MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Rodinné výchovy a výchovy ke zdraví

Současné způsoby porodu v České republice Bakalářská práce

Brno 2008

Autor práce: Jaroslava Lukešová

Vedoucí práce: PhDr. Jitka Reissmannová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. ………………………. 2

PODĚKOVÁNÍ: Touto cestou bych ráda poděkovala PhDr. Jitce Reissmannové za odborné rady a pomoc při psaní mé bakalářské práce. Zároveň také děkuji všem ostatním, kteří mi při psaní tohoto textu byli nápomocni. 3

Bibliografický záznam LUKEŠOVÁ, Jaroslava. Současné způsoby porodu v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra Rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2008. 97 l., 25 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová.

Anotace Bakalářská práce „Současné způsoby porodu v České republice“ pojednává o dnešních způsobech porodu. Popisuje informace, jakými způsoby lze v současné době v České republice rodit a co vše si muže rodička naplánovat. Doporučení jsou z oblasti relaxačních technik, hygienického ošetření a farmaceutik, což jsou faktory vedoucí ke snadnějšímu a příjemnějšímu zvládnutí porodu.

Annotation The bachelor paper “ Current Ways of Giving Birth in the Czech Republic” deals with contemporary methods of giving birth. It provides information on today's possible ways of delivery in The Czech Republic and on everything a mother-to-be can plan out. The recommendations come from areas of relaxation techniques, hygienic treatment and pharmaceuctics, whose usage helps to cope with childbirth in an easier and more comfortable way.

Klíčová slova Porod, porod do vody, přirozený porod, porod císařským řezem, moderní porod, porod doma.

Keywords Childbirth, water birth, natural childbirth, caesarean delivery, modern childbirth, home birth.

4

OBSAH Úvod

7

1. Charakteristika problému

8

1.1. Historie porodnictví u nás

8

1.2. Porodnictví v zahraničí

10

1.3. Porod

12

1.3.1. Spouštěcí mechanismy porodu

12

1.3.2. První příznaky, že se porod blíží

13

1.3.3. První doba porodní

14

1.3.3.1. Sledování plodu a rodičky

15

1.3.3.2. Uvolňovací a relaxační techniky

15

1.3.3.3. Hygiena při porodu – oholení, klyzma

18

1.3.3.4. Porod a léky

19

1.3.3.5. Občerstvení při porodu

21

1.3.4. Druhá doba porodní

22

1.3.4.1. Polohy rodičky během porodu

23

1.3.4.2. Nástřih hráze – episiotomie

25

1.3.4.3. Nepravidelný porod

26

1.3.5. Třetí doba porodní

27

1.3.5.1. Vybavení placenty 1.3.6. Čtvrtá doba porodní

28 28

1.3.6.1. Ošetření matky a dítěte po porodu 2. Komplikace při porodu

29 30

2.1. Vyvolání porodu

30

2.2. Vakuum extraktor

31

2.3. Porodnické kleště

31

2.4. Císařský řez

31

2.4.1. Původ císařského řezu

32

2.4.2. Indikace k císařskému řezu

32

3. Přítomnost blízké osoby u porodu

33

3.1. Výběr doprovázející osoby

34

4. Porod doma, porod v nemocnici

36

5. Poslední moderní trendy porodu

37 5

Závěr

40

Souhrn

41

Použitá literatura a prameny

42

Přílohy

46

Příloha č. 1: Vyhláška č. 424/2004 Sb

6

Úvod V posledních letech se rok od roku zvyšuje počet narozených dětí. V novinách, mezi lidmi a obecně ve společnosti se mluví o zvyšujícím se počtu porodů. Ale co to vlastně porod je, co obnáší, jaký je průběh a jaké jsou poslední trendy, to už se tak často nerozebírá. A toto mě, jako potencionální budoucí matku, začalo zajímat. Co mě vlastně čeká? Co se od mého narození změnilo? A co je v posledních letech nového? Tyto a jim podobné otázky mě vedly ke shromažďování informací z různých zdrojů (odborných knih i internetových článků pro budoucí maminky) a k napsání bakalářské práce na toto téma. Jako cíl mé práce jsem si tedy stanovila sepsání uceleného textu, který by obsahoval co nejvíce informací o průběhu porodu v České republice v dnešní době. Ráda bych v něm rozebrala jak základní poznatky o tomto tématu, tak i dostupné informace o jeho historii a nejnovějších trendech.

Bakalářskou práci jsem rozdělila do 5 částí. V první části se zabývám historií porodu a hlavně pak jednotlivými fázemi porodu. Jejich průběh je během vývoje porodnictví stejný, co se mění, jsou možnosti, kterých rodička může během fází porodu využít. Jako je využití relaxačních technik, léků a občerstvení během první fáze porodní. Možnost zvolit si polohu porodu, během druhé fáze porodní. Ve třetí a čtvrté fázi porodu pak rodička příliš možností nemá. Ve druhé části bakalářské práce se zabývám komplikacemi, které během porodu mohou nastat, a jakých možností mohou lékaři využít. Vybrala jsem základní a nejčastěji používané techniky (př. umělé vyvolání porodu, císařský řez). Třetí část pak věnuji blízké osobě u porodu. Výběru osoby, výhody a nevýhody přítomnosti vybrané osoby. V předposlední části se pak zabývám otázkou: „Porod doma či v nemocnici?“. A do poslední části jsem zařadila nejnovější moderní trendy porodu. Za posledních deset let, je to např. přítomnost otce u porodu (případně jiné osoby), což lze zařadit mezi pozitivní změny. Za poslední dva roky je to pak vzrůstající procento žen, které dobrovolně, na základě vlastní žádosti porodily císařským řezem.

7

1. Charakteristika problému „Musel jsem zapomenout na všechno, co jsem se naučil. Musel jsem se vrátit k úplným začátkům, jít zpět k podstatě přirozenosti a nechat konkrétní tělo, konkrétní ženu a konkrétní těhotenství fungovat jejich vlastní rychlostí. Pamatujte, že pokud jste vystudovali mezi vlky, budete mít tendenci také jako vlci jednat.“ Dr. Tom Brewer 1

1.1. Historie porodnictví u nás Porodnictví, nebo také babictví, bábení, se během let vyvíjelo a stále se vyvíjí a zdokonaluje. Podobně jako v celém světě se vyvíjelo babictví i u nás. Jak píše Radmila Sedláčková (Brno, 1973), věc porodu byla svěřována ženám a spočívala až do doby osvícenské zcela na řemeslné výuce. Vlastní porodní babičky u nás byly už od 14. století. Babictví či bábení vykonávaly ženy zpočátku bez základního školení, nazývaly se ženy položené nebo báby pupkořezné, později babičky. Jejich manželovi se říkalo babák. Po čtyřech letech spolupráce se starší babičkou byla nová babička oprávněna vykonávat babictví zcela samostatně, a to v takovém rozsahu, jak sama uznala za vhodné. V této době se doktoři medicíny porodnictvím vůbec nezabývali, neboť tato profese nebyla důstojná jejich stavu. Na Karlově univerzitě se porodnictví a gynekologie přednášely hned od jejího založení. Učení však bylo pouze teoretické, praktická cvičení se nekonala, protože chirurgii a anatomii přednášeli výlučně profesoři patřící k duchovnímu stavu. První učebnici pro porodní báby psanou v českém jazyce vydal roku 1519 mladoboleslavský lékař Nicolaus Claudjan, byla to „Zpráva a nauczenie žienam tiehotnym a Babam pupkorzeznym netoliko prospessna, ale také potrzebna“. Další českou knihu pro babičky, „Růžová zahrádka plodných žen“, sepsal v roce 1577 Matouš Wokenberger. Sedláčková poznamenává, že obě učebnice jsou plné mystiky a pověr. 2 Životní podmínky tehdejších babiček byly velmi bídné. Byly to většinou staré vdovy, které jen nerady a proti své vůli vykonávaly porodnickou praxi místo žebrání. Neuměly číst ani psát, nemohly se vyučit. Odměna za práci byla nepatrná. V této době povolala Marie Terezie z Holandska dr. Gerharda van Swietena, který rychle poznal 1, 2

MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha : EMINENT, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1

8

neutěšené poměry rakouského zdravotnictví a obrátil svou pozornost nejprve ke zlepšení porodnické péče. Dvorním dekretem ze dne 30. 12. 1745 bylo stanoveno, aby porodním babičkám a jejich pomocnicím přednášel profesor anatomie. Na návrh doktora van Swietena vydala roku 1753 císařovna Marie Terezie nový zdravotní generální řád pro české království, který se zabýval i postavením porodních babiček. Byla v něm stanovena pravidla, jimiž se porodní báby musely řídit, například po složení přísné zkoušky a přísahy věrnosti směly nosit odznak, kterým se lišily od porodních bab, které zkoušku nevykonaly. Generální řád nabádal k čestnému chování, zakazoval pití vína a jiných alkoholických nápojů, pod hrozbou trestu se zakazovalo jakékoli předčasné vypuzení plodu a podávání léků šestinedělce i novorozenci. Řád byl zakončen přísahou, kterou musela porodní babička složit do rukou vrchnosti i pana děkana. Aby se českým babičkám dostalo prvé novodobé učebnice, byla v roce 1772 znovu přeložena kniha H. J. Grantze „Vedení k pravému a dokonalému babímu umění, kterýžto Josef Zlobický na český jazyk obrátil“. 3 V roce 1804 byl stanoven první studijní řád pro porodní babičky, ze kterého vyplývaly tyto povinnosti: babičky se musejí účastnit celého porodnického kursu na univerzitě nebo lyceu, po jehož ukončení obdrží diplom a alespoň dva měsíce musejí věnovat praktickému vyučování v porodnici. V roce 1850 byla porodnická klinika rozdělena nařízením ministerstva vyučování na kliniku pro výuku mediků a druhou kliniku pro výuku babiček. Blízko porodnice byl pro žákyně najat dům, odkud mohly být volány k porodu v kteroukoli hodinu. Přes všechna opatření, nařízení i zákony se sociální postavení porodních bab nezlepšilo, ba naopak bylo čím dál horší. V těchto neutěšených dobách se samy babičky snažily alespoň částečně zlepšit poměry ve stáří a zakládaly podpůrné spolky. V Praze takový spolek vznikl v roce 1890.4 Jak to s babictvím (porodními asistentkami) u nás vypadalo v průběhu 20 století a dnes? S postupem techniky se začaly budovat porodnice a nemocnice. Zprvu byly nemocniční porody výsadou bohatých, později se rozšířily mezi široké vrstvy

3 ,4

MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha : EMINENT, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1

9

obyvatelstva. V té době začalo vznikat i zdravotní pojištění a porod se přesouval ze soukromí domova do porodnic a tím se z něj stala věc veřejná. Porodní asistentky si postupně začaly zřizovat poradny, některé byly zaměstnávány v porodnicích, ale i tam stále porody vedly ony. Pro případ potřeby byl v dosahu lékař, protože porodnice byly společně s gynekologickým pracovištěm. Tento model péče trval do 60. let 20. století. Od 60. let byla porodní asistentka přejmenována na ženskou sestru a některé kompetence jí ubyly a jiné naopak přibyly, jako například péče o gynekologicky nemocnou ženu. Od roku 1997 existuje sdružení Česká asociace porodních asistentek (ČAPA). Směrnice o náplni činnosti porodní asistentky v jednom bodě uvádí, že porodní asistentka samostatně vede fyziologické porody (Příloha1). 5

1.2. Porodnictví v zahraničí Do počátku 18. století byl i v Evropě porod spíše sociální než lékařskou událostí, protože se v naprosté většině případů odehrával doma s pomocí porodní báby a několika dalších žen. Muži se porodu nesměli účastnit. Někdy v letech 1730 – 1740 se veřejný zájem o porod začal zvyšovat. Stále více žen vyžadovalo u porodu spíše lékaře než porodní bábu a porodnictví se začalo stávat důležitou součástí tehdy běžné lékařské praxe. Zájem o odborné porodníky rostl tak rychle, že už na konci 18. století prakticky každý lékař v Anglii v rámci své praxe nabízel také odbornou porodnickou pomoc. Až do 20. století bylo ale porodnictví spíše určitým typem všeobecné lékařské praxe a rozhodně ne chirurgickou specializací. Prudký rozvoj porodnictví měl několik příčin. Důležité byly peníze, ale porodnictví bylo odjakživa finančně spíše podceňováno. Významným důvodem pro rozvoj této specializace rodinných lékařů bylo jisté uspokojení z práce. To, že muž dokázal pomoci dítěti na svět, jak se uvádělo, lépe než nevzdělané a netrénované porodní báby, přinášelo lékařům značnou reputaci. Mezi tehdejšími lékaři se říkalo: „Poroď dítě a všichni členové rodiny budou až do smrti tvými pacienty.“Porodnictví se tak, jak píše anglický historik medicíny Irvine Loudon (British Medical Journal, 1990), stalo základem všeobecné lékařské péče a podstatou koncepce rodinného lékařství. 5

MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha : EMINENT, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1

10

Přesto ještě po celé 19. století jiní lékaři a zvláště chirurgové porodnictví považovali za méně důležité. Ani v Anglii neměli porodníci lehkou pozici. Jen 8% členů Porodnické společnosti Londýna mohlo v roce 1880 poskytnout rodičkám pokoj v nemocnici a na konci 19. století se 0,3% všech porodů uskutečnilo v soukromých a 1% v chudě vybavených státních nemocnicích. Všechny ostatní porody ještě stále probíhaly doma pod dohledem porodních bab nebo rodinných lékařů. V roce 1870 anglický lékař Villiam Farr publikoval několik zásadních článků o porodnictví a vzbudil tak zájem veřejnosti. Poukázal za prvé na to, že kojenecká úmrtnost je stále velmi vysoká a nesnižuje se. Za druhé tvrdil, že mnohým úmrtím matek se dalo zabránit, a přesto se tak nestalo. 6 V první polovině 19. století byli prý porodníci „velmi konzervativní a do průběhu porodu zasahovali velmi zřídka (!)“. Uznávaní odborníci radili studentům, aby v rámci své budoucí praxe nechávali, pokud půjdou k porodu, své lékařské brašny s nástroji raději doma a vystříhali se netrpělivosti. „Buď trpělivý a důvěřuj moci přírody“, říkalo se. To se ale v polovině 19. století změnilo. V Británii i v USA se odborné porodnické zásahy staly módou. Nepřímým důsledkem bylo, že počet lékařských zákroků v nemocnicích postupně narůstal. Na počátku 19. století to byla 3%, později 20 – 30 % a v první třetině 20. století to již bylo 50% případů. Anglický porodník James Young na konferenci ve Spojených státech v roce 1936 proto hovořil o zbytečných a velmi nebezpečných zásazích. Neklesající, naopak stoupající mateřská úmrtnost se pak na počátku 20. století stala jakýmsi veřejným skandálem. V roce 1920 umřelo při porodu ve Velké Británii 2500 a ve Spojených státech asi 20 000 žen. Přitom se odhadovalo, že asi 40% těchto úmrtí se dalo zabránit. Od 20. let navíc porodníci v mnoha zemích začali systematicky očerňovat porodní báby a asistentky. Tyto útoky nebyly ani oprávněné, ani ospravedlnitelné, avšak velmi efektivní. V roce 1948 již ve Spojených státech 95% žen rodilo v nemocnicích. Ve Velké Británii bylo tohoto stavu dosaženo (také díky nedostatku lůžek v nemocnicích a specialistů) až v roce 1955, u nás v 60. letech. 7

6, 7

MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha : EMINENT, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1

11

1.3. Porod Porod je děj, při kterém dochází k vypuzení plodu porozením z organismu matky. Porozeným plodem rozumíme novorozence se známkami života, nebo bez známek života s porodní hmotností 1000g a více. Za známky života považujeme srdeční akci, dýchací pohyby, aktivní pohyb svalstva a pulsaci pupečníku. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, jde o potrat. Pokud má plod porodní hmotnost menší než 500g, je klasifikován jako novorozenec pouze tehdy, jestliže projevuje alespoň jednu ze známek života déle než 24 hodin. Pokud tuto podmínku nesplní, je hodnocen jako potrat. Z uvedeného vyplývá, že pro definici porodu živě narozených plodů jsou důležitější jeho životní projevy, než v kolikátém týdnu došlo k porodu nebo jaká je hmotnost plodu. U vícečetného těhotenství rozhoduje o hodnocení stav a hmotnost většího, případně největšího plodu. Porod je rozdělen na 4. fáze., neboli doby porodní. V první době porodní dochází k rozšiřování a přípravě porodních cest. Pro tuto dobu jsou charakteristické silné a pravidelné stahy děložního svalstva a břišního lisu. Druhá doba porodní – neboli fáze samotného porození plodu. Ve třetí době porodní pak jde o porození lůžka – vybavení placenty. Čtvrtá doba porodní nastává ihned po vybavení placenty a trvá několik hodin. Během této doby lékař ošetří případná poranění a zdravotní sestra kontroluje základní životní funkce.

1.3.1. Spouštěcí mechanismy porodu Mechanismy, které spouští porodní činnosti nejsou stále zcela známy. Faktor, který vyvolává porod, není jen jeden. Proces vedoucí je spuštění porodní činnosti u žen je postupný a může trvat dny až týdny před vlastním započetím děložní činnosti. Mezi faktory vyvolávající spuštění děložní činnosti patří:
Progesteron. Pokles jeho produkce placentou v předporodním období vede k relativnímu nárůstu hladiny estrogenů, které zvyšují aktivitu myometria a tím nástup děložní činnosti.
Oxytocin ať původu mateřského nebo fetálního je velmi důležitý faktor, který určuje sílu trvání děložní kontrakce, pokud je již děložní činnost vyvolána. U ženy nevyvolává endogenní oxytocin nástup děložní činnosti, přestože v termínu porodu je myometrium velmi citlivé k působení oxytocinu. Před začátkem

12

porodní činnosti nejsou hladiny oxytocinu u ženy zvýšeny. K prudkému nárůstu dochází až v průběhu porodu.
Estrogeny. Jejich hodnoty se směrem k začátku porodu zvyšují. Stimulují myometriální aktivitu cestou syntézy prostaglandidů v plodových blanách a decidui (těhotensky změněná sliznice dělohy).
Fetální kortizol působí v placentě zvýšenou produkci estrogenu, snížení sekrece progesteronu a vylučování prostaglandidů.
Prostaglandiny E2 a F2-alfa. Před nástupem porodní činnosti dochází k výraznému nárůstu hladiny prostaglandinů v plodové vodě. Prostaglandiny pravděpodobně hrají hlavní roli v aktivaci děložní činnosti. Vyvolávají kontrakce myometria stimulací hladké svaloviny, ovlivňují působení oxytocinu a působí na kolagenolytické procesy v pojivové tkáni děložního hrdla.
Distenze (roztažení) stěny děložní. S postupujícím těhotenstvím dochází k napínání stěny děložní. Vyvolaný tlak působí na svaly a nervová zakončení v oblasti vnitřní branky a vede k vyvolání děložních kontrakcí. Tato teorie je pouze okrajová, přestože v případech zvýšené distenze stěny děložní, jak je tomu u vícečetného těhotenství nebo při polyhydramniu (větší množství amniové tekutiny), dochází k předčasnému nástupu děložní činnosti. 8

1.3.2. První příznaky, že se porod blíží Kontrakce se postupně stávají pravidelnými a rytmickými a žena je vnímá zpočátku jako nepříjemné, později až bolestivé. Takto začíná první doba porodní. První doba porodní trvá v průměru osm hodin u prvorodiček a pět hodin u ženy, která již v minulosti rodila. Nicméně je velmi obtížné stanovit, kdy přesně tato fáze porodu začíná. Záleží na vnímání bolestivých stahů, což je pochopitelně záležitostí subjektivní, již každá žena cítí jinak. Bolest je obvykle cítit v oblasti bederní páteře a v oblasti křížové, tedy spodní části zad. Na počátku této fáze dojde obvykle k vypuzení rosolovitého sekretu, který se nahromadil v děložním kanále. Vypuzení této hmoty, označované jako hlenová zátka, někdy může být doprovázeno také malou ztrátou krve. Je to první náznak mechanických změn, k nimž dochází v děložním hrdle. Stahy jsou stále silnější a delší a síla působící

8

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

13

na děložní hrdlo jej postupně zkracuje, až nakonec děložní hrdlo zcela zachází a tvoří se branka. Během první doby porodní je právě děložní hrdlo tou částí těla ženy, která prochází největšími změnami. Celý tento proces bývá doprovázen nepříjemnými potížemi zažívacího charakteru (pocit na zvracení) jež jsou způsobeny hormonálními změnami a také citovým vypětím.

1.3.3. První doba porodní První doba porodní je přípravou pro porod plodu, ve které se rozšiřuje hrdlo a tvoří se branka (zašlé hrdlo). Na začátku první doby porodní při pravidelných děložních stazích – kontrakcích se děloha postaví do střední čáry a napřímí se. Její dlouhá osa se pak postaví kolmo na rovinu pánevního vchodu. Je to účelně zařízeno od přírody, neboť veškerá děložní činnost, tj. děložní stahy, se soustředí ve směru porodních cest. Rozšíření děložního hrdla probíhá jinak u ženy, která již rodila, která má hrdlo válcovité, a jinak se rozšiřuje kónické hrdlo u prvorodiček. Rozšíření kónického hrdla prvorodiček začíná vytlačením hlenové zátky z kanálu děložního hrdla. Hrdlo se otvírá kalichovitě a každá děložní kontrakce ho zkracuje. Když rozšíření pokročí na zevní ústí kanálu děložního hrdla, říkáme, že je hrdlo zašlé. Od této doby hovoříme o brance. Branka se rozšiřuje tak, že na konci první doby porodní již nepoznáme, kde bylo hrdlo a kde branka. Děložní dutina pak tvoří s pochvou společný prostor. Rozšíření je dokončeno – branka zašla. Přirozeným rozšiřovačem hrdla i branky je vak blan, který je naplněn plodovou vodou. Odteče-li plodová voda před zánikem branky, je u polohy podélné hlavičkou dolu rozšiřovačem hlavička. Při doteku hlavičky na tkáň hrdla nebo branky vzniká adhezivní oblast a z tlaku se vytváří na hlavičce otok – porodní nádor. U žen, které již rodily, probíhá rozšiřování ve všech rovinách hrdla současně. Hrdlo se zkracuje a současně rozšiřuje. Rychleji se mění u žen, které již rodily, než u prvorodiček, takže při každé kontrakci se z děložního hrdla stává širší a kratší válec. Zánikem branky končí první doba porodní.9

9

KOBILKOVÁ, Jitka et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. 368 s. ISBN 80-7262-315-X

14

1.3.3.1. Sledování plodu a rodičky Sledování neboli monitorování plodu a plodové tekutiny se provádí během první doby porodní, pomocí několika metod. Intermitentní auskultace (přerušované vyšetření poslechem) dává matce větší svobodu pohybu, což je užitečné především v časných fázích porodu. Tato metoda je jedinou možnou, pokud se rodička během první doby porodní koupe ve vířivé vaně nebo se sprchuje. Kontinuální monitorování plodu – tato metoda umožňuje porodní asistence shromáždit větší množství údajů o plodu než při intermitentní auskultaci. Některé monitory mají i možnost telemetrického (dálkového) snímání, které rodičce umožňuje chodit, zatímco vysílač posílá data do monitoru k zaznamenání podobně jako bezdrátový telefon. Intermitentní monitorování je varianta, která rodičce umožňuje chodit během první doby porodní. Ošetřovatelská péče během porodu v sobě zahrnuje sledování životních funkcí, kontrakcí, progrese porodu, příjmu a výdeje tekutin a odezvy na porodní bolesti. Životní funkce – tělesná teplota se měří buď každé čtyři hodiny, nebo každé dvě hodiny. Ženám, které mají horečku, dostávají intravenózně antibiotika, jako prevenci proti získané infekci plodu streptokokem. Každou hodinu měříme krevní tlak, pulz a dechovou frekvenci. Kontrakce hodnotíme pohmatem, případně pomocí kontinuálního monitoringu. Vaginální vyšetření pravidelně provádí porodní asistentka nebo porodník. Slouží k posouzení progrese porodu. Hodnotí se míra spotřebování a rozšíření hrdla. Sestup plodu se vztahuje k rovině mezi výběžky sedacích kostí. Frekvence vaginálních vyšetření je individuální. Porodní asistentka sleduje odezvu rodičky na porodní bolesti, užívání relaxačních technik a správného dýchání a podporuje adaptaci rodičky.

1.3.3.2. Uvolňovací a relaxační techniky Nejběžnější přirozené prostředky pro tlumení bolesti:
Volný pohyb – volný pohyb a cviky na uvolnění svalů jsou poměrně účinným prostředkem, který pomáhá ženám zvládnout porodní bolesti. Obyčejná chůze po místnosti během stahů přináší úlevu. Jindy ženy lépe překonají stah tak, že se opřou o nějaký pevný dostatečně vysoký předmět (třeba stůl). Uvolnění podporují i kývavé pohyby pánví zepředu dozadu a ze strany na stranu či točivé 15

pohyby jako při břišním tanci. Báječná úlevová pozice je pozice na všech čtyřech. Napomáhá i správnému natočení plodu. I v této pozici je dobré „vrtět“ pánví nebo střídat sed na patách a klek. Klek s oporou (např. o židli) je dobrý pro relaxaci mezi jednotlivými stahy. Ženy by měly mít možnost během porodu zaujmout kteroukoliv úlevovou pozici a tyto pozice střídat.
Voda ve všech formách - voda nadlehčuje tělo a ulevuje bolesti, napětí, stresu a nepříjemným pocitům. Ve vodě cítí rodící žena mnohem méně bolesti, napětí a stresu. Lépe se uvolní, což přispívá ke snazšímu a rychlejšímu otevírání porodních cest. Voda by neměla přesáhnout teplotu 37 – 37,5°C. Aby byl pobyt ve vodě účinný proti bolesti a přispěl k otevírání porodních cest, je dobré pobývat ve vodní lázni alespoň 30 minut. 10
Nápoje – nápoje jsou důležitou podporou dobré kondice během porodu. Porod je náročná fyzická práce. Při každé fyzické námaze má člověk přirozeně žízeň. Porod proto není výjimkou. Tekutina podána v infuzi však není adekvátní náhražkou nápojů. Vzhledem k tomu, že rodící ženy ve většině případů nepociťují přímou potřebu jíst (kromě toho v nemocnici strava během porodu podávána ani není), jsou sladké nápoje, kromě zajištění hydratace organismu, i zdrojem energie. Chlazené nápoje navíc osvěží.
Masáž – masáž je možné provádět mnoha způsoby – míčkem, dlaní, masážním válečkem, masážním přístrojkem (tzv. Lunochod). Ručně prováděná masáž může mít podobu hlazení, hnětení nebo tření. Masáž může být zaměřena na celkové odstranění stresu nebo také na úlevu od bolesti v určitém místě. Pokud se masáž zaměří na snížení stresu a napětí, je dobré, aby se rodička pohodlně usadila tak, aby ji partner (nebo partnerka) mohl postavit za záda. V době, kdy nastupuje stah, zaměříte svou pozornost na dlouhý uvolněný výdech. Partner hladí současně obě ramena rodičky až k loktům, jakoby z nich chtěl setřít prach (stres). Tahy rukou jsou dlouhé a tlak přiměřený. Jen tak lehké dotyky příliš nepomohou. Míru tlaku, tedy intenzitu masáže musí řídit rodička sama, podle toho, jak je jí masáž příjemná. Od ramen je dobré přejít na záda a poté i na stehna. I tato část těla bývá při porodu značně stažena a je užitečné ji uvolnit – sejmout z ní stres. Tento typ masáže by měl být synchronizovaný s dýcháním. S nádechem se přemístí ruce nahoru, s výdechem stírají stres 10

Rodina online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008]

16

směrem dolů. Tření se většinou nejlépe uplatní při pocitu ztuhlé šíje nebo při bolestech křížové páteře. Obojí trápí rodičky poměrně často. Tření můžete provádět buď celou plochou dlaně, nebo palci či konečky prstů. Většinou využíváme kruhovitého pohybu směrem vzhůru a od páteře. Hnětení se během porodu uplatní jen v případě pocitu ztuhlé šíje. Je třeba ho provádět s citem a raději pomalu. Toto ovšem platí pro všechny způsoby masáže. Masáž pomocí míčku (třeba molitanového) je velice příjemná a její provedení je velmi jednoduché. V podstatě partner (doprovod) válí rodičce míček krouživými pohyby po zádech, stehnech, ramenou za přiměřeného tlaku. Míru tlaku určuje sama rodička.11
Imaginace (představivost) – je možné využít mnoha způsoby. Je možné si např. představit veliký batoh naplněný spoustou stahů. Rodička přesně neví kolik jich tam je, ale ví, že počet stahů je předem daný. Během porodu se jejich počet rozhodně nezvýší. S každým dalším stahem si může rodička představovat, že se batoh o něco zmenšil. A ačkoli budoucí maminka stále neví, kolik stahů ji do konce porodu čeká, pozitivní informací je, že ji určitě čeká již o jeden stah méně.
Dýchání – samo o sobě bolest při stazích nesníží, může ale pomoci spolupracovat s bolestí, přispět k celkovému uvolnění a tedy i lepšímu postupu porodu. V zásadě platí, čím méně usilovného dýchání, tím lépe. Postup porodu si změnu dýchání vyžádá. Až změna přijde, je dobré se zaměřit na dlouhý výdech. Nádech by měl být volný a nenásilný. Tělo se nadechne samo. Výdech by měl být táhlý.12
Mezi další formy úlevy od bolesti patří např. • aromaterapie (využití vonných olejů k masáži a inhalaci), • homeopatie (přírodní medicína), • akupunktura (čínská medicína) - upravuje tok energie v akupunkturních drahách, akupunktura je regulační léčba, která napomáhá nastartovat přirozené procesy organismu, (*)

11, 12

Rodina online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008] * Čínská medicína online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008]

17

• akupresura (tlaková masáž) - na stlačení některých bodů používáme palec nebo špičku prstu, •

hypnóza (metoda je založena na silné sugesci a distrakci (roztržitost) – izolace od nepříjemného zážitku a koncentrace na jiný podstatně příjemnější zážitek),

• audioanalgezie (zmírňuje nebo potlačuje pocit bolesti změnou aktivity v mozkové kůře, podstatou je dráždění sluchového centra během kontrakcí přístrojově vytvořeným šumem), • elektroanalgezie (využívá proměnlivých elektrických stimulů na kůži na obou stranách páteře v oblasti dolní hrudní a horní bederní páteře, síla proudu se pohybuje od 0–40 mA a frekvence od 40 až 15 Hz), •

hydroanalgezie (porod ve vodě neboli relaxační koupel – více viz výše, porod do vody). 13

1.3.3.3. Hygiena při porodu – oholení, klyzma Oholení – v některých nemocnicích se neprovádí nebo se redukuje pouze na zevní rodidla. Většina maminek dnes často věnuje péči o holení ochlupení zevních rodidel. Pokud se tak činí až na porodním sále, tak se holí již pouze hráz. Zásadně se dnes neholí pubické ochlupení. Nadměrné ochlupení hráze může ženě činit hygienické potíže, zejména na začátku šestinedělí. Oholení ochlupení se dnes nepovažuje za potřebnou porodnickou přípravu a nemělo by být prováděno, pokud sama maminka s ním nesouhlasí. Klyzma – tzv. očistné klyzma pomůže vyprázdnit stolicí naplněné tlusté střevo, které může snižovat kontrakce dělohy a bránit vedoucí části plodu vstupovat do pánve. Vlažný roztok často děložní kontrakce naopak mírně posiluje. Po vyprázdnění tlustého střeva nedochází k nechtěnému úniku stolice ve druhé době porodní, kdy rodička s použitím břišního lisu tlačí. Pak může nechtěný únik stolice představovat pro ženu psychicky negativní handicap, který často zhoršuje její spolupráci a hygienicky představuje riziko pro novorozence. Pokud žena nesouhlasí s vyprázdněním stolice před porodem, pak by mělo být povinností porodních asistentek této žádosti vyhovět.

13

Rodina online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008]

18

1.3.3.4. Porod a léky Za porodu jsou rodičce aplikovány buď preparáty, které již užívala v těhotenství nebo ještě před ním, nebo léky, jejichž aplikaci si vyžaduje stav vzniklý během porodu. Mezi dlouhodobě aplikované léky patří antihypertenziva, inzulin, antibiotika, antiepileptika, bronchodilatancia, psychofarmaka a další. Při aplikaci těchto preparátů je nutno mít na zřeteli jak změny v orgánových systémech matky tak její odlišnou psychologickou situaci a možný vliv preparátu na děložní aktivitu. V zásadě platí, že pokud možno, dlouhodobě užívaný preparát za porodu nevysazujeme. Je vhodné se o způsobu jeho aplikace poradit s odborníkem, který jej těhotné naordinoval. Spektrum léčiv užívaných až za porodu a jejichž aplikace ukončením porodu končí, je relativně úzké. Anesteziolog se podílí na práci na porodním sále vždy ve spolupráci s porodníkem a porodními asistentkami. Musí respektovat určité odlišnosti při anestezii rodiček a stále musí mít na paměti skutečnost, že při své práci zasahuje do dvou organismů: matky a plodu. 14

Porodní analgezie musí být zvolena vždy individuálně, výběr metody záleží na:
psychofyziologickém stavu rodičky a také na jejím přání,
stavu plodu,
situaci porodu,
vybavení porodního sálu,
zkušenostech porodníka a anesteziologa. Nitrožilně a nitrosvalově podávaná opiátová analgetika (patří mezi druh analgetik hojně využívaných v medicíně) jsou s úspěchem používaná mnoho let. Mají velmi dobrý účinek, nelze od nich však očekávat úplné vymizení bolesti. Bolest se po jejich aplikaci stává přijatelnější a mírnější. Díky tomu se zlepší spolupráce rodičky s personálem porodního sálu, bude schopna lépe přijímat dobře míněné rady. Opiátová analgetika mají, stejně jako každý jiný lék, i nežádoucí účinky. Tlumí sice bolest, ale mohou rodičku také uspávat (některé rodičky si po jejich podání obtížně vzpomínají na průběh porodu). Po jejich aplikaci může být žena někdy unavenější a v souvislosti s předchozími silnějšími porodními bolestmi i vyčerpanější, což může 14

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

19

komplikovat spolupráci při tlačení ve druhé porodní době. I z těchto důvodů porodník váhá s podáním opiátových léků, a pokud to nepovažuje v daném případě za vhodné, volí raději jiné způsoby a jiné léky. Jako další se využívají inhalační přípravky k analgezii. V současné době je ve větší míře užívána směs kyslíku a oxidu dusného (Entonox). Přívod plynu je buď z anesteziologického přístroje, nebo maskou z centrálního přívodu plynů nastavením průtokoměrů v žádaném poměru. Nástup i odeznění účinků je rychlé, látka se nekumuluje a maxima účinku dosáhneme za 45 sekund. Již v časné první době je vhodné zahájit inhalaci směsi. V druhé době porodní je naopak inhalace vhodná mezi kontrakcemi, protože v době kontrakcí rodička tlačí a je apnoická. 15

Místní anestetika ke svodné anestezii jsou: • Epidurální analgezie, • Subarachoidální analgezie, • Kombinovaná epidurální + subarachoidální analgezie, • Paracervikální blok, • Pudendální blok, • Místní infiltrace perinea. Epidurální analgezie patří mezi nejúčinnější metody v ovlivnění bolesti za porodu. V posledních letech je to nejrozšířenější metoda v ovlivnění bolesti při porodu v anglicky mluvících zemích. U nás se postupně zavádí v posledních pěti letech. Epidurální analgezie prošla během let vývojem a různými modifikacemi od aplikace pouze lokálního anestetika v různých kontrakcích až po kombinaci nízkoprocentního roztoku lokálního anestetika v kombinaci s lipofilním opiátem (opiát rozpustný v tucích). Subarachoidální analgezie je metoda obdobná jako epidurální analgezie výše popsaná, ale provádí se punkce do subarachnoidálního prostoru (prostoru páteřního kanálu).

15

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

20

Paracervikální blok je jednoduchá metoda, která nevyžaduje přítomnost anesteziologa. Při postupujícím porodu a při brance 4 – 6 cm lze bolestné podněty blokovat injekcí místního anestetika po obou stranách děložního hrdla. Pudendální blok se provádí 10 – 20 minut předtím, než je třeba analgezie perinea. Aplikuje se místní anestetikum po obou stranách pánevního dna. Místní infiltrace perinea – znecitlivění perinea (hráze) a pochvy se provádí před epiziotomií nebo před ošetřením ruptury perinea a pochvy. Je nevhodná pro rozsáhlá poranění. V běžné porodnické praxi se užívá velmi často. Celková anestezie se provádí na porodním sále pro ukončení porodu císařským řezem a k manuálnímu vybavení placenty, eventuálně při rozsáhlém poranění perinea a čípku. Rozvahy, kdy užít celkové anestezie nebo jiné metody, záleží na aktuální porodnické situaci, zkušenosti anesteziologa, porodníka, preferenci matky a vybavení plodu. 16

1.3.3.5. Občerstvení při porodu Názory na jídlo a pití během porodu se velmi liší. Z čeho vyplývají obavy? Vždy je reálné riziko, že rodička v případě, že ji bude nutno uspat pro akutní císařský řez, operační porození placenty nebo pro ošetření porodních poranění, může v celkové anestezii vdechnout svůj žaludeční obsah. Obsah žaludku bývá hodně kyselý a právě kyselost může zcela poškodit plíce a vyřadit jejich funkci. Pokud tato událost nastane, je akutně ohrožen život matky. U žádné rodičky nelze dopředu zaručit, že její porod neskončí operačním výkonem v celkové anestezii. Proto mnoho porodnic na celém světě dodržuje pravidlo, že při porodu se nepodává jídlo ani pití. Pro většinu žen nepředstavuje lačnění během porodu problém, neboť na jídlo stejně nemají chuť, většina z nich však silně pociťuje potřebu se napít. Někdy průběh porodu vyžaduje přísun energie i tekutin. Tento stav se běžně řeší nitrožilním podáním tekutin, často je zdrojem energie glukóza v infúzi. Rutinní nitrožilní infúze je však třeba také podávat s opatrností a kromě toho brání ženě ve volném pohybu. V České republice anesteziologové a porodníci postupně ustupují od striktního zákazu pití během první doby porodní. Rodička by však měla pít pomalu a pouze po 16

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

21

doušcích. Měla by požívat speciální izotonické nápoje, které nezvyšují nebo dokonce snižují kyselost žaludečních šťáv, snižují náchylnost ke zvracení a pochopitelně zvyšují komfort rodičky na porodním sále. Pokud nastane důvod k anestezii, pak budou anesteziologové v zájmu matky upřednostňovat místní anestezii. 17

1.3.4. Druhá doba porodní Zánikem branky se pro plod vytvořil z dutiny děložní a pochvy hladký porodní kanál. Touto cestou začíná vypuzování plodu. Hlavička vstupuje tak, že se záhlaví sníží a bradička plodu se tím přiblíží k hrudníku. Nejnižší bod nazýváme bodem vedoucím. Kolem vedoucího bodu se tvoří při doteku s tkáněmi porodních cest porodní nádor. Hlavička vstupuje do pánevního vchodu svým nejmenším obvodem, který měří 32 cm. Nejnižším bodem je u polohy podélné hlavičkou při mechanismu záhlavím malá fontanela. Takto postupuje hlavička pánevním vchodem, pánevní šíří až do úžiny, kde musí překonat odpor pánevního dna. Hlavička provede vnitřní rotaci do přímého průměru pánevní úžiny, který je nejprostornějším místem úžiny. Zrotovaná hlavička začíná opouštět pánevní východ. Záhlaví se opírá o dolní okraj stydké spony, plod klouže obličejem po zadní stěně pochvy. Tím se při každém stahu rozvíjí svalstvo poševní hráze a tkáně velkých a malých stydkých pysků. Ve chvíli, kdy se porodí obličej plodu, hlavička se otočí záhlavím buď k levému, nebo pravému stehnu matky a tím provede zevní rotaci. Tuto rotaci si vynutí porod ramének plodu, která se dostala do pánevního východu. Ramínka a trup plodu prochází pánevním vchodem v příčném nebo šikmém průměru, v opačném šikmém průměru než šev šípový hlavičky. Od chvíle, kdy hlavička naráží na pánevní dno, účastní se vypuzování plodu také břišní lis – rodička tlačí. V době vypuzovací činnost děložního svalu ještě zesílí. Tlak hlavičky na pánevní dno cítí rodička jako nutivé stahy.18

1.3.4.1. Polohy rodičky během porodu I v průběhu II. doby porodní by si žena měla zvolit polohu, která je pro ni nejpohodlnější. Je třeba varovat před dlouhým ležením na zádech, kdy snáze dochází k porušení prokrvení dělohy a tím i placenty. Dnes je již většina porodních sálů v České republice vybavena pomůckami pro různé druhy porodních poloh. Porodní asistentky 17

Virtuální porodnice [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] KOBILKOVÁ, Jitka et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. 368 s. ISBN 80-7262-315-X 18

22

dávají podněty pro obstarávání žíněnek, porodních vaků, stoliček, gymnastických míčů, někde jsou instalovány žebřiny nebo závěsná lana. Moderní porodnická lůžka jsou již dnes konstruována tak, že umožní i ty nejkurióznější polohy, a to ještě s relaxační hudbou, přičemž reproduktory jsou umístěny přímo v madlech lůžka. Jaké polohy si ženy volí nejčastěji? Vleže, vpolosedě, vsedě, na boku, vkleče, ve dřepu a na »porodní stoličce«. Rozhodnutí o poloze na konci II. doby porodní by mělo být výsledkem dohody mezi matkou a porodní asistentkou nebo porodníkem, kteří mamince budou pomáhat. Záleží na jejich porodnických zkušenostech, aby porod probíhal hladce, bez ohrožení dítěte a současně s minimálním porodním rizikem poranění maminky. Občas slýchávaná výtka, že porodníci mají obavy o své pohodlí při práci, a proto rodí rodičky vleže, není na místě. Naopak strnulý postoj při tzv. »klasické porodní poloze« je pro porodníkova záda velmi nepříjemný a časem dokonce škodlivý. Na druhou stranu tato poloha umožňuje nejlepší kontrolu rozpínání konečníku rodičky a postupy, které mohou zabránit jeho poranění. 19

Vleže na zádech: V současném porodnictví se běžně používá horizontální poloha na zádech, která byla zavedena do praxe v 16. – 17. století. Poloha je výhodná pro prevenci a ošetření rozsáhlých porodních poranění, avšak je při ní rodička poměrně hodně namáhána. Tato poloha má řadu příznivců, ale také odpůrců, avšak pravdou zůstává, že je stále nejvyužívanější polohou při porodu.

Vsedě či dřepu: Rovný sed dovoluje ženě odpočívat a umožňuje také umístit obklady na ramena, spodní část zad či podbřišek. Přináší zmírnění bolestí zad zejména v první době porodní. Dřep se využívá především ve druhé době porodní, předpokladem k jeho zaujetí je dobrá poloha dítěte a správně dotočená hlavička. Tato poloha rozšiřuje pánevní východ, vyžaduje méně námahy a síly a pomáhá uvolnit pánevní dno. Nedoporučuje se, jsou-li na dolních končetinách kloubní poškození nebo má-li žena epidurální analgezii. Při delším pobytu v této poloze může dojít ke stlačení cév a nervů pod koleny, proto by žena měla po 1-2 stazích změnit polohu.

19

Virtuální porodnice [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008]

23

Na boku: Tato poloha pomáhá odstranit nepříznivé vlivy polohy na zádech, a přitom oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak vyšetření, tak prevenci porodních poranění ženy. Navíc může ženě pomoci ušetřit energii a lépe se uvolnit. Doporučuje se zejména v případě první doby porodní.

Na všech čtyřech: Polohu porodu na všech čtyřech lze použít během celého porodu. Pomáhá v rotaci dítěte ze zadního postavení, dále snižuje otok branky, otvoru, který se postupně zvětšuje a kterým se následně dostává miminko ven z dělohy do porodního kanálu. V této poloze může dojít k únavě paží a také k výraznějšímu poranění rodidel směrem k močové trubici.

Do vody: Protože může mít voda relaxační účinky a u některých žen během porodu urychlovat otvírání hrdla a branky dělohy, zvyšovat práh bolestivosti a snižovat psychické napětí, stává se tato metoda stále oblíbenější formou porodu. Avšak pokud se pro ni žena rozhodne, musí splňovat poměrně přísná kritéria – zejména musí být zcela zdravá a porod musí probíhat v řádném termínu. Také se v tomto případě musí rozloučit s analgetiky či epidurální analgezií. Před vstupem do lázně, jejíž teplota nesmí přesahovat 38 °C, jí bude podáno očistné klyzma. Miminko je po porodu neprodleně vyzvednuto z vody a třetí doba porodní se vede již mimo lázeň. 20

Na stoličce: Porod na porodní stoličce je u fyziologického porodu možný. Žena je ve vzpřímené poloze, a to umožňuje snadnější sestup hlavičky porodním kanálem, který směřuje dolů a využívá zemské přitažlivosti. Porod na porodní stoličce je plynulejší, a proto hlavička rozvíjí hráz postupně, a tím snižuje pravděpodobnost jejího poranění. Je výhodná i proto, že umožňuje ženě

20

Indulona Baby [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008]

24

sedět v poslední fázi porodu, kdy je už vyčerpaná. Navíc je tato poloha pro ženu mnohem přirozenější než poloha klasická. 21

V předklonu s oporou: Tato poloha snižuje významně bolesti zad a vede k lepší rotaci miminka při jeho průchodu pánví, zejména je-li v zadním postavení. Také zvětšuje pánevní vchod, využívá výhod gravitace a poskytuje snadný přístup pro masáž zad. Lze jej praktikovat vestoje, vsedě i v kleku během obou dob porodních. Je-li žena pouze v mírném předklonu a porod nepostupuje, měl by se předklon zvětšit, dojde díky tomu k přesunutí váhy trupu plodu od matčiny páteře, a umožní se tak větší šance k rotaci plodu ze zadního postavení. Účinnost lze také zvýšit připojením kolébavých, houpavých pohybů pánve. Rovněž podporují ohnutí hlavičky směrem k hrudníku plodu, které je nutné k jejímu správnému vstupu do pánve. Je – li tato poloha poskytována blízkou osobou, má i emocionální podporu.

Vpolosedě: Jistým kompromisem mezi polohou vleže na zádech a ve stoje, je poloha kdy se částečně uplatňuje zemská gravitace a další příznivé vlivy vertikální polohy, nicméně oblast rodidel zůstává viditelná a přístupná jak k vyšetření, tak k léčebným zákrokům. Žena tak může rodit v polosedě na lůžku, kdy má nohy přitažené k břichu nebo postavené na okraji lůžka.

1.3.4.2. Nastřižení hráze - episiotomie Nástřih hráze – episiotomie – se provádí jak profylakticky před instrumentální extrakcí plodu, tak při prořezávání hlavičky v případě že hrozí natržení hráze, která se projevuje napjatou, lesklou a anemickou kůží. Výhody episiotomie spočívají v:


urychlení druhé doby porodní,




zamezení traumatizace hlavičky novorozence a v prevenci natržení hráze a pochvy,




lepším kosmetickým a funkčním stavem vulvy po šestinedělí,




prevencí skrytých trhlin pánevního dna, sestupem rodidel a močové inkontinence.

21

Internetový magazín pro ženy [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008]

25

V současné době je tendence omezit provádění episiotomií na nezbytně nutné indikace, jako je porod staré prvorodičky (více než 30 let), hrozící natržení hráze, obtížný porod hlavičky přes hráz, při porodu nezralého plodu, u vysoké hráze, před naložením kleští a vakuumextraktoru. Ochranou episiotomii provádíme vždy po lokální infiltraci hráze anestetikem. Anestezie při episiotomii prováděné při napnuté a nedokrvené hrázi není nutná, pokud je provedena během kontrakce. Episiotomie by měla být vždy co nejmenšího rozsahu a matka by k ní měla dát vždy slovní souhlas. Pokud ani přes vysvětlení žena s episiotomií nesouhlasí, pak by se neměla provádět, pokud není ohroženo zdraví dítěte. Episiotomie rozlišujeme: mediální (střih nůžkami je veden ode dna poševního vchodu asi 3 – 4 cm směrem k řitnímu otvoru), laterální (střih nůžkami je veden 2 – 3 cm od střední čáry poševního vchodu šikmo, většinou na pravé straně, směrem k hrbolu kosti sedací asi 4 cm v délce), mediolaterální (začíná ve střední čáře poševního vchodu a je veden šikmo). 22

1.3.4.3. Nepravidelný porod U menšího počtu porodů se mohou vyskytnout komplikace vyvolané již před porodem nebo na začátku porodu diagnostikovatelným odchylným uložením a držením plodu, nepravidelností plodu, porodních cest, vstupováním naléhající části plodu do pánevního vchodu, nebo se mohou nepravidelnosti vyvinout až v průběhu porodu.

Porod plodu pánevním koncem Je-li ještě před začátkem porodu diagnostikována poloha plodu pánevním koncem, což je dnes pravidlem, musí být zváženy vyhlídky na spontánní průběh porodu. V úvahu se bere velikost plodu, prostornost pánve, porodnická anamnéza. Existují-li sdružené indikace (např. stará prvorodička, přenášení, velký plod), je výhodnější provést pro plod méně zatěžující císařský řez. Porod pánevním koncem kolénky nebo nožkami je dnes vždy ukončován císařským řezem.

22

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

26

Porody vícečetných těhotenství Porody dvojčat bývají většinou předčasné. Porod obvykle začíná odtokem plodové vody. První doba bývá prodloužená pro slabou děložní činnost, druhá doba bývá naopak kratší, neboť plody jsou menší. Po porodu dvojčete A musí být podvázán pupečník, aby nedošlo ke krvácení z oběhu druhého dvojčete. V té době musí být porodník přesvědčen o poloze druhého plodu. Na spontánní nástup kontrakcí se nečeká, porod musí být ukončen do 15 až 20 minut. Děložní stahy jsou proto vyvolány oxytocinem. Záleží ovšem na poloze plodu B, pokud je v poloze podélné, protrhne se vak blan a za kontroly ozev se vyčkává na spontánní průběh. Je-li plod B v poloze šikmé nebo příčné, provede se před podáním oxytocinu pomocí zevních hmatů rotace plodu a pak se protrhne vak blan. Při nezdaru zevního se po protržení vaku blan provede vnitřními hmaty rotace plodu. Při třetí době porodní může nastat silné krvácení, proto je třeba vést tuto dobu zásadně aktivně.

Nepravidelná trvání porodu Překotný porod je označení pro spontánně probíhající porod trvající méně než 3 hodiny. Stává se tak tehdy, když měkké porodní cesty nekladou odpor, při silných děložních stazích, často také při nedostatečném uzávěru děložního hrdla. Rodička je tak ohrožena poraněním děložního hrdla, pochvy, vznikem trhlin hráze a krevních výronů. Novorozencům pak hrozí nebezpečí nitrolebního krvácení a přetržení pupečníku v případech, kdy žena rodí bez pomoci. Protahovaný porod je takový, který není ukončen do 18 hodin od začátku porodních činností. Častější je u prvorodiček. Příčinou prodlouženého porodu je v polovině případů slabá děložní činnost, nepravidelnost měkkých a tvrdých porodních cest (např. úzká pánev, jizvy děložního hrdla). Protahuje-li se druhá doba porodní u prvorodiček nad dvě a u vícerodiček na jednu hodinu, ukončí se porod operativně, obvykle extrakcí kleštěmi. 23

23, 24

MACKŮ, František., MACKŮ, Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 1998. 328 s. ISBN 80-7169-589-0

27

1.3.5. Třetí doba porodní Jakmile se porodil plod, začíná třetí doba porodní, ve které se rodí lůžko – placenta. Třetí doba porodní končí porodem lůžka. Již při porodu hlavičky lékař napomáhá porodu lůžka intravenózní aplikací směsi oxytocinu a methylerometrinu. Pupečník je položen obvykle na sterilní roušce na podbřišku matky.

1.3.5.1. Vybavení placenty Doba k lůžku začíná porodem plodu a končí vypuzením placenty. Zahrnuje sled tří dějů: odloučení lůžka, vypuzení lůžka a zástavu krvácení. Trvá 15 až 30 minut. Při odlučování lůžka dochází ke krvácení – krevní ztráta bývala 100 až 350 ml. Při dnešním způsobu tzv. aktivního vedení třetí doby porodní se krevní ztráta snižuje na 50 až 100 ml a trvání se zkracuje na 3 až 5 minut. 24 Lékař ženu vycévkuje (cévkování – zasunutí cévky přes močovou trubici do močového měchýře, vede k vyprázdnění močového měchýře), aby naplněný močový měchýř nebyl překážkou děložní činnosti. Děloha, která chová neodloučenou placentu, je kulatá. Po porodu plodu dosahuje nejvyšší místo dělohy k pupku. Po vypuzení plodu je děloha v klidu a po chvíli se začne kontrahovat. Kontrakcemi se přetrhnou uteroplacentální cévy, ze kterých odtéká krev a tvoří retroplacentální hematom. Ten dokončí odloučení placenty od stěny děložní. V místě usídlení placenty může stahování dělohy dokončit její odloučení. Žena užije břišního lisu a placentu vytlačí. Lékař uchopí placentu do obou ruk, otočí ji spolu s blanami a pupečníkem a kývavými pohyby shora dolů napomáhá porodu lůžka. Po porodu je nutné placentu prohlédnou, zda nechybí některé z blan. Zjistí-li porodník, že je na placentě defekt, je nutné zbytky placenty vybavit z dělohy manuálně při narkóze. 25

1.3.6. Čtvrtá doba porodní Je to období prvních dvou – tří hodin po vypuzení placenty, kdy žena ihned po porodu musí být trvale sledována, protože v této první době (období šesti neděl) po porodu se mohou dostavit osudná krvácení. Zůstává proto ještě na porodním sále, je kontrolována výše děložního fundu, konzistence dělohy, krvácení z rodidel a celkový stav. Po ošetření porodních poranění (sešití případných porodnických operací, ruptur

25

ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2

28

hráze) je změřen krevní tlak, teplota, spočítán pulz, kontrola dýchání a plnění močového měchýře. Unavená nedělka se může napít a také v té době spát. Mnohdy se dostaví třesavka, jako reakce na tělesnou i psychickou námahu.

1.3.6.1. Ošetření matky a dítěte po porodu Ošetření matky spočívá v následujících krocích:


lékař nejprve vyhledá a ošetří porodní poranění na hrázi, v pochvě a na čípku,




sleduje krvácení, určí zdroj, ošetří poranění a stanoví krevní ztráty, u fyziologického porodu by ztráta neměla přesáhnout 300 ml,




lékař odebere pupečníkovou krev k laboratornímu vyšetření,




provede toaletu zevních rodidel (dezinfekce, vložka),




dojde k převlečení ložního prádla a ostatního prádla,




sledují se vitální funkce (krevní tlak, pulz a diuréza),




dojde k zavodnění,




sleduje se psychický stav,




dítě je přiloženo k prsu matky po jeho prvním ošetření, nejlépe v přítomnosti otce,




následuje odpočinek, za tři hodiny převezení na oddělení šestinedělí.

Ošetření dítěte do 10 minut spočívá v následujících krocích:


dítě je označeno stejně jako jeho matka,




aspirátorem je odsát případný obsah z úst, hltanu a horních cest dýchacích,




dítě je opatrně osušeno na vyhřívací podložce, aby neprochladlo, ošetří se pupek a zhodnotí se zdravotní stav,




osušený a přikrytý teplou plenou je položen na břicho matky.

Ošetření novorozence do 2 hodin po porodu:


provede se vážení a měření,




poté následuje lékařské vyšetření, ošetření očí a podání vitamínu K.

Po dvou hodinách se matka i dítě převezou na novorozeneckého oddělní (oddělení šestinedělí). Sestra po celou dobu sleduje dítě. 29

Velice důležitý moment v ošetření novorozence je také správné a včasné označení dítěte a matky. Je to jedna z mála procedur, které je třeba provést bezprostředně po porodu, na těle matky nebo v její blízkosti při prvním kontaktu s rodiči. K označení se nejlépe hodí nerozpojitelný náramek, má obsahovat dostatek identifikačních údajů. Označuje se současně matka i dítě. Jako doplňkové označení je možný popis dítěte na stehýnku nebo na zadečku, případně označení postýlky. 26

2. Komplikace při porodu V případě, že porod neprobíhá podle předpokladů a vyskytnou se komplikace, jsou porodníci nuceni sáhnout k opatřením, která uspíší porod.

2. 1. Vyvolání porodu Za určitých okolností může být nutné porod předčasně vyvolat a nečekat, až se dítě narodí spontánně. V takovém případě jsou podávány speciální přípravky, které vyvolají děložní stahy.

K vyvolání porodu se přistupuje nejčastěji v těchto případech:


některá matčina onemocnění (vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka),




nadměrné zmenšení objemu plodové vody, hypotrofie plodu,




uplynutí 42. týdne těhotenství (přenášení),




prasknutí plodových obalů, po němž do 24 – 48 hodin nezačal spontánní porod.

Léčiva potřebná k vyvolání porodu mohou být matce podávána v zásadě dvojím způsobem: nitrožilně nebo formou gelu či tablet, obsahujících prostaglandin, jež jsou aplikovány tak, aby se vstřebaly do sliznice děložního hrdla. V některých případech aplikace gelu nebo tablet postačí, neboť se tím děložní hrdlo připraví na porod a mohou začít i pravidelné děložní stahy. Nicméně nejčastěji

26

Babyweb [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008]

30

jsou obě tyto metody kombinovány, takže je nejdříve aplikován gel či tablety a vzápětí je podán oxytocin, aby se kontrakce urychlily a zesílily.

2. 2. Vakuum extraktor Je to kovový nebo plastový zvon spojený s pumpou, kterou je možno odsát vzduch, takže se zvon přisaje k hlavičce dítěte. Potom je možno mírným tahem napomoci dítěti v postupu porodními cestami při opouštění matčina těla. Použití vakuum extraktoru není příliš rychlé, neboť příprava trvá několik minut, takže se k této metodě nelze uchýlit v akutních případech. Pokud vypuzovací fáze trvá příliš dlouho, takže už nedochází k děložním stahům, nebo pokud je třeba ulehčit ženě fyzickou námahu, pak je vakuum extrakce velmi užitečná.

2. 3. Porodnické kleště Porod kleštěmi je instrumentální vytažení hlavičky plodu vstouplé do malé pánve a v ní fixované. Tento nástroj býval na porodních sálech velmi rozšířený, nicméně vzhledem k rizikům, která s sebou přinášel (zhmoždění lebky, vnitřní krvácení), se přestal hromadně používat. Dnes se aplikuje pouze v případech naléhavé tísně plodu během vypuzovací fáze, nebo pokud je hlavička špatně umístěna. Kleště tedy mohou být použity v situacích při porodu, které vyžadují okamžitý zásah, nebo když je třeba, aby se dítě narodilo co nejrychleji. 27

2.4. Císařský řez Císařský řez je nejčastější operací, kterou je ukončován porod nebo těhotenství v průběhu III. trimestru. V posledních letech frekvence císařských řezů neustále stoupá a dosahuje cca 15 – 20%. Je to důsledek snahy o šetrný porod zejména s ohledem na plod. Na druhé straně to však neznamená, že bychom měli opomíjet veškerá rizika, která tato operace sebou přináší. Je třeba si uvědomit, že k ohrožení života ženy při císařském řezu dochází 80x častěji než při spontánním porodu. Bylo navíc prokázáno, že další zvyšování frekvence císařských řezů již nevede ke zlepšení perinatálních výsledků. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že k provedení císařského řezu je třeba jasné medicínské indikace.

27

SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2004. 232 s. ISBN 80-7234-284-3

31

Podle povahy rozlišujeme císařský řež:


primární – plánovaný, jehož indikace je předem známa, o jeho provedení je rozhodnuto již v závěru těhotenství,




sekundární – neplánovaný, jehož indikace vznikla akutně. 28

2.4.1. Původ císařského řezu Termín pochází z latinského caeso utero, který doslova znamená „naříznutá děloha“. Kořeny používání císařského řezu sahají tak daleko, že není možné přesně určit jeho původ nebo stanovit, kdy a kým byl proveden poprvé. Jasné je jen to, že zpočátku se císařský řez prováděl mrtvým ženám, bylo-li třeba zachránit dítě. Až později se tato praxe rozšířila i na ženy živé a císařský řez se začal provádět v zájmu zachování života dítěte i matky. Císařský řez u mrtvých žen byl velmi rozšířený v antickém Římě a od určité doby byl dokonce povinný. Tento zákon byl dodržován nejen v raně křesťanském období, ale postupem času se přizpůsoboval každému dalšímu období prostřednictvím nových postupů v případě, kdy bylo třeba poskytnout křest dítěti, jehož matka při porodu zemřela. Italský porodník Eduardo Porro byl první, komu se podařilo provést císařský řez na živé ženě úspěšně. V roce 1861 se rozhodl zavést praxi vynětí dělohy, aby zamezil jak krvácení, tak riziku případné infekce. Takový postup měl však vždy za následek sterilizaci ženy. Až do roku 1881, kdy bylo poprvé přistoupeno k zašití rány v děloze po provedeném císařském řezu, byl tento způsob považován za „úžasný a jedinečný porodnický postup“. 29

2.4.2. Indikace k císařskému řezu Nejčastější indikace:


nepoměr velikosti hlavičky a pánve,




vcestné překážky pro vaginální ukončení porodu,




stavy po operacích dělohy,




předčasné odlučování placenty,




vcestná placenta,

28

KUDELA, Milan a kol. Základy gynekologie a porodnictví. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 273 s. ISBN 978-80-244-1975-6 29 SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2004. 232 s. ISBN 80-7234-284-3

32




nezdařené vyvolání vaginálního porodu,




dlouho odteklá plodová voda,




horečka při porodu,




závažná onemocnění matky (př. těžká cukrovka),




nepravidelné uložení plodu,




předpokládaná hmotnost při porodu koncem pánevním nad 3500 g, nebo pod 2500 g,




akutní, nebo chronická tíseň plodu,




naléhání, nebo výhřez pupečníku,




těžká anémie při Rh izoimunizaci,




opar na genitálu,




kolizní poloha dvojčat. 30

3. Přítomnost blízké osoby u porodu Poslední dobou už nikoho nepřekvapí přítomnost blízké osoby u porodu. Podpora při porodu je neocenitelná a výzkumy potvrdily, že přítomnost blízké osoby usnadňuje porod (např. je nižší spotřeba analgetických látek). Ne vždy je ale porod pro partnera tak krásnou zkušeností jako pro rodící ženu. A ne vždy je otec dítěte tou nejlepší doprovázející osobou.

Desatero výhod přítomnosti další osoby u porodu:


odstraňuje pocit osamělosti,




je citovou a společenskou oporou rodičky,




umožňuje rodičce komunikovat s rodinou,




masáží může zmírnit křížové bolesti, tak pomoci lépe snášet kontrakce a tím aktivně ovlivňovat průběh porodu,




stará se o pohodu v I. době porodní,




alarm v nebezpečí,




ochraňuje práva rodičky,




pomáhá a povzbuzuje rodičku v II. době porodní při tlačení,

30

SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2004. 232 s. ISBN 80-7234-284-3

33




společně s rodičkou prožívá radost z narození dítěte,




výjimečnost dané chvíle (bereme-li v úvahu, že žena rodí v průměru 2x za život). 31

3.1. Výběr doprovázející osoby Kriteria:


daná osoba musí sama chtít doprovázet maminku k porodu,




doprovázející by měl (a) vědět základní informace o porodu (pak bude mít i větší možnosti pomoci mamince).

Koho vzít do porodnice?


Partnera - otce dítěte

Jako druhý rodič dítěte se může podílet na jeho narození, je od začátku se svou rodinou. Pokud strávil těhotenství s rodičkou a připravoval se s ní, je to symbolické zakončení tohoto období.




Kamarádku

Žena při porodu ženě pomáhá často více. Např. při porodech doma, kde je prostředí známé, mnohdy rodička nepotřebuje partnera (bezpečí má dost), ale chce dulu nebo jinou ženu.




Dulu

Dula je žena, která prošla dvouletým vzdělávacím kurzem a která rodičku doprovází v těhotenství, během porodu, případně i šestinedělí (většinou jde o ženy, které mají zkušenosti s vlastním porodem). Duly neprovádí porody, mohou rodičce ale ulehčit nefarmakologicky při porodu, povedou je psychologicky. Ideální doprovázející osoba pro budoucí matky, jejichž partner nechce být přítomen, nebo které jsou bez partnera, případně si nevěří. Jejich podporu však může využít kdokoli.

31

Krajská nemocnice Liberec, a.s. [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008]

34

Jaké služby dula, nabízí: •

psychickou podporu ženy v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí

•

doporučení týkající se životosprávy v těhotenství

•

spolupráci na přípravě porodního plánu

•

nepřetržitý doprovod během porodu

•

masáže, pomoc při volbě polohy a dalších nefarmakologických úlevových prostředků během porodu

•

usnadnění komunikace mezi rodičkou (či rodiči) a zdravotníky

•

informace potřebné pro informovaná rozhodnutí ženy, např. i v případě nutnosti lékařského zásahu

•

podporu pro partnera a rodinu

•

informace a podporu při zahájení kojení

•

podporu nové rodině v šestinedělí, předávání zkušeností s péčí o dítě

•

drobnou pomoc v domácnosti

Ve prospěch přítomnosti duly u porodu hovoří výzkumy. Její přítomnost u porodu snižuje: •

počet císařských řezů o 50%

•

délku první doby porodní (fázi "otevírání") o 25%

•

použití oxytocinu o 40%

•

užívání léků proti bolestem o 30%

•

použití kleští o 40%

•

žádosti o epidurální anestezii o 60% 32




Maminku

Vždy je lepší mít u sebe ženu, která již rodila. Podvědomě to vyvolává pocity bezpečí u rodičky. Ve starších civilizacích byl porod ženskou záležitostí a matky provázely své dcery u porodu. Je ovšem otázka, co může matka dceři předat, pokud rodila v porodnici, přivázaná k porodnímu stolu s dávkami analgetik. 33

32

Dula [online]. Dostupný z: < http://www.dula.cz/ > [cit. 18. 9. 2008] Jiný porod [online]. Dostupný z: [cit. 18. 9. 2008]

33

35




Více lidí

Při volbě vyššího počtu lidí u porodu je důležité zvážit možný pozitivní, ale i negativní vliv na rodičku. V některých případech nemocnice nepovolují více jak jednu osobu u porodu. V přítomnosti více lidí může např. dojít ke zpomalování a protahování porodu.

Možné negativní dopady při přítomnosti partnera u porodu:


žena při porodu zapomíná, co se kolem děje, chová se, jak to cítí. Pro partnera to mnohdy může být šok, když vidí svou tichou pečlivou ženu v takové roli. Některé ženy křičí při porodu, některé sprostě nadávají (i když to nebývá často). Po porodu si žena moc neuvědomuje, co vše řekla, kdežto muž - zcela při smyslech - má vše vryté do paměti.




sexuální podtext, který tam může v přítomnosti muže být, svazuje někdy ženu vyjádřit se spontánně a otevřeně (lépe se křičí před sestrami, které jsou s rodičkami neustále v kontaktu a které už možná nikdy neuvidíte, než před manželem, který s vámi bude po zbytek života) - žena se před ním "hlídá".




zážitek porodu může narušit sexuální život partnerů - muž musí být připraven na tuto konfrontaci (zda k ženě bude přistupovat v ložnici stále stejně i potom, co vše při porodu uvidí).




nezapomínejte, že při porodu "teče krev" a může být i stolice. Musíte partnerovi důvěřovat v tom smyslu, že se mezi vámi nic nezmění, ať budete při porodu dělat cokoliv (či ať se porod vyvine jakkoliv).

4. Porod doma, porod v nemocnici Není tomu tak dávno, co většina žen, které se dostavily do porodnice, dostala především vynadáno. Za to, že přišly příliš pozdě, příliš brzo, anebo že si stěžují na bolesti. Pokud zavolaly sanitku, personál se leckdy ani neobtěžoval jim oznámit, do které nemocnice je veze, natož se jich zeptat, která by jim nejvíc vyhovovala. Ženy se nikdo neptal, co si myslí. Nezájmem a odmítnutím skončily i prosby o cosi "neslýchaného" - třeba aby jí dovolili mít dítě u sebe. Dítě zabalené do pleny čpící dezinfekcí odvezla bezejmenná sestra kamsi do místnosti vyhrazené pro novorozence a maminka je viděla, teprve když dítě jiná bezejmenná sestra s otráveným výrazem přivezla na kojení. Možná však, že tento obrázek je příliš černý. Ale mnoho žen nemá 36

na institucionalizovaný porod dobré vzpomínky. A to přesto, že českoslovenští porodníci měli v té době skvělé výsledky - přinejmenším pokud je měříte nízkou úmrtností matek i novorozenců. Co chybělo, byl lidský přístup. Přepracovaní lékaři a sestry, byť vesměs vysoce odborně kvalifikovaní, na něco podobného neměli čas ani náladu. Jistě, existovaly světlé výjimky a nebylo jich málo. Bohužel, i kdyby byla nemocnice plná vlídných a usměvavých lidí, úplně stačí pár protivných a celkový dojem se zkazí. Teď už ženy vědí, že metoda, která se tak dlouho užívala, není jediná možná, a někdy ani ta nejlepší. Leckterá zdravotnická zařízení však dosud nenabízejí mnoho alternativ. Částečně je to způsobeno nedostatkem vybavení, částečně jakousi "ztuhlostí" v myšlení lékařů a personálu - když zavedené metody fungovaly po mnoho let, nač je měnit? Ženy si mohou vybírat ze dvou možností: buď v nemocnici, anebo doma. Zhruba čtyřicet nebo padesát za rok si vybere porod doma. Proč to dělají? Většinou proto, že si chtějí "užít narození svého dítěte přirozeným způsobem", anebo také proto, že si z předchozích zážitků v porodnici odnesly traumatizující zkušenost. Spousta lékařů něco podobného považuje za neodpovědnost. Poukazují na všemožná rizika a ohánějí se čísly ze statistik. Ženy odhodlané přivést dítě na svět doma podobná argumentace nezajímá. Mnohé jsou naopak přesvědčeny, že domácké prostředí je bezpečnější už proto, že blahodárně působí na psychiku ženy i dítěte. Porodníci se chytají za hlavu a křičí, že jim psychika bude málo platná, když nastane náhlé poporodní krvácení a ony budou do deseti minut po smrti, nebo když se předčasně oddělí placenta či se dítěti zadrhne pupečník kolem krku. To jsou všechno komplikace, které se nedají předvídat, a přitom se musí okamžitě řešit. Propagátorky porodů doma odvětí, že podle oficiálních statistik vypracovaných porodníky nepředvídatelné komplikace nastanou sotva u jednoho procenta případů. "Porod doma žádný zákon neřeší, a tudíž nezakazuje," říká docent Jiří Šimek, který přednáší lékařskou etiku v Praze. "Zákon v podstatě přikazuje, že se nesmí nic stát. Z právního hlediska je lékař, který připustí, aby žena rodila doma, trestně stíhatelný, když se porod zkomplikuje. Ale zatím se nic nestalo. Určité riziko je možné respektovat. Problém je v tom, že matka rodící doma riskuje komplikace i za dítě a zájem dítěte ze zákona garantuje lékař." 34

34

Informace o lidské sexualitě [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008]

37

5. Poslední moderní trendy porodu Muž u porodu Přítomnost mužů u porodu je záležitostí posledních desetiletí. V historii se muži porodů nikdy nezúčastňovali. Ženy rodily v soukromí nebo dokonce na odlehlých místech, samy nebo za pomoci porodních asistentek. Muž byl "na místo činu" přizván teprve, když už bylo "po všem". Dostal dítě do ruky, aby se s ním seznámil, případně i rozhodl o jeho dalším osudu. V Čechách bylo ještě nedávno zvykem prožít porod důstojně v hospodě, odtud volat do porodnice a potom šťastnou zprávu přímo na místě oslavit. Dnes se partneři rodiček ve většině případů dostanou k porodu ihned od začátku. Tráví s partnerkou takzvanou první dobu poporodní čas vyplněný opakujícími se stahy, ve které mají takřka neomezenou možnost pohybu. V další fázi, tzv. druhé době porodní, kdy už dítě skutečně přichází na svět, se většinou zdržují u hlavy rodičky, kde nejméně překážejí personálu, a přitom mohou poskytnou žádoucí podporu. Zároveň jsou uchráněni pohledů na intimní místa, kterým se někteří touží vyhnout. Pokud dojde během porodu k závažné komplikaci a je nutné rodičku operovat, partner je ze sálu odvolán. V případě, že je porod bez komplikací, je možné ho i fotit nebo filmovat. 35

Císařský řez na přání rodičky Bolest. To je strašák, který v posledním desetiletí tlačí ženy po celém světě k paradoxnímu přání: rodit císařským řezem. Čekají, že se vyhnou „nesnesitelným“ bolestem a dlouhému trvání porodu. Smetánka ve Spojených státech a Latinské Americe rozjela nový trend, ženy zde začaly rodit císařským řezem. Evropské ženy by také rády začaly rodit císařským řezem, bohužel (bohudík) tento trend evropští lékaři neschvalují. Komplikace, které při této operaci hrozí plodu i matce si lékaři velice dobře uvědomují a proti „dobrovolnému“ císařskému řezu se staví. Nahlíženo optikou Světové zdravotnické organizace (WHO), zvolit si císařský řez, který představuje obrovský zásah do těla matky a podle statistik hrozí komplikace u této operace až šestkrát častěji než u spontánního porodu je extrémní nerozvážnost. Přání žen, které ze strachu z bolesti raději podstoupí uměle vyvolanou nevolnost, nechají si připoutat ruce, rodí v nepohodlné poloze a riskují závažné pooperační 35

Žena [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008]

38

komplikace, přivedla Světovou federaci porodníků a gynekologů k tomu, že císařský řez nedávno zařadila do kategorie závažných poporodních onemocnění. WHO už dvacet let doporučuje, aby porody probíhaly co nejpřirozeněji. Amerika teď začala šířit osvětu, aby nebezpečný trend otočila nazpět. Podle studií uznávaného lékaře a porodního terapeuta Terence Bowlinga navíc děti narozené císařským řezem mívají sklony např. k autismu, bývají závislé na matkách a častěji trpí nejrůznějšími onemocněními.

Plastika po porodu Mezi novopečenými matkami po celém světě se rozmáhá nová móda - plastické operace, které tělu vrací jeho původní tvary. Poporodní plastická chirurgie je na vzestupu, ale mnoho odborníků se na nový trend nedívá nadšeně. Pokud chce novopečená maminka následovat moderní trend, může si zakoupit balíček zákroků plastické chirurgie – zmenšení břicha, operace prsou a liposukce. Tento typ zákroků je nyní moderní po celém světě. Velký nárůst těchto operací zaznamenali ve Spojených státech a Británii. Tento trend je navíc jen logickým důsledkem toho, že naše kultura idealizuje mládí a dokonalou postavu. Psychologové upozorňují na to, že hojnost fotek těhotných celebrit a jejich snímků po porodu vzbouzí představu, že svou postavu získaly zpátky, aniž by musely hnout prstem. Důsledkem toho je, že i krásné ženy s normální postavou chtějí po porodu plastiku, aby se přiblížily fotografiím, které jsou počítačově upravené. Navíc se stresují tím, že nevypadají stejně tak dobře jako herečky a modelky na fotografiích. Příznivci poporodních plastik však argumentují tím, že mnoho dnešních matek nezastává pouze mateřskou roli. Mají profesionální a osobní život i mimo domov a v něm chtějí vypadat co nejlépe. Ženy se chtějí cítit ve svých tělech dobře a tato touha by se prý neměla kritizovat. Příznivci tak poukazují na to, že žena má právo vypadat stejně dobře jako předtím, než otěhotněla. 36

36

Benny club sensitiv [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008]

39

Závěr Během vývoje lidstva se vyvíjela spousta oblastí, mezi nimi i porodnictví. Porody před dvaceti lety už zdaleka nejsou to co v dnešní době. V průběhu porodu se však každá rodička snaží držet jakéhosi tradičního a osvědčeného postupu, jak porodit své dítě co nejrychleji, s co nejmenšími bolestmi a hlavně zdravé. Co tedy zůstává společné všem porodům, je cesta plodu (i případný císařský řez), změny ženského těla a mnoho dalších. Co je jiné, jsou možnosti a způsoby porodu, kterých mohou rodičky v dnešní době využít. A to je z části to, co odlišuje porody v době před dvaceti lety a v době dnešní. Má práce měla za úkol přiblížit všem, kteří se o porod a jeho způsoby zajímají, alespoň základní informace o tom, jakých možností dnešní rodičky mohou využít. Jaké možnosti patří mezi ty, odlišující dobu před dvaceti lety a tu dnešní. V práci se tedy zabývám jak průběhem porodu (jeho fázemi), možnostmi během porodu, tak i současnými novými trendy. Tuto práci jsem pojala a koncipovala tak, abych ji v budoucnu mohla rozšířit o další kapitoly a výzkum v této oblasti – porod a vše o jeho průběhu. Ke kapitolám tohoto téma určitě patří i např. změny prostředí porodních sálů. Při zpracování této práce jsem zjistila spoustu nových, zajímavých a užitečných informací. Tyto informace mi pomohly se rozhodnout o mém postoji a názorech na porod a jeho možnostech. Doufám, že i Vám tyto informace pomohou v rozhodování.

40

Souhrn Bakalářská práce je zaměřena na současné způsoby porodu v České republice. Na začátku práce je popsán průběh porodu, rozdělení porodu do 4 fází (dob porodních) a uvedení možností, kterých může rodička v jednotlivých fázích využít. Po průběhu porodu se práce zabývá komplikacemi při porodu – jakých možností v nastalých situacích porodníci využívají. Dále pak následuje kapitola o výběru blízké osoby k porodu. Obsahuje souhrn doporučení, které by měla rodička při výběru zohlednit. V další části se pak práce zabývá otázkou porodu doma nebo v nemocnici. Jsou zde zvažována rizika a možnosti porodu jak doma, tak v nemocnici. Poslední částí práce jsou pak moderní trendy porodu poslední doby - kam až došel vývoj porodnictví v ČR.

Summary This bachelor paper focuses on current ways of giving birth in the Czech Republic. In the beginning of the work there is a description of a delivery process, division of a delivery into four phases (delivery periods) and a list of possibilities a woman in childbed can make use of during respective phases. After the delivery process the work deals with childbirth complications – what options in these situations obstetricians have. Then a chapter about a selection of a close person who would be present during the delivery follows. It contains an overview of recommendations which a mother-to-be should take into account when deciding between her options. In the next section the work deals with a question of home birth or childbirth in hospital. The risks and possibilities of both birth at home and in hospital are considered here. Finally, the last part of the work includes modern trends in delivery emerging in the latest time period – the current level of development of obstetrics in the Czech Republic.

41

Použitá literatura a prameny 1) BÁRTLOVÁ, Sylva., HNILICOVÁ Helena. Vybrané metody a techniky výzkumu, zjišťování spokojenosti pacientů. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2000. 118 s. ISBN 80-7013-311-2 2) BEHNOVÁ, Markéta., KAISEROVÁ, Klára. Velká kniha o mateřství. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2006. 328 s. ISBN 80-204-1526-2 3) ČERNÁ, Romana. Kniha o těhotenství a porodu. 1. vyd. Praha : Anthea, 2004. 248 s. ISBN 80-239-3973-4 4) DEANSOVÁ, Anne. Kniha knih o mateřství. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004. 392 s. ISBN 80-7321-117-3 5) DELAMYE, Marie – Claude. Praktický průvodce těhotné ženy. 1. vyd. Praha : Portal, 2006. 170 s. ISBN 80-7376-073-9 6) DOLEŽAL, Antonín. Od babictví k porodnictví. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 145 s. ISBN 80-246-0277-6 7) FENWICKOVÁ, Elizabeth. Porod. 1. vyd. Praha : Ikar, 1999. 71 s. ISBN 80-7202-286-5 8) CHMEL, Roman. Otázky a odpovědi o porodu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. 116 s. ISBN 80-247-1124-9 9) CHMEL, Roman. Průvodce těhotenstvím. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. 140 s. ISBN 80-247-0962-7 10) KOBILKOVÁ, Jitka et al. Základy gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. 368 s. ISBN 80-7262-315-X 11) KUDELA, Milan a kol. Základy gynekologie a porodnictví. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 273 s. ISBN 978-80-244-1975-6 12) LEIFER, Gloria. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. 143 s. ISBN 80-247-0668-7 13) MACKŮ, František., MACKŮ, Jaroslava. Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 1998. 328 s. ISBN 80-7169-589-0 14) MAREK, Vlastimil. Nová doba porodní. 1. vyd. Praha : EMINENT, 2002. 260 s. ISBN 80-7281-090-1 15) MIKULANDOVÁ, Magdalena. Těhotenství, porod a šestinedělí. 1.vyd. Brno : Computer Press, 2007. 136 s. ISBN 978-80-251-1470-4 42

16) PAŘÍZEK, Antonín. Kniha o těhotenství a porodu. 1. vyd. Praha : Galén, 2005. 425 s. ISBN 80-7262-321-4 17) POŤOUCH, Antonín. Gynekologie a porodnictví. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1987. 384 s. 18) ROZTOČIL, Aleš a kol. Porodnictví. 1. vyd. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN 80-7012-339-2 19) SARTY, Paolo., SPARNACCI, Giuseppe. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Praha : SUN, 2007. 288 s. ISBN 978-80-7371-143-6 20) STOPPARDOVÁ, Miriam. Těhotenství od početí k porodu. 1. vyd. Praha : Fragment, 2007. 347 s. ISBN 978-80-253-0438-9 21) SYMONS, Jane. Těhotenství a péče o dítě. 1. vyd. Dobřejovice : Rebo Productions CZ, 2004. 232 s. ISBN 80-7234-284-3 22) ŠPERL, Martin. Didaktické hry a kreativní náměty do pregraduální výuky. Brno : Cukrkandl, 2003. 95 s. ISBN 80-6692-1672-0. 23) TRAPL, Jiří. Učebnice praktického porodnictví. 3. vyd. Praha : Státní zdravotnické nakladatelství, 1955. 839 s. 24) ZWINGER, Antonín et. al. Porodnictví. 1. vyd. Praha : Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9

43

1) Az rodina [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 2) Babyweb [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008] 3) Čínská medicína online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008] 4) Informační portál pro oblast zdravotních prostředků [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 5) Mladá fronta dnes [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 6) Indulona Baby [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] 7) Jiný porod [online]. Dostupný z: [cit. 18. 9. 2008] 8) Levret s.r.o. [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 9) Dámský portál mladé fronty [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 10) Krajská nemocnice Liberec, a.s. [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 11) Porod – pohodový porod a těhotenství [online]. Dostupný z: [cit. 5. 9. 2008] 12) Virtuální porodnice [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] 13) Příprava k porodu [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] 14) Benny club sensitiv [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008] 15) Pro ženy [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008] 16) Rodina online [online]. Dostupný z: [cit. 25. 8. 2008] 17) Informace o lidské sexualitě [online]. Dostupný z: [cit. 2. 9. 2008]

44

18) Žena [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] 19) Internetový magazín pro ženy [online]. Dostupný z: [cit. 1. 9. 2008] 20) Dula [online]. Dostupný z: < http://www.dula.cz/ > [cit. 18. 9. 2008]

45

Přílohy Příloha č. 1: Vyhláška č. 424 / 2004 Sb. ze dne 30. 6. 2004, kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. § 5 Porodní asistentka

Paragraf 5 (část 1.). Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména: a) poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje, b) provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav, c) podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím, d) diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, e) sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření, f) připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví, g) ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky, h) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu, 46

i) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

Paragraf 5 (část 2.). Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace

ošetřovatelskou

péči

fyziologickým

novorozencům

prostřednictvím

ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace.

Paragraf 5 (část 3.). Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví a)

asistuje při komplikovaném porodu,

b)

asistuje při gynekologických výkonech,

c)

instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem.

47