MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA FYZIKY, CHEMIE A ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělávání hasiče – strojníka Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí práce: JUDr. Mgr. Ing. Kateřina Šmejkalová

Vypracoval: Luboš Flídr

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vzdělávání hasiče – strojníka zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.

Podpis autora práce …………………….

Poděkování

Děkuji JUDr. Mgr. Ing. Kateřině Šmejkalové za praktické rady, konzultace a odborné vedení při vypracovávání bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval své rodině, kolegům a všem známým, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Anotace FLÍDR, Luboš. Vzdělávání hasiče – strojníka. [Bakalářská práce]. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2015.

Bakalářská práce se zabývá odbornou přípravou se zaměřením na nejdůležitější témata pro zařazení hasič - strojník. Vymezení pojmu hasič – strojník. Vstupní požadavky, legislativní rámec znalostí a systém vzdělávání u HZS ČR. Návrh na zlepšení aktuálního stavu každodenní odborné přípravy – informační listy. Seznam nejdůležitějších témat každodenní odborné přípravy. Vypracování kompletních výukových podkladů pro školitele včetně časového harmonogramu a obrazových materiálů jednotlivých školení. Nová koncepce odborné přípravy pro školitele. Klíčová slova: Znalosti, hasič - strojník, odborná příprava, informační listy, systém vzdělávání.

This Bachelor thesis deals with professional preparation, with the focus on the key areas related to a firefighter machinist position and its definition. Moreover, it describes the legal requirements in terms entry and knowledge as well as the educational (training) system within Fire Rescue Service in the Czech Republic (FRS CR). A proposal for improvement in the day-to-day professional preparation – information sheets. A list of the most important topics of the every day preparation. The execution of comprehensive educational materials for the instructor including the schedule and visual aids for particular trainings. A new concept of professional preparation for instructors.

Key words: Knowledge, Fireman machinist, professional preparation, information sheets, educational system.

Obsah Úvod ............................................................................................................................................................ 7 1 Struktura HZS ČR, územní odbor Havlíčkův Brod ............................................................................ 9

1.1 Struktura stanice HZS ČR Chotěboř ............................................................................ 10 2 Nejdůležitější zákony a vyhlášky HZS ČR ......................................................................................... 11

2.1 Zákon č. 237/2000 Sb., o požární ochraně .................................................................... 11 2.2 Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR ...................................... 11 2.3 Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému.................................... 11 2.4 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení...................................................................... 12 2.5 Vyhláška č. 221/2014 Sb., o stanovení podmínek požární ........................................... 12 bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru .............................................................. 12 2.6 Vyhláška č. 247/2000 Sb., o Organizaci a činnosti jednotek požární ochrany .......... 12 3 Vstupní požadavky hasič – strojník .................................................................................................... 13 4 Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky Brno ...................... 14 5 Znalostní požadavky na hasiče – strojníka ......................................................................................... 15

5.1 Požadavky na výkon práce hasiče – strojníka .............................................................. 15 5.2 Organizace požární ochrany .......................................................................................... 15 5.3 Bezpečnost práce ............................................................................................................. 16 5.4 Požární taktika ................................................................................................................ 16 5.5 Věcné prostředky ............................................................................................................ 17 5.6 Technický výcvik ............................................................................................................. 17 6 Statistika zásahové činnosti za rok 2013 - stanice Chotěboř ............................................................. 18 7 Pravidelná fyzická příprava................................................................................................................. 19 8 Návrh školení pro hasiče – strojníky ................................................................................................... 20

8.1 Informační list – Vyprošťovací zařízení Lukas. ........................................................... 21 8.2 Informační list – Dýchací přístroj BD 96 AUER (praktické využití) ......................... 24 8.3 Informační list – Radioaktivní látky, měření a ochrana.............................................. 27 8.4 Informační list – Zdravotní příprava. ........................................................................... 30 8.5 Informační list – Práce ve výšce a nad volnou hloubkou............................................. 33 9 Příprava na realizaci modulu – Práce ve výšce a nad volnou hloubkou .......................................... 36

9.1 Metodická příprava ........................................................................................................ 36 10 Textové podklady školení práce ve výšce a nad volnou hloubkou .................................................. 41

10.1 Základní vybavení hasiče lezce .................................................................................... 41 10.2 Pracovní polohovací pás ............................................................................................... 42

5

10.3 Zachycovací postroje .................................................................................................... 43 10.4 Lana ................................................................................................................................ 43 10.5 Karabiny ........................................................................................................................ 43 10.6 Slaňovací prostředky .................................................................................................... 44 10.7 Prostředky pro výstup na laně ..................................................................................... 45 10.8 Používané uzly ............................................................................................................... 45 11 Vyhodnocení navrhovaného školení .................................................................................................. 50 Závěr ......................................................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury ....................................................................................................................... 52 Seznam grafů ............................................................................................................................................ 53 Seznam obrázků ....................................................................................................................................... 53

6

Úvod Bakalářská práce zpracovává problematiku Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „HZS ČR“). Je zaměřena na oblast vzdělávání a každodenní školení příslušníků HZS ČR. Největší pozornost je věnována vzdělávání hasičů, zejména pak hasičů – strojníků. V práci hasiče je každodenní školení velmi důležité. Je nezbytně nutné, aby byl každý hasič důkladně proškolen a seznámen se všemi úskalími svojí práce. Jen tak je zajištěn profesionální přístup a dostatečné kompetence. Pracuji jako hasič – strojník na výjezdové stanici ve městě Chotěboř. Ve své praxi se neustále setkávám s nutností mít dobré znalosti v mnoha oblastech. Ve své práci se chci zaměřit na zefektivnění každodenního školení tak, aby bylo opravdu kompletní, propracované a srozumitelné. Dosavadní každodenní školení je obsaženo v běžném pracovním řádu dne. Je ale obtížné vyhledávat jednotlivé informace a problematiku. Z časových důvodů by bylo vhodnější, kdyby byla tato školení lépe zpracována a přístupnější. Informace a zdroje pro toto vzdělávání budou výhradně čerpány a dohledávány z Bojového řádu jednotek požární ochrany. Jedná se o sbírku interních aktů řízení, kterou tvoří metodické listy, které charakterizují daný problém a popisují možné postupy, rizika a zvláštnosti, které je možné očekávat. Dalším zdrojem pro bakalářskou práci bude Cvičební řád jednotek požární ochrany. Jedná se o sbírku pokynů, která je sestavena z metodických listů, které stanovují přesná pravidla pro technický výcvik a popisují modelové situace technického výcviku. Pokyny generálního ředitele HZS ČR budou také velmi důležitým zdrojem. V těchto pokynech jsou přesně definované dané problematiky vnitřního řízení. Pro právní podporu bakalářské práce bude čerpáno ze Sborníku vybraných právních předpisů pro potřeby HZS ČR, ve kterém jsou vypsány nejdůležitější zákony a vyhlášky používané u HZS ČR. Pro přípravu školení bude zvolena kniha Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany, jež velmi důkladně a srozumitelně popisuje danou problematiku. Jako internetový zdroj pro bakalářskou práci bude zvolena webová stránka http://www.hzscr.cz, která je velmi dobře zpracována a lze zde najít vše o Hasičském záchranném sboru Kraje Vysočina. Základem bakalářské práce jsou metodické listy, u kterých součástí textu bude také jedno podrobně propracované téma školení. Tyto listy by měly být oporou k daným školením a díky nim by mělo být školení mnohem více efektivní a jeho příprava 7

by měla být časově méně náročná. Dalším propracováním metodických listů, by se docílilo sjednocení kvality školení na jednotlivých stanicích HZS ČR. Bakalářská práce dále popisuje normu znalostí pro hasiče – strojníka. Tato norma je velmi důležitá zejména proto, že vytváří jasnou koncepci toho, co je nutné zařadit do cílů daných školení a poté dle této normy přezkušovat. V bakalářské práci bude hned po úvodu graficky znázorněna struktura územního obvodu Havlíčkův Brod a stanice Chotěboř. Je zde kompletní struktura a také cesta schvalování jednotlivých školení. Nedílnou součástí bakalářské práce jsou také nejdůležitější zákony a vyhlášky, které jsou právní oporou a v dnešní době je velmi důležité znát svá práva a povinnosti. Často lidé potřebující pomoc také čekají na chybu hasiče a poté se domáhají různých kompenzací. V další části bakalářská práce popisuje to, čím musí projít zájemce o práci hasiče, hasiče – strojníka. Hned poté přichází kompletní výpis znalostí a dovedností, které musí hasič – strojník znát a ovládat. Jedná se o důležitou normu znalostí, jež sjednocuje požadavky na funkci hasiče – strojníka v celé České republice. Dále je důležité zmínit statistiku zásahové činnosti na příslušné stanici, která by měla být jedním z podkladů pro výběr nejdůležitějších témat školení. V další části bude popsána fyzická příprava, která je také velmi důležitá a měla by jí být přikládána stejná důležitost jako přípravě znalostní. V další části bakalářské práce jsou vybrány jedny z nejdůležitějších témat každodenního školení a jsou k nim zpracovány informační listy, jenž poskytují informace, jak by školení mělo vypadat a jaký by mělo mít pedagogický výsledek. Poslední školení je zpracováno včetně podkladových materiálů. Jsou zde samozřejmě ještě další problémy ohledně každodenního školení, jako jsou například kvalitní školitelé a potřebné množství času. Tato problematika je ale tak rozsáhlá, že si zaslouží samostatnou práci.

8

1 Struktura HZS ČR, územní odbor Havlíčkův Brod Územní odbor Havlíčkův Brod se skládá ze stanice Chotěboř, stanice Ledeč nad Sázavou, stanice Světlá nad Sázavou, stanice Havlíčkův Brod a územního ředitelství, které se také nachází v Havlíčkově Brodě. Pod Ředitelství územního odboru v Havlíčkově Brodě spadají oddělení Prevence, Ochrana obyvatel, Krizové plánování, Integrovaný záchranný sbor – výkon služeb a Provozní pracoviště (viz Graf 1).1

Ředitel ÚO Havlíčkův Brod

Oddělení prevence

Stanice H. Brod

Oddělení OOB a KHP

Oddělení IZS A výkonu služeb

Stanice Chotěboř

Stanice Ledeč n. S.

Provozní pracoviště

Stanice Světlá n. S.

Graf 1: Územní odbor Havlíčkův Brod (zdroj – vlastní)

1

http://www.hzscr.cz/clanek/organizacni-slozky-uo-havlickuv-brod-uzemni-odbor-havlickuv-brod.aspx.

9

1.1 Struktura stanice HZS ČR Chotěboř Struktura stanice Chotěboř je členěna na tři základní směny. Tyto směny jsou označeny písmeny A, B, C. Každá z těchto směn má stanoveného velitele a slouží 24 hodin každý třetí den. O chod a hlavní administrativu stanice se stará velitel stanice, který je denním zaměstnancem (viz Graf 2).

Velitel stanice

Velitel Směna A

Velitel Směna B

Velitel Směna C

Směna A

Směna B

Směna C

Graf 2: Stanice Chotěboř (zdroj – vlastní)

10

2 Nejdůležitější zákony a vyhlášky HZS ČR 2.1 Zákon č. 237/2000 Sb., o požární ochraně Zákon upravuje členění provozovaných činností dle požárního nebezpečí na činnosti bez zvýšeného, se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím. Dále pojednává o povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti požární ochrany. Je zde také zakotvena odborná způsobilost, jenž navazuje na školení a odbornou přípravu zaměstnanců v požární ochraně. Zákon dále pojednává o kategoriích jednotek požární ochrany a základní mapě plošného pokrytí. Dále upravuje povinnosti členů dobrovolných jednotek požární ochrany a stanovuje druhy jednotek požární ochrany. Zákon nařizuje povinnosti obce, kraje a krajského úřadu na úseku požární ochrany. 2

2.2 Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR Zákon upravuje organizaci, řízení a úkoly HZS ČR. Definuje práva a povinnosti příslušníka HZS ČR a zvláštní povinnosti příslušníka HZS ČR. Dále upravuje služební stejnokroj a služební průkazy HZS ČR. Jsou zde zahrnuty i služební poměr, služební zkouška, zkušební doba a doba příslušníka HZS ČR. Zákon dále definuje základní povinnosti příslušníka, ozdravné pobyty a péči o příslušníky. 3

2.3 Zákon č. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému Zákon upravuje vymezení pojmů mimořádná událost, záchranné práce, likvidační práce a ochrana obyvatelstva. Dále definuje složky Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) a stálé orgány pro koordinaci složek IZS. Zákon stanovuje úkoly statutárních orgánů, kterými jsou ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo dopravy a spojů, kraje a obecní úřady. Také pojednává o organizaci záchranných a likvidačních prací v místě zásahu a komunikaci mezi jednotlivými složkami IZS. 4

Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 3 Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 4 Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 2

11

2.4 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení Zákon upravuje podmínky vyhlášení stavu nebezpečí a bezpečnostní radu s orgány krizového řízení. Dále stanovuje finanční zabezpečení krizových opatření a práva a povinnosti právnických a fyzických osob v případě krizového stavu. Zákon ukládá povinnosti zřizování hromadných informačních prostředků a definuje podmínky kontrol, pokut a náhrad.5

2.5 Vyhláška č. 221/2014 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru Vyhláška upravuje vybavení prostor právnických a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními. Dále druhy vyhrazených prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, provoz kontroly a údržbu požárně bezpečnostních zařízení, elektrickou požární signalizaci a hasicí přístroje. Zákon dále pojednává o způsobu vytváření podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce. V zákoně jsou vymezeny lhůty a způsob provádění pravidelných kontrol dodržování předpisů o požární ochraně a způsob výkonu státního požárního dozoru. Další důležitou částí zákona jsou druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany a ověřování odborné způsobilosti, školení o požární ochraně. Dále také způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti.6

2.6 Vyhláška č. 247/2000 Sb., o Organizaci a činnosti jednotek požární ochrany Vyhláška upravuje plošné pokrytí území jednotkami požární ochrany. Dále barevné označení vozidel, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany. Vyhláška stanovuje podmínky akceschopnosti a organizace řízení v jednotkách a zásady velení a činnosti hasičů při zásahu. Další důležitou částí vyhlášky jsou zásady činnosti na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.7 Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 5

6

Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd.

1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 7

Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd.

1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 12

3 Vstupní požadavky hasič – strojník Vstupní požadavky pro práci hasiče, později hasiče – strojníka k přijetí do služebního poměru jsou vymezeny ve služebním zákoně č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který definuje vstupní požadavky takto. Uchazeč musí být starší 18 let, je státním občanem České republiky, je bezúhonný a plně způsobilý k právním úkonům. Uchazeč musí být absolventem minimálně střední školy zakončené maturitní zkouškou. V dalším kroku přijetí musí uchazeč splnit fyzické testy, projít zdravotní prohlídkou a psychologickou prohlídkou. Žádost o přijetí do služebního poměru se podává v písemné formě, přílohou žádosti by měl být životopis a motivační dopis. Po úspěšném přijetí do služebního poměru je hasič zařazen na výjezdovou stanici a stává se čekatelem na přijetí do Základního kurzu ZOP Z. Přibližně po půl roce hasič nastupuje do Základního kurzu, který trvá 13 týdnů. Po úspěšném absolvování Základního kurzu se hasič může plnohodnotně zapojovat do zásahové činnosti a splnil první podmínku pro nástup do Kurzu strojníků ST-Z. Druhou podmínkou je řidičské oprávnění skupiny C, E.8

Zákon č. 361/2003 sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů a předpisy související. Tiskárna MV ČR, p. o. Bartůňkova 4/1159, 149 01 praha 4: Obor personální MV oddělení metodiky a kontroly, 2006. 8

13

4 Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky Brno Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky Brno (dále jen ŠVZ HZS ČR) je jedním ze dvou školicích zařízení v České republice, které připravuje nové hasiče pro jejich povolání. Rozšiřuje jejich specializace a periodicky přezkušuje a doplňuje získané vědomosti a dovednosti. ŠVZ HZS ČR v současné době zajišťuje vzdělávání v oblasti požární ochrany a integrovaného záchranného systému v podobě kurzů. Prvním kurzem, se kterým se hasič po nástupu do služby setká, je Základní kurz ZOP Z, v němž se hasič naučí vše potřebné k práci výjezdového hasiče. Tento kurz jsem absolvoval před šesti lety a příjemně mě překvapila jeho propracovanost a kompletnost. Za bezmála půl roku v kurzu je probrána taktika veškeré zásahové činnosti, kterou hasič musí zvládnout. Přestože je každý zásah jiný a přesně se na něj připravit nedá, při použití základních bezpečnostních a taktických zásad bude profesionálně proveden a bezpečnostní riziko bude sníženo na minimum. Dalším kurzem, který jsem absolvoval na ŠVZ HZS ČR, byl Kurz strojníků (ST-Z). Tento kurz má za úkol připravit hasiče na práci s veškerým motorovým zařízením u HZS ČR. Nejvíce času je věnováno obsluze cisternové automobilové stříkačky. ŠVZ HZS ČR dále pořádá kurzy pro techniky, operační důstojníky, velitele, požární preventisty a hasiče, pracující na úseku ochrany obyvatelstva. Všechny tyto kurzy mají nejčastěji po pěti letech opakovací kurz. Hasiči si zde aktualizují své vědomosti a dovednosti. Každý hasič po třech letech služby musí složit služební zkoušku. Ta se skládá ve ŠVZ HZS ČR a předchází jí dvoutýdenní příprava. Nedílnou součástí úspěšného složení služební zkoušky je pozitivní hodnocení, vypsané velitelem příslušného hasiče.9, 10

9

http://www.hzscr.cz/organizacni-slozky-skolni-a-vycvikove-zarizeni-hzs-cr.aspx http://www.oupobm.cz/uciliste/struktura.htm

10

14

5 Znalostní požadavky na hasiče – strojníka 5.1 Požadavky na výkon práce hasiče – strojníka Strojník musí mít potřebné znalosti a dovednosti stanovené pro funkci hasiče, dále musí vlastnit řidičské oprávnění skupiny C a skupiny E s prokazatelnou dovedností v řízení daných motorových vozidel, která se ověřuje na Strojnickém kurzu. Musí mít také potřebné znalosti a dovednosti pro práci s prostředky strojní služby své jednotky PO, ve které je zařazen. Dále musí znát taktiku použití prostředků strojní služby a zvládat taktiku dodávky požární vody.11

5.2 Organizace požární ochrany Hasič – strojník je prokazatelně proškolen a seznámen s úkoly strojní služby a orientuje se v organizaci řízení vztahující se na funkci hasič – strojník příslušné jednotky PO jak v organizačním řízení, tak i v operačním. Zvládá provádět záznamy o kontrolách, evidenci a provozu prostředků strojní služby a je seznámen s jejich dokumentací. Dále zná předpisy vztahující se k používání prostředků strojní služby. Je prokazatelně seznámen s předpisy, jenž se týkají funkce hasič – strojník, zejména s Řádem strojní služby, zákoně o technické způsobilosti vozidel pro provoz na pozemních komunikacích, dopravně provozním řádu a vyhláškou o jednotkách PO.12

11 12

P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004. P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004. 15

5.3 Bezpečnost práce Hasič – strojník je prokazatelně seznámen s předpisy a ustanoveními týkajícími se bezpečnosti práce a vztahujícími se na funkci hasič – strojník. Jde zejména o Řád strojní služby a nařízení vlády č. 168/2002 Sb. Je seznámen se všemi prospekty a návody k obsluze prostředků strojní služby, zejména částí týkajících se bezpečnosti práce. Je znalý bezpečnostních limitů pro použití prostředků strojní služby a zná možné důsledky zakázané manipulace s těmito prostředky. Je znalý bezpečnostních pravidel pří jízdě k zásahu a počítá s faktory, které umožňují vznik krizové situace. Zná veškerá práva a povinnosti plynoucí z práva přednostní jízdy. Je znalý zásad bezpečného ustavení vozidel na místě zásahu.13

5.4 Požární taktika Hasič – strojník je znalý zdrojů hasební vody ve svém hasebním obvodu a dále přístupových cest a zná možnosti zřízení čerpacích stanovišť. Je znalý zásad pro ustavení prostředků strojní služby v místě zásahu, zejména u zásahu na radioaktivní nebo jinak nebezpečnou látku, u požárů a u dopravní nehody. Je znalý taktiky dopravy požární vody na místo zásahu a připojení a obsluhy prostředků na dopravu vody s připojením na stabilní a polo-stabilní hasicí zařízení. Je znalý, ve svém hasebním obvodu, všech možných překážek v možném průjezdu, zejména mostů se sníženou výškou, zúžených míst na komunikaci a komunikací s nízkou nosností pro daný prostředek strojní služby.14

13 14

P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004. P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004. 16

5.5 Věcné prostředky Hasič – strojník je znalý základních parametrů a technických dat věcných prostředků strojní služby a je seznámen s údržbou a pravidelným servisem věcných prostředků včetně pravidelných výměn náplní. Je znalý základních konstrukcí výjezdových požárních automobilů, agregátů a je schopen tyto prostředky ovládat v nouzových režimech. Dále je seznámen s nejčastějšími poruchami včetně jejich možného odstranění. Je znalý kroků potřebných k tažení vozidla v případě nouzového dojetí. Je znalý technických dat pneumatik včetně tlaku huštění, s možnými příčinami nadměrného nebo nerovnoměrného opotřebení. Je znalý použití prostředků pro údržbu a opravy přidělené techniky strojní služby.15

5.6 Technický výcvik Hasič – strojník je znalý technického výcviku popsaného ve Cvičebním řádu jednotek PO. Je znalý techniky připojení prostředků strojní služby k požární vodě a je schopen obsluhovat je v nouzovém režimu. Je znalý zásad řízení vozidel spadajících do strojní služby a umí je použít i ve ztížených a krizových situacích. Je znalý postupů a úkonů uvádějících prostředky strojní služby po zásahu opět do akceschopnosti.16

15

P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004.

16

P o k y n č. 49/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 20. října 2004. 17

6 Statistika zásahové činnosti za rok 2013 - stanice Chotěboř Pro správný chod stanice je velice důležité zpracovávat data o zásahové činnosti a díky těmto podkladům se specializovat na nejčastější události. K těmto událostem patří technická pomoc, do níž nejčastěji spadá otvírání bytů, pomoc Zdravotnické záchranné službě a řezání stromů. Další největší zastoupení mají dopravní nehody. Zbývající část tvoří požáry a plané poplachy.

17



Požáry

24



Dopravní nehody

48



Plané poplachy

4



Ostatní zásahy

175



Celkem

251 17

HTTP://WWW.HZSCR.CZ/CLANEK/ORGANIZACNI-SLOZKY-UO-HAVLICKUV-BROD-

UZEMNI-ODBOR-HAVLICKUV-BROD.ASPX?Q=Y2HUDW09MW%3D%3D.

18

7 Pravidelná fyzická příprava Pravidelné fyzické přípravě je u HZS ČR věnována velká pozornost a k udržení nebo zvýšení tělesné zdatnosti jsou v každé směně vyčleněny minimálně dvě hodiny. V tomto čase se hasič zaměřuje na druhy fyzické činnosti vedoucí ke zlepšení jeho tělesné zdatnosti, která je potřebná pro zásahovou činnost. Pravidelná fyzická příprava se skládá ze všeobecné a speciální fyzické přípravy. Všeobecná fyzická příprava se skládá z vytrvalostního běhu, rychlostního běhu, kopané, nohejbalu, volejbalu, tenisu, stolního tenisu, posilování, plavání a disciplíny zahrnuté do každoročního fyzického přezkoušení. Speciální fyzická příprava se skládá z nácviku požárního sportu a nácviku speciálních úkonů lezců, potápěčů a vodních záchranářů. Obě přípravy jsou také závislé na možnostech konkrétních stanic HZS ČR. Prokazování fyzické způsobilosti se provádí jednou ročně a hasič má na výběr ze dvou termínů (jarní a podzimní). Veškeré náležitosti ohledně prokazování fyzické způsobilosti jsou přesně specifikovány v pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 58/2008 Sb. Pro zlepšení fyzické přípravy mohou být pořádány soutěže v disciplínách zahrnutých do fyzické přípravy. Nejčastěji se jedná o požární útok, běh na sto metrů s překážkami, výstup na věž pomocí žebříku a TFA. Na stanici v Chotěboři je nejčastější fyzickou přípravou nohejbal, který máme možnost hrát na hřišti v areálu budovy. V zimních měsících převládá stolní tenis a posilovna.

18

P o k y n č. 50/2003 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 15. března 2002.

18

19

8 Návrh školení pro hasiče – strojníky Průběh každodenního školení u HZS ČR je v současné době závislé pouze na školiteli a jeho přípravě na vyučování. Školení je zadáno pod názvem a není nijak dále vypracováno. Proto se bakalářská práce zaměřuje na tuto problematiku. Na základě dosud probíhajících každodenních školení byl vytvořen návrh zmiňovaného školení, které obsahuje informační listy pro jednotlivá problémová témata – moduly. Informační listy udávají v první řadě název s kódovým označením, aby nedošlo k záměně s jiným školením. Kódové označení modulu bylo vytvořeno pro účely bakalářské práce. Dále je zde popsána délka školení, která je z důvodu denního řádu stanovena na 2 vyučovací jednotky. Jedna vyučovací jednotka má délku 45 minut. Informační listy dále uvádějí typ modulu a vstupní podmínky, jež udávají také návaznost na předchozí školení či kurzy. Jednotlivé moduly na sebe vzájemně nenavazují, a proto jejich pořadí lze měnit podle potřeby. Další důležitou částí informačních listů je cíl školení, který definuje, co musí hasič po absolvování školení znát a ovládat. V informačních listech je dále zakotvena osnova, která udává obsah modulu a posloupnost probírané látky. V kapitole materiální zabezpečení popisují informační listy, kde a s jakým vybavením bude výuka probíhat. Dále informační listy uvádějí didaktické metody výuky, způsob ukončení a kdo je oprávněn vést výuku. V závěru Informačních listů je seznam literatury, která se zabývá příslušným tématem. Dalším zpracováním kompletní přípravy pro každodenní školení dojde k zefektivnění celého školení a usnadní se práce a příprava školitelů. Případným rozšířením zpracovaného každodenního školení by bylo docíleno pozvednutí a sjednocení úrovně každodenního školení na jednotlivých stanicích. Tímto by se usnadnilo každoroční odborné přezkoušení.

20

8.1 Informační list – Vyprošťovací zařízení Lukas. Platnost: od 1. 9. 2014 Název modulu: Vyprošťovací zařízení Lukas Kódové označení: VZL2014HZS Délka: 2 vyučovací jednotky – (teoretická výuka) 2 vyučovací jednotky – (praktická výuka) Typ: Jedná se o povinné školení. V případě dovolené nebo nemoci provede příslušný technik doškolení poslední den v měsíci. Vstupní podmínky: Školení navazuje na Základní kurz ZOP Z, ve kterém je daná problematika vyučována na speciálních trenažerech jak po stránce teoretické, tak i praktické. Další podmínkou je Kurz strojníků ST-Z, v němž je příslušná problematika vyučována podrobněji na všech základních vozidlech a zařízeních u HZS. Oba kurzy, základní i strojnický, se musí po 5 letech periodicky opakovat. Cíl: Proškolený hasič je znalý obsluhy, údržby, úkonů udržujících vyprošťovací zařízení Lukas v akceschopnosti. Dále musí znát jednotlivé části automobilů a postupy při vyprošťování. Proškolený hasič zná rizika spojená s vyprošťováním zaklíněných osob. Hasič je znalý bezpečnostních úkonů před začátkem vyprošťování.

21

Osnova: 

Bezpečnost práce a bezpečnostní pokyny pro práci s vyprošťovacím zařízením



Agregát vyprošťovacího zařízení



Hydraulický rozpěrný válec



Hydraulické nůžky



Hydraulické rozpěrné kleště



Hadice



Tlaky na jednotlivých částech vyprošťovacího zařízení



Benzín, oleje, filtry



Přebrání vyprošťovacího zařízení



Zakázaná manipulace



Obsah pravidelné kontroly



Zásady práce se zraněným a první pomoc



Airbag (zajištění)



Základní části automobilů



Základní postupy při vyprošťování



Zabezpečení automobilu při vyprošťování

Materiální vybavení: Pro teoretickou výuku je na stanici Chotěboř učebna vybavená diaprojektorem a počítačem. Pro praktickou výuku je domluvena na autovrakovišti v České Bělé možnost praktického cvičení na již nepoužitelných automobilech. Výukové vyprošťovací zařízení bude použito z výjezdového automobilu Tatra Terno stanice Chotěboř. Didaktické metody výuky: V teoretické výuce na učebně bude převládat metoda slovní v podobě přednášky a metoda názorně demonstrační v podobě promítání a instruktáží. V praktické výuce bude převládat metoda dovednostně praktická, při které si každý vyzkouší základní techniky vyproštění včetně první pomoci. Personální zabezpečení: Školení povede pověřený technik strojní služby. Způsob ukončení: Školení je ukončeno ústním přezkoušením v podobě dvou vybraných otázek. 22

Doporučená literatura: 

Řád strojní služby



Návody k použití Lukas



Bojový řád – D2 Vyprošťování osob z havarovaných vozidel



Sbírka interních aktů generálního ředitele



Karty typových činností



Česká asociace hasičských důstojníků – výukové pořady



Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany



IMZ Vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel zaměřený na nové konstrukční prvky vozidel Škoda



Crash Recovery System

– systém vyprošťování při nehodách – mobilní databáze

informací o vozidlech

23

8.2 Informační list – Dýchací přístroj BD 96 AUER (praktické využití) Platnost: od 1. 9. 2014 Název modulu: Dýchací přístroj BD 96 AUER (praktické využití) Kódové označení: DPA2014HZS Délka: 2 vyučovací jednotky – (teoretická výuka) 1 vyučovací jednotka – (zátěžová zkouška) Typ: Jedná se o povinné školení. V případě dovolené nebo nemoci provede příslušný technik doškolení poslední den v měsíci. Vstupní podmínky: Školení navazuje na Základní kurz ZOP Z, ve kterém je daná problematika vyučována jak po stránce teoretické, tak i praktické. V základním kurzu po úspěšném provedení zátěžového testu a zkoušky z teorie získá hasič oprávnění k použití dýchacího přístroje. Cíl: Proškolený hasič je znalý obsluhy, údržby, úkonů udržujících dýchací přístroj v akceschopnosti. Dále musí znát jednotlivé části dýchacího přístroje a postupy při kontrole před použitím. Hasič vykoná zátěžovou zkoušku, díky které zná svou spotřebu vzduchu při zátěži. Proškolený hasič zná rizika spojená s použitím dýchacího přístroje. Hasič je znalý bezpečnostních úkonů před použitím dýchacího přístroje.

24

Osnova: 

Bezpečnost práce a bezpečnostní pokyny pro práci s dýchacím přístrojem



Ocelové tlakové láhve, objemy, hmotnost



Kompozitové tlakové láhve, objemy, hmotnost



Skelet dýchacího postroje



Redukční ventily, tlaky, hadice



Plicní automatika, masky, polomasky, vyváděcí masky



Varovný akustický signál



Popruhy, přezky, uchycení



Přebrání a údržba



Zakázaná manipulace



Obsah pravidelné kontroly



Kontrola před použitím



Spotřeba vzduchu



Výpočet možné doby pobytu v zakouřeném prostředí



První pomoc při nadýchání se kouře, popáleninách



Prevence vyčerpání, přehřátí, prochladnutí

Materiální vybavení: Pro teoretickou výuku je na stanici Chotěboř učebna vybavená diaprojektorem, počítačem a jako praktická pomůcka bude použit dýchací přístroj BD 96 AUER. Pro praktickou výuku je domluveno na sile ve městě Chotěboři provést zátěžový test. Dýchací přístroje pro výuku budou použity z výjezdového automobilu Tatra Terno stanice Chotěboř. Didaktické metody výuky: V teoretické výuce na učebně bude převládat metoda slovní v podobě přednášky a metoda názorně demonstrační v podobě promítání a instruktáží. V praktické výuce bude převládat metoda dovednostně praktická, při které každý hasič provede kontrolu před použitím a školící technik si zapíše čas a tlak v láhvi. Po výstupu a opětovném sestupu se opět zapíše čas a tlak v láhvi. Z pořízených údajů se vypočítá spotřeba vzduchu a vše se založí do složky.

25

Personální zabezpečení: Školení povede pověřený technik strojní služby. Způsob ukončení: Školení je ukončeno ústním přezkoušením v podobě dvou vybraných otázek. Doporučená literatura: 

Řád chemické služby



Návody k použití dýchací přístroj BD 96 Auer



Bojový řád – 5-N















Technické prostředky požární ochrany



Příručka první pomoci



Požární větrání chráněných únikových cest

26

8.3 Informační list – Radioaktivní látky, měření a ochrana. Platnost: od 1. 9. 2014 Název modulu: Radioaktivní látky, měření a ochrana Kódové označení: RAL2014HZS Délka: 2 vyučovací jednotky – (teoretická výuka) 2 vyučovací jednotky – (praktická výuka) Typ: Jedná se o povinné školení. V případě dovolené nebo nemoci provede příslušný technik doškolení poslední den v měsíci. Vstupní podmínky: Školení navazuje na Základní kurz ZOP Z, ve kterém je daná problematika vyučována velmi podrobně a jsou zde představeny všechny přístroje jak po stránce teoretické, tak i praktické. Nespornou výhodou je Kurz chemický, jenž je na danou problematiku přesně zaměřen. Oba kurzy, základní i chemický, se musí po 5 letech periodicky opakovat. Cíl: Proškolený hasič je znalý obsluhy a údržby detekční a měřící techniky. Je schopen určit vhodnost měřící a detekční techniky pro jednotlivá měření. Zvládá výpočty a práci s naměřenými hodnotami. Je znalý odstupových vzdáleností a je schopen vytyčit bezpečnostní a nebezpečnou zónu. Dále je schopen provést dekontaminaci a je znalý bezpečnostních rizik při práci s radioaktivními látkami.

27

Osnova: 

Bezpečnost práce a bezpečnostní pokyny pro práci s detekční a měřící technikou



Zásahový dozimetr UltraRadic u 115



Osobní dozimetr SOR/r022



Radiometr DC-3E-98



Měření dávkového příkonu



Výpočet možné doby zasahujícího hasiče



Bezpečnostní a nebezpečná zóna



Záření alfa (rizika, prostupnost, ochrana, výskyt)



Záření beta (rizika, prostupnost, ochrana, výskyt)



Záření gama (rizika, prostupnost, ochrana, výskyt)



Zásady práce se zraněným a první pomoc



Ochranné obleky



Taktický postup



Specializované jednotky (přivolání, dojezdové časy)



Dekontaminace

Materiální vybavení: Pro teoretickou výuku je na stanici Chotěboř učebna vybavená diaprojektorem, počítačem a jako praktické pomůcky budou použity zásahový dozimetr UltraRadic u 115, osobní dozimetr SOR/r022 a radiometr DC-3E-98. Pro praktickou výuku se využije prostor za hlavní budovou HZS ČR Chotěboř, kde bude simulována dopravní nehoda s výskytem radioaktivního záření. Detekční a měřící technika pro výuku bude použita z výjezdového automobilu Tatra Terno stanice Chotěboř. Didaktické metody výuky: V teoretické výuce na učebně bude převládat metoda slovní v podobě přednášky a metoda názorně demonstrační v podobě promítání a instruktáží k jednotlivým měřicím přístrojům. V praktické výuce bude převládat metoda dovednostně praktická, při které každý hasič určí a označí bezpečnostní a nebezpečnou zónu, vytvoří dekontaminační stanoviště a v ochranném obleku vyprostí zraněnou osobu z osobního automobilu.

28

Personální zabezpečení: Školení povede pověřený technik strojní služby. Způsob ukončení: Školení je ukončeno ústním přezkoušením v podobě dvou vybraných otázek. Doporučená literatura: 

Řád chemické služby



Návody k použití detekčních a měřících přístrojů



Bojový řád – 4-N nebezpečí ionizujícího záření





















112: odborný časopis požární ochrany



Zásady při radiační mimořádné události

29

8.4 Informační list – Zdravotní příprava. Platnost: od 1. 9. 2014 Název modulu: Zdravotní příprava Kódové označení: ZPP2014HZS Délka: 2 vyučovací jednotky – (teoretická výuka) 2 vyučovací jednotky – (praktická výuka) Typ: Jedná se o povinné školení. V případě dovolené nebo nemoci provede příslušný technik doškolení poslední den v měsíci. Vstupní podmínky: Školení navazuje na Základní kurz ZOP Z, ve kterém je daná problematika vyučována jak po stránce teoretické, tak i praktické společně se zdravotnickou záchrannou službou. Výhodou je Kurz první pomoci. Cíl: Proškolený hasič je znalý obsluhy, údržby, úkonů udržujících zdravotnické zařízení v akceschopnosti. Dále musí znát jednotlivé postupy a úkony první pomoci a předlékařského ošetření. Proškolený hasič zná rizika spojená s poskytováním první pomoci. Hasič je znalý bezpečnostních úkonů chránících jeho zdraví před začátkem první pomoci.

30

Osnova: 

Resuscitace (oživování)



Zajištění průchodnosti dýchacích cest



Krevní oběh



Umělé dýchání



Srdeční masáž



Oživování dvěma zachránci



Oživování dětí, nemluvňat



Stabilizační poloha



Použití defibrilátoru



Zakázaná manipulace se zraněným



Zastavení krvácení



Zásady práce se zraněným



Šok



Zlomeniny



Fixace



Bezpečnost zachránce

Materiální vybavení: Pro výuku je na stanici Chotěboř učebna vybavená diaprojektorem, počítačem a jako praktické pomůcky budou použity zdravotnický baťoh, defibrilátor, umělá figurína pro nácvik první pomoci a kyslíkový dýchací přístroj. Didaktické metody výuky: Ve výuce na učebně budou zastoupeny všechny tři základní metody výuky. Slovní v podobě přednášky, názorně demonstrační v podobě prezentací a instruktáží a dovednostně praktická v podobě praktického nácviku modelových situací.

31

Personální zabezpečení: Školení povede hasič, který úspěšně absolvoval zdravotnický kurz. Způsob ukončení: Školení je ukončeno ústním přezkoušením v podobě dvou vybraných otázek. Doporučená literatura: 




Návody k použití zdravotnického materiálu a pomůcek



První psychická pomoc









Česká asociace hasičských důstojníků- výukové pořady






IMZ První pomoc



Abeceda záchrany

32

8.5 Informační list – Práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Platnost: od 1. 9. 2014 Název modulu: Práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Kódové označení: PVV2014HZS Délka: 2 vyučovací jednotky – (teoretická výuka) 2 vyučovací jednotky – (praktická výuka) Typ: Jedná se o povinné školení. V případě dovolené nebo nemoci provede příslušný technik doškolení poslední den v měsíci. Vstupní podmínky: Školení navazuje na Základní kurz ZOP Z, ve kterém je daná problematika vyučována na speciálních trenažerech a cvičných věžích jak po stránce teoretické, tak i praktické. Výhodou je absolvování Kurzu lezců. Cíl: Proškolený hasič je znalý obsluhy, údržby, úkonů udržujících lezecké a záchranné vybavení v akceschopnosti. Dále musí znát jednotlivé části lezeckého a záchranného vybavení a postupy při provádění záchranných prací ve výšce a nad volnou hloubkou. Proškolený hasič zná rizika spojená s prováděním prací ve výšce a nad volnou hloubkou. Hasič je znalý bezpečnostních úkonů před začátkem záchranných prací.

33

Osnova: 

Bezpečnost práce a bezpečnostní pokyny pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,



Základní vybavení pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,



Zachycovací postroj,



Pracovní polohovací pás,



Statická lana,



Dynamická lana,



Karabiny,



Slaňovací prostředky,



Prostředky pro výstup na laně,



Zakázaná manipulace s prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,



Obsah pravidelné kontroly,



Zásady práce se zraněným a první pomoc,



Uzly,



Kontrola před použitím,



Kotvící bod,



Slaňování,



Jištění, sebejištění

Materiální vybavení: Pro teoretickou výuku je na stanici Chotěboř učebna vybavená diaprojektorem, počítačem a jako praktické pomůcky budou použita lana a lezecký baťoh. Praktická část školení proběhne v areálu HZS ČR v Chotěboři za hlavní budovou na cvičné věži. Lezecká výbava bude použita z výjezdového automobilu Tatra Terno stanice Chotěboř. Didaktické metody výuky: V teoretické výuce na učebně bude převládat metoda slovní v podobě přednášky a metoda názorně demonstrační v podobě promítání a instruktáží k jednotlivým typům záchrany z výšky. V praktické výuce bude převládat metoda dovednostně praktická, při níž si každý hasič vyzkouší jednotlivé typové situace záchrany z výšky.

34

Personální zabezpečení: Školení povede lezecký instruktor. Způsob ukončení: Školení je ukončeno ústním přezkoušením v podobě dvou vybraných otázek. Doporučená literatura: 

Řád strojní služby,



Návody k použití prostředků pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou,



Bojový řád,



Sbírka interních aktů generálního ředitele,



Karty typových činností,



Česká asociace hasičských důstojníků- výukové pořady,



Souhrn metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany,



IMZ práce ve výšce a nad volnou hloubkou,



Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany,



Základy lanové techniky



Evakuace osob,



Uzly a smyčky v požární ochraně,




35

9 Příprava na realizaci modulu – Práce ve výšce a nad volnou hloubkou Práce ve výšce a nad volnou hloubkou je velmi riziková a následky chybného jednání bývají často smrtelné. Vhodným a periodicky se opakujícím školením je možné lidské selhání snížit na minimum.

9.1 Metodická příprava Název modulu: Práce ve výšce a nad volnou hloubkou. Pro koho je školení určeno: Školení je prvořadě určeno pro výjezdové hasiče HZS ČR, kteří mají splněný Základní kurz ZOP Z. Je možno ho také použít u podnikových, drážních a vojenských výjezdových hasičů. Téma: Záchrana a práce ve výšce a nad volnou hloubkou.

Typ vyučovací jednotky: Jedná se o kombinovanou vyučovací jednotku, která začíná přípravou, osvojováním a upevňováním vědomostí, dále přechází v část praktickou, kde dochází k osvojování a upevňování dovedností. Poté přichází použití, ověřování a hodnocení. Délka vyučovací jednotky: 2 vyučovací jednotky teoretické části + 2 vyučovací jednotky praktické části (závěrem praktické části je 10 minutové přezkoušení). Výchovněvzdělávací cíle: Proškolený hasič je znalý obsluhy, údržby, úkonů udržujících lezecké a záchranné vybavení v akceschopnosti. Dále musí znát jednotlivé části lezeckého a záchranného vybavení a postupy při provádění záchranných prací ve výšce a nad volnou hloubkou. Proškolený hasič zná rizika spojená s prováděním prací ve výšce a nad volnou hloubkou. Hasič je znalý bezpečnostních úkonů před začátkem záchranných prací.

36

Forma vyučování: Jedná se o prezenční formu vyučování, ve které se vyučuje skupina čtyř hasičů. Vyučování vede hlavní technik a asistent. Učivo je rozděleno na teoretickou a praktickou část. Prostorem pro teoretickou výuku je učebna a pro praktickou výuku je to cvičná věž.

Vyučovací metody: V teoretické části jsou použity metody názornědemonstrační a převládá zde práce s obrazem, při které je promítána prezentace a případná videa pomocí diaprojektoru na projekční plátno. Také je zde použita metoda slovní, při níž jsou vysvětlovány postupy při práci a možná rizika. V praktické části jsou použity metody dovednostněpraktické, při kterých si každý vyzkouší veškeré prostředky a modelové situace.19

Výchovné využití: Z hlediska dodržování bezpečnosti práce budou hasiči poučeni jak postupovat, aby bylo riziko sníženo na minimum, a jak zacházet s přiděleným vybavením, aby jeho životnost byla co nejdelší. Také budou poučeni o zakázaných manipulacích a možných důsledcích takového chování. Materiální zabezpečení:

19



Informační list PVV2014HZS



Řád strojní služby



Návody k použití prostředků pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou



Bojový řád












IMZ práce ve výšce a nad volnou hloubkou



Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany



Základy lanové techniky (video)



Uzly a smyčky v požární ochraně




ČADÍLEK, Miroslav, Didaktika praktického vyučování I. Brno: Akademické

nakladatelství CERM, s.r.o., 2003.104 s.

37

Návaznost: Podmínkou účasti v tomto školení je absolvovaný Základní kurz ZOP Z, ve kterém je lezecká příprava zahrnuta do výuky, a toto školení je přímo návazné na znalosti získané v tomto kurzu.

Struktura vyučovací jednotky (teoretická část): 

Úvod a organizace – zápis školení, prezence

5 minut



Motivace – stručné představení nové látky

5 minut



Opakování– prověření a zároveň zopakování základních znalostí

10 minut



Výklad nového učiva

25 minut



Přestávka

10 minut



Upevňování probraného učiva – procvičování a odstraňování nejasností30 minut



Shrnutí – formou otázek a odpovědí



Zhodnocení vyučovací jednotky

10 minut 5 minut

Struktura vyučovací jednotky (praktická část 

Úvod a organizace – zápis školení prezence, kontrola vybavení

5 minut



Motivace – stručný popis celého výcviku

5 minut



Opakování – základní bezpečnostní pravidla, základní techniky

10 minut



Výuka nového

25 minut



Přestávka

10 minut



Upevňováni probraného učiva – procvičování a sladění

20 minut



Shrnutí – formou otázek a odpovědí

10 minut



Zkoušení – ústní formou, praktickým předvedením

10 minut



Zhodnocení vyučovací jednotky

5 minut

38

Osnova vyučovací jednotky (teoretická část): 

Úvod



Organizační pokyny, prezence.



Stručné představení nové látky, co se bude probírat.



Opakování základních znalostí (prezentace, výklad, zkoušení)



Bezpečnost práce a bezpečnostní pokyny pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (výklad)



Základní vybavení pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (prezentace)



Zakázaná manipulace s prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou (výklad, video)



Obsah pravidelné kontroly (výklad)



Zásady práce se zraněným a první pomoc (prezentace, výklad)



Uzly, kotvící bod, slaňování (video, prezentace, výklad)



Jištění, sebejištění (video, prezentace, výklad)



Stručné zopakování toho nejdůležitějšího (výklad)



Doplňující otázky (konverzace)



Závěr

39

Osnova vyučovací jednotky (praktická část): 

Úvod



Organizační pokyny, prezence



Bezpečnostní pokyny (výklad)



Provést kontrolu přidělené lezecké výstroje před použitím



Vyzkoušet všechny základní uzly, včetně nejznámějších variant uzlů



Vytvoření kotvícího bodu pomocí lodního, beznapěťového a osmičkového uzlu



Navázání se na lano pomocí osmičkového uzlu



Slanění pomocí osmy, karabiny s poloviční lodní smyčkou



Jištění při slaňování pomocí druhé osoby



Sebejištění při slaňování pomocí prusikového uzlu



Zajištění se na laně a převázání na druhé lano



Pomocí lanových svěr vylézt po laně, následně se zajistit a slanit zpět



Kontrola přidělené lezecké výstroje a následné ošetření



Doplňující otázky (konverzace)



Závěrečné přezkoušení (ústní formou, praktickým předvedením)



Zhodnocení

40

10 Textové podklady školení práce ve výšce a nad volnou hloubkou Hasiči se často setkávají se zásahy ve výšce a nad volnou hloubkou. V následujících kapitolách budou kompletně představeny veškeré prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Každý prostředek je podrobně popsán jak z hlediska použití, tak z hlediska bezpečnosti a možných předvídatelných komplikací. Textové podklady pro školení práce ve výšce a nad volnou hloubkou budou použity jako prezentace a pomocí diaprojektoru promítány na projekční plátno. Pomocí pomůcek, jako jsou lana a kompletní výbava lezeckého baťohu, budou prakticky předváděny. Důležitou součástí tohoto školení je informační list a metodická příprava.

10.1 Základní vybavení hasiče lezce V první řadě je důležité znát vybavení, jež má hasič k dispozici po příjezdu na místo zásahu viz obrázek č. 1. V případě nutnosti použití speciálních pomůcek může velitel povolat speciální lezeckou skupinu, která je na každé centrální stanici HZS ČR.

Obrázek č. 1: Základní vybavení hasiče lezce (Zdroj: vlastní) 41

Základní vybavení hasiče lezce: 

Zachycovací postroj

1 ks



Ochranná přilba určená pro lezeckou činnost

2 ks



Karabina se zámkem a pojistkou zámku s minimální pevností 22 kN

2 ks



Karabina se zámkem a pojistkou zámku HMS

1 ks



Slaňovací prostředek

1 ks



Smyčky k lanovým svěrám (souprava)

1 ks



Odsedací smyčka

1 ks



Textilní smyčky

3 ks



Nůž s pevnou čepelí (nebo otevíratelný jednou rukou) a pouzdrem

1 ks



Transportní vak na přenos materiálu

1 ks

20

10.2 Pracovní polohovací pás Pracovní

polohovací

pás

je

základním

vybavením

hasiče.

Skládá

se

z vysokopevnostních polyamidových pásů a duralové spony. Součástí jsou také dvě ocelová oka. Dále je pracovní polohovací pás vybaven lanem o délce 0.8 m, které je uchycené za ocelové oko. Lano je na konci opatřeno karabinou. Ta společně s lanem slouží k připevnění pásu k pevné konstrukci. Pracovní polohovací pás je určen k zachycení pádu z výšky maximálně 0.5 m, ale nesmí být použit k zachycení volného pádu. V nouzové situaci můžeme pracovní polohovací pás použít pro sebezáchranu.21

P o k y n č. 46/2008 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR ze dne 26. listopadu 2008, PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 20 21

42

10.3 Zachycovací postroje Zachycovací postroje jsou prostředky pro zachycení pádu. Zachycovací postroj smí být složen z popruhů, smyček, přezek a jiných prvků, uspořádaných a upravených pro přizpůsobení na tělo uživatele. Zachycovací postroje se skládají z primárních popruhů o minimální šířce 40 mm a sekundárních popruhů o minimální šířce 20 mm. Zachycovací postroj může být celotělový nebo složený ze sedacího postroje a prsního postroje.22

10.4 Lana Lano je nejdůležitější součástí lezeckých a jistících pomůcek. Lana dělíme dle konstrukce na lana s jádrem a opletem a lana stáčená. Dle použití se lana dělí na statická – nízkoprůtažná lana s opláštěným jádrem a dynamickáhorolezecká, určená k zachycení pádu. Nízkoprůtažné lano – je nejvíce používané HZS. Dělí se na typy A s nominální statickou pevností 22 kN a na typ B s nominální statickou pevností 18 kN. Pro záchrannou činnost u HZS je povoleno použít pouze lano typu A. To je vyrobeno z jádra, které tvoří nosný prvek lana a pláště, jenž chrání jádro před porušením. Dynamické lano – je vyrobeno z jádra a opletu, přičemž jádro musí tvořit minimálně 50 % hmotnosti lana. Dynamické lano lze použít k zachycení pádu.23

10.5 Karabiny Karabina je základní spojovací prvek celého jistícího řetězce. Vzhledem k velkému namáhání karabin je minimální statická pevnost v podélném směru 22 kN a v příčném směru 6 kN. Pro účely spojené se záchranou osob je možné použít pouze karabiny s uzavíratelnou pojistkou zámku. Karabina se musí namáhat vždy pouze v podélném směru. Nikdy v příčném, přes hranu, přes pojistku, nebo kroucením. PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 23 PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 22

43

Podle druhu použitého materiálu můžeme karabiny rozdělit na ocelové a z lehkých slitin. Ocelové karabiny se používají v podmínkách, kde je kladen důraz na velkou mechanickou odolnost materiálu. Karabiny z lehkých slitin mají výhodu nízké hmotnosti.24

10.6 Slaňovací prostředky Slaňovací prostředek je prvek, který umožňuje slanění z vyšší pozice na pozici nižší, a to svépomocí, nebo pomocí druhé osoby. Slaňovací prostředky pracují na principu tření, při kterém se přeměňuje mechanická energie na teplo. Nejjednodušším slaňovacím prostředkem je osma viz obrázek č. 2, jež vyniká vysokou statickou pevností. Jako slaňovací prostředek lze použít i karabinu v kombinaci s poloviční lodní smyčkou. Při každém slaňování musí být hasič jištěn prusikovým uzlem, který se v případě pádu zatáhne a zastaví lano jdoucí do slaňovacího prostředku. Nevýhodou je nesnadné povolení prusikového uzlu tak, aby bylo možno pokračovat ve slaňování. Jištění slaňujícího se hasiče muže být také zajištěno pomocí druhé osoby, popřípadě speciálních jistících prostředků.25

Obrázek č. 2: Slanění pomocí osmy (Zdroj: vlastní)

PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 25 PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. 24

44

10.7 Prostředky pro výstup na laně Prostředky pro výstup na laně se nazývají lanové svěry viz obrázek č. 3. Při nasazení na vhodně široké lano dochází k blokaci v jednom směru a k volnému prokluzu ve směru druhém. Zatížení nesmí přesáhnout 4 kN a svěry nesmí být použity jako prostředek k zachycení volného pádu. 26

Obrázek č. 3: Výstup po laně pomocí lanových svěr (Zdroj: vlastní)

10.8 Používané uzly Uzly jsou jedním z nejdůležitějších součástí lanové techniky. Je důležité znát a ovládat základní uzly, a to i ve zhoršených podmínkách. Volba správného typu uzlu je velmi důležitá. Uzel snižuje pevnost lana až o 40 % a při nesprávném zatěžování se může pevnost lana ještě snížit.27

26

PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární

ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 27

45

Jednoduché očko Jednoduché očko, jak ukazuje obrázek č. 4, může být použito jako základ pro uvázání dalších uzlů. Je možné ho použít k zajištění uzlů a na konec lan při slaňování. Nesmí však být použito samostatně.28

Obrázek č. 4: Jednoduché očko (Zdroj: vlastní)

Lodní smyčka Lodní smyčka, viz obrázek č. 5, je jedním z nejpoužívanějších uzlů zejména pro jednoduché vázání. Uzel lze rozvázat i při zatížení a je možné ho posunout. Uzel se nesmí použít samostatně k jištění proti pádu.29

Obrázek č. 5: Lodní uzel zajištěný očkem (Zdroj: vlastní)

OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 28

OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 29

46

Poloviční lodní smyčka Poloviční lodní smyčka, viz obrázek č. 6, se používá pro dynamické jištění. Dále se dá použít pro slaňování. 30

Obrázek č. 6: Poloviční lodní smyčka (Zdroj: vlastní)

Osmičkový uzel Osmičkový uzel je univerzální jednoduchý uzel, který můžeme použít ke kotvení, jak ukazuje obrázek č. 7, navázání lana na lano a k navázání lezce. Minimálně snižuje pevnost lana a je velmi pevný. Pro navázání ke kotvícímu bodu je nutné uzel zajistit.31

Obrázek č. 7: Osmičkový uzel zajištěný očkem (Zdroj: vlastní)

OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 31 OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 30

47

Rybářská spojka Díky tomuto uzlu je možné spojit dvě lana, a to i nestejně velkého průměru, jak ukazuje obrázek č. 8. Tento uzel se doporučuje zajišťovat jednoduchým očkem z každé strany. 32

Obrázek č. 8: Rybářská spojka (Zdroj: vlastní)

Prusikový uzel Prusikový uzel neboli svírací, viz obrázek č. 9, se používá jako jištění při slaňování nebo k výstupu na laně. Jeho výhodou je snadné navázání na lano a díky jeho konstrukci dochází k minimálnímu snížení pevnosti lana. Nevýhodou je velmi obtížné povolení při zatížení, a proto velmi často hasiči volí uřezání.33

Obrázek č. 9: Prusikový uzel (Zdroj: vlastní)

OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 33 OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 32

48

Beznapěťový uzel Beznapěťový uzel je vhodný pro navázání kotevního bodu, jak ukazuje obrázek č. 10, zejména tehdy, je-li kotevní bod vysoce namáhán. Díky konstrukci beznapěťového uzlu dochází k minimálnímu snižování pevnosti lana. Velkou výhodou je snadné povolení beznapěťového uzlu, a to i při zatížení.34

Obrázek č. 10: Beznapěťový uzel (Zdroj: vlastní)

34

OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko:

Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996.

49

11 Vyhodnocení navrhovaného školení Navrhované školení zpracovává několik různých zdrojů, aby dosahovalo maximální kompletnosti a srozumitelnosti celého školení. Nedílnou součástí tvorby školení bylo využití pedagogických metod zpracování, díky kterým dochází k větší efektivitě celého školení. Do navrhovaného školení jsem soustředil nejdůležitější témata každodenního školení, přičemž je počítáno s rozšířením a případnou úpravou témat podle aktuální zásahové činnosti u HZS ČR. Dále je možné školení rozšířit na další pobočné stanice HZS ČR. Školení není určeno pro centrální stanice, protože mají vytvořeny speciální týmy pro tyto konkrétní činnosti, a jeho obsah není natolik rozsáhlý. V jednotlivých školeních bylo vytaženo pouze to nejdůležitější pro potřeby prvního výjezdu u HZS ČR. Dané školení je nutné neustále aktualizovat a doplňovat nové poznatky z jednotlivých školení a zejména ze zásahové činnosti. Výsledkem školení by měly být samozřejmě i požadavky na materiálové doplnění výbavy v prvním výjezdovém automobilu.

50

Závěr

Tato bakalářská práce hledala nejlepší možný postup, který by alespoň částečně pomohl vyřešit a zefektivnit denní školení u HZS ČR. Jednotlivá školení jsou věcně zpracována tak, aby mohla splňovat stanovené cíle. Jedním z hlavních požadavků bylo lepší dosažení cílů se stejným časovým harmonogramem. Dodržení časových kapacit je důležité pro chod ostatních aktivit. Dalo by se říci, že při využití stejného časového úseku lze dosáhnout efektivnějšího výsledku. Denní školení jsou konkrétnější a mají přístupnější doplňující informace. Důležitou částí pracovních listů bylo zpracování osnovy k jednotlivým školením. Díky osnově získalo školení určitý řád a nedochází k vynechání důležitých částí daného školení. Dalším ulehčením a zkvalitněním práce školitele jsou doporučené postupy, které jsou zpracovány jak pro teoretickou, tak i pro praktickou část. Velkým přínosem pro školitele je také doporučená literatura, jež je dostupná v knihovně na stanici a díky vypsanému seznamu je velice snadné a rychlé vyhledání veškerých podkladů pro výuku. Také cíl školení je velmi důležitou částí informačního listu. Udává jakých vědomostí a dovedností by studenti měli dosáhnout a daný školitel může využít cílů školení k vypracování závěrečného přezkoušení, které by mělo být zpětnou vazbou a ukázat školiteli, zda–li bylo cílů školení dosaženo. Dalším usnadněním práce školitele jsou jasně definované vstupní podmínky, díky kterým nedojde k porušení návaznosti určitých školení na předchozí kurzy nebo jiná školení. Hlavním přínosem této práce je usnadnit a zefektivnit každodenního školení u HZS ČR. Školitelé pro tato školení mají usnadněnou přípravu pro práci, a to hlavně z časových hledisek. Jednotlivci mohou tato časová hlediska ocenit také, díky lepší přístupnosti informací. V této práci lze nalézt i doporučené zdroje a literaturu, která případné nejasnosti a otázky vhodně doplní. Budoucím uchazečům, kteří se budou o podobná témata zajímat, mohu doporučit další zpracování školící tematiky. Bylo by vhodné nalézat konkrétní informace na jednom místě. Jistě by byla oceněna časová úspora, ale zejména je důležité podporovat pronikání pedagogických zásad do těchto a podobných oborů. Zároveň by bylo velmi přínosné, pokud by se podařilo, aby místa školitelů obsadili výhradně kvalifikovaní a pedagogicky vzdělaní školitelé. 51

Seznam použité literatury Monografie 1. BELICA, Ondřej. Práce a záchrana ve výškách a nad volnou hloubkou. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 216 s. ISBN 978-80-247-5055-2. 2. ČADÍLEK, Miroslav, Didaktika praktického vyučování I. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003.104 s. 3. OLDŘICH PŘIBYL. Cvičení řád jednotek požární ochrany. 2. vyd. Tiskárna AaH Print- Josef Hlávko: Hasičské noviny, redakce- hasiči Nové Město nad Metují a Sdružení hasičů ČMS Praha, 1996. 4. PETR BUŘIČ, Richard Franc a kolektiv. Práce ve výšce a nad volnou hloubkou v podmínkách požární ochrany. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. ISBN 80-866-4007-8. 5. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 978-80-262-0456-5.

Legislativní zdroje 1. Sborník vybraných právních předpisů pro potřeby Hasičského záchranného sboru České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003. ISBN 80-866-4010-8. 2. Zákon č. 361/2003 sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů a předpisy související. Tiskárna MV ČR, p. o. Bartůňkova 4/1159, 149 01 praha 4: Obor personální MV oddělení metodiky a kontroly, 2006. 3. 43 P O K Y N generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra ze dne 20. října 2004, kterým se mění Pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 17/2003, kterým se stanovují normy znalostí hasičů, ve znění Pokynu generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra č. 49/2003. 4. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR a NMV - částka 50/2003 Strana 1. 5. 10. P O K Y N generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republikya náměstka ministra vnitra ze dne 15. března 2002 k tělesné přípravě a zkouškám fyzické způsobilosti příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR.

52

6. 46. P O K Y N generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky ze dne 26.listopadu 2008, kterým se upravuje vybavení hasiče a základní vybavení cisternové automobilové stříkačky, zabezpečující první organizovaný výjezd k zásahu k zabezpečení plošného pokrytí, věcnými prostředky požární ochrany pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou.

Internetové zdroje 1. MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR. NÁSTUPNÍ ODBORNÝ VÝCVIK [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-02-03]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/01nastupni-odborny-vycvik-nov-pdf.aspx; 2. HZS kraje Vysočina: Územní odbor Havlíčkův Brod [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/organizacni-slozky-uo-havlickuv-broduzemni-odbor-havlickuv-brod.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d 3. Školní a výcvikové zařízení HZS ČR: POPIS A STRUKTURA Školního a výcvikového zařízení BRNO. [online]. [cit. 2015-03-22]. [online]. [cit. 201503-18]. Dostupné z: Http://www.oupobm.cz/uciliste/struktura.htm

Seznam grafů 

Graf 1: Územní odbor Havlíčkův Brod



Graf 2: Stanice Chotěboř

Seznam obrázků 

Obrázek č. 1: Základní vybavení hasiče lezce



Obrázek č. 2: Slanění pomocí osmy



Obrázek č. 3: Výstup po laně pomocí lanových svěr



Obrázek č. 4: Jednoduché očko



Obrázek č. 5: Lodní uzel zajištěný očkem



Obrázek č. 6: Poloviční lodní smyčka



Obrázek č. 7: Osmičkový uzel zajištěný očkem



Obrázek č. 8: Rybářská spojka



Obrázek č. 9: Prusikový uzel



Obrázek č. 10: Beznapěťový uzel

53

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents