MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie
MLÁDEŽ A POLITIKA: FORMY A ÚROVEŇ VEŘEJNÉ PARTICIPACE MLÁDEŽE V ČR Bakalářská práce
Jméno a příjmení: Zbyněk Šolc (UČO: 65255) Imatrikulační ročník 2003
Vedoucí práce: doc. PhDr. Ing. Radim Marada, Ph.D.
V Brně 19. 5. 2007
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Mládež a politika: formy a úroveň veřejné participace mládeže v ČR“ vypracoval samostatně a veškerou literaturu, kterou jsem použil, jsem uvedl v seznamu literatury.
Datum odevzdání: 23. 05. 2007 …………………………….. Zbyněk Šolc 2
Obsah: Obsah: 1 1
Úvod ....................................................................................................................... 3
Úvod ................................................................................................................................... 4 1.1 Současné zpracování tématu ........................................................................................... 4 1.2
2
3
Dostupná literatura ..................................................................................................... 5
Participace a informovanost ............................................................................................... 5 2.1
Definice participace.................................................................................................... 5
2.2
Informovanost mládeže .............................................................................................. 7
2.3
Mládež a media .......................................................................................................... 8
2.4
Bílá kniha ................................................................................................................... 9
2.5
Úmluva o právech dítěte .......................................................................................... 13
Politiky a projekty vůči mládeži....................................................................................... 14 3.1
Státní politika vůči mládeži...................................................................................... 14
3.2
Realizované projekty a grantové příležitosti ............................................................ 17
4
Výzkumá část ................................................................................................................... 22
5
Závěr................................................................................................................................. 36
6
Použitá literatura .............................................................................................................. 38
7
Jmenný index.................................................................................................................... 41
8
Seznam tabulek ................................................................................................................ 41
9
Seznam grafů.................................................................................................................... 41
10
Seznam obrázků ............................................................................................................... 41
11
Anotace / Abstract ............................................................................................................ 42
12
Klíčová slova................................................................................................................... 42
3
1 Úvod Participace mládeže na veřejném, společenském a politickém životě je dnes jedna z nejpodporovanějších oblastí v práci s dětmi a mládeží. Téma participace se stává i celospolečensky diskutovaným problém v nejširším slova smyslu. V rámci celé společnost se k participaci z největší části vztahuje téma aktivního občanství a zapojení se do občanské společnosti. V souvislosti s mládeží je toto téma poněkud širší, a to především díky různým politikám na národní i evropské úrovni. Dále se realizují nejrůznější projekty, které mají u dětí a mládeže podporovat vnímání principů demokratické společnosti a možnosti zapojení do jejího rozhodování. V rámci této bakalářské práce se chci zaměřit na středoškolské studenty, střední školy a všeobecně mladé lidí ve věku 15 – 20 let. Práce bude zkoumat, jaké jsou možnosti na aktivní zapojení do veřejného života, jaké jsou projekty a aktivity existující v České republice i Evropské unie, jaké existují dokumenty na podporu participace mladé generace. V neposlední řadě se práce bude zabývat výzkumy, které byly v oblasti participace provedeny a především otázkou: „Jak jsou studenti středních škol zapojeni do participačních aktivit a jak je vnímají?“ K participaci patří i mediální svět, kde se mladí lidé vyjadřují k otázkám, které se jich přímo dotýkají, a také svojí činností a aktivitou podporují určité postoje, skupiny a názory. Tato forma „on-line občanské společnosti“ bude s rozvíjejícími se elektronickými technologiemi jedna z velmi výrazných. S tématem participace také úzce souvisí informovanost a dostupnost informací pro mládež a o mládeži s ohledem na mladé lidi a instituce, které informace zajišťují a zpracovávají.
1.1 Současné zpracování tématu O tématu participace a informovanosti mládeže bylo v ČR zpracováno několik výzkumů, a to především pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Téma zapojení mládeže do společnosti bylo také součástí několika všeobecných výzkumů o dětech a mládeži. Oblasti dětí a mládeže se v České republice věnuje především přímo řízená organizace Minis-
4
terstva školství, mládeže a TV, a to Národní institut dětí a mládež MŠMT1. Tento institut připravuje zadání výzkumných prací a také je provozovatelem Národního registru výzkumů o dětech a mládeži (NRVDM) (http://www.vyzkum-mladez.cz). Další výzkumy na témata spojená s participací, informovaností a mládeží všeobecně byly realizovány pro Evropskou komisy a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu.2
1.2
Dostupná literatura Dostupná literatura specificky na participaci dětí a mládeže prozatím neexistuje. Je pub-
likováno několik knih, které se zabývají participací jako účastí na veřejném, společenském či politickém životě všeobecně. Stejná je situace i v oblasti informací pro děti a mládež. V těchto oblastech bylo zpracováno několik odborných prací (bakalářských a diplomových). Množství dostupných materiálů ohledně problematik spojených s dětmi a mládeží je dostupných na Ministerstvu školství a u neziskových organizací, které se problematikou aktivního občanství či participace zabývají. Jsou to především nestátní neziskové organizace (NNO) dětí a mládeže nebo s dětmi a mládeží pracující.
2 Participace a informovanost V České republice je díky historickému zatížení aktivní účasti mládeže na veřejných záležitostech – povinná účast v Socialistickém svazu mládeže – značná rezistence a nedůvěra k zapojení mládeže do participačních aktivit. Všechny pokusy po roce 1989 selhaly (jednalo se o svaz středoškolských studentů, rada studentů) a až po roce 2001 se podařilo většinou neziskovým organizacím nastartovat projekty, do kterých se zapojily děti a mládež.
2.1
Definice participace V rámci společnosti existuje mnoho druhů participace. Jde o všeobecný termín, které se
používá ke spoluúčasti na jakékoliv činnosti. Participace může být ekonomická – to znamená účast finanční - na realizaci určitých podnikatelských záměrů např. PPP projekty. Participace může být také manažerská tj. spoluúčast na vedení a řízení právnických sub-
1
Národní institut dětí a mládež MŠMT (NIDM – MŠMT) vnikl sloučením Institutu dětí a mládeže MŠMT (IDM) a Institutu zájmového vzdělávání MŠMT Hořovice (IZV); http://www.nidm.cz 2 Directorate-General Education and Culture; http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/index_en.html
5
jektů. Další druhem participace je politická participace. Do této kategorie spadá aktivní politika, výkon exekutivní, výkonné či soudní moci. Také to může být politický lobbing. Forma participace je i společenská, účast na veřejném dění většinou skrze různá občanská sdružení či občanské aktivity. Participace, kterou se zabývám, je definována výrokem: „Naučit žáky aktivně se účastnit života společnosti, dát jim možnost vyjádřit se k problémům školy. Vytvořit větší prostor pro komunikaci mezi sebou a mezi nimi a učiteli. Naučit je samostatně se rozhodovat a za svá rozhodnutí nést odpovědnost. Přispět k hlubšímu poznání Práv dítěte a jejich prosazování v životě školy. Rozšířit možnost smysluplného využití volného času.“ (Mgr. Jiří Otčenášek) V České republice není zatím vnímání participace jako termínu zcela jednotné a k této problematice existuje několik přístupů. Dle zkušeností ze zahraničí (země, kde studentská participace funguje již několik desítek let – Francie, Norsko, Belgie) se tento termín dá definovat jako právo mladých lidí být zapojeni do procesu rozhodování ve školách, na místní a regionální úrovni především v otázkách, které se jich dotýkají. Mládež by se také měla podílet na formulování politik státu, které se mládeže tykají. K tomuto byla již v roce 1992 přijata „European Charter on the Participation of Young People in Local and Regional Life“. Kromě participace na rozhodovacím a legislativním procesu lze za participaci považovat i všechny aktivity v rámci občanského sektoru, kterých se mladí lidé účastní a podílí se na jejich realizaci ve svém volném čase – často označované termínem volnočasové aktivity nebo neformální a informální vzdělávání. Tyto aktivity se ve velké míře odehrávají prostřednictvím neziskových organizací, neziskových organizací dětí a mládeže, domů dětí a mládeže, středisek volného času a také v určité míře škol. V universitním věku se mladí lidé dále zapojují do akademických senátů vysokých škol nebo do mládežnických sekcí politických stran. Pokud se na participaci podíváme z mezinárodního pohledu dle definice UNESCO3, pak „je participace cestou k získání aktivní a zodpovědné role ve společenském životě a skrze tuto roli pak společenské uznání a postavení. Všichni mladí lidé mají bez ohledu na prostředí, ve kterém žijí, stejné základní potřeby; potřebují získat schopnost čelit problémům a naučit se řídit si svůj vlastní rozvoj, aby se z nich stali osobnosti, které jsou:“ (Trantina, 2001) -
samostatné – schopné rozhodovat se a řídit si svůj osobní a společenský život jednot-
3
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu); http://unesco.org
6
livce i člena společnosti -
solidární – schopné projevit zájem o ostatní, jednat spolu s nimi a v jejich prospěch, sdílet jejich zájmy
-
zodpovědné – schopné nést zodpovědnost za své činy, plnit své úkoly a dokončit vše, co začnou
-
svědomité – schopné určit si morální hodnoty, určitý podnět nebo ideál a jednat podle nich
-
a které se tak plně uplatní jak jako jednotlivci, tak jako členové společnosti Hledání cest, jak mladým lidem umožnit zapojovat se do diskuse a poskytnout jim vliv
na rozhodování, má několik úrovní. Může být prováděno na úrovni škol, místní, regionální (krajské), celostátní, mezinárodní, přičemž na každé z těchto úrovní existuje řada příležitostí pro mladé lidi.
2.2
Informovanost mládeže V rámci participace mládeže na veřejném životě je důležitá oblast přístupu k informacím
pro mládež či informacím o mládeži nejen jako oblast samotné participace na věcech veřejných, ale také pro osobnostní a profesní rozvoj mládeže. K dostupnosti informací pro mládež existuje několik celoevropských informačních zdrojů, jenž se zaměřují na nejdůležitější oblasti – studium, práce, cestování, dobrovolnictví a práva mládeže. Těmito zdroji jsou EURODESK – www.eurodesk.org, www.eurodesk.cz a Evropský portál pro mládež (European Youth Portal) – http://europa.eu/youth/. V České republice jsou k zajištění informací pro mládež zřízena Informační centra pro mládež (ICM), kterých je momentálně 27 ve většině krajů. ICM poskytují mládeži kromě informací také možnost k realizaci různých volnočasových aktivit a poskytují různé služby pro mládež. Všechny informační centra pro mládež v České republice provozují neziskové organizace, v jejichž rámci se na chodech ICM participují mladí lidé. V některých případech i zahraniční dobrovolníci. Jediné ICM, které není provozováno nezisknou organizací, je Informační centrum pro mládež v Praze – http://www.icm.cz, toto je organizační složkou Národního institutu dětí a mládeže MŠMT. Toto informační centrum metodicky řídí a poskytuje organizační pomoc všem ostatním v České republice.
7
Problematická validita informací Velmi vysoké náklady
Informační systém nepodporuje participaci Informace nemusí přesně odpovídat potřebám cílové skupiny Rostoucí informační systém generuje lineárně rostoucí náklady
Tvorba informací pro vlastní věkovou skupinu: zvyšuje pocit sounáležitosti se společností jsou tvořeny informace, které přesně odrážejí potřeby, IS obsahuje prvky obsahové autoregulace tvořené informace poskytují Obrázek 1: Struktura informací pro mládež a o mláde-
velmi bohatý a přesný analytický materiál nízké finanční náklady, vysoká efektivita – růst
ži Zdroj: Houška T. (2006): Účast mladých lidí na poli-
systému negeneruje růst nákladů
tickém a společenském životě – 2006
V těchto informačních centrech poskytují informace mladí (dobrovolní pracovníci) a v každém z nich působí min. jeden profesionál, který je proškolen. Každé z informačních center si buduje svoji databázi poskytovaných informací – jedná se především o informace lokálního významu, nabídka brigád, ubytování či seznamy škol. Existují také různé informační servery, kde si mohou mladí lidé informace vyhledávat, ale existence informační center zaručuje, že informace nebudu podávány zkreslené či ovlivněné vnějšími vlivy. Dle Charty o poskytování se všechna centra snaží o co nejširší a nejobjektivnější přístup. Poskytované informace jsou vždy také bezplatné a srozumitelné (v závislosti na věku a psychické vyspělosti).
2.3
Mládež a media Hlavní názorový proud mladé generace je ve značné míře manipulován médii - názory a
postoje produkované médii mládež přijímá. Tradiční elektronická média a nové technologie – osobní počítač, internet, mobilní telefon a propojování médií do multimediální podoby, jsou fenomény, které základním způsobem formují současnou generaci mládeže. Naopak tato generace mládeže je základním subjektem komputerizace společnosti a převodu společnosti do digitálního věku. Celý život sou8
časné mládeže se ve srovnání s předchozími generacemi proměňuje a převádí do jiné podoby. Dochází k digitalizaci životního pole a životního způsobu mládeže. Mládež je charakterizována jednotlivými technologiemi, případně generačními mutacemi těchto technologií. Proto bývá současná mladá generace nazývána generací on-line. Toto označení se netýká pouze české mládeže. Další charakteristikou současné mládeže je rozpínání jejího životního pole o evropský a globální rozměr. Rozpínání se primárně odehrává virtuálně v kyberprostoru a odvozeně i v přirozeném časoprostoru. V tomto prostoru si mládež vytváří vlastní kulturu. Proto se objevuje možnost, že do budoucna se bude moci hlavní občanská iniciativa odehrávat právě skrze moderní technologie. I této mediální formě by měl být dán prostor a veřejní činitelé by měli respektovat i názory takto vytvářené. Těchto multimediálních aktivit má mládež celou řadu. Mohou to být webovské stránky, které jsou vytvářeny za účelem propagace určitého hnutí či názoru, nebo různé blogy, kde jednotlivci vyjadřují své názory. Tato cesta k participaci je pro mladnou generaci mnohem jednodušší a přímočařejší než tradiční noviny či media všeobecně. Další z „on-line“ aktivit jsou různé petice, jejich vytváření, propagace či rozesílání. Méně konformní formou veřejného života může být v jisté míře i hackerství (napadaní různých webu) – i když toto je využíváno spíše k protestním aktivitám. Význam médií pro mládež dokládá i to, že třetinu svého času tráví s některým z médií a z disponibilního času tráví mládež s médii dvě třetiny. Jedním z důsledků tohoto je, že virtuální a mediální realita vytěsňuje z životního pole člověka vitální složku. Proces digitalizace či elektronizace probíhá i v oblasti vzdělávání. Za pouhých několik let existence získal e-learning mezi mladou generací významnou pozici. Mládež e-learnig akceptuje a začlenila si ho již do svých aktivit. Současné mládeži je bližší digitalizovaná podoba čehokoliv oproti tradiční podobě. To je také důvod poklesu četby, a to i ve věkové skupině zahrnující studenty vysokých škol.
2.4
Bílá kniha Bílá kniha Evropské komise – Nový podnět pro evropskou mládež (European commissi-
on White paper A new impetus for European Youth COM(2001)681 ze dne 21. 11. 2001)4 k tomuto dokumentu proběhla v roce 2002 Národní konference o mládeži a následně byla tato Bílá kniha Českou republikou ratifikována. Tato konference se měřila na všechny aspekty
4
V plném znění na http://ec.europa.eu/youth/whitepaper/index_en.html; http://www.msmt.cz/mladez/bila-kniha-evropske-komise-o-mladezi
v českém
znění
na
9
Bílé knihy, nejvíce se však věnovala právě participaci viz.: Sborník příspěvků a vystoupení z národní konference, Praha, NIDM MŠMT Bílá kniha je dokumentem Evropské komise a jednotlivých států Evropské unie pro podporu a rozvoj neformálního vzdělává5 v Evropské unii. Směrem k mládeži (dle Evropské komise jsou za mládež považování lidé mezi 15 a 25 lety) je nejdůležitější uplatnění těchto principů: - otevřenost: poskytování informací a aktivní komunikace s mladými lidmi v jejich jazyce, aby pochopili, jak funguje Evropa a jaká politika se jich týká participace: zajištění, aby se s mladými lidmi diskutovalo a aby byli více zapojeni do účasti na rozhodování, která se jích týkají, a obecněji, zapojeni do života svého společenství zodpovědnost: rozvoj nové strukturované formy spolupráce mezi členskými státy a evropskými institucemi, aby na odpovídajících úrovních zodpovědnosti bylo možné najít konkrétní cesty k naplňování potřeb mladých lidí - efektivita: maximální využití toho, co mladí lidé mohou nabídnout, aby mohli odpovídat na výzvy společnosti, dokázali přispět k úspěchu opatření, která se jich týkají, i k vytváření Evropy zítřka návaznost: vytvořit přehled různých přístupů vůči mladým lidem a různých úrovní, na nichž je užitečné zasáhnout
S ohledem na participaci je to:
„Zapojování mladých lidí do veřejného života V zásadě si evropská mládež přeje aktivně se podílet na demokracii a spoluutvářet ji. Do určité míry se však staví nedůvěřivě vůči institucionálním strukturám. Mladí věnují méně energie než dříve aktivitám běžných politických a sociálních struktur (strany, odbory), jejich podíl na demokratických diskuzích je nízký. Také mládežnické organizace trpí touto situací a
5
Formální vzdělávání (formal education) je hierarchicky strukturovaný, chronologicky postupný vzdělávací systém, který funguje od základních škol až po vysokoškolské instituce. Neformální výchova a vzdělávání (informal education) je procesem, při kterém se jedinec učí zaujímat postoje, poznává hodnoty, získává zručnost a znalosti skrze vlastní denní zkušenost v rodině, mezi přáteli a sobě rovnými, skrze média a jiné vlivy a faktory ve svém okolí. Výchova a vzdělávání mimo vyučování“, (non-formal education) je organizovanou vzdělávací aktivitou mimo rámec zavedeného oficiálního systému, jejímž cílem je získání životních zkušeností a dovedností a rozvoj postojů založených na uceleném systému hodnot. Je prováděno nestátními neziskovými organizacemi. Částečně sem přináleží také zájmové vzdělávání, které realizují střediska volného času, školní kluby. (Trantina, 2001)
10
cítí, že musí změnit stávající strukturu6. To však v žádném případě neznamená, že se mladí lidé nezajímají o veřejný život. Viz výzkumná část. Většina z nich se v podstatě chce podílet na životě společnosti a ovlivňovat její rozhodnutí. Angažují se však raději jako jednotlivci a mimo tradiční struktury a mechanismy účasti. Veřejných instituce, by měli překlenout propast mezi potřebou mládeže se vyjádřit na jedné straně a metodami a strukturami, které nabízejí naše společnosti, na straně druhé. V opačném případě riskujeme u mladých lidí "občanský deficit" anebo u nich povzbudíme důvody k protestu.“ (Bílá kniha, 2002) Ze závěrů Bíle knihy a výzkumů, které k ní byly provedeny, vyplívá, že mladí lidé chtějí být aktivními občany a aktivně ovlivňovat dění ve svém okolí. K tomu, aby toho mohlo být umožněno, musí mít jejich účast bezvýhradnou podporu a zároveň se musí, vyvinou struktury k tomu, aby se mohli do aktivního společenského života zapojovat i lidé, kteří nejsou organizovaní v žádných organizacích (NNO, politické strany, odbory atd.) tzv. neorganizovaná mládež. S vývojem takto pojímaného aktivního občanství je úzce spojena informovanost, od níž mladí lidé očekávají hodně. Uvědomují si však velmi dobře, že je třeba podchytit celou řadu oblastí (zaměstnanost, pracovní podmínky, bydlení, vzdělání, zdraví atd.). Tuto informovanost však informace o programech Společenství nezajišťují. Mladí lidé rovněž také zdůrazňují, že informace musí být snadno přístupné všem, že musí být dostupné na místě a musí být dodržovány vysoké etické normy. Kromě toho zdůrazňují potřebu informací přiměřených uživateli, přičemž je třeba zapojit mládež jak do zpracování obsahu informace, tak do jejího šíření. Pokud se mladí lidé chtějí podílet na životě společnosti, musí k tomu účelu získat nebo rozvinout určité schopnosti. Přitom se jedná o postupný proces učení. Výhodou je, že zpět se také od toho procesu velmi učí a získávají tzv. klíčové kompetence, které jsou následně přínosem v celém životě, a to i mimo jakékoliv participační aktivity. Rozhodující je přitom první krok, který je třeba vždy učinit v blízkém okolí (ve škole,
6
Průzkum Eurobarometer „Les jeunes européens en 2001“ (Mladí Evropané v roce 2001) (EB55.1, 2001) ukazuje, že mladí lidé jsou lehce nespokojení s organizacemi. Každý druhý mladý člověk spontánně uvedl, že není členem žádné skupiny, přičemž se současně projevují rozdíly mezi jednotlivými národy (v Nizozemí je organizováno téměř 80 % mládeže, zatímco v Portugalsku pouhých 30 %). Tato více či méně zřetelná míra nespokojenosti postihuje všechny země s výjimkou Belgie a Lucemburska. Největší oblibě se mezi mladými lidmi těší sportovní svazy (28 %), za nimi s odstupem následují mládežnické organizace (7 %), odbory a politické strany (4 %).
11
čtvrti, obci, centru mládeže, spolku atd.). Participace podporuje sebedůvěru a zprostředkuje potřebné zkušenosti nutné pro další kroky. Na místní úrovni lze dosáhnout prostřednictvím participace konkrétních a viditelných změn, které mohou mladí lidí okamžitě vnímat. Na této úrovni mají mladí lidé možnost vyjádřit své mínění, neboť se mohou přímo spoluúčastnit rozhodovacího procesu. V druhé fázi si mladí lidé uvědomí, že mnohá rozhodnutí, které mají vliv na místní úrovni, jsou přijímána na vyšších místech, především evropskými instancemi. Měli by tedy mít možnost pracovat na tom, aby se dostali na nejbližší vyšší úroveň, např. formou navazování spojení a vytváření sítí (neziskové organizace + orgány samosprávy). Participace umožňuje získat dovednosti, které mohou být využity v nejrůznějších oblastech (hospodářství, společnost, kultura, politika atd.) a v nejrůznějších institucionálních souvislostech. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že dělení na formální a mimoškolní vzdělávání je vnímáno jako kontraproduktivní. Škola zůstává nadále skvělým místem pro učení se a osvojování postupů participace, avšak v očích mládeže má tu nevýhodu, že je nevnímá jako instituce ryze formálního vzdělávání a jakékoliv další aktivity volnočasové či neformální se snaží realizovat v jiných prostorech/institucích. Prvním výrazným krokem k umožnění naplňování cílů Bíle knihy byla národní konference k tomuto dokumentu, které se mimo odborníků také měli možnost zúčastnit mladí lidé aktivní v neziskových organizacích či na školách. Jejich přinos byl zřejmý zejména ve skupině Participace mládeže – účastníci do 26 let. Tato pracovní skupiny přijala tato doporučení: absence participace vede k útlumu rozvoje společnosti, podporuje vznik sociálně patologických jevů cílem participace je především umožnění komunikace ve všech oblastech společenského života. Důsledkem je účast na veřejném životě a jeho ovlivňování participace je dlouhodobý proces, který začíná v ranném věku a je základem demokracie. Vědomí odpovědnosti vede současně k větší zodpovědnosti za důležitou považujeme participaci ve školách s důrazem na vzdělání v této oblasti. Doporučujeme vytvořit legislativní podmínky pro vznik studentských samospráv jako poradních orgánů škol. Obce mají vytvářet podmínky pro možnost mladých podílet se na komunálním životě. Volen samospráva dětí a mládeže na úrovni obce má mít postavení komise rady zastupitelstva, nebo její členové mají být zařazeni do stávajících komisí rady zastupitelstva. Takovouto samosprávu dětí a mládeže je nutné budovat na všech úrovních. (Sborník příspěvků a vystoupení z národní konference, 2002)
12
2.5
Úmluva o právech dítěte „Úmluva o právech dítěte již deset let tvoří závaznou součást našeho právního řádu; je (či
by mohla a měla být) také podnětem i pro docenění participace dětí a mladých lidí ve škole i mimo ni a proto, aby se pro její uplatnění vytvářeli příznivé předpoklady“ (Hofbauer, 2002)
Úmluva o právech dítěte byla přijata v New Yorku 20. listopadu 1989. V České a Slovenské Federativní Republice se stala závaznou nadzákonnou právní normou v souladu se svým článkem 49 odst. 2 a Ústavním zákonem republiky dnem 6. února 19917. Jde o dokument možná ještě zásadnější než Bílá kniha. V Úmluvě je participace přímo spojována s právem svobodně vyjadřovat vlastní názory o věcech, které se dětí přímo týkají (dle Úmluvy se považuje za dítě každá lidská bytost mladší osmnácti let). Konkrétně se jedná o článek č. 12 odst. 1: Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují dítěti, které je schopno formulovat své vlastní názory, právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. (Úmluva o právech dítěte, 1989).
Přístup k informacím je v této Úmluvě zabezpečen článkem č. 17: Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají důležitou funkci hromadných sdělovacích prostředků a zabezpečují dítěti přístup k informacím a materiálům z různých národních a mezinárodních zdrojů, zejména takovým, které jsou zaměřeny na rozvoj sociálního, duchovního a mravního blaha dítěte a také jeho tělesného a duševního zdraví.
Jako důležitý v souvislosti s participací, výchově k aktivnímu občanství a občanské společnosti je článek č. 29: Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se shodují, že výchova dítěte má směřovat k: rozvoji osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu výchově zaměřené na posilování úcty k lidským právům a základním svobodám, a také k zásadám zakotveným v Chartě Spojených národůvýchově zaměřené na posilování úcty k rodičům dítěte, ke své vlastní kultuře, jazyku a hodnotám, k národním hodnotám země trvalého pobytu, jakož i země jeho původu, a k jiným civilizacím přípravě dítěte na zodpovědný
7
V plném znění na http://www.crdm.adam.cz/publikace/umluva/umluva.htm
13
život ve svobodné společnosti v duchu porozumění, míru, snášenlivosti, rovnosti pohlaví a přátelství mezi všemi národy, etnickými, národnostními a náboženskými skupinami a osobami domorodého původu výchově zaměřené na posilování úcty k přírodnímu prostředí
Ačkoliv je tato úmluva závazným dokumentem, dosud se plně nepodařilo její principy implementovat do českého školství a ani do státních politik tykajících se mládeže.
3 Politiky a projekty vůči mládeži 3.1
Státní politika vůči mládeži V rámci České repubuliky je práce s mládeží svěřená do pravomoci MŠMT, a to
především legislativní a metodická rovině. Kromě Ministerstva byla práce s dětmi a mládeží svěřena i krajům. Krajské úřady mají práci s mládeží většinou zakonponovanou ve svých strategických a koncepčních materiálech. Bohužel každý kraj má jiné priority a k práci s dětmi a mládeží přistupuje různě. Analýza těchto dokumentů a přístupů by byla na jinou práci. V této souvislosti lze najít zmínky o práci s dětmi a mládeží v koncepčních materiálech obcí, především pak statutárních měst. Bohužel právě v těchto dílčích koncepcích se ukazuje, jak je návaznost na dokumenty typu Charta či Bílá kníha slabá a povědomí o nich malé. Já se zde zaměřím na koncepci celostání – ministerskou.
Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2007 (dále jen „Koncepce“) byla přijata vládou České republiky na jednání dne 7. dubna 2003 usnesením č.343. Navazuje na Koncepci státní politiky ve vztahu k mladé generaci v České republice do roku 2002, která byla schválena usnesením vlády č. 1 ze dne 6.1.1999 a zaměřuje se na nejzávažnější a nejaktuálnější oblasti státní politiky vůči dětem a mládeži.8 Za mladou generaci je pro účel koncepce považována věková skupina dětí a mladých lidí do 26 let (dle Úmluvy o právech dítěte jsou za děti označovány osoby ve věku do 18 let, za mládež jsou pak považovány osoby ve věku od l8 do 26 let). Tato skupina obyvatelstva České republiky představuje podle sčítání z roku 2001 více než 3,3 milionů osob (ČSÚ).
Z Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2007 je patrné, že 8
Plné znění například www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par%5Bid_r%5D=11458&par%5Bview%5D=0 -
14
participaci mládeže, respektive celkově mládé generace na společenském a politckém životě, je věnována velká pozornost. K tomuto byla zpracována SWOT anylýza na jejímž vzniku jsem se jako externí poradce podílel.
SWOT analýza – Participace mládeže v ČR
Silné stránky Na řadě škol se rozvíjejí různé formy participace a jak ukázaly některé průzkumy viz. výzkumná část, u učitelů se zvyšuje zájem o další vzdělávání v oblasti komunikace, řešení konfliktů skupinové dynamiky atd. Významnou součástí participace je i práce s dětmi a mládeží v nestátních neziskových organizacích, ochota mladých lidí spolupodílet se na neformální výchově svých vrstevníků nebo jen o něco málo mladších lidí (vedoucí odílů, skupin atd.). V tomto ohledu vykonávají mnoho pozitivního tyto nestátní neziskové organizace, které si mladí lidé vytvářejí a ve kterých jsou organizováni. Přínosem jsou rovněž specifické projekty zaměřené do oblasti výchovy k občanství a participaci (např. národní, či lokální parlamenty dětí a mládeže). Posun za minulé období v oblasti participace je patrný také v krajích, městech a obcích, které se snaží více systematicky pracovat se svými mladými občany. Součástí života mnoha obcí a měst jsou pravidelné aktivity v oblasti participace dětí a mládeže za účasti primátorů, starostů, radních nebo zastupitelů. Výjimkou není ani systematická finanční podpora takto zaměřených projektů nestátních neziskových organizací ze strany krajů,
měst a obcí
napříkald Pelhřimov, Česká Lípa, Zlínky kraj.
Slabé stránky Participace mládeže je dosud málo akceptována jako relevantní aktivita a je z časti státními institucemi považována jen jako další volnočasová aktivity bez dalšího většího dopadu. Podle sociologických výzkumů využívá většinu forem politické participace více střední a starší generace (kromě peticí) (Angažovanost Čechů ve veřejném životě, CVVM, 2007). Zájem o veřejně prospěšné aktivity je u dětí a mládeže obecně nízký, je orientován spíše na sdružení a zčásti na místní zastupitelstva. Mládež vstupuje do určitého společnského prostoru se zavedenými formami participace, které ji příliš neoslovují a jež ani není schopna ovlivnit a cítí se být vytěsněna z procesů rozhodování. 15
Příležitosti Pokud se mladí lidé mají podílet na životě společnosti, musí k tomu účelu získat nebo rozvinout určité schopnosti. Jedná se o postupný proces neformálního učení. Rozhodující je přitom první krok, který je třeba vždy učinit v blízkém okolí (ve škole, čtvrti, obci, centru mládeže, spolku atd.). Na místní úrovni lze dosáhnout prostřednictvím participace konkrétních a viditelných změn, které mohou mladí lidí okamžitě vnímat. Na této úrovni mají mladí lidé nejen možnost vyjádřit své mínění, nýbrž se mohou přímo spoluúčastnit rozhodovacích procesů. Je tedy dobré pracovat na přípravě širšího právního rámce pro participaci dětí a mladých lidí, Škola je první instituce umožňující učit se a osvojovat si postupy participace a v rámci školského zákona
byly vytvořeny podmínky pro hlubší zájem o podporu studentských
samospráv ze strany škol. Podmínkou zlepšení je přiblížit rozhodování dětem a mládeži, posílit veřejnou kontrolu rozhodování na nejrůznějších úrovních. Na druhou stranu lze využít i prostředky informační společnosti a touto cestou vstoupit do dialogu s mládeží (veřenjná datová síť, lokální media atd.).
Hrozby Omezená možnost participace, nízká míra ochoty veřejné samosprávy poznávat a přijímat názory dětí a mladých lidí na řešení problémů jejich každodenního života, v dlouhodobém působení vede u majoritní části mládeže k odcizení a pasivitě, u minoritní části mládeže k příklonu k extrémním hnutím. Neúčast ve volbách, nezájem o fungování politického systému rovněž nevytváří optimální podmínky pro zlepšování demokracie. (MŠMT, 2003)
Dle Koncepce z které vycházejí všechny strategické materiály a i zakonodárná iniciativa je potřeba přijmout tyto kroky:
„Spoluúčast mladých lidí na správě věcí veřejných umožňuje mládeži zapojit se do rozhodovacích procesů a spolu ovlivňovat společnost, své okolí a další věci, které se jich týkají. Participace mladé generace na společenském a politickém životě je i jedním z důležitých úkolů evropské politiky vůči dětem a mládeži. V návaznosti na závěry a 16
doporučení obsažené v Bílé knize Evropské komise o mládeži, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s kraji a nestátními neziskovými organizacemi připraví opatření směřovaná na posílení zájmu mladých lidí o veřejný život a budou i finančně podporovat specifické programy zaměřené na oblast participace mladé generace na společenském a politickém životě. Nezbytným předpokladem pro rozvoj skutečné participace mladé generace na společenském a politickém životě je vytvoření právního rámce v zákoně o práci s dětmi a mládeží, který připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. “ (MŠMT, 2003) Obdobně jako v jiných státech Evropy je i u nás cílem vytvářet podmínky pro vznik a činnost rad mládeže, dětských a mládežnických parlamentů, které budou otevřeny i pro neorganizovanou mládež a budou nezávislé na politických silách na celostátní i nižší úrovni veřejné správy. Úřady budou úzce spolupracovat s těmito radami mládeže a konzultovat rozhodnutí, která se týkají mladých lidí. Problematika participace mladé generace na společenském a politickém životě by měla být zahrnuta do společensko vědních předmětů. Ve vzdělávacím procesu by měl být kladen důraz na získávání praktických dovedností nutných pro aktivní občasntví. S ohledem na úzké propojení přístupu mladých lidí k informacím by měly být postupována v návaznosti na zahraniční odzkoušené a fungující systémy. Toto se částečně podařilo realizovat přijmutím nového tzv. Školského zákona sb. 561/2004 § 167 a 168, kde se zřizovateli školy nařizuje zřízení školských rad, kde studenti budou mít jednu třetinu, aby mohli vyjadřovat své nazory a prosazovat své zájmy. Bohužel díky neexistenci metodických materiálů a možná i z důvodů výše zmíněné pasivity, se tento záměr nepovedl a jedna z příležitostí byla promarněna. Bylo to i tím, že zastupitelstava či poradní orgány dětí a mládeže u samosprávy téměř neexistují, a tak studenti neměli zájem se ve školských radách angažovat, protože není zaručena žádná kontinuita prosazování zájmů na názorů mladé generace. Viz výzkumná část.
3.2
Realizované projekty a grantové příležitosti Tradiční strukturou samosprávy dětí a mládeže byly v ČR žákovské samosprávy na ško-
lách. Mezi jejich osvědčené způsoby práce patřily školní besídky, zájmové kroužky, žákovská shromáždění a volby jejich představitelů. Postupně se podařilo vytvořit rovněž síť krajských parlamentů, zřídit a poskytovat informační i konzultační servis pro jednotlivé parlamenty, ale i širokou veřejnost. Za úspěšnou lze považovat celostátní mediální kampaň „Rozhoduj o sobě!“ na podporu přijetí myš17
lenky participace veřejnosti. Kampaň probíhala v srpnu až září 2003 a v jejím rámci byly osloveny čtyři hlavní strategické cílové skupiny – děti ve věku 12 až 16 let, mládež ve věku 16 až 26 let, neorganizované děti a mládež a široká veřejnost. Kampaň upozornila na možnost vyjádřit se k aktuálním problémům, na právo spolurozhodovat o společných věcech, povinnost být zodpovědný k sobě a druhým lidem, ke své rodině, škole, obci a státu. Vyvrcholením projektu bylo zasedání Národního parlamentu dětí a mládeže v Praze 25. 10. – 29. 10. 2003, kterého se účastnili zástupci krajských parlamentů. První zasedání Národního parlamentu dětí a mládeže se uskutečnilo v roce 1998 a jeho základ tvořilo 7 měst, která měla funkční dětská a mládežnická zastupitelstva. Výstupem bylo Usnesení na téma „Návrh na dětská práva a práva žáka, návrh na volný čas dětí a mládeže“, které bylo rozesláno na všechny školy v ČR. V následujících letech se Národní parlament dětí a mládeže zabýval tématy „Ekologie; Děti a mládež v médiích – vliv médií na veřejné mínění“, „Úmluva o právech dítěte; Evropská unie; Reformy školství; Volný čas dětí a mládeže; Práva a povinnosti dětí a mládeže“. Specifické projekty, jako je Národní parlament dětí a mládeže či lokální parlamenty dětí a mládeže, byly a jsou rovněž důležitým přínosem do oblasti výchovy k občanství a participaci. (NIDM MŠMT, Zpráva České republiky o realizaci participace, 2005).9 Bohužel rozvoj parlamentů dětí a mládeže jak na krajské, tak obecní úrovni zažívá stagnaci. Díky stagnaci projektu www.participace.cz se nedá relevantně zjistit, kolik takovýchto parlamentů existuje. Jen 6,49% mladých lidí se na jejich práci v minulém roce aktivně podílelo, zato téměř 85% mladých lidí říká, že jsou jim buď lhostejné, nebo je vyloženě nesnáší. Akademický senát je na tom dokonce ještě hůř – měl jen 2,51% aktivních participentů a přes 90% respondentů se k němu staví lhostejně až s despektem. (Houška, 2006) viz výzkumná část.
V roce 2002 se ČR stala desátou zemí, ve které probíhá mezinárodní program „Make a connection – Připoj se“. Program realizuje Nadace rozvoje občanské společnosti a společnost Nokia ve spolupráci s lokálními partnery. Program je určen pro skupiny mladých lidí ve věku 16-24 let, které se po předložení vlastních projektů mohou ucházet o grant ve výši 50 000,-Kč. Projekty musí být zaměřeny převážně na místní komunitu, na okolí, ve kterém mladí lidé žijí a pro kterou by jejich projekt měl mít pozitivní přínos – např. semináře, studentský parlament, workshopy, ochotnická vystoupení, ekologické projekty, kulturní akce. Osmičlenné skupiny připravují projekty dobrovolně, bez finanční odměny, grantové prostředky jsou 9
V plném znění http://www.msmt.cz/mladez/zprava-ceske-republiky-o-realizaci-participace
18
určeny pouze na realizaci záměru. V roce 2002 bylo podpořeno 53 projektů částkou cca 1,7 mil. Kč, v roce 2003 bylo podpořeno 73 projektů částkou cca 2 mil. Kč, v roce 2004 bylo podpořeno 75 projektů částkou cca 1,9 mil. Kč a v roce 2005 bylo podpořeno 79 projektů částkou cca 1,9 mil. Kč. (http://www.pripojse.cz/)
Vývoj počtu přijatých a podpořených žádostí o grant 700 600 500 400 300 200 100 0
604
585 494 350
2000
167
2001
396 291
297 147113
465
404 168
2002
Přijaté žádosti
216
2003
2004
2005
2006
Podpořené projekty
Graf 1: Statistické ohlédnutí za programem Mládež Zdroj: www.youth.cz
Další významnou grantovou příležitostí pro mládež je Program Evropské unie Mládež 2000 – 2006. Tento program navazoval na předchozí program, kterého se Česká republika účastnila jako partnerská země Mládež pro Evropu 1998 – 2000. Na program Mládež, nyní navazuje Mládež v akci 2007 – 2013. Tento program je výraznějším nástrojem podpory participace a účasti mladých lidí na veřejném životě ze strany Evropské komise. V rámci programu Mládež 2000 – 2006 bylo realizováno 1816 projektů, vedoucí k většímu zapojení mládeže do společnosti. Projekty byly realizovány v těchto – výměny mládeže, Evropská dobrovolná služba, iniciativy mládeže a podpůrná opatření. Především iniciativy mládeže mají přímý příspěvek k výchově k aktivnímu občanství: „Evropská komise chce touto akcí podporovat iniciativy, tvořivost a aktivní participaci mladých lidí na veřejném životě. Chce dát mladým lidem příležitost vyzkoušet si své nápady prostřednictvím iniciativ, které jim poskytnou možnost přímo a aktivně se zapojit do plánování a realizace projektů v jejich místní komunitě.
Spolupráce na iniciativách mládeže je důležitou zkušeností neformálního vzdělávání. 19
Také mladým lidem poskytuje příležitost nahlížet na sebe samé jako na evropské občany a mít pocit, že přispívají k budování Evropy.“ (EK, 2005).
V období 2000 až 2006 bylo na projekty vynaloženo v České republice celkem 279 900 000 Kč a podpořených projektů se zúčastnilo více jak 33 000 osob.
Poslední, ale největší grantovou příležitostí, jsou dotace v rámci
Programu státní
podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace, které vypisuje MŠMT skrze odbor 51 – odbor pro mládež. Program státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO na léta 2004 až 2006, který byl členěn do 3 oblastí, a to: oblast č. 1 – Zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizované děti a mládež určený pro NNO dětí a mládeže, střešní organizace oblast č. 2 – Podpora vybraných forem práce s neorganizovanými dětmi a mládeží určený pro NNO pracující s dětmi a mládeží i NNO dětí a mládeže oblast č. 3 – investiční rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže, který je výhradně určen NNO dětí a mládeže, výjimečně NNO pracujících s dětmi a mládeží. Programy zpracovává odbor pro mládež, který je konzultuje s představiteli střešních organizací, tj. Českou radou dětí a mládeže a občanskými sdruženími, vyjadřují se k nim členové poradního orgánu ministryně – Komory mládeže a rovněž další odbory MŠMT. Komora mládeže zahájila činnost již v roce 1999. Do roku 2001 pracovala jako poradní orgán náměstka ministra zodpovědného za mládež a tělovýchovu. Po zrušení Republikového výboru pro děti, mládež a rodinu převzala část agendy tohoto orgánu týkající se dětí a mládeže. V nové podobě začala pracovat Komora mládeže od ledna 2002, kdy byla změna schválena poradou vedení MŠMT. (Zpráva o splnění úkolů vyplývajících z Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2007, Vláda ČR, 2007) Cílem jednotlivých aktivit v oblasti č. 1 bylo mj. zkvalitnění podmínek pro práci s dětmi a mládeží, rozšiřování členské základny NNO, zvyšování odborných předpokladů dobrovolných i dalších pracovníků s dětmi a mládeží, rozšiřování nabídky neformálních a zájmových aktivit pro členy NNO, vytváření podmínek pro rozvoj NNO atd. Jejím cílem je obrátit pozornost veřejnosti k činnosti organizací a spolků, které se systematicky celoročně zabývají mi20
moškolní výchovou nejmladší generace. Tato akce skýtá prostor k tomu, aby přitažlivou a zábavnou formou jednotlivé organizace představily svůj program trávení volného času, zaměřený na děti i dospívající mládež. V rámci této akce probíhají i další doprovodné programy, např. kulaté stoly, kde se scházejí mladí lidé, zástupci mládežnických parlamentů s významnými politickými a kulturními osobnostmi. V rámci této oblasti jsou poskytovány státní dotace i na provozní náklady organizací, úrazové pojištění dětí a mládeže apod.
V rámci oblasti č. 2, která byla poprvé formulována v Programu vyhlášeném na léta 2004 až 2006 se záměrem zvýraznit podporu neformální výchovy a vzdělávání příslušníků mladé generace, kteří z různých důvodů (např. děti a mládež z problémového prostředí, převládající vyhraněné individuální zájmy, upřednostňování výdělečné činnosti, konzumní způsob života – převažují zážitky zprostředkované masovými komunikačními prostředky, stávající nabídka v místě neuspokojuje vždy potřeby dětí a mládeže, důraz společnosti na individualitu a odklon od pravidelné činnosti atd.), nemají zájem o členství a pravidelnou činnost. V této činnosti se velmi angažují malé organizace místního charakteru, které provozují otevřené kluby, nízkoprahová zařízení apod. Nemalou roli v této oblasti sehrávají i Informační centra mládeže. Tento program pokračuje v létech 2007 – 2010.
Počet podaRok
ných jektů
pro-
Celkové náklady
Požadovaná
Počet doporuče-
Prostředky
projektů
dotace
ných projektů
pro danou oblast
2004
479
1 175 796 763
568 337 144
307
172 464 000
2005
468
1 347 796 759
553 938 425
335
171 501 000
2006
543
1 345 899 662
575 462 187
393
177 464 000
MŠMT
Tabulka 1: Přehled požadovaných a poskytnutých finančních prostředků v letech 2004 – 2006 v Kč
V rámci oblasti č. 3 poskytovalo MŠMT finanční prostředky na vytvoření kvalitní prostorové zázemí pro jednotlivé činnosti. Jednalo se především o prostředky na modernizaci a rekonstrukci objektů v majetku NNO či dlouhodobém pronájmu. V řadě případů se objekty nacházejí v chráněných krajinných oblastech, kde jsou pro provozování aktivit velmi přísné požadavky. Nemalá pozornost byla věnována rekonstrukci objektů bezúplatně převedených ze správy Fondu dětí a mládeže. Tyto objekty jsou ve většině případů velmi špatném stavu a je nutné, pro splnění podmínek převodu, investovat nemalé finanční prostředky do jejich rekonstrukce a obnovy, aby splňovaly všechny podmínky nutné pro činnost s dětmi a mládeží, 21
zejména hygienické.
Celkové
Počet NNO
Počet in-
které obdr-
vestičních
žely dotace
akcí
44 597 854
29
79
34 920 000
178 765 415
111 018 949
35
70
42 520 000
186 419 895
116 607 632
42
84
48 114 000
Počet
Počet inves-
žadatelů
tičních akcí
2004
35
89
90 851 963
2005
59
143
2006
74
174
Rok
náklady (v Kč)
Požadovaná dotace (v Kč)
Výše dotace z MŠMT (v Kč)
Tabulka 2: Přehled požadovaných a poskytnutých finančních prostředků v letech 2004 – 2006 v Kč
4 Výzkumá část V rámci výzkumné části této bakalářské práce se budu věnovat i nadále tématu participace. Rozhodl jsem se pro použití metody sekundární analýzy dat z výzkumů, které již byly v této oblasti realizovány. Tyto výzkumy byly realizovány odbornými pracovníky či institucemi pro stanovení priorit a státní politiky vůči mládeži celkově. Výzkumy, z nichž budu vycházet, byly realizovány v období od roku 1998 do roku 2006. Na některých z těchto výzkumů jsem se i osobně podílel, ať již jako dobrovolník nebo následně i člen odborných a hodnotících pracovních skupin. V realizovaných výzkumech budu hledat především časové řady, které vypovídají o měnící se společnosti, jakož i generaci mladých lidí a jejich názorech v čase. Z realizovaných výzkumů se dá velmi úspěšně pozorovat i změny v jedné generaci. Jedná se konkrétně o výzkum realizovaný v roce 1998 „Participace mládeže a společnost“ realizovaný PHDr. Františkem Pelkou, dále o výzkum z roku 2000 „Mládež na prahu 3. tisíciletí“ a výzkum dr. Tomáše Houška „Účast mladých lidí na politickém a společenském životě – 2006“. Analýza bude doplněna o zprávy „Mládež ČR 2002“, „Roční zpráva o mládeži 1998“. Poslední zdrojem pro analýzu dat a dostupných informací je „Národní zpráva CivEd POP3“ zpracována Ústavem pro informace ve vzdělávání10 z roku 2004.
V rámci průzkumu v roce 1997 vybrány ty otázky, které autoři považovali za podstatné, bez ohledu na to, zda byly šetřeny plošně přes průřez celé mladé generace (definované věkovým rozmezím 15 – 26 let), či jen u dílčích věkových kategorií. Druhým úkolem bylo vytvořit 10
Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) – www.uiv.cz
22
předpoklady pro budoucí orientaci na dospívající mládež (s ohledem na to byl posílen vzorek středoškolské populace). Respondenty v roce 1997 byla středoškolská mládež (957 osob) a 427 osob ve věku 20 – 26 let. Řízené rozhovory proběhly na přelomu listopadu a prosince roku 1997. V roce 2002 byl výzkum v návaznosti na přípravu podkladů pro státní politiku opakován. Vzorek tvoří 524 středoškoláků a 391 osob ve věku 20 – 26 let. Řízené rozhovory proběhly v květnu až červnu 2002. Sběr dat byl realizován během května až července 2006 (přičemž kolem 90% dotazníků bylo vyplněno během června). Byly získány relevantní odpovědi od 5.698 respondentů. 1457 dotazníků bylo vyplňováno v tištěné papírové podobě, 4.155 za použití webového formuláře na adrese http://www.guild.cz/vyzkumy/home.php. Z celkového počtu bylo 3.466 dotazníků vyplňováno za asistence vyškolené tazatelky, 2.232 dotazníků pak bez účasti tazatele. Na datech pořízených bez účasti tazatelky pak mají největší zásluhu učitelé škol, které se podařilo zapojit přes síť spolupracovníků České pedagogické komory a jednak pracovníci Informačních center mládeže sítě AICM, jimž všem je třeba za spolupráci poděkovat. Díky tomuto rozsahu i způsobu pořízení dat jsme získali velmi rozsáhlý vysoce validní a reliabilní materiál. Respondenti pocházejí z celého území České republiky, nikoli však paritně. Ačkoli jsou reprezentovány všechny kraje, přece jen existují regiony, které jsou zastoupeny více – patří sem Praha a Středočeský kraj, Plzeňský kraj, Královéhradecký a Liberecký kraj, Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
Hlavní výzkumná hypotéza vychází z teoretických poznatků popsaných výše.
Hypotéza: Míra participace mládeže na veřejném životě v České republice je přímo úměrná zájmem mládeže o veřejné a politické dění.
Důvěra v instituce Velmi důležitou otázkou v souvislosti s participací je všeobecně důvěra mladých lidí k institucím, v nichž se mohou potencionálně angažovat, nebo které by mohli potencionálně svým aktivním přispěním ovlivnit.
Z důvodů rozdílných zpracování dat a v menší míře rozdílné metodiky sběru dat (v roce 23
2006 byla respondentům dána možnost odpovědi „nevím“) se v této otázce vyplatilo spočítat celkový skór a to tak, že odpovědi rozhodně ano byl připsán 1bod, odpovědi spíše ano 0,5 bodu, odpovědi spíšen ne -0,5 bodu a odpovědi rozhodně ne -1 bod. Odpověď nevím dostala 0 bodu a tím byla vyřazena. 1998
2002
2006
celkový
celkový
celkový
Důvěra k:
skór
skór
skór
prezidentovi republiky
0,46
0,10
0,16
vládě ČR
-0,07
-0,32
-0,54
poslanecké sněmovně ČR
-0,25
-0,36
-0,57
obecním, místním úřadům
-0,01
-0,04
-0,11
okresním úřadům
-0,14
-0,07
-0,11
policii
-0,19
-0,04
-0,29
armádě
-0,20
0,15
0,17
soudům
-0,19
0,14
-0,19
politickým stranám
-0,43
-0,53
-0,64
poslancům v místě bydliště
-0,25
-0,39
-0,47
televizi, noviny, rozhlas
0,17
0,14
0,15
církvím
-0,47
-0,58
-0,63
X
-0,34
X
senátu ČR
Tabulka 3: Důvěra v instituce – celkové skóry 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006)
Při převodu výše uvedené tabulky do grafického provedení dostaneme přehlednější vyjádření.
24
Graf 2: Důvěra v instituce – celkové skóry 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006)
Dle těchto výsledků je trvale nejvyšší důvěra v prezidenta republiky, což odpovídá i vzorku celé české populace, kdy i prezident je trvale hodnocen jako nejdůvěryhodnější ústavní instituce. Tak je patrné, že od roku 1998, klesla důvěra v téměř všechny instituce, tento trend může souviset s celkovým klimatem ve společnosti. Pozoruhodná je trvale velmi nízká důvěra mládeže k církvím, která koresponduje s celkově nízkou mírou důvěry v politické strany. Obě tyto instituce jsou dlouhodobě společensky odmítány a v obou je i velmi nízká aktivní angažovanost. Jen 30% lidí v České republice se hlásí k víře a jen necelých 200 000 občanů jsou aktivními členy politických stran. (Mansfeldová a Kroupa, 2005). Překvapivá je výrazně zvýšená důvěra v Armádu České republiky. Zde je zřejmě souvislost s profesionalizací armády, vytvářením pozitivního obrazu, úspěšná účast na zahraničních misích a jistě také zrušená povinná vojenská služba. V souvislosti se zapojením mládeže do veřejného života je relativně pozitivní vnímání obecních a místních úřadů. Z institucí státní správy a samosprávy jsou hodnoceny nejlépe. 25
Mládež má k těmto institucím nejblíže, a tak dokáže lépe reflektovat jejich práci a přispění k veřejnému životu. Vysoká je důvěra v media. Ve výzkumu z let 2002 a 1998 bylo každé medium (televize, noviny, rozhlas) hodnoceno samostatně, ale důvěra byla obdobná.
Zapojení dětí a mládeže
Počty mladých lidí zapojených do participačních aktivit jsou v České republice velmi nízké. V české republice je dle ČSÚ k 31.12.2005 1 501 331 dětí ve věku do 14 let a 1 352 052 mládeže ve věku 15 – 25 let. Což celkem tvoří skupinu 2 853 383 obyvatel ve věku do 26 let tj. 27,8% v celkového počtu obyvatel.
Zapojení dětí a mládeže do aktivit je následující:
-
v členských sdruženích České rady dětí a mládeže, který je 95 (převážně občanská sdružení dětí a mládeže) a jsou to skoro všechny registrované sdružení dětí a mládeže v ČR je zapojeno přes 200 000 dětí mládeže. (Tato organizovanost je relativně nízká, jelikož tvoři okolo 7%. I když tato organizovanost je jen nepřímá participace, také vyjadřuje zájem o sdružování a aktivní účast v občanské společnosti).
-
další formou participace je zapojení do mládežnických organizací politických stran. Tyto organizace jsou Mladí konzervativci, Mladí křesťanští demokraté, Mladí sociální demokraté a Komunistický svaz mládeže (nepravomocně rozpuštěn). Jiné organizace tohoto typu v ČR neexistují. V těchto mládežnických politických organizacích je registrováno dle odhadu asi 3 000 mladých lidí ve věku 18 – 35 let.
-
formou participace na veřejném životě, především vysokoškolských studentů je účast v akademických senátech fakult či universit a nebo v Studentské komory Rady Vysokých škol. Zde je odhad zapojení velmi problematický, protože se nevedou žádné statistiky ani přehledy. Odhadem se dá říct, že zapojení do těchto aktivit na 67 vysokých školách (státních i soukromých) a 196 fakultách je 1 000 studentů.
-
poslední výraznou formou aktivního zapojení dětí a mládeže je účast v parlamentech dětí a mládeže, zastupitelstev dětí a mládeže nebo studentských samosprávách střední či základních škol. Odhadnou počty zapojených dětí zde je asi nejproblematičtější. Poslední nalezená statistiky byla vypracována v roce 1999 – tabulka 4. 26
žákovská samospráva
52
zastoupení mladých lidí v komisích
30
dětská a mládežnická slyšení
18
poradní orgán z řad přestavitelů sdružení a odborníků při zastupitelstvu
16
dětský parlament
15
zastoupení mladých lidí v radě
12
Tabulka 4: Formy participace dětí a mládeže v obci, městě Zdroj: NIDM MŠMT (2000)
Toto by odpovídalo zapojení cca 500 – 700 mladých lidí. Od roku 1999 vznikly nové aktivity a projekty,takže počet zapojených dětí a mládeže se jistě výrazně zvýšil, a to jistě i díky systematické podpoře MŠMT.
Nutnosti této podpory odpovídají názory mladých lidí z roku 1998 a roku 2006. 1998
2006
ano, aktivně by se zapojil
26
20,51
ano, ale nezapojil by se
38
33,67
ne, je to zbytečné
17
13,38
neví
15
32,43
Tabulka 5: Domníváte se, že by ve Vašem městě, obci měla vzniknout rada dětí, rada mládeže (v %)? Zdroj: Pelka F. (1998), Houška T. (2006)
V roce 1998 se v dotazníku téměř 60 % dětí vyjádřilo pro vznik forem participace, do kterých se mohou zapojit. Ačkoliv tento zájem se zdá být velký, mladým lidem tyto zastupitelstva připadají příliš formální a stranou jejich zájmům. O osm let později se ochota zapojení mládeže do zastupitelstev o něco snížila (na 54 %). I podle dalšího výzkumu zájem o účast na těchto zasedáních není velký (zúčastnily by se 4% respondentů, dalších 19 % dotázaných o takové možnosti v budoucnu uvažuje). Zatím se objektivně dle statistik ČSU i dle mínění respondentů mladí lidé v takových funkcích příliš nevyskytují. Dvě třetiny respondentů v roce 2002 odpověděli, že nikoho takového neznají. Mladí lidé vyskytující se v komisích a volených orgánech obcí a pod. jsou: • delegováni politickými stranami (1%), • delegováni z podnětu místních orgánů (5%), • delegováni z podnětu mládežnických sdružení (8%), • voleni svými vrstevníky (5%), 27
• z vlastní iniciativy (18%). Zdroj: NIDM MŠMT (2002)
Účast mladých lidí ve volbách do zastupitelstev
Podle výsledků voleb do zastupitelstev obcí z roku 2006 je mezi kandidáty do obecních zastupitelstev 1 007 lidí do 19 let a 6 733 ve věkovém rozmezí 20 – 24 let. Celkově tedy 3,85 % všech kandidátů do zastupitelstev. Zde se již projevuje vyšší angažovanost mladých lidí ve velkých městech. V Praze je kandidátů do zastupitelstva již 6,376 % ze všech navržených kandidátů za všechny kandidující strany. Což je nejvyšší poměr v celé zemi. Celkově bylo na konec zvoleno 798 zastupitelů do 25 let, což je 1,27% všechny zastupitelů v České republice. V roce 1998 bylo zvoleno v České republice celkem 1 113 zastupitelů do 25 let do všech úrovní komunální politiky, tj. 1,77%. Zdroj: Volby.cz (ČSU)
Tento pokles odpovídá celkovému poklesu zájmu mladých lidí o politiku a věci veřejné. Tento nezájem je v celé společnosti patrný, a ačkoliv v roce 2006 kandidoval rekordní počet kandidátů, počet mladých lidí se snížil. Dalším celospolečenským důkazem snížení zájmu o aktivní zapojení do veřejných věcí je postupně se snižující volební účast ve volbách. Graf 3: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006) Graf 4: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006) Graf 5: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006) Graf 6: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006)
28
Graf 7: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006)
Zájem mladých lidí o komunální problémy a jejich řešení
V průzkumech konaných v letech 1998, 2002, 2006 byla dětem a mládeži vždy kladena stejná baterie otázek o zájmu o různé oblasti. Respondenti vždy mohli na konkrétní otázku odpovídat: rozhodně ano, zajímá mě to; zajímá to je občas; jen když se mě bezprostředně týká; nezajímá mě to. Z analýzy dat a následného grafu lze vyčíst, že v letech 1998 – 2006 výrazně pokles zájem o prácí obecních, místních orgánů a zastupitelství značně pokles. Zatímco v prvních dvou průzkumech převažovala odpověď, že „rozhodně ano“ a „zajímá mně to“ v roce 2006 to již byl nezájem či zájem jen v případě osobního zainteresování. 29
Zcela shodná situace je v otázce zájmu o politické dění v České republice. Jen mládež ještě v roce 2002 vyjadřovala zájem, alespoň v případě, že se jich politika týká. V pozdějším průzkumu opět převládl zájem jen občas. Stejně je tomu tak i v případě ekonomických otázek. To dokresluje celkově klesající zájem o veřejné otázky.
V roce 1998 byli odpovědi na otázku, kladenou mládeži: „Zajímají se mladí lidé o místní politiku?“ 1 % zajímají a aktivně se do ní zapojují 26 % zajímají, ale jen pasivně sledují, co se děje v místě bydliště 38 % zajímají se jen občas 24 % nezajímají se 11 % neví Zdroj: Jíra, O. (1998)
Možnost ovlivňování života V rámci průzkum o participaci mládeže v roce 1998 byla respondentům položena otázka, „Zdali mají možnost ovlivňovat život v ČR?“. ano
6
spíše ano
17
spíše ne
39
ne
21
neví
11
Tabulka 6: Možnost ovlivňovat život v ČR (v %) Zdroj: Jíra, O. (1998)
Z tabulky číslo 6 je zřejmé, že mládež je velmi skeptická k otázkám aktuálního ovlivnění. 60% dotázaných se vyjádřilo, že dění nemohou nebo spíše nechtějí ovlivňovat. V stejném roce se přitom 61% dospělých respondentů vyjádřilo, že mohou ovlivňovat veřejné dění. Tento rozpor je daný velmi malými možnostmi participace a váze přikládané názorům mládeže ve společnosti.
O osm let později se průzkum o mládeži ptal na podobnou otázku: “Zda se mnou mladí lidé podílet na životě společnosti?“
30
Mladí lidé se na životě společnosti mohou podílet jako kdokoli jiný.
18
Mladí lidé mají menší možnosti podílet se na dění společnosti, protože se to nehodí politikům. Mladí mají menší možnosti podílet se na dění spol., protože politici více naslouchají starším lidem.
26
20
Mladí lidé mají menší možnosti podílet se na dění společnosti z jiných důvodů.
15
Mladí lidé se tolik nezajímají o dění společnosti.
21
Tabulka 7: Možnost mladých lidí podílet se na životu společnosti (v %) Zdroj: Houška, T. (1998)
I v tomto výzkumu se přes 60% dotázaných vyjádřilo, že v jejich možnosti na participaci jsou překážky, které se nedaří dlouhodobě odstraňovat. Především názor, že se politikům nehodí, aby se mladí účastnili na veřejném rozhodování, je velmi zásadní. Pokud se politikům nepodaří tuto vizi mladých lidí změnit, a to musí být jejich aktivní politikou, bude procento participující mládeže dále klesat.
Motivace pro participaci Velmi zajímavé je podívat se na motivaci mládeže, tato otázka byla položena v průzkumu jak v roce 1998 tak v roce 2006. V druhém případě velmi komplexně. Odpovědi v roce 1998 na otázku zda je pro respondenty významné podílet se na životě města či obce, byly takovéto:
ano, snaží se dle svých možností
6
ano, nemá dost možnost
12
nemá čas
18
snad v budoucnosti
40
nezajímá ho to
22
Tabulka 8: Je pro respondenta významné podílet se na životě města, obce (v %)? Zdroj: Jíra, O. (1998)
Je zde vidět velmi nízká motivace mládeže se zapojit do reálné práce pro svoji obec či místo trvalého bydliště. Rovněž další otázka z roku 1998 poukazuje na zdroj nezájmu o aktivitu při řešení problémů v místě bydliště. Oblasti, kde mladí lidé pociťují dobré možnosti, jdou často mimo důležité zájmy mladých lidí, ke kterým lze počítat např.: • politiku stejných příležitostí (kladně – tedy, že má možnost – odpovídají jen 2% re31
spondentů), • bydlení (5%), • nezaměstnanost mladých lidí (7%), • ekologie (9%), • vzdělávání (14%). Zdroj: Jíra, O. (1998)
V roce 2006, kdy došlo k podrobnějšímu zkoumání otázky zájmů a motivace k participaci, respondenti vybírali, jak s kterým výrokem souhlasí.
rozhodně ano
spíš ano
nevím
spíš ne
rozhodně ne
Těší je, když mohou některé věci reálně ovlivnit
32
44
14
6
3
Myslí si, že je správné lidem pomáhat
32
41
12
10
6
Cítí se být užiteční a potřební
31
42
14
6
7
22
42
19
13
4
17
44
19
15
5
19
41
18
16
7
20
34
22
17
6
Dobře se cítí mezi lidmi, nejsou rádi sami
18
34
21
14
12
Získávají uznání a vděčnost kolegů
14
37
22
21
6
V jejich rodině mají takové aktivity své tradice
13
33
27
20
6
Berou to jako možnost získávat kompetence schopnosti pro svou profesionální kariéru Mají už nějaké organizační zkušenosti a tak je využívají Berou to jako smysluplně strávený volný čas Mají z toho také jisté výhody (ubytovaní, poznají učitele, funkcionáře školy…)
Tabulka 9: Jestliže studenti vykonávají různé úlohy v žákovských radách, akademickém senátě, dětských parlamentech apod. dělají to podle mě z důvodu: (v %) Zdroj: Houška, T. (2006)
32
V grafickém vyjádření vypadají důvodu motivace mládeže takto:
Graf 8: Jestliže studenti vykonávají různé úlohy v žákovských radách, akademickém senátě, dětských parlamentech apod. dělají to podle mě z důvodu: (v %) Zdroj: Houška, T. (2006)
Z odpovědí respondentů jsou vidět některé zajímavé tendence. Studenti nejpozitivněji hodnotili jako důvod k participaci reálné ovlivňování věcí a pomáhání druhým. Tento zájem naznačuje, že aktivita těch, kteří se veřejného života aktivně účastní, je hodnocena mezi vrstevníky pozitivně – nikoliv jako „prospěchářství“ Naopak jako nejméně pravděpodobný důvod pro angažování byla hodnocena rodinná tradice v účasti na veřejných věcech. Toto může být dáno tím, že po 17 letech demokracie ještě nejsou příliš rozšířeny případy, kdy by děti v politické kariéře následovaly své rodiče. Pozitivní vnímání důvodů participace se odráží i ve velmi vysokém hodnocení odpovědi „těší je, když mohou věci reálně ovlivnit“. Jako velmi nízce nepravděpodobné se respondentům jeví, že by mladí lidé participovali kvůli organizačním zkušenostem, které chtějí využit. Již samotné organizování participačních aktivit je samotná participace, což může vést k takto nízce záporně hodnocenému důvodu. Nejméně pravděpodobný důvod k participaci je hodnocený důvod dobře se cítit mezi lidmi. Mladí lidé mají v dnešní společnosti mnoho možností být součásti nějaké komunity, zřejmě proto tento důvod k participaci není pro respondenty důležitý. Jako typický důvod k participaci v obecném vnímání, získat určité výhody, hodnotí mladí 33
lidí velmi střídmě a vždy se umísťuje ve spodní polovině hodnocení ve všech kategoriích.
Zapojení mládeže do aktivit Ve všech třech průzkumech, které se zabývaly participací mládeže, byla položena respondentům stejná otázka: „Zúčastňujte se některé z těchto aktivit?“ ano, jsem člen/ka
ne, ne-
chodím
ano, ale
ne, je mi
snáším
na tako-
úplně
to lhos-
takové
se (v %)
se (v %)
vé akce
náhodou
tejné
akce
1998
2000
často Kulturní, hudební, taneční nebo divadelní
Zúčastňuji Zúčastňuji
průměr
16
22
15
37
10
6
10
Nějaká jiná nezisková organizace
17
12
17
45
10
6
16
Sportovní organizace nebo klub
16
10
11
47
15
18
19
Charitativní nebo sociální organizace
2
10
30
47
11
4
6
9
8
15
56
12
11
13
3
7
13
52
14
4
7
1
6
21
59
13
1
2
Mládežnická organizace (Skaut apod.)
7
5
11
54
23
10
9
Organizace žen nebo děvčat
4
6
10
59
22
-
-
3
3
9
64
21
-
-
Akademický senát
1
2
5
72
21
-
-
Politická strana
1
3
7
58
31
3
2
1
2
6
59
31
-
-
3
3
5
46
42
4
5
skupina
Zájmové sdružení (Červený kříž, rybáři, včelaři apod.) Ekologická organizace Organizace na ochranu lidských práv nebo humanitární organizace
Dětský parlament, studentský školní senát apod.
Mládežnická organizace blízká politické straně Církev nebo církevní organizace mládeže
Tabulka 10: Zapojení mládeže do různých zkřiví v letech 1998, 2000 a 2006 Zdroj: Pelka F. (1998), NIDM MŠMT (2002), Houška T. (2006)
Komplexní průzkum byl realizován v roce 2006, poslední dva sloupce ukazují srovnatelné údaje z výzkumů v letech 1998 a 2000. Především jde vidět, že mladí lidí jsou lhostejní k většině aktivit. Nejvíce se zapojují do aktivit, které jsou pro ně dospělými připraveny a nemusí se tak aktivně účastnit na jejich organizaci a realizaci. Jsou to aktivity kulturní (48%) a sportovní (26%). Tyto aktivity sice na34
bízejí naplnění volného času, ale nelze je považovat za participační aktivity. Vysoce negativně ve výzkumu z roku 2006 byly hodnoceny akademické senáty, to je ovlivněno věkovým rozložením respondentského vzorku, který byl z více jak 90% mladší 20 let, tedy práci ani význam senátu na vysokých školách neznají. Zapojení do mládežnických organizací odpovídá již výše uvedeným 7%. Ačkoliv ani tyto organizace přímo nelze považovat za čistě participační aktivity, již je zde demokratického/občanského prvku mnohem více než u kulturních a sportovních organizací. V jednotlivých klubech, skupinách či oddílech jsou mnohem demokratičtější podmínky a také je zde brán ohled na názory a přání členů (neformální výuka demokratického a participačního procesu). Je překvapivé, že mezi nejvíce lhostejné aktivity patří dětské parlamenty a mládežnické organizace politických stran. Ačkoliv jak již bylo uvedeno výše, děti a mládež tyto aktivity považují za přínosné a mají na ně pozitivní náhled. Z výzkumů, které se uskutečnily v rozmezí 8 let, jde vidět, že mezi mládeží jsou dlouhodobě velmi málo populární aktivity, které jsou spojeny s určitým myšlenkovým či filozofickým základem (ekologické – 4-7%, humanitární – 1-2%). Samostatně ke zmínění jsou církevní aktivity, u kterých se zájem pohybuje dlouhodobě v okolí 4%. Nízký zájem je také o organizace žen /děvčat (feministické).
Všechny doposud zpracované výzkumy se zaměřovaly na participaci jako jeden z druhů práce s mládeží. Všechny výzkumy v této oblasti vznikly na objednávku státních institucí či pro potřeby státních koncepcí apod. V budoucnu by jistě bylo dobré pojmout toto téma čistě sociologicky a zpracovat výzkum fenoménu mládeže čistě pro potřeby sociologického a společenského porozumění. Ve zpracovaných výzkumech se zapomíná na důležité sociologické faktory, které by blíže vysvětlovaly participaci, základnu mladých lidí, kteří se jí věnují a podobně. Do výzkumů je potřeba zapojit téma participace v širokém měřítku (jednotlivé její formy, dle věku respondentů), také je potřeba získat přesné demografické údaje o respondentech, které do v současnosti zpracovaných výzkumů nevstupovaly. Konkrétně by jistě bylo přínosné zjistit, jaký je vztah účasti na veřejném životě v závislosti na vzdělání rodičů, na jejich povolání, na socioekonomické skupině ve které se dítě pohybuje. Dále mohou do tohoto potencionálního výzkumu vstupovat proměnné jako je politická orientace rodičů (rodiny), víra či náboženství, rodinné tradici. Úroveň zájmu o veřejné dění může být rozdílná dle krajů, velikostí obcí, navštěvované škole apod. Tyto sociologicky velmi významné údaje však ve výzkumech chybí. I z to35
hoto důvodu plánuji budoucí diplomovou práci zaměřit do tohoto konkrétního výzkumu.
5 Závěr Jak ukázala analýza, podle již existujících dat, míra důvěra mládeže v instituce, které aktivně ovlivňují jejich každodenní život, je obecně nízká či dokonce převažuje nedůvěra a to v čase rostoucí. Stejně tak v čase klesá počet zapojených mladých lidí do veřejných aktivit a zajímajících se o veřejné či politické dění. Participace dětí a mládeže je v České republice poměrně nový fenomén, který přichází postupně a není možné tlačit na jeho rozšíření. Je dobré vytvářet podmínky pro to, aby se mládež učila prosazovat své názory a také aby se zajímaly a dění ve společnosti. V opačném případě by se mohlo stát, že veřejné dění se stane záležitostí úzké skupiny obyvatel, kteří budou rozhodovat o celém společenské dění. Klesající tendence účasti na veřejném životě může být způsobena mnoha faktory, kromě již zmíněné nedůvěry v instituce to určitě je i značná individualizace společnosti, zaměřování se na výkon a úspěch nikoliv na společnost a péči o druhé, či také například rozvoj komunikačních technologií a zábavního průmyslu. Zde lze souhlasit s myšlenkou Torquevilla, že demokracie má tendenci rozpustit společnost v masu jednotlivců, které nic nespojuje. V rámci městských a obecních úřadů, které mládež hodnotí jako nejméně nedůvěryhodné instituce, by do budoucna měla být nejvyšší základna participující mládeže. A to jak díky blízkosti (geografické i společenské), tak také nejpřímější možnosti aktivního ovlivnění a změny. Jako nejlepší cesta k aktivnímu zapojení mládeže se jeví pasivní podpora ze strany státních orgánů a institucí pro různé aktivní projekty. Zapojení mládeže do veřejného života není možné nařídit ani „z vrchu“ diktovat. Je potřeba počkat, až dospějí nové generace mládeže, které jsou již vychovány či vedeny k tomu, že aktivní občanství není jen otázkou volební účasti. Je třeba také respektovat to, že nikdy nebude aktivních více než 15% mládeže (zkušenosti z vyspělých západních demokracií). Velká část populace bude vždy k veřejnému dění pasivní. Proto je vhodné, aby byly nastaveny pro mládež systémy k prosazování názorů a potřeb, i když aktivity a zájem této kategorie je nestabilní a kolísavý. Koneckonců příkladů aktivního zapojení mládeže (vysokoškolské) do změn ve společnosti je v českých dějinách více než dost (rok 1939, 1968, 1989). Proto lze věřit v to, že i přes současný latentní přístup k věcem veřejným, bude i nadále mládež ochotna podílet se na vývoji spo36
lečnosti.
37
6 Použitá literatura • Doležel D. (2003): Participace, on-line text (http://duha.euweb.cz/participace.doc) • Giddens, A. (1999): Sociologie. Praha, Argo • Hofbauer, B. (2002): Participace dětí a mládeže na životě společnosti – přání, potřeba nebo reálné možnost, Hořovice, IZV MŠMT • Hofbauer, B. (2004): Participace dětí a mládeže na životě společnosti – Zkušenosti některých evropských zemí a regionů, Praha, NIDM MŠMT • Houška T. (2006): Účast mladých lidí na politickém a společenském životě – 2006, Praha, NIDM MŠMT • IDM MŠMT (eds., 2002): Sborník příspěvků a vystoupení z národní konference, Praha, MŠMT, odbor pro mládež • Jíra, O. (1998): ROČNÍ ZPRÁVA O MLÁDEŽI, Praha, NIDM MŠMT • Kožuchová, A. – Hofbauer, B. (eds., 2002): Parlamenty dětí a mládeže metodická příručka, Praha, Duha • Malach, M.:Mládež a Evropská unie: participace mládeže na životě společnosti u nás a v evropském kontextu., bakalářská práce, Brno, Filosofická fakulta MU, 2002, 71 s. • Mansfeldová, Z. – Kroupa, A. (eds., 2005): Participace a zájmové organizace v České republice, Praha, Slon • Otčenášek J. (2004): Dlouhodobá koncepce ZŠ, on-line text (http://www.zspouchov.cz/index.php?vstup=vol&idv=45&zobraz=179&id_s=14) • Páleníková, R. (2006): Participace – politické heslo, nebo živoucí praxe? in Archa zpravodaj o výchově a využití volného času dětí a mládež, No 6/2006 • Pelka, F. (1998): Participace mládeže a společnost, Praha, NIDM MŠMT • Rakušanová, P. – Řeháková, B. (2006): Participace, demokracie a občanství v evropském kontextu, Praha, Sociologický ústav AV ČR. • Sak P. – Saková K. (2004): Mládež na křižovatce, Praha, Svoboda Servis • Sak P. – Saková K. (2006): Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže od roku 2007 – Teoreticko – empirická analytická studie, Praha, MŠMT • Škoda P. – Stránsk A. (2005): Revidovaná Európska charta o participaci mladých ľudí na miestnom a regionálnom životě in ZOOM-M zaostrené na mladých, No 4/2005 • Trantina P. (2001): Mladí lidé v měnící se společnosti, Praha, Junák – svaz skautů a skautek ČR 38
• International Council on National Youth Policy (ICNYP): Youth Participation - Web Research, on-line text (www.icnyp.net/www/files/research_youth_participation.doc) Možný, I. (1990): Moderní rodina: (mýty a skutečnost), Brno, Blok • MŠMT (2002): Bílá kniha Evropské komise – nový podnět pro evropskou mládež, Praha, MŠMT, odbor pro mládež • MŠMT (2007): Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007–2013, Praha, MŠMT, odbor pro mládež • NIDM MŠMT (2000): Mládež na prahu 3. tisíciletí, Praha, NIDM MŠMT • NIDM MŠMT (2002): Mládež ČR 2002 – Zpráva z polytematického výzkumu, Praha, NIDM MŠMT • OBESSU: Active citizenship - showing action in school, on-line text (http://www.obessu.org) • UIV(2004): Národní zpráva CivEd POP,on-line text (http://www.uiv.cz/rubrika/60)
Internetové zdroje • Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. (http://www.cvvm.cas.cz) • Česká národní agentura Mládež (http://youth.cz) • Česká rada dětí a mládeže (http://www.crdm.cz) • Data archív výskumov mládeže (http://www.vyskummladeze.sk) • Directorates-General for Education and Culture (http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/) • EURODESK (http://www.eurodesk.org) • Evropská informační služba pro mládež (http://www.eurodesk.cz) • Evropský portál pro mládež (http://europa.eu/youth) • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (http://www.msmt.cz) • Národní institut dětí a mládeže MŠMT (http://www.nidm.cz) • Národní registr výzkumů (http://www.vyzkum-mladez.cz) • Pionýr (http://www.pionyr.cz) • Program Participace (http://www.participace.cz) • UNESCO (http://unesco.org) • Ústav pro informace ve vzdělávání (http://www.uiv.cz) 39
• Volby.cz (http://www.volby.cz/) • Wikipedie – otevřená encyklopedie (http://cs.wikipedia.org)
40
7 Jmenný index CVVM .....................................................15
NIDM MŠMT ......................................... 18
Hofbauer..................................................13
Otčenášek.................................................. 6
Houška.................................................8, 18
Torqueville.............................................. 36
Mansfeldová ............................................25
Trantina..................................................... 6
MŠMT ...............................................16, 17
8 Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled požadovaných a poskytnutých finančních prostředků v letech 2004 – 2006 v Kč ................................................................................................................................. 21 Tabulka 2: Přehled požadovaných a poskytnutých finančních prostředků v letech 2004 – 2006 v Kč ................................................................................................................................. 22 Tabulka 3: Důvěra v instituce – celkové skóry 1998, 2002, 2006 .......................................... 24 Tabulka 4: Formy participace dětí a mládeže v obci, městě ................................................... 27 Tabulka 5: Domníváte se, že by ve Vašem městě, obci měla vzniknout rada dětí, rada mládeže (v %)?......................................................................................................................... 27 Tabulka 6: Možnost ovlivňovat život v ČR (v %) .................................................................. 30 Tabulka 7: Možnost mladých lidí podílet se na životu společnosti (v %) .............................. 31 Tabulka 8: Je pro respondenta významné podílet se na životě města, obce (v %)?................. 31 Tabulka 9: Jestliže studenti vykonávají různé úlohy v žákovských radách, akademickém senátě, dětských parlamentech apod. dělají to podle mě z důvodu: (v %)............................... 32 Tabulka 10: Zapojení mládeže do různých zkřiví v letech 1998, 2000 a 2006....................... 34
9 Seznam grafů Graf 1: Statistické ohlédnutí za programem Mládež............................................................... 19 Graf 2: Důvěra v instituce – celkové skóry 1998, 2002, 2006................................................ 25 Graf 3: Zájem o dění ve mladých lidí v letech 1998, 2002, 2006 ........................................... 28 Graf 4 Jestliže studenti vykonávají různé úlohy v žákovských radách, akademickém senátě, dětských parlamentech apod. dělají to podle mě z důvodu: (v %)........................................... 33
10 Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura informací pro mládež a o mládeži ........................................................... 8 41
11 Anotace / Abstract Bakalářská práce se zaměřuje na participace mládež na veřejném životě v České republice, zabývá se podmínkami pro participaci, možnostmi, které česká mládež má. Obsahem je definice a popis reálného stavu participace v ČR. Práce analyzuje podmínky pro účast mládeže na veřejném životě a dokumenty (koncepce, úmluvy), které se participací zabývají. Kromě participace je v práci obsažena i kapitola informace pro mládež a o mládeži jako velmi úzce související fenomén. Obsaženy jsou i programy a projety na podporu různých aktivit a projektů, která mládež v rámci podílení se na veřejném životě může využít a také vyhodnocení těchto projektů. V analytické části se zabývám vztahem mezi participací a zájmem o veřejné dění u české mládeže. Z dostupných dokumentů a realizovaných výzkumů jsem sestavil časové osy vývoje zájmu o společenské dění a o aktivní zapojení do veřejného/politického života.
The primary target of this work is youth participation in the public life in the Czech Republic. The work concerns the conditions for participation and possibilities of Czech youth at this field. Content is definition of participation and description of real situation in the Czech Republic. Work analyzes conditions for participations and documents (conceptions, convention), which are relevant to this topic. Work includes chapter, which considers information for youth and about youth as a very relevant issue. Work includes description and appraisal of programs and projects for support of youth activities and projects. I have occupied with relation between participant and interest in public life of Czech youth in the analytic part of this work. I have made timelines of evaluation of interest in public live and active involvement in to civil/political live. This was done from accessible documents and surveys on this topic.
12 Klíčová slova děti a mládež, participace, politika, veřejná život, občanská společnost, demokratizace, školství, zastupitelstva dětí a mládeže, parlamenty dětí a mládeže
42