MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Desítka pro domácí – Politické hnutí fotbalových fanoušků z Prahy 10 Bakalářská práce

Milan Kolínský

Vedoucí práce: Mgr. Vlastimil Havlík, Ph.D. UČO: 333400 Obor: Politologie, Bezpečnostní a strategická studia Imatrikulační ročník: 2008

Brno, Liberec 2011

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Desítka pro domácí – Politické hnutí fotbalových fanoušků z Prahy 10 vypracoval samostatně a pouţil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně 9. 5. 2011

............................................ Milan Kolínský

Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Vlastimilu Havlíkovi, PhD. za ochotu vést tuto práci a také za cenné rady, ochotu a trpělivost při vedení této práce. Dále bych chtěl poděkovat PhDr. Josefu Smolíkovi, PhD. za cenné rady a inspiraci pro samotné sepsání práce na toto téma a také místopředsedovi Desítky pro domácí Svatoslavu Baťovi za projevenou vstřícnost a spolupráci při poskytování informací. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat své rodině a přátelům, kteří mi byli v průběhu celého studia velkou oporou.

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Teoretická a metodologická východiska ........................................................................ 9 1.1 Politické strany typu „single-issue“ ............................................................................... 9 1.2 Metodologické ukotvení ............................................................................................... 10

2.

Pozadí vzniku Desítky pro domácí ............................................................................... 14 2.1 Bohemians 1905 v Edenu? V ţádném případě! ........................................................... 14 2.2 Vstup radnice Prahy 10 do situace a oficiální rozhodnutí ............................................ 16 2.3 Oficiální zformování Desítky pro domácí .................................................................... 19

3.

Aktivity DPD před volbami ........................................................................................... 21 3.1 Zakládající členové DPD ............................................................................................. 21 3.2 Oficiální veřejné představení DPD .............................................................................. 21 3.3 Start volební kampaně a volební program DPD ........................................................... 23 3.4 Analýza volebního programu DPD .............................................................................. 25 3.5 Průběh volební kampaně DPD ..................................................................................... 26

4.

Komunální volby 2010 ................................................................................................... 30 4.1 Komunální volební systém ČR .................................................................................... 30 4.2 Průběh a výsledky komunálních voleb 2010................................................................ 31 4.3 Mediální reakce na úspěch DPD ve volbách ................................................................ 33

5.

Povolební život DPD na radnici Prahy 10 .................................................................... 34 5.1 Povolební vyjednávání o sloţení radniční koalice Prahy 10 ........................................ 34 5.2 DPD v komunální politice Prahy 10 ............................................................................ 36 5.3 Aktuální záleţitosti řešené DPD na Praze 10 a vize budoucnosti hnutí....................... 40

Závěr ........................................................................................................................................ 43 Seznam použitých zdrojů a literatury .................................................................................. 46 Přílohy ..................................................................................................................................... 52

Počet znaků: 96 516

Anotace a klíčová slova Anotace Politické hnutí Desítka pro domácí bylo zaloţeno v červnu 2010 fotbalovými fanoušky klubů Bohemians 1905 a SK Slavia Praha za účelem záchrany tradičního fotbalového stadionu s názvem Ďolíček. V komunálních volbách konaných v říjnu 2010 získala Desítka tři mandáty v zastupitelstvu Prahy 10. Cílem této práce je komplexní analýza Desítky pro domácí od důvodů jejího zaloţení aţ po etablování hnutí na scéně komunální politiky na Praze 10 a nalezení odpovědi na otázku, zda můţe být Desítka pro domácí povaţována za hnutí spadající do konceptu tzv. „single-issue“ strany. Klíčová slova Desítka pro domácí, Ďolíček, fotbaloví fanoušci, Praha 10, „single-issue“ strana, komunální volby, volební program Abstract Political movement „Desítka pro domácí“ was founded in June 2010 by football fans of clubs Bohemians 1905 and SK Slavia Praha to save the traditional football stadium named Ďolíček. In municipal elections held in October 2010 „Desítka“ gained three seats in municipal council of Prague 10. The aim of this thesis is a comprehensive analysis of „Desítka pro domácí“ since its inception to establishment of the movement on the scene of local politics in Prague 10 and to find the answer on the question, if „Desítka pro docí“ can be regarded as a movement within the concept of „single-issue“ party. Keywords

Desítka pro domácí, Ďolíček, football fans, Prague 10, „single-issue“ party, municipal elections, electoral program

"Jsme příznivci Slavie. Jsme příznivci Bohemians. Milujeme svoje kluby, a milujeme místo, kde ţijeme – Prahu 10 – Vršovice, Strašnice, Malešice, Záběhlice a Vinohrady. Jsme tu „Domácí“. Chceme vytvořit jednotný a silný hlas všech fanouškovských skupin, protoţe ten bude jen stěţí moţné ignorovat. Hlas, který jasně řekne, ţe úcta k tradicím, vytvořeným generacemi před námi, hrdost na to, ţe můţeme ctít klubové barvy a zaţívat pocit sounáleţitosti, či se vracet do míst, která povaţujeme za svůj fotbalový domov, mají nevyvratitelnou hodnotu. Hodnotu nadřazenou privátním zájmům těch, kteří fotbal a kulturu s ním nerozlučně spjatou povaţují pouze za nástroj byznysu či prostředek manipulace pro dosaţení osobního prospěchu. Chceme zachovat Vršovice fotbalové. Chceme úctu k tradicím a fanouškům. Chceme se tu cítit jako DOMÁCÍ a ne jako hosté." Přípravný výbor DPD (2010)

Úvod Fenomén moderních politických stran ovlivňuje společnost jiţ značnou řádku desetiletí. Ve většině evropských států se první politické strany alespoň vzdáleně připomínající ty dnešní, začaly formovat ve druhé polovině 19. století. Po kádrových1 politických stranách, jejichţ pole působnosti bylo poměrně omezené, přišly s rozšiřováním volebního práva strany masové, které disponovaly širokou členskou základnou a jeţ se snaţily oslovit široké spektrum voličů s podobným ideologickým smýšlením s cílem získat jejich hlasy2. Přibliţně od šedesátých let 20. století se začaly objevovat tzv. „catch-all“ politické strany3. Ty se snaţily být univerzálními subjekty, které si kladly za cíl získat co největší procento hlasů voličů při současném sníţení ideologického vyhranění strany a zaměření na univerzální programová témata. V poslední čtvrtině 20. století se ovšem začaly objevovat strany s naprosto odlišným zaměřením. Začaly vznikat strany, které zaloţily svůj volební program na určitých specializovaných tématech, která nebyla jiţ etablovanými stranami dostatečně reflektována. Jedná se kupříkladu o strany „zelené“, extrémně pravicové či levicové formace nebo poměrně nově vznikající strany s negativním přístupem k rozšiřování evropské integrace. Politické formace zakládající své volební programy a politické cíle na jednom stěţejním tématu bychom mohli zařadit pod škatulku tzv. „single-issue“4 stran. Politické subjekty tohoto typu jsou poměrně zajímavým a přesto stále málo probádaným fenoménem, se kterým se budeme v této bakalářské práci snaţit dále pracovat. Subjektem, který vznikl především za jedním konkrétním účelem, je i politické hnutí „Desítka pro domácí“ (DPD). Toto lokální politické hnutí vzniklo jako výsledek aktivity fotbalových fanoušků klubů Bohemians 1905 a SK Slavia Praha za účelem záchrany tradičního prvoligového stadionu s názvem Ďolíček. V Ďolíčku jiţ od první poloviny 20. století hrával svá domácí utkání fotbalový klub praţských Bohemians, který byl v roce 2010 donucen přestěhovat se kvůli směsici faktorů právě do slávistického Edenu. DPD kandidovala úspěšně na podzim 2010 v komunálních volbách a získala tři mandáty v zastupitelstvu Prahy 10. V prvních kapitolách této bakalářské práce se seznámíme se základními teoretickými východisky, která budeme v dalším průběhu práce při sběru a analýze dat vyuţívat. V této

1

Můţeme se setkat i s pojmy elitní či honorační. Klasickými příklady mohou být sociální demokraté, komunisté, liberálové atd. 3 Jinak také tzv. univerzální nebo „všeţravé“ politické strany. 4 Můţeme se např. setkat také s výrazem monotematické politické strany. 2

7

teoretické části se nejprve seznámíme s konceptem „single-issue“ stran a budeme se věnovat metodologickému zakotvení práce. Dále se budeme zabývat jiţ samotným hnutím. Nejprve budeme zkoumat, co předcházelo a dalo vůbec vzniknout nápadu zaloţit politické hnutí, jehoţ hlavním cílem je ochrana fotbalových tradic, konkrétně záchrana historického stadionu v praţských Vršovicích. Dále budeme sledovat, jak probíhal samotný vznik hnutí a jak se začalo hnutí veřejně prezentovat v souvislosti s přípravou na komunální volby 2010. Detailněji se podíváme na volební program hnutí a na průběh a podobu volební kampaně. V další části této práce se podíváme na samotné výsledky komunálních voleb. Jednak na to, jak si DPD vedla, kteří kandidáti byli zvoleni a dále také na to, jaké reakce na relativní úspěch ve volbách a získání tří zastupitelských křesel se po volbách objevily v médiích. V poslední rozsáhlejší části práce se zaměříme na etablování Desítky na vršovické radnici a také na její vliv na formování komunální policy na Praze 10. Naší pozornosti neunikne také pohled na to, s jakým úspěchem se tomuto hnutí daří naplňovat předvolební plány. Práce bude zakončena vizí toho, jak samotní lídři strany vidí další působení DPD na scéně praţské komunální politiky. Tato bakalářská práce si klade v první řadě za cíl komplexně zanalyzovat DPD od důvodů jejího zaloţení, přes vznik hnutí, volební program, podobu volební kampaně aţ po etablování DPD na scéně komunální politiky na Praze 10 a závěrečnou analýzu úspěšnosti prozatímního naplňování volebního programu v reálné politice. Druhým cílem práce bude nalézt odpověď na výzkumnou otázku „Můžeme považovat Desítku pro domácí za hnutí spadající do konceptu „single-issue“ strany?“ Se samotným konceptem „single-issue“ stran a s výzkumným postupem se budeme podrobněji zabývat v metodologické části práce.

8

1.

Teoretická a metodologická východiska V úvodní kapitole této bakalářské práce se nejprve seznámíme s konceptem „single-

issue“ dle Case Muddeho, se kterým budeme následně dále pracovat. Ve druhé podkapitole se budeme věnovat metodologickému ukotvení práce.

1.1

Politické strany typu „single-issue“

Teoretických podkladů k tématice politických „single-issue“ stran není v současné literatuře mnoho. Stručně se o určitou definici pokouší kolektiv autorů v publikaci Politické strany moderní Evropy. Mezi „single issue“ strany můţeme dle nich zařadit taková uskupení, která se orientují v zásadě pouze na jedno téma s tím, ţe se můţe jednat o strany s velmi rozdílnými profily. Můţe se jednat o strany zaměřené např. na penzisty a důchodovou problematiku5, dále mezi monotematické strany můţeme řadit strany stavějící se proti Evropské unii a dalšímu prohlubování evropské integrace6 a v neposlední řadě se dají do této kategorie zařadit i strany s protiimigrační tématikou7 (Kopeček 2005: 11). Pro účely této práce nám ale bude slouţit koncept nizozemského akademika Case Muddeho. Ten publikoval v časopise West European Politics článek The Single-Issue Party Thesis: Extreme Right Parties and the Immigration Issue, ve kterém se pokusil stručně definovat všeobecně platné atributy monotematických stran. Jako jejich příklady uvádí například strany agrární, strany zaměřené proti vysokým daním8, „zelené“ strany nebo jiţ výše zmíněné strany protiimigrační. Úspěch „single-issue“ stran podmiňuje autor tím, ţe tyto strany dokáţou zaujmout voliče aktuálními tématy, která nejsou dostatečně pokryta (či jsou dokonce ignorována) jiţ zakotvenými stranami. Existuje zde ale předpoklad, ţe „single-issue“ strany vymizí, jakmile dokáţou „klasické“ strany do své agendy zakomponovat témata, která prozatím dokázala být pokryta pouze stranami monotematickými (Mudde 1999: 183).

5

Takové jsme mohli nalézt např. v Nizozemí, Itálii, Lucembursku, ale i u nás nebo v Polsku či Slovinsku. 6 Příklady mohou být např. švédská Červnová Kandidátka (JL) nebo dánské Lidové hnutí proti Evropské unii (FB). 7 Příkladem takové úspěšné strany je nizozemská Kandidátka Pima Fortuyna (LPF), která získala v parlamentních volbách v roce 2002 celkem 17% hlasů. 8 Např. v 70. letech vzniknuvší Strana Anderse Langeho pro výrazné sníţení daní, později přejmenovaná na Norskou Stranu Pokroku.

9

Mudde ve svém článku definoval čtyři hlavní atributy „single-issue“ stran. Jedná se o následující body: 1) Monotematické politické strany mají elektorát bez specifické sociální struktury9. 2) Monotematické politické strany jsou podporovány převáţně na základě jednoho konkrétního problému. 3) Monotematické politické strany nemají ţádný ideologický program. 4) Monotematické politické strany se zabývají ve svém programu pouze jedním „všezahrnujícím“ tématem (Mudde 1999: 184). Výše uvedené body bychom ale měli brát spíše jako ideální typ „single-issue“ strany. Jako téměř ve všech sociálně-vědních výzkumech, i zde platí fakt, ţe jen těţko můţeme sociální realitu jednoznačně zařadit do určitých definičních hranic. Tím pádem budeme jen stěţí hledat politický subjekt exaktně odpovídající všem čtyřem bodům. Autor v další části svého textu kaţdý z těchto bodů ještě detailně rozebírá, my se ovšem s celkově omezenou literaturou věnující se „single-issue“ stranám s touto definicí pro účely této práce spokojíme. Monotematické politické strany mohou tedy zaloţit své volební kampaně na širokém spektru témat. Pokud se strany trefí do určité problematiky, jejíţ řešení je pro značnou část voličů aktuálně relevantní, šance na solidní volební výsledek rozhodně není mizivá. Tento fenomén je navíc posílen na komunální volební úrovni zejména menších obcí, kde stále vzniká spousta politických uskupení zakládajících relativně úspěšné kampaně na řešení lokálních neideologicky zaloţených problémů, které se obyvatel obcí a měst bezprostředně týkají10. Jedním z takových uskupení je bezesporu i DPD, které se budeme nadále věnovat.

1.2

Metodologické ukotvení

Tato práce si klade za cíl podrobně analyzovat nový politický subjekt na scéně komunální politiky na Praze 10.

Bude se jednat o případovou studii11 deskriptivně-analytického

9

Dle Muddeho (1999: 184) monotematické politické strany získávají voliče napříč všemi politickými a sociálními vrstvami obyvatelstva, pro které je téma, které strana řeší, aktuální. 10 Příklady takových stran mohou být např. liberecká uskupení, které zasedají v zastupitelstvu – Změna pro Liberec, Unie pro sport a zdraví, Liberec občanům nebo např. ostravský Ostravak (volby.cz). 11 Dle Lijpharta (1971: 691) bychom mohli tuto práci zařadit mezi tzv. ateoretické případové studie (ačkoliv exaktní zařazení do jednoho z ideálních typů jeho případových studií není úplně jednoznačné), které si nekladou za cíl vytvářet nové hypotézy a teorie, nýbrţ detailně porozumět a popsat ještě neprozkoumaný fenomén a zesumarizovat data, která by se dala např. v budoucích komparativních studiích vyuţít k dalšímu politologickému výzkumu. Lijphart ovšem nevylučuje ani u tohoto typu případové studie vytvoření alespoň určitých náznaků hypotéz, které by mohly z výsledku výzkumu vzniknout.

10

charakteru, kdy budou zkoumána jiţ existující fakta týkající se DPD s cílem co nejpodrobněji porozumět předmětu výzkumu a získat co nejpřesnější odpověď na výzkumnou otázku. V práci budeme při sběru dat kombinovat metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu12. Analýzu odborné literatury, článků a zákonů13 vyuţijeme k poloţení teoretického základu práce, na kterém budeme stavět následnou analýzu DPD. Dále se pomocí článků celostátních zpravodajských deníků, jejich regionálních příloh, praţských regionálních deníků a dalších webů, na které budeme odkázáni oficiálním webem DPD14, pokusíme zanalyzovat celý průběh vzniku DPD. Především z oficiálního webu DPD budeme dále zkoumat volební program a také informace k volební kampani hnutí a jednotlivým představitelům DPD. Jiţ výše zmíněné celostátní i regionální deníky nám pomohou zanalyzovat průběh mediální i politickou aktivitu DPD před volbami i po nich, jiţ z pozice DPD jako právoplatného politického aktéra. Reálný vliv DPD na komunální politiku budeme mimo regionálního tisku zkoumat také pomocí analýzy zápisů ze zasedání zastupitelstva MČ Praha 10 a dalších oficiálních dokumentů vydaných úřadem MČ Praha 10. Důleţitým zdrojem statistických dat pro nás bude web www.volby.cz, odkud převezmeme kompletní volební výsledky DPD i jejich jednotlivých zvolených kandidátů. Dalším

zdrojem

informací

pro

nás

bude

polostrukturovaný

rozhovor15

s místopředsedou DPD Stanislavem Baťou16. Tento typ rozhovoru byl zvolen, jelikoţ je rozumným kompromisem mezi dvěma krajními formami – nestrukturovaným a plně strukturovaným rozhovorem. Určitá volnost rozhovoru je vhodná k navázání přirozenějšího kontaktu mezi tazatelem a informátorem, ale na druhou stranu jistá míra formalizace umoţňuje následné lepší utřídění informací (Reichel 2009: 111-112). Částečná řízenost rozhovoru nám také zaručí, ţe se v procesu získávání informací nedostaneme úplně mimo zkoumané téma. Tento rozhovor se nám pokusí osvětlit a upřesnit veškeré detaily spojené se vznikem DPD, volební kampaní, vlivem DPD na podobu komunální policy na Praze 10, naplněním předvolebních plánů, budoucnosti hnutí a nabídne nám přímý pohled do 12

Kvantitativní výzkum budeme provádět při ověřování naší výzkumné otázky a kvalitativní výzkumnou metodou bude uskutečněné interview s místopředsedou DPD. 13 Především zákonu o volbách do zastupitelstev obcí č. 491/2001 Sb a č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. 14 Oficiální web DPD (www.desitkaprodomaci.cz) nám bude cenným zdrojem informací pro prakticky všechny části této práce. 15 Polostrukturovaný rozhovor neboli také částečně řízený rozhovor se vyznačuje tím, ţe má tazatel připraven soubor témat bez striktního stanovení pořadí a můţe během rozhovoru formulace otázek modifikovat. Důleţité je, aby byla témata probrána všechna (Reichel 2009: 111-112). 16 Rozhovor proběhl 22. dubna 2011 v restauraci U Českého Lva v Praze. Kompletní přepis rozhovoru naleznete v Příloze č. 1.

11

samotného nitra DPD. Posledním zdrojem informací nám bude informační email17 získaný rovněţ od místopředsedy DPD Svatoslava Bati obsahující souhrn aktivit a projektů, na kterých DPD v současné době pracuje. Odpověď na naši výzkumnou otázku „Můžeme považovat Desítku pro domácí za hnutí spadající do konceptu „single-issue“ strany?“ se budeme snaţit zjistit pomocí verifikace třetího a čtvrtého bodu Muddeho definice „single-issue“ stran. Jelikoţ první dva body z výše zmíněné Muddeho definice počítají s nutností operovat s informacemi o sociální struktuře voličů, kterou nemáme k dispozici, budeme se snaţit zjistit, zda DPD patří mezi „single-issue“ strany pomocí analýzy volebního programu a tzv. „Desatera DPD“. Třetí bod Muddeho definice ve znění „Monotematické politické strany nemají ţádný ideologický program.“ budeme verifikovat výčtem následujících „ideologických“ výrazů ve volebním programu a „Desateru DPD“. Najít vhodné pojmy, které by dokázaly relevantně vypovědět o ideologičnosti programu, můţe být problematické. Pouţijeme proto některé pojmy, které mohou v určitých bodech tvořit rozdíly mezi zaţitým dělením levice vs. pravice a dále pojmy charakterizující určité ideologie dle knihy Andrewa Heywooda – Politické ideologie. Pokud se tyto pojmy v programu objeví více neţ třikrát, můţeme zahájit další zkoumání programu se zaměřením na jeho reálné ideologické zabarvení18. Zkoumané pojmy jsou následující: sociální jistoty, zabezpečení, rovnost, svoboda, daně, solidarita, národ, tradice, podnikání, dluhy, zadluţování, svoboda, demokracie. Při verifikaci čtvrtého bodu definice – „Monotematické politické strany se zabývají ve svém programu pouze jedním „všezahrnujícím“ tématem.“ také vyuţijeme analýzu volebního programu a „Desatera DPD“. Tento Muddeho předpoklad si trochu upravíme a jako ono „všezahrnující“ neboli stěţejní téma DPD si zvolíme sport19. Následně ve volebním programu a v „Desateru DPD“ spočítáme, kolik procent textu (dle počtu znaků) těchto dvou dokumentů tvoří právě sportovní problematika. Pokud se bude sportu týkat více neţ 40 % oficiálních textů DPD, můţeme tento bod Muddeho definice potvrdit20. Brát v úvahu ovšem pouze čistě 17

Email ze dne 3. 5. 2011. Jeho kompletní znění naleznete v Příloze č. 2. Důleţité je dodat, ţe kontext, ve kterém je slovo vyuţito, musí mít jistý ideologický základ. Samotný výskyt některých pojmů z našeho výběru ještě ideologičnost volebního programu znamenat nemusí. 19 Počítaje do sportovní problematiky finanční podporu sportu, řešení problematiky Ďolíčku i sportovní tématiku všeobecně. 20 Ačkoliv jsme si vědomi arbitrárnosti tohoto kritéria, posoudili jsme tento indikátor jako nejrelevantnější pro určení jednostrannosti volebního programu. 40% mez pro posouzení „singleissue“ strany byla vybrána především proto, ţe se jedná o hranici potvrzující jiţ poměrně jednoznačné zaměření strany, třebaţe se bude DPD věnovat i dalším tématům pro zvýšení šance na volební úspěch pokusem o zaujetí širšího okruhu voličů. 18

12

numerickou podobu volebního programu by mohlo být pro určení “single-issue“ statutu hnutí zkreslující. Budeme tak posléze přihlíţet i ke kvantitě reálných aktivit DPD spojených s řešením sportovních záleţitostí na Praze 10.

13

2.

Pozadí vzniku Desítky pro domácí Duben 2010. Fotbalový klub Bohemians 1905 měl po dlouhodobých peripetiích

oficiálně opustit Ďolíček a dalších minimálně pět let hrát svá domácí utkání v nově vybudovaném slávistickém Edenu. Oba tábory fanoušků ale nebyly s tímto rozhodnutím spokojeny a vznikl tak nápad zaloţit politické hnutí hájící návrat Bohemians 1905 do Ďolíčku. V této kapitole se budeme podrobně zabývat vznikem DPD. Nejprve se podíváme na to, kdy a proč se objevily první myšlenky na zaloţení politického hnutí fotbalovými fanoušky právě na Praze 10. Po seznámení s pozadím a důvody pro zaloţení DPD se zaměříme jiţ na samotný průběh zaloţení hnutí a okolnosti s ním spojené.

2.1

Bohemians 1905 v Edenu? V žádném případě!

Ďolíček je fotbalový stadion v praţských Vršovicích, na kterém jiţ od třicátých let 20. století hráli svá domácí utkání fotbalisté Bohemians21. Jiţ několikrát se objevila v médiích informace o moţném stěhování Bohemians 1905 z Ďolíčku, ovšem aţ do roku 2010 se tyto informace pohybovaly spíše v rovině spekulativní. V lednu 2010 se dokonce v deníku Metro objevil článek o záměru začít v květnu budovat umělé vyhřívání trávníku pro příští sezónu (Váchal 2010: 5). Vybudování vyhřívání bylo pro klub povinné, pokud chtěl nadále hrát své prvoligové zápasy v Ďolíčku. Vše bylo ale nakonec jinak. V únoru se v deníku E15 ovšem znovuobjevily spekulace, které znepokojovaly fanoušky Bohemians 1905 jiţ v době nedávno minulé. Noví majitelé22 stadionu stále totiţ nezavrhli moţnost stadion srovnat se zemí a postavit místo něj luxusní obytné rezidence (Novotná, Záruba 2010: 6). K těmto spekulacím se na začátku dubna přidal nyní jiţ velice akutní poţadavek vyhřívaného trávníku. Ze sídla ČMFS23 zazněl jasný poţadavek – kdo nebude mít na začátku příští sezony vyhřívaný trávník, nemůţe hrát první ligu. Druhá moţnost, jak hrát bez vyhřívání první ligu podmiňovala stěhování klubu na jiný vyhovující 21

V současnosti vystupující pod názvem Bohemians 1905. Od svého zaloţení vystřídal klub následující názvy: „AFK Vršovice (do roku 1927), AFK Bohemians (1927-1940), AFK Bohemia (1940-1945), AFK Bohemians (1945-1948), Ţelezničáři Praha (1948-1952), Spartak Praha Stalingrad (1953-1961), ČKD Praha (1961-1964), Bohemians ČKD Praha (1965-1993), FC Bohemians Praha (1993-1999), CU Bohemians Praha (1999 - 2001), FC Bohemians Praha (2002 - 2005), Bohemians 1905 (2005 -).“ (Představení Bohemians 1905) 22 Od roku 2005 vlastní Ďolíček i samotný klub Bohemians 1905 společnost CTY Group (Baťa 22. 4. 2011). 23 Českomoravský fotbalový svaz.

14

stadion, který se ale musí nacházet ve stejném městě, ze kterého pochází klub bez vyhřívaného trávníku a to na celou příští sezonu. V případě Bohemians 1905 to tedy znamenalo stěhování na jiný stadion v Praze (Hrabě 2010: 8). Stále více tak vedení Bohemians 1905 začalo uvaţovat nad stěhováním do nedalekého slávistického Edenu24, jelikoţ se klub jiţ delší dobu potýkal s finančními problémy a investice do vyhřívaného trávníku by spolkla nemalou část klubového rozpočtu. Kdyţ k tomu přičteme ještě neutěšenou situaci s majitelem stadionu a komerčními úmysly s pozemkem stadionu, nevypadala v polovině dubna 2010 budoucnost Ďolíčku růţově. Více se začali ozývat také zástupci z řad fanoušků, kteří za záchranu stadionu hodlali bojovat a pořádali mezi sebou další (jiţ z minulosti známé25) sbírky na podporu klubu (Adam 2010: 19). Situace s chybějícím vyhříváním ovšem mohla být zaţehnána jiţ v zárodcích vznikajícího problému. Místopředseda DPD Svatoslav Baťa přispěl k úvodním problémům s Ďolíčkem následujícími informacemi: „Majitelé do vyhřívání nechtěli investovat, přičemţ ta investice by nebyla vysoká - kolem 10 milionů Kč. Tento poplatek byla navíc ochotná zaplatit sázková kancelář Fortuna formou sponzorského příspěvku. Bylo ale řečeno, ţe tímto způsobem to dělat nelze s tím, ţe to není ekonomické. Klub si začal stěţovat, ţe provoz stadionu je neudrţitelný, protoţe mu bylo „napáleno“ nájemné zhruba 400 000 Kč měsíčně. Tuto částku ale ani klub neplatil, jelikoţ se jednalo pouze o upisování dluhu vlastníka klubu vlastníkovi stadionu, coţ byl ten samý „holding. Klub tedy dluţí v současné době CTY za nájem nějakých 6 milionů Kč.“ (Baťa 22. 4. 2011) Otázkou tedy bylo, jak to vlastně s oním problémem vyhřívaného trávníku bylo. Pokud totiţ byla Fortuna opravdu ochotna tuto investici zaplatit ve formě sponzorského daru, najít relevantní důvody pro neuskutečnění rekonstrukce je znenadání o něco sloţitější. Stěhování Bohemians 1905 do Edenu začalo nabírat ve druhé polovině dubna 2010 reálných rozměrů a média se začala plnit články na toto téma. V Deníku Sport byly 20. dubna 2010 zveřejněny rozhovory s představiteli fanoušků Slavie a Bohemians vyjadřující jejich postoje k prozatím neoficiální moţnosti stěhování Bohemians 1905 do Edenu. Za slávistickou stranu se vyjadřoval jeden z vůdců slávistického kotle s přezdívkou „Strašák“. Na otázku „Proč je pro vás problém, aby Bohemians 1905 hráli v Edenu?“ odpověděl: "Eden byl vţdycky stadion Slavie, tak by to i mělo zůstat. My máme

24

Nově vybudovaný stadion klubu SK Slavia Praha, který leţí pouze pár tramvajových zastávek od Ďolíčku a katastrálně spadá pod stejnou městskou část – Prahu 10. 25 V roce 2005 mezi sebou vysbírali fanoušci Bohemians 1905 částku v řádu milionů korun, kterou přispěli na záchranu svého klubu před krachem. Ačkoliv celou záchranu Bohemians provázejí určité právní problémy, které panují dodnes a zálusk na prohlášení za „pravou“ Bohemku si dělají prakticky tři kluby, jako tu opravdu „pravou“ berou fanoušci právě Bohemians 1905 z Ďolíčku.

15

Eden, Bohemáci zase Ďolíček. Tam vyrostlo několik generací fanoušků, odehrálo se tam velké mnoţství slavných zápasů. Ďolíček má pro Bohemku velký význam, nedivím se jejím příznivcům, ţe se bouří. Cítíme s nimi solidárnost. V Edenu je ale nechceme, stejně jako oni nechtějí k nám. Není to nic proti Bohemákům, spíš je to o celém přístupu k fotbalu. Všechno řídí komerce, firmy a lidé, co mají peníze. Ale co tradice a morální hodnoty, které jsou spjaté s místy, kde kluby hrají? I kdyţ je mezi fanoušky rivalita, někdy aţ nevraţivost, teď budeme drţet při sobě." Na druhé straně za fanoušky praţských Bohemians promluvil pro Deník Sport Michal Holas, člen představenstva DFB26. Na otázku „Co vám vadí na stěhování do Edenu?“ odpověděl: „Mně osobně to vadí, protoţe chodím do Ďolíčku od svých šesti let a chci tam být dál. Jen proto, ţe to někdo koupil, ţe to někdy zobchoduje, a podle našich informací to má v plánu zobchodovat, nechceme o tento stadion přijít. A jsou tam i další tlaky, abychom šli do Edenu. Do Edenu bychom šli maximálně na dva roky, na případnou rekonstrukci Ďolíčku. Ovšem pokud odejdeme z Ďolíčku úplně, uţ nebudeme Bohemka. Jde o to prostředí, o rodinné prostředí fanoušků, o tradici. Vezměte si třeba i to, kolik jsme tam odpracovali hodin jako brigádníci.“ Zástupci obou táborů fanoušků se tak k moţnému stěhování Bohemians 1905 do Edenu postavili negativně. Oba vyzdvihli především důleţitost fotbalových tradic, které jsou opomíjeny kvůli komerčním zájmům s potenciálem finančního výnosu. Jak je pro Slavii důleţitý a tradiční Eden, tak je pro fotbalové Bohemians nepostradatelný Ďolíček. A ačkoliv jsou oba kluby tradičními rivaly, v otázce záchrany fotbalových tradic na Praze 10 byli fanoušci ochotni spolupracovat. Všechny následující kroky realizované příznivci Slavie a Bohemians tak měly své opodstatnění.

2.2

Vstup radnice Prahy 10 do situace a oficiální rozhodnutí

24. dubna 2010 se objevily v médiích zprávy, ţe radnice MČ Praha 10 má zájem na odkoupení Ďolíčku od současných majitelů, čímţ by mohlo dojít k jeho záchraně. Vše tak záleţelo na majiteli stadionu, jeho reakci a ochotě s radnicí vyjednávat (Berný 2010: 3). Nicméně se ale v několika denících začaly objevovat spekulace o tom, ţe zapojení radnice do hry by mohlo souviset pouze s předvolební taktikou před nadcházejícími parlamentními a komunálními volbami. 26

Druţstvo fanoušků Bohemians.

16

Přišel začátek května a situace se znenadání vyřešila. Média začala zveřejňovat oficiální zprávy o stěhování „klokanů“27 do Edenu – na pět let. Dnes jiţ bývalý ředitel klubu Lukáš Přibyl se vyjádřil pro Praţský deník (4. 5. 2010) k odchodu Bohemians 1905 do Edenu následovně: „V současné době se nenašel nikdo, kdo by byl ochoten Ďolíček a provoz klubu na tomto stadionu dlouhodobě financovat. Pro nikoho to není lehká situace, ale ţivot klubu tím nekončí. Bohemka se musí stabilizovat po finanční stránce a nadechnout se k budoucnosti.“ Fanoušci Bohemians 1905 i Slavie se ovšem s tímto řešením spokojit nehodlali. Trefně situaci popisuje glosa Přemysla Votavy z Praţského deníku: „Černý den pro Bohemians 1905. Fotbal se prý hraje pro radost fanoušků. Po rozhodnutí majitelů vršovické Bohemky na to zapomeňte. Místo o body Bohemka bojuje o svůj Ďolíček. Po osmdesáti letech jej opouštějí. Mnozí z fanoušků v sobotu na posledním svém zápase se slzami v očích. Opuštěni radnicí Prahy 10, velkou radnicí vedenou i samotným fotbalovým svazem. Dannerův stadion přeţil osmdesát let. Přeţil léta nesvobody, přeţil nacisty i komunisty, ale nepřeţil dnešní dobu. Fotbal se prý hraje pro lidi, tedy fanoušky. Opravdu? Nebo je to spíše jen pohrdání nad věrným fanouškem.“ (Votava 2010: 12) Vraťme se tedy k roli vršovické radnice v kauze Ďolíček, která se zdá být mnohem větší, neţ je vidno na první pohled. Po přestěhování „klokanů“ do Edenu jiţ původním plánům na komerční vyuţití plochy, na které stojí Ďolíček, nestálo nic v cestě. Radnice MČ Praha 10 měla jiţ dříve v plánu vloţit 300 milionů do společnosti E-Side vlastnící slávistický Eden. Původní nutná investice do vyhřívání v Ďolíčku, která by přišla na cca 15 milionů Kč, se oproti těmto částkám zdá vskutku malichernou. Vršovická radnice sice učinila nabídku na odkup Ďolíčku, nicméně tato nabídka byla téměř o 30 milionů niţší, neţ částka, za kterou koupili Ďolíček jeho současní majitelé. Tato nabídka samozřejmě nebyla přijata. Místopředseda DPD Svatoslav Baťa se k této iniciativě radnice vyjádřil v podobném duchu jako dříve média: „Oficiálně sice projevili zájem o koupi stadionu, ale bylo to evidentně jen „na oko“. Řekli, ţe na to mají 60 milionů, CTY řeklo, ţe chce 90. Děkujeme, nashledanou a tím celá záleţitost zhasla. Bylo to „náhodou“ v době půl roku před volbami, tak jsme si řekli, ţe se to pokusíme jako fanoušci zvrátit politickým způsobem. Tak, aby radnice udělala

27

„Klokani“ se přezdívá hráčům / fanouškům / celému klubu Bohemians 1905. Klokana mají i ve svém klubovém logu jiţ od roku 1927. Tento nápad vznikl při cestě fotbalistů tehdejších AFK Vršovice do Austrálie na fotbalové turné, kam měla původně odcestovat česká fotbalová reprezentace. Fotbalistům AFK Vršovice byl propůjčen pro snazší výslovnost název Bohemians (Češi). Na turné dlouhém čtyři měsíce odehráli celkem 20 utkání a jako dárek si poté domů přivezli dvě ţivá mláďata klokanů, čímţ se dostal klokan do znaku fotbalových Bohemians (TJ Bohemians Praha 2007).

17

opravdu váţně myšlený krok, protoţe tato původní iniciativa opravdu váţně myšlená nebyla.“. (Baťa 22. 4. 2011) Navíc po pozemcích vršovického stadionu Bohemians pošilhávala vršovická radnice jiţ v letech minulých. Od předsedy komise pro územní rozvoj Prahy 10 se objevily názory28, ţe je zbytečné, aby kousek od sebe stály dva prvoligové stadiony s tím, ţe ideální lokalitou pro jeden společný je právě plocha, kde stojí současný slávistický Eden. Začaly se tak mnoţit názory, ţe celý problém s financováním vyhřívaného trávníku byl pouhou záminkou mnohem větších a hlubších radničních machinací (Štětka 2010: 34). K této problematice máme ještě vyjádření od místopředsedy DPD Svatoslava Baťy. Jedná se o odpověď na otázku, jaké zájmy měla / má vršovická radnice s pozemky, kde stojí Ďolíček. „Oni tam vlastní okolní pozemky, kde je v současnosti proluka s parkovištěm a na druhé straně ulice je bývalá trţnice a autobazar, který uţ taky dostal výpověď z nájmu. Na těchto dvou pozemcích chtějí realizovat nějakou výstavbu kancelářsko-obchodních budov a pozemek Ďolíčku by se jim hodilo spojit do tohoto komplexu.“ (Baťa 22. 4. 2011) Další protesty fanoušků na sebe nenechaly dlouho čekat. Při posledním domácím zápase sezony29 a na dlouhou dobu posledním zápase, který se odehrál v Ďolíčku, vytáhli fanoušci několik transparentů s „protiradniční“ a „proďolíčkovskou“ tématikou a v 80. minutě všech 7 500 fanoušků zvedlo nad hlavu papíry s nápisem „Ďolíček nedáme“. Klokan – maskot klubu – chodil po stadionu v černém tričku s nápisem „Klokan patří do Ďolíčku, v Edenu chcípnu.“ (Nohejl 2010: 16). Nedalo se tedy přehlédnout, jakou vlnu nevole celé stěhování Bohemians 1905 do Edenu mezi fanoušky vyvolalo. Po zápase aţ do pozdních večerních hodin probíhalo v Ďolíčku oficiální loučení se stadionem. Vše mělo ale vyvrcholit ještě následnou šarvátkou v ulicích Prahy 10. Po utkání fanoušci Bohemians i Slavie zablokovali provoz na Vršovické třídě. Jiţ předem se oba tábory fanoušků domluvily, ţe po svých utkáních společně vyjádří nesouhlas s nastalou situací v ulicích Vršovic. Policejní komanda k sobě ale oba tábory fanoušků nepustila a situace se tak vyvinula v útok přibliţně 250 slávistických fanoušků na budovu radnice MČ Praha 10. Dlaţebními kostkami a kameny vytloukli několik oken a poškodili několik dveří radnice a tímto symbolickým způsobem tak zřetelně vyjádřili vršovickým radním svůj nesouhlas se stěhováním Bohemians 1905 do Edenu (Zvěřinová 2010: 1). Myšlenka, ţe stadion překáţí radnici ve startu developerského projektu, se zdála fanouškům stále pravděpodobnější. Radní ovšem tuto myšlenku výslovně zavrhli a i po útocích na radnici 28 29

Ještě předtím, neţ se nový Eden vůbec začal stavět. Bohemians 1905 – SK Kladno, 8. 5. 2010.

18

a spoustě předchozích pochybovačných článků, proběhla z jejich strany v médiích vyjádření, ţe si setrvání Bohemians v Ďolíčku přejí (Mádl 2010: 4).

2.3

Oficiální zformování Desítky pro domácí

Blíţí se konec května 2010 a médii začínají proplouvat první zvěsti o moţnosti zaloţení politické strany fotbalovými fanoušky Bohemians a Slavie s názvem Desítka pro domácí. Místopředseda DPD Svatoslav Baťa se v rozhovoru vrátil k prvotním zábleskům vzniku DPD. „Koncem května se konala mimořádná schůze DFB v Ďolíčku a po ní jsme společně s Milanem Šimáčkem z DFB sezvali obyvatele Prahy 10, kteří by byli ochotni se do tohoto projektu zapojit. Byla tam poprvé oficiálně představena myšlenka Desítky pro domácí. Získali jsme kontakty na slávistickou stranu, která uvaţovala tím samým způsobem. Za slávisty byli hlavními tahouny Jirka Vrba a Míra Pomikal, který je dnes předsedou DPD.“ (Baťa 22. 4. 2011) Hlavním důvodem pro zaloţení strany byl pokus o zabránění majetkového vstupu (výše zmíněných 300 milionů Kč) MČ Praha 10 do slávistického Edenu, čímţ by se usnadnilo zbourání stadionu v Ďolíčku, jelikoţ by se z Edenu stal Městský stadion MČ Praha 10. "Přestalo nás bavit hrát si na slepou bábu s radnicí Prahy 10. Ta nám píše, jak podporuje setrvání Bohemky v Ďolíčku, uţ dva roky má ale rozhodnutí o přestěhování Bohemky do Edenu." řekl pro LN30 zástupce DFB Milan Šimáček. V plánu bylo, aby na kandidátce hnutí byli půl napůl zastoupeni slávisté a fanoušci Bohemians. Ke vzniku strany bylo potřeba zajistit petici s podpisy alespoň tisícovky osob poţadujících vznik DPD, coţ se vzhledem k poměrně masivním základnám obou fanouškových táborů nezdálo být velkým problémem. Ačkoliv by záchrana Ďolíčku byla primárním volebním tématem, plánovali zakladatelé strany zaměřit se i na další záleţitosti trápící obyvatele Prahy 10 (Kubálková 2010: 8). O fanoušky Bohemians 1905 se v průběhu června31 najednou strhl velký zájem. Začali se jim ozývat zástupci různých politických stran s nabídkami vstupu do komunální politiky po jejich boku (Kreč 2010: 4). Nakonec zvítězila moţnost zaloţení vlastního politického hnutí. Získat 1 000 podpisů nutných k registraci hnutí nebylo větším problémem. K otázce sbírání podpisů se vyjádřil i místopředseda DPD Svatoslav Baťa: „Podpisy sbírali především fanoušci mezi sebou. Podpisové archy byly ve fanshopu na Bohemce, po různých hospodách ve Vršovicích, dokonce i mimopraţští aktivisté sbírali podpisy po svých kamarádech a posílali je poštou, takţe asi za 4 dny bylo potřebných tisíc podpisů sesbíraných. Dohromady to bylo 30 31

Lidové Noviny. Čtyři měsíce před říjnovými komunálními volbami.

19

nějakých 1700 podpisů a týden potom jsme je předávali na ministerstvo. Byl tam ještě ten paradox, ţe Praha 10 je velká městská část se 110 000 obyvateli a uvaţovali jsme, ţe bychom kandidovali jako Sdruţení nezávislých kandidátů, ne jako politické hnutí. V tomto případě ale existuje podmínka 7 % podpisů obce, coţ by na Praze 10 znamenalo asi 8 000 podpisů. Z tohoto důvodu jsme tedy zakládali politické hnutí. Podpisy se odeslaly na ministerstvo, napsali jsme stanovy32. MV naši ţádost potvrdilo v dostatečném předstihu, abychom mohli hnutí přihlásit do voleb, a my jsme mezitím sháněli 36 lidí na kandidátky.“ (Baťa 22. 4. 2011) Události tak nabraly rychlý spád, kdyţ se prakticky během jednoho měsíce zformovalo celé hnutí. Zajistit podpisy alespoň tisícovky osob nutné k zaloţení strany nebylo větším problémem, jelikoţ téma Ďolíčku mělo pro fanoušky Slavie i Bohemians solidní mobilizační potenciál. Po oficiálním zaregistrování a schválení DPD na MV a sepsání stranických stanov se tak mohla Desítka začít připravovat na říjnové komunální volby. Hnutí začalo shánět osoby na kandidátní listiny, přičemţ byl jiţ předem projeven zájem na tom, aby byli na kandidátkách co nejrovnoměrněji zastoupeni zástupci fanoušků Slavie a Bohemians. Před měsícem pouhá vize záchrany Ďolíčku tak začala nabývat oficiálním zaloţením DPD reálnější podoby.

32

Kompletní stanovy hnutí naleznete v Příloze č. 3.

20

3.

Aktivity DPD před volbami V této kapitole se budeme zabývat jiţ samotným vznikem DPD. Seznámíme se

s osobami důleţitými pro vznik hnutí a následně se podíváme na to, jak se poprvé oficiálně DPD prezentovala na veřejnosti. V dalších podkapitolách se budeme věnovat podrobněji volebnímu programu, nalezení odpovědi na výzkumnou otázku a také průběhu volební kampaně.

3.1

Zakládající členové DPD

Pro samotné zaloţení hnutí bylo potřeba jmenovat deset zakládajících členů, kteří byli ustanoveni z řad fanoušků Bohemians 1905 a Slavie. Předsedou DPD tak byl jmenován fanoušek Slavie Bc. Miroslav Pomikal (*1973) a dva posty místopředsedů si rozdělili oba tábory rovnoměrně. Prvním místopředsedou se stal fanoušek Slavie Lukáš Vala (*1989) a druhým fanoušek Bohemians 1905 Svatoslav Baťa (*1983). Dále byli mezi zakládajícími členy fanoušek Bohemians a také člen DFB Martin Kurka (*1974), který se stal předsedou Kontrolní a revizní komise, dále fanoušek Bohemians Mgr. Tomáš Morávek (*1976), který se stal společně s fanouškem Slavie Ing. Martinem Krobem (*1971) členem Kontrolní a revizní komise. Pokladníkem DPD byl jmenován fanoušek Bohemians Jan Síkora (*1970). Dále byli jmenováni dva členové Smírčí komise DPD – slávista MgA. Jiří Vrba (*1971) a „klokan“ Jan Pustina (*1975). Posledním zakládajícím členem DPD byl český zpěvák a textař Aleš Brichta (*1982) (DPD, Zakládající členové 2010). Sloţení zakládajících členů strany tak jen potvrdilo, ţe zaloţení DPD je skutečně výsledkem spolupráce fotbalových fanoušků dvou klubů, kterých se „kauza Ďolíček“ týká. Předpokládáme tak, ţe toto sloţení zakládajících členů mělo předejít neshodám na základních principech a důvodech zaloţení hnutí, jelikoţ bylo očekáváno, ţe všichni kdo se na zaloţení strany podíleli tak činili pro dosaţení stejného cíle – návrat Bohemians 1905 do Ďolíčku.

3.2

Oficiální veřejné představení DPD

V úterý 3. srpna 2010 se konala ve Vršovické sokolovně první ustavující schůze DPD. Sešli se na ní zástupci obou fanouškovských táborů a poprvé veřejnosti oficiálně představili cíle čerstvě zaloţeného hnutí. Jako hlavní cíl byla představena jiţ zmíněná záchrana historického stadionu Ďolíček v praţských Vršovicích. DPD se bude snaţit prosadit 21

zachování dvou stadionů pro dva tradiční kluby hrající svá domácí utkání na Praze 10. Dle mediálních vyjádření vidí DPD hlavního viníka nastalé situace ve sloţení současné radnice plné podrazů, planých slibů a netransparentní politiky pod vedením ODS. Členové hnutí se domnívají, ţe radnice věnuje fotbalu na Praze 10 méně pozornosti a financí, neţ by si oba kluby zaslouţily33. Při kvalitně sestaveném a transparentním rozpočtu by se dle DPD finance na podporu fotbalu na Praze 10 najít daly. Fanoušci se nechali slyšet, ţe si na zisk mandátu v podzimních komunálních volbách věří. Při podobné účasti jako v předchozích volbách by jim stačilo k zisku mandátu cca 4 000 hlasů. Pokud vezmeme v úvahu, ţe domácí zápasy obou klubů dohromady navštěvuje průměrně více neţ dvojnásobný počet fanoušků, nebyla vize DPD rozhodně nereálná (za předpokladu, ţe by se fanoušci Slavie a Bohemians stali aktivními voliči). K otázce volební kampaně se představitelé strany vyjádřili také. Uvedli, ţe není v plánu ţádná megalomanská akce s volebními billboardy, ale spíše osobitější oslovování lidí na ulicích (Adam 2010: 21). Záběry z ustavující schůze DPD a rozhovory s některými fanoušky se dostaly o pár dní později dokonce do zpravodajství německé televize ARD. Ambicióznost se tak vedoucím představitelům Desítky rozhodně upřít nedala. Voličský potenciál zde také byl, takţe určité zdravé sebevědomí bylo na místě. Přeci jen, pokud by Desítku volila alespoň třetina fanoušků navštěvujících utkání Bohemians a Slavie dohromady, s téměř stoprocentní jistotou by měla Desítka zisk několika křesel na radnici zaručen. Problémem, který ovšem volební potenciál DPD sniţoval, byla nejistota v územním rozloţení fanoušků a tím pádem i potenciálních voličů. Jelikoţ v komunálních volbách mají voliči právo volit v obci svého trvalého bydliště, okruh potenciálních voličů se tím bezesporu omezil. Jen těţko se nám podaří zjistit, jaké procento fanoušků Slavie a Bohemians disponuje trvalým bydlištěm na Praze 10. Určení hlavních cílů vzhledem k předchozím prohlášením také nebylo překvapivé – záchrana Ďolíčku, větší finanční podpora sportu a urovnání poměrů na radnici Prahy 10. Pojďme se nyní zaměřit na volební kampaň a oficiální volební program Desítky.

33

Pro úplnost se hodí uvést, ţe neţ byl otevřen nový slávistický Eden (2008), musela hrát i Slavie několik let „ve vyhnanství“ na praţském Strahově.

22

3.3

Start volební kampaně a volební program DPD

V sobotu 4. září 2010 byla ve Vršovické sokolovně oficiálně odstartována volební kampaň DPD. Předseda DPD Miroslav Pomikal se nechal slyšet, ţe cílem hnutí ve volbách je zisk nejméně 10 % hlasů voličů a čtyř zastupitelských křesel. Za cílovou skupinu volební kampaně označil Pomikal (dle očekávání) fanouškovské tábory Bohemians 1905 a Slavie34 (Českénoviny.cz 2010). Jelikoţ drtivá většina z těchto potenciálních voličů ale nenavštěvuje pravidelně zápasy ani jednoho z klubů, vyvstává otázka, pro jaké procento z těchto „fanoušků“ je zachování tradičního Ďolíčku opravdovým problémem, který by jim stál za volební hlas pro Desítku. DPD má sice jako ústřední volební téma záchranu Ďolíčku, ovšem do voleb vstupuje s volebním programem, zaloţeném na třech hlavních pilířích – podpoře sportu, záchraně zelených ploch a boji proti korupci. Pomikal se vyjádřil, ţe ve volební kampani, která bude probíhat především formou oslovování osob „tváří v tvář“ půjde DPD o přesvědčování voličů, ţe se nejedná pouze o hnutí plné fotbalových bláznů, nýbrţ ţe došlo ke spojení inteligentních, široce zaměřených a nadšených osob. Členové DPD, kteří budou stranu propagovat v ulicích35, by měli být schopni vysvětlit, proč dát hlas právě Desítce. Pomikal dále uvedl, ţe veškeré účetnictví DPD je transparentní a otevřené na internetu, kde si ho mohou případní zájemci ověřit (Tryner 2010). Podívejme se nyní detailněji na volební program tak, jak ho prezentuje DPD na svých oficiálních webových stránkách36. Prvním ze tří hlavních bodů volebního programu byla jiţ zmíněná podpora sportu. Tento bod zařadila DPD do svého programu hned z několika důvodů. Přímo ve volebním programu se DPD zmiňuje o tom, ţe sport je nejlepší prevencí kriminality, drog a násilí a také synonymem pro přátelství. Dále je také sport dle DPD všeobecně uznáván jako součást zdravého ţivotního stylu, dá se aktivně i pasivně provozovat v jakémkoliv věku, přičemţ samozřejmě není řeč pouze o fotbale. A konkrétní cíle DPD v oblasti sportu na Praze 10? Ústředním motivem tohoto bodu programu byla jiţ několikrát zmíněná záchrana a setrvání Bohemians 1905 v Ďolíčku a Slavie v Edenu, tedy zajištění budoucnosti obou klubů samostatně na svých tradičních historicky daných stadionech. Dále chtěla DPD podporovat

34

DPD dle Pomikala vychází z předpokladu, ţe na Praze 10 ţije celkem 35 000 fanoušků obou klubů s volebním právem. 35 Tzv. ambasadoři. 36 Plné znění volebního programu DPD naleznete v Příloze č. 4.

23

zdravý ţivotní styl, rozvoj rekreačního sportu a přístup na veřejná sportoviště pro co nejširší skupiny občanů Prahy 10. DPD se bude snaţit prosadit zvýšení ročních příspěvků na sport a dbát na jejich spravedlivé rozdělování s ohledem na činnost mládeţnických organizací (DPD, Volební program 2010). Ochrana ţivotního prostředí je druhým ústředním tématem volebního programu DPD. A proč představitelé DPD zvolili ţivotní prostředí jako jedno ze zásadních témat svého volebního programu? Jednak proto, ţe volná příroda je „nejlepší tělocvična“, pobyt na čerstvém vzduchu pomáhá všem na těle i duchu a také jelikoţ bychom si měli „své“ zelené plochy náleţitě chránit a váţit si jich (čímţ byla část volebního programu věnující se ţivotnímu prostředí lehce zasazena do sportovní problematiky). Konkrétně chtěla DPD na Praze 10 podporovat aktivity jako např. Útulné Strašnice37, bojovat proti privatizaci městské zeleně a hledat cesty k jejímu dalšímu rozšíření a revitalizaci. Dále si DPD ve svém programu kladla za cíl zlepšit v budoucnu podmínky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy, především pro děti a starší občany, kteří jsou nejvíce ohroţenými účastníky silničního provozu. Se ţivotním prostředím souvisí také podpora třídění odpadu a jeho následné vyuţití (DPD, Volební program 2010). Posledním klíčovým bodem volebního programu DPD je boj proti korupci. DPD chtěla zabezpečit lidem řádně si plnícím své povinnosti zajištění veškerých práv. Hnutí mělo v úmyslu bojovat proti korupci ve všech úrovních vedení na Praze 10 a pokusit se zabránit veškerým lobbyistickým skupinám obohacovat se na úkor druhých. DPD bude dále poţadovat prošetření všech pochybných výběrových řízení a ukončení pracovních poměrů u pracovníků s prokázaným korupčním jednáním (DPD, Volební program 2010). DPD se ve svém volebním programu ještě zmiňuje o problematice hospodaření s penězi. Pokud chce hnutí splnit své cíle, musí zajistit rozumné a především fungující hospodaření MČ Praha 10. DPD bude bránit jakémukoliv zadluţování, ať uţ sama sebe, či celé Prahy 10. I skromnější volební kampaň svědčí o tom, ţe DPD hodlá utrácet peníze jen v případě, ţe bude mít na své plány dostatek finančních prostředků. S hospodařením souvisí i transparentnost rozpočtu. DPD se bude snaţit zajistit občanům pomocí moderních informačních technologií povědomí o tom, jak se s penězi plynoucími z jejich daní nakládá (DPD, Volební program 2010).

37

// www.strasnice.org // Občanské sdruţení podporující zachování a udrţitelný rozvoj strašnického parku a okamţité zastavení a přehodnocení projektu výstavby komerčních sportovišť (Útulné Strašnice 2010).

24

Na svých webových stránkách dále DPD prezentuje desatero38 svých závazků občanům, které by se dalo označit za určitý souhrn volebního programu hnutí v přitaţlivější formě pro čtenáře a potencionální voliče a sympatizanty strany. Desatero je stylově sepsáno ve fotbalové terminologii, kdy ke kaţdému bodu desatera je přiřazen jeden fotbalový termín nejvíce vystihující právě dané odvětví programu DPD. Dalším faktem je, ţe je Desatero viditelnější měrou neţ volební program orientováno na sportovní problematiku a zaměřuje se na představení základních hodnot hnutí, za které představitelé Desítky označili především finanční podporu sportu na Praze 10, zachování tradičních (nejen fotbalových) hodnot MČ a změnění a „pročištění“ sil na radnici Prahy 10 (Desatero DPD 2010). Ačkoliv se tedy DPD od svého zaloţení profilovala jako strana s jediným primárním cílem – záchranou Ďolíčku, ve svém volebním programu se zaměřila na tři ústřední témata. Podporu sportu, záchranu zeleně a boj proti korupci. Faktem je, ţe čím větší procento problematiky trápící obyvatele Prahy 10 dokáţe Desítka do svého programu zakomponovat, tím okruh jejích potenciálních voličů přirozeně vzroste. Pokud by DPD chtěla v podzimních volbách uspět s programem zaměřeným pouze na záchranu Ďolíčku, okruh moţných voličů by tak byl velice omezený. Tato podoba volebního programu se třemi hlavními tématy by se tak dala hodnotit jako inteligentní předvolební krok.

3.4

Analýza volebního programu DPD

V této podkapitole se pokusíme zanalyzovat volební program DPD s cílem odpovědět na naši výzkumnou otázku. Nejprve se zaměříme na ideologičnost volebního programu a „Desatera DPD“. Z hledaných pojmů - sociální jistoty, zabezpečení, rovnost, svoboda, daně, solidarita, národ, tradice, podnikání, dluhy, zadluţování, svoboda, demokracie se ve volebním programu DPD objevuje jednou pojem daně v souvislosti s tím, ţe občané platící daně mají právo na spolurozhodování ve věci vyuţití jejich finančních prostředků. Dvakrát se v textu volebního programu operuje s pojmem zadluţování z důvodu, ţe DPD nechce zadluţovat sebe ani celou Prahu 10. Vyuţití výše zmíněných pojmů nemá viditelný ideologický podtext. Třikrát se v textu volebního programu a dvakrát v textu „Desatera DPD“ objevuje vyuţití pojmu tradice. Zachování tradičního stadionu v Ďolíčku či úcta k tradicím a dědictví, které nám bylo zanecháno dřívějšími generacemi. Tyto úryvky volebního programu lehce tíhnou k jednomu z bodů ideologie konzervatismu – zachování tradic. V jednom z bodů

38

Plné znění Desatera DPD najdete v Příloze č. 5.

25

Desatera o sobě dokonce představitelé DPD napsali: „Jsme konzervativci. Chceme stavět na tom dobrém, co funguje. Chceme bránit naše dědictví, kulturní a duchovní bohatství, jemuţ hrozí zničení.“ (Desatero DPD 2010) Analýza klíčových slov nám tedy první Muddeho předpoklad nepotvrdila. Ovšem tvrzení, ţe je volební program DPD ideologicky zaměřený, by také nebylo pravdivé. Dalo by se říci, ţe DPD nemá vyhraněný ideologický program, nicméně v obou námi zkoumaných oficiálních materiálech hnutí se objevují náznaky jedné z hodnot konzervatismu. Pro finální posouzení ideologického zaměření DPD musíme také brát v úvahu, ţe jiţ samotné ústřední téma, pro které byla Desítka zaloţena, má co dočinění s tradicemi a zároveň tento lehký ideologický nádech nemusí znamenat, ţe se hnutí nezaměřuje na jedno ústřední volební téma, na coţ se zaměříme nyní. Dále budeme zjišťovat, jakou část volebního programu a Desatera DPD tvoří tématika sportu. Samotný text volebního programu DPD tvoří šest hlavních částí.39 Z těchto částí prezentuje DPD své konkrétní názory a postoje především v částech „O co budeme usilovat?“ a „Proč?“ a právě z těchto dvou částí programu a z „Desatera DPD“ budeme zkoumat, jaký poměr textu je sepsán v kontextu tématiky sportu. Tyto dvě části a „Desatero DPD“ mají dohromady bez nadpisů 7 270 znaků a tématice sportu je věnováno celkem 3 732 znaků, coţ tvoří cca 51% těchto oficiálních textů. Druhá Muddeho hypotéza tedy byla verifikována a můţeme tak tvrdit, ţe se DPD ve svých dvou oficiálních předvolebních textech zabývala z nadpoloviční většiny tématikou sportu. Analýza těchto dvou dokumentů tedy jeden z Muddeho předpokladů „single-issue“ strany i přes menší kontroverzi s konzervativním přesahem verifikovala a druhý byl verifikován bez debat. Zařazení DPD do hranic „single-issue“ strany dle Muddeho tak můţeme potvrdit. Více se budeme tímto tématem zabývat ještě v závěru práce, kdy analýzu programu porovnáme s reálným působením DPD na komunální politiku na Praze 10.

3.5

Průběh volební kampaně DPD

Jak jsme si jiţ uvedli v podkapitole 3.3, volební kampaň DPD byla oficiálně odstartována 4. září 2010 ve Vršovické sokolovně. Logo DPD40, které se posléze objevuje

39

Volební program je rozdělen do částí s názvy: Kdo jsme? - Jací jsme? – Co chceme? – O co budeme usilovat? – Proč? - Jak budeme hospodařit? 40 Logo DPD najdete v Příloze č. 6.

26

prakticky na všech propagačních materiálech, symbolizuje dvě rozevřené dlaně41 znázorňující dohromady deset prstů. Určitým dokladem náklonnosti ke straně se tak stalo focení osob s dvěma rozevřenými dlaněmi symbolizujícími právě logo DPD. Nechala se takto vyfotit a zveřejnit na internetu i spousta slavných osobností podporujících DPD. Byli jimi např. fotbalový brankář Petr Čech, fotbalisté Tomáš Necid, Marek Suchý či Jan Morávek, dále herci Ivan Trojan42, Josef Dvořák nebo bývalý slavný fotbalista a velký fanoušek Bohemians 1905 Antonín Panenka. V průběhu září se představitelé DPD dokonce postarali o úvodní propagační video s fotbalovou tématikou43, svou vlastní písničku44 a ve spolupráci s Ivanem Trojanem natočili propagační videoklip, který dle dostupných ohlasů většinu shlédnuvších pozitivně zaujal45. Internetová volební kampaň probíhala především prostřednictvím oficiálního webu DPD a také na sociální síti Facebook. Koncem září 2010 začali spolupracovat s DPD přímo i fanoušci Bohemians 1905. Ačkoliv od začátku fotbalové sezony 2010/2011 bojkotovali aktivní fanoušci Bohemians utkání svého klubu v Edenu, zápasem proti Baníku Ostrava46 se rozhodli svůj bojkot přerušit a vyuţít utkání k předvolební podpoře DPD (Fanoušci přeruší bojkot 2010). Neměl to být tedy zápas jako kaţdý jiný. Dalším paradoxem bylo, ţe se na zápase dvou klubů měli sejít „kotelníci“ klubů třech. Fanoušci Slavie se totiţ rozhodli, ţe si přijdou „bránit“ svou tribunu Sever a zároveň se připojí k fanouškům Bohemians ve věci propagace DPD pomocí podpůrných transparentů. Jiţ dříve zmíněný fanoušek Slavie s přezdívkou „Strašák“ se nechal slyšet, ţe je velice pravděpodobné, ţe se k podpoře přidají i hosté z Ostravy47 a větší konflikty mezi fanoušky se tak neočekávaly (Valoušek 2010: 6). Plánovanou podporu fanouškovských táborů kvitoval i předseda DPD Miroslav Pomikal. „Jako předseda Desítky pro domácí chci touto cestou poděkovat fanouškům obou klubů za jejich sympatie, které k našemu hnutí chovají, a také za naděje, které do nás vkládají.“ (Desítka děkuje za podporu 2010)

41

Jedna zelená za Bohemians 1905 a jedna červená za Slavii. Ivan Trojan měl jako věrný příznivec Bohemians 1905 v červnu 2009 čest zahrát si v dresu „klokanů“ sedm minut v posledním druholigovém zápase, kdy Bohemians jiţ měli jistý postup do první ligy. 43 Odkaz na video: http://www.youtube.com/watch?v=MJl3cUnIhbc&NR=1&feature=fvwp. 44 Odkaz na písničku: http://www.youtube.com/watch?v=TXo_k7CF65I&feature=player_embedded. 45 Odkaz na videoklip: http://www.youtube.com/watch?v=y-9vNIxXtH0&feature=player_embedded. 46 Bohemians 1905 – FC Baník Ostrava, 26. 9. 2010. Zápas konaný tři týdny před komunálními volbami. 47 I fanoušci Baníku Ostrava mají problémy s nuceným stěhováním ze svého tradičního stadionu s názvem „Bazaly“. 42

27

V průběhu samotného utkání48 se všechny tři přítomné kotle fanoušků přidaly k podpoře DPD. Fanoušci Bohemians 1905 prezentovali transparent s lahví alkoholu značky DPD doplněný nápisem „Správná volba“. Fanoušci Slavie vytáhli plachtu s logem DPD, názvem strany a datem komunálních voleb, doplněnou nápisem „Slávisté volí Desítku!“. Všechny tři tábory se dále přidaly pomocí transparentů k akci „Český fotbal pro fanoušky!“49 Čtrnáct dní před komunálními volbami, konkrétně 4. října 2010, odstartovala DPD závěrečnou část své volební kampaně v ulicích praţské „desítky“. Na různých frekventovaných místech Prahy 10 operovaly skupinky dobrovolně se angaţujících ambasadorů rozdávajících letáky a komunikujících s potenciálními voliči a snaţily se je přesvědčit, proč by měli volit právě DPD. Pouliční kampaň spojená s přímou komunikací s občany Prahy 10 byla jedna z věcí, na které DPD před volbami sázela. Do ulic vyrazili ambasadoři jak s propagačními materiály50, tak s podpůrnými transparenty s „protiradniční“ tématikou (DPD odstartovala kampaň v ulicích 2010). Pro doplnění se k průběhu volební kampaně vyjádřil i místopředseda DPD Svatoslav Baťa: „Míra Pomikal je kreativním ředitelem v reklamní agentuře, takţe to pojal opravdu profesionálně. Objevily se různé vtipné motivy na letáky a největším problémem bylo najít lidi ochotné na samotnou kampaň chodit od 6 do 9 ráno a odpoledne od 2 do 6. Měli jsme hlídky na frekventovaných místech na Praze 10, sháněli jsme známé osobnosti na propagační materiály, které jsou ke staţení i na webovkách. Ty se rozdávaly, byly zařízeny roznosy i do poštovních schránek. Dvakrát šla emise do kaţdé schránky na Praze 10 a to je vlastně asi všechno, co jsme dělali. Do schránek šlo dohromady 200 000 letáků a osobně se na pouliční kampani rozdalo cca 50 000 letáků. Naštěstí jsme sehnali poměrně dobré ceny na tiskárny, takţe jsme měli leták asi za 20 haléřů, velké skládací vyšly asi na korunu. Takţe v otázce nákladů to vyšlo výborně. Z peněz, které jsme měli na kampaň, jsme tak úplně přesně vyšli.“ (Baťa 22. 4. 2011) K otázce na průběh volební kampaně DPD v tisku Baťa dodal: „Jediná reklama co v tisku, byla den před volbami celostránková reklama v Metru, jinak nic. My jsme měli velké štěstí i v průběhu kampaně, ţe se náš program stal hodně vděčným tématem pro média. Takţe jsme měli spoustu kampaně zadarmo jen tím, ţe se nám novináři ozývali prakticky sami a my jsme je do toho nemuseli ţádným způsobem dotláčet. Těţko o nějaké jiné komunální straně takovéhle úrovně vyjde v magazínu MF dvojstrana. Toto je asi bohuţel věc,

48

Fotky z utkání: http://www.bohemians.cz/foto/zapas/1574/15673/ostrava_podzim2010_choreo.aspx. Více informací k akci Český fotbal pro fanoušky zde: http://ceskyfotbalprofanousky.webnode.cz/. 50 Kompletní podobu propagačních materiálů DPD naleznete v Příloze č. 7. 49

28

která nám bude chybět, pokud budeme kandidovat i v příštích komunálních volbách.“ (Baťa 22. 4. 2011) „Desítkář“ Baťa se nám také pokusil celkově zhodnotit průběh a efektivitu volební kampaně. „S rozpočtem 150 000 Kč na celou kampaň, který se sesbíral formou darů od fanoušků a příznivců, byla kampaň myslím docela slušná. Měli jsme a stále ještě máme transparentní účet, kde si kaţdý mohl zkontrolovat, zda jeho peníze přišly a jak byly vyuţity. Kampaň byla vyhlášena prakticky jen po internetu mezi fanoušky a já osobně jsem vůbec nepočítal s tím, ţe bychom mohli dostat více neţ 3,5% hlasů. Vţdy na Praze 10 byla volební účast menší neţ letos, coţ nám také moc nenahrávalo. My jsme před volbami počítali spíše s tím, ţe bychom mohli uspět v případě, ţe bude hodně nízká volební účast, jelikoţ jsme měli daný tábor, který nás bude volit vţdy, ale asi jsme oslovili více lidí i jinými body programu neţ tím stadionem. V součtu nás volilo cca 3000 lidí na Praze 10, coţ pravděpodobně nebudou asi jen fotbaloví fanoušci. Hodně fanoušků, hlavně Slávistů jsou spíše mimopraţští nebo nemají bydliště na Praze 10, takţe myslím, ţe kampaň rozhodně úspěšná byla.“ (Baťa 22. 4. 2011) Volební kampaň DPD tedy byla i samotným místopředsedou hnutí zhodnocena jako úspěšná. Internetová část kampaně byla pojata vcelku interaktivním způsobem, o čemţ svědčí vytvoření dvou propagačních videí a nahrání jedné „Písničky pro Desítku“. Nejúspěšnějším internetovým propagačním materiálem se stalo jedno z videí, na jehoţ vytvoření participoval i český herec Ivan Trojan, a které shlédlo do května 2011 na serveru www.youtube.com téměř 20 000 osob. Internetová propagace probíhala také především pomocí oficiálního webu a sociální sítě Facebook. Co se týče kampaně v tisku, měla Desítka velkou výhodu v originálním kontextu svého vzniku, čímţ novináři sami projevovali o DPD zájem a psalo se tak o ní „zadarmo“. Podpora Desítky fotbalovými fanoušky Slavie a Bohemians na fotbalovém zápase byla velmi tematická a příhodná. A v neposlední řadě můţeme s pomocí a potvrzením místopředsedy DPD zhodnotit jako relativně efektivní i volební kampaň v ulicích Prahy 10. S rozpočtem 150 000 Kč rozdat celkem čtvrt milionu letáků a na čtrnáct dní svými ambasadory pohltit frekventovaná místa Prahy 10, je na malé začínající politické hnutí velice solidní výkon.

29

4.

Komunální volby 2010 V této kapitole se budeme zabývat jiţ samotným průběhem a výsledkem komunálních

voleb. Nejprve se stručně podíváme na nejdůleţitější body komunální volební legislativy ČR, její největší úskalí a konkrétní volební údaje související s Prahou 10. Dále se budeme zabývat průběhem a samotnými výsledky komunálních voleb v jednotlivých volebních obvodech a v neposlední řadě reakcemi médií a členů DPD na relativní volební úspěch hnutí.

4.1

Komunální volební systém ČR

V současné době upravuje průběh a fungování komunálních voleb v ČR zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Pro účely této práce nás bude zajímat také zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Zastupitelstva se volí na čtyřleté funkční období a systém hlasování v komunálních volbách v ČR je poměrně sloţitý. Volič můţe zaškrtnout na volebních listinách tolik kandidátů, kolik je v dané obci (volebním obvodu) voleno zastupitelů. Volič můţe zaškrtnout buď pouze jednu volební stranu bez preferenčních hlasů jednotlivým kandidátům – v tom případě získává strana tolik hlasů, kolik je na kandidátní listině v daném volebním obvodu kandidátů, nejvýše však v celkovém počtu volených zastupitelů dané obce. Nebo mohou voliči zaškrtnout pouze konkrétní jména kandidátů z různých politických stran bez zaškrtnutí volební strany, čímţ získávají hlasy jednotliví zaškrtnutí kandidáti. Další moţností je zaškrtnutí jedné volební strany a některých kandidátů z jiných stran. V takovém případě získávají primárně hlasy zaškrtnutí kandidáti a do doplnění počtu volených zastupitelů jsou hlasy připsány členům zvolené strany (Zákon č. 491/2001 Sb.). Důleţité je zdůraznit, ţe i kdyţ volič nevolí primárně politickou stranu, nýbrţ zaškrtává jednotlivé kandidáty napříč stranami, nezískávají jeho hlasy pouze zvolení kandidáti (ti dostávají pouze klasické preferenční hlasy), ale rovnou celé strany, za které zvolení kandidáti ve volbách kandidují, coţ většina voličů v době volby neví. Pokud si tedy voliči myslí, ţe volbou jednotlivých kandidátů jim pomohou dostat se do zastupitelstva obce, tak si musí uvědomit, ţe nejprve pomáhají celé straně (kterou např. ani volit nechtěli) a aţ pokud získá strana dostatečný počet hlasů, berou se v úvahu preferenční hlasy voličů. Zde nastává ještě druhý problém – kandidát se posune na listině směrem vzhůru, aţ pokud získá o 10 % více hlasů, neţ činí průměrný zisk hlasů všech ostatních kandidátů. Legitimita zvolených

30

zastupitelů tak můţe být občas zpochybněna tím, ţe komunální volební systém není pro běţného voliče příliš průhledný (Lebeda 2009: 335-337). Na sloţitost komunálního volebního systému posléze reagovala i DPD, kdyţ v den voleb na svém webu zveřejnila návod pro voliče, jak pracovat s hlasovacími lístky. Kaţdý volič na Praze 10 měl dle počtu volených zastupitelů k dispozici celkem 9 hlasů. Pro hnutí by bylo dle jiţ zmíněného komunálního volebního systému nejvýhodnější, aby voliči zaškrtávali na hlasovacích lístcích celou stranu bez preferenčních hlasů, aby strana získala za kaţdého voliče 9 hlasů, k čemuţ se snaţila voliče nabádat naskenovanými volebními lístky se zaškrtnutým názvem strany bez preferenčních hlasů jednotlivým kandidátům. Pokud by totiţ voliči zaškrtli například pouze tři preferované kandidáty, získala by DPD pouhé 3 místo 9 hlasů za zaškrtnutí celé strany (Jak správně zvolit DPD 2010). Uzavírací klauzule pro komunální volby činí v současné době 5%51 a od doby zavedení v roce 2001 se jí poměrně úspěšně podařilo odfiltrovat z komunální politiky spoustu malých stran, které získávaly ve větších zastupitelstvech např. po jednom mandátu. Pokud se podíváme na volební formuli, tak pro volby do zastupitelstev obcí se v ČR pouţívá systém volebního dělitele, konkrétně dělitel d’Hondtův52 (Balík 2009: 99-103).

4.2

Průběh a výsledky komunálních voleb 2010

K 30. 9. 2010 bylo na Praze 10 evidováno dle informací Českého statistického úřadu celkem 110 860 obyvatel (ČSÚ - Pohyb obyvatelstva v Praze 2010). Praha 10 se tím dle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze zařadila do skupiny s největším počtem volených zastupitelů do zastupitelstva MČ. Na Praze 10 tak bylo voleno v komunálních volbách 2010 celkem 36 zastupitelů ve 4 volebních obvodech – z kaţdého obvodu po 9 zastupitelích (Volby.cz 2010). Komunální volby 2010 se konaly v pátek a sobotu 15. a 16. října 2010. Na Praze 10 bylo při posledních komunálních volbách v roce 2010 evidováno v seznamu celkem 86 276 právoplatných voličů, přičemţ jich k volbám dorazilo a odevzdalo správně vyplněnou volební obálku celkem 37 275, tedy 43,32 %. Volební účast byla velice podobná jako v roce 2006, kdy na Praze 10 odevzdalo volební obálku celkem 37 250 osob (rozdíl v počtu odevzdaných obálek byl tedy pouze 25), coţ tehdy ovšem znamenalo niţší procentuální účast – 41,18 %. 51

Pokud by tuto hranici nepřekonaly alespoň dvě kandidátky, sniţuje se klauzule postupně o 1% aţ do splnění podmínky. Pokud byla podána pouze jedna kandidátní listina, tak se klauzule nebere v potaz. 52 Tato metoda způsobuje, ţe tzv. přirozený práh můţe být u zastupitelstev s nízkým počtem členů i vyšší uzavírací klauzule definovaná zákonem.

31

V roce 2002 bylo odevzdáno pouze 33 226 obálek, coţ tehdy znamenalo volební účast 35,95 % (Volby.cz 2010). Volební účast na Praze 10 tak projevuje stále stoupající tendenci. Na kandidátní listině DPD53 se objevilo celkem 36 jmen, po devíti jménech v kaţdém volebním obvodu. Ve volebním obvodu č. 1 byl volebním lídrem zakládající člen DPD Mgr. Tomáš Morávek. Ve volebním obvodu č. 2 zaujal nejvýše postavené místo na kandidátní listině místopředseda DPD Lukáš Vala. Ve třetím volebním obvodu byl stranickou jedničkou předseda DPD Bc. Miroslav Pomikal a v posledním volebním obvodu č. 4 byl jedničkou druhý místopředseda DPD Svatoslav Baťa (DPD, Kandidátní listina 2010). Paradoxním faktem je, ţe v ţádném z volebních obvodů nebyl nakonec do zastupitelstva Prahy 10 zvolen ani jeden z lídrů DPD. Pojďme se nyní zaměřit na konkrétní volební výsledky. DPD získala na Praze 10 celkem ve všech volebních obvodech 24 136 hlasů, coţ v přepočtu na procenta znamenalo 7,88 % hlasů. Tento volební zisk stačil DPD na zisk tří zastupitelských mandátů. DPD se tak stala čtvrtou nejúspěšnější stranou kandidující na Praze 10. Před Desítkou se umístila ODS, která volby na Praze 10 vyhrála s 25,12 % hlasů a 11 mandáty, druhá se těsně umístila TOP 09 s 24,32 % hlasů a 10 mandáty a na třetím místě se umístila ČSSD s 18,83 % hlasů a 8 mandáty. Ze stran, kterým se podařilo na Praze 10 získat mandát, se dostala DPD před Stranu Zelených54 a KSČM. SZ získala 2 mandáty za 7,17 % hlasů a KSČM získala také 2 mandáty za 7,15 % hlasů (Volby.cz 2010). Co se týče jednotlivých volebních obvodů, tak uspěla Desítka ve všech kromě obvodu č. 1. V tom zůstala s 4 715 hlasy (6,16 %) bez mandátu, který na její úkor získali s 5 281 hlasy (6,9 %) komunisté. Ve volebním obvodu č. 2 získala DPD 6 778 hlasů (8,12 %), coţ stačilo na 1 mandát, který získala „čtyřka“ na kandidátce Martina Vojtěchovská s 858 hlasy. Volební lídr tohoto obvodu Lukáš Vala skončil s 807 hlasy na třetím místě. Ve volebním obvodu č. 3 získala DPD 6770 hlasů (8,52 %) a získala taktéţ 1 mandát, který obsadila „dvojka“ na kandidátce MUDr. Martina Suchá s 938 hlasy, která se umístila první s velkým náskokem. Předseda DPD Bc. Miroslav Pomikal skončil ve třetím volebním obvodu za DPD druhý s 814 hlasy. Ve čtvrtém volebním obvodu získala Desítka 5 873 hlasů (8,77 %) a taktéţ jeden mandát, který získal Ing. Michal Neubauer, „dvojka“ na kandidátce s celkem 720 hlasy. O pouhé tři hlasy předstihl volebního lídra čtvrtého obvodu Svatoslava Baťu se 717 hlasy (Volby.cz 2010).

53 54

Kompletní kandidátní listiny naleznete v Příloze č. 8. Dále jen SZ.

32

Volební výsledky tak jasně ukázaly, ţe DPD dokázala zaujmout svou předvolební kampaní. Ačkoliv původní myšlenka stojící za zrodem celého hnutí byla především pokusit se o návrat „klokanů“ do Ďolíčku, volební program i kampaň hnutí byly pojaty mnohem komplexněji, coţ bezpochyby přispělo k tomu, ţe se pro volbu DPD mohla rozhodovat mnohem širší sorta obyvatel Prahy 10, neţ pouze fotbaloví fanoušci. Jiţ fakt, ţe se pro Desítku rozhodlo více voličů neţ pro jiţ etablované strany jako KSČM či SZ svědčí o tom, ţe DPD dokázala svou kampaní zaujmout. Desítku teď čekala vyjednávání o utváření povolební radniční koalice.

4.3

Mediální reakce na úspěch DPD ve volbách

Desítka ve volbách uspěla. Nadšené reakce se objevily nejprve na oficiálním webu DPD, kde sloganem „Komunální politika na Praze 10 jiţ nikdy nebude stejná. Desítka uspěla.“ zahájil předseda hnutí Miroslav Pomikal další etapu vývoje hnutí – s mandáty na vršovické radnici. Spokojenost projevil i v článku pro Lidové noviny. Počet hlasů chybějících k získání čtvrtého mandátu v prvním volebním obvodu sice nebyl velký, ale to byla asi jediná výtka, kterou Pomikal k výsledku voleb zmínil. Na otázky ohledně záchrany Dolíčku reagoval tak, jak se celé hnutí prezentovalo jiţ v průběhu volební kampaně. Kvitoval především fakt, ţe se ze záchrany Ďolíčku stalo veřejné téma, které v současné situaci jiţ nemohou opomíjet ani ostatní politické strany. Nicméně dále poukázal na to, ţe si Desítka musí dát pozor na to, aby nyní nevystupovala na veřejnosti pouze jako banda „převlečených klokanů“, nýbrţ aby v zastupitelstvu dostala předsevzetím a řešila problémy, kterými zaujala voliče ve volebním programu (Lidové noviny, 18. 10. 2010). Překvapené reakce na zisk tří mandátů hnutím fotbalových fanoušků se objevily i v dalších denících. O Desítce se ve svých článcích zmínily např. Lidové noviny, Hospodářské noviny, deník Metro či praţský regionální tisk. Pro DPD tak nyní začala nová etapa existence. Po necelých čtyřech měsících od zaloţení dostala díky podpoře voličů šanci na prosazení svých předvolebních cílů. Především na záchranu fotbalového Ďolíčku a tří hlavních bodů svého volebního programu.

33

5.

Povolební život DPD na radnici Prahy 10 Tuto kapitolu budeme věnovat analýze působení DPD na vršovické radnici. Nejprve se

zaměříme na průběh povolebních jednání o radniční koalici s ostatními stranami, abychom se v další podkapitole věnovali jiţ samotnému vlivu DPD na politický ţivot Prahy 10. Na to, co se straně podařilo prosadit, na projekty ve kterých se angaţuje, a na to, s jakými úspěchy se ji daří naplňovat hlavní body volebního programu.

5.1

Povolební vyjednávání o složení radniční koalice Prahy 10

Situace po volbách nebyla na radnici Prahy 10 jednoduchá, k čemuţ logicky přispíval uţ jen fakt, ţe mezi sebou jednala šestice zvolených politických subjektů. Dle informací Praţského deníku z konce října 2010 mezi sebou reálně jednaly všechny subjekty s výjimkou komunistů, se kterými nikdo koaliční spolupráci jiţ od začátku neplánoval. Dle zastupitelky za SZ Ivany Cabrnochové měli mít rozhodující slovo sociální demokraté, kteří se mohli přiklonit jak na stranu ODS, tak na stranu TOP 09. Následovala tak jednání o programových průnicích jednotlivých stran (Praţský deník, 30. 10. 2010). Ovšem jiţ na začátku listopadu 2010 se v deníku Právo objevily informace o vytvoření koalice mezi ODS a ČSSD. Tedy koalice, jejíţ vznik byl všeobecně očekáván a potvrdil tak trend, který na radnici Prahy 10 trvá nepřerušovaně jiţ od voleb roku 1994. Koaliční strany tak měly dohromady 19 mandátů oproti 17 mandátům čtyř opozičních stran. Vytvořená koalice se ale nechala slyšet, ţe chce na vytváření komunální politiky na Praze 10 participovat i s ostatními politickými subjekty. Co se týče DPD, nejdůleţitějším krokem byl plánovaný vznik nového výboru pro řešení problematiky sportovních ploch a sportu. Vedení tohoto výboru mělo být nabídnuto právě Desítce, která by dle Pomikala o připravovaný výbor bezpochyby projevila zájem (Paštěka 2010: 12). Místopředseda DPD Svatoslav Baťa se k výsledkům voleb a úvodu povolebního vyjednávání vyjádřil následovně: „Od začátku jsme počítali s tím, ţe nejlepší varianta bude, kdyţ vyhraje „TOPka“ s velkým náskokem. Takhle vyšlo přesně o dva hlasy, ţe ČSSD s ODS měla většinu. ODS a ČSSD tedy utvořili koalici a výsledkem jednání bylo, ţe nám nabídli vytvoření Výboru pro sport a sportovní plochy, který do té doby nebyl. Ten výbor má na starosti kompletní sportovní agendu MČ.“ (Baťa 22. 4. 2011) Rozhodující zlom povolebních vyjednávání přišel 18. listopadu 2010, kdy mezi sebou čtveřice ODS, ČSSD, SZ a DPD uzavřela písemnou smlouvu o vzájemné spolupráci. Mimo 34

tyto dohody tak zůstala TOP 09 s KSČM. Předseda ODS na Praze 10 Milan Richter uvedl, ţe spolupráce těchto čtyř politických subjektů je projevem maximálního respektování vůle voličů, jelikoţ průnik volebních programů těchto čtyř stran je velmi široký. Menší strany (SZ a DPD) tak dostanou prostor pro hájení svých specifičtějších programových cílů. SZ bude mít prostor realizovat především své cíle týkající se zeleně a kultury a DPD pak bude určovat sportovní politiku vršovické radnice se zaměřením na podporu mládeţnického sportu a snahu získat více financí na podporu sportu všeobecně. Desítka by také měla na radnici Prahy 10 získat jiţ zmiňovaný „Výbor pro řešení sportu a sportovních ploch“. Dále se dle oficiálního prohlášení na webu MČ Praha 10 lídři všech čtyř stran shodli na spolupráci v řešení situace ohledně Ďolíčku. Udrţení a zachování tradice tohoto stadionu a maximální snaha za dosaţení tohoto cíle byla označena za jeden z oficiálních zájmů Prahy 10 (Praha 10 – Dohoda o vzájemné spolupráci 2010). V oficiálním internetovém prohlášení DPD byl podpis této smlouvy přijat s povděkem. Ačkoliv se před samotným podepsáním odehrála uvnitř DPD ostrá diskuse o moţnosti spolupráce s ODS, která byla Desítkou vnímána jako jeden z viníků nastalé situace s Ďolíčkem, byly nakonec osobní antipatie odsunuty stranou výměnou za nabídnutou moţnost prosazení svého volebního programu. V povolebních jednáních probíhala také intenzivní jednání mezi DPD a SZ, která vyústila v předběţnou dohodu o společném pětičlenném zastupitelském klubu. Dále měl nově vytvořenému „Výboru pro řešení sportu a sportovních ploch“ dle předchozí dohody předsedat zástupce DPD. Reálným výstupem plynoucím ze zisku tohoto postu měly být především následující body: snaha o větší propojení obyvatel Prahy 10 s radnicí, podpora udrţení fotbalových tradic na Praze 10 a s tím související boj za záchranu Ďolíčku, přičemţ jako primární cíl bylo určeno získání Ďolíčku do majetku MČ, větší zapojení dětí, mládeţe a veřejnosti do sportovních projektů, podpora uceleného konceptu pro podporu sportu na Praze 10, vytvoření systému grantů sportovním klubům na podporu činnost mládeţe a snaha o to, aby prostředky získané z činnosti sportovních klubů byly vloţeny zpátky do rozvoje sportu. Vše bylo stále sice jen na papíře, nicméně moţnost naplnění těchto vizí začala nabývat reálných rozměrů. Dalším důleţitým oznámením byla změna zastupitele DPD. Zvolená Martina Vojtěchovská, která se z osobních důvodů vzdala mandátu, byla nahrazena Mgr. Petrem Vozobule (DPD na radnici 2010). Povolební vyjednávání na vršovické radnici tak nebyla pro DPD zprvu jednoduchá. Koalici spolu vytvořila dvojice klasických stran, která spolu na radnici Prahy 10 spolupracovala jiţ přes 15 let, coţ zpočátku neslibovalo velkou moţnost politické změny. Nicméně podepsání smlouvy o vzájemné spolupráci mezi ODS, ČSSD, SZ a DPD, předběţná 35

dohoda na společném zastupitelském klubu se SZ a následné vytvoření „Výboru pro řešení sportu a sportovních ploch“ daly Desítce pozitivní impuls k budoucí moţnosti prosazení svého volebního programu.

5.2

DPD v komunální politice Prahy 10

23. listopadu 2010 se uskutečnilo první jednání nově zvoleného zastupitelstva Prahy 10. K hlavním výsledkům prvního radničního setkání zastupitelů patří několik následujících usnesení. Počet členů Rady MČ Praha 10 byl stanoven na 9. Starostou byl zvolen Ing. Milan Richter z ODS, čtyřmi zástupci starosty se staly osoby následující: Ing. Vladimír Novák a JUDr. Radmila Kleslová z ČSSD a Bohumil Zoufalík a Mgr. Vladislav Lipovský z ODS. Dalšími členy Rady byli zvoleni MUDr. Markéta Jirásková a Mgr. Tomáš Ján z ODS a Ing. Antonín Weinert, CSc. a Jiřina Vondráková z ČSSD. Radniční koalice ODS a ČSSD tak obsadila všech 9 míst v Radě MČ Praha 10. Oficiálně byl také zřízen jiţ dříve zmiňovaný „Výbor pro řešení sportu a sportovních ploch“, jehoţ uvolněným předsedou byl jmenován Mgr. Petr Vozobule z DPD (Usnesení zastupitelstva MČ Praha 10 ze dne 23. 11. 2010). Oficiální vyjádření zástupců DPD k prvnímu jednání zastupitelstva se neslo v ryze pozitivním duchu. Bylo potvrzeno vytvoření společného zastupitelského klubu se SZ a také byl zbylým stranám zastupitelstva představen projekt „Sportovní desítka“, jemuţ naplnění by měl napomáhat právě nově vytvořený výbor (Desítka je v zastupitelstvu doma 2010). První veřejné setkání zastupitelů DPD s veřejností a veřejné představení projektu „Sportovní desítka“ se uskutečnilo v sobotu 4. prosince 2010 v salonku restaurace U tří soudků v praţských Vršovicích. Všichni tři zastupitelé DPD byli oficiálně představeni veřejnosti a následně byly osvětleny všechny strasti provázející povolební vyjednávání a rozhodování o radniční spolupráci. Hlavním bodem setkání bylo představení cílů projektu „Sportovní desítka“, kterého se ujal Petr Vozobule. Hlavní cíle tohoto projektu jsou shrnuty pod následující body: zatraktivnění Prahy 10 jako místa pro ţivot, zlepšení fyzického i duševního zdraví obyvatel Prahy 10, těsnější propojení obyvatel Prahy 10 s radnicí, udrţení fotbalových tradic na Praze 10, zapojení mládeţe a široké veřejnosti do sportovních projektů, zlepšení mediálního obrazu MČ a radnice Prahy 10 a budování značky Praha 10. Jedná se o projekt dlouhodobý a splnění těchto bodů je pro DPD velkým závazkem obyvatelům Prahy 10, ačkoliv zatím „nevidíme ani za zatáčku“ (Nevidíme za zatáčku 2010). 4. ledna 2011 se konalo druhé zasedání zastupitelstva Prahy 10. Hlavním tématem tohoto zasedání byla volba členů jednotlivých výborů radnice Prahy 10. „Výbor pro řešení 36

sportu a sportovních ploch“ byl určen jako sedmičlenný, přičemţ v něm byli zastoupeni všichni tři zástupci DPD doplněni o jednoho zástupce ODS, ČSSD, TOP 09 a KSČM. DPD dále získala jednoho zástupce55 v devítičlenném „Finančním výboru“ (Usnesení zastupitelstva MČ Praha 10 ze dne 4. 1. 2011). Dle oficiálního prohlášení představitelů DPD panovala se ziskem postů v těchto výborech spokojenost, jelikoţ byla obsazena na radnici místa dávající šanci na prosazení základních bodů volebního programu DPD (Začátek mravenčí práce 2011). Dalším zásadním momentem dosavadního působení DPD na vršovické radnici bylo úspěšné prosazení několika bodů volebního programu do programového prohlášení Rady MČ Praha 10 pro volební období 2010 – 2014, které bylo přijato 26. ledna 2011. V prohlášení jsou zkombinovány především programy ODS, ČSSD, SZ a DPD, tedy stran, které spolu dříve podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci. Z bodů programového prohlášení vybíráme ty nejzajímavější body související s volebním programem DPD. Několik bodů části prohlášení věnující se územnímu rozvoji a dopravě klade důraz na zachování, podporu a další rozvoj „zelených ploch“56 na Praze 10. Z výše zmíněného projektu „Sportovní desítka“ se v této části prohlášení Rady objevuje několik bodů slibujících snahu o větší zapojení samotných obyvatel Prahy 10 do ţivota radnice pomocí veřejných diskusí s občany o plánech a projektech chystaných v MČ nebo dalšími způsoby jako např. informačními kiosky či rekonstrukcí oficiálních webových stránek MČ. V části prohlášení věnující se školství, kultuře a sportu nalezneme několik dalších konkrétních bodů vyňatých z volebního programu DPD. Jedná se o body věnující se podpoře mládeţnických sportovních aktivit, budování nových hřišť, multifunkčních sportovišť a především o dva body zmiňující oficiální zájem radnice Prahy 10 na udrţování fotbalových tradic na Praze 10 a s tím spojený oficiální záměr odkupu Ďolíčku do majetku MČ.57 Rada MČ Praha 10 se také oficiálně zavázala k podpoře konceptu „Sportovní Praha 10“. Posledním bodem prohlášení, který stojí v této práci za zmínku, jelikoţ se překrývá s programem DPD, je plán schválení „Protikorupční strategie MČ Praha 10“ (Programové prohlášení Rady MČ Praha 10 ze dne 26. 1. 2011). Mimo jiné se DPD zapojila do činnosti v 5 z 9 vytvořených radničních odborných komisí – v komisi územního rozvoje, 55

Za DPD byl dosazen Ing. Michal Neubauer. Jedná se především o Malešický park, dále o oblast Trojmezí jako území s maximálním mnoţstvím zeleně pro relaxaci obyvatel a o sportovní areál Gutovka slouţící ke sportovnímu vyţití obyvatel Prahy 10. 57 V přesném znění – „Budeme spravedlivě podporovat fotbalové kluby Bohemians a Slavie podle dohodnutých pravidel s cílem udrţení fotbalových tradic na Praze 10. Naší snahou bude záchrana Ďolíčku jako fotbalového stadionu pro ligová utkání, získání pozemků v Ďolíčku do majetku městské části na základě reálného cenového odhadu v místě a čase. V případě získání pozemků v Ďolíčku do majetku městské části, zadáme vypracování architektonické soutěţe a následné studie jeho dalšího vyuţití.“ (Programové prohlášení Rady MČ Praha 10 ze dne 26. 1. 2011) 56

37

komisi bytové politiky, komisi majetkové a nebytových prostor, komisi sociální a zdravotní a v komisi pro granty a strukturální fondy (Záchrana Ďolíčku prioritou Rady 2011). Po přibliţně měsíc a půl dlouhém „tichu po pěšině“ přišel další zásadní zlom týkající se DPD. Na třetím a prozatím jednoznačně nejobsáhlejším58 zasedání zastupitelstva MČ Praha 10 konaném dne 11. 3. 2011 byla totiţ projednávána otázka odkupu Ďolíčku do majetku MČ a téma se tak stalo opět aktuálním jak pro média, tak pro samotné představitele DPD. Radnice Prahy 10 se tak dle schváleného usnesení zavázala vyvinout maximální moţné úsilí pro zachování Ďolíčku jako prvoligového fotbalového stadionu. Vozobule dostal za úkol do konce roku 2011 jednak zajistit vypracování projektové studie proveditelnosti vybudování stadionu splňujícího podmínky ČMFS i UEFA, zajistit zpracování alternativ záchrany Ďolíčku jako prvoligového fotbalového stadionu a ve stanoveném termínu tyto materiály předloţit zastupitelstvu MČ Praha 10. Do 30. 6. 2011 má Vozobule projednat varianty majetkového vstupu MČ do společnosti Bohemians Real, a. s. jako jedné z alternativ záchrany stadionu. Zastupitelstvo dále jmenovalo komisi pro výběr nejvhodnější nabídky na nájem sportovního areálu Gutovka, jejímţ členem byl jmenován i Petr Vozobule a uloţilo „Výboru pro řešení sportu a sportovních ploch“, aby ve spolupráci s touto komisí úkol splnili. (Usnesení zastupitelstva MČ Praha 10 ze dne 11. 3. 2011). Především ale Vozobule dostal od zastupitelstva plnou moc k jednání se současnými majiteli o odkupu Ďolíčku do majetku MČ. Bod záchrany Ďolíčku na zasedání zastupitelstva podpořil i starosta Milan Richter59 (Záchrana Ďolíčku získala podporu 2011). Co se týče financování potencionálního odkupu Ďolíčku do majetku MČ, počítá rozpočet s investičními rezervami60, které mohou být vyuţity právě na odkup stadionu a pozemků pod ním (3. zasedání zastupitelstva 2011). Tématu se vzápětí chytla i média - Lidové noviny, deníky MF Dnes a Právo, byly odvysílány reportáţe v rozhlase a na ČT24 a ze záchrany Ďolíčku se v polovině března 2011 stalo opět aktuální téma s tím rozdílem, ţe se nyní na rozdíl od minulého roku psalo a mluvilo jiţ o konkrétních výsledcích slibujících potencionální záchranu stadionu. K otázce rozpočtových financí na případné financování přestavby Ďolíčku se vyjádřil také místopředseda DPD Svatoslav Baťa: „Rozpočet na rok 2011 je schválený. Není tam sice 58

Z tohoto zasedání bylo vydáno celkem 77 usnesení, přičemţ z lednového zasedání byla usnesení pouze 3 a z úvodního listopadového zasedání bylo usnesení 14. 59 Úplný záznam zasedání zastupitelstva MČ Praha 10 ke kauze Ďolíček ze dne 11. 3. 2011 k dispozici zde: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54409-Zaznam-zasedani-ZMC-ke-kauze-Dolicek.html 60 Schválená výše nespecifikované investiční rezervy v rozpočtu MČ Praha 10 pro rok 2011 činí celkem 87 mil. Kč, coţ je částka potencionálně pokrývající značnou část hodnoty Ďolíčku (Rozpočet MČ Praha 10 pro rok 2011).

38

přímo poloţka „nákup stadionu“, nýbrţ je tam poloţka „investiční rezervy“ do majetku MČ. Takţe ve chvíli, kdy se povede s majiteli stadionu dohodnout nějakou cenu, za kterou by bylo smysluplné Ďolíček koupit, tak je prakticky v současné době dojednané s ODS, aby zastupitelstvo a rada schválili investování téhle rezervy do nákupu stadionu. Bohuţel to ale automaticky ještě neznamená, ţe kdyţ se stadion stane majetkem MČ, ţe se tam vrátí fotbal. To bude další věc, kterou budeme mít potencionálně na starosti.“ (Baťa 22. 4. 2011) Čtvrté a prozatím poslední zasedání zastupitelstva MČ Praha 10 se konalo 2. května 2011. Stěţejním bodem jednání bylo pro DPD jednání o navýšení grantů a příspěvků do sportu na Praze 10, coţ byl jeden ze stěţejních bodů sportovní části volebního programu hnutí. Podařilo se schválit významné navýšení grantového rozpočtu. Pro rok 2011 byla schválena částka pro celý grantový program ve výši 2 047 000 Kč, z čehoţ je určeno celých 1 205 000 Kč pro sportovní kluby, coţ je více, neţ tomu bylo za celé minulé volební období61 (Granty sportovním klubům ztrojnásobeny 2011). K prozatímní spolupráci mezi radniční koalicí a DPD se vyjádřil místopředseda DPD Svatoslav Baťa následovně: „Spolupráce funguje v současnosti na poměrně dobré bázi a nikdo nám prozatím nehodil ţádný klacek pod nohy. O tom, co se děje v zákulisí si můţeme myslet svoje, ale oficiálně se k tomu nedá říct zatím nic negativního.“ (Baťa 22. 4. 2011) Na otázku, zda se Desítka cítí být na radnici Prahy 10 plně relevantním subjektem, a zda není brána ostatními radničními subjekty pouze jako banda fotbalových bláznů, reagoval Baťa následovně: „Dalo by se říct, ţe cítí. Jednání vedeme stejně jako ostatní politické subjekty a myslím si, ţe jsme se etablovali docela dobře hlavně v těch povolebních jednáních. S tím fotbalem si to na začátku mysleli všichni, ale jelikoţ jsou ve vedení naší strany hodně schopní lidé, manaţeři velkých firem, lidé na úrovni Milana Richtera, takţe si spolu mají na radnici co říct. Sice si zajdou zahulákat na fotbal, ale jinak to nejsou ţádní výtrţníci.“ (Baťa 22. 4. 2011) Jiţ dříve jsme zmínili, ţe Desítka vytvořila společný zastupitelský klub se SZ. K fungování této spolupráce se Baťa vyjádřil také. „Poměrně úzce spolupracujeme s celou SZ. Máme s ní společný pětičlenný zastupitelský klub, jehoţ předsedkyní je Ivana Cabrnochová. SZ dostala na radnici zase Výbor pro památkovou zónu a cyklostezky a tam se postupuje také ve vzájemné těsné spolupráci.“ (Baťa 22. 4. 2011) Prozatímní působení DPD na radnici Prahy 10 můţeme hodnotit kladně. Po oficiálním potvrzení vytvoření „Výboru pro řešení sportu a sportovních ploch“ a definitivním 61

Kompletní přehled grantů schválených pro sportovní kluby na Praze 10 naleznete pod následujícím odkazem - http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54421-Volebni-program-plnime-Granty-sportovnimklubum-ztrojnasobeny.html.

39

zformování zastupitelského klubu DPD a SZ se v lednu 2011 dostalo několik bodů volebního programu DPD do oficiálního programového prohlášení Rady MČ Praha 10. Radniční spolupráce přibliţně sedm měsíců po volbách funguje na poctivé profesionální bázi a Desítce se prozatím s relativním úspěchem daří prosazovat některé z bodů svého volebního programu. Došlo především k zásadnímu posunu v kauze Ďolíček, na jehoţ odkoupení do majetku MČ byl projeven oficiální zájem i v programovém prohlášení Rady. Jednotlivým rozpracovaným projektům a posunu situace v kauze Ďolíček se budeme více věnovat v následující podkapitole.

5.3

Aktuální záležitosti řešené DPD na Praze 10 a vize budoucnosti hnutí

V této podkapitole si stručně shrneme projekty, na kterých v současné době (květen 2011) DPD na vršovické radnici aktivně participuje. Nejaktuálnějším dílčím úspěchem DPD se stalo jiţ výše zmíněné prosazení zvýšení grantových příspěvků pro menší sportovní kluby. Aktuálním tématem je také řešení jiţ započatého projektu „Sportovní desítka“, o kterém jsme se také v této práci jiţ zmiňovali. V tomto projektu je v plánu zmapování všech sportovních klubů a sportovišť na Praze 10 a vytvoření jejich internetové databáze obsahující kontakty na jednotlivé kluby, moţnosti pronájmu sportovišť atd. Kluby by se měly více aktivně zapojovat do pořádání sportovních akcí pro školy a širokou veřejnost. Zároveň bude také tento web slouţit jako reklama a moţnost „sebeprezentace“ jednotlivých klubů. Tento projekt je stále prozatím ve fázi příprav a jeho spuštění se očekává na podzim 2011 (Baťa 3. 5. 2011). Aktuální dění ohledně stadionu je ve fázi jednání s vlastníkem stadionu. Jiţ byly určeny první cenové představy a pracuje se ve spolupráci s katedrou architektury ČVUT především na parametrech objemové a ekonomické studie proveditelnosti rekonstrukce. (Baťa 3. 5. 2011) V uskutečněném rozhovoru se místopředseda DPD Svatoslav Baťa vyjádřil v návaznosti na jiţ zmíněné plány stavby kancelářských a bytových prostor na pozemcích obklopujících Ďolíček následovně: „My to teďka stavíme tak, ţe to (ony zmíněné kancelářskoobchodní prostory, pozn. autor) spojíme rekonstruovaným stadionem, který můţe do onoho komplexu zapadnout. Můţe se to propojit i tak jako je dnes v Edenu hotel, sídlí tam KB, jsou tam obchody, staví se tam byty. Dal by se tak udělat kompromis a do tohoto komplexu by se dal zabudovat i stadion. Budeme vypracovávat dvě verze rekonstrukce. V jedné půjde jen o trávník a věci, které bude vyţadovat fotbalový svaz plus ještě nějakou komplexnější 40

rekonstrukci jako druhou verzi podle kritérií UEFA, aby se tam daly hrát i evropské poháry.“ (Baťa 22. 4. 2011) Třetím důleţitým bodem současné aktivity DPD na vršovické radnici je řešení problematiky sportovního areálu Gutovka, respektive jeho vlastnictví. Areál byl postaven z peněz MČ a následně byl dán do nájmu společnosti provázané s místní ODS za částku 1 Kč ročně. Po podzimních volbách 2010 byla dojednána moţnost vypsání nového výběrového řízení na post majitele areálu. Výběrové řízení jiţ v současné době probíhá a nový nájemce bude vybrán komisí sloţenou ze členů TOP 09, DPD a předsedkyně jednoho z místních občanských sdruţení (Baťa 3. 5. 2011). A jak vidí místopředseda DPD Svatoslav Baťa budoucnost hnutí na scéně komunální politiky na Praze 10? „My bychom se rádi na radnici etablovali. Cítíme, ţe voličská podpora tam byla a neradi bychom naše voliče zklamali poté, co uzavřeme kauzu Ďolíček, ať uţ tak či onak. I kdyby se to třeba nakonec nepovedlo, bude na Praze 10 stále spousta věcí k řešení i jinak, co se týče např. oblasti výkonnostního sportu mládeţe atd. Vzhledem k tomu, ţe se v rámci výboru dostáváme docela dobře do celé agendy, zdá se nám, ţe máme na radnici co říct i v ostatních věcech. Rádi bychom toho vyuţili a etablovali se tam nastálo. Plán je prozatím kandidovat i v příštích volbách, i kdyby byl ústřední problém (Ďolíček, pozn. autor) jiţ vyřešen.“ (Baťa 22. 4. 2011) Na otázku, jaká by byla ústřední témata programu DPD po vyřešení problematiky Ďolíčku, reagoval Baťa následovně: „Dalo by se říct, ţe vţdycky budeme takoví druzí Zelení. Ono v té komunální politice je to vlastně jedno, jelikoţ tam vţdy jde o ty konkrétní problémy. Nikam výše se nepohrneme a byli bychom rádi, kdybychom zůstali na Praze 10 takovým koloritem. Vţdycky budeme asi orientováni především na sport a ţivotní prostředí. Ono v momentě, kdy MČ v nejbliţší době rozprodá celý bytový fond a v majetku MČ zůstanou poté uţ jen poslední zbytky, bude se radnice starat jen o kulturu, dopravní obsluţnost atd. Do toho my se plést moc nebudeme. Ta naše agenda ale bude pořád velké procento záběru radnice. My jsme se původně inspirovali hodně v Liberci, kde existuje Unie pro sport a zdraví, na jejímţ příkladu je vidět, ţe strana takovéhoto zaměření můţe fungovat na komunální úrovni dlouhodobě úspěšně. Plus ještě navíc, která MČ o 100 000 obyvatelích má dva ligové týmy? Od radnice tam podpora pro oba profesionální kluby byla doteď nulová. Kdyţ člověk vidí, jak prvoligové týmy fungují v jiných mimopraţských městech, kde jim peníze z radnice tvoří polovinu rozpočtu, v Hradci dokonce 100%, tak to je taky věc, kterou bychom rádi trochu změnili.“ (Baťa 22. 4. 2011) DPD tedy pracuje v současné době na několika projektech především sportovního charakteru. Ať uţ se jedná o počáteční práce na projektu „Sportovní desítka“, úspěšné 41

prosazení zvýšení grantové podpory sportovním klubům na Praze 10 nebo řešení vlastnictví sportovního areálu Gutovka, můţeme bez rozpaků tvrdit, ţe se Desítce daří plnit svůj volební program. Pokud se zaměříme na kauzu Ďolíček, došlo oproti situaci z května 2010 k razantnímu pokroku. MČ jiţ projevila oficiální zájem o odkoupení stadionu do svého vlastnictví a pracuje se na studiích případné rekonstrukce stadionu. Vyhráno ale samozřejmě ještě DPD nemá. A budoucnost hnutí? Ta je prozatím nejasná, nicméně dle vyjádření stranického místopředsedy by se Desítka na scéně komunální politiky Prahy 10 ráda etablovala i po vyřešení ústředního problému jménem Ďolíček.

42

Závěr Tato bakalářská práce si kladla za cíl komplexně zanalyzovat nový subjekt na scéně komunální politiky na Praze 10 – politické hnutí fotbalových fanoušků Desítka pro domácí. Konkrétně nám šlo především o porozumění důvodům vzniku hnutí a přes analýzu volebního programu, volební kampaně a výsledků voleb jsme se chtěli propracovat aţ k etablování DPD na scéně komunální politiky na radnici Prahy 10, s tím, ţe se v závěru ještě budeme snaţit zhodnotit, s jakým úspěchem se DPD daří naplňovat cíle volebního programu. Druhým primárním cílem této práce bylo pomocí analýzy volebního programu a „Desatera DPD“ nalézt odpověď na výzkumnou otázku „Můžeme považovat Desítku pro domácí za hnutí spadající do konceptu „single-issue“ strany?“. Pojďme se nyní podívat na to, s jakým úspěchem se nám podařilo splnit předsevzaté cíle práce. Prvopočátky DPD sahají na konec dubna 2010, kdy se po déletrvajících peripetiích souvisejících s nedostatečným vybavením fotbalového stadionu Ďolíček a různými vlivy radnice Prahy 10, rozhodlo o pětiletém stěhování fotbalového klubu Bohemians 1905 ze svého z tradičního Ďolíčku na nedaleký stadion praţské Slavie – Eden s tím, ţe veřejností kolovaly informace o úvahách demolice Ďolíčku a následném vyplnění vzniklého prostoru developerskou zástavbou. Toto rozhodnutí oba tábory fanoušků přijaly z mnoha důvodů odmítavě, a jelikoţ oba kluby leţí ve stejné MČ – Praze 10 a do komunálních voleb zbýval necelý půl rok, dohodli se zástupci obou táborů, ţe se pokusí zachránit Ďolíček politickou cestou. Po sesbírání dostatečného počtu podpisů a oficiální registraci hnutí na MV se Desítka začala připravovat na nadcházející volby oficiálním představením veřejnosti a sepsáním volebního programu hnutí. Volební program Desítky byl vystaven na třech stěţejních tématech – podpoře sportu, záchraně zeleně na Praze 10 a boje proti korupci ve všech sférách vedení MČ. Ačkoliv byla tedy DPD zaloţena za jedním konkrétním účelem, ve svém volebním programu se oprostila od svého ústředního tématu záchrany Ďolíčku a svým volebním programem se snaţila získat podporu širší veřejnosti. Při hledání odpovědi na naši výzkumnou otázku jsme se pustili do podrobnější analýzy volebního programu a „Desatera DPD“. Při zkoumání míry ideologického zabarvení volebního programu pro ověření jednoho z bodů Muddeho definice „single-issue“ strany, jsme došli k výsledku, ţe oficiální předvolební texty DPD nemají výraznější ideologické směřování, nicméně se v nich objevují občasné přesahy k jedné z hodnot konzervativního myšlení, záchraně tradic. Zároveň o sobě sami představitelé Desítky ve svém „Desateru DPD“ tvrdí, ţe se jedná o hnutí konzervativců. Větší ideologické zaměření 43

strany ale u DPD hledat nemůţeme, především při přihlédnutí k faktu, ţe se jedná o hnutí angaţující se na komunální volební úrovni, na které jsou často ideologické prvky programu potlačeny na úkor řešení konkrétních problémů obcí. Při ověřování druhého bodu Muddeho definice jsme zkoumali poměr sportovní programatiky ve volebním programu a „Desateru DPD“ v poměru k jeho ostatním sloţkám. Výsledek 51% při námi určené hranici 40% Muddeho definici verifikoval. Oba zkoumané prvky volebního programu nám tak Muddeho definici „single-issue“ strany potvrdily, ačkoliv v otázce ideologického zaměření programu bychom mohli vést diskuse o konzervativním přesahu oficiálních textů. Nicméně v kontextu potvrzení jednostranného zaměření volebního programu nemůţeme tvrdit, ţe by nám mírné ideologické zabarvení oficiálních textů hnutí zpochybnilo existenci DPD jako „single-issue“ strany. Především z důvodu, ţe jistý lehký přesah ke konzervativnímu smýšlení je u DPD logický v souvislosti se samotným ústředním tématem, pro které byla Desítka zaloţena, tedy záchranu tradičního fotbalového stadionu. Důleţité je ale vnímat samotný volební program nejen „na papíře“, ale také v kontextu jeho reálného plnění v politice. Pro konečnou odpověď na výzkumnou otázku tedy musíme vzít v potaz i fakt, zda a s jakým primárním zaměřením DPD svůj volební program plní v radničních jednáních. Po úspěšné volební kampani s rozpočtem pouhých 150 000 Kč, která probíhala především na internetu a v ulicích Prahy 10 osobními kontakty s potenciálními voliči, získala DPD ve volbách na Praze 10 celkem 7,88 % hlasů voličů, čímţ jí připadly v zastupitelstvu MČ Praha 10 tři mandáty pro volební období 2010 – 2014. V povolebních jednáních se sice Desítka ocitla v opozici koaliční ODS a ČSSD, nicméně ještě společně se SZ uzavřela s oběma koaličními partnery smlouvu o vzájemné spolupráci a se SZ vytvořila navíc DPD společný pětičlenný zastupitelský klub. Jedním z nejpodstatnějších úspěchů DPD bylo vytvoření nového „Výboru pro řešení sportu a sportovních ploch“, kterému předsedá zástupce DPD, a jeho členy jsou všichni zvolení zastupitelé Desítky. Právě získání stěţejních pozic v tomto výboru je pravděpodobně hlavní příčinou toho, ţe prakticky veškerá sportovní agenda Prahy 10 nyní plyne z aktivity či prochází kontrolou DPD. Několik rozpracovaných sportovních projektů a především posun v situaci ohledně Ďolíčku dává tušit, ţe DPD své tři mandáty na vršovické radnici prozatím vyuţívá maximálně efektivně. Z konkrétních bodů volebního programu se tak Desítce podařilo jiţ prosadit zvýšení grantů pro sportovní kluby na Praze 10 a zajistit fakt, ţe se záchrana Ďolíčku dostala do programového prohlášení Rady pro období 2010 - 2014. Konkrétní kroky spojené se záchranou stadionu jsou v současné době řešeny a došlo zde k evidentnímu posunu oproti situaci před volbami. Ve spolupráci se SZ se daří DPD prosazovat svá předsevzetí ze „zelené“ části volebního programu a co se týče 44

poslední části programu - boje s korupcí, tak se do programového prohlášení Rady dostal i návrh nové Protikorupční strategie MČ Praha 10. Můţeme tedy DPD povaţovat za politické hnutí splňující podmínky „single-issue“? Dle analýzy obou oficiálních předvolebních textů DPD a potvrzením obou Muddeho hypotéz, bychom Desítku do této kategorie zařadit mohli. Pokud vezmeme navíc v úvahu reálný vliv Desítky na politiku na Praze 10, je vidno, ţe značnou část agendy DPD tvoří řešení záleţitostí se sportovní tématikou. Desítka pro domácí se tak dá v současné době povaţovat za politický subjekt zaměřený výhradně na sportovní záleţitosti s přesahy k „zelené“ politice s tím, ţe záchrana Ďolíčku zůstává dle aktivit a prohlášení strany stále ústředním tématem hnutí. Podle výsledků našeho výzkumu a při reálném posouzení vlivu Desítky na komunální politiku na Praze 10, tak můţeme DPD do konceptu „single-issue“ strany dle Muddeho zařadit. Jaké by byly výsledky výzkumu při současné verifikaci prvních dvou námi neověřovaných Muddeho hypotéz souvisejících se strukturou voličstva zkoumaného subjektu, můţeme z důvodu chybějících relevantních dat o voličích vést další diskusi. A co se týče budoucnosti hnutí? Desítka by se na radnici ráda etablovala a kandidovala tak i v příštích komunálních volbách v roce 2014. A pokud by řešení situace ohledně Ďolíčku ztratilo na relevantnosti a aktuálnosti, snaţila by se voliče zaujmout ostatními tématy svého sportovně-zeleného volebního programu, coţ přineslo úspěch jiţ na podzim 2010. Moţná by na řadu musela přijít i jiná témata, čímţ by se strana mohla oprostit od zařazení do kategorie „single-issue“. O tom, jak se ale celá situace vyvine, můţeme v současné době stále pouze spekulovat.

45

Seznam použitých zdrojů a literatury Všechny internetové zdroje byly ověřeny ke dni 7. 5. 2011. Literatura a primární prameny: 1. Balík, Stanislav. 2009. Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada Publishing. 2. Heywood, Andrew. 2005. Politické ideologie. Praha: Eurolex Bohemia. 3. Kopeček, Lubomír. 2005. „Politické strany a stranické systémy ve srovnávací a teoretické perspektivě.“ In: Politické strany moderní Evropy. Eds. Strmiska, Maxmilián et al. Praha: Portál, 9–54. 4. Lebeda, Tomáš. 2009. „Komunální volby klamou. Krátké zastavení nad problematickými aspekty volebního systému pro obecní zastupitelstva.“ Acta Politologica 1, č. 3, s. 332 – 343 (http://acpo.fsv.cuni.cz/ACPO-23-version1006_Lebeda_US_merged.pdf). 5. Lijphart, Arend. 1971. „Comparative Politics and the Comparative Method.“ The American Political Science Review 65, č. 3, 682 – 693. 6. Mudde, Cas. 1999. „The single-issue party thesis: Extreme right parties and the immigration issue.“ West European Politics 22, č. 3, 182 – 197. 7. Programové prohlášení Rady MČ Praha 10 ze dne 26. 1. 2011. (http://www.praha10.cz/Portals/0/docs/Programov%C3%A9%20prohl%C3%A1%C5 %A1en%C3%AD%20Rady%20m%C4%9Bstsk%C3%A9%20%C4%8D%C3%A1sti %20Praha%2010%20pro%20volebn%C3%AD%20obdob%C3%AD%202010.pdf). 8. Reichel, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výkumů. Praha: Grada.

46

9. Rozpočet MČ Praha 10 pro rok 2011. (http://www.praha10.cz/mestskacast/rozpocet.aspx). 10. Usnesení zastupitelstva MČ Praha 10 ze dne 23. 11. 2010, 4. 1. 2011 a 11. 3. 2011. (http://www.praha10.cz/mestska-cast/volene-organy/zastupitelstvo-mc/usnesenizastupitelstva-mc.aspx). 11. Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. 12. Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Novinové články (seřazeny chronologicky): 1. Váchal, Adam. 2010. „Ďolíček zatím zůstane Bohemce. Neví se dokdy.“ Deník Metro, 7. 1. 2010, č. 4, s. 5. 2. Novotná, Denisa a Záruba, Igor. 2010. „Plány na zbourání stadionu pořád ţijí.“ Deník E15, 26. 2. 2010, č. 572, s. 6. 3. Hrabě, Stanislav. 2010. „Bez topení do ligy nelez.“ Deník Sport, 7. 4. 2010, č. 81, s. 8. 4. Adam, Petr. 2010. „Fotbal moţná z Ďolíčku zmizí.“ Lidové noviny, 10. 4. 2010, č. 84, s. 19. 5. „Radši budu na Strahově, neţ s Bohemkou v Edenu, říká slávista.“ Deník Sport (autor: tru), 20. 4. 2010, č. 92, s. 4. 6. Berný, Aleš. 2010. „Praha 10 čeká na šanci získat stadion Bohemky.“ Mladá fronta Dnes, 24. 4. 2010, č. 96, s. 3. 7. „Bohemians 1905 jdou do Edenu.“ Praţský deník (autoři: ton, čtk), 4. 5. 2010, č. 103, s. 13.

47

8. Votava, Přemysl. 2010. „Fanoušek Bohemky truchlí.“ Praţský deník, 5. 5. 2010, č. 104, s. 12. 9. Štětka, Jan. 2010. „Radní dostali chuť na klokana.“ Ekonom, 6. 5. 2010, s. 34. 10. Nohejl, Tomáš. 2010. „Jak se loučí klokani aneb Unavená tryzna v Ďolíčku.“ Praţský deník, 10. 5. 2010, č. 107, s. 16. 11. Zvěřinová, Alena. 2010. „Klokani v Edenu? Nikdy!.“ Mladá fronta Dnes, 10. 5. 2010, č. 107, s. 1. 12. Mádl, Luděk. 2010. „Kauza Ďolíček: politika, stamiliony, intriky.“ Hospodářské noviny, 11. 5. 2010, s. 4. 13. Kubálková, Pavla. 2010. „Příznivci fotbalu jdou do politiky.“ Lidové noviny, 27. 5. 2010, č. 122, s. 8. 14. Kreč, Luboš. 2010. „Fanoušci Bohemians postaví do voleb vlastní tým.“ Hospodářské noviny, 15. 6. 2010, s. 4. 15. Adam, Petr. 2010. „Společný cíl zní: Uţ ţádné malé domů.“ Lidové noviny, 4. 8. 2010, č. 179, s. 21. 16. „Hnutí fanoušků Bohemians a Slavie odstartovalo předvolební kampaň.“ Českénoviny.cz (autor: čtk), 4. 9. 2010. (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hnutifanousku-bohemians-a-slavie-odstartovalo-predvolebni-kampan/524053). 17. Tryner, Miroslav. 2010. „Desítka pro domácí: Máme obrovský potenciál voličů.“ Euro.cz, 6. 9. 2010. (http://www.euro.cz/id/fyqpbs2ml2/detail.jsp?id=1775&isfulltext=1). 18. Valoušek, Richard. 2010. „Fanoušci Bohemians jsou zpět, s politikou a protesty.“ Mladá fronta Dnes, 25. 9. 2010, č. 224, s. 6.

48

19. „Věříme, ţe je záchrana Ďolíčku blíţ.“ Lidové noviny (autor: ons 2010), 18. 10. 2010, č. 242, s. 22. 20. „V Praze 10 drţí trumfy v rukách ČSSD.“ Praţský deník (autor: hor 2010), 30. 10. 2010, č. 252, s. 3. 21. Paštěka, Hynek. 2010. „V Praze 10 bude koalice ODS a ČSSD.“ Právo, 3. 11. 2010, č. 255, s. 12. Internetové portály: 1. 3. zasedání zastupitelstva očima DPD. 2011. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54406-3-ZASEDANI-ZASTUPITELSTVA-MCPRAHA-10-OCIMA-DPD.html). 2. ČSÚ – Pohyb obyvatelstva v Praze. 2010. (http://www.praha.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/pohyb_obyvatelstva_v_hl_m_praze_v_1_3 _ctvrtleti_roku_2010_a_stav_k_30_9_2010). 3. Desatero DPD. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Nase-desatero/). 4. Desítka děkuje za podporu. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54372-Desitkadekuje-fanouskum-za-podporu.html). 5. Desítka je v zastupitelstvu doma. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54395Desitka-je-v-zastupitelstvu-doma.html). 6. DPD na radnici. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54394-Desitka-pro-domacina-radnici.html). 7. DPD odstartovala kampaň v ulicích. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54376Desitka-pro-domaci-odstartovala-kampan-v-ulicich.html).

49

8. DPD, Kandidátní listina. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Kandidatnilistina/). 9. DPD, Volební program. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Volebni-program/). 10. DPD, Zakládající členové. 2010. (www.desitkaprodomaci.cz/t/Zakladajici-clenove/). 11. Fanoušci přeruší bojkot. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54370-FanousciBohemky-prerusi-bojkot-a-prijdou-do-Edenu.html). 12. Granty sportovním klubům ztrojnásobeny. 2011. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54421-Volebni-program-plnime-Grantysportovnim-klubum-ztrojnasobeny.html). 13. Jak správně zvolit DPD. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54388-Jak-spravnezvolit-Desitku-pro-domaci.html). 14. Nevidíme za zatáčku. 2010. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54397-Nevidime-zazatacku-ale-jdeme-na-to.html). 15. Praha 10 – Lídři ODS, ČSSD, SZ a DPD uzavřeli vzájemnou dohodu o spolupráci. 2010. (http://www.praha10.cz/novinky/articletype/articleview/articleid/983.aspx). 16. Představení Bohemians 1905. (http://www.bohemians.cz/klub/predstaveni.aspx). 17. TJ Bohemians Praha. 2007. (http://www.bohemianstj.cz/index.php?show=his). 18. Útulné Strašnice. 2010. (http://www.strasnice.org/o-nas/). 19. Volby.cz - Výsledky voleb na Praze 10. 2010. (http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=praha+10). 20. Začátek mravenčí práce. 2011. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54400-Zacatekmravenci-prace.html). 50

21. Záchrana Ďolíčku prioritou Rady. 2011. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54404Zachrana-Dolicku-prioritou-programoveho-prohlaseni-Rady.html). 22. Záchrana Ďolíčku získala podporu. 2011. (http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54407ZACHRANA-DOLICKU-ZISKALA-PODPORU-ZASTUPITELSTVA-MCP10.html). Rozhovory a osobní komunikace: 1. E-mailová korespondence se Svatoslavem Baťou, 3. 5. 2011. 2. Rozhovor se Svatoslavem Baťou, Praha 22. 4. 2011.

51

Přílohy Příloha č. 1 – Rozhovor se Svatoslavem Baťou, místopředsedou DPD Úplný začátek problémů s Ďolíčkem už je hrozně starý, že? No, ten uţ je starý hrozně. Vznikl uţ někdy v roce 1992, kdy TJ převedla z původního komunistického sdruţení stadion na fotbalový klub, s tím, ţe měli původní smlouvu na 70 let bezplatného uţívání pro fotbal. Fotbalový klub se obratem po dvou, třech letech dohodl bokem s novým vedením té TJ a uvedli to do vlastní akciovky. Jiţ tam byl počátek problému. Tehdy to prodali oficiálně za korunu s tím, ţe měla pořád platit ta smlouva pro klub na 70 let. Jak ale přestala fungovat ta původní akciovka krachem v roce 2005, tak pozbyla platnost i ta smlouva pro fotbal. A nový vlastník stadionu CTY, který vlastní i klub se prostě rozhodl, ţe v Edenu to bude lepší. Tam už byl problém někde od ledna s tím, že v Ďolíčku není vyhřívaný trávník, že? Tak, majitelé do vyhřívání nechtěli investovat, přičemţ ta investice by nebyla vysoká - kolem 10 milionů Kč. Tento poplatek byla navíc ochotná zaplatit sázková kancelář Fortuna formou sponzorského příspěvku. Bylo ale řečeno, ţe tímto způsobem to dělat nelze s tím, ţe to není ekonomické. Klub si začal stěţovat, ţe provoz stadionu je neudrţitelný, protoţe mu tam bylo „napáleno“ nájemné zhruba 400 000 měsíčně. Tuto částku ale ani klub neplatil, jelikoţ se jednalo pouze o upisování dluhu vlastníka klubu vlastníkovi stadionu, coţ byl ten samý „holding. Klub dluţí v současné době CTY za nájem nějakých 6 milionů Kč. A fanoušci se rozhodli, já jsem byl vlastně u toho zrodu ještě s Milanem Šimáčkem, členem představenstva DFB, ţe bychom to mohli nějak zvrátit politickou cestou, protoţe ta radnice tam měla nějaké své spekulativní plány. Ono se začalo spekulovat, že Bohemka půjde do Edenu a radnice do toho někdy v dubnu vstoupila, že? Oficiálně sice projevili zájem o koupi stadionu, ale bylo to evidentně jen „na oko“. Řekli, ţe na to mají 60 milionů, CTY řeklo, ţe chce 90. Děkujeme, nashledanou a tím aktivita radnice zhasla. Bylo to náhodou v době půl roku před volbami, tak jsme si řekli, ţe to pokusíme jako 52

fanoušci zvrátit politickým způsobem, aby radnice udělala opravdu váţně myšlený krok, protoţe tato původní iniciativa opravdu váţně myšlená nebyla. Po posledním zápase v Ďolíčku s Kladnem tam byl nějaký ten incident ... To byli slávisti no. Byl tam dohodnutý protest se slávisty, kteří hráli doma v Edenu současně s námi s tím, ţe se oba tábory fanoušků sejdou na půli cesty mezi oběma stadiony a uskuteční se nějaká protestní akce. Akce se ale neuskutečnila a slávisti to pak vzali cestou kolem radnice trochu radikálněji. To už vlastně bylo, když bylo oficiálně rozhodnuté, že Bohemka jde do Edenu ... No to uţ bylo. Koncem května se konala mimořádná schůze DFB v Ďolíčku a po ní jsme společně s Milanem Šimáčkem z DFB sezvali obyvatele Prahy 10, kteří by byli ochotni se do tohoto projektu zapojit. Byla tam poprvé oficiálně představena myšlenka Desítky pro domácí. Získali jsme kontakty na slávistickou stranu, která uvaţovala tím samým způsobem. Tam byli hlavními tahouny Jirka Vrba a Míra Pomikal, který je dnes předsedou DPD. Jirka Vrba vede v současné době akci „Drţme spolu“ proti slávistickým vlastníkům, tedy proti někomu kdo je vlastní, kdyţ vlastně nevědí kdo to je. A po nějaké sérii schůzek jsme se rozhodli, ţe zaregistrujeme politické hnutí, budeme vybírat 1000 podpisů potřených pro registraci, které se nám podařilo vysbírat asi za 4 dny. A podpisy jste sbírali jakým způsobem? Podpisy sbírali především fanoušci mezi sebou. Podpisové archy byly ve fanshopu na Bohemce, po různých hospodách ve Vršovicích, dokonce i mimo praţští aktivisté sbírali podpisy po svých kamarádech a posílali je poštou, takţe asi za 4 dny bylo potřebných tisíc podpisů sesbíraných. Dohromady to bylo nějakých 1700 podpisů a týden potom jsme to předávali na ministerstvo. Byl tam ještě ten paradox, ţe Praha 10 je velká městská část se 110 000 obyvateli a uvaţovali jsme, ţe bychom kandidovali jako Sdruţení nezávislých kandidátů, ne jako politické hnutí. V tomto případě je tam ale podmínka 7% podpisů obce, coţ by na Praze 10 znamenalo asi 8000 podpisů. Z tohoto důvodu jsme tedy zakládali politické hnutí.

53

Podpisy se teda posléze odeslaly na ministerstvo ... Podpisy se odeslaly na ministerstvo, napsali jsme stanovy, MV naši ţádost potvrdilo v dostatečném předstihu, abychom mohli hnutí přihlásit do voleb, a my jsme mezitím sháněli lidi na kandidátky. Bylo potřeba sehnat 36 lidí z Prahy 10. A ti lidé se sháněli jakým způsobem? No bylo to velice podobné. Bohemáci jsou dobře organizovaní, navzájem se tam skoro kaţdý zná - přes dva tři lidi skoro všichni, takţe tam to šlo rychle. Slávisté to sbírali po těch známých fotbalových tvářích a nakonec to bylo tak, ţe asi 22 bylo Bohemáků a asi 14 Slávistů. Nějaké známé tváře tam taky nakonec byly, hlavně od Slavie - paní Suchá, máma Marka Suchého fotbalisty, která je nyní zastupitelka, dali tam i paní Zikovou, nejslavnější 80letou fanynku atd. Pak proběhlo to oficiální představení strany ... To probíhalo někdy v srpnu, bylo to pro média i pro veřejnost. Přišel to tam podpořit Vladimír Čech, který tam měl docela pěkný projev. Mezitím jsme měli přípravný výbor deseti lidí, 5 Slávistů, 5 Bohemáků a do dneška se tam obměnili 4 lidé, takţe ta kostra dá se říci je pořád stejná, akorát 2 odešli a 2 přišli. Členů hnutí jako takových je nyní 18, takţe to máme spíše na té bázi, ţe Desítku lidé podporují, ale nemusí se účastnit, lidi se do toho dneska moc nehrnou. A pokud se chce někdo zapojit a pomoct, tak můţe samozřejmě i bez toho, aniţ by byl členem. Bylo to vidět pak i na té volební kampani, kde bylo zhruba 40 aţ 50 lidí, kteří pravidelně chodili na mítinky, rozdávali letáky atd. A volební kampaň teda byla na internetu určitě, to jsem viděl písničku, videoklip ... Byla na internetu, tak tak. 14 dní před volbami jsme začali pouliční volební kampaň. Míra Pomikal je kreativním ředitelem v reklamní agentuře, takţe to pojal opravdu profesionálně. Objevily se různé vtipné motivy a největším problémem bylo najít lidi ochotné na samotnou kampaň chodit od 6 do 9 do rána a odpoledne od 2 do 6. Měli jsme vţdy lidi na frekventovaných místech na Praze 10, sháněli jsme známé osobnosti na propagační materiály,

54

které jsou ke staţení i na webovkách. Ty se rozdávalo, byly i roznosy do poštovních schránek. Dvakrát šla emise do kaţdé schránky na Praze 10 a to je vlastně asi všechno, co jsme dělali. A v tisku? Jediná reklama co v tisku, byla den před volbami celostránková reklama v Metru, jinak nic. S rozpočtem 150 000 na celou kampaň, který se sesbíral formou darů od fanoušků a příznivců, myslím docela slušné. Měli jsme a stále ještě máme transparentní účet, kde si kaţdý mohl zkontrolovat, zda peníze přišly, jak byly vyuţity atd. Bylo to vyhlášeno prakticky jen po internetu mezi fanoušky. A na internetu probíhala kampaň na oficiálním webu a dál? No oficiální webovky, Facebook ještě tehdy moc dobře nefungoval, ten se teprve rozbíhal a funguje plně aţ teď, tehdy nebyl čas na všechno. Já jsem koukal na oficiálním webu, že se tam např. Petr Čech a Tomáš Necid fotili se symbolem strany – dvěma rukama. Jak vznikl tento nápad? Ten vznikl zase od Míry Pomikala, který vymyslel celé to logo s tím, ţe se to bude dát pouţít v reklamní kampani jako symbol strany. Má to být symbol spojení těch dvou fanouškovských táborů, proto je jedna ruka zelená, druhá červená. A ta pouliční propagace fungovala jak tedy? No lidé se hlásili dobrovolně, nějaké místo bylo obsazeno vţdy jedním nebo dvěma lidmi a celé jsem to vlastně organizoval já. Do schránek šlo dohromady 200 000 letáků a na pouliční kampani se rozdalo cca 50 000 letáků osobně. Naštěstí jsme sehnali poměrně dobré ceny na tiskárny, ţe jsme měli leták asi za 20 haléřů, velké skládací vyšly asi na korunu. Takţe v otázce nákladů to vyšlo výborně. Z peněz, které jsme měli na kampaň, tak jsme úplně přesně vyšli.

55

Kdybyste měl zhodnotit kampaň z hlediska efektivity, jestli splnila účel atd.? Dalo by se říci, ţe asi jo. Já osobně jsem vůbec nepočítal s tím, ţe bychom mohli dostat více neţ 3,5%. Vţdy na Praze 10 byla volební účast asi o 5% menší neţ letos, coţ nám také moc nenahrávalo a my jsme před volbami počítali spíše s tím, ţe bychom mohli uspět v případě, ţe bude hodně nízká volební účast, jelikoţ jsme měli ten tábor, který nás bude volit vţdycky, ale asi jsme oslovili více lidí i jinými body neţ tím stadionem. V součtu nás volilo cca 3000 lidí na Praze 10, coţ pravděpodobně nebudou asi jen ti fanoušci. Hodně fanoušků, hlavně Slávistů jsou spíše mimopraţští nebo nemají bydliště na Praze 10, takţe myslím, ţe kampaň rozhodně úspěšná byla, doufejme. Asi víte, ţe jsme čtvrtou nejsilnější stranou, předběhli jsme zelené i komunisty, takţe po téhle stránce panovala spokojenost maximálně. A byly 4 obvody a ve třech byl tedy mandát ... Tak tak a v tom prvním obvodu nás předběhli komunisté asi o 40 hlasů, takţe mohly být čtyři. Já jsem ještě pročítal nějaké ty články a vyjádření před volbami byla hodně sebevědomá od pana Pomikala. Když se sečte, kolik lidí chodí na Bohemku a Slavii a kolik lidí by mohlo volit, tak se nechal pan Pomikal slyšet, že výsledky by mohly být i kolem deseti procent atd ... Tak muselo se to říkat. Mohlo být samozřejmě, ale hlavně slávisté, pro které to není aţ takový existenční problém, tak to jsou většinou lidé, kteří k volbám nechodí. Takţe největší úkol pro nás byl ty lidi k volbám vůbec dostat. Takže to, že ta volební účast byla vyšší než dřív by se dala teoreticky připisovat i tomu, že jste kandidovali vy? No je to moţné.

56

Pojďme k samotným volbám – vyšly výsledky, tři mandáty ... Vyšly výsledky, ale vyšly špatně. Od začátku jsme počítali s tím, ţe nejlepší varianta bude, kdyţ vyhraje „TOPka“ s velkým náskokem. Takhle vyšlo přesně o dva hlasy, ţe ČSSD s ODS měla většinu. Ty dřívější problémy na radnici se připisovaly hlavně ODSce? No ODSce, i sociálním demokratům. Měli radního, spolupráce na Praze 10 fungovala odjakţiva asi nejvíc z celé Prahy. Od té doby, co přišel Hulínský do politiky asi 16 let zpátky, tam fungují pořád stejně. Šlo nám právě o to podlomit tuto kliku, coţ se nám teda nepovedlo, ODS a ČSSD utvořili koalici a výsledkem jednání bylo, ţe nám nabídli vytvoření Výboru pro sport a sportovní plochy, který do té doby nebyl. Nabídli nám, ţe tam budou členy všichni naši zastupitelé plus uvolněný předseda. Díky nám se tedy vytvořil nový výbor. A jsou po něm vidět nějaké výsledky už v současné době? No v současnosti ... Hlavní důvod, proč byl vytvořen, bylo zorganizovat odkup toho stadionu do majetku MČ. Tam jsou v současnosti jednání taková, ţe dnes uţ se oficiálně jedná s oficiálním mandátem s vlastníkem stadionu a do 30. 6. je zastupitelstvem uloţeno projednat moţnosti toho odkupu a do konce roku se bude vypracovávat prostorová studie, jak by se tam dala provést rekonstrukce. Budeme vypracovávat dvě verze rekonstrukce. V jedné půjde jen o trávník a věci, které bude vyţadovat fotbalový svaz plus ještě nějakou komplexnější rekonstrukci jako druhou verzi podle kritérií UEFA, aby se tam daly hrát i evropské poháry. Ten výbor má vlastně na starosti kompletní sportovní agendu MČ. Teď se staráme o centrum volného času Gutovka, kde se bude vybírat nový nájemce, coţ je vlastně v majetku MČ. Staví se tam obrovské sportovní centrum pro veřejnost, dále máme v kompetenci toho výboru grantovou politiku pro menší kluby a takové věci. Výbor je sedmičlenný, my tam máme 3 členy a potom vţdycky kaţdá strana zastupitelstva jednoho.

57

A k tomu, aby prošly návrhy na přestavbu Ďolíčku, se bude muset usnést celé zastupitelstvo. Myslíte, že ODS a ČSSD budou ochotni na toto řešení přistoupit? To se uvidí no. My zatím spoléháme na to, ţe ten humbuk uţ byl kolem Ďolíčku toho vytvořen takový, ţe oni by z toho tímhle způsobem vybruslili a bylo by to pro ně vlastně plus. A funguje tam nějaká nevraživost nebo spíše pohodová spolupráce? Spolupráce funguje v současnosti na poměrně dobré bázi a nikdo nám prozatím nehodil ţádný klacek pod nohy. O tom, co se děje v zákulisí si můţeme kaţdý myslet svoje, ale oficiálně se k tomu nedá říct zatím nic negativního. Tak uvidíme, aţ se něco takového stane, jak se bude ta situace vyvíjet dál. Ještě se vrátím k tomu volebnímu programu, který nemohl být jednoznačně zaměřený na problém „Zachraňme Ďolíček“ a pojďte nás všichni volit. Takže tam sou ty tři hlavní body – sport, zeleň a korupce. Přesně tak. S korupcí se toho moc za současné situace dělat nedá. Změnilo se sice to, ţe mají většinu jen jednoho hlasu a potřebují to dělat víc skrytě nebo vůbec. Kdyţ se jim naštve jeden zastupitel z jejich strany, tak jsou vlastně potopení. Poměrně úzce spolupracujeme s celou SZ. Máme s ní společný pětičlenný zastupitelský klub, jehoţ předsedkyní je Ivana Cabrnochová. SZ dostala na radnici zase Výbor pro památkovou zónu a cyklostezky a tam se postupuje také ve vzájemné těsné spolupráci. A s tou zelení jsou vidět nějaké výsledky, nebo plánují se nějaké konkrétní věci? Já jsem četl něco o těch Útulných Strašnicích ... No ty Útulné Strašnice mají teď jako hlavní bod Trojmezí, coţ je vlastně obrovská zelená plocha mezi Jiţním Městem, Prahou 10 a Prahou 15. Je rozdělená mezi tři MČ a plánovala se tam obrovská developerská výstavba. Je to v současnosti obrovská zelená plocha, největší v té části Prahy. S novým vedením na Magistrátu se uzavřel nějaký „stop stav“, takţe co se týče té části co má Praha 10, tak tam chtějí postavit nějaký komplex parků rekreační zeleně. To by měl být asi největší úspěch, pokud se to podaří dotáhnout. A zelení teďka řeší strašně cyklostezky, takţe uvidíme, co se jim tam povede. V minulém volebním období jim to 58

fungovalo způsobem, kterým bych nerad, abychom skončili i my. Oni měli dokonce i radního pro ţivotní prostředí, a přestoţe chodil na radu a všechno tak musel oficiálně vědět, tak se stalo, ţe kdyţ se tam rušil minulý rok park tak on se to dozvěděl ve chvíli, kdy uţ bylo pořezaných v Gutovce 10 stromů. Na tom místě se měl stavět nějaký nesmyslný minigolf a kvůli tomu vykáceli půl parku a úplně obešli radního pro ŢP za SZ, kterému to tedy řekli aţ občané z těch Útulných Strašnic. On na základě toho poloţil svojí funkci v radě s tím, ţe takhle se to dělat nedá. V těchto počtech, kdyţ oni si zamanou, tak se toho moc dělat nedá. Skočím ještě k té volební kampani – asi tři týdny před volbami hrála Bohemka s Baníkem a dohodlo se, že se bojkot fanoušků přeruší, a že se tam udělá propagace strany. Tak tak, to byl poslední zápas před volbami a připojil se k tomu tenkrát i Baník a slávisté, takţe tam byly tři kotle. Návštěvnost se tou výzvou DPD, kdy byli poţádáni fanoušci, kteří bojkotovali, zvýšila asi o 2500 lidí, kteří tedy teď uţ zase nechodí. Teď tam oficiálně chodí průměrně nějakých 3500 diváků, ale reálná návštěva je tak kolem 2000 lidí, protoţe do toho oficiálního čísla se započítávají i všechny prodané permanentky, rozdané VIP lístky atd. Takţe je to skok tak o 5000 dolů oproti dřívějšku. Na tom zápase všechny tři kotle tedy vytáhly nějaké transparenty. Jojo, Baníkovci ne přímo na podporu DPD, ale byla tam současně ještě akce „Vraťte fotbal fanouškům“, na kterou měli všechny tři kotle stejnou choreografii. Slávisti a my jsme měli ještě navíc transparenty „Volte Desítku pro domácí“. Na Bohemce vždycky lidi drželi při sobě, ne? Jako jo, ale podařilo se to rozhodit těmito rozhodnutími kolem Edenu tak, jako se to nepodařilo ještě nikdy. Půlka lidí na fotbal chodí, půlka nechodí, ještě se mezi sebou hádají s tím, ţe ti druzí likvidují klub. Takţe co se nepovedlo Vejsadovi, který má tu Bohemku v konkurzu, tak téhle situaci se to povedlo prakticky během tří týdnů tak, jak to nebylo ještě nikdy. Teď je nové vedení DFB a to stále vymýšlí jak z této situace mezi fanoušky ven.

59

A je ta situace reálně vyřešitelná? Je to vyřešitelné, pokud se více zatlačí na klub a ten bude oficiálně deklarovat, ţe se chce vrátit zpátky do Ďolíčku, coţ se teď neděje, kdyţ „mají“ supermoderní nový stadion. Tam byla ta dohoda když se začal stavět Eden... No to bylo asi dva měsíce před volbami 2006. Bylo tam nějaké memorandum, ţe se tady bude stavět stadion a ţe MČ Praha 10 bude participovat na stavbě stadionu s tím, ţe tam budou hrát oba dva kluby. MČ po volbách samozřejmě odstoupila od toho memoranda a E Side, který ten stadion stavěl, tím utrpěl docela velkou díru do rozpočtu, takţe jsou na tom také asi prachbídně. A co se týče Bohemky, tak to bylo podepsané prakticky z donucení. Teď ještě k současné pozici DPD v zastupitelstvu Prahy 10. Cítíte se být naprosto relevantním subjektem vedle ostatních? Dalo by se říct, ţe cítíme. Jednání vedeme stejně jako ostatní politické subjekty a myslím si, ţe jsme se etablovali docela dobře hlavně v těch povolebních jednáních. I ostatní vás berou v pohodě, nejste pro ně jen banda „blbých fanoušků“? S tím fotbalem si to na začátku mysleli všichni, ale jelikoţ jsou ve vedení naší strany hodně schopní lidé, manaţeři velkých firem, lidé na úrovni Milana Richtera, takţe si spolu mají na radnici co říct. Sice si zajdou zahulákat na fotbal, ale jinak to nejsou ţádný výtrţníci. Ohledně Ďolíčku tedy došlo také k poměrně čerstvému pokroku. Ohledně Ďolíčku je to tak, ţe jsou v investiční rezervě radnice uvolněné peníze na případný odkup v rozpočtu na letošní rok. A to se vám podařilo prosadit a je to schválené? Rozpočet na rok 2011 je schválený. Není tam sice přímo poloţka „nákup stadionu“, nýbrţ je tam poloţka „investiční rezervy“ do majetku MČ. Takţe ve chvíli, kdy se povede s majiteli 60

stadionu dohodnout nějakou cenu, za kterou by bylo smysluplné Ďolíček koupit, tak je prakticky v současné době dojednané s ODS, aby zastupitelstvo a rada schválili investování téhle rezervy do nákupu stadionu. Bohuţel to ale automaticky ještě neznamená, ţe kdyţ se stadion stane majetkem MČ, ţe se tam vrátí fotbal. To bude další věc, kterou budeme mít potencionálně na starosti. Takže pokud se povede městu koupit stadion, tak se pak stejně může přehlasovat jeho zboření? Tak tak. Ale v současné době uţ by si to těţko někdo mohl dovolit. A ta ODS tam měla jaké zájmy? Zbořit stadion a postavit tam jen byty, nebo? Oni tam vlastní okolní pozemky, kde je v současnosti proluka s parkovištěm a na druhé straně ulice je bývalá trţnice a autobazar, který uţ taky dostal výpověď z nájmu. Na těchto dvou pozemcích chtějí realizovat nějakou výstavbu kancelářsko-obchodních budov a pozemek Ďolíčku by se jim hodilo spojit do tohoto komplexu. My to teďka stavíme tak, ţe to spojíme rekonstruovaným stadionem, který můţe do onoho komplexu zapadnout. Můţe se to propojit i tak jako je dnes v Edenu hotel, sídlí tam KB, jsou tam obchody, staví se tam byty. Dal by se tak udělat kompromis a do tohoto komplexu by se dal zabudovat i stadion. Něco podobného se plánuje v současné době i v Hradci Králové, kde radnice bude stavět novou multifunkční arénu, kde bude obchodní centrum, hotel atd. A Ďolíček v současné době k něčemu slouží? V Ďolíčku dneska ještě sídlí celé zázemí klubu, ale od června se i to stěhuje do Edenu. Do toho nového křídla, které se teď dostavuje společně s byty. Mančaft zůstane trénovat v Ďolíčku společně se zázemím pro muţstvo. Hraje tam B muţstvo, takţe fandové co nechodí do Edenu, chodí teď na divizi na „béčko“. Chodí tam pravidelně v sobotu v 10.15 asi tisíc diváků. Hrají tam někdy i mládeţnické týmy, trénují tam, takţe ten stadion není mrtvý.

61

Kdyby to tedy všechno dopadlo - kdyby MČ koupila Ďolíček, tak by se dále muselo jednat s klubem, který by ale musel projevit zájem se do Ďolíčku vrátit, že? To má nyní na starosti nové představenstvo DFB, které vede intenzivní jednání s vedením klubu. Dochází k nějakému závěru, ţe klub by měl vydat v nejbliţší době nějakého měsíce prohlášení, ţe pokud budou splněny určité podmínky, tak se klub má vůli do Ďolíčku vrátit. A jak vidíte budoucnost strany? My bychom se rádi na radnici etablovali. Cítíme, ţe ta voličská podpora tam byla a neradi bychom naše voliče zklamali poté, co uzavřeme kauzu Ďolíček, ať uţ tak či onak. I kdyby se to třeba nakonec nepovedlo, bude na Praze 10 stále spousta věcí k řešení i jinak, co se týče oblasti výkonnostního sportu, mládeţe atd. No to je otázka. Pokud zanikne ústřední téma, aby nezanikla i strana ... Přesně tak. Vzhledem k tomu, ţe se v rámci výboru dostáváme docela dobře do celé agendy, zdá se nám, ţe máme na radnici co říct i v ostatních věcech. Rádi bychom toho vyuţili a etablovali se tam nastálo. Plán je prozatím kandidovat i v příštích volbách, i kdyby byl ústřední problém jiţ vyřešený. Akorát by se musel trochu proměnit program? Dalo by se říct, ţe vţdycky budeme takoví druzí Zelení. Ono v té komunální politice je to vlastně jedno, jelikoţ tam vţdy jde o ty konkrétní problémy. Nikam výše se nepohrneme a byli bychom rádi, kdyby to zůstalo nějakým takovým koloritem. My jsme měli velké štěstí i v průběhu kampaně, ţe se náš program stal hodně vděčným tématem pro média. Takţe jsme měli spoustu kampaně zadarmo jen tím, ţe se nám novináři ozývali prakticky sami a my jsme je do toho nemuseli ţádným způsobem dotláčet. Těţko o nějaké jiné komunální straně takovéhle úrovně vyjde v magazínu MF dvojstrana. Toto je asi bohuţel věc, která nám bude chybět, pokud budeme kandidovat i v příštích komunálních volbách.

62

A myslíte, že by se ta agenda mohla rozšířit ještě nějakým dalším směrem? No, vţdycky budeme asi orientováni především na ten sport a ţivotní prostředí. Ono v momentě, kdy MČ v nejbliţší době rozprodá celý bytový fond a v majetku MČ zůstanou poté uţ jen poslední zbytky, bude se radnice starat jen o kulturu, dopravní obsluţnost atd. Do toho my se plést moc nebudeme. Ta naše agenda ale bude pořád velké procento záběru radnice. My jsme se původně inspirovali hodně v Liberci, kde existuje Unie pro sport a zdraví, na jejímţ příkladu je vidět, ţe strana takovéhoto zaměření můţe fungovat na komunální úrovni dlouhodobě úspěšně. Plus ještě navíc, která MČ o 100 000 obyvatelích má dva ligové týmy? Od radnice tam podpora pro oba profesionální kluby byla doteď nulová. Kdyţ člověk vidí, jak prvoligové týmy fungují v jiných mimopraţských městech, kde jim peníze z radnice tvoří polovinu rozpočtu, v Hradci dokonce 100%, tak to je taky věc, kterou bychom rádi trochu změnili. Samozřejmě aţ pokud se povede dostat situaci do nějakého normálu. Zdroj: Rozhovor - Svatoslav Baťa, 22. 4. 2011.

Příloha č. 2 – E-mail od místopředsedy DPD Svatoslava Bati ze dne 3. 5. 2011 Omlouvám se, ale čekal jsem s reakcí na včerejší zasedání zastupitelstva, které definitivně potvrdilo rozdělení grantů pro letošní rok. Zlepšení podpory menším sportovním klubům a jednotám byl jedním z hlavních druhů našeho programu, takţe jsem rád, ţe

se

ho

daří

plnit

hned

od

počátku.

Podrobnosti

najdete

v

článku http://www.desitkaprodomaci.cz/t/54421-Volebni-program-plnime-Grantysportovnim-klubum-ztrojnasobeny.html. Další věcí je projekt Sportovní desítka. Jedná se o zmapování všech sportovních klubů a sportovišť na území městské části, vytvoření databáze na webu - buď radničním, nebo vytvoření nové domény - s kontakty na kluby, moţnými pronájmy sportovišť či době, kdy jsou přístupná veřejnosti, moţnosti „selfpromotionu“ kaţdého klubu. Dále by měl obsahovat zapojení sportovních klubů do hromadných akcí pro veřejnost a školy, jakýchsi sportovních dnů - cca čtyřikrát ročně. Od toho si slibujeme, ţe se nám podaří vytáhnout občany k nějaké aktivní činnosti zábavnou formou, hlavně děti a mládeţ, zapojení škol, mezitřídních soutěţí atd. Pro sportovní kluby to bude dobrá reklama, moţnost nárůstu členů a aktivně sportující veřejnosti. Radnice to zaplatí, kluby dají k dispozici na den 63

dva své zázemí. Tento projekt je zatím ve stadiu příprav, kluby bychom chtěli oslovovat během léta, v září spuštění databáze a první akci tohoto typu během září/října, nejlépe asi v rámci kaţdoročních Dnů Prahy 10. Co se týče stadionu Bohemky, vedeme jednání s vlastníkem stadionu, na stole jsou první cenové představy. V současnosti pracujeme hlavně na parametrech pro zadání objemové a ekonomické studie proveditelnosti rekonstrukce ve spolupráci s katedrou architektury ČVUT. V podzimním semestru by měl proběhnout v Ďolíčku také mezinárodní studentský workshop na téma udrţitelnosti sportovních staveb, pořádaný ČVUT, pro který bychom rádi zařídili

záštitu

městské

části

výměnou

za

moţná

zajímavé

výstupy

z

této

akce. Dále

v

současnosti

řešíme

problematiku

sportovního

areálu

Gutovka

-

http://www.hamrsport.cz/gutovka. Jedná se o poměrně oţehavý problém - areál byl vystaven z peněz městské části a následně dán do nájmu společnosti značně provázané s místní ODS za 1 Kč ročně. Bylo to sledované téma volební kampaně, zejména nás a TOP 09. Po volbách byla dojednána moţnost vypsání nového výběrového řízení. Náš Výbor pro řešení sportu a sportovních ploch vypracoval a schválil podmínky VŘ, v současnosti je řízení vyhlášeno. Nového nájemce bude vybírat komise sloţená ze zástupců TOP, Desítky a předsedkyně jednoho místního občanského sdruţení. Doufejme, ţe se nepřihlásí jen Hamr sport, který uţ nechce nájem za korunu, ale nepokrytě si říká i o dotaci v řádu milionů:-) Nejedná se přitom o ţádné organizované sportování, ale vyloţeně o komerční projekt - viz nájmy. V areálu působí sice beachvolejbalový a horolezecký klub, které mají ovšem jen kosmetickou slevu z nájmu placeného Hamrsportu. V kostce jsou toto hlavní kauzy, které máme na stole během dnešních dní. Samozřejmě k tomu řešíme i hlavní kauzy současné Prahy 10, hlavně problém vytunelování fondů Key Investments a pochybné rekonstrukce Vršovického zámečku, ovšem pouze v rámci činnosti výborů a komisí zastupitelstva, nejsme v tomto zaúkolováni nijak aktivně. Bliţší informace o těchto kauzách, zejména KI, můţete načerpat zejména z odkazů na našem Facebooku. Zdroj: E-mail – Svatoslav Baťa, 3. 5. 2011.

64

Příloha č. 3 – Stanovy DPD STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ „DESÍTKA PRO DOMÁCÍ“ Článek 1 Název, zkratka a sídlo Název hnutí: Desítka pro domácí Zkratka: 10PD Sídlo hnutí: Moskevská 78, 101 00 Praha 10 Článek 2 Programové cíle Předmětem činnosti hnutí je politické působení ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb. o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů. Základním cílem hnutí je zachování fotbalových tradic na Praze 10, včetně pokračování zápasů na domácích stadionech obou slavných klubů (Bohemians – Ďolíček, Slavia – Eden) a všeobecně pak dlouhodobá podpora sportovních a ostatních volnočasových aktivit. Hnutí se bude ve své činnosti zasazovat a bude prosazovat respektování a realizaci konkrétních přání a poţadavků občanů Prahy 10 v oblasti ţivota ve svém okolí, s důrazem na podporu zeleně a celkové péče o prostředí pro ţivot na Praze 10. Výsledkem činnosti hnutí by měla být přímá i nepřímá pomoc v oblasti prevenci kriminality, uţívání drog a jiných, zdraví a společnost ohroţujících jevů, vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj sportu a zdravého ţivotního stylu vůbec. Hnutí bude spolupracovat se všemi subjekty, ochotnými napomoci mu v této uvedené činnosti. Bude podporovat všechny aktivity, které odpovídají programovým cílům hnutí. Článek 3 Členství v hnutí Členem hnutí můţe být kaţdý občan starší 18 let, který svým podpisem na přihlášce stvrdil souhlas se stanovami a programem hnutí. 65

Souběţné členství v jiné politické straně či hnutá je neslučitelné s členstvím v 10PD. O přijetí nového člena 10PD rozhoduje základní organizace 10PD na členské schůzi, ať jiţ pravidelné či mimořádné, nadpoloviční většinou přítomných členů. Členství v 10PD nelze přerušit ani pozastavit Členství v 10PD zaniká vystoupením člena, nezaplacením členského příspěvku za daný kalendářní rok, úmrtím člena, ztrátou nebo omezením způsobilosti k právním úkonům, vyloučením O vyloučení člena 10PD rozhoduje členská schůze základní organizace a to nadpoloviční většinou přítomných členů. Vyloučit člena 10PD je moţno pouze v případě hrubého opakovaného porušení stanov nebo v případě, ţe člen hnutí aktivně vystupuje na veřejnosti proti programu a zájmům hnutí. Člen má právo se odvolat k předsednictvu hnutí ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy obdrţel písemné rozhodnutí o vyloučení. Článek 4 Práva a povinnosti člena Člen hnutí má právo: volit a být volen do všech orgánů hnutí, reprezentovat hnutí navenek, účastnit se na tvorbě programu hnutí, podávat návrhy, dotazy, podněty a stíţnosti orgánům hnutí a být informován ve lhůtě do 1 měsíce o výsledku. Člen hnutí má povinnost: dodrţovat stanovy a program DPD, platit členské příspěvky, účastnit se práce místní organizace a plnit svěřené úkoly. Článek 5 Organizační struktura a orgány DPD Základním článkem hnutí je základní organizace (dále jen ZO). Orgány ZO jsou členská schůze ZO, předseda ZO, 2 místopředsedové ZO, pokladník ZO a výbor ZO. Výbor ZO se můţe v souladu se stanovami usnášet a rozhodovat a hospodařit se svěřenými prostředky. ZO zastupuje navenek předseda a místopředseda ZO. Tyto sloţky nemají vlastní právní 66

subjektivitu. Výbor ZO je volen na první členské schůzi ZO v daném kalendářním roce a je tvořen minimálně 3 členy, z nich musí být jasně určen předseda ZO a 2 místopředsedové ZO. Nejvyšším orgánem hnutí je konference. Schází se zpravidla jednou za rok. Jejími členy jsou všichni členové hnutí, kteří budou na konferenci přítomni. Konference schvaluje výroční zprávu o činnosti a hospodaření hnutí za uplynulý kalendářní rok a rozpočet na další období. Volí předsedu, místopředsedy a výbor. Mimořádnou konferenci je moţno svolat do dvou měsíců od doby, kdy o její svolání poţádá nejméně 1/3 registrovaných členů nebo 1/3 ZO. Konference je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů anebo odsouhlasí-li její usnášeníschopnost výbor alespoň 70% většinou členů výboru. Nejvyšším výkonným orgánem hnutí je jeho výbor. Je tvořen 10 členy, mezi kterými musí být předseda, místopředsedové, předseda kontrolní a revizní komise a pokladník. Výbor je zejména odpovědný za řádné hospodaření hnutí, přijímá operativní rozhodnutí a stanoviska. Rozhodnutí výboru je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů, minimální počet členů výboru potřebný při hlasování je 7. Statutárním orgánem hnutí je předseda a místopředsedové hnutí, kteří jsou oprávněni za hnutí jednat a podepisovat. Statutární orgány jsou oprávněni jednat za hnutí samostatně. Podepisování se provádí tak, ţe k vytištěnému nebo napsanému názvu či zkratce hnutí připojí předseda či místopředsedové svůj podpis s uvedením funkce. Rozhodčím orgánem hnutí je smírčí komise. Smírčí komise je tříčlenná, je volena konferencí hnutí. Smírčí komise rozhoduje o sporech mezi orgány a členy strany, slouţí jako odvolací orgán a její rozhodnutí je konečné. Smírčí komisi přísluší závazný výklad stanov. Její rozhodnutí je přijímáno nadpoloviční většinou hlasů. Kontrolním orgánem hnutí je Kontrolní a revizní komise, která má minimálně tři členy včetně jejího předsedy. Všichni členové a pracovníci 10PD jsou povinni s kontrolní a revizní komisí úzce spolupracovat a poskytovat jejím členům poţadované informace, písemné materiály apod. a na poţádání se účastnit jednání kontrolní komise. Členové kontrolní a revizní komise jsou voleni na konferenci hnutí, členy kontrolní a revizní komise mohou být pouze členové hnutí.

67

Orgány hnutí jsou ustavovány volbou zdola nahoru. Jsou voleny na 1 rok.

Článek 6 Hospodaření 10PD Hospodaření 01PD s vlastním majetkem a finančními prostředky se řídí zákonem o sdruţování v politických stranách a politických hnutích a dalšími obecně závaznými právními předpisy, platnými pro politické strany a politická hnutí. 10PD je právnickou osobou a odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové 10PD za závazky hnutí neodpovídají ani neručí. Příjmem hnutí mohou být příspěvky ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů či na činnost hnutí, příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, příspěvky vlastních členů, dary a dědictví, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle §17 odstavce 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích, příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, půjčky a úvěry. K rozhodnutí o nabývání nemovitého majetku ve prospěch hnutí a nakládání s ním je oprávněn výlučně výbor 10PD. Hospodaření hnutí upravují hospodářské směrnice schvalované výborem 10PD. Finanční hospodaření 01PD v průběhu kalendářního roku na všech stupních organizační struktury se řídí schváleným rozpočtem. Rozpočet schvaluje konference. Schválený rozpočet nesmí být schodkový. Členské příspěvky se vybírají nejméně jednou za rok. Článek 7 Společná a závěrečná ustanovení Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem jejich registrace na Ministerstvu vnitra.

68

Úpravy stanov jsou přijímány konferencí hnutí. Nezbytné dílčí změny ve Stanovách vyplývající ze změn platných právních předpisů nebo rozhodnutí k tomu oprávněných státních orgánů je oprávněn činit i výbor 10PD. Není-li stanoveno jinak, jsou rozhodnutí kteréhokoli článku a orgánu 10PD o kterékoli věci přijímána nadpoloviční většinou přítomných členů. 10PD se zrušuje dobrovolným rozpuštěním či sloučením s jinou politickou stranou či politickým hnutím. Rozhodnutí o zrušení hnutí či o jeho sloučení je oprávněna učinit konference a mimořádná konference 10PD nadpoloviční většinou přítomných delegátů. V případě zrušení 10PD rozpuštěním, jmenuje orgán, který o tom rozhodl, likvidátora. Majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků zaniklé 10PD bude poukázán na konta v době likvidace existujících sportovních neziskových organizací na Praze 10. Klíč k rozdělení určí výbor 10PD. V Praze dne 14. 6. 2010. Zdroj: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Stanovy/

Příloha č. 4 – Volební program DPD KDO JSME? Jsme fanoušci Prahy 10. Vršovic, Strašnic, Malešic, Zahradního města. Jsme příznivci Bohemians a Slavie. Jsme normální lidé. Jsme Vaši sousedé, známí či kamarádi. Spojuje nás společná láska k místu, kde ţijeme a úcta k tradicím a dědictví generací, které nám zanechali. Jsme tu „Domácí“. JACÍ JSME? Jsme hnutí, jeţ dbá o to, aby nebyly pošlapávány výsledky práce našich otců a dědů, hnutí, jeţ dbá o udrţení tradic, hnutí, které bojuje za zájmy svých spoluobčanů stejně, jako naše fotbalové kluby za vítězství!

69

Jsme hnutí, jehoţ členové nejsou nijak zatíţeni politickými hrátkami a kteří mají smysl pro realitu, jsou odpovědní, schopni správně se rozhodnout, zorganizovat, bojovat za správnou věc. Jsme hnutí, které věří, ţe jen rozumné hospodaření města můţe vést k jeho rozkvětu. Jsme hnutí, které chápe celou Prahu 10 jako naše dědictví, které chceme předat dalším generacím. Chceme územní plánování města podporované občany. Jsme hnutí, které chce bojovat s prosazováním neprůhledných skupinových zájmů na úkor občanů. Naším krédem je jasnost, transparentnost a fér soutěţ. CO CHCEME? Chceme, aby na prvním místě v Praze 10 byli občané. Chceme, aby Praha 10 byla místem, které nabízí vše potřebné pro kvalitní a smysluplné trávení volného času a které je přátelským a přívětivým místem pro ţivot. Chceme svými schopnostmi a zkušenostmi pomoci občanům Prahy 10 v nejrůznějších oblastech ţivota. O CO BUDEME USILOVAT 1. Budeme bojovat za vytvoření podmínek pro setrvání, přežití, rozvoj tradičních fotbalových klubů Bohemians a Slavia na území Prahy 10, tedy v místech, kam historicky patří. Budeme podporovat rozvoj sportu na území Prahy 10, s důrazem na rekreační sport a všeobecně zdravý ţivotní styl. Pokusíme se nejširším skupinám občanů zpřístupnit jiţ existující sportoviště. Navýšíme roční příspěvek na sport a zároveň budeme dbát na jeho spravedlivé rozdělování podle počtu členů s ohledem na podíl dětí a mládeţe v organizaci a jejich činnost. Zastavíme plýtvání a nesystémové dotace. 2. Budeme podporovat aktivity, jako jsou například Útulné Strašnice = aktivity, jež přispívají k ochraně životního prostředí a vytvářejí kladný vztah k přírodě. Budeme bojovat proti privatizaci městské zeleně a naopak budeme hledat cesty k jejímu rozšíření.

70

Při řešení dalšího rozvoje městské části budeme usilovat o ochranu a revitalizaci stávajících „zelených“ ploch a hledat moţností jejího rozšíření. Zlepšíme podmínky pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy. Zlepšíme podmínky pro nejvíce ohroţené účastníky silničního provozu = děti a starší občany, kteří chodí po městě pěšky nebo jezdí na kole či se přepravují městskou dopravou. Podpoříme ekologické aktivity s důrazem na šetření přírodních zdrojů a na rozumné nakládání s odpady - podpora třídění a následného vyuţití komunálního odpadu. 3. Budeme bojovat za práva občanů Prahy 10. Budeme důsledně bránit snahám nejrůznějších lobbyistických skupin, které pod rouškou dobra hledají pouze cestu k obohacení na úkor druhých. Budeme bojovat proti korupci na všech úrovních vedení Prahy 10. Zabráníme nespravedlivé a falešně pro město výhodné privatizaci bytů jinými subjekty, neţ jsou jeho nájemníci. Budeme poţadovat důkladné prošetření pochybných výběrových řízení a ukončení pracovních poměrů všech, u kterých se prokáţe korupční jednání. Občan, který platí daně a přispívá do rozpočtu města je tím, kdo město financuje. Povinností města je starat se o občanovy prostředky s péčí řádného hospodáře. Občan musí mít právo spolurozhodovat, jak se s jeho prostředky naloţí. PROČ? 1. Sport je nejlepší prevencí kriminality, drog, násilí. Sport je synonymem pro přátelství, kolektivní duch, zdraví a zdravé soutěžení. Sport vychovává zdravé občany a přispívá tak k prevenci civilizačních chorob a významně tak pomáhá ke snižování nákladů na zdravotní péči a zároveň zajišťuje dostatek prostředků pro ty oblasti zdravotnictví, kde jsou potřeba, zejména pak pomoc potřebným a nemohoucím. Sport je součástí zdravého ţivotního stylu a jeho aktivní vykonávání, ať jiţ na rekreační či profesionální úrovni, je také vyjádřením odpovědného postoje občanů k sobě samým i k celé společnosti. Sport se dá provozovat v jakémkoliv věku a v nejrůznější podobě. Sport není jen fotbal – sportem je procházka v parku, sportem je pravidelná vyjíţďka na kole, sportem je cvičení při rádiu.

71

Sport nebere finanční prostředky ostatním odvětvím našeho ţivota. Sport napomáhá jejich správnému vyuţití a přerozdělení. Cílem sportu a sportovců není profitovat na úkor druhých. Cílem sportu a sportovců je sportovat, soupeřit, zlepšovat se. Sportujme! 2. Nejlepší tělocvična je příroda, navíc otevřená stále a pro všechny. Pobyt na čerstvém vzduchu a v přírodě vůbec pomáhá každému z nás na těle i na duchu. Zelené plochy jsou naším společným majetkem a naším závazkem pro budoucí generace. Na rozdíl od moderních velkoměst v Evropě je rozvoji zeleně u nás věnována minimální pozornost. Chybí koncepce řešení „zelených“ míst a města se stávají místy k přespávání a občané tráví svůj volný čas jinde. Praha 10 musí vyuţít svůj potenciál a nebýt noclehárnou voličů, avšak tlukoucím srdcem celé Prahy. Uvědomujeme si, ţe strom, který byl pokácen za 15 minut tu rostl třeba 150 let. Minimálně dalších 150 let tu tedy stejný nebude. Máme právo nevratně měnit ráz města a prostředí, ve kterém ţijeme a kde budou ţít naše děti? V době ekonomické recese, ale vlastně i jindy, je alternativní doprava výrazně levnější neţ budování infrastruktury pro automobily. Moţné čerpání dotací a minimální zátěţ pro ţivotní prostředí jsou nezanedbatelnou výhodou. 3. Každý z nás se musí cítit někde doma. Náš domov nám nesmí nikdo brát – a to ať již se jedná o garsonku či stadion. Pokud si řádně plním svoje povinnosti, pak musí být zajištěna i moje práva. Cítíme potřebu zlepšit image Prahy 10. Chceme z ní udělat čtvrť, která bude dobrou adresou pro kaţdého. Chceme udrţet všechno to, co vytváří neopakovatelnou atmosféru Prahy 10, neboť jenom spokojení občané budou předávat svoji spokojenost dál. Máme na čem stavět. Jsou tu základy, jen nyní musíme dokázat, ţe jsou dostatečně pevné a ţe bouřky v posledních letech sice napáchaly škody, ale my je dokáţeme napravit. JAK BUDEME HOSPODAŘIT? Jako se svými vlastními penězi = rozumně. Abychom mohli uskutečnit svoje cíle, musíme zajistit rozumné a fungující hospodaření městské části. Nejsme naivní, abychom si brali hypotéku podle nejvyšší výplaty. Jsme realisté a naším zvykem je spolehnout se sami na sebe.

72

Nevyhazujeme peníze z oken – o tom ostatně svědčí naše volební kampaň. Utratíme vţdy jen to, na co máme. Nezadluţujeme sebe, svou stranu a stejně budeme postupovat i nadále. Zabráníme zadluţování Prahy 10. Majetek Prahy 10 musí slouţit tak, aby přinesl uţitek jejím občanům a neztrácel na hodnotě. Budeme rozumně vynakládat prostředky, které město skutečně má a můţe získat. Chceme prosadit

zavedení

dlouhodobější

systém

finančního

plánování.

Zprůhlednění

a

kontrolovatelnost rozpočtu a finančních toků jsou jednou z našich priorit. Jsou to peníze plynoucí z daní našich občanů a ti mají právo vědět, jak se s nimi nakládá. Pro větší transparentnost se zasadíme o vyuţití moderních informačních technologií. Zdroj: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Volebni-program/

Příloha č. 5 – Desatero DPD GÓL – Chceme prosadit pravidelné dotace pro fungování a rozvoj tradičních fotbalových klubů Slavie a Bohemians z rozpočtu městské části Praha 10. Chceme zavést praxi, která je všude jinde běţná a funguje. FAIR PLAY – Prostředky určené pro fotbalové kluby na rozvoj mládeţe nechceme brát na úkor jiných odvětví jako je školství či zdravotnictví. Rozumné hospodaření města a transparentní rozpočet můţe vést k jeho rozkvětu ve všech oblastech. STŘÍDÁNÍ – chceme změnit poměr sil na radnici Prahy 10. Chceme vystřídat ty, kteří způsobili, ţe ani Bohemians a Slavia, nemají vlastní stadiony. Chceme vystřídat ty, kteří jdou na ruku developerským klikám a jsou ochotni nechat zastavět kaţdý volný prostor a nenávratně změnit tvář našeho města a zničit jeho ducha. OFFSIDE – Chceme zabránit tunelování majetku naší městské části pomocí účelově zaloţených akciových společností. Chceme zabránit stamilionovým investicím do společností s neprůhlednou vlastnickou strukturou. Chceme zabránit nekontrolovatelnému nárůstu developerských projektů. STANDARDNÍ SITUACE – věříme, ţe úcta k tradicím, vytvořených generacemi před námi, hrdost na to, ţe můţeme ctít klubové barvy a zaţívat pocit sounáleţitosti, či se vracet do míst, 73

která povaţujeme za svůj domov, mají nevyvratitelnou hodnotu. Věříme, ţe sport a fotbal zvlášť, je nejlepší prevencí kriminality, drog a násilí. ZÁKLADNÍ SESTAVA – Jsme fanoušci Slavie a Bohemians, a především obyvatelé Prahy 10, kterým není lhostejné co se v našem městě děje. Nejsme profesionální politici, kterým jde jen o vlastní prospěch. Máme smysl pro realitu, protoţe tu ţijeme. Jsme zodpovědní, protoţe tu chceme ţít i nadále. Chceme se tu cítit jako domácí a ne jako hosté. POSILY – Nejsme uzavřená společnost fotbalových fanatiků. Vítáme kaţdou iniciativu, jejímţ cílem je zlepšení kvality ţivota v místě, kde ţijeme. Rádi dáme prostor těm, kteří chtějí udělat něco pro své město. PRVNÍ POLOČAS – Úspěch v podzimních komunálních volbách nám umoţní vytvořit tlak na Magistrát hlavního města. V jeho kompetenci jsou některá důleţitá rozhodnutí, týkající naší městské části. ZAJIŠTĚNÁ OBRANA – Jsme konzervativci. Chceme stavět na tom dobrém, co funguje. Chceme bránit naše dědictví, kulturní a duchovní bohatství, jemuţ hrozí zničení. FANDÍME! – Fandíme našemu městu, protoţe ho milujeme. Fandíme našim dětem, proto chceme příštím generacím předat město a jeho jedinečnou atmosféru v co nejlepším stavu. Fandíme všem, kdo mají stejný cíl. Děkujeme všem, kteří fandí nám a podpoří nás v komunálních volbách. Zdroj: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Nase-desatero/

74

Příloha č. 6 – Logo DPD

Zdroj: http://www.bohemians.cz/clanek/10909/desitka-pro-domaci-spustila-webovestranky.aspx

Příloha č. 7 – Propagační materiály DPD

75

76

77

78

Zdroj: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Propagacni-materialy/ 79

Příloha č. 8 – Kandidátní listiny DPD Volební obvod č. 1 - Malešice, část Vršovic, Vinohrady, část Strašnic

1. Mgr. Tomáš Morávek 2. Aleš Brichta 3. Doc. Ing. Jiří Dohnal CSc., MBA 4. Ing. Zuzana Hotová 5. Alena Valová 6. Ivo Holeček 7. Jan Karban 8. Petr Šístek 9. Jiří Broţ

34 let 27 let 55 let 29 let 47 let 30 let 20 let 39 let 19 let

Psycholog Textař proděkan VŠ IT specialistka Projektantka Dispečer Student mistr chemické výroby Student

Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10

Člen DPD Člen DPD Bez PP62 Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Člen DPD Bez PP

Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10

Člen DPD Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP

Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10

Člen DPD Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP

Volební obvod č. 2 - část Strašnic, část Záběhlic

1. Lukáš Vala 2. Jaroslava Rinnerová 3. Bc. Jan Bohata 4. Martina Vojtěchovská 5. PhDr. Jiří Danda 6. Mgr. Petr Vozobule 7. Roman Sýkora 8. Filip Košatka 9. Luboš Marko

21 let 55 let 22 let 36 let 66 let 31 let 35 let 35 let 49 let

Student Podnikatelka Student Redaktorka Důchodce Úředník Logistik Designer Ţivnostník

Volební obvod č. 3 - část Vršovic, část Záběhlic-Zahradní Město

1. Bc Miroslav Pomikal 2. MUDr. Martina Suchá 3. Tomáš Vedral 4. RNDr. Jan Rakušan 5. Jakub Dohnal 6. Bc. Otto Vošický 7. Lukáš Kramer 8. Jan Široký 9. Štěpán Urban

62

37 let 46 let 37 let 54 let 20 let 40 let 24 let 29 let 26 let

ředitel reklamní agent. dětská lékařka Manaţer IT specialista Student Ekonom Barman Student obchodní zástupce

Bez politické příslušnosti.

80

Volební obvod č. 4 – Michle, část Vršovic

1. Svatoslav Baťa 2. Ing. Michal Neubauer 3. Blanka Ziková 4. Tomáš Štekr 5. Ing. Kamil Tesař 6. Robin Stron 7. Zdeněk Strnad 8. Tomáš Valenčík 9. Vladimír Holý

27 let 38 let 79 let 32 let 34 let 31 let 40 let 27 let 38 let

provozní pracovník bankovní manaţer Důchodce IT specialista přípravář staveb klubový maskot programový ředitel Dispečer Ţivnostník

Zdroj: http://www.desitkaprodomaci.cz/t/Kandidatni-listina/

81

Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10

Člen DPD Bez PP Bez PP Bez PP Bez PP Člen DPD Bez PP Bez PP Bez PP