MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Projektová výuka se zaměřením na konzumaci ovoce a zeleniny na 1. stupni ZŠ Diplomová práce

Brno 2013

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Adéla Doubková

Anotace DOUBKOVÁ, Adéla. Projektová výuka se zaměřením na konzumaci ovoce a zeleniny na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2013. 90 l., 5 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Diplomová práce Projektová výuka se zaměřením na konzumaci ovoce a zeleniny na 1. Stupni ZŠ pojednává o vlivu projektové výuky na výživové chování žáků na prvním stupni ZŠ. Hlavním cílem bylo vytvořit výukový projekt a jeho vliv zachytit pomocí dotazníkového šetření. V teoretické části jsem se zaměřila na třídění výukových metod, podrobněji popsala metodu projektového vyučování. V jedné z kapitol jsou popsány projekty, které mohou být zařazeny do výuky výchovy ke zdraví na 1. stupni ZŠ. Věnovala jsem se i výživě a jednotlivým složkám výživy. Praktická část obsahuje popis základní školy, na které byla projektová výuka realizována, popis výukového projektu, vyhodnocení dotazníkového šetření s komentářem k jednotlivým otázkám, popis změn jednotlivých žáků v jejich výživovém chování.

Klíčová slova Výchova ke zdraví, projektové vyučování, výukové metody, výživa, složky výživy, 1. stupeň ZŠ

Annotation Doubková, Adéla. Project education with focus on consuming fruit and vegetable on the first grade of primary school. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of Health Education, 2013. 90 p., 5 p. annex. Supervisor PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

The master thesis Project education with focus on consuming fruit and vegetable in the first grade of primary school deals with the influence of project education on nutritive behaviour of pupils attending the primary level. The main goal was to create an educational project and to evaluate its influence in a survey. I focused on classification of educational methods and description of the method of project education in the theoretical part. Several projects that can be included into health education at primary level are described in one chapter of the theoretical part. I also paid attention to nutrition and its particular parts. The practical part contains a description of the primary school where the survey was realized, a description of the educational project, evaluation of the questionnaire accompanied with comment on each question; and finally a description of pupils´ changes in their nutritive behaviour.

Keywords Education for Health, Project Education, Teaching Methods, Nutrition, Nutrients, Primary School

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 20. 04. 2013

Poděkování Děkuji touto cestou PhDr. Mgr. Leoně Mužíkové, Ph.D. za její trpělivou pomoc, odborné vedení, pozitivní atmosféru při práci a za její cenné připomínky. Děkuji tímto také celé své rodině za pomoc a podporu při zpracování této práce.

Obsah 1

ÚVOD....................................................................................................................... 1

2

TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................ 3 2.1

VÝUKOVÉ METODY ......................................................................................... 3

2.2

PROJEKTOVÁ VÝUKA ...................................................................................... 9 2.2.1 Historie projektové výuky .................................................................. 9 2.2.2 Pragmatická pedagogika .................................................................... 9 2.2.3 Projektová výuka v české pedagogice.............................................. 10 2.2.4 Projektová výuka v ČR v 90. letech 20. století ................................ 10

2.3

PROJEKT........................................................................................................ 11 2.3.1 Vztah mezi problémem a projektem ................................................ 12 2.3.2 Projektová metoda ............................................................................ 12 2.3.3 Projektová výuka.............................................................................. 12

2.4

RVP ZV A VÝCHOVA KE ZDRAVÍ .................................................................. 13 2.4.1 Současné školské dokumenty ........................................................... 13 2.4.2 Rámcové a školní vzdělávací programy .......................................... 14 2.4.3 Výchova ke zdraví v RVP ZV ......................................................... 17

2.5

PROJEKTY PODPORUJÍCÍ ZDRAVOU VÝŽIVU ................................................... 21 2.5.1 Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě .......................................... 21 2.5.2 Výživa dětí ....................................................................................... 22 2.5.3 Zdravá Pětka .................................................................................... 22 2.5.4 Ovoce do škol................................................................................... 23 2.5.5 Škola plná zdraví .............................................................................. 23 2.5.6 Putování za zdravým jídlem ............................................................. 23

2.5.7 Pyramidáček ..................................................................................... 24 2.5.8 Všech pět pohromadě ....................................................................... 24 2.5.9 Škola zdravé výživy ......................................................................... 24 2.5.10 Happysnack = zdravá výživa ........................................................... 25 2.5.11 Hravě žij zdravě ............................................................................... 25 2.5.12 Mléko do škol................................................................................... 25 2.5.13 Vanda a Standa................................................................................. 25 2.5.14 Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý ........................................... 26 2.5.15 Zrcadlo výživy ................................................................................. 26 2.5.16 Škola podporující zdraví .................................................................. 26 2.6

VÝŽIVA ......................................................................................................... 27 2.6.1 Pravidla pro správnou výživu........................................................... 27 2.6.2 Výživová doporučení ....................................................................... 27 2.6.3 Stravování dětí ................................................................................. 30 2.6.4 Potravinová pyramida ...................................................................... 30 2.6.5 Nesprávná výživa ............................................................................. 31 2.6.6 Složky výživy ................................................................................... 32 2.6.7 Význam ovoce a zeleniny ve výživě dětí ......................................... 42

3

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 44 3.1

CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 44

3.2

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ..................................................................................... 44

3.3

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PŘIBYSLAV ...................................................................... 45

3.4

VÝUKOVÝ PROJEKT V SOULADU S ŠVP ZŠ PŘIBYSLAV ................................ 46

3.5

NÁVRH VÝUKOVÉHO PROJEKTU .................................................................... 49 3.5.1 Obecný popis projektu ..................................................................... 49

3.5.2 Návrh výukového projektu, výchovně-vzdělávací cíle, časová dotace, výukové metody, formy, komentář (50) .......................................... 50 3.6

PRŮBĚH REALIZACE PROJEKTOVÉHO VYUČOVÁNÍ ......................................... 54 3.6.1 Výchozí situace ................................................................................ 55 3.6.2 Vlastní realizace ............................................................................... 55 3.6.3 Zhodnocení průběhu projektu .......................................................... 60

3.7

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................ 61 3.7.1 Výsledky průzkumu ......................................................................... 61

3.8

VYHODNOCENÍ ODPOVĚDÍ KONKRÉTNÍCH ŽÁKŮ ........................................... 73

3.9

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU ..................................................................... 81

4

ZÁVĚR .................................................................................................................. 83

5

RESUMÉ ............................................................................................................... 84

6

SUMMARY ........................................................................................................... 85

7

POUŽITÁ LITERATURA................................................................................... 86

1

Úvod

Už v období předškolního věku si podle vzoru dospělých, se kterými jsou v kontaktu (nejčastěji vlastní rodiče), začínají děti utvářet svoje modely chování a jednání. Z nich vznikají návyky, které ovlivňují jejich chování po celý život. Jaké jsou tedy možnosti školy? Škola by měla žákům připravovat prostředí, které jim umožní upevňovat žádoucí chování a jednání, které si nesou ze svojí rodiny. Může jim také dávat příležitosti poznávat jiné situace a jiné modely jednání a žádoucího chování, dává jim příležitost zamýšlet se nad možnostmi volby, nad vlastním rozhodováním. V dnešní době je dítě mladšího školního věku ovlivňováno celou řadou vnějších faktorů. Hlavní podíl mají rodiče a celá rodina, se kterou dítě přichází pravidelně do styku. Nezanedbatelní jsou i vrstevníci, se kterými dítě vyrůstá a přátelí se s nimi, děti, se kterými vytváří společenství. Kromě rodinného prostředí však působí z veliké části, ať se nám to líbí nebo ne, média. V médiích se dítě setkává s propagací občas i produktů pro náš život ne úplně potřebných. Je důležité si také uvědomit, že velký vliv mají učitelé na prvním stupni základní školy, kteří řídí poměrně rozsáhlý úsek času dítěte a mají tedy i možnost ovlivnit názory dětí. Škola se tohoto vlivu nesmí zříkat – ostatně témata životně a společensky důležitá jsou začleněna do základních dokumentů. Jedna z oblastí, která je pro budoucí život žáků zásadně důležitá, je výživa a s ní spojené stravovací návyky. Odpovědnost za vlastní zdraví s sebou nese i odpovědné chování a rozhodování při skladbě výživy. Způsoby chování a jednání totiž velkou měrou ovlivňují zdraví každého člověka. K odpovědnosti za vlastní rozhodování, ke schopnosti se dobře rozhodovat v každodenních situacích musí být dítě směřováno opakovaně a mnohokrát. Mnohokrát musí dostat příležitost volby, posuzování a kritického hodnocení v bezpečí modelových situací. Teprve potom si jako učitelé můžeme být jisti, že jsme mu poskytli příležitost k získání správných návyků. Na prvním stupni základní školy jsou témata související s výživou a utvářením vhodných stravovacích návyků obsažena v závazném dokumentu RVP ZV, a to v oblasti „výchova ke zdraví“. Vlastní výuka, různé obsahy, metody a formy, mohou

1

pomoci zvýšit zájem žáků o vědomosti v různých oblastech. V dnešní době není jednoduché žáky zaujmout, ovšem objevují se vyučovací metody, které tomu výrazně napomáhají. K velmi účinným metodám z hlediska dosahování různých cílů (obsahy, kompetence) patří projektové vyučování. Jeho cíl je podnítit zájem dítěte o získávání informací, o jejich zpracování a vyhodnocování, a na základě nich získávat nové postoje a návyky. V teoretické části diplomové práce jsem na úvod popsala, co to jsou výukové metody a uvedla jejich rozdělení podle několika autorů. V další kapitole mé práce se věnuji jedné z výukových metod – projektovému vyučování. Dále je vytvořen přehled dostupných zdrojů v podobě projektů, které mají školy k dispozici v rámci výchovy ke zdraví, a které se zabývají výživou. Vybírala jsem pouze ty určené dětem prvního stupně základní školy. Některé projekty uvedené ve zdrojích jsou zaštítěny komerčními společnostmi, a proto je potřeba při spolupráci s nimi zvážit objektivitu těchto projektů. Je třeba mít na paměti, jaký cíl sledujeme při výuce a porovnat jej s cíli nabízených projektů. V další kapitole jsem přiblížila kurikulární souvislosti, tedy zasazení výchovy ke zdraví v dokumentech. Při porovnávání dokumentů jsem sledovala výstupy a obsahy zaměřené na výživu a správné stravovací návyky. V praktické části diplomové práce je představena Základní škola Přibyslav, kde probíhalo dotazníkové šetření. V jedné kapitole je popsán Školní vzdělávací program v rámci výchovy ke zdraví. Další strany jsou věnovány vytvoření, realizaci a výzkumnému ověření krátkodobého výukového projektu se zaměřením na ovoce a zeleninu. Projektová výuka byla koncipována v souladu s učivem a očekávanými výstupy na konci 1. vzdělávacího období dle RVP ZV. Účinnost projektové výuky je zpracována a zkoumána z hlediska znalostí i výživového chování dětí.

2

2

Teoretická část

2.1

Výukové metody

Výukových metod podle (1) existuje velice obsáhlá nabídka, některé z nich jsou používané doslova od dob J. A. Komenského. Metoda je způsob práce se žáky, jaký volíme pro dosažení určitého záměru. Vyučovací metodou tedy rozumíme působení učitele, kterým se snažíme dosáhnout cíle vyučování. Cíle vyučování vycházejí z cílů, které jsou nastavené pro daný stupeň vzdělávání – v rámcovém vzdělávacím programu a ve školském zákoně (Zákon č. 561). Učitel se na základě činností, které kombinuje a využívá při vyučování, snaží dosáhnout výchovně vzdělávacích cílů. To vše při dodržení základních didaktických zásad. Z nepřeberného množství různých druhů metod se některé prolínají, ale také se mohou velmi lišit. Dosažení nejlepších výsledků při vyučování můžeme dospět při kombinaci různých metod. Při jejich volbě hraje roli několik faktorů, nejdůležitější z nich je složení skupiny z hlediska učebních stylů. Učitel by měl mít na paměti, že různým žákům musí poskytovat různé metodické prostředky (zrakovému – obrázky, sluchovému – slova, zvukomalebná

slovní

spojení,

pohybovému

–

rytmizace

a

možnost

kontaktu…kombinovanému- od všeho něco). V praxi existuje riziko, že učitel volí metody podle vlastního učebního stylu, tedy takové, které by vyhovovaly jemu, a nebere ohled na potřeby žáků. Neexistuje tedy jediná předem daná cesta, jak dosahovat cílů vzdělávání. Každý pedagog by tedy měl mít jasno ve dvou otázkách: Jaké metody ovládám, abych je mohl/a s úspěchem používat? (Měl by mít přehled v základní nabídce výukových metod.) Jak lze provést pedagogickou diagnostiku skupiny z hlediska učebního stylu? Potom bude moci určit, jakou metodu vybrat jako nejvhodnější, vzhledem k výchovně vzdělávacímu cíli.

3

Různí autoři volili různé přístupy při klasifikaci metod podle různých hledisek. Pro příklad uvádím klasifikaci výukových metod podle J. Maňáka a V. Švece (2): KLASICKÉ VÝUKOVÉ METODY 1.

Metody slovní • Vyprávění a vysvětlování • Přednáška • Práce s textem • Rozhovor

2.

Metody názorně-demonstrační • Předvádění a pozorování • Práce s obrazem • Instruktáž

3.

Metody dovednostně-praktické • Napodobování • Manipulování, laborování a experimentální • Vytváření dovedností • Produkční metody

AKTIVIZUJÍCÍ METODY • Metody diskusní • Metody heuristické, řešení problémů • Metody situační • Metody inscenační • Didaktické hry KOMPLEXNÍ VÝUKOVÉ METODY • Frontální výuka • Skupinová a kooperativní výuka • Partnerská výuka • Individuální a individualizovaná výuka, samostatná práce žáků 4

• Kritické myšlení • Brainstorming • Projektová výuka • Výuka dramatem • Otevřené učení • Učení v životních situacích • Televizní výuka • Výuka podporovaná počítačem • Sugestopedie a superlearning • Hypnopedie Zaujalo mě třídění metod podle Doubkové a Tomka (3), které je pojaté z hlediska Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů a metody jsou popsané pomocí činností žáka a činností, které vykonává učitel. Z obsáhlého „Spektra vzdělávacích metod“ jsem vybrala ty, které jsou na prvním stupni základní školy používané nejčastěji:

Tab. 1: Výběr ze „Spektra vzdělávacích metod“ Metoda

diktát

činnosti žáka

činnosti učitele

žáci analyzují sluchem text a

učitel přesně deklamuje text,

zaznamenávají jeho přesné znění

vyhodnocuje napsání žákovského textu

dramatizace

žáci při této metodě jazykově a

učitel má za úkol motivaci,

pohybově vyjadřují určitou

koordinaci, hodnocení

myšlenku, děj, příběh, názor, situace pomocí dramatických prostředků

5

demonstrační pokus

žáci sledují průběh pokusu,

učitel při této metodě provádí

zaznamenávají viděné, kladou

pokus, komentuje činnosti a děje,

otázky

zdůrazňuje podstatné, odhaluje souvislosti, závislosti a návaznosti, připomíná limity, formuluje závěry

žáci provádí herní činnosti podle didaktická hra

pedagog motivuje, stanovuje a

dohodnutých pravidel, výsledkem vysvětluje pravidla, kontroluje hry je úspěšné dosažení předem

jejich dodržování, hlídá čas

formulovaného cíle, didaktická hra může mít soutěžní povahu

diskuse

žáci vedou specifický dialog,

učitel motivuje, stanovuje téma,

účastníci formulují svoje názory

kontroluje dodržování pravidel

na určitou věc, problém, žák

diskuse, usměrňuje, povzbuzuje

naslouchá, formuluje názor, argumentuje žáci pozorují, zaznamenávají exkurze

učitel v rámci této metody

pozorované, dokumentují, kladou motivuje, organizuje, prezentuje, otázky

upozorňuje na důležité věci, objekty, jevy

komunitní kruh

každý žák v kruhu formuluje svůj

učitel motivuje, organizuje,

názor, pocit, přání, hodnocení,

povzbuzuje, stará se o dodržování

mluví vždy jeden, podle pořadí,

pravidel komunitního kruhu

předáváním slova pomocí předmětu, klubíčka nebo jiného pravidla, může se slova vzdát

heuristický rozhovor

specifický dialog, jehož se

vyučující vede svými otázkami žáka

účastní učitel, žák

(žáky) k nalezení nových poznatků

prostřednictvím otázek a

a souvislostí

6

odpovědí postupně odhaluje souvislosti týkající se tématu rozhovoru

myšlenkové mapování

k určitému tématu, problému

motivuje, povzbuzuje, vytváří

strukturovaně zaznamenává

prostředí pro tvořivou činnost

prostřednictvím grafického

žáků, hodnotí

záznamu na papír, či do počítačového programu související pojmy a vztahy mezi nimi

pozorování

vizuálně vnímá objekty, situace,

motivuje, stanovuje cíle a objekty

viděné zaznamenává,

pozorování, hodnotí jeho průběh i

dokumentuje, popisuje viděné

výsledky

věci a jevy, nalézá a formuluje souvislosti mezi nimi

prezentace

prezentuje výsledky individuální

stanovuje témata prezentace, délku,

či skupinové činnosti, zdůrazňuje

zajišťuje technické podmínky

podstatné, vybírá vhodné

prezentace, stanovuje kritéria

prostředky, odpovídá na otázky

hodnocení prezentace, usměrňuje diskusi, dokumentuje prezentaci, vyhodnocuje její průběh

projekt

vybírá téma, shromažďuje

nabízí témata, doporučuje

informaci a podklady, plánuje

informační zdroje, formuluje dílčí

postup, řeší dílčí úkoly a

úlohy, stanovuje kritéria hodnocení

problémy, formuluje výsledky,

úspěšnosti projektu, povzbuzuje

prezentuje závěry, u kolektivních

spolupráci, pomáhá překonat dílčí

projektů spolupracuje

obtíže, pomáhá urovnat spory a

s ostatními členy týmu

nedorozumění, průběžně upřesňuje zadání, vyhodnocuje úspěšnost

7

řešení projektu podle dohodnutých nebo stanovených kritérií, povzbuzuje účastníky ve vlastním hodnocení

rozhovor

naslouchá promluvě ostatních

motivuje, iniciuje, navozuje,

účastníků, formuluje myšlenky

provokuje, rozvíjí téma, drží se

v návaznosti na slyšené,

tématu, zapojuje do rozhovoru

zachovává téma, rozvíjí téma i

všechny žáky, oceňuje respektování

myšlenky ostatních účastníků,

pravidel rozhovoru, povzbuzuje,

formuluje svůj názor

poskytuje vzor v kladení otázek i kultuře dialogu

dobrovolná činnost žáka,

motivuje, stanovuje pravidla,

soutěž

dodržuje pravidla, usiluje o

povzbuzuje, řeší spory kolem

vědomostní

úspěch či vítězství osobní či

pravidel, hodnotí podle pravidel a

týmové

kritérií

dobrovolná činnost žáka,

motivuje, stanovuje pravidla,

soutěž v

dodržuje pravidla, usiluje o

povzbuzuje, řeší spory kolem

dovednostech

úspěch či vítězství osobní či

pravidel, hodnotí podle pravidel a

týmové

kritérií

střídavě čte nahlas či potichu,

stanovuje téma, organizuje četbu,

naslouchá promluvě spolužáků,

klade otázky, povzbuzuje

společná četba

společná tvorba

propojuje slyšené s čteným ve skupině vytváří slovesné

stanovuje témata, napomáhá

(výtvarné, hudební, dramatické,

tvorbě skupin, motivuje,

taneční) dílo s respektem

povzbuzuje, zajišťuje podmínky,

k vyjadřovacím prostředkům

stanovuje kritéria hodnocení tvůrčí

oboru a danému tématu, formě,

činnosti

technice

8

2.2

Projektová výuka

V praktické části této práce je zkoumán vliv projektové výuky na žáky mladšího školního věku. Projektová výuka je použita jako výuková metoda a forma, která má za cíl ovlivnění výživového chování žáků. V následující kapitole se této metodě věnuji podrobněji v obecné rovině. 2.2.1 Historie projektové výuky Projektová výuka se poprvé objevila ve Francii a Itálii v 17. a 18. století, kdy na závěr studia měla pomoci studentům používat teorii v praxi. Náznaky principů novodobého pojetí výchovy a vzdělávání, které úzce souvisí s projektovou výukou, můžeme vyrozumět už z pedagogického odkazu Jana Amose Komenského. Ten klade důraz na osobnost dítěte a potenciality. Později v 18. století se J. J. Rousseaua snažil ve svých pedagogických úvahách zdůrazňovat samostatnou aktivitu dítěte a jeho osobní zkušenost. Toto je záměr také metody projektové výuky. Díky zkušenostem se totiž dítě vyvíjí a nejvíce poznatků si do života vezme vlastní empirickou zkušeností. Stejně na tom byl i J. H. Pestalozzi, který postavil do středu rozvoj celého dítěte. F. W. A. Fröbel kladl důraz na samostatnost, aktivitu a zájem dětí a podporoval jejich vnitřní potenciality, C. Freinet zase na praktickou zkušenost žáka. (4) Za tvůrce teoretického rámce projektové metody se považuje John Dewey. Ovšem za zakladatele projektové metody se považuje William Heard Kilpatrick. Dewey propagoval spojení školy se životem, čerpání zkušeností, které život nabízí. Kilpatrick Napsal studii o projektové metodě, kde zastává řešení problematických situací oproti učení se prázdných definicím. Děti jsou vedeny od praxe k teorii, ne naopak. (4) 2.2.2 Pragmatická pedagogika Když se zabýváme historií projektové výuky, nesmíme opomenout zmínit Pragmatickou pedagogiku. Tento filozofický směr zasáhl svět na přelomu 19. a 20. století. Pragmatismus ovlivnil i názory pedagogické. Pragmatická pedagogika chápe

9

vzdělávání jako nástroj řešení problémů, se kterými se člověk setkává v praktickém životě. Základním pojmem je zkušenost získaná v individuální praxi. (5) Pedagogikou reformátorů 18. a 19. století a pragmatickou pedagogikou prostupuje tedy základní linie: celistvá osobnost žáka – jeho respekt – zkušenost – činnost a významně do popředí vystupuje užitečnost. (4) Pragmatická pedagogika vnímá a nezapomíná při výchově na žádnou stránku osobnosti dítěte. Kromě sociálního a psychologického hlediska jde také o interakci se společenským prostředím. (4) 2.2.3 Projektová výuka v české pedagogice V české reformní pedagogice za zmínku stojí jméno Josefa Oulehly, který propagoval vlastní zkušenost dítěte a jeho vnitřní potence k přirozenému způsobu poznávání. V roce 1918 však nebyl pochopen a jeho návrh „Osnova zákona o národním školství“ měla význam pro pozdější změny ve školství. (4) Změny přišly až s V. Příhodou, který se díky zahraničnímu pobytu seznámil s pragmatickou pedagogikou a zahrnul její principy do návrhu na reformu školy v roce 1928. Mezi výrazné zastánce projektové výuky se řadí i pedagog Rudolf Žanta a významný představitel reformní pedagogiky Stanislav Vrána. Vzhledem k okupaci Československa se dostaly myšlenky reformního pedagogického hnutí v našich školách na bod mrazu. Po skončení druhé světové války se dostala k moci Komunistická strana Československa. Díky jejímu vlivu se staly výchova a vzdělávání politickou záležitostí a byly založeny na základech vědeckého světového názoru marxismu-leninismu. Důsledkem těchto okolností bylo další zdržení veškerého snažení reformního hnutí na další dobu. (4) 2.2.4 Projektová výuka v ČR v 90. letech 20. století Na začátku 90. let se didaktická teorie hlouběji nezabývala projektovým vyučováním. Učitelé, kteří v té době používali projektové vyučování, zařazovali tuto metodu spíše intuitivně. Kombinovali praktické dovednosti do teoretické výuky. Až s příchodem prvních teoretických studií se znovu objevuje projektová výuka jako znovuobjevená metoda vyučování. Podle H. Kasíkové je projektové vyučování integrace v širším slova smyslu. To znamená integraci předmětů, učebních stylů, myšlení, intuice, těla, citů,

10

smyslů ve vzdělávání, integraci původní zkušenosti s novým poznáním, integraci řízených činností se sebeřízením, integraci dětí a učitelů ve společné činnosti, integraci světa školy se světem školu obklopujícím. (6) Projektové vyučování bylo v 90. letech považováno za únik z nedostatků tradičního vyučování. Bylo vyzdvihováno za možnost pro děti prožívat naučené teoretické základy a tím přijímat nové zkušenosti. Projektová výuka by měla být zařazena do každého předmětného vyučování. (7)

2.3

Projekt

Existuje mnoho definic, co je to projekt, avšak oficiální z nich není ani jedna. Pro lepší utvoření představy zde některé uvádím. Podle S. Velínského je projekt určitě a jasně navržený úkol, který můžeme předložiti žáku tak, aby se mu zdál životně důležitý tím, že se blíží skutečné činnosti lidí v životě. (7) V. Příhoda si zase myslí, že projekt je seskupení problémů, jichž se využívá při metodě projektové. Projekt je vlastní podnik žáků, který dává vyučování jednotný cíl a přispívá k jeho životnosti. Projekt představuje koncentrované úkoly zahrnující organicky stmelené učivo z různých předmětů nebo pouze z téhož předmětu. (7) S. Vrána zase říká, že projekt je komplexní úkol koncentrovaný kolem určité ideje, který obsahuje více problémů. Má svůj cíl i uspokojivé zakončení. (7) Za definici projektu bychom také mohli považovat tuto: Projekt je komplexní úkol (problém), spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje a přebírá za něj odpovědnost, aby svou teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného žádoucího produktu (výstupu) projektu, pro jehož obhajobu a hodnocení má argumenty, které vycházejí z nově získané zkušenosti. (4) V současnosti můžeme ale pozorovat spoustu aktivit, které jsou považovány a prezentovány jako projekt. Projektem ve skutečnosti ale nejsou, protože se jedná o záměr učitele, nikoliv žáka. Na toho je potom přenesena zodpovědnost za své jednání a výsledky. (4)

11

2.3.1 Vztah mezi problémem a projektem V. Příhoda vnímá problém spíše jako záležitost myšlenkovou, teoretickou (problémová metoda učí myšlení) a projekt jako věc praktických činností (projektová metoda učí jednání – činu). Projekt je seskupením problémů. (7) 2.3.2 Projektová metoda Jen nepatrný rozdíl bychom mohli pozorovat při srovnávání projektu a projektové metody. Projektová metoda je jen malá odchylka od projektu jako takového. Při projektové metodě mají hlavní význam činnosti a učební aktivity žáků a učitel zde vystupuje pouze jako poradce. Všechny aktivity prováděné při projektové metodě vedou k dosažení určitých cílů a k dosažení smyslu projektu. Je to systém činností a různých metod a forem práce. (4) 2.3.3 Projektová výuka Projektovou metodu můžeme považovat za základ projektové výuky. Někteří autoři vymezují projektovou výuku jako zvláštní formu výuky. V rámci této formy výuky se učitelé a žáci soustřeďují na společný problém. Žáci stojí jak při plánování, tak i při realizaci konkrétního výstupu projektu. V rámci projektové výuky se žáci snaží určitým způsobem zformulovat a prezentovat svoje zkušenosti, které během realizace získali. To jsou výrazné znaky projektové výuky. Při průběhu projektové výuky se můžeme částečně opírat o čtyři fáze, které stanovil již W. Kilpatrick: záměr – plán – provedení – hodnocení. (4)

12

2.4

RVP ZV a výchova ke zdraví

Projektová výuka byla použita v souladu s požadavky na rozvoj klíčových kompetencí u žáků, tak jak jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. V této kapitole jsou citovány školské dokumenty. Podrobněji je popsáno, jak je výchova ke zdraví zpracována v RVP ZV, se zaměřením na výstupy související se zvoleným obsahem projektu. 2.4.1 Současné školské dokumenty V České republice je zavedeno dvoustupňové kurikulum, to znamená systém rámcových a školních vzdělávacích programů. Rámcové vzdělávací programy jsou dokumenty, které schvaluje MŠMT, a jsou závazné na státní úrovni pro každý vzdělávací stupeň škol – předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, základní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, gymnaziální vzdělávání, základní umělecké vzdělávání, střední odborné vzdělávání. Za systém dokumentů odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zdroje a východiska pro fungování vzdělávacího systému v České republice jsou (8): Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání Dostupnost dokumentu: vyšlo tiskem UIV v roce 2001, www.msmt.cz Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání Dostupnost dokumentu: vyšlo tiskem UIV v roce 2002, www.msmt.cz Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání Dostupnost dokumentu: Sbírka zákonů částka 190, www.msmt.cz

13

Vyhlášky – zejména o předškolním, základním a středním vzdělávání a o speciálním vzdělávání a další (8, 9) Dostupnost dokumentů: vyhlášky budou kromě Sbírky zákonů v průběhu ledna a února 2005 publikovány též ve Věstníku MŠMT, texty vyhlášek jsou omezenou dobu k dispozici též na internetových stránkách www.sbirka.cz a www.msmt.cz Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Dostupnost dokumentu: www.msmt.cz Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) (8, 10, 11) Dostupnost dokumentu: Věstník MŠMT 1/2005 (oficiální platný text), www stránky MŠMT v oddíle základní vzdělávání i v oddíle dokumenty, adresa www.msmt.cz, a na stránkách NÚV Praha www.nuv.cz, www.vuppraha.cz Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (11, 12) Dostupnost dokumentu: www.nuv.cz, www.vuppraha.cz 2.4.2 Rámcové a školní vzdělávací programy Na základě RVP si na školní úrovni zpracovává každá škola svůj školní vzdělávací program a musí dodržet závazné parametry daného RVP. Zároveň přihlíží k podmínkám, ve kterých vzdělávání probíhá – personální, materiální, regionální. Školní vzdělávací program je pro vzdělávání na dané škole závazný dokument. Vše, co je v něm obsaženo, je pro pedagogy závazné. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) byl schválen s účinností od roku 2005 a od roku 2007 školy zahájily výuku podle svých školních vzdělávacích programů (dále ŠVP), a to v prvních a šestých ročnících. Každý rok přibývaly další ročníky vzdělávané podle ŠVP. V současnosti se již všechny ročníky základních škol vzdělávají podle školních vzdělávacích programů.

14

Tab. 2: ŠVP podle (13) Ročník 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1. 2003/

2004/

2005/

2006/

2007/

2008/

2009/

2010/

2011/

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

školní rok Vysvětlivky: Pouze pilotní školy, ověřování prvků RVP ZV

Pouze pilotní školy, ověřování výuky v plném rozsahu

Školy podle vlastního rozhodnutí, od 1. a 6 ročníku

Všechny školy závazně, od 1. a 6 ročníku

Školní vzdělávací programy by měly být živé dokumenty, které učitelé neustále inovují na základě poznatků z praxe. Neměnným dokumentem není ani rámcový vzdělávací program. RVP ZV byl upraven v lednu 2013 a v současnosti školy zapracovávají změny ve výstupech tak, aby upravené školní vzdělávací programy vešly v platnost od 1. 9. 2013.

15

RVP ZV stanovuje: • obecné cíle • klíčové kompetence • oblasti vzdělávání • obory vzdělávání • výstupní kompetence • učivo • průřezová témata • rámcový učební plán • vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami • strukturu a povinné části školních vzdělávacích programů Novinkou ve vzdělávacím systému jsou klíčové kompetence, které jsou nadoborové a pro učitele jejich rozvíjení znamená přemýšlet o výuce jinak než doposud. Nyní tedy vzdělávání znamená vybavit žáky znalostmi a dovednostmi ve vyučovaných předmětech, ale také rozvíjet znalosti, dovednosti a postoje pro běžný život každého člověka. Práce na rozvoji klíčových kompetencí se prolíná všemi vzdělávacími oblastmi a obory. Dalším novým prvkem v rámcovém vzdělávacím programu ZV jsou průřezová témata, která vymezují obsahy z různých oblastí života lidské společnosti. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: • Osobnostní a sociální výchova • Výchova demokratického občana • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech • Multikulturní výchova • Environmentální výchova • Mediální výchova Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV) je rozdělen do několika vzdělávacích oblastí. Oblasti se dále dělí na obory. Některé vzdělávací obory se prolínají dokonce několika oblastmi. To je také případ výchovy ke zdraví. 16

Jednotlivé obsahy vzdělávacích oborů jsou konkretizovány učivem a očekávanými výstupy. Závazné jsou pro učitele především výstupy vztažené k žákovi („co žák dělá, jak se projevuje“). Učivo je zpracováno do tematických okruhů, je však nezávazné a učitelé jej mohou pro své školní vzdělávací programy změnit. Míru zvládnutí učiva lze prakticky ověřit sledováním dosažení očekávaných výstupů. (14) 2.4.3 Výchova ke zdraví v RVP ZV Pokud se budeme zabývat otázkou zdravé výživy, je třeba se zaměřit na výchovu ke zdraví. Ta je v RVP ZV zahrnuta v oblasti Člověk a jeho svět. Formulace cílů pro tuto oblast i výstupy definované pro žáky jsou obecné a každá škola je může upřesnit podle dohod mezi pedagogy. Znění směřující do oblasti výživy jsou citaci označena tučně (15): Charakteristika vzdělávací oblasti: Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka.

17

Výchovou ke zdraví se ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět zabývá okruh Člověk a jeho zdraví. Tučně zvýrazněny jsou části textu, které mají charakter výstupu na konci základní školy. Specifikace pro jednotlivá období je uvedena dále. Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Očekávané výstupy – 1. období žák


uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví




rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných




chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek




reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Očekávané výstupy – 2. období žák


využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života




rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození




účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

18


uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista


předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek




uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou




rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc




uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

Učivo • lidské tělo – stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince • péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim; nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), drobné úrazy a poranění, prevence nemocí a úrazů, první pomoc, při drobných poraněních, osobní, intimní a duševní hygiena • partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, osobní vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality • návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií • osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích

19

• přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku • mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém Zpracované učivo, rozvíjení klíčových kompetencí a očekávaných výstupů ohledně zdravé výživy jsou v textu z RVP ZV vytištěny tučně pro lepší přehled. K dosažení cílů dané oblasti nestačí pouze vzdělávání na prvním stupni základní školy, ale pokračuje i na druhém stupni. RVP ZV toto popisuje následovně (15): VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 2. stupeň Učivo ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, pitný režim, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví; poruchy příjmu potravy
vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví – kvalita ovzduší a vody, hluk, osvětlení, teplota
tělesná a duševní hygiena, denní režim – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, denní režim, vyváženost pracovních a odpočinkových aktivit, význam pohybu pro zdraví, pohybový režim
ochrana před přenosnými chorobami, základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty
ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy – prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění; preventivní a léčebná péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě), základy první pomoci

20

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ
celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie
podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého životního stylu, programy podpory zdraví

2.5

Projekty podporující zdravou výživu

Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá správnou výživou dětí na prvním stupni, jsou v této kapitole shrnuty nejvýraznější projekty, které podporují výchovu ke zdraví na prvním stupni základní školy. Jedná se o iniciativy organizací, které se podnikají v potravinářském průmyslu a věnují se výživovému chování žáků na prvním stupni základní školy. Některé z projektů mají obchodní cíle, a proto lze nad jejich prvotním zájmem diskutovat. Zároveň ale jsou tyto aktivity velice užitečné a inspirativní pro výchovu ke zdraví na základní škole, mohou dobře posloužit učitelům. Lze říci, že určitě není zbytečné je zařazovat do výuky, protože jsou dobrým pomocníkem při vzdělávání dětí ohledně výživy. Tyto projekty jsou zamýšleny jako doplněk běžné výuky. Jakkoli jejich název „projekt“ svádí ke spojitosti s projektovým vyučováním, tento význam není naplněn. U těchto aktivit je označení „projekt“ použito ve smyslu tematicky zaměřeného celku. Projekty podporující zdravou výživu na prvním stupni základní školy, které jsou v následující kapitole popsány, nejsou koncipovány jako projektová výuka v didaktickém slova smyslu, která byla realizována v rámci této diplomové práce. 2.5.1 Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě Stránky

projektu:

www.vyzivahrou.cz,

www.institut-danone.cz/cz/programy-pro-

verejnost/vyziva-hrou-aneb-s-danem-jime-zdrave Tento projekt (16, 17) vznikl v roce 2006 za pomoci nezávislá nadace Institut Danone. Jako impuls byl pro vznik považován vysoký nárůst dětské obezity po celém světě. Vytvoření projektu má za cíl pomocí her dostat do povědomí dětí důležitost zdravé

21

výživy. Cílová skupina tohoto projektu jsou děti předškolního věku a mladšího školního věku. Původně byl tento projekt koncipován jako výukový software na CD. Ten je nyní možné bezplatně stáhnout na stránkách věnovaným tomuto projektu. Tyto stránky fungují od roku 2008 a kromě informací jak pro děti, rodiče nebo učitele zde můžeme najít i hry na procvičení znalostí. O rok později k počítačovému programu přibyly i materiály pro začlenění do výuky. Vznikly pracovní listy pro žáky pro první až pátý ročník a metodické pokyny pro učitele a vzorové řešení pracovních úloh. Atraktivnosti projektu dodává postavička Dana, který celým programem provází a komentuje jednotlivé části. 2.5.2 Výživa dětí Stránky projektu: www.vyzivadeti.cz Jedná se o aktivitu Poradenského centra výživa dětí (18). Tento projekt se nezaměřuje na mladší školní věk, ale na děti širokého věkového rozpětí. Na internetových stránkách je uvedeno, že konzultace se týkají správného životního stylu dětí od 3 do 18 let. Na bezplatné lince tohoto centra jsou připraveny nutriční terapeutky poskytovat bezplatné konzultace ohledně této oblasti. Záměrem projektu je zvýšit informovanost dětí, ale také rodičů na toto téma. Internetové stránky jsou rozděleny na sekce pro různé cílové skupiny od rodičů, učitelů, až po lékaře a zdravotní sestry. Pro školy jsou touto cestou volně ke stažení dostupné vzdělávací materiály nejen o zdravé výživě. 2.5.3 Zdravá Pětka Stránky projektu: www.zdrava5.cz Projekt Zdravá Pětka (19) je zaměřen na zdravou výživu, konkrétně na optimální dávku ovoce a zeleniny denně. Od toho je také odvozen název celého projektu. Zdravá Pětka znamená pět kousků ovoce a zeleniny denně. Vzdělávací program je určen dětem prvního stupně základní školy a dětem druhé stupně základní školy. Je možné vzdělávat i děti z mateřských škol, po úpravě původního bloku. Za vznikem tohoto projektu stojí společnost Ahold (provozovatel supermarketů Albert). Za pomocí lektorů Zdravé Pětky probíhá v prostorách supermarketu vyučovací blok, který trvá dvě vyučovací hodiny.

22

Do tohoto projektu se může přihlásit každá základní a mateřská škola z České republiky. 2.5.4 Ovoce do škol Stránky projektu: www.ovocedoskol.eu Projekt dotovaný Evropskou unií podporuje správnou výživu dětí na prvním stupni (20). Je zaměřen na zvýšení konzumace ovoce. Každý týden dováží společnost, se kterou škola uzavře smlouvu ovoce pro děti na prvním stupni. Vše probíhá pro děti bezplatně. V rámci tohoto projektu se mohou školy zapojit do soutěže Škola plná ovoce. Na každé škole, která se zapojí do této soutěže, proběhne projekt, kde je cíl seznámit děti s co nejvíce informacemi ohledně ovoce a zeleniny a vytvořit jim kladný vztah k jejich konzumaci. 2.5.5 Škola plná zdraví Stránky projektu: www.skolaplnazdravi.cz Tento projekt probíhá již třetím rokem a spolupracuje se školními jídelnami mateřských a základních škol (21). Jeho záměrem je zvýšit oblibu zeleniny u dětí. Jako nástroj slouží obědy ve školních jídelnách. Děti sbírají bondíky za každou snězenou zeleninu ve školním obědě. Za nasbírané bondíky pak můžou dostat ceny a soutěžit s ostatními spolužáky. Novinkou jsou kartičky, do kterých si děti kreslí zeleninu, kterou snědly k obědu. Projekt zaštítila Společnost pro výživu. 2.5.6 Putování za zdravým jídlem Projekt Putování za zdravým jídlem vymyslel v roce 2005 Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové a také v ten samý rok proběhl první pilotní projekt (22). Cílovou skupinou je čtvrtá a pátá třída na prvním stupni základní školy. Záměr projektu je zvýšit znalosti dětí o správné výživě. Projekt probíhá formou soutěže, kdy týmy žáků prochází různými stanovišti, kde plní úkoly. Za správně splněné úkoly pak obdrží body. Jednotlivá stanoviště se týkají zdraví prospěšných potravin, nákupu potravin, pyramidy zdravé výživy a tzv. zvědavé kostky – na tomto stanovišti se děti dozvídají různorodé informace z oblasti výživy a pitného režimu.

23

2.5.7 Pyramidáček Stránky projektu: www.pyramidacek.cz Myšlenka tohoto projektu je ze Zdravotního ústavu se sídlem v Brně (23). Tento projekt měl jako cílovou skupinu děti z mateřských škol. Od roku 2005 vznikly materiály i pro první stupeň základní školy. Metodické příručky pro učitele obsahují informace o důležitosti zdravé výživy a pracovní listy pro žáky prvního stupně základní školy zábavnou formou poutají děti k zájmu o zdravou výživu. Pyramidáček si klade za cíl zvýšení informovanosti této věkové kategorie o zdravé výživě a také celkově ke zdravému životnímu stylu. Na stránkách tohoto projektu jsou ke stažení materiály s návody k výuce. 2.5.8 Všech pět pohromadě Stránky projektu: www.venkovskyprostor.cz/cz/33/vsech-pet-pohromade/projekt.htm Všech pět pohromadě je iniciativa Venkovského prostoru (24), o.p.s. Za cíl si klade vydání metodických-didaktických materiálů pro základní školy kladoucí důraz na zdravý životní styl. V rámci tohoto projektu budou přepracovány materiály z již existujících projektů. Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa – 2 díly pro 1. a 2. stupeň ZŠ a publikaci Zrcadlo výživy. Tyto materiály mají pět částí: Teorie z oblasti zdravého životního stylu, Metodika pro pedagogy, Didaktika pro 1. stupeň ZŠ, Didaktika pro 2. stupeň ZŠ, Projektové týdny pro ZŠ. (24) 2.5.9 Škola zdravé výživy Stránky projektu: www.who.int/nutrition/topics/nut_school_aged/en/index.html Nový projekt (23), který bude do praxe teprve zaváděn, je založený na principu osvědčených projektů z mnoha zemí, jako např. Škola podporující zdraví (Health Promoting Schools). Cílem projektu je podporovat a vytvářet prostředí pro všechny aktivity zaměřené na zdravý životní styl. Důraz je přitom kladen na zdravou výživu a dostatečný pohyb dětí.

24

2.5.10 Happysnack = zdravá výživa Stránky projektu: www.happysnack.cz Garantem projektu je Poradenské centrum pro zdravou výživu. Výrobky zhodnocené nutričními terapeutkami jsou k dostání v prodejních automatech. Děti si z nich mohou zakoupit mléčné výrobky, ovoce, bezlepkové potraviny, ovocné šťávy, sušenky, vločky, atp. Tyto prodejní automaty vlastní už skoro 500 škol po celé České republice. (25) 2.5.11 Hravě žij zdravě Stránky projektu: www.soutez.hravezijzdrave.cz Tento projekt organizovaný pro děti prvního stupně (26) probíhá jako internetová soutěž, do které se může zapojit i celý třídní kolektiv. Po dobu čtyř týdnů dítě projde čtyřmi výukovými kurzy. V každém kurzu jsou dvě části. První část, kde se žáci dozvídají informace ohledně zdravého životního stylu a druhá část má sloužit pro záznam vlastní pohybové aktivity jídelníčku. Internetové stránky jsou přehledné, plné informací, jak pro zvídavé děti, tak pro rodiče. 2.5.12 Mléko do škol Stránky projektu: www.laktea.cz/skolni_mleko Mléko do škol je celoevropský projekt (27), probíhající už řadu let. Firma, se kterou škola uzavřela smlouvu, dodává pravidelně mléčné výrobky, které jsou částečně dotované Evropskou unií. Tento projekt se týká jak mateřských a základních škol, tak také středních škol. 2.5.13 Vanda a Standa Stránky projektu: www.vandaastanda.cz Jedná se o hudební pořady (22) pro děti předškolního a mladšího školního věku. Jsou zaměřené na zdravý životní styl, ekologické produkty nebo hygienu při stravování. Na internetových stránkách si školy mohou objednat jak program, tak dvě alba s písničkami.

25

2.5.14 Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý Projekt (22), který si dává za cíl předat učitelům čtvrtých a pátých tříd na prvním stupni základní školy podněty, materiály a pomůcky pro výuku výchovy ke zdraví. Součástí „Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý“ jsou workshopy pro učitele a besedy pro žáky čtvrtých a pátých tříd prvního stupně základní školy týkající se témat výchovy ke zdraví. 2.5.15 Zrcadlo výživy Stránky projektu: www.venkovskyprostor.cz/vyziva2/Start.htm Jednorázový projekt (24), který proběhl v Libereckém kraji. Měl za úkol ukázat dětem z prvního stupně zábavnou formou (například vařením zdravých jídel) zásady zdravé výživy, upevnit zdravé stravovací návyky. Projekt byl také zaměřen na učitele, kterým měl ukázat směr vyučování výchovy ke zdraví na prvním stupni základní školy. Nyní jsou na stránkách volně ke stažení materiály z tohoto projektu. V rámci Zrcadla výživy byla ve spolupráci se společností Ahold vyhlášena soutěž Ovoce a zelenina pětkrát denně. Soutěž spočívala ve správném zodpovězení a vypracování úkolů týkajících se ovoce a zeleniny. 2.5.16 Škola podporující zdraví Garanty projektu je Státní zdravotní ústav a Světová zdravotnická organizace WHO. Cílem projektu Škola podporující zdraví je rozvíjet v rámci školy kompetence žáka podporující zdraví. Veškeré dění ve škole, záměrné i nezáměrné, má důsledky, které působí na zdraví všech. Pedagogové se učí promýšlet a ovlivňovat s ohledem na možné důsledky pozitivní (protektivní, podporující zdraví), ale i důsledky negativní (rizikové, ohrožující zdraví). (28)

26

2.6

Výživa

Obsahem projektové výuky, která je základem mého šetření, je realizace a naplňování očekávaných výstupů RVP ZV v oblasti správné výživy. Pokládám za vhodné do teoretické části zařadit základní přehled informací z oblasti zásad správné výživy. Protože projekt ve výuce je zaměřen především na konzumaci ovoce a zeleniny, jako důležité a často opomíjené součásti správného jídelníčku nejen dětí mladšího školního věku, je na konci této kapitoly toto téma rozpracované podrobněji. 2.6.1 Pravidla pro správnou výživu Složení jídelníčku zajišťuje tělu živiny a dostatek energie, které ovlivňují zdraví, růst a vývoj a činnost organismu. Správná výživa musí být vyvážená. Musí zajistit tělu jak pravidelný přísun živin a dostatek energie, tak i poměrný výdej energie. (14, 29, 30) Z kvantitativního hlediska rozumíme, že pro optimální stav platí: Správná výživa = příjem potravy + pohybová aktivita Přijatá energie = vydaná energie (30) Z kvalitativního hlediska jde o vyváženost a rozmanitost stravy, která obsahuje všechny základní složky výživy v optimálním množství. Patří mezi ně sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy a minerální látky. (14, 29, 30) 2.6.2 Výživová doporučení Za účelem předcházení neinfekčním onemocněním, tzv. civilizačním chorobám, vydává většina průmyslově vyspělých zemí výživová doporučení. Společnost pro výživu v roce 2012 vydala inovovaná Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Změna v dokumentu nastala hlavně ve vztahu k dětskému věku, k výživě těhotných a kojících žen a k výživě starších lidí. (31) Pro rychlejší a přehlednější pochopení výživových doporučení se používá 10 kroků k pevnému zdraví (14): 1.

Jezte vyváženou, pestrou stravu založenou více na potravinách rostlinného původu.

27

2.

Udržujte svou hmotnost a obvod pasu v doporučeném rozmezí (v dospělosti BMI 18,5 – 25; obvod pasu u mužů ne více než 94 cm, u žen ne více než 80 cm). Pravidelně se věnujte pohybové aktivitě (ochranný účinek na zdraví má například nepřetržitě 30 minut, nejlépe však 1 hodina rychlé chůze denně).

3.

Jezte různé druhy ovoce a zeleniny, alespoň 400 g denně, přednostně plody čerstvé a místního původu.

4.

Kontrolujte příjem tuků, snižte spotřebu potravin s jejich vysokým obsahem (např. uzeniny, tučné sýry, čokoláda, chipsy) a dávejte přednost rostlinným olejům před živočišnými tuky. Denně konzumujte mléko nebo mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku.

5.

Několikrát denně jezte chléb, pečivo, těstoviny, rýži nebo další výrobky z obilovin (zejména celozrnné a brambory).

6.

Nahrazujte tučné maso a masné výrobky rybami, luštěninami a netučnou drůbeží.

7.

Pokud pijete alkoholické nápoje, vyvarujte se jejich každodenní konzumaci a nepřekračujte denní dávku 20 g alkoholu (tj. 0,5 l piva nebo 2 dcl vína nebo 5 cl 40 % destilátu).

8.

Omezujte příjem kuchyňské soli, celkový denní příjem soli nemá být vyšší než 5 g (1 čajová lžička), a to včetně soli skryté v potravinách. Používejte sůl obohacenou jodem.

9.

Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladké nápoje nahrazujte dostatečným množstvím nesladkých nápojů, např. vody.

10. Podporujte plné kojení do ukončeného 6. měsíce věku, poté kojení s příkrmem do 2 let věku dítěte i déle. S výživovými doporučeními se můžeme setkat v různých podobách, které jsou zpracovány různými institucemi. Například Společnost pro výživu (31) vydala v roce 2006 společně s Fórem zdravé výživy ZDRAVOU TŘINÁCTKU. Tato výživová doporučení jsou určena pro dospělé zdravé osoby.

28

Zdravá 13 (32): 1.

Udržujte si přiměřenou stálou tělesnou hmotnost charakterizovanou BMI (18,5 – 25,0) kg/m2 a obvodem pasu pod 94 cm u mužů a pod 80 cm u žen.

2.

Denně se pohybujte alespoň 30 minut, např. rychlou chůzí nebo cvičením.

3.

Jezte pestrou stravu, rozdělenou do 4 – 5 denních jídel, nevynechávejte snídani.

4.

Konzumujte dostatečné množství zeleniny (syrové i vařené) a ovoce, denně alespoň 500 g (zeleniny 2x více než ovoce) rozdělené do více porcí; občas konzumujte menší množství ořechů.

5.

Jezte výrobky z obilovin (chléb a pečivo, nejlépe celozrnné, těstoviny, rýži) nebo brambory nejvýše 4x denně, nezapomínejte na luštěniny (alespoň 1 x týdně).

6.

Jezte ryby a rybí výrobky alespoň 2x týdně.

7.

Denně zařazujte mléko a mléčné výrobky, zejména zakysané; vybírejte si přednostně polotučné a nízkotučné.

8.

Sledujte příjem tuku, omezte množství tuku jak ve skryté formě (tučné maso, tučné masné a mléčné výrobky, jemné a trvanlivé pečivo s vyšším obsahem tuku, chipsy, čokoládové výrobky), tak jako pomazánky na chléb a pečivo a při přípravě pokrmů. Pokud je to možné nahrazujte tuky živočišné rostlinnými oleji a tuky.

9.

Snižujte příjem cukru, zejména ve formě slazených nápojů, sladkostí, kompotů a zmrzliny.

10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli (chipsy, solené tyčinky a ořechy, slané uzeniny a sýry), nepřisolujte hotové pokrmy. 11. Předcházejte nákazám a otravám z potravin správným zacházením s potravinami při nákupu, uskladnění a přípravě pokrmů; při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. 12. Nezapomínejte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 litru tekutin (voda, minerální vody, slabý čaj, ovocné čaje a šťávy, nejlépe neslazené). 13. Pokud pijete alkoholické nápoje, nepřekračujte denní příjem alkoholu 20 g (200 ml vína, 0,51 piva, 50 ml lihoviny).

29

2.6.3 Stravování dětí U dětí mladšího školního věku se díky růstu a vývoji mění potřeby na příjem energie a živin. Mění se například potřeba tuků. Ta je u dětí školního věku vyšší než u dospělé osoby. Obecně lze ale říci, že bychom měli jak u dospělých tak u dětí při stravování dbát na to, aby (32): • byla strava rozdělena do 5 až 6 porcí denně, • jídelníček byl co nejpestřejší (měl by obsahovat alespoň 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce denně, dostatek celozrnných obilnin, dále polotučné mléčné výrobky, libové maso, ryby, luštěniny, kvalitní rostlinné oleje, naopak by měly být omezeny sladkosti (i sladké nápoje), smažené a přesolené potraviny, uzeniny a tučné potraviny). Pro lepší orientaci, kolik kterých potravin vybírat, nám může posloužit potravinová pyramida. 2.6.4 Potravinová pyramida Pro představu, jak by měla vypadat každodenní pestrá a vyvážená strava dospělého, se používá Potravinová pyramida. (33) Tato pyramida se tedy skládá z následujících částí:

Sůl, tuky, cukry: 0 – 2 porce Ryby, maso, drůbež, vejce, luštěniny: 1 – 2 porce Mléko, mléčné výrobky: 2 – 3 porce Ovoce: 2 – 4 porce Zelenina: 3 – 5 porcí Obilniny, rýže, těstoviny, pečivo: 3 – 6 porcí

30

Obr. 1: Potravinová pyramida (33)

2.6.5 Nesprávná výživa Při nesprávné výživě dochází k riziku takzvaných civilizačních chorob. Ve skladbě jídelníčku to ovlivňuje například (14): • vysoký příjem živočišných tuků a cholesterolu (vysoká hladina cholesterolu v krvi a díky tomu vznik aterosklerózy), • celkový vysoký energetický příjem (obezita a z toho plynoucí další rizika srdečněcévních onemocnění, cévních mozkových příhod a cukrovky), • nízký obsah vlákniny (rakovina prsu, tlustého střeva, konečníku, žaludku), • vysoký příjem kuchyňské soli (vysoký krevní tlak, rakovina žaludku), • odmítání jídla nebo přejídání a následné zvracení, záchvatovité přejídání (poruchy příjmu potravy).

31

2.6.6 Složky výživy Živiny, které stravou tělu dáváme k dispozici, dodávají tělu potřebnou energii a imunitu. (34) Bílkoviny, tuky a sacharidy jsou pro naše tělo zdrojem energie a stavebního materiálu, zatímco vitaminy a minerální látky jsou nezbytné pro správný průběh biochemických procesů v těle. Všechny tyto živiny mají nenahraditelnou funkci v naší potravě. (29, 30) Bílkoviny, tuky a sacharidy by měly být v naší každodenní stravě zastoupeny ideálním poměru 1 : 1 : 4. (34) 2.6.6.1 Bílkoviny Bílkoviny (proteiny) patří mezi základní živiny a jsou nenahraditelnou látkou, která plní v lidském těle řadu funkcí. Jsou to funkce (35) stavební (kolagen, elastin), transportní a skladovací (hemoglobin), pohybová (aktin a myosin), řídí a regulují funkce v organismu (enzymy, hormony) a také fungují jako obrana organismu (imunoglobuliny). Bílkoviny jsou tedy důležitou součástí všech buněk našeho organizmu. (14, 29, 30) Energie získaná z bílkovin je ve vyvážené stravě asi jen 10 až 15 % z celkového množství, proto z tohoto důvodu nejsou pro tělo tak důležité, jako třeba sacharidy nebo tuky. Jsou ovšem důležité kvůli výše uvedeným funkcím. Bílkoviny vlastního těla využívá organismus jako zdroj energie až v krajním případě. Takový stav přichází například při dlouhodobém hladovění. Bílkoviny jsou jako jediné z živin zdrojem dusíku. (14, 29, 30) Bílkoviny jsou vysokomolekulární látky složené z aminokyselin spojených peptidickou vazbou (35). Syntéza bílkovin probíhá na ribozomech. Lidské bílkoviny jsou složené z 20 aminokyselin, které se nazývají biogenní (35). Naše tělo si umí řadu aminokyselin pro tuto syntézu samo vytvořit, ale jsou i takové, které si vyrobit nedokáže. Proto rozlišujeme aminokyseliny na neesenciální, ty si organismus sám vyrábí, a esenciální (pro člověka 8 aminokyselin), ty musíme tělu dodávat v podobě bílkovin obsažených v potravě. Tělo bílkoviny přijaté v potravě štěpí v procesu trávení na potřebné aminokyseliny. (14, 29, 30) V potravinách živočišného původu, jako je maso, vejce, mléko a mléčné výrobky najdeme všechny esenciální aminokyseliny. Těmto bílkovinám říkáme plnohodnotné. Bílkoviny rostlinného původu všechny esenciální aminokyseliny neobsahují, a proto jim 32

říkáme neplnohodnotné. Bílkoviny jak rostlinného tak živočišného původu jsou ale pro náš organismus důležité a měly by být v potravě zastoupeny ve stejném poměru. (14, 29, 30) Při nedostatku bílkovin v těle se špatně hojí rány, je vyšší pravděpodobnost nemoci, může dojít k opožděnému vývoji (růst, hmotnost), a játra mají menší schopnost vylučovat toxické látky. Při nadbytku se můžeme zase potýkat s přebytkem dusíkatých metabolitů, organizmus vytváří více látek potenciálně karcinogenních, dochází k onemocnění dnou, osteoporózou, nádory a srdečními a cévními chorobami. (14) 2.6.6.2 Sacharidy Sacharidy jsou pro lidský organismus nevětším zdrojem okamžitě využitelné energie. Měly by proto být v potravě zastoupeny ideálně v 55 %. Sacharidy tedy slouží jako zdroj energie (glukóza, fruktóza), jako její zásoba (glykogen) a také jsou součástí některých složitějších struktur organismu (nukleové kyseliny, koenzymy). (35) Sacharidy jsou opticky aktivní látky, z chemického hlediska polyhydroxyaldehydy a polyhydroxyketony. Podle počtu jednotek je můžeme rozdělit na (35): • Monosacharidy (jednoduché cukry) – glukóza, fruktóza, galaktóza, jsou rychlým zdrojem energie. Jsou obsaženy v ovoci, medu, ve sladkostech. • Disacharidy (složené ze dvou jednotek) – sacharóza, laktóza, maltóza. Jsou spojené glykosidickou vazbou, která je v těle štěpena a vznikají tak monosacharidy. • Polysacharidy – (obsahují více než 10 sacharidových jednotek spojených glykosidickou vazbou) – škrob, glykogen, vláknina. Monosacharidy a disacharidy, které mají sladkou chuť, nazývají se cukry a jsou okamžitým zdrojem energie, nejsou pro tělo z hlediska výživy tak důležité jako polysacharidy. Škroby obsažené v obilninách, rýži, bramborách a další zelenině jsou pro lidské tělo největším zdrojem energie. Právě polysacharidy by měly tvořit zmíněných 55 % denního příjmu energie. Velice dobře nás také zasytí díky obsahu vlákniny. Vlákninou nazýváme rostlinné polysacharidy, jako jsou pektiny, hemicelulózy (rozpustná vláknina), celulózu a lignin (nerozpustná vláknina). (35) Enzymy první části

33

našeho trávicího ústrojí vlákninu nerozloží na absorbovatelné složky, takže se v tomto stavu dostane až do tlustého střeva. Pro dobré trávení je dostatek vlákniny velice důležitý, protože podporuje peristaltiku střev. Vláknina také umožňuje bakteriální činnost v tlustém střevě. Dále také přispívá k většímu objemu stolice, eliminuje vstřebávání tuků a cholesterolu. Na druhou stranu váže více vody, proto bychom neměli zapomenout na pitný režim. (14, 30) Po konzumaci sacharidů nám stoupne hladina glukózy v krvi. Všechny sacharidy jsou totiž v těle rozloženy nebo přeměněny na glukózu, která potom vstupuje do dalších metabolických procesů. Do buňky se dostane pomocí hormonu inzulinu. Rychlost, jakou hladina glukózy stoupne, a čas, po kterou nám tato hladina vydrží, závisí na druhu zkonzumovaných sacharidů a na funkčnosti inzulinu. U jednoduchých sacharidů, které jsou obsaženy například ve sladkostech, se hladina cukrů v krvi rychle zvýší a zase rychle klesne. Glukóza, kterou tělo nespotřebuje ihned, je přeměněna na zásobní glykogen a ten je uložen ve svalech a játrech pro příští použití. V případě nadbytečné konzumace jednoduchých cukrů si je náš organizmus přemění na tuk a dělá si tak zásoby na „horší časy“ (30). 2.6.6.3 Tuky Tuky (lipidy) jsou v přiměřené míře velice potřebné pro náš organizmus. Mají spoustu opravdu důležitých funkcí. Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie, obsahují vitaminy rozpustné v tucích (kalciferoly, tokoferoly), jsou důležité pro tvorbu buněčných membrán (fosfoacylglyceroly) a steroidních hormonů (cholesterol), chrání vnitřní orgány před nárazem (acylglyceroly), mají termoregulační funkci (35). Nezanedbatelné je také to, že právě díky tukům nám jídlo tak chutná, obsahují totiž látky, které dodávají pokrmům příjemnou chuť. Tuky jsou estery vyšších mastných kyselin a alkoholu glycerolu. Pokud se jedná o složené lipidy, obsahují ještě další nelipidové složky (např. fosfoacylglyceroly buněčných membrán), odvozené lipidy zase mají specifickou strukturu molekul (cholesterol). (35) Tuky můžeme rozdělit podle mastných kyselin, které jsou v nich obsaženy následovně (35):

34

Nasycené mastné kyseliny Neobsahují v molekule kyseliny dvojné vazby. Jejich zdrojem je tučné maso, máslo, tučné mléčné výrobky, ale také některé rostlinné oleje. Nadměrné množství nasycených kyselin přispívá k vzniku aterosklerózy nebo srdečních, cévních a nádorových onemocnění. Nenasycené mastné kyseliny V molekule kyseliny obsahují dvojné vazby. Můžeme je tedy ještě rozlišit na mononenasycené mastné kyseliny, které mají jednu dvojnou vazbu. Jejich zdrojem je například oblíbený olivový olej, který snižuje srdeční a cévní onemocnění. Polynenasycené mastné kyseliny obsahují více než jednu dvojnou vazbu. Jsou důležité pro regulaci krevní srážlivosti krve, tlak krve a jsou důležité pro růst a vývoj. Důležité je také, v jaké poloze a v jakém prostorovém uspořádání se tyto dvojné vazby nacházejí. (35) Pokud mluvíme o zdraví prospěšných vyšších mastných kyselinách, jedná se o uspořádání cis-. V potravě nacházíme ale také trans-mastné kyseliny, které vznikají především ztužováním tuků v průmyslové výrobě, ale také při smažení. Ty mají negativní vliv na naše zdraví, zejména na onemocnění srdce a cév, stejně jako nasycené mastné kyseliny. Nejvíce se hovoří o prospěšnosti ω-3- a ω-6-mastných kyselinách, což jsou ty, které obsahují dvojné vazby v poloze 3 nebo 6 od posledního (ω) uhlíku. Tyto obsahují hlavně ořechy, semena a ryby. (35) Nasycené mastné kyseliny si dokáže tělo samo vytvářet, takže jejich nedostatek nehrozí. Některé nenasycené mastné kyseliny si ale naše tělo vyrobit neumí, proto je musíme přijímat v potravě. V pestré a vyvážené stravě by měl být ideální poměr nasycených mastných kyselin, mononenasycených mastných kyselin a polynenasycených mastných kyselin 1 : 1,4 : 0,6. (30) Podle původu tedy potom můžeme lipidy rozdělit na (14): • Živočišné tuky – např. vepřové sádlo, máslo, lůj, rybí tuky • Rostlinné oleje – nejčastěji ze semen rostlin – olivový olej, slunečnicový olej, řepkový, arašídový…

35

Doprovodnou složkou tuků je cholesterol. Ten je velice důležitou stavební jednotkou pro steroidní hormony, naše tělo z něj tvoří vitamin D, žlučové kyseliny, které jsou nutné k trávení, a je součástí buněčných membrán. Cholesterol se může vyskytovat v různých formách a to HDL (high density lipoproteins) tzv. „hodný cholesterol“ a LDL (low density lipoproteins). „Hodný cholesterol“ přenáší cholesterol do jater, kde je následně zpracováván a tím zabraňuje jeho usazování v cévách a vzniku ateroskrelózy. (35) 2.6.6.4 Vitaminy Vitaminy jsou látky, které jsou pro funkci těla nezbytné v malém množství a přitom si je naše tělo neumí samo vyrobit. Můžeme je rozdělit do skupin podle toho, zda se rozpouštějí ve vodě, nebo v tucích. (30) • Vitaminy rozpustné v tucích jsou A, D, E, K. Tělo si je dlouhodobě ukládá do své tukové zásoby. • Druhou skupinou jsou vitaminy rozpustné ve vodě. Do této skupiny patří vitamin C a vitaminy skupiny B. Tyto si tělo nedokáže ukládat, a proto je nutné je doplňovat častěji než vitaminy rozpustné v tucích. Pokud jich je v organizmu přebytek, tělo je vyloučí močí. Nejvíce vitaminu najdeme v potravinách, které nejsou tepelně upravené, a v celozrnných obilninách. Proto pokud bychom si měli vybrat mezi syrovou zeleninou nebo vařenou, je lepší ta syrová, a pokud mezi celozrnným pečivem a bílým, vybereme si pro svoje zdraví celozrnné. (30) Pokud dodržujeme zásady správné výživy, většinu vitaminů přijímáme v dostatečném množství z běžné stravy a není je proto třeba, i přes snahu a reklamu výrobců, doplňovat ve formě tablet. Vitaminová léčba je vhodná až při projevech avitaminózy (nedostatku vitaminů). (36) Přehled nejdůležitějších vitaminů, jejich funkcí a zdrojů a doporučená denní dávka (DDD) (36):

36

Tab. 3: Přehled nejdůležitějších vitaminů Vitamin

Funkce

Zdroj

Podporuje zrak, zajišťuje Játra, mléčné výrobky,

A

růst, vývoj, kvalitu a

vaječný žloutek, rybí tuk,

funkčnost sliznic, kostí a

ryby (zejména úhoř) a rybí

krvetvorby, posiluje

játra, zelenina – mrkev,

imunitní systém (37)

petrželová a celerová nať,

DDD 800 µg

rajčata, paprika, špenát, kopr, ovoce – meruňky, švestky, ananas, broskve aj. (37)

D

Pomáhá při střevním

Vejce, ryby, rybí tuk, mléko a 5 µg

vstřebávání fosforu, je

mléčné výrobky, naše tělo si

přítomen procesům jak

ho dokáže samo syntetizovat

při ukládání vápníku, tak

v pokožce při pobytu na

při jeho uvolňování

slunci (38)

z kosti (38)

E

Chrání buňky před

Celozrnné výrobky, zelená

volnými kyslíkovými

listová zelenina, ořechy,

radikály, posiluje

rostlinné oleje (30)

12 mg

imunitní systém (38)

K

C

Je potřebný pro

Játra, zelí, brokolice, špenát,

srážlivost krve (30)

kapusta (30)

Má vysoké antioxidační

Obecně v zelenině a ovoci,

účinky, pomáhá při

paprika, brokolice, petržel,

vstřebávání železa,

zelí, brambory, citrusy, šípek,

přispívá k vytváření

aronie, jahody, kiwi (38)

75 µg

80 mg

kolagenu (38)

37

Je součástí enzymu

Pečivo, těstoviny, maso, ryby, 1,1 mg

v procesu glykolýzy,

luštěniny (30)

B1

pomáhá ve správné

thiamin

funkci nervovému systému, srdci, ledvinám a trávicímu systému (39)

B2 riboflavin

Jako součást enzymů se

Maso, vejce, luštěniny,

účastní řady

ořechy, mléčné výrobky,

biochemických procesů

zelená listová zelenina (30)

1,4 mg

a je tedy obsažen v každé živé buňce (35, 40) Je součástí enzymu

Mléko, vejce, maso, drůbež,

v procesu glykolýzy

ryby (30)

16 mg

(35), pomáhá řízení B3

hladiny krevního cukru,

niacin (PP)

udržování zdravé kůže, správné funkci nervového systému a zažívacího traktu (41)

B5 kyselina pantotenová

B6 pyridoxal

Jako součást koenzymu

Maso, drůbež, ryby,

A se účastní řady

luštěniny, obiloviny (30)

6 mg

biochemických procesů buňky (35, 40) Je součástí enzymu

Maso, drůbež, ryby,

v metabolismu bílkovin

luštěniny, zelená listová

(35), stará se o správný

zelenina, brambory, banány

1,4 mg

chod mozku a nervového (30) systému, je potřebný

38

k tvorbě červených krvinek (30) Je součástí enzymů

Zelená listová zelenina,

200 µg

metabolismu nukleových luštěniny, citrusy, vnitřnosti, B9 kyselina listová

kyselin (35), ovlivňuje

kvasnice, kysané mléčné

tvorbu červených

výrobky (30)

krvinek, má dobrý vliv na trávicí ústrojí (38, 40)

B12

Je součástí metabolismu

Maso, drůbež, ryby, vejce

tuků, pomáhá fungovat

(30)

2,5 µg

nervovému systému (30) Je součástí enzymů

Játra, žloutky, obiloviny (30)

50 µg

glykolýzy a podílí se Biotin

tedy na získávání energie pro buňku (35), podporuje správnou funkci pokožky

2.6.6.5 Minerální látky Minerální látky jsou oproti vitaminům neorganického původu, takže je neumí vyrobit naše tělo ani živočichové a rostliny. Je nutné je tedy přijímat v potravě ze zásob jiných organismů, případně ze soli v potravě. Můžeme je rozdělit na minerální a stopové prvky podle toho, jaké množství příjmu je v potravě nezbytné (30). Některé prvky jsou v malém množství tělu prospěšné, ve větším jsou však pro něj toxické. Důležité je také v jaké formě tyto látky do svého těla přijímáme, protože některé jsou využitelnější (soli prvků) a některé naopak vůbec nepoužitelné. (30) Přehled minerálních látek, jejich funkcí, zdrojů a doporučených denních dávek (DDD) (42):

39

Tab. 4: Přehled nejdůležitějších minerálů Název

Funkce

Zdroj

Podílí se na výstavbě kostí a

Mléčné výrobky, brokolice,

zubů, proto je velice důležitý

květák, zelí, kapusta, sója (30)

Ca

při vývoji a růstu. Postupem

vápník

věku vápník v těle ubývá a to

DDD 800 mg

je také příčinou řídnutí kostí. (29)

Fe železo

Je součástí hemoglobinu a

Červené maso, drůbež, ryby,

zabezpečuje tak přenos

mořské plody (30)

15 mg

kyslíku v krvi, při nedostatku vzniká chudokrevnost (29, 30) Podílí se na optimální činnosti

Celozrnné výrobky, ořechy,

svalů a nervů, napomáhá

zelená listová zelenina,

Mg

využití kyslíku v buňkách,

čokoláda, fazole, kiwi,

hořčík

udržuje srdeční rytmus, má

banány, brambory (30)

350 mg

antitoxické a protizánětlivé účinky (30, 41) P fosfor

K draslík

Zn

Pomáhá vytvářet strukturu

Mléko, mléčné výrobky,

kostí, je součástí buněčných

maso, drůbež (30)

750 mg

membrán (35) Je důležitý pro správnou

Brokolice, brambory, zelená

cca

funkci svalů, podílí se na

listová zelenina, citrusy,

1800 mg

rovnováze tělních tekutin (29,

banány, sušené ovoce,

(43)

30)

luštěniny (30)

Je důležitý pro pohlavní zrání,

Červené maso, drůbež, mořské 8 mg

pomáhá při růstu a vývoji,

plody, ořechy, mléko a mléčné

40

zinek

Na

pomáhá při hojení ran,

výrobky, celozrnné výrobky

posiluje imunitu (29, 30)

(30)

Pomáhá při přenosu

Sůl (Pozor na nadměrné

cca

nervových impulsů (41)

užívání, dochází ke zvýšení

1300 mg

krevního tlaku!!) (41)

(43)

Je důležitý pro hormony štítné

Mořské ryby, používání soli

150 µg

žlázy, pomáhají při správném

s obsahem jodu, mléko,

sodík

vývoji mozku, nedostatek jodu mléčné výrobky, minerální Jod

u plodu člověka a v období

vody s obsahem jodu (41)

kojence může způsobit postižení duševních schopností (kretenismus) (41) 2.6.6.6 Voda Voda H2O sice není živina, ale pro naše tělo je nepostradatelná. Voda v našem těle představuje 60 % tělesné hmotnosti. U dětí je to procent ještě mnohem více. A to asi o 20 %. Voda je součástí buněk, i mezibuněčných prostor, nachází se ve střevu, mozkomíšním moku a také jako součást kloubů. (30) Důvodů, proč je voda pro organizmus nutná, je několik. Má řadu funkcí. Například pomáhá regulovat tělesnou teplotu a tak předcházet přehřívání organizmu. Zneškodňuje jedovaté a odpadní látky a vylučuje je z těla ven pomocí moče, potu a výkalů. Voda pomáhá při procesu tvorby energie a je schopná přenášet některé látky a živiny do i z buňky. Je velice důležitá pro trávení a vstřebávání. Rozpouštějí se v ní totiž soli, vitaminy, minerální látky, glukóza, aminokyseliny a další látky. Částečně tvoří krev. Pomáhá chránit klouby a sliznice před vyschnutím. (30) Pitný režim Pitný režim znamená dostatečně a v hodně doplňovat tekutiny každý den. Pro náš organizmus je pitný režim velice důležitý.

41

Doplňováním tekutin bychom měli v lidském těle udržovat rovnováhu. Naše tělo totiž také tekutiny vylučuje. Za den to je okolo 2000 ml vyloučených tekutin a to ve formě moči, potu, vydechované vodní páry, výkalů. Pitný režim by měl být během dne plynulý. Jako dobrý ukazatel toho, zda dostatečně pijeme, nám může posloužit zabarvení moči. Tmavá barva ukazuje nedostatek tekutin. Pokud tělo ztrácí tekutiny a nemá žádný jejich příjem, může dojít k nerovnováze a k dehydrataci. To může být pro tělo velice nebezpečné. Pokud jsme ztratili 1 až 2 % vody, která je z poměru k celkové tělesné hmotnosti, cítíme se malátní a pomalejší, tělo reaguje únavou, pociťujeme žízeň. Při ztrátě až 4 % z celkové tělesné hmotnosti můžeme pozorovat snížení reakcí na okolí. Zhoršuje se celkový fyzický výkon. Člověk cítí suché sliznice. Do 6 % se projevuje bolest hlavy, bolest při močení, ospalost, zrychlený pulz, klesání krevního tlaku, zhoršením regulace tělesné teploty a zrychleným dýcháním. Při úbytku 10 % vody dochází již k příliš velkým ztrátám. Na organizmu to poznáme svalovými křečemi chladnou namodralou kůží. Člověk pociťuje závratě. Dochází k totálnímu vyčerpání organizmu. (30, 44) Množství tekutin, které bychom měli za den vypít, záleží na věku. V dětském těle je více tekutin mimo buňky a v cévním prostředí. Proto může u dětí dojít ke ztrátě vody mnohem rychleji než u dospělých. To ale není jediný ovlivňující faktor množství potřebných tekutin. Množství ovlivňuje také pohlaví, hmotnost, aktivita, kterou jedinec vykonává a prostředí. Obecně ale platí, že optimální příjem tekutin by se měl pohybovat okolo dvou až tří litrů denně pro dospělého člověka. U dětí je to samozřejmě méně. (30) 2.6.7 Význam ovoce a zeleniny ve výživě dětí Jak vyplývá z výzkumu Jašové (45), který se zabývá dopoledním stravováním dětí mladšího školního věku četnost konzumace ovoce a zeleniny u dětí mladšího školního věku není vysoká a bylo by potřeba ji zvýšit. Výzkum sice nepotvrzuje, že by děti ovoce a zeleninu neměly v oblibě, protože jim v drtivé většině jídelníček určují rodiče, ale ukazuje se, že ovoce a zeleninu v podstatě nejí. Pravidelnou konzumaci uvádí na snídani pouze 5,8 % žáků a na přesnídávku 20,4 % žáků. Obdobně je na tom zelenina, pravidelně ji na snídani konzumuje 5,8 % žáků a na svačinu 13,6 % žáků. Spotřeba ovoce i zeleniny by se měla výrazně zvýšit. (45)

42

Zelenina a ovoce jsou významnou složkou potravinové pyramidy, a proto není potřeba jejich množství v jídelníčku dětí omezovat. Jak ovoce, tak zelenina je důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dalších látek enzymatické povahy. Pro dětský věk je důležitá konzumace ovoce a zeleniny 5x denně. (za jednu porci považujeme 1 střední jablko, banán, kiwi, mandarinka, 125 ml neslazeného džusu, rajské jablko, paprika). (45) Při dodržování těchto pravidel je důležité také dbát na pestrost jídelníčku, protože každý druh ovoce a zeleniny obsahuje jiné důležité látky. Při zařazování ovoce a zeleniny do jídelníčku je vhodné volit takové druhy, které jsou díky vegetačnímu výskytu dostupné. Je žádoucí konzumovat především lokální druhy, ale přes zimní období jsou dostupné zejména jižnější druhy ovoce a zeleniny. U dětí je vhodné používat i zmraženou zeleninu. Mladší školní věk je příhodná doba k tomu, aby si dítě zvyklo konzumovat ovoce a zeleninu ke každému jídlu. Ovoce a zelenina může sloužit jako druhá příloha, salát, obloha nebo jako samostatná svačina. V jídelníčku dětí školního věku se objevují nedostatky většinou zásluhou nízké informovanosti rodičů o správné výživě dětí. Rodiče by se měli naučit dávat dětem ovoce a zeleninu místo sladkostí. Je vhodné také umožňovat dětem již od raného věku jíst různé druhy ovoce a zeleniny, jak syrové, tak vařené a tím pěstovat jejich trvalou oblibu v jejich konzumaci. Buduje se tak návyk, že jíst ovoce a zeleninu je „normální“ – stává se to normou. (46) Dobrou zprávou je, že v 90. letech v České republice stoupla konzumace ovoce a zeleniny. Tento pozitivní vliv je dán hlavně zvýšenou nabídkou a dostupností těchto produktů na trhu. Tento posun se týká i jižnějších druhů ovoce a zeleniny. (46)

43

3

Praktická část

3.1

Cíl práce

Cílem diplomové práce bylo vytvořit, realizovat a výzkumně ověřit krátkodobý výukový projekt na téma ovoce a zelenina. Účinnost projektové výuky byla zkoumána z hlediska znalostí i výživového chování dětí.

3.2

Výzkumné otázky

Pro posouzení vlivu projektové výuky na vědomosti a výživové chování dětí na 1. stupni ZŠ jsem si stanovila výzkumné otázky. 1.

Zlepšily se vědomosti ohledně konzumace ovoce a zeleniny? • Vědí žáci, kolikrát denně bychom měli ovoce a zeleninu jíst? • Vědí žáci, proč je v jídelníčku ovoce a zelenina tak důležitá? • Rozlišují žáci cizokrajné druhy ovoce a zeleniny od těch místních? • Mají přehled o cenách ovoce a zeleniny v místě bydliště?

2.

Zlepšilo se výživové chování dětí ve třídě, kde byl projekt realizován? • Zvýšila se konzumace ovoce a zeleniny u dětí ve třídě, kde byla projektová výuka realizována?

44

3.3

Základní škola Přibyslav

Základní škola Přibyslav se nachází v kraji Vysočina. V obci Přibyslav a žije okolo 4000 obyvatel (47). Ve městě funguje jedna mateřská škola a jedna škola základní. Základní škola stojí v centru města a je sestavená z tří propojených budov. Na této ZŠ funguje školní družina a školní klub. Pracovníci i žáci se mohou stravovat ve školní jídelně. Kromě kmenových tříd můžeme v budovách najít i dvanáct učeben odborných předmětů. Mezi nimi můžeme naleznout dvě učebny s interaktivními tabulemi a dvě učebny výpočetní techniky. Do této školy dochází 484 žáků do 22 tříd, 249 z nich je přespolních (48). V roce 2000 bylo na základní škole zavedeno třídění odpadů. V každé třídě jsou barevné koše na plasty, papír a ostatní odpady. V prostorách školy se nachází nádoba na použité baterie a drobný železný odpad. Před budovou základní školy jsou kontejnery na plasty, papír, barevné a bílé sklo. Učitelé této školy v roce 2006 vytvořili v okolí města naučnou stezku, skládající se z třinácti naučných tabulí. Ty se týkají historie, kultury a přírodních podmínek našeho města v českém a anglickém jazyce. Projekty, do kterých je Základní škola Přibyslav zapojena: • Ovoce do škol • Budujeme školní zahradu – žáci v rámci environmentální výchovy udělali návrh podoby nové školní zahrady, která je v dlouhodobém plánu školy. • Poznáváme naše okolí – projekt probíhal v návaznosti na projekt Naše škola v našem městě. V konceptu jde o poznávání svého města a okolí a budování si vztahu k němu. Práce v projektu se zaměřují například na stromy v okolí. • Springday – projekt pro žáky druhého stupně základní školy. Za úkol mají zjišťovat informace o zemích Evropské unie. • Les ve škole – škola v lese – aktivita pro žáky prvního stupně základní školy v rámci environmentální výchovy. Projekt probíhal v rámci jednoho týdne.

45

• Never Ending Story through Europe – Mezinárodní projekt, který má za úkol prohlubovat „Evropanství“. Jako prostředek slouží pohádky, mýty a legendy, které si vyměňují partnerské školy zapojené do projektu. • Školní družina, školní klub a kroužek Otakárek zajišťují programy pro mateřské školy zaměřené na život v lese, na poli, na louce, u vody, domácí zvířátka či lidské tělo. • Každý rok se škola účastní akcí Běh Terryho Foxe a Květinový den. • V rámci ekologického týdne se žáci školy podílí na úklidu města a jeho okolí. • Barevný den – jeden den věnovaný některé z barev přírody, žáci tříd mezi sebou soutěží, kdo bude mít více kusů oblečení a doplňků dané barvy, vyplňují soutěžní test a sestavují nástěnku zajímavostí, které jsou s danou barvou spjaty. • Slunce do škol – (49) díky tomuto projektu se děti seznámí se solárními systémy. • Základní škola Přibyslav je členem Klubu ekologické výchovy. • M.R.K.E.V – škola je zařazena do sítě škol se zájmem o ekologickou výchovu. V rámci exkurzí navštěvují žáci školy podniky Papillons, zahradnictví Grič, Lesní družstvo obcí, pila, čistírna vod, ale také městská zařízení (knihovna, městské muzeum a informační centrum, městský úřad, kostel a fara, muzeum hasičského hnutí na přibyslavském zámku a další). Základní škola také pořádá různorodé besedy a přednášky (se včelařem, lesníkem, horolezci a cestovateli, hasičským záchranným sborem – Zdravotnická záchranná služba, Policie ČR). (48)

3.4

Výukový projekt v souladu s ŠVP ZŠ Přibyslav

Ve své práci jsem analyzovala Školní vzdělávací program Základní školy Přibyslav, abych zjistila, jakým způsobem škola naložila s povinnými výstupy z oblasti Člověk a jeho svět, které se týkají zdravé výživy. Zjistila jsem, že byly integrovány do dvou vyučovacích předmětů: prvouka v prvním, druhém a třetím ročníku, přírodověda ve čtvrtém a pátém ročníku.

46

Na druhém stupni ZŠ Přibyslav nemá zavedený samostatný předmět a očekávané výstupy jsou dosahovány ve vyučovacích předmětech RV, OV, TV, Př. (48) Téma mé diplomové práce lze v ŠVP zařadit k těmto oddílům: Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět

Předmět / ročník:

Prvouka / 1. ročník

Tematický okruh:

Rozmanitost přírody

Školní výstupy:

Žák podle viditelných znaků rozlišuje ovoce a zeleninu.

Tematický okruh:

Člověk a jeho zdraví

Školní výstupy:

Žák uplatňuje správný pitný režim, zná zásady správné výživy.

Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět

Předmět / ročník:

Prvouka / 2. ročník

Tematický okruh:

Rozmanitost přírody

Školní výstupy:

Žák zná pojmy zelenina, ovoce, zemědělská plodina, rozlišuje

druhy zeleniny – košťálová, kořenová, listová, cibulová, rozlišuje druhy ovoce – malvice, peckovice, bobule. (Učivo: ovoce a zelenina, jejich druhy a význam pro člověka, péče o své zdraví)

Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět

Předmět / ročník:

Prvouka / 3. ročník

Tematický okruh:

Člověk a jeho zdraví

Školní výstupy:

Žák vyjmenuje zásady zdravého způsobu života a snaží se je

dodržovat, ví, jaké látky by měla obsahovat zdravá výživa, uvědomuje si souvislosti mezi výživou a zdravím. (Učivo: zdravý životní styl)

47

Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět

Předmět / ročník:

Přírodověda / 4. ročník

Tematický okruh:

Člověk a jeho zdraví

Školní výstupy:

Žák ví, co je zdravý způsob života (životospráva, denní režim,

pitný režim, odpočinek), dodržuje zásady zdravé výživy. (Učivo: péče o zdraví, zdravá výživa)

Vzdělávací oblast:

Člověk a jeho svět

Předmět / ročník:

Přírodověda / 5 ročník

Tematický okruh:

Člověk a jeho zdraví

Školní výstupy:

Žák vnímá reklamní vlivy na zdravý životní styl. (Učivo: péče o

zdraví, zdravá výživa) Podle provedené analýzy Školního vzdělávacího programu Základní školy Přibyslav a porovnáním s požadavky RVP ZV lze konstatovat, že tento dokument učitelé ZŠ Přibyslav zpracovali v souladu s RVP ZV. ŠVP má vhodně rozpracované výstupy a učivo dle podmínek a potřeb školy.

48

3.5

Návrh výukového projektu

3.5.1 Obecný popis projektu Projektová výuka je zaměřena na téma ovoce a zeleniny. Informace, se kterými pracují žáci, se týkají důvodů, proč jíst ovoce a zeleninu, jak často, co jsou to cizokrajné druhy ovoce a zeleniny, příčiny poklesu a nárůstu ceny ovoce a zeleniny během roku, jak se nakupuje v zelinářství. Doba trvání projektu jsou dva devadesátiminutové bloky. Výuka je naplánována pro jednu třídu s cca 25 žáky, nejlépe druhého období prvního stupně. Cílem je zlepšení vědomostí, porozumění důležitosti zařazovat ovoce a zeleninu do jídelníčku a zlepšení výživového chování dětí na prvním stupni základní školy. V rámci projektové výuky jsem s žáky navštívila obchod ovoce a zeleniny, kde jsme absolvovali výklad s následnou diskuzí na toto téma a poté žáci plnili úkoly (Zjisti, vypiš, najdi…). Ve třídě jsme si zopakovali informace, které se dozvěděli v obchodě (myšlenková mapa, diskuze, frontální výuka, práce ve skupinách). V další části projektu žáci vypracovali propagační plakáty, týkající se ovoce a zeleniny, které pak prezentovali ve vedlejší třídě. První den projektu: 1.

exkurze do obchodu ovoce a zeleniny – výklad, praktické úkoly,

2.

upevnění si informací, které se žáci dozvěděli na exkurzi v obchodě – hromadně, ve skupinách,

3.

zadání úkolu na příště – shromažďování informací o ovoci a zelenině, shromažďování materiálů týkajících se ovoce a zeleniny.

Druhý den projektu: 1.

práce ve skupinách na materiálech k prezentaci,

2.

prezentace materiálů v paralelní třídě.

49

3.5.2 Návrh výukového projektu, výchovně-vzdělávací cíle, časová dotace, výukové metody, formy, komentář (50) Název:

Ovocnězeleninové dny

Úkol:

Zvýšit informovanost a konzumaci ovoce a zeleniny u žáků na

prvním stupni základní školy. Autor:

Adéla Doubková

Typ projektu:

krátkodobý

Věková skupina:

cca 10 let

Mezipředmětové vztahy: český jazyk, přírodověda, výtvarná výchova, matematika Výchovně vzdělávací cíle: Žák pojmenuje obecně známé druhy ovoce a zeleniny. Žák určí cizokrajné druhy ovoce a zeleniny. Žák vysvětlí, proč je ovoce a zelenina důležitá pro náš organismus. Žák dokáže říct, kolikrát denně bychom měli ovoce a zeleninu jíst. Žák navrhne, jak nejlépe prezentovat výhody konzumace ovoce a zeleniny v paralelní třídě. Žák organizuje práci ve skupině. Žák shrne základní znalosti ohledně ovoce a zeleniny do krátké prezentace. Pomůcky:

seznamy ovoce a zeleniny, které budou za domácí úkol, pero,

pastelky, lepidlo, nůžky, encyklopedie, papíry na pojmové mapy, balicí papír, obrázky týkající se ovoce a zeleniny, informace týkající se ovoce a zeleniny, losy na určení skupin, tvrdé podložky, kterými si děti podloží svoje seznamy v zelinářství

50

Tab. 5: Činnosti v projektu a jejich časová dotace Činnost

Časová

Organizační

Výuková

dotace

forma

metoda

Pondělí Zadání domácího úkolu: Napiš seznam druhů ovoce a zeleniny, které

1 min.

-

-

znáš. Můžeš barevně rozlišit, které jsou cizokrajné a které místní. Úterý (dvouhodinový blok) Motivace: Kam si myslíte, že se dnes půjdeme podívat, když vám řeknu, že tam budeme potřebovat váš seznam, který jste měli za úkol vytvořit

4 min.

Hromadná

Diskuze

6 min.

Hromadná

Diskuze

5 min.

-

-

5 min.

-

-

doma? (Nápověda: Půjdeme do obchodu v tomto městě. Jaký by to mohl být?) Vymezení pravidel: Jak bychom se měli v obchodě chovat? – Jednotlivé nápady dětí píšeme na tabuli. Přesun do zelinářství: Každý žák si s sebou vezme psací potřeby, seznam, který vytvořil za domácí úkol, tvrdou podložku pod seznam. Děti mají čas si zelinářství sami projít.

51

Výklad paní prodavačky v zelinářství: Připravená témata: Proč bychom měli jíst ovoce a zeleninu? Jak často? Co jsou to cizokrajné druhy ovoce a zelenina? Proč je někdy ovoce a zelenina levnější? Kdy? Jak

10 min.

Hromadná

Diskuze

10 min.

Samostatná

Přesun z obchodu do třídy.

5 min.

-

-

Přestávka

5 min.

-

-

15 min

Hromadná

se nakupuje v zelinářství? Co je zdravější, ovoce a zelenina z obchodu nebo z vlastní zahrádky? Degustace Úkoly v obchodě: Kolik stojí Jedno jablko? Podtrhni na svém seznamu co nejvíc druhů ovoce a zeleniny,

Vyhledávání informací

které v obchodě najdeš.

Otázky: Co se vám nejvíce líbilo? Co jste se dozvěděli nového? Kolik asi stojí jedno jablko? Proč bychom měli jíst ovoce a zeleninu a jak často? Jaké druhy ovoce a zeleniny jste v obchodě neznali? Kolik druhů ovoce či zeleniny jste podtrhli na

Orientační rozhovor

svém seznamu? Stal se vám v obchodě nějaký veselý zážitek? Bylo něco, co se vám nelíbilo? Spočítejte, kolik druhů ovoce a zeleniny máte na svém seznamu teď, po návštěvě zelinářství. Kolik druhů ovoce a

52

zeleniny jste v zelinářství našli? Čeho bylo více – ovoce nebo zeleniny? Vidíte, kolik druhů ovoce a zeleniny máte možnost najít v místním zelinářství? Rozdělení do skupin: Pomocí losů děti utvoří skupinky, ve kterých 5 min.

-

-

budou nadále pracovat. Pojmová mapa: Děti mají za úkol ve skupinách na papír

Mentální

10 min.

Skupinová

10 min.

Hromadná

Prezentace

5 min.

Hromadná

Výklad

mapování

nakreslit pojmovou mapu. Prezentace pojmových map: Jednotlivé skupinky předvedou ostatním spolužákům, jakou pojmovou mapu vytvořili, okomentují ji. Zadání úkolu na příště: Každá skupinka je teď reklamní agentura. Problémem dnešní doby je, že děti nejí dostatečně ovoce a zeleninu. Vy jste dostali úkol vytvořit plakát a k tomu doprovodnou reklamu pro svoje vrstevníky tak, aby byla co nejvíce atraktivní. Reklama by je měla přimět jíst ovoce a zeleninu ve větším množství. Máte od této chvíle čas si shromáždit co nejvíce materiálů o tomto tématu a přemýšlet, jak reklamu vytvořit. Na přípravu plakátů před prezentací ve vedlejší třídě bude 45 minut.

53

Čtvrtek (dvouhodinový blok) Zopakování zadání a dotazy od žáků.

5 min.

Hromadná

Tvoření plakátů a vymýšlení reklamy.

40 min.

Skupinová

Pauza

5 min.

-

Diskuze Nediferencov aná práce -

Prezentace v paralelní třídě: Skupinky chodí jednotlivě do vedlejší třídy,

15 – 20

kde předvedou reklamu, kterou si připravily.

min.

Prezentace, Skupinová

výklad, dramatizace

Děti pak mají čas na otázky. Hodnocení prezentací: Jaké to bylo? Co se vám povedlo? Co byste udělali jinak? Měli jste trému? Co se vám

20 – 25 min.

Hromadná

Diskuze

líbilo? Zopakovali byste si to? Myslíte, že se vám úkol povedlo splnit?

3.6

Průběh realizace projektového vyučování

Než jsem projektovou výuku začala podrobněji plánovat, stanovila jsem si cíl, kterého bych chtěla po jejím skončení dosáhnout. Cílem tedy bylo zlepšit ve třídě, kde byl projekt realizován, informovanost ohledně ovoce a zeleniny a zvýšit jejich konzumaci. Děti by měly: • vědět, kolikrát denně by bylo optimální jíst ovoce a zeleninu, • umět rozlišit druhy ovoce a zeleniny na místní a cizokrajné, • mít přehled, kolik Kč stojí v obchodě jedno jablko. Vliv, který na děti projekt měl, jsem zachytila pomocí dotazníkového šetření, které jsem provedla ve třídě před realizací projektové výuky. Totožný dotazník dostali žáci i po její

54

realizaci. Ovocnězeleninový vyzvídáček vyplňoval před začátkem projektu vybraný vzorek dětí v paralelní třídě, abych mohla posoudit náročnost a formulaci otázek. Ukázalo se, že původní otázky v dotaznících jsou příliš jednoduché, proto bylo potřeba upravit jejich náročnost. Po úpravách jsem je zadala své třídě. Při úvodním vyplňování dotazníků chyběl jeden žák. Při závěrečném dotazníkovém šetření chyběli dva žáci. 3.6.1 Výchozí situace Projektová výuka na téma ovoce a zelenina byla realizována v září 2012 na Základní škole Přibyslav, ve třídě 4. A, kterou navštěvuje 23 žáků. Ve třídě je jeden žák s dyslexií a dva žáci, kteří mají podprůměrné výsledky, ale nemají diagnostikovanou žádnou specifickou poruchu učení, specifické poruchy chování. Třída není zvyklá učit se pomocí projektové výuky, ani integrované tematické výuky. Jsou zvyklí spíše na frontální výuku. 3.6.2 Vlastní realizace Na realizaci projektu jsem měla k dispozici čtyři vyučovací hodiny. Naplánovala jsem je do dvou dnů. První dvouhodinový blok proběhl v jeden den a závěrečný blok dva dny poté, aby měly děti dost času se od první části připravit na finále projektu. Během prvních dvou hodin věnovaným projektu jsme se snažili dětem poskytnout informace ohledně ovoce a zeleniny a vytvořit jim pozitivní vztah k jejich konzumaci. Děti motivované z první části projektu pak řešily problematiku, která se jich samotných týká – dnešní žáci základních škol jedí málo ovoce a zeleniny. Žáci sami hledali klady ovoce a zeleniny, které by mohly zajímat jejich vrstevníky a tak si lépe zapamatovaly poskytované informace. Kromě vyučovacích hodin měly děti za úkol ještě domácí přípravy. Doufala jsem, že v rámci domácích příprav se do projektu zapojí i rodiče. Dozví se něco nového a ovlivní to třeba přípravu svačin do školy pro jejich děti. Do jaké míry se rodiče do příprav projektu zapojili, nedokážu posoudit.

55

3.6.2.1 První den Zadání domácího úkolu Před prvním dnem, kdy projekt probíhal, dostaly děti zadání, aby si za domácí úkol sepsaly druhy ovoce a zeleniny, které znají. Mohly se radit s rodiči, hledat na internetu, v knihách. Pokud chtěly, mohly ještě rozlišit, které druhy jsou cizokrajné. Nebylo jim řečeno, proč mají úkol splnit. Jen věděly, že seznam budeme ještě potřebovat při výuce. Několik žáků svůj seznam nesepsalo, nebo ho zapomněli doma, takže vše plnili o přestávce před hodinou, kdy seznam potřebovali. Děti si tímto seznamem měly zopakovat, jaké druhy ovoce a zeleniny znají, přemýšlet nad tématem. Podle seznamů jsem viděla, kdo se snažil, kdo méně, kolik druhů děti ve 4. třídě znají. To, že děti nevěděly, proč úkol plní, mělo dva dopady. Jedna část dětí se velmi těšila, chodily mi během dne ukazovat svoje seznamy a vyptávat se. Druhá část dětí zadání vypustila z hlavy a na seznam úplně zapomněla. Původní záměr toho, že jsem nesdělila, proč budeme seznamy potřebovat, byl, abych probudila v dětech zvědavost. 3.6.2.2 Druhý den Motivace a vymezení pravidel První den projektu byla domluvená návštěva zelinářství v Přibyslavi. Před odchodem do obchodu měli žáci hádat, kam půjdeme. To děti velice motivovalo. Věděly, že se někam půjde, tak se velmi těšily, ale netušily kam. Jako vodítko sloužil seznam. Když konečně třída uhodla místo, kam se chystáme, bylo cítit nadšení. Před odchodem jsme si stanovili společně pravidla, jak se v obchodě chovat. Pravidla navrhovali sami žáci. Byla sepsaná na tabuli velkými písmeny, aby je všichni dokázali přečíst. Hádání místa, kam se půjde a tvoření pravidel, jak se chovat, by bylo možná lepší vyměnit. Pravidla se nám časově zbytečně protáhla, protože děti byly nepozorné, už chtěly odejít, překřikovaly se. Výklad paní prodavačky v zelinářství Při příchodu do zelinářství měly děti pár minut na to, aby si celý obchod prošly, mohly se zeptat prodavaček na věci, co je zajímaly. I když těchto pár minut bylo velice

56

náročné jak pro paní prodavačky, tak pro hosty zelinářství, ale nakonec se tento čas vyplatil. Děti pak dávaly při dalším programu v obchodě větší pozor. Paní zelinářka během čtvrt hodiny mluvila s dětmi o tématech, která byla zvolena tak, aby se týkala otázek v Ovocnězeleninovém vyzvídáčku, který děti dostaly už pár dní před začátkem výukového projektu. Proč by měli jíst ovoce a zeleninu, jak často, co jsou to cizokrajné druhy ovoce a zelenina, pokles a nárůst ceny ovoce a zeleniny během roku, jak se nakupuje v zelinářství. Musím říct, že volba výkladu odborníka na děti velmi zapůsobila. Pokládaly dotazy, pozorně poslouchaly. Paní zelinářka aktivizovala děti otázkami. V závěrečném dotazníku se objevovaly informace, které byly řečeny právě v obchodě. Úkoly v obchodě V další části návštěvy dostaly děti úkoly, které měly v obchodě splnit a prakticky si tak ověřit některé informace. Projít obchod a podtrhnout na svém seznamu co nejvíc druhů ovoce a zeleniny, které v obchodě najdou, popřípadě dopsat některé druhy, které znají, ale na seznam je nezapsaly. Vizuálně si tak děti utvrdily, které druhy ovoce a zeleniny znají. Mohly doplnit ty, na které zapomněly. Také se dozvěděly, které druhy mohou ve svém městě sehnat. Když tento úkol žáci splnili, s pomocí paní prodavačky zvážili kus jablka, jako kdyby si ho chtěli koupit. Na děti velice zapůsobila závěrečná degustace mineoly. Cizokrajného ovoce, které ještě nikdo z nich neměl možnost ochutnat, byl pro ně velkým zážitkem. Návštěva obchodu splnila očekávání a poskytla dětem možnost se co nejvíce dozvědět o ovoci a zelenině. Myslím si, že proběhla v ideálním čase. Děti měly pět minut na to, aby si celý obchod prošly, patnáct minut trvala přednáška, kdy musely poslouchat informace. Na plnění úkolů nám zbyla čtvrt hodina. Otázky ve třídě Po vyučovací hodině jsme se s dětmi vrátili do třídy, kde po pauze probíhalo povídání o návštěvě zelinářství. Na jeho začátku jsem pochválila celou třídu, protože až na pár výjimek žáci dodržovali pravidla, které jsme si stanovili před odchodem. Pak jsme rozebírali, co se žáci dozvěděli. Pokládala jsem otázky: Co se vám nejvíce líbilo? Co jste se dozvěděli nového? Kolik asi stojí jedno jablko? Proč bychom měli jíst ovoce a 57

zeleninu a jak často? Jaké druhy ovoce a zeleniny jste v obchodě neznali? Kolik druhů ovoce či zeleniny jste podtrhli na svém seznamu? Stal se vám v obchodě nějaký veselý zážitek? Bylo něco, co se vám nelíbilo? Spočítejte, kolik druhů ovoce a zeleniny máte na svém seznamu teď, po návštěvě zelinářství. Kolik druhů ovoce a zeleniny jste v zelinářství našli? Čeho bylo více – ovoce nebo zeleniny? Vidíte, kolik druhů ovoce a zeleniny máte možnost najít v místním zelinářství? Rozdělení do skupin a pojmová mapa Když jsme si popovídali o návštěvě obchodu, byly děti pomocí losů rozděleny do pěti skupin. V nich měla každá skupina za úkol vytvořit pojmovou mapu na téma ovoce a zelenina. Děti nikdy nepracovaly s pojmovou mapou, takže i po několika pokusech vysvětlit, co je to pojmová mapa a jak se tvoří, se nám nepovedlo ji zpracovat tak, jak jsem zamýšlela. Pojmová mapa měla sloužit jako pomocný materiál pro další práci skupinek. Ta totiž probíhala až za dva dny po návštěvě obchodu a bála jsem se, že by děti mohly informace zapomenout. Nakonec jsme si pojmovou mapu vytvořili všichni společně na tabuli. Měla jsem dojem, že si žáci pletou, co po nich chci. Zdálo se jim, že mým cílem je, aby znali co nejvíce druhů ovoce a zeleniny. Trvalo mi nějakou dobu, než pochopili, že chci, aby věděli co nejvíce informací o ovoci a zelenině. Zadání úkolu na příště Po shrnutí exkurze dostaly děti úkol na příští hodiny projektové výuky. Zadání znělo: Každá skupina tvoří reklamní agenturu. Reklamní agentura se rozhodla zabývat se problémem s narůstajícím nezájmem dětí o ovoce a zeleninu, o jejich konzumaci, i nedostatek informací. 3.6.2.3 Poslední den projektu (čtvrtý den od zahájení) Tvoření plakátů a vymýšlení reklamy Skupinky během dvou dní měly za úkol shromáždit co nejvíce informací a obrázků o ovoci a zelenině. V další části projektové výuky žáci ve skupinkách vytvořili na balicí papír pro ostatní atraktivní plakát s chytlavou prezentací tak, aby zaujalo co největší skupinu dětí z paralelní třídy a aby konzumace ovoce a zeleniny stoupla. Zadání bylo

58

dětem sděleno už v první den projektu. Úkol je nadchnul. Tím spíš, když jsem jim řekla, že prezentace nebude probíhat jenom v naší třídě. Hned děti ovládlo vzrušení a zbytek hodiny, který zbýval, skupinky plánovaly, jak prezentaci zrealizovat. Prezentace v paralelní třídě Poslední den probíhal projekt souvisle dvě vyučovací hodiny. První hodinu měly skupiny čas vymýšlet plakát a způsob prezentace, druhou hodinu, respektive půlku druhé vyučovací hodiny prezentovaly své nápady ve vedlejší třídě. Jako berličku dostaly skupinky pár informací, které jsem jim pro jistotu, že by některá skupinka přišla nepřipravená, vytiskla. Nevím, jestli to byla ta chyba, ale dvě skupinky z pěti to moc nepochopily a při výstupu ve vedlejší třídě pouze přečetly tento papír. Další faktor, který velice ovlivnil výstupy skupinek, byla velká nervozita, protože žáci nejsou zvyklí vystupovat před cizím publikem, takže to ovlivnilo celkový výstup. Ostatní tři skupinky se zhostily úkolu velice zodpovědně a dramatizací či opravdu velice poutavým výkladem uchvátily vedlejší třídu. Líbilo se mi, že se zaměřovali na to, co je opravdu zajímá. V jedné skupince byl nadšený sportovec, který mluvil o tom, jak je důležité při nadměrném výdeji energie při sportu jíst ovoce a zeleninu. Tím zaujal poměrnou část podobně zaměřených spolužáků z vedlejší třídy. Byla to informace, kterou se děti dozvěděly při návštěvě zelinářství. Děti po prezentaci měly na skupinku dotazy, protože je ovoce a zelenina opravdu začaly zajímat. Celkově jsem byla spokojena se všemi výstupy, protože i žáci, kteří byli nervózní, dokázali vystoupit před jinými žáky a splnit úkol, který jim byl zadán a to byl pro ně veliký úspěch. Drželi společně jako tým, což jim dodalo trochu více odvahy. Hodnocení prezentací Ve třídě po prezentacích vládla euforie, protože vše dobře dopadlo a reklamní plakáty byly nakonec vyvěšeny na místní výstavě zahrádkářů, kde měla základní škola zajistit výzdobu. Tuto možnost, jak využít plakáty jsem se dozvěděla, když byly reklamy prezentovány a děti to velice potěšilo, takže hned plánovaly, jak vezmou rodiče a prarodiče, aby jejich výtvory viděli na tuto výstavu.

59

Dále jsme se žáky hodnotili jejich vlastní práci pomocí otázek: Jaké to bylo? Co se vám povedlo? Co byste udělali jinak? Měli jste trému? Co se vám líbilo? Zopakovali byste si to? Myslíte, že se vám úkol povedlo splnit? Závěr Protože byl poslední den projektu také poslední den mé pedagogické praxe, dostali žáci při výrobě reklamních plakátů ode mě jako dárek na rozloučenou mineoly, které jsme společně snědli při tvoření reklamních plakátů. 3.6.3 Zhodnocení průběhu projektu Kromě původního cíle se objevila i další pozitiva, které projekt měl. Třídu práce stmelila, celý kolektiv se dokázal nadchnout pro úkoly, které jsem jim zadala. Žáci třídili informace, které jim byly poskytnuty a učili se je předávat dalším lidem. Děti spolupracovaly ve skupinkách, vyzkoušely si prezentaci před méně známým publikem, než jsou zvyklé. Při realizaci projektu bych změnila několik věcí. Vymezení pravidel, jak se chovat na exkurzi bych zařadila před hádání toho, kam půjdeme. Jakmile se žáci dozvěděli, kam se půjde, byli nepozorní, hluční, překřikovali se. Další věc, kterou bych změnila, bylo shromažďování materiálů k tématu. Vymezila bych mezi bloky projektové výuky den navíc, aby měli žáci více času a věnovala pár minut den před vytvářením projektů k zopakování zadání a ukázky materiálů, které už děti donesly. Na výrobu reklamních plakátů a vymýšlení doprovodné reklamy bych vymezila více času. Zpětně si uvědomuji a myslím, že byla chyba, že prezentaci viděla jenom vedlejší třída a ne i žáci z mojí třídy, která reklamy vymýšlela. K prezentaci ve vedlejší třídě bych přizvala i žáky, kteří pracovali v ostatních skupinách, aby nepřišli o zážitek z dramatizací ostatních.

60

3.7

Dotazníkové šetření

Otázky v dotazníkovém šetření se týkaly vědomostí dětí ohledně ovoce a zeleniny, důvodů, proč bychom ovoce a zeleninu měli jíst, jak prospívají lidskému tělu. Dále jakou roli hrají při stravování, jak často bychom měli ovoce a zeleninu zařazovat do svého jídelníčku, kolik ovoce a zelenina stojí v místním obchodě. Jedna otázka byla zaměřena na rozlišování místních a cizokrajných druhů ovoce a zeleniny. Jak už jsem zmínila, poprvé dotazník děti obdržely před zahájením projektu. Po zahájení projektu vyplňovali znovu ten samý dotazník a jejich výsledky jsem potom porovnala, aby bylo patrné, jestli se děti v projektu naučily něco o zdravé výživě. Dotazník, který byl dětem předložen, Ovocnězeleninový vyzvídáček lze nalézt v příloze. 3.7.1 Výsledky průzkumu V následujících tabulkách a grafech lze názorně vidět porovnání výsledků vědomostí děti před projektem a po projektu.

Otázka č. 1: Máš rád(a) ovoce a zeleninu? Tab. 6: Statistika odpovědí na otázku č. 1 Před výukovým projektem

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

Odpověď ano

22

100

21

100

Odpověď ne

0

0

0

0

Chyběli

1

-

2

-

61

Obr. 2: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 1

Komentář k otázce č. 1 Výukový projekt neměl na odpovědi na tuto uzavřenou otázku žádný vliv. Všichni žáci v této třídě vyplnili v prvním dotazníku, že mají rádi ovoce a zeleninu. Po projektu se odpovědi nezměnily.

Otázka č. 2: Myslíš si, že je důležité jíst ovoce a zeleninu? Tab. 7: Statistika odpovědí na otázku č. 2 Před výukovým projektem

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

Odpověď ano

20

91

21

100

Odpověď ne

0

0

0

0

Nevím

2

9

0

0

Chyběli

1

-

2

-

62

Obr. 3: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 2

Komentář k otázce č. 2 Otázka byla uzavřená. Před výukovým projektem si dva žáci nebyli jistí, zda je důležité jíst ovoce a zeleninu a v dotazníku odpověděli, že neví. Po výukovém projektu odpověděli všichni žáci, že je důležité jíst ovoce a zeleninu.

Otázka č. 3: Proč je důležité jíst ovoce a zeleninu? Tab. 8: Statistika odpovědí na otázku č. 3 Před výukovým projektem

Je zdravá Obsahuje vitaminy

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

10

45

4

19

6

27

12

57

63

Obsahuje 1

5

2

10

Dodává energii

0

0

1

5

Jiná odpověď

2

9

2

10

3

14

0

0

1

-

2

-

vitaminy/ dodává energii

Nevím/ neodpověděli Chyběli

Obr. 4: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 3

Komentář k otázce č. 3 Otázka číslo 3 byla otevřená. Před výukovým projektem značná část žáků (45 %) odpověděla, že je důležité, abychom jedli ovoce a zeleninu, protože je to zdravé. Svoji odpověď dále nespecifikovali. Někteří odpověděli (27 %), že je důležité, abychom jedli

64

ovoce a zeleninu, protože obsahují vitaminy. V menšině (5 %) se v dotazníku objevilo, že nám ovoce a zelenina dodává energii. 14 % žáků vůbec neodpovědělo. V dotazníkovém šetření, které proběhlo po absolvování výukového projektu, se objevovalo více argumentů, proč bychom měli ovoce a zeleninu jíst. Počet žáků, kteří pouze věděli, že ovoce a zelenina je zdravá, se snížila z deseti žáků na čtyři. Většina dotazovaných (57 %) vyplnila, že je ovoce a zelenina důležitá proto, že obsahuje vitaminy. Další žáci přidali, že dodává energii. Žádný z žáků neodpověděl, že neví, proč bychom ovoce a zeleninu měli jíst.

Otázka č. 4: Jak často se má podle tebe ovoce a zelenina jíst? Tab. 9: Statistika odpovědí na otázku č. 4 Před výukovým projektem

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

0

0

16

76

8

36

1

5

0

0

1

5

10

45

2

10

Jiná odpověď

4

18

0

0

Nevím

0

0

1

5

Chyběli

1

-

2

-

5x denně Méně jak 5x denně Více jak 5x denně Denně (není dán přesný počet)

65

Obr. 5: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 4

Komentář k otázce č. 4 Téměř polovina (45 %) dotazovaných dětí před výukovým projektem věděla, že se má jíst ovoce a zelenina denně. Počet kusů nevyplnili. Z 12 žáků, kteří uvedli počet kousků ovoce a zeleniny, které bychom měli denně sníst, jich uvedlo 8 žáků méně než 5 kousků denně. Zbylí 4 žáci odpověděli jinak (Trochu, ale ne moc.; Obden.; Ano.; Ne.). Tato otázka byla ponechána jako otevřená. Po výukovém projektu se počet žáků, kteří odpověděli, že by se ovoce a zelenina měla jíst nejméně 5x denně, vyšplhal z počtu 0 žáků na 16, což je nárůst o 76 %. Čtyři žáci odpověděli, že ovoce a zelenina by se měla jíst denně, ale uvedla méně než 5 kusů ovoce a zeleniny. Dva žáci napsali, že by se ovoce a zelenina měla jíst denně, ale nebyl uveden přesný počet. Pouze jeden žák ze třídy odpověděl na tuto otázku, že neví.

66

Otázka č. 5: Kolik kousků ovoce a zeleniny jsi snědl(a) za včerejší den? Tab. 10: Statistika odpovědí na otázku č. 5 Před výukovým projektem

4 ks a méně za den 5 ks a více za den Chyběli

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

14

64

12

57

8

36

9

43

1

-

2

-

Obr. 6: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 5

67

Komentář k otázce č. 5 Více než polovina dětí (64 %) ze zkoumané třídy snědla den před vyplňováním Ovocnězeleninového vyzvídáčku méně než čtyři kusy ovoce a zeleniny. Zbytek dětí, které dotazník vyplňovaly, snědl kousků ovoce a zeleniny pět a více kusů. U čtyř dětí se objevila odpověď, že za včerejší den nesnědly ani jeden kousek ovoce nebo zeleniny. Po výukovém projektu se v dotaznících ukázalo, že se konzumace ovoce a zeleniny příliš nezvýšila. Z původních osmi žáků, kteří před výukovým projektem vyplnili, že snědli více než pět kousků ovoce a zeleniny se počet zvýšil o jednoho žáka. Počet, který ukazoval, kolik žáků snědlo čtyři a méně kusů ovoce a zeleniny za včerejší den se snížil o dva žáky. Všichni žáci ze třídy snědli den před vyplňováním dotazníku alespoň jeden kousek ovoce. U devíti žáků z celkového počtu 23 dětí se konzumace ovoce a zeleniny denně po výukovém projektu zvýšila. U šesti dětí se denní konzumace ovoce a zeleniny snížila. U pěti žáků zůstal počet kousků ovoce a zeleniny za den stejný. U tří zbylých žáků se nárůst, či pokles nedá zjistit. Tab. 11: Vliv projektu na konzumaci zeleniny a ovoce Počet dětí, jejichž

Počet dětí, jejichž

Počet dětí, jejichž

konzumace ovoce a

konzumace ovoce a

konzumace ovoce a

zeleniny denně se

zeleniny se snížila

zeleniny se

zvýšila 9

Chyběli

nezměnila 6

5

3

68

Otázka č. 6: Myslíš si, že jíš ovoce a zeleninu v dostatečném množství? Tab. 12: Statistika odpovědí na otázku č. 6 Před výukovým projektem

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

16

73

17

81

6

27

4

19

1

-

2

-

Ano, jím ovoce a zeleninu v dostatečném množství Ne, nejím ovoce a zeleninu v dostatečném množství Chyběli

69

Obr. 7: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 6

Komentář k otázce č. 6 Otázka číslo 6 byla uzavřená. V dotaznících, které děti vyplňovaly před výukovým projektem si 73 % dětí ve třídě myslí, že ovoce a zeleninu jí v dostatečném množství při průměrné konzumaci 4 kusy ovoce a zeleniny na osobu v určitý den v této třídě. Zbylých šest dětí si myslí, že ovoce a zeleninu v dostatečném množství nejí. V dotazníkovém šetření po proběhnutí výukového projektu se počet dětí, které si myslí, že jí dostatečně ovoce a zeleninu, zvýšil ještě o jednoho žáka. Čtyři žáci si nemyslí, že jí ovoce a zeleninu v dostatečném množství. Průměr konzumace ovoce a zeleniny za určitý den na jednoho žáka se vyšplhal na čtyři a půl kusu.

Otázka č. 7 - úkol: Vypiš 5 druhů ovoce a zeleniny, které máš nejraději Komentář k otázce č. 7 Před výukovým projektem se v dotaznících objevilo 37 druhů ovoce a zeleniny, které byly dohromady v různých četnostech zmíněny 131x. Nejoblíbenějším druhem ovoce je jablko. Nejoblíbenějším druhem zeleniny je mrkev. Úplně nejoblíbenějším druhem je jablko. Za ním jsou hned hruška a mrkev.

70

Po absolvování výukového projektu se v dotaznících objevilo 33 druhů, které byly dohromady v různých četnostech zmíněny 135x. Začala se v odpovědích objevovat mineola (8x). Vítězným druhem bylo opět jablko (17x). Nejoblíbenějším druhem zeleniny byla mrkev (13x). 25 druhů ovoce a zeleniny se opakovalo, ostatních 12 druhů, které se objevily v prvním dotazníku, v druhém zmizely. Nových druhů se v druhém dotazníku objevilo 7.

Otázka č. 8: Jaké znáš cizokrajné druhy ovoce nebo zeleniny? Komentář k otázce č. 8 Před výukovým projektem se v dotaznících jako odpověď na tuto otevřenou otázku objevilo 14 druhů ovoce, mezi nimi bylo také uvedeno jednou jablko. V různých četnostech byly zmíněny 49x. Nejvíce použitá odpověď byla ananas (10x) a za ním hned mango (9x). Tři žáci do dotazníků nic nevyplnili. Po realizaci výukového projektu se v dotaznících objevilo 16 druhů ovoce. Těchto šestnáct druhů se objevilo v různých četnostech 54x. Jablko už uvedeno nebylo, objevily se bluma (1x) a jahody (1x). Nejvíce použitá odpověď byla banán (10x), po něm ananas (8x). Jeden žák neodpověděl vůbec. Ve druhém dotazníkovém šetření se objevily všechny druhy jako v prvních dotaznících. Přibyla mineola (4x).

Otázka č. 9: Jaká si myslíš, že je cena jednoho jablka v místním obchodě? Tab. 13: Statistika odpovědí na otázku č. 9 Před výukovým projektem

Do 10 Kč

Po výukovém projektu

Počet žáků

%

Počet žáků

%

18

82

13

62

71

Nad 10 Kč Nevím/nevypln ěno Chyběli

3

14

6

29

1

5

2

10

1

-

2

-

Obr. 8: Grafické znázornění odpovědí na otázku č. 9

Komentář k otázce č. 9 Při této otevřené otázce měl výukový projekt negativní vliv na informovanost žáků. Při vyplňováním dotazníků před výukovým projektem odpovědělo osmnáct žáků, že si myslí, že cena jednoho jablka v místním obchodě je do 10 Kč. Pouze tři žáci si mysleli, že je to více a jeden žák nevěděl. Po výukovém projektu se v dotaznících ukázalo, že se počet dětí, které si myslí, že jablko v místním obchodě stojí méně než 10 Kč snížil na pět žáků. Šest žáků si myslelo, že cena se pohybuje nad deset korun a zbylí dva žáci odpověď nevěděli. Podle mého názoru děti zmátlo, že si v zelinářství při výukovém projektu povídaly s paní prodavačkou o ceně za jeden kilogram jablek. Až posléze zjišťovaly cenu za jeden kus.

72

3.8

Vyhodnocení odpovědí konkrétních žáků

Pro potřeby této diplomové práce jsem označila jednotlivé žáky ve třídě čísly, abych mohla zde porovnat vliv projektu na konkrétního žáka. Žák 1

Před projektovou výukou

Po projektové výuce

Při prvním průzkumu žák

Při vyplňování dotazníku po

nedokázal zdůvodnit, proč je

projektové výuce se objevil posun u

důležité jíst ovoce a zeleninu.

toho žáka v druhé otázce. Zdůvodnil

Nesnědl za den před vyplňováním

důležitost jíst ovoce a zeleninu tím, že

dotazníku ani jeden kousek ovoce

je to zdravé.

nebo zeleniny.

Při vyplňování počtu kousků ovoce a

Při výčtu oblíbených pěti druhů

zeleniny den před vyplněním

ovoce a zeleniny vyplnil pouze tři.

dotazníku je také zlepšení. Žák

U ceny za jedno jablko se objevila cena za jeden kilogram 20 Kč.

vyplnil, že snědl dva kousky ovoce a zeleniny. V oblíbených druzích ovoce a zeleniny se objevilo druhů pět. Mezi nimi byla mineola, kterou ochutnali žáci při exkurzi v zelinářství. Cena jednoho jablka byla uvedena za kus a to 1,50 Kč.

2

U tohoto žáka se v prvním

Po projektové výuce žák vyplnil, že je

dotazníkovém šetření objevilo, že

důležité jíst ovoce a zeleninu „pro

bychom měli jíst ovoce a zeleninu

zdraví a kondičku“.

„trochu, ale ne moc.“

Věděl, že ovoce a zeleninu bychom

Také vyplnil, že za den před

měli denně sníst nejméně 5 kusů.

vyplňováním dotazníku nesnědl ani

Snědl za den před vyplňováním

jeden kousek ovoce nebo zeleniny.

dotazníku jeden kus ovoce nebo

73

zeleniny. Při výčtu oblíbených druhů ovoce zeleniny a výčtu cizokrajných druhů ovoce a zeleniny se objevila mineola. 3

V prvním dotazníku si žák myslel,

Při druhém dotazníkovém šetření se

že bychom měli jíst ovoce a

posun ve vědomostech objevil

zeleninu proto, že je zdravá.

v otázce, proč bychom měli jíst ovoce

Dále, že bychom měli konzumovat

a zeleninu. Odpověď tento žák rozšířil

ovoce a zeleninu každý den

o názor, že ovoce a zelenina obsahují

nejméně dva kusy.

vitaminy, které jsou dobré na „různé věci“. V další otázce, jak často by se měly ovoce a zelenina jíst, se objevilo správné tvrzení, že nejméně 5x denně. Při výčtu oblíbených druhů ovoce a zeleniny a výčtu cizokrajných druhů ovoce a zeleniny se objevila mineola.

4

Poprvé se v dotazníku objevila

V druhém dotazníku se odpověď

odpověď, že bychom ovoce a

u otázky, proč bychom měli jíst ovoce

zeleninu měli jíst, protože to je

a zeleninu, rozšířila odpověď o

zdravé.

informaci, že je zdravé jíst ovoce a

Na otázku, jak často se má ovoce a

zeleninu, protože obsahují vitaminy.

zelenina jíst, žák odpověděl, že

Změnila se odpověď, jak často

obden.

bychom ovoce a zeleninu měli jíst.

Za den před vyplňování dotazníku

Žák nyní napsal, že denně.

snědl žák devět kusů ovoce a

Zvýšila se i konzumace ovoce a

zeleniny.

zeleniny o 5 kusů.

Žák si myslí, že ovoce a zeleninu

Změnila se odpověď na otázku, zda si

74

nejí v dostatečném množství.

žák myslí, že jí ovoce a zeleninu

Odpověď na otázku, jaká je cena

v dostatečném množství, z negativní

jednoho kusu jablka, byla 6,- Kč,

odpovědi na pozitivní.

5,- Kč, 7,- Kč.

Při poslední otázce měla projektová výuka negativní vliv. Žák uvedl cenu 20,90 Kč/ks.

5

6

Odpověď na otázku, proč bychom

Zde se změnila pouze odpověď, proč

měli jíst ovoce a zeleninu, byla,

bychom měli jíst ovoce a zeleninu.

abychom byli zdraví.

Objevilo se zde, že obsahují vitaminy.

Dítě napsalo, že bychom měli jíst

Žák si zapamatoval, že bychom měli

ovoce a zeleninu denně.

jíst ovoce a zeleninu 5x denně.

Žák si myslí, že jí ovoce a zeleninu

Žák si je vědom, že nejí ovoce a

v dostatečném množství.

zeleninu v dostatečném množství.

U žáka číslo 6 byl posun v otázce

V otázce, proč bychom měli jíst ovoce

informovanosti proč jíst ovoce a

a zeleninu, se objevila informace, že

zeleninu. Původní odpověď zněla,

obsahuje vitaminy.

že když je bude jíst, bude zdravý.

Žák také odpověděl, že by se měly

V prvním dotazníku si také myslel,

ovoce a zelenina jíst minimálně 5x

že se má jíst ovoce a zelenina 3x

denně.

denně.

Za den před dotazníkovým šetřením

Tento žák patří mezi ty, kteří den

po realizaci projektové výuky snědl

před dotazníkovým šetřením

čtyři kusy.

nesnědl ani jeden kus ovoce a zeleniny. 7

Odpověď, proč bychom měli jíst

Odpověď je doplněna o informaci, že

ovoce a zeleninu, zněla: „Protože je

ovoce a zelenina dodává energii.

zdravá.“ Žák si myslí, že je dobré jíst ovoce

Zlepšila se informovanost, kolikrát denně bychom měli jíst ovoce a

75

8

a zeleninu každý den, ale není

zeleninu. Žák už ví, že nejméně 5x

zapsán přesný počet.

denně.

Cena za jedno jablko je uvedena

Cena za kus jablka se vyšplhala na

4 Kč.

25 Kč/kg.

V tomto dotazníku se objevila jenom změna v počtu snězených kousků za den a to ze 4x na 5x. Objevila se zde mineola, jako odpověď na otázku, jaké druhy cizokrajného ovoce a zeleniny znáte.

9

Žák pod číslem devět vyplnil, že

Odpověď na otázku, jak často by se

ovoce a zeleninu bychom měli jíst

měly jíst ovoce a zelenina se zvedla

proto, že obsahuje vitaminy. To se

na 5 kousků denně.

při druhém dotazníkovém šetření

Při výčtu oblíbených druhů ovoce a

nezměnilo.

zeleniny se objevila mineola.

Odpověď na otázku, jak často by se

Cena za kus jablka se zvedla na

měly jíst ovoce a zelenina, zněla

5,90 Kč.

alespoň jeden kousek denně. Cena za kus jablka je uvedena 3,90 Kč. 10

Žák vyplnil před, i po projektové

Žák uvedl, že bychom měli jíst ovoce

výuce, že ovoce a zelenina obsahují

a zeleninu 5x denně.

vitaminy.

Při výčtu oblíbených druhů ovoce a

Myslí si, že jíst bychom měli ovoce

zeleniny se objevila mineola.

a zeleninu každý den, ale není uveden počet. 11

Žák odpověděl, že ovoce a zeleninu

Odpověď na otázku, proč bychom

bychom měli jíst proto, že jsou

měli jíst ovoce a zeleninu, se změnila.

v nich vitaminy.

To, že obsahují vitaminy, zmizelo a

Myslí si, že bychom měli jíst

objevila se informace, že je to zdravé a ovoce a zelenina pomáhají našemu

76

alespoň 2 kousky ovoce a zeleniny denně.

tělu. Odpověď, jak často bychom měli

Den před dotazníkovým šetřením

ovoce a zeleninu jíst, stoupla na 5

snědl tento žák 3 kusy ovoce a

kusů za den.

zeleniny.

Konzumace ovoce a zeleniny u tohoto žáka stoupla na 5 kusů za den.

12

Žák si myslí, že bychom měli

Žák napsal, že bychom měli jíst ovoce

denně jíst ovoce a zeleninu. Počet

a zeleninu 5x denně.

není přesně uveden.

Počet snězených kusů za den před

Za den před vyplňováním

vyplňováním dotazníků klesl na 6

dotazníku snědl žák 13 kusů ovoce

kusů.

a zeleniny. 13

Žák v prvním dotazníkovém šetření

V dotazníkovém šetření po realizaci

vyplnil, že neví, proč bychom měli

projektové výuky žák vyplnil, že

jíst ovoce a zeleninu.

bychom měli jíst ovoce a zeleninu

Odpověď, jak často bychom ovoce a zeleninu měli jíst, také není jasná. Za den před vyplňováním

proto, že obsahuje vitaminy a jsou chutné. Žák ví, že bychom měli jíst ovoce a

dotazníku snědl tento žák jeden kus

zeleninu 5x denně.

ovoce nebo zeleniny.

Počet snězených kusů za den před

Žák si myslí, že nejí ovoce a

vyplňováním dotazníku stoupl na pět

zeleninu v dostatečném množství.

kusů. Žák si myslí, že jí ovoce a zeleninu v dostatečném množství.

14

Odpověď na otázku proč bychom

Žák vyplnil, že bychom měli jíst

měli jíst ovoce a zeleninu, není

ovoce a zeleninu proto, že je zdravá a

jasná.

má v sobě vitaminy.

77

Žák si myslí, že bychom měli jíst

Žák si po realizaci projektu myslí, že

ovoce a zeleninu denně. Přesný

bychom měli jíst ovoce a zeleninu

počet zase není vyplněn.

jednou denně.

Tento žák patří k těm, kteří

Za den před dotazníkovým šetřením

nesnědli den před vyplňováním

snědl jeden kus ovoce nebo zeleniny.

dotazníku ani jeden kus ovoce a zeleniny.

Žák si myslí, že ovoce a zeleninu jí v dostatečném množství.

Žák si myslí, že ovoce a zeleninu nejí v dostatečném množství. 15

Žák při druhém dotazníkovém šetření chyběl.

16

Proč bychom měli jíst ovoce a

Odpověď na otázku proč bychom měli

zeleninu? Tento žák před

jíst ovoce a zeleninu, se změnila. Po

projektovou výukou vyplnil, že

realizaci projektové výuky žák napsal,

proto, že je zdravá.

že „zvedá imunitu, abych vydržel celý

Myslí si, že ovoce a zeleninu

den“.

bychom měli jíst denně, ale

Žák vyplnil, že bychom měli jíst

nenapsal kolik kusů.

ovoce a zeleninu 5x denně.

Za den před dotazníkovým šetřením Za den před vyplňováním druhého snědl žák 8 kusů ovoce a zeleniny.

dotazníku snědl 5 kusů ovoce a

Cena za kus jablka je podle něj

zeleniny.

3 Kč.

Cena za jeden kus jablka se vyšplhala na 32 Kč.

17

Kolik ovoce a zeleniny bychom

Podle tohoto dítěte bychom měli jíst

měli jíst, vyplnil žák na 2 kusy za

denně minimálně 5 kusů ovoce a

den.

zeleniny denně.

Za dne před dotazníkovým šetřením Počet kusů ovoce a zeleniny, které snědl žák čtyři kusy ovoce a

dítě snědlo za den před vyplňováním

78

18

zeleniny.

dotazníku, klesl na dva kusy.

Cena za jeden kus jablka je udán

Cena za jeden kus jablka se

22,90 Kč.

nezměnila. Zůstala na 22,90 Kč.

Žák napsal, že bychom měli jíst

Žák si myslí, že bychom měli jíst

ovoce a zeleninu, protože to

ovoce a zeleninu, protože pomáhají

pomáhá našemu zdraví.

našemu zdraví, energii a kondičce.

Vyplnil také, že bychom měli jíst

Měli bychom jíst ovoce a zeleninu 5x

ovoce a zeleninu denně. Nenapsal

denně.

přesný počet.

Počet snězených kusů za předchozí

Za dne před vyplňováním

den, před vyplňováním dotazníků

dotazníku snědl třináct kusů ovoce

klesl na 5 kusů.

a zeleniny.

Žák si myslí, že ovoce a zeleninu nejí

Žák si myslí, že jí ovoce a zeleninu

v dostatečném množství.

v dostatečném množství.

Cena za jedno jablko se vyšplhala na

Cena za kus jablka je podle dítěte

25 Kč.

4 Kč. 19

Tento žák při prvním dotazníkovém šetření chyběl.

20

Žák si v prvním dotazníku myslí, že V druhém dotazníkovém šetření žák bychom měli jíst ovoce a zeleninu,

vyplnil, že bychom měli jíst ovoce a

protože má hodně výživy.

zeleninu, protože je to zdravé.

Myslí si také, že bychom měli jíst

Zeleninu a ovoce bychom podle něj

ovoce a zeleninu „den, co den“.

měli jíst 8x denně.

Přesný počet není vyplněný. 21

Tento žák při vyplňování druhého dotazník chyběl.

22

Žák vyplnil, že by se ovoce a

Argument, proč jíst ovoce a zeleninu

zelenina měly jíst, protože je to

se rozšířily o informaci, že ovoce a

79

23

zdravé.

zelenina obsahují vitaminy.

Myslí si, že ovoce a zelenina by se

Jíst bychom měli ovoce a zeleninu 5x

měly jíst každý den.

denně.

Počet kusů ovoce a zeleniny, které

Počet snězených kusů ovoce a

snědl za předchozí den, byly dva

zeleniny za předchozí den byly čtyři

kusy.

kusy.

Žák neví, proč bychom měli ovoce

Odpověď se změnila. Žák si myslí, že

a zeleninu jíst.

ovoce a zelenina by se měly jíst,

Neví ani jak často.

protože jsou zdravé a obsahují vitaminy.

Za předchozí den, před vyplňováním dotazníku snědl dva kusy ovoce a zeleniny. Cena za jedno jablko v místním obchodě je podle žáka 50 Kč.

Jak často bychom měli ovoce a zeleninu jíst, není vyplněné. Počet kusů ovoce a zeleniny snězených za předchozí den stoupl na sedm kusů za den. Poslední otázka, kolik stojí jeden kus jablka v místním obchodě, není vyplněná.

80

3.9

Shrnutí výsledků projektu

Závěrem můžeme konstatovat, že výsledky výzkumného šetření ukázaly, že metodou projektového vyučování lze ovlivnit vědomosti žáků spjaté s tématem ovoce a zeleniny. Touto cestou si žáci nenásilně a snadno dokázali zapamatovat, proč jsou ovoce a zelenina pro náš organizmus důležité. Také si děti vyjasnily odpověď na otázku četnosti konzumace ovoce a zeleniny. Z výzkumu také vyplynulo, že v takto krátkém čase se nepodařilo (ani nemohlo podařit) zvýšení konzumace ovoce a zeleniny u dětí v dané třídě. Potvrdilo se, že na tuto okolnost mají u žáků tohoto věku vliv především poměry v rodině, postoje a chování rodičů. Jsou to především oni, kdo připravuje dětem svačiny, slouží dětem také jako vzor. Pokud by škola měla v této oblasti dosáhnout nějaké změny v chování a jednání žáků, měla by: 1.

Projekty s podobnou tématikou zařazovat častěji, v pravidelných cyklech se otázkám konzumace ovoce a zeleniny vracet.

2.

Do spolupráce s touto tématikou zapojit i rodiče. V budoucnu je možné plánovat i nějaké aktivity společné pro děti a rodiče. Tak se může podařit i ovlivňování (vzdělávání) rodičů v této oblasti, protože jejich chování má dopad nejen jejich zdraví, ale také zdraví jejich dětí.

Lze konstatovat, že děti, které se výzkumného šetření účastnily, mají ovoce a zeleninu rády. Všeobecně bychom tedy mohli říct, že jsou u dětí ovoce a zelenina oblíbené. Všichni také shodně tvrdí, že ovoce a zelenina jsou v naší stravě důležité. Argumenty a zdůvodnění, proč tomu tak je, už pak hledají těžko. Po realizaci projektové výuky dětem argumenty nechyběly a jejich odpovědi byly podrobnější. Děti si uvědomovaly, že ovoce a zelenina obsahují hlavně vitaminy a ty jsou důležité pro posílení imunity. Pokud se týká obecných znalostí, například při rozlišování místních a cizokrajných druhů ovoce a zeleniny, s nimi žáci nemají problém. Tato témata patří k běžně zařazovaným v rámci prvouky a přírodovědy. Méně často se žáci setkají se zdůvodněním, proč je vhodné zaměřit se na místní produkty. V současnosti je aktuální

81

i zaměření na orientaci v oblasti cen – schopnost vytvářet odhady a i při malém nákupu počítat. Zajímavé je, že odhad ceny za jedno jablko se zhoršil nebo byl vytvořen mylný dojem. Děti před realizací výukového projektu měly odpovědi více přiblížené pravdě. V zelinářství si pak popletly cenu za kus a cenu za jeden kilogram jablka a vyplňovaly proto otázku špatně. Toto lze přičítat přehlcením informacemi a neschopností se v množství „čísel“ zorientovat. I toto je další důvod, proč projekty podobného obsahu zařazovat opakovaně. Některé děti projekt výrazně obohatil o vědomosti, na jednotlivých dotaznících byl vidět posun v informovanosti. U některých dětí se objevila i snaha o zvýšení konzumace. U dětí se objevila i sebekritika. Díky projektové výuce si uvědomily si, že nejí ovoce a zeleninu dostatečně. U některých dětí měla projektová výuka mizivý vliv. Jednalo se především o žáky s pomalejším tempem a nepozorné žáky. Toto by, při dlouhodobé práci s touto konkrétní třídou, byl námět na přizpůsobení obsahů, tempa i možností výběru činností, aby více žáků mělo možnost zažít informace, naložit s nimi ve svůj prospěch. Všeobecně bych realizaci výukového projektu hodnotila velice přínosně.

82

4

Závěr

Výchova ke zdraví je jistě nedílnou součástí výuky na každé škole, nabízí mnoho možností a inspirací pro realizaci v souladu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V žádném případě by se neměla zanedbávat, měla by výukou prolínat každý den a to zejména nenásilným a přirozeným způsobem. Děti mohou prostřednictvím tematicky zaměřených projektů získat vlastní osobní prožitek, který vychází z konkrétní nebo modelové situace daného projektu. Projektová metoda samozřejmě vyžaduje od učitele mnoho práce a příprav nad rámec jeho povinností. Na druhou stranu je ale velmi efektivní, tudíž její zvládnutí a uplatnění je pro nastávající i současné učitele nevyhnutelné. Pozitivní přístup k vyučování, integrování výuky a využívání moderních pedagogických metod určitě ovlivní úspěšnost celého pedagogického snažení. Při realizaci této práce se ukázalo, že děti znají spoustu informací o ovoci a zelenině, mají je v paměti. Dostávají se k nim totiž od raného věku jak působením rodiny, médií, ale také prostřednictvím školy. Je nutné použitím aktivizujících metod pomáhat žákům rozumět této problematice a v závěru zvládat i aplikaci. Myslím si, že tomuto tématu není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužilo, protože výživové chování dětí na prvním stupni může ovlivnit zdravotní stav naší budoucí populace.

83

5

Resumé

Tato diplomová práce posuzuje vliv projektového vyučování zaměřeného na ovoce a zeleninu na vědomosti a stravovací zvyklosti dětí na prvním stupni základní školy. Teoretická část je věnována vyučovacím metodám obecně, konkrétně metodě projektového vyučování, která byla použita k ověření vlivu školy na změnu stravovacích zvyklostí žáků. V teoretické části je také zpracováno zasazení výchovy ke zdraví v kurikulárních dokumentech, zásady správné výživy a její jednotlivé složky. Je zde také uveden výčet aktivit - projektů, které pomáhají při výuce výchovy ke zdraví na prvním stupni základní školy. Cílem praktické části diplomové práce bylo popsat realizaci naplánovaného výukového projektu, kterým bylo v praxi ověřeno, do jaké míry může škola svým přístupem ovlivnit vědomosti a hlavně stravovací zvyklosti žáků. Z šetření vyplývá, že projektová metoda má vliv na vědomosti ohledně ovoce a zeleniny u dětí tohoto věku. Stravovací zvyklosti pak není jednoduché tímto způsobem ovlivnit a ani dobře ověřit. V období mladšího školního věku skladbu jídelníčku dětí ovlivňují především rodiče. Výsledky šetření tedy jasně ukazují, že pokud škola chce ovlivnit nejen znalosti žáků, ale i jejich chování, je třeba zvolit dva přístupy: • Projekty s podobným obsahem zařazovat opakovaně a dlouhodobě. Měly by se objevit jak několikahodinové projekty, tak dlouhodobější projekty a projekty třídní, ale také celoškolní. Celoškolní projekty by měly pracovat s věkově různorodými skupinami a velmi žádoucí by bylo i zapojení rodičů. • Systematickou práci s rodiči v této oblasti, jejich zapojení do některých projektů. Výsledky šetření jsou tedy námětem k zapracování do školního vzdělávacího programu konkrétní školy.

84

6

Summary

This master thesis consider an influence of project education focused on fruit and vegetable on knowledge and eating habits of pupils attending primary level at school. The theoretical part deals with educational methods in general, concretely the method of project education that was used to testify the influence of school on pupils´ eating habits. Classifying of health education in curricular documents, good nutrition principles and its particular parts are mentioned in the theoretical part, too. The list of activities – projects that help in health education at primary level – is also added in the theoretical part. The goal of the practical part was to describe the realization of the planned project. This project testified in practice the extent to which the attitude of school can influence pupils´ knowledge and especially their eating habits. The survey shows that project education has an influence on knowledge regarding eating fruit and vegetable by pupils of this age. Therefore it is not easy to influence or verify eating habits by this way. The composition of the diet is affected mostly by parents in the younger school age. The results of the research clearly show that if school wants to affect not only pupils´ knowledge, but behaviour also, it is needed to choose two approaches: • Integrate the projects of similar content more often. They should appear as projects for more than one lesson, long-term projects, class projects or projects that include the whole school. The whole school projects should work with groups of pupils at different age. Integrating parents would be also very required. • Systematic parental work in this area, integration of parents into some projects. The results of the survey serve as a suggestion for incorporating them in the school educational programme of each single school.

85

7 1

Použitá literatura Vyučovací metody [online]. 2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: www.iba.muni.cz/esf/res/file/bimat-2009/vyucovaci-metody.pdf.

2

MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-731-5039-5.

3

DOUBKOVÁ, Anna, TOMEK, Karel. Metody práce a vzdělávací cíle. In Personální rozvoj školy KAFOMET. 1. vydání. Stařeč: INFRA, s. r. o., 2009. ISBN 18040373.

4

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c2006, 160 s. ISBN 8021041420.

5

ŠIMONÍK, Oldřich. Výukové projekty. In Alternativní metody a postupy. Brno: PedF MU, 1997. s. 44-46. Učební texty 3. ISBN 80-210-1549-7.

6

KASÍKOVÁ, Hana, VALENTA, Josef. Pohledy: Projektová metoda ve škole a za školou. Praha: Artama, 1993.

7

DVOŘÁKOVÁ, Markéta. Projektové vyučování v české škole: vývoj, inspirace, současné problémy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009, 158 s. ISBN 9788024616209.

8

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.msmt.cz.

9

Sbírka předpisů České republiky [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.sbirka.cz.

10 Národní ústav odborného vzdělávání [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.nouv.cz. 11 Výzkumný ústav pedagogický [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.vuppraha.cz.

86

12 Národní ústav pro vzdělávání [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.nuv.cz. 13 DOUBKOVÁ, Anna, TOMEK, Karel. Manuál koordinátora tvorby školního vzdělávacího programu, 1. vyd. INFRA, s.r.o., Stařeč 2005, ISBN 80-86666-28-X 14 KERNOVÁ, Věra, KOMÁREK, Vladimír, KUBRICHTOVÁ, Lenka, REŽNÁ, Petra, SÝKOROVÁ, Kateřina, ŠTUNDLOVÁ, Darja, TANDLER, Jan. Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa. Liberec: Venkovský prostor, o. p. s., 2007. 15 RVP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. [cit. 2013-0407]. Dostupné z: www.msmt.cz/vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaciprogram-pro-zakladni-vzdelavani. 16 Danone institut pro výživu a zdraví [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.vyzivahrou.cz. 17 Institut Danone ČR [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.institutdanone.cz. 18 Výživa dětí [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.vyzivadeti.cz. 19 Zdravá pětka [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.zdrava5.cz. 20 Ovoce do škol [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.ovocedoskol.eu. 21 Škola plná zdraví [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.skolaplnazdravi.cz. 22 Výchova ke zdraví [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: www.vychovakezdravi.cz. 23 Pyramidáček [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.pyramidacek.cz. 24 Venkovský prostor. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.venkovskyprostor.cz.

87

25 Happysnack [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.happysnack.cz/hlavnistrana.html. 26 Hravě žij zdravě. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.soutez.hravezijzdrave.cz. 27 Laktea, o. p. s. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.laktea.cz. 28 Škola podporující zdraví [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: www.programspz.cz. 29 MACHOVÁ, Jitka, KUBÁTOVÁ, Dagmar. Výchova ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 291 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2715-8. 30 MUŽÍK, Vladislav. Výživa a pohyb jako součást výchovy ke zdraví na základní škole: příručka pro učitele. Brno: Paido, 2007, 150 s. ISBN 978-807-3151-560. 31 Společnost pro výživu [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.vyzivaspol.cz. 32 Víš, co jíš [online]. [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: www.viscojis.cz/teens. 33 Potravinová pyramida [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: 1. www.omegasport.cz/data/tema-mesice/2/potravinova-pyramida.jpg. 34 BLATTNÁ, Jarmila. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005, 79 s. ISBN 80-239-6202-7. 35 KLOUDA, Pavel a Jiří PATOČKA. Základy biochemie. 2. přeprac. vyd. Ostrava: Nakladatelství Pavel Klouda, 2005, 144 s. ISBN 80-863-6911-0. 36 STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 295 s. ISBN 978-80-7387-469-8. 37 Vitamín A [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: vitamin-a.cz. 38 Nexars - Ve zdraví je budoucnost [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.nexars.com.

88

39 Vitamíny - zdravý životní styl [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: vitaminy.ezin.cz. 40 Vitamíny a jejich funkce [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.celysvet.cz/vitaminy-a-jejich-funkce.php. 41 Celostní medicína [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.celostnimedicina.cz. 42 Chemie v jídle [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.chemievjidle.cz/. 43 Institut Galenus [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: galenus.cz. 44 Přírodní zdraví a hubnutí [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.prirodnizdravi.cz. 45 Sonda do výživy dětí mladšího školního věku [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-04-18]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. 46 Manuál prevence v lékařské praxi [online]. [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: www.szu.cz/uploads/documents/czzp/manual/Manual%20souhrn-1.pdf. 47 Města, obce a vesnice ČR [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: www.obcemesta.info. 48 ZŠ Přibyslav [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: zspribyslav.cz. 49 Slunce do škol [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: www.usti.cz/skoly/zscapku/sipvz/slunce.htm. 50 KAŠOVÁ, Jitka. Škola trochu jinak: projektové vyučování v teorii i praxi. Vyd. 1. Kroměříž: IUVENTA, 1995, 81 s.

89

8

Přílohy

Příloha 1: Ovocnězeleninový vyzvídáček Příloha 2: Plakáty dětí Příloha 3: Fotografie z obchodu

90

Příloha 1: Ovocnězeleninový vyzvídáček

Ovocnězeleninový vyzvídáček 1. Máš rád ovoce a zeleninu?

ANO – NE

2. Myslíš si, že je důležité jíst ovoce a zeleninu? ANO – NE 3. Proč?................................................................................................................. .................................................................................................................. 4. Jak často se má podle tebe ovoce a zelenina jíst? .................................................................................................................. 5. Kolik kousků ovoce a zeleniny jsi snědl(a) za včerejší den? Vybarvi (případně ještě dokresli) počet hruštiček:

6. Myslíš si, že jíš ovoce a zeleninu v dostatečném množství? ANO – NE

7. Vypiš 5 druhů ovoce a zeleniny, které máš nejraději: .................................................................................................................. .................................................................................................................. 8. Jaké znáš cizokrajné druhy ovoce nebo zeleniny? .................................................................................................................. 9. Jaká si myslíš, že je cena jednoho jablka v místním obchodě? ..................................................................................................................

1

Příloha 2: Plakáty dětí

2

3

Příloha 3: Fotografie z obchodu

4

5