MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Prezentace školy prostřednictvím informačních a komunikačních technologií Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce: Mgr. Martin Kučera
Autor práce: Dominika Bajerová
Bibliografický záznam BAJEROVÁ,
Dominika.
Prezentace
školy
prostřednictvím
informačních
a
komunikačních technologií : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2014. 62 l., 5 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Martin Kučera.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá prezentací školy prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Bude zaměřena na zpracování literatury, která se týká marketingu obecně, následně školského marketingu a vybraných grafických programů. Dále bude vytvořeno několik návrhů tiskovin, které jsou pro propagaci základní školy typické. Na nich se ukáže, jak správně vytvořit tyto propagační materiály, v jakých programech, čeho se při vytváření vyvarovat a naopak co je pro vznik kvalitních tiskovin důležité.
Annotation This thesis deals with the presentation of the primary school through information and communication technologies. It will be focused on the processing of literature that relates to marketing in general, then selected school marketing and graphic programs. Further will be created several proposals papers that are typical for the promotion of a primary school. On them will show how to create these promotional materials in which programs, what to avoid when creating and conversely what is important to the creation of high-quality printed materials.
Klíčová slova Prezentace, programy, vědomosti učitele, marketing ve školství, základní škola
Key words Presentation, programs, teachers knowledge, marketing in education, primary school
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brně dne 20. dubna 2014
Dominika Bajerová
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Kučerovi za odborné vedení, metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu bakalářské práce poskytl. Dále děkuji ostatním, kteří mi byli při tvorbě této práce oporou.
Obsah ÚVOD ................................................................................................................................. 6 1.
2.
3.
MARKETING A PROPAGACE ...................................................................................... 7 1.1
HISTORIE MARKETINGU ....................................................................................... 8
1.2
NOVODOBÝ MARKETING.................................................................................... 10
1.3
ŠKOLSKÝ MARKETING ....................................................................................... 14
DOSTUPNÉ PROGRAMY PRO TVORBU PREZENTAČNÍCH MATERIÁLŮ ..................... 19 2.1
DRUHY PROGRAMŮ NA PREZENTAČNÍ ČINNOST ................................................. 19
2.2
PŘEDPOKLÁDANÉ ZNALOSTI UČITELE V ICT ..................................................... 29
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘÍKLADOVÁ ............................................................................. 33 3.1
ZPŮSOBY PREZENTACE ZÁKLADNÍ ŠKOLY.......................................................... 33
3.2
TVORBA KONKRÉTNÍCH MATERIÁLŮ ................................................................. 38
3.3
POUŽITÍ KONKRÉTNÍCH MATERIÁLŮ .................................................................. 47
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... 50 SEZNAM POUŽITÝCH INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ............................................................ 52 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 54 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................... 56 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 57
Úvod V dnešní době je velmi důležité, aby žáci a rodiče, kteří si vybírají základní školu, měli dostatek informací. Boj o žáky, vzrůstající konkurence a nároky na program základní školy jsou jedny z důvodů, proč propagace může hrát důležitou roli, na kterou by se měla základní škola zaměřit. Bakalářská práce s názvem „Prezentace školy prostřednictvím informačních a komunikačních technologií“ chce na tuto skutečnost reagovat a ukázat možnosti řešení této problematiky. Cílem práce je vytvořit výukovou oporu, která na příkladu prezentačních materiálů ukazuje možnosti propagace školy prostřednictvím ICT. Informace uvedené v opoře mohou využít školy, které si vytváří propagační materiály sami. Práce popíše základy marketingu a propagace. Zajímá se také přímo o školský marketing a jeho rozdílnosti. Dále jsou na příkladu fiktivní školy nastíněny postupy, na základě kterých si učitelé mohou udělat představu o problematice tvorby propagačních materiálů. Ta je rozložena do několika kroků, od ukázek různých grafických programů, ve kterých může pedagog pracovat, až
po ukázku konkrétních materiálů
včetně jejich výroby.
6
1.
Marketing a propagace
V odborné literatuře můžeme najít mnoho definic na to, co je marketing. Každá definice se na tento pojem může dívat z jiného úhlu pohledu, proto záleží pouze na jedinci, kterou definici bude požadovat za tu správnou. Philip Kotler a Gary Armstrong ve své knize například uvádějí: „Marketing je společenský a řídící proces, ve kterém jednotlivci a skupiny prostřednictvím vytváření a směny produktů a hodnot získávají to, co potřebují a chtějí.“ (Bačuvčík, 2006 str. 7) Tato definice sice zahrnuje pouze určitý úhel pohledu na tuto problematiku, ovšem i tak se na ní dají ukázat určité předpoklady, které umožňují existenci komerčního i nekomerčního marketingu. V zásadě lze marketing vidět jako: •
obchodní filosofii a nástroj strategie – marketing je v tomto úhlu viděn jako cesta k úspěchu, od které se odvíjí veškeré jednání jedince,
•
organizační jednotka korporace,
•
prostředek transformující užitnou hodnotu produktu na hodnotu směnnou – nakupujícímu by stačila užitná hodnota výrobku, což znamená, že by ji nakupoval pouze za výrobní cenu, ovšem producent tuto cenu navýší díky udání image produktu a cena výrobku se zvýší,
•
nástroj sociální komunikace – komunikace mezi nabízejícím a poptávajícím, která je v nejlepším možném případě oboustranná,
•
prostředek ovlivňování myšlení lidí – jak pozitivním, tak negativním způsobem,
•
nástroj řešení celospolečenských problémů – tzv. sociální marketing
Sociální marketing, také nazýván jako marketing neziskového sektoru, můžeme v odborné literatuře najít současně, ovšem v teoretických úvahách je nutné tyto dva pojmy odlišit. Sociální marketing se zaměřuje na rozšiřování nebo změny postojů ve společnosti. Jako cílem sociálního marketingu mohou být dosáhnutí lepšího vnímání, chování a hodnot a postojů spotřebitele. Subjekty sociálního marketingu jsou jednotlivci, komunita, veřejnost, nestátní neziskové organizace, státní a veřejná správa nebo komerční firmy.
7
Marketing v neziskovém sektoru patří mezi organizace, kde není marketing obvyklý. Většina z nich vzniká proto, aby zajišťovala potřeby malých skupin lidí, na které mají úzké vazby, nebo jde přímo o zakladatele organizací. Z toho důvodu se může stát, že není potřeba aktivně oslovovat další zákazníky, protože většina je na organizaci přímo napojena a ostatní si ji mohou snadno najít pomocí neformálních vazeb. (BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskového sektoru. 2006)
1.1 Historie marketingu „Skutečně prapůvodní kořeny marketingu sahají až do starověkých civilizací. Tento pojem však známe až z 19. a 20. století, kdy zároveň rostla potřeba změnit přístup k uspokojování zákazníků. Ruku v ruce s technologickými šly i velké sociální změny, které formovaly náš svět až do jeho současné podoby. A marketing je jedním z výsledků tohoto formování.“ (Pavlečka, 2008 online) Podle archeologů se první náznaky marketingu objevovaly již v Egyptě a Mezopotámii. Byly nalezeny symboly jednotlivých výrobců, kterými se odlišovalo zboží na trhu a vytvářela se tím jeho hodnota, kvalita a záruka spotřebitele. Tyto tzv. cechovní značky se dostaly i do středověké Evropy a pomáhaly zákazníkům v lepší orientaci mezi výrobky. Samozřejmě propagace ve své rané formě nabízela pouze omezené možnosti. Převládala zejména mluvená řeč a to z důvodu, že většina populace neuměla psát a číst. Tuto éru je možné nazývat jako výrobkově orientovaný marketing, kdy nejdůležitější nebyla hromadná produkce, masový prodej nebo zaměření se na potřeby zákazníka. První obrat, který přišel, byl jistě vznik knihtisku J. Gutenberga, díky kterému se obchodníkům otevírala možnost využívání inzerátů a komerčních sdělení, jakožto účinná reklama na jejich výrobky. Například v anglických listech v 18. století se pravidelně vydávaly noviny s inzercí ve dvou nebo třech sloupcích na konci. Pravý marketing však známe až jako důsledek průmyslové revoluce, která se datuje do 18. a 19. století. Díky vědeckému pokroku a rozmachu masmédií byl vytvořen dobrý podklad pro změnu ve filosofii uspokojování trhu. Tehdy se mluvilo o etapě výrobně orientovaného marketingu, který trval zhruba do 20. let 20. století. Poptávka tehdy
8
převažovala nad nabídkou, proto nevznikal velký tlak na tvorbu propagace. Ta měla spíše informační charakter. Díky rozvoji v jednotlivých odvětvích se trh začínat sytit, což mělo za následek růst konkurence a postupný přechod k marketingu. Začal obrovský rozvoj reklamní komunikace a výrobci se snažili zaměřovat na složku prodeje. Z tohoto období pocházejí první vizionáři budoucích marketingových koncepcí, jako byl například Henry Ford nebo Tomáš Baťa. Tomáš Baťa svou filosofií a vedením firmy překročil rámec své doby. Jeho prvky jsou inspirací i podnikatelům v 21. století a Baťův slogan „Náš zákazník, náš pán“ je již normálně obsahem běžné mluvy. Z meziválečného období pochází rozvoj marketingu pomocí rozhlasu a kina, rozvoj firmy zaměřený na globální trh, vydávání firemního časopisu nebo účast celebrit v reklamních kampaních. Po druhé světové válce nastoupila éra zákaznicky orientovaného marketingu, filosofie firem se začala měnit a jejich cílem se stal samotný zákazník. Jejich potřeby uspokojit co největší počet zákazníků samozřejmě vyvolávalo vyšší prodej. Informovanost veřejnosti o komerčních produktech a novinkách rostla i díky novým médiím, jako bylo například televizní vysílání. (PAVLEČKA, Václav. Marketing journal [online]. 2008) Stejně jako se vyvíjel marketing, vyvíjel se i samotný trh. Z historického hlediska můžeme vývoj trhu rozdělit do tří fází:
ÉRA PŘEŽITÍ samozásobitel
dávná
decentralizované směny
centralizované směny
ÉRA PRODUKTIVNÍ
18. století
ÉRA SPOTŘEBITELSKÁ
polovina 20. století Obrázek 1 - Fáze vývoje trhu
První éra, tzv. éra přežití patří do období od počátku výroby až do počátku industriální revoluce (18. století – vynález parního stroje). Jak ukazuje obrázek, tato éra se dále dělí na tři období. Období samozásobitele lze charakterizovat tak, že člověk produkoval výrobky jen pro uspokojení svých vlastních potřeb a jen pokud mu zbyly nějaké 9
přebytky, tak je výjimečně směňoval. Období decentralizované směny již znamenalo pro výrobce produkování cíleně pro směnu, kterou ale prováděl individuálně. Třetí období centralizované směny, bylo charakteristické tím, že výrobce již produkoval pro směnu, kterou prováděl organizovaně na určitém místě a v konkrétní čas. Nejvýznamnějším přínosem bylo zavedení peněz, jako všeobecného ekvivalentu hodnoty. Peníze plnily funkci univerzální měrné jednotky hodnoty, uchovatele hodnoty a směnného prostředku, který umožňoval prodej a nákup. Éra produktivní přinesla velký příděl v podobě parního stroje, díky kterému bylo umožněno využívání strojů při výrobě. To vedlo k růstu produktivity, specializace a koncentrace výroby, poklesu nákladů a snižování cen. Poptávka ale pořád převyšovala nabídku, což znamenalo nenasycený trh. Obchod se však stal samostatným oborem podnikání a byl svým významem srovnatelný s produkcí. Třetí spotřebitelská éra, se vyznačovala rozvojem vědy a techniky a k postupnému vyrovnávání nabídky s poptávkou a nasycení trhu. Spotřebitel se stal hlavním činitelem trhu a výrobce může prosperovat jen tehdy, pokud se dokáže přizpůsobit poptávce a najít si svého zákazníka. Výroba se opět diferencovala, specializovala, čímž rostla dělba práce a produktivita. (NEČAS, Libor. Základy marketingu. 2012)
1.2 Novodobý marketing V 80. letech 20. století se stalo Japonsko prvotřídním světovým marketingovým specialistou a to hlavně díky výrobní elektronice. V 90. letech začalo Japonsko klopýtat, ale Evropa zůstala silná. Mohly za to prvotně luxusní značky a uvolnění na východoevropských trzích. Během výše uvedených desetiletí si Spojené státy americké udržely silné postavení a využívaly technologického prvenství a globálních spotřebních produktů. Nyní, na začátku 21. století, některé z předních evropských ekonomik stagnují spolu s Japonskem. Na jedné straně využívají Spojené státy americké své vedoucí postavení v oblasti hardwaru (Dell a Intel), softwaru (Microsoft) a služeb (Amazon a eBay) v rámci internetové revoluce. Na druhé straně Čína a Indie se stávají globálními lídry v oblasti služeb a výroby.
10
Ve světě marketingu dochází na začátku 21. století k dramatickým změnám a ekonomové a politici mluví o nové ekonomice. V této nové politice se musí společnosti znovu zamyslet nad svými marketingovými cíli a postupy, jelikož díky rychlým změnám mohou být vítězné strategie včerejška dnes zastaralé. P. Kotler, str. 55 ve své knize uvádí poznámku myšlenkového lídra managementu Petera Druckera: „Vítězný
recept
společnosti
v posledním
desetiletí
bude
v příštím
desetiletí
pravděpodobně její zkázou. Rychlé tempo změn znamená, že schopnost firmy podstoupit změny bude brzy představovat konkurenční výhodu.“ Už od pradávna lidé vnímali svou vlastní éru jako období nejistoty a hrozeb. Řecký filozof Herakleitos v roce 513 př. n. l. prohlásil: „Vše plyne a nic nezůstává“. Herakleitos předjímal Druckerovo volání po neustálých změnách, když dodal: „Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky.“ Můžeme si všimnout, že popularita retro výrobků, jako je např. VW Brouk ukazuje, že spotřebitelé hledají jistotu a bezpečí v minulosti. Díky romantickému vnímání padesátých a šedesátých let se zapomíná na studenou válku, rozdělenou Evropu, rasové nepokoje a strach z hrdinů, kteří děsili vládnoucí třídu, jako např. James Dean, The Rolling Stones, Bob Dylan a další. Ve skutečnosti se časy neustále mění a marketing představuje rozhraní mezi neustále se měnícím prostředím a firmami. (KOTLER, Philip. Moderní marketing. 2004) Jak je zmíněno výše, začátkem 21. století se marketing dostává do nové, dynamičtější fáze. Může za to velký rozvoj v informačních a komunikačních technologiích, který pomohl zlepšit a propojit komunikaci mezi podniky a jejich zákazníky. Právě pojem komunikace patří mezi klíčový, jelikož se na celý marketing můžeme dívat jako na komunikaci se zákazníkem. Tuto komunikační podstatu lze vyjádřit jednoduchým příkladem, který ve své knize uvádí M. Foret, str. 6:
11
zákazník
konkurence
marketingové informace
marketingové informace
znalost potřeb
znalost nabídky konkurence
naše nabídka marketingový mix
prezentace nabídky zákazníkovi
sledování naší nabídky konkurencí
marketingové informace
marketingové informace
znalost reakce
znalost reakce konkurence Obrázek 2 - Komunikační podstata marketingu
Z tohoto obrázku vyplývá, že jádrem marketingu je znalost zákazníka. Na základě informací, které lze získat například z výzkumu trhu, je možné klientovi vytvořit lepší nabídku než konkurence. Poté je však důležité sledovat, jak bude zákazník reagovat a vyhodnotit z toho patřičný závěr. Také je třeba si uvědomit, že nabídka by měla být pro klienta výhodnější, než nabídka, kterou mu doposud nabízela konkurence. Pokud toto není respektováno, nemá smysl nabídku vůbec vytvářet.
12
Na trzích, které patří mezi více rozvinuté, nabídka převyšuje nad poptávkou a setkáme se zde s velmi silnou konkurencí. Jelikož nároky klientů neustále rostou, nemusí vždy platit pravidlo, že nejlepší a nejkvalitnější výrobek znamená pro zákazníka jedinou volbu. Jak uvádí ve své knize M. Foret, str. 7, spokojenost zákazníků je ovlivněna těmito faktory: •
produkt – návrh a zpracování
•
prodejní aktivity – marketingová komunikace
•
poprodejní aktivity – náhradní díly, záruka a servis
•
kultura organizace na všech úrovních
Co je vlastně podstatou marketingu a komunikace se zákazníkem? „Schopnost učinit z nabídky a spotřeby produktu odpovídajícího zákazníkovým potřebám mimořádný, nezapomenutelný zážitek - hodnotu.“ (Foret, 2012 str. 9) V tomto případě chápeme pojem hodnota jako jakýsi význam nabídky pro zákazníka i pro společnost. Záleží tedy na tom, co slovo hodnota znamená právě pro zákazníka a pro společnost, co jim přináší a dává. Hodnota nabídky pro zákazníka má širší podstatu. Je dána například cenou, distribucí, propagací atd. a jejími složkami jako jsou slevové akce, umístění prodejny a další. Hodnotou se tedy může pro zákazníka stát i méně kvalitní zboží, které má ovšem výbornou cenu, propagaci a je snadno dostupné. Dalším nezbytným prvkem marketingu, je marketingové řízení. To by mělo být součástí každé organizace. Můžeme si pod tímto spojením představit všechny druhy plánování, analýzu, kontrolu programů navržených k vytvoření, atd. Aby byla aplikace marketingu v řízení společnosti účinná, musíme si vymezit jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle a poslání podniku. (FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 2012) Každá společnost by měla ve své činnosti myslet perspektivně a vypracovat si dlouhodobou strategii rozvoje, aby se dokázala přizpůsobit změně podmínek ve svém oboru. Přitom jednotná strategie pro všechny podniky samozřejmě neexistuje. V nových firmách bývají většinou manažeři velmi zaneprázdnění, a proto pracují bez formálně schváleného plánu. Bohužel i toto formální plánování může být pro společnost velkým 13
přínosem, jelikož si dopředu stanový všechny cíle, požadavky a přináší to lepší koordinaci podnikového úsilí a možnost zpětné kontroly. Většinou se stanovují roční nebo dlouhodobé strategické plány. Roční plán zahrnuje aktuální trhovou situaci, cíle a marketingovou strategii, program, rozpočet a kontrolu na období jednoho roku. Dlouhodobé plány vymezují působení hlavních faktorů a vlivů na fungování organizace pro fungování na několik roků dopředu. Na základě těchto cílů se vypracuje podnikatelské portfolio, což je soubor podnikatelských aktivit a výrobků, které zlepší pozici firmy na trhu. Nejlepší portfolio je takové, které nejvíc vyhovuje firmě z hlediska jejich silných a slabých stránek a příležitostí. Na základě těchto hledisek by firmy měly přiřadit větší nebo menší investice. Hlavním prostředkem je tedy analýza existujícího portfolia a vyhodnocení všech podnikatelských činností, které by mohli pomoci k lepšímu rozvoji společnosti. Dalším, velmi důležitým prvkem, je analýza spotřebitelů. Situaci si lze představit na příkladu firmy, která poprvé hledá možný trh pro potenciální nový produkt. Jako první musí odhadnout současnou a budoucí velikost tohoto trhu a jeho další segmenty. Na to, aby mohla správně odhadnout tuto velikost, musí identifikovat všechny konkurenční výrobky, odhadnout jejich reálnou velikost prodeje a určit, jestli je trh dostatečně velký. Stejně důležitá je i perspektiva růstu. Ta může záviset od podílů populace určitého věku, příjmu a etnických skupin, které používají výrobek častěji než jiné skupiny atd. Jako příklad lze uvést trh dětských hraček a oblečení, které velmi úzce souvisí s počtem narozených dětí, s trendem životní úrovně spotřebitelů a s předpokládaným životním stylem rodiny. (KOTLER, Philip. Marketing. 2004)
1.3 Školský marketing „Marketing školy je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka a klientů školy efektivním způsobem zajišťujícím současně splnění cílů školy.“ (Světlík, 2006 str. 18) „Marketing ve školství představuje v širším pojetí filosofii řízení, která je založena na identifikaci potřeb zákazníků – partnerů školy. V užším pojetí je marketing činnost školy, která ve smyslu respektování a naplňování potřeb odběratelů služeb uskutečňuje 14
výzkum – průzkum trhu, na základě kterého vytváří odpovídající nabídku vzdělávacích služeb a aktivit, a prostřednictvím komunikace udržuje, optimalizuje a řídí vztahy školy ke svému okolí, veřejnosti.” (Hlásna, 2006 str. 48) „Marketingová filosofie uplatňovaná na všech úrovních skýtá naději na úspěch na trhu vzdělávacích služeb – všichni pracovníci školy jsou totiž v každodenním styku s žáky, rodiči i veřejností. Ovlivňují jejich vztah a postoj ke škole. Marketingové řízení školy se projevuje v tvorbě kurikula, formách a metodách výuky a zvyšování její kvality, přístupu ke studentům, vnitřní evaluaci kvality výuky, navazování kontaktů a otevřené komunikaci s okolím školy, v kultivaci vnitřní kultury a klimatu školy, v ochotě pracovníků školy neustále se vzdělávat a zdokonalovat atd.“ (Světlík, 2006 str. 30) Problémem pro všechny státní základní školy je ekonomický a personální kapitál. Finanční zdroje jsou velmi omezené a představují velké limity, které se následně projevují například i v marketingu. Personální problém je na první pohled nenápadný, ovšem z pohledu marketingu školy může být celkem zásadní. Většina učitelů, kteří na základní škole vyučují, jsou starší generace. Jistě to má mnoho výhod v počtu zkušeností a umění učit, ovšem co se týče práce v oblasti médií, které jsou pro marketing nejdůležitější, tato dovednost většinou bohužel pokulhává. Dalším, neméně důležitým postavením, je funkce ředitele školy. Ten v oblasti marketingu zastupuje jakéhosi manažera a záleží tak na jeho schopnostech a dovednostech v propagaci. Samozřejmě může mít škola svého odborníka přes marketing, ale s tímto se setkáme spíše u soukromých základních škol, než u škol státních. (VODÁKOVÁ, J.: Umějí se české školy efektivně propagovat? [online], 2010) Každou školu do jisté míry ovlivňuje prostředí, ve kterém se nachází. Tyto vlivy můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní vlivy patří mikroprostředí školy, které se opět může rozdělit na vnitřní a vnější. Vnější vlivy se souhrnně nazývají makroprostředí školy. Sem můžeme zařadit vlivy ekonomické, politické, demografické nebo kulturní. Někdy se setkáme i s přidáváním faktorů technologických nebo přírodních. 15
Mezoprostředí školy Partneři MŠMT
Žáci a studenti Rodiče Vnitřní vlivy Kvalita učitelů Kvalita managementu Kultura a klima školy Finanční situace Vybavení školy Umístění Historie Image Konkurence Rezortní organizace
Zřizovatel Veřejnost
Obrázek 3 - Prostředí školy
Do mezoprostředí školy patří: •
žáci,
•
konkurenční prostředí (ostatní školy),
•
MŠMT, krajské úřady, obce, Česká školní inspekce atd.,
•
partneři škol (rodiče žáků, absolventi, sponzoři, účastníci projektů atd.).
Jak se žáci a zaměstnanci ve škole cítí, se řadí k jednomu z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje společnou práci. Proto se do vnitřního prostředí školy řadí kultura školy a mezilidské vztahy, organizační model školy a materiální zázemí spolu s kvalitou managementu a celé školy. Ve školství se potýkáme se zdroji finančních prostředků od zřizovatele, prostředky přidělené státem na platy pracovníků a peníze ze státního rozpočtu na učební pomůcky a vzdělávání. Jelikož je školský systém podfinancovaný, většina škol je nucena hledat si 16
další finanční pomoc v podobě různých sponzorů, kteří jim pomůžou s placením školních akcí, ale také na výjezdy tříd nebo na další vzdělávání pedagogů. Hnacím motorem jsou v současnosti projekty především z Evropské unie, které mohou školy využívat. (SVĚTLÍK, J.: Marketingové řízení školy, 2006) Marketing služeb má svůj specifický model, kde k tradičním čtyřem P (product, place, price, promotion) musíme přidat navíc další tři P. Mezi tyto tři P se řadí: people (zákazníci, personál), processes (metody, dodání a využití) a physical evidence (vzhled budov, uniforem). (SMITH, P. Moderní marketing, 2000) Tento tzv. marketingový mix školy slouží k ukotvování a budování silné image, získávání potenciálních klientů a jejich následné udržení. Dalo by se tedy říct, že pěstuje dlouhodobé vztahy, které jsou založené na důvěře a vzájemném prospěchu. Mezi prostředky komunikačního mixu řadíme reklamu, podporu prodeje, styk s veřejností a osobní komunikaci. Jeho základní složky tedy jsou: •
služby školy,
•
marketingová komunikace,
•
cena vzdělávání,
•
prostředí a umístění školy,
•
zaměstnanci školy,
•
atmosféra školy. (Marketing školy, Progresívna forma riadenia v školstve [online]. 2007)
Marketingová komunikace patří mezi nejviditelnější nástroj marketingového mixu. Pro správnou komunikaci existuje celá řada komunikačních nástrojů, z nichž každý má svoje klady a zápory. Lidský faktor je také velmi důležitým pilířem úspěchu školy. K přímé komunikaci dochází například mezi ředitelem/ředitelkou a rodiči nebo mezi učitelem/učitelkou a žákem/žákyní. Na jaké úrovni je interní komunikace školy se pozná na externí komunikaci, tedy komunikaci školy s veřejností. Rozvíjení vztahů s veřejností pro školu znamená 17
ujasnění si svých cílů, momentálních i dlouhodobých nedostatků, identifikování nejdůležitější cílové skupiny a nalezení takových prostředů, které poskytnou efektivní vzájemnou komunikaci. (HLÁSNA, S., HORVÁTHOVÁ, K. Človek, spoločnosť a škola In Úvod do pedagogiky, 2006)
18
2.
Dostupné programy pro tvorbu prezentačních
materiálů Do marketingové komunikace lze zařadit grafické programy, které mohou ulehčit práci a pomoci tak k vytvoření kvalitních propagačních materiálů. Tyto programy se neustále vyvíjí, a pokud se dokáže uživatel orientovat v nových funkcích, může mu to ulehčit práci až o několik hodin. Obecně lze grafické editory rozdělit na vektorové a rastrové. U vektorové grafiky se celý obrázek skládá z většího počtu objektů, které se mohou různě prolínat, a s každým se dá pracovat zvlášť. Velkou výhodou je možnost zvětšování obrázku bez ztráty kvality. Vektorová grafika je zde uložena ve formě matematického zápisu tvaru čáry nebo křivky, které jsou základní informací každého obrázku. Mezi vektorové editory můžeme zařadit Adobe Illustrator, Adobe InDesign, Corel Draw, Inkscape atd. Rastrových grafických editorů je celá řada a oproti vektorovým je jich mnohem více. Rastrová grafika spočívá v jednotlivých malých barevných čtverečcích, které se nazývají pixely. Tyto pixely jsou v rastrové grafice pokládány v mřížkách a každý pixel má své určené místo a barvu. Příklad zápisu mřížky je např. 1280x800, což znamená, že je 1280 pixelů vodorovně a 800 pixelů svisle. Mezi nevýhody můžeme zmínit, že po přiblížení obrázku jsou vidět rozdíly, obrázek se v rastru začíná dělit na pixely a kvalita obrázku je potom daleko menší. Mezi základní programy rastrové grafiky patří Adobe Photoshop, Corel PhotoPaint nebo Photofilter. (Svět grafiky. Co je grafika a její dělení [online]. 2011)
2.1 Druhy programů na prezentační činnost Programů, které jsou vhodné na vytvoření kvalitní grafické tiskoviny, je nepřeberné množství. Záleží spíše na uživateli, co přesně chce v programu vytvářet, jaké má dosavadní schopnosti a také kolik chce do pořízení programu investovat. Tato bakalářská práce navrhuje vhodnou alternativu programů, které nabízí uživateli mnoho funkcí, jsou přehledné a lehce použitelné. Záleží pak už pouze na učiteli základní školy, jaké bude mít možnosti a zkušenosti. Podle toho si může vybrat, jaký program pro své účely využije. 19
Vektorové editory Adobe Illustrator CS6 Adobe Illustrator se vyvíjí zhruba od roku 1986 společností Adobe. První verze byla určena pro Macintosh. Je to vektorový grafický editor, tedy na rozdíl od Photoshopu pracuje pouze s vektorem. Původně měl být program zaměřen pro technické výkresy nebo diagramy s ostrými hranami, postupem času si ale Illustrator získal velkou přízeň designerů, a ti v něm začali vytvářet nejčastěji ilustrace na textil nebo 3D předměty. Slouží převážně pro tvorbu vektorových ilustrací, které jsou v dnešní době velkým trendem. Další zaměření je více technické, a to je tvorba logotypů, typografie nebo ikon. V poslední době se vektorové programy používají i na napodobení 3D grafiky. (Tutoriarts. Adobe Illustrator [online]. 2011) K tvorbě a manipulaci se soubory nebo dokumenty slouží uživateli nejrůznější prvky, například panely, lišty a různá okna. Uspořádání těchto prvků se nazývá pracovní plocha. Při otevření Adobe Illustratoru se objeví výchozí pracovní plocha, kterou si lze přizpůsobit podle vlastního vkusu a potřeb. Pracovní plocha programu vypadá následovně: A C
B D
E
Obrázek 4 - Pracovní plocha Adobe Illustrator
A. Pruh aplikace B. Panel nástrojů C. Ovládací Panel D. Panely E. Okno dokumentu
(KRÁL, Mojmír a Tomáš FLÍDR. Adobe Illustrator CS6: oficiální výukový kurz, 2013) 20
Tabulka 1 - Srovnání Adobe Illustrator CS6
MS Windows Adobe Illustrator CS6
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ano
Ne
Ano
Cca 8 000,-
Adobe InDesign CS6 Adobe InDesign je profesionální nástroj, který je určený pro grafické a typografické práce, návrhy a zlomy stránek. Velmi úzce spolupracuje s Adobe Illustratorem a Adobe Photoshopem (z hlediska přenositelnosti souborových formátů, správy barev a jednotného uživatelského prostředí). Slouží pro návrh tištěných a elektronických dokumentů. Díky různým nástrojům můžeme plně kontrolovat rozmístění objektů na stránce a používat všemožné efekty. V roce 2002 se InDesign stal prvním desktop publishing (DTP) softwarem vydaným pro MAC OS X. (CRUISE, John. Adobe InDesign CS6 Classroom in a Book. 2010) Pracovní prostor je možno upravit podle potřeb, což znamená, že si lze nechat například zobrazené jen ty panely, které používáme nejčastěji nebo změnit jejich uspořádání. Nastavení pracovního prostoru se nazývá pracovní plochou. Panel nástrojů obsahuje mnoho nástrojů, které Vám pomůžou upravovat obrázky, formátovat text nebo pracovat s barvami. Standardně bývá tento panel umístěn v levém rohu pracovního prostoru, ale můžeme si ho odemknout a přesunout do horní části plochy. (KRÁL, Mojmír a Tomáš FLÍDR. Adobe InDesign CS6: oficiální výukový kurz, 2013)
21
Pracovní plocha InDesignu zahrnuje vše, co lze při první otevřením programu vidět: A B
E C
D Obrázek 5 - Pracovní plocha Adobe InDesign
A. Pruh aplikace B. Ovládací panel C. Panel nástrojů D. Okno dokumentu E. Výchozí panely rozšířené pracovní plochy
Tabulka 2 - Srovnání Adobe InDesign CS6
MS Windows Adobe InDesign CS6
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ano
Ne
Ano
Cca 8 000,-
Corel DRAW X6 Corel DRAW je grafický editor, který je určený pro vektorovou grafiku. Byl vyvinut již v roce 1985 a patří ke kanadské společnosti Corel Corporation. V současné době lze tento program spustit pouze na platformě MS Windows. Program se řadí, stejně jako Adobe Illustrator a Adobe InDesing mezi placené programy. Nabízí podobné spektrum funkcí, jako Illustrator, ale jejich hlavní odlišnost uvidí uživatel při prvním pohledu na grafické rozhraní. Nejslabší částí Corelu je kvalita některých grafických efektů. Naopak k silným stránkám se řadí jeho zaměření na tištěnou vektorovou grafiku, propracovanou správu barevných profilů a také rozsáhlé možnosti nastavení tisku. 22
Na pracovní ploše aplikace Corel DRAW se nachází řada nástrojů a příkazů pro vytváření jedinečných grafických návrhů. Okno aplikace s popisky vypadá následovně. A B
F G
H
C
D
I
E Obrázek 6 – Pracovní plocha Corel DRAW
A. Záhlaví B. Standardní panel nástrojů C. Okno nástrojů D. Navigátor dokumentu E. Stavový řádek F. Panel nabídek G. Panel Vlastností H. Paleta Barev I. Paleta Dokumentu
Okno nástrojů obsahuje nástroje pro vytváření, vyplňování a upravování objektů v dokumentu. Na standardním panelu nástrojů nalezne uživatel zástupce základních nabídek a příkazů, například pro otevírání, ukládání a tisk dokumentů. Panel nabídek obsahuje rozbalovací nabídky, které se otevírají kliknutím na jednotlivé odkazy. V panelu vlastností můžeme naleznout ovládací prvky, které se mění v závislosti na tom, které nástroje zrovna používáme. Paleta dokumentu obsahuje barvy, které jsou v dokumentu použity, což pomáhá uživateli orientovat se v barevné škále a umožňuje mu s těmito barvami snadněji dále manipulovat. Při vytváření dokumentu můžeme dokument pojmenovat, nastavit velikost stránky a její orientaci, vybrat režim barev (CMYK nebo RGB) a zvolit profil barev. (COREL CORPORATION. CorelDRAW Graphics Suite X6. 2012) Tabulka 3 - Srovnání Corel DRAW X6
MS Windows Corel DRAW X6
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ne
Ne
Ano
11 000,-
23
Zoner Callisto 5 Zoner Callisto patří mezi univerzální grafické editory pro nejširší použití. Obsahem tohoto programu je kompletní soubor grafických nástrojů, které jsou potřebné k vytváření kvalitní vektorové grafiky, jako je kreslení a editace tvarů, kreslení čar se styly, práce s texty na křivkách a jednoduché tabulky. Díky tomu představuje soubor profesionálních nástrojů potřebných pro tvorbu tiskových dokumentů, plánků, schémat a ilustrací. Výhodou Zoneru je i to, že patří mezi nejrychlejší grafické editory, odezva při práci je okamžitá. Vlastnostmi je velmi podobný programům Adobe Illustrator nebo Corel DRAW. Po spuštění Zoner Callisto se objeví uživateli podobná obrazovka, kterou můžeme vidět níže. A B
C
E
D
F Obrázek 7 - Pracovní plocha Zoner Callisto
A. Roletová nabídka B. Alternativní panel nástrojů C. Základní panel nástrojů D. Barevná paleta E. Karty F. Stavový řádek
Rámec, který se nachází uprostřed obrazovky, odpovídá skutečné tiskové stránce A4, v tomto případě v orientaci na výšku. Cokoliv uživatel na tento list nakreslí nebo vloží, může přesně vytisknout pomocí tiskárny. Způsob ovládání i celkový vzhled je udělán pomocí obecných zvyklostí programů pro Windows. Pro práci v Zoner Callisto je velmi důležité pochopit princip základního a alternativního panelu nástrojů. V základním panelu nástrojů si můžeme vybírat jednotlivé nástroje, 24
obsah alternativního panelu se podle něj mění tak, aby měl uživatel po ruce právě ty nástroje, které v tom okamžiku lze použít. Z obrázku výše je patrné, že pracovní plocha je přehledně uspořádána skoro tak, jako věci na pracovním stole. Rámeček představuje arch papíru A4, což je nejčastěji používaný formát. V titulním řádku vidíme název dokumentu, který je právě otevřený. Těsně pod ním je roletová nabídka a pod ní několik panelů nástrojů. Dole se nachází barevná paleta a pod ní stavový řádek. Pracovní plocha je nahoře a vlevo olemována pravítky a dole a vpravo můžeme vidět posuvníky. Jestliže se uživateli tento vzhled a rozmístění nelíbí, může si ho upravit sám podle potřeb. (ZONER SOFTWARE S.R.O. Zoner Callisto 5. 2006) Tabulka 4 - Srovnání Zoner Callisto 5
MS Windows Zoner Callisto 5
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ne
Ne
Freeware
0,-
Rastrové editory Adobe Photoshop CS6 Program Adobe Photoshop je grafický editor, který byl původně určen pro bitmapovou grafiku, ovšem dnes se v tomto editoru dá vytvářet i vektorová grafika. Program se začal vyvíjet již v roce 1987 a první verze vyšla v roce 1990. Tato verze byla určena pro operační systém MAC OS. V roce 1996 vznikla první verze, která byla určená pro Windows. V současné době může uživatel tento editor používat na obou operačních systémech. Slouží k úpravám obrazových souborů, grafických dat a fotografií v nejrůznějších formátech a režimech. Díky tomuto programu lze vytvářet grafiku, editovat ji a upravovat barvy. Dále umožňuje vytvářet fotomontáže a umožňuje pokročilou práci s vrstvami. Adobe Photoshop také obsahuje spoustu filtrů a nástrojů, které uživateli velmi usnadňují práci.
25
Pracovní plocha Photoshopu obsahuje nabídky, pruhy nástrojů a panely, jejichž účelem je urychlit přístup uživatele k celé řadě nástrojů a voleb, jimiž snímek může upravovat a doplnit do něj další prvky. Pokud si uživatel nainstaluje zásuvné moduly, tzv. plugins, může se mu nabídka příkazů a filtrů ještě více rozšířit. Na tomto obrázku lze vidět pracovní plocha Adobe Photoshopu. A B
D
C E
Obrázek 8 - Pracovní plocha Adobe Photoshop
A. Pruh nabídek B. Pruh voleb C. Panel nástrojů D. Nabídka pracovní plochy E. Panely
Výchozí pracovní plocha obsahuje v horní části obrazovky pruh nabídek a pruh voleb nástrojů. V levé části se nachází panel nástrojů a vpravo naleznete zásuvku s několika otevřenými panely. Pokud má uživatel otevřené dokumenty, objeví se zde také jedno nebo více oken s obrázky, které lze díky novému záložkovému rozhraní zobrazit současně. Podobné uživatelské rozhraní mají i další produkty Adobe, a to Adobe Illustrator a Adobe InDesing. Jestliže se naučíte používat nástroje a panely v jednom z těchto programů, znamená to, že je umíte používat i ve výše zmíněných aplikacích. (KRÁL, Mojmír a Tomáš FLÍDR. Adobe Photoshop CS6: oficiální výukový kurz, 2013) Tabulka 5 - Srovnání Adobe Photoshop CS6
MS Windows Adobe Photoshop CS6
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ano
Ne
Ano
Cca 8 000,-
26
PhotoFilter 7 Tento program je určený k editaci, úpravě a vkládání efektů do obrázků a fotografií. Pomocí stovky filtrů může uživatel vytvářet různé efekty, vkládat texty, rozmazávat, ostřit, importovat, slepovat fotky dohromady a mnoho dalšího. PhotoFilter podporuje většinu obrazových formátů. K programu je dostupná celá řada doplňujících modulů, díky kterým můžete z této aplikace vytvořit opravdu výkonný nástroj. Největší výhodou je český návod a fakt, že je zdarma pro soukromé využití i výukové účely. (Informatika a grafika. Grafické editory a DTP [online]. 2012) Po otevření programu PhotoFilter se uživateli zobrazí následující pracovní plocha: A B
D E
F C G
Obrázek 9 - Pracovní plocha PhotoFilter
A. Pruh nabídek B. Pruh voleb C. Pracovní plocha D. Pruh nástrojů E. Paleta barev F. Panel nástrojů ke kreslení G. Panel nástrojů pro výběr
Paleta barev je část, se kterou se uživatel setká u všech grafických programů. Dva větší čtverce představují každý jedno tlačítko myši. Jestliže tedy uživatel použije nástroj štětec, bude kreslit levým tlačítkem černě a pravým tlačítkem bíle. Barvy lze změnit kliknutím na čtverce nebo použitím nástroje kapátko. Panel nástrojů pro kreslení a výběr obsahuje například nástroj štětec, sprej, klonovací razítko, magickou hůlku a mnoho dalších. (Photofiltre. Interface programu [online])
27
Tabulka 6 - Srovnání PhotoFilter 7
MS Windows
Ano
PhotoFilter 7
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ne
Ne
Freeware
0,-
Corel PHOTOPAINT X6 Corel PHOTOPAINT je plnohodnotná aplikace, ve které může uživatel upravovat obrázky, retušovat a upravovat fotografie podle svých potřeb. Dále může vytvářet původní rastrové kresby a malby. Snadno v ní můžeme odstranit například začervenání očí, problémy s expozicí nebo doladění souborů RAW s nezpracovanými daty z fotoaparátu. Mezi další funkce patří připravení snímků pro web. (COREL CORPORATION. CorelDRAW Graphics Suite X6. 2012) Na pracovní ploše programu Corel PHOTOPAINT je k dispozici řada nástrojů a příkazů pro prohlížení a úpravu fotografií (obrázků). A B
E F
C
G
H
D Obrázek 10 - Pracovní plocha Corel PHOTOPAINT
A. Záhlaví B. Standardní panel nástrojů C. Okno nástrojů D. Stavový řádek E. Panel nabídek F. Panel vlastností G. Paleta barev H. Paleta obrázku
28
Okno aplikace obsahuje prvky pro usnadnění přístupu k nástrojům a příkazům, které jsou potřebné k upravování a zobrazování obrázků. Mnohé z prvků lze v okně aplikace upravit tak, aby odpovídali všem požadavkům, které uživatel na program klade. Ovládání programu Corel PHOTOPAINT je velmi podobné, jako u Corel DRAW, takže pokud umí uživatel pracovat v jednom z těchto programů, nebude pro něj problém přizpůsobit se podmínkám druhému. (COREL CORPORATION. CorelDRAW Graphics Suite X6. 2012) Tabulka 7 - Srovnání Corel PHOTOPAINT X6
MS Windows Corel PHOTOPAINT X6
Ano
Cenová MAC OS
Linux
politika pro
Cena
školy
Ne
Ne
Ano
11 000,-
Výše uvedené tabulky mohou pomoci při vybírání vhodného programu, který bude sloužit na vytvoření propagačních materiálů. Díky nim lze vidět, že nejspíš jednu z největších rolí při výběru bude hrát operační systém, se kterým se na základní škole pracuje.
2.2 Předpokládané znalosti učitele v ICT V současném vzdělávacím procesu jak na základních, tak středních školách, jsou stále častěji diskutovány otázky, do jaké míry je nutné vzdělávat dnešní pedagogy v oblastech ICT. Výsledek těchto diskuzí, kterých se zúčastňují nejen pedagogové, ale také široká veřejnost a představitelé veřejného života, je velmi jednoznačný. Vzdělávání pedagogů je po celou dobu jejich profesního působení potřebné. Úloha pedagoga spočívá jak ve výchově dalších generací, tak hlavně v předávání informací, které postupem času pedagog získal a s těmito informacemi seznamuje své posluchače, tedy žáky. Jestliže si tuhle úlohu vyučující uvědomuje, je pro něj práce s informacemi celoživotním úkolem. Již v historických dobách lze pozici učitele zařadit k nejvzdělanějším osobnostem, které zabezpečovaly kulturní úroveň národa. Tato profese pro mnohé nebyla pouze povoláním, ale především sloužila k šíření klasických informačních pramenů, což se stalo součástí výchovného působení pedagogů. 29
Momentálně se tyto úlohy nemění, jen existuje stále více informačních zdrojů a jejich dostupnost se zlepšila až do té míry, že se může pedagog ocitnout v záplavě informací a musí se v nich dokázat orientovat. Z toho plyne obecný problém, který spočívá v nutnosti poskytovat pro pedagogy informační vzdělávání tak, aby mohli využívat stále se rozrůstající počty informačních zdrojů, jejích nové a měnící se formy a aby je dokázali zpracovat vhodným způsobem pro prezentaci ve výuce. Tento problém náleží do oblasti celoživotního vzdělávání. (Informační vzdělávání pedagogů. POTÁČEK, Jiří. Aktuální číslo časopisu ProInflow [online]. 2011) Státní informační politika ve vzdělávání Nízká informační gramotnost učitelů se dlouhodobě považuje za jeden z velkých problémů, který v celosvětovém kontextu brání efektivnějšímu využívání informačních a komunikačních technologií v procesu vzdělávání. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dostalo v rámci koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) za úkol řešit tento problém. Tento projekt měl trvání od roku 2000 do roku 2007 a nesl název PI – Informační technologie. Koncepce byla schválena v roce 2000 a její první etapa měla být realizována v letech 2001 až 2005. Následně byla tato realizace prodloužena o rok, tedy až do roku 2006. Finanční prostředky, které se tedy z nějakých důvodů nepodařilo vyčerpat, mohli být využity v následujících letech. Bohužel, celý program skončil v roce 2007. Pro potřeby řízení projektu bylo výhodné seskupit jednotlivé oblasti podle charakteristických rysů do několika podprojektů. Jedním ze stěžejních je ICT vzdělávání pedagogických pracovníků. Tento podprojekt byl orientován na přípravu učitelů v oblasti ICT. Jeho cílem bylo do konce roku 2006 dosáhnout úrovně základních uživatelských znalostí a dovedností u 75 % pedagogických pracovníků a u 25 % pedagogických pracovníků dosáhnout úroveň poučeného (pokročilého) uživatele. Školení základních uživatelských znalostí Z Školení úrovně základních uživatelských znalostí a dovedností, tzv. Z, nejsou ničím specifická pro školství. Učitelé se v nich měli naučit skutečné základy ovládání počítačů, od zapnutí až po práci v textových editorech a představení internetu. 30
Obsahová náplň školení nám ukazuje, že bylo opravdu určeno pro začátečníky, kterých se ale bohužel mezi učiteli najde stále dost. Oproti obdobným počítačovým školením, které jsou zaběhlé v komerční sféře, existují ve školství jisté rozdíly. Vzhledem k většímu počtu učitelů, které bylo potřeba vyškolit, nebylo možné pedagogy na školení uvolňovat z vyučování. Proto většinou probíhali v odpoledních nebo večerních hodinách. Školení poučených uživatelů P – úvodní modul V tomto školení se jednalo o tzv. modulární systém. Záleželo na samotných učitelích, kterým oblastem v širokém spektru ICT se chtěli věnovat. Aby mohli dosáhnout požadované úrovně P, bylo potřeba získat certifikát ze třech vzdělávacích modulů – úvodního a dvou volitelných. Do úvodního modulu, který byl pro všechny stejný, patřilo: •
elektronická komunikace,
•
pokročilá práce s textem,
•
počítačová grafika a prezentace,
•
tabulkový kalkulátor – základy,
•
školní počítačová síť
•
ICT a změny ve výuce.
Z volitelných modulů šlo vybírat například z okruhů grafika a digitální fotografie, výuka CAD technologií, publikování na WWW, využití multimediálních technologií a mnoho dalších. Školení specifických znalostí S Svým zaměřením bylo tematicky jiné. Nebylo přesně specifikováno, co mělo být obsahem těchto školení. Hlavním kritériem pro zařazení konkrétního školení do oblasti S bylo kromě obsahu zabývajícího se ICT také nutnost akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). DVPP byl zaběhlý systém, do kterého se mohli kromě škol zapojit i komerční subjekty. Příkladem školení, které patřilo do školení S, byla například tvorba interaktivních WWW stránek s podporou skriptování na serveru nebo například práce s informačním systémem školy – tvorba rozvrhu, tisk vysvědčení, evidence žáků, suplování atd. 31
Jelikož už tento program nefunguje, může pedagog získat informace o možnostech vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologiích díky portálu www.jsi.cz (jednota školských informatiku), který sdružuje pedagogy a odborníky zabývající se ICT ve školství. Zde lze naleznout termíny konání různých školení a seminářů, které mohou pomoci ve vzdělávání. (Jak se učí učitelé počítače. Ondřej Neumajer - domovská stránka [online]) Základní uživatelská znalost Aby mohl učitel ICT vytvořit propagační materiály, měl by mít už alespoň základní znalosti práce s grafickými programy. Dále by se měl orientovat v pojmech, jako jsou například vektorová a rastrová grafika, pixel, DPI, barevné modely atd. V grafických programech by pak měl znát alespoň základní nástroje, které se nejčastěji používají. Mezi tyto nástroje patří například pero, text, geometrické tvary, štětec, kapátko a další. Následující znalosti, jako využívání speciálních funkcí, které programy nabízejí, nejsou nezbytně nutné pro vytvoření kvalitních propagačních materiálů.
32
3.
Základní škola Příkladová
V této bakalářské práci budou na příkladu fiktivní školy (Základní škola Příkladová) přiblíženy postupy, jak lze vytvořit snadno, ale velmi efektně propagační materiál. Tato škola je pouze vymyšlená, a to z toho důvodu, aby vše bylo objektivní a všeobecné pro jakoukoliv jinou školu. Propagační materiál byl vyroben v programech od společnosti Adobe a to z důvodu, že mají balíček programů přímo určený pro učitele a žáky škol. Tento balíček obsahuje programy, které pokrývají široké spektrum od rastrových a vektorových programů, po programy na zpracování webových stránek nebo videí. Jeho cena je příznivá a jako jediný ze jmenovaných programů podporuje operační systém Microsoft Windows i MAC OS.
3.1 Způsoby prezentace základní školy Prezentace je v dnešní době jednou z nejdůležitějších věcí, které musí společnost, v tomto případě základní škola, udělat. Důležité ale je, aby vzhled těchto prezentačních materiálů byl v souladu s typografickými a grafickými pravidly, a aby jejich grafická část poutala potenciální návštěvníky a ne je naopak svým odpudivým vzhledem odradila od návštěvy. Způsobů, jak prezentovat svoji základní školu je mnoho, ale mezi základní jistě patří vizitky, pozvánky, letáky, různé druhy plakátů nebo například inzerát v novinách. Mezi další způsob, který je v této době velmi využívaný, je webová stránka. Vytvoření kvalitní webové stránky je ale většinou poněkud složitější a je lepší ji zadat profesionálnímu grafikovi, který vytvoří návrh a poté stránku zprovozní přesně podle požadovaných představ. Tato bakalářská práce bude zpracovávat nejzákladnější tiskoviny, mezi které patří vizitka, pozvánka a inzerát. Jako grafický návrh byl zvolen jednodušší, ale velmi využívaný typ grafiky, který se skládá hlavně z geometrických útvarů, čar a menších barevných ploch. Tento styl byl zvolen z toho důvodu, aby se ukázalo, jak jednoduše se dá vytvořit velmi hezká, vkusná a čistá grafická práce, která umí zaujmout a zvládne ji každý pedagog informačních technologií, který má alespoň minimální zkušenosti s výše uvedenými programy. 33
Grafický design propagačních tiskovin nemá žádná všeobecně platná pravidla, proto se můžeme setkat se všemi možnými grafickými návrhy. Některé návrhy jsou udělány dobře, některé ovšem nikoliv. Pokud by se nějaká pravidla stanovila a dovolávali bychom se jistého striktního kompozičního řešení, výsledkem by byla jednotvárnost a zbavení se pestrosti a barevnosti. Každý aspekt dokumentu, jako jsou rozměry, písmo a jeho množství, velikost a umístění každého prvku je součástí sdělení čtenáři. Pokud nejsou tyto faktory zohledněny v samotném návrhu, může se stát, že nebude zcela jasné, jaký byl autorův záměr. Díky tomu by se mělo před samotným návrhem zvažovat následující: •
komu je tiskovina určena,
•
co je základní myšlenkou,
•
v jaké formě má být čtenáři předložena,
•
jaké dokumenty má konkurence. (BLAHÁK, Radek. Tvorba grafiky. 2007)
Základní pravidla Základem každé tiskoviny je písmo. Pokud se zajímáme o jeho tvar a další vlastnosti, nemluvíme o písmenech, ale o písmu. Písmo uložené jako data v počítači se nazývají fonty. Tyto fonty jsou v každém programu již uložené, ale pokud chceme nějaké jiné, můžeme si je, většinou zdarma, stáhnout z internetu. Fonty můžeme rozdělit na bitmapové a vektorové. Bitmapové fonty mají tvar písmene určen body a nelze je zvětšovat nebo zmenšovat bez ztráty kvality. Kdežto vektorové fonty mají tvar písmene popsán matematicky pomocí obrysových křivek a tak je můžeme skoro bez problému zvětšovat či zmenšovat, aniž bychom zničili kvalitu. Písmo má několik znaků, které ho charakterizují: •
způsob zakončení tahu (patkové nebo bezpatkové písmo),
•
stínovaný, nestínovaný tah,
•
síla tahů neboli duktus,
•
proporce písma.
34
Obrázek 11 - Duktus
Obrázek 13 - Patkové a bezpatkové písmo
Obrázek 12 – Proporce písma
Díky těmto znakům můžeme rozlišovat několik druhů písem, nejzákladnější dělení je ovšem na výše zmíněné bezpatkové, patkové a kaligrafické (dekorativní). Mezi nejčastěji používané zástupce bezpatkových písem jistě patří Helvetica, Arial nebo Tahoma. Naopak do patkových písem se řadí Times New Roman, Garamond nebo Bookman. Kaligrafická písma vychází z kaligrafických skriptů, z písem volně ručně psaných. Každá skupina písma je v hladké sazbě řazena do odstavců. Tato formátovací jednotka řadí text do jakýchsi bloků a tyto bloky můžeme mít řazeny na levý praporek, pravý praporek nebo na střed. U reklamních tiskovin si s tímto řazením můžeme vyhrát a tiskovina tím bude vypadat zajímavěji. Ovšem zarovnání na střed se doporučuje pouze v ojedinělých situacích, neboť může dodat tiskovině nádech lacinosti.
Obrázek 14 - Ukázka
Další velmi zajímavou skupinou, je interpunkce. Setkáme se s ní v každém textu a při psaní a vytváření tiskovin je základem, nemít žádné chyby v textu. Pravidel, jak přesně 35
se vyvarovat chybám je nepřeberné množství, ale mezi základní patří například, že čárka mezi slovy se píše těsně za slovo a po ní následuje mezera, stejně tak dvojtečka. Spojovník neboli krátká pomlčka, se používá na dělení slov a také jako spojovací znaménko, například česko-anglický slovník. Pomlčka se používá tam, kde můžeme dosadit slova jako až, versus, do atd., jako například 7−9 dní. (Základy typografie. Internetová stránka Jakuba Lysáka [online]) Vizitka Patří mezi informační médium, jelikož dokládá základní informace, které jsou potřebné k vyvolání opakovaného kontaktu. Její vzhled a forma je signálem o úrovni firmy a jejího reprezentanta. Měla by obsahovat základní informace, jako jsou: •
Jméno a příjmení,
•
funkce u firmy,
•
jméno společnosti,
•
logo firmy,
•
adresa firmy,
•
telefon.
Základní formát, který je nejčastěji využíván a stal se mezinárodním standardem, je 90x50 mm. Používat se může jak na výšku, tak na šířku, záleží pouze na osobním vkusu a stylu. Tisknou se na bílý matový kartón s minimální gramáží 200 g/m2. Barevnost písma se upřednostňuje na černou, ale pokud se zvolí tmavé barvy jako podklad, může se použít například jako kontrast bílá barva. Dalším a velmi důležitým faktorem je správný výběr písma. Písmo by mělo být svým stylem v souladu s podstatou činnosti firmy nebo osoby, která je na nich uvedená. Velikost písma se udává následovně. Na hlavní údaje jako jsou jméno a příjmení se nejčastěji používá velikost 9−10 b, na méně důležité informace pak 6−8 b. Velikost také velmi záleží na zvoleném typu fontu, a také na tom, zda použijeme verzálky nebo třeba kurzívu, která lze využít například na pozici ve firmě. Jinak se kurzíva doporučuje vynechávat, neboť může písmo dělat hůře čitelné a hodí se pouze na určité typy tiskovin. 36
Pozvánka Pozvánka patří mezi nejrozšířenější společenské tiskoviny a nese sebou jak informační, tak propagační hodnotu. Nejčastěji je ve formátu A6 nebo jako ⅓ A4 jako jednolist, dvoulist nebo skládačka. Úprava je opět na autorovi, může být jak na výšku, tak na šířku. U dvoulistu by se mělo těžiště typografické úpravy soustředit na třetí stranu, která je opticky nejvýraznější. U skládačky se vychází ze způsobu jejího skládaní tak, aby hlavní nadpis a text byl na straně, která upoutá nejvíce pozornosti. Zdůrazněn je většinou název akce, ostatní text může být sázen jedním druhem písma i velikosti. Volba výrazných prvků a jejich úprava vychází z obsahu a zaměření pozvánky. V současné typografii je zvykem volit pro hlavní titul individuálně zhotovenou předlohu, která se dále promítne ve všech tiskovinách, jako jednotný styl. (BLAŽEJ, Bohuslav. Grafická úprava tiskovin, 1990) V textu by neměl chybět pořadatel, pozvání na akci a její název, časové a místní údaje. Uvést lze i méně důležité informace jako program, významní hosté, záštita nad akcí nebo sponzoři. Velikost písma záleží na námi zvoleném formátu pozvánky, ale název akce, datum a čas by měli být nejvýraznějším textovým prvkem. Další text, který nám podává podrobnější informace o akci, se většinou píše menším písmem, protože zájemce o námi organizovanou akci by měl být zaujat hlavní myšlenkou a názvem a další text si proto klidně přečte, aniž bychom na něj upozorňovali. Inzerát Inzerát je vždy součástí jiné tiskoviny (např. novin) a její výroba vymezuje vnější znaky jeho úpravy. Je vždy orientován v určitém poměru ke straně tiskoviny - celostranný, půlstranný nebo ¼, ⅛ atd. strany. V závislosti na jeho rozměru se stanovuje cena, kterou musí inzerent zaplatit za jeho uveřejnění. Rozměr nám také nejvíce určuje jeho další úpravu, jelikož na celostránkový může dát autor mnohem více textu než na menší formát inzerátu. (BLAŽEJ, Bohuslav. Grafická úprava tiskovin, 1990) Opět se velikost písma odvíjí od velikosti tiskoviny, ale inzerát by měl být hlavně poutavý a sdělovat nejdůležitější věci, aby měl čtenář dostatek informací a mohl by se 37
skrz tento inzerát například dostat na webové stránky společnosti. Jinak celková úprava také záleží na tiskovině, ve které se inzerát bude vyskytovat. Některé společnosti jsou totiž ochotné nechat návrh na autorovi, ovšem můžeme se setkat i s takovými, kteří Vám k inzerátu stanoví určitá pravidla, kterých se musíte držet.
3.2 Tvorba konkrétních materiálů Cílem práce je vytvořit výukovou oporu, která na příkladu prezentačních materiálů ukazuje možnosti propagace školy prostřednictvím ICT. Informace uvedené v opoře mohou využít školy, které si vytváří propagační materiály sami. Tyto propagační materiály, byly vyrobeny v grafických programech balíčku Adobe, které lze najít v kapitole Druhy programů na prezentační činnost. V této části naleznete návod, jak tyto materiály vytvořit tak, aby vypadaly reprezentativně a zvládl je přitom udělat téměř každý. Logo Logo je nejdůležitějším prvkem všech propagačních materiálů. Záleží hlavně na tom, k jaké společnosti logo vytváříme. Pokud se ale jedná přímo o základní školu, logo může obsahovat například část názvu této školy nebo důležitý znak, který je s touto školou spjatý. Někdy je ovšem lepší, držet se pravidla „méně je více“ a udělat logo jednoduchou a čistou grafikou, která vždy umí zaujmout a nemusíte se tak bát zbytečných kombinací a složitostí. Samotný návrh pak záleží na autorovi a na tom, jak velké má dovednosti v grafickém programu. Výroba loga může ovšem být pro začátečníka velmi složitá. Z toho důvodu je dobré se buď poradit s odborníkem, nebo přenechat výrobu loga na samotném grafikovi. Zakázka na výrobu loga není zdaleka tak nákladná jako výroba všech tiskovin a jestliže je vytvořeno kvalitní logo, jednodušeji se pak vytváří jednotlivé tiskoviny. V této práci je vytvořeno jednoduché, ale graficky zajímavé logo, které se skládá z písmenek ZS a obsahuje dvě barvy: zelenou a bílou. Doporučuje se při vytváření loga pracovat s několika variantami a hlavně počítat i s tím, že logo se může používat jak na světlý podklad, tak i na tmavý.
38
Logo vypadá následovně:
Obrázek 16 - Logo č. 1
Obrázek 15 - Logo č. 2
Aby vzniklo kvalitní logo, je dobré si nejdříve udělat návrh na papír. Tato před-příprava je vhodná hlavně pro uživatele, kteří neumí s programem dokonale pracovat. Jakmile je návrh hotov, nastupuje fáze samotné realizace. Nejprve si je potřeba otevřít nový dokument. Velikost není důležitá, proto můžeme nechat klasický formát A4. Jelikož je logo složeno z křivek, nejjednodušším nástrojem pro tuto práci je pero. Nástroj pero nám poskytuje mnoho možností, díky kterým můžeme vytvarovat jakýkoliv tvar. Snažíme se, abychom používali při vytváření jen takový počet bodů, který je nezbytně nutný pro dosáhnutí požadovaného tvaru. Čím více bodů budeme mít, tím hůř se nám bude tvarovat. Jakmile budeme mít hotovou kostru loga, přichází na řadu výběr barvy. Pokud má škola své specifické barvy, určitě by bylo vhodné je použít. Pro tento příklad byla zvolena zelená a bílá barva, která k sobě hezky ladí. Nebudeme za každou cenu vybírat, co nejzářivější barvy nebo je kombinovat s několika dalšími odstíny. Bude se pak složitěji vymýšlet tiskovina, na které bude logo obsaženo. Se zvolením správné barvy nám může pomoci i program. Stačí si vybrat barvu, kterou považujeme za hlavní a chceme ji tedy použít na největší části tiskovin. Program nám pak navrhne vhodnou alternativu k vybrané barvě. Pokud máme zvolenou barvu, můžeme se přesunout na vhodný výběr písma. V tiskovinách, které nejsou rozměrově velké, se doporučuje používat bezpatkové písmo a to z důvodu lepší čitelnosti. Čím menší logo bude, tím hůře čitelný bude i text. Jestliže už máme vybraný i text, nezbývá jen podívat se na výsledné dílo a zhodnotit svoji práci. Kvalitní logo nevznikne za jeden den a pár hodin věnovaných vymýšlení a výrobě. Vždy je lepší rozvrhnout si výrobu do několika dnů a podívat se tak na svoji práci s odstupem času. 39
Obrázek 17 – Postup práce logo
Vizitka V přílohách lze najít několik druhů vizitek, pro účely popisu postupu práce budou ale stačit pouze dvě z nich.
Obrázek 18 - Vizitka č. 1
Vizitka č. 1 je jednodušší varianta, jak vytvořit hezkou a jednoduchou grafiku. Tato grafika dokáže vkusně reprezentovat jak základní školu, tak jejího majitele. Obsahuje logo školy, jméno a příjmení, postavení majitele vizitky, adresa, kontaktní telefon a email. Tyto informace jsou dostačující pro pozdější kontakt. 40
V prvním kroku si v grafickém programu nastavíme velikost nového dokumentu na 90x50 mm. Důležité je nastavit si okraje vizitky. K tomu nám slouží pravítka. Tyto pravítka si vložíme na každou stranu dokumentu zhruba 7−10 mm od okraje tiskoviny, záleží, jak velký máte text. Do tohoto dokumentu si otevřeme Vámi vytvořené logo a postupně si vytvoříme textová pole. Pro lepší manipulaci si vytvoříme skupiny textů, které budou ve stejném textovém rámečku. V dalším kroku si umístíme logo, v tomto případu do levého horního rohu a poskládáme text. Jako jednoduchý, ale velmi využívaný prvek, nám poslouží pouze tenká linka v barvě loga. Tuto linku umístíme vhodně tak, aby oddělovala pozici od jména a příjmení majitele. Linka může zasahovat buď pouze do vyznačených okrajů, nebo tzv. na spad, což vidíme v tomto případě. Pak už jen stačí udělat kontrolní tisk, kde si zkontrolujeme, zda velikost písma a další parametry vypadají na vizitce dobře a můžeme soubor uložit.
Obrázek 19 - Vizitka č. 2
Vizitka č. 2 je poněkud složitější, ale pořád patří mezi lehce proveditelné. Opět si nastavíme nový dokument s vodícími čarami, které nám pomůžou s okraji, vložíme námi vytvořené logo a textové rámečky s textem. V tomto případě máme celý text zarovnaný na levý odstavec, a abychom písmo nějakým způsobem oživili, zbarvili jsme jméno a příjmení na barvu loga, tedy zelenou. Můžeme si všimnout, že logo je vloženo na pravou stranu vizitky, ovšem je zvětšeno a dáno na spad, čili zvětšeno až do samotných okrajů vizitky. Abychom opět přidali nějaký zajímavý, ale jednoduchý prvek, pomocí pera obkreslíme linii loga. Poté opět vytiskneme a zkontrolujeme. Pokud je vše v pořádku, uložíme si soubor jak do formátu Vámi používaného programu, tak do 41
formátu PDF, se kterým se lépe manipuluje. Jestliže byste se rozhodli dát tiskoviny tisknout přímo v některé z tiskáren, tento formát je nejvíce vyhovující.
Obrázek 20 - Postup práce vizitka
Pozvánka V přílohách můžeme opět najít více druhů pozvánek, my použijeme pro postup práce pouze dvě varianty.
Obrázek 21 - Pozvánka č. 1
42
Pozvánka č. 1 je z těchto dvou tiskovin jednodušší variantou. Jako první krok si opět vytvoříme nový dokument o velikosti 210x100 mm. Jakmile máme vytvořený dokument, vložíme si pomocné linky, v tomto případě s větší mezerou od kraje dokumentu, asi 12−15 mm. Vložíme logo a vytvoříme si textové rámečky, do kterých napíšeme námi požadovaný text. V tomto případě název akce, den a hodina konání, adresa, kontaktní telefon a další informace, které chceme pozvánkou sdělit. Pro název akce zvolíme větší, výraznější písmo v zelené barvě a text pro den a čas konání akce uděláme také výraznější. Jakmile je v dokumentu vytvořen text, posuneme ho na pravou stranu a zarovnáme ho na levý odstavec. Logo si vložíme naopak na pravou stranu a zvětšíme ho tak, aby bylo na výšku stejně velké, jako text. Pak už nám zbývá pouze perem obkreslit logo z levé strany a vyplnit ho zelenou barvou. Do této barevné plochy následně vložíme adresu základní školy, kterou natočíme, aby šla rovnoběžně s linií loga.
Obrázek 22 - Pozvánka č. 2
Druhá varianta je trošičku složitější a to hlavně v tom, že musíme vytvořit obrys školy pomocí pera. Ten uděláme tak, že si otevřeme do grafického programu fotografii školy a uzamkneme si ji. Tím se nám nemůže stát, že při překreslování omylem fotkou pohneme a podobně. Vezmeme si nástroj pero a nejvýraznější linie budovy překreslíme. Opět se snažte používat co nejméně pomocných bodů. Pokud máme budovu překreslenou, některé části vybarvíme, v tomto případě zelenou, fialovou a šedou
43
barvou. Poté můžeme fotografii z dokumentu oddělat a grafickou část máme téměř hotovou. Obrys školy si vložíme do pravé části pozvánky. Na zelenou plochu umístíme logo, které natočíme tak, aby odpovídalo úhlům budovy. V dalším kroku si vytvoříme text. Ten vložíme na levou stranu, ale pozor, tentokrát se zarovnáním textu doprava. Tím si trochu pohrajeme s kompozicí a výsledek bude vypadat zajímavěji. Na název akce použijeme v tomto případě fialovou barvu a na datum a čas barvu šedou. Text s adresou a telefonem vložíme nad budovu a opět ho mírně otočíme, aby kopíroval linii budovy. Pak už nám jen stačí vytvořit linii, která nám bude oddělovat pravou část pozvánky od levé, a máme pozvánky hotovou.
Obrázek 23 - Postup práce pozvánka
44
Inzerát Pro vysvětlení postupu jsou vybírány pouze dvě z uvedených variant inzerátů.
Obrázek 24 - Inzerát č. 1
Inzerát č. 1 je opět jednodušší variantou. Vytvoříme si dokument A7 a okraje, které dáme 7−10 mm od kraje dokumentu. Vložíme si logo a text, který je samozřejmě kratší než na pozvánce. Postačí nám pouze název akce, den, hodina a adresa a kontaktní telefon. Poté, co máme vše připravené, logo umístíme do vrchní části tiskoviny tak, že z vrchu bude logo na spad. Do spodní části si vytvoříme zelený obdélník, do kterého umístíme text. Jelikož se jedná o tmavší pozadí, změníme u textu barvu na bílou. Provedeme kontrolní tisk a dokument uložíme.
45
Obrázek 25 - Inzerát č. 2
U druhého inzerátu si opět vyzkoušíme nástroj pero. Logo umístíme doprostřed na horní stranu okraje a text pod něj a zarovnáme ho doleva. Text název akce v tomto případě obarvíme do zelena. Poté si vezmeme pero a obkreslíme linii loga z levé strany. Po obkreslení vybarvíme zelenou barvou. Na druhou stranu použijeme opět nástroj pero a pokusíme se jakoby dokreslit S, které se nachází v logu. Jakmile máme i tuto část, vybarvíme ji zelenou barvou a máme hotovo. Provedeme kontrolní tisk a uložíme hotový dokument. Ať už pracujeme v jakémkoliv programu, vždy si práci průběžně ukládáme, aby se nám nemohlo stát, že se nám téměř vytvořený dokument nenávratně smaže a budeme muset začínat od začátku. Také je dobré ukládat jak ve formátu, který Vám nabízí přímo program, tak v PDF. Ve formátu programu proto, abychom se mohli kdykoliv vrátit do dokumentu a měli možnost dále manipulovat s obsahem. PDF formát se využívá například, pokud chceme soubor poslat člověku, u kterého si nejsme jisti, jestli má grafický program, ve kterém jsme tvořili. Dále také z důvodu tisku v tiskárnách. Většinou chtějí po zákazníkovi právě soubor v PDF. 46
Obrázek 26 - Postup práce inzerát
3.3 Použití konkrétních materiálů Po vytvoření materiálů, překontrolování případných chyb a provedení zkušebního tisku následuje poslední fáze a to dokončovací zpracování. V tomto kroku materiály vytiskneme a nařežeme. Tahle část je lepší přenechat odborníkům v tiskárně, kde nám vše vytisknou podle požadavků, můžeme si vybrat strukturu papíru a vše nám i nařežou tak, aby byla tiskovina kompletně hotová. Pokud bychom chtěli tisknout doma nebo přímo na tiskárnách ve škole, je vhodné mít už lepší tiskárnu, která zvládne tisknout na tvrdší papír, než je klasický papír do tiskáren. Počet kusů, které se rozhodneme vytisknout, je u každé tiskoviny jiný. Vizitek můžeme natisknout klidně více, jelikož je můžeme dávat klientům kdykoliv a nejsou nijak omezeny jen na nějaký určitý den nebo čas. Co se týče pozvánek, záleží pouze na tom, kolika lidem je chceme zaslat nebo kam všude máte v plánu tuto pozvánku umístit. Proto si dopředu promyslíme hrubý počet, aby nám nezůstalo moc kusů, jelikož je už nemůžeme využít na jinou příležitost. Do ceny výtisku se započítává samozřejmě papír, barva a následné práce, které jsou nutné s výrobkem udělat. Černobílý tisk nás tedy vyjde určitě levněji, ale dotkne se 47
velmi výrazně vzhledové stránky, proto jistě nestojí za to se snažit ušetřit. Přece jenom barevnost je klíčový prvek a má zákazníka zaujmout. Využití propagačních materiálů je široké. Škola se jimi může prezentovat například v rámci otevřených dveří, kdy každému potencionálnímu klientovi vytvoří jakýsi balíček, který dostane při vstupu do školy. Tento balíček může obsahovat jak vizitku ředitele školy, tak například pozvánku právě probíhajících otevřených dveří s programem a reklamními předměty, které jsou nejčastěji propisky nebo klíčenky. Další možností je veletrh škol, který například v Brně probíhá přímo na výstavišti. Pokud si škola rozhodne pronajmout stánek v tyto dny, může očekávat velké množství zájemců a lidí, kterým bude potřeba dát propagační materiály. K této příležitosti můžeme využít naprosto cokoliv, od výše zmíněných vizitek a reklamních předmětů až po pozvánky na následující akce školy. Základní škola se také může prezentovat na různých sportovních událostech, které sama pořádá. I tam si může udělat stanoviště, kde budou k dispozici informační materiály o škole, o probíhajících akcích a akcích, které budou následovat. Záleží víceméně na škole, jak aktivně se zapojí do propagace a jak nápaditý bude její ředitel nebo vedení. Rozdíl je také mezi státními školami a soukromými školami. Tyto školy mohou mít velmi rozdílné finanční prostředky, které jim mohou i bránit v kvalitní propagaci. Navíc soukromé školy se musí o nábor nových studentů zajímat mnohem více, než školy státní, které patří v dnešní době pořád k více preferovaným z důvodu menší finanční zátěže.
48
Závěr V bakalářské práci byly vytvořeny propagační tiskoviny, které mohou sloužit jako inspirace pro učitele nebo ředitele základních škol. Tyto tiskoviny byly navrhnuty v programech Adobe a to z toho důvodu, že balíček obsahuje mnoho užitečných programů, které jsou vhodné nejenom na výrobu propagačních tiskovin, ale také na práci například s videem, webovými stránkami atd. Tento software se řadí mezi jeden z nejvíce používaných i vzhledem k podpoře v podobě Adobe TV. Pořizovací cena byla menší než u například zmíněných programů od firmy Corel a v porovnání cena/funkce vyšly jako nejlepší varianta. Na základě prostudování odborné literatury byly stanoveny základní typografická pravidla, která byla následně použita u každé propagační tiskoviny. Požadavky na vzhled i obsah se u materiálů mírně liší, proto je důležité vše dopředu nastudovat, než se uživatel pustí do samotné realizace. Grafický návrh tiskovin a jeho následná realizace může být zejména pro začátečníka časově náročná. Pokud si však práci v programech dostatečně osvojí, měl být schopen vytvořit návrhy, které jsou uvedeny v této bakalářské práci, zhruba do deseti hodin čistého času. Do tohoto času je započítán grafický návrh loga přes jeho realizaci až po konečné úpravy.
49
Seznam použité literatury BAČUVČÍK, Radim. Marketing neziskového sektoru. Vyd. 1. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2006, 156 s. ISBN 80-731-8436-2. BLAŽEJ, Bohuslav. Grafická úprava tiskovin: pro IV. ročník střední průmyslové školy grafické (studijní obor polygrafie). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. Učebnice pro střední školy (Státní pedagogické nakladatelství). ISBN 80-0423201-9. CRUISE, John a Kelly Kordes ANTON. Adobe InDesign CS6 Classroom in a Book: the official training workbook from Adobe Systems. San Jose, Calif.: Adobe Press, c2010, x, 402 p. Classroom in a book. ISBN 978-032-1822-499. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Edika. ISBN 978-80-2660006-0. HLÁSNA, S., HORVÁTHOVÁ, K. Človek, spoločnosť a škola In Úvod do pedagogiky. Enigma, Bratislava: 2006. ISBN 80-89132-29-4.
KOTLER, Philip. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada, c2004, 855 s. ISBN 978-80-2470513-2. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, c2004, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KRÁL, Mojmír a Tomáš FLÍDR. Adobe InDesign CS6: oficiální výukový kurz. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 488 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-251-3803-8. KRÁL, Mojmír a Tomáš FLÍDR. Adobe Illustrator CS6: oficiální výukový kurz. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 488 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-251-3792-5. KRÁL a Tomáš FLÍDR. Adobe Photoshop CS6. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 352 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4481-0. NEČAS, Libor. Základy marketingu. Vyd. 1. Ostrava: VŠB-TUO, Fakulta strojní, Katedra mechanické technologie, 2012, 855 s. ISBN 978-80-248-2547-2.
50
SMITH, Paul. Moderní marketing. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226252-1. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketingové řízení školy. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80735-7176-5.
51
Seznam použitých internetových zdrojů BLAHÁK, Radek. Reklama a propagace [online]. 2007 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.ssgbrno.cz/index.php/nase-aktivity/ke-stazeni COREL CORPORATION. CorelDRAW Graphics Suite X6 [online]. 2012 [cit. 201403-03].
Dostupné
z:
http://ui.pefka.mendelu.cz/ustavy/ui/files/file/CorelDRAW%20Graphics%20Suite%20 X3.pdf Informační
vzdělávání
pedagogů.
POTÁČEK,
Jiří. Aktuální
číslo
časopisu
ProInflow [online]. 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/informacnivzdelavani-pedagogu Informatika a grafika. Grafické editory a DTP [online]. 2012 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.gjszlin.cz/ivt/esf/ostatni-gdm/graficke-editory-a-dtp-1.php INŠTITÚT
ROZVOJA
VEDOMOSTNEJ
SPOLOČNOSTI,
Marketing
školy,
Progresívna forma riadenia v školstve. [online]. 2007 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.noveskolstvo.sk/upload/pdf/Marketing_skoly.pdf Jak se učí učitelé počítače. Ondřej Neumajer - domovská stránka [online]. [cit. 2014-0408]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/?item=jak-se-uci-ucitele-pocitace PAVLEČKA, Václav. Marketing journal [online]. 2008 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/historiemarketingu__s299x381.html Photofiltre. Interface
programu [online].
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://photofiltre.suewebik.net/interface.html Svět grafiky. Co je grafika a její dělení [online]. 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://blog.svet-grafiky.cz/co-je-grafika-a-jeji-deleni/ Tutoriarts. Adobe
Illustrator [online].
2011
[cit.
2014-03-20].
Dostupné
z:
http://www.tutoriarts.cz/uvod-do-illustratoru-seznameni-s-programem-vektor-vsbitmapa-1029
52
VODÁKOVÁ, J.: Umějí se české školy efektivně propagovat? [online]. 2010 [cit. 201403-03]. Dostupný z: http://www.zkola.cz/zkedu/management/clanky/32848.aspx Základy typografie. Internetová stránka Jakuba Lysáka [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://jls.webz.cz/mff/tex/referat.html ZONER SOFTWARE S.R.O. Zoner Callisto 5. [online]. 2006 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.zs-castolovice.cz/informatika/grafika/prir-ca5-cz.pdf
53
Seznam obrázků Obrázek 1 - Fáze vývoje trhu ............................................................................................ 9 Obrázek 2 - Komunikační podstata marketingu ............................................................. 12 Obrázek 3 - Prostředí školy ............................................................................................. 16 Obrázek 4 - Pracovní plocha Adobe Illustrator............................................................... 20 Obrázek 5 - Pracovní plocha Adobe InDesign ................................................................ 22 Obrázek 6 – Pracovní plocha CorelDRAW .................................................................... 23 Obrázek 7 - Pracovní plocha Zoner Callisto .................................................................. 24 Obrázek 8 - Pracovní plocha Adobe Photoshop ............................................................. 26 Obrázek 9 - Pracovní plocha PhotoFilter ........................................................................ 27 Obrázek 10 - Pracovní plocha Corel PHOTOPAINT ..................................................... 28 Obrázek 11 - Duktus ....................................................................................................... 35 Hlavní písmové pojmy. In: O písmu a nejen o něm ... [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.comin.cz/pismo/pojmy.html Obrázek 12 – Proporce písma ......................................................................................... 35 Hlavní písmové pojmy. In: O písmu a nejen o něm ... [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.comin.cz/pismo/pojmy.html Obrázek 13 - Patkové a bezpatkové písmo ..................................................................... 35 Patkové písmo. In: IT Slovník - počítačový slovník [online]. [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://it-slovnik.cz/pojem/patkove-pismo Obrázek 14 - Ukázka....................................................................................................... 35 Den otevřených dveří - pozvánka. In: Základní škola Městec Králové [online]. 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:http://www.zsmesteckralove.cz/oznameni-skoly/den-otevrenychdveri-pozvanka/89-den-otevrenych-dveri-pozvanka
Obrázek 15 - Logo č. 2.................................................................................................... 39 Obrázek 16 - Logo č. 1.................................................................................................... 39 Obrázek 17 – Postup práce logo ..................................................................................... 40 Obrázek 18 - Vizitka č. 1 ................................................................................................ 40 Obrázek 19 - Vizitka č. 2 ................................................................................................ 41 Obrázek 20 - Postup práce vizitka .................................................................................. 42 Obrázek 21 - Pozvánka č. 1............................................................................................. 42 54
Obrázek 22 - Pozvánka č. 2............................................................................................. 43 Obrázek 23 - Postup práce pozvánka .............................................................................. 44 Obrázek 24 - Inzerát č. 1 ................................................................................................. 45 Obrázek 25 - Inzerát č. 2 ................................................................................................. 46 Obrázek 26 - Postup práce inzerát .................................................................................. 47
55
Seznam tabulek Tabulka 1 - Srovnání Adobe Illustrator CS6................................................................... 21 Tabulka 2 - Srovnání Adobe InDesign CS6.................................................................... 22 Tabulka 3 - Srovnání CorelDRAW X6 ........................................................................... 23 Tabulka 4 - Srovnání Zoner Callisto 5 ............................................................................ 25 Tabulka 5 - Srovnání Adobe Photoshop CS6 ................................................................. 26 Tabulka 6 - Srovnání PhotoFilter 7 ................................................................................. 28 Tabulka 7 - Srovnání CorelPHOTOPAINT X6 .............................................................. 29
56
Seznam příloh Příloha 1 - Vizitky Příloha 2 - Pozvánky Příloha 3 - Inzeráty
57
Příloha 1: Vizitky
58
Příloha 2: Pozvánky
59
60
Příloha 3: Inzeráty
61
62
