MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra didaktických technologií

Hygiena a bezpečnost práce v úseku praktického výcviku SOU DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce :

Vypracoval :

Ing. Josef Vojáček, Ph.D.

Bc. Michal Jílek

BRNO 2011

Anotační záznam diplomové práce Autor:

Bc. Michal Jílek

Název práce:

Hygiena a bezpečnost práce v úseku praktického výcviku SOU Safety and Hygiene at Work in the Field of Practical Training

Studijní obor:

Učitelství odborných předmětů pro střední školy specializace – strojírenství

Rok obhajoby:

2011

Počet stran:

87

Vedoucí práce:

Ing. Josef Vojáček PhD.

Anotace:

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci vychází z rizikových situací vyskytující se v různých pracovních profesích. Toto téma jsem zvolil z důvodu rizika, které nastává především ve strojních oborech praktické výuky.

Annotation:

Safety and health protection at work coming – out from risksituations in various work professions. I chose this theme of the reason which of the risk in mechanical field of practical education.

Klíčová slova:

BOZP = bezpečnost a ochrana zdraví, bezpečnost práce, odborný výcvik, výuka, učitel odborného výcviku, legislativa, žák – student.

Keywords:

BOZP = Safety and protection of health at work, safety at work special

training,

education,

legioslation, pupil – student.

2

teacher

of

special

training,

Prohlášení : Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím pramenů uvedených v seznamu literatury.

Podpis

3

………………………………….

Poděkování : Děkuji panu Ing. Josefu Vojáčkovi PhD. za připomínky a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této diplomové práce.

4

OBSAH : 1. ÚVOD .......................................................................................................................... 6 2. BOZP OBECNĚ.......................................................................................................... 8 2.1 BOZP z psychologického hlediska.................................................................... 9 2.2 Hygiena práce................................................................................................. 13 2.3 Ergonomie jako pracovní systém ................................................................... 15 3. LEGISLATIVA BOZP V RÁMCI EU .................................................................... 21 4. ZAVEDENÍ BOZP DO VZDĚLÁVÁNÍ ................................................................. 27 4.1 Učitelé OV a jejich výchova k BOZP ............................................................. 35 4.2 Vstupní školení a instruktáže ......................................................................... 37 4.2.1 Deník kontrol BOZP ...................................................................... 39 4.3 Zásady BOZP v odborném výcviku – strojní operace .................................... 42 4.3.1 Dílenský řád .................................................................................... 46 4.4 Školení pedagogických pracovníků v oblasti BOZP ..................................... 48 5. ÚRAZY V ODBORNÉM VÝCVIKU A JEJICH ČINITELÉ .............................. 51 5.1 Statistika pracovních úrazů ........................................................................... 61 5.2 Analýza pracovních úrazů ............................................................................. 70 6. VÝZKUMNÝ ZÁMĚR ............................................................................................ 73 6.1 Předmět průzkumu ......................................................................................... 73 6.2 Cíl průzkumu .................................................................................................. 73 6.3 Popis průzkumu .............................................................................................. 73 6.4 Dosažené výsledky ........................................................................................... 81 6.5 Návrhy možných řešení a opatření ................................................................. 81 7. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 84 8. SHRNUTÍ .................................................................................................................. 85 9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ..................................................................... 87

5

1. ÚVOD Téma „Hygiena a bezpečnost práce“ jsem si zvolil z důvodu pracovního rizika, které se vyskytuje v odborných cvičných dílnách, a to především u obráběcích strojů, kde riziko úrazu je mnohem vyšší. V této práci chci navrhnout opatření pro minimalizaci pracovních úrazů, které by mohly studenty postihnout ještě před vstupem do reálného pracovního procesu. V první části diplomové práce se teoreticky zabývám BOZP a následně související hygienou práce, která posuzuje vliv práce na zdraví člověka. Přiblíţím ergonomii, kde předmětem je studium vztahů mezi ţákem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím - "Systém člověk-stroj-prostředí", taktéţ pracovní systém a aplikace poznatků tohoto studia s uplatněním limitů výkonnosti studenta (mentální, senzorické, antropometrické, biomechanické). Jednou z podmínek přijetí ČR do Evropské unie bylo zavedení souboru legislativních opatření EU do naší soustavy zákonů, předpisů a norem týkajících se BOZP, a proto jsou v této práci také zaneseny. V práci ukazuji vzdělávání a školení studentů k BOZP (skládající se z dílenského řádu učebních pracovišť, seznámení ţáků s pracovišti dle oborů, provoz pracoviště při výuce, základní zásady BOZP pro bezpečnou výuku) a následně výukové metody týkající se bezpečnosti práce (instruktáţe, přednášky, besedy, krátký film, atd,). Mezi nejdůleţitější metody ovšem patří instruktáţe (vstupní instruktáţ, instruktáţ na pracovišti, opakovací instruktáţ, instruktáţ před zahájením směny a instruktáţ před zahájením nové práce), kterým věnuji pozornost. Následně je v práci názorně předvedena bezpečnost studentů v dílnách. Především adolescenti (jako problémový věk - přicházející do styku s pracovním nářadím, rotačními stroji a nástroji) jsou rizikovou skupinou, a proto zde musí být kladena zvýšená pozornost. Stálým opakováním bezpečnostních předpisům za pomocí instruktáţí se riziko úrazů v praktické výuce sniţuje. Základem zdárného průběhu kaţdého praktického výcviku je především ochrana zdraví studenta, aby získal kvalitní dovednosti a vědomosti bez přičinění jakéhokoliv úrazu. Výchovnou činností a příkladem tuto skutečnost učitel odborného výcviku naplňuje a za bezpečnou výuku učitel plně zodpovídá.

6

Popisuji zásady BOZP při strojních operacích a úrazy (různé řezné rány, popáleniny od odletujících třísek, zhmoţděniny nástroji a nářadím, zasaţení očí ţeleznými šponami), které mohou při těchto pracovních úkonech nastat, a následně představím první pomoc při těchto úrazech. Ukazuji neţádoucí činitele v odborném výcviku (jako je špatná organizace práce, nedostatečný počet pracovních míst, zvolení špatného pracovního tempa, nekázeň studentů, hluk, osvětlení, špatné hygienické podmínky, krátké přestávky atd.). V druhé části práce se statisticky zaměřuji na pracovní úrazy a jejich evidenci. Je proveden průzkum SOŠ, SOU, odborných pracovišť, konzultace s učiteli OV, ukázán vývoj úrazovosti, vyhodnocení a porovnání. A právě analýzou tohoto průzkumu v kombinaci s psychologickým vývojem ţáků a výukových metod chci předejít vzniku moţných, někdy i těţkých pracovních úrazů. V závěru práce navrhuji některá moţná řešení na zlepšení hygieny a bezpečnosti práce v odborném výcviku.

7

2. BOZP OBECNĚ BOZP je zkratka pojmu "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci". BOZP je soubor opatření technických, organizačních a výchovných, které při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohroţení nebo poškození lidského zdraví sníţila na minimum. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je oblastí společenské činnosti, které zahrnují všechny poţadavky, opatření a metody přispívající k vytvoření podmínek pracovního procesu a zajišťují tak zdraví pracujících a jejich práceschopnost. Cílem je nejenom vytvoření těchto podmínek, ale i jejich dodrţování během pracovního procesu. K dosaţení tohoto cíle se vyuţívají poznatky v souladu s tendencemi rozvoje věd, z oblasti oborů technických, humánních a ekonomických, vychází se z jejich výsledků, provádí se syntéza a dále se rozpracovávají a aplikujÍ. BOZP je také oborem zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a prostředků, jejichţ cílem je zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohroţován fyzicky ani mentálně. Je termínem pro prevenci rizik týkajících se výkonu práce a ochrany zdraví zaměstnanců a ostatních osob, vykonávajících pracovní činnosti, stejně jako těch, kteří mohou být touto činností nepříznivě ovlivněni. Zkratky - pojmy vztahující se k BOZP:  (BOZP) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci  (ZBP)

Zápisník bezpečnosti práce

 (OŢP)

Ochrana ţivotního prostředí

 (PO)

Poţární ochrana (poţární zabezpečení)

 (BT)

Bezpečnostní technik

 (EMS)

Environmentální systém řízení (řízení ţivotního prostředí)

 (ZP)

Zákoník práce

 (ČIŢP)

Česká inspekce ţivotního prostředí

 (HZS)

Hasičský záchranný sbor

 (ČÚBP) Český úřad bezpečnosti práce  (IBP)

Inspektorát bezpečnosti práce

 (IZS)

Integrovaný záchranný systém

 (OOPP) Osobní ochranné pracovní prostředky 8

Osobní ochranné pracovní prostředky Jsou prostředky osobní ochrany schválené příslušnou autorizovanou zkušebnou a určené k tomu, aby se zaměstnanci jejich pouţíváním chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich ţivot, bezpečnost nebo zdraví při práci. Desinfekční prostředky Chemické látky nebo jejich směsi, které zneškodňují patogenní mikroorganismy. Pracovní rizika Kombinace pravděpodobnosti a rozsahu moţného zranění nebo poškození zdraví zaměstnance, vystaveného v pracovním procesu jednomu nebo více potenciálním zdrojům pracovních úrazů, nebo ohroţení zdraví pracovníka. Rizika záření, tepelná, chemická a biologická se stanoví na základě odborných měření.

2.1 BOZP z psychologického hlediska Psychologie práce je teoretickou a uţitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí. Praktické cíle psychologie práce vycházejí z uplatňování poznatků o vztazích mezi faktory ovlivňujícími pracovní výkonnost. Předpoklady vysoké pracovní výkonnosti jsou jednak osobní, na straně subjektu a jednak na straně pracovních podmínek. V obou případech hledáme faktory, které pracovní výkon podporují nebo jej brzdí. Mezi osobní předpoklady pracovní výkonnosti řadíme např. povahové vlastnosti pracovníka, které budou ovlivňovat ţádoucí pracovní pohodu, tzn. jedná-li se o osoby s tendencí vyvolávat konflikty a napětí, agresivními rysy, netolerantní nebo naopak osoby s malou sebedůvěrou, úzkostné, nerozhodné, sociálně a emočně nevyrovnané, pak je lze hodnotit jako nepřispívající k pracovní pohodě a dochází k negativnímu ovlivnění sociálního klima na pracovišti a vzniku sociálního napětí. Psychologie bezpečnosti práce po praktické stránce navazuje na vztah pracovního prostředí a psychických procesů člověka vzhledem k jeho bezpečnému výkonu. Jedná se tedy o vliv fyzikálních podmínek na bezpečnost práce. Rozborem psychologických, sociálně psychologických příčin (poznání osobnosti člověka, jeho vztahu ke spolupracovníkům, nadřízeným, rodině) zjistíme okolnosti, které k nehodě vedou. 9

Dále jeho pracovní motivy i jiné motivy, které se mohou na vzniku pracovního úrazu podílet. Všechny profesionální činnosti, které tvoří přímé příčiny nehod při práci můţeme posuzovat jako pracovní chyby. Psychologie bezpečnosti práce na základě vědeckých analýz rozlišuje pojem nehoda a pojem úraz. Nehoda je označována jako nebezpečná událost a pojem úraz jako důsledek právě vzniklého nehodového děje. Ale kaţdý nehodový děj nemusí skončit úrazem. Zátěţe v pracovním procesu jsou účinky, které působí na člověka zvnějšku a přitom kladou individuální nároky na kaţdou zatíţenou osobu. V jakém rozsahu se tyto nároky projevují, závisí na osobnosti pracovníka a na podmínkách jeho profesní práce – (rámcové podmínky, za nichţ se pracuje, stav tréninku, odolnost, psychické kompenzační strategie atd). Tento proces je u klasických zátěţí, jako jsou fyzikální nebo chemické, snadno pochopitelný. Jedná-li se však o psychické působení, musí být zohledněna i mentální struktura člověka, na které tato zátěţ působí. Jestliţe se na pracovišti vyskytují rizikové faktory, je nutno tyto prvky zaznamenávat, kontrolovat a tyto rizikové hodnoty zabezpečit, aby byly vyloučeny, nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosaţitelnou míru. Psychickou zátěţ v podstatě změřit nelze. U kaţdého jedince se hranice pocitu pracovní spokojenosti a naopak pocitu pracovní nespokojenosti různí. Emocionální zátěţe V kaţdém pracovním procesu se musí přímo i nepřímo myslet a jednat ve prospěch člověka - jsou obzvláště zatěţovány vlastní pocity a dojmy. V takové práci je často nutné tyto vlastní pocity potlačovat nebo předstírat. To můţe vést aţ k trvalé psychické poruše, jestliţe se pracovníkovi nepodaří tento stresový faktor zmírnit. U postiženého tak dochází k typickým změnám: 

dlouhodobé pocity vyčerpání



negativní vztah vůči spolupracovníkům



ztráta pocitu smysluplnosti vlastní práce

10

Sociální zátěţe Při práci s lidmi dochází k různým osobním konfliktům. Při činnostech v hierarchické struktuře se vyskytují zvláštní poţadavky a problémy v kooperaci se spolupracovníky a nadřízenými. Všechny tyto konstelace mohou spustit sociální zátěţové procesy. Příznakem sociálního napětí můţe být například celková pracovní nespokojenost, která se projevuje častějším výskytem ţádostí o přechod na jiné pracoviště (vnitropodniková fluktuace), častými návštěvami lékaře nebo fluktuací mimopodnikovou. Důvody změny pracoviště nebo přechodu do jiného podniku v důsledku narušených interpersonálních vztahů jsou často transformovány do jiných příčin. Mobbing – (negativní jednání jedné osoby vůči osobě druhé, přičemţ tato osoba neustálým šikanováním sleduje cíl vypudit ostatní z vlastního „působiště“) je v této oblasti všeobecně povaţován za klíčovou zátěţ a zároveň za typický příklad pro následky sociálního ohroţení. Nejčastější druhy šikany jsou: 

zesměšňování



zacházení s člověkem „jako by byl vzduch“



naráţky na odmítání kontaktu



šíření pomluv



s postiţeným se uţ nemluví



nesprávné nebo uráţející posuzování pracovního výkonu



neustálá kritika práce nebo chování



omezování moţnosti vyjádřit se



pracovní příkazy jsou daleko pod, nebo nad moţnosti



nespravedlivé rozdělování práce

Mentální zátěţe Duševní práce ve smyslu řešení úkolů (plánování a provádění) můţe za určitých okolností vést k psychickému přetíţení. Jak cílevědomé plánování duševních aktivit, tak i cílevědomé koordinované jednání k vyřešení pracovního úkolu vyţadují následující základní zdroje: 

kvalifikaci



moţnost soustředění



aplikaci racionální logiky

11



aplikaci zkušeností



kreativitu

Stupeň zátěţe závisí na nejslabším členu těchto zdrojů. Následky mentální zátěže/přetížení u lidí mohou být: Psychické o nervozita o poruchy spánku o psychosomatické poruchy o deprese o toxikomanie Výkonové o výkonnostní deficit o pracovník je „duchem nepřítomen“ Sociální o agresivita o chybné jednání o sociální ústup Tělesné o srdečně cévní onemocnění o syndrom bolesti o porucha látkové výměny Člověk většinou nepracuje sám, je členem různých společenských skupin, ve kterých navazuje emocionální vztahy. Tyto vztahy ale mají své zákonitosti, které ovlivňují jednání jednotlivých pracujících. Skupiny těchto lidí mohou být velké i malé. Podle jejich velikosti závisí rozsah jejich vlivů. Velké společenské skupiny působí na chování lidí v různých směrech. Můţe to být vnucování různých postojů ke společenským problémům, tzn. i k problémům různých nehod. Větší společenská skupina také můţe působit určitou měrou na riziko úrazu. Malé skupiny mají na jednání člověka bezprostřednější vliv. Tento kolektiv zpravidla vnucuje svým členům vzory chování nebo se stává terénem konfliktů. Konflikty mohou mít různou intenzitu a spojují se s velkým emocionálním napětím.

12

V současné době ve vztahu k bezpečnosti práce, jehoţ cílem je stálé sniţování počtu nehod a úrazů, se musí stále více zvyšovat psychologické poznatky o člověku. Všechno, co posiluje duševní „odolnost“, můţe pomoci: trénink poţitku, koníčky, rozvoj efektivního stylu chování, vypracování kontrolních přesvědčování (osobní interní ochranné faktory atd.). Je třeba s jistotou očekávat, ţe významné události v ţivotě lze ovlivnit.

2.2 Hygiena práce Hygiena práce se zabývá posuzováním práce a jejích vlivů na zdraví člověka. V pracovním prostředí působí na člověka fyzikální, chemické, biologické, fyziologické, psychologické, psychosociální a sociálně – ekonomické faktory. Kaţdý z těchto faktorů můţe za určitých okolností představovat zdravotní riziko. Z hlediska rizik je hlavním rizikovým faktorem hluk, následuje prach a chemické škodliviny. Systém sledování rizikových prací je součástí komplexní ochrany zdraví při práci. Základní činností tohoto oboru v rámci státního zdravotního dozoru je kontrola plnění povinností v oblasti ochrany zdraví při práci, coţ jsou zejména poţadavky na vybavení pracovišť, včetně osvětlení, větrání, zajištění dobrých mikroklimatických podmínek na pracovišti, dodrţování hygienických limitů pro fyzikální faktory, prach a chemické škodliviny v pracovním prostředí, ale i dodrţení limitů pro fyzickou zátěţ, naplnění ergonomických poţadavků pro pracovní místo a pracoviště, dodrţování zásad pro práce s biologickými činiteli, vybavení pracovišť sanitárními a pomocnými zařízeními. Orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu působnosti oboru hygieny práce dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené právními předpisy a rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, vydaným na základě právních předpisů. Pracovní prostředí fyzikální, chemické, biologické, sociální a kulturní činitelé působící na osoby v pracovním prostoru Pracovní podmínky faktory fyzikální - prašnost, teplota, vlhkost, vytápění, větrání, hluk, vibrace, pole (el., mag., elmag.), osvětlení, záření (UV, IR, lasery) 13

faktory biologické - infekční agens přenášená mezi lidmi, antropozoonózy, nemoci z prachu rostlin faktory chemické - bez expozice (nebo expozice není vyšší neţ ve 30 % PEL) Prach znečištění ovzduší drobnými pevnými částicemi hmoty - aerosol, prach, kouř, dým Hluk jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo škodlivý zvuk, jde o mechanické vlnění (pro člověka slyšitelná frekvence 20 Hz – 20kHz) Vibrace mechanické kmitání a chvění pevných těles, frekvence niţší (do 30 Hz) – postiţené kosti, klouby, šlachy, svaly (vyšší 20 - 400 Hz) – postiţeny cévy a nervy Dlouhodobé jednostranné nadměrné zatížení dlouhodobé

- více neţ 50% pracovní doby

jednostrannost - zatěţování stejné svalové skupiny nadměrné

- více neţ povolují normy

Profesionální dermatózy patří k nejčastějším chorobám z povolání a rozeznáváme vlivy: Fyzikální a) mechanické - mikrotraumata → infekce, alergizace b) chlad, omrzliny c) teplo - popálení, opaření, zasaţení el. proudem Chemické a) vysoušení a odmaštění kombinováno s iritačními a toxickými účinky b) alergogenní vlivy c) kancerogenní efekt (dehet, ropa) Biologické a) kontakt s nákazou b) klinický obraz c) průkazní test d) expoziční a eliminační zkouška Zraková zátěž silně ztíţené a zhoršené světelné podmínky, vysoké nároky na zrakový výkon, např. sledování obrazovky monitoru po dobu delší neţ polovinu směny

14

Duševní (psychická) zátěž práce spojená s monotónními úkony, při vnuceném pracovním tempu, pod časovým tlakem, dále činnost s vysokými nároky na zodpovědnost a zvládání stresogenních situací. Z tohoto hlediska je nutné zajistit především bezpečné pracoviště, pracovní prostředí, výrobní a pracovní prostředky, bezpečnou organizaci práce a pracovní postupy. U technologií, kde riziko není moţné zcela eliminovat, se musí v maximální moţné míře kontrolovat.

2.3 Ergonomie jako pracovní systém Ergonomie je vědní obor, který komplexně a systémově řeší systém člověk – technika – prostředí s cílem optimalizovat psychicko - fyzickou zátěţ člověka a zajistit rozvoj jeho osobnosti při maximální efektivitě jeho činnosti. Je oborem studující vztah člověka a pracovních podmínek při uplatnění nejnovějších poznatků věd biologických, technických a společenských. Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, úkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami a výkonnostním omezením lidí. Pojem ergonomie - ergonomics - je odvozen ze dvou řeckých slov ergo = práce, nomos = zákon. Umělým spojením těchto slov je sledována snaha nepreferovat název ţádné z podílejících se oblastí. Ergonomie je tedy systémově orientovaná disciplina, která prakticky pokrývá všechny aspekty lidské činnosti. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory. Poţadavek uplatnění ergonomických zásad se objevuje i v některých Směrnicích Rady EU. Všeobecná ustanovení jsou v ČSN ISO 6385 Ergonomické zásady pro navrhování pracovních systémů (1993). Současné pojetí ergonomie vychází ze systémového myšlení, jehoţ základem je systém člověk - stroj - prostředí. Tyto tři komponenty fungují ve vzájemné souvislosti. Princip systémovosti je moţno ilustrovat v oblasti tzv. projektové ergonomie, při konstruování nových strojů a zařízení.

15

Například při konstrukci nového typu obráběcího stroje je důleţité jiţ v první fázi projektové přípravy zvaţovat jako rovnocenné faktory vedle pevnosti, výkonnosti, spolehlivosti, také následující aspekty, jako jsou: rozměry stroje, přístup k němu, umístění ovladačů stroje, hlučnost a přenos vibrací, osvětlení, bezpečnostní poţadavky (kryty pohonných a rotačních částí) atd. Snaha po splnění všech uvedených ergonomických poţadavků, v návaznosti s ostatními kritérii můţe vést k určitému rozporu nebo naopak vyústit v netradiční řešení, které představuje významný pokrok. Z uvedených ergnonomických aspektů je evidentní aplikace a vzájemné podmiňování poznatků antropometrických (rozměry těla a pohyby, dosahy a síla horních a dolních končetin), psychofyziologických (kapacita zraku, sluchu), hygienických (limity přípustnosti hluku, vibrací) plicní ventilace, termoregulace atd. Jestliţe si poloţíme zásadní otázku, jak uplatnit ergonomii v našem společenství a jak dosáhnou toho, aby ochrana ţivota byla rovnocenným kritériem vedle ergonomických, technických, ekologických ukazatelů (tj. pracovních podmínek), výrobků, strojů, technických zařízení, které uţíváme nebo vytváříme, pak se to týká především těch, kteří na to mají největší vliv. Motivačním prvkem můţe být ekonomický tlak daný systémem řízení kvality, schopností konkurence apod. Český úřad bezpečnosti práce a Výzkumný ústav bezpečnosti práce vyhlásil program pro provádění integrovaného řízení bezpečnosti práce v podnicích „bezpečný podnik“. Jeho cílem je podpořit efektivní systém podnikového řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dosáhnout tohoto titulu podle stanovených kritérií nepochybně předpokládá i splnění kritérií ergonomických. Pracovní systémy a ergonomie Lidé, stroje, technická zařízení, pracovní prostor, místa a faktory pracovního prostředí jsou označovány jako pracovní systémy. Úkoly a funkce pracovních systémů jsou dány společenskou potřebou a z tohoto hlediska lze rozlišit pracovní systémy výrobní, dopravní, informační, zásobovací, obranné atd., z nichţ kaţdý má své specifické sloţky a na člověka, jakoţto základního komponentu, klade určité nároky. Ovlivňují více či méně jeho výkonovou kapacitu, zdraví, bezpečnost, pracovní pohodu, spokojenost, osobní charakteristiky jako je spolehlivost, motivace, seberealizace a prodlouţení produktivního věku.

16

Výkonová kapacita člověka je podmíněna funkcí řady orgánů, jejichţ aktivace a souhra je závislá na jeho individuálních vlastnostech a na typu pracovních činností a úkolů, jeţ má v systému plnit. Základní determinanty výkonové kapacity jsou: tělesné rozměry jsou určeny anatomickou stavbou těla, tzn. kostrou a vazy, jeţ tvoří soustavu kostí spojených klenky a kostními spoji motorika a svalová síla je dána pohyblivostí kloubů, hlavy, trupu, končetin a počtem zapojených svalových vláken a jejich skupin kapacita senzorická sluchu, zraku, hmatu a jejich limity z hlediska vnímání, rozlišitelnosti a reakcí na příslušné podněty kapacita psychická centrálního nervového systému (CSN), daná způsobilostí řešit úkoly mentálního typu jako je myšlení, rozhodování, paměť, představivost, volní úsilí atd. zátěžová tolerance odolnost proti negativnímu působení vlivu pracovních podmínek a prostředí na zdraví, stabilitu výkonu (tj. různých stresorů fyzikální či sociální povahy) Ergonomie je příkladem interdisciplinárního oboru, který vyuţívá poznatků věd o práci, usiluje o jejich vzájemné propojení a respektování všech vzájemně se podmiňujících vazeb mezi komponentami systému. Přitom nejde jen o formální nové označení, nýbrţ téţ o vyuţívání nových metod, případně přebírání metod z jiných oborů jako je modelování, programování, teorie informace atd. Příkladem vyuţití netradičních metod v analýze sloţitých pracovních systémů je práce operátora v řídícím centru jaderné elektrárny – (problém spolehlivosti člověka, kdy např. pro popis jeho činnosti se pouţívá algoritmického zápisu pracovních úkonů a operací, modelování havárií či jiných událostí na počítači a simulátorů).Vzájemnou podmíněnost a působení všech technických sloţek a funkcí člověka, např. při práci na kovoobráběcím nebo dřevoobráběcím stroji, je moţno ilustrovat soustavou hlavních a dílčích kritérií, jeţ by měly být respektovány ve všech fázích projektové přípravy.

17

Hlavní a dílčí ergonomická kritéria Tělesné rozměry o plošné a prostorové poţadavky na pracoviště a pracovní místo o výška manipulační (pracovní) roviny o bezpečnostní vzdálenosti (kryty apod.) o pracovní sedadla Pracovní poloha o obsluţné části stroje, jejich umístění o zásobování a odebírání obrobků apod. o hmotnost a tvar břemen apod. o viditelnost zdrojů informací o umístění ovládačů Pracovní pohyby o dráhy, přesnost, rychlost o energetická náročnost o pohybové stereotypy o síly na ovládačích o souslednost pohybů o vizuálně - motorická koordinace o umístění ovládačů Příjem a zpracování informací o typy a umístění zrakových informací (návěstí, sdělovače apod.) o způsob kódování informací o zdroje a umístění přímých informačních zdrojů (sledování míst) o typy a vlastnosti zvukových informací o řečová komunikace Fyzikální, chemické a biologické vlastnosti pracovního prostředí o hluk, ultrazvuk, vibrace o osvětlení o barevné řešení prostorů, strojů o záření o prostory bez denního světla o chemické látky v ovzduší

18

o mikroklimatické podmínky o větrání, klimatizace Bezpečnost práce o ochrana proti úrazům (kryty apod.) o osobní ochranné pracovní pomůcky Organizace práce o reţim práce a odpočinku uvnitř směny o systém směn o kooperace v pracovních skupinách o pásová a proudová výroba o limity pracovní zátěţe o monotonie o střídání pracovních míst (operací) o rozdělení kompetence a odpovědnosti Zdravotní důsledky práce s počítačem RSI syndrom (Repetition strain injury) - záda, ramena, zápěstí, prsty únavové bolesti (brnění, mrtvění) → záněty svalů, šlach, pouzder, úponů prevence a) max. 6 hod práce s počítačem denně b) minimálně kaţdé 2 hod přestávka – protaţení svalů c) tempo do 10 000 úhozů/hod Ergonomií je také označována interdisciplinární nauka vzniklá spojením aplikovaných věd, jejichţ předmětem studia jsou pracovní systémy. Jsou to tyto obory: 

antropometrie a biomechanika (systém měření lidského těla a jeho částí)



filozofie práce (vystihuje široké spektrum lidských činností v různorodých oborech)



psychologie práce



hygiena práce

Poznatky výzkumu jsou podkladem pro vytvoření soustavy ergonomických parametrů a kriterií pro různé pracovní systémy a jsou publikovány v právních předpisech, jejichţ předmětem je ochrana zdraví pracujících.

19

Cílem ergonomie je optimalizace postavení člověka v pracovních podmínkách, a to ve smyslu dosaţení zdraví, pohody, bezpečnosti a optimální výkonnosti. Pracovní prostředí Čistota pracovního prostředí, vzdálenost jednotlivých pracovních míst

Pracovní nástroje Přehledně umístěné pracovní nástroje k názorné výuce

20

3. LEGISLATIVA BOZP V RÁMCI EU

Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvoří významnou součást sociální politiky všech členských států EU. Cílem opatření v této oblasti je: 

Zajistit volný pohyb zboţí. Přitom je kladen zvláštní důraz na to, aby produkty a sluţby byly bezpečné a neohroţovaly zdraví ani ţivotní prostředí.



Zajistit volný pohyb pracovníků. Přitom zabránit tomu, aby některé členské země si udrţováním niţších sociálních standardů nebo zhoršováním pracovních podmínek si zlepšovaly konkurenceschopnost na úkor pracovníků. Jedná se tedy o zamezení sociálního dumpingu a neţádoucím přesunům hospodářských aktivit do oblasti s niţšími náklady na pracovní sílu.



Sníţit ohroţení ţivotního prostředí riziky vznikajícími při pracovních činnostech. Jedná se především o prevenci různých průmyslových havárií spojených s výskytem nebezpečných látek, dále omezování rizik ohroţení zdraví a ţivotního prostředí způsobených pracovními procesy. Snahy o naplnění uvedených cílů je moţno sledovat jiţ od vzniku evropských

společenství. Závaţný zlom však nastal přijetím jednotného evropského aktu v roce 1987. V něm je obsaţen závazek, ţe Společenství bude podporovat sociální dimenzi jednotného trhu přijímáním směrnic obsahujících minimální poţadavky, pokud se jedná o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zásadním dokumentem stanovujícím poţadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti je rámcová směrnice z r. 1989 (89/391 EHS) o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, která charakterizuje systém ochrany zdraví a bezpečnosti práce v EU. Poţaduje, aby zaměstnavatel vyhodnotil rizika, která při prováděných pracovních činnostech ohroţují, nebo mohou ohroţovat zdraví a zajistit sníţení těchto rizik na úroveň neohroţující zdraví osob. Dále poţaduje, aby všichni zaměstnanci byli o těchto rizicích informováni, dostalo se jim příslušného bezpečnostního a zdravotního výcviku a potřebného osobního vybavení ochrannými pracovními prostředky, které zajišťují dostatečnou ochranu jejich zdraví.

21

Jedná-li se o BOZP ve smyslu právním, tak jde o souhrn vzájemných práv a povinností subjektů pracovněprávních vztahů, které za účelem ochrany ţivota a zdraví směřují k zajištění bezpečné a zdraví neohroţující práce. Dále se sem řadí práva a povinnosti vznikající mezi odborovými organizacemi, nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Veškeré náklady na zajištění BOZP hradí zaměstnavatel a nesmí je ani nepřímo přenést na zaměstnance. Zákon dále stanoví práva a povinnosti zaměstnanců, povinnosti zaměstnavatelů, stanoví některé technické okolnosti při zabezpečení BOZP jako jsou ochranné pracovní pomůcky, pracovní oděvy, atd., věnuje se také úpravě povinností při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Legislativa platná pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární ochrany je značně obsáhlá. Proto se budu soustředit na vymezenou legislativu pro školní vzdělávání zaměřenou k praktické výuce. Základní práva a povinnosti organizace, pracovníků a ţáků o BOZP a PO jsou uvedeny:  v zákonu č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů  v nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor úrazu a okruh orgánů, kterým se ohlašuje pracovní úraz  záznam o úrazu, ve vyhl.č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů  v zákonu ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, veznění pozdějších předpisů Mladiství mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání. Zaměstnavatel má povinnost vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců (zaměstnanců ve věku do 18 let) téţ zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Při řešení důleţitých otázek týkajících se mladistvých musejí zaměstnavatelé úzce spolupracovat s rodiči ţáků. Při uzavření pracovní smlouvy s mladistvým je zaměstnavatel povinen vyţádat si vyjádření zákonného zástupce. Výpověď daná mladistvému zaměstnanci i okamţité zrušení pracovního poměru s mladistvým zaměstnancem ze strany zaměstnavatele musí být dána na vědomí také jeho zákonnému zástupci.

22

Pokud pracovní poměr rozvazuje sám mladistvý zaměstnanec nebo má-li být jeho pracovní poměr rozvázán dohodou, je zaměstnavatel povinen vyţádat si vyjádření zákonného zástupce. Zaměstnavatelé mohou zaměstnávat mladistvé pouze takovými pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a musí jim při práci poskytovat zvýšenou péči. To platí také pro školy, pokud v rámci své účasti na výchově mládeţe organizují práce mladistvých. Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství starší neţ 16 let vykonávat noční práci nepřesahující jednu hodinu, pokud je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Noční práce mladistvého přitom musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní dobu. Mladiství nesmějí vykonávat práci pod zemí při těţbě nerostů nebo při raţení tunelů a štol. Nesmějí být také zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Zaměstnavatelé také nesmějí zaměstnávat mladistvé pracemi, při kterých jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichţ výkonu by mohli váţně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců či jiných osob. Při zadávání pracovních úkolů mladistvým se musí zaměstnavatel řídit lékařskými posudky. Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit, aby mladiství byli vyšetřeni lékařem: 

před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší neţ jeden měsíc,



pravidelně dle potřeby, minimálně však jednou ročně.

Práce dětí - fyzických osob ve věku do 15 let - je zakázána. Dítě můţe vykonávat pouze uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost, a to jen v případě, ţe je tato činnost přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání či docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, společenský nebo morální rozvoj. Mladiství mohou takovou činnost vykonávat pouze na základě povolení vydaného úřadem práce pro určité dítě a určitou činnost.

23

Přehled souvisejících zákonů1  Zákon 309/2006 Sb. v platném znění (zákon o BOZP)  Zákon 133/1985 Sb. v platném znění (poţární ochrana)  NV 361/2007 Sb. v platném znění (hygienické aspekty BOZP)  Školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví ţáků při vzdělávání a výchově (dále jen „vzdělávání“), činnostech s ním přímo souvisejících a při poskytování školských sluţeb. § 29 zákona č. 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a o změně některých zákonů (školský zákon)  Rámcové vzdělávací programy stanoví kromě cílů, formy, délky a povinného obsahu vzdělávání a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví. § 4 a § 5 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).  Ţáci musí dodrţovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k BOZP, s nimiţ byli seznámeni. § 22 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).  Pokud školy při vzdělávání ţáků organizují praktické vyučování, praktickou přípravu, případně jiné práce, mohou mladistvé ţáky zaměstnávat pouze činnostmi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a dají jim při práci zvýšenou péči. § 165 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce) 

Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen “ochranné prostředky“) se ţákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, pokud to vyţaduje ochrana jejich ţivota a zdraví.

§ 132 odst. 1, 2 a § 133a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. 1

Zákony čerpány - Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy

24

 Škola a osoba, na jejímţ pracovišti se uskutečňuje praktické vyučování nebo praktická příprava, zajistí, aby byly vytvořeny podmínky pro včasné poskytnutí první pomoci a lékařského ošetření při úrazech a náhlých onemocněních. § 133 odst. 1 písm. h) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce)  Vhodné rozmístění lékárniček první pomoci s potřebným vybavením. § 134 písm. f) zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).  Školy jsou povinny vykonávat podle zvláštních předpisů nad nezletilými ţáky náleţitý dohled. § 415, 422 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.  Při praktickém vyučování a praktické přípravě musí být pracoviště a jeho vybavení, včetně výrobních a pracovních prostředků a zařízení, v nezávadném stavu a musí odpovídat poţadavkům předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci § 133a, § 134 a 134a zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce).  Vedoucí zaměstnanec školy, jemuţ byl úraz ţáka hlášen, zajistí, aby byly objektivně zjištěny a případně odstraněny příčiny úrazu. V podrobnostech vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.  Školy odpovídají v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy ţákům za škodu, která jim vznikla v důsledku úrazu. Způsob a rozsah náhrady škody projedná škola se zákonnými zástupci ţáka nebo se zletilým ţákem. § 190 a násl., § 206 zákona č. 65/1965 Sb., (zákoník práce), § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 420, 422 zákona č. 40/1964 Sb., (občanský zákoník).  Kontrolu dodrţování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví ţáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských sluţeb provádí Česká školní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví, popřípadě orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů. § 174 zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon).

25

 Nařízení vlády č. 494/2001, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení, zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. §§1-6 a příloha č.1 Vyhl.č.64/2005 Sb.; o evidenci úrazu dětí,žáků a studentů  Na závěr zařazuji novelu zákona, který usnadňuje vstup absolventů škol na trh práce. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon

o

zaměstnanosti"

ukládá

úřadům

práce

věnovat

pozornost

při

zprostředkování zaměstnání: a) uchazečům o zaměstnání do 25 let věku b) zaměstnání z řad absolventů vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní ochrana V současné době platí nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bliţší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích čistících a dezinfekčních prostředků. 

ČSN EN 842 (83 3592) Bezpečnost strojních zařízení



ČSN EN 340 (83 2701) Ochranné oděvy - všeobecné poţadavky



ČSN EN 166 (83 2401) Osobní prostředky k ochraně očí – základní ustanovení



ČSN EM 420 (83 2300) Ochranné rukavice - všeobecné poţadavky



ČSN EN 133 (83 2200) Ochranné prostředky dýchacích orgánů

Hygienické předpisy 

Hygienické předpisy svazek 36/1976; 40 Směrnice o hygienických poţadavcích na stacionární stroje a technická zařízení.



Hygienické přepisy svazek 57/1985; 65 Směrnice o hygienických poţadavcích na pojízdné pracovní stroje a technická zařízení.



Hygienické předpisy svazek 39/1978; 46 Směrnice o hygienických poţadavcích na pracovní prostředí.

26

4. ZAVEDENÍ BOZP DO VZDĚLÁVÁNÍ

Strategií Evropské unie pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je kultura vzdělávání a prevence definována jako jeden z klíčových faktorů pro zlepšování kvality práce. V rámci podpory této strategie vydala Evropská agentura pro BOZP zprávu nazvanou Integrace bezpečnosti a ochrany zdraví do vzdělávání: „Správná praxe ve školách a při odborném vzdělávání“. Tato zpráva ukazuje komplexní přehled příkladů správné praxe z celé Evropy a popisuje, co je třeba podniknout při přípravě systematické strategie pro integraci tematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do vzdělávání a školících programů. V resortu školství jsou stanovené povinnosti v oblasti BOZP mnohem těţší neţ v jiných odvětvích, protoţe vedle zaměstnanců se ve školách a školských zařízeních pohybuje hlavní objekt vzdělávacího procesu, a to jsou děti a ţáci. Problematika bezpečnosti práce ve školství je velmi sloţitá, protoţe zasahuje do mnoha speciálních oborů, protoţe školství připravuje pracovníky pro všechny profese a obory. Problematika bezpečnosti práce a ochrany zdraví se objevuje ve všech stěţejních částech RVP od cílů, přes klíčové kompetence, vzdělávací obsah aţ po průřezová témata. Ve shodě s kurikulárními dokumenty moderních edukačně vyspělých zemí se také v našich kurikulárních dokumentech uplatňuje trend chápat bezpečnost a ochranu zdraví v širších souvislostech, jako výsledek osobnostního rozvoje ţáků (jejich postojů, vztahů, tolerance, komunikace, atd.), který je základem pro chování a rozhodování při zajišťování bezpečnosti a ochraně zdraví. Důleţitou úlohu ve vzdělávání k BOZP má základní školství, neboť návyky, jak předcházet rizikům se získávají jiţ v dětském věku. Součástí základního vzdělání je také získání povědomí o důleţitosti ochrany zdraví a principech prevence před úrazy. Cílem je zařadit do výuky dětí, ţáků a studentů na školách a školských zařízeních základy BOZP způsobem odpovídající věku a zaměření školy s vyuţitím jiţ existujících výsledků výzkumu. Škola na základě zpracovaného příslušného rámcového vzdělávacího programu seznamuje studenty s nebezpečím ohroţujícím jejich zdraví tak, aby bylo dosaţeno klíčových kompetencí vztahujících se k ochraně zdraví ţáků a jejich bezpečnosti. Tyto klíčové kompetence jsou vytvářeny na základě vzdělávacího obsahu a zvoleného učiva.

27

Ve školním vzdělávacím programu je ochrana a bezpečnost zdraví součástí výchovy ke zdraví člověka chápána jako vyváţený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Jedná se o nadpředmětové téma, jehoţ součástí je také ochrana člověka za mimořádných událostí, dopravní výchova, problematika první pomoci a úrazů, prevence sociálně patologických jevů. Školy jsou při vzdělávání povinny přihlíţet k základním fyziologickým potřebám ţáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Rámcové vzdělávací programy (kromě konkrétních cílů povinného obsahu vzdělávání i podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví k zavádění BOZP do škol a školských zařízení) by měly vycházet z dalších bodů, kterými jsou: 

plánování



zavedení a provoz



kontrola, měření a hodnocení



přezkoumání (zahrnující opatření k neustálému zlepšování)

Graf 12 - prvky systému řízení BOZP

2

http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/

28

Zavádění systému BOZP do vzdělávání umožňuje 

minimalizovat rizika poškození zdraví ţáků



minimalizovat ztráty moţností vzniku mimořádných událostí



dosáhnout vyšší úrovně BOZP v rámci školy



zlepšit podmínky pracovní a sociální pohody



zvýšit úroveň kultury práce



dosáhnout úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci srovnatelné s úrovní dosahovanou v zemích Evropské unie



zvýšit celkovou bezpečnost škol včetně jejího okolí a tím zlepšit její image v očích veřejnosti

Postup integrace BOZP do vzdělávání 1 Informace Před zahájením projektu získat potřebné informace - údaje o nehodách dětí a mládeţe, počet hodin věnovaných bezpečnosti při vyučování ve školách, informace o pracovních podmínkách ve školách a jiných vzdělávacích zařízeních. Musí se vzít v úvahu zkušenosti z podobných projektů. 2 Plánování Vyjasnit si dopředu, kteří partneři by se měli na projektu podílet. Pro projekt mohou být přínosné jiţ existující zkušenosti a struktury jako jsou sítě projektů na podporu zdraví, spolupráce s úřady s kompetencemi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví i s jejich školícími zařízeními. Prověřit si všechny moţné zdroje financování. 3 Rozhodnutí Po dokončení výše uvedených dvou bodů je moţné udělat pilotní studii projektu. Definovat obecný záměr projektu a jeho cíle. Sestavit plán úkolů s konkrétními termíny a odpovědností za jednotlivé záleţitosti. 4 Realizace V realizační části projektu bude úspěšnost záviset na následujících faktorech: 

uznání bezpečnosti a ochrany zdraví jako integrální součásti celoţivotního vzdělávání



široké porozumění tematice BOZ včetně ochrany fyzické, psychické a sociální



přímý vztah opatření v oblasti vzdělávání k danému pracovišti



angaţování zkušených školitelů při přípravě programu a příslušných materiálů

29

5 Hodnocení Hodnocení by mělo být součástí projektu. Příslušná opatření v této oblasti by měla doprovázet a podporovat integrační proces. Měly by být vyhodnoceny výsledky projektu se zřetelem k jejich udrţitelnosti. 6 Následná činnost Před ukončením projektu připravit plán propagace a co nejdříve zpracovat plány pro aktivní následnou činnost. Graf 23 - proces integrace do vzdělávání

Integrace BOZP do vzdělávání umožňuje 

začleňování problematiky mladých do všech činností v oblasti prevence



závazek vedení dodrţovat opatření v oblasti BOZP s cílem chránit mladé pracovníky



poskytování školení na pracovišti v rámci celkového řízení BOZP s cílem zabránit rizikům na pracovišti a zajistit, aby mladí pracovníci pracovali pouze na takových úkolech, které odpovídají jejich duševním a fyzickým schopnostem



vycházení z hodnocení rizik a přezkoumávání činností



poskytování školení v souvislosti s uplatňováním opatření pro zajištění bezpečného a zdravého pracovního prostředí pro mladé pracovníky

3

http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/52

30



umisťování mladých pracovníků na pracovní místa odpovídající jejich věku, schopnostem a zkušenostem



konzultace a aktivní účast mladých pracovníků



nutnost učit se ze zkušeností získaných při začleňování BOZP do vzdělávání, jedná se o stanovení jasných cílu výuky zaměřených na rozvoj dovedností, pouţívání vhodných učebních materiálu a metod



nutnost školit vedoucí pracovníky a školitele v jejich úloze a v oblasti BOZP



začleňování problematiky BOZP do vstupních školení



navazování partnerství - na úrovni pracovišť se jedná o partnerství s agenturami práce (zabývají se pracovními místy obsazovanými muţi i ţenami)



vyuţívání vrstevníků (včetně zkušenějších mladých pracovníků a vyuţívání starších zkušených pracovníků) přináší pozitivní zkušenost pro nové pracovníky i pro sluţebně starší kolegy



pouţívání aktivních metod výuky, kdy se mladí lidé učí rozeznávat rizika a řešit opravdové pracovní problémy, a to pokud moţno na reálných pracovištích



pouţívání videa nebo metod virtuální reality při předvádění rizikových situací, pokud není přístup na skutečná pracoviště moţný



vyuţívání soutěţí nebo jiných forem ocenění k motivaci pracovníků a podílet se na projektech v oblasti BOZP



začleňování výsledku školicí činnosti do skutečného hodnocení rizik na pracovišti, tento přístup získává na významu pro mladé a má hodnotu i pro zaměstnavatele



spojování školení se získáním osvědčení nebo jiného dokladu o dosaţené odborné přípravě, který si účastníci školení mohou do svého ţivotopisu připsat (zvyšuje jejich moţnost přijetí do zaměstnání)



v případě výukových programů zaujímání holistického (nové vývojové kvality) přístupu, který kombinuje teorii ve školách a praktickou výuku ve středních odborných učilištích s cílem zajistit lepší prevenci v podnicích



povaţování BOZP za nedílnou součást správných pracovních postupů v odborné přípravě a zaměstnání



zařazení školení v oblasti BOZP a rozvoje dovedností do celoţivotního vzdělávání a rozvoje; ze zákona by BOZP nemělo být pouze jednorázovým školením na začátku pracovní kariéry

31

Graf 3 – postupný rozvoj vzdělávání v BOZP

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci by měla být systematicky do vzdělávání začleněna a měla by se stát nedílnou součástí školních osnov takovým způsobem, aby byla mladým lidem lépe vštípena kultura prevence rizik. Výchovu k BOZP chápeme jako proces, při němţ se člověk v závěru stává všestranně vzdělaným se všemi důleţitými pracovními návyky. Mladí lidé bývají často v pracovním procesu nezkušení a neznají svoji úlohu na pracovišti. Z důvodů malých zkušeností, nedokáţí na rozdíl od starších pracovníků rozpoznat riziko moţných úrazů a otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví nevěnují dostatečnou pozornost. V případě, ţe rizika rozpoznají, nemusejí být vţdy schopni udělat ta správná opatření. Z druhé strany je ale prokázáno, ţe se mladí lidé většinou snaţí informace týkající se bezpečnosti na pracovišti vnímat, a pokud o potenciálním nebezpečí vědí, snaţí se jednat tak, aby se ochránili. Ţáci se o ochranu zdraví a bezpečnost práce zajímají vcelku dostatečně a mají tendenci dodrţovat správnou praxi lépe neţ starší pracovníci, kteří udrţují jen periodickou praxi. Evropská agentura pro BOZP mladým pracovníkům poskytuje plnou řadu informací o tom, na jaká rizika se mají zaměřit a co mají na ochranu zdraví při práci pouţívat: 

vhodné ochranné prostředky a oděvy



zjistit si, co dělat v případě nouze



hlásit jakékoli nehody



nepřehlíţet počáteční známky problémů



řídit se radami a pokyny 32

Škola jako výchovně vzdělávací zařízení zajišťuje, aby ţáci byli poučeni o moţném ohroţení jejich zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichţ se při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním účastní. Zároveň ţáky seznámí s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, zásadami bezpečného chování s moţnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou ţáci ve škole setkat (nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných předmětů atd.). Dále ţáky seznamuje s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ţáků, pokud se vztahují na příslušnou činnost nebo pracoviště, a průběţně také s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení a dalšími opatřeními školy, které mohou mít bezpečnostně preventivní význam. Výchova k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je součástí výchovně vzdělávací práce při osvojování vědomostí a dovedností v teoretickém vyučování a především v odborném výcviku. K plnění náročných úkolů v této oblasti je nutná znalost zákonných předpisů, vyhlášek a směrnic. Nezkušenost ţáků vyţaduje od učitelů odborného výcviku zvýšenou pozornost a předvídavost v této oblasti. Kontrolu dodrţování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví ţáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských sluţeb provádí Česká školní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví, popřípadě orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů. ČŠI kontroluje - školský vzdělávací program, vnitřní řád, jestli je zařazena problematika BOZP a materiální publikace, zda-li je pořádáno pravidelné školení. Hodnotí

konkrétní

moţné

nebezpečí

ohroţení

zdraví

u

studentů,

opatření

k mimořádným událostem, školení pedagogů apod. Tam, kde probíhá praktická výuka, kontroluje, zda-li proběhlo řádné poučení, pravidelně opakující se prohlídky a OOPP v souvislosti s odborným výcvikem. Trvalým zvyšováním úrovně BOZP lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího sníţení počtu pracovních úrazů, nemocí a ztrát na ţivotech, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody. Zvyšování úrovně péče o bezpečnost práce, ochranu zdraví a ochranu ţivotního prostředí, je také nezbytnou podmínkou k dosaţení větší prestiţe školy a její úspěšnosti.

33

Graf 44 - model integrace BOZP do vzdělávání

4

http://osha.europa.eu/cs/publications/factsheets/52

34

4.1 Učitelé OV a jejich výchova k BOZP Výchova k BOZP je neoddělitelnou součástí práce učitele odborného výcviku. Vychovává studenty k disciplíně a odpovědnosti, vede je k tomu, aby pouţívali ochranné pomůcky, a připomíná jim dodrţování bezpečnostních pravidel. Učitel odborného výcviku by měl dosáhnout toho, aby si student váţil svého zdraví a ochránil se před ohroţením, které plyne z výkonu povolání. Důleţité je, aby učitel odborného výcviku věnoval pozornost bezpečnému zvládnutí jednotlivých pracovních postupů a tím vyloučil rizikové momenty, jeţ mohou ohroţovat zdraví ţáka. Především osobní příklad učitele je na prvém místě, „on názorně předvádí pracovní postup s předepsanými ochrannými prostředky“. Poučení ţáků o BOZP a ověření znalostí v tomto směru u ţáků musí být prokazatelné. Při procvičování pracovních činností a zabezpečení ochrany zdraví při práci se musí vycházet z platných předpisů, vládních nařízení, norem a vyhlášek. Učitel OV v této výchovně bezpečnostní práci hraje rozhodující úlohu, je nezastupitelný a nese za ni plnou odpovědnost. Výchova k BOZ při práci by měla vytvářet organickou jednotu s přípravou na budoucí povolání. Někteří vyučující se sami v přípravě na povolání nestřetli s problematikou bezpečnosti práce a tedy ne vţdy jí věnují přiměřenou pozornost, s výjimkou učitelů odborných výcviků. Cílem výchovy k BOZP ve středních školách je: 

formovat pozitivní vztah k tělesnému a duševnímu zdraví



specifikovat význam BOZP z humánního, etického a ekonomického hlediska



připravit studenty na budoucí povolání po stránce BOZP

Základ tvoří systematické uplatňování výchovy a vzdělávání k BOZP v rámci všeobecně vzdělávacích předmětů, a to včleněním problematiky BOZP do školních osnov. Otázkou vzdělávání v BOZP středních škol ale zůstává příprava učitelů v této oblasti. Základem je zařazovat předmět zaměřený na bezpečnost a ochranu zdraví při práci do přípravy učitelů na budoucí povolaní (na pedagogických fakultách).

35

Příprava učitelů v oblasti BOZP předpokládá orientaci na dva okruhy: a) Příprava na zaměstnání učitele ve smyslu zásad bezpečné školní práce a k tomu vést i studenty. b) Vychovávat studenty k BOZ při práci jako občany, jednající podle zásad bezpečnosti a hygieny práce nejen ve svém občanském ţivotě, ale i v práci. Úlohu učitele ve výchovně vzdělávacím procesu můžeme specifikovat ve třech oblastech: 

jako odborník ve svém oboru, který musí být v kontaktu se špičkovou praxí



v roli neustále vzdělávajícího se člověka



jako nositele pozitivních pokrokových změn ve školství

Učitel odborného výcviku k BOZP v dílnách: 

musí vytvářet bezpečné a zdravé pracovní prostředí



zajišťuje průběţnou kontrolu dodrţování zásad bezpečnosti práce



kontroluje, zda ţáci pouţívají všechny ochranné pomůcky



přiděluje studentům takové úkoly, které jsou v souladu s učebními osnovami



zajišťuje při všech činnostech přímý dozor Dodrţování předpisů BOZP a předpisů PO je základním poţadavkem na studenty

při výuce odborného výcviku. Učitel těchto poţadavků ve svém úseku docílí hospitacemi, pravidelnými kontrolami na výukových pracovištích a kontrolou povinné dokumentace „knihy - deníku BOZP“. Pro vzdělávání studentů musí být vytvořeno bezpečné a příznivé prostředí, které je výsledkem systematické práce všech pracovníků školy. Pravidelnou kontrolou učitelů OV během vyučovacího procesu v oblasti BOZP lze dosáhnout výrazného sníţení pracovních úrazů ţáků v úseku odborné výchovy. „Naším úkolem tedy je postupně dovést dítě k tomu, aby samo chtělo jednat ve smyslu ochrany zdraví a vyvíjelo v tomto směru potřebné úsilí, a to nikoliv z přinucení, ale proto, že to vše považuje za správné a je hluboce přesvědčeno, že si tak chrání a utužuje zdraví.“ (Kotulán, J. 1982, s.82)

36

4.2 Vstupní školení a instruktáţe Škola musí zajistit, aby studenti byli v potřebném rozsahu poučeni a podrobně instruováni o moţném ohroţení zdraví při všech činnostech, jichţ se účastní při výuce. Současně se ţáci seznamují se školním řádem, zásadami bezpečného chování, s ustanovením bezpečnostních předpisů a pravidel, které se vztahují na příslušnou činnost. Je-li to odůvodněno riziky takové činnosti a stanoví-li to bezpečnostní předpisy, musí být ţáci z těchto znalostí přezkoušeni. Samotní pedagogičtí pracovníci jsou povinni důsledně dodrţovat bezpečnostní předpisy, které se vztahují k jejich pedagogicko - výchovné činnosti. Na začátku školního roku jsou studenti proškolováni z BOZP při všech vzdělávacích činnostech. Tyto poţadavky vycházejí ze školského zákona č. 561/2004 Sb. Práce v odborném výcviku, především na obráběcích strojích, vyţaduje pozornost a do popředí se tak několikanásobně dostává dodrţování bezpečnosti práce, protoţe kaţdá malá neopatrnost můţe vést k úrazu. Učitel odborného výcviku organizuje práci na výcvikovém pracovišti, dbá o dodrţování kázně a pořádku, přiděluje práci studentům a také je jejich instruktorem. Má dokonalý přehled o jednotlivých pracovištích, a proto můţe nejlépe vytvářet podmínky ochrany a bezpečnosti práce např. způsobem: 

získávat a udrţovat zájem studentů své skupiny o BOZ při práci



rozvíjet jejich dovednosti takovým způsobem, aby byly zárukou nejen výkonné, nýbrţ i bezpečné práce



naučit se rozeznávat nebezpečí a jakým způsobem se ho mají vyvarovat



vštípit studentům smysl pro pouţívání ochranných zařízení a pomůcek



navozovat u nich přesvědčení o nutnosti zachovat bezpečný pracovní postup

Úvodní školení Úvodní školení je pro úsek odborného výcviku rozepsáno v učebních osnovách. Učivo o BOZP a hygieně práce musí být zařazeno do všech tématických celků kaţdého ročníku. U nového tématu a také přechodu na nové pracoviště je učitel odborného výcviku povinen provést instruktáţ o BOZ při práci a ověřit si vědomosti studentů přezkoušením. Zápisy se potom provádí do deníku BOZP a originál se odevzdá bezpečnostnímu technikovi, kopie pak zůstává v deníku.

37

Prostřednictvím instruktáţe jsou studenti seznamováni s nejrůznějšími zásadami bezpečnosti práce. Při ověřování jejich vědomostí se klade důraz nejen na zapamatování látky, ale i na skutečnost, jak byla látka pochopena a docenil-li se význam jednotlivých ustanovení. Učitel odborného výcviku provede žákům školení dle osnovy: 

dílenský řád jednotlivých pracovišť



seznámení studentů s pracovišti podle oborů



provoz pracoviště při výuce



základní zásady BOZP pro bezpečnou výuku

Při výchově k bezpečné práci hrají významnou úlohu instruktáže - dělíme je na: 

vstupní instruktáţ



instruktáţ na pracovišti



opakovací instruktáţ



instruktáţ před zahájením výuky a nové práce



periodické a mimořádné instruktáţe

Vstupní instruktáž Je řádné seznámení studentů s pracovními postupy, pracovním řádem, pracovními riziky a předpisy k zajištění BOZP. Seznámení s všeobecnými předpisy v pracovní výcvikové dílně a další informace o zásadách a povinnostech ţáka v oblasti BOZP, kterými se musí řídit, jakoţ i ověřování jeho znalostí. Instruktáž na pracovišti Navazuje na vstupní instruktáţ a je to řádné a prokazatelné seznámení s konkrétními podmínkami na pracovišti, postupem výroby, nebezpečnými místy a riziky, zakázanými a nebezpečnými činnostmi, organizací první pomoci, jakoţ i praktické převedení obsluhy zařízení, strojů a pouţívání OOPP s ověřením znalostí. Provádí se na konkrétním pracovišti a zásadně bez této instruktáţe nesmí být studentovi svěřena ţádná pracovní činnost.

38

Opakovací instruktáž Je neustálé opakování jiţ nabytých vědomostí z BOZP a pokynů pro daná pracoviště, vychází z analýzy stavu a potřeb pracoviště. Instruktáž před zahájením výuky a nové práce Vţdy před zahájením výuky je učitel OV povinen poučit ţáky o zásadách BOZP, provést kontrolu osobních ochranných a pracovních pomůcek a kontrolu pracoviště, zkontrolovat, zda oblečení ţáků odpovídá zásadám bezpečné práce (pracovní oděv, pokrývka hlavy a pracovní obuv). Pokud učitel OV začíná výuku nového tématu a práce podle osnov, tak postupuje stejně s tím, ţe upozorní studenty na moţnost vzniku úrazu vyplývající z pouţití nových postupů, nástrojů a zařízení. Periodické a mimořádné instruktáže Je podávání informací o přijatých nových vydaných opatřeních a předpisech z oblasti BOZP ke zkvalitnění ochrany zdraví. Student nesmí brát na lehkou váhu instruktáţe učitele OV, protoţe on jako učitel má za sebou cenné zkušenosti získané studiem, školeními a především praxí. Usnadňuje vstup na pracoviště a ukazuje studentům jak se vyvarovat chyb a nesprávného jednání, které má obvykle za následek nehody a pracovní úrazy. Kaţdý student je povinen dodrţovat veškeré bezpečnostní předpisy, vztahující se k vykonávané práci v odborném výcviku. Je povinen zúčastnit se vstupního a opakovaného školení o BOZP i PO a podrobit se ověření svých znalostí. 4.2.1 Deník kontrol BOZP Všechna školení jsou zaznamenána v osobním studentově deníku BOZP. Deník BOZP obsahuje identifikační údaje studenta, datum uskutečněného školení, stručný popis přednášené problematiky. V „deníku kontrol BOZP“ jsou kolonky pro záznamy o kontrolách a poučeních BOZP na jednotlivých pracovištích, dále datum kontroly, kontrolované pracoviště nebo co bylo předmětem kontroly, jaký je výsledek kontroly a navrţena opatření k odstranění zjištěných závad. Podpis učitele - kontrolujícího a podpis kontrolovaného – studenta.

39

Dodrţování předpisů k BOZP docílí učitel odborného výcviku pravidelnými kontrolami, hospitacemi na pracovištích OV a kontrolou povinné dokumentace – „Deník BOZP“. Učitel OV také vede o instruktáţích a ověřování znalostí ţáků z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokazatelné záznamy v tomto deníku BOZP. O provedeném školení BOZP je třeba vést zápis, který obsahuje: 

místo konání školení



datum školení



osnovu



časový rozsah



podpis s ověřením znalostí proškoleného studenta a podpis školitele Záznam o provedené instruktáţi BOZP

40

Poučení o BOZP

Požární ochrana Základní povinností pedagogů a studentů je: počínat si tak, aby svým jednáním nedali příčinu ke vzniku poţáru a neohrozili tím ţivot a zdraví osob, zejména pak manipulací nebo pouţíváním hořlavých či poţárně nebezpečných látek. Školení je prováděno periodicky, zaměstnanci školy a studenti se seznámení s hasícími přístroji a poţárním značením.

41

4.3 Zásady BOZP v odborném výcviku – strojní operace Systém bezpečné práce a ochrany zdraví při práci můţeme definovat jako integraci pracovníků, strojního vybavení a materiálů v pracovním prostředí za účelem dosáhnout co nelepších a nejbezpečnějších pracovních podmínek, kterých můţeme dosáhnout za pomocí zásad BOZP. Kaţdé výukové pracoviště propracovává systém řízení k BOZP, který ochrání ţáky před moţnými úrazy. Pracoviště odborného výcviku včetně výrobních a pracovních prostředků musí být před zahájením výuky řádně připraveno a zkontrolováno. Musí odpovídat poţadavkům k zajištění BOZ při práci a také hygienickým předpisům. Studentům jsou na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek přidělovány potřebné ochranné prostředky. V této části práce představím zásady bezpečnosti práce ve výuce na konvenčních obráběcích strojích, kde moţnost úrazu je podstatně vyšší neţ-li u CNC strojů. Při výuce v učebnách CNC center se riziko BOZP oproti konvenčním obráběcím strojům sniţuje díky uzavřeným rotujícím dílům obráběcího centra. Učitel OV, který vede výcvik, tak můţe dle uváţení upřesnit ústroj v prostoru této cvičné učebně CNC strojů. Provozní řád učebny Provozním řádem se rozumí souhrn všeobecných pravidel, které slouţí k dosaţení učebních cílů, pořádku, čistoty a k zabránění úrazu při práci. Bezpečnostní pravidla při obsluze soustruhů 

dbát na správné pracovní ustrojení



měření a výměnu obrobků vykonávat pouze za klidu vřetena



nebezpečí zachycení rotujícími čelistmi sklíčidla, unášecím srdcem lze sníţit pouţíváním ochranných odklopných krytů



správnou volbou řezných podmínek a případně lamači třísek předcházet vzniku nebezpečných plynulých třísek



při ohroţení odletujícími třískami pouţívat ochranné kryty, ochranné brýle, nebo obličejové štítky



při odstraňování třísek pouţívat háčky, smetáky apod.



ruční páka pro ovládání vřetena má pojistné zařízení, které blokuje její náhodné spuštění stroje - kontrola, zda je toto bezpečnostní opatření v pořádku

42



při obrábění dlouhého tyčového materiálu musí být materiál (obrobek) vyčnívající z vřeteníku soustruhu zakryt



při manipulaci s těţkými upínacími zařízeními pouţít přípravky nebo pomocné zdvihací zařízení

Bezpečnostní pravidla při obsluze frézek 

obrobky upínat pouze za klidu nástroje a upínacího stolu



při výměně obrobků odsunout stůl do bezpečné vzdálenosti od frézovacího nástroje



zvýšenou pozornost věnovat dokonalému upnutí obrobků



před obráběním odstranit z upínacího stolu všechny nepotřebné předměty jako jsou upínky, klíče, měřidla, nástroje apod.



vyčnívající rotující šrouby a matice upínacích trnů - musí být zakryty



při odletování třísek pouţít ochranné kryty, nebo ochranné brýle či obličejové štíty



při výměně frézovacích nástrojů pouţít ochranné rukavice, přičemţ musí být stroj vypnut hlavním vypínačem



při sériové výrobě pouţívat ochranný kryt, který sniţuje nebezpečí náhodného dotyku s rotujícím frézovacím nástrojem



mazání, čištění stroje, seřizování přívodu řezné kapaliny vykonávat jen za klidu stroje



při odstraňování třísek pouţíváme štětce, smetáky, škrabky

Bezpečnostní a hygienické zásady při používání řezných kapalin u obráběcích strojů 

pouţívat jen ty řezné kapaliny a konzervační přísady, které jsou pro daný účel schváleny hygienickými orgány



při přípravě řezných kapalin postupovat přesně dle přiloţených návodů výrobce



u emulzních kapalin a vodných roztoků pravidelně kontrolovat zásaditost kapaliny (hodnota PH nesmí převyšovat 9PH)



co nejvíce omezovat styk kapaliny s pokoţkou při přípravě emulzí a při čištění strojů pouţívat ochranných rukavic



zabránit rozstřiku kapaliny u stroje (vhodně seřízenými ochrannými kryty)



po práci si řádně umýt ruce teplou vodou a mýdlem

43



pravidelně vyměňovat řezné kapaliny a dodrţet lhůtu pro výměnu emulzí, která bývá stanovena na dobu 3 - 6 týdnů



při výměně kapaliny kvalitně vyčistit usazovací nádrţe a propláchnout celou chladicí soustavu horkou vodou s přídavkem sody



znehodnocené kapaliny se nesmí vypouštět bez úprav do kanalizace a veřejných toků, kde by mohly ovlivnit kvalitu spodních vod



řezné kapaliny se nesmějí nikdy pouţít k mytí rukou

Povinnosti obsluhujícího před zahájením práce na stroji 

prohlédnout stroj, zkontrolovat jeho části, jako jsou ochranná, spouštěcí a vypínací zařízení



ověřit, jestli ovládací páky jsou ve správných polohách



překontrolovat funkci upínacího zařízení



zvolit správný nástroj a zkontrolovat jeho opotřebení



nastavit ochranná zařízení do správné polohy, pokud toto charakter práce vyţaduje



u CNC strojů překontrolovat základní funkce podle dodaných testovacích programů

Povinnosti obsluhujícího za provozu stroje 

při výměně obrobků a nástrojů, při měření, kontrole jakosti povrchu apod. se musí zastavit vřeteno stroje



do upínacích zařízení je dovoleno upínat pouze takové obrobky, pro které jsou určeny



hrozí-li při upnutí nebo výměně obrobků a nástrojů nebezpečí pořezání nebo popálení rukou, tak lze pouţívat ochranné rukavice, přičemţ stroj nebo strojní část nesmí být v chodu, při vlastní obsluze stroje však musí být rukavice sejmuty, úrazy vzniklé v důsledku zachycení rukavice rotujícím nástrojem nebo obrobkem mají zpravidla těţké následky



při upínání nebo výměně těţších obrobků a přípravků je nutno pouţívat zdvihací zařízení



není-li stroj vybaven ochranným zařízením proti odletujícím třískám, je moţno pouţít jako ochrana zraku ochranné brýle nebo obličejové štítky

44



k odstraňování třísek se musí pouţívat správné pracovní pomůcky - háčky, štětce, smetáky, škrabky apod.



zvýšená pozornost se musí věnovat při upínání obrobků, špatně upnutý obrobek můţe být řezným odporem při obrábění vyhozen z upínacího zařízení, nástroj poškozen a obsluha stroje zraněna



při nebezpečí zachycení vlasů je nutno chránit se čepicí, nebo uvázaným šátkem

Povinnosti obsluhujícího po ukončení směny 

uvést pracoviště do pořádku, zejména odstranit třísky ze stroje, prach, zbytky materiálu, očistit řeznou kapalinu apod.



nástroje, nářadí, zpracovaný materiál, měřidla, pracovní a ochranné pomůcky uklidit na určená místa



pouţité čisticí pomůcky, zaolejované, zamaštěné hadry a apod. se musí uklidit do kovových nádob s víky. (můţe nastat samovznícení!)



kaţdé poškození nebo závadu na stroji musí obsluhující ihned nahlásit svému nadřízenému

Všeobecné pokyny pro studenta v odborném výcviku 

ţák je povinen se seznámit s předpisy bezpečnosti práce, poţární ochrany, ekologie, provozními předpisy svého pracoviště, s obsluhou přidělených strojů, nástrojů a zařízení, musí prokázat základní znalosti o poskytování první pomoci



před zahájením kaţdé nové práce se v případě potřeby obrátit na svého učitele OV o pokyny, jak správně a bezpečně pracovat a při jakýchkoli nejasnostech poţádat o pomoc a vysvětlení



v průběhu praktického vyučování nesmí ţák bez souhlasu učitele odborné výchovy opustit určené pracoviště, při chůzi po dílně pouţívá pouze vyhrazené cesty, vchody a východy, ţákům je zakázáno vstupovat na jiná pracoviště



kaţdou zjištěnou závadu, která by mohla ohrozit zdraví je třeba okamţitě nahlásit učiteli

 Pro studenta mladšího 18 let se vztahuje omezení týkající se pracovní doby, nesmí pracovat v nočních směnách a délka přestávek se pro OV stanovuje s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám ţáků.

45

 Studenti, kteří jsou v praxi přímo na pracovišti běţného zaměstnavatele, musí mít zajištěny pracovní podmínky stejně jako ostatní zaměstnanci, to znamená, ţe i pro ně jsou vyhodnocena rizika vyplývající z práce a tam, kde to je třeba, musí jim být poskytnuty vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky. Dozor nad žáky Dohled k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví ţáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských sluţeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a ţivotním prostředí. Kontrolní činnost 

dodrţování podmínek BOZP studentů kontrolují průběţně vedoucí zaměstnanci školy v rámci oblasti prevence rizik



pedagogičtí pracovníci kontrolují a vyţadují dodrţování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví studentů



kontrolu dodrţování podmínek pro bezpečnost a ochranu zdraví ţáků při vzdělávání provádí Česká školní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví nebo orgány inspekce práce podle zvláštních právních předpisů

4.3.1 Dílenský řád Dílenský řád obsahuje všeobecná pravidla o dílenském provozu. Cílem je plnění plánu výuky v OV podle předepsaných osnov a dodrţení zásad bezpečnosti práce. V odborném výcviku platí stejná pravidla jako v teoretickém vyučování, tzn. dodrţení pořádku, kázně, pracovní doby a disciplíny. Všeobecný dílenský řád pro výcvikové dílny SOU Přístup do dílenských objektů Je zásadně povolen jen studentům, kteří jsou do těchto úseků přiděleni. Všichni ostatní, pokud během dne přijdou do dílenských objektů, jsou povinni se hlásit příslušnému učiteli OV.

46

Nástup na odborný výcvik Začíná společným nástupem ţáků, kteří jsou povinni dodrţet zahajovací čas, a to v pracovním oděvu, pracovní obuvi a pokrývce hlavy. Dodržování bezpečnostních předpisů Před zahájením vlastní praktické výuky je povinen učitel OV seznámit ţáky s moţnými riziky a moţnostmi úrazů při prováděných pracovních úkonech. Proškoluje studenty s bezpečnostními předpisy vztahujícími se k právě prováděných činností. O znalostech ţáků v oblasti BOZP je povinen se učitel přesvědčit. Ţák je povinen hlásit kaţdý i drobný úraz učiteli OV, a ten zajistí o úrazu zápis. Ustanovení zásad dílenského řádu vyplývá ze zákoníku práce a bezpečnostních předpisů vztahujících se na práce v dílnách. Při porušení ustanovení tohoto řádu je ţák napomenut a případně vyloučen ze školy. Přestávky Ţák vyuţije k oddechu a občerstvení na vyhrazeném místě. Svévolné opouštění výcvikových pracovišť není povoleno. Kaţdé opoţdění na opětovné zahájení výuky musí student řádně omluvit. Během výuky Je ţák povinen sledovat výklad učitele odborného výcviku a zaznamenávat si potřebné technické údaje a pracovní postupy pro zadání nové práce. Výukový čas musí vyuţít maximálně k osvojení příslušné látky při dodrţení bezpečnostních předpisů a pouţívání všech bezpečnostních pomůcek a zařízení. Před ukončením poslední vyučovací hodiny začíná úklid na pracovišti. Student je povinen uklidit své pracoviště podle pokynu učitele OV a odevzdá nářadí, měřidla, případně výrobek.

47

4.4 Školení pedagogických pracovníků v oblasti BOZP V současnosti je ve všech zemích EU zdůrazněn význam výchovy a vzdělávání mladé generace v oblasti BOZP. Výchovu a vzdělávání je třeba provádět na všech stupních vzdělávání. Ovšem poţadovanou kvalitu vzdělávání v oblasti BOZP lze dosáhnout pouze za předpokladu, pokud se uskutečňuje kvalifikovaně a s odpovědným přístupem školících. Cílem dosaţení kvalitní BOZP ve školství je důsledná integrace BOZP do výchovně vzdělávacího systému. Tento cíl se dosahuje prostřednictvím odborných vzdělávacích kurzů pro učitele, které jsou vybaveny vhodnými didaktickými pomůckami a nástroji pro další aplikaci poznatků BOZP v praxi škol. Prvořadým cílem kurzů BOZP je naučit posluchače, jak identifikovat rizika a jak jim předcházet. Kvalita vzdělávacích programů o BOZP a kvalita školitelů v těchto kurzech je povaţována za prostředek k zajištění dostatečné úrovně vzdělávání v daném oboru. Školení BOZP a PO je zpravidla stanoveno jednou ročně. Ve školách probíhají obě školení současně a většinou před začátkem školního roku. Školení se musí také uskutečnit při nástupu nového učitele a kdyţ dojde k významné změně předpisů. Příkladem je změna - nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci č. 68/2010 s účinností od 1.5.2010 („upravuje zejména problematiku posuzování zátěţe teplem na pracovišti včetně klimatizací a poskytování ochranného nápoje z důvodu tepelné zátěţe a dále problematiku celkové fyzické zátěţe, lokální svalové zátěţe, pracovních poloh a ruční manipulace s břemeny v pracovním prostředí). Vyšla také novela vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, ţáků a studentů č. 57/2010 s účinností od 1.4. 2010 („se za slova ˙školském zařízení vkládají slova zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů“ a záznam o úrazu, vyrozumění o aktualizacích záznamů o úrazu podle odstavce 4 se zasílá České školní inspekci v elektronickém formuláři). Vyhláška je pozitivní v tom, ţe záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehoţ důsledkem byla nepřítomnost studenta ve škole aţ do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnech (dříve to bylo u úrazu, jehoţ důsledkem byla nepřítomnost studenta ve školském zařízení). Komplikací můţe ovšem být elektronický záznam o úrazu a elektronický podpis. Právě v oblasti BOZP a PO je pro školené nezbytné pochopení významu sdělení, zafixování si neopominutelných poţadavků, uvědomění a znalost důvodů dodrţování stanovených zásad, jakoţ i moţných důsledků jejich nedodrţování. 48

Přenášením informací a poznatků na širokou skupinu studentů vede ke zvyšování bezpečného, zdravého ţivotního stylu, který je ţádoucí do budoucna při jejich vstupu na trh práce. Vzdělávání patří mezi nejúčinnější formy prevence ve zvyšování úrovně BOZP a sniţování úrazovosti a nehodovosti. Učitelé OV se účastní periodických školení organizovaných technikem BOZP a PO, kde si pravidelně zvyšují úroveň svých vědomostí, které potom přenáší na své studenty. Vědomosti problematiky bezpečnosti práce si učitelé a studenti také rozšiřují prostřednictvím soutěţí odborných dovedností. Učitelé si pro vlastní potřebu i širší vyuţití vytvářejí praktické a didaktické materiály, které Výzkumný ústav pedagogický v Praze zveřejňuje na webové stránce www.rvp.cz. Školení jsou pro všechny učitele povinná. Aby bylo moţné prokázat absolvování školení, tak se o něm provádí záznam, ze kterého musí být znát účel školení. Záznam podepisují jak školený, tak i školitel. Školení BOZP Jméno školitele Jméno školeného Doba trvání školení Termín dokončení školení Místo školení Obsah semináře BOZP: Právní úprava BOZP  Základní legislativní hlediska  Stěţejní pilíře právní úpravy  Klíčové úkoly v oblasti BOZP  Osobní ochranné prostředky  Řešení případových studií pracovních úrazů  Odpovědnost za škodu na zdraví při pracovních úrazech  Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP  Školení - tvorba osnov, způsoby ověřování znalostí  Pracovní podmínky  Seminář - prezentace odborných témat Právní úprava BOZP

49

Pracoviště a pracovní prostředí  Obecné poţadavky na zajištění bezpečného stavu pracoviště  Provozování dopravy dopravními prostředky  Praktický nácvik - uspořádání pracoviště Ochrana zdraví při práci  Právní předpisy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví  Hygienické poţadavky na pracoviště  Ergonomické zásady uspořádání pracovišť  Rizikové faktory pracovních podmínek  Státní zdravotní dozor Prevence rizik  Legislativní základ prevence rizik  Obecný algoritmus analýzy rizik  Výběr metod pro hodnocení rizik  Případové studie prevence rizik  Diagnóza pracovního prostředí Bezpečnost provozu technických zařízení  Minimální poţadavky na bezpečnost technických zařízení  Vyhrazená technická zařízení Vedení dokumentace v oblasti BOZP  Zásady tvorby vnitřních předpisů Normalizace. informace v oblasti BOZP  České technické normy - vyuţití v praxi  Informační zdroje v oblasti BOZP Účelem školení je: 

bezpečnost a ochrana zdraví učitelů při práci



řízení BOZP a systém prevence rizik



seznámení s poţadavky BOZP na pracovišti



seznámení s poţadavky právních a ostatních předpisů poţární ochrana dle vypracovaného a schváleného „tématického plánu“

Základem je odborně připravit pedagogické pracovníky na utváření ţáků k aktivnímu rozvoji, ochraně fyzického, duševního a sociálního zdraví a k odpovědnosti za něj.

50

5. ÚRAZY V ODBORNÉM VÝCVIKU A JEJICH ČINITELÉ Jednou z priorit Evropské unie je, aby se znalosti o bezpečnosti a ochraně zdraví v budoucnu staly neodmyslitelnou součástí vzdělávání na všech stupních. Státy EU povaţují za důleţité zařadit do výuky dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních základy „bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ způsobem a formami odpovídajícími věku a zaměření školy. Začleňování výchovy ke zdraví do výuky není jen otázkou „Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“, školních vzdělávacích programů jednotlivých škol, ale především přístupu vedení škol a učitelů k výchovně vzdělávacímu působení na studenty. V rámci základního vzdělávání jsou u ţáků utvářeny a rozvíjeny klíčové kompetence, které by měly poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké ţivotu a na praktické jednání. Mezi zásadní kompetence z pohledu ochrany zdraví kaţdého člověka patří kompetence, na jejichţ základě bude student schopen vnímat, přijímat a chránit hodnoty spojené se zdravím a bezpečím. Studenti si takto uvědomují, jakou odpovědnost má kaţdý člověk za své zdraví i za zdraví jiných lidí, a docházejí k poznání, ţe zdraví je nejcennější hodnota v ţivotě člověka. Všechna známá nebezpečí a z nich plynoucí rizika dané práce se musejí analyzovat. Analýza má pokud moţno vycházet z objektivních měření a zjištění, je tak zaloţena na hodnocení expozic. V úvahu se bere objektivně zjištěná či změřená hodnota zátěţe, faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěţi vystaven. Pro analýzu nebezpečí a z nich plynoucích rizik při práci je nutná detailní znalost jednotlivých posuzovaných prací a všech činností, které obsahuje. Slouţí k prevenci negativních dopadů na zdraví, tedy předcházení pracovních úrazů nebo jiných poškození zdraví souvisejících s prací a pracovními podmínkami. Pro důkladné zjištění stálého opakování úrazů dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních je nutné analyzovat příčiny a zdroje všech úrazů. Tyto nejčastější příčiny a zdroje úrazů potom dále eliminovat.

51

Za pracovní úraz se považuje Jakékoliv poškození zdraví nebo smrt, které byly pracovníkovi způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Školní úraz Školním úrazem se rozumí úraz, který se stal ţákům při výchově a vzdělávání na školách a při činnostech, které s nimi přímo souvisejí. Pojem „školní úrazy“ školský zákon v dnešní době důsledně označuje jako „úraz dětí, ţáků a studentů,“ aby zdůraznil, ţe k úrazu můţe dojít stejně jak v mateřské škole, tak i na střední škole. Školské předpisy navíc tento pojem vůbec nedefinují. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání upravuje problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, ţáků a studentů pouze rámcově. Školy a školská zařízení jsou školské právnické osoby a ředitelé jsou statutárními orgány této školské právnické osoby. Z tohoto důvodu také jedině ředitel plně odpovídá za činnost školy a bezpečnost a ochranu zdraví studentů. Úrazy v odborném výcviku bývají studenty ve většině případů zapříčiněny vědomím porušením bezpečnostních předpisů, se kterými byli proškoleni a seznámeni. Nejvíce úrazů v OV bývá v prvních dvou hodinách výuky a dále v poslední hodině výukového dne. V jednotlivých dnech týdne se úrazy vyskytují rozdílně a dosahují maxima v pondělí 22% a v pátek asi 25%, coţ je zapříčiněno nesoustředěností studentů na začátku týdne a naopak představou volna na konci pracovního týdne. U studentů 1.ročníků z 80% všech úrazů tvoří různé bodné a řezné rány způsobené pracovními nástroji. U 3.ročníků ale tento druh poranění tvoří pouze 23%. Pro učitele odborného výcviku jsou údaje důleţité a ukazují, kterým fázím výuky je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Pracovní úrazy u mladistvých ve věku 15 – 18 let se za poslední roky sníţily vlivem značného poklesu zaměstnanců u této věkové kategorie. Tento pokles je však provázen zvýšeným výskytem úrazů v gymnáziích. Nejrizikovějšími věkovými skupinami z pohledu školních a pracovních úrazů jsou ţáci a studenti kolem věku čtrnácti let a mladí zaměstnanci nad devatenáct let. Školní úrazy dětí do patnácti let souvisí především s nezvládnutím běţného rizika a s nekázní, které jsou pro danou věkovou skupinu charakteristické.

52

Pracovní úrazy dvacetiletých zaměstnanců souvisí s nezvládnutím rizik při vstupu do prvního zaměstnání. Nejdůležitější telefonní čísla při vzniklé nehodě jsou:

Poranění a následky se vyjadřují ve čtyřech kategoriích: a) lehké, zanedbatelné nevyţadují ošetření b) lehké vyţadující ošetření, ale bez následků c) těţké s následky, invalidita d) kritické, smrt, jako důsledkem poranění

Nežádoucími činiteli v odborném výcviku zvyšujících riziko úrazů jsou: 

organizační a materiální nepřipravenost učebního dne



nesprávný výběr pracovních pomůcek



nepořádek na jednotlivých pracovištích



nesprávné uspořádání pracovních míst



špatná volba vyučovacích metod



nesprávné zvolení pracovního tempa



nekázeň studentů



nevhodně nastavený reţim – práce a odpočinku



krátké nebo dlouhé přestávky



nevhodné šatny

Zjišťování příčin školního úrazů při praktickém výcviku je třeba věnovat dvojnásobnou pozornost. Školský zákon výslovně stanoví, ţe škola vede evidenci školních úrazů. V knize úrazů se evidují všechny úrazy dětí, ke kterým došlo při činnostech nejpozději do 24 hodin od okamţiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů. 53

Kniha úrazů v knize úrazů se uvádí: 

pořadové číslo úrazu



jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného



popis úrazu



popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události



zda a kým byl úraz ošetřen



podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy , který provedl zápis do knihy úrazů



další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu

Datum

KNIHA ÚRAZŮ Datum úrazu

Ev. číslo Místo, kde k úrazu došlo

Hodina

Popis úrazu (druh zranění) Popis události, při které k úrazu došlo

Předpokládaná příčina úrazu Zdroj úrazu Kdo a jak vykonával dozor v době úrazu Kým byl úraz ošetřen Jméno a příjmení zraněného Datum narození zraněného

Třída, ročník zraněného

Adresa trvalého pobytu zraněného Jméno a příjmení zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy, který provedl zápis do knihy úrazů

Podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy, který provedl zápis do knihy úrazů

54

Záznam o úrazu Záznam o úrazu škola5 nebo školské zařízení vyhotovuje, jedná-li se o: a) úraz, jehoţ důsledkem byla nepřítomnost studenta ve škole nebo školském zařízení, nebo b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehoţ následky ţák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (název, sídlo, IČ): Škola, školské zařízení (např. ZŠ, SŠ): Zdravotní pojišťovna zraněného: 1.

2.

ZÁZNAM O ÚRAZU (dítě, ţáka, studenta) Pořadové číslo záznamu o úrazu/školní rok Byl záznam vyhotoven na ţádost?

Jméno, popř. jména, a příjmení zraněného:

Datum narození zraněného:

Adresa místa trvalého pobytu zraněného:

Třída, ročník zraněného:

Jméno, popř. jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu zákonného zástupce zraněného (u nezletilých): Kdy a jak byl zákonný zástupce vyrozuměn:

3.

Datum a hodina vzniku úrazu: Místo, kde k úrazu došlo: Zraněná část těla: Zdravotnické zařízení, kde byl zraněný ošetřen, léčen:

4.

Šlo o úraz smrtelný?

5.

Popis události:

Datum úmrtí: Popis činnosti: Předpokládaná příčina úrazu: Preventivní opatření:

6.

Kdo a jak vykonával dozor v době úrazu?

7.

Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, popř. jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu této osoby) či vznikl následkem spolupůsobení přírodních ţivlů nebo zvířat?

Podpis zraněného (umoţňuje-li to jeho stav):

Datum sepsání záznamu o úrazu:

Jméno, popř. jména, příjmení a podpisy svědků (téţ zaměstnance, který vykonával dozor):

Podpis vedoucího zaměstnance, razítko:

8.

5

Místo pro další záznamy:

http://www.e-bozp.cz/dok_demo/skoly/5urazy.htm

55

Elektronický formulář6

Hlášení o úrazu O úrazu studenta podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení jeho zákonnému zástupci. Jestliţe jsou takové skutečnosti, ţe v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky. O úrazu podá škola nebo školské zařízení hlášení pojišťovně, u které je škola nebo školské zařízení pojištěno pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na ţivotě a zdraví ţáků. Škola nebo školské zařízení podá hlášení o úrazu také příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.

6

http://www.csicr.cz/cz/85123-urazy-zakladni-informace-a-elektronicky-formular

56

Školní úraz Postiţený, svědek ohlásí úraz vedoucímu Vedoucí

1. Postiţený pokud je toho schopen, nebo svědek podá neodkladnou informaci o úrazu vedoucímu zaměstnanci.

ohlásí řediteli

2. Po nahlášení úrazu postiţeným nebo svědkem, vedoucí podá neodkladnou informaci řediteli školy a zaznamená úraz do knihy úrazů ( § 1 přísl. vyhlášky ). 3. Vedoucí zaměstnanec vyšetří úraz a vyplní Záznam o úrazu,a to v případě nepřítomnosti dítěte, ţáka nebo studenta ve škole a zajistí podpisy postiţeného a svědků. Odevzdá vyplněný Záznam na personální útvar.

vyplní záznam

Ředitel stanoví opatření Personální útvar vyplní záznam

rozešle

zaloţí spis

4. Ředitel na návrh vedoucího zaměstnance stanoví opatření k vzniku úrazu. 5. Personální útvar ohlásí bez zbytečného odkladu úraz: -zákonnému zástupci -policie ČR – podezření z trestného činu nebo přestupku -příslušné pojišťovně, kde je škola pojištěna -příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce – pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování ţáků středních škol nebo při přípravě studentů VOŠ 6. Záznam o úrazu zasílá škola za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: - zřizovateli - zdravotní pojišťovně ţáka - přísl. inspektorátu ČŠI 7. Personální útvar zaloţí spis do dokumentace BOZP

Učitel odborného výcviku studenty učí, jak se musí při pracovním úrazu (nehodě) zachovat a při výuce probírá základy první pomoci. I sebemenší pracovní úraz musí učitel OV probrat se studenty a motivačně vyuţít k prevenci. Provede rozbor příčin úrazu, aby si ţáci uvědomili, co zraněný dělal nebezpečným způsobem a poučí o tom, jak by správně měl zraněný postupovat, aby k úrazu příště nedošlo. Přehled nejčastějších úrazů studentů při odborném výcviku 

různé řezné rány



zasaţení očí ocelovými šponami a prachem



zhmoţdění končetin nářadím a nástroji



popáleniny od odletujících třísek 57

Úrazy smrtelné

Svědek ohlásí úraz 1. Svědek podá neodkladnou informaci o úraze vedoucímu vedoucímu zaměstnanci, který zaznamená úraz do knihy úrazů (§1přísl.vyhlášky ) Vedoucí ohlásí řediteli Ředitel

2. Vedoucí zaměstnanec ohlásí úraz řediteli.

ustanoví komisi

Ředitel ustanoví komisi na zjištění a vyšetření příčin smrtelného úrazu. Vyšetřování komise se zúčastňuje osobně nebo pověří svého zástupce. ohlásí úraz Ředitel ohlásí úraz neprodleně telefonicky, telegraficky nebo jiným vhodným způsobem těmto orgánům: - zákonnému zástupci - příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování ţáků středních škol nebo při přípravě studentů VOŠ - příslušnému útvaru policie ČR - příslušné pojišťovně, kde je škola pojištěna Komise vyplní záznam odešle záznam

vypracuje zprávu předá zprávu Ředitel Projedná zprávu ve vedení Personální útvar zaloţí spis

3. Komise vyplní záznam o úraze a zajistí podpisy svědků. 4. Komise je povinna do 5 pracovních dnů po podání hlášení odeslat: - záznamu o úrazu zřizovateli - zdravotní pojišťovně ţáka - přísl. inspektorátu ČŠI - přísl. útvaru Policie ČR 5. Komise vypracuje zprávu o výsledku šetření příčin smrtelného úrazu. 6. Komise předá zprávu o výsledku šetření příčin smrtelného úrazu řediteli školy.

7. Ředitel projedná zprávu o výsledku šetření příčin vzniku smrtelných úrazů ve vedení školy.

8. Personální útvar zaloţí veškeré spisy do dokumentace BOZP.

58

První pomoc při úrazech v odborném výcviku Škola musí zajistit, aby se zásadami poskytování první pomoci byli seznámeni ţáci a všichni zaměstnanci školy. Na vhodných místech školy a výcvikových pracovišť je umístěn seznam telefonních čísel zdravotnických zařízení včetně zdravotnických zařízení zajišťujících dopravu raněných. Podle závaţnosti úrazu a s ohledem na věk zraněného studenta, zajišťuje škola jeho doprovod do zdravotnického zařízení a zpět, nebo domů. Lékárnička je umístěna v kaţdé učebně praktického výcviku

59

Karta první pomoci – tabulka s pokyny

Nejčastější úraz OV je krvácení, první pomoc přibalena v lékárničce

60

5.1 Statistika pracovních úrazů V této kapitole uvádím statistický přehled pracovních úrazů, které jsem čerpal z údajů7 ČSÚ, VÚBP a ČŠI. Statistika úrazů v České republice Od roku 2009 dochází v České republice k výraznějšímu poklesu pracovních úrazů ve všech stupních závaţnosti. V roce 2009 bylo statisticky vykázáno 105 smrtelných pracovních úrazů, coţ je o 69 případů méně neţ v předchozích letech a četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se meziročně sníţila (o 34,2 %). Počet pojištěnců meziročně mírně klesl (o 7,0 %, tj. o 319 tisíc). Toto se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán (o 24,4 %). Také se sníţil počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 22,0 %), a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 21,8 %) a následně průměrné procento pracovní neschopnosti o (16,0 %). Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2009 vztahují ke 4,253 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti. V roce 2009 bylo v České republice nově hlášeno celkem 50 173 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Z vývoje pracovních úrazů vychází, ţe počet úrazů v období 2001 aţ 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl (o 7,4 %), v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství. V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně sníţila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 6,2 %), pokračoval nárůst počtu pojištěnců, coţ vedlo k výraznému sníţení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl (o 7,7 %) a v roce 2009 došlo k dramatickému sníţení počtu případů (o 29,6 %).

7

http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/clanky/statistika_pu/

61

V následujícím grafu se znázorňuje vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy (100% = hodnota prvního intervalu – statistická metoda). Z grafu je vidět, ţe v roce 2009 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu, který v posledních letech stoupá stále strměji. Tento pokles je způsoben velkým poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 29,6 %) a počtu dnů následné pracovní neschopnosti (o 22,0 %) za současného poklesu počtu pojištěnců jen (o 7,0 %).

Ukazatele pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR

Podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v krajích ČR v roce 2009

62

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v krajích v roce 2009 (ČSÚ)

kraj Hlavní Město Praha Středočeský Vysočina Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský ČR

počet četnost počet pracov. dny prac. případů pojištěnců úrazů s prac. neschopnosti na 100 neschopností pojištěnců 969550 7623 399115 0,79 410640 5088 266564 1,24 174696 2794 143889 1,60 235224 3885 210557 1,65 217017 3915 205326 1,80 92907 1247 59525 1,34 270405 3452 185274 1,28 143275 1837 95242 1,28 202870 2838 147672 1,40 191230 2623 143218 1,37 481597 5401 302785 1,12 217752 2602 160131 1,19 205075 2281 135266 1,11 440901 4587 313193 1,04 4253139

50173

2767757

1,18

průměrné procento prac. neschopnosti 0,113 0,178 0,226 0,245 0,259 0,176 0,188 0,182 0,199 0,205 0,172 0,201 0,181 0,195 0,178

průměrná doba trvání případu 52,36 52,39 51,50 54,20 52,45 47,73 53,67 51,85 52,03 54,60 56,06 61,54 59,30 68,28 55,16

Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v krajích v roce 2009

63

Statistika úrazů v resortu školství Školní úrazovost sleduje hned několik institucí: ČŠI, Státní úřad inspekce práce, Statistický úřad, Ústav zdravotnických informací a statistiky, Ústav pro informace ve vzdělání. Jednotlivé úřady se liší v počtech vykázaných úrazů, proto snahou je, aby celou problematiku úrazovosti převzala ČŠI. Za posledních 10 let úrazovost u ţáků vzrostla o 31 tis. evidovaných úrazů. V roce 2000 bylo vyplaceno 17 mil. Kč na odškodném, dnes je to 74,5 mil. Kč V letech 2001 - 2004 klesal počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) a to díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost úrazů v letech 2003 – 2006 nevykazuje ţádný významný trend. V roce 2007 dochází k poklesu četnosti, protoţe počet mladistvých pojištěnců vzrostl (o 41 %). Významný je ale pokles četnosti pracovních úrazů na 100 mladistvých. V roce 1994 měl tento ukazatel ještě hodnotu 6,61, přičemţ celorepublikový průměr byl 2,19. V roce 2002 klesala jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 dosáhla minima (0,93). V roce 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu tohoto ukazatele aţ na 1,49 případu. Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců bývají zcela výjimečné. Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností (ţeny, mladiství)

64

Četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností (ţeny, muţi, mladiství)

V období od 1.září 2009 do 31. března 2010 bylo na inspektorát ČŠI posláno 18 026 záznamů o úrazech. Je to o 1 329 méně (o 6,9 %) neţ ve stejném časovém období předchozího školního roku. Ve vztahu k celkovému počtu dětí, ţáků a studentů zapsaných v školním roce 2009/2010 ve všech školách má kvalifikovaný odhad takto sledované úrazovosti (tj. počet úrazů na 100 osob) hodnotu 1,63, coţ je o 0,20 méně, neţ v roce 2008/2009. Zpracovaná porovnání potvrzují trend mírného poklesu úrazovosti, které bylo zjištěno jiţ v roce 2008/2009. Ze statisticky zpracovaných údajů vyplývá, ţe v absolutních hodnotách dochází k nejvyššímu počtu úrazů v základních školách 11 447 (63,5 %) a nejméně úrazů vykazují vyšší odborné školy 84 (0,5 %). V mateřských školách bylo 413 úrazů (2,3 %), ve středních školách 5 675 (31,5 %) a ostatních školách a školských zařízeních bylo zaznamenáno 407 úrazů (2,3 %).

65

Počty školních úrazů v roce 2009

kde

Ukazatel

Registrované Ve úrazy třídě celkem

o

během přestávce výuky

Děti, ţáci a

školní jídelně

Ve školní

v

hodinách

laboratoři dílně tělesné

74

výchovy

18026

760

mateřských

413

116

základních

11447

402

3342

22

14

6

2013

36

203

5

7

1880

43

186

5

9

1782

38

177

6

84

9

2

1

385

102

135

4

studenti

4051

v

ve

28

683

při sportovních akcích

ostatní

9438

804

2188

23

13

259

6065

488

1046

Ve školách:

základních uměleckých gymnáziích středních odborných

2

51

9

44

2

1427

115

220

48

1227

102

260

2

576

652

42

289

1

2

8

11

50

13

36

33

62

středních odborných učilištích vyšších odborných praktické

66

Objektivnějším ukazatelem je ale uvedený roční index úrazovosti, jehoţ vývoj v pěti letech od nabytí účinnosti vyhlášky č. 64/2005 Sb., ukazuje údaje v tabulce. Vývoj školní úrazovosti v letech ve školách 2005 – 2010

Jako nejčastější úrazy školy uváděly nešťastnou náhodu – 9 047 případů (50,2 %). Nekázeň ţáků měla za následek 5 785 úrazů (32,1 %). Posuzování příčin úrazů se ale v jednotlivých krajích liší. V Moravskoslezském kraji vyhodnotilo vedení škol nekázeň poraněných ţáků jako příčinu 83,6 % všech úrazů a nešťastnou náhodu v 0,01 % případech, naopak například v Jihomoravském kraji si podle vykázaných záznamech ţáci přivodili nekázní 0,02 % úrazů a nešťastnou náhodou bylo způsobeno 92,1 % všech úrazů v kraji.

Počty úrazů ve školách jednotlivých krajů v období 2009 – 2010

67

Příčiny úrazů mládeţe dle kódů Příčiny úrazů dětí, ţáků a studentů Rok

Celkem

Kód příčiny úrazu

2005

2006

2007

2008

2009

1

1

0

0

0

0

1

5,9%

2

0

0

0

0

2

2

11,8%

3

0

4

0

0

0

4

23,5%

4

0

0

0

3

0

3

29,4%

5

0

0

0

0

0

0

0,0%

6

0

0

0

0

0

0

0,0%

7

0

0

0

0

0

0

0,0%

8

2

0

0

0

0

2

11,8%

9

0

0

0

1

0

1

5,9%

10

0

2

0

0

0

2

11,8%

11

0

0

0

0

0

0

0,0%

12

0

0

0

0

0

0

0,0%

13

0

0

0

0

0

0

0,0%

14

0

0

1

0

0

1

Celkový počet příčin úrazů

%

17

5,9% 100,0%

Kódy úrazů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, komunikace Zásady v osvětlení a viditelnosti, nepříznivý vliv hluku, otřesů, ovzduší Nesprávná organizace práce, pracovní postup Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek kvalifikace Pouţívání nebezpečných postupů, způsobu práce Odstranění nebo nepouţívání předepsaných bezpečnostních zařízení Nepouţívání přidělených OOPP nebo jejich správné pouţití Ohroţení jinými osobami, nekázeň Nedostatek osobních předpokladů a riziko práce Ohroţení zvířaty, přírodními ţivly Nezjištěné příčiny

68

Zdroje úrazů mládeţe dle kódů

Zdroje úrazů dětí, ţáků a studentů Rok

Kód zdroje úrazu

2005

2006

2007

2008

2009

I.

1

0

0

0

0

1

3,8%

II.

0

0

0

1

0

1

3,8%

III.

0

1

3

0

0

4

15,4%

IV.

0

0

0

1

0

1

3,8%

V.

0

0

0

0

4

4

15,4%

VI.

0

0

0

5

0

5

19,2%

VII.

0

0

1

0

0

1

3,8%

VIII.

0

0

0

1

0

1

3,8%

IX.

1

1

3

0

0

5

19,2%

X.

0

0

0

1

0

1

3,8%

XI.

0

0

1

0

0

1

3,8%

24

92,3%

Celkový počet zdrojů úrazů

Celkem

Kódy základních skupin zdrojů úrazů: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI.

Komunikace (chodeb, učeben, apod.) Cvičební nářadí (bradla, švédská bedna, šplhací tyč apod.) Stroje zařízeni (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní) Zařízení nebo vybavení prostor školy Materiál, břemena, předměty Nářadí, nástroje Škodliviny (chem. látky), horké látky a předměty, oheň a výbušniny Dopravní prostředky Elektřina Lidé, zvířata a přírodní ţivly Jiné zdroje

Celkové poznatky o úrazovosti školní mládeţe zveřejňuje ČŠI. Podrobné sledování této oblasti umoţnilo ustanovení vyhlášky č. 64/2005, Sb., o evidenci úrazů dětí, ţáků a studentů, které školám ukládá zasílat záznam o úrazu také příslušným inspektorátům ČŠI. Analýza údajů ČŠI umoţňuje odhalit rizika vyšší úrazovosti školní mládeţe. Důleţité je ovšem vytvářet podmínky pro předcházení těchto rizik.

69

5.2 Analýza pracovních úrazů Nejvíce školních úrazů plynoucích ze statistik je zaznamenáno především v tělesné výchově a následně potom o přestávkách. Naopak nejméně úrazů se stalo ve sledovaných činnostech při školních brigádách a při praktických cvičeních ve školních laboratořích a dílnách. Nezanedbatelný vliv na vysokou úrazovost při hodinách tělesné výchovy má v současnosti menší fyzická zdatnost a pohybová zručnost dětí. Záznamy o úrazech uvádějí jako hlavní příčinu zranění dětí ve školách a školských zařízeních nešťastnou náhodu. Nešťastnou náhodou je myšleno, ţe zranění si za úraz nemohou sami. Třetinu úrazů si zavinili ţáci svou nekázní a neopatrností. Na statistiku úrazů mládeţe se musíme také dívat z pohledu mnoţství ţáků – studentů zapsaných v jednotlivý letech, kde tento počet se značně mění a tím samozřejmě stoupá nebo klesá statisticky vyjádřená úrazovost. Zaměříme-li se na výchovu k BOZP, tak se mezi studenty středních škol ukazuje, ţe více jak jedné třetině dotázaných by vyhovovalo, aby informace o BOZP byly předávány formou besed. Pouţití vhodného nástroje osvěty v oblasti BOZP se mezi učiteli potvrdilo, ţe se zvyšujícím věkem a vývojem studentů jsou při předávání informací upřednostněny audiovizuální prostředky a besedy s odborníky daného oboru. Byla zjištěna skutečnost, ţe informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci jsou pro mládeţ vítaným tématem. Přesto se ale ukazuje, ţe i kdyţ jsou studenti s riziky o BOZP srozuměni, tak se v některých případech podle toho nechovají. Z toho faktu plyne, ţe pro určitou skupinu mladých lidí není zdraví zcela prioritní hodnotou. Důleţité je se zaměřit na skutečnost, jak s vyuţitím vhodných osvětových nástrojů oslovit cílovou skupinu mládeţe a neformálním způsobem utvářet a dále posilovat povědomí o BOZP. Prioritním úkolem je připravovat mladé lidi na vstup do zaměstnání a seznamovat je pomocí nových metod s otázkami týkajícími se BOZP. Mladí lidé potřebují zvláštní pozornost vzhledem k menší psychické a fyzické vyspělosti a minimu zkušeností. Důleţité informace a řada materiálů k problematice výchovy ţáků k BOZP ve školách se dá vyhledat na webu http://skoly.vubp.cz. Mnoho mladých lidí proţívá stresové situace a musí zvládat různé překáţky a problémy, které souvisejí s jejich vývojem.

70

Podle novějších údajů více neţ 80 % zvládá problémy úspěšně, ale řada adolescentů zvládat stres neumí, a vlivem stresu či psychické zátěţe jsou ohroţeni úrazem. Důleţité je učit se zvládat náročné situace. Strategie zvládání náročných situací: 

aktivní snaha uklidnit se



racionální rozebírání situace a hledání řešení problému



opětovné zkoušení



zapomenutí na obtíţe tím, ţe člověk dělá něco jiného Vliv stresu nebo psychická zátěţ má vliv na pozornost i chování a tím vzrůstá

moţnost úrazu. Stejný vliv má chování extrovertní a agresivní mládeţe. Úrazy vznikající násilím a jsou výsledným projevem neţádoucí agresivity, která zejména stoupá u mladé generace, uznává silné jedince, kteří určují styl chování. Psychologové povaţují za jednu z hlavních příčin agresivního chování nejistotu, nebo také formu redukce tenze způsobenou frustračními činiteli. Jde o psychickou obranu chránící proti pocitům méněcennosti k zajištění sebejistoty. Také časté konflikty, tvrdá výchova, citový chlad a odmítání dítěte vedou k agresivitě. Stres i agresivita jsou jednou z moţných příčin úrazů a není moţné je ignorovat, proto je důleţité v tomto směru pracovat při sestavování preventivních programů k ochraně zdraví. Záporným a negativním jevem u studentů je v posledních letech nárůst konzumace alkoholu a návykových látek, coţ ohroţuje velkou měrou bezpečnost zdraví, a jestliţe se tento problém přenáší do školy a dokonce do odborného výcviku, je bezpečnost zdraví několikanásobně ohroţena. Školy mají k dispozici testery (zanesené v školních řádech), které lze u ţáků pouţít v případě podezření na alkohol nebo jinou návykovou látku. Osvěta v této problematice musí být pravidelně zařazována do výuky. Vyškolení pracovníci BOZ navštěvují pravidelně školy a pravidelně realizují programy ve třídách a školách, pokládají studentům otázky, na které musí studenti sami odpovídat a následně dostanou řešení či odpověď.

71

Například Peer program na středních školách se týká zaměření na prevenci úrazů, prevenci dopravních úrazů a prevenci násilí na školách takto: a) Organizace studentů, jejíţ členové působí na své vrstevníky v rámci zavedeného programu na školách. Vrstevníci připravují pro své spoluţáky programy. b) Škola sama slouţí jako metodické středisko, kde se peer instruktoři školí. c) Tým studentů školí učitel na škole. Legislativa vztahující se k BOZP je věcí především teoretickou a v odborném výcviku není pro ni moc prostoru. V teoretické výuce by bylo vhodné zařazení takto nastaveného předmětu BOZP, kde by legislativa byla probírána. V teoretických předmětech (díky výukovým podmínkám - videa, projektory, interakční tabule, modely, atd.) by měla být výuka k BOZP zajímavější a pro ţáky i záţivnější. Takovou výukou (vštěpováním norem a zásad) by student byl kvalitně připraven na budoucí profesi. Následně by pak byl přezkoušen jak ústně, tak i písemně z legislativ BOZP, pochopil by dokonale problematiku BOZP a uvedl ji do praxe.

72

6. VÝZKUMNÝ ZÁMĚR Můj výzkumný záměr směřuje k zvyšování kvality BOZP. Je orientován na cílovou skupinu studentů 1. aţ 3. ročníků strojírenských oborů, kde riziko úrazů je nejvyšší.

6.1 Předmět průzkumu Předmětem mého průzkumu je zjistit u jednotlivých ročníků v odborném výcviku vztah a odpovědnost k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Ověřuji si zájem studentů o tuto problematiku a jak nejlépe nastavit podmínky k jejich formování a upevňování pozitivního vztahu a prevenci v BOZP.

6.2 Cíl průzkumu Cílem průzkumu je: 

vymezení a pouţití vhodných motivačních prostředků a výukových metod u různých ročníků v oblasti BOZP



předcházet pracovním úrazům u studentů v odborném výcviku a sníţit toto riziko na minimum



zvyšování a uvědomování si významu BOZ



zvýšit vzdělanost v oblasti BOZP



tímto průzkumem zlepšit podmínky k BOZP

6.3 Popis průzkumu Na předem stanoveném počtu studentů formou dotazníků a doplňujících otázek jsem uplatnil tento průzkum. Na jmenovaných středních odborných školách jsem se studenty formou dotazníku a pohovoru provedl průzkum vztahující se k výzkumnému záměru BOZP:  Střední škola informačních technologií a sociální péče, Brno, Purkyňova 97  ISŠ Centrum odborné přípravy, Brno, Olomoucká 61  SŠ polytechnická, Brno, Jílová 36g

73

Dotazník – A BOZP – 1. ročník ANO

NE

NEVÍM

51%

32%

17%

8

2

2

-

12

-

8

-

4

9

-

3

10

-

2

9

-

3

7

1

4

-

10

2

1

11

-

5

2

5

7

1

4

4

2

6

6

3

3

11

-

1

15.Můţe být student podroben testu, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek?

7

3

2

16.Jsou ochranné prostředky v praktickém výcviku dostatečné?

8

-

4

Odpovědi 12 studentů 1. Je pro tebe BOZP zajímavé téma? 2. Zúčastnil jsi se někdy soutěţe BOZP? 3. Rozumíš všem přednáškám a školením BOZ? 4. Řídíš se pokyny BOZP? 5. Věnuje se v OV dostatečná pozornost k BOZP? 6. Jsou informace jak se chránit pro tebe důleţité? 7. 7. Je důleţitá prevence úrazů? 8. Riskuješ při práci v dílně? 9. Stal se ti jiţ pracovní úraz? 10.Víš jak se zachovat v případě úrazu? 11.Víš jaké mohou být nejčastější příčiny úrazů ve vaší dílně? 12 12.Víš jaké jsou následky úrazů? 13 13.Dokázal by jsi dát první pomoc v případě úrazu? 14.Chodíš do odborného výcviku odpočatý a řádně upravený?

74

Odpovědi 12 studentů

ANO

NE

NEVÍM

2

10

-

1

11

-

1 1

11

-

4

8

-

6

2

4

10

-

2

8

3

1

10

-

2

-

11

1

12

-

-

-

10

2

12

-

-

10

-

2

7

2

3

1

9

2

4

8

-

7

1

4

17.Zajímáš se o BOZ na internetu? 18.Zajímáš se o BOZ v časopisech? 19.Dostáváš informace ohledně BOZ doma v rodině? 20.Bavíte se s kamarády na téma BOZP? 21.Získáváš o BOZ stále nové informace? 22.Pouţíváš přidělené ochranné prostředky? 23 23.Nahlásíš kaţdou závadu učiteli OV? 24.Jsi spokojený s přednáškami o BOZP? 25.Porušil jsi někdy zásady BOZP? 26.Dodrţuje sám učitel OV zásady BOZP? 27.Porušují spoluţáci BOZP? 28.Kontroluje učitel OV pravidelně ustrojení studentů

a zásady BOZP? 29 29.Zkontroluješ stroj a nástroje před zahájením práce? 30 30.Určíš která místa v dílně musí být osvětlena? 31.Zlepšil by jsi něco k BOZP ve své výukové dílně? 32.Diskutuje se o BOZP v teoretických předmětech? 33.Uvítal by jsi zařazení samostatného předmětu BOZP?

75

Dotazník – B BOZP – 2. ročník

Odpovědi 16 studentů

ANO

NE

NEVÍM

51%

30%

19%

12

4

-

3

13

-

10

2

4

12

-

4

10

-

6

11

3

2

8

2

6

1

11

4

1

15

-

7

2

7

9

2

5

6

4

6

10

4

2

15

1

-

9

3

4

12

2

2

1. Je pro tebe BOZP zajímavé téma? 2. Zúčastnil jsi se někdy soutěţe BOZP? 3. Rozumíš všem přednáškám a školením BOZ? 4. Řídíš se pokyny BOZP? 5. Věnuje se v OV dostatečná pozornost k BOZP? 6. Jsou informace jak chránit své zdraví pro tebe důleţité? 7. 7.Je důleţitá prevence úrazů? 8. Riskuješ při práci v dílně? 9. Stal se ti jiţ pracovní úraz? 10.Víš jak se zachovat v případě úrazu? 11.Víš jaké mohou být nejčastější příčiny úrazů ve vaší dílně? 12 12.Víš jaké bývají následky úrazů? 13 13.Dokázal by jsi dát první pomoc v případě úrazu? 14.Chodíš do odborného výcviku odpočatý a řádně upravený? 15.Můţe být student podroben testu, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek? 16.Jsou ochranné prostředky v praktickém výcviku dostatečné?

76

Odpovědi 16 studentů

ANO

NE

NEVÍM

17.Zajímáš se o BOZ na internetu? 4

12

-

1

15

-

2

14

-

4

11

1

11

2

3

14

-

2

15

-

1

14

-

2

1

11

4

13

-

3

2

6

8

14

1

1

11

3

2

8

2

6

3

6

7

7

6

3

9

2

5

18.Zajímáš se o BOZ v časopisech? 19.Dostáváš informace ohledně BOZ doma v rodině? 20.Bavíte se s kamarády na téma BOZP? 21. Získáváš o BOZ stále nové informace? 22.Pouţíváš přidělené ochranné prostředky? 23 23.Nahlásíš kaţdou závadu učiteli OV? 24.Jsi spokojený s přednáškami o BOZP? 25.Porušil jsi někdy zásady BOZP? 26.Dodrţuje sám učitel OV zásady BOZP? 27.Porušují spoluţáci BOZP? 28.Kontroluje učitel OV pravidelně ustrojení studentů

a zásady BOZP? 29 29.Zkontroluješ stroj a nástroje před zahájením práce? 30 30.Určíš která místa v dílně musí být osvětlena? 31.Zlepšil by jsi něco k BOZP ve své výukové dílně? 32.Diskutuje se o BOZP v teoretických předmětech? 33.Uvítal by jsi zařazení samostatného předmětu BOZP?

77

Dotazník – C BOZP – 3. ročník

Odpovědi 9 studentů 1. Je pro tebe BOZP zajímavé téma? Odpovědi 9 studentů

ANO

NE

NEVÍM

61%

29%

10%

7

1

1

6

3

-

9

-

-

5

2

2

9

-

-

8

-

1

8

-

1

3

5

1

2

7

-

7

-

2

8

-

1

7

-

2

8

-

1

6

3

-

9

-

-

7

1

1

2. Zúčastnil jsi se někdy soutěţe BOZP? 3. Rozumíš všem přednáškám a školením BOZ? 4. Řídíš se pokyny BOZP? 5. Věnuje se v OV dostatečná pozornost k BOZP? 6. Jsou informace jak se chránit pro tebe důleţité? 7. 7.Je důleţitá prevence úrazů? 8. Riskuješ při práci v dílně? 9. Stal se ti jiţ pracovní úraz? 10.Víš jak se zachovat v případě úrazu? 11.Víš jaké mohou být nejčastější příčiny úrazů ve vaší dílně? 12 12.Víš jaké bývají následky úrazů? 13 13.Dokázal by jsi dát první pomoc v případě úrazu? 14.Chodíš do odborného výcviku odpočatý a řádně upravený? 15.Můţe být student podroben testu, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek? 16.Jsou ochranné prostředky v praktickém výcviku dostatečné?

78

Odpovědi 9 studentů

ANO

NE

NEVÍM

17.Zajímáš se o BOZ na internetu? 1

8

-

-

9

-

-

9

-

1

8

-

2

6

1

5

3

1

8

1

-

5

2

2

3

4

2

7

1

1

5

1

3

6

1

2

6

3

-

8

-

1

5

-

4

3

6

-

5

3

1

18.Zajímáš se o BOZ v časopisech? 19.Dostáváš informace ohledně BOZ doma v rodině? 20.Bavíte se s kamarády na téma BOZP? 21.Získáváš o BOZ stále nové informace? 22.Pouţíváš přidělené ochranné prostředky? 23 23.Nahlásíš kaţdou závadu učiteli OV? 24.Jsi spokojený s přednáškami o BOZP? 25.Porušil jsi někdy zásady BOZP? 26.Dodrţuje sám učitel OV zásady BOZP? 27.Porušují spoluţáci BOZP? 28.Kontroluje učitel OV pravidelně ustrojení studentů

a zásady BOZP? 29 29.Zkontroluješ stroj a nástroje před zahájením práce? 30 30.Určíš která místa v dílně musí být osvětlena? 31.Zlepšil by jsi něco k BOZP ve své výukové dílně? 32.Diskutuje se o BOZP v teoretických předmětech? 33.Uvítal by jsi zařazení samostatného předmětu BOZP?

Následně z graficky znázorněných výsledků odpovědí z dotazníků plyne větší odpovědnost a uvědomělost studentů k BOZP u vyšších ročníků, a tím i následně sniţující se úrazovost v odborném výcviku.

79

Grafické vyhodnocení dotazníků / kladné odpovědi – ano, záporné – ne / Dotazník – A

17% 51% 32%

ANO NE NEVÍM

Dotazník – B

19% 51% 30%

ANO NE NEVÍM

Dotazník – C

10% 29%

61%

80

ANO NE NEVÍM

6.4 Dosaţené výsledky Průzkumem BOZP u studentů jsem dospěl k závěru, ţe odpovědi se k zadaným otázkám liší od niţších k vyšším ročníkům. Je to dáno vyspíváním studentů, a to jak získáváním praktických zkušeností, tak mnoţstvím absolvovaných školení a instruktáţí v otázkách bezpečnosti práce. Podíváme-li se na grafické ztvárnění odpovědí, tak zjistíme ţe klaných odpovědí - ANO s vyššími ročníky stoupá, a naopak záporných odpovědí – NE, u vyšších ročníků klesá. Otázky v dotazníku, které mají širší pojem, jsem dodatečně formou rozhovoru se studenty rozebral a mohu konstatovat, ţe studenti k vlastní ochraně zdraví lhostejní nejsou a zájem o školení v tomto směru mají (viz. kladné odpovědi v dotazníku). Taktéţ učitelé jsou v celkové míře s ţáky spokojeni a nemusejí si při školeních a instruktáţích násilně vynucovat pozornost. Nemalou měrou zde záleţí na samotném učiteli – instruktoru, jak dovede studenty zaujmout při tomto tématu a jaké pouţívá výukové metody k dosaţení cíle. Musím podotknout a z průzkumu konstatovat, ţe zhoršující se finanční situace nedává velké moţnosti školám na nákup moderních ochranných bezpečnostních prostředků. Zpětně, ale především státu by mělo záleţet na kvalitě vychovávané mládeţe a její odbornosti. Bylo by dobré stanovit speciální dotace školám k modernizaci ochranných prostředků. Nejdůleţitější ochranou zdraví je ovšem prevence, poukazovat na předešlé úrazy, předávat zkušenosti a pouţívat jiţ zmíněné oblíbené besedy.

6.5 Návrhy moţných řešení a opatření Možná řešení vztahující se k problematice BOZP a) u niţších ročníků uplatňovat opakovací školení, instruktáţe na pracovišti a nácviky modelových situací, získávání informací pomocí internetu ke kladnému postoji BOZP b) u vyšších ročníků uplatnit besedy, filmy, školení, exkurze vztahující se BOZP c) zabezpečit rozvoj školního systému výchovy a vzdělávání k BOZP na všech stupních vzdělávání d) zavádět předmět k BOZ na základních školách

81

e) podporovat výuku k BOZP na středních a vysokých školách f) připravit učitele k vzdělávání v oblasti BOZP g) zabezpečit kontrolu nad dodrţováním podmínek a vzděláváním v BOZP h) kaţdoročně analyzovat pracovní úrazy a vytvářet hodnocení a opatření i) zabezpečit informovanost při změně předpisů j) věnovat zvýšenou pozornost ergonomii pracovního prostředí, např.jako jsou:  stoličky, pracovní stoly  osvětlení pracovního prostředí  hygienické prostředky a OOPP  chladící emulze  pracovní rohoţe Zastavím se nad dvěma posledními body BOZ. Jsou podceňovány, nevěnuje se jim přiměřená pozornost, proto by měly být ve výcvikových dílnách modernizovány a zaváděny. 1. Chladící – procesní kapalina (dříve nazývaná také jako obráběcí nebo řezná kapalina) je chladicí a mazací prostředek pro obrábění kovů. Odvádí teplo z řezu, sniţuje třecí odpor, odplavuje třísky a slouţí ke zvětšení trvanlivosti nástrojů a ke zlepšení jakosti obráběného povrchu. Řezná kapalina musí být nekorozivní a zdravotně nezávadná. Z důvodů ekologických a bezpečnostních jsou v současné době častěji pouţívány řezné emulze, které jsou ale více citlivé na dodrţování kvality. Kontrola kvality emulze se doporučuje provádět 1x týdně. Kontrola:  koncentrace  hodnoty pH

 stability emulze  zápachu (růstu bakterií) Vyšší tvrdost vody má příznivý vliv na sníţení pěnivosti emulzí, ale na druhou stranu sniţuje stabilitu emulze a podporuje růst bakterií. Pro růst bakterií jsou důleţité koncentrace dusičnanů, dusitanů a fosforečnanů. Vyšší hodnoty pH nad 9,5 jsou nepříznivé z hlediska zdravotního. Rychlost růstu bakterií je jedním z rozhodujících degradačních faktorů emulzí. Mezi takovéto kvalitní bezpečné chladící emulze patří Falcocut 50 pro středně těţké obrábění.

82

Díky vysoce účinnému biosystému dosahuje řezná kapalina velmi dobré ţivotnosti v tvrdé vodě s minimálními škodlivými vlivy na zdraví pracujících a okolní prostředí. 2. Moderní a bezpečné průmyslové rohože Jistota studentů při práci ve stoje znamená lepší bezpečnost a efektivitu práce Ergonomické protiúnavové a protiskluzové rohoţe přinášejí tyto výhody: 

zabraňují únavě



dopřávají pohodlí



zvyšují produktivitu práce



jsou protiskluzné



zabraňují nebezpečným pádům způsobených uklouznutím nebo zakopnutím, tím sniţují počet pracovních úrazů a následných pracovních neschopností



izolují proti chladu, mokru, ţáru, vibracím, hluku



chrání dopadající předměty

Bezpečné rohoţe8 typu Safety Stance - představují komplexní program pro bezpečnost, čistotu a pohodlí. Tyto rohoţe se pouţívají k obráběcím centrům, do strojních provozů, k soustruhům, frézám, vrtačkám a zámečnickým stolům. Moderní rohoţe

8

Klasické rohoţe

prumyslove_rohoze_notrax

83

7. ZÁVĚR Předností a pozitivním rysem českých právních předpisů BOZP jsou podrobná pravidla, která přispívají k zajišťování dobrých podmínek na pracovištích. Vstupem České republiky do EU bylo dosaţeno značného pokroku v oblasti harmonizace českých předpisů v oblasti BOZP s právem Evropské unie, do kterých se promítají nové principy v zajišťování bezpečného pracovního prostředí. Propagaci problematiky BOZP musí být věnována větší pozornost i finanční prostředky. I kdyţ orgány státního odborného dozoru poskytují na základě zákona uloţené povinnosti bezplatného poradenství na úseku BOZP, tak dosaţený stav není ještě zcela uspokojivý. Je to dáno nedostatečným právním vědomím zaměstnavatelů a zaměstnanců o právech a povinnostech k BOZP. Příčiny tohoto stavu plynou především z nedostatečného systému výchovy a vzdělávání o problematice BOZP ve školách všech stupňů. Výzkum v mnoha zemích prokázal, ţe vliv výchovy v školním vzdělávání pozitivně působí na budoucí postoje k bezpečnosti a ochraně zdraví.. Rodina je v oblasti formování dítěte ve vztahu k práci nezastupitelná. Bohuţel ale na současnou rodinu působí řada negativních vlivů (existenční problémy, velké vytíţení rodičů v podnikání, rozvody, nezaměstnanost, atd.). „Posuzování dílčích komponent rodinného prostředí z hlediska jejich vlivu na dítě není snadné. Vedle aspektů pedagogických je třeba často vzít v úvahu zřetele psychologické, ekonomické, právní, zdravotnické a další.“ (Maňák, J. 1992, s.131) Poţadovaná kvalita vzdělávání v oblasti BOZP se dá dosáhnout pouze za předpokladu, ţe se bude provádět kvalifikovaně s odpovědným přístupem školících učitelů a lektorů. Vzdělávání studentů k BOZP a hygieně práce je výsledkem následné aplikace získaných poznatků, které jsou předpokladem nejen předcházení pracovním úrazům a nemocem, ale i materiálním škodám.

84

8. SHRNUTÍ Analýzou problematiky bezpečnosti a hygieny práce jsem došel k závěru, ţe legislativa v pracovním prostředí SOŠ je dostatečně nastavená, bezpečnostní deníky a knihy úrazů jsou řádně vedeny, školení BOZP je pravidelně prováděno, ale mělo by být prohloubeno ve více úrovních a také v teoretických předmětech. Pedagogičtí pracovníci po legislativní stránce mají dobré znalosti a dobře se orientují v problematice BOZP, ovšem školení

ţáků vyţaduje specifický přístup za pouţití vhodných

výukových metod. Za negativa můţeme povaţovat u středních škol mnohdy nevyhovující spolupráci s rodiči, nerespektování školního řádu studenty, vysokou psychickou zátěţ pedagogů a někdy nedostatečnou vybavenost OOPP. Ochranné pomůcky jsou ve školách rozdílně řešeny a záleţí na financích, jak se s tímto problémem školy vypořádávají. V této práci jsem navrhl některá opatření k ochraně zdraví studentů v odborném výcviku. Úrazy se postupem let sniţují, ale je to zapříčiněno především sniţujícím se počtem studentů na středních odborných školách. Kdyţ uţ k pracovním úrazům dojde, tak jsou většinou drobné a ve většině případů jsou způsobeny nepozorností studentů nebo podceněním dané situace (tzn. nedodrţení zásad BOZP). Vychovávat ţáky – studenty s kladným postojem k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je dlouhodobý proces získávání vědomostí, dovedností a schopností důleţitých pro správné jednání člověka v běţném a zejména v profesním ţivotě. Na jedné straně tohoto procesu stojí ţáci a na druhé straně jejich učitelé. A právě oni jsou vedle rodičů hlavním článkem kultivačního procesu zaměřeného na vytváření správných postojů a kvalitní hodnotové orientace mládeţe. Především zavedením předmětu BOZP na základních školách by napomohlo k ochraně mládeţe a její celospolečenské vyspělosti.

85

SUMMARY By means of analysis of problems of safety and hygiene at work I found out that the legislation in occupational environment of high skilful schools is adjusted enough, security day books and books of injuries are conducted in due form, safety training are managed periodically, but

it should be intensified in more levels and also in theory

subjects. Pedagogical staff members have good knowledge in the field of legislation and in questions about safety and health protection at work, however it needs special accession to education training of students with applying useful educational methods. As negation we can consider often inconvenient cooperation with parents, disobedience to orders of school´s regulations by students, high psychical staff stress and sometimes insufficient availability PPMW. Protective aids are solved at schools differently and it depends on finance how this problem is dealed. In my theses I suggested some measure to protection of health of students in their practical training. During the course of years injuries are decreasing but it is the cause of less of students at high skilful schools especially. When an injury happen, is concerned about small injuries that are often caused by inattention of students or disregard of which situation (it means breach of obligations of safety and health protection at work). Enlightenment of students – students with positive attitude to safety and health protection at work – is a long-term procedure at acquiring knowledge, skills and abilities for correct behaviour of person in common and especially in profession life. On the one hand this procedure are students and on the other hand are their teachers. In addition parents are teachers people who are the main point of cultivation procedure for formation of correct attitude and value relations of young people. Implementation of the subject „Safety and health protection at work“ at primary schools would prosper for protection of young people and their social maturity.

86

9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. JUNGMANN, B., KREJČOK, V. Strojnická technologie pro střední průmyslové školy nestrojnické. Praha, 1966. 14-528/65-II-3. 148s. 2. ČEPEK, P., HYBLÍK, F., ŠVANDA, I. Mistr a výchova učňů. Praha, 1975. 273s. 3. ČEPEK, P., KODÝTEK, A., ŠVANDA, I. Mistr a učeň. SPN n.p., Praha, 1971. č. 24-0-177. 159s. 4. GRUS, J., Hygiena a bezpečnost práce v dílnách. Praha, SPN 1968. č. 85-0903. 84s. 5. ČÁP, J. Psychologie pracovního výcviku. Praha, SNP. 1964. ISBN 14-020-64. 164s. 6. HEJL, E., A KOL., Mistr a bezpečnost při práci. Práce, Nakladatelství ROH. Praha, 1975. č. 24-037-75. 272s. 7. FORMAN, K., Úvod do didaktiky odborného výcviku pro mistry odborné výchovy. Vydavatelství ÚP. Olomouc, 1995. ISBN 80-7067-527-6 8. MAŇÁK, J., A KOL. Profesionální praktika z pedagogiky. Brno 1992. p.č. 1880. ISBN 90-210-0471-1. 131s 9. KOTULÁN, J., Přehled školní hygieny pro pedagogy. Brno 1982. p.č. 986.ISBN 55-050-82. 100s. 10. ČADÍLEK, M. Didaktika odborného výcviku technických oborů. MU v Brně, Ţerotínovo nám. 9., 1993. 131s. 11. JÍLEK, M. Bakalářská práce – Osobnost učitele odborného výcviku a jeho výchovná činnost spojená s bezpečností práce v dílnách. MU v Brně 2008. 12. VÚBP, v.v.i., „BOZP - Zdroj zvyšování kvality života, práce a podnikatelské kultury“ [online]. 2004 – 2010, [cit. 2011-01-19]. Dostupné z WWW: http://skoly.vubp.cz/ucitele-bezpecnost.php?typ=sos&obsah=metodicke-pokyny 13. Metodický portál [online]. 2009 – 2011, ISSN: 1802-4785 [cit. 2010-12-08]. Dostupné z WWW: http://rvp.cz 14. BOZPinfo [online]. 2002 – 2011, ISSN 1801-0334, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. [cit. 2011-01-19]. Dostupné z WWW: http://www.bozpinfo.cz 15. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online]. Stránka aktualizována: 12.01.2011, [cit.2011-03-12]. Dostupné z WWW: http://osha.europa.eu

87