MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

METODICKÁ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY OBORU VZDĚLÁNÍ CUKRÁŘ-VÝROBA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2009

VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Pavla Stejskalová

VYPRACOVALA: Ivana Kudláčková

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny a zdroje uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě, v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Podpis 1

Poděkování

Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík paní Ing. Pavle Stejskalové, za její cenné rady, maximální vstřícnost a ochotu při vedení mé bakalářské práce.

V Trnavě dne 20.dubna 2009

Kudláčková Ivana

2

Obsah strana Titulní list Prohlášení

I. Úvod …..……………………………………………………………………………... 5 II. Teoretická část ……………………………………………………………………. 7 1.

Historie cukrářství …………………………………...................................... 7

2.

Charakteristika oboru vzdělání cukrář – výroba …………………………... 9

2.1

Profil absolventa ……........................................................................................ 10

2.2

Předpokládané vědomosti ……………………………………………………... 10

2.3

Předpokládané dovednosti ……………………………………………………... 10

2.4

Uplatnění absolventa …..……………………………………..……………….. 11

3.

Závěrečná zkouška …………………………………………………………… 12

3.1

Základní informace o závěrečné zkoušce ……………………………………… 12

3.2

Zkušební komise ……………………………………………………………….. 13

3.3

Předseda zkušební komise …………………………………………………….. 13

4.

Jednotné zadání závěrečné zkoušky – Kvalita 1 …………………………... 15

4.1

Projekt Kvalita 1 ……………………………………………………………… 15

4.2

Důvody vedoucí k tvorbě jednotného zadání závěrečných zkoušek …………. 15

4.3

Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky ……………………………………. 16

4.4

Obory vzdělání zapojené do projektu Kvalita 1 v letech 2005 – 2008 ………. 17

4.5

Řešitelský tým jednotného zadání závěrečných zkoušek pro obor vzdělání cukrář-výroba ………………………………………………………………….. 18

4.6

Příprava na závěrečné zkoušky ve školním roce 2008/2009 …………………. 18

4.7

Výhody a nevýhody jednotného zadání závěrečných zkoušek ………………. 18

5.

Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky ………………………… 20

5.1

Písemná zkouška v oboru vzdělání cukrář – výroba ………………………….. 20 3

5.2

Praktické zkouška v oboru vzdělání cukrář – výroba …………………………. 21 5.2.1 Samostatná odborná práce ……………………………………………..... 23

5.3

Ústní zkouška v oboru vzdělání cukrář – výroba ……………………………… 24

6.

Hodnocení závěrečných zkoušek …………………………………………... 26

6.1

Hodnocení písemné zkoušky ………………………………………………….. 26

6.2

Hodnocení praktické zkoušky …………………………………………………. 27

6.3

Hodnocení ústní zkoušky ……………………………………………………… 28

6.4

Výsledky hodnocení závěrečné zkoušky ……………………………………… 28

III. Praktická část ……………………………………………………………………… 31 7.

Situace absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba na trhu práce ………… 31

7.1

Školy nabízejí vzdělání v oboru cukrář-výroba ……………………………….. 31

7.2

Význam pojmu statistika …………………………………………………….

7.3

Výsledky dotazníkové šetření 1 ……………………………………………….. 32

7.4

Počet absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba a jejich možnosti na trhu práce 33

7.5

Počet volných pracovních míst pro absolventy …………………………….... 33

7.6

Výsledky dotazníkového šetření 2 …………………………………………….. 34

7.7

Fakta o uplatnění absolventů na trhu práce …………………………………… 34

7.8

Návrhy na zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce ………………………. 36

8.

Kariérové poradenství ………………………………………………………. 38

8.1

Informační a poradenská střediska …………………………………………… 38

8.2

VIP Kariéra …………………………………………………………………… 39

9.

Závěr ………………………………………………………………………….. 40

10.

Anotace/Annotation ………………………………………………………….. 42

11.

Resumé/Summary ……………………………………………………………. 43

12.

Seznam literatury …………………………………………………………….. 44

13.

Seznam příloh ………………………………………………………………… 45

4

31

I. Úvod Smyslem každého vzdělání je dospět k určitému zisku nových, užitečných a předně důležitých informací. Těmito informacemi se rozumí patřičné množství vědomostí a dovedností, které jsou zapotřebí nejen k výkonu budoucího povolání, ale k celkovému rozvoji osobnosti. Ovšem nelze se jen zúčastnit takového předávání nových informací, tedy studia, je zapotřebí ověřit si, že tyto informace jsou všem jasné, srozumitelné a opravdu si je všichni osvojili a k tomu slouží zkouška. V případě mé bakalářské práce je to zkouška závěrečná. Zkouška, která nahání strach zpravidla všem žákům po dobu celého jejich studia. Právě ona zkouška, která člověku umožňuje vstup do dospělého života. Zkouška, které se sice všichni bojí, ale zároveň k ní co nejrychleji směřují, aby si mohli říci: „ano, teď jsem opravdu dospělí“. Jenže realita je zcela jiná, každý na to časem přijde a netřeba zbytečného plýtvání slov k přesvědčení žáků, že není kam spěchat. Práce, která by měla zákonitě následovat po studiu, často vyvede absolventy z jejich naivních ideálů a představ, kdy se domnívají, že najít si práci odpovídající kvalifikaci, kterou absolvováním oboru vzdělání získali, je snadné a že se v práci bude vše řídit podle nich a ne naopak. Pro ukázku, řekla bych tvrdé reality, uvádím ve své práci několik dat, která se týkají zaměstnanosti absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba, o kterém celá má práce je a zároveň o počtu volných pracovních míst, kterých je, na množství každoročně úspěšně vyučených, žalostně málo. Kam tedy směřují kroky čerstvých absolventů? Vše se dovíte v mé bakalářské práci, a to na základě dotazníkového průzkumu, který jsem provedla na školách, které nabízejí vzdělávání v oboru cukrář-výroba. Ale vraťme se na onen pomyslný začátek pracovní dráhy a tím je úspěšné ukončení vzdělávání. V mé práci je mu věnován největší podíl, a to zejména proto, abych ukázala značnou náročnost zkoušky, co do přípravy, průběhu, tak i hodnocení. Ano, žáci dostanou přesně dané a vymezené úkoly, ale to, kolik dalo práce jejich vytvoření, už zajímá žáka málokterého. Pro ně je důležité zkoušku „dát“ a zbytek „nezájem“. Jenže jednotlivé části zkoušky (zkouška písemná, praktická, ústní) vyžadují respektování řady podmínek, dodržování předepsaných stanovených postupů, hlídání času daného k výkonu zkoušky. Dále vyžadují přítomnost odborné kvalifikované zkušební komise, její nestrannost, spolehlivost a předně znalost průběhu závěrečných zkoušek. 5

Vzhledem k tomu, že od roku 2005 docházelo ke změnám ve zpracování, v průběhu a v zadávání závěrečných zkoušek na základě projektu Kvalita 1, tedy jednotného zadávání závěrečných zkoušek (dále JZZZ) je nasnadě otázka, k čemu tyto změny byly a jsou prospěšné? Vše opět můžete naleznout v mé práci. Cílem mé bakalářské práce je tedy poskytnout vám ucelený přehled o přípravě, průběhu a způsobu hodnocení závěrečných zkoušek oboru vzdělání cukrář-výroba, pozastavit se nad projektem s názvem Kvalita 1, nad jeho významem a užitečností nejen pro školy, ale i pro společnost jako takovou. Zároveň ve své práci chci poukázat na problematiku začleňování se čerstvých absolventů na trhu práce, nad příčinami velké nezaměstnanosti absolventů tohoto oboru a nad možnostmi jejich další seberealizace, seberozvoje. Cílem je tak podat přehled o prestiži a budoucím vývoji oboru vzdělání cukrář-výroba, který však může být zkreslený vlivem neustálého ubývání počtu obyvatel České republiky, kdy se žáci snáz dostávají ke střednímu vzdělávání ukončeného maturitní zkouškou. Jejich nezájem o obory vzdělání s výučním listem je tak menší zejména z důvodu, kdy si žáci myslí, že pokud budou mít vyšší kvalifikaci, tak si najdou lepší pracovní místo, jenže opak je pravdou.

6

II. Teoretická část 1. Historie cukrářství Důvod, proč se na začátku mé bakalářské práce věnuji historii cukrářství je ten, abych vyzvedla historické mezníky a osoby, díky nimž můžeme poznat cukrářské výrobky v dnešní podobě, a díky nimž byla otevřena první učňovská škola pro cukráře, na kterou navazovaly další a další školy s modernějším a kvalitnějším vzdělávacím zázemím až do konečné, současné podoby. Smyslem není upozornit na postupný technologický, technický a materiální rozvoj, v tomto případě by má práce musela být v souvislosti s rozsáhlou tématikou jen o tom, a to nechci. Zabývám se historií proto, abych poukázala, že i cukrářství má svoji bohatou minulost, kterou nelze jen tak opomenout. Počátky cukrářské výroby spadají do velmi dávných dob. Historické prameny dokazují, že se cukrovinky vyráběly již ve starém Egyptě kolem roku 3400 př.n.l.. Cukr, tak jak jej známe dnes, nebyl ještě známy. Sladivým základem tehdejší výroby byl med a sladké šťávy rostlin – nektar. První sladkost, kterou člověk ochutnal byl med. Pro nás začíná vlastní „cukrová historie“ křižáckými taženími, kdy se Evropané poprvé setkali s cukrem z cukrové třtiny. Třtina byla původně domovem na dnešní Nové Guinei, kde v období mezi rokem 1500 až 8000 př.n.l. dostala podobu tzv. ušlechtilé cukrové třtiny. Teprve Arabové v 7. století našeho letopočtu přišli jako první na myšlenku převézt cukrovou třtinu z Indie a založit plantáže nejen ve své vlastní zemi, ale i v oblastech, které při svých taženích dobývali. Tam, kde se cukr sporadicky objevil, byl považován buď za lék (proti bolestem břicha, nadýmání a zácpě), nebo za velmi vzácnou a drahou pochutinu, kterou si slabounce posypali různá dražé či rozvařené ovoce jen ti nejbohatší. Zásadní obrat nastal roku 1570, kdy byl objeven další druh cukru (cukr řepný). Na to, že krmná řepa obsahuje sladkou šťávu, přišel jako první učenec jménem Olivier de Setřes, ale zůstalo u pouhých nákresů, které brzy upadly v zapomnění. Teprve o více jak 200 let později v roce 1775 se této myšlenky ujal berlínský vědec Andrea Sigismund Markgraf, který začal experimentovat s rostlinnou šťávou krmné řepy, svařil ji na sirup a získal jakousi „sůl“, jež se nikterak nelišila od třtinového cukru. Ale teprve až jeho žák Franz Karl

7

Achard metodu získávání cukru z řepy náležitě rozvinul a výroba řepného cukru se brzy ujala zejména ve střední Evropě, která má k pěstování této řepy vhodně klimatické podmínky. Dalšími surovinami, které nejdříve sloužily jako samostatné pochutiny a postupem doby jako časté složky cukrářských výrobků jsou ořechy, mandle, rozinky, čokoláda nebo kakao spolu s některými doplňujícími příchutěmi. I tyto mají svou bohatou historii. Cukrářské výrobky v dnešním slova smyslu se začaly vyrábět v 17.století, především na francouzském královském dvoře a v bohatých klášterech.V cukrářské terminologii se setkáváme ještě dnes s řadou výrazů, například dražé, želé, bezé, nugát, pasiáns, griliáš, petit-four, které svědčí o francouzském původu těchto výrobků. V druhé polovině 16. století bylo v Praze již 14 cukrářů, z toho 11 Němců, 1 Francouz a Vlach Korteši, který v oboru vynikal tak, že byl za své zásluhy povýšen do stavu vladyckého. Novodobější dějiny cukrářského řemesla jsou charakterizovány zaváděním strojů. Ještě v roce 1880 byly v Praze pouze dva primitivní třecí stroje. Prvním odborným časopisem byl "Labužník", redigovaný J.Reimanem. Koncem 19. století pracovalo mnoho dovedných cukrářských dělníků v cizině, kteří ze svých cest pak přiváželi poznatky, které přispívaly ke zdokonalení cukrářského řemesla. V roce 1907 se cukrářští dělníci začali organizovat v roce 1923 svépomocí vydali první odbornou knihu. Odborná škola pro učně cukrářské byla otevřena 20. ledna 1926. Tato škola měla vynikající úroveň a v roce 1932 na ni působili mimo jiné i takové osobnosti jako byl akademický malíř Jan Prouza v roli učitele odborného kreslení. Po roce 1948 byla cukrářská výroba znárodněna a maloživnostenská výroba převedena na formu socialistickou. V té době byly vytvořeny jednotlivé receptury a normy jakosti. Výroba byla centrálně řízená, chyběla však konkurence. Přestože se zvyšovala kvalita výrobků a rozšiřoval se i sortiment cukrářské výroby, docházelo ke stagnaci řemesla. Rozvoj cukrářského řemesla nespočívá jen ve vytváření velkých výrobních celků, v zavádění výrobních linek a zajišťování nových strojů, ale především ve vysoké odborné úrovni pracovníků v cukrářské výrobě, v zavádění nových technologií a ve využívání dalších nových surovin, v zavádění nových výrobků do obchodní sítě s vysokou kvalitou a estetickou úpravou. To vše umožňuje zdravá konkurence ve výrobě. 8

2. Charakteristika oboru vzdělání cukrář-výroba Kód oboru: 29-54-H/002, kdy kód 29 = potravinářství a potravinářská chemie a kód H = střední odborné vzdělání s výučním listem. Během tříletého studia se žáci oboru vzdělání cukrář-výroba vzdělávají ve všeobecně vzdělávacích předmětech: český jazyk a literatura, cizí jazyk(němčina nebo angličtina), občanská nauka, matematika, chemie, ekologie, práce s počítačem, tělesná výchova. Odborné znalosti studenti získávají v předmětech: technologie, odborné kreslení, stroje a zařízení, suroviny, ekonomika, odborný výcvik. Viz. příloha 1 (Učební plán oboru cukrář–výroba). Během přípravy žáků k výkonu budoucího povolání, probíhá výuka v týdenních cyklech se střídáním praktického a teoretického vyučování. Rozsah vzdělávání je zaměřen na osvojování znalostí, vědomostí a dovedností dané odbornosti cukráře tak, aby absolventi získali schopnost vykonávat kvalifikovanou práci v potravinářském průmyslu, především při výrobě cukrářských a cukrovinářských výrobků. K tomu je vedle výuky teoretických předmětů určen hlavně odborný výcvik, který převážná část žáků absolvuje v dílnách v místech škol a u řady renomovaných cukrářských firem. Navíc charakter cukrářské výroby umožňuje takovou pracovní činnost, která vnáší do vlastní práce prvky tvořivosti a samostatnosti. Žákům je umožněno v době svého studia účastnit se různých

rautů a banketů,

které vedou k rozvoji jejich dovedností a pracovních návyků. Poměřit si svoje znalosti svojí

a

dovednosti

účastí

na

se

stejnou

národních

a

věkovou

konkurencí

mezinárodních

mohou

prostřednictvím

gastronomických

soutěží.

Absolvent oboru vzdělání cukrář-výroba se stane středoškolsky vzdělaným pracovníkem s odborným vzděláním a získává výuční list. Na základě tohoto odborného vzdělání získá znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné k vykonávání středně složité a středně náročné práce v zemědělsko-potravinářském odvětví. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Podmínkou pro přijetí ke vzdělávání v oboru cukrář–výroba je úspěšné ukončení základní školy a zdravotní způsobilost uchazeče.

9

2.1 Profil absolventa Profil absolventa slouží ředitelům středních odborných učilišť (dále SOU), ředitelům středních odborných škol (dále SOŠ), učitelům, učitelům odborného výcviku (dále OV) a instruktorům jako hlavní vodítko pro cílevědomost jejich výchovně vzdělávací práce. Obsahuje modelové parametry ve smyslu společenského očekávání. Je rozdělen na všeobecně vzdělávací odbornou složku. Významné jsou klíčové dovednosti a návyky specifické pro daný obor. 2.2 Předpokládané vědomosti odborného charakteru: o zná dodržuje zásady racionální výživy a výživová doporučení o využívá odbornou potravinářkou terminologii zaměřenou zejména na problematiku cukrářské výroby o zná chemické složení a vlastnosti surovin a pomocných látek používaných při cukrářské výrobě a v pekárenském průmyslu, způsob jejich správného uchovávání za účelem zachování jejich kvality a biologické hodnoty a umí je využívat v praxi o zná, dodržuje a realizuje v praxi zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zná a dodržuje zásady osobní hygieny, hygieny pracoviště a předpisy požární ochrany o vyhotoví účetní doklady nutné pro účetní či daňovou evidenci 2.3 Předpokládané dovednosti odborného charakteru: o vypočítá podle základní receptury potřebné množství surovin a polotovarů pro výrobu o ovládá technologické postupy, hygienické předpisy a normy při výrobě o prokazuje manuální zručnost při ručním způsobu výroby i při ručním balení cukrářských výrobků o umí posoudit kvalitu základních surovin, pomocných látek a přísad pro cukrářskou a pekárenskou výrobu, ovládá zásady jejich správného skladování o zvládá obsluhu strojů a strojního zařízení v cukrářském provozu včetně balení a etiketace výrobků, umí provádět jejich běžnou údržbu a čištění 10

o je schopen řešit samostatně běžné problémy a závady při technologickém procesu, včetně funkce strojů a příslušných zařízení o umí provádět smyslové hodnocení vybraných vzorků o využívá efektivně a hospodárně všechny surovinové a energetické zdroje o dodržuje při práci zásady správného hospodaření a nakládání s odpady v potravinářském průmyslu o umí připravit zboží pro prodej, nabídnout zboží, komunikovat se zákazníkem, obsluhovat zařízení prodejny, využívá odbornou potravinářskou terminologii zaměřenou zejména na problematiku v pekárenském průmyslu, o uplatňuje estetické hledisko při tvarování a zdobení pekařských výrobků Absolvent oboru vzdělání cukrář-výroba se dále vyznačuje: o komunikativními dovednostmi v běžném denním osobním i pracovním styku o schopnostmi zorganizovat si vlastní práci a dodržovat pracovní kázeň o uměním jednat s ostatními lidmi a pracovat v týmu o schopnostmi samostatně jednat, rozhodovat a řešit různé úkoly a problémy, o dovednostmi získávat a využívat nové informace v praxi o uplatňováním estetických hledisek v každodenním životě o snahou po dalším vzdělávání a schopností adaptovat se na podmínky a požadavky na trhu práce 2.4 Uplatnění absolventa Absolventi se uplatní při výkonu povolání cukrář v pozici zaměstnance menších a středně velkých výroben cukrářských výrobků, v hotelových cukrárnách a obchodních zařízeních zabývajících se prodejem cukrářských výrobků. Jsou připraveni vykonávat činnosti

při

výrobě

kompletního

sortimentu

cukrářských

výrobků,

případně

cukrovinkářských výrobků, včetně jejich dohotovování a zdobení, dále činnosti související s prodejem cukrářských výrobků. Po nezbytném zapracování jsou rovněž připraveni vykonávat podnikatelskou činnost. Absolventi mohou pokračovat nástavbovým studiem v oborech potravinářského zaměření nebo orientovaných na podnikání.

11

3. Závěrečná zkouška Účelem závěrečné zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.

3.1 Základní informace o závěrečné zkoušce Závěrečná zkouška se skládá v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem z: o písemné zkoušky o ústní zkoušky o praktické zkoušky Žák může konat závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. Ředitel školy stanoví v souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem témata, obsah, formu a pojetí zkoušek a termíny jejich konání. Před zahájeními ústní zkoušky, popřípadě praktického zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy. Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemných zkoušek a jednání zkušební komise o hodnocení žáka praktické zkoušky jsou neveřejná v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví, bezpečnosti práce a u zdravotních oborů z důvodu ochrany soukromí pacienta. Žák vykoná závěrečnou zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí. V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty

12

může v závažných případech předseda zkušební komise prominout, konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Závěrečná zkouška se koná před zkušební komis. V případě, že organizace či délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, určí její předseda člena zkušební komise, který odpovídá za řádný průběh zkoušky. Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února příslušného školního roku krajský úřad. Jmenování je platné i pro opravné

zkoušky a náhradní zkoušky. Ostatní členy

zkušební komise jmenuje ředitel školy do 31. března, a to z pedagogických pracovníků dané školy, kteří musí mít minimálně 5letou praxi ve školství. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, jmenuje ředitel školy členem zkušební komise také odborníka z praxe.

3.2 Zkušební komise Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálí členové jsou: předseda, místopředseda a třídní učitel. Další členové jsou: učitel příslušného předmětu a přísedící, učitel odborného výcviku V případě, že je odborný výcvik zabezpečován na pracovišti praktického vyučování, je členem zkušební komise pracovník zabezpečující výuku žáka na tomto pracovišti.

3.3 Předseda zkušební komise o má odbornou kvalifikaci v příslušném nebo příbuzném oboru a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let o nesmí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke škole, na níž bude funkci vykonávat

13

o nebyl vyučujícím žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku, v průběhu jejich středního vzdělávání o předseda zkušební komise řídí práci zkušební komise a odpovídá za její činnost, o odpovídá za řádný průběh zkoušek a klasifikace o je oprávněn vyloučit žáka ze zkoušky v případě, že žák použil nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušil o vyloučení žáka ze zkoušky rozhodně předseda zkušební komise bezprostředně o oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky

Zkušební komise rozhoduje o klasifikaci žáka z jednotlivých zkoušek na návrh členů zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Závěrečnou zkoušku lze vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání.

14

4. Jednotné zadání závěrečné zkoušky- Kvalita 1 4.1 Projekt Kvalita 1 Projekt Kvalita 1 je systémový projekt Evropského sociálního fondu (dále ESF) Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Cílem projektu je postupné vytvoření nového systému monitorování a hodnocení výsledků vzdělávání. Na projektu se od května 2005 významnou měrou podílelo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále CERMAT). Celý projekt připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání a Ústavem pro informace ve vzdělávání. Projekt Kvalita I, je financován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR. Jeho tvůrci jím odpovídají za reformu závěrečné zkoušky v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem.

4.2 Důvody vedoucí k tvorbě jednotného zadání závěrečných zkoušek Obsah závěrečných zkoušek (dále ZZ) konaných v témže oboru vzdělání na různých školách se výrazně lišil. Zkouška byla připravována jednotlivými školami, přičemž významnou roli hrálo materiální vybavení každé školy a její personální obsazení (kvalifikovanost vyučujících). Závěrečná zkouška tedy měla na různých školách rozdílnou náročnost. V krajním případě pak docházelo i k tomu, že obsah ani způsob realizace závěrečné zkoušky neumožňoval ověřit nejdůležitější kvalifikační požadavky na výkon příslušné profese. Odtud pramenila malá průhlednost závěrečné zkoušky a nízká úroveň srovnatelnosti výsledků mezi školami. Jednorázové ověřování pouhé části kompetencí při závěrečné zkoušce mělo nízkou informační hodnotu o celkové sumě získaných kompetencí v průběhu vzdělávání. Výsledná známka z odborného výcviku neposkytovala zaměstnavateli potřebné informace o zvládnutí stěžejních kompetencí nezbytných pro kvalifikovaný výkon povolání.

15

Jednotlivé zkoušky (písemná, praktická, ústní) nebyly vzájemně provázány a zejména písemná a ústní zkouška se často zaměřovaly na ověřování dílčích teoretických vědomostí bez přímé návaznosti na jejich praktické uplatnění. Mnohé z nedostatků dosavadního pojetí závěrečné zkoušky šlo výrazně potlačit změnami v přístupu ke stanovení jejího obsahu, využíváním nových evaluačních nástrojů a začleněním nových obsahových prvků. Dosavadní různorodost obsahu závěrečné zkoušky v daném oboru vzdělání byla vyřešena tvorbou jednotného zadání v projektu Kvalita I. Současně tak došlo i k provázanosti obsahu závěrečné zkoušky s kvalifikačními požadavky i s vytvářenými rámcovými vzdělávacími programy. 4.3 Návrh koncepce nové závěrečné zkoušky Jednotné zadání pro obor vzdělání vytváří řešitelský tým složený z vyučujících příslušných škol, odborníka z praxe a garanta oboru z Národního ústavu odborného vzdělávání. Tým v tomto složení umožňuje sjednotit názory na obsah jednotného zadání praktické, písemné a ústní zkoušky a zároveň dosáhnout jeho souladu s potřebami a charakterem oboru, splnit požadavky praxe a respektovat vzdělávací podmínky odborných škol. o velká pozornost se věnuje tomu, aby vytvářený obsah závěrečné zkoušky byl v souladu s požadavky příslušné kvalifikace. Závěrečné zkoušky tak mají prokázat, nakolik žáci splňují kompetence příslušného kvalifikačního standardu (což je strukturovaný popis požadavků na příslušnou profesi). Tento postup přivítají zejména

zaměstnavatelé, kteří potřebují

záruku, že absolventi disponují

dovednostmi požadovanými trhem práce. o závěrečné zkoušky nyní mají praktičtější charakter, aby žáci mohli prokázat celkovou připravenost na výkon povolání v praxi. Praktická zkouška

spočívá

v řešení komplexních úkolů simulujících reálné pracovní problémy. V souvislosti s úkoly praktické zkoušky jsou navrhována i témata písemné i ústní zkoušky, která obsahují např. zpracování písemných podkladů pro praktickou zkoušku nebo obhajobu řešení zvolených u praktické zkoušky.

16

o U zkoušek by žáci měli dále prokázat, že byli připravováni na proces celoživotního učení a na proměnlivou realitu trhu práce. Novým prvkem, který je z toho důvodu do jednotného zadání zařazen, je blok podotázek „Obecný přehled ze světa práce“. U ústní zkoušky se ověřuje, zda žáci vědí, jak postupovat při hledání zaměstnání a plánování dalšího vzdělávání, zda umí využívat služeb zaměstnanosti, zda si umí poradit v oblasti osobní ekonomiky apod. o Dalším prvkem závěrečných zkoušek, který je předmětem ověřování, je využití samostatné odborné práce, kterou žák zpracovává dříve a jejíž výsledky u závěrečné zkoušky prezentuje a obhajuje.

4.4 Obory vzdělání zapojené do projektu Kvalita 1 v letech 2005 – 2008 Ve školním roce 2004/2005 bylo vytvořeno jednotné zadání pro osm oborů vzdělání automechanik, elektrikář-silnoproud, kuchař, kuchař–číšník pro pohostinství, zámečník, cukrář–výroba, zedník a umělecký truhlář. Ověřování proběhlo na 80 pilotních školách, ve 112 školních oborech, kde se ho zúčastnilo cca 2 500 žáků. Ve školním roce 2005/2006 spolupracovali zástupci škol, odborníci z praxe a odborní pracovníci NÚOV na tvorbě devatenácti jednotných zadání. Ověřování proběhlo ve 22 oborech vzdělání, neboť dvě jednotná zadání byla ověřována ve více oborech stávající soustavy. Do pilotního ověřování se zapojilo 135 škol (212 školoborů) a 6 014 žáků. Viz. příloha 2 (Obory vzdělání zapojené do pilotního ověřování projektu Kvalita 1 pro školní rok 2005/2006) Pro školní rok 2006/2007 vytvářejí řešitelské týmy 41 jednotných zadání. K devatenácti oborům z loňského roku přibude dalších 22. Do pilotního ověřování se přihlásilo přes 200 škol s cca 530 školobory a cca 12 000 žáky. Projekt byl zahájen v květnu 2005 a jeho řešení zasahuje čtyři školní roky 2004/2005, 2005/2006, 2006/2007 a 2007/2008. V roce 2008, kdy byl projekt dokončen, by NÚOV měl předložit ministerstvu školství k dalšímu řízení tyto hlavní výstupy: o návrh koncepce nové závěrečné zkoušky o jednotná zadání závěrečné zkoušky pro všechny obory středního vzdělání s výučním listem nové soustavy oborů o výsledky z ověřování realizace nové závěrečné zkoušky na pilotních školách 17

4.5 Řešitelský tým jednotného zadání závěrečných zkoušek pro obor vzdělání cukrářvýroba Složení řešitelského týmu: Gestor: Ing. Zdena Matoušová, ředitelka školy SŠ gastronomie a podnikání, Praha 9, Za Černým mostem 3/362 Řešitelské školy: Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát p. Radhoštem, Mariánská 252 VOŠ, SOŠ, SOU a OU, Bzenec, nám. Svobody 318 Odborník z praxe: Karel Semecký, cukrárna Marcipánka, Praha 9 – Vinoř (2005/06, 2007/08) JUDr. Miroslav Toman, Laguna – ovocné speciality, Praha 2 (2006/07) Garant: NÚOV Ing. Zorka Husová 4.6 Příprava na závěrečné zkoušky ve školním roce 2008/09 Projekt ESF Kvalita I, který zabezpečoval tvorbu jednotných zadání závěrečných zkoušek v letech 2005-2008, byl ukončen. NÚOV připravil navazující projekt pro roky 2009-2011

a

předložil

jej

řídícímu

orgánu

operačního

programu

Vzdělávání

pro konkurenceschopnost na ministerstvu školství. Po

schválení

projektu

začne

jeho

realizace

v plánovaném

rozsahu.

Pro školní rok 2008/09 bude 70 jednotných zadání z r. 2007/08 nejprve upraveno na základě připomínek pilotních škol, poté budou jednotná zadání převedena do databáze nově vytvořeného informačního systému. Závěrečná zkouška na školách bude probíhat v souladu s platnou legislativou. Každá škola s obory vzdělání kategorie H získá jednotné zadání prostřednictvím internetu – ředitel školy obdrží uživatelské jméno a přístupové heslo poštou v chráněné obálce v průběhu března 2009.

4.7 Výhody a nevýhody jednotného zadání závěrečných zkoušek Výhody: Vzhledem k tomu, že závěrečné zkoušky jsou jednotné, tudíž všechny školy mají stejné okruhy otázek, témat a úkolů, musí mít jednotlivé školy na tyto zkoušky i potřebné vybavení, materiál, prostředky, které umožňuje kvalitní a tedy i srovnatelné vykonání 18

zkoušky. Z toho vyplývá, že se nepochybně zlepší vybavenost škol, protože k výkonu zejména praktické zkoušky je zapotřebí opravdu vybaveného a bezpečného pracovního zázemí, výrobních zařízení, aj. Dále dojde k tomu, že školy mohou mezi sebou lépe porovnávat výsledky vzdělávání jednotlivých žáků, ovšem tato problematika může být už zkreslená, protože nezáleží jen na kvalitně vytvořeném zadání závěrečné zkoušky, ale i na momentálním psychickém stavu žáka, na jeho štěstí při losování otázek, a řekla bych i na náladě a přísnosti zkušební komise (řekla bych, že vliv na hodnocení mývá i doba zkoušení, jinak přistupuje k hodnocení žáka komise v ranních hodinách a jinak v odpoledních) . Také se lehce může stát, že stejný žák jinak odpovídá v napjaté situaci a jinak mezi známými osobami, a za stejné výsledky by na jiné škole mohl být hodnocen o něco lépe nebo naopak hůře. Zkouška má nově praktičtější charakter, aby žáci mohli prokázat celkovou připravenost na výkon budoucího povolání, což je určitě pozitivním přínosem, protože v praxi bude záležet předně na dovednostech. Když je někdo pouhý teoretik, tak se při manuální práci těžko uživí. Zkouška

tak spočívá v řešení komplexních úkolů

simulujících reálné pracovní problémy. Nevýhody: V projektu Kvalita 1 je poukazováno na to, že zaměstnavatelé získají lepší přehled o výsledcích vzdělávání žáků, na základě něhož by získaly záruku, že absolventi disponují dovednostmi požadovanými trhem práce. Ovšem dle mého názoru není závěrečná zkouška natolik rozsáhlá, aby zajišťovala splnění kvalifikačních standardů. Tedy, aby zvládla ověřit veškeré

žákovy

kompetence

k výkonu

povolání.

Z toho

vyplývá,

že

budoucí

zaměstnavatelé si nadále budou vybírat ty osoby, které mají o práci vážný zájem a dokáží své nadání „prodat“. Je tedy patrné, že zpracováním projektu Kvalita 1 došlo k jednoznačně pozitivním zlepšením a ke zkvalitnění vzdělávacího systému. Naopak k nežádoucímu vývoji nedošlo v žádné ze stanovených oblastí rozvoje, pouze v oblasti lepší přehlednosti výsledků vzdělávání pro zaměstnavatele se nic nezměnilo. Jednotné zadání závěrečných zkoušek tak představuje jednoznačný přínos ve vzdělávání mladých lidí a zároveň i pro celou společnost.

19

5. Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky Závěrečná zkouška oboru vzdělání cukrář - výroba se skládá ze tří zkoušek, a to v tomto stanoveném pořadí:

1) písemná zkouška - zahrnuje zkoušku z profilových odborných předmětů, cizích jazyků a ekonomických výpočtů 2) praktická zkouška - zhotovení výrobků včetně zpracování samostatné odborné práce (slavnostní dort, jeden druh tradičního zákusku, specifický cukrářský výrobek ) 3) ústní zkouška - komplexní zkouška z profilových odborných předmětů 5.1 Písemná zkouška v oboru vzdělání cukrář-výroba Jednotné zadání obsahuje nejméně 5 zpracovaných témat, ze kterých ředitel školy 3 témata vybírá. Jednotlivá témata obsahují libovolný počet úloh, úkolů, otázek. Pro hodnocení výsledků zkoušky jsou vypracována kritéria a pravidla, která v některých oborech mají formu hodnotící tabulky. Pokud je částí zkoušky test, bývá jeho součástí i tabulka správných odpovědí. V případě, že jednotné zadání obsahuje grafické řešení úkolů (technická dokumentace výrobku, vytvoření grafu, obrázky), je věnována zvýšená pozornost jeho technickému zpracování. Veškerá grafická část zkoušky je jako nedílná součást jednotného zadání připravena v elektronické podobě. Témata písemné zkoušky jsou zpracována s ohledem na skutečnost, že zkouška trvá nejdéle 240 minut. V prvním úseku tohoto časového rámce si žáci volí jedno ze stanovených témat. U obsáhlejších témat může jednotné zadání obsahovat i jejich stručnější anotace, které je možno při volbě jednotlivých témat žákům předložit. Anotace vytvářejí tvůrci jednotného zadání. Účelem je usnadnit žákům volbu témat pokud jsou rozpracována příliš rozsáhle a žáci se nedokáží rychle zorientovat v tom, které téma je pro ně nejvhodnější. Pokud písemná zkouška obsahuje test, jeho optimální podobou je takové zpracování, které je zaměřeno na jeho prakticky orientované pojetí. Otázky a úkoly mají komplexnější charakter, např. řešení problémových úkolů. V průběhu řešení testu by mělo být žákům umožněno v případě potřeby pracovat s informacemi a užívat běžných oborových norem, 20

návodů a odborných publikací. V některých oborech vzdělání je ovšem patrně účelné i detailní ověřování dílčích dat a údajů encyklopedického charakteru. Do písemné zkoušky se doporučuje zařazovat cizí jazyk pouze v případě, že z hlediska potřeb oboru je třeba prokázat jeho pasivní znalost (např. v obor vzdělání cukrář-výroba jde o cizojazyčné názvy surovin apod.). U písemné zkoušky v oboru vzdělání cukrář-výroba se každé z 6 témat skládá z 9 úkolů (v předchozích JZZZ 8 úkolů), které zjišťují, zda žáci zvládli učivo z technologie (3 otázky), ze surovin (2 otázky), strojů a zařízení (přidáno ve šk.r. 2007/08), z odborného kreslení - nákres dekorace slavnostního výrobku různého tvaru na zadané téma, z výpočtu týkajícího se propočtu surovinové normy, jednoduché odborné terminologie a konverzace v cizím jazyce (německý/ anglický jazyk). Jeden úkol týkající se zadání technologického postupu výrobků na dané téma je v kompetenci školy. V zadání zkoušky jsou obsažena i správná řešení k propočtu surovinové normy. Viz. příloha 3 (ukázka 9 úkolu z jednoho zvoleného tématu)

5.2 Praktická zkouška z oboru vzdělání cukrář-výroba Počet témat jednotného zadání praktické zkoušky stanoví tvůrci jednotného zadání. Z nich ředitel školy vybírá nejméně jedno téma. Vzhledem k tomu, že při výběru z více než jednoho tématu žáci témata losují, obsahuje jednotné zadání témat více. Jsou navržena tak, aby pokryla základy příslušného oboru vzdělání. Jednotné zadání témat praktické zkoušky obsahuje: o Zadání úkolů, podklady pro jejich řešení (popis, dokumentaci). o Požadavky na materiální a technické zabezpečení zkoušky (vybavení pracoviště, materiál, zařízení, nářadí, nástroje, stroje, pomůcky, měřidla). Přitom je přihlédnuto k tomu, že zkouška může probíhat na odborném pracovišti školy nebo v reálných pracovních podmínkách. Navrhovaná témata odpovídají běžným požadavkům na standardní technické a materiální vybavení škol, které příslušný obor vyučují.

Kritéria a pravidla pro hodnocení výsledků zkoušky - např. systém bodového hodnocení, který stanovuje jak počty bodů přidělované jednotlivým otázkám a úkolům 21

(zde je nutno zvažovat při tvorbě jednotného zadání přiměřenost vzhledem k jejich náročnosti), tak i celkový rozptyl bodů ve vztahu k jednotlivým stupňům následné klasifikace zkoušky. Pokud je součástí zkoušky cizí jazyk, je zkoušen formou ústní jednoduché komunikace mezi zkoušejícím a žákem nebo písemnou formou zaměřenou např. na znalost základní odborné terminologie běžně užívané v příslušném oboru vzdělání. K zadání praktické zkoušky jsou přičleněny písemné podklady – konverzační témata v cizím jazyce, či jiné podklady určené k ověření orientace žáků v odborné terminologii. V případě, kdy součástí praktické zkoušky je blok podotázek „Obecný přehled ze světa práce“, jsou v jednotném zadání obsaženy pokyny k jejich využití a doporučení k jejich hodnocení v rámci zkoušky. Žák koná praktickou zkoušku nejdéle 3 dny, u oborů vzdělání skupiny Umění, užité umění 2 až 4 týdny. V jednom dni trvá zkouška nejvýše 7 hodin. Tvůrci jednotného zadání stanoví časový limit, ve kterém budou školy realizovat jednotné zadání praktické zkoušky v rámci oboru. V případě, že si jednotné zadání nevyžádá celou dobu vymezenou pro konání zkoušky, je zbývající časový prostor možno využít pro případné zařazení školní části zkoušky, zaměřené např. na témata orientovaná na profilaci příslušné školy, regionální specifika atd. Žáci mají u praktické zkoušky v oboru vzdělání cukrář-výroba zadány 3 hlavní úkoly, jejichž součástí je příprava, normování a úprava surovin, kompletní zhotovení výrobků včetně zdobení a konečné úpravy výrobku podle technologického postupu při dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce, prezentace a obhajoba zhotovených výrobků. Při praktické zkoušce žáci losují jeden cukrářský výrobek ze zadaných témat, další dva výrobky zhotovují dle návrhu ze samostatné odborné práce (SOP). Ta je zaměřena na kompletní popis technologického postupu a zhotovení slavnostního výrobku (dortu) a specifického výrobku/ů na zadané téma (výběr ze zadaných témat uvedených v SOP je v kompetenci školy). Součástí práce je dokumentace, jejíž upřesnění včetně rozsahu a fotodokumentace je uvedeno v SOP. Výrobky dle samostatné odborné práce žáci obhajují u praktické zkoušky. Viz. příloha 4 (ukázka několika úkolů ke zhotovení z losovaných témat). 22

5.2.1 Samostatná odborná práce Samostatnou odbornou práci (dále SOP) žáci připravují s dostatečným předstihem. Téma včetně osnovy je připravované řešitelským týmem a následně je předáno školám. Výsledky SOP žák využije u závěrečné zkoušky – praktické zkoušky, kde prezentuje a obhajuje jednak výrobky na základě SOP a samostatné losovatelné výrobky. V kompetenci ředitele školy je: o Vlastní zabezpečení zadané samostatné odborné práce žákům o Možnost konzultace žáků s učiteli odborných předmětů a odborného výcviku o Stanovení termínu a způsobu odevzdání SOP žáků (doporučení je minimálně 1 měsíc na zpracování) o Řešení, jak bude postupováno vůči žákům v případě nesplnění termínu odevzdání SOP o Způsob hodnocení SOP v souladu s přípravou cukrářských výrobku pro část praktické ZZ o Určit, zda bude žáky připravována degustační porce výrobku z odborné práce. Vypracování odborné práce: Vypracování odborné práce na dané téma v rozsahu nejméně 4 stran formátu A4. Žák v praktické části závěrečné zkoušky bude podle rozpisu připravovat slavnostní výrobek (slavnostní dort), specifický výrobek. Téma odborné práce: Slavnostní výrobek (dort) volitelného rozměru, váha dortu od 2,80kg do 3kg. Témata slavnostního výrobku: I.

Dětské oslavy

II.

Sportovní

III.

Velikonoční

IV.

Vánoční

V.

Svatební

VI.

Firemní

VII.

Narozeninová nebo jmeninová

23

Specifický výrobek - určení tohoto výrobku je v kompetenci ředitele školy Osnova odborné práce: • Charakteristika na vylosované téma slavnostního výrobku a specifického výrobku • Sestavení norem na přípravu jednotlivých výrobku • Vyhotovení nákresu slavnostního výrobku • Charakteristika specifického výrobku • Popis prezentace slavnostního a specifického výrobku (možnost využít fotografií).

Kritéria hodnocení samostatné odborné práce: • Dodržení základního stanoveného rozsahu řešení • Dodržení předepsaných receptur • Vlastní obsahové a odborné zpracování tématu • Vlastní přínos a nápaditost a zaměřenost na tradiční českou cukrařinu.

Provedení a prezentace SOP v praktické zkoušce: • Představení úkolu v rámci vlastní praktické závěrečné zkoušky • Objasnění postupu v souvislosti s odbornou prací • Zdůvodnění výběru slavnostního a specifického výrobku s ohledem na použité suroviny • Postup při přípravě slavnostního a specifického výrobku • Přínos námětu SOP pro cukrářskou výrobu.

5.3 Ústní zkouška v oboru vzdělání cukrář-výroba Jednotné zadání obsahuje nejméně 30 témat, z nichž si školy mohou vybrat 25 až 30. Žák si jedno téma vylosuje. Témata obsahují úkoly a otázky, podklady pro jejich řešení (popis, dokumentaci). Skladbu a pořadí otázek v jednotlivých tématech jsou školy povinny zachovat. Pokud je součástí ústní zkoušky blok podotázek „Obecný přehled ze světa práce“, jsou v jednotném zadání obsaženy pokyny k jejich využití a doporučení k jejich hodnocení v rámci zkoušky.

24

V kompetenci ředitele školy je možnost zařadit do zkoušky také další podotázky z oboru (tj. odborné podotázky), které tvůrci jednotného zadání obvykle nevypracovávají. Mohou je však uvést nebo je doporučit včetně názorných příkladů. Z dosavadních zkušeností ovšem vyplývá, že vzhledem k pevně stanovenému časovému limitu pro konání zkoušky se tato možnost prakticky nevyužívá (příprava ke zkoušce trvá nejméně 15 minut, vlastní zkouška trvá také nejdéle 15 minut, je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o 15 minut). Ústní zkouška v oboru vzdělání cukrář-výroba zahrnuje 30 témat, přičemž každé z nich obsahuje otázku z technologie, surovin a podotázku z obecného přehledu ze světa práce. Viz. příloha 5 (ukázka několika otázek k ústní zkoušce) . Do zkoušky je možné zařadit i další odborné podotázky, což je plně v kompetenci ředitele školy. Viz. příloha 6 (Návrh dalších možných podotázek z odborných předmětů). Organizační pokyny k podotázkám z obecného přehledu ze světa práce, které jsou přiřazovány k tématům ústní zkoušky. Podotázky zařazené v tomto bloku směrují k ověření toho, zda žáci mají základní orientační přehled o běžných problémech pracovního i občanského života dospělých. Nejsou tedy zaměřeny na detailní ověřování paměťového osvojení teoretických a encyklopedických vědomostí v určitém vědním oboru (tj. např. ekonomiky, dějepisu, občanské nauky apod.), ale staví na chápání souvislostí a praktických zkušenostech žáku. Časový limit věnovaný na jejich zodpovězeni je u ústní zkoušky minimálně 3 minuty a maximálně 5 minut. Zkoušení spočívá v rozboru obecných občanských i pracovních zkušeností, postojů, názoru, které žák získal při sledování reálného společenského i pracovního dění. Žáci se mohou vyjadřovat k problematice související se zadanou otázkou víceméně volně, vyučující s nimi spíše vedou dialog, případně opravují nesprávné výroky. Případné doplňující otázky zadávají zkoušející formou, která umožní žákům poukazovat na konkrétní příklady řešení a uplatnit praktické zkušenosti. Hodnocení podotázek ze světa práce ovlivňuje celkové hodnocení výkonu žáka u ústní zkoušky maximálně v rozmezí jednoho klasifikačního stupně. Pokud však žák neuspěje v rámci odborné části zkoušky, je klasifikován stupněm „5 - nedostatečný“, i když podotázku z uvedeného bloku zodpověděl správně. 25

6. Hodnocení zkoušek Hodnocení a klasifikace závěrečné zkoušky probíhá v souladu s § 4 vyhlášky č. 47/2005 Sb. Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. Viz. příloha 9 (Tabulka celkového hodnocení závěrečné zkoušky). Hodnocení žáků provádí zkušební komise podle této stupnice: o prospěl/a s vyznamenáním: jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5 o prospěl/a: jestliže žák není z žádné z jednotlivých částí závěrečné zkoušky hodnocen stupněm 5 – nedostatečný o neprospěl/a: v případě, že žák byl minimálně z jedné z jednotlivých částí závěrečné zkoušky hodnocen stupněm 5 Žák vykoná závěrečnou zkoušku v případě, že vykoná úspěšně všechny části závěrečné zkoušky, tzn. není hodnocen horším stupněm než 4. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku vydá škola do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. 6.1 Hodnocení písemné závěrečné zkoušky o písemná zkouška bude hodnocena známkou. o každá otázka bude zvlášť klasifikována a hodnocení stručně zdůvodněno. o jednotlivé dílčí známky zapíše učitel odborných předmětu do tabulky. Viz. příloha 7 o stěžejní pro celkové hodnocení písemné zkoušky jsou otázky z technologie a ze surovin. o celková známka z písemné zkoušky se zapíše do formuláře. Viz. příloha 7 a 9 o celkové hodnocení písemné závěrečné zkoušky provede učitel odborného předmětu.

26

6.2 Hodnocení praktické zkoušky Hodnocení praktické zkoušky provede zkušební komise. Bodové hodnocení bude provedeno dle kritérií uvedených v tabulce. Viz. příloha 10 (Kritéria pro zkušební komisi). Celková známka z praktické zkoušky bude zapsána do tabulky celkového hodnocení závěrečné zkoušky.

Losovatelný cukrářský výrobek Hodnotí se: o příprava a normování surovin dle zadaného množství výrobku o jednotlivé pracovní operace dle technologického postupu o dodržování technologických postupu o dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů o organizace práce, o příprava a úklid pracoviště o vzhled a chuť hotového výrobku, dodržení surovinové normy (hmotnost, množství) o prezentace výrobku

Slavnostní výrobek (dort) Hodnotí se: o příprava a normování surovin, dodržení surovinové normy a nákresu dle zadání samostatné odborné práce (dále SOP) o jednotlivé pracovní operace slavnostního výrobku dle technologického postupu o náročnost, nápaditost, estetické ztvárnění, čistota provedení o vystižení námětu o zhotovení slavnostního výrobku o vzhled a chuť hotového výrobku o dodržování technologických postupu o prezentace a obhajoba výrobku ze SOP

27

Specifický výrobek Hodnotí se: o normování surovin, dodržení surovinové normy dle zadání samostatné odborné práce o jednotlivé pracovní operace dle technologického postupu o dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů o nápaditost a náročnost přípravy pro zhotovení výrobku o vzhled a chuť hotového výrobku, dodržení surovinové normy (hmotnost a množství) o organizace práce o příprava a úklid pracoviště Viz. Příloha 8 (hodnotící tabulka praktické zkoušky) 6.3 Hodnocení ústní zkoušky Výsledky ústní zkoušky se zapisují přímo do tabulky celkového hodnocení Viz. příloha 9 (tabulka celkového hodnocení), kdy zodpovězení prvních dvou bodů je pro úspěšní vykonání ústní zkoušky stěžejní. Otázka z orientace ve světě práce je okrajová, celkovou známku z ústní zkoušky ovlivňuje pouze okrajově a maximálně o jeden klasifikační stupeň. Pokud však žák neuspěje v rámci odborné části zkoušky, je klasifikován stupněm „5 - nedostatečný“, i když podotázku z uvedeného bloku zodpověděl správně.

6.4 Výsledky hodnocení závěrečné zkoušky K dispozici jsem získala přehled výsledků závěrečné zkoušky oboru vzdělání cukrář-výroba od roku 2003 do 2008, tedy výsledky z dob, kdy si ještě otázky a úkoly k jednotlivým zkouškám závěrečné zkoušky stanovovala každá škola sama a též z dob, kdy se již většina škol zapojila do projektu Kvalita 1, tedy jednotného zadání závěrečných zkoušek.

28

Ze získaných dat bylo možno zjistit, že nedošlo k výrazným změnám v dosažených výsledcích za jednotlivá období a tudíž je připravenost žáků pro výkon povolání zřejmě stále stejná, akorát pro zaměstnavatele jsou výsledky údajně lépe přehledné, protože se v jednotlivých oborech ověřují stejné znalosti. Příklad: (Podotýkám, že například pražskému zaměstnavateli bude asi jedno, že v jihomoravském kraji mají žáci lepší výsledky závěrečných zkoušek a spokojí se i s průměrným žákem z pražské školy, hlavně, že nebude muset zajišťovat ubytování pro žáka z jihomoravského kraje, nebo že se nebude muset obávat, že pro špatné dopravní spojení, nedorazí zaměstnanec včas do práce). Ze zjištěných dat je dále patrné, že nejlepších výsledků žáci dosahují u praktických zkoušek, kdy většina žáků dosahuje kvalifikačního stupně výborný či chvalitebný. Tyto známky se v jednotlivých letech nikterak neliší, a to i přesto, že došlo ke změnám ve zpracování praktických zkoušek. Oproti tomu je pro žáky nejobtížnější absolvování písemné zkoušky, kdy je největší počet žáků s výslednou kvalifikací dobrý či dostatečný, výsledky z jednotlivých let jsou opět srovnatelné. Je zvláštní, že žáci mají největší problém se zpracováním písemné zkoušky, a to i přesto, že na zpracování této části mají jednak dostatečné množství času a jednak nepochybně více klidu. Mezi příčiny nezdaru se zejména řadí to, že v písemné zkoušce žáci prokazují největší rozsah vědomosti z různých oblastí tříletého vzdělávání. Jak je patrné, rozsah jejich znalostí není dostatečný. U ústní zkoušky se většina žáků pohybuje kolem průměru, tzn. že se žáci pohybují od kvalifikačního stupně 1 (výborný stupeň) až po kvalifikační stupeň 4 (dostatečný stupeň). Je spodivem, že žáci nedosahují u ústní zkoušky stejných výsledků jak u praktické, když jde svým způsobem o obhajobu práce vytvořené u praktické zkoušky. Zde bývá jako příčina neúspěchu uváděna možnost, že žák má nedostatečné sebevědomí při veřejném projevu a není schopen se vyjádřit k otázce i přesto, že je mu odpověď známá. Až na výjimky, složí závěrečnou zkoušku úspěšně, tedy hned na poprvé, téměř většina žáků.

29

Výsledky ze školního roku 2002/2003 na Hotelové škole v Třebíč, kdy šlo k závěrečným zkouškám celkem 28 žáků, byly následující:

Kvalifikační stupně

Písemná zkouška

Praktická

Ústní zkouška

zkouška Výborný

1 žák

4 žáci

3 žáci

Chvalitebný

10 žáků

10 žáků

6 žáků

Dobrý

13 žáků

11 žáků

10 žáků

Dostatečný

4 žáků

3 žáci

9 žáků

Nedostatečný

0 žáků

0 žáků

0 žáků

Výsledky ze školního roku 2007/2008 na Hotelové škole v Třebíči, kdy šlo k závěrečným zkouškám celkem 23 žáků (jedna žákyně vykonávala pouze opravnou písemnou a ústní závěrečnou zkoušku), byly následující: Kvalifikační stupně

Písemná zkouška

Praktická zkouška

Ústní zkouška

Výborný

1 žák

10 žáků

7 žáků

Chvalitebný

5 žáků

7 žáků

3 žáci

Dobrý

10 žáků

4 žáci

8 žáků

Dostatečný

7 žáků

1 žák

5 žáků

Nedostatečný

0 žáků

0 žáků

0 žáků

Celkové hodnocení za daných 6 let: 02/03

03/04

04/05

05/06

06/07

07/08

3 žáci

5 žáků

6 žáků

4 žáci

5 žáků

3 žáci

Prospěl(a)

25 žáků

19 žáků

20 žáků

19 žáků

21 žáků

20 žáků

Neprospěl(a)

0 žáků

2 žáci

0 žáků

2 žáci

0 žáků

0 žáků

Prospěl(a) s vyznamenáním

30

II. Praktická část 7. Situace absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba na trhu práce 7.1 Školy nabízející vzdělání v oboru cukrář - výroba V celé České republice je celkem 76 škol, které nabízejí vzdělávání v oboru cukrář-výroba. Ucelený přehled všech škol spolu se statistikou ročně přijímaných žáků ke studiu a žáků ročně vyučených je uveden v tabulce č. 4. Viz. příloha 11. Do tohoto počtu jsou zahrnuty jak školy veřejné tak i soukromé a zároveň i škola s výukou žáků zrakově postižených.

7.2 Význam pojmu statistika Statistika je slovo, které má původ v minulosti vzdálené několik století. Cítíme v něm latinský základ - status, tedy stav, a také stát - stav věcí veřejných. Nahlédneme-li do výkladového slovníku nebo do úvodních kapitol učebnic statistiky, dozvíme se, že

"statistika

se

zabývá

studiem

zákonitostí

hromadných

jevů".

Data jsou jistou formou zobrazení výseku z reálného světa, který nás obklopuje. Statistickými daty budeme rozumět číselné zobrazení takového výseku reálného světa, ve kterém se zobrazované objekty vyskytují hromadně, tzn. že různý jedinci patřící do

stejné

kategorie,

kterou

umíme

jasně

určit,

se

objevují

vícekrát.

Takové výseky z reálného světa, které zahrnují více objektů, které mají nějakou společnou vlastnost, a tedy patří do stejné kategorie, nazýváme populace. Zobrazením buď všech nebo jen některých objektů vznikají statistická data. Nejčastěji se data vyjadřují pomocí tabulky, ve které každý sloupec znamená sledovanou vlastnost (veličinu), a každý řádek odpovídá jednotlivému objektu. Uvnitř tabulky jsou číselné hodnoty veličin zjištěných na každém ze sledovaných objektů. Každý sloupec tabulky může být nadepsán jménem měřené veličiny, každý řádek lze označit tak, abychom jednoznačně poznali, který objekt je tímto řádkem zobrazen.

31

7.3 Výsledky dotazníkové šetření 1 Na základě průzkumu provedeného prostřednictvím elektronického kontaktu se školami nabízejícími vzdělávání v oboru cukrář- výroba, jsem se dopracovala k zajímavým informacím. V příloze uvádím způsob dotazníkového šetření, který mi pomohl dopracovat se k následujícím faktům Viz. příloha 12 (Dotazník): 1. Do třetího ročníků a tím i k závěrečným zkouškám téměř vždy nastupuje o 1-4 žáků méně, než kolik jich původně zahájilo studium. 2. Tento jev je vysvětlován těmito body: -

žák zjistí, že ho obor nijak nezaujal a přechází na jiný obor,

-

žák přestává zvládat učivo a opět raději přechází na jiný obor,

-

bod, o kterém se příliš nehovoří: - žák nezvládá přílišné nároky ze strany pedagoga, a to ne jen v oblasti vzdělání a ač ho obor zajímá, raději dobrovolně přechází na jinou školu,

-

žák propadá do nižšího ročníku, a tak též snižuje počet absolventů, který v jednom roce nastupuji ke studiu a za tři roky studium končí,

-

ve výjimečných případech nastává i situace, kdy je žák pro neplnění školních povinností vyloučen z celého studia a tudíž i ze školy,

3. Již zhruba 8 let dochází k pozvolnému úbytku zájmu o obor vzdělán cukrář-výroba, jakož je tomu i u ostatních oborů vzdělání ukončené výučním listem, a tak se stává, že některé školy již tento obor pro nedostatek uchazečů ani neotevřou. 4. Na trhu práce stále převyšuje nabídka nad poptávka, kdy je tedy ještě stále více absolventů než volných pracovních míst. O zaměstnanosti žáků tohoto oboru bude ještě psáno v následující kapitole. 5. Ze získaných informací též vyplývá, že za pozvolné ubývání žáků tohoto oboru (cca o 4 žáky ročně, v každém kraji je to různé), nemůže nezájem o obor, ale postupné snižování počtu obyvatel, kdy žáci se snáz dostávají na střední školy ukončené maturitní zkouškou, nevědě, že maturitní zkouška už dnes neznamená získání kvalitního pracovního místa. 32

7.4 Počet absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba a jejich možnosti na trhu práce Duben 2007 Kategorie vzdělání/ skupina oborů/obor

Duben 2008 Počet absolventů

Střední 34156 odborné vzdělání s výučním listem Potravinářství 1769 a potravinářská chemie Cukrář1316 výroba

Počet nezaměstnaných absolventů

Míra nezaměstnanosti absolventů

Počet absolventů

Počet nezaměstnaných absolventů

Míra nezaměstnan osti absolventů

3179

9,3 %

31754

1971

6,2%

217

12,3%

1673

105

6,3%

176

13,4%

1226

84

6,9%

7.5 Počet volných pracovních míst v oboru vzdělání cukrář – výroba v ČR

Celkem ČR Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

1. 1. - 11. 2. 2. pololetí roku 1. pololetí roku 2. pololetí roku 2009 2008 2008 2007 394 631 618 391 34 57 71 40 65 96 85 83 26 30 38 21 18 43 43 27 21 21 29 22 44 54 44 16 42 72 64 29 9

24

34

26

27 15 2 0

24 58 8 7

21 48 15 12

18 22 16 7

62

84

71

33

29

53

43

31

33

7.6 Výsledky dotazníkového šetření 2 Dle zjištěných údajů se čerství absolventi věnují zpravidla těmto činnostem, a to v tomto procentuálním zastoupení (průměr ze získaných dat z dotazníkového šetření (viz. příloha 12)):

-

44 % absolventů dělá v úplně odlišné pracovní sféře než se vyučili, nejčastěji obsazovaná místa jsou v prodejnách se spotřebním zbožím a s potravinami, kde žáci pracují na pozici pokladní, či doplňují zboží

-

4 % absolventů pracuje na živnostenský list doma (vlastní podnikání), vzhledem k náročnosti, co dočinění s vedením účetní agendy, a vzhledem ke značné nasycenosti trhu, v oblasti cukrářské výroby, ne všichni jsou schopni v této sféře podnikání obstát, tudíž se procentuální zastoupení časem snižuje

-

38 %, jen takové množství absolventů opravdu pracuje v oboru, kterým se vyučili, nejčastěji je to v podnicích drobných podnikatelů, či ve velkovýrobnách a průmyslových odvětvích zabývající se výrobou potravinářského sortimentu

-

5 % absolventů končí na pracovním úřadě jako žadatelé o pracovní místo (nezaměstnaní), často tam však nekončí z důvodu, že by nebyla žádná práce, ale z důvodu, že se jim prostě pracovat nechce

-

9 % absolventů má zájem dále se vzdělávat v nástavbovém studiu či jiném oboru vzdělání, v současné době značného oslabení ekonomiky, je to pomale nejlepší řešení, ale bohužel toto další vzdělání žákům ještě nezajišťuje usnadnění v hledání pracovních míst

-

Žádná ze škol, se kterou jsem byla v kontaktu nemá informace o tom, že by některý z jejich absolventů našel uplatnění v daném oboru v zahraničí? Tento jev značně přikládám nižší úrovni jazykového vzdělávání na středních školách, kde žák získává výuční list.

7.7 Fakta o uplatnění absolventů na trhu práce Absolventi škol přicházející na trh práce v období vysoké nezaměstnanosti mají problémy s nalezením zaměstnání, míra jejich nezaměstnanosti je asi dvojnásobná proti starším pracovníkům. Výhodou absolventů jsou aktuální odborné znalosti, znalost cizích jazyků, počítačové dovednosti i větší profesní flexibilita. Na druhé straně jsou

34

znevýhodněni nedostatkem praktických pracovních zkušeností, které zaměstnavatelé často požadují. Absolventi středních odborných učilišť po přechodu na trh práce hodnotí kvalitu poskytnutého vzdělání poněkud hůře než je tomu u žáků středních odborných škol. Někteří absolventi nejsou spokojeni s oborem, který vystudovali, hlavním důvodem je, zejména pro vyučené, nízké finanční ohodnocení vykonávané práce. Nespokojené vyučené najdeme především v oborech skupin Textil a oděvnictví, Zemědělství a Obchod, u maturantů je to obdobné. Téměř 80 % absolventů mělo při hledání zaměstnání zájem o práci odpovídající oboru vzdělání nebo s tímto oborem alespoň volně související. Opravdu volné místo už jich našla slabá polovina. S dlouhodobou nezaměstnaností (déle než 6 měsíců) získali častěji zkušenost absolventi se základním vzděláním. Skutečnost, že nezaměstnanost postihuje ve větší míře méně vzdělané vrstvy, je známým faktem. Čím vyšší vzdělání, tím příznivější je výchozí pozice pro dobré uplatnění na trhu práce. Více než 75 % mladých lidí pracuje na pozici, která odpovídá jejich úrovni vzdělání, ne však oboru vzdělání, poměrně velké procento mladých lidí s vyšší úrovní vzdělání však pracuje na pozicích, které vyžadují úroveň vzdělání nižší. Velmi významným faktorem je i skutečnost, že se požadavky na kvalifikaci u některých profesí stále zvyšují a neplatí, že na těchto pozicích mohou pracovat osoby s nižší úrovní vzdělání. Z výsledků šetření vyplynulo, že 30% absolventů (všeobecně) má zaměstnání, které vůbec nesouvisí s vystudovaným oborem, asi 15% absolventů získalo uplatnění v příbuzném oboru a pouze asi 55% mladých lidí má zaměstnání plně odpovídající vystudovanému oboru. Míra nezaměstnanosti absolventů v dubnu 2003 činila u vyučených 22,7%, u absolventů SOŠ s maturitou 14,9% u absolventů gymnázia 6,3%, u absolventů VOŠ 10,6%, a u vysokoškoláků 6,7%. Mezi nejfrekventovanějšími důvody pro odmítnutí nabízeného zaměstnání byl uváděn v první řadě plat, dále velká vzdálenost pracoviště od místa bydliště a délka pracovní doby. Hlavním a výrazně převládajícím důvodem,

proč absolvent nezačal

pracovat

oboru,

v zaměstnání,

které

odpovídá

že odpovídající zaměstnání nesehnal.

35

vystudovanému

je

skutečnost,

Doby před sametovou revolucí, kdy člověk s maturitou měl zaručené místo v kanceláří, jsou dávno pryč.

Střední školy jsou totiž schopny pojmout všechny

„deváťáky“. Statistiky uvádí, že 80% z nich směřuje právě na střední školu, kdo tedy bude chodit do učebních oborů a vykonávat manuální práci? Pokud má 80% absolventů maturitu, tak není možné, aby všichni seděli v kanceláři. Doba se změnila a maturita je dnes spíše startem pro další vzdělávání. Kdo si nebude dál zvyšovat kvalifikaci, bude muset začít pracovat rukama, protože žáků s výučním listem je nedostatek. Zvyšuje se vzdělanost, ale pracovní místa zůstávají stejná. Je třeba rozložit síly mezi střední vzdělání s maturitní zkouškou a střední vzdělání s výučním listem tak, aby učební obory nezanikaly. Musíme omezit obory, které vyznačují přebytek na trhu práce. Je ale potřeba, aby se zapojily i firmy, které by se měly podílet na tvorbě osnov. Také musí dojít ke změně ceny práce.

7.8 Návrhy na zlepšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce Nad otázkou vysoké nezaměstnanosti obyvatel České republiky se zamýšlelo již nepřeberné množství osob a vědců. K výrazným posunům se však nedošlo, i když bylo navrhnuto a realizováno spousty nápadů. Není to vůbec lehká problematika a když se na řešení nedošlo do dnes, tak já asi sotva přinesu během tvorby mé bakalářské práce závratné objevy a zásadní pokroky, ještě za situace, kdy se v této problematice nepohybuji, a tak nevidím do hloubky daného jevu. Když přejdu přímo k oboru vzdělání cukrář-výroba a nezaměstnanosti osob (absolventů) tohoto oboru, řekla bych, že situace zde není až tak závažná, nezaměstnanost osob nezaujímá až tak velké procento z celkového počtu všech nezaměstnaných (cca 5-7% ze všech nezaměstnaných). Na zvýšení zaměstnanosti absolventů mohu napsat snad jen toto: V dnešní době se spousty mladých lidí nebojí vycestovat za prací do zahraničí, a to i v případech kdy, by měli pracovat v úplně jiném oboru. Ovšem řadu osob odrazuje nízká znalost cizího jazyka. Výuce cizímu jazyku je na středních odborných učilištích věnováno mnohem méně místa než jak je tomu na středních odborných školách. A začít dělat někde, kde nikomu nerozumíte ani slovo, tudíž nevíte ani co máte ve skutečnosti dělat, je hodně psychicky náročná záležitost a řada absolventů se ji tak dobrovolně vzdá. Myslím si, že je to velká škody, protože v cizině jsou jednak větší pracovní možnosti a jednak vyšší platové ohodnocení. Když už žák nezíská dostatečné jazykové vědomosti 36

na středním odborném učilišti, určitě bych žáky, podporovala a možná i nutila dodělat si jazykovou školu, která dá žákovy v cizím jazyce dobrou průpravu na to, aby vycestoval do zahraničí. S touto tématikou je úzce spojeno absolvování zahraničních výměnných programů, které bych jednoznačně rozšířila a zapojila bych do nich více žáků ze středních odborných učilišť, nejen žáky středního vzdělání s maturitní zkouškou, jak tomu tradičně bývá. Co se týče dalšího možného řešení, zaměřila bych se na účast žáků v co největším počtu soutěží a různých výstavních akcí, kde si nejen rozšíří své obzory v pestré variabilitě cukrářských výrobků, ale též tu mohou na sebe a své nadání upozornit potenciální zaměstnavatele, kteří se rádi takovýchto akcí účastní. Na závěr nezbývá než dodat: „ pokud není zrovna místo v oboru vzdělání, který žák absolvoval, měl by nejprve hledat místo v oboru, který s původním vzděláním úzce souvisí (pekařství, prodej cukrovinek, aj.), pak až místo, které z jeho kvalifikací nesouvisí. Nejhorší je skončit na pracovním úřadě, jako žadatel o pracovní místo. Jakmile si člověk zvykne na „pohodlí“ pracovního úřadu, těžko si bude zvykat na tvrdou realitu téměř celoživotního pracovního procesu. Dodatek: Kdo chce, práci si vždycky najde. Pokud nenalezne volné místo ve svém oboru vzdělání, musí na začátek přijmout, co je mu nabízeno a zároveň projevovat stále úsilí a snahu najít si uplatnění , ke kterému získal kvalifikaci. Musí rozesílat žádosti o pracovní místo, chodit na osobní pohovory, účastnit se různých akcí a soutěží v rámci cukrářské výroby, na kterých může předvést své kvality, kterých jistě nezůstane nepovšimnuto. Jak se říká: „štěstí přeje připraveným“. Ale též: „kdo chce moc, nemá nic.“ V další kapitole uvádím konkrétní speciálně zaměřená střediska a zařízení, kam se mohou čerství absolventi, ale i ještě stále studující žáci, obrátit o pomoc, radu v souvislosti s jejich uplatněním na trhu práce, případě s možnostmi týkajícími se vzdělávání, rozvoje.

37

jejich dalšího

8. Kariérové poradenství Kariérové poradenství je chápáno jako systém velmi různorodě zaměřených a organizovaných služeb s cílem podporovat a pomáhat v plánování individuální cesty světem vzdělávání a povolání. Součástí služeb je poskytování kvalitních informací a pomoc při realizaci individuálních profesních přání. Nezastupitelnou úlohu zde hrají pedagogickopsychologické poradny a tzv. Informační a poradenská střediska zřízená při úřadech práce. Podpůrně působí masové komunikační prostředky, výrobní závody, střední školy, odborná učiliště. Podporu nabízejí také některé pracovní agentury a neziskové organizace. Cílem všech zúčastněných je zefektivnění výběru a volby profese v souladu s možnostmi a individuálními předpoklady žáků tak, aby jejich volba byla pokud možno v souladu se společenskou poptávkou. Na jedné straně stojí člověk se svými zájmy, schopnostmi, vlastnostmi a zdravotním stavem, na straně druhé profese s různými charakteristickými rysy. Při posuzování perspektivní volby profese se obvykle nabízí větší množství více či méně důležitých faktorů. Např. druh činnosti, pracovní prostředí, pracovní prostředky, druh a složení pracovního kolektivu, pracovní doba, odměna za práci, poptávka na trhu práce, možnost odborného růstu, perspektiva služebního postupu, společenská prestiž profese, možnost či nutnost cestování, získání významných společenských kontaktů, výhody pro osobní život atd. V zemích EU v rámci povinné školní docházky existuje na školách v různých formách příprava na volbu povolání. Všechny vyspělé země mají profesionálně zajištěné kariérové poradenství, které pomáhá jednotlivcům při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání, apod. Toto poradenství je zpravidla určeno pro celou populaci (včetně nezaměstnaných). Na školách potom existují útvary, které poskytují poradenské služby na psychologickém základě. Tyto služby jsou v naší republice ve fázi rozboje a perspektivně budou jistě zajišťovat mimo individuální poradenství také průběžné vzdělávání učitelů pro tuto oblast, kontakty s trhem práce apod.

8.1 Informační a poradenská střediska Pracují při úřadech práce, soustřeďují se na předávání kvalitních informací o možnostech studia a zejména o náplních a perspektivách jednotlivých profesí. Mívají zpravidla informace nejenom celostátního charakteru, ale zejména kvalifikované aktuální informace z regionu, které jsou základním předpokladem pro samostatné rozhodování 38

mladých lidí. Informují o studijních a učebních oborech, o podmínkách a průběhu přijímacího řízení o nárocích a požadavcích na studium jednotlivých oborů a výkon profesí a o možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů na trhu práce. Mají schopnost poskytovat aktuální informace o vývojových trendech na trhu práce v nejširších souvislostech. Střediska mají zpravidla i odborníky pro provádění a vyhodnocování psychodiagnostických testů, kteří si kladou za cíl poznat schopnosti a vlastnosti, osobnostní předpoklady a tím pomáhat při vlastním rozhodování mladých lidí. Lze říci, že nejobtížnější je sledování vývoje trhu práce. Perspektiva v této oblasti totiž závisí nejen na vývoji ekonomiky, ale také na vývoji vědy a techniky, zahraničních investicích, přílivu imigrantů a dalších faktorech. 7.2 Projekt VIP Kariéra Jde o projekt Rozvoje a zdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání. Projekt byl podán a schválen v roce 2005 v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, v prioritě Rozvoj celoživotního učení, v rámci opatření Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů. Obecným cílem, ke kterému projekt VIP Kariéra směřuje, je dosažení vyšší zaměstnatelnosti absolventů škol na trhu práce na základě jejich odpovědné a racionální kariérové volby, jejich kvalifikovanosti a flexibility a souladu struktury a připravenosti absolventů s vývojovými potřebami trhu práce.

39

9. Závěr Smyslem celé mé bakalářské práce je ucelená, přehledná, výstižná charakteristika závěrečných zkoušek oboru vzdělání cukrář-výroba. V mé práci jste se o závěrečných zkouškách dověděli vše důležité, jak o způsobu realizace obsahu zkoušek v rámci projektu Kvalita I, tak o průběhu závěrečných zkoušek a o hodnocení zkoušek. Každá z jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky (zkouška písemná, praktická, ústní) má v mé práci své místo. Nebylo by účelné o nich napsat jen pár řádků, proto jsem jednotlivé části zkoušky rozdělila na všeobecné informace a na hlubší pohled, tedy na zkoušky konané přímo v oboru vzdělání cukrář-výroba. Samozřejmě, že než žák dospěje do věku a na vzdělanostní úroveň pro vykonání závěrečných zkoušek, musí projít třemi lety pečlivých příprav a ne vždy lehkého studia. Proto je nasnadě začít nejprve charakteristikou oboru vzdělání cukrář-výroba, plynule navázat profilem absolventa, což je část, která ukazuje, jakých hodnot by měl žák po ukončení třetího ročníku dosáhnout. Ne vždy to bývá pravdou, ale díky projektu Kvalita I, o kterém je v mé práci též pojednáno, se snaží jednotlivé školy k jednotným a požadovaným profilům dopracovat. Nedílnou součástí bakalářské práce je i způsob hodnocení, týká se zejména toho, zda žáci vypracovali vše, co měli, řádně a včas, v požadovaném množství a kvalitě. Důležité je i jejich vystupování, úprava zevnějšku a dodržování zásad BOZP. Vzhledem k tomu, že po úspěšném zakončení studia čeká všechny žáky další, zpravidla pracovní etapa života, je zapotřebí se zamyslet nad situací, která na našem pracovním trhu není zrovna nejlepší. Téměř polovina všech vyučených žáků nenalezne uplatnění ve svém, ani příbuzném oboru. Jako ukázku jsem zvolila výzkumné statistiky, které toto neblahé pravidlo potvrzují. Dále jsem na základě výzkumu provedeného na jednotlivých školách, došla k faktu, že žáci raději končí na pracovním úřadě, než aby šli dělat práci nekvalifikovanou a dle toho i placenou. Má práce by tak měla směřovat hlavně do rukou jednotlivých žáků, aby si uvědomili, že nejen pro ně je skládání zkoušky obtížné, ale stejnou, ne-li složitější práci mají právě tvůrci závěrečných zkoušek a že ani oprava žákových výtvorů, kterou již provádějí jednotlivý vyučující, není jednoduchá. Sami žáci, tak mohou lépe poznat a zjistit, cože je vlastně doopravdy čeká, protože někdy jsou žákům podávány nepřesné a neucelené informace. Žáci také díky mému výzkumu mohou usoudit, že najít si práci v oboru není jednoduchou záležitostí, a o to více záleží na jejich opravdových dovednostech a 40

vědomostech, které se musí naučit „prodávat“. Již na počátku vzdělávání na střední škole se mohou obrátit na různá poradenská centra, kde mohou využít rad odborných, proškolených zaměstnanců, kteří jim poradí, zda se pro daný obor opravdu hodí, jaká je úspěšnost jeho absolvování a možnosti pracovního zařazení. Publikace je samozřejmě určena pro celou širokou veřejnost, ale spíše je koncipována právě pro žáky a pro rozšíření jejich obzorů. Pro zlepšení orientace žáků v jednotných závěrečných zkouškách, bych doporučila pořádat přípravné kurzy, podobně jak je tomu u „maturit na nečisto“, kdy si žáci zkouší, jak bude právě taková „maturita naostro“ vypadat. Stejný způsob bych zvolila i u závěrečných zkoušek, kdy by si žáci prošli jednotlivé části zkoušky a zkusili si zpracovat úkoly v daném čase a kvalitě. Vím, že na praktickou zkoušku se žáci začínají připravovat již v druhém pololetí třetího ročníku, ale příprava na část písemnou a ústní je již opomíjena. Bylo by zapotřebí se věnovat i těmto částem, aby z žáků opadla nervozita, aby věděli, co přesně je čeká, a mohli se tak soustředit pouze na jednotlivé řešení otázek a ne na to, cože mají vůbec z danými papíry, které se jim při zkoušce dostanou do rukou, dělat.

41

10. Anotace Kudláčková Ivana: Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky pro obor vzdělání cukrář-výroba, bakalářská práce Brno, MU 2009, 57 s. Bakalářská práce se zaměřuje na přípravu, průběh a hodnocení jednotlivých závěrečných zkoušek, na charakteristiku oboru a profil absolventa oboru vzdělání cukrář-výroba. Na ukončování vzdělání jednotnou závěrečnou zkouškou podle Projektu Kvalita 1 pro obor vzdělání cukrář-výroba.

10. Annotation Kudláčková Ivana: Methodical and vocational final examination preparation of apprentice course Confectioner – production, bachelor work Brno, MU 2009, 57s. My bachelor work is focused on preparation, organization and actual process, evaluating of each final examination, on the characteristic of that branch, the profile of the graduate of apprentice course Confectioner - production. And on the ending education by the integrated final examination according to Project Duality 1 for apprentice course Confectioner – production.

42

11. Resumé Cílem mé bakalářské práce bylo zpracování, průběh a hodnocení závěrečných zkoušek v oboru vzdělání cukrář – výroba a dále pak projekt Kvalita 1, který již po 3 roky umožňuje jednotné zadání závěrečných zkoušek pro více jak 200 škol.

První část je věnována všeobecné charakteristice oboru vzdělání cukrář – výroba. Postupně se dostávám ke způsobu ukončování vzdělávání v tomto oboru, tedy k informacím o jednotlivých částech zkoušky - části písemné, praktické a ústní a ke způsobu hodnocení těchto částí závěrečné zkoušky.

Vzhledem ke stále obtížnějšímu pracovnímu uplatnění čerstvých absolventů, jsem na závěr do bakalářské práce zpracovala statistiky počtu čerstvých absolventů v letech 2007 a 2008 a počty volných pracovních míst na jednoho absolventa v těchto dvou letech.

Výsledkem je moje úvaha nad možnostmi řešení, které by zaručovaly vyšší uplatnitelnost absolventů na trhu práce. 11. Summary The aim of my bachelor´s work was working up, process and evaluation of schoolleaving exams in the branch Confectioner – producing and the project Quality 1, which has allowed uniform school-leaving exams for more than 200 school for 3 years.

The first part provides a general description of the branch Confectioner – producing. Subsequently I describe the process of completing education in this branch, so I provide information about every part of the exam – the written, practical and oral part and the means of evaluating each part of the exam.

In reference to the more difficult exercise of new school leavers, I made statistics of new school leavers between the years 2007 and 2008 and the number of working possibilities for one school leaver in these two years.

The result is my consideration about possibilities of solution, which would support an increase in use of school leavers in the employment market. 43

12. Seznam literatury: ÚLOVCOVÁ, Helena, STRÁDAL, Jiří. Analýza trhu práce ve vztahu k odbornému vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav odborného vzdělávání, 1998. 45 s. ÚLOVCOVÁ , Helena, STRÁDAL, Jiří. Úvod do světa práce. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Fragment, 2001. 56 s. ISBN 80-7200-289-9. ČADÍLEK,

Miroslav.

Didaktika

praktického

vyučování

I..

Brno :

Akademické

nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 104 s. ČADÍLEK , Miroslav, STEJSKALOVÁ, Pavla. Didaktika praktického vyučování II.. Brno : Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. 68 s. PŮLPÁNOVÁ, A. Cukrářská technologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1993. 272 s. ISBN 80-85572-54-0. MŠMT.S Evropským sociálním fondem k inovacím vzdělávání. Praha : TAURIS, 2007. 58 s. ISBN 978-80-211-0539-3. MŠMT. S novým školským zákonem: vzdělání v roce 2005 v tématech. II. díl. Praha: TAURIS, 2006. ISBN 80-211-0519-4 MŠMT. Na cestě k učící se společnosti. Praha: TAURIS, 2004. ISBN 80-211-0483-X KLEŇHOVÁ, M., a kol. České školství v mezinárodním srovnání. Praha: TAURIS, 2003. ISBN80-211-0457-0 MŠMT. Úplné znění školských zákonů. Ostrava: Sagit, 2008. ISBN 978-80-7208-698-6

Http://www.kvalita1.nuov.cz/ [online]. 2004 , 2. června 2008 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: . www.ssgak.cz/uvod_cukrar.aspx [online]. 2000 , 2.1.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: <www.ssgak.cz>. Http://www.infoabsolvent.cz/KatalogOboru/KartaStrOboru.aspx?Obor=39288&Kategorie =H&SkupinaOboru=29&Kraj=CZ011 [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-02-28]. Dostupný z WWW: <www.infoabsolvent.cz>. Http://www.infoabsolvent.cz/TematickyKatalog/DStranka.aspx?CiloveSkupiny=2&KodStr anky=5.1.02&kv=1&so=29&o=544 [online]. 2007 , 2008 [cit. 2008-02-28]. Dostupný z WWW: <www.infoabsolvent.cz>. Http://www.informatika.xcars.cz/zakladnipojmy.html

[online].

2000

,

30.3.2008

[cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <www.informatika.xcars.cz>. Http://ktp.istp.cz/charlie/expert2/act/h3-karta26.act?id=25&is=1&lh=0 [online]. 1998 , 28.1.2009 [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <www.ktp.istp.cz>. 44

13. Seznam příloh Příloha 1. Učební plán oboru vzdělání cukrář-výroba Příloha 2. Obory vzdělání zapojené do pilotního ověřování Projektu Kvalita 1 pro školní rok 2005/2006, 22 oborů Příloha 3. Ukázka 9 úkolů z jednoho zvoleného tématu Příloha 4. Ukázka několika úkolů ke zhotovení z losovaných témat Příloha 5. Ukázka několika otázek k ústní zkoušce Příloha 6. Odborné podotázky Příloha 7. Hodnotící tabulka písemné zkoušky Příloha 8. Hodnotící tabulka praktické zkoušky Příloha 9. Tabulka celkového hodnocení Příloha 10. Kritéria pro zkušební komisi Příloha 11. Tabulka škol nabízejících vzdělání v oboru vzdělání cukrář-výroba Příloha 12. Dotazník

45

Příloha 1 Učební plán oboru vzdělání cukrář-výroba Název předmětu

Zkratka

Počet vyučovacích hodin týdně v ročníku I. II. III. celkem ________________________________________________________________________ Povinné vyuč. předměty Český jazyk a literatura Cizí jazyk Občanská nauka Matematika Chemie Ekologie Práce s počítačem Tělesná výchova Ekonomika Suroviny Stroje a zařízení Odborné kreslení Technologie Odborný výcvik

CJL ANJ,NEJ OBN MAT CHE EKL PRP TEV EKO SUR STZ ODK TCH ODV

Předměty volitelné a výběrové Konverzace v cizím jazyce KAJ,KNJ

2 2 1 2 2 1 1 1 2 1 2 15

2 2 1 1 1 1 1 1 2 1 2 17,5

2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 3 17,5

6 6 3 4 4 1 3 3 2 5 2 1 7 50

1

0,5

0,5

2

-------------------------------------------------------------------------------------------------------Celkem 33 33 33 Předměty nepovinné Daňová evidence

DAE

-

46

-

1,5

1,5

Příloha 2 Obory vzdělání zapojené do pilotního ověřování projektu Kvalita 1 pro školní rok 05/06 Společné jednotné zadání 23-51-H/001 Zámečník 23-68-H/001 Automechanik 26-51-H/003 Elektrikář–silnoproud 26-57-H/001 Autoelektrikář 29-53-H/001 Pekař 29-54-H/002 Cukrář–výroba 31-58-H/001 Krejčí 33-56-H/001 Truhlář 33-56-H/002 Truhlář–výroba nábytku 33-56-H/003 Truhlář–dřevěné konstrukce 36-67-H/001 Zedník 36-69-H/001 Pokrývač 37-51-H/001 Manipulant poštovního provozu a přepravy 41-51-H/011 Farmář 41-51-H/007 Zemědělec–hospodyňka 41-52-H/001 Zahradník 41-55-H/003 Opravář zemědělských strojů 65-51-H/002 Kuchař–číšník pro pohostinství 65-52-H/001 Kuchař 66-51-H/004 Prodavač–smíšené zboží 69-51-H/001 Kadeřník 82-51-H/006 Umělecký truhlář

47

Příloha 3 Ukázka 9 úkolů z jednoho zvoleného tématu TÉMA I – Jádrové hmoty 1. Charakteristika jádrových hmot • Uveďte způsoby výroby základní jádrové hmoty a jednu z nich popište. • Popište význam použití vaječných bílků. • Jaké vady se mohou projevit u korpusu z jádrových hmot? 2. Druhy jádrových hmot, příprava a tvarování • Vyjmenujte druhy jádrových hmot. • Popište tvarování jádrových hmot. • Vysvětlete význam zkoušky pečivosti. 3. Jádrová hmota na griliážové trubičky • Vyjmenujte suroviny na výrobu trubiček. • Popište technologický postup včetně tvarování a pečení. 4. Technologický postup • Popište technologický postup dvou výrobku z jádrové hmoty – upřesněno ředitelem školy. 5. Jádroviny – druhy, složení, úprava, použití • Popište jednotlivé druhy jádrovin. • Uveďte složení jádrovin. • Jakými způsoby se jádroviny upravují před použitím do cukrářských výrobku? • Popište zásady pro skladování jádrovin. 6. Dělicí a tužicí stroj • Vysvětlete použití dělicího a tužicího stroje. • Napište druhy dělicích a tužicích strojů. • Popište dělicí a tužicí stroj. 7. Proveďte nákres dekorace (zdobení) slavnostního výrobku (dortu) kruhového tvaru na téma jmeniny. • Proveďte barevně nákres zdobení dortu (vrchní i obvodové části) dle přiložené šablony. • Zdobení navrhnete formou jednotahových linií. • Napište, jaké hmoty pro konečnou úpravu dortu a jeho zdobení doporučujete. 8. Přepočet surovinové normy Jádrové likérové rohlíčky Vypočítejte spotřebu surovin na výrobu 230 kusu Jádrových likérových rohlíčků 48

o hmotnosti 40g. Výpočty provádějte na 3 desetinná místa bez zaokrouhlování. Surovinová norma udává: SUROVINY A POLOTOVARY HMOTNOST V KG Cukr krupice

0,520

Bílky tekuté

0,250

Vlašské ořechy mleté

0,250

Dezertní náplň

2,850

Marmeláda na korpus

0,050

Cukrářská kakaová poleva ředěná

0,650

Podzemnice pražená – na zdobení

0,170

Suroviny celkem

4,740

Ztráty

PŘEPOČET NA 230 KUSU

-0,740

Hotový výrobek 100ks á 40g 4,000

DEZERTNÍ NÁPLŇ

HMOTNOST V KG

Upotřebitelný odpad měkký

1,800

Proslazená pomerančová kůra

0,220

Marmeláda rybízová

0,100

Nálev z kompotovaného ovoce

0,285

Vlašské ořechy mleté

0,090

Likérový výtažek

0,080

Suroviny celkem

2,575

Ztráty

-0,075

Hotová náplň

2,500

PŘEPOČET NA 230 KUSU

9. Konverzace – překlad (bud německý/nebo anglický jazyk) Cukrárna: Dobrý den! Dobrý den, čím Vám mohu posloužit? Prosím 30 dkg marokánek. Mohu Vám nabídnout vynikající zákusek „Kokosovou špičku“? Dekuji, vezmu si 3 kousky. Zde máte pokladní doklad. Nashledanou. 49

Příloha 4 Ukázka několika úkolů ke zhotovení z losovaných témat 1) a) Modelované brambory b) Specifický výrobek (dle samostatné odborné práci, dále jen SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 2) a) Špičky s tekutou náplní b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 3) a) Karamelové větrníky b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 4) a) Třené linecké banánky s marmeládou b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 5) a) Muzikál řezy se smetanovým krémem b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 6) a) Košíčky s máslovou náplní a ovocem b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 7) a) Řezy s punčovou příchutí b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) 8) a) Listové žloutkové řezy b) Specifický výrobek (dle SOP) c) Slavnostní výrobek (na dané téma v SOP) atd. 50

Příloha 5 Ukázka několika otázek k ústní zkoušce 1. a) Zvláštní šlehané hmoty – výrobní postup sněhové hmoty, tvarování, pečení a vady, druhy výrobků. b) Ovocné výrobky konzervárenské – druhy a použití v cukrářské výrobě. c) Víte, kde je ve Vašem okolí úřad práce? Kdy se tam obrátíte o pomoc? 2. a) Těžké šlehané hmoty – charakteristika, rozdělení, výrobky. b) Vaječná hmota – druhy, způsoby konzervace, použití v cukrářské výrobě, požadavky na hygienu. c) Ve kterých firmách (podnicích) ve Vašem okolí, případně v celé ČR, je možné uplatnit Vaši profesi? Uveďte na příkladech, jaké platové a pracovní podmínky nabízejí zaměstnavatelé. 3. a) Třené hmoty – charakteristika, výrobní postup, tvarování a pečení třených hmot. b) Kypřící prostředky - druhy kypření, chemické kypřící prostředky. c) Jaké poradenství a podporu mohou na úřadech práce získat nezaměstnaní nebo lidé, kteří chtějí změnit zaměstnání? 4. a) Listové těsto – suroviny, výroba, tvarování a pečení výrobků z listového těsta. b) Nové druhy surovin – rychlošlehací přípravky, moučné směsi, směsi na přípravu náplní. c) Je možné uplatnit se v zahraničí ve Vaší profesi? Kde a jak můžete získat podrobnější informace o nabídce pracovního uplatnění v zahraničí? 5. a) Hmoty s rychlošlehacím přípravkem (RP) – výrobní postup hmoty, charakteristika RP a výrobky. b) Obiloviny – druhy, význam, skladování mouky a použití v cukrářské výrobě. c) V čem spočívá podstata práce ve Vašem oboru? Jakým způsobem se lze specializovat, zastávat vedoucí funkci?

51

Příloha 6 Odborné podotázky 1. Popište prvky zdobení (okraje, kresba). 2. Stroje na zpracování korpusu a hotových výrobku. 3. Bezpečnost práce – povinnosti zaměstnavatele. 4. Pece – typy podle vytápění. 5. Popište tabulovací stroj na výrobu fondánu. 6. Co je to plastická modelace? 7. Popište stroj na výrobu šlehaných hmot. 8. Osobní hygiena a hygiena pracoviště. 9. Stroje na zdobení a konečnou úpravu. 10. Základní vybavení teplé a studené cukrářské dílny. 11. Co je to univerzální stroj, popište jeho použití. 12. Potahovací stroje, jejich použití. 13. Vybavení skladu a expedice. 14. Třecí stroj, význam. 15. Vypichovací stroje, použití v cukrářství. 16. Dávkovací a roztírací stroje, použití v cukrářství. 17. Uveďte druhy smažících pánví podle otopu. 18. Výrobníky na zmrzlinu, druhy, použití. 19. Mrazící zařízení a jeho použití. 20. Chladící zařízení, použití v cukrářství. 21. Balící stroje, význam. 22. Uveďte doplňující vybavení cukrářské dílny nezbytné pro výrobu. 23. Klimatizační zařízení – význam. 24. Zhodnoťte význam kritických bodu (vysvětlete pojem HACCP). 25. Co je to výrobní linka a použití v cukrářské výrobě. 26. Rozvalovací stroj na pevná těsta. 27. Mixéry – popis, použití v cukrářské výrobě. 28. Dělicí a ztužovací stroj na kynutá těsta. 29. Výrobníky zmrzliny – druhy, způsob zmrazování. 30. Rozkrajovač korpusu – popis, použití v cukrářské výrobě

52

Příloha 7 Tabulka (č. 1) hodnocení písemné zkoušky Jméno žáka: Číslo otázky

Téma: Zdůvodnění

Klasifikace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celkové hodnocení:

53

Podpis

Příloha 8 Tabulka (č. 2) hodnocení praktické zkoušky Příjmení a jméno žáka

T ř í d a

O d b o r n á práce

Zhotovení slavnostního výrobku

S p e c i á l n í výrobek

Normování vylosovaného výrobku

Samostatná příprava losovaného výrobku

Hygiena bezpečnost a úklid pracoviště

C e l k e m bodů

5

15

10

5

10

5

50

54

V ý s l e d n á klasifikace

P o z n á m k a

Příloha 9 Tabulka (č. 3) celkového hodnocení závěrečné zkouška Jméno a Písemná Praktická Ústní zkouška Ústní Celkový příjmení zkouška zkouška prospěch Otázka Odborná Svět Odborná zkouška Klasifikace Klasifikace č.1 Klasifikace část práce podotázka

55

Příloha 10 Tabulka (č. 4) Pokyny pro zkušební komisi Část praktické zkoušky Obhajoba odborné práce

Počet bodů

Kritéria hodnocení

samostatné 0 – 5

Obhajoba samostatné odborné práce (zpracování návrhu), prezentace výrobku Dodržení technologického postupu a hmotnosti výrobku, chuť, organizace práce, dodržování zásad hygieny, estetické ztvárnění (zdobení), prezentace výrobku Dodržení technologického postupu, estetická úprava, dodržení hmotnosti, chuť, počet kusu Samostatnost, správnost, čas (rychlost) Dodržování technologického postupu, hmotnost, počet kusu, chuť, dodržování hygienických předpisů, estetická úprava, prezentace výrobku Pracovní postupy při výrobě, čistota provedené práce, osobní hygiena, úklid pracoviště, dodržování bezpečnostních předpisů

Zhotovení slavnostního 0-15 výrobku (dortu) - dle samostatné odborné práce

Zhotovení specifického 0-10 výrobku (dle samostatné odborné práce) Normování vylosovaného cukrářského výrobku. Zhotovení losovatelného cukrářského výrobku

0-5 0-10

Dodržování zásad hygieny 0-5 a sanitace (bezpečnosti potravin) a zásad bezpečnosti práce

U každého výrobku bude provedeno senzorické hodnocení. Maximální počet je 50 bodů Tabulka klasifikace: 50 – 45 bodů

Výborný

44 – 38 bodů

Chvalitebný

37 – 31 bodů

Dobrý

30 – 24 bodů

Dostatečný

23 a méně bodů

Nedostatečný

56

Příloha 11 Tabulka (č. 5) Školy nabízející vzdělávání v oboru cukrář-výroba Počet přijímaných žáků/počet absolventů z těchto žáků Gymnázium bratří Čapků a První české soukromé střední 20/15 Hlavní město Praha (5 škol):

odborné učiliště s.r.o., Trhanovské náměstí 8, Praha 10 Střední odborné učiliště gastronomie, U Krbu 45, Praha 10 Střední škola gastronomická a hotelová s.r.o., Vrbova 1233, Praha 4 Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené, Praha 5, Holečkova 4 Střední odborné učiliště gastronomie a podnikání, Za Černým mostem 3, Praha 9

30/27 20/16 6/6 24/21

Jihočeský kraj (7 škol): Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hněvkovice 1, Hněvkovice 1, Týn nad Vltavou Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, České Budějovice, Kněžskodvorská 33/A Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86 Střední odborné učiliště služeb Vodňany, Zeyerovy sady 43/II, Vodňany Střední škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Volyně, Lidická 135 Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Tábor, Bydlinského 2474 Soukromá střední odborná škola a střední odborné učiliště Prachatice, s.r.o ., Zlatá stezka 240, Prachatice

10/0 (působí tři roky) 46/43 12/10 10/9 18/16 22/19 0 (obor neotevřen)

Jihomoravský kraj (4 školy): Střední škola potravinářská a služeb, Brno, Charbulova 106 Střední odborné učiliště, Mikulov, Purkyňova 6 Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Bzenec, náměstí Svobody 318 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Znojmo, Dvořákova 19

61/58 12/10 30/26 30/25

Karlovarský kraj (2školy): Hotelová škola Mariánské Lázně, Komenského 449, 16/15 Mariánské Lázně Střední škola živnostenská Sokolov, Žákovská 716, Sokolov 30/27

Královéhradecký kraj (6 škol): Střední škola potravinářská, Smiřice, Gen. Govorova 110 Střední škola technická a řemeslná, Nový Bydžov, Dr. M. Tyrše 112 Střední škola gastronomie a služeb, Nová Paka, Masarykovo nám. 2 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Nové Město nad Metují, Školní 1377 Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Hronov, s.r.o., Čapkova 193 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Trutnov, Volanovská 243

Liberecký kraj (3 školy): 57

13/12 10/9 15/13 12/10 10/10 10/8

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Střední škola gastronomie a služeb, Liberec, Dvorská 447/29, příspěvková organizace Střední škola, Lomnice nad Popelkou, Antala Staška 213, příspěvková organizace Moravskoslezský kraj (8 škol): Střední škola gastronomie a služeb, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 451, příspěvková organizace Střední odborné učiliště „BARON SCHOOL“ spol. s r. o., Školní 2, Havířov-Šumbark Střední škola hotelová a obchodně podnikatelská, Český Těšín, příspěvková organizace, Frýdecká 32 Střední škola techniky a služeb, Karviná, příspěvková organizace, tř. Osvobození 60 Střední škola hotelnictví a gastronomie, Frenštát pod Radhoštěm, příspěvková organizace, Mariánská 252 Střední škola hotelnictví, gastronomie a služeb SČMSD, Šilheřovice s.r.o., Zámek 1 Střední škola odborná a speciální, límkovice, příspěvková organizace, Komenského 215 Střední škola společného stravování, Ostrava Hrabůvka, příspěvková organizace, Krakovská 1095 Olomoucký kraj (6 škol): Střední odborné učiliště potravinářské, Jeseník,U Jatek 8 Střední odborné učiliště Litovel, Komenského 677 Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Olomouc, Šturmova 14 Střední škola, Olomouc-Svatý Kopeček, B. Dvorského 17 Střední odborné učiliště obchodní Prostějov, nám. Edmunda Husserla 1 Střední škola gastronomie a služeb, Přerov, Šířava 7 Pardubický kraj (4 školy): Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb, Chrudim, Čáslavská 205 Labská hotelová střední odborná škola a Střední odborné učiliště Pardubice s.r.o., U Josefa 118, Pardubice 1 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Polička, Čs. Armády 485 Střední škola obchodu a služeb Choceň, Tyršovo náměstí 220 Plzeňský kraj (3 školy): Střední škola zemědělská a potravinářská, Klatovy, Národních mučedníků 141 Střední škola, Horažďovice, Blatenská 313 Hotelová škola, Plzeň, U Borského parku 3, Plzeň 1 Středočeský kraj (13 škol): 58

22/18 24/21 30/22

20/17 16/15 15/14 15/13 30/25 20/18 20/16 28/24

15/14 24/21 20/16 0 (pro nezájem neotevřen) 15/14 15/14 28/25 10/9

35/32 21/20

22/18 22/20 30/27

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vlašim, Zámek 1 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Beroun – Hlinky, Okružní 1404 Integrovaná střední škola, Slaný, Hlaváčkovo nám. 673 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno, U Hvězdy 2279 Střední odborné učiliště, Čáslav, Žižkovo nám. 75 Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horky nad Jizerou 35, Brodce nad Jizerou Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Městec Králové, T. G. Masaryka 4 Střední odborné učiliště společného stravování, Poděbrady, Dr. Beneše 413/II Střední odborné učiliště potravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb, Příbram, Gen. R. Tesaříka 114 Střední odborné učiliště, Sedlčany, Petra Bezruče 364 Integrovaná střední škola, Jesenice, Žatecká 1, Jesenice u Rakovníka Ústecký kraj (5 škol): Střední škola řemesel a služeb, Děčín IV, Ruská 147, příspěvková organizace Obchodní akademie, Střední odborná škola gastronomie a Střední odborné učiliště, Chomutov, příspěvková organizace, Černovická 2901 Střední škola Pohoda s.r.o., Kosmonautů 2022, Litoměřice Hotelová škola, Teplice, příspěvková organizace, Smetanovo nám. 786 Střední škola obchodu a služeb, Ústí nad Labem, Keplerova 7, příspěvková organizace Vysočina (6 škol): Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod, Bratříků 851, Havlíčkův Brod Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť, K Valše 38, Třešť Vyšší odborná škola a Střední škola hotelová SČMSD Pelhřimov, s.r.o., Slovanského bratrství 1664, Pelhřimov Hotelová škola Třebíč, Sirotčí 4, Třebíč Střední odborné učiliště Jana Tiraye, Velká Bíteš, Tyršova 239 Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga, U Klafárku 3, Žďár nad Sázavou Zlínský kraj (4 školy): Střední škola hotelová a služeb Kroměříž, Na Lindovce 59

15/15 24/22 15/12 26/22 15/13 15/11 15/10 O (obor neotevřen) 20/17 15/14 25/21 13/10 20/19

20/18

28/25 16/13 15/13 30/26

15/14 20/15 10/9

27/25 18/16 23/19

20/17

1463, Kroměříž Střední škola průmyslová a hotelová Uherské Hradiště, 25/23 Kollárova 617, Uherské Hradiště Integrovaná střední škola - Centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky 15/11 Valašské Meziříčí, Palackého 49, Valašské Meziříčí Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín, Benátky 30/26 1779, Vsetín (údaje v tabulce jsou průměrné, brány z posledních pěti let)

60

Příloha 12 Dotazníkové šetření Dotazník je určen pro školy, které nabízejí vzdělávání v oboru cukrář-výroba. Dotazník je anonymní a výsledky budou použity pouze na účely zpracování mé bakalářské práce. 1. Kolik žáků ročně přijímáte ke vzdělávání v oboru cukrář-výroba? 2. Kolik žáků z daného počtu přijatých pravděpodobně dojde až k závěrečným zkouškám? 3. Jaké jsou nejčastější důvody odchodu žáků z daného oboru vzdělání? 4. Na jaké pracovní pozice nejčastěji nastupují čerství absolventi? 5. Jaká je uplatnitelnost absolventů oboru vzdělání cukrář-výroba na trhu práce? 6. Jakým způsobem se k vám dostávají zpětné informace o zaměstnanosti vašich absolventů? 7. Myslíte si, že obor vzdělání cukrář-výroba stále nabývá své prestiže, jako tomu bylo v předešlých 10 letech, či naopak ztrácí na svých honotách? 8. Vize do budoucna?

Dotazník byl rozeslán celkem 50 školám z celkového počtu 76 škol. Návratnost byla pouze 50%, tudíž mi odpovědělo na mé otázky pouze 25 škol. I přesto si myslím, že provedený výzkum je možno hodnotit jako platný.

61