Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra občanského práva

Založení a vznik nadace po rekodifikaci soukromého práva diplomová práce

2014

Bc. Martina Schmidová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Založení a vznik nadace pro rekodifikaci soukromého práva“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které byly použity k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. ....................................................... ........................ Martina Schmidová

Poděkování Největší poděkování patří mým rodičům, za veškerou pomoc, podporu a víru, kterou ve mě vkládají. Také bych chtěla poděkovat všem kamarádům z Vodotrysku, kteří se mnou po celou dobu mého studia sdíleli radosti i strasti s tím spojené. Velmi moc bych chtěla poděkovat i paní doc. Kateřině Ronovské, Ph.D. za neutuchající optimismus, veselou náladu a ochotu konzultovat diplomovou práci, také za její cenné připomínky a rady. Dále děkuji za příjemné přijetí paní Mgr. Andree Bártíkové z Nadace partnerství a za ochotu konzultovat mnou nalezené problémy předkládané práce.

Abstrakt Diplomová práce na téma Založení a vznik nadace po rekodifikaci se zaměřuje na změny přicházející s novou rekodifikační právní úpravou soukromého práva v České republice, především v oblasti nadačního práva v otázkách založení a vzniku, zajímá se také o obecnou právní úpravu právnických osob. Diplomová práce se zaměřuje i na postavení zakladatele a nadační účel společně s obsahovou stránkou nadační listiny.

Abstract The diploma thesis on topic Creation of the Foundation after Recodification of Private Law is concerned about changes within the recodification of Czech private law, especially in the field of foundation law – creation of the foundation and also is concerned about general law regulation of legal entities. The diploma thesis is also focused on status of foundation settlor and on foundational purposes within content of the articles of incorporation.

Klíčová slova rekodifikace soukromého práva, nadace, nový občanský zákoník, liberalizace nadačního práva, postavení zakladatele, nadační autonomie, účel nadace, založení nadace inter vivos, založení nadace mortis causa

Key words recodification of private law, foundation, new civil code, liberalization of foundation law, status of foundation settlor, foundation autonomy, purpose of the foundation, creation of the foundation, creation of the foundation mortis causa

Obsah Prohlášení ........................................................................................................................... 2 Poděkování ......................................................................................................................... 3 Seznam použitých zkratek: ................................................................................................. 7 Úvod.................................................................................................................................... 7 2. Historie nadací .............................................................................................................. 10 3. Rekodifikace soukromého práva v České republice ..................................................... 11 3.1. Rekodifikační snahy ............................................................................................... 11 3.2. Legislativní postup ................................................................................................. 11 3.2. Potřebné změny ..................................................................................................... 12 4. Systematika právnických osob po rekodifikaci ............................................................. 14 4.1. Členění právnických osob ...................................................................................... 17 4.2. Fundace.................................................................................................................. 17 5. Založení ......................................................................................................................... 19 5.1. Nadační svoboda ................................................................................................... 19 5.2. Projev vůle zakladatele .......................................................................................... 20 5.3. Postavení zakladatele ............................................................................................ 22 5.4. Účel nadace............................................................................................................ 23 5.5. Změny účelu nadace .............................................................................................. 24 5.6. Limitace změny nadačního účelu........................................................................... 27 5.6.1. Zakladatelova projevená vůle ......................................................................... 27 5.6.2. Limitace změn účelu nadace ........................................................................... 28 5.6.3. Donoři a jejich pohled ..................................................................................... 29 5.7. Vklady do nadace ................................................................................................... 29 5.8. Založení nadace inter vivos.................................................................................... 31 5.9. Založení nadace mortis causa ................................................................................ 33 5.10. Nadační statut...................................................................................................... 37 5.11. Nadační listina ..................................................................................................... 39 5.12. Obsahová stránka nadační listiny ........................................................................ 40 5.12.1. Název a sídlo ................................................................................................. 41 5.12.2. Jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo .............................................. 42 5.12.3. Vymezení účelu, pro který se nadace zakládá .............................................. 43

5.12.4. Údaj o výši vkladu každého zakladatele ....................................................... 44 5.12.5 Údaj o výši nadačního kapitálu ...................................................................... 45 5.12.6. Počet členů správní rady ............................................................................... 45 5.12.7. Počet členů dozorčí rady............................................................................... 45 5.12.8. Určení správce vkladů ................................................................................... 46 5.12.9. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, okruh osob, okruh činností .................................................................................................................................. 47 5.13. Změny nadační listiny .......................................................................................... 48 6. Vznik nadace ............................................................................................................. 51 6.1. Veřejné rejstříky......................................................................................................... 52 6.2. Návrh na zápis do veřejného nadačního rejstříku ..................................................... 54 6.3. Skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku ......................................................... 57 6.4. Jednání nadace před jejím vznikem ........................................................................... 58 6.5. Prohlášení nadace za neplatnou před vznikem ......................................................... 59 Závěr ................................................................................................................................. 63 Seznam použitých pramenů ............................................................................................. 65 Monografie ................................................................................................................... 65 Elektronické zdroje ....................................................................................................... 66 Odborné články ............................................................................................................. 66 Právní předpisy ............................................................................................................. 67

Seznam použitých zkratek: ČSFR – Česká a Slovenská federativní republika LZPS – Ústavní zákon č.2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod NadZ – Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů NOZ – Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník VDLP – Všeobecná deklarace lidských práv ZVR – Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ZOK

–

Zákon

č.

90/2012

Sb.,

o

obchodních

korporacích

Úvod Nadační právo jako specifická součást občanského práva, je poměrně v českém prostředí opomíjené, nadačnímu právu se nevěnuje příliš autorů z řad odborné právní obce, ačkoli se jedná o oblast zajímavou a více pozornosti by jistě bylo na místě vzhledem k tomu, že občanský sektor se každým rokem více rozrůstá a to nejen o prostředky finanční ale i o osobní kapitál. Tato diplomová práce na téma „Založení a vznik nadace po rekodifikaci soukromého práva“ se zabývá, jak napovídá sám název, problematikou nadačního práva z hlediska soukromoprávní úpravy založení a vzniku nadace po rekodifikaci soukromého práva v České republice. Východiskem diplomové práce je nová úprava soukromého práva obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, běžněji označovaný jako nový občanský zákoník (dále jen NOZ). NOZ je páteřním zákonem rekodifikace soukromého práva, integruje v sobě právní úpravu fundačních subjektů – tj. nadací a nadačních fondů, která dříve byla upravena samostatným zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (dále jen NadZ), který k 31. 12. 2013 pozbývá účinnosti. Diplomová práce se nezabývá pouhou právní úpravou fundačních subjektů, ale zaměřuje se i na obecnou právní úpravu právnickou osob a jejich systematiku v širších právně teoretických souvislostech. Dále práce věnuje pozornost nadační svobodě, postavení zakladatele a zakladatelskému právnímu jednání, společně se zakládacími dokumenty. Rekodifikace soukromého práva byla spojována s liberalizací nadačního práva, která je vyjádřena především celou řadou odlišných pojetí institutů nadačního práva. Za největší změnu je asi možné považovat změnu systematiky právnických osob, a to tak, že jsou fundační subjekty zařazeny do právnických osob jako jejich zvláštní typ vedle obchodních korporací a zvláště vymezeného typu - ústavu. Důležité je také zmínit rozšíření nadační svobody, která je vyjádřena širokou paletou dispozitivních zákonných ustanovení, které zakladateli umožňují projevit svoji vůli a tímto projevem své vůle vtisknout nadačnímu subjektu jedinečné vlastnosti či charakteristiku. V druhé polovině práce je pozornost věnována vzniku nadačního subjektu, společně s rejstříkovými

7

souvislostmi – návrhem na zápis a jeho náležitostmi, jednání za nadaci před jejím vznikem a v úplném závěru se práce věnuje i možnosti prohlášení nadace za neplatnou před jejím vznikem. Cílem této diplomové práce je zhodnocení, zda a k jakým vývojovým posunům dochází v oblasti nadačního práva v České republice. Zda se společně s rekodifikací soukromého práva přibližuje české nadační právo standardům evropského nadačního práva. V neposlední řadě dochází ke krátkým zhodnocením nové právní úpravy ve světle starší právní úpravy, zda dochází k odklonu od dřívějšího pojetí nadačních institutů či pouze k jejich uvolnění či zpřesnění. Obsah diplomové práce je rozdělen do šesti kapitol, na počátku práce jsou v úvodu obecně vymezen obsah práce, první kapitolou je úvodní část práce, druhá kapitola se zabývá metodologií práce a třetí kapitola se již věnuje rekodifikaci soukromého práva v České republice z hlediska historie rekodifikačních záměrů a dále legislativnímu procesu, kterým prošel NOZ, pojednává také o nutnosti změn v koncepčním uchopení soukromého práva. Čtvrtá kapitola je zacílena na představení nové systematiky právnických osob, představuje nové zákonné členění a také nové zákonné pojmosloví. Kapitola 4.2. se tak již vyjadřuje o fundačních subjektech práva. Pátá kapitola začíná popisem procesu založení nadačního subjektu, včetně nadační svobody zakladatele, náležitostí projevu vůle zakladatele a objasňuje také jedinečné postavení zakladatele. V kapitole 5.4. se diplomová práce věnuje účelu nadace, pro jaký účel může být nadace povolána, jaké jsou zákonem aprobované a naopak jaké jsou účely zakázané ex lege a také zda je možná změna účelu a jakým způsobem lze změny účelu dosáhnout. V kapitole následující je pak zmíněna limitace změny nadačního účelu ať již ze strany zakladatele nebo donorů. Vklady do nadace a s tím spojené plnění vkladové povinnosti je popsáno v kapitole 5.7. Založení nadace mezi živými a pro případ smrti je pak předmětem kapitol 5.8. a 5.9.. Statut nadace a nadační listina jako zakladatelské dokumenty nadačních subjektů jsou upraveny v dalších kapitolách, obsahu nadační listiny se věnují kapitoly 5.12.1 až 5.12.9., 5.13. analyzuje změny nadační listiny. A konečně 6. kapitola je zaměřena na vznik nadace, problematika veřejných rejstříků je nastíněna v 6.1. a v 6.2., kde jsou

8

rozebrány náležitosti návrhu na zápis do veřejného nadačního rejstříku. Jednání před vznikem nadace a prohlášení nadace za neplatnou jsou závěrečnými kapitolami diplomové práce. Velmi cenný zdrojem informací pro diplomovou práci byla platná a účinná právní úprava, také monografie věnující se nadačnímu právu. Je nutné zmínit odborné články a judikaturu, která do budoucna bude mít rozhodující slovo a která nám teprve poté ukáže, kudy vedou výkladové cesty NOZ. Mezi další významné a přínosné zdroje, které byly použity, patří komentáře k NOZ a důvodové zprávy k NOZ, nesmím opomenout také informace poskytované Ministerstvem spravedlnosti prostřednictvím svých webových stránek v sekci, která se věnuje pouze rekodifikaci soukromého práva a kde jsou uveřejněna také jednotlivá stanoviska expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy. V diplomové práci jsou použity metody zkoumání deskriptivní, které se střídají s analytickým přístupem, a především v závěru je pak použita metoda syntézy. V práci je taktéž v menším měřítku použita metoda historicko komparativní1, použitá v případech, které si žádaly srovnání dřívější právní úpravy vůči nové rekodifikační právní úpravě.

1

KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. BECK, 1996, s. 27.

9

2. Historie nadací Nadace jako fenomén lze vysledovat až do starověku, přes jejich koncepční rozvoj v rámci středověku až po současnost, v průběhu let prošlo nadační právo složitým vývojem, který v sobě integroval období velkého rozkvětu, ale i naprostého útlumu. Již římskoprávní tradice nadaci vnímala jako „[…]soubor majetku, ale i skupinu osob, které byly určeny, resp. zaměřeny ke splnění určitého cíle, obvykle zbožného nebo dobročinného.[…] Středověk má nepopíratelnou zásluhu na relativně pevném vybudování myšlenky nadace jako majetku vybaveného určitou mírou právní samostatnosti až po vznik samostatné právnické osoby v podobě majetkového substrátu.“2 Posléze lze říci, že se přístupy v nadačním právu rozcházejí a například v Německu a Švýcarsku se nadace stávají součástí sféry soukromého práva a ve Francii a v Rakousku se nadační právo začleňuje mezi právo veřejné.3 Jak bylo výše zmíněno, v České republice se nadační právo řadí do práva soukromého. V současnosti s účinností rekodifikační právní úpravy chápeme nadaci jako fundační subjekt, který se odlišuje od obchodních korporací především účelově určeným majetkem.

2

HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 9. RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 23. 3

10

3. Rekodifikace soukromého práva v České republice 3.1. Rekodifikační snahy O nutnosti rekodifikovat české soukromé právo se v českém právním prostředí nehovoří pouze posledních 10 let, nýbrž první snahy sahají dokonce před vznik samostatné České republiky - v roce 1992 byl vypracován Úřadem vlády ČSFR návrh nového občanského zákoníku, zásluhy nutno připsat vedením profesorů V. Knappa a K. Planka, tyto snahy byly ovšem zastaveny rozdělením federace a vznikem dvou samostatných republik. Další snahou o rekodifikaci zahájilo Ministerstvo spravedlnosti v polovině 90. let, pod odborným vedením prof. F. Zouhlíka, návrhem koncepce nového občanského zákoníku. Bohužel tato rekodifikační snaha nebyla dovedena ani do věcného záměru. Na počátku roku 2000 se Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo vrátit k dříve neúspěšným snahám rekodifikace soukromého práva, rekodifikační práce se zahájili zcela nově, nebyla zde žádná vazba na předcházející snahy.

3.2. Legislativní postup Díky obnovení snah byl vypracováním věcného záměr rekodifikace pověřen profesor K. Eliáš a docentka M. Zuklínová, který 18. dubna 2001 schválila Vláda usnesením č. 345.4 Postupem času byla v roce 2005 představena první verze návrhu nového občanského zákoníku, dále v roce 2007 druhá verze, na počátku května 2008 se započalo připomínkové řízení, taktéž byl zpracován jazykový posudek Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Veškeré práce spojené s rekodifikačním procesem vyústili v předložení návrhu občanského zákoníku, společně s návrhem zákona o obchodních korporacích a zákonem o mezinárodním právu soukromém v lednu 2009 vládě k dalšímu projednání. Samozřejmě se nový návrh nevyhnul řadě revizí ze stran 4

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 10.

11

rekodifikačních komisí, aby byl koncem roku 2010 rozeslán do meziresortního připomínkování.

V první

polovině

roku

2011

probíhalo

vypořádání

připomínkového řízení, kdy k návrhu bylo uplatněno zhruba 2500 připomínek, z nichž 1300 bylo označeno za závažné připomínky. V dubnu 2011 se poté přistoupilo k předložení návrhu Legislativní radě vlády k projednání, aby byl v květnu 2011 schválen návrh vládou České republiky usnesením č. 357 a byl odeslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako sněmovní tisk č. 362. V Poslanecké sněmovně došlo ke schválení návrhu v 1. čtení, dne 8. června 2011, návrh byl přikázán k projednání ústavně právním výborem, který jej ve znění pozměňovacích návrhů, 286 věcných změn a 163 změn legislativně technických5, odeslal zpět do Poslanecké sněmovny, která jej ve 3. čtení schválila dne 9. listopadu 2011. Pozměněný návrh prošel také Senátem, který k němu nepřijal žádné usnesení. Dne 20. února 2012 byl nový občanský zákoník podepsán prezidentem republiky Václavem Klausem. Nový občanský zákoník byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 22. března 2012 v její 33. částce jako zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.6

3.2. Potřebné změny Předcházející právní úprava soukromého práva obsažená v občanském zákoníku

č. 40/1964 Sb. byla původně zaměřena na právní úpravu

spotřebitelského práva, s celkovou poplatností době ve které vznikla, byla její koncepce postavena na socialistických principech a ideálech. Díky tomu dochází ke koncepčnímu odklonu od kontinentální právní tradice. „Občanský zákoník z r. 1964 sledoval jako svůj hlavní cíl preferenci ochrany socialistického (zvláště státního vlastnictví.“7

5

ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník po schválení v Poslanecké sněmovně. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 1, s. 17. 6 Legislativní proces: Časové mezníky přípravy nového občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014]. 7 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 11. 3. 2014], s. 11.

12

Nová rekodifikační úprava se proto snaží poskytnout obecný kodex soukromého práva, který se hlásí a vrací se zpět k tradici evropského kontinentálního práva a je postaven na takových zásadách, jako je dispozitivnost právní úpravy, autonomie vůle, smluvní svobody ochrana slabší smluvní strany.8

8

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 11. 3. 2014], s. 18-22.

13

4. Systematika právnických osob po rekodifikaci Od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník9, který představuje konečný výsledek rekodifikace českého soukromého práva. V nové právní úpravě se zákonodárce rozhodl v oblasti právní úpravy subjektů práva opustit dřívější roztříštěnou úpravu, které byla obsažena jednak v zákoně č. 64/1969, občanském zákoníku a jednak v zákoně č. 513/ 1991 Sb., obchodním zákoníku. Nová úprava tedy měla za cíl úpravu provést přehledově a kodexově, ostatně tak jak je celé soukromé právo upraveno. S novou komplexní úpravou samozřejmě nedošlo k opouštění samotné předcházející úpravy, došlo jen k jejímu zpřesnění a sjednocení úpravy subjektů práva. Dochází k odlišnostem v terminologii a v obsahu, kdy pojetí nového občanského zákoníku stojí na antropocentrickém pojetí s dominantním postavením člověka a z postavení právnických osob, jako pomocných právních konstrukcí.1011 Systematika nového občanského zákoníku poprvé kodexově zakotvuje souhrnnou právní úpravu osob, kdy jsou souhrnně upraveny úvodní právní kategorie osob v právním smyslu v ustanoveních §§1520. Pokud se tedy jedná o subjekty práva, nový občanský zákoník používá jako základní pojmosloví osobu a právní osobnost. S pojmem osoby se setkáváme v názvu druhé hlavy nového občanského zákoníku, který dle ustanovení § 18 osoby jako subjekty práva rozlišuje na fyzické a právnické.12 Dle doktríny přirozenoprávní teorie a dále i dle mezinárodněprávních dokumentů se člověku jako fyzické osobě přiznává jeho právní osobnost.13 Oproti fyzické osobě pak stojí osoba právnická, která ačkoliv byla zakořeněna již v právu římském, se jako obecná kategorie konceptuálně dotvářela teprve v 19. století.14 (Právnické osobě přirozenoprávní doktrína nemůže přiznat právní osobnost sama o sobě a dle Eliáše 9

Zákon č. 89/2012 Sb. HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 107. 11 ELIÁŠ, K., HAVEL, B. Osnova občanského zákoníku. Osnova zákona o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, s. 257. 12 § 18 zákona č. 89/2012. 13 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 44. Srovnej s čl. 6 VDLP a čl. 5 LZPS 14 14 HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 106, 122. 10

14

je věcí státu, který určí, zda tyto útvary dle právního řádu nabydou způsobilosti mít práva a povinnosti.15 Právnická osoba tedy dle zákona může nabýt práv a povinností, které zákon sloučí s její právní povahou bez zřetele na předmět její činnosti.16 Právní podstata právnických osob se odvíjí od několika teorií, mezi nejčastěji zmiňované patří tři teorie a to: teorie fikce, teorie reality a kompromisní teorie.

17

Teorie fikce vychází z premisy F. C. Savignyho, že jedinou přirozenou

osobou může být člověk, jakožto jediná reálně existující. Právnické osoby se osobou práva stávají až na základě fikce a nemají základ v reálných společenských vztazích. Právo zde zprostředkovává právní konstrukce, které se teprve poté přenesou do společenské reality. Teorie reality je založená na předpokladech položených O. F. Gierkem. Předpoklad pro přiznání právní postavení právnické osobě, stojí na tom, že právnické osoby samostatně a reálně existují a právo je pouze bere na vědomí osob. Poslední kompromisní teorie staví na syntéze první a druhé teorie, a sice že právnické osoby vznikají na základě zákona, ale zároveň poté již reálně existují.1819 V naší právní úpravě se právnickým osobám přiznávala právní podstata na základě teorie fikce, od toho se odvíjelo dřívější označení právnických osob jako osob fiktivních. Právní úprava nového občanského zákoníku se hlásí k teorii fikce i nadále, ovšem nepoužívá ji bez výhrad. Dle ustanovení § 20 odst. 1 totiž právní osobnost zákon stanoví pro právnickou osobu jakožto organizovaný útvar, ale zároveň i pro organizovaný útvar, kterému právní osobnost uzná zákon.20

15

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 44. 16 §20 odst. 1 zákona č. 89/2012. 17 Srovnej HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 122. Profesor Hurdík zmiňuje pouze dvě teorie, a to teorie fikce a reality. 18 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 – Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 263-264. 19 HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 122-123. 20 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 – Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 264.

15

Dle negativního vymezení právnická osoba nemůže být osoba fyzická a dle pozitivního vymezení právnická osoba je organizovaný útvar. Pozitivní vymezení právnické osoby nalezneme v ustanovení § 20 nového občanského zákoníku, právnická osoba jako organizovaný útvar může nabýt právní osobnosti několik způsoby, přičemž převažuje způsob zákonného uznání či přiznání právní osobnosti coby subjektivity právnické osoby. V ustanovení § 15 NOZ se právní osobností rozumí způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, kterých se nikdo nemůže vzdát a to ani zčásti 21, pokud by tak osoba učinila, nebude se k tomu přihlížet.22 U právnických osob se stále přidržujeme doktríny postupného vznikání i zanikání, kdy rozlišujeme založení spolu se vznikem a zrušení se zánikem a likvidací. Právní osobnost získává právnická osoba společně se svým vznikem a ztrácí spolu se svým zánikem.23 (§118) Nový občanský zákoník se věnuje ve své druhé hlavě problematice osob v právním slova smyslu. V dílu prvním v ustanovení §18 se stanovuje, že osoby jsou právnické nebo fyzické. Následně ve znění § 20 je právnická osoba chápána jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví nebo uzná, že má právní osobnost. Právnická osoba tak může nabýt práv a povinností, které zákon sloučí s její právní povahou. Díl třetí druhé hlavy nového občanského zákoníku se věnuje cele úpravě právě právnických osob, v prvním oddílu jsou upraveny obecná ustanovení, ustavení a vznik právnické osoby, název, sídlo a jeho přemístění, účel právnických osob, orgány, jednání za právnickou osobu, zrušení a zánik právnické osoby, likvidace právnických osob. Každý následující oddíl řeší problematiku členění právnických osob. Druhý oddíl se věnuje korporacím, třetí oddíl fundacím čtvrtý samostatně upravuje ústavy. V právní úpravě korporací je obsažena úprava spolků, mezi fundace řadíme nadace a nadační fondy, členění druhů právnických osob doplňuje pak samostatná úprava ústavů. 21

§ 16 zákona č. 89/2012. § 16 zákona č. 89/2012 ve spojení s § 19 odst. 2 zákona č. 89/2012. 23 § 118 zákona č. 89/2012. 22

16

4.1. Členění právnických osob Dle systematiky nového občanského zákoníku nalezneme jednotlivé typy právnických osob v třetím dílu hlavy druhé, dále kde jsou do jednotlivého oddílu zařazeny jednotlivé typy právnických osob. První oddíl se věnuje obecným ustanovením o právnických osobách, druhý oddíl upravuje problematiku korporací, třetí fundací a v posledním čtvrtém můžeme naleznout právní formu ústavu. V právní úpravě korporací je obsažena úprava spolků, mezi fundace řadíme nadace a nadační fondy, členění druhů právnických osob doplňuje pak samostatná úprava ústavů.

4.2. Fundace Fundace je nové označení pro typ právnické osoby, které nemá osobní rozměr – corpus a stojí na fundusu – účelově určeném majetkovém základu. Dle důvodové zprávy bylo označení fundace zvoleno s ohledem, že pojem fundace je dlouhodobě známým pojmem obecného jazyka, který ovšem není používán a kterému ještě normativní jazyk dosud nepřiřadil obsah, kdy dochází k současnému naplnění pozice antonymního slova k označení korporace jako typu právnické osoby. Zároveň se na pojmu fundace odráží funkční spojení nadací a nadačních fondů v jediný pojem.24 Proto jak již bylo výše již zmíněno, mezi fundace řadíme nadace společně s nadačními fondy. Dle Hurdíka patří mezi specifické rysy fundací především neosobní povaha právní osobnosti, která spočívá na jejím odrazu v účelově určeném majetku. Majetku, který je musí být určen k společensky nebo hospodářsky užitečným účelům, které určí zakladatel projevem své vůle v zakládacím dokumentu. Vůle zakladatele je pak nejvyšší hodnotou, ke které se po celou dobu „života“ nadace musí přihlížet a nelze ji opomenout. Dalšími specifickými rysy jsou omezení aplikovaná na rozhodovací pravomoc orgánů fundací, přičemž platí, že se uplatňují přísnější pravidla pro organizaci a dispozici s majetkovými

24

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 92-93.

17

prostředky v souladu s jejich účelem, která je doplnění různou mírou státního dohledu nebo veřejné kontroly.25 Samotná právní úprava fundací stojí na pouhých třech §§ 303- 305 nového občanského zákoníku. Jedná se o obecně formulovaná pravidla, například základu fundace, jakožto právnické osoby, stojící na účelově vyhrazeném majetku. Dále, že esenciální činnost a existence právnické osoby je vázána na tento účel.26 Fundace je založena právním jednáním zakladatele, případně zákonem, pro obé platí, že je nutné dostatečně určitě určit majetkové zajištění a účel.

27

Statut jako

základní dokument upraví vnitřní poměry fundace. 28 Veškerá další právní úprava, dotýkající se fundací je upravena u jednotlivých fundačních typů, tedy pro nadace v ustanoveních §§ 306 - 393 a pro nadační fondy v ustanoveních §§ 394 - 401.

25

HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 141. 26 § 303 zákona č. 89/2012 Sb. 27 § 304 zákona č. 89/2012 Sb. 28 § 305 zákona č. 89/2012 Sb.

18

5. Založení Založení nadace je upraveno v ustanoveních §§ 309- 313 nového občanského zákoníku. Nová úprava se rozhodla zachovat možnosti založení nadace inter vivos (tj. mezi živými) i založení mortis causa (tedy pro případ smrti).29 Zakládání nadace je procesem, který můžeme rozložit do dvou fází, prvním je samotný akt založení, který následně přechází do druhé fáze vzniku nadace. Fáze založení nadace stojí na zakladatelském právním jednání, kdy zcela nenahraditelnou pozici má zakladatel. A to bez ohledu na to, zda je zakladatel jeden či je zakladatelů více. Dle důvodové zprávy se v nové úpravě opouští mylné pojetí rozlišování nadačních listin na jednostranné a kontraktuální.30 Projev vůle zakladatele založit novou právnickou osobu, v tomto případě konkrétně fundaci, určit její cíl a dát jí majetek k naplňování tohoto cíle je označováno jako tzv. fundační či nadační svoboda.31 Současné právní úprava vychází z dřívější, kterou místy doplňuje. Stále se uznává tradiční koncept dvoufázovosti vzniku, který jsem zmínila výše, tedy rozfázování na fáze založení a vzniku. Přičemž první fáze je projevem soukromoprávního jednání, projevu vůle zakladatele založit fundaci, druhá fáze, tedy samotný vznik stojí na základu veřejnoprávního jednání, které spočívá v zápisu do veřejného rejstříku. Dnem tohoto zápisu dle práva vzniká nadace.32

5.1. Nadační svoboda Nadační svoboda je velmi významným institutem v rámci nadačního práva, protože se v něm zrcadlí základní východisko pro založení a vznik nadace.33 Zakladatel je nejvýznamnějším faktorem při zakládání nadace. Jeho 29

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 30 Tamtéž, s. 94. Dříve upraveno § 3 zákona č. 227/1997. 31 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 32 § 315 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 33 RONOVSKÁ, K.. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 80.

19

pozice je velmi specifická, je nejvýznamnější pro samotné zakládání nadace, protože na základě jeho projevu vůle se dává do pohybu proces založení, který končí vznikem nadace. Zakladatel má nezastupitelné místo proto, že on svým projevem vůle určuje, jak naloží se svým majetkem, k jakému účelu se rozhodne svůj majetek použít případně, jaký typ právnické osoby si vybere pro toto naložení se svým majetkem.34 Za jednu ze základních zásad by měl být respekt k nadační autonomii zakladatele, maximální šetření s jakým úmyslem zakladatel jednal a jaká byla jeho přání. Samozřejmě v přístupu k nadační autonomii zakladatele je nutné říci, že i samotný zakladatel je omezen především zákonem, a pak normami práva veřejného.35 Nová právní úprava posiluje pozici autonomie vůle zakladatele, v několika ohledech – rozhoduje o výši majetkového vkladu, který věnuje nadaci, určuje sám nadační účel, možnosti účelového určení pro nadaci se novým občanským zákoníkem podstatně rozšířily, zároveň má právo určit vnitřní organizační strukturu nadace, určí také jak se případně naloží s likvidačním zůstatkem, přičemž nesmíme opomenout, že se také může rozhodnout pro svoji zakládanou nadaci omezit určitá práva, může se rozhodnout, že nadaci nepovolí podnikání, nebo dále, že neumožní nadaci změnit její účel, pro který ji on sám původně povolal, s tím, že si nepřeje tento odklon, případně ani změnu samotné nadačních dokumentu jako je statut nadace a nadační listina. Taktéž je možné, aby se zakladatel rozhodl, že rozhodně pro svoji nadaci nepřipustí snížení nadačního kapitálu nebo přeměnu nadace. 36

5.2. Projev vůle zakladatele Projev vůle zakládajícího subjektu je nenahraditelným právním jednáním, protože v sobě nese potencionál založit nadaci, vyvolává tedy právní následky, které ve své konečné fázi dávají vzniknout nadaci. Projev vůle zakladatele musí být učiněn vážně, srozumitelně a určitě, nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, co 34

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 91. 35 Především limitace zákonem v případě zakázaných účelů nadace, případně případy, pro které se zakazuje založení právnické osoby obecně. 36 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 91.

20

zakladatel chtěl projevit.37 Tento projev musí svým obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.38 Výklad zakladatelova projevu vůle bude vždy posuzován na základě svého obsahu39 a podle původního zakladatelova úmyslu, byl-li tento úmysl znám druhé straně, nebo pokud o něm druhá strana musela vědět. Důležité je, že v případě, kdy nelze zjistit úmysl zakladatele, bude se jeho projevu vůle přikládat význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.40 Projev zakladatelovy vůle musí mít formu ex lege veřejné listiny, bude tedy proveden notářským zápisem.41 Taktéž musí zakladatelský projev vůle být písemný, protože se tyto zakládající dokumenty zakládají do veřejného rejstříku a taktéž musí zůstat do budoucna přístupné veřejnosti a osobám s právním zájmem v sídle samotné nadace.42 Pro případ, kdy je nadace zakládána více osobami, pohlížíme na tyto osoby, jakoby šlo o zakladatele jediného. Všechny osoby tedy musí jednat v záležitostech nadace jednomyslně. Při založení nadace tak půjde o souhlasný projev vůle všech zakladatelů, který směřuje k založení nadace.43 Pokud mezi osobami na pozici zakladatele přesto dojde k rozporu a jedna osoba odmítá udělit souhlas a to bez závažného důvodu, pak tento souhlas může udělit soud na základě návrhu další zakládající osoby.4445

37

§ 546 zákona č. 89/2012 Sb. § 547 zákona č. 89/2012 Sb. 39 §555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 40 § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 41 § 567 a následující zákona č. 89/2012 Sb. 42 Možnost nahlédnout do zakladatelského právního jednání v sídle je projevem transparentnosti jednotlivých právnických osob. 43 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 44 § 309 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 45 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 38

21

5.3. Postavení zakladatele Postavení zakladatele je velmi specifické vůči nadaci stojí na několika principech. Princip oddělenosti nadace od svého zakladatele, v tomto smyslu je myšlena především oddělenost majetku. Majetek, který zakladatel určil jako účelově určený pro naplňování jeho cílů, které protkl do nadační listiny, již nelze považovat za majetek, se kterým by mohl zakladatel volně disponovat. Princip jedinečnost a nepřevoditelnosti pozice zakladatele na právního nástupce, pozice zakladatele je tak jedinečná a důležitá pro vznik nadace, že se rozhodně nepřevádí na právního nástupce, zaniká tedy vždy společně se zánikem osoby, která nadaci založila, tedy v případě fyzické osoby její smrtí a zánikem v případě právnické osoby. Princip soukromého práva vše je dovoleno, co není právním předpisem výslovně zakázáno. Nový občanský zákoník, co se týká toho, kdo může být zakladatelem, mlčí. Zakladatelem může být každá osoba, tedy právnická i fyzická. 46

Zásadně tedy není vyloučeno ani to, aby zakladateli bylo více osob, přičemž je

ovšem nutné počítat s tím, že zakladatelé mají pozici, která vychází z jednoty zakladatelského substrátu47, a proto se vylučuje jakákoli úprava vztahů mezi zakladateli. Toto vyloučení pramení především z povahy nadace, která je fundací, tedy založena na účelově určeném majetku, kde chybí veškeré osobní corpus, který je vlastní korporacím. Nadace je tedy neosobní právnickou osobou.48 Zásadní je také postavení zakladatele pro případ založení nadace mortis causa. Především zde nacházíme problém s tím, že již nemůže doplnit případné nedostatky projevu své vůle. Pokud nestanovil osobu, která tyto nedostatky může zhojit, pak zůstává v pravomoci vykonavatele závěti.49

46

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 90. 47 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 94. 48 Tamtéž, s. 94. 49 § 311 zákona č. 89/2012 Sb.

22

5.4. Účel nadace Nadace jako typová právnická osoba fundačního typu, založena na fundusu, který je tvořen účelově určeným majetkem, který je takto vázán na plnění určitého předem určeného účelu. V současné platné právní úpravě došlo k jisté liberalizaci nadačního práva směrem k uvolnění právě v oblasti účelu nadace a to především možností rozšíření účelového určení nadace, zároveň ale s tím došlo také k rozšíření, či rozvinutí zakázaných účelů, pro které nelze nadaci dle zákona založit. Z hlediska uvolnění doktrín nadačního práva dochází také k posunu od zásadně výhradního neumožnění změny účelu nadace k úpravě, která takovou možnost per se nezakazuje, pročež ji přímo umožňuje v případech, kdy se naplňování účelu nadace stalo nadále nemožným nebo obtížně dosažitelným. A tato změna nastala z příčin, které zakladateli nemohly být známy, nebo je nepředvídal. 50 V současné chvíli je účel nadace upraven v ustanovení § 306 nového občanského zákoníku, který umožňuje zakladateli zřídit nadaci k několika odlišným účelům. Zákon stanoví, že účel může sloužit k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Tedy účel nadace může být veřejně prospěšný, nebo dobročinný, případně může být i jiný, nebo obsahovat kombinaci obou účelů. Účel může být veřejně prospěšný, nebo dobročinný, případně jiný, dále je také možné účel nadace vymezit jako kombinaci předcházejících. Díky dikci zákona je pak možné zřídit i tzv. rodinné nadace, které dříve české nadační právo nepřipouštělo.51 Na druhou stranu § 306 odst. 2 rozšiřuje zakázané účely nadací, které nesmí být založeny na podporu politických stran, či hnutí nebo se jinak účastnit na činnosti politických stran. Zároveň je zakázané založit nadaci výlučně k výdělečným cílům. V případě, že by byla nadace založena za účelem zakázaným 50

§ 322 zákona č. 89/2012 Sb. RONOVSKÁ, K. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 82. 51

23

zákonem, další postup soudu bude její zrušení dle ustanovení § 129 odst. 1 písm. c) ve spojení s ustanovením § 145, který zakazuje založit právnickou osobu, pokud jejím účelem je porušení práva. Nadace založená za takovýmto účelem bude na základě rozhodnutí soudu zrušena a bude nařízena její likvidace.

5.5. Změny účelu nadace Účel nadace, ke kterému ji povolal její zakladatel, vytváří velice specifický charakter nadace. Toto účelové určení má nenahraditelný význam pro nadaci, a sice protože díky účelu, který jako základní charakterizující znak nadace určuje jakým směrem a jakou činností se nadace bude za své existence zabývat. 52 Účel má své jedinečné a nenahraditelné postavení také proto, že má být výsledkem cílů a zájmů zakladatele, které se ovšem spojují se způsobem dosahování, za současného zvážení doby dosahování a místa, kde má být účel uskutečňován. Jedná se tedy o jedinečný substrát kombinující v sobě zakladatelovu vůli a další faktory. Zejména pro svoji ojedinělost, kdy účel dokáže významně formovat nehmotný substrát nadace, by změna účelu neměla být častou praxí. A sice změny by tak měly připadat v úvahu pouze ve výjimečných případech. Zejména pokud z objektivních příčin nelze dosáhnout původního účelu. Nutno tak při výkladu zákonných ustanovení o změně účelu nadace k nim přistupovat s restriktivním výkladem.53 Dle názoru prof. Eliáše by časté změny účelu nadace vedli k širokému odrazení dárců, kteří by lehce ztráceli důvěru v to, na jaký účel darují své peníze.54 Při změně účelu nadace může dojít k pouze ke změně dvojího druhu, a sice změna z účelu veřejně prospěšného na účel dobročinný, respektive změna i opačným směrem z dobročinného účelu na účel veřejně prospěšný. Snahy o změnu účelu nadace jsou vedeny různou motivací, nutno ale poznamenat, že pokud se nadace ocitne v situaci, kdy není schopná dále naplňovat

52

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 321 odst. 1 a 2. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 53 Tamtéž. 54 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 93.

24

svůj charakter, tedy jakožto účelově určený majetkový substrát jej dále přerozdělovat, pak čelí jasné hrozbě likvidace a zániku nadace. Přesto by změna účelu nadace měla vždy v nejvyšší míře respektovat vůli zakladatele tak, jak ji vyjádřil v nadační listině. A zakladatel by při určování účelu nadace měl zvážit výše uvedené faktory a zamyslet se nad možnými důsledky, které by přinesl například příliš úzce či příliš široce určený účel. 55 Změně účelu nadace nový občanský zákoník věnuje zvláštní ustanovení v §§ 321 - 326. Obecně platí, že změna účelu nadace je možná v případě, kdy nadační listina sice nezakládá právo na požadovanou změnu účelu a to ani pro osobu tak jedinečnou či důležitou jako je zakladatel, nebo jinou osobu, které by zakladatel v nadační listině přiznal takové právo, případně ani pro některý z orgánů nadace. V tuto chvíli tedy nastoupí své místo návrh schválený správní i dozorčí radou

56

, který nadace podá u svého obecného místně příslušného soudu,

souhlas vyslovení v soudním rozhodnutí tak může nahradit nedostatek nadační listiny v případě nevyjádřené vůle zakladatele vyhradit nadaci právo na změnu nadačního účelu. Ovšem pokud by se změna nadačního účelu měla stát v nadaci, jejíž zakladatel či jím určená osoba nesouhlasí s provedením změny účelu, že si nepřeje, aby nadace mohla disponovat se změnou nadačního účelu, pak soud musí návrh nadace na změnu účelu zamítnout. Dle odst. 2 ustanovení §321 je nutné, aby došlo bez zbytečného odkladu po podání návrhu k jeho zveřejnění. Tuto ustanovení spolu s dalšími slouží k ochraně práv třetích osob. Ve lhůtě jednoho měsíce, kdy je zveřejněn návrh na změnu účelu nadace má každý, kdo na tom má právní zájem, podat odporu u obecného soudu nadace. V případě, že se nadace ocitne v situaci, kdy dosahování účelu ji určeného je nemožné nebo obtížně dosažitelné a za současného splnění, že příčiny této nemožnosti byli zakladateli neznámé, nebo i nepředvídatelné, pak soud může

55

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 321 odst. 1 a 2. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 56 FRIŠTENSKÁ, H. a kol. Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 16.

25

přistoupit k nahrazení původního účelu nadace účelem podobným. Nově určený účel by měl naplňovat doktrínu „cy-prés“, být tedy pokud možno co nejblíže tomu původnímu.57 Souhlasu soudu musí předcházet návrh samotného zakladatele, případně osoby, která má na účelové změně zájem, ledaže nadační listina určuje něco jiného. 58 Zároveň v případě, že zakladatel není již mezi živými, to samé platí i pro jinou osobu, v takovém případě soud při rozhodování o souhlasu či zamítnutí návrhu na změnu nadačního účelu zváží známé úmysly zakladatele a to i v případech, kdy takové úmysly nejsou zřejmé již z nadační listiny. 59 Pro případy rozhodování o změně nadačního účelu z veřejně prospěšného na dobročinný, rozhodování připadá na soud jen v případech, kdy je to pro to zvlášť závažný důvod, pokud to současně nevyloučí nadační listina. 60 Při změně nadačního účelu je nutné se pokud možno, co nejvíce zasadit za ochranu práv třetích osob, především dárců. Ustanovení § 325 stanovuje, že dary poskytnuté nadaci se musí využít ve prospěch původního účelu, na který byly poskytnuty. Povinnost dary využít ve prospěch původního účelu platí i pro výnosy z těchto vkladů, které je nutno použít k poskytování nadačních příspěvků. Použít tyto vklady ve prospěch nového účelu lze pouze v případě, kdy dárci projeví svůj souhlas s použitím darů a jejich výnosu ve prospěch nově změněného účelu.61 Soud může rozhodovat o změně nadačního účelu i v beznávrhovém řízení, současně rozhoduje v jakém rozsahu a po jak dlouhou dobu bude nadace používat výnosu z nadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem. Rozsah a doba by měla být určena vždy, pokud to vyžaduje spravedlivý zájem osob určených za příjemce nadačních příspěvků původním účelem nadace.

57

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 326. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 58 § 322 zákona č. 89/2012 Sb. 59 § 322 zákona č. 89/2012 Sb. 60 § 324 zákona č. 89/2012 Sb. 61 § 325 zákona č. 89/2012 Sb.

26

V případě, že soud rozhoduje o změně účelu nadace z veřejně prospěšného účelu směrem k účelu dobročinnému a nerozhodne o rozsahu a době, nadace musí používat výnosy ze čtyř pětin k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem po dobu pěti let od doby nabytí účinnosti rozhodnutí o změně nadačního účelu. Změna účelu musí být provedena formou notářského zápisu s ohledem na ustanovení § 564 NOZ. Zároveň musí dojít dle ustanovení § 66 ZVR bez zbytečného odkladu založit do sbírky listin nadace vedené u rejstříkového soudu, jinak hrozí nadaci udělení pořádkové pokuty.62

5.6. Limitace změny nadačního účelu Jak již bylo zmíněno několikrát výše, nový občanský zákoník akcentuje volnost nadační autonomie zakladatele jako jednu ze zásadních změn nadačního práva, která jde ruku v ruce společně s maximálním projevením respektu a šetření úmyslu a cíle zakladatele. Proto je důležité na možnou limitaci změn nadačního účelu pohlížet i skrze tyto základní pravidla. 5.6.1. Zakladatelova projevená vůle Dozajista je pro vymezení limitů změny nadačního účele důležité šetřit projev vůle, který zůstavitel na toto téma projevil v nadační listině. V případě, že zakladatel výslovně projevil v základním dokumentu nadace, že si nepřeje ustanovit pro nadaci, kterou zakládá tuto možnost povolit, pak je nutné toto přání pokud možno v co nejširší formě respektovat. Kromě zakladatele žádná osoba nemá právo jednostranně změnit rozhodnutí zakladatele, které svým projevem vůle vtělil do nadačních dokumentů. Jednoznačně nelze jakékoli právo změnit účel nadace přiznat ani členům správní rady ani osobám, které zakladatel určil jako osoby, kterým se poskytují nadační příspěvky. Nezměnitelnost nadačního účelu je nutné chápat jako velmi silnou povinnost, kterou je nutné aplikovat a to bez ohledu na to, zda je účel obecně 62

TEJKAL, J., MAYER, J. Nový zákon o veřejných rejstřících. Epravo.cz [online], Epravo.cz, publikováno 17. 2. 2014, [cit. 30. 6. 2014].

27

prospěšný nebo dobročinný. Pozice zakladatele, který zakládá nadaci, jakožto fundační právnickou osobu, která nemá žádný členský obsah, je křehká v tom, že pokud nadace vznikne, tak zakladatel tím okamžikem ztrácí veškeré právo změnit či doplnit nadační listinu. Sám zakladatel se tak musí řídit svými původními záměry, které jej ovlivňovaly při založení nadace.63 5.6.2. Limitace změn účelu nadace Limitovat možnosti změny účelu nadace je inspirováno německou právní úpravou. V německém nadačním právu funguje jako kontrola či limitace změn účelu, je inherentní pro všechny fundace – v momentě, kdy zakladatel vloží a určí svůj majetek, za majetek účelově vázaný v nadaci pak pouze jemu náleží právo vybrat účel, pro který se použije stejně tak jako organizační strukturu nadace. Nezměnitelnost by měla být lákadlem pro jednotlivce, kteří by se založením nezměnitelné nadace chtěli stát nesmrtelnými. Nevýhodou nezměnitelnost je, že zakladatel nikdy nemůže předvídat budoucnost, ani budoucí omezení veřejného práva a tak se může stát, že nadační účel již nebude možné dále provádět, nebo se stane zastaralým či nerozumným. Celkově to pak znamená především rigiditu a ohrožuje

to

dlouhodobou

udržitelnost

fungování

nadace.

Přesto

tato

nezměnitelnost neznamená, že se absolutně striktně vylučují budoucí změny, možné jsou v případě, že i nadále korespondují s původními zakladatelovými úmysly a nejsou úplnou změnou nadačního účelu. 64 V nové rekodifikační právní úpravě však došlo k zásahům do této inspirační úpravy a byla umožněna změna nadačního účelu v limitacích zákonného znění §§ 321 -326.

63

HÜTTEMANN, R. Duty of Obedience: The German Perspective. In: HOPT, K. J., HIPPEL, T. Comparative Corporate Governance of Non-Profit Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, s. 620-621. 64 HÜTTEMANN, R. Duty of Obedience: The German Perspective. In: HOPT, K. J., HIPPEL, T. Comparative Corporate Governance of Non-Profit Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, s. 623.

28

5.6.3. Donoři a jejich pohled Donoři dozajista mají právo vynucovat si podmínky darů, které poskytují nadaci. Donoři mají právo nakládat svým majetkem na základě svého osobního práva a je tedy pouze na nich k jakému účelu je použijí. Pokud si dárci zvolí nadaci, které chtějí dar poskytnout, pak se tak určitě děje na základě identifikace dárce s nadačním účelem, ke kterému nakonec jeho dary budou použity. Proto jakákoli změna nadačního účelu může být v zásadě proti vůli a proti původnímu záměru těchto dárců.

5.7. Vklady do nadace Dřívější právní úprava vkladů do nadace byla kritizována pro svoji stručnost a neúplnost, proto se v této otázce analogicky dovozovalo výkladem použití právní úpravy v obchodním zákoníku pro vklady do obchodních společností. NOZ věnuje vkladům velkou pozornost. „Považuje se za nezbytné ochránit majetkový substrát nadace co nejvíce před rizikem jeho fiktivního vytváření nebo umělého nadhodnocení. Z hlediska terminologie se opouští výraz splacení vkladu jako obecný termín […].[…]a zavádí se splnění vkladové povinnosti.“65 Opouští se proto, že se nesplácí ve své podstatě vklad, ale předmět vkladu a to pouze za předpokladu, že je tento předmět vkladu peněžitý, v případě nepeněžitého vkladu se vkladová povinnost plní vnesením. Terminologicky se používá pojem vkladu, který je souhrnem majetkových hodnot, které vkladatel vnáší do nadace a pojem předmět vkladu, jakožto jednotlivá hmotná věc, jednotlivé právo, nebo majetková hodnota, která se vnesením vkladu převede na nadaci. Předmět vkladů tedy stále může být nepeněžitý nebo peněžitý. Za nepeněžitý vklad je považována hodnota, která je spojena s předpokladem trvalého výnosu. Za předmět nepeněžitého vkladu nelze použít ani věc, ke které by někdo jiný uplatnil zadržovací právo.66 Výše vkladu u peněžitých vkladů se přiznává podle jmenovité hodnoty peněz, u nepeněžitých vkladů se hodnota

65

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 97. 66 §327 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

29

stanovuje znaleckým posudkem67 Výše vkladu s nepeněžitým předmětem nelze stanovit vyšší částkou, než jakou stanovil v posudku znalec hodnotu předmětu vkladu.68 Ocenění vkladu znalcem ale není v některých případech nezbytné, je-li předmětem vkladu investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, pak může být hodnota takového vkladu váženým průměrem z cen na regulovaném trhu za období šesti měsíců před splacením vkladu. Je tedy možné, aby zakladatel vnesl do nadace současně nepeněžitý i peněžitý vklad, přičemž tyto vklady budou považovány za jeden vklad. Před vznikem nadace je nutné splnit vkladovou povinnost alespoň tak, aby souhrnná výše vkladů odpovídala minimální výši 500 000 Kč69, tuto výši vkladů nemůže zakladatel svým projevem vůle snížit. Nadační listina určí osobu tzv. správce vkladů, který před vznikem nadace bude přijímat vklady do nadace. Kdyby došlo k zániku funkce, je nutné okamžitě povolat nového správce vkladů. Správce vkladů se musí chovat obdobně jako člen orgánů právnických osob70, musí postupovat s péčí řádného hospodáře dle ustanovení §159 odst. 1 NOZ. Správce vkladů určuje zakladatel, vykonavatel závěti nebo jiná oprávněná osoba, pověřená zakladatelem. Ke splnění vkladové povinnosti dochází předáním předmětu vkladu správci vkladů. Správce vkladů vydá písemné potvrzení o tom, kdo vkladovou povinnost splnil a kdy, jaký je předmět vkladu a jaká je souhrnná výše vkladů a toto potvrzení předá osobě, která bude navrhovat zápis nadace do nadačního rejstříku. Potvrdí-li správce vyšší hodnotu vkladů, než která odpovídá skutečnosti, ručí do výše tohoto rozdílu všem věřitelům za dluhy nadace po dobu pěti let od vzniku nadace.71 V případě kdy nadační listina nestanoví, jakým způsobem se bude plnit vkladová povinnost, pak nastává nevyvratitelná právní domněnka, že se

67

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 98. 68 § 327 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 69 § 330 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 70 § 330 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 71 § 332 zákona č. 89/2012 Sb.

30

vkladová povinnosti plní v penězích.72 Pokud však nadační listina stanovila, že se vkladová povinnost splní vnesením nepeněžitého vkladu – ale takové splnění není možné nebo hodnota vkladu při splnění nedosáhne výše určené nadační listinou, zákonodárce zde konstruuje vyvratitelnou právní domněnku, že vkladatel vyrovná rozdíl v penězích. 73 Bez zbytečného odkladu po vzniku nadace správce vkladu předá nadaci převzaté předměty vkladu. Pokud by nedošlo k vzniku nadace, pak je správce povinen vrátit předmět vkladu osobě, která jej splatila nebo která jej vnesla.74 Správce vkladu by měl vydat i veškeré plody a užitky, aby zabránil možnému bezdůvodnému obohacení a po skončení své funkce by měl předložit vyúčtování správy vkladů.75

5.8. Založení nadace inter vivos Založení nadace mezi živými je jedním ze dvou možných způsobů založení nadace, dalším je založení nadace mortis causa – pro případ smrti. V dřívější právní úpravě se zakladateli nedával příliš velký prostor pro vyjádření jeho vůle, což se velmi významným způsobem změnilo po rekodifikaci, kdy nový občanský zákoník poskytuje velmi rozsáhlý prostor pro vyjádření zakladatelových přání, které se vtělí do nově vzniklé právnické osoby. Projev vůle zakladatele má zásadní a nezastupitelnou roli pro samotný akt založení nadace.76 Projev vůle zakladatele stojí na principu soukromoprávní autonomie vůle zakladatele. Právní jednání zakladatele bude jednáním jednostranným a to i v případě, kdy je zakladatelů více.

77

Založení nadace

probíhá projevem vůle, které sebou nese právní následky. Zákon vyžaduje, aby takto projevená vůle splňovala určité zákonné požadavky, kterými je především

72

§ 313 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. § 313 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 74 § 333 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 75 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 333 odst. 1 a 2. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 76 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 86. 77 DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 – Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, s. 278. 73

31

forma a obsah projevené vůle.7879 Takto projevená vůle zakladatele nadace je odrazem nadační autonomie zakladatele a postavení zakladatele jako subjektu, který projevením vůle určuje existenční prostor a budoucí činnost nadace.

80

Zakladatel vtělí svůj projev vůle do základního nadačního dokumentu, který je základním kamenem založení nadace a pak i samotného vzniku nadace – nadační listina, jakožto nejdůležitější zakládacím dokument musí dodržet zákonem stanovené požadavky na její formu. Nadační listina musí mít písemnou formu81, zároveň musí mít podobu veřejné listiny.828384 K obsahu nadační listiny se podrobněji vyjádřím v kapitole 5.11. Nicméně obsah je opětovně stanoven novým občanským zákoníkem alespoň v minimálních obligatorních náležitostech, které jsou upraveny v ustanovení §310 takto: název a sídlo nadace; jméno zakladatele, jeho bydliště nebo sídlo; vymezení účelu, pro který se nadace zakládá; údaj o výši vkladu každého zakladatele; údaj o výši nadačního kapitálu; počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají; stanovuje se také počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně jméno a bydliště prvního revizora, pokud není dozorčí rada zřizována; určuje se také správce vkladů a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, společně s určením okruhu osob, kterým lze příspěvky poskytnout, nebo se určí okruh činností, které nadace může vykonávat nebo případně se stanoví, že tuto problematiku upraví blíže druhý nejdůležitější dokument – nadační statut.85 Vzhledem a akcentaci dispozitivnosti právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku

86

není vyloučeno, aby v nadační listině

se zakladatel rozhodl upravit další skutečnosti, které považuje za důležité. Především se může zakladatel rozhodnout povolit přeměnu nadace na nadační fond, nebo případně může omezit například podnikání nadace a v neposlední řadě se může také rozhodnout zakázat změnu nadačního účelu a to i přes rizika, kterým 78

§ 564 zákona č. 89/2012 Sb. § 310 zákona č. 89/2012 Sb. 80 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 86-87. 81 § 123 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 82 § 309 odst. 4 zákona č. 89/2012 Sb. 83 § 564 zákona č. 89/2012 Sb. 84 § 567 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. 85 § 310 zákona č. 89/2012 Sb. 86 §1 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 79

32

vystavuje nově zakládanou nadaci.87 Projev zakladatelovi vůle se vtěluje pouze do jediné nadační listiny a taktéž pouze do jediného nadačního statutu, přičemž platí, že nadační statut musí být v souladu s nadační listinou. Zároveň není obligatorně stanoveno, že zakladatel musí projevit svoji vůli i v nadačním statutu, může jeho vydání ponechat v dispozici správní rady a dozorčí rady či revizora, případně se také zakladatel může vyjádřit, že chce zvolit jinou třetí osobu, které toto právo svěří a to nemusí být ohledem jen nadačního statutu, ale také například může zakladatel v nadační listině ustanovit osobu, které bude náležet právo rozhodnout o zamýšlené změně nadačního účelu z dobročinného na veřejně prospěšný. Dále lze k projevené vůli zakladatele poznamenat, že projevená vůle nesmí být v rozporu se zákonem ani jej nesmí obcházet, nesmí být proti dobrým mravům ani proti obecnému blahu.88 Při právním jednání musí zakladatel jednat, aby obsahem a účelem jednání odpovídalo dobrým mravů ale i zákonu.89 Za neplatné se bude považovat jednání zakladatele, které se příčí dobrým mravů, ale i takové které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.90 Za neplatné se považuje i právní jednání, které se zavazuje k plnění něčeho nemožného.91 Založení nadace je odvolatelným právním jednáním, které lze na základě nového projevu vůle zakladatele zrušit a to až do chvíle právního vzniku nadace zápisem do nadačního rejstříku. Pokud na pozici zakladatele jedná více osob, pak stačí i pokud jeden zakladatel odstoupí. 92

5.9. Založení nadace mortis causa V současné právní úpravě zůstává i nadále možnost založit nadaci mortis causa, tedy pro případ smrti. Dřívější právní úprava založení nadace mortis causa nezakazovala, ale úprava byla velmi nejasná, a proto nebyl tento institut příliš

87

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 306. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 88 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 89 § 547 zákona č. 89/2012 Sb. 90 § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 91 § 580 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 92 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 309. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014].komentář

33

využíván ani rozšířen. Pokud se zakladatel rozhodl povolat nadaci jako dědice svého majetku, vznikal díky právní úpravě problém, protože dědické právo neumožnovalo povolat za dědice neexistující právnickou osobu.93 Zákonodárce nově poskytuje možnosti pořízení pro případ smrti následovně – závět, dědická smlouva a dovětek.94 Pro založení nadace v takovém případě zákonodárce stanovuje přísnější právní režim než je tomu tak pro založení nadace inter vivos. Hlavní motivace zakladatele založit nadaci mortis causa je snaha upravit majetkové poměry po smrti odlišným způsobem, než jak stanovuje právo dědické. Zakladatelem nadace pro případ smrti je možné pouze osobou fyzickou, ne osobou právnickou, zejména proto, že právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele, zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.95 Zůstavitelova vůle musí být taktéž projevena určitě, ze zákona je vyloučeno, aby zůstavitel například jen přisvědčil k učiněnému návrhu. 96 Zejména díky tomu, že jednání zakladatele zasahuje do pozice institutu nepominutelných dědiců, tak zde vyvstávají nové třecí plochy mezi právem nadačním a právem dědickým.

97

Dědické právo tedy zásadně stanovuje princip,

že pořízením pro případ smrti nesmí dojít ke zkrácení povinného podílu nepominutelného dědice, pokud ovšem dědic se povinného dílu zřekne nebo dojde k jeho vydědění, toto pravidlo se neuplatní. Pokud by se pořízení dostalo do kolize s tímto principem, pak by nepominutelnému dědici náležel povinný díl.98 V novém občanském zákoníku zákonodárce stanovuje, že nadace se zakládá pro případ smrti pořízením.99 Dále pro případ založení nadace mortis causa se vklad do nadace přináší povoláním nadace za dědice nebo případně nařízením odkazu.100 Založení nadace nabude konstitutivních účinků smrtí

93

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 311. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 94 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 23. 2. 2014], s. 94. 95 § 1496 zákona č. 89/2012 Sb. 96 § 1497 zákona č. 89/2012 Sb. 97 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 104. 98 § 1492 zákona č. 89/2012 Sb. 99 § 309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 100 § 311 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

34

zůstavitele. Dědické právo v novém občanském zákoníku umožnilo povolat právnickou osobu za dědice, nebo odkazovníka a to i v případě, že tato právnická osoba má teprve vzniknout. Za způsobilého dědice, odkazovníka bude právnická osoba považována v případě, že vznikne ve lhůtě jednoho roku po smrti zůstavitele.101 Pro úprava nadační listinu mortis causa zákon stanovuje méně obligatorních náležitostí než pro nadační listinu inter vivos. Je ovšem nutné, aby zakladatel ustanovil v pořízení osobu, která rozhodne o dalších náležitostech, které je nutné pro nadaci rozhodnout, tak aby splnila zákonné požadavky stanovené ustanovením § 310 nového občanského zákoníku.102 Musí ale vždy obsahovat alespoň: a) název nadace, b) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá c) údaj o výši vkladu, d) údaj o výši nadačního kapitálu, e) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jímž lze příspěvky poskytovat, anebo určení, že tyto náležitosti budou stanoveny statutem nadace. 103 Pokud zůstavitel v pořízení neurčí jinou další osobu, která doplní tyto minimální charakteristické požadavky, kladené na nadační listinu mortis causa, pak o nich rozhodne vykonavatel závěti.104 Taktéž nadační listina mortis causa vyžaduje zákonnou formu, obdobně jako nadační listina mortis causa je tato forma písemná a má podobu veřejné listiny.105 Pokud zůstavitel jmenoval členy správní a dozorčí rady, ale některý ze jmenovaných zemřel, odmítl výkon funkce, případně pozbyl způsobilost vykonávat tuto funkci, pak se postupuje obdobně

101

§ 1478 zákona č. 89/2012 Sb. § 312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 103 § 311 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 104 § 312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 105 §312 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 564 a § 567 zákona č. 89/2012 Sb. 102

35

jako při doplňování podstatných náležitostí, rozhodovat bude osoba určená zakladatelem, nebo vykonavatel závěti. 106107 Zůstavitel v případě pořízení pro případ smrti závětí se osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz, tento zůstavitelův projev vůle je odvolatelný.108 Dovětek může zůstavitel použít a nařídit tak odkaz, nebo stanovit odkazovníku podmínku, doložit čas, nebo uložit odkazovníka nebo dědici příkaz.109 Nový občanský zákoník přiznává zůstaviteli právo závět nebo jakékoli jednotlivé ustanovení za svého života zrušit. Zůstavitel závět může odvolat nebo pořídit pozdější závět.110 Zákon zůstaviteli také dává možnost prohlásit, že veškerá jeho příští pořízení pro případ jeho smrti budou neplatná, nebo může prohlásit za neplatné taková pořízení, jež postrádají určitou formu. K takovýmto výhradám se ex lege nebude přihlížet.111 Poslední možností založení nadace mortis causa je dědická smlouva, kterou zůstavitel povolává druhou stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka, nezbytné je, aby druhá strana toto povolání přijala.112 Možnost uzavřít dědickou smlouvu zákon přiznává zletilému zůstaviteli, který musí být současně plně svéprávný, jinak je nutné svolení opatrovníka.113 Omezením v případě dědické smlouvy je nemožnost naložit tak s celou pozůstalostí, vždy musí zůstat čtvrtina pozůstalosti volná, tak aby s ní zůstavitel mohl naložit podle své vůle,

114

tuto čtvrtinu by mohl odkázat nadaci také ale jedině závětí, ne již

dědickou smlouvou.115 Samozřejmě i u dědické smlouvy se ponechává zůstaviteli právo odvolatelnosti jeho projevené vůle, zůstavitel tedy může své povinnosti ze smlouvy zrušit pořízením závěti, aby toto zrušení bylo účinné, je nutné získat souhlas smluvní dědice ve formě veřejné listiny.

106

RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 102. 107 §312 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 108 § 1494 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 109 § 1498 zákona č. 89/2012 Sb. 110 § 1576 zákona č. 89/2012 Sb. 111 § 1581 zákona č. 89/2012 Sb. 112 § 1582 zákona č. 89/2012 Sb. 113 § 1584 zákona č. 89/2012 Sb. 114 § 1590 zákona č. 89/2012 Sb. 115 § 1585 zákona č. 89/2012 Sb.

36

5.10. Nadační statut Statut nadace je velice důležitým institutem pro nadační právo, zejména proto, že podává přehled o tom, jaká bude vnitřní organizace nadace. Statut je institutem nejen dotýkajícím se nadací, ale obecně o něm zákon pojednává v obecných ustanoveních o fundacích v ustanoveních § 305 nového občanského zákoníku, je tedy vlastní všem fundačním typům. Statut normativně upravuje vnitřní organizaci, podmínky poskytování nadačních příspěvků, okruh destinatářů a také vztahy nadace k třetím osobám.116 Statut nadace je upraven v druhém pododdílu třetího oddílu hlavy druhé v ustanovení § 314. Zákon stanoví, že statut nadace upraví minimálně způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně určí okruh osob, kterým mohou být tyto příspěvky poskytovány.117 Statut nadace je hned po nadační listině nejdůležitějším dokumentem, který upravuje existenci nadace. Obsah statutu je sice zákonem vymezen minimálně na to, způsob jakým budou jednat orgány nadace118, nesmíme ale zapomenout, že to jsou skutečně vitální otázky pro samotné fungování a existenci nadace. Další minimální obsahovou náležitostí statutu je obsažení podmínek pro poskytování nadačních příspěvků s tím, že se vymezí zároveň i okruh osob, kterým budou příspěvky poskytovány. 119 Díky velmi malému obsahu minimálních obligatorních náležitostí stanovených zákonem, je tak díky zákonodárci přenechán velmi široký prostor pro zakladatele, aby ve statutu upravil další pro něj podstatné a důležité otázky, které ještě neupravil nadační listinou. Existují tedy různé možnosti vzájemných vztahů mezi nadační listinou a nadačním statutem a to od komplexní či rámcové úpravy nadační listiny, po doplňující či minimalistický statut nadace, základem ze kterého

116

Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 2. 3. 2014], s. 95. 117 § 314 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 118 § 314 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. 119 § 314 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb.

37

je ovšem nutné vycházet je skutečnost, že statut nadace musí být vždy v souladu s nadační listinou a to bez výjimky.120 Zákonná úprava statutu pouze demonstrativně určuje obsah nadačního statutu, ale zákon nestanoví přímo povinnost statut vydat. Zakladatel přesto toto právo má, až v případě, kdy on toto právo nevyužije, pak přechází na správní radu ve spojení s dozorčí radou. Pokud tedy zakladatel nevyužije své právo a nevydá společně s nadační listinou také nadační statut před samotným vznikem nadace, pak jeho právo přejde na správní radu nadace. Dle komentáře Ronovské zakladatel rovněž nemůže na základě svého projevů vůle vydání nadačního statutu vyloučit. Existuje ovšem způsob jak ovlivnit vydání nadačního statutu v případě, kdy nechce toto právo svěřit do pravomoci správní rady a dozorčí rady, zakladatel si tedy může vymínit, že toto právo převede na jinou osobu a také může stanovit jiný postup, než který stanovil zákon, nelze ani vyloučit stanovení nezměnitelnosti nadačního statutu.

121

Pokud zakladatel nevydá statut nadace společně s nadační

listinou, pak právo na jeho vydání přechází na správní radu. Správní rada vydá po souhlasu dozorčí rady statut ve lhůtě jednoho měsíce od vzniku nadace.122 Zakladatel se také může rozhodnout, že nechce, aby samotné vnitřní orgány měly pravomoc měnit vnitřní organizační fungování nadace, z důvodů ochrany jeho původních záměrů, dosahování účelu a taktéž určení okruhu osob, kterým budou poskytovány nadační příspěvky.123 Přičemž zde je nutné myslet na fakt, že nadační statut musí vždy za jakýchkoli podmínek být v souladu s úpravou obsaženou v nadační listině, není tedy možné, aby dokumenty upravovali určitou problematiku kontradiktorně. V odst. 3 ustanovení § 314 zákon stanoví povinnost uveřejnit nadační statut uložením do sbírky listin nadace. Ačkoli zákon nestanovuje žádné speciální požadavky na formu statutu nadace, tak ze zákona a z povinnosti uložit statut do 120

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 314. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 121 Tamtéž. 122 § 314 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 123 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 314. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014].

38

sbírky listin nadace vyplývá, že nadační statut musí mít formu písemnou. Tak je učiněno zadost principu formální publicity, kdy každý může do statutu nahlížet, pořizovat z něj výpisy, opisy nebo kopie. Přičemž toto právo může být uplatněno každým i přímo v sídle nadace.124 Povinnost vkládat a uveřejňovat nadační dokumenty je výrazem snah o maximalizaci transparentnosti nejenom samotných nadací, či fundací ale veškerých právnických osob. Tyto snahy jsou jasným výsledkem dřívějšího stavu rejstříku korporací, které velmi často nebyly aktualizované a údaje v nich tedy neměly příliš velký přínos pro přehlednost v právních vztazích. Důraz na transparentnost je odrazem snah o maximální ochranu práv třetích osob a také je odrazem snah o zvýšení důvěryhodnosti všech právnických osob. V případě právní úpravy nadací nejde o žádnou novinku, nový občanský zákoník zde přebírá dřívější úpravu, s ohledem na dostupnost sbírky listin on-line se zdá být poněkud nadbytečné zpřístupnění statutu nadace pro nahlížení, opisy a výpisy také v sídle. Ronovská poukazuje na možnou problematiku uveřejňování statutu například u nadací, které byly založeny pro rodinný účel nebo jiný soukromý účel, kdy zde dozajista není právní zájem na veřejné kontrole tak jako je u nadací založených k veřejně prospěšnému účelu. V tomto směru nová česká úprava možná nezvážila své možnosti, protože otevřením možností rozšíření účelového určení, které dříve striktně sloužilo pouze účelům, kde byl dán vysoký zájem na kontrolu ze strany veřejnosti, se tak do budoucna vystavila možným zdrojům problémů. „K přizpůsobení nadací založených podle dřívějších předpisů platné právní úpravě je nutno začlenit do vnitřních dokumentů nadace i ty změny, které nadační právo předepisuje pro obsah zakladatelské listiny. Protože však zakladatelskou listinu již měnit nelze, je jediným dokumentem, který může takové přizpůsobení zprostředkovat, statut nadace.“125

5.11. Nadační listina Zakládací proces založení nadace je postaven na nadační svobodě zakladatele, který svým projevem vůle vyčleňuje svůj majetek s cílem jej účelově 124 125

§ 314 zákona č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí NS 29 Cdo 4508/2009.

39

vázat a tak dát vzniknout nadaci. Tento zakladatelův projev vůle je nejpodstatnějším právním jednáním, které je vtěleno do zakládacích dokumentů, mezi tyto dokumenty patří nadační listina jako nejdůležitější dokument, který doplňuje druhý nejdůležitější dokument - nadační statut. Každá nadace se zakládá díky jedné jediné nadační listině126 a má pouze jeden nadační statut. Nadační listinou v případě založení nadace inter vivos je zakládací listina a pro případ mortis causa pořízení pro případ smrti.127 Forma nadační listiny musí mít zákonnou formu písemnou a formu veřejné listiny.128 Pokud zakladatel nebude respektovat zákonem stanovené požadavky na formu a obsah nadační listiny, pak bude jeho projevená vůle v nadační listině považována za neplatnou.129 Zákon ale dává zakladateli možnost takovou vadu dodatečně zhojit.130 Právní jednání se posuzuje na základě svého obsahu a podle pravé povahy právního jednání131, zároveň platí, že na právní jednání je třeba hledět jak na platné než jako na neplatné.132

5.12. Obsahová stránka nadační listiny V rámci obsahu nadační listiny je vždy nutné obsáhnout alespoň minimální obligatorní náležitosti. Tyto minimální obligatorní náležitosti nadační listiny určuje nový občanský zákoník v ustanovení § 310 nového občanského zákoníku jako: a) název a sídlo nadace b) jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo c) vymezení účelu, pro který se nadace zakládá d) údaj o výši vkladu každého zakladatele e) údaj o výši nadačního kapitálu f) počet členů správní rady g) počet členů dozorčí rady 126

§ 309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. §309 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 128 § 567 a následující zákona č. 89/2012 Sb. 129 §582 zákona č. 89/2012 Sb. 130 § 582 zákona č. 89/2012 Sb. 131 § 555 odst. 1a 2 zákona č. 89/2012 Sb. 132 § 574 zákona č. 89/2012$ Sb. 127

40

h) určení správce vkladů i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jímž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem ke svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace. 5.12.1. Název a sídlo Název nadace je rysem, který společně se sídlem tvoří identifikační znaky nadace. Nadace může mít pouze jeden název, který tvoří její základní charakteristiku – v názvu nadace musí být obsaženo slovo „nadace“133, zároveň zákon poukazuje, že pravidelně je součástí názvu i poukázání na účel nadace.134 Pokud by zákon neukládal povinnost diferencování, zda jde o právní formu nadační nebo korporační v názvu, jednalo by se o praxi nebezpečnou z pohledu právní jistoty, právního režimu subjektu a odvozených právních vztahů.135 Zákonem není vyloučeno, aby se v názvu nadace objevilo zakladatelovo jméno, ale název se musí držet podmínek označování právnických osob v obecných ustanoveních o právnických osobách, především musí zakladatel projevit souhlas, pokud zemřel, aniž by dal souhlas, pak se vyžaduje souhlas jeho manžela, pokud není tak zletilého potomka, pokud není ani toho, tak souhlas předka.136 „[…] Převzetím jména všeobecně známé osobnosti s vysokým společenským kreditem, nebo jasným označením účelu sledovaného nadací […] ovlivňuje podstatným způsobem důvěryhodnost nadace v očích potencionálních i reálných donátorů.“137 Ustanovení § 132 stanoví, že název musí odlišovat jednu právnickou osobu od jiné, je tedy žádoucí, aby název byl jedinečný, nesmí být použit vícekrát, taktéž není možné, aby byl klamavý.138 Sídlo nadace jak je zmíněno výše také tvoří charakterizující rys nadace, především je to důležité pro určení místní příslušnosti rejstříkového soudu, kde se

133

§ 308 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. § 308 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 135 HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, s. 97. 136 § 133 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 137 Tamtéž. 138 § 132 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 134

41

bude podávat návrh na zápis do veřejného rejstříku. Na sídlo nadace se opět použijí obecná ustanovení o právnických osobách, jako tomu bylo i u názvu nadace. Při zakládání nadace stačí, aby zakladatel určil obecně sídlo nadace jen obcí, sídlo nemusí být dále specifikováno, ovšem při podávání návrhu na zápis je již nutné uvést úplnou adresu sídla.139 Taktéž zákon umožňuje, aby sídlo nadace bylo i v bytě, ovšem za předpokladu, že nadační činnosti nenaruší klid a pořádek v domě. Při zřizování sídla je nutné naplnit další zákonné podmínky a to je skutečnost, že každý se může dovolat skutečného sídla nadace140 a proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže nadace namítat, že skutečné sídlo je v jiném místě.141 Zákon umožňuje nadaci změnu sídla, postupuje se podle ustanovení §316. Změna sídla nadace, ale patří do skutečností, o kterých rozhoduje zakladatel svým projevem vůle, může tedy dispozitivně změnit tuto možnost a pro nadaci změnu sídla neumožnit. Pokud ovšem zakladatel změnu výslovně nezakáže, pak správní rada může na základě předcházejícího vyjádření dozorčí rady změnit sídlo. V případě, že by se jednalo o přemístění sídla do zahraničí, pak je nutné mít schválení soudu, který zváží, zda pro takové přemístění je vážný důvod, případně ohrožení oprávněných zájmů osob, kterým nadace poskytuje nadační příspěvky.142 5.12.2. Jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo Jméno zakladatele a jeho bydliště patří mezi identifikační znaky osoby, nový občanský zákoník se snaží o zlepšení přístupu identifikačních znaků osob, vyhradil jim speciální ustanovení § 3019 ve společných ustanoveních. Zákon tedy uznává jako identifikační údaje fyzické osoby jméno, bydliště a datum narození, případně jiné údaje podle zvláštního předpisu (zde především dle veřejnoprávního předpisu) a pro právnické osoby jsou

identifikační

znaky vymezeny

identifikačním číslem osoby, které jim bylo přiděleno.143 Ačkoli se zákonodárce

139

§ 136 odst. 2 zákona č. 89/2012 ve spojení s § 25 zákona č. 304/2013 Sb. § 137 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb. 141 § 137 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 142 § 316 zákona č. 89/2012 Sb. 143 § 3019 zákona č. 89/2012 Sb. 140

42

obecně snažil o sjednocení a komplexní řešení otázky identifikace subjektů není úplně pravda, že se mu tak podařilo. 5.12.3. Vymezení účelu, pro který se nadace zakládá Vymezit účel nadace je klíčové jednání při založení nadace. Účel je pro nadaci nezastupitelnou esenciální náležitostí, která určuje, jakým směrem se ubírá celá nově ustavovaná právnická osoba. Dřívější právní úprava NadZ umožňovala zakladateli založit nadaci pouze a jen pro veřejně prospěšný účel, zároveň zákon obsahoval demonstrativní výčet veřejně prospěšných účelů, pro které lze nadaci založit. NOZ se od této právní úpravy odklání natolik, že zakladateli přiznává jedinečné místo a s tím spojené postavení v procesu založení nadace. Zakladatel ve své pozici disponuje velkou volností při volbě účelu nadace, což je současně projevem tzv. fundační/nadační autonomie. Vymezit účel nadace je zároveň jedním z největších problémů při založení nadace, účel se musí vymezit dostatečně určitě, jasně a ne příliš volně či vágně, tak aby respektovat a kopíroval projevenou vůli zakladatele, který svou vůli vtěluje právě do vymezeného účelu. Vymezený účel musí splňovat podmínku dlouhé životnosti, pokud ovšem zakladatel nepočítá s tím, že se účel nadace bude měnit. Pokud zvolený účel poskytuje správní radě příliš velký prostor pro manipulaci s účelem, pak může docházet k příliš velkým zásahům do původní zakladatelovy myšlenky, či projevu jeho vůle. Omezení zakladatelovi fundační autonomie NOZ obsahuje v ustanovení § 306 odst. 2, kdy zákon explicitně zakazuje založení nadace pro účel podpory politických stran či hnutí, taktéž zákon zakazuje založit nadaci výlučně pro výdělečný cíl. Zákon tedy omezuje nadaci v oblasti podnikání, přičemž podnikání pro nadaci není úplně komplexně zakázané, zákon nadaci umožňuje podnikat v případech, že se jedná o vedlejší činnost nadace. A veškeré výtěžky z podnikání nadace slouží pouze k podpoře jejího účelu.144 Zakladateli se zároveň v rámci

144

§ 307 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

43

nadační autonomie přiznává možnost nadaci zakázat podnikání per se, a poté nadace nemůže podnikat vůbec a nelze toto omezení obejít jiným způsobem.145 Obecná právní teorie rozeznává dvojí rozdělení účelů, mezi první patří výše zmíněný obecně prospěšný účel, dříve preferovaný NadZ. Veřejně prospěšný účel obsahuje činnosti směřující k dosahování obecného blaha. NOZ stanoví, že statut veřejné prospěšnosti se přiznává právnické osobě na základě činnosti právnické osoby, která musí, jak je zmíněno výše směřovat k naplňování veřejného blaha a pokud na rozhodování právnické osoby májí podstatný vliv bezúhonné osoby a dále pokud majetek nabyla právnická osoba z poctivých zdrojů a pokud je její jmění využíváno hospodárným způsobem k veřejně prospěšnému účelu. Bližší úpravu veřejné prospěšnosti měl obsahovat zákon o veřejné prospěšnosti, který ovšem neprošel legislativním procesem a byl zamítnut senátem. Další možností je účel dobročinný, který slouží k činnostem poskytujícím blaho jinému okruhu oprávněných subjektů, a to především zájmům určitých, individualizovaných osob. 5.12.4. Údaj o výši vkladu každého zakladatele Nadační listina musí dle zákona obsahovat jako svoji obligatorní náležitost údaj o výši vkladu každého zakladatele, NOZ pro tento případ rozlišuje mezi pojmy vklad a předmět vkladu, přičemž se tento výklad odráží od výkladu v důvodové zprávě. Zákonodárce se v právní úpravě odklání od dřívější úpravy vkladů a vklad je v nové právní úpravě chápán jako souhrn majetkových hodnot vnášených do nadace.146 Předmět vkladu je pak tvořen jednotlivou věcí, právem nebo majetkovou hodnotou.

145

§ 307 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Ko RONOVSKÁ, K. Komentář k § 310. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 146

44

5.12.5 Údaj o výši nadačního kapitálu Nadační kapitál tvoří nadační jistina, která se skládá ze všech předmětů vkladů do nadace a nadačních darů. Výši nadačního kapitálu opět určí zakladatel a vymezí ji v nadační listině, samozřejmě se jedná o údaj, který se zapisuje do nadačního rejstříku. Zákon umožňuje snížení či zvýšení nadačního kapitálu, opět jde o údaj, který se musí zapsat do nadačního rejstříku. Snížení či zvýšení nadačního kapitálu se nezapisuje opětovně do nadační listiny, není nutné ji tedy měnit. 147 5.12.6. Počet členů správní rady Správní rada je jedním z orgánů nadace, zakladatel určuje v nadační listině počet členů rady. Zákon stanovuje minimální počet tří členů, kteří se jménem a bydlištěm zapíší do nadační listiny. Toto platí pouze pro první členy správní rady, další se pak zapisují pouze do nadačního rejstříku. Členem správní rady může být mimo fyzických osob i osoba právnická, NOZ po ní vyžaduje jako identifikační údaje jméno či název a pak také sídlo dané právnické osoby. V nadační listině mohou být upraveny způsoby jednání statutárního orgánu, každý člen statutárního orgánu může zastupovat nadaci ve všech věcech, pokud zakladatel neurčil v nadační listině jiná pravidla zastupování, platí, že zastupuje každý samostatně. Pokud zakladatel určil společné jednání, může na základě zmocnění jednat jeden člen, ale jen pokud k tomuto jednání byl přímo zmocněn. 5.12.7. Počet členů dozorčí rady Zakladateli nadace přísluší právo určit počet členů kontrolního orgánu, který se uvede do nadační listiny společně se jménem a bydlištěm prvních členů, další členové se už pouze zapisují do nadačního rejstříku a neuvádí se do nadační listiny. Ustavení dozorčí rady jakožto kontrolního orgánu je dobrovolné v případě, pokud nadační kapitál nedosahuje 5 mil. Kč, pokud by byl vyšší, pak je zde povinnost dozorčí radu zřídit. Kontrolním orgánem nadace ale může být i 147

Tamtéž.

45

individuální orgán, revizor, který vykovává kontrolní činnost v případě, že se nezřizuje dozorčí rada. Revizorem dle NOZ může být i právnická osoba.148 5.12.8. Určení správce vkladů Zakladateli nadace v rámci jeho nadační autonomie přísluší právo určit správce vkladu. Zakladatel tak může učinit v nadační listině, za správce vkladu může povolat osobu právnickou i fyzickou. Správce vkladů může být určen několika odlišnými způsoby, a to následovně například jej určí zakladatel v nadační listině, případně jej může určit vykonavatel závěti, nebo zakladatel určí jinou osobu, kterou si k tomu zvolil zakladatel. NOZ ani nevylučuju, aby správcem vkladů byl i sám zakladatel, banka nebo člen orgánu nadace. V případě, že osoba určená za správce vkladů odmítne přijmout funkci správce, pak je na zakladateli, aby bez zbytečného odkladu určil nového správce vkladů. Mezi velmi důležité povinnosti správce vkladů patří povinnost postupovat při činnosti správy vkladů s péčí řádného hospodáře, obdobně jako členové orgánů právnických osob. Správce přijímá peněžité i nepeněžité vklady, peněžité skládá na zvláštní účet založený pro nadaci na její jméno u banky či jiného peněžního ústavu. Povinností správce je vydat navrhovateli zápisu do nadačního rejstříku potvrzení o tom, kdo a kdy splatil či vnesl vklad do nadace, taktéž o jak vysoký předmět vkladu šlo a také o souhrnné výši všech vkladů. Společně s touto povinností musí správce vkladů ručit za nesprávně určený rozsah plnění vkladové povinnosti, pokud by neodpovídala realitě, za dluhy nadace po dobu pěti let po vzniku nadace. Když by nedošlo ke vzniku nadace, pak vzniká správci další povinnost a to vrátit vklady zpět osobě, která je splatila či vnesla. 149

148

RONOVSKÁ, K. Komentář k § 310. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. 149 RONOVSKÁ, K. Komentář k § 314. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014].

46

5.12.9. Podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, okruh osob, okruh činností Nadační listina by měla také mimo ostatní obligatorní náležitosti obsahovat též vymezení podmínek, za kterých lze poskytovat nadační příspěvky. Stanovení podmínek by mělo náležet vždy především zakladateli, který nadán nadační autonomií musí projevit svoji vůli, jakým způsobem bude nadace naplňovat nadační účel, zda to bude poskytováním nadačních příspěvků, nebo bude nadace vyvíjet jinou činnost, kterou se jí podaří dlouhodobě naplňovat účel. Nová rekodifikační úprava určení podmínek pro poskytování nadačních příspěvků se vyhraňuje oproti původní právní úpravě v NadZ, kdy nadační právní subjekty byly zakládány za účelem majetkové kumulace a distribuce majetku ve formě nadačních příspěvků byla nedílným charakteristickým znakem nadačních subjektů. Současná právní úprava charakterizována velkým uvolněním a rozšířením nadační autonomie zakladatele, tak povinnost dosahovat účelu nadace zvolenou zakladatelem nevidí pouze v prostém poskytování nadačních příspěvků, jak tomu bylo dříve. Již novela NadZ provedená v roce 2010 poukázala, že minimalizovat charakter nadačních subjektů na pouhá shromaždiště a rozdělovače majetku není vhodným řešením a umožnění nadacím realizovat vlastní činnost mimo rozdělování nadačních příspěvků bylo předstupněm nové rekodifikační úpravy, která dává nadacím ještě větší dispozitivní prostor pro realizaci naplňováním účelu. Především po rekodifikaci není vyloučeno, aby se zakladatel rozhodnul a v nadační listině vyloučil zcela naplňování účelu nadace skrze rozdělování nadačních příspěvků, dle zákonné dikce zakladateli náleží právo rozhodnout, zda v nadační listině bude uveden okruh osob a okruh činností, které lze financovat z nadační majetkové podstaty. Zákonodárce se ale vyjadřuje velmi vágně a říká, že zakladatel případně může určit okruh osob, okruh činností, jedná se tedy bezpochyby o dispozitivní úpravu. Stejně tak zakladatel může případně určit odkazem na nadační statut, že úprava okruhu osob a činností bude obsahově v kompetencích nadačního statutu.

47

5.13. Změny nadační listiny Před rekodifikací soukromého práva změna nadační listiny nebyla možná, protože se uplatňoval princip nezměnitelnosti nadační vůle.150 Nadační listina jako základní zakládací dokument právně významný pro založení a vznik nadace je odrazem zakladatelovy vůle, kterou v sobě přenáší do budoucnosti. Nový občanský zákoník tak umožňuje nadační listinu změnit i o vzniku nadace, změna musí být v rozsahu a způsobem, který zakladatel výslovně vyhradil v nadační listině a to ať pro sebe, nebo některému orgánu nadace, ale i jiné osobě.151 Nadace je charakterizována několika znaky, které určují její podstatu. „V souladu se závěry německé právní nauky, které je v Evropě široce respektována, má každá nadace především tři charakteristické znaky: účel, majetek a organizaci.“152 Dle Hurdíka jsou znaky určující charakter nadace majetek a účel nadace.153 Nesmíme ale zapomenout na charakteristiku časovou, kdy nadace je zakládána k trvalé službě, není tedy zakládána pouze na přechodnou dobu.154 Z tohoto důvodu lze předpokládat, že nadační listina má trvalou podobu, kterou si bude zachovávat po celou dobu existence nadace. Změny nadační listiny by tedy měly být brány v potaz pouze ve výjimečných případech. Kdy je změna nadační listiny je nezbytná a není jiného východiska. Ke změnám nadační listiny je ovšem nutno přistupovat restriktivním způsobem, kdy vždy musíme primárně v co nejširší míře respektovat vůli zakladatele, a změna musí být přínosem pro samotnou nadaci.155 Ke změně nadační listiny tak může dojít třemi základními způsoby: a) změna nadační listiny z vůle zakladatele, osobou jím povolanou, vnitřním orgánem nadace 150

RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 93. 151 § 317 zákona č. 89/2012 Sb. 152 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, Ronovská 2012, s. 55. 153 HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 142. 154 FRIŠTENSKÁ, H. a kol. Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 11. 155 Tamtéž.

48

b) změna nadační listiny z vůle zakladatele, osobou jím povolanou, vnitřním orgánem nadace, se souhlasem soudu c) změna nadační listiny přímo rozhodnutím soudu. Pokud se zakladatel rozhodnul umožnit nadaci změnu nadační listiny, měl by tento jeho souhlas se změnou obsahovat i objektivní podmínky, za kterých je změna možná. Změna nadační listiny je nutné vždy provést formou veřejné listiny, protože to je zákonem vyžadovaná forma pro nadační listinu, změna nadační listiny také přináší povinnost danou změnu zavést do nadačního rejstříku. Zakladatelova vůle umožnit změnu nadační listiny musí být dostatečně určitá a výslovná, aby nezakládala pochyby o smyslu jeho vůle. Taktéž se zakladatel může rozhodnout pro celkovou nezměnitelnost nadační listiny, nebo některé její části, pokud si zakladatel vyhradí tuto nezměnitelnost, nelze ani s přivolením soudu nezměnitelnou část změnit.156 NOZ umožňuje zakladateli změnu nadační listiny i pro případ, kdy si zakladatel právo změny výslovně v nadační listině nevyhradil, ale po vzniku nadace došlo ke změně okolností natolik závažně, že vyvolávají v zájmu nadace rozumnou potřebu změny vnitřních poměrů. Taková změna nadační listiny nesmí zasáhnout do práv třetích osob a je podmíněna souhlasem správní rady pod sankcí neplatnosti.157 Dle dikce zákona lze předpokládat, že půjde o změnu především vnitřních poměrů nadace, tedy její organizační struktury. Pokud by se zakladatel rozhodl změnit část nadační listiny, o níž dříve stanovil, že je nezměnitelná, pak nelze tuto část již změnit, ani za splnění podmínek výše uvedených.158 Navrhovaná změna nadační listiny musí být zveřejněna po dobu tří měsíců ode dne zveřejnění, poté nabývá účinnosti. V této ochranné lhůtě může u soudu uplatnit právo na neplatnost změny každý, kdo tvrdí, že změnou nadační listiny byl dotčen na svých právech 159 Případy, kdy je pro změnu nadační listiny nutný souhlas soudu, zákon podminuje naplněním následovných podmínek: zakladatel již nežije, a po vzniku 156

§ 320 zákona č. 89/2012 Sb. § 318 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 158 § 318 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. 159 § 318 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 157

49

nadace došlo ke změně okolnost natolik závažným způsobem, že vyvolávají rozumnou potřebu změny jejích vnitřních poměrů. Návrh soudu podává nadace se souhlasem správní rady.160 Soud může přivolit ke změně nadační listiny v případě, že se změna nadační listiny nedotkne práv třetích osob, současně se co nejvíce bude šetřit úmysl zakladatele vyjádřený v nadační listině a dojde k naplnění podmínek, které zakladatel v nadační listině předjímal.161 Při rozhodování o povolení změny nadační listiny soud přihlíží ke stanovisku dozorčí rady, taktéž věnuje pozornost zájmům, hodných ochrany, třetích osob.162,

160

§ 319 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. § 319 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 162 § 319 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. 161

50

6. Vznik nadace Nadace jako fundační typ právnické osoby může vzniknout na základě několika právních skutečností. Dle právní teorie rozlišujeme tři principy vzniku podle míry účasti státu na vzniku nadace. Mezi tyto principy patří princip volnosti vzniku, kdy stát požaduje jako minimu zápis identifikačních či jiných údajů do veřejného rejstříku, ale nemá přitom žádný vliv na samotný vznik právnické osoby. Právnická osoba vzniká jen díky projevu vůle zakladatele a samotný zápis do veřejného rejstříku nemá konstitutivní účinky, ale je pouze deklaratorním zápisem sloužícím k ochraně právních zájmů třetích osob. Tento princip vzniku nadace se uplatňuje především v Nizozemí, které v rámci nadačního práva stojí na úplně rozdílných přístupech. Dalším principem je princip registrační, který vyžaduje konstitutivní akt veřejné moci pro vznik právnické osoby, poté co jsou splněny zákonné požadavky na její vznik. Registrace ve veřejném rejstříku má význam pro zvýšení právní jistoty, zvýšení důvěryhodnosti právnické osoby jako smluvního partnera a v neposlední řadě i ochrany práv třetích osob. Princip registrační je principem uplatňovaným v České republice163, kdy právnická osoba vzniká aktem zápisu do veřejného rejstříku. Posledním principem ingerence státu do procesu vzniku právnických osob je princip koncesní, v tomto přístupu je vznik nadace vázán na povolení příslušného zákonem stanoveného orgánu. Koncese se udělí, za předpokladu splnění zákonem stanovených objektivních podmínek. Koncesní přístup je založen na přezkumu podmínek pro vznik právnické osoby nadačního charakteru, koncese je provázána s dohledem státních orgánů země vzniku.164 Česká právní úprava zůstala i po rekodifikaci u registračního principu, který se tradičně uplatňoval v jejím právním prostředí a stále tak nadace jako druh právnické osoby vzniká na základě registrace, respektive zápisu do nadačního 163

RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 77-78. 164 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 109.

51

rejstříku formou konstitutivního zápisu.165 Proces vzniku nadace je zásadně odlišný od vzniku korporace a to díky permanentní koncepci konzervace projevu vůle zakladatele na celou dobu trvání nadace jako typu právnické osoby. Zakladatel také v případě vzniku nadace přichází o veškerý svůj vliv na nadaci, proto je důležité, aby své cíle a účel nadace a její budoucí fungování vyjádřil v základních zakládajících dokumentech nadace. 166

6.1. Veřejné rejstříky Veřejné rejstříky jsou nástrojem veřejného práva, slouží k především k ochraně práv třetích osob. Veřejné rejstříky jsou vedeny v elektronické podobě, díky které slouží jako informační systém veřejné správy. Do veřejných rejstříků se zapisují různé údaje o právnických osobách. Právní úprava zapisování údajů do rejstříků není ničím novým v českém právním prostředí. Nový občanský zákoník si nedává za cíl upravit komplexně příslušné veřejné rejstříky, ale přenechává to na zvláštním zákonu.167 Obsahuje tedy pouze obecnou úpravu ve svých ustanoveních §§ 120 -121, stanovuje pouze nejužší okruh skutečností, které mají být zapsány a upravuje formální a materiální publicitu rejstříků.168 Obecně tedy mezi okruh povinně zapisovaných údajů stanoví alespoň: den vzniku právnické osoby, den zrušení právnické osoby společně s uvedením právního důvodu, den zániku právnické osoby, její název, adresu sídla a předmět činnosti, jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, společně s údaji o dni vzniku či zániku jejich funkce.169 Dle občanského zákoníku jiný právní předpis, v tomto případě zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob170, stanoví, jaké jsou veřejné rejstříky právnických osob, které právnické osoby se do nich zapíší a dále také 165

§ 315 zákona č. 89/2012 Sb. HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, s. 143. 167 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 15. 4. 2014], s. 70. 168 Tamtéž. 169 § 120 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 170 Zákon č. 304/2013 Sb. 166

52

stanoví, jaké další údaje se zapisují a vymazávají, případně se vyjádří, zda je součástí veřejných rejstříků i sbírka listin. Zákon o veřejných rejstřících vymezuje druhy veřejných rejstříků – spolkový, nadační, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík veřejně prospěšných společností.171 Zapsaná osoba dle toho zákona se rozumí taková právnická nebo fyzická osoba, o které se zapisují zákonem stanovené údaje. 172 Nový rejstříkový zákon spojuje hmotněprávní i procesněprávní úpravu zápisů do veřejných rejstříků, nová právní úprava by měla zefektivnit a urychlit zápisy do veřejných rejstříků za současného snížení administrativní zátěže rejstříkových soudů.173 Taktéž zákon o veřejných rejstřících stanovuje formální publicitu veřejných rejstříků, když stanovuje, že veřejné rejstříky jsou pro každého přístupné, každý může do rejstříků nahlížet, pořizovat si opisy, výpisy či kopie.174175 Takovýto opis je možné získat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, který bude úředně ověřeným elektronickým opisem.176 Nesmíme opomenout zmínit i princip materiální publicity, tedy že proti osobě, která právně jednala v důvěře v zapsané údaje, nemá ten, jehož se zápis týká právo namítnout, že zápis ve skutečnosti neodpovídá realitě.177 Důležité je zmínit, že pro případy, kdy dojde ke změně zapisované skutečnosti, je povinná zapsaná osoba tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit tomu, kdo veřejný rejstřík vede a ten změnu opět bez zbytečného odkladu zapíše.178 Veřejné rejstříky vede soud179, rejstříkový soud. Příslušnost rejstříkového soudu řeší zákon o veřejných rejstřících ve své druhé části. Přičemž

171

§ 1 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 304/2013 Sb.. 173 KUBOVÁ, J. Co pozitivního přinese nový zákon o veřejných rejstřících. Epravo.cz [online], Epravo.cz, publikováno 11. 12. 2013, [cit. 30. 6. 2014]. 174 § 120 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.. 175 § 3 zákona č. 304/2013 Sb. 176 § 3 zákona č. 304/2013 Sb. 177 § 121 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 178 § 120 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. 179 § 4 zákona č. 304/2013 Sb. 172

53

k řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, které se zápis do veřejného rejstříku týká.

6.2. Návrh na zápis do veřejného nadačního rejstříku Podání návrhu na zápis nadace do veřejného rejstříku je konstitutivním právním jednáním, které vede k právním následkům, kterými je vznik nadace.

180

Dle ustanovení § 315 odst. 2 návrh na zápis nadace do veřejného rejstříku podává zakladatel, není-li to možné a neurčil-li zakladatel něco jiného, podá návrh na zápis jménem nadace její správní rada. Stejná úprava podání návrhu na zápis je obsažena i v § 32 ZVR. Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.181 V případě, že tento návrh nebude podán do 15 dnů, kdy navrhovateli vznikla povinnost podání návrhu, pak právo podat návrh přechází na každého, komu svědčí právní zájem a disponuje listinami, které je nutné přiložit k návrhu, k doložení zapisovaných skutečností.182 Osoba, která navrhuje zápis nadace do veřejného rejstříku, musí zároveň přiložit k návrhu souhlas osob, které se zapíší do rejstříku v rámci zápisu nadace. Výjimku tvoří osoby, které takový souhlas učinili v jiných předkládaných listinách. Tento souhlas se vyžaduje pouze pro zápis, nikoliv pro změnu nebo výmaz. V případě, že osoby svůj souhlas neprohlásily na veřejné listině, pak je nutné obstarat úřední ověření jejich podpisů na listině, kde udělují svůj souhlas.183 Judikatura se k osobě, která může podat návrh na zápis do veřejného rejstříku, vyjadřuje, že se jedná o statutární orgán, který podává návrh ne vlastním jménem, ale již jménem nadace. 184 Další součástí návrhu na zápis právnické osoby do veřejného rejstříku je doložení právního důvodu užívání prostor, kde je umístěno sídlo nadace, které se zápis dotýká. Oprávněné užívání nemovitosti, případně bytové či nebytové jednotky, kde je umístěno sídlo nadace je nutné mít po celou dobu, kdy je toto 180

§ 315 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. 182 § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. 183 § 12 zákona č. 304/2013 Sb. 184 Rozhodnutí NS 32 Cdo 2526/2000 (C 416). 181

54

sídlo zapsáno v nadačním rejstříku.185 K doložení právního důvodu užívání postačí písemné prohlášení vlastníka, případně jiné osoby, která má oprávnění s nemovitostí, jednotkou nebo nebytovým prostorem takto nakládat. Prohlášení vlastníka či jiné oprávněné osoby musí mít úředně ověřené podpisy a nesmí jít o prohlášení, které by bylo starší tří měsíců, jinak je nutné doložit právní důvod užívání znovu.186 Pro případy, kdy je navrhovatelem zahraniční osoba, je nutné sdělit rejstříkovému soudu její doručovací adresu na území České republiky, pokud není doručovací adresy, navrhovatel určí zmocněnce na území České republiky, který bude mít doručovací adresu pro přijímání písemností v České republice.187 Návrh na zápis nadace do nadačního rejstříku se podává v českém jazyce, ale zápis je možné učinit také v jakémkoliv cizím jazyce, pokud si to navrhovatel vyžádá.188 Návrh se podává pouze na formuláři189, který je blíže upraven vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. Formulář se doplňuje přiložením listin, které dokládají skutečnosti uvedené v návrhu a taktéž listinami, které se zakládají do sbírky listin.190¨Do sbírky listin se vkládají následující listiny: a) zakladatelské právní jednání, b) statut nadace, je-li vydán, c) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem jednotlivých orgánů nadace d) další dokumenty, které dokazují pravdivost údajů navrhovaných na zápis do veřejného rejstříku191

185

§ 14 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. § 14 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. 187 § 15 zákona č. 304/2013 Sb. 188 § 24 zákona č. 304/2013 Sb. 189 § 18 zákona č. 304/2013 Sb. 190 § 19 zákona č. 304/2013 Sb. 191 § 66 zákona č. 304/2013 Sb. 186

55

Výjimku z povinnosti podat návrh na formuláři tvoří pouze případy, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti, nebo pro osoby pro které zákon nestanovil povinnost zápisu do veřejného rejstříku.192 Dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti je nutné ve formuláři uvést: a) b) c) d) e) f) g) h) i)

označení, že jde o návrh na zápis nebo změnu údajů do rejstříku označení rejstříkového soudu označení navrhovatele označení nadace, které se zápis týká, a nejde-li o prvozápis, pak oddíl a číslo vložky spisové značky, pod kterou je nadace vedena údaj o tom, zda se v rámci změny navrhuje zápis nebo výmaz údajů údaje o skutečnostech, které jsou předmětem návrhu na zápis nebo změnu den, ke kterému má být příslušný údaj zapsán seznam příloh datum a podpis navrhovatele193

Návrh na zápis do nadačního rejstříku je možné podat dvěma způsoby, listinným nebo elektronickým způsobem. Umožnění podání návrhu elektronickou formou je určitě preferovaným způsobem, který ulehčuje a urychluje proces vzniku nadace. Pokud ovšem navrhovatel využil této podoby podání návrhu, je nutné zohlednit, že takový návrh je nutné podepsat elektronicky zaručeným podpisem případně zaslat prostřednictvím datové schránky.

194

Listinný způsob

návrhu je oproti tomu nutné opatřit podpisem, který bude úředně ověřen.195 Rejstříkový soud je povinen návrh na zápis i další listiny doručené rejstříkovému soudu v listinné podobě převést do elektronické podoby bez zbytečného odkladu, dále se tyto listiny uchovávají pouze elektronicky, výjimku tvoří jedině listiny, jejichž charakter to neumožňuje.196

192

§ 20 zákona č. 304/2013 Sb. § 3 zákona č. 304/2013 Sb. 194 § 22 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. 195 § 22 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. 196 § 23 zákona č. 304/2013 Sb. 193

56

Návrh na změnu rejstříkového zápisu nebo výmaz zápisu může podat pouze osoba určená zákonem197, zde je to zapsaná osoba nadačního rejstříku, jimž je nadace nebo nadační fond.198

6.3. Skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku Zákon o veřejných rejstřících upravuje skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku v ustanovení § 25 následovně: a) b) c) d)

e)

f)

g)

h)

197 198

název a sídlo nadace právní forma právnické osoby - nadace den vzniku a zániku nadace u fyzické osoby bez ohledu na důvod zápisu, datum narození, rodné číslo a adresa místa pobytu, případně bydliště, pokud je odlišné od místa pobytu identifikační číslo nadace, které zapsané osobě přidělí rejstříkový soud, identifikační číslo osoby poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci název statutární orgánu – správní rada, neplyne-li ze zákona, počet členů statutárního orgánu, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je členem statutárního orgánu, s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná, den vzniku a zániku její funkce, je-li členem statutárního orgánu právnická osoba také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje má-li být zřízen kontrolní orgán – dozorčí rada nebo revizor, jeho název, pokud neplyne ze zákona, počet členů kontrolního orgánu, jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, nebo sídlo osoby, která je členem kontrolního orgánu, den vzniku a zániku její funkce, je-li členem kontrolního orgánu právnická osoba, také jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která ji při výkonu funkce zastupuje jméno a adresa místa pobytu, případně také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, prokuristy, jakož i způsob jakým jedná, včetně uvedení údaje o tom, že se prokura vztahuje jen na určitou pobočku nebo určitý

§ 33 zákona č. 304/2013 Sb. § 31 zákona č. 304/2013 Sb.

57

závod, jejich identifikace a údaj o tom, zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc i) údaj o tom, že nadace má zapsán status veřejné společnosti a kdy jí byl přiznán, údaj o tom, že bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, a údaj o tom, kdy byl tento status vymazán a důvod jeho odnětí j) další skutečnost, o které to stanoví tento zákon nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá zapsaná osoba, má-li na takovém zápisu právní zájem k) den, k němuž byl zápis proveden199 Tyto údaje jsou dále doplněny o údaje, které zákon specifikuje pro konkrétní typy právnických osob a podle druhu rejstříku, do kterého se zápis provádí. Zápis do nadačního rejstříku je tedy nutné doplnit o následující údaje: a) výše nadačního kapitálu b) výše vkladu každého zakladatele, jeli-li podle občanského zákoníku vyžadován zápis těchto osob do nadačního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti c) omezení určená dárcem pro nakládání s jeho darem d) jméno či název zakladatele a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu e) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním200

6.4. Jednání nadace před jejím vznikem Rekodifikační právní úprava přejímá z předcházející právní úpravy201 jednání za tzv. předběžnou společnost, která dříve dopadala pouze na obchodní společnosti a družstva. Právní úprava NOZ je nyní použitelná jako obecné pravidlo pro veškeré právnické osoby. Nová rekodifikační úprava se snaží sledovat cíl garance ochrany práv třetích osob, které jednali s nově ustanovenou právnickou osobou, respektive nadací skrze princip solidarity osob, které jednaly jménem nadace ještě před jejím vznikem. Tento princip má velký význam pro právní jistotu osob, se kterými bylo jednáno, především proto, aby byly právní 199

§ 25 zákona č. 304/2013 Sb. § 31 zákona č. 304/2013 Sb. 201 Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014], s. 71. 200

58

vztahy mezi nimi jasné a neohrožovala je například neplatnost v případě, že nadace po svém vzniku nepřevezme účinky jednání učiněné jejím jménem. Zákonodárce umožňuje nadaci jednat, jednání ale zavazuje pouze samotného jednajícího či více jednajících. Pokud jednajících osob bylo více, pak zavazuje a opravňuje všechny tyto osoby společně a nerozdílně. Po vzniku nadace se nadace stává subjektem práva a může převzít účinky jednání uskutečněných jejím jménem před jejím vznikem. Pokud tak nadace učiní ve lhůtě tří měsíců po vzniku, nastává nevyvratitelná právní domněnka, že je zavázána ex tunc tedy od počátku jednání. Kdyby nadace nepřevzala účinky jednání za své v zákonné lhůtě, uplynula by prekluzivní lhůta a zavázán by byl ten, kdo jednal původně místo ní. Nadaci uznáním jednání za své vzniká ještě povinnost uvědomit zúčastněné, že jednání uznala. 202203

6.5. Prohlášení nadace za neplatnou před vznikem NOZ přejímá v obecné úpravě právnických osob taktéž právní úpravu neplatnosti právnické osoby, již dříve transponovanou do našeho právního řádu z evropské směrnice.204 Ovšem NOZ rozšiřuje její použitelnost, dříve se prohlášení nadace za neplatně vzniklou vztahovalo toliko na společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, případně i na družstva. Po rekodifikaci soukromého práva se tato právní úprava vztahuje na všechny právnické osoby, které vznikají zakladatelským právním jednáním, případně také na právnické osoby vznikající rozhodnutím orgánu veřejné moci o ustanovení právnické osoby.205 Právní úprava možnosti prohlásit právnickou osobu za neplatně vzniklou je upravena v ustanoveních paragrafů 128 až 131 NOZ. Ustanovení § 128 jasně stanovuje, že poté, co právnická osoba vznikla, nelze se již domáhat určení, že 202

§ 127 zákona č. 89/2012 Sb. § RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 105. 204 Směrnice 2009/101/ES. 205 Komentář k § 128. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 30. 6. 2014]. 203

59

právnická osoba nevznikla a také není možné požadovat zrušení zápisu ve veřejném rejstříku.206 Cílem právní úpravy obsažené v NOZ ohledně problematiky prohlášení právnické osoby za neplatně vzniklou je ochrana práv nabytých v dobré víře a taktéž respekt k principu ochrany práv třetích osob. Vznik právnické osoby je v rekodifikační úpravě NOZ vázán obdobně jako dříve na zápis do veřejného rejstříku.207 První zápis právnické osoby do veřejného rejstříku má proto konstitutivní účinky, pokud ovšem právnická osoba vzniká jiným způsobem208, než zápisem do veřejného rejstříku, pak má zápis pouze deklaratorní účinky. Není proto možné připustit po zápisu do veřejného rejstříku, aby právnická osoba takto vzniklá, byla posléze prohlášena za non-subjekt a společně s tímto, aby došlo k prohlášení veškerých právních jednání právnické osoby za jednání nicotné. Je nutné tedy přímo právní úpravou odmítnout možnost dožadovat se určovací žalobou, že právnická osoba jako samostatný subjekt práva nevznikla, jako taktéž není možné požadovat zrušení zápisu ve veřejném rejstříku. A to především z důvodů zajištění právní jistoty že rejstříkové zápisy jsou odrazem skutečné stavu věcí, pramenící pramení z transparentnosti veřejných rejstříků a z jejich materiální a formální publicity. V případech, kdy vznik právnické osoby předcházel zápisu do veřejného rejstříku, pak ačkoli zápis do veřejného rejstříku má nyní pouze deklaratorní účinky, přesto se uplatní pravidlo fikce vzniku právnické osoby zápisem do veřejného rejstříku, a proto se dále znovu uplatní pravidlo, že nelze rozhodnout o tom, že právnická osoba nevznikla.209 Ustanovení § 129 NOZ v sobě obsahuje taxativní výčet důvodů, pro které lze nadaci respektive jakoukoli právnickou osobu prohlásit za neplatně vzniklou. Výčet důvodů má taxativní povahu, ovšem s tou výjimkou, že důvody pro

206

§128 zákona č. 89/2012 Sb. §126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 315 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 208 Dle ustanovení §122 NOZ lze právnickou osobu ustavit mimo zakladatelského právního jednání také zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, případně i jiným způsobem, který je stanoven jiným právním předpisem. Tedy pokud vzniká právnická osoba ze zákona, pak je dnem jejího vzniku den účinnosti zákona, případně pozdějším dnem, pokud tak stanoví zákon je dikce ustanovení §126 odst. 2 NOZ. 209 Komentář k § 128. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 30. 6. 2014]. 207

60

prohlášení právnické osoby za neplatnou se rozšiřují ustanovením § 92 odst. 1 ZOK, rozšíření důvodů se ovšem vztahuje pouze na obchodní korporace. Důvody pro prohlášení právnické osoby za neplatně vzniklou jsou následující: a) chybí zakladatelské právní jednání b) zakladatelské právní jednání nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby c) právní jednání zakladatelů odporuje ustanovení § 145 d) právnickou osobu založilo méně osob, než je k tomu dle zákona potřeba.210

První dva důvody prohlášení právnické osoby za neplatnou souvisí se zakladatelským právním jednáním, v prvním případě chybí zcela zakladatelské právní jednání a v druhém případě má zakladatelské právní jednání nedostatky v obligatorních náležitostech. Pokud se jedná o problematiku zakladatelských listin, pak náprava závad je možná ze strany zakladatele, případně více zakladatelů, taktéž je možné tuto vadu zhojit ze strany osoby, kterou zakladatel určil jako oprávněnou osobu, případně se také může jednat o vykonavatele závěti. Odporování právního jednání ustanovení §145 NOZ, kde zákonodárce stanovuje zakázané účely, pro které nelze právnickou osobu založit. Zejména nelze založit právnickou osobu s účelem poručení práva nebo dosažení cíle, který je zákonem zakázaný. Mezi takové účely patří především popření, omezení osobních nebo politický či jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení. Dále mezi ně patří i rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, podpora násilí, nebo řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.211 Rozhodnutí o tom, že právnická osoba bude i po svém vzniku prohlášena za neplatnou připadá obecnému soudu právnické osoby, dle místní příslušnosti.

210 211

§ 129 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. § 145 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

61

Obecný soud rozhoduje o této věci i bez návrhu. Obecný místně příslušný soud zapsané nadace může prohlásit nadaci za neplatnou, pokud shledá, že byly naplněny důvody pro prohlášení právnické osoby za neplatně vzniklou. Před samotným rozhodnutím o prohlášení právnické osoby za neplatnou, soud poskytne dostatečně přiměřenou dobu pro zjednání nápravy, pokud se jedná o odstranitelnou závadu.212 Právní úprava poskytnutí přiměřené doby ke zjednání nápravy je dle komentáře kogentní a tedy bezvýjimečná. Soud tedy vždy musí poskytnout lhůtu k nápravě, zákonodárce se k délce lhůty nevyjadřuje, má se za to, že lhůta se odvíjí od povahy závady a od konkrétního případu. 213 Pokud se jedná o neodstranitelnou závadu nebo nedošlo v soudem určené době ke zjednání nápravy, pak soud přistoupí k rozhodnutí, ve kterém prohlásí právnickou osobu za neplatnou, dnem kdy je právnická osoba prohlášena za neplatnou vstupuje do likvidace ze zákona, není nutné se k tomu již vyjadřovat v rozhodnutí soudu.214 Posledním ustanovením NOZ, které se věnuje problematice prohlášení právnické osoby za neplatnou je ustanovení §131, kde zákonodárce stanovuje, že případné prohlášení právnické osoby za neplatnou nemá žádný vliv na práva a povinnosti jí nabyté. Opět se jedná o ustanovení kogentní, které si za cíl klade především preventivně odstranit možné pochybnosti o existenci práv a povinností neplatné právnické osoby, jak jsem již zmínila výše.

212 213

§ 130 zákona č. 89/2012 Sb. Komentář k § 130. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 30.

6. 2014]. 214

129 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

62

Závěr Rekodifikace českého soukromého práva je významným mezníkem českého právního řádu. Od 1. ledna 2014 NOZ nabyl svou účinnost a řídí se jím právní vztahy. NOZ působí pouhých šest měsíců a proto nelze celkově zhodnotit jeho efektivitu a přínosy, na takového zhodnocení budeme muset počkat minimálně 5 až 10 let. Nyní se můžeme alespoň pokusit o částečné zhodnocení tendencí nového nadačního práva a zhodnotit naplnění očekávání do nové úpravy vkládané a předvídané. Obecně lze říci, že nové nadační právo akcentuje soukromoprávní povahu vztahů, důraz je kladen na dispozitivní povahu jednotlivých ustanovení NOZ a v porovnání s NadZ dochází k velké liberalizaci nadačního práva. Můžeme také rozebrat nové koncepční uchopení právnických osob v NOZ, který obsahuje komplexní úpravu právnických osob a jehož obecná úprava se subsidiárně použije jak na obchodní korporace, tak i na fundační, respektive nadační subjekty. Jedná se především o právní úpravu vzniku a založení, jednání za nadaci před vznikem, dále také o prohlášení nadace za neplatnou, na jednání zakladatele se pak obecně použijí také ustanovení o právním jednání, jeho formě a obsahu. Speciální úprava nadací se pak věnuje akcentaci významného postavení zakladatele, jehož postavení a možnosti rozhodování o nadaci se významně rozšířily, zakladatel nyní může vyloučit změnu nadačního účelu, stejně tak může změnu povolit v nadační listině, celkově si může nadaci obsahově naplnit ke svým představám. S takto velkou mírou volnosti v zakladatelském právním jednání není v našem právním prostředí zkušenost, je tedy možné, že zakladatelé nebudou vědět jak s touto volností naložit, přesto si myslím, že uvolnění přispěje k prospěšnému rozvoji nadační práva v České republice. Rekodikační úprava také dále upřesnila a doplnila mezery pro zakládání nadace mortis causa, které v dřívější právní úpravě bylo nejednoznačně upravené. Nejasnost právní úpravy tak provázely pochybnosti a tento institut nadační práva byl využíván pouze zřídka. Zákonodárce nyní pro tento případ používá úpravu přísnější než pro založení nadace mortis causa a dovoluje pouze fyzické osobě stát se zakladatelem mortis causa. Z hlediska účelu nadace došlo k rozšíření možnosti založit nadaci

63

Diplomová práce se zaměřila i na otázky spojené se vznikem nadace, který je provázán návrhem na zápis do veřejného rejstříku, česká právní úprava zůstala u registračního principu vzniku nadace zápisem do nadačního rejstříku. Nová úprava veřejných rejstříků se zdá býti krokem správným směrem, jednoznačně přispívá k transparentnosti nadačního sektoru a k zvýšení právní jistoty. Přesto však zůstávají otázky, které nelze v současnosti zodpovědět a jejich řešení bude náležet až aplikační praxi soudů.

64

Seznam použitých pramenů Monografie DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍKOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné 1 – Díl první: Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013, 430 s. ISBN 9788074783265. ELIÁŠ, K., HAVEL, B. Osnova občanského zákoníku: Osnova zákona o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 576 s. ISBN 9788073802059. HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 142 s. ISBN 8021010150. HURDÍK, J a kol. Občanské právo – obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk s.r.o., 2013, 312 s. ISBN 9788073803773. HÜTTEMANN, R. Duty of Obedience: The German Perspective. In: HOPT, K. J., HIPPEL, T. Comparative Corporate Governance of Non-Profit Organizations. Cambridge: Cambridge University Press, 2010, 1058 s. ISBN 9780521761840. KNAPP, V. Velké právní systémy: Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. BECK, 1996, 248 s. ISBN 8071790893. RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer, 2012, 327 s. ISBN 9788073579715. RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 355 s. ISBN 802103453X. RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4980-2.

65

RONOVSKÁ, K. Komentář k §§ 303 – 334. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654). Praha: C. H. BECK, 2014. [dosud nevydáno k 30. 6. 2014]. Komentář k § 128. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 30. 6. 2014].

Elektronické zdroje Důvodová zpráva k NOZ. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti

ČR,

[cit.

24.

6.

2014].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja &uact=8&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fobcanskyzakonik.justice.cz %2Ffileadmin%2FDuvodova-zprava-NOZ-konsolidovanaverze.pdf&ei=2ZipU6bPCufR7Ab044HYDw&usg=AFQjCNEJQ66R8F5jLj8AcI6VzzsveuEeA&sig2=iWVrNc0mGzzDYUbQ5PpDQ&bvm=bv.69620078,d.ZGU. FRIŠTENSKÁ, H. a kol. Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy [online]. Praha: Fórum dárců, 2013, 98 s. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/pages/serve.php?file=1372261250_0_pruvodceobcanskym-zakonikem-pro-nadace-a-nadacni-fondy_fd-(5).pdf. Legislativní proces: Časové mezníky přípravy nového občanského zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, [cit. 24. 6. 2014]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/legislativni-proces/.

Odborné články ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník po schválení v Poslanecké sněmovně. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 1, s. 17-20. ISSN 1213-5313. KUBOVÁ, J. Co pozitivního přinese nový zákon o veřejných rejstřících. Epravo.cz [online], Epravo.cz, publikováno 11. 12. 2013, [cit. 30. 6. 2014]. ISSN 1213-189X.

Dostupné

z:

www.epravo.cz/top/clanky/co-pozitivniho-prinese-

novy.zakon-o-verejnych-rejstricich-92919.html.

66

TEJKAL, J., MAYER, J. Nový zákon o veřejných rejstřících. Epravo.cz [online], Epravo.cz, publikováno 17. 2. 2014, [cit. 30. 6. 2014]. ISSN 1213-189X. Dostupné

z:

www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-verejnych-rejstricich-

93518.html. RONOVSKÁ, K. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 80-85. ISSN 1210-9126.

Právní předpisy Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společnosti ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 15. 6. 2014 ]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:258:0011:0019:CS:PDF . Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014].

67

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014].

Judikatura Rozhodnutí NS 32 Cdo 2526/2000. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014]. Rozhodnutí NS 29 Cdo 4508/2009. CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 4. 2014].

68