MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Věra MARKOVSKÁ
PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH Geografická analýza
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. __________________________________________________________________________________________________ Brno 2012
Jméno a příjmení:
Věra Markovská
Název diplomové práce:
Podpora rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách – geografická analýza
Název v angličtině:
Tourism development support in the Jeseníky mountains – geographical analysis
Studijní obor (směr):
Sociální geografie
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D.
Rok obhajoby:
2012
Anotace Cestovní
ruch
se
stává
významným
fenoménem,
který
může
přispívat
k ekonomickému rozvoji území. Nejen díky možnostem České republiky čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie se stává podpora rozvoje cestovního ruchu významnou součástí regionálního plánování. Tato diplomová práce se zabývá podporou rozvoje cestovního ruchu na území Jeseníků, které patří dlouhodobě k hospodářsky nejslabším regionům České republiky. Práce hodnotí potenciál Jeseníků k cestovnímu ruchu, analyzuje stávající podporu rozvoje cestovního ruchu a návštěvnost Jeseníků. Na základě výsledků těchto analýz práce předkládá doporučení pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, která by mohla vést k posílení a růstu místní ekonomiky. Annotation Tourism becomes an important phenomenon which may contribute to the economic growth of a region. Support of tourism growth is a significant part of regional planning not only because of the possibilities for the Czech Republic to gain money from structural funds of the EU. This diploma thesis is concerned with the support of tourism growth in the area of Jeseníky mountains which for a long time belongs to the group of the economically weakest regions of the Czech Republic. Thesis evaluates the potential of Jeseníky mountains for tourism, it analyzes current support of tourism growth and the number of visitors to this area. On the basis of these analyses’ results, this thesis provides specific recommendations for future tourism growth in Jeseníky mountains, which may lead to strengthening and growth of local economy. Klíčová slova: cestovní ruch, Jeseníky, regionální rozvoj, Evropská unie, dotace Keywords: tourism, Jeseníky mountains, regional development, European Union, grants
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Daniela Seidenglanze, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 3. ledna 2012
__________________________________ Věra Markovská
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Danielu Seidenglanzovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady a připomínky, které mi poskytl během zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat bývalému zaměstnanci Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Ing. Františku Mertovi a majitelce Cestovní agentury Chatař Aleně Klimešové za čas, který mi věnovali a za poskytnuté informace k dané problematice.
Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................................................9 2 CÍL PRÁCE .........................................................................................................................10 3 METODIKA PRÁCE ..........................................................................................................11 4 REŠERŠE LITERATURY...................................................................................................14 5 CHARAKTERISTIKA JESENÍKŮ ....................................................................................21 6 POTENCIÁL JESENÍKŮ ....................................................................................................23 6.1
Lokalizační předpoklady ............................................................................................23
6.1.1
Přírodní předpoklady ..........................................................................................23
6.1.1.1
Reliéf ...........................................................................................................23
6.1.1.2
Klima ...........................................................................................................24
6.1.1.3
Vodstvo........................................................................................................26
6.1.1.4
Fauna a flora ................................................................................................26
6.1.2
Kulturně historické předpoklady ........................................................................27
6.1.3
Závěrečné hodnocení ..........................................................................................27
6.2
Realizační předpoklady ..............................................................................................29
6.2.1
Dopravní infrastruktura.......................................................................................30
6.2.2
Základní turistická zařízení a služby ..................................................................31
6.2.2.1
Ubytovací zařízení .......................................................................................31
6.2.2.2
Stravovací zařízení ......................................................................................35
6.2.2.3
Doprovodná turistická zařízení a infrastruktura ..........................................35
7 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH .............................................37 7.1
Úroveň státu ...............................................................................................................37
7.2
Krajská úroveň ...........................................................................................................38
7.3
Euroregiony................................................................................................................39
7.4
Lokální úroveň a mikroregiony..................................................................................41
7.5
Informační centra .......................................................................................................41
7.6
Cestovní kanceláře a agentury ...................................................................................42
8 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA SYSTÉMU PODPORY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH .......................................................................................................43 8.1
Analýza podporovaných aktivit .................................................................................43
8.2
Prostorová analýza .....................................................................................................51
8.3
Analýza souladu podpořených projektů s potenciálem území k cestovnímu ruchu ..56
8.4
Vliv rozvoje cestovního ruchu na zaměstnanost ........................................................58
8.5
Charakteristika největších projektů a hodnocení jejich dopadů .................................64
8.5.1
Golf park Velké Losiny ......................................................................................64
8.5.2
Sportovně – rekreační areál Kouty .....................................................................66
9 ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI JESENÍKŮ .......................................................................70 9.1
Celkový počet návštěvníků ........................................................................................70
9.2
Struktura návštěvníků.................................................................................................73
9.3
Délka pobytu ..............................................................................................................74
9.4
Monitoring návštěvníků .............................................................................................75
9.4.1
Hrubý Jeseník .....................................................................................................76
9.4.2
Nízký Jeseník......................................................................................................77
9.5
Odhad budoucího vývoje návštěvnosti Jeseníků........................................................78
10 DOPORUČENÍ PRO BUDOUCÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH .79 10.1
Jednotná organizace cestovního ruchu a prezentace Jeseníků jako celku ..............79
10.2
Zvyšování standardů ubytovacích zařízení ............................................................80
10.3
Podpora rozvoje celoročních aktivit .......................................................................82
10.4
Podpora rozvoje šetrných forem cestovního ruchu ................................................83
10.5
Zlepšení základní a doprovodné infrastruktury......................................................83
11 ZÁVĚR ................................................................................................................................85 12 POUŽITÁ LITERATURA...................................................................................................87 13 SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................................94
1 ÚVOD Cestovní ruch je v dnešní době považován za významný ekonomický a sociální fenomén. Velkou měrou přispívá k tvorbě hrubého domácího produktu, tvoří příjmy státního rozpočtu i místních rozpočtů, rozvíjí investiční aktivity a v neposlední řadě vytváří nová pracovní místa. Cestovní ruch ovlivňuje také rozvoj dalších odvětví, jako jsou doprava, stavebnictví, obchod, kultura či sport. Rozvoj cestovního ruchu může zlepšit ekonomickou situaci dané lokality, avšak přináší i potenciální rizika. Těmi mohou být například jednostranná ekonomická orientace na cestovní ruch a služby s cestovním ruchem spojené, sezónní zaměstnanost, ztráta původní identity území či nadměrné zatěžování krajiny. V této souvislosti se objevují stále přísnější požadavky na tzv. trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který šetrným způsobem využívá přírodních a kulturních hodnot území a současně vede k jeho dlouhodobé prosperitě. Z výše uvedených důvodů se v posledních letech stává podpora rozvoje cestovního ruchu významnou součástí regionálního plánování, a to jak na úrovni národní, regionální, tak i lokální. Významnou měrou k tomu přispívá i možnost čerpání finančních prostředků v rámci strukturálních fondů, která se České republice otevřela po vstupu do Evropské unie. Efektivní čerpání těchto finančních prostředků v souladu s konkrétními potřebami a požadavky území přispívá k rozvoji místní ekonomiky. Území Jeseníků (pro tuto práci vymezeno okresy Bruntál, Jeseník a Šumperk) patří k hospodářsky nejslabším regionům České republiky. Po druhé světové válce byla tato pohraniční oblast významně ovlivněna odsunem německého obyvatelstva, které zde tvořilo téměř 80 % obyvatelstva. Území se i přes velké úsilí tehdejších i pozdějších vlád nikdy nepodařilo zcela dosídlit, což mělo negativní vliv nejen na sociální strukturu obyvatelstva, ale také na hospodářský vývoj celé oblasti. Jeseníky vykazují dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Oblast Jeseníků má přitom vysoký potenciál pro různé druhy, formy a typy cestovního ruchu. Podpora rozvoje cestovního ruchu a zejména jeho efektivní fungování na principech trvalé udržitelnosti může přispět ke snížení nezaměstnanosti a zlepšení ekonomické situace v daném regionu. Právě rostoucí význam cestovního ruchu a zejména jeho vliv na regionální rozvoj území (ať už v pozitivním či negativním slova smyslu) byl spolu s aktuálností tématu vzhledem k možnostem čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie hlavním důvodem pro napsání této diplomové práce.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je provést geografickou analýzu stávající podpory rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách a v souvislosti s tím navrhnout možná doporučení budoucího rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Vstupem do Evropské unie se České republice otevřela možnost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů. Spolu s rostoucím vlivem cestovního ruchu na ekonomický rozvoj území se podpora rozvoje cestovního ruchu stává významnou součástí regionálního plánování. Jaké projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu byly na území Jeseníků podpořeny? A na jaké aktivity se projekty zaměřují? Jsou vznikající projekty v souladu s geografickým potenciálem Jeseníků? Práce se bude dále snažit odpovědět na otázku, zda existuje určitá prostorová koncentrace podpory rozvoje cestovního ruchu, tzn. jestli jsou některé oblasti / obce v realizaci projektů úspěšnější než jiné. Z hlediska prostorové analýzy je důležitá skutečnost, že oblast Jeseníků je administrativně rozdělena mezi dva kraje. Má toto rozdělení vliv na rozvoj cestovního ruchu? Jsou na území jednotlivých krajů podporovány stejné, nebo naopak odlišné aktivity? Který z krajů je v čerpání dotací úspěšnější? Stejně jako pro jakékoliv jiné odvětví tak i pro cestovní ruch je velmi důležitá znalost poptávky, tedy jak se vyvíjí počet a struktura návštěvníků Jeseníků a jaký bude vývoj návštěvnosti této oblasti. Ovlivní tento vývoj návštěvnosti a profil návštěvníků nově realizované projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu? Práce se pokusí odpovědět na tyto otázky a následně navrhnout doporučení pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách, která by mohla vést k posílení a rozvoji místní ekonomiky.
10
3 METODIKA PRÁCE Jeseníky lze studovat z různých hledisek, a proto neexistuje jednoznačné vymezení této oblasti. V první řadě bylo proto potřeba vymezit území Jeseníků, kterému bude v práci věnována pozornost. Z hlediska cestovního ruchu se Česká republika dělí na turistické regiony a oblasti, které můžeme charakterizovat jako území, pro které je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky daného území spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů (toto dělení tedy nemusí nutně respektovat existující administrativní hranice územně-správního členění České republiky). Česká centrála cestovního ruchu (Czechtourism) podle tohoto dělení rozděluje Jeseníky na dvě oblasti: Jeseníky – východ a Jeseníky – západ. S takto vymezeným územím tato práce nesouhlasí a nepřejímá ho. Rozdělení Jeseníků na dvě samostatné oblasti v podstatě popírá výše uvedenou definici turistických oblastí a především neumožňuje prezentaci Jeseníků jako celku. Jiné studie (myšleno jiných organizací než je Czechtourism) se zaměřují pouze na území, respektive obce, s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Takové vymezení je však příliš zjednodušené a jeho hlavním nedostatkem je opomenutí periferních obcí, které často patří mezi nejvíce problémové a ekonomicky slabé území a kterým by naopak měla být věnována pozornost. V této práci jsou Jeseníky vymezeny okresy Bruntál, Jeseník a Šumperk. Tyto okresy pokrývají téměř celou část Hrubého Jeseníku a velkou část Nízkého Jeseníku (tzn. víceméně respektují fyzicko-geografické vymezení Jeseníků). Takto vymezené území zahrnuje nejen turisticky významné obce, ale i pohraniční obce či obce méně turisticky významné a umožňuje tak komplexně zhodnotit situaci v daném regionu. Pro hodnocení geografického potenciálu Jeseníků a podpory rozvoje cestovního ruchu jsou navíc některá data k dispozici pouze do úrovně okresů. Území Jeseníků vymezené výše uvedenými okresy je tedy možné také statisticky porovnávat a analyzovat. Práce se v úvodu zaměřuje na rešerši odborné literatury a hodnotí stav současného poznání problematiky cestovního ruchu. Pozornost je věnována zejména vztahu mezi venkovským turismem a regionálním rozvojem. Dále jsou zde naznačeny možnosti rozvoje venkovského turismu na principech trvalé udržitelnosti a jeho vliv na fungování národní / regionální / lokální ekonomiky. Na základě informačních materiálů, statistických dat, ale i osobních zkušeností byl v další části práce popsán potenciál Jeseníků pro cestovní ruch. Pomocí popisných a kartografických metod jsou zde nastíněny lokalizační a realizační předpoklady Jeseníků. Analýza potenciálu Jeseníků pro cestovní ruch není hlavním cílem této 11
diplomové práce. Jedná se proto pouze o stručné přiblížení situace v dané oblasti, které následně slouží jako podklad pro hodnocení efektivity fungování podpory rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách a hodnocení jejího souladu s existujícím potenciálem Jeseníků. Vlastní práce je zaměřena na geografickou analýzu stávajícího systému podpory rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách. Pro tuto část práce byl stěžejní seznam schválených projektů v rámci cestovního ruchu v Jeseníkách, na které byla získána dotace z Evropské unie. Tento seznam byl získán z oficiálních webových stránek Regionálních rad regionů soudržnosti Střední Morava a Moravskoslezko a oficiálních webových stránek Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Práce se věnuje pouze projektům podpořených v rámci tzv. Regionálních operačních programů (ROP), kde se dotace z Evropských fondů pohybují řádově od stovek tisíc korun. V žádném z jiných programů nebylo či není na cestovní ruch vyčleněno tolik finančních prostředků jako právě na Regionální operační programy. Dotace na aktivity podpořené z jiných programů nepřesahují řádově desetitisíce korun. Takovéto projekty mají na rozvoj území v porovnání s projekty v rámci Regionálních operačních programů jen minimální dopad, a proto se jimi tato práce nezabývá. V rámci jednotlivých ROP jsou pravidelně vypisovány výzvy pro vypsání nových projektů. Vzhledem k rozsahu a náročnosti práce jsou zde hodnoceny pouze projekty, které byly schváleny do 30. června 2011 (viz příl. 4. a 5.). Projekty byly analyzovány s důrazem na geografické aspekty (tzn. zejména analýza podporovaných aktivit, prostorová analýza z hlediska realizace projektů v jednotlivých obcích, srovnání podpořených projektů s potenciálem Jeseníků pro cestovní ruch, vliv cestovního ruchu na zaměstnanost a stručná případová studie nejvýznamnějších projektů a jejich dopadů). V této části práce je také kladen důraz na administrativní rozdělení Jeseníků mezi Olomoucký a Moravskoslezský kraj a komparaci přístupů k podpoře rozvoje turismu v Jeseníkách v těchto krajích. Práce se tak snaží reflektovat vliv rozdělení Jeseníků jednak na dva turistické regiony (dělení Czechtourismu) a jednak do dvou samosprávných jednotek (Olomoucký a Moravskoslezský kraj). Podkladem pro vlastní výpočty a mapy jsou data, která byla získána k jednotlivým projektům. Tvrdá data získaná ze statistických zdrojů a internetu byla doplněna vlastním kvalitativním výzkumem (cesty po regionu, emailová komunikace s majitelkou Cestovní agentury Chatař a osobní jednání s bývalým zaměstnancem Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Ing. Františkem Mertou).
12
Vliv cestovního ruchu na zaměstnanost byl hodnocen pomocí korelačního koeficientu. Korelační koeficient ověřuje míru závislosti mezi dvěma proměnnými, přičemž v této práci byly za proměnné určeny míra nezaměstnanosti (k 31. 1. 2007, 31. 8. 2007, 31. 1. 2009, 31. 8. 2009, 31. 1. 2011 a 31. 8. 2011) a uměle vytvořený koeficient atraktivity obce pro cestovní ruch. Koeficient atraktivity obce vznikl z údajů Českého statistického úřadu o potenciálu rekreační plochy k 31. 12. 2010 (podíl součtu rekreačně využitelných ploch1 a celkové rozlohy obce), počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních k 31. 12. 2010, počtu podnikatelů na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 a údajů o podílu ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Jednotlivá data byla rozdělena do pěti velikostních kategorií a obcím byla přiřazena bodová hodnota podle stupně kategorie, do které byla obec zařazena (1 = nejmenší význam, 5 = největší význam). Koeficient atraktivity obce vznikl součtem bodů ze všech čtyř výše uvedených oblastí (viz příl. 6.). Pro ověření míry věrohodnosti vypočtených korelačních koeficientů byla závislost obou proměnných zjišťována nejen pro rok 2011, ale i pro roky 2007 a 2009. Aby byla podpora rozvoje cestovního ruchu efektivní, je důležitá znalost poptávky. Z tohoto důvodu se práce v závěru zaměřuje na současný stav návštěvnosti Jeseníků, profil návštěvníků a možný budoucí vývoj návštěvnosti Jeseníků. V souladu s existující poptávkou, potenciálem Jeseníku pro cestovní ruch, zjištěným stavem podpory rozvoje cestovního ruchu a realizací podpořených projektů se práce pokouší nastínit určitá doporučení, která by měla do budoucna přispět k dalšímu rozvoji území.
1
Za rekreačně využitelné plochy jsou považovány lesní půdy, louky, pastviny, zahrady, sady a vodní plochy. Rekreačně využitelné plochy tímto způsobem definuje např. Vystoupil a kol. (2006).
13
4 REŠERŠE LITERATURY Cestovní ruch je složitý a dynamický jev, který se stal předmětem zkoumání řady vědních
disciplín.
Nejčastěji
bývá
cestovní
ruch
studován
v souvislosti
s ekonomickými procesy (odvětví národního a světového hospodářství). Vzhledem k tomu, že se cestovní ruch vyznačuje silným vlivem na okolní prostředí (ekonomické, politické, sociální, environmentální dopady atd.) a jeho rozložení ve světě je velmi nerovnoměrné, stal se také předmětem zájmu geografů. Jako první zkoumal v roce 1934 vztah mezi geografií a cestovním ruchem A. Grunthal, přičemž mnohé z jeho poznatků a závěrů platí dodnes. V současné době patří mezi významné autory zabývající se problematikou cestovního ruchu C. M. Hall a S. J. Page (2006), G. Shaw a A. M. Williams (2002) či S. Williams (2009). V prostředí Československa se za první soubornou práci v geografii cestovního ruchu označuje práce P. Mariota (1983), která poskytuje ucelený pohled na předmět geografie cestovního ruchu. Na geografii cestovního ruchu se specializovala také S. Šprincová (1975). Ze současných autorů lze zmínit D. Fialovou, I. Bičíka, J. Vystoupila či R. Wokouna. Vzhledem k různému úhlu pohledu jednotlivých autorů existuje velké množství užívaných definic cestovního ruchu. Podle Šprincové (1975) je možné tyto definice rozdělit do dvou základních skupin: první skupina pokládá za cestovní ruch jen cesty a pobyty, které jsou vyvolané snahou o využití volného času (rekreace, poznávací zájezdy, sporty, atd.), druhá část chápe cestovní ruch obsáhleji a kromě předchozího zahrnuje i cesty a přechodné pobyty z jiných důvodů (obchodní a služební cesty, vědecké konference, atd.). Vystoupil a Wokoun (1987) věnují tématu existujících definicí cestovního ruchu ve své publikaci poměrně rozsáhlou kapitolu a nabízí i dodnes používanou definici AIEST (Association internationale des experts scientifiques de tourisme), podle které je cestovní ruch soubor všech jevů a vztahů, které vyplývají z cestování a pohybu osob mimo trvalé bydliště a pracoviště a není motivováno usazením nebo trvalou výdělečnou činností. Tuto definici doplňuje Pásková a Zelenka (2002) o aspekt volného času a přidává také účastníky služebních cest. Za cestovní ruch jsou podle nich považovány aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem.
14
S. Williams (2009) konstatuje, že cestovní ruch je obvykle chápán jako složený koncept zahrnující nejen dočasný pohyb lidí do destinací mimo místo jejich stálého pobytu, ale kromě toho i organizaci a vykonávání jejich aktivit a zajišťování služeb nezbytných k naplnění jejich potřeb. Tato definice má v sobě prvky ekonomického i sociologického pohledu na cestovní ruch. Podle Page a Connella (2009) se cestovní ruch stal globální ekonomickou aktivitou a tedy i součástí širšího procesu globalizace. To je dobře patrné na růstu nadnárodních podniků v oblasti cestovního ruchu (např. mezinárodní hotelové řetězce). Tomuto stavu nejvíce napomohl rozvoj informačních technologií a vzájemná propojenost prostřednictvím internetu. Hall a Page (2006) se zabývají také vztahem mezi cestovním ruchem, volným časem a rekreací. Z dlouhodobého hlediska se podle nich jedná o složitý proces, neboť spolu s vývojem hierarchie lidských potřeb a možností jejich uspokojování dochází k nárůstu komplexity a diverzity těchto vztahů. Jednotlivé fenomény (cestovní ruch, volný čas a rekreace) se vzájemně překrývají a prostupují. Do tohoto systému vstupuje jako další faktor práce, která je představována především služebními cestami ve spojitosti s cestovním ruchem. Kromě všeobecně zaměřených prací, které jsou často psány formou studijních textů, existují také práce zaměřené na problematiku cestovního ruchu různých regionů. Oblasti Jeseníků není zatím v odborné literatuře věnována příliš velká pozornost. První ucelenou publikaci týkající se cestovního ruchu v Jeseníkách napsala již v roce 1969 Šprincová. V první části své práce se zabývá především teoretickými východisky cestovního ruchu, jeho definicí, předpoklady a rozdělením. Druhá část se již zabývá konkrétně geografií cestovního ruchu v Jeseníkách. Při vymezení studovaného území se autorka dostává do kolize s tehdy oficiální rajonizací cestovního ruchu. Jednalo se především o ztotožnění dvou odlišných pojmů, a to oblasti cestovního ruchu a oblasti rekreace. Podle autorky tak došlo k tomu, že byly vymezeny oblasti významné pro rekreaci, která je jen jednou formou cestovního ruchu. Volí si proto vlastní vymezení území ohraničené tehdejšími okresy Šumperk a Bruntál. To především z toho důvodu, že se jedná o území pro cestovní ruch významné. Dalším důvodem byla i dostupnost statistických údajů, které byly zpracovány podle jednotlivých okresů. Autorka také popisuje předpoklady vzniku a rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách. Dělí je do pěti skupin, a to na ekonomické předpoklady, přírodní podmínky, předpoklady kulturně historické, předpoklady hospodářsko-geografické a předpoklady sociologické. Největší prostor je zde věnován hospodářsko-geografickým předpokladům rozvoje. V krátkosti je zde zmíněn počet obyvatel, hustota osídlení a stav komunikační sítě, kde autorka popisuje problematiku rozdělení oblasti na dvě části hřebenem Hrubého Jeseníku. Dále je zde 15
zmínka o síti zařízení cestovního ruchu, tzn. ubytovacích zařízení, turistických a sportovních zařízení a síti obchodů a služeb. Autorka si také všímá nerovnoměrného rozmístění cestovního ruchu v oblasti Jeseníků. Za nejvýznamnější oblast cestovního ruchu považuje obec Malá Morávka, která v té době měla největší koncentraci ubytovací kapacity cestovního ruchu v Jeseníkách vůbec. Autorka se také zabývá i dalšími – z hlediska cestovního ruchu významnými – obcemi a uvádí jejich typické formy cestovního ruchu. I přesto, že většina statistických údajů dnes již není aktuální, jedná se o kvalitní studii, která může být využita pro komparaci tehdejší a současné situace v rámci cestovního ruchu v Jeseníkách. Může být tedy přínosná z hlediska hodnocení vývoje podpory a rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Další publikace týkající se přímo Jeseníků má název Perspektiva cestovního ruchu v Jeseníkách. Tuto studii zpracovala pro soukromého podnikatele v roce 2006 německá společnost Aixplan (konkrétní zpracovatelkou byla B. Kreisel), která má mnohaleté zkušenosti s regionálními koncepty rozvoje cestovního ruchu. Její předností je přístup k regionu z pohledu zahraničního hosta. Jejím nedostatkem je naopak její povrchnost a také to, že při zpracování byly analyzovány jen informace v angličtině a němčině a simultánní překlad při rozhovorech na místě. Zkoumaný region je zde vymezen oblastí Šumperk – Javorník – Osoblaha – Vrbno pod Pradědem – Krnov – Bruntál – Rýmařov. Jedná se tedy o širší vymezení než u Šprincové (1969). V první části této práce je popsána výchozí situace v regionu. Důraz je kladen na shrnutí
přírodního
potenciálu,
kulturních
zvláštností,
polohy,
dostupnosti,
infrastruktury, turistické nabídky, turistické poptávky a samotné organizace cestovního ruchu. Zde za největší problém autorka označuje rozdělení regionu mezi dva správní celky, které jsou z hlediska cestovního ruchu heterogenní. V druhé části se autorka zabývá tržními tendencemi cestovního ruchu. Popisuje zde jednotlivé skupiny turistů podle jejich státní příslušnosti. Kromě domácích hostů se jedná o hosty z Německa, Slovenska a Polska. Dále jsou zde uvedeny všeobecné trendy cestovního ruchu, které jsou však přejaty z německého trhu nebo jsou příliš obecné a nejsou aplikovány na zkoumanou oblast. Poslední a nejrozsáhlejší kapitola se zabývá perspektivami rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách. Podle autorky je zásadním cílem vytvořit z Jeseníků cílovou oblast trvale udržitelného cestovního ruchu, který se bude vyznačovat vysokou kvalitou produktů a který bude brát ohled na přírodní a kulturní zvláštnosti a na sociální potřeby regionu. K naplnění tohoto cíle je potřeba splnit několik dílčích cílů. Těmi podle autorky jsou:
posílení spolupráce v oblasti cestovního ruchu – vytvoření regionální základny, která by překračovala hranice správních jednotek (krajů), 16
tvorba výrazného profilu cestovního ruchu, zdůraznění zásadních témat a vývoj určujících produktů cestovního ruchu,
kvalitní infrastruktura, informace a služby,
využití regionálních produktů nejen v gastronomii, ale například i použití regionálních stavebních materiálů,
průběžné shromažďování dat a vyhodnocování účinků cestovního ruchu,
zachování a udržování přírodních a kulturních zvláštností. V roce 2006 vznikla na zakázku Ministerstva pro místní rozvoj studie s názvem
Pilotní projekt Horská rekreace v Jeseníkách. Jejím zpracovatelem byla Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy. Cílem studie je zhodnotit současný stav cestovního ruchu v Jeseníkách a navrhnout strategii na jeho zlepšení. V první části práce je blíže charakterizováno zájmové území, které je vymezeno geomorfologicky, tzn. tvoří jej celé území horstva Jeseníky. Dále zde autoři popisují aktuální stav cestovního ruchu a konstatují, že dominantní formou cestovního ruchu je v Jeseníkách zimní rekreace v lyžařských střediscích. Na základě SWOT analýzy formulují 3 základní principy, pomocí nichž má být v regionu do budoucna posílena pozice cestovního ruchu. Jedná se o:
integrovaný rozvoj cestovního ruchu v zimní sezóně,
integrovaný celoroční cestovní ruch,
integrovaný rozvoj cestovního ruchu mimo zimní sezónu. V roce 2008 byly vytvořeny dvě studie – Kvantifikační analýza potenciálu
(lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka a Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Šumperska. Jejich autory jsou J. Vystoupil a M. Šauer. Obě studie mají velice podobnou strukturu. Nejrozsáhlejší částí těchto prací je definice, popis a vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v obou oblastech. Tato část se zabývá přírodními předpoklady, kulturně-historickým potenciálem, potenciálem infrastruktury, přírodním potenciálem a ekonomickým významem cestovního ruchu a jeho potenciálem. Výzkum je zaměřen na konkrétní oblast (Jesenicko, resp. Šumpersko) a obsahuje velké množství dat zpracovaných ve formě tabulek a grafů. Poslední kapitoly se zaměřují již na konkrétní návrhy a doporučení pro stanovení opatření a intervencí v oblasti cestovního ruchu. Rozhodujícími formami cestovního ruchu v oblasti Jesenicka jsou podle pořadí významnosti – zimní sporty a rekreační pobyty v horách, letní rekreace a pobyty v horách, lázeňské a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika, alternativně specifické formy venkovské turistiky, městská turistika. V oblasti Šumperska jsou první dvě místa nezměněna. Třetí nejvýznamnější formou cestovního ruchu je zde 17
městská turistika, následují lázeňské pobyty a wellness pobyty, pěší turistika a cykloturistika a alternativně specifické formy venkovské turistiky. Je tedy možné říci, že pro oblast Jeseníků jsou klíčové zimní sporty, letní rekreace a pobyty v horách. Autor dále konstatuje, že obě oblasti (Jesenicko i Šumpersko) navštěvují v převážné většině domácí turisté a zahraniční návštěvnost je slabá. Mezi zahraničními návštěvníky pak dominují Poláci, kteří v zimních měsících navštěvují lyžařské areály (většinou bez přenocování). Nejvýznamnějšími pobytovými návštěvníky jsou turisté ze Slovenska. Všechny studie navrhují takový rozvoj cestovního ruchu, který by byl v souladu s principy trvalé udržitelnosti. Zájem odborné veřejnosti o trvalou udržitelnost rozvoje můžeme pozorovat od 80. let 20. století. Stejně jako problematika cestovního ruchu je i trvalá udržitelnost předmětem zájmu řady různých disciplín. V souvislosti se zvyšujícím se zájmem obyvatelstva o turismus a s rozvojem tzv. masového turismu se začaly objevovat studie zabývající se otázkami vlivu cestovního ruchu na životní prostředí a jeho udržitelnost. Podle Mourka (2005) lze trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu definovat jako šetrné zacházení s přírodou, které je sociálně únosné a hospodářsky vitální a které zaručuje dlouhodobý rozvoj. Jako další charakteristiky autor uvádí:
zaměření na kvalitu zážitků,
zohlednění sociální rovnosti a zapojení komunity a respektování potřeb místní komunity,
šetrné využití místních zdrojů (minimalizace vlivu na prostředí, spotřeby energie, použití efektivního řízení odpadového hospodaření a recyklačních technologií),
zachování celé šíře rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci všech generací,
rozvíjení aktivit, které reflektují a respektují charakter místního regionu,
umožnění turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podpora jeho zájmu o komunitu a životní prostředí,
nelimitování ostatních odvětví při uplatňování principů udržitelnosti,
integrování do místního, regionálního či národního rozvojového plánu. Obdobnou definici trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu nabízí také
Lane (1994) a dodává, že koncept udržitelnosti by měl být víceúrovňový, tzn. zaměřený na:
udržení kultury a charakteru hostitelských obcí,
udržení krajiny a obyvatel, 18
udržení ekonomiky,
udržení dlouhodobé životaschopnosti turismu,
pokračování v práci na vyrovnané a rozmanité ekonomice ve venkovských oblastech. Také Ritchie a Crouch (2003) uvádějí více úrovní udržitelného turismu -
sociální a kulturní udržitelnost a ekonomický a ekologický aspekt. Sociální udržitelnost lze charakterizovat jako schopnost hostitelské společnosti přijmout turismus bez vytváření sociální disharmonie. Kulturní udržitelnost autoři popisují jako schopnost společnosti odolat tlaku návštěvníků nebo schopnost přizpůsobit své vlastní odlišné rysy kultuře návštěvníků. Aspekt udržitelnosti z ekonomického hlediska spočívá v tom, zda je turismus schopen zajistit dostatečný příjem pro hostitelskou obec a pokrýt všechny náklady vynaložené na uspokojení poptávky turistů. Pokud rozvoj turismu nezpůsobuje v ekosystému dané lokality nezvratné změny, hovoříme o tzv. ekologické udržitelnosti. Z českých autorů se trvale udržitelným rozvojem cestovního ruchu zabývá Pásková (2009), která tvrdí, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu je založený na řízení všech zdrojů a aktivit cestovního ruchu, které vedou k uspokojení současných i budoucích ekonomických, sociálních a zážitkových potřeb návštěvníků i rezidentů se zachováním kulturní integrity, biodiverzity, procesů a vazeb v ekosystémech, vedoucí k rozvíjení životních hodnot návštěvníků i obyvatel turistického regionu. Mezi alternativní formy turismu, které jsou šetrné k životnímu prostředí, řadí většina autorů tzv. venkovský turismus. V současné době neexistuje obecně akceptovatelná definice venkovského turismu, jelikož je velmi obtížné definovat samotný venkov (rozdílná kritéria jednotlivých zemí pro určení venkovských oblastí – např. hustota zalidnění, počet obyvatel, počet sídel, historie atd.). V poměrech České republiky je podle Páskové a Zelenky (2002) základním rysem venkovského turismu šetrnost k životnímu prostředí, tzn. nejen k přírodě, ale také k sociálnímu a kulturnímu prostředí. Venkovský turismus tedy definují jako takový turismus, který respektuje potřeby a zvyklosti místní komunity a její životní prostředí. V neposlední řadě obohacuje jednostranně založenou ekonomiku venkovských oblastí a zvyšuje konkurenceschopnost regionu. Hlavními formami venkovského turismu jsou agroturismus, ekoagroturismus a ekoturismus. Obecně je na venkovský turismus z hlediska rozvoje regionu nahlíženo pozitivně. Je však potřeba zmínit, že se objevila také kritika této formy turismu. Butler, Hall a Jenkins (1998) varují před možnými riziky, pokud by venkovský turismus tvořil hlavní část ekonomiky daného území. Jako argumenty proti nadměrné 19
podpoře tohoto typu rozvoje území uvádějí nestálost tohoto odvětví, nízké platy, importovanou pracovní sílu a především časté úniky příjmů mimo region. Považují venkovský turismus tedy pouze za vhodný doplněk hospodářství. Autoři dále varují před podporou venkovského turismu v ekonomicky slabých regionech. V tomto případě může dojít k nerovnoměrnému rozmístění příjmů a zaměstnanosti a k rostoucím regionálním rozdílům. Pozitivy i negativy rozvoje venkovského turismu se zabývá Lordkipanidze (2002). Mezi pozitivní ekonomické dopady řadí:
příspěvek do státních příjmů,
vytváření zaměstnanosti,
podpora investic do infrastruktury,
příspěvek do místních ekonomik.
Negativní dopady rozvoje venkovské turistiky vidí především v:
úniku peněz (pouze malá část útrat turistů, jakožto přímých zisků, se dostane do místní ekonomiky),
rostoucích nákladech na infrastrukturu,
růstu cen (rostoucí poptávka po základních službách a zboží ze strany turistů, relativní vzestup poptávky),
ekonomické závislosti místní společnosti na turismu,
sezónním charakteru pracovních příležitostí. V rámci české odborné literatury je regionálnímu rozvoji v souvislosti
s podporou rozvoje cestovního ruchu věnována velmi malá pozornost. Obě témata jsou studována odděleně, přičemž stejně jako v případě cestovního ruchu je i regionální rozvoj zkoumán převážně z pohledu ekonomů. Mezi významné české autory zabývající se regionálním rozvojem patří Blažek a Uhlíř (2002) či Wokoun (2008). V rámci propojení obou témat je přínosná publikace Foreta a Foretové (2001), kteří se zabývají problematikou spolupráce městských zastupitelstev s institucemi, firmami a podnikateli ze sektoru cestovního ruchu. Publikace je zaměřena na specifika a možnosti rozvoje domácího cestovního ruchu a příjezdové turistiky, možnosti cestovního ruchu na venkově i ve městech a možnosti spolupráce České republiky se sousedními zeměmi a s Evropskou unií. Autoři v publikaci také popisují využití základních marketingových nástrojů a aplikace marketingového mixu na podmínky cestovního ruchu.
20
5 CHARAKTERISTIKA JESENÍKŮ Studovaná oblast Jeseníků je vymezena okresy Šumperk, Jeseník a Bruntál. Administrativně spadá do dvou krajů – Olomouckého a Moravskoslezského. Celková rozloha území je 3 568 km2. Počet obcí na území Jeseníků je 169, z nichž 22 má statut města a 7 statut obce s rozšířenou působností (Státní správa, 2011). Populačně největšími obcemi jsou města Šumperk, Krnov, Bruntál, Zábřeh a Jeseník. Z hlediska čerpání dotací z evropských fondů se jedná o území, které je rozděleno mezi NUTS II Střední Morava a NUTS II Moravskoslezsko. Toto rozdělení způsobuje nejednotnost v podpoře rozvoje cestovního ruchu a v prezentaci oblasti jako celku. O této dualitě svědčí také nové dělení České republiky na turistické regiony a oblasti, které vychází ze Strategií cestovního ruchu jednotlivých krajů pro léta 2007 – 2013. Původně jednotná turistická oblast Jeseníky byla rozdělena na dvě samostatné turistické oblasti Jeseníky – západ a Jeseníky – východ (Nové rozdělení turistických regionů České republiky, 2011). Z fyzickogeografického hlediska náleží Jeseníky do Krkonošsko-jesenické subprovincie. Severní část Osoblažského výběžku tvoří Středopolská nížina (jediná nížinná oblast na území Jeseníků). Z jednotlivých geomorfologických celků se zde nachází Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hanušovická vrchovina, Zábřežská vrchovina, Mohelnická brázda, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Zlatohorská vrchovina, Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina. Nejvyšším bodem území je Praděd s nadmořskou výškou 1491 m a nejníže položeným místem je výtok řeky Osoblahy z České republiky (204 m n. m.). Demografický vývoj okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk byl významně ovlivněn odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce, které zde tvořilo téměř 80 % obyvatelstva. Oblast se nepodařilo zcela dosídlit, což mělo vliv nejen na sociální strukturu obyvatelstva, ale také na hospodářský vývoj oblasti. Území dlouhodobě vykazuje záporný celkový přírůstek obyvatelstva, na který má vliv především záporný migrační přírůstek. K 1. 1. 2011 žilo v okresech Šumperk, Jeseník a Bruntál 262 710 obyvatel (Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011, 2011). V porovnání s rokem 2000 se jedná o pokles počtu obyvatel o více než 10 000, přičemž největší podíl na tomto úbytku obyvatel měl okres Bruntál. Současně s úbytkem obyvatelstva dochází ke stárnutí populace. Lidé ve věku 65 let a více tvořili k 31. 12. 2009 ve studované oblasti Jeseníků 14,3 % obyvatel (Statistická ročenka Olomouckého kraje 2010, 2010; Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010, 2010). Oblast se potýká také s nepříznivou vzdělanostní strukturou
21
obyvatelstva. Odchod mladých a vzdělaných obyvatel souvisí především s dlouhodobě nepříznivou ekonomickou situací v regionu. Studované území patří k hospodářsky nejslabším regionům České republiky. Míra nezaměstnanosti je především v okresech Jeseník a Bruntál vysoko nad celorepublikovým průměrem. K 1. 1. 2011 byla míra nezaměstnanosti v okrese Jeseník 21,0 %, v okrese Bruntál 18,5 % a v okrese Šumperk 13,8 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v České republice byla ke stejnému datu 9,7 % (Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, 2011). Tradičním odvětvím regionu byl těžký a kovozpracující průmysl, dále textilní, papírenský a potravinářský průmysl. Na pomalý ekonomický rozvoj oblasti měl vliv nejen poválečný odsun Němců, ale také změny v hospodářství během komunistického režimu. V 90. letech byla většina průmyslových podniků nucena ukončit svoji činnost. Pouze část z nich prošla v rámci zachování konkurenceschopnosti restrukturalizací, často spojenou se snižováním počtu pracovních míst, a provoz byl alespoň částečně zachován. Po rozpadu státních statků klesl také počet pracujících v zemědělství a k výraznějšímu oživení zemědělské výroby již nedošlo. Ekonomická situace se ještě více zhoršila s nástupem celosvětové hospodářské krize v roce 2008, kdy došlo k zániku menších, ale i významných podniků, čímž se míra nezaměstnanosti výrazně zvýšila. Stejně jako v celé České republice i ve studované oblasti Jeseníků stoupá počet pracujících ve službách. Díky vysokému potenciálu území pro cestovní ruch existují v oblasti poskytování služeb značné rezervy. Efektivní podpora rozvoje cestovního ruchu by tak mohla přispět ke snižování nezaměstnanosti v regionu a ke zlepšení ekonomické situace.
22
6 POTENCIÁL JESENÍKŮ Pro rozvoj cestovního ruchu je určující kombinace tzv. lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů. Samotná analýza potenciálu území může využívat různé metody a kritéria. Na základě jejich vyhodnocení se určí vhodnost území pro konkrétní formu cestovního ruchu. Jak již bylo uvedeno v kap. 3, cílem této práce není vytvořit vlastní analýzu potenciálu Jeseníků pro rozvoj cestovního ruchu, ale pouze stručně zhodnotit současný stav tohoto území.
6.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady můžeme chápat jako soubor objektů, které primárně umožňují a formují cestovní ruch dané oblasti. Impulsem pro návštěvu určité lokality mohou být přírodní předpoklady nebo kulturně – historické předpoklady vytvořené člověkem.
6.1.1 Přírodní předpoklady 6.1.1.1 Reliéf Podle Galvasové a kol. (2008) je základním strukturním prvkem přírodních rekreačních zdrojů reliéf, přičemž pro jednotlivé druhy cestovního ruchu má větší význam buď vertikální, a nebo horizontální členitost reliéfu. V případě Jeseníků je důležitým faktorem výšková členitost reliéfu, která významně ovlivňuje estetiku krajiny, její vhodnost pro turistiku a především pro provozování zimních sportů. Největší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má z tohoto hlediska oblast Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. V menší míře pak oblast Nízkého Jeseníku a Rychlebských hor (viz obr. 1). Řada horských vrcholů Hrubého Jeseníku přesahuje výšku 1300 m n. m. a stává se pro svůj rozhled významným turistickým cílem.
23
Obr. 1 Výšková členitost reliéfu okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk Upraveno podle: Kudrnovská, O., Kousal, J. (1971)
Zájmové území vyniká množstvím rozmanitých skalních útvarů a celků, které jsou cílem pěší turistiky i cykloturistiky. Mezi turisticky nejzajímavější patří Čertovy kameny u Jeseníku, Petrovy kameny, Vozka a Obří skály na úpatí Šeráku či Městské skály u Šumperka. Geomorfologicky zajímavé jsou Venušiny misky na Vidnavsku (miskovité prohlubně vzniklé erozí v žulových blocích). V oblasti se nachází vyhaslé sopky, a to Velký a Malý Roudný, Venušina sopka, Uhlířský vrch a Červený vrch (Šprincová, 1969). Turisticky atraktivní jsou také krasové jeskyně na Špičáku a na Pomezí. Jeskyně na Pomezí se nachází v katastru obce Lipová - lázně a jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním krystalického vápence. Jeskyně na Špičáku leží v katastru obce Písečná.
6.1.1.2 Klima Z hlediska potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu jsou podle Mariota (1983) nejdůležitější následující klimatické charakteristiky: teplota vzduchu, sněhová pokrývka, sluneční svit, mlhy, větrnost, srážky a klimatické inverze, přičemž pořadí důležitosti jednotlivých klimatických prvků se liší v závislosti na ročním období. 24
Klima studované oblasti nejvíce ovlivňuje nadmořská výška a reliéf. Většinu území lze podle klimatické mapy Quitta (1971) charakterizovat jako chladnou oblast (CH4, CH6 a CH7) s průměrnou teplotou v lednu od -3 °C do -7 °C a průměrnou teplotou v červenci od 12 °C do 16 °C. V zimním období spadne v Jeseníkách průměrně 350 až 500 mm srážek a sněhová pokrývka zde leží v průměru 100 až 160 dní v roce. Rozložení srážek během roku není zcela optimální, jelikož srážky v letních měsících (36 %) převažují nad srážkami v měsících zimních (17 %). I přesto má však oblast Jeseníků značný potenciál pro letní i zimní turismus. Podhůří Jeseníků, tzn. jižní část okresu Šumperk, východní část okresu Bruntál a severní část okresu Jeseník, lze charakterizovat jako mírně teplou oblast (MT2, MT3, MT7, MT9, MT10 a MT11) s průměrnou teplotou v lednu od -2 °C do -3 °C a průměrnou teplotou v červenci od 16 °C do 18 °C.
Obr. 2 Klimatické oblasti na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk Upraveno podle: Quitt, E. (1971)
25
6.1.1.3 Vodstvo Jeseníky jsou považovány za významnou pramennou oblast. Tato skutečnost má na rozvoj cestovního ruchu pozitivní i negativní dopad. Pozitivní v tom smyslu, že samotné pramenné oblasti mohou být atraktivním turistickým cílem (např. pramen řeky Moravy). Díky výškové členitosti reliéfu se navíc na území Jeseníků nachází řada vodopádů. Mezi turisticky nejatraktivnější patří Rešovské vodopády či vodopády Bílé Opavy. Naopak negativně působí na rozvoj cestovního ruchu malá vodnost řek, nízká teplota vody a neexistence vodní plochy vhodné pro letní rekreaci. Většina řek na území Jeseníků proto nemá potenciál pro rozvoj vodní turistiky. Výjimku představuje pouze řeka Morava, která je vodácky splavná a turisticky využívaná od Hanušovic po Třeštinu (Vystoupil a kol., 2007). Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá také skutečnost, že oblast Jeseníků je bohatá na minerální a termální prameny, což zvyšuje její potenciál z hlediska lázeňského turismu (viz kap. 6.1.2).
6.1.1.4 Fauna a flora Specifický vliv mají při formování turismu zvláště chráněná území. Na jednu stranu jsou takovéto lokality pro svoji jedinečnost a zachovalost aktivátorem cestovního ruchu, avšak ochrana přírody v těchto oblastech představuje určité limity pro rozvoj některých druhů aktivit. Značnou část území Jeseníků tvoří Chráněná krajinná oblast Jeseníky (CHKO Jeseníky), která má rozlohu 740 km2. Území je z 80 % pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Z hlediska flóry je ojedinělá Velká kotlina, která se se svými 350 druhy a poddruhy vyšších rostlin řadí mezi botanicky nejbohatší lokality České republiky. Součástí CHKO Jeseníky jsou čtyři Národní přírodní rezervace, a to Národní přírodní rezervace Praděd, Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník, Národní přírodní rezervace Rejvíz a Národní přírodní rezervace Rašeliniště Skřítek (Správa CHKO Jeseníky, 2011). Dále se na území Jeseníků nachází Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, sedm Národních přírodních památek a velké množství Přírodních památek a Přírodních rezervací. Obecně lze říci, že tato skupina přírodních podmínek má na formování cestovního ruchu nejmenší vliv. Množství a zachovalost lesů pouze dotváří celkovou estetiku krajiny Jeseníků.
26
6.1.2 Kulturně historické předpoklady Jeseníky těží především ze svého přírodního potenciálu pro horský turismus. Ve srovnání s jinými horskými oblastmi se však vyznačují poměrně bohatou nabídkou kulturních památek, což má pozitivní dopad na rozvoj poznávacího turismu, jakožto doplňující formy turismu (především v rámci letního turismu). Za turisticky nejvýznamnější kulturně historické pamětihodnosti jsou považovány zámky. Těch je na území Jeseníků celkem jedenáct, z nichž sedm je přístupných veřejnosti (zámek Velké Losiny, zámek Bruntál, zámek Jánský vrch v Javorníku, zámek Úsov, zámek Linhartovy ve Městě Albrechtice, zámek Slezské Rudoltice a částečně přístupný zámek Janovice v Rýmařově). Na území Jeseníků jsou také dva hrady - Sovinec u Jiříkova a Kolštejn u Branné. Zřícenin hradů je v Jeseníkách celkem šestnáct. Turisticky atraktivní je také Muzeum papíru ve Velkých Losinách, Vlastivědné muzeum Šumperk, Městské muzeum Rýmařov nebo Lovecko-lesnické muzeum Úsov. Celkem se na území Jeseníků nachází třináct muzeí. Z lidové architektury jsou turisticky nejzajímavější dřevěné kostelíky v Maršíkově a v Žárové či lázeňský areál v Karlově Studánce. Z technických zajímavostí lze jmenovat Kosárnu v Karlovicích, úzkokolejnou dráhu Osoblaha-Třemešná ve Slezsku či přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně v obci Loučná nad Desnou, resp. v části obce Kouty nad Desnou. Podle Galvasové a kol. (2008) se mezi kulturně historické předpoklady řadí také lázně. Jak bylo naznačeno v kap. 6.1.1.3, Jeseníky mají značný potenciál pro rozvoj lázeňského turismu. Na území Jeseníků je v provozu celkem pět lázní. Turisticky nejzajímavější jsou Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a Lipová - lázně, které mají národní charakter. Menší význam mají lázně Bludov, Karlova Studánka a Velké Losiny, které mají pouze regionální charakter (Vystoupil a kol., 2007).
6.1.3 Závěrečné hodnocení Na základě výše uvedených přírodních a kulturně – historických předpokladů Jeseníků pro rozvoj cestovního ruchu lze říci, že Jeseníky mají značný potenciál v oblasti zimních sportů, a to zejména oblast Hrubého Jeseníku a jeho podhůří (kombinace výškové členitosti reliéfu a příznivých klimatických podmínek). Zároveň mají Jeseníky potenciál pro letní turismus, a to především díky zachovalé přírodě a vysokému počtu turisticky zajímavých přírodních útvarů. Celoročně jsou Jeseníky atraktivní z hlediska lázeňského turismu. Přestože Jeseníky těží pro rozvoj cestovního ruchu především z přírodních předpokladů, nachází se zde také množství kulturních památek, které umožňují rozvoj poznávacího turismu.
27
Tuto skutečnost potvrzuje i ukazatel potenciálu rekreačních ploch, jehož hodnota se rovná podílu součtu rekreačně využitelných ploch2 a celkové rozlohy obce. Pomocí tohoto ukazatele můžeme zjednodušeně analyzovat přírodní potenciál území pro jeho rekreační využití. Vystoupil a kol. (2006) vymezuje na základě výsledné hodnoty ukazatele pět základních oblastí (viz tab. 1). Z obr. 3 je patrné, že v zájmovém území Jeseníků je potenciál rekreačních ploch nejvyšší v centrální části Jeseníků, tzn. v oblasti Hrubého Jeseníku (75 % a více území je rekreačně využitelné). Menší potenciál má pak jižní polovina území okresu Šumperk, příhraniční obce v severní části okresů Jeseník a Bruntál a obce ležící v jihovýchodní části okresu Bruntál.
Tab. 1 Podíl potenciálních rekreačních ploch [%] a jejich hodnocení Podíl potenciálních rekreačních ploch [%]
Hodnocení
méně než 20,0
zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina – pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky
20,0 – 37,9
většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina v nížinách a pahorkatinách – pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky
38,0 – 56,9
venkovská krajina s průměrnými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci
57,0 – 74,9
podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci
75,0 a více
většinou horské oblasti s velmi příznivými přírodními podmínkami
Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)
2
Za rekreačně využitelné plochy jsou podle Vystoupila a kol. (2006) považovány lesní půdy, louky, pastviny, zahrady, sady a vodní plochy.
28
Obr. 3 Potenciál rekreační plochy jednotlivých obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk k 31. 12. 2010 Zdroj: Městská a obecní statistika, ČSÚ (2011), vlastní výpočet
6.2 Realizační předpoklady Aby mohl být potenciál přírodních a kulturně – historických předpokladů daného území využit, musí zde existovat také dostatečná materiálně – technická základna neboli tzv. realizační předpoklady. Jedná se především o dopravní infrastrukturu 29
(dostupnost turistických destinací), základní turistická zařízení a služby (ubytovací a stravovací zařízení) a různá doprovodná turistická zařízení a infrastrukturu zaměřující se na volnočasové aktivity (Galvasová a kol., 2008).
6.2.1 Dopravní infrastruktura Samotné území studované oblasti Jeseníků má relativně hustou síť silniční3 a železniční dopravy4. Chybí zde však napojení na dálniční síť ze západu a jihu České republiky, což je jedním z důvodů, proč přes oblast Jeseníků nevedou žádné trasy národního, či dokonce mezinárodního významu. Středem území je vedena silnice první třídy spojující Šumperk s Jeseníkem, pokračující dále na sever do Polska a na jih do Mohelnice, odkud pokračuje jako rychlostní silnice do Olomouce. Propojení západní a východní části území umožňuje silnice první třídy, která propojuje Červenou Vodu přes Šumperk s Rýmařovem a Bruntálem. Tato komunikace zprostředkovává také propojení na severovýchod s Opavou a Krnovem, na západ směrem na Hradec Králové a na sever s Polskem (směr Kłodzko). Železniční doprava zajišťuje propojení v rámci regionu a umožňuje poměrně dobrou dostupnost lyžařských středisek v západní části Jeseníků (Loučná nad Desnou, Branná, Ostružná). Na území Jeseníků chybí významnější železniční koridor. Výjimku tvoří trať Česká Třebová – Zábřeh – Olomouc. Napojení města Zábřeh na Moravě na železniční koridor umožňuje kvalitní dopravní spojení. Z uvedené dopravní situace vyplývá, že v rámci Jeseníků jsou nejlépe dopravně dostupná města Šumperk, Zábřeh a Bruntál. Severní část Jeseníků je vzhledem k malé vzdálenosti atraktivní pro turisty z Polska. Obecně je však pohraničí Jeseníků vnímáno jako málo dopravně dostupné. Stávající komunikace na Jeseník je v zimním období vzhledem k náročnému stoupání přes Červenohorské sedlo obtížně sjízdná. Z tohoto důvodu vznikly plány na výstavbu tunelu pod Červenohorským sedlem, který by měl zlepšit dopravní dostupnost severní části Jeseníků a také by řešil tranzitní propojení s Polskem. Proti výstavbě tunelu bojuje Správa CHKO Jeseníky a obce Loučná nad Desnou a Bělá pod Pradědem, u kterých by měl tunel ústit. Správa CHKO Jeseníky prosazuje druhou variantu, kterou je výstavba nové komunikace, K 31. 12. 2009 bylo na území okresů Jeseník, Bruntál a Šumperk evidováno celkem 1 970 km silnic, z toho 331 km silnic I. třídy, 585 km silnic II. třídy a 1 053 km silnic III. třídy (Statistická ročenka Olomouckého kraje 2010; Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010). Pokud délku silnic vztáhneme na celkovou rozlohu jednotlivých okresů, má nejlepší dopravní vybavenost okres Šumperk (0,64 km silnic na 1 km2) a okres Bruntál (0,55 km silnic na 1 km2). Naopak podprůměrná je dopravní vybavenost okresu Jeseník (0,41 km silnic na 1 km2), což souvisí jak s periferní polohou tohoto okresu tak s ochrannou přírody v rámci CHKO Jeseníky. 4 K 31. 12. 1997 bylo v okrese Šumperk v provozu 144 km železničních tratí. Data za okres Jeseník a Bruntál jsou starší, a to z 31. 12. 1994 – v okrese Jeseník bylo 78 km tratí a v okrese Bruntál 167,6 km tratí (Ústav územního rozvoje, 2002). 3
30
která by vedla po okraji CHKO Jeseníky, a ne přímo jejím středem, jako v případě vybudování tunelu. Vzhledem ke špatné finanční situaci regionu je však budoucnost obou návrhů nejistá. Pro turisty z blízkého okolí nabízí Jeseníky v zimní i letní sezóně speciální autobusovou dopravu, tzv. skibusy a cyklobusy. Tento typ dopravy umožňuje turistům dostat se jednoduše, levně a bez dopravních komplikací do jednotlivých lyžařských areálů (či v letní sezóně k oblíbeným cyklostezkám), a to i s potřebným sportovním vybavením. Skibusy jezdí v zimním období (cca 25. 12. – 3. 4.) na čtyřech pravidelných linkách5 a cyklobusy jezdí v letním období (1. 7. – 31. 8) denně na třech linkách6 (Rekreační linky – Veolia Transport Morava a.s., 2011).
6.2.2 Základní turistická zařízení a služby 6.2.2.1 Ubytovací zařízení Na území Jeseníků bylo v roce 2008 v provozu celkem 369 hromadných ubytovacích zařízení (HUZ). Nejvíce HUZ bylo v okrese Bruntál (37,9 %), dále v okrese Šumperk (32,3 %) a nejméně v okrese Jeseník (29,8 %). Z hlediska kategorie HUZ tvořily největší podíl penziony (33,1 %). Nedostatečná byla nabídka hotelů vyšší kategorie, tzn. s více než třemi hvězdičkami (0,8 %) - jmenovitě hotel Slovan**** v obci Jeseník, Wellness hotel DIANA**** v obci Velké Losiny a hotel Pepa **** v Krnově. Z existující struktury HUZ se může zdát, že se Jeseníky orientují především na méně náročnou klientelu. Tuto skutečnost dokládá i nízké zastoupení hotelů střední a nižší kvality, tzn. s třemi a méně hvězdičkami (13,3 %) (Hromadná ubytovací zařízení České republiky, 2008). Avšak kvalita ubytování v penzionech je v dnešní době na vysoké úrovni a pro svoji jedinečnou atmosféru vyhledává tento způsob ubytování stále více turistů. Ubytovací kapacity se soustředí nejvíce do lyžařských středisek a okolních obcí. Druhou početnou skupinu tvoří lázeňská města. Obecně vyšší počet HUZ se nachází také v okresních městech.
BUS 1: Ostrava - Opava – Bruntál – Malá Morávka - Karlov – Hvězda – Ovčárna BUS 2: Olomouc – Litovel - Uničov – Rýmařov – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna BUS 3: Krnov - Bruntál – Malá Morávka – Karlov – Hvězda – Ovčárna BUS 4: Karlova Studánka – Hvězda – Ovčárna 6 BUS 1: Olomouc - Šternberk - Huzová - Rýmařov - Malá Morávka - Hvězda – Ovčárna BUS 2: Krnov – Bruntál – Karlov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna BUS 3: Šumperk – Klepáčov – Skřítek – Rýmařov – Malá Morávka – Hvězda – Ovčárna 5
31
Tab. 2 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie a okresu v roce 2008 z toho Okres
HUZ celkem
Hotel ***** abs.
Jeseník
Hotel ****
rel.
abs.
Hotel ***; **; *
rel.
abs.
rel.
Penzion abs.
rel.
Turistická ubytovna a chatová osada abs. rel.
Kemp abs.
rel.
Ostatní zařízení abs.
rel.
110
0
0,0
1
0,9
12
10,9
43
39,1
15
13,6
1
0,9
38
34,5
Šumperk
119
0
0,0
1
0,8
17
14,3
35
29,4
36
30,3
3
2,5
27
22,7
Bruntál
140
0
0,0
1
0,7
22
15,7
49
35,0
32
22,9
1
0,7
35
25,0
Celkem
369
0
0,0
3
0,8
51
13,8
127
34,4
83
22,5
5
1,4
100
27,1
Zdroj: Hromadná ubytovací zařízení České republiky, ČSÚ (2008)
Druhou charakteristikou, kterou při analýze realizačních předpokladů ubytovacího zařízení můžeme použít, je počet lůžek. V roce 2009 bylo v Jeseníkách k dispozici celkem 17 831 lůžek, přičemž nejvíce jich bylo v okresech Šumperk (6 252) a Bruntál (5 959). Pokud počet lůžek vztáhneme na celkovou rozlohu území jednotlivých okresů, má největší počet lůžek na 1 km2 okres Jeseník (7,8 lůžek na 1 km2). Naopak v okresech Šumperk (4,8 lůžek na 1 km2) a Bruntál (3,9 lůžek na 1 km2)
nedosahuje
nabídka
lůžek
průměru
Jeseníků
(Statistická
ročenka
Olomouckého kraje 2010, 2010; Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010, 2010). Tab. 3 Počet lůžek podle okresů a jejich rozlohy k 31. 12. 2009 Okres
Rozloha [km2]
Jeseník
Počet lůžek na km2
Počet lůžek 719
5 620
7,8
Šumperk
1 313
6 252
4,8
Bruntál
1 536
5 959
3,9
Celkem
3 568
17 831
5,0
Zdroj: Statistická ročenka Olomouckého kraje 2010, ČSÚ, (2010); Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010, ČSÚ (2010)
Pokud se zaměříme na analýzu ubytovacích kapacit v jednotlivých obcích, jednoznačně dominují lyžařská střediska. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení je k dispozici v obci Malá Morávka (50). Zbylé obce, ve kterých je počet hromadných ubytovacích zařízení také vysoký, nedosahují ani poloviny kapacit Malé Morávky. Do této skupiny obcí patří Lipová - lázně (24), Ostružná (24), Staré Město pod Sněžníkem (24) a Loučná nad Desnou (20). Větší počet hromadných ubytovacích zařízení je také v obcích v blízkém okolí těchto horských středisek, dále v lázeňských obcích a větších okresních městech (viz obr. 4). Lepší vypovídací hodnotu má údaj o celkovém počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Největší počet lůžek má obec Malá Morávka (2 135 lůžek). V porovnání s městem Jeseník, který disponuje druhým nejvyšším počtem lůžek 32
v celém zájmovém území (1 281 lůžek), se jedná téměř o dvojnásobek. Více než 1 000 lůžky disponují také obce Lipová - lázně, Loučná nad Desnou a Staré Město pod Sněžníkem. Větší ubytovací kapacity vykazují také lázeňské obce (Karlova Studánka, Velké Losiny, Jeseník a Bludov) a okresní města (viz obr. 5). Počet lůžek tedy víceméně koresponduje s počty hromadných ubytovacích zařízení.
Obr. 4 Počet hromadných ubytovacích zařízení v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk k 31. 12. 2010 Zdroj: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu, ČSÚ (2011)
33
Obr. 5 Lůžková kapacita hromadných ubytovacích zařízení v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk k 31. 12. 2010 Zdroj: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu, ČSÚ (2011)
34
6.2.2.2 Stravovací zařízení Za oblast Jeseníků neexistují žádná oficiální data o celkovém počtu stravovacích zařízení. Podle turistických informačních portálů je na území Jeseníků více než 200 stravovacích zařízení (Jeseníky – rezervační a informační systém, 2011). Vyšší nabídka stravovacích služeb je charakteristická pro populačně větší města (tzn. okresní města Šumperk, Jeseník a Bruntál či město Krnov). Více stravovacích zařízení nabízí také obce v blízkosti lyžařských areálů, kde jsou restaurace součástí penzionů, hotelů či horských chat.
6.2.2.3 Doprovodná turistická zařízení a infrastruktura Jeseníky jsou po Krkonoších druhou nejvýznamnější oblastí sjezdového lyžování v České republice. Disponují okolo 90 km sjezdovek a během jedné hodiny dokážou obsloužit přes 70 tis. osob (Jeseníky – Lyžařská střediska, 2011)7. Mezi nejvýznamnější lyžařské areály patří Kouty, Malá Morávka – Karlov, Ramzová a Červenohorské sedlo. Ski areál Kouty se nachází v katastru obce Loučná nad Desnou a je největším lyžařským areálem na Moravě. Jako jediný v ČR nabízí šestisedačkovou lanovku, která je schopna přepravit až 3200 osob za hodinu. Ski areál nabízí čtyři sjezdovky, z nichž dvě mají délku přes 2 km a šířku přes 50 m. Délka všech sjezdovek je necelých 6 km (Sjezdovky – Ski areál Kouty, 2011). V katastru obce Loučná nad Desnou se nachází i Ski areál Červenohorské sedlo. Disponuje deseti sjezdovkami o celkové délce 4,6 km (Červenohorské sedlo, 2011). Ve východní části Jeseníků je největším lyžařským střediskem Ski Centrum Malá Morávka – Karlov nacházející se v katastru obce Malá Morávka. Jedná se o propojení několika ski areálů, čímž vzniklo rozsáhlé lyžařské středisko se sedmnácti sjezdovkami o celkové délce 12 km (Skicentrum Malá Morávka – Karlov, 2011). Ski areál Ramzová leží v katastru obce Branná v nadmořské výšce 1350 m n. m. V areálu se nachází 4 sedačková lanovka Ramzová – Čerňava, 2 sedačková lanovka Čerňava – Šerák. Lanové dráhy jsou v provozu celoročně. V zimním období jsou pak dále v provozu další 3 vleky. Ski areál nabízí celkem 7 sjezdovek o celkové délce 7,6 km (BONERA Ramzová – Jeseníky, 2010). Většina lyžařských areálů provozuje i doplňkové služby – umělé zasněžování, noční lyžování, půjčovnu a servis lyží či lyžařské školy. Jeseníky dále nabízejí více než 450 km upravovaných běžeckých tratí (Poznejte Jeseníky, 2011). V rámci letní turistiky jsou Jeseníky vhodné pro pěší turistiku a cykloturistiku. Turistům je k dispozici 17 naučných stezek o celkové délce 145 km. Stezky jsou zaměřené zejména na přírodní zajímavosti, ale můžeme zde nalézt také stezky 7
Podle Vystoupila (2008) je podíl Jeseníků na přepravní kapacitě vleků České republiky 18,2%.
35
věnující se lidské činnosti (např. Hornická naučná stezka ve zlatohorském rudním revíru). Díky různým typům náročnosti jsou vhodné pro všechny věkové kategorie. Kromě naučných stezek nabízí oblast Jeseníků stovky značených tras pro pěší turistiku a cykloturistiku. Z více než 20 cyklotras různé délky a náročnosti je pravděpodobně nejzajímavější tématická Čarodějnická cyklotrasa, která turisty seznamuje s čarodějnickými procesy, které se na Jesenicku odehrávaly v 17. století. V Jeseníkách lze provozovat i tzv. adrenalinové sporty, jako je horolezectví, parašutistické seskoky či horské minikáry a bobové dráhy (Poznejte Jeseníky, 2011).
36
7 ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH Aby mohl být hodnocen současný stav podpory rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách, je potřeba analyzovat možnosti a způsoby této podpory. Organizace cestovního ruchu v Jeseníkách podléhá správnímu členění České republiky. Můžeme rozlišovat organizaci na národní, krajské a lokální úrovni. Mimo toto tradiční správní dělení existuje také organizace a podpora cestovního ruchu v rámci tzv. euroregionů a mikroregionů. Specifickou roli hrají v organizaci cestovního ruchu také informační centra a cestovní kanceláře a agentury.
7.1 Úroveň státu Metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu je na národní úrovni Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Výchozím nástrojem MMR je tzv. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Jedná se o střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Prostřednictvím České centrály cestovního ruchu – CzechTourism propaguje MMR Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu na zahraničním i domácím trhu. V rámci této prezentace je ČR rozdělena na 17 turistických regionů8, které se dále dělí na 40 turistických oblastí. Oblast Jeseníků je od roku 2010 nově rozdělena do dvou turistických oblastí, a to Jeseníky – západ (součást turistického regionu Střední Morava a Jeseníky) a Jeseníky – Východ (součást turistického regionu Severní Morava a Slezko), což v podstatě popírá samotnou definici turistických regionů. Dělící hranice
obou
turistických
oblastí
je
totožná
s
hranicí
Olomouckého
a Moravskoslezského kraje. Jak již bylo naznačeno v kap. 5, toto rozdělení způsobuje nejednotnost v prezentaci oblasti Jeseníků jako celku. Nevýhodou také je, že Jeseníky vystupují pouze jako podoblast větších celků, zatímco Krkonoše či Šumava jsou prezentovány jako samostatné oblasti a je na ně kladen v rámci prezentace ČR větší důraz. Na rozvoj cestovního ruchu měl významný vliv vstup České republiky do Evropské unie a možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Pro cestovní ruch jsou v programovém období 2007 – 2013 relevantní tyto programy:
Podle CzechTourism jsou turistické regiony definovány jako oblasti, pro něž je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Z dané definice vyplývá, že turistické regiony nemusí respektovat existující administrativní hranice územně-správního členění ČR (Nové rozdělení turistických regionů České republiky, 2011). 8
37
Integrovaný operační program (IOP)9, Regionální operační programy (ROP)10, Programy přeshraniční spolupráce11 a Program rozvoje venkova (PRV)12. Nejvíce finančních prostředků je alokováno v Regionálních operačních programech, které jsou proto z hlediska rozvoje cestovního ruchu nejdůležitější. Jednotlivé programy představují v současné době hlavní nástroje realizace Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 (MMR – Dotace a programy, 2011).
7.2 Krajská úroveň Studované území Jeseníků spadá administrativně do dvou krajů – Olomouckého a Moravskoslezského. I přes náznaky spolupráce těchto dvou krajů dochází k nejednotné prezentaci Jeseníků i samotné podpory rozvoje cestovního ruchu (rozdělení mezi NUTS II Střední Morava a NUTS II Moravskoslezsko). Výsledkem je nekoordinovaný postup krajských úřadů, které zastřešují navrhování a realizaci dotačních programů a jednotlivých projektů v oblasti cestovního ruchu (bližšímu popisu jednotlivých dotačních programů se věnuje kap. 8.1). V neposlední řadě se tato dualita Jeseníků odráží také ve ztíženém přístupu turistů k informacím. Moravskoslezský
kraj
v nedávné
době
vytvořil
několik
kompletních
turistických podkladů, které se zaměřují na cestovní ruch jak v Moravskoslezském kraji, tak v kraji Olomouckém. Z marketingového hlediska bylo důležité zřízení Destinačního managementu turistického regionu Severní Morava a Slezsko v roce 2003, který zpracovává firma Enterprise plc, s. r. o. Hlavním úkolem této organizace je prosazení destinace na trhu a vytvoření udržitelných a konkurenceschopných produktů celé oblasti Jeseníků. Mezi další činnosti patří koordinace aktivit subjektů působících v cestovním ruchu. Práce této organizace je však zatím v počátcích. Náznaky spolupráce s Olomouckým krajem zde sice existují (členové organizace nejsou územně omezeni pouze na Moravskoslezský kraj), ale významná turistická místa Olomouckého kraje (např. Šumperk, Velké Losiny či Loučná nad Desnou) stále
9
Integrovaný operační program je zaměřen na zefektivnění fungování veřejné správy a lepší využití potenciálu území prostřednictvím národních systémových intervencí. Řídícím orgánem IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Celkem je v IOP alokováno včetně národních zdrojů cca 77,5 mil EUR. 10 Regionální operační programy jsou hlavním finančním zdrojem v oblasti cestovního ruchu a jsou řízeny příslušnou Regionální radou daného regionu soudržnosti. Celkově je v ROP alokováno na cestovní ruch včetně národních a soukromých zdrojů cca 981,9 mil EUR. 11 Programy přeshraniční spolupráce jsou určeny pro neziskový sektor. Dotace se čerpají v rámci sloučených oboustranných pohraničních oblastí. Celkově je v těchto programech alokováno 190 mil Eur. 12 Program rozvoje venkova je financován v rámci společné zemědělské politiky EU. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo zemědělství. Celkově je na podporu rozvoje cestovního ruchu v tomto programu alokováno cca 144,8 mil EUR. Cestovní ruch je zde chápán jako příležitost pro diverzifikaci ekonomických aktivit a rozvoj nezemědělských činností.
38
nejsou partnerskými obcemi a své služby zde neprezentují (Enterprise plc – Destinační management, 2010). Obdobnou organizací
je Sdružení
cestovního ruchu Jeseníky,
jehož
zřizovatelem je Olomoucký kraj. Organizace vznikla v roce 1999 a usiluje o rozvoj a zvyšování kvality služeb cestovního ruchu v Jeseníkách. Sdružení prosazuje zájmy svých členů, což jsou obce, lázně a jiná turistická zařízení Olomouckého kraje. Činnost sdružení souvisí zejména s rozvojovými aktivitami, marketingem, tvorbou produktů cestovního ruchu, investicemi do cestovního ruchu, dopravou, rozvojem služeb a vzděláváním v oblasti lidských zdrojů. K lednu 2011 mělo Sdružení cestovního ruchu 56 členů, z toho 17 členských obcí (Členové sdružení, 2001). Z hlediska podpory rozvoje cestovního ruchu a čerpání dotací z fondů Evropské unie patří členské obce k nejúspěšnějším z celé studované oblasti Jeseníků. Obě výše uvedené organizace spolu výrazně nespolupracují. Destinační management turistického regionu Severní Morava a Slezsko se zaměřuje především na koordinované plánování, organizaci a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci (tzn. vývoj produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, propagace, marketing, monitoring trhu, organizace destinačního managementu v regionu a zajištění jeho financování). Územní působnost této organizace je větší než u Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, jelikož má své partnery i mimo administrativními hranicemi Moravskoslezského kraje. Tím se výrazně liší od Sdružení cestovního ruchu Jeseníky (které Olomoucký kraj nazývá také destinačním managementem), jehož členy tvoří pouze obce, lázně, ubytovací zařízení či různé organizace a podnikatelské subjekty Olomouckého kraje. Z tohoto pohledu je tedy přínosnější činnost Destinačního managementu turistického regionu Severní Morava a Slezsko (v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Jeseníků jako celku).
7.3 Euroregiony Na území České republiky existuje celkem třináct euroregionů (viz příl. 3.). Euroregiony jsou nadnárodním typem svazků či sdružení měst a obcí, jejichž úkolem je podpora a realizace projektů, které mají za cíl odstraňovat nerovnosti na obou stranách státní hranice. Euroregiony, jakožto oblasti značně hospodářsky zaostalé, mají nárok na vysoké dotace z fondů Evropské unie (program Interreg). Na území Jeseníků zasahují tři euroreginy – Euroregion Praděd, Euroregion Glancensis a Euroregion Silesia (Euroregiony, 2007).
39
Euroregion Praděd byl založen v roce 1997. Jedná se o dobrovolné sdružení českých a polských spolků a svazků měst a obcí, které se nacházejí v České republice na území okresů Bruntál a Jeseník a v Polsku na území Opolského Slezska. V současné době sdružuje euroregion 73 obcí na straně české a 36 obcí na straně polské. Z hlediska rozvoje cestovního ruchu realizuje euroregion Praděd tzv. mikroprojekty. Jejich výše se pohybuje v rozmezí od desítek tisíc korun do cca půl milionu korun. Čerpání dotací probíhalo v letech 2004 - 2006 v rámci programu INTERREG IIIA. Na tento program navazuje od roku 2007 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - PR (OPPS ČR – PR 2007 – 2013) (Euroregion Praděd – Programy EU, 2011). Mikroprojekty na podporu rozvoje cestovního ruchu představují jen zlomek všech podpořených mikroprojektů. Východní okraj Jeseníků náleží do Euroregionu Silesia. Euroregion vznikl v roce 1998 a kromě aktivit v oblasti příhraniční spolupráce si klade za cíl také podporu rozvoje cestovního ruchu, tzn. propagovat své území v oblasti cestovního ruchu, zvýšit zájem turistů a podpořit rozvoj příhraničního turismu. Mnoho projektů z oblasti cestovního ruchu bylo realizováno díky finančním prostředkům Evropské unie v rámci „fondů malých projektů", které jsou součástí programů česko-polské přeshraniční spolupráce – program Phare CBC13, INTERREG IIIA a OPPS ČR – PR 2007 - 2013. Euroregion dále vydává česko – polské propagační materiály nabízející turistům vyžití na obou stranách hranice (Euroregion Silesia, 2011). Euroregion Glancensis tvoří západní okraj Jeseníků. Euroregion vznikl v roce 1996 a zaměřuje se na rozvoj spolupráce přeshraničních regionů. Rozvoj turistiky je jedním z osmi hlavních bodů činnosti euroregionu. Stejně jako v předchozích euroregionech je podpora rozvoje oblasti řešena projekty v rámci programů Phare CBC, Interreg IIIA a OPPS ČR – PR 2007 - 2013. Členy české části Euroregionu jsou města a obce (v současnosti má česká část 65 členských měst a obcí) okresů Trutnov, Náchod, Rychnov n. K., Ústí n. O., Svitavy, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové, Jičín a části okresů Šumperk a Jeseník (Euroregion Glancensis, 2011). I přesto, že se euroregiony podílí na rozvoji cestovního ruchu, je jejich vliv v rámci celé oblasti Jeseníků zanedbatelný. Většina žádostí o dotace na podporu cestovního ruchu se pohybuje v řádu tisíců korun. Dopad realizovaných projektů navíc nepřesahuje lokální úroveň obce, jelikož se často jedná o financování např. různých kulturních akcí, které nemají potenciál přilákat návštěvníky ze širšího okolí (např. financování oslav masopustu).
13
Cross-Border Cooperation = přeshraniční spolupráce
40
7.4 Lokální úroveň a mikroregiony Na úrovni obcí a měst existují různé činnosti související s cestovním ruchem. Zejména větší a střední města jsou zřizovateli řady turistických atraktivit, např. muzeí. Na městských úřadech jsou běžná oddělení zabývající se cestovním ruchem a propagací daného území. U menších obcí je typické slučování do tzv. mikroregionů či svazků obcí. Význam těchto mikroregionů spočívá v možnosti zakládat větší a významnější projekty a na tyto pak čerpat finanční prostředky z dotačních fondů. Na území Jeseníků existuje celkem 18 mikroregionů a svazků obcí, z nichž 11 leží v Olomouckém kraji (viz tab. 4). Právě obce a mikroregiony jsou v rámci cestovního ruchu v Jeseníkách velmi významným subjektem. Nejen, že jsou často přímým žadatelem o dotace ze strukturálních fondů EU (viz kap. 8), ale realizované projekty také následně ovlivňují jejich další rozvoj. Tab. 4 Mikroregiony a svazky obcí podle okresů v roce 2010 Okres
Bruntál
Jeseník
Šumperk
Název mikroregionu
Sídlo mikroregionu
Počet obcí
Mikroregion - Sdružení obcí Osoblažska
Osoblaha
14
Mikroregion Krnovsko
Krnov
25
Mikroregion Opavsko – severozápad
Úvalno
9
Quingburk
Holčovice
2
Sdružení obcí Rýmařovska
Rýmařov
14
Sdružení obcí Vrbenska
Vrbno pod Pradědem
5
Svazek obcí Mikroregion Slezská Harta
Bruntál
13
Mikroregion Javornicko
Javorník
5
Mikroregion Jesenicko
Jeseník
5
Mikroregion Zlatohorsko
Zlaté Hory
6
Sdružení měst a obcí Jesenicka
Lipová – lázně
Svazek obcí Mikroregionu Žulovska
Skorošice
24
Mikroregion Šumperský venkov – MAS
Nový Malín
16
Svazek obcí Mikroregionu Mohelnicko
Mohelnice
13
Svazek obcí Mikroregionu Zábřežsko
Zábřeh
30
Svazek obcí údolí Desné
Rapotín
8
Svazek obcí regionu Ruda
Ruda nad Moravou
5
Svazek obcí Třeština, Stavenice a Police
Třeština
3
8
Zdroj: Mikroregiony – Moravskoslezský kraj (2010), Mikroregiony – Olomoucký kraj (2010)
7.5 Informační centra Velmi důležitým článkem mezi městem či jakýmkoliv subjektem cestovního ruchu a turistou jsou turistická informační centra. Úkolem těchto center je především zdarma poskytnout návštěvníkovi (ale i místním obyvatelům) potřebné informace. Infocentra mohou zabezpečovat různé služby spojené s provozem cestovního ruchu (např. prodej vstupenek). Právě pro svůj význam z hlediska kontaktu s návštěvníkem 41
bývají projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu zaměřeny také na výstavbu nových infocenter. V okrese Jeseník je k dispozici 8 informačních center, v okresech Bruntál a Šumperk je k dispozici shodně 9 infocenter. Infocentra se na rozvoji cestovního ruchu podílejí pouze zvyšováním nabídky služeb daného území formou zkvalitnění přístupu turistů k informacím. Tab. 5 Informační centra v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk v roce 2010
Sídlo infocentra
Okres
Bruntál
Šumperk
Jeseník
Bohušov
Bělá pod Pradědem
Bludov
Bruntál
Javorník
Hanušovice
Dívčí Hrad
Jeseník
Loučná nad Desnou
Holčovice
Lipová – lázně
Mohelnice
Karlova Studánka
Mikulovice
Staré Město
Krnov
Vidnava
Štíty
Osoblaha
Zlaté Hory
Šumperk
Rýmařov
Žulová
Velké Losiny
Vrbno pod Pradědem
Zábřeh
Zdroj: Infocentra – Moravskoslezský kraj (2010), Infocentra – Olomoucký kraj (2010)
7.6 Cestovní kanceláře a agentury Na organizaci cestovního ruchu se podílejí také cestovní kanceláře a cestovní agentury. Jejich nabídka je však téměř výhradně zaměřena na pasivní zahraniční turismus. Z hlediska rozvoje Jeseníků je přitom mnohem důležitější domácí cestovní ruch a aktivní zahraniční turismus. Takovéto produkty nabízí cestovní agentura Chatař se sídlem v Šumperku. Agentura zprostředkovává ubytování v chatách, chalupách a apartmánech po celé České republice, ale specializuje se především na území Jeseníků. Během letní i zimní sezóny nabízí agentura 113 objektů v Jeseníkách a 32 objektů v podhůří Jeseníků (Chaty a chalupy z oblasti Jeseníky, CA Chatař, 2011). Díky takto rozsáhlé nabídce ubytovacích kapacit nemá agentura na území Jeseníků žádného většího konkurenta. Do kategorie tzv. incomingových cestovních kanceláří patří ještě také cestovní kancelář Ing. Františka Kaštyla – Kaste. Tato cestovní kancelář však nabízí pouze ubytování ve sportovním areálu Kaste v Petříkově v katastru obce Ostružná v okrese Jeseník (Horská chata Kaste Petříkov, Kaste 2011). Vzhledem k velmi omezené nabídce služeb nemá tato cestovní kancelář výrazný potenciál ovlivnit rozvoj Jeseníků.
42
8 GEOGRAFICKÁ ANALÝZA SYSTÉMU PODPORY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH 8.1 Analýza podporovaných aktivit V programovacím období 2004 – 2006 bylo možné na podporu rozvoje cestovního ruchu čerpat finanční prostředky EU z programů cestovního ruchu v rámci Společného regionálního operačního programu a operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Rozvoj cestovního ruchu byl podporován také z národních zdrojů, a to v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu (2004 – 2007). V novém programovacím období 2007 – 2013 jsou na financování rozvoje cestovního ruchu určeny Regionální operační programy (ROP), Integrovaný operační program (IOP), Program přeshraniční spolupráce a Program rozvoje venkova (PRV). Národní zdroje je možné čerpat v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu 2010 – 2013 (MMR – Dotace a programy, 2011). Hlavním finančním zdrojem se v oblasti cestovního ruchu staly Regionální operační programy (ROP). V žádném z dalších programů nebylo či není na cestovní ruch vyčleněno tolik finančních prostředků jako právě na Regionální operační programy. Pokud jsou nějaké aktivity podpořeny (z jiných programů než z ROP), jedná se o dotace řádově v tisících, maximálně desetitisících korun. Proto se dále práce zabývá pouze projekty v rámci ROP, kde se dotace z Evropských fondů pohybují řádově od stovek tisíc korun. Celkově je pro Českou republiku v ROP vyčleněno na cestovní ruch (včetně národních a soukromých zdrojů) cca 981,9 mil € (MMR – Regionální operační programy, 2011). Každá Regionální rada jednotlivého ROP si vytváří vlastní prioritní osy a oblasti podpory. Pro podporu cestovního ruchu bývá zpravidla vyčleněna samostatná prioritní osa, která se dále člení na specifické oblasti podpory (pro každý ROP odlišné). Studovaná oblast Jeseníků je z hlediska čerpání finančních dotací rozdělena mezi regiony NUTS II Střední Morava a NUTS II Moravskoslezsko. Čerpá tedy dotace ze dvou ROP - ROP Střední Morava a ROP Moravskoslezsko. Právě v důsledku zmíněné
odlišnosti
prioritních
os
jednotlivých
ROP
zde
logicky
dochází
k nekoordinovanému rozvoji cestovního ruchu oblasti Jeseníků jako celku. ROP Střední Morava je určen pro území Olomouckého a Zlínského kraje (NUTS II Střední Morava). Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Program je zaměřený na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, podporu rozvoje infrastruktury, podporu rozvoje služeb cestovního ruchu, 43
přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově. Žadatelem o podporu může být kraj, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané krajem a obcemi, různá zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, vlastníci nemovitostí v památkových zónách a další. Na ROP Střední Morava je vyčleněno 657,39 mil. €, což představuje přibližně 2,46 % všech prostředků, které může Česká republika čerpat z fondů EU (Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Střední Morava, 2011). ROP Střední Morava obsahuje 4 prioritní osy: 1.
Doprava (z fondů EU vyčleněno 255,1 mil. €, tj. 38,8 % ROP SM)
2.
Integrovaný rozvoj a obnova regionu (z fondů EU vyčleněno 259,0 mil. €, tj. 39,4 % ROP SM)
3.
Cestovní ruch (z fondů EU vyčleněno 121,6 mil. €, tj. 18,5 % ROP SM)
4.
Technická pomoc (z fondů EU vyčleněno 21,7 mil. €, tj. 3,3 % ROP SM) (Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Střední Morava, 2011).
ROP Moravskoslezsko je určen pro území Moravskoslezského kraje (NUTS II Moravskoslezsko). Řídícím orgánem je Regionální rada daného regionu soudržnosti. Program má obdobné zaměření jako ROP Střední Morava - zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu, podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu, příprava menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově. O podporu může zažádat kraj, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, dopravci zajišťující veřejnou dopravu, státní podniky, zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, podnikatelé, profesní organizace, občané atd. Na ROP Moravskoslezsko je vyčleněno 716,09 mil. €, tzn. 2,68 % všech prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku (Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Moravskoslezsko, 2011). V rámci ROP Moravskoslezsko je stanoveno 5 prioritních os, přičemž zde na rozdíl od ROP Střední Morava není vyčleněna samostatná osa pro rozvoj cestovního ruchu: 1.
Regionální infrastruktura a dostupnost (z fondů EU vyčleněno 289,3 mil. €, tj. 40,4 % ROP MS)
2.
Podpora prosperity regionu (z fondů EU vyčleněno 182,2 mil Eur, což je 25,45% ROP MS)
3.
Rozvoj měst (z fondů EU vyčleněno 170,1 mil. Eur, což je 23,75% ROP MS)
4.
Rozvoj venkova (z fondů EU vyčleněno 50,1 mil. Eur, což je 7% ROP MS)
5.
Technická pomoc (z fondů EU vyčleněno 24,3 mil. €, tj. 3,4 % ROP MS) (Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Moravskoslezsko, 2011).
44
V kompetenci ROP Střední Morava bylo k 30. 6. 2011 v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu schváleno 29 projektů v celkové výši 581 057 081 Kč. Tyto prostředky jsou v programovacím období 2007 – 2013 čerpány z prioritní osy 3 – Cestovní
ruch,
konkrétně
z opatření Podnikatelská
infrastruktura a
služby
(18 projektů) a Integrovaný rozvoj cestovního ruchu (8 projektů). Zbylé tři projekty jsou financovány z opatření Propagace a řízení. Oblast podpory Podnikatelská infrastruktura a služby zahrnuje podle Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava (2011) především tyto aktivity:
modernizace, výstavba nebo rozšíření ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu, včetně případné modernizace nebo rozšíření stravovacích služeb a návazných služeb,
rozvoj infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku a výstavnictví,
rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury,
stavební úpravy a případné rozšíření a modernizace lázeňského objektu, včetně návazné infrastruktury,
stavební úprava kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch, včetně návazné infrastruktury,
vybudování
návazné
infrastruktury
a
doplňkových
služeb
primárně
využitelných pro cestovní ruch. Příjemci jsou u tohoto opatření podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) a jsou podporovány tzv. individuální projekty14. Na rozvoj území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb je určena oblast podpory Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. V rámci tohoto opatření jsou rozvíjeny následující aktivity:
realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace Integrovaných projektů a integrovaných plánů rozvoje měst/území,
rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy cestovního ruchu, lázeňství a výstavnictví, včetně návazné infrastruktury,
rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch, včetně návazné infrastruktury,
Projekt, který není zastřešen grantovým schématem a jehož realizátor obdrží podporu přímo. Předkladateli individuálních projektů jsou vždy koneční příjemci, kteří jsou zároveň i konečnými uživateli podpory (Strukturální fondy EU – Slovník pojmů, 2011). 14
45
vybudování jednotného systému turistických okruhů, naučných stezek a/nebo navigačních tabulí v turistické destinaci,
stavební úprava kulturní památky, technické památky nebo kulturní zajímavosti se záměrem využití pro cestovní ruch, včetně návazné infrastruktury (Prováděcí dokument ROP Střední Morava, 2011).
Žadatelé podávají tzv. individuální projekty, které předkládají v rámci Integrovaného plánu rozvoje území15. Poslední oblastí podpory, která je v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu využívána, je oblast s názvem Propagace a řízení. Zde se finanční podpora zaměřuje především na tyto aktivity:
realizace aktivit v rámci přípravy, realizace a koordinace Integrovaných projektů a integrovaných plánů rozvoje měst/území,
založení řídící struktury krajských agentur a partnerských sdružení (organizací cestovního ruchu), jehož se účastní větší počet regionálních subjektů z oblasti cestovního ruchu z veřejného i privátního sektoru; podmínkou je doba následného působení řídící struktury alespoň 5 let po ukončení projektu,
komplexní a jednotný marketing turistické destinace využívající různých způsobů komunikace, jehož se účastní větší počet veřejných i privátních subjektů v dané destinaci formou partnerství,
vytváření regionálních a nadregionálních produktů cestovního ruchu,
marketingová komunikace nových i stávajících regionálních produktů cestovního ruchu, zřízení jednotného informačního a rezervačního systému a zřízení nového systému či rozšíření stávajících systémů kvality služeb (certifikace) v turistické destinaci (Prováděcí dokument ROP Střední Morava, 2011). V moravskoslezské části studované oblasti Jeseníků bylo k 30. 6. 2011 v rámci
rozvoje cestovního ruchu podpořeno 17 projektů a celková výše schválených dotací na rozvoj cestovního ruchu činila 284 057 585 Kč. Finanční prostředky jsou čerpány z prioritní osy 2 – Podpora prosperity regionu, konkrétně z opatření Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu (7 projektů), Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení
Integrovaným plánem rozvoje území (IPRÚ) se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území, s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost (IPRÚ a IPRM, 2011). 15
46
(2 projekty), Organizace a kooperace v cestovním ruchu (3 projekty) a Marketing regionu (5 projektů). Oblast podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu je určena na podporu infrastrukturních projektů cestovního ruchu s cílem zvýšit atraktivity regionu. Konkrétně se podporují tyto aktivity:
revitalizace a zpřístupnění památek pro jejich využití jako atraktivit cestovního ruchu,
dosažení zápisu dílčích památek do seznamu UNESCO,
výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství,
výstavba a rekonstrukce další infrastruktury pro cestovní ruch (Prováděcí dokument ROP Moravskoslezsko, 2011). Výstavba nebo rekonstrukce ubytovacích zařízení, která má vést ke zlepšení
kvality poskytovaných služeb16, je podporována v rámci oblasti Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení. Mezi hlavní podporované aktivity patří:
výstavba, rozšíření kapacity a rekonstrukce/modernizace hromadných ubytovacích zařízení pro potřeby cestovního ruchu,
modernizace,
rozšíření
a
vybudování
doprovodné
infrastruktury
k hromadným ubytovacím zařízením (hřiště, bazény, relaxační, zábavní a sportovní zařízení apod.) sloužící zejména hostům těchto ubytovacích zařízení,
modernizace, rozšíření nabídky a vybudování doprovodné stravovací a občerstvovací infrastruktury hromadných ubytovacích zařízení sloužící zejména hostům těchto ubytovacích zařízení a odpovídající kapacitě a charakteru
těchto
ubytovacích
zařízení
(Prováděcí
dokument
ROP
Moravskoslezsko, 2011). Oblast podpory Organizace a kooperace v cestovním ruchu je obecně zaměřená na podporu organizace destinačního managementu kraje. Konkrétně jsou podporovány projekty, které mají potenciál k naplnění těchto cílů:
dosažení cílenější a komplexnější turistické nabídky regionu,
zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu,
rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků cestovního ruchu,
Cílem je certifikace dle kritérií Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, stanovené Českou centrálou cestovního ruchu. 16
47
zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit cestovního ruchu (Prováděcí dokument ROP Moravskoslezsko, 2011). Poslední oblastí podpory je Marketing regionu. Zde jsou podporovány
projekty, jejichž cílem je zlepšit image kraje, upevnit jeho pozici v rámci ČR a EU a realizovat informační a propagační kampaň regionu. Tyto cíle jsou plněny v rámci tří sousledně jdoucích hlavních aktivit - marketingová strategie regionu, implementace marketingové strategie a marketingové analýzy a měření (Prováděcí dokument ROP Moravskoslezsko, 2011). Z tab. 6 je patrné, že v části Jeseníků, která spadá pod kompetenci Olomouckého kraje, plyne nejvíce finančních prostředků na rozvoj a zlepšení materiální
základny
cestovního
ruchu.
V
oblasti
podpory
Podnikatelská
infrastruktura a služby se investuje 77,9 % z celkových finančních prostředků, které směřují na podporu rozvoje cestovního ruchu. Naopak pouhých 6,3 % finančních prostředků je určeno na marketing, tzn. oblast podpory Propagace a řízení. Je potřeba říci, že tyto údaje zkresluje skutečnost, že na dva největší projekty z oblasti podpory Podnikatelská infrastruktura a služby byla schválena dotace ve výši 220 mil. Kč. I po odečtení této částky však tato oblast podpory dominuje jak v počtu projektů, tak v absolutní sumě finančních prostředků ze schválených dotací. Tab. 6 Podporované aktivity v okresech Jeseník a Šumperk Částka [Kč]
Oblast podpory
% z celkové částky
Počet projektů
Podnikatelská infrastruktura a služby
452 426 717
77,9
18
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
91 995 364
15,8
8
Propagace a řízení*
36 635 000
6,3
3
581 057 081
100,0
29
Celkem
Zdroj: Seznam příjemců (2011) * Finanční prostředky jsou určeny na marketing celého regionu Střední Morava.
Odlišná situace je v Jeseníkách na území Moravskoslezského kraje. Dotace získané na marketing regionu představují 54,3 % sumy všech schválených dotací. V tomto případě mohou být údaje nepatrně zkreslené, protože se jedná o finanční prostředky,
které
jsou
použity
na
rozvoj
celého
regionu
soudržnosti
Moravskoslezsko, tzn. nejen na území Jeseníků. Na druhou stranu data o financování marketingu v Olomouckém kraji jsou také za celý region. V počtu projektů je na prvním místě oblast podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu. V této oblasti je 48
schváleno 7 projektů za celkem 92 908 005 Kč. Obdobné zaměření má i oblast podpory Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení. Zde bylo na 2 projekty získáno z fondů EU celkem 17 836 855 Kč. V součtu tak na rozvoj materiální základny cestovního ruchu směřuje 38,9 % získaných finančních prostředků. Tab. 7 Podporované aktivity v okrese Bruntál Částka [Kč]
Oblast podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu
% z celkové částky
Počet projektů
92 908 005
32,7
7
154 393 393
54,3
5
Organizace a kooperace v cestovním ruchu
18 919 331
6,7
3
Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení
17 836 855
6,3
2
284 057 585
100,0
17
Marketing regionu*
Celkem
Zdroj: Výzvy a dokumentace (2011) * Finanční prostředky jsou určeny na marketing celého regionu Moravskoslezsko.
Hlavním důvodem odlišné strategie podpory cestovního ruchu v jednotlivých krajích je pravděpodobně rozdílná výchozí situace a potenciál území pro cestovní ruch. Území Jeseníků v Olomouckém kraji má velmi dobré přírodní podmínky pro rozvoj zimní a letní turistiky a jsou zde předpoklady i pro lázeňský turismus. Podpora rozvoje cestovního ruchu se tedy zaměřuje především na výstavbu nových volnočasových areálů (ski areál Kouty, Golf park Velké Losiny, Centrum odpočinku a relaxace v lázních Jeseník atd.) a výstavbu nových ubytovacích kapacit. V moravskoslezské části Jeseníků není potenciál území pro cestovní ruch tak vysoký. Západní část okresu Bruntál sice nabízí výborné podmínky k lyžování (oblast Malé Morávky a Vrbna pod Pradědem), ale zbytek území má předpoklady k rozvoji cestovního ruchu nižší. Výjimkou jsou větší města (Bruntál a Krnov), kde se může rozvíjet městská turistika. V této části Jeseníků se tedy podpora rozvoje cestovního ruchu soustředí na rozvoj materiálně - technické základny v daleko menší míře než na území Jeseníků v Olomouckém kraji. Dalším
důvodem
odlišného
přístupu
je
již
několikrát
zmiňovaná
administrativní roztříštěnost Jeseníků, tzn. rozdělení území mezi dva různé regiony NUTS II a z toho plynoucí odlišné přístupy v rámci ROP, rozdělení území mezi dva kraje s vlastními strategickými a plánovacími dokumenty a metodami jejich realizace, existence krajských organizací zaměřených na podporu rozvoje cestovního ruchu,
49
které spolu nespolupracují a které mají k rozvoji cestovního ruchu odlišné přístupy (viz kap. 7.2), hranice euroregionů a hranice turistických oblastí. Žadatele o dotace z fondů EU můžeme rozdělit na dvě skupiny, a to veřejnou a soukromou sféru. Z celkového počtu podpořených projektů je v Olomouckém kraji 18 projektů (62,1 %) navrženo soukromou sférou. U zbylých 11 projektů (37,9 %) je žadatelem veřejná sféra. V moravskoslezské části Jeseníků naopak převažují projekty, jejichž navrhovatelem je veřejný sektor – 10 projektů, tzn. 58,8%. V sedmi případech (41 %) je žadatelem soukromý sektor. Pokud analyzujeme i absolutní finanční částky, zjistíme, že v Olomouckém kraji získala na podporu rozvoje cestovního ruchu soukromá sféra celkem 452 426 717 Kč (77,9 %). Veřejná sféra získala pouze 128 630 364 Kč (22,1 %). V Moravskoslezském kraji naopak větší finanční podporu získala veřejná sféra, a to 230 076 347 Kč (81,0 %). Projekty navržené soukromou sférou získaly celkem 118 208 076 Kč (19,0 %). V případě Olomouckého kraje je však potřeba uvést, že 220 mil. Kč bylo vyčleněno pouze na 2 projekty.
I po odečtení této částky však stále finanční
prostředky na projekty soukromé sféry převyšují prostředky na projekty veřejné sféry. Analýza žadatelů na soukromou a veřejnou sféru koresponduje s údaji v tab. 6 a 7. Na území Jeseníků v Olomouckém kraji se podpora zaměřuje především na rozvoj materiálně – technické základny. V této oblasti podpory se angažují především podnikatelé, resp. soukromé firmy. Naopak v moravskoslezské části Jeseníků jsou nejvíce finančně podporovány projekty zaměřené na marketing regionu. Zde bývá žadatelem o dotaci zpravidla veřejný sektor (kraj). Odlišné zastoupení žadatelů dle soukromé a veřejné sféry tedy pravděpodobně souvisí s rozdílnými možnostmi rozvoje cestovního ruchu (v souladu s potenciálem území) a přístupem
jednotlivých
destinačních
managementů
(činnost
Destinačního
managementu turistického regionu Severní Morava a Slezsko je oproti činnosti Sdružení cestovního ruchu Jeseníky více zaměřena na marketing regionu). Tab. 8 Analýza podpořených projektů podle žadatele o dotaci v okresech Jeseník a Šumperk Žadatel
Částka absolutní [Kč]
Počet projektů relativní [%]
absolutní
relativní [%]
Veřejný sektor
128 630 364
22,1
11
37,9
Soukromý sektor
452 426 717
77,9
18
62,1
Celkem
581 057 081
100,0
29
100,0
Zdroj: Seznam příjemců (2011)
50
Tab. 9 Analýza podpořených projektů podle žadatele o dotaci v okrese Bruntál Žadatel Veřejný sektor Soukromý sektor Celkem
Částka absolutní [Kč]
Počet projektů relativní [%]
absolutní
relativní [%]
230 076 347
81,0
10
58,8
53 981 237
19,0
7
41,2
284 057 585
100,0
17
100,0
Zdroj: Výzvy a dokumentace (2011)
8.2 Prostorová analýza V kompetenci ROP Střední Morava bylo na území Jeseníků podpořeno celkem 29 projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu. Nejvíce projektů bylo či by mělo být realizováno v obci Loučná nad Desnou (4 projekty) a Velké Losiny (4 projekty). Z hlediska počtu podpořených projektů jsou úspěšné také obce Branná, Lipová lázně, Jeseník, Ostružná či Staré Město pod Sněžníkem. Zde se podpora rozvoje cestovního ruchu zaměřuje především na lázeňství a výstavbu nových ubytovacích kapacit. Obec Velké Losiny má velký potenciál z hlediska lázeňského turismu. Podpora rozvoje cestovního ruchu se proto zaměřuje právě na rozvoj lázeňství a s ním spojené trávení volného času. Kromě dvou projektů, které jsou zaměřeny přímo na lázeňství (Rekonstrukce Lázní Velké Losiny – I. etapa objekt Eliška a Areál zdraví – 1. část Velké Losiny), zde vznikly i dva projekty zaměřené na volnočasové aktivity. Prvním je vybudování naučné stezky ve Velkých Losinách a druhým, daleko významnějším, je výstavba Golf parku Velké Losiny. Tento projekt získal v rámci celé studované oblasti Jeseníků nejvyšší dotaci - 120 mil. Kč. Celkově mají Velké Losiny na podporu rozvoje cestovního ruchu z prostředků EU k dispozici více než 165 mil. Kč. V obci Loučná nad Desnou se jedná o projekty zaměřené na rozvoj materiálnětechnické základny s následnou podporou rozvoje zimní a letní turistiky. Finančně nejvýznamnějším projektem je vybudování sportovně-rekreačního areálu Kouty. Na tento projekt byla získána dotace ve výši 100 mil. Kč. Zbylé tři projekty jsou kalkulovány na necelých 34 mil. Kč. Celkově tak obec Loučná nad Desnou disponuje téměř 134 mil. Kč, což představuje 23,0 % finančních prostředků získaných na podporu rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách. Spolu s obcí Velké Losiny pak hovoříme o více než polovině všech získaných prostředků z dotací EU. Loučná nad Desnou má výborné předpoklady pro rozvoj letní i zimní turistiky. Díky své centrální poloze je obec ideálním výchozím místem pro poznávání Jeseníků. 51
V nedalekém okolí obce se nachází několik lyžařských areálů. V samotném katastru Loučné nad Desnou jsou v provozu jedny z nejznámějších a největších lyžařských areálů v Jeseníkách – Ski areál Kouty, Ski areál Červenohorské sedlo a Ski areál Přemyslov. K dispozici je také několik kilometrů upravovaných běžeckých tras. V letní sezóně je okolí obce vhodné zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku (naučné stezky, cyklostezky, CHKO Jeseníky). Známou a navštěvovanou atraktivitou je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Cestovní ruch má v Loučné nad Desnou dominantní postavení. Podle Vystoupila a kol. (2006) bylo k 31. 12. 2004 v obci z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel 33,3 – 52,0 % podnikatelů. Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (2005) byl v roce 2001 podíl ekonomicky aktivních osob v pohostinství a ubytování v Loučné nad Desnou více než 5,9 % (průměr v ČR byl 3,8 %). Vzhledem k tomu, že odvětví cestovního ruchu se dynamicky vyvíjí, je velmi pravděpodobné, že zaměstnanost v cestovním ruchu v obci bude již vyšší. Vedení obce se soustředí na další rozvoj cestovního ruchu a využití existujícího potenciálu území. V současné době se zpracovává změna územního plánu, která by měla umožnit další investiční činnost na vybraných lokalitách obce. Obec je také členem Místní akční skupiny Šumperský venkov, Místní akční skupiny Údolí Desné a členem Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. Důležitým faktorem je také přístup místního starosty, který je v rámci získávání dotací z EU velmi aktivní a úspěšný. Další obce, které jsou z hlediska čerpání dotací na podporu rozvoje cestovního ruchu úspěšné, můžeme rozdělit na tři skupiny – horská střediska zimní a letní rekreace, lázeňská místa a ostatní města. Jako horské středisko můžeme označit obce Bělá pod Pradědem, Branná, Ostružná, Staré Město pod Sněžníkem a samozřejmě výše uvedenou obec Loučná nad Desnou. Do kategorie lázeňských míst spadají obce Jeseník, Lipová - lázně a výše uvedené Velké Losiny. Částečně také obec Bludov, i když pouze s potenciálem rozvoje lázeňství na lokální úrovni. Ostatní města můžeme specifikovat jako vedlejší centra, která jsou turisticky atraktivní – Bruntál, Hanušovice, Krnov, Osoblaha či Zlaté Hory. Okresy Šumperk a Jeseník mají celkem 102 obcí, přičemž dotace z EU plynou pouze do 11 obcí. Jedná se o obce, které mají dobrý výchozí potenciál pro rozvoj lázeňství, zimní turistiky (zejména lyžařské aktivity) a letní turistiky. Případně obce v blízkém okolí, kde je podporována výstavba nových ubytovacích kapacit, doprovodné infrastruktury a rozvoj volnočasových aktivit – viz dělení výše. Dotace na podporu cestovního ruchu tak směřují do poměrně kompaktního území v centrální části studovaného území Jeseníků – viz obr. 6. 52
Tab. 10 Podpořené projekty v jednotlivých obcích okresů Šumperk a Jeseník k 30. 6. 2011 Oblast realizace
Počet projektů
Částka [Kč]
% z celkové částky
Velké Losiny
4
165 498 918
28,5
Loučná nad Desnou
4
133 550 446
23,0
Branná
2
49 061 102
8,4
Lipová – lázně
2
48 916 803
8,4
Jeseník
2
33 811 704
5,8
Ostružná
2
27 098 790
4,7
Staré Město pod Sněžníkem
2
13 029 935
2,2
Rapotín
1
25 300 000
4,4
Zlaté Hory
1
16 859 896
2,9
Hanušovice
1
7 720 000
1,3
Bludov
1
2 889 000
0,5
Mikroregion Jesenicko*
1
2 346 000
0,4
Ostatní - územně nezařazené
6
54 974 487
9,5
29
581 057 081
100,0
Celkem
Zdroj: Seznam příjemců (2011) * Mikroregion Jesenicko zahrnuje obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová - lázně, Ostružná
V moravskoslezské části území Jeseníků bylo v rámci rozvoje cestovního ruchu podpořeno 17 projektů. I zde můžeme vypozorovat obce, ve kterých je rozvoj cestovního ruchu podporován intenzivněji. Konkrétně se jedná o obce Krnov a Osoblaha, ve kterých mají být realizovány dva projekty. Z hlediska absolutní sumy získaných finančních prostředků dominují projekty zaměřené především na marketing celého regionu, tzn. územně nezařazené projekty. Na druhém místě je obec Bruntál s více než 57 mil. Kč (20,2 % celkové částky). Na rozdíl od Olomouckého kraje je v moravskoslezské části Jeseníků kladen důraz především na rozvoj volnočasových aktivit, výstavbu nových ubytovacích zařízení a marketing. Podpora rozvoje zimní turistiky směřuje pouze do obce Vrbno pod Pradědem (Modernizace lyžařského areálu Pod Vysokou horou) a částečně do obce Malá Morávka (Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí). Z celkem 68 obcí okresu Bruntál je cestovní ruch podporován z financí EU v 6 obcích a v prostorově rozsáhlejším území Sdružení obcí Rýmařovska, které slučuje celkem 14 obcí. Z obr. 6 je patrné, že i na území okresu Bruntál se finanční podpora rozvoje cestovního ruchu soustřeďuje do centrální části Jeseníků. Výjimkou jsou pouze obce Krnov a Osoblaha. 53
Tab. 11 Podpořené projekty v jednotlivých obcích okresu Bruntál k 30. 6. 2011 Počet projektů
Oblast realizace
Částka [Kč]
% z celkové částky
Krnov
2
14 551 795
5,1
Osoblaha
2
7 383 320
2,6
Bruntál
1
57 350 360
20,2
Vrbno pod Pradědem
1
10 462 999
3,7
Dolní Moravice
1
9 462 673
3,3
Malá Morávka
1
8 374 182
3,0
Sdružení obcí Rýmařovska*
1
3 159 531
1,1
Ostatní - územně nezařazené
8
173 312 724
61,0
17
284 057 585
100,0
Celkem
Zdroj: Výzvy a dokumentace (2011) * Sdružení obcí Rýmařovska sdružuje obce Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Lomnice, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Rýžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Velká Štáhle
Srovnání absolutní částky, která bude směřovat na podporu rozvoje cestovního ruchu Jeseníků v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, není zcela vypovídající, protože se nejedná o dvě velikostně shodná území. Pokud tyto absolutní částky relativizujeme vzhledem k počtu obyvatel, je z hlediska čerpání dotací nejúspěšnější okres Jeseník s částkou 3 589 Kč na jednoho obyvatele. O něco méně finančních prostředků na jednoho obyvatele získal okres Šumperk, a to 3 170 Kč. Výrazně méně pak v přepočtu na obyvatele čerpá finanční dotace okres Bruntál. Zde připadá na jednoho obyvatele pouhých 1 171 Kč, což je necelá třetina získaných dotací okresu Jeseník. Po připočtení částky dotací, která směřuje na podporu celého regionu Moravskoslezsko (především marketing), výsledná částka na jednoho obyvatele výrazně vzroste (2 917 Kč). Tato skutečnost potvrzuje rozdílné postoje jednotlivých krajů a jejich odlišnou strategii podpory rozvoje cestovního ruchu. Tab. 12 Celková částka dotací v okresech Šumperk a Jeseník vztažená k počtu obyvatel Oblast realizace
Počet projektů
Částka [Kč]
Počet obyvatel k 1. 1. 2011
Částka na jednoho obyvatele [Kč]
Okres Šumperk
15
393 913 290
124 246
3170
Okres Jeseník
10
147 469 303
41 095
3589
4
39 674 487
-
-
29
581 057 081
165 341
3514
Ostatní - územně nezařazené Celkem
Zdroj: Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011, ČSÚ (2011); Seznam příjemců (2011)
54
Tab. 13 Celková částka dotací v okrese Bruntál vztažená k počtu obyvatel Oblast realizace Okres Bruntál Ostatní - územně nezařazené Celkem
Počet projektů
Částka [Kč]
Počet obyvatel k 1. 1. 2011
Částka na jednoho obyvatele [Kč]
10
113 982 361
97 369
1171
7
170 075 224
-
-
17
284 057 585
97 369
2917
Zdroj: Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011, ČSÚ (2011); Výzvy a dokumentace (2011)
Obr. 6 Počet podpořených projektů v obcích okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk k 30. 6. 2011 Zdroj: Seznam příjemců (2011), Výzvy a dokumentace (2011)
55
8.3 Analýza souladu podpořených projektů s potenciálem území k cestovnímu ruchu Jak bylo uvedeno v kap. 6, studovaná oblast Jeseníků má díky přírodním podmínkám vysoký turistický potenciál. Turisticky nejzajímavější je oblast Hrubého Jeseníku a jeho podhůří, kde kombinace výškové členitosti reliéfu a klimatických podmínek dává předpoklad pro rozvoj zimní turistiky, která v oblasti představuje dominantní formu cestovního ruchu. Vzhledem k zachovalé přírodě (velký počet velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území) a vysokému počtu turisticky atraktivních přírodních útvarů se na území Jeseníků v nemalé míře provozuje také letní turistika (pěší turistika a cykloturistika). Nabídka kulturně historických památek je na území Jeseníků nižší, avšak v kombinaci s lázeňstvím dává předpoklad pro celoroční turismus. Aby mohl být tento potenciál území využit, je zapotřebí kvalitní materiálnětechnické základny. Většina projektů je proto zaměřená především na vytvoření kvalitní nabídky ubytovacích a sportovně-rekreačních služeb, které mohou být využity celoročně. Z celkem 46 projektů, které byly na území Jeseníků podpořeny, je na celoroční aktivity zaměřeno 24 projektů (z toho 18 projektů je v rámci území Jeseníků v Olomouckém kraji a 8 projektů v Moravskoslezském kraji) – viz tab. 14 a tab. 15. Tato skutečnost je velmi důležitá. Okresy Bruntál, Jeseník a částečně také Šumperk se dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti. V sektoru služeb přitom stále existují rezervy a potenciál k vytvoření nových pracovních míst v cestovním ruchu je zde značný. Při tvorbě projektů a potažmo i nových pracovních míst je důležité co nejvíce eliminovat negativní dopady sezónní poptávky v cestovním ruchu. Zvýšení atraktivity studovaného území po celý rok by mělo být z hlediska trvalé udržitelnosti i ekonomiky jednou z hlavních priorit. Pokud se zvýší atraktivita území a dojde k nárůstu počtu návštěvníků, je zde předpoklad pro vytvoření dalších pracovních míst a přílivu financí. Projekty zaměřené na celoroční aktivity by tedy ve svém důsledku měly vést ke zlepšení celkové ekonomické situace v daném území. Projekty zaměřené na podporu rozvoje zimní turistiky jednoznačně převažují v části Jeseníků spadající pod Olomoucký kraj. Zde je schváleno 5 projektů, které se zaměřují na podporu cestovního ruchu v zimním období. Na tyto projekty připadá částka 138 866 111 Kč, což je 23,9 % všech získaných dotací. Největší projekt s dotací ve výši 100 mil. Kč byl realizován v Koutech nad Desnou, což je část obce Loučná nad Desnou. Dva projekty byly či by měly být realizovány na území obcí Ostružná a Staré Město pod Sněžníkem a dva projekty jsou zaměřeny obecně na běžecké lyžování 56
v Jeseníkách (na větším území bez přesné lokalizace). V Moravskoslezském kraji byl na podporu rozvoje zimní turistiky schválen pouze jeden projekt (v obci Vrbno pod Pradědem) s dotací ve výši 10 462 999 Kč, čili 3,7 % celkové částky všech dotací. Jednoznačně tedy podpora rozvoje zimní turistiky směřuje do oblastí, které mají k tomuto typu aktivit vhodné lokalizační předpoklady. V rámci letní turistiky je podpora věnována zejména pěší turistice a cykloturistice (budování nových naučných stezek či cyklostezek a značení stezek již existujících). V části Jeseníků na území Olomouckého kraje byly podpořeny 3 projekty zaměřené na rozvoj letního turismu. Celková výše dotace je u těchto projektů 124 003 212 Kč, tzn. 21,3 % celkové částky dotací. Z této částky je však dotace 120 mil. Kč určena pouze na jeden projekt – Golf park Velké Losiny. Ve Velkých Losinách byl v rámci letních aktivit podpořen ještě projekt Vybudování naučné stezky ve Velkých Losinách. Poslední projekt s názvem „Jeďte s dětmi na piknik“ byl realizován na území Mikroregionu Jesenicko, který sdružuje obce Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová - lázně, Ostružná. Na území Moravskoslezského kraje se podpora rozvoje letní turistiky soustřeďuje do obce Osoblaha a do územně většího celku Sdružení obcí Rýmařovska17. Tyto dva projekty získaly dotaci 6 003 299Kč, což činí 2,1 % všech získaných finančních prostředků. Údaje z tab. 14 a tab. 15 dokazují, že potenciál území Jeseníků k cestovnímu ruchu je v Olomouckém kraji daleko vyšší než v kraji Moravskoslezském. Z tohoto důvodu se podpora rozvoje ruchu v Moravskoslezském kraji soustřeďuje spíše na prezentaci území a vytvoření image a povědomí o území pro potenciální návštěvníky. Podle
typu
podpořených
projektů
podle
sezónní
využitelnosti
připadá
v Moravskoslezském kraji na tzv. ostatní (nezařaditelné) aktivity 61,0 % všech získaných prostředků. V Olomouckém kraji bylo přitom na obdobné aktivity získáno, respektive použito, pouhých 6,3 % všech získaných prostředků. Tab. 14 Podpořené projekty podle sezónní využitelnosti v okresech Jeseník a Šumperk Typ podpořené aktivity Celoroční
Počet projektů
Částka [Kč]
% z celkové částky
18
281 552 758
48,5
Letní
3
124 003 212
21,3
Zimní
5
138 866 111
23,9
Ostatní
3
36 635 000
6,3
Celkem
29
581 057 081
100,0
Zdroj: Seznam příjemců (2011)
Sdružení obcí Rýmařovska je tvořeno obcemi Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Lomnice, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Rýžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Velká Štáhle. 17
57
Tab. 15 Podpořené projekty podle sezónní využitelnosti v okrese Bruntál Typ podpořené aktivity
Počet projektů
Celoroční
Částka [Kč] 6
% z celkové částky
94 278 563
33,2
Letní
2
6 003 299
2,1
Zimní
1
10 462 999
3,7
Ostatní
8
173 312 724
61,0
Celkem
17
284 057 585
100,0
Zdroj: Výzvy a dokumentace (2011)
8.4 Vliv rozvoje cestovního ruchu na zaměstnanost Okresy Jeseník a Bruntál vykazují dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. O něco lepší situace je v okrese Šumperk, ale i zde překračuje míra nezaměstnanosti celorepublikový průměr. Obecně vyšší míra nezaměstnanosti je zpravidla v zimním období. Z obr. 7 je patrné, že obce v centrální části zájmového území mají v průměru míru nezaměstnanosti nižší, a to do 15,0 %. Obce v severní části okresu Jeseník a v severní, východní (výjimkou je obec Krnov a okolní obce) a jižní části okresu Bruntál (výjimkou je obec Rýmařov a okolní obce) vykazují míru nezaměstnanosti v průměru nad 25,0 %. Obce, ve kterých je intenzivně podporován rozvoj cestovního ruchu (Loučná nad Desnou, Velké Losiny, Malá Morávka, Ostružná, Lipová - lázně či Jeseník) mají míru nezaměstnanosti do 15,0 %. V těchto obcích je podle Vystoupila a kol. (2006) v rámci sledovaného území jedna z nejvyšších zaměstnaností v cestovním ruchu (více než 5,9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje v pohostinství a ubytování). Na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ, 2005) byla u výše uvedených obcí zjištěna téměř 50% vyjížďka do zaměstnání v rámci obce. V případě obce Jeseník může být tento údaj zavádějící, jelikož se jedná o okresní město, kde bývá nabídka pracovních míst obecně vyšší. U ostatních výše uvedených obcí však cestovní ruch pravděpodobně pozitivně ovlivňuje zaměstnanost.
58
Obr. 7 Míra nezaměstnanosti v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk k 31. 1. 2011 Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, MPSV (2011)
V letní sezóně je míra nezaměstnanosti v celém studovaném území nižší (vliv vyšší nabídky sezónních prací), přičemž můžeme sledovat podobnou diferenciaci obcí z hlediska míry nezaměstnanosti jako v zimní sezóně. Míra nezaměstnanosti pod 15,0 % je v jižní části okresu Jeseník, západní části okresu Bruntál a prakticky v celém okrese Šumperk, kde je vyšší míra nezaměstnanosti pouze ve Starém Městě pod 59
Sněžníkem a okolních obcích v severozápadní části okresu a v obci Vernířovice ve východní části okresu. Ačkoliv má Staré Město pod Sněžníkem velmi dobré přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu (potenciál rekreační plochy obce je více než 75,0 %), míra nezaměstnanosti je zde v rámci okresu Šumperk dlouhodobě jedna z nejvyšších. Důvodem mohou být nevyhovující podmínky (specifické horské prostředí, periferní poloha obce, nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva) pro rozvoj dalších hospodářských odvětví, která by mohla vytvořit nová pracovní místa. Další rozvoj cestovního ruchu by tak pravděpodobně mohl vést ke snížení nezaměstnanosti v obci. Vyšší míru nezaměstnanosti má také obec Osoblaha v okrese Bruntál. Obec má značný potenciál zejména z hlediska letní turistiky (cca 220 km značených cyklostezek, úzkorozchodná železniční trať Osoblaha - Třemešná ve Slezsku). V rámci podpory rozvoje cestovního ruchu je obec poměrně aktivní (na území Osoblahy byly podpořeny dva projekty za více než 7 mil. Kč). Hlavní příčinnou vyšší míry nezaměstnanosti v porovnání s ostatními obcemi, ve kterých je podpora cestovního ruchu také značná, může být stejně jako v případě Starého Města pod Sněžníkem periferní poloha obce.
60
Obr. 8 Míra nezaměstnanosti v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk k 31. 8. 2011 Zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, MPSV (2011)
61
Obr. 9 Zaměstnanost v cestovním ruchu v obcích České republiky v roce 2001 Zdroj: Vystoupil a kol. (2006)
Vliv cestovního ruchu na nezaměstnanost ve studovaném území lze hodnotit také pomocí statistických metod. Těsnost závislosti dvou proměnných lze otestovat pomocí
korelačního
koeficientu,
přičemž
za
proměnné
považujeme
míru
nezaměstnanosti a koeficient atraktivity obce pro cestovní ruch. Koeficient atraktivity obce vznikl z údajů o potenciálu rekreační plochy, počtu lůžek, počtu podnikatelů na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel a údajů o podílu ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování (přesný způsob výpočtu je uveden v kap. 3). Při hodnocení síly vazby míry nezaměstnanosti a atraktivity obcí pro cestovní ruch na území Jeseníků jako celku byl zjištěn téměř nulový korelační koeficient, a to -0,05 pro míru nezaměstnanosti k 31. 1. 2011 a 0,02 pro míru nezaměstnanosti k 31. 8. 2011. V tomto případě tedy neexistuje závislost mezi proměnnými. Při testování závislosti míry nezaměstnanosti a atraktivity obcí pro cestovní ruch pouze na území okresů byly zjištěny odlišné výsledky. Pro okres Bruntál byl vypočten korelační koeficient ve výši -0,40 pro hodnocení vazby s mírou nezaměstnanosti k 31. 1. 2011 a -0,33 pro hodnocení vazby s mírou nezaměstnanosti k 31. 8. 2011. Negativní korelační koeficient znamená, že s rostoucí hodnotou proměnné x (atraktivita obce pro cestovní ruch) klesá proměnná y (míra nezaměstnanosti) 62
a naopak. Ještě silnější vazba mezi mírou nezaměstnanosti a atraktivitou obce pro cestovní ruch byla zjištěna v okrese Jeseník. Zde vyšel korelační koeficient -0,57 (pro hodnocení míry nezaměstnanosti k 31. 1. 2011) a -0,48 (pro hodnocení míry nezaměstnanosti k 31. 8. 2011). Naopak v okrese Šumperk byla zjištěna pozitivní korelace (0,32 a 0,43), tzn. s rostoucí atraktivitou obce pro cestovní ruch roste také míra nezaměstnanosti. Pro ověření výsledků byla otestována také závislost atraktivity obcí pro cestovní ruch a měr nezaměstnanosti v letech 2007 a 2009 (vždy k 31. 1 a 31. 8.). I v tomto případě bylo zjištěno, že na území Jeseníků jako celku je téměř nulová korelace mezi těmito dvěma proměnnými, a to v letním i zimním období. Nejsilnější vazba mezi atraktivitou obce a mírou nezaměstnanosti byla opět zjištěna v okrese Jeseník, kde dosáhl korelační koeficient hodnot -0,62 (pro hodnocení míry nezaměstnanosti k 31. 1. 2007) a -0,60 (pro hodnocení míry nezaměstnanosti k 31. 8. 2007). Nižší závislost byla zjištěna pouze v letním období roku 2009. V okrese Bruntál byla v letech 2007 a 2009 zjištěna nepatrně nižší závislost než v roce 2011 (korelační koeficient se pohyboval v rozmezí -0,12 až -0,30). Potvrdila se však skutečnost (stejně jako v případě okresu Jeseník), že v zimním období je vliv cestovního ruchu na nezaměstnanost větší. V případě okresu Šumperk byla v letech 2007 a 2009 zjištěna stejně jako v roce 2011 kladná korelace. Míru nezaměstnanosti ovlivňuje řada proměnných a cestovní ruch je jen jednou z mnoha ekonomických činností, které vytvářejí pracovní místa. Z tohoto důvodu je téměř nemožné, aby byla zjištěna úplná (deterministická) korelace. Analýzou měr nezaměstnanosti v předchozích letech však bylo dokázáno, že existující vazba mezi atraktivitou území pro cestovní ruch a mírou nezaměstnanosti je pravidelným jevem a nikoliv náhodným úkazem. I přesto, že zjištěná závislost mezi mírou nezaměstnanosti a atraktivitou obce pro cestovní ruch není zcela determinující, můžeme z vypočtených korelačních koeficientů vyvodit určité závěry. V okrese Šumperk je míra nezaměstnanosti obecně nižší než v okresech Bruntál a Jeseník. Je zde vyšší nabídka volných pracovních míst v různých odvětvích ekonomických činností a z jižní části okresu je možné bez problémů dojíždět do krajského města Olomouc s celou řadou pracovních příležitostí. Území s vysokým potenciálem pro cestovní ruch navíc tvoří jen malou část celkové rozlohy okresu. Z těchto důvodů zde nemá atraktivita obcí pro cestovní ruch téměř žádný vliv na míru nezaměstnanosti, respektive existují zde daleko silnější faktory, které ovlivňují míru nezaměstnanosti.
63
Naopak v okresech Bruntál a Jeseník je již dlouhodobě jedna z nejvyšších měr nezaměstnanosti v České republice. Obce v těchto okresech mají vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu (v okrese Jeseník vyšší než v okrese Bruntál) a na rozdíl od okresu Šumperk zde nejsou tak dobré podmínky pro rozvoj širšího spektra ekonomických činností či pro intenzivní dojížďku do nedalekých silných pracovních středisek. I přes výše naznačenou složitost analýzy závislosti míry nezaměstnanosti a atraktivity obce pro cestovní ruch byla u těchto okresů vypočtena negativní korelace, která dokazuje alespoň částečný vliv cestovního ruchu na míru nezaměstnanosti. Důležitá je také skutečnost, že v zimním období, kdy bývá obecně míra nezaměstnanosti vyšší v důsledku nedostatku různých sezónních (letních) prací, je vazba mezi cestovním ruchem a nezaměstnaností ještě vyšší. Můžeme tedy říci, že v okresech Jeseník a Bruntál (tzn. v územích ekonomicky slabších) cestovní ruch přispívá ke snižování míry nezaměstnanosti. Je také velmi pravděpodobné, že pokud by v obcích okresů Bruntál a Jeseník cestovní ruch nebyl rozvíjen, mohla by zde být ekonomická situace ještě horší, a to zejména v zimním období. Tab. 16 Závislost míry nezaměstnanosti (k 31. 1. a 31. 8. let 2007, 2009 a 2011) a atraktivity obce pro cestovní ruch podle okresů Území Okres Bruntál Okres Jeseník Okres Šumperk Jeseníky celkem
31. 1. 2007
31. 8. 2007
-0,21 -0,62 0,30 0,00
Korelační koeficient 31. 1. 2009 31. 8. 2009
-0,12 -0,60 0,32 0,06
-0,30 -0,51 0,36 -0,02
-0,22 -0,19 0,25 0,02
31. 1. 2011 -0,40 -0,57 0,32 -0,05
31. 8. 2011 -0,33 -0,48 0,43 0,02
Zdroj: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu (2011), Městská a obecní statistika (2011), Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (2005), Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska (2011), vlastní výpočty
8.5 Charakteristika největších projektů a hodnocení jejich dopadů 8.5.1 Golf park Velké Losiny Jedním z nejvýznamnějších projektů je bezesporu výstavba golfového hřiště v obci Velké Losiny. Na ploše 77,6 ha má být vybudováno 18 – ti jamkové hřiště, 6 – ti jamková golfová akademie, výukové a cvičné plochy pro golfovou hru, zavlažovací systém pro golfová hřiště, objekt golfové klubovny (včetně místnosti pro indoor golf využitelné i v zimě), objekty technického zázemí a parkoviště (Prezentace projektů – Golf park Velké Losiny, 2010). Dopady takto rozsáhlého projektu můžeme očekávat v oblasti ekonomické, sociální i environmentální.
64
Samotné golfové hřiště zaměstná přibližně 20 osob (Rybičková, 2011). Nová pracovní místa mohou vzniknout také v návaznosti na budování doprovodné infrastruktury (např. ubytovací a stravovací zařízení). Významnou skutečností je fakt, že golfové hřiště bude v provozu celoročně a mohlo by tak snížit negativní dopady sezónní zaměstnanosti v obci i blízkém okolí (ve studovaném území doposud chyběla dominantní letní aktivita). Z tohoto pohledu má vybudování golfového hřiště pozitivní dopad. Výstavba golfového hřiště zcela určitě přispěje ke zvýšení atraktivity obce, čímž může vyvolat další zájem investorů o obec Velké Losiny a blízké okolí. Rozvoj navazujících podnikatelských aktivit však musí respektovat skutečnost, že území je pod speciálním ochranným režimem (lázeňská obec a území v ochranném pásmu léčivých vod). Jakákoliv činnost proto bude muset být přísně kontrolována a realizována v souladu s platnými zákony v oblasti ochrany životního prostředí. Je otázkou, do jaké míry je rozvoj dalších podnikatelských aktivit z hlediska ochrany přírody a krajiny udržitelný. Nové možnosti podnikání a zvyšující se prosperita obce by mohly vést v souvislosti s rostoucím zájmem o bydlení v obci k nepatrnému nárůstu počtu obyvatel v produktivním věku. Na druhou stranu je pravděpodobné, že výstavba golfového hřiště zvýší cenu pozemků a nemovitostí v obci, což může potlačit výše zmiňovaný efekt z důvodu finanční nedostupnosti pro potencionální zájemce, případně vést k jejich selekci. V neposlední řadě bude mít výstavba golfového hřiště environmentální dopad. Projekt vyžaduje značný zábor půdy. Pozemky do projektu vložil jeden z hlavních akcionářů společnosti GOLF Jeseníky a. s., která vznikla v roce 2009 pouze za účelem vybudování a provozování Golf parku (Rybičková, 2011a). Území hraničí s komplexem lázní Velké Losiny a leží tak v I. ochranném pásmu léčivých zdrojů. Plocha tedy nenavazuje na intenzivně obdělávané plochy zemědělské půdy. Lokalita se nachází mimo zvláště chráněná území a nedojde ani k dotčení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Z botanického i zoologického hlediska se jedná o území druhově chudé. Při návrhu podoby golfového areálu se uvažuje doplnit území o nové porosty dřevin, a to jak v podobě kompaktních lesních remízků, tak v podobě rozptýlené a liniové zeleně, čímž by se přírodní a estetická hodnota daného území mohla oproti stávajícímu stavu zvýšit (Oznámení o posouzení vlivu na ŽP, 2008). Z výše uvedeného vyplývá, že realizace projektu by měla mít převážně pozitivní dopad na rozvoj obce Velké Losiny. Pravděpodobně dojde k posílení rozvojového potenciálu území, zatraktivnění území pro investory a vzhledem 65
k citlivému přístupu projektantů také ke zvýšení estetické funkce krajiny. Zásadním argumentem pro vhodnost výstavby Golfového parku Velké Losiny je významná podpora prodloužení sezóny cestovního ruchu nejen v obci Velké Losiny, ale i v širším okolí. Důležitým faktorem je také posílení sportovně rekreační funkce v nižších polohách Jeseníků, což může v letní sezóně snížit zatížení vrcholových partií Jeseníků, především Pradědu. Území navíc nedisponuje atraktivitou podobného typu (nejbližší golfové hřiště je ve Vésce u Olomouce). V místním a regionálním měřítku tak lze golfový areál považovat za velmi významný ekonomický subjekt. Otázkou zůstává, do jaké míry a jakou klientelou bude golfové hřiště využíváno. Vstup na hřiště bude povolen pouze hráčům s tzv. zelenou kartou, která prokazuje základní hráčské dovednosti a znalosti. Vzhledem k vysokým členským poplatkům18 a jednorázovým cenám vstupného bude hřiště pravděpodobně využívat spíše movitější klientela. Na druhou stranu cvičné hřiště bude přístupné veřejnosti i bez předložení klubové karty. I přes poměrně významné pozitivní dopady projektu je potřeba počítat s možnými riziky, jako je zejména zvyšující se zatížení obce. Budoucí aktivity investorů je proto potřeba velmi pečlivě posuzovat, a to především v souvislosti s ochranou přírody a s principy trvalé udržitelnosti. Vzhledem k uvažované struktuře nových potencionálních turistů (movitější klientela) a následné výstavbě nových zařízení, která budou splňovat požadavky těchto klientů, může také dojít ke změně celkové image obce a ztrátě původní identity. I zde je nejlepším preventivním opatřením přísné sledování developerských záměrů a citlivé posuzování jejich možných dopadů.
8.5.2 Sportovně – rekreační areál Kouty Dalším velmi významným projektem je vybudování sportovně-rekreačního areálu Kouty s celoročním provozem zaměřeného na zimní sporty. Jedná se o největší lyžařský areál na Moravě a nejmodernější lyžařský areál v celé České republice. Jako jediný totiž disponuje šestisedačkovou lanovkou, která má přepravní kapacitu až 3200 osob za hodinu. Ski areál provozuje čtyři sjezdovky, z nichž dvě mají délku přes 2 km a šířku přes 50 m. Délka všech sjezdovek je necelých 6 km (Sjezdovky – Ski areál Kouty, 2011). Realizátorem projektu byla firma K3 Sport, která je zároveň i majitelem lyžařského areálu.
V nejbližším klubu v Olomouci stojí jednorázový vstupní členský poplatek 60 000 Kč. Každoroční členský příspěvek je ve výši 12 300 Kč. Další členové rodiny, důchodci nebo studenti platí méně. K těmto částkám je potřeba připočíst herní poplatky za každou hru v rozmezí od 490 Kč do 1 250 Kč (Hrací poplatky – Golf Club Olomouc, 2011). 18
66
Důležitá je skutečnost, že areál bude využitelný i v letní sezóně. Firma K3 Sport vyhrála konkurz na pořádání exkurzí na vodní elektrárně Dlouhé Stráně. Turisté tak mohou k cestě na elektrárnu využít nově postavenou lanovku. Dále jsou v létě k dispozici cyklistické stezky, inline okruh (možnost bruslení na kolečkových bruslích) okolo horní nádrže Dlouhé stráně, trasy pro nordic walking či Koutecký les (přírodní skansen soch, které zobrazují tradiční řemesla daného kraje). V areálu se konají různé kulturní akce a koncerty (Aktivity v areálu – Ski areál Kouty, 2011). Areál byl uveden do provozu v prosinci roku 2010. Zatím je tedy předčasné hodnotit širší dopady tohoto projektu. Nicméně již nyní můžeme pozorovat určité změny, a to především ekonomické. V rozpočtu obce se zvýšily příjmy z tzv. rekreačních poplatků a poplatků z ubytovací kapacity. Nárůst lze však pozorovat pouze oproti roku 2009. V porovnání s rokem 2008 je patrný mírný nárůst poplatků za rekreační pobyt, ale naopak pokles poplatku z ubytovací kapacity. Výstavba areálu měla vliv také na ceny pozemků a nemovitostí. Z obr. 10 je však patrné, že příjmy z prodeje pozemků a nemovitostí jsou v čase velmi proměnlivé. Na druhou stranu výstavba areálu představuje pro obec i dodatečné náklady, a to především v podobě zvýšených nároků na údržbu stávající infrastruktury a budování infrastruktury nové. 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0
2008 2009 2010 poplatek za poplatek za odnětí pozemků lázeňský nebo plnících funkci rekreační pobyt lesa
poplatek z ubytovací kapacity
příjmy z prodeje příjmy z prodeje pozemků nemovitostí
Obr. 10 Vybrané příjmy rozpočtu obce Loučná nad Desnou v letech 2008, 2009 a 2010 Zdroj: Závěrečný účet obce za roky 2008, 2009 a 2010 (2011)
V zimní sezóně zaměstnává areál cca 80 lidí. V létě přibližně polovinu tohoto počtu (Mladá fronta DNES, 2011). Realizování projektu vedlo k vytvoření dalších pracovních
míst,
a
to
především
v souvislosti
s budováním
doprovodné
infrastruktury (ubytovací a stravovací zařízení). Z velké části se jedná o sezónní pracovní místa obsazována méně kvalifikovanou pracovní sílou. I přesto však můžeme vytvoření nových pracovních míst hodnotit pozitivně.
67
Výstavba lyžařského areálu zcela jistě zvýšila atraktivitu obce a následně zájem investorů. Nejvíce se v obci investuje do výstavby nových ubytovacích zařízení. Doposud největším developerským projektem je výstavba apartmánů přímo v zázemí lyžařského areálu Kouty. Výstavba byla zahájena na jaře roku 2011 a předpokládaný termín dokončení je na podzim roku 2011. V objektu je k dispozici 38 apartmánů. Cena jednoho apartmánu se liší dle velikosti a pohybuje se v rozmezí od 1 295 000 Kč do 2 640 000 Kč. Projekt je prezentován jako investiční příležitost. Při koupi apartmánu je možné uzavřít servisní smlouvu s provozovatelem Areálu Kouty, prostřednictvím které bude zajištěn kompletní servis, včetně naplnění obsazenosti apartmánu v období, kdy jej majitel sám nevyužije. Apartmány budou totiž nabízeny v rámci celého marketingu Areálu Kouty v tzv. letních a zimních balíčcích, vždy společně se skipasy, stravou a dalšími aktivitami za zvýhodněnou cenu. Z celkového počtu je však zatím v předběžné rezervaci pouze devět apartmánů (Apartmány Kouty - ceník, 2011). Podle majitelky cestovní agentury Chatař Aleny Klimešové mělo otevření nového ski areálu vliv na obsazenost ubytovacích kapacit. Kouty nad Desnou byly u klientů vždy poměrně oblíbené a ubytování se zde dobře prodávalo, a to především kvůli Červenohorskému sedlu (Kouty nad Desnou nabízely nejbližší možné ubytování v chatách). V loňské sezóně (2010) byl vidět nárůst poptávky po ubytování v Koutech nad Desnou, a to především na úkor jiných oblastí v Jeseníkách. Většinu návštěvníků tvořili tuzemští turisté. Nejpočetnější skupinou zahraničních návštěvníků byli vzhledem k blízkosti hranice Poláci. Již během sezóny se však začaly objevovat negativní postřehy klientů (kameny na svahu, občerstvení a toalety pouze u pokladen za řekou, drahé skipasy neodpovídající nabídce služeb). V letošní sezóně (2011) se Kouty prodávají poměrně dobře (nejvíce mají o Kouty nad Desnou zájem obyvatelé Brna a okolí), ale klienti již na nich příliš netrvají. V loňské sezóně si lyžařský areál vyzkoušeli a nyní se většina vrací do svých oblíbených a osvědčených středisek. Nárůst poptávky byl zaznamenán také v letní sezóně. Z environmentálního hlediska můžeme považovat za nejvýznamnější rozsáhlé odlesnění, ke kterému došlo při výstavbě lyžařského areálu. Oblast sice leží na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, ale zasahuje pouze do IV. a III. zóny diferencované ochrany, kde není realizace sportovního střediska zakázána (Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, 2007). Ze strany ochránců CHKO Jeseníky byl po počátečních obavách projekt přijat bez větších výhrad, a to z toho důvodu, že by mohl přispět k odlehčení areálů ve vyšších horských polohách (zejména Pradědu a Červenohorského sedla). Lokalita je navíc již nyní z hlediska ochrany přírody poznamenaná vodní elektrárnou Dlouhé Stráně. 68
Rozsáhlé odlesnění území mělo vliv na vegetaci, faunu, krajinný ráz a také hydrologické poměry. Během budování areálu bylo velmi přísně dohlíženo na technické postupy a svah musel projít řadou úprav, aby zde nedocházelo k erozi. Na základě výsledků Stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (2007) se nepředpokládá významný vliv lyžařského areálu na zvláště chráněné druhy živočichů a zvěře ani případné negativní ovlivnění území a předmětů ochrany soustavy Natura 2000. Vlivem odlesnění dojde ke změně rostlinných společenstev, což může na některých místech vést i ke zvýšení druhové diverzity. V souvislosti s výstavbou a provozem lyžařského areálu se znovu objevily plány na elektrifikaci úseku tratě ze Šumperka do Koutů nad Desnou, která by umožňovala cestu bez přesedání z Olomouce až do Koutů nad Desnou. Již dříve Sdružení obcí údolí Desné, které je majitelem regionální tratě Železnice Desná (Šumperk - Kouty nad Desnou a Petrov nad Desnou – Sobotín), elektrifikaci zvažovalo. Z finančních důvodů však doposud nebyly tyto plány realizovány (náklady na tuto investici jsou odhadovány na 450 milionů korun). Po otevření areálu Kouty Sdružení obcí údolí Desné zaznamenalo nárůst počtu cestujících a to jak v letní, tak v zimní sezóně, a opět se otázkou elektrifikace začalo zabývat. Součástí plánu je také prodloužení železniční tratě až k dolní stanici lanovky, což by mohlo vést k dalšímu zatraktivnění lokality a nárůstu zájmu turistů. Náklady na prodloužení tratě se odhadují přibližně na 250 milionů korun. Sdružení by mělo již příští rok začít připravovat projektovou dokumentaci, na základě které bude žádat o finanční dotaci z fondů Evropské unie. Trať měla být přitom po povodních v roce 1997 na základě rozhodnutí Ministerstva dopravy úplně zrušena (Kubová, 2011). Celkově můžeme realizaci projektu z hlediska rozvoje obce a cestovního ruchu považovat za přínos. Bohužel však areál zcela nesplnil očekávání klientů a otázkou zůstává, jaký bude jejich zájem v dalších sezónách. Marketing celého projektu jistě zvýšil povědomí a atraktivitu Jeseníků. Na základě poznatků o poptávce ubytování lze však konstatovat, že turisté navštívili ski areál Kouty spíše na úkor jiných oblastí Jeseníků, a to zejména na úkor Červenohorského sedla a Přemyslova. Všechny tři areály přitom leží v katastru obce Loučná nad Desnou. Vybudování nového areálu tedy spíše přispělo ke zvýšení konkurence mezi jednotlivými středisky, ale nárůst počtu turistů v zimní sezóně v Jeseníkách jako celku je sporný.
Naopak velmi
pozitivně můžeme hodnotit nárůst počtu turistů v letní sezóně. I když nebylo vybudování areálů v rozporu s ochrannou přírody, je potřeba do budoucna pečlivě posuzovat
vliv
nových
projektů
(zejména
k nadměrnému zatížení obce a krajiny. 69
developerských),
aby
nedošlo
9 ANALÝZA NÁVŠTĚVNOSTI JESENÍKŮ Statistická data, na základě kterých lze analyzovat návštěvnost určitého území České republiky, se opírají o šetření Českého statistického úřadu či o průzkumy prováděné různými agenturami. V obou případech je hodnocena jen část přijíždějících turistů. V případě Českého statistického úřadu jsou sledováni pouze ti návštěvníci, kteří se během svého pobytu ubytují v hromadných ubytovacích zařízeních (vyloučeni jsou tedy tzv. výletníci a také turisté ubytovaní v soukromí, např. u příbuzných). Průzkumy jsou nejčastěji prováděny formou dotazníkového šetření, při kterém je osloven pouze malý vzorek návštěvníků. Podrobnější data jsou navíc k dispozici pouze do úrovně krajů, což znesnadňuje analýzu návštěvnosti menších územních celků. Znalost poptávky je přitom pro cestovní ruch stejně jako pro jakékoliv jiné odvětví důležitým předpokladem pro jeho efektivní fungování (zejména pro definování budoucích potřeb a možností rozvoje území). Zkvalitnění statistických šetření by proto mělo být prioritou každého turistického regionu. Také pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách je znalost poptávky velmi důležitá. Podpora rozvoje cestovního ruchu a tvorba nových projektů by měla být v souladu nejen s potenciálem území, ale také s předpokládaným vývojem návštěvnosti a strukturou návštěvníků Jeseníků. Pomocí analýzy návštěvnosti je možné odhadnout její budoucí vývoj a přizpůsobit tak budoucí nabídku služeb cestovního ruchu konkrétním potřebám území Jeseníků (viz kap. 10). Kapitoly 9.1 až 9.4 vycházejí z dat Veřejné databáze Českého statického úřadu, konkrétně z databáze Návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011). Kapitola 9.5 včetně jednotlivých podkapitol byla vytvořena na základě dostupných výsledků dotazníkových šetření, která byla v letech 2001 až 2004 provedena společností Enterprise plc, s. r. o. (společnost provozuje také Destinační management turistického regionu Severní Morava a Slezsko). Výsledky byly publikovány v roce 2006 v Aktualizované marketingové strategii rozvoje CR.
9.1 Celkový počet návštěvníků V roce 2010 navštívilo studované území Jeseníků celkem 264 331 osob19. Největší podíl na návštěvnosti měl okres Šumperk (35,6 %). O něco méně turistů navštívilo Podíl Jeseníků na celkové návštěvnosti České republiky je 2,2 %. Olomoucký kraj navštívilo ve stejném roce 377 748 osob (3,1 % všech návštěvníků České republiky), čímž se zařadil na 11. místo v rámci návštěvnosti krajů. Moravskoslezský kraj navštívilo celkem 527 380 osob (4,3 % všech návštěvníků České republiky) a umístil se na 8. místě mezi kraji (Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území, 2011; vlastní zpracování). 19
70
okresy Bruntál (33,3 %) a Jeseník (31,1 %). Jak již bylo uvedeno výše, statistika eviduje pouze osoby, které se v rámci svého pobytu ubytují v hromadném ubytovacím zařízení. Je tedy vysoce pravděpodobné, že celková návštěvnost Jeseníků je ve skutečnosti daleko vyšší a také podíly jednotlivých okresů mohou být odlišné. Vývoj návštěvnosti Jeseníků byl od roku 2000 do roku 2010 značně rozkolísaný, ale zejména od roku 2003 již převládal klesající trend návštěvnosti (viz obr. 11). Největší pokles počtu návštěvníků zaznamenal ve sledovaném období okres Bruntál, který v roce 2010 navštívilo o 46 tisíc osob méně než v roce 2000, což představuje pokles o 34,6 %. Nejméně návštěvníků ubylo ve sledovaném období v okrese Jeseník, ale i zde se počet návštěvníků od roku 2000 do roku 2010 snížil téměř o 40 tisíc (32,5 %). Pokles počtu návštěvníků zaznamenal také okres Šumperk (i když zde byl vývoj návštěvnosti značně nepravidelný a od roku 2005 do roku 2008 docházelo dokonce k nárůstu počtu návštěvníků). Ve srovnání s rokem 2000 se celková návštěvnost okresu snížila do roku 2010 o 31,8 % (43 975 osob). Takto výrazný pokles turistů na celém studovaném území Jeseníků může mít řadu důvodů. Vzhledem k metodice získávání statistických dat, může být vývoj návštěvnosti
Jeseníků
ovlivněn
například
rostoucím
podílem
jednodenních
návštěvníků, kteří se do statistiky Českého statistického úřadu nezahrnují. Svoji roli zde může hrát také zvyšující se životní úroveň obyvatel České republiky a s tím spojený nárůst zimních dovolených v zahraničí (Itálie, Rakousko, Francie či Slovensko), kde je kvalita nabízených služeb na daleko vyšší úrovni. Rostoucí zájem českých turistů o zahraniční lyžařská střediska může být do jisté míry ovlivněn také posilováním české koruny vůči Euru20 či vstupem České republiky do Schengenského prostoru v roce 2007, který usnadnil cestování mezi členskými zeměmi. Výkyvy (nikoliv dlouhodobý pokles) v počtu příjezdů návštěvníků mohou být způsobeny například počasím. Většina turistů si plánuje zimní dovolenou na poslední chvíli, a pokud nejsou v Jeseníkách dobré sněhové podmínky, dovolenou zruší. Obdobné je to i v letní sezóně. Závislost počtu příjezdů turistů na počasí potvrzuje také majitelka cestovní agentury Chatař Alena Klimešová.
K 20. 12. 2000 činil kurz 34,72 CZK/EUR, k 20. 12. 2010 byl kurz 25,27 CZK/EUR, což představuje snížení o více než 27 % (Kurzy devizového trhu, 2011). 20
71
150 000
Počet příjezdů
140 000 130 000 120 000
okres Jeseník
110 000
okres Šumperk
100 000
okres Bruntál
90 000 80 000
Obr. 11 Počet příjezdů turistů do okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk v letech 2000 – 2010 Zdroj: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011)
Druhým důležitým údajem je počet přenocování, který do značné míry koresponduje s průměrnou délkou pobytu turistů (viz kap. 9.3). V roce 2010 bylo v Jeseníkách evidováno 1 119 387 přenocování21. Nejvíce přenocování bylo zaznamenáno v roce 2010 v okrese Jeseník, a to 466 153 (41,6 %). V okrese Šumperk přenocovalo 357 635 turistů (32,0 %) a v okrese Bruntál pouze 295 599 turistů (26,4 %). Z toho vyplývá, že ačkoliv okres Jeseník navštívilo nejméně osob, stráví zde turisté naopak nejvíce času. Důvody rozdílnosti počtu přenocování, resp. délky pobytu, jsou popsány v kap. 9.3. V souladu s klesajícím počtem příjezdů se na území Jeseníků dlouhodobě snižuje také počet přenocování (viz obr. 12). Největší pokles zaznamenal okres Bruntál, kde počet přenocování klesl od roku 2000 do roku 2010 o více než polovinu (56,4 %). Naopak nejméně se ve sledovaném období počet přenocování snížil v okrese Jeseník, a to o 161 227 (25,7 %). Důvody mohou být obdobné jako u počtu příjezdů, tzn. pravděpodobně největší vliv na pokles počtu přenocování má rostoucí životní úroveň obyvatel České republiky a s tím spojené změny preferencí v trávení dovolené (rostoucí zájem o dovolené v zahraničí, a to v letní i zimní sezóně).
Jeseníky se na celkovém počtu přenocování v České republice podílejí 3,0 %. V Olomouckém kraji bylo v roce 2010 zaznamenáno 1 416 140 přenocování (3,8 % počtu přenocování v ČR)a v Moravskoslezském kraji 1 733 932 přenocování (4,7 % počtu přenocování v ČR). V pořadí jednotlivých krajů byl Olomoucký kraj na 10. místě a Moravskoslezský kraj na 7. místě (Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území, 2011). 21
72
700 000
Počet přenocování
650 000 600 000 550 000 500 000
okres Jeseník
450 000
okres Šumperk
400 000
okres Bruntál
350 000 300 000 250 000
Obr. 12 Počet přenocování v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk v letech 2000 – 2010 Zdroj: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011)
9.2 Struktura návštěvníků Z hlediska struktury návštěvníků jsou údaje do úrovně okresů a obcí pouze o počtu rezidentů a cizinců. Bližší informace jsou k dispozici pouze do úrovně krajů a v případě Jeseníků tedy nemají zcela vypovídací hodnotu. Obecně je vnitřní turismus České republiky charakteristický vysokým podílem rezidentů, kteří tvoří přibližně polovinu všech turistů. V případě Jeseníků je podíl rezidentů daleko vyšší. V roce 2010 tvořili rezidenti 91,0 % všech návštěvníků a v počtu přenocování tvořili dokonce 94,1 %. Počet příjezdů a přenocování zahraničních turistů od roku 2000 do roku 2010 trvale klesal (viz obr. 13 a obr. 14). 400 000
Počet příjezdů
350 000 300 000 250 000 200 000 150 000
cizinci
100 000
rezidenti
50 000 0
Rok
Obr. 13 Počet příjezdů českých a zahraničních turistů do Jeseníků v letech 2000 – 2010 Zdroj: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011)
73
Počet přenocování
2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0
cizinci rezidenti
Rok
Obr. 14 Počet přenocování českých a zahraničních turistů v Jeseníkách v letech 2000 – 2010 Zdroj: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011)
Data o původu zahraničních turistů jsou pouze do úrovně krajů. V roce 2010 tvořil počet návštěvníků okresů Jeseník a Šumperk 46,7 % všech návštěvníků Olomouckého kraje. Data za kraj tedy alespoň částečně vypovídají i o situaci v okresech Jeseník a Šumperk. V roce 2009 byly nejpočetnějšími návštěvníky Olomouckého kraje hosté z Německa (13 746 osob), Slovenska (13 100 osob) a Polska (10 296 osob). Tyto země byly na stejném místě i v počtu přenocování (Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí, 2010). Okres Bruntál se na návštěvnosti Moravskoslezského kraje podílel pouze 16,7 %. Zde jsou tedy údaje o původu zahraničních turistů za kraj téměř nepoužitelné.
9.3 Délka pobytu Z hlediska ekonomického přínosu cestovního ruchu je důležitá doba, kterou turisté v dané lokalitě stráví. V případě Jeseníků je pravděpodobně délka pobytu nejvíce ovlivněna možnostmi trávení dovolené a vzdáleností, odkud turisté přijíždějí. Dlouhodobě nejvyšší průměrná délka pobytu je v okrese Jeseník, a to více než 6 dní (tzn. průměrný počet přenocování je více než 5 nocí). Od roku 2000 se průměrná délka pobytu dokonce nepatrně zvýšila, a to z 6,2 dne na 6,7 dne v roce 2010. Vyšší průměrná délka pobytu turistů v okrese Jeseník může být způsobena lázeňskými pobyty, vhodnými podmínkami pro trávení zimní dovolené (lyžařské pobyty jsou obvykle delší) a také atraktivitou území pro horskou a poznávací turistiku v letní sezóně. Méně času tráví návštěvníci v okrese Šumperk. Zde se od roku 2000 průměrná délka pobytu zkrátila z 5,9 dnů na 4,8 dnů v roce 2010. Nejméně času 74
návštěvníci stráví v okrese Bruntál. V roce 2010 byla průměrná délka pobytu v tomto okrese 4,4 dnů, což bylo o 1,6 dne méně než v roce 2000.
Průměrná doba pobytu [den]
7,5 7,0 6,5 6,0
okres Jeseník
5,5
okres Šumperk
5,0
okres Bruntál
4,5 4,0
Obr. 15 Průměrná délka pobytu návštěvníků v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk v letech 2000 – 2010 Zdroj: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území (2011)
9.4 Monitoring návštěvníků V období let 2001 až 2004 byl společností Enterprise plc, s. r. o. proveden monitoring návštěvníků turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Monitoring probíhal formou dotazníkového šetření ve čtyřech jazycích (v češtině, angličtině, němčině a polštině) na vzorku více než 4 000 respondentů (za celé sledované období a území). Podrobnější data jsou k dispozici pouze za celý turistický region Severní Morava a Slezsko, který v daném období tvořilo šest turistických oblastí (Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Opavsko-Krnovsko, Ostravsko-Karvinsko, Poodří a Beskydy-Valašsko). Základní data jsou k dispozici i za jednotlivé turistické oblasti. Pro studované území Jeseníků jsou využitelná data týkající se turistických oblastí Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník z roku 2004. I přesto, že se jedná o závěry průzkumu, který oslovil pouze vybrané respondenty (tedy jen zlomek celkového počtu návštěvníků Jeseníků), lze pomocí zjištěných informací vytvořit alespoň přibližný profil typického návštěvníka Jeseníků. Přínosem uskutečněného průzkumu je také dotazování návštěvníků na jejich spokojenost s kvalitou nabídky v oblasti cestovního ruchu, tzn. získání zpětné vazby od turistů.
75
9.4.1 Hrubý Jeseník Podle výsledků průzkumu více než 70 % všech návštěvníků Hrubého Jeseníků přijíždí ze vzdálenosti větší než 50 km. Nejčastěji přijíždějí turisté z regionu Střední Morava a Moravskoslezsko (více než 50 %). Přibližně třetina všech návštěvníků má v úmyslu strávit v oblasti pouze jeden den (bez přenocování). V průměru 2 až 6 nocí stráví v turistické oblasti Hrubý Jeseník 40 % návštěvníků a třetina návštěvníků zde zůstane déle než 6 nocí. Vzhledem k tomu, že Český statistický úřad zaznamenává pouze osoby, které se v Jeseníkách ubytují, je z uvedených údajů patrné, jaká část návštěvníků je v běžně dostupných statistikách opomíjena. Pokud připočteme i návštěvníky, kteří se ubytovávají u příbuzných či známých (ve sledovaném vzorku respondentů přibližně 20 % všech turistů), mohou statistiky ČSÚ evidovat pouze 50 % všech návštěvníků Jeseníků. Tato skutečnost svědčí o poměrně malé reprezentativnosti dat ČSÚ. Do budoucna by proto bylo vhodné diskutovat o změně metodiky získávání dat, která by vedla ke zkvalitnění statistických údajů v oblasti cestovního ruchu. Více než čtvrtina turistů, kteří v oblasti tráví více než jeden den, se ubytovává v penzionech. Následuje ubytování v soukromí u příbuzných a známých (20 %) a ubytování v hotelech *,**,*** (13 %). Zahraniční turisté se ubytovávají nejčastěji v penzionech (necelých 23 %) a hotelech *,**,*** (21 %). Nejpočetnější skupinou návštěvníků Hrubého Jeseníku jsou osoby ve věku 30 až 49 let (více než 50 %) a 19 až 29 let (23 %). Rodiny s dětmi tvoří přibližně 25 % všech návštěvníků. Do oblasti Hrubého Jeseníku přijíždějí poměrně často také jednotlivci (20 %), což může vyplývat z možností trávení volného času (lázeňství, individuální sporty). Nejčastěji uváděným důvodem příjezdu do oblasti bylo sportovní vyžití (přes 40 %), péče o zdraví (18 %) a kultura a historie (17 %). Méně často návštěvníci uváděli poznávací turistiku (pouze 8 %) a relaxační aktivity. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že většina návštěvníků nevyužívá pro organizaci svého pobytu služeb cestovních kanceláří a agentur (více než 80 % dotázaných). Jako nejčastější informační zdroj uvádějí návštěvníci vlastní zkušenost (40 %). Vysvětlením může být poměrně vysoký podíl návštěvníků z blízkého okolí a také značný podíl hostů, kteří do oblasti Jeseníků jezdí pravidelně (přes 70 % návštěvníků již oblast zná a 40 % návštěvníků navštěvuje Hrubý Jeseník více než třikrát ročně). Ze zahraničních turistů navštěvuje Jeseníky pravidelně přibližně 40 % dotázaných. Důležitým zdrojem informací je pro domácí i zahraniční turisty také internet.
76
Dotazníkové šetření bylo zaměřeno i na spokojenost návštěvníků a jejich mínění o lokalitě. Nejvíce atraktivní jsou pro návštěvníky zimní sporty (více než 50 %), pěší turistika (16 %), cykloturistika (15 %) a péče o zdraví (13 %). Zahraniční turisté považují region za atraktivní pro jeho zajímavosti a kulturně-historické památky. Zimní sporty shledává atraktivními pouze 12 % dotázaných zahraničních turistů. Pozitivně turisté hodnotí rozsah ubytovacích a stravovacích služeb, vybavenost pro sport, značení tras a místních pamětihodností, poskytování informací, péči o čistotu a pořádek a v neposlední řadě přátelskost místních lidí k návštěvníkům. Za slabé stránky regionu považují návštěvníci špatnou dopravní dostupnost (25 %), nedostatek špičkových zařízení a služeb pro náročnou klientelu (15 %) a malou nabídku zábavy (13 %).
9.4.2 Nízký Jeseník Také do turistické oblasti Nízký Jeseník přijíždějí nejčastěji návštěvníci ze vzdálenosti větší než 50 km, přičemž většinu tvoří stejně jako v případě Hrubého Jeseníku obyvatelé regionu Moravskoslezsko a Střední Morava. Přibližně polovina návštěvníků stráví v této oblasti pouze jeden den, což opět dokazuje nízkou vypovídací hodnotu dat ČSÚ. Více než týden tráví v oblasti necelých 10 % turistů. Nejpočetnější skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi (37 %) a partnerské dvojice (30 %). Jednotlivci tvoří pouhých 12 % návštěvníků. Nejvíce turistů využívá možnosti ubytování v soukromí u příbuzných a známých (20 %). Ubytování v penzionech volí 15 % návštěvníků, ubytování v hotelech 12 %. Značná část turistů se ubytovává také v kempech (10 %). Nejčastějším důvodem příjezdu turistů do oblasti je celková relaxace a poznávací turistika (celkem 30 %). Oproti Hrubému Jeseníku je méně častým důvodem sportovní vyžití. V porovnání s Hrubým Jeseníkem byl v turistické oblasti Nízký Jeseník zjištěn daleko vyšší podíl návštěvníků, kteří přijeli do oblasti poprvé (37 %). Pouhá třetina návštěvníků uvedla, že byla v oblasti již více než třikrát. S nižším podílem tzv. stálých návštěvníků může souviset také zjištění, že jen necelá polovina dotázaných návštěvníků plánuje danou oblast znovu navštívit (v případě Hrubého Jeseníků se chtělo vrátit více než 60 % dotázaných). Téměř 5 % dotázaných dokonce uvedlo, že se do oblasti určitě vrátit nechtějí. I přesto, že velká část turistů míří do oblasti poprvé, stejně jako v případě Hrubého Jeseníku, i zde si většina turistů organizuje svoji cestu do regionu bez využití služeb cestovních kanceláří a agentur. Vzhledem k menší míře opakovaných návštěv turisté méně spoléhají na vlastní zkušenosti a informace 77
získávají nejčastěji z internetu či přímo v oblasti prostřednictvím informačních center. Hodnocení poskytování informací o turistické oblasti je však spíše negativní. Turisté považují oblast za atraktivní z hlediska pěší turistiky, návštěvy památek a také hipoturistiky. Největší problém dané turistické oblasti spatřují její návštěvníci v nedostatečné síti ubytovacích a stravovacích kapacit (30 %), nedostatečné sportovní vybavenosti regionu a v nedostatečných příležitostech pro zábavu. Návštěvníci byli nejvíce spokojeni se značením turistických tras.
9.5 Odhad budoucího vývoje návštěvnosti Jeseníků V souladu s vývojem návštěvnosti Jeseníků za období posledních 10 let lze i do budoucna očekávat převahu domácích turistů. Vzhledem k blízkosti hranic budou pravděpodobně nejpočetnější skupinu zahraničních turistů tvořit Poláci (především z hlediska jednodenních návštěv), Němci a Slováci. V souvislosti s nově realizovanými projekty by se snad mohlo podařit odvrátit klesající trend počtu návštěvníků, kteří v Jeseníkách přenocují. Výstavba nových ubytovacích kapacit vyšší kategorie by mohla do Jeseníků přilákat i náročnější klientelu, a to i z řad zahraničních turistů. Cílovou skupinou budou zřejmě i nadále mladší osoby ve věku od 19 do 49 let, které tráví dovolenou aktivně (zimní sporty, celoroční aktivity, pěší turistika a cykloturistika, adrenalinové sporty apod.) a mají vysoké požadavky na možnosti trávení volného času a dostatek zábavy. K takovému vývoji věkové struktury návštěvníků přispívá i vysoký počet projektů zaměřených právě na celoroční aktivity, sportovní vyžití a možnosti zábavy. V důsledku stárnutí populace je možné očekávat také zvýšení počtu návštěvníků seniorského věku. V souvislosti s rostoucím zájmem společnosti o péči o zdraví a stárnutím populace lze předpokládat růst poptávky v rámci lázeňského turismu a wellness. K této formě cestovního ruchu mají Jeseníky výborné předpoklady. Díky vysokému počtu realizovaných projektů v oblasti lázeňství a wellness bude pravděpodobně tato forma trávení dovolené v budoucnu stále častějším důvodem turistů pro návštěvu Jeseníků a bude také vhodným doplňkem k ostatním celoročním aktivitám.
78
10 DOPORUČENÍ PRO BUDOUCÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V JESENÍKÁCH Studovaná oblast Jeseníků patří mezi hospodářsky nejslabší regiony České republiky. Většina území se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a podmínky pro vznik nových pracovních míst jsou zde poměrně obtížné (specifické horské prostředí, periferní poloha území, špatná dopravní infrastruktura apod.). Oblast Jeseníků má však značný potenciál pro cestovní ruch, který pozitivně ovlivňuje zaměstnanost zejména v ekonomicky slabších oblastech (viz kap. 8.4). Efektivní podpora rozvoje cestovního ruchu by tak mohla v budoucnu vést k dalšímu snížení nezaměstnanosti a k posílení odvětví, které s cestovním ruchem přímo i nepřímo souvisí. Na základě zjištěného aktuálního stavu podpory rozvoje cestovního ruchu byly v souladu s existujícím potenciálem Jeseníků a turistickou poptávkou navrhnuty níže uvedené oblasti možného budoucího rozvoje cestovního ruchu. Navrhnutá doporučení by mohla vést k zatraktivnění území, zvýšení počtu návštěvníků během celého roku a tím ke zlepšení ekonomické situace Jeseníků.
10.1Jednotná organizace cestovního ruchu a prezentace Jeseníků jako celku Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách je výrazně ovlivněn rozdělením území mezi dva administrativně správní celky – Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Organizace cestovního ruchu je v důsledku tohoto rozdělení nejednotná, jednotlivé orgány spolu téměř nespolupracují (viz kap. 7.2). Z hlediska čerpání finančních prostředků z Evropské unie jsou Jeseníky rozděleny mezi regiony NUTS II Střední Morava a NUTS II Moravskoslezsko, přičemž hranice těchto regionů je na území Jeseníků totožná s hranicí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Vzniklé projekty na podporu cestovního ruchu jsou sice v souladu s potenciálem daného území (v části Olomouckého kraje jsou častěji podporovány projekty zaměřené na budování a zkvalitnění materiálně-technické základy, což souvisí s vyšším potenciálem území pro cestovní ruch, kdežto v části Jeseníků na území Moravskoslezského kraje převládají v souvislosti s nižším potenciálem území projekty zaměřené na marketing – viz kap. 8. 1), chybí jim však zasazení do jednotné koncepce. Rozvoj cestovního ruchu by měl být do budoucna řešen celoregionálně, tzn. v rámci jednotných strategických cílů a plánů zaměřených na komplexní rozvoj celého území Jeseníků. Mezikrajská spolupráce jednotlivých organizací by byla s velkou pravděpodobností efektivnější (v současné době existují na území Jeseníků 79
dva destinační managementy, jejichž práce se částečně překrývá). Důležitá je také komunikace mezi místní veřejnou správou či místními podnikateli (tato skupina patří mezi nejčastější žadatele o dotace - viz kap. 8.1) a krajem. Vyhlašování výzev na nové projekty by totiž nemělo být ovlivněno pouze jednotnou vizí rozvoje Jeseníků, ale mělo by také co nejpřesněji reflektovat potřeby daného území na lokální úrovni. Dalším negativním důsledkem rozdělení Jeseníků je ztížený přístup turistů k informacím. V současné době Jeseníky zcela postrádají jednotnou prezentaci území. Propagační materiály Jeseníků a jiné informační zdroje (zejména internetové portály) se omezují pouze na území kraje, který tyto materiály vydává. Prezentace Jeseníků tak působí velmi nepřehledně. Vytvoření image Jeseníků, která bude v rámci českého i mezinárodního turismu prezentovat Jeseníky jako samostatný turistický region, by proto mělo být po zlepšení mezikrajské spolupráce další důležitou prioritou. Z tohoto pohledu je velmi nevhodné nové dělení České republiky na turistické regiony, kde jsou Jeseníky součástí dvou turistických regionů (nevystupují tedy samostatně jako například Krkonoše) a jsou navíc rozděleny na dvě samostatné turistické oblasti (viz příl. 1.). Tuto situaci by bylo vhodné do budoucna změnit. Z hlediska marketingu a propagace Jeseníků je také velmi důležité vytvoření tematických balíčků, které budou zaměřeny na konkrétní cílovou skupinu. Na základě zjištěného potenciálu Jeseníků (viz kap. 6) by bylo vhodné zaměřit se především na prezentaci a tvorbu produktů v oblasti zimních sportů, lázeňství a wellness a šetrných forem cestovního ruchu, tzn. pěší turistiky a cykloturistiky. Produkty by měly oslovit zejména mladší klientelu (aktivní trávení dovolené v přírodě s možností relaxace), ale také turisty seniorského věku (z důvodu vysokého potenciálu Jeseníků pro lázeňství a wellness).
10.2Zvyšování standardů ubytovacích zařízení Podle dostupných statistik tvoří v Jeseníkách hotely vyšší kategorie (tzn. s více než třemi hvězdičkami) méně než 1 % všech hromadných ubytovacích zařízení (viz kap. 6.2.2.1). Podle průzkumu společnosti Enterprise plc, s. r. o. téměř čtvrtina dotázaných turistů uvádí mezi hlavními negativy Jeseníků nedostatek špičkových zařízení pro náročnou klientelu. Již nyní lze pozorovat snahu o zvýšení kvality nabízených služeb – ze schválených projektů na podporu cestovního ruchu jsou dva projekty zaměřeny na výstavbu 4* hotelu (oblastí realizace budou Kouty nad Desnou a Branná) a sedm projektů na vybudování nových ubytovacích kapacit či modernizaci kapacit stávajících. 80
Zvyšování ubytovacích standardů (v souladu s unifikovanou evropskou klasifikací) by mělo být i do budoucna dalším významným cílem celé oblasti Jeseníků. Nově vybudované hotely by měly mít k dispozici také vlastní wellness (minimálně bazén a saunu) a prostory využitelné i za špatného počasí (kvalitně vybavené společenské místnosti s možností zábavy). Rozšíření takové nabídky služeb pro náročnější klientelu by mohlo do Jeseníků přilákat více zahraničních turistů. Při budování nových ubytovacích kapacit by měl být kladen důraz na jejich citlivé zasazení do krajiny (tzn. bez narušení původního rázu krajiny). Vzhledem k tomu, že Jeseníky navštěvují z 90 % čeští turisté, nemělo by zvyšování standardů zůstat pouze u budování nových hotelů vyšší kategorie. Modernizace by měla být zaměřena také na ubytování nižší cenové kategorie (tzn. ubytování dostupné širší veřejnosti). Velká část návštěvníků Jeseníků se často spoléhá na doporučení svých známých (viz kap. 9.4). Prioritou by proto mělo být kvalitní a moderní ubytování s příjemnou atmosférou, které by mohlo pozitivně ovlivňovat image Jeseníků. Výstavba nových ubytovacích kapacit by měla být prioritně směřována do oblasti s největším potenciálem pro cestovní ruch, tzn. do centrální části Jeseníků, konkrétně do okolí lyžařských středisek, lázeňských zařízení a horských středisek letní a zimní rekreace. Po zvýšení standardů ubytovacích zařízení v turisticky nejatraktivnějších částech Jeseníků je možné rozšiřovat nabídku kvalitních služeb ubytování také v okrajových částech Jeseníků. Ty mají potenciál zejména pro šetrné formy cestovního ruchu (venkovská turistika, pěší turistika, cykloturistika či poznávací turistika), které je v budoucnu důležité rozvíjet v rámci trvale udržitelného cestovního ruchu (viz kap. 10.4). Na modernizaci ubytovacích zařízení je možné čerpat finanční prostředky z ROP Střední Morava, konkrétně z prioritní osy Cestovní ruch a oblasti podpory Podnikatelská infrastruktura a služby. V rámci ROP Moravskoslezsko je na výstavbu či rekonstrukci ubytovacích zařízení určena prioritní osa Podpora a prosperita regionu, oblast podpory Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení (viz kap. 8.1). Vzhledem k tomu, že v Regionálních operačních programech je na podporu rozvoje cestovního ruchu alokováno nejvíce finančních prostředků, je vhodné i do budoucna využívat právě tyto dotační programy.
81
10.3Podpora rozvoje celoročních aktivit Dominantní formou cestovního ruchu jsou na území Jeseníků zimní sporty. Jeseníky však mají značný potenciál i pro jiné formy cestovního ruchu. Budoucí rozvoj cestovního ruchu by měl proto směřovat ke snížení závislosti Jeseníků na zimní sezóně a zmírnění sezónních výkyvů zaměstnanosti. I přesto, že se již v současné době řada projektů na tuto oblast zaměřuje, je současný stav nabídky celoročních aktivit stále nedostačující. Proto by bylo vhodné se tímto problémem zabývat i v budoucnu. Pozitivní dopad na prodloužení letní sezóny by mohlo mít především vytvoření nových celoročních aktivit a podpora rozvoje lázeňství. Právě lázeňství má v souvislosti s rostoucím zájmem společnosti o zdraví a wellness spolu se zvyšujícím se počtem turistů seniorského věku značný potenciál. Území Jeseníků má pro tuto formu cestovního ruchu výborné předpoklady. To dokazuje i současný stav podpory cestovního ruchu v Jeseníkách, kde bylo schváleno 8 projektů (z celkového počtu 46 projektů) na rozvoj lázeňství a wellness. V tomto směru je potřeba zdůraznit budoucí potenciál obce Velké Losiny, která bude kromě lázní disponovat také golfovým hřištěm (viz kap. 8.5.1). Výstavba golfového hřiště má z hlediska prodloužení sezóny v Jeseníkách velký význam. Atraktivita tohoto typu na území Jeseníků zcela chyběla a má potenciál přilákat do Jeseníků novou klientelu. V rámci zvyšování kvality a modernizace lázeňských zařízení by měla finanční podpora směřovat také do obcí Jeseník, Lipová – lázně a Karlova studánka. Rozvoj wellness zařízení může být podporován prakticky kdekoliv, nicméně vzhledem k propagaci tohoto typu služeb jako způsobu relaxace a odpočinku by měl být kladen důraz na atraktivitu území z hlediska zachovalé a čisté přírody v klidném prostředí. Jak bylo uvedeno výše, k prodloužení sezóny může významnou měrou přispět také budování tzv. multifunkčních center s celoročním provozem. Podle průzkumu společnosti Enterprise plc, s. r. o. navštěvuje Jeseníky především mladá klientela (osoby ve věku 19 – 49 let tvoří více než 70 % všech návštěvníků). Nová centra by proto měla být více zaměřená na nabídku zábavy pro tuto skupinu turistů. Vysoký potenciál může mít například budování nových wellness center, bowlingových center či jiných sportovních zařízení (kryté tenisové haly, bazény, aquaparky apod.). Centra mohou sloužit také jako doplňkové aktivity k zimním sportům v zimní sezóně. Stejně jako v případě wellness center nejsou při výstavbě multifunkčních center kladeny speciální požadavky na atraktivitu a potenciál území z hlediska cestovního ruchu a lze je tedy budovat na celém území Jeseníků. Podle zásad trvale udržitelného cestovního ruchu je však potřeba do budoucna snižovat zatížení 82
centrální části Jeseníků, a proto by bylo vhodné tato centra budovat spíše v podhůří Hrubého Jeseníku. Vždy však v přijatelné vzdálenosti od turisticky nejatraktivnějších oblastí (lyžařská střediska v centrální části Jeseníků a horská střediska letní a zimní rekrace), protože by měla sloužit jako doplněk k zimním i letním aktivitám. Na výstavbu nových sportovních zařízení a rozvoj lázeňství a wellness je možné čerpat dotace z jednotlivých regionálních operačních programů. V případě ROP Střední Morava jsou na tyto aktivity určeny dvě oblasti podpory, a to Podnikatelská infrastruktura a služby a Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. V rámci ROP Moravskoslezsko mohou zájemci zažádat o dotace z oblasti podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu (viz kap. 8.1).
10.4Podpora rozvoje šetrných forem cestovního ruchu Z hlediska trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu je vhodné do budoucna podporovat také šetrné formy cestovního ruchu, jako je venkovská turistika, pěší turistika a cykloturistika. Jeseníky mají díky zachovalé přírodě k těmto formám cestovního ruchu výborné předpoklady. Tyto formy trávení dovolené navíc nemusí být rozvíjeny pouze v oblastech s nejvyšším potenciálem pro cestovní ruch (centrální část Jeseníků), kterým je v současné době věnována největší pozornost (viz kap. 8.2). Vhodné podmínky pro tyto formy cestovního ruchu jsou například také v obcích v okrajových částech studovaného území, které často patří mezi ekonomicky nejslabší a podpora cestovního ruchu zde může přispět k rozvoji místní ekonomiky. Kromě venkovské turistiky mohou být atraktivní zejména různé poznávací a naučné stezky. Území Jeseníků má bohatou historii a stezky proto nemusí být zaměřeny pouze na poznávání místní přírody. Velký potenciál má budování nových cyklostezek. Cykloturistika se v poslední době stává stále oblíbenější formou trávení aktivní dovolené, nezatěžuje životní prostředí a významně prodlužuje letní sezónu. V budoucnu by se proto měla podpora rozvoje cestovního ruchu v Jeseníkách zaměřit na budování nových cyklostezek včetně doprovodné infrastruktury. Přínosné by mohlo být také vytvoření systému půjčování kol.
10.5Zlepšení základní a doprovodné infrastruktury Za hlavní nedostatek Jeseníků považuje většina turistů současný stav infrastruktury a špatnou dostupnost Jeseníků, a to především v zimním období (viz kap. 9.5). 83
Zvýšené nároky na infrastrukturu mohou souviset se skutečností, že stále více turistů přijíždí do Jeseníků vlastním automobilem či autobusem. Zlepšení základní dopravní infrastruktury je zahrnuto v regionálních operačních programech do samostatných prioritních os, a proto jej nelze řešit v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Ze stran jednotlivých obcí a podnikatelských subjektů by však měl být zcela jistě do budoucna vytvářen tlak na řešení současné situace. Z dotačních programů určených na rozvoj cestovního ruchu je však možné čerpat finanční prostředky na doprovodnou infrastrukturu (viz kap. 8.1). V Jeseníkách sice existuje řada lyžařských areálů, nicméně je potřeba zdůraznit, že jejich kvalita, služby návštěvníkům, vybavenost a kapacita není na odpovídající úrovni. Právě nízká kvalita nabízených služeb v porovnání se zahraničními lyžařskými středisky může být jednou z příčin poměrně výrazného poklesu počtu návštěvníků Jeseníků v posledních pěti letech. Zájem o Jeseníky se snižuje jak u turistů z České republiky, tak u zahraničních turistů (alespoň co se týká delších pobytů - zájem Poláků o Jeseníky je vzhledem k blízkosti poměrně stále velký, ale jedná se spíše o jednodenní pobyty). Do budoucna je proto potřeba zaměřit pozornost především na modernizaci stávajících lyžařských středisek a jejich zázemí a zkvalitnění doprovodné infrastruktury – kapacitně vyhovující centrální parkoviště, zlepšení systému linek tzv. skibusů, modernizace systému organizace pobytu (společné skipasy, jednotné rezervační ubytovací systémy, informační systémy apod.). Z hlediska zvýšení kvality lyžařských areálů Jeseníků bylo jistě nejvýznamnějším projektem vybudování sportovně – rekreačního areálu Kouty, který je svým vybavením nejmodernějším lyžařským areálem na Moravě. Vzhledem ke značným finančním nákladům na výstavbu nových lyžařských areálů, ale také k vysokým požadavkům na vhodné přírodní podmínky, je vhodné zaměřit v budoucnu podporu pouze na modernizaci stávajících lyžařských areálů a doprovodné infrastruktury.
84
11 ZÁVĚR Studované území Jeseníků má značný potenciál především z hlediska zimní turistiky (sjezdové a běžecké lyžování). Díky zachovalé přírodě jsou zde vhodné podmínky i pro pěší turistiku a cykloturistiku. Kromě přírodních atraktivit nabízí Jeseníky také dostatek kulturně-historických památek,
což dává předpoklad celoročnímu
poznávacímu turismu. Dlouhou historii má na území Jeseníků lázeňství. Turisticky nejzajímavější jsou Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a Lipová - lázně, které mají národní charakter. Spolu s dalšími lázněmi regionálního charakteru podporují celoroční návštěvnost Jeseníků. Nejen díky možnostem čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie se podpora rozvoje cestovního ruchu stala v posledních letech v oblasti Jeseníků významnou součástí regionálního plánování. V rámci čerpání dotací je studované území Jeseníků rozděleno mezi NUTS II Střední Morava a NUTS II Moravskoslezsko, přičemž hranice těchto dvou regionů je na území Jeseníků totožná s hranicí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Od roku 2004 bylo v Jeseníkách podpořeno celkem 46 projektů na rozvoj cestovního ruchu v celkové výši více než 865 milionu korun. Analýzou daných projektů bylo zjištěno, že podpora cestovního ruchu v Jeseníkách je na území jednotlivých krajů odlišná. Na území okresů Jeseník a Šumperk směřují finanční prostředky nejčastěji na výstavbu a zkvalitnění materiálně–technické základny, což je v souladu s vysokým potenciálem území pro turismus (zimní a letní turismus včetně lázeňství). Naopak v okrese Bruntál, kde je potenciál pro cestovní ruch mnohem nižší, převažují projekty zaměřené na marketing. Rozdílné zaměření projektů na území jednotlivých krajů ovlivňuje také strukturu úspěšných žadatelů o dotace. Zatímco na území Jeseníků v Olomouckém kraji
je
většina
žadatelů
ze
soukromého
sektoru,
na
území
Jeseníků
v Moravskoslezském kraji převažují žadatelé z veřejného sektoru. Prostorová analýza projektů ukázala, že oblast realizace většiny podpořených projektů je koncentrována do centrální části Jeseníků, tzn. do oblasti Hrubého Jeseníku s největším potenciálem pro cestovní ruch. Nejvíce projektů bylo či by mělo být realizováno v obcích Loučná nad Desnou a Velké Losiny. Zde se podpora rozvoje cestovního ruchu zaměřuje především na rozvoj celoročních aktivit a výstavbu nových ubytovacích kapacit (ve Velkých Losinách také na lázeňství). Další obce, které jsou z hlediska čerpání dotací na podporu rozvoje cestovního ruchu úspěšné, je možné rozdělit na tři skupiny – horská střediska zimní a letní rekreace, lázeňská místa a ostatní (turisticky zajímavá) města. 85
Přínosem této práce je také zjištění vztahu mezi atraktivitou obce pro cestovní ruch a mírou nezaměstnanosti. Největší závislost těchto dvou proměnných byla zjištěna v okrese Jeseník, o něco slabší závislost byla prokázána u okresu Bruntál a zcela slabou závislost vykazoval okres Šumperk. V zimním období, kdy bývá obecně míra nezaměstnanosti vyšší v důsledku nedostatku různých sezónních (letních) prací, je vazba mezi cestovním ruchem a nezaměstnaností ještě vyšší. Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud by v obcích okresů Bruntál a Jeseník cestovní ruch nebyl rozvíjen, mohla by zde být ekonomická situace ještě horší, a to zejména v zimním období. Z hlediska návštěvnosti Jeseníků převažují turisté z České republiky, kteří zde tvoří více než 90 % hostů. Největší skupinu zahraničních turistů tvoří vzhledem k blízkosti Poláci, Němci a Slováci. Od roku 2000 počet turistů trvale klesá. Vzhledem k tomu, že statistiky evidují pouze turisty, kteří se v rámci svého pobytu ubytují v hromadném ubytovacím zařízení, lze jen těžko odhadovat, jak se vyvíjí celkový počet návštěvníků Jeseníků (tzn. včetně výletníků). Nejvyšší průměrná délka pobytu je v okrese Jeseník, a to více než 6 dní. Méně času tráví návštěvníci v okresech Šumperk (4,8 dní) a Bruntál (4,4 dní). V souvislosti s nově realizovanými projekty (výstavba nových ubytovacích kapacit vyšší kategorie, nová volnočasová zařízení, lázeňství a wellness, apod.) a vývojem návštěvnosti Jeseníků od roku 2000 lze očekávat i nadále převahu domácích turistů a mladších osob ve věku od 19 do 49 let. V důsledku stárnutí populace a rostoucího zájmu společnosti o péči o zdraví bude pravděpodobně stále žádanější formou cestovního ruchu lázeňství a wellness, ke kterým mají Jeseníky vhodné předpoklady. I přesto, že mají Jeseníky výborné předpoklady pro různé formy cestovního ruchu a díky projektům financovaným z Evropské unie došlo ke zvýšení kvality nabízených služeb, není potenciál Jeseníků stále plně využit, což dokazuje i výrazný pokles návštěvnosti Jeseníků za období posledních 5 let. Na základě zjištěných skutečností byla proto navržena doporučení, která by mohla vést ke zvýšení atraktivity studovaného území a celkovému rozvoji Jeseníků. Rozvoj cestovního ruchu v Jeseníkách negativně ovlivňuje především rozdělení území mezi Olomoucký a Moravskoslezský kraj. V budoucnu je proto potřeba zlepšit spolupráci mezi oběma kraji, vytvořit jednotnou koncepci rozvoje cestovního ruchu a především vytvořit jednotnou image Jeseníků. Rozvoj cestovního ruchu by měl být zaměřen také na další zvyšování standardů ubytovacích zařízení, vytváření nových možností trávení volného času, které by měly potenciál prodloužit sezónu (zde by měla být pozornost věnována především celoročním aktivitám, lázeňství a wellness), rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a zlepšení základní a doprovodné infrastruktury. 86
12 POUŽITÁ LITERATURA Monografie: BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D.: Teorie regionálního rozvoje : nástin – kritika – klasifikace. Karolinum, Praha, 2002. 211 s. BUTLER, R., HALL, C. M., JENKINS, J.: Tourism and recreation in rural areas. Wiley, New York, 1998. 261 p. ISBN 0471976806 FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada, Praha, 2001. 276 s. ISBN 80-247-0207-X. GALVASOVÁ, I. a kol.: Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2008. 262 s. ISBN 9788087147061 HALL, C. M., PAGE, S. J.: The Geography of Tourism and Recreation : Environment, place and space. Routledge, London, 2006. 427 p. ISBN 0-415-33560-4 KREISEL, B.: Perspektiva cestovního ruchu v Jeseníkách : Impulsy k regionální diskusi a k dalšímu rozvoji. Bürogemeinschaft aixplan, Aachen, 2006. 89 s. KUDRNOVSKÁ, O., KOUSAL, J.: Výšková členitost reliéfu ČSR. Geografický ústav ČSAV Brno, Brno, 1971. LANE, B.: Sustainable Rural Tourism Strategies: A Tool for Development and Conservation. In Journal of Sustainable Tourism, 1994, vol. 2, No. 1 – 2, p. 102 - 111 LORDKIPANIDZE, M.: Enhancing Entrepreneurship in Rural Tourism for Sustainable Regional Development : The case of Söderslätt region, Sweden. International Institute for Industrial Environmental Economics, Lund, 2002. 103 s. MARIOT, P.: Geografia cestovného ruchu. VEDA vydavatel'stvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 1983. 248 s. PAGE, S. J., CONNELL, J.: Tourism : A modern synthesis. Cengage Learning EMEA, Hampshire, 2009. 663 p. ISBN 978-1-40800-916-1 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2002. 448 s. PÁSKOVÁ, M.: Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Gaudeamus, Hradec Králové, 2009. 298 s. ISBN 9788074350061 Pilotní projekt : Horská rekreace v Jeseníkách. Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy, Olomouc, 2006. 131 s. QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. Československá akademie věd - geografický ústav Brno, 1971. RITCHIE, J., CROUCH, G. I.: The competitive destination : a sustainable tourism perspective. CABI publishing, Wallingford, 2003. 272 p. ISBN 0851996647 87
SHAW, G., WILLIAMS, A. M.: Critical issues in tourism : a geographical perspective. Blackwell, Malden, 2002. 371 p. ISBN 0631224130 ŠPRINCOVÁ, S.: Geografie cestovního ruchu v Jeseníkách. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1969. 157 s. ŠPRINCOVÁ, S.: Úvod do geografie cestovního ruchu. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc, 1975. 74 s. VYSTOUPIL, J. a kol.: Atlas cestovního ruchu České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2006. 157 s. ISBN 8023972561 VYSTOUPIL, J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Masarykova univerzita, Brno, 2007. 98 s. ISBN 9788021042636 VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka. Masarykova univerzita, Brno, 2008. 55 s. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Šumperska. Masarykova univerzita, Brno, 2008. 50 s. WILLIAMS, S.: Tourism Geography : A new synthesis. Routledge, Oxon, 2009. 309 p. ISBN 978– 0–415–39425-3 WOKOUN, R. a kol.: Regionální rozvoj : východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Linde Praha, a.s., Praha, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-6990
Internetové zdroje: Aktivity v areálu – Ski areál Kouty. [on-line]. Kouty, 2011. [cit. 30. října 2011]. Dostupné z WWW:
. Aktualizovaná marketingová strategie rozvoje CR [on-line]. Enterprise plc, Ostrava, 2006. [cit. 13. prosince 2011]. Dostupné z WWW: . Apartmány Kouty - ceník [on-line]. Kouty, 2011. [cit. 30. října 2011]. Dostupé z WWW: . BONERA Ramzová –Jeseníky [on-line]. Bonera, spol. s . o., Branná, 2010. [cit. 15. října 2010] Dostupné z WWW: . Červenohorské sedlo [on-line]. Server České hory, 2011. [cit. 12. února 2011]. Dostupné z WWW: .
88
Členové sdružení [on-line]. Olomoucký kraj, 2011. [cit. 7. března 2011]. Dostupné z WWW: . Enterprise plc – Destinační management [on-line]. Ostrava, 2010. [cit. 5. března 2011]. Dostupné z WWW: . Euroregiony [on-line]. Praha, 2007. [cit. 5. března 2011]. Dostupné .
z WWW:
Euroregion Glancensis [on-line]. Euro-glancensis, 2011. [cit. 6. března 2011] Dostupné z WWW: . Euroregion Praděd – Programy EU [on-line]. Euroregion Praděd, 2011. [cit. 7. března 2011]. Dostupné z WWW: . Euroregion Silesia [on-line]. Euroregion Silesia, 2011. [cit. 2. března 2011] Dostupné z WWW: . Horská chata Kaste Petříkov [on-line]. KASTE, 2011. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Hrací poplatky – Golf Club Olomouc [on-line]. Golf Club Olomouc, 2011. [cit. 2. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Hromadná ubytovací zařízení České republiky [on-line]. ČSÚ, Praha, 2008. [cit. 15. října 2010]. Dostupné z WWW: . Chaty a chalupy z oblasti Jeseníky [on-line]. Cestovní agentura Chatař, Šumperk, 2011. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Infocentra – Moravskoslezský kraj [on-line]. Regionální Informační Servis, Praha, 2010. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: . Infocentra – Olomoucký kraj [on-line]. Regionální Informační Servis, Praha, 2010. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: . IPRÚ a IPRM [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc, 2011. [cit. 10. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Jeseníky – Lyžařská střediska [on-line]. Jeseníky Info, 2011. [cit. 12. února 2011]. Dostupné z WWW: . 89
Jeseníky – rezervační a informační systém [on-line]. InfoSystem, 2011. [cit. 11. února 2011]. Dostupné z WWW: . Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu [on-line]. ČSÚ, Praha, 2011. [cit. 20. října 2011]. Dostupné z WWW: . KUBOVÁ, H. : Železnice Desná plánuje elektrifikaci za stovky milionů [on-line]. In Šumperský a Jesenický deník, 2011. [cit. 1. prosince 2011]. Dostupné z WWW: . Kurzy devizového trhu [on-line]. Česká národní banka, Praha, 2011. [cit. 18. prosince 2011]. Dostupné z WWW: Mapa turistických regionů a oblastí [on-line]. CzechTourism, Praha, 2011. [cit. 13. prosince 2011]. Dostupné z WWW: . Městská a obecní statistika [on-line]. ČSÚ, Praha, 2011. [cit. 26. října 2011]. Dostupné z WWW: . Mikroregiony – Moravskoslezský kraj [on-line]. Regionální Informační Servis, Praha, 2010. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: . Mikroregiony – Olomoucký kraj [on-line]. Regionální Informační Servis, Praha, 2010. [cit. 3. listopadu 2011]. Dostupný z WWW: . MMR – Regionální operační programy [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2011. [cit. 6. září 2011]. Dostupné z WWW: . MMR – Dotace a programy [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2011. [cit. 6. září 2011]. Dostupné z WWW: . MOUREK, D.: Cestovní ruch a životní prostředí [on-line]. In Centrum pro otázky životního prostředí UK, Česká centrála cestovního ruchu, 2005. 49 s. [cit. 25. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: .
90
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území [on-line]. ČSÚ, Praha, 2011. [cit. 10. prosince 2011]. Dostupné z WWW: . Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí [on-line]. ČSÚ, Praha, 2010. [cit. 5. prosince 2011]. Dostupné z WWW: < http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=39&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobra z=1&pro_1_37=CZ071&cas_2_35=2009&childsel0=2&childsel0=2&cislotab=CRU0030UU_KR &vo=tabulka&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp>. Nové rozdělení turistických regionů České republiky [on-line]. CzechTourism, Praha, 2011. [cit. 12. října 2010]. Dostupné z WWW: . Oznámení o posouzení vlivu na ŽP [on-line]. GHC regio s.r.o., Olomouc, 2008. [cit. 25. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2011 [on-line]. ČSÚ, Praha, 2011 [cit. 26. října 2011]. Dostupné z WWW: . Poznejte Jeseníky [on-line]. Olomoucký kraj, 2011. [cit. 12. října 2011]. Dostupné z WWW: . Prezentace projektů – Golf park Velké Losiny [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, 2010. [cit. 25. října 2011]. Dostupné z WWW: . Prováděcí dokument ROP Moravskoslezsko [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Ostrava, 2011. [cit. 20. srpna 2011]. Dostupné z WWW: . Prováděcí dokument ROP Střední Morava [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc, 2011. [cit. 6. srpna 2011]. Dostupné z WWW: . Rekreační linky – Veolia Transport Morava a.s. [on-line]. Veolia Transport Morava a.s., Ostrava, 2011. [cit. 16. října 2011]. Dostupné z WWW: . RYBIČKOVÁ, S.: Golfový klub ve Velkých Losinách už láká do svých řad [on-line]. In Šumperský a Jesenický deník, 2011. [cit. 24. října 2011]. Dostupné z WWW: . 91
RYBIČKOVÁ, S.: Ve Velkých Losinách vyroste golfové hřiště [on-line]. In Šumperský a Jesenický deník, 2011a. [cit. 24. října 2011]. Dostupné z WWW: . Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [on-line]. Český statistický úřad, Praha, 2005. [cit. 2. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Seznam příjemců [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, Olomouc, 2011. [cit. 10. srpna 2011]. Dostupné z WWW: . Sjezdovky – Ski areál Kouty [on-line]. Kouty – ski areál, 2011. [cit. 12. února 2011]. Dostupné z WWW: . Skicentrum Malá Morávka – Karlov [on-line]. SPS - Stas s.r.o., 2011. [cit. 12. února 2011]. Dostupné z WWW: . Správa CHKO Jeseníky [on-line]. VIZUS, Praha, 2011. [cit. 16. ledna 2011]. Dostupné z WWW: . Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí [on-line]. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2007. [cit. 20. listopadu 2011]. Dostupné z WWW: . Statistická ročenka Olomouckého kraje 2010 [on-line]. ČSÚ, Olomouc, 2010. [cit. 9. února 2011]. Dostupné z WWW: . Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2010 [on-line]. ČSÚ, Ostrava, 2010. [cit. 9. února 2011]. Dostupné z WWW: . Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [on-line]. MPSV, Praha, 2011 [cit. 26. října 2011]. Dostupné z WWW: . Státní správa [on-line]. European Business Enterprise, a.s., Praha, 2011. [cit. 10. ledna 2011]. Dostupné z WWW: . Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Střední Morava [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2011. [cit. 10. dubna 2011]. Dostupné z WWW: .
92
Strukturální fondy EU – ROP NUTS II Moravskoslezsko [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2011. [cit. 10. dubna 2011]. Dostupné z WWW: . Strukturální fondy EU – Slovník pojmů [on-line]. Ministerstvo pro místní rozvoj, Praha, 2011. [cit. 3. října 2011]. Dostupné z WWW: . Tři bratři se rozhodli podnikat, vybudovali velký lyžařský areál [on-line]. In Mladá Fronta DNES, MAFRA a.s. a dodavatel Profimedia, Reuters, ČTK, AP, 2011. Dostupné z WWW: . Ústav územního rozvoje [on-line]. Ústav územního rozvoje a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Brno, 2002. [cit. 10. října 2011]. Dostupné z WWW: . Ústav územního rozvoje – regionální politika [on-line]. Ústav územního rozvoje, Brno, 2002. [cit. 4. září 2011]. Dostupné z WWW: . Výzvy a dokumentace [on-line]. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Ostrava, 2011. [cit. 12. srpna 2011]. Dostupné z WWW: . Závěrečný účet obce za roky 2008, 2009 a 2010 [on-line]. Loučná nad Desnou, 2011. [cit. 25. října 2011]. Dostupné z WWW: .
93
13 SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1. Turistické regiony České republiky
Příl. 2. Turistické oblasti České republiky Příl. 3. Euroregiony v České republice Příl. 4. Seznam podpořených projektů v okrese Bruntál k 30. 6. 2011 Příl. 5. Seznam podpořených projektů v okresech Jeseník a Šumperk k 30. 6. 2011 Příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch
94
Příl. 1. Turistické regiony České republiky
Zdroj: Mapa turistických regionů a oblastí, CzechTourism (2011)
Příl. 2. Turistické oblasti České republiky
Zdroj: Mapa turistických regionů a oblastí, CzechTourism (2011)
Příl. 3. Euroregiony v České republice
Zdroj: Euroregiony (2007)
Příl. 4. Seznam podpořených projektů v okrese Bruntál k 30. 6. 2011 Název projektu 1
Wellness centrum Bruntál - Rekonstrukce a přístavba krytého plaveckého bazénu
Využití marketingové strategie v aktivitách cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji II 3 Moravskoslezský kraj - kraj plný zážítků 4 Kraj mnoha barev a příležitostí II 5 Moravskoslezský kraj - kraj plný zážitků II 2
6
Modernizace lyžařského areálu Pod Vysokou horou ve Vrbně pod Pradědem
7 Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách 8 Společně správným směrem Revitalizace kostela sv. Benedikta v Krnově 9 Kostelci, patrona Evropy, pro rozvoj cestovního ruchu 10
Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí
11 Cestovní ruch bez bariér 12 Kraj mnoha barev a příležitostí I 13 Bowlingové centrum – Krnov
14
Modernizace a rozvoj úzkorozchodné dráhy Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
15
Destinační management turistické oblasti Jeseníky
16 Krása a historie, pěšky i na kole Rýmařovskem 17 Cykloodpočívadlo Osoblaha Celkem
Žadatel
Oblast podpory Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu
Oblast realizace
Výše dotace (v Kč)
Bruntál
57 350 360
Moravskoslezský kraj
Marketing regionu
Moravskoslezský kraj
55 589 170
Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj
Marketing regionu Marketing regionu Marketing regionu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko Organizace a kooperace v cestovním ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko Organizace a kooperace v cestovním ruchu Marketing regionu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu
Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj
37 427 896 27 839 170 27 537 857
Vrbno pod Pradědem
10 462 999
Dolní Moravice
9 462 673
Moravskoslezský kraj
9 236 945
Krnov
9 091 795
Malá Morávka
8 374 182
Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj
6 444 886 5 999 300
Krnov
5 460 000
Osoblaha
4 539 552
Organizace a kooperace v cestovním ruchu
Euroregion Praděd
3 237 500
Sdružení obcí Rýmařovska *
3 159 531
Osoblaha
2 843 768
Město Bruntál
KARETA s.r.o.
AVALANCHE MOUNTAIN s.r.o. KLACR, o.s. Římskokatolická farnost Krnov – Kostelec SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s. KLACR, o.s. Moravskoslezský kraj Iljo Naumovský
Slezské zemské dráhy, o.p.s. Euroregion Praděd Sdružení obcí Rýmařovska Obec Osoblaha
Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu
284 057 585
Zdroj: Výzvy a dokumentace (2011) * Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Lomnice, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Rýžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Velká Štáhle
Příl. 5. Seznam podpořených projektů v okresech Jeseník a Šumperk k 30. 6. 2011 Název projektu 1 GOLF PARK VELKÉ LOSINY Vybudování sportovně-rekreačního areálu 2 "Kouty" s celoročním provozem zaměřeného na zimní sporty Centrum odpočinku a relaxace v odkazu 3 Vincenze Priessnitze Brána do Jeseníků - Komunikační a 4 koordinační centrum Rapotín 5 Areál Sigma Holiday 6
7 8 9 10 11 12
Tvorba nových produktů cestovního ruchu a komunikační aktivity na podporu návštěvnosti kraje Rekonstrukce zámku Kolštejn na konferenčně-společenské centrum se stylovým 4* renesančním hotelem Relax centrum Kolštejn Rekonstrukce a modernizace penzionu Helios a vybudování wellness centra a víceúčelového hřiště Areál zdraví I - 1. část - Velké Losiny Rekonstrukce Lázní Velké Losiny - I. etapa objekt Eliška Rozšíření sportovně - rekreačního areálu Kociánov
ZLATÉ HORY - Stavební úpravy hotelu 13 Praděd, rozšíření služeb hotelového komplexu Modernizace a zvýšení kapacity lanových drah Ramzová – Šerák Výstavba ubytovací a stravovací kapacity ski15 areálu 14
Žadatel
Oblast podpory
Oblast realizace
Výše dotace z ROP (v Kč)
GOLF Jeseníky a.s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Velké Losiny
120 000 000
K3 SPORT, s.r.o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Loučná nad Desnou (Kouty nad Desnou)
100 000 000
Priessnitzovy léčebné lázně a.s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Jeseník
29 745 182
Obec Rapotín
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Rapotín
25 300 000
SM REALITY s.r.o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Lipová - Lázně (Horní Lipová)
24 982 803
Olomoucký kraj
Propagace a řízení
Olomoucký kraj
24 735 000
STIOREL a.s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Branná
24 667 102
TOMA Olomouc, a.s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Branná
24 394 000
PENZION HELIOS s.r.o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Lipová -Lázně
23 934 000
Obec Velké Losiny
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Velké Losiny
23 841 706
BENT HOLDING, a.s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Velké Losiny
20 000 000
Obec Loučná nad Desnou
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Loučná nad Desnou
19 550 446
All Mountains s.r.o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Zlaté Hory
16 859 896
BONERA s. r. o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
SKIING s.r.o.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Ostružná (Ramzová-Šerák) Ostružná (Petříkov)
14 318 790 12 780 000
Pokračování příl. 5. Seznam podpořených projektů v okresech Jeseník a Šumperk Žadatel
Oblast podpory
Oblast realizace
Výše dotace z ROP (v Kč)
Miloslav Mika M+M
Podnikatelská infrastruktura a služby
Staré Město pod Sněžníkem
10 786 111
Ing. Aleš Skoumal - TRINA
Podnikatelská infrastruktura a služby
Loučná nad Desnou (Kouty nad Desnou)
10 000 000
Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu
Propagace a řízení
Jeseníky
8 500 000
Pivovar HOLBA, a. s.
Podnikatelská infrastruktura a služby
Hanušovice
7 720 000
20 Běžecké lyžování v Jeseníkách - Jesenicko
Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Jesenicko
7 650 000
21 Běžecké lyžování v Jeseníkách - Šumpersko
Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Šumpersko
7 650 000
Petr Hledík - PENSION U PETRA
Podnikatelská infrastruktura a služby
Jeseník
4 066 522
Obec Loučná nad Desnou
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Loučná nad Desnou
4 000 000
Olomoucký kraj
Propagace a řízení
Olomoucký kraj
3 400 000
Richard Krůta - export, import
Podnikatelská infrastruktura a služby
Jeseníky
3 039 487
LLB s.r.o. léčebné lázně Bludov
Podnikatelská infrastruktura a služby
Bludov
2 889 000
Mikroregion Jesenicko
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Mikroregion Jesenicko *
2 346 000
28 Zůstaňte po škole - Chata Stará škola
Jan Varner
Podnikatelská infrastruktura a služby
Staré Město
2 243 824
Vybudování naučné stezky ve Velkých 29 Losinách
Obec Velké Losiny
Integrovaný rozvoj cestovního ruchu
Velké Losiny
1 657 212
Název projektu Technické zázemí pro lyžařský areál Paprsek 16 Staré Město, Velké Vrbno Výstavba horského hotelu**** KOUTY s 17 wellness provozem, včetně certifikace 18 Jeseníky turistům 19 Muzeum historie pivovarnictví v Hanušovicích
22
23 24 25 26
Přestavba a přístavba penzionu U Petra, vytvoření wellness centra a zvýšení kapacity parkoviště Vybudování infrastruktury pro zajištění dostupnosti turistických atraktivit pro zimní a letní sezónu Rozšíření aplikací turistického portálu Olomouckého kraje Rozšíření ubytovacích kapacit v CHKO Jeseníky a zvýšení jejich kvality Modernizace a zatraktivění krytého bazénu Lázní Bludov a související infrastruktury
27 Jeďte s dětmi na piknik
Celkem
Zdroj: Seznam příjemců (2011) * Bělá pod Pradědem, Česká Ves, Jeseník, Lipová-lázně, Ostružná
581 057 081
Příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch Potenciál rekreační plochy Obec
Okres %
Andělská Hora Bílčice Bohušov Brantice Bruntál Břidličná Býkov-Láryšov Čaková Dětřichov nad Bystřicí Dívčí Hrad Dlouhá Stráň Dolní Moravice Dvorce Heřmanovice Hlinka Holčovice Horní Benešov Horní Město Horní Životice Hošťálkovy Janov Jindřichov Jiříkov Karlova Studánka Karlovice Krasov Krnov Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lichnov Liptaň
Počet lůžek
Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál
Kategorie 95,97 70,98 29,75 65,99 60,92 79,81 80,62 83,42 93,46 31,86 58,11 92,30 48,97 94,42 18,44 92,39 33,09 79,41 35,18 83,59 94,10 60,03 94,67 76,13 92,22 81,51 43,02 63,81 35,77 64,75 48,96
abs. 5 4 2 4 4 5 5 5 5 2 4 5 3 5 1 5 2 5 2 5 5 4 5 5 5 5 3 4 2 4 3
Kategorie 1 1 1 1 284 1 1 1 1 1 1 128 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 746 344 1 285 1 1 1 1
0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 4 0 4 0 0 0 0
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie)
3 4 2 3 4 2 1 3 3 4 2 5 2 3 4 5 3 2 4 2 3 3 2 4 4 3 3 2 3 2 3
3 2 2 2 2 1 2 3 2 3 3 3 1 2 1 3 2 2 1 2 2 1 3 2 2 3 2 2 1 1 2
Koeficient atraktivity obce 11 10 6 9 14 8 8 11 10 9 9 18 6 10 6 13 7 9 7 9 10 8 10 14 15 11 12 8 6 7 8
Pokračování příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch Potenciál rekreační plochy Obec
Okres %
Lomnice Ludvíkov Malá Morávka Malá Štáhle Město Albrechtice Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Osoblaha Petrovice Razová Roudno Rudná pod Pradědem Rusín Rýmařov Ryžoviště Slezské Pavlovice Slezské Rudoltice Stará Ves Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Třemešná Tvrdkov Úvalno Václavov u Bruntálu
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet lůžek
Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál
Kategorie 82,29 97,11 97,58 89,68 75,97 85,15 70,49 83,58 85,38 80,98 82,93 16,27 96,02 68,32 88,89 71,13 11,41 82,66 84,41 11,46 41,95 96,91 32,97 57,32 85,60 25,28 89,66 77,21 85,87 42,21 73,35
abs. 5 5 5 5 5 5 4 5 5 5 5 1 5 4 5 4 1 5 5 1 3 5 2 4 5 2 5 5 5 3 4
Kategorie 1 421 2135 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 128 1 1 1 205 1 1 236 1 1 1 1 1 1
0 4 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 5 0 0 5 0 0 0 0 0 0
2 5 5 4 3 3 4 4 5 5 4 3 4 2 1 5 3 3 3 1 3 5 1 3 3 2 2 3 2 3 3
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie) 1 5 5 2 2 1 3 2 1 2 1 1 2 2 1 2 2 2 2 1 1 2 2 2 3 2 1 2 2 2 1
Koeficient atraktivity obce 8 19 16 11 10 9 11 11 11 12 10 5 11 8 7 11 6 15 10 3 7 17 5 9 16 6 8 10 9 8 8
Pokračování příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch Potenciál rekreační plochy Obec
Okres %
Valšov Velká Štáhle Vrbno pod Pradědem Vysoká Zátor Bělá pod Pradědem Bernartice Bílá Voda Černá Voda Česká Ves Hradec - Nová Ves Javorník Jeseník Kobylá nad Vidnavkou Lipová-lázně Mikulovice Ostružná Písečná Skorošice Stará Červená Voda Supíkovice Uhelná Vápenná Velká Kraš Velké Kunětice Vidnava Vlčice Zlaté Hory Žulová Bludov Bohdíkov
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet lůžek
Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Bruntál Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Šumperk Šumperk
Kategorie 74,34 80,52 93,79 50,18 69,95 91,80 14,62 78,00 57,27 84,99 38,08 71,39 78,16 48,98 90,85 57,30 91,19 68,01 80,69 67,99 55,71 72,31 87,35 36,58 29,09 42,59 48,50 88,47 48,54 39,69 84,33
abs. 4 5 5 3 4 5 1 5 4 5 3 4 5 3 5 4 5 4 5 4 3 4 5 2 2 3 3 5 3 3 5
Kategorie 1 1 171 1 1 815 1 1 1 1 1 1 1281 1 1072 1 860 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 772 1 255 1
0 0 5 0 0 3 0 0 0 0 0 0 2 0 2 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 4 0
4 2 4 3 3 5 2 2 2 3 2 3 5 2 5 2 5 4 3 3 2 4 2 3 2 4 3 5 3 3 2
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie) 1 1 2 2 1 4 1 3 2 3 2 2 3 2 4 2 5 3 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2
Koeficient atraktivity obce 9 8 16 8 8 17 4 10 8 11 7 9 15 7 16 8 18 11 10 9 7 10 9 6 6 9 8 15 8 12 9
Pokračování příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch Potenciál rekreační plochy Obec
Okres %
Bohuslavice Bohutín Branná Bratrušov Brníčko Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Drozdov Dubicko Hanušovice Horní Studénky Hoštejn Hraběšice Hrabišín Hrabová Hynčina Chromeč Jakubovice Janoušov Jedlí Jestřebí Jindřichov1 Kamenná Klopina Kolšov Kopřivná Kosov Krchleby Lesnice Leština
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet lůžek
Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk
Kategorie 27,20 73,78 82,14 85,36 68,04 73,46 71,81 56,69 82,70 15,96 75,29 60,22 77,05 87,97 48,19 60,17 87,11 16,24 70,33 60,46 63,31 60,53 85,34 73,83 76,29 60,11 83,90 70,93 80,14 58,25 33,90
abs. 2 4 5 5 4 4 4 3 5 1 5 4 5 5 3 4 5 1 4 4 4 4 5 4 5 4 5 4 5 4 2
Kategorie 1 1 68 1 1 1 1 1 1 1 118 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 222 1 1 1 1 1 1 1 1
0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 0 0 0
2 2 4 3 3 3 3 3 1 2 3 2 3 1 3 2 2 3 3 3 2 2 4 2 2 2 3 2 3 2 2
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie) 3 2 4 2 2 2 1 2 2 1 2 2 2 2 2 1 3 2 2 1 1 2 2 1 2 2 1 1 3 1 2
Koeficient atraktivity obce 7 8 18 10 9 9 8 8 8 4 15 8 10 8 8 7 10 6 9 8 7 8 16 7 9 8 9 7 11 7 6
Pokračování příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch
Obec
Okres
Potenciál rekreační plochy %
Libina Líšnice Loštice Loučná nad Desnou Lukavice Malá Morava Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Nemile Nový Malín Olšany Oskava Palonín Pavlov Písařov Police Postřelmov Postřelmůvek Rájec Rapotín Rejchartice Rohle Rovensko Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město pod Sněžníkem Stavenice Sudkov
Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk
Kategorie 38,41 57,49 36,25 95,26 47,28 87,57 64,01 88,09 30,36 23,05 67,33 55,60 81,02 89,54 25,70 70,70 59,66 24,16 12,46 47,76 35,85 48,93 81,20 62,34 28,94 73,13 88,78 92,97 79,35 47,85
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet lůžek abs. 3 4 2 5 3 5 4 5 2 2 4 3 5 5 2 4 4 2 1 3 2 3 5 4 2 4 5 5 5 3
Kategorie 1 1 1 1158 1 208 1 1 1 1 1 1 1 414 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 249 1208 1 1
0 0 0 2 0 5 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 2 0 0
3 2 4 5 2 3 3 2 3 1 2 3 3 4 2 2 2 2 3 2 2 3 3 2 3 3 4 5 1 2
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie) 2 1 2 3 1 2 3 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 1 2 2 1 2 1 2 2 3 1 2
Koeficient atraktivity obce 8 7 8 15 6 15 10 8 7 5 8 8 10 15 6 7 8 6 6 6 6 8 9 8 6 9 16 15 7 7
Pokračování příl. 6. Atraktivita obcí okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk pro cestovní ruch
Obec
Okres
Potenciál rekreační plochy %
Svébohov Šléglov Štíty Šumperk Třeština Úsov Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice Vyšehoří Zábřeh Zborov Zvole
Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk Šumperk
Kategorie 58,14 92,33 55,97 45,70 22,28 13,32 73,63 97,51 93,03 55,15 69,45 50,14 54,75 48,78
Počet EA osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování (kategorie)
Počet lůžek abs. 4 5 3 3 2 1 4 5 5 3 4 3 3 3
kategorie 1 1 1 331 1 1 475 273 1 1 1 225 1 1
0 0 0 4 0 0 4 4 0 0 0 5 0 0
3 1 2 3 3 2 5 5 5 2 2 3 2 2
Počet podnikatelů na 1000 EA obyvatel (kategorie) 1 4 1 2 2 2 3 3 3 2 1 2 2 2
Koeficient atraktivity obce 8 10 6 12 7 5 16 17 13 7 7 13 7 7
Zdroj: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích vybraného okresu (2011), Městská a obecní statistika (2011), Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (2005), Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska (2011), vlastní výpočty
