MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra matematiky

Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni základní školy Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí práce: RNDr. Růţena Blaţková, CSc. Autor práce: Klára Osičková

Bibliografický záznam OSIČKOVÁ, Klára. Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra matematiky, 2011. 72 l., 8 l. příl. Vedoucí diplomové práce RNDr. Růţena Blaţková, CSc.

Anotace Diplomová práce Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni základní školy zkoumá úroveň znalostí v oblasti finanční gramotnosti u ţáků 2. stupně. V první části jsem se zaměřila na obecný úvod do tématu a příslušnými dokumenty. Dále se podrobněji věnuji jedné z podkapitol finanční gramotnosti, kterou představuje oblast s názvem Ekonomika domácnosti. Po ní přímo navazuje samotný výzkum zaměřený na hospodaření s penězi u ţáků. Práci uzavírám sbírkou příkladů, které mají vybrané téma reprezentovat.

Annotation Diploma thesis Enhancing Financial Literacy for Upper Primary School enquiry into level of knowledge in sphere of financial literacy. The first part is made up of a general information of theme and some information about relevant documents. Next part is focused on a subhead The Household Economics. The fird part of thesis deal with research focused on managing money for pupils. At last, my thesis is completion with collection examples that represents this theme.

Klíčová slova finanční gramotnost, klíčové kompetence, ţák, základní škola, národní strategie vzdělávání, peníze, cena, úrok,

Keywords financial literacy, key competencies, pupil, grammar school, national education strategy, money, price, interest rate

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni ZŠ zpracovala samostatně pod vedením RNDr. Růţeny Blaţkové, CSc. a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury v souladu s právními předpisy.

V Brně dne 12. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Růţeně Blaţkové, CSc. za vstřícný a ochotný přístup v průběhu tvorby diplomové práce. Cením si rad, doporučení i připomínek, kterými přispěla k napsání této práce. Dále bych ráda poděkovala PaedDr. Libuši Sekaninové, která mi pomohla uskutečnit výzkum a ukázala, jak probíhá výuka finanční gramotnosti v praxi.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………….….7 1. FINANČNÍ GRAMOTNOST…..…………………………………………………9 1. 1.

DEFINICE A VYMEZENÍ……………………………………….…………9

1. 2.

DOKUMENTY VZTAHUJÍCÍ SE K FINANČNÍ GRAMOTNOSTI…….11 1.2.1. Národní strategie finančního vzdělávání……………………………….11 1.2.2. Systém budování finanční gramotnosti na ZŠ a SŠ……………………..14 1.2.3. Standardy finanční gramotnosti……………………………………..….16

1. 3.

FINANČNÍ GRAMOTNOST A RVP ZV..………………………………..18 1.3.1. Klíčové kompetence…………………………………………………….18 1.3.2. Vzdělávací oblasti………………………………………………………20

2. EKONOMIKA DOMÁCNOSTÍ…………………………………………..…….23 2. 1.

PŘÍJMY……………………………………………………………………..23

2. 2.

VÝDAJE…………………………………………………………………….23

2. 3.

RODINNÝ ROZPOČET……………………………………………………24

2. 4.

SESTAVENÍ ROZPOČTU………………………………………………….25

3. ANALÝZA HOSPODAŘENÍ S PENĚZI U ŢÁKŮ 2. STUPNĚ NA ZŠ. ……27 3. 1.

VYMEZENÍ VÝZKUMNÉHO CÍLE A STANOVENÍ HYPOTÉZ…….....27

3. 2.

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ………………………………………………..28

3. 3.

ANALÝZA VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ……………………29

3. 4.

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ…………………….41

4. SBÍRKA ÚLOH PRO VÝUKU FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA ZŠ………44 4. 1.

ZÁKLADNÍ POJMY……………………………………………………….44

4. 2.

ROZŠIŘUJÍCÍ POJMY……………………………………………………...47

4. 3.

PŘÍKLADY NA TÉMA - HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI……………48 4.3.1. Osobní rozpočet………………………………………………………...48 4.3.2. Návrh projektu: Sestavení rodinného rozpočtu………………………...50

4. 4.

PŘÍKLADY NA TÉMA - CENA…………………………………………..51 4.4.1. Ukázky klamavé reklamy…………………………………………….....55 4.4.2. Návrh projektu: Stanovení ideální prodejní ceny produktu a jeho

5

propagace.………………………………………………………………56 4. 5.

PŘÍKLADY NA TÉMA - PENÍZE, PLACENÍ…………………………...57 4.5.1. Návrh projektu: Vyplnění složenky typu A …………………………….58

4. 6.

PŘÍKLADY NA TÉMA - FINANČNÍ TRH………………………………59 4.6.1. Pozor na zdánlivě výhodné půjčky……………………………………...63 4.6.2. Konkrétní příklad splácení půjčky……………………………………...64 4.6.3. Návrh projektu: Chceš půjčku?...............................................................66

ZÁVĚR……………………………………………………………………………......67 POUŢITÁ LITERATURA…………………………………………………………..69 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………………...73 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………..73

6

Úvod V posledních letech jsme svědky rychlého rozvoje finančních sluţeb na hospodářském trhu. S tím ovšem souvisí i zvyšující se celková zadluţenost domácností vyplývající z nedostatečných ekonomických a finančních znalostí. Dle Českého statistického úřadu se domácnosti v letech 1995-2005 zadluţily o 800% (coţ je 321 mld. korun)1 více neţ v předešlých letech, tento „trend“ i nadále pokračuje. Na vině mohou být například všudypřítomné klamné reklamy, snadná dostupnost peněz od peněţních ústavů, vyšší ţivotní úroveň, ale také překonání konzervativního náhledu na zadluţenost a sniţujícího se sklonu k úsporám. Tzv. dluhová past domácnostem zatím nehrozí, ale mohla by nastat v případě zvyšování úrokových sazeb a sniţováním platů. Nejen z těchto důvodů by se měl kaţdý občan finančně vzdělávat a tím by se naučil orientovat v této oblasti a mohl snáze spravovat a dohlíţet jak nad svým, tak i rodinným rozpočtem. Proto jsem se rozhodla ve své diplomové práci zaměřit na znalosti ţáků 2. stupně v oblasti finanční gramotnosti. V tomto věku jsou odpovědní jak za své kapesné, tak i drobné výdaje. V současné době se mění ekonomická situace společnosti rychlým tempem, proto je důleţité, aby se ţáci postupně seznamovali s vědomostmi a dovednostmi, které povedou k tomu, aby zabezpečili v budoucnu nejen sebe, ale také svoji rodinu. Stejně tak je důleţité, aby zvládli pracovat s domácím či osobním rozpočtem. V případě finančních potíţí rodiny, se uměli vhodně zorientovat v problematice a předejít tak zadluţenosti. Dále by měli ovládat základní problematiku peněz, cen, půjček a úvěrů. Cílem práce „Rozvoj finanční gramotnosti na 2. stupni základní školy“ je zhodnotit současné představy ţáků o jejich základních finančních znalostech a zvládání hospodařit s penězi. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. První kapitola uvádí do problematiky finanční gramotnosti a finančního vzdělávání. Obsahuje nejen základní pojmy, ale definici a přehled odpovídajících dokumentů vymezujících tuto oblast vzdělávání a zařazení předmětu finanční gramotnosti do osnov vyučovacích hodin.

1

Český statistický úřad. Zadluţenost domácností. [online] 2011

7

Vzhledem k tomu, ţe tato diplomová práce je zaměřena na hospodaření s penězi, tak jsem druhou kapitolu věnovala ekonomice domácnosti a potřebě si umět vytvořit finanční rozpočet. Další navazující kapitolou je vlastní výzkum, jak uţ jsem zmínila, je zaměřený na hospodaření s penězi u ţáků a jejich představě o financích. V této části mé práce, jsem vyuţila dotazníkovou metodu. Údaje jsem zpracovala do grafické podoby a doplnila slovním hodnocením. Poslední čtvrtou kapitolu jsem věnovala ukázkovým příkladům k tématu. Snaţila jsem se o aktuální pojetí příkladů. Připojila jsem ke kaţdé oblasti úkolů i návrh na projekt s pracovním listem. Přestoţe je finanční gramotnost ve školství poměrně novým pojmem, jiţ je na trhu několik vhodných kniţních titulů. Nejvíce informací ovšem poskytuje internet.

8

1. FINANČNÍ GRAMOTNOST

1.1. Definice a vymezení Při vyhledávání univerzální definice finanční gramotnosti, jsem narazila na mnoho tištěných i internetových pramenů s mnoha definicemi, ale jejich obsah byl významově vţdy stejný. Proto jsem si z velkého mnoţství vybrala definici z dokumentu Národní strategie finančního vzdělávání, stejně tak ji pouţívá ve svých i náš přední odborník na didaktiku matematiky docent Oldřich Odvárko, který se poslední roky věnuje právě finanční gramotnosti a jejímu začlenění v osnovách pro základní a střední školy. „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.“2 Finanční gramotnost je zařazena pod ekonomickou gramotnost. S finanční gramotností dále úzce souvisí gramotnost numerická (řešení numerických úloh se vztahem k financím), gramotnost informační (schopnost vyhledat a vhodně pouţít informace týkající se dané oblasti) a gramotnost právní (přehled o zákonech, právech a povinnostech občanů). Rozvoj a souhrn všech těchto gramotností pomáhá vytvářet ekonomické, právní i politické myšlení.

2

Národní strategie finančního vzdělávání, 2010, str. 11 [online] 2011

9

Finanční gramotnost dělíme na tři sloţky:  Peněţní gramotnost - kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běţný účet, platební nástroje apod.).  Cenovou gramotnost - kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.3 (zvláště jde o pochopení „ceny peněz“)  Rozpočtovou

gramotnost

kompetence

-

nezbytné

pro

správu

osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů). Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné sloţky také dvě sloţky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a sluţeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či sluţby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní ţivotní situaci.4

3

Jde o porozumění „ceny peněz“ a praktické podobě úroků

4

Národní strategie finančního vzdělávání 2010, [online] 2011

10

Zdroj: Národní stategie finančního vzdělávání 2010, str. 13

1.2. Dokumenty vztahující se k finanční gramotnosti Vzhledem k okolnostem, ţe peníze a finanční produkty se stávají stále více součástí našeho ţivota, vláda v roce 2005 přijala usnesení č. 1594 o zlepšení podmínek v bankovním sektoru. Na základě tohoto usnesení byly připraveny strategické dokumenty, které se snaţí zachytit celkovou oblast finančního vzdělávání.5 1.2.1. Národní strategie finančního vzdělávání Dle mého názoru se jedná o stěţejní dokument týkající se finančního vzdělávání. Národní strategie finančního vzdělávání je uceleným systematickým přístupem k posílení finanční gramotnosti občanů České republiky (dále jen „ČR“). Cílem je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Text této strategie je aktualizovaným zněním původního materiálu Strategie finančního vzdělávání a byl připraven Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy a Českou národní bankou v roce 2010. Tato strategie vychází z doporučení mezinárodních organizací jako je Organizace pro

5

Ze článku webových stránek rvp.cz, Finanční gramotnost [online]. 2011

11

hospodářskou spolupráci a rozvoj6 (dále jen „OECD“ z angličtiny) nebo Evropské unie (dále jen „EU“)7. Finanční vzdělávání je nástrojem ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti, umoţňující občanům ČR jako spotřebitelům adekvátně pracovat s informacemi na finančním trhu k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se ţivotní situace. Prioritní oblast pro budoucnost vidí strategie v: 

aktivní a odpovědné účasti na finančním trhu – vyuţití produktů, sluţeb a znalost práv, je nutné se efektivně rozhodovat a pracovat s informacemi, k čemuţ je nutná alespoň základní úroveň finanční gramotnosti.



prevence proti předlužování – o tom svědčí stále se zvyšující počet zadluţených domácností a počet exekucí, coţ je způsobeno i malou orientací ve finanční sféře.



zajištění na stáří – v našem státu probíhá tzv. demografické stárnutí a důchodci se nemůţou s jistotou spoléhat na stát.

dále Národní strategie stanovuje principy finančního vzdělávání: 

obecnost – charakter zvyšování a rozvoje úrovně finančního vzdělávání 8, základní přehled a orientace ve finančních produktech.



6

odbornost – úroveň vzdělavatelů, ale i korektní obsah.

OECD – angl. Organisation for Economic Co-operation and Development, vznikla v roce 1961. Členy tvoří 34 nejrozvinutějších států světa.

7

Například usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. listopadu 2008 o ochraně spotřebitele: zlepšení vzdělávání a povědomí spotřebitelů v oblasti úvěrů a financí

8

Myšleno: např. pořízení si penzijního spoření

12



zacílení – vymezit cílovou skupinu a pouţít vhodné prostředky, v počáteční oblasti vzdělávání se jedná o skupinu i pro tuto práci významnou a to jsou ţáci.

Vzhledem k existenci populace s rozdílnými přístupy ke vzdělávání ţáků a dospělých vymezila strategie dvoupilířovou strukturu finančního vzdělávání: 

Finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání - tím se rozumí předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání na konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání podle „školského zákona“ a studium v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle „zákona o vysokých školách“. Garantem úrovně počátečního vzdělávání je stát, zejména prostřednictvím Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Základní opatření v rámci počátečního vzdělávání: ~ Vytvoření Standardu finanční gramotnosti pro ţáka 1. a 2. stupně ZŠ a dále pro ţáka střední školy (který odpovídá Standardu finanční gramotnosti dospělého občana) ~ Zařazení

Standardů

finanční

gramotnosti

do

rámcových

vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání ~ Vytvoření metodických doporučení školám pro vzdělávání ţáků a tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů ~ Zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ~ Pravidelné monitorování úrovně finanční gramotnosti ţáků ZŠ a SŠ a následná revize dokumentu Systému budování finanční gramotnosti (včetně revize Standardů finanční gramotnosti).



Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání – zaměřeno na dospělou veřejnost, čili spotřebitele produktů a sluţeb. Mezi základní opatření řadíme:

13

~ Efektivní spolupráce subjektů veřejné správy, profesních sdruţení finančních institucí a sdruţení spotřebitelů v rámci Pracovní skupiny. ~ Revize Standardu finanční gramotnosti dospělého občana v souladu s vývojem na finančním trhu. ~ Vstupní ověření úrovně finanční gramotnosti české populace a přehled existujících projektů finančního vzdělávání. ~ Výběr projektů k pokrytí identifikovaných priorit finančního vzdělávání, sloţek finanční gramotnosti a cílových skupin a posouzení moţností jejich případné dotační podpory. ~ Tvorba

projektů

finančního

vzdělávání,

jejich

průběţná

aktualizace a zajištění informovanosti o těchto projektech.9 1.2.2. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (SBFG) Jedná se o společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR z roku 2005. Aktualizovaná verze vyšla o dva roky později, tedy 2007. Jde o dokument v souladu s Národní strategií finančního vzdělávání. Systém budování10 finanční gramotnosti je rovněţ v souladu s dokumenty Evropské unie, zejména Evropské komise v oblasti politiky finančních sluţeb. Ministerstvo financí jako odborný garant na formulaci standardů finanční gramotnosti,

podporuje

implementaci

finančního

vzdělávání

do

rámcových

vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání vydávaných Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a navazujících školních vzdělávacích programů vydávaných a zveřejňovaných řediteli škol, a to zejména po obsahové stránce.

9

Informace pro tuto subkapitolu jsem čerpala z Národní strategie finančního vzdělávání 2010, [online]. 2011 10

Budováním se rozumí rozvoj a zvyšování úrovně finanční gramotnosti.

14

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá ve fázi počátečního vzdělávání za zavádění rámcového vzdělávacího programu (dále jen „RVP“), které jsou východiskem (podle školského zákona závazným) pro tvorbu školního vzdělávacího programu (dále jen „ŠVP) na jednotlivých školách. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy zabezpečí implementaci standardů finanční gramotnosti do RVP, a to podle odpovídající věkové kategorie ţáků s cílem posílit jejich finanční gramotnost, a to v příslušných termínech stanovených pro úpravu stávajících a tvorbu nových RVP. ŠVP zpracovaný téţ v souladu s moţnostmi a zaměřením školy, zájmy ţáků a rodičů, vydává ředitel školy. Tímto postupem bude dotvořen ucelený systém finančního vzdělávání pro ţáky ZŠ a SŠ a ţáci si tak budou moci osvojit potřebné kompetence odpovídající příslušnému standardu finanční gramotnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve fázi počátečního vzdělávání se zaměřuje na poskytování finanční podpory spotřebitelským a dalším organizacím formou dotací určených pro realizaci vybraných projektů, které rozvíjejí téţ problematiku finančního vzdělávání v počáteční fázi, zajišťuje zpětnou vazbu k vyuţívání získaných informací a zkušeností. Předpokladem úspěšného rozvoje a zvyšování úrovně finanční gramotnosti ţáků na ZŠ a SŠ v České republice je komplexní podchycení celé problematiky a zapojení všech zmiňovaných institucí, ale také nejrůznějších sdruţení a nadací do tohoto procesu. Ty rovněţ mohou a v praxi jiţ vytváří vzdělávací projekty, které vhodným způsobem přibliţují problematiku finančního trhu nejmladším skupinám obyvatel. Účelem snah je, aby aktivity soukromých subjektů na poli počátečního vzdělávání byly ve vzájemném souladu, podporovaly, a tím prohlubovaly systém plošného zvyšování úrovně finanční gramotnosti na ZŠ a SŠ.11

11

Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách - aktualizovaná verze

prosinec 2007 – [on line]. 2011

15

1.2.3. Standardy finanční gramotnosti Standardy finanční gramotnosti jsou součástí dokumentu Systém budování finanční gramotnosti. Tyto standardy vycházejí z definice finanční gramotnosti a rozumí se tím ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny, resp. cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání. Standardy finanční gramotnosti jsou následně včleněny do rámcových vzdělávacích programů u počátečního vzdělávání na ZŠ a SŠ, nebo slouţí jako východisko při tvorbě vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně finanční gramotnosti ţáků a dospělé populace. Standardy finanční gramotnosti budou později rozpracovány do RVP pro základní vzdělávání. V současné době, i kdyţ ještě není pojem „finanční gramotnost“ zahrnut v RVP pro základní vzdělávání, zařazují základní školy finanční vzdělávání dobrovolně do školního vzdělávacího programu, nejčastěji do vzdělávacích oblastí Výchova k občanství a Matematika. Od září 2009 je finanční vzdělávání povinnou součástí výuky na většině středních škol. Ostatní školy budou následovat v horizontu zhruba 2-3 let. Poslední aktualizovaná verze standardů je z roku 2007, v listopadu 2010 proběhl na Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy v Praze seminář s názvem Standardy pro základní vzdělávání. Cílem bylo formulovat, aktualizovat a konkretizovat podobu následujících standardů za přispění zúčastněných pedagogů a jejich názorů z praxe. Na standardy FG by měla navázat fáze vytváření příkladů dobré praxe a vzorových metodických materiálů. Tyto materiály budou nezbytné pro vhodné uchopení problematiky ze strany pedagogů a pro potřeby jejího vysvětlení ţákům.12 Standardy jsou strukturalizované do třech úrovní a to do úrovní prvního a druhého stupně základního vzdělávání a středního vzdělávání. Standardem pro střední vzdělávání se rozumí standard dospělého člověka. Kaţdá úroveň obsahuje tři části, a to peníze, hospodaření domácnosti, finanční produkty a ochrana spotřebitele, která je ve středním vzdělávání samostatnou částí, jinak spadá pod hospodaření domácnosti. 13

12

HORSKÁ, V. Budování finanční gramotnosti v základních a středních školách v ČR . [on line] 2011

13

Informace o Standardech finanční gramotnosti jsem čerpala z dokumentu Systém budování finanční

gramotnosti na základních a středních školách

16

Tab. 1: Standardy finanční gramotnosti pro 2. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Výsledky

Obsah PENÍZE 

nakládání s penězi





tvorba cen

nástrojů hotovostního a bezhotovostního



inflace

placení 

na příkladech ukáţe vhodné vyuţití různých

tvorba ceny jako součet nákladů, zisku a DPH



objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny



popíše vliv inflace na hodnotu peněz

HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI  

rozpočet

domácnosti,

typy 

sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti,

rozpočtu, jejich odlišnosti

uvede hlavní příjmy a výdaje domácnosti,

základní práva spotřebitelů

rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváţí nezbytnost jednotlivých výdajů 

objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu



vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

17

FINANČNÍ PRODUKTY  

sluţby bank, aktivní a pasivní 

uvede příklady pouţití debetní a kreditní

operace

platební karty, vysvětlí jejich omezení

produkty finančního trhu pro 

uvede a porovná nejobvyklejší způsoby

investování

nakládání s volnými prostředky (spotřeba,

a

pro

získání

prostředků 

pojištění



úročení

úspory, investice) 

uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing)



vysvětlí význam úroku placeného a přijatého



uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kde je vyuţít

zdroj: Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách 2007

1.3. Finanční gramotnost a RVP ZV V této kapitole se budu věnovat objasnění začlenění finanční gramotnosti do RVP základního vzdělávání. S tímto pojmem se ovšem přímo v RVP nesetkáme. V době, kdy standardy vznikaly (rok 2007-2008), bylo jiţ RVP schváleno. Základní školy mohou finanční vzdělávání začleňovat do svých školních vzdělávacích programů dle vlastní volby. 1.3.1. Klíčové kompetence RVP ZV od učitelů očekává vychovávání a vzdělávání ţáků rovnoměrně po stránce vědomostí, dovedností a postojů v ţivotních situacích. Komplexní rozvíjení klíčových kompetencí u ţáků se vyuţívá ve všech předmětech i dalším ţivotě. Například nestačí znát pouze teoretické poznatky v matematice, ale je nutné získané informace umět aplikovat, správně seřadit a pracovat s nimi. Klíčové kompetence zahrnují šest oblastí. U kaţdé z nich se snaţím vyjádřit jejich vztah k finanční gramotnosti.

18



kompetence k učení 

ţák vybírá vhodné způsoby, metody, řešení (počítání úroků)



plánuje a organizuje



je schopen sám posoudit, zda látku pochopil



poznává smysl a cíl učení, posoudí vlastní pokrok



nové pojmy umí vyuţít (obzvláště v reálném ţivotě, např. obchod, banka)



kompetence k řešení problémů 

problémy vnímá a hledá řešení



je schopen problémy samostatně řešit



zodpovídá za své rozhodnutí (klamné reklamy a jejich vliv)



kompetence komunikativní 

kultivovaný ústní i písemný projev



naslouchá druhým lidí, rozumí jim, vhodně reaguje, argumentuje



chápe komunikace nejen ústní, ale i pomocí nákresů, znaků, symbolů



vyuţívá moderní technologie k získání informací i komunikaci se vzdálenými osobami (sběr informací ohledně bankovního účtu)



kompetence sociální a personální 

schopen pracovat ve skupině (projekty, např. hra o zaloţení nejlépe prosperující firmy)



respektuje různá hlediska řešení a názory druhých lidí, čerpá poučení z toho, co si ostatní myslí, říkají a dělají



potřeba efektivní spolupráce skupiny

19



snaha o samostatné chování, sebedůvěra (samostatně hospodaří s penězi)



kompetence občanská 

respektuje a váţí si druhých lidí



je schopen čelit osobním problémům (finanční krize)



chápe základní principy, na nichţ spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo ní



kompetence pracovní 

vyuţívá své znalosti a zkušenosti ve vlastním zájmu (investice)



chápe podstatu, cíl i riziko podnikání

1.3.2. Vzdělávací oblasti S RVP se také pojí devět vzdělávacích oblastí: 

Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)



Matematika a její aplikace



Informační a komunikační technologie



Člověk a jeho svět



Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)



Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)



Umění

a kultura (Hudební

výchova, Výtvarná

výchova) 

Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, tělesná výchova)



Člověk a svět práce

20

S tématem finanční gramotnosti úzce souvisí tři z předchozích oblastí a to: a) Matematika a její aplikace – podílí se na budování finanční gramotnosti zejména v oblasti gramotnosti numerické Jsou zde zařazeny čtyři tematické okruhy: o číslo a proměnná – zahrnuje početní operace, formuluje a řeší reálné situace pomocí rovnic, analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichţ je vyuţíván matematický aparát, např. zaokrouhlování při nakupování či porovnávání cen, procenta ve formě úroků o závislosti, vztahy a práce s daty – matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů, např. přímá a nepřímá úměrnost jako nárost/pokles ceny, zvládne grafem či tabulkou vyznačit měsíční výdaje o geometrie v rovině a prostoru – poskytuje také moţnosti začlenit finanční gramotnost, vyuţití zvláště při počítání obsahů a obvodů objektů a následná vazba na finance, např. pronájem sálu, nákup materiálu na obklad domu, čištění bazénu o nestandardní aplikační úlohy a problémy – uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek, např. investice, spoření14 b) Člověk a společnost – z hlediska finanční gramotnosti se budu věnovat pouze oblasti Výchově k občanství. Tato vzdělávací oblast je zařazena aţ od 2. stupně. S prvky finančního vzdělávání se zde můţeme setkat nejčastěji ze všech témat. Zvláště dvě podkapitoly se věnují financím: o stát a hospodářství – zacházení s penězi i se svým majetkem, vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké sluţby nabízejí občanům, příjmy a výdaje státu, obchod, sluţby, fungování trhu

14

ODVÁRKO, O ; KADLEČEK, J. Matematika pro 6. - 9. ročník. 2001.

21

o stát a právo – provádí jednoduché právní úkony, nákup, pronájem, kontrola nad podepsanými smlouvami c) Člověk a svět práce – vychází z konkrétních ţivotních situací Celkem sem patří šest kapitol, ale zmíním jen ty, které jsou pro FG podstatné: o provoz a údrţba domácnosti – platební styk, domácí účetnictví – rozpočet, příjmy, výdaje, úspory, ekonomika domácnosti o svět práce – přehled o trhu práce, podnikání, vhodné i jako projekt v 9. třídě, zadat do skupinek vytvořit podnikatelský plán15

15

zdroj: RVP VÚP, praha 2007

22

2. EKONOMIKA DOMÁCNOSTÍ Před výzkumnou částí, která je součástí ekonomiky domácností a hospodaření s penězi se budu věnovat samotné ekonomice domácností a její důleţitosti pro všechny občany. Zároveň je ekonomika domácností součástí finanční gramotnosti. V kapitole číslo 5 jsem zařadila příklady, na kterých lze ekonomiku domácností aplikovat. Úkoly lze snadno modifikovat a přizpůsobit současné ekonomické situaci. Ekonomika domácností zahrnuje od provozu domácnosti přes výdaje za plyn, elektriku, vodu aţ po domácí účetnictví a hospodaření s penězi.

2.1. Příjmy Rozlišujeme tři hlavní kategorie příjmů a to na aktivní, portfoliové a pasivní příjmy. Pojmem aktivní příjmy vyjadřuje mzdy, bonusy, odměny a příjmy z podnikání. Portfoliové příjmy zahrnují příjmy z investic a finančního majetku a jako pasivní příjmy označujeme příjmy z pronájmu nemovitosti nebo účast ve společnostech a projektech. Neznamená, ţe lidé s čistým vysokým příjmem jsou bohatí, je důleţité jak se svými financemi nakládají, zda investují a mnoţí je či naopak neuváţeně utrácí. 16 Ať uţ se jedná o příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání, vţdy musíme odevzdávat státu daň z příjmu a také z toho hradit sociální a zdravotní pojištění. Tedy příjem před zdanění a před sráţkami pojištění nazýváme hrubý příjem a to, co skutečně obdrţíme příjem čistý.

2.2. Výdaje Výdaje rodinného rozpočtu lze dělit na povinné, nutné a zbytné.

16

SYROVÝ P., Financování vlastního bydlení. Grada Publishing, 143 str. 2009

23

Jako povinné výdaje označujeme splátky dluhů, nájemné, platby daní, pokut, alimenty, školné, stravné, poplatky v členských klubech a jiné. V těchto případech je neplacení trestným činem nebo lze peníze vymáhat soudně. 17 Druhý typ výdajů představují výdaje nutné. K nim řadíme koupi ročního kupónu na městskou hromadnou dopravu, roční dálniční známku či jinou cenově výhodnou jízdenku k dennímu jeţdění. Platba na delší období je ekonomicky výhodnější. Do téhle kategorie výdajů řadíme i nákup stravy a oblečení. Často je však těţké určit, kde končí výdaje nutné a kde začínají výdaje zbytné. Jako poslední oblastí jsou výdaje zbytné. Ty nejsou podmíněny ţádnou smlouvou popřípadě zákonem. Naopak je uskutečňujeme zcela dobrovolně a nad rámec našich základních ţivotních potřeb. Řadíme sem platby za sluţby a nadstandardní potřeby osob. Do rodinného rozpočtu můţe zasáhnout i jednorázový výdaj, který většinou do měsíčního rozpočtu nezahrnujeme. Pokud o těchto výdajích víme dopředu, můţeme je plánovat, patří sem dovolená, koupě auta či domu. Jestliţe se jedná o nečekaný výdaj vyšší hodnoty, je nutné se vhodně rozhodnout na řešení situace. Abychom předešli zadluţení, je vhodné si průběţně na konkrétní plánované výdaje postupně šetřit nebo si vzít půjčku a zvolit splátkový kalendář.

2. 3. Rodinný rozpočet Rodinný rozpočet je důleţitý ke zvládnutí ekonomické stránky chodu domácnosti. Mnoho rodin ţije tzv. z výplaty na výplatu a nečekané výdaje by ji mohly zadluţit. Rodinný rozpočet nám pomáhá zvládnout nečekané výdaje, mít kontrolu nad vlastními účty, výdaji i příjmy, sníţit dluhy, získat zdroje pro pravidelné spoření. Právě rozdíl mezi příjmy a výdaji je pro nás důleţitý, v případě kladného salda je zřejmé, ţe máme své finance pod kontrolou a zacházíme s nimi uváţlivě. Vytvořit si rozpočet ať uţ rodinný či osobní znamená, ţe jsme schopni vytvořit se finanční plán a nastavit si

17

http://www.ipravnik.cz/cz/knihy-pod-lupou/art_5599/osobni-a-rodinne-bohatstvi-kam-s-penezi.aspxb

[on line]. 2011

24

limit výše peněz, které půjdou na výdaje za určité období. Je nutné se zaměřit i na dlouhodobé cíle v našem rozpočtu jako je lepší bydlení nebo vzdělání dětí. Příjem rodiny úzce souvisí s mým výzkumem, který je zaměřen na hospodaření s penězi u ţáků 2. stupně ZŠ. (více v následující kapitole) Podcenění

důleţitosti

finančního

rozpočtu

je

mnohdy jedna

z příčin

zadluţenosti. Mnoho lidí netuší, kde a jak rychle jejich peníze utratí. Při nečekaně nevyhnutelném placení vznikne velký rozdíl mezi příjmy a výdaji a rodina je nucena se zadluţit a vyuţít tak moţnosti půjček a úvěrů. K vytvoření rozpočtu není nutné znát moderní počítačové programy, ale i člověk neekonomického vzdělání je schopen si sestavit svůj rozpočet. Velmi dobře finančně zjištěné rodiny mají své vlastní finanční poradce. Pro tvorbu rodinného rozpočtu je dobré tzv. pravidlo „pěti pé“, kam řadíme PŘEHLED nad svými výdaji, PLÁN vývoje rozpočtu, PŘEDPOKLAD naplnění stanovených cílů, POCHOPENÍ nutnosti mít úspory a PRINCIP, který pomáhá předcházet dluhům. 18 Rozpočet obecně by měl počítat s určitou finanční rezervou. Vyuţijeme ji jak při nečekaných výdajích nebo například při ztrátě zaměstnání. Doporučuje se, aby výše rezervy byla trojnásobkem aţ šestinásobkem průměrných měsíčních výdajů. Nicméně výše této rezervy bude zcela individuální a rozlišný u jednotlivých rodin. 19

2.4. Sestavení rozpočtu Sestavení rozpočtu můţeme popsat v pěti krocích – v podstatě se jedná o naplánování či přehodnocení příjmů a výdajů:  krok první – soupis všech měsíčních příjmů (výplata, přídavky….) a následných sečtením příjmů zjistíme tu stránku rozpočtu, která limituje výdaje

18

Jak zvládnout rodinný rozpočet, dostupný www.investujeme.cz [on line] 2011

19

KLÍNSKÝ P., CHROMÁ D. Finanční gramotnost, obsah a příklady z praxe škol. Praha 2008

25

 krok druhý – shrnutí všech měsíčních výdajů (pevné výdaje – hypotéka, inkaso, spoření, kolísavé výdaje – nákupy, léky apod.), pokud neznáme přesnou výši výdaje, je nutné jej alespoň odhadnout  krok třetí – určení, zda příjmy pokryjí výdaje  krok čtvrtý – přehodnocení a přizpůsobení výdajů  krok pátý – aktualizace rozpočtu (doporučuje se po šesti měsících v závislosti na změně ţivotní úrovně) Většina rodin obvykle neřeší co s finančními přebytky, ale jak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, čili analyzovat výdaje a pokusit se o jejich sníţení.20, 21

20

Proč je nutné vést si rodinný rozpočet, dostupný na www.penize.cz [on line] 2011

21

HOLUBOVÁ, B. Vedení domácnnosti. Praha: SPN, 1991.

26

3. ANALÝZA HOSPODAŘENÍ S PENĚZI U ŢÁKŮ 2. STUPNĚ NA ZŠ V této části budou prezentovány výsledky získané pomocí dotazníkového šetření na vzorku ţáků 2. stupně základní škoy. Šetření je zaměřeno na znalostech či předpokladech ţáků o hospodaření s penězi. To mi bylo umoţněno provést na ZŠ Křídlovická v Brně v šestém, sedmém, osmém a devátém ročníku v období listopad 2010. Vše jsem prováděla osobně a za velké pomoci RNDr. Libuše Sekaninové. Nevyuţila jsem internetu, protoţe v tomto případě by byla nízká návratnost dotazníků. Jedná se o kvantitativní metodu šetření.

3.1. Vymezení výzkumného cíle a stanovení hypotéz Hlavním cílem mého výzkumného šetření je analýza úrovně znalostí problematiky hospodaření s penězi a s tím související nakládání s kapesným. U zkoumaného vzorku jsem zjišťovala i vedlejší cíle, mezi které patří přehled ţáků o existenci účtu v peněţním ústavu či vlastnění mobilního telefonu a jeho financování. Rovněţ jsou ve výzkumné části stanoveny hypotézy, které jsou v závěrečné části ověřeny. Pro zpracování výzkumného šetření jsem pouţila univariační 22, ale i bivariační23 analýzu, při níţ jsem hodnotila kaţdou otázku zvlášť a tu jsem porovnala v závislosti na ostatních ročnících ZŠ. V rámci šetření jsem si stanovila tyto hypotézy: 24 H1: Výše kapesného se zvyšuje s věkem ţáků. H2: Ţáci mají alespoň obecnou představu, co znamená pojem hospodaření s penězi. H3: Téměř všichni dotazovaní si šetří.

22

Univariační = šetření jedné výzkumné proměnné, například: šetříš si?

23

Bivariačníí = závislost dvou proměnných, např. vliv výše kapesného na věk respondentů

24

CHRÁSKA M. Metody pedagogického výkumu, Praha: Grada Publishing. 2007

27

H4: Ideální výše kapesného je minimálně dvojnásobek reálného kapesného.

3.2. Dotazníkové šetření Prof. PhDr. Peter Gavora, CSc. z Karlovy univerzity katedry pedagogiky vymezuje dotazník jako „způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí“.25 Dotazník nám umoţňuje poměrně snadné a taky ekonomické shromáţdění dat od více respondentů. Otevřené otázky v dotaznících sou nejnáročnější na čas při vyhodnocování, musíme počítat s velkou škálou rozdílných odpovědí. Dotazník jsem vytvářela s ohledem na věk dotazovaných. Dotazník je anonymní a nezahrnuje osobní údaje. Tuto metodu jsem zvolila zvláště z důvodu moţnosti oslovení velkého počtu respondentů. Je sestaven ze 14 otázek a zahrnuje otázky uzavřené (odpovědi typu ano/ne), ty jsou méně náročné na přemyšlení a také na vyhodnocení. U typu těchto otázek jsem volila vţdy menší počet nabízených odpovědí vzhledem k věkové skupině respondentů. Pomocí otázek otevřených (např. „co si myslíš o…“), jsem se snaţila zjistit úroveň znalostí o hospodaření s penězi. Ne vţdy bylo snadné otevřené otázky vyhodnotit, protoţe se odpovědi různily. Bylo nutné provést kategorizaci odpovědí, které se nejčastěji vyskytovaly. I samotná kategorizace je časově náročná. Snaţila jsem se získat informace, pomocí nichţ bych ověřila či vyvrátila mnou stanovené hypotézy. Hodnoty jsou zaznamenány do tabulek a grafů s vyuţitím programu MS Excel 2007. Některé otázky jsou vyhodnoceny slovně bez pouţití grafických znázornění z důvodu jednoznačnosti odpovědí. Vzor dotazníku je součástí příloh diplomové práce (příloha č. 1).

25

GAVORA P., Úvod do pedagogického výzkumu. BRNO: Paido, 207str., 2000

28

3.3. Analýza výsledků výzkumného šetření Otázka č. 1: Dostáváš od rodičů pravidelně kapesné?

Graf č. 1: Pravidelné kapesné




Komentář: První výzkumná otázka zaznamenává, kolik procent ţáků dostává pravidelně kapesné. Můţeme si všimnout, ţe v šesté a deváté třídě je rozdíl nepatrný a zhruba polovina ročníku dostává kapesné. Zatímco u zbylých dvou tříd dostává pravidelně kapesné pouze třetina. Je na rodičích, aby sami rozhodli, zda je jejich dítě schopné správně

29

hospodařit s kapesným. Pokud ţák dostává kapesné, je na něj přenesena i určitá odpovědnost a zároveň důvěra ve schopnost zacházet s penězi. Otázka č. 2 a 3 : Pokud ANO, kolik peněz dostáváš? Jak často peníze dostáváš? (vše jsem převedla na měsíční kapesné)

Graf č. 5: Výše kapesného




Komentář: V tomto sloupkovým grafu jsem zaznamenala zároveň otázku dva a tři. Z vyplněných dotazníků jsem si vypsala hodnoty a ty jsem pak rozdělila do jednotlivých intervalů odpovídající dané třídě. Všechny hodnoty kapesného jsem převedla na měsíční částky. V grafu jsou zaneseny hodnoty těch respondentů, kteří dostávají kapesné pravidelně. Na první pohled je zřejmé, ţe čím starší ţáci odpovídali, tím se hodnota kapesného úměrně 30

zvyšovala. V sedmém ročníku jsem zvolila pouze dva intervaly, jelikoţ odpovědi ţáků byly pouze v tomto malém rozsahu. Je patrné, ţe ţáci deváté třídy mají vyšší nároky a tím i výdaje, proto stoupl počet ţáků, kteří dostávají více neţ 800 Kč. Dle očekávání se našel i takový ţák (7. třída), který celý dotazník převedl na své jednotky peněz a napsal, ţe jeho kapesné je „jeden papoch. Při zlobení se rapidně snižuje na půl papocha.“ Otázka č. 4: Dostáváš nějaké jiné peníze, k jakým příleţitostem? (i více moţností) a) Vánoce, Velikonoce

b) narozeniny, vysvědčení

Graf č. 9: Peníze k příleţitostem

c) kdyţ potřebuji

Graf č. 10 :Peníze k příleţitostem



31

Komentář: Výzkumná otázka číslo čtyři byla obtíţnější na vyhodnocení, jelikoţ ţáci mohli zaškrtnout více moţností. V šestém ročníku si můţem povšimnou, ţe nejméně ţáků dostává kapesné k příleţitosti Vánoc a Velikonoc. V ostatních ročních není rozdíl příliš patrný a nejvíce vyrovnané odpovědi byly v devátých třídách. Většina ţáků zaškrtla odpovědi a, b, i c současně. Je pravděpodobné, ţe starší ţáci, jsou mnohem častěji odměňovány penězi neţ pochvalou či věcným darem. Výsledky grafů této výzkumné otázky dopadly dle mého očekávání. Otázka č. 5: Co si za peníze nejčastěji kupuješ? Co všechno z nich platíš? Komentář: Pro výzkumnou otázku číslo pět jsem nevolila formu grafického znázornění, ale pouze komentář. V této otázce se odpovědi nelišily ani v závislosti na věku ani dle výše kapesného, proto nebylo nutné pouţítí grafu. Škála odpovědí byla velmi široká. Mezi nejčastější odpovědi na otázku „co si za peníze nejčastěji kupují“ bylo jídlo, svačina, kredit, sladkosti, školní akce nebo jízdenky. Jedná se o předměty většinou nízké hodnoty. Otázka č. 6: Šetříš si peníze?

Graf. č. 13: Procento ţáků, kteří si šetří

Graf č. 14: Procento ţáků, kteří si šetří

32



Komentář: V šesté výzkumné otázce vyšlo vyhodnocení odpovědí zcela podle mého odhadu. V kaţdém ročníku si ţáci šetří. Zajímavou věcí je, ţe nejméně ţáků si šetří v devátém ročníku, kde bych to očekávala nejvíce. Je moţné, ţe si šetřit nepotřebují, protoţe dostávají pravidelně kapesné v dostatečné výši. Na výsledek této výzkumné otázky můţe mít vliv i výzkumná otázka číslo čtyři, kde většina ţáků deváté třídy odpovědělo, ţe dostává peníze k různým významným příleţitostem. Otázka č. 7: Na co si šetříš? Komentář: Z předešlé otázky je zřejmé, ţe většina ţáků si šetří. Opět jsem nevolila formu zaznamenání do grafu, jelikoţ odpovědi se opakovaly nezávisle na stáří ţáků. K nejfrekventovanějším odpovědím patřil nákup dárků pro rodinné příslušníky. Taky bych zmínila drobnou elektroniku, kosmetiku a kredit. Objevovaly se i názory jako „šetřím si na svoje první značkové rifle“ nebo „chci si koupit moderní tenisky“. Současný trend „být in“ je patrný i u ţáků na 2. stupni základní školy.

33

Otázka č. 8: Máš svůj vlastní učet v peněţním ústavu? Víš v jakém? Tab. 2: Osobní účet v 6. ročníku odpovědi

ANO

NE

NEVÍM

15

15

12

ANO

NE

NEVÍM

20

14

3

ANO

NE

NEVÍM

21

14

2

ANO

NE

NEVÍM

16

20

23

počet ţáků KB

4

Česká spořitelna

1

Tab. č. 3: Osobní účet v 7. ročníku odpovědi počet ţáků

Česká spořitelna

1

GE MB

1

Pošt. spořitelna

1

KB

5

Tab. č. 4: Osobní účet v 8. ročníku odpovědi počet ţáků ČSOB

2

KB

2

Česká spořitelna

4

Tab. č. 5: Osobní účet v 9. ročníku odpovědi počet ţáků

Česká spořitelna

4

GE MB

2

Volksbang

2

Poštovní

2

34

spořitelna KB

1

Českomoravská

1

stavební spořit. Komentář: V této otázce jsem zvolila jako formu znázornění pro lepší přehlednost tabulku. Zjišťovala jsem od ţáků, zda mají přehled o existenci vlastního účtu, který jím spravují rodiče. Nejčastěji zmiňované účty jsou u České spořitelny a Komerční banky. Nejvíce ţáků, kteří věděli, ţe mají zaloţený účet, bylo v osmém ročníku. Znalost o konkrétním účtu měli nejvíce v deváté třídě, kdy z šestnácti ţáků, kteří mají svůj účet, jich dvanáct určilo peněţní ústav. Ale k povšimnutí stojí i to, ţe právě v tomto ročníku odpovědělo nejvíce respondentů „nevím“. Moţná to bylo z důvodu laxního přístupu či nezájmu o problematiku. Ve všech ročnících byla všeobecně nízká informovanost o vlastním účtu. I jednu vtipnou odpověď jsem zaznamenala a to od ţákyně sedmého ročníku, která uvedla, ţe má svůj účet v pokladničce v pokojíku. Otázka č. 9: Pouţíváš vlastní mobilní telefon? Komentář: U výzkumné otázky číslo devět jsem znovu vyuţila slovní hodnocení. Otázka byla zodpovězena téměř jednohlasně. Kromě dvou ţáků ze všech čtyř ročníků mají všichni vlastní mobilní telefon. Pouze jeden ţák šestého a jeden devátého ročníku mobilní telefon nevlastní. U této otázky se dalo předem velmi snadno odhadnout výsledek, vzhledem k dnešní době a moderním technologiím.

35

Otázka č. 10: Kolik Kč asi měsíčně protelefonuješ?

Graf č. 17: Měsíční platba za telefon




Komentář: Porovnáním čtyř sloupkových grafů této výzkumné otázky, je patrné, ţe ţáci 2. stupně se pohybují v přijatelné cenové výši poplatků za telefon. V šesté třídě je to převáţně do sto korun a u nejstarších respondentů deváté třídy je to do dvou set korun. Z toho usuzuji, ţe ţáci na 2. stupni, vyuţívají telefon pouze pro nejnutnější hovory a vlastní mobilní telefon převáţně kvůli kontaktu s rodiči.

36

Otázka č. 11:Kdo ti hradí náklady za mobil? Komentář: Tato výzkumná otázka úzce souvisí s předchozí. Můţeme si všimnout uţ z grafů, ţe provolané měsíční účty za telefon nejsou příliš vysoké, jelikoţ poplatky za vedení telefonu mají pod dohledem rodiče. Kromě dvou ţáků z deváté třídy, kteří si hradí náklady sami, jsou zbylí respondenti financování rodiči. Ze všech vyplněných dotazníků nebylo ani v jednom u této výzkumné otázky pouţito nadsázky. Pouze několik ţáků neodpovědělo vůbec. I nyní, kvůli jednoznačnosti odpovědím, jsem pouţila metodu slovního hodnocení. Otázka č. 12: Co si myslíš o hospodaření s penězi?

Graf č. 21: Názor na hospodaření s penězi


37



Komentář: Vyhodnocení této výzkumné otázky patřilo mezi nejsloţitější. Do grafů jsem vybrala tři nejčastější odpovědi, ale v kaţdém ročníku se našly i jiné názory, které však byly ojedinělé. Při pohledu na výsledky grafů vidíme, ţe v šesté třídě je nevelká představa o významu hospodaření peněz, coţ však není překvapující. Stejně tak ţáci devátých tříd mají velmi malou představu o hospodaření peněz, v tomto případě je to téměř 50 %. Tento výsledek je zaráţející zvláště z toho důvodu, ţe v deváté třídě mají do osnov výuky zařazen předmět finanční gramotnost, a proto by alespoň malé povědomí o pojmu hospodaření peněz mít měli. K odpovědím, které nespadají do grafů, patří například: „už se těším na práci“ nebo „moc to neovládám“. Otázka č. 13: Co si myslíš, ţe ovlivňuje výši kapesného? {a} chování/známky

{b} sociální situace rodiny

38

{c} nevím

Graf č. 25: Vliv na kapesné




Komentář: V předposlední výzkumné otázce se respondenti vyjadřovali k tomu, co podle nich ovlivňuje výši kapesného bez ohledu, zda nějaké dostávají či ne. Ve všech sledovaných ročnících převaţovala odpověď, ţe na kapesné má vliv chování a známky ve škole. Tuto moţnost jsem zařadila jako jednu a ne dvě moţnosti, protoţe téměř vţdy ţáci napsali obě varianty najednou. Se stoupajícím věkem respondentů, vzrůstalo i uvědomění si, ţe je důleţité, jaký příjem mají rodiče a z jakých sociálních vrstev pocházíme. Protoţe i tohle byla otázka otevřená, tak i tady jsem našla některé zajímavé odpovědi, které nespadají do většinových názorů a to kupříkladu: „počet sourozenců“, „nálada rodičů“, „jestli vyhraju Sportku“, „světová krize“ nebo „ roztomilé obličeje

39

dětí, které ţádají o peníze“. Takhle nápadití byli obzvláště respondenti v sedmém ročníku. Otázka č. 14: Napiš, jaká je podle tebe ideální výše kapesného. (převedeno na měsíce)

Graf č. 29: Ideální výše kapesného




Komentář: S vyuţitím sloupkového grafu jsem intervaly zaznačila hodnotu peněz, která pro respondenty odpovídá ideálnímu kapesnému. Opět jsem jednotlivé částky převedla na údaje za měsíc. Celkově lze říci, ţe většina dotázaných ţáků zná hodnotu peněz a reálně dokázali odpovědět. V osmém ročníku jsem volila pouze dva intervaly, protoţe výše kapesného se pohybovala v malém rozsahu. Zde se znovu opakuje situace, kdy starší

40

ţáci mají vyšší poţadavky na kapesné, coţ se dalo očekávat. Přesto nejsou odpovědi nijak přehnané, coţ nám koresponduje s předchozí otázkou, kdy si ţáci uvědomovali, ţe výši kapesného je dána i celkovým příjmem rodiny. I v poslední výzkumné otázce bych ráda zmínila pár odpovědí, které nespadaly do obvyklých mezí. Například „ pět papochů za sekundu, ale i to je slabý“, „pět miliónů plus pár kaček k tomu“ nebo „čím víc, tím líp“.

3.4. Shrnutí výsledků výzkumného šetření Celkem se výzkumu zúčastnilo 174 respondentů od šestého po devátý ročník základní školy. Jen minimum dotazníků jsem musela vyřadit z hodnocení, jelikoţ odpovědi byly nepouţitelné pro výzkum a dotazník byl znehodnocen nereálnými nápady, popisky či menšími obrázky. Vyřazených dotazníků z výzkumu představovaly 4% z celkového počtu. Ověření hypotéz: H1: Výše kapesného se zvyšuje s věkem ţáků. Výzkumné šetření zjišťovalo závislost mezi výší kapesného a věku respondentů. Při analýze výsledků šetření se prokázal vliv věku na výši kapesného. Přestoţe se nejedná o markantní nárůst kapesného u nejstarších ţáků, i tak je vliv patrný. Pokud bychom srovnávali nejniţší a nejvyšší ročník zkoumané jednotky, zde si vlivu lze všimnout snadno. Hypotéza H1 se výzkumným šetřením potvrdila. H2: Ţáci mají alespoň obecnou představu, co znamená pojem hospodaření s penězi. Součástí výzkumu bylo zjistit, zda respondenti mají představu, co pojem hospodaření s penězi znamená. Jak jsem jiţ před začátkem výzkumu předpokládala, tak v šestém i sedmém ročníku byla úroveň znalostí či povědomí o tématu velmi nízká. Šetřením se

41

prokázalo, ţe nízké vědomosti o problematice mají i ročníky osmý a devátý. Jde o překvapivý výsledek, protoţe hospodaření s penězi jako součást finanční gramotnosti je jiţ v devátém ročníku vyučováno a pro dobrovolníky uţ i v osmém ročníku jako seminář. Hypotéza H2 se výzkumným šetřením nepotvrdila. H3: Téměř všichni dotazovaní si šetří. Po prošetření dalšího výzkumného problému, bylo zjištěno, ţe všichni respondenti si šetří. Pozoruhodný je nejniţší počet šetřících ţáků v devátých třídách, přičemţ ti dostávají nejvyšší kapesné. Ale i přesto je v tomto ročníku stále vysoké procento (80) šetřících. U tohoto vzorku dotazovaných je zřejmá potřeba si šetřit. Lze usuzovat, ţe mladší ţáci si váţí více peněz, zatímco respondenti v nejvyšším ročníku doplácí na vyspělost dnešní doby v podobě školních bufetů, nápojových a občerstvovacích automatů. Hypotéza H3 se výzkumným šetřením potvrdila. H4: Ideální výše kapesného je minimálně dvojnásobek reálného kapesného. Výzkumné šetření mělo vyvrátit či potvrdit mnou stanovenou hypotézu o výši ideálního kapesného. Dvojnásobek běţného měsíčního kapesného bylo zvoleno z důvodu čistě realistického pohledu na současné potřeby ţáků a dynamické tempo moderní doby. Dle očekávání měli starší ţáci vyšší nároky na kapesné, ale přesto v dosaţitelných mezích. Zmiňovaná výše ideálního kapesného byla často na stejné úrovni, jakou dostávají ţáci nyní, popřípadě jen o něco vyšší. Jen několik jedinců se zasnilo a napsalo zcela nereálnou hodnotu měsíčního kapesného. Celkově můţeme říct, ţe dotazovaní ţáci mají představu o skutečné hodnotě peněz. Hypotéza H4 se výzkumným šetřením nepotvrdila. Kladným zjištěným bodem výzkumného šetření bych viděla pohled ţáků 2. stupně základní školy na hodnotu peněz a všeobecnou snahu si šetřit. Myslím, ţe je vhodné dávat uţ i dětem na základní škole kapesné, aby se naučily zacházet s penězi. 42

Ţáci, kteří dostali od rodičů kapesné, tak získali i určitou odpovědnost a důvěru. Stejně tak bylo pozitivní zjištění, ţe si respondenti uvědomují vliv chování či sociálního postavení rodiny v závislosti na jejich kapesném. Naopak by bylo vhodné, aby rodiče své děti vice informovali o nabídkách peněţních ústavů a moţnostech na finančním trhu, který skýtá velkou škálu nabídek i pro dětské zákazníky. Snad nejvíce mě zaujal výsledek 12. výzkumné otázky, kdy ţáci osmého a hlavně devátého ročníku neměli představu o hospodaření peněz, coţ je náplní jejich osnov dle ŠVP. Dotazník vyplňovali v listopadu, takţe měli jiţ několik hodin výuky za sebou. Myslím, ţe není chyba ve vyučujícím jako spíš v prezentaci samotného předmětu. Pro studenty je to opět „nudná matika“ pouze s jiným názvem, ale stačilo by jim uvést mnoho příkladů z praxe (klamavá reklama, půjčky, slevy, internetové bankovnictví) nebo zapojit více projektů na téma jako je „fiktivní firma“, „vytvoření rozpočtu domácnosti´“, „vliv reklamy- tvoření plakátů“ a mnoho dalších aktivit z běţného ţivota.

43

4. SBÍRKA ÚLOH PRO VÝUKU FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE V této kapitole demonstruji na několika příkladech, jaké úlohy by bylo vhodné zařadit do výuky finanční gramotnosti. Pokusila jsem sepsat zajímavé úkoly ze současnosti, nikoli průřez úloh od základů aţ po sloţité úrokování. Tyto informace jsou v rámci počátečního vzdělávání, zvláště pro základní školy. Uvedené příklady mohou slouţit jako pomůcka výuky finanční gramotnosti pro pedagogy. Vţdy je moţné úlohy obměňovat a dle potřeby aktualizovat, aby hodnoty zadání splňovaly reálný aspekt úhlu pohledu na svět financí a taky, aby byla zvolena vhodná úroveň obtíţnosti. V dělení jednotlivých okruhů vyuţiji příručku ing. Klínského, který spolu s dalšími autory vydal publikaci na základě resortního projektu MŠMT zabývající se problematikou příkladů z finanční gramotnosti.26

4.1. Základní pojmy Při výuce finanční gramotnosti na 2. stupni ZŠ, předpokládáme, ţe ţáci se jiţ v minulosti setkali se základními pojmy, jako je banka, cena, peníze, půjčka nebo kurz. Alespoň obecnou představu by měl mít jiţ kaţdý, proto zde popíši několik pojmů pro ţáky nových, se kterými se budou postupně seznamovat. Výpis není kompletní, jde pouze o nástin těch nejdůleţitějších. S pojmy souvisí i dohodnutá značení (zkratky) při samotném výpočtu, nepovaţuji za nutné zde rozepisovat. Běţný účet – účet, který banka vede pro klienta za účelem snazšího hotovostního i bez hotovostního platebního styku. (převody, platby, vklady)

26

KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav

odborného vzdělávání. 2008

44

Cenný papír - představuje určitá práva svého majitele vůči tomu, kdo tento papír vydal. Mezi cenné papíry patří například akcie, podílové listy, dluhopisy, směnky nebo šeky. Den splatnosti – obvykle poslední den úrokové doby. Dluhopis (obligace) – cenný papír, který vyjadřuje závazek dluţníka vůči majiteli dluhopisu. Dluţník je povinen k určitému datu dluh splnit a vyplatit předem dohodnutý výnos. Dluhopisy patří k cenným papírům s nízkou mírou rizika, ale nemají velký výnos. Dluţník - Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je po určitém čase povinna splatit půjčku věřiteli. Inflace – růst všeobecné cenové hladiny. Lze říci, ţe peníze, které nám stačily jeden rok na nákup určité mnoţství, nám jiţ rok poté na stejné mnoţství nestačily. 27 Jednoduché úročení – způsob úročení, při kterém se na konci kaţdého úrokovacího období počítá úrok z počátečního kapitálu. Jistina - částka, kterou leasingová společnost nebo banka půjčuje klientovi. Půjčka - peníze, nebo jiný majetek půjčený dluţníkovi, který po určitém čase půjčku splácí zpět věřiteli a nejčastěji s určitým úrokem. Pojem půjčka je totéţ jako úvěr. Úvěr krátkodobý - úvěr se splatností do jednoho roku Úvěr střednědobý - úvěr se splatností v rozmezí jednoho aţ pěti let Úvěr dlouhodobý - úvěr se splatností delší ne RPSN (roční procentní sazba nákladů) – procentní podíl z dluţné částky, který je spotřebitel povinen zaplatit věřiteli za období 1 roku. Pomáhá spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost či nevýhodnost úvěru.

27

http://www.penizenavic.cz/slovnik-pojmu/. [online]. 2011

45

Sloţené úročení – způsob úročení, při kterém se úrok na konci kaţdého úrokovacího období přičítá k jiţ dosaţené hodnotě kapitálu a spolu s ním se dále úročí. Spořicí účet (vkladový účet) – účet, který slouţí k ukládání volných peněţních prostředků, obvykle v libovolných částkách a libovolných termínech. Úrok - určitý poplatek, který je připočten k půjčce a dluţník tak splácí půjčku, včetně úroku. Úrok je v podstatě "odměna" za poskytnutí půjčky dluţníkovi. Úrok po zdanění (čistý výnos) – částka, kterou nabývá věřitel od dluţníka jako odměnu za půjčení peněz. Úroková doba – doba, po kterou je kapitál úročen. Úroková sazba (úroková míra) p. a. (per annum) – podíl úroku získaného za rok a zapůjčeného kapitálu, vyjadřuje se v procentech nebo ve tvaru desetinného čísla.28 Úrokovací období – časový úsek mezi dvěma bezprostředně po sobě následujícími úročeními. Úrokovací období mohou být: o roční, značí se

p.a.

(latinsky per annum

– za jeden rok)

o pololetní, značí se

p.s.

(latinsky per semestre – za pololetí)

o čtvrtletní, značí se

p.q.

(latinsky per quartale – za čtvrtletí)

o měsíční, značí se

p.m.

(latinsky per mensem – za měsíc)

o denní, značí se

p.d.

(latinsky per dies

– za den)

Věřitel - Právnická osoba nebo fyzická osoba, která poskytne půjčku věřiteli.

28

Úroková míra je stručné označení pro roční úrokovou míru.

46

4.2. Rozšiřující pojmy Akontace – přímá platba (splátka předem) hrazená bezprostředně po sepsání smlouvy o prodeji na splátky či smlouvy o leasingu. Daň z úroku – procentuální část úroku29, jejíţ výši určuje pro jednotlivé vkladové produkty stát, a která se také státu odvádí, proto je u všech bank stejná.30 Devize – finanční prostředky cizí měny pro bezhotovostní styk. (např. šek, směnka, cenné papíry) Hypoteční úvěr – střednědobý nebo dlouhodobý účelový úvěr určený k financování investic do nemovitostí. Koupě na splátky – nabízí ji řada obchodů, zákazník neplatí ihned plnou cenu výrobku, ale hradí ji postupně v pravidelných splátkách. Celkem ovšem zaplatí více, neţ kdyby uhradil celou částku hned při koupi. Ze strany obchodníka jde vlastně o půjčku. Leasing – finanční produkt, kterým je financována většinou movitá věc. Lze říci, ţe se jedná o pronájem a pomocí splátek si věc postupně kupujeme. Neúčelový spotřebitelský úvěr – úvěr, který je určen na financování libovolných osobních potřeb klienta, částka je poskytnuta v hotovosti. Termínovaný vklad – typ vkladu, jehoţ doba splatnosti můţe být několik dnů aţ několik let; zaloţení termínovaného vkladu pro vkladatele obvykle znamená, ţe vloţený kapitál nemůţe po sjednanou dobu bez sankcí vybírat. Valuty – peníze v cizí měně určené pro hotovostní styk, tedy bankovky a mince.31

29

U vkladních kníţek, termínovaných vkladů a běţných účtů je to 15%.

30

ODVÁRKO, O ; KADLEČEK, J. Matematika pro 9. ročník základní školy.

31

RADOVÁ, J. ; DVOŘÁK, P. Finanční matematika pro každého. Praha

47

Nyní následují menší podkapitoly s konkrétními příklady, nelze postihnout celou problematiku na několika stránkách. Snaţila jsem se o vlastní podání matematických úloh týkající se tématu finanční gramotnosti. Samotná realizace a zajímavost probírané oblasti závisí na interpretaci pedagoga. V části, kterou jsem pojmenovala Návrh projektu, jsou v bodech uvedeny nejdůleţitější informace a v pracovním listu, který je v příloze, je detailnější popis úkolů. Vše je vedeno vyučujícím, který celý projekt řídí.

4.3. Příklady na téma - Hospodaření domácnosti Tomuto tématu jsem se jiţ věnovala ve třetí kapitole. Spadají sem úlohy zaměřené na osobní a rodinný rozpočet, příjmy a výdaje. Je moţné tento okruh rozvést i o příklady zaměřené na majetek rodiny a ţivotní úroveň. 4.3.1. Osobní rozpočet Na tomto příkladu si ukáţeme, co by měl ţák 2. stupně zvládnout a tím si osvojit základy hospodaření s penězi. Příklad: Anička je ţákyní 8. třídy. Od rodičů dostává týdenní kapesné 100 Kč (zvolena průměrná hodnota z dotazníku). Předpokládejme, ţe dostává ještě 200 Kč měsíčně od babičky. Z kapesného si platí pochutiny (chipsy, hamburger, zmrzlina), to ji měsíčně vyjde na 140 Kč. Za kosmetiku utratí přibliţně 100 Kč a za kino 200 Kč. Ostatní výdaje hradí rodiče. Pomocí těchto informací sestav Aničce rozpočet a zhodnoť její finanční situaci. Řešení: Příjmy Rodiče

Výdaje 400

Pochutiny

48

140

Babička

Celkem

200

600

Kosmetika

100

Kino

200

Celkem

440

Aničce zbude 160 Kč, coţ je tzv. přebytek a ten si můţe spořit. V případě, ţe bychom do výdajů zahrnuli nějaký nečekaný výdaj v podobě lístku na koncert za 360 Kč, musela by vyuţít svých úspor nebo omezit výdaje a zváţit, co je nutnost a co rozmar. Aplikace: Kaţdý ţák si sám sestaví vlastní finanční rozpočet a zhodnotí situaci, popřípadě navrhne řešení ke zlepšení finanční situace.

Příklad: Rodinný rozpočet. Rodina Petra Nováka chce investovat do rodinného domku. Rodina ţije ve vlastním bytě 4 + 1 na sídlišti U Školy. Čistá měsíční mzda pana Nováka Petra činí 26 456 Kč, dále čistá mzda paní Novákové 23 120 Kč. Dcera Jany a syn Filip studují na středních školách. Celkové výdaje domácnosti včetně peněz na provoz auta představují měsíčně částku 19 400 Kč. Rodina má z minulých let ﬁnanční rezervu 500 000 Kč uloţenou na termínovaném účtu u banky. Rodina se rozhodla investovat do rodinného domku. Fnancování plánují uskutečnit z ﬁnanční rezervy, prodejem bytu na sídlišti a zbytek potřebné částky si opatří pomocí hypotečního úvěru. V realitní kanceláři si rodina vybrala rodinný domek za 4 000 000 Kč. Za byt na sídlišti nabízí realitní kancelář 1 750 000 Kč. Na základě těchto údajů: 

zjistěte potřebnou výši hypotečního úvěru (a kolik procent tento úvěr činí z celkové ceny domku);



zjistěte, zda má rodina měsíčně přebytek příjmů, který by na splácení hypotečního úvěru mohla pouţít;

49



získejte tři nabídky hypotečních úvěrů u různých bank; s pomocí vhodných kalkulaček na webových stránkách těchto bank či jiných stránkách vypočtěte, kolik bude činit celková částka hypotéky k vrácení, pokud budeme předpokládat měsíční splátku kolem 12 000 Kč. 32

4.3.2. Návrh projektu: Sestavení rodinného rozpočtu o Vhodné pro 9. ročník, časová dotace: 2 vyučovací hodiny o Ţáky rozdělíme do skupinek po třech - čtyřech. o Po třídě budou různě pověšeny obálky s nápisy výdajů - pravidelné platby (inkaso, nájem…) - náklady na provoz domácnosti (sluţby, pojištění) - oblečení, obuv - koníčky, sport - jízdné - úspory, splácení půjček o Úkolem je, aby ţáci ke kaţdé oblasti výdajů přiřadili vhodnou částku o Ve skupinkách musí spolupracovat a na výsledku se dohodnout, poté příslušnou hodnotu zapsat do pracovního listu (viz. příloha č. 2) ke kaţdé oblasti. Hodnoty napíší na papírek a vhodí i do obálek. o Po rozdělení peněz se sečtou všechny oblasti výdajů a diskuzí se ţáky zjistíme, zda je jejich představa reálná. o Obálky zhodnotíme kaţdou zvlášť a porovnáme, jak ţáci vnímají jednotlivé oblasti výdajů. o Kaţdá skupinka ţáků, musí vědět, proč dané oblasti přiřadila takovou hodnotu a umět si to obhájit

32

inspirováno ze stránek http://modernivyucovani.cz [on line]. 2011

50

4.4. Příklady na téma - Cena Výdaje a příjmy rodiny můţeme ovlivnit i tím, ţe budeme sledovat ceny produktů, různé akce, balíčky a slevy. Cena je stanovena tak, aby prodávající měl zisk a kupující byl ochoten danou cenu zaplatit. Je nutné dávat si pozor na určité triky prodejců: - cena je napsána tak, aby vypadala niţší: částka končí číslicí 9, je uvedena cena bez DPH a pod ní malým písmem cena s DPH (hlavně elektronika, velké nákupní obchody, např. MAKRO). - při slevách se zvýší původní cena, ta je přeškrtnuta a napíše se cena po slevě, která je téměř stejná jako cena před slevou.33 - akce a slevy jsou zvýrazněné barvami a ty lákají pohled, často koupíme i to, co vůbec nepotřebujeme. Vţdy je cena propočítána tak, aby se prodejci vyplatila. - manipulace s časem – Kup teď - např.: „Jenom dnes za výhodnou cenu místo 20 000 jen 10 000 Kč. - mnoţstevní slevy – při koupi dvou, třetí zdarma – velmi často při propočítání zjistíte, ţe se vlastně o ţádnou slevu nejedná a pouze chtějí prodat více výrobků. - dále je potřeba vnímat ceny v sezóně a mimo ní - slevy o 20% aţ 50% x sleva na vše 50% Aplikace: Pomocí internetu vyhledejte cenu pro zadané produkty minimálně u třech prodejců. Jednotlivé ceny porovnejte a zhodnoťte situaci na trhu. Produkty: Coca Cola 2L, sluchátka k hudebnímu přehrávači model KOSS KE/29 (Aqua), tenisky CONVERSE Chuck Taylor AS Core red M9696

33

KLÍNSKÝ, P. a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol. Praha : Národní ústav

odborného vzdělávání,

51

S cenou úzce souvisí i její růst neboli inflace. Pokud bude míra inflace 4%, značí to, ţe ceny se zvedly o 4%. To můţeme vysvětlit tak, ţe co předešlý rok stálo 1000 Kč, v tom letošním to bude stát 1040 Kč.. Příklad: Původní cena zimní lyţařské bundy byla 2850 Kč. Po skončení sezóny se vedoucí prodejny rozhodl zboţí zlevnit. Prodavačka napsala na ceduli zlenění zimních bund o 65%. Ale pan vedoucí nebyl spokojený, na ceduli mělo stát zlevněno na 65%. Výpočtem ukaţte, jaký je rozdíl mezi zlevněním o 65% a na 65%. Řešení Sleva na 65% původní cena………….2850 Kč nová cena……………. 0,65 * 2850 = 1852,5

Sleva o 65% původní cena………….2850 Kč nová cena……………..(2850 – 0,65 * 2850) = 997,5 Pomocí výpočtu je zřejmé, ţe mnohem výhodnější pro prodejce je sleva na 65% z původní ceny. Pří zlevnění na 65% je bunda levnější o 997,5, ale pokud by sleva byla o 65%, bunda by byla levnější o 1852,5, coţ by pro obchodníka nebylo výhodné. Příklad: Původně stál hot dog 18 Kč a za 200 Kč bylo moţné koupit 11 hot dogů Vypočítej, kolik hot dogů si můţeme koupit za 200 Kč nyní po 4% inflaci. Řešení cena za loňský rok……..18 Kč cena po inflaci………....18 * 0,04 = 0,72…….cena po inflaci za jeden hot dog je 19 Kč 200 : 19 = 10,5 Po zvýšení inflace si můţeme koupit jen 10 celých hot dogů.

52

Příklad: Mobilní telefon z původní ceny 6 800 Kč nejprve zlevnili o 10 %, poté je v rámci reklamní akce opět znovu o 15 % zlevnili. Urči výslednou cenu mobilního telefonu. O kolik procent je výsledná cena mobilního telefonu menší, neţ byla původní cena? Řešení: 1. sleva o 10 %

100 %

6 800 Kč

10 %

680 Kč

6800 – 680 Kč = 6 120 Výsledná cena po první slevě je tedy 6 120 Kč. pozn. další možnost výpočtu: určení 90 % například pomocí trojčlenky a získáme 6 120.

2. sleva o 15 % 100 %

6 120 Kč

15 %

918 Kč (6 120 * 0,15)

3 120 – 918 = 5 202 Výsledná cena po druhé slevě je 5 202 Kč. A o kolik procent je výsledná cena menší neţ původní cena? 100 %

6 800 Kč

x%

5 202 Kč

x = 100 * 5 202/6800 = 76,5 100 – 76,5 = 23,5 Výsledná cena po dvou slevách je o 23,5 % niţší neţ cena původní. pozn. slevy nelze sčítat – vidíte, že výsledná cena je o 23,5 % nižší. Slevy byly počítány z různých základů ( 6 800 Kč a 6 120 Kč).

Příklad: Cena jednoho kilogramu brambor je 35 Kč. Tato cena byla sníţena o 5 %. Poté byla cena brambor zvýšena o 8 %. O kolik procent se po těchto úpravách změnila původní cena brambor? Je koncová cena vyšší nebo niţší neţ cena původní?

53

Řešení: zlevnění 100% ……... 35 Kč 1 % ..... …….. 0,35 Kč 5 % .............. 1,75 Kč nová cena: 35 Kč - 1,75 Kč = 33,25 Kč zdraţení 100 % ........... 33,25 Kč 1 % ............... 0,332 5 Kč 8 % ............... 2,66 Kč výsledná cena: 33,25 Kč + 2,66 Kč = 35,91 Kč původní cena výsledná cena

100 % ... 35 Kč x % ... 35,91 Kč

x = (35,91 · 100) : 35 = 102,6 (%) Původní cena brambor se změnila o 2,6 %. Koncová cena brambor je vyšší o 2,6 % neţ cena původní.

54

4.4.1. Ukázky klamavé reklamy Obr. č. 2

Zdroj: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://lh4.ggpht.com/

Zde uţ v prvním řádku nápisu billboardu je patrné, ţe nejspíše o nejvyšší kvalitu nepůjde. Společnost LIDL je diskontní prodejna se sortimentem neznámých značek, a proto jsou zaměřeni spíše na kvantitu a ne na kvalitu. Obr. č. 3

Zdroj: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://mm.denik.cz/

55

Tento obrázek je zástupce klasického období slev. Sleva 60% je výrazným nápisem, zatímco při pozorném podívání si všimneme malými písmeny nápisu „slevy aţ 60%“. Je jisté, ţe tato nejvyšší sleva bude pouze na několika kusech oblečení, ale cílem je nalákat zákazníky do obchodu. Obr. č. 4

Zdroj: http://www.vodafone.cz/osobni/index.htm

Jako další typickou ukázkou je jeden z našich mobilních operátorů, který nabízí velmi levně kvalitní mobilní telefon. Avšak opět je zde podmínka, ţe si musíte pořídit tarif s minimálním měsíčním paušálem 447 Kč a ještě k tomu jim podepsat smlouvu.

4.4.2. Návrh projektu: Stanovení ideální prodejní ceny produktu a jeho propagace o Třída: osmá, časová dotace: 1 hodina na zadání, dvouhodinovka na prezentace, přípravu v průběhu týdne o ţáky rozdělíme do dvojic o rozdáme pracovní listy (viz příloha č. 3) a vysvětlíme postup

56

o ve dvojicích budou v průběhu týdne zjišťovat minimálně u 20 lidí z jejich okolí, jakou maximální cenu by byli ochotni zaplatit za CD oblíbené hudební skupiny nebo zpěváka. o Zhodnotí výsledky a společně se pokusí zpracovat závěr, který zjistili pomocí informací od dotazovaných. o Pokusí se stanovit cenu, za kterou by oni dali produkt na trh, aby CD nebylo příliš drahé ani levné. o

Jde o takzvané stanovení ceny pomocí průzkumu.

o Jako další část úkolu následuje vymyslet reklamní slogan, pomocí kterého by nalákali potenciální zákazníky ke koupi CD a vše zpracovat jako reklamu o cca 5-10 min. prezentace práce v podobě plakátu, power pointu, letáčků – závisí na představivosti a tvořivosti ţáků, nezanedbatelnou částí je i slovní doprovod jako důleţitá součást propagace

4.5.

Příklady na téma – Peníze, placení

Peníze jsou prostředek, kterým uskutečňujeme koupi zboţí. V minulosti se k placení vyuţívalo různé zboţí, probíhalo vše formou směny (kůţe za drahé kovy atd.). V dnešní době máme peníze ve formě bankovek, mincí, depozit (vklady na účtech) a ve formě cenných papírů. Dozor nad vydávání hotovostních peněz má tzv. centrální banka, u nás je to Česká národní banka. Příklad: Na výpisu z bankovního účtu si pozorně prohlídni všechny poloţky a pokus se zjistit, co znamenají. Spolu s vyučujícím prodiskutuj smysl výpisu.

57

Obr. č. 5

Příklad: Se třídou jedete na školní výlet do Itálie. Předem sis spočítal, ţe výdaje za vstupy na kulturní objekty a památky včetně malého kapesného budou 180 euro. K dnešnímu dnu (28. 3. 2011) je kurz eura dle české národní banky 24,52534. Výsledky zaokrouhli na celé koruny. a) kolik Kč budeš potřebovat, abys získal 180 euro? b) kolik Kč budeš potřebovat v případě, ţe si banka účtuje 2% poplatek za výměnu? Řešení: add a) 180 * 24, 525 = 4414,5 Na výměnu 180 euro bude potřeba 4415 Kč.

34

http://www.kurzy.cz/kurzy-men/nejlepsi-kurzy/EUR-euro/ [on line]. 2011

58

add b) 180 * 24,525 = 4414,5 a z toho 2% poplatky, 4414,5 * 0,02 = 88,29 4414,5 + 88,29 = 4502,79 V případě 2% poplatku, bude celková částka po zaokrouhlení 4503 Kč. Aplikace: Procvičování převodu měn dle aktuálního kurzovního lístku. Vhodné zařadit i základní informace o platebních kartách a moţnostech, které nám poskytují (výběr z bankomatu, platba v obchodě, restauraci…). 4.5.1. Návrh projektu: Vyplnění sloţenky typu A o Třída: sedmá – devátá, časová dotace: 1 vyučovací hodina v počítačové učebně. o Kaţdá skupinka po dvou aţ třech ţácích dostane pracovní list (příloha č. 4), kde si zkusí sami vyplnit sloţenku typu A. Přestoţe v dnešní době to není příliš pouţívaný způsob platby, je vhodné to ovládat. o Na příslušných internetových stránkách vyhledají nejpouţívanější kódy bank. o Zjistí, co znamenají pojmy variabilní a konstantní symbol účtu. o Společná kontrola a vyhodnocení práce.

4.6. Příklady na téma – Finanční trh V této kapitole se budu věnovat příkladům, které se týkají ukládání, investování, spoření a zhodnocení peněz. Mezi hlavní instituce na finančním trhu řadíme banky (poskytování půjček, úvěrů, vedení účtu atd.), stavebné spořitelny, penzijní fondy, akciové společnosti (shromaţďují finanční prostředky drobných investorů) a pojišťovny (pojištění zdraví a majetku). Příklad: Určete výši úroku, kterou poţaduje banka za půjčení částky 12 000 Kč na šest měsíců při úrokové míře 13 % za rok. J0 = 12 000 Kč; p = 13 %; t = 0,5 roku Řešení:

59

a) 100 % ……. 12 000 13 % ……. x x = 1 560 ú = 1 560 · 0,5 = 780 Kč Výše úroku je 780 Kč, bance tedy vrátí klient 12780 Kč. Příklad: Podnikatel uloţil jako termínovaný vklad na půl roku částku 80 000 Kč při úrokové míře 7 % za půl roku. Určete úrok, který získá po uplynutí této doby. J0 = 80 000 Kč, i = 0,07, t = 1 ú = J0 i · t ú = 80 000 · 0,07 · 1 ú = 5 600 Kč Podnikatel získal na úrocích 5 600 Kč. pozn. Za t jsme mohli dosadit 1, protože úrokovací doba půl roku se rovná úrokovacímu období.35

Příklad: Jak vysoký je úrok z úvěru 86 400 Kč při 4% p. a. za dobu od 5. 3. do 14.12.? Výsledek zaokrouhli na celé koruny. řešení: a) výpočet úrokovací doby t: t d, kde d je počet dnů mezi 5. 3. a 14. 12. platí zde určité dohody: den změny je den splatnosti tj. nepočítá se 5. 3., ale počítá se 14. 12. nebo naopak den půjčky - počítá se 5. 3., ale ne 14. 12. měsíc má 30 dní rok má 360 dní

35

inspirováno ze stránek Finanční matematika http://www.matfyzbrest.wz.cz/Dokumenty/9.tr/Finmat.pdf

[on line]. 2011

60

d = 25+8.30+14 = 279 b) výpočet úroku: ú = 86400 ·4· 279 = 2678,4 100

360

Úrok z úvěru 86400 Kč činí za daný počet dnů 2678 Kč. Příklad: (řešení pomocí vyuţití znalostí jednoduchého úrokování) Pan Pavel si uloţil na vkladní kníţku do banky částku 12 000 Kč s roční úrokovou mírou ve výši 5 %. Kolik Kč bude mít na kníţce za tři roky? Řešení : l. fáze – kolik bude mít na kníţce po roce J1 = J0 · (1 + i . t) J1 = 12 000 · (1 + 0,05 · 1) J1 = 12 600 Kč 2. fáze – kolik bude mít na kníţce po dvou letech J2 = J1· (1 + i · t) J2 = 12 600 · (1 + 0,05 · 1) J2 = 13 230 Kč 3. fáze – kolik bude mít na kníţce po třech letech J3 = J2 · (1 + i · t) J3 = 13 230 · ( 1 + 0,05 · 1 ) J3 = 13 891,5 Kč Za tři roky bude mít na kníţce 13 891,5 Kč. Příklad: Pan Dvořák vloţil do banky 30 000 Kč na termínovaný účet na 3 roky. Banka pouţívá sloţené úročení, úrokovací období je 1 rok, úroková sazba je 2,5 %. Daň z úroku činí 15 %. a) Vypočítejte, kolik korun pan Dvořák obdrţí při výběru peněz na konci třetího roku. b) Určete, kolik korun činí celkový úrok po zdanění za tři roky. Řešení: 61

K (vloţený kapitál)……………30 000Kč i (úrokovací sazba)……………0,025 t (úrokovací období)………….1 rok = 360 dní d (daň z úroků)………………..15 % k (zdaňovací koeficient)……. ..0,85 a) Kapitál na konci prvního úrokovacího období po zdanění úroku: 30 000 + 0,85 · 0,025 · 30 000 = 30 000 · (1 + 0,85 · 0,025) = 30 637,5 Kapitál na konci druhého úrokovacího období po zdanění úroku: 30 637,5 + 0,85 · 0,025 · 30 637,5 = 30 637,5 · (1 + 0,85 · 0,025) = 31 288,5 Kapitál na konci třetího úrokovacího období po zdanění úroku: 31 288,5 + 0,85 · 0,025 · 31 288,5 = 31 288,5 · (1 + 0,85 · 0,025) = 31 953 Pan Dvořák obdrţí při výběru z banky celkem 31 953 Kč. b) Celkový úrok po zdanění na tři roky: 31 953 – 30 000 = 1 953 Celkový úrok po tříletém zdanění činí 1 953 Kč. Obecné vyjádření výsledného kapitálu: a) Kapitál K1 na konci prvního úrokovacího období po zdanění úroku: K1 = K0 + k · i · t/360 · K0 = K0 · (1 + k · i · t/360) Kapitál K2 na konci druhého úrokovacího období po zdanění úroku: K2 = K1 + k · i · t/360 · K1 = K0 · (1 + k · i · t/360) + k · i · t/360 · K0 · (1 + k · i · t/360) po úpravě výrazu dostáváme: K2 = K0 · (1 + k · i · t/360)2 Kapitál K3 na konci třetího úrokovacího období po zdanění úroku: K3 = K2 + k · i · t/360 · K2 = K0 · (1 + k · i · t/360)2 + k · i · t/360 · K0 · (1 + k · i · t/360)2 po úpravě výrazu dostáváme: K3 = K0 · (1 + k · i · t/360)3 Nyní upravíme pro kapitál Kn na konci n-tého úrokovacího období po zdanění úroku: 62

Kn = Kn-1+ k · i · t/360 · Kn-1 = K0 · (1 + k · i · t/360)n-1 + k · i · t/360 · K0 · (1 + k · i · t/360)n-1 po úpravě výrazu dostáváme: Kn = K0 · (1 + k · i · t/360)n Celkový úrok un vypočítáme jako rozdíl výsledného a počátečního kapitálu: un = Kn - K0 = K0 · [(1 + k · i · t/360)n - 1 ]36 Aplikace: Nejlépe si ţáci učivo osvojí, propočítáním většího mnoţství příkladů. Od jednoduchého úrokování postupně přejdeme ke sloţitému. 4.6.1. Pozor na zdánlivě výhodné půjčky Dříve neţ si půjčíme potřebnou částku, je vhodné, abychom si uvědomili, kolik přesně potřebujeme a od koho či jakého peněţního ústavu si půjčíme a tím se můţeme vyhnout případným nepříjemnostem s vyšším splácením, neţ jsme předpokládali. Obr.č. 6

Zdroj: http://www.uspory.cz/pujcky/porovnani-pujcek/provident-pujcky

Na různých internetových zdrojích se můţeme dočíst, ţe nebankovní půjčka jiţ hraničí s lichvou a je potřeba si dát pozor. Jedno z mnoha pravidel při vyuţití půjčky je i to, ţe je potřeba mít ručitele a podepsat alespoň dvě smlouvy, coţ ani jedno v tomto případě

36

erpáno z metodického portálu rvp.cz [on line]. 2011

63

není splněno. Tyhle dvě zásady jsou asi nejčastěji porušovány při lákavých nabídkách na „nejvýhodnější“ půjčky. A jako další příklady reklam lákající k výhodné půjčce můţeme zařadit: Obr. č. 7

Obr. č. 8

Zdroj: http://www.zarizujeme-dum.cz/

Zdroj: http://www.hypoteka-pujcky-uvery.cz/

4.6.2. Konkrétní příklad splácení půjčky:

a)

Společnost Home credit nabízí moţnost okamţité půjčky 10 000 – 150 000 Kč.

V tabulce jsou uvedeny hodoty splátek včetně RPSN 15,3 % a roční úrokové sazby 12,5 %. 37

64

Tab. č. 6: Splácení půjčky Půjčka

doba splatnosti (v letech)

100 000 Kč

4

Výše splátky

3192 Kč

5 2766 Kč

6 2468 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky jednoduchým výpočtem zjistíme, jestli je poslední varianta nejvýhodnější. Při době splatnosti 6 let zaplatíme: 2468 · 12 · 6 = 177 696 Kč V případě, ţe by splatnost byla 4 roky, zaplatíme: 3192 · 12 · 4 = 153 216 Kč Z provedeného výpočtu vidíme, ţe mnohem výhodnější je půjčka na kratší dobu, v tomto případě na 4 roky. Volba doby splatnosti závisí na finančních moţnostech dluţníka. b)

Na internetových stránkách portálu „bez- registru“ je další z mnoha příkladů

splátkových tabulek. pokud bychom srovnali nabídku na půjčku 100 000 Kč společnosti Home credit a Bez – registru, uţ při prvním pohledu je patrné, ţe půjčka u druhé zmiňované společnosti je výhodnější. Je potřeba zváţit i hledisko garance spokojenosti a serióznost společnosti.

37

Ůdaje pouţity za stránek www.homecredit.cz [on line] . 2011

65

Tab. č. 7: Rozpis splácení půjček

Zdroj: http://bez.registru.cz/tabulka-splatek.htm

4.6.3. Návrh projektu: Chceš půjčku? o Devátý ročník, časová dotace: 1 vyučovací hodina- zadání, následující výuka finanční gramotnosti samotná prezentace od skupinek. o Rozdělení do skupinek po třech ţácích. o Kaţdá skupinka dostane jeden peněţní ústav (bude se jednat o 5 největších), dále nebankovní nabídky půjček (dvě varianty) a online nabídky (taky dvě varianty), ale samozřejmě záleţí na počtu ţáků. o Úkolem je vyhledat informace ohledně zadané bankovní či nebankovní půjčky – výhody, nevýhody, důraz na spolehlivost, atd. o Zpracovat ukázkový příklad, na kterém ţáci demonstrují, zda je půjčka výhodná či nikoli a aby si uměli představit, ţe půjčit si 20 000 Kč neznamená splácet 20 000 Kč. o Prezentace výsledků (kaţdá skupinka cca 5-10min.) a porovnání všech diskutovaných variant. Porovnání nabídek a snaha nalézt tu nejvýhodnější. o Opět se výsledky zpracovávají do pracovního listu (viz. příloha č. 5). I tentokrát záleţí na samotném individuálním zpracování skupiny, jak validní bude výsledek práce.

66

Závěr Finanční gramotnost je v současné době často opakovaný termín, přestoţe mnoho lidí stále neví, co si pod tím představit. Současná doba, ve které hrají peníze důleţitou roli, a trh s finančními produkty se stále rozrůstá, by mělo být dostatečnou motivací pro širokou veřejnost osvojovat si nové vědomosti z oblasti finanční gramotnosti. Mnoho institucí uţ v dnešní době nabízí veřejné kurzy výuky finanční gramotnosti. Otázka financí a peněz je součástí výuky na základní škole uţ od samotného počátku vyučování. Se zvyšujícím se ţivotním tempem, které úzce souvisí s oběhem peněz, vznikla nutnost zavést finanční gramotnost do výuky a věnovat se světu peněz podrobněji. Některé základní školy zařadily finanční gramotnost mezi ostatní vyučovací předměty jiţ před několika lety, avšak většina základních škol se s obsahem a důleţitostí toho předmětu teprve seznamuje. Pomocí informací z oblasti finančního vzdělávání je moţné formovat uvaţování budoucí generace. Aby výuka na základních školách mohla probíhat na určité úrovni, je nutné provést osvětu mezi vyučujícími. Právě pedagogové mnohdy sami nevědí, co je náplní předmětu finanční gramotnost. Na výběr je velká škála seminářů pod vedením odborníků. Mezi instituty nabízející pravidelné semináře s akreditací MŠMT patří např. Národní institut pro další vzdělávání, Institut pro finanční trh nebo také Vzdělávací agentura DESCARTES. Plno informací o této problematice obsahuje všem pedagogům známý časopis Učitelské noviny nebo také internetové stránky metodického portálu RVP. Ţáci by si na konci základní školy měli umět odpovědět na otázky typu: „odkud se berou peníze?“, „pokud chci podnikat, jak na to?“ nebo například „vyplatí se mi auto na leasing?“. Přestoţe k tomuto vyučovacímu předmětu není učebnice, která by se celá věnovala finanční gramotnosti vhodná pro 2. stupeň ZŠ, téma je zařazeno do klasických učebnic matematiky. Právě z tohoto důvodu je kladen důraz na zvolenou metodu výuky, aby ţáky učivo bavilo a zároveň si osvojili důleţité informace pro ţivot. Na trhu je pestrý výběr literatury týkající se finanční gramotnosti, je nutné informace hledat a třídit. Pro výuku na ZŠ jsou vhodné jen vybrané kapitoly z bohaté nabídky odborné

67

literatury. Mnoho uţitečných příkladů, tipů a rad, jak vyučovat finanční gramotnost lze čerpat z publikací Doc. RNDr. Oldřicha Odvárka, DrSc. Ve výzkumné části se potvrdila nízká informovanost o znalosti hospodaření s penězi u ţáků 2. stupně. Z toho lze usuzovat i nízká znalost finanční gramotnosti jako celku. Příklady, které jsem pouţila ve sbírce příkladů, můţou slouţit jako podpora při výuce finanční gramotnosti. Přestoţe jsem uvedla pouze několik úloh, jejich modifikací lze úkoly ztíţit a i za několik let přizpůsobit obsahem moderní době. Téma této diplomové práce povaţuji za aktuální a často diskutované nejen mezi pedagogy, ale i odbornou veřejností, coţ ukazuje na vzrůstající zájem o finanční vzdělávání.

68

Pouţitá literatura

Knihy GAVORA, P.: Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vydání. BRNO: Paido, 2000. 207s. ISBN: 80-85931-79-6. HOLUBOVÁ,

B.:

Vedení

domácnosti.

2.

vydání.

Praha:

SPN,

1991.

ISBN 80-04-25505-1. CHRÁSKA, M.: Metody pedagogického výzkumu, 1. vydání. Praha: Grada Publishing. 2007. 265s. ISBN: 978-80-247-1369-4. KLÍNSKÝ, P., CHROMÁ, D.: Finanční gramotnost, úlohy a metodika. 1. vydání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 96 s. ISBN 978-80-87063-12-2. KLÍNSKÝ, P., CHROMÁ, D. a kol.: Finanční gramotnost, obsah a příklady z praxe škol. 1. vydání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2009. 107 s. ISBN 978-80-87063-26-2. KUŘINA, F.: Matematika a porozumění světu: setkání s matematikou po základní škole. 1. vydání. Praha: Academia. 332s., 2009. ISBN 978-80-200-1743-7. MŰLLER, P.: Procenta v kaţdodenní praxi. 1. vydání. Praha: Nakladatelství učebnic FORTUNA, 1995. 255s. ISBN 80-7168-237-3. ODVÁRKO, O.: Matematika pro každý den: sbírka úloh nejen pro žáky 5. až 9. ročníků základních škol. 1. vydání. Praha: Prospektrum, 167 s. 1995. ISBN: 80-85431-31-9.

69

ODVÁRKO, O., KADLEČEK, J.: Matematika pro 6. – 9. ročník. 3. vydání. Praha: Prometheus, 2001. 82s. ISBN 80-5213-142-2. ODVÁRKO, O., KADLEČEK, J.: Matematika pro 9. ročník základní školy, 3. díl. 2. vydání. Praha: Prometheus. 2006. 80 s. ISBN 80-7196-283-X. POLOUČEK, S.: Peníze, banky, finanční trhy. 1 vydání. Praha : C.H. Beck, 2009. 415 s. ISBN 9788074001529. RADOVÁ, J., DVOŘÁK, P.: Finanční matematika pro každého. 4. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2003. 259 s. ISBN 80-247-0473-0. ROSECKÁ, Z.: Jak počítat s procenty. 1. vydání. Brno: NOVÁ ŠKOLA, 2008. 40 s. ISBN 80-85607-73-5. SKOŘEPA, M., SKOŘEPOVÁ, E.: Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia: manuál pro učitele. 1. vydání. Praha: Scientia, 2008. 200 s. ISBN 978-80-86960-40-1. SYROVÝ, P.: Financování vlastního bydlení. 5. vydání. Grada Publishing, 2009. 143 s. ISBN 978-80-247-2388-4.

Elektronické zdroje

Český statistický úřad. [online]. [cit. 6. 11. 2010] Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/>.

Finanční gramotnost. [online]. [cit. 6. 11. 2010] Dostupný z WWW: .

70

HORSKÁ, V.: Budování finanční gramotnosti v základních a středních školách v ČR. 2009. [online]. [cit. 14. 11. 2010]. Dostupný z WWW: . Investice [online]. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupný z WWW: .

Metodický portál RVP. [online]. [cit. 10. 11. 2010] . Dostupný z WWW: .

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 24. 1. 2011]. Dostupný z WWW: .

Národní strategie finančního vzdělávání. [online]. [cit. 4. 11. 2010]. Dostupný z WWW:

Právní informační server. [online]. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupný z WWW:.

Peníze. [online]. [cit. 25. 2. 2011]. Dostupný z WWW:
nutne-si-vest-rodinny-rozpocet/>

Rozumíme penězům. [online]. [cit. 30. 3. 2011] Dostupný z WWW: . 71

Spotřebitelské vzdělávání online. [online]. [cit. 6. 3. 2011] Dostupný z WWW: .

Strategie finančního vzdělávání.[online]. [cit. 18. 11. 2010] Dostupný z WWW: .

Systém budování finanční gramotnosti v základních a středních školách: Společný dokument Ministerstva financí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vypracovaný na základě usnesení vlády č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 : aktualizovaná verze a v souladu se Strategií finančního vzdělání z prosince 2007 [online]. [cit. 2. 11. 2010]. Dostupný z WWW: .

Učitelské

noviny.

[online].

[cit.

.

72

19.

1.

2011]

Dostupný z

WWW:

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Pracovní list: Sestavení rodinného rozpočtu Příloha č. 3: Pracovní list: Stanovení ideální prodejní ceny produktu a jeho propagace Příloha č. 4: Pracovní list: Vyplnění sloţenky typu A Příloha č. 5: Pracovní list: Chceš půjčku?

Přílohy: Příloha č. 1: Dotazník Věk:

Třída:

Pohlaví:

1. Dostáváš od rodičů pravidelně kapesné? a) ANO

b) NE

2. Pokud ANO, kolik peněz dostáváš? 3. Jak často peníze dostáváš? a) týdně

b) měsíčně

c) nepravidelně

4. Dostáváš nějaké jiné peníze, k jakým příleţitostem? (i více moţností) a) Vánoce, Velikonoce aj. b) Narozeniny, vysvědčení c) Kdyţ potřebuji 5. Co si za peníze nejčastěji kupuješ? Co všechno z nich platíš? 6. Šetříš si peníze? a) ANO

b) NE

7. Na co si šetříš? 73

8. Máš svůj vlastní účet v peněţním ústavu? Víš v jakém? 9. Pouţíváš vlastní mobilní telefon? a) ANO

b) NE

10. Kolik Kč asi měsíčně protelefonuješ? 11. Kdo ti hradí náklady za mobil? 12. Co si myslíš o hospodaření s penězi? 13. Co si myslíš, ţe ovlivňuje výši kapesného? 14. Napiš, jaká je podle tebe ideální výše kapesného? Děkuji za Váš čas, strávený při vyplňování dotazníku!

Příloha č. 2: Pracovní list: Sestavení rodinného rozpočtu Tab. č. 6 : Sestavení rodinného rozpočtu Téma: Rodinný rozpočet

Členové skupiny:

Třída: devátá Časová dotace: 2 vyučovací hodiny

Úkol č. 1: K daným výdajům domácnosti napište, kolik si myslíte, ţe měsíčně vaši rodiče zaplatí. Výdaje

Částka v Kč

- pravidelné platby (inkaso, nájem atd.) - náklady na provoz domácnosti - oblečení, obuv - koníčky, kultura, sport - jízdné - úspory, splácení půjček

Součet

Celkem:

Úkol č. 2: Seřaďte výdaje od nejdůleţitějších po nejméně důleţité.

Závěr: Společná diskuze problému. Kaţdou částku, kterou napíšete do listu, je nutné si umět vysvětlit a obhájit. V případě dotazů, jsem vám k dispozici.

Příloha č. 3: Pracovní list: Stanovení ideální prodejní ceny produktu a jeho propagace Tab. č. 7: Prodejní cena produktu Téma: Cena produktu

Členové skupiny:

Třída: osmá Časová dotace: 1 vyučovací hodinazadání,

příprava

v průběhu

týdne

a

závěrečná prezentace 2 vyučovací hodiny

Úkol č. 1: Zjistěte, jakou maximální cenu, jsou lidi ve vašem okolí ochotni zaplatit za CD oblíbené hudební skupiny či zpěváka. (minimálně u 20 lidí) Počet dotazovaných / Cena za CD 1.

16.

2.

17.

3.

18.

4.

19.

5.

20.

6.

21.

7.

22.

8.

23.

9.

24.

10.

25.

11.

26.

12.

27.

13.

28.

14.

29.

15.

30.

Úkol č. 2: Vypočítejte průměrnou cenu za CD a navrhněte, kolik by byla ideální prodejní cena na trhu. Výpočet:

Návrh ceny:

Úkol č. 3: Vytvořte ve skupince slogan, který vám pomůţe výrobek na trhu prodat. Pomocí sloganu byste měli zaujmout potenciální zákazníky, neměl by být příliš dlouhý, ale přesto výstiţní a lákající k nákupu.

Slogan:

Úkol č. 4: Vypracujte plakát, prezentaci v power pointu nebo jakýkoli jiný propagační materiál, který budete před třídou prezentovat. Vše samozřejmě doplníte slovním popisem vaší práce.

Závěr: Zhodnocení jednotlivých prací. V případě dotazů, jsem vám v průběhu týdne k dispozici.

Příloha č. 4: Pracovní list: Vyplnění sloţenky typu A Tab. č. 8: Vyplnění sloţenky typu A Téma: Způsob platby

Členové skupiny:

Třída: sedmá aţ devátá Časová dotace: 2 vyučovací hodiny v počítačové učebně Úkol č. 1: Pomocí internetového vyhledávače se pokuste správně vyplnit poštovní poukázku a vyhledejte k jakým platbám je vyuţívána. Vyplňte:

Zdroj: http://www.pelico.cz/Navody/KALKUL/doklady.htm

Napiš moţnosti, k jakým platbám je tato sloţenka vyuţívána:

Úkol č. 2: Na internetových stránkách vyhledej, jaké nejčastější kódy bank, jsou pouţívány. (čtyři nejčastější) kód:

banka:

-

-

-

-

-

-

-

-

Úkol č. 3: Zjisti, co znamenají pojmy variabilní symbol a konstantní symbol. Variabilní symbol:

Konstantní symbol:

Závěr: Společná kontrola. V případě dotazů, jsem vám k dispozici.

Příloha č. 5: Pracovní list: Chceš půjčku? Tab. č. 9: Produkt - půjčka Téma: Půjčky

Členové skupiny:

Třída: devátá Časová dotace: 1 vyučovací hodina – zadání, příprava v průběhu týdne, 2 vyučovací hodiny prezentace výsledků a hodnocení Úkol č. 1: S vyuţitím literatury a internetových zdrojů vyhledejte informace o zadané bankovního či nebankovního ústavu. Zaměřte se pouze na oblast půjček. Vyhledejte klady, zápory a spolehlivost nabídky. Klady:

Spolehlivost (zdůvodni proč ano nebo ne):

Zápory:

Úkol č. 2: Uveďte a vypočítejte příklad pomocí vyhledaných údajů, na kterém ukáţete (ne)výhodnost půjčky. Příklad:

Úkol č. 3: Připravte si ústně prezentaci vámi zjištěných údajů. Závěr: Společná diskuze výsledků a snaha najít nejvýhodnější půjčku. V případě dotazů, jsem vám v průběhu týdne k dispozici.

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents