Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra sociologie

Politika a lední hokej - obsahová analýza novinových článků o ledním hokeji z nesportovních rubrik (Bakalářská práce)

Autor práce: Marek Dostál (182239) Obor: Sociologie Imatrikulační ročník 2008 Vedoucí práce: Mgr. Slavomíra Ferenčuhová, Ph.D.

V Brně roku 2011 1

Čestné prohlášení: Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s pomocí uvedených pramenů. ..………………………………………… Marek Dostál 2

Poděkování: Opravdu rád bych na tomto místě poděkoval vedoucí této práce, Mgr. Slavomíře Ferenčuhové, Ph.D., za ochotu a vstřícnost, se kterou tuto práci vedla, a za trpělivost a shovívavost k mé osobě. 3

Obsah: Úvod ........................................................................................................................................... 7

Teoretická část 1. Definice pojmu sport, jeho zařazení v širším rámci her ......................................................... 9 2. Vývoj moderního sportu....................................................................................................... 11 3. Stručná historie sportovní žurnalistiky ................................................................................. 13 4. Přitažlivost medializovaného sportu – dramatizace, akčnost, autenticita a narace............ 15 5. Moc médií, sociální konstrukce reality ................................................................................. 19 6. Vrcholový sport a politika, styčné body ............................................................................... 21 6.1 Sport a národní identita ......................................................................................... 23 7. Sport a davové jednání ......................................................................................................... 26

Praktická část............................................................................................................................ 28 1. Rok 1996 ............................................................................................................................. 30 2. Rok 1997 ............................................................................................................................... 32 3. Rok 1998 ............................................................................................................................... 32 4. Rok 1999 ............................................................................................................................... 36 5. Rok 2000 ............................................................................................................................... 38 6. Rok 2001 ............................................................................................................................... 39 7. Rok 2002 ............................................................................................................................... 41 8. Rok 2003 ............................................................................................................................... 44 9. Rok 2004 ............................................................................................................................... 46 10. Rok 2005 ............................................................................................................................. 51 11. Rok 2006 ............................................................................................................................. 53 4

12. Rok 2007 ............................................................................................................................. 55 13. Rok 2008 ............................................................................................................................. 56 14. Rok 2009 ............................................................................................................................. 58 15. Rok 2010 ............................................................................................................................. 60

Závěr ......................................................................................................................................... 65 Seznam použité odborné literatury ......................................................................................... 66 Seznam ostatních použitých zdrojů ......................................................................................... 68 Jmenný index ............................................................................................................................ 69 Anotace, Abstract ..................................................................................................................... 70 Příloha ...................................................................................................................................... 71

5

Práce má celkem (bez přílohy) 89 922 znaků. 6

Úvod Moderní sport, budeme-li za jeho počátek považovat konec 19. století, kdy hromadně a organizovaně vznikaly v Evropě například fotbalové či cyklistické kluby, prodělal za velice krátkou dobu obrovský posun (z původně volno-časových aktivit hlavně aristokracie do dnešní zprofesionalizované podoby) a stal se všudypřítomným fenoménem, který alespoň nepatrně ovlivňuje životy lidí celé společnosti.1 Možná vůbec nejpříznačnějším rysem dnešní euro-americké společnosti je pak vše prostupující vliv médií. Žijeme v době, kdy internet přináší novou kvalitu do masové mediální komunikace, mluví se o třetí vlně zmasovění publika. Jak uvádí Burton s Jirákem, „média (zvláště ,masová´) a mediální komunikace jsou neodmyslitelnou součástí života společnosti … Získávat poznatky o společnosti znamená stále více získávat poznatky z médií. Obohacovat se o prožitky znamená stále více obohacovat se o prožitky z médií. Obávat se nekontrolovatelné moci znamená stále více se obávat moci médií.“ (Burton, Jirák 2001: 14) O pár odstavců později titíž autoři dále píší: „V moderních společnostech se stala podstatným nástrojem šíření (prosazování a upevňování) sociálních norem a hodnot právě média … Média – zřejmě – dokážou utvářet a formovat to, co se jedinec dovídá o světě, a mohou být hlavním zdroje myšlenek a názorů, jež se k němu dostávají. Média dokážou ovlivnit jednání a uvažování lidí.“ (Burton, Jirák 2001: 16) Mimo jiné schopnosti, jimiž oplývají současná (masová) média, patří také schopnost produkovat mediální hvězdy, mezi něž patří, mimo nesčetné zástupy zpěváků či herců, také sportovci. Vždyť nemusíte být zrovna sportovním fanouškem, abyste byli schopni správně zařadit jména jako Michael Schumacher, Tiger Woods či Alexandr Ovečkin. Právě lední hokej je v České republice, snad společně s fotbalem, jednoznačně nejpopulárnějším sportem. Hvězdy typu Jaromíra Jágra či Dominika Haška zbožňují/ovaly statisíce lidí po celé zemi. Stačí jediné vyhrané mistrovství světa a, s trochou nadsázky, z přeplácených „týpků“, kteří pouze „honí po ledě kousek černé gumy“, jsou rázem předměty

1

Všudypřítomnost sportu lze hezky ilustrovat na příkladu jazyka, který, jak uvádí ve svém Slovníku floskulí Vladimír Just, absorboval za krátké období (slovník se soustředí na změny v jazyce, jež se odehrály po roce 1989) řadu původně čistě sportovních výrazů, a ty se tak dnes už běžně používají v obecné rovině významu. Viz. slovní spojení jako: tah na branku, mít/respektovat mantinely něčeho, běh na dlouhou trať apod. Často jsou ke sportu nejrůznější lidské aktivity přirovnávány naprosto úmyslně - „Puk jen tak tak přešel přes brankovou čáru, ale gól platí", tehdejší (2003) slovenský premiér Mikuláš Dzurinda o výsledcích referenda o vstupu Slovenska do EU, kdy nutnou 50% účast přesáhli volící Slováci pouze asi o 2 %. (Plesl 2003).

7

vrcholné adorace, díky nimž obyvatelé země prožívají euforické večery u televizorů a narychlo „oprašují“ národní hrdost.

Tato práce se na příkladu ledního hokeje zaměřuje na propojení tří důležitých sfér soudobé společnosti – masových médií, vrcholového sportu a vrcholné politiky. Text práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První, teoretická, nejprve ukazuje sport, jako nedílnou součást lidské historie, která však prodělala nevídaný rozvoj především od 19. století, v souvislosti s nástupem modernity. Sport je ukázán v souvislosti s pracemi teoretiků her, jako fenomén, který, alespoň ve společnostech naší euro-americké kulturní tradice, nese mnoho charakteristik shodných s politikou. Ve třetí kapitole je stručně popsána historie sportovní žurnalistiky, neboť právě masová média významně akcelerovala rozvoj sportu a jeho popularity a dodnes jej významně ovlivňují. Na to se zaměřuje následující čtvrtá kapitola, která na příkladu televize ukazuje, jak ta činí ze sportovních přenosů úchvatnou podívanou, schopnou získat jednotlivým sportům příznivce a sama sobě zajistit sledovanost. Pátá kapitola se vrací k propojení sportu a politiky, a podrobněji se mu věnuje na schopnosti sportu vzbudit v lidech národní cítění. Poslední kapitola teoretické části ozřejmuje tuto schopnost nejen medializovaného sportu skrze psychologii davového jednání, příznačného pro sledování sportovních přenosů. Praktická část navazuje na kapitolu o styčných bodech mezi sportem a politikou. Na příkladu ledního hokeje, se snaží postihnout veškeré články, které se právě ledního hokeje a vrcholné české politiky týkají, a které vyšly v letech 1996 – 2010 v Lidových novinách, resp. v deníku Blesk. Dle Coakleyho rozdělení příčin, kvůli kterým politika a politici participují na sportu a sportovních událostech, tato část práce nalezené články kategorizuje a všímá si jejich množství a proměn v čase, samozřejmě s přihlédnutím na soudobé události ze světa ledního hokeje a politiky.

8

Teoretická část

1. Definice pojmu sport, jeho zařazení v širším rámci her Slovo sport se poprvé objevilo v angličtině roku 1582 (Seman 2006: 84) a má z etymologického hlediska svůj původ ve staroanglickém disport (bavit se, roznášet) To vzniklo z latinského disportare (rozptylovat, bavit se). (Velký sociologický slovník 1996). Takto široce, jako de facto jakoukoliv pohybovou aktivitu, která má charakter hry, definuje sport Evropská charta sportu: „…všechny formy tělesné činnosti, které již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.“ (Evropská charta sportu). Sport má tedy velice blízko ke hře, můžeme říci, že je v podstatě její podmnožinou. „Sport má mnoho společných znaků se základním přirozeným socializačním mechanismem každého jedince, kterým je hra… Sport a hra mají mnoho společných rysů: dobrovolnost, prožitek z činnosti, určitá pravidla, časové a místní ohraničení.“ (Flemr, Valjent 2010: 74) Případně jsou, například v Anglii, sporty - tedy to, co běžně jako různá sportovní odvětví v češtině označujeme, rozděleny na sporty a hry (sports and games), kdy mezi sports patří například atletické disciplíny či plavání, a mezi games kupř. fotbal, tenis či lední hokej. Právě fenomén hry, dlouho opomíjený vědci z humanitně zaměřených oborů, se dočkal v posledních desetiletích zaslouženého zájmu. Eugen Fink v eseji Oáza štěstí tvrdí, že: „Hra není žádným okrajovým jevem v životní krajině člověka, žádným jen příležitostně vystupujícím, náhodný fenoménem. Hra náleží svou podstatou ke stavu lidského pobytu, je to základní existencionální fenomén.“ (Fink 1992: 12) Asi nejpozoruhodněji pak teorii her rozpracoval Roger Caillois ve svém díle Hry a lidé. Autor rozlišuje celkem čtyři typy her, tzv. herní principy, které organizují životy lidí ve společnosti a její kulturu. Tyto typy nazývá agon (řecký výraz pro úsilí nebo námahu, též lze chápat jako soutěž), alea (řecký výraz pro kostku, lze chápat jako náhodu), mimikry (překládáno ve významu maska, lze chápat jako chování jako by) a ilinx (závrať). Mezi hry, fungující na principu alea, řadí Caillois veškeré hry, v nichž hraje roli štěstěna – „výherní“ automaty, karetní hry, hru v kostky apod. Hry založené na principu závratě, ilinx, jsou 9

všechny adrenalinové sporty, atrakce z lunaparků, ale i dětské pohybové hry. Mimikrami označuje Caillois každou nepřirozenou roli, s jejíž pomocí během her jedinec vystupuje ze své každodennosti (např. užívání dresů). Pro potřeby této práce nejzajímavějším herním principem je agon. Pod něj lze zařadit sport ve své vrcholové podobě2. V Cailloisově pojetí představuje totiž herní princip agon všechen duch soutěživosti. Caillois dělí jednotlivé herní principy na tři oblasti – institucionalizovanou (integrovanou do každodenního života), úpadkovou a okrajovou neboli herní. Příklady institucionalizované herní oblasti spatřuje ve všech projevech společnosti, kdy se uplatňuje soutěživost, typická pro společnosti našeho kulturního světa – např. veškeré konkurzy, školní zkoušky či obecně konkurence mezi firmami. Ideálním typem (ve weberovském smyslu slova), úpadkové formy herního principu agon je válka. Okrajovou oblast principu agon pak představuje především sport, a to sport soutěživý.3 K soutěživému sportu, v jeho vrcholové podobě se vrátíme později, až bude řeč o vzájemném vlivu sportu a (masových) médií. Aby se o sportu vůbec dalo mluvit jako o vrcholovém, musel se v průběhu tisíciletí do takovéto podoby vyvinout. Další kapitola tedy bude věnována stručné historii sportu od jeho prapočátků do dnešní profesionalizované podoby.

2

Právě tento typ sportu bude, z důvodů, které budou předestřeny níže, předmětem zájmu této práce. Je důležité uvědomit si, že sport se v té podobě, v jaké ho známe my, tedy soutěživý, nevyskytuje všude na světě. Například v Papui-Nové Guineji existuje kmen, který praktikuje jistou týmovou hru, kdy je žádoucí poté, co skóruje jeden tým, aby skóroval i tým druhý, a dorovnal tím stav utkání. Hra končí zhruba po uplynutí času vymezeného na zábavu, ale vždy v situaci, kdy je stav utkání vyrovnaný, aby byli všichni spokojení. (Weiss 2000) 3

10

2. Vývoj moderního sportu Sport v institucionalizované podobě provází náš svět již od starověku. Vezmeme-li v potaz, že ještě před cca. polovinou století Avery Brundage, předseda MOV4 v letech 19521972, silně brojil proti profesionalizaci olympijských her, o to víc nás překvapí, že již v roce 400 př. n. l. byly v řecké Helladě zahájeny výstavby sportovních stadionů, na nichž soutěžili plně profesionalizovaní atleti, a byli odměňováni formou pravidelné mzdy z obecních zdrojů. (Sekot 2008) Ačkoliv právě starověké Řecko má na podobu současného sportu zásadní vliv (vzpomeňme jen na konci 19. století obnovené olympijské hry), spatřují často odborníci jeho prapočátky ve formě různých středověkých her a sledují jeho vývoj právě v této návaznosti. Nejinak činil i Norbert Elias. Když hovoří o procesu civilizace, jehož počátek zařazuje někam mezi léta 1100 – 1453 (pád Konstantinopole), a který charakterizuje především rozvojem obchodu a měst v královstvích, zvýšeným zájmem o umění, literaturu a vzdělání, a zmírněním násilí, jakožto prostředku k řešení konfliktů, hovoří také o procesu sportizace (sportization). Ten jde podle Eliase ruku v ruce s procesem civilizace a projevuje se především v tom, že divoké a nespoutané lidové hry, doposud provozované bez jakýchkoliv kodifikovaných pravidel, a rezultující nezřídka kdy v úmrtí účastníků, získávají postupně pevně daná pravidla. „Striktní používání pravidel zajistilo rovné šance pro všechny zúčastněné a dohled oficiálních pořadatelů garantoval férovost. Tak se všehochuť chaotických a neuspořádaných aktivit posunula ve vývoji směrem k přesně vymezeným utkáním, která byla právě v souladu s těmito pravidly soudcována, a za jejichž dodržování byli také zúčastnění kladně hodnoceni.“ (Cashmore 2010: 96-97) Jak doplňuje Sekot (2006: 295), tento termín vyjadřuje „postupný proces politického působení sportu zejména tehdy a tam, kde jde o střetávání různých kulturních úrovní“. Jako příklad uvádí z Cartera (2002) podobnost sportu původních indických obyvatel, zvaný kabbadi, s kolonizátory importovaným kriketem. Za kolébku moderního sportu je všeobecně považována Anglie, kde se ve středověku nejvíce rozvíjely takto pravidly vymezené hry a kratochvíle, určené téměř výhradně aristokracii – např. honitba, dostihy, kriket. Šlechta jednoduše měla více volného času na provozování podobných koníčků než ostatní vrstvy obyvatelstva. U nich se jednalo spíše o hry pevně se vážící k určitým svátkům a lidovým slavnostem. 4

Mezinárodní olympijský výbor.

11

Teprve s nástupem modernity, v souvislosti například se zkracováním pracovní doby a nově se objevujícím fenoménem volného času pro čím dál více vrstev společnosti, se sport počal rozvíjet vskutku masově napříč všemi vrstvami obyvatel. V 19. století se tak počíná rozšiřovat fotbal, rugby, tenis a běžecké atletické disciplíny. (Sekot 2006) Jednotlivé sporty v této době získávají napříč různými státy jednotná pravidla, vznikají první sportovní kluby a organizace, včetně svrchovaných svazů konkrétních sportů, a souběžně s tím se začínají organizovat mezinárodní utkání a turnaje, ze kterých postupně vznikají mezinárodní mistrovství. Zhruba v tomto období se stále se rozšiřující sport stává terčem zájmu masových médií, reprezentovaných nejprve tiskem, v dalším století pak i rozhlasem a televizí. Další kapitola se právě vztahem mezi médii a sportem blíže zabývá.

12

3. Stručná historie sportovní žurnalistiky Sportovní zpravodajství pravidelnějšího charakteru se počalo v periodickém tisku objevovat v průběhu 19. století. Ellis Cashmore (2000) zmiňuje informační bulletin Bell´s Life in London Roberta Bella, který už od roku 18225 vycházel pravidelně jednou týdně, aby své čtenáře informoval o sportovních kláních v boxu, kriketu, lovu lišek a především koňských dostizích. Informace ze světa sportu se ukázaly jako výborný marketingový tah lákající čtenáře a prodejní čísla Bell´s Life in London utěšeně rostla. Zavedené periodikum drželo své monopolní postavení na anglickém trhu až do roku 1865, kdy byl založen The Sporting Life, který přinesl rychlé a detailní zpravodajství v kombinaci s rozmanitou nabídkou inzerátů. Noviny později pohltily svého předchůdce a konkurenta, a roku 1883 se staly deníkem. Právě jejich úspěch byl hlavním impulsem k tomu, aby i zavedené noviny napříč celou Anglií začaly do svého schématu zařazovat také informace ze světa sportu a zavádět specializované sportovní rubriky. (Cashmore 2000)6 Od konce dvacátých let 20. století tak existovaly, především v anglicky mluvících zemích, až několikastránkové sportovní části či přílohy novin v podobě, v jaké je v podstatě známe i dnes. (Sekot 2006) Ekvivalentem The Sporting Life v USA se staly noviny, z dnešního pohledu, s nepředstavitelně dlouhým názvem Spirit of the Times: A chronicle of the Turf, Agriculture, Field Sports, Literature and the Stage. Vycházely od roku 18317 v New Yorku a stejně jako jeho „anglický kolega“ se proslavily zejména svým zpravodajstvím ze světa koňských dostihů, ačkoliv byly, jak již napovídá název, skutečně široce tematicky zaměřené. (Cashmore 2000) K tištěným novinám se od dvacátých let 20. století, přidal postupně také rozhlas8. Ten disponoval oproti novinám jednou obrovskou výhodou – byl prvním médiem9, které vysílalo

5

Garrison a Sabljak (1993) dělí vývoj sportovní žurnalistiky do šesti období: 1. průkopnické (do roku 1830), 2.) období přijetí (1830-1865), 3.) období upevnění a růstu (1865-1920), 4.) zlatý věk sportovní žurnalistiky (1920-1930), 5.) výhledové období (perspective period) (1930-1950), 6.) léta přeměny (1950-1970) 6 Nezbytnost sportovní části novin v dnešní době ilustruje Děkanovský (2008: 42) na příkladu Lidových novin, které, profilující se jako výsostně seriózní periodikum, zaměřené především na politiku, po svém opětovném založení po Listopadu 1989 nejprve prezentovaly sport pouze okrajově ve formě strohých výsledkových zpráv. Brzy však zjistily, že se tím připravují o významnou část recipientů, a své sportovní stránky tak i Lidové noviny postupně rozšířily nejen kvantitativně (větší prostor), ale i kvalitativně (nové typy novinářských žánrů). 7 Vůbec prvními americkými sportovními novinami byly American Turf Register and Sporting Magazine. (Pedersen, Miloch, Laucella 2007: 50) 8 Rozhlas, stejně jako noviny a dále také film, jsou mediálními vědci označována jako média tvořící tzv. první práh zmasovění publika.

13

živě. Poté, co se radiopřijímače staly dostupnějšími, se rychle rozšířily a třicátá léta 20. století jsou označována jako Zlatá éra rozhlasu. Po druhé světové válce byl rozhlas pozvolna vytlačen televizí, jež vytvořila novou kvalitu spojením zvuku s obrazem. Živé sportovní přenosy se velmi rychle zabydlely v programové nabídce. První pravidelné televizní vysílání bylo zahájeno 22. března 1936. Vůbec první přímý sportovní přenos pak byl vysílán z Berlínské olympiády, která se konala toho roku v srpnu. (Sekot 2006) O mnoho desetiletí později v roce 2002, již Joseph Maguire konstatuje, že z dvaceti nejsledovanějších programů v dějinách televize se hned v sedmnácti případech jednalo o sportovní přenos.10 (Maguire et al. 2002) Běžně se dnes obzvlášť megalomanské akce typu olympijských her či fotbalových mistrovství světa, vysílají do více než 200 zemí světa, současně s tím jsme svědky nárůstu počtu televizních stanic zaměřených výhradně na sport (v ČR v posledních letech např. ČT 4 Sport, Nova Sport). Nepřekvapí tedy tvrzení Jana Děkanovského, který říká, že: „Možnost vysílání přenášet dění v přímém přenosu je ve vztahu ke sportu jeho vlastností nejdůležitější.“ (Děkanovský 2008: 34) Ale čím to je, že nás sportovní utkání vysílaná televizí tak mocně přitahují? Ellis Cashmore (2000) tvrdí, že přímé přenosy do jisté míry kompenzují svým nejistým výsledkem lidem unylé pohodlí života předvídatelného, postrádajícího ve svém stereotypním běhu momenty překvapení. Živě vysílaná sportovní utkání, byť v nich samozřejmě figurují favorité a outsideři, nabízejí divákům nefalšovaná dramata s předem nejistými výsledky. Zápasy jsou plné nepředvídatelných a nečekaných událostí a zvratů. Je-li tato specifičnost sportovních zápasů jakkoliv narušena, je tím pádem popírána samotná jejich podstata. Stačí si vybavit nevoli, jakou do řad sportovních fanoušků a činovníků vždy přinese odhalení uplácení rozhodčích či/a protivníka. Televizní společnosti si samozřejmě jsou této přitažlivosti velmi dobře vědomy, a ještě posilují přitažlivost sportu prostředky, které k tomu mají k dispozici. V následujících řádcích bude řeč především o dvou velkých skupinách těchto prostředků (vzájemně se prolínajících) – 1.) technických a 2.) prostředcích podání přenosu jako narace.

9

Termín médium má svůj původ v latině a chápeme jej jako zprostředkujícího činitele. „Obory, které se věnují projevům mezilidské, sociální komunikace, označují pojmem médium/média to, co zprostředkovává někomu nějaké sdělení, tedy médium komunikační.“ (Jirák, Köpplová 2003: 16). 10 I první přímý přenos v historii československé televize (11. 2. 1955) se týkal sportu, konkrétně šlo o zápas v ledním hokeji mezi týmem Prahy a švédským celkem Leksand IF (Šmíd

14

4. Přitažlivost medializovaného sportu – dramatizace, akčnost, autenticita a narace S tím, jak se vyvíjela technika, se v průběhu desítek let výrazně rozšířily možnosti zachycení, a zpracování živých utkání, které tak vedou k dosažení co možná nejvyšší míry dramatizace přenosu a k pocitům autentičnosti u diváků. David Stead (2003) řadí dramatizaci (společně se spektakularizací, personalizací a názory expertů) mezi čtyři tendence sílící v současných mediálních sportovních programech. Aleš Sekot (2006: 205) říká: „Vizuální, verbální a zvukové techniky jsou využívány v procesu utváření dramatické sportovní podívané, která je prezentována divákům usazeným v pohodlí vlastních domovů.“ Vybavme si záběry na rozhodující okamžiky vrcholných sportovních střetnutí - zpomalená opakování, střídání či prolínání těchto záběrů se záběry na euforicky se radující či naopak zlomené sportovce a diváky, vše doplněné příkladně zaujatým komentářem, to vše činí přenosy dramatičtějšími. Proměnou za účelem dosažení větší dramatičnosti a akčnosti procházejí i jednotlivé sporty a jejich vlastní pravidla a/či hrací schémata lig a turnajů. Je přitom nasnadě, že k těmto změnám dochází často pod tlakem televizních společností, které potřebují vysílat pořady, tedy i sportovní přenosy, které budou svojí podobou přitahovat diváky. Klasické běžecké lyžování, dříve pouze s intervalovými starty, tak v posledních letech existuje i v provedení s hromadnými starty, a k tomu se přidaly soutěže sprinterů. Po vzoru cyklistického podniku Tour de France vznikla před pár lety Tour de Ski, několikatýdenní soutěž zahrnující prakticky veškeré distance a typy závodů. Celkový vítěz této série je tak nekorunovaným nejvšestrannějším lyžařem planety. Tour de Ski byla od samého počátku zamýšlena jako soutěž, která má běžecké lyžování zatraktivnit a zamezit poklesu diváckého zájmu o něj. Podobným způsobem získal větší spád volejbal poté, co bylo zrušeno pravidlo o získání bodu pouze z podání, ve stejném sportu navíc byly zkráceny sety (z 25 vítězných bodů na 15).

Z ledního hokeje zase zmizely remízy, a to jak v tuzemských soutěžích, tak i

v zámořské NHL a na mezinárodních turnajích. Skončí-li zápas po základní hrací době nerozhodně, utkání se prodlužuje, případně rozhodují atraktivní samostatné nájezdy. Mistrovství světa přešlo zhruba před dvaceti lety od systému odehrání zápasů „každý s každým“ k vyřazovací části (tzv. play-off). Na přelomu 20. a 21. století, v éře, kdy lednímu hokeji dominovala precizní defenzíva a prudce klesal průměr vstřelených branek na zápas, 15

což mělo logicky za následek pokles zájmu diváků, bylo v pravidlech, za účelem zrychlení hry11 a opětovného nárůstu vstřelených gólů, zrušeno pravidlo o postavení mimo hru na střední čáře (roku 1997 v Evropě a roku 2005 v Severní Americe). Za stejným účelem došlo v NHL v roce 2005 (a poté znovu v roce 2008) ke zmenšení brankářské výstroje. Ke zvýšení atraktivity sportů a sportovních přenosů často dopomáhá i podoba zevnějšku samotných aktérů či spíše aktérek, neboť sport obecně je přece jenom doménou mužů. Jako aktuální příklad uvádím volání mezinárodní badmintonové federace po tom, aby badmintonistky nosily při utkáních povinně sukně namísto dlouhých kalhot.12 Fanoušci tenisu si zase určitě vybaví rozdíly v oblečení současných tenistů a tenistek oproti oblečení z časů, kdy byl „bílý sport“ opravdu bílým. Autentičnosti v přímých přenosech je dosahováno například pomocí nejrůznějších miniaturních kamer. Umístěné na helmách jezdců seriálu formule 1, pod vodou zabírající obraty plavců na konci bazénu, na helmách skokanů na lyžích… Všude tam mají za úkol „vtáhnout“ diváky do centra dění, umožnit jim nevšední zážitek zcela v souladu s výše uvedeným tvrzením Cashmorea o přitažlivosti sportovních přenosů díky jejich nabídnutí nevšední alternativy. Kromě kamer existují samozřejmě další prostředky, např. ruchové mikrofony přinášející televiznímu publiku autentické pokyny trenérů hráčům. Ruku v ruce se snahami autorů sportovních přenosů jdou samozřejmě i snahy výrobců elektroniky. Jmenujme například inovace typu „3D zvukové systémy“ televizí, domácí „3D brýle“ nebo i pouhé zvětšování úhlopříčky televizorů.

S autenticitou souvisí i narativní struktura přímých přenosů. Jak uvádí Děkanovský (2008: 35): „Účelem“ interpretování a zarámování náhodného běhu událostí do narativní struktury „je zjevně snaha … podat autentický (tedy nefiktivní) děj tak, aby uspořádáním do určité struktury příběhu získal pro recipienta větší míru srozumitelnosti a tím i přitažlivosti.“ Sportovní střetnutí tak bývají zasazována do kontextu historie vzájemných soubojů daných soupeřů, typická jsou například volání po odvetě za nepodařená utkání z minulosti či za

11

Lední hokej si napříč celým hokejovým světem hrdě nese přídomek „nejrychlejší kolektivní hra na světě“, o nějž by jistě nerad přišel. 12 Viz. článek Filipa Grima (2011).

16

různá příkoří, která jedna strana pociťuje.13 Sportovní komentátor České televize, Robert Záruba, zase v živém přenosu bezprostředně po vyhraném utkání české reprezentace nad Ruskem ve finále mistrovství světa 2010 vytvořil příběh o hrdinné partě „horolezců“, která, ač byla na turnaji mnohokrát na pokraji vyřazení, nakonec zdárně vyšplhala až na vysněný vrchol, a nedovolila tak Rusku získat potřetí za sebou titul, což se naší reprezentaci na přelomu tisíciletí (1999-2001) podařilo. „Tak to byl v pravdě horolezecký výkon téhle party, kdy jsme padali do údolí a dokázali se vždycky zachytit za nějaký bod a vyškrábat nahoru. Česko vítězí ve finále mistrovství světa nad Ruskem 2:1. Zastavuje sérii sedmadvaceti vyhraných zápas Rusů v řadě a kazí Rusům sen o zlatém hattricku. Strážci tohoto unikátu dnes byli znovu na svém místě.“14 Přímo uměleckým dílem, a zřejmě vůbec nejznámějším příkladem kombinace technických prostředků a narace, jsou dokumenty slavné německé režisérky dokumentárních filmů z období hitlerovského Německa Leni Riefenstahlové. Ve vládou objednaném dokumentu Olympia z roku 1936 Riefenstahlová velice osobitým způsobem zobrazila olympijské hry, které se toho roku konaly v Berlíně, a které se měly stát manifestační přehlídkou síly a zdatnosti nového německého národa. Riefenstahlová mistrně pracovala s kamerou a střihem, divák tak například může (měl!) nacházet přímou spojitost mezi antickými sochami zobrazujícími atlety a mladými, tělesně zdatnými, německými sportovci, ve které se „oživlé“ antické sochy postupně transformují. „Leni Riefenstahlová sportovní a kulturní události olympijských her pouze fotograficky nezdokumentovala, ale estetizovala. Stylizovala konkrétní realitu jako mytickou událost, jako „grandiózní propojení“ řecké antiky a německé současnosti. Olympijské hry měly

13

Na turínských ZOH (2006), fauloval v zápase Česka s Finskem finský hokejista Jarkko Ruutu Jaromíra Jágra. Zraněný Jágr zápas nedohrál. Když pak hrozilo, že se s Finskem český výběr střetne znovu ve vyřazovací fázi turnaje, začala média chrlit články o tom, kdo z českých hokejistů bude nejvhodnějším mstitelem apod. K souboji s Finy přitom nakonec díky výsledkům jiných zápasů vůbec nedošlo! Jarkko Ruutu, hokejista, jemuž je tvrdá hra vlastní, působí v zámořské NHL, a kdykoliv o sobě dá tímto způsobem (bitka, tvrdý faul) vědět, je tato zpráva českými média vsazena do příběhu o zákeřném finském útočníkovi, který v Turíně zákeřně atakoval u mantinelu Jaromíra Jágra a stále si nedá pokoj a hledá nové oběti. Zajímavé pokračování získala tato narace i na letošním mistrovství světa, kdy v souboji s Finskem stačil jeden faul na Jágra od Tuomoa Ruutua, bratra Jarkkoa, aby se v českých denících objevily články typu Zase Ruutu. Jágra po Jarkkovi málem přizabil i jeho bratr Tuomo. (Tomas 2011) 14 Videozáznam dne 10.5. 2011 k naleznutí např. na: http://www.youtube.com/watch?v=ypwnqKsXpbY&feature=related

17

podle ní ve filmu být ještě ,krásnější než ve skutečnosti´.“ (Šlesingerová 2005: 2) Jak uvádí Děkanovský (2008), na jiném místě zase Riefenstahlová přetvořila průběh konkrétní disciplíny. Byla jí soutěž diskařek. Aby celé klání získalo na dramatičnosti, a z nudné reality, kdy německá diskařka Mauermayerová zvítězila pokusem hned z první série hodů, se stala dechberoucí podívaná, Riefenstahlová vhodným střihem vytvořila „velké vyprávění“, kdy tato atletka vítězí ve strhující bitvě posledním pokusem celé soutěže, a kdy tak dochází zasloužené satisfakce její nezdolné snažení. Dokument Riefenstahlové je dodnes ceněný pro preciznost práce s technickými prostředky a inovativní přístup k vytváření dokumentů. Zároveň je jedním z nejpůsobivějších dokladů o tom, jak pomocí mediálních příběhů působit na masy a ovlivňovat je tak k obrazu svému.

18

5. Moc médií, sociální konstrukce reality Média tedy disponují obrovskou mocí a paletou prostředků a způsobů jak utvářet názory svých recipientů a předávat jim určité hodnoty (a jiné naopak upozaďovat). Jak ukázala předcházející část, mediální sdělení obecně, ať již jde o zprávu v novinách, fotografii či přímý přenos sportovního zápasu, nezaznamenávají události a realitu neutrálně, a tedy o ní tak ani neinformují, ale naopak, realitu do značné míry vytvářejí/konstruují. Realita tak de facto jakoby neexistovala před tím, než je médii zaznamenána a zpracována, vzniká až poté. Už samotný výběr toho, co má být a bude sděleno (tzv. agenda setting) vysílá v podstatě neuvědomovaný15 signál o tom, co má být považováno za důležité a hodné zaznamenání. Plejáda právě naznačených způsobů, jakými lze tato sdělení podat, a prostředků sloužících k upravení mediálních textů (ve smyslu všech mediálních sdělení, tedy i fotografií apod.), pak umožňuje tyto texty upravit do žádoucí podoby, a tím tedy, ať už více či méně záměrně, ovlivňovat lidská myšlení, názory a hodnoty. Masová média tak platí za jedny z „nejmocnějších sociálních aktérů, kteří jsou angažováni v oblasti interpretování, definování, a tedy i vytváření či konstruování reality“ (Reifová 2004: 107) Dosah médií je od masového rozšíření novin nedozírný, a s každým novým médiem (především s televizí a internetem) ještě mohutně vzrostl. Nepřekvapí tedy, že média byla (jsou a budou) zneužívána mocnými k posílení převládajícího statusu quo, a tedy k ještě většímu posílení svých výsadních pozic. Nejmarkantněji je to vidět na příkladu v podstatě jakýchkoliv totalitních politických režimů, kdy jsou oficiální média co nejrychleji podrobena přísné vnější cenzuře a v duchu výše zmíněných konstruktivistických teorií konstruují realitu odpovídající přesvědčením vládnoucích ideologií. Takovýchto konstrukcí nejsou ušetřeny ani sportovní události, jak ilustroval výše uvedený příklad o dokumentaristce Leni Riefenstahlové. Jako příklad z českých (československých) dějin, poslouží mistrovství světa v ledním hokeji z roku 1969, konané ve Stockholmu. Na tomto mistrovství českoslovenští reprezentanti hned dvakrát porazili v té době těžko přemožitelný výběr SSSR. Čechoslováci cítili vůči Sovětům směs vzteku a bezmoci, a lední hokej se stal de facto jedinou možností, jak nenáviděnému „velkému

15

Samozřejmě vždy záleží na stupni mediální gramotnosti jedince či dané společnosti.

19

bratru“ alespoň částečně oplatit okupaci16. Své pocity chtěli dát samozřejmě najevo také samotní reprezentanti. Je známo, že v případě neúspěšných vývojů vzájemných utkání, měli v plánu alespoň vyprovokovat na hrací ploše vzájemné potyčky, k čemuž díky zmíněným vítězstvím nakonec nedošlo. Došlo však k přelepení rudých pěticípých hvězd, která od roku 1960 tvořila součást československého státního znaku a nahradila nad hlavou dvouocasého lva dříve používanou královskou korunu. Asi pětice reprezentantů si před prvním utkáním se Sovětským svazem přelepili tyto hvězdy, symboly nenáviděného socialistického režimu, neprůhlednou černou páskou, pročež samozřejmě měli po návratu domů problémy a museli celou záležitost vysvětlovat průhlednou výmluvou o dírách v dresech. V přímém televizním přenosu samozřejmě nebyl komentátory přenosu tento protest reflektován, ba co víc, Československá televize, očekávající možné problémy v zápasech se SSSR“, vysílala celý přenos s dostatečným časovým zpožděním. Když po skončení zápasu došlo k druhému, tentokrát již plně kolektivnímu společenskému protestu proti situaci v republice, a sice k odmítnutí podání rukou soupeři, televize včas přímý přenos zastavila a toto gesto reprezentantů tak milióny československých občanů neviděly.

16

O pocitu zadostiučinění hovoří i lidová tvořivost typu rychle se šířící veršovánky: „Neměli tam tanky, dostali dvě branky.“ (po prvním vzájemném zápase, který dopadl 2:0 pro ČSSR).

20

6. Vrcholový sport a politika, styčné body Jak vidno, sport, a to téměř výhradně ten vrcholový17 či závodní, se silně prolíná s politikou. Jak uvádí například Bureš (2011), jak politice, tak i sportu, obzvláště tomu vrcholovému je vlastní mnoho společných hodnot (vytrvalost, houževnatost, orientace na vítězství či soutěživost)18. Politika, a opět především ta na nejvyšší úrovni, tak je právem řazena pod výše uvedený Cailloisův herní princip agon, konkrétně do institucionalizované podoblasti. Aleš Sekot (2006: 59) v podobném duchu píše, že „převládající důraz na vztah mocenských vztahů a soutěživosti usnadňuje pochopení mimořádného významu vrcholového výkonnostního sportu v Severní Americe, Evropě a dalších nejen ekonomicky vyspělých (a tedy i kompetitivních) zemích světa, Českou republiku nevyjímaje. Vrcholový sport je … založen na kulturním vzorci oslavy vítěze a idealizované dominance jedněch nad druhými“. Americký sociolog sportu Jay J. Coakley vymezuje sedm hlavních kategorií konkrétních podob vládní participace na sportu a sportovních událostech:

1.) zabezpečení veřejného pořádku – např. uvolnění lidských zdrojů (například armády) při konání megalomanských sportovních událostí; různé vládní programy cílící na zamezení pouliční kriminalitě. 2.) podpora zdraví a fyzické kondice obyvatelstva – akce na podporu zdravého životního stylu 3.) zvýšení prestiže – precizně zvládnutá organizace velkých turnajů, které jsou médii vysílány do celého světa, okamžitě zvýší prestiž dané země či třeba politické strany19. 4.) podpora společně sdíleného pocitu identity, sounáležitosti a jednoty mezi obyvateli – podrobněji v kapitole 6.1. 5.) posilování hodnot slučitelných s dominantní ideologií společnosti či státu 6.) zvýšení prestiže politických vůdců a vlády – sem patří hlavně zviditelňování politiků po boku sportovních hvězd či na významných sportovních akcích. 17

Zde vycházím z rozdělení sportu dle Slepičkové (2000: 25-26). Na stejném místě si Bureš všímá také podobnosti sportu a politiky v organizační činnosti. Politika i sport, tvrdí, vyžadují výborné organizační schopnosti, a snad proto se velké množství politiků rekrutuje z řad sportovních funkcionářů a naopak. 19 Radim Bureš (2010) poukazuje na předešlé fotbalové mistrovství světa (2006 v Německu), které se konalo těsně před volbami. V zemi panoval názor, že to, jakým způsobem bude organizace mistrovství zvládnuta, bude mít významný vliv na výsledky voleb. 18

21

7.) podpora ekonomického rozvoje v místě, regionu nebo širší společnosti. (Coakley 2001: 386-387)

Jednotlivé kategorie se samozřejmě prolínají, organizačně bezchybně zvládnutá sportovní akce mezinárodního dosahu přináší prestiž pro celou zemi, může posloužit jako prostředek ke zviditelnění jednotlivců. Vhodně využité sportovní areály, nově postavené pro potřeby dané akce, mohou dále využívat místní oddíly či/a veřejnost, a celá akce tak může, zvláště je-li spojena s vhodnou a účinnou propagací zdravého životního stylu, pozitivně působit na zájem obyvatelstva o sport, a tím v konečném důsledku příznivě ovlivnit jeho zdraví a celkovou tělesnou kondici. Mezi vůbec nejznámější příklady provázanosti politiky a sportu patří již v souvislosti s Riefenstahlovou zmíněné berlínské letní olympijské hry z roku 1936, které měly být demonstrací síly nového, fašistického Německa a nadřazenosti árijské rasy. Z období tzv. „studené války“ vzpomeňme především vzájemné bojkoty olympiád obou „supervelmocí“ z let 1980 a 1984. Výše zmíněný šampionát v ledním hokeji ze Stockholmu 1969 zase pro Československo neskončil se závěrečnou sirénou a s rozdáním medailí. Měl zajímavé pokračování, které vstoupilo do československé historie pod označením „hokejový týden“. Jiným, v našich sportovních dějinách smutných rokem, byl rok 1934. Československá fotbalová reprezentace se tehdy poprvé v historii dostala na mistrovství světa ve finále. Mistrovství toho roku hostila fašistická Itálie, a právě domácí výběr před zraky Benita Mussoliniho nakonec slavil vítězství 2:1 po prodloužení. Prakticky veškerý světový tisk však druhý den psal o skandálním výkonu švédského sudího Eklinda, který okatě „připískával“ domácím, a kterého si před finále právě sám Mussolini pozval na osobní audienci.

22

6.1 Sport a národní identita

Velmi viditelnou funkcí moderního sportu je jeho schopnost silně ve společnosti podněcovat nacionalistická cítění, zvyšovat sebevědomí lidí, jakožto občanů daného státu.20 Však také není náhodou, že moderní sport vykrystalizoval v podstatě do současné podoby v posledních desetiletích 19. století21, tedy v období, kdy napříč celou Evropou dosahovalo vrcholu nacionalistické cítění. V tomto kontextu je zajímavé povšimnout si paradoxu, který nese v soudobém globalizovaném světě tato schopnost sportu dnes. Na vrcholné úrovni je běžné, že se ze sportovců stávají světoběžníci a často dokonce pouhé komodity - majetek, který lze koupit nebo vyměnit z jedné půlky světa do druhé. Soupisky sportovních týmů se mění jak na běžícím páse, není problémem a výjimkou po nepovedené sezóně obměnit tým třeba i z poloviny22. Sport tak v dnešní společnosti na jednu stranu ukázkově reprezentuje globalizující se svět, ve kterém se postupně rozpouštějí geografické hranice a stírají se rozdíly mezi kulturami, na druhou stranu si ale stále drží funkci zcela opačnou, čili probouzení (národních) sentimentů, pocitů hrdosti a vlastenectví (byť často na velmi krátkou dobu několika týdnů, po které se koná příslušná sportovní soutěž). V tomto směru má sport často výsadní postavení v rámci celé společnosti. Kupříkladu zrovna dnes, 8. května 2011, v den státního svátku (Den osvobození od fašismu) není problém zahlédnout v ulicích českých měst řadu národními vlajkami či pentlemi v barvách trikolóry ozdobených automobilů. Mnoho návštěvníků České republiky, cizinců z podstatné části zeměkoule, kde není provozovaný, nebo alespoň dostatečně populární, lední hokej, (by) asi nevěřilo vlastním očím, jak významně s Čechy hýbe tato historická událost. Samozřejmě má však, alespoň v drtivé většině určitě, tyto „exhibice patriotismu“ na svědomí na Slovensku souběžně se odehrávající mistrovství světa v ledním hokeji. V roce 2002, kdy se právě Slovensko stalo ve Švédsku hokejovými mistry světa, jste se zase na státních hranicích, při příjezdu k našim východním sousedům, mohli setkat s oslavnými cedulemi hlásajícími 20

Tato funkce sportu sbližovat občany a vytvářet u nich pocit jednoty, samozřejmě platí i na menších úrovních, regionálních či lokálních. Maffesoli (1996) má pro tyto jednotný cíl sledující skupiny pojmenování „novékmenové společenství“ (neo-tribes), které vzniká mimo jiné při sledování sportovních událostí a pomáhá tak lidem-divákům nahrazovat slábnoucí socializační účinky u tradičních institucí typu rodina. 21 Právě v této době hromadně vznikaly nejstarší sportovní kluby a organizace, včetně zastřešujících národních svazů. 22 Ukázkovými příklady jsou bohaté fotbalové týmy typu Real Madrid, Chelsea či manchesterské kluby United a City, kterým nečiní problémy každoročně skupovat nejlepší hráče z nejlepších týmů celého světa.

23

všem „příchozím“, že právě vjíždíte do země hokejových šampionů. Tolik tedy příklady sportu, jakožto „roznětky“ národního cítění, z nedávné historie.

Samotný pojem národ definuje Benedict Anderson jako: „pomyslné politické společenství, které existuje v představách lidí jako společenství ze své podstaty ohraničené a svrchované. Je pomyslné, protože příslušníci i toho nejmenšího národa nikdy nepoznají většinu ostatních členů, nikdy se s nimi nesetkají a ani o nich neuslyší, přesto však v mysli každého z nich žije představa jejich společenství“. (Anderson 1983: 5-6) Jak výstižně poznamenal Eric Hobsbawm, toto imaginární společenství miliónů se zdá být reálnější, má-li podobu týmu jedenácti23 lidí s konkrétními jmény. (Hobsbawm 1992) Michael Billig (1995) ve svém díle Banal nationalism zase ukazuje, jakým způsobem – především skrze jazyk, je národní cítění v podobě tzv. banálního nacionalismu v jedincích implicitně obsaženo, a to i přes to, že je dnešní svět mnohými označován za post-nacionální. Pro Billiga je tak nacionalismus formou ideologického vědomí, které má za následek, že se národy, a celý svět z jednotlivých národů složený, zdají být zcela přirozeným stavem světa. Jazyk tomu napomáhá například oslovováním recipientů médií označeními pro příslušníky národa. Ve sportovních přenosech se hojně užívají osobní zájmena typu naši (= náš národní reprezentační výběr), naše (národní reprezentace), pracuje se s dichotomií my (= naše družstvo) versus oni (= jakýkoliv soupeř), základním identitu rozlišujícím klíčem platným ve všech společnostech. „Každý jedinec se ztotožňuje s ostatními lidmi na základě určitých společných znaků a charakteristik, a přirozeně tíhne ke společenstvím, která mu poskytují pocit sounáležitosti. Začleňování do skupin má většinou charakter negativního vymezení vůči jinému uskupení, jež nevykazuje daný společný znak. Toto rozlišení je vzorem pro klíčové binární rozdělení – my versus oni.“ (Murphy 2001: 42) Billig shrnuje svá zjištění následovně: „Nevýznamná slůvka spíše než velké památeční projevy nabízejí konstantní, ale zřídkakdy vědomé připomínky vlasti, čímž činí naši ,národní identitu nezapomenutelnou´.“ (Billig 1995: 93) Billig také v této knize používá termínu flagging, který by se snad dal přeložit jako „vlajkování“. Ve formě vyvěšené vlajky (saluted flag) či vlajky, kterou se mává (waved flag) je konkrétnímu národu připomínáno/si daný národ připomíná právě svoji příslušnost k patřičnému národu. 23

Hobsbawm podrobil analýze mezinárodní fotbalová utkání, obecně je však tato poznámka samozřejmě vztáhnutelná na jakýkoliv sport.

24

Jak uvádí více autorů (Billig 1995, Sekot 2006, Tzanelli 2008, Woodward 2000), sport, především vrcholový a vysílaný skrze masová média, je jedním z nejúčinnějších tvůrců a „konstruktérů“ národní identity recipientů, především díky viditelnosti národních (případně etnických, regionálních apod.) indikátorů, mezi které zmínění autoři řadí právě národní symboly typu vlajek, hymen, dále národní dresy, etablované pokřiky fanoušků24, tradiční povzbuzovací prostředky (např. švýcarské kravské zvonce) apod.

24

Již klasickým pokřikem mezi českými fanoušky je, a to jak na fotbalových, tak v posledních letech i na hokejových tribunách, pokřik: „Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop!“, který byl nejspíše inspirovaný tradičním povzbuzováním švýcarských fanoušků: „Hop Swiss!“.

25

7. Sport a davové jednání Vraťme se teď zpátky Maffesolimu a jeho novodobým kmenovým společenstvím (neo-tribes). Tento termín lze vztáhnout například na pravidelně se scházející příznivce konkrétního sportovního oddílu, ať už na schůzkách fan clubu, v oblíbené (klubové) hospodě či přímo na stadiónu při samotných zápasech. A právě při sledování sportovních utkání, s vystupňovaným nacionálním cítěním, jednají často lidé v intencích tzv. davového jednání. „Davy sledující“… „finálový zápas o titul mistra světa ve fotbalu spojují vyznavače domácího týmu do masy obdivovatelů a zbožňovatelů svých ,miláčků´. Jejich výhru pak zcela zkratovým myšlením mohou považovat za osobní výhru nebo naopak prohru jako osobní neúspěch.“ Sekot (2006: 69) Psychologii davu rozpracoval ve stejnojmenné knize francouzský sociolog a psycholog Gustave Le Bon. Lidské chování v psychologickém/organizovaném25 davu26 definuje jako omezené ve schopnosti samostatně uvažovat, ale zato naopak velmi dobře uzpůsobené k činům. V rámci davu totiž mizí jedincova vědomá osobnost, myšlenky a city všech v davu obsažených lidí směřují stejným směrem, neboť se skrze tzv. zákon duševní jednoty, který v davu dominuje, utváří přechodná kolektivní duše. Díky ní tedy jedinci směřují své cítění a jednání shodným směrem a jednají a cítí tedy často zcela odlišně než by jednali a cítili, byli-li by sami. Le Bon hovoří o třech hlavních příčinách těchto zvláštních vlastností organizovaných davů. První z nich je samotný fakt, že se jedinec stal součástí velkého počtu lidí, a z toho vyplývající anonymita jedince. Ta má za následek omezení regulační funkce rozumu, markantní úbytek pocitů zodpovědnosti a podvolení se pudům v jednání a cítění. Druhou příčinu, úzce souvisejí s první, pojmenovává Le Bon jakožto duševní nákazu, tedy obětování svého osobního zájmu zájmům kolektivu v duchu zmíněného kolektivní duše. Třetí příčinu uvedených vlastností davu spatřuje Le Bon v sugestibilitě obsažené v organizovaném davu. V důsledku těchto příčin se tedy u jedinců v organizovaném davu rozplývají vědomé osobnosti, převažovat naopak začínají osobnosti nevědomé, city a myšlenky se usměrňují 25

Psychologickým či organizovaným davem definuje Le Bon takový dav, který se shromáždil za určitým, jasně vymezeným cílem. 26 Dav nemusí být už podle Le Bona nutně shromážděn geograficky na jednom konkrétním místě. Součástí davu mohou být i samostatné „jednotky“, jsou-li v daném okamžiku vystaveny vlivu jistých podnětů, prudkých dojmů. Sledování živých sportovních přenosů např. reprezentačních celků, byť osaměle v křesle svého obývacího pokoje, i tak tedy může splňovat kritéria pro davové chování jedince. Sledování téhož přenosu s přáteli v hospodě, v centru města na velkoplošné obrazovce či přímo na stadionu samozřejmě pravděpodobnost a intenzitu davového jednání výrazně umocňuje.

26

pomocí nákazy a sugesce jednotným směrem, a objevuje se snaha přeměnit sugerované myšlenky v bezprostřední činy. Jedinec tak podle Le Bona už není sám sebou, ale pouhým automatem s vůlí, která není s to jej samostatně vést. (Le Bon 1997) Ačkoliv Le Bon demonstruje své závěry převážně na ukázkách z událostí typu revoluce a jiné dějinotvorné politické zvraty a bouře, je zřejmé, že v dnešní době je právě sport, díky své profesionalizace, komercionalizaci a s ní související celosvětové medializaci, asi nejvděčnějším fenoménem k pozorování davového jednání27. Le Bon dále v knize popisuje přesvědčení davů ozvláštněné formou, kterou nelze nazvat jinak než náboženský cit. Právě na styčné plochy mezi náboženstvím a soudobým sportem upozorňuje mnoho autorů, mezi prvními Michael Novak ve své studii The joy of sports, kde popisuje moderní sport, jakožto fenomén schopný nahradit náboženství ve své funkci dát lidem nové jedince hodné adorace. Děkanovský (2008) přímo tvrdí, že je to prakticky pouze sportovec, kdo jediný dnes může aspirovat na navázání na mytické hrdiny dřívějška, ke kterým vzhlíží veřejnost takřka ve zbožné úctě a obdivu. Tato veřejnost pak může, díky „vhodnému“ působení médií a intenzifikaci národního cítění při významných mezinárodních turnajích týkajících se v dané zemi silně populárního sportu, zahrnovat kromě standardních „celoročních fanoušků“ i jedince, kterým sport jinak nic neříká, a nechají se strhnout davovým jednáním. Z českých sportovních dějin nelze jmenovat na závěr této části jiný příklad, než hokejový „turnaj století“ konaný roku 1998 v japonském Naganu v rámci zimních olympijských her28.

27

Vliv organizovaného davu, konkrétně davu fanoušků fandících českému národnímu týmu v ledním hokeji, na jednání lidí, kteří jsou jeho součástí, krásně ilustruje současná televizní reklama (slogan „Vítězství vás změní“) na pivo značky Budvar. Viz. (cit. 10. 5. 2011) http://www.youtube.com/user/budvar 28 Sílu fenoménu Nagano 1998 pro Čechy dobře dokumentují i divácké rekordy s ním spojené. První třetinu finálového zápasu sledovalo 98,5 % dospělých diváků, sledujících v danou dobu televizi. V sociologickém průzkumu, založeném na vyplňování tzv. programových deníčků, si zase záznam tohoto utkání, jako doposud jediný pořad za více než čtvrtinu století deníčkových průzkumů, vysloužil nejvyšší známku 10, a to od všech 750 účastníků průzkumu. (Hanáková 1999)

27

B. Praktická část V teoretické části jsem se snažil ukázat sport jako významný fenomén v dnešní společnosti, kdy zvláště ten vrcholový a medializovaný oplývá silnou schopností uchvacovat davy fanoušků a činit ze samotných sportovců hrdiny dnešních dnů. Zaměřil jsem se také na propojení politiky a (medializovaného) sportu. V této části práce bylo uvedeno Coakleyho rozdělení příčin a důvodů participace politiky a politiků na sportovních událostech a sportu jako takovém. V praktické části si klade práce za cíl postihnout veškeré články, které v letech 1996 – 2010 vyšly v Lidových novinách a deníku Blesk, a které se týkají právě propojení českého sportu, konkrétně ledního hokeje, a české politiky. Vybírány byly články, které se nevyskytují ve sportovních rubrikách daných periodik. Rok 1996, jakožto výchozí rok pro vyhledávání článků a následnou obsahovou analýzu, vychází z možností databáze Anopress, která většinu českých periodik archivuje (Lidové noviny a Blesk nevyjímaje) právě od roku 1996. Všechny nalezené články byly po přečtení zařazeny dle výše zmíněného Coakleyho rozlišení, aby tak bylo možné vysledovat, jaké typy zpráv, ve kterých se propojuje téma ledního hokeje a politiky, jsou těmito deníky reflektovány a jaké nikoliv. Zprávy byly vybírány pouze z celostátních částí novin, a to pomocí uvedené databáze Anopress29, konkrétně pomocí základního formuláře této databáze. Články, všech možných žánrů, byly selektovány zaškrtnutím témat „politika“ a „lední hokej“ (s logickou funkcí and) v nabídce témat základního formuláře. Vybírány byly jen ty články, kde obě dvě tyto témata patří ke relevantním tématům, vynechány tak byly například sáhodlouhé rozhovory s politiky, kteří se v jedné odpovědi zmiňují, že se rádi dívají na lední hokej, články o politicích, kde je v závěrečném medailonku zmínka, že daný politik byl/je členem představenstva hokejového klubu apod. Lední hokej byl zvolen záměrně, neboť, nad s výjimkou fotbalu, žádný jiný sport není zároveň v České republice tak oblíbený30, nedosahuje pravidelně významných mezinárodních úspěchů a není v takové míře zároveň i medializován.31

29

Dostupné z www.anopress.cz (cit. 12. 5. 2011). O popularitě ledního hokeje v České republice svědčí i prostý fakt, že je zde tento sport všeobecně vnímám pod samotným slovem hokej, ačkoliv ve většině zemí světa, např. v Indii, je termínem hokej (hockey) míněn sport u nás zásadně označovaný jako pozemní hokej. 31 Hokejový magazín Buly je vysílán od 12. září 1992, a je tak nejdéle vysílaným sportovní magazínem v České televizi. 30

28

Struktura této části práce je členěna chronologicky. U každého roku následuje informace o hokejových úspěších české reprezentace na velkých hokejových turnajích (mistrovství světa, olympijské hry) a informace o (ne)konání voleb v daném roce. Už při letmém pohledu na databází nalezené články, při jejich prvním třídění, totiž bylo zřejmé, že drtivá většina článků pojednává o setkání politiků s hokejisty po právě skončeném turnaji, přičemž množství těchto článků výrazně roste v letech konání důležitých voleb. U obou analyzovaných periodik jsou vypsány názvy článků s datem vydání, stručně popsán obsah článku či jeho části relevantní pro potřeby této práce, a následně je článek zařazen do Coakleyho rozlišení důvodů participace politiky a sportu. Stručné obsahy článků jsou psány, jako by byly psány v příslušném roce jejich vydání. Odpadá tím pádem neustálé opakování spojení typu „tehdejší premiér“, „v té době předseda ODS“ apod. Čísla kategorií, do nichž jsou články řazeny, odpovídají očíslování, které lze v této práci nalézt výše na stranách 21-22. U některých článků jsem měl potřebu své rozdělení krátce vysvětlit, případně vyjádřit ne úplně 100% přesvědčení o správnosti zařazení, většina článků však obsahuje pouze stručné zařazení pod některou/é z kategorií. Na první pohled podobné kategorie č. 3 a 6 chápu a rozlišuji podle hodnotícího znaménka. V prvním případě (č. 3) jako zvýšení prestiže (státu, politické strany apod.) v důsledku něčeho, co je považováno za správné (pořadatelsky zvládnutá sportovní akce, dobře míněný úmysl), ve druhém případě (č. 6) jako zvýšení prestiže pomocí přiživení se na něčím úspěchu (pózování v médiích se známými a vlivnými osobnostmi atd.).

29

1.) Rok 1996 Rok 1996 se do české sportovní historie nesmazatelně zapsal premiérovým triumfem českých hokejistů na mistrovství světa v éře samostatnosti. Z politického hlediska se jednalo o rok, ve kterém se konaly hned dvoje volby – do Senátu Parlamentu ČR a do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. S oběma typy akcí také souvisejí zaznamenané články.

V Lidových novinách bylo zaznamenáno celkem pět článků:

Lidé, 06. 05. – stručná zmínka o cestě premiéra Václava Klause do Vídně na finálový zápas mistrovství mezi ČR a Kanadou.

Článek lze zařadit pod kategorii 4 a vzhledem k blížícím se volbám do PSP ČR také pod kategorii 6.

MS ve ve Vídni: Hokejisté budou slavit v Praze na parníku, 6. 5. – návštěva šatny novopečených mistrů světa V. Klausem ihned po vyhraném finále, přítomen byl i I. Pilip, blahopřejný telegram obdržel tým od V. Havla.

Ze stejných důvodů zařazeno pod kategorie 4 a 6.

Lidé, 13. 5. - Prezident Václav Havel se vypravil na natáčení včerejšího pořadu Hovory v Lánech v červenomodrém dresu s číslicí 25 a s podpisy českého hokejového týmu. Tento článek lze určitě zařadit pod kategorii 4, snad i pod kategorii 6, ačkoliv na rozdíl od politiků majících těsně před volbami se dá u prezidenta spíše pochybovat o motivu zvýšení vlastní prestiže.

30

Rudá růže nad Kladnem, 4. 11. – Miloš Zeman necelé dva týdny před volbami do Senátu navštívil v rámci předvolebních setkání s občany (tradiční hokejové město) Kladno. V článku se přímo píše: „Odjíždí na místní stadion - být viděn na hokeji totiž v Kladně znamená skutečně mnoho...“ kat. 6

Osobnosti pomáhají v boji o Senát, 5. 11. – Článek o podpoře známých osobností ODS, mezi jinými je i hokejový trenér Ivan Hlinka. ČSSD zase na lokální úrovni podporuje Josef Zajíc, kapitán kladenského hokejového týmu. kat. 6

V deníku Blesk byl zaznamenán pouze jeden článek: Předvolební kampaň dává politikům pořádně zabrat, 7. 5. – Článek reflektuje podporu V. Klause národnímu týmu a dává ji (výrazněji než Lidové noviny) do souvislosti s nadcházejícími volbami. „Hned poté odletěl speciálem podpořit naše hokejisty na mistrovství světa do Vídně, kde se v přímém přenosu před televizními kamerami evidentně snažil pro sebe a ODS nabrat další body v předvolební agitaci.“ kat. 6

31

2.) Rok 1997 Tento rok nepřinesl žádné volby, a po titulu z předcházejícího roku „pouze“ bronzové medaile z mistrovství světa. Ani v jedněch novinách nebyl nalezen byť jediný článek.

3.) Rok 1998 Rok největšího úspěchu v historii českého ledního hokeje, zároveň rok konání hned trojích voleb – do PSP ČR, do Senátu a do obecních zastupitelstev.

Lidové noviny: Radost z našich hochů zkomplikovala jednání ODS, 21. 2. – Hokejové utkání ČR – Kanada, semifinále olympijského turnaje v Naganu, zapříčinilo přerušované jednání výkonné rady ODS, neboť politici neustále odbíhali z jednání k televizi. Tento článek, myslím si, lze zařadit pod kategorii 4.

Politici se pustili do gratulací hokejistům, 23. 2. – Politický pořad Debata začal gratulacemi hokejistům, novopečeným olympijským vítězům, a to od všech pěti pozvaných hostů, představitelů nejsilnějších politických stran. kat. 4 a snad i 6

32

Přesně po padesáti letech přišel další, tentokrát lepší Vítězný únor, 23. 2. – Vítězství hokejistů je vzhledem k datu přirovnáno k tak významné dějinotvorné události, jakou byl „Vítězný únor 1948“. „Vítězný únor 1998“ je vsazen do řady „osudových osmiček“, letopočtů končících číslicí 8, významných v našich dějinách. Navíc se píše o symbolické odplatě, neboť finálovým soupeřem byl tým Ruska. Dále je opět zmíněn pořad Debata a průzkum společnosti Median, podle nějž je 65 % Čechů na své češství hrdo právě díky lednímu hokeji a pouze 22 % díky českým politikům. kat. 4, 5 (stěžejní „protikomunistická“ část článku) a snad i 6

Havel je už z nemocnice doma, 23. 2. – Prezidentovo zdraví se lepší, a nenechal si proto ujít přímý přenos finálového zápasu z Nagana. „Jeho první slova proto patřila českému vítězství: Raduji se z toho spolu se všemi spoluobčany.“ kat. 4

Členka ČSSD chce kvůli hokeji změnu zákona, 24. 2. – Článek pojednává o snaze S. Zvěřinové (ČSSD) „ … iniciovat novelu volebního zákona, která by vhodným způsobem umožnila českým občanům uplatnit volební právo i při pobytu v zahraničí. … k návrhu ji inspiroval úspěch českých hokejistů v Naganu. Podle Zvěřinové by bylo škoda, aby se lidé jako například brankář Dominik Hašek, kteří ČR tak vynikajícím způsobem reprezentují, nemohli kvůli zákonu účastnit voleb.“ kat. 4, diskutabilně snad i 6

Členka ČSSD díky hokeji objevila objevené, 25. 2. – Komentář k předcházejícímu článku. kat. 4, diskutabilně 6 33

Někdo děkoval, jiní agitovali, 25. 2. – Článek o způsobech přivítání hokejistů politiky – střídmé od J. Tošovského a V. Havla, a naopak okázalé a „přiživující se“ na slávě hokejistů od V. Drábka a J. Koukala. kat. 6, 4

Na velkém úspěchu hokejistů se přiživila řada osobností, 25. 2. - Článek negativně hodnotí chování primátora Koukala při vítání „zlatých hochů“. „Politikům nejde vždy v první řadě o projevení díků a gratulaci sportovcům.“ kat. 6

Prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání, 29. 10. – D. Hašek obdržel medaili Za zásluhy. Lze zařadit do kategorie 4.

Pohádka o slavném návratu olympijských rytířů, 31. 12. – Opět článek dokumentující přivítání hokejistů politiky. kat. 6 a 4

Deník Blesk samozřejmě v „hokejovém“ roce 1998 přinesl zprávy týkající se propojení politiky a ledního hokeje, i on poukázal především na participaci jednotlivců na úspěchu hokejistů, avšak tyto zprávy byly součástí rubriky Sport, která má obecně u deníku Blesk širší 34

přesah (nenajdeme v ní tak zastoupené čistě sportovní zprávy typu výsledky, průběhy zápasů atd., Naopak, jsou tu více zastoupeny zprávy na pomezí sportu a showbyznysu nebo právě sportu a politiky.)

35

4.) Rok 1999 V roce 1999 český tým navázal na naganskou olympiádu a, jak se později ukázalo, započal sérii tří vyhraných světových šampionátů v řadě. V Česku, konkrétně ve vybraných obvodech, proběhly pouze volby do Senátu.

Lidové noviny: Poslanci včera namísto práce sledovali hokejový zápas s Kanadou, 14. 5. – Jednání ve Sněmovně bylo předčasně zrušeno, nedošlo na interpelace politiků, neboť kvůli souběžně hranému zápasu ČR – Kanada (semifinále MS) bylo v sále minimum poslanců. kat. 4

Jediná radost?, 17. 5. – Dva dny po vítězném finále vychází tento článek, ve kterém je sport označen za jedinou radost a důvod k národní hrdosti Čechů. kat. 4

Hráči dali politikům vodku i "kapky", 18. 5. – M. Zeman a E. Zeman vítali na ruzyňském letišti mistry světa. kat. 6 a 4

Olympijský vítěz Růžička porazil republikány, 20. 5. – Politické noviny Republika, spojované se stranou SPR-RSČ se musí omluvit Vladimíru Růžičkovi, kapitánu

36

olympijských vítězů z Nagana, za titulek "Vladimír Růžička pro republikány" u rozhovoru, který tomuto listu Růžička poskytl. kat. 6

Blesk: Růžička nežádá odškodnění, 11. 3. – Viz. předcházející článek. kat. 6

Česká ostuda, 18. 5. – O absenci českých vládních špiček na finálovém utkání české reprezentace proti výběru Finska. Je poukázáno na přítomnost Marttiho Ahtisaariho, finského prezidenta, a Haralda V., krále Norka, jež mistrovství pořádalo. Absence politiků je přímo spojována s tím, že se nekonají důležité volby. „Nebo kdy se expremiér Václav Klaus nechal ve Vídni osprchovat zlatými hokejisty šampaňským a zanotoval si s nimi ´Vašku, ty jsi prima chlap...´ … Tehdy však byly za dveřmi parlamentní volby... Včera už mluvil jakoby jiný Klaus: ´Je trošku falešné, abychom si najednou všichni politikové přisvojovali vítězství na šampionátu.´“ kat. 6 - Ačkoliv článek přináší vlastně zprávu zcela opačnou, svým vyzněním poukazuje na snahy politiků „parazitovat“ na úspěšných sportovcích.

37

5.) Rok 2000 Opět rok „pouhých“ senátních voleb. Čeští hokejisté obhájili titul mistrů světa.

Lidové noviny: Lední hokej je dnes víc než jen sport, 29. 4. – V den, kdy v Rusku odstartovalo hokejové mistrovství světa, poukazuje text na sílu fenoménu lední hokej v ČR. Zmíněna je participace politiků na úspěších hokejistů. kat. 4 a 6

Deník Blesk nepřinesl mimo rubriku Sport žádný článek relevantní pro potřeby této práce.

38

6.) Rok 2001 Dovršení „zlatého hattricku“ proběhlo v roce bez voleb.

Lidové noviny: Setkání politiků s hokejisty často provázejí trapasy, 28. 4. – Opět článek, který vyšel v den zahájení mistrovství světa, opět zmiňuje politiky, kteří se přiživují na slávě sportovců. „Zvýšený počet hokejových fandů se v posledních letech objevil v řadách českých politiků. Ukázat se v televizi po boku slavících šampionů je totiž dobrá cesta, jak na sebe přilákat pozornost voličů.“ kat. 6

"Zlatí hoši" odmítli oslavovat s politiky, 15. 5. – Hned tři články (tento + další dva následující) pojednávají o nechuti hokejistů setkávat se s politiky a pózovat s nimi pro média. Jejich rozhodnutí je redaktoremy kladně ohodnoceno: „Je to z jejich strany sympatické gesto: na slávě pozlacené novým leskem by se jistě rád přiživil každý, aspoň by na něj nějaký ten odlesk dopadl.“ kat. 6

Hokejisté se nechtěli sejít s politiky, 15. 5. kat. 6

39

Pány jsou hokejisté, 15. 5. – Článek o odmítnutí reprezentantů, vracejících se z vyhraného mistrovství světa domů, setkat se s V. Klausem. kat. 6

Blesk: Růžička prohrál soud, 11. 5. – Nové rozhodnutí v již zmíněném případu přineslo nový výsledek, a sice že se „Republikáni“ nemusejí omluvit V. Růžičkovi, poněvadž nový rozsudek neshledal spojitost mezi týdeníkem Republika a stranou SPR-RSČ. kat. 6

Politikům zakázali vstup na Staromák!, 15. 5. – Také Blesk zaznamenal rozhodnutí reprezentantů bojkotovat při návratu z mistrovství politiky. Také Blesk je rezolutní v objasnění důvodů gratulací politiků hokejistům: „Zapózovat, pronést pár zdvořilých, i když nicneříkajících slov, pogratulovat. To všechno patřilo do popisu práce českých politiků. Přiživit se na cizí slávě.“ kat. 6

40

7.) Rok 2002 V tomto roce proběhly volby do Poslanecké sněmovny, kromě každoročního mistrovství světa se odehrály také zimní olympijské hry, na nichž česká reprezentace obhajovala senzační vítězství z „Nagana 1998“. Ani na jednom z turnajů se však český tým nedostal přes čtvrtfinále a skončil až 5. (MS) a 7. (OH).

Lidové noviny: Výběr parlamentu porazil vlašimské hokejisty 10:9, 18. 3. – Poslanci ODS (V. Tlustý, T. Teplík aj.) porazili v přátelském utkání tým Vlašimi. Tento článek zřejmě lze zařadit do kat. 2.

Česko-slovenské vítězství, 14. 5. – Lední hokej prezentován jako nejvýznamnější a v podstatě jediný prostředek k probuzení národní hrdosti v obyvatelích ČR a SR. kat. 4

Unionisté "postaví" do voleb hokejisty a písničkáře, 7. 8. – O kandidatuře Františka Černíka, bývalého reprezentanta, do Senátu za US a o nabídce kandidovat za stejnou stranu Jaroslavu Holíkovi, taktéž bývalému reprezentantovi. kat. 6

41

Proti odboráři Štěchovi bude na Pelhřimovsku stát hokejista Holík, 21. 8. – Jaroslav Holík výše zmíněnou nabídku kandidovat přijal. kat. 6

Souboj úředníka s odborářem za dohledu hokejového trenéra, 24. 10. – Do třetice o kandidatuře J. Holíka, tentokrát již těsně před volbami. kat. 6

Znojmo: šéf televize proti všem, 24. 10. – Ve znojemském senátním obvodu kandiduje V. Železný. Na hokejovém zápase ve Znojmě předával nejlepším hráčům zápasu ocenění. kat. 6

Olomouc: vyhrát volby ještě neznamená vést město, 31. 10. – Článek o volbách do obecníc zastupitelstev zmiňuje předvolební plán ODS vrátit do města extraligový hokej. Členka olomoucké ODS Marta Vláčilová vzpomíná na rok 1993, kdy Olomouc zvítězila ve vůbec prvním ročníku samostatné nejvyšší české soutěže, a uvádí, jak tenkrát „na radnici hodně dmuli prsa“. kat. 3 nebo 6, a 4.

Vítězství za každou cenu, 6. 12. – O politické manipulaci a participaci na úspěších hokejistů od prezidenta až po komunální politiky. kat. 6 42

Blesk: Když Bílá, tak já taky, řekla si Buzková, 14. 6. – J. Jágr vzkazuje před volbami do PSP ČR, že bude volit ODS. kat. 6

43

8.) Rok 2003 Na mistrovství světa obsadili Češi nepopulární 4. místo, volby se v tomto roce nekonaly žádné.

Lidové noviny: Osobnosti proti policii – 4:2, 30. 1. – Otevření zimního stadionu na pražských Lužinách zahájilo utkání výběru pražské policie a týmu osobností, za který nastoupili také Mirek Topolánek a Ivan Langer. Myslím, že tuto zprávu lze zařadit pod kategorii 2.

Petra Buzková si plete..., 3. 2. – P. Buzková, je připravena podpořit návrh na poskytnutí státní garance pro úvěr společnosti Sazka, která staví halu pro hokejové mistrovství světa v ČR. Noviny jí vytýkají tendence se zviditelnit za každou cenu, namísto poctivé práce v resortu školství. „Vlastní popularitou posedlé političce … je však pochopitelně bližší hokejový šampionát. Za odměnu by totiž třeba mohla mistrovství zahajovat, potřásat rukama šampionům, nechat se přitom fotografovat a sbírat cenné bodíky do tabulky nejoblíbenějších papalášů.“ Článek je jednoznačně podán jako snaha o „parazitování“ političky na reprezentačním mužstvu ledního hokeje, tedy kat. 6. Lze o něm ale smýšlet také jako o tendenci zachránit na postavení nové haly závislé pořádání mistrovství světa, čili kat. 3 – snaha o zachování prestiže České republiky.

44

Blesk: Kanaďané překazili našim politikům výlet, 10. 5. – V. Klaus a L. Zaorálek nakonec neodletí na hokejové mistrovství světa, protože český tým vypadl v semifinále s Kanadou. Na souboj o 3. místo se však chystá Petra Buzková (v článku zřejmě kvůli automatickým opravám textového editoru uvedená jako Petra Bůžkova). kat. 6 a 4

45

9.) Rok 2004 Po dvanácti letech se mistrovství světa v ledním hokeji konalo v České republice, konkrétně v Praze a Ostravě. Češi suverénně zvládli jak zápasy v základní, tak i v osmifinálové skupině, v dramatickém čtvrtfinále proti celku USA však nakonec vypadli na nájezdy. Volby se v roce 2004 odehrály hned troje – senátní, do krajských zastupitelstev a poprvé v historii republiky také do Evropského parlamentu.

Lidové noviny: Sazka, Tlustý a ODS Arena, 29. 3. – Prezident slavnostně přestřihl pásku (v barvě trikolory), a tím symbolicky uvedl do provozu halu Sazka, multifunkční moderní arénu, stavěnou však primárně pro účely mistrovství světa v ledním hokeji. kat. 4, 3 nebo 6, a 7

Klaus otevřel halu, ministři nepřišli, 29. 3. – Viz. předchozí článek, navíc jsou zmíněni i další politici – P. Bém, V. Železný, V. Tlustý. kat. 4, 3 nebo 6, a 7

Politici odmítli lístky na MS v hokeji, 10. 4. – Někteří politici odmítli nabídku organizátorů mistrovství světa k zakoupení vstupenku na jakýkoli zápas, protože to, vzhledem k nedostupnosti lístků pro ostatní občany, shledávají nevkusným a korupčním. Myslím si, že je možné tento článek zařadit pod kategorii 5 – boj proti korupci, jakožto hodnota slučitelná s dominantní ideologií společnosti a pod kategorii 4 – podpora sdíleného pocitu sounáležitosti a jednoty mezi obyvateli.

46

ČT: V ČSSD se losovalo o lístky na hokej, 14. 4. – ČSSD losuje o lístky na mistrovství světa, které straně nabídlo ministerstvo školství. Vladimír Špidla toto losování odmítá z důvodů podobných těm z předcházejícího článku. kat. 5 a 4 – obě v souvislosti s V. Špidlou

Vláda schválila Šulce do čela úřadu, 26.8. - Zmíněn odjezd premiéra Grosse do Litvínova, na pohřeb tragicky zesnulého trenéra hokejové reprezentace Ivana Hlinky. kat. 4, snad i 6

Premiér na pohřeb Hlinky letěl. Prý spěchal, 27. 8. – To samé. kat. 4, snad i 6

Středočeská ODS má podporu Jaromíra Jágra, 30. 10. - Jaromír Jágr podpoří v krajských volbách středočeského hejtmana Petra Bendla. kat. 6

ČSSD útočí na Jágrovu podporu ODS, 1. 11. – To samé, zdůrazněna důležitost takovéto podpory: „Co na voliče nejvíce působí? Podle reklamních a mediálních průzkumů to jsou kromě jasných hesel známé tváře.“ kat. 6

47

ČSSD útočí na ODS kvůli nacismu a Jágrovi, 1. 11. – To samé. kat. 6

Levé kličky Lidového domu, 1. 11. – Komentář k podpoře P. Bendla od J. Jágra, vysloveny pochybnosti o tom, zda to má J. Jágr zapotřebí – viděn jako pouhý prostředek k nárůstu popularity P. Bendla a celé ODS. kat. 6

Kampaň byla neobyčejně agresivní, 5. 11. – V den začátku voleb do krajských zastupitelstev vyšel článek rekapitulující kampaně nejsilnějších stran. Opět zmíněna aktivní podpora J. Jágra. kat. 6

Blesk: Gross dal hlavu na špalek, 13. 3. – „´Moje hlava stojí a padá s bezpečností tohoto šampionátu´, nechal se včera slyšet ministr vnitra Stanislav Gross. Osobně si byl totiž v Ostravě zkontrolovat čerstvě opravenou halu, kde se bude hrát hokejové mistrovství světa. Zpět odcestoval spokojen.“ kat. 1, 3, 7 v podstatě i kat. 4 (dobře zvládnuté mistrovství posílí v lidech pocity sounáležitosti, jednoty a národní identity).

48

Málku, teď jsi za kašpara!, 14. 4. - Reprezentační brankář Roman Málek chce kandidovat do Evropského parlamentu za Nezávislé. V článku je vysmíván, neboť prý naletěl a strana si z něj udělala pouze laciný reklamní poutač. kat. 6

Možná se zastavím..., 25. 4. - Pokud se českému národnímu týmu bude dařit v hokejovém šampionátu, přijde pravděpodobně do Sazka Areny fandit i Vladimír Špidla. Dále by se měli přijít Stanislav Gross, Mirek Topolánek či Ivan Langer. Zvací dopis obdržel i Miloš Zeman. kat. 4, 3 nebo 6

Milana Hejduka pocta překvapila, 25. 6. – Hokejista Milan Hejduk se stal čestným občanem města Ústí nad Labem. Snad lze zařadit do kat. 4 – ocenění může v lidech vzbudit skrze postavu vynikajícího sportovce a reprezentanta pocity sounáležitosti s jejich rodným městem/regionem.

Grossi, Hlinkovi jsi se měl poklonit! Ne se předvádět ve vrtulníku, 26. 8. – Článek příkřeji než Lidové noviny odsuzuje použití vrtulníku premiérem Grossem při příletu na pohřeb Ivana Hlinky. kat. 6

49

Politika podporují Čuba, Čechmánek i Málek, 15. 10. – Nové politické hnutí Správný směr má mj. podporovat i přední český hokejový brankář R. Čechmánek. kat. 6

Jílková dusila Jágra v Kotli, 30. 10. – Opět o podpoře P. Bendla Jaromírem Jágrem, tentokrát projevené v populárním televizním pořadu. kat. 6

Jágr proti Vondráčkové!, 30. 10. – Volby do krajských zastupitelstev jako souboj dvou populárních osobností. J. Jágr žehrá nad zavřenou kladenskou společností Poldi, lituje občany Kladna dojíždějící za prací až do Prahy, a v podpoře ODS vidí pro tyto lidi šanci zlepšení jejich situace (nejen) na pracovním trhu. kat. 6 a 7

50

10.) Rok 2005 V roce oproštěném od jakýchkoliv voleb, se Češi po čtyřech letech stali opět hokejovými mistry světa, a to poměrně nečekaně.

Lidové noviny: Paroubek a Klaus odjeli na hokej, 16. 5. – Šlo o finálový zápas mezi ČR a Kanadou. kat. 4, snad i 6

Kdo má právo nosit národní dres, 16. 5. – Kritika premiéra Paroubka za přiživování se na úspěchu hokejistů. kat. 6

Paroubek se vyhnul sporům, 27. 6. – Článek o setkání premiéra Paroubka s prezidentem Číny Chu Ťin-tchaem během Paroubkovi návštěvy Číny. „Paroubek doplnil, že jednal též o kultuře a sportu. ´Nabídl jsem možnosti uplatnění našich trenérů ve fotbale a v hokej´,´ prozradil.“ kat. 3, snad i kat. 7

Čínský premiér přicestuje poprvé do Česka, 6. 12. – Článek rekapituluje předešlý, kdy cestoval naopak náš premiér do Číny. kat. 3, v plánovaném konečném důsledku snad také kategorie 7

51

Blesk: Kdo zhnusil Zemanovi hokej?, 4. 6. – Deník vyvozuje z prohlášení expremiéra M. Zemana, že požitek ze sledování ledního hokeje mu zkazil současný premiér J. Paroubek, který se ve společnosti hokejistů rád zviditelňuje. kat. 6

Hlinková do voleb s modrými ptáky, 29. 11. – Liběna Hlinková, vdova po Ivanu Hlinkovi, bude kandidovat ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2006, a to za ODS. V článku je jí naznačeno, že je nejspíš pouze mediální tváří mající za cíl nalákat voliče – „Jste určitě nejznámější tváří kandidátky. Nemáte pocit, že sloužíte jen jako lákadlo?“.

52

11.) Rok 2006 Na mistrovství světa získal český tým stříbrné medaile, když ve finále nestačil na Švédsko. I ze zimních olympijských her, konaných toho roku v Turíně, si víceméně podceňovaný český tým nakonec odvezl medaili, bronzovou. Rok 2006 byl také rokem volebním, lidé volili nové poslance, senátory i zastupitele měst a obcí.

Lidové noviny: Fandit v dresu se lvem se nemusí vyplatit, 21. 4. - Fanoušci, kteří chodí na sportovní utkání v dresech se státními symboly, porušují zákon, protože velký český znak smí používat pouze sportovci a reprezentanti České republiky. Senátor Jiří Stodůlka i premiér Jiří Paroubek se však shodují v tom, že porušování tohoto zákone je možné a dokonce žádoucí tolerovat, neboť je tímto způsobem zviditelňována celá ČR. kat. 3, 4

Problém rozpočtu? Hokej, 20. 12. – O tom, jak se Roman Onderka, primátor Brna, snažil prosadit do rozpočtu města patnáct miliónů korun jako dotaci na brněnský hokej. Vzhledem k popularitě ledního hokeje v Brně lze tento článek zařadit pod kategorii 3 a snad i 4.

53

Blesk: Ivane, dáme góóól!, 27. 1. – O odhalení pomníku Ivana Hlinky v jeho rodném Litvínově. Přítomna byla např. i ministryně školství a sportu Petra Buzková. kat. 6, snad také 4 (pomník slavnému rodáku jako projev sounáležitosti s městem a regionem)

Paroubek: Vraždění neviňátek, 25. 2. – J. Paroubek dorazil do Turína na semifinálové utkání naší reprezentace za stavu 3:6 pro Švédsko. Po utkání, které ČR nakonec prohrála 3:7, Paroubek změnil původní plán a nešel za našimi hokejisty do šatny, protože: „ … ti kluci by na to ani neměli náladu.“ kat. 4 a 6 (byť, z důvodů porážky, s výrazně menším efektem, než jaký byl očekáván)

54

12.) Rok 2007 Česká reprezentace po nepřesvědčivých výkonech jednoznačně prohrála ve čtvrtfinále mistrovství světa s domácím Ruskem, volby se konaly pouze senátní.

Lidové noviny: Město zachránilo hokejový klub od krachu, 16. 3. – Článek o tom, jak se město město Vsetín nákupem 99 % akcií stalo faktickým vlastníkem místního hokejového klubu. kat. 4

Omlouvám se za své výlevy, 27. 4. – Premiér Mirek Topolánek nešetři sebekritikou, poté, co David Rath projevil nesouhlas s jeho absencí na zahájení výstavby továrny Hyundai v Nošovicích. Topolánek namísto toho bruslil na ledě s českým národním týmem před jeho odletem na mistrovství světa. kat. 4 a 6

Blesk: Tvrdík: Inspiroval nás Blesk, 29. 5. – O vtipné kampani ČSSD, která jsou (ne)schopnosti dvou největších politických stran vyjádřeny pomocí fiktivního hokejového zápasu. Ke kampani náleží i videoklip, kde Jiří Šlégr, bývalý český reprezentant a jeden z hrdinů z „Nagana 1998“ střílí rozhodující gól do sítě ODS. kat. 6 55

13.) Rok 2008 Tento rok se konaly volby do Senátu a do krajských zastupitelstev. Na mistrovství světa český celek opět neuspěl, ve čtvrtfinále vypadl se Švédskem.

Gratulační politika, 28. 2. – „Prezident republiky Václav Klaus nevynechá žádnou příležitost, stejně jako ostatní politici, aby se nechal vidět ve společnosti mezinárodně úspěšných sportovců či umělců.“ Přesto neblahopřál Markétě Irglové k tak významnému ocenění, jakým je Oscar za filmovou hudbu. kat. 6

Klaus Pekingu nevěří, 27. 3. – Opět o tom, jak se prezident rád nechá vidět po boku úspěšných (nejen) sportovců, na olympiádu do Pekingu se ale nechystá. kat. 6

ČSSD ulovila hokejistu Šlégra, 27. 5. – J. Šlégr se stal mediální tváří ČSSD v její kampani před volbami do Senátu. kat. 6

Má rád drahé věci. Umělce ne, 30. 5. – Článek o Milanu Richteru (ODS), pražském radním pro kulturu. Rád se nechává vidět po boku slavných osobností, jmenován je např. Vladimír Růžička, kapitán olympijských vítězů z roku 1998 a úspěšný trenér české reprezentace. kat. 6 56

Kde končí Topolánkovo?, 2. 6. – O předvolební kampani ČSSD před krajskými a senátními volbami. Konala se v pardubické hokejové ČEZ aréně a zobrazovala oranžový hokejový tým (symbolizující ČSSD) vítězící nad modrým týmem (ODS). Na konci promítnut videoklip s Jiřím Šlégrem. kat. 6

Strany zahajují kampaně, 3. 9. – Opět zmíněna podpora J. Šlégra ČSSD. kat. 6

Působí to jako hrozba, 5. 9. – O kampani „Evropě to osladíme“, vážící se k českému předsednictví Evropské unii. V klipu spojeném s kampaní vystupuje celkem sedm českých osobností, mezi nimi hned dva sportovci, z nichž jedním je Jaromír Jágr. kat. 3, 4 a 5

Na Řípu tekl Klausbeer, 6. 10. – Další z článků o spojení ČSSD a Jiřího Šlégra. Kategorie 6 a, vzhledem k tomu, že článek popisuje předvolební putování zástupců ČSSD na českou posvátnou horu Říp, lze jej zařadit i pod kategorii 4.

Žádný z článků z Blesku z tohoto roku nebyl zařazen do této práce.

57

14.) Rok 2009 V tomto roce se uskutečnily podruhé v historii ČR volby do Evropského parlamentu. Na mistrovství světa náš reprezentační tým opět nepřekonal čtvrtfinále proti Švédsku.

Lidové noviny: Ocelový pohled, prázdné koblihy a boj o vodu, 25. 3. – Jiří Šlégr je v článku nepřímo označen za jednu z mnoha „loutek“ v rukách politiků, která má za úkol pouze přivábit voliče. kat. 6

“68" s cejchem komunismu, 24. 4. – Článek o Jaromíru Jágrovi. Cílem článku je sdělení, že v duchu minulého režimu a jeho představ o „správných“ občanech společnosti, byli hokejisté vytrénováni k úžasným dovednostem, ale nebyli vedeni k tomu, aby se stali na ledě tolik potřebnými vůdčími osobnostmi. kat. 5

ČSSD se bojí Řápkové, 13. 5. – Opět spojení ČSSD a J. Šlégr. kat. 6

Když uspěji, s hokejem skončím, 15. 6. – Článek o J. Šlégrovi. kat. 6

58

TOP 09 láká i fandy Baníku, 10. 9. – ČSSD a J. Šlégr. kat. 6

Blesk: Hokejista Šlégr: Dal půl milionu ČSSD! Půjde do sněmovny?, 24. 3. kat. 6

59

15.) Rok 2010 Rok bohatý jak na události hokejové, tak politické. Na zimních olympijských hrách ve Vancouveru český tým nijak nezářil a opět nepřešel přes čtvrtfinále. O to větší senzací bylo vydřené zlato na mistrovství světa. Volby se v roce 2010 uskutečnily tyto: parlamentní, senátní a do obecních zastupitelstev.

Lidové noviny: Mezníky obstarali Zemák i profesionálové z USA, 6. 2. – Zmíněny krajské volby z roku 2008, kdy „ … socialisté navlečení v hokejových dresech … dokázali ovládnout všechna hejtmanství.“ kat. 4

Paroubek chce šéfovat sportu, 2. 3. – Pokud ČSSD zvítězí ve volbách a J. Paroubek se stane premiérem, rád by ze své pozice řídil sport, který, a dokumentuje to na ledním hokeji, postupně upadá, díky špatné koncepční práci a odchodům mladých talentů do zahraničí. Zmíněn je J. Šlégr jako „dvojka“ kandidátky strany na Ústecku. kat. 4, snad i kat. 3 (vyplývající ze zamýšleného zlepšení českých sportovců/hokejistů), případně kat. 6 (pokud na tyto snahy J. Paroubka nahlížíme pouze jako na předvolební populistická gesta)

Populismus hokeji nepomůže, 9. 3. – Záměry J. Paroubka jsou v článku označeny za předvolební populismus. kat. 6

60

Pan Paroubek neví, o čem mluví, 9. 3. – Stejně vyznívající článek, tentokrát od bývalého hokejového reprezentanta Jiřího Kučery. kat. 6

Křídla Sovětů, 10. 3. - „Jiří Paroubek pravil, že až vyhraje volby, vezme si pod svá osobní křídla český hokej, a za pár let budeme porážet Kanadu. To mi silně připomíná dávné komunistické heslo, které přišlo ze Sovětského svazu: ´Dohonit a předhonit Ameriku!´ “ Článek řadím do kategorie 5, protože z pohledu dnešního demokratického zřízení nepřímo přirovnává J. Paroubka ke člověku s jednáním z dob totality.

Do sněmovny chce Šlégr a lyžaři, 19. 4. – J. Šlégr kandiduje ve volbách do obecních zastupitelstev. kat. 6

Plody civilizace. Ty přinesla do Šanghaje velká česká expozice, 3. 5. – O Světové výstavě v Šanghaji. Český pavilon je zvenčí tvořen také výraznou mapou zobrazující historické centrum Prahy. Tato mapa je sestavena z přibližně 42 000 hokejových puků, jakožto symbolů u nás tak populárního sportu. kat. 4, 3 a 7

Jágr s šéfem ODS, jeho trenér s ČSSD, 27. 5. – J. Jágr vyjádřil podporu ODS, V. Růžička vyzdvihl program podpory sportu ČSSD. kat. 6 61

Jít do voleb bez primátorského lídra? Vyloučeno, 7. 8. – Petr Bříza, bývalý reprezentační brankář, jako možný kandidát ODS na primátora Prahy. kat. 6

Primátor? ODS v Praze tápe, 7. 8. – To samé. kat. 6

ODS hledá primátora. Ve hře je i brankář Sparty, 7. 8. – To samé. kat. 6

ODS primátora nenašla. Počká do září, 10. 8. – To samé. kat. 6

Hokejová" ODS. Sparťan Bříza láká slávistu Růžičku, 12. 8. – P. Bříza láká do řad ODS V. Růžičku.

Primátor brojí proti rodné ODS, 11. 10. – V komunálních volbách bude na Plzeňsku kandidovat také Josef Řezníček, bývalý dlouholetý hráč Plzně.

62

Jágr a Knížák jdou na Hrad. Pro metál, 19. 10. – Prezident V. Klaus udělil J. Jágrovi medaili Za zásluhy. kat. 4

Blesk: Brožová: Jirko, máš báječný nápad!, 2. 3. – O plánech J. Paroubka ohledně sportu pod přímým dozorem premiéra. kat. 6

Čekaly na idola Bendeho, přišel kmotr Benda, 31. 3. – J. Šlégr představen jako „dvojka“ kandidátky ČSSD v kraji. kat. 6

Dostal demižon slivovice, 27. 5. – J. Jágr podpořil ODS v jejich předvolební kampani. kat. 6

Jak Růžička (ne) podpořil Paroubka, 28. 5. – V. Růžička navzdory pochválení části předvolebního programu ČSSD nepodporuje žádnou stranu. kat. 6

63

Primátorem má být zpěvák Kalousek…, 10. 8. – Petr Bříza jako kandidát na pražského primátora. kat. 6

Vymění volby za Sportovce roku?!, 2. 9. – Článek vyjadřuje šok ze složení předvolebního týmu (např. V. Růžička, šéftrenér Českého svazu ledního hokeje S. Lener, předseda Českomoravského fotbalového svazu Ivan Hašek) který si zvolil P. Bříza, kandidát na primátora Prahy za ODS. Tento „manšaft“ také přichází s nápady takřka výhradně ze světa sportu – stavby cyklostezek, idea sportovního mistrovství mezi pražskými školami apod. kat. 6, 2

Metál dostala i Maciuchová!, 29. 10. – J. Jágr obdržel od prezidenta medaili Za zásluhy. kat. 4

Objímal se s grizzlym a polili mu sako, 13. 11. – Návštěva prezidenta Klause a premiéra Fischera na finále hokejového mistrovství světa mezi ČR a Ruskem. kat. 4, případně také 6

64

Závěr V praktické části této práce bylo roztříděno celkem 110 článků, z toho 81 z Lidových novin a 29 z deníku Blesk. Nejvíce článků pochází z roku 2010 (23) a 2004 (19), naopak z roku 1997 nebyl shledán relevantním žádný. Jeden článek byl vybrán z článků vyšlých v roce 2000. Tato práce si neklade za cíl pronést nějaké pevně platné závěry. To vzhledem ke způsobu vybírání a zařazování článků, které záleželo čistě na subjektivním úsudku, ani nebylo možné. Z těchto důvodů nepovažuji za vhodné ani uvedení výsledných součtů počtu jednotlivých typů článků, neboť se může, byť jsem přesvědčen, že nikterak zásadně, lišit. Přesvědčen jsem ale také o tom, že práce zcela jasně ukázala, jaké dva typy zpráv spojujících témata politiky a ledního hokeje jednoznačně převažují nad ostatními, a dá se celkem s jistotou tvrdit, že tomu tak je i v ostatních v Česku vycházejících periodikách. Za prvé jsou to články informující o vzájemné podpoře politiků a hokejistů, přičemž jsou oba směry podpory často podány jako využívání sportovců politiky (blahopřející politik se vystavuje na odiv ve světle úspěšných a veřejností zbožňovaných osobností, hokejista vyjadřující podporu straně je považován za pouhou loutku mající přilákat voliče). Druhým, hojně se vyskytujícím typem článků jsou ty, které podněcují ve čtenářích národní hrdost a cítění. Ve velké míře se tyto aspekty prolínají. Nepřekvapí tedy, že rok 2010, kdy byl počet analyzovaných článků největší, byl jediným rokem, kdy se v Česku konaly hned troje volby (včetně voleb do PSP ČR), a současně s tím český tým získal titul mistrů světa. Naopak, na články „nulový“ rok 1997 nepřinesl ani jedny volby, a i bronz z mistrovství nebyl po zlatu z předešlého kdovíjakým úspěchem.

65

Seznam použité odborné literatury: Anderson, Benedict. 1991. Imagined communities. Reflections on the origin and spread of nationalism. London: Verso. Billig, Michael. 1995. Banal nationalism. London: SAGE publications. Bureš, Radim. 2010. „Sport a politika.“ In: Slepička, Pavel; Slepičková, Irena. Sport a politika. Praha: UK FTVS. Burton, Graeme; Jirák Jan. 2001. Úvod do studia médií. Brno: Barrister & Principal. Caillois, Roger. 1998. Hry a lidé: maska a závrať. Praha: Nakladatelsrví Studia Ypsilon. Carter, Thomas. 2002. „On the need for an anthropological approach to sport.“ In: Global studies in culture and power 3 (9): 405-422. Cashmore, Ellis. 2000. Making sense of sport. London; New York: Routledge. Coakley, Jay J. 2001. Sport in society: Issues and controversies. New York: McGraw-Hill. Děkanovský, Jan. 2008. Sport, média a mýty: zlatí hoši, královna bílé stopy a další moderní hrdinové. Praha: Dokořán. Evropská

charta

sportu.

1992.

[online].

*cit.

dne

2.5.2011+.

Dostupné

z:

. Fink, Eugen. 1992. Oáza štěstí. Praha: Mladá Fronta. Flemr, Libor; Valjent Zdeněk. 2010. „Socializace sportem.“ Studia sportiva 4 (1): 71-88. Garrison, Bruce; Sabljak, Mark. 1993. Sports reporting. Ames: Iowa State University Press. Hobsbawm, Eric J. 1992. Nations and nationalism since 1780: programme, myth, reality. Cambridge: Cambridge university press. Just, Vladimír. 2005. Slovník floskulí: malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Praha: Academia. 66

Le Bon, Gustave. 1997. Psychologie davu. Praha: KRA. Maffesoli, Michel. 1996. The time of tribes: the decline of individualism in mass society. London: Sage. Maguire, Joseph; Jarvie, Grant; Mansfield, Louise; Bradley, Joe. 2002. Sport Works. A sociological perspective. Champaign: Human Kinetics. Murphy, Robert F. 2001. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON. Novak, Michael. 1976. The joy of sports. New York: Basic Books. Pedersen, Paul M.; Miloch, Kimberly S.; Laucella, Pamela C. 2007. Strategic sport communication . Champaign: Human Kinetics. Reifová, Irena; kolektiv autorů. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál. Seman, František. 2006. „Úloha športu v společnosti v retrospektivě.“ In Kolektiv autorů. Aktuální otázky sociologie sportu…: sborník ze semináře. Praha: Univerzita Karlova. s. 81-90. Sekot, Aleš 2008. Sociologické problémy sportu. Praha: Grada. Sekot. Aleš. 2006. Sociologie sportu. Brno: Masarykova univerzita. Slepičková, Irena. 2000. Sport a volný čas. Praha: Karolinum. Stead, David. 2003. „Sport and the media.“ In: Houlihan, Barrie. Sport and society: a student introduction. London: Sage. Šlesingerová, Eva. 2005. „Vidět krásné.“ Revue pro média 5 (1): 18-25. Šmíd, Milan. Historie televize v ČR – 1: Předváleční průkopníci. Tzanelli, Rodanthi. 2006. „Impossible is a fact: Greek nationalism and international recognition in Euro 2004.” Media, culture and society 28 (4): 483–503. Woodward, Kathryn. 2000. Questioning identity: gender, class, nation. London: Routledge. Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum. 67

Weiss, Ondřej. 2000. „Faktory ovlivňující účast na sportovním dění v Rakousku.“ In: Slepička, Pavel; Slepičková, Irena. Sport, stát, společnost. Praha: UK FTVS.

Seznam ostatních použitých zdrojů:

„ČST v datech.“ [online]. [cit. 17. 5. 2011]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/historie/ceskoslovenska-televize/cst-v-datech. Grim, Filip. 2011. „Jste málo sexy, vyčítají badmintonistkám. Odteď mají nosit sukně.“ Mladá fronta Dnes. [online]. [cit. 10. 5. 2011]. Dostupné z: http://sport.idnes.cz/jste-malo-sexyvycitaji-badmintonistkam-odted-maji-nosit-sukne-psr/sporty.asp?c=A110502_124539_sporty_fil Hanáková, Petra. „Anketa: Jaké byly nejpozoruhodnější momenty v historii televize?“ Lidové noviny, 15. 3. 1999, s. 18. Plesl, Jaroslav. „Hokej v Evropě“. Lidové noviny, 19. 5. 2003, s. 1. Tomas, Jaroslav. 2011. „Zase Ruutu. Jágra po Jarkkovi málem přizabil i jeho bratr Tuomo.“ Mladá fronta Dnes. [online]. [cit. 10. 5. 2011]. Dostupné z: http://hokej.idnes.cz/zase-ruutujagra-po-jarkkovi-malem-prizabil-i-jeho-bratr-tuomo-pbe-/ms-hokej2011.asp?c=A110505_000205_ms-hokej-2011_cig.

68

Jmenný index:

Maffesoli - 23, 26

Anderson - 24

Maguire – 13

Billig – 24-25

Miloch - 12

Bureš - 21

Murphy - 24

Burton - 6

Novak - 27

Caillois – 8-9, 21

Pedersen – 12

Carter – 10

Plesl – 6

Cashmore - 10, 12-13, 16

Reifová - 19

Coakley - 7, 21-22, 28-29

Sabljak – 12

Děkanovský – 12-13, 16, 18, 27

Sekot – 10-13, 15, 21, 25-26

Fink - 8

Seman - 8

Flemr - 8

Slepičková - 21

Garrison – 12

Stead - 15

Grim - 16

Šlesingerová – 18

Hanáková - 27

Tomas - 17

Hobsbawm - 24

Tzanelli – 25

Jirák – 6, 13

Valjent - 8

Köpplová – 12

Woodward - 25

Laucella - 12

Weiss - 9

Le Bon – 26-27

69

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá propojením tří velkých oblastí, typických svým vlivem v soudobé společnosti našeho kulturního světa – masových médií, politiky a vrcholového sportu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická, nejprve seznamuje čtenáře s vývojem sportu a s chápáním sportu v širším rámci her. Dále stručně popisuje historii sportovní žurnalistiky, a především se soustředí na poukázání na prostředky, kterými oplývají soudobá masová média, a které mají úžasnou schopnost činit medializovaný sport přitažlivějším. Také je zde popsán vztah mezi vrcholovým sportem a politikou, se zvláštním zaměřením na schopnost sportu (zvláště medializovaného) probouzet v lidech národní cítění. Praktická část se snaží postihnout všechny články z nesportovních rubrik vybraných deníků (Lidové noviny a Blesk), a zařadit je podle typu propojení sfér politiky a ledního hokeje. Výsledkem této části je zjištění, že drtivá většina takovýchto zpráv pojednává o vzájemné podpoře politiků a sportovců, a také o podpoře národního cítění.

Abstract The bachelor thesis deals with interconnection of three large realms that are typical for contemporary society that we are living in. These realms are – masmedia, politics and professional sport. The thesis is divided into two main parts. The first one is theoretical. It starts with the development of sport and with understanding sport within the frame of games. It also describes history of sport journalism and above all it focuses on pointing out the ability of raising up national feelings in people by the sport which is promoted in the media. The practical part of the bachelor thesis aspires to find out all articles from nonsportive parts of two kinds of newspaper (Lidové noviny and Blesk) and then to sort them out, according to the included kind(s) of political participation in sport (in the concrete in icehockey). The main result is that there are two prevailing kinds of articles that join together realm of politics and ice-hockey: the mutual supporting between politicians and ice-hockey players, and articles that show the national feelings.

70

Příloha – seznam analyzovaných článků

Lidové noviny: “68" s cejchem komunismu, 24. 4. 2009, s. 13 Česko-slovenské vítězství, 14. 5. 2002, s. 1 Čínský premiér přicestuje poprvé do Česka, 6. 12. 2005, s. 3 Členka ČSSD díky hokeji objevila objevené, 25. 2. 1998 Členka ČSSD chce kvůli hokeji změnu zákona, 24. 2. 1998 ČSSD se bojí Řápkové, 13. 5. 2009, s. 2 ČSSD ulovila hokejistu Šlégra, 27. 5. 2008, s. ČSSD útočí na Jágrovu podporu ODS, 1. 11. 2004, s. 4 ČSSD útočí na ODS kvůli nacismu a Jágrovi, 1. 11. 2004, s. 2 ČT: V ČSSD se losovalo o lístky na hokej, 14. 4. 2004, s. 2 Do sněmovny chce Šlégr a lyžaři, 19. 4. 2010, s. 8 Fandit v dresu se lvem se nemusí vyplatit, 21. 4. 2006, s. 3 Gratulační politika, 28. 2. 2008, s. 2 Havel je už z nemocnice doma, 23. 2. 1998, s. 2 Hokejisté se nechtěli sejít s politiky, 15. 5. 2001, s. 1 „Hokejová" ODS. Sparťan Bříza láká slávistu Růžičku, 12. 8. 2010, s. 1 Hráči dali politikům vodku i "kapky", 18. 5. 1999, s. 1 Jágr a Knížák jdou na Hrad. Pro metál, 19. 10. 2010, s. 5 Jágr s šéfem ODS, jeho trenér s ČSSD, 27. 5. 2010, s. 4 Jediná radost?, 17. 5. 1999, s. 1 Jít do voleb bez primátorského lídra? Vyloučeno, 7. 8. 2010, s. 3 Kampaň byla neobyčejně agresivní, 5. 11. 2004, s. 2 Kde končí Topolánkovo?, 2. 6. 2008, s. 2 Kdo má právo nosit národní dres, 16. 5. 2005, s. 1 Když uspěji, s hokejem skončím, 15. 6. 2009, s. 4 71

Klaus otevřel halu, ministři nepřišli, 29. 3. 2004, s. 1 Klaus Pekingu nevěří, 27. 3., s. 2 Křídla Sovětů, 10. 3. 2010, s. 12 Lední hokej je dnes víc než jen sport, 29. 4. 2000, s. 3 Levé kličky Lidového domu, 1. 11. 2004, s. 1 Lidé, 6. 5. 1996 Lidé, 13. 5. 1996 Má rád drahé věci. Umělce ne, 30. 5. 2008, s. 3 Mezníky obstarali Zemák i profesionálové z USA, 6. 2. 2010, s. 2 Město zachránilo hokejový klub od krachu, 16. 3. 2007, s. 2 MS ve ve Vídni: Hokejisté budou slavit v Praze na parníku, 6. 5. 1996 Na Řípu tekl Klausbeer, 6. 10. 2008, s. 2 Na velkém úspěchu hokejistů se přiživila řada osobností, 25. 2. 1998 Někdo děkoval, jiní agitovali, 25. 2. 1998 Ocelový pohled, prázdné koblihy a boj o vodu, 25. 3. 2009, s. 15 ODS hledá primátora. Ve hře je i brankář Sparty, 7. 8. 2010, s. 1 ODS primátora nenašla. Počká do září, 10. 8. 2010, s. 5 Olomouc: vyhrát volby ještě neznamená vést město, 31. 10. 2002, s. 32 Olympijský vítěz Růžička porazil republikány, 20. 5. 1999, s. 5 Omlouvám se za své výlevy, 27. 4. 2007, s. 2 Osobnosti pomáhají v boji o Senát, 5. 11. 1996 Osobnosti proti policii – 4:2, 30. 1. 2003, s. 4 Pan Paroubek neví, o čem mluví, 9. 3. 2010, s. 2 Pány jsou hokejisté, 15. 5. 2001, s. 12 Paroubek a Klaus odjeli na hokej, 16. 5. 2005, s. 2 Paroubek chce šéfovat sportu, 2. 3. 2010, s. 3 Paroubek se vyhnul sporům, 27. 6. 2005, s. 1 Petra Buzková si plete..., 3. 2. 2003, s. 13

72

Plody civilizace. Ty přinesla do Šanghaje velká česká expozice, 3. 5. 2010, s. 2 Pohádka o slavném návratu olympijských rytířů, 31. 12. 1998, s. 6 Politici odmítli lístky na MS v hokeji, 10. 4. 2004 Politici se pustili do gratulací hokejistům, 23. 2. 1998, s. 3 Populismus hokeji nepomůže, 9. 3. 2010, s. 11 Poslanci včera namísto práce sledovali hokejový zápas s Kanadou, 14. 5. 1999, s. 2 Premiér na pohřeb Hlinky letěl. Prý spěchal, 27. 8. 2004, s. 3 Prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání, 29. 10. 1998, s. 7 Primátor? ODS v Praze tápe, 7. 8. 2010, s. 3 Primátor brojí proti rodné ODS, 11. 10. 2010, s. 4 Problém rozpočtu? Hokej, 20. 12. 2006, s. 6 Proti odboráři Štěchovi bude na Pelhřimovsku stát hokejista Holík, 21. 8. 2002, s. 6 Přesně po padesáti letech přišel další, tentokrát lepší Vítězný únor, 23. 2. 1998, s. 3 Působí to jako hrozba, 5. 9. 2008, s. 2 Radost z našich hochů zkomplikovala jednání ODS, 21. 2. 1998, s. 3 Rudá růže nad Kladnem, 4. 11. 1996 Sazka, Tlustý a ODS Arena, 29. 3. 2004, s. 1 Setkání politiků s hokejisty často provázejí trapasy, 28. 4. 2001, s. 3 Souboj úředníka s odborářem za dohledu hokejového trenéra, 24. 10. 2002, s. 14 Strany zahajují kampaně, 3. 9. 2008, s. 2 Středočeská ODS má podporu Jaromíra Jágra, 30. 10. 2004, s. 4 TOP 09 láká i fandy Baníku, 10. 9., s. 4 Unionisté "postaví" do voleb hokejisty a písničkáře, 7. 8. 2002, s. 1 Vítězství za každou cenu, 6. 12. 2002, s. 13 Vláda schválila Šulce do čela úřadu, 26. 8. 2004, s. 2 Výběr parlamentu porazil vlašimské hokejisty 10:9, 18. 3. 2002, s. 6 "Zlatí hoši" odmítli oslavovat s politiky, 15. 5. 2001, s. 3 Znojmo: šéf televize proti všem, 24. 10. 2002, s. 13

73

Blesk: Brožová: Jirko, máš báječný nápad!, 2. 3. 2010, s. 5 Čekaly na idola Bendeho, přišel kmotr Benda, 31. 3. 2010, s. 2 Česká ostuda, 18. 5. 1999, s. 1 Dostal demižon slivovice, 27. 5. 2010, s. 4 Gross dal hlavu na špalek, 13. 3. 2004, s. 2 Grossi, Hlinkovi jsi se měl poklonit! Ne se předvádět ve vrtulníku, 26. 8. 2004, s. 2 Ivane, dáme góóól!, 27. 1. 2006, s. 5 Hlinková do voleb s modrými ptáky, 29. 11. 2005, s. 2 Hokejista Šlégr: Dal půl milionu ČSSD! Půjde do sněmovny?, 24. 3. 2009, s. 9 Jágr proti Vondráčkové!, 30. 10. 2004, s. 1 Jak Růžička (ne) podpořil Paroubka, 28. 5. 2010, s. 2 Jílková dusila Jágra v Kotli, 30. 10. 2004, s. 2 Kanaďané překazili našim politikům výlet, 10. 5. 2003, s. 2 Kdo zhnusil Zemanovi hokej?, 4. 6. 2005, s. 2 Když Bílá, tak já taky, řekla si Buzková, 14. 6. 2002, s. 1 Málku, teď jsi za kašpara!, 14. 4. 2004, s. 2 Metál dostala i Maciuchová!, 29. 10. 2010, s. 4 Milana Hejduka pocta překvapila, 25. 6. 2004, s. 4 Možná se zastavím…, 25. 4. 2004, s. 6 Objímal se s grizzlym a polili mu sako, 13. 11. 2010, s. 4 Paroubek: Vraždění neviňátek, 25. 2. 2006, s. 2 Politika podporují Čuba, Čechmánek i Málek, 15. 10. 2004, s. 3 Politikům zakázali vstup na Staromák!, 15. 5., s. 1 Primátorem má být zpěvák Kalousek…, 10. 8. 2010, s. 8 Předvolební kampaň dává politikům pořádně zabrat, 7. 5. 1996 74

Růžička nežádá odškodnění, 11. 3. 1999, s. 14 Růžička prohrál soud, 11. 5. 2001, s. 12 Tvrdík: Inspiroval nás Blesk, 29. 5. 2007, s. 2 Vymění volby za Sportovce roku?!, 2. 9. 2010, s. 7

75