MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA MEDIÁLNÍCH STUDIÍ

Zásady sledování digitální televize napříč vietnamskými imigranty v České republice. Rozdíl mezi první a druhou generací, zaměřeno na Jihomoravský kraj.

Studijní program: FSS N-KS Mediální a komunikační studia Studijní obor: FSS ZU Mediální studia a žurnalistika UČO: 403007

Brno 17. 5. 2013

autorka práce: Milada Zemanová vedoucí práce: Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně za použití citované literatury.

V Brně:

……………………………………

Bibliografický záznam ZEMANOVÁ, Milada. Zásady sledování digitální televize napříč vietnamskými imigranty v České republice. Rozdíl mezi první a druhou generací, zaměřeno na Jihomoravský kraj. Diplomová práce: Brno, Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií. 2013. 98 stran, 20 stran příloh.

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.

Abstrakt I přes to, že Vietnamci patří mezi třetí nejpočetnější menšinové etnikum žijícím v České republice a i navzdory faktu, že zde žijí i více než šedesát let, tak se zdají být uzavřenou komunitou. Existují výzkumy týkající se jejich zvyků a integrace do společnosti, ale na poli mediálního chování výzkumy naprosto chybí. V následujícím textu se dozvíme, jakým způsobem Vietnamci v České republice konzumují televizní vysílání a jaký je rozdíl ve sledovacích návycích u první a druhé generace. Pomocí dotazníkového šetření byla získána potřebná data pro jedince žijící v Jihomoravském kraji, kteří se věnují podnikání. Ukázalo se, že existují velké rozdíly mezi jednotlivými generacemi. K největším rozporům došlo v poměrech při sledování vietnamských a českých pořadů, ať už se jednalo o typy jednotlivých pořadů nebo o čas, který byl těmto pořadům věnován. Tyto i další rozdíly budou detailně popsány v následujících kapitolách.

Abstrakt Even though the fact that Vietnamese are the third most numerous ethnic group Libiny in Czech republic there are not many information about them. Vietnamese came to Czech republic before sixty years but they are still very closed community. It is true that there have been made many researches about their integrity into czech society but researches about their media behaviour do not exit at all. The main goal of this research is to introduce the way how Vietnamese accept television broadcasting in Czech republic and what are the differences between first and second generation. With help of questoionnaire we got the data needed for individual Vietnamese living in South Moravia region. This research showed big differences between both generations which will be described in detail later. The biggest differences were between watching czech TV and vietnamese TV, in kinds of TV programms and also in time which was included in watching these TV shows.

Klíčová slova Kvantitativní výzkum, Vietnamci, mediální chování, sledování televize, integrace, generace, cizinci

Key words Quantitative research, Vietnamese, media behaviour, TV watching, integration, generation, foreigners

Poděkování V této části bych chtěla poděkovat všem, kteří se více či méně podíleli na vzniku této práce a bez jejichž pomoci by nemohla být dokončena. V prvé řadě můj dík patří vedoucí Mgr. Renátě Sedlákové, Ph.D., která mi poskytla odborné rady a vedení, dále bych chtěla upřímně poděkovat panu Truong Cong Su a paní Majce Truong, bez jejichž pomoci bych nepronikla do vietnamské komunity a nezískala potřebný počet respondentů. Dále jsem vděčná všem respondentům, kteří si udělali čas a vyplnili můj dotazník, protože bez nich by tato práce nebyla realizovatelná a v neposlední řadě můj dík patří mé rodině, přátelům, blízkým a všem, kteří v této době stáli při mně, podporovali mě a poskytli mi rady, které jsem mohla v této práci uplatnit.

Obsah Úvod ................................................................................................................................... 8 1. Definice pojmů ................................................................................................................ 9 1.1.

Imigranti ................................................................................................................. 10

1.2.

Integrace a inkluze ................................................................................................. 11

1.3.

Menšina .................................................................................................................. 12

2. Vietnamci na území ČR ................................................................................................. 13 Historie vztahů mezi Českou a Vietnamskou socialistickou republikou ............... 14

2.1.

3. Statistiky týkající se života Vietnamců v ČR ................................................................ 15 4. Vietnamské etnikum na území ČR v současnosti .......................................................... 16 Děti vietnamských imigrantů ................................................................................. 17

4.1.

5. Sebereflexe Vietnamců žijících v ČR ............................................................................ 20 6. Jazyková kompetence Vietnamců .................................................................................. 22 7. Svaz Vietnamců v České republice ............................................................................... 26 Další organizace sdružující Vietnamce .................................................................. 27

7.1.

8. Pohled Vietnamců na budoucnost.................................................................................. 28 9. Dosavadní výzkumy týkající se mediálního chování Vietnamců v ČR......................... 28 10.

Sledování satelitní televize v rámci etnických minorit ve Francii ............................. 29

11.

Metodologická část .................................................................................................... 32

11.1.

Kvantitativní výzkum ......................................................................................... 32

12.

Metodika práce .......................................................................................................... 33

13.

Formulace hypotéz:.................................................................................................... 35

14.

Specifikace respondentů ............................................................................................ 57

14.1

Respondenti z první generace ............................................................................. 57

14.2

Respondenti z druhé generace ............................................................................ 58

Vyhodnocení dat z dotazníkového šetření ................................................................. 60

15

15.1

Rozporuplné či vynechané odpovědi .................................................................. 60

15.2

Zhodnocení získaných dat .................................................................................. 63

15.2.1 Vyhodnocení zvolených hypotéz ........................................................................ 66 15.2.2 Hlavní výzkumné otázky .................................................................................... 66 15.2.3 Vyhodnocení vedlejších výzkumných otázek ..................................................... 71 15.3

Shrnutí ................................................................................................................ 84

16.

Možná rizika výzkumu .............................................................................................. 90

17.

Další možnosti tohoto výzkumu ................................................................................ 92

18.

Závěr .......................................................................................................................... 92

19.

Použitá literatura: ....................................................................................................... 95

20.

Právní předpisy: ......................................................................................................... 98

21.

Internetové odkazy: .................................................................................................... 98

22.

Seznam tabulek a grafů .............................................................................................. 99

23.

Přílohy: ..................................................................................................................... 100

24.

Obrazové přílohy ..................................................................................................... 118

25.

Věcný rejstřík ........................................................................................................... 120

26.

Jmenný rejstřík ......................................................................................................... 121

7

Úvod Vietnamci tvoří nejpočetnější skupinu asijských imigrantů a třetí nejpočetnější skupinu imigrantů v České republice celkově1. Jejich migrace ve větší míře započala v 50. letech 20. století a ještě více se rozvinula v roce 1973 po jednání s delegací Vietnamské socialistické republiky2. Ačkoliv již byly prováděny výzkumy v rámci jejich integrace do české společnosti, tak v oblasti jejich mediálního chování výzkumy zatím ještě provedeny nebyly. Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat mediální chování, konkrétně sledování digitální televize, první a druhé generace těchto imigrantů na území České republiky. A zmapovat tak rozdíly ve sledování televize mezi první generací vietnamských imigrantů a jejich dětmi a také zjistit míru jejich integrace do české společnosti v rámci televizního sledování. Tento výzkum je inspirovaný francouzským výzkumem, který byl publikován v roce 19973 a věnoval se sledování satelitní televize napříč etnickými minoritami ve Francii. Metodologie byla přejata ze zmíněného výzkumu, který bude popsán níže, ale vzhledem k tomu, že v současné době byla satelitní televize vystřídána digitální televizí se set top boxy, bude původní výzkum přepracován pro potřeby současné české společnosti. Konkrétně se zaměříme na Vietnamce žijící v Jihomoravském kraji a převážně v Brně-městě. Pro získání dat potřebných pro výzkum byl využit strukturovaný dotazník, který byl distribuován celkem sto respondentům, padesáti lidem z první generace vietnamských imigrantů a padesáti lidem z druhé generace, zároveň se jednalo o padesát mužů a padesát žen4. Za účelem získání dat byla použita dotazníková metoda a respondenti byli osloveni buď přímo anebo metodou snowball. Vzhledem k tomu, že vietnamská komunita je celkem uzavřená, bylo nutné zvolit odlišné typy komunikace s jednotlivými respondenty. Pro jednodušší navázání kontaktu s tímto etnikem byla navázána spolupráce představitelem Česko-vietnamské společnosti5 na Moravě, panem Truong Cong Su, díky kterému se mi podařilo získat převážnou část respondentů z první i druhé generace této etnické skupiny žijící na území České republiky. Forma a způsob výběru respondentů bude popsán v příslušné kapitole.

1

Viz http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cizinci_v_cr_vietnamci_u_nas_zakorenili20120214, cit. 5. ledna 2013 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 22. 1. 2013, str. 10 3 Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459-477, prosinec 1997, SAGE Publications, ISSN 0267-3231 4 Bohužel se nepodařilo dostat nazpět všech 100 dotazníků, výsledný počet byl 88 vyplněných dotazníků. Příčiny a následky tohoto počtu dotazníků budou uvedeny v příslušné kapitole. 5 http://www.cvs-praha.cz/, cit. 23. 1. 2013 2

8

Tato práce je rozdělena do tří částí, první je věnována životu Vietnamců v České republice, historii česko-vietnamských vztahů, způsobu jejich života apod. V této části věnované vietnamskému etniku na území České republiky se v jednotlivých kapitolách kromě historického a právního pohledu na vztahy mezi Českou a Vietnamskou socialistickou republikou podíváme, jak tito lidé žijí v současné době. Jaké jsou zvyky starších generací, kteří sem přišli z Vietnamu a jak vypadá život jejich dětí, kteří se zde již narodili, nebo do České republiky přišly ve velmi útlém věku. Zjistíme, zda Českou republiku považují za svůj domov a jaký názor na ně mají ostatní obyvatelé republiky. Tato kapitola také bude věnována jazykovým kompetencím tohoto etnika, které nám mohou napovědět, jakým způsobem budou pravděpodobně konzumovat televizní vysílání. Ve druhé části práce se blíže podíváme na francouzský výzkum, kterým byl inspirován tento výzkum. Jednalo se o kvantitativní výzkum prováděný mezi muslimskými imigranty ve Francii, který byl prováděn ze strachu vlády, že muslimové rozvracejí francouzskou kulturu. Mimo jiné se ale ukázalo, že muslimské televizní vysílání sleduje pouze starší generace a to hlavně z důvodů jako jsou stesk po domově nebo touha po informacích z původní domoviny. Jejich potomci naopak muslimské vysílání nesledovali téměř vůbec, převážně sledovali americké pořady a televizní stanice. V závěrečné části této práce bude představen samotný výzkum, jeho hypotézy a zároveň budou představeny výsledky vyplývající z tohoto dotazníkového šetření. Budeme zkoumat již zmíněné rozdíly mezi generacemi, mimo jiné nás například bude zajímat četnost sledování televize, jazykové rozdělení sledovaných pořadů, jakým způsobem televize ovlivňuje životy respondentů, a po celou dobu budou sledovány rozdíly mezi zmíněnými dvěma generacemi. Následně se tato část práce zaměří na interpretaci získaných dat, závěry z nich vyplývající a případné další možnosti tohoto výzkumu.

1. Definice pojmů Abychom mohli vést tento výzkum, je nejdříve potřeba ustanovit základní pojmy, které se budou dále v textu objevovat. Jedná se o pojmy jako je generace, imigranti, menšina, apod. Proces, při kterém se menšinové etnikum začleňuje do majoritní společnosti, přičemž jedny kulturní znaky se ztrácejí a druhé se přijímají a osvojují je nazýván sociální

9

asimilací. Přirozeně se stává, že během asimilace jsou obohacovány obě zúčastněné strany tohoto procesu.6 Generací se rozumí soubor osob, které se narodily v daném období a mají téměř shodný věk. „Rozsah tohoto období se kryje s průměrným časovým intervalem, který odděluje narození otců a matek od narození jejich potomků: generace rodičů a generace dětí, oddělených tradičně třiceti lety.“7

1.1.

Imigranti

Již v úvodu byl několikrát užit výraz imigranti, a aby nedošlo ke zmýlení pojmů, je potřeba ustanovit i tento termín. Za imigranty jsou považováni lidé, kteří opustili zemi, ve které se narodili a usídlili se v jiné zemi. K tomuto kroku je mohli vést různé důvody-vyhnání bídou, pronásledování nebo také touha po bohatství, modernosti nebo svobodě jiné země. Imigranti se dělí na dvě skupiny podle toho, zda je u nich dominantní prvek, kvůli kterému odešli anebo prvek, kvůli kterému do jiné země přišli. Na základě tohoto rozdělení se postoje imigrantů vůči hostitelské společnosti liší8. „Političtí exulanti se často pokoušejí o definitivní odchod. Mají silnější pocit, že jsou nuceni se adaptovat k zemi, která jim dala útočiště. Naproti tomu ekonomičtí imigranti, přinejmenším od druhé světové války, odcházejí s plánem získat finanční prostředky a se snem, že se potom budou moci znovu usadit ve své zemi. Na počátku svého pobytu omezují vztahy s globální společností na minimum nezbytné pro realizaci svého plánu.“9 I přes rozdíly mezi těmito dvěma typy imigrantů je pojí společné rysy, mezi které patří především nutnost vybudovat si nové role a včlenit se do společenského života hostitelské země. Postupně dochází také k rozdílům mezi samotnými imigranty a jejich dětmi. Děti imigrantů se totiž většinou narodí a projdou školní docházkou v hostitelské zemi, nepoznají kulturu původní země svých rodičů a přijímají tedy kulturu hostitelské země v celém jejím rozsahu. Naproti tomu jejich rodiče sice přizpůsobují své chování k profesi a společenskému životu, ale přesto si zachovávají pevné jádro jejich původní kultury. 10 Na základě této definice je možné Vietnamce zařadit do kategorie vietnamských imigrantů, neboť, jak bude uvedeno níže, jejich příchod do České republiky souvisí s

6

Cvekl, Jiří: Základní pojmy etnické teorie. In Český lid, ročník 78, č. 4, 1991, str. 240 Boudon, Raymond a kol. Sociologický slovník. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004 8 tamtéž, str. 70 9 tamtéž 10 tamtéž, str. 70-71 7

10

vidinou zisku a nadějí na lepší životní podmínky. S imigrací také souvisí začleňování se do společnosti, proto si nyní definujeme i pojem integrace, který je pro pochopení života imigrantů v hostitelské zemi nezbytný.

1.2.

Integrace a inkluze

Tento termín není v sociologii přesně definován. Můžeme rozlišovat integraci podle toho, do jaké míry mají její členové společné vědomí, které vychází ze společných praktik a přesvědčení, dále jsou ve vzájemné interakci a také se cítí být zaměřeni ke stejným cílům. Landeker dále rozlišuje čtyři formy sociální integrace. Jedná se o kulturní, normativní, komunikativní a funkční integrace. Kulturní integraci znamená shodu mezi hodnotami v kulturním systému. Normativní integrace zahrnuje shodu chování s normami, komunikativní integrace je měřená hustotou interpersonálních vztahů v rámci skupiny a „funkční integrace neboli vzájemná závislost vyplývající z výměny služeb mezi elementy systému, v němž existuje dělba práce“11 Sociální integrace není jednolitý proces, spíše se jedná o výslednici několika dílčích dimenzí. Tyto dimenze můžeme rozlišovat na strukturální-ta zahrnuje získávání práv a přístupů k institucím, které jsou klíčové pro hostitelskou společnost. Druhou dimenzí je dimenze kulturní, která zahrnuje získávání klíčových kompetencí a znalostí hostitelské společnosti, přičemž mohou zůstat zachovány i původní kompetence. Interaktivní dimenze zastupuje přijetí přistěhovalců a jejich začlenění do primárních vztahů přijímající společnosti. Poslední dimenzí je dimenze identifikace, během které subjekt cítí sounáležitost s přijímací společností. Tyto procesy, které se objevují v jednotlivých dimenzích, jsou vzájemně propojené a často se doplňují12. Tento výzkum by měl také odhalit stupeň inkluze vietnamských imigrantů do české společnosti. Jandourek definuje inkluzi takto: „Vyšší stupeň integrace postižených nebo znevýhodněných jedinců do společnosti a jejích institucí (např. tzv. inkluzivní vzdělávání).“13

11

tamtéž, str. 75-76 Rákoczyová, Miroslava. Sociální integrace přistěhovalců v České republice, str. 25 13 Jandourek, str. 107 12

11

1.3.

Menšina

„Termín menšina (minorita) označuje skupinu osob, lišících se rasou, náboženstvím, jazykem nebo národnostní od početnější skupiny, mezi níž žije.“

14

Aby se však skupina

mohla považovat za menšinu, musí chápat sama sebe jako skupina, která se odlišuje od jiných. Například lidí se zrzavými vlasy je v naší společnosti méně než brunetů, ovšem to neznamená, že se jedná o menšinu. Nejčastěji menšina představuje skupinu, která je méně početná a zároveň méně vážená a méně mocná.15 Z právního hlediska patří definice pojmu menšina k jedné z nejsložitějších otázek právní ochrany národnostních menšin. Neexistuje žádná závazná mezinárodně právní definice národnostní menšiny. Důležité je si také uvědomit, že jednotlivé menšiny nelze charakterizovat globálně, neboť se od sebe liší jak na regionální, tak například na kontinentální úrovni. Je těžké najít společný charakteristický rys, který by zohledňoval kulturu, zvyky, náboženství apod. dané menšiny. Z těchto důvodů je jakákoliv definice pojmu menšina velmi obtížná v každém státě, ve kterém se vyskytuje.16 Český zákoník definuje pojem menšina následovně: „Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.“

17

a dále „Příslušníkem národnostní menšiny je občan České

republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.“18 I přes tuto charakteristiku však vietnamské etnikum na území České republiky nemá k dnešnímu dni status národnostní menšiny19. O zařazení mezi menšiny bylo vedeno řízení v rámci jednání Rady vlády pro národnostní menšiny, které se konalo 20. února 2012. Na 14

Boudon Raymond a kol. Sociologický slovník. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004, str. 108 tamtéž 16 Petráš, René, Petrův, Helena, Scheu Hafale Christian. Menšiny a právo v České republice. 1.vyd. Praha: Auditorium, 2009, str. 18 17 § 2 Hlavy I zákona č. 273/2001 Sb. 18 http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostni-mensiny-15935/, cit. 9. 5. 2013 19 Blíže se této problematice věnuje Ivo Vasiljev, který je přesvědčen, že Vietnamci splňují podmínky dané českým zákonem pro uznání za národnostní menšinu a neuznání této skutečnosti považuje za prohřešek vůči vlastnímu zákonu. Viz Ivo Vasiljev: Jak je to vlastně s vietnamskou národnostní menšinou IN Haló Noviny, 4. 4. 2013, dostupné z http://www.halonoviny.cz/articles/view/5179022 http://www.halonoviny.cz/articles/view/5179022, cit. 10. 5. 2013 15

12

tomto jednání byl předložen návrh pro přijetí vietnamského etnika do Rady pro národnostní menšiny. Dle O. Veselského, který předložil stanovisko ministerstva vnitra, podle kterého vietnamská menšina nesplňuje podmínky ustanovené zákonem o právech národnostních menšin, jelikož se nejedná o historicky vzniklé společenství a pobyt příslušníků tohoto etnika v České republice je motivován ekonomickými zájmy. Pokud však při dalším sčítání lidu budou v dané obci tvořit nejméně 10% z celkového počtu obyvatel, pak budou dle Veselského jejich práva coby národnostní menšiny zaručena.20

2. Vietnamci na území ČR V této části práce budou shrnuty informace týkající se života Vietnamců na území České republiky (a bývalé Československé republiky), které jsou relevantní pro tuto práci a částečně se tak seznámíme s životem těchto lidí. O historii Vietnamců na území České republiky a bývalého Československa dosud není známo příliš informací. Jeden z důvodů je, že tyto informace jsou uchovány ve Státním ústředním archivu v Praze, kde doposud nebyly zpracovány a předloženy veřejnosti21. K prvnímu kontaktu mezi Československem a Vietnamskou socialistickou republikou došlo 2. 2. 1950, tedy v době, kdy byl Vietnam uprostřed konfliktu, během kterého se Francie snažila získat zpět tuto svou bývalou kolonii, kterou ztratila ve 2. světové válce. Československá republika jako čtvrtá země na světě uznala legitimitu vietnamské vlády v čele s prezidentem Hočiminem.22 I když na území České republiky žijí Vietnamci celou řadu let, stále se jeví jako uzavřená komunita. Migrují sem za výdělkem a většinu svého času věnují práci a peníze následně posílají svým rodinám, které zůstaly ve Vietnamu23. Podle Stanislava Broučka Vietnamci na území České republiky nestojí o to, aby se adaptovali do české společnosti. Jejich adaptace se odehrává spíše jen kolem účelových obchodních záležitostí.“24 První větší skupina Vietnamců přichází do ČR roku 1956, jednalo se o děti z rodin postižených válkou. Tito lidé se spoléhali na své vlastní síly a tímto se vyznačovaly i další 20

Viz Záznam z jednání Rady vlády pro národnostní menšiny dne 20. února 2012, str. 3, dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/jednani-rady/RVNM_scan_zaznam.pdf, cit. 9. 5. 2013 21 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 23. 1. 2013, str. 10 22 Ičo, Ján . Východiska, podmínky a historie příchodu Vietnamců do ČR (ČSR), in Současná problematika východoasijských menšin v České republice., str. 9, 23 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 5. 1. 2013, str. 4 24 tamtéž, str. 5

13

migrující vlny. Druhá vlna přichází v roce 1967, kdy přichází studenti, učni i dělníci, nejvyšší počet přišel v letech 1980-1983, kdy se jednalo o přibližně 30 000 osob25. V posledních letech se jejich život v České republice vyvíjí ve dvou protichůdných rovinách. První rovina zahrnuje společenskou a etnickou izolaci vůči většinovému obyvatelstvu a v opaku k tomuto musí prakticky komunikovat s institucemi a jednotlivci majority v rámci podnikání26. Podle Stanislava Broučka se tato izolace v posledních letech mění v ghettizaci a „nutnost praktické komunikace s majoritou a jejími institucemi se netransformuje v široký rámec integrace (jak by si přál stát), nýbrž se projevuje postupující vnitřní strukturalizací a vnitřní autonomní stratifikací vietnamského etnika v ČR jako celku a především na úrovni jednotlivých lokálních komunit ve výrazných střediscích (Cheb, Aš, Potůčky, Železná Ruda, Praha, Brno aj.) a zvláště tam, kde jsou velkoobchodní tržnice.“27

Historie vztahů mezi Českou a Vietnamskou socialistickou

2.1.

republikou K velkému mezníku v migraci Vietnamců do Československa i ostatních bývalých zemí socialistického tábora došlo roku 1973. Tehdy vietnamská strana zvýšila svou aktivitu a přiměla československou stranu, aby je začala přijímat coby pracovní sílu. V tomto roce Československo navštívila delegace Vietnamské socialistické republiky za účelem projednat přijetí až dvanácti tisíc Vietnamců s cílem získání profesních zkušeností.28 Ke konkrétním výsledkům došlo až půl roku po této schůzce, vietnamská vláda pokládala „přípravu kvalifikovaných dělníků hlavních profesí za jednu z klíčových otázek obnovy a rozvoje ekonomiky země.“29 Stanislav Brouček rozděluje migraci Vietnamců do Československé a později České republiky do tří období-věk bilaterálních smluv, věk volnosti a věk cizineckého zákona. „Každé období má svá specifika a také paradoxy. V prvním věku bilaterálních smluv se jednalo o deklarovanou pomoc československé strany Vietnamu, avšak Vietnamci se stali postupem doby nezbytnými gastarbeitery. Ve věku volnosti, tzn. devadesátá léta, většina Vietnamců měla šanci svobodně podnikat. Využila toho, pod tlakem peněz se však

25

tamtéž, str. 7 tamtéž, str. 6 27 tamtéž, str. 6 28 tamtéž, str. 10 29 tamtéž, str. 10 26

14

hodnoty, s kterými Vietnamci přišli, rozložily. Věk zákona-základním paradoxem je, že považují nový cizinecký zákon za krutý postih, avšak tento zákon znamená nový stupeň uvědomění si existence v Čechách a nutnost budování rozumné organizace uvnitř vietnamské komunity.“30 Sledovat detailně historii vztahů těchto dvou spolupracujících republik není cílem této práce, a proto odkazuji na další související literaturu.31

3. Statistiky týkající se života Vietnamců v ČR32 Abychom si mohli udělat komplexnější pohled na život Vietnamců v České republice, je nutné se podívat i na statistiky týkající se života tohoto etnika. Podle statistik z roku 2011 žije na území České republiky 58 205 Vietnamců33, z čehož 60,74 % jich zde žije trvale34 V rámci tohoto počtu Vietnamců je 41,28% žen a 58,72% mužů35. V posledních letech se počet imigrantů mění a na prvních dvou místech se střídají Slováci a Ukrajinci36 a na třetím místě se trvale drží imigranti z Vietnamu. V rámci občanství bylo v roce 2011 29 369 Vietnamců vedených jako živnostníci (přibližně 42%) a 5% byli zaměstnanci37. V Jihomoravském kraji podle dostupných údajů k 31. 12. 2011 žije celkem 4684 Vietnamců, přičemž v Brně-městě bylo uvedených 2838 Vietnamců a v Brně-venkově 469 Vietnamců.38 Podle údajů z února 2012 bylo rozdělení Vietnamců na území České republiky následující: věková kategorie 46-65 let zahrnovala 24%, 31-45 let představovalo 44% a lidé mezi 15ti a 30ti lety tvořili 33%39. Dále statistiky ukazují, že 59% Vietnamců zde má trvalý pobyt, azyl a 57% zde má dlouhodobý pobyt 40. Dále víme, že 36% vietnamských imigrantů zde žije více než 11 let a 28% zde trvale žije v době mezi 6 a 10 lety41.

30

tamtéž, str. 14 Vývojem vztahů mezi Českou a Vietnamskou socialistickou republikou se detailně zabývá Lucie Hlavatá ve své publikaci Dějiny Vietnamu. Hlavatá, Lucie. Dějiny Vietnamu. Vyd.1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 357 str. ISBN 9788071069652 32 Tato data jsou převzata z Českého statistického úřadu a jsou platná 31. 12. 2011. Jedná se o nejaktuálnější data, která jsou v současné době k dispozici. 33 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1414-12-r_2012-0900, cit. 22. 4. 2013 34 http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/prezentace_z_tk_daniel_chytil_csu/$File/csu_tk_cizinci_prezentace_chytil. pdf, str. 2, cit. 5. 1. 2012 35 tamtéž 36 tamtéž, str. 4 37 tamtéž, str. 9 38 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1414-12-r_2012-0900, cit. 22. 4. 2013 39 http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/prezentace_z_tk_mgr_yana_leontiyeva_sociologicky_ustav_av_cr_v_v_i_/ $File/csu_tk_cizinci_prezentace_leontiyeva.pdf, str. 3, cit. 5. 1. 2012 40 tamtéž, str. 5 41 tamtéž, str. 4 31

15

Co se týče vzdělání, tak základní vzdělání má 25% Vietnamců, 34% má střední školu bez maturity, 30% má středoškolské vzdělání s maturitou a 8% jich vystudovalo vysokou školu. Podle údajů Českého statistického úřadu na území České republiky žijí většinou celé rodiny Vietnamců-71% jejich partnerů a 52% jejich dětí také žije v České republice.42

4. Vietnamské etnikum na území ČR v současnosti Nyní se podíváme na způsob života Vietnamců v České republice v současnosti. Abychom dokázali pochopit jejich sledovací návyky, je nutné také znát jejich každodenní návyky, tradice a hodnoty, které vyznávají. S příchodem do České republiky se Vietnamci musí imigrovat na nové prostředí a s tímto jim většinou pomáhá přímo vietnamská komunity, která má v čele významnější osobnost. Tyto osobnosti na základě svých zkušeností s českým prostředím určují chod vietnamských komunit a zajišťují kontakty s českou majoritní společností. Mimo jiné organizují podnikání s dovozem a prodejem asijského zboží.43 Tito lidé do české společnosti většinou přišli před rokem 1989 a mají v naprosté většině vietnamské středoškolské vzdělání. Lokální komunita je pak volným shlukem jednotlivců a menších skupin44. Například v Praze Vietnamci žijí převážně v oblasti tržnice Sapa na Libuši a v Praze 12. Tam bydlí v bytech třeba i po deseti lidech, případně obývají tři byty vedle sebe45. Své ekonomické aktivity Vietnamci definují ve třech činnostech-uživit na dobré úrovni rodinu, finančně zabezpečit děti a postarat se o rodiče, kteří jsou ve Vietnamu46. Při vytváření lokálních komunit můžeme rozlišit celkem tři existující typy. První tvoři přistěhovalci před rokem 1989, kteří ve stejném místě rozvinuli své obchodní aktivity. Druhý typ tvoří lidé, kteří se na určité místo sestěhovali z různých míst České a Slovenské republiky a třetí, nejpočetnější, zastupují imigranti, kteří přišli přímo z Vietnamu po roce 1990. Tato třetí skupina tvoří 75% z komunit. Odlišnost těchto komunit se projevuje i při snaze navázání kontaktů, obecně se při snaze komunikovat s jednotlivými komunitami vietnamských imigrantů objevují tři úrovně. 42

tamtéž, str. 7 tamtéž, str. 17 44 tamtéž, str. 19 45 http://www.cvs-praha.cz/napsali.php?rok=2013&clanek=001, cit. 7. 3. 2013 46 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 5. 1. 2013, str. 20 43

16

Vietnamci, kteří přišli do tehdejšího Československa již před rokem 1989, komunikují s českou majoritou relativně bez problémů, které by způsobovala jazyková bariéra. Ovšem komunikace se třetí skupinou (příchod po roce 1990) je téměř nemožná. Od roku 2000 je tento kontakt ještě z několika důvodů ztížený, mezi tyto důvody patří zhoršující se obchodní úspěchy vietnamských imigrantů a také větší tlak na kvalitu jejich zboží.47 Vietnamci se stahují do velkých měst, zavírají tržnice v západních Čechách a otevírají si ve městech večerky, které jim prosperují. „Sami Vietnamci vydávají své časopisy, ve kterých upozorňují na nešvary některých jednotlivců, kritizují je a vyzývají k nápravě. Například pravidelně každý týden v časopise DOANH NGHIEP & DOI SONG je vždy celostránková informace o Vietnamcích, které hledá Policie ČR a další strana poskytuje informace o Vietnamcích, kteří mají dluhy u České správy sociálního zabezpečení, včetně jejich nacionálií a adres bydliště, aby je čtenáři pomohli objevit a došlo k nápravě.“48 V současné době se původně homogenní skupina Vietnamců v České republice začíná diferencovat. Řada těchto lidí, převážně se jedná o podnikající jedince, je do české společnosti hodně zapojena, jejich děti studují na českých základních, středních i vysokých školách a jsou tedy s českou společností propojeni na každodenní úrovni. Na druhé straně se nachází skupina migrantů, kteří pracují v továrnách na nízko kvalifikovaných pozicích, a vývoj jejich situace je nejasný, protože jsou ohroženi riziky, které vyplývají ze zapojení na nestabilním sekundárním trhu práce. Z těchto důvodů nemůže sociální integrace do české společnosti probíhat podle jednotného vzorce49. Protože není možné v této práci obsáhnout všechny diferencované skupiny vietnamského etnika, budeme se zde zabývat právě podnikajícími jedinci a jejich rodinami, kteří do kontaktu s českou společností přicházejí s každodenní intenzitou.

4.1.

Děti vietnamských imigrantů

Děti narozené Vietnamcům, kteří se přestěhovali do České republiky, se někdy ne přesně nazývají druhou generací.50 Někdy jsou také označovány jako banánové nebo melounové

47

tamtéž, str. 26 Viz http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2011&clanek=043, cit. 27. 1. 2013 49 Rákoczyová, Miroslava. Sociální integrace přistěhovalců v České republice, str. 162 50 Pro přehlednost budou Vietnamci, kteří do ČR přišli z Vietnamu označování v následujícím textu jako první generace a jejich děti budou nazývány druhou generací. 48

17

děti, protože na povrchu jsou žluté, ale uvnitř bílé.51 V současnosti se vietnamské děti snáze adaptují na českou kulturu, protože jednotlivci jsou ve třídách v kolektivu české majority.52 V předškolním věku jsou tyto děti často opatrovány českými ženy53, často i o víkendu. Vietnamci totiž věnují veškerý svůj čas podnikatelským aktivitám.54 Tyto děti většinou nikdy nenavštívily Vietnam a jeho kulturu a své příbuzné znají pouze z vyprávění. Mateřským jazykem se pro ně stala čeština a často se stává, že již neumí dobře vietnamsky. V mnoha případech však perfektně ovládají oba jazyky.55 Velký význam je ve Vietnamských rodinách kladen na vzdělání. „Průměrný prospěch vietnamských žáků na základních školách je 1,3 a na středních školách 1,7. Přes 460 Vietnamců studuje na vysokých školách a mnozí z nich končí studium na tzv. červený diplom.“56 Dříve rodiče tlačili na své děti. Aby šly studovat obory typu právo nebo ekonomie, ale to se v poslední době začíná měnit a vietnamští studenti se začínají hlásit například i na studium divadelních věd apod.57 Důležitou součástí vietnamské kultury je úcta ke vzdělání, učitelům a také svým rodičům a předkům. Pro Vietnamce je silná rodinná vazba velmi typickým kulturním rysem. Jejich rodiny však netvoří například jen čtyři lidé, ale žijí spolu mnohdy až tři generace. V tradiční vietnamské rodině vládne pevný řád, ve kterém má každý své místo, které upevňováno různými typy oslovení58. Ta záleží na věku jedince a jeho postavení v rodině.59

V tomto ohledu vnímají Vietnamci rozdíly mezi českou a vietnamskou

51

Takto tyto děti nazývají samotní Vietnamci, neboť tato generace je již příliš ovlivněna českou, případně evropskou kulturou. Viz Jirsová, Martina. Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 375 52 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 23. 1. 2013, str. 15 53 Tuto skutečnost potvrzuje i dvojice vietnamských dívek Mai a Thuy, když říkají. „Já jsem měla českou babičku. Byla to naše chůva. Ta nám vařila.“ a „Většina vietnamských dětí se s českou kuchyní setká až v českých jídelnách anebo u českých babiček, což jsou starší paní na hlídání, jež většinou vaří každý den. Já si doteď pamatuji, že ta paní, která hlídala mě, dělala obalované patisony“. Viz Šlesingrová, Olga: Schůzka nad božským kaprem. In Gurmet, 53, březen 2013. Dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAS3UwZGxKaHV4RXc/edit?pli=1, cit. 12. 5. 2013 54 Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 23.1.2013str.20 55 Bittnerová, Dana, Moravcová, Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha:Ermat, 2006. str. 320 56 Viz http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2011&clanek=043, cit. 27. 1. 2013 57 Viz https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 19. 4. 2013 58 Toto používání uctivého oslovení se používá i mezi přáteli. „Máme úctu také vůči našim kamarádkám, které jsou jenom o dva nebo tři roky starší. „Nazýváme je „chi“, což znamená něco jako „starší sestra“. Oslovit je bez „chi“ bychom považovaly až za vulgární-jako byste někoho oslovili Nováku, místo pane Nováku. Když ale mluví mladší holky s námi, tak to vynechávají a oslovují nás jen jménem-jde o velký generační posun,“ říká Ngyuen Mai Huong. Viz Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 44-45, Respekt 8, 18. -24. únor 2013, dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 11. 5. 2013 59 Jirsová, Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 379

18

mentalitou. „My jsme vůči rodičům mnohem poslušnější. U nás neexistuje říct přímo rodičům: „Ne , já to neudělám.“ Já osobně jsem to snad rodičům nikdy neřekla. … Odlišné je také vnímání rodinných vazeb-ve vietnamské kultuře jsou výrazně pevnější, mnohem méně časté jsou například rozvody. U nás je také typická větší úcta ke starším. Hodně se dbá na to, aby starší člověk byl mnohem respektovanější-i mezi kamarády“ říkají vietnamské dívky Thuy a Mai.60 Děti jsou motivovány k dobrým výsledků na studiích mimo jiné tím, že chtějí vést lepší život než jejich rodiče a mít více možností. A i samotní rodiče své děti ve studiích podporují.61 Vietnamci považují vzdělání jako bránu k lepší budoucnosti, a proto často platí svým dětem české učitele. Zároveň však určité předměty považují za důležité a vhodné ke studiu a jiné naopak za naprosto zbytečné.62 Tato snaha o dobré výsledky ve studiích vychází i z jejich kultury, kde se děti snaží uctít své rodiče a předky tím, že je předčí. Jak vyjadřuje jedno vietnamské přísloví: „Je-li syn lepší otce, je rodina požehnána.“63 Toto činí budoucnost integrace vietnamské komunity do české společnosti velmi slibnou. Ovšem i přes tento fakt se v české společnosti Vietnamci necítí příliš dobře. Jako příklad této skutečnosti nyní bude uveden úryvek z rozhovoru s vietnamskou dívkou. „Popravdě občas cítím, že Česká republika skutečně můj druhý domov je, plně ho přijímám, ale pak narazím na někoho, kdo mi řekne: "Ty sem nepatříš, ty jsi cizinka," nebo: "Jsi tu jen na návštěvě, nechovej se jako doma." To mě pak od toho, cítit se jako doma, odrazuje.“64 Jak bylo zmíněno výše, výuka českého jazyka se často děje na úkor jazyka vietnamského, kterým už mnohé děti nemluví.65 Více o jazykové kompetenci obou generací Vietnamců však bude uvedeno v jedné z následujících kapitol. Podle autorek Bittnerové a Moravcové jsou děti vietnamských imigrantů velmi snaživé a ambiciózní. Ve chvíli, kdy zvládnou český jazyk, často vynikají ve školních povinnostech nad ostatními spolužáky. Vzhledem k povinné školní docházce se denní režim vietnamských dětí nijak výrazně neliší ode dne českých dětí. „Děti většinou vstávají hodinu až hodinu a půl před začátkem vyučování. Některé děti se v tomto čase ještě učí.

60

Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 44, Respekt 8, 18. -24. únor 2013, dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 11. 5. 2013 61 Vasiljev Ivo, str. 27 62 Jirsová, Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 382 63 Vasiljev, Ivo, str. 27 64 http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2012051601, cit. 15. 4. 2013 65 Martina, Cichá-Integrace Vietnamců do české společnosti v teorii a praxi, str. 74

19

Jídlo k snídani je v některých rodinách již v evropském stylu (jogurt, ovoce, cereálie, rohlík apod.), jinde převládá tradiční polévka.“66 Část dne tedy děti tvoří ve škole a následně ve školní družině. Pobyt v družině je jim doporučován hlavně proto, že častým pobytem mezi českými dětmi nejrychleji ovládnou mluvenou češtinu. Následně je skupinka dětí doprovázena jedním rodičem, povětšinou na tržnici, kde na ně čekají jejich rodiče. Večer je jedinou dobou, kdy si mohou s rodiči promluvit. Kromě společné večeře a dívání se na vietnamskou televizi spolu děti a rodiče moc času netráví.67

5. Sebereflexe Vietnamců žijících v ČR Martina Jirsová uskutečnila výzkum mezi vysokoškolsky vzdělanými Vietnamci žijícími v České republice, ve kterém zjišťovala, jak vnímají sami sebe a jak je vnímá jejich okolí. Zjistila, že ačkoliv tito jedinci mají české státní občanství, tak sami sebe nepovažují za Čechy, ale za Vietnamce. „I když mám české občanství, nikdy mě nenapadlo mluvit o sobě jako o Čechovi. Samozřejmě, že jsem stále Vietnamec.“68 Podobný názor má i čtyřiadvacetiletá Trinh Thuy Dugong, která říká, že se v České republice necítí úplně jako doma. „Není to ale úplně doma jako doma. Když jsme v zahraničí a řeknu: "Zítra jedeme domů," tak myslím do bytu v Dubí, kde mám rodiče, ale stoprocentně nemůžu říct, že to je můj domov. Pořád cítím nějakou vazbu s Vietnamem, mám tam kořeny a určitě je nechci ztratit. Kdybych měla děti, tak bych je chtěla vychovávat s vědomím, odkud přišli jejich předci… Na druhou stranu nemůžu říct, že jsem Češka i proto, že předci lidí, kteří jsou Češi i národností, tento stát vytvářeli, stejně jako zdejší kulturu, a jsou tak v jiné pozici než já. Moji předci tu nežili, nic tu neudělali a já jsem teprve první nebo druhá generace, která tu něco zakládá nebo pro toto území něco dělá.“69 Zda je někdo Vietnamec, se pozná na základě fyziognomických rysů, které jsou typické pro asijské národy. Někteří Vietnamci čijící v České republice však ze strachu z odsouzení

66

Bittnerová, Dana, Moravcová Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha:Ermat, 2006. str. 321 67 tamtéž, str. 322 68 Jirsová Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 375 69 Viz Křížková Martina: Vietnamka s evropskou příchutí. Dostupné z http://klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2012051601, cit. 11. 5. 2013

20

a negativní reakce ze strany Čechů zakrývají svou prvou identitu a vydávají se například za Japonce nebo Číňany70. Martina Jirsová dále zjistila, že Vietnamci mají tendence si nestěžovat, nepomlouvat a na špatné věci se snaží co nejrychleji zapomenout. Přesto však někteří z jejích respondentů uvedli náznak nepřátelství, které pociťují ze strany Čechů, i když ve většině případů ohodnotili nesnášenlivost ze strany Čechů spíše jako výjimečnou. „Dříve mi třeba hrubě nadávali, když jsem si šel něco koupit, třeba jen cukr a hned nějaký pán říkal, že tady šťourám…, protože bylo málo zboží a lidé si mysleli, že to všechno dělaj jen Vietnamci. Myslím, že teď je to lepší, protože dříve byla společnost víc uzavřená. Třeba v práci vůbec žádný problém, nic ve vztahu s mladými kolegy, berou mě prostě jako kolegu. Ale ti starší, možná je to kvůli tomu věkovému rozdílu…Prostě jsem rád, že mám dobré kamarády, a když se v metru někdo chová hrubě, tak na to rychle zapomenu.“71 Pozvolnou změnu ve vnímání Vietnamců Čechy potvrzují i jiní příslušníci vietnamského etnika.„Myslím, že se to pomaličku mění. Současní mladí jsou obecně otevřenější k jiným kulturám a respektují vietnamské zvyky nebo se o ně zajímají. Hodně záleží i na tom, v kterém koutě České republiky jste. U nás v Dubí, kde s rodiči bydlíme, lidé ještě vietnamskou kulturu moc neznají a dívají se na ni trochu skrz prsty. Musíme jim stále vysvětlovat, co a proč děláme. Když k nám třeba na oslavu přijde čtyřicet až padesát vietnamských hostů – máme večerku a restauraci - tak chtějí vysvětlit, co to je za sešlost a proč, teprve pak jsou schopni to nějak přijmout. V Praze je celkem velká vietnamská komunita a lidé jsou na ně nebo na cizince obecně více zvyklí a tolik to neřeší.“72 Někteří Vietnamci však mají spíše špatné zkušenosti s hrubým chováním Čechů. Podívejme se na výpověď pětadvacetiletého Vietnamce, který v České republice žije 8 let. Ten se vyjádřil takto: „Vadí mi blbé poznámky Čechů, hlavně starší generace. Většině Vietnamců je to ale jedno, snaží si jich nevšímat.“73 S životem Vietnamců neodmyslitelně patří i udržování tradic. Mezi nejčastější patří vietnamská kuchyně, kdy se u přípravy jídla, které trvá někdy i tři hodiny, sejdou všichni členové domácnosti a vaří společně. Dále je pro ně důležité udržování rodinných oltářů. Ty 70

Jirsová Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 376 Výpověď 32letého muže, Vietnamce, který v ČR žije 15 let. Tamtéž, str. 478 72 Viz Křížková Martina: Vietnamka s evropskou příchutí. Dostupné z http://klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2012051601, cit. 11. 5. 2013 73 Jirsová Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 378 71

21

souvisí s již zmiňovanou úctou k předkům, neboť Vietnamci věří, že duchové zemřelých zůstávají s rodinou a mohou jí pomáhat nebo škodit podle toho, jaká je jim vzdávána úcta. Proto jsou na oltář dávány obětiny v podobě ovoce a zapalovány vonné svíčky. O tento oltář se stará vždy nejstarší muž v rodině. Zatímco Češi, kteří jsou buď partnery, nebo blízkými přáteli Vietnamců, vnímají tyto tradice jako velmi silné, sami Vietnamci se k nim staví spíše vlažně a považují je za formální záležitost. V současnosti Vietnamci dokonce přejímají české svátky, jako jsou Vánoce nebo Nový rok. Je totiž pro ně praktičtější slavit v době, kdy mají volno všichni a ne si brát dovolenou, aby oslavili vlastní svátky. Mezi největší vietnamské svátky patří oslava Nového roku, která se ve Vietnamu slaví podle lunárního kalendáře, a na kterou probíhají velkolepé přípravy. Lidé si vzájemně dávají drobné dárky a připravují speciální pokrmy. Další zajímavou tradicí je vietnamský zvyk, při kterém kromě oslavy narození, oslavují i datum úmrtí osoby, kterou měli rádi.74

6. Jazyková kompetence Vietnamců Již v minulých kapitolách byla naznačena jazyková bariéra, která existuje mezi staršími Vietnamci a majoritní českou společností. Nyní se podíváme detailněji na příčiny tohoto jevu a rizika, která jsou s ním spjatá. Pokud se člověk přestěhuje do jiné země za účelem tam žít a pracovat, je často nezbytné, aby se naučil jazyk dané země75. Ovšem u Vietnamců se setkáváme s lidmi, kteří neumí česky ani slovo, stejně tak jako s lidmi, kteří v češtině tvoří kvalitní literární díla.76 Abychom mohli lépe pochopit, jakým způsobem Vietnamci v České republice sledují televizní vysílání, je nutné se alespoň ve stručnosti zaměřit na jejich jazykovou vybavenost. Proto se v této části zaměříme na jejich úroveň ovládání českého jazyka. Mladá generace Vietnamců, která žije v České republice od narození nebo od raného školního věku a česky umí nejen výborně mluvit, ale také i číst a psát. Naproti těmto lidem však stojí celá řada dospělých, kteří mluví pouze vietnamsky a český jazyk vůbec neovládají Tato skutečnost je podle Iva Vasiljeva způsobena třemi možnostmi, které budou popsány níže.77

74

tamtéž, str. 381-382 Viz Rákoczyová, Miroslava. Sociální integrace přistěhovalců v České republice, str. 25 76 Vasiljev, Ivo. Jazyková kompetence Vietnamské komunity v České republice. In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice. Str. 21 77 tamtéž, str. 21 75

22

Jako první důvod uvádí rychlý nárůst Vietnamských obyvatel v České republice. Mezi lety 2004 a 2009 se počet Vietnamců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem v České republice zvýšil téměř o 78,5% (z 34 179 osob v roce 2004 na 60 996 osob v roce 2009). V této době začali jednotlivci i čeští státnici směrem do Vietnamu propagovat myšlenku akutní potřeby desetitisíců pracovníku, což ve Vietnamu vedlo k velkému nárůstu zájmu o pracovní pozice v České republice. Ovšem lidé, kteří do České republiky tímto způsobem přijdou, jsou z jazykového hlediska převážně monolingvní. Dokáží se dorozumět pouze vietnamsky a vzhledem k tomu, že neprošli žádným českým jazykovým kurzem, tak jejich situace ani nemůže být jiná. Někteří by i o výuku českého jazyka zájem měli, ovšem jazykových kurzů tohoto typu je velmi málo.78 Bohužel tito lidé nemají možnost se naučit český jazyk ani z každodenního styku s českou veřejností. Obchody, ve kterých pracují, jsou samoobslužné, takže téměř nedochází ke kontaktu se zákazníkem, další pracují v zázemí asijských restaurací a v těchto případech nepřijdou do kontaktu se zákazníkem vůbec. „I tam, kde vietnamský personál z obchodů se zákazníky komunikuje, omezují se jazykové prostředky jejich komunikace na pozdravy a poděkování, na základní číslovky, názvy barev a velikostí (často nahrazované jen kódovým označením jako XXL) a podobně. Mimo tento pojmový okruh češtinu neovládají." 79 Existence vietnamské komunity v České republice by nebyla možná, kdyby v ní nebyli Vietnamci, kteří do ČR přišli již před rokem 1956, ještě jako děti a v tomto období absolvovali česko-vietnamskou základní školu, která byla tehdy vybudována v Chrastavě na Liberecku. Tito lidé pak často pokračovali ve studiu na českých středních a vysokých školách. Právě z těchto lidí a těch, kteří do České republiky přišli za účelem studia mezi 60. a 80. lety minulého století, se časem stali tlumočníci, překladatelé i průvodci. Vietnamci, kteří následně přicházejí do České republiky, jsou při styku s veřejností závislí právě na službách tlumočníků. Kolem poloviny 90. let opět dochází k nárůstu vietnamského obyvatelstva, tentokrát převážně z důvodu příjezdu rodinných příslušníků, tedy hlavně manželek a dětí. V této době se začínají rodit vietnamské děti narozené v České republice. Tyto děti se začaly nazývat tzv. druhá generace migrantů a tato generace vietnamských dětí již začala český

78 79

tamtéž tamtéž, str. 22

23

jazyk ovládat coby svůj první jazyk. A postupem času se začal zvyšovat počet vietnamských dětí na českých mateřských a základních školách.80 Pro začlenění vietnamských imigrantů do České republiky nejvíce přispívá fakt, že na základě českého školství, jsou cizinci povinni posílat své děti do školy (pokud jsou školou povinné), i když zde sami nemají trvalý pobyt.81 Prozatím byly uvedeny pouze dva póly komunikační vybavenosti Vietnamců v České republice. Na jedné straně existují lidé, kteří češtiny ovládají na úrovni rodilého mluvčího a na druhé se nacházejí lidé, kteří se česky nedorozumí vůbec. Mezi těmito protipóly existují i lidé, kteří se česky učili na českých školách a češtinu používají i dvě desítky let a dokáží se česky aspoň částečně domluvit. „Protože u nás pobývají dlouho a česky se domluví, mají též české přátele, s nimiž se více či méně pravidelně stýkají. Někteří z nich vykonávají práce, při nichž neustále komunikují s českými zákazníky. V navyklých komunikačních situacích se dorozumí bez jakýchkoliv potíží a jejich konverzace je plynulá a repliky na přání zákazníků a zákaznic jsou pohotové.“82 Tito lidé většinou rozumí pouze výrazům z oblasti, ve které pracují (např. bistra), ovšem komunikace např. u lékaře či na úřadech jim činí velké potíže, protože většinou vůbec nerozumí daným slovům, případně je ani nedokáží vyslovit. Z tohoto důvodu jsou ve vietnamské komunitě velmi rozvinuté překladatelské služby, které jsou nejčastěji spojeny s finančním nebo právním poradenstvím. Osoby na této úrovni ovládnutí češtiny jsou vyloučeny z jakéhokoliv kulturního vyžití a mohou se v tomto ohledu realizovat pouze ve vietnamském prostředí. Z výše uvedených důvodů je patrné, jak důležitá je skutečnost, že děti předškolního a školního věku se mohou naučit druhý jazyk stejně dobře, jako rodilý mluvčí. Nejlépe se mohou děti socializovat právě ve školním prostředí, ovšem v odborných kruzích převládá přesvědčení, že dítě školního věku, které se do České republiky přistěhovalo, může začít navštěvovat třídu, která odpovídá jeho věku až ve chvíli, kdy bude ovládat český jazyk na dostatečné úrovni, ovšem toto naučení jazyka musí probíhat jinými formami výuky než v samotné škole. Tento problém se ovšem dětí narozených v České republice netýká.83 Podle čtyřiadvacetileté Vietnamky Trinh Thuy Duong, která žije v České republice již 17 let, mají v současnosti mladší vietnamské děti převážně české kamarády a ti jsou jim bližší, než kamarádi vietnamští a zároveň potvrzuje jazykovou vybavenost této generace. „Teď 80

tamtéž, str. 24-25 Další velký problém v jazykové bariéře tvoří rozdílnost ve strukturní, lexikální a fonetické podobě vietnamštiny a češtiny. Viz Vasiljev 2010 82 Vasiljev, Ivo. Str. 26 83 tamtéž 81

24

například některé vietnamské děti ani neumějí vietnamsky a mluví výhradně česky. Naopak se časem musí vietnamštinu doučovat, chodí do tržnice Sapa na kurzy vietnamštiny.“84 V současné době jsou pro tyto děti pořádány i nedělní školy, případně letní tábory, kde se učí správně psát vietnamsky.85 Jazyková bariéra u starší generace způsobuje Vietnamcům potíže na každodenní bázi, velký problém například vyvstává v jednání s úřady. „Největší problémy mi působí jazyk, hrozně mě štve, že si nedokážu zařídit ani ty nejjednodušší věci, který pro mě byly ve Vietnamu samozřejmý, třeba v bance. Pořád se bojím, že se spletu. To člověku moc nedodá na sebevědomí. Nemůžu jít do divadla, protože tomu nerozumím.“86 Jazykové a kulturní rozdíly mezi českou a vietnamskou společností se snažila řešit i Ethnic TV87. Tato televize, kterou je možné naladit přes satelit, spustila vysílání v roce 2009 a zaměřuje se na vysílání pořadů pro etnické menšiny žijící v České republice a z počátku byla zaměřena především na vietnamské publikum. „Ethnic TV chce svým divákům poskytovat informace, které usnadní jejich integraci do společnosti. Televize bude zprostředkovávat přehled o politickém, kulturním a společenském dění nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii. Cílem redakcí Ethnic TV je pokrýt vysílací schéma především původní tvorbou, na níž pracují zejména vietnamští redaktoři a redaktorky. V pilotní verzi chce televize vysílat co nejvíce ve vietnamském jazyce, vše však bude opatřeno českými titulky. "Původní tvorba je koncipována tak, aby byla vnímatelná jak diváky etnických menšin, tak i českým divákem. Výhodou této koncepce je především otvírání dveří k snadnějšímu překlenutí jazykových bariér a přirozená podpora porozumění a výuky českého jazyka pro příslušníky vietnamské komunity“.88 Výše zmíněná Ethnic TV je jednou z mála možností televizního vysílání ve vietnamštině, které je možné v České republice sledovat. Přímo vietnamská televize je zde k naladění pouze jedna, jedná se o stanici VTV4. Celkem je však vietnamských televizních stanic 15, 84

Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 44, Respekt 8, 18. -24. únor 2013, dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 11. 5. 2013 85 Jirsová, Martina. Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 386 86 Úryvek z výpovědi vietnamské ženy, která v České republice žije 5 let. Viz Jirsová Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 377-378 87 Jak se však během výzkumu ukázalo, tuto televizní stanici nesledoval ani jeden z dotázaných respondentů. 88 Viz http://www.satcentrum.cz/clanky/3411/na-satelitu-bude-mozne-naladit-cesko-vietnamskou-televiziakualizovano/, cit. 16. 4. 2013

25

jedná se o stanice VTV1-VTV15, ty jsou ovšem dostupné pouze přes internet nebo po zakoupení speciálního set top boxu.89 Aby byl obraz vietnamské komunity žijící v České republice co nejvíce kompletní, budou nyní ještě zmíněny organizace, které sdružují příslušníky tohoto etnika, blíže se však zaměříme jen na organizace, které byly osloveny pro spolupráci na této diplomové práci.

7. Svaz Vietnamců v České republice Největší organizace, která shlukuje Vietnamce v České republice, se nazývá Svaz Vietnamců v České republice. Tento svaz byl založen 11.15.1999 v Praze na základě rozhodnutí České republiky a Vietnamské socialistické republiky. „Svaz Vietnamců v České republice je nejvyšší oficiální orgán vietnamské komunity v České republice. Je to dobrovolné a neziskové sdružení občanů Vietnamu, nebo občanů vietnamského původu, nyní žijících na území České republiky. Účelem této organizace je vybudování podpůrných vztahů a vzájemné pomoci při výuce, pracovní činnosti a podnikání v souladu s právními předpisy České republiky, zachování národní kulturní identity, zachování a podpora tradičních vztahů mezi etnickými Vietnamci a Českou republikou a praktické aktivity směřující k jejich rodné zemi.“90 Za dobu své existence má Svaz Vietnamců v České republice celkem 46 místních poboček ve většině lokalit po celé České republice. Tento Svaz Vietnamců má v současné době včetně centrálních orgánů a místních poboček více než pět tisíc členů a dobrovolníků. „Během svého téměř 13letého působení Svaz Vietnamců vykonal mnoho v zájmu vietnamské komunity v České republice, stejně jako přispívá ke konsolidaci a rozvoji tradičních vztahů mezi Vietnamem a Českou republikou. Zejména se soustřeďuje na dodržování zákonů ČR, spolupráci s vietnamskou ambasádou v České republice a ve spolupráci s místními úřady ČR, v pořádání dnů Vietnamské kultury.“91 Kromě toho, že Svaz doporučuje vietnamským dětem dobře se učit a studovat, tak také pomáhá občanům České republiky. Například se tato organizace finančně podílela na 89

Viz komunikace s panem Su, příloha č. 2 Viz http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2012&clanek=067m cit. 26. 1. 2013 91 tamtéž, cit. 26. 1. 2013 90

26

pomoci postiženým povodní v roce 2002. Tento fakt dokazuje pocit sounáležitosti, který vietnamská komunita pociťuje k českému národu.92

7.1. Další organizace sdružující Vietnamce Kromě zmíněného Svazu Vietnamců v České republice působí i Česko-vietnamská společnost, která charakterizuje sebe sama jako nejstarší a největší celostátní organizaci přátelství s Vietnamskou spolkovou republikou93. Tato společnost udržuje kontakty s Vietnamskou spolkovou republikou, pořádá konference, sjednává střetnutí a hlavně na svých webových stránkách sdružuje nejrůznější informace a mediální zprávy o životě Vietnamců v České republice i ve Vietnamu. Po celé České republice existuje hned několik organizací, které shromažďují Vietnamce, ale za účelem této práce budou dále zmíněny organizace, které působí v Brně a blízkém okolí. Nejvýznamnější z nich je Klub Hanoi. Tento Klub je občanským sdružením, které se zabývá propagací vietnamské kultury, integrací Vietnamců do české společnosti s účelem zachování jejich kulturní identity. Kromě toho, že šíří informace o Vietnamu a vietnamské kultuře se toto sdružení snaží se prosazovat princip rovného přístupu a rovných příležitostí pro Vietnamce, kteří u nás žijí. Dále usiluje o zvýšení jejich podílu na společenském dění v ČR, podporuje větší samostatnost jednotlivých členů vietnamské komunity a také jejich aktivní participaci při řešení celospolečenských otázek.“94 Zmíněné organizace byly osloveny pro navázání spolupráce při oslovování respondentů. Klub Hanoi souhlasil se zveřejněním výzvy k vyplnění dotazníku na jejich facebookové stránky.95 O dalších vietnamských organizacích působících na území České republiky pojednává docent Drbohlav ve své výzkumné zprávě pro MPSV.96

92

tamtéž, cit. 26. 1. 2013 http://www.cvs-praha.cz/, cit. 15. 4. 2013 94 http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003080902, cit. 15. 4. 2013 95 https://www.facebook.com/pages/Klub-Hanoi/111906415489728?ref=ts&fref=ts, cit. 9. 5. 2013 96 Drbohlav, D., P. Ezzeddine-Lukšíková (ed.) 2004. Integrace cizinců v ČR. Výzkumná zprava pro MPSV. Praha: Mezinárodní organizace pro migraci. 93

27

8. Pohled Vietnamců na budoucnost Prozatím jsme si řekli, jakým způsobem se Vietnamci do České republiky dostali a jakým životem zde nyní žijí. Teď se ve stručnosti podíváme, jaké jsou jejich plány do budoucna. Z výzkumu, který provedla Martina Jirsová, vyplynulo, že se chtějí vrátit zpět do Vietnamu, ale mluví pouze v hypotetickém a velmi vzdáleném horizontu. V současnosti je pro ně hlavní překážkou strach, že ve Vietnamu nenajdou pracovní uplatnění a do budoucna se objevují pochyby, jestli jejich děti budou mít o tuto zemí zájem.97 Pro přehlednost nyní uvádím výpovědi dvou vietnamských obyvatel České republiky. „Doufám, že se někdy do Vietnamu vrátím, i když už jsem český občan, to je pro mě všechno.“ „Určitě bych tam chtěla jet. Myslím, že cestě do Vietnamu by dal každý Vietnamce přednost např. před Francií. Ale ten, kdo tu žije už dlouho, si potom ve Vietnamu těžko zvyká. Je těžké se prosadit. Hodně záleží na stycích.“98

9. Dosavadní výzkumy týkající se mediálního chování Vietnamců v ČR Výzkumy věnující se chování vietnamských imigrantů na území České republiky byla udělána již celá řada, ale věnují se spíše jejich integraci do pracovního prostředí či jejich vzdělávání a návyky a tradice.99 Co se týče mediálního chování, tak byly zmapovány pouze jejich vztahy k tištěným periodikům, ale na poli televizního vysílání žádné takové výzkumy provedeny nebyly. Martina Jirsová zjistila, že na velkých vietnamských tržnicích se dá koupit až 70% vietnamských novin, zároveň však mnozí Vietnamci tvrdí, že tyto noviny nečtou, neboť informace, které jsou v nich obsaženy, nemají žádnou hodnotu, a proto se o dění ve Vietnamu dozvídají převážně z internetu a od svých příbuzných.100 Tématům Vietnamců žijících v České republice se věnují například autorky Ivona Barešová, Dana Bittnerová nebo Moravcová Mirjam, které se zabývají životem etnických menšin v České republice a Martina Cichá a její práce Integrace Vietnamců do české společnosti v teorii a praxi. Z autorů můžeme zmínit Jana Černíka, který se věnuje 97

Jirsová Martina. Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 387 Uvedené ukázky jsou od 32letého Vietnamce a 22leté Vietnamky, kteří žijí v České republice. Jirsová Martina. Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 387 99 Za zmínku stojí například bakalářská práce Martiny Jirasové-Vietnamci očima české společnosti, Univerzita Karlova v Praze, 2000 nebo bakalářská práce od Hany Mendlíkové-Integrace vietnamských dětí na 1. stupeň základní školy. Masarykova Univerzita. Brno 2011 100 Jirsová, Martina: Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Str. 384 98

28

problematice vietnamských studentů na českých školách, Stanislava Broučka, který se zaměřuje na problémy adaptace vietnamského etnika v současnosti a další.101 Z bakalářských a diplomových prací můžeme například zmínit práci Jana SemrádaIntegrace vietnamské menšiny v České republice se zaměřením na dnešní mladou generaci Vietnamců. Dále se tématice Vietnamců v České republice věnuje například Zdeněk Pavlovský ve své práci Integrace cizinců a národnostních menšin v Brně na příkladě vietnamské menšiny.102 Ačkoliv existuje celá řada studií na téma způsobu života vietnamského etnika v České republice, jejich míry integrace apod., tak studie na téma jejich mediálního chování v současné době neexistují. Výzkumy na téma sledování televizního vysílání imigranty různých etnik známe pouze ze zahraničí a pro potřeby této práce bude odkazováno na již zmiňovaný francouzský výzkum, který bude podrobně popsán v následující kapitole.

10.

Sledování satelitní televize v rámci etnických minorit ve

Francii Již v úvodu bylo zmíněno, že tato práce se nechala inspirovat výzkumem, který byl v roce 1997 prováděný ve Francii. Nyní budou uvedeny základní údaje týkající se tohoto výzkumu, neboť mohou být důležité pro interpretaci dat, které získáme z dotazníkového šetření mezi vietnamským etnikem. Výzkum, který název Satellite television viewing among ethnic minorities in France (Sledování satelitní televize napříč etnickými minoritami ve Francii), jehož autory jsou Alec G. Hargreaves a Dalila Mahdjoub, byl publikován ve Francii roku 1997. Po emailové komunikaci103 mi Alec G. Hargreaves poskytl původní dotazník104 použitý při jejich výzkumu, který je přiložen k této práci. Tento kvantitativní výzkum byl prováděn ve třiceti domácnostech a oslovil 115 lidí, které většinou byli původem z Maghreb105 (jedná se o region v Africe, který zahrnuje Maroko,

101

Tito a další autoři, kteří se zabývají životem Vietnamců v České republice, jsou zmínění v části Použitá literatura. 102 Dále je možné zmínit bakalářskou práci Strategie vietnamské menšiny při ekonomické integraci do české společnosti od Venduly Páralové nebo práci Vliv postojů české společnosti na životní situaci Vietnamců žijících v ČR. 103 Kompletní dotazník užitý v tomto výzkumu ve francouzském znění je k dispozici na přiloženém CD. 104 příloha č. 2 105 Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459

29

Alžírsko, Libye, Tunisko, Západní Sahara, Mauretánie)106. Tato skupina respondentů byla zvolena proto, že muslimové jsou nejpočetnější etnickou minoritou ve Francii. Závěry tohoto výzkumu odkryly rozdíly první a druhou generací etnické menšiny a stejně tak odhalily i rozdíly mezi pohlavími. Francouzská vláda se obávala, že zahraniční televizní vysílání ovlivňuje muslimské imigranty ve Francii a ti se tak nestávají součástí francouzské kultury, ale naopak tuto kulturu rozvracejí107. Zmíněný výzkum byl navrhnut tak, aby odhalil souvislosti ve sledování televize u jednotlivců a také zásahy členů rodiny. Z tohoto důvodu byla použita kombinace uzavřených a otevřených otázek a jednotliví respondenti byli vyzváni, aby popsali svoje osobní návyky a také rodinné návyky při sledování satelitní televize. Jednotlivé rozhovory byly vedeny vždy jen s jedním člověkem, tím se mělo docílit toho, že respondenti budou odpovídat upřímně a nebudou ovlivněni strachem z reakce ostatních členů domácnosti. Protože byl všem předložen stejný dotazník a objevovaly se v něm otázky na zvyky celé rodiny, tak bylo možné vzájemně porovnat odpovědi jednotlivých respondentů.108 Ve třiceti dotazovaných domácnostech bylo šestadvacet, ve kterém byli rodiče Maghrebi původu. Kromě jedné ženy, která byla křesťanka, byli všichni Muslimové. Všichni rodiče byli praktikující věřící, ovšem děti sebe samy označili za Muslimy, ale jen malá část z nich byla aktivně praktikující109. Většina respondentů byli nekvalifikovaní dělníci, případně již byli v důchodu, jejich manželky byly ženy v domácnosti a děti se vzdělávaly na škole. Dotazníky byly vyplněny lidmi staršími dvanácti let.110 Autory výzkumu zajímala celá řada otázek, například kdy a z jakého důvodu si daná rodina pořídila satelit a kdo o jeho koupi rozhodoval. Dále se ptali na pořady, které rodina nejčastěji sleduje, kdo o sledování televize rozhoduje a jaké důvody jednotlivé členy rodiny vedou ke sledování těchto pořadů.

Shrnuté výsledky byly publikovány ve

zmíněném periodiku a dále budou uvedeny. Z výzkumu vyplynulo, že všechna satelitní zařízení v jednotlivých domácnostech byla nainstalována mezi lety 1993 a 1995 a ve všech domácnostech se shodli, že o koupi satelitu rozhodovali rodiče, přičemž otec byl identifikován coby ten, kdo udělal rozhodnutí jako první. Ve třiceti případech zařízení

106

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/maghreb, cit. 22. 1. 2013 Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 461 108 tamtéž, str. 462-463 109 tamtéž, str. 463 110 tamtéž, str. 464 107

30

koupil muž z druhé generace imigrantů, coby dárek pro své rodiče111. Nejčastější důvod, který uváděli zástupci první generace pro koupi satelitu, byla jejich touha znát novinky z domova. Čtvrtině respondentů z druhé generace byla instalace zařízení lhostejná, protože předpokládali, že programy budou vybírány podle jejich rodičů. Mezi důvody pro pořízení satelitu u druhé generace patřila touha po širší nabídce televizních kanálů, zájem o programy ze západních zemí zaměřených na mladé lidi a další skupina měla zájem o zemi svých rodičů.112 Při výběru satelitních kanálů ve všech domácnostech převažovaly kanály ze země původu respondentů a druhým nejčastěji voleným kanálem byly arabsky mluvené kanály. Hlavní satelitní televize, která byla umístěna v obývacím pokoji, byla naladěna na kanály ze země původu rodiny, ovšem ostatní televizní přijímače byly naladěny na jiné programy. Mladší diváci sledovali francouzské pořady a mnoho žen také preferovalo francouzské programy, než programy ze satelitu.113 Při otázkách týkající se rozhodování o tom, jaký program se bude sledovat, nebylo většinou možné zjistit jasné odpovědi, protože respondenti odpovídali různě. V některých domácnostech například děti tvrdily, že rozhodují rodiče, rodiče zase tvrdili, že se vždy jedná o skupinové rozhodnutí.114 Když respondenti popisovali jejich osobní návyky při sledování televize, tak se ukázalo, že lidé z první generace sledují televizi v obývacím pokoji, zatímco respondenti z druhé generace ve většině případů sledují televizi ve svém vlastním pokoji. Také se ukázalo, že u všech žánrů převažují u druhé generace francouzské programy a i u první generace převažovaly francouzské programy, i když to bylo častější u žen než u mužů. Ovšem velké genderové rozdíly se ukázaly u konkrétních programů. Například telenovely a hudební programy mnohem častěji sledovaly ženy než muži a nezáleželo na věku. Žen z první generace, které sledovaly telenovely na francouzských kanálech, byl přibližně stejný počet jako žen, které je sledovaly na kanálech jejich země původu. Ovšem ženy z druhé generace je převážně sledovaly na francouzských kanálech. Podobné schéma platí i u hudebních pořadů, ženy první generace sledovaly pořady z jejich domovské nebo příbuzné země, zatímco ženy druhé generace sledovaly výhradně francouzské pořady, hlavně obdobu americké MTV. 111

tamtéž, str. 464 tamtéž, str. 466 113 tamtéž, str. 467 114 tamtéž, str. 469 112

31

Mužští diváci upřednostňovali sportovní programy a více než polovina z nich je sledovala na kanálech jejich domovské země. Programy týkající se událostí a faktické pořady se těšily nízké oblibě, i když u mužů byl zájem nepatrně vyšší než u žen. Pouze polovina diváků ze starší generace (jak ženy, tak muži) uvedla za hlavní zdroj zpravodajství kanál z jejich domovské země. Převážná většina druhé generace sledovala zpravodajství výlučně na francouzských kanálech.115 Filmy se těšily popularitě u obou generací, i když zástupci druhé generace je sledovaly o něco častěji než jejich rodiče. Opět respondenti z druhé generace uvedli, že sledují arabsky nebo turecky mluvené filmy zatímco jejich děti sledují francouzské filmy. Dále se ukázalo, že někteří zástupci druhé generace, v době nepřítomnosti svých rodičů přeladili nastavení satelitu, aby se mohli dívat na pořady, které se jim více líbily. A také se dívaly na pořady amerického charakteru, jako například MTV,TNT a CNN. Jedním z hlavních poznatků tohoto výzkumu tedy bylo, že do života těchto lidí často pronikají americké vlivy a pořady a zástupci druhé generace etnických minorit ve Francii sledují francouzské televizní stanice, hledají zábavu a informace a tím si budují úzký vztah k Francii. Jejich rodiče sledují programy ze své země z nostalgie, zatímco druhá generace je ovlivňována kulturou, která má spíše americké nebo francouzské kořeny mnohem spíše než turecké nebo maghrebijské.116 Na základě výsledků tohoto výzkumu je možné usuzovat určitá mediální chování i v rámci vietnamského etnika v České republice. Nyní bude detailněji rozebrána metodologická část výzkumu, jednotlivé výzkumné otázky a hypotézy a následně budou uvedena data získaná z dotazníků, která budou dále zpracována a poskytnou nám tak obraz návyků sledování digitální vysílání napříč tímto etnikem.

11.

Metodologická část

11.1.

Kvantitativní výzkum

Pro nastudování kvantitativní metody výzkumu byla použita publikace Keith F. Punche, Základy kvantitativního šetření117 a publikace Educational Research. Planning, conducting

115

tamtéž, str. 471 tamtéž, str. 474-475 117 Punch, Keith. Základy kvantitativního šetření, Vyd.1., Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 9788073673819 116

32

and evaluating quantitative and qualitative research.118 Podle Creswella se výzkumník snaží identifikovat výzkumný problém založený na trendech v jisté oblasti, nebo na potřebě vysvětlit, proč se jisté jevy vyskytují. Popsání trendu znamená, že výzkumný problém může být zodpovězen nejlépe pomocí studie, ve které se výzkumním snaží ustanovit jisté všudypřítomné tendence, které se vyskytují mezi jednotlivci a zaznamenat jak se tyto tendence proměňují mezi lidmi119. Tento typ výzkumu je možné charakterizovat v několika bodech. Mezi jeho hlavní charakteristiky patří-Deskripce výzkumného problému pomocí charakterizování jistého trendu nebo potřeba po vysvětlení vztahu mezi proměnnými. Velkou roli má literatura, která udává směr studii. Dále tvorba účelných prohlášení, výzkumných otázek a hypotéz, které jsou specifické, blízké, zřetelné a pozorovatelné. Důležitý je také sběr dat od velkého počtu lidí pomocí používání přednastavených otázek. Mezi charakteristiky kvantitativního výzkumu také patří analyzování trendů, porovnávání skupin nebo příbuzných proměnných za použití statistické analýzy a interpretování výsledků tím, že je výzkumník je srovná s předchozími předpoklady a minulými výzkumy. Důležité je také napsat výsledný report o výzkumu za použití standardních, fixních struktur a vyhodnotit kritéria a zaujmout objektivní přístup.120 Data získaná z tohoto výzkumu byla následně převedena do statistického programu SPSS121 a vyhodnocena.

12.

Metodika práce

Vzhledem k tomu, že se jedná o výzkum inspirovaný již zmiňovaným francouzským výzkumem, tak i metodika použitá v tomto výzkumu byla částečně převzata z výzkumu francouzského, viz Satellite television viewing among ethnic minorities in France 122. Za účelem získání dat byl použít kvantitativní výzkum. Ovšem vzhledem k uzavřenosti a časové vytíženosti vietnamských respondentů nebylo možné se s nimi sejít v jejich 118

Creswell, W. John. Educational Research. Planning, conducting, and evaluating quantitative and qualitative research, str. 13 119 tamtéž, str. 13 120 tamtéž 121 Pro práci se statistickým programem SPSS jsme vycházeli převážně z následující publikace Petr, Pavel. Stručný návod k ovládání IBM SPSS Statistics 19 a IBM SPSS Modeler 14. Vyd. 1. Pardubice: Ústav systémového inženýrství a informatiky. Fakulta ekonomicko-správní. 2012. ISBN 978-80-7395-477-2 Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42661/1/PetrP_IBM_Statistics_2012.pdf, cit. 16. 5. 2013 a také byly využity informace získané v rámci univerzitního kurzu Metody a techniky médií. 122 Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459-477, prosinec 1997, SAGE Publications, ISSN 0267-3231

33

domácnostech. Z tohoto důvodu byl dotazník distribuován jednotlivě a respondenti jej následně sami vyplnili. Data byla získávána pomocí dotazníkového šetření a kombinace otevřených a uzavřených otázek. Tento výzkum by měl odhalit, jakým způsobem sleduje digitální televizi první generace imigrantů, tedy ti, kteří se do České republiky přistěhovali a jakým druhá generace, která zahrnuje jejich děti, které do České republiky přišly v nízkém věku, nebo se zde přímo narodily.

Takto získaná data budou sloužit k výzkumu vztahů mezi

proměnnými. Za účely tohoto výzkumu bude využita neexperimentální metoda123 kvantitativního výzkumu. Před zahájením samotného výzkumu byla uskutečněna schůzka s předsedou Svazu Vietnamců v Jihomoravském kraji, panem Su124, na které byly prodiskutovány možnosti komunikace s respondenty z první generace, které byly následně zohledněny při tvorbě a distribuci samotného dotazníku. Vybraný vzorek respondentů z obou generací je charakterizován v následujících kapitolách. Po vyplnění dotazníku respondenty byla data převedena do statistického programu SPSS, byla využita variabilita proměnných, které přirozeně existují, aby následně mohly být zkoumány vztahy mezi nimi. Jednotliví respondenti byli požádáni, aby vyplnili dotazník v soukromí. Díky samostatnému vyplňování dotazníku by měla být zajištěna pravdivost a upřímnost jednotlivých odpovědí, protože respondenti nebudou ovlivněni názory jiných lidí. Hlavní výzkumné otázky byly již zmíněny výše a zní takto: I. „Sledují Vietnamci první generace převážně vietnamské pořady?“ II. „Sleduje druhá generace Vietnamců již česky (popřípadě např. anglicky) mluvené pořady?“ Vedlejší výzkumné otázky jsou následující:

123

Viz Punch, Keith. Základy kvantitativního šetření, Vyd.1., Praha: Portál, 2008, str. 24 Pan Su ovládá český jazyk na velmi dobré úrovni a komunikace s ním tedy byla bez komplikací, které by byly způsobeny jazykovou bariérou. Pan Su mne během schůzky upozornil, že tato starší generace většinou nebude rozumět česky a tedy bude nutné dotazník přeložit do Vietnamštiny, zároveň mi také sdělil, že tito lidé většinu dne pracují a tedy není možné s nimi vést dotazník přímo, ale musí jim být distribuován a následně vybrán. A vzhledem k tomu, že nepracují s počítači, tak pro tuto generaci dotazník nemohl být převeden do onliune podoby. 124

34

I. Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti první generace? II: Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti druhé generace? III. Je výběr programů v jednotlivých generacích ovlivněn ostatními členy rodiny? IV. Jaký existuje vztah mezi sledováním televize a zájmem o dění v zemi původu a v České republice? Takto získaná data budou sloužit k výzkumu vztahů mezi proměnnými. Za účely tohoto výzkumu bude využita neexperimentální metoda125 kvantitativního výzkumu. Vybraný vzorek respondentů byl rozdělen do dvou kategorií. První kategorii respondentů zastupují jedinci z první generace Vietnamců ve věku 40 až 65 let a druhá skupina respondentů zahrnovala jedince druhé generace ve věkovém rozmezí 15 až 30 let. Bližší charakteristika vybraného vzorku respondentů a metody jeho výběru jsou charakterizovány v následujících kapitolách. Po vyplnění dotazníku respondenty byla data následně převedena do statistického programu SPSS126, byla využita variabilita proměnných, které přirozeně existují, aby následně mohly být zkoumány vztahy mezi nimi. Jednotliví respondenti obou generací byli požádáni, aby vyplnili dotazník nerušeně a v soukromí. Díky samostatnému vyplňování dotazníku by měla být zajištěna pravdivost a upřímnost jednotlivých odpovědí, protože v takovém případě by respondenti neměli být ovlivněni názory jiných lidí, ostatními členy domácnosti apod.

13.

Formulace hypotéz:

V této části práce budou k výše zmíněným výzkumným otázkám uvedeny hypotézy, které chceme ověřit, případně vyvrátit, pomocí dotazníkového šetření.127 Zvolené hypotézy zní následovně: HVO1128:Sledují Vietnamci první generace převážně vietnamské pořady? Velkou roli ve sledování médií by měla hrát zmiňovaná jazyková bariéra. Vzhledem k tomu, že tato generace respondentů povětšinou nerozumí česky, budeme předpokládat, že sledovanost českých pořadů je u starších Vietnamců nízká. Dále víme, že mnohdy mají

125

Viz Punch, str. 24 Kompletní matice je k nahlédnutí na přiloženém CD. Ke všem získaným odpovědím byl přidělený kód na základě vytvořeného kódovacího klíče, v případě chybějících odpovědí byl vždy zvolen kód 99-„missing“. 127 Kompletní znění dotazníku je k nahlédnutí v příloze č. 3 128 HVO-hlavní výzkumná otázka 126

35

rodinné příslušníky ve Vietnamu a chtějí být v kontaktu se svou zemí. „O situaci ve Vietnamu se Vietnamci informují prostřednictvím Vietnamských médií"129 Na základě těchto důvodů budeme usuzovat následující hypotézu: Hypotéza č. 1: Skladba sledovaných televizních pořadů v rámci vietnamského etnika první generace, je tvořena z převážné části pořady ve vietnamském jazyce. Tuto hypotézu budeme testovat pomocí následujících otázek v dotazníku: Máte možnost sledovat české televizní stanice130? zakřížkujte možnost

ano ne

Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 české televizní stanice, které sledujete nejčastěji) Kódy, které byly následně používány při vyhodnocování získaných odpovědí, odpovídají tomuto klíči: 1. Nova, 2. ČT, 3.ČT24, 4. Prima, 5. ČT2, 6. Nova Cinema, 7. Nova Sport, 8. ČT Sport, 9. Prima Zoom Máte možnost sledovat zahraniční televizní stanice (pořady jinak mluvené než česky)? zakřížkujte možnost

ano

129

Cichá, Martina, Integrace Vietnamců do české společnosti v teorii a praxi, In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice in str. 74 130 U otázek, ve kterých respondenti měli k dispozici na výběr pouze z možností „ano“, „ne“, byl ve všech případech užit následující kódovací klíč: 1. ano, 2. ne.

36

ne

Pokud jste zvolil/a možnost ano, tak jaké? (vypište 3 zahraniční (NE-vietnamské) televizní stanice, které sledujete nejčastěji) Televizní stanice, které respondenti ve svých odpovědích uvedli, byly rozděleny podle následujícího klíče:

1.HBO, 2. Eurosport, 3.Cinema, 4.Animax, 5.Fashion, 6. MTV, 7. CNN, 8. ARD, 9.PRO7 10. NBC, 11.Eurosport2, 12. TV JOJ, 13. RTL, 14.AXN, 15.ORF1, 16.Arventus, 17. Sport 18. Discovery, 19. BBC Máte možnost sledovat vietnamské televizní stanice? zakřížkujte možnost

ano ne Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 vietnamské televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

Opět jsme pro jednotlivé uvedené televizní stanice vytvořili kódovací klíč, který jim byl následně přidělen:

1.VTV4, 2.VTV10, 3.VTV6, 4.VTV1, 5.VTV3

Jak často sledujete následující typy českých programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

37

Vzácně nebo Občas nikdy

Často

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších českých televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

Jak často sledujete následující typy vietnamských programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci131.

Vzácně nebo Občas nikdy

Často

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady

131

Při vyhodnocování odpovědí týkající se častosti sledování jednotlivých typů televizních obsahů (filmy, hudební pořady, sportovní pořady atd.), byla využita následující matice: 1. vzácně nebo nikdy, 2. občas (několikrát měsíčně), 3. často (několikrát týdně).

38

Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších vietnamských televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici) Odhadněte kolik minut denně, sledujete česky mluvené pořady. (Součet jednotlivých dnů) Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut Odhadněte kolik minut denně, sledujete vietnamsky mluvené pořady. Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut

Sledujete televizní obsahy přes internet? (např. v počítači, notebooku, mobilním telefonu, tabletu…) zakřížkujte možnost

ano ne

Pokud ano, pak sledujete: zakřížkujte možnost česky mluvené pořady vietnamsky mluvené pořady jinak mluvené pořady (vypište):

39

V rámci hypotézy, která předpokládá, že Vietnamci první generace žijící v České republice sledují převážně vietnamské pořady, budeme vycházet ze studie Ivo Vasiljeva: Jazyková kompetence Vietnamské komunity v České republice.132 Ze které vyplývá, že starší Vietnamci téměř neovládají český jazyk a tedy nebudou sledovat pořady v jazyce, kterému nerozumí. HVO2:

Sleduje

druhá

generace

Vietnamců

česky

mluvené

pořady?

Děti vietnamských imigrantů se v České republice buď narodily, nebo sem přišly v útlém věku. Navštěvují české školy a čeština se jim stala mateřským jazykem. Vietnamsky mluví především v rámci vietnamské komunity. Z těchto důvodů budeme vyvozovat následující hypotézu: Hypotéza č. 1: Vietnamci druhé generace upřednostňují česky mluvené pořady. Pro potvrzení (případně vyvrácení) této hypotézy byly zvoleny následující otázky v dotazníku: Máte možnost sledovat české televizní stanice? zakřížkujte možnost

ano ne

Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 české televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

Máte možnost sledovat zahraniční televizní stanice (vysílá pořady jinak mluvené než česky)? 132

Vasiljev, Ivo. Jazyková kompetence Vietnamské komunity v České republice. In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice

40

zakřížkujte možnost

ano ne Pokud jste zvolil/a možnost ano, tak jaké? (vypište 3 zahraniční (NE-vietnamské) televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

Máte možnost sledovat vietnamské televizní stanice? zakřížkujte možnost

ano ne Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 vietnamské televizní stanice, které sledujete nejčastěji) Jak často sledujete následující typy českých programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady

41

Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších českých televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

Jak často sledujete následující typy vietnamských programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších vietnamských televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici) Odhadněte, kolik minut denně sledujete česky mluvené pořady. (Součet jednotlivých dnů) Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut

42

Odhadněte, kolik minut denně sledujete vietnamsky mluvené pořady. Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut

Sledujete televizní obsahy přes internet? (např. v počítači, notebooku, mobilním telefonu, tabletu…) zakřížkujte možnost

ano ne

Pokud ano, pak sledujete: zakřížkujte možnost česky mluvené pořady vietnamsky mluvené pořady jinak mluvené pořady (vypište): Pro tuto hypotézu můžeme opět použít studii Iva Vasiljeva: Jazyková kompetence Vietnamské komunity v České republice,133 která potvrzuje, že mladší generace Vietnamců navštěvuje české školy a čeština se jim stává mateřským jazykem. Pro podporu této hypotézy můžeme využít práci Martiny Jirsové: Vietnamští vysokoškoláci v Praze, ve které autorka potvrzuje, že v současnosti se vietnamské děti musí vietnamštinu doučovat například v nedělních školách. Také můžeme vycházet z rozhovoru se dvěma vietnamskými dívkami, které v rozhovoru týkajícím se rozdílů mezi Čechy a Vietnamci uvedly: „„Teď například některé vietnamské děti ani neumějí vietnamsky a mluví výhradně česky. Naopak se časem musí vietnamštinu doučovat, chodí do tržnice Sapa na kurzy vietnamštiny.“134 133

Vasiljev, Ivo. Jazyková kompetence Vietnamské komunity v České republice. In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice 134 Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 44, Respekt 8, 18. -24. únor 2013, dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 11. 5. 2013

43

VVO1135:Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti první generace? Hypotéza č. 1: Ke sledování televizního vysílání nevyužívají internet. U této hypotézy využijeme následující otázky v dotazníku: Sledujete televizní obsahy přes internet? (např. v počítači, notebooku, mobilním telefonu, tabletu…) zakřížkujte možnost ano (vypište kde) ne

Pokud ano, pak sledujete: zakřížkujte možnost česky mluvené pořady vietnamsky mluvené pořady jinak mluvené pořady (vypište):

Hypotéza č. 2: Tato generace Vietnamců sleduje televizi převážně ze zájmu o nové informace. Jako otázky využité v dotazníku jsme zvolili následující: Jak často sledujete následující typy českých programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

135

VVO-vedlejší výzkumná otázka

44

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších českých televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

Jak často sledujete následující typy vietnamských programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

45

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších vietnamských televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici) Z jakých důvodů sledujete televizi? Označte možnosti odpovídající Vaší situaci (Možnost více odpovědí)

Kvůli zábavě Sledování aktuálního dění doma i ve světě Získávání nových informací Výplň volného času zpravodajství/aktuality/dokumenty Jiné (vypište) Pro Hypotézu č. 2, která předpokládá, že první generace Vietnamců sleduje televizi převážně ze zájmu o nové informace, můžeme vycházet z francouzského výzkumu Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France.136 Z tohoto výzkumu vyplynulo, že respondenti starší generace sledují faktické pořady a pořady týkající se událostí ve vlastním jazyce, sledují je častěji než ostatní typy pořadů a dále se také ukázalo, že zájem o tento typ pořadů je u mužů starší generace nepatrně vyšší než u žen stejné věkové kategorie.

VVO2:Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti druhé generace? Hypotéza č. 1: Tato generace tráví více času sledováním televizních pořadů než jejich rodiče. Pro potvrzení, případně vyvrácení této hypotézy, jsme zvolili následující otázky v dotazníku, které byly položeny oběma generacím a zjištěné výsledky byly následně porovnávány mezi sebou. 136

Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459-477, prosinec 1997, SAGE Publications, ISBN 0267-3231

46

Uzpůsobujete si denní rozvrh tak, abyste mohl/a sledovat nějaký pořad? Označte možnost nejlépe vystihující Vaší situaci. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Kolik času týdně věnujete sledování televize? (čísly 0-7 uveďte průměrný počet dnů za týden) Průměrně sleduji televizi……………dní v týdnu Pro jednotlivé odpovědi byly užity kódy dle následujícího kódovacího klíče: 1. jeden den, 2. dva dny, 3. tři dny, 4. čtyři dny, 5. pět dní, 6. šest dní, 7. sedm dní v týdnu Následující otázky byly také položeny oběma generacím, ale kódovací klíče se lišily, vzhledem k odlišné metodě sběru dat. Nyní jsou uvedeny kódovací klíče použité při vyhodnocování dat získaných od první generace respondentů. Odhadněte, kolik minut denně sledujete česky mluvené pořady. (Součet jednotlivých dnů) Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut Pro tyto otázky jsme získané odpovědi vyhodnocovaly podle kódů, které odpovídaly následujícím kódovacím klíčům137: Počet minut během pracovního týdne (součet dnů pondělí až pátek): 1. jedna hodina, 2. pět hodin a deset minut, 3. šest hodin a čtyřicet minut, 4. tři hodiny, 5. dvacet minut, 6. dvě hodiny, 7. jedna hodina a deset minut, 8. třicet minut, 9. třináct hodin,

137

Následující otázky byly vyplněny první generací Vietnamců, jsou potřebné zde zmínit, abychom mohli porovnat sledovací doby televizního vysílání mezi jednotlivými generacemi.

47

10. tři hodiny a dvacet minut, 11. pět hodin, 12. čtyři hodiny, 13. čtyři hodiny a deset minut, 14. devět hodin a dvacet minut, 15. sedm hodin, 16. dvě hodiny a třicet minut Počet minut během víkendu (součet sobota + neděle) 1. pětatřicet minut, 2. dvě hodiny, 3. dvě hodiny a padesát minut, 4. třicet minut, 5. jedna hodina, 6. patnáct minut, 7. dvě hodiny a třicet minut, 8. padesát minut, 9. jedna hodina a třicet minut, 10. tři hodiny Odhadněte, kolik minut denně sledujete vietnamsky mluvené pořady. Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut Pro jednotlivé odpovědi byly užity kódy dle následujícího kódovacího klíče: Počet minut během týdne (součet dnů pondělí až pátek): 1. tři hodiny, 2. sedm hodin a pět minut, 3. osm hodin a třicet minut, 4. pět hodin, 5. čtyři hodiny, 6. dvacet minut, 7. jedna hodina, 8. šest hodin, 9. dvě hodiny a třicet minut, 10. dvě hodiny, 11. padesát minut, 12. patnáct hodin, 13. deset hodin a třicet minut. Počet minut během víkendu (součet sobota + neděle): 1. jedna hodina a dvacet minut, 2. dvě hodiny, 3. čtyři hodiny, 4. tři hodiny, 5. pět minut, 6. jedna hodina, 7. osm hodin, 8. patnáct minut, 9. jedna hodina a čtyřicet minut, 10. třicet minut Nyní budou zmíněné stejné otázky, ovšem tentokrát vyplňované respondenty z druhé generace Vietnamců. Odhadněte, kolik minut denně sledujete česky mluvené pořady. (Součet jednotlivých dnů) Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut

48

Pro tyto otázky jsme získané odpovědi vyhodnocovaly podle kódů, které odpovídaly následujícím kódovacím klíčům138: Počet minut během pracovního týdne (součet dnů pondělí až pátek): 1. dvacet minut, 2. třicet minut, 3. čtyřicet minut, 4. jedna hodina, 5. jedna hodina a třicet minut, 6. jedna hodina a třicet minut, 7. jedna hodina a čtyřicet minut, 8. dvě hodiny, 9. tři hodiny, 10. tři hodiny a dvacet minut, 11. čtyři hodiny, 12. pět hodin, 13. osm hodin, 14. osm hodin a dvacet minut, 15. devět hodin, 16. deset hodin, 17. šestnáct hodin Počet minut během víkendu (součet sobota + neděle) 1. deset minut, 2. patnáct minut, 3. dvacet minut, 4. třicet minut, 5. čtyřicet minut, 6. jedna hodina, 7. jedna hodina a čtyřicet minut, 8. dvě hodiny, 9. tři hodiny, 10. čtyři hodiny, 11. čtyři hodiny a deset minut, 12. čtyři hodiny a čtyřicet minut, 13. pět hodin, 14. šest hodin,15. šest hodin a čtyřicet minut, 16. osm hodin a dvacet minut, 17. deset hodin Odhadněte, kolik minut denně sledujete vietnamsky mluvené pořady. Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut Pro jednotlivé odpovědi byly užity kódy dle následujícího kódovacího klíče: Počet minut během týdne (součet dnů pondělí až pátek): 1. pět minut, 2. deset minut, 3. patnáct minut, 4. dvacet minut, 5.třicet minut, 6. padesát minut, 7. jedna hodina, 8.jedna hodina a deset minut, 9.jedna hodina a čtyřicet minut, 10.dvě hodiny a třicet minut, 11. tři hodiny, 12. šest hodin, 13. sedm hodiny, 14. deset hodin Počet minut během víkendu (součet sobota + neděle):

138

V této otázce se například objevila i odpověď nula nebo jedna minuta. Není však pravděpodobné, že by se někdo díval na televizi jen jednu minutu. Mohlo dojít k překlepu, nebo například měl respondent na mysli jednu hodinu. Toto jsou však pouhé spekulace, a proto tato odpověď nemůže být zařazena k vyhodnocení.

49

1. nula minut, 2. pět minut, 3. patnáct minut, 4. dvacet minut, 5. třicet minut, 6. čtyřicet minut, 7. jedna hodina, 8. jedna hodina a dvacet minut, 9. jedna hodina a čtyřicet minut, 10. dvě hodiny, 11. čtyři hodiny a čtyřicet minut, 12. pět hodin, 13. osm hodin a dvacet minut, 14. devět hodin a dvacet minut. V této hypotéze, ve které předpokládáme, že Vietnamci druhé generace sledují televizi častěji než jejich rodiče, můžeme vycházet z faktu, že starší generace Vietnamců je v České republice převážně kvůli výdělku a snaží se finančně zajistit svou rodinu. Z tohoto důvodu nebudou mít na sledování televize mnoho času. Také můžeme vycházet z francouzského výzkumu Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, ze kterého vyplynulo, že mladší generace se dívá na televizi častěji než jejich rodiče.139 Hypotéza č. 2: Mladší Vietnamci ke sledování televizního vysílání využívají internet Zde jsme zvolili následující otázku: Sledujete televizní obsahy přes internet? (např. v počítači, notebooku, mobilním telefonu, tabletu…) zakřížkujte možnost ano (vypište kde) ne

Pokud ano, pak sledujete: zakřížkujte možnost česky mluvené pořady vietnamsky mluvené pořady

139

Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 471, prosinec 1997, SAGE Publications, ISBN 0267-3231

50

jinak mluvené pořady (vypište):

U této hypotézy můžeme vycházet například z výpovědí pana Su a Majky Truong, kteří na naší schůzce uvedli, že mladší generaci Vietnamců je možné oslovit přes internet, dále můžeme vycházet již ze zmiňovaných facebookových skupin, ze kterých je patrné aktivní užívání internetového prostředí. Dále můžeme vycházet z probíhajícího výzkumu, který sleduje děti a mládež a jejich vytváření závislosti na internetu.140 Z tohoto výzkumu prozatím vyplynulo, že ve skupině lidí ve věkovém rozmezí 16 až 24 let se tito jedinci připojují k internetu každý den na hodinu i více.141 Zájem o informace prostřednictvím internetu potvrdil i výzkum Connected World Technology Report od společnosti Cisco. Do tohoto výzkumu z roku 2011 byli zapojeni vysokoškolští studenti a profesionálové z různých oblastí ve věkovém rozmezí 18 až 30 let. Celkem se do výzkumu zapojilo 3600 respondentů z 18 zemí světa142. Tento výzkum chtěl mimo jiné zjistit, jakým způsobem lidé vnímají internet a do jaké míry se stal součástí jejich životů. Ze získaných výsledků vyplynulo, že každý třetí dotázaný se domnívá, že internet je stejně důležitý jako vzduch, jídlo nebo přístřeší 143. Dále z tohoto výzkumu vyplynulo, že televize u mladých lidí přestává být na předním místě při získávání nových informací. Jako nejčastější zdroj informací respondenti zvolili laptop (45% respondentů), stolní počítač (22% respondentů) a televizi zvolilo pouhých 13 % dotazovaných.144 Na základě tohoto výzkumu předpokládáme využívání internetu i u našeho vzorku respondentů.

140

Na tomto výzkumu se podílejí i vědci z Masarykovy univerzity. Výzkum začal v červnu roku 2012 a skončí v roce 2015. 141 Viz http://brno.idnes.cz/vedci-z-masarykovy-univerzity-zkoumaji-zavislost-mladych-na-internetu-1om/brno-zpravy.aspx?c=A120914_1828897_brno-zpravy_bor, cit. 14. 5. 2013 142 Česká republika sice do studie zapojena nebyla, ale z evropských zemí se jí zúčastnilo například Německo, Polsko a Velká Británie. 143 Viz http://www.cisco.com/en/US/netsol/ns1120/index.html#~2011, cit. 14. 3. 2013 144 Connected World Technology Report, dostupné z http://www.cisco.com/en/US/solutions/ns341/ns525/ns537/ns705/ns1120/2011-CCWTR-Chapter-3-AllFinding.pdf, cit. 14. 3. 2013

51

Hypotéza č. 3: Tato generace bude sledovat televizi především kvůli zábavě. Pro potvrzení této hypotézy jsme zvolili následující otázky: Jak často sledujete následující typy českých programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších českých televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

Jak často sledujete následující typy vietnamských programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport 52

Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších vietnamských televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici) Z jakých důvodů sledujete televizi? Označte možnosti odpovídající Vaší situaci (Možnost více odpovědí)

Kvůli zábavě Sledování aktuálního dění doma i ve světě Získávání nových informací Výplň volného času zpravodajství/aktuality/dokumenty Jiné (vypište) U této hypotézy-Druhá generace respondentů bude sledovat televizi především kvůli zábavě, můžeme opět vycházet z francouzského výzkumu Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France.145 Z dat získaných těmto výzkumem vyplynulo, že dochází k velkému rozdílu mezi muži a ženami než mezi jednotlivými generacemi. Ženy upřednostňovaly seriály, hudební pořady, zatímco muži sledovali spíše sportovní programy a nepatrně více sledovaly zpravodajské typy pořadů než ženy. Obě generace rády sledovaly filmy, i když u mladších respondentů se tak dělo častěji.146

145

Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459-477, prosinec 1997, SAGE Publications, ISBN 0267-3231 146 Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 471, prosinec 1997, SAGE Publications, ISBN 0267-3231

53

VVO3:Je výběr programů v jednotlivých generacích ovlivněn ostatními členy rodiny? Sledování televize je spojeno s rodinným kontextem a společenskými vztahy spíše než, že by se jednalo o individuální aktivity. Pokud se jedinec dívá na televizi sám, je jeho volba sledovaného programu odlišná od programu, který bude sledovat s dalšími lidmi. Při sledování televize s ostatními jedinci podléhá jejich tlaku a snaží se přizpůsobit jejich volbě.147 Vzhledem k tomu, že studie o mediálním chování Vietnamců v České republice neexistují, budeme vycházet z výzkumu, který provedla Martina Jirsová mezi dětmi vietnamských imigrantů. Při tomto výzkumu zjistila, že se děti Vietnamců společně se svými rodiči večer dívají na vietnamskou televizi.148 Hypotéza č. 1: Výběr pořadů vietnamských dětí je ovlivňován jejich rodiči. Tuto hypotézu nám může potvrdit i analogie se zmiňovaným francouzským výzkumem, ze kterého také vyplynulo, že rodiče ovlivňovali volbu programu svých dětí. Pro potvrzení, případné vyvrácení této hypotézy použijeme následující otázky v dotazníku: Ovlivňujete výběr pořadů Vašich dětí? zakřížkujte možnost

ano ne Pokud ano, z jakého důvodu tak činíte?

A pro druhou generaci byly zvoleny obdobné otázky, které jsou následující: 147

Morley, Dave: Television in the Family, str. 18-19. In: Family Television: Cultural Power and Domestic Leisure. Routledge 1986. 148 Jirsová, Martina. Perspektivy Vietnamských dětí. In Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha:Ermat, 2006. Str. 322

54

Ovlivňují Vaši rodiče výběr pořadů, které sledujete? zakřížkujte možnost

ano ne Pokud ano, z jakého důvodu tak činí?

Pro tuto hypotézu můžeme použít teorii od Morleyho, podle kterého je společné sledování televize spojeno s rodinným kontextem a společenskými vztahy spíše než, že by se jednalo o individuální aktivity. Pokud se jedinec dívá na televizi sám je jeho volba sledovaného programu odlišná od programu, který bude sledovat s dalšími lidmi. Při sledování televize s ostatními jedinci podléhá jejich tlaku a snaží se přizpůsobit jejich volbě.149

VVO4: Jaký existuje vztah mezi sledováním televize a zájmem o dění v zemi původu a v České republice? Z výsledků zmiňovaného francouzského výzkumu vyplynulo, že imigranti žijící ve Francii, sledovaly muslimskou televizi z důvodů, jakými byly stesk po domově a touha po informacích z vlasti. Na základě těchto výsledků budeme usuzovat hypotézu, která by byla platná pro české prostředí. Hypotéza č. 1: Vietnamci první generace sledují vietnamské pořady, protože se chtějí dozvědět informace ze země svého původu. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy byly zvoleny následující otázky uvedené v dotazníku:

149

Morley, Dave: Television in the Family, str. 18-19. In: Family Television: Cultural Power and Domestic Leisure. Routledge 1986.

55

Z jakých důvodů sledujete televizi? Označte možnosti odpovídající Vaší situaci (Možnost více odpovědí)

Kvůli zábavě Sledování aktuálního dění doma i ve světě Získávání nových informací Výplň volného času zpravodajství/aktuality/dokumenty Jiné (vypište) Od té doby, co vlastníte set top box, se o dění v České republice (v porovnání s dobou, kdy jste jej neměli) zajímáte zakřížkujte možnost stejně méně více Od té doby, co vlastníte set top box, se o dění ve vaší zemi původu (v porovnání s dobou, kdy jste jej neměli) zajímáte zakřížkujte možnost stejně méně více

56

14.

Specifikace respondentů

V této části diplomové práce budou specifikováni respondenti z první a druhé generace vietnamských imigrantů žijících na území České republiky, kteří byli osloveni, aby vyplnili dotazník týkající se jejich návyků při sledování digitální televize. Kromě charakteristiky respondentů budou následně uvedeny i metody využité k navázání kontaktů s touto komunitou a metody sběru dat. Někteří z respondentů byli osloveni přímo a na základě těchto kladných odpovědí byla následně využita metoda snowball.

14.1 Respondenti z první generace Jak bylo zmíněno výše, vietnamští imigranti na území České republiky žijí v uzavřených komunitách150, přičemž Brno patří mezi jedno z hlavních center těchto komunit151. Vzhledem k uzavřenosti těchto komunit, jsem za účelem získání respondentů vietnamské národnosti z této lokality oslovila Česko-vietnamskou společnost152 a za její pomoci jsem navázala spolupráci s panem Su, který je předsedou Svazu Vietnamců v Jihomoravském kraji. Za pomoci pana Su byl dotazník distribuován padesáti respondentům z první generace vietnamských imigrantů v České republice. Jednalo se o vietnamské podnikatele, kteří se převážné většině věnují podnikání s textilem, ale najdou se mezi nimi i podnikatelé s asijskými potravinami nebo provozující asijská bistra. Své podnikání provozují v městě Brně. Vzhledem k tomu, že prodej asijského zboží patří mezi nejčastější způsoby podnikání Vietnamců v České republice, tak díky tomuto faktu vybraní respondenti reprezentují nejrozšířenější podnikatelskou vietnamskou základnu. Pro reprezentativnost vzorku se výzkumu zúčastnilo padesát žen a padesát mužů. Tito lidé se narodili mimo Českou republiku, jejich věk je 45 a více let, mají zde rodiny i 150

S tímto tvrzením souhlasí i samotní Vietnamci. Například Vietnamka Ngyuen Mai Huong vnímá

odlišnosti mezi českou a asijskou mentalitou a tvrdí. „Máme jinou kulturu, odlišné zvyky. A největším problémem je pořád ještě jazyková bariéra. Vietnamská komunita se potom intuitivně uzavírá a drží při sobě, protože si navzájem rozumí. Nejde o to, že bychom se záměrně vyhýbali Čechům, ale prostě je nám bližší člověk, který má stejné myšlení jako my…Ale myslím, že se to teď hodně mění. Tím, že naše generace už umí výborně česky, tak pro nás není problém se integrovat. Můžeme si už navzájem vysvětlit, v čem se lišíme, a dál naše vztahy uvolňovat.“ Viz Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 44, Respekt 8, 18. - 24. únor 2013 151

Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 26. 1. 2013, str. 6 152 Viz http://www.cvs-praha.cz/, cit. 4. 1. 2013

57

s dětmi. Z padesáti dotazníků ale bylo navráceno pouze 49, takže ve výsledku se výzkumu zúčastnilo 25 mužů a 25 žen. Vietnamská komunita je velmi pracovně vytížena a i z tohoto důvodu nebylo možné s nimi dotazník vyplit osobně. Druhou bariérou byl fakt, že ne všichni ovládají český jazyk na komunikativní úrovni a mohlo by tak dojít k nedorozuměním. Z tohoto důvodu byl dotazník přeložen do vietnamštiny153 a rozdán mezi jednotlivé respondenty. Podmínkou účasti ve výzkumu byla samostatnost při odpovídání jednotlivých výzkumných otázek a po vyplnění dotazníku byly jednotlivé formuláře od respondentů opět vybrány a následně byla data zpracována pomocí programu SPSS. Díky panu Su jsem se seznámila s paní Majkou Truong, která reprezentuje druhou generaci Vietnamců žijících v České republice, a díky ní jsem mohla snáze oslovit respondenty z druhé generace. Bohužel se ukázalo, že oslovit respondenty z druhé generace bylo mnohem těžší, než se z počátku zdálo, a proto muselo být respondentů osloveno více a z různých okruhů. Detaily těchto komplikací budou uvedeny v následující kapitole.

14.2 Respondenti z druhé generace Respondenty z druhé generace zastupují lidé, kteří se narodili vietnamským imigrantům buď přímo na území České republiky, nebo se sem přistěhovali v útlém věku. Jedná se o děti vietnamských podnikatelů, které navštěvují státní střední a vysoké školy v Brně, případně blízkém okolí, a jsou tedy ve věkovém rozmezí 15 až 30 let. Celkem těchto respondentů bylo osloveno více než padesát, přičemž výsledný počet získaných dotazníků měl zahrnovat 25 žen a 25 mužů, ale ve finále bylo získáno pouze 39 vyplněných dotazníků, jejichž respondenty zastupovalo 18 mužů a 21 žen. Jednalo se o děti vietnamských podnikatelů, v několika případech se jednalo přímo o děti respondentů z první generace, kteří se také zúčastnili tohoto výzkumu. Vzhledem k tomu, že tito lidé studují na českých školách, a dokážou tedy bez problémů číst i psát česky, nebylo tentokrát nutné dotazník překládat do vietnamštiny. Kvůli jejich časové vytíženosti opět nebylo možné dotazník vyplnit s respondenty osobně, a proto bylo nutné jej převést do online podoby.154 Na webu survio.com byli respondenti seznámeni se 153

Před samotným přeložením dotazníku do vietnamštiny, byly jednotlivé otázky konzultovány s panem Su, aby nedošlo k nedorozuměním či nepochopení otázek. Jak se ukáže dále, tak tato konzultace nebyla dostačující k předejití možných komplikací. 154 Dotazník byl vytvořen na webu http://www.survio.com/cs/, cit. 23. 3. 2013

58

zněním a cílem výzkumu a následně měli možnost dotazník individuálně a anonymně vyplnit. Dotazník byl distribuován hned několika skupinám, ukázalo se totiž, že oslovit respondenty z druhé generace je mnohem náročnější než oslovení respondentů z první generace, což bylo neočekávané. Nejvíce se uplatnila metoda snowball, díky, které byli osloveni respondentovi převážně díky spolupráci s již zmiňovanou Majkou Truong, ale také se jednalo o spolužáky a přátele mých známých. Bohužel ale tento rozptyl k získání respondentů stále nebyl dostačující. Z tohoto důvodu bylo nutné oslovit možné respondenty i z jiných oblastí, zájmů apod. Například o spolupráci byly požádány vysoké školy v Brně155, ale od většiny univerzit nebyla obdržena žádná zpětná vazba. Jedinou výjimkou byla právě Masarykova univerzita, která dala k dispozici kontakty na své studenty vietnamského původu, kterých na univerzitě bylo ke konci října roku 2012 přesně 30156. Dále byli osloveni členové Česko-Vietnamské společnosti157 a Klubu Hanoi158 Také byly přidávány příspěvky s žádostí o vyplnění dotazníku do několika Facebookových skupin, např. se jednalo o skupinu „Vietnamci na Facebooku159“ či „Vietnamci v ČR160“. Následně se také uskutečnil pokus o navázání spolupráce se školou pro vietnamské děti161 a centrum pro výuku jazyků v Brně162, ovšem tyto pokusy nebyly stoprocentně úspěšné a i přes opakované oslovení potenciálních respondentů bylo získáno pouze již zmíněných 39 dotazníků a tudíž se spíše jedná o rozsáhlejší pilotáž, než o reprezentativní výzkum. Celkově si však dotazník zobrazilo 88 potenciálních respondentů, vyplnit se ho rozhodlo však pouze zmíněných 39.

155

Kromě Masarykovy univerzity byly o spolupráci požádány i další vysoké školy v Brně, konkrétně se jednalo o Mendelovu univerzitu a Vysoké učení technické v Brně, ale bohužel od těchto škol nebyla obdržena žádná odpověď. 156 Viz emailová komunikace s Vladimírem Šmídem, příloha č. 4 157 http://www.cvs-praha.cz/, cit. 15. 4. 2013 158 www.klubhanoi.cz/, cit. 13. 4. 2013 159 http://www.facebook.com/groups/179001168805717/?ref=ts&fref=ts, cit. 13. 4. 2013 160 http://www.facebook.com/groups/123749874365928/, cit. 13. 4. 2013 161 http://www.gdskola.com/, cit. 15. 4. 2013 Po zaslání emailu na tuto školu byla obdržena kladná odpověď se zájmem o spolupráci, ovšem ukázalo se, že mezi žáky jsou pouze o děti základní školy, které tedy nespadaly do zvoleného vzorku respondentů tohoto výzkumu. Následně byla projevena snaha o spolupráci s vietnamskými učiteli na této škole, ale tentokrát již nebyla obdržena žádná odpověď a tato snaha o získání respondentů ze zmíněné školy nikam nevedla. 162 http://www.jvckajetanka.cz/, cit. 15. 4. 2013

59

Graf č. 1-Statistika respondentů druhé generace

15 Vyhodnocení dat z dotazníkového šetření Ačkoliv byla oslovena celá řada vietnamských respondentů, tak nakonec bylo získáno pouze 88 dotazníků, 49 od první generace Vietnamců a 39 od druhé generace respondentů tohoto etnika, celkem se zapojilo 45 žen a 43 mužů. Nyní budou shrnuty výsledky získané pomocí dotazníkového šetření, které byly následně vyhodnoceny statistickým programem SPSS163. Kromě vyplněných otázek se podíváme i na zcela nezodpovězené a rozporuplně napsané odpovědi. Následně si shrneme data získaná od respondentů obou generací a tato zjištění následně porovnáme mezi sebou. Dále budou uvedeny závěry plynoucí z těchto dat, zhodnoceny testované hypotézy a na závěr zmíníme možná rizika tohoto výzkumu a případné možnosti navazujících studií.

15.1 Rozporuplné či vynechané odpovědi V této podkapitole budou ve stručnosti shrnuty otázky, na které respondenti z obou generací zcela vynechali odpověď, nebo jejich odpovědi byly nejasné či rozporuplné, takže nebylo možné je vyhodnotit. Někteří respondenti z první generace například na otázku, zda ovlivňují výběr pořadů svých dětí, odpovídali kladně164, ale v následující otázce, kde měli uvést z jakých důvodů tak činí, již neodpověděli vůbec. Naopak, někteří respondenti z druhé generace uvedli, že

163

Program SPSS byl využit k vyhodnocení dat získaných od první generace Vietnamců. Vzhledem k tomu, že druhá generace vyplňovala dotazník v online podobě, bylo možné využít analýzy dat přímo na webu www.survio.com a nebylo tedy nutné tato data převádět do programu SPSS. 164 Viz otázka č. 15

60

jejich rodiče ovlivňují výběr pořadů165, které smí sledovat, ale když měli následně uvést konkrétní důvody, z jakých tak jejich rodiče činí, tak také vynechali odpověď. Jeden z největších rozporů u první generace nastal u otázek č. 17166 a 19167, kde respondenti měli uvádět, jak často sledují jednotlivé typy česky, případně vietnamsky mluvených pořadů. Bylo jim nabídnuto několik kategorií (hudební pořady, sportovní pořady, dokumentární atp.)168. Ovšem někteří respondenti u jednoho typu pořadů uváděli dvě odpovědi. Například odpovídali, že určité typy pořadů sledují „vzácně nebo nikdy“ a zároveň u stejného typu pořadu zvolili i odpověď „často“ nebo „občas“169. Vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto protichůdné odpovědi, které navíc byly vyplněny jinak, než bylo uvedeno v zadání otázky, můžeme se domnívat, že u daných respondentů došlo například k nepochopení otázky. Tyto dvě otázky (č. 17 a č. 19) se ukázaly jako nejvíce problematické v rámci celého dotazníku170. Někteří respondenti volili více odpovědí a jiní naopak u určitých typů pořadů nezvolili žádnou možnost171. Je těžké říci, z jakého důvodu tak učinili. Nabízí se možnost nepochopení zadané otázky, případně problém v překladu do vietnamštiny, ovšem problém mohl vzniknout i úplně někde jinde. Tato situace by do budoucna mohla být vyřešena uvedením příkladu, který by popisoval, případně graficky znázorňoval, jakým způsobem tyto otázky zodpovídat. V každém případě ale tyto rozporuplné odpovědi nemohou být zahrnuty do výsledků šetření.

165

Viz otázka č. 16 Otázka č. 17-Jak často sledujete následující typy českých pořadů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci. 167 Otázka č. 19-Jak často sledujete následující typy vietnamských pořadů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci. 168 Respondenti byli požádáni, aby zaškrtli možnost odpovídající jejich situaci, na výběr měli z možností: „vzácně nebo nikdy“, „občas-několikrát do měsíce“ a „často“-několikrát týdně. 169 Tato rozporuplná odpověď je k dispozici v obrazové příloze č. 1 a č. 3 170 Jednalo se však pouze o problematiku první generace. V online dotazníku určeném druhé generaci měli respondenti na výběr vždy jen jednu odpověď. 171 Ovšem pokud některý pořad nesledovali, byla pro ně připravena odpověď „vzácně nebo nikdy“, ovšem respondenti nezvolili ani tuto odpověď. 166

61

Tabulka č. 1-Vynechané odpovědi u otázky č. 17172

Tabulka č. 2-Vynechané odpovědi u otázky č. 19173

Jak vidíme, z uvedených tabulek vyplývá, že u každého typu pořadů se našli respondenti, kteří otázku nezodpověděli vůbec, anebo odpověď uvedli, ovšem rozporuplnou. Někdy se jedná i o více než 50 % respondentů. U všech kategorií bylo více vynechaných nebo špatných odpovědí uvedeno u českých typů pořadů, jedinou výjimkou byly sportovní pořady, kde bylo více neuvedených odpovědí u vietnamsky mluvených pořadů. Mezi často vynechané odpovědi také patřily otázky, kdy byli respondenti požádání, aby uvedli určitý letopočet174, tedy například roky, kdy si zakoupili televizní přijímač či set top box, dále byly vynechány odpovědi týkající se počtu minut175 sledování televizního vysílání, ať už se jednalo o české či vietnamské pořady. Mezi problematickou otázku také můžeme zařadit dotaz na vypsání konkrétních nejsledovanějších televizních pořadů, ať už českých nebo vietnamských. Několik respondentů uvedlo názvy televizních stanic 176 a bohužel zde tedy došlo k nepochopení otázky.

172

V této tabulce vidíme počet respondentů, z první generace, kteří vynechali nebo špatně zodpověděli otázky týkající se častosti sledování českých pořadů. 173 Tato tabulka ukazuje počet respondentů z první generace, kteří špatně odpověděli na otázku č. 19 nebo odpověď vynechali zcela. 174 Neuvedené roky zakoupení televize a set top boxu se spíše objevovaly u respondentů druhé generace, kteří je rok zakoupení televize neuvedli ve 24 případech (62 % respondentů)a rok zakoupení set top boxu neuvedlo 26 respondentů (67 % dotázaných z druhé generace). Zatímco u první generace tyto odpověď vynechal pouze jeden respondent. 175 Viz obrazová příloha č. 4 176 Viz obrazová příloha č. 2

62

Jako další vynechávanou otázku můžeme zmínit i otázku týkající se sledování televize se členy domácnosti. Někteří respondenti uvedli, že sledují televizi společně s dalšími lidmi, ale když měli uvést, o jaké členy domácnosti se jedná, tak již neuvedli žádnou odpověď. Také byla například vynechána otázka, ve které měli respondenti uvést, kolik dní v týdnu sledují televizi, V současné situaci nemáme možnosti, jakým způsobem tyto nejasné a chybějící odpovědi vyhodnotit. Muselo by dojít k dalšímu výzkumnému šetření mezi respondenty, tentokrát by bylo však vhodnější zvolit metodu kvalitativního výzkumu, například formu nestandardizovaných rozhovorů.

15.2 Zhodnocení získaných dat Nyní se již podíváme na získaná data, která se pokusíme interpretovat a na jejich základě následně rozhodnout, zda můžeme námi zvolené hypotézy přijmout nebo je naopak přijmout nemůžeme. Respondenty z první generace zastupovalo 24 žen a 25 mužů ve věku mezi třiceti a pětašedesáti lety. Jednalo se o 4 respondenty ve věku mezi 30-35 lety, 23 respondentů mezi 45-50 lety, 12 lidí bylo v době vyplňování dotazníku ve věku 50-55 let, 9 respondentů mělo 55-60 let a jeden respondent byl ve věkovém rozmezí 60-65 let. Tito lidé přišli do České republiky v různých obdobích, které byly ohraničeny lety 1982 a 2008. Jako nejčastější rok příchodu do České republiky byl uváděn rok 1994 (10% respondentů) a následně roky 1988, 1992 a 2006.

63

Tabulka č. 3- Rok příchodu respondentů první generace do České republiky

Od této generace se podařilo získat celkem 49 vyplněných dotazníků (původní záměr byl 50) a ačkoliv se jedná o vzorek respondentů, kteří žijí ve stejných podmínkách, mají obdobné zaměstnání a návyky177, tak u mnoha otázek došlo již ke zmiňovaným k rozporuplným odpovědím. Jednalo se například o otázky týkající se výběru pořadů či intenzity sledování určitých typů pořadů. Některé otázky nebyly zodpovězeny vůbec apod. Vzhledem k tomu, že dotazník byl anonymní, tak není možné zpětně dohledat autory

177

Všichni respondenti zastupují vietnamské podnikatele působící v Brně. Nejčastěji obchodují s textilem nebo provozují vietnamskou restauraci.

64

chybějících či rozporuplných odpovědí, a proto rozporuplné odpovědi byly ponechány bez vyhodnocení. Nyní se však blíže podíváme na data získaná z úplných odpovědí. Dotazovaní respondenti první generace uvádí, že jejich domácnost byla vybavena televizním přijímačem v období mezi lety 1982 a 2007. Nejvíce respondentů si zakoupilo televizor v roce 1994, jednalo se o 14,7 % dotazovaných, jako druhý nejčastější rok byl uváděn rok 1989, který se objevil v 8 % odpovědí. Ve většině dotazníků respondenti uvedli, že mají v domácnosti jen jeden televizor a pouze tři respondenti uvedli, že vlastní televize dvě. Dále jsme zjistili, že 93,9 % respondentů má televizi umístěnou v obývacím pokoji a 6,1% uvádí coby místnost pro umístění jejich televize ložnici. Z uvedených televizních přijímačů je 91,8 % připojeno k set top boxu, přičemž k připojení k set top boxu došlo mezi lety 1994 a 2010, k největšímu počtu připojení došlo v letech 2000 a 2002178. Pouze v 18 % však mají dotazovaní respondenti zakoupenou rozšířenou nabídku programů. Naproti tomu respondenti druhé generace odpovídali následovně: Za druhou generaci odpovídalo celkem 18 mužů a 21 žen ve věkovém rozmezí 15-30 let.179 U této věkové kategorie se tedy podařilo získat pouhých 39 vyplněných dotazníků, přičemž původní záměr byl dosáhnout počtu 50180. Z těchto respondentů se celkem 16 narodilo v České republice a ostatní se sem přistěhovali v období mezi lety 1992 a 2002. Na rozdíl od první generace, si většina respondentů nepamatuje rok, od kterého mají domácnost vybavenou televizí nebo set top boxem, ve 25 případech respondenti vynechali odpověď úplně a dle ostatních výsledků k zakoupení televizoru došlo mezi lety 1986 a 2009, nejčastěji uváděným rokem byl rok 1995. Rok připojení set top boxu k televizoru také neuvedlo 25 respondentů, z vyplněných odpovědí vyplývá, že k připojení došlo mezi lety 1996 a 2010, přičemž nejčastěji byly uváděny roky 2007, 2008 a 2010. Co se týče umístění televizního přijímače, tak stejně jako u první generace, tito respondenti uváděli, že mají televizor umístěný v obývacím pokoji, následně v ložnici a případně v kuchyni/jídelně181. Pouze ve dvou případech se objevil vlastní pokoj nebo pokoj pro hosty.

Zde však došlo k rozdílu mezi generacemi, neboť starší respondenti uváděli,

178

Rok 2000 je jako rok, ve kterém byl k televizi připojen set top box, uváděn v 18,4% případů a rok 2002 respondenti uvedli ve 12,2% odpovědí. 179 Věkovou kategorii 15-20 let zastupovalo 17 respondentů, ve věku 20-25 let bylo 16 respondentů a mezi 25 a 30 let se nacházelo 6 respondentů. Většina se v České republice narodila a ti, kteří do České republiky přišli, uvádí jako nejčastější rok příchodu roky 1994 a 1995. 180 Při první komunikaci s Majkou Truong byla získána informace, že jen přes ní je možné oslovit 70 respondentů z řad vietnamských mladých lidí, kteří by byli ochotni dotazník vyplnit Toto tvrzení se ale ukázalo jako velmi optimistické a nakonec tímto způsobem bylo získáno necelých 20 dotazníků. 181 Zde dochází k rozporu mezi generacemi, který bude podrobněji popsán v následující kapitole.

65

že vlastní pouze jeden televizní přijímač, zatímco u mladších respondentů se objevují televizory dva, výjimečně i tři. Ukázalo se také, že jednotlivé televizory jsou většinou připojeny k set top boxu, televizní přijímač umístěný v obývacím pokoji byl připojený k set top boxu v 90% případů, televizor v ložnici v 47% a přijímače v kuchyni, případně v jiném pokoji, vlastnily set top box ve 29% uvedených odpovědí. Dále byli respondenti dotázáni, zda mají zakoupenou rozšířenou nabídku programů. A na rozdíl od první generace, na tuto otázku odpovědělo kladně 60% dotázaných respondentů.

15.2.1

Vyhodnocení zvolených hypotéz

Nyní si na základě získaných dat od obou generací vyhodnotíme námi zvolené hypotézy a zhodnotíme, zda je můžeme, nebo nemůžeme přijmout.

15.2.2

Hlavní výzkumné otázky

V této části budou zodpovězeny hlavní výzkumné otázky, které jsme si zvolili na začátku výzkumu a zároveň vyhodnotíme hypotézy s nimi spojené. První hlavní výzkumná otázka zněla následovně: Sledují Vietnamci první generace převážně vietnamské pořady? Při hledání odpovědí na tuto výzkumnou otázku jsme využili otázek, které jsme již zmínili v příslušné kapitole.182 Nyní vyhodnotíme hypotézu, která zněla takto: Skladba televizních pořadů v rámci vietnamského etnika první generace, je tvořena z převážné části pořady ve vietnamském jazyce. Respondenti první generace byli v rámci dotazníku požádáni, aby uvedli názvy televizních stanic183, které sledují nejčastěji. Z dotazovaných respondentů 46% uvádí, že sleduje české televizní stanice, přičemž mezi nejsledovanějšími uvádí Novu, ČT1, Primu a ČT24, dále byla uváděna například Nova Cinema nebo Nova Sport či Prima Zoom. Co se týče zahraničních televizních stanic, tak 23 respondentů (46,9 %) uvádí, že má možnost

182

Viz kapitola č. 13 Nejprve měli respondenti uvést, zda mají možnost sledovat české, zahraniční a vietnamské televizní stanice a následně měli napsat, konkrétní názvy stanic, které sledují nejčastěji. 183

66

sledovat tyto stanice, přičemž mezi nejsledovanější patří HBO, Cinema, MTV, Animax, CNN, ARD nebo Discovery. Dále se ukázalo, že až na jednoho člověka, všichni dotázaní sledují vietnamské televizní stanice, přičemž jako nejsledovanější je uváděná VTV4 (86 % respondentů), následovaná stanicemi VTV1, VTV3 a VTV10 a HTV. Ovšem, jak již bylo zmíněno, v České republice je možné sledovat pouze VTV1, dalo by se tedy předpokládat, že následující stanice respondenti sledují přes internet. Ovšem celkem 55% respondentů uvádí, že televizní obsahy přes internet nesleduje184. Respondenti také měli uvést, jak často sledují zvolené typy českých pořadů 185. Dle získaných údajů filmy sleduje 20,4 % respondentů často186, 12,2 % nikdy a 30,6 % otázku nezodpovědělo vůbec. Mezi respondenty, kteří uváděli, že filmy sledují často, bylo 60% žen. Sportovní programy sleduje 24,5 % často (jednalo se o 66,7 % mužů), 16,3 % nikdy a 38,8 % respondentů otázku zanechalo bez odpovědi. Co se týče seriálů, tak 22,4 % respondentů uvedlo, že je sledují občas (zde byly odpovědi téměř vyrovnané, jednalo se o 54,5 mužů) a 65,3 % dotázaných otázku nezodpovědělo vůbec. Hudební pořady sleduje 12 % respondentů občas a 53,1 % opět neuvedlo žádnou odpověď. Na otázku, jak často sledují respondenti zpravodajské a dokumentární pořady, 44,9 % respondentů uvedlo, že často a 12,2 % dotázaných respondentů zvolilo odpověď nikdy. Mezi respondenty, kteří zvolili možnost často, bylo 54,5 % žen. Dále byli respondenti požádáni, aby zhodnotili svou četnost sledování náboženských pořadů, v tomto případě 87,8 % nezvolilo žádnou odpověď a 6,1 % uvedlo, že nikdy187. Následně měli respondenti uvést konkrétní názvy těchto typů pořadů, které sledují nejčastěji, tak ve 20 % neuvedli žádnou odpověď a v 35 % napsali název televizní stanice, které byly shodné s odpověďmi na předešlou otázku „Jaké české televizní stanice sledujete nejčastěji“. Mezi uvedenými odpověďmi se však objevovaly Televizní noviny, Superstar, Československo má talent, Nikdo není dokonalý, Černé ovce a Počasí.

184

Více informací o sledování televizního vysílání prostřednictvím internetu u první generace respondentů bude zmíněno v příslušné výzkumné otázce. 185 Jednalo se například o filmy, seriály, hudební pořady, sportovní pořady, dokumentární atd. 186 Respondenti měli na výběr z e tří možností: často (několikrát týdně), občas (několikrát měsíčně) a vzácně nebo nikdy. 187 Pokud respondenti měli pocit, že není nějaký typ pořadu zmíněn, měli možnost ho připsat do kategorie „jiné“. Tuto kategorii však zvolil pouze jeden respondent, který ovšem neuvedl žádný konkrétní název nebo typ pořadu.

67

Graf č. 2 - Sledování českých pořadů u Vietnamců první generace188

90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

často

40,00%

občas

30,00%

vzácně nebo nikdy

20,00%

neuvedeno

10,00% 0,00% Filmy

Sport

Seriály

Hudba

Zpravodajství Náboženské

Typ pořadů

Následně měli respondenti odpovědět na obdobné otázky, tentokrát týkající se četnosti sledování vietnamských pořadů. Opět se zde objevovaly nezodpovězené otázky. Na základě získaných odpovědí vyplývá, že vietnamské filmy sleduje 39 % respondentů často (52 % žen), 10 % vůbec a 16 % se nevyjádřilo. Sportovní pořady sleduje 18 % dotazovaných často (56 % žen), 16 % nikdy a 57 % neuvedlo žádnou odpovědi, co se týče sledování seriálů, tak nejčastěji uvedená odpověď byla „občas“, která byla zvolena ve 29 % případech (58 % žen) a 35 % respondentů opět nezvolilo žádnou odpověď. Vietnamské hudební pořady jsou podle výsledků sledovány v 63 % často (zde byly výsledky vyrovnané, protože tuto odpověď mezi respondenty, kteří zvolili tuto odpověď, bylo 50 % žen a 50 % mužů) a 35 % respondentů tuto otázku nezodpovědělo. Zpravodajské a dokumentární pořady jsou sledovány často v 63 % případů (jedná se o 56 % mužů) a 16 % odpovědí bylo vzácně nebo nikdy a 33 % respondentů neuvedlo žádnou odpověď. Poslední kategorií, kterou měli respondenti ohodnotit, byly náboženské pořady. Zde byla nejčastější odpověď „občas“, která byla ve 12 % případů (z respondentů, kteří zvolili tuto odpověď, bylo 50 % mužů a 50 % žen) a v 76 % případů nebyla uvedena žádná odpověď.

188

V tomto grafu můžeme vidět graficky znázorněné poměry četností odpovědí, které uvedli respondenti z první generace, a které znázorňují, kolik procent respondentů zvolilo daný časový úsek u jednotlivých typů vietnamských pořadů. U každého typu pořadu mohlo být celkově dosaženo 100% sledovanosti, která se následně rozdělila mezi odpovědi „často“, „občas“ a vzácně nebo „nikdy“.

68

Graf č. 3 - Sledování vietnamských pořadů u Vietnamců první generace189

80,00% 70,00% 60,00% 50,00%

často

40,00%

občas

30,00%

vzácně nebo nikdy

20,00%

neuvedeno

10,00% 0,00% Filmy

Sport

Seriály

Hudba

Zpravodajství

Náboženské

Typy pořadů

Na základě těchto získaných dat nyní můžeme přijmout hypotézu, že Vietnamci první generace převážně sledují vietnamské pořady. Činí tak ve větší míře, než ve které sledují české televizní pořady. HVO2:

Sleduje

druhá

generace

Vietnamců

česky

mluvené

pořady?

Děti vietnamských imigrantů se v České republice buď narodily, nebo sem přišly v útlém věku. Navštěvují české školy a čeština se jim stala mateřským jazykem. Vietnamsky mluví především v rámci vietnamské komunity. Z těchto důvodů se dá předpokládat, že tito jedinci budou upřednostňovat česky mluvené pořady. Pro získání těchto odpovědí byly použity obdobné otázky, jako pro první generaci Vietnamců a nyní se pokusíme na základě získaných dat uvést důvody k přijetí, popřípadě vyvrácení následující hypotézy: Vietnamci druhé generace upřednostňují česky mluvené pořady. Nejdříve respondenti druhé generace byli dotázáni, zda mají zakoupenou rozšířenou nabídku programů. Na tuto otázku odpovědělo kladně 60 % dotázaných, přičemž mezi nejčastěji sledované české televizní stanice patří ČT1, ČT2, Nova, Prima a Prima Cool, dále byly zmíněny televizní stanice Óčko, Fanda, Smíchov, Prima Zoom, Prima Love či Barrandov. Následně měli respondenti uvést, zda mají možnost sledovat zahraniční televizní stanice, na tuto otázku 74 % dotázaných odpovědělo kladně, přičemž mezi zahraničními vysílacími stanicemi je nejpopulárnější HBO, MTV a Eurosport, zároveň 189

Zde byl užit stejný graf jako u českých pořadů. Opět byly odpovědi respondentů rozděleny na procentuální části podle toho, jak často byla daná odpověď zvolena.

69

také byl zmíněný Disney Channel, TV JOJ, Markíza, HBO2 a další 190 . Co se týče vietnamských televizních stanic, tak se opět setkáváme, stejně jako u první generace, se stanicemi VTV4, VTV1, VTV2, HTV ale tentokrát se objevují i odpovědi, ze kterých zjišťujeme, že daný respondent nesleduje vietnamské pořady vůbec, nebo pouze s rodiči191 Stejně jako u první generace, respondenti byli požádáni, ať zhodnotí, jak často sledují jednotlivé typy českých pořadů.192 Jako nejčastější odpověď u kategorie Filmy byla zvolena možnost „občas“, kterou uvedlo 63 % dotazovaných. Sport byl v 55 % případů ohodnocen jako typ pořadů, který respondenti sledují vzácně nebo nikdy a ve 29 % uvedli možnost často. Seriály i hudební pořady193 byly nejčastěji ohodnoceny stupněm občas a náboženské pořady nejsou dle odpovědí sledovány vůbec (tuto možnost zvolilo 97 % dotázaných a zbylá 3 % uvedla možnost občas). Nejčastějším typem sledovaných pořadů bylo zvoleno zpravodajství, u kterého v 59 % případů respondenti uvedli, že jej sledují často. Následně byli respondenti požádáni, aby napsali konkrétní názvy českých pořadů, které sledují nejčastěji. Mezi konkrétními pořady byly nejčastěji uváděny Zprávy, Televizní noviny, Partička a Ano šéfe!194. Graf č. 4 - Sledování českých pořadů respondenty druhé generace Vietnamců195 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

často občas vzácně nebo nikdy

Filmy

Sport

Seriály

Hudba

Zpravodajství Náboženské pořady

Typy pořadů

190

Některé televizní stanice byly zmíněny pouze v jednom případě, jednalo se například o CNN, BBC, Snímal planet, Fashion TV, RTL, Discovery a Spectrum. 191 Ve všech získaných odpovědích se pouze 9 respondentů vyjádřilo, že vietnamské televizní stanice nesleduje. 192 Respondenti měli opět na výběr z možností často (několikrát týdně), občas (několikrát měsíčně) a vzácně nebo nikdy. Tentokrát však všichni respondenti zvolili nějakou odpověď, až na jednoho, který se vyjádřil pouze k hudebním pořadům. 193 Seriály byly ohodnoceny stupněm „občas“ v 47 % případů a hudební pořady získaly toto hodnocení v 45% uvedených odpovědí. 194 Mezi dalšími pořady byla zmíněna například Show Jana Krause, Otázky Václava Moravce, Prostřeno, Koření, Superstar, Ulice a další. Ze zahraniční produkce byly uváděny seriály typu Odložené případy, Nespoutaný Anděl, Big bang theory, Jak jsem poznal vaši matku, Top Gear, Simpsonovi, Gilmorova děvčata a MTV Hits. 195 Tento graf opět ukazuje rozložení odpovědí hodnotící sledování daného typu českých pořadů od jednotlivých respondentů.

70

Následně měli respondenti na základě stejného hodnocení uvést, jak často sledují různé typy vietnamských televizních pořadů196. Zde došlo k velkému rozdílu v porovnání se sledováním českých pořadů. Vietnamské filmy 59 % respondentů sleduje vzácně nebo nikdy a 31 % občas, vietnamské sportovní pořady v 97 % případů respondenti ohodnotili možností vzácně nebo nikdy, seriály sleduje 53 % dotázaných vzácně nebo nikdy a 37 % občas, další kategorií, kterou měli respondenti ohodnotit, byly hudební pořady. Zde 82 % dotázaných zvolilo možnost vzácně nebo nikdy, náboženské pořady vůbec nebo vzácně sleduje 97 % respondentů a nejčastěji opět sledují zpravodajství, které bylo 39 % případů ohodnoceno možností „občas“ a ve 12 % respondenti uvedli, že jej sledují často. Graf č. 5 - Sledování vietnamských pořadů Vietnamci druhé generace197 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

často občas vzácně nebo nikdy

Filmy

Sport

Seriály

Hudba

Zpravodajství

Náboženské pořady

Typy pořadů

Na základě těchto získaných dat můžeme zkonstatovat, že Vietnamci druhé generace skutečně upřednostňují české pořady. Tato hypotéza tedy byla přijata.

15.2.3

Vyhodnocení vedlejších výzkumných otázek

V předchozí kapitole jsme si shrnuli výsledky týkající se hlavních výzkumných otázek a nyní se podíváme na data spojená s vedlejšími výzkumnými otázkami. První vedlejší výzkumnou otázku jsme si zvolili takto: Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti první generace?

196

I u této série otázek odpověděli respondenti na všechny otázky. Výjimku opět tvořil jen jeden respondent, který se vyjádřil pouze k vietnamským filmům a zpravodajským pořadům. 197 Tento graf znázorňuje procentuální podíl respondentů, kteří sledují zvolené typy vietnamských pořadů v dané intenzitě. U každého pořadu je kalkulováno se 100 %ˇrespondentů, jejichž preference byly rozděleny podle častosti výskytu a zaznamenány do grafu.

71

K této výzkumné hypotéze jsme navrhli následující hypotézy: Hypotéza č. 1: Ke sledování televizního vysílání nevyužívají internet. Jak již bylo zmíněno, kromě jednoho respondenta, všichni dotázaní respondenti z první generace uvedli, že sledují vietnamské televizní stanice. Ovšem uváděli stanice, které v České republice není možné naladit jinak než přes internet nebo přes speciální set top box. (všechny televizní stanice kromě VTV4) Předpokládali jsme tedy, že tito respondenti budou sledovat ostatní televizní stanice právě přes internet. Ovšem celkem 55 % respondentů uvádí, že televizní obsahy přes internet nesleduje198. Pokud respondenti uvedli, že televizní obsahy přes internet sledují, tak byli dále požádáni, aby uvedli jaké. Mezi ženami 22 % odpovědělo, že sleduje pouze vietnamské pořady a 9 % sleduje české i vietnamské a mezi muži 18 % sleduje české, 18 % vietnamské a 13 % české i vietnamské pořady a 6 % respondentů otázku vynechalo úplně. Tabulka č. 4 - Užívání internetu ke sledování televizního vysílání-rozdíl mezi muži a ženami první generace Vietnamců

I když 55 % dotázaných respondentů uvedlo, že televizní obsahy přes internet nesleduje, nemůžeme tuto hypotézu přijmout.

198

Mezi respondenty, kteří uvedli, že televizní pořady sledují přes internet, bylo 48 % žen a 52 % mužů.

72

Pro budoucí výzkum by bylo vhodné zjistit, jakým způsobem jsou sledovány ostatní zmiňované vietnamské stanice, pokud se tak podle získaných dat neděje prostřednictvím internetu. Další testovaná hypotéza, hypotéza č. 2, zní následovně: Tato generace Vietnamců sleduje televizi převážně ze zájmu o nové informace. Respondenti první generace Vietnamců byli požádáni, aby napsali, z jakých důvodů sledují televizní vysílání. Měli se vyjádřit k zábavě, aktualitám, získávání nových informací atd. Ze získaných odpovědí vyplynulo, že 51 % respondentů sleduje televizi kvůli zábavě, u sledování aktuálního dění doma i ve světě odpovědělo kladně 67 % dotazovaných, 38 % respondentů uvedlo, že sleduje televizi jako výplň volného času, pro získávání nových informací využívá televizi 49 % respondentů a zpravodajské, dokumentární pořady dle získaných dat sleduje 47 % dotazovaných. Jako nejčastější důvod je tedy uváděno sledování aktuálního dění doma i ve světě. I v porovnání těchto důvodů ke sledování televize mezi jednotlivými pohlavími bylo nejčastěji uváděno sledování aktuálního dění, u mužů se jednalo o 46 % ze získaných odpovědí a i ženy zvolily tuto odpověď jako nejčastější, jednalo se o 55 % z respondentů. Zábavu uváděly ženy jako jeden z důvodů ve 44 %, získávání nových informací v 50 %, jako výplň volného času byla tato odpověď mezi ženami také zvolena v 50 % odpovědí a z důvodu sledování zpravodajství a dokumentárních filmů sledovalo televizi 52 % žen.

73

Graf č. 6 - Důvody ke sledování televize u první generace respondentů199

K vyhodnocení této hypotézy nám mohou posloužit i data získaná z otázek č. 17 a č. 19, kdy se respondenti měli vyjádřit k častosti sledování určitých typů pořadů. Zde se ukázalo, že u vietnamských pořadů převládá sledování hudebních a zpravodajských pořadů (obě uvedené kategorie sledovalo 63 % respondentů s ohodnocením časového intervalu jako „často“) a u česky mluvených pořadů také mezi nejčastěji sledovaný typ pořadů patřily právě zpravodajské pořady (tentokrát 45 % respondentů zvolilo možnost „často“). Na základě těchto dat, můžeme hypotézu „První generace Vietnamců sleduje televizní vysílání za účelem získávání nových informaci“, prohlásit za přijatou. Druhá vedlejší výzkumná otázka byla zvolena takto: VVO2:Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti druhé generace? Hypotéza č. 1: Tato generace tráví více času sledováním televizních pořadů než jejich rodiče. Při odpovědích na otázky týkající se této hypotéze se obě generace lišily. Zatímco respondenti první generace uváděli, že se na televizi dívají sedm dní v týdnu, u druhé generace se nejčastěji objevovala odpověď 4 dny v týdnu. K rozporu došlo i mezi počtem 199

Tento graf zobrazuje jednotlivé důvody ke sledování televize tak, jak byly zvoleny respondenty. U každé kategorie mohlo být celkem 100 % a zde vidíme, jakým způsobem respondenti odpovídali.

74

minut, které jednotlivé generace sledují české, vietnamské či jinak mluvené pořady. U první generace jsme se setkali s údaji, ze kterých vyplývá, že tito respondenti česky mluvené pořady během týdne sledují v rozmezí jedné a třinácti hodin. Naopak druhá generace sleduje české televizní vysílání během pracovních dnů v rozmezí od půl hodiny po 16 hodin. Při hodnocení sledovacích návyků během víkendu první generace uvedla, že české sleduje v rozmezí mezi 15 minutami a třemi hodinami, zatímco druhá generace uvedla rozpětí od deseti minut po šest hodin. V případě hodnocení délky sledování vietnamských pořadů během pracovního týdne respondenti se setkáváme s těmito údaji: první generace- rozpětí 15 minut až 10,5 hodin během pracovního týdne, 15 minut až 8 hodin během víkendu. Druhá generace respondentů: během pracovního týdne- rozmezí 10 minut až 10 hodin, během víkendu-10 minut až 9 hodin. Respondenti první generace na otázku, zda si uzpůsobují svůj denní rozvrh tak, aby mohli sledovat nějaký pořad, odpověděli následovně: 16 % uvedlo, že rozhodně ano, 10 % zvolilo možnost spíše ano, 11 % odpovědělo, že spíše ne a 51 % dotázaných respondentů uvedlo, že rozhodně ne. Přičemž odpověď rozhodně ne zvolilo 54 % žen a rozhodně ano odpovědělo 13 % z nich. Mezi muži 48 % zvolilo možnost rozhodně ne a 20 % uvedlo rozhodně ano a 20 % odpovědělo spíše ano. U druhé generace byly výsledky odlišné. Možnost rozhodně ano tentokrát nebyla zvolena ani jednou, spíše ano odpovědělo 10 % respondentů, nejčastěji zvolenou odpovědí bylo spíše ne, která se objevila v 56 % případů a odpověď rozhodně ne figurovala v 33 % získaných odpovědích. Co se týče četnosti sledování televize, tak nejvíce respondenti uváděli, že sledují televizi čtyři dny200 nebo jeden den v týdnu. Každodenní sledování televize uvedli pouze 4 respondenti z druhé generace Vietnamců. Následně byla první generace respondentů požádána, aby uvedla, kolik dní v týdnu sledují televizi. V 30 % případů nezvolili žádnou odpověď, ve 26 % uvedli, že televizi sledují všech sedm dní a druhou nejčastější odpovědí bylo pět dní v týdnu, která byla zvolena v 20 % případů. Dva dny byly zvoleny ve 2 % případů, tři dny v 10 % případů, 4 dny respondenti zvolili v 10 % případů a šest dní zvolilo 4 % respondentů. I v porovnání mezi ženami a muži byly nejčastěji zvoleny odpovědi pět a sedm dní. Ženy uvedly, že televizi sledují pět dní v týdnu v 18 % případů a sedm dní zvolily v 33 % odpovědí, zatímco muži uvedli odpověď 5 dní v týdnu ve 30 % případů a 47 % mužů zvolilo odpověď sedm dní v týdnu.

200

Tuto možnost zvolilo 10 z dotázaných respondentů.

75

Graf č. 7 - Počet dnů, které respondenti první generace sledují TV201

Pro detailnější zjištění sledovacích návyků obou skupin, byli respondenti požádáni, aby uvedli, kolik minut přibližně během týdne sledují české a vietnamské pořady a kolik minut tyto pořady sledují o víkendu. Ze získaných dat od první generace vyplývá, že české pořady během pracovních dnů sledují Vietnamci v širokém rozmezí. Někteří uvádí pouze jednu hodinu, jiní 13 hodin, přičemž 13 hodin je nejvyšší uvedená sledovací doba. Jednu hodinu uvádí 10 % respondentů, dvě hodiny 12 %, tato doba byla uváděna v nejvíce případech, dále se objevuje odpověď 3 hodiny, která byla zvolena v 6 % případů, 4 hodiny zvolilo 6 % respondentů, dále se objevují odpovědi 5, 6, 7 i 9 hodin, ovšem ty jsou zvoleny pouze ve 2 % případů a 22 % z dotázaných respondentů tuto otázku zanechalo nezodpovězenou. Nejdelší sledovací dobu uvádí muži, kteří napsali, že české pořady během týdne sledují více než 9 hodin, sedm hodin a přes 6 hodin. Zatímco mezi ženami byla nejdelší sledovací doba uvedena 6 hodin a nejčastěji byla zvolena odpověď 3 hodiny. Při otázce na sledování českých pořadů během víkendu došlo ke snížení počtu odpovědí. Tentokrát tuto otázku vynechalo 33 % respondentů a sledovací doba se pohybovala mezi 201

Tento graf nám zobrazuje procentuální rozložení dnů podle toho, jak často je uváděli respondent8i první generace.

76

15 minutami a 3 hodinami. Nejčastěji však byla uváděna jedna hodina a dvě hodiny, přičemž oba tyto údaje byly uvedeny shodně v 16 % případů. I o víkendu uvádějí delší sledovanost muži, kteří zastupují právě zmíněné tři hodiny, ovšem nejčastěji uvádějí odpovědi 1 hodina, 1,5 hodiny, 2 hodiny a dvě a půl hodiny. Ženy nejčastěji uvádějí jednu hodinu, která se objevila ve 30 % odpovědí a dále dvě hodiny, které také byly zvoleny ve 30 % případů. Následně měli respondenti odpovědět na stejné otázky, ovšem tentokrát týkající se vietnamských pořadů. Při uvedení sledovací doby během týdne 27 % respondentů otázku zanechalo nezodpovězenou, ostatní uváděli časy v rozmezí mezi 15 minutami a 10,5 hodinami. Nejčastěji byla zvolena možnost jedna hodina. Tato odpověď se objevila v 16 % odpovědí a jako druhá nejčastější odpověď se objevovalo 5 hodin. Tato odpověď byla zvolena v 12 % případů. Stejně jako u předešlých otázek, i zde nejdelší sledovací dobu vykazují muži a nejčastěji volená odpověď je u nich 50 minut, která byla zvolena ve 30 % případů a následně jedna hodina (13 %) a 20 minut (13 %). Mezi ženami je nejčastější jedna hodina (29 % případů) a 5 hodin (24 % odpovědí). Při otázce na sledování vietnamských pořadů během víkendu opět došlo ke snížení počtu odpovědí, stejně jako tomu bylo při otázce na sledování českých pořadů během víkendu. Tentokrát otázku nezodpovědělo 39% respondentů a ti, kteří odpověděli, uváděli rozmezí mezi 15 minutami a 8 hodinami. Nejčastější odpověď byla jedna hodina, která byla uvedena v 18 % případů. A druhá nejčastější odpověď byla dvě hodiny, kterou uvedlo 16 % respondentů. V této otázce došlo ke změně, neboť nejdelší sledovací dobu uvedly ženy, jednalo se o 8 hodin, které byly zvoleny v 11 % případů, ovšem nejčastěji ženy uváděly dvě hodiny (39 % případů), zatímco muži nejčastěji uváděli jednu hodinu (50 % odpovědí) Jak můžeme vidět, ve většině případů muži sledují televizi delší dobu než ženy, jediná změna nastala během víkendu, kdy ženy sledují vietnamské pořady delší dobu než muži. Mezi nejčastěji volené odpovědi však u obou pohlaví patří jedna nebo dvě hodiny, ať už se jedná o sledování během týdne nebo během víkendu. Zajímavé však je porovnání doby, kterou Vietnamci sledují české a vietnamské pořady. Při porovnání této doby během týdne se ukázalo, že sledují častěji české pořady, ovšem na otázku týkající se sledování vietnamských pořadů odpovědělo o 2 respondenty méně než na stejnou otázku týkající se českých pořadů Je tedy možné, že v případě, že by na obě otázky odpověděl stejný počet respondentů, tak by výsledky byly jiné. Ovšem při porovnání sledovacích dob pro české i vietnamské pořady během víkendu jednoznačně převažuje sledování vietnamských pořadů, i když v tomto případě zodpovědělo otázku týkající se sledování vietnamských pořadů o 6 77

respondentů méně než na stejnou otázku týkající se českých pořadů sledovaných během víkendu. Ve všech těchto otázkách zaměřených na sledovací dobu ženy odpovídaly ve více případech než muži, kteří vynechaly odpověď někdy až v 50 % případů. Graf č. 8 - Sledování českých pořadů během týdne, první generace202

Stejné otázky byly položeny i respondentům z druhé generace, opět byli respondenti požádáni, aby uvedli, kolik dní v týdnu sledují televizi. U těchto respondentů byla nejčastěji zvolena odpověď 4 dny v týdnu (jednalo se o 25 % ze získaných odpovědí). Dále měli respondenti uvést, kolik minut denně sledují česky a vietnamsky mluvené pořady, přičemž se měli zaměřit na rozdíly mezi sledováním během týdně a během víkendu. Stejně jako u první generace, i zde se objevovaly vynechané odpovědi, ale nejednalo se o tak vysoké procento, jako u starších respondentů203. Z dat získaných od těchto Vietnamců vyplynula následující zjištění. U českých pořadů sledovaných během pracovních dnů se objevovaly odpovědi v rozmezí mezi 20 minutami a 600 minutami, přičemž právě 600 202

Tento graf znázorňuje počet respondentů, kteří zvolili daný počet minut, který sledují české pořady během pracovních dnů. 203 U otázek týkajících se sledování českých pořadů nenapsalo odpověď 6 respondentů a odpovědi na otázky týkající se sledování vietnamských pořadů odpověď vynechalo 13 respondentů.

78

minut patřilo mezi nejčastěji uváděnou odpověď204. Následně měli respondenti uvést počet minut, které věnují sledování českých pořadů během víkendu. Zde se objevilo rozmezí mezi 10 minutami a 360 minutami, nejčastěji však byla zvolena jedna hodina, která se objevila jako odpověď u 6 respondentů.

Dále měli respondenti opět napsat počet minut,

který sledují televizní vysílání, ovšem tentokrát se otázka týkala vietnamských pořadů. Při sledování během týdne došlo k poklesu počtu minut v porovnání s dobou sledování českých pořadů. Nyní se odpovědi pohybovaly v rozmezí 10 minut až 600 minut, ovšem tentokrát odpověď 600 minut byla uvedena pouze v jednom případě. Nejčastější odpovědi byly 10, 20, 30 a 150 minut. Při hodnocení sledování vietnamských pořadů došlo k nárůstu sledované doby, nyní bylo uváděno rozmezí mezi 10 a 560 minutami, přičemž nejčastěji volené odpovědi byly 1 hodina a následně 20, 30 nebo 40 minut205. Na základě těchto časových údajů nemůžeme říci, zda první generace sleduje televizní vysílání častěji než druhá generace respondentů. Tato hypotéza tedy nemůže být přijata. Hypotéza č. 2: Vietnamci druhé generace ke sledování televizního vysílání využívají internet. Při otázkách na sledování televizního vysílání prostřednictvím internetu se ukázalo, že v porovnání s respondenty první generace, tato respondenti sledují televizní obsahy přes internet častěji. Kladnou odpověď v tomto případě zvolilo 56 % dotázaných. Většinou k této formě sledování televizních pořadů využívají laptop nebo mobilní telefon a ve třech případech byl uveden stolní počítač.206

204

Odpověď 600 minut zvolilo 6 respondentů, dále se nejčastěji respondenti dívali na české pořady v rozmezí jedné a čtyř hodin. 205 Jedna hodina byla zvolena 5 respondenty, 20, 30 a 40 minut byly zvoleny pokaždé u dvou respondentů. 15 respondentů tuto otázku ponechalo nezodpovězenou nebo uvedly 0 minut a ostatní odpovědi (5 minut, 15 minut, 80 minut atd.) byly uvedeny pouze u jednoho respondenta. 206 Ze všech odpovědí vyplynulo, že 56% respondentů využívá internet ke sledování televizního vysílání. Jedná se převážně o česky, případně anglicky mluvené pořady. Vietnamské pořady byly zmíněny pouze ve 22% zodpovězených případů, zatímco české pořady jsou sledovány 64% dotázaných respondentů. V jednom případě byla zvolena odpověď německy mluvené pořady.

79

Graf č. 9 - Sledování televizního vysílání přes internet207

Na základě získaných odpovědí, ze kterých vyplynulo, že 56 % dotázaných respondentů sleduje televizní vysílání přes internet, tedy můžeme tuto hypotézu přijmout. Hypotéza č. 3: Druhá generace Vietnamců sleduje televizi především kvůli zábavě. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že druhá generace Vietnamců nejčastěji upřednostňuje sledování filmů, seriálů a hudebních pořadů. Tyto preference jsou shodné jak u českých, tak u vietnamských pořadů a tento typ pořadů převládal nad sledováním zpravodajství a aktualit. Při dotázání na důvody, které respondenty vedou ke sledování televize, bylo nejčastěji uváděno sledování aktuálního dění doma i ve světě a zábava byla až následující. Z výběru těchto pořadů vyplývá, že druhá generace Vietnamců sleduje převážně televizi pro získávání informací, případně kvůli zábavě, což se potvrdilo v jedné z následujících otázek, kde 74 % respondentů uvedlo, že důvodem pro sledování televizního vysílání je pro ně sledování dění doma i ve světě, 56 % respondentů uvedlo, že sleduje televizi kvůli získávání nových informací, 51 % dotázaných sleduje televizi kvůli zábavě a jako výplň volného času a pro 18 % respondentů je sledování televize způsobem relaxace.

Díky získaným datům můžeme tuto hypotézu prohlásit za přijatou.

207

Tento graf znázorňuje počet respondentů z druhé generace Vietnamců a jejich postoje ke sledování televizního vysílání přes internet.

80

VVO3:Je výběr programů v jednotlivých generacích ovlivněn ostatními členy rodiny? Hypotéza č. 1: Výběr pořadů vietnamských dětí je ovlivňován jejich rodiči. U této hypotézy jsme předpokládali, že se jedinci přizpůsobují výběru sledovaného pořadu okolí, se kterým v dané situaci sledují televizi.208 Při otázkách, týkajících se ovlivňování výběru sledovaných pořadů u dětí ve většině případů respondenti uváděli, že tento výběr neovlivňují a mezi těmi, kteří výběr pořadů svých dětí ovlivňovali, bylo 7 mužů a 4 ženy. Z důvodů pro ovlivňování výběru sledovaného pořadu můžeme uvést například snahu rodičů o vzdělávání dítěte209 anebo naopak, při společném sledování televize se všichni dívají na program, který zvolí rodič.210 Při dotázání první generace jen 4 % žen odpovědělo, že ovlivňuje výběr pořadů svých dětí a na tuto otázku kladně odpovědělo pouze 11 % dotázaných mužů a současně jen 18% dotázaných respondentů z druhé generace uvedlo, že by výběr pořadů, které sledují, ovlivňovali jejich rodiče. U první generace respondentů se tento jev potvrdil. Ve svých výpovědích respondenti uvedli, že se 97 % případů dívají na televizi s příbuznými,211 nejčastěji právě s rodiči212 (95 % respondentů zvolilo tuto odpověď), případně se sourozenci (tato odpověď byla uvedena u 77 % odpovědí) a také byla zvolena možnost s partnerem či přáteli. Respondenti měli dále uvést, jak často sledují televizi i s ostatními členy domácnosti, ve 21 % případů byla zvolena odpověď každý den, ve 39 % odpovědí bylo uvedeno několikrát týdně a 41% respondentů zvolilo možnost méně často.

208

Morley, Dave: Television in the Family, str. 18-19. In: Family Television: Cultural Power and Domestic Leisure. Routledge 1986. 209 Viz dotazník č. 25, k dispozici na CD 210 Viz dotazník č. 39, k dispozici na CD 211 Jedná se o 95 % uvedených případů. 212 Respondenti, kteří uvedli, že sledují televizi se svými rodiči, také v 18 % napsali, že rodiče ovlivňují výběr jejich pořadů. Nejčastěji tak činili ve chvíli, kdy sledovali televizi všichni společně a rodiče vybírají program, který se líbí jim.

81

Tabulka č. 5 - Sledování televize s ostatními členy domácnosti213

Tabulka č. 6 - S kým sledují Vietnamci televizi?

213

Tato tabulka je platná pro první generaci respondentů. Proměnná „neuvedli“ označuje respondenty, kteří v předešlé otázce napsali, že sledují televizi se členy domácnosti, ale následně žádného neuvedli.

82

Ze získaných výsledků víme, že většina respondentů sleduje televizi i s ostatními členy domácnosti. Nepotvrdilo se však, že by rodiče ovlivňovali výběr pořadů svých děti a tato hypotéza tedy nemůže být přijata.

VVO4: Jaký existuje vztah mezi sledováním televize a zájmem o dění v zemi původu a v České republice? Hypotéza č. 1: Vietnamci první generace budou sledovat vietnamské pořady, protože se chtějí dozvědět informace ze země svého původu. Se zavedením set top boxu se u první generace Vietnamců snížil zájem o dění v České republice a naopak se zvýšil zájem o dění v zemi jejich původu. Ženy v 75% uvedly, že se o dění v České republice zajímají stejně jako v době, kdy set top box neměly, méně se o něj zajímají v 17 % případů a více v 8 %. Zatímco o dění ve Vietnamu se v 50 % odpovědích zajímají stejně a v 50 % více než v době, kdy set top box neměly. Mezi muži je situace obdobná, svůj zájem o dění v České republice hodnotí jako stejný v 54 % případů, jako menší v 4 % a nárůst svého zájmu uvedlo 33 % mužských respondentů. Zatímco svůj zájem o dění ve Vietnamu v 54 % respondenty hodnotí jako stejný a v 46 % jako vyšší, než v době, kdy set top box neměli. Ani u jednoho pohlaví se ve vztahu k situaci v zemi jejich původu neobjevuje postoj, že by se zajímali méně, zatímco ve vztahu k České republice k tomuto poklesu došlo.

83

Tabulka č 7. - Vztah k dění v zemi původu v závislosti na set top boxu214

U druhé generace jsme se setkali s opačnými odpověďmi. Ukázalo se, že tito respondenti nepociťují, že by zavedení set top boxu nějakým způsobem ovlivnilo jejich životy, v 82% odpovědích uvádějí, že se o dění v České republice, případně v zemi jejich původu, zajímají naprosto stejně jako v době, kdy set top box neměli. Odpovědi na otázku, týkající se jejich zájmu o dění v české a vietnamské společnosti před a po zakoupení set top boxu, byly shodné u obou těchto zemí. 82 % respondentů uvádí, že se o dění zajímá stejně, 10% zvolilo možnost méně a jen 8% respondentů uvedlo, že se o dění v České a Vietnamské republice zajímají více než v době, kdy set top box neměli. Při vyhodnocování této hypotézy jsme mimo jiné vycházely i z výsledků zmiňovaného francouzského výzkumu, ze kterého vyplynulo, že imigranti žijící ve Francii sledovali muslimskou televizi z důvodů, jakými byly stesk po domově a touha po informacích z vlasti. Na základě těchto výsledků jsme usuzovali hypotézu, která by byla platná pro české prostředí. Na základě získaných dat, která potvrzují, že Vietnamci sledují převážně vietnamské pořady zpravodajského charakteru, užívají televizi hlavně k získání informací a zpráv ze své domovské země, a protože tito respondenti sami uvedli, že se jejich zájem o dění ve Vietnamu s pořízením set top boxu zvýšil, považujeme tuto hypotézu za přijatou.

15.3 Shrnutí Ze získaných dat vyplynula celá řada odlišností mezi první a druhou generací. Zatímco u první generace se potvrdilo, že skutečně převážně sleduje vietnamské pořady, tak u druhé 214

Tato tabulka nám ukazuje vztah respondentů první generace k dění v zemi jejich původu, s ohledem na dobu, kdy set top box neměli a dobou, kdy si ho pořídili.

84

generace je častější sledování českých televizních pořadů. Dále byl zjištěn nárůst počtu televizí, zatímco starší lidé vlastní pouze jednu televizi215, tak mladší generace uvádí, že ve svých domácnostech mají televize 2, někdy dokonce i tři, ovšem téměř nikdy ne ve vlastním pokoji. Otázkou zůstává, proč k tomuto rozporu mezi generacemi došlo, vzhledem k tomu, že vlastnictví tří televizorů uvádí i respondenti ve věku 15-20 let, u kterých není pravděpodobné, že by žili ve vlastní domácnosti. Tento fakt může být dále předmětem hlubšího šetření. Ovšem došlo mezi generacemi i ke shodě, když druhá generace potvrdila nejčastější sledování televizoru umístěného v obývacím pokoji216. Další rozpor mezi generacemi vznikl při otázce na rozšířenou nabídku programů, zatímco první generace uvádí v 90 % případů, že nemá zakoupenou tuto nabídku, tak mladší generace naopak v 60 % uvádí, že tuto nabídku zakoupenou mají. Mezi oběma generacemi došlo k mnoha rozporům, ale zároveň i ke shodným odpovědím. Respondenti z obou dotazovaných skupin uvedli jako nejčastější rok pro zakoupení televize rok 1994 nebo 1995, ale rok pro zakoupení set top boxu se v obou případech odlišoval. Zatímco u první generace převládaly roky 2000 a 2002, tak u druhé generace se nejčastěji opakovaly roky 2007, 2008 a 2010. Ovšem obě generace se shodují v míře zapojení televizoru k set top boxu, u respondentů z první generace se jedná o 92 % a u druhé generace o 90 % případů. Respondenti obou generací byli dotázáni, aby zhodnotili svůj postoj k dění v České republice a ve Vietnamu v době, kdy set top box mají s dobou, kdy jej neměli. Z odpovědí od dotázaných respondentů z první generace vyplynulo, že v 63 % se o dění v České republice zajímají nyní ve stejné míře, v jaké tak činili v době, kdy ještě set top box neměli a 20% dotázaných svůj současný zájem zhodnotilo jako vyšší. Oproti tomu respondenti z druhé generace v 82 % případů uvedli, že se o dění v České republice zajímalo v obou obdobích stejnou měrou a svůj současný zájem, jako větší, zhodnotili dotázaní respondenti pouze v 8 % případů. Při porovnávání postojů k dění ve Vietnamu, respondenti z první generace v 51 % případů uvedli, že je jejich zájem stejný, jako v době, kdy set top box nevlastnili a 47 % dotázaných svůj zájem o dění ve Vietnamu zhodnotilo jako vyšší. Naopak u druhé generace dotázaných opět217 došlo k jevu, kdy 82 % respondentů uvedlo, že je jejich zájem stále stejný a pouze 8 % dotázaných odpovědělo, že se jejich zájem o dění ve Vietnamské 215

Jen ve dvou případech respondenti uvedli, že vlastní televize 2. Jednalo se o 82 %, televizor v ložnici byl nejčastěji sledován pouze v 15 % případů. 217 Totožná situace již nastala ve chvíli, kdy tito respondenti měli zhodnotit míru jejich zájmu o dění v České republice. 216

85

socialistické republice po zakoupení set top boxu zvýšil. Zde vidíme, že se zavedením set top boxu se alespoň u části starších respondentů zvýšil zájem o dění v České i Vietnamské republice, zde dokonce o 47 %, zatímco u mladší generace došlo k tomuto nárůstu pouze v 8 % případů Při otázkách zaměřených na sledované televizní stanice mezi jednotlivými generacemi došlo k určitým shodám. První generace jako nejsledovanější uvádí Novu, ČT1, Primu a ČT24, dále byla uváděna například Nova Cinema nebo Nova Sport či Prima Zoom. U druhé dotázané generace se tyto televizní stanice také objevují a přibyly k nim stanice ČT2, Prima Cool, Óčko, Fanda, Smíchov, Prima Love či Barrandov. Co se týče zahraničních televizních stanic, tak 47 % respondentů z první generace uvádí, že má možnost sledovat tyto stanice, přičemž mezi nejsledovanějšími uvedli HBO, Cinema, MTV, Animax, CNN, ARD nebo Discovery. U druhé generace se počet respondentů, kteří sledují zahraniční televizní stanice, zvýšil na 74 % a opět byly uváděny televizní stanice HBO, MTV a Eurosport, ale zároveň také byl zmíněný Disney Channel, TV JOJ, Markíza a HBO2. Následně měly obě generace uvést, jak často sledují vietnamské televizní stanice. U první generace je sledují v 99 % případů, zatímco u druhé generace se již objevují odpovědi, podle kterých respondenti nesledují vietnamské pořady vůbec, případně pouze s rodiči. Následně jsme se zaměřili na četnost sledování jednotlivých českých a vietnamských pořadů a výsledky si pro přehlednost nyní předvedeme v tabulce. Pro lepší srozumitelnost však budou u obou generací uváděny pouze nejčastěji zvolené odpovědi a v případě, že se u jednotlivých generací budou nejčastější odpovědi odlišovat, budou uvedeny obě dvě. České pořady

1. generace

1. generace

2. generace

2. generace

Filmy

často-20 %218

občas-35 %

občas-63 %

často-13 %

Sport

často-25 %

vzácně nebo vzácně nebo často-29 nikdy-16 %

nikdy-55 %

Seriály

občas-22 %

občas-47 %

Hudba

občas-12 %

občas-45 %

218

%

31 % respondentů otázku nezodpovědělo vůbec.

86

Zpravodajství/aktuality

často-45 %

často-59 %

Náboženské pořady

vzácně nebo nikdy-

vzácně nebo

6 %219

nikdy-97 %

Vietnamské pořady

1. generace

2. generace

Filmy

často-39 %

vzácně nebo vzácně nebo často-10 nikdy-10 %

Sport

často-18 % občas-29 % často-63 % často-63 %

dokumenty Náboženské pořady

%

nikdy-82 %

vzácně nebo vzácně nebo často-13 nikdy-16 %

občas-12 %

nikdy-52 %

vzácně nebo vzácně nebo často-0 % nikdy-12 %

Zpravodajství/aktuality/

nikdy-97 %

vzácně nebo vzácně nebo občas-37 nikdy-10 %

Hudba

%

vzácně nebo vzácně nebo často-0 % nikdy-17 %

Seriály

nikdy-59 %

nikdy-49 %

%

vzácně nebo vzácně nebo občas-3 % nikdy-6 %

nikdy-98 %

Jak vidíme, tak v preferovaných typech seriálů jsou mezi jednotlivými generacemi velké rozdíly. U česky mluvených pořadů se u všech kategorií objevuje druhá generace respondentů coby ti, kteří tyto pořady sledují častěji. A naopak u vietnamských pořadů tato druhá generace nesleduje jednotlivé typy pořadů téměř vůbec, jedinou kategorií, ve které respondenti z druhé generace zvolily častěji možnost četnějšího sledování, byly vietnamské seriály. Zde 37 % respondentů z druhé generace uvedlo, že je sleduje občas, zatímco u první generace se tato možnost objevila pouze u 12 % případů. Na druhou stranu respondenti první generace u této kategorie uvedli, že tento typ televizního vysílání nesledují pouze v 6 %, tak u mladší generace se jednalo o 52 %. Mezi nejsledovanější typy pořadů však u obou generací převládaly zpravodajské pořady a naopak náboženské pořady nebyly sledovány téměř vůbec ani jednou z generací dotázaných respondentů. Dále byli respondenti požádáni, aby uvedli jejich časové návyky při sledování televizního vysílání. Tyto dvě generace se i zde lišily. Respondenti první generace nejčastěji uváděli, že se na televizi dívají všech sedm dní v týdnu (jednalo se o 26 %

219

Tuto otázku zanechalo bez odpovědi 88% dotázaných respondentů.

87

odpovědi), zatímco respondenti z druhé generace za nejčastější odpověď zvolili 4 dny v týdnu (jednalo se o 25 % ze získaných odpovědí). Ovšem k rozdílům mezi generacemi došlo v počtu sledovaných minut. První generace respondentů uvedla, že česky mluvené pořady během týdne sleduje v rozmezí jedné a třinácti hodin. Zatímco druhá generace dle získaných údajů sleduje české televizní vysílání během pracovních dnů v rozmezí od půl hodiny po 16 hodin. Možnost 16 hodin byla zvolena pouze v jednom případě, nejčastěji se opakovala možnost 10 hodin (jednalo se o 15 % odpovědí). České pořady během víkendu sleduje první generace respondentů v rozmezí mezi 15 minutami a třemi hodinami, zatímco druhá generace uvedla rozpětí od deseti minut po šest hodin. U hodnocení délky sledování vietnamských pořadů během pracovního týdne respondenti první generace uváděli rozpětí 15 minutami a 10,5 hodinami. A během víkendu se údaje pohybovaly mezi 15 minutami a 8 hodinami, zatímco mladší generace napsala časové údaje během pracovního týdne v rozmezí 10 minut a 10 hodin a sledování vietnamských pořadů během víkendu ohraničili dobou mezi 10to minutami a 9ti hodinami. Na základě získaných časových údajů nemůžeme konstatovat, zda první generace sleduje televizní vysílání častěji než druhá generace. Časové rozptyly se pohybují v přibližně stejných intervalech a platí to jak pro české pořady, tak pro vietnamské pořady. Jediný rozdíl nastává u dalších zahraničních pořadů220, které první generace dotazovaných Vietnamců nesleduje téměř vůbec. Nyní můžeme porovnat, jakým způsobem si obě generace uzpůsobují svůj denní rozvrh na základě sledování televizního vysílání. První generace respondentů v 16 % odpovědí uvedla, že „rozhodně ano“, zatímco u druhé generace tato odpověď nebyla zvolena ani v jednom případě. Možnost „spíše ano“ zvolily obě generace shodně v 10 % případů, odpověď „spíše ne“ zazněla u první generace u 11 % respondentů a „rozhodně“ ne zvolila tato generace v 51 % odpovědí. Naproti tomu, odpověď „spíše ne“, byla zvolena v 56 % odpovědích druhé generace a možnost „rozhodně ne“ figurovala u 33 % respondentů. Další kategorií, kterou měli respondenti ohodnotit, byly důvody, ze kterých sledují televizní vysílání. Měli na výběr z možností jako zábava, sledování aktualit, výplň volného času a další. Opět se podívejme do tabulky, které odpovědi byly zvoleny jako nejčastější.

220

Například anglické pořady.

88

Důvod ke sledování 1. generace

2. generace

televize Kvůli zábavě

51 %

51 %

Sledování aktuálního 67 %

74 %

dění doma i ve světě Získávání

nových 49 %

56 %

informací Výplň volného času

39 %

51 %

Jiné

4%

18 %221

U obou generací shodně jako nečastější důvod ke sledování televize bylo uváděno sledování aktuálního dění doma i ve světě. U první generace na druhém místě byla zábava a na třetím získávání nových informací, zatímco u druhé generace byly tyto dvě hodnoty obrácené. Zároveň u této generace byla odpověď „Výplň volného času“ zvolena ve stejném množství případů, jako možnost „Zábava“. Protože však sledování televize není jediným způsobem, jak lidé mohou sledovat televizní obsahy, byli respondenti dotázáni, zda ke sledování televizních obsahů využívají i internet. U první generace respondentů celkem 55% respondentů uvedlo negativní odpověď, zatímco z druhé generace dotázaných respondentů, 56% zvolilo odpověď kladnou. Z respondentů, kteří sledují televizní obsahy přes internet, sedm uvedlo, že sleduje české pořady, devět napsalo, že sleduje vietnamské pořady a pět respondentů uvedlo, že sleduje české i vietnamské pořady. Naproti tomu u druhé generace 14 respondentů uvedlo, že sleduje české pořady, 5 respondentů napsalo, že sleduje vietnamské pořady a 15 respondentů napsalo, že sleduje anglicky, případně německy mluvené televizní pořady. Jak vidíme, mezi jednotlivými generacemi došlo k několika rozporuplným odpovědím, které nemůžeme v této situaci nijak vysvětlit, a které nám udávají odlišný pohled na sledování

televize

napříč

vietnamskou

komunitou.

Pro

odhalení

nesrovnalostí

v odpovědích je potřeba dalšího výzkumu, který by se zaměřil na vysvětlení důvodů vedoucí ke vzniku zmíněných rozdílů. 221

V kategorii „Jiné“ respondenti nejčastěji uváděli, že je pro ně sledování televize formou relaxace, případně ji sledují z nudy anebo za účelem vzdělávání se.

89

16. Možná rizika výzkumu Stejně jako u všech výzkumů, i zde hrozí riziko, že respondenti neodpovídali upřímně. Je možné, že chtěli pomocí svých odpovědí zvýšit svou prestiž, a proto jejich odpovědi nebyly 100% pravdivé222. Dále je zde riziko, že respondenti vyplňovali dotazník ve společnosti další osoby a jejich odpovědi tedy mohly být touto osobou ovlivněny. Bohužel se ukázalo, že u jistých otevřených otázek respondenti obou generací odpověď úmyslně vynechali. Nevíme tedy, z jakého důvodu uvedly odpovědi, jaké jsme získaly. Zde by bylo vhodné provést s vybranými respondenty i hloubkový rozhovor a zjistit tak jejich pohnutky a odpovědi na vynechané otázky. Pro přehlednost uvádím typy nezodpovězených otázek223. Například na otázku „Máte možnost sledovat české/zahraniční/vietnamské televizní stanice zněla odpověď ano, ale v následující otázce, na kterou měli respondenti vypsat tři televizní stanice, které sledují nejčastěji, nenapsali ani jednu. Také při otázce, zda ovlivňují výběr programů svých dětí, někteří odpovídali ano, ale když měli dále uvést, z jakých důvodů tak činí, tak odpověď vynechali. Dále například respondenti uváděli, že sledují televizi s rodinnými příslušníky, ale ve chvíli, kdy měli uvést konkrétní rodinné příslušníky, tak někteří odpověď opět vynechali. Mezi další typ otázek, který často zůstal bez odpovědi, byly otázky, kdy respondenti mohli napsat další možnost, která nebyla zahrnuta v nabídnuté matici. Ačkoliv někteří zvolili možnost“jiné“, tak již nevypsali, co přesně „jiné“ pro ně znamená, i když o to byli výslovně požádáni. Zajímavý byl jeden konkrétní dotazník, ve kterém dotyčný respondent uvedl, že vlastní televizi se set top boxem, ale zároveň nemá možnost sledovat české, zahraniční ani vietnamské pořady. Ovšem při dalších otázkách, které byly věnovány četnosti sledování televizního vysílání, dotyčný člověk uváděl, že jednotlivé typy pořadů sleduje občas,

222

Brumla, Miroslav. "Zdroje mimořádného zkreslení odpovědí na otázky otazníku a cesty k jeho neutralizaci." in Sociologický časopis. Vol. 9, No. 5. str. 522, 1973. 223 Dalším typem otázek, u kterých respondenti vynechávali odpověď, byly otázky, kdy měli zaznačit, jak často jednotlivé typy pořadů. Některé typy pořadů neoznačili vůbec, i když měli na výběr možnost „daný pořad sleduji vzácně nebo nikdy“. Nelze předpokládat, že vynechaná odpověď znamená, že daný pořad nesledují, opět zde vyvstává otázka, která by mohla být podnětem pro navazující výzkum.

90

případně často. V tomto případě by opět byl vhodný následný hloubkový rozhovor, neboť současné odpovědi si velmi protiřečí224. Kromě zmíněných úskalí, která se mohla během výzkumu objevit, pravděpodobně došlo k jazykovému nedorozumění s první generací respondentů. Konkrétně tak usuzujeme na základě zmiňované otázky, ve které byli respondenti požádání, ať napíší, jak často sledují jednotlivé typy pořadů (hudební, sportovní, náboženské apod.) a v následující otázce na základě tohoto rozdělení měli uvést, jaké pořady sledují nejčastěji (bez ohledu na vysílací stanici). Z nějakého důvodu však většina respondentů uvedla televizní stanice (Nova, ČT1, Prima atd.) a pouze 12 % respondentů uvedlo konkrétní pořady, mezi kterými byla Superstar, Televizní noviny a další. Nepodařilo se mi zjistit, z jakého důvodu k tomuto jevu došlo, je možné, že nastala chyba již v překladu do vietnamštiny, případně ve špatné formulaci otázky. Ovšem respondenti z druhé generace v 98 % případů napsali konkrétní názvy svých oblíbených pořadů a jen dva respondenti uvedli názvy televizních stanic. Zajímavé výsledky přinesla i otázka na nejoblíbenější vietnamské televizní stanice. Respondenti na tuto otázku uvádějí celou řadu televizních stanic, ale zároveň jiní ve svých odpovědích tvrdí, že v České republice lze naladit pouze jedinou vietnamskou stanici a tou je VTV4, ostatní je možné sledovat pouze přes internet. Zároveň lidé, kteří uvádějí, že se dívají na více vietnamských televizních stanic, v dalších odpovědích uvádějí, že nesledují televizní obsahy přes internet, případně ani nemají zakoupenou rozšířenou nabídku programů. Skutečně se zde setkáváme se spoustou rozporů, které by mohly být předmětem navazujícího zkoumání. Kromě nedostatečných odpovědí od respondentů mohlo také dojít ke špatné interpretaci ze strany výzkumníka. Například u otázky týkající se četnosti sledování určitého pořadu někteří volí u jednoho pořadu možnost „vzácně nebo nikdy“ a zároveň „často“. Jedná se o protikladné

výpovědi,

které

nemůžeme

bez

rozmluvy s respondentem

správně

interpretovat. V dotazníku se objevují i další rozpory, například někteří uvádějí, že nesledují televizní obsahy přes internet, ale zároveň v následující otázce tvrdí, že sledují česky mluvené pořady apod.

224

Dotazník byl přeložen do vietnamštiny a respondenti měli možnost odpovídat ve vietnamštině. Není tedy možnost, že by odpovědi byly vynechány kvůli jazykovým indispozicím. Důvody pro nezodpovězení otázek je potřeba hledat jinde.

91

17.

Další možnosti tohoto výzkumu

Tento výzkum nabízí základy, na kterých by mohly být vystavěny navazující výzkumy. Na základě získaných dat je možné udělat kvalitativní dotazníky a zaměřit se na určitou problematiku, která z dat vyplynula, a případně osvětlit rozpory a nesrovnalosti, se kterými jsme se během tohoto výzkumu setkali. Dále je možné zmapovat mediální chování vietnamských imigrantů v České republice kompletně a v takovém případě by data získaná z tohoto výzkumu sloužila jako zdroj informací pro sledování televize a v Jihomoravském kraji. Dotazník vy mohl být rozšířen na území celé České republiky a kromě návyků a zákonitostí sledování digitální televize by do něj mohly být zakomponovány i otázky týkající se konzumace rozhlasu, internetu a tiskovin. Možným pokračováním tohoto výzkumu by také mohla být studie, která by se zaměřila na rozdíly mediálního chování Vietnamců v rámci genderu. V této práci byly určité rozdíly naznačeny, ale pouze okrajově a nabízí se zde tedy prostor pro další výzkum, který by se hlouběji věnoval konzumaci médií u žen a mužů vietnamského etnika.

18.

Závěr

Na základě 88 získaných dotazníků od dvou generací Vietnamců žijících v České republice jsme mohli alespoň částečně nahlédnout do světa jejich návyků při sledování televizního vysílání. Největší rozdíl mezi generacemi způsobovaly jazykové rozdíly, které vedly k tomu, že první generace respondentů sleduje častěji vietnamsky mluvené pořady než české, upřednostňuje vietnamsky mluvené pořady a věnují jim více času. Naopak mladší Vietnamci sledují ve větší míře české pořady, ať už se jedná o dobu, kterou stráví u televize u jednotlivých pořadů během týdne či víkendu, tak i o četnost sledování českých filmů, seriálů, hudebních pořadů a dalších typů českých televizních vysílání, v poměru se stejnými typy pořadů ve vietnamském jazyce. Obě generace se však shodly, že převážně sledují televizní vysílání za účelem sledování aktuálního dění doma i ve světě a zároveň ani jedna generace si neuzpůsobuje svůj denní rozvrh tak, aby se respondenti mohli dívat na určitý pořad a také se ukázalo, že ačkoliv jsou ve vietnamských rodinách pevné vazby mezi jednotlivými členy, tak rodiče neovlivňují výběr televizních pořadů, které sledují jejich děti.

92

Celkem jsme si na začátku výzkumu stanovili dvě hlavní a čtyři výzkumné otázky a pomocí vytvořeného dotazníku jsme testovali námi zvolené hypotézy. Na základě získaných dat jsme však nemohli všechny hypotézy bezpodmínečně přijmout. Jednotlivé hypotézy jsou detailně rozebrány v příslušných kapitolách a nyní si je pouze ve stručnosti shrneme. První hlavní výzkumná otázka zněla „Sledují Vietnamci první generace převážně vietnamské pořady?” a k této výzkumné otázce byla zvolena hypotéza „Skladba televizních pořadů v rámci vietnamského etnika první generace, je tvořena z převážné části pořady ve vietnamském jazyce.“. Tuto hypotézu jsme na základě získaných dat přijali. Druhá hlavní otázka zněla: „Sleduje druhá generace Vietnamců česky mluvené pořady?“ a zde jsme zvolili hypotézu, která zněla následovně: „Vietnamci druhé generace upřednostňují česky mluvené pořady.“ a i tato hypotéza byla přijata. První vedlejší výzkumná otázka si kladla za cíl zjistit „Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti první generace?“ a první hypotéza, která zde byla zvolena „Tato generace ke sledování televizního vysílání nevyužívá internet.“ nebyla přijata. Ovšem druhá hypotéza „Tato generace Vietnamců sleduje televizi převážně ze zájmu o nové informace.“ již díky získaným datům mohla být přijata. Druhá výzkumná otázka zněla takto: „Jaké sledovací návyky mají vietnamští imigranti druhé generace?“ Opět zde byly zvoleny tři hypotézy, první zněla: „Tato generace tráví více času sledováním televizních pořadů než jejich rodiče.“, ovšem tato hypotéza nemohla být přijata. A druhá hypotéza chtěla pomocí získaných dat potvrdit nebo vyvrátit tvrzení, že „Vietnamci druhé generace ke sledování televizního vysílání využívají internet.“ Tato hypotéza byla přijata. Třetí hypotéza, kterou jsme zvolili, zněla následovně: „Druhá generace Vietnamců sleduje televizi především kvůli zábavě.“ Tato hypotéza však nemohla být přijata, protože na základě získaných dat je hlavní důvod ke sledování televize u této generace cíl získat nové informace. Pomocí další výzkumné otázky jsme chtěli zjistit, jestli „Je výběr programů v jednotlivých generacích ovlivněn ostatními členy rodiny?“ Jako hypotézu jsme zvolili následující tvrzení: „Výběr pořadů vietnamských dětí je ovlivňován jejich rodiči.“ Ovšem tato hypotéza nebyla přijata.

93

Poslední výzkumnou otázku byla otázka, který zjišťovala „Jaký existuje vztah mezi sledováním televize a zájmem o dění v zemi původu a v České republice?“ Zde jsme zvolili hypotézu, že „Vietnamci první generace sledují vietnamské pořady, protože se chtějí dozvědět informace ze země svého původu.“ a tato hypotéza byla přijata. Jak můžeme vidět, tak jsme nemohli přijmout všechny hypotézy, které jsme si na začátku výzkumu stanovili. Ale vzhledem k použité metodě nelze považovat tento výzkum a závěry z něj vyplývající za reprezentativní pro celou populaci Vietnamců žijících v České republice. Uvedená tvrzení je nutno chápat pouze za ukázku vzorců chování, které se objevují u našeho zkoumaného vzorku, ale nemusí být platná obecně. Spíše se jedná o rozsáhlejší pilotáž, která by mohla být v budoucnu rozšířena obsáhlejším výzkumem, který by zahrnoval i kvalitativní nestandardizované rozhovory.

94

19.

Použitá literatura:

Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. 126 s. ISBN 9788024426457 Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha:Ermat, 2006. 411s. Boudon Raymond a kol. Sociologický slovník. Vyd. 1.

Olomouc: Univerzita

Palackého, 2004. 253s. ISBN 8024407353 Brumla, Miroslav. "Zdroje mimořádného zkreslení odpovědí na otázky otazníku a cesty k jeho neutralizaci." str. 520-532 in Sociologický časopis. Vol. 9, No. 5. 1973. Brouček, Stanislav. Aktuální problémy adaptace vietnamského etnika v ČR. Ministerstvo vnitra ČR, Praha 2003, dostupné z http://www.cizinci.cz/clanek.php?lg=1&id=107, cit. 5. 1. 2013 Černík, Jan. S vietnamskými dětmi na českých školách. 1.vyd. Jinočany: H & H, 2006, 221 s. ISBN 8073190559 Cichá, Martina. Integrace Vietnamců do české společnosti v teorii a praxi, In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. str. 72-79. ISBN 9788024426457

Creswell, W. John. Educational Research. Planning, conducting, and evaluating quantitative and qualitative research. Vydání 4. University of Nebraska-Lincoln- TexTech International, 2012, 650 str. ISBN 0-13-261394-8

Cvekl, Jiří: Základní pojmy etnické teorie. Asimilace. In Český lid, ročník 78, č. 4, 1991, str. 240

95

Drbohlav, D., P. Ezzeddine-Lukšíková (ed.) 2004. Integrace cizinců v ČR. Výzkumná zprava pro MPSV. Praha: Mezinárodní organizace pro migraci, dostupné z: http://www.iom.cz/files/IntegraceUkrArmVietn_final_PDF1.pdf, cit. 15. 4. 2013

Hargreaves, G. Alec- Mahdjoub, Dalila. Satellite Television Viewing among Ethnic Minorities in France, in European journal of communication, str. 459-477, prosinec 1997, SAGE Publications, ISBN 0267-3231 Hlavatá, Lucie. Dějiny Vietnamu. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 357 str. ISBN 9788071069652 Chytil, Daniel. Život cizinců v ČR, Tisková konference, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 14. února 2012, Praha, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/prezentace_z_tk_daniel_chytil_csu/$File/csu_tk_cizinci_pr ezentace_chytil.pdf, cit. 5. 1. 2012 Ján Ičo. Východiska, podmínky a historie příchodu Vietnamců do ČR (ČSR), In Barešová Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. str. 8-19. ISBN 9788024426457 Jandourek, Jan. Sociologický slovník, Vyd.1., Praha-Portál, 2001. 288 s. ISBN 80-7178535-0 Jirsová Martina. Vietnamští vysokoškoláci v Praze. In Kdo jsem a kam patřím? Praha: Sofis, 2005. Str. 375-388 Jirsová, Martina. Perspektivy Vietnamských dětí. In Bittnerová Dana, Moravcová Mirjam. Etnické komunity v české společnosti. 1.vyd. Praha:Ermat, 2006. Str. 318-340

Kavanová, Lucie. Malí Vietnamci už jsou jako Češi. In Respekt, str. 42-45, Respekt 8, 18. -24. únor 2013, dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 11. 5. 2013 96

Kučera, Karel. Vietnamsko-české vztahy. In:Hlavatá, L. Dějiny Vietnamu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Str. 255-281 Leontiyeva, Yana. Rodinná situace migrantů ze zemí mimo EU, jejich úroveň vzdělání a jejich

příjmy

v ČR.

Sociologický

ústav

AV

ČR,

v.v.i.,

dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/prezentace_z_tk_mgr_yana_leontiyeva_sociologicky_ustav _av_cr_v_v_i_/$File/csu_tk_cizinci_prezentace_leontiyeva.pdf, cit. 5. 1. 2012

Morley, Dave. Television in the Family. In: Family Television: Cultural Power and Domestic Leisure. Str. 19-39. Routledge 1986. ISBN 0415039703 Petr, Pavel. Stručný návod k ovládání IBM SPSS Statistics 19 a IBM SPSS Modeler 14. Vyd. 1. Pardubice: Ústav systémového inženýrství a informatiky. Fakulta ekonomickosprávní. 2012. ISBN 978-80-7395-477-2 Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42661/1/PetrP_IBM_Statistics_2012.pdf, cit. 16. 5. 2013 Petráš, René, Petrův Helena, Scheu Hafale Christian. Menšiny a právo v České republice. 1.vyd. Praha: Auditorium, 2009, 507 s. ISBN 9788087284001 Punch, Keith. Základy kvantitativního šetření, Vyd.1., Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 9788073673819 Rákoczyová, Miroslava. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Vyd.1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. 309 s. ISBN 9788074190230 Šlesingrová, Olga: Schůzka nad božským kaprem. In Gurmet, str. 52-55, březen 2013, Dostupné z https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAS3UwZGxKaHV4RXc/edit?pli=1, cit. 12. 5. 2013

97

Vasiljev, Ivo. Jazyková situace vietnamské komunity v České republice. In Barešová, Ivona. Současná problematika východoasijských menšin v České republice. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. str. 20-29. ISBN 9788024426457 Vasiljev, Ivo. Jak je to vlastně s vietnamskou národnostní menšinou In Haló Noviny, 4. 4. 2013, dostupné z http://www.halonoviny.cz/articles/view/5179022, cit. 10. 5. 2013

20.

Právní předpisy:

§ 2 Hlavy I zákona č. 273/2001 Sb.

21.

Internetové odkazy:

http://brno.idnes.cz/vedci-z-masarykovy-univerzity-zkoumaji-zavislost-mladych-nainternetu-1om-/brno-zpravy.aspx?c=A120914_1828897_brno-zpravy_bor, cit. 14. 5. 2013 http://www.cisco.com/en/US/netsol/ns1120/index.html#~2011, cit. 14. 3. 2013 http://www.cisco.com/en/US/solutions/ns341/ns525/ns537/ns705/ns1120/2011-CCWTRChapter-3-All-Finding.pdf, cit. 14. 3. 2013 www.cizinci.cz ,cit. 16. 4. 2013 http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cizinci_v_cr_vietnamci_u_nas_zakorenili20120214, cit. 5. l. 2013 http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/1414-12-r_2012-0900, cit. 22. 4. 2013 http://www.cvs-praha.cz/, cit. 4. 1. 2012 http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2011&clanek=043, cit. 27. 1. 2013 http://www.cvs-praha.cz/zpravy.php?rok=2012&clanek=067m cit. 26. 1. 2013 http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/42661/1/PetrP_IBM_Statistics_2012.pdf, cit. 16. 5. 2013 http://www.facebook.com/groups/179001168805717/?ref=ts&fref=ts, cit. 13. 4. 2013 http://www.facebook.com/groups/123749874365928/, cit. 13. 4. 2013 https://www.facebook.com/pages/Klub-Hanoi/111906415489728?ref=ts&fref=ts, cit. 9. 5. 2013 www.iom.cz, cit. 15. 4. 2013 98

http://www.jvckajetanka.cz/, cit. 15. 4. 2013 http://www.klubhanoi.cz/, cit. 7. 4. 2013 http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2003080902, cit. 7. 4. 2013 http://www.klubhanoi.cz/view.php?cisloclanku=2012051601, cit. 15. 4. 2013 http://www.gdskola.com/, cit. 15. 4. 2013 https://docs.google.com/file/d/0B3SWBSrOuWyAN245bjZVZjdOSEE/edit?pli=1, cit. 19. 4. 2013 http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2001/273001/Sb_273001_------_.php, cit. 15. 4. 2013 http://www.satcentrum.cz/clanky/3411/na-satelitu-bude-mozne-naladit-ceskovietnamskou-televizi-akualizovano/, cit. 16. 4. 2013 http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/maghreb, cit. 22. 1. 2013 http://www.survio.com/cs/, cit. 23. 3. 2013 http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/jednani-rady/RVNM_scan_zaznam.pdf, cit. 9. 5. 2013

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/narodnostnimensiny-15935/, cit. 9. 5. 2013

22.

Seznam tabulek a grafů

Tabulka č. 1-Vynechané odpovědi u otázky č. 17, str. 61 Tabulka č. 2-Vynechané odpovědi u otázky č. 19, str. 61 Tabulka č. 3- Rok příchodu respondentů první generace do České republiky, str. 63 Tabulka č. 4 - Užívání internetu ke sledování televizního vysílání-rozdíl mezi muži a ženami první generace Vietnamců, str. 71 Tabulka č. 5 – Sledování televize s ostatními členy rodiny, str. 81 Tabulka č. 6 - S kým sledují Vietnamci televizi?, str. 81 Tabulka č. 7 - Vztah k dění v zemi původu v závislosti na set top boxu, str. 83 Graf č. 1-Statistika respondentů, str. 59 Graf č. 2 - Sledování českých pořadů u Vietnamců první generace, str. 67 Graf č. 3 - Sledování vietnamských pořadů u Vietnamců první generace, str. 68 99

Graf č. 4 - Sledování českých pořadů respondenty druhé generace Vietnamců, str. 69 Graf č. 5 - Sledování vietnamských pořadů Vietnamci druhé generace, str. 70 Graf č. 6 - Důvody ke sledování televize u první generace respondentů, str. 73 Graf č. 7 - Počet dnů, které respondenti první generace sledují TV, str. 75 Graf č. 8 - Sledování českých pořadů během týdne, první generace, str. 77 Graf č. 9 - Sledování televizního vysílání přes internet, str. 79

23.

Přílohy:

Příloha č. 1, emailová komunikace s Alecem Hargreavem

100

Příloha č. 2, emailová komunikace s panem Su

Příloha č. 3, český překlad dotazníku použitého při francouzského výzkumu Université de Loughborough Royaume Uni

Dotazník ohledně užívání satelitní televize Děkuji, že jste se rozhodli zúčastnit této ankety. Veškeré odpovědi vyplněné v tomto dotazníku zůstanou striktně anonymními.

Datum 1. Odkdy je Vaše domácnost vybavena satelitním přijímačem?

Vlastní

Kolektivní

Ano

Ne

2. Používáte vlastní nebo kolektivní přijímač (parabolu)?

Satelit (y) 3.

Na

který/é

satelit/y

je

Váš

přijímač

orientován?

4. Má Vaše domácnost předplacenou kabelovou televizi? Zakřížkujte správnou odpověď.

Datum

101

5. Pokud ano, od kdy?

Počet 6. Kolik máte v domácnosti magnetoskopů (videorekordérů)?

Datum 7. Vyplňte datum koupě jednotlivých magnetoskopů.

1. přehrávač 2. přehrávač 3. přehrávač

Počet 8. Kolika televizními přijímači je Vaše domácnost vybavená? 9. Vyplňte datum koupě jednotlivých přijímačů a pokoj/místnost, ve které je přijímač umístěn.

Datum

Pokoj/místnost

1. přijímač 2. přijímač 3. přijímač 10. Pro každý přijímač vyplňte, zda je připojen k magnetoskopu (videorekordéru), satelitu nebo kabelu.

magnetoskop

satelit

kabel

ano/ne

ano/ne

ano/ne

1. přijímač 2. přijímač 3. přijímač 11. Pro každý přijímač zaškrtněte jednu možnost pro označení, zda je nejčastěji připojen na 1.

2.

3.

přijímač

přijímač

přijímač

programy vysílané satelitem (rozumějte tím ty, které jste mohli připojit k magnetoskopu na základě satelitu)

102

programy vysílané pozemními francouzskými kanály (TF1, F2, F3, Canal+, La 5e, Arte, M6), rozumějte tím ty, které jste mohli připojit k magnetoskopu) programy vysílané kabelem (rozumějte tím ty, které jste mohli připojit k magnetoskopu na základě kabelu) kazety, které jste zakoupili nebo prodali, tzn. další kazety, které jste připojili sami doma 12. Pokud je přijímač připojen k satelitu, ke kterému kanálu je připojen nejčastěji? 1.

2.

3.

přijímač

přijímač

přijímač

První kanál (na základě frekvence sledování) Druhý kanál (na základě frekvence sledování) 13. Stále ohledně programů přijímaných satelitem; jak často jste jednotlivými přijímači připojeni k následujícím typům programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá . 1. přijímač: vzácně

nebo občas

často

nebo občas

často

nikdy Filmy Sport Seriály Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

2. přijímač: vzácně nikdy Filmy

103

Sport Seriály Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

3. přijímač: vzácně

nebo občas

často

nikdy Filmy Sport Seriály Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

zakřížkujte 14. Pokud je Vaše domácnost vybavena více přijímači, který z nich sledujete Vy osobně nejčastěji?

1. přijímač 2. přijímač

3. přijímač

15. Který kanál sledujete Vy nejčastěji, vzhledem k jednotlivým typům programů?

kanál Filmy Sport SOAP

104

Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

16.

Než jste měli satelit, který kanál jste sledovali nejčastěji vzhledem k jednotlivým typům programů?

kanál Filmy Sport SOAP Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

17. Označte, jak často sledujete Vy (osobně, ne domácnost) jednotlivé typy programů. Zaškrtněte zvlášť pro každý typ programu. vzácně

nebo občas

často

nikdy Filmy Sport SOAP Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

105

18. Označte, jak často jste sledoval/a Vy (osobně, ne domácnost) jednotlivé typy programů. Zaškrtněte zvlášť pro každý typ programu. vzácně

nebo občas

často

nikdy Filmy Sport SOAP Hry Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

19. Od té doby, co vlastníte satelit, se o dění ve Francii (v porovnání s dobou, kdy jste satelit neměli) zajímáte zakřížkujtem ožnost stejně méně více 20. Od té doby, co vlastníte satelit, se o dění ve vaší zemi původu (v porovnání s dobou, kdy jste satelit neměli) zajímáte zakřížkujtem ožnost stejně méně více

21. Změnilo se něco ve Vašem rodinném životě od doby, co vlastníte satelit?

22. Změnili se nějaké další věci ve vašem každodenním životě, od doby co vlastníte satelit?

106

23. Porovnejte s dobou, kdy jste neměli satelit, cítíte se (osobně) ve Francii zakřížkujte možnost pohodlněji méně pohodlně ani lépe ani hůře 24. Porovnejte s dobou, kdy jste neměli satelit, cítíte se (Vy) zakřížkujte možnost blíže své zemi původu méně blíže ani blíže ani dále 25. Kdo rozhodl o vybavení domácnosti satelitem pro přijímání televize ? zakřížkujte možnost vy sám někdo jiný

upřesněte kdo

více lidí

upřesněte kdo

Pro

Proti

26. Byl (a) jste Vy, osobně, pro nebo proti tomuto rozhodnutí? Zakřížkujte. 27. Proč? 28. Odpovídají programy Vámi přijímané satelitem Vašemu očekávání? Zakřížkujte. zcela ano většinou ano trochu ano

107

vůbec ne 29. Co jste očekávali od programů přijímaných satelitem?

30. Z jakého ohledu je podle Vás vysílání satelitem lepší než jste očekávali?

31. Z jakého ohledu je podle Vás vysílání satelitem horší než jste očekávali?

32. Jsou nějaké kanály vysílané satelitem i kabelem, které byste rádi sledovali, ale nedaří se Vám je zachytit? Zakřížkujte upřesněte které

Ano

Ne

33. Jsou nějaké typy vysílání, které jste chtěli sledovat, ale nemáte k nim dostatečný nebo žádný přístup ? zakřížkujte upřesněte typ vysílání

Ano

Ne

34. Průměrně, kolik hodin denně sledujete (osobně) televizi (zahrnuje všechny typy vysílání a reklamy)? Počet hodin za den (průměrně)

35. Než jste vlastnili satelit, kolik hodin denně průměrně, jste sledoval(a) (osobně) televizi (zahrnuje všechny typy vysílání a reklamy)?

108

Počet hodin za den (průměrně)

36. Rozhoduje o kanálu, který budete sledovat, většinou stejná osoba? Upřesněte zvlášť pro každý přijímač. 1.

2.

3.

přijímač

přijímač

přijímač

Ano

Pokud ano, upřesněte kdo

Ne

Pokud

ne,

co/kdo

o

tom

rozhoduje?

37. Vůči Vašemu obydlí, jste Zakřížkujte možnost. nájemník/vlastník manžel/ka nájemníka/vlastníka dítě nájemníka/vlastníka jiné (upřesněte)

Počet lidí 38. Kolik lidí celkem bydlí ve Vašem obydlí? 39. Jaký je Váš

109

věk pohlaví společensko-profesní kategorie místo narození úroveň vzdělání náboženské vyznání národnost

Ano

Ne

40. Ve vztahu k náboženskému vyznání, jste praktikující?

Datum 41. Pokud nejste narozen(a) ve Francii, odkdy zde pobýváte?

Příloha č. 4, dotazník použitý k získání dat nutných pro tento výzkum Tento dotazník bude sloužit k získání dat důležitých pro mou magisterskou práci týkající se výzkumu mediálního chování. Dotazník je anonymní a nebude poskytován třetím stranám. Údaje získané tímto způsobem budou použity pouze pro výzkumné účely během mé diplomové práce. Pokud nějaká otázka nebude odpovídat Vaší situaci, napište prosím „0“ Bc. Milada Zemanová Studentka Fakulty sociálních studií, obor Mediální studia a žurnalistika, Masarykovy univerzity v Brně

1. Odkdy je Vaše domácnost vybavena televizním přijímačem (televizí)-rok?

2. Zaškrtněte a pokoj/místnost, ve které je přijímač umístěn. Pokoj/místnost

Nejčastěji sleduji přijímač (zaškrtněte)

1. přijímač 110

2. přijímač 3. přijímač 3. Odkdy je Vaše domácnost vybavena set-top-boxem? (rok)

4. Pro každý přijímač vyplňte, zda je připojen k set-top boxu.

set-top box ano/ne 1. přijímač 2. přijímač 3. přijímač

5. Máte zakoupenou rozšířenou nabídku programů? zakřížkujte možnost

ano ne

6. Máte možnost sledovat české televizní stanice? zakřížkujte možnost

ano ne

7. Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 české televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

111

8. Máte možnost sledovat zahraniční televizní stanice (vysílá pořady jinak mluvené než česky)? zakřížkujte možnost

ano ne 9. Pokud jste zvolil/a možnost ano, tak jaké? (vypište 3 zahraniční (NE-vietnamské) televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

10. Máte možnost sledovat vietnamské televizní stanice? zakřížkujte možnost

ano ne 11. Pokud ano, tak jaké? (vypište 3 vietnamské televizní stanice, které sledujete nejčastěji)

12. Sledujete televizi i s ostatními členy domácnosti? zakřížkujte možnost

ano ne 13. Pokud ano,jak často sledujete televizi s ostatními členy domácnosti?

112

zakřížkujte možnost Každý den Několikrát týdně Méně často

14. Pokud jste v otázce č.12 odpověděl/a ano, tak s kým sledujete televizi? Prosím, zaškrtněte všechny možnosti odpovídající Vaší situaci. S partnerem

Se sourozenci

S rodiči

S přáteli

S dětmi

Jiná možnost, prosím vypište:

15. Ovlivňujete výběr pořadů Vašich dětí? zakřížkujte možnost

ano ne 16. Pokud ano, z jakého důvodu tak činíte? 17. Jak často sledujete následující typy českých programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

občas(několi často(několi

nikdy

krát

krát týdně)

měsíčně) Filmy Sport Seriály 113

Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

18. Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších českých televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

19. Jak často sledujete následující typy vietnamských programů? Zakřížkujte rámeček, který odpovídá Vaší situaci.

vzácně nebo

Občas

Často

nikdy

(několikrát

(několikrát

měsíčně)

týdně)

Filmy Sport Seriály Hudba zpravodajství/aktuality/dokumenty Náboženské pořady Další typy pořadů (upřesněte)

20. Na základě předchozí otázky nyní napište konkrétní názvy Vašich 3 nejoblíbenějších vietnamských televizních pořadů. (nezáleží na vysílací stanici)

114

21. Z jakých důvodů sledujete televizi? Označte možnosti odpovídající Vaší situaci (Možnost více odpovědí)

Kvůli zábavě Sledování aktuálního dění doma i ve světě Získávání nových informací Výplň volného času zpravodajství/aktuality/dokumenty Jiné (vypište)

22. Uzpůsobujete si denní rozvrh tak, abyste mohl/a sledovat nějaký pořad? Označte možnost nejlépe vystihující Vaší situaci. Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 23. Kolik času týdně věnujete sledování televize? (čísly 0-7 uveďte průměrný počet dnů za týden) Průměrně sleduji televizi……………dní v týdnu

24. Odhadněte, kolik minut denně sledujete česky mluvené pořady. (Součet jednotlivých dnů) Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut 25. Odhadněte, kolik minut denně sledujete vietnamsky mluvené pořady. Přes týden…………………………………minut O víkendu…………………………………minut 115

26. Sledujete televizní obsahy přes internet? (např. v počítači, notebooku, mobilním telefonu, tabletu…) zakřížkujte možnost ano (vypište kde) ne

27. Pokud ano, pak sledujete: zakřížkujte možnost česky mluvené pořady vietnamsky mluvené pořady jinak mluvené pořady (vypište):

28. Od té doby, co vlastníte set top box, se o dění ve České republice (v porovnání s dobou, kdy jste jej neměli) zajímáte zakřížkujte možnost stejně méně více 29. Od té doby, co vlastníte set top box, se o dění ve vaší zemi původu (v porovnání s dobou, kdy jste jej neměli) zajímáte zakřížkujte možnost 116

stejně méně více

30. Pohlaví: zakřížkujte možnost muž žena

31. Věk: (zakřížkujte možnost)

45-50 let 50-55 let 55-60 let 60-65 let 65+ let

32. Pokud nejste narozen (a) v České republice, odkdy zde pobýváte? (rok)

Konec dotazníku. Děkuji Vám za Váš čas, ochotu a spolupráci.

117

Příloha č. 5, emailová komunikace s Vladimírem Šmídem

24.

Obrazové přílohy

Obrazová příloha č. 1 – Špatně zodpovězená otázka č. 17

118

Obrazová příloha č. 2 – Špatně zodpovězená otázka č. 18

Obrazová příloha č. 3 – Špatně zodpovězená otázka č. 19

Obrazová příloha č. 4 – Špatně zodpovězené otázky č. 24 a č. 25

119

25.

Věcný rejstřík

Connected World Technology Report .... 54

ghettizace .................................................16

Česká republika .. 15, 17, 26, 28, 31, 42, 60

homogenní skupina..................................19

česká společnost ..................................... 21

hostitelská země ................................12, 13

české programy ........................... 40, 44, 54

imigrace ...................................................13

české televizní stanice ...................... 38, 43

imigrant9, 12, 13, 19 30, 33, 37, 42, 57, 60, 61, 94

Česko-vietnamská společnost ................. 10

informace .................................................54

česky mluvené pořady ............................ 94

inkluze .....................................................13

digitální televize ..................................... 60

integrace ..........................13, 14, 20, 29, 31

dotazníkové šetření ................................. 38

internet ...................................42, 46, 54, 94

ekonomické aktivity ............................... 19

izolace ......................................................16

Ethnic TV ............................................... 28

jazyková bariéra ..........................24, 27, 38

etnikum ... 11, 15, 17, 23, 31, 32, 35, 38, 95

jazyková kompetence ........................11, 22

Facebook ..................................... 30, 53, 62

komunita ..............18, 19, 25, 28, 42, 60, 61

fyziognomické rysy ................................ 23

kultura ......................................................12

gender ..................................................... 95

kulturní integrace .....................................13

generace12, 21, 25, 27, 36, 37, 42, 46, 47, 49, 51,kvantitativní 56, 60, 61, 62výzkum ...................11, 35, 37 maghrebi ........................................... 33, 35

menšina ....................................................14

majorita ................................................... 20

migrace ........................................10, 16, 17

majoritní společnost................................ 18

muslimské vysílání ..................................11

mediální chování .................. 10, 31, 94, 95

národ ........................................................29

melounové děti ....................................... 20

národnost ...........................................15, 23 120

podnikání ................................................ 60

tiskoviny ..................................................94

podnikatel ............................................... 61

Vietnamci9, 13, 15, 16, 17, 19, 22, 24, 37, 38, 43, 46, 57,

podnikatelé ............................................. 60

Vietnamci v Jihomoravském kraji ...........60

rodinný kontext ................................. 57, 58

vietnamská komunita ...............................30

rozhlas..................................................... 94

vietnamská kultura ..................................21

satelitní televize ......... 32 sledování televize 11

Vietnamská socialistická republika .........15

snowball ...................................... 10, 60, 62

vietnamská televize .................................57

SPSS ................................................. 38, 61

vietnamské televizní pořady ..37, 48, 81, 56

statistiky .................................................. 17

vietnamské televizní stanice ....................43

Svaz Vietnamců v České republice28, 29, 36

26.

Jmenný rejstřík

Barešová,Ivona: 30

Jirsová Martina20, 21, 23, 24, 27, 30, 31, 57

Bittnerová, Dana: 20, 22

Kavanová, Lucie: 21, 27, 46, 60

Boudon, Raymond: 12

Křížková Martina: 23, 24

Brouček, Stanislav: 15, 19, 20, 60

Leontiyeva, Yana: 18

Brumla, Miroslav: 92

Mahdjoub, Dalila: 32, 49, 53, 57

Cichá, Martina: 38

Martina, Cichá: 22

Cvekl, Jiří: 12

Moravcová Mirjam: 20, 22

Creswell, W. John: 34

Morley, Dave: 57, 58, 84

Černík, Jan: 30

Petr, Pavel: 35

Drbohlav, Dušan: 30

Petráš, René: 14

Hana Mendlíková: 31

Petrův, Helena: 14

Hargreaves, G. Alec: 32, 49, 53, 57

Punch, Keith: 37

Hlavatá Lucie: 17

Rákoczyová, Miroslava: 13, 20, 25

Chytil, Daniel: 37

Scheu Hafale, Christian: 14

Ičo, Ján: 16

Vasiljev, Ivo: 15, 21, 22, 25, 26, 42, 46

Jandourek, Jan: 17

121