MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Linda SUDÍKOVÁ
LÁZEŇSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE A EVROPĚ
Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. _______________________________________________________________________ Brno 2009
Jméno a příjmení autora:
Linda SUDÍKOVÁ
Název diplomové (bakalářské) práce:
Lázeňský cestovní ruch v České republice a Evropě
Název v angličtině:
Spa Tourism in the Czech Republic and in Europe
Studijní obor (směr):
Regionální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí diplomové (bakalářské) práce:
RNDr. Josef Kunc, Ph.D.
Rok obhajoby:
2009
Anotace Práce se věnuje lázeňskému cestovnímu ruchu v České republice, jeho významu, tradicím a současné situaci. Prvky českého lázeňského cestovního ruchu jsou porovnány s trendy v ostatních zemích Evropy a také podrobněji se Slovinskem. Cílem práce je vytvořit typologii českých lázní z hlediska významu pro cestovní ruch.
Anotation Thesis presents the spa tourism in the Czech republic, its significancy, tradicion and present circumstances of helth resots. Czech elements of spa tourism are compare with trends in others states in Europe and especially with Slovenia. Objektive of this thesis is create typology of czech spas in term of significancy for tourism in Czech republic. .
Klíčová slova: lázeňství, lázně, lázeňský cestovní ruch, wellness
Keywords: balneology, spa, health tourism, wellness
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 7. ledna 2009
_________________________________ vlastnoruční podpis autora
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se na výsledné práci jakkoliv podíleli a také těm, kteří mě při jejím vzniku i během studia podporovali. Jako prvnímu bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a především trpělivost. Velký dík patří také rodině, bez které bych v životě mnoho věcí nedokázala nebo by k cíli vedla mnohem složitější cesta. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Zdeňku Máčkovi, Ph.D., který učinil z mého snu realitu, Katje Vrtačnik Garbas a Irme Potočnik Slavič za milé přijetí na katedře geografie univerzity v Lublani a docentu Dejanu Cigaletovi za odborné vedení a cenné rady při získávání dat a informací. Velké poděkování patří také všem dámám v knihovně katedry, které ochotně zodpovídaly veškeré mé dotazy a jazykové nejasnosti. Zvláštní poděkování náleží i Špele, díky níž se pobyt ve Slovinskou stal takřka pohádkou, na kterou doufám nikdy nezapomenu. Hvala lepa vsem dobrim ljudem v Sloveniji za pomoč s diplomskim delom in za prekrasne trenutke ki sem jih preživela v Sloveniji.
OBSAH 1 Úvod a cíl práce……………………………………………………………………....8 2 Vymezení území…………………………………………………………………...….9 2.1 Stanovení počtu lázeňských míst…………………………………………………9 2.2 Územní vymezení a geografická charakteristika………………………………..13 3 Rozbor literatury …………………………………………………………………....15 4 Metodika a postup práce……………………………………………………………18 4.1 Turistická návštěvnost v lázeňských místech…………………………………....18 4.2 Lázeňská zařízení dle zřizovatele………………………………………………..18 4.3 Ubytovací kapacity v lázních…………………………………………………….18 4.4 Typologie lázeňských míst……………………………………………………….19 4.5 Kapitola lázeňství ve Slovinsku………………………………………………….21 5 Definice a vymezení lázeňství………………………………………………………..22 5.1 Definice lázeňství………………………………………………………………...22 5.2 Vymezení wellness……………………………………………………………….24 5.3 Formy cestovního ruchu vážící se k lázeňství……………………………………25 5.4 Legislativa a financování…………………………………………………………26 6 Lázeňství v kontextu cestovního ruchu……………………………………..……….28 6.1 Cestovní ruch ve světě……………………………………………………………28 6.2 Cestovní ruch v ČR……………………………………………………………….28 6.3 Lázeňství jako jedna z forem cestovního ruchu…………………………………..29 6.4 Statistika lázeňství………………………………………………………………..30 6.5 Druhy lázeňských pobytů………………………………………………………...31 6.5.1 Komplexní lázeňská péče (KLP)…………………………………………..31 6.5.2 Příspěvková lázeňská péče (PLP)………………………………………….31 6.5.3 Samoplátecká lázeňská péče……………………………………………….32 6.6 Komplex produktů cestovního ruchu……………………………………………..32 6.6.1 Tradiční pojetí lázeňství…………………………………………………...32 6.6.1.1 Zdravotní služby.......................................................................................32 6.6.1.2 Ubytovací služby………………………………………………...............34 6.6.1.3 Stravovací služby…………………...........……………………………...34 6.6.1.4 Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby……...........…………34
6.6.2 Moderní pojetí lázeňství……………………………………………………35 6.6.2.1 Zdravotní služby…………………………………....………………35 6.6.2.2 Ubytovací služby…………………………………............……………...35 6.6.2.3 Stravovací služby…………………………………………...........……...35 6.6.2.4 Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby………...........………36
7 Lázeňství v Evropě……………………………………………………………………37 7.1 Chorvatsko………………………………………………………………………..38 7.2 Maďarsko................................................................................................................38 7.3 Německo………………………………………………………………………….39 7.4 Rakousko………………………………………………………………………….40 7.5 Slovensko…………………………………………………………………………40 7.6 Švýcarsko…………………………………………………………………………42
6
8 Lázeňství v ČR………………………………………………………………………...43 8.1 Návštěvnost v lázeňských zařízeních v roce 2007………………………………..43 8.2 Typologie…………………………………………………………………………47 9 Obnova zaniklých a vznik nových lázní v ČR…………………………………...….50 10 Slovinsko……………………………………………………………………………...53 10. 1 Stručná komparace Slovinska a České republiky…………………………….….64 11 Závěr…………………………………………………………………………………..65 Seznam použité literatury……………………………….……………………………….67 Seznam zkratek…………………………………………………………………………..72 Přílohy…………………………………………………………………………………….73
7
1
ÚVOD A CÍL PRÁCE
Lázeňství jako jedna z forem cestovního ruchu zaujímá v České republice nezastupitelné místo. Je to dáno zejména bohatstvím přírodních léčivých zdrojů na našem území a několikasetletou léčebnou tradicí jednotlivých lázeňských míst. Tato forma cestovního ruchu se také jako jedna z mála neomezuje pouze na určitou část roku a příhodné (klimatické) podmínky, ale je možné ji provozovat prakticky celoročně, nezávisle na počasí. Význam lázeňství roste zejména v posledních letech, kdy v jednotlivých lázních klesá počet klientů, jimž je pobyt plně nebo zčásti hrazen z prostředků zdravotního pojištění (z veřejných zdrojů) a stoupá naopak podíl těch, kteří si celý lázeňský pobyt platí z vlastních zdrojů. Změna úhrad však silně zasahuje do provozu lázeňských zařízení. Zatímco klient komplexní či příspěvkové zdravotní péče stráví v lázních 21 až 28 dní a jeho pobyt je prakticky "jistý", samoplátci dávají přednost kratším víkendovým nebo týdenním pobytům a lázně o ně musí mezi sebou "bojovat". Tuto formu pobytu navíc vyhledává zejména náročnější klientela (často cizinci přinášející devizové příjmy) vyžadující vysoký standard ubytování, stravování, léčebných procedur, širokou nabídku sportovních aktivit a kulturní událostí a velké množství dalších doprovodných služeb (kavárny, kadeřnictví, suvenýry atd.). S tímto faktem se musela jednotlivá lázeňská zařízení vyrovnat, přizpůsobit se přáním a požadavkům klienta a jsou nucena vynakládat značný objem finančních prostředků na svůj rozvoj a vytváření stále nových odpočinkových a relaxačních programů, balíčků služeb a marketingových strategií. Podstatou této práce je shrnout dosavadní poznatky v oblasti lázeňství, definovat funkci a zhodnotit vliv a význam pro cestovní ruch. Práce dále nastiňuje stručný historický vývoj oboru v České republice i v Evropě a zaměřuje se na změny a nové trendy po roce 1989. Po vymezení jednotlivých typů (způsobu úhrad) lázeňských pobytů se práce více věnuje léčebným, relaxačním a wellness pobytům hrazených komplexně z prostředků klienta (samoplátci). Předkládaná práce si klade za cíl charakterizovat jednotlivá lázeňská místa z územního hlediska a dále provést klasifikaci lázní dle významu pro cestovní ruch. Zmíněná klasifikace postihuje změny v posledních letech (uzavření některých lázní a postupný vznik nových středisek), které nebyly ještě v literatuře komplexněji popsány (zpracovány). V závěru je provedena komparace vývoje a současného stavu českého lázeňství se situací ve Slovinsku. Přestože obě země mají z pohledu evropského lázeňství stejné postavení, srovnatelný počet lázeňských míst vzhledem k rozloze státu a podobný historický vývoj, jejich současná orientace na poskytované služby se velmi liší.
8
2
VYMEZENÍ ÚZEMÍ
2.1 Stanovení počtu lázeňských míst Jedním z klíčových klíčovým problémů celé diplomové práce bylo stanovení a přesné vymezení území lázeňských míst. Lázeňský zákon obsahuje pouze definici lázeňského místa a jeho vymezení, o seznamu jednotlivých míst s lázeňským statutem však zákon mlčí. Určení konkrétního počtu míst má dále vliv i na použité metody, postup práce, dostupná data a následně i na celkové výsledky práce. K zjištění současného stavu počtu lázeňských míst bylo použito několik různých zdrojů informací. Základním předpokladem pro zařazení určitého místa mezi zájmová byl vyhláškou/usnesením přidělený statut lázeňského místa. Další nutnou podmínkou byla skutečnost, aby se ve vymezeném prostoru nacházelo alespoň jedno léčebné zařízení poskytující léčebné procedury s využitím zákonem vyhlášeného přírodního léčivého zdroje. Primárním zdrojem údajů byla publikace Lázně a lázeňství a seznam platných předpisů a směrnic na portále Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz). Příloha Přírodní léčivé zdroje, která je součástí publikace, obsahuje seznam jednotlivých lokalit s vyskytujícím se přírodním léčivým zdrojem a těch s přiděleným statutem lázní. Portál ministerstva zdravotnictví poskytuje soupis zákonů, vyhlášek a nařízení vztahujících se k lázeňské péči v ČR, včetně data přiznání lázeňského statutu. S využitím výše zmíněných zdrojů informací byl získán seznam 34 lázeňských míst s přiděleným statutem1. Na tomto seznamu se však v současné době nacházejí také dvoje lázně, Běloves jako část obce Náchod a Bílina, které přestože mají statut lázeňského místa, jsou nyní mimo provoz nebo lázeňské provozy zrušeny. Z tohoto důvodu jim nebude v práci věnována větší pozornost a nebudou také zahrnuty mezi lázně určené ke klasifikaci. Celkový počet zkoumaných lázních v této kategorii tak klesá na 32 míst. Složitější situace nastává v případě lázní Hodonín. Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví není u těchto lázní vyhláškou stanovený lázeňský statut. Taktéž v publikaci Lázně a lázeňství (s. 199) je uvedeno, že lokalita nemá dosud statut lázeňského místa. Oficiální webové stránky města Hodonín však zmiňují, že město získalo statut lázeňského místa v roce 19782. Tuto informaci potvrzuje i řada dalších důvěryhodných zdrojů, např. portál Jihomoravského kraje a jeho dokumenty. Hodonín je také zároveň členem Sdružení lázeňských míst ČR3. V souvislosti s výše uvedenými informacemi a s přihlédnutím ke skutečnosti, že webové stránky lázní Hodonín obsahují zmínku o možnosti využít léčebných pobytů hrazených plně nebo zčásti pojišťovnou (lázně bez schváleného statutu poskytují své služby většinou pouze samoplátcům, nemají uzavřeny smlouvy s pojišťovnami), se autorka přiklonila k zařazení lázní Hodonín mezi místa s přiznaným lázeňským statutem. Je si však plně vědoma, že toto rozhodnutí lze považovat za velmi 1
Do roku 2004 náležel statut lázeňského místa také lázním Železnice, v nichž se nacházela dětská léčebna. Ta však byla v roce 2003 zrušena a o rok později byl lázním vyhláškou MZd č. 74/ 2004 Sb. odebrán statut lázeňského místa (Lázně a lázeňství, s. 206) 2
http://www.hodonin.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=4041&id=38401&p1=27709
3
Sdružení lázeňských míst ČR je dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizací lázeňských měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní (www.spas.cz)
9
sporné. Po přidání lázní Hodonín získáme seznam 33 obcí se statutem lázeňského místa, v nichž se k léčbě využívá přírodního léčivého zdroje. Jelikož se na našem území nachází relativně dostatek přírodních léčivých zdrojů (zejména termálních vod), začínají postupně v jejich blízkosti vznikat nové lázně. Proces získávání statutu lázeňského místa je velice zdlouhavý proces, během něhož je nutné splnit řadu důležitých kritérií a to může trvat i několik let. Nic však v této době nebrání tomu, aby léčebné zařízení využívalo schválený přírodní léčivý zdroj a nabízelo své služby klientům z řad samoplátců. Takto vznikající nové lázně jsou hůře dohledatelné, získávají se pro ně podstatně složitěji veškeré údaje a nejsou ve většině případů zařazeny do lázeňských statistik. Přesto se autorka rozhodla některé z nich do své práce zařadit. Vedlo ji k tomu totiž přesvědčení o jejich vysokém potenciálu v blízké budoucnosti. Zdrojem informací o nových lázeňských územích byl jednak Atlas cestovního ruchu (VYSTOUPIL a kol. 2006) a jeho list Lázeňství s doprovodným textem a portály sdružení a organizací působící v lázeňství a jimiž jsou jednotlivá lázeňská zařízení členy (např. spas.cz), ale také databáze lázeňských a léčebných zařízení dostupných na internetu (např. czecot.cz). S jejich pomocí byla nakonec stanovena další 3 lázeňská území. Prvním z nich jsou lázně Skalka, které po celkové obnově a rekonstrukci úspěšně fungují již několik let, nemají však dosud přidělen statut lázeňského místa. Na začátku roku 2007 zahájily provoz lázně Lednice. Jedná se o zcela novou lázeňskou lokalitu, která nenavazuje na předchozí historickou lázeňskou tradici. V polovině roku 2008 byly otevřeny lázně v Klášterci nad Ohří (zatím bez ubytovacích kapacit v léčebných zařízeních4, na jejich dalším rozvoji se však stále intenzivně pracuje). Pro potřeby diplomové práce bylo stanoveno celkem 36 lázní (viz obr. a tab.), z nichž 33 má udělen lázeňský statut, zbytek pak nikoliv. V dalším textu již nebude dále rozlišováno (pokud to nebude nezbytně nutné) mezi oběma kategoriemi a bude pro ně používán společný pojem lázeňská místa.
4
Do roku 2009, tj. těsně před dokončením této práce, vstupují lázně v Klášterci do nové sezony s 13 lůžky a s komplexní nabídkou lázeňských služeb.
10
Obr. 1: Lázně v České republice
Tab. 1:Lázeňská místa v České republice dle územního členění a data udělení statutu lázní Lázeňské místo/území Bechyně Běloves Bílina Bludov Dubí u Teplic Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Jánské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná 3 - Darkov Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kundratice Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová - lázně Luhačovice Mariánské Lázně Mšené - lázně Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice nad Bečvou Teplice Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž u Písku
Město/obec Bechyně Náchod Bílina Bludov Dubí u Teplic Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Jánské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Zlín Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Osečná Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová Lázně Luhačovice,Pozlovice Mariánské Lázně Mšené -lázně Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice nad Bečvou Teplice Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž u Písku
Okres Tábor Náchod Teplice Šumperk Teplice Cheb Hodonín Karlovy Vary Trutnov Jeseník Bruntál Karlovy Vary Karviná Chomutov Ostrava - město Tachov Zlín Jičín Pardubice Liberec Cheb Liberec Praha-východ Břeclav Jeseník Zlín Cheb Litoměřice Uherské Hradiště Nymburk Prostějov Olomouc Přerov Teplice Jindřichův Hradec Náchod Šumperk Písek
Kraj
Datum udělení statutu lázní
Jihočeský Královéhradecký Ústecký Olomoucký Ústecký Karlovarský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Olomoucký Moravskoslezský Karlovarský Moravskoslezský Ústecký Moravskoslezský Plzeňský Zlínský Královéhradecký Pardubický Liberecký Karlovarský Liberecký Středočeský Jihomoravský Olomoucký Zlínský Karlovarský Ústecký Zlínský Středočeský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Ústecký Jihočeský Královéhradecký Olomoucký Jihočeský
1. 11. 1988 8. 11. 1978 20. 10. 1970 19. 12. 1974 28. 7. 1966 18. 1. 1956 1978 5. 11. 1963 17. 7. 1959 14. 4. 1987 18. 4. 1957 18. 1. 1956 statut není 18. 6. 1997 18. 11. 1969 13. 6. 1997 23. 12. 1963 20. 7. 1963 27. 6. 1989 27. 9. 1983 8. 2. 1982 28. 12. 1978 není 28. 9. 1973 18. 1. 1956 18. 1. 1956 20. 10. 1970 statut 18. 1. 1956 není 19. 12. 1974 14. 4. 1987 18. 1. 1956 1. 11. 1988 29. 10. 1962 28. 9. 1973 1. 11. 1988
Poznámka: Lázeňská místa Běloves a Bílina mají přidělen statut lázeňského místa, v současné době jsou však mimo provoz a nebyla tak v této práci zohledněna. Kurzívou lázně bez přiděleného statutu. Primárním zdrojem informací o přiděleném statutu lázní bylo Ministerstvo zdravotnictví. Pro porovnání byla použita publikace Lázně a lázeňství, ve sporných případech pak také oficiální webové stránky lázeňských měst a obcí. Pokud alespoň jeden ze zdrojů poskytoval informaci o přiděleném statutu, byla obec zahrnuta mezi lázeňská místa. Zdroj: Města a obce online - portál územní samosprávy http://mesta.obce.cz/ Lázně a lázeňství, MMR, 2007 Ministerstvo zdravotnictví: Seznam platných předpisů a směrnic http://www.mzcr.cz/Odbornik/Pages/291-vprirodni-lecebne-lazne-prirodni-lecive-zdroje-a-zdroje-prirodnich-mineralnich-vod.html Oficiální stránky města Hodonín, http://www.hodonin.eu/
12
2.2 Územní vymezení a geografická charakteristika V České republice se v současné době nachází 36 lázeňských míst5. Lázně jsou na našem území rozmístěny velmi nerovnoměrně, s výjimkou Hlavního města Prahy a Kraje Vysočina se však alespoň jedno lázeňské místo nachází v každém ze zbývajících krajů. Nejvíce lázní (celkem sedm) lze nalézt na území Olomouckého kraje, na druhé místo s celkem pěti lázněmi se řadí Karlovarský kraj, na třetí místo pak se čtyřmi lázněmi Ústecký kraj. Po třech lázeňských místech se nachází v Jihočeském, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji, po dvou v Jihomoravském, Libereckém a Středočeském kraji, pouze jedny lázně lze nalézt v Pardubickém a Plzeňském kraji. Tab. 2: Počet lázní v krajích České republiky Kraj
Počet lázní
Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský
3 2 5 3 2 3 7 1 1 2 4 3
Podle Statistického lexikonu obcí byla zjištěna příslušnost lázeňského místa do sídelní struktury obcí České republiky. Údaje z lexikonu byly následně ověřeny a aktualizovány dle informací na serveru Města a obce online. Více o územním členění jednotlivých lázní je uvedeno v Tab. 1. Pro odstranění nesrovnalostí zde budou nyní blíže upřesněna některá ne zcela jasná území. V obci Osečná je lázeňské místo vymezeno pouze na katastru Lázní Kundratice, jenž je jednou z šesti částí obce. Území Kundratic je zastavěno zejména objekty sloužícími pro potřeby lázeňství, areál je do několika málo minut dostupný pěšky z centra obecní části Osečná. Podobná situace nastává i u Zlína, kde se lázeňské místo nachází pouze na území městské části Kostelec vzdálené od centra Zlína několik kilometrů. V samotném Kostelci navíc v roce 2008 roste zájem o jeho osamostatnění. Pro potřeby této práce budeme Kostelec považovat za samostatnou obec a do údajů o obci nebudou zahrnována data za město Zlín. Statut lázeňského místa má i město Dubí. Ačkoliv jediné léčebné zařízení na jeho území Tereziny lázně Dubí, je přímou součástí Lázní Teplice v Čechách a tak zároveň vedeno i pro potřeby statistiky. Lázeňské místo Luhačovice je vymezeno zároveň na území dvou samostatných obcí
5
Vymezených pro potřeby této práce.
13
Luhačovice a Pozlovice. Je tomu tak proto, že v roce 1956, kdy byl Luhačovicím přidělen statut lázeňského místa, byly Pozlovice součástí Luhačovic. V roce 1990 se Pozlovice oddělily od Luhačovic a staly se samostatnou obcí6. Z hlediska velikosti obce měřené počtem obyvatel lze české lázně najít prakticky ve všech velikostních kategoriích obcí. Výjimku tvoří kategorie obcí do 200 obyvatel, kde nenalezneme žádné lázeňské místo. Jak uvádí Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. lázně jsou do kategorií rozvrstveny relativně rovnoměrně. Dvě třetiny lázní se nacházejí v obcích mezi 500 a 10 000 obyvateli, nejvíce lázní najdeme v obcích o velikosti 2 až 5 tisíce obyvatel. Lze tak sledovat skutečnost, že se poloha lázní neodvíjí pouze od existence přírodního léčivého zdroje (ačkoliv ty jsou jejich podstatou a primárním předpokladem), ale také od zázemí, které jim dané místo může nabídnout, a životních podmínek (větší města bývají více ohrožena znečištěním a hlukem). Tab. 3: Lázně dle velikostních kategorií obcí k 31. 12. 2007 Velikostní kategorie obcí 0 - 199 200 – 499 500 – 999
Počet lázní 0 5 3
Názvy lázní/obcí
Karlova Studánka, Lázně Libverda, Skalka, Teplice n./B., Vráž Janské Lázně, Konstantinovy Lázně, Velichovky Lázně Kynžvart, Lázně Toušeň, Kostelec u Zlína, Mšené – 1 000 – 1 999 6 lázně, Osečná-Kundratice, Slatinice Bludov, Jáchymov, Klímkovice, Lázně Bělohrad, Lázně 2 000 – 4 999 9 Bohdaneč, Lednice, Lipová-lázně, Ostrožská N.V., Velké Losiny 5 000 – 9 999 5 Bechyně, Dubí, Františkovy Lázně, Luhačovice, Třeboň 10 000 – 19 999 4 Jeseník, Klášterec n./O., Mariánské Lázně, Poděbrady 20 000 a více 4 Hodonín, Karlovy Vary, Karviná, Teplice zdroj: Městská a obecní statistika a http://www.kostelec.eu/
6
Statistický lexikon obcí České republiky 1992, s. 828
14
3
ROZBOR LITERATURY
Lázeňství je oborem, který svým rozsahem, zaměřením a dopadem náleží do několika vědních disciplín a lze se na něj také z tohoto důvodu dívat z několika pohledů. Lázeňství je jedna z forem cestovního ruchu, má vliv na ekonomiku a rozvoj daného regionu a příznivě přispívá k udržování a zlepšování zdraví obyvatelstva. V důsledku širokého záběru a provázanosti s dalšími obory je literatura věnující se lázeňství poměrně různorodá a vnáší na danou problematiku různé úhly pohledu. Během několika posledních let vzniklo k danému tématu několik ucelených monografických publikací. Bezesporu jednou z nejvýznamnější jsou Křížkovy Obrazy z dějin lázeňství (2002), ve kterých se autorovi podařilo nashromáždit řadu užitečných informací o historii, vývoji a metodách používaných v lázeňství od jeho samého počátku. Křížek se v této publikaci věnuje významu vody a jejímu uctívání, pojednává o jejím využívání k léčebným účelům ve starověkém Řecku a Římě a v Orientu, popisuje praktiky provozované v lázních a lazebnách, blíže také specifikuje využívání přírodních léčivých zdrojů nejen k léčivým účelům, ale také ke každodennímu použití. Informace získané v předchozí publikaci lze dále rozšiřovat v Encyklopedii lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (BURACHOVIČ, 2001). Autor zde heslovitě zachycuje výskyt termálních a léčivých pramenů na území ČR, čtenáři se dále snaží přiblížit současná ale i zaniklá lázeňská místa. Pravděpodobně jako první po roce 1989 sepsal komplexněji pojaté dílo věnující se lázeňství Knop (1999). Přestože se kromě charakteristik lázeňství a vlivům této formy na cestovní ruch věnuje problematice spíše z ekonomického hlediska, zachovává si určitý nadhled a lze tedy toto dílo považovat za primární informační zdroj pro laiky i odborníky napříč obory. Dlouhodobě se problematikou lázeňství zabývá Attl. V roce 2006 obhájil na Katedře obchodního podnikání Vysoké školy ekonomické svou disertační práci s názvem Konkurenceschopnost českého lázeňství. Přestože by mohlo toto dílo jako jedno z mála poskytovat celou řadu cenných a jistě zajímavých informací, není bohužel v knihovně VŠE k dispozici a tak nelze dostatečně docenit případné kvality tohoto díla. Attl je zároveň autorem řady článku jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost. Za velký přínos oboru lze považovat jeho stať K pojetí lázeňství (2005), ve které velmi podrobně definuje lázeňský cestovní ruch, jeho formy a vazby na ostatní druhy cestovního ruchu, ale i vlivy na region, ekonomiku či společnost. V časopise Vademecum zdraví jsou pravidelně zveřejňovány Attlovy populárně-naučné články (např. Fenomén jménem wellness, Architektura českých lázní, Pít či nepít minerální vody?, Kdo jsou návštěvníci českých lázní?, Nové lázně v Česku, Kouzlo českých lázní působí již po staletí a další), ve kterých se snaží čtenářům přiblížit lázeňství z různých úhlů pohledu. Významnou měrou se Attl podílel na přípravě a vzniku katalogu Lázní & wellness. Attla tak považovat za jednoho z mála kvalitních odborníků v tomto oboru. Přehledné informace o počtu lůžek a významu jednotlivých českých lázní podává Vystoupil a kol. (2006) na mapovém výstupu list Lázeňství v Atlase cestovního ruchu. Údaje na něm uvedené však nelze považovat již za aktuální, ačkoliv byl atlas vydán teprve v roce 2006. Některé informace zobrazené v mapě totiž vychází z Regionalizace cestovního ruchu vydané v roce 1981, což je před více než 25 lety, přičemž lázeňství je 15
obor procházející neustálými změnami počtu lázeňských míst, lázeňských zařízení i návštěvnosti. Právě zde se výrazně projevuje nedostatek teoretických výzkumných prací zabývajících se lázeňstvím, klasifikací lázní a jejich významem pro cestovní ruch naší země. Možná to je i jeden z důvodů proč nedokáže naše lázeňství flexibilně reagovat na současné trendy a změnu poptávky, případně předvídat jejich budoucí vývoj. Určitou typologii lázeňských míst nabízí Fialová (2004). Podkladem k ní jsou však výsledky diplomové práce studenta Karlovy univerzity F. Budáka (2002). Nelze tak spolehlivě ověřit, jaký postup Budák při typologii zvolil a jaké ukazatele do ní zahrnul. S takto publikovanou typologií se nelze spokojit a považovat ji za relevantní, přestože ve skutečnosti mohla být ve své době průlomem ve výzkumu českého lázeňství. Po publikování typologie Fialovou navíc dochází k tzv. "řetězové reakci", kdy ji přejímají i další autoři (např. i Szczyrba, 2005a). Budákova typologie, přestože byla zpracována teprve v roce 2002, nejní v současné době již aktuální. Nezachycuje totiž vývoj v posledních několika letech, kdy některé lázně zanikly a na místo nich vznikly lázně nové. Otevírá se zde proto prostor pokusit se v této práci zachytit současné trendy a vytvořit novou aktuální typologii lázeňských podle významu pro cestovní ruch. Szczyrba (2005a) přináší do problematiky lázeňství pohled geografický. Velmi přehlednou a stručnou formou shrnuje historický vývoj a současnou organizační strukturu lázeňství. Vymezuje lázeňská místa podle významu (ačkoliv k této typologii dříve vyjadřujeme negativní stanovisko, jedná se alespoň o nějaké blíže nedefinované rozdělení lázní podle významu) pro cestovní ruch v naší zemi, ale také pro region, ve kterém leží. Dále si všímá také forem podpory rozvoje lázeňského cestovního ruchu. Podobně také Szczyrba (2005b) navíc doplněno výhledem a očekáváním budoucího vývoje. Po řadě zejména ekonomicky zaměřených pracích, se jedná o příznivé osvěžení problematiky lázeňství očima geografa. Typologii lázní vytvořil také Kunc (2006), který je spoluautorem Atlasu cestovního ruchu. Kunc vymezuje tři kategorie dle společenského a kulturního významu. První z nich tvoří lázně mezinárodním významem a s více než 2 tisíci lůžky a vysokou zahraniční návštěvností. Druhá kategorie zahrnuje lázně s dobře rozvinutou nabídkou lázeňských služeb a mají regionální až národní význam. V poslední kategorii můžeme naleznout lázně s malou atraktivitou pro cestovní ruch z hlediska lázeňských funkcí. Lázeňství se věnuje i BINEK a kol. (2008) v jedné z podkapitol pojednávající o typech cestovního ruchu. Podkapitola Lázeňská turistika již na první pohled působí, že je napsána/ ušita tzv. "horkou jehlou". Na rozsahu dvou stran, který jí byl určen, nejsou dostatečně jednoduše, přehledně a uceleně zachyceny všechny charakteristické rysy lázeňství. Pro účely, ke kterým má kniha sloužit (vzdělávání pracovníků veřejné správy) je to možná forma přijatelná, avšak autorka se domnívá, že by toho mohlo být dosaženo přístupnější formou. Taktéž dobrým dojmem nepůsobí převzatá mapa lázeňských míst, jejíž grafická podoba "s hlavami žen mezi sloupy u bazénu" není hodna publikace podporované Ministerstvem pro místní rozvoj a na níž spolupracovali přední čeští odborníci v oblasti cestovního ruchu. Převzetím mapy se také autoři dopustili velké chyby, jelikož její obsah neodpovídá názvu mapy Lázeňská místa v ČR (chybí Dubí, Náchod, Bílina, jiná místa z tohoto pohledu přebývají – Lednice, Klášterec nad Ohří). Nejvíce autorů věnujících se lázeňství, se o něj zajímá z ekonomického pohledu. Takovými jsou např. Seifertová (2003)- marketing, Dědina (2004)- management, Kiral‘ová (2003)marketing. 16
Na lázeňství lze také pohlížet z lékařského hlediska nebo podle kvality a složení přírodního léčivého zdroje (Kříž, 1983; Benda 1986). Všeobecné informace lze nalézt také v publikacích věnujících se lázeňství v teoretické rovině z pohledu cestovního ruchu, např. Čertík (2000), ale také Toušek (2008). V roce 2007 provedla poradenská a konzultační společnost mag Consulting a.s. působící v oblasti obchodu, gastronomie, hotelnictví a cestovního ruchu na základě objednávky České spořitelny, a.s. výzkum s názvem Domácí a příjezdový cestovní ruch ČR, trh cestovního ruchu ČR v členění: ubytovací služby, lázeňské ubytovací služby. "Předmětem studie je analýza potenciálu trhu v oblasti ubytovacích (a lázeňských ubytovacích) služeb, identifikace základních potřeb trhu v dané oblasti a možných cest k jejich naplnění, rozbor současné situace v potřebách financování v oblasti ubytovacích (a lázeňských ubytovacích) služeb, odhad absorpční kapacity trhu v krajích ČR pro realizaci projektů v dané oblasti a predikace budoucího vývoje cestovního ruchu ČR."7 Další informace je možné najít na nejrůznějších internetových stránkách (www.czecot.cz, www.spas.cz, apod.) a časopisech (COT business, …). Tradičně velmi problematickou je zahraniční literatura. Nejen, že u nás stále není příliš dostupná v důsledku vysokých pořizovacích nákladů, ale když už se nějaká vyskytne, bývá ve většině případů pro naše podmínky prakticky nepoužitelná. Navíc je velmi pravděpodobné, že např. v anglosaských zemích nevzniká příliš literatury, která by se věnovala lázeňství a především jeho tradiční formě. V těchto zemích totiž prakticky lázeňství jako takové neexistuje a pokud bychom nějaké přeci jen našli, nebude nejspíš založeno na dlouholetých evropských zkušenostech a tradici. Autorka se však měla možnost seznámit se základní slovinskou literaturou, případně s částí informačních zdrojů pocházejících ze zemí bývalé Jugoslávie. S pomocí této literatury pak byla sestavena kapitola věnující se slovinskému lázeňství.
7
http://www.magconsulting.cz/default.aspx
17
4
METODIKA A POSTUP PRÁCE
4.1 Turistická návštěvnost v lázeňských místech V České republice jsou k dispozici dvě různé statistiky návštěvnosti v lázeňských ubytovacích zařízeních lišící se metodikou zjišťování a v důsledku toho i zcela odlišnými výsledky. První z nich poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ), druhou pak zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Zkoumaný vzorek ubytovacích zařízeních je u ČSÚ mnohem větší než v případě ÚZIS. ČSÚ považuje za lázeňské ubytovací zařízení takové zařízení, které se nachází na území obce, která má přidělený statut lázeňského místa a zároveň splňuje podmínky (např. léčebné procedury přítomny v objektu) pro zařazení mezi takto definovaná zařízení. Lázeňským ubytovacím zařízením se tak stává řada objektů sloužících jako hromadná ubytovací zařízení (wellness hotely a penziony), která nespadají přímo pod lázně, ČSÚ je však za ně považuje. Host ubytovaný v takovémto zařízení přestože nemusí vůbec využívat léčebných procedur a wellness programu, je automaticky zařazen do statistiky jako lázeňský host (VANČURA, 2008). ÚZIS zjišťuje údaje o lázeňské péči prostřednictvím ročního výkazu L (MZ) 2-01, který vyplňují všechna certifikovaná lázeňská zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele (od roku 2003 také omezený počet lázeňských hotelů poskytujících lázeňskou péči). Lázeňské organizace jsou povinny do výkazu pravdivě a podrobně zaznamenat údaje o poskytnuté zdravotní péči podle způsobu úhrad, indikačních skupin, včetně léčby cizinců, s rozlišením na dospělé pacienty, děti a dorost (ÚZIS). Vzhledem k použitým metodikám zjišťování bude v této práci dána přednost návštěvnosti zjišťované podle ÚZIS. Tato statistická data jsou nejen přesnější a podrobněji členěna, ale také úplnější, jelikož nejsou chráněna individuální data. Statistika návštěvnosti dle ČSÚ bude však alespoň pro informaci a porovnání zařazena samostatně v kapitole 6. Není však vhodná k dalším podrobnějším analýzám, jelikož mnohá data v ní podléhají individuální ochraně a nejsou vůbec zveřejněna.
4.2 Lázeňská zařízení dle zřizovatele Základem pro použití statistik ÚZIS o poskytnuté lázeňské péči je zjištění, která zařízení jsou zahrnuta do zkoumaného vzorku. Databázi zdravotnických zařízení poskytuje ÚZIS na svých webových stránkách. V současné době je do ní zařazeno celkem 86 lázeňských zařízení členěných dle krajů a zřizovatele (právnická osoba, fyzická osoba, obec, ministerstvo…).
4.3 Ubytovací kapacity v lázních Základním zdrojem dat o ubytovacích kapacitách byla publikace (2006) České centrály cestovního ruchu, jejíž cílem je propagace českých lázní v ČR i v zahraničí. Obsahuje podrobný výpis ubytovacích kapacit v lázeňských zařízeních, hotelech, hotelech garni a penzionech, s kontakty a adresami webových stránek s informací o standardu ubytování (počtu hvězdiček), kongresových kapacitách i o získaných certifikacích kvality. 18
Lázně uvedené v katalogu se prakticky shodují s lázněmi vymezenými pro tuto práci. Bylo nutné pouze za pomoci internetu doplnit údaje u třech menších lázeňských míst, Slatinice, Skalka a Vráž. Vyčleněním Tereziiných lázní původně zahrnutých do Teplic, vznikly ubytovací kapacity i v lázních Dubí. Z katalogu lázní byla pořízena podrobná databáze ubytovacích kapacit, s níž bylo dále pracováno. Pokud byly v průběhu zpracovávání typologie lázeňských míst zjištěny nesrovnalosti mezi databází a současnou situací, byly údaje v databázi aktualizovány. Aktualizace probíhala pouze u lázeňských léčebných zařízení. Namátkovým porovnáním ubytovacích kapacit v některých větších lázních bylo zjištěno, že v katalogu nejsou uvedeny zdaleka všechny ubytovací kapacity v rámci vymezených kategorií. Jejich skutečný počet může být až o několik stovek vyšší. Tuto skutečnost však nelze mít katalogu za zlé. Je pravděpodobné, že nebylo jeho cílem poskytnout všechny ubytovací kapacity v daném místě a navíc dochází k neustálému vývoji, kdy jsou otvírány nebo hotely a penziony, zatímco jiné ukončily svou činnost.
4.4 Typologie lázeňských míst Vstupními daty pro typologii lázeňských míst byl: • • • • • •
celkový počet lůžek v lázeňských místech (včetně hotelů a penzionů), počet lůžek v lázeňských zařízeních, průměrná cena lůžka, vybavenost obce sportovními aktivitami, celková návštěvnost v LZ, počet klientů-samoplátců.
Celkový počet lůžek a lůžka v LZ byla získána vytvořením databáze podle údajů v Katalogu lázní & wellness. Při určování průměrné ceny lůžka byly uvažovány pouze ubytovací kapacity nacházející se v lázeňských zařízeních. Zdrojem dat byly webové stránky jednotlivých lázeňských společností. Rozhodujícím obdobím pro vstupní data byla cena platná během hlavní turistické sezony v roce 2008, tj. konkrétně od 1. 4. do 31. 10. 2008. Za každé lázeňské zařízení byla stanovována výsledná průměrná cena jako suma cen za jedno lůžko dle kategorie ubytování dělená počtem kategorií ubytování. Kategorií ubytování rozumíme jednotlivé typy pokojů nabízené ubytovacím zařízením (jednolůžkové, dvoulůžkové, standard, nadstandard, apartmán a další) Průměrná cena lůžka za celé lázeňské zařízení je stanovena jako suma násobků průměrných cen v LZ s celkovým počtem lůžek v zařízení vydělená celkovým počtem lůžek ve všech lázeňských zařízeních v daném lázeňském místě. Během samotného získávání údajů však bylo nutné vyřešit několik problémů, data očistit a zajistit tak co nejpřesnější porovnatelnost informací. Lázeňská zařízení totiž mohou rozeznávat až tři druhy cen za ubytování. První je stanovena pro komplexní lázeňskou péči (KLP) a příspěvkovou lázeňskou péči (PLP) a je osvobozena od platby DPH. Druhým typem je cena za samoplátecký pobyt, kdy se 19
k předchozí ceně připočte DPH. Poslední možností je pak komerční hotelové ubytování, kdy se pacient ve většině případů neúčastní léčby. Pro naší typologii jsme použili ceny platné pro léčebný pobyt samoplátců. Jestliže byla uvedena pouze cena na příspěvkovou léčbu bylo k této hodnotě připočteno DPH (9 %). Pokud byly zveřejněny pouze ceny pro příspěvkové pacienty a za hotelové ubytování, byla dána přednost cenám pro PLP s dopočtem DPH. V řadě případů uvádí společnosti pouze celkovou cenu za pokoj. V takové situaci byla cena vydělena počtem lůžek v pokoji, aby bylo dosaženo ceny platné pouze za jedno samostatné lůžko. Nebyly uvažovány doplatky za obsazení vícelůžkového pokoje nižším počtem osob. Větším problémem bylo stanovení cen, do nichž byla zahrnuta snídaně, případně polopenze nebo plná penze. V takových případech byla snaha nalézt na webových stránkách této společnosti alespoň cenu za stravování, která by byla od ceny ubytování odečtena. Pokud ceny stravování nebyly zveřejněny, byla použita obvyklá cena v ostatních podobných zařízeních v ČR. Ceny standardního stravování byly stanoveny pro tyto účely takto: snídaně 90 Kč, oběd a večeře po 130 Kč. Výjimku tvoří Karlovy Vary, kde jsou ceny za poskytované služby výrazně vyšší. Navíc jsou ceny ve většině případů stanoveny pouze v eurech (celý výpočet probíhal v eurech, přepočet na českou měnu byl proveden až u celkové ceny lůžka v daném lázeňském zařízení, převodový kurz 1 € = 25 Kč). Pro Karlovy Vary byly ceny stravování určeny takto: snídaně 5 € (125 Kč), 7,5 € za oběd i večeři (187,5 Kč), za plnou penzi pak 20 € (500 Kč). Podobným způsobem bylo postupováno i v případech, kdy byly na webových stránkách nabízeny pouze několikadenní wellness a relax pobyty. Z takových cen musely být krom stravování očištěny také zahrnuté léčebné procedury. Sportovní vybavenost byla zjišťována na základě údajů o vybavenosti těmito aktivitami dostupných na webových lázeňských zařízení, měst a obcí. Byly posuzována vybavenost v celkem 16 kategoriích: cyklistika, běžecké trasy, bowling, fotbal, golf, hokej, inline bruslení, jezdectví, minigolf, pétanque, rybolov, sportovní střelba, tenis (včetně squash), turistických a vinařských tras, zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování). Celková návštěvnost hostů a členění dle forem úhrady za zdravotní péči byla získána s využitím dat o Lázeňské péči v roce 2007 od ÚZIS zjišťovanými v jednotlivých krajích ČR. Lůžka v jednotlivých LZ byla sečtena dle příslušnosti k jednotlivým krajům. Získáme tak dvoje již srovnatelné údaje členěné dle krajů (hosté v LZ dle forem úhrady a počet lůžek v LZ), s jejichž pomocí snadno vypočítáme počet návštěvníků připadající na jedno lůžko v každém kraji. Zpětně pak tuto hodnotu vynásobíme počtem lůžek v každém lázeňském místě. Takto získaná vstupní data pro typologii je nutné převést do podoby, kterou bude možné jednotlivé údaje snadno porovnat. Pro tento účel byla zvolena metoda relativizace do škály hodnot 0 - 100, kdy nejvyšší zjištěná hodnota činila 100 %, ostatní hodnoty byly procentuálními podíly. Z procentuálně vyjádřených kategorií vstupujících do typologie byla vypočtena průměrná procentuálně vyjádřená hodnota. Seřazením těchto hodnost dle velikosti, kdy 100 % vyjadřuje největší význam lázeňského místa, vznikla výsledná typologie lázeňských míst. V typologii se lázně člení do pěti kategorií dle významu pro cestovní ruch. Do samostatné kategorie mezinárodního významu byly vyčleněny Karlovy Vary, jelikož jejich význam významně převyšuje všechny ostatní lázně jak v počtu lůžek, tak i v celkové návštěvnosti. V kategorii nadnárodního významu se nachází hned po Karlových Varech našich 6 20
nejvýznamnějších lázní (Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Jáchymov a Teplice). Zbývající lázní se zařadily do jedné z ostatních kategorií s národním, regionálním a lokálním významem. Autorka si je vědoma jistého subjektivního i objektivního zkreslení v důsledku zvolených vstupních dat. Na základě výsledků analýz a komparací vstupních a výsledných dat, dostupných informací, a také na základě historických souvislostí se rozhodla s výsledky získanými statistickými výpočty již dále nemanipulovat a ponechat je v této podobě. Rámeček 1: Změny nezachycené v typologii Výsledná typologie lázní bohužel nezachycuje změny, ke kterým došlo těsně před dokončením této práce. Ke konci roku 2008 se totiž na oficiálních webových stránkách Lázní Evženie v Klášterci nad Ohří se konečně objevily první cenné informace o ubytování a poskytovaných procedurách. K tomuto datu lázně nabízí celkem 13 lůžek ve dvoulůžkových pokojích a apartmánech, celodenní stavování, léčebné a preventivní programy, ze sportovních aktivit pak pěší turistiku, cykloturistiku, tenis celoročně, nordic walking, in-line bruslení, lyžování, běžky, možnost zapůjčení sportovních potřeb. Lázně jsou tak před nadcházející sezónou a pouze půl roku od otevření připraveny začít přijímat první hosty a poskytovat jim kompletní a kvalitní služby.
4.5 Kapitola lázeňství ve Slovinsku Kapitola popisující současnou situaci slovinského lázeňství vznikla během autorčina několikaměsíčního studijního pobytu na Univerzitě v Ljubljani v roce 2008. Ke zpracování kapitoly byly použity dostupné zdroje literatury zejména v podobě diplomových prací studentů geografie na FF UL, knih zabývajících se tématikou cestovního ruchu, článků v časopisech a příspěvků z vědeckých konferencí. Cenným informačním zdrojem byly kvalitně zpracované webové stránky Skupnosti slovenskih naravnih zdravilišť, organizace sdružující lázeňská místa ve Slovinku. Jistým negativem slovinského lázeňství je výrazné zaostávání výzkumu a publikační činnosti v této oblasti za veskrze pozitivním vývojem celého oboru.
21
5
DEFINICE A VYMEZENÍ LÁZEŇSTVÍ
5.1 Definice lázeňství Dle Dědiny (2004, 10) lze pojem lázeňství chápat ve třech různých rovinách. Lázeňstvím tedy rozumíme vědní lékařský obor, kde je za pomoci přírodních léčivých zdrojů zajišťována prevence a léčba přesně definovaných onemocnění a zajišťována tak ochrana veřejného zdraví. Lázeňství je zároveň souhrn činností a jednání ekonomického charakteru, jejichž funkcí je dosažení co nejlepších ekonomických výsledků za použití co nejnižších provozních nákladů. Poslední rovinu tvoří sociálně-politický systém, jehož podstatou je poskytování lázeňské péče občanům na základě doporučení ošetřujícího lékaře. Pásková (2000, 158) definuje lázeňství (angl. balneology) jako souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů (balneologie) a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (balneoterapie). Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s „využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí“. Balneologie8 (angl. balneology) nebo také tzv. lázeňské lékařství je lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích (minerální prameny – pitné kúry, bahenní lázně, koupele aj.) a vytvářející tak předpoklady pro jejich využití jako lázeňských léčebných metod (PÁSKOVÁ, 2000, 31). Balneoterapií9 (angl. balneotherapy) se rozumí soubor technik a procedur zaměřených na léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů (PÁSKOVÁ, 2000, 31). Jako lázně (angl.spa, health resort, baths) označujeme komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívajících pro dosažení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů (minerální a termální prameny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny) a bahna (prostá, sirná), vřídelní plyny, klimatické podmínky, moře, vysoká nadmořská výška, jeskyně) a léčebných procedur. Podle přírodních zdrojů je časté dělení lázní na termální, klimatické a bahenní. (PÁSKOVÁ, 2000, 158). Rámeček 2: Význam lázní pro cestovní ruch V některých zemích včetně ČR je statut lázní dán zákonem. Lázně jsou významnou atraktivitou nejen pro lázeňský CR a léčebný CR, ale také pro kulturně-poznávací CR, městský CR aj. V ČR je dlouholetá tradice lázeňství a propojení s kulturním a společenským životem (pobyty známých osobností), vysoká kvalita péče a léčebných metod, vysoký potenciál rozvoje do budoucna. (PÁSKOVÁ, M. 2000, 158).
8
balneologie – nauka o léčivých vodách, lázních a jejich účincích na lidský organismus (Slovník cizích slov, 1996)
9
balneoterapie – lázeňská léčba (Slovník cizích slov, 1996)
22
Lázeňské místo10 (angl. spa resort, health resort) je území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně, které prohlásí vláda ČR na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské místo. Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty, v nichž se blíže vymezí rozsah lázeňského území a stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření (PÁSKOVÁ, 2000, 158). Léčebným zařízením (angl. health (accommodation) establishment) se rozumí zařízení poskytující léčebnou péči včetně ubytování, např. lázně, horská sanatoria, termální lázně a další obdobná zařízení. (PÁSKOVÁ, 2000, 159). Přírodním léčivý zdrojem11 (natural health resources, medicinal/curative resources) jsou myšleny přirozeně se vyskytující příznivé klimatické podmínky, minerální vody, plyny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny), bahna (prostá, sirná), vysoká nadmořská výška, jeskyně a další přírodní zdroje, které příznivě působí na lidské zdraví. Představuje významnou součást zdrojů léčebného a lázeňského CR. (PÁSKOVÁ, 2000, 237). Minerální voda12 (mineral water) je podzemní voda, která obsahuje velké množství rozpuštěných minerálů různého složení a koncentrace a často i vysoký podíl rozpuštěných plynů (CO2). Minerální voda se běžně používá jako voda pitná (případně po úpravě a ochucení), resp. v lázeňství jako jedna ze složek léčebných procedur. (PÁSKOVÁ, 2000, 179). Podzemní vody se na základě chemického složení, obsahu plynů nebo i teploty vody dělí na prosté a minerální (KŘÍŽ, 1983, 70-74). Prostá podzemní voda má nízký obsah rozpuštěných tuhých látek i plynů a poměrně nízkou teplotu. Slouží k vodohospodářským účelům. Minerální voda se dle: 1. mineralizace, tj. dle obsahu rozpuštěných látek dělí na: – vody prosté – max. 1 gram rozpuštěných látek v jednom litru vody, – vody slabě mineralizované - od 1 do 5 g/l, – středně mineralizované – od 5 do 15 g/l, – vody silně mineralizované – více než 15 g/l. 2. podle obsahu rozpuštěných plynů: – uhličité – tj. kyselky, s obsahem nejméně 1 g oxidu uhličitého v litru, – sirné (sirovodíkové) – u vývěru nejméně 1 g sirovodíku v litru,
10
Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně (= soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské péče), stanovené za lázeňské místo podle zákona č. 164/2001 Sb. (ZÁKON č. 164/2001 Sb.) 11
Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení.
Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l (ZÁKON č. 164/2001 Sb.). 12
Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí (ZÁKON č. 164/2001 Sb.).
23
3. na základě zvýšené přirozené radioaktivity: – radonové – záření způsobené radonem nebo jeho izotopy bylo nejméně 1369 Bq . l-1 Kříž (1983) dále dělí podzemní vody podle teploty na: 1. studené (akratopegy)- teplota při vývěru nižší než 25 °C, 2. teplé/termální (akratotermy)- vyšší než 25 °C, 1.) vlažné (hypotermální) – 25-35 °C, 2.) teplé (homeotermální či izotermální)- 35 – 42 °C, 3.) horké (hypertermální)- teplota vyšší než 42 °C. „Peloidy13 jsou látky, které vznikly v přírodě geologickými pochody a kterých se používá v rozmělněném stavu ve směsi s vodou v lékařství jako bahenních koupelí nebo zábalů.“ (Benda, 1986, 11). Peloidy se podle hlavní složky a hydrogeologického poměru dělí na (BENDA, 1989,12): 14 humolity (obsahují více než 30 % organických látek ), - rašeliny, - slatiny, - slatinné zeminy, 14 bahna (obsahují méně než 20 % organických látek ), - bahna prostá, - bahna slaná.
5.2 Vymezení wellness Attl (2006b) definuje wellness jako „aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psychického nebo fyzického rázu“. Mezi tyto aktivity můžeme zařadit pohyb, regenerace, příjemná hudba, relaxace, uklidnění, pozitivní vjemy a prožitky. Podle Attla (2006) lze pojmem wellness rozumět jako stav zdraví založený na kombinaci zdravého pohybu, zdravé výživy, kdy se tělo, mysl a duše nacházejí v harmonii. Wellness je složeninou slov well-being (dobrý pocit) a fitness (tělesný pobyt). Skládá se ze 4 základních prvků: tělesného pohybu, zdravé stravy, duševní aktivity a tělesné relaxace. Wellness představuje novou formu pohybu, který představuje nový přístup k vlastnímu zdraví. Jeho počátky lze najít v USA, kde americký lékař Dunn vydal v roce 1961 knihu High-Level Wellness (o těsném vztahu mezi tělem, myslí a duchem). Od 80. let se tento životní styl začal rychle šířit do všech společenských oblastí (KOLAR, 2004). Wellness aktivity se stávají v posledních letech stále oblíbenější a vyhledávanější. Souvisí to se současným trendem zachování zdraví do vysokého věku a potlačení projevů stárnutí. Řada evropských zemí se postupně také začíná orientovat na tento druh aktivit. Attl (2006) uvádí, že např. v Rakousku se dnes nachází více než 500 wellness hotelů a poptávce se velmi rychle přizpůsobuje i Německo a Švýcarsko. 13
Pojem peloidy (“ z řeckého „pelos“ = bahno) byl zaveden v roce 1938 organizací International Society of Medical Hydrology jako společný název pro přírodní sedimenty využívané v lázeňství ve formě různých koupelí, zábalů či tampónů (BENDA, 1989,11)
14
HULE, 2008
24
Rychlý vývoj zaznamenávají i samotné wellness aktivity, mezi které můžeme zařadit např. jógu, strečink, kalanetiku, nordic walking, pobyt v aquaparku a další. Využívá se také některých na zdraví příznivých prostředí jako jsou účinky moře (thalassoterapie) a pobyt v jeskyních (Přírodních, umělých, solných). Moderními se také v poslední době stále více stávají léčebné a relaxační techniky východní medicíny (aromaterapie, akupunktura, akupresura, ayurveda). Jak je vidět, wellness vykazuje některé podobné charakteristické rysy s lázeňstvím a stává se mu určitou konkurencí. Obě formy však dokáží vedle sebe prakticky bez problémů existovat, jelikož mají zcela odlišné zájmy. Zatímco podstatou lázeňství je léčebná funkce a účastní se ho převážně nemocní, wellness pobytů se účastní zejména zdraví jedinci, kterým není jejich zdraví lhostejné (prevence). Obě formy mohou být navíc lokalizovány ve zcela jiných oblastech, jelikož zatímco lázeňství je vázáno na výskyt přírodních léčivých zdrojů, wellness zařízení nejsou vázána žádnými podmínkami. Odlišné jsou u obou forem také způsoby úhrady. V lázeňství existují tři základní způsoby financování (komplexní, příspěvková a samoplátecká lázeňská péče), wellness pobyty jsou čistě samopláteckou záležitostí.
5.3 Formy cestovního ruchu vážící se k lázeňství V rámci cestovního ruchu lze vymezit nejrůznější formy cestovního ruchu, které lze charakterizovat jako soubory aktivit vážící se k cestovnímu ruchu a mající určitou konkrétní podobu a charakteristické rysy. Každý typ CR tak vykazuje jiné nároky na prostředí, infrastrukturu, lidské zdroje i chování jednotlivých účastníků cestovního ruchu (BINEK, 2008, 71). Pro lázeňská místa jsou charakteristické níže uvedené formy cestovního ruchu (zpracováno dle PÁSKOVÁ, 2008, v závorce za formou CR uvedena strana): lázeňský cestovní ruch (angl. health tourism, spa tourism) (158) druh CR, účast na němž je charakteristická pobytem v lázních, až již za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivnězdravotní pobyty v lázních. Vzhledem k dlouhodobé tradici a pověsti českého lázeňství a klientele s nadprůměrnými výdaji (a tedy s vysokou návratností investic) se jedná o jednu z klíčových forem aktivního cestovního ruchu pro ČR. První dva roky (2001-2002) Programu státní podpory CR v ČR byly proto orientovány na rozvoj lázeňství. léčebný cestovní ruch (curative tourism) (159) forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni zlepšováním vlastního zdravotního stavu, tělesné i psychické kondice. Jedná se tedy o pobyty spojené s podstupováním léčebných kúr, procedur a terapií, rekonvalescenční pobyty apod. Nekryje se plně s lázeňským CR, neboť nemusí být provozován vždy v lázních a naopak pobyt v lázeňském středisku nemusí být spjatý výlučně s léčením. (PÁSKOVÁ, 2008, 159). incentivní cestovní ruch (incentive tourism) (116) forma CR, která využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a zvýšení ztotožnění se zaměstnance s firmou nejčastěji ve formě zájezdu hrazeného firmou, vedle rekreační a poznávací náplně může mít i náplň vzdělávací (přednášky, semináře) 25
kongresový cestovní ruch (congress tourism) (144) forma CR, jejíž účastníci jsou motivováni setkáváním s odborníky na konferencích, kongresech, seminářích a přednáškách, velmi časté jsou různé doprovodné akce pro účastníky i jejich rodiny, vyznačuje se vysokými nároky na organizační zabezpečení a technické vybavení, vykazuje až trojnásobně vyšší příjmy než je běžné u běžnějších forem CR festivalový cestovní ruch (festival tourism) (86) forma CR, kdy cílem účastníků je shlédnout slavnostní soutěžní i nesoutěžní veřejnou uměleckou přehlídku (divadlo, film, hudba, tanec a další), může být pořádána periodicky.
5.4 Legislativa a financování Lázeňství je v české republice upraveno zákonem č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). Tento zákon definuje nejenom pojmy, které jsou vysvětleny dříve, ale také způsoby ochrany přírodních léčivých zdrojů, formy kontroly jednotlivých subjektů a podmínky pro stanovení území lázeňským místem. Lázeňství se řadí mezi formy cestovního ruchu, které vyžadují vysoké vstupní i provozní náklady. Pro svůj vysoký turistický potenciál a pozitivní vliv na rozvoj regionu náleží současně mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu a působí pozitivně na ekonomiku. V zájmu státu je rozvíjet a podporovat tyto nejvýznamnější součásti cestovního ruchu a lázeňství je tak součástí rozvojových dokumentů. Žadatelé, většinou z řad státní správy a samosprávy, tak mohou získat podporu na své rozvojové a infrastrukturní projekty z veřejných zdrojů. Další forma podpory přišla v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. V tomto období bylo nutné přijmout programové dokumenty, na jejichž podkladě by bylo možné čerpat finanční prostředky z předvstupních strukturálních fondů Unie. V roce 1999 (aktualizována 2001) byla proto Ministerstvem pro místní rozvoj vypracována Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2002-2007. Cílem tohoto dokumentu je analyzovat současný stav cestovního ruchu v ČR a formulace státní politiky cestovního ruchu a opatření k jejich realizaci. Základním programovým dokumentem pro toto období je Národní rozvojový plán, ve kterém jsou definovány sektorové a regionální priority, jenž jsou dále vymezeny 6 prioritními osami. Osa č. 6 se zabývá cestovním ruchem a lázeňstvím a jejím cílem je podpora budování infrastruktury pro CR, budování organizační struktury CR a rozvoj lidských zdrojů v CR, tvorby produktů CR a trvale udržitelný rozvoj CR. Z výše uvedeného dokumentu byl zpracován Sektorový operační program Cestovní ruch a lázeňství (zejména podpora malého a středního podnikání). (KIRAL’OVÁ, 2003) Pro další plánovací období byla zpracována nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 vytvářející podmínky pro rozvoj cestovního ruchu (rozvoj lidských zdrojů, podpora marketingu). (MMR, 2007) V tomto programovacím období není již stanoven žádný dokument na národní úrovni, místo něho vzniklo pro čerpání finančních prostředků z fondů EU 7 regionálních 26
operačních programů (totožných s regiony NUTS 2 kromě Prahy), v nichž patří rozvoj cestovního ruchu mezi jednu z prioritních os rozvoje daného regionu soudržnosti. Fyzické a právnické osoby, orgány státní správy a samosprávy, neziskové organizace a další subjekty tak mohou předkládat k posouzení své žádosti o dotaci a pokusit se touto formou získat finanční podporu pro své projekty z fondů EU. Provozní náklady jednotlivých státních, soukromých i obecních lázeňských zařízení jsou hrazeny ze dvou zdrojů. Prvním zdrojem jsou prostředky získané přímo od klientů (samoplátci z ČR, cizinci, příspěvková péče-ubytování a stravování), druhým pak jsou úhrady ze systému veřejného zdravotního pojištění, kdy pojišťovny proplácející pobyty svých pojištěnců v rámci komplexní a příspěvkové péče (pouze úhrada procedur). V roce 2007 činily výdaje pojišťoven celkem 181 358 mil. Kč. Z nich pak pouze 2 984 mil. Kč (1,6 %) tvořily úhrady za lázeňskou péči (ÚZIS, 2008b). Se zavedením systému zdravotního pojišťění v roce 1993 se změnil plátce hrazené lázeňské péče z České správy sociálního pojišťění na zdravotní pojišťovny. (REBJONKOVÁ, 2007)
27
6
LÁZEŇSTVÍ V KONTEXTU CESTOVNÍHO RUCHU
6.1 Cestovní ruch ve světě „Turismus zahrnuje aktivity osob cestujících a pobývajících v místě mimo jejich obvyklé prostředí ne déle než jeden nepřetržitý rok za účelem strávení volného času, obchodu a dalšími cíli, které nesouvisí s vykonáváním placeného zaměstnání v místě návštěvy.“ (definice cestovního ruchu dle UNWTO přijatá v roce 1991 v Ottawě)
V souvislosti s růstem volného času ve vyspělých zemích se účast na cestovním ruchu rok od roku zvyšuje. Na základě údajů UNWTO V. Hrala (2000) uvádí, že se ho v roce 1950 účastnilo 25 milionů turistů, v r. 1970 již 160 mil. osob a 420 mil. účastníků v r. 1990. V roce 2005 se ho účastnilo na 808 milionů osob (UNWTO, 2006), přičemž Evropu navštívilo 444 milionů turistů. V roce 2007 bylo dosaženo 898 milionů zahraničních turistů (od roku 2005 růst o 11 %), z nich pak 480 milionů navštívilo Evropu. Na pozitivní vývoj cestovního ruchu v roce 2007 měl vliv silný růst světových ekonomik (především v rozvíjejících se státech). Podle prognózy UNWTO pro rok 2008 bude pokračovat trvalý avšak mírnější nárůst počtu turistů způsobený pomalejším ekonomickým růstem zejména ve zdrojových zemích světa15. Do statistik roku 2008 se však nakonec nejspíše výrazně promítne počínající celosvětová hospodářská krize, jejíž důsledky negativně ovlivní v roce 2009 všechna odvětví včetně cestovního ruchu.
6.2 Cestovní ruch v ČR V roce 2007 navštívilo hromadná ubytovací zařízení (HUZ) České republiky celkem 12 960 921 hostů, kteří realizovali dohromady 40 831 072 přenocování. Průměrně tak hosté strávili v ubytovacích zařízeních 3,2 dne. Počet ubytovaných návštěvníků od roku 2000 pravidelně roste (s výjimkou roku 2002 – zaznamenán mírný pokles). Z celkového počtu ubytovaných hostů v roce 2007 tvořili 51,5 % cizinci a 48,5 % domácí návštěvníci. Tab. 4: Hosté a počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR v letech 2000-2007 (zdroj: Závěry z pražského zasedání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO)) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
15
Celkem 10 863 772 11 283 185 10 415 255 11 346 482 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 960 921
Počet hostů Cizinci 4 772 794 5 405 239 4 742 773 5 075 756 6 061 225 6 336 128 6 435 474 6 679 704
Domácí 6 090 978 5 877 946 5 672 482 6 270 726 6 158 464 6 025 665 6 289 452 6 281 217
Počet přenocování Celkem Cizinci 44 199 616 15 597 087 39 122 187 17 254 881 37 109 835 15 569 156 39 343 250 16 510 618 40 780 708 18 980 462 40 320 477 19 595 035 41 447 797 20 090 348 40 831 072 20 610 186
Závěry z pražského zasedání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO),
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-informace/zavery-z-prazskeho-zasedaniunwto/1000434/48909/
28
Domácí 28 602 529 21 867 306 21 540 679 22 832 632 21 800 246 20 725 442 21 357 449 20 220 886
Zdrojovou zemí s nejvyšším počtem přijíždějících turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních je Německo. Tito hosté stráví v ČR průměrně 3,6 dne. Na druhém a třetím místě dle ubytovaných hostů se nachází Spojené království a Itálie. Za zmínku stojí také výrazně delší průměrná délka pobytu turistů z Ruska, kteří se na území našeho státu zdrží přibližně 5,3 dne. Tab. 5: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR dle zdrojových zemí v roce 2007 (Zdroj: Závěry z pražského zasedání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO)) Země Hosté celkem domácí cizinci Dle zdrojové země Německo Spojené království Itálie Spojené státy americké Rusko Slovensko Polsko Španělsko Nizozemsko Francie Evropská unie
12 960 921 6 281 217 6 679 704
Počet přenocování 40 831 072 20 220 886 20 610 186
1 549 441 565 470 413 085 322 214 321 520 309 255 298 621 256 722 247 861 236 790 4 795 801
5 634 733 1 520 357 1 202 820 938 446 1 706 744 871 302 651 238 822 399 914 484 610 394 14 568 500
Počet hostů
Průměrná délka pobytu 3,2 3,2 3,1 3,6 2,7 2,9 2,9 5,3 2,8 2,2 3,2 3,7 2,6 3,0
6.3 Lázeňství jako jedna z forem cestovního ruchu Cestovní ruch dnes patří mezi nejdůležitější obory lidské činnosti. Má významný vliv na regionální rozvoj, mění strukturu ekonomických sektorů národního hospodářství a má také významný vliv sociální. V turistických oblastech se v důsledku existence cestovního ruchu rozvíjí nové hospodářské činnosti a tím i nabídka a struktura pracovních míst, zlepšuje se hospodářské postavení regionu, příliv investic a rozvíjí se infrastruktura sloužící turistům i místním obyvatelům. Tyto pozitivní přínosy pro region lze spatřit především v zaostalejších a periferních oblastech, kde pomáhá zmenšovat rozdíly mezi různě rozvinutými regiony (HORVAT, 2006). Tyto pozitivní vlivy na region má i lázeňství, které v sobě zahrnuje nejen léčebnou funkci, ale také celou škálu nejrůznějších doprovodných služeb. Pro klienty pojišťoven se totiž lázně stávají na několik týdnů jakým si druhým domovem, klienti-samoplátci naopak vyžadují ke své plné spokojenosti velké množství doplňkových a nadstandardních služeb. Tato skutečnost vede v lázních k tvorbě mnoha pracovních míst vážících se přímo, ale i nepřímo k lázeňství (pracovní místa v oblasti lékařství, ubytování, stravování, prodej suvenýrů a místních produktů, průvodcovské služby, bankovnictví, doprava, stavebnictví, kultuře, atd.). Jak již bylo výše naznačeno, lázeňský cestovní ruch velmi často doprovázejí i další formy cestovního ruchu, jako je léčebný, kongresový, incentivní či festivalový.
29
Lázeňství lze podle rozložení účasti během roku považovat za celoroční druh cestovního ruchu. Tato skutečnost má velký vliv na ekonomiku daného regionu, jelikož nevzniká tzv. sezónní nezaměstnanost nebo jsou její důsledky velmi potlačeny. Z hlediska způsobu úhrady nákladů spojených s cestovním ruchem paří lázeňství jednak do tzv. volného (komerčního) cestovního ruchu (cizinci a domácí samoplátci, částečně PLP), ale také do tzv. vázaného cestovního ruchu (KLP, částečně PLP). Podle délky pobytu účastníků cestovního ruchu se jedná jak o krátkodobé pobyty do tří dnů (domácí samoplátci, někteří cizinci), tak i o dlouhodobé pobyty (komplexní a příspěvková léčebná péče, cizinci za účelem léčby).
6.4 Statistika lázeňství Jak již bylo uvedeno dříve liší se metodika zjišťování návštěvnosti v lázeňských místech a významnou měrou pak i výsledné hodnoty návštěvnosti. Níže uvedená tabulka 2 pro ilustraci uvádí, kolik činil počet návštěvníků zjišťovaný podle Českého statistického úřadu. Je možné sledovat rostoucí trend v návštěvnosti u obou sledovaných skupin (cizinci a domácí). V roce 2007 navštívilo české lázně celkem 650 675 hostů, z nichž 317 023 byli cizinci a 333 652 domácí. Počet hostů (v tis.)
Vývoj návštěvnosti v lázeňských oblastech mezi roky 2000-2007
700 Cizinci Domácí
600
500
317,0 295,9
400 176,4
203,2
201,0
217,1
234,1
263,1
275,2
2005
2006
202,1
300
200 333,7 260,9
100
232,0
250,5
248,2
264,0
2001
2002
2003
2004
0 2000
2007
Rok
Obr. 2: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v lázeňských oblastech v letech 2000 až 2007 (zdroj: czechtourism, zpracování vlastní).
30
6.5 Druhy lázeňských pobytů Léčebný pobyt v lázních lze absolvovat dvěma možnými způsoby, buď prostřednictvím pojišťovny nebo jako klient-samoplátce. Z hlediska formy úhrady rozeznáváme tři typy lázeňské péče (DĚDINA, J. 2004): 1. komplexní péče – všechny náklady hrazeny pojišťovnou, 2. příspěvková lázeňská péče – pojišťovna hradí pouze léčebné procedury, pacient pak náklady na ubytování a stravování, 3. samoplátecká lázeňská péče – vše hradí klient. 6.5.1
Komplexní lázeňská péče (KLP)
Tento typ lázeňské péče (dříve označované jako křížkové lázně16) velmi často bezprostředně navazuje na pobyt v nemocnici nebo na péči v odborných ambulancích. Jejím cílem je napomoci doléčení, urychlit uzdravovací proces po operacích a úrazech, zlepšit celkový stav u chronicky nemocných. Zdravotní pojišťovna hradí léčbu, ubytování a celodenní stravování, cestu pouze v případě, že se pacient nemůže vzhledem ke svému nepříznivému zdravotnímu stavu, dopravit do lázní sám. Péče je poskytována (v době pracovní neschopnosti) na doporučení praktického nebo odborného lékaře, který vystaví návrh na KLP a ten zašle příslušné zdravotní pojišťovně. Došlý návrh posoudí revizní lékař pojišťovny a navrhne schválení komplexní nebo příspěvkové péče nebo návrh zamítne. V případě schválení KLP pojišťovna zašle návrh lázeňské léčebně uvedené na prvním místě, ta stanový termín nástupu dle stupně naléhavosti. Pokud nemá ve stanoveném období volné kapacity, zašle návrh lázním uvedeným na druhém místě. Podle stupně naléhavosti (u prvního stupně max. do měsíce, u druhého max. do 3 měsíců, u dětí a dorostu max. do 6 měsíců od vystavení návrhu) stanoví lázeňská léčebna pojištěnci závazný termín nástupu. (DĚDINA, J. 2004, 13-17) 6.5.2
Příspěvková lázeňská péče (PLP)
Příspěvková péče náleží pacientovi trpícímu onemocněním uvedeným v indikačním seznamu, kde však nejsou naplněny podmínky pro poskytnutí komplexně hrazené péče. Nárok na ni má pacient 1krát za dva roky. Pojišťovna hradí pouze náklady spojené s léčením, ubytování a stravování si hradí pacient a na pobyt čerpá svou dovolenou. Postup při vyřizování lázeňského pobytu je podobný jako v případě komplexní péče. Pacientovi vystaví ošetřující lékař návrh, po schválení revizním lékařem pojišťovny je návrh zaslán (pojišťovnou nebo pacientem) do lázeňského zařízení, kde je pojištěnci stanoven termín nástupu (nejpozději do 6 měsíců od vystavení návrhu). Klient nemá povinnost ubytovat a stravovat se v lázeňské léčebně, tyto služby si může zajistit sám u jiných podnikatelských subjektů. V takovém případě pak dochází do lázeňského zařízení pouze na léčení. (DĚDINA, J. 2004, 13-17)
16
REBJONKOVÁ, 2007
31
6.5.3
Samoplátecká lázeňská péče
Klient, který se rozhodl pro tento typ pobytu, nepotřebuje návrh na lázeňskou léčbu ani žádná lékařská doporučení. Veškeré náklady spojené s pobytem v lázních si hradí sám, taktéž celý pobyt si zajišťuje samostatně zasláním (písemné, telefonické, internetové) objednávky, ve které specifikuje požadavky na termín, délku pobytu, standard ubytování a stravování, případně také rozsah léčebných procedur. (DĚDINA, J. 2004, 13-17)
6.6 Komplex produktů cestovního ruchu Lázeňská střediska v dnešní době nejsou již pouze střediska léčebné péče, ale stávají se významnými a přirozenými centry cestovního ruchu. Do jejich jádra či bezprostředního zázemí se soustřeďující také další formy cestovního ruchu jako je zdravotní turistika (wellnes a relax pobyty), incentivní, kongresová, konferenční a festivalová turistika. Obecně se tedy stávají centry společenského, kulturního a politického života. Na existenci lázní se tak váže velké množství ekonomických činností jednak v samotném lázeňském místě, ale také v širším regionu. Lázeňství lze chápat jako komplex produktů cestovního ruchu, který je tvořen systémem zdravotních, ubytovacích, stravovacích, kulturních a společenských služeb. Neexistuje snad jiný obor, který by integroval a ke svému fungování vyžadoval tolik služeb a aktivit jako je tomu v případě lázeňství. 6.6.1
Tradiční pojetí lázeňství
Tradičním pojetím lázeňstvím budeme mít v této části na mysli především služby spojené s klasickým léčebným pobytem pacienta v lázních. Jedná se zde především o pacienty v rámci komplexní zdravotní péče, z velké části sem náleží i pacienti s příspěvkovou zdravotní péčí. U nich je však vzhledem k mírně volnějšímu pobytu vyšší pravděpodobnost využívání širšího rozsahu služeb a spadají tak částečně i do kategorie služeb poskytovaných v rámci moderního pojetí lázeňství. (KNOP, K. 1999, 29-33 a 45-61). 6.6.1.1
Zdravotní služby
Z hlediska typu pobytu pacienta/klienta v lázních lze rozlišovat dvě formy lázeňské péče. První z nich je ústavní péče, kdy je pacient zároveň ubytován, stravován i léčen v rámci jednoho lázeňského zařízení. Dalšími charakteristickými rysy tohoto typu léčby jsou dle pacientovy diagnózy předepsané terapie a procedury a vhodný stravovací režim, ve kterém se nachází pacient celou dobu svého pobytu a kdy je zároveň pravidelně sledován a vyhodnocován jeho zdravotní stav. Druhou formou pak je ambulantní péče (velmi častá u pacientů v západoevropských lázních), kdy klient dochází pouze do léčebného zařízení na výkon procedur, ubytování a stravování má zajištěno jinde. Během pobytu pacienta v lázních se uplatňuje celá řada diagnostických metod. Při nástupu do lázní absolvuje pacient vstupní diagnostické vyšetření lázeňským lékařem, během 3 – 4 týdenního pobytu alespoň jedno kontrolní vyšetření pro posouzení účinků léčby, při ukončení se pacient podrobí výstupní prohlídce, z níž se ošetřujícímu lékaři zašle závěrečná lékařská zpráva. 32
Pro léčení se v lázeňství využívá "souhrnu různorodých léčebných postupů používaných v lázeňském místě pod lékařským vedením obvykle po dobu několika týdnů“ označovaného jako balneologie (KNOP, K. 1999, 48). Dle Knopa (1999, 48) se moderní lázeňský léčebný komplex skládá ze: a) ze základní léčby přírodními léčivými zdroji, b) kombinované léčby fyzikálními a rehabilitačními metodami, dietou, léky, psychoterapií, vlivem režimu a lázeňského prostředí, c) významnou složku vzdělávací. Léčebné metody balneoterapie lze dělit na (Knop, 1999, 45-56): a) pitné kúry – pití minerálních vod s unikátním složením, – nákladný provoz jímacích zařízení, výdaje částečně hrazeny příjmy z lázeňských poplatku (tzv. lázeňská taxa), b) termoterapie – přivádění nebo odvádění tepla z organismu, – k aplikaci tepla se využívá vodoléčby, peloidoterapie, parafínu, infračerveného a elektromagnetického záření, kryoterapie, c) vodoléčba – ve formě omývání, otěrů, zábalů, obkladů, sprch, střiků, koupelí (částečné, celkové, vířivé), plavání, cvičení v bazénu, podvodní masáže, – léčba v podobě termoterapie, kinezioterapie (hydrostatický tlak vody), masážní prostředek, d) uhličitá terapie – aplikace oxidu uhličitého ve formě vodních koupelí, plynových injekcí, e) peloidoterapie – forma termoterapie, zdrojem peloid (parafín, slatina, rašelina), – aplikace ve formě zábalů, tamponů, koupelí, – energeticky i aplikačně nákladná procedura (těžba peloidu, přeprava, příprava k aplikaci, odvoz k rekultivaci), f) rehabilitace – využívá pohybové energie pacienta buď pacientem samotným nebo s pomocí fyzioterapeuta, – léčebná tělesná výchova (individuální, skupinová) a rehabilitace s využitím dechových cvičení, svalového uvolnění, ergoterapie (léčba prací, zlepšování jemné motoriky), cvičebních pomůcek a přístrojů, chodeckých tras s různými povrchy a překážkami, – samostatně lze vyčlenit masáže (celková, částečná, reflexní atd.), – vysoké mzdové náklady na vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál, g) elektroterapie a magnetoterapie – léčba pomocí fyzikálních polí (elektrické, magnetické, …), – diadynamické a interferenční proudy, galvanoterapie, ultrazvuk, laser, – vysoká pořizovací cena přístrojů a jejich rychlé opotřebení, h) inhalace – inhalace minerální a mořské vody dýchacími cestami, 33
i) fototerapie – aplikace světelného záření na lidský organismus, j) dietoterapie – systém 11 základních diet, které mají za úkol pomoci odstranit negativní vlivy nesprávného stravování, k) klimatoterapie – přímé působení klimatu (tlak a teplota vzduchu, vlhkost, čistota vzduchu atd.) na zdraví pacienta, – z hlediska léčivých faktorů se člení na: aeroterapii (pobyt a cvičení na čerstvém vzduchu), helioterapii (léčba slunečním zářením), thalassoterapie (přímořským klimatem a mořskými koupelemi) a speleoterapie (pobyt v jeskyních), 6.6.1.2
Ubytovací služby
Kvalita ubytování je vedle poskytnuté zdravotní péče druhým nejvýznamnějším faktorem při hodnocení spokojenosti s lázeňským pobytem. Během léčby využívá pacient především ubytování v lázeňských léčebnách. Dle Dědiny (2004, 18) rozeznáváme čtyři typy lázeňských ubytovacích zařízení. Prvním z nich jsou lázeňská sanatoria zajišťující kompletní nabídku ubytovacích a stravovacích služeb, balneoprovozy17 a zdravotnický personál. Druhým typem jsou lázeňské hotely poskytující vyšší kvalitu ubytování včetně celodenního stravování a v některých případech také vlastní balneoprovoz. Lázeňské penziony nabízí ubytování včetně snídaně, zbylé služby jsou zajišťovány mimo objekt. Posledním typem jsou lázeňské kliniky vyskytující se v Německu a Rakousku, které úzce spolupracují s klinickými pracovištěm a jsou zapojeny do výzkumu. 6.6.1.3
Stravovací služby
Pacienti v rámci komplexní péče podléhají tzv. režimovému stravování. Stravování mají zajištěno přímo v lázeňském domě či hotelu. Strava jim je podávána dle pro ně stanovené diety (11 různých diet využívaných v českých lázních), která je součástí celkové léčby a měli by ji dodržovat. Celodenní strava se skládá ze snídaně, oběda a večeře, po celý den je pacientovi k dispozici dostatečné množství tekutin. 6.6.1.4 Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby Významnou součástí pobytu pacienta je i využívání dalších doprovodných služeb poskytovaných v lázeňském místě. Jejich rozsah vzhledem k režimovému pobytu a zdravotnímu stavu (omezená pohyblivost, zdravotní stavy bránící některým sportovním aktivitám…) je však většinou omezený a pacient se stává spíše pasivním divákem. Celá šíře nabízených služeb bude proto rozvedena v kapitole 6.6.2.4.
17
Balneoprovozem rozumíme zařízení, kde se využívá přírodního léčivého zdroje pro výkon léčebných procedur.
34
6.6.2
Moderní pojetí lázeňství
V posledních letech roste počet hostů, kteří dávají přednost komplexu služeb v podobě kratších víkendových až týdenních relaxačních a wellness pobytů s aktivním odpočinkem nabízených v jednotlivých lázeňských místech. Nabídka lázeňských zařízeních se proto snaží přizpůsobovat požadavkům poptávky a poskytovat této náročné klientele celou řadu nadstandardních služeb a zpříjemnit jim tak co nejvíce pobyt v lázních. Krátkodobějších aktivních odpočinkových programů se účastní domácí i zahraniční návštěvníci na vlastní náklad, částečně sem náleží i pacienti v rámci příspěvkové péče. 6.6.2.1
Zdravotní služby
V posledních letech se rozšiřují a modifikují tradiční lázeňské procedury do podob využívajících pro rychlejší navození pocitu uvolnění a relaxace vnímání několika smysly zároveň. Toho je dosaženo jednak nejrůznějšími přísadami, moderními postupy, ale také novými přístupy (východní filozofie). Dále jsou uvedeny některé nadstandardní procedury poskytované v českých lázních (více informací o nich např. KAJLÍK a kol., 2007,183-192): – ajurvéda, – akupunktura a akupresura, – baňkování, – koupele – přísadová (bylinná, jodobromová, sirná, rašelinová, slatinná, bahenní), v pivě či víně, floating, – kryoterapie v poláriu, – lymfodrenáž – přístrojová, ruční, – masáže – aromamasáž, masáž horkými kameny, medová, čokoládová, reflexní, thajská, indonéská, shiatsu, – nordic walking, – oxygenoterapie, – solná jeskyně, – zábaly – čokoládový, medový, skořicový, parafínový rukou, s mořskou řasou. 6.6.2.2
Ubytovací služby
Kromě lázeňských léčeben slouží lázeňských hostům zejména lázeňské hotely s vyšší kvalitou ubytování, dále lázeňské penziony s nižší cenou ale bez celodenního stravování, ubytování v soukromí, méně častěji pak jsou využívány kempy v okolí lázeňského místa. Nově se v některých lázních rozvíjí moderní formy ubytování, jako je ubytování v apartmánech, bungalovech, studiích a garsoniérách. 6.6.2.3
Stravovací služby
Hosté přijíždějící do lázní za účelem relaxace nepodléhají režimovému stravování a mohou tak využívat celé široké nabídky stravovacích služeb v lázeňských městech. Stravování mají tudíž zajištěno ve většině případů v místě ubytování a je totožné s běžnými restauračními provozy. Je zde pouze dbáno na zvýšenou hygienu, klid a celkovou úroveň a mohou být doplněny o hudební doprovod. Během dne jsou hostům k dispozici další doplňková zařízení jako jsou kavárny, cukrárny, 35
bary, vinárny, mléčné bary, prodejny lázeňských oplatek, rychlá občerstvení a prodej regionálních gastronomických specialit. 6.6.2.4
Kulturní, společenské, sportovní a zábavní služby
Lázeňský pobyt byl neodmyslitelně spojen s místy, kam se jezdilo nejen za léčením, zlepšením zdravotního stavu, odreagováním a odpočinkem, ale také místem setkávání, nových známostí, řady zážitků v podobě sportovních, kulturních a společenských událostí. Knop (1999, 59–60) rozeznává dva typy doprovodných služeb, kterých se host účastní aktivně: 1.) sportovní aktivity – golf, minigolf, tenis, stolní tenis, squash a další míčové hry – jízda na koni – turistika, cykloturistika, jízka na loďkách – koupání v bazénech a na koupalištích – střelnice – kuželky, bowling – lyžování – sjezdové i běžecké – gymnastika, jóga, bodystyling, fitness centra, posilovny 2.) kulturní a společenské aktivity – společenský tanec (taneční večery) – kasino, herny (biliár, šachy, atd.) Pasivně lze využívat a navštěvovat tyto objekty a akce: – divadla, kina, koncerty, zábavní večery – promenádní koncerty – organizované přednášky a besedy – galerie výtvarného umění, výstavy a festivaly Celá nabídka je posílena ještě o různé salony krásy, posilovny, wellness a relax centra, v poslední době také o nejrůznější adrenalinové sporty (tandemový seskok, závěsné létání, bungee jumping, zorbing, let balonem a další). Komplexní a široká nabídka služeb v lázeňských místech jim dává předpoklad stát se centry incentivní, kongresové, konferenční a festivalové turistiky. K naplnění těchto předpokladů je však nutné zajistit dostatečně prostorné konferenční sály a salonky vybavené kvalitní technikou.
36
7
LÁZEŇSTVÍ V EVROPĚ
V celé Evropě se dnes nachází celá řada lázeňských a léčebně-rekreačních center. Jejich přítomnost a zastoupení v jednotlivých státech se odvíjí jednak od tradice lázeňství v daném státě a zastoupení přírodních léčivých zdrojů na jeho území, ale závisí také na ochotě podnikat v tomto odvětví cestovního ruchu. Knop (1999, 35) uvádí, že se v Evropě nachází přes 500 významných lázeňských míst, která ročně navštíví přes 6 milionů pacientů. Lázeňství tak v evropském prostoru tvoří zcela nezanedbatelnou součást evropské turistiky. Lázeňský cestovní ruch se však v Evropě nerovnoměrně rozvinutý. Knop (1999, 37) dělí evropské země dle tradice a přítomnosti přírodních léčivých zdrojů do čtyř oblastí: 1) lázeňské velmoci – Německo, Itálie, Francie, 2) země s větším počtem významných lázní – Rakousko, Švýcarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Řecko, Slovensko, Česká republika, Španělsko, Portugalsko, 3) země s méně významným lázeňstvím nebo menší tradicí – Belgie, Polsko, Rusko, Ukrajina, země bývalé SSSR a bývalé Jugoslávie (kromě Chorvatska a Slovinska.) Během posledních desetiletí došlo ke změně přístupu v chápání lázeňství. Dříve bylo spojováno výhradně ve spojení s léčbou (léčebná terapie a dietní režim stravování) zejména starších věkových kategorií vyznačující se chronickými onemocněními Moderní lázeňství se vyznačuje komplexnějším přístupem k pacientovi. Nově je nabízena široká škála léčebných procedur a terapií včetně poznatků východních medicín, doprovodných služeb wellness (relaxace, uvolnění, péče o zevnějšek) a různých forem rekreace (sportovní aktivity, kultura, památky). V současnosti tak lze v Evropě vymezit dva proudy lázeňství. Prvních z nich je založen na tradičním léčebném lázeňství a je významně provázán s medicínskými poznatky a postupy (Německo, Rakousko, Česká republika, Slovenská republika, Polsko). Druhým typem jsou země zaměřující se wellness pobyty (Španělsko, Itálie, Francie). První skupina zastává názor, že léčebný pobyt by neměl být kratší než tři týdny, jelikož teprve po uplynutí této doby se začnou v plné míře projevovat příznivé účinky léčby. Druhá skupina reaguje na změnu poptávky trhu, který vyžaduje i krátkodobé pobyty (REBJONKOVÁ, 2006). V posledních letech vznikají v blízkosti termálních pramenů rozsáhlé aquaparky s velkým množstvím nejrůznějších atrakcí18 (často tématicky zaměřeny – tropické, pirátské...). Jejich posláním však již není léčba nemocí, ale zábava a rekreace.19 Posun v pojetí lázeňství a přesun nabídky z klasických léčebných destinací do turistických a rekreačních center s prevencí a rehabilitací je více než patrný. Tato změna je však nezbytná, jelikož nabídka je nucena reagovat nejen na současné trendy a požadavky poptávky, ale také na změny ekonomicko-sociální a nové poznatky ve vědě, aby dokázala udržet zájem o tuto formu cestovního ruchu.
18
tobogány, skluzavky, kamikadze, masážní bazény, pomalé řeky, bazény s vlnobitím....
19
V Evropě působí Asociace vodních parků (European Waterpark Association-EWA). Jejími členy jsou jednotlivé vodní parky v členských státech. Nejvíce aquaparků najdeme v Německu (73), výrazně méně jich je pak ve Švédsku (7), Norsku (2), Rakousku (2), Polsku (1), Slovensku (1), Slovinsku (1), Turecku (1). (EWA, 2008)
37
Na evropském kontinentu působí organizace The European Spas Association (ESPA)20 se sídlem v Bruselu, která reprezentuje 25 členských sdružení (svazů) z 22 evropských států. Celkem tak sdružuje více než 1 200 lázní a lázeňských míst. Českou republiku v ESPA zastupuje Svaz léčebných lázní ČR (SLL) se sídlem ve Františkových Lázních. Jedná se o zájmové sdružení léčebných lázní a jiných právnických osob bez rozdílu typu vlastnictví. Cílem svazu je rozvíjení léčebného lázeňství a racionální využití přírodních léčivých zdrojů s léčením. (ESPA) Další část této kapitoly se bude věnovat lázeňství ve vybraných středoevropských zemích. K těmto vybraným zemím bylo zařazeno také Chorvatsko, jelikož je sousedním státem Slovinska, kterému bude podrobněji věnována jedna z následujících kapitol a má tak jistě určitý vliv i na lázeňství ve Slovinsku.
7.1 Chorvatsko Chorvatské lázeňství má dlouholetou tradici a kvalitní termální přírodní zdroje (teplota pramenů mezi 33 a 96 °C), bohužel řada z nich není dostatečně využívána a poskytují omezenou nabídku potenciálním turistům. Počátky chorvatského lázeňství lze hledat již v římském období. K znovuobjevení došlo však až v 19. století, tj. o 100 let později než ve zbylých částech Evropy. Toto zpoždění již nebylo nikdy dohnáno a na současném krizovém stavu se podepsalo ještě centrálně plánované řízení v druhé polovině 20. století a válka v bývalé Jugoslávii v 90. letech (byly poničeny některé lázně a zejména jejich ubytovací kapacity). Dalšími doprovodnými jevy je výrazná orientace Chorvatska na přímořský cestovní ruch21 a nejasná rozvojová strategie chorvatského lázeňství. V roce 2000 tvořil podíl zahraničních návštěvníků lázní pouze 17 % a strávili zde průměrně pouze 3,1 dne (tzv. víkendoví turisté). Problémem je také financování lázeňských pobytů z veřejných zdrojů, kde je snaha o jejich výrazné snížení. Jen málo Chorvatů si však může dnes dovolit pobyt jako samoplátce. Vyřešení stávající situace a budoucí rozvoj chorvatského lázeňství bude stát nemalé finanční prostředky (mohly by však být získány ze strukturálních fondů po vstupu Chorvatska do EU). Stát i soukromé subjekty se budou muset vyrovnat s řadou problémů. Bude nutné zvýšit kvalitu ubytování, vytvořit kvalitní turistické balíčky služeb, doplnit kulturně-sportovní infrastrukturu o moderní formy trávení volného času a kvalitním marketingem a propagací se vyrovnat se silnou konkurencí v okolních státech (zejména Slovinsko). (Perić, 2002)
20
Do češtiny přeloženo jako Evropský svaz léčebných lázní (ESL) (Svaz léčebných lázní ČR) (http://www.lazne-kur-spa.cz/index.php?ID=1317) 21
ubytovací kapacity v lázeňských oblastech tvoří méně než 1 %
38
7.2 Maďarsko „Zapíchne-li pocestný kdekoliv svou hůl trochu hlouběji do země, vytryskne na povrch zcela jistě termální voda“ maďarská lidová moudrost
Maďarsko zaujímá významné postavení v evropském lázeňství, na jeho území se totiž nachází jeden z nejbohatších zdrojů termální a léčivé vody na světě. Karpatská kotlina, v níž se Maďarsko rozkládá, je charakteristická tenkou zemskou kůrou a podzemní vody se v důsledku toho snáze dostávají na povrch. Více než 1 000 termálních pramenů Maďarska se využívá k léčbě, prevenci onemocnění, rehabilitaci a zlepšení zdravotního stavu. Počátky maďarského lázeňství lze hledat stejně jako v mnoha jiných evropských zemích již ve starověku (odkryty fragmenty lázní v Budapešti), první osídlení v blízkosti teplých pramenů lze však sledovat již mnohem dříve. V minulém století byl zahájen intenzivní geologicko-hydrologický průzkum, z něhož vzešlo 22 měst a 62 menších obcí se stanoveným statutem lázeňského místa. V posledních 35 letech bylo navíc v celém Maďarsku otevřeno 125 lázeňských zařízení a tento trend pokračuje i dnes. (MAĎARSKO ONLINE). Maďarské lázeňství využívá kromě tradičních přírodních léčivých zdrojů (voda, klima) a méně obvyklé speleoterapie (jeskyně Abaligt, Budapest, Tapolca a Jósvafı) také ojedinělou léčbu pomocí suché koupele označované jako Mofetta22. (SPA AND WELLNESS) Celosvětovým unikátem je Budapešť, která se jako jediná metropole a velkoměsto zároveň může pochlubit více než stovkou aktivních vřídel a termálních pramenů s teplotou mezi 21 až 78 °C a téměř padesátkou zařízení, která je využívají k relaxaci i léčení. Za zmínku stojí největší přírodní jezero Hevíz nedaleko Balatonu se sirnou mírně radioaktivní termální vodou. Ze dna jezera se získává mimořádně účinné rašelinové bahno s vysokým obsahem síry a radia. Jedinečnou turistickou atrakcí lákají léčebné lázně v Debrecenu. Na ploše 5 000 m2 se zde rozkládají mediteránní zážitkové lázně Aquaticum (aquapark) s řadou zajímavých atrakcí. Největším lázeňským komplexem Maďarska jsou léčebné lázně v Hajdúszoboszló nabízející nejen kvalitní léčivou vodou a velké množství různých procedur, ale také rozsáhlý aquapark s řadou lákavých atrakcí. Mezi nejnavštěvovanější termální lázně patří Hevíz, Bük (Bükfürdö), Sárvár, Balatonfüred, Keszthely nebo Sopron. (MAĎARSKO ONLINE)
7.3 Německo V Německu se nachází 370 léčivých lázní a lázeňských míst. Lze je rozdělit do čtyř skupin na lázně podle přírodního léčivého zdroje na: termální (minerální)– celkem 165, lázně
22
Mofettou označujeme výron velkého množství suchého oxidu uhličitého po ukončení vulkanické činnosti s přiměřeně nízkou teplotou. Aplikace oxidu uhličitého se provádí vsedě v uzavřené kabině, kde plyn proniká skrz kůži, zvyšuje krevní oběh a dostavuje se příjemný pocit tepla. Suchá koupel se používá při léčbě zúžených cév, nemocí pohybového ústrojí, gynekologických a kožních onemocnění. Léčba trvá 30-40 minut po dobu 10-15 dní, max. však 3x za rok. Centrem této léčby je obec Mátraderecske. (LÁZNĚ V MAĎARSKU a http://www.gyogykabin.hu)
39
klimatické– 68, Kneippovy lázně23- 58 a přímořské lázně– 79. Počátky některých lázní lze najít již v římském období. V 18. a 19. století se pak staly centry pro aristokracii a bohaté, kteří využívali kvalit země, moře a klimatu. Světově proslulá se stala léčba německého rodáka Sebastiana Kneippa. Tab. 6: Lázeňská místa dle typu léčebného zdroje v německých spolkových zemích (zdroj:
http://www.baederkalender.de)
Bádensko-Württembersko Bavorsko Braniborsko Dolní Sasko Durynsko Hesensko Meklenbursko-Přední Pomořany Porýní-Falc Sársko Sasko Sasko-Anhaltsko Severní Porýní-Vestfálsko Šlesvicko-Holštýnsko Celkem
minerální
klimatické
Kneippovy
přímořské
celkem
31 30 7 19 11 20 2 11 0 9 4 15 6 165
19 15 0 9 3 3 0 7 3 0 0 7 2 68
8 8 1 7 2 9 0 4 1 3 1 12 2 58
0 0 0 15 0 0 27 0 0 0 0 0 37 79
58 53 8 50 16 32 29 22 4 12 5 34 47 370
7.4 Rakousko V Rakousku se podle údajů ESPA nachází celkem 84 míst, která lze do určité míry považovat za lázně. Jedná se totiž o kombinaci klimatických, termálních a peloidních lázní. Dle Perić (2002) se v Rakousku nachází asi 100 center léčebného cestovního ruchu, která lze rozdělit do třech skupin podle nabízených služeb: 1) "Kur" centra - nabízí hydroterapii, masáže, sauny a termální bazény 2) lázeňská místa – s nabídkou termálních bazénů, masáží, saun, solárií, bazénů, tenisu, golfu a jízdy na koni 3) tzv. Kneippova místa – s termální bazény, masážemi, gymnastikou, vegetariánskou stravou, aromaterapií, jógou a meditací
7.5 Slovensko Počátky osídlení kolem termálních pramenů lze na Slovenku hledat již v pravěku (Keltové, Markomani), některé prameny velmi pravděpodobně znali i Římané. První písemné zmínky však pocházejí až z raného středověku. První odborný popis minerálních léčivých vod na Slovensku z roku 1549 pochází od lékaře Juraje Wernhera. K rozvoji lázeňství přispěla i Marie Terezie svým nařízením o soupisu a analýze minerálních vod z roku 1763. Ve 20. století se slovenské lázeňství rozvíjí především na vědeckém základě. Ve druhé 23
Sebastian Kneipp, německý fyzioterapeut 19. století, vytvořil lázeňskou léčebnou terapii založenou na 5 typech lázeňské léčby- hydroterapii, aromaterapii, terapii propojené se zdravým jídlem, pohybem a disciplínou
40
polovině 20. století se potýkají slovenské lázně v prostředí centrálně řízené ekonomiky s podobnými problémy jako ty české. Privatizace státních lázní v soukromé podniky po roce 1989 znamenal významný obrat ve slovenském lázeňství, jelikož do původně centrálně řízeného odvětví byl umožněn vstup soukromého kapitálu a vznik konkurence. Nově vzniklá lázeňská zařízení se však v posledních 20 letech musela potýkat s řadou problémů, od legislativních až po zdroje financování. Slovenské pojišťovny totiž v posledních letech postupně omezují výdaje na lázeňskou léčbu a současně nereflektují vzrůstající reálné náklady. Lázně jsou tak nuceny hledat nové klienty z řad samoplátců a zahraničních návštěvníků (podíl obou skupin každoročně stoupá). Otvírá se tak prostor pro tvorbu specializovaných balíčků služeb a pobytů typu wellness (MUSAKOVA, 2007a).
Obr. 3: Lázeňská místa na Slovensku
Na Slovensku působí od roku 1992 Zväz slovenských liečebných kúpeľov a žriediel (ZSLKŽ) se sídlem v Bratislavě. Jedná se o zájmové sdružení osob, které podnikají v oblasti balneologie a léčebného lázeňství. Jeho členy je 26 lázeňských zařízení po celém Slovensku (MUSAKOVA, 2007b). „Posláním svazu je vytvářet podmínky pro činnost a rozvoj slovenských léčebných lázní, obhajování a zastupování zájmů svých členů (vůči subjektům v SR i zahraničí).“ Od roku 2000 se svaz stal členem ESPA (CIBULA, 2003) . Dle Musakove (2007b) se na Slovensku nachází 19 lázeňských zařízení využívající přírodní zdroje (zejména termální vodu) a 7 klimatických zařízení. Z tohoto počtu se 21 zařízení nachází v soukromém vlastnictví, 3 podniky spravují slovenská ministerstva a 2 zařízení jsou ve vlastnictví státu (Diamant Dudince a Špecializovaný liečebný ústav 41
Marína v Kováčové) (CIBULA, 2003). Lázeňská zařízení se na Slovensku člení podle počtu lůžek (celkový počet lůžek cca 10 500 (MUSAKOVA, 2007a)) do 6 kategorií (tab.7). Dle této klasifikace jsou největší lázně Piešťany a Trenčianske Teplice. Dalšími významnými jsou pak Rajecké Teplice, Bardejovské kúpele, Kúpele Bojnice (CIBULA, 2003). Tab. 7: Rozdělení lázeňských zařízení podle velikosti (zdroj: Mušákova, 2007b) Počet lůžek
Počet zařízení
0 – 199 200 – 399 400 – 499 500 – 999 1000 – 1999 2000 a více Celkem
8 10 2 4 1 1 26
Podle oficiálního slovenského turistického portálu se v zemi nachází celkem 20 lázeňských míst, z nichž je 16 termálních a 4 klimatické.
7.6 Švýcarsko Švýcarsko se řadí k tradičním lázeňským velmocím. Na jeho území se nachází 75 registrovaných léčebných center rozdělených do 3 kategorií (Peri, 2002): 1) kategorie A - pouze zařízení poskytující léčbu, která podléhá kontrole, 2) kategorii B – v léčebných centrech pod lékařským dohledem poskytovaná prevence a rehabilitace, 3) Häuser Badekurorte - se zaměřuje na rekreaci.
42
8
LÁZEŇSTVÍ V ČR
8.1 Návštěvnost v lázeňských zařízeních v roce 2007 Dle ÚZIS se v roce 2007 nacházelo v České republice celkem 85 lázeňských zařízení poskytující léčebnou péči. Z tohoto počtu byla dvě zařízení dětskými léčebnami. Celkem tato lázeňská zařízení disponují 25 737 lůžky, přičemž 3 088 (12 %) z nich patří lázeňských zařízením, která jsou zřizována centrálními státními orgány (Ministerstvem zdravotnictví, vnitra či obrany). Jedno lázeňské zařízení je provozováno městem (Hodonín), ostatní kapacity jsou ve vlastnictví právnických či fyzických osob24. V roce 2007 byla poskytnuta komplexní lázeňské péče celkem 104 927 pacientům, což bylo o 1 942 osob méně než v roce 2006 a o 14 768 méně než v roce 2005. Ve shodném roce využilo příspěvkové lázeňské péče celkem 15 715 osob (o 2 935 osob méně než v roce 2006 a o 2 553 méně než v roce 2005). Ambulantní péče byla v roce 2007 poskytnuta 39 352 osobám. O samopláteckou léčbu mělo ve shodném roce zájem celkem 91 953 tuzemských klientů. V porovnání s rokem 2006 byl zaznamenán výrazný nárůst návštěvnosti v této kategorii a to o 25 197 hostů (vzhledem k roku 2005 o 36 091 klientů). Rychle rostoucí trend lze spatřovat jednak v zájmu klientů o vlastní zdraví a pobyt spojený s relaxací a rehabilitací, ale také v širší nabídce krátkodobých odpočinkových pobytů a v neposlední řadě také v omezování výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči. V roce 2007 navštívilo české lázně celkem 133 962 cizinců, což bylo téměř shodně jako v roce předchozím. Celkem tak tedy využilo lázeňské péče v českých lázních celkem 346 556 klientů, z nichž 34,8 % bylo léčeno na náklad veřejného zdravotnictví, 38,7 % tvořili cizinci a 26,5 % tuzemští samoplátci. V zkoumaném roce strávili klienti v lázních průměrně 16,2 dne, přičemž průměrná délka pobytu pacienta léčeného v rámci KLP byla 26,9 dne, pacienta v rámci PLP 21,2 dnů, tuzemští samoplátci strávili v lázních průměrně 6,8 dne a cizinci 13,7 dne. (ÚZIS, 2008a) Vývoj návštěvnosti během delšího časového období zachycuje obr. 4. Z ní je patrné, že návštěvnost prochází cyklickým vývojem. Po výrazném poklesu v roce 1995 se návštěvnost dostala zpět na maxima obvyklá v 80. letech 20. století. Návštěvnost po roce 1989 je zobrazena v Obr. 5. Klesající tendence v návštěvnosti v první polovině 90. let lze snadno vysvětlit nejasnou situací během privatizace a transformace lázeňských zařízení a v roce 1993 pak také změnou úhrad za poskytovanou zdravotní péči z úřadu sociálního zabezpečení na zdravotní pojišťovny. Po překonání počátečních problémů se počet hostů postupně vrací na původní hodnoty a v důsledku otevřených hranic a přílivu turistů je velmi brzy překonává a zaznamenává stabilní tempo růstu. Na obr. 6 a 7 lze vidět, jak se od roku 1975 podíleli hosté podle způsobu úhrady pobytu na celkové návštěvnosti. Zatímco do roku 1989 bylo české lázeňství charakteristické více než dvoutřetinovým podílem pacientů léčených v rámci KLP a PLP. Tento stav se velmi rychle začal měnit po roce 1989, kdy začaly být omezovány finanční prostředky pojišťoven na lázeňskou péči, avšak zájem ze strany samoplátců a cizinců začal vzrůstat.
24
Lázeňská zařízení členěná dle zřizovatele a lázeňských míst jsou uvedena v příloze.
43
Počet hostů v lázeňských zařízeních
Počet pacientů (v tis.) 350
304,1 300
314,3
305,6 281,1
270,1
275,8
250 215,1 200 150 100 50 0 1975
1980
1985
1990
Rok
1995
2000
2005
Obr. 4: Vývoj počtu hostů v lázeňských zařízeních v letech 1975 až 2005 (zdroj: www.uzis.cz a FIALOVÁ, 2004, vlastní úpravy)
Počet pacientů (v tis.) 400
Počet hostů v lázeňských zařízeních po roce 1989 346,6
350 300 250 200
304,8 300,8 299,0 309,3 281,1
314,3
327,1
275,8 238,6 218,2 225,1 205,5 215,1
222,0 217,9
233,8
184,6
150 100 50 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok
Obr. 5: Vývoj počtu hostů v lázeňských zařízeních po roce 1989 (zdroj: www.uzis.cz a FIALOVÁ, 2004, vlastní úpravy)
44
Struktura hostů v LZ podle způsobu úhrady Zdravotní pojištění
Podíl hostů (%)
100%
8
10
9
8
Samoplátci ČR
9 6
Samoplátci cizinci
10 4
20 33
80%
38
5 12
60%
18 83
40%
86
85
82
75 55 44
20%
0% 1975
1980
1985
1990 Rok
1995
2000
2005
Obr. 6: Vývoj podílu hostů podle způsobu úhrady v lázeňských zařízeních mezi lety 1975 a 2005 (zdroj: www.uzis.cz a FIALOVÁ, 2004; vlastní úpravy)
Struktura hostů v LZ podle způsobu úhrady po roce 1989 Podíl hostů 100% 90%
Zdravotní pojištění
10
7
4
6
10
16
6
20
6
80%
8
20
24
Samoplátci ČR
25
32
30
Samoplátci cizinci
33
5 8
70%
40
37
39
38
38
13
11
15
18
10
10
12 40% 30%
84
78
72
75
68
20
26
39
35
12
50% 87
39
9
60%
86
41
66
58
20%
60
55
48
50
50
47
44
10% 0% 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok
Obr. 7: Vývoj podílu hostů podle formy úhrady v lázeňských zařízeních po roce 1989 (zdroj: www.uzis.cz a FIALOVÁ, 2004, vlastní úpravy)
45
V následujících tabulkách je uvedena návštěvnost dle způsobu úhrady pobytu a dle krajů. Tradičně nejvyšší návštěvnost vykazuje Karlovarský kraj. Je to dáno tím, že jsou do něho lokalizovány naše největší a nejvýznamnější lázně. Za povšimnutí stojí také počet cizinců, kteří navštívili Karlovarský kraj, jelikož se na celkové návštěvnosti v českých lázních podíleli plnou třetinou. Tab. 8: Návštěvnost v lázeňských zařízeních podle způsobu úhrady a krajů v roce 2007 (ÚZIS, 2008)
Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
Hrazeno zdrav. pojišťovnou KLP PLP 558 6 765 6 788 858 1 319 137 21 239 3 003 6 801 968 2 435 927 1 584 12 482 4 453 1 125 2 703 939 15 404 2 216 9 081 2 337 15 457 1 062 104 927 15 714
Samoplátcivlastní náklad Tuzemci Cizinci 4 880 1 087 4 769 97 705 1 052 15 218 116 359 8 831 5 936 6 421 3 075 3 976 1 106 2 015 31 2 256 0 16 048 952 19 918 3 360 6 916 907 91 953 133 962
Celkem 13 290 12 512 3213 155 819 22 536 12 858 19 148 7 624 5 898 34 620 34 696 24 342 346 556
Tab. 9: Návštěvnost v lázeňských zařízeních podle způsobu úhrady a krajů v roce 2007 (v %) (zdroj: ÚZIS, výpočty vlastní)
Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ČR
Hrazeno zdrav. pojišťovnou KLP PLP 50,9 4,2 54,2 6,9 41,1 4,3 13,6 1,9 30,2 4,3 18,9 7,3 65,2 8,3 58,4 14,8 45,8 15,9 44,5 6,4 26,2 6,7 63,5 4,4 30,3 4,5
Samoplátcivlastní náklad Tuzemci Cizinci 36,7 8,2 38,1 0,8 21,9 32,7 9,8 74,7 39,2 26,3 49,9 23,9 20,7 5,8 26,4 0,4 38,3 0,0 46,4 2,7 57,4 9,7 28,4 3,7 26,5 38,7
V příloze lze nalézt indikační seznam lázeňských míst a lázeňská zařízení členěná dle jejich zřizovatele.
46
8.2 Typologie Jak již bylo řečeno dříve měla by být výstupem této práce typologie lázeňských zařízení dle významu pro cestovní ruch. Do typologie vstoupily tyto ukazatelé: • celkový počet lůžek v lázeňských místech (včetně hotelů a penzionů), • počet lůžek v lázeňských zařízeních, • průměrná cena lůžka, • vybavenost obce sportovními aktivitami, • celková návštěvnost v LZ, • počet klientů-samoplátců. V námi vymezených lázních se nachází celkem 46 258 lůžek, přičemž celkem 26 690 (57,7 %) se vyskytuje v lázeňských zařízeních a dalších 13 793 (29,8 %) lůžek v hotelích a 5 398 (11,7 %) v penzionech. Největší počet lůžek vykazují Karlovy Vary (9 588), následované Mariánskými (6 188) a Františkovými Lázněmi (4 343), shodné pořadí mají tyto lázně i dle lůžek v lázeňských zařízeních. Největšími lázněmi na Moravě jsou Luhačovice. Nejméně lůžek pak mají lázně Skalka (21), Lázně Toušeň (80) a Vráž (161). Počet lůžek v lázeňských zařízeních členěných dle krajů uvádí tab. 10. Tab. 10: Celkový počet lůžek a lůžka v lázeňských zařízeních v krajích ČR (výpočty vlastní)
Karlovarský Ústecký Plzeňský Středočeský Jihočeský Liberecký Hradecký Pardubický Jihomoravský Zlínský Severomoravský Olomoucký Celkem
Lůžka Lůžka v LZ celkem 22 155 12 675 2 455 1 223 399 505 1 787 1 169 2 465 1 378 1 460 1 218 3 170 1 545 203 378 396 1 358 4 267 2 279 2 530 2 077 3 728 2 128 46 258 26 690
S typologií sice přímo nesouvisí, jelikož do ní nebyla tato kategorie zařazena, ale přesto by bylo vhodné se o ní alespoň zmínit. Ve dvaadvaceti lázních jsou k dispozici prostory vhodné k pořádání konferencí, kongresů a seminářů. Kapacita těchto prostor činí více jak 8 300 míst, přičemž téměř tři tisíce míst se nachází v Karlových Varech. Podobná situace nastává i v pořadí lázní podle ceny za lůžko. Nejvíce zaplatíme v Karlových Varech a Mariánských Lázních a to kolem 2 550 Kč za osobu a den. Vybavenost lázní sportovními aktivitami je velice důležitá pro přilákaní potenciálních návštěvníků. Celkem bylo vzato v úvahu 16 různých aktivit, jejich strukturu lze i s výsledky najít v příloze. Nejlépe si opět vedly Karlovy Vary. 47
Údaje pro návštěvnost v jednotlivých lázních mohou být velmi zkresleny postupem výpočtu, kdy byly údaje o návštěvnosti v krajích rozpočítávány v závislosti na počtu lůžek mezi jednotlivá lázeňská místa. Velmi snadno tak některé lázně získaly výhodu v podobě silného souseda a vylepšily si tak neprávem své postavení. Níže je uvedena vstupní matice dat pro typologii lázní a následně jsou výsledky typologie zobrazeny v kartodiagramu. Tab. 11: Vstupní matice dat pro typologii lázeňských míst v ČR (výpočty a zpracování vlastní)
Bechyně Bludov Dubí Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná- Darkov Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lipová - lázně Lednice Luhačovice Mariánské Lázně Mšené - lázně Osečná- Kundratice Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice Teplice nad Bečvou Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž Celkem
Celkem lůžek
Lůžka v LZ
Cena lůžka
858 256 219 4343 835 1670 2243 1444 771 9588 1236 241 523
580 170 219 2937 320 1207 778 934 465 6051 1129 0 483
902 355 598 656 562 539 510 594 606 2624 499 0 497
8 7 7 9 6 8 6 8 6 13 8 6 6
5267 2857 4042 36328 4768 14929 10117 15696 5552 74845 13481 0 5767
2048 1358 2644 30488 1823 12530 2559 7461 1751 62814 4252 0 1819
505 180 474 378 366 1270 80 523 854 3831 6188 219 190
399 180 354 203 218 1058 80 76 281 1947 2262 219 160
250 632 550 899 193 290 296 610 340 649 2463 830 303
6 6 6 6 6 6 3 9 6 10 11 5 6
3218 2794 4603 7627 2696 11171 914 1132 4722 30224 27979 4042 1689
1757 1839 1164 2046 2263 8249 408 433 2245 19887 23481 2644 1247
256 1707 21 164 1776 358 1446 453 631 161 46258
152 1089 21 120 785 291 637 413 311 161 26690
465 628 400 440 969 558 1023 492 615 820
5 10 6 6 7 6 10 7 6 6
2360 12437 353 2017 14489 4890 5785 5370 5226 1462 350849
1553 5559 168 959 9478 2325 2249 1358 2484 569 225915
48
Sportovní Celková Návštěvnost aktivity návštěvnost plátců
48
Lázně byly následně podle dosažených výsledků zařazeny po jedné z pěti kategorií dle významu pro cestovní ruch. Pro potřeby této práce byly definovány tyto kategorie: – –
mezinárodní význam – Karlovy Vary, nadnárodní význam – Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Jáchymov, Teplice, – národní význam – Třeboň, Jeseník, Karviná-Darkov, Bechyně, Janské Lázně, Lázně Libverda, Lednice, Lázně Bohdaneč, Karlova Studánka, Velichovky, Velké Losiny, – regionální význam – Dubí, Hodonín, Klímkovice, Teplice nad Bečvou, Lázně Bělohrad, Mšené – lázně, Bludov, Konstantinovy Lázně, – lokální význam – Slatinice, Lázně Kynžvart, Ostrožská Nová Ves, Osečná-Kundratice, Skalka, Klášterec nad Ohří, Lázně Toušeň.
Lázně s mezinárodním významem těží z příznivé kombinace všech vstupních faktorů, jejich zvláštní postavení lze vidět již jen na celkovém množství lůžek. Mezi lázně s nadnárodním významem patří ty, které mají alespoň 2000 lůžek a kvalitní léčebný základ v dlouholeté lázeňské tradici. Lázně národního významu jsou určeny spíše pro léčbu domácích klientů, otevřeny jsou však také cizincům. Lázně regionálního významu jsou určeny především domácím hostům a měly by disponovat alespoň 350 lůžky. Spíše doplňkovou funkci mají lázně lokálního významu. Mají většinou méně než 350 lůžek a zanedbatelný podíl cizinců. Z výše uvedeného existuje několik výjimek, které přesně nezapadají do vymezených kategorií významu. Nedostatky v jednom ze vstupních ukazatelů však tyto lázně dokázaly dohnat v kategoriích ostatních.
50
9
OBNOVA ZANIKLÝCH A VZNIK NOVÝCH LÁZNÍ V ČR
V minulosti se na území našeho státu nacházelo přibližně 250 míst25, kde se nacházely lázně nebo se k léčbě využívaly přírodní léčivé zdroje. Se vznikem ČSR se začal počet lázní snižovat26. Většina z nich zcela zanikla, jiné začaly sloužit novým formám cestovního ruchu (Špindlerův Mlýn, Doksy, Sedmihorky), v dalších místech bylo dána přednost rozvji průmyslu (Litvínov, Ústí nad Labem) nebo slouží jiným účelům (Kořenov-ubytovna, Šternberk- ústav sociální péče). Zánik čekal i některá lázeňská místa po roce 1989 kvůli nepovedené privatizaci (Běloves, Bílina) nebo omezeným možnostem lázeňských měst Bílina). V posledních letech se situace naštěstí obrátila a začínají postupně vznikat nové lázně, především v oblastech, kde se již dříve nějaké nacházely (ATTL, 2006b). Klášterec nad Ohří Až do 50. let 20. stol. byly v Klášterci v provozu malé lázně s pramenem Evženie(ATTL, 2006b). Se znovuobnovením lázní bylo započato v roce 1993, již v té době ve městě fungoval svého času největší aquapark v republice. V roce 1999 byly minerální prameny v Klášterci vyhlášeny za přírodní léčivé zdroje se zvláštní ochranou. První etapa obnovy lázeňské zóny zahrnovala rekonstrukci budov, inženýrských sítí a komunikací v celkové hodnotě 50 mil. Kč. Druhá etapa podpořená z programu Phare proběhla v roce 2004 a náklady na ni činily 20 mil. Kč. Na třetí etapu rozvoje lázeňské zóny a navazující infrastruktury v hodnotě 120 mil. Kč získalo město podporu z programu SROP. Další dotace na dokončení lázeňské infrastruktury získalo město v roce 2008. Klášterec tak patří mezi nejúspěšnější města v rámci ČR při získávání dotací z předstupních a strukturálních fondů EU. (ŠROUBEK, T. 2008) Město vzhledem k chybějícím zkušenostem s provozem lázní uzavřelo v roce 2008 s vítězem výběrového řízení na provozovatele Lázní Evženie společností Lázně Felicitas s.r.o. (provozující dva wellness hotely v Poděbradech a hotel Jupiter v Bechyni) smlouvu o spolupráci. V dubnu 2008 založilo město společnost Lázně Evženie a.s., kde bude mít zpočátku 100% majetkový podíl. Po splnění podmínek ve smlouvě odkoupí Lázně Felicitas do června 2009 70% podíl v Lázních Evženie a stane se tak většinovým vlastníkem. Movitý i nemovitý majetek zůstane v majetku města, které je pronajímá Lázním Evženie. Do konce června 2008 zaměstnaly lázně celkem 22 zaměstnanců v různých pracovních pozicích. Cílem lázní v roce 2009 je získat statut lázeňského místa, od května také počítá s pobytem pacientů v rámci komplexní a příspěvkové péče, současně se také pokusí získat dotaci z programu ROP Severozápad na výstavbu lázeňského hotelu "Spa Evženie" s 80 lůžky, wellness centrem, malým kongresovým centrem a stravovacím provozem v celkové hodnotě 110 mil. Kč. V bezprostřední blízkosti lázeňského komplexu se počítá s výstavbou 18jamkového golfového hřiště. (http://www.lazneevzenie.cz/)
25
např. Brandýs nad Orlicí, Dobrá Voda u Telče, Cerhovice u Plzně, Frývaldov, Hovězí u Vsetína, Kyselka, Napajedla, Ostrov, Rožnov p. Radhoštěm, Sadská, Svatý Jan pod Skalou, Tišnov, Ústí nad Labem, Žamberk, Žinovy a další (KNOP, K. 1999, 171)
26
Počet lázní: 82 (r. 1925), 56 (r. 1937), 49 (r. 1949), 34 (1957), 35 (1998), (KNOP, K. 1999, 171)
51
Louny V třech místech v jižní části města Louny vyvěrá minerální pramen Luna (nejhlubší v ČR). Před několika lety město uvažovalo o vybudování léčebného zařízení a o získání statutu lázeňského města. Po zpracování odborné expertízy, vyčíslení nákladů a posouzení možného přínosu bylo nakonec od myšlenky upuštěno. Nové Dvory V Nových Dvorech vzniklo wellness zařízení skládající se z tříhvězdičkového hotelu Rezidence (bukvojská rezidence ve středu města) a penzionu Tereziiny lázničky. Při poskytování wellness služeb je využíváno místní rašeliny, uvažuje se také využít k léčbě i Dobrou vodou pramenící v okolí. Společnost nabízí širokou nabídku wellness a relaxační pobytů, disponuje konferenčními prostory. (http://www.rezidencenh.cz/) Všeň Již na podzim roku 2009 měly být v obci Všeň na Semilsku otevřeny termální lázně. Téměř miliardový projekt však nabral již několik zpoždění a začíná se potýkat s prvními problémy. Dlouhé měsíce trvalo získat stavební povolení pro tak rozsáhlou investici, ke které se musely vyjádřit všechny zainteresované subjekty. Další zpoždění přineslo nepříznivé počasí a probíhající archeologický průzkum. Největší zpoždění však projekt nabral v roce 2008 při čekání na vyhlášení dotačních titulů pro podání žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu Severozápad (získání dotace je podmíněno nezapočetím stavby). Ač přes původně kladný postoj a podporu projektu od Libereckého kraje, projekt dotaci nezískal. V důsledku této skutečnosti chybí záměru 120 milionů, kvůli kterým neposkytne banka úvěr na stavbu areálu. Investor tak musí chybějící finance hledat jinde a projekt se tak nadále opožďuje a původní termín na podzim roku 2009 je již prakticky nereálný. V roce 2005 byla architektem Martinem Kotíkem založena akciovou společnost Wellness Centrum Všeň, která si vzala za cíl zrealizovat rozsáhlý projekt termálního centra s názvem Termální ráj Všeň s rozlohou 10 ha ve všeňské lokalitě Lavička, který by měl zajistit práci pro 180 lidí. (www.vsen.cz) Komplex určený k relaxaci a odpočinku by měl nabídnout 138 pokojů a 78 apartmánů ve čtyřhvězdičkovém hotelu, kongresové centrum, restauraci s 200 místy k sezení, vnitřní (s plochou 545 m2) a venkovní bazény (1250 m2), fitness, beauty, saunu, 2 tenisové kurty a hřiště na volejbal. Zdrojem vody pro celý komplex bude podzemní voda, která bude vháněna do vrtu s hloubkou 2,5 km, kde se teplota pohybuje kolem 80 °C. Po ohřátí se bude voda vracet na povrch. Teplota v bazénech bude 36 °C, což umožní využívat venkovní termální bazén i uprostřed zimy. Wellness centrum se chce orientovat zejména na českou klientelu, především pracovníky větších podniků v jeho okolí (např. Škoda, a.s). Nocleh ve dvoulůžkovém pokoji by se měl pohybovat zhruba ve výši 3 200 Kč a jednorázová vstupenka do bazénů a sportovišť činit asi 350 Kč. (www.turnovskovakci.cz)
52
10 SLOVINSKO Slovinsko patří mezi země s tradičním lázeňstvím. Na jeho území se nachází celkem 15 lázeňských míst s přiděleným statutem, která jsou sdružena ve Svazu slovinských přírodních lázní (Skupnost slovenskih naravnih zdravilišč-SSNZ). Většina z těchto lázní se nachází na východě podél hranic s Chorvatskem, dvoje pak na západě (Strunjan a Portorož). Slovinské lázně lze podle přírodního léčivého zdroje rozdělit do dvou skupin: 1) termální lázně (13) - Čatež, Dobrna, Dolenjske Toplice, Laško, Lendava, Moravske Toplice, Podčetrtek, Ptuj, Radenci, Rogaška, Šmarješke Toplice, Topolšica, Zreče; 2) přímořské lázně (2) – Portorož, Strunjan. Termální lázně lze dále dělit podle typu termálního pramene (odlišné fyzikální a chemické vlastnosti) na (KOLAR, 2004): 1) termální prameny - vytékají na povrch z dolomitu nebo vápence, 2) termominerální prameny - navrtané při hledání nafty (Moravske Toplice, Banovce, Petišovce a Ptuj), obsahují nejméně 10 g/l rozpuštěných minerálních látek.
Obr. 9: Lázně ve Slovinsku
Území Slovinska se člení pro potřeby cestovního ruchu do 6 turistických oblastí (SU RS): 1) hlavní město Lublaň, 2) lázeňské oblasti – založené na využívání přírodního zdroje k léčivým účelům (Banovci, Brezovica, Čatež ob Savi, Dobrna, Dolenjske Toplice, Izlake, Laško, Lendava, Martjanci, Maribor, Moravske Toplice, Petišovci, Podčetrtek, Ptuj, Radenci, Rimske Toplice, Rogaška Slatina, Šmarješke Toplice, Topolšica, Zreče, 53
3) 4) 5) 6)
přímořské oblasti – oblasti kolem mořského pobřeží (Portorož, Strunjan), horské oblasti – nad 500 m n. m. (Rogla, Rakitna), další turistické oblasti – kolem řek, jezer, turistických zajímavostí (Snovik), ostatní oblasti – nenáleží do žádné z předchozích skupin.
Ve Slovinsku se nachází celkem 25 lázeňsko-turistických center, z nichž deset nesplňuje podmínky pro získání statutu lázeňského místa podle zákona z r. 1960. Jejich výčet lze nalézt výše u turistických krajů v závorkách, kde kurzíva znamená přidělený statut. Turistické kraje je možné také rozdělit do dvou skupin podle podílu pracovních míst v cestovním ruchu a pohostinství (HORVÁT, 2006): 1) monostrukturní oblasti - převažuje zaměstnanost v turismu, jedná se o menší sídla bez průmyslu (podíl prac. míst v CR za obec- Čateške Toplice-69,7 %, Moravske Toplice-69 %, Podčetrtek-56,1 %, Šmarješke Toplice-62,8 % a Dobrna-54,9 %), 2) polyfunkční oblasti – kromě cestovního ruchu i další odvětví (Rogaška-13 %, Zreče-9,6 %, Ptuj-11,9 %, Laško-21,2 %, Radenci-30,2 %, Dolenjske-44,9 %). Lázeňství je ve Slovinsku upraveno zákonem o přírodních léčivých zdrojích a přírodních lázních z roku 1960 (přijat 16. 12. 1960, aktualizován 26. 11. 1964). Ten vymezuje přírodní léčivé zdroje, které je možné k léčbě pacientů v lázních využívat. Jsou jimi voda, bahno, písek, plyny, klima. Kvalita každého zdroje musí být každých pět let kontrolována. Dále dělí lázně do třech skupin podle přírodního léčivého zdroje na:
přírodní lázně – využívají minerální, radioaktivní nebo termální vodu a bahno klimatické lázně – využívají klima další přírodní lázně – využívají další přírodní zdroje
Dle zákona musí lázně žádající o přidělení statutu splnit několik podmínek. Přírodní léčivé zdroje, které využívají k léčbě musí být zákonem prohlášeny za léčivé. Musí být definované indikace a kontraindikace u léčby tímto léčivým zdrojem. Dále musí být splněny hygienické normy, vhodné prostory pro léčbu, ubytování a stravování pacientů, vybavenost léčebnými přístroji, dostatečné množství zdravotnického, technického a dalšího personálu (ŠEPETAVC, 2007). Počátky lázeňství ve Slovinsku lze hledat již ve starověku, kdy některé prameny byly využíváni Římany. Ve středověku bylo na většinu z nich zapomenuto, znovu začaly být objevovány a využívány až v 19. století. (JERŠIČ, 1990) Po 2. sv. válce byly lázně určeny zejména pro nemocné, které sem posílali jejich lékaři. Pobyt pacientů byl tak financován ze sociálního a zdravotního pojištění. Změna v systému zdravotního pojištění v roce 1951 znamenala, že se lázně začaly více orientovat na samoplátce. Větší rozvoj lázeňského cestovního ruchu začal po roce 1960, kdy byla zahájena výstavba modernějších ubytovacích zařízení a objektů pro léčbu a rekreaci. (JERŠIČ, 1990). Do poloviny 80. let 20. století byly ve Slovinsku přítomny většinou pouze klasické lázně, kde převládalo zaměření na léčbu, rehabilitaci a prevenci. V tomto období bylo v lázních realizováno asi 15-18 % všech přenocování v Slovinsku. Největší lázněmi dle počtu přenocování byla r. 1986 Rogaška (384 tis.), následovaná Radenci (155 tis.) a Dobrnou (165 tis.). Pacienti ve shodném roce strávili průměrně 7 dní a převažovali domácí hosté (kromě Rogaške a Moravských Toplic). (HORVÁT, 2006) Těsně před rozpadem bývalé Jugoslávie v roce 1990 bylo na jejím území více jak 125 lázeňsko-turistických oblastí, nejvíce se jich nacházelo v Srbsku (65), dále pak v Bosně a 54
Hercegovině (23), Chorvatsku (24), Slovinsku (20), Makedonii (8) a v Černé hoře (1). (JERŠIČ, 1990). Začátkem 90. let začíná významný obrat v rozvoji slovinského lázeňství. S výstavbou moderních bazénových komplexů s celoročním provozem se totiž začala využívat termální voda nejen k léčebným účelům, ale také pro zábavu a rekreaci. V důsledku toho dnes patří lázně Čatež (461 tis. přenocování v roce 2002) k druhému nejnavštěvovanějšímu turistickému regionu ve Slovinsku27, zatímco v klasicky zaměřených lázních počet přenocování stagnuje28. Ubytovací kapacity v lázeňských oblastech se podílejí jednou třetinou na celkovém počtu přenocování realizovaných ve Slovinsku. V lázeňskorekreačních oblastech (aquaparky, bohatá sportovně-rekreační nabídka) je však nutné připočítat ještě velký počet jednodenních návštěvníků. (HORVÁT, 2006) V posledních 15 letech tak dochází ke stále většímu odklonu některých lázní od původní léčebné funkce a specializování se na wellness služby. Tento jev je doprovázen velmi intenzivním rozvojem a vysokými investicemi do infrastruktury. Klasické lázně nezaznamenávají nikterak rychlý rozvoj a nízké jsou i jejich investice, především do ubytovacích kapacit pro domácí klientelu. Ve Slovinsku působí Svaz slovinských přírodních lázní (Skupnost slovenskih naravnih zdravilišč-SSNZ), který sdružuje a hájí zájmy svých členů, kterými jsou lázně se státem přiznaným statutem. SSNZ byl založen 13.11. 1957 v Celje pod názvem Zveza naravnih zdravilišč Ljudske republike Slovenije. Jejími zakládajícími členy bylo 7 termálních a slatinných lázní (Čatež, Dobrna, Dolenjske Toplice, Šmarješke Toplice, Radenci, Laško a Rogaška) a 3 klimatické lázně. Od roku 1964 působil svaz pod společným názvem Zveza naravnih zdravilišč in zdraviliških krajev. V roce 1964 se ke svazu připojilo Zdravilišče Moravske Toplice, v roce 1972 Atomske Toplice v Podčetrtku, v roce 1977 Terme Topolšica, v roce 1983 Terme Lendava, v roce 1984 Terme Ptuj a Zdravilišče Strunjan, v roce 1985 Terme Hoteli Palace Portorož a konečně v roce 1990 Terme Zreče. (ŠEPETAVC, 2007). Dnes má svaz celkem 13 členů29 v 15 lázeňských místech: Terme Lendava, Terme 3000 Moravske Toplice, Terme Radenci, Terme Ptuj, Terme Zreče, Terme Dobrna, Terme Topolšica, Terme Olimpia Podčetrtek, Zdravilišče Rogaška Slatina, Zdravilišče Laško, Terme Čatež, Zdravilišče Šmarješke Toplice, Zdravilišče Dolenjske Toplice, Talaso Strunjan a Terme & Wellness Palace Portorož. Činnost a historii SSNZ lze shrnout do třech základních období (ŠEPETAVC, 2007): 1957-1962 - období tvorby stanov a základů fungování přírodních lázní a krajů, 1963-1966/1967 - ustanovení charakteristických rysů přírodních lázní s důrazem na návštěvy pojištěnců, 1967- dosud: otevírání lázeňských oblastí pro všechny potenciální domácí i 27
Moravske Toplice na 6. místě (376 tis. přenocování), na 8. místě Podčetrtek (292 tis. přenocování )
28
Rogaška (213 tis.), Radenci (156 tis.), Laško (109 tis.), Dolenjske (96 tis.), Dobrna (84 tis.)
29
Terme Dolenjske Toplice, Terme Šmarješke Toplice a Talaso Strunjan mají společného vlastníka a vystupují pod společným jménem Terme Krka. Společenství vzniklo v roce 1972 sloučením Dolenjskih a Šmarjeških Toplic a převodem pod správu společnosti pro výrobu léčiv Krka z Nového Města. Později se přidal ještě hotel Hrad Otočec a v roce 1984 Strunjan.
55
zahraniční návštěvníky, rozšiřování nabídky služeb (wellness). Slovinské lázně se stávají stále atraktivnější destinací. To dokazují i statistická data o návštěvnosti v lázeňských místech. Po roce 1989 dochází ke každoročnímu nárůstu počtu ubytovaných hostů o několik tisíc (výjimku tvořily roky 1991 a 1999, kdy byl zaznamenán nepatrný pokles). Zatímco počet domácích návštěvníků spíše stagnuje, počet cizinců velmi rychle roste. Tuto skutečnost dokládá i obr. 10. Zatímco v roce 1990 navštívilo lázně pouze 287 155 hostů, z nichž bylo 155 052 (54 %) domácích a 132 103 (46 %) cizinců, tak v roce 2007 to bylo již 619 812 návštěvníků, z nichž bylo 341 762 (55,3 %) domácích a 256 101 (42,8 %) cizinců. Údaje za rok 200830 jsou podchyceny pouze do konce listopadu 2008, lze tak předpokládat ještě mírný nárůst po započtení posledního kalendářního měsíce. V roce 1990 strávili cizinci průměrně 5,6 dne, přičemž nejdéle 11,8 dne ve Slovinsku pobyli Izraelci. V roce 2007 zde setrvali cizinci průměrně 4,5 dne (nejdéle Rusové 9,6 dne). Z těchto údajů je patrné, že je zde tendence ke zkracování pobytu.
Počet hostů v lázeňských zařízeních po roce 1989
Počet pacientů (v tis.) 700
Domácí
Cizinci
600 500 400 300 81,4
200 100
205,9 178,0 194,5 149,1 103,0 108,1121,9122,1 114,7 87,1 105,2
266,1 248,3 230,9
132,1 71,2
155,1
277,3256,1
342,5
255,2 258,5 240,2 261,3 244,4 184,4 250,9 224,2
260,2
290,0
282,9
289,9 286,5
307,7 331,3 299,1
341,8
0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Rok
Obr. 10: Vývoj počtu hostů ve slovinských lázeňských zařízeních po roce 1989 (zdroj: SSNZ, zpracování vlastní)
30
Celková návštěvnost v roce 2008 byla 597 863, domácích 341 762 a cizinců 256 101.
56
Návštěvnost cizinců z vybraných evropských zemí zachycuje obr. 11. Je zde vidět u některých zdrojových zemích extrémní nárůst návštěvnosti. Nejvíce cizinců přijíždí v současné době do Slovinska z okolních zemí (Itálie, Rakousko), zemi začínají také postupně objevovat Rusové. Na návštěvnosti v roce 1991 se negativně podepsala politická nestabilita a události bezprostředně související s vyhlášení nezávislosti Slovinska (25. 6. 1991). Dva dny po tomto aktu vtrhly na území slovinského státu jednotky jugoslávské lidové armády a chtěly samostatnosti zabránit. Ozbrojený konflikt označovaný jako Válka o nezávislost trval pouze deset dní (27.6.-7.7.1991). Podrobné tabulky o návštěvnosti v lázních ve Slovinsku jsou uvedeny v přílohách. Vývoj návštěvnosti ve slovinských lázních mezi lety 1990 až 2008
počet návštěvníků 90000 Itálie
80000
Rakousko Chorvatsko
70000 60000 50000
Německo Rusko Nizozemsko Ostatní evropské
40000 30000 20000 10000 0 90 19
92 19
94 19
96 19
00 20
98 19
02 20
04 20
06 20
08 20 rok
Obr. 11: Vývoj návštěvnosti cizinců ve slovinských lázních po roce 1989 (zdroj: SSNZ, vlastní zpracování)
V následující části je uvedeno několik tabulek, které přehledně znázorňují charakteristiky jednotlivých lázeňských míst, kterými jsou klimatické poměry, typ léčivého přírodního zdroje, počet lůžek a vybavenost sportovními aktivitami (indikační skupiny uvedeny v příloze).
57
Rašelina
Klima
Plyny pro inhalaci
Slatina a minerální peloidy
Termální minerální voda: teplota u vývěru (°C)
•
142 375 179 230 161
9,7 10,0 9,6 9,1 10,5
• • • • •
42,0 – 63,0 35,0 – 36,5 36,0 – 38,0 32,0 – 35,0 62,0
• • • • •
186
10,0
•
62,0 – 73,0
•
•
220
9,0
•
30,0 – 44,0
•
•
>10
17,2
•
23,0 – 25,0
269 208 228 >10 169 395 395
9,2 9,7 9,8 14,0 9,8 9,0 9,3
• • • • • • •
Mořská voda a mořská solanka
Lázeňské místo státem uznané
•
Průměrná roční teplota (°C)
•
Nadmořská výška (m)
Terme Čatež Terme Dobrna Terme Dolenjske Toplice Thermana Laško Terme Lendava Terme 3000 Moravske Toplice Terme Olimia Podčetrtek Terme & Wellness LifeClass Portorož Terme Ptuj Terme Radenci Zdravilišče Rogaška Talaso Strunjan Terme Šmarješke Toplice Terme Topolšica Terme Zreče
Studená minerální voda
Tab. 11: Přírodní a klimatické charakteristiky a přírodní léčivý zdroj ve slovinských lázních (zdroj: SSNZ)
•
39,0 41,0 55,0
• •
• 32,0 32,0 34,5
•
•
•
• • • • • •
• • •
• •
•
Tab. 12: Počet lůžek dle kategorií ve slovinských lázních (zdroj: SSNZ)
Terme Čatež Terme Dobrna Terme Dolenjske Toplice Thermana Laško Terme Lendava Terme 3000 Moravske Toplice Terme Olimia Podčetrtek Terme & Wellness LifeClass Portorož Terme Ptuj Terme Radenci Zdravilišče Rogaška Talaso Strunjan Terme Šmarješke Toplice Terme Topolšica Terme Zreče Celkem lůžek Podíly lůžek (%)
hotel 1 036 385 267 370 209
Počet lůžek penzion bungalov 280
240
celkem 1 316 385 267 370 449
706
32
184
922
595
423
541
1559
908
14 120
641 900 238 380 287 200 7 122 75,1
58
922 56
220 92 4 160 1 493 15,7
873 9,2
176 641 1 120 330 380 291 360 9 488 100,0
• •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
• • •
• • •
• •
• • •
• • •
• • • • •
• •
• • • • • • •
•
•
•
•
•
•
•
•
•
• • •
• • •
• • •
• • •
• • •
• • • • • • •
• •
• • • • •
• • • • • • •
• •
•
•
•
• •
•
• •
Vysokohorská turistika
•
•
•
Rybolov
•
•
•
Lov
•
•
•
• • • • •
• •
•
•
• • • • •
•
•
• •
• •
• • •
• • • • •
•
•
•
• • •
Vinařské cesty
• •
Vodáctví
• • • • •
Turistika
•
• •
• • • •
Lyžování, běžky
• • •
Cyklistika
•
•
Jezdectví
Běžecká stezka
• • • • •
Pétanque
•
Bowling
•
Tenis
Minigolf
Terme Čatež Terme Dobrna Terme Dolenjske Toplice Thermana Laško Terme Lendava Terme 3000 Moravske Toplice Terme Olimia Podčetrtek Terme & Wellness LifeClass Portorož Terme Ptuj Terme Radenci Zdravilišče Rogaška Talaso Strunjan Terme Šmarješke Toplice Terme Topolšica Terme Zreče
Golf
Tab. 13: Vybavenost slovinských lázní sportovními aktivitami (zdroj: SSNZ)
•
Níže lze nalézt stručný popis jednotlivých lázeňských míst ve Slovinsku (SSNZ, 2008).
Terme Čatež (Čatežke Toplice) V lázních vyvěrá 11 termálních pramenů s teplotou mezi 42° C a 63° C. Terme Čatež se během posledního desetiletí rozvinuly v největší slovinské přírodní lázně a druhé největší turistické centrum. Pestrost nabídky a velké množství turistických produktů řadí Terme Čatež mezi nejatraktivnější turistické destinace v Evropě. V nabídce je možné najít léčebné a wellness programy, vodní programy, sportovně-rekreační obsah, golf, zábavní večerní programy, kasino, nabídka kongresových prostor a další. Léčebné faktory: termální voda Indikace: revmatismus, stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu, nervová onemocnění a úrazy, stavy po operaci rakoviny prsou Programy: léčebné programy a preventivní programy, wellness Rekreace a zábava: letní termální riviéra – největší venkovní termální bazénový komplex ve Slovinsku (10 000 m2), zimní termální riviéra – více než 1800 m2 krytých vodních ploch, 8 různých druhů saun, kasino Sport: venkovní a vnitřní hřiště na tenis, badminton, squash, bowling, hřiště na golf s 18 jamkami, jízda na kole po okolí 59
Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely, apartmány Kongresový cestovní ruch: kapacita až 1000 míst
Terme Dobrna Lázně Dobrna jsou moderní a dynamické lázeňsko-turistické centrum. Léčebné termální prameny, které znali již Keltové a Římané, příjemné středně horské klima, bahenní zábaly, kvalitní lékařská péče, relaxační a špičková wellness nabídka, odbornost a zkušenosti, zábava a laskavost hostitelů – to vše jsou faktory, které již kdysi lákaly hosty z celého světa. Termální voda v Dobrně je ideálním zdrojem při léčení gynekologických a urologických onemocnění, revmatických onemocnění a léčení bolestí a úrazů pohybového systému. Léčebné faktory: termální voda, organické a anorganické peloidy, bioklima Indikace: gynekologická onemocnění, urologická onemocnění, revmatismus, poškození pohybového ústrojí, neurologická onemocnění, revmatismus Programy: programy porodnosti, akupunktura v těhotenství, preventivní programy pro manažery, wellness, 7 parních a finských saun, Kneippovy programy Rekreace a zábava: vnitřní a venkovní termální bazén, whirlpool, dětský bazén Sport: tenisové hřiště, volejbalové hřiště, běžecká stezka, chůze, jízd na kole, organizované vycházky a výlety do blízkého okolí Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely
Terme Dolenjske Toplice Dolenjské Toplice patří mezi nejstarší lázně ve Slovinsku. Blahodárné účinky termální vody s teplotou 36° C tak byly důvodem pro výstavbu jedněch z nejúspěšnějších lázní ve Slovinsku. Přizpůsobení lékařského personálu a lékařských přístrojů potřebám hostů umožňuje jejich úspěšnou rehabilitaci a dobrý pocit. S výstavbou Léčebné faktory: termální voda Indikace: revmatismus pohybového aparátu, stavy po úrazech, gynekologická onemocnění Programy: léčebné programy, preventivní programy wellness Rekreace a zábava: wellness centrum balena (9.200 m²) Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely Sport: jízda na kole, plavání, tenis, lov, rybolov, lyžování, basketbal, lukostřelba, turistické trasy, půjčovna lodí
Zdravilišče Laško Lázně Laško jsou dnes moderním centrem lázeňského turismu s programy a službami pro léčbu a příjemný pocit. 60
Léčebné faktory: prameny termální vody Indikace: stavy po úrazech a operacích pohybového systému s funkčními poruchami, revmatismus, bolesti páteře, svalová a neurologická onemocnění a stavy po mozkových příhodách, poruchy oběhu a gynekologická onemocnění Programy: terapeutické programy, preventivní programy, wellness Rekreace a zábava: vnitřní a venkovní termální bazén, saunové centrum Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely
Terme Lendava Začátky lázní v Lendavě sahají do roku 1965, kdy se ve vsi Petišovci při hledání ropy narazilo na jedinečnou parafínovou termominerální vodu. Léčebné faktory: sodíko-uhličitá termální voda, specifikem je vysoký obsah parafínu Indikace: revmatická onemocnění, stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu; stavy po onemocněních a úrazech periferních nervů Programy: léčebné programy, preventivní programy, wellness Sport: cyklistika, nordic walking, jízda na koních, míčové hry, lov a rybolov Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely
Terme 3000 Moravske Toplice Největší zvláštností Terme 3000 je jejich jedinečná černá voda se specifickými léčebnými účinky. Léčebné faktory: černá termální voda Indikace: revmatismus, stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu, kožní nemoci, plicní onemocnění Programy: preventivní a wellness Sport: golfové hřiště, tenis, volejbal, házená, basketbal, fotbal, badminton, nordic walking Ubytování: 3, 4 a 5 hvězdičkové hotely Konference: 3 sály
Terme Olimia Podčetrtek Léčebné faktory: termální voda z hloubky Indikace: revmatismus, kožní onemocnění, poruchy krevního oběhu, stavy po operačních zásazích a úrazech kostí a svalů, poškození periferních nervů Programy: preventivní programy a wellness Rekreace a zábava: více než 2000 m2 krytých a otevřených vodních ploch, 9 různých saun 61
Sport: fitness centrum, otevřená hřiště pro kolektivní sporty, tenis, malá kopaná, basketbal, volejbal, badminton, pétanque, procházky, jízda na kole po okolí, golfové hřiště Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely Konference: kongresové centrum
Terme & Wellness LifeClass Portorož První zmínky o salinách a solance v Portoroži lze nalézt již v římských dobách. V 13. století používali benediktini oba přírodní zdroje k léčbě nadváhy, vodnatosti a revmatismu. v 17. století se poutníci pomazávali solným blátem, slunili se a poté se koupali v slané vodě. Portorož se nachází v přímořské oblasti se stoletou lázeňskou tradicí. Léčebné faktory: solné bláto – fango, solanka- Acqua madre, přímořské klima, mořská a termominerální voda Indikace: onemocnění pohybového aparátu, revmatismus, stavy po úrazech a operacích, neurologická onemocnění, onemocnění dýchacích cest; gynekologické problémy, urologická onemocnění; nadměrná tělesná váha Programy: wellness- thalassoterapie, ayurveda Rekreace a zábava: bazény s termominerální vodou (700 m2); bazény s mořskou vodou (650 m2), hotelová pláž, tenisové hřiště, minigolf, vodní sporty Ubytování: 3 , 4 a 5 hvězdičkové hotely Konference: kongresové centrum pro 1100 účastníků
Terme Ptuj Terme Ptuj jsou jedněmi z nejmladších lázní ve Slovinsku rozvíjející se nedaleko stejnojmenného a zároveň nejstaršího města ve Slovinsku. Léčebné faktory: přírodní termominerální voda Indikace: revmatismus, stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu Rekreace a zábava: termální park s 4.200 m² vodních ploch, sauny Sport: tenisové hřiště, volejbal, basketbal, minigolf, stolní tenis, golf (18 jamek), turistické trasy, cyklistika, jízda na koni, plavba, veslování, balonové létání, sportovní letiště Ubytování: apartmány, bungalovy a kemp
Terme Radenci Léčebné faktory: mineralizovaná slatina s přírodním obsahem oxidu uhličitého, termominerální voda, anorganické peloidy, příznivé klima Indikace: léčba onemocnění srdce a cévního systému, onemocnění ledvin a močových cest, revmatická onemocnění a poruchy pohybového aparátu a onemocnění metabolismu 62
Programy: ayurveda Rekreace a zábava: 10 bazénů s rozlohou 1460 m2, sauny, Sport: tenisová hala, fitness, běžecká trasa, sportovní hala, bowling, volejbal na písku, surfování, cyklistika, sjezd Mury, lov a rybolov, jezdecké centrum, let s balonem Ubytování: 2, 3 a 4hvězdičkové hotely Konference: kongresový sál
Zdravilišče Rogaška Zázračnou moc minerální vody poprvé analyzovali alchymisté v roce 1572, pravý rozkvět lázní nastal v druhé polovině 19. století. Dnes je Rogaška Slatina významnou lázeňskou oblastí. Léčebné faktory: Léčebná minerální voda Donat Mg s vysokým obsahem magnesia Indikace: onemocnění srdce a cév, jater, žlučníku, slinivky břišní, nervové soustavy a žaludku; zvýšená hladina cukru a cholesterolu v krvi, zvýšený krevním tlaku Programy: ayurveda Rekreace a zábava: bazénový komplex s termominerální vodou Sport: fotbal, basketbal, tenis, squash, golf, treking, nordic walking, cyklistika Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely
Talaso Strunjan Talaso Strunjan se vyznačuje výjimečnou polohou přímo u moře v srdci přírodního parku s více jak tisíc let starými salinami. Léčebné faktory: léčebné středozemské klima, mořská voda, solanka a mořské bláto Indikace: onemocnění dýchacích cest, revmatismus, stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu, osteoporóza Programy: léčebné programy, preventivní programy a wellness Rekreace a zábava: vnitřní bazén a venkovní bazén s ohřátou mořskou vodou Sport: nordic walking, vodní aerobik, tenis, cyklistika, plavání, volejbal, fitness, minigolf, Ubytování: 3 a 4hvězdičkové hotely
Terme Šmarješke Toplice Léčebné faktory: termální voda Indikace: onemocnění srdce a cév, onemocnění a úrazy pohybového aparátu Programy: rehabilitační a wellness Sport: nordickou chůzi, tenis, fotbal, basketbal, volejbal, minigolf, pétanque. 63
Ubytování: 4hvězdičkové hotely
Terme Topolšica Blahodárné účinky léčivých pramenů lidé v Topolšici znali již v 16. století. Pro veřejné využívání se lázně otevřely roku 1838, tehdy byly také postaveny první stavby pro sezónní hosty. To vše pak v osmdesátých letech přispělo k vytvoření dnešního moderního lázeňského, turistického, rekreačního a stravovacího centra s vysoce kvalitní nabídkou služeb nabídkou. Léčebné faktory: termální voda, vliv středněhorského klimatu Indikace: onemocnění páteře a kloubů, stavy po úrazech, stavy po operacích pohybového aparátu, revmatická onemocnění, onemocnění dýchacích cest, lehčí formy chronických onemocnění srdce a cév Programy: léčebné, preventivní a wellness programy Rekreace a zábava: vnitřní a venkovní bazény, sauny Sport: plavání, cyklistika, procházky a turistika, lyžování, běžky, tenis, jízda na koni Ubytování: 3hvězdičkové hotely
Terme Zreče Různorodost lázní a turistické nabídky doplňuje 16 km vzdálené klimatické, lázeňské, lyžařské a sportovní centrum Rogla (1517 m). Léčivé klima na Rogli má příznivý vliv na onemocnění dýchacích cest, očí, kůže, alergie i onemocnění krve. Léčebné faktory: minerální voda, přírodní bláto fango, pohorská rašelina (organický peloid), léčebné a uklidňující středněhorské klima Indikace: úrazy pohybového aparátu, onemocnění periferního nervového systému, revmatismus, onemocnění dýchacích cest, alergie, onemocnění očí a Programy: preventivní programy a wellness Rekreace a zábava: 1600 m2 vodních ploch ve vnitřních a venkovních bazénech, sauny Sport: fitness centrum, běžecká stezka, cyklistika, turistika, rybolov, lyžování na Rogli, nordic walking Ubytování: 3hvězdičkové hotely Konference: kongresové sály
64
10. 1 Stručná komparace Slovinska a České republiky Česká republika má silný základ v podobě kvalitních přírodních léčivých zdrojů a dlouholeté tradici a zkušenostech s tradiční formou lázeňství. Pouze na těchto předpokladech však nelze dnes stavět svůj další vývoj. Je nezbytné přizpůsobit svou nabídku služeb požadavkům poptávky. Lázeňské společnosti v České republice bohužel včas nerozpoznaly budoucí strukturu poptávky a nedokázaly tak v dostatečném předstihu zareagovat na přicházející změny v podobě wellness a relax pobytů. Dnes se jim proto stávají velkou konkurencí okolní země, které velmi dobře dokážou propojit tradiční formy lázeňství s nejrůznějšími podobami wellnessových aktivit a zábavních parků. Slovinsko po získání samostatnosti v roce 1990 velmi brzy pochopilo, že je nezbytné investovat do infrastruktury a kvality poskytovaných služeb. Během velmi krátké doby se z původně neatraktivních míst staly doslova rájem léčebné a zábavní turistiky. Slovinsko investovalo nemalé finanční prostředky do výstavby nových velmi luxusních hotelů, výstavby aquaparků, doprovodných služeb i do úpravy okolního prostředí. Každé lázně navíc disponují svým vlastním rozvojovým plánem, který počítá s pokračujícím přílivem investic do budování infrastruktury. Všechny slovinské lázně se navíc snaží uspokojit požadavky všech potenciálních klientů. Nezakládají proto své služby pouze na existenci kvalitních léčivých zdrojů, ale snaží se v sobě propojit kvalitní přírodní prostředí, s širokou nabídkou léčebných a sportovních aktivit, místních produktů, výletů a kulturních událostí. Slovinsko velmi dobře pochopilo svou roli mezi evropskými lázeňskými zeměmi a čeká ho v následujících letech skutečně slibný vývoj v návštěvnosti lázeňských míst, rozvoji regionů i pozitivních vlivech na ekonomiku.
65
11 ZÁVĚR České lázeňství je založeno na kvalitních přírodních léčivých zdrojích a velmi dobré úrovni poskytovaných léčebných služeb. Lázeňství v České republice je upraveno zákonem č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), který definuje pojmy vztahující se k lázeňství, způsobu ochrany přírodních léčivých zdrojů, ale také podmínky pro stanovení území lázeňským místem. V České republice má přidělen statut lázeňského místa celkem 34 lázní, z nich jsou v současné době dvě místa (Bílina a Náchod) uzavřena. Dále můžeme vymezit další lázně (Lednice, Skalka, Klášterec nad Ohří a Hodonín), jejichž nabídka je prakticky totožná s předchozími lázněmi, pouze jim ještě nebyl přidělen zákonem statut, který by je opravňoval přesunout se do kategorie lázeňských míst. Lázně můžeme v České republice nalézt kromě Hlavního města Prahy a Kraje Vysočina ve všech ostatních 12 krajích. Tradičně nejvíce lázní je soustředěno v Karlovarském kraji a označují se jako tzv. lázeňský trojúhelník, který tvoří lázně v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních. Z hlediska velikosti obce, se lázně nejčastěji nacházejí v obcích s 1 až 5 tisíci obyvatel. Návštěvníci v českých lázních se člení podle způsobu úhrady nákladů do třech kategorií. Náklady první skupiny návštěvníků jsou plně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění a označuje se jako komplexní zdravotní péče. Příspěvková léčebná péče je poskytována pojištěncům pouze na úhradu nákladů spojených s léčením, stravování a ubytování si pacient musí zaplatit z vlastních zdrojů. Poslední skupinu tvoří hosté, kteří si veškeré poskytované služby hradí sami. Do této skupiny se řadí také zahraniční hosté. Dle ÚZIS se v roce 2007 účastnilo lázeňské péče v českých lázních celkem 346 556 klientů, z nichž 34,8 % bylo léčeno na náklad veřejného zdravotnictví, 38,7 % tvořili cizinci a 26,5 % tuzemští samoplátci. Léčba je zajišťována kvalifikovaným personálem v 85 lázeňských zařízeních, která disponují celkem 25 737 lůžky. V roce 2007 strávili klienti v lázních průměrně 16,2 dne, přičemž průměrná délka pobytu pacienta léčeného v rámci komplexní léčby byla 26,9 dne, pacienta v rámci příspěvkové péče 21,2 dnů, tuzemští samoplátci strávili v lázních průměrně 6,8 dne a cizinci 13,7 dne. Po roce 1989 postupně roste počet samoplátců (domácích i cizinců), zatímco klesá počet pacientů, kterým je léčba hrazena zdravotní pojišťovnou, a to v důsledku omezování výdajů na tuto formu zdravotní péče. Cílem této práce bylo vytvořit typologii lázeňských míst v České republice z hlediska významu pro cestovní ruch. Do sledovaného souboru bylo zahrnuto celkem 36 lázní (se statutem i bez něho). Vstupními daty pro matici hodnot výsledné typologie bylo celkem šest ukazatelů, tj. celkový počet lůžek v lázeňských místech (včetně hotelů a penzionů), počet lůžek v lázeňských zařízeních, průměrná cena lůžka, vybavenost obce sportovními aktivitami, celková návštěvnost v LZ, počet klientů-samoplátců. Lázně byly následně podle dosažených výsledků zařazeny do jedné z pěti kategorií dle významu pro cestovní ruch. Pro potřeby této práce bylo definovány tyto kategorie: 66
1) lázně mezinárodního významu – Karlovy Vary, 2) nadnárodního – Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Poděbrady, Jáchymov, Teplice 3) národního – Třeboň, Jeseník, Karviná-Darkov, Bechyně, Janské Lázně, Lázně Libverda, Lednice, Lázně Bohdaneč, Karlova Studánka, Velichovky, Velké Losiny, 4) regionální význam – Dubí, Hodonín, Klimkovice, Teplice nad Bečvou, Lázně Bělohrad, Mšené – lázně, Bludov, Konstantinovy Lázně, 5) lokální význam – Slatinice, Lázně Kynžvart, Ostrožská Nová Ves, OsečnáKundratice, Skalka, Klášterec nad Ohří, Lázně Toušeň. Jednotlivé kategorie se odlišují jednak podle celkové návštěvnosti a převažující klientely, ale také celkovým počtem lůžek a celkovou úrovní nabízených služeb. Čím významněji jsou tyto ukazatele přítomny v lázeňském místě, tím více roste význam těchto lázní z pohledu cestovního ruchu. S přehledem nejvýznamnějšími lázněmi v ČR jsou Karlovy Vary, které disponují téměř deseti tisíci lůžky a zaměřují se převážně na zahraniční klientelu. České lázeňství stojí již delší dobu před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se bude jeho další vývoj ubírat. Zda zůstane nadále věrné dosavadní tradici v podobě dlouhodobých léčebně zaměřených programů nebo zda bude svou nabídku přizpůsobovat aktuálním trendům a dá tak prostor také novým typům krátkodobých pobytů spojených s aktivním odpočinkem. Jak lze sledovat na vývoji a pozitivních vlivech na rozvoj v sousedních zemích (Maďarsko, Slovinsko), které se již před lety začaly specializovat na wellness pobyty, bylo jejich rozhodnutí správné a rozhodně se jim obrovské investice do budování infrastruktury vyplatily. Každoročně totiž zaznamenávají v lázních nárůst návštěvnosti a tím současně přínos pro region i ekonomiku státu. V České republice nebyly dosud trendy spojené se zdravým způsobem života zcela pochopeny a zapracovány do koncepce českého lázeňství a jeho směrování, ačkoliv zkušenosti ostatních zemí mluví o opaku. Je tedy otázkou času, zda vůbec, případně v jaké formě se začnou tyto nové formy pojetí lázeňství rozvíjet i u nás a zda se pro nás zatím v důsledku opožděného vývoje nestanou okolní země silnou konkurencí. Pokud se nakonec přeci jen rozhodneme pro orientaci na wellness a relax pobyty, bude nás to stát nejen nemalé finanční prostředky, ale také zásadní změnu v organizaci a fungování lázeňských společností a přístupu ke klientovi.
67
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a časopisy (2008a): Lázeňská péče 2007. ÚZIS ČR, Praha, 28 s. ISBN 978-80-7280-744-4 (2008b): Zdravotnická ročenka České republiky 2007. ÚZIS ČR, Praha, 260 s. ISBN 97880-7280-783-3 (2007): Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013. MMR, Dragon Press (2007): Katalog lázní & wellness. C.O.T media, 82 s. ATTL, P. (2006a): Konkurenceschopnost českého lázeňství: disertační práce. VŠE, Praha ATTL, P (2005): K pojetí lázeňství. In Czech Hospitaly and Tourism Pápera: Hotelnictví, lázeňství a turismus. Roč. I, č. 1/2005, VŠH Praha, Praha, s.43-67. ISSN 18-01-1535 BENDA, J., BROŽEK, B. (1986): Peloidy a peloterapie. In Balneologické listy. Výzkumný ústav balneologický, Mariánské lázně, s. 7- 41. ISSN 0231-6595 BUDÁK, F. (2002): Postavení lázeňství v transformačním období české společnosti: diplomová práce. MP, UK PřF, Praha BURACHOVIČ, S., WIESER S. (2001): Encyklopedii lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, Praha, s. 456, ISBN 80-7277-048-9 ČERTÍK, MIROSLAV (2000): Cestovní ruch : vývoj organizace a řízení. 1. vyd., Off, Praha, 352 s. ISBN 80-238-6275-8 DĚDINA, J. (2004): Management,organizování a ekonomika lázeňství – vybrané kapitoly . 1. vyd., VŠ CRHL, Praha, 170 s. ISBN 80-86592-01-4 FIALOVÁ, D. (2004): České lázeňství. Geografické rozhledy, roč. 13, č. 3, Terra, s. 76– 77. HORVAT, U. (2006): Vpliv turizma na regionalni razvoj na primeru zdraviliških turističnih krajev v Sloveniji. In Turizam kao faktor regionalnog razvoja (medunarodni naučni seminar 9.-10.5.2006, zbornik radova), Univerzitet u Tuzli, Tuzla, s. 125-132, ISBN 9958-609-48-7 HRALA, V. (2000): Geografie cestovního ruchu. 2.vyd., VŠE, Praha, 110 s. ISBN 80-2450099-X JERŠIČ, M. (1990). Turistična geografija. Državna založba Slovenije, Ljubljana, 146 s. KAJLÍK, V. a kol. (2007): České lázně a lázeňství. MMR, Praha, 219 s. ISBN 978-80239-9330-1. KIRAĽOVÁ, A. (2003): Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd., Ekopress, Praha, 80-86119-56-4 68
KNOP, K. (1999): Lázeňství: ekonomika a management. 1. vyd., Grada Publishing, Praha 231 s. ISBN 80-7169-717-6 KOLAR, J. (2004). Panonske terme: Razvoj, struktura in učinki v severovzhodni Sloveniji: diplomsko delo. Univerza v Ljubljani, Filozofska fakulteta, Ljubljana, 164 l., Mentor Anton Gosar KOLEKTIV AUTORŮ (1996): Slovník cizích slov. 2. dopl. vydání, Encyklopedický dům, Praha, 368 s., ISBN 80-90-1647-8-1 KŘÍŽ, H. (1983): Hydrologie podzemních vod. 1. vyd., Academia, Praha, 292 s. KŘÍŽEK, V. (2002): Obrazy z dějin lázeňství. Libri, Praha, 264 s. ISBN 80-7277-092-6 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch: výkladový slovník. MMR, Praha, 2002, 448 s. PERIĆ BUČAR, K. (2002): Termalni turizam Hrvatske. In Acta turistica- No. 2, pp. 83182, Ekonomski fakultet Zagreb, Zagreb, December 2002, s. 120-139. ISSN 0353-4316 RŮŽKOVÁ, J. (1994): Statistický lexikon obcí České republiky 1992. 2. vyd., ČSÚ, SEVT Praha, 895 s. ISBN 80-7049-096-9 SEIFERTOVÁ, V. (2003): Marketing v lázeňském cestovním ruchu. VŠ CRHL: Pragoline, Praha, 120 s. ISBN 80-86592-00-6 SZCZYRBA, Z., SMOLOVÁ, I. (2005a): České lázně – tradiční produkt marketingu turistické destinace Česká republika. In: Fňukal, M., Ptáček, P.: Geografie SZCZYRBA, Z., SMOLOVÁ, I. (2005b): Lázeňství v České republice – tradice a nový rozměr. Veřejná správa, č. 45. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, s. XI-XII (příloha). TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plzeň, Aleš Čeněk, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4 VANČURA, P. (2008): Metodika zjišťování návštěvnosti v lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních. ČSÚ, ústní sdělení VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. Mapový list „Lázeňství“. MMR ČR, Praha, s. 74-75. ISBN 80-239-7256-1 Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)
Články a prezentace z webových stránek ATTL, P. (2006b): Fenomén jménem wellness. Vademecum zdraví [on-line]. roč. 2006, č. Podzim [cit. 16. srpna 2008]. Dostupný na WWW:
69
ATTL, P. (2006c): Nové lázně v Česku. Vademecum zdraví [on-line]. roč. 2006, č. Léto [cit. 16. srpna 2008]. Dostupný na WWW:
CIBULA, A. (2003): Slovenské kúpeľnictvo, COT Business [on-line]. roč. 2003 [cit. 30. listopadu 2008]. Dostupný na WWW:
. HULE, M. (2008): Peloidy a peloidní extrakty. Lázeňská Pohoda [on-line]. roč. 2008, č. červen [cit. 6. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: <www.aurora.cz/cz/news/5/download.php?id=162> MUSAKOVA M. (2007a): Slovenské kúpeľníctvo má čo ponúknuť... €urorégiony [online]. roč. 2007, č. 4 [cit. 30. listopad 2008]. Dostupný na WWW: . MUSAKOVA, M. (2007b): Zväz slovenských liečebných kúpeľov a žriediel. €urorégiony [on-line]. roč. 2007, č. 4 [cit. 30. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: . REBJONKOVÁ, M. (2007): Možnosti lázeňské péče, Vademecum zdraví [on-line]. roč. 2007 [cit. 16. srpna 2008]. Dostupný na WWW: REBJONKOVÁ, M. (2006): České a evropské lázeňství.Vademecum zdraví [on-line]. roč. 2007 [cit. 16. srpna 2008]. Dostupný na WWW: ŠROUBEK, T. (2008): Ponaučení z programu SROP 2004 – 2006. Prezentace vystupujících na XI. Celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR konané v Praze 24. a 25. listopadu 2008 [cit. 16. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Závěry z pražského zasedání Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) [on-line]. Business info [cit. 9. září 2008]. Dostupný na WWW:
Datové publikace a webové stránky Asociace vodních parků [on-line]. Oficiální stránky svazu [cit. 10. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: COT Business [on-line]. Časopis pro odborníky v cestovním ruchu [cit. 30. listopadu 2008] Dostupný na WWW: CzechTourism [on-line]. Agentura cestovního ruchu [cit. 10. srpna 2008] Dostupný na WWW: 70
CZeCOT [on-line]. Dovolená a ubytování v ČR. [cit. 10. srpna 2008] Dostupný na WWW: <www.czecot.cz> Český statistický úřad [on-line]. Oficiální stránky [cit. 14. října 2008]. Dostupný na WWW: Evropské lázně [on-line]. Oficiální stránky evropského svazu lázní [cit. 10. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: < http://www.visiteuropeanspas.com/> Jihomoravský kraj [on-line]. oficiální stránky [cit. 14. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: <www.kr-jihomoravsky.cz/> Kostelec u Zlína [on-line]. Stránky místní části [cit. 14. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Lázně Evženie [on-line]. Oficiální stránky [cit. 14. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Lázně v Německu [on-line]. Oficiální stránky svazu lázní [cit. 10. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Maďarsko on-line [on-line]. Oficiální stránky maďarské turistiky [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Mag Consulting [on-line]. Poradenská společnost [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Města a obce online [on-line]. Portál územní samosprávy [cit. 10. srpna 2008]. Dostupný na WWW: Město Hodonín [on-line]. Oficiální stránky města Hodonín [cit. 10. ledna 2008]. Dostupný na WWW: Městská a obecní statistika [on-line]. Oficiální stránky [cit. 14. října 2008]. Dostupný na WWW: Obec Všeň [on-line]. Oficiální stránky [cit. 14. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Registr zdravotnických zařízení [databáze online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2008 [cit. 15. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Databáze lázeňských zařízení v České republice Rezidence Nové Hrady[on-line]. Oficiální stránky ubytovacího zařízení [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: < http://www.rezidencenh.cz> Sdružení lázeňských míst ČR [on-line]. Oficiální stránky sdružení [cit. 10. ledna 2008]Dostupný na WWW: <www.spas.cz> Seznam platných předpisů a směrnic[on-line]. Ministerstvo zdravotnictví ČR [cit. 10. ledna 2008]. Dostupný na WWW:
lazne-prirodni-lecive-zdroje-a-zdroje-prirodnich-mineralnich-vod.html> Skupnost slovenskih naravnih zdravilišč [on-line]. Oficiální stránky svazu slovinských přírodních lázní [cit. 8. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Slovakia.travel [on-line]. Portál cestovního ruchu Slovenska [cit. 30. listopadu 2008]. Dostupný na WWW: Spa and welness [on-line]. Specializovaný portál oficiálního maďarského turistického serveru ve slovenštině [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Statistický lexikon obcí České republiky 2006 [CD-ROM]. 1. vyd., Český statistický úřad, Praha, 2007, ISBN 978-80-250-1450-9. 1 CD-ROM Statistický úřad Slovinské republiky- SU SR [on-line]. Oficiální internetové stránky [cit. 30. března 2008] Dostupný na WWW: Svaz léčebných lázní ČR [on-line]. Oficiální stránky [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: Turnov v akci [on-line]. Zpravodajský server Turnova [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW: World Tourism Organization(UNWTO) [on-line]. Oficiální internetové stránky Světová organizace cestovního ruchu [7.dubna 2006]. Přístroje pro léčbu Mofettou [on-line]. Stránky výrobce [cit. 20. prosince 2008]. Dostupný na WWW:
72
SEZNAM ZKRATEK CR
cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ESPA
Evropská organizace lázeňství
EU
Evropská unie
FO
fyzická osoba
KLP
komplexní léčebná péče
LZ
lázeňské zařízení
PLP
příspěvková léčebná péče
PO
právnická osoba
MZd (MZ)
Ministerstvo zdravotnictví ČR
ÚZIS
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
ZP
zdravotní pojišťovna
73
PŘÍLOHY
74
Seznam příloh: Příl. 1: Indikační seznam lázeňských míst v ČR zdroj: Lázeňská místa ČR: harmonie těla a duše, Sdružení lázeňských míst ČR (propagační materiál); České lázně a lázeňství, 2007;Katalog lázní & wellness, 2007 Příl. 2: Lázeňské společnosti v České republice podle jejich zřizovatele zdroj: zdroj: ÚZIS- Registr zdravotnických zařízení http://www.uzis.cz/uzis/rzz/rzz.htm (data k 10.11.2008) Příl. 3: Počet lůžek v lázeňských zařízeních, hotelech, hotelech garni a penzionech v lázních v ČR v roce 2006 zdroj: Katalog lázní & wellness, 2007; webové stránky lázní, výpočty vlastní Příl. 4: Návštěvnost ve slovinských lázních dle zdrojové země v letech 1990, 1991, 1995, 2000, 2005, 2006, 2007 a 2008 zdroj: SSNZ Příl. 5: Lázně podle vybavenosti sportovními aktivitami zdroj: webové stránky lázní Příl. 6: Návštěvnost ve slovinských lázních dle zdrojové země v letech 1990, 1991, 1995, 2000, 2005, 2006, 2007 a 2008 zdroj: SSNZ Příl. 7: Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků ve slovinských lázních v letech 1990, 1991, 1995, 2000, 2005, 2006, 2007 a 2008 zdroj: SSNZ
75
Příloha 1
X X
X X
X X X
X X
X X X
X X
X X X
X X X X X X X
X X
X X
X
X
X X
X X
X
X
X X X
X X
X X X
X
X X
X
X
X X X X X
X X X
X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X
X X
X
X
X
Zdroj: Lázeňská místa ČR: harmonie těla a duše, Sdružení lázeňských míst ČR (propagační materiál) České lázně a lázeňství, 2007 Katalog lázní & wellness, 2007
76
X
X
X X
X X X
X X
X X
Nemoci ženské
X X
X
X
Nemoci kožní
Duševní poruchy
Nemoci močového ústrojí
X
Nemoci pohybového aparátu
X
Nemoci nervové
Nemoci dýchacího ústrojí
Nemoci trávicího ústrojí
Poruchy metabolismu
Bechyně Bludov Dubí Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná- Darkov Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová - lázně Luhačovice Mariánské Lázně Mšené - lázně Osečná- Kundratice Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice Teplice nad Bečvou Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž
Nemoci oběhového ústrojí
Nemoci onkologické
Indikační seznam lázeňských míst v ČR
Příloha 2
Lázeňské společnosti v České republice podle jejich zřizovatele Lázeňská zařízení Celkem
Z toho dětská léčebna
zřizovatel MZ
FO
PO
obec
Bechyně 2 2 Bludov 1 1 Dubí 0 Františkovy Lázně 8 3 5 Hodonín 1 1 Jáchymov 1 1 Janské Lázně 1 1 Jeseník 1 1 Karlova Studánka 1 1 Karlovy Vary 36 1 1 34 Karviná- Darkov 2 2 Klášterec nad Ohří 0 Klimkovice 1 1 Konstantinovy Lázně 1 1 Kostelec u Zlína 1 1 Lázně Bělohrad 1 1 Lázně Bohdaneč 1 1 Lázně Kynžvart 1 1 1 Lázně Libverda 1 1 Lázně Toušeň 1 1 Lednice 1 1 Lipová - lázně 1 1 Luhačovice 5 1 4 Mariánské Lázně 2 2 Mšené - lázně 1 1 Osečná- Kundratice 1 1 Ostrožská Nová Ves 1 1 Poděbrady 4 1 4 Skalka 0 Slatinice 1 1 Teplice 1 1 Teplice nad Bečvou 1 1 Třeboň 2 2 Velichovky 1 1 Velké Losiny 1 1 Vráž 1 1 celkem 86 2 5 5 74 2 podíly [%] 100 2,3 5,8 5,8 86,1 2,3 Poznámka: Lázeňský dům v Dubí náleží pod Lázně Teplice v Čechách, a.s., Klášterec nad Ohří a Skalka nemají v Registru zaevidováno žádné zařízení. Zdroj: ÚZIS- Registr zdravotnických zařízení http://www.uzis.cz/uzis/rzz/rzz.htm (data k 10.11.2008)
77
Příloha 3
Zdroj: Katalog lázní & wellness, C.O.T., Praha, 2007 webové stránky lázní výpočty vlastní
78
0 0 0 0 0 19 0 0 0 247 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 0 57 0 0 0 0 0 0 34 0 0 0 0 0 377
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,1 0,0 0,0 0,0 2,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 3,8 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,8
celkem
8,9 27,0 0,0 27,1 59,5 16,5 28,8 17,5 30,7 27,5 7,7 39,8 0,0 10,7 0,0 21,1 28,0 24,9 0,0 0,0 21,3 21,0 35,4 57,4 0,0 0,0 29,3 28,2 0,0 0,0 47,4 0,0 36,9 8,8 33,6 0,0 29,8
%
76 69 0 1 178 497 275 647 253 237 2 641 95 96 0 54 0 100 106 91 0 0 182 110 1 355 3 549 0 0 75 481 0 0 841 0 533 40 212 0 13 793
pension
%
67,6 66,4 100,0 67,6 38,3 72,3 34,7 64,7 60,3 63,1 91,3 0,0 92,4 79,0 100,0 74,7 53,7 59,6 83,3 100,0 32,9 14,5 50,8 36,6 100,0 84,2 59,4 63,8 100,0 73,2 44,2 81,3 44,1 91,2 49,3 100,0 57,7
%
hotel
580 170 219 2 937 320 1 207 778 934 465 6 051 1 129 0 483 399 180 354 203 218 1 058 80 281 76 1 947 2 262 219 160 152 1 089 21 120 785 291 637 413 311 161 26 690
hotel garni
%
Bechyně Bludov Dubí Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná- Darkov Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lipová - lázně Lednice Luhačovice Mariánské Lázně Mšené - lázně Osečná- Kundratice Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice Teplice nad Bečvou Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž Celkem
LZ
Počet lůžek v lázeňských zařízeních, hotelech, hotelech garni a penzionech v lázních v ČR v roce 2006
202 17 0 228 18 169 818 257 69 649 12 145 40 52 0 20 69 57 212 0 391 317 529 320 0 30 29 137 0 44 116 67 276 0 108 0 5 398
23,5 6,6 0,0 5,2 2,2 10,1 36,5 17,8 8,9 6,8 1,0 60,2 7,6 10,3 0,0 4,2 18,3 15,6 16,7 0,0 45,8 60,6 13,8 5,2 0,0 15,8 11,3 8,0 0,0 26,8 6,5 18,7 19,1 0,0 17,1 0,0 11,7
858 256 219 4 343 835 1 670 2 243 1 444 771 9 588 1 236 241 523 505 180 474 378 366 1 270 80 854 523 3 831 6 188 219 190 256 1 707 21 164 1 776 358 1 446 453 631 161 46 258
Lázně podle vybavenosti sportovními aktivitami cyklo Bechyně Bludov Dubí Františkovy Lázně Hodonín Jáchymov Janské Lázně Jeseník Karlova Studánka Karlovy Vary Karviná-Darkov Klášterec nad Ohří Klimkovice Konstantinovy Lázně Kostelec u Zlína Lázně Bělohrad Lázně Bohdaneč Lázně Kynžvart Lázně Libverda Lázně Toušeň Lednice Lipová-lázně Luhačovice-Pozlovice Mariánské Lázně Mšené-lázně Osečná Ostrožská Nová Ves Poděbrady Skalka Slatinice Teplice Teplice nad Bečvou Třeboň Velichovky Velké Losiny Vráž
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
běh
bowling 1
1 1 1 1 1 1
1
1 1 1 1
1
1 1 1
fotbal 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 0 0
Příloha 4 golf
hokej
inline
jezdectví minigolf petanque
1
1
1 1
1
1 1 1
rybolov
1 1
1
1
1
střelba
tenis
turistika
1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1
1
1
1
1 1 1 1
1 1
1 1
1
1
1
1 1 1
1 1
1 1 1 1 1
1
1 1 1
1
1
1
1 1
1
1 1 1
1 1
1 1 1
1 1 1
1 1 1
1
zdroj: webové stránky lázní
79
1 1 1
1 1
1
1
1 1 1 1 1
1 1
1
1 1 1 1
1 1 1 1
1 1
1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
vinařské zimní stezky sporty
1 1 1 1 1 1 1
1 1 1
1 1 1
1
1
8 7 7 9 6 8 6 8 6 13 8 6 6 6 6 6 6 6 6 3 9 6 10 11 5 6 5 10 6 6 7 6 10 7 6 6
Příloha 5
Celkový počet hostů, domácích hostů a cizinců a počet přenocování po roce 1989 ve slovinských lázních Počet Počet Počet Domácí hostů přenocování přenocování 1990 1 863 738 155 052 1 143 611 287 155 1991 255 580 1 552 759 184 361 1 161 420 1992 1 776 808 224 233 1 366 463 305 675 1993 327 248 1 895 234 240 192 1 439 078 1994 2 014 426 244 434 1 444 417 349 594 1995 361 562 1 990 935 258 527 1 429 431 1996 1 951 339 250 902 1 384 263 358 961 1997 377 119 2 089 718 255 186 1 424 487 1998 383 414 2 094 958 261 294 1 441 121 1999 374 987 1 978 864 260 240 1 391 106 2000 2 235 204 282 857 1 483 264 431 971 2001 468 004 2 377 473 290 042 1 497 832 2002 480 997 2 403 588 286 468 1 465 970 2003 495 748 2 425 270 289 869 1 480 949 2004 529 940 2 491 975 299 077 1 483 245 2005 556 023 2 524 729 307 742 1 467 951 2006 597 356 2 624 000 331 279 1 538 096 2007 619 812 2 669 232 342 518 1 564 334 2008 597 863 2 563 566 341 762 1 529 747 Poznámka: Údaje za rok 2008 pouze do listopadu. Rok
Zdroj: SSNZ
80
Cizinci 132 103 71 219 81 442 87 056 105 160 103 035 108 059 121 933 122 120 114 747 149 114 177 962 194 529 205 879 230 863 248 281 266 077 277 294 256 101
Počet přenocování 720 127 391 339 410 345 456 156 570 009 561 504 567 076 665 231 653 837 587 758 751 940 879 641 937 618 944 321 1 008 730 1 056 778 1 085 904 1 104 898 1 033 819
Příloha 6
Návštěvnost ve slovinských lázních dle zdrojové země v letech 1990, 1991, 1995, 2000, 2005, 2006, 2007 a 2008 1990 1991 1995 Rakousko 27 494 13 356 41 865 Německo 17 367 5 887 15 330 Itálie 24 045 11 133 17 276 Chorvatsko 24 898 27 905 11 391 Švýcarsko 1 178 772 1 024 Nizozemsko 6 442 463 1 479 Rusko 189 2 417 146 Ostatní evropské 10 338 9 484 26 236 Izrael 1 850 125 135 USA 377 1 190 1 120 ostatní 674 1 444 1 327 Poznámka: Údaje za rok 2008 pouze do listopadu. Zdroj: SSNZ
81
2000 56 373 24 487 27 990 15 429 1 137 1 919 2 153 15 440 1 235 1 572 1 379
2005 86 217 23 534 69 363 24 891 1 949 4 530 4 497 25 369 4 203 1 677 2 051
2006 83 714 21 496 83 796 28 666 1 934 4 073 5 727 28 033 4 739 1 889 2 010
2007 81 570 22 507 85 385 29 567 1 738 5 415 7 441 34 927 4 919 1 587 2 238
2008 71 135 19 511 73 899 26 465 1 847 7 593 8 006 39 794 4 076 1 368 2 407
Příloha 7
Průměrná délka pobytu zahraničních návštěvníků ve slovinských lázních v letech 1990, 1991, 1995, 2000, 2005, 2006, 2007 a 2008 Rakousko Německo Itálie Chorvatsko Švýcarsko Nizozemsko Rusko Ostatní evropské Izrael USA ostatní zdroj: SSNZ
1990 6,2 7,0 5,3 4,5 7,1 3,9 3,0 4,6 11,8 3,5 4,5
1991 6,0 7,1 4,8 5,5 5,2 6,3 3,2 4,8 14,0 5,8 3,8
1995 5,7 7,8 4,5 3,1 4,9 6,5 11,5 3,7 10,6 3,9 4,1
2000 5,1 7,3 4,8 3,1 4,9 4,9 8,5 3,1 8,0 3,4 3,6
82
2005 4,3 6,0 3,9 3,1 4,3 3,9 9,7 3,3 5,3 2,7 5,7
2006 4,3 5,7 3,7 3,1 4,2 3,9 9,3 3,1 5,0 3,4 5,3
2007 4,2 5,2 3,6 3,2 3,9 4,1 9,6 3,0 4,2 3,3 4,8
2008 4,1 4,9 3,6 3,0 3,9 5,9 9,9 3,4 4,4 3,4 4,5
