MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie

TOP 09 a komunální volby 2010 Bakalářská práce

Jana Valentová

Vedoucí práce: Mgr. Vlastimil Havlík, Ph.D. UČO: 363614 Obor: Bezpečnostní a strategická studia – Politologie Imatrikulační ročník: 2009

Brno, 2012

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „TOP 09 a komunální politika“ vypracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

….......................................... V Brně, 11.12. 2012

Jana Valentová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Vlastimilu Havlíkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, velice vstřícný a trpělivý přístup a četné náměty a připomínky směrující práci potřebným směrem. Jeho podpora mi velmi pomohla při psaní, a proto mu patří moje upřímné poděkování.

Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................................1 1.1 Struktura práce..........................................................................................................................2 1.2 Vymezení výzkumné oblasti.....................................................................................................3 1.3 Design práce.............................................................................................................................7 1.4 Sběr dat a analýza dat...............................................................................................................8 2 Komunální politika obecně.............................................................................................................10 2.1 Obce........................................................................................................................................10 2.2 Exekutivní koalice .................................................................................................................13 3 Historie TOP 09 ............................................................................................................................14 4 TOP 09 v komunálních volbách 2010............................................................................................17 4.1 Kandidátní listiny....................................................................................................................17 4.2 Kandidáti TOP 09...................................................................................................................20 4.3 Výsledky voleb.......................................................................................................................26 5 TOP 09 v radách ORP....................................................................................................................31 5.1 Koaliční vztahy.......................................................................................................................32 5.2 Starostové................................................................................................................................38 6 Závěr...............................................................................................................................................41 Seznam použité literatury...................................................................................................................43 Seznam zkratek...................................................................................................................................52 Přílohy................................................................................................................................................53 Počet znaků: 79 932

1 Úvod Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl popsat novou politickou stranu TOP 09 z pohledu výsledků komunálních voleb konaných v roce 2010. Představeni budou kandidáti navržení do komunálních voleb stranou TOP 09, jejich úspěchy vzhledem k zisku zastupitelských mandátů, počtu obsazených míst v radě včetně postu starosty a místostarostů (respektive primátora a náměstků) a dále koaliční vztahy TOP 09 s dalšími politickými uskupeními. Zdůvodnění pro sledování těchto informací a jejich přínos pro poznání TOP 09 bude vysvětlen níže. Politické strany ve svém rámci umožňují lidem integrovat své zájmy pro jejich snazší společné prosazování. Občanům dávají prostor k politické prezentaci vlastních vizí, což je podle Klímy (1998: 34) „základem loajality k celkovému politickému systému.“ Účastí ve volbách pak nabízejí občanům, že budou zastupovat jejich zájmy a každý tak získává možnost ovlivňovat směřování společnosti (Klíma 1998: 34). Tyto hlavní funkce stran dávají smysl jejich vzniku a legitimizují jejich snahu o získání moci. Jejich vědecké poznání pak přispívá k rozvoji demokratické společnosti, když přináší nezaujatý pohled na uskupení, které ve volbách usiluje o voličovu podporu. TOP 09 vznikla teprve před třemi lety a je tu jen málo odborné literatury, která by se straně věnovala. Za zmínku stojí odborný článek Tomáše Jarmary „TOP 09 a Věci veřejné v kontextu institucionalizace českých politických stran po roce 19891“. Jarmara zde analyzuje úroveň institucionalizace TOP 09 a zabývá se faktory, které jí napomohly a předjímá, co by naopak mohlo dlouhodobému ukotvení TOP 09 v českém stranickém systému uškodit. Seán Hanley pak k poznání TOP 09 přispěl ve svém článku „Dynamika utváření nových politických stran v České republice v letech 1996 – 2010: hledání možných příčin politického zemětřesení2“. Hanley mapuje vznik nových stran v ČR a vytváří jejich kategorie na základě srovnávací literatury. Dotýká se tak otázky vzniku TOP 09 a přináší komparaci s dalšími odštěpenými stranami. Strana TOP 09 nabízí celou řadu dalších výzkumných témat, která jsou zatím odbornými studiemi nepokryta. Jednou takovou oblastí je chování TOP 09 na úrovni komunální politiky. Byly uvedeny důvody, proč má význam zkoumat novou politickou stranu, 1 Jarmara, Tomáš. TOP 09 a Věci veřejné v kontextu institucionalizace českých politických stran po roce 1989. Politologická revue. 2011, č. 1, s. 56-74. 2 Hanley, Seán. Dynamika utváření nových politických stran v České republice v letech 1996 – 2010: hledání možných příčin politického zemětřesení. Sociologický časopis.2011, č. 1, s. 115-136.

1

nemusí být však ještě zřejmé, zda to má smysl na komunální úrovni. Námitka k cíli práce by mohla vzejít z řad skeptiků, považujících výzkum lokální politiky za bezvýznamný sám o sobě. Jejich pohled vychází z přesvědčení, že komunální politika je jen jakousi podmnožinou té celostátní, její subjekty mají jen málo autonomních pravomocí a význam jejího výzkumu je zcela zastíněn důležitostí výzkumu politiky celostátní (Porta 1999: 14). Na druhou stranu se stále rozšiřují řady zastánců opačného názoru, podle kterého má výzkum význam. Komunální politika musí zajišťovat široké spektrum důležitých veřejných služeb, přičemž se řídí vlastními pravidly a logikou. Její představitelé mají k občanům blíže, takže dokáží lépe naplňovat jejich potřeby a celkově tak lokální politika dostává jinou podobu než ta celostátní (Porta 1999: 16-18). V České republice bezpochyby platí, že komunální politika odvozuje svoji existenci od státu a podléhá centrální vládě, se kterou nemůže být v rozporu. Ovšem v mnoha ohledech má značnou míru autonomie. Má „vlastní primární právní normotvorbu vytvořenou podle vlastní politické vůle a též má i vlastní výkon veřejné správy (Koudelka 2001: 16)“ a financování. Vedle toho také zmiňme Balíkův výzkum věnující se komunální politice, který prokázal svébytnost komunální politiky ve větších městech i z pohledu výsledků voleb (Balík 2008: 329). Na základě řečeného se autorka ztotožňuje s názory zastánců významu výzkumu komunální politiky. Jedná se o svébytnou součást politického systému, která v obcích určuje co se má dělat a jak, a to podle vlastní logiky odlišné od té celostátní. Výzkum politické strany v komunálních volbách tak přispívá k vytvoření komplexního obrazu jejího působení a k co nejširšímu poznání dané strany. V rámci bakalářské práce není možné věnovat se všem aspektům TOP 09 v komunální politice, proto bude téma omezeno na působení strany ve volbách a těsně po nich. Tam, kde to bude možné, bude provedeno srovnání s jinými politickými stranami, což umožní zachytit odlišnosti T0P 09 od jiných politických uskupení. Bohužel obtížnost získání potřebných dat nás v tomto směru značně limituje (viz dále). Srovnání bude prováděno jen v těch případech, kde jsou data pro všechny strany již zpracována. V ostatních případech se bude jednat o deskripci samotné TOP 09.

1.1 Struktura práce Práce je pomyslně rozdělená na tři části, jež jsou děleny do kapitol. První část je teoretická. Je věnována vymezení výzkumné oblasti a formulaci výzkumných otázek, představuje metodologii práce a teoretické vymezení terminologie vztahující se ke komunální politice. 2

Vysvětleny budou pojmy obec s rozšířenou působností, orgány obce a exekutivní koalice. Druhá a třetí část představují empirický výzkum. Logika jejich rozdělení vychází z momentu voleb. Zatímco druhá část se věnuje situaci před volbami a jejich výsledkům, třetí se zaměřuje na TOP 09 těsně po nich. Moment před volbami bude uveden stručnou historií TOP 09 pro vytvoření obrazu, v jaké „kondici“ se strana komunálních voleb účastnila. Následně se budeme věnovat souhrnnému pohledu na volby, v jehož rámci je možná také komparace s dalšími politickými stranami. Sledována bude schopnost TOP 09 sestavit kandidátní listiny, získat voličskou podporu a zastupitelské mandáty. Prostor bude věnován také kandidátům nominovaným za TOP 09 z pohledu věku a pohlaví. Všechny uvedené informace budou srovnány s údaji o dalších politických stranách. Hlubší nahlédnutí do působení TOP 09 v komunálních volbách bude provedeno v rámci obcí s rozšířenou působností (ORP). Již bez srovnání s dalšími stranami se detailněji podíváme na kandidátní listiny a její lídry navržené TOP 09 a na zisky strany v rámci dvou velikostních kategorií ORP. Třetí část práce zachycuje situaci po volbách. Je věnována vlivu TOP 09 na místní exekutivu a koaličním vztahům mezi TOP 09 a dalšími politickými uskupeními. V závěru práce pak budou všechny informace shrnuty.

1.2 Vymezení výzkumné oblasti Případem předkládané studie je politická strana TOP 09. Zkoumat ji ve všech jejích aspektech by bylo nad rámec této práce, proto je výzkum časově, prostorově a obsahově omezen (srov. Balík 2008: 8). Časově je práce ohraničena komunálními volbami v roce 2010. Nad tento rámec jde v případě historie TOP 09, který volbám o rok předcházel. Prostorové omezení je rozděleno do dvou dimenzí – celá Česká republika a obce s rozšířenou působností. Důvodem je to, že v České republice bylo k lednu 2010 šest tisíc dvě stě padesát obcí. Analýza dat takového množství jednotek by šla za hranice rozsahu práce a nad možnosti autorky v rozumném časovém rámci data zpracovat. Na druhou stranu celostátní součty a čísla naznačují „obecně komunální zázemí jednotlivých politických seskupení“ (Hudák a kol. 2003: 26) (v daném případě pouze TOP 09), navíc umožňují srovnání s dalšími politickými stranami a sledování případných odlišností. Tam kde existují souhrnná data, bude práce sledovat působení TOP 09 v rámci celé České republiky. Pro hlubší vhled do působení TOP 09 bude vymezena druhá prostorová dimenze, v jejímž rámci budou sledované údaje omezeny na obce s rozšířenou působností. Zákon vymezuje 205 ORP, s Prahou pak hovoříme 3

o dvě stě šesti jednotkách. Takový počet už je snáze zkoumatelný a zároveň představuje dostatečně reprezentativní vzorek. ORP vykonávají přenesenou působnost pro více obcí a k lednu 2010 v nich bylo hlášeno k trvalému bydlišti 6 176 748 obyvatel ČR, tj. 57, 73 % (MVČR). Jak uvádí Balík (2008: 9-10), tyto obce „do značné míry (tedy) ve svých obvodech slouží jako jisté lokální 'vzory', s nimiž se poměřují či se proti nim vymezují i další obce.“ ORP jako „přirozená centra svých mikroregionů“ a území, na němž žijí téměř tři pětiny obyvatel tak poslouží jako zástupci, pro hlubší vhled do působení TOP 09 v komunálních volbách. Pro popis výsledků voleb budou ORP rozděleny do dvou velikostních kategorií podle počtu obyvatel. První kategorii budou představovat menší ORP do 10 tisíc obyvatel. Těch bylo k lednu 2010 celkově 79. Druhou kategorií jsou zbývající ORP, kde byl k lednu 2010 počet obyvatel ČR vyšší než 10 tisíc3. Toto rozdělení umožní komparaci mezi menšími a většími ORP, díky čemuž mohou vyniknout případné rozdíly mezi nimi. Obsahové vymezení souvisí s prostorovým, více do hloubky půjde v rámci ORP. Práce stručně popíše vznik strany a především se zaměří na její úspěšnost v komunálních volbách a na sestavování exekutivních koalic. V rámci celé ČR bude základní informací, v kolika obcích celkově byla TOP 09 schopná sestavit kandidátní listiny a kolik navrhla kandidátů. To odráží rekrutační schopnosti strany. Přitáhnout dostatečné množství lidí pro sestavení kandidátky je základem možného volebního úspěchu. Strana musí být dostatečně atraktivní, aby za ni lidé byli ochotni kandidovat. Dalším sledovaným údajem bude zisk zastupitelských mandátů ve srovnání s ostatními politickými stranami. Do zisku zastoupení se promítá, zda byla strategie strany při sestavování kandidátních listin úspěšná a jak je její nabídka přijata voliči (roli zde hraje samozřejmě celá řada dalších faktorů jako volební program strany apod.). Vedle celkového zisku mandátů je důležitý také údaj o odevzdaných hlasech, který bude rovněž pro TOP 09 sledován. Poměr mezi těmito čísly odráží to, zda má strana podporu převážně na venkově, kde je zapotřebí méně hlasů k zisku mandátu, nebo spíše ve městech, kde ji musí volit více lidí, aby mandát získala (Hudák 2003: 26). 3 Hranice 10 tisíc nemusí být považována za nejšťastnější pro druhou kategorii. V jejím rámci budeme pracovat s obcemi jako Litovel (10 025 obyvatel) a Prahou (1 285 977 obyvatel), které jsou od sebe velikostně nesmírně vzdálené. Ač si je autorka tohoto nepoměru vědomá, považuje hranici za vhodnou vzhledem ke snaze především vyčlenit kategorii těch nejmenších ORP, tedy těch do 10 tisíc obyvatel.

4

Následně budou představeny údaje o věku kandidátů a o počtu kandidujících žen ve srovnání s ostatními politickými stranami. Zastoupení žen v politice je velice aktuální téma. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že jsou u nás ženy v politice výrazně podreprezentovány, v komparaci se západními zeměmi. Přitom z výzkumu uskutečněného pro MPSV se ukázalo, že většina české veřejnosti považuje přítomnost žen v politice za prospěšnou. Občané ČR se domnívají, že existují rozdíly mezi kvalitami muže politika a ženy političky. Obě pohlaví jsou spojována s jinými charakteristikami (MPSV: Analýza nízkého počtu žen v politických a rozhodovacích funkcích). Rozdílné priority obou pohlaví

mohou mít přitom dopad na

rozhodování o rozpočtu, respektive investicích do konkrétních projektů. Balík (2008: 292) hovoří na úrovni komunální politiky o tzv. genderovém budgetingu. Zatímco muži budou podle této logiky upřednostňovat spíše investice do mužských oblastí zájmu (např. výstavba sportovišť), ženy spíše finančně podpoří např. výstavbu dětského hřiště. Výzkum pro MPSV ukázal, že ženy projevují menší zájem o politiku. Zároveň však upozornil, že daný fenomén může být způsoben tím, že strany nejsou schopny ženy oslovit způsobem, který by jim byl dostatečně blízký. Při výzkumu TOP 09 se tak nabízí otázka, jak si vedla tato nová strana. Sledován bude poměr mezi kandidujícími muži a ženami a rovněž mezi zastupiteli muži a ženami, opět ve srovnání s ostatními politickými stranami. V rámci ORP budou rovněž sledovány kandidátní listiny TOP 09, jí navržení kandidáti a volební zisky. Omezený počet obcí nám umožní přinést navíc informaci o různých podobách kandidátních listin a jejích úspěších. U navržených kandidátů se nám omezením výzkumné oblasti otevírá prostor pro zkoumání lídrů kandidátních listin. Těmi bude rozuměno prvních pět kandidátů navržených TOP 09 na listinu. Zde by se mohla objevit námitka, že ne v každé obci lze páté (rovněž čtvrté, třetí i druhé) místo považovat za volitelné a tedy uvedeného kandidáta za lídra. Budeme nicméně vycházet z předpokladu, že TOP 09 usilovala o prosazení co nejvyššího počtu svých kandidátů. Bez ohledu na to, jaké šance v které obci měla, na nejvyšší pozice na kandidátce představila zástupce s nejvyšší pravděpodobností na zvolení, aby maximalizovala své zisky. Sledovanými informacemi o lídrech bude jejich pohlaví a politická minulost. Politickou minulostí je zde myšleno to, zda kandidát usiloval o zastupitelský mandát i v předešlých komunálních volbách (2006) na kandidátce jiného politického uskupení nebo jako nezávislý. Tyto údaje jsou užitečné z několika důvodů: v první řadě vypovídají o tom, kterému z existujících uskupení je TOP 09 blízká. Je-li větší procento lidí, dříve kandidujících

5

za některé jiné uskupení, ochotno usilovat o mandát pod hlavičkou nové strany, pravděpodobně nebudou tato dvě uskupení stát na opačné straně politického spektra. Dá se očekávat, že k TOP 09 přešli především lidé dříve kandidující za ODS, která má k TOP 09 z větších stran názorově nejblíže, případně pak lidé dříve kandidující za KDU-ČSL. Naopak se jeví vysoce nepravděpodobný přesun komunistů a sociálních demokratů pod hlavičku TOP 09. Potvrzení či vyvrácení těchto předpokladů pohledem na konkrétní data pak může posloužit jako základ pro další výzkum, který bude hledat konkrétní důvody lidí pro změnu. Zjištěné informace mají přínos také v tom smyslu, že popisují, zda TOP 09 představuje na kandidátky lidi nové bez dřívější zkušenosti s kandidaturou do komunálních voleb (platí pro volby v roce 2006), nebo zda častěji navrhuje lidi, kteří se už na kandidátce objevili, a tedy pravděpodobněji mohou mít zkušenost s výkonem funkce zastupitele. Vedle toho také značí, do jaké míry je TOP 09 novou stranou a do jaké míry se jedná sice o novou značku, ale se stejným personálním zázemím „starých“ stran. Poslední sledovanou oblastí bude zastoupení TOP 09 v radách ORP a koaliční vztahy s ostatními politickými uskupeními. Vzhledem k poměrnému volebnímu systému, který je v komunálních volbách u nás uplatňován, a vzhledem k širokému spektru kandidujících subjektů, je vysoce pravděpodobné, že na zisk mandátu v zastupitelstvu dosáhne po volbách více politických uskupení. Aby pak jejich jednotlivé strany získaly zastoupení v radě obce, ve většině případů4 se budou muset dohodnout na vytvoření koalice, v rámci níž si zajistí většinu nutnou k prosazování svých programových cílů. Koaliční vyjednávání přitom může být velice složitý proces. Strany musí zvážit mnoho aspektů, než se na spolupráci dohodnou. První otázkou je vůbec to, zda zvolení zastupitelé usilují o místo v radě per se (office seeking přístup5), nebo pro prosazování politických cílů (policy seeking přístup6). Dále berou v potaz minulost potenciálních partnerů, na jejímž základě mohou odhadnout jejich budoucí chování. Roli mohou hrát různé „kritické momenty,“ např. odhalení úplatkářské aféry. Strany musejí hledět také do budoucnosti, kde je čekají nové volby, které dají voličům možnost zhodnotit jejich působení. V neposlední řadě je pak potřeba zvážit náklady na vyjednávání a to, zda nepřevyšují výhody spolupráce. Celá situace je rámovaná prostředím mnoha neznámých a nejistoty a je jen na zúčastněných stranách, jak dokáží případného partnera přesvědčit o svých 4 Legislativní většinou může disponovat také jen jedna strana, která získala vysokou podporu ve volbách. V takovém případě je možné, že vznikne jednobarevná rada, nejedná se tedy o koalici. Stejně tak se nejedná o koalici v případě, kdy je vytvořena menšinová rada.

5 V jeho rámci strany uzavřou takovou koalici, která jim zajistí co nejvyšší zisky. 6 Strany se budou snažit o koalici s partnery, s kterými mají nejvyšší šance prosadit své politické cíle.

6

záměrech (Müller a kol. 2008: 14-30). Z výše řečeného vyplývá, že koaliční vyjednávání je proces založený na interakcích mezi zúčastněnými hráči. Ti musejí brát v potaz jednak svoje cíle a možnosti a jednak zvažovat cíle a možnosti potencionálního partnera. Schopnost stran domluvit se na společné koalici tak odráží, jak se strany vzájemně vnímají a jak jsou pro sebe navzájem přijatelné. Poslední zkoumanou oblastí budou právě koaliční vztahy mezi TOP 09 a dalšími aktéry komunální politiky a vůbec přítomnost TOP 09 na radnicích. Ta (rovněž) podle Balíka (2008: 261) odráží, jak je strana přijatelná pro své politické okolí. Informace o přítomnosti strany na radnici navíc společně s její silou v jednotlivých radách indikuje vliv strany na místní exekutivu (Balík 2008: 261). Hlavním cílem práce je analyzovat působení TOP 09 v komunálních volbách 2010. Sledována bude rekrutační schopnost strany, tedy zda byla schopná oslovit lidi, aby za ni kandidovali, kolik kandidátů představila a kdo byli jí navržení kandidáti. Dále se podíváme na úspěšnost strany ve volbách, kolik získala zastupitelských mandátů a v kolika obcích získala zastoupení v zastupitelstvu. Věnovat se budeme také tomu, kolik TOP 09 získala míst v radě, s jakými stranami uzavírala koalice a kolik obsadila postů starosty a místostarosty. Tyto informace nám přinášejí vhled do toho, jak je strana přijímána a jak sama přijímá ostatní politické strany. Nikoli jenom dostatečná podpora voličů je klíčem k získání zastoupení v radě. Důležité je také to, zda je strana schopná domluvit se s ostatními aktéry na spolupráci a zda ji druzí vnímají jako možného partnera.

1.3 Design práce Práce vychází ze strategie případové studie. Ta je definována jako „detailní analýza případu, který byl zvolen jako objekt výzkumu.“ Jejím cílem je „poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné vysvětlení vybraného případu“ (Drulák 2008: 33). Drulák dělí případové studie na jedinečné a instrumentální. Rozdíl spočívá v jejich přístupu k teorii. Zatímco instrumentální má přínos v podobě testování či formulování nových teorií založených na obecných závěrech vyplývajících ze zkoumaného fenoménu, jedinečná studie vzniká pro fenomén samotný. Snaží se ho zachytit ve své jedinečnosti bez dalších snah o zobecňování. Podobně Hendl (2008: 105) hovoří o tzv. intrinsitní případové studii, při níž „výzkumník popisuje do hloubky vybrané stránky případu.... Nejde přitom o testování hypotéz nebo návrh teorie,... Cílem je holistické porozumění případu i pochopení propojení jeho jednotlivých částí.“ To je důležité 7

ihned na začátku zdůraznit. Předkládaná bakalářská práce si rovněž neklade za cíl testovat či formulovat nové teorie. Podle logiky jedinečné případové studie se zaměří na poznání TOP 09 v komunálních volbách a povolební sestavování koalic. Tam, kde to bude možné navíc využijeme metody srovnání, a to s některými dalšími stranami, aby tak vyniklo, zda se TOP 09 něčím odlišuje od ostatních stran.

1.4 Sběr dat a analýza dat Kapitola pojednávající o vzniku TOP 09 vychází z článků uveřejněných od ledna 2009 do prosince 2010 v týdeníku Respekt a denících Hospodářské noviny a Lidové noviny. Sesbírání informací vztahujících se k tématu z daných periodik umožní přehledné zmapování vzniku strany a jeho zasazení do širšího kontextu dění na politické scéně u nás. Kapitoly věnující se komunálním volbám v celkovém souhrnu čerpají data z internetových stránek Českého statistického úřadu volby.cz. Pokud není uvedeno jinak, čísla jsou převzata odtud, nicméně přepočítána tak, aby zahrnovala údaje jak o obcích, městysech a městech, tak městských částech a obvodech. Tyto údaje jsou na ČSÚ uváděny zvlášť. Pro srovnání jsou v představeny

údaje týkající se dalších parlamentních stran (Občanská

demokratická strana (ODS), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Věci veřejné (VV)). Vedle toho také údaje o Křesťanské demokratické unii – Československé straně lidové (KDU-ČSL), jako straně od níž se TOP 09 odštěpila a o Straně práv občanů – Zemanovci (SPOZ) jako nové straně, která v parlamentních volbách překročila hranici tříprocentní podpory a zároveň se TOP 09 podobá v tom, že byla založena předními bývalými lídry parlamentní strany – ČSSD. Tam kde je to relevantní (počty členů a navržených kandidátů) jsou představeny údaje týkajících se Občanské demokratické aliance (ODA) v roce 1998, Unie svobody – Demokratické unie (USDEU) v témže roce. Především US, odštěpená od ODS, se podobá TOP 09 svým vznikem, a proto se nabízí jejich srovnání. ODA pak jako nástupnická strana Občanského fóra přináší rovněž zajímavé srovnání, i když její způsob vzniku není TOP 09 tak blízký jako u US. Rok 1998 byl zvolen jako moment, kdy ODA i US-DEU poprvé kandidovaly do komunálních voleb z pozice parlamentní strany. Z internetového portálu volby.cz jsou využity informace i pro následující kapitoly, i zde byla data dále upravena nebo doplněna z jiných zdrojů. V případě výzkumu politické minulosti lídrů kandidátek jsou data srovnávána za rok 2010 a 2006. Z kandidátní listiny 8

navržené samotnou TOP 09 je vybráno vždy pět prvních jmen a následně porovnáno, zda kandidát figuroval na kandidátní listině některé strany i v roce 2006. Z kandidátních listin, na nichž TOP 09 kandidovala v koalici nebo jako sdružení stran, je vybráno prvních pět jmen kandidátů nominovaných TOP 09 (mohou se tedy nacházet i na konci kandidátní listiny). Nedostatkem tohoto postupu je to, že bohužel nezachytí ty kandidáty, kteří v předchozích volbách sice figurovali na některé kandidátní listině, ovšem v jiném městě. Dá se však předpokládat, že případů, kdy se kandidát ucházel o mandát v roce 2006 i 2010, pokaždé v jiném městě, bude minimum, a proto by to nemělo představovat výrazné zkreslení. Na sběr dat je nejnáročnější kapitola o exekutivních koalicích. Jaké strany zasedly v které radě jsou informace povinně zveřejňované obecním úřadem příslušné obce, avšak neexistuje databáze, která by údaje shromažďovala na jednom místě. Při výzkumu je zapotřebí nahlédnout do zápisů z ustavujících zastupitelstev (většinou dostupné on-line) a obec po obci informace shromáždit. Právě tato část společně s politickou minulostí kandidátů je důvodem pro nutnost omezit výzkum pouze na ORP. V rámci těchto obcí bude představen přehled, kde získala TOP 09 místo v radě a s kým se podílela na utváření koalic. Data budou vztažena pouze k situaci po volbách, nebude tedy sledován další vývoj.

9

2 Komunální politika obecně Před samotným výkladem o působení TOP 09 v komunálních volbách představíme některé základní pojmy z oblasti územní samosprávy. Územní samospráva je zakotvena Ústavou, podle které se Česká republika člení na obce, jako základní územní samosprávné celky, a kraje, jako vyšší územní samosprávné celky. Vedle toho bylo zákonem stanoveno dělení statutárních měst na městské části, čímž dochází k decentralizaci moci i uvnitř samosprávy. V práci se zaměříme na územní samosprávu obcí.

2.1 Obce Pojmu obec zde bude užíváno v širokém významu pro pojmenování všech základních jednotek samosprávy. Upozorněme, že zákon pojmově rozlišuje obce „neměstského charakteru“ - tedy běžné, neměstské, vesnické obce - a obce „městského charakteru.“ městyse, města a statutární města. Tam, kde bude zapotřebí odlišit město a neměstskou obec, bude užito termínu neměstská obec. Obce s rozšířenou působností Obce s rozšířenou působností vznikly 2. etapou reformy veřejné správy, a to k 1.1. 2003. Tato kategorie bude v práci středem zájmu, a proto je nezbytné se jí věnovat blíže. Zřízením ORP vznikly tři úrovně výkonu přenesené působnosti. Základní (užší) úroveň vykonávají téměř všechny obce a to ve správním obvodu daném jejich územním obvodem. Náročnější a méně frekventované záležitosti výkonu veřejné správy (širší rozměr) vykonávají obce s „pověřeným obecním úřadem,“ a to ve správním obvodu, který zahrnuje více obcí daných vyhláškou Ministerstva vnitra. Nejširší rozsah výkonu přenesené působnosti pak přísluší obcím s rozšířenou působností, neboli obcím třetího stupně. Ty vykonávají přenesenou působnost pro více obcí v zákonem stanoveném rozsahu. Prakticky na ně byla přenesena větší část kompetencí zrušených okresních úřadů. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností tak vykonávají všechny stupně místní státní správy – pro svoji obec užší a širší rozměr a širší rozměr pro další obce. Všechny obce ČR přísluší do některého ze správních obvodů ORP, kterých je s současné době vedle hlavního města Prahy dvě stě pět a jsou taxativně vyjmenovány v příloze zákona č. 314/2002 Sb. Správní obvody určuje Ministerstvo vnitra vyhláškou. V současné době jsou správní obvody a sídla ORP provedena vyhláškou 10

č. 388/2002 Sb (Koudelka a kol. 2009: 261-265). Z výše řečeného vyplývá, co bylo řečeno v úvodu. ORP jsou centry pomyslných mikroregionů, tedy obcí, jež spadají pod jejich správu, a proto je-li nezbytné omezit výzkum na nižší počet jednotek, omezení se na ORP představuje vhodnou cestu. Obce zde zastoupené představují územně rovnoměrně rozložený vzorek. Navíc pro stranu, která hodlá uplatňovat svoji moc je jistě zajímavější zisk zastupitelstva v obci vykonávající přenesenou působnost i pro další obce, jelikož se tak rozšiřuje pole působnosti jejího vlivu. Orgány obce Nejvyšším orgánem obce, který je také zakotven v ústavě a jako jediný má přímou legitimitu vzešlou z konaných voleb, je zastupitelstvo obce (v případě městyse zastupitelstvo městyse). Další orgány7 – rada obce (rada městyse, rada města), starosta (ve statutárních městech primátor) a obecní úřad (úřad městyse, magistrát ve statutárních městech) – pak svoji legitimitu od zastupitelstva odvozují a jsou mu podřízeny. Zastupitelstvo se volí na čtyři roky poměrným volebním systémem. Aktivní i pasivní volební právo mají všichni občané Evropské unie s trvalým pobytem v obci. Počet členů zastupitelstva určuje stávající zastupitelstvo alespoň 85 dní před komunálními volbami, a to s přihlédnutím k počtu obyvatel v obci a velikosti územního obvodu – tabulka 1. Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva obcí dle počtu obyvatel Počet obyvatel obce

Počet členů zastupitelstva

do 500 obyvatel

5 až 15 členů

nad 500 do 3 000 obyvatel

7 až 15 členů

nad 3 000 do 10 000 obyvatel

11 až 25 členů

nad 10 000 do 50 000 obyvatel

15 až 35 členů

nad 50 000 do 150 000 obyvatel 25 až 45 členů nad 150 000 obyvatel

35 až 55 členů

Zdroj: Zákon č. 128/2000 Sb. §68

Zasedání zastupitelstva svolává starosta a to podle potřeby, nejméně však jednou za tři měsíce. Zastupitelstvo je usnášeníschopné jen pokud je přítomná nadpoloviční většina členů. 7 Vedle uvedených dále zvláštní orgány obce (městyse, města), obecní (městská) policie, případně komise byl-li jí svěřen výkon přenesené působnosti v určitých záležitostech.

11

Členové zastupitelstva mají právo iniciovat jednotlivé návrhy zastupitelstvu obce i dalším orgánům obce, mohou vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila. Dále mají právo na informace, které mohou požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila (Zákon o obcích 128/2000 Sb., §82). Členové zastupitelstva mají naopak povinnost aktivní účasti (účast na zasedání zastupitelstva, popřípadě jiných orgánů, je-li jejich členem, plnění úkolů, které mu tyto orgány uloží, hájení zájmů občanů a jednání a vystupování v souladu s vážností funkce) a vyvarování se střetu zájmů (Zákon o obcích 128/2000 Sb., §83). Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V obci, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li zákon jinak. Radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Počet členů rady obce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Rada obce se nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů (Zákon o obcích 128/2000 Sb., §99). Rada se rovněž schází dle potřeby po svolání starostou a je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Na rozdíl od zasedání zastupitelstva jsou její schůze neveřejné. Její pravomoci jsou vyjmenovány zákonem. Jako výkonný orgán obce především připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a dále realizuje plnění usnesení přijatých zastupitelstvem. Starosta (ve statutárních městech primátor) zastupuje obec navenek. Spolu s místostarostou (náměstkem ve statutárních městech) je volen zastupitelstvem obce z řad svých členů. Jeho pravomoci jsou velmi omezené a veškeré úkony, které vyžadují schválení zastupitelstvem nebo radou, může provádět až po jejich schválení jinak jsou neplatné. Mezi pravomocemi vyjmenovanými v zákoně jmenujme pravomoc řídit zasedání zastupitelstva a rady. Starosta může např. určovat, o čem se bude jednat nebo stanovit pořadí, v jakém se budou jednotlivé body projednávat, což je podle Balíka potenciálně nejsilnější jeho pravomoc (Balík 2009: 76). Přestože role starosty je omezena spíše na reprezentaci obce, pro stranu má personální obsazení tohoto postu význam právě proto, že se tak může zviditelnit a mít nejblíže k občanům. Z tohoto důvodu bude v závěru kapitoly i zmínka o starostech TOP 09, doplněná

12

také o informace o místostarostech jako jejich zástupcích.

2.2 Exekutivní koalice Pod pojmem koalice zde budeme rozumět povolební spojení minimálně dvou politických stran (nebo nezávislých uskupení, viz dále), které získaly zastoupení v zastupitelstvu obce a díky spolupráci si zajistily legislativní většinu a personální obsazení radních křesel z řad jimi na kandidátku navržených zastupitelů (srov. Říchová 2006: 119). Problémem tohoto pojetí je vnímání politických stran. Za prvé, Laver a Schofield (1998: 14) upozorňují, že není možné jednoznačně pojímat strany jako unitární aktéry. Jsou totiž uskupením jednotlivých politiků a je tedy otázka, kdo je členem koalice. Daný politik nebo politická strana? Není přeci vyloučeno, že zatímco část členů strany je součástí koalice, druhá stojí mimo ni, nebo přímo v opozici vůči ní. Řešení tohoto problému nabízí Daalder. Na základě empirických studií shrnuje, že názorové střety a nejednotnost stran se projevují v průběhu působení koalice, nicméně v momentu jejího ustavení se strany chovají jako unitární aktéři (Daalder: 21, cit. dle Laver a Schofield 1998: 17-18). Alespoň v momentu ustavení koalice, který je právě sledován v práci, tedy můžeme a budeme strany jako unitární aktéry pojímat. Druhým úskalím je přítomnost nezávislých kandidátů. Ti v českých komunálních volbách pravidelně získávají vysoké procento zastupitelských mandátů i míst v radě (Balík 2008), a jsou to tedy zcela relevantní hráči koaličních vyjednávání. Upozorněme, že z uvedeného vymezení pojmu koalice nemá vyplývat vyloučení nezávislých z pozorovaných případů. Nezávislí kandidáti, ať už figurující na samostatné kandidátce, jako sdružení nezávislých kandidátů nebo jako celostátní politické hnutí budou chápáni jako jednotná kategorie nezávislých (srov. Balík 2008: 51-52). Seznam uskupení, která jsou v práci do této kategorie zahrnuta a zjednodušeně takto označována, je uveden v příloze tabulka D. Shrňme, že za člena koalice bude považována ta strana (nebo nezávislí), která získá personální zastoupení v radě obce bezprostředně po volbách.

13

3 Historie TOP 09 Politické uskupení, jehož název byl vytvořen ze slov Tradice, Odpovědnost, Prosperita a rok jejího založení, požádalo Ministerstvo vnitra o registraci 15. června 2009. Jedenáct dní poté 26. června – oficiálně vzniká politická strana TOP 09. Založena byla Miroslavem Kalouskem, do té doby členem KDU-ČSL. O jeho plánech na založení nové politické strany se v médiích spekulovalo již delší dobu (Danda 2009: 1 a 2, Zlámalová, Němeček 2009: 12). V březnu 2009 byla vyslovena nedůvěra Topolánkově vládě, na níž se podíleli i lidovci a nastalá situace podtrhla dění v této straně. Zatímco se na lidovecké konferenci prosadil odmítavý postoj vůči překlenovací vládě vznikající po dohodě ODS a ČSSD, Kalousek spolu s dalšími pěti členy KDU-ČSL vyjádřili vládě podporu (Politika 2009). Definitivně tak ukázali, že jejich strana není jednotná a její pravo-levé schizma otřásá základy strany více než dříve. Kalousek, který měl výrazně blíže k pravicové politice, se často dostával do sporu s tehdejším předsedou Jiřím Čunkem. Vyčítal mu jednak jeho slabé vedení, ale především to, že stranu směřuje příliš doleva. Jejich spor vyústil ve vzájemné vyzývání k odchodu ze strany, což Kalousek nakonec přislíbil. V dubnu 2009 prohlásil, že za KDU-ČSL, kde působil dvacet pět let, již nehodlá kandidovat a zároveň začal veřejně uvažovat o tom, že „na politické scéně chybí politická síla, která akcentuje odpovědnost vůči budoucnosti“ (Kalousek 2009a: 1 a 2). Otevřel tak prostor k úvahám, zda nadobro odejde z politiky, nebo se pokusí o založení nové strany. Své záměry definitivně potvrdil na konci května, když vystoupil z KDU-ČSL

a následně

představil TOP 09. Před svým oficiálním vznikem, uzavřela TOP 09 strategické partnerství s hnutím Starostové a nezávislí, kteří měli kandidovat ve volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátní listině TOP 09. Dohoda už předem řešila také společný postup ve volbách do obecních zastupitelstev (viz níže). Tato spolupráce zajistila TOP 09 potřebné zázemí a lidi v regionech. Byl to krok který straně poskytoval výrazný potenciál na možný postup do Poslanecké sněmovny, kam by se jí mnohem hůře dostávalo bez struktur poskytnutých starosty. Volby se měly původně konat za čtyři měsíce po založení strany (tj. na začátku října, Ústavní soud je však v září zrušil, takže proběhly až v květnu 2010), což je krátký čas na získání potřebných regionálních struktur. Na druhou stranu spolupráce se Starosty a nezávislými vyvolávala řadu otazníků. Hnutí do té doby působilo jako „lobbistické uskupení, které mělo hájit zájmy svých obcí“ (Tabery 2009: 12-13), a tedy bylo těžké předvídat jejich chování na celostátní úrovni politiky. Zveřejněné průzkumy veřejného mínění však 14

naznačovaly, že toto by nebyl pro voliče problém. Spolupráci se Starosty a nezávislými hodnotili většinou neutrálně nebo spíš pozitivně8. Stejný průzkum ukázal, že velkým přínosem bylo pro TOP 09 oslovení Karla Schwarzenberga, který se stal jejím předsedou9. Přes mnohé neznámé, dokázala TOP 09 rychle přilákat nové členy. Do konce října se stalo 2 367 lidí členy této nové strany (Chlubna 2012). Pro srovnání, v prvním roce své existence měla Unie svobody kolem tří tisíc členů (Lauder 2009a: 16). Jelikož zakladatelem TOP 09 byl bývalý lidovec, reprezentant jednoho z křídel uvnitř rozštěpené KDU-ČSL, nabízela se otázka, kolik jeho bývalých spolustraníků bude následovat a na kolik bude TOP 09 skutečně novou stranou se starými tvářemi. Na nejvyšší úrovni politiky bylo klíčové, že se ke Kalouskově projektu připojili někteří další poslanci a senátoři. Díky tomu získal nováček na politické scéně ještě před volbami zastoupení v Poslanecké sněmovně a v Senátu, kde vznikl k 23. červenci 2009 senátorský klub TOP 09 a Starostové (přejmenováním Klubu otevřené demokracie). V regionech se nicméně masivní odchod lidovců nekonal. Noviny informovaly, že „většina krajů hlásí odchody (z KDU-ČSL) jednotlivců, do desítek šly ztráty pouze na jižní Moravě“ (Lauder 2009b: 22). Na konci října 2009 deklarovalo členství v (jakékoli) politické straně v minulosti (nikoli bezprostředně před vstupem do TOP 09) 486 lidí, tedy 20, 5 % z registrovaných členů TOP 09 (Chlubna 2012). Průzkumy veřejného mínění přinášely zprávy o sílící podpoře TOP 09. Zatímco v červnu 2009 začínala podle agentury CVVM na dvouprocentní podpoře, v srpnu se vyšplhala na devět a půl procenta, v září na dvanáct a půl a v říjnu, kdy se měly konat předčasné volby, jí respondenti vyjádřili čtrnáctiprocentní podporu (Jak si vede TOP 09 u veřejnosti 2009: 2). TOP 09 se snažila voliče zaujmout především nabídkou nepopulárních řešení státního dluhu, v podobě proškrtání sociálních dávek, zvýšení spoluúčasti za zdravotní péči nebo zavedením školného na vysokých školách. Tato nepopulární hesla cílila podle Kalouska především na skupiny lidí, „kteří jsou přemýšliví, kteří vědí, že nemohou věřit populistickým slibům, a kteří si uvědomují, že mají-li dostat ve stáří bez problémů zdravotní a sociální péči až do konce svých dnů, tak to nemůže být zadarmo (Kalousek 2009b: 2).“ Kalousek se Schwarzenbergem TOP 09 od začátku prezentovali jako konzervativní pravicovou proevropskou stranu usilující o vyrovnané hospodaření státu. Obavy z narůstání státního dluhu a naopak potřeba šetrné 8

Na otázku „Co přinese nové straně TOP 09 spolupráce se Starosty a nezávislými?“ odpovědělo 57, 6 % dotázaných, že by to nemělo vliv, 20, 3%, že „spíše by mě to motivovalo k volbě“ a 12, 2 % dotázaných odpovědělo, že „spíše by mě to odrazovalo od strany“ (Bek 2009: 1 a 3).

9

49, 5 % oslovených odpovědělo, že Schwarzenberg straně „spíše prospěje,“ 20, 9 % se domnívalo, že „nebude mít na voliče vliv“ a 18, 7 % dotázaných řeklo, že Schwarzeberg TOP 09 „spíše uškodí“ (Bek 2009: 1 a 3).

15

správy státních financí vynesly TOP 09 v květnových volbách do Poslanecké sněmovny na pozici třetí nejsilnější strany. Podporu jí vyjádřilo 16, 7 % voličů, díky kterým získala ve sněmovně čtyřicet jedna poslaneckých mandátů. Ukázalo se, že na celostátní úrovni politiky strana voliče úspěšně oslovila. Volební program slibující

naději na lepší budoucnost, pokud se nyní uskromníme, rezonoval u

mladých, kteří nejčastěji volili právě TOP 09 (29 % „prvovoličů“ ve věku od 18 do 21 let volilo právě TOP 09, 18 % pak volilo ODS, 15 % Věci veřejné, 9 % ČSSD a 3 % lidovce (Kundra 2010: 16), velkou podporu straně vydobyl také její předseda Karel Schwarzenberg, který získal čtyřicet šest tisíc preferenčních hlasů, tedy zcela nejvíce ze všech kandidátů (druhý Michal Hašek získal 25 181 preferenčních hlasů a třetí Bohuslav Sobotka 23 962 preferenčních hlasů). Jak dokázala strana zaujmout ve volbách, kde strašení státním bankrotem ustoupilo do pozadí, stejně jako síla předsedy strany? Platí-li Balíkova (2008: 324) hypotéza, že se voliči ve městech nerozhodují podle parlamentních preferencí, musí být strana schopná v komunálních volbách oslovit voliče i jinak. Analýze komunálních voleb z pohledu TOP 09 se věnují následující kapitoly.

16

4 TOP 09 v komunálních volbách 2010 Tato část práce je věnována působení TOP 09 v období před komunálními volbami a ve volbách. Volby se konaly 15. - 16. října 2010 a byly první s účastí TOP 09. V rámci celé České republiky se volilo do 6 367 zastupitelstev, v nichž se usilovalo o 62 178 zastupitelských mandátů. Voliči odevzdaly 4 071 515 obálek s 90 242 385 platnými hlasy. Volební účast dosáhla 48, 50 %.

4.1 Kandidátní listiny Kapitola se věnuje kandidátním listinám TOP 09. Pozorováno bude, v kolika obcích byla schopná kandidátní listinu představit a nominovat kandidáty. Tato informace odráží rekrutační schopnosti strany a je vůbec základem pro úspěch ve volbách. Jak bylo uvedeno v první kapitole, TOP 09 při svém vzniku uzavřela strategické partnerství s hnutím Starostové a nezávislí. Smlouva o spolupráci byla podepsána s platností do konce roku 2012 a počítala se vzájemnou podporou i v těchto volbách. TOP 09 se zavázala, že nebude Starostům v komunálních volbách konkurovat. Před volbami se nicméně TOP 09 a Starostové domluvili, že v některých obcích bude výhodnější postavit kandidátky obě, aby tak „přivedli do komunální politiky co nejvíce občanů“ (TOP 09). Podle této logiky v šedesáti obcích (Danda 2010: 3) mohli voliči vybírat budoucí zastupitele navrhované jak TOP 09, tak hnutím Starostové a nezávislí. Naopak v téměř pěti stech (TOP 09) obcích kandidovali pouze Starostové, a to buď na základě vlastního přání (podle Práva [Danda 2010: 3] vznikl seznam obcí, v nichž Starostové a nezávislí nechtěli kandidaturu TOP 09, která to respektovala), nebo kvůli nemožnosti kandidátní listinu TOP 09 sestavit 10. V dalších více než sedmi stech obcích kandidovala pouze TOP 09. Její kandidátní listiny zaplnilo 10 613 lidí. Vedle toho vstupovala strana také do předvolebních koalic. V některých obcích sestavila společnou kandidátku se Starosty. Dalšími partnery byla různá regionální a nezávislá uskupení (DRS, NK, HNHRM, SNK ED, SsČR) nebo politické strany (ODS, VV, US-DEU, SZ). TOP 09 se objevila ve třinácti podobách: samostatně, jako koalice se Starosty nebo jiným uskupením, nebo jako sdružení různých stran a hnutí. V rámci koalic a sdružení představila dalších 2 404 kandidátů usilujících o zastupitelský mandát. Celkově tak se svými 10 Např. v Liberci vedly osobní rozepře v místní organizaci TOP 09 k odvolání celé liberecké kandidátky celostátním vedením TOP 09 (Vedení TOP 09 odvolalo libereckou kandidátku 2010: 3).

17

11 444 kandidáty zaujala šesté místo jako uskupení, pod nímž kandidovalo nejvíce lidí. Srovnání s ostatními politickými stranami včetně nezávislých kandidátů nabízí tabulka 2. Jsou zde zahrnuty údaje o navržených kandidátech konkrétním uskupením ve všech zastupitelstvech, tedy včetně městských částí a obvodů. Tabulka 2: Počty navržených kandidátů Politické uskupení Kandidáti abs.

v%

Podíl z obsazovaných míst

Nezávislí kandidáti 95 981 43, 83 154, 36 KSČM

20 826 9, 22

33, 49

ODS

20 695 9, 16

33, 28

ČSSD

19 050 8, 44

30, 64

KDU-ČSL

18 374 8, 14

29, 55

TOP 09

11 444 5, 07

18, 41

Věci Veřejné

5 874

2, 60

9, 45

SPOZ

3 328

1, 47

5, 35

Suverenita – Strana 2 450

1, 08

3, 94

100

363, 18

zdravého rozumu Všechny strany

225 815

US-DEU (1998)

6 135

3, 39

9, 79

ODA (1998)

2 879

1, 59

4, 60

Zdroj: vlastní výpočty

Za TOP 09 kandidovalo výrazně méně lidí, než za dlouhodobě působící parlamentní strany, rozdíl byl dokonce téměř poloviční. Na druhou stranu úspěch TOP 09 můžeme spatřovat v jejím prvenství v počtu navržených kandidátů ve srovnání s ostatními novými politickými stranami. Věci Veřejné byly schopny navrhnout necelou polovinu kandidátů TOP 09 a podobně na tom byla i Unie svobody v roce 1998, kdy se poprvé účastnila komunálních voleb. Podíváme-li se na počet kandidátů ODA v témže roce, vidíme ještě výraznější propad, stejně jako při srovnání se SPOZ v roce 2010. 18

Z nových strana TOP 09 ukázala nejsilnější rekrutační schopnost, když dokázala navrhnout své kandidáty na 18, 41 % obsazovaných mandátů. Díky tomu si zajistila lepší výchozí pozici pro zisk zastupitelských mandátů než další sledované nové strany, přestože nikoli tak dobrou ve srovnání s ostatními parlamentními dlouhodobě působícími. V rámci ORP se můžeme podívat konkrétně na podobu kandidátních listin v rámci dvou velikostních kategorií obcí. Do součtů nejsou zahrnuty údaje o městských částech a obvodech. Tabulka 3: ORP s kandidátní listinou TOP 09 Podoba kand. listiny

ORP do 10 tis. ORP nad 10 tis. celkem

Samotná TOP 09

51

102

153

Společná kand. listina 9

17

26

Bez kandidátní listiny 19

8

27

Celkem

127

206

79


Z 206 ORP měli voliči možnost vybírat kandidáty TOP 09 ve 179 obcích. Tabulka A v příloze ukazuje, kde TOP 09 nekandidovala vůbec (27 ORP) a tabulka B v příloze případy, kde TOP 09 sestavila kandidátní listinu ve spolupráci s některou jinou stranou, hnutím nebo společně s nezávislými kandidáty. Kandidátku strana nesestavovala především v ORP do deseti tisíc obyvatel: ze 79 ORP do 10 tisíc obyvatel bylo 19 obcí této kategorie bez kandidátní listiny TOP 09. V ORP větších než 10 tisíc obyvatel TOP 09 chyběla jen v 8 případech. Do ORP bez kandidátní listiny jsou zahrnuty i dva specifické případy České Třebové (nad 10 tisíc obyvatel) a Železného Brodu (do 10 tisíc obyvatel). V těchto dvou obcích TOP 09 nenominovala na kandidátní listinu své zástupce, nicméně její jméno na kandidátní listině figurovalo. V České Třebové měli voliči možnost hlasovat pro listinu „NESTRANÍCI s podporou TOP 09“ a v Železném Brodě pro „Za Železnobrodsko krásnější s podporou TOP 09.“ Příznivci TOP 09 tak měli možnost vybrat kandidáty podporované jejich preferovanou stranou, nicméně jelikož za ni fyzicky nikdo o mandát neusiloval, budou tyto dvě obce počítány do ORP bez kandidátní listiny TOP 09. Shrňme, že TOP 09 sestavila kandidátní listinu pro téměř 88 % všech ORP, přítomna byla především ve větších obcích. V ORP větších než 10 tisíc obyvatel chyběla jen v 6, 30 % 11 11 ORP nad 10 tisíc bylo celkově 127, z toho v 8 TOP 09 nekandidovala vůbec.

19

případů, oproti 24, 05 %12 kategorie ORP do 10 tisíc. Kdo se o zastupitelský mandát ucházel na kandidátní listině TOP 09? Této otázce se věnují následující kapitoly, které jsou věnovány určitým charakteristikám kandidátů.

4.2 Kandidáti TOP 09 Představeny budou informace o věkovém průměru kandidátů v celorepublikovém pohledu, následně se podíváme na pohlaví kandidátů opět v rámci celé ČR. Zde navíc půjdeme více do hloubky, když budeme sledovat pohlaví lídrů kandidátních listin v ORP, kde bude představena také jejich politická minulost. Informace o věkových kategoriích kandidátů jednotlivých stran zahrnují kandidáty ze všech obcí, městysů a měst i městských částí a obvodů, avšak neobsahují informace o kandidátech ze společných kandidátních listin.

12 ORP do 10 tisíc bylo celkově 79, z toho v 19 TOP 09 nekandidovala vůbec.

20

Tabulka 4: Věk kandidátů u vybraných politických stran Volební strana

TOP 09

VV

abs.

abs.

v%

SPOZ v%

abs.

ODS v%

abs.

v%

KDU-ČSL

ČSSD

abs.

abs.

v%

Všichni kandidáti

KSČM v % abs.

v % abs.

v%

Celkový 10613 100 počet

5793 100

3158 100

20453 100

17425 100

18878 100

do 19 let 146

1,38

83

1,43

65

2,06

88

0,43

86

0,49

129

0,68 57

0,28 1434

0,64

20–24 let

659

6,21

405

6,99

266

8,42

723

3,53

562

3,23

776

4,11 275

1,33 8768

3,88

25–29 let

1077

10,15 590

10,18 279

8,83

1272

6,22

1065

6,11

1231

6,43 479

2,33 15337

6,79

30–34 let

1573

14,82 779

13,45 407

12,89 2214

10,82 1801

10,34 1876

9,94 919

4,46 26102

11,5 6

35–39 let

1776

16,73 919

15,86 378

12,00 2947

14,41 2328

13,36 2320

12,2 1151 9

5,59 33067

14,6 4

40–44 let

1473

13,88 750

12,95 346

11,00 2847

13,92 2235

12,83 2050

10,8 986 6

4,79 28331

12,5 5

45–49 let

1341

12,64 714

12,33 362

11,46 2928

14,32 2414

13,85 2228

11, 80

1308

6,35 28418

12,5 8

50–54 let

884

8,33

523

9,03

312

9,88

2574

12,58 2204

12,65 2004

10,6 1851 2

9,00 24676

10,9 3

55–59 let

752

7,09

455

7,85

303

9,59

2045

10,00 1753

10,06 2275

12,0 3633 5

17,6 23428 4

10,3 7

60 a více 831 let

7,83

575

9,23

440

13,93 2815

13,76 2977

17,08 4007

21,2 9941 3

48,2 36254 6

16,0 5

45,38

47,46

47,58

58,60

45,94

Průměrn 40, 97 42,17 ý věk Zdroj: vlastní výpočty

42,78

20600 100

225815 100

Z pohledu na průměrný věk kandidátů si můžeme všimnout, že i v těchto volbách byla TOP 09 oblíbenou mezi mladými lidmi. Její kandidáti měli v průměru 41, 97 let, tedy o pět let méně než je průměr v celkovém součtu všech stran. Při rozdělení věkových kategorií na mladé kandidáty od 19 do 29 let, kandidáty středního věku od 30 do 44 let, starší kandidáty od 45 do 59 let a staré kandidáty od 60 let výše, můžeme konstatovat, že téměř polovina kandidátů TOP 09 jsou lidé středního věku13. Ze srovnání s dlouhodobě působícími stranami vyplývá, že obecně nové strany měly nižší věkový průměr a TOP 09 mezi nimi zaujala prvenství. Zajímavá je rovněž informace, že TOP 09 v absolutních číslech postavila na kandidátní listiny nejvíce lidí do 19 let (ačkoli v poměru ke svým kandidátům měla nejvíce kandidátů do 19 let SPOZ). Tito kandidáti 13 19 - 29 let: 1 882 kandidátů (17, 73 %) , 30 – 44 let: 4 822 kandidátů (45, 43%) , 45 – 59 let: 2 977 kandidátů (28, 95 %) , 60 a více: 831 kandidátů (7, 83 %)

21

představují pouze 0, 64 % všech uchazečů. Tvoří tak nejméně zastoupenou věkovou skupinu. V jejich rámci 10, 18 % usilovalo o zastupitelský mandát na kandidátní listině TOP 09. Tato strana tak dokázala ve srovnání s ostatními politickými stranami nejlépe mobilizovat věkovou skupinu lidí, která je obecně na kandidátních listinách zastoupena nejméně často. Na druhou stranu, jak ukazuje tabulka 5, strana si vedla jen průměrně v hledání dostatečného zastoupení žen na kandidátních listinách. Uvedené procentní podíly ukazují, jak velkou část ze všech kandidátů tvořily ženy v rámci vybraných politických stran (opět zde nejsou kandidáti ze společných kandidátek). Tabulka 5: Pohlaví kandidátů v rámci vybraných politických stran Politická strana

Kandidáti Celkem abs.

v%

Muži abs.

v%

Ženy abs.

v%

VV

5793

100 3662

63,21 2131

36,79

KDU-ČSL

17425

100 11099

63,70 6326

36,30

SPOZ

3158

100 2111

66,85 1047

33,15

KSČM

20600

100 13798

66,98 6802

33,02

ČSSD

18878

100 12947

68,58 5931

31,42

TOP 09

10613

100 7365

69,40 3248

30,60

ODS

20453

100 14757

72,15 5696

27,85

Celkový počet 225815 100 154436 68,39 71379 31,61 Zdroj: vlastní výpočty

Celkově tvořily ženy necelou třetinu uchazečů o mandát. TOP 09 byla v tomto směru mírně pod průměrem. V porovnání s ostatními sledovanými stranami si hůře vedla jen ODS. Zdá se, že TOP 09 je ženami vnímána stejně či hůře jako ostatní politické strany, za něž ženy nejeví velký zájem kandidovat. Zajímavý údaj nabízí pohled na zvolené zastupitelky v tabulce 6.

22

Tabulka 6: Pohlaví zvolených zastupitelů v rámci vybraných politických stran Politická strana

Zastupitelé Celkem

Muži

Ženy

abs.

v % abs.

v%

abs.

v%

VV

304

100 219

72,04 85

27,96

KDU-ČSL

3738

100 2796

74,80 942

25,20

SPOZ

89

100 66

74,16 23

25,84

KSČM

3189

100 2381

74,66 808

25,34

ČSSD

4584

100 3390

73,95 1194

26,05

TOP 09

1509

100 1122

74,35 387

34,49

ODS

5112

100 3873

75,76 1239

24,24

Celkový počet 62178 100 45792 73,65 16386 26,35 Zdroj: vlastní výpočty

Z 3 248 kandidátek TOP 09 získalo mandát 387 žen, tedy 11, 92 %. To není až tak velký rozdíl oproti poměru u zastupitelů - mužů. Z 7 365 kandidátů mužského pohlaví jich 1 122 získalo mandát, tj. 15, 23 %. Ačkoli za TOP 09 kandidovalo žen spíše méně, ty které o kandidaturu projevily zájem, měly procentuálně podobné úspěchy jako muži a zároveň ve srovnání s ostatními stranami byly ženy na kandidátce TOP 09 úspěšnější než ženy na kandidátkách jiných stran. To lze vysvětlit dvěma způsoby. Buď samotní voliči zamíchali pořadím kandidátů jejich křížkováním a umožnili tak více ženám vstup do politiky, nebo samotná strana sestavila kandidátku tak, aby šance žen na zisk mandátu byly s muži vyrovnány. V rámci předložené práce není jednoznačně možné určit, která z možností odpovídá skutečnosti, nicméně detailnější pohled na kandidátní listiny v ORP může alespoň zamítnout nebo potvrdit, že to byla samotná strana, která postavila ženy na nejlépe volitelná místa. Tabulka 7: Prvních pět kandidátů navržených TOP 09 podle pohlaví Velikostní kategorie ORP

Ženy

Muži

Obě pohlaví

abs. v %

abs. v %

abs. v %

ORP do 10 tisíc 62

22,79 210 77,21 272

100

ORP nad 10 tisíc 139 21,58 505 78,42 644

100

Celkem

100

201 21,94 715 78,06 916


23

Z tabulky je na první pohled patrná výrazná disproporce mezi pohlavími. Z celkového počtu kandidátů zapsaných na kandidátní listině na prvních pěti místech (916) jich téměř čtyři pětiny zaplnili muži a jen jednu pětinu ženy. Stejné poměry vycházejí i při dělení na menší a větší ORP. To odpovídá zjištění za celou republiku, že ženy byly podreprezentovány. Fakt, že ženy byly v rámci ORP méně často na nejvyšších pozicích kandidátní listiny TOP 09, a přesto v celé republice z kandidujících žen uspělo podobné procento žen jako mužů může znamenat, že pořadím na kandidátkách zamíchali dále voliči svým křížkováním, nebo byly ženy úspěšné v těch obcích, které nejsou zahrnuty do analýzy, tedy spíše v malých obcích. Bohužel otázku není možné v rámci předložených dat zodpovědět. Pro jednoznačné závěry by bylo možné zkoumat kandidátky i v dalších obcích, nebo zkoumat celé kandidátní listiny v ORP a sledovat, kolik žen z nižších míst získalo mandát. V rámci pozorovaného můžeme uzavřít alespoň tou informací, že ženy jsou obecně v celé republice výrazně méně než muži navrhovány TOP 09 na kandidátní listiny, přičemž v ORP se na nejvíce volitelných místech objevují muži čtyřikrát častěji než ženy, což platí i v rámci rozdělení

ORP do dvou

velikostních kategorií.

Politická minulost kandidátů Otázky politické minulosti členů TOP 09 se dotkla kapitola o historii vzniku TOP 09. Strana byla představena jako odštěpenecká, založená bývalým lidovcem, který s sebou odvedl část bývalých spolustraníků do nového politického uskupení. Při výzkumu komunálních voleb se nabízí otázka, kolik kandidátů TOP 09 bylo z řad bývalých lidovců a dalších jiných politických uskupení. V rámci ORP jsou analyzovány údaje opět o prvních pěti kandidátech (celkově 916 jmen). Sledováno bude to, zda kandidát nominovaný za TOP 09 v komunálních volbách 2010 kandidoval i ve volbách minulých (2006) za jinou politickou stranu a za kterou.

24

Tabulka 8: Kandidatura uchazečů TOP 09 ve volbách 2006 pod jinou značkou ORP ORP Všechny do 10 tisíc nad 10 tisíc ORP Politická strana abs. v % abs. v % abs. v% KDU-ČSL

24

28,57 31

21,09 55

23,81

ODS

12

14,29 16

10,88 28

12,12

US-DEU

0

0

8

5,44

8

3,46

ČSSD

1

1,19

6

4,08

7

3,03

ODA

1

1,19

4

2,72

5

2,16

SZ

1

1,19

3

2,04

4

1,73

Nezávislí

45

53,57 79

53,74 124

53,68

Celkem

84

100

100

100

147

231


Ze všech lídrů kandidátních listin nominovaných TOP 09 v ORP jich výrazně větší část (74, 78 %) v roce 2006 za jiné politické uskupení nekandidovala. Jedna čtvrtina (25, 22 %) však zkušenost s kandidaturou v roce 2006 měla, a to především kandidáti v ORP do 10 tisíc obyvatel14. Z větších politických stran za TOP 09 nejčastěji kandidovali lidé, kteří v roce 2006 usilovali o zastupitelský mandát za KDU-ČSL. Tito lidé tvořili jednu pětinu ze všech již „zkušených“ kandidátů TOP 09. Další stranou, která navrhla v roce 2006 tytéž kandidáty jako TOP 09 v roce 2010, byla ODS. Jí dříve navržení kandidáti tvořili jednu desetinu „zkušených“ kandidátů TOP 09. Tato zjištění odpovídají předpokladům formulovaným v úvodu, tedy že k TOP 09 nejčastěji přejdou lidé z ODS, případně od lidovců, ovšem v opačném pořadí. Vezmeme-li ideovou blízkost, byl by pravděpodobnější vyšší počet rekrutace lidí dříve navržených ODS než KDU-ČSL, nicméně data za ORP ukazují opak. Roli může hrát to, že KDU-ČSL má více členů než ODS15, tedy zvyšuje se pravděpodobnost, že stoupne celkový počet lidí, kteří přejdou k jiné straně. Nicméně roli tu pravděpodobně hrál především způsob vzniku TOP 09. Přestože se na celostátní úrovni politiky TOP 09 snažila prezentovat především jako nová strana, odštěpení se od lidovců a jejich následný přechod je zde patrný. Daleko za KDU-ČSL a ODS pak stojí US-DEU, ODA, SZ a ČSSD. U prvních třech 14 Ze všech pozorovaných případů v ORP do 10 tisíc obyvatel (272 kandidátů), došlo ke změně ve 30, 88 % případů (84 kandidátů), oproti 22, 82 % (147 kandidátů) případů v ORP nad 10 tisíc obyvatel (644 kandidátů). 15 V roce 2010 měla KDU-ČSL 34 300 členů a ODS 31 500 (Data poskytnuta Lubomírem Kopečkem, založeno na informacích poskytnutých politickými stranami).

25

zmíněných jsou data zkreslena skutečností, že strany v roce 2006 navrhly obecně málo kandidátů, a tak nemohlo mnoho lidí navrhující stranu měnit. Zajímavý je pohled na ČSSD. Ze všech „zkušených“ lídrů TOP 09 jich bylo 7 v roce 2006 nominováno na kandidátní listiny sociálními demokraty. Opět to odpovídá předpokladu založenému na ideové blízkosti stran. TOP 09 a ČSSD stojí ideově na opačné straně politického spektra, a tak není překvapením, že lidí kandidujících dříve za sociální demokraty bylo jen málo. Vzhledem k jejich vzdálenosti na celostátní úrovni politiky, je spíše překvapivé zjištění, že vůbec někdo změnil hlavičku své kandidatury. Vysvětlením by mohlo být, že komunální politika je obecně považována za ideově méně napjatou a spolupráce, která je na celostátní úrovni politiky nepředstavitelná, na té komunální bez problému může fungovat. Stejně tak to může být s kandidaturou. V konkrétních případech mohly nabýt na důležitosti zcela jiné záležitosti, než které jsou spojovány s dělením stran na ose pravice-levice, a tak i přechod od ČSSD není nemyslitelný. V neposlední řadě se podívejme na politické uskupení v tabulce označené jako „nezávislí.“ Sem jsou řazeni různí nezávislí kandidáti, regionální uskupení a menší politické strany16. Do jedné kategorie jsou řazeni, jelikož se jedná o uskupení představující alternativy k parlamentním stranám, často složená z osobností lokálně angažovaných v občanské společnosti, které právě díky spojení s určitým regionem, dosahují v daném místě voličské podpory pro zisk mandátů. Zajímavé je, že právě nezávislí kandidáti, nebo kandidáti regionálních stran záměrně neusilují o zisk mandátu v rámci již existujících velkých politických stran (přesto nebo díky tomu dosahují značných úspěchů v komunální politice), a přesto se značné procento z nich rozhodlo v roce 2010 kandidovat za TOP 09. Ze všech kandidátů, kteří získali zkušenost s kandidaturou ve volbách 2006 a následně kandidovali za TOP 09, jich více než polovinu tvořili kandidáti z těchto nezávislých uskupení. Ať už to byla TOP 09, která si vytipovala lokálně významné osobnosti a ty ze strategických důvodů oslovila, aby za ni kandidovaly, nebo to byli samotní tito lidé, kteří se rozhodli ve volbách 2010 podpořit novou stranu svojí kandidaturou, pro další výzkum se nabízí otázka, proč lidé, kteří dříve nechtěli kandidovat za žádnou parlamentní stranu, se nyní rozhodli jinak.

16 Konkrétně se jedná o: NK, SNK, Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu, SNK ED, SOS, NEZ, VPM, M, Nestraníci, Město i mládež, Cesta změny, Hnutí pro Havířov, SRŠ.

26

4.3 Výsledky voleb Na tomto místě se budeme věnovat úspěchům kandidátních listin TOP 09 a zisku zastupitelských mandátů. V tabulce 9 jsou uvedeny počty zastupitelských mandátů a jejich procentuální vyjádření sledovaných stran, včetně obdržených hlasů (včetně městských obvodů a městských částí). Z poměru mezi těmito čísly vyplývá, zda má strana podporu především v neměstských obcích či ve městech. Tabulka 9: Výsledky voleb vybraných politických stran Politická strana

Hlasy

ODS

16 943 967 18,78 5112

8,22

ČSSD

17 763 358 19,68 4584

7,37

KDU-ČSL

4 938 960

5,47

3738

6,01

KSČM

8 628 685

9,56

3189

5,13

TOP 09

8 537 461

9,46

1509

2,43

VV

2 640 305

2,93

304

0,49

SPOZ

62 8860

0,70

89

0,14

abs.

Zastupitelé v%

Celkový počet 90 242 385 100

abs.

v%

62178 100

Zdroj: volby.cz

TOP 09 se ze sledovaných stran umístila na pátém místě, co do zisku mandátů. Z nových stran si vedla nejlépe, nicméně za těmi etablovanými parlamentními skončila výrazně pozadu. Z poměru mezi odevzdanými hlasy a získanými mandáty lze konstatovat, že voliči TOP 09 pocházejí především z větších měst. Toto zjištění podtrhuje význam výzkumu ORP, kde se dá předpokládat na základě řečeného, největší voličská podpora. Tabulka 10 představuje informace vztahující se k zisku mandátů v ORP. Nejdříve se podíváme na vůbec úspěšnost jejích kandidátních listin a schopnost probojovat se v jakémkoli počtu do zastupitelstva obce. Zde je možné odlišit, kde TOP 09 kandidovala samostatně (153 případů) a kde v koalici nebo jako sdružení (26 případů) a sledovat úspěchy konkrétní podoby kandidátní listiny. Úspěch společné kandidátní listiny nemusí ještě znamenat zisk zastoupení pro TOP 09, a proto je potřeba se těmto případům věnovat zvlášť. Pro přehlednost budou uvedena nejdříve souhrnná čísla – tabulka 10. Následně budeme sledovat kolik zde získala zastupitelských mandátů.

27

Tabulka 10: Zisk mandátu v rámci různých podob kandidátních listin Kandidátní listina

ORP

ORP

celkem

do 10 tis.

nad 10 tis.

abs. %

abs. %

abs. %

Zastupitelský mandát TOP 09 45 (samostatná kand. listina)

32, 61 93

67, 39 138 100

Zastupitelský mandát (společná kand. listina)

8

32, 00 17

68, 00 25

100

Zastupitelský mandát TOP 09 4 (společná kandidátní listina)

23, 52 13

76, 47 17

100


Kde TOP 09 kandidovala samostatně, získala alespoň jedno křeslo ve 138 ORP, z toho necelou jednu třetinu v ORP do 10 tisíc obyvatel a více než dvě třetiny v ORP nad 10 tisíc obyvatel. Zajímavé je především zjištění, že sestavené samostatné kandidátní listiny zaznamenaly v 90, 19 %17 případů úspěch, respektive zisk alespoň jednoho mandátu v zastupitelstvu dané obce. Porovnáme-li poměr mezi počtem sestavených kandidátek a ziskem alespoň jednoho mandátu v rámci dvou velikostních kategorií, můžeme si všimnout, že zde nebyl výrazný rozdíl. V ORP do 10 tisíc obyvatel se jedná o 88, 24 % úspěšnost a v druhé kategorii pak o 91, 18 % úspěšnost. V kategorii obcí do 10 tisíc obyvatel je TOP 09 méně schopná sestavit kandidátní listinu, ale pokud se jí to podaří, v poměru má podobně četnou úspěšnost jako v kategorii obcí nad 10 tisíc obyvatel. To částečně odporuje závěrům ze souhrnných výsledků voleb. Na základě nepoměru mezi ziskem hlasů a mandátů byl vysloven předpoklad, že TOP 09 je úspěšnější ve velkých obcích a naopak v těch malých jsou její zisky skromnější. Rozpor mezi tímto předpokladem a závěry porovnání ORP do 10 tisíc obyvatel a nad 10 tisíc obyvatel, kde jsou zisky podobné, vyplývají z toho, že i kategorie ORP do 10 tisíc obyvatel nezahrnuje ty skutečně nejmenší obce do dvou tisíc obyvatel. Nejmenší ORP jsou Konice, které měly k lednu 2010 dva tisíce osm set devadesát šest obyvatel. Formulovaný předpoklad tak nelze zamítnout, pravděpodobně platí pro ještě menší obce, než je kategorie ORP do 10 tisíc obyvatel. Co se týče společné kandidátní listiny, tam kde figurovala TOP 09, neuspěl žádný z kandidátů jenom v jedné ORP (Bučovice). Ve zbývajících 25 případech alespoň některý z kandidátů získal zastupitelský mandát, nikoli však nutně TOP 09. ORP, v nichž ze společné 17 ORP se samostatnou kandidátní listinou bylo 153, z nich TOP 09 získala alespoň jeden mandát ve 138 ORP.

28

kandidátní listiny získal zastupitelský mandát kandidát nominovaný přímo TOP 09, bylo 17 a konkrétně jsou uvedeny v tabulce C v příloze. Srovnáme-li úspěšnost společných a samostatných kandidátních listin, nabízí se závěr, že větší úspěšnost měli kandidáti ze samostatných kandidátek. Bez ohledu na velikostní kategorie, samostatná kandidátka TOP 09 získala, jak už bylo řečeno, alespoň jeden mandát v 90, 19 % případů. Společná kandidátní listina byla úspěšná dokonce v 96, 15 % případů, nicméně TOP 09 z toho získala zastoupení jen v 65, 38 % případů. Na zjištěnou skutečnost můžeme pohlížet tak, že pro TOP 09 je samostatná kandidatura výhodnější, protože při společné jí odčerpávají zisky jiná uskupení. Na druhou stranu musíme vzít v potaz to, že TOP 09 sestavila společnou kandidátní listinu v některých obcích pravděpodobně proto, že nebyla schopná ji sama zaplnit. Díky spolupráci s jiným uskupením tak dosáhla na zisk dalších mandátů, na které by bez zaplněné kandidátní listiny vůbec nemusela sama dosáhnout18. Přestože tedy v rámci společné kandidatury TOP 09 procentuálně nedosahuje zisků v tolika případech jako pokud kandiduje samostatně, spolupráce s jiným uskupením je pro ni výhodná (pokud nedokáže sama zaplnit kandidátní listinu) a přináší straně další zisky. Vedle informace, v kolika ORP TOP 09 kandidovala a její kandidátka uspěla, je důležitý také údaj, kolik vlastně získala zastupitelských mandátů. Do současné chvíle jsme nerozlišovali, zda strana získala jedno křeslo nebo obsadila celé zastupitelstvo, protože toto rozlišení nebylo podstatné. Pro doplnění celého obrazu se podívejme, jak úspěšná TOP 09 byla v zisku zastupitelských mandátů – tabulka 11. Tabulka 11: Zastupitelské mandáty a zisky TOP 09 v ORP Velikostní ORP

kategorie všechny ORP

TOP 09 na TOP 09 na samostatné společné kand. listině kand. listině

abs.

v%

abs.

v%

abs.

v%

do 10 tisíc obyvatel

1531

100

94

6,14

4

0,26

nad 10 tisíc obyvatel

3508

100

272

7,75

31

0,88

celkem

5039

100

366

7,26

35

0,69


18 To vyplývá z povahy volebního zákona a způsobu, jakým se přerozdělují mandáty. „Počet všech platných hlasů v obci se přepočte na strany proporčně podle počtu jejích kandidátů“ (Šaradín a kol. 2004: 37). Pro stranu je tedy výhodnější, aby maximálně zaplnila svoji kandidátní listinu, protože se tak zvyšují její šance, že dosáhne na přerozdělovaný mandát.

29

Ve volbách se v rámci dvě stě šesti ORP soutěžilo o 5 039 zastupitelských mandátů. Necelá jedna třetina byly mandáty v ORP do 10 tisíc obyvatel, zbývající více jak dvě třetiny se rozdělovaly v ORP větších než 10 tisíc obyvatel. Kandidáti nominovaní TOP 09 na jejích samostatných kandidátních listinách uspěli v 366 případech, dalších 35 mandátů získala TOP 09 v rámci společných kandidátních listin. Zisk mandátů pro kandidáty ze samostatné kandidátní listiny TOP 09 se v rámci dvou velikostních kategorií příliš neodlišuje. TOP 09 si vedla podobně v ORP do 10 tisíc obyvatel a nad 10 tisíc obyvatel, rozdíl ve prospěch druhé kategorie byl menší než jedno procento. Samostatná kandidátní listina byla výrazně úspěšnější než společná. Stejný závěr dostaneme i v případě, kdy provedeme porovnání z celku tvořeného pouze tolika zastupitelskými mandáty, o kolik TOP 09 usilovala v ORP v rámci společných kandidátních listin (591) 19. V jejich rámci získala strana 5, 92 % mandátů. Opět z toho ovšem není možné vyvozovat, že společná kandidatura je pro TOP 09 nevýhodná. Její kandidáti jsou sice procentuálně méně úspěšní, nicméně platí, že pokud by v daných případech TOP 09 kandidovala samostatně a nedokázala kandidátku zaplnit, mandáty by vůbec nemusela získat.

19 TOP 09 usilovala o zisk mandátu v rámci společné kandidátní listiny ve 25 ORP, kde se celkově bojovalo o 591 zastupitelských mandátů. Toto číslo představuje základ pro porovnání zisků TOP 09 v rámci těchto 25 ORP.

30

5 TOP 09 v radách ORP Tato část práce se zabývá zastoupením TOP 09 v radách ORP, ziskem míst starostů a místostarostů (respektive primátorů a náměstků) a koaličními vztahy. Celkově se tedy budeme zabývat působením TOP 09 po volbách, a to v rámci ORP. Na úvod se podívejme, v kolika radách ORP byla TOP 09 zastoupena podle jednotlivých krajů. Následující tabulka kromě této informace přináší také srovnání se ziskem zastupitelských mandátů. Tabulka 12: Souhrn počtu mandátů v zastupitelstvech a počtu mandátů v radě v ORP Počet Počet Počet zast. mandátů Počet mandátů mandátů v radě zast. TOP 09 Průměrný Kraj mandátů TOP 09 v % (z 206 ORP) v radě v % Počet rad výsledek Jihočeský 399 28 7,02 125 9 7,20 6 1,5 Jihomoravský 489 47 9,61 149 16 10,74 10 1,6 Karlovarský 177 12 6,78 53 4 7,55 3 1,3 Královéhradecký 349 27 7,74 111 13 11,71 7 1,9 Liberecký 237 17 7,17 74 5 6,76 3 1,7 Moravskoslezský 630 26 4,13 184 5 2,71 5 1 Olomoucký 335 29 8,66 103 10 9,71 6 1,7 Pardubický 352 22 6,25 111 8 7,21 7 1,1 Plzeňský 301 25 8,31 91 9 9,9 7 1,3 Středočeský 598 62 10,37 194 20 10,31 12 1,7 Ústecký 451 31 6,87 134 6 4,48 5 1,2 Vysočina 343 26 7,58 102 6 5,88 5 1,2 Zlínský 315 23 7,30 99 8 8,08 7 1,1 Praha 63 26 41,27 11 0 0 0 0 Celkem 5039 401 7,96 1541 119 7,72 83 1,4 Zdroj: vlastní výpočty

Ve všech krajích se zisk radních mandátů TOP 09 v procentech podobal zisku zastupitelských mandátů. Samozřejmě při pohledu na jednotlivé obce může být situace jiná, nicméně alespoň v průměru za kraj platí, že zastoupení TOP 09 v radě více méně odráželo voličské preference. Zajímavý pohled se nabízí na Prahu. Díky tomu, že se jedná jak o kraj, tak obec samotnou, vyplývá tu zcela jasně nepoměr mezi podporou voličů a situací na konkrétní radnici. Praha byla obcí s vůbec nejvyšším ziskem, kterého TOP 09 ve volbách dosáhla, a přesto nezískala jediné místo v radě. Po třítýdenním vyjednávání o koalici s ODS i ČSSD, bylo nakonec oznámeno, že koalici uzavřou tyto dvě strany bez účasti TOP 09. Důvody k obejití vítěze 31

voleb vysvětloval Bohuslav Svoboda, pražský lídr ODS, neseriózním přístupem TOP 09 k vyjednávání. Nelíbily se mu především podmínky, které si TOP 09 stanovila pro spolupráci, pak ale také některé výroky lídrů TOP 09 na stranu ODS: „..., když jsme se téměř dohodli, tak... někdo řekl nešťastný výrok, který vše oddálil. Nebavíme se o tom, co je rozumné, kdo by měl mít jaký resort a proč. Je to nabídka nikoli partnerství, ale nabídka diktátu“ (Svoboda 2010: 4). TOP 09 po volbách nevystupovala příliš diplomaticky, když ihned do médií sdělila, kteří občanští demokraté v žádném případě nemohou po jejím boku usednout na radnici (Křeč a kol. 2010: 2 a 3). Tak si skutečně mohla odradit koaličního partnera, na druhou stranu podle lídrů TOP 09 byla koalice ODS-ČSSD domluvená předem a bylo tedy podle nich málo, jak mohla strana situaci zvrátit. V každém případě její odchod do opozice v obci, v níž jednoznačně zvítězila, je pro stranu velkým neúspěchem kontrastujícím s úspěchem ve volbách. Vrátíme-li se k celkovým výsledkům. Další pozorovanou skutečností je, že TOP 09 získala zastoupení v 83 radách, v nichž usedlo 119 jejích zástupců. Nejvíce radních usedlo na radnicích ORP Středočeského kraje, následovaného krajem Jihomoravským. Největší sílu zastoupení získala TOP 09 v kraji Královéhradeckém, kde je průměrný počet radních TOP 09 v jedné radě nejvyšší ze všech krajů, nicméně i zde se průměrné zastoupení neliší výrazně od celkového průměru. Ten byl v rámci jednotlivých krajů poměrně vyrovnaný, když se pohyboval mezi hodnotami 1 až 1,9 radních v jedné radě (nezapočítáváme Prahu, jelikož nelze hovořit o průměru). Bez srovnání s ostatními stranami není bohužel možné říci příliš o vlivu TOP 09 na místní exekutivu. Učinit můžeme jiný závěr zajímavý pro poznání TOP 09: v rámci ORP je její vliv, ať už jakkoli velký, rovnoměrně rozložen po celé České republice.

5.1 Koaliční vztahy Cílem této kapitoly je zodpovědět otázku, s kým TOP 09 uzavírala exekutivní koalice. Pozice TOP 09 po volbách nebyla natolik silná, aby straně zajistila neomezený prostor pro volbu koaličních partnerů zcela podle vlastního uvážení. Koalice, do kterých vstoupila, jsou tedy ovlivněny jejím přáním (koalici nemusela utvářet, šla-li proti jejím cílům), ale výrazně také přijetím ze strany ostatních partnerů. Co bylo výsledkem interakcí TOP 09 s ostatními uskupeními? Jak vyplývá z tabulky 13, převažovala preference pravostředových partnerů. 32

Nejčastějším koaličním spojencem TOP 09 se po komunálních volbách v roce 2010 staly v ORP různé nezávislé/místní kandidátky (seznam uskupení, která jsou pod toto označení zahrnuta viz tabulka D v příloze), těsně za nimi následovala spolupráce s ODS. Tabulka 13: Koaliční vztahy TOP 09

Kraj/Politické uskupení Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Praha

Suverenita – blok NK ODS ČSSD KDU-ČSL VV KSČM SZ US-DEU J. Bobošíkové SPOZ 1 3 4 2 0 1 0 0 0 0 4 7 7 7 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 2 5 5 1 1 1 0 0 0 0 3 3 0 0 1 0 0 1 0 0 5 5 3 3 0 0 0 0 0 0 2 5 5 4 1 0 0 0 1 0 6 4 4 3 1 1 0 0 0 1 5 5 4 1 0 0 0 0 0 0 11 7 1 0 0 0 0 0 0 0 3 4 3 0 1 1 1 0 0 0 3 2 2 3 1 0 1 0 0 0 4 5 5 5 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Na preferenci pravostředových partnerů poukazuje také četnost spolupráce s KDU-ČSL a VV. Na druhou stranu, třetím nejčastějším partnerem byla pro TOP 09 sociální demokracie a v pěti případech TOP 09 vstoupila do koalice dokonce s KSČM. Těmto pěti případům se budeme věnovat níže. V pohledu na jednotlivé kraje je patrné, že se TOP 09 nejčastěji objevuje po boku nezávislých v kraji Středočeském, kde, připomeňme, získala v rámci ORP procentuálně nejvyšší počet zastupitelských mandátů (po Praze). Vazba na ODS byla nejběžnější opět ve Středočeském kraji a dále v kraji Jihomoravském. Zde byla stejně četná spolupráce s KDU-ČSL a ODS. U dalších stran a krajů bychom hovořili o příliš malém počtu případů, a proto nemá velký smysl je srovnávat. Zajímavější bude blíže se podívat na četnost konkrétní podoby koalic v tabulce 14.

33

Tabulka 14: Podoba exekutivních koalic

Jihoč. Jihom. Karlo. Králov. Liber. Morav. Olom. Pard. Plzeň. Středo. Úst. Vys. Zlín. Praha celkem

TOP 09 ODS TOP 09 KDU-ČSL ODS TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 NK KDU-ČSL TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 ODS TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 TOP 09 ODS ODS ODS Suverenita – Strana TOP 09 ODS KDU-ČSL TOP 09 TOP 09 ODS TOP 09 ODS KDU-ČSL TOP 09 ODS TOP 09 KDU-ČSL ODS KDU-ČSL KDU-ČSL VV VV KDU-ČSL NK US-DEU blok Práv ODS NK NK TOP 09 ODS NK KDU-ČSL ODS TOP 09 KDU-ČSL NK KDU-ČSL NK VV VV VV NK VV NK ČSSD NK ČSSD VV J. Bobošíkové Občanů NK ČSSD ČSSD NK ČSSD ČSSD NK KDU-ČSL ODS ČSSD ČSSD ČSSD KSČM NK ČSSD ČSSD SZ NK ČSSD KSČM KSČM KSČM NK ČSSD Zemanovci celkem 0 1 1 0 0 2 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 2 2 0 0 0 1 1 1 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 2 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 7 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 3 0 2 0 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 6 1 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 7 3 0 1 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7 5 1 0 5 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 1 2 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 5 0 0 1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 5 0 1 1 0 1 0 1 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 7 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14 12 8 6 5 5 5 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 83 Zdroj: vlastní výpočty

34

Nejčastější kombinací byla spolupráce TOP 09, nezávislých a ODS, což opět potvrzuje pravostředové preference. Nicméně opět dodejme, že ne o mnoho méně četnou byla spolupráce těchto uskupení doplněných o ČSSD. Stojí za povšimnutí, že ve dvoučlenných koalicích se TOP 09 objevila výhradně po boku ODS nebo nezávislých. Ve tříčlenných koalicích při spolupráci s nezávislými střídala partnerství s ODS a ČSSD (v jednom případě VV), v žádném z případů tyto dvě strany nenahradila KDU-ČSL. S tou TOP 09 vstupovala do tříčlenných koalic jen po boku ODS, nebo ČSSD. Z čtyřčlenných koalic byla nejčastější kombinace: TOP 09, ODS, NK a ČSSD. Při srovnání jednotlivých krajů, je pravostředová preference nejpatrnější v kraji Středočeském. Z 12 sledovaných případů jen v jednom vstoupila do koalice po boku ideologicky vzdálenějšího partnera – ČSSD. S tímto krajem kontrastují kraj Pardubický a Jihočeský, kde ve většině koalic stála TOP 09 po boku ideologicky vzdálených partnerů, včetně KSČM. Překvapivá spolupráce s touto stranou se objevila ve čtyřech různých podobách, dvakrát jako čtyřčlenná, dvakrát jako pětičlenná. Konkrétní podoba je uvedena v následující tabulce, včetně počtu obsazených zastupitelských a radních mandátů v závorce vedle politického uskupení.

35

Tabulka 15: Podoba exekutivních koalic s účastí TOP 09 a KSČM v ORP ORP

složení zastupitelstva složení rady TOP 09 (2) TOP 09 (1) ODS (8) ODS (4) Str. Zdraví Sportu Prosperity (3) Str. Zdraví Sportu Prosperity (1) Aš KSČM (5) Karlovarský kraj KSČM (1) ČSSD (3) SZ (2) TOP 09 (1) TOP 09 (1) ODS (2) ODS (1) Naše město, SNK (4) Naše město, SNK (1) Králíky 2010, Králíky 2010, Králíky sdr. KDU-ČSL, NK (1) sdr. KDU-ČSL, NK (1) Pardubický kraj KSČM (1) KSČM (1) Moravané (2) Nezávislí (2) ČSSD (2) TOP 09 (3) TOP 09 (1) VV (3) VV (1) ČSSD (6) ČSSD (3) KSČM (4) KSČM (2) Lovosice ODS (5) Ústecký kraj Nezávislí demokraté (1) Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu (3) TOP 09 (2) TOP 09 (2) ODS (4) ODS (2) Svobodná občanská Svobodná občanská samospráva (2) samospráva (1) Rychnov nad Kněžnou ČSSD (2) ČSSD (1) KSČM (3) Královéhradecký kraj KSČM (1) KDU-ČSL (3) Nestraníci (3) VPM (2)

Trhové Sviny Jihočeský kraj

TOP 09 (1) ODS (5) VPM (1) Sdružení nez. kan. 2010 (3) KSČM (2) KDU-ČSL (1) SNK ED (2) Sdružení nez. kand. SVINENSKÝ ZVON (7) ČSSD (1)

TOP 09 (1) ODS (2) VPM (1) Sdružení nez. kan. 2010 (2) KSČM (1)


Ve všech případech, kdy TOP 09 vstoupila do koalice společně s KSČM, v opozici zůstala uskupení TOP 09 ideologicky bližší, která KSČM v koalici mohla zastoupit. Podíváme-li se na vzniklé koalice optikou Balíkovy typologie exekutivních koalic, v Aši a Králíkách vznikl

36

ojedinělý případ koalice nadměrné ideově nepropojené20. Tyto koalice podle Balíka (2008: 45) vznikají v situacích, „kde by minimální vítězná koalice (či jednobarevná vláda) měla jen nejtěsnější většinu,“ nebo ve chvílích, kdy „je výrazná dominance vítězné politické strany, která však sama nedisponuje většinou hlasů.“ Přizváním více partnerů si zajistí, že nebude vydírána jediným menším partnerem. V neposlední řadě se pak tento typ koalice objevuje při nedisciplinovanosti politických frakcí. Právě poslední důvod hrál roli při sestavování koalice v Králíkách. Zde osobní spory mezi členy zastupitelstva vedli k nejednotnosti v hlasování, takže na ustavujícím zastupitelstvu byl překvapivě zvolen místostarostou Králíků komunista Antonín Vyšohlíd (Králický zpravodaj 2010). Svůj hlas mu dal i zástupce TOP 09 Jan Mlynář, člen TOP 09. V Aši lze přítomnost komunistů na radnici vysvětlit jejich vysokým volebním ziskem, jejich zastoupení v koalici tak odráží vůli občanů. Další tři zbylé případy představují také výjimečný typ koalice, a to koalice minimální vítězné ideově nepropojené21. Ve sledovaných obcích byly komunisté zapotřebí k vytvoření většiny, nicméně při zachování počtu členů mohli být v Lovosicích nahrazeni občanskými demokraty, Suverenitou Jany Bobošíkové nebo nezávislými, v Rychnově nad Kněžnou je mohli zastoupit lidovci nebo nezávislí, stejně jako v Trhových Svinách, kde se nabízela alternativa s nezávislými, případně rozšíření počtu členů o KDU-ČSL a ČSSD. Daný typ koalice vzniká není-li „vítěz schopen utvořit minimální vítěznou ideově propojenou koalice, neboť 'není s kým' nebo ji nevytvoří z personálních důvodů (Balík 2008: 43). V Lovosicích lídři TOP 09 vysvětlovali vznik dané koalice snahou o personální obměnu na radnici, zároveň se však distancovali od nezávislých kandidátů navržených na kandidátní listině TOP 09, kteří spolupráci s komunisty podpořili (Stanovisko TOP 09 ke koalici v Lovosicích). I v Trhových Svinách sestavená koalice může vycházet z personálních důvodů. To naznačil Stanislav Popel, zástupce komunistů v radě obce, naopak to však odmítl František Švepeš z vítězného a opozičního Svinenského zvonu (Edwin Otta 2010). Je nicméně zřejmé, že první důvod uváděný Balíkem pro vznik dané koalice v tomto případě nehraje roli, protože minimální vítěznou ideově propojenou koalici mohla vytvořit ODS se Svinenským zvonem. Pravděpodobně zde tedy hrály roly personální důvody.

20 V této koalici je přítomen alespoň jeden nadbytečný subjekt a zároveň je tvořena ideově vzdálenými členy (Balík 2008: 45). 21 Jedná se o koalici, „která je složena z nejmenšího možného počtu členů, příp. disponující nejmenším možným počtem mandátů postačujících k většině, která však není ideově propojená, kterou tvoří subjekty z opačných částí politického spektra,...“ (Balík 2008: 43).

37

Pro úplnost uveďme poznámku, že na radnicích zmiňovaných obcí byla TOP 09 personálně zastoupena šesti jí navrženými kandidáty, z nichž pět bylo uvedeno na kandidátní listině bez politické příslušnosti a jeden jako člen TOP 09 (v Králíkách). V Lovosicích TOP 09 získala partnerstvím s uvedenými stranami post místostarosty, ve zbývajících obcích získala „pouze“ radní mandát.

5.2 Starostové Poslední podkapitola je věnována starostům, kteří zasedli na radnicích ORP a do voleb byli navrženi TOP 09. Jejich jmenný seznam je uveden v příloze v tabulce E. TOP 09 získala post starosty ve třech ORP. V následující tabulce jsou zobrazeny údaje o volebních ziscích jednotlivých politických uskupení v těchto třech obcích.

38

Tabulka 16: Volební zisky v ORP, v nichž TOP 09 obsadila post starosty ORP

Politické uskupení

Počet zast. mandátů abs. v %

Stříbro

TOP 09

4

26,67

ČSSD

4

26,67

ODS

2

13,33

KSČM

2

13,33

SNK ED

1

6,67

VV

1

6,67

NEZÁVISLÍ

1

6,67

TOP 09

4

19,05

KSČM

4

19,05

ODS

3

14,29

2

9,52

KDU-ČSL

2

9,52

STAN

2

9,52

ČSSD

2

9,52

Nezávislí

2

9,52

RNO

3

17,65

KSČM

3

17,65

Nezávislí pro Rosice 3

17,65

ČSSD

2

11,76

ODS

2

11,76

Strana svobodných Moravský Krumlov občanů

Rosice

Sdružení pro Rosice 1

5,88

KDU-ČSL

1

5,88

Demokraté Rosic

1

5,88

TOP 09

1

5,88

Zdroj: volby.cz

Ve Stříbře a Moravském Krumlově získala post z pozice strany dělící se o prvenství ve volbách s dalším uskupením. V Rosicích se stal starostou zástupce TOP 09, přestože skončila na posledním místě. Vzhledem k malému počtu jednotek není možné provést žádné územní 39

ani další srovnání. Konstatovat lze to, že ze zvolených starostů za TOP 09 byli všichni muži, žena se reprezentantkou obce za TOP 09 nestala v žádné ORP. Pro doplnění uveďme tabulku zahrnující údaje také o místostarostech. Tabulka 17: Politická příslušnost a pohlaví starostů a místostarostů TOP 09 Politická příslušnost

Starostové

Místostarostové

BEZPP

2

0

3

3

Člen TOP 09 1

0

18

3

Celkem

0

21

6

Muži Ženy Muži Ženy

3


Tento post byl zastoupen i ženami, nicméně ve výrazném nepoměru vůči mužům, což odpovídá samotné nízké kandidatuře žen za TOP 09. Z pohledu na deklarovanou politickou příslušnost místostarostů vyplývá, že většina jich byla členem strany. Malý vzorek bohužel neumožňuje vyvozovat dalekosáhlé závěry o preferencích TOP 09, zda na tento post upřednostní svého člena před zastupitelem jím navrženým, ovšem bez politické minulosti, nicméně převaha straníků nad nestraníky je ve sledovaných případech patrná.

40

6 Závěr TOP 09 vstupovala do svých prvních komunálních voleb z pozice nové parlamentní strany, a to jako třetí nejsilnější strana v Poslanecké sněmovně. V komunálních volbách takového úspěchu zdaleka nedosáhla, když s necelými 3 % zastupitelských mandátů

skončila za

ostatními dlouhodobě působícími parlamentními stranami. Na druhou stranu jako nová strana si vedla zdaleka nejlépe. Prokázala, že z nových sledovaných stran dokáže sestavit nejvíce kandidátních listin a zajistit si tak nejlepší šance na zisk mandátů. V rámci ORP sestavila kandidátní listiny především ve velkých obcích, v menších vstupovala častěji do předvolebních koalic. V obou kategoriích obcí byly její kandidátní listiny podobně úspěšné. Kandidáti TOP 09 ze společných kandidátních listin byli méně úspěšní než kandidáti z těch samostatných. Výzkum dále ukázal, že TOP 09 je stranou mladých lidí. Její kandidáti mají nejnižší věkový průměr ze sledovaných stran, nejčastěji za TOP 09 kandidují lidé středního věku a právě za tuto stranu kandidovalo nejvíce lidí do 19 let. Kandidáti TOP 09 jsou většinou muži. Ženy tvořily na kandidátních listinách jen necelou jednu třetinu. Jejich úspěšnost však byla vyšší než u ostatních stran. Navíc kandidující ženy byly procentuálně podobně úspěšné jako kandidující muži. Bohužel se nepodařilo zodpovědět, zda jejich úspěch je dán dobrými pozicemi na kandidátních listinách nebo preferencí voličů. V rámci ORP se však ukázalo, že na nejvíce volitelných místech se objevují muži, a to čtyřikrát častěji než ženy. Kandidáti TOP 09 jsou nejčastěji lidé bez zkušenosti s kandidaturou ve volbách v roce 2006. Jen jedna čtvrtina v předešlých volbách usilovala o zastupitelský mandát na kandidátce jiné strany. K TOP 09 přecházeli nejčastěji lidé z pravo-středových uskupení. Nejvíce z různých místních/nezávislých uskupení, dále od lidovců a občanských demokratů. Výjimkou nebyl přechod ani od ČSSD, žádný kandidát TOP 09 však nekandidoval v předešlých volbách pod hlavičkou KSČM. Největší sílu na místní exekutivu má v rámci ORP TOP 09 v Královéhradeckém kraji, nejvíce radních má pak v kraji Středočeském a Jihomoravském. TOP 09 je přítomna v radách ORP všech krajů kromě Prahy, a to s vyrovnanou silou zastoupení, která v průměru odpovídá 1, 4 zastupitele v radě. Nejčastějšími koaličními partnery byly pro TOP 09 pravo-středová uskupení, podobně často však vstupovala do koalice také s ČSSD. V pěti případech vstoupila do koalice také s 41

komunisty, a to přes to, že jejich přítomnost nebyla v koalici nezbytná. Strana získala v ORP jen tři posty starosty a 27 postů místostarosty. V jaké kondici tedy vstupovala TOP 09 do komunálních voleb? Celkově se dá shrnout, že v lepší než ostatní nové strany, když dokázala sestavit výrazně více kandidátních listin, nicméně nedokázala se vyrovnat dlouhodobě působícím parlamentním stranám. To odpovídalo také tomu, jak byla strana přijata voliči: TOP 09 získala více zastupitelských mandátů než ostatní nové strany, ale výrazně méně než ty dlouhodobě působící. Voliči jí vyjádřili podporu především ve velkých městech. Na radnicích byla nejlépe přijata a sama přijímala spolupráci s pravo-středovými uskupeními.

42

Seznam použité literatury Monografie, sborníky 1. Balík, Stanislav, 2008. Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností: koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994-2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 9788073251444. 2. Balík, Stanislav, 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada. ISBN 9788024729084. 3. Drulák, Petr, 2008. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích. Praha: Portál. ISBN 9788073673857. 4. Hendl, Jan, 2008. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, ISBN 9788073674854. 5. Hudák, J., P., Jüptner a J. Svoboda, 2003. Komunální politické systémy. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 8073080567. 6. Klíma, Michal, 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. ISBN 8086031136. 7. Koudelka, Zdeněk, 2001. Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001: (včetně textu zákona o obcích, zákona o krajíc a zákona o okresních úřadech). 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde. ISBN 807201272x . 8.

Koudelka, Zdeněk, 2006. Obecní samospráva: zákon o obcích v komentovaném znění. Brno: Ve spolupráci s nakladatelstvím Doplněk vydalo Občanské sdružení pro region. ISBN 8072391933.

9.

Koudelka, Zdeněk, Ondruš, R. a Průcha, P., 2009. Zákon o obcích: komentář. 4. dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 43

10.

Laver Michael, Norman, Schofield, 1998. Multiparty government.: The politics of Coalition in Europe. USA: University of Michigan Press, ISBN 047208562x.

11. Müller, W., C.; T. Bergman a K. Strøm, 2008. Coalition Theory and Cabinet Governance: An Introduction, In: Müller, W., C., T., Bergman a K. Strøm (eds.): Cabinets and Coalition Bargaining: The Democratic Life Cycle in Western Europe. Oxford: Oxford University Press, (s. 2-50). ISBN 9780198297864. 12.

Porta, Donatella della, 1999. La politica locale: potere, istituzioni e attori tra centro e periferia. Bologna: Il Mulino. ISBN 8815068058.

13.

Říchová, Blanka, 2006. Přehled moderních politologických teorií: [empirickoanalytický přístup v soudobé politické vědě]. Vyd. 2. Praha: Portál. ISBN 8073671778 .

14.

Šaradín, Pavel, Jan Outlý, 2004. Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN 8024407981.

Novinové a časopisecké články, zákony 15. Bek, Lukáš. 44 % lidí věří v úspěch TOP 09. Právo, 17.6.2009, str. 1 a 3. 16. ČESKO. Zákon č. 128/2000 Sb.o obcích (obecní zřízení). 17. Danda, Oldřich. Starostové v Suché Lozi nasadí do voleb i své béčko. Právo, 6.10.2010, str. 3. 18. Jak si vede TOP 09 u veřejnosti, Hospodářské noviny, 30.11. 2009, str. 2. 19. Kalousek, Miroslav. In: Danda, Oldřich: Kalousek přemýšlí o založení nové strany. Právo, 18.-19.4. 2009a, str. 1-2. 20. Kalousek, Miroslav. In: Vašek, Petr: Nepopulární hesla mladé TOP 09 zabírají. Zatím. Hospodářské noviny, 30.11.2009b, str. 2. 21. Křeč, Luboš, Jakub, Kalenský. Exkluzivita končí: TOP 09 che jednat s ČSSD. Právo 12.-14.11.2010, str. 2 - 3 22. Kundra, Ondřej. Nejpřekvapivější volby. Respekt, 2010, č. 22, str. 16.

44

23. Lauder, Silvie: Záhadná TOP 09. Respekt, 2009a, č. 35, str. 16. 24. Lauder, Silvie: Lidovci po Kalouskovi. Respekt, 2009b, č. 27, str. 22. 25. Němeček, Tomáš, Lenka Zlámalová. Končíte v politice, nebo ne? Hospodářské noviny. 10.-12.4. 2009, str. 12. 26. Svoboda, Bohuslav. In: Křeč, Luboš, Jan Kalenský: TOP 09 si diktuje podmínky.To není partnerství. Právo 16.11. 2010, str.4 27. Tabery, Erik. Kdo? A proč? O straně Miroslava Kalouska toho víme nebezpečně málo. Respekt, 2009, č. 35, str, 12-13. 28. Vedení TOP 09 odvolalo libereckou kandidátku. Právo. 25.9.2010, str. 3. Elektronické zdroje 29. Benešovský deník. Kellner, Zdeněk. Starostou Vlašimi je znovu Luděk Jeništa. 10.11.2010. [on-line]. Dostupné z: . 30. Českobudějovický deník. Otta, Edwin. Vítěz komunálních voleb se nedostal ani do rady města. 18.11.2010. [on-line]. Dostupné z: . 31. Emailová korespondence s Janem Chlubnou. 29.10.2012.[on-line]. <[email protected]>. 32. Emailová korespondence s Danou Holou. 31.8.2012. [on-line]. . 33. Emailová korespondence s Ivanou Pálfi. 10. 9. 2012 . [on-line.] <[email protected]>. 34. Internetový portál města Stříbra. Hrabánek, Josef. Starostou zvolen Dr. Bohuslav Červený. [on-line]. Dostupné z: <www.stribro.cz/blread.php?id=3212>. 35. Králický zpravodaj. Ponocná, Jana. Vážení spoluobčané,. č. 12, roč. VIII. 2010. [online]. Dostupné z: . 36. MVČR. Počty obyvatel v obcích. [on-line]. Dostupné z: . 37. MPVS. Analýza nízkého počtu žen v politických a rozhodovacích funkcích. [on-line]. Dostupné z: .

45

38.

Oficiální stránky statutárního města Pardubice. Primátorkou Pardubic je Šťepánka Franková.. [on-line]. Dostupné z: .

39.

TOP 09. Šoral, Zděněk. Stanovisko TOP 09 ke koalici v Lovosicích. 1.11.2010.online]. Dostupné z: <www.top09.cz/regiony/ustecky-kraj/regionalniorganizace/litomericko/stanovisko-top-09-ke-koalici-v-lovosicich-4616.html>.

40. TOP 09. TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí mají kandidátky ve více než tisícovce obcí. [on-line]. Dostupné z: . 41. Oficiální web města Roudnice nad Labem. Roudnice má nové vedení města. [on-line]. Dostupné z: . 42. Politika. O důvěře Fischerově vládě rozhodlo 194 poslanců.7.6.2009. [on-line]. Dostupné z: . 43. Volební server Českého Statistického Úřadu. volby.cz. [on-line]. Dostupné z: . 44. Žďárský deník. Bystřičtí sestavili radu města.. 24.10.2010. [on-line]. Dostupné z: . Zápisy ze zasedání Zastupitelstev obcí s rozšířenou působností Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Aš ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Benešov ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Beroun ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bílina ze dne 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bílovec ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Blansko ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Blatná ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Blovice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bohumín ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Boskovice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ze dne 10.11.2010 a 22.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Brno ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Broumov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bruntál ze dne 9.11.2010 46

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Břeclav ze dne 18.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bučovice ze dne 30.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Bystřice pod Hostýnem ze dne 29.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Čáslav ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Černošice ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Česká Lípa ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Česká Třebová ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města České Budějovice ze dne 23.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Český Brod ze dne 1.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Český Krumlov ze dne 12.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Český Těšín ze dne 21.2.2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Dačice ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Děčín ze dne 12.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Dobruška ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Dobříš ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Domažlice ze dne 16.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Dvůr Králové nad Labem ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Frenštát pod Radhoštěm ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Frýdek-Místek ze dne 29.11.2010 Usnesení ze zastupitelstva města Frýdlant ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Frýdlant nad Ostravicí ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Havířov ze dne 19.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Havličkův Brod ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hlinsko ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hlučín ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hodonín ze dne 23.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Holešov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Holice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Horažďovice ze dne 8.11. a 29.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Horšovský Týn ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hořice ze dne 12.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hořovice ze dne 2.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové ze dne 28.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hranice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Humpolec ze dne 3.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Hustopeče ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Cheb ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Chomutov ze dne 22.11.2010 Usnesení ze zasedání Zasedání Zastupitelstva města Chotěboř ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Chrudim ze dne 6.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Ivančice ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jablonec nad Nisou ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jablunkov ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jaroměř ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jeseník ze dne 12.11.2010 47

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jičín ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jihlava ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jilemnice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Jindřichův Hradec ze dne 11.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kadaň ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kaplice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Karlovy Vary ze dne 12.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Karviná ze dne 2.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kladno ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Klatovy ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kolín ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Konice ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kostelec nad Orlicí ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Králíky ze dne 8. a 15. 11. 2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kralovice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kralupy nad Vltavou ze dne 10.11.2010 a 22.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kravaře ze dne 5.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Krnov ze dne 19.11.2010 a 15.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kroměříž ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kuřim ze dne 4.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kutná Hora ze dne 10.11.2010 a 22.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Kyjov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Lanškroun ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Liberec ze dne 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Lipník nad Bečvou ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Litoměřice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Litomyšl ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Litovel ze dne 11.10.2010 a 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Litvínov ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Louny ze dne 8. a 18. 11. 2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Lovosice ze dne 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Luhačovice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Lysá nad Labem ze dne 1.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Mariánské Lázně ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Mělník ze dne 12.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Mikulov ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Milevsko ze dne 10.11.2010 Koaliční smlouva ve městě Mladá Boleslav ze dne 6.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Mnichovo Hradiště ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Mohelnice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Moravská Třebová ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Moravské Budějovice ze dne 11.11.2010 a 9.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Moravský Krumlov ze dne 29.11.10 a 13.12.10 a 28.3.11 48

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Most ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Náchod ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Náměšť nad Oslavou ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nepomuk ze dne 11.9.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Neratovice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nová Paka ze dne 1.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nové Město na Moravě ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nové Město nad Metují ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nový Bor ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nový Bydžov ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nový Jičín ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nymbrurk ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Nýřany ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Odry ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Olomouc ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Opava ze dne 23.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Orlová ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Ostrava ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Ostrov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Otrokovice ze dne 16.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Pacov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Pelhřimov ze dne 2.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Písek ze dne 7.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Plzeň ze dne 9.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Podbořany ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Poděbrady ze dne 1.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Pohořelice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Polička ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Praha ze dne 30.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Prachatice ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Prostějov ze dne 4.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Přelouč ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Přerov ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Přeštice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Příbram ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rakovník ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rokycany ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rosice ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rožnov pod Radhoštěm ze dne 30.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rumburk ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rychnov nad Kněžnou ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Rýmařov ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Říčany ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Sedlčany ze dne 10.11.2010 49

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Semily ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Slaný ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Slavkov u Brna ze dne 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Soběslav ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Sokolov ze dne 5.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Stod ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Strakonice ze dne 17.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Sušice ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Světlá nad Sázavou ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Svitavy ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Šlapanice ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Šternberk ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Šumperk ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Tábor ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Tachov ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Tanvald ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Telč ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Tišnov ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Trnové Sviny ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Trutnov ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Třebíč ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Třeboň ze dne 23.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Třinec ze dne 23.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Turnov ze dne 8.11.201 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Týn nad Vltavou ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Uherské Hradiště ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Uherský Brod ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Uničov ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Ústí nad Ladem ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Ústí nad Orlicí ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Valašské Klobouky ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Valašské Meziříčí ze dne 25.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Varndsdorf ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Velké Meziříčí ze dne 9.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Veselí nad Moravou ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vimperk ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vítkov ze dne 10.11.2010 a 24.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vizovice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vodňany ze dne 15.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Votice ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vrchlabí ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vsetín ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vysoké Mýto ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Vyškov ze dne 26.11.2010 50

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Zábřeh ze dne 10.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Zlín ze dne 19.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Znojmo ze dne 8.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Žamberk ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Žatec ze dne 2.12.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Žďár nad Sázavou ze dne 11.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Železný Brod ze dne 5.11.2010 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Židlochovice ze dne 8.11.2010

51

Seznam zkratek ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

ČSÚ

Český statistický úřad

DRS

Demokratická regionální strana

HNHRM

HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST

KDU-ČSL

Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

M

Moravané

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MVČR

Ministerstvo vnitra České republiky

NEZ

NEZÁVISLÍ

NK

Nezávislí kandidáti

ODA

Občanská demokratická aliance

ODS

Občanská demokratická strana

ORP

Obec s rozšířenou působností

RNO

Rosice našima očima

SNK

Sdružení nezávislých kandidátů

SNK ED

Sdružení nezávislých demokratů Evropští demokraté

SOS

Strana pro otevřenou společnost

SPOZ

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI

SRŠ

STRANA ROVNOST ŠANCÍ

SsČR

Strana soukromníků České republiky

STAN

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

SZ

Strana zelených

US

Unie svobody

US-DEU

Unie svobody – demokratická unie

VPM

Volba pro město

VV

Věci veřejné

52

Přílohy Příloha 1: Tabulka A: ORP bez kandidátní listiny TOP 09 Kraj Obec Velikostní kategorie Jihočeský Dačice do 10 tis. Kaplice do 10 tis. Soběslav do 10 tis. Vodňany do 10 tis. Jihomoravský Kyjov nad 10 tis. Karlovarský Kraslice do 10 tis. Královéhradecký Jaroměř nad 10 tis. Nová Paka do 10 tis. Liberecký Jilemnice do 10 tis. Liberec nad 10 tis. Semily do 10 tis. Železný Brod do 10 tis. Moravskoslezský Frenštát pod Radhoštěm nad 10 tis. Hlučín nad 10 tis. Jablunkov do 10 tis. Kravaře do 10 tis. Vítkov do 10 tis. Olomoucký Litovel nad 10 tis. Pardubický Česká Třebová nad 10 tis. Plzeňský Kralovice do 10 tis. Nepomuk do 10 tis. Nýřany do 10 tis. Středočeský Vlašim nad 10 tis. Vysočina Bystřice nad Pernštejnem do 10 tis. Moravské Budějovice do 10 tis. Náměšť nad Oslavou do 10 tis. Zdroj: vlastní výpočty

53

Příloha 2: Tabulka B: ORP se společnou kandidátní listinou

Velikostní Kraj Obec Kandidátní listina kategorie Jihomoravský Bučovice Sdružení TOP 09, NK do 10 tis. Hustopeče TOP 09 a Sdružení nezávislých kandidátů do 10 tis. Pohořelice Volba pro Pohořelice – TOP 09 do 10 tis. Vyškov Sdružení TOP 09, NK nad 10 tis. Karlovarský Sokolov Radnice středu nad 10 tis. Královéhradecký Hořice Sdružení TOP 09, NK do 10 tis. Nové Město nad Metují Koalice TOP 09 a VV do 10 tis. Liberecký Nový Bor TOP 09 – Starostové pro LK nad 10 tis. Olomoucký Hranice Hranice 2000 nad 10 tis. Konice Sdružení za Konici, Sdružení TOP 09, NK do 10 tis. Pardubický Hlinsko Sdružení TOP 09, NK nad 10 tis. Litomyšl TOP 09 – Fórum Občanů Litomyšle nad 10 tis. Pardubice TOP 09 a nezávislí nad 10 tis. Ústí nad Orlicí TOP 09 s podporou nezávislých nad 10 tis. Plzeňský Horšovský Týn Sdružení pro Horšovský Týn – NK + TOP 09 do 10 tis. Přeštice Sdružení SNK ED, SsČR, TOP 09, NK do 10 tis. TOP 09 a nezávislí, sdružení politické strany a nezávislých kandidátů Středočeský Mnichovo Hradiště do 10 tis. Rakovník Společně pro Rakovník nad 10 tis. Slaný TOP 09 a SNK Volba pro Slaný nad 10 tis. Ústecký Roudnice nad Labem TOP-STAR nad 10 tis. Zlínský Holešov Koalice pro Holešov nad 10 tis. Kroměříž TOP 09 – Kroměříž perspektivně nad 10 tis. Uherské Hradiště TOP 09 a KRUH nad 10 tis. Uherský Brod TOP 09 a STAN nad 10 tis. Zlín TOP 09 a STAN nad 10 tis. Zdroj: vlastní výpočty

54

Příloha 3: Tabulka C: Zisk mandátu kandidáty navrženými TOP 09 na společné kandidátní listině Zisk mandátu Velikostní Kraj Obec Kandidátní listina TOP 09 kategorie Jihomoravský Bučovice Sdružení TOP 09, NK 0 do 10 tis. Hustopeče TOP 09 a Sdružení nezávislých kandidátů 0 do 10 tis. Pohořelice Volba pro Pohořelice – TOP 09 0 do 10 tis. Vyškov Sdružení TOP 09, NK 1 nad 10 tis. Karlovarský Sokolov Radnice středu 0 nad 10 tis. Královéhradecký Hořice Sdružení TOP 09, NK 1 do 10 tis. Nové Město nad Metují Koalice TOP 09 a VV 1 do 10 tis. Liberecký Nový Bor TOP 09 – Starostové pro LK 3 nad 10 tis. Olomoucký Hranice Hranice 2000 3 nad 10 tis. Konice Sdružení za Konici, Sdružení TOP 09, NK 0 do 10 tis. Pardubický Hlinsko Sdružení TOP 09, NK 2 nad 10 tis. Litomyšl TOP 09 – Fórum Občanů Litomyšle 0 nad 10 tis. Pardubice TOP 09 a nezávislí 3 nad 10 tis. Ústí nad Orlicí TOP 09 s podporou nezávislých 4 nad 10 tis. Plzeňský Horšovský Týn Sdružení pro Horšovský Týn – NK + TOP 09 1 do 10 tis. Přeštice Sdružení SNK ED, SsČR, TOP 09, NK 1 do 10 tis. TOP 09 a nezávislí, sdružení politické strany Středočeský Mnichovo Hradiště a nezávislých kandidátů 0 do 10 tis. Rakovník Společně pro Rakovník 4 nad 10 tis. Slaný TOP 09 a SNK Volba pro Slaný 1 nad 10 tis. Ústecký Roudnice nad Labem TOP-STAR 1 nad 10 tis. Zlínský Holešov Koalice pro Holešov 1 nad 10 tis. Kroměříž TOP 09 – Kroměříž perspektivně 2 nad 10 tis. Uherské Hradiště TOP 09 a KRUH 1 nad 10 tis. Uherský Brod TOP 09 a STAN 0 nad 10 tis. Zlín TOP 09 a STAN 5 nad 10 tis. Zdroj: vlastní výpočty

55

Příloha 4: Tabulka D: Seznam uskupení pojmenovaných jako NK Název kandidátní listiny (ORP)

Název kandidátní listiny (ORP)

ALTERNATIVA (Karlovy Vary)

Sdružení Alternativa NK (Hradec Králové)

BÍLOVICKÁ PATNÁCTKA (Bílovec)

Sdružení kandidátů pro Přeštice (Přeštice)

Broďáci – sdružení nezávislých kandidátů (Havlíčkův Brod)

Sdružení nez. kand. (Trhové Sviny)

Český politický střed (Vizovice)

Sdružení nezávislých – Zájmy Českého Brodu (Český Brod) Sdružení nezávislých kandidátů pro obce (Nové Město na Moravě) Sdružení NK a KDU-ČSL (Slaný)

Domov nad Nisou (Jablonec nad Nisou)

Sdružení pro Pardubice (Pardubice)

Heřman zpátky na radnici! (Třebíč)

Sdružení SNK ED a Sportovci Boskovic (Boskovice)

Hnutí O co jim jde?! (Karlovy Vary)

Sdružení SNK ED, NK (Neratovice)

Karlovarská občanská alternativa (Karlovy Vary)

Sdružení Svobodní, NK (Náchod)

Bruntál 2010 (Bruntál) Břehy (Třebíč)

Klub angažovaných nestraníků (Neratovice) Sdružení zahrádkářů Ostrov (Ostrov) Koalice pro Český Brod (Český Brod)

Sduž.nez.kandidátů-OUŠŤÁCI (Ústí nad Orlicí)

Koalice pro Chrudim (Chrudim)

Sdužení pro Klatovy SNK ED (Klatovy)

Koalice pro Louny (Louny)

Severočeši (Chomutov)

Kolíňáci (Kolín)

Slušnost (Strakonice)

KRUH (Uherské Hradiště)

SNK a Volba pro Slaný (Slaný)

M.O.R. - za Morální Očistu Radnice (Zlín)

SNK ED (Český Krumlov, Náchod, Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Žatec)

Mladí pro Jeseník (Jeseník)

STAN (Moravský Krumlov, Zlín)

MůjLanškroun, Alternativa a NK (Lanškroun)

Starostové pro Liberecký kraj (Česká Lípa, Nový Bor)

Naše město, SNK (Králíky)

Strana svobodných občanů (Chrudim)

Neratovice jinak (Neratovice)

Strana Zdraví a Sportu (Aš)

Nestraníci (Vizovice)

Sušičtí, sdružení nezávislých kandidátů (Sušice)

Nezávislá volba (Šumperk)

Svobodná občanská samospráva (Rychnov nad Kněžnou)

Nezávislí (Hodonín, Moravský Krumlov, Nový Bydžov, Frýdlant nad Ostravicí)

Svobodní (Moravský Krumlov, Náchod)

Nezávislí Berouňáci (Beroun)

Šance pro Kutnou Horu (Kutná Hora)

Nezávislí kandidáti

T2020 (Tábor)

Nezávislí pro Černošice (Černošice)

Třebíč – můj domov (Třebíč)

NK (Hořice, Nový Bor, Horšovský Týn)

Třinecká volba 2010 (Třinec)

Nový směr (Nové Město na Moravě)

Unie pro sport a zdraví (Slaný, Louny, Žatec)

Občané důvěřujeme sobě (Kuřim)

Věci Černošické (Černošice)

Občané pro Budějovice (České Budějovice) Volba pro Kroměříž (Kroměříž) Osobnosti pro Třinec, SNK (Třinec)

Volba pro Mladou Boleslav (Mladá Boleslav)

Pardubáci (Pardubice)

Volba pro Nymburk (Nymburk)

Perspektiva pro Břeclav (Břeclav)

Volba pro Poděbrady (Poděbrady) Volba Pro Město (Trhové Sviny, Hradec Králové, Horšovský Týn, Benešov, Žatec)

Poděbradské fórum (Poděbrady)

Pro naše Rokycany – sdružení politického hnutí Klíčové hnutí a nezávislých kandidátů Zlínské hnutí nezávislých (Zlín) (Rokycany) Pro Prachatice (Prachatice) Změna (Hodonín) Pro Třebíč (Třebíč)

Změna pro Kolín (Kolín)

Prosperita pro Boskovice (Boskovice)

Změna pro Ondersko 2020

Rokycanští Patrioti (Rokycany)

Žamberská demokratická koalice – hnutí Nestraníci (Žamberk)

Rosice našima očima RNO (Rosice)

Ženy pro Mikulov


56

Příloha 5: Tabulka E: Starostové a místostarostové TOP 09

Kraj Jihočeský

Obec České Budějovice

Starosta -

Strakonice Tábor

Místostarosta Ing. Kamil Calta (člen TOP 09) PhDr. Ivana Říhová (členka TOP 09) Ing. Lenka Horejsková (BEZPP)

Mgr. Tomáš Třetina Jihomoravský Moravský Krumlov (člen TOP 09) Mgr. Jaroslav Světlík (BEZPP) Rosice Šlapanice Pavel Horák (člen TOP 09) JUDr. PhDr. Petr Kolář PhD. Veselí nad Moravou (BEZPP) Židlochovice Ing. Jan Vitula (člen TOP 09) Židlochovice Mgr. Tomáš Šenkeřík (BEZPP) Královéhradecký Broumov Kamil Slezák (BEZPP) Paedr. Jindřich Vedlich Ph.D. (člen TOP 09) Hradec Králové Jičín Bc. Tomáš Frýba (člen TOP 09) JUDr. Daniel Novotný Ph.D. (člen TOP 09) Jičín Náchod Mgr. Drahomíra Benešová (BEZPP) Liberecký Česká Lípa Jiří Kočandrle (člen TOP 09) Olomoucký Mohelnice Bc. Antonín Navrátil (člen TOP 09) Olomouc Ing. Ivo Vlach (člen TOP 09) Olomouc Mgr. Eva Machová (členka TOP 09) Přerov Mgr. Dušan Hluzín (člen TOP 09) Dr. Bohuslav Červený Plzeňský Stříbro Pavel Plánka (člen TOP 09) (BEZPP) Středočeský Mladá Boleslav Bc. Daniel Marek (člen TOP 09) Nymburk PhDr. Pavel Fojtík (člen TOP 09) Poděbrady Mgr. Ivan Uhlíř (člen TOP 09) Rakovník Jan Švácha (člen TOP 09) Ústecký Lovosice Vladimíra Nováková (BEZPP) Zlínský Holešov Mgr. Rudolf Seifert (člen TOP 09) Uherské Hradiště Mgr. Evžen Uher (člen TOP 09) Zdroj: vlastní výpočty

57

Anotace Záměrem práce je popsat působení TOP 09 z pohledu výsledků komunálních voleb konaných v roce 2010. Práce se k tomuto účelu věnuje i některým dalším stranám (především ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPOZ a VV), aby přinesla srovnání, ze kterého vyplývají některé odlišnosti TOP 09. Kromě výsledků voleb je pozornost zaměřena také na působení TOP 09 v radách obcí s rozšířenou působností a na koaliční vztahy v těchto obcích. Klíčová slova TOP 09, komunální volby 2010, exekutivní koalice, obce s rozšířenou působností Abstract The aim of this study is to describe the impact of TOP 09 from the perspective of the results of the local elections in 2010. In order to do this, the study also deals with several other political parties (primarily ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPOZ and VV) so as to form a comparison, which will reveal several of TOP 09’s differences. In addition to the election results, attention is also paid to the influence of TOP 09 in local councils of minicipalities with extended competence, and to the relationships among the coalition partners in these areas. Key words TOP 09, local elections 2010, executive coalitions, municipality with extended competence

58

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents