MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Monika Navrátilová

Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Brno 2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené informační zdroje.

Brno 8. června 2010


…………………………………

Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a trpělivost, která mi byla při zpracování mé bakalářské práce poskytnuta. Děkuji celé své rodině za pomoc a podporu kterou mně během mého studia poskytovali. Děkuji všem respondentům, kteří věnovali svůj čas k vyplnění dotazníku, který mně pomohl k realizaci průzkumného šetření.

OBSAH ÚVOD

………………………………………………………………………...7

1

ZDRAVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST KVALITNÍHO ŽIVOTA ………..9

1.1

Zdraví pro všechny v 21. století ……………………………………………10

1.2

Hodnoty vypovídající o zdravotním stavu populace ……………………… 10

1.2.1

Faktory ovlivňující zdravotní stav ………………………………………… 11

1.2.1.1 Determinanty zdraví ………………………………………………………. 11 1.2.2

Studie vlivu životních podmínek na zdraví………………………………... 12

1.2.2.1 Žebříček faktorů dle významu, které se podílejí na úmrtí ………………... 12 1.2.3

Změna životního stylu ……………………………………………………... 13

2

PREVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ ………………………………………14

2.1

Prevence - důležitá součást medicíny ……………………………………….14

2.2

Rozdělení prevence ………………………………………………………….15

2.2.1

Druhy prevence podle objektu ……………………………………………....15

2.2.2

Druhy prevence podle subjektu ……………………………………………..15

2.2.3

Druhy prevence podle časového vstupu preventivního zákroku ……………16

2.2.4

Preventivní opatření podle S. Bartlové ……………………………………...16

2.2.4.1 Skupinová a individuálně orientovaná prevence ………………………… ...16 2.3

Prevence v primární péči ……………………………………………………17

2.3.1

Rozdělení preventivních prohlídek ………...………………………………..17

2.3.1.1 Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro dospělé……………………18 2.3.1.2 Preventivní stomatologická prohlídka ………………………………………19 2.3.1.3 Preventivní gynekologická prohlídka …………………………………….....19

2.4

Dispenzarní péče ………………………………………………………….....20

2.5

Screeningové programy ……………………………………………………..20

2.5.1

Mamografický screening …………………………………………………... 21

2.5.2

Kolorektální screening ………………………………………………………22

2.5.3

Cervikální screening ………………………………………………………...23

2.6

Očkování jako součást prevence ………………………………………….....24

2.6.1

Očkovací látka Tetavax ……………………………………………………...25

2.6.2

Úhrada očkování a očkovacích látek ………………………………………..25

2.6.2.1 Hrazení očkovacích látek z prostředků zdravotního pojištění…………….....25 2.6.2.2 Hrazení očkovacích látek státem prostřednictvím KHS……………………..26 2.6.2.3 Hrazení očkovacích látek fyzickou nebo právnickou osobou…………….....26 2.7

Edukace klienta v ordinaci praktického lékaře…………………………........27

2.8

Prevence sekundární ………………………………………………………...27

2.8.1

Onkologická prevence ………………………………………………………28

2.8.1.1 Projekt 35 ……………………………………………………………………29 2.8.1.2. Varovné signály v onkologii ...……………………………………………....29 2.8.1.3 Informovanost pacienta s onkologickým onemocněním ……………………29 2.9

Prevence terciární …………………………………………………………...30

2.10

Závodně preventivní péče …………………………………………………...30

2.10.1

Rozdělení závodně preventivních prohlídek …………………………….....31

2.10.2

Příklady nejčastějších nemocí spojených s prací …………………………...31

2.11

Preventivní programy zdravotních pojišťoven ………………………….....32

2.12

Elektronická zdravotní knížka ………………………………………………32

2.13

Výsledek zdravotnických účtů ………………………………………………33

3

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY.............................................................34

4

METODIKA PRÁCE………………………………………………………...35

5

ANALÝZA PRŮZKUMU……………………………………………………36

6

DISKUSE…………………………………………………………………......52

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ PROBLÉMU………………………………………………..60 ZÁVĚR………………………………………………………………………………..61 ANOTACE……………………………………………………………………………64 LITERATURA A PRAMENY………………………………………………………..66 SEZNAM ZKRATEK………………………………………………………………...72 SEZNAM OBRÁZKŮ………………………………………………………..............73 SEZNAM TABULEK ………………………………………………………………..74 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………...………75 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………..76

Úvod

Zdraví je stav duševní i tělesné pohody, o který bychom měli pečovat. Na zdravotním stavu jedince se podílí celá řada faktorů jako je životní styl, způsob stravování, stres, pohybová aktivita, kouření a mnoho dalších. Ovlivňuje nás prostředí, ve kterém žijeme, genetická výbava a v neposlední řadě poskytovaná zdravotní péče. K podpoře zdraví slouží prevence. Prevence je v ordinacích lékařů prováděná formou preventivních prohlídek. Díky nim můžeme zdravotní komplikace vhodným přístupem klienta i lékaře mnohdy oddálit a zmírnit tak následky budoucích zdravotních problémů. Podstata zvyšování počtu preventivních prohlídek je v přístupu a informovanosti pacientů. Důležitou úlohu také hraje vlídný přístup zdravotního personálu, komunikace mezi zdravotníkem a klientem, edukace pacienta ohledně zdravotních rizik, stanovení cílů zlepšujících zdravotní stav a v neposlední řadě příjemné prostředí ordinace a vzájemná spolupráce lékaře a sestry, která by měla být zárukou kvalitní a profesionální péče o klienta. Z těchto faktorů vyplývá, že pacient by měl získat pocit, že prevence má smysl. Je však stále mnoho klientů, kteří se prohlídky nezúčastní, jelikož nevidí smysl v návštěvě lékaře, pokud nemají zdravotní problémy. Neuvědomují si důležitost tohoto preventivního vyšetření, protože pokud se zdravotní problémy později dostaví, pak s horší prognózou. Cílem mé bakalářské práce je zjistit všeobecnou informovanost klientů o preventivních prohlídkách ve městě Zruč nad Sázavou formou dotazníku, dále podání informací týkajících se preventivních prohlídek občanům v tomto městě zveřejněním článku ve Zručských novinách. Mým úkolem je zjistit počet provedených preventivních prohlídek v ordinaci, kde pracuji, a počet prohlídek ve všech ordinacích praktických lékařů ve městě Zruč nad Sázavou, který jsem zjišťovala osobním rozhovorem s lékaři. Zajímá mě, co by klienty motivovalo k prohlídce a zda by ji absolvovali, pokud by jim byli poskytnuty veškeré informace o vyšetření.

7

Statistiky ukazují, že v České republice (dále jen ČR) absolvuje preventivní prohlídku 20 – 30 % klientů1, což je zatím ještě stále malý počet. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá zdravím jako nedílné součásti kvalitního života. Jsou zde uvedeny nejčastější charakteristiky zdraví člověka v 21. století, vypovídající o hodnotách zdravotního stavu populace. Dále zde zmiňuji faktory ovlivňující zdravotní stav, důležité determinanty zdraví a studii o vlivu životních podmínek na zdraví. Jako příklad zde uvádím i některé faktory, které se nejvíce podílejí na úmrtí a s tím související i změna životního stylu, která se zde jeví jako nutná. Druhá kapitola je zaměřena na prevenci ve zdravotnictví, její rozdělení, druhy preventivních prohlídek a jejich podrobný obsah, seznam péče a screeningových programů, význam očkování jako součásti prevence, preventivní programy zdravotních pojišťoven, podstatu elektronické zdravotní knížky a její možné využití v péči o pacienta. Na závěr jsou uvedeny výsledky finančních nákladů na zdravotní péči. Ve třetí kapitole jsou uvedeny cíle a očekávané výsledky. Ve čtvrté kapitole se věnuji metodice. V páté kapitole analyzuji dotazník coby prostředek metody průzkumu a jeho vyhodnocení. Šestá kapitola se věnuje diskusi na téma preventivních prohlídek, kde je zhodnoceno potvrzení či nepotvrzení očekávaných výsledků vztahujících se k této problematice, srovnání s jinými autory a návrhy na řešení problémů. Závěrem se vyjadřuji ke splnění daných cílů a zároveň uvádím několik doporučení vhodné pro zlepšení a zkvalitnění zdravotní prevence. Úkolem do budoucna je právě zvýšit počet klientů, kteří se budou o své zdraví starat a zvýšit počet absolvovaných preventivních prohlídek. Preventivní opatření jsou nezbytná k zachování zdraví a předcházení nemocem, které lze oddálit zodpovědným přístupem. Je nutné, aby se o prevenci hodně mluvilo, psalo a bylo to stále aktuální téma. Je třeba si uvědomit, že každý z nás má svůj život plně ve svých rukou a jen na každém z nás záleží, jak bude se svým zdravím nakládat. 1

Srov. FAIT T., VRÁBNÍK M., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 14.

8

1 Zdraví jako nedílná součást kvalitního života

,,Touha po zdraví a životě provází člověka od prvního úsvitu, kdy začal chápat, co je zdraví a co je život.“2 V medicíně je záblesk úsvitu ztělesněn v neúnavném výzkumu, který si razí cestu vpřed.3 Zlepšit zdraví lidí je úkol tak závažný, že vyvolává stále otázku, co to vlastně zdraví je.4 Definice zdraví podle Světové zdravotnické organizace (dále jen SZO): ,,Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody-bytí, a nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci nebo slabosti.“5 ,,Zdraví může být definováno negativně jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balansu (vyrovnanosti).“6 ,,Jde o složitý vzájemný vztah interakce mezi organismem a prostředím, ve kterém se uplatňují vazby a multifaktoriální charakter prvků přírodního a sociálního prostředí.“7 Zákon o zdraví lidu č. 20 z roku 1966 definuje zdraví: ,,Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost choroby, je výsledkem vztahů mezi lidským organismem a sociálně-ekonomickými, fyzikálními, chemickými a biologickými faktory životního prostředí, pracovního prostředí a způsobu života."8

2

MILTNER V., Lékařství Staré Indie, s. 9.

3

Srov. Tamtéž.

4

Srov. HOLČÍK J., ZACEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 32.

5

http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://www.who.int/about/definition/en/print.htm

l/, cit.3.6.2010. 6

http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%AD, cit. 27.4.2010.

7

DURDISOVÁ J., Ekonomika zdraví, s. 11.

8

http://osetrovatelstvi.blog.cz/0810/zdravi-definice-modely, cit. 15.1.2010.

9

1.1 Zdraví pro všechny v 21. století ,,Na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998 se členské státy Světové zdravotnické organizace usnesly na deklaraci, která formulovala základní politické principy péče o zdraví.“9 Přijetím deklarace bylo zdůraznění a podpoření programu SZO, který se nazývá Zdraví pro všechny ve 21. století. SZO – ZDRAVÍ 21 je důležité k dosažení 21 cílů společného evropského programu k povznesení zdravotního stavu národů a regionu vlastními silami k péči o zdraví. Mezi hlavní cíle, které si SZO stanovila, patří ochrana a rozvoj zdraví lidí po celý jejich život, snížení úrazů a zmírnit utrpení, které způsobují. Prevence nemocí a podpora zdraví jsou výraznou součástí celého programu.10 Pokud jsme zdraví, tak si ani neuvědomujeme jakou má zdraví velkou hodnotu. Začneme si to uvědomovat většinou až tehdy, když nás zasáhne nějaký zdravotní problém, nemoc (nemocobjektivně zjistitelná porucha zdraví, která má své příčiny, podmínky a typický průběh, který do určité míry lze ovlivnit)11, úraz či jiné zdravotní postižení. Přesto mi sami z velké části zodpovídáme za náš zdravotní stav.

1.2 Hodnoty vypovídající o zdravotním stavu populace

Hodnoty, které vypovídají o zdravotním stavu veřejnosti jsou: nemocnost obyvatelstva, úrazovost, úmrtnost, porodnost, střední délka života, kvantum a délka hospitalizací ve zdravotnických ústavech, součástí je i počet a délka pracovní neschopnosti, atd. Prevence se může zabývat a orientovat podle současného stavu, který nám určuje přehled nejčastějších a nejvážnějších onemocnění. Existuje několik rizikových faktorů, které ovlivňují zdravotní stav jedinců i celé populace přímo či nepřímo.

9

http://www.mzcr.cz/Verejne/Pages/19-zdravi-pro-vsechny-v-21-stoleti.html, cit. 10. 12.2009.

10

Srov. Tamtéž. cit. 10.12.2009.

11

Srov. HOLČÍK J., ZACEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 34.

10

1.2.1 Faktory ovlivňující zdravotní stav Nejvíce se na zdravotním stavu jedince podílí jeho životní styl 50 - 80 %, odráží se v něm způsob stravování, pohyb, stres, kouření, požívání alkoholu atd. Prostředí, ve kterém jedinec žije, jej ovlivňuje z 20 – 25 %, tím je myšleno například kvalita ovzduší, pitné vody, potravin, ale i všechny fyzikální vlivy jako nejrůznější druhy záření, hluk12 apod. Dále jeho genetická výbava z 15 %. Nejmenší vliv se přikládá úrovni zdravotnického systému, a to pouhých 10 – 15 %. Rektořík J. a kol.13 ještě doplňuje faktory, které ovlivňují zdraví jedince, o výši příjmu a velikost majetku a o vzdělání. Lidé s vyšším vzděláním pravděpodobně dříve odhalí příznaky nemoci a více se zabývají ochranou svého zdraví ve formě preventivních aktivit a jsou ochotni více investovat do svého zdraví než lidé s nižšími příjmy. 1.2.1.1 Determinanty zdraví

Mezi faktory, které ještě ovlivňují zdravotní stav je důležité se zmínit o determinantech zdraví. Determinanty jsou okolnosti a podmínky, které působí na jednotlivce či skupinu obyvatel a mohou se vzájemně ovlivnit. ,,Nepřímé determinanty nepůsobí přímo na organismus, přesto však mají vliv na zdravotní stav, zejména celé populace, patří sem kulturní tradice a hierarchie hodnot, politicko-ekonomický systém, demografická situace, sociální stratifikace, role jednotlivce a sociální prostředí. Mezi „přímé“ determinanty zdraví, tedy takové determinanty, které působí přímo na lidský organismus patří, životní prostředí, genetický základ, zdravotnictví a životní styl“.14 Součástí životního stylu je výživa (výživové chování), pohybová aktivita, kouření (aktivní i pasivní), konzumace alkoholu (alkoholismus), stres, psychosociální faktory, sexuální chování, konzumace drog (drogové závislosti), hygienické návyky (vztah k infekčním chorobám), práce a pracovní podmínky, relaxace a odpočinek.15 Na náš organismus působí velké množství faktorů. Při posuzování zdravotního stavu klienta,

12

http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=16, cit. 18.12.2009.

13

Srov. REKTORIK J. a kol.: Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, s. 182.

14

ŠTASTNÝ J., Zdravotnictví a determinanty zdraví, http://www.recepis.cz/ke_stazeni/determinanty.recepis.pdf,

cit. 28.12.2009. 15

http://www.ped.muni.cz/whealthedu/WEB/texty/Zdravi.htm, cit. 6.12.2009.

11

je nutné mít vždy v paměti možnost působení těchto faktorů, které jedince mohou ovlivňovat. 1.2.2 Studie vlivu životních podmínek na zdraví ,,Terapeutické lékařství pracuje ve dvou základních krocích.“16 Prvním je vyšetření a zhodnocení zdravotního stavu klienta pod názvem diagnóza. Druhým je soustava opatření, která přispívá k řešení zdravotního problému klienta, nazvaná terapie. To samé platí i pro populační skupinu (obyvatele jednoho města, všechno obyvatelstvo státu, ženy zaměstnané v určitém výrobním odvětví, apod.). Zjišťuje se zdravotní stav, odhalením zdravotních problémů. Navrhují se a realizují nápravné kroky a s odstupem času se ověřuje efekt pomocí nového zdravotního šetření. V těchto souvislostech je zdraví studováno jako hromadný jev a jeho cílem je zjištění souhrnných charakteristik zdravotního stavu dané populace a zhodnocení její závislosti. K hodnocení studie poskytuje informace epidemiologická studie.17 Z epidemiologických studií se zjistilo, že zdraví nejvíce ovlivňuje nevhodný způsob života (50 – 80 %), kuřáctví, energeticky nepřiměřená a nesprávně složená výživa, nízká pohybová aktivita, nadměrná psychická zátěž, stres, nadměrné požívání alkoholu, drogové závislosti a nevhodné sexuální chování, životní a pracovní prostředí (10 - 20 %), nesprávně či nevhodně zaměřená lékařská péče (10 %).18 1.2.2.1 ,,Žebříček faktorů dle významu, které se podílejí na úmrtí (podle SZO): - kouření - nadměrná konzumace alkoholu - nadváha - pracovní rizika - nedostatek zeleniny a ovoce ve výživě - chudoba 16

KOTULÁN J. a kol., Preventivní lékařství, s. 5.

17

Srov. Tamtéž.

18


12

- nezaměstnanost - závislost na drogách - dopravní úrazy - nedostatek pohybu - přemíra živočišných tuků ve výživě - exhalace v ovzduší “19 Pokud se podíváme na tento žebříček hodnot, je až zarážející, kolik negativních faktorů nám ohrožuje život. Budeme-li k sobě ohleduplní, tak si každý z nás musí uvědomit, jak je prevence opravdu důležitá, chceme-li si zachovat déle své zdraví. 1.2.3 Změna životního stylu Pokud si chceme zachovat déle své zdraví, je důležité změnit svůj dosavadní životní styl. Důležitým faktorem změny životního stylu je uvědomění si svých výživových zvyklostí, výživovou hodnotu, pohybovou aktivitu, pracovní zátěž a uvědomění si stresové zátěže.20 ,,Nemoci a zdravotní potíže jsou vždy projevem určité nerovnováhy.“21 Jedním ze závažných problémů, které způsobují tuto nerovnováhu, je potrava, která tělu prospívá či neprospívá.22 ,,Celá řada studií dokládá skutečnost, že mezi výživou a naším zdravím existuje úzká souvislost, některé studie hovoří dokonce o 60 - 70% vlivu způsobu výživy na kvalitu našeho zdravotního stavu.“23 Záleží jen na každém z nás, jak budeme o své zdraví pečovat. Velkou významnou roli hraje rodina, která by měla jít příkladem a vést tak své potomky, jak správně pečovat o své zdraví. Není nic cennějšího než být zdravý a spokojený.

19


20

Srov. KOTULÁN J. a kol., Preventivní lékařství, s. 70.

21

OBERBEIL K., LENTZOVÁ CH., Ovoce a zelenina jako lék, s. 150.

22

Srov. OBERBEIL K., LENTZOVÁ CH., Ovoce a zelenina jako lék, s. 150.

23

ROGERT J. D. P., Vychutnej život!, s. 9.

13

2 PREVENCE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Prevence je soustava opatření, která vede k upevnění zdraví, k zabránění vzniku nemoci, jejímu rozvoji, šíření, komplikacím a k prodloužení pracovní schopnosti a délky aktivního života24 se nazývá prevence. Obsahuje celou řadu návodů a rad jak pomoci a předcházet řadě zdravotních komplikací. Každý o ní víme, avšak jen malá část populace se jí zabývá a je si vědoma, jak je důležitá pro zachování zdraví. Preventivní medicína je rozvíjející se obor, kterým se zabývali lékaři (a nejen oni) již před mnoha tisíci let. O tom svědčí citát ze staré Číny: ,,Dobrý lékař nemocem předchází, průměrný je léčí a špatný se zabývá už jen komplikacemi.“25

2.1 Prevence důležitá součást medicíny Prevence je každá návštěva lékaře, konzultace, kterou lékař hodnotí individuálně klienta dle prezentovaného problému a zároveň edukuje k možnému hrozícímu zdravotnímu problému. Rozvíjí se řada programů prevence a hodnotí se rizika v kardiovaskulární oblasti. V současné

medicíně rostou možnosti například léčby

nádorových onemocnění, profylaktické a léčebné zásahy v časných stádiích nemoci, kde roste odpovědnost lékařů prvního kontaktu za časné rozpoznání nádorů a jejich úloha v sekundární péči.26 ,,Rozšiřuje se také portfolio infekčních onemocnění, proti kterým lze preventivně očkovat.“27 Prevence je nedílnou součástí zdravotní politiky. Svým významem ji můžeme zařadit na stejnou úroveň jako léčbu. Léčebně preventivní péče se nezabývá

24

VURM V., Vybrané kapitoly z veřejného a sociálního zdravotnictví, s. 27.

25

FAIT T., VRÁBLÍK M., ČESKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 13, 21.

26

Srov. Tamtéž, s. 12.

27

Srov. Tamtéž.

14

nemocemi, úrazy, ale také chováním klienta, otázkou narození, smrti a kvalitou života.28 Prevence se dělí na několik kategorii.

2.2 ROZDĚLENÍ PREVENCE29 Existuje několik kritérií a hledisek, podle kterých se dá prevence dělit, podle toho, kdy dochází k preventivnímu opatření, podle toho, kdo je subjektem a kdo je objektem preventivního opatření.

2.2.1 Druhy prevence podle objektu a) Prevence hromadná, zaměřená na celou populaci b) Prevence selektivní, která je zaměřená na konkrétní rizikové skupiny obyvatel c) Prevence indikativní, týkající se osob, které jsou zařazeny do rizikové skupiny až po odborném vyšetření (např. osoby s diabetem). 2.2.2 Druhy prevence podle subjektu a) Prevence společenská, kterou vykonávají státní orgány, instituce, společenské organizace, zájmové skupiny, apod. b) Prevence osobní, kterou vykonávají jednotlivci v rámci dodržování zdravého životního stylu (např. životospráva, odvykání kouření, pravidelný pohyb, atd.), rozvoje zdravotního uvědomění, apod. c) Prevence zdravotnická, vykonávaná zdravotnickými a odbornými zařízeními, provádí očkování, zdravotní výchovu obyvatelstva, preventivní vyhledávací akce, atd.

28

Srov. HOLČÍK J., ŽÁČEK A., KOUPILOVÁ I., Sociální lékařství, s. 75.

29

HOLČÍK J. a kol., Systém péče o zdraví a zdravotnictví, východiska, základní pojmy a perspektivy, s. 48 – 49.

15

2.2.3 Druhy prevence podle časového vstupu preventivního zákroku a) Primární prevence (viz podkap. 2.3, s.17) b) Sekundární prevence (viz podkap. 2.8, s. 27) c) Terciární prevence (viz podkap. 2.9, s. 30) K těmto druhům prevence bychom mohli ještě zařadit prevenci primordiální, což je snaha předejít tomu, aby byly osoby exponovány faktorům prostředí, které by vedly ke zvýšení rizika onemocnění, nebo, aby si osvojily životní styl a chování vedoucí k zvýšenému riziku nemoci.30 2.2.4 Preventivní opatření podle S. Bartlové Primárně preventivní opatření je účelné rozdělit na dvě základní skupiny. 1. Zákonná opatření, kterými jsou částečný zákaz kouření, zákaz prodeje alkoholických nápojů v závodech, ochrana bezpečnosti práce v podnicích. 2. Organizační opatření, která pomáhají svým zaměstnancům. Mezi tyto opatření patří zavedení podnikových sportovních klubů, pomoc při zdolávání stresových situací, preventivní akce občanských iniciativ a spolků, atd.31 2.2.4.1 Skupinová a individuálně orientovaná prevence Skupinovou a individuálně orientovanou prevencí je myšlena zdravotní výchova, kterou vykonávají rodiče, mateřské školy a školy. Další prevencí je zdravotní osvěta, patří sem jednotlivé obory medicíny a vzdělávání dospělých. Poslední orientovanou prevencí je zdravotní poradenství, což je činnost profesionálních skupin zdravotníků.32 Z uvedeného rozdělení je zřejmé, že preventivní opatření jsou součástí všeobecné politiky společnosti, jejich dílčích úseků, kterými jsou oblast finanční, hospodářská, rodinná, vzdělávací a zdravotní politika. Jsou také zahrnuty do rozsahu činností 30

Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 505.

31

Srov. BARTLOVÁ S., Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, s. 39.

32

Srov. Tamtéž.

16

organizací na lokální úrovni, představovaných především podniky, výchovně vzdělávacími zařízeními apod.33

2.3 Prevence v primární péči ,,Primární prevence zahrnuje: a) systematickou preventivní činnost, prováděnou komplexními prohlídkami b) dispenzarizace pacientů s vybranými chorobami c) intervence na podporu zdraví a proti zjištěným rizikovým faktorům d) očkování proti přenosným chorobám“.34 Systematická preventivní činnost je realizovaná komplexními preventivními prohlídkami. Za preventivní prohlídku u praktického lékaře pro dospělého hradí pojišťovna lékaři 417 Kč.35 Od 1.února 2010 začala platit nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/ 2010 Sb., stanovující obsah a rozmezí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro dospělé, zubního lékaře a gynekologa.36 2.3.1 Rozdělení preventivních prohlídek Preventivní prohlídka (dále jen PP) u všeobecného praktického lékaře pro dospělé hrazená zdravotní pojišťovnou se provádí od doby dovršení věku 18 let, vždy jednou za dva roky, nejdříve však 23 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky.37 Závodně preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání, prevenci úrazů a jiné poškození zdraví vzniklé z práce.38 33

Srov. BARTLOVÁ S., Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, s. 39.

34

FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 13.

35

Srov. Svět pojištěnce, ,,I Vaše léčba může stát miliony“, podzim 2009, s. 5.

36

Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis, ,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen“, 2010, č. 3, s. 1.

37

Srov. Tamtéž.

38


17

Preventivní prohlídky na vlastní žádost si klient hradí sám. Patří sem prodloužení řidičského průkazu, zbrojní pas, potvrzení pro studium. Mezi PP patří také preventivní stomatologická prohlídka a gynekologická preventivní prohlídka u žen. 2.3.1.1 Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro dospělé Součástí PP je doplnění anamnézy se zaměřením na změny, rizikové faktory a profesní rizika, v rodinné anamnéze se klade velký důraz na výskyt kardiovaskulárních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění. Kontroluje se očkování proti tetanu. Provádí se kompletní fyzikální vyšetření interního charakteru, včetně orientačního vyšetření zraku a sluchu, změření krevního tlaku a změření hmotnosti. Povinnou součástí preventivní prohlídky je onkologická prevence, včetně vyšetření kůže, vyšetření per rektum a vyšetření varlat a prsou spolu s poučením o nutnosti a způsobu samovyšetřování. Vyšetření EKG se provádí u osob od 40 let věku ve čtyřletých intervalech, při zjištění hypertenze, pro kterou není pacient dispenzarizován, pokaždé. Součástí PP je také laboratorní vyšetření, jehož obsahem je orientační chemické vyšetření moče, vyšetření krve a test na okultní krvácení (dále jen OK). Z krve

se

zjišťují

hodnoty

celkového

plasmatického

cholesterolu

a

plasmatických lipoproteinů včetně triacylglycerolů v rámci PP u praktického lékaře poprvé v 18 letech a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku. Vyšetření glykémie od 40 let věku ve dvouletých intervalech.39 Stanovení OK ve stolici se provádí u osob od 50 let věku ve dvouletých intervalech pomocí testu, který je k získání v ordinaci praktického lékaře.40 Úplnou novinkou je, že pokud se pacient nerozhodl pro vyšetření stolice na přítomnost krve, nabízí se mu ve věku od 55 let možnost provedení primární screeningové kolonoskopie a to v intervalu 10 let. Kolonoskopické vyšetření indikuje 39

Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis, , ,,Obsah preventivních prohlídek rozšířen“, 2010, č. 3, s. 1.

40


18

praktický lékař.41 U žen od 45 let věku se ověřuje, zda u nich bylo v posledních dvou letech provedeno mamografické vyšetření, popřípadě doplnění tohoto vyšetření předáním doporučení k vyšetření.42 2.3.1.2 Preventivní stomatologická prohlídka Obsah a časové rozmezí preventivní stomatologické prohlídky je obsažen ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb.43 Preventivní stomatologická prohlídka u dospělých se provádí jedenkrát ročně, zpravidla se mají uskutečnit po uplynutí 11 měsíců od poslední preventivní prohlídky.44 Obsahem je vyšetření stavu chrupu, parodontu, stavu sliznice a měkkých tkání dutiny ústní. Důležitá je prevence onkologická, zaměřená na pátrání po přednádorových změnách i nádorových projevech na chrupu, parodontu, čelistech i kolem čelistních měkkých tkáních. Velmi důležitá je instruktáž o udržování správné hygieny dutiny ústní.45 U těhotné ženy se provádí prohlídka dvakrát ročně. Důležité je poučení budoucí matky o důležitosti stomatologické preventivní prohlídky svého dítěte, a to první mezi 6. až 12. měsícem jeho věku.46 Těhotná žena má být poučena o nutnosti sanace chrupu před porodem, aby se zamezilo přenosu kariogenních mikroorganismů z dutiny ústní matky do dutiny ústní dítěte. 2.3.1.3 Preventivní gynekologická prohlídka Informace a obsah preventivní gynekologické prohlídky je ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb.47 Preventivní prohlídka, která se provádí od 15 let věku gynekologem jedenkrát ročně, nejdříve 11 měsíců po provedení poslední.48 Obsahem je rodinná, osobní a pracovní anamnéza. Aktualizace této

41

Srov. http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/Prevence/Cteniprozdravi/lekprevence.pdf, cit. 23.3.2010.

42

Srov. http://www.leky.sukl.cz/preventivni-prohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro, cit. 23.3.2010.

43


44


45


46

Srov. Tamtéž.

47


48


19

anamnézy se zřetelem na známé rizikové faktory, aspexe kůže, vyšetření prsů (aspexe, palpační vyšetření prsů a regionálních mízních uzlin), vyšetření v zrcadlech, kolposkopické vyšetření (neprovádí se u virgo žen), odběr materiálu z děložního čípku k cytologickému a bakteriologickému vyšetření, event. i virologickému vyšetření (neprovádí se u virgo žen), palpační vyšetření bimanuální vyšetření, vyšetření per rektum. Velmi důležité a také podceňované je poučení o významu preventivní protirakovinné prohlídky, nácvik samovyšetřování prsů. Mamografického vyšetření by mělo být prováděno u žen od 45 let ve dvouletých intervalech, jehož výsledek zasílá lékař radiodiagnostického oboru odesílajícímu lékaři.49 Výjimku tvoří ženy, které mají v rodině pozitivní karcinogenní anamnézu. Tyto ženy absolvují mamografické vyšetření dle doporučení lékaře již v mladším věku. U žen dispenzarizovaných je preventivní prohlídka v oboru gynekologie a porodnictví součástí dispenzární péče.50

2.4 Dispenzární péče

Dispenzarizace je péče o pacienty ohrožené nebo již trpící chronickým onemocněním. Rozumíme tím léčebnou péči včetně vyšetření v určitých časových intervalech, ve kterých si lékař zve pacienta (ohrožené nebo již trpící závažným chronickým onemocněním) ke kontrole.51 Seznam onemocnění, u kterých praktický lékař (případně jiný ošetřující lékař) poskytuje dispenzární péči, je uveden ve vyhlášce č. 386/2007 Sb.52

2.5 Screeningové programy

,,V České republice je správou informační podpory screeningových programů pověřen Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy university (dále jen IBA MU, www.iba.muni.cz)“.53 IBA MU je akademické pracoviště, které se zabývá analýzou klinických dat a provozuje klinické databáze. 49


50

Srov. Tamtéž. cit.15.3.2010.

51


52

Srov. Tamtéž. cit. 15.3.2010.

53

Zdravotnické noviny, ,,Informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR“, 2010, č. 11, s. 4.

20

Sběr dat o diagnostických výkonech byl proveden od 1. ledna 2000 do 30. června 2008. Celkem bylo poskytnuto z oblasti

praktického

65 486 710 záznamů o 43 zdravotních výkonech

lékařství,

gynekologie,

gastroenterologie,

radiologie,

histopatologie a cytologie. Hodnocení screeningu lze najít v Národním onkologickém registru ČR. 54 ,,Screeningový program je preventivní vyšetření populace nebo její části- tedy drtivé většiny lidí, kteří nemají žádné potíže ani příznaky onemocnění. Screening může být zaměřen na vrozené vývojové vady u novorozenců nebo na nádorová onemocnění u dospělých lidí“.55 V ČR existují v současné době 3 screeningové programy. Mamografický screening - prevence rakoviny prsu je určena ženám ve věku od 45 let. Kolorektální screening - prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku, pro klienty od 50 let a cervikální screening - program zaměřený na prevenci děložního čípku, určen dospělým ženám.56 U každého screeningu je důležité klientovi podat dostatek informací, vysvětlit důležitost daného vyšetření, odpovědět na případné dotazy a uvědomit si, že obavy a strach z vyšetření mohou na klienta negativně působit. Přes pozitivní vývoj, kterým screening zhoubných nádorů v ČR prošel, je třeba jej nadále posilovat. 2.5.1 Mamografický screening V našem státě se realizuje bezplatné rentgenologické vyšetření prsů žen starších 45 let, bez omezení horní věkové hranice nově od 1. února 2010, vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/2010 Sb. Součástí PP je ověření, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let. Není-li k dispozici, lékař doporučí vyšetření v akreditovaném centru, které má doporučení od Ministerstva zdravotnictví pro provádění mamografického screeningu.57 V poslední době se zvýšil počet žen, které se účastní screeningu (cca 60 %). Důsledkem je podstatný nárůst záchytu prvního stádia, kde je více než 90% pravděpodobnost

54

Srov. Zdravotnické noviny, ,,Informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR“, 2010, č. 11, s. 4.

55

Moje zdraví, ,,Screeningové programy pomáhají předcházet rakovině“, 11/2009, s. 33.

56

Srov. Tamtéž.

57

Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis, ,,Mamografická prevence rozšířena na ženy nad 70 let“ , 2010, č. 2, s. 1.

21

vyléčení.58 Žádanku na vyšetření vystaví gynekolog. Pokud chce žena vyšetření prsu provést na vlastní žádost z důvodu nahmatání bulky či z jiných klinických známek onemocnění prsu, nemusí mít žádnou žádanku. Vyšetření si hradí sama. Cena ultrazvuku prsů se pohybuje na většině center mezi 200 - 300 Kč, cena mamografie od 400 - 700 Kč. Provádí ho na jakémkoliv mamografickém pracovišti v ČR, není omezení věkem.59 Mamografickým screeningem bylo v roce 2004 vyšetřeno 265 214 žen, u kterých bylo zachyceno 1 250 zhoubných karcinomů. V roce 2008 bylo již vyšetřeno 468 419 žen, kde počet zachycených karcinomů činil již 2 128, což nejsou opravdu malá čísla.60 Důležitost tohoto vyšetření je opodstatněná. 2.5.2 Kolorektální screening V naší zemi, kde zaujímáme jedno z předních míst jak ve výskytu, tak v úmrtnosti na kolorektální karcinom, je screening opravdu důležitý. Provádí se pomocí jednoduchého testu na okultní krvácení do zažívacího traktu, kde může být celá řada nenádorových příčin. Prakticky by se měl realizovat u všech , kteří dosáhli věku 50 let a opakovat ho vždy po dvou letech.61 Informace o vyšetření je možné získat v ordinaci praktického lékaře, kde získáte i test k zjištění výsledku. Test je velmi jednoduchý a bezbolestný. Pokud je výsledek pozitivní (příčinou mohou být například vnitřní hemeroidy), následuje endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku – kolonoskopie, která odhalí pravou příčinu krvácení.62 V ČR je každý rok nově diagnostikováno okolo 8 000 nových onemocnění, kdy více než polovinu tvoří velmi pokročilá klinická stádia. Každý rok zemře přes 4000 pacientů s kolorektálním karcinomem.63 Pro srovnání v roce 2006 bylo provedeno 5 335 vyšetření, z toho 1 579 byly adenomové polypy a 334 karcinomů. V roce 2009 se

58


59

Srov. http://www.mou.cz/cz/mamograficky-screening/article.html?id=88, cit. 20.2.2010.

60


61


62

Srov. http://www.mzcr.cz/dokumenty/az-procent-dospelych-ignoruje-kontroly-u-lekare_1605_1608_1.html, cit. 6.4.2010

63


22

provedlo 11 889 vyšetření, z toho bylo 3 725 adenomových polypů a 544 karcinomů.64 Onemocnění, která se odhalí při screeningové kolonoskopii jsou převážně diagnostikována včas, s velmi dobrou šancí na přežití. 2.5.3 Cervikální screening Karcinom děložního hrdla je relativně častým nádorem, který postihuje v mnoha případech mladé ženy“.65 Důležitým preventivním opatřením je partnerská stálost nebo alespoň důsledné používání prezervativu, jelikož rakovinu děložního čípku způsobuje v 99 % případů lidský papillomavirus (HPV), přenášející se pohlavním stykem. Na českém trhu jsou registrovány dvě vakcíny proti infekci lidským papilomavirem (HPV). ,,Obě vakcíny účinně brání proti infekci způsobené virovými typy 16 a 18. Právě typy HPV 16 a 18 jsou prokazatelně nejčastějšími původci karcinomu děložního čípku. Vakcíny působí preventivně jak proti vzniku karcinomu, tak proti vzniku prekancerózních změn, které by později mohly k nádorovému bujení vést“.66 Tabulka 1: ,,Základní epidemiologické charakteristiky karcinomu děložního hrdla v ČR 67 Incidence Počet/ 100 000 žen

19,1

Absolutní počet nových onemocnění

1003

Podíl ze všech malignit u žen

3,1 %

Typický věk nemocných: medián (25% – 75% kvantil)

51 (40–63) let

Mortalita Mortalita/ 100 000 žen

8,2

Absolutní počet úmrtí na nádor

407

Podíl na celkové mortalitě

0,8 %

(data: Národní onkologický registr ČR, rok 2005). Incidence - počet nových případů/ rok. 64


65

Srov. http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-hrdla-delozniho, cit. 6.1.2010.

66

Srov. Tamtéž, cit. 6.1.2010.

67

Srov. http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomu-hrdla-delozniho, cit. 6.1.2010.

23

Tyto uvedená fakta jednoznačně zdůvodňují posílení populačního screeningu.

2.6 Očkování jako součást prevence

Očkování je významnou součástí agendy praktického lékaře pečujícího o dospělou populaci. Očkování neboli vakcinace je proces, při kterém je aplikován antigen, který má za úkol navodit stav imunizace organismu. Imunizace je vytváření nespecifické i specifické imunitní odpovědi v lidském organismu na vakcinální antigen, adjuvantní prostředky nebo na ostatní složky vakcíny.68 Imunizace je buď aktivní nebo pasivní. Aktivní imunizace je vpravení antigenu do organismu, kdy se vytváří v imunitním systému očkované osoby imunitní odpověď (zdravotníci- očkování proti virové hepatitidě B). Při pasivní imunizaci se vpravují do organismu vytvořené homologiní nebo heterologiní protilátky do lidského organismu (tetanus, plané neštovice u těhotných žen). Cílem očkování je zabránit možnému rozvoji infekčních nemocí a propuknutí epidemie jak u lidí, tak u zvířat. Zvláštní opatrnost je zapotřebí u lidí se sníženou imunitou, alergických jedinců a u žen v těhotenství. V ordinaci se také provádí řada dalších preventivních očkování, která jsou vhodná pro klienty s rizikem pobytu v přírodě (očkování proti klíšťové encephalitidě), riziko profesionální (hepatitida A, B), očkování v souvislosti s cestováním (očkování proti žluté zimnici, choleře, japonské encephalitidě, břišnímu tyfu) a očkování oslabených a chronicky nemocných jedinců (očkování proti chřipce). 69 Očkování jsou stanovená vyhláškou MZ ČR č. 537/ 2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem v platném znění jsou ze zákona povinná a očkovanému jsou poskytnuta zdarma.

68

Srov. FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 51 - 52.

69

Srov. http://www.vakciny.net/ockovani_cizina/CIZINA.html, cit. 15.1.2010.

24

Očkování by měl většinou provádět praktický lékař, který má klienta v trvalé péči. Dále mohou provádět očkování pracoviště tbc a respiračních nemocí, očkovací centra ve zdravotních ústavech, pracoviště poskytující první pomoc při poranění, antirabická střediska a poradny pro cestovní medicínu. Sledování proočkovanosti provádějí pracovníci orgánu ochrany veřejného zdraví. 70 Platnou vyhláškou upravující očkování v současné době je vyhláška 30/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004.71 2.6.1 Očkovací látka Tetavax Součástí preventivní prohlídky je sledovat a provádět očkování proti tetanu. Očkování proti tetanu se provádí vakcínou tetavax. TETAVAX je injekční suspenze v jednodávkových předplněných injekčních stříkačkách 0,5 ml. Tato vakcína je určena k aktivní imunizaci proti tetanu nebo poúrazové profylaxi dětí a dospělých s neprokázaným nebo neukončeným očkováním proti tetanu.72 2.6.2 Úhrada očkování a očkovacích látek Očkovací látky mohou být hrazeny ze zdravotního pojištění, státem prostřednictvím Krajské hygienické stanice (dále jen KHS) či fyzickou nebo právnickou osobou, která si očkování vyžádala. 2.6.2.1 Hrazení očkovacích látek z prostředků zdravotního pojištění Z prostředků zdravotního pojištění se hradí očkovací látky proti vzteklině, proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, proti tuberkulóze a testování s použitím tuberkulínového testu. Očkovací výkony se provádějí na pracovištích léčebné péče.73

70

Srov. http://www.solen.cz/pdfs/med/2006/01/06.pdf, cit. 12.12.2009.

71

Tamtéž, cit. 12.12.2009.

72

http://www.sanofipasteur.cz/sanofi-pasteur2/sp-media/SP_CZ/CS/124/625/Tetavax%20-%20PIL.pdf, cit. 14.2.2010.

73

Srov. DOMORÁZKOVÁ E. a kol., Očkování v praxi praktického lékaře, s. 16.

25

2.6.2.2 Hrazení očkovacích látek státem prostřednictvím KHS Prostřednictvím KHS jsou očkování dělena na pravidelná, zvláštní, mimořádná a další u klientů cestujících do ciziny a přijíždějících z ciziny. K pravidelnému očkování patří vakcína tetanu. Zvláštní očkování se provádí u osob, které jsou vystaveny při své pracovní činnosti nebezpečí infekce virovou hepatitidou typu B. Mimořádné očkování jsou vakcíny proti chřipce u osob stigmatizovaných, proti

hepatitidě

typu B, u

novorozenců matek s pozitivním HBsAg - testem, u osob zařazených do pravidelné dialyzační léčby, proti dalším infekcím na základě rozhodnutí hlavního hygienika ČR nebo krajských hygieniků. K další očkování se provádí u osob odjíždějících do ciziny a přijíždějících z ciziny. Je určeno mezinárodními zdravotnickými předpisy (příkladem je očkování proti žluté zimnici).74 2.6.2.3 Hrazení očkovacích látek fyzickou nebo právnickou osobou Očkování proti klíšťové encefalitidě, meningokokové meningitidě, virové hepatitidě typu A, typu B, chřipce (kromě stanovených ve vyhlášce), homofilovým infekcím, pneumokokovým infekcím, zvláště před cestami do zahraničí, event. proti dalším onemocněním, proti kterým je ČR registrovaná a k použití schválená očkovací látka. Zdravotnické zařízení, které poskytuje zdravotní péči za úhradu, je povinné informovat objednatele o druhu, rozsahu, podmínkách a výši finanční úhrady, po jejím poskytnutí musí vystavit doklad s údaji o zdravotní péči a o výši úhrady.75 Pokud nastane nějaká alergická reakce, je nutné ji nahlásit lékaři a dle zdravotního stavu dále lékař zváží další kroky potřebné k léčbě reakcí. Dle stavu reakce je lékař povinen neprodleně telefonicky a pak písemně informovat příslušného epidemiologa okresní hygienické stanice, který tuto informaci po zpracování předá dále, včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SUKL).76 Důležitá je opět edukce klienta.

74

Srov. DOMORÁZKOVÁ E. a kol., Očkování v praxi praktického lékaře, s. 13, 67.

75

Srov. Tamtéž, s. 16.

76

Srov. Tamtéž.

26

2.7 Edukace klienta v ordinaci praktického lékaře

Edukace je vzdělání a výchova klienta. Cílem je, aby klient získal nové vědomosti nebo zkušenosti pomocí edukátora. Naučit klienta něčemu novému, co souvisí s léčbou a prevencí nemoci. V ordinaci praktického lékaře je edukátorem lékař, sestra nebo se jím může stát i klient sám (autoedukace). Při edukaci, kterou provádí sestra, je důležité, aby brala v úvahu věk klienta, intelekt a zkušenosti. Záleží také na sestře, jaké má zkušenosti, jak umí komunikovat, motivovat a získat důvěru klienta. Při edukaci musí sestra klientovi podávat informace jednoduché a srozumitelné. Neměla by podávat větší množství informací najednou, aby si klient informace zapamatoval. Podané informace by měla zpětně kontrolovat, aby se přesvědčila o jejich srozumitelnosti a pochopení klientem. Nejlepší je, pokud má sestra k dispozici edukační materiály, vhodné letáčky, brožurky nebo jiný edukační materiál, který může klientovi darovat nebo zapůjčit. Edukace se může uplatnit v oblasti boje proti obezitě, kouření, požívání alkoholu, drog, v ovlivnění pohybové aktivity atd. Doporučená preventivní opatření a aktivity na podporu zdraví by měla vycházet z vědeckých důkazů.

2.8 Prevence sekundární

Sekundární prevence znamená včasné zachycení nemoci v počátečním stádiu, kdy je největší šance na léčbu či vyléčení, nebo léčení zachyceného onemocnění a včasné předcházení možným zdravotním komplikacím. Pokud se onemocnění sekundární prevence zachytí včas, má to příznivý vliv a průběh bude daleko jednodušší a méně zatěžující pro daného klienta. Příkladem sekundární prevence může být ,,záchyt časných stadií nádorů a prekanceróz“77, ale také návštěva specializovaných ambulancí osob s diabetem, atd. Velice důležitá je zde spolupráce klienta s lékařem.

77


27

,,Vysoce rizikové osoby jsou zařazovány do dispenzárních programů, obvykle vedených specialisty.“78

2.8.1 Onkologická prevence

Nádorových onemocnění stále přibývá a přibývat i nadále bude. Cílem onkologické prevence je najít lék na rakovinu. V mnoha případech se však moderními postupy daří vyléčit počáteční stádia zhoubných chorob, v případě těch pokročilejších změnit nepříznivý osud pacienta na život s chronickým onemocněním a zmírnit jeho útrapy.79 Dnešní léčba nádorových onemocnění se provádí pomocí celé skupiny nových léků, které působí na mechaniku vzniku, růstu a šíření nádorů. Řada z nich zesiluje účinky

standardních

onkologických

postupů

(chemoterapie,

radioterapie,

hormonoterapie a imunoterapie) a usnadňují chirurgické řešení rakoviny, respektive metastáz. Známe však faktory, které obecně přispívají k zhoubnému bujení - věk, genetické dispozice, expozice (vystavení) kancerogenním látkám (kouření), obezita, nedostatek pohybu, nevhodné stravovací návyky, hormonální vlivy.80 K primární prevenci patří i odstraňování, přednádorových stavů - např. výkony na děložním čípku, preventivní odstranění tkáně či orgánu, který sice nevykazuje žádné známky nemoci, ale genetické vyšetření ukazuje na vysokou pravděpodobnost vzniku nádoru dané oblasti.81 U žen by se mělo stát samovyšetřování prsou součástí osobní hygieny. Jednou za měsíc, po dokončení menses, by žena měla samovyšetření prsou a axil. Jakákoli změna (tvar, barva, vpadlina kůže, bulka, zatuhnutí, bolest, vtažení, výtok z bradavky či zvětšení uzlin v podpaží) je dostatečným důvodem k návštěvě lékaře.

78


79

Srov. Moje zdraví, ,,Dobré zprávy v onkologii“, č. 11, 2009, s. 75.

80

Srov. Moje zdraví, ,,Dobré zprávy v onkologii“, č. 11, 2009, s. 75.

81

Srov. Tamtéž, s. 75 - 78.

28

2.8.1.1 Projekt 35 Projekt 35 byl zahájen před čtyřmi lety pod záštitou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a chce zmapovat epidemiologickou situaci karcinomu prsu mladých žen do věku 35 let v ČR. V projektu je zařazeno 150 pacientek u kterých známe základní údaje týkající se anamnézy a diagnostiky. Cílem je poskytnou všechny léčebné možnosti ve správnou dobu. Výsledkem by mělo být snížení úmrtnosti mladých žen na zhoubný nádor prsu.82 2.8.1.2 Varovné signály v onkologii Varovnými signály celkových příznaků jsou ztráta hmotnosti o 10 % za poslední půl rok, teplota nad 38° C, zvýšené pocení, ale i subfebrílie, únava, nechutenství, slabost. Mezi místní příznaky kašel, déletrvající chrapot, krev ve sputu, v moči, gynekologické krvácení mimo menstruaci nebo v postmenopauzálním období, polykací potíže, krev nebo hleny ve stolici, nevysvětlitelné bolesti, změna psychiky, neurologické obtíže, zažívací dyskomfort, změny vyprazdňovacího rytmu (střídání zácpy a průjmu), změny pigmentových névů, dyspnoe a další. 2.8.1.3 Informovanost pacienta s onkologickým onemocněním Čím více informací pacient dostane, tím se bude lépe vyrovnávat s nemocí, léčbou a životem s onkologickým onemocněním. Nemocný by se měl při svém onemocnění ptát na lokalizaci a stádium onemocnění, jaká vyšetření budou provedena a za jakým účelem, jak bude probíhat léčba, na předpokládanou délku léčby, na zařízení, kde bude léčen, na možnost či vhodnost biologické léčby, na možnosti tišení bolesti a nežádoucích účinků, kdy se bud moci vrátit k běžnému životu, jak časté budou kontroly po léčbě. Žít s onkologickým onemocněním není jednoduché, přináší to mnoho tělesných potíží, psychických útrap a změn v osobním i profesním životě.83

82

Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis, ,,O karcinomu prsu u žen do 35 let se málo mluví - Projekt 35“, 2010, č. 3, s. 4.

83

Srov. Moje zdraví, ,,Dobré zprávy v onkologii“, 11/2009, s. 78.

29

2.9 Prevence terciární

Terciární prevence se provádí u osob, které již trpí určitou nemocí, nebo u osob, které ji prodělaly. Cílem je zabránit rozvoji komplikací nebo včas odhalit návrat nemoci, která již byla vyléčena a zmizely její příznaky (tzv. recidiva), anebo včas diagnostikovat opětovné objevení se příznaků nemoci, která již došla do klidového stádia onemocnění (relaps). Osoby jsou pravidelně zvány na lékařské kontroly a vyšetření. Je zde velká snaha o navrácení do běžného aktivního života, pracovního zařazení, zdravotní výchovu k danému problému, zajištění bydlení, dopravy, sociálních služeb.

2.10 Závodně preventivní péče

Závodně preventivní péče je preventivní prohlídka zaměstnanců, kterou požaduje jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen zajistit každému zaměstnanci prohlídku, kterou mu provede pověřený lékař. Zaměstnanci jsou povinni podle zákoníku práce č. 262/2006 v platném znění podrobit se lékařským prohlídkám. Pověřený lékař se zabývá i prevencí ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevencí úrazů. Závodní preventivní péči upravuje zákon č. 548/1991 Sb. se zpracovaným ustanovením, které vyplývají z úmluvy o závodních zdravotních službách, která u nás byla zveřejněna vyhláškou č. 145/1998 Sb.84 Veškeré preventivní prohlídky je nutné dokumentovat se závěrem o způsobilosti k výkonu práce na daném pracovišti. Cílem je předcházet nemocem, které souvisí s vykonávanou profesí, nebo zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, předcházet možným úrazům a v neposlední řadě poradenská činnost.

84


30

2.10.1 Rozdělení závodně preventivních prohlídek Vstupní prohlídka - provádí se před zařazením zaměstnance k práci a v případě jeho přeřazení na jinou práci. Periodická prohlídka - provádí se v daných termínech předem stanovených obecně závazným předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Mimořádná prohlídka - provádí se v případech nutnosti zkrácení termínu s dopadem na zdraví, nebo je potřebné zkrátit termín periodické prohlídky, nebo kdy je to nařízeno příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Řadová prohlídka - se provádí jednou za 5 let u zaměstnanců, kteří nemají předepsány periodické prohlídky, u osob starších 50 let je to jednou za 3 roky. Výstupní prohlídka - měla by být provedena vždy při ukončení pracovního poměru, nebo při převedení na jinou práci u téhož zaměstnavatele.85 2.10.2 Příklady nejčastějších nemocí spojených s prací Patří sem přenosné nemoci vzniklé kontaktem s infekční osobou, zvířetem nebo infekčním materiálem, kožní nemoci vzniklé v souvislosti s prací. Nemoci pohybové soustavy, které se také podílejí významně na krátkodobé či dlouhodobé pracovní neschopnosti. Nemoci nervové u klientů, kteří pracují s toxickými látkami. atd.86 Existuje celá řada dalších onemocnění, která sice mohou s prací souviset, za nemoci z povolání se však nepovažují. Důvodem jsou nedostatečné epidemiologické podklady či nemožnost odlišit spolehlivě pracovní vlivy. Prevence těchto a dalších nemocí spojených s prací spočívá v poučení pacientů, nutnosti používat pracovní ochranné pomůcky tam, kde to prostředí a práce vyžadují,

85

FAIT T., VRÁBLÍK T., ČEŠKA R. a kol., Preventivní medicína, s. 25 - 27.

86

Srov. Kolektiv autorů, Manuál prevence v lékařské praxi ,V.prevence nepříznivého působení faktorů pracovního prostředí a pracovních procesů, s. 112 – 118.

31

školení zaměstnanců, ochrana bezpečnosti práce a mnoho dalších preventivních opatření.87

2.11 Preventivní programy zdravotních pojišťoven

Každý klient si rozhoduje sám, u které pojišťovny bude zaregistrován. Pojišťovny mají řadu preventivních programů jak pro děti, tak pro dospělé. Záleží jen na každém z nás, zda bude těchto programů využívat. Podrobnější informace o programech a podmínkách čerpání preventivních programů pro rok 2010 jsou k nalezení na internetových stránkách pojišťovny nebo přímo na pobočkách dané pojišťovny. Informace lze také získat na infolince dané zdravotní pojišťovny. Preventivní příspěvkové programy se týkají většinou očkování (proti klíšťové encephalitidě, chřipce či virové hepatitidě) nebo onkologické prevence, která je zaměřena na prevenci karcinomu prsu, prostaty, tlustého střeva aj. Některé preventivní zdravotní programy pro rok 2010 jsou uvedeny (viz příl. 1, s. 76).

2.12 Elektronická zdravotní knížka

Elektronická zdravotní knížka (dále jen EZK) je virtuální prostor na internetu, kde má klient své zdravotní informace a jen on sám se rozhodne, komu umožní přístup k jeho datům. Jediná výjimka je u záchranné zdravotnické služby, která v případě nouzové situace může vstoupit do datasetu (ale její vstup je omezen pouze

na

informace nutné k záchraně života). Dataset obsahuje životně důležité zdravotní informace o klientovi (krevní skupinu, alergie, chronická onemocnění), což je nutné pro včasné a kvalitní stanovení diagnózy a ošetření.88 EZK obsahuje základní informace o klientovi, anamnézu, předepsané léky a vydané léky, laboratorní výsledky a rentgenové snímky, záznamy o hospitalizacích a řadu důležitých informací. Měla by ulehčit snahu lékařů získat o klientovi co nejvíce informací.

89

Pro pojištěnce

všeobecné zdravotní pojišťovny je zdarma vedení a zřízení EZK. Jako jediná zdravotní 87

Srov. Tamtéž.

88

Srov. Moje zdraví, ,,Elektronická zdravotní knížka- Nový přístup ke zdraví“, 2010, č. 3, s. 70.

89

Srov. Tamtéž. s. 71.

32

pojišťovna na českém trhu hradí svým klientům EZK plně a bez omezení. Klienti ostatních pojišťoven mají možnost si práci s EZK vyzkoušet na dobu jednoho kalendářního roku v rámci marketingové akce zdarma, přičemž veškeré náklady hradí společnost IZIP.90

2.13 Výsledek zdravotnických účtů

,,Český statistický úřad zveřejnil 15.4.2010 publikaci Výsledky zdravotnických účtů ČR 2000 – 2008.“91 Podle zjištěných dat vývoj nákladů na zdravotní péči stále rostl a to z 146,8 miliard Kč v roce 2000 na 264,5 miliard Kč v roce 2008. Nejvyšší výdaje připadají na nemoci oběhové soustavy, kolem 19 miliard Kč. Na prevenci připadl v roce 2008 celkový výdaj 6807 miliónů Kč a veřejné rozpočty činily 551 miliónů Kč. Zdravotní pojišťovny vydaly na prevenci 5314 miliónů Kč. Soukromý sektor měl celkové výdaje na prevenci 943 miliónů Kč.92 Z těchto čísel je zřejmé, že financování zdravotní péče je opravdu nákladné. Je třeba si uvědomit, že prevence a zdravý životní styl je důležitý a právě díky nim by se mohly výdaje na financování zdravotní péče snížit. Prevence a všechny její složky stojí na předpokladu, že je účelnější a ekonomičtější předcházet nemoci nebo ji oddálit, než ji léčit.

90

Srov. Zdravotnické noviny, Infoservis, ,,Lidé chtějí mít zdravotní péči pod kontrolou“, 2010, č. 3, s. 1.

91

Zdravotnické noviny, ,,Výsledky zdravotnických účtů ČR“, 2010, č. 11, s. 2.

92

Srov. Zdravotnické noviny, ,,Výsledky zdravotnických účtů ČR“, 2010, č. 11, s. 2.

33

3 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíle bakalářské práce 1) Zjistit, jak je veřejnost informovaná o preventivních prohlídkách ve městě Zruč nad Sázavou. 2) Podat informace občanům ve městě Zruč nad Sázavou o preventivních prohlídkách článkem ve Zručských novinách. 3) Zjistit, kolik procent klientů využívá preventivních prohlídek u všech obvodních lékařů ve Zruči nad Sázavou. 4) Zjistit, jak pacienti využívají preventivních prohlídek v ordinaci praktického lékaře, kde pracuji.

Očekávané výsledky:

1) Očekávám, že méně než 50 % veřejnosti bude znát informace, jak často může klient absolvovat preventivní prohlídku u praktického lékaře pro dospělé. 2) Očekávám, že více než 75 % žen bude znát informace, jak často může klient absolvovat preventivní prohlídku u gynekologa. 3) Očekávám, že méně než 50 % veřejnosti bude znát informace, jak často může klient absolvovat preventivní prohlídku u stomatologa. 4) Předpokládám, že preventivních prohlídek ve městě Zruč nad Sázavou využívá méně než 25 % všech klientů. 5) Předpokládám, že v ordinaci, kde pracuji, využívá preventivních prohlídek více než 25 % klientů.

34

3 METODIKA PRÁCE

Svou prací jsem chtěla zjistit informovanost, zájem či nezájem ze strany klientů o PP u praktického lékaře pro dospělé. Prováděla jsem průzkum pomocí dotazníku. Ten jsem vytvořila dle svého uvážení a vnímání dané problematiky, vycházejíc ze zkušeností v ordinaci u praktického lékaře pro dospělé ve městě Zruč nad Sázavou, kde pracuji. Snažila jsem se, aby daný dotazník (viz příl. 2, s. 81) vyplnil stejný počet mužů i žen všech věkových kategorií. To se mi nepodařilo u oslovených klientů starších 65 let, kde pouze 6 z nich vyplnilo dotazník. Jinak každá věková skupina při vyplňování dotazníku byla zastoupena přibližně stejným počtem klientů. Dotazník jsem rozdala klientům jak ze své ordinace, tak náhodně osloveným lidem v našem městě. Na vrácení vyplněného dotazníku jsem se s klienty domluvila osobně dle jejich a mých časových možností. Dotazník byl anonymní. Dotazník obsahoval 20 otázek. Otázky byly zaměřeny na znalost preventivních prohlídek a jejich absolvování, měly zjistit finanční stránku a nárok na preventivní prohlídku nejen u praktického lékaře, ale i u gynekologa a stomatologa. Dále mě zajímalo, co by klienty motivovalo k prohlídce, jaké mají zkušenosti z přístupu zdravotníků ke klientům a zda se klienti domnívají, že jejich lékař je profesionál. Otázka 1 - 12, 14 - 20 byly uzavřené formy, výběrové možnosti. Ke každé otázce bylo možné uvést jen jednu odpověď. Otevřenou formu měla otázka 13, kde klient mohl napsat svůj vlastní názor, který uvedlo 8 dotazovaných (viz s. 45). Pouze u otázky č. 12 neodpovídali klienti, kteří již PP absolvovali. V této otázce jsem zjišťovala zájem klientů o PP, pokud by jim byly poskytnuty veškeré informace a zda by ji pak absolvovali. Výsledky jsem zpracovala do tabulek prostřednictvím absolutních a relativních četnosti (%). Procenta jsou zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Výsledky v grafech jsou pro lepší názornost uvedeny v relativní četnosti.

35

5 ANALÝZA PRŮZKUM

Svým průzkumem, prováděným ve městě Zruč nad Sázavou, jsem zjišťovala informovanost veřejnosti v oblasti PP. Rozdala jsem 120 dotazníků (viz příl. 2, s. 81). Každý dotazník obsahoval 20 otázek. Zpět se mi vrátilo 107 vyplněných formulářů, které jsem vyhodnotila níže.

Otázka 1 – Vaše pohlaví? Tabulka 2 Pohlaví respondentů Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ženy

53

49,5

Muži

54

50,5

Celkem

107

100

Z celkového počtu 107 dotazovaných (100 %), vyplnilo dotazník 54 mužů (50,5 %) a 53 žen (49,5 %). Otázka 2 – Do jaké věkové kategorie spadáte? Tabulka 3 Věk respondentů Věk respondentů

Absolutní četnost

Relativní četnost %

18 - 34

38

35,5

35 - 49

30

28

50 - 64

33

30,9

65 a více

6

5,6

Celkem

107

100

36

5, 6

18- 34 35,5 %

35- 49

30,9

50- 64 65 a více

28 %

Graf 1 Věk respondentů Nejpočetněji byla zastoupena věková skupina 18 - 34 let, kterou tvořilo 38 dotazovaných (35,5 %). Druhou nejvíce zastoupenou skupinou byli klienti ve věku 50 - 64 let. Zde odpovědělo 33 dotazovaných (30,9 %). Další skupinu 35 - 49 let tvořilo 30 dotazovaných (28 %). Nejméně zastoupená skupina byla ve věku 65 let a více, kde odpovídalo 6 respondentů (5,6 %). Otázka 3 - Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tabulka 4 Dosažené vzdělání

Dosažené vzdělání

Absolutní četnost


Základní

3

2,8

Odborné učiliště

34

31,8

Středoškolské

8

7,5

Středoškolské s maturitou

44

41,1

Vyšší odborné

5

4,7

Vysokoškolské

13

12,1

Celkem

107

100

Z celkového počtu 107 dotazovaných byla nejvíce zastoupena skupina 44 lidí se středoškolským vzděláním s maturitou (41,1 %). Dotazník vyplnilo 34 respondentů studia odborného učiliště (31,8 %). Další skupina, která se zúčastnila vyplňování dotazníku, bylo 13 dotazovaných s vysokoškolským vzděláním (12,1 %). Méně 37

zastoupených bylo 8 středoškoláků bez maturity (7,5 %). S vyšším odborným vzděláním odpovídalo 5 dotazovaných (4,7 %) a nejméně byla zastoupena skupina 3 respondentů se základním vzděláním (2,8 %). Otázka 4 – Kdo zodpovídá za Váš zdravotní stav ? Tabulka 5 Odpovědnost za zdravotní stav Odpovědnost za zdravotní stav

Absolutní četnost


Já sám/sama

65

60,8

Lékař

3

2,8

Já i lékař

38

35,5

Geny - dědičnost

1

0,9

Manžel - manželka

0

0

107

100

Celkem

65 dotazových (60,8 %) je přesvědčeno, že si za svůj zdravotní stav mohou sami. Odpovědnost za svůj zdravotní stav, kdy je spoluúčast lékaře i klienta, se domnívá 38 respondentů (35,5 %). Jen 3 klienti (2,8 %) se domnívají, že za jejich zdravotní stav může lékař. Pouze 1 dotazovaný si myslí, že za jeho zdravotní stav může dědičná dispozice. Nikdo se nedomnívá, že by za jeho zdravotní stav mohl manžel nebo manželka. Otázka 5 – Máte nějaký zdravotní problém? Tabulka 6 Zhodnocení zdravotních problémů Zdravotní problémy

Absolutní četnost


Zdravý/zdravá

31

29

Jeden zdravotní problém

28

26,2

Více zdravotních problémů

26

24,3

Neví, cítí se zdráv/zdravá

21

19,6

Nenavštěvuje lékaře

1

0,9

107

100

Celkem

38

Zdravých se cítí být 31 dotazovaných (29 %). Jeden zdravotní problém uvádí 28 respondentů (26,2 %). Více zdravotních problémů má 26 dotazovaných (24,3 %). O svých zdravotních problémech neví nebo se domnívá, že jsou zdrávi, 21 tázaných (19,6 %). Lékaře nenavštěvuje 1 respondent (0,9 %). Otázka 6 – Víte, co je to preventivní prohlídka? Tabulka 7 Co je to preventivní prohlídka Co je to preventivní prohlídka ?

Absolutní četnost

Absolvování u jakéhokoli lékaře

25

23,4

Absolvování u lékaře na mé požádání

78

72,9

Návštěva lékaře, mám-li zdravotní problém

4

3,7

Nevím, neslyšel-neslyšela jsem o tom

0

0

107

100

Celkem


Nejvíce zastoupená skupina 78 respondentů (72,9 %) odpověděla, že preventivní prohlídka je prohlídka, kterou provede ošetřující lékař na žádost klienta. Druhý nejvíce zastoupený názor 25 odpovědí (23,4 %) byl, že preventivní prohlídka je prohlídka, kterou absolvuji u jakéhokoli lékaře. Pouze 4 respondenti (3,7 %) odpověděli, že preventivní prohlídka je návštěva praktického lékaře, když mají zdravotní problém. Žádný z dotazovaných neodpověděl, že by o preventivní prohlídce nevěděl či o ní neslyšel. Otázka7 – Využíváte možnosti preventivních zdravotních prohlídek? Tabulka 8 Absolvovaní preventivních prohlídek Absolvování PP

Absolutní četnost


Pravidelně chodí

45

42,1

Jedenkrát byl-a a i nadále bude chodit

16

14,9

Ne, zklamalo mě to, očekával-a jsem více

8

7,5

Ne, nepotřebuji to, jsem zdráv-á

9

8,4

Ne, chci se ji brzy zúčastnit

22

20,6

Nevím o této možnosti

7

6,5

39

Pravidelně chodí

6,5 %

Jedenkrát byl-a a i nadále bude chodit

20,6 %

Ne, zklamalo mě to, očekával-a jsem více

42,1 %

Ne, nepotřebuji to, jsem zdráv-á

8,4 %

Ne, chci se ji brzy zúčastnit

7,5 %

Nevím o této možnosti

14,9 %

Graf 2 Absolvování preventivní prohlídky Na otázku využití PP odpovědělo 45 respondentů (42,1 %), že chodí pravidelně. Druhou nejpočetnější skupinu tvořilo 22 respondentů (20,6 %), kteří odpověděli, že na PP nebyli, ale chtějí se jí brzy zúčastnit. 16 dotazovaných (14,9 %) absolvovalo prohlídku jednou a nadále na ni bude chodit. 9 respondentů (8,4 %) se domnívá, že jsou zdrávi a prohlídku nepotřebují. Zklamáno z PP bylo 8 respondentů (7,5 %). O možnosti absolvovat PP neví 7 dotazovaných (6,5 %). Otázka 8 – Kdo hradí preventivní prohlídku? Tabulka 9 Finanční úhrada preventivní prohlídky Finanční úhrada preventivní prohlídky

Absolutní četnost


Já sám/sama

9

8,4

Stát

3

2,8

Zdravotní pojišťovna

95

88,8

Celkem

107

100

Na otázku, kdo hradí PP odpovědělo 95 respondentů (88,8 %), že je hrazena zdravotní pojišťovnou. 9 dotazovaných (8,4 %) se domnívá, že si PP platí sám/sama. Jen 3 respondenti (2,8 %) se domnívají, že preventivní prohlídku financuje stát. 40

Otázka 9 – Jak často má občan nárok na PP hrazenou zdravotní pojišťovnou u praktického lékaře? Tabulka 10 Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře Absolutní četnost

Nárok na hrazenou PP


Jednou za 5 let

7

6,5

Jednou za 10let

1

0,9

Jednou za 2 roky (nejdříve za 23 měsíců)

71

66,4

Nevím

28

26,2

Celkem

107

100

6,5 % 26,2 %

Jednou za 5 let

0,9 %

Jednou za 10let Jednou za 2 roky (nejdříve za 23 měsíců) Nevím 66,4 %

Graf 3 Nárok na hrazenou preventivní prohlídku 71 respondentů (66,4 %) konstatuje, že mají nárok na hrazenou preventivní prohlídku jednou za dva roky, nejdříve však za 23 měsíců. Dalších 28 dotazovaných (26,2 %) nevědělo, jak často mají nárok na hrazenou prohlídku. Pouze 7 respondentů (6,5 %) se domnívá, že nárok na preventivní prohlídku má jednou za 5 let. Jeden dotazovaný (0, 9 % ) si myslí, že má nárok na hrazenou preventivní prohlídku jednou za 10 let.

41

Otázka 10 – Jak často má občan nárok na preventivní prohlídku hrazenou zdravotní pojišťovnou u gynekologa? Tabulka 11 Nárok na preventivní prohlídku u gynekologa (odpovědi žen) Nárok na PP u gynekologa (odpovědi žen)

Absolutní četnost


Jednou za 2 roky (nejdříve za 23 měsíců)

5

9,4

Jednou ročně

46

86,8

Jednou za 5 let

1

1,9

Neví

1

1,9

Celkem

53

100

1,9 % 1,9 %

9,4 %

Jednou za 2 roky (nejdříve za 23 měsíců) Jednou ročně

Jednou za 5 let

Neví 86,8 %

Graf 4 Nárok na preventivní prohlídku u gynekologa Tento graf je sestaven pouze z odpovědí 53 žen, kterých bylo z celkového počtu dotazovaných 49,5 %. Ženy v grafu tvoří 100 %, což odpovídá 53 vyplněným dotazníkům. Graf nezapočítává odpovědi mužů, protože toto vyšetření podstupují pouze ženy. Klientů mužského pohlaví, kteří se zúčastnili vyplňování dotazníků, bylo 54, což představuje 50,5 % z celkového počtu dotazovaných respondentů. Jejich odpovědi zde v grafu nezapočítávám. Nejvíce početná skupina 46 klientek (86,8 %) se domnívá, že na hrazenou prohlídku u gynekologa má nárok jednou ročně. Druhá skupina 5 dotazovaných (9,4 %) se domnívá, že na hrazenou prohlídku u gynekologa má nárok jednou za 2 roky. 1 klientka (1,9 %) neví, jak často má nárok na hrazenou PP a pouze 1 42

respondentka (1,9 %) odpověděla, že má nárok jednou za 5 let na prohlídku u gynekologa. Otázka 11 – Jak často má klient nárok na PP u zubního lékaře? Tabulka 12 Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa Nárok na PP u stomatologa

Absolutní četnost


Jednou ročně

29

27,1

Jednou za dva roky

2

1,9

Dvakrát do roka

68

63,5

Nevím

8

7,5

Celkem

107

100

7,5 % 27,1 %

Jednou ročně Jednou za dva roky

1,9 %

Dvakrát do roka Neví

63,5%

Graf 5 Nárok na preventivní prohlídku stomatologa Nejpočetnější skupina 68 respondentů (63,5 %) konstatovala, že má nárok na hrazenou preventivní prohlídku u zubního lékaře dvakrát do roka. Další početná skupina 29 dotazovaných (27,1 %) se domnívá, že má nárok na hrazenou prohlídku u stomatologa jednou ročně. 8 respondentů (7,5 %) neví, jak často mají nárok na hrazenou preventivní prohlídku u stomatologa. Pouze 2 dotazovaní (1,9 %) se domnívají, že mají nárok na hrazenou preventivní prohlídku u zubního lékaře jednou za dva roky.

43

Otázka 12 – Pokud byste se dozvěděl-a veškeré potřebné informace o preventivní prohlídce. Myslíte si, že se jí zúčastníte a stane se součástí Vaší péče o zdraví? (Pokud jste ji absolvoval/absolvovala nevyplňujte.) Tabulka 13 Poskytnutí informací, zájem o preventivní prohlídku Poskytnutí informací – absolvování PP?

Absolutní četnost


Ano

39

52,7

Ne

3

4

Nevím

21

28,4

Budu o tom přemýšlet

11

14,9

Celkem

74

100

Největší skupina 39 dotazovaných (52,7 %) odpověděla, že pokud by se dozvěděli veškeré potřebné informace o PP, tak se jí zúčastní a stane se součástí jejich péče o zdraví. Pokud by se dozvěděli potřebné informace o PP, tak 21 dotazovaný (28,4 %) si není jist, zda by se jí zúčastnil. Další skupina 11 respondentů (14,9 %) by o této možnosti přemýšlela. Při poskytnutí veškerých informací by se nezúčastnili 3 dotazovaní (4 %). Neodpovědělo 33 respondentů, kteří již PP absolvovali, a do tabulky již nejsou započítáni. Otázka 13 – Co by Vás motivovalo k pravidelným PP? Možnost napsání vlastního názoru. Tabulka 14 Motivace k preventivním prohlídkám Motivace k preventivním prohlídkám

Absolutní četnost

Náhodně zjištěný špatný zdravotní stav


32

29,9

39

36,5

Vyhlášená odbornost praktického lékaře

12

11,2

Bonus (zdarma očkování, vzorky vitamín)

6

5,6

Nic - nemám zájem

10

9,3

Vlastní názor

8

7,5

107

100

- strach o sebe Pozvánka od lékaře - možnost telefonické domluvy

Celkem

44

Náhodně zjištěný špatný zdravotní stav - strach o sebe

7,5 % 9,3 % 29,9 %

Pozvánka od lékaře- možnost telefonické domluvy

5,6 %

Vyhlášená odbornost praktického lékaře

11,2 %

Bonus (zdrama očkování, vzorky vitamínů…..) Nic -nemá zájem 36,5 %

Vlastní názor

Graf 6 Motivace k preventivním prohlídkám Na otázku motivace k pravidelné návštěvě PP formou pozvánky či telefonické domluvy s lékařem by uvítalo 39 respondentů (36,5 %). Náhle zjištěný špatný zdravotní stav by přiměl k PP 32 respondentů (29,9 %). Vyhlášená odbornost praktického lékaře by motivovala 12 dotazovaných (11,2 %). Nezájem projevilo 10 respondentů (9,3 %). Vlastní názor k motivaci napsalo 8 respondentů (7,5 %). Bonus (zdarma očkování, vzorky vitamínů…) by uvítalo 6 dotazovaných (5,6 %). Uvádím zde názory, které napsali dotazovaní k otázce týkající se motivace absolvování pravidelné PP: - vstřícný a vlídný přístup sestry i lékaře - vědomí, že PP má smysl - podrobný přehled pro všechny věkové kategorie, kdo má na co nárok - lékař, který umí využívat alternativní způsob léčby - strach z civilizačních nemocí, zodpovědnost za svůj zdravotní stav - zaslání pozvánky - odpovědnost praktického lékaře, měl by vše hlídat - nic, protože chodí na PP pravideln 45

Otázka 14 – Navštěvujete internetové stránky své zdravotní pojišťovny? Tabulka 15 Návštěvnost internetových stránek své zdravotní pojišťovny Relativní četnost v

Návštěvnost internetových stránek své Absolutní četnost

zdravotní pojišťovny. Ano, zajímají mě novinky, informace

%

27

25,2

62

58

18

16,8

107

100

a možnost výběru motivačních programů Ne, nemám přístupu k internetu či zájem o informace Ne, nemám přístup k internetu, ale zajímalo by mě to Celkem

K otázce

návštěvnosti

internetových

stránek

své

zdravotní

pojišťovny

odpovědělo 62 respondentů (58 %), že nemají možnost internetu či zájem o informace. Skupina 27 dotazovaných (25,2 %) odpověděla, že navštěvují internetové stránky své zdravotní pojišťovny, zajímají je novinky, informace a možný výběr motivačních programů. Pouze 18 respondentů (16,8 %) nemá internet, ale zajímají je informace jejich zdravotní pojišťovny. Otázka 15 – Myslíte si, že Váš praktický lékař je profesionál a své práci dobře rozumí? Tabulka 16 Profesionalita lékaře Profesionalita lékaře

Absolutní četnost


Ano, je profesionál

54

50,5

Nevím, nedokážu posoudit

37

34,5

Ne, myslím si, že tomu nerozumí

5

4,7

Nevím, jsem tam registrována –

11

10,3

107

100

nenavštěvuji ho, nemám zdravotní problémy Celkem

46

Nejvíce zastoupená skupina 54 respondentů (50,5 %) se domnívá, že jejich praktický lékař je profesionál. Posoudit profesionalitu svého praktického lékaře nedokáže 37 dotazovaných (34,5 %). Dalších 11 respondentů (10,3 %) neví, zda je jejich praktický lékař profesionál a své práci rozumí, jelikož ho nenavštěvují nebo nemají zdravotní problémy. 5 dotazovaných (4,7 %) se domnívá, že jejich praktický lékař není profesionál a své práci nerozumí. Otázka 16 – Pokud potřebujete s něčím poradit, zeptat se či pomoci a obrátíte se na svoji ordinaci, dostane se Vám odpovídající pomoci, rady? Tabulka 17 Ochota a pomoc zdravotnického personálu pří požádání Ochota a pomoc zdravotnického personálu pří Absolutní četnost

požádání


58

54,2

8

7,5

4

3,7

11

10,3

26

24,3

107

100

Ano, vždy mi vyjdou vstříc a pomohou Někdy, dle nálady ošetřujícího personálu Ne, jsou nepříjemní, tak se na ně raději s ničím neobracím

Nevím, nikdy jsem nic nepotřebovala

Ano, pokud je to v jejich možnostech

Celkem

Skupina 58 respondentů (54,2 %) odpověděla, že při požádání o pomoc zdravotnického personálu jim vždy vyjde personál vstříc. Skupině 26 dotazovaných (24,3 %) pomůže zdravotnický personál

na jejich požádání, pokud je to v jejich

možnostech. Pomoc od ošetřujícího personálu nikdy nepotřebovalo 11 dotazovaných (10,3 %). Méně zastoupená skupina 8 respondentů (7,5 %) odpověděla, že zdravotnický personál reaguje na jejich požádání o pomoc dle stávající nálady. Nejméně zastoupený názor 4 dotazovaných (3,7 %) zněl, že ošetřující personál je nepříjemný, proto se na ně s ničím neobrací. 47

Otázka 17 - Pokud by vaše ordinace objednávala na PP dle Vašich časových možností (objednání na konkrétní čas), využil/využila by jste této možnosti? Tabulka 18 Objednání dle časových možností na PP Objednání dle časových možností na PP

Absolutní četnost


Ano

94

87,8

Ne

11

10,3

Ne, nezajímá mě to

2

1,9

107

100

Celkem

10,3 % 1,9 % Ano Ne Ne, nezajímá mě to 87,8 %

Graf 7 Objednání dle časových možností na PP Možnost objednat se dle svých časových možnosti na PP by využilo 94 respondentů (87,8 %). Tuto možnost by nevyužilo 11 dotazovaných (10,3 %) a 2 respondenty (1,9 %) to vůbec nezajímá.

48

Otázka 18 – Co si myslíte, že je finančně náročnější? Tabulka 19 Finanční zatížení Finanční zatížení - co je nákladnější?

Absolutní četnost


28

26,2

68

63,5

11

10,3

0

0

107

100

Absolvování preventivních prohlídek a léčba včas zachyceného onemocnění Léčba pokročilého onemocnění u nehlídaného zdravotního stavu a neabsolvování PP Nevím,

nikdy

mě

nenapadlo

nad

tím

přemýšlet Nezajímá mě to Celkem

10,3 %

0% 26,2 %

Absolvování PP a léčba včas zachyceného onemocnění Léčba pokročilého onemocnění u nehlídaného zdravotního stavu a neabsolvování PP Nevím, nikdy mě nenapadlo nad tím přemýšlet

Nezajímá mě to 63,5 %

Graf 8 Finanční zatížení Skupina 68 respondentů (63,5 %) odpověděla, že léčba pokročilého onemocnění u nehlídaného zdravotního stavu a neabsolvování PP je finančně nákladnější. Další skupina 28 dotazovaných (26,2 %) konstatuje, že nákladnější je absolvování PP a léčba včas zachyceného onemocnění. Nikdy nad tím nepřemýšlelo nebo neví, co je finančně náročnější 11 dotazovaných (10,3 %). Poslední možnou odpověď, nezajímá mě to, nevyužil nikdo. 49

Otázka 19 – Čtete ve svých ordinacích nástěnky, letáčky, informační materiál? Tabulka 20 Sledovanost informací v čekárně lékaře Sledovanost informací v čekárně lékaře

Absolutní četnost


Ano

45

42

Ne

8

7,5

Někdy

54

50,5

Celkem

107

100

Propagační materiály na nástěnkách nebo formou letáčků sleduje někdy ve svých ordinacích 54 respondentů (50,5 %). Skupina 45 dotazovaných (42 %) odpověděla kladně na dotaz zájmu o propagační materiály v čekárně. O informační materiály se nezajímá 8 respondentů (7,5 %).

Otázka 20 – Zaujal Vás něčím tento dotazník? Tabulka 21 Zajímavost dotazníku Absolutní četnost

Zajímavost dotazníku Ano, zamyslela jsem se nad svým zdravotním


29

27,1

29

27,1

6

5,6

20

18,7

19

17,8

107

100

stave Ano, musím si zjistit více informací a vědět o svých zdravotních možnostech Ano, nevěděl-a jsem o možnosti preventivní prohlídky a chci se jí účastnit Ano, bylo to zajímavé, ani nevím, co vše mohu pro sebe udělat, budu se o to zajímat Ne, nic mi to nedalo

Celkem

29 dotazovaných (27,1 %) odpovědělo, že dotazník byl zajímavý a zamyslelo se nad svým zdravotním stavem. Na otázku zda je dotazník zajímavý, ale musí si zjistit 50

více informací a poznatků o svých zdravotních možnostech, odpovědělo kladně 29 respondentů (27,1 %). Dotazník byl zajímavý pro 20 respondentů (18,7 %), protože nevěděli, co vše mohou pro sebe udělat. Nezajímavý byl dotazník pro 19 respondentů (17,8 %). O možnosti PP nevědělo a chce se jí účastnit 6 dotazovaných, pro ně byl dotazník také zajímavý. Nepřínosný, vše ví, byla odpověď 4 respondentů (3,7 %).

51

5 Diskuse

V tomto průzkumu mě zajímala informovanost klientů, jejich znalost nabídky absolvování PP a jak této možnosti využívají. Do obsahu dotazů jsem zařadila i otázky týkající se nároku na hrazenou PP u gynekologa a stomatologa. Tyto a také ostatní prohlídky jsou součástí prevence a mnoho klientů je zanedbává. Je to velká škoda a do budoucna i velký úkol jak zvýšit počet občanů, kteří budou pravidelně docházet na tyto zdravotní prohlídky a zároveň možnost je motivovat k větší péči o své zdraví. Dále mě zajímala informovanost klientů o nároku na PP a kdo je hradí. Snažila jsem se zjistit, co by klienty motivovalo k většímu využití PP a zda by je ovlivnila možnost objednání dle jejich časových možností. Na otázky profesionality ošetřujícího lékaře a ochoty zdravotnického personálu pomoci či poradit jsem očekávala negativní vyhodnocení odpovědí, proto mě příjemně překvapily pozitivní odpovědi respondentů. Součástí průzkumu bylo také zjistit, zda se klienti zajímají o programy nabízené zdravotními pojišťovnami, zda čtou poskytnutý informační materiál v ordinaci a zjišťují informace na internetu. Je celá řada věcí, na které by se dalo zaměřit v oblasti zdravotnické péče, ale pro začátek jsem zvolila několik témat, které byly pro mě důležité. Napadají mě otázky pro další analýzu zkoumání, například podrobnější rozsah prevence, test OK u klientů starších 50 let, mamografické vyšetření, využití očkování v rámci prevence proti chřipce, klíšťové encephalitidě či hepatitidě a výskytu vedlejších účinků po těchto očkovacích vakcínách, možnosti získávání informací o prevenci a řada dalších otázek, na které by bylo dobré znát odpověď. Svůj průzkum jsem prováděla formou dotazníků, rozdaných mezi občany města Zruč nad Sázavou. Ty obsahovaly 20 otázek zaměřených na PP. Dotazníky byly rozdány 120 klientům, z toho 107 bylo vráceno k následnému vyhodnocení. Dotazník vyplnilo 53 žen a 54 mužů. Snažila jsem se sestavit dotazník, který by vyhovoval klientům všech věkových kategorii. Jen u věkové skupiny klientů starších 52

65 let bylo pouze 6 respondentů ochotných vyplnit dotazník. Jedním z důvodů nevyplnění dotazníku, které mi tito lidé uváděli, byly problémy se zrakem a nezájem o danou problematiku. Zajímavým poznatkem pro mě byla odpověď respondentů na otázku: Kdo zodpovídá za Váš zdravotní stav? Překvapil mě názor 65 klientů (60,8 %) kteří uváděli, že za svůj zdravotní stav si mohou sami. Zde jsem předpokládala odpovědi typu manžel/manželka a to z důvodu například nezdravého stravování v domácnosti. Tuto odpověď k mému překvapení nikdo nevyužil a je naštěstí dost klientů, kteří si uvědomují, že z největší části si za svůj zdravotní stav zodpovídají sami. Na otázku zdravotních problémů se dle mého očekávání přibližně polovina respondentů cítí zdráva, další polovina uvádí jeden či více zdravotních problémů. Co je to preventivní prohlídka? PP je absolvování zdravotní prohlídky, kdy lékař vyšetří zdravotní stav klienta na požádání, což byl nejvíce zastoupený názor u 78 klientů (72,9 %) a tedy správná odpověď. Jak často má občan nárok na hrazenou PP u praktického lékaře pro dospělé? Zde jsem očekávala menší zastoupení správné odpovědi a to jedenkrát za 2 roky (nejdříve za 23 měsíců) a výsledek mě překvapil 71 klientů (66,4 %) odpovědělo správně. Tato otázka se týkala mého prvního cíle a prvního očekávaného výsledku. V tomto případě se mi očekávaný výsledek nepotvrdil. O dané problematice se začíná více diskutovat, což má pozitivní vliv na výsledek. Jak často má občan nárok na PP u gynekologa? Zde jsem vyhodnocovala pouze odpovědi žen, kterých se toto gynekologické vyšetření týká. Na tento dotaz odpovědělo 46 žen správně (86,8 %) a 7 žen (13,2 %) špatně. Výsledek nám potvrzuje, že stále existují ženy, které neabsolvují gynekologické prohlídky pravidelně a podstatu preventivní gynekologické prohlídky podceňují. Právě pravidelnými kontrolami se mohou včas odhalit zdravotní komplikace, např. cysty, nádory nebo zánět. Bakalářská práce autorky Sofie Wismekové z roku 2008 ,,Znalost žen produktivního věku o prevenci,“93 se zabývá průzkumem, zda klientky laici a

93

Srov. http://is.muni.cz/th/142382/lf_b/bakalarska_prace_text.pdf, cit. 224.3.2010.

53

zdravotníci navštěvují gynekologa a to 1x za rok. Průzkum jí potvrdil, že pravidelně chodí 84,5 % na prohlídky a vůbec nechodí 5 % klientek. Já jsem chtěla zjistit, zda klientky vědí, jak často mohou hrazenou gynekologickou prohlídku absolvovat. Tato otázka se vztahuje k prvnímu cíli a 2. očekávanému výsledku. Tento výsledek se mi potvrdil, že více než 75 % žen (86,8 %), ví, jak často může absolvovat gynekologickou prohlídku. Propagace prevence a upozorňování na preventivní prohlídky má zajisté vliv na tomto výsledku. Jak často máme nárok na PP u stomatologa? Zde mě překvapilo, že převládal názor 68 dotazovaných (63,5 %), tedy, že klient má nárok na tuto prohlídku dvakrát do roka. Správně by tato odpověď byla pouze v případě, kdyby se jednalo o těhotnou ženu. Pouze 29 respondentů (27,1 %) odpovědělo správně. Tento výsledek se týkal mého prvního cíle a 3. očekávaného výsledku. I tento výsledek se mi potvrdil. Malý zájem o PP mě přiměl, že jsem se rozhodla podat informace o PP. Druhým cílem bylo podat klientům informace o PP formou článku inzerovaného v novinách města. Článek měl poskytnout základní informace o PP. Vyšel ve Zručských novinách94 prosincového čísla roku 2009 na titulní straně, zde uveden (viz příl. 3, s. 87). Tyto noviny vychází každý měsíc v počtu okolo 2250 výtisků a dostává je každá rodina, školy, úřady a knihovna našeho města bezplatně až domů do svých schránek. Potřebné informace, které jsem v článku uvedla, jsem čerpala z internetových stránek SÚKL. Pokud by alespoň jeden klient začal pravidelně chodit na PP díky poskytnutým informacím v novinách, považovala bych to za úspěch. Cíl byl splněn. Ke zjištění 3. cíle jsem navštívila všechny obvodní lékaře ve Zruči nad Sázavou a rozhovorem s nimi jsem zjišťovala, kolik pacientů dochází na PP. V našem městě máme 4 praktické lékaře pro dospělé. 1. ordinace. Lékař PP dělá, ale nevykazuje je. Nemá přehled o počtu provedených PP. 2. ordinace. Lékař PP neprovádí. Uvedený důvod je nezájem klientů, klienti spěchají, nemají čas. 94

http://www.mesto-zruc.cz/_data/noviny/zn/archiv/2009-12.pdf, cit. 15.12.2009.

54

3. ordinace. Počet provedených PP dle tvrzení lékaře je asi 20 % z celkového počtu pacientů. 4. ordinace. Počet provedených PP u tohoto lékaře je dle jeho tvrzení asi 50 % z celkového počtu pacientů. Z tohoto srovnání je zřejmé, že v prevenci je stále co dohánět. Chybí jak zájem, tak větší motivace klientů. Pokud dosažené výsledky analyzuji na všechny ordinace, vychází, že každá průměrně provede 17,5 % PP z celkového počtu svých klientů. Ovšem výsledek je zkreslený, protože 1. ordinace počet PP neuvádí. Četnost PP zůstává nízká, stále se nabízí otázka motivace a informovanosti o těchto prohlídkách. Zde bych přemýšlela o možnostech časového objednání, kde mi klienti uvedli, že v případě této nabídky by se jejich zájem o toto vyšetření zvýšil. Důležité však je, aby o této možnosti klienti věděli. Třetí cíl jsem splnila. Očekávaný výsledek č. 4 se mi potvrdil. Předpokládala jsem, že zájem o preventivní prohlídky bude menší než 25 %. Zda klienti absolvovali PP, 45 klientů (42,1 %) odpovědělo že pravidelně chodí na prohlídky. Jednou bylo a nadále bude chodit 16 klientů (14,9 %). Respondentů, kteří absolvovali PP bylo 69 (64,5 %). Zde jsem započítala i 8 klientů (7,5 %), protože ji absolvovali ale s negativními zkušenostmi. Z celkového počtu 107 dotazovaných je více jak 50 %, u kterých byla PP provedena alespoň jedenkrát. 8 klientů od PP očekávalo více. Zde mě napadá otázka, co očekávali klienti? Byla PP provedena dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/ 2010 Sb., nebo byla provedena jen částečně? Mohla proběhnout formou věty: Máte nějaký problém? Cítíte se zdravý/zdravá? Pak mohla být PP provedena neodborně, tedy bohužel s negativním vlivem na klienta. Pozitivní odpovědí je, že PP se chce brzy zúčastnit 22 klientů (20,5 %). O možnosti absolvování PP nevědělo 7 klientů (6,5 %). V knize Preventivní medicína, od autorů Tomáše Faita, Michala Vrablíka, Richarda Češky je uvedeno, že PP se daří pokrýt v současné době jen asi 20 - 30 % populace.95

95


55

Autoři mluví o celé populaci, já jsem provedla průzkum u 107 klientů a zjistila, že 69 klientů (64,5 %) PP absolvovalo. Počítám do výsledku všechny, kteří alespoň jedenkrát PP absolvovali. Zde se nabízí otázka, zda je možné, aby se změnil přístup k PP a lidé si začínali uvědomovat podstatu tohoto vyšetření? Zde bych ještě uvedla srovnání bakalářské práce na téma ,,Znalost žen produktivního věku o prevenci“ od autorky Sofie Wismekové z roku 200896, která ve svém dotazníku položila stejnou otázku. Svůj výzkum prováděla pouze u žen, které rozdělila na laiky a zdravotníky. Průzkum provedla u 116 dotazovaných žen. Z vyhodnocení dotazníku (dle výzkumu Sofie Wismekové) vyplývá, že pravidelně i nepravidelně chodí na PP celkem 75,9 % klientů. Dle mého výzkumu chodí na PP pravidelně či nepravidelně 64,5 % klientů. Domnívám se, že výsledky S. Wismekové jsou vyšší z důvodu provedeného výzkumu u zdravotníků, kteří o PP vědí více než laici a uvědomují si podstatu a důležitost vyšetření. Svým dotazníkem jsem podala informaci o možnosti využití PP, což byl 2. cíl mé práce. Kdo hradí PP? Odpověď, zdravotní pojišťovna, zná 95 klientů (88,8 %). Pokud byste se dozvěděl/a veškeré potřebné informace o PP, myslíte si, že se stane součástí Vaší péče o zdraví? Tak zněla další otázka týkající se problematiky PP. Neměli odpovídat ti, kteří PP absolvovali. Zde mě mile překvapilo, že 39 respondentů (52,7 %) odpovědělo kladně. Zůstává ovšem otázka, zda by se jí opravdu zúčastnili. Do tohoto vyhodnocení jsem nezapočítávala 33 klientů, kteří již PP absolvovali a do průzkumu již nebyli započítáni. Další dotaz na téma PP byl: Co by Vás motivovalo k PP? Zde měli klienti možnost napsat vlastní názor. Nejčastějším návrhem 39 klientů (36,5 %) byla pozvánka od lékaře – možnost telefonické domluvy na určitý čas. Zde se zároveň dostává do popředí důležitost vyhrazení času v ordinaci pouze na PP. Některé ordinace vyhrazený čas mají, většina bohužel ne. Touto problematikou se zabývám v otázce č. 17. (viz s. 48).

96

Srov. http://is.muni.cz/th/142382/lf_b/bakalarska_prace_text.pdf, cit. 23.3.2010, s. 49.

56

Teprve obava a zhoršení našeho zdravotního stavu nás přimějí k využití PP. Je malé množství klientů, kteří si svého zdraví váží a přesto, že nemají žádné zdravotní problémy, tak se na PP dostaví. Názory k motivaci PP jsou uvedeny (viz s. 45). Zájem a snaha zjišťovat si na internetu informace poskytované svojí zdravotní pojišťovnou má bohužel jen malá skupina dotazovaných a to v počtu 27 klientů (25,2 %). Faktem zůstává, že 18 klientů (16,8 %) nemá přístup na internet, ale zajímaly by je internetové stránky jejich zdravotní pojišťovny. Pokud by možnosti internetu měli všichni, zvyšoval by se zájem o informace? Myslím si, že záleží na každém z nás, pokud si bude chtít klient zjistit potřebné informace, udělá to. Tato otázka se týká mého prvního cíle a 1. očekávaného výsledku. Ten se mi potvrdil. Myslíte si, že je Váš praktický lékař profesionál a své práci dobře rozumí? Trošku ožehavé téma, a přesto hraje velmi důležitou roli ve zdravotní péči o pacienta. Pokud na nás působí důvěra a schopnosti lékaře negativně, zajisté se to projeví i v přístupu pacienta jak k prevenci, tak k celému zdravotnictví. Dost často se setkáváme s názory, že lékaři jde jen o peníze. Velké množství zdravotníků pracuje na směny, o svátcích, o víkendech a jejich finanční ohodnocení neodpovídá jejich představám. Z velké části je toto právě ten důvod, proč kvalifikovaní a dobří lékaři odjíždějí pracovat do ciziny, kde se jim za stejně odvedenou práci nabízí vyšší finanční ohodnocení. Tím nechci konstatovat, že zde nemáme kvalifikované a dobré lékaře. Máme a není jich málo. Měli bychom si jich však více vážit a starat se o to, aby jich v našem zdravotnictví bylo co nejvíce. Zde je dobré uvést příklad profesionality: jeden lékař provede PP přesně podle vyhlášky MZ ČR č. 3/2010 Sb., jiný doktor ji takzvaně provede „letem světem“ a nezeptá se na řadu důležitých informací např. nezkontroluje křečové žíly, štítnou žlázu, nenabídne test na OK, nezkontroluje sluch, zrak a mnoho dalších věcí, které se mohou opomenout. Jak potom při takovéto nekvalitně provedené prohlídce má mít pacient pocit, že PP má smysl? Pokud klient získá takto negativní zkušenost, zajisté přestane na prevence docházet. Opravdový profesionál je v mých očích chytrý, pečlivý a spolehlivý lékař, který si uvědomuje důležitost stálého vzdělávání a svou práci dělá dobře a rád. Takový doktor bude v mém průzkumu klienty o PP informovat a bude se snažit, aby právě oni 57

tyto prohlídky nepodceňovali a účastnili se jich. Domnívám se, že právě u řady klientů, které přiměl lékař k PP, se odhalil nejeden zdravotní problém, který by později měl horší zdravotní následky. Na otázku, zda se klient domnívá, že je jeho lékař profesionál a své práci dobře rozumí, odpovědělo 54 klientů (50,5 %) kladně, což je pozitivní výsledek. 5 klientů (4,7 %) se domnívá, že jejich lékař profesionál není a 37 dotazovaných (34,5 %) nedokáže posoudit. Bohužel 11 klientů (10,3 %) je u lékaře zaregistrováno, nemá zdravotní problémy, nenavštěvuje ho. Profesionalitu lékaře si představujeme každý jinak, ale to už by byla otázka k dalšímu průzkumu. Pokud potřebujete s něčím poradit, zeptat se, pomoci a obrátíte se na svoji ordinaci, dostane se Vám odpovídající pomoci, rady? Z možných odpovědí byl nejvíce zastoupen názor 58 klientů (54,2 %) ano, vždy. Další názor 26 klientů (24,3 %) byl ano, pokud je to v jejich možnostech. Tyto dvě odpovědi bychom mohly sečíst, jelikož obě jsou stejného zaměření. Celkem spokojených klientů bylo 84 (78,5 %), což je pozitivní výsledek. Pokud by Vaše ordinace objednávala na PP dle Vašich časovým možností (objednání na konkrétní čas), využil/využila by jste této možnosti? Na tuto otázku odpovědělo 94 respondentů (87,8 %) ano. Dalo by se předpokládat, že tato možnost by zvýšila počet provedených PP u lékařů. Zbylých 13 respondentů (12,2 %) by této možnosti nevyužilo. Z hlediska finanční náročnosti se 68 respondentů (63,5 %) domnívá, že nákladnější je léčba pokročilého onemocnění u nehlídaného zdravotního stavu a neabsolvování zdravotních PP. 28 dotazovaných (26,2 %) se domnívá, že finančně náročnější je absolvování PP a léčba včas zachyceného onemocnění. Čtete ve svých ordinacích nástěnky, letáčky, informační materiál? 45 klientů (42 %) čte pravidelně informace nabízené čekárnou, někdy je čte 54 respondentů (50,5 %). Domnívám se, že trh je přesycen novými a novými nabídkami farmakologických společností, množstvím letáků a propagačních materiálů, kterými se jednotlivé firmy snaží získat přízeň co nejvíce klientů. Propagace je tak veliká, že mnohdy klient neví čemu věřit a čemu ne. Větší váhu však stále má slovo lékaře, který stanoví a doporučí léčbu. 58

Otázka na závěr: Zaujal Vás něčím tento dotazník? Pro 23 klientů (21,5 %) byl dotazník nepřínosný, nic jim nedal. 84 klientů (78,5 %) vyhodnotilo dotazník jako zajímavý, donutil je zamyslet se nad svým zdravotním stavem a zjistit více informací o svých zdravotních možnostech a také o možnosti PP. Potěšilo mne, že můj dotazník byl pro většinu respondentů přínosný. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jak laická veřejnost využívá PP v naší ordinaci praktického lékaře. Naše ordinace je v provozu 2 roky. Větší část klientů jsme převzali po předchozím lékaři, další pacienti se k nám nově zaregistrovali. Naše ordinace si zakládá na příjemném přístupu, dostatečném podávání informací a úctě ke klientovi. Od začátku provozu ordinace podáváme informace klientům o PP. Upozorňujeme na podstatu tohoto vyšetření. A opravdu musím říci, že klienti jsou spokojení a zároveň překvapení pečlivostí vyšetření. U mladé populace se nám daří zvyšovat zájem o PP. Dáváme možnost objednat se dle časových možností klienta, což je velmi vítaná služba pro pacienty. V ordinaci, kde pracuji využívá PP asi kolem 50 % klientů. Čtvrtý cíl jsem splnila a 5. očekávaný výsledek se mi potvrdil. Domnívám se, že dostatek poskytnutých informací, edukace, milý a profesionální přístup zdravotnického personálu a příjemné prostředí z větší části působí příznivě na pacienta. Snahou je, aby si klienti začali uvědomovat, jak je důležitá péče o vlastní zdraví, a my je v tom podporovali.

59

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ

-

poskytovat veřejnosti více informací o prevenci a preventivních prohlídkách

-

více upozorňovat na zdravotní rizika způsobená negativním přístupem ke zdraví

-

nauka o prevenci, výuka na základních školách, zdůrazňovat problematiku kouření, požívání alkoholu, drog, nezdravý životní styl, promítat filmy a dokumenty s touto problematikou

- v ordinacích praktických lékařů více informovat o PP -

povinnost vyhradit v ordinaci čas pouze na PP a možnost telefonní domluvy

-

posilovat edukaci v ordinaci (samovyšetřování prsů, test na OK,..)

-

finanční podpora pojišťoven pro ordinace lékařů, kteří zvyšují počty PP ve své ordinaci, např. vybavením (spirometr, koaqu check, glukometr, a jiné)

-

kontrolovat lékaře, jak provádějí PP, dotazy na klienty - přístup, obsah PP

-

povinnost docházet na PP (podepsáním registrace)

-

elektronická databáze provedených vyšetření (PP, odběry, výkony atd.) klientů

60

ZÁVĚR

Téma bakalářské práce ,,Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé“ jsem si vybrala proto, že jsem chtěla zjistit informovanost klientů v oblasti PP. Nechtěla jsem se zabývat podrobnějším zkoumáním jednotlivých částí preventivní prohlídky, ale všeobecnou znalostí, zájmem a využíváním těchto prohlídek. Zajímalo mě, co by klienty motivovalo k absolvování prohlídky a jaký je stav provedených prohlídek nejen v naší, ale i jiných ordinací praktických lékařů ve městě Zruč nad Sázavou. K tomu zjištění jsem si stanovila 4 cíle a 5 očekávaných výsledků (viz s. 34). Ve své práci jsem využila metodu dotazníku, který jsem rozdala klientům všech věkových kategorií. Cíle jsem splnila. Očekávané výsledky č. 2, 4, 5 se mi potvrdily. Informovanost o preventivních prohlídkách u gynekologa byla vyšší, než jsem předpokládala. Předpoklad, že počet klientů, kteří absolvují PP ve městě Zruč nad Sázavou je menší než 25 %, se také potvrdil. Stejně tak se mi potvrdilo, že klientů, kteří využití PP v naší ordinaci je více jak 25 %. Naproti tomu očekávaný výsledek č. 1 týkající se informovanosti o PP u praktického lékaře pro dospělé se nepotvrdil. A také v oblasti stomatologických prohlídek se očekávaný výsledek č. 3 nepotvrdil. Zjišťovala jsem také, co by klienty více motivovalo k PP. Klienti by využívali více prohlídek, kdyby se na ně mohli objednat bez dlouhého čekání v ordinaci. Ze své zkušenosti vím, že pokud poskytnu informace o prohlídce a nabídnu možnost objednání, klienti se na vyšetření většinou vždy dostaví. Vždyť během prohlídky se jim dostane odpovídající péče a klient má přehled o svém zdravotním stavu.

61

Podstatou vyšetření je, aby PP byly prováděny v plném rozsahu, jehož znění je k nahlédnutí ve vyhlášce MZ ČR č. 3/2010 Sb. Získá-li klient pocit, že PP má smysl, zajisté se ji zúčastní znovu. Pokud ovšem klientovi nebude poskytnuto vyšetření v plném rozsahu, který uvádí vyhláška o PP, klient se bude domnívat, že dané vyšetření je zbytečné, není pro něho přínosem a na prohlídky již docházet pravděpodobně nebude. Je třeba si na tyto prohlídky vymezit dostatečný čas, který je plně věnován klientovi. Je však na každém z nás, jak bude k prevenci přistupovat. Pomalu se začíná měnit vztah jedince k vlastnímu zdraví. Je důležité tento vztah nadále posilovat v podobě zdravotní výchovy. Vhodné by bylo vzdělávat jak dospělou populaci, tak i děti, které by se měly naučit brát péči o své zdraví jako součást běžného života. Školitel, který působí v oblasti výchovy ke zdraví, musí pro své klienty být dobrým příkladem, jen za těchto okolností je působení při výchově účinné. Právě díky PP je možné vhodně klienty upozornit na nutnost prevence a péče o zdraví. Důležitá je motivace, podání kvalitních informací a upozornění na možná zdravotní rizika, která souvisejí se zdravotním stavem vyšetřovaného klienta. Dostatečná informovanost, možnost objednat se dle svých časových možností na prohlídku a kvalitně provedené vyšetření jsou zajisté zárukou zvyšující ho se zájmu o PP. Občané mají nárok na PP u praktického lékaře, gynekologa a stomatologa zdarma. K udržení zdraví klientů stát stanovuje preventivní opatření, mezi které se řadí například screening. Součástí péče státu o zdraví je i pravidelné očkování, zdarma poskytnuté očkování pro ohrožené a chronicky nemocné klienty. Preventivní opatření nabízejí i zdravotní pojišťovny, jejichž výběr je rozsáhlý. Zde však stojí na zvážení, zda se nabízené programy nestřetávají se snahou pojišťoven získat, co nejvíce nových klientů. Klienti by měli být seznámeni se zdravotní péčí a s jejím financováním, aby si uvědomili jaká zdravotní péče se jim v České republice nabízí. Měli by mít přehled o úhradách zdravotních pojišťoven za provedené výkony, které byly klientovi poskytnuty v rámci péče o zdraví klienta. Poslední dobou diskutované téma je usnadnění péče o pacienta zavedením EZK. Často se píše o zavedení této karty, která by měla pomoci lékařům získat o klientovi co 62

nejvíce informací a včas poskytnout odpovídající a profesionální péči. Je však otázkou, zda není možné zneužití těchto informací. Velmi příznivý dopad by EZK měla v oblasti ekonomiky, jelikož stále existují jedinci, kteří podstupují určitá vyšetření zbytečně a opakovaně, což je pro stát velká finanční zátěž, se kterou se do budoucna budeme muset vypořádat. Právě preventivní prohlídky jsou velkým přínosem pro klienta a často se díky nim odhalí zdravotní komplikace, které vhodným přístupem klienta můžeme mnohdy oddálit a zmírnit tak následky budoucích zdravotních komplikací a nemocí. Prevence je opatření, které má předcházet nežádoucím jevům.

Zdraví je to nejcennější, co máme, proto si ho važme a starejme se o něj.

63

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Navrátilová Monika Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Počet stran:

87

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2010

Klíčová slova:

zdraví, prevence, preventivní prohlídky, screening, očkování

Diplomová práce se zabývá preventivními prohlídkami pro dospělé u praktického lékaře a jejich nezbytností v péči o zdraví. Práce se zaměřuje na podrobný obsah preventivních prohlídek, včetně gynekologických a stomatologických. Prevence je rozdělena na primární, sekundární, terciární. Jsou zde uvedeny screeningové programy, očkování jako další důležitá součást prevence a preventivní programy zdravotních pojišťoven. Zmiňuje se o významu elektronické zdravotní knížky jako součásti pro zkvalitnění péče a zmiňuje se i o finančních nákladech na zdravotní péči.

64

ANNOTATION

Author:


Institution:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Title of the work:

Preventive medical examinations at general prectitioner for adults

Leader of the study:

doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D

Attachments:

87

Number of pages:

3

Year:

2010

Key words:

health, prevention, preemptive medical screening, vaccination

The dissertation deals with preemptive medical examinations for adults provided by GPs with the emphasis on the necessity in the health care.The dissertation is focused on the detailed areas of precautioary medical examinations including gynaecological and dental fields/domains. The prevention is divided into primary, secondary and tertiary levels/stages. The prevention includes screening programmes, vaccination as one of the important factor/ part in prevention care and preemptive programmes of health insurance companies. The emphasis is also put on introducing electronic health book as an additional supporting tool in improving the quality of health care. Health care expences are also mentioned.

65

LITERATURA A PRAMENY

BARTLOVÁ , Sylva. Vybrané kapitoly ze sociologie medicíny, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999, čtvrté doplněné vyd., 125 s. ISBN 80–7013–273-6 BAUMGART, Gert. Přátelská medicína, Průvodce netradičním léčením,1 vyd., Praha, 2000, 176 s. ISBN 80-7243-080-7 BLESK ZDRAVÍ. Jak předcházet rakovině, vyd. Ringier ČR, Praha, únor 2010, s. 8. ČILÍKOVÁ, KRISTÝNA. Novinky v terapii Ca prsu a prostaty, Zdravotnické noviny, Kongresový list, Praha, vyd. Ambit Media, č. 4, 2010, s. 1. DIENSBIER Zdeněk, Škola nádorové prevence – Rizika zdravých i ohrožených osob, Moje zdraví, č. 12, 2009, s. 68., Škola nádorové prevence - Rizika vzniku rakoviny, Moje zdraví, vyd. Mladá fronta, č. 2, 2010, s. 68. DOMORÁZKOVÁ Eva a kolektiv autorů, Očkování v praxi praktického lékaře, vydala Grada Publishing, 1997, 105 s., ISBN 80-7169-481-9 DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví, 1.vydání Praha: Computer Press Praha, 2005, 228 s. ISBN 8024509989 FAIT, Tomáš, VRABLÍK, Michal, ČEŠKA, Richard a kolektiv, Preventivní medicína, Maxdorf, 2008, 551 s. ISNB 978-80-7345-160-8 GLADKIJ, Ivan, Heger, Leoš, STRNAD, Ladislav. Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, 1.vyd., 1999, 183 s. ISBN 80-7013-272-8 GREGORA,MARTIN. Průvodce léčbou nemocí a zdravotních obtíží, 2009, s.80. Doporučená očkování, Můj domácí lékař, vyd. Mladá fronta, 2009, s. 33. HOLČÍK, Jan, ŽÁČEK, Adolf, KOUPILOVÁ, Ilona. Sociální lékařství, 2. doplněné vyd., Masarykova univerzita v Brně, 1998, s. 137, ISBN 80-210-1907-7 HOLČÍK, Jan. Systém péče o zdraví a zdravotnictví : východiska, základní pojmy a Perspektivy. 1. vyd., Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2005, 186 s. ISBN 80-7013-417-8

66

INFORMACE PRO PRAXI. O karcinomu prsu u žen do 35 let se málo Mluví, Projekt 35, Zdravotnické noviny, Infoservis, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 1, 2010, č. 3, s. 4., Lidé chtějí mít zdravotní péči pod kontrolou, Zdravotnické noviny, Infoservis, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 1, 2010, č. 3, s. 1. IVANOVOVÁ, Kateřina, JUŘIČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením, 1.vyd. Universita Palackého v Olomouci, 2005, 99 s. ISNB 978-80-244-1832-2 KLEINWÄCHTEROVÁ, Hana, BRÁZDOVÁ, Zuzana. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování, druhé přepracované vydání, Brno - Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001, 102 s., ISBN 80-7013-336-8 KOTULÁN, Jaroslav a kolektiv. Metodická příručka preventivního lékařství, Brno, 1992, 181 s. ISBN 80-210-0433-9 MACHÁČKOVÁ, LUDMILA. Obsah preventivních prohlídek rozšířen, Zdravotnické noviny, Infoservis, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 1, 2010, č. 3, s. 1. MÁJEK, ONDŘEJ. a kol. Informační zázemí screeningů zhoubných nádorů v ČR. Zdravotnické noviny, Kongresový list, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 59, 2010, č. 11, s. 4. Mamografický screening. Mamografická prevence rozšířena na ženy nad 70 let Zdravotnické noviny, Infoservis, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 59, č. 2, s.1. MILTNER, Vladimír. Lékařství Staré Indie, 2. vydání, Praha, 1990, 208 s. ISBN 80-201-0119-5 MUNZAROVÁ, Marta. Vybrané kapitoly z lékařské etiky III. Kodexy lékařské etiky a jiná etická doporučení, 1. vydání, Brno, 2000, 56 s. ISBN 80-210-2417-8 OBERBEIL, Klaus, LENTZOVÁ, Christiane. Ovoce a zelenina jako lék, 1. vydání, Praha, 2001, 285 s. ISBN 80-86144-90-9 PAŠEK Jiří. Elektronická zdravotní knížka - Nový přístup ke zdraví, Moje zdraví, vyd. Mladá fronta, č. 3, 2010, s. 70. REDAKCE ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN. Výsledky zdravotnických účtů ČR, Zdravotnické noviny, Praha, vyd. Ambit Media, roč. 59, 2010, č. 11, s. 2. REKTOŘÍK, J. a kol. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Praha: Ekopress, 2007, 309 s. ISBN 9788086929293

67

ROGER, J. D. Pamplona. Vychutnej život, 1. vyd., Praha 1999, 215 s. ISBN 80-7172-144-1 STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA, kolektiv autorů, Manuál prevence v lékařské praxi, V. Prevence nepříznivého

působení faktorů pracovního

prostředí a pracovních procesů, 1. vyd. SZÚ - Praha, 1997, 144 s. ISBN 80-7071-0667 STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA, kolektiv autorů. Manuál prevence v lékařské praxi, VII. Doporučené preventivní postupy v primární péči,1. vyd. SZÚ- Praha, 1999, 56 s. ISBN 80-7071-135-3 STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PRAHA, kolektiv autorů. Manuál prevence v lékařské praxi, I. Prevence poruch a nemocí, 2. vyd. Praha, 1994, 144 s. ISBN 80-7168-387-6 SVĚT POJIŠTĚNCE, Časopis Všeobecné zdravotní pojišťovny, I Vaše léčba může stát miliony, vyd. ORA print, podzim 2009, s. 5. SVĚT POJIŠTĚNCE, Časopis Všeobecné zdravotní pojišťovny, O zdraví se vyplatí Pečovat, s. 10, Nebojte se mamografu, vyd. ORA print, jaro 2010, s. 14. ŠIMŮNKOVÁ, Marta. Dobré zprávy v onkologii, Moje zdraví, č. 11, 2009, s. 75. Screening Síto na zdraví, Moje zdraví, vyd. Mladá fronta, č. 04, 2010, s. 12. Bc. ŠEFLOVÁ, ALENA. Prevence jako součást zdravotní politiky ČR, diplomov práce, Brno, MU Ekonomicko-správní fakulta, 2009, s. 96. ŠONKA, Jiří, ŽBIRKOVÁ, Alena, DOLEŽALOVÁ, Jana. Pohybem a dietou proti otylosti, 1. vyd. Praha, 1990, s. 133. TRACHTOVÁ, Eva a kolektiv, Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, 2. vyd. Brno, 2006, 186 s. ISBN 80-7013-324-4 UNZEITING, VÍT. Očkujeme opravdu jen proti Ca cervixu, Zdravotnické noviny, Kongresový list, Praha, vyd. Ambit Media, č. 2010, s. 3. VORLÍČEK Jiří,, Screeningové programy pomáhají předcházet rakovině, Moje zdraví, vyd. Mladá fronta, č. 11, 2009, s. 33. VURM, Vladimír. Vybrané kapitoly z veřejného zdravotnictví, 1. vyd. Praha: Triton, 2007, 125 s. ISBN 9788072549979

68

Vyhláška upravující očkování v současné době: vyhláška č. 30/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004. Vyhláška MZ ČR č. 537/2006 Sb.,očkování proti infekčním nemocem v platném znění. Vyhláška č. 386/ 2007 Sb., uvádí seznam onemocnění u kterých praktický lékař (případně jiný ošetřující lékař) poskytuje dispenzární péči. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 3/ 2010 Sb., stanovující obsah a rozmezí preventivních prohlídek u praktického lékaře pro dospělé, zubního lékaře a gynekologa. WISMEKOVÁ, SOFIE. Znalost žen produktivního věku o prevenci, bakalářská práce, MU Brno, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství, 2008, s. 8. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 548/1991 Sb. upravuje závodní preventivní péči se zpracovaným ustanovením, které vyplývají z úmluvy o závodních zdravotních službách, která u nás byla zveřejněna vyhláškou č. 145/1998 Sb. Zákoník práce č. 262/2006 - závodně lékařské prohlídky

Elektronické zdroje Cervix/ Cervikální screening, [online], 2010, [cit.6.1.2010], dostupné z WWW: http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-lekare--epidemiologie-karcinomuhrdla-delozniho Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, [online], 2009, [cit.17.4.2010], dostupné z WWW: http://www.cpzp.cz/main/clanek.php?id=2844 Institut biostatistiky a analýz [on-line], 2009, [cit.21.4.2010], dostupné z WWW: www.iba.muni.cz KUMPEL, Petr, PETRÁŠ, Marek. ,,Povinná očkování v dospělosti“, [online], 1/2006, [cit.12.12.2009], dostupné z WWW: http://www.solen.cz/pdfs/med/2006/01/06.pdf Masarykův onkologický ústav, [online], 2009, [cit.20.2.2010], dostupné z WWW: http://www.mou.cz/cz/publikace-pro-odborniky/article.html?id=109 Masarykův onkologický ústav [online], 2009, [cit.6.2.2010], dostupné z WWW: www.mou.cz 69

Ministerstvo zdravotnictví České Republiky, ,,Zdraví pro všechny v 21. století“, Kaktus software, s. r. o., [online], 3.12.2002, cit. 14.03.2010], dostupné z WWW:

http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-pro-vsechny-v-

stoleti_2461_1101_5.html Ministerstvo zdravotnictví České Republiky, [online], 9.2.2010, [cit. 6.4.2010], Dostupné

z WWW:

http://www.mzcr.cz/dokumenty/az-procent-dospelych-

ignoruje-kontroly-u-lekare_1605_1608_1.html MUŽÍKOVÁ, Leona. ,,Pojem ZDRAVÍ“, [on-line], [cit.6.12.2009], dostupné z WWW: http://www.ped.muni.cz/whealthedu/WEB/texty/Zdravi.htm Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví [online], 2007,

[cit.

23.4.2010],

dostupný

z

WWW:

http://www.ozp.cz/proklienty/zdravotni-programy/kreditni-system/ Preambule Ústavy Světové zdravotnické organizace, který byl přijat Mezinárodní zdravotnické konferenci, New York, 19 - 22 června 1946; podepsané dne 22. července 1946 zástupci 61 států (Úřední Records Světové zdravotnické organizace, ne. 2 , s. 100) a vstoupila v platnost dne 7. dubna 1948,[online], [3.6.2010],

dostupný

z

WWW:http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http:// www.who.int/about/definition/en/print.html/ Prevence nemocí a podpora zdraví, ,,Portál pro vědecky podloženou prevenci a zdravý životní styl“, Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta MU v Brně, 2004, projekt

č.

9139,

[online],

2004,

[18.12.2009],

dostupné

z WWW:

http://www.cba.muni.cz/prevencenemoci/modules.php?name=Content&pa=sho wpage&pid=15 Smlouva o poskytování závodní preventivní péče, Uzavřená podle § 262 obchodního zákoníku, Mezi 1. Lékař závodní preventivní péče a 2. zaměstnavatel, [online], [cit.23.3.2010],

dostupné

z WWW:

http://www.guard7.cz/smlouva_s_lekarem.htm Státní ústav pro kontrolu léčiv, ,,Program preventivních prohlídek v ČR“, [online], 2008, [cit. 23.3.2010], dostupné z WWW: http://www.leky.sukl.cz/preventivniprohlidky-u-vseobecneho-praktickeho-lekare-pro

70

Systém zdravotní péče, [online], 7.10.2008, [cit. 15.1.2010], dostupné z WWW: http://osetrovatelstvi.blog.cz/0810/zdravi-definice-modely ŠTASTNÝ, Jan. ,,Zdravotnictví a determinanty zdraví“, [online], 8/2005, [cit.28.12.2009], dostupné na WWW: http://www.recepis.cz/ke_stazeni/determinanty. recepis.pdf Tetavax - Příbalová informace, Adsorbovaná vakcína proti tetanu, Držitel rozhodnutí o registraci, výrobce: Sanofi Pasteur S.A., Marcy l’Etoile, Francie, [online], 28.1.2009, [cit. 28.12.2009], dostupné na WWW: http://www.sanofipasteur.cz/sanofi-pasteur2/spmedia/SP_CZ/CS/124/625/Tetavax%20-%20PIL.pdf Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, [online], 2009, [cit. 12.4.2010], dostupné z WWW: www.uzis.cz Vakcíny, Očkování, internetové informační centrum, [online], [cit. 15.1.2010], dostupné z WWW: http://www.vakciny.net/CIZINA/prehled_cizina.htm Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky [online], 18.5.2010,[cit. 22.5.2010], dostupné z WWW: http://www.vozp.cz/cs/Klient/Nadstandardy_2010/ Zdraví, Wikipedie, ,,Zdraví“, [online], 26.4.2010, [cit. 27.4.2010], dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%AD Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance [online], 2009, [cit. 18.2.2010], dostupné z WWW: http://www.zpma.cz/pojistenec/preventivni-prispevkove-programy/ Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, [online], 2007, [cit. 18.2.2010], dostupné z WWW: http://www.zpmvcr.cz/cz/pojistenci-a- verejnost/produkty/ preventivni-programy.html Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, [online], 4/2009, [cit.18.2.2010], dostupné z WWW: http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/Prevence/ Cteniprozdravi/ lekprevence.pdf Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online], 4/2010, [cit. 23.3.2010], dostupné z WWW: http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/

71

SEZNAM ZKRATEK

aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

ca

karcinom

č.

číslo

ČR

Česká republika

event.

eventuálně

EKG

Elektrokardiogram

EZK

Elektronická zdravotní knížka

HBsAg

Hepatitis B surface Antigen

IBA MU

Institut biostatistiky a analýz Masarykovy university

ISBN

International Standard Book Numbering

HPV

lidský papillomavirus

Kč

Koruna česká

KHS

Krajská hygienická stanice

MZ

Ministerstvo zdravotnictví

např.

například

OK

okultní krvácení

PP

preventivní prohlídky

příl.

příloha

roč.

ročník

Sb.

Sbírky

spol.

společnost

SUKL

Státní ústav pro kontrolu léčiv

SZO

Světová zdravotnická organizace

tab.

tabulka

tbc.

tuberkulóza

viz

přímý odkaz (vide licet – videre licet)

vyd.

vydavatelství 72

SEZNAM OBRÁZKŮ

Graf č. 1 - Věk respondentů…………………………………………………………...37 Graf č. 2 - Absolvování preventivní prohlídky……………………………..................40 Graf č. 3 - Nárok na hrazenou preventivní prohlídku…………………………………41 Graf č. 4 - Nárok na preventivní prohlídku u gynekologa…………………………....42 Graf č. 5 - Nárok na preventivní prohlídku stomatologa…………………..................43 Graf č. 6 - Motivace k preventivním prohlídkám……………………………………..45 Graf č. 7 - Objednání dle časových možností na PP……………………....................48 Graf č. 8 - Finanční zatížení………………………………………………………......49

73

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Základní epidemiologické charakteristiky karcinomu děložního hrdla v ČR…………………………………………………………………………………...23 Tab. 2 - Pohlaví respondentů………………………………………………………...36 Tab. 3 - Věk respondentů…………………………………………………………….36 Tab. 4 - Dosažené vzdělání………………………………………………………….37 Tab. 5 - Odpovědnost za zdravotní stav……………………………………….........38 Tab. 6 - Zhodnocení zdravotních problémů………………………………………....38 Tab. 7 - Co je to preventivní prohlídka……………………………………………...39 Tab. 8 - Absolvovaní preventivních prohlídek……………………………………...39 Tab. 9 - Finanční úhrada preventivní prohlídky…………………………………….40 Tab. 10 - Nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře……………………...41 Tab. 11 - Nárok na preventivní prohlídku u gynekologa (odpovědi žen)…………...42 Tab. 12 - Nárok na preventivní prohlídku u stomatologa………………………........43 Tab. 13 - Poskytnutí informací, zájem o preventivní prohlídku……………………...44 Tab. 14 - Motivace k preventivním prohlídkám……………………………………...44 Tab. 15 - Návštěvnost internetových stránek své zdravotní pojišťovny……………...46 Tab. 16 - Profesionalita lékaře………………………………………………………..46 Tab. 17 - Ochota a pomoc zdravotnického personálu pří požádání………………….47 Tab. 18 - Objednání dle časových možností na PP………………………………....48 Tab. 19 - Finanční zatížení…………………………………………………………...49 Tab. 20 - Sledovanost informací v čekárně lékaře…………………………………...50 Tab. 21 - Zajímavost dotazníku………………………………………………………50

74

SEZNAM PŘÍLOH

Příl. 1 - Některé preventivní programy u vybraných zdravotních pojišťoven..............76 Příl. 2 - Dotazník – Preventivní zdravotní prohlídka..………………………………...81 Příl. 3 – Článek - Zručské noviny, Preventivní zdravotní prohlídky..….......................87

75

PŘÍLOHY ,,Příl. 1 - Některé preventivní programy u vybraných zdravotních pojišťoven“.

211 - Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra 1. Program preventivních onkologických vyšetření (maximální příspěvek 400 Kč). Prevence karcinomu tlustého střeva - pro pojištěnce ve věku od 40 do 50 let na vyšetření okultního krvácení. Prevence karcinomu prostaty, plic, prsu a preventivní vyšetření dalších onkologických onemocnění. 2. Program pro dárce krve a kostní dřeně (max. příspěvek

2300 Kč). Po

každém odběru krve nebo jejích součástí dárce krve obdrží: vitamíny pro dárce krve a krevní plazmy. Ozdravný pobyt pro dárce krve, kostní dřeně a krevní plazmy Dárce krve nebo kostní dřeně, který absolvoval: 7 odběrů krve nebo 3 specializované odběry 2R – 2 erytrocytové koncentráty - 2 erymasy nebo 14 odběrů krevních destiček nebo 21 odběrů krevní plazmy, u žen se liší pouze: 6 odběrů krve, 12 odběrů krevních destiček a 18 odběrů krevní plazmy, jinak stejné. 3. Program očkování (max. příspěvek

300 Kč).97 Očkování proti chřipce,

virové hepatitidě a klíšťové encephalitidě.

207 - Oborová zdravotní pojišťovna 1. Prevence rakoviny (preventivní vyšetření prsů, časný záchyt rakoviny prostaty, preventivní vyšetření pigmentových nádorových změn kůže, prevence karcinomu tlustého střeva a konečníku, preventivní vyšetření nádorů krku - rakoviny hrtanu). Maximální příspěvek 3000 Kč).

97

Srov. http://www.zpmvcr.cz/cz/pojistenci-a-verejnost/produkty/preventivni-programy.html

76

,,Příl. 1 – pokračování“.

2. Prevence kardiovaskulárních onemocnění (prevence spočívá v komplexním vyšetřením lékaře, laboratorním biochemickým vyšetřením a EKG, cílem programu je předcházet kardiovaskulárním onemocněním a snížit riziko onemocnění srdce a cév). Určen klientům ve věku od 40 do 60 let. Prohlídku lze absolvovat 1x za rok. Program lze čerpat celoročně, dle možností daného pracoviště na základě telefonického objednání 3. Prevence osteoporózy pro všechny pojištěnce ve věku od 50 let. Frekvence vyšetření: 1x ročně . Program lze čerpat celoročně v tzv. "Dnech prevence s OZP", které jsou u vybraných zdravotnických zařízení stanoveny specificky dle možností daného pracoviště, maximálně však 1 až 2x za měsíc. 4. Kredity (kredit pro dárce krve-maximální výše kreditu za dárcovství krve činí až 2 500 Kč, kredit pro dárce kostní dřeně - maximální výše kreditu za dárcovství činí až 3 000 Kč, kredit pro dárce orgánů- maximální výše kreditu za dárcovství činí až 4 000 Kč, příspěvek pro nastávající maminky a novorozence – do výše příspěvku 1500 Kč/rok, kredit pro dárce orgánů).

98

111- Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále jen VZP) Dárci krve - cestovní pojištění. Pro pojištěnce - bezpříspěvkové dárce krve a dárce kostní dřeně je připravené zvýhodněné cestovní pojištění. Nový program na internetových stránkách VZP - Žij zdravě - online poradna s odborníkem. Odborníci a specialisté budou odpovídat na dotazy, které se zabývají problematikou nadváhy a obezity. Celkem je 12 online poraden. Diabetologové, nutriční terapeuti, psychologové či internisté odpoví na dotazy týkajících se zdravotních komplikací při obezitě, zdravého pohybu a specifik pohybu při obezitě, psychice při nadváze a snahách o hubnutí.

98

Srov. http://www.ozp.cz/pro-klienty/zdravotni-programy/kreditni-system/

77

,,Příl. 1 – pokračování“. Dny zdraví v regionech V rámci těchto akcí provádí odborný personál zájemcům jednoduché zdravotní vyšetření, díky kterému mohou zjistit, jaká je jejich zdravotní kondice. 99 Akce s VZP na očkování proti HPV - Třetí dávka ZDARMA – akce s VZP Očkování proti rakovině děložního čípku Očkovací centra společnosti Avenier, jejichž hlavním cílem je podpora proočkovanosti v České republice, se přidávají k promoční kampani Všeobecné zdravotní pojišťovny a zvou všechny mladé slečny a ženy k návštěvě očkovacího centra. Trvání akce : 17. 5. – 30. 6. 2010. Cílová skupina: dívky 10 – 25 let pojištěny u VZP 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Preventivní programy pro studenty denního studia ve věku 19-26 let. Programy lze čerpat buď jednorázově, nebo postupně, do celkové výše 1 500 Kč ročně. Příspěvky lze čerpat na tyto jednotlivé preventivní programy: Lyžařský výcvik – až 300 Kč, Zdravé zuby – až 300 Kč, preventivní očkování - až 300 Kč (hepatitida, chřipka, klíšťová encefalitida..). Prevence rakoviny kůže – pigmentové skvrny – až 500 Kč, laserové operace očí – až 1000 Kč, sportovní prohlídka – až 300 Kč a celiakie - až 1500 Kč. Preventivní programy pro klienty od 19 let. Programy lze čerpat buď jednorázově, nebo postupně do celkové výše 1 500 Kč

ročně. Příspěvky lze čerpat na tyto jednotlivé preventivní programy: preventivní

očkování - až 300 Kč (hepatitida, chřipka, klíšťová encefalitida, rakovina děložního čípku.), hormonální substituční terapie + prevence osteoporózy - až 300 Kč, prevence rakoviny prsu – mamografické nebo ultrasonografické - až 300 Kč, rakovina tlustého 99

Srov. http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/Klienti/

78

,,Příl. 1– pokračování“. střeva - haemocult test až 200 Kč, rakovina prostaty – vyšetření PSA - až 200 Kč, prevence rakoviny kůže - pigmentové skvrny - až 500 Kč, laserové operace očí - až 1000 Kč, manažerka svého mateřství, sportovní prohlídka – až 300 Kč, celiakie - až 1 500 Kč.100 217 zdravotní pojišťovna Metal - aliance, preventivní příspěvkové program Junior balíček 16 - 30 let. Očkování proti klíšťové encephalitidě vč. přeočkování,

meningokokovému

onemocnění a očkování proti virové hepatitidě a chřipce. Příspěvek na pohybové aktivity maximálně 300 Kč. Program stob obezitě. Sportovní prohlídky. Příspěvek pro dárce kostní dřeně 6000 Kč, pro dárce krve až 4000 Kč, vitamínový balíček pro dárce krve po každém odběru.

Ženy a muži od 31 let Očkování proti klíšťové encephalitidě vč. přeočkování,

meningokokovému

onemocnění a očkování proti virové hepatitidě a chřipce. Příspěvek na pohybové aktivity maximální příspěvek 300 Kč. Program stob obezitě. Sportovní prohlídky. Prevence rakoviny prsu, ultrazvukové vyšetření pro ženy 35-40 let, preventivní mamografické vyšetření (žena 40-45 let a nad 69 let) příspěvek 600 Kč, prevence vzniku aterosklerózy od věku 40 let, prevence vzniku osteoporózy ve věku od 50 let, vitamíny pro těhotné 300 Kč, Příspěvek pro dárce kostní dřeně 6000 Kč, pro dárce krve až 4000 Kč, vitamínový balíček pro dárce krve po každém odběru.101 201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR, preventivní programy na rok 2010 Jedná se o následující preventivní programy a příspěvky: program Zdravá rodina, příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě. Příspěvek na vitamíny těhotným ženám. Příspěvky pro dárce krve, krevní plazmy a krevních derivátů. 100 101

Srov. http://www.cpzp.cz/main/clanek.php?id=2844 Srov.http://www.zpma.cz/pojistenec/preventivni-prispevkove-programy/

79

Příspěvky na mamografické vyšetření. Příspěvek na vyšetření okultního krvácení ve stolici. Program preventivní péče o letový personál. Příspěvek na odvykací kúru proti kouření. Příspěvek na očkování proti závažným infekčním onemocněním. Příspěvek na ozdravné a preventivní pobyty v prostorách se solnými inhaláty. Příspěvek na léčebný tělocvik a tělesnou regeneraci. Příspěvek na kondiční tělocvik nebo jiné pohybové aktivity pro těhotné ženy. Program péče o pojištěnce pracující v riziku a jiné specifické skupinypojištěnců. Příspěvek na plavání.102

102

Srov.http://www.vozp.cz/cs/Klient/Nadstandardy_2010/

80

,,Příl. 2 – Dotazník – Preventivní zdravotní prohlídka“. Jmenuji se Monika Navrátilová a jsem studentka Masarykovy University. Zajímám se o problematiku malého zájmu občanů o preventivní prohlídky. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, na téma preventivní prohlídky u praktického lékaře pro dospělé, který mi pomůže ve zpracování mé bakalářské práce. U každé otázky označte jen jednu odpověď. Dotazník je zcela anonymní. Děkuji za Váš čas, věnovaný vyplnění dotazníku.

DOTAZNÍK – PREVENTIVNÍ ZDRAVOTNÍ PROHLÍDKA

1. Vaše pohlaví? a) muž b) žena

2. Do jaké věkové kategorie spadáte? a) 18 - 34 let b) 35 - 49 roků c) 50 - 64 let d) 65 a více

3. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? a) základní b) odborné učiliště c) středoškolské d) středoškolské s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské

81


4. Kdo zodpovídá za Váš zdravotní stav? a) já sám/sama b) lékař c) já i lékař d) geny – dědičnost e) manžel, manželka

5. Máte nějaké zdravotní problémy? a) ne, jsem zdráv/zdráva b) ano, mám jeden c) ano, mám jich více d) nevím, cítím se zdráv e) lékaře zásadně nenavštěvuji

6. Víte, co je to preventivní prohlídka? a) prohlídka, kterou absolvuji u jakéhokoli lékaře b) prohlídka, kterou provede můj ošetřující praktický lékař, na mé požádání c) návštěva praktického lékaře, když mám zdravotní problém d) nevím, co to je, neslyšel-a jsem o tom

7. Využíváte možnost preventivních zdravotních prohlídek? a) ano, chodím pravidelně b) ano, byl jsem jednou a i nadále budu chodit c) ne, zklamalo mě to, očekával jsem od vyšetření více d) ne, nepotřebuji to, myslím si, že jsem zdráv-a e) ne, ale chci se jí brzy zúčastnit f) ne, nevím o této možnosti

82


8. Kdo hradí preventivní prohlídku? a) já sám/sama b) stát c) zdravotní pojišťovna

9.

Jak často má občan nárok na preventivní prohlídku hrazenou zdravotní

pojišťovnou u praktického lékaře? a) jednou za 5 let b) jednou za 10 let c) jednou za 2 roky (nejdříve 23 měsíců od poslední prohlídky) d) nevím

10. Jak často má občan nárok na preventivní prohlídku hrazenou zdravotní pojišťovnou u gynekologa? a) jednou za 2 roky b) jednou ročně c) jednou za 5 let d) nevím

11. Jak často má občan nárok na preventivní prohlídku u zubního lékaře? a) jednou ročně b) jednou za 2 roky c) dvakrát do roka d) neví

83


12. Pokud byste se dozvěděl-a veškeré potřebné informace o preventivní prohlídce, myslíte si, že se jí zúčastníte a stane se součástí Vaší péče o zdraví ? (pokud jste ji absolvoval-a nevyplňujte) a) ano b) ne c) nevím d) budu o tom přemýšlet

13. Co by Vás motivovalo k pravidelným preventivním prohlídkám Možnost napsání Vašeho názoru. Děkuji. a) náhodně zjištěný špatný zdravotní stav -strach o sebe b) pozvánka od lékaře s možností telefonické domluvy c) vyhlášená odbornost praktického lékaře d) bonus (zdarma očkování, vzorky vitamínů, balíček různých vzorků, pro ženy těhotenský test,..) e) nic-nemám zájem

f) napsání

vlastního

názoru

…………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………

14. Navštěvujete internetové stránky své zdravotní pojišťovny? a) ano, zajímají mě novinky, informace a možnost výběru motivačních programů b) ne, nemám možnost přístupu k internetu či zájem o informace c) ne, nemám možnost přístupu k internetu, ale zajímalo by mě to

84


15. Myslíte si, že Váš praktický lékař je profesionál a své práci dobře rozumí? a) ano, je to profesionál b) nevím, nedokáži posoudit c) ne, myslím, že tomu nerozumí d) nevím, jsem tam registrovaná a nenavštěvuji ho- nemám zdravotní problémy

16.

Pokud potřebujete s něčím poradit, zeptat se, pomoci a obrátíte se na svoji

ordinaci, dostane se Vám odpovídající pomoci, rady? a) ano, vždy mi vyjdou vstříc a pomohou b) někdy, dle nálady ošetřujícího personálu c) ne, jsou nepříjemní, tak se na ně raději s ničím neobracím d) nevím, nikdy jsem nic nepotřeboval-a e) ano, pokud je to v jejich možnostech 17. Pokud by Vaše ordinace objednávala na preventivní prohlídky dle Vašich časovým možností (objednání na konkrétní čas) , využil-a by jste této možnosti? a) ano b) nevím c) ne, nezajímá mě to 18. Co si myslíte, že je finančně náročnější? a) absolvování pravidelných preventivních prohlídek a léčba včas zachyceného onemocnění b) léčba

pokročilého

onemocnění

u

nehlídaného

neabsolvování preventivních prohlídek c) nevím, nikdy mě nenapadlo nad tím přemýšlet d) nezajímá mě to

85

zdravotního

stavu

a


19. Čtete ve svých ordinacích nástěnky, letáčky, informační materiál? a) ano b) ne c) někdy

20. Zaujal Vás něčím tento dotazník? a) ano, zamyslela jsem se nad svým zdravotním stavem b) ano, musím si zjistit více informací a vědět o svých zdravotních možnostech c) ano, nevěděla jsem o možnosti PP a chci se jí účastnit d) ano, bylo to zajímavé, ani nevím, co vše mohu pro sebe udělat, budu se o to zajímat e) ne, nic mi to nedalo f) ne, vše vím – nepřínosné

Děkuji za Váš čas, který jste věnovali vyplnění dotazníku v oblasti primární péče preventivní prohlídky, který mi pomůže ke zpracování bakalářské práce. Monika Navrátilová

86

,,Příl. 3 – Článek Zručské noviny, Preventivní zdravotní prohlídky“.

87

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents