MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu Diplomová práce

Autor práce: Tomáš Pavela Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

Brno 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedenou literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne 16. května 2007

Tomáš Pavela

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Zdeňku Kadlecovi, Dr. za vedení této práce, za velkou ochotu a trpělivost.

Bibliografický záznam PAVELA, Tomáš. Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 85 s. + XVII s. příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

Anotace Diplomová práce „Fenomén elektronická kniha: analýza současného stavu“ uvádí do problematiky elektronických knih. Poskytuje základní informace o jejich vývoji, vyjasňuje terminologické rozpory, které jsou s pojmem elektronická kniha spjaty. Hlouběji analyzuje technické a programové vybavení a další nutné prostředky potřebné ke čtení a šíření elektronických knih. V závěru poukazuje práce na možnost využití elektronických knih v knihovnách.

Annotation Diploma thesis titled „Electronic book phenomenon: analysis of contemporary state“ introduces the issue of electronic books. It provides basic information about their development, clarifies discrepancies in terminology related to the term of electronic book. Thesis thoroughly analyses technical and software equipment and other necessary means for reading and distribution of electronic books. At the end the thesis suggests possible ways of using electronic books in libraries.

Klíčová slova Elektronická kniha, e-book reader, formáty elektronických knih, software pro čtení elektronických knih, hardwarová zařízen pro četbu elektronických knih, síťové služby knihoven

Keywords Electronic book, e-book reader, electronic book formats, electronic book reading software, electronic book hardware, library network services

Obsah ÚVOD ...............................................................................................9 1. ELEKTRONICKÁ KNIHA .....................................................10 1.1 ELEKTRONICKÁ KNIHA V DIGITÁLNÍM VĚKU.......................... 10 1.1.1 Elektronická kniha jako médium digitálního světa.................................. 10 1.1.2 Tištěné prostředí versus prostředí elektronické ....................................... 14 1.1.3 Elektronická kniha a autorská práva v digitálním věku........................... 16 1.2 VYJASNĚNÍ TERMINOLOGICKÝCH ROZPORŮ........................... 21 1.2.1 Pojem kniha jako základ pojmu elektronická kniha ................................ 21 1.2.2 Definice pojmu elektronická kniha.......................................................... 24 1.3 POČÁTKY ELEKTRONICKÉ KNIHY ................................................ 27

2. PROCES PRÁCE S ELEKTRONICKOU KNIHOU ...........30 2.1 PROCES ČTENÍ ELEKTRONICKÉ KNIHY ...................................... 30 2.2 FORMÁTY ELEKTRONICKÝCH KNIH ............................................ 34

3. ZAŘÍZENÍ PRO ČETBU ELEKTRONICKÝCH KNIH.....37 3.1 HARDWAROVÁ ZAŘÍZENÍ PRO ČETBU ELEKTRONICKÝCH KNIH.................................................................. 37 3.1.1 Specializovaná hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih....... 37 3.1.2 Jiná hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih......................... 44 3.1.3 Hybridní hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih................. 46 3.2 SPECIALIZOVANÝ SOFTWARE PRO ČTENÍ ELEKTRONICKÝCH KNIH.................................................................. 48 3.3 MOBILNÍ TELEFON JAKO ZAŘÍZENÍ PRO ČETBU ELEKTRONICKÝCH KNIH.................................................................. 53 3.4 MODERNÍ TECHNOLOGIE A NOVÉ TYPY E-BOOK READERŮ................................................................................ 57 3.4.1 Technologie elektronického papíru a elektronického inkoustu ............... 58 3.4.2 Nové typy e-book readerů........................................................................ 60

4. VYUŽITÍ ELEKTRONICKÝCH KNIH V KNIHOVNÁCH ...................................................................65 4.1 VYUŽITÍ ELEKTRONICKÝCH KNIH VE VEŘEJNÝCH KNIHOVNÁCH ........................................................................................ 66

7

4.2 VYUŽITÍ ELEKTRONICKÝCH KNIH V AKADEMICKÝCH KNIHOVNÁCH ........................................................................................ 70

ZÁVĚR ...........................................................................................74 POUŽITÁ LITERATURA...........................................................75 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................85 PŘÍLOHY

8

ÚVOD

Současná doba je charakteristická závratným tempem změn a nástupem nových médií a síťových a digitálních technologií. Nové mediální technologie zásadně mění naše vnímání světa, času a prostoru a mají fatální vliv na způsoby lidské komunikace. Jedním z mezníků tohoto vývoje byl bezesporu vynález internetu, jeho následné rozšíření a především vytvoření globálního síťového prostředí. Morfologii sítě se přizpůsobila celá společnost, změnil se způsob myšlení a vznikla nová síťová logika [9]. V rámci tohoto prostředí se vyvinula nová digitální síťová kyberinfrastruktura, která přináší zcela nové formy uchování a zprostředkování informace. Jednou z těchto nových forem je také elektronická kniha, která jak svým samotným vznikem, tak možnostmi potencionálního uplatnění vyvolala bouřlivé diskuze. Mluvilo se o nahrazení tištěné knihy knihou elektronickou, zvýrazňovaly se přednosti, upozorňovalo se na slabiny elektronických knih, odborníci se doslova předháněli v prognózách o budoucnosti elektronické reprodukce textu. Naznačené diskurzivní přístupy dále určovaly samotnou reprezentaci elektronické knihy, kolem které jakoby se vznášel mlžný opar nejasností. Co je tedy elektronická kniha? Dokáže tento termín zachytit rozdíly mezi elektronickým textem s propojenými hypertextovými odkazy, programovým vybavením či speciálním jednoúčelovým hardwarovým zařízením? Jaké možnosti elektronická kniha skýtá? Těmto otázkám jsou věnovány následující stránky. Hlavním cílem této práce je představit elektronickou knihu jako médium odpovídající specifickým nárokům. Vyjasnit terminologické rozpory, které v souvislosti s pojmem elektronická kniha vyvstávají. Provést analýzu stavu, ve kterém se elektronická kniha v současnosti nachází, systematicky zmapovat technická zařízení, programová vybavení a další prostředky nutné pro užívání elektronické knihy. Nastínit možnost implementace elektronické knihy do knihoven.

9

1. Elektronická kniha

1.1 Elektronická kniha v digitálním věku

1.1.1 Elektronická kniha jako médium digitálního světa

Nacházíme se v době převratných společenských změn, jejichž dominantou je dynamický vývoj technologií a technologických prostředků. Tato doba je charakteristická dozníváním industriální a nástupem informační vlny a je plná politických, ekonomických a sociálních turbulencí [88]. Často je v této souvislosti zmiňován a opakován pojem „informační společnost“1, jakožto další vývojový stupeň lidstva2, v jehož rámci byly vypracovány mnohé koncepce informatizace společnosti či navrženy programy na vytvoření globální informační infrastruktury3. Fenomén elektronického publikování společně s relativně novým prostředím internetu otevírají otázky stále nových možností nejen získávání, shromažďování, zpracování a samotného šíření informací, ale rozšířil se také rámec na úrovni institucionální, v němž k těmto procesům dochází. Vyvíjí se

1

Úvahy o prvním použití termínu se značně liší a v odborné literatuře jsou uváděny velmi nesourodě. J. Cejpek v článku „Internet jako sociální jev“ uvádí, že byl termín poprvé použit A. L. Normanem v roce 1975 [13]. Podle [57] použil termín poprvé Japonec T. Umesao ve svém článku z roku 1963 s názvem „Joho Sangyo Ron“ (O informačním průmyslu). Termín „informační společnost“ je pro mnohé nevyhovující, zavádějící a probíhají kolem něj bouřlivé diskuze. 2 V roce 1980 referují A. a H. Tofflerovi o explodující informační bombě jakožto třetí vlně společenských změn. Podrobněji viz [87]. 3 V roce 1994 používá Al Gore poprvé termín „informační superdálnice“, v němž uvádí cíl vybudovat pokročilejší komunikační a informační služby jako národní prioritu, která by měla v co nejvyšší míře stavět na aktivitách privátního sektoru, měla by podporovat a ochraňovat tržní soutěž, zabezpečit obecně přístupné sítě a univerzální přístup, zabránit rozvrstvení na "informačně majetné a nemajetné", zabezpečit pružné a přizpůsobivé právní a regulační prostředí.

10

stále nové možnosti neomezeného využívání volně dostupných zdrojů prostřednictvím internetových prostředků, a to v celosvětovém měřítku. Digitální média vytvořila nové trhy a společně s principy síťové ekonomiky zvýraznila nové možnosti nejen v oblasti nakladatelského průmyslu. Jedním z výsledků tohoto bouřlivého rozvoje jsou také elektronické knihy. V této části kapitoly se pokusíme poukázat na fakt, že vznik elektronické knihy byl přirozeným vyústěním potřeb současného digitálního světa, odpovědí na jeho směřování. Vyjdeme z předpokladu, že každé dějinné období je charakterizováno svou vlastní informační epochou, která vytváří jedinečné praktiky a mechanismy šíření informací. Nemůže být pochyb o tom, že způsob materiálního záznamu textu úzce souvisí s typem civilizace, s úrovní jejího vývoje. D. Hodrová, současná prozaička a pracovnice v oblasti literárněvědného bádání, píše ve své knize s příznačným názvem „Na okraji chaosu“: poetika literárního díla 20. století, že ve středověku písmo nahradilo ideogram, společně s nímž vnikl do světa lineární rozměr času (ideogram byl spjat s obrazným a cyklickým myšlením), kdežto písmo a psaní představují určitý nový způsob života a organizace světa a zároveň „nový způsob tvoření a vnímání promluvy – posun od jejího orálního a sluchového vytváření a vnímání k jejímu vytváření psaním a vnímání pohledem: orální dílo se změnilo v dílo vizuální, k němuž pak patří právě onen materiálně prostorový moment zakládající knihu“ [34, s. 182]. Je-li tedy krédem dnešních dní všudypřítomná digitalizace, volný pohyb digitalizovaných informací, bylo-li v mnoha směrech tištěné prostředí nahrazeno prostředím elektronickým, jsme-li svědky síťové komunikace dokumentů, lze říci, že je to právě onen prostorový moment zakládající knihu elektronickou. T. Hillesund ve své eseji „Will E-books change the world“ argumentuje, že vývoj elektronické knihy v současné době není nikterak náhodný.

Naopak,

vzestup

síťové

společnosti

společně

s pro

ni

charakteristickým tokem informací a peněz, kdy všechny druhy digitálního mediálního obsahu jsou distribuovány prostřednictvím sítě, přirozeně způsobil

11

změnu pohledu na klasickou tištěnou knihu a vytvořil dokonalé prostředí právě pro zrod knihy elektronické [32]. Hillesund svá tvrzení opírá o práce známých vědců, jakými jsou např. M. McLuhan, H. Innis, J. Meyrowitz či M. Castells a posuzuje fenomén elektronické knihy z hlediska základní typologie možných přístupů ve vztahu mediální technologie a společnosti4. Ve své eseji dochází k závěru, že elektronická kniha je kniha ze síťové společnosti, součást nové ekonomiky a její vývoj souvisí s pronikavým dopadem sítí a informačních technologií na společnost. Podle N. Negroponteho přišel vznik elektronické knihy přirozeně se změnou paradigmatu současného světa. Nejlepší způsob, jak pochopit význam a důsledky digitálního světa, je podle Negroponteho „soustředit se na rozdíl mezi bity a atomy. I když nade vší pochybnosti žijeme v éře informací, většina z nich se k nám dostává ve formě atomů: noviny, časopisy a knihy. Naše ekonomika se postupně mění v ekonomiku informační, ale v účetnictví a statistikách figurují atomy“ [63, s. 15]. Podstatou současného digitálního světa jsou tedy podle Negroponteho bity, které ve stále větší míře nahrazují atomy. Negroponte se v souvislosti se svým tvrzením odvolává na výrok Marshalla McLuhana a uvádí, že médium již není poselstvím5. Smysl výroku spočívá zhruba v tom, že v moderní době, době elektronických médií (McLuhan samozřejmě ve své době neuvažoval o 4

Zmíněnými přístupy ve vztahu mezi mediálními technologiemi a společností, které úzce souvisí s typologií základních redukcionistických tendencí se zabývá mnoho teoretiků médií, kteří systematizují jednotlivé přístupy k mediálním technologiím podle toho, zda kladou větší důraz na využití technologických artefaktů, na technologické artefakty jako takové nebo sociální kontext, který technologie obklopuje. Každý z těchto principů je poté ohrožen některou z forem redukcionismu, mezi něž patří instrumentalismus, technologický determinismus a sociální determinismus. Podle determinace instrumentalismu dává mediální technologii charakter či smysl až forma jejího využití. Charakteristickým rysem technologické determinace je snaha soustředit se na širší společenské dopady technologických forem jako nositelů společenské změny. Sociální determinace vyzdvihuje především argument, že charakter nových médií je ovlivněn sociálními a ekonomickými strukturami a sociální konstrukcí technologického artefaktu. 5 Výrok odkazuje na McLuhanovu knihu „The Medium is the Message: an Inventory of Effects“.

12

počítačích a internetu, ale hlavně o televizi a filmu) nás způsob, jímž se k nám informace dostane, ovlivňuje silněji než informace sama. Tedy rozdíl mezi tím, zda čteme nebo se díváme na televizi, je důležitější než rozdíl mezi tím, o čem si čteme či na co se díváme [63]. Podle P. Jedličkové stav vývoje společnosti kopírují metody, jakými je dosažené poznání fixováno a uchováváno pro příští generace. Jedličková uvádí, že „dnešní svět charakterizuje proces vrůstání informačních a komunikačních technologií do všech složek společnosti a tak není divu, že i naše poznání je stále častěji a ve větší míře fixováno v elektronické podobě [44]. Jedličková dále píše, že vzhledem k tomu, že je dnes většina informací i během klasického publikačního procesu v nějaké z jeho fází v elektronické podobě, nemůžeme se divit, když nové technické prostředky umožňující příjem těchto

produktů

v elektronické

podobě

nastartovaly

takovou

explozi

elektronického publikování [44]. C. Lynch, jeden z předních amerických informačních specialistů, který se ve své eseji zabývá budoucností a stavem elektronické knihy v digitálním světě, přisuzuje příčinu zrodu elektronické knihy současným obchodním modelům, jejichž těžiště se v současnosti přesouvá do síťového prostředí [56]. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi se nabízí otázka, zda je vůbec reálné, aby si kniha, tedy klasická tištěná kniha, udržela pozici jedinečného, hlavního zdroje poznání. Nahradí elektronická kniha klasickou knihu tištěnou? Odpovědět na tyto otázky se pokusíme v následující části práce.

13

1.1.2 Tištěné prostředí versus prostředí elektronické

Téměř žádné pojednání zabývající se budoucností knihy se dnes neobejde bez slavného výroku „cecci tuera cela6“. Tento výrok z Hugovy knihy Zvoník u Matky Boží přednesl U. Eco na mnoha odborných konferencích, sympóziích a seminářích. Příběh, na který Eco poukazuje, se odehrává v 15. století, v době po vynalezení knihtisku. Před tímto vynálezem byly rukopisy vyhrazeny omezené elitě gramotných lidí a jediným prostředkem, jak poučit masy o příbězích Bible, Kristově životu, životech svatých, mravních zásadách, činech národní historie či o povaze neznámých národů, byly obrazy katedrál. Proto tedy „cecci tuera cela“, nebo-li kniha zabije katedrálu, abeceda zabije obrazy. Eco dále dodává, že v šedesátých letech napsal Marshall McLuhan dílo Gutenbergova galaxie7, v němž hlásá, že lineární způsob myšlení, který byl nastolen vynálezem knihtisku, začal být nahrazován globálnějším způsobem vnímání a chápání prostřednictvím elektronických obrazů či jiných technických zařízení. Eco namítá, že „pokud ne sám McLuhan, pak jistě mnozí z jeho čtenářů ukazovali prstem na manhattanskou

diskotéku, pak na vytištěnou

knihu, a říkali "toto zabije tamto" [22, s. 2]. Podle J. Šmejkalové, která se ve své knize zabývá teorií a praxí knižní kultury, byly „McLuhanovy základní představy o nahrazení Gutenbergovy galaxie obrazovou a nástupu éry globální elektronické vesnice neúnavně převraceny v masmédiích i odborných publikacích bez ohledu na to, že v průběhu minulého desetiletí v zásadě vzaly za své“ [81, s. 209]. U. Eco varuje, že pokud bychom v úvahách o lidské kultuře vycházeli z principu, že něco vývojově nového jednoduše zahubí vše, co bylo předtím, zrušili bychom dějiny kultury jako takové.

6 7

„toto zabije tamto“ MCLUHAN, Marshal. The Gutenberg Galaxy: the making of typographic man.

14

Ve výše zmíněné knize Šmejkalová upozorňuje na skutečnost, že se minulost řadě informačních teoretiků často jeví jako nepřetržitý proud výroků o tom, že právě v současnosti prožíváme jakousi událost epochálního významu, což platí i pro období, která nebyla poznamenána přelomy tisíciletí či zatmění Slunce. Odkazy k těmto různým zlomovým momentům, mezi které patří například Gutenbergův vynález, nejsou ani tak projevem historického zájmu, jako spíše snahou dokázat jedinečnost oné určité éry. V rámci této formy historického determinismu je poté podle Šmejkalové nejdůležitější „stanovit jakýsi mezník, který autorům dané koncepce umožní manipulovat význam kulturních hodnot a procesů jejich materializace. Pojmenování a jasné zarámování stávající epochy zároveň umožňuje ovládat vize budoucnosti epochy následující. Do tohoto výše přesně a jasně ohraničeného obrázku pak velmi snadno zapadá výše naznačený diskurz vymýcení, zahubení a nahrazení, který funguje na vzájemně propojených principech „již nikdy více“ a „ještě nikdy předtím“ [81, s. 209]. Podle

Z.

Uhlíře

je

kniha

nedílnou

součástí

informačního,

komunikačního a znalostního prostředí, je jedním z jeho médií. Existují jak různá média, tak různá prostředí. Tato média společně s jediným informačním, komunikačním a znalostním prostředím existují v komplexitě, existuje mezi nimi synchronizace, což podle Uhlíře znamená, že vstup nového média do historie neznamená zánik onoho časově předchozího z nich, ale absorpci v tom následujícím. Jedno prostředí tak nezaniká zcela, aby bylo úplně nahrazeno jiným, ale podřizuje se mu jako marginální dominantnímu. V tom podle Uhlíře spočívá ona syntéza různých informačních, komunikačních a znalostních prostředí, v jejich synchronnosti [88]. J. Cejpek nazývá vývoj, ve kterém se v průběhu 20. století k textovému dokumentu

připojovaly

různé

druhy

dokumentů

masmediálních

a

audiovizuálních, vývojem kumulativním. Ani film, ani rozhlas nevytlačily knihu, stejně jako televize neodstranila knihu, film nebo rozhlas. To ovšem podle Cejpka neznamená, že by nový druh dokumentu nepůsobil na dokumenty

15

vývojově starší, že by např. vlna televizního diváctví neovlivnila knižní kulturu. Ovlivnila a to nejen negativně, například vývoj knižní ilustrace, který nesporně pokročil i pod vlivem televize [12]. Dnes jsme tedy svědky přechodu právě oněch dvou prostředí, tedy prostředí tištěného a elektronického. Zdá se, že prostředí elektronické zvítězí, což ale neznamená, že by tištěné prostředí bezezbytku zaniklo. Prostředí tištěné se stane marginální v rámci dominantního prostředí elektronického, stejně jako tomu bylo v historii, kdy se rukopisné prostředí stalo marginálním v rámci prostředí tištěného. Nedojde tedy k nahrazení, ale k rozšíření ve smyslu zmnožení způsobů, prostřednictvím kterých naše poznání ukládáme. Patrně dojde k vymizení některých druhů záznamů, které již z dnešního hlediska není výhodné uchovávat v tištěné podobě, jiné si svou papírovou podobu nepopiratelně udrží.

1.1.3 Elektronická kniha a autorská práva v digitálním věku Spolu se změnami informačního, komunikačního a znalostního prostředí, tak jak byly dosud probírány výše, dochází také k novým pohledům na otázky týkající se autorského práva v digitálním věku. Vzhledem k tomu, že v digitálním světě je nutnou podmínkou využívání dat jejich kopírování, dotýkají se otázky autorských práv samotné podstaty digitální komunikace. Úkolem této části kapitoly je nahlédnout na problematiku elektronické knihy z oblasti autorských práv. Nebudeme se zabývat podrobnými legislativními rámci, ty by ostatně vystačily na samostatnou práci, ale v duchu předešlých úvah načrtneme několik pohledů na změny týkající se aplikace autorských práv v případě elektronické knihy. V digitálním světě jsme svědky debat týkajících se faktu, jak snadné je pořizovat kopie. Nejde však jen o to, jak je to technicky snadné, ale také o to,

16

že kopie jsou stejně kvalitní jako originál, při zkopírování jej neničí a ani jej nečiní dále nepoužitelným či nedostupným. Slýcháme případy masivního porušování autorských práv. Podle V. Jurmanové Volemanové je problematika autorského práva jednou z oblastí, na kterou mělo a má elektronické prostředí významný vliv. Přenášení stále většího množství lidských činností do elektronické oblasti má podle ní za následek změnu některých zažitých vzorců chování. Jurmanová Volemanová vidí příčinu v nárůstu možností, ve způsobu, kvalitě a rychlosti zpracování, které informační a komunikační technologie poskytují. Člověk pak těchto možností přirozeně využívá, aniž by si uvědomoval, že touto svou činností zasahuje do práv autorů. Srozumitelnou reakcí držitelů autorských práv, popř. kolektivních správců autorských práv, je poté snaha o posílení své pozice, úzkostlivé lpění na stanovených pravidlech a hlavně zvyšování částek za legální užití díla. Tento stav neprospívá řešení celé situace a naopak komplikuje poctivým uživatelům přístup k informacím a ke vzdělání [46]. Podle Jana Kříže představuje pirátství „z hlediska jeho rozsahu, společenských příčin i následků a globálnosti jeho sociálně ekonomického působení a zejména z hlediska jeho materiálních a morálních důsledků jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů v oblasti výměny kulturních hodnot a společenského rozvoje vůbec“ [54, s. 14-15]. Podle mnohých nelegální rozmnožování autorských děl nepoškozuje jen autory a producenty těchto děl, ale ve svých důsledcích i samotné uživatele. Svůj pohled na danou problematiku přináší také R. Stallman, který tvrdí, že současný model autorských práv je zastaralý a nekoresponduje s požadavky současného digitálního světa. Stallman píše, že autorská práva se rozvíjela společně s používáním knihtisku a v závislosti na technologii knihtisku působila jako průmyslová regulace. Nevymezovala, co mohou dělat čtenáři, ale vymezovala, co mohou dělat autoři a vydavatelé. Autorská práva podle něj byla jakousi formou cenzury, neboť pro publikaci knihy bylo nutné získat povolení. V současnosti se situace změnila. Autorská práva již nepůsobí

17

jako průmyslová regulace, nýbrž jako prostředek k omezení široké veřejnosti. Bývalo to omezení vydavatelů v zájmu autorů, nyní je to omezení veřejnosti v zájmu vydavatelů [78]. Stallman například uvádí: „/…/ podívejte se na e-knihy. Je zde obrovské nadšení kolem e-knih; stěží se mu můžete vyhnout. Letěl jsem do Brazílie a v časopise v letadle byl článek, který tvrdil, že to bude nějakých 10 nebo 20 let, než všichni přejdeme na e-knihy. Zjevně taková kampaň pochází od někoho, kdo za to platí. A teď: proč to dělají? Myslím, že to vím. Důvod je, že e-knihy jsou příležitost, jak sebrat některé zbytkové svobody, které čtenáři tištěných knih vždy měli a stále mají - svobodu, například, půjčit knihu příteli nebo si ji půjčit ve veřejné knihovně nebo prodat výtisk do antikvariátu nebo koupit si výtisk anonymně, aniž by se uložil do nějaké databáze záznam o tom, kdo si koupil tu kterou knihu. A možná dokonce svobodu přečíst si ji dvakrát“ [78]. Toto jsou podle Stallmana právě ty svobody, které by vydavatelé rádi veřejnosti odebrali, ale nemohou to udělat v případě tištěných knih, protože by to zvedlo vlnu odporu. Proto vymysleli nepřímou strategii. Vydavatelé využijí toho, že elektronické knihy nejsou ve společnosti prozatím natolik rozšířené. Prostřednictvím nových, jejich zájmy ovlivněných zákonů zatíží elektronické knihy danými omezeními. Uživatelů elektronických knih je prozatím velmi málo, proto v podstatě nebude nikdo, kdo by se proti tomuto omezování ohradil, kdo by si vůbec tato omezení uvědomoval. Poté vydavatelé postupně všechny donutí přejít z tištěných knih na knihy elektronické a konečným výsledkem bude, že čtenáři ztratí tyto svobody aniž by si vůbec uvědomili, že jim byly odebrány a mohli se proti tomuto bránit [78]. Podle Z. Uhlíře je pro elektronické prostředí typické, že v něm kulturní artefakt nelze ztotožnit s žádným technologických produktem. Tento fakt však značná část organizací opomíjí, následkem čehož zůstává v jakémsi přechodném stádiu, ve kterém kladou důraz na spojení kulturního artefaktu s fyzickým nosičem, v tomto případě například CD, DVD, a usilují o to, aby i tento nosič byl chráněn na základě modelu autorských práv, který byl vytvořen

18

v 18. století. Tento model však již není veřejností přijímán a objevují se proti němu stále větší výhrady. Uhlíř, pro něhož je podstatným rysem elektronickodigitálního prostředí především síťovost a nikoli vazba na fyzický nosič, nenahlíží na pirátství jako na trestnou činnost, ale vidí v pirátství výraz toho, že postaru vykládaná autorská práva začínají být pokládána za nelegitimní [88]. Z výše uvedeného vyplývá, že změna pohledu na autorská práva v digitálním světě se potýká s mnoha problémy. Zvoláme tedy společně s J. Smiersem „Pryč s autorskými právy“ [77], nebo budeme vyvíjet stále nové metody, kterými budeme kontrolovat či omezovat používání obsahu digitálních médií? V následujících řádcích si ve stručnosti přiblížíme metodu Digital Rights Management (DRM) a její aplikaci na elektronickou knihu. V současné době existuje poměrně široké spektrum technologií a postupů kladoucí si za cíl ochránit autorská práva v případě elektronického díla. DRM, neboli tzv. správa digitálních práv, je systém, jehož cílem je ochrana digitálního intelektuálního vlastnictví. Je to tedy zastřešující pojem pro technické metody, kterými kontrolujeme používání obsahu digitálních médií. Metoda DRM může být v případě elektronických knih implementována za použití několika metod, mezi které patří [17,50,64]:

•

Metoda digitálního vodoznaku – informace o autorských právech jsou ukryty do dokumentu aniž by o nich uživatel věděl. Kopie dokumentu tuto informaci uchová. Tato technika nemůže zabránit pirátství ani omezovat použití dokumentu, ale lze podle ní vystopovat kopie k původnímu vlastníkovi.

•

Fyzická ochrana proti kopírování – tento typ ochrany zahrnuje úpravu standardních vlastností média nebo vyžaduje speciální kus hardwaru

19

připojený k počítači uživatele, ať už to byly speciální diskety, které se musely nacházet v mechanice vždy, když měl být spuštěn patřičný program, hardwarové klíče (tzv. dongly), či dnešní speciální karty atd. •

Šifrování založené na certifikátech – jedná se o šifrování obsahu se separátní distribucí klíče nebo certifikátu.

•

Aktivace produktu – pro správné fungování produktu je třeba vlastnit identifikační kód, který musí být zaregistrován u výrobce.

•

XRML8 – jazyk XRML (eXtensible Rights Markup Language) je navržen pro implementaci podpory digitálních práv. Srozumitelnou formou specifikuje práva uživatele.

Jestliže si tedy zakoupíme elektronickou knihu, můžeme se z hlediska DRM setkat s těmito omezeními: kniha bude moci být čtena pouze na jednom počítači, popřípadě na jednom zařízení k tomuto určeném, nebude možné vytvořit záložní kopie, knihu nikomu půjčit, knihu bude možné přečíst jen s omezeným počtem opakování či v daném časovém intervalu - poté kniha expiruje, a samozřejmě ji nebude možné vytisknout. Vzhledem k těmto omezením se zkratka DRM začala mezi jejími odpůrci vykládat jako Digital Restrictions Management, tedy „správa digitálních omezení“. Tato omezení, či dle některých ochrana autorských práv v případě elektronické knihy, vrhají nové světlo na fenomén tohoto média v současném digitálním světě. Nabízí se otázka, zda zůstane elektronická kniha ještě 8

Jazyk XRML byl původně vyvinut v laboratořích společnosti Xerox. V průběhu vývoje byl přesunut do nové společnosti ContentGuard, která se zaměřovala na DRM. I když nejde o zcela dokončený standard, byl již XRML vzat za základ pro jazyk REL (Rights Expressino Language), MPEG a Open eBook Rights. XRML je vyvíjen pod křídly OASIS (Organization for the Advancement of Structured Information and Standards)

20

„knihou“ ve smyslu zdroje vzdělání a kultury, pro kterou byl podstatný fakt, že byla určena k vícenásobnému studování či čtení, kolování mezi učenci, přáteli nebo v rodině. Těchto několik pohledů stručně přiblížilo nelehkou situaci, která v oblasti problematiky autorského práva a jeho možné aplikace na nové médium elektronické knihy v současné době vyvstala. Ať už je kopírování dat považováno za „pirátství“ nebo naopak za výraz skutečnosti, že autorská práva, která jsou stále založena na modelu tištěného prostředí, začínají být pokládána za nelegitimní, bylo by snad pro začátek namístě respektovat pravidlo zlaté střední cesty a společně s J. Činčerou si uvědomit, že „ochrana autorských práv by neměla být ani tak tvrdá, aby znemožnila rozvoj, monopolizovala trh a vytvořila sociální přehrady mezi lidmi a společnostmi, neměla by ale být ani tak měkká, aby se nevyplácelo investovat do rozvoje“ [15, s. 35].

1.2 Vyjasnění terminologických rozporů

1.2.1 Pojem kniha jako základ pojmu elektronická kniha Kniha urazila za dobu své existence dlouhou cestu. Podle E. Curras patří mezi dokumenty, které si zaslouží největší pozornost a to nejen pro své rozšíření, ale i pro svou kulturní hodnotu. Kniha se v důsledku vynálezu knihtisku, papíru a šíření kultury přiblížila k lidu a stále neztratila svůj rituální smysl. E. Curras uvádí, že kniha nese také sociální obsah, učí, přináší rozkoš. Považuje se za dokument, který má terapeutické účinky9 [14].

9

Ruský emigrant žijící ve Švýcarsku N. A. Rubakin svou bibliopsychologií dokázal, jak důležité je znát psychiku čtenáře.

21

V našich úvahách se často pouštíme do srovnávacího hodnocení elektronické knihy s klasickou knihou tištěnou, aniž bychom si definovali pojmy, které v tomto hodnocení používáme. V následujících řádcích se tedy pokusíme zamyslet nad pojmem kniha. Vyjdeme z toho, že na elektronickou knihu nahlížíme pohledem klasické knihy tištěné, jejíž reprezentace je v nás hluboce zapsána a chceme i u ní nacházet ony vlastnosti, které nacházíme u tištěné knihy. Budeme argumentovat ve prospěch elektronické knihy, která nemusí být nutně transpozicí klasické knihy tištěné, nýbrž nabídkou nových možností. Podle Z. Uhlíře je termín kniha, a jeho plurální a multilingvální ekvivalenty,

v oběhu

již

staletí

a

tisíciletí.

Je

mu

tedy

vlastní

mnohovrstevnatost sémantických úrovní a polyvalence jejich vztahů. Množinu jemně odstíněných významů termínu kniha tak podle něj nelze chápat ve smyslu striktně diferencované polysémie. Termín kniha není podle Uhlíře přesně ohraničený ani ohraničitelný a lze jej tedy chápat jako komplexní významový shluk s více méně neurčitými hranicemi a různými kontextuálními, vědomými či podvědomými, záměrnými nebo mimovolnými akcenty. Úhrnný význam termínu kniha je podle Uhlíře pragmatický, nelze jej vydělit z jeho širšího praktického kontextu a z jeho hodnotových souvislostí. Nelze jej také oddělit od jeho sociokulturní intence [88]. Podívejme se, jak knihu definuje knihovní a informační věda. Podle České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy je termín kniha definován jako „Rukopisný, tištěný nebo jakýmkoliv způsobem rozmnožený dokument, který je graficky a knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvoří myšlenkový a výtvarný celek“ [62]. Dle normativních výkladů je termín kniha „Neperiodický tištěný dokument ve formě svazku. /…/ Neseriálový tištěný dokument ve formě kodexu. /…/ Tištěný nebo jakýmkoliv jiným způsobem rozmnožený grafický dokument, knihařsky zpracovaný do tvaru svazku a tvořící myšlenkový a výtvarný celek v této formě též hudebniny, obrazové publikace, alba, atlasy, různé druhy tabulek

22

apod. ve formě knihy. /…/ Neperiodická publikace s nejméně 49 stranami, nepočítaje v to obálku, která je vydána v konkrétní zemi a je dostupná veřejnosti. /…/ Duševní dílo vydané v psané, tištěné nebo elektronické formě, obvykle rozdělené na stránky a tvořící fyzickou jednotku. „[62]. Důvodem, proč se v této části zabýváme termínem kniha je nejen fakt, že tento termín tvoří základ slova elektronická kniha, o které je v této práci řeč především, ale také fakt, že na elektronickou knihu skrze termín kniha nahlížíme. Z. Uhlíř vidí základní problém rozporuplného přístupu k elektronickým knihám v tom, že v současnosti pohlížíme na digitální komunikaci prizmatem pojmu kniha, a namítá, že Kniha10 pro nás představuje národovectví, lidovost, kolektivní sociálnost, je nositelkou Kultury, zatímco elektronická média a jejich postupná konvergence s telekomunikačními a počítačovými sítěmi pro nás znamenají pouhou civilizaci, která je proti kultuře méněcenná. Pro současnost je podle Uhlíře důležité zbavit se chiméry knihy, jejího mýtu a na knihu elektronickou jako na Knihu nepohlížet, jestliže to nevyhovuje současnému prostředí, v němž reprezentujeme kulturní obsahy [88,89]. Podle Uhlíře můžeme na elektronickou knihu pohlížet dvěma způsoby. V prvním případě můžeme toto médium nahlížet v užším významu, a to v souladu s historickým aspektem termínu kniha. Elektronické knize v tomto pohledu rozumíme jako transpozici tradiční knihy tištěné. Ve druhém, širším významu nahlížíme na elektronickou knihu prizmatem nových žánrů, tedy pohledem současného digitálního světa a jeho procesů. Uhlíř se domnívá, že se změnami informačního, komunikačního a znalostního prostředí, je třeba přijmout širší význam knihy. Jen tak se podle něj „vymaníme z mytologie knihy, která utváří chiméru Knihy, a budeme moci lépe porozumět vhodnosti či nevhodnosti různých způsobů reprezentace obsahových, významových, intelektuálních atp. celků, tzn. rozlišit, která média jaké obsahové, významové,

10

Uhlířem záměrně psáno s velkým K, podobně jako v případě slova Kultura o řádek níže

23

intelektuální atp. celky jsou způsobilá komunikovat, které způsoby komunikace jsou vhodnější a přívětivější jak pro příjemce, tak pro původce“ [88, s. 7]. Termín kniha tak jak jej chápeme v současnosti, je v podstatě stále rámován tradičními definicemi, které byly typické pro tištěnou knižní kulturu. Podle J. Šmejkalové je termínu kniha vlastní jakási vnitřní rozpornost, která se odráží nejen v jeho samotné definici, ale často také ve vzájemně protichůdných přístupech k předmětu samému. Tato vnitřní rozpolcenost je tak podle Šmejkalové základní a jedinečnou podstatou knihy [81].

1.2.2 Definice pojmu elektronická kniha

Cílem této části bude vyjasnit rozpory, které jsou s pojmem elektronická kniha spojeny. V odborné literatuře či zdrojích na webu je tento pojem uváděn nejednoznačně, což podle D. Tkačíkové vede k tomu, že jím bývají označovány dokumenty nejrůznějších typů „od nejjednodušších souborů dostupných ve formátu ASCII, přes digitalizované historické rukopisy ve formátu TIFF až po bohatě vypravené multimediální encyklopedie“ [85]. Vyjdeme z toho, že je třeba definovat určité minimální vlastnosti, aby bylo použití termínu elektronická kniha oprávněné. Začneme-li se podle B. Excelové hlouběji zabývat souslovím elektronická kniha, narazíme prvotně na nejednotnost představ k němu vztahovaných, na neexistenci alespoň většinového konsensu, co přesně termín označuje. Skutečnost, že je tento termín užíván se značnou volností, že nabývá i významů podstatně odlišných, podle Excelové problematizuje jak úvahy týkající se elektronické knihy samé, jejích kvalit užitných, estetických, její možné budoucnosti, tak i jakákoliv její srovnání s klasickou knihou papírovou [25].

24

Podle A. Katolického je termín e-book nejčastěji používán ve dvou významech. „Méně časté je používání pojmu e-book pro označení zařízení, které je speciálně upravené pro čtení souborů s obsahem odpovídajícím pojmu kniha. Výstižnějším označením v tomto smyslu by byl pojem ebook reader, čili zařízení pro čtení elektronických knih. /…/ Druhým, častěji používaným významem je označení digitálního souboru se specifickým obsahem“ [47]. Podobné vymezení nabízí B. Excelová, která vymezuje pojem elektronická kniha ve dvou významech. V prvním významu termínem e-kniha odkazuje na zařízení (hardware, případně i software) speciálně určené pro četbu knižního obsahu v digitální podobě a podobně jako Katolický dodává, že „toto užití je méně častým a předně nepřesným. Zde je lépe namísto „e-kniha“ užívat opisu „čtecí zařízení pro četbu elektronických knih“ neboli „e-book reader“, eventuálně zkrátit na čtecí zařízení“ [25, s. 67]. Druhým, výstižnějším je užití termínu elektronická kniha pro knižní obsah v digitální podobě. D. Tkačíková přistupuje k načrtnuté problematice poněkud striktněji a je přesvědčena, že by v zásadě měl být termín elektronická kniha používán pouze pro specializované zařízení, které slouží ke čtení elektronických textů a pro

elektronický

text,

zpracovaný

a

zpřístupňovaný

prostřednictvím

specializovaného programového vybavení [85]. A. Katolický považuje za nejvíce opodstatněné použití pojmu elektronická kniha pro „soubor vyjádřený v některém z řady speciálních formátů odpovídajících podmínkám softwarového produktu nebo přímo hardwarového čtecího zařízení“ [47]. Z výše uvedeného vyplývá, že je velmi těžké stanovit hranici, kdy bude použití termínu elektronická kniha plně oprávněné. Termín elektronická kniha by měl být a pro účely této práce bude používán pouze v těchto významech:

25

•

Jako zařízení speciálně určené pro čtení souborů v digitální podobě, tzv. e-book reader, který v širším pojetí zahrnuje jak hardwarové, tak softwarové prostředí a v užším pojetí zahrnuje jen speciálně konstruované hardwarové zařízení, tzv. čtečky

•

Digitální datový soubor ve formátu, který poskytuje určitou kvalitu práce s textem, např. možnost fulltextového vyhledávání, záložek, interní navigace, zvýraznění textu, možnost práce s poznámkami, popř. možnost stahování souborů a jejich aktualizací přímo v prostředí zařízení, ve kterém je soubor čten a umožňuje zabezpečení obsahu z hlediska autorských práv

V některých definicích se často setkáme s tím, že „Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM)“ [62]. Nosičem zde nemusí být nutně CD nebo DVDROM, či paměťové karty, ale elektronické knihy mohou být dostupné i prostřednictvím sítě a to několika způsoby. Siriginidi Suba Rao definuje v tomto kontextu elektronickou knihu jako „Book that has been converted to digital form and could be read on a computer, usually through network services or CD-ROM. eBooks could expand over print media by adding hypertext links, search and Cross-reference functions and multimedia“ [71, s. 248]. V tomto kontextu se podle Hawkinse setkáme s těmito typy elektronických knih [31]: •

Elektronické knihy, které jsou stažitelné z internetu, tzv. Downloadable ebooks – kniha je dostupná na webu odkud je stažitelná do osobního počítače či přímo do daného e-book readeru konkrétního čtenáře.

26

•

Elektronická kniha jako jednoúčelové čtecí zařízení, tzv. Dedicated ebook reader – kniha je vložena do speciálního zařízení, viz výše, které má určité vlastnosti ve smyslu práce s knihou – podrobněji se těmito zařízeními budeme zabývat v jiné části práce.

•

Elektronické knihy přístupné prostřednictvím webu, tzv. Web accesible ebook – kniha zůstává na webových stránkách jejího poskytovatele, odkud je za poplatek zpřístupněna čtenáři.

•

Elektronické knihy vytištěné na požádání, tzv. Print-on-demand ebooks – kniha je uložena v systému, který vybranou knihu či kapitolu na požádání vytiskne a sváže – často se v tomto kontextu používá označení electronic-aided publishing jako kontrast k elektronickému publikování.

Je třeba si uvědomit, že s pojmem elektronická kniha nutno zacházet velmi opatrně, jeho neuvážené používání např. v případě velmi jednoduchých souborů11, které nemají ty vlastnosti, o kterých byla řeč, vede k dezorientaci, která má za následek právě onu nejednotnost představ, co přesně termín znamená.

1.3 Počátky elektronické knihy V této části práce se pokusíme ohlédnout zpět do historie a zaměříme se na momenty, které byly pro vývoj elektronické knihy nejpodstatnější. 11

Pro tyto soubory by snad bylo na místě nalézt jiné vhodné označení

27

Zabývat se budeme elektronickými knihami ve významu, který byl definován v jedné z předchozích částí práce. V podstatě bude převážně řeč o zařízeních podobných hardwarovým čtečkám, zabývat se historií elektronické knihy ve významu digitálních souborů či softwarových čtecích zařízení by totiž znamenalo obsáhnout část historie počítačů a to cílem této práce není. Termín elektronická kniha byl patrně poprvé použit na počátku sedmdesátých let Andriesem Van Dammem [38,11]. V roce 1945 publikuje W. Bush, profesor MIT a ředitel amerického Národního úřadu pro vědecký výzkum a vývoj v období 2. světové války, článek „As we may think“, ve kterém představuje koncept zařízení s názvem „MEMEX“. Memex byl podle Bushe „device in which an individua stores all his books, records, and communications, and which is mechanised so that it may be consulted with exceeding speed and flexibility. It is an enlarged intimate supplement to his memory“ [8, s. 7]. V podstatě se tedy jednalo o přístroj, který je elektronicky připojený do knihovny a schopný zobrazovat knihy a automaticky sledovat i vytvářet odkazy. Memex nebyl nikdy realizován. Bush v termínech technologií z roku 1945 popsal dnešní počítač připojený k webu, jeho myšlenka vzájemného provázání informací, je velmi blízká dnešnímu pojetí elektronických knih. Dle Bushe tzv. asociativní indexování vešlo později ve známost jako hypertext [4]. V roce 1968 představil Alan Kay svůj projekt „Dynabook“, který viděl jako přenosný interaktivní osobní počítač, který byl stejně přístupný jako kniha [38,94]. Dynabook, podobně jako memex, nebyl nikdy realizován, jeho myšlenku však A. Kay proměnil ve skutečnost jako zaměstnanec firmy Apple Inc. a jejího produktu Apple Newton MessagePad, jenž se stal prvním PDA na světě. Toto zařízení zobrazovalo knihy ve speciální NewtonBook formátu. Původní model Newton MessagePad 100 měl rozměry 18,5 x 11,5 x 1,9 cm, vážil 400 gramů, byl vybaven procesorem 32 bitů a frekvencí 20 MHz a stál 500 USD. Z celkové paměti přístroje, která měla velikost 640 kB se dalo k ukládání dat využít pouze 158 kB. Dotykový černobílý displej přístroje měl

28

rozlišení 336 x 240 obrazových bodů a ovládal se elektronickou tužkou, dal se k němu připojit modem a externí paměťová karta [18]. Model Newton MessagePad 100 byl v průběhu let 1994–1997 nahrazen modely Newton MessagePad 110, 120, 130, 2000, 2100. O rok později, v roce 1998, už trhu dominovala menší, výkonnější a celkově technicky vyspělejší zařízení PalmPilot a HandSpring Visor. V roce 1986 přichází firma Franklin Electronic Publisher na trh se svým přístrojem, který obsahoval elektronický slovník a byl schopen zobrazovat pouze jeden řádek textu. O pět let později představuje Franklin rozkládací přístroj, jehož jednu část tvoří klávesnice, druhou displej a je schopen zobrazit o tři řádky textu navíc. V devadesátých letech se objevilo také zařízení firmy Sony „Data Discman“, známý také jako Electronic Book Player, které přehrávalo hudbu a zobrazovalo knihy z CD-ROM. Cena přístroje byla 550 USD a existovalo pro něj jen několik titulů, mezi které patřily Compton’s Concise Encyclopaedia, Wellness Encyclopaedia a Passport’s World Travel Translator and Introduced. Firma Sony prodávala k tomuto přístroji také software určený k tvorbě elektronických knih, měl název The Sony Electronic Book Authoring System, navzdory jeho vysoké ceně 9000 USD uměl vytvořit pouze několik nových knih [94]. Data Discman se pro svůj malý displej a špatné rozlišení příliš neujal, proto přichází firma Sony a po ní i Franklin s přístrojem Bookman. Ten s váhou dvě libry, obrazovkou 4,5 palce, fungoval na bázi kazet, které stály od dvaceti až do osmdesáti dolarů a které po zasunutí do přístroje zobrazily různé elektronické příručky jako sborníky citátů či slovníky cizích jazyků. Zařízení Bookman firmy Sony neuspělo a bylo staženo z trhu. O něco lépe se dařilo firmě Franklin, která s Bookmanem částečně prorazila a v současnosti nabízí produkt eBookMan, o kterém bude řeč později.

29

2. Proces práce s elektronickou knihou V předchozí kapitole byl rozebrán pojem elektronická kniha, byly definovány minimální vlastnosti, na které by měl být brán ohled, má-li být použití termínu oprávněné, bylo upozorněno na opatrnost při používání tohoto pojmu. Elektronická kniha však není pouze označení pro elektronicky zaznamenaný obsah tak, jak byl rozebírán výše, ale také označení pro určitý styl práce s tímto obsahem [47]. Vlastnosti elektronické knihy jsou určovány konkrétním formátem souboru, ve kterém je kniha uložena. V této části kapitoly si pokusíme přiblížit změny, které v procesu práce s elektronickou knihou, oproti klasické knize tištěné, nastávají.

2.1 Proces čtení elektronické knihy Diskuze o budoucnosti publikování, tedy o tom, zda se budeme v budoucnu setkávat s texty prostřednictvím počítače či prostřednictvím klasických papírových médií, se podle Z. Jonáka prozatím vedou s přídechem emocí. O tom, zda veřejnost přijme bez výhrad formát výstupu na monitorech, nerozhoduje ani tak tlak mediálních společností, ale především lidský faktor [45]. Jonák vycházející z empirického výzkumu S. Weardena, se ve svém článku zamýšlí, jak hluboce jsou historicky tradované typografické formy vtištěny do podvědomí čtenářů a jakou tedy mají šanci designéři a konstruktéři moderních informačních a komunikačních technologií tuto tradici změnit. Jonák zdůrazňuje nejočividnější rozdíl mezi klasickým a elektronickým způsobem zobrazování textu. Zatímco klasická tištěná stránka představuje obdélník postavený na výšku (tzv. formát „portrét“), má stránka monitoru

30

počítače tvar obdélníku postaveného na širší základně (tzv. formát „krajina“). Zatímco klasický formát „portrét“ je znám již od starého Egypta, formát „krajina“ se používá pouze několik desítek let. V článku dochází k závěru, že u čtenářů je preferován vertikální formát „portrét“ s rolováním textu pro čtení novin a časopisů, pro čtení knih je preference horizontálního formátu „krajina“ se stránkovým designem. Uživatelé prohlížečů internetových stránek by preferovali formát „portrét“ se stránkovým designem [45]. Podle K. Homolové již není tištěná kniha technologií postačující dnešnímu uživateli informací, má však atmosféru, skrze kterou uplatňuje své psychologické a sociální vlivy na vnímatele textu, tedy čtenáře. Homolová zdůrazňuje, že nezcizitelný fenomén tištěné knihy je moment otáčení stránky, který dává čtenáři „jedinečnou možnost setrvat ve fantazijním prostoru z vlastního rozhodnutí čtenáře. Namísto těkavého a apriori dočasného děje např. na obrazovce počítače je v knize jaksi samozřejmě obsažen prostor pro dostatečné „prožití“ libovolné, pro čtenáře zajímavé informace. Lze tak vytvořit fantastickou představovou soustavu se z vnějšku neomezenou platností“ [37]. Významová otevřenost textu ve formě knihy pak dává podle Homolové vyniknout širokému prostoru pro fantazijní interpretaci čtenáře, který proniká k asociovaným, nevázaným obrazům a světům mezi nimi. Čtenář tak ve srovnání s jinými médii, například s nejčastěji používaným internetem, činí sám, z vlastní vůle a především vlastním úsilím. Pro Homolovou se zdá být vývojovou nutností vyslovit souhlas s tezí o překonatelnosti knihy jako hlavního zdroje informací, je však stejně nutné podtrhovat její specifika a nově podle nich vymezit roli tištěné knihy v dnešní době [37]. U. Eco rozlišuje dva druhy knih, a to knihy určené ke čtení a knihy používané k vyhledávání informací. Mezi knihy určené ke čtení patří román, filozofické pojednání, sociologická analýza atd. a obvyklý způsob jejich čtení Eco nazývá

31

detektivním, což zdůvodňuje následujícím. Začneme číst na první stránce, kde nám autor sdělí, jaký zločin byl spáchán. Poté sledujeme průběh vyšetřování, abychom nakonec shledali, že vrahem byl zahradník. Tímto společně s knihou končí náš čtenářský prožitek. Cílem autora bylo, abychom knihu otevřeli na první straně, sledovali řadu jím předkládaných otázek a viděli, jak dospívá k určitým závěrům [22]. A. Katolický dodává, že typické pro čtení knih z této skupiny je sekvenční přístup k obsahu, nemáme-li na mysli přeskakování méně přitažlivých částí. Nepotřebujeme si tedy dělat poznámky k textu, nepředpokládáme, že bychom nějakým způsobem měli nebo mohli zasahovat do děje, všechny informace jsou prezentovány v podobě textu s vloženými ilustračními statickými obrázky. Katolický dále upozorňuje, že to, co je pro nás důležité, je možnost listovat v knize, možnost záznamu údaje o stránce, na kterou jsme při přerušení četby dospěli a schopnost čtení na stejném místě [47]. Do druhé skupiny knih patří podle Eca knihy určené k vyhledávání informací. Patří sem především příručky a encyklopedie. Encyklopedie jsou určeny ke konzultacím, nikdy ne ke čtení od první do poslední stránky. Chceme-li využít encyklopedie, zpravidla vytáhneme její daný svazek a dozvíme se či si připomeneme nějakou informaci. Chceme-li tedy např. v encyklopedii získat pro nás relevantní informaci, je třeba porovnat informace z mnoha zdrojů, tyto zdroje dále navzájem propojovat, což by v podmínkách klasické papírové knihy vyžadovalo náročnou manipulaci. Pro Eca je jednoznačným ulehčením práce s těmito knihami metoda hypertextu, která

skýtá

možnost

proplouvat

celou

encyklopedií,

spojit

události

zaznamenané na počátku s řadou podobných událostí, které jsou rozesety v celém textu. Je zde možnost porovnávání, např. začátku s koncem, což může ulehčit jak samotnou práci, tak i čas. Podle Katolického knihy patřící do této druhé skupiny můžeme rovněž číst sekvenčně, ale častěji otevíráme knihu podle obsahu nebo indexu na určité stránce, která obsahuje tuto námi hledanou konkrétní informaci. Struktura

32

obsahu u této skupiny knih závisí na povaze objektu, kterého se kniha týká. Katolický dále přímo uvádí, že „při práci s knihou z této skupiny potřebujeme ve zvýšené míře možnost poznámek k obsahu, zvýrazňování nejdůležitějších částí textu, možnost snadného vyhledání určité části textu vztahujícího se ke konkrétnímu problému, umisťování záložek pro snadný návrat do určitého místa atd.“ [47]. Právě pro tuto druhou skupinu knih představují elektronické knihy značné ulehčení, ba zdálo by se, že jsou pro ni přímo vytvořeny. Elektronické knihy zaujmou čtenáře druhé skupiny knih snadnou aktualizací obsahu, možností vkládání hyperlinkových odkazů, rychlým vyhledáváním slov, frází, a to v celém textu knihy. Elektronická kniha umožní pomocí hypertextových odkazů napojení na webové stránky, do databází či jiných knih. J. Šmejkalová tvrdí, že elektronická reprodukce nemění jen postavení a způsob užití knihy, včetně jejího institucionálního zakotvení, ale i samu její podstatu. Kniha bez papíru tak podle Šmejkalové není pouhou směsí nepřehledných dat a odkazů, ale měla by být sestavena z navzájem propojených vrstev uspořádaných do tvaru podobného pyramidě. Taková kniha pak samozřejmě zásadně mění způsob čtení, kdy se již nejedná o horizontální čtení základního textu, ale o vertikální sondy do jeho jednotlivých částí v závislosti na individuálním zájmu každého jedince [81]. Cílem této části práce bylo představit rozdílné přístupy ke čtení tištěných a elektronických textů. Dospěli jsme k závěru, že možnosti klasické papírové knihy jsou ve smyslu práce s knihami typu příruček a encyklopedií značně omezeny. Všechny zmíněné výhody, mezi které patří vyhledávání určitého pojmu či části textu, snadná aktualizace, možnost porovnávání informací z několika pramenů současně bez nutnosti mít tyto prameny fyzicky při ruce a mnoho dalších, nabízí elektronická kniha. Klasická tištěná kniha má stále svým čtenářům co nabídnout, proces jejího čtení, otáčení stránek, její svět mezi řádky vzbuzují citový dojem, který bychom u knihy elektronické asi marně hledali.

33

2.2 Formáty elektronických knih Práce s elektronickou knihou je podmíněna existencí konkrétního softwaru a hardwaru. Digitální datový soubor elektronické knihy musí být vložen do zařízení, prostřednictvím kterého může být přečten, tedy readeru nebo čtečky, která musí být vybavena odpovídajícím softwarem. Do těchto zařízení je soubor vkládán prostřednictvím počítače nebo internetu. Kvalitu elektronické knihy určuje množina vlastností, která je dána formátem souboru, který umožňuje manipulaci s tímto souborem, tedy v onom smyslu navigace, změn vlastnosti písma atd. a vlastnosti readeru, prostřednictvím kterého je soubor čten. Můžeme konstatovat, že kvalita formátu a kvalita readeru, tedy čtecího zařízení, určuje komplexní kvalitu elektronické knihy. Podle A. Katolického vzniká elektronická kniha v pojetí souboru dvěma v podstatě blízkými způsoby, a to buď přímou tvorbou nebo konverzí. Co se týče přímé tvorby, vznikají elektronické knihy v prostředí Word nebo Adobe Akrobat, odkud jsou poté uloženy do požadovaného formátu. Převažuje však tvorba konverzí, kdy po vytvoření obsahu knihy a uložení tohoto obsahu v jednom z dostupných formátů, nejčastěji TXT, HTML, RTF, je tento obsah jedním z četných konvertorů převeden do požadovaného formátu, se kterým pracuje konkrétní čtecí zařízení. Zakoupíme-li si tedy konkrétní čtecí zařízení, jsme odkázáni na bohatost a dostupnost elektronických knih ve formátu tohoto readeru. [47]. Snahy zamezit neoprávněnému kopírování elektronických knih jsou jedním z důvodů, proč vznikly speciální prohlížeče či čtečky elektronických knih. Ochranná opatření, tak jak jsme se jimi zabývali v části věnované problematice

autorských

práv,

však

vedou

k narůstajícímu

počtu

nekompatibilních prohlížečů a jejich formátů. Výrobci zařízení pro četbu elektronických knih vytvářejí z komerčních důvodů vlastní formáty, které respektují potřebu ochrany autorských práv. Tuto skutečnost poté velmi citlivě

34

vnímají uživatelé elektronických knih, kteří jsou, jak již bylo výše zmíněno, odkázáni na elektronické knihy ve formátu, který podporuje daná čtečka. Tuto nastíněnou problematickou situaci se snaží řešit skupina s názvem „Open eBook Forum“ (v současné době přejmenovaná na „The International Digital Publishing Forum), jejímiž hlavními iniciátory se staly společnosti Microsoft Corp., Adobe Systems Inc. a Palm Inc. V současné době je do projektu zapojeno několik desítek subjektů, mezi které patří vydavatelé či zástupci společností, které vyvíjejí hardware či software pro četbu elektronických knih. Sdružení si klade za cíl optimalizaci jednoho standardního formátu pro elektronické publikování, tímto standardem je Open eBook Publication Standard (OeBPS), ze kterého by měla být velmi jednoduchá konverze digitálního souboru elektronické knihy do jiných formátů. V odborné literatuře spadají formáty souborů pod zastřešující pojem „standardy elektronických knih“. Tyto standardy rozděluje S. S. Rao do pěti skupin12 [68]: •

Content Format Standard – v tomto významu se jedná o dva základní standardy, které umožňují přenos souborů elektronických knih – prvním je standard PDF a druhým Open eBook Publication Standard (OeBPS).

•

File Format Standard – existují dva základní standardy podle stupně podoby a struktury textu – prvním je standard PDF - texty v tomto formátu jsou vlastně podobou dokumentů papírových, mají přesné určení formátování a rozložení textu včetně kompletního stránkování. Text vypadá při zobrazení na libovolném čtecím zařízení stejně jako tištěná kniha. Druhým standardem je formát HTML - texty zobrazené v tomto formátu mají dynamické formátování, velikost písma nadpisu

12

Názvy druhů jednotlivých standardů se používají jak v odborné literatuře, tak v běžné komunikaci, proto je ponecháme v původním jazyce bez překladu

35

je odvozována od velikosti běžného písma. Podstatný rozdíl spočívá v rozložení textu na stránce, který je závislý na velikosti plochy, na které má být text zobrazen, což má za následek různý vzhled na různých zařízeních. •

DRM Standard – standard pro prostředky kontrolující využívání digitálního obsahu, tak jak jsme se jimi zabývali v části práce věnované autorským právům – patří sem Electronic Book Exchange System vytvořený pracovní skupinou EBX, Extensible Rights Markup Language (XrML) a konečně Open Digital Rights Language (ODRL).

•

Distribution Standard – do této skupiny patří systém EBX, který definuje protokol pro prodej, přesun či půjčování souboru elektronické knihy.

•

Produkt Information Standard – zde je to především standard ONIX (Online Information eXchange). Jedná se o standard pro distribuci informací (metadat) o knihách, který přispívá vydavatelům při vzájemné spolupráci v oblasti výměny informací o své produkci.

36

3. Zařízení pro četbu elektronických knih V této kapitole se zaměříme na jednotlivá zařízení pro četbu elektronických knih, která rozdělíme do několika skupin. Pokusíme se o zmapování vybraných produktů, zamyslíme se nad jejich vlastnostmi a pokusíme se tato zařízení navzájem porovnat.

3.1 Hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih Hardwarová zařízení určená k četbě elektronických knih bychom mohli rozdělit do tří hlavních skupin:

1. Specializovaná hardwarová zařízení primárně určená ke čtení elektronických knih, tzv. hardwarové e-book readery. 2. Zařízení typu PDA a Pocket PC se softwarem umožňujícím čtení elektronických knih. 3. Hybridní zařízení, která jsou primárně určená ke čtení elektronických knih, ale nabízí také funkce a možnosti zařízení typu PDA a Pocket PC.

3.1.1 Specializovaná hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih Dříve než se pustíme do rozboru jednotlivých modelů, zmíníme několik vlastností, které mají tato zařízení společné. Tyto čtečky (angl. e-books dedicated readers) jsou jednoúčelová zařízení bez klávesnice, s dotykovou obrazovkou, která svými rozměry zhruba

37

odpovídají klasickému paperbackovému vydání tištěné knihy. U dotykových displejů, které mohou být monochromatické nebo barevné, lze měnit intenzitu podsvícení. Četba textů prostřednictvím těchto zařízení je příjemnější než čtení z obrazovky počítače nebo notebooku, text je na obrazovce dobře čitelný z jakéhokoliv úhlu, podobně jako text vytištěný na papíře [85].

První zástupce této skupiny se objevil na trhu v roce 1998 jako produkt firmy NuvoMedia a nesl název Rocket eBook [3,10,39,85]. Zařízení mělo rozměry 18 x 13 x 2,54 cm, vážilo 567 g a stálo 500 USD. Displej byl černobílý s rozlišením 480 x 320 obrazových bodů a úhlopříčkou 6,5“. Do paměti této čtečky se vešlo 4000 stran textu, což zhruba odpovídalo velikosti 4 MB. Baterie přístroje měla vydržet 20 hodin se zapnutým podsvícením a až 40 hodin bez podsvícení, byla nevyměnitelná a nabíjela se prostřednictvím kolébky. Jedna strana zařízení byla větší, což umožňovalo snadnější a pohodlnější držení a díky určité asymetrii je bylo možno použít pro praváky i leváky. Rocket eBook se ovládal pomocí dotykové obrazovky a dvou tlačítek. Samotné stahování knih probíhalo pomocí počítače, na kterém se však tyto knihy z důvodu zabezpečení číst nedaly, odkud se zaváděly do čtecího zařízení. Před stahováním knihy se nejprve muselo odeslat jedinečné číslo příslušného Rocket eBook, které bylo následně použito pro zašifrování knihy. Takto staženou knihu bylo poté možno číst pouze na jednom zařízení. Mezi investory firmy NuvoMedia, která Rocket eBook vyvinula, byla i nakladatelství Barnes & Noble a Bertelsman, díky kterým bylo pro Rocket eBook, v době jeho uvedení na trh, k dispozici 168 titulů. V současné době se již tento typ elektronické knihy nevyrábí, lze si však stáhnout a na počítači nainstalovat program, který simuluje funkci Rocket eBook. Samotná firma vyrábějící tento produkt zanikla v roce 2000.

38

Téměř souběžně s Rocket eBook se objevil koncem roku 1998 jeho konkurent SoftBook vyvinutý firmou SoftBook Press [3,11,40]. Toto zařízení se na rozdíl od Rocket eBook zaměřovalo převážně na podnikovou sféru, konkrétně na firemní dokumenty, manuály a technickou dokumentaci pro prohlížení v terénu, ale neopomíjelo ani běžné čtenáře, o čemž svědčily smlouvy s vydavatelstvími Random House, Macmillan, New York Times a Simon & Schuster. SoftBook měl rozměry 21,6 x 28 x 2,54 cm, vážil 1,3 kg a disponoval černobílým displejem, ovšem oproti zařízení Rocket eBook s rozlišením pouhých 72 dpi. Velikost paměti přístroje byla 8 MB a bylo ji možné pomocí flash karty až zdesetinásobit. Původní cena přístroje byla 600 USD, později, po postupných slevách, jej bylo možno zakoupit za 299 USD. Nejvýraznějším znakem, který od sebe modely Rocket eBook a SoftBook odlišoval, bylo stahování souborů elektronických knih. Zatímco u Rocket eBook se knihy stahovaly z webu prostřednictvím počítače, SoftBook vlastnil modem o rychlosti 33,6 kb/s a knihy se stahovaly z internetu přes analogovou telefonní linku za měsíční paušál 10 USD, a to pouze z Kanady a USA. Baterie vydržela v přístroji 3-5 hodin v závislosti na využívání modemu a funkce podsvícení. Narozdíl od Rocket eBook byla baterie vyměnitelná a zařízení tak umožňovalo právě onu práci v terénu. Reader SoftBook měl na pravé straně tlačítka, pomocí kterých bylo možno nastavit kontrast a jas displeje. Displej byl dotykový, uživatel mohl v dokumentech kreslit, označovat, zvýrazňovat nebo vymazávat části textu podobně jako v základních grafických aplikacích osobních počítačů. Readery Rocket eBook a SoftBook se navzájem podobaly v nabídce ikon na displeji. Při četbě knih prostřednictvím SoftBook se v Menu přístroje nabízely možnosti jako Find pro vyhledání výrazu, Page pro výběr strany. Nacházel-li se čtenář v části Bookshelf, která nabízela správu stažených knih a práci s nimi, Menu mu nabídlo položku Info, která představovala informace o stažených

39

knihách, položku Preferences, která nabízela možnosti práce s knihami. Pro připojení do internetového obchodu se zobrazila sekce Bookstore, ve které Menu posloužilo nabídkami Directory pro práci s adresáři a Disconnect pro odpojení z obchodu. Menu také zobrazovalo základní volby jako vypnutí přístroje či indikátor stavu baterie. Jak zařízení Rocket eBook, tak zařízení SoftBook obsahovala také v základním balení CD se softwarem pro PC a Macintosh, umožňující snadnější práci se soubory elektronických knih a převádění některých formátů. Obě zařízení pracovala ve vlastních formátech, kompatibilních s HTML. Soft Book variace HTML u SoftBook readeru a Rocket variace HTML u Rocket eBook readeru. V současné době se již elektronické knihy Rocket eBook a SoftBook nevyrábí, avšak společnosti Softbook Press a NuvoMedia se sloučily a vznikla nová společnost Gemstar, která začala vyrábět zcela nová zařízení. Tatáž firma však nadále podporovala uživatele výše zmiňovaných původních modelů, takže ti, kteří si je pořídili, mohli zařízení dále plně využívat.

Nástupcem modelů Rocket eBook a SoftBook byla nová zařízení RCA REB1100 a RCA REB1200 společnosti Gemstar [7,48,69,73,91,94]. Model REB1100 disponuje monochromatickým dotykovým LCD displejem s rozlišením 320 x 480 obrazových bodů, volitelnou intenzitou osvětlení, velikostí úhlopříčky 5,5“. Měří 17,5 x 12,5 x 3,8 cm, váží 510 g a v době uvedení na trh stál 299 USD. 8 MB paměť toho zařízení pojme až 20 knih a lze ji přidáním dalších modulů rozšířit až na 72 MB, což odpovídá zhruba 70 000 stranám textu. Dobíjecí Lithium-Ionová baterie umožní čtenáři provoz v rozmezí 20-40 hodin, k dispozici je také napájecí adaptér pro provoz ze sítě a dobíjení. Pro připojení na internet je v zařízení zabudovaný interní modem s rychlostí 33,6 kb/s a s rozhraním přes USB a infračervený port.

40

Z předprogramovatelných funkcí prohlížeče je bezpochyby výhodou možnost hledání podtrženého a zvýrazněného textu, používání záložek a přístup do vestavěného slovníku.

Model REB1200 je vybaven již plně barevným dotykovým LCD displejem s úhlopříčkou 8,2“ a rozlišením 480 x 640 pixelů a taktéž volitelnou intenzitou osvětlení. REB1200 dále disponuje oproti předešlému modelu rychlejším 56 kb/s modemem. Výhodou je také rozhraní typu Ethernet pro rychlý přístup k přenosovým sítím, kabelovým modemům a modemům typu xDSL. Oproti modelu REB1100 je těžší a větší, měří 22,5 x 18,8 x 3,1 cm a váží 0,94 g. Jeho cena byla vzhledem ke znatelným výhodám 700 USD. Kapacita paměti byla 8 MB, lze ji ovšem rozšířit až na 128 MB, což postačí pro více než 100 knih. Za nevýhodu lze považovat kratší dobu provozu, okolo 6 – 12 hodin.

Obě elektronické knihy společnosti Gemstar pracují ve vlastním formátu, založeném na OEB. Ke čtenářskému pohodlí dále u obou modelů přispívá již zmíněný displej s volitelnou intenzitou podsvícení, možnost individuálního nastavení velikosti písma a dále možnost změny orientace stránek. Společnost Gemstar dále vyráběla další modely GEB 1150, GEB 2150, GEB 2200. Pro způsob zabezpečení obsahu z hlediska ochrany autorských práv využívaly modely firmy Gemstar proprietární šifrování, které bylo pevně nastaveno v jednotlivých zařízeních [5,48,73,91,94].

V roce 1999 vstoupilo na trh další zařízení, jednalo se o Everybook dedicated reader společnosti EveryBook Inc. Everybook byl jedinečný pro svůj design. Oproti předešlým čtečkám byl totiž navržen jako klasická kniha, měl dvě strany a při čtení se rozevíral. Jednotlivé soubory elektronických knih byly uchovávány na vyměnitelných PCMCIA kartách, které dokázaly obsáhnout až půl milionu stránek.

41

Zařízení EveryBook bylo vyráběno ve dvou modelech. Prvním byl profesionální/studentský model a v době uvedení na trh stál 1600 USD a druhým standardní osobní model s nižší cenou 500 USD. Oba modely pracovaly v PDF formátu, ale byly také kompatibilní s formátem HTML. Everybook se již v současnosti nevyrábí [11,71].

Ukončen byl také vývoj i prodej zařízení firmy Librius.com Inc., které neslo název Millennium E-Reader. Čtečka měla monochromatický, velmi malý, avšak oproti ostatním zařízením nedotykový displej. Ovládala se několika tlačítky, která byla umístěna po stranách a bylo jimi možné nastavit velikost písma, upravit jas apod. Její používání nebylo díky tomuto tak pohodlné jako u jiných přístrojů. Výhodou readeru byly vyměnitelné AA baterie. Knihy byly do zařízení stahovány prostřednictvím počítače [79].

Pozoruhodným zařízením byl produkt firmy goReader Inc., který nesl stejný název goReader. Zařízení bylo speciálně vytvořeno pro potřeby studentů a na trhu se objevilo v roce 2001. Čtečka vynikala velkým barevným dotykovým LCD displejem o úhlopříčce 10,4 nebo 12,1“, s rozlišením 800 x 600 pixelů a možností podsvícení. Váha přístroje byla 1 kg a dal se pořídit za 400 – 600 USD. Vyměnitelné Li-ion baterie vydržely pracovat 5 – 10 hodin. Soubory elektronických knih byly dodávány vydavatelstvími Harcourt College Publishers, West Group, Addison Wesley, Key College Publishing, paměť zařízení pojala kolem 300 knih. Knihy byly zakoupeny z webovské stránky a odtud také stahovány do přístroje pomocí PC a USB kabelu. GoReader podporoval několik formátů, mezi které patřily např. PDF, HTML, OEB a mnoho dalších. Pro zabezpečení obsahu bylo po každé synchronizaci odesláno číslo zařízení, jméno a heslo uživatele. Autorizovaní uživatelé mohli sdílet své poznámky, knihy však nešlo prohlížet na žádném stolním počítači.

42

Přístroj dále poskytoval kalkulátor, kalendář a slovník, nabízel možnost přehrávání MP3 či využití vestavěného mikrofonu. GoReader spolupracoval se společností The Douglas Stewart Copany, která byla jedním z největších dodavatelů počítačových komponentů pro školní trh. Díky tomuto partnerství měl goReader otevřený distribuční kanál téměř do všech školských zařízení po celých USA a Kanadě [28,29].

Toliko přehled nejvýraznějších a historicky nejzásadnějších modelů z námi stanovené skupiny hardwarových zařízení primárně určených ke čtení elektronických knih. Technické parametry, operační a jiné možnosti se u jednotlivých zmíněných typů zařízení liší, ne však diametrálně. Každý výrobce upřednostňuje a klade důraz na jiné složky jednotlivých zařízení a každé zařízení v sobě nese jisté výhody a nevýhody. Obecně by bylo velmi těžké stanovit jeden model, který by svými možnostmi zastínil modely jiné, už jen pro skutečnost, že byl každý vyvinut k jinému účelu. Prostřednictvím těchto elektronických zařízení lze tedy získávat, uchovávat a zobrazovat obsahové soubory elektronických knih, mezi které mohou také patřit noviny a časopisy. Způsob, kterým se knihy do zařízení zaváděly byl různý. U první generace těchto elektronických knih to bylo prostřednictvím osobního počítače nebo prostřednictvím zabudovaného modemu z distribučního zdroje, tedy z privátní sítě výrobce příslušného zařízení, jako tomu bylo např. u zařízení SoftBook a EveryBook. U modelů druhé generace se soubory častěji přesouvají pomocí USB přes počítač připojený k internetu. Tato skutečnost podle D. Tkačíkové souvisí s rozšiřující se nabídkou titulů elektronických knih, s její distribucí a postupnou standardizací [85]. Uživatel již tedy není odkázán na tituly, které jsou k dispozici pouze pro určité zařízení, ale může si sám zvolit elektronická knihkupectví, která se prodejem elektronických knih zabývají. Čtenář elektronické knihy si na svůj

43

osobní počítač nainstaluje programové vybavení, které mu bylo dodáno společně s technickým zařízením, prostřednictvím kterého lze soubory elektronicky získat. Tyto si poté uživatel může uchovat na pevném disku svého počítače a podle potřeby je může přesunout do čtečky. Můžeme konstatovat, že distribuční model, při kterém docházelo ke stahování souborů elektronických knih z privátní sítě producenta, se příliš neosvědčil.

3.1.2 Jiná hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih Tato zařízení jsou obvykle menší než hardwarové ebook readery a primárně slouží jako osobní organizéry, ale z důvodu jejich dynamického vývoje mají dnes mnohem širší využití. Mohou se uplatnit při přehrávání hudby či videa, hraní her a samozřejmě, což je pro nás nejdůležitější, mohou sloužit jako zařízení umožňující číst elektronické knihy. Všechna tato zařízení tedy umožňují čtení elektronických knih jako jednu z mnoha možností, nejsou však ke čtení e-knih primárně určena. V současné době existují dvě hlavní skupiny těchto přístrojů, rozdělené podle operačního systému, ve kterém pracují a několik dalších typů, které nemají univerzální systém, ale pouze jeho náhradu, která je specifická pro daného výrobce. Těmito hlavními typy jsou zařízení využívající operační systém Microsoft Windows CE, které mohou být vybaveny programovým vybavením Microsoft Reader, kterým se budeme podrobněji zabývat dále, a jehož prostřednictvím lze číst elektronické knihy uložené v jeho vlastním formátu LIT. Dále mezi ně patří například iPaq firmy Compaq, kapesní počítače Casio nebo Jornada firmy Hewlett-Packard, kterou si pro ilustraci stručně představíme.

44

Hewlett Packard Jornada 540 Series měří při váze 260 g 13 x 7,8 x 1,6 cm. Přístroj má barevný displej s rozlišením 320 x 240 pixelů a po plném nabití vydrží v provozu osm hodin. Paměť přístroje činí 16 MB, dá se však dále pomocí kompaktní flash karty rozšířit na 32 MB. K dispozici je dále kolébka s USB konektorem, zařízení je kompatibilní s PC i počítači Macintosh. Jornada nabízí možnost přehrávání zvukových záznamů, tvorbu poznámek a má zabudovaný mikrofon [74]. Druhým typem zařízení jsou zařízení využívající operační systém PalmOS. Jedná se o různé typy digitální asistentů typu PDA, tedy produkty společnosti Palm nebo Handspring Visor. První zařízení typu PDA se objevila na trhu v roce 1996 s cílem nahradit papírové kapesní diáře. Obsahovala základní aplikace pro správu kontaktů, poznámek, k dispozici byl také kalendář. Tato zařízení se díky úspěchu, který sklidila na trhu, začala prudce rozvíjet, až se dostala do současné podoby počítačů kapesní velikosti schopných přehrávat hudbu, video a částečně nahradit PC. V současnosti existuje pro platformu PalmOs několik aplikací, které dokáží zobrazit elektronické knihy. Za nejrozšířenější aplikace tohoto typu lze označit Mobipocket Reader, Palm Reader, Plucker, Quadis Express Reader. Každá z těchto aplikací využívá svůj vlastní formát zdrojového kódu knihy, který není plně kompatibilní s ostatními, všechny však vycházejí ze standardního formátu pro platformu PalmOS. Pro tento typ zařízení je k dispozici poměrně bohatá knihovna elektronických knih, mimo jiné i díky nakladatelství peanutpress.com., které se zaměřuje na tituly, které lze prostřednictvím zařízení využívající PalmOS získat a zobrazovat. Pro čtení souborů elektronických knih je nutné mít nainstalováno výše zmíněné programové vybavení. Většina těchto zařízení využívá pro stažení elektronických knih z webové stránky distributora počítač a kolébku s USB konektorem [85,94].

45

Jinou kapitolou víceúčelových zařízení, jež je možné využít pro čtení elektronických knih, představují prototypy hardware Microsoft Table PC nebo Qbe Original společnosti Access Technologies. Toliko velice stručný přehled jedné z dalších možností, jak elektronické knihy číst. Zařízeními typu kapesních počítačů se podrobněji zabývat nebudeme, a to především z důvodu šíře tématu. Výrobků tohoto druhu je v současnosti velmi mnoho a na trh přicházejí stále nové a nové modely. Tato zařízení zaujala na poli elektronických knih své podstatné místo.

3.1.3 Hybridní hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih Hybridní hardwarová zařízení pro četbu elektronických knih vyplňují mezeru mezi existujícími hardwarovými čtečkami primárně určenými k četbě elektronických knih a zařízeními typu osobních organizérů. Vypadají téměř stejně jako hardwarové čtečky, podobně jako ony mají velký displej, který se ovládá dotykem nebo tlačítky, které jsou obvykle umístěny ve spodní části či po stranách přístroje, disponují funkcemi, jež umožňují určitou kvalitu práce s textem, jako záložky, zvýrazňování apod. a navíc jsou doplněny o další aplikace, mezi které např. patří přehrávání MP3 souborů, přístup k Internetu, možnost plánování úkolů, prohlížení fotografií apod.

V roce 2001 vstupuje na trh zařízení spadající do této námi definované skupiny, jedná se o produkt společnosti Franclin Electronics s názvem eBookMan, ve kterém se snoubí výhody hardwarové čtečky s funkcemi oganizéru a přehrávače MP3 souborů. eBookMan se vyráběl ve třech verzích, EBM-900, EBM-901 a EBM911. Všechny modely disponují poměrně velkým monochromatickým displejem s ne příliš velkým rozlišením 200 x 240 obrazových bodů, což může

46

mít za následek rychlejší únavu očí. Přístroj váží při rozměrech 76 x 127 x 17mm 170 g. Velikost paměti přístroje činí 8 MB a lze jej zakoupit za 130 – 230 USD. eBookMan pracuje ve vlastním operačním systému Franclin OS, je plně kompatibilní s OEB, dokáže však také zobrazit formát LIT společnosti Microsoft. Vzhledem k vlastnímu způsobu ochrany, který funguje na bázi jedinečného identifikátoru, však nemůže být do zařízení implementován MS Reader. eBookMan tedy není pouze zařízení sloužící k četbě elektronických knih, ale splňuje také požadavky kladené na dobrý kapesní počítač. Mezi aplikace, které nabízí, patří kalkulátor, diář, seznam úkolů, poznámkový blok, digitální záznamník, již zmíněný přehrávač MP3 a možnost nahrávání poznámek přes vestavěný mikrofon. Podle redakce Palmserveru je přístroj rychlý a čtení knih jeho prostřednictvím je velmi příjemné [19,42].

Podobným multifunkčním zařízením, které nabízí vedle možnosti čtení elektronických knih, přehrávání MP3 souborů, obsahuje adresář, plánovač úkolů, velké množství her, program malování a psaní ručních poznámek, umožňuje prohlížení fotografií, má vestavěný mikrofon, který, podobně jako u přístroje eBookMan, umožňuje tvorbu audio poznámek, je Hiebook reader firmy Korea eBook. Přístroj pracuje ve vlastním operačním systému, má vestavěnou paměť o velikosti 16 až 128 MB, která se však dá dále rozšířit, 10,5“ displej s rozlišením 480 x 320 obrazových bodů, dá se dobíjet ze sítě, připojení na PC je možné pomocí USB. Datový formát je plně kompatibilní s OEB. Společnost Korea eBook se převážně orientovala na knihy z oblasti ICT a obchodu [74].

Dalším z řady multifunkčních zařízení je Cybook společnosti Cytale z Francie, které vstoupilo na trh v roce 2001. Zařízení s barevným dotykovým displejem s poměrně slušným rozlišením 600 x 800 pixelů, úhlopříčkou 10“ je poháněno procesorem s frekvencí 66 MHz. Přístroj disponuje rozměry 204 x

47

258 x 27 mm, váží 1 kg, ale včetně baterií typu Li-Ion, které by měly zabezpečit práci v rozsahu 3-5 hodin. Paměť zařízení má kapacitu 32 MB RAM a 16 MB ROM, stahování knih probíhá prostřednictvím zabudovaného modemu o rychlosti 56 kb/s. Cybook pracuje ve vlastním datovém formátu CytalePage, který je kompatibilní s OEB či PDF a používá vlastní proprietární ochranu [58].

Jiným ze zástupců evropských multifunkčních readerů je Myfriend, který vyvinula společnosti IPM-NET SpA. z Itálie. Tenkterý se v současné době již nevyrábí, společnost IPM-NET však dále vyrábí elektronické kapesní organizéry a podobné typy produktů. Zařízení mělo plně barevný displej s úhlopříčkou 7“, vážilo 800 gramů a v době uvedení na trh stálo 1200 USD. Přístroj poháněly vyměnitelné baterie a velikost paměti činila 32 MB. Sobory elektronických knih se stahovaly pomocí modemu o rychlosti 56 kb/s a k dispozici byly tituly vydavatelství Amazon, Powells, Barnes & Nobel. Myfriend zobrazoval elektronické knihy ve formátu LIT, obsahoval přehrávač zvukových souborů, měl vestavěný mikrofon umožňující nahrávání a zpětné přehrávání. Dále umožňoval tvorbu poznámek, záložek a zvýrazňování textu [24].

3.2 Specializovaný software pro čtení elektronických knih V předešlé části práce jsme se zabývali hardwarovými technickými zařízeními určenými k četbě elektronických knih. Vedle těchto zařízení existuje a stále se rozvíjí i způsob, jehož cílem je usnadnění četby elektronických knih z obrazovky počítače prostřednictvím specializovaného

48

programového vybavení. Ač jsou si existující typy softwarových e-book readerů velmi podobné, bylo jich v poslední době vyvinuto velmi mnoho. Úkolem této části práce je představení nejrozšířenějších produktů z této oblasti. Podle D. Tkačíkové zobrazují tyto programy elektronické dokumenty způsobem, který napodobuje tradiční papírovou knihu. Umožňují tedy využívat tradiční čtenářské návyky a navíc je doplňují o řadu výhod, které skýtá elektronické publikování. Jedná se především o vytváření záložek a poznámek, využívání vestavěného slovníku, možnost obměňovat velikost fontů, prohledávat či vytisknout text, je-li to však z hlediska DRM možné, či kopírovat vybrané části textu. Stránky dokumentu jsou programovým vybavením zobrazovány jako celek, text lze tedy vnímat stejně jako text tištěné knihy. Dokumentem je taktéž možno listovat [85].

První reader byl vyvinut firmou Glassbook v roce 2000 a nesl název Glassbook Reader. Knihy pro Glassbook byly stažitelné z domovské stránky firmy či ze stránek vydavatelství Barnes & Nobel. Ceny jednotlivých knih byly obvykle stejné jako v případě papírových titulů a byly distribuovány v datovém formátu PDF. Chtěl-li uživatel knihy prohlížet, musel do svého osobního PC stáhnout volně dostupné programové vybavení Glassbook Reader. Stažená kniha byla zaregistrovaná vždy na jednom počítači. Reader poskytoval funkce pro plnohodnotnou práci s knihou, mezi které patřilo vytváření poznámek, vyhledávání, funkce rotace stránek a dále tyto možnosti. Po otevření pracovní plochy se v levé části displeje zobrazily ikony knih, které jsou právě načteny v knihovně readeru. Kliknutím na ikonu se aktivovala konkrétní kniha. V pravé části obrazovky byly uvedeny volby Read, pomocí které se na první stránce zobrazila požadovaná kniha, Library, která zobrazila seznam a umožnila čtení zvolené knihy, Bookstore, která aktivovala připojení na internet a umožnila stažení vybrané knihy, dále standardní funkce Quit a Menu.

49

Za poplatek 39 USD mohl uživatel získat verzi Glassbook Plus Reader, který nabízel navíc speciální funkce jako slovník, infraport, možnost půjčování titulů přes internet a větší kapacitu paměti pro ukládání souborů elektronických knih. Verze Plus dále nabízela možnost hledání v textu, vytváření záložek, tvorbu poznámek či schopnost hlasitého předčítání textu. Uživatelé notebooků mohli využít funkci rotace stránek. Pro práci se souborem elektronické knihy byly čtenáři k dispozici tyto funkce: funkce Bookstore pro nakupování jednotlivých titulů, funkce Library pro organizaci vlastních knih a funkce Reader, která umožňovala půjčovat knihy, tedy převést je např. na čtrnáct dní na jiný počítač, na kterém mohly být po tuto dobu čteny. Glassbook Reader byl založen na formátu PDF společnosti Adobe, která Glassbook zakoupila a poté vyvinula vlastní software nazvaný Adobe eBook Reader [47,65,71].

Adobe eBook Reader je tedy původně programové vybavení firmy Glassbook. Reader firmy Adobe. Stále novější verze tohoto readeru nabízely nové funkce a možnosti. Naším úkolem nebude detailní popis jednotlivých verzí Adobe eBook Readeru, zaměříme se spíše obecně na nejvýraznější funkce a možnosti jednotlivých typů. Adobe eBook Reader je programové vybavení navržené speciálně pro čtení elektronických knih. Na rozdíl od běžného vybavení Adobe Reader a Adobe Acrobat disponuje Adobe eBook Reader některými funkcemi pro větší komfort čtenářů a především umožňuje ochranu knih šířených v elektronické podobě. Elektronická kniha v tomto pojetí je zakódovaná a váže se na daný eBook Reader. V roce 2001 představila firma Adobe novou verzi prohlížeče Acrobat eBook Reader 2.1, která disponovala podporou zobrazovací technologie CoolType. Tato nová verze je dostupná zdarma, je v ní zabudován slovník American Dictionary. Pro aktivování tohoto slovníku stačí kliknout na slovo v knize a ihned se zobrazí výklad daného slova. Technologie CoolType

50

výrazně zlepšuje kvalitu zobrazení písma na LCD displejích, je možno ve vodorovném směru zvýšit rozlišení a tak zlepšit celkovou kvalitu zobrazení písma. Adobe začalo společně s touto verzí dodávat také serverové řešení Content Server, které umožňovalo prodej elektronických knih včetně nastavení práv [1,55]. V roce 2006 představilo Adobe další verzi svého prohlížeče elektronických knih, betaverzi Digital Editions. Nejednalo se o programové vybavení v pravém slova smyslu, ale o tzv. Rich Internet Application, která je založená na technologii Flash. Instalace programu proběhne přímo z okna prohlížeče, po krátké chvíli se daná aplikace, jež má asi 2,5 MB, nahraje do počítače jako jedinečný spustitelný soubor. Veškeré updaty se pak řeší přímo přes Internet. Digital Editions nabízí několik modů, např. modus Library, prostřednictvím kterého lze spravovat knihovnu digitálních publikací a tyto si pak prohlížet v modu Reading. Stahování souborů knih probíhá velmi jednoduše, stačí kliknout na odpovídající tlačítko v on-line knihovně, publikace se sama automaticky stáhne a umístí do knihovny. Následně se sama zobrazí k prohlížení. Prohlížeč nabízí funkce, mezi které patří jedno či dvoustránkový pohled, automatické zarovnání pohledu na šíři okna či velikost stránky, posuvný výřez. Dále lze pracovat s vyhledávací funkcí, obsahem, jednoduše lze přecházet na zvolenou stránku, prohlížeč si poté zapamatuje naposledy prohlíženou pozici a použitý zobrazovací mód. Zabezpečení publikací je nastaveno pomocí technologie Adobe Content Server, jejíž činnost však byla před časem ukončena. Adobe plánuje vyvinout novou technologii pro provozování zabezpečené distribuce, která ponese název Adobe Content Protection Service [49].

Microsoft Reader je volně dostupný programový balík společnosti Microsoft, v současnosti je určen jak pro tzv. desktop a laptop PC, tak pro tzv.

51

tablet PC či pocket PC. Jeho prostřednictvím je možné číst elektronické knihy uložené ve formátu LIT. Microsoft nabízí rovněž zdarma program, který se doinstaluje do editoru Microsoft 2000. Vytvořené makro tak umožňuje zkonvertovat dokumenty z editoru Word pro jejich čtení a šíření v programu Microsoft Reader [60]. Podobně jako firma Adobe i Microsoft používá speciální technologii, která byla vyvinuta s cílem usnadnit čtení z obrazovky počítače. Technologie má název ClearType a je primárně určena pro LCD displeje. I produkt firmy Microsoft podporuje nejen komerční vydávání knih, ale umožňuje také osobní či skupinové publikační aktivity způsobem, který nabízí jednotný vzhled dokumentů, jejich přenositelnost na nejrůznější typy počítačů či jiná technická zařízení. D. Tkačíková uvádí, že firma Microsoft sice nabízí bezplatně Word 2000 Microsoft Reader Add-in: Read in Microsoft Reader pro konverzi do formátu LIT, využít jej však mohou pouze uživatelé Wordu 2000. Tuto nevýhodu odstraňuje volně dostupná služba eBook Express společnosti OverDrive,

jejíž

software

ReaderWorks

je

používán

k publikování

elektronických knih určených pro Microsoft Reader. Problémem při konverzi pomocí makra ve Wordu 2000 je, že uživatel nemá kontrolu nad výsledným formátováním elektronické knihy [85]. Microsoft Reader pracuje s kvalitní technologií, která zabraňuje nelegálnímu kopírování dat. Ochrana funguje na principu jedinečného identifikačního čísla. Poté pomocí funkce Microsoft Passport je toto číslo spojeno s uživatelem konkrétního počítače a instalace readeru tak může být jednoznačně identifikována. Pokud si poté čtenář stáhne knížku, která vyžaduje autorizaci, využijí se právě tyto registrační údaje. Podle redakce časopisu Živě je toto zabezpečení citlivé na hardware daného počítače, a tak se po výměně jeho komponent může ztratit. Microsoft dále nespecifikuje, jaké komponenty pro tvorbu tohoto čísla využívá, nicméně uvádí, že se z tohoto generovaného čísla zpětně nedají zjisti jednotlivá sériová čísla počítačů [36].

52

Komplexní

platformu

dovolující

elektronické

knihy

vytvářet,

distribuovat a číst představuje Mobipocket Reader francouzské společnosti Mobipocket, kterou v současnosti vlastní společnost Amazon. Mobipocket se orientuje převážně na kapesní zařízení typu PDA nebo tzv. chytré mobilní telefony s operačním systémem Symbian, o nichž bude řeč později. Mobipocket Reader je k dispozici zdarma a disponuje mnoha funkcemi, které usnadňují čtení na různých typech přenosných zařízení. Čtenář může pohodlně listovat jednotlivými stránkami, má k dispozici rozšířenou podporu písem, detailního prohlížení obrázků, které jsou v knize vloženy, fulltextové vyhledávání, vytváření záložek, poznámek, zvýrazňování textu. Kniha dále může obsahovat interaktivní odkazy, reader zobrazí také slovníkové a encyklopedické položky. Novější verze readeru používají technologii vyhlazování písma, která umožňuje kvalitnější čtení z obrazovky daného zařízení. Mobipocket vyvinul navíc verzi PRO, která již, oproti standardní verzi, není zdarma, stojí okolo 20 USD a nabízí více funkcí a možností práce s textem. Mobipocket má poměrně dobře vyřešený systém správy digitálních práv, který je postavený na serverové technologii Mobipocket eBookbase. Ta kontroluje přístup k publikaci na základě jedinečného identifikačního čísla pro čtecí zařízení, jež si musí uživatel zaregistrovat ve své virtuální knihovně, přes kterou elektronickou knihu nakupuje. Reader používá vlastní formát PRC, který je založen na XML a HTML a je plně kompatibilní s OEB [51,61,94,95].

3.3 Mobilní telefon jako zařízení pro četbu elektronických knih Jednotlivá zařízení, sloužící k četbě elektronických knih, tak jak jsme se jimi zabývali v předchozích částech práce, procházela a prochází neustálým

53

vývojem, který je determinován stále prudším rozvojem nových technologií. Mnohá z těchto druhů zařízení se objevila na trhu pouze ve fázi prototypů, aby se následně zjistilo, že naprosto nevyhovují podmínkám dané doby, jiná se z hardwarového produktu přeměnila pouze na softwarová řešení. U výrobků, které si udržely místo na trhu se v současnosti pracuje především na optimalizaci již vynalezených postupů. Jednotlivé společnosti se předhánějí v nabídkách možností, často dochází k jejich spojování či spolupráci. Začínají se objevovat stále nové technologie a postupy, které přinášejí jisté oživení. Pozornost se dnes především upírá k technologii elektronického papíru či elektronického inkoustu, o kterých se zmíníme později. Jednou z platforem pro elektronické knihy se však stává stále oblíbenější mobilní telefon, a to i přes zjevná omezení v podobě malého displeje či nízké paměťové kapacity. Podle R. Krejčího lze pokusy o přiblížení elektronických knih a mobilních telefonů vysledovat např. u společnosti eBooks Corporation, která ohlásila spolupráci s předním výrobcem mobilních telefonů Nokia. Díky tomuto kontraktu bude v následujících letech možno přejít z novějších typů telefonů Nokia na webový server eBooks, ve kterém si bude možno vybrat z nabídky elektronických knih od více než 300 vydavatelů těchto knih z celého světa. Telefonní přístroje Nokia budou pro četbu těchto knih vybaveny softwarem MobiPocket [53]. Obdobnou společností poskytující publikace pro mobilní telefony, kódované s pomocí vlastního proprietárního formátu, je korejská společnost GeneSoft. Knihy, které si uživatel zakoupí, zůstanou na serveru společnosti, odkud si je lze do mobilu stahovat po částech [53]. Softwarových aplikací pro čtení elektronických knih prostřednictvím mobilních telefonů je v současnosti velké množství. V této části práce se pokusíme na některé z nich stručně nahlédnout. Pro elektronické knihy určené pro čtení na displejích mobilních telefonů se nejčastěji používají dvě nejrozšířenější aplikace. První skupinu

54

tvoří prohlížeče pro mobilní telefony vytvořené v programovacím jazyce Java, do druhé skupiny prohlížeče pro tzv. chytré mobilní telefony s operačním systémem Symbian. Prohlížečů určených pro mobilní telefony, které jsou vytvořeny v jazyce Java, je v současnosti velké množství, patří sem například prohlížeče ReadManiac, MicroReader, T41, BookReader EBook Reader. Podrobněji si představíme uživateli často využívaný prohlížeč Eurotel e-Book Reader.

Eurotel e-Book Reader je prohlížeč vyvinutý společností Bender Software a firmy Eurotel. Aplikace je volně stažitelná z webových stránek společnosti Eurotel a spolupracuje se třemi partnery, kteří zprostředkovávají elektronické knihy. Jedná se Palmknihy.cz, Pismak.cz, FantasyPlanet.cz. Stahování vybraných knih probíhá přes přístupový bod wap, knihy jsou zdarma, platí se pouze za připojení k internetu. Není možné si vybranou knihu stáhnout do počítače a do telefonu ji nahrát pomocí kabelu či infraportu. Výhodou řešení společnosti Bender Software a Eurotel je skutečnost, že chce-li si uživatel přečíst vybranou knihu, nemusí si ji do svého mobilního telefonu stahovat celou, ale pomocí aplikace si stáhne pouze vybranou, např. aktuálně čtenou část, což znamená, že se knihy stahují v blocích o velikosti 3 kB. Zobrazený text lze například posunovat po řádku, po stránce či aktivovat posun automatický. Čárový ukazatel v záhlaví nabízí možnost kontroly již přečteného textu, pro informace o počtu stažených knih slouží ukazatel v zápatí. Dále lze nastavit záložky či barvy textu a pozadí [43,59,90].

Mezi prohlížeče elektronických knih vytvořené pro mobilní telefony s operačním systémem Symbian můžeme například zařadit prohlížeč MobiPocket Reader, kterým jsme se podrobněji zabývali v jedné z předešlých částí této práce a který se zdá stále být mezi uživateli nejpoužívanějším a nejoblíbenějším, či prohlížeče eBook firmy Symbianware a PDF+ společnosti mBrain Software. Praktické funkce pro čtení elektronických knih nabízí

55

prohlížeč Handy Book reader. Mezi nejmodernější prohlížeče pro tento typ mobilních telefonů pak patří QReader. Poslední dva jmenované readery si v následcích řádcích podrobněji představíme.

Handy Book reader ruské společnosti EPCOWARE patří do skupiny readerů určených pro tzv. chytré mobilní telefony s operačním systémem Symbian. Handy Book nabízí možnost použití fullscreen zobrazení, které umožní využít celou plochu displeje mobilního telefonu, umí prohlížet texty uvnitř ZIP archivů a je dodávána společně s konvertorem textů, který nenabízí pouze konverzi textů, ale dokáže také texty v rámci konverzního přenosu částečně upravit. V rámci této úpravy je poté možno zapnout funkci podpory odstranění nucených odřádkování a přeformátovat celý text s použitím mezer nebo tabulátorů pro odstavení odstavců. Další možností je nechat při konverzi automaticky vytvořit systém záložek podle jednotlivých kapitol v textu. Soubory lze prostřednictvím tohoto readeru kopírovat na jiné místo, mazat, odesílat přes infraport, rozhraní Bluetooth, emailem nebo pomocí MMS zprávy. Handy Book nabízí řadu funkcí mezi které patří možnost tvorby záložek, rychlý přesun na zvolenou stránku, podpora vyhledávání, přepínání mezi dostupnými fonty, hustota řádkování, automatické zarovnání textu, možnost prodloužení doby podsvícení displeje. Podobně jako Mobipocket Reader nebo jiné kvalitnější readery si Handy Book pamatuje naposledy otevřený dokument, včetně pozice prohlížené stránky. [86,90].

Prohlížeč QReader se pro své nesporné výhody zařadil mezi nejoblíbenější readery, které v oblasti prohlížečů pro mobilní telefony doposud existují. QReader je k dispozici zdarma, nezabírá velkou část paměti, dokáže přečíst velké množství datových formátů a nabízí spoustu užitečných funkcí. Mezi přední výhody tohoto prohlížeče elektronických knih patří snadná obsluha, velmi kladně je například u českých čtenářů hodnocena vlastnost podpory české diakritiky bez nutnosti instalace potřebných nových fontů.

56

QReader nabízí pro čtení jedenáct možných odstínů textu, rozličné velikosti písma, možnost otočení displeje o devadesát stupňů či automatické posunování textu. V průběhu četby reader v levé dolní části displeje zobrazuje číslování jednotlivých stránek a dále procentuální vyjádření části knihy. Při potřebě vyhledávání určité části textu je k dispozici funkce průzkumníka slov. QReader je tak skutečně zdatným konkurentem Mobipocket Readeru [66].

Možností, jak číst elektronické knihy prostřednictvím mobilních telefonů je mnoho. Podle M. Vágnera mají telefonní přístroje s operačním systémem Symbian výhodu. Tyto telefony mají rozměrné a velmi jemné displeje s vysokým rozlišením, díky čemuž je čtení knih jejich prostřednictvím velmi pohodlné, což se odráží také ve vyšší ceně telefonu. U mobilních telefonů s podporou Javy je situace opačná, nižší kvalita a velikost displeje je vykompenzována cenou přístroje [90].

3.4 Moderní technologie a nové typy e-book readerů Všechna zařízení, kterým jsme se věnovali v předchozích částech práce, ať už šlo o reprezentanty hardwarových či softwarových řešení, měla své přednosti i slabiny. Problémy spojené s jednotlivými produkty nespočívaly pouze v jednoúčelovosti daných zařízení, jejich vysoké hmotnosti, ceně či obtížné dostupnosti, ale především v nepohodlném čtení ze svítící obrazovky. Čtení z LCD displejů se prozatím nevyrovná čtení z klasického papíru a stejně tak spotřeba těchto displejů spojená s jejich nutným podsvícením se podepisuje na celkové výdrži přístroje.

57

Moderní technologií, která do jisté míry řeší výše uvedené problémy, poskytuje téměř stejné podmínky pro četbu či uchování dat jako papír klasický, je technologie elektronického papíru a elektronického inkoustu.

3.4.1 Technologie elektronického papíru a elektronického inkoustu Elektronický papír je zastřešující výraz pro technologické produkty, zobrazovací zařízení, jejichž technologický základ tvoří kombinace tekutých krystalů a ohebného plastu. Elektronický papír je tedy displej, kterého je dále možno využít jako obrazovky zobrazovacího zařízení. V současné době se výrobou elektronického papíru zabývá několik společností. Nejznámějšími představiteli jsou společnosti Xerox, E-ink, Kent Display, Philips Components a v poslední době také například společnosti Fujitsu a Siemens. Počátky technologie elektronického papíru bychom mohli datovat od poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy vznikl projekt Gyricon výzkumného střediska Palo Alto Research Center (PARC) společnosti Xerox. V rámci tohoto projektu byl týmem Nicka Sheridana vyvinut první prototyp elektronického papíru, plastového archu, který byl složen z malých obarvených kuliček, jejichž otáčením vlivem elektrického proudu se vytvářel obraz. Tato technologie se již tehdy vyznačovala řadou výhod, mezi něž patřily především váha a vzhled blížící se více papíru než zobrazovacím zařízení a nízká energetická náročnost [2]. Gyricon se později odštěpil od vývojového centra PARC společnosti Xerox a vznikla společnost Gyricon Media, která vyvinula výrobek SmartPaper, který je založen na miniaturních otočných kuličkách, schopných dvoustavového zobrazení, klasické černé a bílé [76].

58

Prozatím nejúspěšnějším komerčním projektem se zdá být elektronický inkoust vyvinutý společností E-ink, který se zrodil v MIT Media Lab. jako výtvor pracovního týmu Josepha Jacobsona. Technologie elektronického inkoustu garantuje vysoké rozlišení a velmi dobrou čitelnost z různých zorných úhlů, přičemž povrch papíru je odolný proti poškrábání. Teoreticky je možné jakýkoliv tvar provedení, papír je velmi ohebný a pružný. Výhodou je slabá energetická náročnost, zařízení, které technologii elektronického inkoustu využívá, spotřebovává energii pouze na překreslení obrazu, ne však již na jeho udržování. Přístroj se tedy nemusí neustále podsvětlovat jako je tomu například u monitorů počítačů [23]. Elektronický inkoust je složen z miliónů miniaturních mikrokapslí zhruba o průměru lidského vlasu. Každá z těchto kapslí obsahuje pozitivně nabité bílé částice a negativně nabité černé částice, které plavou v opticky průhledné tekutině a tvoří tak černou nebo bílou barvu daného pixelu, která se ovládá za pomoci elektrického pole mezi elektrodami podobně jako je tomu u klasických LCD monitorů. Elektronický inkoust je tedy natištěn na vrstvě plastikového filmu, který je zalaminován k vrstvě elektrického obvodu. Elektrický obvod pak vytváří motiv, který je obsluhován pomocí předprogramovaného ovladače. Horní krycí vrstva papíru je z vysoce transparentního plastu, na který může být natištěn plnobarevný motiv. Jako zdroj slouží převážně tužkové či peckové baterie, velmi tenké lithiové dobíjecí články. Přes redukci je možno napájet displej přímo ze zásuvky, přičemž zdroje jsou umístěny mimo viditelnou část [23]. Výhody zmiňovaných technologií jsou nesporné. Jeho vlastnosti jej předurčují k širokému využití. Elektronický papír se pomalu dostává do sériové výroby a stává se součástí komerčních produktů. Jeho možné využití je také v oblasti hardwarových čteček elektronických knih.

59

3.4.2 Nové typy e-book readerů Nové typy e-book readerů svými možnostmi reagují na současný technologický vývoj v dané oblasti. I přes výhody elektronického papíru jako zobrazovací technologie, se nadále najdou i výrobci, kteří pro své nové typy elektronických knih stále upřednostňují LCD displeje. Úkolem této části práce bude představit nejnovější typy hardwarových čteček. Podobně jako v předchozích kapitolách se budeme zabývat pouze vybranými typy readerů.

V roce 2004 vstoupila firma Sony na trh s revolučním zařízením, které pracuje na bázi technologie elektronického inkoustu. Jedná se o produkt Sony Librie EBR-1000EP, na jehož vývoji se podílely společnosti E-ink, Philips a Toppan Printing. Čtečka byla, nejenom z důvodu vysoké ceny, okolo 400 USD, původně určena pouze pro japonský trh. Sony Librie působí svými rozměry 126 x 13 x 190 mm jako větší kapesní počítač. Pod 6“ černobílým displejem, který má rozlišení 800 x 600 obrazových bodů, je kromě ovládacích tlačítek a malého reproduktoru umístěna klávesnice, která slouží k zadávání textu, který chce uživatel vyhledat. Zařízení je napájeno čtyřmi AAA bateriemi, s nimiž dohromady váží 300 g, dojde-li k vyjmutí baterií, sníží se váha na 190 g. Produkt firmy Sony má vestavěnou 10 MB paměť, která se dá pomocí karty Memory Stick Pro rozšířit až na 500 MB a pracuje v operačním systému Linux, přičemž texty jsou zobrazovány ve formátu Broad Band eBook (BBeB), který je variací XML. Jak již bylo výše několikrát zmíněno, výhodou elektronického inkoustu je nízká energetická náročnost, ke spotřebě energie dochází pouze v momentě aktualizace dané stránky, statický obraz je na přívodu energie nezávislý, což se výrazně projeví na celkové výdrži přístroje, která se pohybuje okolo 10 000 stránek [35,82]. Největší problém Sony Librie, přes v té době bezkonkurenční kvalitu, je řešení DRM. Elektronickou knihu lze stáhnout pouze z webové stránky firmy

60

Sony. Problém spočívá v tom, že kniha, kterou si uživatel takto zakoupí, do šedesáti dnů expiruje a nelze ji nadále využívat [33].

Na výše uvedené problémy reagovala v roce 2006 firma Sony zařízením Sony Reader [72], které je stejně jako Sony Librie založeno na technologii elektronického inkoustu. Podobně jako u Librie má Sony Reader 6“ monochromatický displej s rozlišením 800 x 600 obrazových bodů, zobrazuje čtyři odstíny šedi, nedá se však podsvítit. Oproti předešlému modelu nedisponuje Sony Reader klávesnicí, ovládací prvky přístroje tak tvoří několik tlačítek, včetně tlačítka rolovacího, která jsou umístěna po obvodu displeje. Přístroj se obvykle používá na výšku, je však možno zobrazení změnit do formátu „krajina“. Rozměry readeru jsou 17,5 x 12,4 x 1,3 cm, včetně rozevíracího pouzdra, do kterého je reader vložen. Váha činí 250 g a cena přístroje se pohybuje okolo 249 USD. Technologie elektronického inkoustu opět zaručuje nízkou energetickou náročnost, které odpovídá zhruba 7 500 překreslení na jedno nabití. Zabudovaný Li-ion akumulátor lze dobít prostřednictvím USB rozhraní a počítače, plné nabití trvá zhruba čtyři hodiny, či prostřednictvím nabíjecího adaptéru. USB taktéž slouží pro spojení readeru a počítače. Problémy spojené s DRM v případě Sony Librie řeší Sony Reader podporou většího množství formátů. Stejně jako Librie využívá vlastního proprietárního formátu Broad Band eBook (BBeB), podporuje však také formáty PDF či RTF a také formáty pro zobrazování grafických souborů. Pro stahování knih je k dispozici služba Sony Connect eBooks, která nabízí přes 10 000 elektronických knih od prestižních vydavatelů, mezi něž patří HarperCollins, Penguin, Random House, National Geographic či Simon & Schuster [52]. Pro ukládání souborů elektronických knih lze využít interní paměti 64 MB nebo SD či Memory Stick paměťové karty. Reader dále nabízí možnost přehrávání MP3 souborů.

61

Jako konkurent produktů společnosti Sony figuruje v současnosti výrobek společnosti iRex Technologies The Iliad [83]. Přístroj využívá 8“ displej na bázi technologie společnosti E-ink, s rozlišením 768 x 1024 obrazových bodů. Displej nabízí možnost podsvícení a je vybaven technologií umožňující snímat dotyky speciálního pera. Čtečka při svých rozměrech 217 x 155 x 16mm váží 389 g. Velikost interní paměti přístroje je 256 MB, přičemž pro ukládání knih či jiné operace může uživatel využít 128 MB. Paměť je dále rozšiřitelná pomocí CF a MMC karet. Vyměnitelné Li-ion baterie lze také napájet pomocí přiloženého adaptéru, přičemž plné nabití přístroje trvá 3 hodiny. Iliad reader podporuje jak grafické formáty, tak formáty PDF, TXT, HTML a dokáže přehrávat MP3 soubory. Předností zařízení je dále zabudovaná WiFi, mikrofon či přiložená tužka, pomocí které je možno vytvářet poznámky.

Podobným zařízením speciálně konstruovaným pro čtení elektronických textů je Hanlin eReader V8 [30] společnosti Tianjin Jinke Electronics, který se dá pořídit za 300 USD. Dotykový 6“ displej přístroje s rozlišením 800 x 600 obrazových bodů dokáže zobrazit čtyři odstíny šedi a je založen na technologii společnosti E-ink. Reader má rozměry 194 x 133,6 x 13,4 mm a váží 300 gramů. Je poháněn vyměnitelnými Li-ion bateriemi, které podle výrobce vydrží zhruba 300 stran textu denně. Připojení k počítači je realizováno pomocí USB, velikost paměti se dá pomocí SD karet rozšířit na 1GB. Hanlin eReader pracuje ve vlastním formátu WOL, je však také kompatibilní s formáty PDF, HTML, TXT a dokáže přehrát formát MP3. Miniaturní klávesnice přístroje umožňuje například tvorbu poznámek.

Problémem

výše

uvedených

čteček

bylo

zobrazování

barev.

Zobrazovací displeje elektronického papíru jsou prozatím pouze černobílé.

62

Vezmeme-li v potaz, že čtečky byly určeny převážně pro japonský trh, může být tato skutečnost značnou nevýhodou, uvážíme-li například vřelý vztah Japonců ke komiksům, které se v černobílém provedení nečtou tak dobře. Proto se na trhu objevují vedle čteček využívajících elektronický inkoust také modely, využívající tradiční technologie LCD displejů. Takováto zařízení nabízí svým zákazníkům také firma Panasonic.

V roce 2003 představila firma Panasonic zařízení Sigma Book opět původně určené výhradně pro japonský a čínský trh. Výrobek byl oproti ostatním čtečkám vyprojektován tak, aby co nejvíce připomínal tradiční knihu. Po vyjmutí z obalu se tedy přístroj rozevře a čtení probíhá ze dvou 7,2“ LCD displejů s rozlišením 1024 x 768 obrazových bodů, uprostřed nichž jsou vmístěny dvě AA baterie. Sigma book měří v rozevřeném stavu 29 x 20 x 1,3 cm, váží 550g a v době uvedení na trh jej bylo možno pořídit za 250 USD. Pro uživatele je k dispozici okolo 5000 knih [67].

V roce 2006, téměř souběžně se zařízením Sony Reader, uvádí Panasonic na trh čtečku Words Gear. Zařízení disponuje plně barevným 5,6“ LCD displejem s rozlišením 1024 x 600 pixelů. Panasonic překvapil ovládáním přístroje, který se neovládá pomocí dotykového displeje, ale pomocí ovladače umístěného na držadle přístroje, jenž podle výrobce umožňuje četbu knihy jednou rukou. Přístroj má rozměry 105 x 152 x 28,4 cm a váží 325 gramů. Přístroj disponuje podobně jako model Sigma Book slotem pro použití SD paměťových karet. Problémem čtečky je výdrž baterií. Vzhledem k energeticky náročnému LCD displeji vydrží Words Gear pracovat pouze šest hodin. Knihy pro tyto čtečky je možno stáhnout z webové stránky Words Gear Co., Ltd. [6,84]. Nejnovější typy e-book readerů založené na technologii elektronického papíru jsou z hlediska čtenářského komfortu s to přiblížit se knize tištěné. Tyto

63

readery v současné době setřely rozdíly, které byly v počátcích technologií elektronických

knih

tolik

znatelné.

Četba

prostřednictvím tehdejších

zobrazovacích technologií zákonitě znamenala usednutí k monitoru počítače a toto čtení mohlo jen stěží konkurovat kvalitě tištěného slova. Tyto nejnovější modely hardwarových čteček představují vrchol současné technologické produkce. S jistotou můžeme říci, že vývoj těchto zařízení není zdaleka ukončen a za pár let se možná budeme při zpětném pohledu usmívat, vzpomeneme-li si na tyto dnešní nejmodernější výdobytky technologického rozvoje.

64

4. Využití elektronických knih v knihovnách Síťové prostředí změnilo tradiční způsoby předávání informací, vyvolalo změny v sociální sféře a má fatální vliv na život společnosti. Proces těchto změn také proměnil vztah dnešní společnosti ke knihovnám a zdrojům informací. Knihovna zajišťuje v rámci informačního procesu probíhajícího na úrovni společnosti především funkci zprostředkování informací. Tato role je v současné době rozšířena o možnosti vyplývající z rozvoje nejnovějších technologií. Knihovna je nucena reagovat na měnící se požadavky svých uživatelů a přizpůsobit těmto požadavkům své služby. Nutností se dnes jeví přítomnost knihovny v kyberprostoru. Podle S. Skenderiji knihovnictví donedávna kategoricky odmítalo vědeckou relevanci a serióznost digitální infosféry, která se vytvořila kolem internetu a dogmaticky se uzavřelo v dichotomii organizovaného a vědeckého knihovního prostoru (Liberspace) a chaotického a anarchického kyberprostoru (Cyberspace). Tento diskurz se však postupem času radikálně změnil a dnes připouští, že by se knihovny se svými službami, zdroji, dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi měly přizpůsobit kyberprostoru a stát se integrální součástí globální kyberinfrastruktury a „světu Google“ (Googleworld) a nikoliv obráceně, jak se tvrdilo donedávna [75]. Jedním z vhodných prostředků rozšíření služeb knihovny a zároveň její integrace do kyberprostoru může být elektronická kniha. Mnozí odborníci vidí v elektronických knihách naději pro knihovny, které se v současnosti, a to v celosvětovém měřítku, potýkají s nedostatkem financí, který je do jisté míry dán současným trendem zdražování cen periodik či zvyšujícími se nároky na údržbu odborných informačních databází. Dle některých odborníků je spočítáno, že rekonstrukce nutná k zavedení služeb, jež by poskytovaly elektronické knihy, vyžaduje investice do technologického zařízení, jejichž návratnost se za začne projevovat nejdříve po třech letech [81].

65

Úkolem této části práce je nastínit možnosti využití elektronických knih v knihovnách. Hovořit budeme stále o elektronických knihách ve významu, k němuž jsme dospěli v části práce věnované definici elektronické knihy. Model služeb je díky specifickému charakteru elektronických knih jiný než v případě knih papírových. Elektronické knihy s sebou nesou řadu výhod, kterých může knihovna plně využít. V podstatě bychom mohli definovat dva způsoby, jejichž prostřednictvím může docházet k cirkulaci elektronických knih: •

V prvním případě jsou knihovnou zapůjčována hardwarová zařízení určená k četbě elektronických knih, hardwarové e-book readery, a to společně s obsahem, tedy souborem elektronické knihy.

•

Ve druhém případě je uživateli knihovnou přímo poskytnut přístup k souboru elektronické knihy, který je možno stáhnout přímo z knihovního katalogu či z webových stránek knihovny, aniž by uživatel byl nucen knihovnu navštívit – v jiném případě může být soubor elektronické knihy prostřednictvím služeb knihovny uživatelem stažen z jiné webové stránky k tomuto určené.

4.1 Využití elektronických knih ve veřejných knihovnách V roce 1999 – 2001 jsme mohli ve veřejných knihovnách USA, Kanadě, Německu, Norsku či Austrálii, v rámci několikaletých pilotních projektů, vypozorovat vlnu pokusů o integraci e-book readerů do služeb těchto knihoven. Například Maricopa County Public Library ve Phoenixu využívala v roce 2001 pro své čtenáře sto readerů Rocket eBook. Odezvy na půjčování

66

e-book readerů, byly jak ze strany čtenářů, tak ze strany knihovníků, a to především v USA, Kanadě a Austrálii, vesměs pozitivní, problémy nastávaly pouze v rovině DRM. Pro veřejné knihovny, které také uvažovaly o zakoupení čteček

elektronických

knih,

bylo

velmi

těžké

zvolit,

které

čtečky

elektronických knih k tomuto účelu vybrat. Knihovny, které měly zkušenosti s pilotními programy půjčování e-book readerů, se cítily svázané uplatňováním příliš striktního DRM jednotlivých výrobců, což zákonitě vedlo k tomu, že uživatelé tyto elektronické knihy odmítali a dávali přednost vybraným titulům v tištěné podobě [93]. Podle zkušeností knihovníků kanadské Richmond Public Library si uživatelé používání e-book readerů velmi oblíbili. Knihovna původně půjčovala čtecí zařízení Rocket eBook. Později, především z důvodu výhodnějších, převážně finančních podmínek, přešla na zařízení SoftBook. Readery byly uživatelům půjčovány vždy na 14 dní, přičemž poplatek z prodlení za jeden den činil 5 USD. Čtečky si mohl uživatel prostřednictvím on-line katalogu rezervovat jako klasickou knihu [20]. Postupem času začaly elektronické knihy ve smyslu čtecích zařízení do svých služeb integrovat knihovny Velké Británie. Jako nejvíce vyhovující čtecí zařízení se některým těmto knihovnám jevila zařízení typu PDA. V odborné literatuře jsou převážně zmiňovány následující projekty. Prvním byl projekt Co-east and Loughborough University realizovaný v Essex Public Libraries, který měl znamenat nový model služeb pro veřejné knihovny, založený na půjčování elektronických knih. Byl realizován knihovnickým konsorciem Co-east sídlícím na západě Anglie a univerzitou Loughborough. V rámci projektu byla na čtenářích testována zařízení HP iPaq, do nichž byly stahovány elektronické knihy z americké vydavatelské společnosti OverDrive. Součástí projektu byl také nákup stolních PC, do kterých byl stahován obsah prostřednictvím společnosti ebrary. Druhý projekt byl realizován v Blackburn with Darwen Borough Libraries, které zakoupily pro své čtenáře čtyřicet zařízení Compaq iPaq

67

pracující v softwaru Microsoft Reader. Projekt byl zaměřen převážně na mladší čtenáře, kteří se doposud o četbu příliš nezajímali a knihovny se touto cestou snažily mladým uživatelům čtení zatraktivnit. Projekt byl ukončen v roce 2003 a jeho součástí byl také nákup a půjčování audioknih [26,27]. Jinou cestou byly pro knihovny softwarové readery, které byly nainstalovány na knihovních počítačích. Čtení prostřednictvím těchto readerů nebylo pro uživatele veřejných knihoven tak pohodlné jako v případě hardwarových modelů, proto si readery v těchto knihovnách mnoho uživatelů nenašlo. Větší uplatnění však našly v knihovnách akademických [93]. Půjčování hardwarových čteček si mnozí uživatelé knihoven velmi oblíbili. Problém však spočíval v tom, že ne každá kniha, kterou uživatel vyžadoval, byla dostupná ve formátu, ve kterém pracovalo dané zařízení a proto byl okruh výběru elektronických knih velmi omezený. Knihovna v tomto případě musí vybírat zařízení, jež podporují co nejvíce formátů. Ideálním řešením je využívání readerů podporujících formát OEB. Půjčování čteček, které pracují pouze ve vlastním formátu souboru a nezobrazují jiné možné formáty, a navíc u nich ke stahování souborů knih může docházet pouze z distribučních zdrojů výrobce, se tedy zdá nevyhovující. Chce-li knihovna vyhovět všem svým uživatelům, musí zakoupit všechna zařízení, tedy obsáhnout všechny formáty, což se zdá být především z hlediska ceny produktů nerealizovatelné.

První

prototypy

elektronických

knih,

jež

byly

implementovány do knihoven se proto příliš neosvědčily. Podle [93] znamená vstup zařízení Sony Reader na trh velkou příležitost právě pro knihovny. Firma Sony hodlá svým výrobkem způsobit podobnou revoluci, jakou způsobilo zařízení iPod v oblasti přehrávání hudby. [93] vycházejí z toho, že stane-li se Sony Reader téměř samozřejmou výbavou všech domácností, knihovně odpadne starost s fyzickým půjčováním readerů, které má své nevýhody, a bude tak zprostředkovávat pouze dodávání obsahu. Druhým způsobem půjčování elektronických knih v knihovnách je zpřístupnění obsahu, tedy souboru elektronické knihy. Ten si potom uživatel

68

knihovny může přečíst na svém zařízení k tomuto určeném. Jednou z nejčastěji využívaných možností, jak čtenářům zpřístupnit tyto soubory elektronických knih, je pro knihovnu uzavření licenční smlouvy s netLibrary. Projekt netLibrary byl založen v roce 1998 a v roce 2002 se stává divizí Online Computer Library Center (OCLC). Jeho partnery je řada významných nakladatelství. Cílem projektu je poskytnout nejrůznějším typům knihoven prostředí pro získávání a využívání elektronických knih. Projekt tak slouží k podpoře funkcí knihoven a jejich čtenářů. Prostřednictvím netLibrary tedy mohou knihovny získat předplatné k elektronickým knihám a rozšířit tak své služby uživatelům. Čtenářům knihoven, které mají s netLibrary uzavřenu smlouvu, je dovoleno stáhnout si za určitý poplatek vybranou knihu na pevný disk počítače, ale pouze na omezenou dobu. Po uplynutí stanovené výpůjční lhůty je kniha automaticky vrácena, tedy smazána z disku počítače. Průměrně je půjčováno 600 000 stránek za den, průměrná doba připojení činí 23 minut. Služeb NetLibrary využívá více než 7000 knihoven, pro něž je v katalogu NetLibrary v současnosti k dispozici přes 90 000 titulů [85,92]. Ekonomický model NetLibrary zrcadlí přístup k tradičním knihám papírovým. Kniha, která je čtena jedním uživatelem, nemůže být zpřístupněna uživateli jinému. Je-li tedy kniha využívána některým čtenářem, přístup k ní je odmítnut. Pro práci s elektronickými knihami je k dispozici NetLibrary eBook Reader. NetLibrary nabízí také možnost tisku. Nelze však tisknout celou elektronickou knihu, ale za přesně stanovených podmínek pouze vybrané části z textu. Součástí marketingové strategie projektu je také přístup k volně dostupným titulům, na něž se již nevztahuje autorskoprávní ochrana. Jedná se především o elektronické knihy z archivu Projektu Gutenberg, který funguje jednak samostatně, ale také je společně s několika desítkami archivů elektronických knih na internetu součástí projektu World eBook Library, jenž zahrnuje 400 000 publikací elektronických knih rozmístěných do 125 kolekcí, které jsou k dispozici po zaplacení členského poplatku.

69

4.2 Využití elektronických knih v akademických knihovnách Podle S. Skenderiji měl dramatický dopad nových digitálních síťových technologií na mnohé primární aktivity vysokoškolských studentů, učitelů a výzkumných pracovníků za následek radikální prosíťování, digitalizaci, a rozvodnění (liguidification) celého akademického a vědeckého diskurzu. V takovéto situaci se potom informační potřeby a zvyky tradičních uživatelů akademických knihoven mění rychleji než samotné knihovny. Z těchto důvodů podle Skenderiji proběhlo minulé desetiletí v akademických knihovnách ve znamení rozsáhlé transformace fondů z primárně tištěných na hybridní sbírky digitálních a tradičních zdrojů. Knihovny se stále snažily vynakládat obrovské úsilí ve snaze zajistit svým uživatelům nepřetržitý přístup k relevantním a spolehlivým informacím v rapidně se měnícím akademickém prostředí a z toho odvozeném zvýšení nároků na digitální a multimediální zdroje a služby, přičemž jejich rozpočet nestačil reflektovat progresivní nárůst akvizičních nákladů. Skanderija uvádí tyto nezbytné kroky k předefinování poslání akademického knihovnictví v nových podmínkách: •

„Nutnost kritického přehodnocení dosavadních knihovnických přístupů a strategií k novým médiím a technologiím, resp. k nové vznikající globální

infosféře

a digitální

síťové

kyberinfrastruktury

(cyberinfostructure). Je nutné převzít v praxi a teorii osvědčené strategie, způsoby a metody z oněch neknihovnických služeb, institucí, projektů a iniciativ, které přebraly část původních kompetencí akademického knihovnictví“. •

„Potřeba hlubšího a širšího porozumění podstatě, významům a důsledkům

vycházejícím

ze

změny

globálního

komunikačního

paradigmatu v akademické sféře a v nejširším společenském kontextu. Pro akademické knihovnictví to znamená přechod z paradigmatu

70

centralizovaných institucí vědění na paradigma síťových znalostních prostředí“. •

„Nezbytnost

neustále

racionalizovat,

zlepšovat,

rozšiřovat

a

propagovat tradiční zdroje a služby a zároveň proaktivně usilovat o vynalézání nových druhů služeb a způsobu vykonávání předefinovaného poslání za účelem významného „přidávání hodnoty” v nově se utvářejícím akademickém a globálním znalostním prostředí“ [75].

I v akademických knihovnách narazíme na projekty, v jejichž rámci byly uživatelům zapůjčovány čtečky elektronických knih. Příkladem může být Knihovna North Karolina State University, která půjčovala svým uživatelům Rocket eBook a SoftBook readery. Za zmínku dále stojí Electronic Book Evaluation Project podporovaný The New York State Library, v rámci kterého byly v letech 1999 – 2001 taktéž čtenářům akademických knihoven půjčovány čtečky elektronických knih společně s obsahem [16]. To, co však vyžadují uživatelé akademických knihoven, je především přístup k obsahu. Vedle projektu netLibrary existuje několik možností, prostřednictvím kterých akademická knihovna zpřístupní svým uživatelům soubory elektronických knih. Mezi nejvyužívanější a nejznámější společnosti patří Ebooks Corporation Launches (EBL), Proquest Safari Books Online, Gale Virtual Reference Library, OverDrive. Společností, která se snaží integrovat různorodé produkty od různých vydavatelů do jedné flexibilní platformy je společnost ebrary. Společnost ebrary byla založena v roce 1999 a je financována vydavatelstvími Random House Ventures LLC, Pearson a společnostmi skupiny Mc Graw-Hill Companies. Ebrary provozuje unikátní službu zpřístupňující databáze vytvářené z knižních publikací řady vydavatelství. Kolekce specializovaných monografií předních producentů, pokrývající celou akademickou sféru, nabízí

71

35 tisíc titulů od 260 vydavatelů. Knihovny si v rámci služeb této společnosti mohou vybrat mezi předplatným celé databáze či vybraných titulů, nákupem jednotlivých vybraných titulů či kolekcí. Podle redakce časopisu Ikaros zaplatí knihovna za neomezený přístup 150 procent ceny jedné kopie, což odpovídá ceně 1,5 knihy pro neomezený počet uživatelů. V případě jednorázového přístupu nabízí ebrary službu „Access timeout notification“, která umožní to, že jedna kniha nebude blokována jedním uživatelem. Pokud ji nebude užívat, bude automaticky odhlášen [21,41]. Obsahy elektronických titulů jsou dostupné prostřednictvím software ebrary Reader, přičemž jednotlivé tituly jsou uloženy ve formátu PDF. Uživatelé mohou využít možnosti tisku, která je však limitována počtem 40 stran. Podle P. Šedinové prožívají americké akademické knihovny, a nejen ty, již řadu let pro nás doposud nepředstavitelnou situaci, doslova „boj o zrno“. Na americké knihovny je vyvíjen velký soutěživý, konkurenční tlak, který v našich poměrech doposud neznáme. Vyspělá informační infrastruktura, internet, digitalizace, ruku v ruce s konzumními hodnotami zapříčinily podle Šedinové rostoucí

odliv

uživatelů

z knihoven.

Jedním

příkladem

konkurence

akademickým knihovnám je komerční kooperativní vydavatelský projekt Questia. Questia je rozsáhlá sbírka elektronických knih, časopisů a článků pro společenské a humanitní vědy. K dispozici je 65 tisíc elektronických knih od 250 vydavatelů, jejichž výběr prováděli američtí knihovníci. Projekt je zaměřen na studenty a vyučující vysokých škol. Oproti netLibrary však přístup k této sbírce není zprostředkován prostřednictvím licenční smlouvy s univerzitní knihovnou, ale individuálním předplatným. Questia nabízí americkým studentům společenských věd zásadní učební texty, ve kterých si mohou studenti například podtrhávat, vytvářet vlastní poznámky, výpisky a bibliografie pod vlastním účtem studenta do vlastního adresáře. Služba je dostupná kdykoli prostřednictvím internetu [80].

72

V dnešní době, jak již bylo několikrát uvedeno, je pro knihovnu v rámci její společenské funkce nezbytné kombinovat tradiční knihovnické služby se službami, které v současnosti nabízí digitální média a síťové prostředí. Knihovna jako součást sítě poté umožňuje přístup k různým formám informací. S. S. Rao je přesvědčen o nesporných výhodách, které přináší knihovnám elektronické knihy. Elektronické knihy podle něj znamenají posun ve způsobu poskytování služeb, kdy elektronický obsah je dostupný v podstatě kdykoliv. Ubývá případů ztracených či jakkoliv zničených knih, mluvíme-li samozřejmě o obsahu elektronické knihy. Rao dále upozorňuje, že se knihovna nemusí zabývat zvětšováním kapacity depozitních prostor, ubývá problémů se skladováním knih [70]. Chen doplňuje, že se způsob služeb posouvá od modelu „just in case“ k modelu „just in time“ [38]. Naopak Uhlíř se domnívá, že současný digitální svět knihovnám nesvědčí. Uhlíř tvrdí, že půjčování elektronických knih je atavismem. Podstatou

fungování

elektronicko-digitálního

prostředí

v knihovnicko-

informačních službách je podle něj přechod od služeb přímých ke službám nepřímým,

jejichž

základem

není

zprostředkování

produktu,

nýbrž

zprostředkování k němu se vážících dodatečných informací, které představují přidanou hodnotu [89]. Elektronické knihy se přibližují knihovnám. Zda bude toto přiblížení pouze dočasné, či zda elektronické knihy zaujmou podstatnější místo, ukáže čas.

73

Závěr

Elektronická kniha se zrodila z potřeb současného světa. Její reprezentace ve společnosti se však stále potýká s řadou překážek. Za jednu z nich můžeme považovat nejasnost samotného pojmu elektronická kniha, různorodost představ k tomuto pojmu vztahovaných. Nejasnost také panuje v oblasti formátů souborů ve kterých elektronické knihy pracují. Prostředí trhu, ve kterém se elektronická kniha začala šířit, zrodilo množství formátů, což přináší řadu problémů v rovině standardizace, ale i v samotném praktickém uplatnění elektronické knihy. Další z překážek je například aplikace ochrany autorských práv, která není v oblasti elektronických knih plně dořešena. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V úvodní části je na elektronickou knihu pohlíženo v kontextu širšího rámce současného digitálního světa a jeho procesů. Naznačena je složitost a nepřehlednost v přístupu k samotnému pojmu elektronická kniha. Ve druhé části práce je rozvíjena myšlenka, že elektronická kniha není pouze označení pro elektronicky zaznamenaný obsah, ale i pro určitý styl práce s tímto obsahem. Zhodnocena je také důležitost formátu elektronické knihy. Třetí část práce mapuje technická zařízení, programová vybavení a další prostředky nutné pro užívání elektronické knihy. V této části se práce snaží neopomenout žádný z významných faktů a současně nezabíhá do přílišných podrobností. V závěru poukazuje práce na možnost využití elektronických knih v knihovnách.

74

Použitá literatura [1]

Adobe acrobat eBook Reader 2.2 [online]. Adobe Systems Incorporated, 2007 [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: .

[2]

ANA, Arias Terry. Electronic ink technologies : Showing the way to a brighter future. Library Hi Tech [online]. 2001, vol. 19, no. 4 [cit. 200705-12], s. 376-389. Dostupný z WWW: .

[3]

BABKA, Stanislav. eKnihy : úvodní informace. Grafika On-line [online]. 2001 [cit. 2007-04-22]. Dostupný z WWW : . ISSN 1212 – 9569.

[4]

BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny : teorie a praxe. Národní knihovna : knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 4 [cit. 2007-0515], s. 233-254. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-0678.

[5]

BELL, Lori, MCCOY, Virginia, PETERS, Tom. E-books go to college. Library Journal [online]. 2002, vol. 127, no. 8 [cit. 2007-05-01], s. 4446. Dostupný z WWW: .

[6]

BENDA, Petr. Words Gear : čtečka knih od Panasonicu. PDAsoft : software pro PDA [online]. 2006 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: .

[7]

BURK, Roberta. E-book devices and the marketplace : in search of customers. Library Hi Tech [online]. 2001, vol. 19, no. 4 [cit. 2007-0512], s. 325-331. Dostupný z WWW: .

[8]

BUSH, Vannevar . As we may think. The Atlantic Monthly [online]. 1945 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: .

[9]

CASTELLS, Manuel. The Information Age : economy, society and culture Vol. 1. The Rise of the Network Society. 1. vyd. Malden : Blackwell, 1996. 556 s. ISBN 1-55786-617-1.

[10]

CAWKEL, Tony. Electronic books. Aslib Proceedings [online]. 1999, vol. 51, no. 2 [cit. 2007-04-29], s. 54-58. Dostupný z WWW: .

75

[11]

CAWKEL, Tony. Electronic books. Cawkel Information Technology Services Ltd. [online]. 2003 [cit. 2007-05-12], s. 993-998. Dostupný z WWW: .

[12]

CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 179 s. ISBN 8071847674.

[13]

CEJPEK, Jiří. Internet jako sociální jev. In SEDLÁČKOVÁ, B. (ed.) Acta bibliothecalia et informatica. 2. Opava : Slezská univerzita Opava, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví, 1997, s. 7-21. ISBN 80-85879-87-5.

[14]

CURRAS, Emilia. Informační věda : retrospektivní ohlédnutí. 1. vyd. Opava : Slezská univerzita, 2006. 121 s. ISBN 8072483846.

[15]

ČINČERA, Jan. Informační etika : sylabus k bakalářskému studiu informační vědy . Pavla Kánská. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2002. 81 s. ISBN 80-210-2981-1.

[16]

DOWDY, Jackie, PARENTE, Sharon, VESPER, Virginia. Ebooks in the Academic Library [online]. [cit. 2007-05-11], s. 363-371. Dostupný z WWW: .

[17]

DRM: Správa digitálních práv. Computerworld [online]. 2003 [cit. 2007-04-23]. Dostupný z WWW: .

[18]

DUBOIS, Phillippe. L' Apple Newton MessagePad 100. MO5.COM [online]. 2005 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW : .

[19]

DUDÍKOVÁ, Michaela. EBookMan : chytrá knihovna v kapse. PALMSERVER : mobilní komunikace na dlani [online]. 2001 [cit. 2007-05-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-9505.

[20]

EBook Readers : Electronic Books FAQs [online]. 2007 [cit. 2007-0609]. Dostupný z WWW: .

[21]

Ebrary [online]. 1999-2007 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: .

76

[22]

ECO, Umberto. Knihy, texty a hypertexty. Čtenář, 2001, roč. 53, č. 1, s. 2 – 5.

[23]

E-ink : electronic paper displays [online]. E-ink corporation, 1997-2005 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: .

[24]

Electronics Books In Libraries [online]. 2001 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z WWW: .

[25]

EXCELOVÁ, Brigita. ELEKTRONICKÁ KNIHA PRO 21. STOLETÍ. In PÍSKOVÁ, Milada. KNIHA V 21. STOLETÍ. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2004. s. 67-74. Dostupný z WWW: .

[26]

GARROD, Penny. Ebooks in UK libraries : Where are we now?. Ariadne [online]. 2003 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: .

[27]

GARROD, Penny, WELLER, Jane. Ebooks in UK Public Libraries: where we are now and the way ahead [online]. 2005 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: .

[28]

GIBBONS, Susan. E-Textbooks in the Classroom. Librarians eBook Newsletter [online]. 2001, vol. 1, no. 4 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z WWW: .

[29]

GoReader, Inc. and The Douglas Stewart Company Announce Agreement to Distribute Electronic Textbooks on goReader Device at College Bookstores. Business Wire [online]. 2001 [cit. 2007-04-11]. Dostupný z WWW: .

[30]

Hanlin eReader V8 [online]. Tianjin Jinke Electronics Co., 1985-2005 [cit. 2007-05-16]. Dostupný z WWW: .

[31]

HAWKINS, Donald. Electronic books : A major publishing revolution. Online [online]. 2000, vol. 24, no. 4 [cit. 2007-04-20], s. 14-28. Dostupný z WWW: .

77

[32]

HILLESUND, Terje. Will E-books change the world? First Monday [online]. 2001, vol. 6, no. 10 [cit. 2007-04-11]. Dostupný z WWW: .

[33]

HLAVENKA, Jiří. Sony Librié : nejpovedenější nebo nejzpackanější elektronická kniha? Živě [online]. 2004 [cit. 2007-05-22]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1887.

[34]

HODROVÁ, Daniela. …na okraji chaosu… : poetika literárního díla 20. stol. 1. vyd. Praha: Torst, 2001. 865 s.

[35]

HOLČÍK, Tomáš. Sony Librié : elektronický inkoust do komerčního nasazení. Živě [online]. 2004 [cit. 2007-05-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 12141887.

[36]

HOLČÍK, Tomáš. Microsoft Reader snad rozčísne začarovaný kruh. Živě [online]. 2000 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1887.

[37]

HOMOLOVÁ, Kateřina. Kniha : informace s duší. Knihovnický zpravodaj vysočina [online]. 2007, roč. 7, č. 1 [cit. 2007-05-16]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-8231.

[38]

CHEN, Ya-Ning. Application and development of electronic books in an e-Gutengerg age. Online Information Review [online]. 2003, vol. 27, no. 1 [cit. 2007-04-20], s. 8-16. Dostupný z WWW: .

[39]

CHVATÍK, Daniel. Review : Rocket eBook Pro. About This Particular Mackintosh [online]. 2000, vol. 6, no. 5 [cit. 2007-05-16]. Dostupný z WWW: .

[40]

CHVATÍK, Daniel. Review : SoftBook rader. About This Particular Mackintosh [online]. 2000, vol. 6, no. 5 [cit. 2007-05-16]. Dostupný z WWW: .

[41]

Ikaros, redakce. ebrary: jedna platforma pro elektronické zdroje, mnoho cest pro jejich využití (Mohamad Al-Baghdadi). Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 5/2 [cit. 2007-06-11]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik4153. ISSN 12125075.

78

[42]

JAMES, Julie. EBookMan. Library Journal [online]. 2001 [cit. 200705-15]. Dostupný z WWW: .

[43]

JANEČEK, Vladislav. Jak si přečíst elektronické knihy na displeji vašeho mobilu?. Idnes.cz [online]. 2003 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: .

[44]

JEDLIČKOVÁ, Petra. Elektronické publikování. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 3 [cit. 2007-04-25]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik314. ISSN 12125075.

[45]

JONÁK, Zdeněk. Elektronické publikování a lidský faktor. Daidalos [online]. 2000, roč. 2, č. 1 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-1482.

[46]

JURMANOVÁ VOLEMANOVÁ, Věra. Svobodný přístup k informacím versus autorské právo. In STEINEROVÁ, Jela, ŠUŠOL, Jaroslav. Využívanie informácií v informačnej spoločnosti. Bratislava : Centrum vedecko-technických informácií SR, 2006. Doktorandské príspevky. s. 205-207. Dostupný z WWW: . ISBN 8085165-92-9.

[47]

KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-kniha. Elektronická kniha. AKA Monitor [online]. 2001 [cit.2007-04-14]. Dostupný z WWW : .

[48]

KOČIČKA, Pavel. EKnihy : čtecí zařízení neboli e-book readers. Grafika On-line [online]. 2002 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212 - 9569.

[49]

KREJČÍ, Richard. Adobe představila Digital Editions : přelom v distribuci eBooků?. Grafika On-line [online]. 2006 [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569.

[50]

KREJČÍ, Richard. Digitální správa autorských práv v publikačním průmyslu: restrikce, liberalizace nebo třetí cesta?. Grafika On-line [online]. 2004 [cit. 2007-04-23]. Dostupný z WWW: .

79

[51]

KREJČÍ, Richard. Mobipocket aneb jak vydělat na elektronických knihách. Grafika On-line [online]. 2006 [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569.

[52]

KREJČÍ, Richard. Sony Reader v prodeji : revoluce ve světě eBooků?. Grafika on-line [online]. 2006 [cit. 2007-05-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 12129569.

[53]

KREJČÍ, Richard. Trh s elektronickými knihami ožívá?. Grafika Online [online]. 2005 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-9569.

[54]

KŘÍŽ, Jan. Ochrana autorských práv v informační společnosti. 1. vyd. Praha : Linde, 1999. 252 s. ISBN 80-7201-190-1.

[55]

LÉR, Martin. Nová verze Acrobat eBook Readeru. Grafika On-line [online]. 2001 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 12129569.

[56]

LYNCH, Clifford. The Battle to Define the Future of the Book in the Digital World. First Monday [online]. 2001, vol. 6, no. 6 [cit. 2007-0411]. Dostupný z WWW: < http://www.firstmonday.org/issues/issue6_6/lynch/>.

[57]

MALAGUERRA, Carlo, NIKLOWITZ, Matthias, HUBER, Maja. Monitoring the Information Society. IAOS Satellite Meeting on Statistics for the Information Society [online]. 2001 [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: .

[58]

MANAFY, Michelle. Read Me. EContent [online]. 2006, vol. 29, no. 4 [cit. 2007-05-12], s. 6. Dostupný z WWW: .

[59]

MAZANCOVÁ, Michaela. Eurotel e-Book Reader : kniha v mobilu. Net-mag.cz [online]. 2004 [cit. 2007-05-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-984X.

[60]

Microsoft reader [online]. Microsoft Corporation, c2007 , 2007 [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: .

80

[61]

Mobipocket [online]. [2007] [cit. 2007-05-05]. Dostupný z WWW: .

[62]

Národní knihovna ČR : KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. 2002 [cit. 2007-0423]. Dostupný z WWW: .

[63]

NEGROPONTE, Nicholas. Digitální svět. 1. vyd. Praha: Management Press, 2001. 207 s. ISBN 8072610465.

[64]

NEYLON, Eamonn. First Steps in an Information Commerce Economy : Digital Rights Management in the Emerging EBook Environment. DLib Magazine [online]. 2001, vol. 7, no. 1 [cit. 2007-04-23]. Dostupný z WWW: . ISSN 1082-9873.

[65]

PODHAJSKÝ, Petr. Adobe zakoupilo Glassbook. Grafika On-line [online]. 2000 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 12129569.

[66]

POSPÍŠIL, Adam. Čteme knihy v mobilu jednoduše a zdarma. Idnes.cz [online]. 2007 [cit. 2007-05-25]. Dostupný z WWW: .

[67]

RADA, Michael. Asijské zajímavosti. Svět hardware : vše ze světa počítačů [online]. 2003 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-0818.

[68]

RAO, Siriginidi Subba. Electronic books : a new genre of content management [online]. [cit. 2007-05-11], s. 363-371. Dostupný z WWW: .

[69]

RAO, Siriginidi Subba. Electronic books technologies : an overview of the present situation. Library Review [online]. 2004, vol. 53, no. 7 [cit. 2007-05-11], s. 363-371. Dostupný z WWW: .

[70]

RAO, Siriginidi Subba. Electronic books : their integration into library and information centers. The Electronic Library [online]. 2005, vol. 23 [cit. 2007-04-20], s. 116-140. Dostupný z WWW: .

81

[71]

RAO, Siriginidi Subba. Familiarization of electronic books. The Electronic Library [online]. 2001, roč. 19, č. 4 [cit. 2007-04-20], s. 247256. Dostupný z WWW: .

[72]

Reader from Sony [online]. Sony Electronics Inc., 2005 [cit. 2007-0515]. Dostupný z WWW: .

[73]

ROHA, Ronaleen. Better than books?. Kiplinger's Personal Finance [online]. 2001, vol. 55, no. 7 [cit. 2007-04-16], s. 110. Dostupný z WWW: . ISSN 15289729.

[74]

SCHCOLNIK, Miriam. A Study of Reading with Dedicated E-Readers. [s.l.], 2001. 145 s. Dizertační práce. Dostupný z WWW: .

[75]

SKENDERIA, Saša. Knihovny ve znalostních prostředích. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2006, roč. 6, č. 3 [cit. 2007-05-03]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-82311.

[76]

Smartpaper Networks : just touch & go [online]. Smartpaper Networks Corporation, 2005 [cit. 2007-05-16]. Dostupný z WWW: .

[77]

SMIERS, Joost. Pryč s autorským právem! : Požehnání pro umělce, umění i společnost. Glosy.info [online]. 2006 [cit. 2007-04-15]. Dostupné z WWW: . ISSN 1214-8857.

[78]

STALLMAN. Richard. Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí [online]. 2001 [cit. 2007-05-11]. Dostupný z WWW: .

[79]

STROM, David. E-books : Still an unfinished work. Computerworld [online]. 1999, vol. 33, no. 29 [cit. 2007-05-04], s. 76. Dostupný z WWW: .

[80]

ŠEDINOVÁ, Petra. EIZ ve společenských vědách : zobecnění, specifika, zajímavosti [online]. In Inforum 2006 : 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 23.-25. května 2006. Praha : Albertina icome Praha, 2006. Dostupný z WWW: . ISSN: 1801-2213.

82

[81]

ŠMEJKALOVÁ, Jiřina. Kniha : k teorii a praxi knižní kultury. 1. vyd. Brno: Host, 2000. 238 s. ISBN 8072940058.

[82]

ŠRÁMEK, Dalibor. Elektronický papír konečně na trhu. Science world [online]. 2004 [cit. 2007-05-12]. Dostupný z WWW: .

[83]

The Iliad [online]. IRex Technologies, 2005 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: .

[84]

The new electronic book reader, “Words Gear,” is lightweight, easy to read, easy to use! [online]. Matsushita Electric Industrial Co., Ltd., 2006 [cit. 2007-05-15]. Dostupný z WWW: .

[85]

TKAČÍKOVÁ, Daniela. Elektronické knihy, čtenáři a knihovny – jde to dohromady? [online]. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Ústřední knihovna. [cit. 2007-04-16]. Dostupný z WWW: .

[86]

TRNEČKA, Ivan. Handy Book, konečně konkurence pro Mobipocket Reader!. Idnes.cz [online]. 2003 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: .

[87]

TOFFLER, Alvin, TOFFLEROVÁ, Heidi. Nová civilizace : třetí vlna a její důsledky . Přeložil Bohuslav Blažek. 1. vyd. Praha : Dokořán, 2001. 125 s. ISBN 80-86569004.

[88]

UHLÍŘ, Zdeněk. Co je kniha? In PÍSKOVÁ, Milada. KNIHA V 21. STOLETÍ. Opava : Slezská univerzita v Opavě, 2004. s. 4-29. Dostupný z WWW: .

[89]

UHLÍŘ, Zdeněk. Elektronická kniha a nové žánry. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 10 [cit. 2007-05-17]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik831. ISSN 12125075.

83

[90]

VAGNER, Martin. Čteme knihy v mobilu. Mobil mania : o mobilech víme vše [online]. 2004 [cit. 2007-05-02]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-1887.

[91]

VANĚK, Aleš. Je elektronická kniha (eBook) dalším stupněm v evoluci publikování dokumentů? Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 10 [cit. 200705-17]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik827. ISSN 12125075.

[92]

What is NetLibrary? [online]. 2001-2007 [cit. 2007-06-06]. Dostupný z WWW: .

[93]

WILKINS, Linda, SWATMAN, Paula M. C., CHAN, Elsie S. K. EBook Technology in Libraries: An Overview [online]. 2006 [cit. 200705-11]. Dostupný z WWW: < www.insyl.unisa.edu.au/publications/working-papers/2006-01.pdf>.

[94]

WILSON, Ruth. Evolution of Portable Electronic Books. Ariadne [online]. 2001, vol. 7, no. 29 [cit. 2007-04-20]. Dostupný z WWW: .

[95]

ŽIVNÝ, Pavel. MobiPocket Reader : Čtěte knihy elektronicky. PDA soft : sofware pro PDA [online]. 2004 [cit. 2007-05-01]. Dostupný z WWW: .

84

Seznam příloh Příloha č. 1 : Specializované hardwarové e-book readery (fotografie) Příloha č. 2 : Hybridní hardwarové e-book readery (fotografie) Příloha č. 3 : Jiné hardwarové e-book readery (fotografie) Příloha č. 4 : Softwarové e-book readery (Print Screen) Příloha č. 5 : Nové typy e-book readerů (fotografie)

85

Přílohy Příloha č. 1 : Specializované hardwarové e-book readery (fotografie) Rocket eBook

SoftBook

I

Readery RCA REB1100 a RCA REB1200

Everybook

II

goReader

III

Příloha č. 2 : Hybridní hardwarové e-book readery (fotografie) eBookMan

Hiebook reader

IV

Cybook

Myfriend

V

Příloha č. 3 : Jiné hardwarové e-book readery

Compaq iPaq H3130

VI

Casio E-115

VII

Hewlett-Packard Jornada 545 Specs

VIII

PALM PDA TX handheld

IX

QBE vivo

X

Příloha č. 4 : Softwarové e-book readery (Print Screen)

Adobe eBook Reader

XI

Microsoft Reader

XII

Mobipocket Reader

XIII

Příloha č. 5 : Nové typy e-book readerů (fotografie)

Sony Librie EBR-1000EP

XIV

Sony Reader

XV

The Iliad

Hanlin eReader V8

XVI

Panasonic Sigma Book

Panasonic Words Gear

XVII