MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie

Trail running v českých horách

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Pavla Kouřilová

Jan Hurych 3. ročník TVS

Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. Souhlasím, aby práce byla uveřejněna v knihovně FSpS MU v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Děkuji Mgr. Pavle Kouřilové za odborné vedení bakalářské práce. V Brně, dne 27. 4. 2015

………………………...... Jan Hurych

Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1

Co je to trail running ....................................................................................... 6 1.1

2

3

Historie .......................................................................................................... 11 2.1

Závody na našem území ......................................................................... 11

2.2

Nejznámější závody ve světě ................................................................. 12

Technika a vybavení ..................................................................................... 13 3.1

Technika ................................................................................................. 13

3.1.1

Technika při stoupání ...................................................................... 13

3.1.2

Technika při klesání ........................................................................ 13

3.2

4

Další druhy trail runningu ...................................................................... 10

Vybavení ................................................................................................ 14

3.2.1

Obuv ................................................................................................ 14

3.2.2

Oblečení .......................................................................................... 14

Metodika ....................................................................................................... 19 4.1

Výňatek z návštěvního řádu KRNAPu ................................................... 19

5

Informace o Krkonoších a KRNAPu ............................................................ 22

6

Popis naměřených tras................................................................................... 25 6.1

Okruh ze Špindlerova Mlýna přes Kozí hřbety a Luční boudu .............. 25

6.2

Okruh ze Špindlerova Mlýna přes Labskou Boudu a Medvědín ........... 28

6.3

Z Pece pod Sněžkou na Sněžku .............................................................. 31

6.4

Ze Sněžky přes Růžohorky do Pece pod Sněžkou ................................. 33

6.5

Ze Sněžky přes Výrovku a Liščí horu do Pece pod Sněžkou ................. 35

6.6

Ze Sněžky do Špindlerova Mlýna přes Chalupu na Rozcestí a Pláně .... 38

6.6.1

Sněžka – Pláně ................................................................................ 38

6.6.2

Pláně – Špindlerův Mlýn ................................................................. 40

6.7

Ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna přes pramen Labe, Dvoračky a

Horní Mísečky................................................................................................... 42 6.7.1

Ze Špindlerovky k pramenu Labe ................................................... 42

6.7.2

Od pramene Labe přes Dvoračky na Horní Mísečky ...................... 45

6.7.3

Z Horních Míseček do Špindlerova Mlýna ..................................... 48

7

Závěr ............................................................................................................. 49

8

Zdroje ............................................................................................................ 50 8.1

Seznam použité literatury ....................................................................... 50

8.2

Seznam použitých internetových zdrojů ................................................ 50

8.3

Seznam použitých obrázků ..................................................................... 51

9

Přílohy ........................................................................................................... 53

10

Resumé .......................................................................................................... 56

Úvod V současné době získává trail running na popularitě, protože stále více lidí objevuje kouzlo běhání v přírodě. Trail running se řadí převážně mezi letní sporty, ale dá se vykonávat v kterémkoli ročním období. Toto téma jsem si vybral ze zájmu k horskému prostředí a sportovnímu spojení s ním. Poprvé jsem se s trail runningem setkal v italských Dolomitech, kde jsem byl na kurzu „via ferrat“ a viděl kolem sebe běhat jednotlivce i skupinky lidí tzv. na lehko, jen s malým batohem a v lehké běžecké obuvi. Zvolil jsem si teoreticko-empirickou práci zaměřenou na trail running a jeho aplikování na české hory, přesněji na mnou vybrané Krkonoše. Cílem práce je seznámení s trail runningem, jeho obecnou charakteristikou a historií. Dále představit Krkonoše a Krkonošský národní park a možné běžecké trasy v nich. V teoretické části práce se zaměřím na představení a charakteristiku trail runningu, jeho historii, včetně nejznámějších závodů u nás i ve světě a základní techniku a vybavení. Seznámíme se s návštěvním řádem Krkonošského národního parku, se zákonným ustanovením o ochraně přírody a základními informacemi o Krkonoších. V empirické části představím možné, mnou naměřené trail runningové trasy s jejich údaji o vzdálenostech, celkovém stoupání, klesání a obtížnosti včetně výškového profilu trasy.

5

1

Co je to trail running Jedná se o sport, který může zahrnovat kombinaci běhu a pěší turistiky ve

venkovním prostředí na přírodním terénu. Využívá geografických rysů, které nabízí daný region (pouště, hory, lesy, atd.) a je logickou cestou, která nám umožňuje poznávat danou oblast (Jornet Burgada, 2015). Přesná definice neexistuje a je více disciplín, které pod trail running spadají. V Britském království a Irsku je známý spíše jako fell running nebo mountain running. Je to druh sportu pro jedince, které nebaví pouhé běhání po městských ulicích a parcích. Jedná se o jistý druh relaxace a vnitřního uvolnění, kdy dochází ke spojení s přírodou. Výhodou tohoto druhu běhání je odpoutání se od ruchu měst a většího počtu lidí, na které můžete při běhu narazit. Nemusí se vždy jednat o extrémní trasy a závody. Trail running může být běh na různé vzdálenosti (Tab. 1) v širokém rozmezí přírodního terénu (Tab. 2). Tudíž není jen pro extrémně trénované jedince, ale oproti klasickému běhání je fyzicky náročnější. Tabulka 1 Vzdálenostní kategorie (Jornet Burgada, 2015)

Závody

Vzdálenost

Čas

Krátké

1 - 15 km

20‘ – 1 h

Střední

20 – 42 km

2–4h

Dlouhé

50 – 100 km

5 – 16 h

Ultra

Více než 100 km

> 16 h

Fázové

Vícedenní závody

6

Tabulka 2 Terénní kategorie (Jornet Burgada, 2015)

Úroveň

Technické dovednosti (terén)

Aspekty a rizika

I

- Snadný terén, není potřeba využívat ruce - Čistě po stezkách nebo v nízkém pohoří

Bez rizika nebo riziko jen mírného zranění

II

- Snadný terén, není potřeba využívat ruce - Občasné kamenité nebo horské stezky - Potřeba znalostí pohybu v nízkých horách

Riziko zranění, potřeba soběstačnosti v nízkých horách (čekání na evakuaci v případě zranění, orientace v nízké viditelnosti, atd.)

- Obtížný terén, potřeba využívat ruce - Kamenité a sněžné cesty nebo pohyb mimo cestu - Potřeba znalostí pohybu ve středních až středně vysokých horách - Obtížný terén, potřeba využívat ruce - Strmé skály, tvrdý sníh, lehké lezení s využitím lana - Potřeba znalostí pohybu ve vysokých horách - Obtížný terén, potřeba využívat ruce - Ledovec, skalní lezení až do III lezeckého stupně - Potřeba znalostí pohybu ve vysokých horách s použitím stoupacích želez

III

IV

V



Riziko zranění nebo vážného zranění, potřeba autonomie v tvrdých horských podmínkách Riziko zranění nebo vážného zranění, potřeba autonomie v tvrdých horských podmínkách Riziko vážného zranění až smrti v případě pádu, potřeba znalostí o vysokých horách a vytvoření si bezpečí za všech podmínek

Trail running – hlavní součásti trail runningu je nezpevněný (nicméně občas i zpevněný) povrch. Terén, který vyznačuje trail running je velmi široký. Může jím být, tráva, bláto, kamení, písek, štěrk, suť a sníh. Případně může obsahovat i přírodní překážky, jakými jsou kořeny stromů a brodění se potokem či řekou. Trasy mohou mít různé délky trvání a vzdálenosti (Chase & Hobbs, 2010).



Mountain running – hlavní součástí mountain runningu je získaná a ztracená nadmořská výška a může obsahovat strmá klesání nebo stoupání. Povrch, vzdálenost a terén definují mountain running. Například, mountain running může být na zpevněném (vydlážděném) povrchu po dobu významné změny stoupání (Chase & Hobbs, 2010).

7



Fell running – jsou to závody v běhu do kopce nebo v horském prostředí (Chase & Hobbs, 2010). Podle Shevelse (2010) Fell runningová asociace (FRA) rozděluje závody do tří kategorií: o Kategorie A: 

Stoupání by nemělo být menší než 76 výškových metrů na míli běhu.



Silnice by neměla přesáhnout 20% celkové vzdálenosti.



Běh (závod) by neměl být kratší než 1 míle.

o Kategorie B: 

Stoupání by nemělo být menší než 38 výškových metrů na míli běhu.




o Kategorie C: 

Stoupání by nemělo být menší než 30,4 výškových metrů na míli běhu.






Kategorie by měl obsahovat skutečný fell running terén.

Dále jsou tři délkové kategorie: o Dlouhé (long) – více než 12 mil o Střední (medium) – rozmezí 6 až 8 mil o Krátké (short) – méně než 6 mil1

1

1 míle = 1,609 kilometru

8

Shevels (2010) ve své knize popisuje základní rozdělení trail runningu v Britském království (Tab. 3). Tabulka 3 Základní rozdíly mezi trail, mountain a fell runningem (Shevels, 2010)

Popis

Nadmořská výška Způsob značení

Terén

Převýšení Vliv počasí

Trail Running

Mountain Running

Fell Running

Nížiny a zalesněné plochy zahrnující městské lesoparky Obvykle nepřesahuje 300 m., ale může být až 750 m. Běžné značení Obvykle po stezkách a cestách, ale může zahrnovat i úseky mimo cestu Neobsahuje velké převýšení

Náhorní a horské oblasti včetně odlehlých a osamělých lokalit

Rašeliniště a náhorní oblasti, které mohou zahrnovat zalesněné plochy a louky

Obvykle nepřesahuje 750 m., ale může být až 1200 m.

Obvykle od 300 m. do 750 m.

Bez značení Prakticky vždy po neupravovaných úsecích mimo cestu Může obsahovat obrovské převýšení Možnost extrémních podmínek

Téměř žádný vliv

Orientační schopnosti

Vybavení

Omezené značení Může obsahovat stezky a cesty, ale převažují neupravované úseky mimo cestu Může zahrnovat značné převýšení Značný vliv při náhlé změně

Žádné až základní

Pokročilé až expertní

Základní až pokročilé

- Běžecká nebo trail-runningová obuv - Částečně nepromokavé vybavení - Jídlo a pití v závislosti na délce trasy

- Fell-runningová obuv - Plně nepromokavé vybavení, mapu a kompas v závislosti na trase - Jídlo a pití v závislosti na délce trasy

- Trail-runningová nebo fell-runningová obuv - Plně nepromokavé vybavení, mapu a kompas - Jídlo a pití

9

1.1 Další druhy trail runningu 

Cross-country – jedná se o závody (běhy) v terénu na vzdálenost 3 - 12 km (Chase & Hobbs, 2010).



SkyRunning – extrémní běžecký sport, který je vyznačován tím, že během závodu (běhu) se překonává minimálně 2000 výškových metrů se stoupáním dosahující alespoň 30% a nepřesahující II. stupeň lezecké obtížnosti (Chase & Hobbs, 2010).



UltraRunning – hlavní složkou je vzdálenost, která přesahuje délku maratonu (42 km). Dále jsou definovány terénem, jako jsou trasy v horách nebo zpevněné cesty (Chase & Hobbs, 2010).



Orientační běhy – běh, při kterém se využívá podrobná mapa, kde jsou zakresleny body kontrol a dále se využívá kompas. Trasa je předem daná

a

je

povinnost

v určeném

pořadí

dosáhnout

kontrol

(Chase & Hobbs, 2010). 

Rogaining (Rugged Outdoor Group Activities Involving Navigation and Endurance) – jedná se o druh orientačního závodu. Hlavním rozdílem je, že trasa není předem daná a není potřeba oběhnout všechny kontroly. Je na závodnících, jakou trasu a jaké kontroly si vyberou. Každá kontrola je různě bodově ohodnocena a to podle vzdálenosti od startu nebo obtížnější orientace. Účastníci si vybírají vlastní cestu pro snahu o maximální počet bodů, který mohou získat během závodu. Ty se konají většinou na šest, dvanáct nebo dvacet-čtyři hodin. Závodí se ve dvou členných týmech (mužské, ženské,

smíšené),

které

jsou

(Chase & Hobbs, 2010).

10

dále

rozděleny

podle

věku

2

Historie Nejstarší důkazy o organizovaném trail runningu a to jak z rekreačního

pohledu, tak i z pohledu závodního pochází z doby kolem roku 3800 před n. l. z Egypta. Trail running začal jako venkovní vytrvalostní běh bez použití silnic a chodníků na počátku 19. století. V té době se nelišil od cross country běhu. Sportovní popularita vzrostla v průběhu 19. století a od té doby se postupně trail running začal lišit od cross country běhu, který se stal více specializovaný na kratší vzdálenosti, probíhající na loukách a v parcích („History and heroes“, n. d.). Základní letopočtové milníky dle Trailrunmagu (2013): 

1984 - založena světová mountain runningová asociace



1995 – Britská atletická federace schvaluje definici trail runningových událostí



1996 – v Coloradu založena Americká trail runningová asociace

2.1 Závody na našem území Česká asociace SkyRunningu pořádá v roce 2015 na našem území tyto závody: 

Perun SkyMarathon (41 km)



Krkonošský SkyMarathon (47 km)



Kraličák SkyRace (21 km, navíc i ve verzi ultra = 65 km)



Nezmar SkyMarathon (44 km, navíc i ve verzi ultra = 107 km)



Lysohorský čtyřlístek (69 km)

Na našem území je mnoho dalších závodů, které se dají brát jako trail runningové. Můžeme tam počítat některé závody Salomon trail running cupu, Rock Point horskou výzvu a další.

11

2.2 Nejznámější závody ve světě Níže můžeme na obrázku (obr. 1) vidět nejznámější závody po celém světě. Jsou seřazeny dle roku, kdy proběhl první ročník. Zeleně je rok (inaugural race), černě název závodu (race name) a oranžově místo závodu (location).

Obrázek 1 Mapa nejznámějších světových závodů (Trailrunmag, 2013)

12

3

Technika a vybavení Jako v každém sportu je důležitým prvkem správná technika a kvalitní

vybavení.

3.1 Technika V této části se zaměřím na techniku běhu při stoupání a techniku běhu při klesání. 3.1.1

Technika při stoupání

Jedna z největších chyb, kterou lidé dělají při stoupání je, že protahují krok. Dělají krok, který je až moc velký a to má vliv na energii, která je potřeba vynaložit pro tuto vzdálenost. Proto je efektivnější udělat dva kratší kroky (Robillard, 2014). Postoj by se neměl moc lišit od postoje, který je, když se běží po rovině. Není potřeba se naklánět dopředu nebo dozadu. Ve skutečnosti se tím naruší rovnováha a je větší pravděpodobnost pádu. Je zapotřebí mít rovná záda a vzpřímenou hlavu. Odolat nutkání ohnout se v pase (Robillard, 2014). 3.1.2

Technika při klesání

Běh do kopce je relativně snadno naučitelný. Běh dolů je jiný příběh. Při klesání jsou mnohem více namáhány kolena a záda (Robillard, 2014). Záleží hlavně na prudkosti klesání. Mírné kopce lze běžet prakticky normálně. S tím rozdílem, že je ideální došlapovat víc přes špičku, která dokáže lépe tlumit intenzivní dopady a zabrání se tak například přetěžování kolen nebo tuhnutí svalů. Příliš prudké kopce je naopak lepší běžet v mírném záklonu a přibržďovat si na mírně pokrčených nohách, tak trochu v přisedlé poloze. Hlavně nedošlapovat na propnutá kolena s výrazně vystrčenou patou (Jakubíček, 2014).

13

3.2 Vybavení Vybavení se příliš neliší od toho, které využívají ostatní běžci, kteří běhají mimo atletické ovály. Má pouze pár specifik. 3.2.1

Obuv

Obuv pro trail running (Obr. 2) je k tomuto sportu speciálně upravena. Je navržena tak, aby chránila před prvky přírody, jako jsou kameny, nerovný podklad, kluzký povrch a vlhkost (Barrios, 2003). Jedním z hlavních rozdílů oproti botám pro běhy po městech (citytrail running) je v podrážce. Která není v případě bot pro trail running hladká, nýbrž má malé výstupky (Obr. 3). Navíc se dost často do podrážky přidávají různé protiskluzové složky (contagrip, vibram, atd.).

Obrázek 3 Men Ultra MT shoes (The North Face, n.d.)

Obrázek 2 Men Ultra MT Shoes (The North Face, n.d.)

3.2.2 Oblečení Základem je mít kvalitní a hlavně funkční oblečení, které nebude nijak omezovat v pohybu a přitom spolehlivě ochrání před vnějšími vlivy, které při trail runningu v horách můžou být každým okamžikem jiné. Je tedy důležité brát ohled i na váhu oblečení a jeho případnou skladnost. Vrchní část oblečení můžeme rozdělit do tří kategorií (vrstev).

14



Spodní vrstva

Většinou bývá z elastického materiálu, aby co nejvíce obepínala tělo (Obr. 4) a nedocházelo ke zbytečnému tření mezi kůži a samotnou spodní vrstvou. Měla by udržovat teplo i odvádět vlhkost.

Obrázek 4 Inner Muscle Half-Zip Top (Asics, n.d.)

 Střední vrstva Měla by chránit proti chladu a zároveň být velmi prodyšná. Účelem střední vrstvy (Obr. 5) je izolace, která bude při chladnějším počasí udržovat teplo a komfort. Zároveň by měla být z lehkých a tenkých materiálů, aby se případně vešla pod horní vrstvu (Barrios, 2013).

Obrázek 5 Trail Runner Warm LS ZP Tee M (Salomon, 2015)

15



Horní vrstva

Horní vrstvu může tvořit vesta (Obr. 6) nebo bunda (Obr. 7). Měla by chránit proti dešti, sněhu a větru (Barrios, 2003). Zároveň by měla být lehká a skladná, aby se vešla do malého běžeckého batohu.

Obrázek 6 Fast Wing Vest M (Salomon, 2015)



Obrázek 7 Ultra Light Jacket (Dynafit, 2014)

Šortky:

Ideální volbou jsou kraťasy s vnitřní elastickou vložkou (Obr. 8). Tato vložka má kompresní funkci. Dále by měli být z lehkého, případně rychleschnoucího materiálu.

Obrázek 8 Trail Shorts 2-in-1(Craft, 2015)

16



Doplňky

Mezi doplňky můžeme počítat batoh, návleky a trail runningové (nordic walkingové) hole a další věci. 

Batoh

Při trail runningu se batoh (Obr. 9) využívá především k uschování zásob vody (Obr. 10) a energetických tyčinek, gelů a dalších potravin, které pomáhají při výkonu. Dále do batohu můžeme schovat velmi skladnou horní vrstvu. Batoh by měl být ergonomicky tvarován, být z lehkých materiálů a neměl by nijak omezovat v pohybu.

Obrázek 9 S-Lab Adv Skin3 12Set (Salomon, 2015)

17

Obrázek 10 S-Lab Adv Skin3 12Set (Salomon, 2015)



Návleky

Částečně nám nahradí dlouhý rukáv u spodní vrstvy a dlouhé běžecké kalhoty. Návleky na rukou (Obr. 11) tedy slouží především k udržení tepla, návleky na lýtka (Obr. 12) mají i kompresní funkci. Tato funkce napomáhá lepšímu prokrvení svalu a také tlumí otřesy svalu. Z toho vyplývá pomalejší unavení svalu a částečná prevence před křečemi. Místo návleků na lýtka se dají použít i kompresní podkolenky.

Obrázek 11 Seamless arm warmers (The North Face, n.d.)



Obrázek 12 Exo Calf Long (Salomon, 2015)

Trail runningové hole

Někteří běžci využívají i trail runningové hole (Obr. 13), kterými si pomáhají především při stoupání. Nicméně používat se dají i při běhu po rovině, zde je využijí podobné jako při běžeckém lyžovaní nebo i z kopce. Opět by mělo záležet na použitých materiálech, případně na jejich skladnosti.

Obrázek 13 Leki Traveller 18 Carbon (Leki, 2012)

4

Metodika Všechny naměřené údaje jsou pouze orientační. Přesnost údajů nemusí

odpovídat skutečnosti. Vždy záleží na přesnosti měřícího zařízení. Proto může docházet k odlišným údajům zde uvedených a reálnou skutečností, která je uvedena v turistických mapách a na rozcestnících KČT (Klubu českých turistů). Následně

musíme

pamatovat,

že

veškeré

trasy

se

nacházejí

v KRNAPu (Krkonošském národním parku) a to z převážné části v jeho první a druhé ochranné zóně. Je tedy potřeba respektovat a hlavně se řídit návštěvním řádem. Jedná se o jedno z našich nejcennějších území. Údaje v tabulkách a grafy byly získány pomocí webové aplikace uTrack (http://utrack.crempa.net/index_cz.php) z mnou naměřených gpx souborů. Gpx soubory byly získány pomocí hodinek Forerunner 910 XT (Garmin, Spojené

státy americké)

a staženy z webové

stránky Garmin

Connect

(https://connect.garmin.com/cs-CZ/). Kilometry udávané v popisech tras jsou brány z rozcestníků Klubu českých turistů a zaokrouhleny po 0,5 km. Pouze poslední údaj u každé trasy je shodný s údajem mnou naměřeným, který je získán z webové aplikace uTrack.

4.1 Výňatek z návštěvního řádu KRNAPu NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD Krkonošského národního parku

Článek 1 Předmět úpravy 1) Krkonošský národní park byl zřízen za účelem zajištění ochrany přírody a krajiny v Krkonoších, proto veškeré jeho využití musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů.

19

2) Základní podmínky ochrany národních parků s výčtem činností a aktivit, jež jsou na území národního parku zakázány, omezeny anebo které lze konat jen na místech k tomu vyhrazených, stanoví zákon. Další podmínky ochrany jsou uvedeny v nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany. 3) Návštěvní řád zejména: a) vyhrazuje místa pro činnosti či aktivity návštěvním řádem upravené včetně míst pro vjezd a setrvání motorových vozidel a obytných přívěsů (dále jen „vjezd vozidel“) b) stanoví podmínky, za kterých pouze lze činnosti a aktivity upravené v článcích 2 až 6 konat na místech návštěvním řádem vyhrazených. Článek 2 Pěší pohyb osob a vstup do 1. zóny 1) Pěší pohyb osob na celém území Krkonošského národního parku je neomezený, vyjma 1. zóny a míst, do kterých je přístup upraven dle § 64 zákona. 2) Na území 1. zóny Krkonošského národního parku je vstup povolen pouze na trasy vyznačené se souhlasem Správy Krkonošského národního parku (dále jen „Správa“ a „KRNAP“) standardizovaným turistickým značením, zimním tyčovým značením doplněným němými značkami Krkonoš a dřevěnými gravírovanými směrovkami s logem KRNAP. 3) Na trasy vyznačené výhradně zimním tyčovým značením (trasy jen se zimním provozem) je z důvodu zabránění poškození půdního krytu a vegetace vstup povolen jen za dostatečné sněhové pokrývky.

20

Článek 8 Obecná ustanovení 1) Všechny další turistické, sportovní a rekreační aktivity návštěvním řádem neupravené a zákonem zakázané, lze na území KRNAP provozovat pouze na základě výjimky ze zákazu udělené dle zákona nebo na základě rozhodnutí Správy. 2) Informace poskytují veřejnosti zejména informační střediska ve Vrchlabí, Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově, Správa ve Vrchlabí (ul. Dobrovského 3, tel. 499456111), členové stráže přírody, tiskové materiály a také webové stránky Správy (www.krnap.cz), na kterých lze získat i žádost o vyhotovení dokladu k vjezdu na území KRNAP. Aktuální informace, případně regulační opatření, mohou být veřejnosti sdělovány i prostřednictvím médií. 3) Povolení a doklady k vjezdu do 3. zóny KRNAP vydané k datu nabytí účinnosti tohoto opatření obecné povahy pozbývají platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány (Návštěvní řád KRNAP, 2010). Zákonná omezení na území KRNAPu jsou přiložena v příloze 1

21

5

Informace o Krkonoších a KRNAPu Krkonoše leží na česko-polském pomezí v délce 36 km. Jsou nejvyšším

horským celkem Sudetského pohoří, s nespornou geografickou výjimečností. V klimaticky pohnutých časech ranných čtvrtohor sehrály úlohu důležitého spojovacího článku mezi svírajícími a opětovně se rozvírajícími nůžkami ledovcového sevření od severu k jihu. Vnější Krkonošský hřeben (Violík, Vysoké Kolo, Sněžka) je vyšší a kopíruje státní hranici. Vnitřní hřeben dělí zářez horního toku Labe na část západní (Lysá hora, Kotel, atd.) a východní (Kozí hřbety, Studniční hora, atd.). Krkonošské rozsochy vybíhají z hřbetů jižním směrem (Žalý, Zadní Planina, Rýchory) (Poloha Krkonoš, 2009). Krkonoše

jsou

naše

nejvyšší

a

nejnavštěvovanější

hory,

jediné

s vysokohorským rázem a neuvěřitelně pestrou přírodou. Najdeme zde strmé ledovcové kary i rozlehlé horské louky, skalnaté hřebeny i malebná údolí lemovaná roubenými domky. (Krkonoše – jedinečné navenek, přátelské uvnitř, 2009). V Krkonoších je i nejvyšší hora České republiky (Sněžka) a i nejvyšší vodopád (Pančavský vodopád). Nadmořská výška Krkonoš je od 400 m. n. m. po 1602 m. n. m., panuje zde průměrná roční teplota +6 °C až 0 °C, dešťové srážky tu během roku jsou od 800mm do 1600mm a sněhové od 150 cm po 300cm. Sníh tu leží až 180 dní v roce. Letní a zimní turistické cesty mají celkovou značenou délku 800 km (Krkonošský národní park, 2009). První návrh na vyhlášení národního parku v Krkonoších vznikl již v počátku Československé republiky. Předložil ho profesor František Schustler již v roce 1923. Blížící se válka ale namísto vyhlášení národního parku přinesla naopak mnohé jizvy na krkonošské krajině – například nevyužitý pás betonových opevnění a přístupové asfaltky až do vrcholových partií hor. V roce 1931 vznikla alespoň rezervace Kotelské rokle (dnes Kotelní jámy), k nimž v roce 1952 přibyly Černohorská rašeliniště, Labský důl, Obří důl, Pančavská louka a Úpské rašeliniště (Krkonošský národní park, 2009).

22

V druhé polovině 20. století byla završena dlouholetá snaha prozíravých a moudrých

lidí

uchovat

přírodní

bohatství

hor

před

stále

tvrdšími

a bezohlednějšími lidskými zásahy. 16. 1. 1959 došlo nejprve ke zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor a konečně 17. 5. 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem (Významná data Krkonošského národního parku, 2010). Území Krkonošského národního parku je podle kvality a zachovalosti životního prostředí rozděleno do čtyř kategorií: I. zóna - přísná přírodní Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: hřebenové oblasti, ledovcové kary, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. zóny vůbec vstoupit, protože zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. II. zóna – řízená přírodní Většinou obklopuje v širším či užším pásu zónu I. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převážně pozměněné lesní a luční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské využívání. V první a druhé zóně je navíc zákaz sběru lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně zákazu skialpinismu. III. zóna - okrajová / nárazová Tato oblast je intenzivně využívána rekreačně a turisticky, doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích při respektování specifických hledisek ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území.

23

Ochranné pásmo Není součástí KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku před rušivými vlivy. Zde jsou hlavní rekreační a sportovní centra (Zóny Krkonošského národního parku, 2009).

24

6

Popis naměřených tras

6.1 Okruh ze Špindlerova Mlýna přes Kozí hřbety a Luční boudu Tabulka 4 Charakteristika trasy 6.1

Začátek

Minimální výška:

724 m. n. m

Maximální výška:

1440 m. n. m.

Celkové stoupání:

1054 m

Celkové klesání:

1020 m

Konečná bilance:

34 m

Počáteční výška:

724 m. n. m.

Koncová výška:

758 m. n. m.

Celková plošná vzdálenost:

16,9 km

Celková skutečná vzdálenost:

17,4 km

Náročnost:

Středně těžké

běhu

je

ve

Špindlerově Mlýně u turistického rozcestníku na náměstí, jedná se o

nejnižší

místo

celé

trasy

(Tab. 4). Zde budeme pokračovat po červené turistické značce k rozcestí u Dřevařské cesty (0,5 km). Cesta vede mezi domy po asfaltovém chodníku a dochází

Obrázek 14 Hotel Panorama (Autor práce)

zde na celkem krátké vzdálenosti k většímu převýšení. Následně pokračujeme stále po červené turistické značce kolem hotelu Horal až k hotelu Panorama (2 km), kde se mění povrch trasy z asfaltu na lesní pěšinu (Obr. 14) a opět se začne profil trasy zvedat k úbočí Kozích hřbetů. Dříve, než cesta zamíří do lesa, můžeme po pravé straně v údolí pod námi vidět část Špindlerova Mlýna jménem Svatý Petr a na druhé Obrázek 15 Schodovitě umístěné kameny (Autor práce)

straně údolí sjezdovku Stoh. Stále se držíme červené turistické značky. Povrch se místy mění na schodovitě

25

umístěné velké ploché kameny (Obr. 15). Cesta vede občas smrkovým lesem směrem k rozcestí se žlutou turistickou značkou na úbočí Kozích hřbetů (4 km), která je alternativou k námi zvolené červené. V těchto místech začne ubývat smrkového lesa a začne přibývat kosodřeviny (Borovice kleč) a otevře se před námi pohled směrem na Luční horu (Obr. 16). Cesta stále stoupá směrem vzhůru

k vyhlídce

na

Obrázek 16 Pohled na Luční horu (Autor práce)

Kozích hřbetech (5,5 km), takže je potřeba určité fyzické kondice (Obr. 17). Po dosažení nejvyššího Obrázek 17 Stoupání po úbočí Kozích hřbetů (Autor práce)

bodu našeho okruhu (Tab. 4), vyhlídky na Kozích

hřbetech, pokračujeme kolem Rennerovy studánky u bývalé Rennerovy Boudy, k boudě Luční (7,5 km). Před námi můžeme v pozadí Luční Boudy vidět naši nejvyšší horu Sněžku (Obr 18). Po

případném

občerstvení

máme na výběr několik možností, kam se můžeme vydat. Po modré turistické Sněžku,

značce po

směrem

červené

na

turistické

Obrázek 18 Luční Bouda (Autor práce)

značce směrem na Výrovku nebo v našem případě opačným směrem po modré turistické značce do Špindlerova Mlýna údolím Bílého Labe. Čeká nás pouze klesání po štěrkovo-kamenité

cestě

podél

Bílého Labe, které máme v první části vpravo pod námi a pomalu k němu klesáme (Obr. 19) a které nás následně dovede až k Boudě

Obrázek 19 Údolí Bílého Labe (Autor práce)

26

u Bílého Labe (Obr. 20) (12 km). Zde se můžeme vydat po žluté turistické značce směrem na Špindlerovu Boudu nebo

na

druhou

stranu

ke

Dřevařské cestě. My ale budeme pokračovat

dále

po

modré

turistické značce, tentokrát už po asfaltu kolem Bílého Labe, které máme po levé ruce, přes Dívčí lávku až k soutoku Bílého Labe a Labe pod Dívčí strání (16 km) a

Obrázek 20 Bouda u Bílého Labe (Autor práce)

následně zpět do Špindlerova Mlýna. Okruh můžeme ukončit, jako v našem případě u aquaparku u dolní stanice lanové dráhy na Medvědín (17,4 km) a dopřát si odpočinku v místním aquaparku nebo pokračovat až k rozcestníku na náměstí (cca 18 km). Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 21).

Obrázek 21 Výškový profil trasy 6.1

27

6.2 Okruh ze Špindlerova Mlýna přes Labskou Boudu a Medvědín Tabulka 5 Charakteristika trasy 6.2


724 m. n. m


1423 m. n. m.


923 m

Celkové klesání:

949 m

Konečná bilance:

-26 m


756 m. n. m.

Koncová výška:

724 m. n. m.


21,7 km


22,1 km

Náročnost:

Středně těžké

Tento okruh začínáme u dolní stanice sedačkové lanové dráhy na Medvědín. Vydáme se po modré turistické značce podél Labe směrem k soutoku s Bílým Labem pod Dívčí strání (1 km). Cesta po asfaltovém podkladu mírně stoupá. Běžíme stále po modré turistické značce k soutoku Labe a Pudlavy (4,5 km), zde končí asfaltová cesta a dále pokračuje Labským dolem směrem k Labské boudě po cestě místy kamenité (Obr. 22) a místy štěrkové (Obr. 23). Následující úsek k Labské Boudě prověří naši fyzickou kondici, jelikož nás na čtyřech kilometrech čeká čtyři sta výškových

metrů.

Trasa

vede občasným porostem. Před námi můžeme vidět

Obrázek 22 Kamenitá cesta Labským dolem (Autor práce)

Pančavský vodopád, nejvyšší vodopád ČR a následně i Labskou Boudu. To nejhorší stoupání nás čeká až od mostku přes Labe, v dolní části Labské rokle. Zde cesta serpentinovitě stoupá vzhůru. Kousek před Labskou Obrázek 23 Štěrková cesta Labským dolem (Autor práce)

boudou můžeme odbočit k vyhlídce na Labský vodopád (Obr. 24) a následně se vrátit k Labské

boudě (9 km). Po možném krátkém občerstvení se můžeme vydat různými směry.

28

Od Labské Boudy vede zelená turistická značka přes pramen Labe (kde se můžeme napojit na trasy z kapitoly 6.7) na Voseckou boudu a

druhým

směrem

na

boudu

Martinovu, žlutá turistická značka k Sněžným jámám a dále do Polska, modrá turistická značka do Obrázek 24 Labský důl od odbočky k Labskému vodopádu (Autor práce)

Harrachova

kolem

Mumlavy

a námi vybraná červená turistická

značka kopírující hranu Pančavské louky Labského dolu směrem k Vrbatově boudě (Obr. 25). Trasa v této části není tolik fyzicky náročná, zato se jedná o jeden z nejhezčích úseků této cesty. Co se týče povrchu zde, tak je

převážně

písčito-hliněný.

Červená značka nás zavede kolem Ambrožovy vyhlídky, kde můžeme

Obrázek 25 Po hraně Pančavské louky (Autor práce)

vidět pod námi rozpínající se Labský důl s námi zdolanou cestou, následně skoro celou

východní

část

Krkonoš

včetně Sněžky. Poté pokračujeme kolem

začátku

Pančavského

vodopádu, Hančova pomníku a až zde

se

začne

opět

stoupat

k nejvyššímu místu celé trasy, k mohyle Hanče a Vrbaty (Tab. 5) (Obr. 26), který se nachází nad Obrázek 26 Mohyla Hanče a Vrbaty (Autor práce)

Vrbatovou boudou (12 km). Tady

se povrch mění na asfaltovou silnici a začíná mírné klesání. Po zhruba kilometru a půl asfaltovou silnici opustíme a zamíříme lehce vlevo za mírného stoupaní na

29

štěrkovou

cestu

mezi

smrky

k Šmídově vyhlídce. Poté přes Svinské louže (Obr. 27) až na Medvědín (15,5 km) po relativní rovině. Stále se držíme červené turistické značky. Teď už nás čeká jen klesání po štěrkové a následně asfaltové cestě na Horní Mísečky, kde se opět povrch mění na lesní

Obrázek 27 Lávky přes Svinské louže (Autor práce)

cestu a pokračujeme dále po červené kolem „stadionu“ běžeckého lyžařského areálu až do Špindlerova Mlýna. Cesta z počátku vede po vodovodní cestě, tedy sjezdovce 13b, která spojuje Horní Mísečky s dolní stanicí lanové dráhy na Medvědín. Zhruba po kilometru a půl červená turistická značka z této cesty odbočuje do zástavby ve Špindlerově Mlýně, povrch přechází zpět na asfalt a cesta nás zavede na náměstí, které je nejnižším místem celé trasy (Tab. 5) a kde náš okruh končí (22,1 km). Pokud máme zaparkované auto u dolní stanice lanové dráhy na Medvědín, čeká nás ještě zhruba kilometr po modré turistické značce podél Labe. Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 28).


30

6.3 Z Pece pod Sněžkou na Sněžku Tabulka 6 Charakteristika trasy 6.3


830 m. n. m


1602 m. n. m.


836 m

Celkové klesání:

55 m

Konečná bilance:

781 m


830 m. n. m.

Koncová výška:

1602 m. n. m.


6,2 km


6,4 km

Náročnost:

Velmi těžké

Další trasu začínáme v Peci pod Sněžkou u dolní stanice kabinové lanové dráhy

na

Sněžku

(Obr.

29),

respektive u jejího prvního úseku na

Růžovou

o nejnižší

horu.

místo

Jedná

dnešní

se

trasy

(Tab. 6). Tentokrát poběžíme po modré turistické značce. Z počátku nás čeká asfaltová cesta Obřím dolem podél řeky Úpy, před námi Obrázek 29 Dolní stanice lanové dráhy na Sněžku (Autor práce)

můžeme sledovat Studniční horu (Obr. 30). Cesta vede částečně

lesním porostem kolem Boudy v Obřím dole (1,5 km), následně mineme rozcestník se žlutou turistickou značkou, která vede do Modrého dolu, ale pokračujeme stále po asfaltové cestě dále. Další boudou, kterou míjíme, je Bouda Pod Sněžkou. Po chvilce doběhneme ke

kapličce

v

Obřím

dole

(Obr. 31), můžeme zde vidět cíl Obrázek 30 Studniční hora (Autor práce)

31

naší cesty Sněžku, také se nám mění povrch na štěrkovo-kamenitý a pomalu se nám začíná o něco více zvedat sklon a blíží se první pořádné

prověření

našich

fyzických možností. To začíná u bývalé štoly Kovárna (3 km), zde se

nám

cesta

stáčí

doprava

a prudce začíná zvedat, aby se po

Obrázek 31 Kaplička v Obřím dole (Autor práce)

zhruba dvě stě metrech stočila doleva a neustále stoupala vzhůru k vodárně pod Sněžkou v Obřím dole. Zde se můžeme lehce osvěžit tekoucí vodou a pokračovat ve stoupání do sedla nad Obřím dolem (5,5 km). Na tomto místě můžeme využít služeb Polské boudy Dom Slaski nebo se vydat rovnou dále, tentokrát už po červené turistické značce na finální stoupání po kamenité cestě k nejvyššímu vrcholu České republiky (Obr. 32). Zde nás na zhruba kilometru čeká převýšení dvě stě metrů. Běh tu může na úzké cestě komplikovat větší hustota provozu plazících se lidí a to hlavně z Polska, kteří se většinou nechají vyvézt lanovou dráhou

z Polské

Karpacze

na

blízký Polský vrchol Kopa. Po

Obrázek 32 Sněžka (Autor práce)

překonání této menší překážky si po dosažení vrcholu (6,5 km) (Tab. 6) můžeme zajít na zaslouženou odměnu do České poštovny Anežky. Máme několik možností, jak a kam se vydat dále: 

Kabinovou lanovou dráhou zpět do Pece pod Sněžkou



Do Pece pod Sněžkou přes Růžohorky (kapitola 6.4)



Do Pece pod Sněžkou přes Výrovku a Liščí horu (kapitola 6.5)



Do Špindlerova Mlýna přes Chalupu na Rozcestí a Pláně (kapitola 6.6)



Nebo také po cestě Česko-Polského přátelství na Pomezní Boudy

32

Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 33).


6.4 Ze Sněžky přes Růžohorky do Pece pod Sněžkou Tabulka 7 Charakteristika trasy 6.4


793 m. n. m


1602 m. n. m.


58 m

Celkové klesání:

864 m

Konečná bilance:

-806 m


1602 m. n. m.

Koncová výška:

794 m. n. m.


6,1 km


6,3 km

Náročnost:

Lehké

Následující trail začneme na Sněžce, nejvyšší hoře České republiky (Tab. 7), máme více možností, jak se sem dostat. A to buď pomocí kabinové lanové dráhy z Pece pod Sněžkou, nebo po turistických cestách (viz kapitoly 6.3, 6.5 a 6.6, ale poslední dvě v opačném směru), případně i po dalších nepopisovaných trasách. Ze Sněžky se vydáme po žluté turistické značce, která kopíruje horní úsek kabinové lanové dráhy, z počátku se jedná o schodovitě uspořádanou cestu z kamenů., která se u rozcestí se zelenou turistickou značkou (1 km) mění na převážně hliněnou cestu a začíná se narovnávat (Obr. 34). Zelená turistická značka vede po vrstevnici k chatě Jelenka, ale my budeme pokračovat dále po

33

žluté. Ta nás nejdříve zavede k mezistanici

kabinové

lanové

dráhy z Pece pod Sněžkou na Sněžku.

Tato

mezistanice

se

nachází na Růžové hoře. Povrch trasy se nám změní na asfaltovou silnici. Opět začneme klesat, až se dostaneme na Růžohorky (3 km), kde se nachází Děčínská Bouda

Obrázek 34 Sněžka (Autor práce)

a Bouda Růžohorky. Zde můžeme pokračovat po žluté turistické značce na Portášovy Boudy, ale my odbočíme z asfaltu na lesní pěšinu a vydáme se vstříc dalšímu klesání, tentokrát po zelené turistické značce do Pece pod Sněžkou. Tato cesta vede lesem po převážně kamenitě uspořádaném podkladu s kořeny, takže nedoporučuji absolvovat za mokrého, případně mrznoucího počasí. Hrozí zde nebezpečí uklouznutí. Dochází zde mezi Růžohorkami a rozcestím Pod Větrníkem (5 km) k výškovému rozdílu asi tři sta padesát metrů. Pokud máme auto zaparkované u dolní stanice kabinové lanové dráhy na Sněžku, můžeme u tohoto rozcestí odbočit na žlutou turistickou značku, pokud máme auto na centrálním parkovišti, případně pojedeme autobusem, budeme pokračovat po zelené turistické značce. Po zhruba kilometru se dostáváme k již zmiňovanému centrálnímu parkovišti a zároveň našemu cíli, který se nachází v nejnižším bodě celého běhu (6,3 km) (Tab. 7). Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 35).


34

6.5 Ze Sněžky přes Výrovku a Liščí horu do Pece pod Sněžkou Tabulka 8 Charakteristika trasy 6.5


812 m. n. m


1602 m. n. m.


749 m

Celkové klesání:

1553 m

Konečná bilance:

-804 m


1602 m. n. m.

Koncová výška:

830 m. n. m.


15,2 km


15,5 km

Náročnost:

Střední

Opět náš běh začneme v nejvyšším bodě na Sněžce (Tab. 8) a jako v předchozím případě máme několik možností, jak se tam dostat (viz kapitola 6.3, 6.4 a 6.6, ale poslední dvě v opačném směru). Tentokrát

se

vydáme

po

kamenité cestě, která vede po červené turistické značce do sedla nad Obřím dolem (1 km), kde se můžeme vydat v protisměru naší trasy z Pece pod Sněžkou (viz kapitola 6.3), případně pokračovat

Obrázek 36 Studniční hora (Autor práce)

směrem na Špindlerovu Boudu po červené turistické značce, která vede po cestě Česko-Polského přátelství, nicméně my poběžíme po modré turistické značce kolem pramene

Úpy

a

Úpského

rašeliniště k Luční boudě (3,5 km). Cesta je zde s hliněným podkladem

Obrázek 37 Úpské rašeniliště (Autor práce)

(Obr. 36) a následně vede přes Úpské rašeliniště po dřevěných lávkách (Obr. 37).

35

U Luční Boudy se můžeme zastavit a občerstvit v místním pivovaru Paroháč a následně máme opět několik možností kam se vydat. Můžeme pokračovat do Špindlerova Mlýna po modré turistické značce (viz kapitola 6.1) nebo červené turistické značce (viz kapitola 6.1, ale opačným směrem). My se vydáme po asfaltové cestě vzhůru ke Kapličce, která je památníkem obětem hor. Když dorazíme ke Kapličce (Obr. 38), můžeme za námi vidět majestátně se tyčit Sněžku a pod námi vidíme Luční Boudu (Obr. 39), nejvýše položený horský hotel a pivovar

Obrázek 38 Památník obětem hor (Autor práce)

nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Pokračujeme dále po asfaltové cestě, kde můžeme potkat cyklisty, kteří sem zavítají. Po zhruba kilometru a půl klesání po červené turistické značce se dostáváme k další horské chatě a to Výrovce (6 km), pokud jsme se neobčerstvili na Luční Boudě, máme další možnost zde. Také zde máme možnost změnit plány našeho běhu. A to zvolením zelené turistické značky, buď směrem na Richterovi Boudy a následně do Pece pod Sněžkou

nebo

na

druhou

stranu

do

Špindlerova Mlýna k Dřevařské cestě. My budeme pokračovat dále po červené turistické značce. Cesta se tu mění na převážně šotolinovou (Obr. 40) a následující Obrázek 39 Luční Bouda (Autor práce)

úsek k Chalupě na Rozcestí není nijak

náročný. Běží se po relativní rovině, když dorazíme k Chalupě na Rozcestí (7,5 km), máme tu další možnost občerstvení. Po té se můžeme vydat po zelené turistické značce přes Severku rovnou do Pece pod Sněžkou nebo opačným směrem po zelené přes Klínovku a Pláně do Špindlerova Mlýna (viz kapitola 6.6), případně po jedné z větví červené turistické značky směrem na Strážné nebo Janské Lázně.

36

Jako směr naši další cesty je červená turistická značka přes Liščí horu do Janských Lázní. Zbytek trasy už není moc náročný, nečeká nás žádné prudké stoupání, pouze zhruba dvacet výškových metrů nahoru a následně už jen klesání dolů. Z Liščí hory se můžeme pokochat výhledem na

Obrázek 40 Cesta od Výrovky (Autor práce)

Sněžku a Černou horu. Pokračujeme stále po červené turistické značce přes Liščí louku kolem Lyžařské Boudy až k rozcestí u Lesní Boudy (11,5 km), zde opustíme červenou turistickou značku a vydáme se po žluté do lesa, která vede do Pece pod Sněžkou. Závěrečné klesání je po asfaltové cestě kolem dolní stanice sedačkové lanové dráhy na Hnědý vrch, kolem vleků na Javor až k infocentru Veselý výlet (15,5 km), kde naši cestu ukončíme. Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 41).


37

6.6 Ze Sněžky do Špindlerova Mlýna přes Chalupu na Rozcestí a Pláně Tento úsek je rozdělený na dvě části: 

Sněžka – Pláně



Pláně – Špindlerův Mlýn

A to z důvodu, kdyby případný běžecký zájemce chtěl na Sněžku běžet opačným směrem, ale využil by pomoci sedačkové lanové dráhy ze Svatého Petra na Pláně, případně byl u horní stanice dříve a půjčil si v místní půjčovně terénní tříkolku či koloběžku a k dolní stanici sedačkové lanové dráhy se svezl. 6.6.1

Sněžka – Pláně

Tabulka 9 Charakteristika trasy 6.6.1


1115 m. n. m


1602 m. n. m.


372 m

Celkové klesání:

793 m

Konečná bilance:

-421 m


1602 m. n. m.

Koncová výška:

1183 m. n. m.


13,3 km


13,5 km

Náročnost:

Střední

Start další trasy máme opět na nejvyšším vrcholu Českých hor (Tab. 9). Již několikrát bylo zmiňováno, jaké máme možnosti se sem dostat, kabinovou lanovou dráhou z Pece pod Sněžkou, případně po nějakém trailu (viz kapitoly 6.3, 6.4 a 6.5, ale poslední dvě v opačném směru). Trasu ze Sněžky k Chalupě na Rozcestí již nebudu popisovat. Je totožná s trasou z kapitoly 6.5.

38

Od

Chalupy

na

Rozcestí

(7,5 km) se vydáme po zelené turistické značce na Klínovky. Jedná se o šotolinovou cestu (Obr. 42).

Po zhruba kilometru

klesání k turistickému

Obrázek 42 Nové Klínové boudy (Autor práce)

se

dostáváme rozcestníku

Klínovka (Obr. 43), kde se můžeme rozhodnout kudy kam. Po modré turistické značce přes Hluboký žleb do Špindlerova Mlýna nebo na Friesovy Boudy, případně po žluté přes zadní Rennerovky až do Vrchlabí. My se budeme dále držet zelené

turistické

značky.

Po

seběhnutí dvěma serpentýnami se dostáváme samotným Klínovým

Obrázek 43 Rozcestník Klínovka (Autor práce)

Boudám. Po zhruba kilometru běhu u vleku Klášterka (10 km) končí šotolinová cesta a z mírného klesání do nejnižšího bodu celé trasy (Tab. 9) se náš trail začne mírně zvedat. Běžíme po klasické horské cestě, místy nám běh usnadňují schodovitě uspořádané dřevěné lávky. Cesta zamíří do menšího smrkového lesa. Po opuštění se před námi objeví Bouda na Pláni (Obr. 44). Na tomto místě opustíme zelenou turistickou značku a vydáme se doprava na zbytek trasy k horní stanici sedačkové lanové dráhy ze

Obrázek 44 Bouda na Pláni (Autor práce)

Svatého Petra na Pláně po značce modré. Už nám zbývá pár stovek metrů k částečnému cíli (13,5 km).

39

Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 45).

Obrázek 45 Výškový profil trasy 6.6.1

6.6.2

Pláně – Špindlerův Mlýn



724 m. n. m


1185 m. n. m.


26 m

Celkové klesání:

495 m

Konečná bilance:

-469 m


1185 m. n. m.

Koncová výška:

724 m. n. m.


4,5 km


4,7 km

Náročnost:

Lehké

Pokud na nejvyšším bodě tohoto úseku (Tab. 10) u horní stanice sedačkové lanové dráhy nevyužijeme možnost půjčení terénní tříkolky či koloběžky, tak se vydáme dále na cestu do Špindlerova Mlýna, která už je pouze směrem dolů. Nečeká nás žádné stoupání. Pokračujeme dále po modré turistické značce, ale pouze zhruba sto padesát metrů, zde se připojíme na zelenou turistickou značku od Boudy na Pláni, po které následně pokračujeme. Cesta je zde šotolinová, ale po dalších sto padesáti metrech z této cesty uhýbáme vlevo na lesní pěšinu (Obr. 46). Běžíme pod bývalým telefonním vedením. Místy můžeme zahlédnout pozůstatky v podobě telegrafních

40

sloupů. Jedná se přímou cestu za neustálého klesání, které není nijak prudké, občas běžíme po dřevěných lávkách (Obr. 47). Po necelém kilometru a půl se dostáváme

z lesa,

pod

námi můžeme pozorovat Labskou

přehradu

a naproti Kotel se Zlatým návrším. Trasa zde zatáčí doprava a začíná se více klesat. Protínáme červenou sjezdovku Obrázek 47 Cesta pod bývalým telegrafickým vedením (Autor práce)

1

Obrázek 46 Cesta pod bývalým telegrafickým vedením (Autor práce)

Hromovku,

následně

podbíháme

i sedačkovou lanovou dráhu Hromovka I. a protneme i druhou červenou sjezdovku 1a Hromovka II, až se

dostáváme na panelovou cestu, kde se k nám připojí žlutá turistická značka ze Strážného a i modrá turistická značka z Klínovek přes Hluboký žleb. Teď už jen mineme odbočku k dolní stanici sedačkové lanové dráhy na Pláně a podél Svatopetrského potoka se dostaneme do nejnižšího bodu tohoto úseku (Tab. 10) k našemu cíli na náměstí ve Špindlerově Mlýně (4,7 km). Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 48).


41

6.7 Ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna přes pramen Labe, Dvoračky a Horní Mísečky Na začátek tohoto trailu si pomůžeme autobusem ze Špindlerova Mlýna. Pro ty, co by tento trail běželi opačně je tu možnost půjčit si koloběžku a celou asfaltovou silnici do Špindlerova Mlýna se svézt. Máme několik možností kam se od Špindlerovky vydat. Po žluté turistické značce k Boudě u Bílého Labe, případně po modré turistické značce k Davidovým Boudám. Další možná varianta je běžet po červené na Sněžku. 6.7.1

Ze Špindlerovky k pramenu Labe



1177 m. n. m


1481 m. n. m.


531 m

Celkové klesání:

342 m

Konečná bilance:

189 m


1197 m. n. m.

Koncová výška:

1380 m. n. m.


9,3 km


9,4 km

Náročnost:

Středně těžké

My se vydáváme po červené, ale opačným směrem. Z počátku běžíme po štěrkovo-písčité cestě do mírného stoupání (Obr. 49). Po zhruba pěti stech metrech se dostáváme na asfaltovou cestu a ze stoupání se stává klesání do nejnižšího bodu na trase (Tab. 11), ale toho si užijeme také pouze pět set metrů. Poté se cesta začne zvedat, až doběhneme k bývalé, dnes již bohužel vyhořelé, Petrově Boudě (2,5 km). Můžeme se zde pokochat výhledem na část Krkonoš. A to na Malý Šišák, který se tyčí nad

Obrázek 49 Cesta od Špindlerovky (Autor práce)

Špindlerovou Boudou (Obr. 50), dále můžeme vidět Luční horu společně

42

s Kozími

hřbety

a

Stohem.

Sjezdové tratě nad Svatým Petrem a Žalý nad Vrchlabím. Po rozhledu po okolí se můžeme vydat po žluté turistické značce přes Davidovy Boudy do

Obrázek 50 Malý Šišák (Autor práce)

Špindlerova Mlýna, po modré turistické značce na Brádlerovy Boudy nebo po červené turistické značce. Volíme červenou turistickou značku a stoupáme podél zimního tyčového značení po kamenité cestě. Ta po chvilce zamíří mezi kleč a začne se pomalu narovnávat. Po chodníku z kamenů se dostáváme k Dívčím kamenům (Obr. 51) a posléze i ke kamenům Mužským (Obr. 52). Před námi se objeví sedlo Pod Smělcem (5 km), kde můžeme změnit směr našeho běhu po modré turistické značce do Polska nebo k Martinově Boudě. Pokračujeme po červené turistické

Obrázek 51 Cesta k Dívčím kamenům (Autor práce)

značce, která zde mírně stoupá na Velký Šišák, když se dostaneme na planinu, otevře kamenný

se

před

vrchol

Kolo a v pozadí

námi Vysoké bývalý

Polský hotel, v dnešní době radiokomunikační

vysílač

Wawel (Obr. 53). Bohužel se na vrchol Vysokého Kola v létě nedostaneme. Cesta

Obrázek 52 Mužské kameny (Autor práce)

nám vede mírně stoupajícím traverzem z pravé strany. Z počátku je písčitá a následně se mění na kamenný chodník. Před námi se otvírá pohled na Sněžné jámy. Běžíme po jejich hraně, až se dostáváme k rozcestníku se žlutou turistickou značkou od Labské boudy (7 km). Pokračujeme dále po červené, míjíme již

43

zmiňovaný bývalý hotel a po štěrkové vydáváme

cestě

(Obr.

za

mírného

54)

se

klesání

k zajímavému kamennému útvaru Violík. Můžeme vidět i Polskou horskou

chatu

Szrenicu,

která

utváří zajímavou siluetu samotného

Obrázek 53 Vysoké Kolo (Autor práce)

kopce. Dostaneme se k pěšímu hraničnímu přechodu Česká budka (9 km), kde opustíme červenou turistickou značku, která vede dále k Szrenici a zamíříme doleva po značce žluté. Po chvilce se

dostáváme

částečnému

k

našemu

cíli, pramenu

Labe

(9,5 km). Tu končí první část naší trasy a můžeme se rozhodnout, kudy se vydáme dále. Můžeme se vydat po

Obrázek 54 Trail runner na štěrkové cestě k Violíku (Autor práce)

žluté turistické značce směrem na Horní Mísečky, či po společném úseku červené a zelené turistické značky k Labské Boudě a následně pokračovat buď po červené turistické značce podle kapitoly 6.2 směrem na Vrbatovu Boudu, nebo po modré turistické značce protisměru trasy z kapitoly 6.2 do Špindlerova Mlýna. Případně běžet po zelené turistické značce k Martinově Boudě nebo po žluté turistické značce zpět k Sněžným jámám. Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 55).


44

6.7.2

Od pramene Labe přes Dvoračky na Horní Mísečky



1027 m. n. m


1380 m. n. m.


259 m

Celkové klesání:

615 m

Konečná bilance:

-356 m


1380 m. n. m.

Koncová výška:

1027 m. n. m.


10,3 km


10,5 km

Náročnost:

Střední

My se z nejvyššího bodu trasy u pramene Labe (Tab. 12) vydáme po žluté turistické značce za mírného klesání k turistickému rozcestníku na Labské louce (0,5 km), kde se můžeme vydat po zelené turistické značce k Vosecké Boudě. Ale pokračujeme dále po značce žluté. Cesta je zde písčitá (Obr. 56), asi dvě stě padesát

metrů

před

dalším

turistickým rozcestníkem se k nám připojí modrá turistická značka vedoucí po asfaltové cestě od Labské dobíháme

Boudy k

a již

následně zmíněnému

turistickému rozcestníku U Čtyř pánů (1,5 km). Na tomto místě se můžeme

Obrázek 56 Cesta z Labské louky (Autor práce)

vydat po vlevo odbočující modré turistické značce do Harrachova vedoucí přes Krakonošovu snídani a kolem Mumlavských vodopádů. Případně pokračovat po žluté turistické značce na Horní Mísečky. Nebo po zelené turistické značce k Růženčině zahrádce. My se vydáváme po zelené turistické značce, cesta zde vede do mírného stoupání po písčito-kamenité cestě. Když doběhneme k Růženčině zahrádce (2,5 km), zelená turistická značka zde připojením k červené končí. Můžeme běžet

45

přes

Harrachovy

kameny

k Vrbatově Boudě, ale volíme opačný směr. Stále ještě mírně stoupáme, po levé ruce máme Kotel.

Po

chvilce

se

cesta

narovnává a začíná lehce klesat. Dostáváme

se

do

Kotelského

Obrázek 57 Klesání z Kotelského sedla (Autor práce)

sedla. Zde je dřevěná tabule s popisem výhledu. Za asistence zimního tyčového značení klesáme po písečno-kamenité cestě (Obr. 57), která se po zhruba kilometru stáčí vlevo (Obr. 58) a následně po dvě stě metrech zase vpravo, kde se připojí zelená turistická značka od Horních

Míseček.

Nadohled

už

máme turistickou chatu Dvoračky (4,5 km). Po případném občerstvení, se nám

otvírají

různé

možnosti

pokračování. A to buď po zelené turistické značce přes Kotelní jámy

Obrázek 58 Trail runner v zatáčce u Dvoraček (Autor práce)

na Horní Mísečky, nebo opačným

směrem přes Ručičky do Harrachova. Případně pokračovat po červené turistické značce do Jablonce nad Jizerou. Další možností je běžet po žluté směrem do osady Rezek nebo opačným směrem přes Horní domky do Rokytnice nad Jizerou. A poslední možností je využití modré turistické značky kolem Huťského potoka a Huťského vodopádu do Rokytnice nad Jizerou. Pro pokračování si vybíráme zelenou turistickou značku směrem na Horní Mísečky. Cesta jde z počátku do mírného stoupání po štěrkovo-písčité cestě (Obr. 59). Asi po kilometru a půl se mění sklon

Obrázek 59 Cesta od Dvoraček (Autor práce)

trasy ze stoupání na klesání. V tuto chvíli můžeme zahlédnout Horní Mísečky

46

a sjezdové tratě vedoucí z Plání do Svatého Petra a i sjezdovku Stoh. Cesta zatáčí vlevo do malé Kotelní jámy (Obr. 60). Před námi se otevře pohled na Kotelský hřebínek. Za stálého klesání, i pomocí schodovité

cesty,

obíháme

Kotelský

hřebínek

a dostáváme se pod velkou Kotelní jámu. Už nedochází k tak velkému klesání, cesta zde spíše traverzuje až k rozcestníku u Kotelních jam (8 km). Obrázek 60 Malá Kotelní jáma (Autor práce)

Tady odbočuje modrá turistická značka směrem na Dolní Mísečky. Pokračujeme po značce zelené. Jedná

se o cestu lesem (Obr. 61). Po zhruba kilometru a půl se dostáváme na asfaltku vedoucí od Vrbatovy boudy a ta nás dovede až k Jilemnické boudě na Horních Mísečkách. Následně podběhneme pod lyžařskými vleky a přetraverzujeme sjezdovku, až se dostaneme do nejnižšího místa trasy

(Tab. 12)

běžeckého

areálu

na

stadion

na

Horních

Mísečkách (10,5 km). Kde končí

Obrázek 61 U Kotelních jam (Autor práce)

tento námi běžený úsek. Výškový profil celé trasy můžeme vidět na obrázku níže (Obr. 62).


47

6.7.3

Z Horních Míseček do Špindlerova Mlýna



721 m. n. m


1027 m. n. m.


5m

Celkové klesání:

308 m

Konečná bilance:

-303 m


1027 m. n. m.

Koncová výška:

724 m. n. m.


2,9 km


2,9 km

Náročnost:

Lehká

Poslední úsek z Horních Míseček do Špindlerova Mlýna je společný s trasou z kapitoly 6.2. Cesta vede do Špindlerova Mlýna opět po vodovodní cestě, tedy sjezdovce 13b (Obr. 63) Proto ho nebudu popisovat a pouze přikládám profil trati (Obr. 64) a jeho údaje (Tab. 13).

Obrázek 63 Sjezdovka 13b (Autor práce)


48

7

Závěr Jedním z cílů práce bylo dostat trail running více do podvědomí lidí,

představit ho jako možné sportovní vyžití pro člověka, jelikož ten je stvořen pro běh a chůzi a to především pro běh v přírodě, která nám nejlépe pomůže zapomenout na každodenní problémy a stres v dnešní uspěchané době. Neustálé objevování nových cest nám dává svobodu a prostor užít si běh v horách. Trail running probouzí všechny naše smysly a motivuje nás k lepším výkonům. Dalším cílem bylo vypracovat možné trail runningové trasy v českých horách (Krkonoších), které by měly být inspirací pro ostatní a zároveň aby to tyto hory představilo a více přiblížilo. Při tvorbě samotné práce a to především při měření empirické části to ve mně probudilo ještě větší touhu vyzkoušet nějaký trail runningový závod a proniknout hlouběji do tohoto krásného sportu.

49

8

Zdroje

8.1 Seznam použité literatury BARRIOS D. S. (2003). Runner's World Complete Guide to Trail Running. United States of America: Rodale, 228 s. CHASE A., HOBBS N. (2010). Ultimate Guide to Trail Running: Everything You Need to Know About Equipment * Finding Trails * Nutrition * Hill Strategy * Racing * Avoiding Injury * Training * Weather * Safety. (2nd ed.). United States od America: Rowman & Littlefield, 272 s. ROBILLARD J. (2014). The Ultimate Guide to Trail Running and Ultramarathons: Expert Advice, and Some Humor, on Training, Competing, Gummy Bears, Snot Rockets, and More. United States of America: Skyhorse Publishing, Inc., 352 s. SHEVELS K. (2010). An Introduction to Trail and Fell Running. (2nd ed). Great Britain: Trailguides Limited, 80 s.

8.2 Seznam použitých internetových zdrojů JORNET BURGADA K. (2015). Trail running label. Retrieved from website: http://alpinrunning.org/trail-running-label/#respond (accessed April 10, 2015) History and heroes. (n.d.). Retrieved April 10, 2015, from Rapid Ascent website: http://www.rapidascent.com.au/salomontrailrunning/WhatIsTrailRunning#History _and_heroes (accessed April 10, 2015) JAKUBÍČEK J. (2014). Jak běhat z kopce? Jíst při běhu, ano, či ne? A co platí na bolavé holeně?. Retrieved from website: http://rungo.idnes.cz/tri-odpovedi-naotazky-z-rungo-poradny-dyn-/behani.aspx?c=A140430_181911_behani_onr (accessed April 12, 2015) SITOUR ČR, s.r.o. (2009). Krkonoše – jedinečné navenek, přátelské uvnitř. Recieved from website: http://www.krkonose.eu/cs (accessed April 13, 2015)

50

SITOUR ČR, s.r.o. (2009). Krkonošský národní park. Retrieved from website: http://www.krkonose.eu/cs/krnap (accessed April 13, 2015) SITOUR ČR, s.r.o. (2009). Poloha Krkonoš. Retrieved from website: http://www.krkonose.eu/cs/geologie (accessed April 13, 2015) SITOUR ČR, s.r.o. (2009). Zóny Krkonošského národního parku. Retrieved from website: http://www.krkonose.eu/cs/zonykrnap (accessed April 13, 2015) SPRÁVA KRNAP. (2010). Krkonošský národní parka a jeho historie. Retrieved from website: http://www.krnap.cz/krnap-a-jeho-histrorie/ (accessed April 13, 2015) SPRÁVA KRNAP. (2010). Návštěvní řád KRNAP. Retrieved from website: http://www.krnap.cz/navstevni-rad-krnap/ (accessed April 13, 2015) SPRÁVA KRNAP. (2010). Zákonná omezení na území KRNAP. Retrieved from website: http://www.krnap.cz/zakonna-omezeni/ (accessed April 13, 2015) TRAILRUNMAG. (2013). Trail run Mag’s history of trail and mountain running. Retrieved from website: http://www.trailrunmag.com/2013/06/15/history-of-trailand-mountain-running/ (accessed April 12, 2015)

8.3

Seznam použitých obrázků

ASICS.

(n.d.).

Inner

Muscle

Hlaf-Zip

Top.

Retrieved

from

website:

http://www.asics.cz/running/products/inner-muscle-half-zip-top-men/ (accessed April 21, 2015) CRAFT.

(2015).

Trail

Shorts

2-in-1.

Retrieved

from

website:

http://www.craft.cz/produkt/?id_p=1902517 (accessed April 21, 2015) DYNAFIT.

(2014).

Ultra

Light

Jacket.

Retrieved

from

website:

http://www.dynafit.com/en/ultra-light-jacket-1.html (accessed April 21, 2015) LEKI.

(2012)

Leki

Traveller

Carbon.

Retrieved

http://shop.leki.cz/leki-traveller-carbon/dp-79466/c-5783/ (accessed April 12, 2015)

51

from

website:

SALOMON. (2015). Trail Runner Warm LS ZP Tee M. Retrieved from website: http://www.salomon.com/cz/product/trail-runner-warm-ls-zp-teem.html?article=370956 (accessed April 13, 2015) SALOMON.

(2015).

Fast

Wing

Vest

M.

Retrieved

from

website:

http://www.salomon.com/cz/product/fast-wing-vest-m.html?article=363462 (accessed April 13, 2015) SALOMON. (2015). S-Lab Adv Skin3 12Set. Retrieved from website: http://www.salomon.com/cz/product/s-lab-adv-skin3-12set.html?article=371616 (accessed April 13, 2015) SALOMON.

(2015).

Exo

Calf

Long.

Retrieved

from

website:

http://www.salomon.com/cz/product/exo-calf-long.html?article=328739 (accessed April 13, 2015) THE NORTH FACE. (n.d.). Men Ultra MT shoes. Retrieved from website: http://www.thenorthface.eu/tnf-eu-en/men-ultra-mt-shoes/p110030.html (accessed April 21, 2015) THE NORTH FACE. (n.d.). Seamless arm warmers. Retrieved from website: http://www.thenorthface.eu/tnf-eu-en/seamless-arm-warmers/p110411.html (accessed April 21, 2015)

52

9

Přílohy Příloha 1 Zákonná omezení na území KRNAPu Území Krkonošského národního parku je rozsáhlým zvláště chráněným

územím, územím poměrně hustě osídleným a vedle toho i územím hojně navštěvovaným. Vzhledem k výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů platí na jeho území nejrůznější omezení a zákazy. Pro lepší informovanost Vám touto cestou poskytujeme výčet těch nejdůležitějších zákazů včetně uvedení právního předpisu, jímž jsou stanoveny. Vybraná ustanovení ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Na celém území Krkonošského národního parku je zakázáno zejména: 1. vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací, orgánů ochrany přírody a stráže přírody 2. pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody 3. provozovat vodní sporty mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody 4. provozovat horolezectví mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody 5. provozovat létání na padácích a závěsných kluzácích mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody 6. jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody 7. pořádat vyhlídkové lety motorovými vzdušnými dopravními prostředky

53

8. tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody 9. sbírat rostliny kromě lesních plodů či odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak v tomto zákoně, bližších ochranných podmínkách či návštěvním řádu národního parku Na území 1. zóny Krkonošského národního parku je dále zakázáno zejména: 10. vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků Při porušení lze uložit pokutu do výše 2,000.000,- Kč. Správa KRNAP návštěvním řádem (případně správním rozhodnutím) vyhradila konkrétní místa, na kterých povoluje konat některé zakázané činnosti a aktivity a současně stanovila za jakých podmínek. Vybraná ustanovení ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích 1. Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 2. Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. 3. V lesích je zakázáno a) rušit klid a ticho b) jezdit a stát s motorovými vozidly c) jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních mimo lesní cesty a vyznačené trasy d) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně; rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je rovněž zakázáno do vzdálenosti 50 m od okraje lesa e) tábořit mimo vyhrazená místa 54

f) odhazovat hořící nebo doutnající předměty g) odhazovat odpady a odpadky a znečišťovat les h) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les i) konat bez oznámení organizované nebo hromadné sportovní akce j) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet k) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin l) poškozovat stromy a keře m) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu n) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví Při porušení lze uložit pokutu do výše 100.000,- Kč. Vybraná ustanovení zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti Je zakázáno: 1. plašit zvěř jakýmkoliv způsobem 2. rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat 3. poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení 4. v honitbě nechat volně pobíhat domácí zvířata Při porušení lze uložit pokutu do výše 40.000,- Kč. Vybraná ustanovení zákona č. 133/1985 , o požární ochraně Je zakázáno: 1. vypalovat porosty Při porušení lze uložit pokutu do výše 500 000 Kč. (Zákonná omezení na území KRNAP, 2010) 55

10 Resumé Téma bakalářské práce se věnuje trail runningu a jeho využití v českých horách, respektive v Krkonoších. Práce se v teoretické části zaměřuje na obecnou charakteristiku trail runningu, jeho historii, základní techniku a vybavení. Dále předkládá část návštěvního řádu Krkonošského národního parku a zákonné ustanovení o ochraně přírody. A také představuje Krkonoše jako pohoří. Empirická část se věnuje popisu sedmi naměřených tras s údaji o nich, rozdělených do deseti úseků, které se dají navzájem kombinovat. The topic of my bachelor thesis is devoted to trail running and its application in the Czech mountains, or more precisely in the Krkonoše Mountains. In the theoretical part of the thesis the attention is centered on general characteristics of trail running, its history, basic equipment and facilities used for this sport. It also presents the regulations that apply to all visitors of the Krkonoše Mountains National Park and statutory provisions on the protection of nature. Further on the Krkonoše Mountains are also described here. The empirical part introduces seven measured routes with relevant data included, divided into ten sections that can be combined with one another.

56

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents