku. Nejmenší rentability bylo opět dosaženo v roce 2006, kdy 1 Kč vloženého vlastního kapitálu vytvářela 0,07 Kč zisku. V dalším roce hodnota ukazatele vzrostla na 12,5 %, tuto hodnotu si udržel i v roce následujícím. V roce 2009 však došlo k rapidnímu nárůstu o téměř 24,5 %. I v případě ROE byl rok 2009 nejrentabilnějším, celkově lze však říct, že po sledované období byl, co se týče výnosnosti vlastního kapitálu, zaznamenán rostoucí trend. Dalším ukazatelem rentability, který bývá v rámci finanční analýzy sledován, je ukazatel rentability dlouhodobě investovaného kapitálu. Tento ukazatel posuzuje ziskovost vlastního kapitálu ve spojení s dlouhodobými cizími zdroji. V případě analyzovaného podniku nemohl být ukazatel vypočten, protože podnik neužívá dlouhodobých cizích zdrojů a hodnota ukazatele by tak byla stejná, jako hodnoty ukazatele rentability vlastního vloženého kapitálu.

48

7.4 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Při analýze pyramidových soustav ukazatelů jsou rozloženy dva ukazatele na rentability na součiny dílčích ukazatelů, které se do jisté míry podílejí na jejich vývoji. Cílem je objasnit příčiny vývoje ukazatelů rentability, odhalit, které faktory stály za jejich případným růstem či poklesem. 7.4.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) Ukazatel ROA je možné rozložit na součin ukazatelů ziskovost tržeb a obrat celkových aktiv. Ziskovost tržeb vyjadřuje úspěšnost podniku na trhu a efektivnost využívání vstupů do výkonů. Obrat celkových aktiv vyjadřuje, jak rychle dokáže podnik otáčet celková vložená aktiva. Hodnoty ukazatelů obsahuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Hodnoty jednotlivých ukazatelů pro rozklad ROA

ROA Ziskovost tržeb

Obrat CA

2006 0,02

2007 0,04

2008 0,06

2009 0,18

2010 0,16

0,01 2,00

0,02 2,45

0,02 3,46

0,06 2,84

0,06 2,64


Při rozkladu jsou nejprve vypočteny indexy jednotlivých ukazatelů, které jsou poměrem hodnot dvou po sobě jdoucích období. Tabulka č: 6: Změny ukazatele ROA (v %) 2006/2007

∆ROA

2

2007/2008

2008/2009

1,8

2009/2010

12

-1,6


Dalším krokem je zlogaritmování celé rovnice, převedení na společného jmenovatele a následné vyjádření podílů dílčích ukazatelů na změnu ukazatele ROA. Tabulka č. 7: Podíl dílčích ukazatelů na změně ROA (v %) 2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

Ziskovost tržeb

1,46

0,00

14,28

-0,38

Obrat CA

0,54

1,80

-2,28

-1,22


Jak můžeme vidět v tabulce č. 7, na změnách rentability celkového vloženého kapitálu se ukazatele podílely v průběhu sledovaných let různě, nelze tedy stanovit jednoznačný trend.

49

V roce 2007 se na růstu rentability podílela převážně ziskovost tržeb, v roce následujícím došlo k růstu pouze vlivem zvýšení obratovosti celkových aktiv. Největší změna byla zaznamenána v roce 2009, kdy ji zapříčinil růst ziskovosti tržeb a opačně zapůsobil pokles obratu celkových aktiv. V posledním sledovaném roce byl pokles způsoben převážně snížením obratovosti celkového aktivního majetku. Protože byly příčiny růstu jednotlivých ukazatelů ve sledovaných v letech velmi různorodé, nelze určit vývoj v následujících letech. 7.4.2 Rozklad rentability vlastního vloženého kapitálu (ROE) Ukazatel vyjadřující ziskovost vlastního vloženého kapitálu můžeme rozložit na součin třech ukazatelů. Tři ukazatele podílející se na změnách výsledné ziskovosti určitým dílem jsou ukazatel čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páka. Tabulka č: 8: Hodnoty jednotlivých ukazatelů pro rozklad ROE

ROE Ziskovost tržeb Obrat celkových aktiv

2006 0,07 0,01 2,00

2007 0,12 0,02 2,45

2008 0,13 0,02 3,46

2009 0,37 0,06 2,84

2010 0,22 0,06 2,64

Finanční páka

3,94

3,16

2,24

2,10

1,38

Zdroj: Autorka práce na základě účetních výkazů podniku Tabulka č. 9: Změny ukazatele ROE (v %) 2006/2007

∆ROE

5,17

2007/2008

0,288

2008/2009

2009/2010

24,422

-14,91


Při rozkladu ukazatele ROE postupujeme stejným způsobem, jako tomu bylo v případě rozkladu ROA. Tabulka č. 10: Podíl dílčích ukazatelů na změně ROE (v %) 2006/2007

Ziskovost tržeb

Obrat CA Finanční páka

2007/2008

2008/2009

2009/2010

5,33 1,96

0,00 4,36

30,77 -4,64

0,60 2,24

-2,12

-4,08

-1,71

12,08


Na nárůstu rentability vlastního kapitálu měla v roce 2006 největší podíl ziskovost tržeb, 38% také obrat celkových aktiv a záporně působila finanční páka. Vliv působení finanční páky byl za celé období pouze záporný. Největšího nárůstu dosáhl ukazatel ROE v roce 2009. Tento

50

nárůst byl způsoben výrazným zvýšením ziskovosti tržeb, zatímco obrat celkových aktiv i finanční páka působily záporně.

7.5 Predikce finanční tísně podniku Abychom předešli nečekaným problémům a událostem, které by mohly ohrozit fungování podniku, je nutné neustále kontrolovat finanční zdraví firmy a předvídat případné potíže. K tomu nám poslouží metody predikce finanční tísně podniku. V této práci jsem pro predikci finanční tísně podniku volila modely ze skupiny bankrotních modelů, a to Altmanův Z-score model a Index IN 05. 7.5.1 Altmanův Z-score model Při predikci finanční tísně podniku prostřednictvím Altmanova Z-score modelu bylo nejprve pro jednotlivé roky spočteno pět ukazatelů. Výsledné hodnoty dílčích ukazatelů obsahuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Hodnoty ukazatelů pro výpočet Z-score

Altmanův Z-score model 2006 x1 = ČPK/CA -0,117 x2 = nerozdělený zisk/CA 0,018 x3 = zisk před zdaněním a úroky/CA 0,025 x4 = účetní hodnota VK/účetní hodnota CK 0,340 x5 = tržby/celková aktiva 2,092

2007 -0,051 0,039 0,053 0,465 2,336

2008 0,054 0,057 0,076 0,809 3,102

2009 0,341 0,177 0,219 0,913 3,401

2010 0,528 0,161 0,193 2,635 2,424

Z-score

2,69

3,76

4,85

4,64

2,24


Hodnoty ukazatelů za jednotlivé roky byly následně sečteny. Na základě výsledné hodnoty je podnik zařazen do určité skupiny odpovídající finanční situaci, ve které se podnik právě nachází. Tabulka č. 12: Slovní interpretace výsledků Altmanova Z-score modelu

Hodnocení výsledků Altmanova Z-score modelu Z >2,90 Z 1,20−2,90 Z <1,20

podnik s dobrou finanční situací podnik s nevyhraněnou finanční situací podnik se špatnou finanční situací směřující k bankrotu


51

Z-score analyzovaného podniku dosáhlo nejnižší hodnoty v roce 2006. Hodnotou 2,24 spadal podnik mezi firmy s nejasnou finanční situací. Takové podniky není možné zařadit mezi ty finančně stabilní ani mezi podniky krachující. V následujícím roce hodnota vzrostla, ale stále dosahovala takové výše, aby se dal podnik považovat za finančně zdravý. V roce 2008 již podnik překročil hranici 2,90 a s hodnotou 3,76 se zařadil mezi stabilní a finančně zdravé podniky. Graf č. 13: Vývoj výsledného hodnocení Altmanova Z-score modelu


V dalším roce dosáhl podnik za celé sledované období hodnoty nejvyšší, a sice 4,85. Hodnota poukazuje na to, že podnik zlepšil svoji finanční situaci a upevnil svoji stabilitu, která v posledním sledovaném roce mírně poklesla, ale hodnota 4,64 dokládá stále pevné finanční zdraví. 7.5.2 Index důvěryhodnosti podniku (IN05) Pro kvalitní zhodnocení finanční situace, ve které se podnik nachází, je dobré využít více modelů, abychom mohli výsledky porovnat a zajistili si tak větší výpovědní schopnost výsledného hodnocení. Pro tuto práci byl zvolen Index důvěryhodnosti podniku a konkrétně jeho nejnovější variantu index IN05. Model IN05 zahrnuje výpočet šesti ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. Výsledná hodnota zařazuje podnik do určité kategorie podle finančního stavu, ve kterém se podnik právě nachází. Pro výpočet jednoho z ukazatelů je nezbytnou součástí položka nákladových úroků, které podnik ve sledovaném období nemá. V případě, že by byl využit výpočet i přes absenci nákladových úroků, hodnota indexu by byla velmi vysoká a výsledek by tak byl zkreslený.

52

Pro tuto skutečnost bylo vhodné výpočet indexu IN05 do práce nezařadit. To že firma není vázána nákladovými úroky, je však jev, který můžeme hodnotit pozitivně.

53

8 Diskuze a nápravná opatření 8.1 Diskuze Cílem této práce bylo zhodnocení finanční situace podniku, v případě potřeby navrhnout nápravná opatření a posoudit vliv podnik na region, ve kterém působí s ohledem na finanční stav podniku. Podnik byl analyzován na základě účetních výkazů, jež byly poskytnuty samotnou firmou. Analyzovaným obdobím byly roky 2006−2010. Veškeré vstupní údaje pocházely z účetních výkazů Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát. Celková aktiva podniku v prvních třech letech klesala, až v roce 2009 došlo k významnému nárůstu, který následoval pokles v roce 2010. Nedá se tedy říci, že by se firma snažila o zásadní navyšování svých aktiv. Na změnách této položky se největší měrou podílely změny oběžných aktiv. Výkonová spotřeba podniku stále vzrůstala až do roku 2010, kdy došlo k výraznému poklesu. Tento pokles byl zapříčiněn absencí zakázek, jež byly pro podnik významné. Částečně k této situaci došlo změnou v zákoně o pozemních komunikacích, kterou podnik nemohl ovlivnit. Druhým faktorem, který změnu zapříčinil, bylo, že podnik nezískal zakázku na úklidové práce části města, jež pro něj do té doby znamenaly důležitý zdroj pracovní činnosti a následných tržeb. Tato skutečnost by měla být pro podnik stimulem k dalšímu rozvoji, modernizaci a především zefektivnění práce, které by mohlo vést k následnému snižování cen, jež by ve výběrovém řízení znamenalo konkurenční výhodu. Výnosy i náklady podniku v období 2006−2009 významně narůstaly, až v roce 2010 zde došlo k poklesu. Hospodářský výsledek podniku dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2009. Na tržbách se největší měrou podílí údržba zeleně, a to asi 37%, dále úklidové a vyklízecí práce, které zaujímají okolo 29%. Zbylých 34 % připadá na správu nemovitostí, družstva, výrobu tepla a autodopravu. Podnik tedy poskytuje především služby, jejichž poptávka nepodléhá ekonomické krizi, a proto není možné přisuzovat vinu za pokles hospodářského výsledku současné ekonomické situaci. Odběrateli jsou především státní organizace, konkrétně orgány místní samosprávy. Od roku 2008 podnik vytváří čistý pracovní kapitál, který v následujících letech vzrostl až na 7 622 000 Kč. Podnik tedy disponuje významnou částkou volných prostředků, které mu zůstávají k užívání po úhradě všech běžných krátkodobých závazků.

54

Zadluženost podniku byly nejvyšší na začátku sledovaného období a postupně rapidně klesala až do roku 2010, kdy činila pouhých 28 %. Po celé období byly dluhy podniku pouze krátkodobého charakteru, což je jev velmi pozitivní. Narůstající míra samofinancování značí, že podnik se snaží financovat svoji činnost převážně z vlastních prostředků. V praxi bývá za optimální zadluženost považována 50% míra zadlužení. Takovou zadluženost firma vykazovala v letech 2008−2009. V roce 2010 již byla o 20 % menší. Přehnané financování vlastními zdroji není pro vlastníky příliš žádoucí, kvůli citelnému zdanění může zvyšování financování vlastními zdroji, vést ke snižování výnosnosti vloženého kapitálu. Platební schopnost podniku se ve sledovaných letech zlepšovala, až došlo u všech třech užitých ukazatelů k přesažení optimálních hodnot. Pro věřitele podniku je to stav velmi příznivý a podnik tak činí více důvěryhodným. Značné přesažení optimálních hodnot ukazatele hotovostní likvidity nás informuje o tom, že firma zbytečně disponuje velkým objemem krátkodobého finančního majetku, který by mohla využívat jiným způsobem. Obratovost celkových aktiv podniku byla nejvyšší v roce 2009, kdy 1 Kč vloženého majetku vyprodukovala téměř 3,5 Kč tržeb. K opětovnému zvýšení obratovosti celkových aktiv by došlo navýšením objemu tržeb podniku či odprodejem nevyužívaného majetku podniku. Doba obratu závazků převyšovala ve všech sledovaných letech dobu obratu pohledávek, což je pro podnik jev pozitivní. Podnik by se však měl také snažit o vylepšení své platební morálky v rámci zachování dobrých vztahů s dodavateli, což se mu v posledních sledovaných letech také dařilo a rozdíl mezi dobou inkasování pohledávek a splácením závazků se značně snížil. Výnosnost vloženého kapitálu prošla v průběhu sledovaného období velmi pozitivním vývojem. Především co se týká rentability vlastního kapitálu, byl v roce 2009 zaznamenán markantní nárůst. Tento stav bohužel podnik nedokázal v důsledku změn, které v roce 2010 nastaly, udržet. I přesto však výnosnost kapitálu dosahovala pozitivních hodnot, vyšších než v období před výrazně úspěšným rokem 2009. Při predikci finanční tísně podniku bylo nutné nezahrnout hodnocení indexem IN05 pro nedostatek položek nezbytných k výpočtu, což by vedlo k nerelevantnímu výsledku. Podnik byl tedy hodnocen pouze na základě Altmanova Z-score modelu. Hodnocení podniku tímto modelem bylo velmi pozitivní. Ve sledovaném období se podnik neocitl pod hranicí pro podniky směřující k bankrotu, právě naopak se již od roku 2008 výrazným překročením hraniční hodnoty řadí mezi podniky stabilní, s dobrým finančním zdravím.

55

Celkově je možné hodnotit hospodaření podniku jako velmi promyšlené a směřující správným směrem. Rok 2009 byl pro podnik velmi úspěšný, bohužel však nebylo možné stav udržet. Tato skutečnost by měla být pro podnik stimulem k dalšímu zdokonalování a zvýšení své konkurenceschopnosti. Podnik si v současnosti může dovolit i přiměřený nárůst zadlužení a prostředky by tak mohl investovat do modernizace strojů a pracovního nářadí, což by vedlo k zefektivnění práce. Podnik působí na území Brna již téměř 18 let a za tu dobu si vybudoval širokou základnu spokojených odběratelů i dodavatelů. Finanční analýza podniku prokázala jeho stabilitu a dobrou finanční situaci. ŠIMEK 96 spol. s r. o. tak představuje pro region stabilní podnikatelskou jednotku s kladným hospodářským výsledkem. Právě prosperující podniky znamenají pro region významný faktor pro zvýšení konkurenceschopnosti. Podnik znamená pro region také zdroj pracovních příležitostí. V současnosti poskytuje 46 pracovních míst, což není číslo, které by významně ovlivnilo zaměstnanost ve městě Brně, ale není zanedbatelné. Velkým plus je skutečnost, že velká část pracovních míst je obsazena pracovníky z nižších sociálních vrstev s nízkým dosaženým vzděláním, kteří se na trhu práce uplatňují velice těžko. Činnost podniku tak má na region také pozitivní sociální dopad. V neposlední řadě také samotná činnost podniku je přímo ovlivňující kvalitu života v regionu. Podnik je zaměřen na úklidové práce, údržbu zeleně, správu nemovitostí a další činnosti, které se významně podílejí na zlepšení životní úrovně obyvatel ve městě. Svoji činností vytváří dobré podmínky pro vznik dalších podnikatelských jednotek, pro které mohou být čistota a upravené městské prostředí stěžejní.

8.2 Nápravné opatření a jeho dopad na výsledky podniku Finanční situace podniku byla na základě finanční analýzy hodnocena velmi kladně, nebylo proto nutné navrhovat zásadní opatření. Výsledky analýzy ukazatelů rentability podniku prokázaly, že rentabilita vlastního kapitálu dosahuje vyšších hodnot než rentabilita celkového kapitálu, což svědčí o tom, že podnik by mohl navýšit financování z cizích zdrojů. V případě, že by se podnik nechtěl více zadlužovat, je možné využít finanční prostředky z čistého pracovního kapitálu, který je v současnosti vysoký a bylo by vhodné využít část prostředků pro účely rozšíření a modernizace dlouhodobého hmotného majetku. Pro podnik je stěžejní úspěch ve výběrových řízeních, jichž se ve městě Brně účastní. Je nutné, aby disponoval konkurenčními výhodami. Hlavním důvodem neúspěchu při výběrových řízeních byla cena poskytovaných služeb. Podnik by se tedy měl snažit zefektivnit svoji práci

56

a získat tak možnost nabízet své služby za nižší ceny. Pořízení moderních a výkonných strojů by podniku mohlo pomoci se zvýšením produktivity a následným získáním konkurenční výhody v podobě nižších cen pro klienty. Navýšení dlouhodobého hmotného majetku by mělo vliv na budoucí vývoj finanční situace podniku. Zadluženost podniku by při zachování financování z cizích zdrojů na stávající úrovni nevzrůstala. Celková aktiva by zůstala stejná, podnik by však část z oběžných aktiv přesunul do majetku dlouhodobého charakteru, a sice dlouhodobého hmotného majetku v podobě nového zařízení a strojů. Hodnota ukazatele podkapitalizování by se nárůstem stálých aktiv snížila, protože podnik by kryl větší část dlouhodobého majetku z krátkodobých zdrojů. Vlivem úbytku oběžných aktiv by došlo ke snížení ukazatelů platební schopnosti, které dosahují dostatečně vysokých hodnot na to, aby mohlo dojít k mírnému poklesu. Vývoj ukazatelů aktivity by záležel na objemu tržeb. Pokud by následkem nákupu nového zařízení došlo ke zvýšení produktivity, podnik by mohl získat více práce a s ní související nárůst objemu tržeb. V případě ukazatelů rentability by mohlo dojít ke změnám v případě nárůstu či poklesu zisku. Při zvýšení zisku, který se dá předpokládat až po určité době od zavedení nových strojů do užívání, by došlo ke zvýšení rentability.

57

9 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci podniku ŠIMEK 96, spol. s r. o. v letech 2006−2010 a vyjádřit vliv podniku na region, ve kterém působí s ohledem na zjištěné výsledky. Hlavního cíle práce bylo dosaženo prostřednictvím cílů dílčích. Při dosahování cíle č. 1 bylo nastudováno značné množství odborné literatury, z níž byly vybrány relevantní ukazatele pro zpracování této práce. Byl osloven podnik, který následně poskytl účetní výkazy, jež sloužily jako zdroj pro zpracování finanční analýzy. Na základě účetních výkazů Rozvaha a Výkaz zisku a ztrát za roky 2006−2010 byla provedena finanční analýza, v rámci které byly spočteny všechny předem zvolené ukazatele, a tím bylo dosaženo dílčího cíle č. 2. Třetím dílčím cílem bylo zhodnocení finanční situace, která byla zjištěna při zpracování finanční analýzy a v případě potřeby navržení nápravných opatření. Na základě dosažených výsledků je možné hodnotit hospodaření podniku ve sledovaných letech velmi kladně. Podnik se ukázal ve všech analyzovaných oblastech jako velmi stabilní a s dobrým finančním zdravím. Analyzovaná podnikatelská jednotka disponuje nízkou zadlužeností, značným čistým pracovním kapitálem a dobrou platební schopností. Co se týče obratovosti celkových aktiv podniku, byl i zde zaznamenán rostoucí trend. Pouze v posledním roce došlo k mírnému poklesu způsobeným absencí důležitých zakázek. Stejný trend byl pozorován také u rentability, která se ve sledovaných letech postupně zvyšovala. Hodnocení podniku Altmanovým Z-score modelem při predikci finanční tísně podniku také prokázalo, že podnik se na základě dosažených výsledků jeví jako finančně zdravý a stabilní. Finanční situace podniku byla hodnocena velmi pozitivně, není tedy třeba navrhovat zásadní změny v hospodaření. Jediným doporučením bylo rozšiřování a modernizace dlouhodobého hmotného majetku, což by mohlo vést ke zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Posledním dílčím cílem bylo zhodnocení vlivu podnikatelské jednotky na region, ve kterém působí. Finančně zdravý podnik poskytující pracovní místa v místě svého působení je hodnocen, jako velice prospěšný a zvyšující konkurenceschopnost daného regionu. Také činnost podniku, kterou je z velké části údržba zeleně a úklidové práce ve městě je významným faktorem v rozvoji Brna a zvýšení jeho atraktivnosti.

58

Seznam použité literatury [1] KOVANICOVÁ, D., KOVANIC P. Poklady skryté v účetnictví. Díl II, Finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997b. 303 s. ISBN 80-85967-56-1. [2] VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X. [3] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. [4] VITURKA, Milan, et al. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. První. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 232 s. ISBN 978-80-247-3638-9. [5] KLÍMOVÁ, Viktorie. Regionální podpora podnikání. 1. Brno, 2007. ISBN 978-80-2104399-2. Masarykova univerzita. [6] SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. První. Ostrava: Repronis Ostrava, 2004. 160 s. ISBN 80-7329-059-6. [7] ROLF, Grünwald, Holečková JAROSLAVA a Termer TOMÁŠ. Finanční analýza a plánování. Praha: Nad zlato, 1992. ISBN 80-900383-8-7. [8] KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza - krok za krokem. 1. Praha: C.H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. [9] REZKOVÁ, J. Analýza rentability a řízení pracovního kapitálu: Finanční analýza účetních dat v praxi II. Praha: BILANCE, 1996, 96(6). ISSN 1211-4138. [10] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0515-X (váz.). [11] SYNEK, Miloslav. a kol. Podniková ekonomika. 4. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-892-4. [12] VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. První. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3647-1. [13] DAMBORSKÝ, Milan. Regionální rozvoj: Východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, a. s., 2008. ISBN 978-80_7201699-0.

59

[14] ŠAŠEK, Miloslav. Regional Development and Planning. Volume 1. Ústí nad Labem: Univerzita J E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2010. skripta. ISBN 978-80-7414-222-2. Internetové zdroje: [15] Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Brno [online]. c2012 [citováno 29. 02. 2012]. Dostupný z WWW: [16] Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 27.2.2012 [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home

60

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha aktiv podniku za roky 2006−2010 (Kč) Příloha č. 2: Rozvaha pasiv podniku za roky 2006−2010 (Kč) Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztrát podniku za roky 2006−2010 (Kč) Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv podniku – absolutní změny (Kč) Příloha č. 5: Horizontální analýza pasiv podniku – absolutní změny (Kč) Příloha č. 6: Horizontální analýza aktiv podniku – relativní změny (%) Příloha č. 7: Horizontální analýza pasiv podniku – relativní změny (%) Příloha č. 8: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát podniku – absolutní změny (Kč) Příloha č. 9: Horizontální analýza Výkazu zisku a ztrát podniku – relativní změny (%) Příloha č. 10: Vertikální analýza aktiv podniku (%) Příloha č. 11: Vertikální analýza pasiv podniku (%) Příloha č. 12: Vertikální analýza Výkazu zisku a ztrát podniku (%) (Přílohy viz přiložené CD)

61

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vliv lokalizace podniku na region případové studie

Recommend Documents