Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav antropologie
Prsten ve starší době bronzové Bakalářská práce
Dagmar Kadlecová vedoucí práce: RNDr. Miroslav Králík, PhD.
Brno
2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury.
2
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce Miroslavu Králíkovi za inspirující rady a cenné připomínky. Dále za poskytnutí materiálů ke změřeným prstenům, v tomto případě patří mé poděkování také PhDr. Jaroslavu Peškovi (z Archeologického centra v Olomouci). Dále bych chtěla poděkovat své rodině a všem mým přátelům a známým za podporu. Díky patří i Ústavu antropologie za zapůjčení zlatnických kroužků, RNDr. Petře Urbanové za zapůjčení digitálního posuvného měřidla. A zejména všem, kteří se účastnili mého měření. Jmenovitě Mateřské školce Rozárka v Brně – Králově Poli a Domu s pečovatelskou službou v Bílovicích.
3
OBSAH 1. ABSTRAKT ...................................................................................................................6 2. KLÍČOVÁ SLOVA.........................................................................................................7 3. ÚVOD...............................................................................................................................8 4. CÍLE.................................................................................................................................9 5. METODY ......................................................................................................................10 5.1. Vyhledávání z literatury.......................................................................................10 5.2. Kalibrace zlatnických kroužků ............................................................................11 5.3. Měření tloušťky prstů a dalších tělesných rozměrů.............................................12 5.3.1. Charakteristika souboru .................................................................................12 5.3.2. Měření tloušťky prstů ....................................................................................13 5.3.3. Měření tělesných rozměrů .............................................................................13 5.4. Statistické metody................................................................................................14 6. TEORETICKÝ PŘEHLED ..........................................................................................16 6.1. DĚLENÍ DOBY BRONZOVÉ..........................................................................16 6.1.1. Kultury ...........................................................................................................17 6.1.1.1. Únětická kultura .......................................................................................17 6.1.1.2. Věteřovská kultura....................................................................................19 6.1.1.3. Nitranská skupina .....................................................................................21 6.2. KOVOVÉ PŘEDMĚTY....................................................................................22 6.2.1. Obecně o kovech............................................................................................22 6.2.2. Měď................................................................................................................23 6.2.3. Bronz..............................................................................................................24 6.3. ŠPERKY .............................................................................................................26 6.3.1. Historie zdobení a vývoj šperků ....................................................................26 6.3.2. Symbolika prstenu .........................................................................................26 6.3.2.1. Symboly....................................................................................................27 6.3.3. Symbolika ruky a prstů ..................................................................................28 6.3.4. Výroba šperků kruhového tvaru ....................................................................29 6.3.5. Prsten ve starší době bronzové.......................................................................30 6.3.6. Vliv koroze na parametry bronzových prstenů..............................................31 6.4. VZTAH PRSTU A PRSTENU..........................................................................33 6.4.1. Závislost průměru prstenu na velikosti prstu.................................................33 4
6.4.2. Osifikace ruky................................................................................................34 6.4.3. Faktory ovlivňující tloušťku prstů za života..................................................36 6.4.4. Posmrtné změny prstů....................................................................................39 7. SOUPIS PRSTENŮ .......................................................................................................40 8. SOUPIS BRONZŮ.........................................................................................................60 9. SOUPIS ZMĚŘENÝCH PRSTENŮ............................................................................77 10. SOUHRNNÉ VÝSLEDKY..........................................................................................82 10.1. Prsteny ze starší doby bronzové (přehled nálezů ze soupisu)............................82 10.2. Prsteny ze starší doby bronzové (přehled nálezů z muzeí)................................84 10.3. Tloušťka prstů současné české populace ...........................................................85 10.4. Srovnání se souborem Karolíny Absolonové ....................................................86 10.5. Srovnání prstenů z doby bronzové s tloušťkou prstů dnešní české populace....86 11. DISKUZE A ZÁVĚR...................................................................................................88 12. RESUMÉ ......................................................................................................................90 13. LITERATURA.............................................................................................................91 14. MEDAILON AUTORKY............................................................................................99 15. SLOVNÍK JMEN A POJMŮ.................................................................................... 100 16. REJSTŘÍK ................................................................................................................. 104 17. SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................... 105 18. PŘÍLOHY................................................................................................................... 110
5
1.
ABSTRAKT Objev technologie mědi a bronzu způsobil, že se kovy začaly užívat k výrobě šperků.
Již ze starší doby bronzové pochází četné nálezy vlasových ozdob, náramků, jehlic a jiných ozdob a doplňků. Nálezy prstenů ve střední Evropě (Čechy, Morava, Rakousko, Slovensko, Německo a jižní Bavorsko) nejsou tak časté, přesto se v rámci této práce podařilo v literatuře nalézt 216 prstenů z hrobů ze starší doby bronzové, a dále 259 bronzových artefaktů (z toho 110 kroužků), které by mohly být rovněž prsteny nebo jejich fragmenty. Prsteny byly nalezeny v 85 hrobech, a dále v depotech a sbírkách, celkem na 57 lokalitách. Častěji se nachází v ženských hrobech než v mužských, v jednom hrobě je nejčastěji jeden prsten. Technologicky se většinou jedná o prsteny s jednoduchým točením a mohou být měděné, bronzové a zlaté. Více prstenů v jednom hrobě svědčí o vyšším majetkovém postavení a tyto prsteny mohou mít až 10 závitů. Nejfrekventovanější uložení prstenu při nálezu je u těla zemřelého. Pokud jsou nalezeny přímo na prstech ruky, převažuje ruka pravá. Pro srovnání s prsteny ze starší doby bronzové byla měřena tloušťka prstů obou rukou u 108 lidí ze současné české populace (56 žen, 52 mužů, věk 3 –82 let). K měření byly použity kalibrované zlatnické kroužky. Byly zaznamenány věkové rozdíly v souvislosti s růstem ruky, sexuální dimorfismus a rozdíly mezi jednotlivými prsty. Byl zjištěn také statisticky významný rozdíl v tloušťce prstů mezi tímto souborem a souborem z obdobné studie Karolíny Absolonové. Ze srovnání tloušťky prstů současné populace s průměry prstenů ze starší doby bronzové publikovanými v literatuře vyplývá, že v originálních pracích mohou být uváděny vnější a nikoliv vnitřní průměry prstenů – část souboru totiž překračuje horní hranici variability recentního souboru. V některých případech může hrát roli špatná interpretace předmětu nebo vrstva korozních produktů. Vnitřní průměr prstenů, které byly změřeny záměrně pro toto srovnání, odpovídá plně recentní variabilitě. Přesnější srovnání velikosti prstů a prstenů ze starší doby bronzové může vyplynout z konfrontace parametrů skeletu ruky a parametrů prstenů. Takové srovnání může být vodítkem pro rekonstrukci způsobu nošení prstenů a rozlišení běžně nošených prstenů od prstenů užívaných v pohřebním ritu.
6
2.
KLÍČOVÁ SLOVA
Starší doba bronzová, únětická kultura, bronzová industrie, prsten, tloušťka prstu
SEZNAM ZKRATEK BC – před Kristem ÚK – únětická kultura Sn – cín Cu – měď H – hrob inv. č. – inventární číslo př. č. – přírůstkové číslo ø – průměr š. – šířka v. - výška PřF – Přírodovědecká fakulta FF – filosofická fakulta MU – Masarykova univerzita AÚ AVČR – Archeologický ústav akademie věd České republiky
7
3.
ÚVOD Prsten je šperk menších rozměrů, kruhového tvaru, který se používá ke zdobení
rukou či nohou. Ve starší době bronzové prsten nepatří mezi nejvýraznější a nejčastější ozdoby, které se nachází v hrobech, či hromadných nálezech. Nálezy několika netypických prstenů v hrobě svědčí o vyšším majetkovém postavení zemřelého jedince. U některých prstenů je funkce sporná, jelikož řada z nich mohla nalézt uplatnění i jako vlasové ozdoby. V německých publikacích je prsten popisován termínem Fingerring. Prsten je ovšem díky svému těsnému kontaktu s tělem člověka, který ho nosí, také specifickou výpovědí o parametrech lidských prstů za života. V naprosté většině archeologických nálezů hrobů se zachovávají pouze kosterní pozůstatky, měkké tkáně (a tudíž i řada parametrů člověka za života) zůstávají skryty. Nálezy prstenů ze starší doby bronzové tak mohou být přínosem k antropologickému studiu biologických vlastností populace doby bronzové. Pokud budeme znát variabilitu prstenů (tloušťku prstů) dnešních lidí a současně vnitřní průměry prstenů z doby bronzové, můžeme zjistit, zda existuje nějaký rozdíl v tloušťce prstů u obou populací. Touto tématikou se na Katedře (nyní Ústavu) antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity zabývala Karolína Absolonová (2001) ve své ročníkové práci Prsten v době hradištní. Zjistila přitom, že autoři publikací u nálezů prstenů z doby hradištní často neuvádí (pokud vůbec), který průměr prstenů měřili, také že pravděpodobně měřili vnější průměr, nikoliv vnitřní. To je ovšem pro bližší antropologickou konfrontaci s velikostí ruky nevhodný a nepřesný údaj. Proto také průměry prstenů z doby hradištní překračovaly hodnoty, které K. Absolonová změřila u současné populace. Pokusila jsem se v této práci posunout se v čase do starší doby bronzové, téměř k počátkům zdobení člověka a kovovými prsteny ověřit závěry K. Absolonové a rozvinout tento typ antropologického srovnání.
8
4.
CÍLE Cíle této bakalářské práce sledují možnosti, které se z hlediska biologické
antropologie a archeologie otevírají při konfrontaci morfometrie prstenů a velikosti lidských prstů. Základní cíle práce jsou: 1. Vytvořit přehled o prstenech ze starší doby bronzové na Moravě (eventuálně v blízkém okolí – z důvodu kontinuity příslušných archeologických kultur), včetně soupisu dosud nalezených prstenů a jejich rozměrů. 2. Změřit tloušťku prstů vzorku současné české populace pomocí standardizovaného zlatnického měřidla (kroužků) a současně sledovat, v jaké míře tloušťku prstů ovlivňuje věk, pohlaví, hmotnost, výška postavy, index BMI a onemocnění, podstatná z hlediska možného vlivu na tloušťku prstů (např. otok). 3. Srovnat změřený soubor se souborem, který v obdobné antropometrické studii změřila Karolína Absolonová (2001). 4. Konfrontovat variabilitu tloušťky prstů současné české populace s parametry prstenů ze starší doby bronzové. Práce by měla sledovat budoucí perspektivu odlišení prstenů, které sloužily jen jako milodary do hrobu, od prstenů, které mohl člověk za života skutečně nosit.
9
5.
METODY
5.1.
Vyhledávání z literatury Nejprve jsem se pokusila přiblížit tématiku prstenů, jejich význam v životě člověka,
způsob výroby, místo ve společnosti starší doby bronzové a vztah prstenů k ruce člověka z hlediska anatomie. Údaje jsem čerpala z lékařské, antropologické a archeologické literatury, a to z článků v odborných časopisech, sbornících, nálezových zprávách a také z elektronických médií (internetu). Na základě dostupných odborných publikací jsem zpracovala soupis prstenů ze starší doby bronzové (z období datovaného mezi léta 2200 a 1600 BC), zejména z oblasti Moravy, Čech a Slovenska. Soupis jsem doplnila údaji o prstenech nalezených v Německu, Dolním Rakousku a jižním Bavorsku. Do soupisu jsem zařadila kruhovité ozdoby, které pochází z hrobových a hromadných nálezů nebo depotů, a které autor příslušné publikace přímo označil jako prsteny. Někdy byly nalezeny v souvislosti s kosterními pozůstatky člověka, některé ještě navlečené přímo na skeletu prstu. Soupis je rozdělen podle území na Moravu a Čechy, Slovensko, Německo, Dolní Rakousko a jižní Bavorsko. Každá lokalita je stručně popsána z archeologického hlediska a pokud byl údaj dostupný, je u skeletů v hrobech uveden věk a pohlaví. Číslovány jsou pouze prsteny. Všechny rozměry prstenů jsou udávány v milimetrech. Na soupis prstenů navazuje soupis bronzů, tj. kroužků, spirálek a trubiček. Ten jsem zpracovala proto, že mnoho autorů ve svých pracích popisuje nalezené předměty jako např. kroužky, ale neuvádí, k čemu tyto předměty mohly být užívány. Je tedy možné, že ony kroužky či spirály mohly sloužit i jako prsteny – byly nošeny na prstech rukou či nohou. Trubičky nebo rourky bývaly spíše součástí náhrdelníků, jednotlivé případy většího průměru však mohly být užívány i jako prsteny. Jsou zde zahrnuty i fragmenty, které mohly být velmi pravděpodobně částmi prstenů, protože se našly u těla zemřelého (především u rukou). Bronzy v tomto soupisu pochází z oblasti Moravy, Čech a Slovenska. Každá lokalita je stručně popsána z archeologického hlediska a pokud bylo možné je u koster v hrobech určen věk a pohlaví. Soupis bronzů je číslován zvlášť, nezávisle na soupisu prstenů. Pro srovnání s publikovanými prsteny (soupis prstenů) jsem využila údaje o prstenech (včetně fotografií), které při výzkumu industrie starší doby bronzové zaznamenali RNDr. Miroslav Králík, PhD. a PhDr. Jaroslav Peška, a které mi dali k dispozici (Tab. 6,7; příloha Obr. 14,15). Prsteny jsou uloženy v muzeu v Nussdorfu 10
(Rakousko),
také
v
depozitáři
rakouského
Spolkového
památkového
úřadu
(Bundesdenkmalamt), dále v Mauerbachu (Rakousko), depozitáři Moravského zemského muzea v Rebešovicích a Archeologickém centru Olomouc. Měla jsem tak možnost porovnat vnitřní (někdy i vnější) průměry prstenů ze starší doby bronzové měřené speciálně za účelem konfrontace s velikostí prstů a „průměry“ prstenů ze starší doby bronzové, které jsem vyhledala v literatuře (příloha Obr. 16: Graf 1). 5.2. Kalibrace zlatnických kroužků Měření tloušťky prstů současné populace jsem prováděla zlatnickým měřidlem (od výrobce Soliter z Jablonce nad Nisou) z kroužků různé velikosti. Měřidlo je součástí vybavení Laboratoře biologické antropologie na Ústavu antropologie PřF MU. Nejprve jsem testovala, zda hodnoty vnitřních průměrů kroužků odpovídají hodnotám udávaným výrobcem. Antropometrickým posuvným měřidlem jsem měřila u každého kroužku dva na sebe kolmé vnitřní průměry a sledovala jejich shodu. V Tab. 1 označení vnitřní průměr 1 znamená výšku kroužku a vnitřní průměr 2 znamená na ni kolmou šířku kroužku. Tyto údaje jsem porovnala s hodnotami z přeměřování přesnějším digitálním posuvným měřidlem. Průměr ze všech čtyř měření představoval kalibraci jednotlivých kroužků, se kterou jsem dále pracovala (Tab. 1) při měření tloušťky prstů. Tab. 1
posuvné měřidlo digitální posuvné měřidlo vnitřní vnitřní Vnitřní vnitřní průměr 2 kroužky průměr 1 průměr 2 průměr 1 průměr 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59
12,80 13,00 13,30 13,90 14,20 14,50 14,80 15,00 15,20 15,50 15,70 16,10 16,50 16,80 17,10 17,50 17,80 18,20 18,30
12,80 13,00 13,30 13,90 14,20 14,50 14,80 15,00 15,20 15,50 15,70 16,10 16,50 16,80 17,10 17,50 17,80 18,20 18,30
12,98 13,33 13,74 13,86 14,32 14,64 14,92 15,21 15,31 15,78 15,96 16,34 16,75 17,00 17,25 17,65 17,90 18,31 18,57
13,03 13,33 13,60 13,88 14,50 14,60 14,98 15,12 15,39 15,78 16,00 16,42 16,78 17,13 17,19 17,65 17,94 18,28 18,77
11
12,90 13,17 13,49 13,89 14,31 14,56 14,88 15,08 15,28 15,64 15,84 16,24 16,63 16,93 17,16 17,58 17,86 18,25 18,49
ABS
STAND
13,10 13,35 13,80 14,00 14,40 14,70 15,00 15,20 15,50 15,80 16,00 16,40 16,90 17,15 17,40 17,70 18,10 18,50 18,70
13,10 13,40 13,70 14,00 14,30 14,60 15,00 15,30 15,60 15,90 16,20 16,60 16,90 17,20 17,50 17,80 18,10 18,50 18,80
19,00 19,20 19,20 19,80 20,00 20,20 20,80 21,00 21,30 21,60 22,00 22,30 22,60 23,00 23,50 23,50 23,90
60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 Tab. 1
19,00 19,20 19,70 19,80 20,20 20,40 20,80 21,00 21,30 21,80 22,00 22,90 23,00 23,30 23,50 24,00 24,20
19,00 19,79 19,53 19,80 20,06 20,53 20,86 21,07 21,50 21,65 22,06 22,11 22,53 22,82 23,20 23,96 23,88
18,64 18,51 19,53 19,88 20,43 20,63 20,79 21,07 21,24 21,72 22,06 22,11 22,70 23,08 23,34 23,44 23,88
18,91 19,18 19,49 19,82 20,17 20,44 20,81 21,04 21,34 21,69 22,03 22,36 22,71 23,05 23,39 23,73 23,97
19,00 19,40 19,60 20,00 20,20 20,60 21,00 21,20 21,60 21,90 22,20 22,25 22,60 22,90 23,50 23,80 24,10
19,10 19,40 19,70 20,10 20,40 20,70 21,00 21,30 21,60 22,00 22,30 22,60 ـ ـ ـ ـ ـ
Kalibrace zlatnických kroužků. Legenda: Vnitřní průměr 1 – výška kroužku měřená
posuvným měřidlem, Vnitřní průměr 2 - výška kroužku měřená posuvným měřidlem, průměr – průměrná hodnota ze všech čtyř měření, ABS – hodnoty použité Karolínou Absolonovou (2001), STAND - hodnoty průměru kroužků odpovídající výrobcem udávaným vnitřním obvodům kroužků (např. hodnota 55 označuje obvod kroužku, čemuž odpovídá průměr 17,5 mm).
Hodnoty udávané výrobcem, mnou naměřené i hodnoty použité Karolínou Absolonovou jsou mírně odlišné. Mé průměry kroužků jsou v průměru o 0,23 mm nižší než udává výrobce. Rozdíl však může být způsoben rozdílným zaokrouhlováním čísel kroužků při přeměřování posuvným měřidlem. Odlišnosti na sebe kolmých průměrů jsem u některých kroužků využila pro rozpoznání deformovaných proužků. Tyto jsem pak vyrovnala pomocí kleští. 5.3.
Měření tloušťky prstů a dalších tělesných rozměrů
5.3.1. Charakteristika souboru Měřený soubor tvoří 108 osob ze současné české populace, především jde o studenty vysokých škol. Ostatní představují všechny mé známé a rodinné příslušníky. Celkem se soubor skládá z 52 osob mužského a 56 osob ženského pohlaví. Rozpětí věku osob měřeného souboru se pohybuje od 3 do 82 let, věkovou strukturu souboru znázorňuje Graf 1.
12
Histogram věku
26 24
Počet měřených osob
22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
Věk (roky)
Graf 1 Histogram věku měřených osob
5.3.2.
Měření tloušťky prstů Tloušťku prstů jsem měřila pomocí zlatnických kroužků v místě mezičlánkového
kloubu mezi proximálním a mediálním článkem prstu (u palce kloub mezi proximálním a distálním článkem) na obou rukách. Tloušťku prstu jsem stanovila jako průměr ze tří velikostí zlatnických kroužků, které se těsně přetáhly přes kloub. Kroužek nesměl být ani příliš těsný ani volný, jelikož prsten musí být větší než kloub na prstu, aby šel nasadit, ale nesmí ani volně z prstu padat při poloze ruky podél těla (příloha Obr. 1,2 pro ženy a Obr. 5,6 pro muže). Hodnoty stanovené mnou výše uvedeným postupem jsem porovnala s velikostí prstenů, které by si měřené osoby samy vybraly a nosily (příloha Obr. 3,4). Toto srovnání je však k dispozici pouze pro ženy, jelikož všem mužům, které jsem měřila, moje metodicky přisouzená velikost kroužků vyhovovala. Tabulky jsou rozděleny podle pohlaví a uspořádány podle věku měřených osob. 5.3.3.
Měření tělesných rozměrů Dále jsem měřila hmotnost, výšku postavy a vypočítala index BMI. Tělesnou
hmotnost jsem stanovila pomocí digitální osobní váhy, která váží s přesností na jednu desetinu kilogramu. Tělesnou výšku, od země po bod vertex (bod na temeni lebky, který při poloze hlavy v orientační rovině leží nejvíce nahoře), jsem stanovila pomocí rysky na stěně a pásového měřidla s přesností měření na 1 mm. Hodnoty pásového měřidla jsem
13
zkalibrovala podle antropometru bratrů Čížkových (z vybavení Laboratoře biologické antropologie na Ústavu antropologie PřF MU). Dále jsem zaznamenávala dominanci ruky, tj. kterou rukou měřené osoby píší, resp. malé děti kreslí. Zapisovala jsem i denní dobu měření (čas), protože může ovlivňovat tloušťku prstů a onemocnění osob, které by mohly mít eventuální vliv na tloušťku měkkých tkání prstů (otok). Vypočítala jsem i Body mass index (BMI), abych zachytila případnou nadváhu, která může ovlivňovat rozměry měkkých tkání prstů. BMI vyjadřuje plošnou hustotu, kterou zaujímá hmotnost (W) lidského těla ve čtverci o straně rovné 2
-2
tělesné výšce (X): BMI = (W/ X ) (kg/m2). Fyzikální rozměr indexu je g.cm . Zjištěnou hodnotu jsem zařadila podle kategorií Světové zdravotnické organizace (Mastná 1999) (Tab. 2). Při hodnocení je třeba vzít v úvahu, že všechny osoby nedodržely důležitá kritéria před stanovením testu BMI, jako např. nejíst a nepít apod.
Tab. 2 Norma Obezita mírného stupně Obezita středního stupně Obezita těžkého stupně
Muži 20,0 – 24,9 25,0 – 29,9 30,0 – 39,9 > 40,0
Ženy 19,0 – 23,9 24,0 – 28,9 29,0 – 38,9 > 39,0
Tab. 2 Kategorie BMI (dle Světové zdravotnické organizace, Mastná, 1999)
5.4.
Statistické metody Pro grafická srovnání jsem využila nabídky grafů programu STATISTICA, verze
7.1. Pro znázornění věkové struktury měřeného souboru jsou použila histogram (Graf 2), pro srovnání průměrů prstenů s tloušťkou prstů vzorku současné české populace jsem použila bodový graf (příloha Obr. 16: Graf 1), z důvodů rozsahu práce jsem grafy vytvořila pouze pro prsty pravé ruky. Bodové grafy jsem použila také za účelem vizualizace rozdílů v tloušťce mezi jednotlivými prsty a sexuálního dimorfismu v tloušťce prstů (příloha Obr. 17,18), dále pro zjištění změn tloušťky prstů v závislosti na BMI (příloha Obr. 19: Graf 1), na hmotnosti (příloha Obr. 19: Graf 2), výšce postavy (příloha Obr. 20: Graf 1), a denní době měření (příloha Obr. 20: Graf 2). Rozdíly v tloušťce jednotlivých prstů ruky (P1 – L5) u změřeného souboru jsem znázornila rovněž pomocí krabicového grafu (příloha Obr. 16: Graf 2). Pro statistická srovnání jsem využila nabídky statistických testů programu STATISTICA, verze 7.1. Použila jsem parametrický T-test pro srovnání mého souboru 14
změřených osob se souborem K. Absolonové v souvislosti se změnami tloušťky prstů v závislosti na věku, hmotnosti a výšce měřených osob (příloha Obr. 21). Tyto hodnoty jsem otestovala také pomocí Kolmogorovova-Smirnovova testu (příloha Obr. 22). Dále jsem tímto testem srovnala hodnoty P1 (palce pravé ruky) u mého souboru a souboru K. Absolonové, zvlášť pro muže a ženy. Pro srovnání tloušťky prstů pravé a levé ruky u mnou měřených osob (dvou závislých vzorků) jsem použila parametrický T-test (příloha Obr. 23: Tab. 2) a rovněž neparametrický znaménkový test (příloha Obr. 24). Tímto testem lze prověřovat, zda dva jevy jsou stejně pravděpodobné (tj. p = 0,5, resp. 50%).
15
6.
TEORETICKÝ PŘEHLED
6.1.
DĚLENÍ DOBY BRONZOVÉ Doba bronzová, čili „starší metalikum“ zahajuje éru tzv. „mladšího pravěku“.
V našich zemích je datována mezi roky 2000/1800 – 750/700 BC (Podborský 2002, s. 112). Počátek doby bronzové na Slovensku se klade mezi roky 2300 – 2200 BC (Novotná 1994, s. 8). Doba bronzová nastupuje po eneolitu a přináší socio-kulturní stabilitu. Vyrovnává civilizační náskok Předního Východu vůči Evropě. Ve starší době bronzové lze předpokládat až dvojnásobný počet obyvatel proti neolitu, tj. osady únětického lidu čítaly kolem sta lidí, otomansko-maďarovsko-věteřovská hradiště zřejmě několik set obyvatel (Podborský 2002, s. 112). Obecně se doba bronzová dělí na 4 úseky. Dle P. Reinecka ji lze pro Podunají rozdělit na 4 stupně „A – D“. Celou dobu bronzovou tak pokrývají stupně B (bronz) A-D a H (halštat) A-B. Pro severní Evropu se podle O. Montelia doba bronzová dělí na 6 period označených římskými číslicemi (VI. perioda však patří do doby železné). Sporné může být datování počátku doby bronzové (Podborský 2002, s. 122-123). Dobu bronzovou tedy dělíme na: starší dobu bronzovou (2000 BC), která je nazývána obdobím plochých pohřebišť, stupně R BA1-3, dle Montelia I. perioda střední dobu bronzovou (1550 BC), období mohylových hrobů, stupně R BB1-2, BC1-2, II. perioda mladší dobu bronzovou (1300 - 1100 BC), starší doba popelnicových polí, R BD a HA1 - III. perioda a HA2 - IV. perioda pozdní dobu bronzovou (1000 - 900 BC), mladší doba popelnicových polí, stupeň R HB1 - IV. perioda a HB2-3 - V. perioda (Podborský 2002, s. 124). V první polovině 2. tisíciletí BC se užívání bronzu odrazilo v hospodářské úrovni tehdejší společnosti (Stuchlík 1997, s. 16). Doba bronzová obohacuje archeologické prameny o bronzové inventáře – zejména o hromadné nálezy bronzů. Díky tomu vzniká obchod a tím i nová sociální vrstva obchodníků, kteří využívají dálkové trasy pro směnu různých surovin (sůl, hřivny, dobytek). Kov se tak stává zbožím, ale i platidlem (Podborský 2002, s. 117). Zemědělství však nadále zůstávalo hlavním způsobem obživy (Stuchlík 1997, s. 16). Přední místo v archeologických nálezech také stále zaujímá různorodá keramika, kostěná a 16
parohová industrie. Díky pohřebištím, na kterých se nachází hmotná kultura lze přesně datovat jednotlivé kultury (Podborský 2002, s. 112-113). 6.1.1.
Kultury
6.1.1.1. Únětická kultura Do období označovaného jako starší doba bronzová, spadá únětická kultura (ÚK), podle Únětic u Roztok (okres Praha – V). Její centrum můžeme předpokládat v Čechách a na Moravě (viz Mapa 1), na periferii JZ Slovenska, ve Slezsku a středním Německu (Blažek - Gál 2001, s. 17).
Mapa 1 Osídlení Moravy lidem s únětickou kulturou (Zdroj: Podborský 1993, s. 246). A – státní hranice; B – historická zemská hranice; C – říční síť; D – sídelní komory lidu ÚK; E – sídliště; F – pohřebiště; G – depot. 1 – Blučina 4 – Dolní Věstonice 7 – Lanžhot 10 – Rebešovice 13 – Těšetice
2 – Borotice 5 – Hodonín 8 – Mušov 11 – Šardičky 14 – Zelená Hora
3 – Stará Boleslav 6 – Kyjovice 9 – Prušánky 12 – Šatov
Únětická kultura je datována mezi roky 2000 – 1600 BC (R BA1-2). Starší stupeň ÚK je provázán s pozdní dobou kamennou, jelikož bronzových a měděných předmětů z tohoto období se nachází velmi málo (Blažek - Gál 2001, s. 17). Podrobným rozdělením ÚK se 17
zabýval J. Palliardi, který ji rozčlenil na Moravě na 5 fází a v Čechách na 6 fází. Nejčastěji se však dělí do tří základních období. Nejstarší (protoúnětický) úsek je charakteristický eneolitickými prvky, druhé (starší) období je dělené na: staroúnětickou a předklasickou fázi, třetí (mladší) období se dělí na: klasickou (R BA2) a poklasickou fázi, jenž je vyvrcholením rozvoje ÚK (Podborský et al. 1993, s. 240). Moravská únětická kultura se řadí k nejbohatším pravěkým kulturám a je jednou z nejlépe prozkoumaných kultur. Na tom mají zásluhu zejména Karel Tihelka a J. Ondráček (Podborský 1972, s. 84). ÚK měla hlavně zemědělský ráz, však počátek jejího mladšího stupně přináší velké využití kovů a s ním spojený rozvoj kovolitectví, jenž podmiňuje obchod od Baltu po Středomoří (Hrubý 1966, s. 33). Kovové výrobky pochází nejčastěji z hrobů a hromadných nálezů. Počátkem doby bronzové se z bronzu, pro jeho vysokou cenu, vyrábí hlavně šperky. Nejpoužívanější jsou v této době vlasové ozdoby z dvojitého drátu, které se nachází výhradně v ženských hrobech, dále jehlice a náramky (Podborský et al. 1993, s. 255). Prokazuje se souvislost ÚK s kulturou zvoncovitých pohárů a šňůrovou kulturou, protože tvary jako spirálky z dvojitého i zlatého drátu nejsou zcela nové (Tihelka 1953, s. 282). Z nálezů v hrobech je ovšem patrné, že si mnoho lidí mohlo dovolit alespoň malou drátěnou ozdobu jako např. záušnici, prsten, náramek apod. (Sklenář et al. 2002, s. 377). U ozdob ÚK převládá technický nebo geometrický ornament a jednoduchost i vyváženost tvaru (Novotná 1994, s. 7). Bronzový inventář ÚK můžeme tedy co do estetiky označit za překvapivě hodnotný. O vysoké umělecké úrovni svědčí šperky a ozdoby, jenž jsou vyrobené ze zlata (Podborský 1972, s. 86). Mrtví byli většinou pohřbíváni nespáleni ve skrčené poloze na pravém boku, především na hřbitovech (Obr. 1) (Stuchlík 1997, s. 16). Většinu nalezišť reprezentovaly jednotlivé jámy. Pro ÚK jsou příznačná velká pohřebiště s objekty s rituálními i nerituálními pohřby (Čižmář et al. 2000, s. 32). Zvláštností v této kultuře nejsou ani vícenásobné pohřby. Hroby ÚK jsou buď v zemi nebo obloženy kameny, zaklenuté, v rakvích z kmenů stromů (Tihelka 1960, s. 27). Zemřelí byli obvykle pro posmrtný život vybaveni 2 – 4 nádobami, měděnými a bronzovými šperky. Mladoúnětické pohřbívání je zajímavé rozlišováním majetku. Ve středním Německu a Velkopolsku jsou význační jedinci vybaveni zlatými předměty a pochováni do hrobek v mohylách (Podborský et al. 1993, s. 247). 18
Obr. 1 Pohřeb lidu s únětickou kulturou (Zdroj: Podborský 1993, s. 247)
Na Moravě se počet hrobů s ÚK odhaduje mezi 1300 – 1400 hroby, přičemž největší počet se jeví v Němčicích n. H., v Šardičkách, Kyjovicích a u Holešova (Tihelka 1953, s. 235). Orientace pohřbených tváří ke Slunci souvisí se solárním kultem a je projevem víry v posmrtný život. Proto byly do hrobů přidávány i milodary, které sloužily jako doklad o majetkové nerovnosti ve společnosti (Tihelka 1953, s. 286). V keramickém inventáři pozorujeme typy čistě únětické, ale i smíšené např. s maďarovskou kulturou. Nejběžnější keramiku ÚK představují hrnce, hrnky, misky, džbánky a koflíky. V závěru starší doby bronzové se únětická kultura transformovala ve věteřovskou kulturu, jenž je charakteristická zejména sídlišti (Stuchlík 1997, s. 17). 6.1.1.2. Věteřovská kultura Odrazem kontaktů středního Podunají s vyspělými jihoevropskými a východoevropskými civilizacemi, především s kulturou mykénskou, vznikají tzv. urbánní civilizace. Zejména otomanská kultura na východě a severu Slovenska a maďarovskověteřovská kultura na západním Slovensku a na Moravě (Podborský et al. 1993, s. 262). A. Točík předpokládal, jako je i dnešní pojetí, vznik maďarovsko-věteřovské kultury současně na celém jejím území. Úněticko-maďarovský horizont je znám ze slovenských sídlišť i pohřebišť, přechodný úněticko-věteřovský horizont se objevoval v oblasti Dolního Rakouska, ale i na Moravě (Podborský et al. 1993, s. 263). Na přechodný únětickověteřovský horizont navazuje klasická fáze (závěr stupně R BA2) a poklasická fáze věteřovské skupiny v Dolním Rakousku. R. Pittioni datoval věteřovskou skupinu do stupně R BB1, K. Tihelka ji zařadil do stupně R BA2, tj. do 16. století BC. Věteřovské osídlení je podobné jako u únětické kultury, na Moravě známe v současné době asi 150 nalezišť (Mapa 2) (Podborský et al. 1993, s. 265). Věteřovská
19
kultura nepronikala z Moravy jen západním směrem do Čech, ale také k severu do Polského Slezska (Tihelka 1967, s. 155).
Mapa 2 Osídlení Moravy lidem věteřovské kultury (Zdroj: Podborský 1993, s. 263). A – státní hranice; B – historická zemská hranice; C – říční síť; D – sídelní komory lidu ÚK; E – sídliště; F – pohřebiště; G – depot. 1 – Bánov 4 – Brumovice 7 – Hradisko u Kroměříže 10 –Pavlov 13 – Velké Pavlovice
2 – Blučina 5 – Budkovice 8 – Mušov 11 – Rymice-Koločín 14 – Věteřov
3 – Borotice 6 – Dolní Věstonice 9 Olbramovice-Leskoun 12 – Svitávka
Ojedinělé nálezy bronzových předmětů jsou známy z okresů Tišnov, Moravské Budějovice, Šternberk a Hranice (Tihelka 1952, s. 332). Málo nalezených bronzových předmětů z inventáře věteřovských sídlišť může svědčit o přerušení metalurgie v tomto úseku a rozvoj spíše parohových a kostěných předmětů. Mnohdy se nalezené bronzy řadí spíše k únětickým výrobkům (Podborský 1972, s. 90). Objevuje se drátěný kruhový šperk, jehlice, náramky, prsteny apod. (Sklenář et al. 2002, s. 289). Pro věteřovskou kulturu jsou typické dvouuché i bezuché amfory, pokličky a hrnce (Stuchlík 1997, s. 20).
20
6.1.1.3. Nitranská skupina Nitranská skupina reprezentuje starší dobu bronzovou na východní Moravě a JZ Slovensku. Je součástí velkého přikarpatského komplexu, kam se řadí i skupiny košťanská, mierzanowická. Rysem této skupiny je ukládání zemřelých do hrobu podle pohlaví (Podborský et al. 1993, s. 258). Podle Reineckeho chronologie patří tato skupina do BA0 BA1 (Dušek 1960, s. 219). Ke kultuře starší doby bronzové na JV Slovenska patří také kultura otomanská, charakteristická ozdobami „sibiňského“ typu (Podborský 2002, s. 127). K protourbánním kulturám je počítána také severopanonská inkrustová keramika, která zasáhla i na jih a JZ Slovenska, a maďarovsko-věteřovský okruh s maďarovskou kulturou (Podborský 2002, s. 131). Vývoj nitranské skupiny probíhá paralelně s vývojem únětické kultury na východ od řeky Moravy, směrem do západního Slovenska (Mapa 3). Nitranská skupina je posledním projevem kultury lidu se šňůrovou keramikou na Moravě (Podborský et al. 1993, s. 262).
Mapa 3 Osídlení Moravy lidem starońětické kultury a nitranské skupiny (Zdroj: Podborský 1993, s. 263). A – státní hranice; B – historická zemská hranice; C – říční síť; D – sídelní komory lidu ÚK; E – sídliště; F – pohřebiště; G – depot.
21
1 – Brno-Černá Pole 4 – Šardičky 7 – Velešovice 10 – Míškovice
2 – Mokrá-Kůlna 5 – Šatov 8 – Velké Pavlovice 11 – Příkazy
3 – Němčice 6 – Těšín 9 – Holešov 12 – Štramberk
Nespálená těla byla ukládána ve skrčené poloze, muži spočívali na pravém boku, ženy na levém (Sklenář et al. 2002, s. 234). Typickým rysem této skupiny jsou nálezy šperků s jedním koncem roztepaným ve tvaru tzv. „vrbového listu“ (viz příloha Obr. 8: 2,3) (Čižmářová et al. 1996, s. 46). V závěru vývoje byla tato kultura asimilována kulturou únětickou (Sklenář et al. 2002, s. 234) a na jejím území vznikla slovenská skupina ÚK, kde v jejím jihovýchodním pohraničí se nachází pohřebiště hurbanovského typu (Podborský 2002, s. 127). 6.2.
KOVOVÉ PŘEDMĚTY
6.2.1.
Obecně o kovech První kovy, jako měď, zlato a stříbro se využívaly již v předchozích obdobích, ale na
výrobním procesu zatím hrály zanedbatelnou roli (Podborský et al. 1993, s. 233). Byly známy i slitiny, např. elektron jako slitina Au + Ag. S dobou bronzovou přichází bronz, tj. slitina Cu + Sn nebo Cu + As. Mosaz je slitina Cu + Zn a vzhledem i vlastnostmi je blízká bronzu. Na její objevení se však čekalo až několik set let po změně letopočtu (Sklenář et al. 2002, s. 43). V alchymii jsou ke kovům jako „paralely“ přiřazovány různé planety, např.: ke Slunci – zlato, k Měsíci – stříbro, Merkuru – rtuť, Venuši – měď, Marsu – železo, Jupiteru – cín, Saturnu – olovo (Becker 2002, s. 128). Nejprve se rozvinulo kovotepectví – tvárnění za studena, postupem doby se ujalo kovolitectví – tvárnění za tepla (Stuchlík 1975, s. 6). V důsledku toho se v době bronzové vydělily nové skupiny řemeslníků: horníci, hutníci, slévači, šperkaři a další, kteří využívali kovotepectví, kovolitectví a drátařství k úpravě kovů (Podborský 2002, s. 114). Směšováním kovů totiž lze určovat tvrdost a kovatelnost, barvu a lesk jednotlivých slitin (Filip 1997, s. 28). Kovy slouží dobře různým potřebám člověka, protože mohou mít funkci praktickou, ale i ozdobnou. Dají se využívat jako ozdobné předměty, např. prsteny, náušnice, ozdoby do vlasů, hřivny a slouží i k výrobě nástrojů, zejména v zemědělství, a zbraní. Nejvíce užívané kovy ve starší době bronzové jsou bezpochyby měď a bronz, však nachází se i předměty vyrobené ze zlata nebo stříbra. První zlaté ozdoby představovaly 22
valounky zlata, později se zrnka kula dohromady a zhotovovaly se figurky, náhrdelníky (Bouška – Sobolevskij 1990, s. 49). V Čechách se zlato rýžovalo v oblasti Pootaví a to od doby bronzové až po 14. století (Bouška – Sobolevskij 1990, s. 62). Zlato náleží k nejdéle známým kovům v historii lidstva, poměrně často se vyskytovalo v přírodě v ryzí formě a také jeho získávání (především rýžováním) a zpracování nebylo příliš technicky náročné. V našich zemích se zlato poprvé objevuje již koncem doby kamenné (Sklenář et al. 2002, s. 407). Je to drahý kov, žluté barvy, který vzdoruje působení vzduchu a kyselinám. Lze z něj vytepat lístky až 0,0001 mm silné (Filip 1997, s. 45). Nejprve se používalo hlavně ke zhotovení šperků. Takové předměty byly lity do forem z písku, hlíny a kamene a dále potom obroušeny a vyzdobeny rytinami (Červinka 1897, s. 22). Ve starší době bronzové se u nás zlato odlévá i vytepává (za studena) v různé jehlice, náramky, prsteny. Vrcholu dosahuje užívání v ÚK, dále v kultuře mohylové a popelnicových polí (Sklenář et al. 2002, s. 407). K nám do Čech se dostává dovozem, podporovaným obchodním ruchem (Filip 1997, s. 52). Nejstarší zlaté předměty u nás pravděpodobně pochází z načervenalého sedmihradského zlata (Podborský 2002, s. 10). Stříbro bylo v pravěku méně ceněno. Je křehké a náchylné k oxidaci (Filip 1997, s. 47). Jako drahý kov se vyskytuje spíše ve sloučeninách než v ryzí formě (Sklenář et al. 2002, s. 335). Stejně jako zlato a platina slouží k výrobě šperků (Kunc 1948, s. 58). 6.2.2.
Měď Ryzí měď se pravděpodobně nacházela všude ve světě, protože nejstarší doklady o
užití mědi na Předním Východě jsou již z období kolem roku 8000 BC, v Čechách z 2. poloviny 5. tisíciletí BC (Blažek – Gál 2001, s. 13). Měď byla známa v Orientu již v raném neolitu, ve střední Evropě až v eneolitu (Podborský 2002, s. 10). Zpracování mědi předcházelo výrobě bronzu – založeného na legování mědi arzénem nebo cínem. Proces zpracování mědi trval tisíce let a probíhal na rozsáhlém území. Znalost této suroviny se etapovitě šířila, především z jeho nejvýznamnějších center na Předním Východě. Území Slovenska hrálo důležitou roli ve starší době bronzové, poněvadž ložiska mědi se dostávala ze Slovenska na západ (Chropovský 1960, s. 9). Měděná surovina ovšem byla získávána také z alpské těžební oblasti (Stuchlík 1975, s. 6). 23
Zvýšený výskyt arzénu ve výrobcích svědčí o povrchovém zdroji mědi a jeho zpracování s užitím dřevěného uhlí v peci. Hloubkové těžbě sulfidů mědi bránil náročnější způsob získávání (Novotná 1994, s. 5-6). Pro střední Evropu je typické složení mědi s kombinací stříbra, antimonu a vizmutu jako stopových prvků (Blažek – Gál 2001, s. 13). Měď jako červený kov je vhodný ke kování i vytepávání (Filip 1997, s. 28). Přírodní a chemicky čistá měď má vysoký bod tání – kolem 1084 ºC a je velmi měkká, tedy není vhodná pro výrobu pracovních nástrojů a zbraní (Podborský et al. 1993, s. 233). Proto se z mědi vyráběly především předměty, které měly dekorativní charakter (Wolf 1994, s. 42). 6.2.3.
Bronz Technologie výroby bronzu byla známa již v eneolitu, kdy se objevoval arzénový
bronz (Sklenář et al. 2002, s. 42). Měděné předměty jsou typické zastoupením arzénu, který výslednému výrobku dodává tvrdost, příznivě působí na odlévatelnost a předměty s jeho příměsí mají efektní stříbřitou barvu (Blažek – Gál 2001, s. 13). Mnozí badatelé se domnívají, že prvky jako antimon a arzén byly k tavení kovů přidávány úmyslně (Podborský et al 1993, s. 233). Bronz byl zpočátku velmi vzácný a vysoce ceněný, proto si ho každý nemohl dovolit (Novotná 1994, s. 5). V porovnání s již používanými materiály byl bronz surovinou, kterou bylo možno opakovaně využívat. Bronzové předměty, které již byly opotřebované nebo poškozené se daly přetavit a druhotně využít k odlití nových artefaktů (Čižmářová et al. 1996, s. 37). Od počátku ÚK je na našem území používaný cínový bronz. Měď doplněná cínem imituje svou barvou zlato. Jeho užití tedy nebývá spojováno s ryze technologickou záležitostí jako je tomu u arzénu, ale spíše s úmyslem estetickým. Jeho účinek na „zlátnutí“ bronzu se využíval zejména při výrobě šperků. V období ÚK byl cín pravděpodobně rýžován pod úpatím Krušných hor (Blažek – Gál 2001, s. 18). Barva bronzu se mění s obsahem Sn. Pokud bronz obsahuje do 5 % Sn má červenou barvu s přechodem do zlaté, od 10 % s přechodem do žluté, při 30 % Sn má stříbřitě bílou barvu (tzv. bílý kov) (Pelikán 1964, s. 575). Jeho tažnost se do 4 – 5 % Sn zvyšuje, se zvyšujícím obsahem Sn se jeho tažnost snižuje, až se při 20 % Sn blíží nule. Tak lze bronz s obsahem do 5 % Sn kovat za studena, s 5 – 15 % je kujný po předchozím zahřátí. Tavící teplota se přídavkem Sn snižuje každým procentem o 10 °C (Pelikán 1964, s. 574-587). Tvrdost je při 10 % Sn kolem 80 podle Brinella, při 20 % stoupá na 150, při 35 % cínu 24
dosahuje slitina velké tvrdosti a lze ji použít pro tvorbu pilníků. Nejkřehčí je bronz s 50 % cínu (Kunc 1948, s. 175). Ve starší době bronzové se rozvíjí sériová výroba bronzu klasického, cínového. Čerstvě vyrobený bronz měl jasně žlutou barvu a dal se bohatě zdobit. Jeho užívání si oblíbila aristokracie. Pro bojovníky z doby bronzové je proto charakteristické bohatství šperků, náramků, jehlic pro odlišení vysokého postavení. Bronzovou industrii tvořily zpočátku drobné šperky – drátěné spirálky, záušnice, prsteny, šídla. Později náročnější výrobky jako nůž, dýka apod. (Wolf 1994, s. 46).
25
6.3.
ŠPERKY
6.3.1.
Historie zdobení a vývoj šperků Ve své podstatě je umění formou symbolického vyjádření (Svoboda 2002, s. 20).
Uvědomění si vztahu „JÁ“ versus „JINÍ“ může být vyjádřeno osobními ozdobami jako např. amulety. Spektrum ozdob se mění od drobných provrtaných závěsků a symbolů žen po různé výrobky z kovů. Např. figurální přívěsky z Malty byly nošeny obráceně, aby je viděl nositel, nikoliv ostatní, proto mohly mít význam pro formování vlastní osobnosti (Svoboda 2002, s. 25). R. White doložil počátky zdobení těla již na samý počátek mladého paleolitu. Jsou tu typické geometrické vzory, které zaplňují volný prostor na ozdobných předmětech a nástrojích. Umění bylo vyjadřováno spíše předměty než slovy a propůjčuje tak každému sdělení
trvalejší
charakter.
K paleolitickému
umění
byly
připisovány
nálezy
nejjednodušších symbolů. Dnes se přikláníme k názoru, že umění se nevyvíjí od primitivních forem k dokonalým, ale v různých podmínkách a prostředí vyniká ve velké variabilitě projevů (Svoboda 2000, s. 21-24). Pokud se na počátku mladého paleolitu objevily první předměty zdobící člověka, potom v gravettienu nastupuje tvarová variabilita a standardizace některých předmětů. Magdalenien zase přináší motivy vlnic a oválů (Svoboda 2000, s. 31-37). Vývoj šperku jako uměleckého díla se námětem, kresbou a provedením ve vývoji mění a navazují jím kultury jedna na druhou. S postupem času a sebeidentifikace lidské osobnosti se mění charakter, symbolika i tvary i účel jednotlivých předmětů. Zásluhu na krásných výtvorech mají zejména neznámí jedinci, kteří si je dali zhotovit. Dřívější doby kladly váhu na hodnotu materiálu. Později se šperky začaly zdobit i drahokamy (Kunc 1948, s. 59). 6.3.2.
Symbolika prstenu Prsten svým tvarem bez začátku a konce symbolizuje spojení, věrnost, příslušnost
k určitému společenství. Proto je důležitým odznakem úřadu a vyznamenání (prsteny stavovské, cechovní apod.). K jeho symbolice patří i představa magické síly kruhu a tak bývá nošen i jako amulet. Ztráta, či zlomení prstenu znamená podle lidových pověr neštěstí (Becker 2002, s. 352). 26
Prvním „vynálezcem“ prstenu je zřejmě Prométheus, který si do kroužku nošeného na prstě vložil kámen ze skály, ke které byl připoután, aby mu připomínal prožité utrpení (Baudis 2002). Benátský dóže házel o svátku Nanebevzetí Páně do moře prsten pro obnovu vztahu s mořem. Idin vlastnil zlatý prsten Drapni, ze kterého každou noc vzniklo 8 stejných prstenů. Dříve dostávali biskupové od císaře spolu s berlou i prsten, potom, co složili přísahu lenní věrnosti. Papežský neboli rybářský prsten (annulus piscatorius, užívaný od 12. století) slouží i jako pečetidlo pro zasnoubení papeže s církví (Becker 2002, s. 352). Středověké malířství znázorňovalo sv. Kateřinu často spolu s Kristem navlékajícím jí prsten jako symbol vzájemného spojení v mučednické smrti. Umírající králové symbolicky předávali vládu svým nástupcům tím, že jim navlékli na prst svůj prsten. Mnohdy prsteny vyjadřují příslušnost k určitému bratrstvu, např. prsten zednářský (Baudis 2002). Důležitý u prstenu je symbol svazku. První důkazy snubních prstenů jsou staré více než 4 tisíce let. Papež Mikuláš I. prohlásil roku 860 prstýnky za povinnou součást svatby, jelikož měly stvrzovat věrnost a lásku (Zdroj: www stránky Boosterevent). Ve starém Římě se zásnubní prsteny nosily na horním článku prstu (Zdroj: www stránky svatebních služeb). 6.3.2.1. Symboly Symbolické motivy měly v minulosti řadu podob, např. různé masky, plastiky. Později měly předměty jako pečetě, prsteny, erby, kovy různou hodnotu symbolu (Eliška 1984, s. 20). Každý výrobek dostává tvar, jenž odpovídá svému účelu (Eliška 1984, s. 21).
· Tečka, je začátek, od kterého ostatní znamení začínají (Koch 1997), také jako bod, tj. základní prvek, bývá vázán na konkrétní materiál. Linie vzniká jako soustava k sobě připojených bodů, je nekonečně variabilní a umožňuje vytvářet křivky, vlnovky, spirály (Eliška 1984, s. 8). 1. Kruh (Obr. 2:1) – je symbolem absolutna, dokonalosti, jednoty, nekonečnosti, věčnosti a věčného opakování života (Zdroj: www stránky symbolů). Je jedním z nejčastějších symbolů v protikladu ke čtverci, často také znázorňovaným podobou hada „hryzajícího“ si vlastní ocas. V magii slouží kruh jako ochrana proti démonům, s tím souvisí ochranná funkce přisuzovaná opasku, prstenu, kruhovým amuletům. V křesťanství 27
znázorňují duchovní hierarchie a stupně stvoření. Tři vzájemně propojené kruhy jsou symbolem trojjedinosti Boha v křesťanství (Becker 2002, s. 133). Nejběžněji se vyskytují již několik tisíc let dva symboly, a to spirála a Slunce. Jsou to nejen zdobné prvky, ale mají i filozofický význam. Jednoduché spirály mohou mít tvary: „O“, „C“, nejčastěji „S“ a vyjadřují představy o hybných silách přírody (Eliška 1984, s. 20).
1.
2.
3.
4.
Obr. 2 Užívané symboly. 1 – kruh, 2 – spirála, 3 – dvojitá spirála, 4 – triskelion (Zdroj: www stránky symbolů)
2. Spirála (Obr. 2:2) – je častým symbolem již z prehistorické doby, zřejmě symbolizuje cestu z vnitřního světa k vnější duši nebo do vyšších duševních úrovních. Představuje růst, rozšíření a vesmírnou energii (Zdroj: www stránky symbolů). Spirála je pravděpodobně symbol proměn života a neustálé obnovy (Becker 2002, s. 274). 3. Dvojitá Spirála (Obr. 2:3) – symbolem jsou vlastně dvě spojené spirály, které jdou po směru hodinových ručiček. V době bronzové se často tato spirála používala jako ornament na umělecké předměty všech druhů. Může být znakem rovnodennosti, tedy času kdy je den a noc stejně dlouhý (Zdroj: www stránky symbolů). Význam dvojité spirály souvisí s evolučním a involučním pohybem ve vesmíru a zřejmě symbolizuje zrození a smrt (Becker 2002, s. 274). 4. Triskelion (Triskele) (Obr. 2:4) – (v řečtině znamená tři nohy) používal se jako symbol cyklů života ve třech sférách: zemi, moři a nebi (Zdroj: www stránky symbolů). 6.3.3.
Symbolika ruky a prstů Ruka je symbolem aktivity a moci. Uchopení nebo podání ruky je znamení přátelské
otevřenosti nebo smíření. Odedávna je ruka důležitým symbolem uzavřeného sňatku a má právně-symbolický význam. Řeč rukou a prstů je významný prostředek vyjádření a komunikace v mnoha kulturách. Rozšířené je rozlišení symboliky pravé a levé ruky. Významnou roli hraje při žehnání vložením ruky, zpravidla pravé pro přenos sil. Ještě dnes je závazné pozvednutí pravé ruky při přísaze (Becker 2002, s. 246). 28
Prsty zejména u afrických kmenů souvisí s rozličnými životními kvalitami a tělesnými vjemy. V astrologii se palec přiřazuje k Venuši, ukazováček k Jupiterovi, prostředníček k Saturnovi, prsteníček ke Slunci a malíček k Merkuru. Prsteník je též lidové označení pro „srdeční prst“ (německy Herzfinger) (Becker 2002, s. 352). Již u starých Egypťanů bylo zvykem navlékat snubními prsteny na levý prsteníček, protože věřili, že je zvláštním nervem nebo žílou spojen přímo se srdcem (Zdroj: www stránky Boosterevent). S tím souvisí symbolika lásky a věrnosti spjatá se stranou srdce (prsteníčkem levé ruky) (Becker 2002, s. 352).
6.3.4.
Výroba šperků kruhového tvaru Ve starší době bronzové byla hlavní výroba šperků, méně často zbraní. Nejčastější
jsou spirálovitě stočené kroužky z dvojitého drátu. Menší sloužily buď jako záušnice, popřípadě jako prsteny, větší jako náramky. (Stuchlík 1975, s. 8). Drátěný šperk se vyráběl tím způsobem, že se drát přehnul na polovinu, volné konce se roztepaly a svinuly dohromady. Stočením do kruhu se docílilo 1 a ¼ - 1 a ½ závitu. Drátěný šperk byl buď jednoduchý nebo z dvojitého drátu a také s několikanásobnou zpětnou kličkou. Další tvary byly z jednoduchého tvaru s přesahujícími konci (Moucha 1974, s. 265). Bronzový drát byl stáčen z bronzových pásků nebo vykováván z tyčinky (Stuchlík 1975, s. 7). Trojhrannosti se docílilo vkováním bronzu do tvrdého podkladu (rýh). Drát v řezu vždy čtyřhranný (tordovaný) byl kroucen z vykované tyčinky. Spojování částí se provádělo drážkou, zahnutím obou okrajů a ztenčením nebo vytepáváním (Filip 1997, s. 35). Pokud byl drát mnohonásobně stočený, vznikaly kroužky s ozdobnými kličkami. Takové spirálky jsou však vývojově mladší. Zejména v hrobech z Kyjovic, Vedrovic a Trstěnic, ale běžně i na ostatních pohřebištích, bylo nalezeno několik spirálovitě svinutých kroužků z dvojitého drátu (Tihelka 1953, s. 260). Plech se v pravěku vyráběl vytepáváním bronzu (Stuchlík 1975, s. 7). Výzdoba bronzových předmětů se prováděla rytím nebo ražbou. K rýhování kružnic se používala hlavně šňůrka natažená mezi dvěmi jehlicemi, jejímž zkracováním a zavíjením kolem jehlic se dělaly závitnice (Filip 1997, s. 57).
29
6.3.5.
Prsten ve starší době bronzové Prsteny jsou kruhové šperky, které se nosí na prstech rukou i nohou. Ve společnosti
starší doby bronzové patřily k předmětům, které sloužily jako úschova majetku, kterou mám vždy při sobě nebo k rozlišení sociálního postavení. U některých je však i tak funkce sporná, protože kroužky mohly sloužit i jako vlasové ozdoby, záušnice či části náhrdelníku. Funkce kroužků ve starší době bronzové je často nejistá, jelikož kroužky (kroužkové peníze) sloužily i jako předmincovní platidlo. Postupem věků můžeme pozorovat, že některé ze šperků se staly odznaky hodnosti, např. královský háv, koruna, žezlo, prsten. Do nejširších vrstev pronikl zejména prsten. Od věků se užívá v různých provedeních a materiálu jako šperku (Kunc 1948, s. 59). Prsteny jsou buď z jednoduchého nebo okrouhlého proužku spirálovitě stočeného, či z dvojitého drátu se širokou ozdobnou ploškou, kde spodní část tvoří jen ploška z dvojitého drátu (Chropovský 1960, s. 106). To je kategorie prstenů ve tvaru těsně stočené spirálky s násobným vinutím. Dalším typem jsou prsteny z dvojitého drátku se zpětnou kličkou (typ Noppenring). Prsteny mohou být vyrobeny z drátku, plochého pásku, z tyčinky, ale také z dutých trubiček (Berkovec – Peška 2005, s. 58). Nachází se také prsteny kruhového, oválného nebo obdélného tvaru a bývají vyrobeny z mědi, bronzu, méně často ze zlata (Salaš 2005, s. 101-102). Prsten má řadu rozmanitých tvarů a forem. Ve starší době bronzové se však nejčastěji nachází prsten: a) drátěný s kruhovým nebo oválným průřezem, tvořený prostým kroužkem, který může být: spojený (Obr. 3:1), otevřený (Obr. 3:2), s přeloženými konci (Obr. 3:3), spirálový (Obr. 3: 4), spirálový se zduřenými konci, s růžicovitě stočenými konci, z dvojitého drátu se zpětnou kličkou (Obr. 3:5);
1
2
3
4
5
Obr. 3 Druhy prstenů; 1 – spojený; 2 – otevřený (Zdroj: Sklenář et al. 1992, s. 40) ; 3 – s přeloženými konci; 4 – spirálový; 5 – se zpětnou kličkou (Zdroj: Bujna et al. 1996, s. 74)
b) páskový (plechový) otevřený s obloukovým průřezem (Obr. 4:1), zavřený se čtvercovým (Obr. 4:2) nebo obloukovým průřezem, páskový zavřený s trojúhelníkovým 30
průřezem (Obr. 4:3) a konci spojenými nýty nebo nízkým nezdobeným segmentovým průřezem; b) tyčinkový otevřený s přiléhajícími zahrocenými konci (Obr. 4:4), s průřezem trojúhelníkovým (Obr. 4:5), zaobleným, rombickým, kruhovým, se zduřenými nebo přeloženými konci; g) drátěný se štítkem ve tvaru vrbového listu (Obr. 4:6) nebo s konci zatočenými a přepojenými do kruhového štítku; d) dutý ze svinutého plechu (Obr. 4:7) (Bujna et al. 1996, s. 74-79 a Sklenář et al. 1992, s. 40). Rozeznáváme i různé druhy spirálek: a) terčovitá (růžice): ploše vinutá z drátu, obvykle zlomek ozdoby – např. jehlice, náramku, prstenu; b) rourkovitá (trubička, rourka) - ozdoba z drátu stočená do více než 2 závitů, zejména u zlomků, které nelze přesně určit - prsten, záušnice apod. ( Sklenář et al. 1992, s. 47).
1
2
3
5
6
4
7
Obr. 4 Druhy prstenů; 1 – páskový (Zdroj: Sklenář et al. 1992, s. 40); 2 – páskový zavřený se čtvercovým průřezem; 3 – páskový zavřený s trojúhelníkovým průřezem; 4 - tyčinkový otevřený s přiléhajícími zahrocenými konci ; 5 - tyčinkový otevřený s průřezem trojúhelníkovým; s přiléhajícími konci; 6 – drátěný se štítkem ve tvaru vrbového listu; 7 - dutý ze svinutého plechu (Zdroj: Bujna et al. 1996, s. 75-79)
6.3.6.
Vliv koroze na parametry bronzových prstenů V archeologických situacích nacházené měděné a bronzové prsteny však nejsou
předměty původních vlastností, nýbrž předměty zkorodované. Koroze je rozrušení a znehodnocení kovových i nekovových materiálů fyzikálními a fyzikálně-chemickými vlivy prostředí. Je to děj, při kterém se kov oxiduje, tedy ztrácí elektrony. Rozlišujeme dva základní korozní děje:
31
a) korozi chemickou, jde o přestup elektronů z kovu do korozní zplodiny, tj. o četné fyzikálně-chemické reakce při korozi kovů a b) korozi elektrochemickou, která vzniká převážně v kapalném prostředí (Chmela 1979, s. 1-7). Korozním produktem na kovových předmětech z mědi a jejích slitin je měděnka, čili patina, tj. zásaditý uhličitan měďnatý (CuCO3). Měď se totiž ve vlhkém prostředí pomalu okysličuje (Filip 1997, s. 28). Zelená patina vzniká působením vzdušné vlhkosti na povrchu různých materiálů a mění jejich zbarvení i vzhled a zabraňuje hloubkové korozi (Sklenář et al. 2002, s. 253). Patina může být ušlechtilá nebo drsná (divoká), která vede k rozpadu předmětu na prášek a napadá zejména předměty uložené do sbírek bez konzervace (Sklenář et al. 2002, s. 253). Ve všech případech je vyvoláno korozní napadení společným působením vody, CO2 a jiných agresivních plynných látek. Popřípadě přímým stykem s roztoky různých solí. Většina korozních činitelů se sdružuje v půdě. Měď a její slitiny vykazují různou korozi od nepatrných povlaků po silné krusty patiny (Pelikán 1964, s. 574). Při kontaktu kovu s organickou látkou se koroze většinou urychluje. Korozní rychlost však snižují taniny, ty se dostávají do prostředí z tlející kůže (usně) nebo rostlin a obsahují polyfenoly, které mohou tvořit ochrannou vrstvu a zabránit korozi kovu (Peška et al. 2006). Z hlediska původní velikosti prstenu koroze způsobuje, že se kovový předmět korozí jakoby zvětšuje (rozšiřuje do okolí). Vnitřní průměr zkorodovaného předmětu je tak menší, než u předmětu původního. Pokud je však koroze konzervátorským zásahem (elektrickou bruskou či kartáčem) z předmětu odstraněna až na „zdravý“ kov, předmět je připraven o povrchovou vrstvu kovu, která se vyčerpala korozí. Předmět je pak celkově menší, než byl předmět původní. V případě vnitřního průměru prstenu to naopak znamená, že je větší než původní. Tyto skutečnosti je třeba mít na paměti při měření rozměrů prstenů z archeologických nálezů.
32
6.4.
VZTAH PRSTU A PRSTENU
6.4.1.
Závislost průměru prstenu na velikosti prstu Ruka a prsten spolu velmi úzce souvisí. Pro velikost prstenu je důležitý
mezičlánkový kloub mezi proximálním a mediálním článkem prstu (Obr. 5). U palce mezi proximálním a distálním článkem prstu, kde limitující je báze mediálního článku (u palce proximálního článku). Prsten navlékaný na prst by měl jít přes tento kloub dobře přetáhnout. Současně ale musí na proximálním článku dobře držet, aby při práci rukou ani při chůzi (poloha ruky s prsty směřujícími dolů) z prstu nepadal.
phalanx distalis
basis phalangis (phalanx media) phalanx distalis
phalanx proximalis os metacarpale
ossa carpalia
Obr. 5 Kosti ruky; levá strana; pohled na hřbetní stranu (Zdroj: www stránky The Hong Kong Polytechnic university)
Všechny prsty ruky jsou tříčlánkové, mimo palec, který má články jen dva. Na každém článku (stejně jako u záprstních kostí) rozeznáváme tři důležité úseky: -
basis phalangis, báze článku, širší proximální úsek, napříč rozšířený, na
proximální straně má konkávní kloubní plochu 33
-
corpus phalangis, tělo článku, štíhlejší část, dorsálně mírně konvexní
-
caput phalangis, hlavice s příslušnou vodící rýhou.
Podle polohy na prstu je dělíme na: -
phalanx proximalis (prima), který je nejdelší, báze má proximálně konkávní
kloubní plochu, napříč oválného tvaru pro spojení s hlavicí metakarpu -
phalanx media (intermedia, secunda), který je kratší, na okrajích má jemné hrany
a uprostřed je přerušen hřebínkem, u palce není -
phalanx distalis (terminalis, tertia), nejkratší, distálně je zakončen rozšířením pro
připojení nehtu (Čihák 2001, s. 228-235). Klouby ruky umožňují pohyblivost zápěstí, ruky jako celku a prstů. Mezi články prstů se nachází: -
articulationes interphalangeae manus, kladkové klouby mezi články prstů, kde
kloubní jamky i kloubní hlavice mají vodící lištu. Proximální mezičlánkové kloubní štěrbiny 2. – 5. prstu jsou ve stejné úrovni jako kožní rýhy na dlaňové straně ruky. Štěrbiny distálních mezičlánkových kloubů jsou posunuty asi o 5 mm distálněji než kožní rýha daného prstu (Čihák 2001, s. 246). Zásadním rozměrem na skeletu ruky z hlediska navlečení prstenu je (u tříčlánkových prstů) šířka báze phalanx media, která představuje největší šířkový rozměr skeletu prstu od konce až po střed těla phalanx proximalis, na kterém zpravidla prsten spočívá. U palce ruky je to pak šířka báze phalanx proximalis. Měkké tkáně v tomto místě po straně prstu jsou poměrně tenké a jsou tvořeny pevným kloubním pouzdrem a kůží. Kostní podklad je tak pro navlečení prstenu zásadní. 6.4.2.
Osifikace ruky Osifikace skeletu ruky probíhá postupně od narození (Vacek 1992, s. 112). Báze
phalanx media ruky má ovšem samostatné osifikační jádro, jehož osifikace začíná později než osifikace těla kosti. Své kompletní „dospělé“ šířky báze dosahuje postupně, před tím je tvořena chrupavkou s osifikačním středem. Lze tedy předpokládat, že v dětství nebude rozměr prstu v tomto místě tak pevným limitem pro nasazení prstenu, jako je tomu v dospělosti. Limitním bude spíše šířka metafýzy phalanx media, takže ani chybění nepřirostlé báze článku u dětí nemusí být z hlediska konfrontace s prstenem překážkou. 34
U dívek se zakládají osifikační centra dříve než u chlapců. Stupeň osifikace, tzv. kostní věk, lze zjistit také rentgenovým nebo ultrazvukovým vyšetřením. Osifikace skeletu ruky (karpálních kostí) se používá k určení kostního věku dítěte a je významným ukazatelem vyspělosti dítěte. Osifikaci mohou ovlivňovat: hormonální poruchy, některé choroby apod. (Vacek 1992, s. 112).
Obr. 6 Schéma osifikace kostí ruky (Scheuer – Black 2004, s. 311)
Obr. 7 RTG snímek ruky dítěte s vyznačením charakteru báze prostředního článku tříčlánkových prstů (www stránky The IDE group)
35
6.4.3.
Faktory ovlivňující tloušťku prstů za života Skelet sice představuje základ pro velikost prstu, tloušťku měkkých tkání však za
života člověka ovlivňuje řada dalších faktorů. Patří mezi ně dlouhodobá pracovní zátěž, různé choroby, fyzikální podmínky prostředí (např. chlad) apod. Choroby
mohou
výrazně
měnit
parametry
prstu
během života
zejména
prostřednictvím otoků. Tyto se rozvíjí zejména ve stáří, mohou však mít i významnou dědičnou složku. Patří mezi ně: Diabetes mellitus, představuje poruchu metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Vzniká jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu. Vyskytuje se v každém věku, ale u dospělých je častější. Nedostatkem inzulínu vzniká hyperglykémie – zvýšená hladina cukru v krvi. U diabetes mellitus I. typu se nejprve objeví únava, hubnutí, snížený výkon, potom klasické příznaky s velkou žízní, častým močením apod. (Zdroj: www stránky Celostní medicíny). Hypofunkce štítné žlázy = snížená funkce, charakteristické je přibývání na váze. Onemocnění štítné žlázy je po cukrovce nejběžnější poruchou žláz s vnitřní sekrecí. Nadměrným dodáváním hormonu se zvyšuje riziko nebezpečí osteoporózy (řídnutí kostí) a srdeční arytmie a poddávkováním zase zvýšíme krevní tlak a hladinu cholesterolu (Zdroj: www stránky Celostní medicíny). Hyperfunkce štítné žlázy = zvýšená funkce, charakteristický je úbytek na váze při stále stejném příjmu potravin (Zdroj: www stránky Celostní medicíny). Zvýšený cholesterol, cholesterol je látka, kterou organizmus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminu O, a která pomáhá tělu zpracovávat tuk, který jíme. Koncentraci cholesterolu ovlivňuje řada činitelů, např. potrava s příliš velkým obsahem nasycených tuků nebo cholesterolu, nadváha, vrozené zdravotní předpoklady apod. (Zdroj: www.stránky Aloe Vera).
36
Hypertenze = vysoký krevní tlak, značí, naměříme-li u osoby starší 18 let opakovaně hodnoty krevního tlaku 140/90 mm Hg nebo více. K rizikovým faktorům krevního tlaku patří postupující věk, vysoký přísun soli v potravě, nadváha, hormonální antikoncepce apod. (Zdroj: www stránky Celostní medicíny). Artróza = degenerativní onemocnění kloubů postihující především velké nosné klouby dolních končetin. Dochází k narušení struktury kloubní chrupavky. Nejčastěji postihuje lidi s nadváhou nad 50 let, ale vzniká poruchami v molekulární látkové přeměně vazivového aparátu kloubů a poškozuje se s věkem. Další formy jsou: artróza hlezenního kloubu, artróza kloubů zápěstí a drobných kloubů prstů ruky, artróza meziobratlových kloubů páteře. Často dochází k postižení více kloubů najednou (Zdroj: www stránky Doktorka). Pro úplnost můžeme uvést i některé variace ruky (většinou součásti vrozených syndromů), které by bylo možno na kosterních pozůstatcích diagnostikovat a dát do souvislosti s eventuálními atypickými parametry prstenů. Variace jsou způsobeny odchylkami za ontogeneze. Podle genetických vlastností lze variace rozdělit na dvě skupiny: ⇒
variace somatické, které nejsou dědičné a projevem jsou drobné odchylky
stavby těla nebo orgánů; ⇒
variace geneticky podmíněné, které jsou zakódované v genetické informaci
organismu, jsou dědičné a mají charakter mutací. Těžké, správnou funkci poškozující, odchylky vznikají za ontogeneze na základě chybné genetické informace v DNA nebo vlivem jiných zásahů do vyvíjejícího se organismu. Těžké anomálie se nazývají vrozené vady (malformace). V těžších stupních se označují jako monstrosity (zrůdnosti). Obor, který studuje jejich výskyt, příčiny a mechanismy vzniku, prevenci a léčení se nazývá teratologie (Čihák 2001, s. 52). Vrozené malformace končetin mohou být: - amelie = vývojová vada končetin, při níž chybí končetiny, může být jednostranná i oboustranná - fokomelie = diferenciace pouze autopodia, vyvinou se jen ruce a nohy připojené k trupu přímo nebo jen krátkým pahýlem - manus vara congenita = chybí první nebo první dvě záprstní kosti. 37
Nejčastější odchylky vyskytující se na kostře ruky: - syndaktylie = vytvoří se menší počet prstů, při těžké formě může vzniknout klepetovitá ruka se dvěma mohutnými prsty (viz Obr. 8:1) - polydaktylie = vytvoří se více prstů na jedné či obou rukou (viz Obr. 8:2) - brachydaktylie = zkrácené prsty (viz Obr. 8:3) (Vacek 1992, s. 113).
1
2
3
Obr. 8 1 - syndaktylie (Zdroj: www stránky Penn State Milton) 2 - polydaktylie (Zdroj: www stránky Access Excellence) 3 – srovnání brachydaktylické kostry ruky (vlevo) s normální kostrou ruky (Zdroj: www stránky Memorial University of Newfoundland)
megalodaktylie = prsty mohou být delší - makrodaktylie = prsty jsou mohutnější mikrodyktylie = prsty jsou gracilnější Variace článků prstů horní končetiny: - hyperphalangie = vytvoří se více článků prstů, - nejčastější u palce - hypophalangie = vytvoří se méně článků prstů (Zdroj: www stránky Word Quest) Další geneticky podmíněné choroby ovlivňující vývin končetin: achondroplazie = zakrslost, geneticky podmíněná choroba pohybového aparátu, onemocnění s autozomálně dominantním typem dědičnosti. Klinický obraz tohoto onemocnění je velká hlava, nízký vzrůst, dlouhý trup a poměrně krátké končetiny. U končetin se vyznačuje disproporcionální zkrácení, kloubní hypermobilita, varozita bérců. Výška dospělých bývá v rozmezí 106-142 cm (Zdroj: www stránky Euromise).
38
Downův syndrom = 47,21+, trizomie 21. chromozomu u člověka. Mimo typických rysů se objevují také široké ruce s krátkými prsty a extrémní pohyblivost kloubů. Malíček může být křivý, mají jednu hlubokou rýhu skrz dlaň (viz Obr. 9) (Werner 1999). alkaptonurie (AKU) =
řídce
se
vyskytující
autozomálně
recesivní
Obr. 9 Tvar ruky člověka s Downovým syndromem (Zdroj: Werner 1999)
metabolická choroba. Jde o deficit enzymu oxydázy kyseliny homogentisinové, která se vyskytuje především v játrech a ledvinách. Klasickými místy pro depozita jsou ušní boltce, skléra, šlachy a povrch kloubů. Lokus lidské alkaptonurie je mapován pravděpodobně na chromozomu 3q2. Těžká artritida, kdy jsou postiženy obvykle kyčle, kolena, ramenní klouby atd. (Zdroj: www stránky Národní Lékařské knihovny). 6.4.4.
Posmrtné změny prstů Po smrti dochází i k postmortálním tafonomickým změnám, kdy se prst nejprve
rozkladnými plyny zvětšuje, ale v průběhu tlení se objem prstu naopak zmenšuje. Pokud se prsten v době smrti nacházel na prstu (tj. člověk ho skutečně nosil), po započetí zvětšování těla v průběhu tlení (během několika hodin až dní), nemusí jít z prstu stáhnout. Pokud naopak dostává mrtvý na ruku prsten až po několika dnech od okamžiku smrti (jako milodar), prst mohl být již oteklý, tzn. mohl být zvolen větší prsten, než by za života příslušný člověk nosil (Králík 2005).
39
7.
SOUPIS PRSTENŮ
MORAVA + ČECHY: Obec: BOLELOUC (okres Olomouc) Lokalita: U obory Charakteristika pohřebiště: V letech 1960 – 61 se při výkopech objevily 2 hroby ÚK, v jednom z nich byl prsten: H A – nedospělý jedinec v hloubce 1 m pod povrchem, pravděpodobně dívka, na ruce měla: 1) bronzový prsten, který byl z plochého bronzového proužku s konci přes sebe přetaženými, povrch byl zčásti pokryt puchýřkovitou patinou, ø prstenu 18 mm, šířka 3 mm, síla 1 mm (příloha Obr. 8:1). Uložení: zřejmě muzeum v Olomouci, inv. č. A 7504 Literatura: Trňáčková 1968, s. 152-156 Obec: BRNO – ČERNÁ POLE (okres Brno – město) 2) nalezen 1 prsten bez bližších nálezových údajů Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Hrubý 1966, s. 34 Obec: BUDKOVICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: v úvoze nad bývalým rybníkem Charakteristika pohřebiště: V. Gross zde roku 1933 vykopal hrob s kostrou, patřící do ÚK, u které byly: 3) bronzové prsteny z dvojitého drátu s kličkami. Literatura: Tihelka 1953, s. 290 Obec: CERHENICE (okres Kolín) Lokalita: Za šraňkama (pole p. Jana Kopeckého, č. k. 891/1) Charakteristika pohřebiště: nalezeny skrčené kostry na pravém boku s orientací J-S. H 6 – zachovaná kostra ženy, u levého zápěstí se nalezl: 40
4) prstének z tenkého bronzového drátu, ø 15 mm, na jednom konci roztepaný v 6 mm širokou plošku a na druhém konci mírně oploštělý. Literatura: Dvořák 1932, s. 10 Obec: BLUČINA (okres Brno – venkov) Lokalita: Cezavy Charakteristika pohřebiště: objekt č. 45/1993, na dně zásobní jámy ÚK byl v extrémně skrčené poloze spolu s jednotlivými kostmi dalších dvou jedinců uložen skelet mladé ženy, která měla při sobě: 5) spirálovitý prsten. Uložení: Moravské zemské muzeum v Brně Literatura: www stránky Výstava Obec: BLUČINA (okres Brno – venkov) Lokalita: Cezavy Charakteristika pohřebiště: roku 1950 probíhal na této lokalitě výzkum, kde bylo zjištěno opevnění věteřovské kultury. H 52 – kostry muže a ženy, žena ve skrčené poloze měla: 6) na prstě jedné ruky bronzový prsten. H 111 – kostra zřejmě ženy, na prstních článcích měla: 7-13) 7 bronzových prstenů, na jedné ruce 4 prsteny, na druhé 3. V jednom případě byly 2 prsteny (každý jiného druhu) na jednom prstě. Prsteny jsou uzavřené kroužky, ø asi 20 mm, uvnitř ploché a vně hraněné, průřez je trojúhelníkový. Dalším typem prstenů jsou kroužky z bronzového plechu, asi 10 mm vysoké, zevně zdobené hustými paralelními rýhami. Uložení: H 52 byl vyzvednut „in situ“ a uložen v muzeu v Židlochovicích Literatura: Tihelka 1957, s. 36-40 Obec: ČESKÝ BROD (okres Kolín) Lokalita: Klímova cihelna Při zpracování a revizi prehistorických sbírek Okresního muzea podunajského v Českém Brodě se nalezly: 14-15) 2 drátěné prsteny. 41
Uložení: Okresní muzeum podunajské v Českém Brodě, inv. č. 677-678 Literatura: Böhm 1932, s. 49-50 Obec: ČESKÝ BROD (okres Kolín) Lokalita: Králova cihelna Při zpracování a revizi prehistorických sbírek Okresního muzea podunajského v Českém Brodě se nalezl: 16) bronzový prsten z dvojitého drátu. Uložení: Okresní muzeum podunajské v Českém Brodě, inv. č. 708 Literatura: Böhm 1932, s. 49-50 Obec: HOLEŠOV (okres Kroměříž) Lokalita: katastr obce Charakteristika pohřebiště: poprvé zde byl proveden výzkum roku 1950, pokračoval roku 1964 pod vedením J. Ondráčka. Celkem bylo prozkoumáno 430 hrobů datovaných do závěru eneolitu a starší doby bronzové. H 173 – dítě na levém boku, věk infans I (2 roky), směr Z - V, v hrobě u ní nalezen: 17) drátěný prsten. Uložení: Městské muzeum v Holešově Literatura: Šmejda 2002 Obec: HOLEŠOV (okres Kroměříž) Lokalita: katastr obce Charakteristika pohřebiště: B. Struhala s AÚ ČSAV v Brně zde provedli v letech 1950, 1964 – 70 zachraňovací výzkum a objevili pohřebiště nitranské skupiny, kde byly ozdoby: 18) vrbové listy v 15 hrobech (příloha Obr. 8:2,3), v menším provedení se našli u mužů jako prsteny 19) dále prsteny z jednoduchého nebo dvojitého drátu. Uložení: Městské muzeum v Holešově Literatura: Ondráček 1972, s. 168-172 Obec: HRADČANY (okres Prostějov) Lokalita: hliník 42
Charakteristika pohřebiště: roku 1921 získal A. Telička: 20) hrob s kostrou a únětickou keramikou a se zlomeným bronzovým prstenem. Uložení: muzeum v Přerově Literatura: Tihelka 1953, s. 293 Obec: HULÍN (okres Přerov) Lokalita: Hulín 1, U Isidorka Charakteristika pohřebiště: stavba mimoúrovňové křižovatky Hulín – západ zde realizovala roku 2004 záchranný archeologický výzkum. Bylo zde objeveno z období klasické ÚK 13 hrobů. H 31 (příloha Obr. 14:1) – muž (věk 35-39 let, výška postavy 171 ± 4,49 cm) obsahoval 2 spirálovité prsteny, v blízkosti 1 z prstenů relikt zvířecí srsti a chlupů: 21) spirálovitý prsten stočený z duté podlouhlé až oválné trubičky se 4 ¼ - 4 ½ závity, konce zúžené, zřejmě stočené, na vnitřní i vnější straně negativ otisku lidské kůže, vnitřní ø 22 mm (příloha Obr. 8:4; Obr. 14:2,3), 22) spirálovitý prsten stočený z duté podlouhlé až oválné trubičky se 3 ½ závity, na vnitřní i vnější straně negativ otisku lidské kůže, vnitřní ø 22 mm (příloha Obr. 8:5; Obr. 14:4,5). H 32 (příloha Obr. 14:6) – kostra nedospělého jedince, pravděpodobně muže (věk 15-18 let), ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k Z: 23) prsten č. 3 – spirálovitý prsten stočený z drátku kruhového průřezu se 3 závity, konce zúžené, na vnitřní straně otisk negativu lidské kůže, vnitřní ø 18-19,5 mm (příloha Obr. 8:6; Obr. 14:7). H 38 (příloha Obr. 14:8) – žena (věk 18-24 let, výška 164,4 ± 3,69 cm), ve skrčené poloze na levém boku, hlavou k V, kostra na prstech rukou měla navlečeny celkem 3 prsteny: 24) prsten č. 4 – spirálovitý, stočený z plochého pásku obdélného průřezu se 3 závity, část je odlomena, na vnitřní i vnější straně negativ otisku lidské kůže, vnitřní ø 17-18 mm (příloha Obr. 8:7; Obr. 14:9), 25) prsten č. 5 – spirálovitý, stočený z plochého pásku obdélného průřezu s asi 2 ½ závity, rozlomen, na vnitřní straně negativ otisku lidské kůže, vnitřní ø 20 mm (příloha Obr. 8:8; Obr. 14:10), 26) prsten č. 6 – stočený z dvojitého drátku kruhového průřezu se zpětnou kličkou (typ Noppenring), rozlámán, vnitřní ø 19 mm (příloha Obr. 8:9; Obr. 14:11). Uložení: Archeologické centrum Olomouc (dočasně) Literatura: Berkovec – Peška 2005, s. 57-59 43
Obec: CHODOVICE (okres Litoměřice) Lokalita: návrší u obce Charakteristika pohřebiště: roku 1865 zde byly nalezeny hroby se skrčenými kostrami patřící do ÚK, v jednom z hrobů se na prstě sedící kostry nalezl: 27) zřejmě prsten – závitek spirálovitý ze zlatého drátu. Literatura: Sklenář 1992, s. 77 Obec: KOBEŘICE (okres Opava) Z hrobu se skrčenou kostrou patřící do únětické kultury pochází: 28) prsten. Literatura: www stránky města Strahovice Obec: KOJETICE (okres Praha - V) Lokalita: Na vrškách Charakteristika pohřebiště: roku 1864 – 65 zde byly nalezeny mohyly únětické kultury, v pěti jednodušších bylo objeveno: 29-34) 6 zlatých prstenů (nebo záušnic) z dvojitě vinutého drátu i v obráceném směru, průměr byl menší než na prst. Literatura: Sklenář 1992, s. 98 Obec: LADNÁ, dříve Lanštorf (okres Břeclav) Lokalita: Na Kerchovcích Charakteristika pohřebiště: roku 1924 zde zkoumal I. L. Červinka a nalezl hrob mladého nebožtíka, na prsou kostry bylo: 35) několik prstenů svinutých z dvojitého bronzového drátu. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 296 Obec: LIBĚŠOVICE (okres Podbořany) Lokalita: In den Gruben Charakteristika pohřebiště: na podzim roku 1933 a na jaře roku 1934 prozkoumalo žatecké muzeum únětické pohřebiště na pozemcích p. Kohna (č. parc. 349) a p. Hittmanna a Hertla: 44
36-37) H 2 – 2 prsteny o ø 20 mm z bronzového pásku plankonvexního tvaru, 1 rozlomený na 3 kusy, druhý tkví v hlíně ulpělé na článku prstu (příloha Obr. 8:10), 38) H 3 – prsten o ø 21 mm z dvojitého bronzového zkorodovaného drátu (příloha Obr. 8:11), 39) H 9 – zlomky prstenu z bronzového drátu. Uložení: ve sbírkách žateckého muzea pod inv. č. 1759-1762 a 1826 Literatura: Moucha – Pleinerová 1966, s. 515-540 Obec: MOR (okres Podbořany) Lokalita: In der Leiche, na chmelnici Pravděpodobně z depotu pochází: 40) prsten se 4 vinutími z bronzového drátu. Uložení: muzeum v Chomutově, pod č. 140 a – 1 Literatura: Pleinerová 1966, s. 415 Obec: MORAVSKÁ NOVÁ VES – HRUŠKY (okres Břeclav) Lokalita: Hrubé díly Charakteristika pohřebiště: v letech 1991 – 92 zde byl proveden záchranný výzkum, z objevených hrobů patří 7 do staršího období ÚK. H 3 – pozůstatky kostry dítěte spolu s: 41) drobným kroužkem z bronzového drátu kruhového průřezu, který sloužil zřejmě jako prsten, ø 11 mm (příloha Obr. 8:12), H 6 – v rakvi kostra ženy (věk 20-30 let) ve skrčené poloze na levém boku, na pravé ruce: 42) prsten – zlomky měděné tyčinky stočené původně do kruhu, ø tyčinky 18 mm (příloha Obr. 8:13). Uložení: zřejmě v AÚ AVČR v Brně, prsten 42) – inv. č. 9/91, prsten 43) – inv. č. 41/91 Literatura: Stuchlík – Stuchlíková 1996, s. 15-16 Obec: OBRNICE (okres Most) Lokalita: cihelna Elhenitzkého V roce 1910 byl získán: 43) prstýnek vážící 5 g. Uložení: muzeum v Teplicích, př. č. 29-3/75 Literatura: Blažek – Gál 2001, s. 35 45
Obec: OLBRAMOVICE (okres Znojmo) Lokalita: Leskoun 44) Nalezen hliněný prsten, vně zaoblený a uvnitř hlazený a plochý, šedé barvy, ø 21 mm a výška 5 mm (lze jej navléct na prst). Uložení: Moravské muzeum v Brně, inv. č. 53905 Literatura: Tihelka 1960, s. 94 Obec: OLOMOUC – SLAVONÍN (okres Olomouc) Lokalita: Horní lán Charakteristika pohřebiště: v roce 1997 zde probíhal záchranný výzkum, z doby bronzové celkem prozkoumáno 33 hrobů z ÚK: 45) prsten patřil k výbavě těchto hrobů. Literatura: Peška – Bém 1999, s. 242 Obec: POLEPY (okres Kolín) Lokalita: na Kašíkové ulici (pozemek p. Převrátila, č. k. 1992 a pole p. Jirsy, č. k. 2000) Z pohřebiště ÚK pochází: H 135 – špatně zachovalá skrčená kostra ženy, která měla na ukazováčku pravé ruky: 46) prsten ze silnějšího bronzového drátu, ø 20 mm. Literatura: Dvořák 1927, s. 22-45 Obec: RUBÍN (okres Louny) Lokalita: Dolánky Charakteristika pohřebiště: ve 2. polovině 19. století probíhala na výšinném sídlišti a hradišti Rubín těžba ornice, která odkryla velké množství archeologických nálezů, největší část artefaktů získal Franz Steiner a jeho kolekce čítá několik set bronzových nálezů: 47) k nim patří i několik prstenů. Uložení: muzeum v Chomutově Literatura: Blažek – Gál 2001, s. 37 Obec: ŘÍSUTY (okres Kladno) Lokalita: na Kopcích Na pohřebišti patřící ÚK byl nalezen: 48) zlatý prsten z proužku s plastickým, jemně rýhovaným žebrem uprostřed. 46
Uložení: Městské muzeum ve Slaném Literatura: Böhm 1933, s. 62-64 Obec: SAZOVICE (okres Napajedla) Lokalita: Laze Z pokladu bronzů se našlo několik prstenů: 49) prsten č. 1 – dvakrát spirálovitě stočený z kulatého roztepaného drátu, 50) prsten č. 2 – jednoduše stočený v menším průměru, 51) prsten č. 3 – stejný jako prsten č. 2, z čtverhranného drátu. Prsteny byly obnošeny, ale zachovány a potaženy temně zelenou patinou. Literatura: Červinka 1899 Obec: SKORONICE (okres Kyjov) Lokalita: SZ od vsi na kopci Charakteristika pohřebiště: roku 1884 popsal J. Szombathy 10 hrobů se skrčenými kostrami, z bronzů byly v hrobech: 52-53) 2 masivní prsteny. Uložení: Přírodovědecké muzeum ve Vídni Literatura: Tihelka 1953, s. 306 Obec: SLANÝ (okres Kladno) Lokalita: továrna Breitfeld a Daněk, v katastru města Nálezy z únětických hrobů: 54) zlatý kličkový prsténec drátěný, ø 13 mm, 55) prsten ze zlatého proužku uprostřed zesílený žebrem, který tvoří 1 závit, zbytek je vinutý v kličkách do plochy, délka prstenu 19 mm, ø 12 mm, 56) podobný prsten, délka 18 mm, ø 15 mm, 57) podobný menší prsten, délka 15 mm, ø 13 mm. Uložení: Městské muzeum ve Slaném Literatura: Böhm 1933, s. 62-64 Obec: STARÁ BOLESLAV (okres Praha – V) V depotu se nalezl: 58) spirálovitý prsten. 47
Literatura: Kytlicová 1951, s. 204 Obec: STARÝ BYDŽOV (okres Hradec Králové) V depotu se nalezl: 59) spirálovitý prsten. Literatura: Kytlicová 1951, s. 14 Obec: STARÝ VESTEC (okres Český Brod) Lokalita: kat. č. 57-9 a části č. 53, 49-51, 61, 56, 60 Charakteristika pohřebiště: roku 1955 zde provedl AÚ záchranný výzkum, byly objeveny jámy ÚK: jáma č. 11 – v první vrstvě (5 cm) byl nalezen: 60) bronzový prsten z dvojitého svinutého drátu s jedním koncem růžicovitě otočeným a druhým ulomeným, ø 25 mm. Literatura: Šneidrová 1958 Obec: ŠARDICE (okres Kyjov) Lokalita: Písky na Hovoransku Charakteristika pohřebiště: A. Šín vykopal v letech 1930 – 34 několik hrobů: 61) v jednom z hrobů se nalezl i prsten. Literatura: Tihelka 1953, s. 307 Obec: TROSKOTOVICE (okres Znojmo) Lokalita: Ve stráni Charakteristika pohřebiště: roku 1993 byl zde objeven rondeloid patřící ÚK, odkryv byl roku 1997 J. Kovárníkem. Byl objeven hrob s kostrou a prstenem: H 1 – orientace JJZ, před kostmi horní končetiny kostry zřejmě: 62) prsten se čtyřnásobnou zpětnou kličkou. Literatura: Kovárník 1999, s. 151 Obec: TRSTĚNICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: Za kostelem Charakteristika pohřebiště: roku 1923 byl vykopán hrob s kostrou mladé ženy, patřící do ÚK a hojnými milodary: 48
63-66) na prstech měla prsteny z dvojitého bronzového drátu, jedná se o 4 spirálovité prsteny s několika závity (5-7), v patině prstenů byly zachovány negativy otisků prstů. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Ondráček 1962; Berkovec – Peška 2005, s. 59 Obec: VELKÉ ŽERNOSEKY (okres Litoměřice) Charakteristika pohřebiště: v únoru roku 1906 zde byly objeveny hroby s ÚK. H 54 – v hrobě se nacházely 3 osoby, u jedné z nich, ležel: 67) blízko levé a zřejmě také pravé ruky prsten, asi z měděného drátu s konci u sebe, ø 40 mm. Literatura: Moucha 1961 Obec: ŽÁROVICE – HAMRY 2 (okres Prostějov) Lokalita: na Brněnce, nad Repešským žlebem Charakteristika pohřebiště: A. Gottwald zde prováděl výzkumy v letech 1895 – 1981 a objevil: 68-70) 5 zlomků částečně deformovaných drátěných spirálek ze 2 – 3 prstenů. Uložení: muzeum v Prostějově Literatura: Salaš 1991
SLOVENSKO: Obec: BRANČ (okres Nitra) Lokalita: Helyföldek Charakteristika pohřebiště: v letech 1961 – 62 zde byl veden výzkum J. Vladárem a AÚ SAV. Byly objeveny hroby úněticko-maďarovského horizontu: H 164 – žena v hloubce 40 cm, orientace V-Z, skrčená na levém boku, v zásypu šachty 2 prsteny z bronzu a dvojitého drátu (byly ve zlomcích): 71) prsten 4x točený, ø 15 mm, síla drátu 1 mm, 72) prsten 3x točený, ø 18 mm, síla drátu 1 mm (příloha Obr. 9:1-5). H 199 – muž v hloubce 129 + 12 cm, orientace ZJZ-VSV, blízko stehenní kosti se našly:
49
73-74) 2 bronzové prsteny, 2x spirálovitě stočené z jednoduchého drátu, ø 18 mm, síla drátu 1 mm, šířka 3 mm (příloha Obr. 9:6,7). H 218 – muž v hloubce 60 cm, orientace Z-V, skrčený na pravém boku, u pánve mezi zvířecími žebry se našly 2 bronzové prsteny: 75) prsten se 4-5x stočeným drátem, zlomený na několik kusů, ø 16 mm, síla drátu 3 – 4 mm, 76) prsten z plochého drátu 2 a ½x stočeného, zlomený na 2 části, ø 18 mm, síla drátu 3 – 4 mm, 77) další prsten se nalezl u prstů pravé nohy, byl z dvojitého spirálovitého drátu s oběma ulomenými konci, ø 21 mm, síla drátu 3 - 4 mm (příloha Obr. 9:8-13). H 250 – muž v hloubce 68 cm, orientace ZJZ-VSV, v sekundární poloze: 78) zlatý prsten z dvojitého, 2x stočeného drátu, ø 17 mm, síla drátu 2 mm (příloha Obr. 9:14). H 265 – muž v hloubce 60 cm, orientace ZJZ-VSV, v sekundární poloze: 79-80) zlomky 2 bronzových prstenů, které se rozpadly (příloha Obr. 9:15). H 279 – symbolický hrob v hloubce 60 cm bez lidských kostí, orientace V-Z, nalezen: 81) zlatý prsten z dvojitého 2x stočeného drátu, ø 20 mm, síla drátu 2 mm (příloha Obr. 9:16). Literatura: Vladár 1973, s. 98-112 Obec: BRANČ (okres Nitra) Charakteristika pohřebiště: byla zde objevena také nitranská skupina. V hrobové jámě kostra dospívajícího děvčete, orientace V-Z, při humeru se našly 2 drátěné prsteny z jednoduchého měděného drátu: 82) první prsten byl 2x spirálovitě stočený, ø 21 mm, 83) druhý prsten byl 2 a ½ x stočený, ø 22 mm. Oba měly nepravidelný tvar se sílou drátu 2 mm. Uložení: zřejmě v AÚ v Nitře Literatura: Vladár 1964, s. 63-101 Obec: BRUNOVCE (okres Trenčín) Lokalita: naleziště pískovny Charakteristika pohřebiště: roku 1963 zde T. Kolník objevil v pískovně únětické kultury T. Kolník: 50
84) prsten z jednoduchého bronzového drátu ve dvou zlomcích. Literatura: Točík 1979, s. 203 Obec: ČIERNÝ BROD (okres Galanta) Lokalita: Šiškadomb Charakteristika pohřebiště: Archeologický ústav SAV zde roku 1966 prováděl záchranný výzkum. V Čiernom Brode se našlo 33 kostrových hrobů nitranské skupiny, orientace Z-V, byly nalezeny: 85) měděné prsteny z dvojitého stočeného drátu (příloha Obr. 9:17,18). Literatura: Veliačik 1969, s. 301-319 Obec: HURBANOVO (okres Komárno) Lokalita: pole Bacherov majer Byly zde objeveny hroby hurbanovy skupiny: H 24 – v hloubce 130 cm nalezeny fragmenty lebky a kostí, mezi nimi prsten: 86) spirála na prst, ø 15 mm (příloha Obr. 9:19). H 49 – kostra na boku v hloubce 115 cm, orientace S-J: 87) prsten z bronzového drátu a s konci přes sebe přeloženými, ø 13 mm (příloha Obr. 9:20). H 79 – podloží hrobu v hloubce 150 cm, kostra orientována S-J: 88) bronzová spirála na prst s 5 vinutími, ø 19 mm (příloha Obr. 9:21). H 80 – v hloubce 160 cm kostra dospělého: 89) spirála na prst z bronzového drátu s 10 násobným vinutím, ø 19 mm (příloha Obr. 9:22). Literatura: Točík 1979, s. 223-248 Obec: LUŽANY (okres Topoľčany) Lokalita: pole Nižehradská Charakteristika pohřebiště: v letech 1956 – 62 zde bylo objeveno několik hrobů nitranské kultury, v roce 1962 zachránil učitel E. Kolník u budovy kravína: 90) spirálu na prst z bronzového drátu, ø 18 mm. Literatura: Točík 1979, s. 164
51
Obec: NESVADY (okres Komárno) Lokalita: Košikárska osada, u řeky Nitry Charakteristika pohřebiště: nálezy pochází z roku 1958. Hroby patří do hurbanovy skupiny a byly nalezeny v hloubce 80-180 cm. H 55 – u stehenní kosti kostry: 91) bronzový prsten s mnohočetným vinutím, ø 50 mm, orientace Z-V (příloha Obr. 9:23,24). H 65 – směr JZ-SV, v okolí žeber a rukou kostry: 92) prsten s několikanásobně vinutým bronzovým drátem, ø 25 mm (příloha Obr. 10:1,2). H 74 – 2 kostry dospělých, H A – orientace JZ-SV, vedle kostry: 93) bronzový prsten s mnohonásobným vinutím, ø 25 mm (příloha Obr. 10:3), H B – stejná orientace, u kostry: 94) bronzový prsten s mnohonásobným vinutím a kruhovým průřezem, ø 24 mm. H 77 – kostra dospělého, orientace JZ-SV, na dně hrobu: 95) zlatý prsten mnohonásobně vinutý s kruhovým průřezem, ø 20 mm, váha 5,44 g (příloha Obr. 10:4,5). H 90 – kostra dospělého jedince, na dně hrobu orientovaného JZ-SV se našly 3 prsteny: 96) bronzový a mnohonásobně vinutý prsten, 97) jednoduchý, bronzový s kruhovým průřezem, 98) zlomek prstenu s kruhovým průřezem (příloha Obr. 10:6,7,8). Literatura: Dušek 1969, s. 22-31 Obec: NOVÉ ZÁMKY (okres Nové Zámky) Lokalita: pole Ragoňa Charakteristika pohřebiště: výzkumy zde byly prováděny od roku 1957, nálezy patří do starší doby bronzové, hurbanovy skupiny. H 28 – dvojitý hrob, orientace koster JZ-SV, na dně hrobu ležely 2 dospělé kostry, u kostry B se našel: 99) deformovaný bronzový prsten, ø 20 (příloha Obr. 10:9). Literatura: Dušek 1969, s. 34 Obec: TVRDOŠOVCE (okres Nové Zámky) Lokalita: pole Kerektó Charakteristika pohřebiště: roku 1960 byly objeveny hroby nitranské kultury. 52
H 12 – v hloubce 120 cm, orientace SV-JZ, u rukou prsten: 100) prsten ve tvaru vrbového listu se znovu opraveným zlomem, ø 22 mm (příloha Obr. 10:10). Literatura: Točík 1979, s. 133 Obec: VEĹKÝ GROB (okres Senec) Charakteristika pohřebiště: na pohřebišti ÚK se nalezlo celkem 25 prstenů v devíti hrobech: 101) H 3a – prsten byl pod kostmi pravé ruky. 102) H 9 – prsten položený na hrudi. 103) H 11 – prsten na prstě. 104-105) H 16 – děvče se dvěma prsteny na pravé ruce, 106-107) z téhož hrobu dva prsteny na prstech nohy. Prsteny byly z okrouhlého, spirálovitě stočeného drátu. 108-114) H 19 – dospělý muž měl čtyři prsteny na pravé ruce a tři na levé ruce. 115) V hrobech 39 a 53 nebyla určena poloha prstenů. 116-119) H 61 – žena měla dva prsteny na pravé a dva na levé ruce. Literatura: Chropovský 1953, s. 13-136 Obec: VEĹKÝ GROB a ČATAJ (okres Senec) Lokalita: mezi obcemi, na polích parc. č. 1409 a 1405 Charakteristika pohřebiště: na pohřebišti ÚK bylo odkryto 25 hrobů, orientace SZ-JV. 120) H 16 – dospívající žena měla prsten na prstě nohy. 121-130) H 19 – v hrobě se nalezly třikrát točené drátovité prsteny (typ Noppenring) na každém prstě na obou rukách – doklad vyššího majetkového postavení. Literatura: Chropovský 1953, s. 146-48 Obec: VÝČAPY – OPATOVCE (okres Nitra) Charakteristika pohřebiště: v letech 1951 – 1954 zde bylo objeveno 319 kostrových hrobů v oblasti jihozápadního Slovenska, nálezy patří nitranské kultuře. H 33 – dítě (věk 8 let), orientace Z-V, hrob v hloubce 60 cm, na prstě pravé ruky mělo 2 prsteny:
53
131) bronzový prsten s koncem ve tvaru listu, ø 18 mm, šířka listu 14 mm (příloha Obr. 10:11), 132) prsten z bronzového drátu kruhového průřezu s nataženou bronzovou rourkou a se zúženým koncem, ø 19 mm (příloha Obr. 10:12). H 65 – muž v hloubce 90 cm, orientace Z-V, na pravé ruce 2 prsteny: 133) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 23 mm (příloha Obr. 10:13), 134) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 25 mm (příloha Obr. 10:14). H 85 – žena v hloubce 75 cm, 2 prsteny: 135) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 22 mm (příloha Obr. 10:15), 136) bronzový prsten ve tvaru vrbového listu, ø 25 mm, šířka listu 19 mm (příloha Obr. 10:16). H 91 – muž v hloubce 70 cm, orientace Z-V, tažený prsten: 137) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 14 mm (příloha Obr. 10:17). H 106 – žena v hloubce 100 cm, orientace V-Z, na prstu levé ruky prsten: 138) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu. H 117 – muž v hloubce 75 cm, u lebky 2 prsteny: 139) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu s konci přeloženými přes sebe, ø 16 mm (příloha Obr. 10:18), 140) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu se spojenými konci, ø 16 mm (příloha Obr. 10:19). H 120 – žena v hloubce 125 cm, V-Z, na hrudi 2 prsteny: 141) prsten ve tvaru vrbového listu s plastickými žebry, ø 19 mm, šířka listu 12 mm (příloha Obr. 10:20), 142) prsten ve tvaru vrbového listu s plastickými žebry uprostřed, slabý v závěru s kulatým průřezem, ø 32 mm, šířka listu 11 mm. H 124 – chlapec v hloubce 80 cm, orientace Z-V, na prstu pravé ruky: 143) prsten z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 13 mm (příloha Obr. 10:21). H 137 – děvče v hloubce 70 cm, orientace V-Z, na prstě levé ruky prsten: 54
144) prsten kruhového průřezu z bronzového drátu s jedním přeloženým koncem, ø 11 mm. H 166 – muž v hloubce 100 cm, orientace Z-V, na prstech pravé ruky 5 prstenů a jeden fragment: 145-149) 5 prstenů kruhového průřezu z bronzového drátu, 2 z nich rozpadlé, 3 s konci přeloženými přes sebe, ø 18 mm (příloha Obr. 11:1). H 170 – žena hloubce 80 cm: 150) bronzová prstová spirála se třemi vinutími z kruhového drátu, ø 17 mm (příloha Obr. 11:2). H 173 – žena, hloubka 150 cm, orientace V-Z, na prstech pravé ruky 2 prsteny: 151) otevřený prsten z bronzového drátu s jedním koncem přeloženým, ø 17 mm (příloha Obr. 11:3), 152) spirálovitý prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 17 mm (příloha Obr. 11:4). H 179 – děvče, hloubka 80 cm, orientace V-Z, 2 prsteny: 153) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 18 mm (příloha Obr. 11:5), 154) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 16 mm. H 186 – muž, hloubka 80 cm, orientace Z-V na prstech 2 prsteny: 155) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu se spojenými konci, ø 19 mm (příloha Obr. 11:6), 156) otevřený prsten jako předchozí, ø 18 mm (příloha Obr. 11:7). H 187 – žena na pravé straně, hloubka hrobu 75 cm, orientace V-Z, u levého lokte prsten: 157) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 18 mm (příloha Obr. 11:8). H 188 – zřejmě muž, hloubka hrobu 90 cm, orientace Z-V, mezi kostmi prsten: 158) bronzový prsten s se zpětnou kličkou, ø 18 mm (příloha Obr. 11:9). H 193 – muž, v hloubce 115 cm, orientace Z-V, u levého lokte 2 prsteny: 159) otevřený prsten kruhového průřezu z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 15 m (příloha Obr. 11:10), 160) otevřený prsten z bronzového drátu se spojenými konci, ø 15 mm (příloha Obr. 11:11). H 201 – žena v hloubce 120 cm, orientace V-Z, u lokte prsten: 55
161) otevřený prsten z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 18 mm (příloha Obr. 11:12). H 203 – žena v hloubce 75 cm, orientace V-Z, na prstě pravé ruky prsten: 162) otevřený prsten z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 16 mm (příloha Obr. 11:13). H 208 – děvče v hloubce 90 cm, orientace V-Z, mezi žebry 2 prsteny: 163) otevřený prsten z bronzového drátu s jedním koncem přeloženým, ø 11 mm (příloha Obr. 11:14), 164) prsten z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými, ø 13 mm. H 211 – žena v hloubce 110 cm, orientace V-Z, u pravé a levé klíční kosti prsteny: 165) prsten z bronzového drátu s jedním koncem přeloženým, 166) otevřený prsten z bronzového drátu s konci přes sebe přeloženými (příloha Obr. 12:1). H 240 – děvče v hloubce 75 cm, orientace V-Z: 167) prsten z bronzového drátu s přeloženými konci, ø 13 mm (příloha Obr. 12:2). H 242 – žena v hloubce 115 cm, orientace V-Z napravo od lebky 2 prsteny: 168) prsten z bronzového drátu kruhového průřezu s perlou a s přeloženými konci přes sebe, ø 17 mm (příloha Obr. 12:3), 169) prsten kruhového průřezu s konci přeloženými přes sebe, ø 18 mm (příloha Obr. 12:4). H 246 – muž v hloubce 110 cm, orientace Z-V, u něj prsten: 170) spirálovitý prsten kruhového průřezu se třemi znovu opravenými zlomy, ø 21 mm (příloha Obr. 12:5). H 269 – chlapec v hloubce 120 cm, orientace Z-V u prstů prsten: 171) prsten kruhového průřezu s konci přeloženými přes sebe, ø 13 mm. H 270 – žena v hloubce 120 cm, orientace V-Z, na prstech 3 prsteny: 172) prsten kruhového průřezu s konci přeloženými přes sebe, ø 17 mm (příloha Obr. 12:6), 173) spirálovitý bronzový prsten z drátu, ø 17 mm (příloha Obr. 12:7), 174) prsten kruhového průřezu s konci přeloženými přes sebe, ø 17 mm (příloha Obr. 12:8). H 271 – zřejmě muž v hloubce 130 cm, orientace Z-V, u rukou 4 prsteny: 175) prsten kruhového průřezu s konci přeloženými přes sebe, ø 22 mm, 176) prsten jako předchozí, ø 22 mm, 56
177) prsten jako předchozí, ø 22 mm, 178) spirálovitý prsten kruhového průřezu z bronzového drátu, ø 22 mm. H 298 – muž v hloubce 110 cm, orientace Z-V, blízko pravé ruky prsten: 179) spirálovitý prsten z bronzového drátu s se zpětnou kličkou koncem, ø 19 mm. Nálezy ze sbírek: 180) prsten z bronzového drátu se spojenými konci, ø 19 mm, 181) spirálovitý prsten, ø 20 mm. Literatura: Točík 1979, s. 74-122
NĚMECKO: Lokalita: STRAUBING – ALBURGER HOCHWEG Charakteristika pohřebiště: pohřebiště z jižního Německa, které patří do kultury Straubing. Byl zde objevený bohatě vybavený kostrový hrob, který obsahoval: 182-188) 7 drátěných spirálovitých prstenů: 2 byly zhotoveny z dvojitého drátu typu Noppenring. 1 byl z plochého pásku a zbývající 4 byly z drátu kruhového průřezu. Literatura: Moucha 1974, s. 241-277; Berkovec – Peška 2005, s. 60 Lokalita: STRAUBING – ZIEGELEI ORTLER „Ortlerova cihelna“ Charakteristika pohřebiště: pohřebiště z jižního Německa, kultury Straubing. H 12 – kostrový pohřeb obsahoval: 189-192) 4 prsteny ze spirálovitě stočeného drátu, prsteny byly s 5-7 závity. Literatura: Moucha 1974, s. 241-277; Berkovec – Peška 2005, s. 60 Lokalita: STRAUBING – ZIEGELEI JUNGMEIER Charakteristika pohřebiště: pohřebiště z jižního Německa, kultury Straubing. 193-194) H 23 – 2 prsteny se 6 a 8 závity. Literatura: Berkovec – Peška 2005, s. 60
57
DOLNÍ RAKOUSKO: Obec: FRANZHAUSEN I Lokalita: pole Kokoron, jižně od Dunaje Charakteristika pohřebiště: nálezy z období mezi 27. 11. 1981 a 7. 6. 1983, v 16 hrobech skupiny Unterwölbling (vyspělé starší doby bronzové) se našly spirálovité prsteny (typ Noppenring). Vyskytovaly se v bohatých hrobech mužů, chlapců, žen i dívek. Počet kusů v hrobě byl mezi 1 - 8 prsteny a nachází se na pravé i levé ruce. H 42 – na prstu kostry byl: 195) malý oválný drátěný prsten se spojenými konci, kvadratického průřezu, ø 17 mm, šířka 4 x 2 mm (příloha Obr. 12:9). H 119 – oválný hrob, na prstech obou rukou: 196-203) 8 prstenů, všechny na kousky, drátěné (1 kus je asi 1 mm vysoký, typ Noppenring), ø 15 mm, šířka 1,5 mm (příloha Obr. 12:10,11). Literatura: Neugebauer 1997, s. 76-123; Berkovec – Peška 2005, s. 60 Obec: NEUDORF BEI STAATZ (G. B. Laa) Roku 1907 se v hloubce 1 m našel depot bronzových předmětů patřící ÚK, který obsahoval: 204-207) 4 exempláře prstenů, stočených z drátu: ø 24 mm, výška 25 mm, asi 7 – 9 a ½ závitů. Literatura: Moucha 1974, s. 241-277; Berkovec – Peška 2005, s. 60
JIŽNÍ BAVORSKO: Obec: KAY – MÜHLHAM Charakteristika pohřebiště: byly zde nalezeny mohyly ze starší doby bronzové, patřící do kultury Straubing. H 1 – kostra dospělého zámožného jedince, orientace ZJZ-VSV: 208) u ruky ležel fragment malého prstenu (či náušnice) typu Noppenring, se zachovaným vinutím, ø 22 mm, 209) dále zlomek prstenu, 58
210-211) 2 malé spirálovité prsteny, s konci poškozený s vinutím, ø asi 16 mm. H 2 – dítě (infans II): 212-214) 3 spirálovité prsteny, z toho 2 silně deformované a poškozené, u třetího byl zlomený konec, všechny byly se závity, ø 18 mm (příloha Obr. 12:12,13,14). Uložení: HM Tittmoning Literatura: Ruckdeschel 1978, s. 34-37 Obec: SOLLN Lokalita: mezi ulicemi Welti- a Gulbransson Charakteristika pohřebiště: nálezy pochází z let 1972 – 1973, preparátor byl Kubiczek a všechny nálezy patří do kultury Straubing. H 1 – kostra s orientací J-S, u ní: 215) spirálovitý prsten se zostřenými konci a se 4 zachovanými vinutími, ø asi 16 mm. Literatura: Ruckdeschel 1978, s. 53 Obec: RIEDENSHEIM Charakteristika pohřebiště: byl nalezen mohylový hrob patřící do kultury Straubing s kostrou, která byla v hloubce 0,58 m a s orientací VSV-ZJZ. Na jednom prstě měla: 216) spirálovitý prsten z tenkého drátu s kruhovým průřezem a s 2 ¾ vinutím a konci zostřenými, ø 24,5 mm, šířka 1,1 mm (příloha Obr. 12:15). Uložení: HM Neuburg, inv.č. 1235 a 12369 Literatura: Ruckdeschel 1978, s. 148
59
8.
SOUPIS BRONZŮ
MORAVA + ČECHY: Obec: BOHDALICE – PAVLOVICE (okres Vyškov) Lokalita: katastr Bohdalic Charakteristika pohřebiště: v červnu 1998 zde byly narušeny hroby patřící ÚK. H 198 - hrobová jáma s orientací JJZ-SSV. Pod půlmetrovou vrstvou spraše se našly zbytky postkraniálního skeletu mladé ženy ve věku kolem 20 let, na stehenní kosti ležel: 1) tlustý zahrocený bronzová drátek, ø 18 mm. Uložení: zřejmě v AÚ Památkové péče v Brně, inv. č. 49/98-1/98-1 Literatura: Mikulková 2000, s. 289-300 Obec: BOHUTICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: Jelendy Charakteristika pohřebiště: J. Kaufmann objevil únětické pohřebiště roku 1934, ve dvou hrobech byly kostry a u nich: 2) trubička ze spirálovitě svinutého bronzového drátu. Uložení: v Moravském Krumlově Literatura: Tihelka 1953, s. 288 Obec: BOLELOUC (okres Olomouc) Lokalita: U obory H A – nedospělý jedinec v hloubce 1 m pod povrchem, pravděpodobně dívka, u ní se nalezly: 3) kroužek z tenkého bronzového drátku, zčásti byl dvojitý (příloha Obr. 13:1). Uložení: zřejmě v AÚ ČSAV v Brně, inv. č. A 7505 Literatura: Trňáčková 1968, s. 152-156 Obec: BOROTICE (okres Znojmo) Charakteristika pohřebiště: v červenci a srpnu roku 1990 zkoumal V. Podborský mohylu č. 1:
4) ve středu zachytil střepy z věteřovské zásobnice a poškozený bronzový kroužek. Literatura: Stuchlík 1993, s. 77 Obec: BRNO – ČERNÁ POLE (okres Brno – město) Charakteristika pohřebiště: roku 1941 a v letech 1948 – 52 bylo na soudobém sídlišti objeveno 6 pohřbů v jamách: 5) u koster byla únětická keramika a bronzové spirálky z dvojitého drátu. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 289 Obec: ČESKÝ BROD (okres Kolín) Lokalita: Klímova cihelna Při zpracování a revizi prehistorických sbírek Okresního muzea podunajského v Českém Brodě se nalezly: 6) drátěná spirálová trubička, 7) zlomek bronzového kroužku, 8) zlomky silnějšího bronzového kroužku, 9-11) 3 zlomky bronzových trubiček. Uložení: Okresní muzeum podunajské v Českém Brodě, trubička 6) – inv. č. 661, kroužek 7) – inv. č. 662, kroužek 8) – inv. č. 663-664, zlomky trubiček 9-11) – inv. č. 665 Literatura: Böhm 1932, s. 49-50 Obec: DOLNÍ DUNAJOVICE (okres Mikulov) Lokalita: na bývalém Morawkově pozemku Při drenážních pracích byl objeven: 12) únětický hrob se 2 nebožtíky a zlomkem bronzového kroužku. Uložení: v bývalém německém Vlastivědném museu v Klentnici Literatura: Tihelka 1953, s. 291 Obec: DŘÍNOV (okres Kladno) Lokalita: pole „U kamene“, parc. č. 840 Charakteristika pohřebiště: výzkum prováděl V. Schmidt roku 1895, nálezy patří ÚK: 13) zlomky bronzového spirálovitého kroužku, hrubé tmavozelené patiny, ø 18 mm (příloha Obr. 13:2,3), 61
14-23) 10 zlomků bronzového drátěného kroužku, hrubé tmavozelené patiny, ø 20 mm. Uložení: Národní muzeum v Praze, zlomky kroužku 13) – inv. č. 397016, zlomky kroužků 14-23) – inv. č. 397017 Literatura: Vohorek 2004, s. 23-24 Obec: HERŠPICE (okres Slavkov) Lokalita: na Veverkově poli Charakteristika pohřebiště: Al. Procházka objevil roku 1908 hrob a zachránil z něj: 24-25) 2 spirálovitě svinuté bronzové kroužky. Literatura: Tihelka 1953, s. 291 Obec: HODONICE (okres Znojmo) Charakteristika pohřebiště: roku 1962 se objevily 3 jámy věteřovské skupiny, v letech 1977 – 79 zjistil záchranný výzkum 35 věteřovských objektů a v nich: 26-33) 8 zlomků trubiček spirálovitě svinutých z bronzového drátu, ø 6 - 7 mm, kvadratického průřezu. Uložení: Moravské zemské muzeum v Brně, inv. č. 53824 Literatura: Stuchlíková 1988 Obec: HOLEŠOV (okres Kroměříž) Charakteristika pohřebiště: B. Struhala s AÚ ČSAV v Brně provedli v letech 1950, 1964 - 70 zachraňovací výzkum, objevili pohřebiště nitranské skupiny, nalezli: 34) spirály (příloha Obr. 13:4), 35) plechové spirálové trubičky, Literatura: Ondráček 1972, s. 168-172 Obec: HORNÍ PŘÍM (okres Hradec Králové) Lokalita: v písečníku „Na valech“ Charakteristika pohřebiště: roku 1911 se našly 2 hroby v hloubce 1,9 m. 36) u druhé kostry byl na prsou bronzový kroužek. Literatura: Domečka 1911, s. 459-466
62
Obec: HRADČANY (okres Prostějov) Lokalita: Špitál či Špitálky od roku 1950 zde zkoumal Fr. Trčala, u bývalé silnice Hradčany – Koběřice, 18. 9. 1950 se objevil: H 6 - dvojhrob a vněm 2 kostry, druhá na JV straně měla u sebe: 37-41) 5 spirálek z bronzového drátu s 5 - 9 závity, ø 8 mm (obr 6:5). Literatura: Stuchlík – Trčala 1991, s. 225-246 Obec: IVANČICE (okres Brno – venkov) Pravděpodobně z depotu pochází: 42-45) 4 nedovřené únětické bronzové kruhy. Literatura: Skutil 1946, s. 63 Obec: JIŘÍKOVICE (Brno – venkov) Lokalita: na poli otce A. Dvořáčka 12 časně únětických hrobů, orientace Z – V, z hrobů pochází: 46) drobný bronzový kroužek. Literatura: Tihelka 1953, s. 293 Obec: JIZERNÍ VTELNO (okres Mladá Boleslav) V jamce byl objeven hromadný nález: 47-48) 2 masivní otevřené oválné kruhy z „bílého“ kovu, 49-56) 8 oválných otevřených kruhů se zeslabenými konci. Literatura: Moucha 1974, s. 272 Obec: KOSOV (okres České Budějovice) Z hromadného nálezu pochází: 56-65) 9 otevřených kruhů se zeslabenými konci. Literatura: Moucha 1974, s. 272 Obec: KROUŽEK (okres Vyškov) Lokalita: Weidlocker Charakteristika pohřebiště: roku 1888 zde byly objeveny kostrové hroby s bronzovými ozdobami: 63
66) kroužky, 67) bronzový kruh s jedním koncem svinutým v očko. Uložení: kroužky 66) z tohoto nálezu obdržel roku 1890 F. Koudelka Literatura: Tihelka 1953, s. 295 Obec: KŘEPICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: vrch „Křepické hradisko“ Charakteristika pohřebiště: A. Kudrna zde vykopal únětický hrob, v něm se nalezly: 68) větší bronzové kroužky. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 295 Obec: KYJOV (okres Tišnov) Lokalita: při stavbě vlárské železniční trati Charakteristika pohřebiště: roku 1886 odkryli pohřebiště s kostrovými hroby, u koster byly: 69) kroužky, 70) trubičky, svinuté z bronzového drátu. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 295 Obec: KYJOV (okres Tišnov) Lokalita: Kyjov – Vlkoš Charakteristika pohřebiště: roku 1939 zde bylo zničeno pohřebiště o 10 - 15 hrobech, pravděpodobně do Lopreisovy sbírky patří tyto bronzy: 71-72) 2 menší tyčinkové fragmenty 73-75) 3 fragmenty drátu z kostrového hrobu ÚK. Uložení: Moravské muzeum v Brně, Pa 15.398 Literatura: Skutil 1946, s. 69 Obec: KYJOVICE (okres Znojmo) 76-77) v hrobě 2 zlaté kroužky. Literatura: Tihelka 1953, s. 276 64
Obec: LEDNICE (okres Břeclav) Lokalita: pole Oberfeld Charakteristika pohřebiště: roku 1895 byl vykopán elipsovitý hrob s kostrou 35-40 letého muže, u kostry se nalezl: 78) spirálovitě svinutý kroužek z dvojitého zlatého drátu, jeden jeho konec tvořil smyčku a druhý byl vykován v jemnou špičku. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 296 - 297 Obec: LEDNICE (okres Břeclav) Lokalita: Stará cihelna Prof. Ziemermann z náhodně objevených hrobů zachránil: 79) kroužek z bronzového drátu. Z kostrových hrobů objevených roku 1907 pochází: 80) drátěná spirálka o 3 závitech. Literatura: Tihelka 1953, s. 296 - 297 Obec: LIBČANY (okres Hradec Králové) Lokalita: na návrší „Obcí“ Charakteristika pohřebiště: roku 1845 zde J. Kašpar našel 4 hroby „skrčků“ a v nich: 81) bronzový kroužek. Literatura: Domečka 1911, s. 459-466 Obec: LIBĚŠOVICE (okres Podbořany) Lokalita: In den Gruben Charakteristika pohřebiště: na podzim roku 1933 a na jaře roku 1934 prozkoumalo žatecké muzeum únětické pohřebiště na pozemcích p. Kohna (č. parc. 349) a p. Hittmanna a Hertla: 82) H 24 – dospělý jedinec se zlomky bronzového drátěného kroužku (příloha Obr. 13:5). Uložení: ve sbírkách žateckého muzea pod inv. č. 1759-1762 a 1826 Literatura: Moucha – Pleinerová 1966, s. 515-540 Obec: LIPNO (okres Louny) Z období ÚK pochází: 65
83-85) 3 spirálky z bronzového drátu, 86-87) 2 zlomky bronzoviny. Uložení: Přírodovědecké muzeum ve Vídni, inv. č. 15873 Literatura: Michálek 1999, s. 53-54 Obec: LUŠTĚNICE (okres Mladá Boleslav) Z hromadného nálezu pochází: 88-92) 5 masivních kruhů s rýhovanými konci. Literatura: Moucha 1974, s. 272 Obec: MAREFY (okres Bučovice) Lokalita: Zahrady Charakteristika pohřebiště: roku 1934 zde Fr. Kalousek prozkoumal časně únětické pohřebiště s 10 hroby, v hrobech se nalezly: 93-94) 2 bronzové drátěné kroužky (1 se zachoval). Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 297 Obec: MAREFY (okres Bučovice) Lokalita: staveniště Kučerova domu Charakteristika pohřebiště: roku 1931 zde M. Chleborád prozkoumal 14 únětických hrobů, u koster byly: 95) kroužky z bronzového drátu. Literatura: Tihelka 1953, s. 297 Obec: MIKULOV (okres Břeclav) Lokalita: pole severně od nádraží Objeveny hroby, u koster byly: 96) kroužky z dvojitého bronzového drátu. Literatura: Tihelka 1953, s. 298 Obec: MÍŠOVICE (okres Moravský Krumlov) Z muzea ve Znojmě pochází (stejné i uložení): 97-98) hrob se 2 bronzovými kroužky. 66
Literatura: Tihelka 1953, s. 299 Obec: MOKRÁ – HORÁKOV (okres Brno – venkov) Lokalita: k. ú. Mokrá Charakteristika pohřebiště: v letech 1995 – 1997 a roku 1999 před jeskyní Pekárnou byly objeveny nálezy patřící ÚK: 99) zlomek bronzového kroužku. Literatura: Tihelka 1952, s. 324 Obec: MORAVSKÁ NOVÁ VES – HRUŠKY (okres Břeclav) Lokalita: Hrubé díly Charakteristika pohřebiště: v letech 1991 – 92 zde byl proveden záchranný výzkum, z objevených hrobů patří 7 do staršího období únětické kultury: H 3 – pozůstatky kostry dítěte: 100) u něj zlomek spirálky z měděného drátu kruhového průřezu, svinutého do 2 závitů, ø 5 mm (příloha Obr. 13:6), 101) ze stejného hrobu pochází deformovaný kroužek z měděného drátu kruhového průřezu, ø 13-15 mm (příloha Obr. 13:7). H 7, pohřeb 7/II – kostra, při stěně rakve: 102) zlatý drobný kroužek kruhového průřezu se stopami lomu na koncích, ø 9 mm (příloha Obr. 13:8). Uložení: zřejmě v AÚ AVČR v Brně, spirálka 100) – inv. č. 10/91, kroužek 101) – inv. č.11/91 Literatura: Stuchlík – Stuchlíková 1993, s.15-16 Obec: MUŠOV (okres Břeclav) Lokalita: Na pískách Charakteristika pohřebiště: od roku 1976 zde probíhal záchranný výzkum zaniklého únětického pohřebiště: H 8 – muž (věk 40-50 let), u kostry: 108) zlomek bronzového drátu kruhového průřezu, ø 14 mm. H 21 – u kostry dítěte: 104-105) 2 zlomky bronzového drátu kruhového průřezu 67
Uložení: Regionální muzeum v Mikulově, zlomek 108) – inv. č. 97/76, 2 zlomky 104-105) – inv. č.189/76. Literatura: Stuchlík 1987, s. 9-16 Obec: OBLEKOVICE (okres Znojmo) Lokalita: zahrada T. Kučery Roku 1888 zde bylo objeveno: 106) 6 hrobů s bronzovými kroužky, 107) další hrob s kostrou mladého jedince obsahoval kroužek z dvojitého drátu. Literatura: Tihelka 1953, s. 301 Obec: OPATOVICE (okres Brno – venkov) Do sbírky A. Dvořáčka v Sokolnicích – Vladimírově (stejné uložení) patří: 108) zlomky bronzového kroužku. Literatura: Tihelka 1953, s. 302 Obec: OPATOVICE (okres Brno – venkov) Lokalita: v zajícově pískovišti Charakteristika pohřebiště: J. Dezort zde v letech 1940 – 44 prozkoumal 20 únětických hrobů, z bronzů se našlo: 109-118) 10 bronzových trubiček, 119) bronzový kroužek, 120) kousek bronzového drátu, 121-122) v hrobě byly 2 drobné zlaté spirálky svinuté z dvojitého drátu. Literatura: Tihelka 1953, s. 302 Obec: PLOTIŠTĚ NAD LABEM (okres Hradec Králové) Lokalita: cihelna Saňkova Charakteristika pohřebiště: roku 1908 se zde našly 4 hroby, v hloubce 1 ¼ m byl druhý hrob a v něm byly objeveny: 123-126) 4 rourky ze stočeného bronzového drátu. Literatura: Domečka 1911, s. 459-466
68
Obec: PODIVÍN (okres Břeclav) Z únětického hrobu pochází: 127-134) 8 spirálek a 2 lidské prstové články (příloha Obr. 13:9). Uložení: Moravské muzeum v Brně, Pa 11.800-810 Literatura: Skutil 1946, s. 93 Obec: PODOLÍ (okres Brno – venkov) Charakteristika pohřebiště: výzkum prováděl P. Vitula roku 1993, bylo nalezeno 10 objektů: objekt 9 – v jámě byla skrčená kostra muže ve věku 20-30 let, JZZ-SVV, před rukama měl: 135) drátěnou spirálu – patrně 2 části z 1 artefaktu, z měděného drátu čočkovitého průřezu, délka 48 a 34 mm, ø 6 mm, za rukama směrem k tělu měl: 136) měděný drát kruhového průřezu s 1 koncem spirálovitě stočeným do 3 závitů, délka 107 mm, ø spirály 9 mm. Uložení: spirála 135) – inv. č. 16/93-800-4, drát 136) – inv. č. 16/93-800-5 Literatura: Mikulková et al. 1997, s. 141 Obec: POLEPY (okres Kolín) Lokalita: na Kašíkové ulici (pozemek p. Převrátila, č. k. 1992 a pole p. Jirsy, č. k. 2000) Z pohřebiště ÚK pochází: 137) H 90 – špatně zachovalá kostra ženy, u pravé ruky bronzový kroužek, ø 20 mm, 138) H 117 – špatně zachovalá kostra ženy, u pravé ruky porušený bronzový kroužek, ø 20 mm. Literatura: Dvořák 1927, s. 22-45 Obec: PRAHA – KOBYLISY (okres Hlavní město Praha) Lokalita: na pozemku A. Škáchy v Čimické ulici Charakteristika pohřebiště: J. Neustupný zde roku 1932 hrob, výkop provedlo Národní muzeum, dno bylo v hloubce 95 m, na desce ležela kostra mladé ženy s milodary v oblasti pánve, mezi nimi byl: 139) otevřený kroužek z tenkého bronzového drátu (zlomek), ø 30 mm. Uložení: zřejmě v Národním muzeu v Praze Literatura: Neustupný 1932, s. 45-46 69
Obec: PRASKLICE (okres Kroměříž) Lokalita: v Jaškově a Novotného pískovišti pod „Křéby“ V Moravském muzeu v Brně je odtud (stejné uložení): 140) zlomek spirálky z dvojitého bronzového drátu a fragment bronzového plechu. Literatura: Tihelka 1953, s. 303 Obec: PŠOV (okres Louny) Lokalita: pole p. Antona Siegla, ppč. 178 Z období ÚK nalezeny: 141-144) 4 bronzové kroužky. Uložení: Přírodovědecké muzeum ve Vídni, inv. č. 7752-7762 Literatura: Michálek 1999, s. 63 Obec: RAJHRAD (okres Brno – venkov) Lokalita: na dvoře rolníka Hrůzy (pod nádražím) K. Schirmeisen zachránil z hrobů se skrčenými kostrami: 145) bronzový, neuzavřený kroužek. Literatura: Tihelka 1953, s. 304 Obec: RAKŠICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: cihelná část Durdice Hroby se skrčenými kostrami, u nich: 146) bronzové spirálky. Uložení: Moravské muzeum v Brně a Národní muzeum v Praze (Worliczkova sbírka) Literatura: Tihelka 1953, s. 305 Obec: SKORONICE (okres Kyjov) Lokalita: SZ od vsi na kopci Charakteristika pohřebiště: roku 1884 popsal J. Szombathy 10 hrobů se skrčenými kostrami, z bronzů byly v hrobech: 147-152) 6 větších spirál z dvojitého drátu. Uložení: Přírodovědecké muzeum ve Vídni Literatura: Tihelka 1953, s. 306 70
Obec: SLATINICE (okres Olomouc) Lokalita: u kvóty 257 Charakteristika pohřebiště: výzkum roku 1953 objevil 2 kostrové hroby, v roce 1913 z dalších hrobů pochází: 153-163) 11 spirál z dvojitého zlatého drátu. Uložení: devět z nich je v muzeu v Teplicích Literatura: Pleinerová 1966, s. 439 Obec: STARÁ BOLESLAV (okres Praha – V) V depotu se nalezly: 164-167) 4 kroužky z dvojitého drátu, 168) spirálovité rourky. Literatura: Kytlicová 1951, s. 204 Obec: STARÝ BYDŽOV (okres Hradec Králové) V depotu se nalezly: 169) kroužky z dvojitého drátu. Literatura: Kytlicová 1951, s. 14 Obec: TELNICE (Brno – venkov) Lokalita: Nad Krakovem Charakteristika pohřebiště: A. Dvořáček vykopal 2 hroby se skrčenými kostrami, u nich byl: 170) bronzový kroužek. Uložení: sbírka A. Dvořáčka v Sokolnicích – Vladimírově Literatura: Tihelka 1953, s. 308 Obec: TETÍN (okres Beroun) Ve vypálené jamce depot obsahující: 171-173) 3 vyhráněné uzavřené kruhy, 174) dále zaoblené soustředné kruhy. Literatura: Kytlicová 1951, s. 221
71
Obec: TROUBSKO (okres Brno - venkov) Hromadný nález na sídlišti obsahoval: 175) kroužek. Literatura: Moucha 1974, s. 272 Obec: TURSKO (okres Praha - Z) Lokalita: č. 2 Charakteristika pohřebiště: roku 1907 zde zkoumal J. L. Píč, nálezy patří ÚK: 176) drobný bronzový kroužek ve dvou částech, ø 19 mm. Uložení: Národní muzeum v Praze, inv. č. 397051 Literatura: Vohorek 2004, s.104 Obec: VEDROVICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: obecní pastvisko Hroby se skrčenými kostrami, u nich nalezeny: 177) zlomky bronzových kroužků. Literatura: Tihelka 1953, s. 310 Obec: VEDROVICE (okres Moravský Krumlov) Lokalita: při stavbě domu ředitele Vody Byly objeveny 3 kostry ve skrčené poloze, u nich: 178) bronzové spirálky. Uložení: sbírka J. Kaufmanna v Moravském Krumlově Literatura: Tihelka 1953, s. 310 Obec: VELKÉ NĚMČICE (okres Hustopeče) Lokalita: u dvora Zeleňáku Charakteristika pohřebiště: A. Rzehak viděl předměty ze zničených hrobů, mezi nimi: 179) bronzový drátěný kroužek. Literatura: Tihelka 1953, s. 310 Obec: VRBOVEC (okres Znojmo) Lokalita: bývalá Langerova cihelna Charakteristika pohřebiště: hroby se skrčenými kostrami, v jednom z nich byly: 72
180-181) bronzová dýka a 2 spirálovité kroužky, 182-183) v jiném 2 jednoduché svinuté kroužky. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 312 Obec: VRBOVEC (okres Znojmo) Charakteristika pohřebiště: J. Palliardi prozkoumal hromadný hrob, v něm byla silně skrčená kostra dítěte a u ní: 184) trubičky z bronzového drátu. Uložení: Moravské muzeum v Brně Literatura: Tihelka 1953, s. 312 Obec: VYŠKOV (okres Vyškov) Lokalita: staveniště Císařova domu Byly objeveny 3 únětické hroby a v nich: 185) zbytky drátěných spirálek. Uložení: inventář zachránilo muzeum ve Vyškově Literatura: Tihelka 1953, s. 312 Obec: ZÁHLINICE (okres Kroměříž) Lokalita: železniční trať mezi Hulínem a Záhlinicemi Roku 1864 byly zachráněny z hrobu nedospělého jedince: 186-187) 2 spirálky z plechových bronzových pásků. Literatura: Tihelka 1953, s. 313 Obec: ZAHNAŠOVICE – VŠETULY (okres Kroměříž) Lokalita: Zdražilovsko, JZ od Holešova Charakteristika pohřebiště: dne 30. 5. 1950 narazili dělníci na parcelách č. 439-442 na kostrové hroby, orientace Z-V, z inventáře se zachránily: 188-189) 2 bronzové kroužky, 190) neurčité bronzové zlomky, 191) kousek bronzové suroviny. Záchranným výzkumem bylo odkryto 35 hrobů ÚK, orientace V-Z, z bronzových milodarů pochází: 73
192) bronzová spirálka o třech závitech, 193) jiná spirálka z plochého drátu. Uložení: muzeum v Holešově Literatura: Struhala 1951 Obec: ZLONICE (okres Kladno) Charakteristika pohřebiště: výzkum na pohřebišti započal J. K. Hraše, patří do období ÚK a z H 1-6 pochází: 194) zlatý kroužek. Uložení: Přírodovědecké muzeum ve Vídni Literatura: Michálek 1999, s. 21-22 Obec: ZNOJMO (okres Znojmo) Ze spodních vrstev na znojemském hradě byl objeven: 195) masivní kroužek s konci přeloženými přes sebe. Literatura: Tihelka 1952, s. 331
SLOVENSKO: Obec: BRANČ (okres Nitra) Lokalita: Helyföldek Charakteristika pohřebiště: v letech 1961 – 62 zde byl veden výzkum J. Vladárem a AÚ SAV. Byly objeveny hroby úněticko-maďarovského horizontu: H 218 – muž v hloubce 60 cm, orientace Z-V, skrčený na pravém boku, u předloktí bylo: 196-200) 5 bronzových spirálek, 3 celé a ostatní polámané na několik částí, délka 2-21 mm, ø 4-7 mm, síla drátu 1-3 mm, 201-202) u pánve zlomky 2 bronzových kroužků z dvojitého drátu, ø 15 mm, 203-205) u nohy 3 nepravidelné bronzové kroužky z dvojitého drátu. H 250 – muž v hloubce 68 cm, orientace ZJZ-VSV, v sekundární poloze: 206-213) 8 větších kusů bronzových spirálek, síla 1 mm. H 265 – muž v hloubce 60 cm, orientace ZJZ-VSV, v sekundární poloze: 214-217) 4 zlomky spirálky z bronzového drátu obalené hrubou patinou (příloha Obr. 13:10). 74
H 279 – symbolický hrob v hloubce 60 cm bez lidských kostí, orientace V-Z, nalezen: 218-238) 21 větších a několik malých zlomků bronzových spirálek, ø 3-6 mm, délka 12-22 mm, síla drátu 2 mm. Literatura: Vladár 1973, s. 98-112 Obec: HURBANOVO (okres Komárno) Lokalita: pole Bacherov majer Byly zde objeveny hroby hurbanovy skupiny: 239) deformovaná spirála. Literatura: Točík 1979, s. 223-248 Obec: NESVADY (okres Komárno) Lokalita: Košikárska osada, u řeky Nitry Charakteristika pohřebiště: nálezy pochází z roku 1958. Hroby patří do hurbanovy skupiny a byly nalezeny v hloubce 80-180 cm. 240) H 55 – u stehenní kosti kostry spirálky, orientace kostry Z-V (příloha Obr. 13:11). H 65 – směr JZ-SV, v okolí žeber a rukou kostry mnoho bronzových předmětů: 241) spirála z plochého bronzového drátu (příloha Obr. 13:12). 242) H 74 – 2 kostry dospělých, HA orientace JZ-SV, vedle malé spirálky (příloha Obr. 13:13,14,15). 243) H B – stejná orientace, u kostry malé bronzové spirálky . 244) H 80 – na dně hrobu malá bronzová spirálka. Literatura: Dušek 1969, s. 31 Obec: NOVÉ ZÁMKY (okres Nové Zámky) Lokalita: pole Ragoňa Charakteristika pohřebiště: výzkumy zde byly prováděny od roku 1957, nálezy patří do starší doby bronzové, hurbanovy skupiny. H 28 – dvojitý hrob, orientace koster JZ-SV, na dně hrobu ležely 2 dospělé kostry, u kostry B se našlo: 245-250) 6 spirálovitě formovaných bronzových lístků z drátu, ø 20 mm. Literatura: Dušek 1969, s. 34
75
Obec: TVRDOŠOVCE (okres Nové Zámky) Lokalita: pole Kerektó Charakteristika pohřebiště: roku 1960 byly objeveny hroby nitranské kultury. H 4 – u kostry se nalezly: 251-252) 2 kroužky z bronzového drátu, ø 20 a 15 mm. Literatura: Točík 1979, s. 131 Obec: VEĹKÝ GROB a ČATAJ (okres Senec) Lokalita: mezi obcemi, na polích parc. č. 1409 a 1405 Charakteristika pohřebiště: na pohřebišti ÚK bylo odkryto 25 hrobů, orientace SZ-JV. 253-256) 4 větší spirálky. Literatura: Chropovský 1953, s. 146-48 Obec: VÝČAPY – OPATOVCE (okres Nitra) Charakteristika pohřebiště: v letech 1951 – 1954 zde bylo objeveno 319 kostrových hrobů v oblasti jihozápadního Slovenska, nálezy patří nitranské kultuře. H 163 – dítě v hloubce 65 cm: 257) otevřený kroužek kruhového průřezu se spojenými konci, ø 20 mm. H 189 – žena v hloubce 100 cm, orientace V-Z, u ní 2 malé kroužky: 258) otevřený kroužek z bronzového drátu s konci přeloženými přes sebe, ø 30 mm, 259) otevřený kroužek kruhového průřezu z bronzového drátu se spojenými konci, ø 15 mm. Literatura: Točík 1979, s. 97-105
76
9.
SOUPIS ZMĚŘENÝCH PRSTENŮ
Muzeum Nussdorf (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška) Lokalita: FRANZHOUSEN I 1-3) H 479 (264/119/6) 3 prsteny: 479/6 – na 1 z nich objeveny vlákna a epidermální lišty, 479/5 – na dalším opět epidermální lišty, 4-8) H 747 (264/83), Fh. 13 – 5 prstenů; prsten č. 3 byl i s epidermálními lištami. Depozitář v Rebešovicích (datum: 28. 8. 2005, zaznamenáno v depozitáři MZM, Rebešovice) (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška) Lokalita: BRNO – HORNÍ HERŠPICE 9) bronzový oválný prstýnek rozlomený na několik kusů, v korozi přítomna zrna sedimentu a vlákna, jinde snad otisk trávy (příloha Obr. 15:1). Lokalita: JIŘÍKOVICE 10) náramek nebo prsten se čtyřmi otočkami, plochý oválný průřez, uvnitř otisk kůže, patří k ÚK. Lokalita: KYJOV (GAYA) H 507 (nebo 504), Šín, prsteny patří ÚK: 11) prsten z dvojitého drátku, ø 21,5 – 24 mm, objeven menší otisk epidermálních lišt, 12) větší prsten s vlákny. Depozitář BDA – Mauerbach (Depozitář Bundesdenkmalamt, Mauerbach, 15.12.2005) (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška, teplota cca 5-7°C ) Lokalita: FRANZHAUSEN I H 792 (264/83), F 3 a 4: 13) spirálovitý prsten (typu Noppenring),
77
14-16) další 3 prsteny ze stejného hrobu, na vnitřní straně jednoho z prstenů zachovány dermatoglyfy s konci spirál na dlaňové straně, u posledních dvou prstenů zachovány proximální články prstů s neuzavřenými růstovými zónami – délka 27 mm (nedospělý jedinec), vnitřní průměry prstenů jsou: A: 15; 16; 15,5; 15 mm (vnější průměr s korozí 19,5 mm) B: 16; 16; 15,5; 16 mm C: 15; 14,5, 16; 16 mm D: 15; 14 mm (příloha Obr. 15:2). 17-19) H 900 (264/83), F 6, 7 a 8; celkem 3 spirálovité prsteny: jeden s dermatoglyfy – zachycen 1 trirádius, otočeny konci spirály do dlaně, vnitřní průměry prstenů: A: 18,5; 18; 17,5; 17,5 mm B: 17,5; 17; 17,5 mm C: 17,5; 17 mm (příloha Obr. 15:3). Lokalita: FRANZHAUSEN II 20-22) zřejmě H 866 – 3 celé spirálovité prsteny a minimálně jeden rozpadlý prsten, vnitřní ø: A: 20,5; 23 mm B: 18; 16,5; 18; 16,3 mm C: 19; 19; 18; 19 mm (příloha Obr. 15:4). 23) H 460 – prsten, vnitřní ø: 16; 16; 17,5; 18 mm. 24-26) H 1201, 8, 7 a 10 – 3 prsteny, na jednom z prstenů byl zbytek epidermálních lišt, vnitřní průměry: A: výška: 9,5 mm, ø: 20; 19,1; 19,1; 19 mm B: výška: 7,25 mm, ø: 19; 18,2; 21; 20 mm C: výška: min 7 mm, ø: 18,5; 20; 20,2; 19,2 mm (příloha Obr. 15:5,6). 27) H 594, 6 – dospělá žena, prsten s článkem prstu: ø: 15,2; 16; 16; 17,8 mm článek proximální: délka 29,5 mm; šířka báze 12 mm; šířka hlavičky 8 mm, š. středu těla 8 mm, v. středu těla 5 mm. 28) H 455, 4 – dítě, prsten typu Noppenring: vnitřní ø: 10; 13; 11,8 (pak otevřeno) 78
proximální článek prstu je velmi malý, neuzavřené růstové zóny: délka 21,5 mm; šířka báze 7 mm; šířka hlavičky 6 mm, š. středu těla 5 mm, v. středu těla 3 mm (příloha Obr. 15:7). 29) H 1041 – dospělý člověk, prsten a proximální článek: jednoduchý prsten, vnitřní ø: 18; 18,2 – problematické, může být zohnuto. Článek proximální: délka 35 mm; šířka báze 15,2 mm; šířka hlavičky 10 mm, š. středu těla 9,3 mm, v. středu těla 6,2 mm (příloha Obr. 15:8). 30) H 1862 – dítě, prsten s článkem prstu, článek proximální: délka 29 mm; šířka báze 10 mm; šířka hlavičky 7,1 mm, š. středu těla 7 mm, v. středu těla 4 mm (příloha Obr. 15:9). Archeologické centrum Olomouc (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška) (snímání objektů v korozi) Lokalita: TRSTĚNICE V jednom hrobě nálezy (spolu s nimi také: náramky, spirálovitá ozdoba, kroužky ze řetízku, řetěz s klíčem, hřivna) 31) č. 677 – zřejmě prsten, vnitřní ø: 20; 19 mm, 32) č. 678 – prsten, vnitřní ø: 20; 19,5 mm, 33) č. 679 – prsten s různými barvami zelené, nasazen, ø: 19; 18,5; 18 mm, 34) č. 682 – prsten se zbytky papilární kůže, nasazen opačně, ø: 20; 18,5. Lokalita: HULÍN 1 35) bronz č. 9/2 (30/2004-845-9) – prsten, ø 19; 19,5; 18,5; 18. 36) bronz č. 8 (30/2004-845-7) – prsten. H 32 – nedospělec: 37) prsten očištěný na kov, ø 20; 18,5; 20; 19. 38) prsten č. 2 (30/2004-162-15) – v bronzu hmyz, chlupy, kůže (příloha Obr. 14:6,7).
79
Bronzy: Depozitář v Rebešovicích (datum: 28. 8. 2005, zaznamenáno v depozitáři MZM, Rebešovice (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška) Lokalita: HULÍN 1 30/2004, D1, 5. 8. 2005, H 65, výkop 2668, uloženina 1395: 1) bronzový kroužek, pokrytý různě silnou vrstvou koroze, rozpadlý na celkem 5 fragmentů, mírně deformovaný, nikoliv přesný kruh, zřejmě zatočený do spirály o více než jednom závitu (dochováno však je méně než dva). Jeden původní konec přítomen, druhý nikoliv. Na průřezu drátek kruhový či oválný, vnější ø asi 1,5 mm, 2 mm. Na vnitřním povrchu jednoho z větších fragmentů negativ kousku kůže s papilárními liniemi, na dalším, menším fragmentu negativ dermálních papil nebo jejich povrchového projevu bez uspořádání. Na dalším kuse systém jemných rýžek, asi abraze po nálezu. Provedeny repozitivy negativů kůže. Depozitář BDA – Mauerbach (Depozitář Bundesdenkmalamt, Mauerbach, 15. 12. 2005) (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška, teplota cca 5-7°C ) Lokalita: FRANZHAUSEN I 2) H 234 (264/82), spirálka. V prasklině spirálky je otevřena dutina, ve které je vidět podélný průběh vláken, které dutinu neúplně vyplňují. Lokalita: FRANZHAUSEN II 3) H 1569 – spirálky, tlustá vrstva koroze. 4) H 1650 – spirálky. 5) H 1656, 18 (290/1990) – spirálky. Výplní těchto spirálek je směs substrátu a zvláštních zelených „hoblin“. 6) H 709, 2 – článek prstu (fragment) se spirálkou.
80
Archeologické centrum Olomouc (Přítomni: Miroslav Králík, Jaroslav Peška) (snímání objektů v korozi) Lokalita: TRSTĚNICE V jednom hrobě nálezy (spolu s nimi také: náramky, spirálovitá ozdoba, kroužky ze řetízku, řetěz s klíčem, hřivna): 7) č. 681 – spirálka se 6 závity, na jednom konci spirálky otisk kůže.
81
10.
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY
10.1.
Prsteny ze starší doby bronzové (přehled nálezů ze soupisu) Celkem jsem v literatuře nalezla 216 prstenů ze starší doby bronzové a dále pak 259
bronzů ze starší doby bronzové, které by rovněž prsteny mohly být. Bližší specifikaci prstenů z hrobů přináší Tab. 3. Antropologické kategorie, do kterých jsou v tabulce prsteny rozděleny vychází z nejčastějších kategorií, do kterých autoři originálních prací prsteny zařadili (muži, ženy, děti, nedospělá dívka, nedospělý chlapec). Zařazení ostatních prstenů, které nebyly vůbec blíže určeny a popsány, ukazuje Tab. 4, celkové počty jsou v Tab. 5. Tab. 3
muži
ženy
děti
nedosp. dívka
nedosp. chlapec
neurčeno
celkem
hroby 16 20 4 8 4 33 85 1 prsten 5 9 2 4 4 23 47 více prstenů 11 11 2 4 9 37 na prstě 3 6 1 2 1 3 16 který prst 2 2 více prstenů na 1 prstě 1 1 na levé ruce 1 3 1 1 6 na pravé ruce 3 6 1 1 1 1 13 na obou rukách 1 3 3 7 u těla 7 7 1 2 1 13 31 na noze 2 2 na dně hrobu 3 3 bez údajů 3 1 2 2 2 11 21 v zásypu 1 1 v sekund.poloze 2 2 Tab. 3 Bližší specifikace prstenů publikovaných v literatuře; 1 prsten – nález 1 prstenu v hrobě; více prstenů v 1 hrobě; na prstě – prsten byl na prstě zemřelého; který prst – na kterém prstě přesně; Tab. 5 Tab. 4 depot bez údajů ze sbírky mohyly poklad bronzů z více hrobů bez kostry
1 prsten 3 5 4
2 2
více prstenů 4 1 3 1
7 6 7 1 1
4
6 2
%
prstenů celkem 216 100 prsteny na ruce 73 34 určení autorem 143 66 určení průměrů 108 50 bez určení průměrů 108 50 bronzů celkem 259 100 možné prsteny 232 90 kroužky 110 42 spirálky 102 39 trubičky 33 13 zlomky bronzoviny 8 3 bronzové lístky 6 2 Tab. 5 Přesné uvedení počtů nalezených prstenů a bronzů; v kolika případech byly určeny autorem (i průměry); dále jednotlivé druhy a počty bronzů (u všech je uvedeno i procentuální zastoupení);
celkem
1
počet
Tab. 4 Určení prstenů ze soupisu, které nepochází z hrobových nálezů; 1 prsten – nalezen 1 prsten; více prstenů – většinou se jedná o neurčení přesného počtu prstenů; bez údajů – prsten nebyl jakkoliv blíže popsán, není známo ani uložení prstenu;
82
Celkem u 108 prstenů ze soupisu byl autorem publikace uveden i jejich průměr. V naprosté většině případů však nelze s jistotou říci, zda se jedná o průměr vnější nebo vnitřní (Absolonová 2001, s. 15), jelikož u žádného z prstenů to nebylo uvedeno. Geografické rozmístění archeologických lokalit ze starší doby bronzové, na kterých byly nalezeny prsteny, je uvedeno na Mapě 4.
Mapa 4
Lokality s nálezy prstenů ze starší doby bronzové z Čech, Moravy a Slovenska (Zdroj
mapového podkladu: SHOCart, Seznam.cz). Únětická kultura Věteřovská kultura Nitranská kultura Hurbanova skupina Starší doba bronzová bez bližšího určení kultury
83
10.2.
Prsteny ze starší doby bronzové (přehled nálezů z muzeí) Celkem jsem měla k dispozici 38 prstenů ze starší doby bronzové a dále pak 7
bronzů ze starší doby bronzové, které by rovněž prsteny mohly být. Bližší specifikaci prstenů z muzeí přináší Tab. 6. Přesné průměry uvádí Tab. 7. Tab. 6 Nussdorf
lokalita Fh 1 Fh 13 Hulín 1
počet prstenů epiderm. lišty relikty otočení do dlaně 3 2 vlákna 5 1 Rebešovice 5 kroužků 1 kůže 1 derm.papily Brno-HH 1 vlákna Jiříkovice 1 kůže Kyjov 2 1 vlákna Mauerbach Fh 1 4 1 dermatoglyfy 1 3 1 dermatoglyfy 1 Fh 2 13 1 Arch. centrum Trstěnice 4 2 1 Hulín 4 1 kůže, chlupy, hmyz Tab. 6 Popisy jednotlivých prstenů i s relikty a počty prstenů u kterých bylo zřejmé otočení do dlaně; Fh – Franzhausen, HH – Horní Heršpice
Tab. 7
pohlaví
p-vnější
p-vnitřní
p-vnitřní
p-vnitřní
p-vnitřní
výška
507 N 21,5-24 792 D 19,5 15 16 15,5 15 792 D 16 16 15,5 16 792 D 15 14,5 16 16 792 D 15 14 900 N 18,5 18 17,5 17,5 900 N 17,5 17 17,5 900 N 17,5 17 866 N 20,5 23 866 N 18 16,5 18 16,3 866 N 19 19 18 19 460 N 16 16 17,5 18 1201 N 20 19,1 19,1 19 9,5 1201 N 19 18,2 21 20 7,25 1201 N 18,5 20 20,2 19,2 7 594,6 Z 15,2 16 16 17,8 455,4 D 10 13 11,8 1041 N 18 18,2 677 N 20 19 678 N 20 19,5 679 N 19 18,5 18 682 N 20 18,5 9/2 N 19 19,5 18,5 18 32 N 20 18,5 20 19 Tab. 7 Určení hrobů, průměrů a výšky jednotlivých prstenů; N – neurčené pohlaví; D – dítě; Z – žena; p – průměr;
84
10.3.
Tloušťka prstů současné české populace Hodnoty mého měření tloušťky prstů u 108 osob jsou uvedeny v příloze Obr. 1-6.
V příloze Obr. 7 jsou uvedeny tabulky tloušťky prstů pro ženy, muže a nedospělé jedince s jejich průměrnými hodnotami, minimálními a maximálními hodnotami. V příloze Obr. 16: Graf 2 je uvedeno rozmezí tloušťky prstů pravé a levé ruky. Z grafu lze vypozorovat odlišné hodnoty mezi pravou a levou rukou. Také tloušťky jednotlivých prstů jsou rozdílné. Palec je nejtlustší a jeho hodnoty se pohybují v rozmezí 17 – 21 mm. Ukazováček a prostředníček nejeví tak velké odlišnosti a jejich hodnoty se pohybují mezi 17 – 20 mm. Tloušťka prsteníčku je mezi 16 – 19 mm, u malíčku mezi 14 – 17 mm. Příloha Obr. 17,18 ukazuje bodové grafy pro jednotlivé prsty u rukou mužů a žen. Tloušťku jednotlivých prstů u pravé a levé ruky jsem také srovnala pomocí neparametrického znaménkového testu pro dva závislé výběry (příloha Obr. 24). Rozdíly mezi prsty pravé a levé ruky jsou statisticky významné, což může souviset s tím, která ruka je více namáhána. Zjistila jsem, že velikost prstů ruky nejvíce ovlivňuje věk a pohlaví. Ze změřené tloušťky prstů současné populace je jasně zřejmý sexuální dimorfismus. Dospělí muži mají prsty v průměru o 2,2 mm tlustší než dospělé ženy, nejvíce je sexuální dimorfismus patrný na palci (u pravé i levé ruky), nejméně na ukazováčku pravé ruky a prostředníčku levé ruky (příloha 23: Tab. 2). Z grafů v příloze Obr. 17,18 jsou zřejmé také věkové rozdíly v tloušťce jednotlivých prstů, největší přibližně do 15 let věku. V dospělosti jsou již rozdíly mezi věkovými skupinami malé, je však zachován mírný trend ke zvětšování tloušťky prstu. Tloušťku prstů ovlivňuje tělesná hmotnost, což je zřejmé především u žen (příloha Obr. 19: Graf 2 a Obr. 23: Tab. 1). To může mít souvislost s celkovým rozložením tělesného tuku v těle. Tělesná výška ovlivňuje tloušťku prstů jen minimálně (příloha Obr. 20: Graf 1), ale BMI, tj. hodnoty celkové robusticity jedince mají významný vliv na tloušťku prstů (příloha Obr. 19: Graf 1 a Obr. 23: Tab.1). Tloušťku prstů ovlivňují i nemoci, především ty, které způsobují nadváhu (zvýšený cholesterol, hypofunkce štítné žlázy apod.). Dále nemoci, jenž postihují klouby (artróza). Výrazné odchylky, které byly okem postřehnutelné byly špatně srostlé zlomeniny prstů. Nezachytila jsem žádný vliv denní doby měření (příloha Obr. 20: Graf 2) ani jednoznačné tendence v závislosti na profesi – tento vliv je individuální pro každého člověka a je překrytý výraznějšími vlivy (věk, pohlaví). 85
10.4.
Srovnání se souborem Karolíny Absolonové Provedla jsem také srovnání mnou měřené tloušťky prstů pravé ruky u dospělých
jedinců (ve věku 18 a více let) se souborem Absolonové (2001) (viz příloha Obr. 21). V této tabulce jsou uvedeny výsledky parametrického t-testu pro dva nezávislé výběry. Absolonová zjistila pro obě pohlaví u všech prstů tloušťky v průměru větší, rozdíly jsou statisticky významné pro všechny prsty, kromě palce u žen. Vzhledem k tomu, že v obou studiích bylo použito stejné měřidlo, tyto rozdíly mohou být způsobeny buď odlišnou metodikou měření (použití volnějšího nasazení kroužku na prst v případě studie Absolonové), nebo skutečnými rozdíly v tloušťce prstů – např. z důvodu odlišné robusticity či věku souboru dospělých. Pro fyzické rozdíly obou souborů dospělých však není dostatek podkladů, protože z výsledků neparametrického testu (příloha Obr. 22) nevyplývají žádné rozdíly v průměrném věku, hmotnosti ani výšce postavy mezi oběma soubory.
10.5.
Srovnání prstenů z doby bronzové s tloušťkou prstů dnešní české populace Srovnání průměrů prstenů ze starší doby bronzové ze soupisu prstenů a měření
vnitřních průměrů prstenů (Králík, Peška) s tloušťkou prstů současné české populace je graficky znázorněno v příloze Obr. 16: Graf 1. Z něj je patrné, že rozměry prstenů z doby bronzové zapadají do variability tloušťky prstů současné české populace. Většina hodnot se nachází mezi 12 – 24 mm. Vysloveně odlišné jsou jen tři hodnoty průměrů prstenů z literatury (32, 40 a 50 mm), přičemž největší používaný průměr zlatnického kroužku pro dnešní populaci je 23,97 mm. Tyto tři odchylky mohou být způsobeny chybným určením nalezených předmětů. Striktně vzato však v soupisu literatury je hodnot překračujících horní hranici dnešní tloušťky prstů více – celkem 8 případů. Domnívám se proto, že řada autorů měřila skutečně vnitřní průměr prstenů, mnohdy však může jít i o rozměr vnější, protože u prstenů z tenkého drátu nebo plechu nemusí být mezi oběma výrazný rozdíl. Dalším nejistým faktorem může být vliv vrstvy korozních produktů. To je patrně důvodem, proč je horní hranice celého souboru (i když vyloučíme-li tři uvedené extrémy) mírně posunutá nad horní hranici recentní variability. Nejčastější hodnoty vnitřních průměrů změřených prstenů ze starší doby bronzové se pohybují kolem 15, 18 a 22 mm jak ukazuje Tab. 8 pro zemřelé jedince v hrobech, což je rovněž zcela v rozsahu hodnot pro současnou 86
českou populaci a k žádnému posunu horní hranice variability nahoru zde nedochází. Počet změřených prstenů je však dosud velmi malý pro zásadnější hodnocení. Tab. 8 Průměry muži ženy děti nedosp.dívka nedosp.chlapec neurčeno CELKEM (mm) 11 1 2 3 12 1 1 13 2 2 2 6 14 1 1 15 2 2 10 14 16 3 1 1 2 7 17 1 7 1 9 18 10 6 3 2 1 22 19 2 2 1 2 7 20 3 6 9 21 2 1 2 5 22 6 1 1 2 10 23 1 1 24 5 5 25 1 1 3 5 32 1 1 40 1 1 50 1 1 Tab. 8 Určené průměry prstenů ze soupisu pro muže, ženy nedospělé jedince a neurčené pohlaví;
87
11.
DISKUZE A ZÁVĚR V této práci jsem potvrdila základní závěry Karolíny Absolonové, týkající se
charakteru údajů o průměrech prstenů v archeologické literatuře. Ze srovnání tloušťky prstů současné populace s průměry prstenů ze starší doby bronzové publikovanými v literatuře vyplývá, že v originálních pracích mohou být uváděny vnější a nikoliv vnitřní průměry prstenů – část souboru totiž překračuje horní hranici variability tloušťky prstů recentního souboru. V některých případech může hrát roli špatná interpretace předmětu nebo vrstva korozních produktů. Vnitřní průměr prstenů, které byly změřeny záměrně pro toto srovnání (M. Králík, J. Peška), odpovídá plně recentní variabilitě. Proto by při další detailní studii bylo více než vhodné všechny prsteny změřit znovu standardní metodikou. Z hlediska srovnávání prstenů ze starší doby bronzové se současnými rozměry prstů (tj. průměry prstenů) by ovšem bylo vhodné experimentálně otestovat vliv koroze na hodnoty vnitřních průměrů prstenů. U mnoha autorů jsem si nebyla jista, zda je označení předmětů jako prsteny správné. Je třeba upozornit na nedostatečné a neúplné informace o prstenech v řadě publikací. Mnozí autoři neuvádí řádně všechny informace, které jsou důležité, jako například bližší nálezové okolnosti, pohlaví pohřbeného jedince či nalezené předměty z hrobů. Průřezové studium jednoho dílčího jevu napříč obdobím či archeologickou kulturou na základě primární literatury je pak velmi znesnadněno až znemožněno. Zde vidím problém také v sekundárních citacích. Pro příklad v publikaci autorů T. Berkovce a J. Pešky (2005, s. 60) jsou nálezy z depotu v Haberskirchu označeny jako prsteny, přičemž autor původní publikace (Ruckdeschel 1978) takto nálezové předměty neuvádí. Proto je také neuvádím ve svém soupisu prstenů. Je pak ovšem otázkou, jestli tímto způsobem nejsou postiženy i ostatní sekundární zdroje, které byly podkladem pro soupis prstenů. Navzdory tomu, že řada autorů považuje nálezy prstenů ze starší doby bronzové za ojedinělé, zjistila jsem, že tématika prstenu ve starší době bronzové je velmi rozsáhlá. Z mého soupisu je patrné, že i v této době na Moravě byl prsten dosti užívaným šperkem lidí všech věkových kategorií. Proto se domnívám, že v práci na tomto tématu lze dále pokračovat a pokusit se o detailnější studii, založenou na konfrontaci antropologických údajů z kosterních pozůstatků, studia prstenů a archeologických údajů u každého jedince (tj. individuálně). Pak by bylo možné srovnat obě statistické populace nejen vcelku, ale po jednotlivých věkových skupinách a podle pohlaví. Výsledky zjištěné na souboru recentní české populace dokládají, že je možné zachytit růst prstu od dětství do dospělosti (dokonce 88
i jisté změny v dospělosti), že se tloušťka prstů liší mezi jednotlivými prsty ruky a mezi pohlavími. Také vztah hmotnosti a BMI k tloušťce prstů je u obou pohlaví odlišný. Tyto trendy by měly být při individuální přístupu zaznamenatelné i v nálezech ze starší doby bronzové a srovnatelné s jejich recentní variabilitou. Tento přístup lze rozvíjet také v oblasti přímé konfrontace skeletů a příslušných prstenů. Na základě měření kostí a měkkých tkání ruky na rentgenových snímcích by bylo možné stanovit poměry měkkých tkání prstů a kostí (podobně jako se rekonstruuje obličej na základě lebky) v oblasti báze phalanx media a porovnat dnešní poměry s poměry příslušných rozměrů článků prstů a prstenů v době bronzové (viz pilotní studie: Peška et al. 2005, s. 86). Takové srovnání může být vodítkem pro rekonstrukci způsobu nošení prstenů (např. odhad přiřazení prstenu k určitému prsu, pokud není zachován nálezový kontext) a rozlišení běžně nošených prstenů od prstenů užívaných v pohřebním ritu, možná také pro zjištění eventuálních detailů v pohřebním ritu. Jiným způsobem metriky prstenů je interpretace sociálního postavení zemřelého. Prsteny vždy do určité míry omezují pohyblivost mezičlánkových kloubů prstů a tím i manipulační možnosti ruky. Vyzkoušela jsem několik druhů prstenů, abych zjistila, míru tohoto omezení. Prsteny z tenkého drátu se rychle deformují podle tvaru prstu a nezachovávají si svůj původní kruhový tvar. Čím vetší je tloušťka (tj. výška a šířka profilu materiálu) a délka prstenu, tím hůře se na prst nasazuje, a tím hůře se s prsty hýbe. To znamená, že i v době bronzové větší prsteny omezovaly pohyblivost ruky a běžně je mohly nosit pouze lidé, kteří nemuseli příliš manuálně pracovat. Lze tedy uvažovat o konfrontaci bohatosti hrobů s nálezy prstenů (délkou, počtem závitů atd.) v nich. Prsteny ze starší doby bronzové představují po mnoha stránkách cenný zdroj údajů nejen z archeologického, respektive sociálně-antropologického hlediska, ale též z hlediska biologické antropologie. Právě v konfrontaci jejich různých aspektů se mohou skrývat nové, dosud neodhalené informace o biologických vlastnostech a každodenním životě lidí ze starší doby bronzové.
89
12.
RESUMÉ In old bronze age a new metal was discovered, it is the bronze, which is alloy of
copper and tin. Bronze can be used for making many objects, which can be practical as well as those for decoration. Technology of jewel in old bronze age was handled primarily by forgers and founders (working-men). The typical objects of the old bronze age were the wristlets, hair rings and ear-rings (and so on). Finger-rings don´t belong to the typical jewelery of the period. Finger-rings are small objects of a round shape which are used for decoration of fingers of hands or legs. In a literature I have found 216 finger-rings and 259 bronze objects (110 of them were rings) which could be used as finger-rings. These were found in graves, in mass bronze findings and so on. The finger-rings are mostly found in the burials of women, mainly by the dead body. Very common were the finger-rings with simple spiral because many spirals are typical for rich people of this age. I have measured the girths of 108 persons of recent Czech population, 52 of them were men and 56 women in the age of 3-82. They were mainly students of university and were measured with rings of many sizes. Here I registered the age, weight, high, sickness, time of the measuring and BMI (Body mass index). The data were compares with those from literature and in work of K. Absolonová. For correct compare I have used the data obtained in museums. In this work there has appeared the problems with interpretation of finger-rings in literature. Many authors of those publications didn´t write correct information, some of them didn´t write which diameter of finger-rings was registered (it´s the same as in the work of K. Absolonová). All comparings were made by program STATISTICA and in all of them there is the evidence of sexual dimorphism and effect of too many factors on fingers´proportions.
90
13.
LITERATURA
Absolonová, Karolína (2001): Prsten v době hradištní. Brno: Katedra antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (ročníková práce). Becker, Udo (překlad Patočka, Petr) (2002): Slovník symbolů. Praha: Portál s.r.o. Berkovec, Tomáš – Peška, Jaroslav (2005): Starobronzová sídliště a pohřebiště v Hulíně – U Isidorka. In: Bém, M. – Peška, J., ed., Ročenka 2004. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, s. 44-68. Blažek, Jan – Gál, Lukáš (2001): Bronzový věk v Podkrušnohoří. Katalog výstavy. Příspěvky k pravěku a ranné době dějinné severozápadních Čech 10. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Bouška, Vladimír – Sobolevskij, J. Vitalij (1990): Klenoty přírody – drahé kovy, kameny a šperky. Praha: Lidové nakladatelství. Böhm, Jaroslav (1932): Únětické nálezy z Českobrodska. Památky archeologické (skupina pravěká), roč. 2, díl 38, sešit 1-4, s. 49-50. Böhm, Jaroslav (1933): Únětické nálezy ze Slánska. Památky archeologické, roč. 3, díl 39, s. 62-64. Bujna, Jozef – Bátora, Jozef – Čilinská, Zlatica – Kuzmová, Klára – Rejholcová, Mária – Žebrák, Pavel (1996): Šperk a súčasti odevu. Terminológia archeologickej hmotnej kultúry na Slovensku III. Nitra: Archeologicky ústav Slovenskej akadémie vied. Červinka, I. Ladislav (1897): Dějiny Moravy a praehistorická archeologie. Kroměříž: tiskem a nákladem národní tiskárny Jindřicha Slováka. Červinka, I. Ladislav (1899): Archeologické zprávy z okolí Uherského Hradiště. Časopis vlasteneckého muzejního spolku olomouckého. Olomouc, roč. 1895, s. 37-42. Čihák, Radomír (2001): Anatomie 1. Praha: Grada Publishing, a.s. Čižmář, Miloš – Geislerová, Kateřina – Unger, Josef (2000): Výzkumy. Ausgrabungen. 1993-1998. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno. Čižmářová, Jana – Ondruš, Vladimír – Salaš, Milan – Tejral, Jaroslav (1996): Pravěk Moravy, sv. 3. Brno: Moravské zemské muzeum. Domečka, L. (1911): Hroby a kulturní jámy skrčků na Hradecku. Památky archeologické a místopisné, díl 24, sešit 7-8, s. 459-466. Dušek, Mikuláš (1960): Patince - Pohrebisko severopanónskej kultúry. In: Točík, Anton, 91
ed., Archeologica Slovaca – catalogi, fontes tomus 3. Bratislava: Vydavateĺstvo slovenskej akadémie vied, s. 291-237. Dušek, Mikuláš (1969): Bronzezeitliche gräberfelder in der südwestslowakei. In: Točík, Anton, ed., Archaelogica Slovaca – catalogi, fontes tomus 4. Bratislava: Vydavateĺstvo slovenskej akadémie vied. Dvořák, František (1927): Pohřebiště únětické kultury v Polepech u Kolína. Památky archeologické, roč. 1926-27, díl 35, sešit 1, s. 22-45. Dvořák, František (1932): Nálezy únětické kultury na Kolínsku III. Památky archeologické (skupina pravěká), roč. 2, díl 38, sešit 1-4, s. 8-14. Eliška, Jiří: (1984): Ornament a dekor. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně. Filip, Jan (1997): Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „ Zvláštní vydání..“. Hrubý, V. (1966): Pravěk Moravy, průvodce po expozici prehistorického oddělení Moravského musea v Brně. Brno: Moravské museum v Brně. Chmela, Jaroslav (1979): Koroze a ochrana materiálu (kovů). Praha: UTRIN – Ústav technického rozvoje a informací, roč. 1979, sv. 1. Chropovský, Bohuslav (1953): Novoobjavené pohrebište zo staršej doby bronzovej na Slovensku. Archeologické rozhledy, roč. 5, sešit 2, s. 146-148. Chropovský, Bohuslav (1960): Pohrebisko zo staršej doby bronzovej vo Veĺkom Grobe (prvá časť). Archeologica Slovaca - catalogi, fontes tomus 3, s. 13-136. Koch, Rudolf (1997): Kniha znamení. Olomouc: Votobia. Kovárník, Jaromír (1999): II. Pravěká sociokultovní architektura na Moravě – 10 Troskotovice, okr. Znojmo. Brno: Ústav archeologie a muzeologie FFMU. Králík, Miroslav (2005): Paleodermatoglyfická analýza stop epidermálních lišt (papilárního terénu) v korozi kovových předmětů s obsahem mědi z lokality Hulín – U Isidórka (nálezová zpráva). Kunc, Félix-Vincenc (1948): Drahokamy, drahé kovy, šperky: praktické rady a pokyny pro zlatníky, hodináře a jiné zájemce. Praha: Nakladatelství Šolc a Šimáček, spol. s.r.o. Kytlicová, Olga (1951): Bronzové depoty v Čechách, Sv. 1. Praha: Filosoficko-historická fakulta Univerzity Karlovy (disertační práce). Kytlicová, Olga (1951): Bronzové depoty v Čechách, Sv. 2. Praha: Filosoficko-historická fakulta Univerzity Karlovy (disertační práce).
92
Mastná, Brigita (1999): Nadváha a obezita : proč a jak tloustneme – boj s obezitou. Praha: Triton. Michálek, Jan (1999): Archeologické nálezy ze středních a severozápadních Čech ve sbírce Naturhistorisches Museum ve Vídni – příspěvky k pravěku a rané době dějinné severozápadních Čech 7. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Mikulková, Blanka (2000): Únětické hroby z Bohdalic (okres Vyškov). Pravěk – nová řada 9/1999, s. 289-300. Mikulková, Blanka – Stuchlík, Stanislav – Vitula, Petr (1997): Pohřby na únětických sídlištích v Podolí a Tvarožné. Pravěk – nová řada 6/1996, s. 139-156. Moucha, Václav (1961): Nálezy únětické kultury na Lovosicku. Praha: Národní muzeum v Praze. Moucha, Václav (1974): Starobronzový hromadný nález ze Starého Bydžova. Památky archeologické, roč. 65, č. 2, s. 241-277. Moucha, V. – Pleinerová, I. (1966): Únětické pohřebiště v Liběšovicích u Podbořan. Archeologické rozhledy, roč. 18, sešit 1, s. 515-547. Neugebauer, Christine – Neugebauer, Johannes-Wolfgang (1997): Franzhausen – Das frühbronzezeitliche gräberfeld I, Teil 1: Materialvorlage, texteil. Wien: Ferdinand Berger & Söhne. Neugebauer, Christine – Neugebauer, Johannes-Wolfgang (1997): Franzhausen – Das frühbronzezeitliche gräberfeld I, Teil 2: Materialvorlage, tafelteil. Wien: Ferdinand Berger & Söhne. Neustupný, J. (1932): Únětický hrob v Praze - Kobylisích. Památky archeologické (skupina pravěká), roč. 2, díl 38, sešit 1-4, s. 45-46. Novotná, Mária (1994): Svedctvá predkov. Martin: Vydavateĺstvo Matice slovenskej. Ondráček, Jaromír (1962): Únětické pohřebiště u Rebešovic na Moravě. Sborník Československé společnosti Archeologické 2, s. 5-100. Ondráček, Jaromír (1972): Pohřebiště nitranské skupiny v Holešově. Archeologické rozhledy, roč. 24, sešit 2, s. 168-172. Pelikán, J. B. (1964): Konzervace mědi a jejích slitin. Archeologické rozhledy, roč. 16, sešit 4, s. 574-587. Peška, Jaroslav – Bém, Mojmír (1999): Přehled výzkumů 40 (1997-1998). Brno: AÚ AVČR v Brně, s. 241-243. 93
Peška, Jaroslav – Berkovec, Tomáš – Hložek, Martin – Krupa, Petr – Trojek, Tomáš, Drozdová, Eva – Koldínská, Zuzana – Králík, Miroslav – Selucká, Alena (2005): Dosavadní výsledky mezioborové spolupráce na nálezech ze starší doby bronzové v Hulíně – U Isidorka. In: Bém, M. – Peška, J., ed., Ročenka 2004. Olomouc: Archeologické centrum Olomouc, s. 68-93. Peška, Jaroslav – Králík, Miroslav – Selucká, Alena (2006): Pilotní studie reziduí organických látek a otisků v korozních produktech mědi a jejích slitin. Industrie starší doby bronzové. Památky archeologické (v tisku). Pleinerová, Ivana (1966): Únětická kultura v oblasti Krušných hor a jejím sousedství. Památky archeologické, roč. 57, č. 2, s. 339-458. Podborský, Vladimír – Vildomec, Vědomil (1972): Pravěk Znojemska. Brno: Muzejní spolek v Brně ve spolupráci s Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Podborský, Vladimír a kol. (1993): Pravěké dějiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Podborský, Vladimír (2002): Dějiny pravěku a rané doby dějinné. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. 326. Ruckdeschel, Walter (1978): Die frühbronzezeitlichen gräber südbayerns: Ein beitrag zur kenntnis der straubing kultur. Katalog-Tafeln-Karten. Bonn: Rudolf Habelt, GMBH. Salaš, Milan (1991): Topografická a nominální identifikace bronzových depotů Žárovice – Hamry na Prostějovsku. Časopis Moravského muzea (scientiae sociales), roč. 761991-1/2, s. 61-68. Salaš, Milan (2005): Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku, I. Text. Brno: Moravské zemské muzeum. Scheuer, Louise – Black, Sue (2004): Developmental Juvenile Osteology. University of London. Sklenář, Karel (1992): Archeologické nálezy v Čechách do roku 1870. Prehistorie a protohistorie. Praha: Národní muzeum. Sklenář, Karel – Lutovský, M. a kol. (1992): Archeologický slovník – část 2. kovové artefakty 1. Praha: Národní muzeum. Sklenář, Karel – Sklenářová, Zuzana – Slabina, Miloslav (2002): Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Nakladatelství Libri. 94
Skutil, Josef (1946): Moravské prehistorické výkopy a nálezy, oddělení moravského pravěku Zemského muzea 1937-1945. Časopis Moravského muzea, sv. 33, část 1, s. 45-134. Struhala, B. (1951): Pohřebiště ze starší doby bronzové u Holešova na Moravě. Archeologické rozhledy, roč. 3, sešit 1, s. 33-34. Stuchlík, Stanislav (1975): Užití bronzu v pravěku. III. Seminář pro archeology amatéry okresu Břeclav. Břeclav: Regionální muzeum Mikulov OV, Socialistické akademie Břeclav. Stuchlík, Stanislav (1987): Únětické pohřebiště v Mušově. Studie Archeologického ústavu československé AV v Brně, roč. 14, sv. 2. Stuchlík, Stanislav (1997): Ždánicko v pravěku. Moravskoslezský archeologický klub, s. 358. Stuchlík, Stanislav (1993): Patnáctá sezóna na výzkumu v Boroticích (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 1990. Brno: archeologický ústav akademie věd ČR v Brně, s. 7778. Stuchlík, Stanislav – Trčala, František (1991): Únětická pohřebiště v Hradčanech. Archeologické rozhledy, roč. 43, sešit 2, s. 225-246. Stuchlík, Stanislav – Stuchlíková, Jana (1996): Pravěká pohřebiště v Moravské Nové VsiHruškách. Studie Archeologického ústavu AVČR v Brně, roč. 16, sv. 1. Stuchlíková, Jana (1988): Starobronzové nálezy z Hodonic ve sbírkách Moravského muzea v Brně. Časopis Moravského muzea (vědy společenské), roč. 1988-73, s. 29-43. Svoboda, Jiří (2000): Paleolit a mezolit: Myšlení, symbolismus a umění. In: Jaroslav, Malina, ed., Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů, 1. svazek. Brno: Universitas Masarykiana MU, Nakladatelství a vydavatelství Nauma. Svoboda, Jiří (2002): Paleolit a mezolit: Lovecko-sběračská společnost a její proměny. In: Jaroslav, Malina, ed., Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů, 6. svazek. Brno: Nadace Universitas Masarykiana MU, Nakladatelství a vydavatelství Nauma. Šneidrová, K. (1958): Únětické a knovízské sídliště u Starého Vestce. Archeologické rozhledy, roč. 10, sešit 1, s. 170-182. Tihelka, Karel (1952): Sídliště věteřovského typu na Moravě. Časopis Moravského muzea, roč. 1952, č. 37, s. 313-334. Tihelka, Karel (1953): Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické, roč. 44, 95
sešit 2, s. 229-328. Tihelka, Karel (1957): Cezavy u Blučiny: ve světlech archeologických výzkumů a nálezů. Brno: Krajské nakladatelství. Tihelka, Karel (1960): Moravský věteřovský typ. Památky archeologické, roč. 51, s. 27135. Tihelka, Karel (1967): K otázce Věteřovského osídlení. Acta universitatis Wratislaviensis. Studia Archeologiczne II, roč. 56, s. 155-164. Tihelka, Karel (1974): Moravská únětická pohřebiště. Památky archeologické, roč. 44, s. 229-328 (cit. Moucha, Václav 1974). Točík, Anton (1979): Výčapy – Opatovce a ďalšie pohrebiská zo staršej doby bronzovej na juhozápadnom Slovensku. Materialia Archeologica Slovaca – catalogi, fontes tomus 1. Nitra: Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied. Trňáčková, Z. (1968): Únětické hroby z Bolelouce, okres Olomouc. Archeologické rozhledy, roč. 20, sešit 2, s. 152-156. Vacek, Zdeněk (1992): Embryologie pro pediatry, učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum spolu s Nakladatelstvím a vydavatelstvím JP. Veliačik, L. (1969): Archeologický výzkum v Čiernom Brode (okres Galanta) roku 1966. Archeologické rozhledy, roč. 21, sešit 3, s. 301-319. Vladár, Jozef (1964): Archeologický výskum v Branči pri Nitre v rokoch 1961-62. Archeologické rozhledy, roč. 16, sešit 1, s. 63-101. Vladár, Jozef (1973): Pohrebiská zo staršej doby bronzovej v Brnči. Bratislava: AÚ SAV. Archeologica slovaca – catalogi, fontes tomus 12. Vohorek, Vít (2004): Katalog Staré Sbírky, oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea, sv. 30. Praha: Národní muzeum, sv. 30. Wolf, Josef (1994): Lidé pravěku. Praha: Fortuna Print v sérii VIDĚT-POZNAT-VĚDĚT. Zdroje elektronických médií: www stránky Boosterevent [cit. 2006-04-29]: http://www.boosterevent.com/tradice_02.php www stránky svatebních služeb [cit. 2006-04-29]: http://www.svatbysluzby.cz/index.php?page=12 www stránky Doktorka [cit. 2006-03-15]: http://nemoci.doktorka.cz/artroza/ www stránky Euromise [cit. 2006-04-20]: 96
http://ucebnice.euromise.cz/index.php?conn=0§ion=biostat2&node=7 www stránky Word Quest [cit. 2006-05-03]: http://wordquests.info/cgi/ice2-for.cgi?file=/hsphere/local/home/ scribejo/wordquests.info/htm/d0001623.htm&HIGHLIGHT=hypophalangy www stránky Aloe Vera [cit. 2006-04-29]: http://www.aloeinfo.cz/cholesterol-hodnoty-dieta.php www stránky města Strahovice [cit. 2005-09-29]: http://www.strahovice.cz/historie.html www stránky Národní Lékařské knihovny [cit. 2006-01-03]: http://www.nlk.cz/nlkcz/uvod.php?id_m=497 www stránky Výstava [cit. 2005-08-04]: http://www.phil.muni.cz/archeo/vystavy/mzm/blucina.html www stránky symbolů [cit. 2006-03-04]: http://www.symboly.mysteria.cz/Index2.htm www stránky Celostní medicíny [cit. 2006-03-04]: http://www.celostnimedicina.cz/diabetes-mellitus-tri-pohledy-na-nemoc.htm http://www.celostnimedicina.cz/vysoky-krevni-tlak-neboli-hypertenze.htm http://www.celostnimedicina.cz/stitna-zlaza.htm Baudis, Rudolf (2002): Společenstvo prstenů. Naše rodina, roč. 34, č. 22. Praha: Fortuna. [cit. 2006-04-29]: http://www.rodinaonline.cz/archiv/2002/22/prsteny.htm Šmejda, Ladislav (2002): Tradice kultury zvoncovitých pohárů na pohřebišti v Holešově. Katedra Archeologie [cit. 2006-03-04]: http://http://www.kar.zcu.cz/texty/Smejda2002b.htm Zdroje použitých obrázků: prsten na úvodní straně, Foto: Miroslav Králík Peška, Jaroslav – Berkovec, Tomáš – Hložek, Martin – Králík, Miroslav, Selucká, Alena – Richtrová, Antonie, Pelíšková, Renata (2005): Konzervace a materiálový průzkum kovových nálezů ze starší doby bronzové z Hulína – U Isidorka. In: Sborník z konference konzervátorů a restaurátorů. Plzeň: Technické muzeum v Brně, s. 4869. www stránky Memorial University of Newfoundland [cit. 2006-05-16]: http://www.mun.ca/biology/dinnes/B2250/Sept19/sld021.htm www stránky Penn State Milton [cit. 2006-03-21]: http://www.hmc.psu.edu/plasticsurgery/services/adult/hand/syndactyly.htm 97
www stránky Access Ecellence [cit. 2006-05-23]: http://www.accessexcellence.org/RC/VL/GG/polydactyly.html www stránky The IDE group [cit. 2006-05-28]: http://www.theidegroup.com/procedures/xraylook.html www stránky The Hong Kong Polytechnic university [cit. 2006-05-28]: http://www.polyu.edu.hk/~or/Source/
98
14.
MEDAILON AUTORKY
Kadlecová Dagmar (21.6.1984, Brno) Po vystudování Gymnázia Elgartova 3 v Brně jsem byla přijata ke studiu oboru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde nyní studuji již třetím rokem. Zájem o studium antropologie se týkal především propojení biologie s historií a uměním našich předků.
99
15.
SLOVNÍK JMEN A POJMŮ
Červinka Inocenc Ladislav (1869-1952) – český archeolog, organizátor a popularizátor moravské prehistorie, v roce 1927 navrhl pojem „szeletien“ jako označení jedné z mladopaleolitických kultur Králík Miroslav (*1973) – antropolog, v současné době odborný asistent na Ústavu antropologie PřF Masarykovy univerzity v Brně, zabývá se zejména antropologií sexuality, sexuálním dimorfismem a rozvíjením metod analýzy otisků prstů na pravěkých keramických artefaktech Ondráček, Jaromír (1931-2003) – moravský archeolog a vědecký pracovník na AÚ AVČR v Brně Peška Jaroslav (*1960) – český archeolog, specialista na eneolit a starší dobu bronzovou, ředitel Archeologického centra v Olomouci Skutil Josef (1904-1965) – český archeolog, specialista na paleolit Svoboda, Jiří A. (*1953) – docent PřF Masarykovy univerzity v Brně, archeolog a paleoetnolog, vedoucí vědecký pracovník AÚ AVČR v Brně, vedoucí Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie v Dolních Věstonicích, je učitel na Ústavu antropologie PřF a Ústavu archeologie a muzeologie FFMU v Brně Stuchlík, Stanislav (*1943) – odborný a vědecký pracovník na AÚ AVČR v Brně, pedagog Slezské univerzity v Opavě Szombathy Josef (1853-1935) – rakouský archeolog, vedoucí archeologického oddělení Přírodovědeckého muzea ve Vídni Tejral Jaroslav (*1933) – ředitel AÚ AVČR v Brně Tihelka Karel (1898-1973) – moravský archeolog, který se soustředil na starší dobu bronzovou Wankel Jindřich (1821-1897) – český lékař a archeolog, „otec moravské prehistorie“
100
antropologie – věda zabývající se biologickými a socio-kulturními strukturami člověka v jeho vývoji i v jeho budoucím směřování, v českých zemích vzniká v průběhu 19. století, dnes se antropologie dělí na biologickou/fyzickou, kulturní, sociální (socio-kulturní) a filozofickou antropometrie – je věda o měření lidského těla a neobejdou se bez ní antropologové při studiu vymřelých, ale i recentních populací, k zachycení tvaru těla člověka a sním spojenou variabilitu se používají antropometrické techniky, v antropometrii se měří s přesností na 1 mm a v zápise se velikost rozměrů uvádí vždy v milimetrech archeologie – studuje člověka a jeho společnost, zkoumá objekty z dob minulých, pomocná věda historie broušení – povrchové opracování kamene, kostí a kovů, užívá se při výrobě nástrojů, zbraní, šperků bronz – slitina vyrobená člověkem, je slitinou zhruba 90 % mědi a 10 % cínu, vyráběly se z něj ozdobné předměty, ale i zbraně cín (stannum, Sn) – kovový prvek obsažený v cínovci, spolu s mědí se stal základní složkou bronzu datování – určení stáří nálezu, může být relativní nebo absolutní depot – soubor více nalezených předmětů jednoho či různých druhů, nejčastěji z jedné suroviny doba bronzová – jedna ze tří epoch trojdobé periodizace pravěku, období mezi roky 2000750 BC, následuje po době kamenné a předchází době železné, v této době se rozšířilo užívání nového materiálu, tj. bronzu drát – polotovar vyrobený vykováním, vytepáním a vytahováním, charakteristický svým úzkým a dlouhým tvarem eneolit (eneos = měděný, pozdní) – poslední vývojová fáze doby kamenné, období mezi roky 4000 – 2000 BC, lidé užívali měď jako technický kov fasetování (hranění) – druh broušení industrie hornina – látka složená z jednoho či více nerostů, dělí se na vyvřelé, usazené a přeměněné hrob – místo uložení ostatků zemřelého člověka, uložení ostatků nespáleného i spáleného lidského těla pod zem hřivna – předmincovní platidlo, vyráběné od starší doby bronzové import – v archeologické terminologii jde o předmět, který byl získáván většinou obchodem z blízkých nebo dalekých zemí 101
industrie – soubor výrobků vypovídající o způsobu výroby, může být kamenná, kostěná, kovová atd. jádro – kus kamenné suroviny, upravený odstraněním zvětralého povrchu, ale také polotovar k dalšímu opracování jáma – prohlubeň v zemi vzniklá lidskou činností, lze ji nalézt na sídlišti, ale i pohřebišti jehlice – ozdoba určená ke spínání oděvu, či k upevnění účesu kadlub – odlévací forma k výrobě měděných a bronzových předmětů, kadluby se vyráběly z horniny, keramiky i bronzu kalibrace – kontrola přesnosti měření keramika – označení výrobků z hliněné i jílovité hmoty, které se vypálí, od neolitu název užíván v užším slova smyslu pro keramické nádobí knížecí hrob – označení pro hroby vynikající velikostí a bohatstvím hrobové výbavy koflík – menší nádoba sloužící k pití, charakteristický pro ÚK kovolitectví – zpracování kovových rud tavením a litím do kadlubů kovotepectví – zpracování kovů vytepáváním do různých tvarů kovy – převážná většina prvků, typické vlastnosti jsou: neprůhlednost, kovový lesk, kujnost, tažnost a elektrická i tepelná vodivost koroze (corrodere = rozhlodat) – postupné znehodnocování a rozrušování kovových i nekovových materiálů vlivem okolního prostředí kruh (kroužek) – uzavřený nebo neuzavřený předmět z drátu, tyčinky či plechu kultura – časově a prostorově ohraničený soubor nálezů se shodnou povahou projevu kultura únětická – kultura starší doby bronzové, její název je odvozen od Únětic u Roztok u Prahy, patrně vznikla 2000 BC ve středních Čechách, mrtví byli převážně pohřbíváni ve skrčené poloze kultura věteřovská – kultura starší doby bronzové, známá jako součást maďarovskověteřovského okruhu, datována je mezi roky 1800 – 1550 BC lokalita – místo vyznačené povrchovými i podpovrchovými nálezy měď (cuprum, Cu) – kovový prvek, nejprve se získával v čisté formě později přímou těžbou rud metalurgie – výroba kovů, hutnění kovových rud milodary – předměty, které se nachází v hrobech nitranská skupina – v povodí řeky Nitry na Slovensku, představuje úsek na V Moravě a JZ Slovensku v době 2200 – 800 BC 102
patina – povrchová korozní vrstva, která se tvoří na povrchu materiálů a mění jejich vzhled i zbarvení plech – polotovar vzniklý vytepáním z kusu kovu, šířka zde převládá nad délkou posuvné měřidlo – antropologické, technické, digitální se skládá z 25 cm pravítka s milimetrovou stupnicí a dvou asi 12 cm dlouhých příčných ramen pravěk – nejstarší období vývoje lidské kultury a společnosti prehistorie – věda o pravěku, jediným zdrojem poznání jsou hmotné prameny prsten – ozdoba kruhového tvaru určená k nošení na prstě ruky i nohy rakev – schránka na mrtvé nespálené tělo uložená v zemi, v ÚK se užívaly rakve vydlabané z kmene stromu ritus – způsob jakým probíhá posvátná činnost v různých společenstvích, také označení skladby církevních liturgických obřadů rýžování – nejstarší způsob získávání kovů v povodí řek sibiňský typ – kovové šperky (záušnice, vlasové ozdoby) charakteristické pro otomanskou kulturu starší doby bronzové, bez zpětné kličky i se zpětnou kličkou sídliště – místo, které nese pozůstatky osídlení lidským kolektivem skupina – označení pro kulturní celek, který je složkou většího kulturního celku stříbro (argentum, Ag) – kov, který se vyskytuje častěji ve sloučeninách než v ryzí formě symbol – obrazový motiv, znak vyjadřující specifický pojem tordování – šroubovité kroucení silného drátu nebo tyčinky kolem podélné osy tyglík – čili kelímek sloužil k tavení kovů a odlévání v kadlubech záušnice – šperk k ozdobě účesu, vyráběný z drátu stočeného do kroužku zlato (aurum, Au) – drahý kov, který se vyskytuje v ryzí formě i ve sloučeninách, díky kujnosti a tažnosti se uplatnilo při výrobě šperků žárový hrob – druh hrobu, ve kterém byly uloženy spálené ostatky zemřelého
103
16.
REJSTŘÍK Nitranská skupina, 21,121 Noppenring, 30, 106
A Absolonová, 8, 9, 103, 106, 111 Antropologie, 1, 3, 8, 9, 11, 14, 109, 111, 115, 118, 119, 120 Artróza, 37 Arzénový bronz, 24
O Osifikace, 5, 34, 35
P Patina, 32,122 Polydaktylie, 38 Pravěk, 122 Prsten, 7, 8, 13, 18, 27, 30, 31, 33, 34, 39, 41, 52, 82, 108, 117, 122, 104, 105, 106 Prsteny, 6, 8, 10, 20, 22, 23, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 40, 41, 42, 43, 45, 47, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 77, 78, 82, 103, 104, 108, 109, 117, 104, 105, 106 Prsty, 29
B BMI, 9, 13, 14, 105, 109, 110, 107, 108 Bronz, 16, 22, 24, 25, 120 Bronzová industrie, 7
C Cínový bronz, 24
D
R
Depot, 17, 20, 21, 82, 114, 120 Doba bronzová, 7, 16, 17, 103, 120 Doba bronzová, 16 Drát, 29, 120
Ruka, 28, 33
S Spirála, 7, 28 Spirálka, 106 Spirály, 10, 27, 28, 62, 69, 78, 80, 106 Starší doba bronzová, 7 Straubing, 114 Stříbro, 22, 122 Symbol, 27, 28, 122 Symbolika prstenu, 26 Symboly, 4, 27 Syndaktylie, 38
Ch Choroby, 5, 36
J Jehlice, 18, 20, 23, 31, 121
K Koroze, 7, 31, 32, 121 Kovolitectví, 18, 22, 121 Kovotepectví, 22, 121 Kovové výrobky, 18 Kovy, 6, 7, 22, 27, 111, 112, 121 Kroužek, 13,121, 106 Kroužky, 6, 10, 11, 29, 30, 41, 62, 64, 66, 68, 70, 71, 73, 74, 76, 79, 81, 82 Kruh, 27 Kultura únětická, 7, 17, 18, 19, 121
Š Šperky, 18, 25, 26, 30, 111, 112
T Tloušťka, 6,105 Trstěnice, 79, 81
V
M
Věteřovská kultura, 20 Výčapy - Opatovce, 53, 76
Měď, 7, 22, 23, 24, 121 Měřidlo, 11 Mezičlánkový kloub, 33
Z Záušnice, 25, 29, 30, 31, 122 Zlatnickým měřidlem, 11 Zlato, 22, 23, 24, 122
N Náramek, 18 Náramky, 18, 20, 23, 29
104
17.
SEZNAM PŘÍLOH
Obr. 1,2 Tab. 1 – změřená tloušťka prstů u současné české populace žen, těsná velikost; Obr. 3,4 Tab. 2 – změřená tloušťka prstů u současné české populace žen, volnější velikost; hodnoty kroužků, které by si ženy samy vybraly a nosily;
Obr. 5,6 Tab. 3 – změřená tloušťka prstů u současné české populace mužů, těsná velikost; Obr. 7 1,2 – tloušťka prstů u žen, hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u žen, zvlášť pro každý prst (1-5), srovnání těsnosti kroužků s velikostmi vhodnými ke koupi a nošením prstenů; 3 – tloušťka prstů u mužů, hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u mužů, zvlášť pro každý prst (1-5); 4 – tloušťka prstů u dívek do 15 let, hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u dívek, zvlášť pro každý prst (1-5); 5 – tloušťka prstů u chlapců do 15 let, hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u chlapců zvlášť pro každý prst (1-5); Obr. 8 1 – bronzový prsten z Bolelouce (Trňáčková 1968, s. 155); 2, 3 – prsteny z nitranského pohřebiště v Holešově (Ondráček 1972, s. 234); 4,5 – prsteny z hrobu H 31 z Hulína; 6 – prsten z hrobu H 32 z Hulína; 7,8,9 – prsteny z hrobu H 38 z Hulína (Peška et al. 2005); 10 – prsten z H 2 z Liběšovic, ulpělý na článku prstu; 11 – prsten z hrobu H 3 z Liběšovic (Moucha - Pleinerová 1966, s. 523); 12 – prsten z hrobu H 3 z Moravské Nové Vsi – Hrušek; 13 – prsten z hrobu H 6 z Moravské Nové Vsi – Hrušek (Stuchlík – Stuchlíková 1993, s. 43-45); Obr. 9 1-5 – prsteny z hrobu H 164 z Branče; 6,7 – prsteny z hrobu H 199 z Branče; 8-13 – prsteny z hrobu H 218 z Branče; 14 – prsten z hrobu H 250 z Branče; 15 – prsten z hrobu 105
H 265 z Branče; 16 – prsten z hrobu H 279 z Branče (Vladár 1973, s. 263-266); 17,18 – prsteny z dvojitého drátu z Čierného Brodu (Veliačik 1969, s. 303); 19 – prsten z hrobu H 24 z Hurbanova; 20 – prsten z hrobu H 49 z Hurbanova; 21 – prsten z hrobu H 79 z Hurbanova s 5 vinutími; 22 – prsten z hrobu H 80 z Hurbanova s 10 vinutími (Točík 1979, s. 354-357); 23,24 – prsten z hrobu H 55 z Nesvad (Dušek 1969, s. 20, Taf. X.); Obr. 10 1,2 – prsten z hrobu H 65 z Nesvad; 3 – prsten z hrobu H 74 – H A; 4,5 – prsten z hrobu H 77 z Nesvad; 6,7,8 – prsteny z hrobu H 90 z Nesvad; 9 – prsten z hrobu H 28 z Nových Zámků (Dušek 1969, s. 20-26, Taf. VI.-XI.); 10 – prsten v několika zlomcích ve tvaru vrbového listu z Tvrdošovce (Točík 1979, s. 321); 11 – bronzový prsten z hrobu H 33 ve tvaru listu z Výčap – Opatovců; 12 – prsten z hrobu H 33 z Výčap – Opatovců; 13,14 – prsteny z hrobu H 65 z Výčap – Opatovců; 15,16 – prsteny z hrobu H 85 z Výčap – Opatovců; 17 – prsten z hrobu H 91 z Výčap – Opatovců; 18,19 – prsteny z hrobu H 117 z Výčap – Opatovců; 20 – prsten ve tvaru vrbového listu z hrobu H 120 z Výčap – Opatovců; 21 – prsten z hrobu H 124 z Výčap – Opatovců (Točík 1979, s. 303-308); Obr. 11 1 – 5 prstenů z hrobu H 166 z Výčap – Opatovců; 2 – prstová spirála z hrobu H 170 z Výčap – Opatovců; 3,4 – prsteny z hrobu H 173 z Výčap – Opatovců; 5 – prsten z hrobu H 179 z Výčap – Opatovců; 6,7 – prsteny z hrobu H 186 z Výčap – Opatovců; 8 – prsten z hrobu H 187 z Výčap – Opatovců; 9 – prsten z hrobu H 188 z Výčap – Opatovců; 9,10 – prsteny z hrobu H 193 z Výčap – Opatovců; 11 – prsten z hrobu H 201 z Výčap – Opatovců; 12 – prsten z hrobu H 203 z Výčap – Opatovců; 13 – prsten z hrobu H 208 z Výčap – Opatovců (Točík 1979, s. 310-312); Obr. 12 1 – prsten z hrobu H 211 z Výčap – Opatovců; 2 – prsten z hrobu H 240 z Výčap – Opatovců; 3,4 – prsteny z hrobu H 242 z Výčap – Opatovců; 5 – prsten z hrobu H 246 z Výčap – Opatovců; 6,7,8 – prsteny z hrobu H 270 z Výčap – Opatovců (Točík 1979, s. 313-316); 9 – prsten z hrobu H 42 z Franzhausenu I (Neugebauer 1997, s. 453); 10,11 – 8 prstenů z hrobu H 119 z Franzhausenu I (Neugebauer 1997, s. 472); 12,13,14 – 3 prsteny z hrobu H 2 z Kay-Mühlhamu (Ruckdeschel 1978, Taf. 10); 15 – prsten z Riedensheimu (Ruckdeschel 1978, Taf. 27); 106
Obr. 13 1 – kroužek z hrobu H A z Bolelouce (Trňáčková 1968, s. 155); 2,3 – zlomky kroužků z Dřínova (Vohorek 2004, s. 151); 4 – spirála z Holešova (Ondráček 1972, s. 234); 5 – zlomek kroužku z hrobu H 24 z Liběšovic (Moucha – Pleinerová 1966, s. 523); 6 – spirálka z hrobu H 3 z Moravské Nové Vsi – Hrušek; 7 – kroužek z hrobu H 3 z Moravské Nové Vsi – Hrušek; 8 – kroužek z hrobu H 7 z Moravské Nové Vsi – Hrušek (Stuchlík – Stuchlíková, s. 43-45); 9 – 8 spirálek a 2 lidské prstové články z Podivína (Skutil 1946, s. 93); 10 – 4 zlomky spirálky z hrobu H 265 z Branče (Vladár 1973, s. 266); 11 – spirálky z hrobu H 55 z Nesvad; 12 – spirála z hrobu H 65 z Nesvad; 13,14,15 – spirály z hrobu H 74 z Nesvad (Dušek 1969, s. 20-26); Obr. 14 1 – hrob H 31 z Hulína; 2,3 – prsten z hrobu H 31 z Hulína; 4,5 – další prsten z hrobu H 31 z Hulína; 6 – hrob H 32 z Hulína; 7 – prsten z hrobu H 32 z Hulína; 8 – hrob H 38 z Hulína; 9,10,11 – prsteny z hrobu H 38 z Hulína (vše Foto: Miroslav Králík); Obr. 15 1 – zlomky prstenu z Horních Heršpic z depozitáře v Rebešovicích; 2 – 4 spirálovité prsteny z hrobu H 792 z Mauerbachu; 3 – 3 spirálovité prsteny z hrobu H 900 z Mauerbachu; 4 – 3 celé spirálovité prsteny a minimálně jeden rozpadlý prsten, zřejmě z hrobu H 866 z Mauerbachu; 5,6 – 3 prsteny z hrobu H 1201 z Mauerbachu; 7 – prsten typu Noppenring s proximálním článkem z hrobu H 455; 8 – prsten s proximálním článkem z hrobu H 1041; 9 – prsten s proximálním článkem prstu z hrobu H 1862 (vše Foto: Miroslav Králík); Obr. 16 Graf 1 – bodový graf srovnání průměrů prstenů u mnou změřené tloušťky prstů současné české populace mužů a žen, s průměry prstenů z literatury a z muzeí; Graf 2 – srovnání velikostí jednotlivých prstů z mého souboru změřených prstů u jednotlivých osob; P1 – L5 jsou v tomto případě jednotlivé prsty (pravý palec – levý malíček);
107
Obr. 17 Grafy 1-6 znázorňují rozložení jednotlivých prstů z mého souboru měřené tloušťky prstů u jednotlivých osob, zvlášť pro muže a ženy; P1 – L5 jsou v tomto případě jednotlivé prsty (pravý palec – levý malíček); Obr. 18 Grafy 1-4 znázorňují pokračování rozložení jednotlivých prstů z mého souboru měřených velikostí prstů u jednotlivých osob, zvlášť pro muže a ženy; P1 – L5 jsou v tomto případě jednotlivé prsty (pravý palec – levý malíček); Obr. 19 Graf 1 – bodový graf vlivu BMI na tloušťku prstů u L4 (prsteníček levé ruky) zvlášť pro muže a ženy; Graf 2 – bodový graf vlivu hmotnosti na tloušťku prstů u L1 (palce levé ruky), zvlášť pro muže a ženy; Obr. 20 Graf 1 – bodový graf vlivu tělesné výšky na tloušťku prstů u P2 (ukazováčku pravé ruky), zvlášť pro muže a ženy; Graf 2 – bodový graf vlivu denní doby měření na tloušťku prstů u P1 (palce pravé ruky), zvlášť pro muže a ženy; Obr. 21 Tab. 1 – srovnání mého souboru změřených osob pomocí T-testu se souborem K. Absolonové (2001) pro muže starší 18 let; pro prsty pravé ruky (P1-P5); Tab. 2 – srovnání
mého souboru změřených osob pomocí T-testu se souborem K.
Absolonové (2001) pro ženy starší 18 let; pro prsty pravé ruky (P1-P5); Obr. 22 Tab. 1 – srovnání mého souboru změřených osob pomocí Kolmogorovova-Smirnovova testu se souborem K. Absolonové (2001); pro muže starší 18 let; pro prsty pravé ruky (P1P5);
108
Tab. 2 – srovnání mého souboru změřených osob pomocí Kolmogorovova-Smirnovova testu se souborem K. Absolonové (2001); pro ženy starší 18 let; pro prsty pravé ruky (P1P5); Obr. 23 Tab. 1 – srovnání hodnot pravé a levé ruky (P1-L5) u žen a mužů v porovnání s vlivem hmotnosti a indexu BMI na tloušťku prstů; Tab. 2 – srovnání hodnot pravé a levé ruky (P1-L5) pomocí T-testu pro dospělé jedince starší 18 let; srovnání rozdílů u žen a mužů; Obr. 24 Tab. 1 – znaménkový neparametrický statistický test pro srovnání pravé a levé ruky z mého souboru změřených velikostí prstů u jednotlivých osob všech věkových kategorií; Tab. 2 – znaménkový neparametrický statistický test pro srovnání pravé a levé ruky z mého souboru změřených velikostí prstů u jednotlivých osob starších 18 let;
109
18.
PŘÍLOHY
110
Obr. 1 Tab. 1
♀
ŽENY
TĚSNÉ
PR
POŘADÍ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
VĚK 3 4 5 5 6 7 8 9 11 11 14 16 17 17 19 19 20 21 21 21 22 22 22 23 23 25 25 25 26 27
VÝŠKA 105,3 105,4 120,2 120,4 122,2 127,1 155,3 137,2 152,3 143,6 158,4 163,3 178,2 172,0 159,7 168,7 170,0 166,0 170,0 166,5 161,2 169,2 171,0 159,7 162,4 173,7 162,5 160,0 158,9 169,2
HM 18,5 15,3 21,5 22,5 26,3 25,2 45,2 30,1 47,4 53,5 50,2 52,1 66,3 55,7 55,2 52,0 60,0 53,0 72,3 63,0 64,3 96,0 55,3 67,1 53,0 58,2 50,0 59,0 55,6 72,9
1 13,89 14,31 14,56 14,56 14,88 15,28 15,08 15,64 16,24 16,93 16,93 18,25 18,91 18,91 16,93 17,86 18,91 16,93 18,25 18,25 17,16 18,91 17,86 17,16 17,86 18,49 16,63 19,49 16,93 17,16
LR 2 13,89 13,49 14,31 13,89 15,08 14,88 15,64 14,88 15,28 16,63 16,24 17,58 18,25 18,25 16,63 17,58 17,16 16,63 17,86 17,86 15,84 18,91 17,16 17,58 16,63 17,58 16,93 17,58 16,24 16,93
3 13,17 13,49 14,56 14,31 14,88 15,28 16,63 14,56 15,08 16,24 16,24 17,86 18,91 18,25 16,63 17,58 17,16 15,84 17,86 17,86 16,24 18,91 17,58 16,93 16,63 18,25 16,24 17,16 16,93 17,16
4 13,17 12,90 13,49 12,90 14,31 14,31 15,64 13,89 13,89 15,08 15,08 15,84 15,84 15,28 15,64 16,24 15,84 15,28 16,63 17,16 15,84 17,58 16,24 15,84 15,64 16,93 15,64 16,24 15,84 15,64
5 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 13,17 12,90 <12,9 12,90 13,89 14,31 14,88 15,08 14,88 13,49 13,89 14,56 13,49 14,31 15,28 13,89 15,64 13,49 13,89 13,49 14,56 13,49 14,31 14,31 14,31
1 14,31 13,89 14,88 14,88 14,56 15,28 15,28 15,64 16,63 16,63 16,24 17,86 18,91 18,25 16,24 17,58 18,49 16,63 17,86 17,86 16,93 18,91 16,93 16,93 16,93 18,25 16,93 18,49 16,24 16,63
2 13,49 13,49 14,56 13,89 13,89 14,88 15,64 14,88 15,64 16,93 15,84 17,58 18,25 17,86 15,84 16,63 16,63 15,64 17,86 17,58 16,24 18,49 16,93 17,16 16,24 17,58 16,63 16,93 15,84 16,24
3 13,49 13,17 14,31 13,49 14,31 15,08 15,84 14,56 15,08 16,63 15,84 17,86 18,25 17,86 16,24 16,93 16,93 15,64 17,86 18,25 16,24 18,49 16,93 16,63 15,84 18,25 15,84 16,63 16,63 16,63
4 12,90 12,90 13,49 13,49 13,49 14,31 15,28 13,49 13,89 14,88 15,08 15,28 15,64 15,28 15,08 15,84 15,64 14,56 16,63 17,58 15,08 17,58 15,84 15,64 15,28 16,93 15,28 15,84 15,64 15,64
5 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 12,90 <12,9 12,90 13,17 13,49 14,56 14,88 14,88 13,17 13,89 14,56 13,17 14,88 15,28 13,89 15,08 13,49 13,49 13,49 14,56 13,49 13,89 13,49 13,89
ČAS 9:03 9:06 8:06 8:21 19:07 8:15 13:20 13:15 10:25 15:05 13:04 18:15 11:12 7:44 21:24 11:10 10:32 11:03 11:50 10:55 21:03 10:15 10:02 14:19 11:31 9:40 9:52 21:01 15:05 16:00
BMI P/L 16,68 L 13,80 P 14,45 P 15,53 P 17,62 P 15,60 P 18,75 P 15,95 P 20,44 L 25,95 P 20,00 P 19,54 P 20,88 P 18,83 P 21,65 P 18,31 P 20,76 P 19,24 P 25,02 L 24,46 P 24,75 L 33,57 P 18,94 P 26,31 P 20,10 P 19,29 P 18,94 P 23,05 P 22,03 P 25,47 P
N ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ T ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ Hsz
Z ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ
Obr. 2 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56
30 30 32 34 35 37 43 45 47 50 53 53 54 55 55 56 56 60 62 68 68 68 69 72 78 82
168,3 170,8 170,0 175,0 169,8 175,5 178,0 170,5 176,2 170,4 164,2 164,9 180,0 160,5 164,0 160,8 162,1 160,0 164,2 163,0 160,5 176,9 161,8 164,2 159,0 159,6
60,0 65,2 72,0 62,0 80,6 72,1 72,9 60,7 73,5 72,0 85,0 73,5 69,1 52,4 63,0 68,4 80,7 55,0 74,7 50,0 90,2 100,2 75,9 56,0 62,1 78,5
18,49 19,18 19,49 17,86 19,18 20,44 18,49 19,49 19,82 21,04 19,18 17,86 21,04 20,44 19,18 20,44 20,81 20,17 19,49 21,34 20,44 23,05 20,17 18,49 19,82 20,81
18,25 18,49 18,91 17,58 17,86 19,18 17,86 18,25 18,49 19,49 19,18 17,86 20,44 18,25 18,49 19,18 18,25 19,18 19,82 19,82 19,49 22,36 18,25 17,86 17,58 19,82
17,86 17,86 19,18 17,58 18,25 19,49 18,91 18,49 19,18 19,82 19,49 17,58 20,44 19,18 18,49 19,18 19,18 19,49 19,18 19,82 19,18 22,71 18,25 17,86 18,25 19,49
17,16 16,93 17,58 16,24 17,16 17,58 17,16 17,16 18,25 18,91 18,25 16,93 19,18 16,93 16,93 18,25 16,63 17,58 17,16 18,49 17,16 21,69 16,24 16,93 16,93 18,25
14,31 15,28 15,64 14,56 15,08 15,28 14,56 15,84 15,28 16,24 16,24 14,56 16,93 16,24 15,28 14,88 14,56 14,88 16,24 16,63 16,63 19,18 14,88 15,08 15,08 15,84
18,25 18,91 18,49 17,16 18,49 18,91 17,86 19,18 19,18 20,44 18,49 17,86 20,81 19,18 19,18 20,17 19,82 19,49 19,49 20,81 20,44 22,36 19,49 17,86 19,82 19,49
17,86 17,86 17,86 17,58 17,58 18,49 18,25 17,58 18,25 18,91 18,49 17,16 20,44 17,58 17,58 17,86 17,58 18,25 19,82 19,49 18,91 21,69 17,58 17,58 16,93 18,91
17,86 17,58 18,25 17,16 17,58 18,25 18,49 18,25 18,49 20,17 18,91 17,86 21,04 17,86 17,86 18,49 17,86 17,86 19,18 19,49 18,49 22,03 17,58 17,16 17,58 18,49
17,16 16,93 17,16 16,24 16,93 16,93 16,93 16,93 17,58 18,91 18,25 17,16 18,49 16,63 17,16 17,16 16,63 16,63 19,18 17,86 17,58 21,34 16,24 16,24 17,16 17,58
14,56 15,08 15,28 14,56 14,56 14,88 15,08 15,64 14,56 15,84 15,64 14,88 16,24 15,08 14,88 14,88 14,56 14,56 15,64 16,24 14,88 18,91 16,24 14,56 14,56 15,64
17:30 19:15 21:33 11:00 14:03 8:36 14:00 12:10 9:28 8:53 10:02 10:20 8:05 8:48 6:35 8:59 9:15 17:30 17:15 16:08 12:10 16:58 15:07 15:14 15:54 16:18
21,20 21,95 24,91 20,26 27,99 23,41 23,01 20,88 23,67 24,83 31,53 33,73 21,33 20,41 23,43 26,46 30,72 21,48 27,71 18,87 35,02 32,02 28,99 20,77 24,56 30,82
P P P P P P P P P L P P P P P P P P P P P P P P P P
HYsz ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ T ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ H ـ ـ ـ ـ ـ Hsz,A ـ H,A ـ A ـ H,Hsz ـ ـ P1-z ـ ـ A L5-z H,A ـ H,HYsz ـ H,A,HYsz ـ H,A ـ ـ ـ DM,H ـ
Tab.1 Změřená tloušťka prstů u současné české populace žen, těsná velikost; < méně než; HM – hmotnost; BMI – Body mass index, P (PR) – pravá ruka, L (LR) – levá ruka; N – nemoci; Z – zlomeniny; čísla 1-5 označují prsty od palce (1) po malíček (5); T – trombofílie; H – hypertenze; Hsz – hypofunkce štítné žlázy; HYsz – hyperfunkce štítné žlázy; DM – diabetes mellitus; A – artróza (u zlomenin je napsán přesně zlomený prst)
112
Obr. 3 Tab. 2
♀
ŽENY
KOUPĚ
PR
POŘADÍ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
VĚK 3 4 5 5 6 7 8 9 11 11 14 16 17 17 19 19 20 21 21 21 22 22 22 23 23 25 25 25 26
VÝŠKA 105,3 105,4 120,2 120,4 122,2 127,1 155,3 137,2 152,3 143,6 158,4 163,3 178,2 172,0 159,7 168,7 170,0 166,0 170,0 166,5 161,2 169,2 171,0 159,7 162,4 173,7 162,5 160,0 158,9
HM 18,5 15,3 21,5 22,5 26,3 25,2 45,2 30,1 47,4 53,5 50,2 52,1 66,3 55,7 55,2 52,0 60,0 53,0 72,3 63,0 64,3 96,0 55,3 67,1 53,0 58,2 50,0 59,0 55,6
1 13,89 14,31 14,56 14,56 14,88 15,28 15,08 15,64 16,24 16,93 16,93 18,49 19,18 19,49 16,93 17,86 19,18 16,93 18,49 18,49 17,16 18,91 17,86 17,16 17,86 18,49 16,63 19,82 16,93
LR 2 13,89 13,49 14,31 13,89 15,08 14,88 15,64 14,88 15,28 16,63 16,24 18,25 18,25 19,18 16,63 17,58 17,58 16,63 17,86 18,25 15,84 18,91 17,58 17,58 16,93 17,58 17,16 17,86 16,24
3 13,17 13,49 14,56 14,31 14,88 15,28 16,63 14,56 15,08 16,24 16,24 18,25 18,91 18,25 16,63 17,58 17,58 16,24 18,25 18,25 16,24 18,91 17,86 16,93 16,63 18,25 16,63 17,58 16,93
4 13,17 12,90 13,49 12,90 14,31 14,31 15,64 13,89 13,89 15,08 15,08 16,63 16,24 16,24 15,64 16,24 16,24 15,64 16,93 17,58 15,84 17,58 16,63 15,84 15,84 16,93 15,84 16,63 15,84
5 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 13,17 12,90 <12,9 12,90 13,89 14,31 14,88 15,08 14,88 13,49 13,89 14,88 13,49 14,56 15,28 13,89 15,64 13,89 13,89 13,89 14,56 13,89 14,56 14,31
1 14,31 13,89 14,88 14,88 14,56 15,28 15,28 15,64 16,63 53,50 16,24 18,49 18,91 18,25 16,24 17,58 18,91 16,63 18,25 18,25 16,93 18,91 17,16 16,93 17,16 18,25 16,93 18,91 16,24
113
2 13,49 13,49 14,56 13,89 13,89 14,88 15,64 14,88 15,64 16,93 15,84 18,91 19,18 17,86 15,84 16,63 16,93 15,84 18,25 17,58 16,24 18,49 17,16 17,16 16,63 17,58 16,93 17,16 15,84
3 13,49 13,17 14,31 13,49 14,31 15,08 15,84 14,56 15,08 16,63 15,84 18,25 18,25 18,25 16,24 16,93 17,16 15,64 18,25 18,25 16,24 18,49 17,16 16,63 16,24 18,25 16,28 16,93 16,63
4 12,90 12,90 13,49 13,49 13,49 14,31 15,28 13,49 13,89 14,88 15,08 15,28 15,64 15,28 15,08 15,84 15,84 14,88 16,93 17,86 15,08 17,58 16,24 15,64 15,64 16,93 15,64 16,24 15,64
5 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 <12,9 12,90 <12,9 12,90 13,17 13,49 14,56 14,88 14,88 13,17 13,89 14,88 13,49 15,08 15,28 13,89 15,08 13,89 13,49 14,31 14,56 13,89 14,31 13,49
Obr. 4 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56
27 30 30 32 34 35 37 43 45 47 50 53 53 54 55 55 56 56 60 62 68 68 68 69 72 78 82
169,2 168,3 170,8 170,0 175,0 169,8 72,1 72,9 60,7 73,5 72,0 85,0 73,5 69,1 160,5 164,0 160,8 162,1 160,0 164,2 163,0 160,5 176,9 161,8 164,2 159,0 159,6
72,9 60,0 65,2 72,0 62,0 80,6 175,5 178,0 170,5 176,2 170,4 164,2 164,9 180,0 52,4 63,0 68,4 80,7 55,0 74,7 50,0 90,2 100,2 75,9 56,0 62,1 78,5
17,58 18,49 19,18 19,82 17,86 19,49 20,44 18,49 19,82 19,82 21,04 19,18 17,86 21,04 20,44 19,18 20,44 20,81 20,17z 19,49 21,69 20,44 23,05 20,17 18,49 19,82 20,81
17,16 18,25 18,49 19,18 17,58 18,25 19,18 17,86 18,49 18,49 19,49 19,18 18,25 21,04 18,25 18,49 19,18 18,25 19,18 19,82 20,17 19,49 22,36 18,25 17,86 17,58 19,82
17,58 17,86 17,86 19,49 17,58 18,49 19,49 18,91 18,91 19,18 19,82 19,49 17,86 20,81 19,18 18,49 19,18 19,18 19,49 19,18 20,17 19,18 22,71 18,25 17,86 18,25 19,49
15,84 17,16 16,93 17,86 16,24 17,58 17,58 17,16 17,58 18,25 18,91 18,25 16,93 19,82 16,93 16,93 18,25 16,63 17,58 17,16 18,91 17,16 21,69 16,24 16,93 16,93 18,25
14,88 14,31 15,28 15,84 14,56 15,28 15,28 14,56 16,24 15,28 16,24 16,24 14,56 16,93 16,24 15,28 14,88 14,56 15,08 16,24 16,93 16,63 19,18 14,88 15,08 15,08 15,84
16,93 18,25 18,91 18,91 17,16 18,91 18,91 17,86 19,49 19,18 20,44 18,49 18,25 21,04 19,18 19,18 20,17 19,82 19,49 19,49 21,04 20,44 22,36 19,49 17,86 19,82 19,49
16,63 17,86 17,86 18,25 17,58 17,86 18,49 18,25 17,86 18,25 18,91 18,49 17,16 20,81 17,58 17,58 17,86 17,58 18,25 19,82 19,82 18,91 21,69 17,58 17,58 16,93 18,91
16,93 17,86 17,58 18,49 17,16 17,86 18,25 18,49 18,49 18,49 20,17 18,91 17,86 21,04 17,86 17,86 18,49 17,86 18,25 19,18 19,82 18,49 22,03 17,58 17,16 17,58 18,49
16,24 17,16 16,93 17,58 16,24 17,16 16,93 16,93 17,16 17,58 18,91 18,25 17,16 18,49 16,63 17,16 17,16 16,63 16,63 19,18 18,25 17,58 21,34 16,24 16,24 17,16 17,58
14,31 14,56 15,08 15,64 14,56 14,88 14,88 15,08 15,84 14,56 15,84 15,64 14,88 16,24 15,08 14,88 14,88 14,56 14,56 15,64 16,63 14,88 18,91 16,24 14,56 14,56 15,64
Tab. 2 Změřená tloušťka prstů u současné české populace žen, volnější velikost; bílé buňky ve sloupci ”POŘADÍ” označují ženy s rozdílnou velikostí kroužku proti proti Tab. 1; HM – hmotnost; PR – pravá ruka, LR – levá ruka; čísla 1-5 označují prsty od palce (1) po malíček (5); < méně než;
114
Obr. 5 Tab. 3 POŘADÍ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
♂
MUŽI
VĚK VÝŠKA 3 111,0 4 114,4 5 117,0 5 115,0 5 122,5 6 121,0 6 124,0 7 132,3 8 140,1 10 140,8 10 145,0 13 153,0 13 160,1 15 167,2 17 171,4 17 182,0 19 177,0 20 182,5 20 187,0 21 177,6 21 186,5 23 190,3 24 176,5 26 182,0 26 185,6 29 173,5 29 170,8 30 186,4 30 170,0
TĚSNÉ
PR
HM 18,2 25,5 20,5 24,0 22,0 23,6 23,5 27,0 30,2 38,3 36,7 46,1 52,3 54,5 62,0 71,9 60,4 67,3 72,4 66,8 92,0 67,0 88,2 80,3 95,7 76,1 72,0 94,5 85,0
1 14,31 15,28 15,28 15,28 15,64 14,59 15,84 16,24 16,93 17,16 16,93 17,86 18,91 19,49 20,44 20,17 20,17 20,81 20,17 19,82 20,17 20,44 21,34 20,17 19,49 21,34 22,36 22,36 22,03
LR 2 13,89 15,28 14,56 14,88 14,88 13,89 15,08 15,64 15,64 15,84 16,24 17,16 18,49 18,91 19,82 20,17 18,49 20,17 19,18 19,18 19,49 18,91 20,17 19,18 19,18 20,81 20,81 21,34 20,17
3 13,49 15,64 14,88 15,64 15,28 13,49 15,28 15,64 15,28 16,24 16,24 17,16 18,91 18,91 19,49 19,18 18,25 20,81 20,17 19,18 19,49 18,91 20,81 19,82 18,49 20,17 20,44 21,34 19,82
4 13,17 15,28 14,31 14,56 14,88 12,90 14,56 14,56 14,31 16,24 15,64 16,63 17,16 18,25 19,18 18,49 17,86 18,91 18,49 17,86 18,25 17,58 19,82 18,91 17,16 19,49 18,49 20,81 17,58
5 <12,90 13,49 <12,90 <12,90 <12,90 <12,90 13,49 13,49 12,90 13,49 12,90 14,88 15,64 17,16 16,24 17,16 15,84 16,93 17,58 16,93 16,63 15,64 16,63 16,63 15,64 16,93 16,93 17,86 16,24
1 13,89 15,08 15,28 15,64 15,64 14,59 16,24 16,24 16,24 16,93 16,63 17,86 18,49 19,18 20,44 19,82 19,82 20,17 19,82 19,18 19,49 20,44 20,44 20,81 19,18 21,04 21,69 22,03 22,03
115
2 13,49 15,08 14,56 15,08 14,56 13,89 15,08 15,64 15,28 16,63 15,64 16,63 17,86 18,25 19,49 19,49 17,58 20,17 18,49 18,49 18,91 18,25 19,82 20,44 18,91 20,81 19,49 20,81 19,82
3 13,49 15,28 14,88 15,28 14,88 13,49 15,28 15,84 14,88 16,24 15,84 16,93 17,86 18,49 19,18 18,46 18,25 18,25 19,82 18,49 19,18 18,91 19,49 20,17 18,91 20,17 19,82 21,04 19,18
4 12,90 14,31 13,89 14,31 13,49 12,90 14,88 14,88 14,31 15,28 15,28 15,84 16,63 17,58 18,91 17,86 17,58 18,91 18,49 17,86 17,58 17,58 18,91 19,49 17,58 18,91 18,25 19,49 18,25
5 <12,90 13,17 <12,90 <12,90 <12,90 <12,90 13,17 13,46 13,17 13,49 12,90 14,56 15,08 17,16 15,84 16,93 15,28 16,93 17,16 16,63 16,63 16,24 16,63 16,63 15,64 16,24 16,24 17,58 15,84
ČAS 8:45 8:33 8:21 17:10 8:15 9:23 8:05 11:15 19:02 17:43 21:14 13:30 15:24 8:52 9:19 16:43 13:40 9:55 7:02 20:19 13:57 18:15 18:23 19:17 9:35 8:40 19:15 15:54 9:40
BMI 14,77 19,63 14,99 18,16 14,66 16,42 15,29 15,43 15,39 19,34 17,48 19,70 20,41 19,50 21,11 21,71 19,28 20,21 20,71 21,18 26,45 18,50 28,31 24,25 27,82 25,28 24,68 27,23 29,41
P/L P L P P L P P P P P P P P P P P P P P P P P P L P P P P L
N ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ ـ
Obr. 6 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52
31 32 32 32 35 35 40 42 43 48 50 50 55 56 58 60 61 62 64 66 72 72 77
186,6 185,8 175,0 180,3 175,6 178,2 202,3 182,0 180,8 178,3 177,8 180,5 175,5 170,0 165,9 176,9 173,1 175,5 173,3 170,8 174,0 178,1 180,2
90,0 73,5 83,0 90,1 74,0 82,1 105,0 88,0 82,2 72,9 75,9 87,4 78,0 68,5 74,4 85,0 89,4 75,6 85,1 77,3 65,6 73,3 100,5
22,36 22,71 21,34 22,71 21,04 21,34 20,81 20,81 21,04 20,44 19,82 21,04 21,34 20,81 22,03 22,36 21,69 23,97 21,34 22,71 22,36 22,71 21,69
22,36 19,82 19,49 21,34 20,44 19,82 19,49 19,49 19,82 19,82 19,82 20,44 20,17 19,82 21,04 21,04 21,34 22,03 20,44 21,69 21,34 22,03 21,34
21,69 20,44 20,17 21,04 20,17 19,82 20,81 20,81 19,82 20,17 19,49 21,04 19,82 20,81 21,34 21,34 21,34 21,69 20,81 22,36 22,03 22,36 21,04
20,44 18,91 19,18 19,82 18,91 18,91 19,49 19,18 18,49 18,49 18,91 19,82 18,49 18,91 19,18 20,17 20,81 20,81 20,81 21,69 20,44 21,69 20,17
18,25 16,24 16,63 17,58 16,93 16,63 16,63 16,93 16,93 16,63 17,86 19,18 17,16 16,93 17,58 18,49 17,58 19,82 17,58 19,49 18,25 19,18 18,25
21,34 22,36 21,04 22,03 19,82 21,04 20,17 21,34 21,04 21,04 20,17 21,04 20,44 20,44 22,36 23,39 21,04 23,73 21,04 22,71 21,34 22,36 21,69
21,34 19,18 19,49 20,81 19,49 19,49 19,18 20,17 19,82 19,49 20,17 20,17 19,18 19,49 20,81 20,81 21,04 22,03 20,81 21,04 20,81 21,69 20,44
21,04 19,49 19,49 20,44 19,18 19,49 19,82 20,81 19,18 18,91 19,82 20,17 19,18 19,18 20,81 21,04 20,81 21,34 20,81 22,03 20,81 22,36 21,04
20,44 18,49 18,49 19,49 18,25 18,25 18,91 19,49 18,49 17,86 18,91 19,82 18,91 18,25 18,49 20,17 20,17 20,17 20,17 20,44 19,49 21,34 20,44
17,58 16,24 16,24 17,58 15,84 16,24 16,24 16,63 16,24 16,63 17,86 19,18 16,93 16,24 17,16 18,25 17,16 17,86 17,86 17,58 17,86 18,91 17,58
22:40 16:12 21:08 17:44 14:18 11:09 15:15 14:08 8:41 11:20 17:44 19:01 16:06 6:40 13:02 12:00 14:03 12:10 16:09 8:40 16:17 7:51 15:45
25,86 21,29 27,12 27,71 24,00 25,86 25,66 26,58 25,09 22,57 24,02 26,83 25,32 23,70 27,03 27,17 29,84 24,55 28,36 26,50 21,67 23,12 30,95
ـ P P ـ P ـ P ـ P ـ P ـ P ـ L ـ P H P ـ L ـ P ZCH P H P ـ P H,ZCH L ـ P H L ـ P A P ـ P ـ P H P/L H
Tab. 3 Změřená tloušťka prstů u současné české populace mužů, těsná velikost; HM – hmotnost; BMI – Body mass index, P (PR) – pravá ruka, L (LR) – levá ruka; N – nemoci; čísla 1-5 označují prsty od palce (1) po malíček (5); < méně než; H – hypertenze; ; A – artróza; ZCH – zvýšený cholesterol;
116
Obr. 7 Tab. 1 Těsné Ž Pravá
Levá
Tab. 2 Koupě Ž Pravá
Levá
prst průměr 1 19,02 2 18,21 3 18,32 4 16,95 5 15,03 1 18,54 2 17,74 3 17,86 4 16,74 5 14,76
min 16,63 15,84 15,84 15,28 13,49 16,24 15,64 15,64 14,56 13,17
max 23,05 22,36 22,71 21,69 19,18 22,36 21,69 22,03 21,34 18,91
prst průměr
min
max
16,63 15,84 16,24 15,64 13,49 16,24 15,84 15,64 14,88 13,17
23,05 22,36 22,71 21,69 19,18 22,36 21,69 22,03 21,34 18,91
1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
19,11 18,34 18,44 17,11 15,12 18,66 17,88 17,96 16,84 14,89
Tab. 1 Tloušťka prstů u žen starších 15 let; hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u žen, zvlášť pro každý prst (1-5), těsnost kroužku
Tab. 2 Tloušťka prstů u žen starších 15 let; hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u žen, zvlášť pro každý prst (1-5), vhodné ke koupi Tab. 3 Těsné M Pravá
Levá
prst 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
průměr 21,31 20,32 20,47 19,28 17,28 21,04 19,95 19,91 18,96 16,9
min 19,49 18,49 18,25 17,16 15,64 19,18 17,58 18,25 17,58 15,28
max 23,97 22,36 22,36 21,69 19,82 23,73 22,03 22,36 21,34 19,18
Tab. 3 – tloušťka prstů u mužů; hodnota průměrů kroužků ve srovnání s minimální a maximální hodnotou kroužků u mužů, zvlášť pro každý prst (1-5) Tab. 4 – tloušťka prstů u dívek do 15 let; hodnota průměrů kroužků ve srovnání s maximální a minimální hodnotou kroužků u dívek, zvlášť pro každý prst (1-5) Tab. 5 – tloušťka prstů u chlapců do 15 let; hodnota průměrů kroužků ve srovnání s maximální a minimální hodnotou kroužků u chlapců zvlášť pro každý prst (1-5)
Tab. 4 Těsné D Pravá
Levá
prst průměr min 1 15,3 13,89 2 14,93 13,49 3 14,95 13,17 4 14,06 12,9 5 13,43 <12,9 1 15,29 13,89 2 14,83 13,49 3 14,71 13,17 4 13,93 12,9 5 13,12 <12,9
Tab. 5 Těsné CH prst průměr min 1 16,41 13,41 Pravá 2 15,74 13,89 3 15,86 13,49 4 15,18 12,9 5 14,16 <12,9 1 16,28 13,89 Levá 2 15,55 13,49 3 15,62 13,49 4 14,75 12,9 5 14,02 <12,9
max 16,93 16,63 16,63 15,64 14,31 16,63 16,93 16,63 15,28 13,49
max 19,49 18,91 18,91 18,25 17,16 19,18 18,25 18,49 17,58 17,16
Obr. 8
7
8
11
13
12
Obr. 9
1
2
3
5
9
6
10
13
17
21
4
7
8
11
14
12
15
18
22
119
16
19
23
20
24
Obr. 10
1
2
3
5
6
9
7
10
13
17
4
8
11
14
12
15
16
18
20
120
19
21
Obr. 11
1
2
3
4
6
5
7
121
8
Obr. 12
1
2
3
4
5
7
6
8
9
10
12
11
13
14
122
15
Obr. 13
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
123
15
Obr. 14
1
2
3
5
6
7
8
9
10
124
11
Obr. 15
1
2
3
4
5
6
7
8
9 125
Obr. 16 Srovnání průměrů prstenů
55 50
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
45
Průměr
40 35 30 25 20 15 10 MER-M
MER-Z
LIT-M
LIT-Z
LIT-N
MUZ-N
Srovnání
Graf 1 Srovnání průměrů prstenů; MER-M – mé měření mužů; MER-Z – mé měření žen; LIT-M – změřené prsteny mužů z literatury; LIT-Z – změřené prsteny žen z literatury; LIT-N – neurčené pohlaví z literatury; MUZ-N – změřené prsteny z muzeí, neurčeno pohlaví; velikost kružnic 1-17 vyjadřuje počet průměrů;
Krabicový graf Medián
25%-75%
Rozsah neodleh.
Odlehlé
Ex trémy
P1 - L5
26
24
22
20
18
16
14
12 P1
P2
P3
P4
P5
L1
L2
L3
L4
L5
Graf 2 Srovnání velikostí jednotlivých prstů (P1 – palec pravé ruky až L5 – malíček levé ruky) z mnou naměřeného souboru osob
126
Obr. 17
Bodový graf ženy
m uži
Bodový graf ženy
24
26
22
24
20
22
P4 (mm)
P1 (mm)
26
18 16 14
m uži
20 18 16 14
12
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
12
0
Věk (roky)
10
20
30
40
50
60
70
80
90
70
80
90
70
80
90
Věk (roky)
Graf 1 P1 – palec pravé ruky
Graf 4 P4 – prsteníček pravé ruky Bodový graf ženy
Bodový graf
m uži
26
ženy
24
26
22
24
20 P5 (mm)
P2 (mm)
m uži
18 16 14
22 20 18 16 14
12
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
12
0
Věk (roky)
10
20
30
40
50
60
Věk (roky)
Graf 2 P2 – ukazováček pravé ruky
Graf 5 P5 – malíček pravé ruky Bodový graf ženy
Bodový graf
m uži
ženy
24
26
22
24
20
22 L1 (mm)
P3 (mm)
26
18 16 14
m uži
20 18 16 14
12
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
12
0
Věk (roky)
10
20
30
40
50
Věk (roky)
Graf 3 P3 – prostředníček pravé ruky
Graf 6 L1 – palec levé ruky
127
60
Obr. 18 Bodový graf ženy
m uži
26
Bodový graf
24
ženy
m uži
26
20
24
18
22
16
L4 (mm)
L2 (mm)
22
14 12 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
20 18 16 14
Věk (roky)
12 0
Graf 1 L2 – ukazováček levé ruky
10
20
30
40
50
60
70
80
Věk (roky)
Graf 3 L4 - prsteníček levé ruky
Bodový graf ženy
m uži
26
Bodový graf
24
ženy
20
26
18
24
16
22
L5 (mm)
L3 (mm)
22
14 12 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
m uži
20 18 16 14
Věk (roky)
12 0
Graf 2 L3 – prostředníček levé ruky
20
40
Věk (roky)
Graf 4 L5 – malíček levé ruky
128
60
80
90
Obr. 19 Vliv BMI na tloušťku prstů (Bodový graf) ženy muži 22 21 20
L4 (mm)
19 18 17 16 15 14 16
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
BMI
Graf 1 Vliv BMI na tloušťku prstů u L4 (prsteníček levé ruky) zvlášť pro muže a ženy; BMI – Body mass index Vliv hmotnosti na tloušťku prstů (Bodový graf) ženy muži 25 24 23 22 L1 (mm)
21 20 19 18 17 16 15 40
50
60
70
80
90
100
110
Hmotnost (kg)
Graf 2 Vliv hmotnosti na tloušťku prstů u L1 (palce levé ruky) zvlášť pro muže a ženy;
129
Obr. 20 Vliv t ě lesné vy šky na tloušťku prstů (Bodový graf) ženy muži 24 22
P2 (mm)
20 18 16 14 12 90
100
110
120
130
140
150
160
170
180
190
Výška (cm)
Graf 1 Vliv tělesné výšky na tloušťku prstů u P2 (ukazováčku pravé ruky) zvlášť pro muže a ženy
Vliv denní doby m ě ření na tloušťku prstů (Bodový graf) 25 24 23
P1 (mm)
22 21 20 19 18 17 16 0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
Čas
Graf 2 Vliv denní doby měření na tloušťku prstů u P1 (palce pravé ruky) zvlášť pro muže a ženy
130
131
Obr. 21 Tab. 1
Průměr KAD Průměr ABS
t
df
p
Počet KAD
Počet ABS SmOdch KAD SmOdch ABS F-ratio
p
VEK
41,4167
44,6897
-0,72545
63
0,470863
36
29
17,45914
18,83026
1,163235 0,665267
VYS HM P1 P2 P3 P4 P5
178,9500 80,4028 21,3650 20,3197 20,5031 19,3036 17,3094
176,9310 83,0345 23,0828 22,7069 22,7345 21,7724 19,7379
1,27570 -0,92893 -6,37899 -8,58769 -7,69686 -7,24880 -7,19392
63 63 63 63 63 63 63
0,206747 0,356470 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000
36 36 36 36 36 36 36
29 29 29 29 29 29 29
6,95830 10,45878 1,03280 0,97877 0,99488 1,14237 1,03513
5,47678 12,38225 1,13454 1,26291 1,34171 1,60020 1,66699
1,614198 1,401644 1,206731 1,664881 1,818761 1,962175 2,593472
0,195687 0,341526 0,592873 0,152880 0,094056 0,059557 0,008109
Tab. 1 Srovnání mého souboru změřených osob pomocí T-testu se souborem K. Absolonové (2001) pro muže starší 18 let; (KAD – Kadlecová; ABS – Absolonová; t – statistická hodnota T-testu; p – statistická hodnota hladiny významnosti; je zde určen věk, výška, hmotnost a prsty pravé ruky (P1-P5); také průměry a SmOdch – směrodatná odchylka;
Tab. 2
Průměr KAD Průměr ABS
t
df
p
Počet KAD
Počet ABS SmOdch KAD SmOdch ABS F-ratio
p
VEK 41,7381 48,7879 -1,51864 73 0,133174 42 33 19,22278 20,85779 1,177347 0,616243 VYS 166,6405 161,9091 3,16089 73 0,002290 42 33 5,93436 7,02390 1,400908 0,306771 HM 66,9667 62,9091 1,50575 73 0,136446 42 33 12,26074 10,65470 1,324190 0,414429 P1 19,0712 19,5939 -1,58020 73 0,118385 42 33 1,45933 1,37294 1,129810 0,727407 P2 18,2212 19,2848 -3,35028 73 0,001281 42 33 1,24759 1,50169 1,448841 0,261496 P3 18,3179 19,2727 -2,89875 73 0,004945 42 33 1,31925 1,53119 1,347109 0,365654 P4 17,0448 18,1424 -3,76997 73 0,000329 42 33 1,20206 1,31245 1,192102 0,590263 P5 15,0381 16,1818 -3,89042 73 0,000219 42 33 1,14683 1,39943 1,489029 0,228257 Tab. 2 Srovnání mého souboru změřených osob pomocí T-testu se souborem K. Absolonové (2001) pro ženy starší 18 let; (KAD – Kadlecová; ABS – Absolonová; t – statistická hodnota T-testu; p – statistická hodnota hladiny významnosti; je zde určen věk, výška, hmotnost a prsty pravé ruky (P1-P5); také průměry a SmOdch – směrodatná odchylka;
Obr. 22
Max záp Max klad p Průměr KAD Průměr ABS SmOdch KAD SmOdch ABS Počet KAD Počet ABS rozdíl rozdíl VEK -0,219349 0,144636 p > .10 41,4167 44,6897 17,45914 18,83026 36 29 VYS -0,069923 0,225096 p > .10 178,9500 176,9310 6,95830 5,47678 36 29 HM -0,327586 0,116858 p < .10 80,4028 83,0345 10,45878 12,38225 36 29 P1 -0,627395 0,000000 p < .001 21,3650 23,0828 1,03280 1,13454 36 29 P2 -0,730843 0,000000 p < .001 20,3197 22,7069 0,97877 1,26291 36 29 P3 -0,709770 0,000000 p < .001 20,5031 22,7345 0,99488 1,34171 36 29 P4 -0,703065 0,000000 p < .001 19,3036 21,7724 1,14237 1,60020 36 29 P5 -0,681992 0,000000 p < .001 17,3094 19,7379 1,03513 1,66699 36 29 Tab. 1 Srovnání mého souboru změřených osob pomocí Kolomogorovova-Smirnovova testu se souborem K. Absolonové (2001); pro muže starší 18 let; (KAD – Kadlecová; ABS – Absolonová; p – statistická hodnota hladiny významnosti; je zde určen věk, výška, hmotnost a prsty pravé ruky (P1-P5), také počet měřených prstů, průměry a SmOdch – směrodatná odchylka; Tab. 1
Tab. 2 VEK VYS HM P1 P2 P3 P4 P5
Max záp rozdíl -0,209957 0,000000 -0,006494 -0,307359 -0,448052 -0,383117 -0,415584 -0,372294
Max klad rozdíl 0,023810 0,253247 0,277056 0,069264 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000
p
Průměr KAD
Průměr ABS
SmOdch KAD
SmOdch ABS
Počet KAD
Počet ABS
p > .10 p > .10 p > .10 p < .10 p < .005 p < .01 p < .005 p < .025
41,7381 166,6405 66,9667 19,0712 18,2212 18,3179 17,0448 15,0381
48,7879 161,9091 62,9091 19,5939 19,2848 19,2727 18,1424 16,1818
19,22278 5,93436 12,26074 1,45933 1,24759 1,31925 1,20206 1,14683
20,85779 7,02390 10,65470 1,37294 1,50169 1,53119 1,31245 1,39943
42 42 42 42 42 42 42 42
33 33 33 33 33 33 33 33
Tab. 2 Srovnání mého souboru změřených osob pomocí Kolomogorovova-Smirnovova testu se souborem K. Absolonové (2001); pro ženy starší 18 let; (KAD – Kadlecová; ABS – Absolonová; p – statistická hodnota hladiny významnosti; je zde určen věk, výška, hmotnost a prsty pravé ruky (P1-P5), také počet měřených prstů, průměry a SmOdc – směrodatná odchylka;
133
Obr. 23 Tab. 1
HM Z/r
M/r
Z/p
M/p
BMI Z/r
M/r
Z/p
M/p
0,4659 0,0647 0,0019 0,7079 0,3489 0,2714 0,0235 0,1094 P1 0,5806 0,1832 0,00006 0,2848 0,4329 0,3978 0,0042 0,0163 P2 0,5828 0,1635 0,00005 0,3408 0,401 0,30005 0,0085 0,0749 P3 0,5462 0,2308 0,0002 0,1756 0,362 0,347 0,0185 0,0381 P4 0,5737 0,0739 0,00007 0,6686 0,4282 0,2264 0,0047 0,1842 P5 0,4852 0,0732 0,0011 0,6714 0,3835 0,297 0,0122 0,0786 L1 0,5845 0,2368 0,00005 0,1644 0,3906 0,4534 0,0105 0,0055 L2 0,5721 0,2927 0,00008 0,0832 0,3799 0,4211 0,0131 0,0105 L3 0,6286 0,2988 0,000008 0,0767 0,476 0,3902 0,0014 0,0186 L4 0,5728 0,1362 0,00007 0,4285 0,4136 0,2001 0,0065 0,2418 L5 Tab. 1 Srovnání hodnot pravé a levé ruky u žen a mužů v porovnání s vlivem hmotnosti a indexu BMI na tloušťku prstů; HM – hmotnost; BMI – Body mass index; Z – ženy; M – muži; r – Pearsonův korelační koeficient; p – statistická hladina významnosti;
t df p Počet žen Počet mužů SmOdch Ž SmOdch M F-ratio Tab. 2 Průměr ženy Průměr muži 19,07119 21,36500 -7,88584 76 0,000000 42 36 1,459332 1,032801 1,996527 P1 18,22119 20,31972 -8,16383 76 0,000000 42 36 1,247585 0,978773 1,624712 P2 18,31786 20,50306 -8,14653 76 0,000000 42 36 1,319252 0,994884 1,758374 P3 17,04476 19,30361 -8,46444 76 0,000000 42 36 1,202058 1,142366 1,107235 P4 15,03810 17,30944 -9,11767 76 0,000000 42 36 1,146833 1,035126 1,227479 P5 18,55857 21,08639 -8,77861 76 0,000000 42 36 1,395567 1,099390 1,611380 L1 17,72690 19,97056 -8,72482 76 0,000000 42 36 1,228663 1,007548 1,487077 L2 17,85190 19,97028 -7,88732 76 0,000000 42 36 1,304366 1,021418 1,630769 L3 16,83500 18,99472 -8,31839 76 0,000000 42 36 1,263355 0,983729 1,649299 L4 14,78905 16,93222 -9,58525 76 0,000000 42 36 1,054692 0,895124 1,388305 L5 Tab. 2 Srovnání hodnot pravé a levé ruky pomocí T-testu pro dospělé jedince starší 18 let; srovnání rozdílů u žen a mužů;Z – ženy, M hodnota T-testu; p – statistická hladina významnosti; SmOdch – směrodatná odchylka; jednotlivé prsty P1-L5;
134
p 0,039080 0,145246 0,090896 0,762762 0,538677 0,152134 0,233049 0,142216 0,133319 0,323946 - muži; t – statistická
Obr. 24
Tab. 1
Počet
procent v < V
Z
p
P1/L1 P2/L2 P3/L3 P4/L4 P5/L5
87 87 88 80 70
16,09195 12,64368 11,36364 18,75000 11,42857
6,218253 6,861520 7,142224 5,478367 6,334712
0,000000 0,000000 0,000000 0,000000 0,000000
Tab. 1 Znaménkový neparametrický statistický test pro srovnání pravé a levé ruky z mého souboru změřených velikostí prstů u jednotlivých osob všech věkových kategorií; je zde určen počet měřených prstů; procenta rozdílů; Z – rozdíl mediánů u obou rukou a p – statická hodnota hladiny významnosti;
Tab. 2
Počet
procent v < V
Z
p
P1/L1 P2/L2 P3/L3 P4/L4 P5/l5
66 68 66 58 57
10,60606 8,823529 10,60606 20,68966 12,28070
6,277666 6,669730 6,277666 4,333112 5,563036
0,000000 0,000000 0,000000 0,000015 0,000000
Tab. 2 Znaménkový neparametrický statistický test pro srovnání pravé a levé ruky z mého souboru změřených velikostí prstů u jednotlivých osob starších 18 let; je zde určen počet měřených prstů; procenta rozdílů; Z – rozdíl mediánů u obou rukou a p – statická hodnota hladiny významnosti;
135