MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Střety rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Střety rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Kristina Friesová Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D Brno 2012

1

ABSTRAKT Kristina Friesová: Střety rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava Tato bakalářská práce je zaměřena na popis míst největších střetů rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava. Zkoumaná lokalita je dělena katastrálním územím jedenácti obcí, které byly do metodiky zahrnuty. První část práce obsahuje obecný popis dané problematiky včetně rešerše literatury a přehledu metodik. Další část už konkrétněji popisuje Pálavu z hlediska ochrany přírody a největších rekreačních aktivit. U těchto aktivit jsou nastíněny negativní situace, ke kterým v CHKO Pálava dochází v důsledku rekreace. Byl vyhodnocen rekreační potenciál území metodikou Bíny (2001) a obce s nejvyšším potenciálem byly dále konzultovány se Správou CHKO Pálava. V mapových výstupech byly zakresleny lokality, kde dochází k největším střetům. Klíčová slova: rekreace, ochrana přírody, rekreační potenciál, CHKO Pálava, střety

ABSTRACT Kristina Friesová: Conflicts between recreation and conservation in Pálava PLA This thesis is focused on the description of the places with the highest combined concentration of the recreation and conservation in Pálava PLA. The investigated area is divided into eleven municipalities by cadastral territory that were included in the methodology. The first part contains a general description of the issue, including the literature search and review of the methodologies. Another part of the thesis specifically describes Pálava from the point of view of nature conservation and the biggest recreational activities. There are negative situations outlined that are occurring in Palava due to recreation activity. The potential for recreation has been evaluated according to methodology Bína (2001) and municipalities with the highest potential were further consulted with the Pálava PLA Administration. There were locations plotted on a map that show the greatest conflicts. Keywords: recreation, environmental protection, recreational potential, Palava PLA, conflicts

2

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi velice pomohly při psaní této práce. Další dík patří celé Správě CHKO Pálava, hlavně Mgr. Jiřímu Kmetovi a RNDr. Jiřímu Matuškovi, kteří mi ochotně poskytovali informace. V neposlední řadě patří poděkování mým rodičům za podporu po celou dobu mého studia.

3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Střety rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava“ vypracovala samostatně, s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně, dne

Podpis studenta

4

5

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................................... 8 2 Cíl práce..................................................................................................................... 9 3 Přehled problematiky ............................................................................................. 10 3.1 Rekreace............................................................................................................. 10 3.1.1 Rozdělení rekreace...................................................................................... 11 3.2 Rekreologie ........................................................................................................ 12 3.3 Cestovní ruch ..................................................................................................... 12 3.4 Zákon o ochraně přírody a krajiny .................................................................... 13 3.5 Přehled metod hodnocení rekreačního potenciálu krajiny................................ 14 3.5.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN............... 15 3.5.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka ................................ 16 3.5.3 Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001)................................................................................................................... 16 3.5.4 Metodika možností využití krajinných celků dle Bíny (2010) ................... 17 3.6 Vlivy cestovního ruchu a rekreace na přírodní prostředí.................................. 17 4 Přírodní podmínky v CHKO Pálava..................................................................... 21 4.1 Základní údaje ................................................................................................... 21 4.2 Geologie............................................................................................................. 22 4.3 Geomorfologie ................................................................................................... 23 4.4 Fauna ................................................................................................................. 23 4.5 Flóra .................................................................................................................. 24 4.5.2 Lesy............................................................................................................. 25 5 Metodika .................................................................................................................. 26 5.1 Postup řešení práce............................................................................................ 26 5.2 Podrobný popis metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001)....................................................................................................................... 27 5.2.1 Rámcový popis situací pro zařazování území do kladných stupňů lokalizačních podmínek jednotlivých aktivit cestovního ruchu........................... 29 5.2.2 Postup konečného vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu.................... 35 6 Výsledky................................................................................................................... 37

6

6.1 Ochrana přírody a významné krajinné prvky CHKO Pálava............................ 37 6.1.1 Plán péče ..................................................................................................... 37 6.1.2 Zonace......................................................................................................... 37 6.1.3 Maloplošná zvláště chráněná území v rámci CHKO.................................. 38 6.1.4 NATURA 2000........................................................................................... 39 6.1.5 Památné stromy........................................................................................... 41 6.1.6 ÚSES........................................................................................................... 41 6.2 Turistický ruch v CHKO Pálava ........................................................................ 42 6.2.1 Profil návštěvníka CHKO Pálava ............................................................... 42 6.2.2 Dopravní dostupnost ................................................................................... 43 6.2.3 Ubytovací zařízení a charakter sídel ........................................................... 43 6.2.4 Sport a turistika ........................................................................................... 44 6.3 Vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001) .............................. 52 6.3.1 Postup přidělování bodů dle lokalizačních faktorů..................................... 52 6.3.2 Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu ......................................... 53 6.4 Vyhodnocení největších střetů rekreace a ochrany přírody .............................. 54 6.4.1 Souhrn střetů rekreace a ochrany přírody a návrh opatření ........................ 57 7 Diskuze ..................................................................................................................... 61 8 Závěr ........................................................................................................................ 63 Seznam použité literatury ......................................................................................... 65 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................ 68 Seznam příloh............................................................................................................. 69

7

1 Úvod Rekreace a ochrana přírody byly odjakživa propojeny a v rámci jejich historického vývoje spolu úzce souvisí. Na začátku 21. století se dostaly do vzájemného konfliktu a témata jejich spolupůsobení jsou neustále probírána. Jedná se o diskuze obcí, měst, správ chráněných území, zájmových organizací, akademických pracovníků, jednotlivců na konferencích atp. Na jedné straně se ochránci přírody snaží rekreanty v přírodě co nejvíce eliminovat a zamezit tak jejímu poškození, na druhé straně, pokud lidé do přírody nebudou chodit v důsledku různých omezení a zákazů, ztratí pak povědomí o tom, jak se v přírodě správně chovat. Bakalářskou práci na dané téma jsem si vybrala z mnoha dalších důvodů; mimojiné kvůli svému kladnému vztahu k přírodě, ale i k citlivosti vůči tématům, která řeší její poškozování. Zajímají mě i různé sporty a volnočasové aktivity, které mohou být v chráněných oblastech legálně provozovány. CHKO Pálava je velkoplošné zvláště chráněné území, které je mému bydlišti nejblíže. Z těchto důvodů jsem si vybrala právě toto téma. Tato práce je rozdělena do několika kapitol, z nichž v první jsou přehledy problematiky a vymezení různých pojmů spjatých s předkládaným tématem. Pokračuji pak souhrnem metodik, které jsou k dispozici, a přírodními podmínkami v CHKO Pálava. Od obecných popisů se přesouvám k hlavním částem a jádru celé práce. Po nástinu dané metodiky následuje kapitola s výsledky, která má tři části. V první jsou podkapitoly zahrnující ochranu přírody a významné krajinné prvky v CHKO Pálava. Ve druhé části najdeme výčet hlavních turistických aktivit provozovaných na stanovaném území. Propojením zmíněných dvou kapitol a použitím metodiky dle Bíny (2001) se dostanu k výsledkům, které budou konzultovány se Správou CHKO Pálava. Největší střety rekreace a ochrany přírody budou popsány v posledních kapitolách a následovány návrhem opatření. Přílohy jsou složeny ze čtyř částí: postupu řešení metodiky dle Bíny (2001), výčtu obcí s bodovými hodnotami a celkovým rekreačním potenciálem u každé z nich, map a fotodokumentace.

8

2 Cíl práce Cílem práce je popsat, jak funguje a jak je vymezena ochrana přírody v CHKO Pálava. Dále je záměrem shrnout hlavní rekreační aktivity vyskytující se v dané lokalitě a zhodnotit, jakým způsobem zde mohou poškodit nebo poškozují přírodu. Jedná se o veškeré poškození v důsledku rekreace. V úmyslu je použitím vhodné metodiky vyhodnotit rekreační potenciál CHKO Pálava, který značí vysokou návštěvnost a možné střety s ochranou přírody. Daná lokalita se skládá z katastrálních území jedenácti obcí, tzn., že metodika bude aplikována postupně na všechny tyto obce. U vesnic a měst s největším potenciálem cestovního ruchu bude konzultováno se Správou CHKO Pálava, kde se konkrétně nachází místa, která jsou negativně zasažena vysokou návštěvností nebo záměry obcí na nevhodnou rekreační infrastrukturu. Dále budou plošně pro celou CHKO vymezena místa největších střetů a návrhy opatření. Jednotlivá místa budou pro větší přehlednost zakreslena na mapových výstupech (v prostředí ArcGis 10.1), které doplní přílohu s mapami.

9

3 Přehled problematiky 3.1 Rekreace Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou vykonává ve svém volnu a která je určena k obnově fyzických a duševních sil a k uspokojování osobních zájmů. Pokud prozkoumáme původ slova, dojdeme k závěru, že rekreace znamená „nové tvoření“ neboli znovustvoření (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2008). Celý život člověka je spojen s intenzivním vyčerpáváním fyzického, sociálního i duševního potenciálu a na něj navazujícími procesy degenerace, které souvisí s negativními vlivy prostředí, realizovaných činností atd. Rekreace tuto situaci kompenzuje a má obnovovací efekt. Nedostáváme se jen do předchozího stavu, rekreace přináší i něco navíc – náš další rozvoj a zlepšení předchozího stavu (HODAŇ, DOHNAL 2008). Mezi stěžejní charakteristiky rekreace řadíme:


rekreace je vždy činnost (mentální, fyzická, emocionální), nikoli odpočinek,




neexistuje pouze jediná forma rekreace, máme na výběr velký rozsah aktivit,




pokud si nejsme jisti, zda se jedná o rekreaci, rozhoduje motivace - je-li hlavní motivací pobavit se a výsledkem osobní uspokojení, jedná se o rekreaci,




rekreaci nelze provozovat jindy než ve volném čase,




rekreace je dobrovolná, tzn. musíme nechat jedinci možnost svobodného výběru,




rekreace má vždy svůj účel a smysl (ibid.).

Rekreace je nedílnou součástí lidského individuálního i společenského života. Nelze bez ní žít plnohodnotný život, zapadá do celkové struktury života (ibid.). Sociologický a psychologický význam rekreace spočívá v obnově fyzických i duševních sil člověka jako člena celé společnosti (primární význam). Sekundární význam vzniká prostřednictvím cestovního ruchu nebo realizace rekreace, což dokazuje rozvoj služeb, regionální rozvoj nebo vliv na krajinu, osídlení a životní prostředí obecně (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2008).

10

Environmentální význam rekreace znamená, že rekreace mění krajinnou strukturu, její kvalitu a ekologickou stabilitu. I samotný rozvoj infrastruktury ovlivňuje krajinu (kladně i záporně) (ibid.). Primární ekonomický význam rekreace se projevuje zvýšenou pracovní efektivitou a sekundární význam znamená rozvoj regionů s rozvojem ekonomických aktivit. Vývoj služeb a výrobků vázaných přímo nebo nepřímo na cestovní ruch ovlivňuje rozvoj ekonomických činností celkově (ibid.). 3.1.1 Rozdělení rekreace Rekreaci lze členit podle časových a prostorových hledisek a podle druhu činnosti. Podle časových hledisek rozlišujeme rekreaci krátkodobou, která trvá maximálně 3 dny a dopravní čas zabere max. 25 % rekreačního času. Dále ji lze rozlišit na rekreaci každodenní, polodenní, jednodenní a vícedenní. Protipólem je dlouhodobá rekreace, která by měla trvat déle než 3 dny a má charakter dovolené. Tenhle typ není vázán dopravní vzdáleností a časovou dostupností (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2008). Dle prostorových hledisek rozčleňujeme rekreaci na příměstskou (každodenní až jednodenní), rekreaci ve volné krajině (může být krátkodobá i dlouhodobá), střediskovou (rekreační destinace) a pobytovou individuální (pobyt na chatě nebo chalupě) (ibid.). Rekreaci lze rozdělit i podle druhů činností, a to na procházky a klidový odpočinek, pohyb, rekreační sportování, myslivost a rybaření a sběr přírodnin. Zde se autoři liší v tom, jestli odpočinek považovat za rekreaci či nikoliv. Autoři Hodaň s Dohnalem (2008) odpočinek za rekreaci nepovažují, Schneider, Fialová a Vyskot (2008) naopak klidový odpočinek k rekreaci řadí.

11

3.2 Rekreologie Rekreace je předmětem zkoumání vědní disciplíny rekreologie. Jedná se o teoretickou disciplinu, která řeší obecné problémy rekreace. Dříve byl používán pojem „teorie rekreace“, který byl zaměřen pouze teoreticky (HODAŇ, DOHNAL 2008). Krajinná rekreologie zkoumá rekreační účinky krajinného prostoru. Každý krajinný prostor má určitý rekreační potenciál a každý člověk má určité požadavky, jakým způsobem krajinu využívat. Krajinná rekreologie řeší obě předchozí, hodnotí rekreační limity krajiny a zabývá se i trvale udržitelným rozvojem rekreačního potenciálu (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2008). Komunální

rekreaci

chápeme

jako

systémové

řešení

organizace

a

řízení

volnočasových aktivit na určitém území či regionu. Tato rekreace se zabývá všemi možnostmi aktivit člověka – sportovní, ale i výtvarnou, rukodělnou, dramatickou. Cíl komunální rekreace je vytvoření podmínek pro soustavné a dlouhodobé formování zdravého životního stylu různých věkových skupin s různým sociálním postavením v daném regionu (DOHNAL, HOBZA 2007).

3.3 Cestovní ruch Za cestovní ruch je považována činnost osoby cestující na přechodnou dobu (u domácího cestovního ruchu maximálně na 6 měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž se nejedná o cestu za účelem výdělku. Z toho vyplývají tři charakteristické rysy cestovního ruchu – změna místa, dočasnost pobytu a nevýdělečnost činnosti v navštívené lokalitě (FORET, FORETOVÁ 2001). Rekreační cestovní ruch je realizován ve vhodném přírodním prostředí s cílem odpočinku, reprodukce a zlepšení fyzické a psychické kondice. Specifická je ekoturistika, která vede k takovému počínání člověka v přírodě, jež ji co nejméně poškozuje. Zde hovoříme o soft cestovním ruchu (zelený cestovní ruch, návrat k přírodě) (ibid.). Dlouho se uvádělo, že turistický ruch je pouze ekonomickou aktivitou a že žádným negativním způsobem nenarušuje životní prostředí. Tento názor již dnes samozřejmě

12

není aktuální a většina zainteresovaných stran se právě negativního ovlivnění přírody obává a hledá řešení. Otázkou je pak správné vymezení toho, kdy už dochází k velkému ovlivnění turismem. Jedním z možných posouzení „škodlivosti“ cestovního ruchu je to, že cestovní ruch obsahuje zárodky své vlastní zkázy, jestliže začnou být ničena i environmentální lákadla, za kterými návštěvníci přicházejí. Různí autoři uvádějí, že vlastně úplně všechny nejběžnější rekreační aktivity negativně ovlivňují přírodní hodnoty, pokud nejsou správným způsobem usměrňovány (KOL 2007). V jiné literatuře se zase mluví o tom, že rekreace a turismus jsou povolovány a podporovány za podmínky jejich fungování v harmonii s ochranou přírody (GOOSEN, ELANDS, MARWIJK 2010).

3.4 Zákon o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je udržení přírodní rovnováhy v krajině, ochrana rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a hospodárné využívání přírodních zdrojů. Vytvoření soustavy NATURA 2000 v České republice je také ukotveno v tomto zákoně. Vše zmíněné existuje za podmínky zohlednění hospodářských, sociálních a kulturních potřeb obyvatel a regionálních a místních poměrů. CHKO lze, dle stejného zákona, využívat hospodářsky podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Pokud nepoškozuje přírodní hodnoty, je možné i rekreační využití. CHKO vyhlašuje vláda svým nařízením. Co se týče základních obecných podmínek využívání CHKO, je zakázáno:


zneškodňovat odpady mimo vyhrazená místa,




rozdělávat oheň a tábořit mimo vyhrazená místa,




vjíždět s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a vyhrazená místa,




záměrně rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin a živočichů,




používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,




stavět nové dálnice, sídelní útvary nebo plavební kanály,

13




pořádat motocyklové nebo automobilové soutěže,




provádět chemický posyp cest,




měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO.

V první zóně CHKO je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakázáno:


umisťovat a povolovat nové stavby,




povolovat a měnit využití území,




měnit současnou skladbu a plochy kultur,




hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady,




těžit nerosty a humolity.

Na území první a druhé zóny CHKO je, dle stejného zákona, dále zakázáno:


hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí, způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, hlavně prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, funkci a struktuře ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy,




zavádět intenzivní chovy zvěře,




pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice a vyhrazená místa.

3.5 Přehled metod hodnocení rekreačního potenciálu krajiny Mezi nejčastěji uplatňované metodiky z hlediska rekreačního potenciálu daného území patří Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN, Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka, Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny a Metodika možností využití krajinných celků dle stejného autora. V závěru práce bude použita předposlední zmíněná metodika (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009).

14

3.5.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN Metoda TERPLAN hodnotí rekreační potenciál námi zvoleného území. Zájmové území se rozčlení na síť čtverců s hranou a = 2,4 km. V každém takto získaném čtverci se provede analýza a nakonec se vychází ze vzorce r = (A+B+C+D) x K, kde: A.....................celková délka okrajů lesa [km] B.....................délka okrajů vodních ploch a toků B1...................okraje vodních ploch [km] – násobeno koeficientem 2,0 B2...................okraje vodních toků [km] B = B1 + B2 C.....................výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy [na ha/na km2] D.....................struktura půdního fondu v % D1...................zastavěná plocha a devastovaná území – násobeno koeficientem 0 D2...................orná půda – násobeno koeficientem 0,1 D2...................trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště apod. – násobeno koeficientem 0,3 D4...................lesy – násobeno koeficientem 0,3 D5...................vodní plochy – násobeno koeficientem 1 D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 K.....................koeficient K = L+ Z L .....................koeficient počtu pobytových dní v letní sezoně (průměrný počet dní s teplotou vyšší než 100 C) Z .....................koeficient počtu pobytových dní v zimní sezoně (průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm) Tab. 1 Třídy metody TERPLAN, (zdroj: SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009) Rekreační potenciál velmi vysoký vysoký průměrný

Stupeň

Třída

r

1 2 1 2 1 2

I II III IV V VI

≥ 191 151 – 190 121 – 150 101 – 120 81 – 100 61 – 80

15

nevyhovující

1 2

VII VIII

41 – 60 < 60

Číslo, které nám ze vzorce vyjde, slouží k porovnání (viz Tab. 1), oblast s nižším výsledným číslem má nižší rekreační hodnotu než oblast, která má číslo vyšší. (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009). 3.5.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka Vepřek rozšířil metodu Bíny, která je popsána níže. Hodnocení zde vychází z bodovacích tabulek, které jsou rozděleny na 4 části:


sportovně technická zařízení a trasy – 15 bodovaných kritérií,




přírodní atraktivity - 12 bodovaných kritérií,




obslužná zařízení a vybavenost – 10 bodovaných kritérií,




architektonické a stavební atraktivity – 9 bodovaných kritérií (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009).

Ve všech těchto sekcích rozlišujeme zimní a letní sezonu. Hodnotí se pomocí map, které jsou rozčleněny sítí polygonů (nejmenší obdélník má 1,2 x 0,9 km, tzn. 1,08 km2). Do hodnocení jsou započítávány nejen hodnoty, které zvyšují využitelnost „čtverce“, ale i hodnoty, které využitelnost snižují. Pomocí těchto čtverců je potom vytvořena rastrová mozaika (ibid.). Jako příklad využití této metodiky lze uvést zpracování územních plánů velkých územních celků (ibid.). 3.5.3 Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001) Tato metodika byla použita při zpracovávání úkolu, který Ústav územního rozvoje řešil na základě zadání odboru realizace a rozvoje cestovního ruchu MMR v roce 2001. Lokalizační podmínky cestovního ruchu jsou v systému cestovního ruchu České republiky primární, jejich komplex je proto označen potenciálem cestovního ruchu. Metodika byla zpracována pro každou jednotlivou obec v ČR (BÍNA 2002). Metodika dle Bíny je použita i v této práci, podrobněji bude tedy rozepsána v kap. 5.2.

16

3.5.4 Metodika možností využití krajinných celků dle Bíny (2010) Tato metodika je jiným způsobem hodnocení vhodnosti krajiny pro rekreaci. Je zavedena stupnice hodnocení:


podmínky velmi vhodné = 3,




podmínky vhodné = 2,




podmínky omezené = 1,




podmínky nevhodné (žádné) = 0.

Jsou hodnoceny tyto atributy (podmínky pro rekreaci): zimní rekreace, letní rekreace, víkendová rekreace, dlouhodobá rekreace, pěší turistika, vodní turistika, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika, myslivost, zimní sporty, sportovní rybolov (CARBOL 2010). Stupnice uvedená výše slouží k ohodnocení uvedených atributů, body se sečtou a výsledná hodnota slouží k porovnání s jinými oblastmi (ibid.).

3.6 Vlivy cestovního ruchu a rekreace na přírodní prostředí Přírodní prostředí je v každém místě unikátním souborem přírodních a krajinných podmínek, z nichž můžeme jmenovat zejména geomorfologický charakter území, resp. reliéf, bioklimatické podmínky, charakter bioty a množství a kvalita vodních ploch. Tento soubor je se vznikem turistiky a zvyšujícím se cestovním ruchem trvale narušován. Existuje několik níže specifikovaných činitelů, kteří ovlivňují přírodní prostředí (DOHNAL, HOBZA 2007). 1. Turistické znečištění Tento druh vlivů cestovního ruchu je dlouhodobě analyzován. Turistické znečištění snižuje potenciál daného území pro rozvoj cestovního ruchu, ale toto znečištění je zpravidla stejně vyvolatelné jakýmkoli jiným druhem ekonomické aktivity člověka. Další změny mohou v krajině vyvolat vlivy, které souvisejí s cestovním ruchem jen částečně – aktivity místních obyvatel, zemědělství, průmysl, nákladní doprava atp. (PÁSKOVÁ 2009).

17

2. Emise Uvolňování látek nebo energií ze zdrojů znečištění do složek životního prostředí označujeme souhrnně jako emise. Mezi uvolňované energie patří pevné, aerosolové, kapalné nebo plynné imise. Cestovní ruch může být zdrojem tohoto znečištění přímo (silniční doprava, off-road cestovní ruch, noční lyžování, centra turistického ruchu obecně,...) nebo nepřímo (elektrická energie, stavební materiál na stavbu turistických objektů,...) (ibid.). Celkově lze, na základě dostupných informací, shrnout, že rozvoj cestování přispívá ke globálnímu oteplování, vzniku smogových situací, znečišťování vody a půdy a zvýšené hladině hlučnosti (ibid.). 3. Eroze Eroze znamená porušování povrchu přírodnin, hlavně odstraňování vrchní vrstvy půdy a povrchu hornin. Eroze je přírodní jev, ale může být urychlena právě činností člověka – např. prohlubováním a prošlapáváním nových cest v okolí památek a přírodních zajímavostí, výstavbou infrastruktury, stavbou komunikací a ubytovacích zařízení, jezdectvím, vodáctvím, atp. Cestovní ruch je dále spjat s navštěvováním kulturních památek, kterých se lidé dotýkají, což působí mechanické i chemické eroze (ibid.). 4. Zavlečení nepůvodních druhů Šíření druhů rostlin a živočichů, které nejsou danému místu původní a byly sem zavlečeny lidskou činností řadíme také mezi působení cestovního ruchu na přírodní prostředí (ibid.). Problém s alochtonními druhy v CHKO spočívá v tom, že tato velkoplošná chráněná území jsou vybudována s účelem chránit původní ekosystémy. Souvisejícím důsledkem může být snížení druhové rozmanitosti, vytlačení nebo úhyn ohrožených druhů (ibid.).

18

5. Poškozování přírodních hodnot a biodiverzity Poškozování přírodních hodnot a biodiverzity je důsledkem působení vandalů, kteří dělají vrypy nebo graffiti na skalách a jiných útvarech. Do této kapitoly také patří poškozování nebo sběr vzácných živočišných či rostlinných druhů, nerostů, hornin a fosilií (ibid.). Celkově lze negativní vlivy rekreačních aktivit na ekosystémy rozdělit na:


přímé nebo nepřímé,




krátkodobé nebo trvalé,




jednorázové nebo pravidelné,




s vratným nebo nevratným poškozením,




rozsáhlé nebo lokální,




druhově specifické nebo obecné,




změna kvantitativní nebo kvalitativní (LOUČKOVÁ 2011).

S tématem rekreace vyvstává i otázka, jak toto negativní ovlivňování přírody řešit. Danou problematikou se zabývala již řada autorů z akademických, vládních i nevládních organizací. Metoda limitů přijatelné změny (The Limits of Acceptable Change - LAC) byla vznikla již v roce 1985 a zabývala se otázkou rekreační únosnosti území. Byla navržena jako celkové řešení managementu návštěvnosti ve velkých chráněných lokalitách (MCCOOL in LOUČKOVÁ 1994). Za tímto účelem bylo třeba vymezit kompromis mezi cíly rekreace a ochranou přírody. Stěžejním prvkem procesu je specifikovat standardy LAC, které definují minimálně přijatelné podmínky. Mladší metodikou, která byla vyvinuta Správou národních parků v USA, je metoda VIM (The Visitor Impact Management), která řeší dopady pobytu návštěvníků v chráněných územích (FARRELL, MARION in LOUČKOVÁ 2011). V tomto duchu byla vytvořena i další metoda, která se jmenovala VERP (The Visitor Experience and Resource Protection). Typické pro ni bylo vyzdvihování samotného poslání národního parku a cílů jeho managementu. Stěžejním prvkem této metody bylo zapojení veřejnosti do rozhodování v celém procesu (KOL in LOUČKOVÁ 2011).

19

Za zmínku stojí i Managementový model turistické optimalizace, který byl vytvořen v Austrálii (Tourism Optimalization Management Model – TOMM) (TOMM in LOUČKOVÁ 2011). Z hlediska zahraničních přístupů je potenciálním zdrojem informací i cyklus vědeckých konferencí Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas. Podobné téma řeší i několik slovenských autorů. Vlivy turismu na stezky v Belianských Tatrách řeší Barančok (2006) a turistiku jako stresový faktor lesních ekosystémů ve Slovenském ráji popsala Jančová (2010). V České republice je problematika turismu v chráněných oblastech trvale řešena Ústavem pro životní prostředí PřF UK v Praze. Autorem mnoha expertíz pro národní parky u nás, a expertem na problematiku trvale udržitelného turismu a jeho monitoringu je RNDr. Martin Čihař, CSc., který na této fakultě působí (LOUČKOVÁ 2011). Problematika je sledována i prostřednictvím dílčích tematických studií zadávaných MŽP, dále i v podobě grantu VaV č. SP/4i2/40/08 „Systém indikátorů a monitorovací program

sledování

a hodnocení

dlouhodobých

environmentálních,

sociálních

a ekonomických změn v národních parcích a biosférických rezervacích České republiky“ (ibid.).

20

4 Přírodní podmínky v CHKO Pálava 4.1 Základní údaje CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem, s významným zastoupením přírodních ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, typické je hojné zastoupení dřevin a mohou se zde vyskytovat dochované památky historického osídlení. Toto vymezení CHKO je ukotveno v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Obr. 1 Poloha CHKO Pálava na mapě České republiky (zdroj: http://www.rodinnevylety.cz)

CHKO Pálava s rozlohou 83 km2 vznikla v roce 1976. Od roku 1986 je potom evidována jako biosférická rezervace a rezervace UNESCO. Jedná se o zvláště cennou biogeografickou lokalitu s teplomilnými ekosystémy. Příznivé klima způsobilo osídlení této oblasti již v době prehistorické. Z dnešního pohledu je Pálava častým cílem turistů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Tomu vděčíme díky pálavské krajině, která má charakter téměř středomořského rázu. Pálava dostala jméno podle obce Pavlov, která leží asi 50 km jižně od Brna (VOŽENÍLEK A KOL. 2002). Pálava se rozkládá od Znojma až po hranice s Rakouskem, přírodní hranici potom tvoří řeka Dyje. Území okrajově zasahuje i do dyjsko-svratecké nivy, kterou v minulosti změnila výstavba novomlýnských nádrží. Významnou dominantu tvoří

21

Pavlovské vrchy, které jsou nejzápadnější výspou Karpat a dosahují 400–600 m. n. m. Díky moři, které tu před 16 miliony lety bývalo, vznikla geologicky zajímavá místa (KADLÍKOVÁ 2005).

4.2 Geologie Nejnápadnější částí CHKO Pálava jsou z geologického hlediska Pavlovské vrchy – protáhlý hřeben mezi Mikulovem a Pavlovem. Na jeho vzniku se podílely bělostné jurské vápence, které na mnoha místech vytvořily skalní útesy. Atraktivitu těchto skalních útesů dokazují počty návštěvnosti v NPR Děvín - Kotel - Soutěska a NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen (ITRAS 2009). Pavlovské vrchy jsou největším moravským bradlem, ale nejmenším pohořím v této oblasti. Tento nejzápadnější výběžek karpatského oblouku společně s několika dalšími vápenci na Moravě tvoří nesouvislé vnější bradlové pásmo Karpat (CEWIS ART SPOL. S R. O. 1997). V CHKO můžeme nalézt významné lokality s krasovými jevy (jeskyně na Turoldu) a světově známá paleontologická místa neogénní fauny (Kienberg) (VOŽENÍLEK A KOL. 2002). Dříve se v dané lokalitě těžil vápenec, což dokazuje zničení velké části Turoldu a východní části Svatého kopečku (ibid.). Správa CHKO Pálava spolupracuje s Českou geologickou službou a za nejvíce ohrožené lokality považují oblasti Pavlov a Sedlec. Klíčem k úspěchu v ochraně geologických lokalit je hlavně vytvoření fungujícího informačního systému pro návštěvníky (hlavně v lokalitách Turold a Kalendář věků), dále dozor v lokalitě Kienberg bránící nepovoleným vykopávkám a spolupráce s obcemi, které by jinak mohly svými rozvojovými aktivitami narušit cenné geologické lokality (SCHKO PÁLAVA 2006).

22

4.3 Geomorfologie CHKO Pálava zahrnuje dvě menší geomorfologické jednotky: Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu (RUBÍN A KOL. 2006). Převážná část území ale leží v celku Mikulovské vrchoviny (součást podsoustavy Jihomoravské Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty, provincie Západní Karpaty). Severovýchodní a jihovýchodní částí CHKO zasahuje do Dolnomoravského úvalu (součást podsoustavy Jihomoravská pánev, soustavy Vídeňská pánev, provincie Západopanonská pánev) (VOŽENÍLEK A KOL. 2002). Mikulovská vrchovina, která byla vymodelována v málo odolných horninách ždánického flyše, je ohraničena obloukem Dyje v oblasti Věstonické brány a širokou sníženinou starého údolí Dyje (ibid.). Nejrozsáhlejší s nejvyšším vápencovým jurským bradlem Pavlovských vrchů je Děvín s nadmořskou výškou 550 m. n. m. Výškový rozdíl mezi hladinou dolní zdrže u Nových Mlýnů a vrcholem Děvína činí 390 m. Druhý největší vrchol Pavlovských vrchů je Stolová hora (459 m) a třetí se nazývá Turold (385 m) (DANIHELKA A KOL. 2004, VOŽENÍLEK A KOL. 2002). Milovická pahorkatina má ploché hřbety a hluboká údolí. Nejvyšší body této pahorkatiny se jmenují Stará hora (351 m), Vysoký roh (310 m) a Špičák (297 m) (VOŽENÍLEK A KOL. 2002).

4.4 Fauna Na ploše CHKO Pálava se vyskytuje velké množství druhů živočichů, i když se jedná o relativně malé území. Řada živočichů zde má své nejbohatší populace v rámci celého areálu. Najdeme tu asi nejvyšší počet zvláště chráněných druhů živočichů ze všech velkoplošných chráněných území v České republice (SCHKO PÁLAVA 2005). Celkem zde žije 230 zvláště chráněných druhů živočichů, z čehož jich je 121 druhů obratlovců a zbytek druhů patří mezi bezobratlé. Těchto 230 zvláště chráněných druhů lze ještě rozdělit na:

23




40 kriticky ohrožených,




82 silně ohrožených,




81 ohrožených druhů (AOPK ČR 2012).

Mezi často zmiňované druhy, které se zde vyskytují, patří hlavně bezkřídlá kobylka sága, ploskoroh pestrý, ledňáček říční nebo dudek chocholatý. Poslední uvedený se vzácně vyskytuje v dutinách stromů. Kobylka sága je zajímavá tím, že žije pouze na jižní Moravě a je největším zástupcem rovnokřídlého hmyzu. Dravé larvy ploskoroha pestrého většinou pronásledují svou kořist na povrchu půdy stepních trávníků, kdežto ledňáčka říčního najdeme spíše u vodních toků (ibid.). Trvalým problémem v CHKO Pálava je úbytek drobné zvěře (koroptev, zajíc), kdy se Správa CHKO snaží podporovat jejich přirozené prostředí zakládáním remízků a tvorbou ochranných a rozčleňovacích pásů u zemědělských pozemků (SCHKO PÁLAVA 2006).

4.5 Flóra Flóra je odrazem pestrých přírodních podmínek v dané oblasti. Stopy zanechaly hlavně jednotlivé fáze vývoje rostlin ke konci poslední doby ledové a v době poledové. Výrazně se uplatnilo i lidské osídlení (VOŽENÍLEK A KOL. 2002). Příkladem rostlinstva nacházejícího se na skalách Děvína nad Soutěskou jsou písečnice velkokvětá a lomikámen vždyživý. Ovsíř stepní se vyskytuje hlavně na západním svahu Šibeničníku. Raritou jsou zde i druhy, které jsou typické pro Rusko a Asii, a to violka obojaká a ostřice úzkolistá. Naopak z jihu je sem zavlečena tařice horská a třemdava bílá. Kručinkovec poléhavý nebo kosatec nízký jsou typické spíše pro oblasti severně od Černého moře, ale najdeme je i na Pálavě. Středoevropskou flóru reprezentuje dymnivka nízká a jaterník podléška. V neposlední řadě jsou zastoupeny i slanobytné rostliny (např. slanorožec rozprostřený, jitrocel přímořský).

Hvozdík

Lumnitzerův

pálavský

je

zase

zdejším

endemitem

(KADLÍKOVÁ 2005). V CHKO Pálava se nachází 26 kriticky ohrožených druhů rostlin, 34 silně ohrožených a 31 ohrožených taxonů (VOŽENÍLEK A KOL. 2002).

24

Proti poškozování vegetace sešlapem instaluje Správa CHKO Pálava zábrany k usměrnění turistů a informační tabule s vysvětlením. Příkladem jsou opatření proti zničení populace kuřinky solné na starém fotbalovém hřišti (SCHKO PÁLAVA 2006). 4.5.2 Lesy V CHKO Pálava najdeme lesy hlavně v I. a II. zóně, v ostatních zónách je zastoupení nevýznamné. V II. zóně se jedná o lesy především v oborách (SCHKO PÁLAVA 2006). Opatření, která jsou zde zaváděna za účelem ochrany lesa, apelují hlavně na vlastníky lesa při odstraňování nepůvodních dřevin z lesů a při podpoře přirozené obnovy lesa. Správa CHKO Pálava také spolupracuje s Lesy České republiky, s. p. (ibid.). Jak je patrné z mapové přílohy C9, drtivá většina všech lesů je ve vlastnictví Lesů České republiky, s. p. Soukromé vlastnictví lesa je v CHKO Pálava spíše ojedinělou skutečností. Mezi další rozvojové aktivity na Pálavě lze zahrnout i plán zpřístupnit Milovický les ve východní části CHKO veřejnosti, což by v budoucnu mohlo vést k narušení přírody (MATUŠKA 2010).

25

5 Metodika 5.1 Postup řešení práce Prvním krokem celého postupu práce bylo přesné vymezení zkoumaného území, CHKO Pálava je tvořena jedenácti obcemi, a to obcí Sedlec, Mikulov, Perná, Klentnice, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Bavory, Bulhary, Nové Mlýny, Pavlov a Milovice, viz mapová příloha C8. Dále bylo shromážděno velké množství materiálů a pramenů, ze kterých bylo čerpáno, jednalo se o různé knihy, mapy a internetové zdroje s nejvíce aktuálními informacemi o hlavních turistických cílech dané lokality. Mnoho informací potom pochází přímo ze Správy CHKO Pálava, kde se předpokládá jejich největší přesnost. Na vymezeném území byl předpoklad výskytu velkého množství krajinných prvků a cenných přírodních stanovišť, které popisuje kapitola 6.1 Ochrana přírody a významné krajinné prvky v CHKO Pálava. Jelikož hlavní podstata práce spočívá ve vymezení střetů ochrany přírody s rekreací, byly sledovány hlavní rekreační a sportovní aktivity, které se nachází v kapitole 6.2 Turistický ruch v CHKO Pálava. Abychom mohli vyhodnotit, kde se asi nachází největší střety rekreace a ochrany přírody, je nutné nejprve zjistit, jestli dané území rekreační potenciál vůbec má. Pro tento úkol byla aplikována metodika dle Bíny (2001). Tato metodika už byla použita na ORP Mikulov, ta ale kromě obcí v CHKO Pálava zahrnuje navíc i obce Drnholec, Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov, Dobré Pole, Březí, Dolní Dunajovice a Brod nad Dyjí. Výsledný potenciál cestovního ruchu by byl těmito obcemi zkreslený. Samotná metodika (více níže) byla použita tak, že bylo rozhodováno, jestli jednotlivé obce CHKO Pálava příslušnou atraktivitu na svém území mají či nikoliv dle tabulky k dané metodice. Jestliže se atraktivita nevyskytovala, byl potenciál nulový, jestliže se v oblasti nacházela, musel být ještě zjištěn intenzitní stupeň (v jaké míře se atraktivita v dané oblasti vyskytuje). Na výběr byly tři intenzitní stupně, které byly

26

rozdílně obodovány. Celkový potenciál cestovního ruchu vyšel součtem bodových hodnot, které byly přiřazeny k daným atraktivitám. Po takto získaném výsledném potenciálu cestovního ruchu pro obce CHKO Pálava byla místa s největším potenciálem, a tím pádem i větší koncentrací turistů, konzultována se Správou CHKO a zjišťovaly se případné střety s ochranou přírody, jednak u obcí s největším výsledným potenciálem, a jednak u CHKO Pálava jako celku. Největší negativní vlivy na přírodu byly shrnuty do výsledné tabulky za jednotlivá maloplošná území a bylo navrženo opatření, které by škodám předcházelo, nebo je alespoň eliminovalo. Závěrečné shrnutí bude následováno mapovými výstupy v prostředí ArcGis 10.1.

5.2 Podrobný popis metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001) Metoda vychází z toho, že celkový potenciál cestovního ruchu se skládá z dílčích (odvětvových) potenciálů, kterými konkrétně může být např. cykloturistika, kongresová turistika, pěší turistika atd. Celkový potenciál je tvořen souhrnem těchto dílčích potenciálů (BÍNA 2002). Existují 3 hlavní formy lokalizace cestovního ruchu:


jako vhodnost krajiny pro určitý druh cestovního ruchu (aktivity, které jsou provázáné s přírodním prostředím) – např. vhodnost krajiny pro pěší turistiku, pro cykloturistiku atd.,




jako specifická atraktivnost v dané obci, která láká návštěvníky – např. muzeum, skanzen, historické památky atd.,




jako akce, které jsou opakovaně pořádány a navštěvují je i návštěvníci z okolních obcí – např. kulturní nebo sportovní akce (SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009).

Stupeň časové neměnnosti a rigidnosti klesá od prvního k poslednímu bodu. První bod je relativně neměnný, protože pro přírodní a krajinné podmínky je typická relativní stálost v čase. Druhý bod lze ovlivnit více než první, typicky tvorbou různých

27

skanzenů atp. Potenciál cestovního ruchu na daném území je možno ovlivnit nejvíce třetím bodem (ibid.). Důležitou roli zde hraje i lidský faktor, který s sebou nese iniciativu provozovatelů zařízení a produktů s vazbou na cestovní ruch (ibid.). Dle stejných autorů, může nastat situace, kde lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu neexistují. V tomto případě se jedná o nulový stupeň. U některých složek je zase při splnění určitých lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Situace mimo tyto případy lze vyjádřit tímto rozdělením:


stupeň 1 – základní úroveň podmínek,

jev je v prostoru

registrovatelný,


stupeň 2 – zvýšená úroveň podmínek, jev je zřetelný a významný,




stupeň 3 – vysoká úroveň podmínek, jev dosahuje dominantního stavu.

Tab. 2 Váhové počty bodů pro hodnocené složky potenciálu cestovního ruchu (zdroj: SCHNEIDER, FIALOVÁ, VYSKOT 2009) Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek 1

2

3

Přírodní pozoruhodnosti

10

20

45

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví

5

10

15

10

15

20

7

15

30

3

7

10

10

20

40

7

13

20

3

7

10

3

7

15

2

28

Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně-historické památky a soubory Skanzeny a muzea

2 2 2 1 10

25

50

5

15

35

Lázeňská funkce

5

15

35

Kongresy a konference

2

10

20

Kulturní akce

10

20

40

Sportovní akce

2

7

20

Církevní akce

2

4

10

Veletrhy a tematické trhy

5

20

40

Místní produkty

5

10

25

Příhraniční specifika

2

5

10

5.2.1 Rámcový popis situací pro zařazování území do kladných stupňů lokalizačních podmínek jednotlivých aktivit cestovního ruchu Další odstavce popisují, dle čeho jsou obcím přidělovány intenzitní stupně v konkrétních kategoriích. Stupně jsou zpravidla 3, někde je pouze vyhodnoceno, jestli lokalita odpovídá hodnocení nebo ne. 1. Přírodní pozoruhodnosti V krajině zařazené do stupně 1 jsou jednotlivé atraktivní přírodní výtvory. Ve stupni 2 jsou zařazeny větší a významnější přírodní výtvory, které mají i širší publicitu v průvodcích a mapách. Do stupně 3 patří obce, na jejichž území najdeme celostátně

29

a mezinárodně proslulé přírodní výtvory (často jsou jediným důvodem návštěvy oblasti) (BÍNA 2002). 2. Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Stupeň 1 odpovídá mírně členité pahorkatinné až vrchovinné krajině protékané vodotečemi, střídání lesů se zemědělskými plochami, terén by měl být rozmanitý. Dále jsou zde k dispozici trasy pro pěší turisty. Krajina stupně 2 má větší nadmořskou výšku nebo je u ní více členitý reliéf, najdeme zde více luk a pastvin a více lesů. Horská a podhorská krajina představuje stupeň 3. Najdeme zde souvislejší lesy a extenzivnější zemědělství, hojné turistické stezky a vyhlídky (ibid.). 3.Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Do stupně 1 je zařazována rovinatá až pahorkatinatá krajina v zemědělských územích v oblastech bez výrazného ekologického poškození s malým podílem lesů a kompaktními sídly. Stupeň 2 tvoří opět rovinatá až pahorkatinatá krajina, tentokrát je zde více lesů a vodotečí (popř. i vodních ploch). Začleňovány jsou i vrchoviny, které mají charakter rozevřených údolí. Větší podíl lesů mají území spadající do kategorie 3. Dále se tento stupeň vyznačuje vysokou krajinnou estetikou a nízkou hustotou osídlení, často i náhorní plošiny hor (ibid.). 4. Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Do stupně 1 řadíme terén částečně vhodný pro sjezdové zimní sporty. Nadmořská výška je nad 500 m.n.m., ale zařazují se sem i místa s nižšími nadmořskými výškami, pokud mají dobré klimatické podmínky, dostatečnou sněhovou pokrývku a vhodné svažitostní poměry. Stupněm 2 je označen terén poměrně vhodný k provozování zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují už okolo 800 m.n.m. Podmínky jsou zde i pro náročnější lyžaře a snowboardisty. Stupeň 3 se použije u území, kde jsou náročné lyžařské terény ve výrazně členitém terénu. Nadmořské výšky jsou okolo 1000 m.n.m. i výše (ibid.).

30

5. Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Ve stupni 1 je terén částečně vhodný pro provoz lyžařské turistiky, nadmořská výška je zde okolo 500 m.n.m. Řadíme sem i oblasti s nižšími nadmořskými výškami, ale za předpokladu dobrých klimatických podmínek, dostatečné sněhové pokrývky a přírodní atraktivity území. Stupeň 2 je typický terénem poměrně vhodným k provozování lyžařské turistiky, přírodně atraktivním prostředím a vhodným klimatem s dostatečnou dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Území stupně 3 má vysoké přírodní hodnoty a atraktivity, které spadají do chladné klimatické oblasti s vhodnými teplotními a srážkovými poměry a dostatečně dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Tyto oblasti mají méně členitý povrch a jsou protkány spletí cest. Jsou sem zařazeny i lokality s vysokou členitostí povrchu, které ale vytvářejí možnosti údolních cest s odpovídajícím převýšením (ibid.). 6. Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Do stupně 1 jsou zařazeny obce s přírodními vodními plochami nadmístního významu, většinou menší plochy. Do stupně 2 jsou počítány lokality regionálního, částečně i nadregionálního významu. Hlavně se jedná o větší vodní plochy rybníků a přehrady střední velikosti. K dispozici jsou zde ubytovací kapacity a obslužné zázemí. Do stupně 3 autor zařadil vodní plochy velkého rozsahu, hlavně velké přehrady, které mohou být lákadlem i pro zahraniční návštěvníky (ibid.). 7. Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory Stupeň 1 odpovídá pahorkatinné, výjimečně i nížinné rovinné krajině, kde je zvýšený podíl lesů s max. průměrnou hustotou osídlení. Patří sem i některé výše položené a členitější oblasti, ale v poloze blízké velkým městským střediskům. Nadmořská výška 500–800 m. n. m. značí zařazení do stupně 2, který odpovídá vrchovinám s nadprůměrným podílem lesů. V tomto stupni je drobné osídlení a malá hustota zalidnění. Poslední stupeň je typický pro areál horských krajin se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi pro rekreaci. Nadmořská výška je tu nad 900 m.n.m. (ibid.).

31

8. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Stupeň 1 je tvořen obcemi se sídly vesnického charakteru v rovinaté nebo mírně zvlněné zemědělské krajině, průměrně nebo podprůměrně osídlené, kde se nevyskytuje tolik lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Druhý stupeň zaujímají obce s venkovskými sídly v členitější krajině s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značných cest. Stupeň 3 je vymezen pro venkovská sídla s rozptýleným charakterem v členité podhorské a horské krajině s vysokým podílem lesů a travních porostů, kde je dostatek možností pro turistiku (ibid.). 9. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Stupeň 1 platí u obcí, které jsou situované u vodních toků, ale jsou pro vodní turistiku méně využívané. Do stupně 2 řadíme obce, které jsou u řek vhodných pro vodní turistiku (a jsou využívané). Obce podél tras výletní lodní dopravy sem patří také. Stupeň 3 je vyhrazen pro území ležící při březích vodácky nejpopulárnějších řek v České republice – tj. Lužnice, Sázava, Berounka a horní Vltava (ibid.). 10. Vhodnost krajiny pro horolezectví Lokalizační podmínky splňuje výskyt skal umožňující horolezecké výstupy nebo alespoň výcvik, hlavně pískovcová skalní města Českého ráje, Kokořínska, Labských pískovců apod. (ibid.). 11. Vhodnost krajiny pro závěsné létání Hlavní je zde konfigurace terénu vhodná pro starty rogalových křídel a paragliding. Jedná se o prudké, málo zalesněné osamělé vrchy, spadající nikoliv do údolí, ale do roviny. V letovém nebo přistávacím prostoru by se neměly vyskytovat vodní plochy, větší sídla, lesy, dálnice, silnice I. třídy a dálkové vedení VVN (ibid.). 12. Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Jedná se o výskyt mysliveckých revírů vydávajících turistická lovecká povolení. Tato povolení ale nelze evidovat, takže jsou lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně

32

pro každou obec kromě silně urbanizovaných a zemědělsky intenzivně využívané krajiny s minimem rozptýlené zeleně (ibid.). 13. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Lokalizačním podmínkám odpovídá výskyt rybářských revírů se zájmem o turistické rybářské lístky. Do této kategorie jsou zařazeny na základě rybářských map všechny pstruhové a mimopstruhové revíry Českého a Moravského rybářského svazu i dalších organizací a soukromých vlastníků. Pokud mapy nejsou pro danou oblast k dispozici, je uvažována vhodnost dle průměrného průtoku vodního toku (ibid.). 14. Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Jedná se o lokality s možností sezónního pozorování při páření nebo hnízdění zajímavé z hlediska vzácnosti druhu či většího množství. Jsou to většinou břehové prostory větších rybníků nebo vodních toků, někdy i některé jiné ornitologické lokality (ibid.). 15. Kulturně-historické památky a soubory Do stupně 1 řadíme obce, kde byly vyhlášeny vesnické památkové zóny a pak i obce, jejichž solitérní kulturně památkové objekty, které publikace Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch klasifikuje jako třetí třídu významnosti. Stupeň 2 shrnuje obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace. U solitérních objektů se opět vycházelo ze zdroje jako u stupně 1, zde musí být splněna druhá třída významnosti. Stupeň 3 mají obce, kde najdeme městské památkové rezervace a obce s památkou UNESCO nebo národní kulturní památka. U solitérních objektů musí být splněna první třída významnosti (ibid.). 16. Skanzeny a muzea Obce, na jejichž území se nachází skanzeny a muzea s regionálním a místním významem, spadají do stupně 1. Stupeň 2 mají obce se skanzeny a muzei

33

s nadregionálním významem. Stupeň 3 je pro obce, které mají skanzeny a muzea s celostátním a mezinárodním významem (ibid.). 17. Lázeňská funkce Stupeň 1 představují minimálně všechny obce, které jsou oficiálně lázeňské. Stupeň 2 mají lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným fyziognomickým utvářením samotných lázní. Stupeň 3 odpovídá lázeňským městům, která mají významné postavení v léčebném procesu (tzn. více než 30 tis. pacientů ročně). Dále je u těchto měst výrazná fyziognomie a jsou vysoce atraktivním cílem turistiky (ibid.). 18. Kongresy a konference Stupeň 1 je použit u obcí, na jejichž území se často konají valné hromady a konference regionálního a místního významu. Stupni 2 odpovídají obce, kde se relativně často konají konference a kongresy celostátního a nadregionálního významu. Stupeň 3 potom spojuje obce s častým pořádáním nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympozií (ibid.). 19. Kulturní akce Obce, kde se pravidelně konají kulturní akce a slavnosti regionálního a místního významu, řadíme do stupně 1. Stupeň 2 je použit u obcí, kde se pravidelně konají festivaly, slavnosti a jiné akce převážně s nadregionálním a celorepublikovým významem. Poslední stupeň vymezuje obce, kde jsou pořádány nejvýznamnější festivaly, přehlídky a slavnosti s mezinárodním významem. Do stupně 3 jsou zahrnuta i místa, kde jsou nejvíce navštěvované letní divadelní představení (ibid.). 20. Sportovní akce Stupeň 1 tvoří obce, v nichž se nejméně v roční periodicitě konají sportovní závody a jiné akce regionálního a místního významu. Pokud mají sportovní akce větší význam a delší tradici, zařazujeme je do stupně 2. Ve stupni 3 seskupujeme obce, kde mají sportovní závody a akce celostátní a mezinárodní publicitu (ibid.).

34

21. Církevní akce Stupeň 1 zahrnuje minimálně všechna církevní poutní místa, které vymezuje publikace Poutní místa v Čechách a Poutní místa Moravy a Slezska. Do stupně 2 zařazujeme poutní místa vyššího významu a stupeň 3 je pro poutní místa nejvyššího významu (ibid.). 22. Veletrhy a tématické trhy Obce, ve kterých se nejméně jednou do roka konají trhy, jarmarky a podobné akce místního a regionálního významu, zařazujeme do stupně 1. Stupeň 2 odpovídá obcím, ve kterých jsou tyto akce zaměřeny na výstavnictví a obvykle bývají spojeny s kulturními akcemi. Stupeň 3 představují obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami, které mají význam i v mezinárodním měřítku (ibid.). 23. Místní produkty Obce

s nadmístně

známou

výrobou

a

prodejem

řemeslných

a

tradičních

potravinářských produktů řadíme do stupně 1. Stupeň 2 mají obce, jejichž produkty jsou šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Stupněm 3 označujeme vesnice nebo města s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou (ibid.). 24. Příhraniční specifika Stupeň 1 je použit u obcí do 10–15 km od státní hranice, v případě měst i dále. Do stupně 2 byly zařazeny obce ležící na silnicích I. a II. třídy vedoucích k hraničním přechodům, vzdáleným cca 7–15 km. Stupeň 3 je vymezen pro obce, které leží právě u hraničních přechodů nebo města v těsné blízkosti přechodů (ibid.). 5.2.2 Postup konečného vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu Celkový potenciál dostaneme, pokud konkrétní bodové hodnoty (získané z tab. 2) za danou obec sečteme. Kromě celkového potenciálu je možné také vyhodnotit zvlášť potenciál přírodní a kulturní (BÍNA 2002).

35

Následující tabulka ukazuje, co nám udává výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu, kterou získáme výpočtem. Tab. 3 Výsledné hodnoty slovně (zdroj: BÍNA 2002) Bodová hodnota 0 1 – 25 26 – 50 51 - 100 101 - 200 201 a více

Potenciál Bez potenciálu Zóna základního potenciálu Zóna zvýšeného potenciálu Zóna vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna výjimečného potenciálu

36

6 Výsledky Následující subkapitoly jsou rozděleny na tři části. V první jsou popsány přírodní podmínky v CHKO Pálava, v druhé pak zdejší turistický ruch a třetí kapitola popisuje vyhodnocení vybrané metodiky.

6.1 Ochrana přírody a významné krajinné prvky CHKO Pálava 6.1.1 Plán péče Dle Plánu péče o CHKO Pálava na rok 2006–2015 je dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny uchování typického krajinného rázu při zachování pestré škály druhově bohatých společenstev. Pozornost je zaměřena hlavně na druhy, které se vyskytují v rámci České republiky jen na území CHKO Pálava. V ochraně krajiny budou podporovány hlavně ty druhy hospodaření, které přispěly ke vzniku typického krajinného rázu a biologické rozmanitosti v CHKO (SCHKO PÁLAVA 2006). 6.1.2 Zonace Předchozí plán péče CHKO Pálava pro odstupňování přírodních hodnot území a s tím spojené způsoby využití těchto ploch, používal zonaci o pouze třech zónách (SCHKO PÁLAVA 2005). Z hlediska ochrany přírodního prostředí v CHKO Pálava můžeme rozlišit nyní 4 zóny (viz příloha C2), kterými je ochrana přírody odstupňována. Byla schválena 16. 4. 1999 ministerstvem životního prostředí na základě protokolu Č.j. OOP/2516/99 (AOPK ČR 2011). První zóna (859,9 ha) zahrnuje maloplošná zvláště chráněná území a evidované návrhy na doplnění jejich sítě. Zejména se jedná o plochy Pavlovských vrchů s typickými skalními, lesními, lesostepními a stepními biotopy. K nim se přiřazují i vybrané lesní a lesostepní biotopy v Milovickém lese, dále lužní biotopy NPR Křivé jezero, nejbližší okolí Nového rybníka a slaniska u Nesytu (ibid.).

37

Území většího rozsahu, které nejsou zahrnuta v maloplošných zvláště chráněných územích, ale která mají významné přírodní hodnoty, zařazujeme do druhé zóny (3150,1 ha). Jedná se o ochranné pásmo kolem již zmíněné první zóny. Konkrétněji se sem řadí lesy pahorkatin Milovického lesa, pozemky na úpatí Pavlovských vrchů a plochy rybníků a vodotečí, které obsahují výjimečné břehové porosty (ibid.). Třetí zóna (3827,9 ha) zahrnuje plochy zemědělsky obdělávaných pozemků, které jsou někdy přerušeny větrolamy, mezemi nebo remízky. Jedná se o území s nižší přírodní hodnotou než v první a druhé zóně, ale slouží jako doplnění celého systému významných biotopů (ibid.). Poslední čtvrtá zóna (698,0 ha) obsahuje soubor historicky pozměněných a člověkem využívaných sídel a ploch. Hlavně jde o zastavěná území jednotlivých sídel a zastavitelná území tak, jak jsou vymezena podle územních plánů (ibid.). První zóna obsahuje 10,07 %, druhá 36,90 %, třetí 44,85 % a čtvrtá 8,18 % rozlohy CHKO Pálava (SCHKO PÁLAVA 2005). CHKO Pálava patří, dle stejného zdroje, do biosférické rezervace (BR) Dolní Morava, toto území lze rozčlenit ještě do tří zón BR. Zóny BR se dělí na jádrovou, nárazníkovou a přechodovou zónu. Tyto zóny zhruba odpovídají postupně první, druhé a třetí zóně CHKO Pálava, lokality čtvrté zóny lze zařadit do zóny přechodové (ibid.). 6.1.3 Maloplošná zvláště chráněná území v rámci CHKO V CHKO Pálava lze navštívit 4 národní přírodní rezervace (NPR), 1 národní přírodní památku (NPP), 5 přírodních rezervací (PR) a 4 přírodní památky (PP) (AOPK ČR 2011). Celkově zaujímají maloplošná zvláště chráněná území 9,5 % CHKO Pálava. Toto číslo by mělo být vyšší díky novým PP a PR, které chce v budoucnu Správa CHKO vyhlásit (SCHKO PÁLAVA 2006).

38

Obr. 2 Maloplošná zvláště chráněná území CHKO Pálava (zdroj: http://www.rodinnevylety.cz)

Mezi NPR nacházející se na území CHKO patří NPR Děvín – Kotel – Soutěska, která je největší, dále NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, NPR Křivé jezero a NPR Slanisko u Nesytu. Jediným zástupcem NPP je NPP Kalendář věků. PR Milovická stráň, PR Turold, PR Svatý kopeček, PR Liščí vrch a PR Šibeničník tvoří 5 výše zmíněných PR. PP vyskytující se zde jsou PP Anenský vrch, PP Růžový kopec, PP Kočičí skála a PP Kienberg. Mezi naučné stezky, které zde plní turistickou funkci jsou stezka Děvín, Turold a Vinařská naučná stezka (VOŽENÍLEK A KOL. 2002). 6.1.4 NATURA 2000 NATURA 2000 je souborem Evropsky významných lokalit a Ptačích oblastí. Cílem je ochrana přírodních stanovišť a rostlinných a živočišných druhů z evropského hlediska.

39

V následující tabulce jsou vyfiltrovány evropsky významné lokality, které nezanedbatelným

způsobem

zasahují

do

CHKO

Pálava,

jsou

seřazeny

od nejrozlehlejší (AOPK ČR 2011). Tab. 4 Evropsky významné lokality v CHKO Pálava (zdroj: AOPK ČR 2011, vlastní zpracování) Název

Rozloha v ha

Niva Dyje

3249,0428

Milovický les

2443,2085

Děvín

406,31295

Stolová hora Svatý kopeček u Mikulova Turold Slanisko u Nesytu Klentnice – kostel sv. Jiří

77,1183 46,8923 17,4701 9,7703 0,0211

Katastrální území Břeclav, Bulhary, Charvátská Nová Ves, Ladná, Lednice, Milovice, Nejdek, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Přítluky, Rakvice, Zaječí Bulhary, Klentnice, Mikulov, Milovice, Pavlov, Sedlec Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Pavlov, Perná Bavory, Klentnice, Perná Mikulov Mikulov Sedlec Klentnice

Co se Ptačích oblastí týče, předmětem ochrany je v CHKO Pálava 8 druhů – čáp bílý, orel mořský, včelojed lesní, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, pěnice vlašská, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný. Monitoring je prováděn u strakapouda jižního jedenkrát za tři roky, u zbytku uvedených každoročně. U čápa bílého neprobíhá nějaký speciální monitoring, pouze je udržován kontakt s majiteli budov, na kterých se vyskytují hnízda. Dále je snaha o omezení těžby na Křivém jezeře v době hnízdění. U orla mořského se jedná o kontrolu dodržování vyloučení rybolovu v NPR Křivé jezero a zákazu vstupu do rezervace v době hnízdění. V některých oblastech je zavedeno omezení kácení dřevin mimo les v součinnosti s odpovědnými orgány ochrany přírody. Provádí se to hlavně kvůli výskytu strakapouda jižního. Pěnice vlašská a ťuhýk obecný – u nich jsou důležité kontroly managementových zásahů na stepních lokalitách, jejich lokalizace a včasné plánování. Dále jsou sledovány změny kultur a změny v územních plánech obcí (CHYTIL, HORA 2006).

40

6.1.5 Památné stromy Památný strom je dřevina, která vyniká svým vzrůstem, věkem nebo je významnou krajinnou dominantou. Dále je možno za památný strom považovat zvlášť cenné introdukované dřeviny (zvýšení objemové produkce) nebo stromy nějak spjaté s historickou událostí (AOPK ČR 2011). V CHKO Pálava najdeme celkem 5 památných stromů, protože cílená ochrana těchto dřevin začala až od roku 2004. 4 z nich rostou v zastavěném území města Mikulova a jeden stojí v Dolních Věstonicích (SCHKO PÁLAVA 2006). 6.1.6 ÚSES Územní systém ekologické stability je síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny dle funkčních a prostorových kritérií. Lze rozlišit místní, regionální a nadregionální ÚSES (AOPK ČR 2011). Na Pálavě jsou funkční biocentra nadregionální a regionální úrovně, místní biocentra jsou vybírána tak, aby reprezentovala rozličnost přírodních stanovišť a jejich společenstev. Nadměrný turistický ruch v nejatraktivnějších lokalitách způsobuje narušení zmiňovaných prvků ÚSES (SCHKO PÁLAVA 2006). Konkrétně mezi nadregionální a regionální prvky patří:


Nadregionální biocentrum Pálava,




Nadregionální biocentrum Milovický les,




Nadregionální biocentrum Lednické rybníky (část Nesyt),




Nadregionální biokoridor Děvín – Vysoký roh – Insel – Skalky – Rakousko,




Regionální biocentrum Svatý kopeček,




Regionální biocentrum Dyjský luh,




Regionální biocentrum Insel – Skalky,




Regionální biokoridor Tabulová hora – Svatý kopeček,




Regionální biokoridor Děvín – Dunajovické kopce,




Lokální biocentra a biokoridory viz mapová příloha A5 (AOPK ČR. 2011).

41

6.2 Turistický ruch v CHKO Pálava Potenciál pro rekreaci, sport a turistiku je v dané oblasti velký a dodnes ne úplně naplněný, ale neexistuje exaktně hodnotící studie všech možností, které by se zde daly využít. Za nejvíce provozované aktivity jsou považovány vícedenní pobyty, krátkodobá pěší turistika nebo lokální sport (MATUŠKA 2010). 6.2.1 Profil návštěvníka CHKO Pálava V bakalářské práci Z. Kočkové (2012) byl vyhodnocen profil turisty Mikulovska. Dotazníkový průzkum byl prováděn nejen v CHKO Pálava, ale i na území Novomlýnských nádrží, což profil návštěvníka nijak nezkresluje. Muži a ženy jezdí na Pálavu ve zhruba vyrovnaných počtech, věkově je typická skupina 19-45 let s ukončeným středním vzděláním s maturitou. 92 % turistů jsou Češi, v ostatních případech se jedná o cizince (nejvíce Slováci). Nejčastější doprava rekreantů je osobní automobilová a nejčastějším doprovodem je rodina nebo partner/partnerka (manžel/manželka). Jednodenní i vícedenní pobyty v této oblasti jsou zastoupeny rovnoměrně a denní útrata turisty činí ve většině případu méně než 300 Kč. Nejčastěji využívaným typem ubytování jsou penziony nebo autokempy. Nejvíce provozovanou aktivitou je pěší turistika spojená s poznáváním přírody a dále návštěva kulturně-historických památek (ibid.). Další část dotazníku se týkala míst, která jsou nejvíce navštěvovaná turisty. Na prvním místě se umístila NPR Děvín - Kotel - Soutěska, na druhém PR Svatý kopeček, na třetím PR Turold a na čtvrtém NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Respondentům bylo v této kategorii nabízeno 14 lokalit (všechny v CHKO Pálava) (ibid.). Co se týče připomínek turistů, nejvíce jim vadí nepořádek v CHKO (se zaměřením na NPR Děvín - Kotel – Soutěska, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen a PR Svatý kopeček). Další připomínky se týkaly chybějícího nebo rozbitého zábradlí, informačního systému, cyklistů na trasách pro pěší nebo chybějícího mobiliáře (ibid.).

42

6.2.2 Dopravní dostupnost Cestovní ruch v dané oblasti podněcuje vznik infrastruktury, díky které se turisté dostávají ke svým ubytovacím zařízením, turistickým trasám a obyvatelé do okolních obcí. Silniční síť je, dle zhodnocení Správy CHKO, dostatečná. Najdeme zde silnice I., II. i III. třídy. Silnice I. třídy vedou hlavně na okraji CHKO a v její jižní části, zatímco silnice II. třídy byla vystavěna pouze na okraji CHKO (SCHKO PÁLAVA 2006). V současné době se řeší vhodnost výstavby rychlostní silnice R52, která povede od Nových mlýnů do Horních Věstonic, na Pernou, přes Bavory k Mikulovu a z něj pak ke státní hranici s Rakouskem, kde se napojí na rakouskou dálnici A5. Dle Ředitelství silnic a dálnic byly střety stavby s cennými segmenty krajiny minimalizovány již samotným technickým řešením výstavby. Rychlostní silnice by měla být hotová roku 2014 (ŘSD 2009). Dle orientační mapy Správy CHKO Pálava lze vyčíst, že železniční doprava je pouze nevýznamným doplňkem silniční infrastruktury. (SCHKO PÁLAVA. 2006) Vede zde pouze spojení ze Sedlce do Mikulova (asi 6 km) (IDOS 2012). Významný požadavek na péči o infrastrukturu v CHKO je zimní údržba silnic bez chemie a co možná nejmenší zásah do migračních tras živočichů. Spolupráce se Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje zaručuje, že veškeré rekonstrukce infrastruktury budou bez větších zásahů do terénu (SCHKO PÁLAVA 2006). Turisté a návštěvníci CHKO jsou informačními panely vyzýváni k využívání určených parkovišť a nástupů na turistické trasy. V Klentnici a Pavlově se tyto panely řeší přednostně, protože se jedná o místa s vyšším potenciálem návštěvnosti (ibid.). Obecně lze hovořit o snaze Správy CHKO podněcovat návštěvníky a obyvatele k využívání MHD v dané oblasti (ibid.). 6.2.3 Ubytovací zařízení a charakter sídel Na Pálavu jezdí turisté nejen za jednodenními výlety, z čehož vyplývá potřeba ubytovacích zařízení, která může také negativně ovlivňovat krajinu. Turisté jsou nejen

43

ti migrující, ale také ti, kteří si zde zakoupí původní vesnické domy nebo vinné sklepy a ty pak přestavují na rekreační objekty (SCHKO PÁLAVA 2006). Jen jeden den bez ubytování na Pálavě stráví 34 % turistů, dalších 32 % zde stráví 2-3 dny, 28 % rekreantů sem jede na 4-7 dní a zbytek jsou turisté, kteří sem přijeli na více než 7 dní (KOČKOVÁ 2012). Celkově má Pálava zemědělský charakter, ojediněle jsou vidět architektonicky negativně působící stavby. Vývojem a charakterem sídla je výjimečná osada Mušlov a obec Mikulov. Krajinný ráz CHKO narušují hlavně výrazné stavby, které se nachází mimo zastavěná území, např. vysílač na Děvíně, který byl spuštěn koncem března 2009 (HUMPOLÍKOVÁ 2009). Je zde snaha stavět ubytovací zařízení tak, aby nedocházelo k narušení přirozených a přírodě blízkých stanovišť. Trendem je směřovat výstavbu do urbanizovaných ploch a v cennějších lokalitách dbát na stejnorodý architektonický charakter staveb a použití tradičních prvků (SCHKO PÁLAVA 2006). Ubytování přímo v CHKO je soustředěno hlavně kolem obcí Mikulov a Pavlov, v menší míře potom u obcí Sedlec, Klentnice, Bavory, Milovice, Perná a Bulhary. Výstavba ubytovacích zařízení je soustředěna nejen do CHKO, ale i za její hranice, aby nedocházelo ke střetům s ochranou přírody. Nejvíce jsou zastoupeny penziony (47 %), dále chaty a chalupy (23 %), hotely (20 %) a nejméně apartmány (7 %) a další (3 %). Do kategorie „další“ jsou zařazeny byty, rekreační domy a ubytovny (CK RÉGIO 2012). Snahou Správy CHKO Pálava je povzbudit rozvoj ekofarem a šetrné agroturistiky, což jsou formy, jak podporovat udržitelný cestovní ruch v této oblasti. Agroturistika a ekofarmy mohou být spojeny s produkcí bioproduktů (bio vína) nebo např. s ježděním na koni. Jde o návrat k přirozenějšímu a klidnějšímu způsobu života, který vyhledávají spíše lidé bydlící ve městech (SCHKO PÁLAVA 2006). 6.2.4 Sport a turistika Pálava je jedna z nejmenších CHKO v České republice a turistům nezabere tolik času ji poznat. Proto nejvíce využívanou rekreací je ta krátkodobá a střednědobá.

44

U následujících podkapitol jsou popsány nejčastěji provozované aktivity na Pálavě i jejich negativní účinky na krajinu (MATUŠKA 2010). U aktivní rekreace je obecně hlavním negativním efektem poškozování a rušení předmětu ochrany v maloplošných zvláště chráněných územích (ibid.). Sportovní rybolov Výkon rybářského práva je prováděn na NPR Křivé jezero a na levém břehu řeky Dyje. V těchto lokalitách je pravidelně monitorována rybí osádka. Sportovní rybolov v NPR Křivé jezero není povolen kvůli několika důvodům, podrobněji v kap. 6.4. (SCHKO PÁLAVA 2006). Pěší turistika Pěší turistika patří na Pálavě mezi tradiční formy rekreace, která je soustředěna hlavně na území Pavlovských vrchů a kolem města Mikulov. Pálavou vede 33 km značených naučných stezek a turistických tras, kdy nejvíce využívaná je ta červená hřebenová vedoucí z Dolních Věstonic do Mikulova (MATUŠKA 2010). Konkrétně se zde mezi největší atraktivity počítá hlavně NPR Děvín – Kotel – Soutěska, NPR Tabulová a PR Svatý kopeček, které jsou dotčeny hlavně sezónní návštěvností. Samozřejmostí je používání systému terénního značení a využívání terénní stráže přírody (dobrovolníci nebo lidé ze Správy CHKO Pálava). Tato opatření plní rozličné funkce k potlačení negativního vlivu na přírodu, zejména funkci informační, kontrolní a represivní (SCHKO PÁLAVA 2006). Najdeme zde i dvě naučné stezky, jejichž umístění je zakresleno na obr. 3. Jedná se o NS Turold a NS Děvín. Obsahem stezky Děvín je flóra, fauna, neživá příroda, geografie a historie, měří asi 11 km a vznikla roku 2005. Starší ze stezek je NS Turold, která vznikla už roku 2001 a je zaměřena na neživou přírodu, flóru, faunu a speleologii (MŽP 2011).

45

Obr. 3 Poloha naučných stezek na části k.ú. Mikulov (zdroj: http://old.ochranaprirody.cz)

V květnu jsou na Pálavě spíše individuální turisté, v červnu pak převažují školní výlety, období letních prázdnin využívají hlavně rekreanti k dovoleným a delším než jednodenním výletům. V září a říjnu patří kultura na Pálavě hlavně vinobraní a burčákovým slavnostem (MATUŠKA 2010). Průměrná víkendová a prázdninová návštěvnost sedla pod Dívčími hrady (severní okraj hřebene Děvína) je 350 osob, což je 70 osob za hodinu. Největší evidovaná návštěvnost byla až 531 návštěvníků, což vychází na 2 osoby za minutu. To, že 63 % z nich šlo po červené stezce, ukazuje její velkou oblíbenost a hlavně vytíženost. Na dalším oblíbeném turistickém cíli Sirotčím hrádku se průměrný počet návštěvníků vyšplhal na 90 lidí během hodiny. O něco nižší návštěvnost byla zaznamenána na Kočičí skále, Turoldu a Svatém kopečku – 35 osob za hodinu (MIKLÍN 2008). Při pěší turistice jsou nejvíce patrné dopady na přírodu, negativní jevy se dají lehce monitorovat. Příklady nejčastějších nešvarů turistů:


jízda na kole po nezpevněných površích (2,5 % osob z celkových 350 projelo kolem Dívčích hradů na kole)

46




zvýšená eroze na frekventované červené stezce,




zkracování si cesty po prošlapaných, avšak zakázaných cestách (až pětina osob),




chození přes vápencové útesy Děvína nad Soutěskou (až třetina osob),




lezení na Kočíčí skálu,




sešlap vegetace,




ničení a trhání vzácných rostlin (zejména v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen),




rušení ptáků a savců nadměrným hlukem,




odhazování odpadků do přírody,




odlamování skal z geologických profilů (hlavně PP Kienberg) (MIKLÍN 2008, MATUŠKA 2010).

Střetům rekreace s ochranou přírody chtěla Správa CHKO Pálava zamezit tím, že by byl do NPR Děvín – Kotel – Soutěska možný vstup pouze s průvodcem, ale tento nápad uskutečněn nebyl. Uhlídat všechny vstupy do této oblasti by bylo velmi obtížné (MIKLÍN 2008). Celkově projde Pálavou 80 000 turistů za rok. Přes toto číslo se naučné stezky a vyznačené turistické pěší trasy nachází hlavně v západní části CHKO. Proto by nemělo docházet ke střetům pěší turistiky s ochranou přírody v jiných než těchto částech Pálavy (AOPK ČR 2011). Cykloturistika Vyznačené cyklotrasy vedou Pálavou v délce více než 35 km. Významná je zejména mezinárodní dálková cyklotrasa z Prahy do Vídně, která vede jihem CHKO a na kterou se za Sedlcem napojuje Moravská stezka (MATUŠKA 2010). CHKO Pálava vedou i dvě vinařské stezky, a to Moravská vinná a Mikulovská. Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi. Na téhle stezce najdeme ještě mnoho dílčích tras, Pálavou prochází stezky:


Nový Přerov – Pavlov v délce 27 km (Mikulov, CHKO Pálava, CHKO Pálava - Děvín, Pavlov),

47




Pavlov – Bořetice v délce 47 km (Pavlov, Dolní Věstonice, Pouzdřany, Pouzdřanská step a kolby, Popice, Hustopeče, Hustopeče – Stálá vinařská expozice, Velké Pavlovice, Bořetice) (NADACE PARTNERSTVÍ 20002012).

Mikulovská vinařská stezka vede z Mikulova jižně do Brodu nad Dyjí, dále přes Pavlov do Lednice a zpět do Mikulova (ibid.). Střety cykloturistiky s ochranou přírody jsou nejvíce zřetelné tam, kde dochází k používání tras pro pěší turistiku k cykloturistice – dochází k poškozování přírodního prostředí ve zvláště chráněném území (MATUŠKA 2010). Paragliding Paragliding je letecký sport, který využívá padákový kluzák. Paraglidingové křídlo dokáže po startu letět minuty nebo hodiny vzduchem a využívá k tomu vzdušných proudů (ČESKÁ ŠKOLA LÉTÁNÍ 2008). CHKO Pálava uzavřela s občanským sdružením PG Pálava dohodu, která upravuje létání ze Stolové hory (její poloha viz obr. 4). Je to jediné místo na Palávě, kde mají paraglidisté od roku 2011 šanci létat. Je ale nutné stát se členem občanského sdružení a být zaregistrován v online rezervačním systému. Přesně vymezeny jsou i startovní a přistávací plochy (PG PÁLAVA 2012). Výjimku ale uzavřela Správa CHKO pouze na jeden rok, kdy probíhalo vyhodnocení vlivu této aktivity na přírodu. K poškození místní fauny nebo flóry nedošlo, tak bylo uděleno povolení i na rok 2012 (AOPK ČR 2011). Podle zoologa Martina Konvičky je sešlapávání vrcholových ploch dokonce prospěšné pro vývoj některých druhů živočichů, např. okáče skalního. Ošlapávání vede i k údržbě nízkostébelnaté stepi, která je vhodná pro teplomilnou faunu i flóru (VEJCHODSKÝ 2012).

48

Obr.4 Mapa umístění Stolové hory (zdroj: http://letistecr.cz)

Horolezectví Horolezce na Pálavě lákají hlavně čisté a tvrdé vápence. Tento sport je umožněn pouze v areálu na Děvíně, který je i historicky jedním z nejstarších v České republice. Už ve 20. letech zde Němci učinili řadu výstupů, ve druhé pol. 20. stol. se na Děvín sjížděli hlavně brněnští horolezci. V polovině 80. let byla horolezecká činnost zakázána Správou CHKO, aby se zamezilo střetům s ochranou přírody (AOPK ČR 2011).

Obr. 5 Poloha horolezeckých míst (zdroj: http://www.primat.cz)

V dnešní době je horolezcům povoleno navštěvovat dvě lokality - Martinka a Obří kámen a Trůn a Vyzývající. Povolení vyprší s koncem roku 2013 (ibid.). Opatření, která jsou zde zavedena, aby nedocházelo k negativním vlivům na přírodu jsou, dle rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (2009), zejména:

49




časové omezení (lokalita Martinka a Obří kámen 1. 9. – 31. 12. mezi 9.00– 18.00 hod., lokalita Trůn 1. 9. – 31. 10. pouze o víkendu od 8.00 do 18.00 hod.),




pro přístup na danou lokalitu musí být použity pouze vyznačené turistické trasy,




Český horolezecký svaz má povinnost zajistit kontrolu slaňovacích tras a pomůcek (v případě potřeby budou provedena protierozní opatření), zajistit informace pro horolezce a veřejnost a určit správce skal (dohlíží na dodržování určených podmínek),




Správa CHKO instalovala 2 panely s informacemi o omezeních a podmínkách horolezectví,




organizace větších horolezeckých akcí na lokalitě Trůn je zakázána,




udržování čistoty v okolí skal.

Další formy aktivní rekreace Následující odstavce popisují různé další aktivity, které probíhají na Pálavě. Není to úplný výčet, ale pouze ty, které jsou tu zastoupeny ve větší míře. Patří mezi ně jízda na koni, vodní sporty, geocaching, balonové létání, jízda na motorkách a čtyřkolkách a vinařská turistika. Mezi další formy rekreace v CHKO Pálava patří jízda na koni, kdy si turisté mohou zaplatit jízdárenskou lekci s trenérem nebo bez něj. K novějším aktivitám patří hipoterapie, která má pozitivní vliv na psychiku a motoriku člověka a patří mezi rehabilitační metody. Jízda na koni probíhá dle informací majitelů v jejich vlastní jízdárně nebo v kryté hale, když je nepříznivé počasí. Vyjížďky ven do terénu jsou možné pouze s těmi, kteří jsou na koni více zkušení (HLAVENKA 2012). Ježdění na koni v chráněných oblastech je často diskutovaným tématem zejména proto, že ve srovnání s jinými formami turistiky při něm dochází k větší erozi, poškozování půdy a vegetace. Existují i různé druhy kvantifikace negativních vlivů tohoto sportu na přírodu (SIEGRIST, CLIVAZ, HUNZIKER, ITEN 2006).

50

V letních měsících je turistům k dispozici koupaliště Riviéra v Mikulově, které je umístěno přímo pod Svatým kopečkem. Zde ke střetům nedochází díky umístění v zastavěné části města. Dále je možno navštívit Yachtclub Dyje Břeclav, který se nachází na pravém břehu vodní nádrže Nové Mlýny pod Pavlovem. Milovníci vodních sportů a jachtaři zde mohou využít nabídku surfování, windsurfing, kitování a zapůjčení katamaránu nebo šlapadla. Jachtařská sezona trvá od 1. 5. do 30. 10. Součástí tohoto sportovního střediska je i kemp, kde by, podle mého názoru, mohlo právě docházet ke střetům rekreace s ochranou přírody (YACHT CLUB DYJE BŘECLAV 2008-2010). Novomlýnské nádrže jsou obecně turisticky velmi oblíbené, a to jak z hlediska rybaření, tak vodních sportů nebo jen přírodou. Jelikož se nenachází uvnitř CHKO, nelze mluvit o přímých střetech rekreace a ochrany přírody, ale je nutno brát v úvahu, že i tato nádrž CHKO nepřímo ovlivňuje. Jejich stavba však neproběhla bez komplikací. Vybudování Novomlýnských nádrží v 80. letech ohrozilo existenci Křivého jezera, protože ustaly každoroční záplavy, které zdejší rostliny a živočichové potřebují k životu. Ty je teď nucena Správa CHKO uměle vytvářet vypouštěním malých přehrádek a kanálů (VOTÝPKA 2004). Velmi populární se s rozvojem GPS systémů stal i geocaching. Cache jsou umisťovány i v CHKO, ale žádné oficiální stanovisko Správy CHKO Pálava na tohle téma neexistuje. Přesto mají pracovníci Správy dobrý přehled o tom, kam jsou cache umisťovány. Dle Správy CHKO je většina těchto úkrytů na bezproblémových místech a respektuje obecné podmínky pro zakládání schránek v chráněných lokalitách. Správa CHKO eviduje z minulosti pouze jeden případ, kdy došlo ke špatnému umístění, ale autor tuto „kešku“ rychle odstranil (nacházela se v NPR Děvín – Kotel – Soutěska mimo značenou cestu). Další aktivita, se kterou se v CHKO Pálava lze setkat, je balonové létání, které se v posledních letech stále více rozšiřuje. U různých firem, poskytujících let balonem, se lze setkat s rozdílným přístupem k ochraně přírody. Některé upřednostňují start balonu mimo území CHKO, jiné startují a přistávají sice uvnitř, ale vybírají si místa, kde jsou souvislejší travnaté plochy (když je to možné, tak posečené). Správa CHKO

51

Pálava v souvislosti s balonovým létáním neeviduje žádný případ negativního poškozování přírody. Více problémů je způsobeno lidmi, kteří jezdí na čtyřkolkách a motorkách mimo vyznačené trasy. Tím zabíjejí nebo ruší malé živočichy a ničí rostliny. Stráž ochrany přírody má na starosti tyto lidi sankcionovat, případně i poučit. V minulosti Správa CHKO zaznamenala několik incidentů, které byly řešeny domluvou nebo řešit nešly, protože motorkář ujel. Jedna z těžko eliminovatelných aktivit je jízda na čtyřkolkách, která

se

v rezervacích

pravidelně

objevuje.

Správa

CHKO

spolupracuje

v odůvodněných případech i s policií, ale situace není tak kritická jako např. v CHKO Beskydy. Vinařský věhlas regionu je také nezanedbatelnou položkou v seznamu zdejších aktivit. Následující tabulka zpracovává přehled obcí, kde vinařské akce probíhají, dle Kalendáře vinařských akcí. Celkem v CHKO Pálava v roce 2012 proběhlo 45 akcí s vinařskou tématikou (OBŮRKOVÁ 2012). U této formy rekreace se nepředpokládá nějaký větší střet s ochranou přírody, protože tyto akce probíhají v zastavěných územích obcí a nijak markantně přírodu CHKO Pálava nenarušují. Tab. 5 Vinařské akce v CHKO Pálava (zdroj: OBŮRKOVÁ 2012, vlastní zpracování) Název obce Počet akcí v roce 2012 Procentuálně Mikulov 18 40 % Pavlov 18 40 % Horní Věstonice 4 9% Klentnice 3 7% Bavory 1 2% Bulhary 1 2%

6.3 Vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (2001) 6.3.1 Postup přidělování bodů dle lokalizačních faktorů Metodika spočívá v přidělování intenzitních stupňů jednotlivým obcím v určitých kategoriích. Podle čeho byly obcím přidělovány intenzitní stupně u různých kategorií, viz příloha A.

52

6.3.2 Výsledná hodnota potenciálu cestovního ruchu Konkrétní bodové hodnocení je přehledněji uvedeno v příloze B. Součet bodů za každou kategorii nám udává celkový rekreační potenciál za každou jednotlivou obec. Nejvyšší potenciál vyšel v Mikulově (310 bodů), dále v Pavlově (235 bodů) a na třetím místě se umístila část obce Nové Mlýny. Tabulka 6 uvádí slovní hodnocení pro každou obec. Obce jsou seřazeny sestupně dle potenciálu. Zónou výjimečného potenciálu jsou již zmíněné obce Mikulov a Pavlov. Všechny ostatní obce jsou v zóně velmi vysokého potenciálu. (viz příloha C12) U každé obce pak lze ještě vyhodnotit, jestli je daný potenciál složen spíše z přírodních nebo kulturních atraktivit. V Příloze B jsou pod výsledným potenciálem vypočteny i body zvlášť za přírodní a za kulturní složku. Kulturní potenciál převažuje u Mikulova a Bulhar, ostatní obce vynikají spíše přírodními atraktivitami. U Mikulova se vysoká hodnota u kategorií o kultuře dala předpokládat díky velikosti tohoto města samotného i jeho zástavbě, která není u ostatních obcí tak rozlehlá. Další faktor je samozřejmě i počet obyvatel, který je z řešených obcí nejvyšší. U Bulhar se hodnoty liší pouze o pět bodů, což je zanedbatelné. Podobnou obcí je Perná, kde rozdíl činí pouze jeden bod. Tab. 6 Výsledný potenciál dle obcí Obec nebo část obce Mikulov Pavlov Nové Mlýny Dolní Věstonice Horní Věstonice Milovice Sedlec Klentnice Perná Bavory Bulhary

Body 310 235 192 190 185 180 170 156 151 133 109

Slovně Zóna výjimečného potenciálu Zóna výjimečného potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu Zóna velmi vysokého potenciálu

53

6.4 Vyhodnocení největších střetů rekreace a ochrany přírody Předpoklad, že v obcích s nejvyšším potenciálem cestovního ruchu bude nejvyšší návštěvnost a nejvíce rekreantů, byl konzultován se Správou CHKO Pálava. Pokud v těchto obcích dochází k největší koncentraci turistického ruchu, budou zde střety rekreace a ochrany přírody největší za celé CHKO Pálava. Byly brány v potaz hlavně tři obce s nejvyšším potenciálem. Většina negativních zásahů je spojena s infrastrukturou a zázemím cestovního ruchu. Obecně lze považovat za problém hlavně řešení sporných situací v neprospěch ochrany přírody. Jedná se o ochranu přírody pouze formálně, ale pokud jde o regionální rozvoj daného území, jsou problémy řešeny na úkor CHKO. Jde o jiné zájmy obce a jiné zájmy Správy CHKO Pálava. Toto negativum platí u všech řešených obcí. Dále jsou nastíněny konkrétnější problémy, se kterými se lze setkat v Mikulově, Pavlově a Nových Mlýnech. Následovat bude odstavec souhrnných problémů v ostatních obcích a za celou CHKO. Závěrem bude můj návrh opatření, jak bych se dalo negativním zásahům do přírody předejít nebo je eliminovat. Mikulov Jeden ze střetů rekreace a ochrany přírody spočívá v záměru města zabírat další plochy v okolí sídla pro výstavbu. Většinou se jedná o ovocné sady ve východní části obce. Podnikatelské záměry na katastrálním území města Mikulov, které jsou také v rozporu se zájmem ochrany přírody v CHKO: budování golfových hřišť (PR Šibeničník, plochy bývalých vojenských cvičišť) a další aktivity (např. tábořiště, koncerty, rybářství, sportovní akce), které jsou plánovány např. v lomech severozápadně od PR Svatý kopeček. Budování golfového hřiště v PR Šibeničník bylo, dle Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov (2010), projednáno s klíčovými partnery: Správou CHKO Pálava a zadavatelem studie městem Mikulovem, kteří konstatovali shodu a vzájemnou koordinovatelnost svých zájmů. Problémem bych zde neviděla pouze výstavbu

54

golfového hřiště, ale i nutnost stavby parkoviště, které, dle stejného zdroje, bude pro cca 50 aut. V případě větších golfových turnajů se bude parkovat na nezpevněných plochách. Dalším negativem tohoto projektu jsou potřeby závlah, které se budou realizovat prostřednictvím povodí vodního toku Včelínek, což by mohlo nepříznivě ovlivnit soustavu NATURA 2000 a NPR Slanisko u Nesytu. Dále je potřeba vyřešit odpadové hospodářství a další skutečnosti, což díky citlivosti daného území není jednoduché (DOUBRAVA, MARTÉNEK 2010). Dalším negativním záměrem města je plánování budovat fotovoltaické elektrárny na zemědělských plochách města, což souvisí nejen se zabíráním zemědělské půdy, ale také s estetikou daného místa. Mezi problém bych zařadila i problematickou komunikaci města Mikulova se samotnou CHKO, kdy město láká rekreanty na dlouhodobé pobyty, ale s jejich pohybem mimo zástavbu města klesá vůle se o ně postarat. Z toho pak plynou i různé prohřešky turistů v CHKO, které jsou v rozporu s ochranou přírody. Místo kvality rekreace lidí mimo zástavbu Mikulova je upřednostněna jejich kvantita. Rychlostní komunikace R52 jižně od města se všemi nedostatky jejího začlenění do krajiny již byla popsána v kap. 6.2.1, ale do výčtu střetů s ochranou přírody také patří. Dochází zde i ke kácení dřevin ve městě bez ohledu na předmět ochrany CHKO Pálava. Jde o realizaci projektů města a nerespektování některých druhů živočichů (konkrétně lesák rumělkový, pak dutinoví ptáci, netopýři atp.). Jde o kácení v zámeckém parku, bývalých kasárnách nebo Procházkovu lesoparku, který se nachází v severovýchodní části Mikulova a zabírá plochu 2,4 ha (1,4 ha vlastní město Mikulov) (KUČERA 2008). Pavlov Pavlov je obec, která má druhý největší potenciál cestovního ruchu z celé CHKO. Výjimečná je hlavně díky strategické poloze u Novomlýnských nádrží a pořádanými akcemi spojenými s vinařskou turistikou. To jsou hlavní atraktivity, díky kterým byla vyhodnocena jako zóna výjimečného potenciálu. Na katastrální území Pavlova

55

zasahuje také NPR Děvín - Kotel - Soutěska, která patří mezi turisticky nejnavštěvovanější oblast z celé Pálavy. S bohatou návštěvností souvisí i negativní vlivy na přírodu, které se zde projevují ve velké míře. Mezi takové vlivy patří zde konkrétně hlavně:


pohyb rekreantů mimo turistické trasy,




obecně chození do zakázaných míst,




trhání chráněných rostlin (kosatců, sněženek, konikleců atp.), které vede k poškozování biodiverzity




vjezdy cyklistů do NPR a jízda po stezkách pro pěší.

K poslední odrážce je ještě nutno poznamenat, že jízda na kole je v celé NPR zakázána, proto tudy nevedou ani cyklotrasy. Rekreanti je pak účelově zaměňují s klasickými trasami pro pěší turistiku, což vede k erozím a ohrožení bezpečnosti lidí na turistické trase. Jelikož je obec zónou výjimečného potenciálu, dá se předpokládat, že se časem bude více a více rozrůstat. Tento předpoklad je naplňován územním rozvojem města, kdy se v Pavlově čím dál více rozšiřuje zástavba. Plánování dalších staveb přiláká do této lokality další lidi, kteří budou znamenat pro NPR i celou CHKO riziko (viz předchozí body). Jedná se celkově o vyrovnání potřeb obce a zájmů ochrany přírody, ke kterému zatím nedochází. Nové Mlýny V katastrálním území Milovic a Nových Mlýnů najdeme NPR Křivé jezero, kde dochází ke střetům v souvislosti s nepovolenými vstupy. Na vstup do tohoto NPR musí mít lidé dle zákona výjimku. Jedná se hlavně o rekreanty, kteří jezdí k tomuto odříznutému meandru za účelem rybaření, což ničí přírodu hlavně z těchto hledisek:


sezení u břehů poškozuje krajové pozice vodní plochy,




nepořádek a odpadky,




úbytek ryb,




zakrmování, které mění kvalitu vody,




házení nepůvodních druhů násad do vody (např. karas stříbřitý),




rozdělávání ohně,

56




rušení ptáků, hlavně těch zde hnízdících (např. luňáci, orel mořský, čápi).

Problémem je neřešení dopadů této situace na dané území. Ostatní obce CHKO Pálava Další odstavec bude věnován ostatním obcím, tzn. zbytku CHKO Pálava a celé CHKO jako celku. Potenciál cestovního ruchu vyšel ve všech obcích velmi vysoký, je třeba předpokládat i zde některé problémy pramenící z turistické návštěvnosti dané oblasti. Obce jsou si svými kulturními atraktivitami podobné, liší se hlavně první částí metodiky, která hodnotí přírodní atraktivity:


díky poloze vůči Novomlýnské a Věstonické nádrži,




mírou zalesnění svého území,




horolezectvím a závěsným létání, které je možné pouze v Klentnici.

Jelikož je na Pálavě rozšířena hlavně pěší turistika (také díky síti propracovaných turistických stezek), jsou střety rekreace s ochranou přírody hlavně v souvislosti s touto aktivitou. Nejvíce využívaná je páteřní červená stezka, která spojuje největší atraktivity Pálavy (hlavně NPR Děvín - Kotel - Soutěska a NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen) a kde zároveň najdeme největší střety. Jde hlavně o již zmíněné chození mimo značené trasy, jízdu na kole v NPR, horolezectví v nepovolených lokalitách a trhání rostlin (viz mapy C13 a C14). Je zde vidět kontrast mezi problémy města Mikulov a ostatními obcemi. U Mikulova jsou problémy díky jeho rozlehlému zastavěnému území jak v infrastruktuře, tak i ohledně přírodních hodnot, protože na jeho území najdeme sedm maloplošných území. Ostatní část CHKO Pálava se potýká spíše s problémy pohybu rekreantů mimo zastavěná území, ve volné přírodě. 6.4.1 Souhrn střetů rekreace a ochrany přírody a návrh opatření Následující tabulka ukazuje výčet všech čtrnácti maloplošných území seřazených sestupně dle návštěvnosti. Návštěvnost byla vyhodnocena v dotazníkovém šetření

57

Z. Kočkové (2012). K těmto územím je přiřazen ve druhém sloupci vždy jeden markantní střet rekreace a ochrany přírody, ke kterému je v třetím sloupci navrženo řešení, jak mu předejít, nebo ho alespoň eliminovat. K následující tabulce byly použity vlastní nasbírané informace, informace ze Správy CHKO Pálava a další zdroje uvedené v Seznamu použité literatury. Tab. 7 Souhrn největších střetů v MZCHÚ s návrhem opatření Název a rozloha maloplošného území

Největší střet rekreace a ochrany přírody

Návrh opatření

NPR Děvín - Kotel Soutěska

chození mimo značené trasy

umístění většího počtu tabulí se sankcemi za porušování pravidel

eroze nadměrným turismem

omezení přístupnosti nebo vybírání poplatků, kt. pak využít k financování protierozních opatření

chození mimo značené cesty, odpadky

umožnění vstupu pouze s průvodcem

odběry chráněných rostlin turisty

umístění většího počtu tabulí se sankcemi za porušování pravidel

vzhledem k izolovanosti nedochází k narušování

pravidelným monitoringem předcházet negativním situacím

lezení na skálu, sešlap vegetace

rozšířit informační systém o informaci, kde se dá legálně provozovat horolezectví, zvýšit počet Strážců přírody

380,8 ha PR Svatý kopeček

36,1 ha

PR Turold

16,8 ha NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočíčí kámen

109,1 ha

PP Anenský vrch

0,8 ha PP Kočíčí skála

0,7 ha

58

NPP Kalendář věků

0,5 ha

PP Růžový kopec

zanechávání odpadků a poškozování sprašového profilu

spolupráce s dobrovolníky na úklid (motivace odměnami), zvýšení počtu Stráží CHKO Pálava v dané lokalitě

díky malé návštěvnosti zde nejsou markantnější střety

pravidelným monitoringem předcházet negativním situacím

sešlap vegetace, která je zde důvodem ochrany

zvýšení počtu Stráží CHKO Pálava v dané lokalitě

budování golfového hřiště

monitoring ze strany Správy CHKO Pálava

špatný stav trávníků v důsledku průjezdů motorových vozidel, negativní myslivecká činnost

umístění výraznějšího informačního systému s pravidly a případnými sankcemi pro jejich porušení

konkrétní střety nezaznamenány

pravidelným monitoringem předcházet negativním situacím

odlamování skal z geologických profilů, odpadky u cest

zvýšení počtu Stráží CHKO Pálava v dané lokalitě, spolupráce s dobrovolníky na úklid (motivace odměnami)

nerespektování zákazu vstupu (zakázané rybaření, rušení ptáků, nepořádek,...)

zvýšení povědomí o zákazu vstupu a umístění cedulí se sankcemi při porušení zákazu

4,0 ha NPR Slanisko u Nesytu

6,8 ha PR Šibeničník

3,7 ha PR Liščí vrch

10,8 ha

PR Milovická stráň

88,4 ha PP Kienberg

6,4 ha

NPR Křivé jezero

124 ha

Souhrnně lze říci, že čím je lokalita více rozlehlá, tím je navštěvovanější a čím je zde více turistů, tím jsou střety výraznější. Každé území má svůj specifický ráz a nejde zobecnit, kde jsou jaké druhy negativních vlivů. Jen platí fakt, že kde je větší koncentrace lidí, tam jsou vždy i zanechané odpadky a existuje tam poškozování v důsledku sešlapu půdy. Navrhovaná opatření se vesměs týkají zapojení Stráže ochrany přírody, která by mohla mít, kromě udělování sankcí, také výchovný vliv.

59

Informační tabule jsou v celé CHKO už umístěny, ale navrhuji zde v některých situacích zvýšení jejich počtu, nebo výrazné vyznačení sankcí za poškození přírody. Zajímavá je situace v PR Turold, kde bych čekala spíše poškozování v důsledku návštěvnosti jeskyně Na Turoldu. Největší střety se nevyskytují uvnitř jeskyně, ale opět ve volné přírodě, kde nejsou turisté tolik kontrolováni pracovníky Správy PR Turold. Jedná se o negativní vlivy ve smyslu odhazování odpadků nebo zkracování si cest chozením mimo stezky. S tendencí Správy CHKO neumísťovat odpadkové koše do prostoru maloplošných území nesouhlasím, protože to nijak krajině na estetice neubírá a, dle mého názoru, je jednodušší tyto koše jednou za čas vynášet než sbírat odpadky v celé CHKO. V místech, která jsou v tabulce nejvýše (mají největší návštěvnost) bych navrhovala obecně do budoucna vybírání poplatků za vstup nebo vstup pouze s průvodcem, aby byl zachován udržitelný cestovní ruch. V MZCHÚ, kde žádné střety vyhodnoceny nebyly (PP Anenský vrch, PP Růžový kopec, PR Milovická stráň), je navržen pouze monitoring daného území. Jedná se o lokality,

které nejsou dotčeny návštěvností díky absenci turistických tras.

60

7 Diskuze Pro vyhodnocení střetů rekreace a ochrany přírody v CHKO Pálava byla využita metodika, která se skládá ze tří částí. Nejprve byly v daném území charakterizovány nejcennější přírodní a významné krajinné prvky, dále byly popsány nejčastěji provozované aktivity spojené s turistickým ruchem včetně sportu. Obě tyto složky spojila metodika dle Bíny (2001), která pomohla definovat, jaký má území potenciál cestovního ruchu. Výsledkem bylo zjištění, že všechny obce mají velmi vysoký potenciál, dvě obce dokonce výjimečný potenciál. U obcí s nejvyšším potenciálem byly se Správou CHKO Pálava konzultovány největší problémy, se kterými se na daných katastrálních územích setkávají. Jednalo se většinou o rekreační infrastrukturu, která sice do CHKO Pálava přiláká turisty, ale na úkor volné přírody. Metodika dle Bíny (2001) byla vybrána z několika důvodů. Je jednoduše aplikovatelná a má dobrou vypovídací schopnost. Za kladnou stránku této metodiky považuji i možnost jejího rozdělení na kulturní a přírodní potenciál. Předpokladem bylo, že obce CHKO budou mít většinou potenciál hlavně přírodní, což se potvrdilo. Nevýhoda této metodiky spočívala v nelehkém udělování bodů v některých kategoriích. Např. v kategorii Přírodní pozoruhodnosti je popis hodně obecný, což výsledek může zkreslit. Myslím, že by v této kategorii mělo být přímo uvedeno, do kterého stupně patří velkoplošná a maloplošné zvláště chráněná území. A uvedené hodnocení přírodní pozoruhodnosti dle častého výskytu v turistických mapách a průvodcích rovněž nepovažuji za vhodné. Dále mi tu chyběla kategorie pro zařazení některých vodních sportů nebo balonového létání. Těmto aktivitám bych přidělila samostatnou kategorii. Co se týče dalších nedostatků, v první části práce jsem narazila na literaturu Hodaně a Dohnala (2008), ve které se uvádí, že rekreace je vždy činnost a nikoli odpočinek. S tímto tvrzením nesouhlasím, protože např. na Pálavu jezdí turisté na rekreaci také, ale nutně nemusí sportovat nebo být aktivní. Řekla bych tedy, že se uvedené činnosti nevylučují.

61

Potenciál cestovního ruchu je v CHKO Pálava i přes nedostatky metodiky plně využit. Bylo dosaženo požadovaných závěrů a vymezení lokalit, kde dochází ke střetům s ochranou přírody. Toto vymezení bylo provedeno z několika hledisek. V první řadě z hlediska vyhodnoceného potenciálu cestovního ruchu, dále za celou CHKO a obce s nižším potenciálem a na závěr byla vytvořena tabulka s maloplošnými zvláště chráněnými lokalitami, kde byly pro každé takové území vytyčeny nejčastější negativní vlivy na přírodu. K těmto vlivům byl přidán můj osobní návrh opatření. Psaní návrhů opatření nebylo jednoduché, protože si uvědomuji finanční limity a těžkou proveditelnost některých návrhů. Dále je také vhodné uvést, že má Správa CHKO Pálava zaveden dobrý systém, jak zabraňovat negativním vlivům a o situaci mají samotní pracovníci široký přehled. Vesměs nic neřeší na úkor ochrany přírody, když už tak na úkor návštěvnosti. Kladně hodnotím rozhodnutí Správy CHKO umožnit horolezcům a paraglidistům plochy k vykonávání těchto sportovních aktivit. Myslím, že tím omezili ničení daleko rozsáhlejších skal a kopců, na kterých by k těmto nepovoleným aktivitám docházelo. Použití výsledků v praxi je široké. Užitečný je hlavně výsledný potenciál cestovního ruchu a bodové hodnoty např. pro Správu CHKO Pálava nebo i pro samotné obce. Mohou tak z bodů získat informace, co jim na jejich katastrálním území chybí, v kterých oblastech je potenciál naplněn a v čem spočívá jejich výjimečnost.

62

8 Závěr Díky horší ekonomické situaci v posledních letech, dává více lidí přednost domácí turistice. Protože si rekreace žádá i svou infrastrukturu a obslužná zařízení, staví se další objekty, které zabírají volnou přírodu. A s rostoucím počtem turistů zase souvisí růst negativních vlivů na přírodu v důsledku střetů rekreace a ochrany přírody. Jedním z častých turistických cílů v České republice je i CHKO Pálava, která je řešena v této práci. Rozkládá se na jižní Moravě u hranic s Rakouskem a její významnou dominantou jsou Pavlovské vrchy. Na území Pálavy zasahuje katastrální území deseti obcí (Sedlec, Horní Věstonice, Dolní Věstonice, Pavlov, Mikulov, Klentnice, Perná, Bavory, Bulhary, Milovice) a část obce Nové Mlýny. Najdeme zde i 14 maloplošných zvláště chráněných území. Cílem této práce bylo shrnout významné přírodní a krajinné prvky v rámci CHKO Pálava a nejčastější aktivity turistů. Nejednalo se pouze o pasivní druhy rekreace, ale i o sportovní aktivity (paragliding, jízdu na koni, cyklistiku, horolezectví atp.). V další části práce bylo potřeba vyhodnotit, jestli má CHKO Pálava vůbec potenciál cestovního ruchu, a kde se nachází obce, kde je tento potenciál nejvyšší. Metodikou dle Bíny (2001) byly zjištěny dvě zóny výjimečného potenciálu (Mikulov a Pavlov). Ostatní obce mají velmi vysoký potenciál cestovního ruchu. Výsledky této metodiky jsou obsahem příloh A (postup řešení) a B (výsledné bodové hodnoty). Další postup spočíval ve vyhodnocení střetů rekreace a ochrany přírody. Toto bylo provedeno jednak u obcí s nejvyšším potenciálem a jednak za celou CHKO. Všechny střety byly zkoumány z více hledisek a konzultovány se Správou CHKO Pálava. CHKO Pálava má vysokou návštěvnost i díky svým maloplošným zvláště chráněným územím, proto byly negativní vlivy na přírodu v rámci turismu vyhodnoceny i zde. Vše bylo shrnuto do tabulky, ve které lze najít i mé návrhy opatření. Jelikož má zkoumané území přes 80 km2, v každé jeho části jsou provozovány jiné rekreační aktivity, což znamená, že v každé dílčí lokalitě existují jiné hrozby plynoucí z těchto aktivit. Např. chození mimo značené stezky, lezení na skály, trhání

63

chráněných rostlin, jízdy na koni, nepovolená cyklistika, špatné parkování, kácení stromů, odhazování odpadků, nevhodné záměry obcí na další výstavbu atp. Závěrem bych si dovolila zhodnotit, že CHKO Pálava má střety rekreace a ochrany přírody velice dobře zmapovány a monitorovány. Cestou ke zlepšení současného stavu by mohlo být aplikování soft cestovního ruchu (agroturistika, ekofarmy), který dnes nabírá na popularitě.

64

Seznam použité literatury CARBOL, Stanislav. Návrh metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-09-20]. Česká republika: atlas pro volný čas. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2001, 95, 15 s. ISBN 80-7011-680-3. DANIHELKA, J. a kol. Chráněná krajinná oblast Pálava: Národní přírodní rezervace DĚVÍN KOTEL - SOUTĚSKA. Mikulov: ZO ČSOP 56/03 ADONIS, 2004. ISBN 80-239-3480-5. DOHNAL, T., HOBZA, V. a kol. Vybrané kapitoly z komunální rekreace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1783-7. GOOSEN, M., ELANDS, B., MARWIJK VAN, R. (Eds.):Fifth international conference on monitoring and management of visitor flows in recreational and protected areas. Recreation, tourism and nature in a changing world. Wageningen: Alterra, Wageningen University and Research centre, 2010. ISBN 978-90-327-0387-5. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0207-X. HODAŇ, B., DOHNAL, T. Rekreologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2197-1. KOL.: Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního a turistického ruchu na ekosystémy národního parku České Švýcarsko. KOLPRON CZ, s.r.o. Praha, 2007. LOUČKOVÁ K. Rekreační aktivity působící na ekosystémy v NP České Švýcarsko. [netištěná disertační práce] Brno, Mendelova univerzita v Brně 2011. OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína: To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě, kalendář vinařských akcí 2012. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2012. ISBN 978-80-87498-04-0. ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. Vyd. 1. Praha: Debora, 1995, 144, [8] s. ISBN 80-85923-08-4. PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. ISBN 97880-7435-006-1. REJŽEK, Martin. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území v kompetenci Správy CHKO Pálava. Brno, 2009. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. RUBÍN, J. a kol. Přírodní klenoty České republiky. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1377-6. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie I. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-200-2. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I. Krajinná rekreologie II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-357-3. SIEGRIST, D., CLIVAZ, CH., HUNZIKER, M., ITEN, S. (Eds.):The third international conference on monitoring and managementof visitor flows in recreational and protected areas. Exploring the Nature of Management. Rapperswil: University of Applied Sciences Rapperswil, 2006. ISBN 3-033-00935-2. VOTÝPKA, Jan. Vodní světy. Země světa. 2004, duben, s. 16-20. VOŽENÍLEK, V. a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 80-244-0468-0.

65

Internetové zdroje AOPK ČR. Pálava [online]. 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.palava.ochranaprirody.cz/. AOPK ČR. Ochrana přírody a krajiny v České republice [online]. 2012 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=default_cz. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. [online]. 2002, V, č. 1 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf. CAFÉ FARA. Café Fara Klentnice http://www.cafefara.cz/akce/archiv_akci.

[online].

c2011

[cit.

2012-11-19].

Dostupné

z:

Co je to Paragliding?. ČESKÁ ŠKOLA LÉTÁNÍ. České škola létání [online]. c2008 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.ceska-skola-letani.cz/paragliding.php?page=faq&id=12 PG Pálava [online]. 2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://www.pgpalava.cz/. ČERNÝ, Branko. Král vín [online]. 2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.kralvin.cz/. DOUBRAVA, D., MARTÉNEK, J. Územní studie: Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov. Brno, 2010. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/infoglueDeliverWorking/digitalAssets/242277___ZEMN___STUDIE_GOLF.p df HLAVENKA, Tomáš. JK Mikulov stáj Hlavenka [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.jkmikulov.cz/index.php. HUMPOLÍKOVÁ, Dagmar. Vrtulník vybaví pálavský Děvín technikou pro silnější digitální signál v kraji. Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/vrtulnik-vybavipalavsky-devin-technikou-pro-silnejsi-digitalni-signal-v-kraji-gd3-/brnozpravy.aspx?c=A090317_1158119_brno_dmk. CHKO Pálava: Geologický popis. CEWIS ART SPOL. S R. O. Průvodce po České republice [online]. 1997-1999 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://www.webserver.cz/cewis/. CHYTIL, J., HORA, J. Metody monitoringu ptačích oblastí - Pálava [online]. Praha, 2006 [cit. 201202-18]. Dostupné z: http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/29_palava%20.pdf. AOPK ČR. ITRAS, s.r.o. ITRAS [online]. 2009 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://itras.cz/palava/. KADLÍKOVÁ, L. CHKO Pálava. Příroda.cz [online]. 18.5. 2005 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=363. Kam na Pálavu [online]. c2012 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.kamnapalavu.cz/. KOČKOVÁ, Zdeňka. Analýza cestovního ruchu na Mikulovsku. Jihlava, 2012. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/26074/thema/1765. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. KUČERA, Petr. Procházkův lesopark: Průvodní zpráva. [online]. C2008 [cit. 2012-12-2]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/digitalAssets/171146_PruvodniZprava.pdf. MATUŠKA, Jiří. Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. 2010. http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u21/dokumenty/Matuska.pdf.

Dostupné

z:

MIKLÍN, Jan. Atlas CHKO Pálava [online]. Ostrava, 2008 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.janmiklin.cz/atlas_chko_palava/text_bp.pdf. Bakalářská práce. Ostravská univerzita v Ostravě. MĚSTO MIKULOV. Mikulov: Město s vůní jihu [online]. c2008 [cit. 2012-11-18]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/cz/?contentId=132756.

66

MINISTERSTVO DOPRAVY. IDOS http://jizdnirady.idnes.cz/brno/spojeni/.

[online].

2012

[cit.

2012-11-04].

Dostupné

z:

NADACE PARTNERSTVÍ. Moravské vinařské stezky [online]. c2000-2012 [cit. 2012-10-08]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz/uvod.aspx. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. 2011 [cit. 2012-10-17]. Dostupné z: http://old.ochranaprirody.cz/. ROP JV. Stavíme moderní Aquapark. 2012. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/data/20284.pdf. Rozhodnutí MŽP. In: 2009. Dostupné z: http://www.palava.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/c3b109804536057092e892317c0c9b8b/rozhod nuti_MZP.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=c3b109804536057092e892317c0c9b8b. ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC. R52: Cesta pro region [online]. c2009 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: http://www.r52.cz/index.php. SCHKO Pálava. Plán péče o chráněnou krajinnou oblast Pálava na období 2006 - 2015. Mikulov: Správa CHKO Pálava, 2006. 26 s. Dostupné z WWW: http://old.ochranaprirody.cz/res/data/072/010434.pdf. SCHKO Pálava. Rozbory chráněné krajinné oblasti Pálava k 31. 12. 2005. Mikulov: Správa CHKO Pálava, 2005. 130 s. Dostupné z WWW: http://www.palava.ochranaprirody.cz/res/data/072//010436.pdf. ŠOURKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch a kulturní dědictví: Kulturně historický potenciál ČR pro cestovní ruch. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Ústav územního rozvoje [online]. 2006 [cit. 2012-1111]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2511. Ubytování Pálava. CK RÉGIO. Pampeliska.cz [online]. c2012 [cit. 2012-10-04]. Dostupné z: http://ubytovani.pampeliska.cz/palava/?parametry=&trideni=regio&pocetnastrance=9999&bylfulltext= &zeme=&osoby_od=&datum_od=&vyh_pocet_objektu=118&kvalita_objektu=&kvalita_prostredi=&p ocet_loznic=&koupani=&lyzovani=. VEJCHODSKÝ, Karel. Paragliding a létání na Pálavě!. PG Pálava [online]. 2012 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: http://www.pgpalava.cz/news/12. YACHT CLUB DYJE BŘECLAV. Yacht Club Dyje [online]. c2008-2010 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.ycdyje.cz/. Zák. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: 18/2010. 1992. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/58170589E7DC0 591C125654B004E91C1/$file/zakon%20114-1992_uplne%20zneni%20(2.1.2011).pdf.

67

Seznam tabulek a obrázků Tabulky Tab. 1 Třídy metody TERPLAN Tab. 2 Váhové počty bodů pro hodnocené složky potenciálu cestovního ruchu Tab. 3 Výsledné hodnoty slovně Tab. 4 Evropsky významné lokality v CHKO Pálava Tab. 5 Vinařské akce v CHKO Pálava Tab. 6 Výsledný potenciál dle obcí Tab. 7 Souhrn největších střetů v MZCHÚ s návrhem opatření

Obrázky Obr. 1 Poloha CHKO Pálava na mapě České republiky Obr. 2 Maloplošná zvláště chráněná území CHKO Pálava Obr. 3 Poloha naučných stezek na části k.ú. Mikulov Obr. 4 Mapa umístění Stolové hory Obr. 5 Poloha horolezeckých míst

68

Seznam příloh Příloha A - Postup přidělování bodů dle lokalizačních faktorů Příloha B - Výsledky hodnocení potenciálu cestovního ruchu Příloha C - Mapy Příloha D - Fotodokumentace

69