MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Současný stav a využití rybníků na Telčsku

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Současný stav a využití rybníků na Telčsku Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Tomáš Krejčí

Anežka Andreasová

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedených bibliografických a elektronických zdrojů.

Brno, květen 2012

………………………………… podpis

V této části bych chtěla poděkovat Mgr. Tomáši Krejčímu za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji také Ing. Věře Marečkové z Odboru rozvoje a územního plánování na Městském úřadě v Telči za odborné konzultace a poskytnutí potřebných informací.

Abstrakt: Tato bakalářská práce se v první části zabývá rozborem historie rybníků na území České republiky, jejich jak historickým tak současným významem a funkčností. Vývoj rybnikářství je uváděn až do současné doby.V druhé části se poté zaměřuje na vybrané území v oblasti kraje Vysočina, konkrétněji na rybníky v Telči a přilehlém okolí. Zde je uveden nejprve historický kontext, využití dříve a dnes, a v přílohách následuje související fotodokumentace současného stavu, která byla pořízena na jaře tohoto roku. Na

závěr

každé

z

pasáží,

které

se

věnují

detailnímu

rozboru

jednotlivých rybníků, je nastíněna také možnost dalšího využití.

Klíčová slova: Rybník, rybnikářství, Telčsko, terénní průzkum, chov ryb

Abstract: In the first part, this thesis deals with the analysis of the history of ponds in the Czech Republic, their historical as well as contemporary importance and functionality. The development of fish farming is explored up until now. The second part focuses on selected areas in the Vysočina region, particularly on ponds in Telč and the surrounding area. Firstly, the historical context is presented, followed by the use in the past and today and the appendices include related photos which were taken in the spring of this year and which picture the current state. At the end of each of the passages that deals with detailed analysis of individual ponds, the possibility of further use is also outlined.

Keywords: pond, fishpond, Telč region, field research, fish farming

OBSAH 1

ÚVOD A CÍLE PRÁCE ....................................................................................................... 6

2

METODIKA TVORBY PRÁCE .......................................................................................... 8

3

HISTORIE RYBNIKÁŘSTVÍ .............................................................................................. 9

4

3.1

Počátky rybnikářství ................................................................................................... 9

3.2

Vzestup a pád rybnikářství ...................................................................................... 11

3.3

Zlatý věk českého rybnikářství ................................................................................ 12

3.4

Současnost ................................................................................................................ 15

3.5

Zvolené území ........................................................................................................... 17

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 19 4.1

Vznik a vývoj rybnikářství na Vysočině a na Telčsku .......................................... 19

4.2

Charakteristika vod ................................................................................................... 20

4.3

Rybníky ....................................................................................................................... 22

4.3.1

Vodní dílo Velký pařezitý rybník ..................................................................... 22

4.3.2

Vodní dílo rybník Smrk ..................................................................................... 24

4.3.3

Vodní dílo rybník Vlček .................................................................................... 25

4.3.4

Vodní dílo Polívkův rybník ............................................................................... 25

4.3.5

Vodní dílo Roštejnský rybník........................................................................... 26

4.3.6

Objekt Sádky ..................................................................................................... 27

4.3.7

Vodní dílo rybník Nadýmák ............................................................................. 27

4.3.8

Vodní dílo Štěpnický rybník ............................................................................. 28

4.3.9

Vodní dílo Špitálský rybník .............................................................................. 30

4.3.10

Vodní dílo Ulický rybník.................................................................................... 30

4.3.11

Vodní dílo Staroměstský rybník - Žatecký..................................................... 31

4.3.12

Vodní dílo Rohozenský rybník ........................................................................ 33

5

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 34

6

POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................... 36

7

SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................. 38

8

PŘÍLOHY............................................................................................................................ 40

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE Vodní plochy, rybníky nevyjímaje, jsou typickou součástí krajiny v České republice i dalších zemích Evropy. Téma rybníků resp. vodních ploch obecně je v dnešní době velice diskutované. Po vstupu do Evropské unie, kdy je možné na výstavbu rybníků žádat o dotace, se rodí rybníky postupně ve všech oblastech České republiky. Ani oblast Vysočiny není výjimkou. I zde se v průběhu posledních let vybudovalo nesčetně vodních děl, ať už za účelem udržení vody v krajině nebo pouze jako dekorační prvek. Mnohdy není zcela jasný důvod vzniku dnešních rybníků, lze dokonce hovořit o jisté samoúčelnosti stavby těchto děl pouze s vidinou jednoduchého získání dotace na stavbu. Vybrané území, což je město Telč a jeho přilehlé okolí, je známé svojí rybnikářskou tradicí na Vysočině. V tomto případě zde rybníky mají i historickou hodnotu, kdy byly využívány jako vodní opevnění tehdejšího hradu, což mohlo být považováno za ne až tak časté ve své době. Toto lze pozorovat i na leteckých snímcích města, kdy je historické centrum obklopeno vodou. Za hlavní cíl práce lze považovat zhodnocení současného stavu rybníků a nástin možností jejich dalšího využití v oblasti Telčska. Veškerá vodní díla, kterými se ve své praktické části tato práce zabývá, leží na povodí Telčského potoka, který teče směrem od Javořice a vlévá se do Moravské Dyje. Přímo v Telči v současnosti rybníky v centru města vytváří především harmonický vzhled historického centra, které je díky zapsání Telče do seznamu UNESCO vyhledáváno mnoha turisty jak tuzemskými, tak zahraničními. Tyto pohledy přes rybníky jsou známé i z propagačních materiálů města. Aktuálnost tématu dále zdůrazňují i současné problémy, kterými se v souvislosti s rybníky Telč potýká. Neustále je třeba rybníky kontrolovat v pravidelných intervalech, protože se u některých začínají hroutit hráze, ať už kvůli dopravě, která přes ně vede nebo kvůli nestabilitě materiálu. Mnohdy jsou totiž tyto rybníky po rekonstrukci, a i přes to je zde problém s právě zrenovovanou částí. Tyto problémy jsou rovněž diskutovány v předkládané bakalářské práci.

6

Dalším bodem, kterým se tato bakalářská práce zabývá, je současné využití rybníků. V tomto okamžiku jsou většinou rybníky vedené jako rybochovné, pouze s pár výjimkami. Z toho vyplývá, že rekreační činnost je zde pouze okrajovou záležitostí. Celá práce je zakončena fotodokumentací, která dokládá současný stav. Tyto fotografie jsou pořízeny od března do května tohoto roku, tudíž si podle nich každý může snadno dotvořitobraz o celkovém stavu.

7

2 METODIKA TVORBY PRÁCE Úvodní část této práce využívá analýzu odborné literatury, která umožňuje sestavit objektivní pohled na vývoj rybnikářství na území České republiky, byť s jistými omezeními. Největší rozpory se týkají datování jednotlivých fází vývoje rybnikářství. Úvodní část práce rovněž definuje základní termíny využívané v oblasti rybnikářství. Praktická část práce spočívá v terénním šetření realizované v průběhu jara 2012 ve zvoleném území. Přípravou pro vlastní šetření bylo studium Manipulačních řádů jednotlivých rybníků, které poskytlo vstupní informace ke konkrétním vodním dílům. Manipulační řád je prakticky „rodným listem“ každého rybníka. V něm jsou shromážděny veškeré informace o příslušném vodním díle. Je však nutné upozornit, že u některých rybníků ovšem tyto dokumenty nebyly pořízeny nebo nejsou z různých důvodů dostupné, proto není možné u části rybníků sdělit např. potřebné technické údaje. Terénní šetření bylo založeno na přímém průzkumu celé oblasti a v jeho rámci byla pořízena fotodokumentace aktuálního stavu. Pro doplnění informací bylo využito konzultací na MÚ Telč, konkrétně s Ing. Marečkovou z Odboru rozvoje a územního plánování.

8

3 HISTORIE RYBNIKÁŘSTVÍ 3.1 Počátky rybnikářství Nejstarší dochované písemné zmínky o rybníkách a rybářství popisuje Rudolf Hurt ve své knize Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku[1], který sbíral materiály dlouhou dobu po různých místech republiky. Údajně tyto zmínky o rybníkách pochází již z dávného Orientu, odkud se ryby dostaly do celého světa. Popisoval je tehdy kalábrijský senátor Cassidorus, který tvrdil, že se kolem roku 500 n. l. na stolech egyptských králů objevovala jídla z ryb, pravděpodobně se v té době již jednalo právě o pokrmy z kaprů. Autor se v této knize zabývá historií rybníků v mnoha ohledech. Vztahuje je k jednotlivým územím, podrobně se zabývá důvody a místy jejich vzniku a přiřazuje ke konkrétním městům. Neopomíná také upozornit vlastníky na různá úskalí budování a provozu, dává rady jak s rybníky zacházet a jak o ně pečovat. Nemalou část také věnuje technickým záležitostem ať už hrází nebo rybníků jako celku. Zanedlouho poté se kapři stali běžně chovanou rybou a rozšířilise i do Evropy, kde se postupně dostali na stůl všech panovnických rodů a objevilise i u chudšího obyvatelstva, jako nedílná součást stravy. Přibližně ve 13. století se objevují první zmínky o kaprech na našem kontinentu, konkrétně tedy v oblasti dnešní Itálie. Tyto objevy jsou spojeny s nástupem pohybu obyvatelstva, s tím je právě spojeno i zvýšení spotřeby potravin. V tuto dobu se začíná lidstvo stravovat kvalitněji, roste spotřeba vína, různých netradičních surovin, a právě také masa, v našem případě tedy přímo ryb. [1] Oproti tomu v knize Naše rybníky a přehradní jezera od Aloise Míky je uváděn vznik rybníků na našem území již v období kolem 11. století. V této době údajně rybníky fungovaly jako objekty určené k udržování vody v krajině.[2] Po celém území České republiky je, jak známo, již dlouhá tradice chovu ryb. Největší pozornost je věnována území na jihu Čech kolem Třeboně. Ovšem není to zdaleka jediná oblast, kde je chov ryb známý nejen u nás, ale i v zahraničí díky proslulé známce „Český kapr“.

9

Třetí kniha, která se zabývá vznikem rybníků již od počátku je dílo České a moravské rybníky, které datuje vznik rybníků v Čechách a na Moravě právě do 10. - 12. století. [3] Předchůdcem dnešních rybníků byly tedy tzv. sádky na ryby (vivariapiscium), do nichž obyvatelé dávali na čas ryby, které pochytali v tekoucích vodách. Zde tyto ryby uchovávali podle potřeby, zejména však v době postní, kdy byly ryby mezi občany, zvláště duchovně založenými, více žádané. První takové sádky jsou z roku 1078. Pocházela ze statků na klášteře Hradiště u Olomouce, jejich nástupcem jsou svým rázem pstruhové rybníky ze 16. století. [1] Výše zmíněné sádky fungovaly jako pouhá nádrž vody pro udržení života ryb na určenou dobu. Z počátku 13. století pochází nové typy nádrží, již označované jako „nové rybníky“. Tyto objekty již sloužily jako umělé vodní nádrže, ve kterých je řízen přítok a odtok vody. Do těchto rybníků dávali majitelé ryby na odrost, tím pádem již nádrže získaly jakýsi chovatelský rozměr. [2] Na našem území se dochovaly první zmínky o rybníkách z roku 1227, kdy Přemysl Otakar I. dovolil chov ryb v Lovětíně u Jihlavy. Zde nechal vybudovat první rybníky a mlýny. Tomuto tvrzení avšak již předcházely zprávy o tom, že rybníky, jako místa určená jako hospodářské zařízení pro chov ryb, se rozmáhaly již v druhé polovině 12. století. V tomto případě se mělo jednat o rybníky v blízkosti klášterů břevnovského a svatojiřského. Avšak běžnou součástí venkovského statku se rybníky staly až v průběhu 14. století. Mimo výše uvedené jako první historici označují rybník, který založil opat Vinrich z Waldsas roku 1263 v místě žďárského kláštera. V tomto místě se tedy poněkud rozchází různá tvrzení o přesném datu vzniku rybníků. Jediné, v čem se historici s určitostí shodují je, že tato vodní díla byla zakládána vždy v blízkosti církevních staveb, neboť mnišské kláštery jsou známé jako místa, kde se v mnohých případech rozvíjela věda a technika. Proto i vznik rybníků je stanoven v souvislosti s těmito stavbami.[1] Na Moravě se o rybnících dozvídáme z listiny z roku 1306, kdy florentský obchodník a měšťan Reinher, dále také Appard z Černé hory a Cyno z Florencie prodávají veškerý svůj majetek brněnskému obyvateli, a zde právě ve výčtu majetku 10

jmenují i právě zmíněné rybníky. V té době již byly známé rybníky i u Olomouce, a také v okolí řeky Rokytnice. Z roku 1316 pochází zpráva, že k hospodářskému příslušenství hradu Obřan u Brna náleží i rybníky.[1] Však některé knihy toto období popisují pouze výčtem rybníků, které v této době vznikly a podrobněji se jimi nezabývají. Např. v knize Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku nalezneme pasáže, kde vývoj v určitém časovém úseku je omezen pouze na seznam rybníků s datem (rokem) vzniku a blíže se již o nich nezmiňují. [1]

3.2 Vzestup a pád rybnikářství Ve 14. století se popularita rybníků stále zvyšovala a byly založeny mnohé nové rybníky, například u Přerova, u Plumlova, v Hlinsku, v okolí Kroměříže, u Uherského Brodu, u Boskovic, Kunštátu, Kuřimi, a jiné. Spíše tedy až druhá polovina tohoto století je označována za první velký rozkvět českého rybnikářství. [5] Všechny zásluhy byly v první řadě připisovány tehdejšímu panovníkovi, Karlu IV. Byl ve své době nazýván jako „zakladatel slávy“ českého rybnikářství a prvním a největším budovatelem rozsáhlých vodních děl. Avšak nesmíme opomenout, že Karel IV. měl dle dochovaných zpráv zásluhu na všem ve své době a jen stěží opravdu rozuměl všem oborům od zemědělství, přes politiku, a jiné odvětví, tím pádem nejspíš kronikáři svá díla lehce přibarvili ku prospěchua úctě svého panovníka. Na druhou stranu však dle dochovaných dopisů nabádal feudály ke stavění rybníků a mlýnů, což opravdu značným způsobem obohatilo zdejší krajinu o tyto stavby. [6] V druhé polovině 14. století také významným způsobem rozpoutal rozvoj technických zařízení a stavitelství, což také přispívalo k obecnému rozvoji měst a venkovských sídel. Rybníkáři začínali budovat rozsáhlejší a propracovanější stavby, neboť ty dosavadní, které povětšinou vznikaly pouhým přehrazením potoka, začali považovat za nedostačující a nekvalitní. Dokladem toho jsou rybníky Dvořiště a Holná v jižních Čechách a na severu Čech Velký rybník u Doks, dnes více známý jako Máchovo jezero.[1]

11

Na stavění rybníků se v té době nevyužívali již nevolníci, jak bylo za feudálů zvykem, ale námezdní dělníci. Vrchnost zadala jednomu odborníkovi stavbu a ten si najal právě tyto dělníky, aby projekt za pravidelný plat zrealizovali. [2] Rybníky měly ve své době obrovskou cenu a tu mají v mnoha případech dodnes. Panstvo si jich velice cenilo a dávalo je na obdiv okolí. Rybník střední velikosti si cenili na dvacet až třicet tisíc grošů, což byla v té době hodnota dvou až tří vesnic s polnostmi a veškerými usedlostmi. Nesmíme opomenout, že právě v této době začal rozvoj obchodu s rybami. Právě na něm bohatla mnohá města, která odebírala velké množství ryb, a kapr z českých rybníků se stal žádaným zbožím. Toto období je označováno jako období vzniku značky „český kapr“, který se později stal velice populárním obchodním artiklem. V uvedené době se rybníky stavěly jako osamocené objekty. V první polovině 14. století se stavěly spíše ve vyšších polohách, postupem času se poté rozšířily i do úvalů, které jsou známé svojí úrodností, avšak jako místa pro tato vodní díla nejsou příliš vhodná z důvodu velkého množství vodních toků, které mohou být pro rybníky nebezpečné např. v období povodní. [1] V době husitských válek se lid mstil za veškeré křivdy. S tím byl spojený hospodářský propad celé země. Právě v tomto období nastal útlum v rybnikářství. Feudálové měli jiné starosti, než vystavovat stále nové a nové nádrže určené pro produkci ryb. Husité navíc zničili veškerá vodní díla a prokopali hráze, čímž nastaly mnohdy nevratné změny. Na druhou stranu však tento propad způsobil, že ačkoliv husité zničili vše, na co přišli, tak prodej ryb na druhou stranu pomohl hospodářství a zanedlouho po těchto událostech nastala právě ona zlatá éra rybnikářství v našich zemích. [2]

3.3 Zlatý věk českého rybnikářství Po rozsáhlých husitských bouřích nastal v 15. století klidný život ve městech a feudálové se začali opět věnovat budování svých sídel, čímž přispívali k rozvoji měst. Pokračovali ve výstavbách rybníků a nádrží a začali se specializovat na jednotlivé druhy ryb a na různé druhy nádrží. Největším průkopníkem této doby se stal Vilém 12

z Pernštejna. Ten zdědil několik panství na Moravě a také v Čechách, a zde začal rozvíjet své statky. Rozšířil za svého života mnoho panství a založil nespočet rybníků a také mezi jiným pardubickou rybniční soustavu, čítající na 200 rybníků. Poté se Pernštejnové přesunuli dále a budovali své rybníky téměř po celém území Čech a Moravy. [2] V tomto období jsou také známé počátky tzv. pstruhových rybníků, ve kterých se uchovávali pstruzi, kteří byli chyceni v tekoucích vodách. Pstruhové zde poté byli až do doby zakoupení. [1] Rozsáhlý rod Rožmberků však vyvinul velké úsilí na konci 15. století a tím odstartoval skutečnou zlatou dobu. Ti vybudovali rozsáhlou rybniční síť na Třeboňsku a Českobudějovicku. V té době zároveň ještě s oblastí pardubickou a poděbradskou, které ale později stály spíše ve stínu právě třeboňské a českobudějovické. [5] Prvním tzv. fišmistrem třeboňské pánve se stal Štěpánek Netolický. Právě jeho nápadem je slavná Zlatá stoka z roku 1508, která vedla vodu z Lužnice středem celého tehdejšího panství a zásobovala mnohé rybníky. Voda tudy proudila až do Třeboně a Lomnice a dále zpět do Zlaté stoky. Dále se Štěpánek Netolický zasloužil o vybudování mnoha rybníků na Novohradsku a Netolicku, kde se také výrazným způsobem zasadil o zlepšení chovu kaprů. Ve své době byl vynikajícím ekonomem a stavitelem. Jeho rybníky vynikaly ani ne tak rozlohou, jako výnosem. Pečlivě sledoval dlouhou dobu vývoj a chování ryb a proto měl velice dobře podchycené, kde a v jakých podmínkách se kaprům nejlépe daří. Tím Rožmberkům značně pomohl k ziskům do jejich pokladnic. Za svůj život tehdy založil devět velkých a sedmatřicet menších rybníků. [2] 16. století je označováno jako „Věk Jakuba Krčína z Jelčan“. V této etapě nastává stagnace ve výstavbě, neboť z důvodu velkého počtu rybníků již další nebyly žádoucí. Kde bylo možné rybník založit, tam již byl z dřívější doby vybudován a jiná místa znamenala velice vysoké investice. Jakubovi Krčínovi svěřil Vilém z Rožmberka správu Krumlova. Poté co zdejší panství zvelebil, začal přebudovávat hlavní rybniční soustavu Rožmberků, Třeboňsko. Právě Krčínovi se podařilo i přes mnohé nesnáze založit rybník před tehdejšími branami města, kde to doposud stavitelé považovali za nemožné, jelikož tam byly 13

rozsáhlé bažiny. Tento rybník byl nejdříve pojmenován jako Nevděk, dnes je však známý pod jménem Svět. Jako další cíl si vytyčil výstavbu vodního díla, které do té doby nemělo obdoby. A to byl rybník Rožmberk. Stavbou tohoto objektu chtěl zamezit každoročnímu rozlévání řeky Lužnice, které ohrožovalo velký kus země kolem jejího koryta. Tuto stavbu završil roku 1590. Při prvním pokusu o zaplnění rybníka se však část hráze protrhla, tudíž až na druhý pokus se obdivuhodnou stavbu podařilo úspěšně naplnit. Od té doby je rybník Rožmberk největším rybníkem u nás a také unikátem ve své kategorii v celé Evropě až do dnešní doby. [2] Zlatá éra rozvoje rybnikářství končí v 17. století. V tomto období byli kromě kaprů ve velké oblibě také jeseni. Obecně se v rybníkách na našem území kromě kaprů chovaly i tzv. vedlejší rybniční ryby jako štiky, karasi, líni, pstruzi a velcí okouni. [1] Avšak lidé již nevyvíjeli tlak na chov ryb, nebyla poptávka po rybím mase a koupěschopnost šla postupem času dolů. V této době si feudálové uvědomili, že není třeba budovat další rybníky, neboť ani nebyli schopni prodat vyprodukované množství ryb. Právě tato doba je tedy označována jako „Konec Zlatého věku českého rybnikářství“. Další období bylo poznamenáno Třicetiletou válkou, která byla charakteristická úpadkem ve všech odvětvích našeho tehdejšího průmyslu. Mnoho rybníků v této době bylo zničeno, neboť žoldnéřská vojska je vyhledávala za účelem výlovu a následného zkonzumování ryb. Vojáci však nelovili tradičním způsobem, pouze vypustili rybník a lovili pod výpustí. Dále byly rybníky doslova vykrádány obyvatelstvem, které trpělo nedostatkem potravin, ale nikdo se o rybníky nestaral, čímž chátraly a přestávaly plnit svou funkci místa chovu ryb. V 18. století nastala dokonce v Čechách i na Moravě situace, kdy se rybníky začaly systematicky rušit. Tehdejší feudální systém zaostával, a proto bylo nutné obměnit způsob hospodaření. Nové prvky byly známé nejdříve v oblasti průmyslu, a později se dostaly do všech odvětví. Na dvorech se rozmáhal chov dobytka, v čemž byla viděna lepšího zisku. A protože rybníky již nedávaly takové množství ryb, tak se jejich majitelé postupně rozhodli je přebudovat na dvory, kde na úrodné půdě, která po vysušených rybnících zůstala, bylo možné pěstovat výnosnější obilí. Správci 14

tehdejších panství se dokonce předháněli, kdo jich zruší více a kdo z nich bude mít rozsáhlejší louky a pole. [2]

3.4 Současnost Až v 19. století se začala situace obracet k lepšímu. Skončilo období ničení a na Třeboňsku nastalo období obnovování rybníků, které se poté rozšířilo po celém území, a tím se opět zvýšila poptávka po rybím mase. Po revoluci v roce 1848 se některé pozemky s rybníky vrátily ke svým původním majitelům, kteří je začali opravovat a vracet do původní podoby. [1] V tomto období začal i průmyslový rozmach, což napomohlo i chovu ryb, kdy byly vynalezeny nové metody zkoumání životních podmínek ryb, jejich poznatky byly poté aplikovány do praxe, a tím napomáhaly větším výnosům. Nastala nutná modernizace rybnikářství. Byla to nezbytnost, neboť českému kapru, který téměř vymizel z jídelníčku na většině území a i v zahraničí, začaly konkurovat ryby mořské, které se sem začaly dovážet díky rychlejší a modernější železniční dopravě. Tehdejším ekonomům bylo jasné, že jedinou cestou je zvýšení kvality českého kapra, ovšem za nízkou cenu, což byl problém, protože chovy jsou poměrně finančně náročné. [2] Na české ryby si lidé opět vzpomněli, když po první světové válce trpěli hladem a bídou. Tehdy nastal čas se vrátit k tradičním českým produktům. Poptávka po rybách převýšila nabídku a tím nastal nedostatek ryb na trhu. Veškeré zásoby byly okamžitě vykoupeny a rybího masa se nedostávalo ani na nelegálním trhu. V prosinci roku 1917 byly dokonce nařízené nucené dodávky ryb státním úředníkům a tím také nakázané přísné hlídaní chovu ryb, což ovšem poškodilo rybníkářské podnikání a tím se začal hroutit i zásobovací systém. Po válce nastalo zlepšení. Život obyvatel se pomalu začal vracet do původního stavu a rybnikářství se stalo žádaným artiklem. Ovšem chamtivost státních úředníků značným způsobem brzdila tuto obnovu. Ani soukromé rybnikářství nebylo v takovém rozkvětu, v jakémse očekávalo.

15

V této době opět někteří velkostatkáři ruší své rybníky a nastává menší krize. Spotřebitelé dostávali na stůl nehodnotnou podvyživenou rybu, s méně chutným masem. Podle tehdejších kapitalistických zásad to bylo sice nekvalitní zboží, nicméně za málo peněz. Až roku 1926 se podařilo zrušit nařízení o maximálních cenách ryb a začal rozvoj vývozu do zahraničí. Nastal opět jakýsi rozvoj rybnikářství, kterému v té chvíli už nic nebránilo. Při rekonstrukcích rybníků se začal používat kámen, jako převratná novinka v tehdejší době beton, které nahradili méně odolné dřevo. Došlo i na modernizaci technik a různých technologií. Chovatelé se opět věnovali svým rybníkům a zlepšila se i péče o přezimování ryb. [2] Po únoru 1948 se objevily nové cesty ve všech odvětvích průmyslu a již rozvoj mohl naplno propuknout. Rybnikářství bylo zahrnuto do celostátního plánu rozvoje hospodářství. Nastal plynulý vzestup, kde ovšem začátky nebyly lehké. Všechny rybníky a přilehlé objekty byly vyrabované, proto bylo nejdříve nutné vše zrekonstruovat, čehož se ochotně ujali úředníci tehdejšího Státního rybářství. V socialistickém rybářství bylo v té době 21 832 rybníků o celkové výměře 40 810 hektarů. Změna nastala také ve složení druhů ryb chovaných doposud. Z velkých ryb, jako byla štika, sumec, candát, se popularita přesouvá na pstruha duhového, síha, amura, apod. V této době se začínají budovat opět rybníky nové, a to především tam, kde to bylo z vodohospodářského hlediska nejnutnější. Zakládají se rybníky ať už za účelem chovu ryb, rekreace apod. Nacházíme zde různé typy rybníků tak, aby pokryly poptávku a požadavky trhu. [2] Dnes se stává opět populárním stavět rybníky, stejně tak stávající rybníky rekonstruovat a revitalizovat. Dokladem tohoto jsou mnohé objekty, které se objevují na různých místech v krajině. Díky vstupu České republiky do Evropské unie je možné žádat o dotace právě na tyto stavby. V současnosti se v České republice produkuje ročně přibližně dvacet tisíc tun tržních ryb. Tento objem je nastaven dle poptávky na trhu. Kapr je tradiční ryba, zaujímá proto kolem 90 % tohoto objemu, velký odstup poté vidíme u býložravých ryb, 16

což je ročně pouze kolem tisíce tun ryb a lososovité ryby, které se stávají populárními, je jen kolem sedmi set tun ročně. V poslední době se ukazuje, že během posledních patnácti let se situace v českém rybnikářství změnila. Dříve byla pozornost věnována chovatelské technologii, dnes se zaměřuje spíše na ekonomiku chovu ryb, marketingové otázky apod. Kvůli dřívějšímu hospodaření s rybníky a s půdou obecně se dnes správci rybníků potýkají s mnoha problémy. Největším z nich je celkový technický vodohospodářský stav většiny rybníků. Ten nastal z důvodu scelování orné půdy za minulého režimu, kdy docházelo ke splachům z povodí do rybníků a proto je celá třetina rybníků dnes zanesená bahnem a musí probíhat rozsáhlá odbahňování a celkové rekultivace. Toto ale není z důvodu finanční náročnosti v častých případech možné, přes to důsledky této situace mohou mít společenské a ekonomické důsledky při velkých povodních, kdy rybníky mají plnit funkci zadržování vody v krajině. Jako další problém je v současnosti diskutováno působení predátorů, jako je vydra, kormorán a volavka. Stejně jako v celé Evropské unii i na našem území tito predátoři ničí rybí populaci fatálním způsobem, přičemž náhrady těchto škod od státu jsou zanedbatelné. Avšak i přes všechny problémy, které jsou s rybníky spojené, lze budoucnost považovat za příznivou, neboť tradice rybnikářství je na našem území již rozvinutá a zájem o českého kapra v dnešní době stále stoupá. [9]

3.5 Zvolené území Vybrané území leží v České republice v kraji Vysočina v jeho v jižní až jihovýchodní části. Rybníky, které budou zmíněné v praktické části, leží severně a jižně od Telče, některé však přímo ve městě. Všechny náleží do povodí Telčského potoka. V tomto území v oblasti Vysočiny není tak silná tradice chovu kapra, jako v jiných oblastech republiky, nicméně je tu zachována tradice rybnikářství. Rybníky přímo v Telči dříve plnily spíše obrannou funkci tehdejšího hradu, dnes jsou

17

označovány jako turistická atrakce, která dotváří obraz historického jádra města zapsaného v UNESCO.

Zdroj: google.cz/maps

Ostatní rybníky, které jsou již mimo zastavěné území města Telč, slouží více jako rybochovné, některé dokonce z části jako rekreační. Těmito detaily se však bude zabývat druhá část bakalářské práce, kde budou podrobně rozebrány jednotlivé rybníky.

18

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Vznik a vývoj rybnikářství na Vysočině a na Telčsku V této oblasti Vysočiny vznikaly první rybníky již pravděpodobně v 10. století, o čemž však nejsou dochované žádné zmínky.[1] Proto lze za počátek rybnikářství na Telčsku až druhou polovinu 14. století, kdy začala rybníky budovat nižší šlechta s vidinou větších zisků z hospodářství. V tomto období vznikly tři hlavní telčské rybníky, které leží ve středu města, a to nejstarší Staroměstský, poté Štěpnický a Ulický. Ze stejného období pochází také rybníky ve Strachoňovicích, Červeném Hrádku, Dubenkách, Urbanově, Ořechově, Studené, České Olešné, Myslůvce, atd. [8] Tato myšlenka se velice rychle ujala, ovšem v průběhu 15. století si začali kvůli zhoršujícím se hospodářským poměrům a klesající hodnotě peněz majitelé rybníků škodit. Např. v roce 1464 způsobil Augustin z Řecice a Chlumce škodu Janu z Palupína, když mu jeho rybník vypustil a následně vylovil. Tím nastal úpadek, který trval až do 16. století. [8] Období dalšího budování rybníků přišlo s koncem 16. století, kdy vznikly rybníky nad Radkovem, Velký pařezitý rybník v Řásné, Nový u Světlé, Zvolenovický a u Myslůvky. V roce 1580 bylo na telčském panství zaevidováno 86 rybníků a k tomu dalších pět na statku Šašovice a osm na statku Želetava.

[7]

Další rozkvět zažilo

rybnikářství v období před bitvou na Bílé hoře, kdy si šlechta znovu uvědomila, že v chovu ryb je výrazný hospodářský potenciál. Po samotné bitvě na Bílé hoře však započalo období druhého úpadku, což souviselo s hospodářskou situací v té době. Např. na dnešním území Vysočiny byli sedláci při vzpourách pozavíráni a jejich majetek zabrán a celkově se město Telč proměnilo spíše na pevnost, tudíž nebyla rybníkům věnována taková péče, jaká byla k jejich zachování potřeba. Okolo města se válčilo a vodní nádrže tedy začaly plnit spíše obrannou funkci města. Třetí etapa rozvoje se datuje až do období Josefa II. a jeho reforem (18. století), kdy rybníky nabyly zpět původní funkce a tím vzrostl jejich hospodářský význam. Vývoj rybnikářství ve 20. století je blíže diskutován v předchozí kapitole. V dnešní době slouží rybníky v Telči v první řadě pro chov ryb a z části jako rekreační 19

oblasti pro místní občany a místo sportovního rybaření – bližší charakteristika jednotlivých rybníků je součástí kapitoly 4.3. [8]

4.2 Charakteristika vod Obecně vody v okolí vybraného území zahrnují jak vody povrchové – tekoucí, tak vody podzemní. Území celé západní Moravy je budované krystalickými horninami, což jsou ruly a žuly, u kterých je charakteristický puklinový oběh podzemních vod. Ze zlomových a puklinových pramenů např. v okolí Javořice vytéká voda velice dobré jakosti, avšak její malý objem nestačí k pokrytí nároků místního obyvatelstva, a to ani za přispění atmosférických srážek. Tuto skutečnost lze pozorovat zejména tedy v obdobích sucha. Z důvodů nedostatku se využívají také mělké vody z údolních niv a dalších možností. Byly zde také vybudovány vodní nádrže – Nová Říše, Karhov a Landštejn, které potřeby pokryjí. Povrchové vody z území Vysočiny odtékají do dvou úmoří a třech povodí. Většina vod spadá k úmoří Černého moře, zbytek pak do Severního. Do Černého moře prostřednictvím Dunaje odtéká voda z Dyje a Jihlavy, do Severního pak přes Labe odvádí vodu řeka Lužnice. Zásadní osou zkoumaného území a hlavním zdrojem vody pro sledovanou soustavu rybníků je Telčský potok. Ten je pravostranným přítokem Moravské Dyje. Pramení v obci Studnice asi dva kilometry od Telče, na jižním okraji Třešťské pahorkatiny, v nadmořské výšce 600 m. Poté svádí vodu z drobných vodních toků v okolí a protéká celou rybniční soustavou, kterou tvoří rybník Roštejnský, Štěpnický, Ulický a Staroměstský. Poté ústí do Moravské Dyje, a to v nadmořské výšce 485 m. Tok v celé délce měří 10,1 km. [8] Vznik rybníků v Telči probíhal postupně. Ve 14. století současné centrum města obklopovala velká vodní plocha. Ta byla právě s této době předělena na menší části, což jsou rybníky v dnešní podobě. Při tomto nuceném přehrazení však docházelo k úbytku vodní plochy a tím i objemu vody, které jsou rybníky schopné zachytit. Proces přehrazování totiž probíhal pomocí návozů hlíny na okraje rybníka, kde vedly městské hradby, které byly do té doby v bezprostřední blízkosti vody, odkud se poté rozvážela na potřebná místa v rybníce, kde tím vznikaly umělé hráze, které v dnešní době již 20

nepoznáme, neboť tyto části města jsou již zastavěné. V této souvislosti působí jako zajímavost, že v dřívějších dobách lidé také zastávali názor, že všechny rybníkv Telči a okolí měly hladiny ve stejné výšce. Toto tvrzení je ovšem již na první pohled nesmyslné, protože by nebyl tím pádem možný odtok vody z jednoho rybníka do druhého. V současné době území Telčska trpí spíše nedostatkem vody. Tím pádem hrozí nebezpečí sucha, na rozdíl od např. Třeboňska, kde se tamější obyvatelé potýkají s povodněmi, dalo by se říci téměř každým rokem. Tato skutečnost je dána místními přírodními podmínkami. Zásadním prvkem v hospodaření s vodou je studované území, zejména Velký pařezitý rybník, z něhož se rozvádí voda do více směrů. Tento rybník však nemá příliš rozsáhlé povodí, a proto hospodaří s malým množstvím vody. Z toho důvodu také vodohospodáři na Telčsku disponují malým objemem vody a musí pečlivě zvažovat každý krok při manipulaci s vodou ve všech vodních dílech v povodí Telčského potoka. Pravým opakem však bývají přívalové deště, které jsou typické pro Vysočinu. Za příklad může sloužit silná průtrž mračen, která přišla loni v srpnu, kdy nad územím výše zmíněného rybníka Velkopařezitého spadlo takové množství srážek během jednoho odpoledne, co v jiných letech napadlo za celý rok v celém povodí tohoto rybníka. To byl historicky první moment, kdy byl problém s velkým objemem vody v této jindy suché oblasti. Obecně na tomto území jsou nebezpečné deště, které přicházejí ve dvou vlnách, obvykle to bývá dva dny po sobě. Tyto přívaly není schopná zem pojmout a tím pádem vznikají problémy s nadměrným množstvím vody. S těmito dešti se potkáváme od roku 2002, kdy byly rozsáhlé povodně jak na území Prahy, tak na jihu Čech. Rybníky, které jsou dále uváděné, jsou charakterizovány jak průtočné, což znamená, že mají alespoň jeden přítok a jeden odtok, v tomto případě Telčský potok.

21

4.3 Rybníky V povodí Telčského potoka se nachází celkem 12 rybníků, s rozlohou přibližně 80 ha. Popis aktuálního stavu jednotlivých rybníků je v dalších podkapitolách řazen ve směru Telčského potoka, tj. od Velkého pařezitého rybníka po Rohozenský rybník. V následující tabulce (Tab.č. 1) jsou seřazeny rybníky směrem po proudu Telčského potoka. Lze zde vyčíst jednotlivé rozlohy a stěžejní využití každého vodního díla. Je zřejmé, že zde převládá chov ryb, který většinou doplňuje rekreační využití, popř. sportovní rybolov. Tab.č. 1 – Přehled rybníků Název rybníka Velký pařezitý 1 Smrk 2 Vlček 3 Polívkův 4 Roštejnský 5 Sádky 6 Nadymák 7 Štěpnický 8 Špitálský 9 Ulický 10 Staroměstský 11 Rohozenský 12 Zdroj: vlastní zpracování

Rozloha (ha) 18 6,5 0,7 3,4 12,6 X 0,8 14,75 0,5 5,78 13,8 2

Stěžejní využití vodní rezerva chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb chov ryb

Potřebné údaje k jednotlivým rybníkům byly použity z dokumentů, které jsou uvedené v seznamu literatury.

4.3.1 Vodní dílo Velký pařezitý rybník Toto vodní dílo uvádím jako počátek soustavy Telčského potoka. Z tohoto vodního díla je převáděna voda do celého povodí, takže protéká všemi dále zmiňovanými rybníky. Vodní plocha tohoto rybníka při normální hospodářské hladině činí cca 18 ha, v nadmořské výšce 676 m.

22

Rybník vznikl v 16. století zaplavením mělké rašelinné pánve na soutoku několika drobných potoků. Původní účel rybníka byl pravděpodobně zdroj pitné a užitkové vody pro Telč. Málo užívaný rybník s čistou vodou byl v dalším období využíván také k napájení rybničních soustav jak v povodí řeky Jihlavy, kam rybník patří, tak v povodí Moravské Dyje. Voda je z něj odváděna přes propracovaný systém rozdělovacích zařízení a kanálů. V roce 1831 pod tímto rybníkem byl vybudován rozdělovací objekt, který je považován za technický unikát své doby a i dnes je velice obdivován díky své funkčnosti a propracovanosti. Ten dělí vodu z rybníka na Třešťské povodí a Telčské povodí. Díky němu dnes vodohospodáři mohou regulovat vodu na jednotlivých povodích, ale pouze do určité míry, neboť jak bylo výše uvedeno, tato oblast hospodaří spíše s malým množstvím vody. V rybníce byla produkce ryb druhořadá. Od začátku 20. století plní rybník vodohospodářské funkce a do 80. let byl rovněž využíván k rekreaci. V současné době je rybník pod dohledem Agentury ochrany přírody a krajiny. Voda z rybníka neslouží k vodárenským účelům, v současnosti rybník již plní funkci vodního zásobníku pro níže položené rybniční soustavy. Kvůli kyselé vodě, která není vhodná pro chov ryb, již rybník není využíván jako chovný. V jeho bezprostřední blízkosti je v oblasti pod hrází vyhlášena Přírodní rezervace. Dříve zde byla rekreace zakázána kvůli původnímu primárnímu účelu, což byla zásobárna pitné vody. Před 40ti lety byla vybudována úpravna vody v nedaleké obci Řásná, která vodu z rybníka upravovala a odtud byla rozváděna do okolních vesnic. V dnešní době již tuto funkci neplní, neboť v loňském roce byla vybudována úpravna vody v 17 km vzdálené Nové Říši. V současnosti je toto vodní dílo označováno jako rezerva a je zde vyhlášeno ochranné vodní pásmo. Dnes je zmíněná oblast jako rekreační spíše tolerována. V letních měsících zde najdeme velké množství lidí, kteří sem dojíždí ať už z nedaleké obce Řásná nebo bydlí přímo v přilehlém kempu. Jako rekreační oblast je tento rybník velice oblíbený díky čisté vodě a příjemnému okolí s výhledem na vrch Javořici. (Obr. 1) Pro rekreaci je zvláště určená část, která je blíže k Telči. Zde se nachází tzv. pláž, která je vhodná pro malé rodiny s dětmi, které se zde mohou bezpečně pohybovat. 23

Z této strany rybníka je i pozvolný vstup do vody, který je příjemný právě jak pro malé děti, tak i pro dospělé a starší lidi. (Obr. 2) Další možnost vstupu do vody se naskýtá u stavidla, kde vedou do vody schody, které jsou ovšem strmé a ne až tak bezpečné. Ovšem stejně jako celá hráz i tyto schody před několika lety prošly rekonstrukcí. (Obr. 3) Možným využitím by mohlo být sportovní rybaření, které je v současné době velice populární. A vzhledem k tomu, že kolem rybníka jsou rozmístěné informační tabule, tak by bylo vhodné více rybník propagovat např. na stránkách obce a různých turistických portálech, aby oblast přilákala turisty, kteří by se ubytovali v kempu nedaleko rybníka, a tím by se zvýšila návštěvnost.

4.3.2 Vodní dílo rybník Smrk Tento malý rybník leží jako první v soustavě na Telčském potoce. Spadá do vlastnictví Pozemkového fondu ČR, ale v současné době ho má dlouhodobě pronajaté Rybářství Telč, které na něm hospodaří. (Obr. 4) Leží asi čtyři kilometry severozápadně od Telče a zároveň tři kilometry od rybníka Velkopařezitého. Výměra rybníka je vyčíslena na 6,5 ha, o objemu 20 000 m3. Je tedy zřejmé, že se jedná o nevelký rybník, který je ideální právě pro účely rekreace. Primárně je ovšem toto vodní dílo uváděno jako chovný rybník, v současné době je však ve fázi oprav, kdy je z části vypuštěn, a na hrázi probíhají stavební úpravy, jak je zřejmé i z fotodokumentace. Nachází se v údolí, kde v jeho okolí jsou rozsáhlé lesy a v nich soukromé chatky a poblíž leží také kemp Úsvit, který sem každý rok přivádí davy turistů z celé republiky. Právě turisté zde rádi hledají místo odpočinku a je to pro ně vhodná příležitost pro koupání v letních dnech. Hráz je vysypaná kamením, které může sloužit po menších úpravách i jako přístupová cesta do vody pro rekreanty, kteří nechtějí jít z pláže. Na hrázi se také nachází velký zásobník na krmení pro ryby. (Obr. 5) Ze Smrku je voda odváděna kromě Telčského potoka také ještě do Golfového resortu Šiškův mlýn, který má svojí uměle vytvořenou soustavu rybníčků, jako dekoraci 24

v krajině golfového hřiště. Právě zde ovšem telčští vodohospodáři narážejí na problém s nedostatkem vody, kdy muselo být instalováno zařízení, které reguluje množství vody odtékající pro tyto účely, aby tím nebyla ohrožena celá soustava vedoucí dále směrem k Telči.

4.3.3 Vodní dílo rybník Vlček Rybník Vlček leží jako další vodní nádrž v pořadí na Telčském potoce. Jedná sepravděpodobně o nejmenší rybník z tohoto povodí. Má rozlohu pouze 0,7 ha. Stejně jako rybník Smrk je majetkem Pozemkového fondu ČR, ale využívá ho Rybářství Telč v první řadě za účelem chovu ryb. Z důvodu jeho malé rozlohy nemá žádnou zásadní funkci, a proto pro vodohospodáře není zas tak důležitým objektem. Pro občany by mohl v budoucnosti být využíván jako rybník sloužící k rekreačním účelům, neboť se jako ostatní rybníky mimo město nachází v klidné přírodě.

4.3.4 Vodní dílo Polívkův rybník Další z rybníků soustavy telčského potoka je opět ve vlastnictví pozemkového fondu ČR. Svojí rozlohou, která činí 3,4 ha, a objemem 38 410 m3 se řadí mezi rybníky průměrné velikosti. (Obr. 6) Tato vodní nádrž slouží Rybářství Telč jako jeden z mnoha objektů, kde jsou chovány ryby na odrost, odkud jsou potom odváženy do rybníků dalších. Z fotodokumentace je zřejmé, že ani tento rybník není zcela napuštěn. Přístupová cesta, která vede až do vody, je z části odkrytá. (Obr. 7) Právě na ní a na březích můžeme vidět nepořádek, který vyplavila voda nebo který sem byl dovezen odjinud. (Obr. 8) V budoucnu by bylo možné navrhnout tento objekt jako místo pro sportovní rybaření, popřípadě zde rozvinout rekreační zázemí v podobě vybudováni stolků z přírodních materiálů, popřípadě upravit okolí, aby zde bylo možné hrát kolektivní hry, apod. 25

4.3.5 Vodní dílo Roštejnský rybník Roštejnský rybník plní velice důležitou funkci v soustavě městských rybníků. Z něj je voda rozváděna do městských rybníků v Telči a také na místní sádky. Proto je velice důležité s ním správně hospodařit a pečlivě hlídat hladinu vody, aby nedošlo k vysoušení, což by mělo za následek vysychání soustavy jako celku. V současné době je vodní dílo ve vlastnictví společnosti Rybářství Telč. Toto vodní dílo zabírá plochu 12,6 ha a celkový objem činí 410 400 m3. Je to tedy poměrně velký rybník na severním okraji města. Při maximálním zatopení se výška hladiny vyšplhá až na 527,12 m n. m. Za běžného provozu kupodivu netrpí i přes svoji velikost nedostatkem vody. (Obr. 9) Tento rybník je definován v Manipulačním řádu jako průtočný, stejně jako rybníky následující. Ještě donedávna ovšem měl tento rybník problémy s jemným bahnitým kalem, který do těchto míst zanesly povodně z roku 2002 a 2006. Tím dočasně ztrácel svoji protipovodňovou funkci, proto bylo nutné zakročit a zahájit rozsáhlý proces odbahňování a celkového čištění a revitalizace okolí, který byl ukončen v roce 2008. Spolu v odbahňováním a čištěním byla také provedena oprava výpustě, která byla již ve špatném technickém stavu, která vede právě na místní sádky. (Obr. 10) Vodní nádrž Roštejnský rybník tedy slouží primárně k chovu ryb, dále také k akumulaci vody v krajině, a současně jako protipovodňová ochrana ve stavu nouze, což ovšem na Vysočině není až tak aktuálním tématem. Dále je zde také po domluvě s majitelem možné sportovně rybařit. V současnosti je toto vodní dílo označováno jako rybník komorový. Což znamená, že je to vodní nádrž, která není zabahněna a je zde zajištěn vyrovnaný průtok čisté vody. Konkrétně v tomto případě v něm nalezneme ryby jednoleté a dvouleté, které se po dosažení tohoto věku přesouvají do jiných rybníků, kde dále rostou. Výlov je zde stanoven dle Manipulačního řádu každoročně nebo maximálně po dvou letech na jaro nebo na podzim. V okolí rybníka se nachází místo pro relaxaci místních obyvatel. Je zde vybudováno zázemí v podobě dětského hřiště, jsou zde dále rozmístěné stolečky 26

s lavičkami a v neposlední řadě také šatny, kde se mohou lidé převléknout, protože je to nejbližší rybník k Telči, kde je možné se koupat. Nechybí zde ani hospůdka, která je příležitostně otevřená. (Obr. 11) Jak je ovšem zřejmé, ani tento rybník není v současnosti plně napuštěný. Z části je odkryt přístup do vody ze strany pláže, kde je vidět, že jde pouze o několik málo schodů. (Obr. 12) Letní měsíce jdou zde ve znamení menších festivalů různých hudebních žánrů, které sem lákají nejen mládež ze širokého okolí. Využití tohoto vodního díla by mělo zůstat stejné, aby měli lidé z města možnost rekreace u vody nedaleko Telče. Vhodné by bylo např. rozšíření nově vybudované pláže na větší plochu. Dále lze uvažovat o úpravě vstupu do vody, neboť je zde nebezpečí pro malé děti, které jdou do vody, v podobě prudkého propadu do hloubky nedaleko břehu. V neposlední řadě by měla ještě proběhnout úprava příjezdové cesty, která je již ale v majetku města, a s ní spojeného mostu, aby zde byla lepší dopravní dostupnost, a nehrozilo nebezpečí úrazu rekreantů.

4.3.6 Objekt Sádky Městské sádky jsou jedním ze třech objektů, kam odtéká voda z výše jmenovaného rybníka Roštejn. Fungují jako odchov ryb, kde jsou rozdělené dle stáří a odkud je možné si rybu odkoupit. Tyto sádky jsou též majetkem společnosti Rybářství Telč.

4.3.7 Vodní dílo rybník Nadýmák Tento rybník pochází z poloviny 16. století. Leží na okraji města v severní části městské památkové rezervace přímo u hlavního silničního tahu, který vede z Telče na Jihlavu. (Obr. 13)

27

Běžná hladina rybníka se pohybuje ve výšce 524 m n. m., při objemu 8 072 m3, což pokrývá plochu přibližně jednoho hektaru. Nemá svůj přirozený přítok, je pouze zásobován vybudovaným náhonem, který odvádí vodu z výše uvedeného rybníka Roštejna na Telčském potoku. Právě Roštejn má ve svém Manipulačním řádu poznamenáno, že musí zajistit přítok do Nadýmáku, aby nedošlo k vyschnutí a tím narušení rovnováhy na celém povodí. Tento náhon je ovšem, také z důvodu nedostatku vody po zimě v Roštejnském rybníku, z větší části vyschlý, zarostlý trávou a je v něm nahromaděna spousta odpadu, jako spadlé listí, napadané větve ze stromů, apod. (Obr. 14) Náhon, který rybník zásobuje, plní ještě další vodohospodářské funkce, a to umožnění odběru povrchových vod do přilehlého soukromého rybníka a z jednoho domu jsou do něj vyústěny dešťové svody. (Obr. 15) Dříve toto vodní dílo sloužilo jako prostor pro akumulaci vody v krajině a tehdy ještě následné rozvedení dřevěným potrubím na devět směrů, např. do městské kašny, do lihovaru, atd. Dnes je však po rozsáhlé rekonstrukci a slouží jako rybochovný s tím, že je v pronájmu Domu dětí a mládeže v Telči, který zde provozuje rybářský kroužek, čímž je zajištěnpravidelný dohled nad rybníkem. Pro děti jsou zde pořádány závody ve sportovním rybaření, které se v současnosti stává módním trendem. Jinak se rybník loví jenom výjimečně, pouze z důvodu oprav nebo závažných havárií, kdy je nutné celý rybník vypustit. V současné době je rybník ve fázi, kdy není zcela napuštěn. A to nejen z důvodu nedostatku vody v rybníku Roštejn, ale také proto, že se mu hroutí část hráze kvůli dopravě. Tato hráz není totiž stavěná natoto nadměrné zatížení, tím pádem se již zanedlouho po rekonstrukci začala sesouvat a hrozí její utržení.

4.3.8 Vodní dílo Štěpnický rybník Vlastníkem rybníka je město Telč, ale v současné době je v pronájmu soukromé osoby, která zastupuje skupinu lidí, dřívějších sportovních rybářů. 28

Je prvním ze soustavy městských rybníků v Telči. Nachází se uvnitř města, přesněji na severovýchodní straně Telčského náměstí mezi Vnitřním městem a městskou částí Štěpnice. Hlavním přítokem vodní nádrže je opět již zmiňovaný Telčský potok, který sem přitéká z rybníka Roštejnského. Ten je dále posílený levostranným přítokem menšího vodního toku ve směru od vesnice Mysliboř. Štěpnický rybník je rybník průtočný, který je významně ovlivněn hospodařením okolních rybníků (Roštejnský, Špitálský a Mokrovec). Hladina rybníka v běžném provozu je stanovena v úrovni 5514,84 m n. m. Při této situaci je objem vody 45,4 tisíc m3 a zatopená plocha asi 7,89 ha. Při předpokládané maximální

hladině

je

poté

zatopená

plocha

14,75

ha

při

maximální

hladině 517,09 m n. m. a celkový objem se tím vyšplhá na 309 tisíc m3. (Obr. 16) Chov ryb je zde hlavním využitím vodního díla. Vylovení ryb se zde provádí pouze jednou ročně na podzim nebo výjimečně je možné také na jaře. Další účely tohoto rybníka z přirozené vodohospodářské funkce při manipulaci s vodou jsouzachycení povodňových vln a s tím spojené snížení jejich účinků v mezích velikosti a účinků objemu rybníka. Částečně lze uvést i ochrana území pod rybníkem před účinky případných povodní. Jako další také stabilizace vodohospodářských poměrů v povodí Telčského potoka a samozřejmě také obecné užívání vody ve smyslu zákona č.138/1973 Sb. Jak bylo již řečeno, tento rybník je veden jako rybochovný. Kromě chovu ryb ale zde ještě lze v letních měsících absolvovat projížďku na loďkách, což je oblíbenou atrakcí mezi turisty. Kromě lodiček z půjčovny se také na rybníku často objevují loďky soukromé, které vlastní lidé bydlící na břehu rybníka a zahrady jim dosahují až k hladině, tím pádem je odtud snadný přístup do vody. Uprostřed rybníka se nachází ostrůvek, který v letních měsících je příhodným místem pro svatební obřady. Svatebčané se sem dostanou však pouze pomocí loděk, které kotví u břehu. (Obr. 17) Hráz rybníka prošla rozsáhlou rekonstrukcí před několika lety. Byla zcela opravena a také zde byla vybudována asfaltová komunikace, která vede z části kolem rybníka a poté se mění na cestu s přírodním povrchem, místy štěrkem a nadále 29

pokračuje směrem na náměstí, kde přechází v kostky, které jsou pro historické centrum typické. (Obr. 18) Jinak na rybníku je možné se volně pohybovat na plavidlech, pouze jsou zde zakázané motorové čluny, které hlučí, a hrozípo nich riziko znečištění vody. Kolem rybníka je vysázena zeleň, která dotváří obraz města. Před několika lety zde byly rozmístěny i malé pouliční lampy, aby bylo možné se bezpečně okolo rybníka pohybovat i ve večerních až nočních hodinách. Tyto lampy však již brzo po instalaci vandalové poničili a tudíž v současné době fungují už jenom některé z nich.

4.3.9 Vodní dílo Špitálský rybník Tento rybník je jedním z oddělené malé soustavy rybníků u Telče. Celková plocha rybníka činí přibližně 0,5 ha. Spadá do majetku Rybářského svazu. Stejně jako ostatní rybníky je účelem jeho provozu chov ryb. Kromě toho žádnou významnou funkci nemá.

4.3.10

Vodní dílo Ulický rybník

Ulický rybník je plně průtočný. Leží uprostřed soustavy Telčských městských rybníků na jihozápadní straně Vnitřního města. Telčský potok je zde podobně jako u rybníka Štěpnického hlavním přítokem. Ten sem přitéká přímo ze Štěpnického rybníka. Odtok z rybníka Nadýmák je dalším přítokem do Ulického rybníka, stejně jako vratná voda z telčských sádek a potok z oblasti Bažantnice – Luh u Telče. Opět je přítok výrazně ovlivněn hospodařením na rybnících výše položených na toku (Roštejnský, Štěpnický a již zmiňovaný Nadýmák). V běžném stavu je hladina rybníka stanovena v úrovni 512,85 m n. m., při této hladině je celková zatopená plocha asi 3,8 ha a objem vody 41,82 tisíc m3. Při předpokládané maximální hladině se zatopená plocha dostává na 513,60 m n. m. na rozlohu 5,78 ha s celkovým objemem rybníka při této hladině 76,8 tisíc m3.

30

Rybí hospodářství (chov ryb) je i v tomto vodním díle hlavním účelem. Výlov rybníka se provádí jednou za rok, a to dle potřeby buď na jaře anebo na podzim. Mezi další účely vyplývající z přirozené vodohospodářské funkce můžeme uvést opět zachycování povodňových vln a s tím související snížení jejich účinku v mezích velikosti

a

účinku

objemu

rybníka.

V neposlední

řadě

také

stabilizace

vodohospodářských poměrů v povodí a obecné užívání ve smyslu zákona č. 138/1973 Sb. Tento rybník prošel v letech 2003 a 2004 rozsáhlým odbahňováním. Před těmito roky byl rybník zanesený odpadem, a tak právě díky odbahnění rybník zvětšil svůj objem, jak je již na první pohled zřejmé, a zvýšilo se tím pádem i množství chovaných ryb. V současnosti je zde ovšem velký problém s hrází, která je narušená kvůli vysokému dopravnímu zatížení. Došlo to již do fáze, kdy je omezen vjezd velkých vozidel včetně autobusů přes tuto hráz, aby nedošlo k úplnému odtržení a sesuvu části hráze. Z této hráze je ovšem pravděpodobně nejhezčí pohled na Telč, který bývá zobrazen na mnoha propagačních materiálech. (Obr. 20) Vyvstal zde také problém s hrazeným přelivem, který vede do Staroměstského rybníka (viz. níže). Tento přeliv se také začíná hroutit, a proto musela být provedena injektáž, kdy byly do přelivu instalovány roury, ve kterých byly napuštěné látky, které měli proniknout do půdy a poté zatvrdnout. Toto tedy před časem proběhlo, nicméně to není

trvalé

řešení

a

bude

třeba

provést

radikálnější

opravu

a

zpevnění

přelivu. (Obr. 21 a 22) Tomuto rybníku je věnována zvláštní pozornost, neboť pod úrovní jeho hladiny pod hrází jsou vystavěny rodinné domky, které by jakýmkoli porušením hráze mohly být poničeny vodou, která by se přes ně vylila.

4.3.11

Vodní dílo Staroměstský rybník - Žatecký

Rybník se nachází jako další v pořadí po proudu Telčského potoka na katastrálním území města. Místo, kde se rybník nachází, je označováno za místo vzniku nejstaršího osídlení na území města. (Obr. 23)

31

Leží na soutoku Telčského a Svatojánského potoka, což jsou dva největší potoky protékající Telčí, a na místě kříženi dvou velkých obchodních cest. Až poté vzniklo historické centrum města a další osídlené oblasti. (Obr. 24) Tato průtočná vodní nádrž je napájená Telčským potokem. Leží na 1,95 km toku tohoto potoka, který se následně vlévá do Moravské Dyje na jejím 289,50 km. Vodní dílo je situováno v jihovýchodní části obce Telč. K nádrži je přístup po zpevněné nově upravené asfaltové komunikaci vedoucí od silnice z Telče směrem na Radkov. Plocha povodí je 23,19 km2. Při maximálním zatopení zásobního prostoru ve výšce 508,35 m n. m. se objem vody dostane na 321 244 m3 při ploše hladiny 138 400 m2. Vodní nádrž je zakončena dvěma bezpečnostními přelivy, a to kašnovým a hrazeným přelivem. Mimo odvodu vody do soustavy rybníků pod vodním dílem Staroměstský rybník je ještě odběr pro objekt parní mlýn. [11] Jelikož je tento rybník označován jako místo vzniku osídlení v Telči, jsou zde již více jak dva roky prováděny rozsáhlé archeologické průzkumy. Při revitalizaci rybníka, která byla prováděna v loňském roce, byly na dně po vypuštění rybníka objeveny pozůstatky staveb, které se musely náležitě zaznamenat a tím se celý proces revitalizace rybníka a jeho odbahnění na čas pozastavil. Po

archeologických

pracích

odbahňování

a

revitalizace

pokračovalo.

Po ukončení ale rybník nebyl delší dobu napuštěn, což způsobilo zarůstání plevelem po celé ploše rybníka. V současné době je znovu po malých dávkách napouštěn, ale plevel v něm zůstává, proto je otázkou, jestli zanedlouho nebude třeba znovu odbahnit a vyčistit dno. (Obr. 25) Další činností, kterou se v tomto roce zabývají odborníci, je oprava staré výpustě rybníka, která už postupem času byla v havarijním stavu. Otázkou je, zda když bylo zřejmé, že k opravě má dojít, je vhodné začít napouštět rybník právě před plánovanou opravou, což se děje právě v této době, kdy na jaře hladina rybníka stoupala a v tu samou chvíli začala stavební firma realizovat opravu výpustě. (Obr. 26) Po obvodu rybníka vede naučná stezka, kde mají zájemci možnost se dozvědět o živočiších, kteří zde žijí, a o rostlinách, které zde rostou. Ovšem některé tyto informační tabule jsou zohyzděné působením místních vandalů, takže v současné době

32

jsou nečitelné, což nedělá dobrý dojem na okolí a na samotné turisty především. (Obr. 27)

4.3.12

Vodní dílo Rohozenský rybník

Toto vodní dílo bylo dříve využíváno jako objekt pro chov kačen, nicméně před časem byl tento rybník odkoupen Rybářstvím Telč a tato společnost ho i v současné době využívá, ovšem již jako rybochovný. Celkem zaujímá plochu cca dva hektary. (Obr. 28) Jako pozůstatky po původním účelu chovu kačen zde najdeme např. zásobník na krmení pro kačeny, který je umístěn na břehu rybníka směrem k Telči. Tento zásobník

je

zde

v současné

době

používán

pravděpodobně

na

krmení

pro ryby. (Obr. 29) V minulosti zde bylo také provedenoodbahnění, které ve značné míře prospělo k celkovému zlepšení stavu rybníka. Nicméně dále by bylo vhodné provést rekonstrukci hráze, která je ve špatném technickém stavu. V současné době je sice rybník poměrně čistý, ale k rekreačním účelům pravděpodobně vhodný nebude ani v budoucnu, neboť zakrmování ryb zde probíhá mimo jiné i pomocí hnoje, který vodu, byť živočišným odpadem, znečišťuje, a protozvláště v letních měsících mírně zapáchá.

33

5 ZÁVĚR V historickém porovnání literatury, která se zabývá historií rybníků a rybnikářství na území dnešní České republiky, lze najít nesrovnalosti, např. v některých odhadech vzniku rybníků, apod. Není se v tomto případě čemu divit. Názory na data vzniku jsou, jako u ostatních historických objevů, mnohdy založeny na pouhých ústních sděleních, které se dědily z generace na generaci, pověstech, a podobných formách uchovávání informací o různých událostech. Proto není možné v některých případech tyto data brát jako důvěryhodná pro další odborná zpracovávání. Samotným výzkumem historie rybníků a celkově rybnikářství na Vysočině se odborníci v současné době ve velké míře nezabývají. V tomto případě je možné čerpat pouze ze starší literatury, která se však místy omezuje pouze na výčet rybníků a datum jejich založení. Současný stav a možnost využití rybníků na vymezeném území je vcelku srovnatelný s ostatními v okolí. Na základě terénního šetření je možné učinit následující závěry: • Rybníky jsou v poměrně dobrém technickém stavu, což značí poměrně slušný zájem majitelů a tato vodní díla. Děje se tak i za finančního přispění Evropské unie, u které lze žádat o dotace právě na revitalizace rybníků, apod. • Celkově je zde preferován účel rybníka rybochovný, zřejměz důvodu vidiny finančního zisku. Ačkoliv samotný chov ryb je výdělečná činnost, značná část zisku je určena na samotný provoz rybníků, který je velice nákladný. • Rekreační využití je v oblasti velmi ojedinělé. Většina rybníků díky kaprům zde žijícím nevábně zapáchá, což není zrovna příhodné pro případné rekreanty. Proto se za rekreací v první řadě dojíždí z Telče na Velkopařezitý rybník, kde jsou podmínky v blízkém okolí nejvhodnější. Přímo v Telči je za tímto účelem z části využíván Roštejnský rybník. Stejně jako u ostatních oblastí hospodářství je i u rybníků nutný stálý dohled. I v tomto případě se často stává, že zrekonstruované hráze rybníků se hroutí, ať už z důvodu dopravního zatížení, nebo nekvalitního materiálu, ze kterého jsou vystavěny. V tomto případě je výhodou lokalizaci rybníků přímo v zastavěné části města nebo

34

v její těsné blízkosti, čímž je zajištěn jakýsi stálý dohled nad nimi a většinou i případný včasný zásah ze strany vlastníka. Současným problémem však zůstává vandalismus, který likviduje mobiliář a zázemí vybudované u rybníků. Za příklad slouží stav informačních cedulí u rybníka Staroměstského nebo osvětlení okolo Štěpnického rybníka, které byly během pár týdnů po instalaci poničeny. Město poté lampy opravilo, ale opět se staly terčem útoku neznámých vandalů. Toto chování může mít následek budoucí nechuť investovat do další rekonstrukce rybníků a jejich přilehlého okolí, což by pochopitelně mělo dopad na samotné město, obyvatele i návštěvníky.

35

6 POUŽITÉ ZDROJE [1]

HURT, Rudolf. Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. Ostrava: Krajské

nakladatelství Ostrava, 1960. [2]

MÍKA, Alois. Naše rybníky a přehradní jezera. Praha: Orbis, 1963. Naše vlast.

ISBN 11-001-63. [3]

HRBÁČEK, Jaroslav. České a moravské rybníky. Praha: Pressfoto, 1984. ISBN 59-

[4]

KOSTOMAROV, Boris. Rybářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958.

042-81.

ISBN D-582101. [5]

DYK, Václav. Rybníky a rybnikáři. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1945.

ISBN 1521-3. [6]

České rybnikářství. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 1995.

[7]

Časopis Moravského musea zemského. Brno: Moravská musejní společnost, 1907,

VII.ročník. [8]

Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. ISBN

80-7275-059-3. [9]

Produkční rybářství v České republice. Rybářské sdružení České republiky [online].

2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/04_rybarstvi.htm

V práci byly dále využity tyto dokumenty: ŠEDIVÝ, Vilém. Manipulační a provozní řád Roštejnského rybníka. 2007. VODNÍ DÍLA -TBD A.S. Manipulační řád pro vodní dílo Staroměstský rybník. Pracoviště Brno, 2007. VODNÍ DÍLA - TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ DOHLED A.S. Manipulační řád Štěpnického rybníka v Telči. Praha, 2000. VODNÍ DÍLA - TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ DOHLED A.S. Manipulační řád Ulického rybníka v Telči. Praha, 2000.

36

VODOHOSPODÁŘSKÁ KANCELÁŘ PRAHA. Manipulační řád rybníku Nadýmák v povodí Telčského potoka. Praha, 2008. VODOHOSPODÁŘSKÁ KANCELÁŘ PRAHA. Manipulační řád rybníku Velký pařezitý na Javořickém potoku. Praha, 2002. PROJEKTOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH STAVEB S.R.O. Rekonstrukce a odbahnění rybníka Staroměstský v Telči. Pelhřimov, 2008.

37

7 SEZNAM PŘÍLOH Obr. 1 - Pohled na Javořici od Velkopařezitého rybníka Obr. 2 - Pláž u Velkého pařezitého rybníka Obr. 3 - Hráz se stavidlem Obr. 4 - Pohled na rybník Smrk Obr. 5 - Hráz rybníka Smrk Obr. 6 - Pohled na Polívkův rybník Obr. 7 - Přístupová cesta vedoucí až k hladině Obr. 8 - Zanesené břehy rybníka Obr. 9 - Pohled na Roštejnský rybník Obr. 10 - Výpusť Obr. 11 - Pohled na pláž s rekreačním zázemím Obr. 12 - Přístup do vody ze strany pláže Obr. 13 - Pohled na rybník Nadýmák Obr. 14 - Vyschlý náhon Obr. 15 - Pohled ze strany rybníka Nadýmák na z části zaplavený náhon od rybníka Roštejn Obr. 16 - Pohled na Štěpnický rybník Obr. 17 - Ostrov uprostřed rybníka Obr. 18 - Břeh rybníka Obr. 19 - Pohled z hráze Ulického rybníka na historické centrum Obr. 20 - Problémový přeliv Obr. 21 - Problémový přeliv (detail) Obr. 22 - Místo vzniku nejstaršího osídlení Obr. 23 - Pohled na Staroměstský rybník

38

Obr. 24 - Napuštěný rybník se zarostlým dnem trávou a plevelem Obr. 25 - V pozadí probíhající oprava výpustě Obr. 26 - Naučné tabule v okolí Staroměstského rybníka Obr. 27 - Pohled na Rohozenský rybník Obr. 28 - Zásobník na krmivo pro ryby

39

8 PŘÍLOHY Obr. 1 - Pohled na Javořici od Velkopařezitého rybníka

Pramen: vlastní fotodokumentace

Obr. 2 - Pláž u Velkého pařezitého rybníka

Pramen: vlastní fotodokumentace 40

Obr. 3 - Hráz se stavidlem


Obr. 4 - Pohled na rybník Smrk


Obr. 5 - Hráz rybníka Smrk


Obr. 6 – Pohled na Polívkův rybník


Obr. 7 – Přístupová cesta vedoucí až k hladině


Obr. 8 – Zanesené břehy rybníka


Obr. 9 – Pohled na Roštejnský rybník


Obr. 10 – Výpusť


Obr. 11 – Pohled na pláž s rekreačním zázemím


Obr. 12 – Přístup do vody ze strany pláže


Obr. 13 – Pohled na rybník Nadýmák


Obr. 14 – Vyschlý náhon


46

Obr. 15 – Pohled ze strany rybníka Nadýmák na z části zaplavený náhon od rybníka Roštejn


Obr. 16 – Pohled na Štěpnický rybník


47

Obr. 17 – Ostrov uprostřed rybníka


Obr. 18 – Břeh rybníka


48

Obr. 19 – Pohled z hráze Ulického rybníka na historické centrum


Obr. 20 – Problémový přeliv


Obr. 21 – Problémový přeliv (detail)


Obr. 22 – Místo vzniku nejstaršího osídlení – Staroměstský rybník


50

Obr. 23 – Pohled na Staroměstský rybník


Obr. 24 – Napuštěný rybník se zarostlým dnem trávou a plevelem


51

Obr. 25 – V pozadí probíhající oprava výpustě


Obr. 26 – Naučné tabule v okolí Staroměstského rybníka


52

Obr. 27 – Pohled na Rohozenský rybník


Obr. 28 – Zásobník na krmivo pro ryby


53

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Současný stav a využití rybníků na Telčsku

Recommend Documents