MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Katedra ošetřovatelství

Jana Zbořilová

Znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách

Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Michaela Schneiderová

Brno 2014

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje.

……………………………….. Brno 14.6. 2014

Jana Zbořilová

Děkuji paní PhDr. Michaele Schneiderové, za cenné rady, ochotu a vstřícnost při odborném vedení bakalářské práce. Děkuji také všem respondentům za vyplnění dotazníků k průzkumnému šetření. Mé poděkování patří také rodině a mému příteli za podporu, trpělivost a pomoc během celého studia.

OBSAH

OBSAH ...................................................................................................................... 4 ÚVOD ........................................................................................................................ 7

1

OBDOBÍ ADOLESCENCE ............................................................................. 8

1.1

Vymezení termínu ........................................................................................... 8

1.2

Významné ţivotní změny................................................................................. 9

1.2.1 Biologické změny ............................................................................................ 9 1.2.2 Sociální změny v období adolescence ............................................................ 11 1.2.3 Psychické změny ........................................................................................... 15

2

POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY ......................................................... 16

2.1

Dermatovenerologie jako stěţejní obor poskytující odbornou péči ................. 16

2.2

Přehled pohlavně přenosných chorob ............................................................. 17

2.2.1 Syphilis ......................................................................................................... 17 2.2.1.1 Etiopatogeneze .............................................................................................. 17 2.2.1.2 Typy dělení.................................................................................................... 17 2.2.1.3 Diagnostika ................................................................................................... 22 2.2.1.4 Léčba ............................................................................................................. 24 2.2.2 Gonorrhoe (kapavka) ..................................................................................... 25 2.2.2.1 Etiopatogeneze .............................................................................................. 25 2.2.2.2 Charakteristika ............................................................................................... 25 2.2.2.3 Diagnostika a léčba ........................................................................................ 27 2.2.3 Ulcus molle ................................................................................................... 28 2.2.3.1 Etiopatogeneze .............................................................................................. 28

4

2.2.3.2 Diagnostika a terapie ..................................................................................... 29 2.2.4 Lymphogranuloma velum .............................................................................. 29 2.2.4.1 Etioapatogeneze ............................................................................................. 29 2.2.4.2 Diagnostika a terapie ..................................................................................... 30

2.2.5 Granuloma inguinale...................................................................................... 30 2.2.5.1 Etiopatogeneze .............................................................................................. 30 2.2.5.2 Diagnostika a léčba ........................................................................................ 31 2.3

Hlášení pohlavních nemocí ............................................................................ 31

2.4

Prevence onemocnění pohlavními chorobami ................................................ 32

3

CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ................................................ 33

4

METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU ............................................. 34

4.1

Charakteristika průzkumné metody ................................................................ 34

4.2

Charakteristika souboru respondentů ............................................................. 35

4.3

Pilotní studie .................................................................................................. 35

4.4

Realizace ....................................................................................................... 35

4.5

Zpracování získaných dat............................................................................... 36

4.6

Analýza a interpretace dat .............................................................................. 36

5

OVĚŘOVÁNÍ CÍLŮ A OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ ............................. 53

6

DISKUSE ...................................................................................................... 55

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ ............................................................................................ 63

5

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 64

ANOTACE ............................................................................................................... 66

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ ................................................................. 68

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................... 71

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 72

SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 73

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 74

PŘÍLOHY ................................................................................................................. 75

6

ÚVOD

V současné době existuje více neţ 20 sexuálně přenosných infekcí, z nichţ 5 (syphilis, kapavka, měkký vřed, venerický lymfogranulom a granuloma inguinale) patří k pohlavním nemocem přenášeným téměř výhradně pohlavním stykem, podléhají hlášení a vyţadují sledování. Zbytek sexuálně přenosných infekcí jsou infekce urogenitálního traktu vyvolané různými agens (chlamydie, mykoplazmata, trichomonády a kvasinky). I přes neustálý vývoj na poli zdravotnictví představují STD velký zdravotní problém především mezi mládeţí, neboť je stále vykazován nárůst počtu vzniku těchto onemocnění. Dále je moţné pozorovat nedostatečnou léčbu i nárůst vzniku komplikací. Téma mojí bakalářské práce jsem si vybrala proto, ţe mám mladší sestru v adolescentním věku a setkávám se také s jejími spoluţáky z gymnázia. Dnešní adolescenti řeší problematiku sexuality mnohem dříve oproti době před revolucí a začínají podstatně dříve s pohlavním ţivotem, coţ podporuje zejména televize, internet, otevřené hranice, rychlý styl dnešního ţivota a dřívější dospívání. Otázka pohlavně přenosných chorob je stále aktuální, i kdyţ média prezentují jejich ústup a dnešní adolescenti, tak mnohdy mylně ţijí v představě, ţe toto nebezpečí jim vůbec nehrozí a je chybně spojováno pouze s rizikovými skupinami. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část popisuje v horizontální rovině problematiku adolescence (vymezení termínu, významné ţivotní změny, biologické změny, sociální změny a psychické změny) a problematiku pohlavně přenosných chorob (syphilis, kapavka, měkký vřed, venerický lymfogranulom a granuloma ingvinale). Druhá část pomocí kvantitativní metody dotazníku mapuje vědomosti a způsob informovanosti respondentů o pohlavně přenosných chorobách. Ve své práci předkládám různé moţnosti, jak adolescenti mohou získat více informací o dané problematice.

7

1 OBDOBÍ ADOLESCENCE

Samotný termín je odvozen z latinského slova adolescence, coţ v překladu znamená dorůstat, dospívat či mohutnět. První zmínky o tomto vývojovém stádiu pochází z 15. století. Období se nachází mezi pubertou a ranou dospělostí. Z pravidla se jedná o věkové rozloţení vymezené 15 aţ 20 rokem ţivota. V obecném úhlu pohledu lze období adolescence charakterizovat prakticky plnou fyzickou a sexuální dospělostí.1

1.1 Vymezení termínu Na vymezení podstaty a členění je moţno pohlíţet podle různých autorů. Např. podle Macka je období adolescence děleno do tří fází. První fáze je, časná adolescence, vymezená věkem od 10 (11) do 13 let. Další fází je střední adolescence, která trvá od 14-ti do 16-ti let. Poslední fází je pozdní adolescence trvající od 17-ti do 20-ti let. Z obecného hlediska se jedná o periodické období mezi dětstvím a dospělostí, přičemţ z hlediska ontogenetického je jejím základním atributem dokončení pohlavního zrání a dále duševní i fyzický růst.2 Naopak Vágnerová dělí období dospívání na 2 fáze (ranou a pozdní). Raná adolescence, označována téţ jako pubescence, je období mezi 11-ti aţ 15-ti lety. V tomto období je charakteristickým znakem tělesné dospívání, které je spojeno s pohlavním dozráváním. V rámci celkového vývoje se mění způsob myšlení. Pubescent je schopen uvaţovat abstraktně a začíná se osamostatňovat, coţ znamená, ţe není tolik závislý na rodičích. Velký význam pro něj mají vrstevníci, s nimiţ se často ztotoţňuje. V rané adolescenci hraje velkou roli přátelství, ale i první láska. Začíná experimentace s partnerskými vztahy. Důleţitým sociálním mezníkem je ukončení povinné školní docházky. Druhá, pozdní fáze, adolescence trvá od 15-ti do 20-ti let. Toto období je především dobou komplexnější psychosociální proměny, 1 2

Srov. MACEK, P., Adolescence, s. 9-10. Srov. Tamtéž, s. 9-10.

8

mění se osobnost dospívajícího i jeho společenské pozice. V tomto období dochází k prvnímu pohlavnímu styku. Rozvíjí se vztahy s vrstevníky a dochází k hledání i rozvoji vlastní identity. Dospívající usilují o změny a snaţí se je prosazovat, proto bývá období chápáno jako období volnosti a svobody. V 18-ti letech dosahuje adolescent plnoletosti, která funguje jako jeden ze sociálních mezníků dospělosti. Podle současného práva získá 18tiletý člověk svobodu pro své rozhodování, ale je také plně zodpovědný za své jednání. Smyslem tohoto období je poskytnout jedinci čas a moţnost, aby porozuměl sám sobě a vybral si to, čeho chce v budoucnosti dosáhnout a osamostatnil se ve všech oblastech, v nichţ to současná společnost vyţaduje. 3 V období adolescence většina ţáků navštěvuje střední školy, ukončuje kvalifikační přípravu závěrečnými zkouškami a většina pak pokračuje ve studiu na vysokých školách. V průběhu adolescence dochází k vyhraňování a stabilizaci povahových vlastností.4 Také dochází ke ztotoţnění adolescenta se svým tělesným vzhledem a uvědomění si předností a nedostatků své postavy. Mladí lidé řeší situace mnohdy nerozváţně díky přetrvávající emoční labilitě. 5

1.2 Významné ţivotní změny Významné ţivotní změny v adolescenci se týkají především biologických, sociálních a psychických oblastí, které se mezi sebou velmi prolínají a potencují.

1.2.1 Biologické změny

Adolescence je charakterizována velkými somatickými a fyziologickými změnami. V tomto období se mění vzhled, který se následovně také promítá do psychické oblasti. Tělesný

vývoj

je

velmi

dynamický,

k nejvýznamnějším

všeobecně

pozorovatelným změnám patří: kosti sílí a rozšiřují se, tělesná hmota se do 16. roku 3

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, s. 323-326. Srov. TAXOVÁ, P., Pedagogicko psychologické zvláštnosti v dospívání, s. 71-75. 5 Srov. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., KUČEROVÁ, H., Psychologie a pedagogika II, s.11-40. 4

9

ţivota zvyšuje poměrně rychle. U chlapců i u dívek roste objem svalů, u chlapců přibývá fyzická síla a rostou ramena, u dívek se patrně rozšiřují boky. 6 U dívek je viditelnou známkou růst prsů. Objevuje se pubické ochlupení a ochlupení v podpaţních jamkách. Zvětšuje se děloha a mění se vzhled zevního genitálu. Důleţitou změnou, která nastává u dívek, je první menstruace (menarche), coţ je pro dívku signál konce dětství. Menstruace vyvolává zvětšující zájem o druhé pohlaví, o sňatky, manţelství, děti, módu a krášlení. Pro rodiče je biologické zrání jejich dcery znamením, které poukazuje na nutnost změn v postoji a jednání vůči dospívající. Dívky o menstruaci nejčastěji hovoří se svými matkami, sestrami a kamarádkami. Menstruace vyţaduje větší nároky na hygienu. První menstruace je pro kaţdou dívku vţdy jevem dospělosti a přeměny jak tělesných tak i psychických změn7. Chlapci bývají v tomto období většinou hubení a vytáhlí. Formuje se i výraz obličeje, který mění anatomické rozměry a tím i tvar. Obličej ztrácí dětský výraz, rozšiřuje se dolní čelist a čelo se zvyšuje. Nervová soustava je plně vyvinuta, dozrává však kapacitně a funkčně. Zvětšují se některé orgány. Například srdce roste mezi 15. aţ 20. rokem. Hlasová mutace, je znak zvětšování hrtanu. Pozorujeme i změny na pokoţce. Objevuje se zde akné, které dělá dospívajícím mnoho starostí. Taktéţ se objevuje nadměrná potivost.8 U chlapců se zvyšuje produkce testosteronu, který je odpovědný za vytváření silnější svalové hmoty a za nápadnější tělesné ochlupení. Začínají rašit vousy, zvětšují se varlata a penis. Hlavní známkou dospělosti chlapců je spermiogeneze. Jde o nástup závěrečné vývojové etapy vyzrání spermií. Objevuje se první ejakulace, která je spojena s masturbací. Ejakulace můţe nastat během spánku, provázeného sexuálním snem. O zkušenostech pohlavního zrání chlapci hovoří mnohem méně neţ dívky. 9

6

Srov. TAXOVÁ, P., Pedagogicko psychologické zvláštnosti v dospívání, s. 76-80. Srov. JANOŠOVÁ, P., Dívčí a chlapecká identita, s. 196-205. 8 Srov. TAXOVÁ, P., Pedagogicko psychologické zvláštnosti v dospívání, s. 76-80. 9 Srov. JANOŠOVÁ, P., Dívčí a chlapecká identita, s. 196-205. 7

10

1.2.2 Sociální změny v období adolescence Rodina si své jedinečné postavení udrţuje i v období adolescence. Postupně zde dochází k proměnám vzájemných vztahů mezi jejími členy. Dospívající odmítají, aby s nimi rodiče manipulovali, radili jim a určovali, co mají dělat. Postupně je viditelné vzdálení od rodiny, které umoţňuje adolescentům navázat nové vztahy, jeţ se stanou základem jejich zázemí. Odpoutání z vázanosti na rodině je jednou z povinností dospívání. Tento děj je sloţitý pro rodiče i pro dospívající. Osamostatňování je spojeno s proměnou citové vazby k rodičům, ale nevede k úplnému zničení citové vazby, jíţ se většina rodičů velice obává. Na počátku dospívání rodiče přisuzují pubescentům neustále roli malého dítěte. Jejich postavení, povinnosti a práva se postupně mění. Rodiče na ně kladou stále větší poţadavky. Dospívající se snaţí změnit své postavení v rodině. Pubescenti touţí po svobodě rozhodování, která není podloţena zodpovědností za vlastní jednání, jsou také mnohem samostatnější. Jejich snaha o sebeprosazování se často projevuje negativismem. Dospívající bývají v mnoha směrech nejistí, radikální a vztahovační. Ke svým rodičům jsou kritičtí, ale dovedou je i ocenit, jelikoţ si u nich adolescenti cení upřímnosti a spolehlivosti. Dospívajícím vadí, kdyţ jsou rodiče malicherní, náladoví nebo podráţdění. V takovém případě s nimi tráví méně času a jejich vzájemná komunikace se sniţuje. Na počátku dospívání mají dívky i chlapci více konfliktů s matkami. Zřejmě proto, ţe k matkám mají ve většině případů hlubší vztah neţ k otcům. Rodiče se k mladistvým chovají různým způsobem. Matky často své potomky ţádají a prosí, zatímco otcové si udrţují větší odstup. Vztah k matce bývá v tomto období charakteristický odmítáním hlídání a dávání rad. Ale i přesto je matka pro většinu dospívajících nejvýznamnější osobou a zdrojem opory. Mezi matkou a dcerou se v tomto období vytváří společenství vzájemné opory, kdy dcera od své matky vyţaduje podporu. Pro dceru nebude dobré, kdyţ k ní bude matka přistupovat jako k dítěti, ale ani kdyţ bude k dceři příliš kritická. Matka na dceru klade větší poţadavky týkajících se domácích prací. Vztah matky k dospívajícímu synovi bývá tolerantnější. Syn snáze dosáhne větší svobody. Matky na syny kladou menší poţadavky, pokud jde o domácí práce.

11

Chlapci často svoji matku chrání a vidí v ní vzor ţenské role. Dospívající syn se musí od matky odpoutat, aby si potvrdil svou muţskou roli. 10 Pro syny je vztah s otcem důleţitější, stejně jako sám otec, neţ pro dívky. Vztah otce a syna bývá typickým důrazem na muţskou roli. Důleţitým symbolem je změna tělesných znaků mezi otcem a synem. Často se stává, ţe syn přeroste otce a stane se obratnějším. Dospívající syn se potřebuje osamostatnit a společnost otce, jiţ nevyhledává jako dřív. Otci se vzdaluje a dává přednost společnosti svých vrstevníků. Neustále však potřebuje otcovu podporu. Od dcer mají otci větší odstup neţ dříve, neví, jak s dcerami jednat a ţárlí na ctitele dcery. Otec u dcery funguje jako model muţské role.11 V adolescenci má neobyčejný význam oddělovat vrstevnické vztahy od specifičtějších přátelských a partnerských vztahů. S počátkem dospívání se jejich důleţitost zvyšuje. Vrstevnický vztah je jedinečný a těţko zastupitelný. Nabízí vzájemné poskytování názorů, pocitů a zkušeností. Vrstevníci plní komunikační funkci. Adolescentní vrstevníci jsou rádi napodobováni a velice rádi napodobují. Ve vrstevnických vztazích se střídají pozice soupeře a spoluhráče. Charakter vrstevnických vztahů se v průběhu adolescence mění. Malé skupinky a party mají obvykle tři aţ deset členů. Jsou buď chlapecké, nebo dívčí a jen velmi málo smíšené. Skupinky jsou neformální s vysokou soudrţností. Jde v nich o kaţdodenní komunikaci. Skupinky mají člena, který je vůdčí osobností a má výrazné muţské nebo ţenské rysy, které ostatní členové obdivují. Všichni členové party bydlí většinou kousek od sebe. Malé chlapecké nebo dívčí skupinky se obvykle seskupí ve větší partu s 15-ti aţ 30-ti členy. Typickou aktivitou skupiny jsou nejrůznější mejdany a večírky, coţ je prostor pro zahájení erotických kontaktů. V další fázi díky společenským akcím dochází k navazování prvních partnerských heterosexuálních vztahů. Podle D. Hamacheka, plní vrstevnická skupina během období

adolescence

mnoho

důleţitých

funkcí.

Má

například

specifickou

a nezastupitelnou roli při získávání pocitu vlastní nezbytnosti. Zde doplňuje a nahrazuje rodičovskou podporu. Členstvím ve skupině mají dospívající pocit vlastní hodnoty. Většina času je věnována nezávaznému povídání. Nezařadí – li se adolescent do některé z vrstevnických skupin, pociťuje to jako stigma. Chování

10 11

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, s. 350-356. Srov. Tamtéž, s. 350-356.

12

ve skupině je zdrojem standardů chování a také významně ovlivňuje procesy rozhodování v kaţdodenních situacích. Přátelské vztahy mezi děvčaty jsou v adolescenci častější neţ přátelství mezi chlapci. U dívek je v přátelském vztahu otevřená komunikace a sdílení pocitů. Dívky taktéţ cení upřímnost a důvěru. Přátelství chlapců je více kolektivní a zaloţené na společenských zájmech či aktivitách. Blízké přátelství mezi chlapcem a dívkou není v období adolescence časté. Pokud se ale chtějí chlapci svěřit, vyhledávají dívčí společnost. Dívky se obvykle svěřují svým kamarádkám. 12 Dospívání, téţ označováno jako období druhého sociálního narození, je významnou ţivotní fází spjatou se samostatným vstupem do společnosti. Změnu sociálního postavení oznamují v období rané adolescence dva důleţité body. Prvním bodem je ukončení povinné školní docházky a volba profesního směru a druhým bodem je obdrţení občanského průkazu v 15 letech.13 Podrobný pohled na socializaci nabídl Z. Helus, který v rámci socializace stanovil 4 sloţky socializace. První sloţka se nazývá hodnotově normální, coţ jsou vlastní hodnoty společnosti, normy, přesvědčení a ideály. Důleţitý význam v socializačním procesu mají sociální normy zastupované sociálními institucemi, do nichţ je moţné počítat především rodinu, tradiční výchovné, vzdělávací a náboţenské instituce. Druhou sloţkou socializace je mezilidsky vztahová sloţka. Zde dochází ke konkrétním formám realizace lidské vzájemnosti. V této úrovni socializace zaţívá dospívající člověk řadu konfliktů, neboť adolescence je spjata s výraznou změnou obsahu repertoáru rolí. Třetí sloţka je rezultativní sloţka systému. V této sloţce jde nejen o materiální produkty, ale i o kulturu a samozřejmě i o jednotlivce jako o produkt socializačního procesu. Sloţka čtvrtá se nazývá osobnostní a má na mysli jedinečnou konstelaci charakteristik jednotlivce.14 V období mladší adolescence se mění vztahy s dospělými i s vrstevníky. Doba dospívání je stádium experimentace s různými mezilidskými vztahy. Adolescent odmítá podřízené postavení. Taktéţ odmítá nadřazenost rodičů a učitelů. Je k nim kritický a je přesvědčen, ţe si tuto kritiku zaslouţí. O názorech a rozhodnutích 12

Srov. MACEK, P., Adolescence, s. 57-59. Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, s. 346. 14 Srov. MACEK, P., Adolescence, s. 36-38. 13

13

přemýšlí, diskutuje a hledá jiné moţnosti. Přetrvávající polemika s názory dospělých ho uspokojuje, protoţe potvrzuje hodnotu jeho vlastních schopností. Neustálé dohadování s autoritou je znakem dospívání. Adolescent neútočí na autoritu, aby ji zničil, ale aby se autoritou stal on sám. Rozhovor s odpovídajícím partnerem je pro dospívajícího tréninkem vlastních schopností. Podobná diskuse má stejný smysl jako soupeření ve sportu. Dospívající jsou často k dospělým velice netolerantní. Novým projevem, který je nápaditější neţ odsuzování dospělých, je kritika vrstevníků, ke kterým nejsou kritičtější více neţ k sobě. O vlastní sebekritičnosti nemusí dospělí nic tušit, protoţe o ní mohou vědět pouze jejich nejlepší kamarádi. Pro osobní rozvoj adolescentů jsou důleţité podobné sociální skupiny stejně jako v mladším školním věku, ale nyní mají zcela jiný význam. Rodina je doposud důleţitým sociálním zázemím, i kdyţ se dospívající osamostatňují. Škola je důleţitá spíše z hlediska budoucího sociálního zařízení. Volný čas ovlivňuje sociální zařízení i rozvoj schopností a dovedností pubescenta. Vrstevnická skupina je pro dospívající stále důleţitější a stává se pro ně zdrojem určité citové a sociální opory. Rozvíjí se vztahy jako je přátelství nebo první láska. V partě, která má svého vůdce, jehoţ musí všichni respektovat, se rozvíjí nadřazený vztah. Tato skupina vyţaduje větší shodu neţ s dospělými. Dospívající výrazně rozšiřují své teritorium především ve volnočasových aktivitách. Vrstevnická skupina má svá vytipovaná místa, kde se schází a kde nakupují. Tato místa jsou chápána jako jejich teritoria, kam s dospělými nechodí. Dospívající v rámci sociálních skupin získávají nové role. Tyto role mohou mít osobní význam a mohou stvrzovat sebevědomí. Adolescenti se rádi ztotoţňují s rolí člena party, který je zároveň blízkým přítelem, na něhoţ se lze ve všem spolehnout. Nová role je role dospívajícího. Tato role je dána biologicky a je ověřena viditelnými pohlavními znaky. Dalším obdobím je pozdní adolescence, coţ je úplný přechod do dospělosti. Jedinec je brán jako dospělý a očekává se od něj odpovídající chování. Starší adolescent je zletilý, můţe o sobě rozhodovat, uzavřít manţelství nebo určité smlouvy. Je to období proměny sociálního očekávání, kde není zcela jasné, co dospívající můţe a co nesmí. Přípravu na profesní roli chápeme jako přípravu na ţivot. Na konci tohoto období představuje významný mezník nástup do zaměstnání, kdy se dospívající dostává do nových sociálních situací. V různých

14

sociálních skupinách se specifikují role a postavení. Pro další osobnostní vývoj jsou důleţité sociální skupiny. 15

1.2.3 Psychické změny Rozvoj partnerských a erotických vztahů je projevem psychosexuálního vývoje adolescentů. Tento vývoj je členěn do několika fází. První fáze nazývaná jako utváření erotických partnerských vztahů, je spjata s uvědoměním si vlastní sexuality. Ta se liší u chlapců i u dívek. U chlapců je vědomí vlastní sexuality bezprostředně spjato s potřebou uspokojování pohlavního pudu. Sexuální chování chlapců je častým tématem vrstevnické komunikace. První schůzky v páru s erotickým obsahem jsou častější u dívek, které si častěji vybírají starší partnery. Vztahy jsou většinou krátkodobé a často vyplývají ze zvědavosti. Dívky se totiţ chtějí ujistit, ţe jsou přitaţlivé. Sexuální aktivita začíná lehkým pettingem, který se stupňuje. Adolescenti, kteří kouří a konzumují alkohol, začínají s pohlavním ţivotem dříve a jsou promiskuitní. V pozdní adolescenci se partnerské vztahy stávají dlouhodobější. Stabilita vztahu je spojována s věrností ale také s prevencí proti onemocnění AIDS. Dlouhodobý vztah je v adolescenci vnímán jako negativní a to především ze strany rodičů. Mají strach, ţe by vztah mohl skončit graviditou.16 U adolescentů se sexuálními zkušenostmi preferují chlapci spíše nezávazné vztahy a dívky zamilovanost, citové pouto a stabilní vztah. 17

15

Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie I. dětství a dospívání, s. 346-350. Srov. MACEK, P., Adolescence, s. 60-61. 17 Srov. TAXOVÁ, P., Pedagogicko psychologické zvláštnosti v dospívání, s. 104-105. 16

15

2 POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY

Termínem pohlavně přenosné choroby jsou označovány infekce, které mohou být také nazývány jako sexuálně přenosné infekce. Jedná se o nemoci, jejíchţ šíření probíhá výhradně mezi dvěma lidmi pohlavním stykem. Příčinou infekcí jsou mikroorganismy, viry a bakterie, které převáţně sídlí v genitáliích, ústech, či konečníku. Některé pohlavně přenosné choroby způsobují váţné následky a jejich neléčení můţe vést ke sterilitě, nebo dokonce ke smrti. 18

2.1 Dermatovenerologie jako stěţejní obor poskytující odbornou péči Péče o člověka s pohlavně přenosnou chorobou je v součastné době situována do rukou dermatovenerologie. Venerologie je podobor dermatologie, který se zabývá diagnostikou a léčbou pohlavně přenosných chorob. Provázanost s dermatologií je dána především tím, ţe řada pohlavně přenosných chorob se projevuje zejména na kůţi. 19 Obor venerologie se zprvu zabýval pouze 5 pohlavně přenosnými chorobami, ale postupem času se zjistilo, ţe těchto nemocí je celá řada a ve světě začíná převaţovat etiopatogenetické dělení. Společný název těchto nemocí není jednotný, mluví se o pohlavně přenosných nemocech (PPN), chorobách či infekcích (PPI) nebo častěji o sexuálně přenosných nemocech, infekcích (STD), coţ je pojem převzatý z angličtiny (sexually transmitted diseases). Výskyt STD je do značné míry ukazatelem sociálně – psychologických a morálních jevů. Obecně se tedy tyto sexuálně přenosné choroby přenáší pohlavním stykem a jejich nejčastější projevy jsou patrny na pohlavním ústrojí, močovém ústrojí, kůţi a lymfatickém ústrojí.

18

Srov OBČANKA JABLUNKOV, Pohlavní choroby. [online]. 2013 [cit. 13.5.2014]. Dostupné na www: http://obcankajablunkov.webnode.cz/news/pohlavni-choroby1/ 19 Srov. WIKIPEDIE, Dermatologie. [online]. 2014 [cit. 13.5.2014]. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dermatologie.

16

Pro sexuálně přenosné choroby je charakteristické, ţe se sdruţují, vznikají smíšené infekce, které mají různou dobu a vyţadují odlišně terapeutické postupy. 20

2.2 Přehled pohlavně přenosných chorob Pohlavně přenosné choroby by se daly rozdělit do dvou skupin. Za prvé nemoci výhradně přenášené pohlavním stykem, které podléhají povinnému hlášení a zákonným opatřením. Za druhé onemocnění, u kterých platí povinné hlášení jen u některých. Pro účely práce bude v následujících podkapitolách řešena problematika pohlavně přenosných chorob spadajících do první skupiny. 

Příjice – syphilis (lues)



Měkký vřed – ulcus molle



Kapavka – gonorrhoea



Lymfogranuloma inguinale venereum



Granuloma venerum. 21

2.2.1 Syphilis Syphilis je téţ nazývána jako lues nebo příjice. Jedná se o chronické infekční onemocnění, které se přenáší výhradně pohlavním stykem. Původce onemocnění je spirocheta Trepnema pallium subspecies pallidum. Člověk je jediným hostitelem. Postihuje různé orgány, včetně kůţe a očí. Napadá také kardiovaskulární, muskulosketální a centrální nervový systém. 22

20

Srov. VOSMÍK., F. a kolektiv., Dermatovenerologie, s. 317. Srov. ZÁRUBA, F., VOSMÍK, F., ZÁHEJSKÝ, J., BUCHVALD, J., JIRÁSEK, L., Dermatovenerologie, s. 215-216. 22 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 584. 21

17

Samotný název onemocnění syfilis pochází z básně italského básníka, ve které byl pastýř Syphilus postiţen za rouhání novou a váţnou nemocí. 23

2.2.1.1 Etiopatogeneze Treponema pallidum tvoří šroubovici Treponema pallidum subspecies pallidum, která nejsou kultivovatelná in vitro a obsahují řadu antigenů, které jsou schopny vyvolat buněčnou i humorální imunitní odpověď organismu.

24

2.2.1.2 Typy dělení Syfilis je infekční nemoc, získaná v 95 % pohlavním stykem. Je moţný i přenos transplacentárně, krevní transfuzí nebo zanedbáním hygienických návyků. Vstupní branou infekce je oblast kůţe, sliznice, genitálií či ústní dutiny. Inkubační doba je asi 21 dní s rozmezím 9 aţ 90 dní. Rozlišujeme dvě stádia z hlediska infekčnosti na časné (infekční) a pozdní (neinfekční).25 Dále z hlediska vzniku můţe být vrozená nebo získaná. 26 Syfilis získaná má tři stádia (syfilis primaria, syfilis secundari a syfilis tertiaria). Syfilis vrozená (syfilis congenita paecox a syfilis congenita tarda). Syphilis acquisita (získaná) Neléčená syfilis probíhá v několika vývojových fázích. První fází je syphilis recens (časná). Tato fáze zahrnuje inkubační dobu, primární a sekundární syphilis, včetně odbodí časné latence (zhruba do 2. roku po infekci). Druhou fází je syphilis latens, jenţ se projevuje po vymizení časných projevů, kdy přetrvává pozitivní sérologický nález. Poslední fáze, označovaná jako pozdní

23

Srov.ZÁRUBA, F., VOSMÍK, F., ZÁHEJSKÝ, J., BUCHVALD, J., JIRÁSEK, L., Dermatovenerologie, s. 216. 24 DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 267. 25 Srov. Tamtéž, s. 267. 26 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 586.

18

symptomatická syphilis, se projevuje za

5 - 30 let a je provázena koţními

či orgánovými projevy. 27 Syphilis primaria (I. stádium) Inkubační doba je zpravidla 3 týdny (9 – 90 dní). Klinicky se projevuje charakteristickým a nebolestivým vředem, provázeným jednostranným zduřením spádových lymfatických uzlin. Vzniku předchází drobná, zvětšující se makulopapula, která zvředovatí. Tato makulopapula je většinou nepovšimnutá. Výskyt vředu zůstává nepovšimnut dokonce aţ u 30 % případů. Nejčastěji se jeví jako ztvrdlá eroze s hmatnou, růţovočervenou a lesklou spodinou, tedy jako typický ulcus durum (tvrdý vřed).28 Vřed je ostře vykrojený a ve většině případů s nepovlečenou hladkou spodinou. Spodina je při palpaci tuhá. Lokalizace vředu je nejčastěji v oblasti genitálu, ale samozřejmě i extragenitálně (rty, ústa).29 Vřed, který se neléčí, se zhojí do 6 týdnů, naopak léčený vřed se hojí do 1 – 2 týdnů, většinou bez jizvy. 30 Syphilis secundaria (II. stádium) Začíná většinou 9. týden (3-12týdnů). Infekce postupuje přes mízní uzliny do celého těla. Po infekci vznikne exantém (který často nemocný ani nezaznamená) a je výrazem hematogenní diseminace infekce. 31 Sekundární syfilis často začíná nejistými počátečními příznaky nemoci, v důsledku zaplavení organismu treponemami a to zejména únavou, subfebrilií a bolestmi kostí. Projevy bývají nejčastěji lokalizovány na kůţi, v dutině ústní a genitálu. Koţní projevy se vyskytují ve více neţ 80 %. Vstupní exantémy se klinicky vyskytují jako makulózní, makulopapulózní, papulózní a anulárně papulózní exantémy. Vzácně se vyskytují pustuly, nikdy puchýře. Syfilis nikdy nesvědí a neolupuje se. Typickým projevem bývá v 9. – 10.týdnu výsev makul 5 – 10 mm v průměru. Ty jsou okrouhlé nebo oválné, nesplývající, světlerůţové a bez známek infiltrace. Většinou postihují trup embolizačně, někdy proximální část končetin. Vynechávají obličej. Po 1 – 2 27

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 267. 28 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 586. 29 Srov. ZÁRUBA, F., VOSMÍK, F., ZÁHEJSKÝ, J., BUCHVALD, J., JIRÁSEK, L., Dermatovenerologie, s. 218. 30 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 588. 31 Srov. Tamtéž, s. 588.

19

měsících spontánně ustupují a to beze stop. Diferenciálně diagnosticky musíme rozlišovat zvláště polékové a infekční exantémy. Leucoderma syphiliticum je tzv. Venušin náhrdelník, uloţen na laterálních oblastech krku. Po určité době se mohou koţní projevy opakovat. Pak se eflorescence seskupují a infiltrují. Ve většině případů se jedná o makulopapulózní syfilis. Kromě trupu je postiţen i obličej v tzv. seborrhoické lokalizaci. Časté je i postiţení genitálu. Důleţité bývají diskrétní hnědavé či červené makuly a papuly na dlaních a chodidlech. Jsou ohraničené límečkovým olupováním. 32 Slizniční projevy u tzv. syfilitické angíny pozorujeme difúzním začervenáním hrdla nebo macerovanými a erodovanými papuly. Bývají lehce vyzdviţené, kruhovité nebo oválně, ostře ohraničené a pokryté perlovitou či našedlou membránou – syphilis II. maculosa et papulosa mucosae oris. Syphilis na jazyku vede ke ztrátě papil. Charakteristickým příznakem je drsný hlas. V ústních koutcích se mohou objevit pukliny nebo papuly s fisurou, zaměnitelné za anguli infections nespecifického původu. Obdobná poškození v genitoanální oblasti se navíc projevují nepřesně ohraničenými erozemi, známými jako condylomata lata. Jsou vzhledu plochých, hladkých nebo knoflíkovitých papul. Aţ v 85 % případech pozorujeme více či méně generalizovanou lymfadenopatii. Uzliny nebolí a při palpaci jsou gumovité. Syphilis latens je období latence, klinicky němá fáze nemoci, nastávající po sekundárním stádiu. Diagnóza je moţná pouze serologicky. Choroba můţe recidivovat a střídat se po dobu 2 – 5 let fáze recidiv a latencí. 33 Syphilis tertiaria ( III. stádium) Vzniká s odstupem 3 – 7 a více let od sekundárního stádia jako granulomatozní zánět, který můţe být intersticiální difuzí. 34 V raném období terciárního stádia změny na kůţi napodobují seskupené recidivní exantémy - tzv. tuberózní, tuberoserpiginózní a tuberoulcerózní syfilidy. V pozdním období je typickým projevem specifický granulom- gumma. Při syphilis tuberosa se na kůţi objevují hnědočervené hrbolky, které jsou tuhé a přesně 32

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 269- 270. 33 Srov. ZÁRUBA, F., VOSMÍK, F., ZÁHEJSKÝ, J., BUCHVALD, J., JIRÁSEK, L., Dermatovenerologie, s. 329. 34 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 590.

20

označitelné. Některé zvředovatí a ulcerace se pak pokrývají krustou - syphilis tuberoulcerosa. Gumata na kůţi se mohou objevovat kdekoliv. Začínají nejčastěji v podkoţí, svalu, kosti a zřídka v kůţi. Gumma se zdá jako tuhý hnědavý hrbol. V centru se později vyskytuje fluktace a hrbol se provalí. Vřed po rozpadlém gumatu má tuhé infiltrované okraje, hojí se nejčastěji paprsčitou jizvou. Ke kardiovaskulárnímu postiţení dochází asi u 10 % neléčených pacientů a to obvykle 5 - 15 let po infekci. Nekomplikovaná aortitis zasahuje zvláště vzestupnou aortu a bývá asymptomatická. Někdy vede k oslabení aortální stěny a tvoří se aneurysma s rizikem ruptury. Meningovaskulární postiţení je dáno nitrolební hypertenzí, napodobující tumory mozku, dále parestézie se ztrátou citlivosti na končetinách a trupu. Nebezpečná jsou izolovaná nebo mnohočetná gummata v mozku, míše a mozkomíšních obalech. 35 Syphilis congenita (vrozená syphilis) Vrozená syphilis se přenáší z nemocné matky na dítě. Tento přenos se děje pouze transpalcentární cestou. Stupeň, forma a průběh je do jisté míry závislý na stádiu syfilidy matky v období těhotenství. Čím čerstvější je infekce, tím váţněji je plod ohroţen. Při nejtěţším postiţení plod umírá a dojde k potratu, popř. k předčasnému porodu mrtvého plodu. Kůţe mrtvého plodu je macerovaná a postiţené jsou i vnitřní orgány plodu. Jestliţe se narodí plod ţivý, často je předčasně narozený, můţe mít těţší formu s příznaky sekundárního stadia tzv. syphilis congenita recens. Je- li matka v době těhotenství ve stádiu latence, onemocnění se u dítěte projeví aţ po více letech. Obvykle v období puberty, jako syphilis congenita tarda. Je- li infekce matky starého data, můţe se jí narodit dítě zdravé. Syfilitická matka, která je během gravidity řádně léčena, porodí zdravé dítě.36

35

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 274 -275. 36 JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 205-207.

21

Syphilis congenita recens Příznaky jsou patrné hned po porodu anebo se vyskytují krátce po něm. Děti jsou atrofické a anemické. K dalším vnitřním příznakům patří orgánové změny. Na kůţi se objevují exantémy. Výrazný projev je infiltrát na chodidlech, na dlaních a kolem úst a análního otvoru. Kůţe je zde lehce zduřelá, hladká a lesklá. Její barva je fialově aţ hnědě červená. Kolem úst se později tvoří hluboké radiální rýhy tzv. Parrotovy jizvy. U dětí se objevuje chronická rýma, která jim brání v sání. Postiţení hlasivek se projevuje sípavým, tichým křikem novorozence. Postiţení dlouhých kostí na rozhraní epifýzy a diafýzy můţe způsobit pseudoparalýzu horní končetiny. Dítě nechává tuto postiţenou končetinu bezvládně leţet na podloţce pro výraznou bolestivost. Většina dětí s neléčenou recentní kongenitální syfilis umírá do jednoho roku ţivota. Pokud přeţijí, jsou handikepované kachektické a anemické. 37

Syphilis congenita tarda Projevy vznikají nebo se objevují po 5. roce ţivota. Obvyklým příznakem je tzv. Hutchinsonova trias, kterou tvoří

Hutchinsonovy zuby, hluboký zánět

rohovky se zakalením a sníţením zrakové ostrosti a vestibulární hluchota, která je většinou úplná. Některé z těchto příznaků se nemusí vyskytovat. Hutchinsonovy zuby jsou horní, střední, stálé řezáky, které mají tvar soudku. Jsou kratší, menší a zuţují se směrem k řezací hraně, která je poloměsíčitě vykrojena. Charakteristické jsou změny na kostech. Kromě deformit lebky je známkou sedlovitý nos, který je důsledkem destrukce nosních kostí.38

2.2.1.3 Diagnostika Diagnostika onemocnění se skládá z vyhodnocení klinických příznaků, přímého a nepřímého průkazu nákazy laboratorním vyšetřením. 39 Přímý důkaz Treponema pallidum se provádí mikroskopicky v zástinu pouze u prvního a druhého stádia a to u kongenitální syphilis. Vyšetřuje se v temném poli mikroskopu. Při kladném nálezu se pozorují v temném poli zářící mikroorganismy 37

Srov. JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 205-207. Srov. Tamtéž, s. 207-208. 39 Srov. ZÁKOUCKÁ, H., KUKLOVÁ, I., Diagnostika klasických pohlavních chorob, s. 65-70. 38

22

ve tvaru šroubovice. V případě negativního nálezu se opakuje vyšetření několikrát. PCR (polymerázová řetězová reakce) - slouţí k přímému průkazu a je velice citlivá. Přímá imunofluorescence je spolehlivější metoda, která slouţí k odlišení jednotlivých patogenních spirochét. Pro nepřímý důkaz onemocnění se pouţívá sérologická diagnostika syfilis. Vychází ze zjištění protilátek, kterými imunitní systém působí na přítomnost spirochét v organismu. Stav infekční imunity se rozvíjí během primární syfilis a po léčbě. Sérologické reakce dělíme na 2 skupiny: netreponemové (klasické) a treponemové (specifické). Stejně jako u jiných infekčních chorob se objevují nejprve makromolekulární IgM specifické protilátky (asi 2 týdny po infekci), za 3 - 4 týdny po infekci IgG specifické protilátky. V 5. - 6. týdnu jsou pozitivní i nespecifické IgM a poté IgG protilátky antilipidové. Netreponemové testy zjišťují přítomnost protilátek proti fosfolipidovým antigenům. Tyto antigeny jsou sloţkami Treponema pallidum nebo se uvolňují ze tkání následkem onemocnění syfilis. Komplement - fixační reakce Bordet Wassermannova (BWR) se dnes nepouţívá. Treponemové testy- zjišťují protilátky typu imobilizinů a hemaglutininů přímo proti antigenům treponema pallidum. TPHA (Treponema Pallidum Haemaglutination assai) se vyuţívá jako antigen lyzát z treponemat Nicholsova kmene, absorbovaný na červené krvinky, které se vlivem treponemových protilátek shlukují. Pozitivní zhruba od 4. týdne po infekci. TPI (Treponema pallidum imobilizační test, Nelsonův test) je zaloţen na principu imobilizace ţivých treponemat, sérem syfilitika s obsahem imobilizinů za přítomnosti komplementů. Test je velice citlivý a velmi nákladný. Test je pozitivní po 7. týdnu onemocnění. FTA (fluorescenční absorpční test) je zaloţen na principu detekce treponemových protilátek v séru nepřímou imunofluorescencí. Pozitivní je asi od 4. týdne po infekci. Zůstává pozitivní mnoho let bez ohledu na léčbu. FTA-ABS zlepšuje specifitu předchozího testu. Vstřebáváním jsou odstraněny nespecifické protilátky pomocí suspenze nepatogenních treponemat. Pozitivní v 3. týdnu infekce.

23

19S IgM FTA-ABS test detekuje časné antitreponemové protilátky typu IgM v séru. SPHA (Solid Phase Haemaglutination Assay) je zaloţen na principu hemaglutinace, která prokazuje typické protilátky pomocí imunitní vazby. 19S IgM SPHA detekuje charakteristické IgM protilátky. Tento test je podobný jako 19S IgM FTA-ABS ELISA (Enzyme-linked immunosorbent assay) provádí se v mikrojamkách, na jejichţ stěnu je uchycen charakteristický antigen. Testy dělíme na screeningové, které jsou pro rutinní pouţití (TPHA, VDRL, RRR) a konfirmační, kterými potvrzujeme zjištěnou identitu (IgM FTA-ABS,TPI). Kritériem definitivního vyléčení je negativní TPI test.40

2.2.1.4 Léčba Lékem první volby je parenterální penicilin (dále jen PNC).

41

Penicilin

je baktericidní, proniká dobře do tkání, včetně placenty a přes hematoencefalickou bariéru. Hladina PNC by měla dosáhnout minimálně 0,03 j/ml po dobu 7-10 dní. Pro časnou syfilis je doporučená aplikace benzathin penicilinu G jednorázově nebo Prokain penicilinu G po dobu 10 dnů i.m. U alergických pacientů je podáván doxycyklin, tetracyklin (dále jen TTC) nebo erytromycin. U pozdní syfilis je nemocný ohroţen rozpadem postiţených tkání, proto připravíme pacienta před léčbou podáním jódových přípravků nebo kortikoidů celkově. Poté se podává Retarpen nebo Prokain penicilin G. U pacientů, kteří jsou alergičtí na PNC, podáváme TTC 500mg 4krát denně p.o. po dobu 30 dnů nebo doxycyklin 100 mg p.o 2krát denně po dobu 4 týdnů. Pro těhotné ţeny platí zvláštní opatření z důvodu vrozené syfilis. Kaţdá těhotná ţena by měla být 2krát vyšetřena sérologicky v 1. a 2. polovině těhotenství. Je-li infekce zjištěna na začátku těhotenství podáváme Prokain penicilin G i.m. po dobu 20 dní a totéţ opakujeme ve druhé polovině gravidity. Pokud se zjistí infekce několik týdnů před porodem, podáváme Prokain penicilin G i.m. kaţdý den aţ do porodu.42 40

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 279-280. 41 Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 592. 42 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 283-285.

24

2.2.2 Gonorrhoe (kapavka) Kapavka je v současné době nejrozšířenější pohlavní nemoc. Jedná se o náhlý hnisavý zánět, který je způsoben gonokokem postihujícím primárně sliznici urogenitálního ústrojí. Můţe způsobit i zánět oční spojivky, rekta a méně často i sliznice nosu, úst a hrtanu. Krevní cestou můţe způsobit i onemocnění pohybového aparátu, endokardu a duhovky. Do období antibiotik byla kapavka úporným, těţko léčitelným onemocněním s řadou komplikací. Dnes je průběh kapavky mírný a krátký díky včasným zásahům. Problémem je ţenská kapavka, která zůstává nepoznána a tím pádem neléčena. 43 První historický doklad se datuje k roku 1600 př. n. l ke starým Egypťanům. Pojem gonorrhoea znamená vytékající semeno, gonus semeno, rhodia - téci. 44

2.2.2.1 Etiopatogeneze Onemocnění způsobuje bakterie zvaná gonokok Neisseria gonorrhoeae a je gramnegativní diplokok, který je citlivý na vzdušný kyslík, světlo a chlad. Onemocnění se přenáší vţdy při pohlavním styku. Jen velmi vzácný je přenos hygienickými potřebami (ručník) a rukama (přenosem na spojivku). Inkubační doba je v průměru 2 - 7 týdnů. Častěji jsou však onemocněním postiţeny ţeny.

45

2.2.2.2 Charakteristika Kapavka je onemocnění, které se projevuje lokálními příznaky. Můţeme ji rozdělit dle nositele a dle formy. Kapavka u muţů Dělí se dle místa lokalizace na:

43

Srov. JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 209. Srov. BENEŠ, J., et.al. Infenční lékařství, s.223. 45 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 286. 44

25

Urethritis gonorrhoea anterior se projevuje pocity pálení a řezání při močení. Brzy se objevuje hlenovitá sekrece s hnisavými vločkami aţ ţlutozelený hnis. Ústí uretry je zarudlé a také zduřelé. Po určité době hnisavá sekrece ustupuje a mění se v bělavou sekreci. V chronických stádiích se můţe sekrece objevovat jen ráno. 46 Urethritis gonorrhoea posteriori vzniká převáţně z neléčené přední kapavky a projevuje se kromě většího pálení téţ nucením na močení nebo bolestivými erekcemi. Pohlavní cesty postihují častěji komplikace zadní kapavky neţ močové cesty. Záněty močového měchýře, močovodů, ledvinných pánviček a ledvin se objevují jen zřídka. Častým problémem je zánět prostaty, který můţe postihnout jen vývodné cesty nebo i ţlázový parenchym. Podstatně se zánět prostaty projeví výrazným nucením na močení a bolestmi při močení. Neléčený akutní zánět prostaty se mění v zánět chronický. Zánět nadvarlete je nejčastější a závaţnou komplikací zadní kapavky. Zánět je převáţně jednostranný. Při oboustranném postiţení můţe dojít ke ztrátě plodnosti z neprůchodnosti kanálků nadvarlete. Nadvarle je zvětšené, oteklé a silně bolestivé.47 Kapavka u ţen Mezi nejčastější lokalizace akutní ţenské kapavky je močová trubice a děloţní hrdlo. Zánět močové trubice (uretritis gonorrhoea) se projevuje hnisavým výtokem z močové trubice. Mezi typické příznaky patří pálení při močení, zarudnutí a zduření jejího ústní. Ţenská močová trubice je krátká, obtíţe jsou málo výrazné. Kapavka zůstává často nepoznána a přechází po několika týdnech do formy chronické, která je nejčastějším zdrojem nákazy muţe. Zánět hrdla děloţního (cervicitis gonorrhoea). K infekci dochází nejčastěji při pohlavním styku. Ústí děloţního hrdla zduří, zčervená a lehce se vychlípí. Z hrdla vytéká hlenovitý, později hnisavý hlen. Ač je proces doprovázen výtokem z pochvy, zůstává i tak často nepoznán a přechází do fáze chronické. Mnohdy bývá léčen gynekology, jako prostý výtok bez podrobného bakteriálního vyšetření.

46

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 286. 47 Srov. JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 211-215.

26

Zánět zevních rodidel a pochvy (vulvovaginitis gonorrhoea) - vyskytuje se převáţně u malých děvčátek nebo v těhotenství či klimaktériu, kdy je epitel jemný, nebo z různých důvodů vnímavější k infekci. Sliznice je zduřelá, překrvená, krytá větším mnoţstvím páchnoucího zelenoţlutého hnisu. Bartholitinis gonorrhoe nastává vniknutím infekce do vývodu bartholinských ţláz u poševního ústí. Objevuje se bolestivé zduření velkého a malého stydkého pysku a poté absces, který perforuje do poševního vchodu. Velmi vzácně do rekta. Onemocní jen vývody ţláz, které jsou trvalým zdrojem nákazy. Adnexitis gonorrhoe (zánět vejcovodů) z hrdla děloţního můţe infekce pronikat do dutiny děloţní a do vejcovodů. Infekce se můţe přemístit na perimetrium a peritoneum v malé pánvi, na vaječníky a jejich okolí. Postupně se vyvíjí zánět všech uvedených míst. Nakonec vzniká směsice zanícených adnex. V akutní formě má

charakter

akutní

příhody

břišní.

Přejde-

li

do

chronického

stádia,

vede ke sterilitě. 48 Extragenitální kapavka Postiţení konečníku se vytváří většinou u ţen autoinfekcí. Zdrojem je hnis, který stéká na anální otvor ze zevních rodidel. Vzniká většinou bez příznaků. Zánět spojivek byl dříve časté onemocnění novorozenců, kteří se nakazili při porodu. Často následoval vřed rohovky a slepota. Proto se provádí u kaţdého novorozence ihned po porodu vypláchnutí spojivkového vaku. U dospělých se objevuje vzácně, mívá však těţký průběh. Záněty sliznic dutiny ústní, nosohltanu a hrtanu jsou popsány nejen u novorozenců, ale i u dospělých jako následek orálního sexu.

2.2.2.3 Diagnostika a léčba Základní vyšetřovací metoda je mikroskopické vyšetření. Materiál se odebírá u muţe z močové trubice a u ţeny z děloţního hrdla. Výjimečně je odebírán exudát u ţeny z vulvy, vagíny, rekta a z dutiny ústní a nosní. Nátěr barvíme dle Grama. Gonokoky jsou tvaru kávového zrna a v nátěru se objevují zpočátku ojediněle nebo

48

Srov. JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 209 -211.

27

v malých shlucích extracelulárně. Po 24 hodinách od začátku projevu jsou většinou intracelulárně a ve velkém mnoţství. U chronické kapavky je toto vyšetření méně spolehlivé. V případě negativních nálezů, je zapotřebí toto vyšetření opakovat vícekrát za sebou. Dále se provádí kultivační vyšetření. Materiál se kultivuje na speciálních ţivných půdách. Teplota při kultivací musí mít 37 stupňů v atmosféře oxidu uhličitého. Kultivace je spolehlivější neţ mikroskopické vyšetření. Moč vyšetřujeme pouze u muţů. Provádí se tzv. zkouškou dvou sklenic, kterou se můţeme přesvědčit, zda kapavka postihuje přední nebo zadní část močové trubice. 49 Doposud je hlavním lékem penicilin. Jeho dávky se musí postupně zvyšovat. Dávkování stanoví ošetřující dermatovenerolog dle stádia a rozsahu postiţení. Po ukončení léčby kapavky, se provádí kultivační a mikroskopické vyšetření u muţů 3krát po 14 dnech a u ţen 3krát intra menses. 50

2.2.3 Ulcus molle Je také nazýván měkký vřed nebo Chancroid. Jedná se o vředové onemocnění genitálu, které se v ČR vyskytuje velmi zřídka. Migrací obyvatelstva se však postupně zvyšuje riziko nákazy touto pohlavně přenosnou chorobou.51

2.2.3.1 Etiopatogeneze Původcem je gramnegativní tyčka Haemophilus ducreyi. Inkubační doba je 3 - 5 dnů. Onemocnění začíná jako bolestivá vezikula, která se rychle mění na vřed.52 Jeho spodina není indukovaná, ale je hrbolatá. Spodina při stisknutí často krvácí. Defekty jsou u muţů vícečetné většinou na glans penis v sulcus coronarius a u ţen se onemocnění většinou neprojevuje. Při dosaţení vředu velikosti fazole, jiţ dále neroste a hojí se jizvou. Je zapotřebí rozlišit jiné ulcerace genitálu a adenitidy. Není-li 49

Srov. JIRÁSKOVÁ, M., Dermatovenerologie učební texty pro bakaláře, s. 209 -211. Srov. Tamtéž, s. 211-215. 51 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 290. 52 Srov. Tamtéž, s. 290. 50

28

stav včas léčen, nasedá proces na uzliny, které zduří. Ke zduření dochází několik dní po infekci. Někdy aţ za 3 týdny po zhojení měkkého vřed. Ze začátku je kůţe normální barvy, později zarudne, vyhladí se a stane se lesklou. Uzliny srůstají s kůţí a vznikají píštěle.

2.2.3.2 Diagnostika a terapie K diagnostice se pouţívá odběr vzorku ze spodiny vředu. Vřed je sterilně očištěn tampónem s fyziologickým roztokem, poté se odebere exsudát vatovou tyčinkou. Poté se provede obarvení podle Grama. Haemophilus se jeví jako gramnegativní tyčinka tvořící řetízky o 2-4 organismech. (řetízky jsou typicky upořádané tak, ţe připomínají tah ryb). Ovšem jiţ prohlédnutí samotného místa dermatovenerologem můţe stanovit diagnózu. Dále je proveden kultivační průkaz na agaru. V léčbě je nejčastěji podáváno

antibiotikum kotrimoxazol 2 tbl. ráno

a večer minimálně po dobu 7dnů.53

2.2.4 Lymphogranuloma velum Je také označována jako venerický lymfogranulom nebo Nikolas-Favrenova nemoc. Jde o onemocnění objevující se nejčastěji v tropech a subtropech. V České republice je výskyt velmi vzácný.

2.2.4.1 Etiopatogeneze Původce jsou bakterie Chlamydia trachomatis Inkubační doba je 7-21 dní. Na genitálu vznikne papulovezikula, která se rozpadne ve vřídek, rychle se hojí a velmi často unikne pozornosti. Za několik týdnů zduří inguinální uzliny. Uzliny na pohmat mírně bolí. Rozvoj infekce je provázen zvýšenou tělesnou teplotou, třesavkou, bolestmi hlavy a kloubů. Uzliny později měknou a vytváří se abscesy, které mohou perforovat. Infekce vede k edému zevního genitálu a také distorzi

53

Srov. VOSMÍK, F., A KOLEKTIV., Dermatovenerologie, s. 346.

29

penisu. U ţen dochází k proktitidě. Ke komplikacím patří perigenitální vředy a píštěle. 54 Nejčastěji se objevují bolesti hlavy, svalstva, kloubů, horečka a dysurické potíţe a můţe docházet k městnání lymfy v malé pánvi a genitálu. 55

2.2.4.2 Diagnostika a terapie Pro diagnostiku je moţný přímý průkaz patogena v poškozené tkáni metodou detekce antigenu přímým imunofluorescenčním testem.56 Pacient dostává doxycyklin 100 mg p.o. 2 krát denně po dobu 3 týdnů. 57

2.2.5 Granuloma inguinale Onemocnění je známé pod názvem Donovanóza. Jde o chronické nakaţlivé onemocnění tropických krajin. U nás se vyskytuje vzácně. Toto onemocnění je

typické

granulomatózními

lézemi

barvy

hovězího

masa.

Původcem

je gramnegativní bakterie Donovania granulomatis.

2.2.5.1 Etiopatogeneze Inkubační doba je 7-30 dní. Charakteristický je vřed na genitálu, který se vyplňuje granulacemi sametového vzhledu a postupně se šíří do třísel a řitnímu otvoru. Toto onemocnění nepostihuje uzliny, při sekundární infekci můţe ovšem dojít k jejich zduření.

54

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 291. 55 Srov. RESL, V., VOLTR, J., PIZINGER, K., Venerologie, s. 88-92. 56 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 291. 57 Srov. Tamtéž s. 292.

30

2.2.5.2 Diagnostika a léčba Nejčastěji bývá podáván streptomycin 2g i.m./den po 3 týdny, nebo tetracyklin 4krát 500mg 10 - 20 dní.58

2.3 Hlášení pohlavních nemocí Pohlavní nemoci podléhají povinnému hlášení. Hlášení pohlavních nemocí je stanovena dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 195/2005 Sb. Toto hlášení musí obsahovat osobní data nemocného, přesnou diagnózu, způsob zjištění a ověření diagnózy, datum vyšetření, zahájení léčby, moţný zdroj nákazy a všechny kontakty nemocného. Všechna data jsou přísně důvěrná. Dispenzarizace a evidence STD patří ve smyslu předpisů platných v České republice do kompetence oboru dermatovenerologie. Návštěva u dermatovenerologa je přímá, bez doporučení praktického lékaře. Z ostatních STD podléhají tomuto hlášení HIV/AIDS, virové hepatitidy, rabies, chlamydiální infekce a pediculosis a další. Péči o HIV pozitivní klienty zajišťují lékaři z oboru infekčních nemocí. Ze zákona je povinné klinické a sérologické vyšetření na syfilis u všech těhotných ţen ve 3. a 7. měsíci těhotenství. Všechny těhotné ţeny, které mají v anamnéze syfilis, se musí podrobit zajišťovací léčbě během těhotenství. Syfilis je zjišťován u dárců tkání, krve nebo orgánů Při zjišťování kontaktů a zdrojů infekce s prokázanou SDT je nutné jejich vyhledání při zachování etiky, lidských práv a lékařského tajemství. Kaţdá ohroţená osoba by měla být pozvána na testování a případně na léčbu. Důleţitou roli má systematický a přesný sběr statických dat a také vyhledávání nejvíc ohroţených skupin. Povinnost hlášení na tiskopisu „Hlášení pohlavní nemoci“ (příloha č.3) má jakýkoliv lékař, který onemocnění diagnostikuje. Povinnost hlásit kladný výsledek mají i laboratoře zajišťující diagnostiku. Díky tomu je zabezpečena zpětná

58

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 292.

31

kontrola. Pacient je povinen se léčit, zúčastnit se stanovených vyšetření a doporučení, které stvrdil svým podpisem. Nakaţený nesmí ohrozit nákazou jiné osoby. Porušení je chápáno jako trestný čin. 59

2.4 Prevence onemocnění pohlavními chorobami Naprosto nejúčinnější prevencí proti onemocnění pohlavně přenosnými chorobami je sexuální abstinence nebo zdravý sexuální partner a sexuální věrnost. Hlavním opatřením proti onemocnění pohlavně přenosnými chorobami je tak zvaná metoda bezpečného sexu, která spočívá v takových postupech, při kterých se nedostanou ţádné tělesné tekutiny jednoho partnera na sliznici úst, očí, řitě, pochvy a nedojde k poranění kůţe druhého partnera. K tomu slouţí pouţití prezervativu při sexuálních praktikách. Naopak riziko onemocnění pohlavně přenosnými chorobami zvyšuje nechráněný pohlavní styk, nebezpečné sexuální praktiky, střídání sexuálních partnerů a prostituce. 60

59

Srov. WEISS, P., A KOLEKTIV., Sexuologie, s. 582-583. Srov. UZEL, R., Pohlavní choroby-prevence. [ online]. 2003. [cit. 9.6.2014]. Dostupné z www: http//stripky. cz/398-prevence.html. cit 2014-06-10 60

32

3 CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Hlavní cíl byl zaměřen na znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Cíl č. 1: Zmapovat deklarované znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Očekávaný výsledek č. 1 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů bude uvádět jako nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavně přenosných chorob chráněný pohlavní styk. Očekávaný výsledek č. 2 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů správně uvede, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka. Cíl č. 2: Zmapovat proces získání informací o pohlavně přenosných chorobách u adolescentů. Očekávaný výsledek č. 3 Předpokládáme, ţe více neţ 75 % adolescentů uvede, ţe bylo o této problematice informováno vyučujícím ve škole. Očekávaný výsledek č. 4 Předpokládáme, ţe více neţ 50 % adolescentů uvede, ţe bude mít zájem o získání více informací k dané problematice. Očekávaný výsledek č. 5 Předpokládáme, ţe více neţ 25 % adolescentů bude preferovat podání informací k dané problematice v podobě přednášky. 33

METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU

4

Tato kapitola bude svým obsahem zaměřena na volbu a charakteristiku průzkumné metody, charakteristiku souboru respondentů, pilotní studii, realizaci průzkumného šetření, zpracování získaných dat a analýza a interpretaci průzkumu šetření.

4.1

Charakteristika průzkumné metody Na podkladě prostudované odborné literatury a dalších zdrojů o dané

problematice byla pro průzkum zvolena metoda pomocí dotazníku. Výhody dotazníkové techniky jsou: jednoznačná formulace otázek bez emocí dotazovaných, možnost hromadného počítačového zpracování.61 Nevýhody dotazníkové techniky jsou: při eventuálním neporozumění otázce nelze nic opravit, nebo doplnit. Důleţitou úlohu má délka dotazníku.62 V dotazníku se nachází určité mnoţství otázek, poloţek, na které respondenti odpovídají písemně. Dotazníkový formulář obsahoval 18 otázek. Dotazníkový formulář obsahuje otázky uzavřené pouze s jednou správnou odpovědí (otázky č. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 16, 17, 18). Zbylé otázky byly polouzavřené (otázky č. 4, 13, 14, 15), kde měl respondent moţnost označit více odpovědí, nebo doplnit na vytečkované místo svoji odpověď. Dotazníkový formulář byl rozdělen do tří částí. Poloţky č. 1 – 4 představují demografickou část, kde jsou otázky situovány na pohlaví, věk, bydliště a typ střední školy respondentů. Poloţky č. 5 – 12 jsou zaměřeny na vědomostní otázky z oblasti pohlavně přenosných chorob. Správné odpovědi jsou v tabulce označeny zelenou barvou. otázky,

kterými

zjišťuji

informovanost,

Poloţky č. 13 -18 obsahují

způsob

informovanosti,

zájem

o problematiku pohlavně přenosných chorob. Vzor dotazníku je součástí přílohy č. 1.

61 62

Cit. KUTNOHORSKÁ., J., Výzkum v ošetřovatelství, s. 42. Srov. KUTNOHORSKÁ., J., Výzkum v ošetřovatelství, s. 42.

34

Stanovila jsem dva cíle. K prvnímu cíli se vztahovaly poloţky č. 9 a č. 5. K cíli č. 2 se vztahovaly poloţky č. 13, 14 a 16.

4.2 Charakteristika souboru respondentů Aby respondenti mohli být zařazeni do průzkumu, museli splňovat následující poţadavky: 

období adolescence ( 15-18 let)



bez rozdílu pohlaví



student střední školy



ochota podílet se a spolupracovat při vyplňování dotazníku.

4.3 Pilotní studie Před samotným průzkumem byla provedena pilotní studie u 15 respondentů, kteří splňovali poţadavky na cílovou skupinu respondentů. Cílem pilotní studie bylo ověření srozumitelnosti jednotlivých poloţek a odhalení případných problémových oblastí spojených s dotazníkem. Dotazníkem jsem rozdala mezi 15 adolescentních spoluţáků mé sestry, kteří studují gymnázium. Tito respondenti byli zařazeni do průzkumného šetření. Jelikoţ se v průběhu pilotní studie nevyskytovaly ţádné nedostatky a všechny otázky byly správně pochopeny, bylo moţno přistoupit k vlastní realizaci průzkumu.

4.4 Realizace Dotazníky jsem osobně rozdala mezi adolescentní spoluţáky a kamarády mé sestry, kteří studují různé typy středních škol. Vlastní průzkum probíhal v období od 15. 1. – 15. 3. 2014. Celkem bylo distribuováno 110 dotazníkových formulářů. Navráceno a zpracováno bylo110 dotazníkových formulářů (100 %). 35

4.5 Zpracování získaných dat Dotazník jsem vypracovala v programu Microsoft Word 2007, tabulky jsem zpracovala s uvedenou absolutní četností (počet respondentů, odpovědí) a relativní četností

(procentuální

zastoupení

respondentů,

odpovědí).

Výsledky

jsou zaokrouhleny na dvě desetinná čísla. Vědomostní část v dotazníkovém formuláři jsem doplnila grafy. Tyto grafy jsou v relativní četnosti (procentuální zastoupení respondentů).

4.6 Analýza a interpretace dat K analýze a interpretaci dat bylo pouţito 110 dotazníkových formulářů, coţ je 100%. Ve vědomostní části jsou správné odpovědi vyznačeny zelenou barvou. Otázky ve vědomostní části jsou doplněny o grafy. Tabulka č. 19 sumarizuje správné odpovědi respondentů v oblasti znalostních otázek. Poloţka č. 1: Pohlaví Tabulka č. 1 Pohlaví Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Ţeny

73

66,36

Muţi

37

33,64

Celkem

110

100,00

Komentář: Z celkového počtu 110 respondentů (100,00 %) se průzkumu zúčastnilo 73 ţen (66,36 %) a 37 muţů (33,64 %).

36

Poloţka č. 2: Věk Tabulka č. 2 Věk respondentů Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

15

12

10,91

16

14

12,73

17

28

25,45

18

56

50,91

Celkem

110

100,00

Komentář: V době průzkumu uvedlo 12 respondentů (10,91 %) jako svůj věk 15 let, 14 respondentů (12,73 %) označilo jako svůj věk 16 let, 28 respondentů (25,45 %) bylo ve věku věk 17 let a nejvíce 56 respondentů (50,91 %) uvedlo věk 18 let. Poloţka č. 3: Bydliště Tabulka č. 3 Bydliště respondentů Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Město

52

47,27

Vesnice

58

52,73

Celkem

110

100,00

Komentář: Jako místo trvalého bydliště ve městě uvedlo 52 respondentů (47,27 %) a 58 respondentů (52,73 %) označilo jako svoje bydliště vesnici.

37

Poloţka č. 4: Jaký typ střední školy studujete? Tabulka č. 4 Typ střední školy Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Odborné učiliště

3

2,73

Gymnázium

63

57,27

Střední odborná škola

42

38,18

Střední zdravotnická škola

2

1,82

Jiné

0

0,00

Celkem

110

100,00

Komentář: Nejvíce 63 respondentů (57,27 %) se průzkumu zúčastnilo z gymnázia, 42 respondentů (38,18 %) zaznamenalo střední odbornou školu, 3 respondenti ( 2,73 %) uvedli odborné učiliště, 2 respondenti (1,82 %) střední zdravotnickou školu a ţádný respondent neuvedl moţnost jiné. Poloţka č. 5: Mezi pohlavně přenosné choroby patří? Tabulka č. 5 Pohlavně přenosná choroba Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Kapavka

97

88,18

Cukrovka

3

2,73

Salmonelóza

1

0,91

Akutní infarkt

2

1,82

Koţní bradavice

7

6,36

Celkem

110

100,00

38

Nejčastější pohlavně přenosná choroba Počet respondentů / Relativní četnost Kožní bradavice

6,36

Akutní infarkt

1,82

Salmonelóza

0,91

Cukrovka

2,73

Kapavka

88,18

Graf č. 1 : Pohlavně přenosná choroba Komentář: Tabulka a graf mapují, která choroba patří mezi pohlavně přenosné choroby. Nejvíce 97 respondentů (88,18 %) uvedlo jako správnou odpověď kapavku. 3 respondenti (2,73 %) vyznačili cukrovku, jeden respondent (0,91 %) označil salmonelózu, 2 respondenti (1,82 %) zaznamenali akutní infarkt myokardu a 7 respondentů (6,36 %) uvedlo koţní bradavice. Poloţka č. 6: Označte, proti které z níţe uvedené pohlavně přenosné chorobě se můţeme, v současné době, nechat očkovat? Tabulka č. 6 Očkování proti pohlavně přenosné chorobě Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Syfilis

9

8,18

Kapavka

8

7,27

HIV

4

3,64

HPV viry

85

77,27

Kandidóza

4

3,64

Celkem

110

100,00

39

Očkování proti pohlavně přenosné chorobě Počet respondentů / Relativní četnost kandidóza

3,64

HPV viry HIV

77,27 3,64

Kapavka

7,27

Syfilis

8,18

Graf č. 2 : Očkování proti pohlavně přenosné chorobě Komentář: Očkování proti pohlavně přenosné chorobě syfilis uvedlo 9 respondentů (8,18 %). 8 respondentů (7,27 %) označilo očkování proti kapavce. Nesprávně odpověděli 4 respondenti (3,64 %), kteří označili očkování proti HIV. Správnou odpověď, ţe v součastné době je moţné očkování proti některým HPV virům vyznačilo 85 respondentů (77,27 %). Očkování proti kandidóze zaznamenali 4 respondenti (3,64 %). Poloţka č. 7: Označte, jaký je nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob: Tabulka č. 7 Nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Pot

2

1,82

Dotyk

2

1,82

Pohlavní styk

104

94,54

Koupání v bazénu

2

1,82

Společenský hovor

0

0,00

Celkem

110

100,00

40

Nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob Počet respondentů / Relativní četnost Společenský hovor

0

Koupání v bazénu

1,82

Pohlavní styk

94,55

Dotyk

1,82

Pot

1,82

Graf č. 3 : Nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob Komentář: Jako nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob uvedli 2 respondenti (1,82 %) přenos potem, 2 respondenti (1,82 %) uvedli přenos dotykem. Jako správnou odpověď, ţe nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob je pohlavním stykem zaznačilo 104 respondentů (94,54 %). 2 respondenti (1,82 %) uvedli nesprávně přenos při koupání v bazénu a ţádný respondent neoznačil moţnost přenosu během společenského hovoru. Poloţka č. 8: Jaké dopady mohou na organismu zanechat neléčené pohlavně přenosné choroby? Tabulka č. 8 Dopady neléčené pohlavně přenosné choroby Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Neplodnost

77

70,00

Sníţená chuť na sex

4

3,64

Zvýšená chuť na sex

4

3,64

Sníţení sluchu

2

1,82

Ţádná není správná

23

20,90

Celkem

110

100,00

41

Dopady neléčené pohlavně přenosné choroby Počet respondentů / Relativní četnost Žádná není správná Snížení sluchu

20,91 1,82

Zvýšená chuť na sex

3,64

Snížená chuť na sex

3,64

Neplodnost

70

Graf č. 4 : Dopady neléčené pohlavně přenosné choroby Komentář: Jako správnou odpověď, ţe neléčené pohlavně přenosné choroby způsobují neplodnost, odpovědělo 77 respondentů (70,00 %). 4 respondenti (3,64 %) nesprávně vyznačili sníţenou chuť na sex, stejně tak 4 respondenti (3,64 %) napsali zvýšenou chuť na sex, 2 respondenti (1,82 %) napsali sníţení sluchu a 23 respondentů ((20,90 %) vyznačilo, ţe ani jedna z odpovědí není správná.

42

Poloţka č. 9: Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob je: Tabulka č. 9 Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Hormonální antikoncepce

1

0,91

Správná hygiena genitálů

8

7,27

Chráněný pohlavní styk

101

91,82

0

0,00

0

0,00

110

100,00

Pravidelná návštěva gynekologa Ţádná odpověď není správná Celkem

Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob Počet respondentů / Relativní četnost Žádná odpověď není správná

0

Pravidelná návštěva gynekologa

0

Chráněný pohlavní styk Správná hygiena genitálů Hormonální antikoncepce

91,82 7,27 0,91

Graf č. 5 : Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob

43

Komentář: Jeden respondent zaznamenal (0,91 %) jako nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavní chorobou hormonální antikoncepci a 8 respondentů (7,27 %) napsalo správnou hygienu genitálu. Správnou odpověď chráněný pohlavní styk uvedlo 101 respondentů (91,82 %). Ţádný respondent neuvedl pravidelnou návštěvu gynekologa a ani moţnost, ţe ani jedna z odpovědí není správná. Poloţka č. 10: V České republice je stanovena hranice povolující sexuální styk od: Tabulka č. 10 Hranice povolující sexuální styk Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

13

1

0,91

14

8

7,27

15

99

90,00

16

0

0,00

18

2

1,82

Celkem

110

100,00

Hranice povolující sexuální styk Počet respondentů / Relativní četnost

18 16

1,82 0

15

90

14

13

7,27 0,91

Graf č. 6: Hranice povolující sexuální styk 44

Komentář: Jeden respondent (0,91 %) zaznačil hranici povolující sexuální styk 13 let, 8 respondentů (7,27 %) zaznamenalo hranici 14 let, správnou odpověď hranici 15 let napsalo 99 respondentů (90,00 %), ţádný respondent nenapsal hranici 16 let a 2 respondenti (1,82 %) uvedli hranici 18 let. Poloţka č. 11: Které onemocnění podle zákona podléhá povinnému epidemiologickému hlášení? Tabulka č. 11 Onemocnění podléhající epidemiologické hlášení dle zákona Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Koţní bradavice

4

3,64

HIV

96

87,27

Chřipka

5

4,55

Cukrovka

2

1,82

Rakovina děloţního čípku

3

2,73

Celkem

110

100,00

Povinné epidemiologické hlášení dle zákona Počet respondentů / Relativní četnost Rakovina děložního čípku

2,73

Cukrovka

1,82

Chřipka

4,55

HIV Kožní bradavice

87,27 3,64

Graf č. 7 : Onemocnění podléhající epidemiologické hlášení dle zákona 45

Komentář: Jako onemocnění, které podle zákona podléhá povinnému epidemiologickému hlášení, zaznamenali 4 respondenti (3,64 %) koţní bradavice, správnou odpověď HIV označilo 96 respondentů (87,27 %), 5 respondentů (4,55 %) zapsalo chřipku, 2 respondenti (1,82 %) uvedli cukrovku a 3 respondenti (2,73 %) vyznačili rakovinu děloţního čípku. Poloţka č. 12: Označte příznak, který je typický pro onemocnění syfilis: Tabulka č. 12 Typický příznak pro onemocnění syfilis Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Bolest zubů

1

0,91

Vřed na genitálu

84

76,36

Padání vlasů

4

3,64

Zvýšená chuť na sex

1

0,91

Pálení při močení

20

18,18

Celkem

110

100,00

Typický příznak onemocnění syfilis Počet respondentů / Relativní četnost Pálení při močení Zvýšená chuť na sex Padání vlasů

18,18 0,91 3,64

Vřed na genitálu Bolest zubů

76,36 0,91

Graf č. 8 : Typický příznak onemocnění syfilis 46

Komentář: Jako typický příznak pro onemocnění syfilis jeden respondent (0,91 %) napsal bolesti zubů, 84 respondentů (76,36 %) správně napsali, ţe typickým příznakem pro onemocnění syfilis je vřed na genitálu, 4 respondenti (3,64 %) zaznamenali padání vlasů, jeden respondent (0,91 %) vyznačil zvýšenou chuť na sex a 20 respondentů (18,18 %) zaznačilo pálení při močení. Poloţka č. 13: Informace o pohlavně přenosných chorobách byly získány: Tabulka č. 13 Získání informací o pohlavně přenosných chorobách Počet odpovědí Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Rodiče

25

11,79

Vyučující ve škole

49

23,11

Spoluţáci

26

12,26

Odborná literatura

20

9,43

Televize, internet

60

28,30

Jiné

1

0,47

Ţádné nezískal

13

6,13

Nevím, nevzpomínám si

18

8,49

Celkem

212

100,00

Komentář: U této poloţky měli adolescenti moţnost více odpovědí. Z celkového počtu 212 odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty volena odpověď „ televize a internet“ 60 krát (28,30 %), na druhém místě byla označována odpověď „vyučující ve škole“ 49 krát (23,11 %), dále byla zvolena odpověď „spoluţáci“ 26 krát (12,26 %), 25 krát (11,79 %) bylo označeno „rodiče“, 20 krát (9,43 %) bylo uvedeno „odborná literatura“, 18 krát (8,49 %) bylo zvoleno „nevím, nevzpomínám si“, 13 krát (6,13 %) bylo vyznačeno „žádné nezískal“ a jednou odpovědí (0,47 %) bylo uvedeno „jiné“ a to gynekolog.

47

Poloţka č. 14: Jakým způsobem preferujete předání nových informací o pohlavně přenosných chorobách? Tabulka č. 14 Preferovaný způsob získání informací o pohlavně přenosných chorobách Počet odpovědí Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Přednáška

62

42,18

Výukový film

29

19,73

Samostudiu

49

33,33

Jiné

2

1,36

Ţádné informace

5

3,40

Celkem

147

100,00

Komentář: U této poloţky měli adolescenti moţnost zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 147 odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty označována odpověď „přednáška“ 62 krát (42,18 %), na druhém místě byla zvolena odpověď „samostudium“ 49 krát (33,33 %), dále v pořadí byla uvedena odpověď „výukový film“ 29 krát (19,73 %), 5 krát (3,40 %) bylo uvedeno „žádné informace“ a pouze 2krát (1,36 %) bylo vyznačeno „ jiné“.

48

Poloţka č. 15: Kde byste v případě potřeby hledali informace o problematice? Tabulka č. 15 Zdroje získání informací v případě potřeby Počet odpovědí Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Odborná literatura

40

15,94

Masmedia

7

2,79

Časopisy, noviny

10

3,98

Internet

97

38,65

Broţury, letáky

16

6,37

Rodina

13

5,18

Učitelé ve škole

0

0,00

Praktický lékař

50

19,92

Kamarádi

17

6,77

Někdo jiný

1

0,40

Celkem

251

100,00

Komentář: U této poloţky mohli adolescenti zvolit více odpovědí. Z celkového počtu 251 odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty označována odpověď „ internet“ 97 krát (38,65 %). Na druhém místě byla udávána odpověď „praktický lékař“ 50 krát (19,92 %), 40 krát (15,94 %) byla zvolena odpověď „odborná literatura“, 17 krát (6,77 %) byla označena odpověď „kamarádi“, 16 krát (6,37 %) byla zvolena odpověď „brožury, letáky“, 13 krát (5,18 %) byla vyznačena odpověď „rodina“, 10 krát (3,98 %) byla vyznačena odpověď „časopisy a noviny“, 7 krát (2, 79 %) byla označena odpověď „masmedia“, jedenou odpovědí (0,40 %) bylo uvedeno „někdo jiný“ a to ţe jej ţivot naučí sám a ţádná odpověď ve škole“.

49

neuvedla“ učitele

Poloţka č. 16: Zajímáte se o problematiku pohlavně přenosných chorob? Tabulka č. 16 Zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Ano

44

40,00

Ne

66

60,00

Celkem

110

100,00

Komentář: Z celkového počtu 110 respondentů uvedlo zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob 44 respondentů (40,00 %) a 66 respondentů (60,00 %) zájem o danou problematiku nemělo. Poloţka č. 17: Pokud by Vám byl nabídnut seminář zaměřený na informace o pohlavně přenosných chorobách, zúčastnili byste se? Tabulka č. 17 Účast na semináři o pohlavně přenosných chorobách Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

Ano

61

55,45

Ne

15

13,64

Nevím

34

30,91

Celkem

110

100,00

Komentář: Pokud by byl respondentům nabídnut seminář o pohlavně přenosných chorobách 61 respondentů (55,45 %) by se jej zúčastnilo 15 respondentů (13,64 %) by nabídky semináře nevyuţilo. 34 respondentů (30,91 %) o tom nepřemýšlelo. 50

Poloţka č. 18: Myslíte si, ţe máte dostatek znalostí o pohlavně přenosných chorobách? Tabulka č. 18 Hodnocení znalostí o pohlavně přenosných chorobách Počet respondentů Odpovědi

Absolutní četnost

Relativní četnost

(n)

(%)

1- výborný

10

9,09

2- chvalitebný

37

33,64

3- dobrý

46

41,82

4- dostatečný

15

13,64

5- nedostatečný

2

1,82

Celkem

110

100,00

Komentář: 10 respondentů (9,09 %) hodnotilo své znalosti o pohlavně přenosných chorobách výborně, chvalitebně 37 respondentů (33,64 0%), dobře 46 respondentů (41,82 %), dostatečně 15 respondentů (13,64 %) a jako nedostatečné uvádí své znalosti 2 respondenti (1,82 %).

51

Poloţka č. 19: Sumarizuje komplexní pohled na správné odpovědi respondentů v oblasti znalostních otázek Tabulka č. 19: Správné odpovědi znalostních otázek

Hodnocení

Počet respondentů Absolutní četnost

Relativní četnost %

Kapavka

97

88,18

HPV viry

85

77,27

Pohlavní styk

104

94,55

Neplodnost

77

70,00

Chráněný pohlavní styk

101

91,82

15 let

99

90,00

HIV

96

87,27

Vřed na genitálu

84

76,36

Komentář: Tab. č. 19 sumarizuje správné odpovědi vědomostních otázek pro lepší přehlednost. Správnou odpověď, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka, odpovědělo 97 respondentů (88,18 %). Správnou odpověď, ţe je moţné v součastné době očkování proti HPV virům, označilo 85 respondentů (77,27 %). Správnou odpověď, ţe nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob je pohlavním stykem, uvedlo 104 respondentů (94,54 %). Správnou odpověď, ţe neléčené pohlavně přenosné choroby způsobují neplodnost, zaznačil 77 respondentů (70,00 %). Správnou odpověď, ţe nejúčinnější ochranou před nákazou pohlavní chorobou je chráněný pohlavní styk, uvedlo 101 respondentů (91,82 %). Správnou odpověď, ţe v ČR je stanovena hranice povolující sexuální styk od 15 let, napsalo 99 respondentů (90,00 %). Správnou odpověď, ţe podle zákona podléhá povinnému epidemiologickému hlášení HIV infekce, vyznačilo 96 respondentů (87,27 %). Správnou odpověď, ţe typický příznak pro onemocnění syfilis je vřed na genitálu, zaznamenalo 25 respondentů mezi muţi (67,57 %), mezi ţenami 59 respondentů (80,82 %) a celkem 84 respondentů (76,36 %). Z této tabulky vyplývá, ţe adolescenti mají více neţ 50% znalosti o pohlavně přenosných chorobách. 52

5 OVĚŘOVÁNÍ CÍLŮ A OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ

V této kapitole se budeme zabývat analýzou a interpretací očekávaných výsledků, které se vztahují k jednotlivým cílům v bakalářské práci. Cíl č. 1: Zmapovat deklarované znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů bude uvádět jako nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavně přenosných chorob chráněný pohlavní styk. Hodnocení: Očekávaný výsledek byl ověřován v dotazníku poloţkou s číslem 9 (viz. příloha č. 1, s. 77) Očekávaný výsledek č. 1 byl potvrzen, 101 (91,82 %) respondentů odpovědělo, ţe nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob je chráněný pohlavní styk. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů správně uvede, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka. Hodnocení: Očekávaný výsledek prověřovala v dotazníku poloţka č. 5 (viz. příloha č. 1, s. 76) očekávaný výsledek č. 2 byl potvrzen, 97 (88,18 %) respondentů odpovědělo, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka. Cíl č. 2: Zmapovat proces získání informací o pohlavně přenosných chorobách u adolescentů. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládáme, ţe více neţ 75 % adolescentů uvede, ţe bylo o této problematice informováno vyučujícím ve škole. Hodnocení: Očekávaný výsledek zmapovala poloţka č. 13 (viz. příloha č. 1, s. 77) očekávaný výsledek č. 3 nebyl potvrzen, bylo zvoleno 49 (23,11 %) odpovědí, 53

ve kterých bylo uvedeno ,,vyučující ve škole´´. Nejvíce odpovědí zaznamenala moţnost,, televize, internet´´. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládáme, ţe více neţ 50 % adolescentů uvede, ţe bude mít zájem o získání více informací k dané problematice. Hodnocení: Očekávaný výsledek ověřovala poloţka č. 16 (viz. příloha 1, s. 78). Očekávaný výsledek č. 4 nebyl potvrzen. Pouze 44 (40,00 %) respondentů uvedlo zájem o získání informací. Nejvíce odpovědí zaznamenala moţnost ,,ne“. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládáme, ţe více neţ 25 % adolescentů bude preferovat podání informací k dané problematice v podobě přednášky. Hodnocení: Očekávaný výsledek mapovala poloţka č. 14 (viz. příloha 1, s. 77). Očekávaný výsledek č. 5 byl potvrzen. Bylo zvoleno 62 (42,18 %) odpovědí, ve kterých byla označena přednáška jako preferovaný způsob získání informací o pohlavně přenosných chorobách.

54

6 DISKUSE

Bakalářskou prací na téma:,,Znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách“ zjišťovala, jaké mají adolescenti ve věku 15-18 let znalosti o této problematice a také to jak tyto znalosti získali.

Dotazníkový formulář

obsahoval 18 poloţek. Dotazníkový formulář obsahuje otázky uzavřené pouze s jednou správnou odpovědí (otázky č. 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 16, 17, 18). A dále otázky polouzavřené (otázky č. 4, 13, 14, 15) kde má respondent moţnost označit více odpovědí, nebo doplní na vytečkované místo svoji odpověď. Dotazníkový formulář byl rozdělen do tří částí. Poloţky č. 1 – 4 představují demografickou část, kde jsou otázky situovány na pohlaví, věk, bydliště a typ střední školy respondentů. Poloţky č. 5 – 12 jsou zaměřeny na vědomostní otázky z oblasti pohlavně přenosných chorob. Správné odpovědi jsou v tabulce označeny zelenou barvou. Poloţky č. 13 -18 obsahují otázky, kterými zjišťuji informovanost, způsob informovanosti, zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob. Poloţka č. 19 sumarizuje přehled správných odpovědí pro lepší přehlednost. Vzor dotazníku je součástí přílohy č. 1. Stanovila jsem dva cíle a 5 očekávaných výsledků. K prvnímu cíli se vztahovaly poloţky č. 9 a č. 5. K cíli č. 2 se vztahovaly poloţky č. 13, 14 a 16. Výsledky mého průzkumného šetření byly srovnány s prací Pavly Pilátové v roce 2011 s názvem:„Znalosti ţáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách“.63 Počet jejích respondentů byl 80. Práce byla vybrána z důvodu podobnosti tématu. Výsledky šetření byly srovnány s dostupnou odbornou literaturou. Zpracováno bylo celkem 110 kompletně vyplněných dotazníků. První poloţka zjišťovala pohlaví respondentů. Bylo zjištěno, ţe dotazníkového šetření se účastnilo více ţen 73 (66,36 %) a 37 (33,64 %) muţů. Naopak v práci z roku 2011 bylo více muţů neţ ţen. Muţů bylo 43 respondentů (53,75 %) a ţen 37 (46,25 %).64 Tuto skutečnost vysvětlujeme, ţe na gymnáziu v Ţidlochovicích a zdravotní škole v Brně je převaha dívek. 63

Srov.PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, 2011. 64 Srov. Tamtéž, s. 42.

55

Druhá poloţka zjišťovala věk respondentů. V době průzkumného šetření uvedlo 12 respondentů (10,91 %) jako svůj věk 15 let, 14 respondentů (12,73 %) vyznačilo jako svůj věk 16 let, 28 respondentů (25,45 %) uvedlo jako svůj věk 17 let a nejvíce respondentů 56 (50,91 %) odpovědělo jako svůj věk 18 let. Nejvyšší zastoupení bylo 18 let, protoţe nejvíce dotazníků bylo rozdáno v ročníku mé osmnáctileté sestry. Třetí poloţka informovala o místě trvalého bydliště. Jako místo trvalého bydliště ve městě uvedlo 52 respondentů (47,27 %) a 58 respondentů (52,73 %) označilo jako svoje bydliště vesnici. Výsledek ukazuje na to, ţe o gymnázium, střední zdravotnickou školu, odborné učiliště a střední odbornou školu měl zájem skoro shodný počet respondentů jak z města, tak z vesnice. Čtvrtá poloţka zjišťovala typ současné střední školy. Z toho vyplívá, ţe nejvíce 63 respondentů (57,27 %) se zúčastnilo z gymnázia, 42 respondentů (38,18 %) zaznamenalo střední odbornou školu. 3 respondenti (2,73 %) uvedli odborné učiliště, 2 respondenti (1,82 %) střední zdravotnickou školu a ţádný respondent neuvedl moţnost jiné. Nejvíce respondentů odpovědělo jako typ střední školy gymnázium, protoţe nejvíce respondentů tvoří spoluţáci mé sestry, která navštěvuje gymnázium v Ţidlochovicích. Pátá poloţka zjišťovala, která nemoc patří mezi pohlavně přenosné choroby. Jako nejčastější pohlavně přenosnou chorobu uvedlo 97 respondentů (88,18 %) jako správnou odpověď kapavku, 3 respondenti (2,73 %) vyznačili cukrovku, jeden respondent (0,91 %) označil salmonelózu, 2 respondenti (1,82 %) zaznamenali akutní infarkt myokardu a 7 respondentů (6,36 %) uvedlo koţní bradavice. Ditrichová uvádí, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka65. Většina respondentů a to 97 (88,18 %) se shodla s literaturou a odpověděla správně, protoţe otázka pohlavně přenosných chorob je v dnešní době hodně medializována, tudíţ adolescenti z nabízených moţností vybrali kapavku. Tuto otázku jsem porovnala s prací z roku 2011, kde velká většina a to 23 respondentů z řad muţů (56,10 %) a z řad ţen 21 respondentů (60,00 %) odpověděla, ţe mezi pohlavně přenosnou chorobu patří kapavka.66 65

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 266. 66 Srov. PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáků 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, s. 45-46.

56

Šestá poloţka informovala o očkování proti pohlavně přenosné chorobě. Na otázku očkování proti pohlavně přenosné chorobě uvedlo 9 respondentů (8,18 %) syfilis, 8 respondentů (7,27 %) označilo kapavku, nesprávně také odpověděli 4 respondenti (3,64 %) HIV. Správnou odpověď, ţe v součastné době je moţné očkování proti některým HPV virům vyznačilo 85 respondentů (77,27 %). Kandidózu zaznamenali 4 respondenti (3,64 %). Internetový zdroj uvádí, ţe v dnešní době, lze provádět očkování proti některé HPV infekci jako je rakovina děloţního čípku. 67Správně odpovědělo a literaturou se shodlo 85 respondentů (77,27 %), protoţe více respondentů tvoří dívky ve věku 15-18 let, kdy je očkování proti HPV infekci velmi aktuální. Domníváme se, ţe velká většina těchto dívek byla poučena v gynekologické ambulanci a tímto očkováním prošla. Sedmá poloţka podávala informaci o nejčastějším způsobu přenosu pohlavních chorob. Jako nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob uvedli 2 respondenti (1,82 %) přenos potem, 2 respondenti (1,82 %) uvedli přenos dotykem. Jako správnou odpověď, ţe nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob je pohlavním stykem zaznačilo 104 respondentů (94,54 %). 2 respondenti (1,82 %) uvedli nesprávně přenos při koupání v bazénu a ţádný respondent neoznačil moţnost přenosu během společenského hovoru. Ditrichová uvádí, ţe nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob je pohlavním stykem. 68Správnou odpověď z velké většiny uvedlo 104 respondentů (tj. 94,55 %) a shodlo se s literaturou, protoţe většina adolescentů ţije pohlavním ţivotem a ví, ţe pohlavní choroby se přenáší pohlavním stykem. Osmá poloţka byla zaměřena na dopady neléčené pohlavně přenosné choroby. Jako správnou odpověď, ţe neléčené pohlavně přenosné choroby způsobují neplodnost, odpovědělo 77 respondentů (70,00 %). 4 respondenti (3,64 %) nesprávně vyznačili sníţenou chuť na sex, stejně tak 4 respondenti (3,64 %) napsali zvýšenou chuť na sex, 2 respondenti (tj. 1,82 %) napsali sníţení sluchu a 23 respondentů ((20,90 %) vyznačilo, ţe ani jedna z odpovědí není správná. Ditrichová uvádí, ţe

dopady

na

organismus

při

neléčené

67

pohlavně

přenosné

chorobě

Srov. ROTTER, L., Očkování proti rakovině čípku děložního. [online]. 2014. [cit. 20.5.2014] . Dostupné na www: http://hpvinfo.cz/cipku-delozniho-ockovani-proti-rakovine[online 20. 5. 2014] 68 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 266.

57

je neplodnost.69Správnou odpověď, která se shoduje s pouţitou literaturou, označilo 77 respondentů (tj.

77,00

%). Většina adolescentů odpověděla správně,

ale nezanedbatelná část respondentů si neuvědomuje váţných dopadů neléčené pohlavně přenosné choroby v podobě neplodnosti, která můţe nepříjemně ovlivnit jejich ţivot. Ukazuje to také na fakt, ţe v tomto věku ještě adolescenti nepřemýšlí o zakládání rodin a tedy i následků spojených s pohlavně přenosnými chorobami. Tuto otázku jsem porovnala s prací z roku 2011 kde 71 respondentů (tj. 88,85 %) uvedlo jako následek neléčené kapavky coţ je pohlavně přenosná choroba správně neplodnost.70 Devátá poloţka mapuje nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavních chorob. Jeden respondent zaznamenal (0,91 %) jako nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavní chorobou hormonální antikoncepci a 8 respondentů (7,27 %) napsalo správnou hygienu genitálu. Správnou odpověď chráněný pohlavní styk uvedlo 101 respondentů (91,82 %). Ţádný respondent neuvedl pravidelnou návštěvu gynekologa a ani moţnost, ţe ani jedna z odpovědí není správná. Vosmík uvádí, ţe nejúčinnější ochranou před nákazou pohlavní chorobou je chráněný pohlavní styk.71Správnou odpověď shodující se s pouţitou literaturou uvedlo 101 respondentů (91,82 %). Domníváme se, ţe v dnešní době je informovanost o bezpečném pohlavním styku dostatečně medializovaná a dnešní adolescenti jsou dobře informování o moţnostech chráněného pohlavního styku a antikoncepčních metodách. Tuto otázku jsem také srovnala s prací z roku 2011, kde správnou odpověď, ţe ochrana proti sexuálně přenosným chorobám je kondom odpovědělo 68 respondentů (85,00 %)72 Desátá poloţka poukazovala na věkovou hranici povolující sexuální styk. Jeden respondent (0,91 %) zaznačil hranici povolující sexuální styk 13 let, 8 respondentů (7,27 %) zaznamenalo hranici 14 let, správnou odpověď hranici 15 let napsalo 99 respondentů (90,00 %), ţádný respondent nenapsal hranici 16 let a 2 respondenti (1,82 %) uvedli hranici 18 let. Internetový zdroj uvádí, ţe v české republice

69

Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 287-288. 70 Srov. PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, s. 51 71 Srov. VOSMÍK, F. A KOLEKTIV., Dermatovenerologie, s. 382. 72 Srov. PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, s. 58.

58

je stanovena hranice povolující sexuální styk od 15 let. 73Správnou odpověď shodující se s literaturou uvedlo 99 respondentů (tj. 90,00 %). Tento výsledek nás nepříjemně překvapil, neboť jsme předpokládali, ţe adolescenti, kteří ţijí pohlavním ţivotem, ví 100% jaká je hranice beztrestného sexuálního styku. Z toho vyplívá, ţe za svoji neznalost mohou být trestně stíhaní. Tuto poloţku jsem opět srovnala s prací z roku 2011, kde správnou odpověď označilo 73 respondentů (tj. 91,25 %).74 Jedenáctá poloţka informovala o povinném epidemiologickém hlášení dle

zákona.

Jako

onemocnění,

které

podle

zákona

podléhá

povinnému

epidemiologickému hlášení, zaznamenali 4 respondenti (3,64 %) koţní bradavice, správnou odpověď HIV označilo 96 respondentů (87,27 %), 5 respondentů (4,55 %) zapsalo chřipku, 2 respondenti (1,82 %) uvedlo cukrovku a 3 respondenti (2,73 %) vyznačilo rakovinu děloţního čípku. Ditrichová uvádí, ţe onemocnění, které podle zákona podléhá povinnému epidemiologickému hlášení je HIV. 75Správnou odpověď shodující se s literaturou uvedlo 96 respondentů (tj. 87,27 %). Jsme přesvědčeni, ţe je to dáno opět medializací problému a ţe z nabídnutých moţností respondenti vydedukovali jako správnou odpověď HIV. Dvanáctá poloţka popisovala typický příznak pro onemocnění syfilis. Jako typický příznak pro onemocnění syfilis jeden respondent (0,91 %) napsal bolesti zubů, 84 respondentů (76,36 %) správně napsali, ţe typickým příznakem pro onemocnění syfilis je vřed na genitálu, 4 respondenti (3,64 %) zaznamenali padání vlasů, jeden respondent (0,91 %) vyznačil zvýšenou chuť na sex a 20 respondentů (18,18 %) zaznačilo pálení při močení. Ditrichová uvádí, ţe typický příznak pro onemocnění syfilis je vřed na genitálu. 76 Správnou odpověď, která se shoduje s danou literaturou uvedlo 84 respondentů (76,36 %). Vzhledem k tomu, ţe 20 respondentů (18,18 %) uvedlo jako typický příznak pro onemocnění syfilis pálení při močení, usuzujeme, ţe u respondentů k záměně projevu syfilis a kapavky.

73 Srov. ŠVARC, J., Nový trestní zákoník, sexuologie, děti a mladiství. [online]. 2010. [cit. 9.5.2014]. Dostupné na www: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/novy-trestnizakonik-sexuologie-deti-a-mladistvi-451196 74 Srov. PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, s. 43. 75 Srov. DITRICHOVÁ, M., JANSOVÁ, M., OPAVSKÝ, R., Repatitorium dermatovenerologie, s. 292. 76 Srov.Tamtéž, s. 268.

59

Tuto poloţku jsem srovnala s prací z roku 2011, kde správnou odpověď, ţe hlavní příznaky syfilis jsou vředy v oblasti genitálií, uvedlo 47 respondentů (58, 75 %).77 Třináctá poloţka se týkala získání informací o pohlavně přenosných chorobách. U této otázky měli adolescenti moţnost více odpovědí. Z celkového počtu 212 odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty volena odpověď „ televize a internet“ 60 krát (28,30 %), na druhém místě byla označována odpověď „vyučující ve škole“ s 49 krát (23,11 %), dále byla zvolena odpověď „spolužáci“ 26 krát (12,26 %), 25 krát (11,79 %) bylo označeno „rodiče“, 20 krát (9,43 %) bylo uvedeno „odborná literatura“, 18 krát (8,49 %) bylo zvoleno „nevím, nevzpomínám si“, 13 krát (6,13 %) bylo vyznačeno „žádné nezískal“ a jednou odpovědí (0,47 %) bylo uvedeno „jiné“ a to gynekolog. Podle práce z roku 2011 nejvíce respondentů a to 34 (42,50 %) označilo jako zdroj informací o pohlavně přenosných chorobách televizi a internet a aţ na druhém místě 25 respondentů (31,25 %) školu.78 V mé práci i v práci z roku 2011 se tedy respondenti shodli, ţe nejvíce informací o pohlavně přenosných chorobách získávají z televize a internetu. S touto odpovědí jsem nepočítala, neboť jsem si myslela, ţe nejvíce informací o dané problematice získávají dnešní adolescenti ve škole. Z toho vyplývá, ţe dnešní adolescenti vyhledávají informace o dané problematice raději anonymněji a to na internetu. Čtrnáctá poloţka udávala preferovaný způsob získání informací o pohlavně přenosných chorobách. U této otázky měli adolescenti moţnost více odpovědí. Z celkového počtu 147 odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty označována odpověď „přednáška“ 62 krát (42,18 %), na druhém místě byla zvolena odpověď „samostudium“ 49 krát (33,33 %), dále v pořadí byla uvedena odpověď „výukový film“ 29 krát (19,73 %), 5 krát(3,40 %) bylo uvedeno „žádné informace“ a pouze 2 krát (1,36 %) bylo vyznačeno „ jiné“. Z průzkumu vyplývá, ţe adolescenti raději preferují získání informací o pohlavně přenosných chorobách formou přednášky. Myslíme si, ţe ji volí zejména z důvodu moţnosti kvalifikovaného přednášejícího, moţnosti dotazů a přítomnosti většího mnoţství adolescentů raději neţ výukový film a samostudium. Patnáctá poloţka uváděla získání zdroje informací k dané problematice. U této otázky měli adolescenti také moţnost více odpovědí. Z celkového počtu 251 77

Srov.PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská práce, s. 52. 78 Srov. Tamtéţ, s. 65.

60

odpovědí (100,00 %) byla nejvíce respondenty označována odpověď „ internet“ 97 krát (38,65 %). Na druhém místě byla udávána odpověď „praktický lékař“ 50 krát (19,92 %), 40 krát (15,94 %) byla zvolena odpověď „odborná literatura“, 17 krát (6,77 %) byla označena odpověď „kamarádi“, 16 krát (6,37 %) byla zvolena odpověď „brožury, letáky“, 13krát (5,18 %) byla vyznačena odpověď „rodina“, 10 krát (3,98 %) byla vyznačena odpověď „časopisy a noviny“, 7 krát (2, 79 %) byla zaznačena odpověď „masmedia“, jedenou odpovědí (0,40 %) bylo uvedeno „někdo jiný“ a to ţe jej ţivot naučí sám a ţádná odpověď neuvedla“ učitele ve škole“. Myslíme si, ţe situace je dána dnešní moderní dobou a snadnému přístupu k internetu pomocí tabletů a mobilních telefonů a také moţnosti rychlé dostupnosti informací. Šestnáctá poloţka mapovala zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob. Z celkového počtu tedy zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob uvedlo 44 respondentů (40,00 %) a 66 respondentů (60,00 %) uvedlo, ţe nemají zájem danou problematiku. V práci z roku 2011 vyplývá, ţe o získání informací z dané problematiky má pouze 34 respondentů (tj. 42,50 %).79 Nepotěšil mě nezájem adolescentů o danou problematiku, neboť si myslíme, ţe ve věku kdy začínají ţít pohlavním ţivotem je důleţité, aby měli zájem získat informace týkající se také pohlavně přenosných chorob. V práci z roku 2011 je také zájem menší. Myslím si, ţe je to dáno tím, ţe v 8. a 9. třídě ještě neţijí pohlavním ţivotem a problematika pohlavně přenosných chorob jim zatím není blízká.80 Sedmnáctá poloţka se týkala účasti na nabídnutém semináři zaměřeném na informace o pohlavně přenosných chorobách. Kladnou odpověď o účasti na semináři o pohlavně přenosných chorobách uvedlo 61 respondentů (55,45 %), zápornou napsalo 15 respondentů (13,64 %) a nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom vyznačilo 34 respondentů (30,91 %). Myslíme si, ţe většina by se účastnila semináře z důvodu získání více informací o dané problematice a mnoţnosti zodpovězení dotazů. Osmnáctá poloţka se týkala hodnocení svých znalostí o pohlavně přenosných chorobách. Z tabulky vyplývá, ţe 10 respondentů (9,09 %) hodnotí své znalosti o pohlavně přenosných chorobách výborně, chvalitebně 37 respondentů (33,64 0%), 79

Srov. Srov.PILÁTOVÁ, P., Znalosti žáku 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách, bakalářská

práce, s. 67. 80

Srov. Tamtéž, s. 68.

61

dobře 46 respondentů (41,82 %), dostatečně 15 respondentů (13,64 %) a jako nedostatečné uvádí své znalosti 2 respondenti (1,82 %). Domníváme se, ţe většina adolescentů podceňuje své znalosti v oblasti pohlavně přenosných chorob a hodnotí se negativně vzhledem k vysokému počtu správně zodpovězených otázek ve vědomostní části.

62

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ

Z mého dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách vyplývalo, ţe teoretické znalosti k dané problematice byly na dobré úrovni. Z průzkumného šetření také vyplývalo, ţe adolescenti neměli zájem o získání informací k dané problematice, coţ je velmi znepokojující vzhledem k tomu, ţe ţijí pohlavním ţivotem. Nejvíce informací se snaţili získat přes média, zejména internet, kde získané informace nemusely být zcela pravdivé. Tuto situaci bychom doporučovali řešit mnoha způsoby. Dobrý způsob pro zvýšení informovanosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách by bylo zařazení přednášek z oblasti sexuální výchovy v rámci výuky. Přednášku by vedl sexuolog popřípadě gynekolog a týkala by se otázek z oblasti pohlavně přenosných chorob, antikoncepce, pohlavního ţivota a o nebezpečí spojené s pohlavním ţivotem. Vhodné by bylo, aby základní informatice k dané problematice sdělili adolescentům rodiče, kteří by měli podávat pravdivé a srozumitelné informace i kdyţ jim to můţe být někdy nepříjemné zvláště v oblasti týkající se intimních otázek. Pokud vázne komunikace mezi adolescentem a rodičem, začne adolescent vyhledávat informace zejména na internetu, kde není zaručena pravdivost daných informací. Dobrým nápadem by bylo zhotovení propagačního letáku s danou tématikou, který by byl k dispozici ve školách, kde by byly základní informace o této problematice. Myslím si, ţe by je adolescenti uvítali, neboť se nemusí nikoho ptát. V příloze č. 2 jsem vypracovala návrh propagačního letáku. Jako názornou ukázku bychom zvolili exkurzi na dermatovenerologickou kliniku, nebo kliniku, kde se léčí pacienti s HIV, aby adolescenti na vlastní oči viděli, jaké jsou následky a dopady pohlavně přenosných chorob a také aby si uvědomili, ţe při nechráněném pohlavním styku by mohli těmito chorobami onemocnět. Myslím si, ţe názorný příklad je nejlepší prevencí. K zamyšlení také připadá, aby v rámci škol, které navštěvují adolescenti, byl součástí pedagogického týmu sexuální poradce, se kterým by adolescenti mohli přijít, v případě dotazů a problémů z této oblasti. Myslím si, ţe adolescenti by volili raději toho poradce neţ rodiče, nebo učitele. 63

ZÁVĚR

Bakalářská práce byla zaměřena na znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Teoretická část byla zaměřena na pojem adolescence. Jsou zde popsány biologické změny v tomto období, vztahy s druhými lidmi a socializace v adolescenci. Dále je zde popsána venerologie, její charakteristika, hlášení pohlavně přenosných chorob a jsou zde zmíněny nejčastější pohlavně přenosné choroby. V empirické části je uvedena analýza výsledků z průzkumného šetření. V empirické části byly stanoveny 2 cíle: Cíl č. 1: Zmapovat deklarované znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Cíl č. 2: Zmapovat proces získání informací o pohlavně přenosných chorobách u adolescentů. Dané cíle byly prověřovány pěti očekávanými výsledky Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů bude uvádět jako nejúčinnější ochranu před nákazou pohlavně přenosných chorob chráněný pohlavní styk, se potvrdil. Předpokládáme, ţe více neţ 75 % dotazovaných adolescentů správně uvede, ţe mezi pohlavně přenosné choroby patří kapavka, se potvrdil. Předpokládáme, ţe více neţ 75 % adolescentů uvede, ţe bylo o této problematice informováno vyučujícím ve škole, se nepotvrdil. Předpokládáme, ţe více neţ 50 % adolescentů uvede, ţe bude mít zájem o získání více informací k dané problematice, se nepotvrdil. Předpokládáme, ţe více neţ 25 % adolescentů bude preferovat podání informací k dané problematice v podobě přednášky, se potvrdil. Díky práci a průzkumnému šetření jsme zjistili, ţe adolescenti ve věku 15 – 18 let mají dobré teoretické znalosti z oblasti pohlavně přenosných chorob, které nejčastěji získali z médií a to převáţně z internetu. Z průzkumu ale bohuţel 64

vyplývá fakt, ţe větší část respondentů nemá zájem o získání nových informací o dané problematice. Je to velmi alarmující v dnešní době, kdy mládeţ začíná brzy s pohlavním ţivotem. Neustálá informovanost o hrozbě nakaţení pohlavně přenosnými chorobami by měla být v době otevřených hranic jedním z hlavních cílů sexuální výchovy adolescentů.

65

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Zbořilová Jana Katedra ošetřovatelství, Lékařská fakulta,

Instituce:

Masarykova univerzita Název práce:

Znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách

Vedoucí práce:

PhDr. Michaela Schneiderová

Počet stran:

81

Počet příloh:

4

Rok obhajoby:

2014

Klíčová slova:

adolescent znalosti informovanost pohlavně přenosné choroby

Bakalářská práce zjišťuje znalosti adolescentů ve věku 15-18 let o pohlavně přenosných chorobách. Zabývá se způsobem informovanosti a zájmem adolescentů o danou problematiku. Teoretická část popisuje období adolescence, obor venerologii a nejčastější pohlavně přenosné choroby. Metodika je provedena formou dotazníku podaného adolescentům ve věku 15-18 let. Data vyplývající z dotazníkového šetření poukazují na dobrou úroveň teoretických znalostí adolescentů k dané problematice. Pokazují však také na nezájem adolescentů k prohlubování a získání nových informací o pohlavně přenosných chorobách.

66

ANNOTATION Author:

Zbořilová Jana

Institution:

Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University

Title of work:

The Adolescenst Knowledge of Sexually Transmitted Diseases.

Supervisor:

PhDr. Michaela Schneiderová

Number of pages:

81

Number of attachments: 4 Yers of defence:

2014

Keywords:

adolescent knowledge awareness sexually transmitted diseases

This bachelor thesis surveys the knowledge of adolescents between the ages of 15-18 about sexually transmitted diseases. It deals with the awareness and concern of adolescents for this topic. The theoretical part of the thesis describes the adolescent's age, venereology, and the most common sexually transmitted diseases. The methodology is realised by a survey submitted to adolescents of the ages of 15-18. The result of the survey shows that there is sufficient knowledge by adolescents about this topic. At the same time, it also shows there is a lack of interest in improving their knowledge and gaining new information about sexually transmitted diseases.

67

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ

BENEŠ, Jiří, et.al. Infekční lékařství. 1 vyd. Praha: Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1. ČECHOVÁ, Věra, MELLANOVÁ, Alena, KUČEROVÁ, Hana. Psychologie a pedagogika II. 1 vyd. Praha: Informatorium, 2004. 160 s. ISBN 80-7333-028-8. DITRICHOVÁ,

Dagmar,

JANSOVÁ,

Martina,

OPAVSKÝ,

Robert.

Repetitorium dermatovenerologie. 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2002. 304 s. ISBN 8086297- 08-X. IVANOVÁ, Kateřina, JUŘIČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. JANOŠOVÁ, Pavlína. Dívčí a chlapecká identita. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2284-9. JIRÁSEK, Lubor. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1994. 247 s. ISBN 80-85526-31-X. JIRÁSKOVÁ, Milena. Dermatovenerologie-učební texty pro bakaláře. 1. vyd. Univerzita Karlova v Praze, 2003. 221 s. ISBN 80-246-0636-4. KUTNOHORSKÁ, Jana. Vyzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 169 s. ISBN 978-80-249-2713-4. MACEK, Petr. Adolescence. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 144 s. ISBN 807178-747-7.

68

PILÁTOVÁ, Pavla. Znalosti žáků 8. a 9. třídy o sexuálně přenosných chorobách. online . 2011.cit 2014-04-10 98 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výchovy ke zdraví. Vedoucí práce Mgr. Jana Gajdošová. Dostupné http:// is.muni.cz/th/270482/pedf-b/BP-Pilatova.txt. RESL, Vladimír, VOLTER, Jiří, PIZINGER, Karel. Venerologie. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1994. 122 s. ISBN 80-7066-828-8. TAXOVÁ, Jiřina. Pedagogicko psychologické zvláštnosti v dospívání. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. 276 s. ISBN 14-426-87. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. 463 s. ISBN 80-246-0956-8. VOSMÍK, František, a kolektiv. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2001. 396 s. ISBN 80-7184-633-3.

WEISS, Petr, a kolektiv. Sexuologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 744 s. ISBN 978-80-247-2492-8. ZÁKOUTSKÁ, H, KUKLOVÁ, I. Diagnostika klasických pohlavních chorob. 1. vyd. Praha: Česká lékařská společnost JEP, roč. 82, č. 2, 2007. s. 65-74. ISSN 0009-0514. ZÁRUBA, František, VOSMÍK, František, ZÁHEJSKÝ, Jiří, BUCHVALD, Josef, JIRÁSEK, Lubor. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Scientia medica, 1994. 247 s. ISBN 80-85526-31-X Internetové odkazy OBČANKA JABLUNKOV, Pohlavní choroby. [online]. 2013 [cit. 13.5.2014]. Dostupné na www: http://obcankajablunkov.webnode.cz/news/pohlavni-choroby1/

69

WIKIPEDIE, Dermatologie. [online]. 2014 [cit. 13.5.2014]. Dostupné na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dermatologie ROTTER, L., Očkování proti rakovině čípku děložního. [online]. 2014. [cit. 20.5.2014]. Dostupné na www: http://hpvinfo.cz/cipku-delozniho-ockovani-protirakovine[online 20. 5. 2014] ŠVARC, J., Nový trestní zákoník, sexuologie, děti a mladiství. [online]. 2010. [cit. 9.5.2014]. Dostupné na www: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnickenoviny-zdn/novy-trestni-zakonik-sexuologie-deti-a-mladistvi-451196 FORMULÁŘ, Hlášení pohlavní nemoci. [online]. 2014. [cit. 21.55.2014]. Dostupné http://.cz/CMSPages/GetProductImage.aspx?productnumber=93012300&width=800 & =800 UZEL, R., Pohlavní choroby-prevence. [ online]. 2003. [cit. 9.6.2014]. Dostupné na www: http//stripky. cz/398-prevence.html. cit 2014-06-10 WIKIPEDIE, Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku. [online]. 2014. [cit. 10.6.2014]. Dostupné na www: http://?q=http%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FLeg%25C3%25A1ln%25C 3%25AD_v%25C4%259Bk_zp%25C5%25AFsobilosti_k_pohlavn%25C3%25ADm u_styku&sourceid=szn-HP

70

SEZNAM ZKRATEK

PPN

Pohlavně přenosné nemoci

STD

Sexually tramsmitted diseases

HIV

Human immunodeficiency virus

ČR

Česká republika

AIDS

Acquired imunodeficiency syndrome

PCR

Polymerázová řetězová reakce

PNC

Penicilin

IgM

Imunoglobulin M

IgG

Imunoglobulin G

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

RRR

Rychlá reaginová reakce

VDRL

Veneral disease research laboratory

HPV

Human papillomavirus

tzn.

To znamená

j/ml

Jednotek v mililitru

i.m

Intramuskulární

p.o

Perorální

tbl

Tablety

mg

Miligram

tj.

To je

č.

Číslo

abs. čet.

Absolutní četnost

rel. čet

Relativní četnost

tab.

Tabulka

tzn.

To znamená

71

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 - Pohlavně přenosná choroba ……………………………………………… 39 Graf 2 - Očkování proti pohlavně přenosné chorobě ……………………………... 40 Graf 3 - Nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob ...………………………... 41 Graf 4 - Dopady neléčené pohlavně přenosné choroby …………………………... 42 Graf 5 - Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob ...……………….. 43 Graf 6 - Hranice povolující sexuální styk ...…………………………………….… 44 Graf 7 - Onemocnění podléhající epidemiologickému hlášení dle zákona ...…….. 45 Graf 8 - Typický příznak onemocnění syfilis …………………………………….. 46

72

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Pohlaví ...………………………………………………………………… 36 Tab. 2 - Věk respondentů ………………………………………………………… 37 Tab. 3 - Bydliště respondentů ……………………………………………………. 37 Tab. 4 - Typ střední školy ………………………………………………………... 38 Tab. 5 - Pohlavně přenosná choroba ……………………………………………... 38 Tab. 6 - Očkování proti pohlavně přenosné chorobě …………………………….. 39 Tab. 7 - Nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob …………..……………... 40 Tab. 8 - Dopady neléčené pohlavně přenosné choroby ………………………….. 41 Tab. 9 - Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob …………….…... 43 Tab.10 - Hranice povolující sexuální styk ………………………………………... 44 Tab.11 - Onemocnění podléhající epidemiologickému hlášení dle zákona ………. 45 Tab.12 - Typický příznak pro onemocnění syfilis ………………………………... 46 Tab.13 - Získání informací o pohlavně přenosných chorobách ………………….. 47 Tab.14 - Preferovaný způsob získání informací o pohlavně přenosných chorobách ……………………………………………………………. 48 Tab.15 - Zdroje informací v případě potřeby ……………………………………. 49 Tab.16 - Zájem o problematiku pohlavně přenosných chorob …………………… 50 Tab.17 - Účast na semináři o pohlavně přenosných chorobách ………………….. 50 Tab.18 - Hodnocení znalostí o pohlavně přenosných chorobách ………………… 51 Tab.19 - Správné odpovědi znalostních otázek …………………………………... 52

73

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Dotazník ……………………………………………………………….. 75 Příloha 2 – Desatero o pohlavně přenosných chorobách ………………………….. 79 Příloha 3 – Hlášení pohlavně přenosných chorob …………………………………. 80 Příloha 4 – Mapa hranice legálního pohlavního styku …………………………….. 81

74

PŘÍLOHY

Příloha 1 – Dotazník Dotazník zaměřený na znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách Váţení studenti, jmenuji se Jana Zbořilová a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studijního programu Ošetřovatelství ve studijním oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Dovoluji si Vás touto cestou oslovit a zároveň poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, jehoţ cílem jsou znalosti adolescentů o pohlavně přenosných chorobách. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Zjištěné výsledky z dotazníkového šetření budou slouţit ke zpracování bakalářské práce. Instrukce k vyplnění: Vámi zvolené odpovědi prosím zakrouţkujte, popř. na vytečkované řádky doplňte. V otázkách máte moţnost pouze jedné správné odpovědi, pokud nebude uvedeno jinak. Děkuji Vám za Vaši spolupráci a Váš čas S pozdravem Jana Zbořilová

I. Demografická část 1) Pohlaví: a) ţena b) muţ 2) Věk: a) b) c) d)

15 16 17 18

75

3) Bydliště: a) město b) vesnice 4) Jaký typ střední školy studujete? a) b) c) d) e)

odborné učiliště gymnázium střední odbornou školu střední zdravotnickou školu jiné, doplňte…………………………………………………

II. Vědomostní část 5) Mezi pohlavně přenosné choroby patří: a) b) c) d) e)

kapavka cukrovka salmonelóza akutní infarkt myokardu koţní bradavice

6) Označte, proti které z níţe uvedené pohlavně přenosné chorobě se můţeme, v současné době nechat očkovat: a) b) c) d) e)

syfilis kapavka HIV některé HPV viry (rakovina děloţního čípku) kandidóza (kvasinková infekce)

7) Označte, jaký je nejčastější způsob přenosu pohlavních chorob: a) b) c) d) e)

potem dotekem pohlavním stykem koupání v bazénu během společenského hovoru

8) Jaké dopady mohou na organismu zanechat neléčené pohlavně přenosné choroby? a) b) c) d) e)

neplodnost sníţená chuť na sex zvýšená chuť na sex sníţení sluchu ani jedna z odpovědí není správná

76

9) Nejúčinnější ochrana před nákazou pohlavních chorob je: a) b) c) d) e)

hormonální antikoncepce správná hygiena genitálů chráněný pohlavní styk pravidelná návštěva gynekologa ani jedna z odpovědí není správná

10) V České republice je stanovena hranice povolující sexuální styk od: a) b) c) d) e)

13 14 15 16 18

11) Které onemocnění podle zákona podléhá povinnému epidemiologickému hlášení? a) b) c) d) e)

koţní bradavice HIV chřipka cukrovka rakovina děloţního čípku

12) Označte příznak, který je typický pro onemocnění syfilis: a) b) c) d) e)

bolest zubů vřed na genitálu padání vlasů zvýšená chuť na sex pálení při močení

III. Zjišťující část 13) Informace o pohlavně přenosných chorobách byly získány: (moţnost zvolit více odpovědí) a) b) c) d) e) f) g) h)

rodiče vyučující ve škole spoluţáci odborná literatura televize, internet jiné doplňte………………………………………………………………… informace o této problematice jsem nezískal/a nevím, nevzpomínám si

14) Jakým způsobem preferujete předání nových informací o pohlavně přenosných chorobách? (moţnost zvolit více informací) a) přednáška b) výukový film c) samostudium 77

d) jiné, doplňte………………………………………………………………. e) ţádné informace mi nebyly poskytnuty 15) Kde byste v případě potřeby hledali informace o problematice? (moţnost zvolit více odpovědí) a) odborná literatura ( knihy) b) masmédia (TV, rádio) c) časopisy, noviny d) internet e) broţury, letáky f) rodina g) učitelé ve škole h) praktický lékař i) kamarád/i j) někdo jiný, doplňte………………………………………………. 16) Zajímáte se o problematiku pohlavně přenosných chorob? a) ano b) ne 17) Pokud by Vám byl nabídnut seminář zaměřený na informace o pohlavně přenosných chorobách, zúčastnili byste se? a) ano b) ne 18) Myslíte si, ţe máte dostatek znalostí o pohlavně přenosných chorobách? (hodnocení jako ve škole 1-5) a) b) c) d) e)

1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný

78

Příloha 2 – Desatero o pohlavně přenosných chorobách

Autor: Jana Zbořilová Pouţitá literatura: DITRICHOVÁ, Dagmar, JANSOVÁ, Martina, OPAVSKÝ, Robert. Repetitorium dermatovenerologie. 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2002. 304 s. ISBN 80- 86297- 08-X.

79

Příloha 3 – Hlášení pohlavně přenosných chorob

FORMULÁŘ, Hlášení pohlavní nemoci. [online]. 2014. [cit. 21.55.2014]. Dostupné http://.cz/CMSPages/GetProductImage.aspx?productnumber=93012300&width=800 & =800

80

Příloha 4 – Mapa hranice legálního pohlavního styku

Legální věkové hranice pro pohlavní styk: Puberta 12 let 13let 14 let 15 let

16 let 17 let 18 let 19 let 20 let

pouze ve sňatku se liší podle státu / provincie / regionu / území není známo není právně ošetřeno

WIKIPEDIE, Legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku. [online]. 2014. [cit. 10.6.2014]. Dostupné na www: http://?q=http%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FLeg%25C3%25A1ln%25C 3%25AD_v%25C4%259Bk_zp%25C5%25AFsobilosti_k_pohlavn%25C3%25ADm u_styku&sourceid=szn-HP

81