MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie

Volební geografie Těšínska - prezidentské volby a předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013 Bakalářská práce

Zuzana Motyková

UČO: 397449 Obor: Sociologie – Politologie Imatrikulační ročník: 2011 Vedoucí práce: Mgr. Michal Pink, Ph.D. Brno 2014

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Volební geografie Těšínska- prezidentské volby a předčasné volby do Poslanecké sněmovny 2013 vypracovala samostatně za pouţití uvedené literatury a pramenů.

V Brně 28. 4. 2014, Zuzana Motyková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Michalu Pinkovi Ph.D., za cenné rady, připomínky a čas, který mi věnoval.

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 2 2. Teoretická část........................................................................................................................ 4 2.1 Teoretické přístupy k volební geografii............................................................................ 4 2.2 Vymezení Těšínska........................................................................................................... 5 2.3 Volební systém pro prezidentské volby............................................................................ 7 2.4 Volební systém pro volby do PSP ČR .............................................................................. 8 2.5 Volební systém pro volby do krajských zastupitelstev .................................................... 9 3. Krajské volby ....................................................................................................................... 10 4. Volba prezidenta .................................................................................................................. 15 4.1. První kolo: Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman ......................................................... 16 4.2 Jan Fischer a Jiří Dienstbier............................................................................................ 18 4.3 Zbylí kandidáti ................................................................................................................ 20 4.4 Druhé kolo ...................................................................................................................... 21 5. Volby do PSP ČR ................................................................................................................. 22 5.1 ODS a TOP 09 ................................................................................................................ 23 5.2 KSČM, ČSSD, SPOZ ..................................................................................................... 25 5.3 VV, ANO 2011 ............................................................................................................... 28 5.4 KDU-ČSL ....................................................................................................................... 30 6. Území volební, supervolební podpory a vzájemné souvislosti ............................................ 31 6.1 TOP 09 ............................................................................................................................ 31 6.2 ODS ................................................................................................................................ 33 6.3 KDU-ČSL ....................................................................................................................... 34 6.4 Populistické strany a nezávislí kandidáti ........................................................................ 35 6.5 ČSSD .............................................................................................................................. 37 6.6 SPOZ .............................................................................................................................. 38 6.7 KSČM ............................................................................................................................. 39 7. Závěrem ................................................................................................................................ 41 8. Literatura a zdroje ................................................................................................................ 43 Počet znaků: 71 103

1

1. Úvod V posledním roce zasáhly do politického dění na území České republiky dvě významné události. První z nich bylo prezidentské klání, kdy voliči měli moţnost sami ovlivnit, koho pošlou na Praţský hrad. Druhou byly předčasné volby do Poslanecké sněmovny (dále jako PSP ČR), které proběhly v napjaté atmosféře vlády úřednického kabinetu Jiřího Rusnoka, který i přesto, ţe nedostal důvěru, zůstal u moci půl roku. Časová posloupnost a blízkost těchto dvou událostí je prvním z důvodů volby tématu práce. Samotný region Těšínska je pak důvodem druhým. Jeho historie, umístění v rámci Moravskoslezského kraje, národnostní a věkově sloţení zaručovalo zajímavé výsledky práce. Ta na sledovaném území zaznamenává nejen výsledky dvou uvedených voleb, ale také voleb do Poslanecké sněmovny 2010 a krajských voleb 2012, důraz je nicméně kladen zejména na první dvě jmenované události. Díky tomuto tematickému a také časovému úseku se do práce neměly moţnost dostat všechny strany, které se voleb zúčastnily. V textu se neobjevuje Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (dále jako Úsvit) a to i přesto, ţe strana překonala volební klauzuli. Důvodem je její absence ve všech sledovaných volbách - vyjma těch posledních. Podobný argument se nabízí i pro ANO 2011, nicméně stranu není moţno ignorovat skrze silnou voličskou základnu, která ji pomohla stát se součástí vládní koalice. Do výčtu se naopak, i přes velmi slabé volební výsledky, dostala Strana práv občanů Zemanovci (dále jako SPOZ). Její přítomnost je vysvětlitelná spojitostí s osobností Miloše Zemana. K omezením došlo i na úrovni prezidentských voleb. Práce neobsahuje jména Jany Bobošíkové a Taťány Fischerové – jejich volební zisky se na území Těšínska pohybovaly na velmi nízkých, aţ marginálních číslech. Spolu s nimi se do trojice nejméně úspěšných kandidátů zařadil také Přemysl Sobotka. Jeho podpora na území regionu aleje sledována– odůvodněním je spojení s mateřskou Občanskou demokratickou stranou (dále jako ODS). Základní pracovní jednotkou, v rámci které jsou zjišťovány volební zisky, je obec (v rámci regionu dohromady 57 obcí). I přesto ale není moţné vyhnout se zobecňování a určitému „vyvyšování“ větších a lidnatějších měst. Často jsou to právě ony, které sdruţují voličská jádra stran. Kolem nich se pak kupí menší vesnice, ne vţdy ale dosahující tak vysokých čísel podpory. Do práce se rovněţ silně promítla přítomnost dvou okresů v regionu – Karvinského a Frýdeckomísteckého, často tvořících dělící linii mezi zisky stran. Cílem práce je prozkoumat a popsat volební zisky sledovaných stran a kandidátů na území Těšínska, odhalit mezi nimi případné asociace a určit území, kde se jim daří získávat 2

hlasy s větší pravidelností. Tento problém byl zvlášť zajímavý u Miloše Zemana v prezidentských volbách a následně podpory SPOZ ve volbách do PSP ČR. Veškerá čísla (ve smyslu procent a počtu hlasů získaných ve volbách), se kterými v textu pracuji, pocházejí ze serveru www.volby.cz a jsou pouze zpracovány do tabulek pro účely práce. (volby.cz). Pro zjištění demografických charakteristik obcí jsem vyuţila server Sčítání lidu, domů a bytů. (Sčítání 2012). Teoretické základy svého textu opírám o příspěvek Petra Sýkora a Luďka Jehličky - Geografická analýza výsledků parlamentních voleb v roce 1990 (Sborník české geografické společnosti 1991), Michala Pinka – Současné přístupy k volební geografii (Fiala, Strmiska 2005) a pro definici statistických termínů jsem pouţila knihu Jana Hendla Přehled statistických metod zpracování dat (Hendl 2006). Dále jsou to zákony vydané mezi lety 2000 – 2012, upravující řád voleb do PSP ČR, prezidentských a krajských voleb. Mapy jsem zpracovala v programu Quantum Gis1. Práce je rozdělena do několika celků, které na sebe tematicky a také v časové posloupnosti navazují. Ve 2. kapitole jsou popsány principy, podle kterých probíhají jednotlivé typy voleb, rovněţ je zde vymezen a demograficky charakterizován region Těšínska. Následují tři kapitoly, ve kterých se zaměřuji na územní zisky stran (a posléze kandidátů) v krajských volbách, volbách do PSP ČR a prezidentském klání. Šestá kapitola – Území volební, supervolební podpory a vzájemné souvislosti se zabývá obcemi, ve kterých se sledovaným stranám v uvedených volbách dařilo pravidelně získávat hlasy. Závěr je věnován analýze a diskuzi nad zjištěnými výsledky.

1

Program je volně dostupný na této adrese: http://www.qgis.org/en/site/ 3

2. Teoretická část 2.1 Teoretické přístupy k volební geografii Pokud se vrátím k pomyslným kořenům volební geografie, tak za jejího otce bývá povaţován francouzský autor André Siegfried – zejména díky metodě mapování výsledků a jejich srovnávání s mapami pravděpodobných vysvětlujících faktorů. (Taylor, Flint 2000: 237). Volební geografie pak souhrnně přináší informaci o rozmístění podpory stran v opakujících se volbách, které nabízejí srovnání výsledků. (Fiala, Strmiska 2005: 148). V českém prostředí nemá tento obor zdaleka tak dlouhou tradici. Mezi první a asi i nejznámější práce patří příspěvek Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920-1990). (Sborník české geografické společnosti 1991). Autoři pracovali s daty z několika voleb (úsek 1920-1946 a po roce 1990), porovnávali jejich výsledky a na základě těch pak vymezili území, na kterých se politickým stranám daří pravidelně získávat voličské hlasy. Jako „pracovní jednotku“, na které počítali hlasy, si vymezili „území volební podpory“, s definicí územní jednotky, na základě které jsou vymezovány oblasti, na kterých strany dosahují určité volební podpory. Podle další metody, nazývané jako „území stabilní volební podpory“ sledovali oblasti, ve kterých daná politická strana dokázala získat podporu ve všech sledovaných volbách. Na základě těchto dvou metodik posléze dokázali vymezit území, která jsou typická podporou pro určitou politickou stranu. (Sborník české geografické společnosti 1991: 84-88). Ve své práci pouţívám následující metody: území volební podpory, území supervolební podpory a zjišťování korelací za pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. S územím volební podpory pracuji podle výše uvedené definice autorů Jehličky a Sýkory. Území supervolební podpory je pak v určitém smyslu zredukovaná oblast území volební podpory – do výčtu zisků strany se dostane pouze 25 % obcí s nejvyšším počtem hlasů. Pearsonův korelační koeficient je pouţit pro zjištění síly vztahu mezi ziskem hlasů strany v předčasných volbách do PSP ČR 2013 a 1. kolem prezidentských voleb 2013. „Přes některé své nedostatky zůstává Pearsonův korelační koeficient r nejdůleţitější mírou síly vztahu dvou náhodných spojitých proměnných X a Y“ (Hendl 2006: 243). Pokud je hodnota koeficientu kladná, vztah mezi sledovanými proměnnými je pozitivní – čím vyšší je jeho číslo, tím více narůstá síla vztahu mezi sledovanými proměnnými.

4

2.2 Vymezení Těšínska Těšínsko leţí na severovýchodě České republiky. Region je charakteristický svým nářečím, které je způsobeno vazbou na Polsko a tedy i silnou přítomností polské menšiny. S Těšínskem se ale oficiálně nepracuje jako se samostatným regionem – v tomto smyslu nemá přesné hranice. Nejčastěji se pouţívá spojení „euroregion Těšínské Slezsko“. Spadá pod Moravskoslezský kraj a řadí se pod něj následující větší města – Jablunkov, Třinec, FrýdekMístek, Český Těšín, Havířov, Karviná, Orlová a Bohumín. Oficiální vytyčení umístění regionu zní takto: „ Euroregion leţí v pohraniční oblasti severovýchodní části České republiky a jiţního Polska, v těsném sousedství se Slovenskem. Rozkládá se na území v úseku od Hrčavy (ČR) a Jaworzynki (PL), po Bohumín (ČR) a Chalupki (PL). Přirozenou osu tvoří řeka Olše, srdcem jsou pak hraniční města Český Těšín a Cieszyn.“ (Euroregion Těšínské Slezsko). Autoři stránky zde zařazují celý okres Karviná a část okresu Frýdek-Místek. Vytyčená hranice má své historické kořeny, které vznikly na základě konference v Paříţi roku 1920: „Podle něj připadl Polsku politický okres bílský, část okresu těšínského a část okresu fryštátského. České straně připadl celý politický okres Frýdek, většina okresu těšínského a fryštátského. Na české straně tudíţ zůstal Bohumín, Karviná s uhelným revírem a České nádraţí – město Těšín však zůstalo na polské straně – Třinec, Jablunkov.“ (Bystrianská 2007: 41). Co se polské menšiny týče, dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011, statistiky pro výše uvedená města jsou následující. V Jablunkově se k polské menšině přihlásilo 19 % obyvatel, v Třinci 16 %, v Českém Těšíně 14 %, v Havířově 4 %, v Karviné 6 %, v Orlové 2,5 % a konečně v Bohumíně 2,1 % obyvatel (Sčítání lidu, domů a bytu, 2011). Je zde patrná sestupující tendence, směrem od jihu k severu. Původním záměrem bylo pracovat pouze s obcemi, ve kterých se k polské národnosti přihlásilo alespoň 30 % obyvatel – čísla uvedená na předchozích řádcích mě však donutila zvolit přístup dle vytyčení hranic z roku 1920. Dalším moţným kritériem byla volba obcí, jeţ mají dvojjazyčný název. Na dvojjazyčný název má právo kaţdá obec, ve které ţije alespoň 10 % obyvatel příslušné národnostní menšiny. Ţadatelé o takovou ceduli mají podle zákona č.128/2000 právo o ni poţádat a to tak, ţe „je moţno zavést označení názvu obce, její části, ulic a ostatních veřejných míst a označení budov státních a samosprávních orgánů rovněţ v jazyce národnostní menšiny. K tomuto můţe dojít, pouze v případě, ţe v obci podle posledního sčítání lidu ţije více neţ deset procent Poláků…“. Problematické u tohoto bodu ovšem je, ţe ne všechny obce a menšiny v nich, které toto právo mají, ho vyuţívají. Tedy – i přesto, ţe 5

obec má 10% národnostní menšinu a tím pádem i nárok na dvojjazyčné nápisy, nemá polskou ceduli. Navíc, pokud bych toto kritérium aplikovala na výše jmenované města, splnily by jej pouze dvě z nich. Demografické charakteristiky měst jsou si pak navzájem podobné. Nejlidnatějšími jsou bývalé okresní města Frýdek-Místek a Karviná, v obou ţije přes 50 000 obyvatel. Na opačném konci ţebříčku lidnatosti je Jablunkov s pouhými 5000 obyvateli. Věková skladba se příliš neliší, pouze tři města vybočují nejpočetnější věkovou skupinou obyvatel – jde o Havířov, Orlovou a Karvinou, kde jsou v početní převaze obyvatelé ve věku 40-49 let (ve zbytku měst jde o skupinu 30-39 let). Co se náboţenského vyznání týče, je nutno poznamenat, ţe tyto statistiky jsou zkreslené velkým počtem respondentů, kteří na ně odmítají odpovídat (u všech uvedených měst okolo 40 %). Nejvyšší počet věřících obyvatel (pracuji jak s těmi, kteří deklarovali příslušnost k některé z církví, tak s těmi, kteří se označili jako „věřící“ bez přihlášení se ke konkrétnímu vyznání) se nachází v Jablunkově – jde o 55 %, čímţ toto město výrazně převyšuje průměr ostatních. Většinou se hodnoty pohybují okolo 20 %, pouze Třinec a Český Těšín zvyšují průměr s 39 % obyvatel, kteří se označili jako „věřící“. V dotaznících občané vyplňovali také otázky směřující na vzdělání. Zaměřila jsem se na následující čtyři kategorie – nejvýše dokončené základní, středoškolské s výučním listem, středoškolské s maturitou a vysokoškolské vzdělání. Největší procento obyvatel s dokončeným (pouze) základním vzděláním se nachází v obci Karviná (21 %), kde je také nejméně vysokoškolsky vzdělaných obyvatel – 5 %. Co se srovnání u středoškolsky vzdělaných týká, občanů s výučním listem je všech obcích více, neţ těch, co mají maturitu (rozdíl zhruba 10%). Vysokoškoláci jsou vţdy ve svých počtech na konci ţebříčků. Poslední z vybraných charakteristik je zaměstnání, konkrétně jde o následující kategorie – ekonomicky aktivní, nezaměstnaní a neaktivní (zahrnuje jak studenty, tak důchodce). Zde jsou čísla u všech obcí téměř shodná a liší se jen minimálně. Povětšinou ekonomicky neaktivní o procento aţ dvě převyšuje ekonomicky aktivní sloţku. Nezaměstnanost se drţí na číslech okolo 6-7 %, výraznější rozdíl je pouze v obci Jablunkov, kde je na pouhých 3%. (Sčítání lidu, domů a bytu, 2011).

6

Mapa č. 1: Obce Těšínského regionu

Zdroj: vlastní mapa

2.3 Volební systém pro prezidentské volby 8. února 2012 byl v České republice změněn zákon pro volbu prezidenta a to ústavním zákonem č. 71/2012 Sb. Dosavadní nepřímá volba prezidenta tímto ustanovením přechází na volbu přímou. Podrobnosti volby rozvádí zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky. Navrhnout kandidáta do voleb můţe kaţdý občan, který dosáhl věku 18 let - návrh musí být podpořen peticí s podpisy 50 tisíc oprávněných voličů. Druhá cesta k navrţení kandidáta vede přes Parlament a to návrhem podaným minimálně 20 poslanci nebo 10 senátory. Volby se odehrávají v posledních 60 dnech mandátu stávajícího prezidenta, vyhlašuje je předseda Senátu (pokud není funkce obsazena, povinnost přebírá předseda PSP ČR). Probíhají zpravidla ve dvou kolech – druhé kolo se koná pouze tehdy, pokud v kole prvním ţádný z nominovaných kandidátů nedosáhne na nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů (coţ se v zatím jediné přímé volbě, která v ČR proběhla, nestalo). Do druhého kola, konajícího se čtrnáct dnů po začátku prvního kola, postupují dva kandidáti, 7

kteří získali nejvíce hlasů. Prezidentem se stává ten, kdo v 2. kole volby obdrţí více hlasů. Republika pro tyto volby funguje jako jeden volební obvod, voliči hlasují ve svých stálých volebních okrscích, které po skončení voleb odesílají výsledky Českému statistickému úřadu. Historicky první přímá volba prezidenta – respektive její 1. kolo – proběhla v České republice 11. a 12. ledna 2013. Zúčastnilo se jí 9 kandidátů: Miloš Zeman jako nezávislý kandidát (veřejností a médii i přesto spojován se stranu SPOZ), Karel Schwarzenberg (jako kandidát TOP 09), Jan Fischer (jako nezávislý kandidát), Jiří Dienstbier (jako kandidát za ČSSD), Vladimír Franz (jako nezávislý kandidát), Zuzana Roithová (jako kandidátka za KDU-ČSL), Taťána Fischerová (jako kandidátka za Klíčové Hnutí), Přemysl Sobotka (jako kandidát za ODS), Jana Bobošíková (jako kandidátka za tehdejší stranu Suverenita). Do druhého kola, které se odehrálo 25. a 26. ledna 2013, tedy o 14 dnů později postoupili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Vítězem voleb se stal Miloš Zeman, s rozdílem asi 470 000 hlasů. Svého prezidentského úřadu se ujal 8. března 2013, kdy také sloţil prezidentský slib.

2.4 Volební systém pro volby do PSP ČR Poslanecká sněmovna je volena podle zásad poměrného volebního systému. Země se pro tyto volby dělí do 14 volebních obvodů. Ty jsou shodné se samosprávnými kraji a územím hlavního města Prahy – kaţdý z krajů má odlišnou velikost, čemuţ odpovídá i počet mandátů, které je moţné v daném úseku získat. „Průměrný počet mandátů je nyní 14,3, čímţ se ČR stále řadí k zemím se spíše velkými volebními obvody, jeţ obecně napomáhají slabším politickým stranám.“ (Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy, 2004: 107). Pro přepočet hlasů se pouţívá d’Hondtova dělitele. Při hlasování je moţno pouţít preferenčních hlasů. Podoba preferenčního hlasování se během let 1995-2010 několikrát měnila, v současnosti platí, ţe volič můţe pouţít čtyř preferenčních hlasů (nejviditelnějším následkem této změny byla tzv. „krouţkovací revoluce“2, která posunula z původně nevolitelných míst dohromady 46 kandidátů). Současně s tímto opatřením se také sníţila hranice pro zápočet preferenčních hlasů a to ze 7 % na 5 % (Zákon č.480/2006 Sb.). Tyto podmínky se mění spolu s tím, jak se zvyšuje počet členů případné koalice – dvoučlenné musí získat alespoň 10 % platných hlasů na celostátní úrovni, trojčlenné 15 % hlasů, čtyř a více členné koalice alespoň 20 % hlasů. Volby vyhlašuje prezident republiky a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním. 2

Pojem pouţívá a více vysvětluje také Vojtěch Navrátil ve svém příspěvku „Preferenční hlasování od vzniku republiky po „krouţkovací revoluci“ II.“(Revue Politika 2013). 8

Občané, kteří mohou volit, jsou uvedeni ve stálém seznamu voličů, který je spravován obecním úřadem dané obce. Věková hranice pro aktivní volební právo je stanovena 18 rokem ţivota, pro pasivní volební právo 21 rokem. I přesto, ţe mandát poslanců je čtyřletý, mezi roky 2010 a 2013 proběhly dvoje volby. V roce 2010 vznikla po volbách koalice pravicové ODS a TOP 09, doplněná populistickými VV. Jejich tříletá vláda byla zkompromitována skandály právě VV, k jejímu úplnému konci pak přispěl zásah Státního zastupitelství přímo ve vládním sídle a podezření z korupčních afér kolem nejbliţšího vedení premiéra Petra Nečase. Poslední volby do PSP ČR (ke dni 9. 2. 2014) proběhly 25. a 26. října 2013. Jak uţ bylo řečeno, šlo o volby předčasné. Důleţitý je i kontext prezidentských voleb - v této době uţ byl levicový prezident Miloš Zeman zhruba půl roku ve funkci. Nutno upozornit i na sloţení úřednické vlády Jiřího Rusnoka, která byla jmenována právě Milošem Zemanem po pádu Nečasovy vlády a ve které zasedli také čtyři členové SPOZ na postech ministrů (šlo o Františka Lukla na postu ministra pro místní rozvoj, Martina Pecinu jako ministra vnitra, Zdeňka Ţáka jako ministra dopravy a Miroslava Tomana jako ministra zemědělství). Vzhledem ke všem těmto skutečnostem se očekávalo překročení volební klauzule SPOZ a její vstup do dolní komory Parlamentu. Do Poslanecké sněmovny nakonec proniklo sedm subjektů – ČSSD, ANO 2011, KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit a KDU-ČSL. Do sněmovny se oproti očekáváním nepodařilo dostat straně Zelených, ani SPOZ. (volby.cz).

2.5 Volební systém pro volby do krajských zastupitelstev Krajská zastupitelstva jsou v kaţdém z krajů volena jednou za čtyři roky pomocí poměrného volebního systému, za pouţití d’Hondtova volebního dělitele. Pro volby rovněţ platí 5 % volební klauzule a voliči mají moţnost udělit aţ 4 preferenční hlasy. V rámci aktivního volebního práva platí stejná pravidla jako v předchozích dvou případech. Občan můţe volit pouze v obci, která náleţí do územního obvodu kraje, v kterém má trvalé bydliště. Kandidovat mohou jak politické strany samostatně, tak i sdruţeně v podobě koalic. Počet členů zastupitelstva se liší – je úměrný počtu obyvatel kraje. Toto omezení se v určitém smyslu vztahuje i na politické strany – jejich kandidátky mohou obsahovat maximálně o 5 kandidátů více, neţ kolik je moţno obsadit na zastupitelstvu míst. (Zákon č. 130/2000 Sbírky). Tyto volby jsou po přímých prezidentských druhými nejmladšími volbami v tomto výčtu. Kraje jako samostatné správní jednotky fungují teprve od ledna 2000, první volby do 9

krajských zastupitelstev proběhly téměř o rok později – v listopadu 2000. Do roku 2012, kdy šli k urnám voliči zatím naposled (u tohoto typu voleb), se tak odehrály troje volby.

3. Krajské volby Poslední volby (k 7. 4. 2014) do krajských zastupitelstev se odehrály 12. a 13. října 2012. Jde tak o časově nejstarší událost (vyjma voleb do PSP ČR v roce 2010, které ale budou nahlíţeny a komparovány společně s volbami do PSP ČR 2013) rozebíranou v této práci. Proto je příhodné s nimi kvůli určité logické návaznosti dat a faktů začít. Voleb se v kraji zúčastnilo 21 stran, rozebírány ale budou výsledky pouze šesti z nich – ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a SPOZ. Prvním čtyřem jmenovaným se podařilo získat mandáty a proniknout na krajské zastupitelstvo. (Moravskoslezský kraj 2012). Zisky TOP 09 a SPOZ jsou sledovány v rámci kontextu práce, pro určitou návaznost a moţnost porovnání dat. Tabulka č. 1: Zisky sledovaných stran v krajských volbách SPOZ

KSČM

ČSSD

KDUČSL

ODS

TOP 09

Krajská úroveň 4%

22%

27%

10%

8%

4%

5%

26%

32%

7%

6%

2%

7%

20%

27%

11%

12%

6%

8%

18%

28%

11%

14%

4%

Okres Karviná Okres Frýdek-Místek region Těšínska

Zdroj: vlastní tabulka, www.volby.cz Pokud se pro prvotní komparaci nejprve zaměříme na nejvyšší moţnou úroveň krajských voleb - Moravskoslezský kraj, uţ zde není pozice obou pravicových stran příliš silná. ODS získala 10 % hlasů, TOP 09 4 % hlasů. Při sestupu na okresní úroveň se zisky dále mění. V okrese Frýdek-Místek obě strany mírně posilují, v okrese Karviná naopak obě výrazně oslabují. Tyto čísla uţ nyní předznamenávají neúspěch pravicových stran v regionu Těšínska, zejména v jeho severní, Karvinské části. Občanští demokraté získali nejsilnější podporu v Jablunkově a přilehlých obcích Niţní Lhoty (zde obdrţeli rekordních 77 % hlasů), Mosty u Jablunkova, Návsí. TOP 09 má sousední Hrádek, jinak se její podpora rozkládá spíše v malých obcích mezi Třincem a Frýdkem-Místkem. Uvedená data dokládají, ţe podpora obou pravicových stran je situována spíše na Frýdeckomístecku, neţ na Karvinsku.

10

Mapa č. 2: Region Těšínska, podpora TOP 09, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Mapa č. 3: Region Těšínska, podpora ODS, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

11

Stejně jako v předchozím případě se i u ČSSD a KSČM nejprve zaměřím na zisk stran na úrovni Moravskoslezského kraje. Jak uţ bylo naznačeno v předchozích odstavcích, čísla jsou u těchto levicových stran daleko vyšší – pro ČSSD hlasovalo 27 % voličů, pro KSČM 22 % voličů. V okrese Frýdek-Místek procentuální zisky u KSČM mírně klesají (na 20 %), u ČSSD se nemění. V Karvinském okrese se projevuje věrnější voličská základna, z které obě strany v rámci regionu silně profitují. Zisky ČSSD stoupají na 32 %, stejně se děje i u KSČM, pro kterou zde hlasovalo celých 26 % voličů. Absolutně nejsilnější obcí pro ČSSD se stala Hrčava, s podporou 83 % voličů. Jde ale spíše o osamocený „ostrov“, neţ o širší oblast. Koncentrovaněji lze hlasy nalézt na Karvinsku v obcích Bohumín, Karviná, Petřvald a Rychvald. U KSČM podpora v Karvinském regionu platí ještě více, jejich zisky zde téměř nikde neklesnou pod 30 %. Nejvíce voličů našli v Horních Bludovicích (40 % hlasů), následují Dětmarovice, Doubrava a Orlová s Karvinou. Mapa č. 4: Region Těšínska, podpora KSČM, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

12

Mapa č. 5: Region Těšínska, podpora ČSSD, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Pro Zemanovce je účast v těchto volbách vůbec první přímou zkušeností s volbami (voleb do PSP ČR 2010 se strana ještě neúčastnila). Další z menších stran - KDU-ČSL - tyto volby naopak zastihly v době, kdy se jim poprvé od jejich obnovení v roce 1992, nepodařilo při volbách do sněmovny 2010 překonat volební klauzuli. Obě v rámci Moravskoslezského kraje skončily na posledních místech pomyslného ţebříčku úspěšnosti. SPOZ, moţná trochu překvapivě, vzhledem k levicovému zaměření strany, které by se v regionu mělo podle dosavadních výsledků setkat s podporou, obdrţela pouhé 4 % hlasů a umístila se tak, spolu s TOP 09, na posledním místě. KDU-ČSL získala od voličů 8 % podporu. V okrese Frýdek-Místek jsou poprvé v náhledu těchto voleb hlasy pro levicovou stranu vyšší, neţ na jak tomu je na krajské úrovni – Zemanovce podpořilo 7 % voličů. Křesťanské demokraty dokonce 12 % voličů. V Okrese Karviná naopak, oproti FrýdkuMístku, podpora pro SPOZ klesá na 5 % a vrací se tak na krajský průměr. KDU-ČSL se čísla také příliš nemění – hlasovalo zde pro ni 5 % voličů. Hlasy pro SPOZ se koncentrují v podobné části regionu jako u pravicové ODS. Nejde ale o zcela totoţné obce – Bystřice (maximum 38 % hlasů), Milíkov, Košařiska, Nýdek a Vendryně tvoří shluk obcí s koncentrovanější podporou. Karvinský region zde překvapivě zastoupen není, s výjimkou Albrechtic a Stonavy, kde Zemanovci získali hlas od 37 % voličů. 13

Rovněţ pro KDU-ČSL hlasovali lidé hlavně v jiţní části Těšínska. Nejvíc hlasů dostali v Bukovci, který následuje Pazderna, Horní Lomná a Bocanovice. Opět se zde najdou také Karvinské výjimky, kterými jsou obec Chotěbuz a Český Těšín. Mapa č. 6: Region Těšínska, podpora KDU-ČSL, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Mapa č. 7: Region Těšínska, podpora SPOZ, krajské volby 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz 14

Výsledky krajských voleb vysílají první signál rozloţení podpory stran. Těšínsko se začíná dělit na dvě poloviny. Levicové subjekty (ČSSD, KSČM, s výjimkou SPOZ), ovládají Karvinskou část, pravicové, společné s KDU-ČSL a uţ zmíněnou SPOZ Frýdecko-Místeckou polovinu, s podporou koncentrující se zejména v jiţních částech regionu. Mapa č. 8: Region Těšínska, volební zisky stran v krajských volbách 2012

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

4. Volba prezidenta Volební systém pro tyto volby je popsán v kapitole 2.3, proto nyní pouze krátce k organizaci textu. Kandidáti jsou rozčleněni do bloků dle počtu hlasů, které obdrţeli. Vynikají zde čtyři „silná jména“ – Karel Schwarzenberg, Miloš Zeman, Jan Fischer a Jiří Dienstbier. Rozčlenění je proto následující – Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg jako dva vítězové postoupivší do 2. kola volby v jedné kapitole, Jiří Dienstbier a Jan Fischer na 3. a 4. místě v kapitole druhé. Výsledky zbylých sledovaných kandidátů jsou krátce shrnuty v poslední subkapitole. Zisky všech pro přehlednost ještě ilustruje tabulka č. 2 a mapa č. 9.

15

Tabulka č. 2: Zisky sledovaných kandidátů v prezidentských volbách Schwarzenberg Celostátní úroveň Krajská úroveň Okres FrýdekMístek Okres Karviná region Těšínska

Zeman Roithová

Fischer Sobotka

Franz

Dienstbier

23%

24%

5%

16%

2%

7%

16%

14%

28%

5%

17%

2%

6%

18%

14%

28%

6%

17%

2%

6%

18%

10%

32%

4%

18%

1%

6%

21%

12%

29%

7%

19%

1%

7%

18%

Zdroj: vlastní tabulka, www.volby.cz Mapa č. 9: Region Těšínska, volební zisky kandidátů v 1. kole prezidentské volby 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

4.1. První kolo: Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman Karel Schwarzenberg kandidoval v prvním kole prezidentských voleb za TOP 09. Uţ před volbami patřil podle médií k trojici nejsilnějších a nejvíce favorizovaných kandidátů, společně s Milošem Zemanem a Janem Fischerem3. Co se výsledků na Těšínsku během 1. kola volby týče, jeho pozice uţ příliš pevná není, coţ naznačuje i výše uvedená tabulka. Jeho zisk na republikové úrovni čítá 23 % hlasů, čímţ v 1. kole volby ztrácel na Zemana pouhé procento. Uţ při sestupu na krajskou úroveň se ale rozdíl markantně zvyšuje a 3

Dokládá např. výzkum agentury Median zaměřený na voličské preference v prezidentských volbách – „Prezidentský volební model“ (Median 2012). 16

to propadem Schwarzenberga na 14 % hlasů. Pokud region Těšínska dále rozdělíme na dva samostatné okresy, které jej tvoří, tak v Karvinské části číslice dále klesá aţ na 10 %, čímţ se dostává na 4. příčku. Absolutně nejméně hlasů obdrţel v obci Doubrava – na jeho stranu se přiklonilo pouhých 5 % voličů. Při pohledu na předchozí kapitolu krajských voleb zde lze vidět provázanost a určitou „stabilitu“ a snad i neoblíbenost TOP 09 a jejich kandidátů v této části regionu. Větší oblast podpory vzniká ve Frýdku-Místku a okolních obcích (Soběšovice, Dobratice). Překvapivě hodně hlasů získal i v Horních Bludovicích (16 %), koncentrovaněji pak v Českém Těšíně a přilehlém Chotěbuzi. Slabé území lze rozpoznat v jiţním cípu regionu – Hrčava, Milíkov, Písečná - zde tvoří jeho maximum 8 % hlasů. V Karvinském okresu doplňuje slabou podporu další trojice obcí – Karviná, Stonava a Doubrava (maximum 7 % hlasů). Mapa č. 10: Region Těšínska, Karel Schwarzenberg, podpora během 1. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Miloš Zeman se stal suverénním vítězem 1. kola prezidentských voleb nejen na území České republiky, ale také v regionu Těšínska. Při zpětném ohlédnutí k výsledkům krajských voleb je patrné, ţe voliči jeho postavu neměli spojenou ani tak se stranou, která nese jeho jméno ve svém názvu, jako spíše s levicovou orientací kandidáta.

17

Na celorepublikové úrovni získal Zeman v 1. kole voleb 24 % hlasů, ovšem na čím niţší samosprávné stupně sestupujeme, tím více jeho zisky stoupají. V Moravskoslezském kraji mu vyjádřilo podporu 28 % voličů. V okrese Frýdek-Místek se toto číslo nijak nemění, ovšem v Karviné ještě o 4 procentní body vystoupá. Z rozloţení podpory Miloše Zemana jednoznačně vyplývá, ţe klíčová oblast se rozkládá v Karvinské části regionu. Karviná, Orlová, Petřvald, Bohumín – zde všude pro něj hlasovalo více neţ 30 % voličů. Slabší podporu lze vysledovat v Jablunkovské části – Horní a Dolní Lomná, blízký Bukovec, Košařiska a Jablunkov. Při hledání vysvětlení mohou pomoct krajské volby, kdy v těchto obcích získávala hlasy hlavně KDU-ČSL. Mapa č. 11: Region Těšínska, Miloš Zeman, podpora během 2. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

4.2 Jan Fischer a Jiří Dienstbier Jan Fischer je první mezi zatím uvedený kandidáty, jehoţ jméno není moţné spojovat s ţádnou politickou stranou. Do podvědomí veřejnosti pronikl během téměř ročního vedení úřednické vlády, na kterou posléze navázal prezidentskou kampaní. Na celorepublikové úrovni se mu podařilo získat 16 % hlasů, čímţ sdílí 3. místo společně právě s Jiřím Dienstbierem. Díky jeho nesvázanosti s ţádnou ze stran se dá Fischer charakterizovat jako „nová tvář“. V dalších částech textu (zejména v kapitole 6., která se věnuje území volební a supervolební podpory) se zaměřím na moţnou propojenost s výsledky rovněţ nových, populistických stran – VV a ANO. 18

Při sestupu na niţší úrovně se jeho zisky mírně zvedají. Úspěšnější se jeví být levicový okres Karviná, kde získal o 1 % více hlasů neţ na Frýdecko-Místecku. Při pohledu na volební mapy i přesto svou podporou jasně vynikají obce, které se nacházejí právě v tomto „méně úspěšném“ okrese: Hrčava, Dolní Lomná, Bocanovice a zařadit se zde dá i Bukovec. Překvapivě, přímo ve Frýdku-Místku a okolních obcích (Dolní Tošanovice, Horní Domaslavice, Soběšovice) jsou hlasy na nejniţších číslech regionu. Karvinské obce jsou zhruba uprostřed tohoto ţebříčku. Mapa č. 12: Region Těšínska, Jan Fischer, podpora během 1. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Jiří Dienstbier byl pro prezidentské volby nominován jako kandidát svou domovskou stranou ČSSD. Jak uţ bylo řečeno, v konečném srovnání všech kandidátů skončil na 3. místě společně s Janem Fischerem, v Moravskoslezském kraji a na Těšínsku se ale jeho zisky zvyšují. Uţ tradičně (jako zástupci levicového proudu) jsou procenta jeho hlasů nejvyšší v okrese Karviná, kde získal 21 % hlasů. Koncentrace hlasů v obcích Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald a Havířov tak není příliš překvapivá. Ostatně, uţ výsledky krajských voleb vyzdvihovaly tento pás oranţově zbarvených obcí. Zajímavostí je Hrčava, která se s 27 % hlasů vymyká z jinak velmi slabé podpory obcí na Jablunkovsku. Hlasy získal také na území rozkládající se mezi FrýdkemMístkem a Třincem – Ţermanice, na ně navazující Soběšovice, Vělopolí. Čím více se pak

19

přibliţujeme ke dvěma jmenovaným větším městům, tím více podpora slábne (Frýdek-Místek i Třinec – 18 % hlasů). Mapa č. 13: Region Těšínska, Jiří Dienstbier, podpora během 1. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

4.3 Zbylí kandidáti Vladimír Franz je další z řady nezávislých kandidátů. Nejsilnější podporu voličů obdrţel v obci Pazderna – téměř 14 % hlasů. Na Pazdernu navazuje další pás obcí – Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice a Dolní Domaslavice (zde uţ ale obdrţel o polovinu hlasů méně, tedy 7 %). 7 % hlasů získal také ve Frýdku Místku. Další koncentrovanou oblast podpory lze najít na Jablunkovsku. Zuzana Roithová, jako kandidátka KDU-ČSL, je silná v obcích, ve kterých měla její domovská strana úspěch uţ v krajských volbách. Absolutně nejvíce hlasů obdrţela v Horní Lomné (15 %), následované Dolní Lomnou, Bukovcem, Pazdernou a Pískem (její podpora se v těchto obcích pohybuje mezi 15 a 10 % hlasů). Úměrně tomu, jak se přibliţujeme Karvinské části, její podpora klesá. Na úplném konci ţebříčku je Doubrava (kterou má naopak na předních místech Miloš Zeman) následovaná přilehlými lidnatými městy – Orlová, Bohumín, Karviná. Velmi podobné výsledky zaznamenala její domovská strana i během krajských voleb, coţ svědčí o věrnosti a trvanlivosti přesvědčení voličů KDU-ČSL. Přemysl Sobotka obdrţel v celé zemi od voličů pouhá 2 % hlasů. Jeho zisk se příliš nemění ani v Těšínském regionu – pouze v Karvinském okresu klesne ještě o procento. Jeho 20

stropem jsou 3 % v obci Milíkov. Při podrobnějším pohledu lze zjistit, ţe i okolní obce kolem této vsi se přiklonily na Sobotkovu stranu – Nýdek, Hrádek či Mosty u Jablunkova, všechny patří na přední místa v počtu hlasů, které se kandidátovi podařilo získat. Jde ale spíše o menší vesnice, lidnatý Jablunkov ve výčtu chybí. Jiţní část regionu je tak rozdělena na dvě poloviny, k Jablunkovu se s nízkou podporou přidává i Dolní Lomná, Horní Lomná či Hrčava.

4.4 Druhé kolo Do druhého kola prezidentské volby postoupili Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Pokud bychom brali v úvahu pouze výsledky Těšínska, Schwarzenberga by na druhém, postupovém místě, nahradil Jiří Dienstbier, který zde získal 2. nejvyšší počet hlasů. Není nijak překvapivé, ţe Zeman získává masivní podporu zejména na Karvinsku, kde přebírá voliče po Jiřím Dienstbierovi. Pod 75 % hlasů neklesl jeho zisk v ţádném z následujících měst: Karviná, Orlová, Petřvald, Albrechtice, Bohumín. Karvinský region má ale také své výjimky - Český Těšín a Chotěbuz - které ale tento odklon vykazovaly uţ v 1. kole volby. Na Frýdecko-Místecku jsou hlasy více roztříštěné, nicméně i tady se jeho zisky pohybují okolo 70 %. Nejméně hlasů obdrţel v obci Vělopolí (53 %), ke které se v nízkých číslech připojují také Smilovice a Třanovice. Při zpětném pohledu na 1. kolo ale nejde o nic překvapivého – právě obec Smilovice byla nejsilnějším místem Karla Schwarzenberga. Mapa č. 14: Region Těšínska, Miloš Zeman, podpora během 2. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

21

Karel Schwarzenberg získává hlasy koncentrovaněji zejména v jiţním cípu regionu – Jablunkov, Bukovec, Košařiska, Mosty u Jablunkova a Vendryně. Z této oblasti se nejvýrazněji vymyká Hrčava, kde pro kandidáta v regionu hlasovalo nejméně voličů – v obci 75 % voličů odevzdalo hlas Miloši Zemanovi. Tyto obce se ale objevují na předních místech aţ nyní a nahrazují shluk vesnic v okolí Frýdku-Místku z 1. kola. Výsledky 1. kola také naznačují, po kom přebíral Schwarzenberg hlasy – v této oblasti byla silná Roithová, Fischer, Sobotka a také Franz. Nejméně hlasů obdrţel samozřejmě na Karvinsku, které nyní lze označit jako území Miloše Zemana. Na Schwarzenbergovu stranu se přiklonily uţ v předchozím odstavci dvě jmenované výjimky – Chotěbuz a Český Těšín, v obou okolo 33 % voličů. Mapa č. 15: Region Těšínska, Karel Schwarzenberg, podpora během 2. kola prezidentské volby

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

5. Volby do PSP ČR Pro tuto kapitolu jsou strany – podobně jako v části práce zaměřující se na prezidentské výsledky – rozčleněny do společných subkapitol. Jedná se ale tentokrát o jiný princip, klíčem je jejich ideové začlenění, nikoliv volební zisky. Svou kapitolu má pouze KDU-ČSL, která je jedinou významnější stranou tohoto zaměření.

22

Zisky stran v obou sledovaných letech shrnuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Zisky sledovaných stran ve volbách do PSP ČR

Rok

Sledovaná strana

Celostátní úroveň

Krajská úroveň

Okres FrýdekMístek

Okres Karviná

region Těšínska

2010

VV

10%

11%

12%

19%

10%

2013

ANO

18%

18%

18%

16%

20%

2010

KSČM

11%

12%

10%

15%

21%

15%

17%

15%

21%

15%

22%

29%

29%

36%

32%

20%

26%

26%

31%

28%

20%

17%

17%

13%

15%

7%

5%

5%

4%

5%

16%

10%

10%

7%

9%

12%

6%

6%

4%

5%

4%

4%

4%

4%

4%

1%

2%

2%

3%

3%

4%

5%

6%

3%

9%

7%

7%

10%

5%

12%

2013 2010

ČSSD

2013 2010

ODS

2013 2010

TOP 09

2013 2010

SPOZ

2013 2010

KDU-ČSL

2013

Zdroj: vlastní tabulka, www.volby.cz

5.1 ODS a TOP 09 Do voleb v roce 2010 ODS vcházela z poměrně těţko zhodnotitelné pozice – volbám předcházely dvě volební období premiéra Mirka Topolánka, z čehoţ poslední z nich bylo ukončeno pádem vlády kvůli korupčním skandálům. Předčasné volby nicméně nenásledovaly ihned po vládním kolapsu – období bylo překlenuto úřednickou vládou Jana Fischera, která byla u moci téměř rok, čímţ částečně odsunula do pozadí problémy ODS. 2010 tedy vyhrávají a to i přesto, ţe obdrţí méně hlasů neţ vítězná ČSSD. Sestavují koalici s TOP 09 a VV a na další 3 roky se znovu stávají vládní stranou. Tyto 3 roky jsou ale poznamenány postupným rozpadem koalice a opětovnými korupčními skandály, díky kterým také jejich vláda znovu předčasně končí a ODS se po volbách 2013 ocitá v pozici opoziční strany, navíc s poměrně slabým postavením. TOP 09 vedl do voleb do obou sledovaných voleb její předseda a účastník prezidentských voleb Karel Schwarzenberg. V roce 2010 to bylo navíc poprvé, co se strana jako nově vzniklý subjekt voleb zúčastnila. V roce 2013 je potkává podobný osud jako ODS a rovněţ se ocitají v roli opoziční strany. Volby v roce 2010 byly tedy pro obě strany úspěšné. Relativně silné zůstaly strany i na 23

Těšínsku. V levicovém okrese Karviná jejich podpora sice klesá úměrně tomu, jak vzrůstají hlasy pro ČSSD a KSČM, nicméně v obou případech se udrţí alespoň nad hranicí volební klauzule. Rokem 2013 se podpora pro obě strany propadá, a to nejen na území Těšínska. Pro srovnání – v celé zemi dalo hlas ODS 7 % voličů, TOP 09 pak 12 % voličů. Uţ na úrovni Moravskoslezského kraje jejich hlasy klesají daleko více. ODS se pohybuje na hranici volební klauzule, TOP 09 je těsně nad ní se ziskem 6 % hlasů. V regionu pak voliči rozvrhli své hlasy následovně: Mapa č. 16: Region Těšínska, podpora ODS, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Podpora voličů ODS se rozkládá téměř celým regionem Těšínska. Při detailnějším pohledu je ale patrné, ţe svého maxima dosahuje uţ při 9 % hlasů, coţ není mnoho. Slabá podpora je patrná hlavně v karvinské části – obce jako Karviná, Orlová a Dolní Lutyně nepřesahují 4 % hlasů. Naopak, v té samé části regionu svou podporou pro stranu vynikají Petrovice u Karviné a Dětmarovice – v druhé ze jmenovaných obcí získala strana 6,6 % hlasů. Absolutně nejméně hlasů strana obdrţela v Dolních Tošanovicích, kde pro ni hlasovali pouze 2 voliči. Naopak, nejvíce příznivců měla v nejvýchodnějším koutě republiky – v obci Hrčava, kde se jí podařilo získat 9,09 % voličů. Za ní následují další, spíše menší vesnice regionu – Vělopolí, Košařiska, Horní Tošanovice, všechny ve Frýdecko-místecké části okresu.

24

Mapa č. 17: Region Těšínska, podpora TOP 09, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Podpora pro druhou pravicovou stranu – T0P 09 – uţ se zdá být rozmístěna systematičtěji. Hlasy jsou koncentrované ve východní části regionu, tedy na území FrýdeckoMísteckého okresu v obcích Frýdek Místek, Dobrá, Nošovice. Nejvíce voličů strana získala v totoţných obcích jako ODS – Vělopolí (12,50 % hlasů) a Hrčava (8,26 % hlasů). Nejslabší podpora je znovu koncentrována v Karvinské části.

5.2 KSČM, ČSSD, SPOZ KSČM je uţ dlouholetým členem sněmovny. Zatím v kaţdých volbách se jí podařilo překročit volební klauzuli. V těch prezidentských sice neměla svého zástupce, podporu ale vyjádřila Jiřímu Dienstbierovi. Navíc, v regionu je strana tradičně velmi silná – například v Havířově tvoří zastupitelstvo města z většiny právě lidé KSČM4, data z krajských voleb, uvedená v předchozích odstavcích tyto výroky jen dokládají. Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 pro KSČM nedopadly příliš dobře – získali pouhých 10 % hlasů, čímţ odpadla moţnost vzniku koalice s ČSSD. Na území Moravskoslezského kraje a zvláště v Karvinském okresu jejich zisky uţ tradičně stoupají. Na krajské úrovni nejprve o jedno procento, v okrese Karviná aţ na 15 % hlasů. V roce 2013

4

Seznam zastupitelů města k dispozici zde: http://www.havirov-city.cz/zastupitelstvo-mesta/clenovezastupitelstva-2010-2014-2_cz.html 25

jakoby navazovali na hranici hlasů z Karvinského okresu uţ i na celorepublikové úrovni. V kraji pro ně pak hlasovalo 17 % voličů, v okrese Karviná dokonce 21 % voličů. ČSSD vedl do předčasných voleb 2013 Bohuslav Sobotka. Strana po letech strávených v opozici a pádu pravicové vlády očekávala silný výsledek. Na Těšínsku tomu nasvědčovala i nakloněnost voličů levicovým kandidátům Zemanovi a Dienstbierovi a rovněţ její prvenství v krajských volbách 2012. V roce 2010 ČSSD získala ve volbách 22 % hlasů, čímţ předstihla všechny ostatní strany. Jak uţ ale bylo zmíněno, ani s jejím potenciálním koaličním spojencem, KSČM, nedokázala dosáhnout na spolehlivou vládní většinu a tak se její prvenství stalo spíše Pyrrhovým vítězstvím. V Moravskoslezském kraji její hlasy dle očekávání stoupají na 29 %, v Karvinské části regionu aţ na překvapivý náskok 36 % hlasů. V pro stranu vítězném roce 2013 uţ je ale podpora rozloţena konstantněji (následnost republika – kraj – Karvinský okres): 20 % hlasů – 26 % hlasů – 31 % hlasů. SPOZ se zúčastnila jak voleb 2010, tak 2013, obě pro ni ale skončily neúspěchem. Zklamání bylo ještě větší v roce 2013, kvůli úspěšné prezidentské kandidatuře Miloše Zemana, který s ní spojil jak své jméno, tak i a tvář v rámci předvolební kampaně. Rozloţení podpory pro obě jmenované strany ilustrují následující mapy: Mapa č. 18: Region Těšínska, podpora KSČM, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

26

Jádro voličů KSČM je zde zcela jasně koncentrováno do severní části regionu. Nejvíce hlasů dostala strana v těchto obcích: Petřvald, Orlová, Karviná, Rychvald. Nejniţší podpora je patrná na jihu regionu v obcích Bukovec, Bocanovice, Hrčava, Smilovice a Vělopolí, tedy ve Frýdecko-místecké části. Ani v jedné z naposled jmenovaných obcí nepřekročily hlasy voličů 8 % hranici. Mapa č. 19: Region Těšínska, podpora ČSSD, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Mapa ČSSD je na první pohled méně systematická. I zde je ale patrná územní koncentrace obcí, kde voliči pro stranu hlasovali méně neţ v okolních obcích – Ţermanice, Dobratice, Horní Tošanovice, či Vělopolí – tedy obce kolem Frýdku-Místku. Je třeba ale zdůraznit, ţe i přesto, ţe místa jsou na mapě označena jako nejslabší volební podpora, jejich hlasy neklesají pod 17 %, coţ je hranice, na kterou např. pravicové strany vůbec nedosáhly. Zajímavé také je, ţe nejvíce hlasů (51 %) strana obdrţela v obci Hrčava, která je zároveň nejúspěšnější obcí pro ODS. Silnými místy jsou také dvě nejlidnatější města Karvinského regionu – Bohumín a Karviná, v obou stranu podpořilo přes 35 % voličů.

27

Mapa č. 20: Region Těšínska, podpora SPOZ, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Volební podpora Zemanovců je nejsilněji koncentrovaná na Jablunkovsku – Bystřice, Nýdek, také Bukovec – na jejich stranu se ve všech sledovaných obcích přiklonily asi 4 % voličů. Naprosto nejvíce hlasů ale obdrţeli ve Stonavě (15 %). Při zpětném pohledu na prezidentské volby je zde patrná provázanost – Miloše Zemana zde podpořilo 41 % voličů, coţ se stalo jeho 2. nejlepším výsledkem. Velmi slabá podpora je naopak kolem FrýdkuMístku v obcích Dolní Tošanovice, Vojkovice a Soběšovice.

5.3 VV, ANO 2011 V této kapitole budou společně rozebírány volební zisky stran Věci veřejné a ANO 2011. Tento postup jsem zvolila i přes vědomí spolupráce VV s Úsvitem před volbami do PSP ČR 2013 (Věci veřejné 2013), jeţ v textu ale, uţ z výše uvedených důvodů, absentuje. Sledované strany i tak spojuje několik faktorů. Obě se na politické scéně objevily jako političtí nováčci, bez kořenů v uţ vzniklých stranách (jako například TOP 09). Hned v prvních parlamentních volbách, kterých se účastnily, se jim podařilo získat hlasy voličů a stát se součástí vlády. A naposled - obě také bývají charakterizovány jako populistické, či zaloţené na konceptu „strana řízená jako firma“. Není v moţnostech a rozsahu této práce detailně se zabývat pojmem populismu a oprávněností zařazení stran do tohoto proudu, i přesto je alespoň částečný náhled nezbytností. Vít Hloušek ve svém textu Věci veřejné: politické podnikání strany typu firmy 28

(Politologický časopis 2012: 332-340) identifikuje několik znaků, které opravňují označit VV jako politickou stranu – „firmu“. Jde o pojímání politiky jako obchodní strategie (volič je vnímán jako spotřebitel, chybí oficiální ideologie strany a politická aktivita je chápána spíše jako souboj nabídky a poptávky), dále organizačně-členský aspekt (nízká míra institucionalizace a nezájem o růst členské základny) a důleţitá role a přítomnost „politického podnikatele“ (u VV Vít Bárta, u ANO se do této pozice staví Andrej Babiš). Charakteristiky pouţité na VV lze stáhnout i na ANO. Role „lídra-podnikatele“ uţ byla v předchozím odstavci identifikována. Absence oficiální ideologie je doloţitelná například odmítáním vymezení se strany na pravolevé ose.5 Hesla zvolená během předvolební kampaně jsou velmi obecná, aţ populistická6. (Volby do Poslanecké sněmovny 2013). Proti rozrostlé členské základně se pak strana vymezila pomocí slov „zpřísnili jsme podmínky pro přijímání nových členů. Chceme o nich vědět mnohem více, neţ tomu bylo dříve.“ (Ihned 2013). VV se poprvé zúčastnily voleb v roce 2010. Se ziskem 10 % hlasů se jim podařilo proniknout do PSP ČR a stát se součástí vládní koalice. Během dvou let se ale rozpadla jak vláda, tak samotná strana – úspěch se jim, ani přes částečné, uţ zmiňované personální spojení s Úsvitem, v roce 2013 nepodařilo zopakovat. Zisky obou stran se příliš neliší na ţádné ze sledovaných úrovní. Pokud se zaměříme na návaznost politického hnutí ANO na Věci veřejné, tak je zde patrná všeobecná podpora pro tyto populistické hnutí, která rokem 2013 ještě vzrostla. V roce 2010 získaly VV okolo 10% hlasů - v roce 2013 uţ to bylo 18 % hlasů pro ANO.

5

Vymezení se vůči zařazení na pravolevé ose lze najít například na Babišově blogu v článku „Podporuje levici, proto volím pravici?“(Andrej Babiš 2013). 6

„Nejsme jako politici, makáme“, „Aby tu chtěly ţít i naše děti“, „Dáme věci do pořádku“, „Stejná pravidla pro všechny“ 29

Mapa č. 21: Region Těšínska, podpora ANO 2011, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz Podpora ANO je nejvíce koncentrovaná ve východní části regionu, na FrýdeckoMístecku. Mezi obce s nejvíce voliči se zařadily Ţermanice, Nošovice a Bruzovice. Na mapě jsou také patrné dvě „silné“ obce na Karvinsku. Jedná se o Dětmarovice a Doubravu. Naopak, nejméně úspěšná byla strana v jiţní části regionu, kde se koncentrují obce s nízkými zisky – Hrčava, Bukovec a Vělopolí. Při pohledu na zisky VV v roce 2010 je patrná shoda – obce okolo a včetně Bukovce (Horní a Dolní Lomná, Hrčava, Písečná), skončily také na posledních místech v ţebříčku podpory strany. Území s koncentrovanější podporou se shodně nacházelo v menších obcích okolo Frýdku-Místku – Horní Tošanovice, Ţermanice, Vělopolí. Tedy – i přesto, ţe se jedná o dvě rozdílné strany, území, kde se jim daří – a také naopak nedaří – získávat hlasy, jsou velmi podobná.

5.4 KDU-ČSL KDU-ČSL se voleb 2010 sice zúčastnila, se ziskem 4 % se jí ale nepodařilo překročit volební klauzuli a zůstala tak mimo půdu Poslanecké sněmovny. Výsledky roku 2013 jsou pro ni oproti tomu diametrálně odlišné – nejenom ţe s celorepublikovým ziskem 7 % proniknou do sněmovny, ale stávají se také součástí vládní koalice. V roce 2010 je zajímavé sledovat vzestup hlasů pro stranu zejména v okrese FrýdekMístek – naopak, na Karvinsku hlasy pro křesťanské demokraty, oproti celorepublikovému zisku, klesají. V roce 2013 dochází k velmi podobné situaci, kdy je v okrese Frýdek-Místek zisk strany vyšší neţ na republikové úrovni (o 3 % hlasů) a v okrese Karviná pod ni naopak 30

klesá (niţší o 2 % hlasů). Mapa č. 22: Region Těšínska, podpora KDU-ČSL, volby do PSP ČR 2013

Zdroj: vlastní mapa, www.volby.cz

Podpora strany roste napříč regionem, čím více se přibliţujeme k Jablunkovsku. Tvrzení z předchozích odstavců o linii mezi Karvinským a Frýdecko-Místeckým okresem zde vyniká díky barevným odlišnostem ještě jasněji. Výjimkou je pouze obec Chotěbuz a Český Těšín, kde získávají křesťanští demokraté oproti svému okolí nadprůměrné zisky – vysvětlením můţe být starosta obce Český Těšín, Vít Slováček, jehoţ domovská strana je právě KDU-ČSL (KDU 2011). Silná je strana také v Horní Lomné, Bukovci, Bocanovicích a Jablunkově. Naopak, nejvýchodnější obec republiky, Hrčava, se uţ poněkolikáté z mapy volební podpory vymyká.

6. Území volební, supervolební podpory a vzájemné souvislosti 6.1 TOP 09 V prvním sledovaném roce (tedy volby do PSP ČR 2010) čítá území volební podpory strany 22 obcí (8 na území Karvinského okresu a 14 na území okresu Frýdek-Místek). Území supervolební podpory se zuţuje na 11 obcí - převaţují zde lidnatější města Karvinského okresu, z Frýdecko-Místecka jsou to spíše zástupci menších vesnic. Po dvou letech (Krajské volby 2012) se seznam obcí volební podpory ztenčuje na pouhých 13 obcí, přičemţ ani jedna nezůstává v Karvinském okresu. Naprosto se mění také seznam supervolební podpory, kde se obce ani v jednom z případů neopakují: Horní 31

Tošanovice, Hrádek, Smilovice, Třanovice, Třinec. Tyto odlišnosti lze zčásti vysvětlit personální nenávazností krajských voleb na volby do PSP ČR. O další rok později přicházejí prezidentské volby a kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg. Území volební podpory je tvořeno 23 obcemi, z čehoţ uţ jen pouhé tři se nacházejí na území okresu Karviná. Jedná se o Horní Bludovice, Český Těšín a Chotěbuz. Území supervolební podpory zahrnuje 11 obcí a přesouvá se do Frýdku-Místku a těsně přilehlých obcí. V 2. kole volby je území volební podpory Schwarzenberga tvořeno 24 obcemi – zůstávají pouze 2 zástupci Karvinského okrsku – Horní Bludovice se ze seznamu ztrácejí. Vypadává také Frýdek-Místek, Stříteţ, Dobratice a Lučina. Střídá je Vělopolí, Bukovec, Pazderna, Mosty u Jablunkova a Vendryně. Jako poslední proběhly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013. Území volební podpory, stejně jako v roce 2010, obsahuje 22 obcí – Karvinský výčet se definitivně tenčí, je v něm pouze Horní Suchá, Horní Bludovice a Těrlicko. Seznam obcí supervolební podpory čítá 10 obcí - provázanost s volbami 2010 lze vypozorovat u obcí Hrčava a Vendryně, které jediné se v seznamu obcí supervolební podpory opakují. Mezi uvedenými jmény vynikají zejména Horní Bludovice. Jedná se o téměř jedinou obec v levicově zaměřeném okrese Karviná, která se objevila téměř ve všech seznamech volební a supervolební podpory strany/kandidáta. Ze seznamů se vymykají také krajské volby – tento fakt je ale z velké části způsoben jejich naprosto odlišným zaměřením. Naopak, provázanost lze najít mezi volbami do Poslanecké sněmovny (v obou sledovaných letech) a prezidentskými volbami (v obou kolech). Zvláštní je také případ obce Hrčava. Ta figuruje na předních místech v obou sledovaných parlamentních volbách, v 1. kole prezidentské volby se ale přesouvá do supervolební podpory Jana Fischera, v 2. kole k Miloši Zemanovi. Tabulka korelací pro prezidentského kandidáta vypadá následovně: Tabulka č. 4: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Schwarzenberg Pearsonův korelační koeficient

TOP 09 0,372

SPOZ

KDUČSL

-0,188

0,198

ODS 0,171

ČSSD -0,287

ANO 0,265

KSČM -0,297

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz Tabulka ukazuje na asociaci mezi Schwarzenbergem a jeho domovskou stranu, coţ není příliš překvapivé – mírně zaráţející můţe být také vyšší číslo koeficientu u ANO 2011,

32

za kterým následuje KDU-ČSL a ODS. Při zpětném pohledu na volební mapy posledních sněmovních voleb a srovnání TOP 09 a ANO, zde ale určitá provázanost je. Zisky na nejniţší úrovni obcí nicméně totoţné nejsou – strany si spíše „rozdělily“ hlasy v okolí Frýdku-Místku.

6.2 ODS V roce 2010 se na seznamu volební podpory strany objeví 24 obcí – nejvíce ze všech sledovaných voleb. Jde o 9 karvinských a 15 frýdeckomísteckých měst. Do území supervolební podpory se následně zařazuji i velká města jako Bohumín nebo Orlová. Z Frýdecko-Místecka se jedná spíše o obce s méně obyvateli jako Dolní Tošanovice, Vělopolí, nebo Hrčava. Krajské volby 2012, podobně jako v předešlém případě u TOP 09, rozmístěním podpory v regionu navazují na ty předchozí jen minimálně. Území volební podpory zahrnuje 17 obcí, přičemţ z Karvinské části jde pouze Chotěbuz a Dětmarovice. V supervolebním výseku jich zbyde 5 – jedná se o menší obce na Jablunkovsku. Prezidentské volby skončily pro ODS a Přemysla Sobotku debaklem. Nejvyšší počet hlasů obdrţeli v Milíkově – na jejich stranu se přiklonily 3 % voličů. Území volební podpory čítá 21 obcí (hlasy se ale pohybují okolo hranice 2 %), supervolební podpory 10 obcí. Opět se povětšinou jedná o menší vesnice v okresu Frýdek-Místek. Poslední sledované volby – Poslanecká sněmovna 2013 – rovněţ neskončily pro stranu vítězstvím. Území volební podpory zahrnuje 22 obcí a tvoří jej z 90 % obce okresu Frýdek-Místek. Výjimkou je pouze Český Těšín a Dětmarovice, obě má strana i v seznamu supervolební podpory. V průběhu let se ze seznamů volební i supervolební podpory ODS vytrácejí karvinská města – téměř ve všech sledovaných volbách se objevují pouze Dětmarovice, prolíná se také Český Těšín a Chotěbuz. V okrese Frýdek-Místek jsou to zejména menší vesnice kolem Jablunkova – Hrčava, Mosty u Jablunkova a také vzdálenější Vělopolí. Podpora ve větších městech jako Jablunkov, Třinec, či Frýdek-Místek absentuje. Tabulka č. 5: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Sobotka Pearsonův korelační koeficient

TOP 09 0,201

SPOZ

KDUČSL

-0,033

0,083

ODS 0,322

ČSSD -0,02

ANO -0,01

KSČM -0,149

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz

33

I přesto, ţe pro ODS dopadly prezidentské volby zklamáním, hodnoty Pearsonova koeficientu ukazují nejvyšší souvislosti v rámci sledované tabulky u ODS. Stabilita se svým způsobem projevila i u KSČM - hodnota koeficientu je ze všech sledovaných hodnot v tabulce nejniţší.

6.3 KDU-ČSL I přesto, ţe křesťanští demokraté nedokázali ve volbách 2010 překonat volební klauzuli, na Těšínsku hlasy na území volební podpory neklesají pod 11 %. Výsek zahrnuje 11 obcí a opět je daleko výrazněji zastoupen frýdecko-místecký region. Důleţitá je i přítomnost krajského města Frýdku-Místku, kde straně dalo svůj hlas 18 % voličů. Území supervolební podpory čítá 7 obcí – na druhém místě je Těrlicko (19 % hlasů), jako jediný zástupce Karvinského okrsku. Dále to jsou Milíkov, Frýdek-Místek, Dolní Lomná, Stříteţ a Nošovice. O dva roky později území volební podpory čítá 15 obcí, Karvinsko je zastoupeno pouze Českým Těšínem a Chotěbuzí. Původně silné Těrlicko se zcela ztrácí a v ţádných dalších volbách se uţ neobjeví. Území supervolební podpory zůstává početně stejné, ovšem jeho obsazení se mění a přesouvá do jiţních částí regionu. V prezidentských volbách 2013 stranu zastupovala Zuzana Roithová. Její území volební podpory je ze všech sledovaných voleb největší – dostalo se do něj 19 obcí. Karvinský region je tentokrát uţ zastoupen pouze Chotěbuzí. Území supervolební podpory se rovněţ rozšiřuje a některé z obcí se začínají doplňovat a opakovat: nachází se tu Horní i Dolní Lomná, následované Bukovcem, Horními Domaslavicemi, Třanovicemi, Bruzovicemi, Pískem, Pazdernou a Ropicí. Poslední sledované volby se v rozmístění podpory velmi podobají těm prezidentským. Území volební podpory je opět rozsáhlé (čítá 18 obcí) a jediným zástupcem Karvinska je zde opět pouze Chotěbuz. Na území supervolební podpory se uţ potřetí objevují Horní i Dolní Lomná, jako důleţitý zástupce jiţního cípu regionu také lidnatý Jablunkov a přilehlé vesnice. Z předchozích řádků je patrné, ţe KDU-ČSL nachází své voliče na Jablunkovsku, zejména v menších a méně lidnatých obcích. Tento jev zčásti vysvětlují demografické charakteristiky – právě zde se přihlásilo k náboţenskému vyznání největší procento obyvatel regionu.

34

Tabulka č. 6: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Roithová Pearsonův korelační koeficient

TOP 09 0,082

KDUČSL

SPOZ -0,075

ODS 0,160

0,797

ČSSD

ANO

-0,268

KSČM

-0,073

-0,561

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz Hodnota koeficientu mezi Zuzanou Roithovou a její domovskou stranou je nejvyšší mezi všemi sledovanými kandidáty. To opětovně potvrzuje věrnost a stabilitu jejich voličů. Nejniţší ze všech je i koeficient u KSČM – u ţádného dalšího kandidáta uţ nedosáhne tak nízkých hodnot. Znovu tak vyniká jasná hranice mezi Frýdecko-Místeckem a Karvinskem. Při zpětném pohledu na volební mapy, ani jedna ze stran nedokázala získat hlasy na území svého „rivala“.

6.4 Populistické strany a nezávislí kandidáti V této kapitole se budou rozebírány územní zisky následujících stran a kandidátů: Věci veřejné (volby do PSP ČR 2010), Jan Fischer (Prezidentské volby 2013), Vladimír Franz (Prezidentské volby 2013), ANO 2011 (volby do PSP ČR 2013). Důvodem je populismus7 a novost obou sledovaných stran a stranická nesvázanost sledovaných kandidátů. Protoţe uţ v předchozích odstavcích byla patrná jistá návaznost mezi těmito dvěma sloţkami, zaměřím se na ni nyní díky metodám území volební a supervolební podpory více. Věci veřejné se v roce 2010 setkaly s relativním úspěchem a podporou rozloţenou napříč regionem. Území volební podpory obsahuje 23 obcí – jsou zde namíchána velká města z obou okrsků (Havířov, Frýdek-Místek, Orlová, nebo Petřvald). Území supervolební podpory čítá 11 obcí a Karvinsko je zde uţ zastoupeno pouze jedním případem – Horními Bludovicemi. Podpora se koncentruje hlavně v menších obcích okolo Frýdku-Místku (a také v něm samotném). ANO 2011 v roce 2013 částečně přebírá a rozšiřuje území volební podpory VV na 25 obcí. Opět jsou poměrně rovnoměrně zastoupeny oba okresy a to jak většími (Bohumín, Rychvald, Frýdek-Místek, Třinec) tak menšími obcemi. Území supervolební podpory je také rozšířenější – zahrnuje 12 obcí. Stále zůstává jádrová oblast kolem Frýdku-Místku včetně města samotného a přidávají se i vzdálenější obce (Pazderna, Lučina, Soběšovice). Z okresu Karviná pak Horní Bludovice mizí a nahrazují je Doubrava a Dětmarovice.

7

Termín a odůvodnění jeho pouţití je v práci rozebíráno v kapitole 5.3 35

Území volební podpory Jana Fischera je největší oblastí z výčtu sledovaných stran a kandidátů v této kapitole – zahrnuje 26 obcí. Jeho podpora je ale koncentrována na území Frýdecko-Místecka, na Karvinsku jsou to pouze 4 obce - z velkých měst je zde zahrnuto jen jedno (Karviná), jinak se jedná o méně lidnaté obce. Území supervolební podpory se rozkládá ve 12 obcích. Tentokrát se zcela vytrácí koncentrovanost kolem Frýdku-Místku a voliči se přesouvají na Jablunkovsko. Z Karvinské části se do supervolební podpory podařilo proniknout pouze Dětmarovicím (zde našlo hodně voličů také ANO). Těmito daty dostává teorie o provázanosti kandidáta s populistickým proudem své první trhliny. Jména obcí (zejména v území supervolební podpory) ukazují spíše na svázanost s KDU-ČSL. I přesto, ţe Vladimír Franz kandidoval jak nezávislý, nelze jej chápat zcela stejně jako Jana Fischera. Jeho osobnost vzbuzovala daleko větší kontroverze8 a hlasitější reakce, ať uţ kvůli nezvyklému zevnějšku, či názorům. Proto je logické očekávat, ţe ani rozmístění jeho podpory nebude zcela totoţné. Území volební podpory je rozloţeno přes 24 obcí – podpora je poměrně vyváţená, zahrnuje obce z obou regionů a to jak větší města, tak i méně lidnaté vesnice. Při pohledu na území supervolební podpory uţ se sloţení mění – je zde zastoupen pouze okres Frýdek-Místek a z 10 obcí nemá ţádná status města, navíc nelze vysledovat ţádnou koncentrovanost. Rovněţ se zde velmi těţce hledá podobnost s územími supervolební podpory Jana Fischera, či ANO a VV. Provázanost se prokázala zejména mezi Věcmi Veřejnými a politickým hnutím ANO, které navázalo na úspěchy svého „předchůdce“. ANO přebralo Frýdek-Místek, Lučinu, Dobratice, Dětmarovice, Orlovou i Rychvald a úspěšně jej doplnilo přilehlými obcemi. U Jana Fischera uţ se spojitosti prokazují obtíţněji, i přesto, ţe zde některá společná místa jsou. Vladimír Franz pak zcela vyvrací teorii postulovanou na počátku této subkapitoly. Výpočty korelací v následující tabulce podporu těchto dvou kandidátů ještě dále osvětlují. Tabulka č. 7: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Fischer Pearsonův korelační koeficient

TOP 09 0,254

KDUČSL

SPOZ 0,019

0,258

ODS 0,255

ČSSD 0,104

ANO -0,315

KSČM -0,298

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz

8

Viz např. článek Hospodářských novin uveřejněný na jejich serveru IHNED „Vladimír Franz dobývá zahraniční zprávy. To je moţné jen v Česku, píší Poláci“ (Ihned 2012) 36

Pearsonův korelační koeficient ukazuje na spojitost s KDU-ČSL a také oběma pravicovými stranami. Naopak, u ANO se dostává do záporných čísel. Ukazuje se tak, ţe Jan Fischer „vykrádal“ hlasy spíše Zuzaně Roithové, neţ ţe by přebíral obce ANO. Tabulka č. 8: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Franz

TOP 09

Pearsonův korelační koeficient

-0,2

KDUČSL

SPOZ -0,189

ODS 0,072

0,203

ČSSD -0,039

ANO

KSČM

-0,128

-0,085

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz Vladimír Franz potvrzuje trend nastolený Fischerem, čísla opět ukazují na spojitost s voliči křesťanských demokratů, velmi slabě je zde zastoupena i ODS. Naopak ANO je opět v záporných číslech, coţ značí negativní asociaci.

6.5 ČSSD Území volební podpory sociálních demokratů ve volbách do PSP ČR 2010 čítá 25 obcí. Podpora se rozkládá napříč celým regionem, nevyjímají frýdecko-místecká ani větší karvinská města. Území supervolební podpory zahrnuje 12 obcí: Smilovice, Těrlicko, Lučina, Komorní Lhotka, Dolní Domaslavice, Stonava, Dobrá, Bukovec, Petřvald, Petrovice u Karviné, Hrádek a Nýdek. Ani v jedné ze jmenovaných obcí neklesá podpora pod 35 % hlasů. V krajských volbách o 2 roky později se sice území volební podpory zmenšuje, zisky demokratů ale úměrně tomu rostou. Území se rozkládá na rozloze 23 obcí. Dochází k proměnám a to zejména v Karvinském regionu – jsou zahrnuty téměř všechna velká města. Území supervolební podpory tvoří 10 obcí, z čehoţ 6 se jich nachází v okrese Karviná. Z okresu Frýdek-Místek jsou zahrnuty pouze menší vesnice - Hrádek jako jediný byl také v území supervolební podpory strany ve volbách v roce 2010. V prezidentských volbách tvoří území volební podpory opět 25 obcí. Znovu zahrnuje všechna významná města Karvinského okresu, přítomny jsou i Třinec a Frýdek-Místek, nejjiţněji poloţený Jablunkov ale chybí. Území supervolební podpory má také zajímavé sloţení – na prvních čtyřech místech se umístily menší obce frýdeckomísteckého okresu (Soběšovice, Hrčava, Řeka, Ţermanice), následovány lidnatými městy Karvinska (Karviná, Orlová, Petřvald). Jako poslední proběhly předčasné volby do PSP ČR v roce 2013. Území volební podpory strany zůstává na své uţ stabilní velikosti (25 obcí). Stejně jako v předchozích případech nechybí lidnatá města Karvinského regionu a spíše menší obce Frýdecko-Místecka. 37

Území supervolební podpory čítá totoţný počet obcí jako v předchozím případě prezidentských voleb. Opakují se stálice – Karviná, Orlová, Bohumín a Havířov, doplněné o nekoncentrované území menších obcí – Hrčava, Dolní Tošanovice, Milíkov, Návsí, Hrádek, Nýdek, Třinec a Písek. Tabulka č. 9: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Dienstbier

TOP 09

Pearsonův korelační koeficient

0,077

KDUČSL

SPOZ -0,116

ODS

-0,497

-0,116

ČSSD 0,268

ANO

KSČM

-0,006

0,371

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz Nejvyšší asociace vzniká mezi Jiřím Dienstbierem a levicovou KSČM, kterou následuje ČSSD. Tento fakt můţe být vysvětlitelný tím, ţe KSČM neměla pro volby svého vlastního kandidáta, ale vydala oficiální stanovisko podpory právě Jiřího Dienstbiera (a Miloše Zemana). (Ihned 2012).

6.6 SPOZ Území volební podpory Zemanovců v roce 2010 obsahuje 21 obcí. Objevují se místa, ve kterých se dostalo podpory také komunistům či sociálním demokratům (Bohumín, Petřvald, Havířov). Supervolební podpora se zuţuje na 9 obcí, přičemţ nejvíce hlasů dostala strana v Českém Těšíně a Havířově, dále je podpora spíše roztříštěná a nekoncentrovaná – Nošovice, Hrádek, Horní Domaslavice, Třinec a Vojkovice. V roce 2012 se území volební podpory smršťuje na 13 obcí a z tohoto seznamu uţ téměř úplně mizí zástupci Karviné – zůstávají Albrechtice, nově přibývá obec Stonava. Z obcí uvedených v roce 2010 zůstává pouze Bystřice, Milíkov, Košařiska, Bocanovice a Hrádek. Seznam supervolební podpory ukazuje na 4 obce – Bystřici, Stonavu, Milíkov a Košařiska. Při porovnání se seznamem obcí supervolební podpory 2010 není nalezena jediná shoda. Následuje 1. a 2. kolo prezidentské volby a Miloš Zeman, který i přesto, ţe kandidoval jako nezávislý, bývá se stranou, jako její bývalý čestný předseda, spojován. Území volební podpory se rozšiřuje na 26 obcí, coţ je téměř polovina z dohromady 57 zkoumaných obcí. Supervolební podpora zahrnuje 12 obcí – z toho 10 se jich nachází v okrese Karviná. V 2. kole se území volební podpory Zemana ještě o jednu obec zvětšuje a území supervolební podpory je s výjimkou Hrčavy a Ţermanic tvořeno téměř výhradně Karvinskými obcemi. Velkým skokem, překvapením a propadem voličské podpory, oproti prezidentským volbám, jsou tak volby do PSP ČR 2013, jejichţ území volební a supervolební podpory 38

dokazuje, ţe lidé, kteří odevzdali svůj hlas Zemanovi, nejsou totoţní s těmi, kteří hlasují pro SPOZ. Území volební podpory se rozkládá na 19 obcích. Uţ zde se projevují první rozdíly v tom, ţe Karvinský region je zastoupen pouze 4 obcemi, přičemţ velká města zcela chybí. Pokud se zaměříme na obce, ve kterých získali Zemanovci (kandidát Miloš Zeman) absolutně nejvíce hlasů v předchozích volbách (Český Těšín, Bystřice, Dolní Tošanovice, Doubrava) – je zde nalezena pouze jedna shoda a to u obce Bystřice. Ta se nachází také v supervolební podpoře strany, která čítá 7 obcí. Karvinský okres je zastoupen pouze Stonavou, která se při pohledu na krajské volby 2012 a prezidentské volby jeví jako obec, kde má SPOZ věrné voliče. Tabulka č. 10: Míry asociace výsledků stran ve volbách do PSP ČR 2013 a prezidentských kandidátů v 1. kole volby. Pouţit Pearsonův korelační koeficient. Zeman

TOP 09

Pearsonův variační koeficient

KDUČSL

SPOZ

-0,487

0,251

-0,545

ODS -0,304

ČSSD

ANO

0,253

KSČM 0,07

0,528

Zdroj: vlastní výpočty, www.volby.cz Nejvyšší souvislost v rámci sledované tabulky vykazuje se Zemanem KSČM. Za ní je ČSSD a aţ na třetím místě SPOZ. Definitivně se tak potvrzuje, ţe ani strategie propojení jména a názvu strany s úspěšným prezidentem, nedokázala SPOZ přinést hlasy.

6.7 KSČM Komunistická strana se zúčastnila téměř všech sledovaných voleb, vyjma prezidentského klání. V prvních sledovaných volbách čítá území volební podpory KSČM 20 obcí. Z lidnatějších měst jsou na seznamu zastoupena pouze dvě – Jablunkov a Karviná. Na ně se pak nabalují menší obce, leţící v jejich blízkosti. Území supervolební podpory zahrnuje 9 obcí. Vystupuje zde malé karvinské jádro (Karviná, Albrechtice, Horní Suchá), opět Jablunkov a blízké okolí (Hrčava, Písečná) a menší obce okolo Frýdku-Místku (Pazderna, Horní Tošanovice a vzdálenější Řeka). V krajských volbách zaţívá strana masivní úspěch, zejména díky podpoře na Karvinsku. Jsou přítomny všechny důleţité města (Rychvald, Havířov, Petřvald, Orlová, Karviná) a Frýdek-Místek. Supervolební podpora je záleţitostí pouze okresu Karviná – Petřvald a okresní město patří i do supervolební podpory ČSSD (v těch samých volbách). Lze tedy konstatovat, ţe si strany v regionu konkurují. V posledních sledovaných volbách se pouze znásobují fakta, vypozorovaná uţ v roce 2012. Území volební podpory má 21 obcí – znovu zcela chybí Jablunkov, Třinec i jejich 39

blízké obce, naopak je zastoupen Frýdek-Místek a okolní vesnice. Karvinský region převládá, coţ platí i o území supervolební podpory, kam se opět nepodařilo proniknout ani jedné frýdeckomístecké obci. S ČSSD lze najít shodu v případě Karviné a Havířova, opět se tak potvrzuje teorie vyslovená v předchozím odstavci.

40

7. Závěrem V práci byly rozebírány volební zisky ODS, TOP 09, ANO, VV, ČSSD, SPOZ, KSČM a KDU-ČSL a jejich případných kandidátů v prezidentských volbách na území regionu Těšínska. Text se postupně zaměřil na výsledky voleb krajských, prezidentských a voleb do PSP ČR v letech 2010 a 2013. Byly také analyzovány území volební a supervolební podpory, společně s náhledem na vzájemné asociace zjišťované za pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Těšínský region lze po této analýze rozdělit do několika částí, ve kterých je patrné shlukování obcí ve volbách. První tvoří oblast pro účely této práce nazvaná „Horní Těšínsko“ – spadá zde téměř celý karvinský region (vyjma Českého Těšína) a je tvořena spíše rozlehlejšími obcemi. Pro Horní Těšínsko je charakteristická hornická minulost regionu, starší věková skladba obyvatel, kteří se zároveň méně hlásí k náboţenskému vyznání a nejčastějším nejvyšším stupněm dokončeného vzdělání je středoškolské s výučním listem. V oblasti nacházejí silnou a trvalou podporu levicové subjekty, zejména ČSSD9 a KSČM. Druhá oblast, která na mapách vyniká, je Dolní Těšínsko. Nachází se na jihu regionu a jeho jádrem je město Jablunkov. To je naopak charakteristické tíhnutím spíše k zemědělství, niţším věkovým průměrem a větším procentem obyvatel, kteří se označují jako věřící. V demografických charakteristikách se s obyvateli Horního Těšínska shodují pouze na nejčastěji dokončeném nejvyšším stupni vzdělání (rovněţ středoškolské výuční). Podporu voličů zde nachází zejména KDU-ČSL, zčásti se zde dá zařadit i ODS a TOP 09, v prezidentských volbách to byl Jan Fischer. Naposled je to přechodové území Frýdecko-Místecka. Do oblasti spadají tři lidnatější města – Frýdek-Místek, Český Těšín a Třinec, okolo kterých se kupí menší vesnice. Území je „přechodovým“ nazýváno oprávněně – od obou sousedících oblastí částečně přebírá jejich vlastnosti a mísí je ve vlastní celek. Věková skladba se nachází na průměru obou sousedů, stejně tak procento obyvatel hlásících se k víře. Čím ale Horní i Dolní Těšínsko převyšuje je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, které je nejvyšší na území celého regionu. Podporou zde vynikají pravicové subjekty a také nově se objevivší strany, tedy ANO a VV. Přítomnost nových subjektů s největším pravděpodobností způsobuje úbytek hlasů pro TOP 09 a ODS. „Tabulka vzájemných souvislostí představuje VV jako subjekt, který získal své příznivce především v oblastech, kde v roce 2006 voliči odevzdali své hlasy především 9

V případě ČSSD stabilní podporu dokládá také text Michala Pinka zabývající se rozloţením podpory stran na území Česka a Slovenska – „Při vzájemném srovnání nejúspěšnější desítky ORP jednotek se opakovaně objevuje Karviná, Bohumín a Orlová.“ (Pink 2012: 24). 41

ODS a SZ, naopak zápornou asociaci lze zaznamenat ve vztahu s oblastmi, kde získává významnou podporu ČSSD.“ (Pink 2012: 31). Zajímavý je fakt, ţe i přes silnou levicovou orientaci regionu a masivní podporu Miloše Zemana (která i přesto, ţe byla nejsilnější na Karvinsku, nezůstala omezena jen na něj) i Těšínští voliči odmítli ve volbách podpořit SPOZ a připojili se tak k celorepublikové náladě. Ostatně, jediné dvě strany, kterým se mezi lety 2010 a 2013 podařilo zvýšit zisky, jsou KDU-ČSL a ANO (pokud ji chápeme jako nástupnickou větev VV). A byla to právě nejspíš strana ANO, která zapříčinila propad hlasů pro pravicové TOP 09 a ODS, jak naznačuje i kapitola 6. a sledované území supervolební, volební podpory a korelace. Levicové strany naopak prokázaly stabilitu své územní podpory10, kterou v regionu neohrozily ani nové strany, ani vzestup hlasů pro KDU-ČSL.

10

Neměnnost názorů levicových voličů opět potvrzuje také text Michala Pinka, který uvádí, ţe voliči KSČM patří mezi nejstabilnější, co se vyjádření podpory ve volbách týče. (Pink 2012: 22). 42

8. Literatura a zdroje 1. Andrej Babiš. Podporuje levici, proto volím pravici? [online]. 2013. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://andrejbabis.blog.idnes.cz/c/369510/Podporuje-levici-proto-volimpravici.html. 2. Ano bude líp. Priority. [online]. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/o-nas/program/volby-2013/priority/. 3. Benda, Lukáš. Cabada, Ladislav. Dančák, Břetislav. Hloušek, Vít. Holzer, Jan. Chytilek, Roman. Jandjuk, Vladimír. Kopeček, Lubomír. Kubová, Olga, Mrklas, Ladislav. Rosůlek, Přemysl. Stýskalíková, Věra. Šaradín, Pavel. Švec, Luboš. Ţeníšek, Marek. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. 1.vyd., Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004. ISBN 80-86432-90-4. 4. Blaţek, Jiří, Kostelecký Tomáš. 1991. Geografická analýza výsledků parlamentních voleb v roce 1990. In Sborník české geografické společnosti, 1991, sv. 96, č. 1, s. 1-14. 5. Bystrianská, Věra. Spor o Těšínsko v letech 1918-1920. Brno, 2007. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Historický ústav. 6. Euroregion Těšínské Slezsko. Euroregion Těšínské Slezsko. [online]. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z: http://euroregion.inforeg.cz. 7. Havlík, Vlastimil. Volby do Poslanecké sněmovny 2013. V tisku. 8. Hendl, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat. 2. vyd., Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-123-9. 9. Hloušek, Vít. Věci veřejné: politické podnikání strany typu firmy. Politologický časopis, č. IV, 2012. 10. Ihned.cz. KSČM rozhodla: V prezidentské volbě podporujeme Dienstbiera i Zemana. [online]. 2012. [cit. 17. 4. 2014]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-58928190-kscmrozhodlo-o-podpore-pro-oba-prezidentske-kandidaty. 11. Ihned. Nejsem diktátor, tvrdí Babiš. Kvůli jarnímu puči ale zpřísnil přijímání nováčků. [online]. 27. 8. 2013. [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-60492160nejsem-diktator-tvrdi-babis-kvuli-jarnimu-puci-ale-zprisnil-prijimani-novacku. 12. Ihned. Vladimír Franz dobývá zahraniční zprávy. To je možné jen v Česku, píší Poláci. [online]. 3. 8. 2012. [cit. 23. 4. 2014]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-56893880vladimir-franz-dobyva-zahranicni-zpravy-to-je-mozne-jen-v-cesku-pisi-polaci. 43

13. KDU. KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji zahájila předvolební kampaň pro krajské volby v roce 2012. [online]. 19. 9. 2011. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.kdu.cz/Zpravy/Aktualne/2011/KDU-CSL-v-Moravskoslezskem-kraji-zahajilapredvole.aspx. 14. Median. Prezidentský volební model. [online]. 22. 12. 2012. [cit. 23. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.median.cz/docs/preference_Prez_2012_11.pdf. 15. Moravskoslezský kraj. Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje. [online]. 2012. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/samosprava/volby_1.pdf. 16. Pink, Michal. 2005. Současné přístupy k volební geografii. In FIALA, Petr, STRMISKA, Maxmilián (eds.). Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 8073250748. 17. Pink, Michal. Volební mapy české a slovenské republiky po roce 1993: vzorce, trendy, proměny. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-287-8. 18. Revue Politika. Preferenční hlasování od vzniku republiky po „kroužkovací revoluci“ II. [online]. 21. 10. 2013. [cit. 25. 4. 2014]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1929/preferencni-hlasovani-od-vzniku-republiky-pokrouzkovaci-revoluci-ii. 19. Sčítání lidu, domů a bytů. Sčítání lidu, domů a bytů. [online]. 2012. [cit. 6. 3. 2014]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/. 20. Taylor, Peter J. and Flint, C. 2000. Political geography: world-economy, nation-state and locality. Harlow: Prentice Hall, 2000. ISBN 0582357330. 21. Věci veřejné. VV schválily spolupráci s hnutím Úsvit Tomia Okamury. [online]. 3. 9. 2013. [cit. 20. 4. 2014]. Dostupné z: https://www.veciverejne.cz/domaci-politika/clanky/vvschvalily-spolupraci-s-hnutim-usvit-tomia-okamury.html. 22. Volby.cz. Volby.cz - Český statistický úřad. [online]. 2014. [cit. 11. 4. 2014]. Dostupné z: http://volby.cz/. 23. Zákon číslo 128/2000 Sb. Online verze: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128, cit. [6. 3. 2014].

44

24. Zákon číslo 275/2012 Sb. Online verze: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-275, cit. [6. 3. 2014]. 25. Zákon číslo 480/2006 Sb. Online verze: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=480&r=2006, cit. [6. 3. 2014]. 26. Zákon číslo 130/2000 Sb. Online verze: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-130, cit [3. 4. 2014].

45