MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy

Pohybové pohádky podle filmové adaptace Tři bratři Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce:

Vypracovala:

PhDr. Mgr. Petr Vlček, Ph.D.

Křivová Šárka

Bibliografický záznam KŘIVOVÁ, Šárka. Pohybové pohádky podle adaptace Tři bratři. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Petr Vlček, Ph.D. Anotace Cílem bakalářské práce je vypracovat soubor pohybových pohádek, které budou motivovat k jednotlivým pohybovým hrám. Ty pak mají rozvíjet pohybové schopnosti, dovednosti a nedílným významem je i rozvoj většiny inteligencí podle Gardnera. Bakalářská práce má být inspirací pro učitelky mateřských škol, ale mohou ji využít i jiní pedagogičtí pracovníci. Směřuje k upevňování pozitivního vztahu dětí ke sportu a pohybovým aktivitám. V teoretické části se zabývám vysvětlováním pojmů podstatných pro bakalářskou práci, jako je vývoj dítěte, pohyb, hra a pohádka. V praktické části jsou zpracovány pohybové pohádky. Základem je příběh, kterým děti motivujeme, následuje popis jednotlivých her a určení významu, co chceme touto činností u dětí rozvíjet. V závěru práce nalezneme poznatky z praktického ověření pohybových pohádek v mateřské škole. Abstract The aim of this bachelor thesis is to develop a set of physical tales that will motivate to individual motion games. The game should develop movement skills, abilities and inherent importance is the development of intelligence, according to Mr. Gardner. This thesis should be an inspiration for kindergarten teachers but may also be used by other teaching staff. It aims to strengthening the positive relationship of children to sports and physical activities. The theoretical part deals with explaining terms essential for bachelor thesis, such as child development, movement, game and fairytale. The practical part covers individual motion tales. The basis is the story which motivates children, followed by a description of each game and importance of what we want to develop by this activity. In conclusion of the thesis is stated practical verification of motion fairy tales in kindergarten.

Klíčová slova Předškolní věk, předškolní vzdělávání, pohybová aktivita, hra, pohádka

Key words Pre-school age, pre-school education, movement activity, game, fairy tale

PODĚKOVÁNÍ V úvodu bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce panu PhDr. Mgr. Petru Vlčkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, trpělivost a poskytnutí materiálů. Také bych ráda poděkovala své rodině za podporu, trpělivost a poskytnutí zázemí při psaní bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji také Mateřské škole Břeclav, Břetislavova, že mi umožnili pohybové pohádky vyzkoušet v praxi.

PROHLÁŠENÍ „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby moje práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.“

V Brně dne 30. 11. 2015 Podpis

1

OBSAH

1

Úvod .......................................................................................................................... 7

2

Teoretická část ........................................................................................................... 8 2.1

Vývoj dítěte a pohybová dovednost ................................................................... 8

2.1.1 2.2

Pohybová aktivita ............................................................................................... 9

2.2.1

Pohyb a růst .............................................................................................. 10

2.2.2

Zastoupení pohybu v Rámcovém vzdělávacím plánu .............................. 10

2.2.3

Pohybové učení ......................................................................................... 11

2.3

Hra .................................................................................................................... 11

2.3.1

Zákonitosti hry .......................................................................................... 12

2.3.2

Motivace hry ............................................................................................. 13

2.3.3

Struktura hry ............................................................................................. 13

2.3.4

Dělení her .................................................................................................. 13

2.4

Pohádky ............................................................................................................ 14

2.4.1

Vznik pohádky .......................................................................................... 14

2.4.2

Dělení pohádek ......................................................................................... 14

2.4.3

Význam pohádek ...................................................................................... 15

2.5 3

Hodnocení vývoje ....................................................................................... 8

Filmová adaptace Tři bratři .............................................................................. 15

Praktická část ........................................................................................................... 17 3.1

Tři bratři – úvod pohádky ................................................................................ 19

3.2

Růženka ............................................................................................................ 25

3.3

Karkulka ........................................................................................................... 32

3.4

O 12 měsíčcích ................................................................................................. 38

3.5

Ověření v praxi ................................................................................................. 45

4

Závěr ........................................................................................................................ 46

5

Seznam literatury ..................................................................................................... 48

6

Seznam příloh .......................................................................................................... 51

1

ÚVOD Nezdravý životní styl – tenhle problém trápí v dnešní době čím dál více lidí. Přitom pohyb je

naprosto přirozený pro lidský organismus. Nedostatek pohybu může vést k různým zdravotním problémům. Pohyb je především pro děti základní potřebou a hlavním způsobem, jak se učí. Zajistíme tím také všestranný vývoj a rozvíjíme pohybové schopnosti a dovednosti. Pohybové aktivity by se měly stát přirozenou součástí života dětí. Je velice důležité těmto návykům učit děti již od raného věku. Taktéž dbát na správné návyky a špatným se vyhýbat. Neméně důležitou součástí pohybových aktivit je i rozvoj inteligencí dle Gardnera. Samozřejmostí je především rozvíjení tělesně kinestetické inteligence, ale nepochybně pohybovými hrami rozvíjíme mnohem více inteligencí.

Teoretická část vysvětluje základní pojmy: vývoj, hra, pohyb, pohádka. Praktická část obsahuje jednotlivé tematické celky pohybových pohádek s popisem pohybových her. Je zde také určeno, na co se pohádky zaměřují, nedílnou součástí praktické části jsou informace z ověření v praxi. Cílem závěrečné práce je vytvořit soubor několika pohybových pohádek podle filmové adaptace Tři bratři od Zděňka Svěráka. Pohádky spojují vybrané činnosti v širší celek, čímž je pro pedagoga snadnější udržet pozornost dětí a zanechat v nich obsáhlejší prožitky. Pohybové pohádky mohou být použity jako pohybové chvilky v mateřských školách nebo v nižších ročnících základních škol. Bakalářská práce si klade za cíl inspirovat pedagogické pracovníky mateřských škol, ale může pomoci i ostatním pedagogickým pracovníkům v jejich práci s dětmi.

7

2

TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Vývoj dítěte a pohybová dovednost Vývoj člověka je složitý proces, který má své zákonitosti. Borová uvádí: „Každý člověk prochází určitými stadii vývoje; postupně dozrává jeho osobnost a stává se součástí společenství lidí.“ Vývojová stadia jsou podle Borové důležitá a nelze změnit jejich časovou posloupnost. Vývoj dítěte lze však ovlivnit výchovou. (Borová et al., 1998, s. 12). To vše platí i pro rozvoj pohybových dovedností dětí předškolního věku. Podíváme-li se na vývoj dítěte z pohledu rozvoje pohybových dovedností, můžeme brát jako podstatné, co uvádí Borová: „…dítě rozvíjí určitou pohybovou dovednost až v určitém vývojovém stadiu a tělesná i dušení úroveň celého organismu je základem pro rozvíjení určité činnosti.“ Borová zdůrazňuje, že každé dítě má své „vlastní tempo vývoje“, na které působí prostředí, kde vyrůstá. Považuje za prokázané: „…že dostatek pohybu v podnětném prostředí má kladný vliv na celkový vývoj dítěte a že rozvíjení motorických dovedností souvisí s rozvíjením rozumových schopností.“ (Borová et al., 1998, s. 12) Mluví o individualitě jedince a především o významu zákonitostí jeho vývoje. Ty „je potřebné nejen znát, ale dostatečně respektovat,…“. Jen tak porozumíme tomu, proč jedno dítě určitou pohybovou dovednost zvládlo a pro jiné dítě je stejný úkon složitý a negativně přistupuje k jeho provádění. „…potřebujeme nejdříve dítě poznávat a spolu s ním nalézat cestu ke zdokonalování jeho schopností a dovedností.“ (Borová et al., 1998, s. 14)

2.1.1 Hodnocení vývoje S ohledem na vše, co bylo výše uvedeno, vyplývá, že hodnotit vývoj dětí předškolního věku a srovnávat jejich výsledky v dosažení pohybových dovedností, není správnou cestou a může být zavádějící. Přesto je ale potřebné „sledovat úroveň dovedností každého dítěte vzhledem k jeho možnostem a k jeho vlastnímu tempu vývoje.“ Důležité je znát „zda vývoj dítěte postupuje a zda se neprojevuje výrazné zaostávání vůči vrstevníkům.“ V případě takového zjištění je nutné vyhledat odborníka - pediatra nebo dětského psychologa. (Borová et al., 1998, s. 12)

8

2.2 Pohybová aktivita Pohybová aktivita je základní potřebou dítěte v batolecím a předškolním věku. Pomáhá dítěti poznávat okolí, orientovat se v něm, učit se pravidla chování, „…ale je postupně regulována socializačním působením, poznatky o přijatelnosti či nepřijatelnosti různé činnosti.“ (Vágnerová, 2007, s. 193-194) Podobně charakterizuje pohyb i Dvořáková: „Pohyb je prostředkem seznamování se s prostředím, prvním učením, jak ovládnout své tělo, jak si poradit se svým okolím a tím nabýt potřebné zkušenosti. Pohyb je prostředkem, jak vyjádřit sebe sama a komunikovat s ostatními. Je také prostředkem získávání sebevědomí, hodnocení sebe samého, vzájemného srovnávání, pomáhání si, soupeření a spolupráce.“ (Dvořáková, 2002, s. 13) Jak již bylo zmíněno, je rozvoj pohybových dovedností u dítěte předškolního věku velmi významný a úzce souvisí s rozvojem rozumových schopností. Z pohledu fyzické zdatnosti dítěte je pohyb „…důležitý pro rozvoj oběhové soustavy i plicní kapacity, správného držení těla, zakládá se vnitřní potřeba se pohybovat a cítit uspokojení z pohybu, což je důležité pro kvalitu dalšího života.“ (Průcha, Koťátková, s. 104) Význam pohybu pro tělesný rozvoj a zdraví dítěte zmiňuje i Mišurcová (1966). Pohyb aktivizuje organismus a tím ho stimuluje k vyšší výkonnosti. Ovlivňuje nejen tělesný rozvoj, ale je i „významným činitelem pro vývoj mozku a s ním spjatých psychických procesů.“ Mišurcová upozorňuje i na rizika při nedostatku pohybu, kdy dochází k ochabnutí svalů a stagnaci růstu dětí. Pohybové aktivity umožňují dítěti poznávání okolního prostředí a zdokonalují proces myšlení a paměti. Dochází také „…k rozvoji zručnosti, obratnosti, schopnosti soustředění a pohotovosti,…“ Tyto schopnosti jsou důležité pro další uplatnění dítěte v procesu učení a později pracovního zařazení. Mišurcová uvádí i význam pro mravní a estetický vývoj dítěte. (Mišurcová et al., 1966, s. 7-8) „Tělesná cvičení, hry a přirozený pohyb zdokonalují základní pohybové vlastnosti, k nimž počítáme obratnost, rychlost, sílu a vytrvalost. Všechny tyto vlastnosti jsou důležité pro veškerou pohybovou činnost.“ (Mišurcová et al., 1966, s. 7-8)

9

2.2.1 Pohyb a růst „Pohyb patří mezi stimulátory růstu, ovlivňuje organismus jako celek i jeho jednotlivé části.“ (Kučera, 1988, s. 25) Autorka Borová (1998) uvádí, že pokud pomineme prenatální období, je nejrychlejší tempo růstu od narození do jednoho roku (období kojenecké), kdy dítě výrazně zvyšuje svou hmotnost a mění se proporce těla. V následujícím období od 1 do 3 let (období batolete) dítě roste, mění se proporce jeho těla, prodlužují se dolní končetiny; jejich svalstvo není ještě dostatečně vyvinuté a to má vliv na charakter dětské chůze. V dalším období 3-6 let (v předškolním věku) pokračuje osifikace kostí a vazivová pouzdra nejsou ještě dostatečně pevná. Proto není vhodné přetěžovat zápěstí v prostém visu nebo posilováním ve vzporu. Nedoporučuje se také lezení po tvrdé podložce, kdy jsou kolenní klouby ohroženy nárazy. Obdobně mohou být ohroženy klouby dolních končetin při seskoku do hloubky na tvrdou podložku, protože dítě ještě nedokáže ztlumit náraz při doskoku. (Borová, 1998, s. 14-15)

2.2.2 Zastoupení pohybu v Rámcovém vzdělávacím plánu Dítě by mělo v mateřské škole poznávat oblast tělesnou a pohybovou. „Záměrem je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, jeho fyzickou pohodu, zlepšovat tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj pohybových a manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojů.“ (Dvořáková, 2002, s. 22) Co by měl pedagog u dítěte podporovat dle Rámcového vzdělávacího programu : 

Uvědomění si vlastního těla,



Rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkci,



Rozvoj a užívání všech smyslů,



Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti,



Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností,



Osvojení si poznatků o těle a zdraví, o pohybové činnosti a její kvalitě,



Osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí a vytváření zdravých životních návyků a postojů. 10

(Dvořáková, 2002, s. 22) Děti, které chodí do mateřské školy: 

Mají denně možnost se pohybově vyžít venku na hřišti (v přírodě),



Využívají různého nářadí a pomůcek, které podněcují pohyb a jsou přímo určeny a uzpůsobeny pro tento věk,



Mají možnost se seznámit a vyzkoušet různé sezónní rekreačně sportovní aktivity,



Aktivně provozují cvičení, která mají zdravotní charakter a podporují správné držení těla, posilují různé svalové skupiny a kapacitu oběhové soustavy.

(Průcha, Koťátková, s. 103-104)

2.2.3 Pohybové učení „Podle Rychteckého (1985) jsou základním pojmem a zároveň výsledkem pohybového učení pohybové dovednosti, případně pohybové návyky. Za dovednost považuje autor jednak stupeň zvládnutí určitého pohybového celku, jednak dynamických stereotypů, jež se v dané pohybové činnosti uplatňují. Pojem pohybová činnost je nadřazen pojmu pohybová dovednost…“ (Mužík, Krejčí, 1997, s. 69) Autoři se dále věnují průběhu procesu pohybového učení: 1. fáze pohybového učení - seznámení žáka s učivem - s danou pohybovou dovedností. (motivace žáka, stručné slovní instrukce, instrukce názornou ukázkou - demonstrace) 2. fáze pohybového učení - procvičování - opakované provádění pohybových úkonů 3. fáze pohybového učení - další zdokonalování - uplatnění dané pohybové dovednosti s cílem podat optimální výkon i ve změněných podmínkách, výsledkem je vznik vysoce koordinovaných dovedností a automatizace 4. fáze pohybového učení - tvořivá koordinace - netýká se předškolní ani 1. stupně ZŠ vrcholový sport (Mužík, Krejčí, 1997, s. 70-75)

2.3 Hra „Lze říci, že hra je součástí našeho bytí, naší přirozeností, že potřeba hrát si je nám vrozena….“ (Mužík, Krejčí, 1997, s. 67) V kurikulu najdeme výklad pojmu hra v následujícím znění: „Hra je základní formou lidské aktivity. Pro dítě předškolního (a mladšího školního) věku je potřebou a hlavní činností 11

a v jeho rozvoji je nezastupitelná. Prostřednictvím hry se dítě aktivně vypořádává se světem. Dětská hra je započata dobrovolně, pro vnitřní uspokojení, dítě nemá na mysli určitý výsledek nebo produkt.“ (Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole, 2006, s. 61) Mužík a Krejčí za hru považují „jakoukoli spontánní činnost, jejíž provádění je samo o sobě zdrojem uspokojení jednajícímu jedinci,…“ Hra uspokojuje a zároveň rozvíjí. Nenásilnou, většinou skrytou formou dochází k socializaci jedince. Je považována za činnost „vnitřně odměňující.“ Radost z ní je tou největší vnitřní odměnou a motivací k příštímu pokračování. Pokud se dětem této činnosti nedostává, přichází pasivita a nuda. Významnou a hodnotnou je činnost, která účastníka do hry vtáhne a pohltí ho. (Mužík, Krejčí, 1997, s. 67) Mužík a Krejčí ve své definici hry dále zdůrazňují úzkou spojitost s učením. „Zájem o hru může být učitelem snadno převeden na zájem o učení. V tělesné výchově je to především zájem o učení se novým pohybovým dovednostem.“ Při hře se realizuje potřeba dětí „spolupracovat a přiměřeně soutěžit.“ (Mužík, Krejčí, 1997, s. 68) O vlivu pohybových her na fyziologický, psychický a sociální rozvoj dětí píše Juklíčková-Krestová.: „Hra přispívá k všestrannému, harmonickému rozvoji osobnosti dětí, ke zvýšení úrovně pohybových schopností a k osvojování pohybových dovedností… Pohybové hry jsou účinnou výchovou ke kolektivnímu životu. Ze zážitků dítěte při různých situacích ve hře vzniká u něho vědomí příslušnosti k dětskému kolektivu.“ (Juklíčková-Krestová et al., 1985, s. 295)

2.3.1 Zákonitosti hry I když se hra vyznačuje spontánností a dobrovolností má své zákonitosti, kterými se řídí. Je vymezena určitým časem, prostorem a pravidly, jež platí rovnocenně pro všechny zúčastněné. Po hře nepřichází materiální odměna, význam hry „tkví v ní samé, v tom, co poskytuje hráči, v tom, že dává člověku možnost vyjádřit se a projevit sílu a důvtip, odvahu, vytrvalost, fantazii, tvůrčí schopnost, veselost, estetické cítění atd. Hra je činnost, která obohacuje a zkrášluje každodenní život.„ (Mišurcová, Fišer, Fixl, 1980, s. 30) Základní podmínkou pro hru je „bezpečné prostředí“. Musí odpovídat typu hry, poskytovat dostatečný prostor pro pohyb, být účelně uspořádané. Další podmínkou je dostatek pomůcek, funkčních a podnětných hraček, volný přístup k nim, pohodlné oblečení ke hře a v neposlední řadě vybavená zahrada pro hry venku. (Havlínová et al., 2006, s. 62)

12

2.3.2 Motivace hry Hra by měla navazovat na aktuální téma probírané ve škole. Zohledňujeme při ní dojmy, aktuální dění a především dětmi preferované spontánní hry. Děti si hru zapamatují, když pro ně bude zajímavá. Vhodný výběr hry je možné si ověřit tak, že si děti hru maximálně osvojí a jsou schopny hry hrát samy. (Borová et al., 1998, s. 108))

2.3.3 Struktura hry Začínáme s rušnými hry, které mají zahřát děti, tyto hry jsou jednoduché a rychlé. Následují hry, při kterých dojde k protažení a rozcvičení těla. Poté přichází hlavní část, která má rozvíjet pohybové schopnosti (rychlost, síla, obratnost, vytrvalost). V závěru zvolíme hry klidnější, které děti zklidní. (Borová et al., 1998, s. 105-106)

2.3.4 Dělení her Autorka Mišurcová (1980) dělí hry na: A) Hry tvořivé (volné čili spontánní) Dítě si zvolí námět i průběh hry. Hlavní obsah je vztah k materiálnímu světu. Dále se dělí na: 

Předmětové (dítě manipuluje s předměty, které je obklopují, rozvíjí své smysly a poznává vlastnosti předmětů)



Úlohové – námětové (dítě bere na sebe známou roli dospělého, napodobuje jeho činnost, napodobuje vztahy mezi lidmi)



Dramatizační – snové (dítě ve své představě vytváří děje, postavy, prožitky, hovoří s vymyšlenou osobou)



Konstruktivní (dítě záměrně manipuluje s přirozeným nebo umělým materiálem, předměty a pomůckami, které připomínají skutečnost svým vzhledem či funkcí)

B) Hry s pravidly Hlavní obsah je jednání ve vztahu k ostatním hráčům. Dále se děli na: 

Pohybové (na kočku a myš, na honěnou, míčové hry, hry se zpěvem)



Didaktické – intelektuální (v nich vstupuje do popředí pedagogický záměr a rozvíjí především rozumové schopnosti)

(Mišurcová et al., 1980, s. 31-32)

13

2.4 Pohádky „Předškolní věk, je-li vrcholnou dobou fantazie, je nutně i vrcholnou dobou pohádek. Jedno patří neodlučně k druhému.“ (Matějček, 2005, s. 155) Pohádka neboli báchorka je epický literární útvar lidové slovesnosti, který ústní lidovou slovesností koloval a předával se z generace na generaci a v pozdějších dobách ho začali zaznamenávat folkloristé. Důraz je kladen především na fantastický děj, vystupují v něm nadpřirozené bytosti, nadlidské schopnosti a kouzelné předměty. Hlavním znakem je vítězství dobra nad zlem. Jak uvádí Matějček „mnohé staré pohádky měly svůj zcela určitý výchovný smysl – měly děti postrašit a tím je přivést k větší poslušnosti, opatrnosti, zdrženlivosti apod.“ (Matějček, 2005, s. 155) Jako hlavní příklad jsou uvedeni Karafiátovi „Broučci“. Jak jsem už ale psala výše, pohádky jsou hlavně pozitivní. „Něco obětovat pro druhé, to se člověku bohatě vrátí… Propagují vytrvalost a statečnost. Zlé povahy jsou zpravidla vykresleny velmi plasticky – a jsou také po zásluze tvrdě potrestány. Ty dobré naopak po zásluze odměněny, a to takřka stereotypně sňatkem s krásnou princeznou nebo krásným princem.“ (Matějček, 2005, s. 155)

2.4.1 Vznik pohádky Vznik pohádky není možné vymezit na časové ose. Můžeme ovšem tvrdit, že souvisí se vznikem lidstva a jeho kultury. Víme, že vznik literární pohádky a pověsti úzce souvisí s lidovou slovesností. Ta existovala dříve v nižších společenských vrstvách, především na vesnici. Na rozdíl od psané literatury, která byla ve vyšších vrstvách, tedy mezi měšťanstvem a duchovenstvem. Vynález knihtisku pomohl s rozšířením psané literatury i mezi nižší vrstvu.

2.4.2 Dělení pohádek Pohádky dělíme na lidové a autorské. První znaky lidových pohádek se objevují ve 13. století (O dvou bratřích), určitý vliv měly i Ezopovy bajky a biblické příběhy. Za největšího sběratele lidových pohádek u nás považujeme Karla Jaromíra Erbena. Autor Sirovátka ve své publikaci dělí lidové pohádky do několika skupin. Hlavní skupinou pohádek jsou pohádky kouzelné, neboli fantastické, někdy se považují za "vlastní" pohádky. Obsáhlou vrstvu tvoří pohádky realistické nebo novelistické, jejichž vztah 14

k fantastice se oslabuje a poměr k realitě sílí. Realistické neboli novelistické pohádky vyprávějí příběhy z běžného života, avšak uplatňují se v nich některé nadpřirozené čarodějné motivy. Pohádky legendární zase vyprávějí církevní, náboženské náměty a tvoří protějšek vůči legendárním pověstem; rozdíl mezi nimi tkví zejména ve věrohodnosti legend. Zvláštní okruh vytvářejí pohádky o zvířatech, v nichž vystupují různá domácí a lesní zvířata, tu a tam spolu s lidmi. Vedle toho žily v lidové tradici ještě další skupiny a odrůdy pohádek, které však měly pouze okrajový význam a nebyly příliš rozšířeny, pohádky didaktické, poučné, určené dětem. (Sirovátka, 1998, s. 15-32) Autorské pohádky vznikaly z volně zpracovaných autorských námětů. Autoři si je upravovali podle potřeby. Nejznámější sběratelkou a autorkou se stala Božena Němcová. Jako první autorská pohádka je uváděna kniha „Broučci“ od Jana Karafiáta. Autorské pohádky dělíme na kouzelné, nonsensové, alegorické, antropomorfizující, novelistické, mytologické a démonické.

2.4.3 Význam pohádek „Pohádky nejsou jedinečné jen jako literární útvar, ale také jakožto umělecké dílo zcela srozumitelné dítěti, tak jako žádný jiný druh umění“ (Bettelheim, 2000, s. 16) Pohádkám přikládáme velký význam především psychologický. Dítě, které okamžitě reaguje na pohádku a znovu ji vyžaduje, dává na srozuměnou, která pohádka je pro něj důležitá. Největší význam má pohádka pro dítě kolem čtyř či pěti let. Je to věk, kdy je vliv pohádkových příběhů největší. (Bettelheim, 2000, s. 19-21) Věk pohádek je podle Vágnerové období předškolního věku. Pohádky odpovídají typickému prožívání a uvažování dětí. Pohádkový svět se jeví dítěti jako bezpečný, má strukturu a řád, pozná, jak se v něm chovají zlí a dobří lidé. (Vágnerová, 2005, s. 187) Jedinečný průvodce na cestě vývoje psychiky jsou pohádky. Provází nás od narození, přes dospívání až ke konečnému hledání vlastní identity. (Černoušek, 1990 s.28)

2.5 Filmová adaptace Tři bratři Filmová adaptace Tři bratři vznikla v roce 2014. Scénáře se chopil Zdeněk Svěrák a jeho syn Jan Svěrák dílo režíroval. Dílo je označována i za hudební pohádkový film. Děj příběhu a použité písně jsou převzaty z dětských minioper, které zazněly v televizním pořadu „Hodina zpěvu“ autorů Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka.

15

Dějovou linkou nás provází sám Zdeněk Svěrák jako vypravěč. Diváky zavede do tří klasických pohádek O Šípkové Růžence, O Červené karkulce a O dvanácti měsíčcích.

16

3

PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části jsem se inspirovala autorkami Černou (2014), Karáskovou (2004) a

Kolandovou (2014). Hry v praktické části mé bakalářské práce mají být inspirací především pro učitele mateřských škol. Hry jsou určeny pro děti nejen předškolního věku. Důležitou součástí pohádkových her je zpětná vazba – reflexe od dětí i od pedagoga samotného. Děti nám mohou pomoci v obměně hry, v jejím zlehčení či ztížení. Necháme-li dětem možnost vyjádřit své názory, pocity a prožitky, umožníme rozvoj jejich komunikace. Při výběru pohybové pohádky musíme vycházet z toho, co bude jejím cílem. Tedy, které stránky chceme u dětí rozvíjet. Tomuto cíli poté můžeme uzpůsobit jednotlivé hry. Pohybové pohádky nerozvíjí jen pohyb, ale cílí na rozvoj všech klíčových kompetencí dle Rámcového vzdělávacího plánu pro předškolní vzdělávání, a také cílí na většiny druhů inteligencí podle Gardnera. (Gardner, 1999)

17

Použité pohybové hry: PH1 Sbírání lesních jahod PH2 Pečení koláče PH3 Zahánění kachen PH4 Slepičky zobají zrní PH5 Zkouška, kdo půjde do světa PH6 Cesta přes močál PH7 Vitamíny a bacily PH8 Ostré hrany PH9 Bál pro princeznu PH10 Potmě zvládneme vše PH11 Konec pohádky o Růžence PH12 Červená karkulka PH13 Vlk běží lesem PH14 Běh vlka lesem PH15 Karkulka a vlk PH17 Oblékání Marušky PH18 Cesta sněhem PH19 Dvanáct měsíčků PH 20 Sněhová bouře

18

3.1 Tři bratři – úvod pohádky „Byly doby, kdy lidé neuměli číst a psát, uměli jen mluvit a poslouchat. Jako vy. Pohádky se tehdy jen vyprávěly.“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 8) A my si zkusíme povyprávět, jak to tehdy vlastně bylo ve třech pohádkách O Růžence, O Karkulce a O Marušce. Je možné, že je všechny znáte, ale nevíte, co mají společného. Jsou to tři bratři, tři mládenci, kteří právě tyto pohádky spojují. Kdysi dávno žili na statku hodní rodiče a měli tři syny. Matěje, Pepu a Jana. Jak už to bývá, každý byl jiný. Matěj byl nejmenší, nejmladší a měl rád les a zvířátka. Byl ale také velice nerozhodný. Prostřední syn Pepa byl nejvyšší z bratrů a zároveň zbrklý až hrůza. To nejstarší syn Jan se snažil jít svým bratrům příkladem. Měl jen malou chybu, zapomínal věci na různých místech. Jednou maminka poprosila bratry, aby jí nasbírali lesní jahody. Chtěla upéct dobrý koláč. Dala každému chlapci hrneček a oni se vydali do lesa hledat ovoce. Předháněli se, kdo bude ve sběru rychlejší. A právě při tom vyšlo najevo, kdo jaký je. Zkusíme nasbírat také plný hrneček jahod a pak si povíme, kdo z nás je nerozhodný jako Matěj, zbrklý jako Pepa nebo zapomnětlivý Jan. Děti utvoří tři týmy a stoupnou si na jednu stranu třídy. Na zemi má každý tým položený namalovaný hrneček, na který budou děti pokládat nasbírané jahody. Děti po jednom vybíhají, sbírají ovoce a vrací se zpět k hrnečku. Každá jahoda má jinou velikost a jiný odstín barvy. Děti tak mají možnost výběru. PH1 Po hře následuje diskuze s dětmi. Když jste ve spěchu sbírali jahody, upadnul někdo? Nebo zakopl stejně, jak by se to stalo zbrklému Pepovi? Věděli jste hned, kterou jahůdku vezmete? Nebo jste byli nerozhodní jako Matěj? Maminka přece neřekla, že chce velké nebo malé jahody, chtěla jen plný hrneček. Nezapomněl někdo, ke kterému hrnečku se má vracet, jak by to jistě zapomněl a popletl Jan? Teď, když máme hrnečky plné, upečeme si chutný jahodový koláč. Děti se rozestoupí po třídě, aby měly kolem sebe místo, a provádí protahovací cviky podle vyprávění učitelky o pečení koláče. PH2 Jak to na takovém statku vypadá? „Statek má dvůr a kolem něj přístřeší pro lidi, pro zvířata a pro úrodu.“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 8) Tam je vám živo, pořád se něco děje. Zkuste přemýšlet, jaká zvířata mohou žít na statku. Jak jste správně řekli, na statku žijí i husy

19

a kachny. Viděl někdo živou husu nebo kachnu? Když jich je víc, jak se pohybují? Chodí každá, kam chce, nebo jdou za sebou? My si na takové kachny, které mládenci zahání každý večer do ohrady, zahrajeme. Děti utvoří dva týmy, na povel se vydají na druhou stranu třídy po dráze. Drží se přitom navzájem za kotníky. PH3 Když už víme, jaká zvířata na statku žijí, můžeme si říct, jak se o ně musí statkáři starat. Musí je krmit, pást a vytvořit místo, kde přebývají a mají svůj domeček. Víte, co jí slepičky, které jsou u třech bratrů na statku? Zkusíme to jako ony a budeme zobat zrní, abychom měli plné bříško. Děti dostanou kolíčky a sáček. Na zemi položíme roztrhané kousky novin, které představují zrní. Děti pomocí kolíčků sbírají noviny. PH4 Protože si bratři mysleli, jak už všechnu práci na statku znají a zvládají ji, rozhodli se, že půjdou do světa na zkušenou. Slyšeli jednou večer od báby kořenářky příběh o krásné spanilé princezně a rozhodli se ji najít. Tatínek se ale o ně bál a nechtěl všechny syny do světa pustit. Proto vymyslel zkoušku, která měla rozhodnout, kdo půjde do světa hledat štěstí. Chtěl vybrat toho nejšikovnějšího syna a tak si je k sobě zavolal. Děti drží napnutý padák a zvedají ho nahoru a dolů. Učitelka vysloví jména dvou dětí a ty musí proběhnout pod padákem a vyměnit si místa. PH5 Tatínek nakonec poznal, že synové společně dokáží více, než jen každý sám. A tak svolil a poslal do světa všechny tři bratry.

20

Seznam použitých pohybových her: PH1 Sbírání lesních jahod PH2 Pečení koláče PH3 Zahánění kachen PH4 Slepičky zobají zrní PH5 Zkouška, kdo půjde do světa

V této pohádce se zaměřujeme na horní část těla. Hry jsou seřazeny tak, aby se děti v úvodu zahřály, první hra je tedy na rychlost. Ve druhé hře se zaměřujeme na protažení horních končetin. Postupujeme od protažení větších částí těla k menším. Hlavní hry jsou dvě a zaměřují se nejprve na hrubou a poté na jemnou motoriku. Především se zabývají úchopem. Poslední částí je uvolnění a zklidnění, hra má za úkol snížit tepovou frekvenci dětí. Dle Gardnerových inteligencí se snažím rozvíjet především intrapersonální inteligenci. Nedílnou součástí je také rozvoj tělesně kinetické inteligence a dalších.

PH1 Sbírání lesních jahod Tato hra má vést k zahřátí dětí.

Rozvoj pohybových schopností:

rychlost

Rozvoj pohybových dovedností:

běh, úchop

Zaměření na rozvoj inteligence:

tělesně kinestetická, intrapersonální

Pomůcky:

Namalovaný hrneček z papíru, jahody z krepového papíru

Organizace:

Děti utvoří 3 družstva a stoupnou si ke svému hrnečku, který bude položený na zemi. Po jednom vybíhají do prostoru třídy, kde jsou rozmístěné různé jahody. Mohou přinést vždy pouze jednu jahůdku. Hra končí, když jsou všechny jahody posbírané.

21

Po hře následuje vyhodnocení, kdo má nejvíce jahod, a kdo jak sbíral (Kdo klopýtl? Kdo si nemohl vybrat? Kdo nevěděl kam se vrátit?).

PH2 Pečení koláče Tato hra má sloužit k protažení horní části těla. Postupujeme od protahování větších částí těla k těm menším.


obratnost, vytrvalost


úchop


tělesně kinestetická, prostorová

Pomůcky:

Žádné

Pravidla:

Děti se rozestoupí v prostoru třídy tak, aby měly kolem sebe místo. Napodobují

protahovací

cviky,

které

předvádí

učitelka

spolu

s vyprávěním „Jak maminka pekla koláč“.

„Jak maminka pekla koláč“ Maminka chtěla upéct koláč, začala proto vytahovat potřebné nádobí. Sáhla nahoru doprava do skříně, kde měla váleček na těsto. Pak se natáhla doleva dolů pro vál, dřevěnou desku, na které bude těsto válet. Vzpomněla si, že nahoře vlevo má ještě váhu na vážení věcí, které musí přidat a dole vpravo má pekáč, na kterém koláč upeče. Vál si poprášila moukou, dala na něj těsto, které hodně hnětla. Až ho zpracovala, vyválela ho válečkem, dala na něj jahody a celý koláč posypala cukrem. Poté pekáč vložila do trouby a nastavila správnou teplotu. Když byl koláč hotový, vyndala ho z trouby a rozkrájela pro tři bratry. Jé ten voněl!

22

Výchozí poloha

stoj spatný, rovné držení zad

Sáhla nahoru doprava

vzpažíme a zvedneme ruce nad hlavu, vytáhneme se pažemi nahoru doprava

Natáhla se dolů doleva

přejdeme do předklonu ve vzpažení vlevo

Nahoře vlevo má ještě

znovu vzpažíme a zvedneme ruce nad hlavu a vytáhneme se pažemi nahoru doleva

Dole vpravo má

předklon vpravo ve vzpažení

Vál si poprášila moukou

špetkový úchop a sypeme mouku

Těsto, které hodně hnětla

ruce dáváme v pěst a poté rozevíráme a napínáme prsty

Vyválela ho válečkem

ruce dáme v pěst a pohybujeme jimi směrem od těla a zpět, napodobujeme pohyby při válení těsta

Dala na něj jahody

špetkový úchop a vkládáme jahody na koláč

Celý koláč posypala cukrem

špetkový úchop a mneme prsty (sypeme cukr)

PH3 Zahánění kachen Hlavní část zaměřená na spolupráci dětí a koordinaci pohybů hrubé motoriky.




pohybovat se ve skupině dětí, použití hrubé motoriky


tělesně kinestetická, interpersonální

Pomůcky:

Kužely, obruče a jiné překážky

Organizace:

Děti se rozdělí do dvou družstev. Výchozí poloha je na kolenou a na rukou. Děti se chytnou za kotníky kamaráda před sebou. Pohybují se po dráze, nesmí se pustit a musí dojít do cíle. Hru můžeme ztížit umístěním překážek na dráhu.

23

PH4 Slepičky zobají zrní Hlavní část zaměřená na spolupráci dětí a koordinaci pohybů jemné motoriky.




pohybovat se ve skupině dětí, použití jemné motoriky


tělesně kinestetická, logicko-matematická

Pomůcky:

Kolíčky, papírové ústřižky, sáčky

Organizace:

Děti sbírají ústřižky od novin pomocí kolíčků do svých sáčků. Hra končí ve chvíli, kdy už není na zemi žádné zrní (ústřižky).

PH5 Zkouška, kdo půjde do světa Poslední hra je zaměřena na uvolnění a zklidnění tepové frekvence.


obratnost


postřeh, uvolnění horních končetin



Pomůcky:

Padák

Organizace

Děti chytnou padák po okrajích a napnou ho. Zvedají ho do výšky a zase dolů a učitelka vysloví jména dvou dětí. Ty mají za úkol proběhnout

pod padákem

na místo

druhého volaného.

Děti nemusí podbíhat padák rychle, hra má za cíl zpomalit tepovou frekvenci tím, že většina dětí pouze pomalu manipuluje s padákem.

24

3.2 Růženka A tím začíná první pohádka O Růžence… „Začíná se pohádka pro velké i drobátka pro plaché i odvážlivce o jedné nevinné dívce krásné, až se dech úží jméno měla po růži.“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 16) Na zámku žili král a královna, ale byli velmi smutní, protože neměli děťátko. Jednou jim rádce poradil, že za velkým lesem u močálu žije bába a ta prý umí kouzlit. Král se ihned vydal na cestu, ale dostat se k takové chatrči u močálu, to je velice nelehký úkol. Zkusíme si, jaký nelehký úkol na krále čekal. Vytvoříme překážkovou dráhu, děti se mohou pohybovat pouze po vyznačené trase, když spadnou nebo stoupnou mimo trasu, spadnou do močálu. Cestu se snaží překonat co nejrychleji. PH6 Bába z mokřin králi umíchala speciální lektvar pro královnu, aby se jí narodilo děťátko. Nic za tuto službu nechtěla, jen aby ji pozvali, až se dítě narodí. Král, vědom si toho, že má hodně povinností, udělal si na kapesníčku uzel, aby nezapomněl. Zanedlouho bylo na zámku veselo, královna čekala miminko. Narodila se holčička a dali jí jméno Růženka. V království vyvěsili všechny vlajky i prapory a začalo veselí. Král s královnou pořádali slavné křtiny. To byla oslava pro narozenou Růženku. Sjeli se lidé z celého království, aby právě narozené dítě viděli. Tu si ale král nahmatal kapesníček s uzlíkem v kapse a ne a ne si vzpomenout, co mu měl připomenout. Zrovna ale přicházely sudičky a tak to na chvíli pustil z hlavy. Přišla první sudička a přála Růžence do vínku: „Já jsem ta sudička prvá ze srdce přeju ti ať tvoje zdraví trvá od teďka do smrti“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 19) 25

Co může Růženka udělat pro to, aby byla zdravá? Jistě musí jíst vitamíny. Víte, kde vitamíny můžeme najít? Kde jsou? Čím se může Růženka nakazit a být nemocná? My si teď zahrajeme na vitamíny, které jsou v ovoci a zelenině a na bacily, které nás můžou nakazit. Abychom zjistili, jestli i nám sudička dala do vínku zdraví. PH7 Přistoupila druhá sudička a ta přála Růžence něco jiného. U kolébky pravila: „Já jsem ta sudička druhá která ti zavěští: buď krásná jako duha co bývá po dešti“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 19) Než se ale dostala po druhé sudičce na řadu ta třetí, předběhla ji jakási divná osoba v plášti zahalená. Ano, ano, byla to bába z mokřin, kterou král zapomněl pozvat na křtiny. A tato bába spustila: „Jsem tu i já, bába z mokřin kterou jste nezvali Smůlu vám přimíchám do křtin štěstíčko zahalím. Až budeš, růžičko, v květu ostrý trn bodne tě V té chvíli dáš sbohem světu Stane se to v létě“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 20) V tu chvíli se královna s králem velice polekali a rozhodli se, že nechají všechny ostré předměty z království zničit. Zkusíme si z lana vytvořit obrazce a budeme zjišťovat, zda mají ostré hrany nebo ne. Jestli mohou v království zůstat a neublíží Růžence. Děti se chytnou za lano a budou na pokyn učitelky vytvářet obrazce, poté nastane diskuze, zda má obrazec ostré hrany. PH8

26

Naštěstí po bábě z mokřin přišla poslední třetí sudička a ta pravila, že Růženka nezemře. Usne a bude spát sto let. Než přijde mládenec, který jí políbí. A tím zlomí kletbu. Růženka rostla do krásy a rodiče se ji snažili chránit před neštěstím. Pořádali ale i plesy a bály, aby Růženka nepoznala, že se o ni strachují. Jak to na takovém bálu vypadá? My se na jeden bál vypravíme. Uspořádáme židličky do kruhu, aby sedací část byla směrem ven. Děti tančí okolo židliček na hudbu, když se zastaví, děti si musí sednout. PH9 Jednou Růženka zašla do komnaty, a co se nestalo, našla v ní zahalenou osobu, která zalévala divné květy, které princezna nikdy neviděla. Velice se jí zalíbily a chtěla si na květinu sáhnout. V tom se ale píchla o trn do prstu a usnula a spolu s ní celé království. Růže se začaly rozpínat po celém zámku a rostly, až nebyl zámek ani z dálky vidět. A to se jednou stalo, že nejstarší ze tří bratří Jan se zadíval na obrázek Růženky. Kdysi jim ho daroval jeden kolemjdoucí. Janovi to nedalo a řekl si: „Co když je právě dnes sto let od té doby? Co když právě dnes někdo může Růženku vysvobodit?“ Bratři i rodiče si z něj dělali legraci, nevěřili, že vůbec někde takový zámek existuje. Ale Jan si to nedal vymluvit a vyjeli s bratry do světa najít království zarostlé růžemi. Jeli lesem i poli, městy i vesnicemi, až přijeli opravdu k zámku, který vypadal jako ten, o kterém jim kdysi vyprávěl pocestný. Už se stmívalo, a proto museli založit oheň, přenocovat u zámku a ráno se mohli pustit do díla. Zkusíme i my, jak nám to potmě půjde? Zvládneme jako bratři vydržet než rozdělají oheň. PH10 Ráno bratři vstali a dali se do práce. Prosekávali se k zámku. Jenže Pepa i Matěj to rychle vzdali. Za to Jan, ten se vzdát nehodlal. Zkoušel s růžemi bojovat dál a dál. Dva bratři nakonec odjeli domů a nechali Jana, ať sám zkusí princeznu vysvobodit. A jak to tenkrát celé skončilo? To si teď povíme. PH11 Jan se svým mečem sekal, dokud růže neposekal. Prosekal se k velké věži, kde Růženka krásná leží. Mnoho schodů musel vyjít, než k Růžence mohl přijít. Dal ji jednu hubičku a zlomil tím kletbičku. (Vlastní tvorba) 27

Seznam použitých pohybových her: PH6Cesta přes močál PH7 Vitamíny a bacily PH8 Ostré hrany PH9 Bál pro princeznu PH10 Potmě zvládneme vše PH11 Konec pohádky o Růžence

Tuto pohádku zaměřujeme na koordinaci a spolupráci dětí. Na začátku děti procvičí rychlost a zahřejí se při překážkovém běhu. Následují dvě hry, zaměřené na spolupráci dětí. První je živější a druhá klidovější. Poté mají děti prostor prosadit se v kolektivu při hře. Následuje klidová část, která si klade za úkol uvolnění dětí a snížení tepové frekvence. Touto pohybovou pohádkou rozvíjíme u dětí především interpersonální inteligenci. Rozvíjíme také verbální, hudební, intrapersonální a další inteligence.

PH6 Cesta přes močál Tato hra směřuje k zahřátí dětí.


rychlost, obratnost


běh


tělesně kinestetická, interpersonální, prostorová

Pomůcky:

Lavice, kruhy, lana

Organizace:

Ve třídě připravíme překážkovou dráhu z kruhů, lan. Děti ji absolvují po jednom a snaží se nešlápnout mimo vyznačenou trasu.

28

PH7 Vitamíny a bacily Hra je zaměřena na spolupráci dětí.


obratnost, rychlost


běhání



Pomůcky: Organizace:

Rukavice, červený a zelený šátek Označíme jedno dítě tmavými rukavicemi. Je to bacil, který nás může nakazit, když si neumýváme ruce, nebo si nedáváme ruce před pusu, když kašleme. Jakmile se bacil dotkne dětí, ty onemocní a lehnou si na koberec. Tyto děti mohou zachránit vitamíny. Děti označíme zelenou a červenou barvou, když se ležících dotknou, tak je uzdraví a ty mohou zase vstát. Bacil nemůže vitamíny nakazit. Hru ukončí učitelka.

PH8 Ostré hrany Tato hra je opět zaměřena na spolupráci dětí. Rozvoj pohybových schopností:



postřeh, koordinace pohybů mezi dětmi


tělesně

kinestetická,

interpersonální,

prostorová,

logicko-matematická

Pomůcky:

Lano

Organizace:

Děti se chytnou lana, musí se ho držet oběma rukama. Podle pokynů učitelky vytvoří společně obrazec (čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník). Až je vytvořen, tak následuje diskuze, zda má obrazec ostré hrany (úhly).

29

PH9 Bál pro princeznu Tato hra je zaměřená na postřeh a prosazení dětí v kolektivu.


rychlost


postřeh, pozornost


tělesně kinestetická, hudební

Pomůcky:

Nahrávka (Začíná se pohádka, Na zámku jsme sami žili – Svěrák), židličky

Organizace:

Do kruhu dáme židličky, sedací částí směrem ven. Pustíme hudbu a děti tančí okolo židliček. Po zastavení hudby si musí najít místo na sednutí. Židličky postupně odstraňujeme, až nám zbyde jedna.

PH10 Potmě zvládneme vše Tato hra je zaměřena na snížení tepové frekvence a na koordinaci pohybů.


obratnost


postřeh, pozornost


tělesně kinestetická, hudební, intrapersonální

Pomůcky:

Šátky, nahrávka (Když si tě dívko představím – Svěrák)

Zaměření:

Koordinace, zklidnění

Organizace:

Děti si lehnou na koberec a zavážeme jim oči šátkem. Nejdříve dáváme úkoly na koordinaci pohybů. Zkusí si sáhnout na nos, na břicho, samy si sednout, vstát. Nakonec na zklidnění pustíme hudbu (Když si tě dívko představím – Svěrák) a necháme děti ležet a zklidnit se.

30

PH11 Konec pohádky o Růžence Poslední hra je zaměřena na protažení těla po předešlých hrách.


obratnost


pozornost


tělesně kinestetická, verbální

Pomůcky:

Žádné

Organizace:

Děti se rozestoupí kolem učitelky a napodobují pohyby, které předvádí na báseň.

Jan se svým mečem sekal,

naznačíme vytahování meče z pochvy

dokud růže neposekal.

mečem budeme před sebou sekat do kříže

Prosekal se k velké věži,

ruce dáme nad hlavu a znázorníme střechu věže

kde Růženka krásná leží.

ruce spojíme a položíme je vedle hlavy

Mnoho schodů musel vyjít,

předvádíme chůzi do schodů na místě

než k Růžence mohl přijít.

pokračujeme v chůzi na místě

Dal ji jednu hubičku

pošleme rukou pusu

a zlomil tím kletbičku. (Vlastní tvorba)

31

3.3 Karkulka Jan tedy svou princeznu vysvobodil a vzal si ji za ženu, ale co další dva bratři? Nejmladší Matěj se zatím stal myslivcem v nedalekém lese. Staral se o pořádek, aby zvířata měla co jíst a zkrátka, aby se v lese všichni měli dobře. Představte si, kdo žil nedaleko. Jedna malá holčička, která ráda chodila celá v červené barvě. Jestlipak víte, jak se jmenovala? Ano, byla to Karkulka. I my si zkusíme oblíbit tuto červenou barvu a najdeme ve třídě co nejvíce červených věcí a doneseme je na jedno místo než skončí písnička. PH12 Jednoho dne poslala maminka Karkulku k babičce, která bydlela za lesem. Protože měla babička svátek, nesla jí Karkulka víno, koláče a další dobroty. Vydala se k babičce přes les a po cestě potkala spoustu zvířátek. My se teď proměníme na zvířátka, která žijí v lese. PH13 A co se nestalo, holčička v červeném potkala v lese vlka. Byl velice zvědavý a vyptával se, co má v košíčku a kam jde. Karkulka byla neopatrná a prozradila vše, co chtěl vlk slyšet. Jakmile vlk zjistil, kam má namířeno, vyrazil hned k babiččinu domečku a vzal to přímo přes les. Bylo to jednoduché pro vlka utíkat lesem rychle? Co všechno musel překonat? Zkusíme si běžet stejně rychle jako vlk. PH14 Když Karkulka přišla k babiččině chaloupce, zaťukala a vešla dovnitř. Bylo jí divné, že se babička neozývá a že jsou dveře pootevřené. V předsíni nikdo nebyl, šla do ložnice a tam uviděla babičku, jak leží v posteli. A jak to bylo dál, to si zazpíváme a ukážeme s písničkou. PH15 Teď je Karkulka i s babičkou uvnitř vlka. Myslíte, že by je někdo ještě mohl zachránit? Jestli Vás napadl myslivec, tak to je v tomto lese právě Matěj ze tří bratrů. Zkusíme ho zavolat spolu? Nejdříve potichu, a pokud nás neuslyší, zavoláme hlasitěji. Děti si sednou a volají na Matěje, ovládají přitom intenzitu hlasu. Poté si lehnou a snaží se relaxovat a poslouchat hudbu, navzájem se masírují míčem. PH16 A teď je na nás dokončit pohádku. Jak byste naložili vy s vlkem? Potrestáme ho? Jak to můžeme udělat? Myslíte, že se vlk může změnit a polepšit se? Následuje volná diskuze mezi dětmi, jak by pohádka O Červené karkulce mohla skončit. 32

A tak si i Matěj našel svou nevěstu, domluvil se s tatínkem Karkulky, že si na ni počká, než vyroste. Protože na to dobré, se vyplatí čekat.

33

Tato pohybová pohádka je zaměřena na dolní končetiny. Jako první se děti zahřejí, následuje protažení dolní poloviny těla. Hlavní části her se zaměřují na běh. Nejprve se jedná o běh, při kterém se děti musí soustředit na správné absolvování trasy, poté napodobují příběh v písni. Závěrem děti relaxují a vnímají doteky pomocí míče. Ve třetí hře se věnuji rozvíjení prostorové, přírodní, logicko-matematické a především tělesně-kinetické inteligenci.

Seznam použitých pohybových her: PH12 Červená karkulka PH13 Zvířátka v lese PH14 Vlk běží lesem PH15 Karkulka a vlk PH16 Jak si myslivec poradil

PH12 Červená karkulka První hra slouží k zahřátí dětí.


rychlost


běh


tělesně kinestetická, prostorová

Pomůcky:

Žádné

Organizace:

Učitelka pustí písničku (Červená karkulko – Zdeněk Svěrák) a děti shromažďují co nejvíce věcí, které mají červenou barvu na určené místo. Hru můžeme ztížit tím, že děti přinesené věci musí rozdělit podle tvarů nebo velikosti.

34

PH13 Zvířátka v lese Tato hra je zaměřena na rozcvičení dolních končetin.


obratnost


zaměření se na dolní končetiny


tělesně kinestetická, přírodní

Pomůcky:

Žádné

Organizace:

Děti se shromáždí na jedné straně třídy a překonají cestu na druhou stranu napodobením zvířat, která žijí v lese. Nejdříve může pomoci učitelka s tím, jak jednotlivá zvířata ztvárnit. Poté mohou děti samy vymýšlet jaká zvířata, která žijí v lese, dokáží napodobit.

PH14 Běh vlka lesem Hlavní část pohybové pohádky je zaměřena na rychlost a orientaci.


rychlost


běh


tělesně kinestetická, logicko-matematická, prostorová

Pomůcky:

Překážky dvou barev

Organizace:

Ve třídě rozestavíme překážkovou dráhu. Pro ztížení můžeme zvolit dvě barvy překážek a děti budou obíhat vždy překážku jedné barvy zprava a druhé barvy zleva. Nejdříve si projdeme pomalu s dětmi trasu. Poté děti běží jednotlivě.

35

PH15 Karkulka a vlk Následuje část, která je zaměřena na rychlost dolních končetin. Rozvoj pohybových schopností:

rychlost


běh


tělesně kinestetická, hudební

Pomůcky:

Nahrávka (Dobrý den, babičko – Svěrák)

Organizace:

Děti se rozestoupí v kruhu a napodobují pohyby učitelky na základě písně.

„Dobrý den, babičko

naznačíme otevření dveří pravou rukou, vykročíme vpřed

vnučka tvá dnes ti přišla přát zdravíčko

utíkáme doprostřed kruhu

a taky štěstí

dáme ruku před sebe jako při gratulaci a zatřeseme s ní

Děkuju, děvečko

vrátíme se na původní místo v kruhu

že jsi tak hodná Dneska to vínečko

naznačíme rukou pití z lahve

vyžunknu do dna Proč máš tak velké oči, babi?

rychlým krokem jdeme do středu kruhu ukážeme si na oči

To mám, Karkulko, proto, aby…

vrátíme se na původní místo

To abych tě lépe viděla

z rukou uděláme dalekohled před očima

Proč máš tak velké uši, babi?

rychlým krokem jdeme do středu kruhu ukážeme na uši



To abych tě lépe slyšela

ruce dáme za uši a otáčíme se do stran

Tobě narostly fousy, babi?

rychlým krokem jdeme do středu kruhu ukážeme na bradu 36



To aby mně zima nebyla

ruce překřížíme a třeseme se zimou

Proč máš tak velkou pusu, babi?

rychlým krokem jdeme do středu kruhu ukážeme na ústa

To mám, ty hloupá, proto, aby… To abych tě lépe pozřela“

otevřeme dokořán ústa a kousneme

(Svěrák, 2014, s. 65-66)

PH16 Jak si myslivec poradil Poslední hra je zaměřena na uvolnění a vnímání doteků Rozvoj pohybových schopností:

vytrvalost


uvolnění dolních končetin, relaxace



Pomůcky:

Míče

Organizace:

Děti utvoří dvojice a jeden z dvojce si lehne na břicho. Učitelka pustí hudbu a děti podle toho, jak to cítí, masírují míčem spodní končetiny druhého kamaráda.

37

3.4 O 12 měsíčcích Tak teď už víme, že Jan žije na zámku s Růženkou, Matěj se stará o les a má slíbenou Karkulku, ale ještě poslední bratr svatbě stále uniká. Je to prostřední bratr Pepa, který se vydal do světa na zkušenou, aby také našel svoji milou. „Do pohádky vedou vrátka Vejdeme a je tu matka která nese nelibě že má doma dcery dvě že má doma dcery dvě“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 81) A jak Pepa jel a jel, projel mnoho míst, a i když vyjel v létě, následoval podzim a už tu byla paní zima, která spustila na zem bílou peřinu. Pepa cestoval na svém bílém koni, který se jmenoval Bělouš. Byli už oba dva unavení tou dlouhou cestou a tak se mládenec rozhodl, že se ohřeje v nejbližší vísce a dá koni napít. Zastavil uprostřed vsi, přímo u studny a spustil vědro. V tom přišla pro vodu i milá dívka, která Pepovi hned padla do oka. Ta krásná dívka byla Maruška, žila v domě se svou macechou a nevlastní sestrou Holenou. Maruška s nimi neměla lehký život, nebyly to hodné a dobré ženy. Ty dvě sledovaly, co se dělo u studny, jak si krásný cizinec může oči vykoukat pro nevlastní Marušku. A to ty dvě zlé osoby tak popudilo, že se rozhodly, že ji vyženou z domu. Ale musely si k tomu vymyslet nějaký důvod. Pro Holenu bylo snadné vymyslet si nesplnitelný úkol, nařídila Marušce dojít pro fialky. „Dobíráte si mě? Fialky teď v zimě?

Bez kytek se nevracej Bez tebe nám bude hej“ (Zdeněk Svěrák, 2014, s. 82)

Než ale Maruška vyšla do sněhu pro fialky, snažila se co nejlépe obléci. Otevřela truhlici s šaty a hledala, co by si oblékla, aby jí bylo teplo. Pomůžeme jí s oblékáním. PH17 38

Maruška se tedy oblékla a smutná vyrazila hledat fialky. Šla závějí i chumelenicí a nešlo se jí věru dobře. Nevěděla ani kudy jít. Zkuste se zamyslet a zavzpomínat jak se nám chodí ve sněhu? Jde to lehce? Můžeme utíkat nebo jdeme spíše pomaleji? Nejlepší na chůzi v zimě v závějích jsou sněžnice. (Pedagog vysvětlí tento pojem dětem.) Zkusíme si cestu sněhem, kterou musela dívčina projít. PH18 Uprostřed zasněženého lesa uviděla Maruška oheň. Kolem něj sedí dvanáct zvláštních mužů. Je jich dvanáct, stejně jako je měsíců v roce. Možná jsou to právě oni. Jeden stařec drží v ruce mohutný zledovatělý kyj, je to první z měsíců, Leden. Když Maruška povyprávěla, jak se k ní doma chovají a jaký nelehký úkol dostala, rozhodli se dobří muži, že jí pomohou. Víte, který měsíc by mohl na chvíli vládnout, aby Marušce pomohl? Kdy rostou fialky? Leden rozhodl, že pomůže třetí měsíc Březen a podal mu hůl. Hned jak se jí Březen dotkl, vyrazily na holi drobné lístečky. „Vzhledem k dobré duši její chvilku jara dopřejme jí“ (Svěrák, 2014, s. 90) Vypravíme se teď na zasedání měsíčků i s volbou úřadujícího měsíce. PH19 Měsíc Březen povstal, máchl kyjem a sníh co byl kolem, začal tát, ale jen na malém kousíčku. Maruška poklekla do trávy a uviděla, jak ze země rostou vzhůru útlé bledé krčky fialek. Poděkovala, trochu fialek si natrhala a vyrazila k domovu. Holena s matkou nemohly doma věřit vlastním očím. Ani si k fialkám nepřivoněly a už dostaly další nápad jak dostat nevlastní dceru z domu. „Když je tak chytrá mohla by třeba zítra pár jahod lesních i když je teď sníh pro nás dvě natrhati“ (Svěrák, 2014, s. 91) 39

Maruška se vydala opět stejnou cestou pro rady k měsíčkům. Tentokrát úřadující měsíc Leden poprosil bratra Června, aby se chopil kyje a pomohl. A tak se i stalo. V trávě zasvítily květy lesních jahod a za chvíli už dozrály. Děvče poděkovalo a vracelo se k domovu s kytičkou jahod. Poslední úkol, který macecha vymyslela, zněl: „Když je tak chytrá mohla by zítra ta naše žabka natrhat jabka Červená, pěkně zralá Já bych si taky dala!“ (Svěrák, 2014, s. 97) Potřetí musela dívčina do zimy kvůli výmyslům své matky a sestry. Tentokrát ji pomohl měsíc Září. Doma už si myslely, že se Maruška nevrátí a bude pokoj, ale když uviděly, jak přichází cestičkou k chaloupce dostaly ukrutný vztek. Macechu s Holenou zajímalo, kde rostou v této době fialky, jahody a jablíčka. Vyrazily tedy do zimy samy. Také zahlédly po chvíli oheň a měsíčky. Jenomže nebyly vychované tak jako Maruška a teď si poslechněte, jak mluvily, když se jich rada měsíců ptala, kampak se vydaly. „Starejte se o své věci usmolení staří dědci Starejte se o sebe ať vás huba nezebe“ (Svěrák, 2014, s. 103) Dlouho netrvalo a Leden poznal, že tyto dvě osoby nemají žádnou úctu ani vychování a tak měsíčci zvedli strašnou sněhovou bouři, která je potrestala. Lehněte si a poslouchejte, jaká to byla velká bouře. PH 20 Když Maruška ráno uviděla prázdnou pec, na které spávala macecha se sestrou, bylo jí jasné, jak u měsíců dopadly. Bylo jí z toho všeho velmi smutno. V tom zaslechla venku cval bělouše. Pepa jel tou dobou kolem chaloupky zpět domů. 40

Ve světě nepochodil, žádnou hodnou nevěstu nenašel. Když ale spatřil Marušku, poznal v ní dívku, která se mu líbila už dávno. Hned se do sebe zakoukali a Pepa si nevěstu konečně vezl domů.

41

Tato pohádka je zaměřena na vytrvalost a spolupráci dětí. V úvodní části se děti soustředí na své pocity a prožitky. V další se snaží dodržovat pravidla a absolvovat zvolenou trasu. Spolupráci potřebují v hlavní části pohádky při hře s padákem. Následuje relaxační část, která děti uvolní. V této pohybové pohádce se snažím rozvíjet především interpersonální a intrapersonální inteligenci. Nedílnou součástí je ovšem i rozvoj tělesně kinetické inteligence a dalších.

Seznam použitých pohybových her: PH17 Oblékání Marušky PH18 Cesta sněhem PH19 Zasedání 12 měsíčků PH 20 Sněhová bouře

PH17 Oblékání Marušky První hra je zaměřena na soustředěnost a prožitky.


vytrvalost


soustředěnost



Pomůcky:

Krabice: různé druhy oblečení ve více kusech, páska na oči

Organizace:

Ukážeme dítěti krabici s oblečením a vyzveme je ke spolupráci. Zavážeme mu oči a po hmatu by mělo poznávat jednotlivé kusy oblečení. Až druh oblečení pozná, budeme hmatem zkoušet materiál (promneme prsty i dlaní, dotkneme se oblečení, ruky. Zeptáme se na pocity dítěte: „Jaké to je? Je ti to příjemné?“ Vyslovíme: „Jaká je látka?“ (Hladká, drsná, hebká, hrubá, měkká, jemná…) Až dítě pozná větší část oblečení, rozvážeme mu oči a může poskládat vhodné oblečení pro Marušku do sněhu.

42

PH18 Cesta sněhem Poslední hra je zaměřena na uvolnění a vnímání doteků


vytrvalost, obratnost


chůze po ledě, spolupráce při pohybu



Pomůcky:

Papíry, rovná podlaha

Organizace:

Děti se musejí dostat z daného místa do cíle výhradně chůzí (smekáním) po papírech. Vezmou si dva papíry a každý si je vloží pod chodidlo – tímto způsobem (smekáním po papírech) se přemístí ze startu na určené místo. Hru můžeme obměnit tak, že se děti povedou za ruku s kamarádem.

PH19 Zasedání 12 měsíčků Hlavní část je zaměřena především na spolupráci a na vytrvalost dětí.


vytrvalost


spolupráce



Pomůcky: Organizace:

Padák, malý nebo středně velký míček Děti drží napnutý padák po jeho obvodu za úchyty. Učitel vhodí doprostřed míč a zvolá jméno jednoho z dětí. K němu se ostatní snaží manipulací padáku dopravit míč. Pokud se to podaří, zvolí se další hráč a pokračuje se v kutálení.

43

PH 20 Sněhová bouře Poslední hrou se snažím děti uvolnit a snížit tepovou frekvenci.


---


relaxace



Pomůcky:

Nahrávka zimní bouře

Organizace:

Děti si lehnou na koberec, zavřou oči a poslouchají nahrávku.

44

3.5 Ověření v praxi Ověření pohybových pohádek v praxi proběhlo v Mateřské škole Břeclav, Břetislavova, kde působím jako učitelka. Protože v této škole nejsou třídy věkově smíšené, vybrala jsem si třídu starších dětí ve věku 4-6 let. Pracovala jsem tedy s vybranými dětmi ze třídy Berušek. Kvůli nařízení školy jsem také musela rodiče požádat o souhlas s fotografováním a natáčením jejich dětí. Tento souhlas je přílohou mé bakalářské práce. Pohybové pohádky jsem v praxi ověřovala v rozmezí 2. – 6. 11. 2015. Každý den jsem zvolila jednu pohádku, většinou v dopoledních hodinách. Jelikož v této mateřské škole působím pouze krátce, snažila jsem se vhodně motivovat děti a přizpůsobovat jim hry. Při první pohádce jsem se nejprve dětí ptala, zda viděly film Tři bratři a na těchto odpovědích jsem se snažila stavět. Vykládala jsem jim příběh a snažila se udržet jejich pozornost pomocí otázek na děj filmu. Jelikož jsme se dětmi teprve seznamovali, nedařilo se mi udržet jejich pozornost po celou dobu. Pohybové hry je však velmi zaujaly, bylo to pro ně něco nového. Druhá pohádka Růženka se dětem líbila a zajímala je. Překvapilo mě, že děti byly zvědavé, jak příběh skončí a neočekávaly, že konec bude takový, jak jej znají. Při zdolávání překážkové dráhy se velice soustředily a při honičce (Vitamíny a bacily) se dostatečně uvolnily a vyběhaly. Hra s lanem byla ale velice náročná, tři děti se projevovaly velice dominantně a spolupráce mezi nimi byla velice obtížná. Pomohla jsem jim tedy tak, že jsme lano položili na zem a upravovali ho do obrazců společně. Třetí pohádka měla u dětí největší úspěch. Velice se jim líbilo předvádění děje společně s písničkou (Karkulka a vlk). Také dokončení pohádky vyvolalo velkou vlnu diskuzí. Děti vymyslely spoustu možností, jak mohla pohádka skončit. Dokonce ještě odpoledne, když si pro ně přicházeli rodiče, vedly děti diskuze o tom, jak skončil vlk. Čtvrtá pohádka o 12 měsíčcích nebyla pro děti moc známá. Také zde bylo více vyprávění děje než v předešlých pohádkách. Pozornost dětí jsem se snažila udržet otázkami, ale bylo znát, že je to pro ně dlouhé. U starších dětí bylo vidět nadšení při vybírání oblečení pro Marušku, především u holek. Také cestu sněhem po novinách si děti užívaly.

45

4

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo vytvořit soubor několika pohybových pohádek podle filmové

adaptace Tři bratři od Zdeňka Svěráka. Pohádky měly tvořit celek a navazovat na sebe. Použití bylo doporučeno pro pohybové chvilky v mateřských školách nebo v nižších ročnících základních škol. Dalším cílem bylo inspirovat pedagogické pracovníky škol v jejich práci s dětmi. Všechny čtyři pohybové pohádky byly vyzkoušeny v praxi a jejich fungování tak bylo ověřeno s dětmi ve věku čtyři až šest let. Toto ověřování proběhlo v MŠ Břeclav, Břetislavova. Při hrách jsem se nesetkala s větším problémem a většina her děti bavila. Nejvíce je bavily hry spojené s hudebním doprovodem a hry, při kterých děti utvořily týmy a podporovaly se v soutěžení. Úspěch měly také hry s neobvyklými pomůckami. Například chůze po položeném laně, nebo hry s padákem. Za nejvíce úspěšnou pohybovou pohádku pokládám Červenou karkulku. Děti využily své znalosti o pohádce, ale nebály se ani použít svoji fantazii k rozšíření příběhu. Maximálně se snažily, plnily s nadšením úkoly a vžily se do role. Při hrách byly děti velice aktivní a chtěly je opakovat, také sdělování zážitků kamarádům a rodičům mě utvrdilo v úspěšnosti pohádek. Celkově se pohybové pohádky v praxi osvědčily a domnívám se, že mohou příznivě motivovat další pedagogické pracovníky. Pedagog působí v mateřské škole jak vzor pro děti. Je proto nezbytné, aby vedl děti k zdravému životnímu stylu. Tyto návyky si nesou do celého života a mohou příznivě ovlivnit i své okolí. Je důležité mít pozitivní vztah ke sportu, pohybovým aktivitám i odpočinku. Vhodně zvolená pohybová aktivita je všestranně prospěšná. Pomocí ní můžeme rozvíjet všechny druhy inteligencí i cílit na všechny klíčové kompetence. Pohybové pohádky vznikají propojením dějové linky a pohybových chvilek. Dějová linka slouží jako motivace a pomáhá udržet pozornost dětí. Logická návaznost je pro ně velice atraktivní a pohybové aktivity jsou pak zajímavější. Děti umí příběh prožít a ponořit se naprosto do své fantazie. Pohybové pohádky jim tedy umožní prožitek, při kterém rozvíjíme jejich schopnosti a dovednosti zajímavou formou.

46

Resumé Cílem této bakalářské práce bylo vypracovat soubor pohybových pohádek, které budou motivovat k jednotlivým pohybovým hrám. Materiál má sloužit především jako inspirace pro učitelky mateřských škol, ale mohou ho využít i jiní pedagogičtí pracovníci. Teoretická část je rozdělena na 4 podkapitoly. Zabývá se především vývojem dítěte, potřebou pohybu u dětí, významu hry a pohádky především v předškolním období. Praktická část obsahuje čtyři pohybové pohádky. Námětem je filmová adaptace Zdeňka Svěráka „Tři bratři“. Tyto pohádky obsahují 20 pohybových her, které jsou motivovány příběhem. V závěru práce jsou poznatky z ověřování pohybových pohádek v praxi. Práce je doplněna fotografiemi a náměty pro další práci s dětmi v MŠ. Summary The aim of this work was to develop a set of physical tales that will motivate children to the individual motion games. This material should be an inspiration for kindergarten teachers but may also be used by other teaching staff. The theoretical part is divided into four chapters. It mainly deals with child development, how children need movement, the importance of play and fairy tales especially in the preschool period. The practical part includes four fairy tales in motion. They are inspired by film adaptation of "Three Brothers" written by Zdeněk Svěrák. These fairy tales contain twenty motion games that are motivated by the story. In conclusion of the thesis is stated practical verification of motion fairy tales in kindergarten. The work is complemented by photographs and ideas for further work with children in kindergarten.

47

5

SEZNAM LITERATURY

BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Současná mateřská škola a její řízení. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, 152 s. ISBN 80-7178-537-7. BERDYCHOVÁ, Jana. Aby naše děti rostly zdravě. Praha: Olympia, 1978, 79 s. bez ISBN. BERDYCHOVÁ, Jana. Cvičte s dětmi: tělesná výchova nejmladších dětí s rodiči i bez rodičů. 1. vyd. Praha: Olympia, 1982, 94 s. Sbírka příruček pro cvičitele ZRTV, sv. 19. BETTELHEIM, Bruno. Za tajemstvím pohádek: proč a jak je číst v dnešní době. Praha: Lidové noviny, 2000, 335 s. Edice 21, sv. 14. ISBN 80-710-6290-1. BOROVÁ, Blanka et al. Cvičíme s malými dětmi: náměty pro rozvoj pohybových dovedností dětí od 3 do 8 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 125 s. ISBN 80-717-8223-8. CLAYCOMB, Patty. Školka plná zábavy: kalendář tvořivých her pro předškolní děti. 1. vyd. Praha: Portál, 1996, 246 s. ISBN 80-7178-069-3. ČEŇKOVÁ, Jana. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury: adaptace mýtů, pohádek a pověstí, autorská pohádka, poezie, próza a komiks pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Portál, 2006, 171 s. ISBN 80-7367-095-X. ČERNÁ, Monika. Inspiromat pro učitelky MŠ: náměty, metodické rady, hry a inspirativní aktivity na podporu schopností a dovedností předškolních dětí. Praha: Forum, 2014, 376 s., 31 pracovních l. ISBN 978-80-87983-03-4. ČERNOUŠEK, Michal. Děti a svět pohádek. 1. vyd. Praha: Albatros, 1990, 187 s. ISBN 80-00-00060-1 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte: [tělesná výchova ve vzdělávacím

programu

mateřské

školy].

Vyd.

1.

Praha:

Portál,

2002,

150

s.

ISBN 80-717-8693-4. GARDNER, Howard. Dimenze myšlení: teorie rozmanitých inteligencí. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 398 s. ISBN 80-7178-279-3. GARDOŠOVÁ, Juliana a Lenka DUJKOVÁ. Vzdělávací program Začít spolu: metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. Praha: Portál, 2003, 159 s. ISBN 80-717-8815-5. GUILLAUD, Michéle. Relaxace v mateřské škole. Praha: Portál, 2006, 94 s. ISBN 80-7367-162-X.

48

HAVLÍNOVÁ, Miluše (ed.), Eliška VENCÁLKOVÁ (ed.) a Jana HAVLOVÁ. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole: aktualizovaný modelový program podpory zdraví (dokument a metodika). 3. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 223 s. ISBN 978-80-7367-487-8. HAVLÍNOVÁ, Miluše. Zdravá mateřská škola: modelový projekt pro podporu zdraví v mateřských školách ČR. Vyd. 2. Praha: Portál, 1997, 141 s. Výchova dětí od 3 do 8 let. ISBN 80-7178-164-9. JUKLÍČKOVÁ-KRESTOVSKÁ, Zdeňka et al. Pohybové hry dětí předškolního věku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1985, 310 s. ISBN 14-523-85. KALÁBOVÁ, Naděžda. Hry a pohádkové čarování: pro děti od 6 do 11 let. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 180 s. Výchova a vzdělávání. ISBN 80-247-1239-3. KALÁBOVÁ, Naděžda. Pohádkové hry: hrajeme si celý rok. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, 197 s. Výchova a vzdělání. ISBN 80-247-0498-6. KARÁSKOVÁ, Vlasta et al. Cvičíme a hrajeme si. Ostrava – Mariánské Hory: Montanex a.s., 2004, 89 s. KOLANDOVÁ, Dagmar. Pohyb je život: Pohybové hry pro předškolní děti. 2014, 18. ročník (Metodická příloha 67). LOKŠOVÁ, Irena a Jozef LOKŠA. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, 199 s. Pedagogická praxe. ISBN 80-7178-205-x. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 184 s. ISBN 978-802-4708-706. MAZAL,

Ferdinand

a

Jarmila

CHLOPKOVÁ.

Pohybové

pohádky

předškoláků.

Olomouc: Hanex, 1994, 108 s. ISBN 80857830405. MĚKOTA, Karel a Roman CUBEREK. Pohybové dovednosti - činnosti - výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, 163 s. ISBN 978-80-244-1728-8. MERTIN, Václav (ed.) a Ilona GILLERNOVÁ (ed.). Psychologie pro učitelky mateřské školy. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010, 247 s. ISBN 978-80-7367-627-8. MIŠURCOVÁ, Věra, Jiří FIŠER a Viktor FIXL. Hra a hračka v životě dítěte. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, 143 s., obr. příl. Knihy pro rodiče (SPN). MIŠURCOVÁ,

Věra. Základy

tělesné

výchovy

dětí

do

šesti

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966, 158 s. ISBN 14-040-66. 49

let.

1.

vyd.

MUŽÍK, Vladislav a Milada KREJČÍ. Tělesná výchova a zdraví: zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. Vyd. 1. Olomouc: Hanex, 1997, 139 s. Tělesná výchova a zdraví. ISBN 80-85783-17-7. PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 2. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2006, 271 s. ISBN 80-7178-944-5. SIROVÁTKA, Oldřich. Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. V Brně: Ústav pro etnografii a folkloristiku Akademie věd České republiky, 1998, 183 s. ISBN 80-85010-06-2. SMITH, Charles A. Třída plná pohody: 162 her zaměřených na výchovu ke spolupráci a citlivému jednání. 2.vyd. Praha: Portál, 1996, 226 s. ISBN 80-7178-097-9. SVĚRÁK,

Zdeněk. Tři

bratři.

1.

vyd.

Praha:

Fragment,

2014,

111

s.

ISBN 978-80-253-2293-2. ULRYCHOVÁ, Irina, Vlasta GREGOROVÁ a Hana ŠVEJDOVÁ. Hrajeme si s pohádkami: dramatická výchova v mateřské škole a na 1. stupni základní školy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 117 s. ISBN 80-7178-355-2. URBANOVÁ, Svatava a Milena ROSOVÁ. Žánry, osobnosti, díla: (historický vývoj žánrů české literatury pro mládež - antologie). Vyd. 3. (upr. a dopl.). Ostrava: Ostravská univerzita, 2002, 236 s. ISBN 80-7042-604-7. VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 9788024608419. VÁGNEROVÁ,

Marie. Vývojová

psychologie

I.:

Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8.

50

dětství

a

dospívání.

Vyd.

1.

6

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA Č. 1 Fotodokumentace jednotlivých pohybových pohádek PŘÍLOHA Č. 2 Souhlas zákonných zástupců k pořizování fotografií a videozáznamů z práce s dětmi PŘÍLOHA Č. 3 Doplňkové činnost navazující na pohybové pohádky (omalovánky, pracovní listy)

51

PŘÍLOHA Č. 1

Obr. 1 – PH 1 Sbírání lesních jahod

Obr. 2 – PH 2 Pečení koláče

Obr. 3 – PH 3 Zahánění kachen

Obr. 4 – PH 4 Slepičky zobají zrní

Obr. 5 – PH 5 Zkouška, kdo vyjde do světa

Obr. 6 – PH 6 Cesta přes močál

Obr. 7 – PH 7 Vitamíny a bacily

Obr. 8 – PH 8 Ostré hrany

Obr. 9 – PH 10 Potmě zvládneme vše

Obr. 10 – PH 11 Konec pohádky o Růžence

Obr. 11 – PH 12 Červená karkulka

Obr. 12 – PH 13 Zvířátka v lese

Obr. 13 – PH 15 Karkulka a vlk

Obr. 14 – Diskuze o konci pohádky

Obr. 15 – Vyprávění pohádky o 12 měsíčcích

Obr. 16 – PH 17 – Oblékání Marušky

Obr. 17 – PH 19 Zasedání měsíčků

Obr. 18 – Poslouchání konce pohádky

PŘÍLOHA Č. 2

PŘÍLOHA Č.3

Tři bratři - život na statku a v lese – pracovní list (www.predskolaci.cz)

Růženka - pracovní list (www.pomocucitelum.cz)

Karkulka – omalovánka (www.i-creative.cz)

O 12 měsíčcích – omalovánka (www.detskestranky.cz)

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents