MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
Vliv úpravy životního stylu na krevní tlak Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
MUDr. Kateřina Kapounková
Bc. Markéta Hájková
Brno, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem předloţenou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţitých zdrojů.
V Brně dne 11. 4. 2014
Bc. Markéta Hájková
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce MUDr. Kateřině Kapounkové za poskytnuté rady a čas, který mi věnovala při zpracování tohoto tématu.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1. KREVNÍ TLAK ................................................................................................ 8 1.1 Krevní tlak a hypertenze ........................................................................................... 8 1.2 Hypertenze a její klasifikace ..................................................................................... 9 1.3 Měření krevního tlaku ............................................................................................. 11
2. NEFARMAKOLOGICKÉ ZPŮSOBY OVLIVNĚNÍ KREVNÍHO TLAKU ............................................................................................................................... 12 2.1 Tělesná hmotnost .................................................................................................... 13 2.1.1 Rozloţení tuku v těle........................................................................................ 13 2.1.2 Redukce tělesné hmotnosti a hypertenze ......................................................... 14 2.2 Výţiva ..................................................................................................................... 15 2.2.1 Sůl, sodík.......................................................................................................... 17 2.2.2 Draslík .............................................................................................................. 19 2.2.3 Tuky ................................................................................................................. 20 2.2.4 Alkohol ............................................................................................................ 21 2.2.5 Kofein .............................................................................................................. 21 2.2.6 Vláknina ........................................................................................................... 22 2.2.7 Česnek .............................................................................................................. 22 2.2.8 Lékořice ........................................................................................................... 22 2.2.9 Další komponenty výţivy ovlivňující krevní tlak ............................................ 23 2.3 Kouření ................................................................................................................... 24 2.4 Pohybová aktivita.................................................................................................... 24
3. ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRO PRAXI .............................................. 26 4. VLIV ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU NA KREVNÍ TLAK U VYBRANÉHO PROBANDA ............................................................................. 28 4.1 Příprava výzkumného šetření .................................................................................. 28 4.1.2 Charakter výzkumu .......................................................................................... 28 4.1.3 Pouţité metody................................................................................................. 28 4.1.4 Časový průběh výzkumu .................................................................................. 29 4.1.5 Popis zkoumaného vzorku ............................................................................... 31 4.2 Prezentace získaných dat ........................................................................................ 33 4.2.2 Stanovené cíle a předpokládané výsledky pozorování ..................................... 36 4.2.3 Stanovené změny - stravovací návyky ............................................................ 37
4.2.4 Stanovené změny – pohybový plán ................................................................. 41 4.2.5 Dosaţené výsledky........................................................................................... 44
5. DISKUZE ......................................................................................................... 47 ZÁVĚR ................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................... 50 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 55 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 56 RESUMÉ.............................................................................................................. 57 SUMMARY ......................................................................................................... 57
ÚVOD Problematika krevního tlaku a jeho regulace je v současné civilizované společnosti stále aktuálním tématem. S rychlým ţivotním stylem, který se vyznačuje psychickou náročností, nedostatkem pohybu a hlavně špatnými stravovacími zvyklostmi se zvyšuje počet lidí, kteří trpí některým z civilizačních onemocnění, mezi něţ vysoký krevní tlak patří. Téma bakalářské práce vzešlo ze zájmu o problematiku zdravého ţivotního stylu. Správným aktivním přístupem k našemu tělu a jeho potřebám lze ovlivnit průběh některých onemocnění, anebo lépe - jim předcházet. Změnou ţivotního stylu lze dosáhnout výsledků, které mohou velmi příznivě ovlivnit průběh jiţ samotného vzniklého onemocnění. Je nutné si uvědomit, ţe mi sami můţeme docílit zlepšení zdravotního stavu, aniţ bychom museli vţdy nutně sáhnout po některém z farmaceutických výrobků. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je získat základní informace z dostupné literatury o krevním tlaku a zabývat se nefarmakologickými způsoby jeho ovlivnění. První kapitola je věnována základním poznatkům o krevním tlaku, jeho klasifikací, příčinám a rizikům. Stěţejní jsou pak kapitoly o tělesné hmotnosti, výţivě a pohybové aktivitě. Věnována je také pozornost rizikovým faktorům ovlivňující naše zdraví, a tedy i krevní tlak, jako je alkohol a kouření. V navazující praktické části je sledována a rozebrána samotná změna ţivotního stylu u vybraného probanda v průběhu 16 týdnů a její vliv na hodnoty tlaku krve. Vychází se z poznatků a doporučení z literatury, které jsou uvedené v teoretické části. Hlavním cílem je doporučit probandovi změnu ţivotního stylu na základě úpravy stravovacích a pohybových zvyklostí a dosáhnout tak sníţení krevního tlaku. Sledována je především změna hmotnosti a tělesných parametrů a jejich vliv na krevní tlak. Cílem celé práce je poskytnout povědomí o tom, ţe správným ţivotním stylem lze nejen předcházet, ale i upravit hodnoty krevního tlaku tak, aby se nestal hrozbou pro naše zdraví. Uvedené informace tak mohou pomoci nejen studentům
6
příbuzných oborů pro jejich budoucí povolání ale i lidem, kteří si chtějí zachovat vitalitu a sami aktivně udělat něco pro své tělo, protoţe právě my jsme strůjci svého zdraví.
7
1. KREVNÍ TLAK V následujících dvou kapitolách se seznámíme s obecnými informacemi o krevním tlaku, jeho klasifikaci, příčinách a rizicích, které přináší. Je zde také zařazena krátká kapitola o měření krevního tlaku zaměřená na podmínky domácího prostředí.
1.1 Krevní tlak a hypertenze Krevní tlak můţeme definovat jako hydrostatický tlak v krevním řečišti, který se rychle mění v průběhu kaţdé fáze činnosti srdce – systola (staţení), diastola (uvolnění), navíc je ovlivněn odporem krevního řečiště a pruţností cév. (Novotný, 2013, p. 47) ,,Při měření se zjišťují dvě hodnoty, které se vyjadřují v mmHg (milimetry rtuťového sloupce). Tlak neustále kolísá mezi systolickou a diastolickou hodnotou. Systolický tlak (vyšší) je v době, kdy srdce právě vypuzuje krev do krevního řečiště (systola = srdeční stah, kontrakce). Diastolický tlak odpovídá fázi, kdy se naopak srdce opět plní krví z cévního řečiště (diastola = srdeční sval je relaxován).“ (Fiala, 2004, retrieved from www.cba.muni.cz). Systolický i diastolický krevní tlak podléhá změnám v závislosti na věku a pohlaví. Systolický tlak krve v dospělosti stoupá s věkem asi od 30. roku, zatímco diastolický se ustálí přibliţně ve věku 55 aţ 60 let a od 60 aţ 65 let klesá. (Smetanová, 2010, p. 19). Problematikou
se
stává
vysoký
krevní
tlak,
který
se
řadí
k nejvyskytovanějším poruchám zdravotního stavu populace jak ve vyspělých zemích, tak i v rozvojových. (Dítě, 2005, p. 20). V klidu by měly být hodnoty systolického krevního tlaku v rozmezí 100 120 mmHg a diastolického krevního tlaku 60-80 mmHg. U ţen a mladších jedinců bývají hodnoty niţší. (Novotný, 2013, p. 47). Za hypertenzi, dle kritérií Světové zdravotnické organizace, označujeme opakovaně naměřené hodnoty krevního tlaku rovné nebo vyšší neţ 140/90 mmHg.
8
Tyto hodnoty musejí být naměřeny alespoň dvakrát při třech na sobě časově nezávislých návštěvách lékaře. (Dítě, 2005, p. 20). Pacienti s hypertenzí – hlavně v počátečních fázích, jsou zpravidla bez obtíţí. V závislosti na trvání a výši krevního tlaku můţe dojít k příznakům jako je: bolesti hlavy převáţně v ranních hodinách, nervozita, depresivní nálada, bušení srdce, motání hlavy, hučení v uších, pocity svírání na hrudi. (Sprandel & Stark, 1990, p. 66). Problematiku hypertenze nelze podceňovat, neboť jak uvádí Smetanová (2010, p. 19), v roce 2000 mělo vysoký krevní tlak (arteriální hypertenzi) asi 972 miliónů – tedy zhruba 26 % dospělých na celém světě. Navíc se předpokládá, ţe do roku 2025 tento počet vzroste téměř na 29% dospělé populace světa. Widimský (1998, p. 9) uvádí, ţe vedle hyperlipoproteinémie a kouření představuje hypertenze jeden z nejzávaţnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Podle některých studií existuje lineární závislost mezi kardiovaskulární morbiditou a mortalitou a výší krevního tlaku. Je nutné si uvědomit, ţe významný podíl na vzniku hypertenze mají genetické faktory, coţ dokládá četnost hypertenze v rodinách. Podíl genetiky se odhaduje asi na 30%. Dále hypertenzi mohou zapříčiňovat exogenní vlivy jako je zvýšený přívod NaCl, zvýšený přívod energie, zvýšený přívod alkoholu a psychický a fyzický stres, o kterých bude psáno v dalších kapitolách. (Dítě, 2005, p. 21).
1.2 Hypertenze a její klasifikace Jak jiţ bylo zmíněno, krevní tlak se klasifikuje podle určení výšky systolického a diastolického tlaku. Velmi zjednodušeně můţeme uvádět tři základní stupně hypertenze – mírná, středně těţká a těţká. (Widimský, 1998, p. 10). Pro úplnost je v tabulce č. 1 uvedena klasifikace krevního tlaku dle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti, kterou uvádí Widimský (2005).
9
Tabulka 1: Klasifikace hypertenze podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti Kategorie
Systolický tlak (mmHg)
Diastolický tlak (mmHg)
optimální tlak
niţší neţ 120
niţší neţ 80
normální tlak
120 – 129
80 – 84
vyšší normální tlak
130 – 139
85 – 89
mírná hypertenze
140 – 159
90 – 99
středně závaţná hypertenze
160 – 179
100 – 109
těţká hypertenze
vyšší či rovna 180
vyšší či rovna 110
Jak dále uvádí Widimský (1998, p. 11), s přihlédnutím k potencionálním obávaným orgánovým komplikacím dělíme hypertenzi podle vývojových stádií: I. stadium – zvýšení TK bez orgánových změn. II. stadium – orgánové změny bez poruchy funkce (např. hypertrofie levé komory, proteinurie). III. stadium – těţké orgánové změny s poruchou jejich funkce (např. levostranné srdeční selhání, cévní mozkové příhody). V terminologii se setkáváme rovněţ s označením primární (esenciální) a sekundární arteriální hypertenze. Uvádí se, ţe asi 95% pacientů s arteriální hypertenzí má právě hypertenzi primární, při které se hovoří o multifaktoriální etiologii. Zbylých asi 5% hypertoniků má sekundární typ, vyvolaný jinou chorobou s organickou příčinou. (Smetanová, 2010, p. 47).
10
1.3 Měření krevního tlaku Hodnoty krevního tlaku naměřené pacientem v domácím prostředí jsou obvykle o 5-10 mm Hg niţší, neţ je tlak naměřený v ambulanci. Oproti ambulantním hodnotám má domácí měření hned několik výhod: odliší nemocné s hypertenzí bílého pláště, podá lepší informace o účinnosti antihypertenzní léčby, sniţuje náklady na terapii, zlepšuje přístup nemocného k léčbě. (Dítě, 2005, p. 22). Šimon a Šípová (2004, p. 21) uvádí, ţe při měření krevního tlaku v lékařské ordinaci nebo v domácím prostředí, je nutné zachovávat následující podmínky:
TK měřit nejlépe před jídlem, po 5 minutovém uklidnění v klidném prostředí.
Pacient by neměl poţít alkohol nebo kouřit nejméně 12 hod před měřením.
Manţeta tonometru a paţe musí být ve výši srdce, je-li umístěna níţe, je naměřená hodnota TK vyšší, naopak, je li níţe, hodnota je niţší.
Ideální pozice pro měření je vsedě, s paţí na stole.
Manţeta musí odpovídat objemu paţe.
Pacient nesmí zvyšovat svalové napětí, např. kříţením dolních končetin.
U některých osob měření vyvolává psychickou tenzi, to je moţné sníţit tím, ţe necháme pacienta relaxovat 5 minut s jiţ zaloţenou manţetou na paţi. Výše krevního tlaku se mění během dne. Uvádí se, ţe je nejvyšší kolem 7.
hodiny ranní, zvyšuje se během dopoledne, klesá mezi 13. – 16. hodinou a dosahuje ranních hodnot mezi 17. - 22. hodinou večerní. (Šimon & Šípová, 2004, p. 22).
11
2. NEFARMAKOLOGICKÉ ZPŮSOBY OVLIVNĚNÍ KREVNÍHO TLAKU V následujících několika kapitolách se zaměříme na nejdůleţitější faktory, které ovlivňují hodnoty tlaku krve a které můţe člověk ovlivnit změnou ţivotního stylu. Tato reţimová opatření nemusí pouze cílit ke sníţení jiţ vzniklé hypertenze, ale také jí přecházet. ,,Cílem
léčby
vysokého
krevního
tlaku
je
snížit
koronární
a
cerebrovaskulární morbiditu a mortalitu. Je prokázané, že účinná léčba všech forem hypertenze, včetně hypertenze ve vyšším věku, pozitivně ovlivňuje jak nemocnost, tak úmrtnost.“ (Dítě, 2005, p. 23) Cílových hodnot tlaku krve - tedy do 140/90 mmHg (ideálně však 120/80 mmHg), lze dosáhnout, jak uţ bylo naznačeno, nefarmakologickou léčbou – tedy v podstatě reţimovým opatřením a dále farmakologickou léčbou. Oba tyto léčebné postupy jsou úzce spjaty a doplňují se, taktika léčby mírné hypertenze, je znázorněna na obrázku č. 1 (Dítě, 2005, p. 23).
Obr. 1: Taktika léčby mírné hypertenze
12
Jak uvádí Šimon a Šípová (2004, p. 24), nefarmakologická léčba je doporučována jako první krok v intervenci u mírné hypertenze, stejnými principy se lze řídit i u její prevence. Uvádí, ţe jednou z hlavních zásad je sníţení spotřeby NaCl. Smetanová (2010, pp. 78 - 83) mezi další faktory řadí: sníţení nadměrné tělesné hmotnosti (a stabilizace hmotnosti), sníţení nadměrné konzumace alkoholu, tělesná aktivita, zvýšení příjmu ovoce a zeleniny, sníţení příjmu saturovaného a celkového tuku, zanechání kouření. Jednotlivým faktorům se budeme věnovat v následujících kapitolách.
2.1 Tělesná hmotnost Přiměřená tělesná hmotnost je velmi důleţitým faktorem působící na naše zdraví. Jak uţ bylo dříve zmíněno, tělesná hmotnost má velký efekt na hodnoty krevního tlaku. Je nutné zmínit, ţe důleţitější neţ samotná tělesná hmotnost je rozloţení tuku v těle a obvody rizikových komponent těla. 2.1.1 Rozložení tuku v těle Velkým problémem naší populace se stává nepřiměřená tělesná hmotnost – nadměrné zmnoţení tukové tkáně dosahující aţ stupně obezity. Podíl tuku v organismu tvoří u ţen normálně 28-30%, u muţů do 20%. V současné době existuje několik metod měření podílu tuku v těle, mezi nejznámější patří např. měření koţních řas, měření vodivosti těla – impedance, podvodní váţení. Pro odhad mnoţství tuku v těle lze pouţít Deurenbergovou rovnici odvozenou na holandské populaci (Svačina & Bretšnajdrová, 2008, pp. 18 - 19): Podíl tuku (%) = (1,2 x BMI) + (0,23 x věk) – (10,8 x pohlaví) – 5,4 Přičemţ pro muţe se dosazuje pohlaví 1,0, pro ţeny 0. BMI – neboli body mass index uvedený v tomto vzorci je nejčastěji v praxi pouţívaný index tělesné hmotnosti a vypočítává se následovně (Svačina& Bretšnajdrová, 2008, p. 19): Hmotnost v kg/ (výška v m2)
13
Jako normální hmotnost je udávána hodnota BMI 18,5 aţ 24,9 (kg/m2). Pro úplnost jsou uvedeny všechny kategorie BMI v tabulce č. 2. (Owen, 2012, p. 11). Tab. 2: Kategorie BMI u dospělých BMI (kg/m2)
Kategorie
18,4 a méně
Podváha
18,5-24,9
Normální hmotnost
25,0-27,0
Mírná nadváha
27,1-29,9
Těţší nádavha
30,0-34,9
Obezita 1. Stupně
35,0-39,9
Obezita 2. Stupně
40,0-49,9
Obezita 3. Stupně, monstrózní obezita
50,0 a více
Superobezita
Nadváha je povaţována za předstupeň obezity, nicméně zdravotní rizika jiţ evidentně stoupají jiţ od BMI 25 a dále pak ostře od hodnoty 27. (Svačina, 2006, p. 104). Svačina a Bretšnajdrová (2008, p. 20) dále uvádí, ţe BMI přestává být univerzálním ukazatelem rizik pro muţe a ţeny. Při stejném BMI mají totiţ muţi a ţeny rozdílné procento tuku. Proto stejně významná jako klasifikace podle BMI je i klasifikace na obezitu androidní a gynoidní. Androidní typ je mnohem závaţnější vzhledem k rozvoji nemocí. Pro určení tohoto typu nepřiměřené váhy se pouţívá měření obvodu pasu. U ţen se uvádí jako mírné riziko obvod pasu nad 80 cm, výrazné riziko u obvodu nad 88 cm. U muţů je to pak obvod nad 94 cm, který představuje mírné riziko, naopak výrazné představuje obvod nad 102 cm. 2.1.2 Redukce tělesné hmotnosti a hypertenze ,,Léčba hypertenze u obezity by měla začít vždy snížením hmotnosti a změnou životního stylu“ (Svačina & Bretšnajdrová, 2008, p. 70). Jak je známo,
14
kombinace právě hypertenze s obezitou je v populaci velmi častá, bylo prokázáno, ţe nezávisle zvyšuje kardiovaskulární riziko. ,,Až 70% variability TK u mužů a 60% u žen je možno přičíst tělesné nadváze.“(Šimon, 2004, p. 61). Bezesporu tedy můţeme říct, ţe redukce tělesné hmotnosti u obezity je nejefektivnější a nejdůleţitější opatření. Normalizace hmotnosti vede u řady nemocných s hypertenzí k normalizaci vysokého krevního tlaku bez pouţití medikamentózní léčby. Sníţení krevního tlaku je pozorováno jiţ při sníţení hmotnosti o 5 kg. (Widimský, 1998, p. 28). Smetanová (2010, p. 81) uvádí, ţe na 10 kg úbytku tukového tkaniva klesá systolický tlak o 5 – 20 mmHg a má příznivý účinek na další rizikové faktory spojené s obezitou (diabetes mellitus, hypertrofie myokardu levé komory, aj.). Pokles krevního tlaku je zřetelný nejvíce na začátku úspěšného redukčního reţimu, později je méně výrazný.
2.2 Výživa Výţiva je významným faktorem ţivotního stylu, který ovlivňuje naše zdraví. Poskytuje nejen pokrytí základních potřeb energie a ţivin nezbytných k ţivotu, ale je spojena i s emocemi, pocity uspokojení. Společně s fyzickou aktivitou a genetickými dispozicemi se podílí na výsledném výţivovém stavu jedince. Nevyváţená strava, neodpovídající fyzickým nárokům můţe vést k rozvoji obezity a dalších závaţných chorob, včetně vysokého krevního tlaku. Zásadním způsobem ovlivňuje mortalitu jedince a celé populace. (Müllerová, 2003, p. 14). Přestoţe teorie o zdravé výţivě, doporučeních není přímo předmětem této práce, výţiva hraje velkou roli v celkovém zdraví a sníţení hmotnosti, které ovlivňuje krevní tlak, uvedeme si alespoň základní komponenty výţivy a jejich základní poměr. Na obrázku č. 2 můţeme vidět základní komponenty výţivy dle Müllerové (2003, p. 15).
15
Obr. 2: Komponenty stravy: základní sloţky výţivy
Dále tato autorka uvádí ţe, oxidací ţivin se získá: Z 1 g bílkovin 17, 2 kJ, z 1 g sacharidů 17,2 kJ z 1 g tuků 38,9 kJ. V tabulce č. 3 lze vidět doporučovaný poměr základních ţivin dle Müllerové (2003, p. 16). Doporučení se můţe u jednotlivých autorů a publikací mírně lišit. Tab. 3: Doporučovaný „energetický trojpoměr základních ţivin“. Makronutrienty
Celkový energetický příjem (%)
Proteiny
12-15
Lipidy
do 30
Sacharidy
55-65
Šimon a Šípová (2004, p. 54) uvádějí doporučované potraviny a jejich dávky pro hypertoniky, dle studie DASH (Diet And Stop Hypertension), viz. obrázek č. 3.
16
Obr. 3: Doporučované potraviny a jejich dávky podle studie DASH (Diet And Stop Hypertension) 2.2.1 Sůl, sodík Omezení příjmu soli je historicky nejvýznamnější dietou v léčbě hypertenze. Příjem soli obyvatelstva je příliš vysoký, uvádí se, ţe průměrný Američan či Evropan jí asi 3-8 g soli denně, coţ je mnoho. (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 74). Šimon a Šípová (2004, p. 52) udávají běţnou spotřebu NaCl populace 10-15 g za den. Je nutné si uvědomit, ţe sůl je obsaţena téměř v kaţdé potravině a proto nestačí jen nesolit. Z váhy soli tvoří sodík asi 40%. (Svačina, Müllerová &
17
Bretšnajdrová, 2013, p. 74). Jak uvádí Smetanová (2010, p. 82), zvýšený příjem sodíku můţe centrálně stimulovat sympatický nervový systém a zvyšovat tak tlakovou odpověď na noradrenalin. U jedinců se zvýšenou citlivostí na příjem kuchyňské soli (kterých je kolem 50 % ze všech hypertoniků), se projevuje zvýšený vzestup krevního tlaku v porovnání s jedinci rezistentními na sůl. Je uváděno, ţe sníţením příjmu soli z 9 g na 6 g, tedy přibliţně z 3,6 g sodíku na 2,4 g, sniţuje tlak krve asi o 3,5 mm Hg. (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 75). Svačina, Müllerová a Bretšnajdrová (2013, p. 74) dále uvádí způsob rozdělení neslaných diet a to následovně: 1. mírné omezení soli – mnoţství sodíku cca 2 g/den 2. přísná neslaná dieta – mnoţství sodíku < 1g/den Dieta s mírným omezením soli zahrnuje doporučení:
Nepoţívat solí konzervované potraviny (uzeniny, slanina, paštiky, chipsy, slané kořenící směsi, polévky v prášku atd.).
Při přípravě pokrmů je přípustné lehce solit podle doporučeného mnoţství. K pití nejsou vhodné minerální vody, alkohol, větší mnoţství zrnkové kávy a silného černého čaje. (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 74). Neslaná dieta - bez použití soli zahrnuje doporučení:
Neslanou chuť lze nahradit částečně kořenovou zeleninou při vaření, pouţitím zelených natí (petrţelka, paţitka, kopr, bazalka, libeček atd.) atd.
Nevhodné jsou dále potraviny s větším mnoţstvím sodíku (margaríny, sušené mléko, atd.). (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 74).
18
2.2.2 Draslík Studie prokazují, ţe na zlepšení krevního tlaku se podílí mírný vzestup příjmu draslíku, např. z 3 g na 3,5 g za den, nejsnadněji toho lze dosáhnout dietou zaloţenou na příjmu ovoce a zeleniny. (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 75). V těle dospělého člověka se vyskytuje asi 175 g draslíku, tj. 2-2,5 g/kg. Je obsaţen hlavně v buňkách, jen asi 3 % jsou mimo buňky. Potřeba draslíku je asi 2-3 g na den, je ovšem závislá na mnoţství sodíku v potravě. Platí, ţe při zvýšeném příjmu sodíku je potřeba draslíku vyšší. Příjem draslíku z potravy by tedy měl být 4-6 g na den. (Stratil, 1993, p. 216). Sharon (1989, p. 59) uvádí, ţe mezi blahodárné účinky draslíku patří: odstraňování odpadních látek z těla, stimulace duševní činnosti, zvýšení přísunu kyslíku do mozku, sniţování krevního tlaku, stimuluje vylučování inzulinu, podporuje vyměšování ţaludečních šťáv. Mezi příznaky nedostatku patří otoky, vysoký krevní tlak, nepravidelnost srdečního rytmu, nervozita, slabost, revmatismus. Mezi potraviny bohaté na draslík patří například brambory, luštěniny, banány, meruňky, švestky, ananas. Na obrázku č. 4 jsou uvedeny některé základní potraviny s obsahem draslíku a sodíku. (Svačina, Müllerová & Bretšnajdrová, 2013, p. 78).
19
Obr. 4: Obsah sodíku a draslíku v potravinách 2.2.3 Tuky Tuky slouţí jako zásobní, dlouhodobý zdroj energie, poskytují mastné kyseliny, chrání před ztrátami tepla, slouţí k přenosu vitaminů rozpustných v tucích a další. Jsou tedy nepostradatelnou sloţkou naší stravy. Denní příjem tuků by měl tvořit kolem 30% energetického příjmu, problém nastává tehdy, je–li jejich příjem nadbytečný. Problematičtější jsou především nasycené tuky. (Frej, 2006, p. 19). Přímá souvislost mezi příjmem celkových tuků a hodnotou krevního tlaku známá není, hlídání si jejich příjmu je důleţité především kvůli tělesné hmotnosti. Významné mohou být omega-3 mastné kyseliny, které se bohatě vyskytují např. v rybím tuku. Některé studie udávají malý, ale zaznamenatelný vliv rybího tuku na sníţení krevního tlaku. Příjem přibliţně 4 g rybího tuku denně
20
sniţuje systolický krevní tlak asi o 1,7 aţ 2,1 mmHg a diastolický krevní tlak asi o 1,5 aţ 1,6 mm Hg. (Caballero, 2005, in Matějková, 2007 p. 29). Šimon a Šípová (2004, p. 53) píší, ţe do dietního schématu hypertonika by měla být zařazena porce ryb o hmotnosti 250 g nejméně -2x týdně. „Porovnání
několika
zvířecích
modelů
vede
k
závěru,
že
dlouhořetězcové omega-3 mastné kyseliny mohou předcházet zvýšení krevního tlaku a snižovat krevní tlak u zjištěné hypertenze, ale účinná dávka je stále předmětem diskuse. Také klinické výzkumy na lidech navzdory některým rozporům mají tendenci tíhnout k hypotéze, že omega-3 polynenasycené mastné kyseliny jeví antihypertenzní vlastnosti.“ (Grynberg, 2005, in Matějková, 2007 p. 30). 2.2.4 Alkohol Ve více klinických studií se potvrdil účinek sníţení příjmu alkoholu na pokles krevního tlaku. Je uváděno, ţe sníţení příjmu o 8 aţ 10 g absolutního alkoholu (tj. asi 3 dcl piva, 2 dcl vína, nebo 0,2 dcl 40% koncentrátu) vede k poklesu systolického a diastolického krevního tlaku asi o 1 mmHg. Střídmá konzumace alkoholu znamená denní konzumaci ne vyšší neţ 1 aţ 1,5 standartní dávky alkoholu – to je 0,3 l piva, 0,1 l vína, nebo 0,02 40% destilátu. U ţen a osob s nízkou hmotností ještě méně. Takováto opatření mohou sníţit systolický krevní tlak o 2-4 mmHg. Stojí za zmínku, ţe u pravidelných konzumentů většího mnoţství alkoholu můţe po přerušení příjmu krevní tlak stoupnout. (Smetanová, 2013, pp. 82-83). 2.2.5 Kofein Kofein, který je obsaţený v kávě, černém a zeleném čaji či kolových nápojích
je
jedním
z nejčastěji
pouţívaných,
celosvětově
oblíbených,
povzbuzujících prostředků. ,,Kofein sice krátkodobě zvyšuje krevní tlak, přímý kauzální vztah pití většího množství kávy a rozvoje hypertenze ve většině studií nebyl prokázán, nebo není příliš významný. Dříve doporučovaný striktní zákaz kávy proto není nutný. Doporučuje se však její omezení na 1 – 2 šálky denně a spíše káva překapávaná než klasická zalévaná (turecká).“ (Špinar, 1999, in Matějková, 2007, p. 32).
21
2.2.6 Vláknina Nynější charakteristika zahrnuje do vlákniny všechny polysacharidy, které nejsou vyuţitelné v trávicím traktu, z hlediska rozpustnosti ve vodě ji lze dělit na rozpustnou a nerozpustnou. (Kalač, 2003, pp. 58 – 59). Caballero (2005 in Matějková 2007, p. 34) a Berkow (2005 in Matějková, 2007, p. 34) poukazují na vztah krevního tlaku a zvýšeného příjmu vlákniny. Přestoţe nelze jednoznačně doporučovat zvýšené mnoţství jako lék pro sníţení tlaku, uvádí, ţe zvýšení příjmu vlákniny aţ o 14 g na den souvisí s poklesem systolického tlaku o 1,6 mmHg, diastolického o 2,0 mmHg. 2.2.7 Česnek ,,Konzumace česneku snižuje tlak u lidí s hypertenzí, zatímco normální krevní tlak neovlivňuje. Pokles tlaku je nejvýraznější 2 - 6 hodin po požití, omezený pokles může přetrvávat až do 24 hodin. Příznivé účinky se přisuzují především řadě sirných sloučenin, zejména S-allylcysteinu a jeho S-oxidu (allicinu)“ (Beránková, 2010, retrieved from www.bezpecnostpotravin.cz ). Za vhodnou a přiměřenou dávku se rozumí 1 strouţek za den po dobu 2-3 týdnů, poté je týdenní přestávka. (Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz). Caballero (2005, in Matějková, 2007, p. 33) udává studii, ve které byla pouţita denní dávka preparátu odpovídající dávce čerstvého česneku 1,8 aţ 2,7 g. Redukce krevního tlaku v tomto případě byla 7,7 mm Hg u systolického a 5 mm Hg u diastolického. Dále je však uváděno, ţe stále tyto důkazy nejsou dostatečné pro doporučování v klinické praxi. 2.2.8 Lékořice Vědecký výbor pro potraviny udává, ţe lidé konzumující velké mnoţství lékořice nebo potravin, které ji obsahují – nejčastěji lékořicové cukrovinky, ţvýkačky, bylinné nápoje, přijímají příliš mnoho (glycyrrhizinové) kyseliny, a to můţe vést k hypertenzi. V roce 1991 tento výbor uvedl, ţe nejvyšším denním limitem pro tuto kyselinu je 100 mg, avšak nyní uvádí, ţe není dostatek jasných podkladů pro stanovení limitu. Pro osoby s hypertenzí můţe být tento limit příliš benevolentní. Uvádějí případy pacientů, kteří zkonzumovali týdně aţ 1,8 kg 22
lékořicových cukrovinek a trpěli zvýšeným krevním tlakem. Konkrétním příkladem byl 42letý muţ ve stavu „drogového uspání“ a s vysokým tlakem, který jedl 50 g lékořice denně. Jakmile přestal, jeho tlak krve klesl z 200/140 mmHg na 120/85
mmHg.
(EU
Food
Law,
2003,
p.
10,
retrieved
from
www.bepecnostpotravin.cz). 2.2.9 Další komponenty výživy ovlivňující krevní tlak Jak uvádí Bartoň (2009, retrieved from www.vozp.cz), mezi významné potraviny, které mohou přispět ke sníţení krevního tlaku, patří sója, obilné klíčky, okurka, celer, červená řepa. Nesmíme také zapomenout na některé vitaminy a minerály, které mohou pomáhat pacientům s hypertenzí. Především to jsou vitamin E a vitamin B3. Krom sniţování krevního tlaku dokáţí sniţovat cholesterol. Vápník, jehoţ důleţitost pro zdravé kosti a zuby je dobře známá, dosahuje stejné slávy i jako látka sniţující krevní tlak. “.(Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz). ,,Z některých studií vyplývá, že pokud se v mladším věku konzumuje dostatek potravin s obsahem vápníku, může být společně s dalšími vhodnými zdravotními návyky účinnou zbraní proti vysokému tlaku v pozdějším věku“.(Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz). Rostlinnými zdroji jsou mák, sója, listová zelenina, mrkev, petrţel, sušené fíky, mandle, mají větší obsah vápníku neţ mléko. (Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz). Hořčík se také účinně spolupodílí na sniţování krevního tlaku. Tento prvek, uváděný jako nezbytný jako prostředek proti stárnutí, je obsaţen v mnoha potravinách. “.(Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz). ,,Léčivá látka rutin s ostatními bioflavonoidy se doporučuje při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze. Velké množství rutinu nám dodá pohanka. Účinný efekt této látky se zvyšuje vitaminem C, proto je vhodné k pohance konzumovat syrovou zeleninu.“. (Bartoň, 2009, retrieved from www.vozp.cz).
23
2.3 Kouření Kouření (s výjimkou chronických a těţkých kuřáků) přímo dlouhodobě nezvyšuje krevní tlak, je však významným rizikovým faktorem, především u kardiovaskulárních chorob. Kouření zvyšuje krevní tlak akutně coţ, můţe vést k chybné interpretaci hodnot krevního tlaku v případě kouření před vyšetřením. Zanechání nebo alespoň omezení počtu cigaret je významné vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu. Kouření také můţe negativně ovlivňovat účinek některých antihypertenziv u léčených hypertoniků. (Smetanová, 2010, p. 78-80).
2.4 Pohybová aktivita Pohybová aktivita je bezesporu nutnou součástí našeho ţivota. Od přírody jsme předurčeni k pohybu, bohuţel současný stav především západní civilizace jakoby na tento fakt zapomněl. Fyzickou aktivitou si nejen udrţujme přiměřenou hmotnost, zvyšujeme celkovou odolnost organismu a posilujeme pohybový aparát, ale můţeme sledovat také její vliv na konkrétní ukazatele našeho zdraví. Bylo zjištěno, ţe hodnoty tlaku u trénovaných jedinců vykazují niţší hodnoty neţ u netrénovaných. Vznikla tak hypotéza o příznivém působení tělesné aktivity na krevní tlak. U daných skupin lidí s vyšší hodnotou tlaku krve bylo ověřeno, ţe pohybová aktivita vytrvalostního charakteru trvající dostatečně dlouho sníţila tlak přibliţně o 10 – 15 mm Hg (a to jak v systolické tak diastolické hodnotě). (Vondruška & Barták, 1999, p. 14). Dále tito autoři uvádí následující doporučení:
U osob s klidovou hypertenzí s poměrně dobrou reakcí TK na zatíţení lze aplikovat vytrvalostní cvičení podobné intenzity a trvání jako u zdravých jedinců tedy 3 - 5x týdně po dobu 20 – 60 min., intenzity 50 – 80% maximální srdeční rezervy, ve vyšším věku intenzitou niţší okolo 30-50%.
Osobám, které mají normální hodnotu klidového TK, ale reagují zvýšeným tlakem na dynamickou zátěţ, lze doporučit adekvátní ţivotní styl s omezením rizikových faktorů pro rozvoj hypertenze.
24
Osobám, které reagují hypertonicky na statickou zátěţ, se nedoporučuje silový trénink.
U dynamické zátěţe by neměl tlak přesáhnout hodnoty 220 mmHg u systolického a 100 mmHg u diastolického.
Osoby s vyššími hladinami tlaku krve by se měly vyvarovat činnostem, kde jsou zapojeny svaly převáţně horních končetin – tedy např. zvedání a nošení břemen, práce s rukama nad hlavou, závodní formy veslování, úpolové sporty atd.
Vzestup hodnot tlaku také bývá spojován s psychickým rozrušením před sportovním výkonem, osoby citlivé by se jemu měli vyvarovat. Podle nejnovějších poznatků jiţ není nutný striktní zákaz statické zátěţe u
hypertenze (neplatí u hypertonika s reakcí na tento druh zátěţe). Lze vhodně kombinovat kontinuální dynamické zatíţení s pohybovou aktivitou, která obsahuje prvky lehké aţ střední prvky statické zátěţe. (Vondruška & Barták 1999, p. 15). V tabulce č. 4 je uvedena pohybová aktivita dle míry statické a dynamické zátěţe. (Vondruška & Barták, 1999, p. 15).
Tab. 4: Pohybová aktivita dle míry statické a dynamické zátěţe ZÁTĚŽ
Lehká statická
Lehká
Turistika, golf, kuţelky,
dynamická
kulečník
Střední
Stolní tenis, softbal,
dynamická
tenis
Střední statická
Těžká statická
Turistika – hory, vodní
Kulturistika, jachting,
turistika, potápění,
surfing, karate, vodní lyţe,
rekreační surfing
horolezectví, lukostřelba
Atletika – skoky, vysokohorská turistika, krasobruslení
Lyţe – sjezd, úpolové sporty
Fotbal, lyţe – běh, Těžká
maraton, orientační běh,
Sqash, tenis, plavání,
dynamická
badminton, závodní
basketbal, lední hokej
chůze
25
Box, kanoistika, triatlon
3. ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ PRO PRAXI V předešlých kapitolách teoretické části práce jsme se věnovali poznatkům o krevním tlaku a nefarmakologickými způsoby jeho ovlivnění. Bylo zjištěno, ţe na hodnoty krevního tlaku mají vliv některé faktory ţivotního stylu. Cílem této kapitoly je shrnout nejdůleţitější zásady, které vyplývají z dostupné literatury a mohou být tak vyuţitelné v praktické části, jejímţ předmětem je pozorování vybraného probanda s mírnou hypertenzí. Uvedené zásady jsou pouze doporučením v oblasti reţimových opatřeních, nenahrazují lékařskou péči. Vyplývající faktory ţivotního stylu ovlivňující sníţení krevního tlaku: Tělesná hmotnost:
Udrţení přiměřené tělesné hmotnosti, BMI do 24,9 (výjimkou jsou sportovci s velkým podílem aktivní tělesné hmoty).
Udrţení obvodu pasu u ţen: do 80 cm, u muţů do 94 cm.
Výživa:
Zvýšení příjmu ovoce na 4-5 porcí/den.
Zvýšení příjmu zeleniny na 4-5 porcí/den.
Příjem porce (250 g) ryb 2x/týden, nebo přijímat 4 g rybího tuku denně ve formě doplňků.
Sníţení mnoţství soli na 5 g/den (1 čajová lţička), lépe méně vzhledem k obsahu sodíku v některých potravinách.
Vyloučit potraviny obsahující velké mnoţství soli -
sodíku (uzeniny,
konzervované potraviny, nápoje…).
Pro lepší kontrolu mnoţství soli v potravinách, připravovat stravu z co nejméně upravených a zpracovaných surovin – neochucené mléčné výrobky, čerstvá zelenina, čerstvé maso, sýry atp.. Nekupovat hotové výrobky nebo polotovary ve kterých není moţné určit mnoţství soli.
Zvýšit příjem potravin obsahující draslík (meruňky, banány).
Zvýšení příjmu česneku – 1 strouţek/den.
26
Vyvarovat se lékořici a produktům z ní.
Přijímat potraviny s obsahem vitaminu E (ořechy, semena), hořčíku (banán) a vápníku (mák, květák, brokolice).
Pohyb:
Preferovat aktivity aerobního – vytrvalostního charakteru (chůze, lehký běh, jízda na kole, plavání) 30 – 60 min. 3-5x/ týden.
8 000 – 10 000 kroků/den.
Posilování s vahou vlastního těla.
Vyhýbat se aktivitám spojeným s nošením a zvedáním břemen nad hlavu (vzpírání, posilování s výrazně těţkými vahami).
Cvičit a pohybovat se na úrovni 50-80% maximální tepové rezervy – řídit se také vlastními subjektivním pocity při cvičení.
Ţádnou aktivitu neprovádět takovým způsobem, který by vyvolal negativní tělesné nebo psychické pocity.
Kouření a alkohol:
Maximální příjem alkoholu ve formě 0,3 l piva, 0, 1 l vína/den, lépe vynechat úplně.
Zanechání nebo výrazné omezení kouření.
27
4. VLIV ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU NA KREVNÍ TLAK U VYBRANÉHO PROBANDA V praktické části práce se budeme zabývat konkrétní změnou krevního tlaku u vybraného probanda nastolením změny ţivotního stylu – tedy především stravovacích návyků a pohybové aktivity.
4.1 Příprava výzkumného šetření V následujících kapitolách si krátce představíme základní informace o vybraném probandovi a časový průběh jeho pozorování, dále stručně charakterizujeme výzkum a nastíníme pouţité metody. 4.1.2 Charakter výzkumu Charakter výzkumu vychází z teoretických znalostí o krevním tlaku a nefarmakologických metodách jeho sníţení získaných z dostupné literatury. Jeho úkolem je aplikovat poznatky o změně ţivotního stylu na jednoho konkrétního vybraného probanda a posoudit jejich vliv na krevní tlak. Jedná se tedy o případovou studii. 4.1.3 Použité metody K zajištění mnoţství informací o vybrané osobě byly pouţity následující metody:
Rozhovor – nestrukturovaný, v průběhu konzultací, zaznamenáván ve formě psaných dat. Seznam důleţitých otázek je uveden v příloze.
Pozorování – měření (tělesná hmotnost, obvod pasu, krevní tlak) na začátku a v průběhu pozorování, výsledky zapsány písemně. Měření krevního tlaku probíhalo v domácím prostředí probanda digitálním
tonometrem Omron R4 Plus. Proband byl instruován k měření za klidových podmínek, dle instrukcí na tonometru. Měření probíhalo vţdy ráno – přibliţně v 10 hod. a to vţdy 3 následující dny po sobě. Váţení hmotnosti probíhalo pod vedením a to digitální váhou. Obvod pasu byl měřen pod vedením a to klasickým - krejčovským metrem. 28
Výsledky všech měření byly zaznamenány do archu a na jejich základě byla stanovena další doporučení. Dále byl pozorován – měřen počet kroků digitálním krokoměrem inSPORTline Pole. Kroky byly zaznamenávány do archu. Před samotnou změnou ţivotního stylu byl probandovi předán týdenní záznamový arch pro zjištění výţivových zvyklostí, do kterého si zapisoval čas, druh a přibliţné mnoţství potravin a nápojů. Dále byl instruován k zaznamenání počtu kroků a pohybové aktivity v průběhu týdne. Proband byl instruován, pro objektivitu výsledků, aby neměnil dosavadní zvyklosti. 4.1.4 Časový průběh výzkumu V tabulce č. 5 si nastíníme základní časový průběh pozorování a další okolnosti. Měření v této práci bylo uskutečněno v průběhu 16 týdnů, sledován byl především úbytek hmotnosti, sníţení obvodu pasu a změna krevního tlaku. Hmotnost a obvod pasu byly měřeny vţdy na konci 4. týdne, krevní tlak v 8. a 16. týdnu.
29
Tab. 5: Časový průběh pozorování Pozorování
Poznámky
Datum
Zjištění ochoty spolupracovat na 1.úvodní konzultace
3. 11. 2013
změně. Předání tonometru. Instrukce k postupu měření.
7. 11. 2013, 10:00 1. měření TK
8. 11. 2013, 10:00 9. 11. 2013, 10:00
Domácí prostředí probanda, po snídani, klidové podmínky. Předání záznamového archu pro zjištění výţivových a pohybových
2. konzultace
10. 11. 2013
zvyklostí. Předání krokoměru. Nestrukturovaný rozhovor.
3. konzultace
17. 11. 2013
Rozebrání chyb ve výţivových zvyklostech, pohybu. Předání stravovacího programu na
4. konzultace
24. 11. 2013
4 týdny, předání pohybového plánu a ukázková lekce cvičení.
5. konzultace 2. měření TK (1. kontrolní)
22. 12., 2013
jídelníčku na další období. 17. 1. 2014, 10:00 18.1. 2014, 10:00 19.1 2014, 10:00
6. konzultace
19.1. 2014
7. konzultace
16. 2. 2014
3. měření TK (2. kontrolní – závěrečné)
8. konzultace
Změření, zváţení, konzultace
14.3. 2014 15.3. 2014 16.3. 2014 16. 3. 2014
30
Domácí prostředí probanda, po snídani, klidové podmínky Změření, zváţení, konzultace jídelníčku na další období. Změření, zváţení, konzultace jídelníčku na další období. Domácí prostředí probanda, po snídani, klidové podmínky Změření, zváţení, zhodnocení a konzultace výsledků.
4.1.5 Popis zkoumaného vzorku K vybranému typu výzkumu byla záměrně vybrána osoba, která vykazovala známky špatného zdravého ţivotního stylu: vysoký stupeň obezity, kouření, velká pohybová neaktivita. Proband jiţ před samotným zapojením do pozorování jevil tendence ke změně ţivotního stylu, z tohoto důvodu byl také vybrán, předpokládala se dobrá spolupráce. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní informace o vybraném probandovi.
Tab. 6: Základní informace o vybraném probandovi Pohlaví
muţ
Věk
39 let
Vstupní váha
138 kg
Vstupní obvod pasu
139 cm 149/92
Zjištěné vstupní hodnoty krevního tlaku
146/91 148/90
Potravinová alergie, intolerance
ne
Pohybová omezení
ne
Jiná onemocnění
ne
Výskyt vysokého krevního tlaku u přímých příbuzných
ne
Kouření/počet cigaret za den
ano/18
BMI
42
BMR
10 921 kJ
PAL
1,3
CEV
14 196 kJ
31
Pro úplnost jsou zde uvedeny způsoby zjištění hodnot BMI, BMR a CEV:
BMI (Body Mass Index) BMI = hmotnost v kg/výška v m 2 BMI = 138/3,3489 BMI = 41,2
BMR (Basal Metabolic Rate) Pro výpočet byla pouţita Harris-Benedictova rovnice: BMR (muţi) = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) (6,755 × věk v letech) BMR = 66,473 + (13,7516 x 138) + (5,0033 x 183) - (6,755 x 40) BMR = 66,473 + (13,7516 x 138) + (5,0033 x 183) - (6,755 x 40) BMR = 2609,5977 kcal BMR = 10 921 kJ
CEV (Celkový energetický výdej) byl vypočítán násobkem BMR a indexu pohybové aktivity (PAL), která byl určena jako velmi nízká – 1,3. CEV = BMR x PAL CEV = 10 921 x 1,3 CEV = 14 196 kJ
Muţ, který byl vybrán k pozorování, se charakterizoval špatnými stravovacími návyky, velkou pohybovou neaktivitou a vysokou mírou kouření. Sedavý způsob ţivota v posledních 8 letech se podepsal na vysoké míře obezity. Motivací pro změnu ţivotního stylu bylo hledání nového zaměstnání a rostoucí problémy vyplývající z dosavadního způsobu ţivota.
32
4.2 Prezentace získaných dat V této kapitole si uvedeme průběh, postup a výsledky změn, kterých klient dosáhl. Pro představu výchozího ţivotního stylu probanda si nejprve zobrazíme zjištěné výţivové a pohybové zvyklosti, které byly zaznamenány před začátkem programu. Vybraný proband obdrţel na počátku pozorování záznamový arch, k zjištění stravovacích návyků v průběhu jednoho týdne. Pro účely této práce postačí uvést 3 dny – tabulka č. 7, výţiva v ostatních dnech byla obdobná. Mnoţství a energetická hodnota stravy je pouhým přibliţným odhadem. Nadále obdrţel krokoměr, který zaznamenával počet kroků v kaţdém dni a byl poţádán o zapisování aktivity převládající během dne. Naměřené údaje jsou uvedeny v tabulce č. 8. 4.2.1 Výchozí výživové a pohybové zvyklosti Tab. 7: Zjištěné výţivové zvyklosti 1. den
Čas
Snídaně
9:30
Jídlo
Přibližné množství
Kj
rohlík tukový
2 ks
630 kJ
čokoládová pomazánka
50 g
1115 kJ
Svačina
Oběd
2. Večeře
klobása
100 g
1160 kJ
chléb
50 g
320 kJ
13:00
Kj
Celkem
káva s cukrem
100 ml
81 kJ
1826 kJ
0 kJ dţus pomerančový/ 300 ml/200 ml voda
480 kJ
vynecháno smaţený sýr
1 porce
1450 kJ
hranolky
1 porce
1300 kJ
19:00
vynecháno
1960 kJ
0 kJ
cola
Celkem: Poznámky:
Přibližné množství
vynecháno
Svačina
Večeře
Tekutiny
500 ml
900 kJ
3650 kJ
0 kJ 7436 kJ
doba spánku (6,5 hod.) 1:30 - 8:00
33
2. den
Čas
Snídaně
10:00
Jídlo
Přibližné množství
Kj
rohlík tukový
2 ks
630 kJ
ovocný dţem
30 g
250 kJ
Svačina
Oběd
2. Večeře
Přibližné množství
Kj
Celkem
káva s cukrem
100 ml
81 kJ
962 kJ
vynecháno řízek
150 g
1160 kJ
brambory
200 g
1050 kJ
14:30
0 kJ
cola
Svačina
Večeře
Tekutiny
500 ml
900 kJ
vynecháno rohlík tukový
4 ks
1260 kJ
salám
100 g
1090 kJ
2:00
arašídy slané
100g
2090 kJ
0 kJ
dţus
22:00
500 ml
780 kJ
3130 kJ
2090 kJ
Celkem:
9292 kJ
Poznámky: 3. den
3110 kJ
doba spánku (7 hod.) 2:30 - 9:30 Čas
Jídlo
Přibližné množství
Kj
Tekutiny
Přibližné množství
Kj
Celkem
Snídaně
vynecháno
0 kJ
Svačina
vynecháno
0 kJ
Oběd
14:00
Penne s kuřecím masem a nivou
200 g
Svačina
16:00
banán
1 ks
rohlík tukový
4 ks
1260 kJ
Večeře
22:00 salám
100 g
1090 kJ
2. Večeře
1:00
2090 kJ
dţus
chipsy solené 1 balení (70g)
500 ml
900 kJ
2990 kJ
460 kJ
1555 kJ
Celkem: Poznámky:
cola
500 ml
780 kJ
3130 kJ
1555 kJ 8135 kJ
doba spánku (5 hod.) 1:30 - 6:30
34
Tab. 8: Zjištěné pohybové zvyklosti Den
Počet kroků
Aktivita
1.
1 734
Práce u PC
2.
2 389
Kancelářská práce
3.
2 786
Práce u PC
4.
1 897
Práce u PC/televize
5.
4 324
6.
2 645
7.
1 876
Chůze (10 min.)/práce u PC Chůze (10 min.)/práce u PC Práce u PC/televize
Ze zjištěných údajů uvedených v tabulkách 5, 7 a 8 a ze základních informací o probandovi lze vyvodit tyto závěry:
BMI muţe spadá do kategorie obezity 3. stupně.
Obvod pasu, který je významným ukazatelem, se pohybuje 45 cm nad doporučenou normou (94 cm).
CEV i při velmi nízké pohybové aktivitě před změnou byl odhadnut na 14 196 kJ, jídelníček se však energeticky pohyboval mezi 7 436 kJ a 9 292 kJ.
Jídelníček byl nevyváţený – absence ovoce a zeleniny, velký podíl jednoduchých cukrů, absence celozrnných a mléčných výrobků, nevhodné nápoje – s vysokým obsahem cukrů a sodíku.
Intervaly mezi jednotlivými jídly byly příliš dlouhé, snídaně probíhala příliš pozdě vzhledem k době vstávání.
Pohybová aktivita – počet kroků za den se pohyboval mezi 1 734 aţ 4 324, přičemţ v ostatních dnech počet kroků nepřesáhl 3 000.
Z uvedených informací vyplývá, ţe proband vykazuje nevhodné stravovací a pohybové návyky a lze se domnívat, ţe tyto návyky mohly být spolupříčinou obezity a vysokého krevního tlaku.
35
4.2.2 Stanovené cíle a předpokládané výsledky pozorování Před samotným zahájením změny ţivotního stylu byl stanoven odhad průběhu a výsledků pozorování během 16. týdnů, který je znázorněn v tabulce č. 9. To bylo stanoveno pouze na základě předpokladu ze zjištěných teoretických informací a výpočtů pro odhad bazálního metabolismu a celkového energetického výdaje. Po diskusi a domluvě s probandem bylo stanoveno, ţe se významně zvýší pohybová aktivita. Při celkovém energetickém výdeji bylo počítáno s indexem 1,6. Je nutné zmínit, ţe tato cesta byla zvolena z toho důvodu, ţe proband měl v minulosti velmi kladný vztah ke sportu, aktivně provozoval lední hokej, fotbal a tenis. Předpokladem tedy bylo, ţe zvýšením energetického příjmu (od původního zjištěného stavu) a zároveň zvýšením energetického výdeje (od původního zjištěného stavu), za předpokladu, ţe výdej bude větší neţ příjem, dojde ke zrychlení pravděpodobně zpomaleného metabolismu, sníţení váhy a zlepšení tělesných parametrů. Všechny výpočty uvedené v tabulce 9, vycházely z postupů pro odhady CEV a BMR v předchozí kapitole. Proband byl seznámen s cíli pozorování.
Tab. 9: Odhad předpokládaného průběhu změn Vstupní hodnoty
4. týden
8. týden
12. týden
16. týden
Hmotnost (kg)
138
136 – 135
134 – 133
132 – 131
130 – 129
Obvod pasu (cm)
139
136 -135
133 - 132
130 - 129
127 - 126
BMR (kJ)
10921
10801
10713
10596
10 483
PAL
1,3
1,6
1,6
1,6
1,6
CEV (kJ)
14 196
17 472
17 281
16 954
16 772
2 500
2 500
3 000
3 000
14 972
14781
13 954
13 772
Snížení příjmu energie (kJ) Příjem energie (kJ)
7 436 – 9 292
36
Z poznatků
získaných
z literatury (viz.
kapitola
2.1.2)
lze také
předpokládat, ţe za sníţení hmotnosti o 8-10 kg, a dalších dodrţovaných podmínek, klesne hodnota systolického tlaku o 5-10 mmHg. V průběhu celého pozorování a práce s probandem je nutné brát na vědomí jeho individualitu a subjektivní pocity při změnách, přechod na jiný typ stravy a změnu reţimu můţe být náročný, při doporučování jídelníčku a pohybového plánu je nutné respektovat, ţe stanovené předpoklady a odhady se mohou lišit od skutečnosti. Výţivová a pohybová doporučení vycházela z doporučení vyplývajících z literatury, shrnutých v kapitole 4. Strava a fyzická aktivita byla vţdy navíc prodiskutována v průběhu kontrolních konzultací na konci kaţdého 4. týdne. V následujících několika stranách si představíme vzory konkrétních jídelníčků v průběhu období, pohybový plán a další okolnosti. 4.2.3 Stanovené změny - stravovací návyky Z důvodu nepatrného odlišení stanoveného příjmu energie v prvních čtyřech týdnech a v druhých čtyřech týdnech byl jídelníček vypočítán na průměrnou hodnotu z obou stanovených příjmů, tedy na 14 877 kJ. Nepatrné výkyvy ve stanoveném příjmu, jsou přípustné. Zároveň však bylo bráno na vědomí, ţe úprava jídelníčku se mohla změnit na základě výsledků kontrolních měření. Poměr hlavních makronutrientů, tedy sacharidů, tuků a bílkovin byl stanoven následovně: 60 % sacharidů, 15% bílkovin, 25 % tuků. Přičemţ při vypočítání z celkového energetického příjmu probanda to znamená:
60 % z celkové přijaté energie 14 877 kJ náleţí sacharidům, tedy 8 926 kJ. Energetická hodnota 1 g sacharidu je 17 kJ. Příjem sacharidů v gramech by se měl pohybovat okolo 525 g na den.
37
15% z celkové přijaté energie 14 877 kJ náleţí bílkovinám, tedy 2 232 kJ. Energetická hodnota 1 g bílkovin je 17 kJ. Příjem bílkovin by se měl pohybovat okolo 131 g.
25 % z celkové přijaté energie 14 877 kj náleţí tukům, tedy 3 719 kJ. Energetická hodnota 1 g tuku je 38 kJ. Příjem tuků by se měl pohybovat okolo 98 g.
Dále byl doporučen příjem tekutin na 30 ml na kg, tedy 4 140 ml vzhledem k váze u vybraného probanda. Jak uţ bylo zmíněno dříve, výţivová doporučení vyplývají ze získaných informací v teoretické části práce a znalostí z oblasti výţivy, pro úplnost zde uvedeme nejdůleţitější rady, vzhledem ke krevnímu tlaku, které byly připomenuty probandovi.
Vzhledem k pouze mírné hypertenzi byla zvolena mírně slaná dieta, tedy doporučený příjem soli je max. 5 g na den, tedy přibliţně 2 g sodíku na den.
Připravovate jídlo z vlastních surovin, ve kterých lze kontrolovat mnoţství soli, nekupovat hotová jídla, polotovary, instantní jídla a potraviny jako jsou solené arašídy, chipsy, slané sýry atd.
Konzumovat dostatečné mnoţství ovoce a zeleniny, především ty, u kterých se předpokládá vliv na sníţení krevního tlaku. (viz.teoretická část práce).
Pít pouze vodu, vyhnout se minerálním vodám s vysokým obsahem sodíku.
V tabulce č. 10 jsou uvedeny 2 vzorové dny připraveného doporučeného jídelníčku v prvních 4 týdnech. V dalším období byl jídelníček upravován a sestavován vţdy s konzultací s probandem. V druhé polovině pozorování si jiţ byl proband schopen sestavit racionální jídelníček sám. Vlastní jídelníček byl ale vţdy zkontrolován, případně mírně upraven.
38
Tab. 10: Příklad doporučeného jídelníčku Čas
Jídlo
Množství
7:45
Voda + jablečný ocet
300 + 30 ml
8:00
Snídaně
10:00
12:30
15:00
17:30
20:00
Jouly (kJ) Bílkoviny (g) Tuky (g) Sacharidy (g) Vláknina (g) Tekutiny (ml) 330
Jáhly
80 g
1240
8
3
58
7
Mléko polotučné průměr
300 g
570
9
6
12
0
Javorový sirup
20 g
296
0
0
17
0
Banány
200 g
900
0
0
52
5
Zelený čaj/voda
500
500
Dopolední svačina Chléb celozrnný - slunečnicový
100 g
800
8
3
33
10
Sýr nízkotučný tvrdý 30 % - průměr
50 g
550
13
9
1
0
Okurka salátová
100 g
70
1
0
3
1
Bylinný čaj
500
500
Oběd Zeleniová polévka
400 ml
726
6
3
30
4
Pohanka
100 g
1480
13
4
65
3
Vepřová kýta na řízky
100 g
850
18
14
0
0
Zeleninová směs mraţená - průměr
150 g
300
3
2
12
0
Pór
50 g
70
1
0
3
1
Česnek
10 g
36
0
0
2
0
Olivový olej
10 g
370
0
10
0
0
Dţus
200 ml
260
0
0
22
Voda
300 ml
400
200 300
Odpolední svačina Jogurt bílý polotučný 3 % tuku průměr
150 g
450
6
5
11
0
Vločky ovesné průměr
60 g
888
8
4
36
2
Para ořechy
10 g
287
2
6
1
1
Grapefruity
100 g
170
1
0
9
2
Dţus
200 ml
260
0
0
22
Voda
600 ml
200 600
Večeře Salát ledový
200 g
100
2
0
4
2
Červená řepa
250 g
550
5
0
28
6
Tuňák
100 g
660
22
8
0
0
Paprika červená
150 g
210
2
2
6
2
Rajčata
150 g
128
2
0
6
2
Sýr nízkotučný tvrdý 30 % - průměr
30 g
330
8
5
0
0
3
Olivový olej
10 g
380
Těstoviny celozrnné
50 g
710
7
1
34
Dţus
200 ml
260
0
0
22
Voda
300 ml
10
200 300
2. večeře Tvaroh polotučný průměr
50 g
230
9
1
2
0
Mrkev
100 g
190
1
0
10
3
Mandle
5g
130
1
3
1
0
Voda Celkem:
500 14 451
39
156
99
502
46
4 030
Čas
Jídlo
7:45
Voda + jablečný ocet
8:00
Snídaně
10:00
15:00
20:00
330
100 g
1480
12
7
60
6
Banány
100 g
400
0
0
23
3
Tvaroh polotučný průměr
70 g
322
13
1
3
0
Máslo
10 g
301
Javorový sirup
30 g
444
26
0
Zelený čaj/voda
500
8 0
0
500
Dopolední svačina 100 g
800
8
3
33
10
Cottage 20 % bílý - průměr
70 g
315
8
4
3
0
Okurka salátová
100 g
70
1
0
3
1
Bylinný čaj
500
500
Oběd Zeleniová polévka
300 ml
726
6
3
30
4
Losos
100 g
850
23
12
0
0
Špenát
100 g
120
2
1
3
2
Česnek
10 g
36
0
0
2
0
Těstoviny celozrnné
150 g
2130
20
3
101
9
Dţus
200 ml
260
0
0
22
Voda
300 ml
300
200 300
Odpolední svačina Meruňky sušené
17:30
Sacharidy (g) Vláknina (g) Tekutiny (ml)
Vločky ovesné průměr
Chléb celozrnný - slunečnicový
12:30
Množství Jouly (kJ) Bílkoviny (g) Tuky (g) 300 + 30 ml
80 g
800
5
1
42
7
Vločky pohankové
50 g
720
8
1
33
0
Jogurt bílý polotučný 3 % tuku průměr
100 g
300
4
3
7
0
Čokoláda hořka 85% kakaa
15 g
500
2
8
3
Jablka
200 g
520
0
0
30
Dţus
200 ml
260
0
0
22
Voda
600
4 200 600
Večeře Čočka
70 g
1008
18
1
39
7
Paprika červená
100 g
140
1
1
4
2
Cibule
50 g
100
1
0
5
1
Vejce celá průměr
50 g
308
7
5
1
0
Olivový olej
15 g
555
0
15
0
0
Chléb grahamový průměr
80 g
664
6
1
31
1
Voda s citronem
500 ml
500
Druhá večeře Mandle
10 g
259
2
5
2
1
Mléko kefírové 1 % tuku průměr
100 g
180
3
1
5
0
Voda s citronem
500 ml 14568
150
84
533
54
Celkem
500
40
3930
Bylo by dobré zmínit, ţe proband měl v prvním týdnu problém zkonzumovat předepsané mnoţství jídla, a sám přiznal, ţe někdy mnoţství mírně sniţoval. Bylo mu doporučeno, jídla rozdělit do ještě více dávek – tedy aţ na 7x za den. Zvýšení příjmu tekutin nebylo zásadním problémem. Vzhledem k poměrně rychlému úbytku váhy – viz. tabulka 12, oproti předpokladům, nebyl jídelníček nadále v dalších týdnech energeticky sníţen, naopak bylo doporučeno, aby si mnoţství jídla neubíral a energetický příjem tak nesniţoval. S úpravou stravy byl také upraven časový reţim probanda. Bylo doporučeno více spánku, chodit spát a vstávat v pravidelnou denní dobu. 4.2.4 Stanovené změny – pohybový plán V tabulce č. 11 je uveden základní pohybový plán, který byl probandovi doporučen.
Pohybový plán byl vytvořen také jako kompenzace vzhledem
k sedavému způsobu ţivota a práci na počítači. Proband po celou dobu měření nosil krokoměr pro kontrolu počtu doporučených kroků, tedy 8 000 – 10 000 za den. Muţ byl instruován k provádění aerobních pohybových aktivit takovou intenzitou, která mu dovolovala komunikaci s okolím a pravidelný dech. Posilovací cvičení byla doporučena s vlastní vahou těla dynamického charakteru. Průběh kaţdého cvičení s vlastním tělem byl naplánován a doporučen takto: 1) Rozehřátí – aerobní aktivita - jízda na trenaţéru, sviţná chůze – střední intenzita (8 min.). 2) Rozcvičení – dynamické rozcvičení (7 min.). 3) Posilovací cvičení – hlavní svalové partie - horní končetiny, záda, břišní svalstvo, dolní končetiny, hýţdě (20 min.). 4) Aerobní aktivita - nízká intenzita (7 min.). 5) Statický strečink (8 min.). V prvním týdnu pozorování cvičení s vlastním tělem probíhala pod dozorem, ve vzorových lekcích byly demonstrovány a předváděny jednotlivé 41
cviky a proband si tak sám postupně vytvářel zásobník vhodného cvičení. Konkrétní cviky byly čerpány ze zdravotní tělesné výchovy. (Retrieved from http://www.fsps.muni.cz/~sebera/e-zdravka/.).
Tab. 11: Doporučený týdenní pohybový plán Den
1. den 2. den 3. den
4. den
Dopoledne Nordic walking (pozvolný terén) Plavání Cvičení s vlastním tělem Jízda na kole
Doba
Odpoledne
zatížení 30 min.
Cvičení s vlastním tělem Jízda na kole
50 min.
Nordic walking
45 min.
45 min.
(pozvolný terén) Cvičení s vlastním tělem
Doba zatížení 50 min. 30 min. 30 min.
50 min.
Volno
5. den
Cvičení s vlastním 6. den
Nordic walking
30 min.
tělem – vybrané
30 min.
partie 7. den
Plavání
Volno
50 min.
Bylo by vhodné poznamenat, ţe po 1. týdnu dodrţování stanoveného pohybového plánu se proband na základě subjektivních pocitů pohybovou aktivitu sám navýšil. Reálná pohybová aktivita je znázorněna v tabulce č. 12. Tato pohybová aktivita – druh a délka trvání byla nadále, s mírnými změnami, dodrţována po celou dobu pozorování.
42
Tab. 12: Uskutečněná pohybová aktivita Den
1. den 2. den 3. den
4. den
5. den
6. den
7. den
Doba
Dopoledne
Odpoledne
zatížení
Nordic walking
60 min.
(pozvolný terén) Plavání
Cvičení s vlastním tělem
50 min.
Cvičení s vlastním
Tenis Nordic walking
50 min.
tělem Tenis
90 min.
Nordic walking
(kopcovitý terén) Cvičení s vlastním tělem Plavání
45 min.
(kopcovitý terén)
Doba zatížení 50 min. 60 min. 60 min.
50 min.
50 min.
Cvičení s vlastním
Nordic walking
30 min.
(pozvolný terén)
tělem – vybrané
30 min.
partie
Jízda na kole
45 min.
Plavání
50 min.
V tabulce 13. vidíme skutečný počet kroků, který si proband naměřil (2. týden), počet kroků, s mírnými změnami, byl dodrţován po celou dobu měření.
Tab. 13: Uskutečněný počet kroků Den
Počet kroků
1.
12 300
2.
11 600
3.
10 600
4.
15 000
5.
10 700
6.
8 600
7.
12 500
43
4.2.5 Dosažené výsledky V tabulce č. 14 a obrázku č. 5 lze pozorovat dosaţené výsledky, sledován byl především obvod pasu, úbytek tělesné hmotnosti a změna krevního tlaku. V obrázku č. 6 nadále lze vidět závislost změny obvodu pasu na krevní tlak a v obrázku č. 7 závislost změny hmotnosti a krevního tlaku. Je nutno podotknout, ţe tyto závislosti jsou platné pouze v tomto období a pouze pro vybraného probanda. Celkový úbytek hmotnosti během 16 týdnů činil 17 kg. Skutečný úbytek tak byl mnohem vyšší neţ předpokládaný. Protoţe se však s úbytkem hmotnosti zmenšoval i obvod pasu, lze výsledek brát jako pozitivní změnu a lze zároveň předpokládat, ţe docházelo ke sniţování hlavně tukových zásob. Sníţení obvodu pasu činilo 24 cm, tedy z původních 139 cm na 115. Stěţejním výsledkem jsou však hodnoty krevního tlaku, které byl měřeny v 8. a 16. týdnu pozorování. Systolický krevní tlak se sníţil o 10 mmHg, tedy z původních průměrných 148 mmHg na průměrných 138 mmHg. Diastolický krevní tlak se sniţoval méně, v průměru o 5 mmHg, tedy z průměrné hodnoty 91 mmHg na průměrných 86 mmHg. Průměrné hodnoty byly vypočítány z hodnot naměřených ve 3 dnech jdoucích po sobě.
44
Tab. 14: Průběh změn a dosaţené výsledky
Hmotnost (kg) Obvod pasu (cm) Tlak krve ve 3. Měřeních (mmHg) Systolický tlak krve (průměr v mmHg) Diastolický tlak krve (průměr v mmHg)
Vstupní hodnoty
4. týden
8. týden
12. týden
16. týden
138
134
129
125
121
139
135
122
118
115
149/92 146/91 148/90
140/86 141/85 140/85
138/86 137/85 138/87
148
140
138
91
85
86
160 150 140 130
Hmotnost (kg)
120
Obvod pasu (cm)
110 Systolický tlak krve (průměr v mmHg)
100 90
Diastolický tlak krve (průměr v mmHg)
80 70 60 0. týden
8. týden
16. týden
Obr. 5: Změny hmotnosti, obvodu pasu, SK a DK v průběhu 16. týdnů.
45
140 135 130 Obvod pasu 125 (cm) 120 115 110 148/91
140/85 Tlak (mmHg)
138/86
Obr. 6: Závislost změny TK na změně obvodu pasu
140 135 130 Hmotnost 125 (kg) 120 115 110 148/91
140/85 Tlak (mmHg)
138/86
Obr. 7: Závislost změny TK na změně hmotnosti
46
5. DISKUZE V následující kapitole se pokusíme shrnout a okomentovat dosaţené změny. Nejprve se budeme zabývat úbytkem hmotnosti. Jak bylo zmíněno v předešlých řádcích, ztráta váhy během 16 týdnů činila 17 kg, coţ je o mnoho více, neţ bylo předpokládáno a neţ je doporučováno. Hubnutí probíhalo téměř konstantně - 4 kg za 4 týdny a nedocházelo k jeho zpomalování. Lze se domnívat, ţe takovýto rychlý úbytek váhy mohl být zapříčiněn těmito faktory:
Sníţený obsah sodíku v potravě způsobil sníţenou retenci vody v organismu a úbytek váhy mohla tvořit z části právě ztráta vody.
Proband si zvýšeným energetickým příjmem (oproti stavu před změnou) a významně zvýšeným energetickým výdejem (oproti stavu před změnou) zrychlil bazální metabolismus.
Proband si i přes doporučení sniţoval doporučené mnoţství stravy.
Proband i po úpravě pohybového plánu nadále zvyšoval fyzickou aktivitu. Protoţe se však s úbytkem hmotnosti zmenšoval i obvod pasu, lze
výsledek brát jako pozitivní a lze předpokládat, ţe docházelo ke sniţování hlavně tukových zásob. Sníţení obvodu pasu činilo 24 cm, tedy z původních 139 cm na 115 cm. Stěţejním úkolem pozorování bylo sledovat změnu hladiny krevního tlaku, který se průměrně sníţil o 10 mmHg u systolického tlaku a průměrně o 5 mmHg u diastolického tlaku. Vzhledem k předpokládanému vlivu sníţení hmotnosti na sníţení krevního tlaku – viz. kapitola 2.1.2, se tato změna dala předpokládat. Pozitivní sníţení krevního tlaku lze zřejmě přikládat kombinaci níţe uvedeného:
Zodpovědným a pozitivním přístupem probanda.
47
Dodrţováním všech výţivových zásad doporučených vzhledem ke krevnímu tlaku (omezení soli, zvýšený příjem ovoce a zeleniny s potřebnými vitaminy a minerály,…)
Sníţením tělesné hmotnosti.
Zvýšením pohybové aktivity
Absolutním vynecháním alkoholických nápojů.
Omezením počtu vykouřených cigaret z 18 za den na 10 za den.
Psychickým přesvědčením, ţe změna ţivotního stylu povede ke sníţení krevního tlaku (proband byl na začátku seznámen s účelem pozorování). Celkové výsledky změny ţivotního stylu tedy předčily očekávané
předpoklady a stanovené cíle především v oblasti úbytku hmotnosti. Lze tedy předpokládat, ţe změna ţivotního stylu – úprava stravy, pohybu, nastavení pravidelného denního reţimu s omezením alkoholu a kouření má vliv na sníţení krevního tlaku u mírné hypertenze a tato reţimová opatření lze doporučovat. Na druhou stranu je nutné poznamenat, ţe cílem této případové studie bylo sledování právě a pouze jednoho vybraného probanda, proto není vyloučené, ţe reţimová opatření nemusejí mít vliv na sníţení krevního tlaku u jiných osob a je třeba přistupovat k problematice individuálně.
48
ZÁVĚR V závěrečné kapitole shrneme získané poznatky, cíl práce a dosaţené výsledky. V prvních kapitolách teoretické části jsme se zabývali základními poznatky o krevním tlaku, hypertenzi a riziky, které přináší. V dalších částech práce byl kladen důraz na informace o způsobech sníţení krevního tlaku pomocí reţimových opatření – tedy bez pouţití farmakologických prostředků. Stěţejní byly kapitoly o výţivě a jejich konkrétních komponentech, které mohou mít pozitivní vliv na krevní tlak. Důleţitým faktorem byla tělesná hmotnost, rozloţení tuku v těle a jeho nebezpečí. Pozornost byla kladena také na pohybovou aktivitu, jako důleţitý faktor ovlivňující právě hmotnost, celkovou tělesnou kondici a krevní tlak. Získané teoretické poznatky byly vyuţity v praktické části práce, ve které byl zkoumán vliv reţimových opatření – především změny stravy a pohybové aktivity na krevní tlak u konkrétního jedince. Sledován byl hlavně úbytek tělesné hmotnosti a rozloţení tuku ve vztahu ke krevnímu tlaku. U vybraného probanda byla v průběhu 16. týdnů nastolena reţimová opatření zaloţená na racionální stravě a pohybu. Bylo zjištěno, ţe u tohoto jedince změna ţivotního stylu měla vliv na sníţení krevního tlaku. V průběhu pozorování došlo k poměrně razantnímu úbytku hmotnosti a změně tělesných parametrů. Proband postupně získával informace o zdravém způsobu ţivota a jiţ ke konci pozorování byl schopen sám rozpoznat racionální jídelníček a nastolit si adekvátní pohybovou aktivitu a v tomto reţimu nadále pokračovat i bez vedení. Toto lze povaţovat za důleţitý dosaţený pozitivní důsledek studie. Celá práce tak můţe být přínosem nejen pro odborníky v oblasti výţivy, kteří chtějí poradit svým klientům, ale i pro laickou veřejnost, která se tak můţe dozvědět několik základních informací o svém zdraví a problémech. Mohou tak zjistit, ţe i svým vlastním aktivním přístupem mohou dopomoci k udrţení dobrého zdravotního stavu, předcházet onemocněním nebo zmírnit či odstranit jiţ probíhající problémy.
49
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Barták, K., Vondruška, V., (1999). Pohybová aktivita ve zdraví a nemoci. Hradec Králové: Czechia: Klinika tělovýchovného lékařství FN a LF UK.
Dítě, P. a kol. (2005). Vnitřní lékařství I. Brno, Czechia: Masarykova univerzita.
Novotný, J. (2013). Kardiovaskulární ukazatele. In Bernaciková, Cacek, Dovrtělová, Hrnčiříková, Kapounková, Kopřivová …Ulbrich. Regenerace a výživa ve sportu.. Brno, Czechia: Masarykova univerzita.
Kalač, P. (2003). Funkční potraviny – kroky ke zdraví., České Budějovice, Czechia: Dona.
Frej, D. (2006). Dietní sestra: diety ve zdraví a nemoci. Praha, Czechia: Triton.
Müllerová, D. (2003). Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. Praha, Czechia: Triton.
Owen, K. (2012). Moderní terapie obezity. Průvodce pro každodenní praxi. Praha, Czechia: Maxdorf.
Sharon, M. (1994). Komplexní výživa. Praha, Czechia: Pragma.
Smetanová, V. (2010). Vysoký krvný tlak. (2nd ed.). Bratislava, Slovakia: Herba.
Sprandel, U., Stark, F. (1990). Kompedium vnitřního lékařství. (2nd ed.). Praha, Czechia: Victoria publishing.
Stratil, P. (1993). Abc zdravé výživy. Czechia, vydal autor vlastním nákladem.
Svačina, Š., Bretšnajdrová, A. (2008). Jak na obezitu a její komplikace. Praha, Czechia: Grada Publishing.
Svačina, Š., Bretšnajdrová, A., Češka, R., Matoulek, M., Olšáková, E., Owen, K. …Šmahelová, A. (2006). Metabolický syndrom. (3rd ed.). Praha, Czechia: Triton.
Svačina, Š., Müllerová, D., Bretšnajdrová, A. (2013). Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. (2nd ed.). Praha, Czechia: Triton.
Šimon, J., Šípová, I. (2004). Novinky v léčbě hyprtenze. Praha, Czechia: Geum.
Widimský, J. (1998). Arteriální hypertenze: minimum pro praxi. Praha, Czechia: Triton.
Widimský, J. (2005). Esenciální a sekundární hypertenze pro praxi. Praha, Czechia: Triton.
Elektronické zdroje: Bartoň, J. (2009). Co jíst když máte vysoký krevní tlak. Retrieved from http://www.vozp.cz/opencms/export/sites/vozp/.content/galerie-souboru/Monitorzdravi/1544.pdf. (Accessed April 7, 2014).
Beránková,
J.
(2010).
Krevní
tlak
a
výživa.
Retrieved
from
http://www.bezpecnostpotravin.cz/krevni-tlak-a-vyziva.aspx. (Accessed April 7, 2014).
Berkow, S. E., Barnard, N. D. (2005). Blood Pressure Regulation and Vegetarian Diets. Nutrition Reviews. Vol. 63, no. 1, p. 1 – 8. Citace podle: Matějková. V. (2007).
Nefarmakologické ovlivnění krevního tlaku. (Unpublished bachelorś thesis). Brno, Czechia:
Masaryk
University.
Retrieved
from
https://is.muni.cz/auth/th/142487/lf_b/?fakulta=1451;obdobi=5884;studium=5468 37;sorter=tema;balik=24582. (Accessed april 7, 2014).
Caballero, B., Allen, L., Prentice, A. (2005). Encyclopedia of human nurtition. (2nd ed.). Oxford: Elsevier Ltd. Citace podle: Matějková. V. (2007). Nefarmakologické
ovlivnění krevního tlaku. (Unpublished bachelorś thesis). Brno, Czechia: Masaryk University.
Retrieved
from
https://is.muni.cz/auth/th/142487/lf_b/?fakulta=1451;obdobi=5884;studium=5468 37;sorter=tema;balik=24582. (Accessed april 7, 2014).
EU
Food
Law.
(2003),
n.
137.
Retrieved
from
http://www.bezpecnostpotravin.cz/lekorice-vyvolava-obcas-vysoky-tlak.aspx. (Accessed april 7, 2014).
Fiala,
J.
(2004).
Krevní
tlak.
Retrieved
from
http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=show page&pid=10. (Accessed April 7, 2014).
Grynberg, A. (2005). Hypertension prevention: from nutrients to (fortified) foods to dietary
patterns. Focus on fatty acids. Journal of Human Hypertension, vol.
19, p. 25 – 33. citace podle: Matějková. V. (2007). Nefarmakologické ovlivnění krevního tlaku. (Unpublished bachelorś thesis). Brno, Czechia: Masaryk University.
Sebera, M., Beránková, L. (2006). E-learning. Zdravotní tělesná výchova. Retrieved from http://www.fsps.muni.cz/~sebera/e-zdravka/. (Accesed April 7, 2014).
Špinar, J. (1999). Hypertenze: diagnostika a léčba. Praha, Czechia: Grada. Citace podle: Matějková. V. (2007). Nefarmakologické ovlivnění krevního tlaku. (Unpublished bachelorś thesis). Brno, Czechia: Masaryk University. Retrieved from https://is.muni.cz/auth/th/142487/lf_b/?fakulta=1451;obdobi=5884;studium=5468 37;sorter=tema;balik=24582. (Accessed april 7, 2014).
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Klasifikace hypertenze podle Evropské společnosti pro hypertenzi a Evropské kardiologické společnosti. Tabulka 2: Kategorie BMI u dospělých. Tabulka 3: Doporučovaný „energetický trojpoměr základních ţivin“. Tabulka 4: Pohybová aktivita dle míry statické a dynamické zátěţe. Tabulka 5: Časový průběh pozorování. Tabulka 6: Základní informace o vybraném probandovi. Tabulka 7: Zjištěné výţivové zvyklosti. Tabulka 8: Zjištěné pohybové zvyklosti. Tabulka 9: Odhad předpokládaného průběhu změn. Tabulka 10: Vzorový příklad jídelníčku. Tabulka 11: Týdenní vzorový pohybový plán. Tabulka 12: Skutečná pohybová aktivita. Tabulka 13: Skutečný počet kroků. Tabulka 14: Průběh změn a dosaţené výsledky.
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Taktika léčby mírné hypertenze. Obrázek 2: Komponenty stravy: základní sloţky výţivy. Obrázek 3: Doporučované potraviny a jejich dávky podle studie DASH (Diet And Stop Hypertension). Obrázek 4: Obsah sodíku a draslíku v potravinách. Obrázek 5: Změny hmotnosti, obvodu pasu, SK a DK v průběhu 16. týdnů. Obrázek 6: Závislost změny TK na změně obvodu pasu. Obrázek 7: Závislost změny TK na změně hmotnosti.
PŘÍLOHY Seznam otázek: Výživa:
Jak často jíte, po kolika hodinách?
Jíte aţ tehdy, máte-li hlad?
Přejídáte se?
Konzumujete zeleninu a ovoce, v jakém mnoţství?
Konzumujete ryby?
Kolik tekutin vypijete za den? Jakého druhu?
Konzumujete alkohol?
Pohybová aktivita:
Věnujete se nějakému sportu?
Sportoval jste někdy v minulosti?
Návyky:
Kouříte? Kolik cigaret denně?
Pijete alkohol? V jakém mnoţství?
Další informace:
Léčíte se s některým onemocněním? (Diabetes, jiná kardiovaskulární onemocnění?)
Trpíte potravinovou alergií, intolerancí?
Trpíte pohybovým omezením?
RESUMÉ Tato práce se zabývá teoretickými poznatky o krevním tlaku a způsoby jeho ovlivnění změnou ţivotního stylu. Změny jsou aplikovány na vybraného probanda a sledovány v průběhu 16. týdnů. Cílem je navrhnout doporučení danému jedinci, sledovat a korigovat průběh změn. Střed pozornosti je zaměřen na výţivu, pohyb, úbytek hmotnosti a jejich vliv na sníţení krevního tlaku.
SUMMARY
This paper deals with the theoretical knowledge about blood pressure and ways of influencing change in lifestyle. The changes are applied to the selected proband and monitored during the 16th weeks. The aim is to propose recommendations to the individual, to monitor and correct the course changes. The center of attention is focused on nutrition, exercise, weight loss and its effect on lowering blood pressure.