MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Moderní populární hudba v učebnicích hudební výchovy na základních a středních školách

Diplomová práce

Brno 2013

Vedoucí práce: PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.

Vypracovala: Bc. Daniela Nevolová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně 16. dubna 2013

Poděkování Děkuji PhDr. Marku Sedláčkovi, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................... 6 1

MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA V HODINÁCH HUDEBNÍ VÝCHOVY ................... 8 1.1

HUDEBNÍ VÝCHOVA NA GYMNÁZIÍCH ............................................................ 12

1.1.1

Vzdělávací obsah ................................................................................................ 13

1.2

HODNOCENÍ UČEBNIC HUDEBNÍ VÝCHOVY PRO GYMNÁZIA ................... 16

1.3

Hudební výchova pro gymnázia 1 .............................................................................. 17

1.4

Hudební výchova pro gymnázia 2 .............................................................................. 19

1.5

Srovnání učebnic pro gymnázia s učebnicemi pro ZŠ z hlediska moderní populární

hudby .................................................................................................................................... 24 2

Výzkumy týkající se moderní populární hudby prováděné na Katedře hudební výchovy

Masarykovy univerzity ............................................................................................................... 28 3

VÝZKUMNÁ ČÁST .......................................................................................................... 30 3.1

Projekt výzkumu ......................................................................................................... 30

3.1.1

Předmět a cíl ....................................................................................................... 30

3.1.2

Výzkumné otázky ............................................................................................... 31

3.1.3

Hypotézy ............................................................................................................. 31

3.1.4

Výběrový soubor ................................................................................................. 32

3.1.5

Metody a techniky............................................................................................... 32

3.1.6

Charakteristika zvukových ukázek ..................................................................... 33

3.1.7

Časový harmonogram výzkumu ......................................................................... 37

3.2

Výsledky výzkumu a jejich interpretace ..................................................................... 38

3.2.1

1. ročník A, učitel X ............................................................................................ 38

3.2.2

2. ročník B, učitel Y ............................................................................................ 49

3.2.3

1. ročník C, učitel Z ............................................................................................ 57

3.3

Vyhodnocení výsledků tří tříd gymnázia Jihlava ........................................................ 65

3.4

Vyhodnocení výsledků tříd gymnázia Brno ................................................................ 80

3.4.1

1. ročník D, vyučující O ...................................................................................... 80

3.4.2

2. ročník E, vyučující P ....................................................................................... 88

3.4.3

2. ročník F, vyučující P ....................................................................................... 96

3.5

Vyhodnocení výsledků tří tříd gymnázia Brno ......................................................... 104

3.6

Vyhodnocení všech tříd gymnázií............................................................................. 118

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 130 RESUMÉ .................................................................................................................................. 132 SUMMARY .............................................................................................................................. 133 PRAMENY A LITERATURA ................................................................................................. 134 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................... 138

ÚVOD Moderní populární hudba je pro učitele hudební výchovy živým tématem. Zabývat se či nezabývat moderní populární hudbou v předmětu hudební výchova? Pokud ano, jakým způsobem a do jaké míry? Argumentů pro obě varianty se najde jistě několik, např. hudba by se měla probírat v celé komplexnosti, žáci a studenti by tedy měli být seznámeni s nejrůznějšími druhy a žánry hudby artificiální, ale i nonartificiální. Má však smysl zabývat se hudbou bez hlubšího uměleckého sdělení, hudbou masovou, tedy nonartificiální? Vždyť je jí člověk obklopen všude okolo sebe, kdo se něco bude chtít dozvědět, informace si najde. Jenže pole působnosti moderní populární hudby je tak široké, že je těžké se v něm vyznat, stejně tak jako je mnoho úrovní hudby a je těžké naučit se rozumět a hodnotit. Neměl by právě učitel být v tomto žákům a studentům nápomocen? Schopen pomoci jim zorientovat se v množství stylů a žánrů, vybrat si a zároveň si osvojit alespoň některá odvětví moderní populární hudby? V současné době je moderní populární hudba zařazena v učebnicích pro základní školy i gymnázia. Nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství Praha vydalo učebnice hudební výchovy pro ZŠ i vyšší stupně gymnázií, které mají doložku MŠMT a jsou tedy oficiálními učebnicemi. V nich je prostor moderní populární hudbě věnován: na ZŠ je zařazena do 8. ročníku, na gymnáziích je v prvním i druhém ročníku vždy v závěru učebnice, kde je rozdělena na 1. a 2. polovinu 20. století. Moderní populární hudba je mnohovrstevnatá a jednotlivé žánry mezi sebou mají určité souvislosti, proto je složité ji zúžit na „nejpodstatnější“, tak aby bylo možné látku v hodinách probrat. Autoři učebnic se o to pokusili, nicméně vzhledem k tomu, že se jednalo v této oblasti prakticky o první pokus (a dodnes jediný), jenž proběhl před deseti lety, je pochopitelné, že patrně nešlo o zcela ideální počin. V teoretické části proponované práce dojde k objasnění pojmu moderní populární hudba společně se souvisejícími pojmy nonartificiální hudba a populární hudba. Dále si práce z výše uvedených důvodů klade za cíl analyzovat učebnice pro gymnázia z hlediska moderní populární hudby a následně je porovnat s učebnicí

6

pro 8. ročník ZŠ (učivo nonartificiální hudba).1 Bude se jednat o to, nakolik se autorům učebnic zdařilo rozdělení moderní populární hudby, zda jsou informace pochopitelné či na která témata se učebnice zaměřují více nebo naopak která témata opomíjí. Pozornost bude zaměřena také na výběr poslechových ukázek a písní ke zpěvu. Praktická část práce bude věnována výzkumu na gymnáziích. Po projektu výzkumu bude následovat interpretace výsledků výzkumu, jenž se týkal náplně hodin hudební výchovy, zpěvu písní v HV, zda jsou zpívány písně a probírána látka také moderní populární hudby. Byly zjišťovány hudební preference studentů a po nich následoval zvukový dotazník skládající se z osmi ukázek moderní populární hudby, ve kterém měli studenti přiřazovat z nabídky žánrů a poznávat interprety a názvy písní ukázek. Nejprve budou vyhodnoceny jednotlivé třídy zvlášť, poté společně třídy jedné školy a nakonec všechny třídy dohromady. V závěru práce budou výsledky výzkumu shrnuty, zodpovězeny výzkumné otázky a výsledky porovnány s hypotézami.

1

Práce se bude primárně zabývat gymnázii, neboť učebnice pro ZŠ byly analyzovány v diplomové práci: SOVOVÁ, Eva. Moderní populární hudba v učebnicích hudební výchovy na ZŠ. Brno, 2012. 115 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta.

7

1 MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA V HODINÁCH HUDEBNÍ VÝCHOVY Hudební

výchova

patří

na českých

školách

k tradičním

předmětům.

Na základních školách je povinným předmětem ve všech ročnících, byť jednu hodinu týdně. Na školách středních je tomu již jinak: odborné školy hudební výchovu nevyučují (nemají-li hudební či pedagogické zaměření) a na vyšších stupních gymnázií je na předmět hudební výchova časová dotace dvě hodiny týdně v prvních dvou ročnících, přičemž si studenti mohou z hlediska jejich zájmu vybrat mezi hudební nebo výtvarnou výchovou. Pro českou populaci je tudíž základní škola jedinou povinnou institucí, jež má možnost jedince po hudební stránce formovat. Na středních školách se k hudební výchově dostanou prakticky pouze ti, kteří si ji vyberou (ať už jde o typ školy nebo výběr mezi hudební a výtvarnou výchovou na gymnáziích). Chtějí-li se učitelé snažit o hudební formaci žáků a studentů, je třeba se zajímat o to, jakým způsobem hudební výchova na základních a středních školách probíhá, a to z těchto důvodů: 1. Základní škola (jak je uvedeno výše) má možnost poskytnout elementární hudební znalosti a dovednosti a vést k určitému hudebnímu vnímání. 2. Gymnázia jsou dalším stupněm všeobecného vzdělávání, proto by také po stránce hudební měla studentům otevírat další přehled, především se zaměřovat na hodnotovou orientaci, posluchačskou zkušenost, schopnost hodnocení, receptivní výchovu. 3. Na středních odborných školách souvisejících s hudební výchovou (pedagogické školy nebo konzervatoře) je třeba na výuku hudební výchovy stejně tak dbát vzhledem k tomu, že absolventi dále budou hudebně ovlivňovat své okolí (jako pedagogové, instrumentalisté apod.) Jednou z hlavních složek hudební výchovy je zpěv, dále probírání učiva dějin hudby či hudební nauky. Na základních školách je větší důraz kladen na rozvoj čtyř hlavních složek: činností vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových. Na gymnáziích je značná část věnována učivu dějin hudby, ale nemělo by se zapomínat ani na další hudebně rozvíjející činnosti – produkce, recepce a reflexe. Se všemi uvedenými složkami a činnostmi hudební výchovy však souvisí téma moderní populární hudby (dále MPH). I v případě, že by se učitel rozhodl cíleně MPH neprobírat, přesto by se s ní neustále potýkal ve výběru písní ke zpěvu, k poslechovým

8

ukázkám, hudebně pohybovým činnostem apod. Moderní populární hudba člověka obklopuje všude okolo, proto je třeba se k ní v hudební výchově „nestavět zády“. Co však ona stále zmiňovaná MPH znamená, jak ji lze chápat? Vzhledem k problematice jasného a jednoznačného vymezení pojmu a zařazení toho, co do MPH řadit, se bude jednat spíše o vymezení určitých charakteristických rysů MPH. Základním a nejčastějším dělením hudby souvisejícím s MPH je dělení na hudbu artificiální a nonartificiální. Hudba artificiální je v podstatě opakem hudby nonartificiální. Za artificiální je považována hudba „vážná“, taková, jejíž hlavním cílem je funkce estetická, má přinášet umělecký zážitek a mít trvalou hodnotu. Hudba nonartificiální je charakterizována jako hudba bez vysokých uměleckých ambicí a primární funkcí není estetická, ale v podstatě jakákoli jiná funkce (zábavná, relaxační, meditační,

taneční,

muzikoterapeutická,

mobilizační,

informativní

apod.).

Nonartificiální hudba dokáže velice rychle reagovat na aktuální situace, má tendenci standardizovat tvorbu a její druhy a žánry se rychle vyvíjí. Nonartificiální hudbu je možné dále rozčlenit na tři odvětví: aktualizovaný hudební folklór, společenský zpěv a populární hudba. Populární hudba se formovala již během 19. století. Podle Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby do té doby vládla v podstatě pouze hudba artificiální, ale s rozvojem městské a venkovské maloburžoazie se postupně začala vyhraňovat také hudba s jinými funkcemi než estetickými, tj. hudba s taneční a zábavní funkcí.2 Populární hudba se vyznačuje svými specifickými rysy: a)

jednotlivé styly a žánry mají svá specifika, která však mají tendenci standardizovat, platí určité konvence v melodických a harmonických postupech, typický rytmus a forma, z hlediska vokálního obsahu pak určitá tematika

b)

schopnost rychle reagovat na konkrétní a aktuální situace, potažmo přizpůsobovat také struktury dobovým požadavkům (např. masová socialistická píseň nebo naopak negativní reakce na politickou situaci – tzv. protest song)

2

Srov. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 312.

9

c)

je určena především pro odpočinek, relaxaci, nevyžaduje pozorné soustředění, má poskytovat intuitivní poslech, zároveň může plnit také funkci poznávací nebo uspokojování psychických potřeb konzumentů (často možná i producentů a interpretů)

d)

složka užitná převažuje nad složkou estetickou, důraz je kladen na zbožní charakter a podřízení se poptávce a nabídce; jde o komerční a masovou záležitost, na které se podílí skladatel, textař či interpret, ale i nakladatel, producent a další; nezastupitelnou roli v tomto procesu však plní také konzument, jenž je schopen přijímat prakticky vše, co je mu nabízeno (nebo alespoň převážnou část).3

Odvětvím populární hudby je moderní populární hudba. Její vymezení nabízí Josef Kotek a Ivan Poledňák: „Hudebně se MPH vyvíjela a stále vyvíjí z mnohostranného střetávání se tradičních forem evropské populární hudby, respektive tradičního i aktualizovaného evropského (zvl. anglosaského a románského) zpěvního a hudebního folklóru především s vlivy afroamerické hudební kultury a jazzu. … V současnosti jsou hlavními stylově-žánrovými druhy MPH pop music a rock; přitom se ovšem projevují výrazné souvislosti nebo dokonce překrývání s některými jinými oblastmi nonartificiální hudby, zejména s trampskou písní a folkem, jež svým základním charakterem náležejí již do hudebního rodu společenské zpěvnosti.“4 Dále Kotek s Poledňákem uvádí, že MPH je fenoménem kulturním, hospodářským i sociálním. Zájem vzbuzuje především u mladé generace, kterou může ovlivnit právě po stránce sociální (např. to, jakou hudbu člověk poslouchá a o co se zajímá, ovlivňuje to, s jakými lidmi a v jakých sociálních skupinách se bude jedinec pohybovat; sociální skupina jej pak dále ovlivňuje v jeho chování, vystupování, myšlení).5 Je také nutno dodat, že podobně jako přesná definice populární hudby je složitá i typologie toho, co do populární hudby řadit. Jedná se však již o pojem vžitý a běžně užívaný. Lze říci, že populární hudba je nonartificiální hudba bez hudebního folkloru a spontánní lidové zpěvnosti, leč také bez dalších odvětví z pomezí folkloru nebo vážné 3

Srov. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 311 – 312. 4

MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 233. 5

Srov. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 233.

10

artificiální hudby – se zařazením do populární hudby nesouhlasí někteří hudebníci jazzu nebo rocku.6 V předmětu hudební výchova by měli být žáci a studenti učitelem seznamováni s výše zmíněnými pojmy artificiální a nonartificiální hudba, populární hudba a moderní populární hudba. Měli by se naučit vnímat rozdíl mezi tím, co je a není umělecké, s čímž souvisí také osvěta v oblasti kýče. Taktéž by žáci a studenti měli být schopni rozlišit funkci hudby (zda je čistě estetická, nebo zábavná, taneční, relaxační…) a dokázat alespoň zčásti nepodléhat tlakům komerce a nebýt bezmyšlenkovitými recipienty všeho, co je nabízeno, bez ohledu na kvalitu. Proto by učitel měl být schopen vysvětlit zákonitosti masové hudební kultury. Hlavní rysy charakterizoval Lubomír Dorůžka a Ivan Poledňák v Encyklopedii moderní populární hudby: 1. Veškerá hudba je podřizována zákonům zbožního hospodářství (nabídka – poptávka) a podmínkám trhu bez ohledu na kvalitu a uměleckou hodnotu. 2. Díla jsou vyráběna v masových sériích tak, aby se na nich co nejvíce vydělalo. Podléhají módním záležitostem. 3. Masová kultura potřebuje mít velké množství příznivců, získává je tudíž v řadách běžných lidí. Dílo pro ně musí být přístupné, proto prohlašuje „lidovost“ a odlišnost od „vysokého“ umění. Zároveň si však potřebuje zachovat určitou uměleckost, aby bylo považováno za „kulturu“. 4. Dílo masové kultury nemusí být zákonitě bez umělecké hodnoty. Oproti skutečnému uměleckému dílu se ale podřizuje právě tržním podmínkám. Jazz je řazen mezi populární hudbu, ačkoliv je projevem s uměleckými ambicemi, část jazzových projevů se realizuje jako skutečné umění a nepřizpůsobuje se podmínkám masové kultury podobně jako artificiální hudba. Další díla pak mohou přecházet z uměleckosti do kýče a opačně, množství děl z artificiální hudby je v poslední době upravováno tak, aby bylo komerční a přizpůsobilo se masám. V mnohých případech se pak stane kýčem (např. remixy DJ v elektronické taneční hudbě), ne však vždy, pouze se změní funkce díla z estetické na zábavní, relaxační apod.7 6

Srov. KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století. 1. vyd. Praha: Academia, 1994, s. 6. ISBN 8020004815. 7

Srov. MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 220 – 221.

11

Výsledkem je tedy to, že především učitel by měl být sám vzdělaný a informovaný v oblasti artificiální / nonartificiální hudby a masové hudební kultury vůbec. Jedině tak může žáky vést k výše uvedeným cílům a snažit se je odpoutat od bezduché konzumace veškeré dostupné hudby, což je tolik podstatné v dnešní době, jež nabízí nespočetnou řadu možností zábavy (televize, internet). Obecnými zákonitostmi masové kultury, reklamy apod. se ve školách zabývá průřezové téma mediální výchova8. Mohou se tak využít mezipředmětové vazby pro propojení informací z průřezového tématu mediální a předmětu hudební výchova.

1.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA NA GYMNÁZIÍCH V závazném školním dokumentu Rámcovém vzdělávacím programu9 spadá hudební výchova do oblasti Umění a kultura společně s výtvarnou výchovou, případně s Uměleckou tvorbou a komunikací zahrnující společný vzdělávací obsah výtvarné a hudební výchovy. Hudební obor má vést žáka k porozumění hudebnímu umění, a to prostřednictvím tří vzájemně provázaných oblastí činností: produkce, recepce a reflexe. Cílem je, aby byl žák schopen porozumět hudbě. Mají jej k tomu vést podpůrné činnosti jak individuální, tak skupinové, má se seznamovat s funkcemi, hodnotami a normami hudby a dokázat se orientovat v hudebním sdělení. V produkci má žák provozovat vokální, instrumentální a hudebně pohybové činnosti, při kterých je důležitým prvkem také kreativita. Probíhá zde intonace a celkový hlasový výcvik, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentálních doprovodů apod.

8

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 102 s. ISBN 978-80-87000-11-3. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-zakladni-vzdelavani. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 102 s. ISBN 978-80-87000-11-3. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/ramcovevzdelavaci-programy/rvp-pro-gymnazia. 9

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 102 s. ISBN 978-80-87000-11-3. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/ramcovevzdelavaci-programy/rvp-pro-gymnazia.

12

Hlavní složkou recepce jsou poslechové činnosti, při nichž studenti vyvozují nové poznatky a navazují na poznatky již získané. Reflexe jakožto nejvyšší stupeň poznávací činnosti je syntézou hudebních činností. Umožňuje „komplexní interpretaci hudebního díla i hudebních objektů“, kdy jde o zařazení díla do určitého uměleckého období, stylu, žánru, významu díla a celkového vlastního hodnocení.10

1.1.1 Vzdělávací obsah PRODUKCE -

„vokální činnosti – kultivace pěveckého a hlasového projevu, intonační a rytmický výcvik, sólový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokálních kompozic, improvizace jednoduché vokální kompozice (předvětí a závětí, perioda)“11 Žák by měl být schopen správně pracovat se svým hlasem jak při zpěvu, tak při mluvení, správně dýchat a dodržovat správný postoj, mít zkušenost se zpěvem jak sólovým, tak sborovým (je vhodné, aby bylo v rámci školy sborové těleso, v němž by se mohla realizovat většina žáků mající předmět hudební výchova). Žáci by měli být seznámeni s notovým zápisem obecně a také se zápisem vokálních děl (tzn. vědět, jaké druhy hlasů se v mužských a ženských sborech vyskytují, jaké jsou druhy sborů.

-

„instrumentální činnosti – hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmickomelodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudební věta, malá písňová forma, rondo), orientace v notovém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje, počítač)“12 Žák by měl být schopen využívat jednoduché (Orffovy nástroje) i složitější hudební nástroje (dle vybavení školy, keyboardy ve spojení s počítačem),

10

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 102 s. ISBN 978-80-87000-11-3. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/ramcovevzdelavaci-programy/rvp-pro-gymnazia. 11

Tamtéž.

12

Tamtéž.

13

zároveň

být

schopen

samostatně

vytvořit

doprovod

a

zapojovat

se

do skupinových činností. Při tvorbě by žák měl také dokázat vyjádřit své hudební myšlenky a pocity, improvizovat a nebát se vystupovat před spolužáky (bylo by vhodné drobné kompozice nacvičit a vystoupit s nimi např. na školní akci). -

„hudebně pohybové činnosti – pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanec jako způsob komunikace“13 Žák by měl být schopen reagovat na hudbu pohybem, ztvárnit pomocí hudby své pocity a myšlenky, nacvičit krátkou hudebně-pohybovou sestavu.

RECEPCE A REFLEXE -

„hudba jako organizovaný zvuk – hudební dílo – hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znak, formální struktura a sémantika skladby“14 Žák je schopen poslechu skladby a práce s ní, rozeznává podstatné znaky, hudební formu, dokáže porozumět hudebnímu dílu.

-

„hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby“15 žák by se měl seznámit s co nejvíce nástroji, na jednodušší nástroje si moci vyzkoušet zahrát; dle vybavenosti školy se může také seznámit s novými technologiemi hudby, naučit se s nimi sám pracovat.

-

„hudební styly a žánry, funkce hudby – hudba a její využití v běžném životě, hudba jako kulturní statek a jako zboží, estetická a umělecká hodnota hudebního díla, hudební průmysl, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití“16

13


Tamtéž.

15

Tamtéž.

16

Tamtéž.

14

Žák by se měl seznámit s rozdílem mezi hudbou artificiální a nonartificiální, mít přehled v žánrech moderní populární hudby, být informovaný v oblasti reklamy a konzumu hudby, schopen rozlišit hudební kýč od hudby umělecké apod. -

„vznik a vývoj hudby – hudba vokální a instrumentální, periodizace hudebního vývoje (hledisko obecně historické, kulturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudební znaky jednotlivých slohů, průniky, syntézy, hledání nových cest“17 Žák má přehled ve vývoji hudebního myšlení, dokáže propojit znalosti z ostatních předmětů a pomocí nich interpretovat hudební dílo, stejně tak dokáže využít znalosti z hudby v ostatních předmětech.

-

„hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz

-

hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi

-

interpretace hudebního díla – popis hudebního díla v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, hudební dílo jako možné poselství, vlastní hodnocení“18 Jedná se o shrnutí výše popsaných cílů výuky hudební výchovy, žákovy

schopnosti interpretace hudebního díla a jeho hodnocení. Požadavky RVP jsou z velké části zaměřeny na rozvoj praktických hudebních dovedností, resp. je jim v požadavcích věnována velká část. Zejména vokální a instrumentální požadavky však počítají se znalostmi žáků získanými mimo základní školství (např. ZUŠ). Avšak na ně se vyučující nemůže spolehnout, neboť zájmy žáků jsou v různých třídách jiné a vždy není určité procento hudebně zdatných. I v případě, že by se žáci během hodin hudební výchovy učili hrát na nějaký nástroj, nelze počítat po dvouleté gymnaziální výuce s tím, že by všichni žáci byli schopni hrát a vytvářet instrumentální doprovody nebo prostřednictvím hudebních nástrojů vyjadřovat své myšlenky a pocity. 17


Tamtéž.

15

Dále RVP upozorňuje na probírání nonartificiální hudby, resp. hudebních stylů a žánrů, funkcí hudby. Tato problematika však není více rozvedena, je nastíněna pouze okrajově a příliš obecně – učitel se dozvídá jedině to, že se má hudebním stylům a žánrům v hudební výchově věnovat a že má objasňovat uměleckou a estetickou hodnotu uměleckého díla, jakož i hudební průmysl. Pro vyučující jsou dostupné pouze učebnice vytvořené podle předchozího školského zákona. Žádná nová příručka věnující se způsobům probírání nonartificiální, potažmo moderní populární hudby, doposud nevyšla. Učitel tak nemá možnost dozvědět se, jakým způsobem nonartificiální hudbu podle nových požadavků vyučovat.

1.2 HODNOCENÍ

UČEBNIC

HUDEBNÍ

VÝCHOVY

PRO GYMNÁZIA Jedinou běžně dostupnou učebnicí hudební výchovy pro gymnázia je: 1. CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ a Lukáš HURNÍK. Hudební výchova pro gymnázia. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 168 s. ISBN 80-7235-211-3. 2. CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 192 s. ISBN 80-7235-219-9. Výše uvedené učebnice jsou určeny pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií, kde je podle Rámcového vzdělávacího programu hudební výchova v prvním a druhém ročníku studia, přičemž si studenti mohou vybrat mezi hudebním a výtvarným oborem. Na rozdíl od základních škol jsou tyto dva díly jedinou oficiální učebnicí se schvalovací doložkou MŠMT, tudíž to může být pro vyučující hudební výchovy značně omezující a nedostačující, neboť si nemohou vybrat z více variant učebnic. Přílohou k oběma učebnicím jsou CD s poslechovými skladbami. Slouží jako ukázky jednotlivých skladatelů a děl, v případě moderní populární hudby především

16

jako ukázky určitých stylů a žánrů. V textu učebnice je vždy uvedeno, kdy se má jaká ukázka pustit.19 Během dvou let hudební výchovy se má vyučující věnovat uvedeným tématům z RVP: produkci, recepci a reflexi, a zároveň probrat určité učivo z několika okruhů hudební výchovy. Mělo by se kromě hudební nauky jednat o dějiny hudby artificiální, od počátků do dnešní doby, a zároveň by určitý prostor měl být věnován také hudbě nonartificiální, totiž moderní populární hudbě. Vzhledem k tématu práce budou níže podrobeny analýze obě učebnice z hlediska moderní populární hudby (dále MPH), bude nahlíženo na to, jak je látka MPH koncipována, jaké jsou přednosti či nedostatky uvedeného učiva i dalších návrhů na činnosti a výběru písní MPH.

1.3 Hudební výchova pro gymnázia 1 Autoři jako způsob členění učebnice zvolili dělení každé kapitoly na tři části A, B, a C, kdy část A má být úvodem do dané problematiky a „nastoluje problém, na nějž je v dané kapitole hledána odpověď“.20 Úkolem části B je výklad a část C je interaktivní a má se věnovat receptivní a produktivní činnosti. Největší prostor je v prvním díle učebnice věnován dějinám hudby od pravěkých kultur po konec baroka, kde jsou navíc začleněny i základní hudební pojmy (např. rytmus, metrum). Druhá část učebnice se zabývá hudbou nonartificiální. První díl má z hlediska nonartificiální hudby seznamovat s hudbou od počátků, tj. od konce 19. století, do konce 40. let 20. století. Druhý díl pak následně navazuje moderní populární hudbou od poloviny 20. století do současnosti. Do jednotlivých kapitol učebnice jsou vkládány písně vždy související s probíraným tématem. U hudby artificiální je mnohdy těžké najít vhodnou, látce odpovídající píseň, proto jich v této kapitole není mnoho. Hudba nonartificiální dává

19

Seznam poslechových skladeb moderní populární hudby z obou učebnic se nachází v příloze č. 2 a 4.

20

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ a Lukáš HURNÍK. Hudební výchova pro gymnázia. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, s. 9.

17

větší nabídku písní vhodných ke zpěvu v hudební výchově, proto se jich vyskytuje více. (Ačkoliv i přesto jich učebnice příliš mnoho nenabízí.)21 Oba díly provází postavy pana Arta a Nonarta. Zmiňován je především pan Nonart pochopitelně v kapitole nonartificiální hudby. Je však na pováženou, zda průvodcovství dvěma imaginárními postavami není zbytečné a navíc věku studentů nepřiměřené. Jedná se převážně o patnáctileté až sedmnáctileté adolescenty, kteří už spíše nepotřebují motivující postavu, jež by je učivem provázela. Pokud by se jména těchto dvou postav vypustila, učebnice by nebyla v podstatě ochuzena. Po úvodu sdělujícím, co vlastně nonartificiální hudba znamená a jak ji chápat, je objasněno dělení, které bude studenty v rámci prvního i druhého dílu učebnice provázet: konec 19. století až konec první světové války – doba „předjazzová“ a počátky jazzu, 20. léta – jazzový věk, 30. léta – swing, 40. léta – éra zpěváckých hvězd, bop, rythm and blues, country and western. Nedostatkem učebnice je velké množství textu a grafická stránka. Vyskytují se pouze dva druhy a dvě velikosti písma, což působí velice fádně a nepřehledně (často není poznat, co k čemu patří). Použity jsou pouze černobílé fotografie. Je sice pochopitelné, že z doby 1. poloviny 20. století není zcela jednoduché sehnat barevné fotografie, ty by se však daly nahradit kresbami či jinými doplňky, které by text zvýraznily, oddělily a zpřehlednily. Jedinou barvou kromě stupně šedi je zde průvodní zelená barva objevující se v nadpisech nebo polích pro označení zajímavostí o interpretech. Učebnice by byla přehlednější, pokud by byla barevnější, více členěná, poutavě a graficky vhodněji vyřešená. Autoři se rozhodli pro rozdělení žánrů a stylů hudby dle desetiletí, ve kterých hudba byla výrazná, což zajistí jistou přehlednost a objasnění žánrů. Rozdělení na hudební žánry a jejich představitele má jasnou strukturu. Klasifikace stanovená na začátku je však do jisté míry omezující, proto pak např. velice významný hudební žánr blues je v teoretické části zmíněn pouze okrajově jako jeden z vlivů na vznik jazzu. Větší prostor je blues věnován v části C, kde je vysvětleno, na jakých principech je blues založeno. Nejsou však uvedeni žádní významní představitelé bluesové tvorby. 21

Seznam písní moderní populární hudby z obou učebnic se nachází v příloze č. 1 a 3.

18

Muzikál bezesporu patří k významným odvětvím moderní populární hudby, čemuž však nenasvědčuje prostor, který je mu věnovaný v učebnici. Část B se o muzikálu zmiňuje pouze ve dvou odstavcích, kdy uvede hlavní středisko Broadway a jen několik málo děl bez podrobnějších informací. Část C pak přináší pouze jednu muzikálovou píseň Thou Swell z nepříliš známého muzikálu A Connecticut Yankee Richarda Rodgerse a Lorenze Harta. Éra muzikálů by si zasloužila větší pozornost, neboť muzikály hrají do dnešní doby v MPH neopomenutelnou roli. Mohly by být například zmíněny muzikály z pozdější doby: Hair (Vlasy), Jesus Christ Superstar, West Side Story, Hello, Dolly! Z nich by pak mohly být zařazeny poslechové ukázky nebo písně ke zpěvu (často jsou známé široké veřejnosti). Výběr písní k probírané látce je do jisté míry nevyrovnaný. Na jednu stranu se v učebnici vyskytuje pouze jedna píseň z muzikálu (a to opravdu ne ta nejreprezentativnější) a naopak čtyři písně jsou zástupci spirituálu. Škoda však je, že všechny jsou pouze v českém překladu. Pro spirituály je důležitá právě jejich tematika vycházející ze Starého zákona, avšak v dnešní době, kdy je angličtina povinným jazykem všech studentů, by mohla být zařazena anglická i česká varianta, navíc by tím byla podpořena i mezipředmětová vazba stanovená v RVP.22 V poslechových ukázkách chybí ukázka spirituálů. Jedná se o velice typický styl, studenti by proto měli mít možnost poslechnout si originál černošského spirituálu, neboť je zpíván zcela odlišným způsobem, než na který je zvyklá evropská kultura.

1.4 Hudební výchova pro gymnázia 2 Druhý díl učebnice je koncipován podobně jako díl první: každá kapitola má tři části označené písmeny A, B, C. V prvním díle byl věnován prostor úvodu do hudební nauky, dějiny hudby objasňovaly látku od pravěkých kultur po konec baroka a v kapitole nonartificiální hudby bylo učivo od počátku do poloviny 20. století. Druhý díl přináší nejprve nauku o lidském hlase a sluchu a značná část učebnice je věnována dějinám hudby od klasicismu do hudby 20. století. V hudbě nonartificiální se v druhé části učebnice navazuje na látku z předchozího ročníku a pokračuje se 22

Písně v angličtině se objevují, ale až jako zástupci dalších stylů.

19

ve 20. století. Padesátá léta dle rozdělení z předchozího dílu přináší slávu rockń´roll, v 60. letech je výrazný britský rock, folk a další hnutí, v 70. a 80. letech se objevují další podstyly rocku, disco, rap a hip-hop, word music a nakonec pro 90. léta a přelom 20. s 21. století je typická elektronická hudba a další styly a žánry. V učebnici pro druhý ročník je použita stejně jednotvárná grafická stránka s velkým množstvím textu jako v učebnici pro ročník první (nízké rozlišení písma, odstavců, černobílé fotografie). Jistě by byla učebnice přehlednější a poutavější, byla-li by více členěna, obsahovala obrázky a barevné fotografie. Je otázkou, nakolik je vhodná klasifikace na desetiletí podle „převládající“ hudby23. Rozdělit proudy moderní populární hudby na tak malém úseku je však natolik náročné, že je možné se s tímto dělením spokojit a přijmout jej. Je však třeba pozastavit se nad některými nedostatky řešení učebnice. Celkovým problémem je, jak velkou míru pozornosti věnovat jednotlivým hudebním žánrům a hudebním skupinám či interpretům. Pravděpodobně by míra měla být určena jednak požadavkem na určitou nezaujatost k jednotlivým žánrům a interpretům (každému z vybraných věnovat určitý prostor), ale zároveň upřednostnit významnější na úkor méně významných. Vzhledem k tomu, že autoři rádi používají pojem „globální hudba“24, měli by se na význam interpreta podívat ve světovém nebo alespoň evropském, ne však pouze národním, měřítku. Např. pochopitelně je věnován velký prostor skupině The Beatles (2 strany textu učebnice), dále pak české hudební skupině Olympic (odstavec, fotografie, jména členů, obraty jako „hvězdné složení“ či použití přirovnání Petra Jandy ke Karlu Hašlerovi českého big beatu 25). Na druhou stranu jméno „krále popu“ Michaela Jacksona je pouze mimochodem zmíněno v podkapitole Ostatní hudební styly nebo jméno významného interpreta Jimi Hendrixe se objevuje pouze v souvislosti s drogami. Nevyrovnanost v jednotlivých interpretech a skupinách může svědčit o určité zaujatosti autora, do značné míry možná i nevědomosti či neznalosti v některých stylech a žánrech. 23

Zavádějící pojem. O hudbě, která ve společnosti převládala, se dá hovořit, avšak nikdy to není zcela přesné, obzvlášť čím blíže dnešní době. 24

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, s. 111. 25

Srov. CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, s. 131.

20

Většina

žánrů

je

v učebnici

přijatelně

a

pochopitelně

vysvětlena

s nejdůležitějšími interprety a skupinami toho či onoho stylu. Ačkoliv i zde se objevují určité nesrovnalosti. Zajisté je na místě věnovat pozornost takovým tvůrcům jako Elvis Presley, The Beatles, zmínka o psychedelic music, Led Zeppelin, Pink Floyd a další z významných žánrů a jejich představitelů. Jako nepřesné zařazení by se dalo považovat disco s jediným uvedeným představitelem: skupinou ABBA. Skupina zajisté prvky disca má, leč výrazná je i její popová zaměřenost, o které nebyla ani slovem zmínka. Jako velký nedostatek lze vnímat jakési opomenutí osobnosti Michaela Jacksona, jenž je zcela nenápadně zmíněn v podkapitole Ostatní styly a žánry. Vzhledem k jeho významu by bylo vhodnější věnovat popu celou podkapitolu, která by obsahovala v krátkosti hudební tvorbu M. Jacksona a také zmínku o dalších interpretech tohoto směru, např. Madonna. (Jackson by také měl být zmíněn v rámci žánru disca, jímž byl v počátcích významně ovlivněn.) V učebnici může být pozitivní jistá morální a protidrogová osvěta, na kterou by se nemělo v rámci všech předmětů zapomínat (např. zmínka o jistých prvcích satanismu v některých metalových či hard rockových textech26 nebo zmínka o povzbuzujících drogách v taneční hudbě27). U některých hudebních žánrů by pro studenty mohlo být zajímavé propojení ujasnění souvislostí, na základě kterých ten který žánr vznikl, co na něj mělo vliv. Typickým příkladem je žánr punk, o němž je sice v učebnici pojednání včetně zakládající skupiny Sex Pistols. Jsou použity věty jako: „… tohoto hnutí se chopili i mladí z tzv. lepších rodin, kteří tímto způsobem revoltovali, jak proti společnosti, tak i proti svým rodičům…“.28 Dále se pak uvádí, že texty i melodie jsou velmi jednoduché. Vhodné by však bylo uvést jakési kulturně-historické pozadí, proč tomu tak bylo, proč mladí chtěli revoltovat. (V Británii v té době probíhala společenská a sociální krize, lidé neměli práci, mladí měli potřebu tento stav vyjádřit v hudbě, jenže nikdy nemohli být takovými hudebníky jako Pink Floyd – té doby ideál. Chtěli proto naprosto jednoduchou hudbu s textem, v němž by mohli vyjádřit své problémy.) 26

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, s. 158, 159. 27

Tamtéž, s. 149.

28

Tamtéž, s. 138.

21

Část C přinášející aktivity pro studenty obsahuje především hudební ukázky navazující na výklad z části B. Vybrány jsou vesměs vcelku typické písně, na základě kterých je možné žánry či interprety rozlišit. Bohužel se v textech objevují i určité nedostatky, např. skupina The Beatles je psána bez členu, tzn. Beatles, což patrně souvisí s celkovou tendencí anglická slova přejímat a upravovat do češtiny (psaní „rokenrol“ namísto anglického rockń ´roll). Názvy anglických písní nejsou sjednoceny podle pravopisného úzu, např. nesprávně zapsaný název písně skupiny The Doors Riders On The Storm (správně: Riders on the Storm). U této poslechové ukázky je navíc poznámka: „Téměř mystickou atmosféru písně podtrhuje nejen výrazově oproštěný zpěv, ale i „mořské“ zvukové efekty a stále se opakující ostinátní figura baskytary.“29 Zřejmě zde mělo jít o základní charakteristiku hudby skupiny The Doors, pro které je však spíše než ostinátní opakování figur baskytary typické elektrické piano a samply. V části C by byla vítána lepší grafická stránka také proto, aby byl lépe oddělený text a bylo poznat, jaký text k jaké písni patří, což je v tomto provedení zřejmé až po přečtení textu. Mnohdy by bylo účinnější vhodněji položit otázku nebo studenty lépe přimět k zamyšlení nad textem, např. u písně Jednou budem dál je úvod okolností této politické písně, je však otázkou, zda by studenty skutečně napadlo, co znamenají slova „jednou budem dál“. Další kapitola má být syntézou artificiální a nonartificiální hudby. Jde o to, aby bylo ukázáno, jak se tyto dva tolik odlišné směry mohou propojovat, jak si mnohdy mohou být blízké. Kapitola je pojata vcelku přehledně, zmíněni jsou hlavní hudební skladatelé a interpreti věnující se tomuto hudebnímu odvětví (z českých zmíněn Jiří Stivín, Michael Kocáb, Martin Kratochvíl, Radim Hladík). Vyskytuje se i poznámka o tom, jak může být tento druh kýčovitý a originální dílo může zkazit. Další jakousi syntézou artificiální a nonartificiální hudby je muzikál, o němž byla zmínka již v prvním díle učebnice. Zde už jsou ukázky muzikálových písní. Patrně by šla zařadit o něco známější ukázka písně než z muzikálu Loď komediantů (u ukázky písně není napsáno, z jakého je muzikálu!), např. z muzikálu Jesus Christ Superstar, vhodnější by byl také anglický text spolu s českým překladem.

29

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, s. 157.

22

Poslední kapitolou učebnice jsou náměty na hudební činnosti. Autoři se snažili o větší rozpoutání zájmu o moderní populární hudbu a rozvoj tvořivosti. Značná část činností je však pro práci s keyboardy a počítači. Technické zázemí na školách do dnešní doby (deset let po vydání této učebnice) není samozřejmostí každé školy, velká část činností by tedy nebyla uplatnitelná. Navíc by bylo vhodnější tuto kapitolu vytvořit spíše jako metodickou příručku pouze pro učitele, která by zároveň mohla obsahovat např. pracovní listy pro studenty.

ZÁVĚR Výše popsané dva díly učebnice hudební výchovy pro gymnázia se snažily látku hudební výchovy pojmout z hlediska dějin hudby artificiální i nonartificiální. Navrhly komplexní ucelené shrnutí tolik složitého členění moderní populární hudby. Učebnice jsou vytvořené podle předchozího školského zákona (změněn v roce 2004) a neodpovídají ani požadavkům Rámcového vzdělávacího programu (od roku 2007), proto se v současné době nedají považovat za plně vyhovující. Jedná se navíc o jedinou řadu učebnic Hudební výchovy pro gymnázia, což přináší učiteli omezení ve výběru druhu učebnic. Učebnice tedy může sloužit jako určitá inspirace pro vyučující hudební výchovy, ne však jako plnohodnotný materiál splňující požadavky předmětu. V učebnici by bylo třeba zlepšit grafickou stránku, byť by to bylo do jisté míry na úkor textu, neboť textu nepříliš přehledného je v učebnici velké množství. Dalším požadavkem je větší vyrovnanost v míře pozornosti a přesnosti jednotlivým hudebním stylům a žánrům (skupina ABBA je prakticky jediným představitelem žánru disca, ačkoliv významných skupin a interpretů bylo daleko více; navíc skupina ABBA je spíše představitelem popu) a jednotlivých interpretů (velká pozornost věnována skupině The Beatles, ale např. Michael Jackson zmíněn pouze okrajově).

23

1.5 Srovnání učebnic pro gymnázia s učebnicemi pro ZŠ z hlediska moderní populární hudby Podobně jako gymnázia, tak i základní školy mají v Rámcovém vzdělávacím programu své požadavky: „Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními

dovednostmi

–

sluchovými,

rytmickými,

pěveckými,

intonačními,

instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Obsahem vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků.“30

Pro předmět hudební výchova na základních školách vyšlo několik řad učebnic. Často využívanými učebnicemi hudební výchovy pro ZŠ je řada od nakladatelství Fortuna, jež sestavil kolektiv autorů: MIHULE, Jaroslav a Ivan POLEDŇÁK a Petr MAŠLAŇ.31 V rámci 2. stupně ZŠ se jedná o řadu učebnic pro 6. – 9. ročník. Učebnice jsou koncipovány podobně jako od nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství, MPH je tedy probírána v 8. a 9. ročníku. Učebnice vyšly v roce 1994, což znamená, že

30

Rámcový vzdělávací program pro základní školy. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 146 s. [cit. 2012-09-10]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvppro-zakladni-vzdelavani. 31

MIHULE, Jaroslav a Ivan POLEDŇÁK a Petr MAŠLAŇ. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. 1. Vyd. Praha: Fortuna, 1994, s. 256 ISBN 80-7168-172-5 MIHULE, Jaroslav a Petr MAŠLAŇ a František MOURYC. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1997, s. 261 ISBN 8071685003

24

jsou téměř 20 let staré. Jsou v barevném provedení, avšak obsahují více textu než učebnice SPN – pedagogické nakladatelství. Další komplexní řadou učebnic je Hudební výchova pro 1. – 9. ročník ZŠ vydaná nakladatelstvím SPN – pedagogické nakladatelství. Učebnice sestavil kolektiv autorů: CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Jiří PILKA, Dalibor MATOŠKA. Někteří jsou zároveň autory učebnic pro gymnázia. Moderní populární hudbě se věnuje látka v učebnicích pro 8. a 9. ročník, proto níže bude věnována pozornost srovnání látky moderní populární hudby v učebnicích pro 8. a 9. ročník ZŠ s učebnicemi pro 1. a 2. ročník gymnázií, obou řad od nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství. V učebnicích pro gymnázia je látka MPH rozdělena na 1. a 2. polovinu 20. století. Je zařazena vždy jako poslední kapitola učebnice, vychází tedy na konec školního roku. 1. polovina náleží do prvního ročníku, 2. polovina do ročníku druhého. Na základních školách je MPH rozdělena taktéž na dvě části, a to na světovou a českou scénu, přičemž světová MPH je v 8. ročníku a česká v ročníku 9. Na jednu stranu má své výhody bezprostřední návaznost hudby světové s českou, na druhou stranu může být jako vhodnější vnímáno rozdělení na světovou a českou MPH, protože v ročníku 9. se připomene látka z 8. ročníku. To, že jsou obě řady učebnic od částečně stejných autorů, je bezesporu výhodou, neboť k probírané látce autoři přistupují stejným způsobem, člení ji podobně, což u studentů přispívá k pořádku a ucelení dané problematiky. Učebnice gymnázií mohou navazovat na látku probíranou na základních školách, rozšiřovat ji, obohacovat. V učebnicích je bohužel přístup takový, že látka se nerozšiřuje prakticky vůbec, ale opakuje se látka ze základní školy, mnohdy doslova. V učebnici pro gymnázia jsou často shodné pasáže textu s příslušnou látkou jako na ZŠ. Např.: učebnice pro 8. ročník ZŠ: „Další „pompézní“ skupinou je anglická kapela Queen [kvín], po léta spojovaná s osobitým zpěvem a nezaměnitelnou osobností Freddieho Mercuryho [fredy merkjúry]. Říká se o nich, že ve své hudbě spojili hardrockové prvky s „komerčními“ melodiemi. Protože však je také těžké zařadit tuto skupinu do nějaké „rockové přihrádky“, používejme pro její styl jednoduše označení pop rock.“32 Učebnice pro gymnázia 2: 32

CHARALAMBIDIS, Alexandros. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2005, s. 125.

25

„Další „pompézní“ skupinou byla anglická kapela Queen [kvín] s nezaměnitelným Fredie Mercurym [fredy merkjúrym]. Ta naopak ve své hudbě spojila hardrockové prvky s „komerčními“ melodiemi. Protože však je těžké zařadit tuto skupinu do nějaké „rockové přihrádky“, používáme pro označení jejího stylu jednoduše výraz pop rock.“33 Vzhledem k tomu, že jsou oba druhy učebnic shodné po stránce obsahové, bylo by zbytečné, se znovu zmiňovat o nepřesnostech z hlediska obsahu, neboť by byly podobné, přesto pouze pro orientaci budou zmíněny některé nedostatky, např: chybně napsaný název písně skupiny ABBA Mama mia (správně Mamma Mia!), nabídka zpěvu písně Yesterday – slova u not jsou v češtině, za písní je poznámka, že by si žáci píseň mohli zazpívat také v angličtině, leč anglický text se v učebnici nevyskytuje. Učebnice pro základní školy jsou o něco lépe členěny, provází je ilustrace, ačkoliv učebnice také nejsou barevné, obrázky jsou výhradně černobílé (kromě ilustrovaných majících barevnou konturu). Rozdílností oproti učebnicím pro gymnázia je, že látka MPH je rozčleněna do celého školního roku. Učivo MPH se více méně střídá s artificiální hudbou. Na jednu stranu nejsou žáci zahlceni, leč může to přinášet zmatek a neustálé střídání druhů látky, kdy se v určitém momentu MPH skončí, následuje hudba artificiální a po ní se v MPH pokračuje tam, kde se předtím skončilo. Výhodou učebnic pro základní školy jsou Metodické příručky k učebnicím hudební výchovy34. Mají sloužit učitelům jako inspirace pro činnosti, např. jak pracovat s textem v učebnici a jak zaktivizovat výuku. Obsahují nápady na činnosti rozvoje vokálních, instrumentálních, rytmických a poslechových činností, jimiž zároveň vysvětlují probíranou látku (např. rytmická schémata rockń´roll kytarového doprovodu

33


CHARALAMBIDIS, Alexandros a Dalibor MATOŠKA. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999, 70 s. ISBN 80 7235-107-9. CHARALAMBIDIS, Alexandros a Dalibor MATOŠKA. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999, 70 s. ISBN 80 7235-066-8.

26

a s ním i rytmické cvičení35). Také nabízí množství doprovodů k jednotlivým písním. V samotných učebnicích jsou uvedené náměty na činnosti, které jsou však vzhledem k existenci metodických příruček nadbytečné, neboť by měly být zařazeny právě tam. Metodická příručka k učebnicím pro gymnázia nebyla vytvořena. Co se týče poslechových ukázek v učebnicích, je znatelný nepoměr mezi ukázkami hudby artificiální a nonartificiální. Přibližně 2/3 ukázek jsou z hudby artificiální. Názvy ukázek nonartificiální hudby jsou v některých případech uvedeny bez jména interpreta a názvu písně, např. „ukázka heavy metalu“ (ukázka, punku, rocku, popu, rapu – vše bez konkrétního názvu).

ZÁVĚR V učebnicové řadě SPN – pedagogické nakladatelství je moderní populární hudba probírána v 8. a 9. ročníku. Je rozdělena na MPH světovou (8. ročník) a českou (9. ročník), což se liší od rozdělení v učebnicích pro gymnázia, jenž spočívá ve dvou částech na 1. polovinu 20. století (1. ročník) a 2. polovinu (2. ročník). Obsah látky je však téměř shodný. Tím jsou ale informace z učebnic pro ZŠ pouze zopakovány, nikoliv rozšířeny. Rozdílnost učebnic dále spočívá v dělení látky během ročníku: v učebnicích pro 8. a 9. ročník je látka MPH roztříštěna, neboť se po kapitolách střídá s hudbou artificiální. V učebnicích pro gymnázia se látka MPH vyskytuje v jedné rozsáhlejší kapitole, avšak je zařazena až na závěr učebnice, což může mít negativní důsledky v tom, že ji učitel nemusí do konce školního roku stihnout probrat celou. Výhodou učebnic pro ZŠ jsou metodické příručky, jež mohou učiteli pomoci v inspiraci a nápadech na aktivizující činnosti, jakož i v doprovodech k písním.

35

CHARALAMBIDIS, Alexandros a Dalibor MATOŠKA. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999, s. 45 – 47.

27

2 Výzkumy týkající se moderní populární hudby prováděné na Katedře hudební výchovy Masarykovy univerzity Část pracovníků Katedry hudební výchovy MU se v letech 2010 – 2012 věnovala výzkumům zjišťování používaných multimediálních aplikací ve školách a stavu hudebnosti studentů. První výzkum probíhal na 2. stupni základních škol, dále na středních školách a během roku 2012 byl vytvořen výzkum hudebnosti u vysokoškolské mládeže. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově36 byl zaměřen na to, jaké druhy multimediálních technologií učitelé v hodinách hudební výchovy využívají, jaké je ve školách dostupné vybavení a jakým způsobem s ním učitelé a žáci pracují, jak tuto problematiku vnímají žáci. Kromě toho se však také výzkum zabýval celkovou hudebností žáků a učitelů (na jaké hudební nástroje učitelé i žáci hrají, jaké preferují hudební styly a žánry, hudební skupiny a interprety), dále jakým způsobem probíhá výuka hudební výchovy, jakými činnostmi se v hodinách kolik času zabývají, na jaké nástroje učitel hraje, jaké nástroje využívají žáci. Výzkum také zjišťoval, zda si žáci myslí, že hudební výchova ovlivnila jejich vztah k hudbě. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově na SŠ37 byl další výzkum provedený členy katedry hudební výchovy. Po výzkumu na základních školách měl tento výzkum stejné téma a měl tudíž za úkol zjistit rozdíl středních škol, resp. gymnázií, oproti základním školám.

36

CRHA, Bedřich, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Teoretické reflexe hudební výchovy, [online] Brno: Masarykova univerzita, 2010, roč. 6, č. 1, s. 1-288. ISSN 1803-1331. [cit. 2013-04-05] Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/studium/doktor/vyzkum/crha_prudikova_jurcikova.pdf. 37

CRHA, Bedřich, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově na středních školách. Teoretické reflexe hudební výchovy, [online] Brno: Masarykova univerzita, 2011, roč. 7, č. 1, s. 1-295. ISSN 1803-1331. [cit. 2013-04-05] Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/studium/doktor/vyzkum_s_s/vyzkum_2011.pdf.

28

Multimediální technologie z hlediska jejich využití v hudební výchově na středních školách v ČR38 je publikace shrnující výsledky výzkumů středních škol týkající se hudební výchovy jako předmětu na SŠ a využití multimediálních technologií (B. Crha, M. Prudíková, T. Jurčíková), analýzy hudebního softwaru a možností jeho využití v předmětu hudební výchova na SŠ provedené M. Sedláčkem s příspěvkem P. Obršlíkové o interaktivních metodách ve výuce hudební výchovy a M. Košuta o vlivu multimediálních technologií na současnou hudební produkci. Dalším navazujícím výzkumem na již předešlé je Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže39, jehož cílem bylo pokračovat ve výzkumech hudebních preferencí ze základních a středních škol. Vzhledem k tomu, že na VŠ neprobíhá všeobecná hudební výchova, byl výzkum pojat odlišně od předchozích: pomocí on-line dotazníku byly zjišťovány postoje k hudbě artificiální a nonartificiální. Součástí dotazníku byl poslechový test zjišťující hudební preference a míru orientace v jednotlivých hudebních stylech a žánrech.

38

SEDLÁČEK, Marek, Bedřich CRHA, Taťána JURČÍKOVÁ, Markéta PRUDÍKOVÁ, Petra OBRŠLÍKOVÁ a Michal KOŠUT. Multimediální technologie z hlediska jejich využití v hudební výchově na středních školách ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 80 s. neuveden. ISBN 978 80 210 5704-3. 39

CRHA, Bedřich, Marek SEDLÁČEK, Michal KOŠUT, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 177 s. ISBN 978-80-210-6103-3.

29

3 VÝZKUMNÁ ČÁST Další část práce se bude prakticky zabývat výše popsanou problematikou. Nejprve bude v projektu výzkumu stanoven předmět a cíl, vymezeny skupiny respondentů a další parametry výzkumu, poté budou interpretovány výsledky výzkumného šetření a shrnuty závěry.

3.1 Projekt výzkumu 3.1.1 Předmět a cíl Mnohé výzkumy týkající se hudební výchovy na středních školách se zaměřují na celkové pojetí předmětu nebo některé jeho části. Ne příliš mnoho výzkumů se však zabývá otázkami moderní populární hudby a jejího zařazení do hudební výchovy na středních školách. Některé další výzkumy se buď věnují moderní populární hudbě, ale pouze na druhém stupni základních škol, nebo se soustředí na hudební preference, leč moderní populární hudby se dotýkají pouze okrajově. Motivací předkládané práce je poskytnout výzkum zabývající se moderní populární hudbou u studentů gymnázií. Bude se jednat o moderní populární hudbu v pojetí hudební výchovy i v osobním životě studentů, otázky dotazníku se budou zajímat o činnosti v hudební výchově, písně a materiály ke zpěvu, budou se tázat po názorech studentů ohledně moderní populární hudby i jejího pojetí v hodinách hudební výchovy. Také budou zjišťovány oblíbené hudební žánry moderní populární hudby. Významnou částí dotazníku bude zvukový dotazník, který se bude skládat z osmi hudebních ukázek moderní populární hudby, kdy budou studenti k ukázkám zařazovat žánry, hudební interprety a názvy písní. Tato část dotazníku má zjišťovat, nakolik se respondenti orientují v základním rozdělení hudebních žánrů a zda jsou schopni poznat a zařadit hudební ukázky ke konkrétním hudebním interpretům včetně názvů písní. Dotazník bude obsahovat tabulku pro vyplnění žánru, interpreta a názvu písně. Předpokládá se, že (s největší pravděpodobností) nikdo podle ukázky nepozná správně všechny žánry, interprety i názvy písní. Jde především o to, aby se ukázalo, nakolik se studenti orientují v základních žánrech, tedy zda jsou schopni ukázku k žánru zařadit. Neboť názvů pro různé žánry je velké množství a především každý žánr má mnoho odvětví, byl zvolen způsob nápovědy v podobě vypsaných žánrů, které se budou 30

v ukázkách vyskytovat. Úkolem studentů tedy bude jednotlivé žánry zařadit k daným ukázkám a v případě, že budou znát také interpreta a název písně, zapíší jej do tabulky. Až sekundárně bude dotazník zjišťovat, kolik konkrétních hudebních skupin a interpretů studenti poznají.

3.1.2 Výzkumné otázky 1. Je v hodinách hudební výchovy věnován prostor zpěvu a poslechu moderní populární hudby? 2. Zabývá se učitel v hodinách probíráním moderní populární hudby (dále MPH), chápou studenti tento pojem? V případě, že vyučující probírá látku striktně podle učebnice, mohou studenti 1. ročníků znát MPH ze základní školy nebo nižšího stupně gymnázia, kde je látka zařazena do 8. a 9. ročníku), studenti 2. ročníků pak mohli být seznámeni s 1. polovinou 20. století, neboť 2. polovina je v učebnicích 2. ročníku až v závěru. 3. Zpívají učitelé se studenty v hodinách HV také písně v angličtině? Souvisí možnost navrhnutí písní studenty s množstvím zpívaných písní v angličtině? 4. Orientují se studenti v žánrech MPH natolik, aby souhlasil výběr oblíbených žánrů s oblíbenými interprety a hudebními skupinami? 5. Jsou

respondenti

schopni

zvukové

ukázky

písní

správně

zařadit

k jednotlivým žánrům? Poznají také interprety a názvy písní ukázek?

3.1.3 Hypotézy 1. Učitelé se v hodinách hudební výchovy většinou drží osvědčených písní ze zpěvníků, případně učebnice a příliš neexperimentují nebo se studenty zpívají písně, které se líbí jim (učitelům). Uvedené dva faktory ve výsledku přináší to, že písně moderní populární hudby sice v HV zpívají, ale jedná se o písně většinou z 60. – 80. let 20. století, jenže takové písně studenti již nepovažují za moderní. Poslechu moderní populární hudby se v hodinách učitelé zaobírají jen zřídkakdy. 2. Čím bude věk respondentů vyšší, tím lépe budou schopni postihnout pojem moderní populární hudba. Část učitelů se probíráním MPH nezabývá a část MPH probírá podle učebnice. MPH posledních 20 let se v hodinách HV neprobírá. 31

3. Písně v anglickém jazyce nebudou v hodinách hudební výchovy příliš časté, spíše vzácné. Ve třídách, kde dává učitel možnost navrhnutí zpívaných písní, bude procento písní v angličtině vyšší. 4. Část dotazovaných bude schopna správně zvolit oblíbené žánry a interprety, druhá část však bude mít nepřesnosti mezi zvolenými žánry a oblíbenými interprety, neboť patří spíše ke konzumní části hudebních posluchačů nebo se o hudbu nezajímá. 5. Díky nápovědě žánrů budou respondenti schopni zařadit zvukové ukázky k jednotlivým písním. Interprety a názvy písní budou schopni zařadit pouze ty, které uváděli mezi oblíbenými.

3.1.4 Výběrový soubor Výběrový soubor tvoří 71 studentů 1. a 2. ročníků čtyřletých gymnázií a 5. a 6. ročníků víceletých gymnázií. Dotazováni byli studenti ze dvou gymnázií: v Jihlavě a v Brně. Základem výzkumu jsou studenti gymnázií. Zúžení respondentů pouze na studenty gymnázií a ne všech středních škol s hudební výchovou bylo proto, že na gymnáziích hudební výchova probíhá ve srovnatelném rozsahu jak učiva, tak délky předmětu: v prvním a druhém ročníku obvykle polovina třídy, která si podle zájmu vybere mezi hudební nebo výtvarnou výchovou. U studentů středních odborných škol by docházelo k rozdílnostem v pojetí předmětu, neboť se liší hudební výchova na pedagogických školách (je zpravidla po celou dobu studia, více do hloubky a spojena s didaktikou) s jinými středními školami, které hudební výchovu mají, např. sociální, kde je hudební výchova o něco méně a nezabývá se didaktikou, stejně jako gymnázia. Na gymnáziích se lze zpravidla setkat se stejným typem učebnic, na středních odborných školách učebnice hudební výchovy nejsou jednotné. Při výzkumu na gymnáziích bude srovnáváno více tříd: rozdílnost či podobnost vyučujících ze stejného gymnázia a dále studenti prvních ročníků s ročníky druhými.

3.1.5 Metody a techniky Hlavní výzkumnou technikou je dotazník skládající se ze dvou částí. První část obsahuje 20 otázek uzavřených, otevřených, škálovaných i polouzavřených, kdy mají respondenti možnost částečně uzavřenou odpověď doplnit. Druhou část dotazníku tvoří 32

zvukový dotazník obsahující osm hudebních nahrávek. Jednotlivé ukázky mají zastupovat některé základní žánry moderní populární hudby. Pro zodpovězení zvukového dotazníku je vytvořena tabulka skládající se z osmi řádků a tří sloupců. Do prvního sloupce se zapisuje hudební žánr – zde je nad tabulkou uvedena nápověda, v níž jsou vypsány jednotlivé hudební žánry, které se v ukázkách objeví. Respondenti tudíž přiřazují ukázky k vypsaným hudebním žánrům. Druhý sloupec dává prostor pro zápis hudebních interpretů nebo skupin a třetí sloupec je určen pro názvy písní. Hudební ukázka bude pouštěna od začátku a bude trvat 1 – 2 minuty. Dotazník byl řešen v hodinách hudební výchovy za přítomnosti výzkumníka, který dotazník respondentům rozdal, seznámil je s postupem, pouštěl zvukové ukázky a po celou dobu byl k dispozici pro zodpovídání dotazů respondentů. Vyplnění obou částí dotazníku pokrylo přibližně 1 vyučovací hodinu, tj. 45 minut. Doplňující výzkumnou metodou k dotazníku je interview, které bylo vedeno mezi vyučujícím a řešitelem. Otázky směrem k vyučujícímu se týkaly průběhu hodiny, činností v hodinách a časové dotaci moderní populární hudby ve vyučování. Rozhovor může posloužit k porovnání si odpovědí učitele se studenty, často i k upřesnění některých odpovědí dotazovaných a zároveň k možnosti hlubšího porovnání také mezi učiteli, které bude taktéž zmíněno.

3.1.6 Charakteristika zvukových ukázek Ve výběru zvukových ukázek byla snaha o co nejcharakterističtější ukázku se znaky typickými pro dané hudební žánry. Pro zvukové ukázky bylo vybráno osm písní z odlišných žánrů tak, aby charakterizovaly co největší žánrové rozpětí. Osm hudebních ukázek se zdálo jako optimální z důvodu žánrového rozpětí a zároveň zvladatelnosti při výzkumu (soustředěnost respondentů). Po žánrech byly vybrány hudební skupiny a interpreti s jejich známými písněmi tak, aby daná píseň vystihovala příslušný hudební žánr. Z každé ukázky byl puštěn pouze začátek - první minuta až minuta a půl. Celý zvukový dotazník tedy probíhal přibližně 12 minut. 1. Elektronická taneční hudba, DJ Kariba, House of Noise Elektronická taneční hudba je souhrnným názvem pro další hudební styly, např. techno, house, drumń´bass, trance. Jejím základem jsou elektronické klávesy, 33

syntezátory, samplery a počítačová technika, pomocí níž jsou kombinovány, míseny a elektronicky upravovány nejrůznější hudební díla z artificiální i nonartificiální hudby. Hudební mix House Of Noise DJ Kariby byl vybrán především díky typickým prvkům, které se v mixu objevují. 2. Rock, Deep Purple, Smoke On The Water Rock patří k nejvýznamnějším žánrům MPH vůbec a právě z něj vychází mnoho dalších žánrů a stylů. Vznikl z country&western a R&B v 50. letech do podoby rockń ´roll. Samotný pojem rock se zavádí v 60. letech, kdy začaly vznikat další podstyly (hardrock, art rock ad.).40 Skupina původem z anglického Hertfordu patří mezi průkopníky hard rocku, ačkoliv původně měla být žánrově orientována na progresive rock. Počátky jejího fungování spadají až do r. 1968. V roce 1975 se zapsala do Guinessovy knihy rekordů jako nejhlasitější rocková kapela na světě a spolu se skupinami Black Sabbath a Led Zeppelin v 70. letech 20. století výrazně ovlivňovala vývoj rockové hudby. Ukázka Smoke On The Water z alba Machinehead, které bylo vydáno v r. 1972, se stala naprostým standardem rockové hudby.41 3. Hip-hop, Eminem, Lose Yourself Hip-hop vznikl v 80. letech 20. století v černošských ghettech a dodnes také černoši patří mezi nejvýznamnější tvůrce tohoto žánru. Hudba vzniká spojením mixovaných rytmů a veršů, které do nich vkládá rapper. K hip-hopu neodmyslitelně patří graffiti a breakdance.42 Americký rapper, hudební producent a herec Marshall Bruce Mathers, známý jako Eminem, se proslavil svými alby v letech 1999 a 2000. V roce 2002 byl natočen film volně inspirovaný životem Eminema s názvem 8. míle, kde sám rapper ztvárnil

40


42

Oficiální stránky Deep Purple. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.deeppurple.com/. Wikipedia.[online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hip_hop.

34

hlavního hrdinu. Za píseň z tohoto filmu Lose Yourself mu byla udělena cena Akademie za nejlepší píseň, patří mezi Eminemovy nejlepší a nejznámější písně.43 4. Disco, Haddaway, What Is Love Hudební žánr disco vznikl v 70. letech 20. století, kdy živá kapela začala být nahrazována syntezátory a automatickými bicími. Původně se hrála na diskotékách k tanci i poslechu. Pro žánr disco byl vybrán trinidadský zpěvák Haddaway, celým jménem Alexander Nestor Haddaway. Jeho nejznámější písní je celosvětový hit What Is Love z roku 1993, byl proto zařazen mezi čtvrtou ukázku.44 5. Metal, Iron Maiden, Ghost On The Navigator Heavy metal, zkráceně metal, vznikl kombinací hardrocku a blues. Typický je pro něj zkreslený zvuk kytary s kytarovými motivy (tzv. riffy) a bicí.45 Heavymetalová skupina Iron Maiden byla založena roku 1975 v Anglii. V 80. letech se stala také jedním z hlavních představitelů NWOBHM (tj. New Wave Of British Heavy Metal). Na kontě má 37 alb, z toho 15 studiových. Mezi nejkontroverznější alba patří The Number Of The Beast z r. 1982, které skupině kromě vlny kritiky přinesla i nárůst popularity. Kvůli údajné propagaci satanismu měla např. v Chile skupina zakázáno vystupovat. Její zakladatel a basový kytarista Steve Harris byl zároveň také textařem kapely. K nejvýznamnějším oceněním patří cena Grammy. Ukázka Ghost Of The Navigator z alba Brave New World z r. 2000 je typickým příkladem novější tvorby skupiny.46

43

Oficiální stránky Eminem. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.eminem.com/.

Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/. 44

Tamtéž.

45

Tamtéž.

46

Oficiální stránky Iron Maiden. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.ironmaiden.com.

Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Heavy_metal.

35

6. Pop, ABBA, Mamma Mia! Pop music, zkráceně pop, může označovat jeden stylově-žánrový druh moderní populární hudby nebo může znamenat označení celé MPH od nástupu rocku. Z užšího hlediska zahrnuje hudbu s prvky vyššího populáru i pololidové písně, díky čemuž je oblíbená mezi širokou veřejností.47 Švédská skupina ABBA patří mezi nejznámější popové skupiny vůbec. Byla založena na přelomu 60. a 70. let Bjornem Ulvaeusem a Bennym Anderssonem. Fungovala od začátku 70. let 20. století a jako první popové skupině se jí podařilo dobýt žebříčky hitparád anglicky mluvících zemí s neanglicky zpívanými písněmi. Během více než deseti let svého působení vydala skupina devět alb známých v USA, Jižní Americe, Mexiku, Austrálii a celé Evropě včetně Sovětského svazu. Ke znovuoživení písní došlo po premiéře muzikálu Mamma Mia! (1999). Podíleli se na něm všichni členové skupiny. Muzikál byl po devíti letech zfilmován, čímž se skupina se svými písněmi opět dostala do povědomí mladé generace. Celkově bylo prodáno přes 300 milionů alb a singlů. Pro zvukovou ukázku byla vybrána jedna z nejznámějších písní skupiny Mamma Mia!, jejíž název nese také stejnojmenný muzikál i film.48 7. Folk, Karel Plíhal, Ráda se miluje Folk neboli folk music původně vznikl v anglosaské oblasti jako snaha obrody lidové písně, zároveň však s použitím soudobých výrazových prvků. V 60. letech 20. století šlo v textech spíše o společenskou angažovanost. Později se folk mísí s dalšími směry MPH, především rockem. Ve folku jde jednak o zmiňovanou společenskou angažovanost a osobitý výraz autora-interpreta.49 Ačkoliv nemá Karel Plíhal hudební vzdělání, čtyřikrát získal ocenění na festivalu Porta a patří ke známým českým folkovým tvůrcům. Koncertuje takřka

47


Oficiální stránky ABBA. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.abbasite.com/.

49

MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, s. 95 – 96.

36

třicet let a během této doby vydal přes deset sólových desek. Píseň Ráda se miluje je z alba Králíci, ptáci a hvězdy vydané v roce 1996.50 8. Ska, Sto zvířat, Nejkratší cesta Žánr ska vznikl začátkem 60. let a vychází z prvků karibské a jamajské pololidové hudby. Vyznačuje se členitější rytmikou s ostinátní doprovodnou figurou. Vychází z něho další žánry rock steady a reggae. Ska se prosadilo především v Londýně díky karibským přistěhovalcům.51 Typickými nástroji jsou žestě a bonga. Sto zvířat patří mezi české kapely řazené do žánru ska. Skupina funguje od roku 1990, v současné době má deset členů a typická je především začleněním žesťových nástrojů (typických pro ska). V roce 2008 získala skupina cenu Anděl v kategorii „ska a reggae“ za album Rozptýlení pro pozůstalé.52 Píseň Nejkratší cesta byla vybrána z oceněného alba Rozptýlení pro pozůstalé (2007).

3.1.7 Časový harmonogram výzkumu Dotazník byl sestaven v říjnu 2012, terénní fáze výzkumu proběhla v listopadu a prosinci roku 2012. Ke zpracování výsledků došlo během ledna, února a března 2013.

50

Oficiální stránky Karel Plíhal. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.karelplihal.cz/.

Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Pl%C3%ADhal. 51


Oficiální stránky Sto zvířat. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.stozvirat.cz/.

37

3.2 Výsledky výzkumu a jejich interpretace Vyhodnocení výsledků bude rozděleno do několika částí. Nejprve bude vyhodnocena každá třída zvlášť, přičemž budou dodány výsledky interview s vyučujícím. Poté budou srovnány všechny třídy jednoho gymnázia, všechny třídy druhého gymnázia s ohledem na odlišnosti učitelů v jednotlivých třídách. Nakonec budou vyhodnoceny všechny třídy společně. V jednotlivých částech interpretace výzkumu bude postupováno podle pořadí otázek nejprve první části dotazníku a poté druhé části – zvukového dotazníku.

3.2.1 1. ročník A, učitel X 3.2.1.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 1

Z celkem 14 respondentů ve třídě prvního ročníku vyššího gymnázia bylo 8 studentů a 6 studentek, přičemž 7 z nich ve věku patnáct let a 7 ve věku šestnáct let. Hudební výchovu si zvolila přibližně polovina třídy, druhá polovina má předmět výtvarná výchova. Časová dotace předmětu je dvě hodiny týdně.

38

3.2.1.2 Náplň hodiny hudební výchovy

Graf č. 2

V této položce měli respondenti přidělit procenta k nabízeným činnostem podle toho, nakolik se jimi v hodinách hudební výchovy zabývají. Činnosti v nabídce byly: zpěv, dějiny hudby, hudební nauka, poslech hudby, případně jiné s možností uvedení konkrétních činností mimo nabídku. Procenta měla přirozeně dát součet 100%. Vzhledem k tomu, že respondenti měli možnost uvést jakékoliv číslo od nuly do 100%, čísla byla rozdílná, proto byla pro přehlednost seřazena do skupin 60% - 41%, 40% - 21%, 20% - 0%. Více než 60% nikdo neuvedl. Většina dotazovaných uvádí, že zpěv a dějiny hudby v hodinách suverénně převažují, ostatní činnosti jsou pouze občasné. Mezi jinými než uvedenými činnostmi se objevily prezentace53, častěji však byla procenta k možnosti jiné uvedena, ale bez připsání konkrétní činnosti. 3.2.1.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Mezi uváděnými písněmi z hodin hudební výchovy se objevovaly písně: Tulácká, Přátelství, Morituri te salutant, Bratříčku, zavírej vrátka, Když mě brali za vojáka, Dokud se zpívá, Minulost, Holubí dům, David a Goliáš, Šaty dělaj člověka, Montgomery, Hallelujah, Dumla, dumla, Velrybářská výprava.

53

Myšlena prezentace během jednoho pololetí na zadané téma z dějin hudby.

39

Uvedené písně jsou především ze zpěvníku Já, písnička II nebo z učebnice a nutno dodat, že na písních se respondenti shodovali, neboť každá píseň byla uvedena alespoň dvakrát. 3.2.1.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 3

Ve výběru možností, z jakých materiálů v hodinách hudební výchovy zpívají, vybrali všichni studenti kromě jednoho učebnici, téměř všichni nakopírované písně odučitele a zpěvník zvolili všichni. Stejně tak všichni jako zpěvník uváděli Já, písnička II. V možnosti jiné se objevily tři varianty, a to „youtube54, internet obecně nebo tabule (myšleno obecně, nikoliv interaktivní, která v hodinách HV není k dispozici). 3.2.1.5 Co znamená moderní populární hudba Otázka byla otevřená a tázala se po vysvětlení pojmu moderní populární hudba a jeho charakteristice. Vysvětlení se objevovala nejrůznější. Častým výrokem: současná hudba, kterou poslouchají mladí lidé, nebo hudba využívající moderní nástroje či hudba poslouchána i hudebními laiky. Vyhraněnější odpovědí bylo, že je to hudba, která je založena na technice, a téměř nezbytností jsou mixážní pulty. Naopak o něco přesnější bylo charakterizování, že se jedná o hudbu, jež zaujme pouze melodií a opakováním refrénů, avšak nic nesděluje, ačkoliv některé písně mohou vyjadřovat nesouhlas např. s politikou. Pikantním výrokem bylo: „Hudba, kterou část lidí dělá, aby si prostě nahrabali na důchod (Rytmus) a druhá část se pokouší světu ukázat svůj postoj a názor k současnosti (Landa – Žito)“.

54

Hovorový výraz pro webové stránky www.youtube.com.

40

3.2.1.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách HV

Graf č. 4

Nadpoloviční většina si myslí, že písně z oblasti moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy zpívají a jako příklad uvádějí Holubí dům, Morituri te salutant, Halellujah, Montgomery nebo písně od Jarka Nohavici. Podle ostatních písně moderní populární hudby v hodinách HV nezpívají. 3.2.1.7 Poslech nahrávek moderních populárních písní v hodinách HV

Graf č. 5

Zde naopak většina uvádí, že moderní populární písně v hodinách HV neposlouchají, zbytek uvádějící, že poslouchá, dává za příklad nahrávky Jarka Nohavici. 3.2.1.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Otevřená otázka dávala možnost vypsat konkrétní názvy oblíbených písní, které zpívají v hodinách hudební výchovy. Mezi nejoblíbenější písně patří: Když mě brali za vojáka (autor Jarek Nohavica), Morituri te salutant (autor Karel Kryl, nicméně je možné, že píseň studenti znají spíše v úpravě Daniela Landy), David a Goliáš (autoři Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek), dále se objevovalo Hallelujah, Velrybářská výprava, Povídej, Dokud se zpívá, Montgomery, Slavíci z Madridu, Anděl, Půjdem spolu do Betléma, Včera. Studenti mají nejraději písně Karla Kryla a Jarka Nohavici, také proto, že od každého zpívali více písní. 41

Všechny písně kromě anglického Hallelujah (Leonard Cohen), jsou ve zpěvníku Já, písnička II, který zároveň ve výše uvedené otázce uváděli společně s učebnicí za materiál ke zpěvu písní užívaný v hudební výchově, což potvrzuje správnost odpovědi. 3.2.1.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Pouze v pěti dotaznících se objevila odpověď na otázku v podobě konkrétního názvu písně, a to: dvakrát Purpura, dále Tři kříže, Šaty dělaj člověka a David a Goliáš. Opět jsou to písně z používaného zpěvníku Já, písnička II. Šaty dělaj člověka a David a Goliáš jsou od autorů, kteří byli v předchozí otázce uváděni jako oblíbení. Všechny zmíněné písně patří sice do moderní populární hudby, ale spíše starší generace, nikoliv dnešní mládeže. Další odpovědi neuváděly konkrétní písně, místo toho byla vyjádření obecnější: lidové písně, světské písně středověku, pomalé nebo s náboženským kontextem. Ve dvou případech byl vyjádřen nesouhlas s písněmi z učebnice a nakonec se vyskytly odpovědi typu „mám všechny rád/a“ či „všechny snesu“. 3.2.1.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách HV Po zjištění oblíbených a neoblíbených písní měla tato otázka zjišťovat, jaké písně by tedy studenti zpívat chtěli. V pěti případech nebyly uvedeny žádné návrhy na písně a naopak ve třech případech se objevilo konkrétní přání v podobě názvu písně nebo interpreta: Stánky (autor Jan Nedvěd), Jaromír Nohavica a Daniela Landa. Ostatní respondenti uváděli jako své přání zpívat písně „více moderní“, rychlejší, rytmičtější. Pod výrazem „více moderní“ respondenti patrně myslí písně moderní populární hudby z posledních maximálně deseti let, které se hrají v rádiu, tedy současné hity, jež se velice rychle mění a z velké většiny nemají dlouhého trvání v povědomí posluchačů.

42

3.2.1.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy

Graf č. 6

Otázka zjišťovala, zda vyučující dává studentům možnost navrhnout písně, které chtějí zpívat a zda jim vyučující vyhoví. Šest respondentů odpovědělo, že jim učitel tuto možnost nedává, zbylých osm uvedlo, že si sami navrhli písně a ty zpívali. Pouze jeden z nich však uvedl konkrétní případ Morituri te salutant. Vzhledem k vyrovnanosti tak odlišných možností odpovědi je nejspíše rozdíl v tom, co kdo považuje za „vlastní navrhnutí“ nebo za „určení učitelem“. 3.2.1.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině

Graf č. 7

Protože je velká část české i zahraniční moderní populární hudby v anglickém jazyce, byla zařazena otázka, zda jsou v hodinách zpívány také písně v angličtině. Odpovědi byly vcelku jednoznačné, pouze v jednom případě bylo uvedeno, že písně v angličtině nezpívají. Ostatní tvrdili, že písně v angličtině zpívají. U většiny se však objevil pouze jeden příklad písně v angličtině: Hallelujah (Leonard Cohen). Dva pak uvedli ještě vánoční koledy (Jingle Bells). Více písní anglicky od začátku roku pravděpodobně zpíváno nebylo (jak dokonce jeden respondent sám uvedl).

43

3.2.1.13 Nástroje, na které učitel doprovází

Graf č. 8

Cílem otázky bylo zjistit, které nástroje učitel v hodinách hudební výchovy využívá nejčastěji, které méně a které vůbec, nebo zda pouští (místo vlastní hry) reprodukovanou hudbu. Odpovědi respondentů byly z velké části totožné: učitel hraje pouze na klavír, jiné nástroje prakticky nevyužívá. Reprodukovanou hudbu nepouští ke zpěvu místo vlastního doprovodu, ale jako doprovod ke hře na flétnu. Jinou možnost nikdo neuvedl. 3.2.1.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 9

Třináct ze čtrnácti dotazovaných odpovědělo, že moderní populární hudbu v hodinách hudební výchovy neprobírají. Respondent, který uvedl, že moderní 44

populární hudbu v hodinách probírají, uvedl jako příklad Jarka Nohavicu. Zde se patrně jednalo spíše o zmínění se o Nohavicovi, ne však cílené probírání. Vyučující této třídy v látce postupuje podle učebnice, moderní populární hudbou se proto bude zabývat až koncem tohoto a dalšího školního roku. 3.2.1.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat

Graf č. 10

Podle všech respondentů kromě jednoho je vhodné se moderní populární hudbou v hodinách hudební výchovy zabývat. Dotyčný, jenž uvedl, že není třeba se MPH zabývat, nepodal důvod. Ostatní si myslí, že je vhodné se MPH hudbou zabývat, protože je to součástí hudby, dokonce podle některých stejně důležité jako klasická, je dobré vědět něco o písních, které poslouchají, baví je, je jim bližší, je oživením hodiny, je to atraktivní a zajímavé téma. 3.2.1.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě Opět podle všech respondentů kromě jednoho se jejich učitel hudební výchovy v moderní populární hudbě orientuje, jeden uvedl, že neví. Nutno dodat, že je to ryze subjektivní otázka a vzhledem k tomu, že MPH dosud neprobírali, se mohou pouze domnívat na prakticky nepodložené domněnce. 3.2.1.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měly by být zařazeny v učebnici V této otevřené otázce se přirozeně objevilo velké rozpětí odpovědí do velké míry podle toho, jakou hudbu konkrétní jedinec poslouchá. Přibližně polovina respondentů pojala otázku z hlediska žánrů: pop, rock, hip-hop, metal, jazz, folklor, disco, elektronická hudba. Druhá část respondentů uváděla konkrétní hudební interprety, např. Daniel Landa, Orlík, Lucie Bílá, Rihanna (vícekrát), ojediněle pak Coldplay, Green Day, Robbie Williams, Bob Marley, Avril Lavigne či Michael

45

Jackson. Podle jednoho z dotazovaných by bylo vhodné probírat oceněné zpěváky jak nově (Adele), tak „zlatou klasiku“ (Karel Gott, Lucie Bílá). Probírání výše uvedených žánrů i interpretů a hudebních skupin by samozřejmě bylo možné. Zařazení do učebnic by bylo možné v případě hudebních žánrů (výběr několika výrazných). Interpreti a hudební skupiny by v učebnici mohli být zařazeni pouze ti, kteří prošli „prověrkou času“, tzn., zda je několik let po jejich prvním objevení zná značná část posluchačů. Interpreti jako Rihanna nebo Adele mohou být jen těžko zařazeni v učebnici z toho důvodu, že jejich kariéra je pouze několik let, což zajisté nesplňuje podmínky zařazení do učebnice. 3.2.1.18 Oblíbené hudební styly a žánry

Graf č. 11

46

Nejoblíbenějším žánrem je rock a hned za ním pop, tyto dva žánry považuje většina respondentů za své oblíbené. Dalším oblíbeným je metal, poté punk-rock, hiphop / rap, jazz, disco, elektronická taneční hudba. Několik jedinců má rádo blues, reggae / ska, house, folklorní hudbu a muzikál, ještě méně pak art rock a techno. Folk nikdo nezvolil jako svůj oblíbený žánr. Možnost jiné poskytovala volbu jiného žánru, než byl uveden ve výběru. Zde se dvakrát objevila klasická hudba, dvakrát dubstep, jednou opera a relaxační hudba. 3.2.1.19 Oblíbené kapely a interpreti Tato otázka měla kromě oblíbenosti konkrétních hudebních skupin a interpretů zjistit, nakolik uvedené skupiny a interpreti odpovídají vybraným oblíbeným hudebním žánrům z předchozí otázky. Ve většině případů korespondovala 19. otázka s 20., tzn. v oblíbených interpretech a hudebních skupinách byli uvedeni zástupci z žánrů zvolených v předcházející otázce. Nebylo to však pravidlem a v těchto dvou otázkách se vyskytovaly nesrovnalosti: 1. Několikrát byl mezi oblíbenými interprety uveden Jarek Nohavica a Tomáš Klus, ačkoli ve výběru žánrů nikdo nezvolil folk. Podobně byla uvedena i skupina Asonance (česká folková skupina), avšak respondent neuvedl, že by folk poslouchal, naopak vybral folklorní hudbu, je tedy otázka, zda si nezaměnil tyto dva výrazy. 2. Zvolený žánr neodpovídal oblíbeným skupinám a interpretům, např. elektronická taneční hudba, ale žádný oblíbený interpret tohoto žánru, podobně také hip-hop, reggae / ska, jazz, folklorní hudba, muzikál. 3. Mnohdy nebyla správně napsaná jména interpretů a hudebních skupin, je tedy otázka, nakolik uvedenou hudbu dotyčný poslouchá, když nenapíše správně jméno (např. Gigi DÁgostino, Helen Jane Long). Ukázalo se, že odpovědi z této otázky lze také srovnat s otázkou týkající se názorů na to, co by se z MPH mělo probírat v hodinách hudební výchovy. Velmi často se odpovědi na probíranou látku shodovaly s tím, co a koho dotyčný respondent poslouchá a má jako oblíbené.

47

Mezi často uváděnými interprety a hudebními skupinami se objevovala Aril Lavigne, Rihanna, Linkin Park, Green Day, AC/DC, Coldplay, Metallica či Lady Gaga. ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 12

Podle hudebních ukázek dokázali prakticky všichni respondenti správně přiřadit ukázku k hudebnímu žánru. Mírná kolize nastala pouze ve dvou případech, kdy byl zaměněn pop a disco, jinak byly všechny odpovědi správné. Poznávání konkrétních interpretů a názvů písní bylo dle hypotézy náročné a ve většině případů neúspěšné. K nejpočetnějšímu zařazení písně došlo v případě ukázky písně Mamma Mia! skupiny ABBA55, stejný počet poznal Eminema jako zástupce hip-hopu, většina však neznala název písně. Tři respondenti také zapsali skupinu Iron Maiden k metalu, název písně neznal nikdo, ve dvou případech byl název písně What is Love, ale interpreta Haddaway

55

Píseň Mamma Mia! byla zařazena ve stejnojmenném filmu (2008), který patrně většina respondentů zná.

48

poznal jeden respondent a ten stejný také správně uvedl Deep Purple i název písně k rocku. Jeden dotazovaný pak zapsal skupinu Sto zvířat ke ska.

3.2.2 2. ročník B, učitel Y 3.2.2.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 13

Dotazovaných ve druhém ročníku vyššího gymnázia bylo celkem devět, přičemž čtyři studenti a pět studentek. Pět z nich je ve věku šestnácti let a čtyřem je sedmnáct let. Tuto skupinu tvoří přibližně polovina třídy (druhá polovina si zvolila výtvarnou výchovu), předmět hudební výchova je dvě hodiny týdně. 3.2.2.2 Náplň hodiny hudební výchovy

Graf č. 14

49

Nejvíce prostoru je v hodinách hudební výchovy podle respondentů věnováno zpěvu, poté dějinám hudby, zřídkakdy hudební nauce, ještě méně poslechu hudby. Mezi jiné činnosti, kterým je část hodin věnována, studenti jednotně uváděli hru na flétnu. 3.2.2.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Mezi písněmi zpívanými v hodinách hudební výchovy se nejčastěji objevovala píseň Welcome Christmas (Glee Cast), To k Vánocům patří (v originále Happy Christmas (War Is Over) od Johna Lennona), dále Chlupatý kaktus (hudba E. F. Burian, text J. Gruss), The Sound of Silence (Simon&Garfunkel) nebo I Can´t Help Falling In Love With You (Elvis Presley). 3.2.2.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 15

Ačkoliv zde měli respondenti na výběr ze tří možností a čtvrtou mohli doplnit, všichni vybrali pouze možnosti dvě, a to zpěv z učebnice (sedm) a nakopírované písně od učitele (všichni). Jiné materiály evidentně ke zpěvu neužívají. V porovnání s předchozí otázkou týkající se písní zpívaných v hodinách hudební výchovy, se potvrzuje i volba prvních dvou možností materiálů ke zpěvu – uvedené písně se příliš ve zpěvnících nevyskytují a v učebnici je pouze píseň Chlupatý kaktus, ostatní jsou tedy nakopírované od učitele. 3.2.2.5 Co znamená moderní populární hudba Mezi charakteristikami moderní populární hudby se nejčastěji objevovalo, že je to hudba aktuální, která vzniká a poslouchá se v současné době. Také že je to hudba živější, rytmičtější, která se lidem líbí, hraje se v rádiu, je pro širokou veřejnost, komerční. Asi nejpřesnějším vyjádřením ze všech odpovědí bylo: „Hudba, která zaujme široké spektrum posluchačů a je velmi oblíbená a často hraná v běžných rádiích.“

50

3.2.2.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 16

V otázce zpěvu moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy byla tvrzení respondentů vcelku vyrovnaná: podle pěti z nich v hodinách hudební výchovy písně MPH nezpívají, čtyři si myslí, že ano a jako příklad uvádějí písně To k Vánocům patří, Chlupatý kaktus, Welcome Christmas, The Sound of Silence. Zde je vidět, že přibližně polovina respondentů uváděla písně, které zpívají v hodinách HV, ale nepovažuje je za populární, ačkoli všechny do MPH patří. Patrně však neodpovídají parametrům toho, co za MPH považují. 3.2.2.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy Všichni dotazovaní odpověděli, že nahrávky moderních populárních písní v hudební výchově neposlouchají. 3.2.2.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Odpovědi respondentů je možné rozdělit na tři části: 1. Uvádí konkrétní písně jako Welcome Christmas, To k Vánocům patří, The Sound of Silence, Život je jen náhoda. 2. Druhá skupina nemá žádné oblíbené písně. 3. Další skupina má naopak ráda všechny, ale někteří si nevzpomínají na názvy. 3.2.2.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy U otázky neoblíbených písní v hudební výchově se v odpovědích vytvořily opět tři skupiny, ale mírně odlišné od předchozí otázky. První skupina nemá žádné oblíbené písně, převážně to jsou respondenti, kterým se ani žádné písně nelíbí a lze říci, že se celkově tváří laxně, druhá skupina je méně početná a všechny písně se jim líbí, proto nemají neoblíbené. Jsou to respondenti, kteří uvedli v předchozí otázce konkrétní písně. Ve třetí skupině jako neoblíbené uvádějí pouze odvětví hudby, a to mše, chorály

51

a dechovou hudbu. Žádné konkrétní písně, které by v hodinách hudební výchovy zpívali a nelíbily se jim, pravděpodobně nemají. 3.2.2.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy Nejvíce studenti odpovídali, že by chtěli zpívat písně modernější a v angličtině, protože údajně zpívají spíše starší písně. Z konkrétních názvů písní studenti uváděli písně od Nohavici a českých kapel, např. Chinaski, Kryštof nebo Nothing Else Matters (Metallica), Wish I Had An Angel (Nightwish), We Are Young (Janelle Monáe), Put On Your Sunday Clothes z muzikálu Hello, Dolly!. 3.2.2.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy

Graf č. 17

Většina respondentů se shodla na tom, že písně do hodin hudební výchovy navrhnout mohou a že jim bylo také vyhověno, jako příklad se všichni shodli na písni Welcome Christmas (Glee Cast). Jeden z respondentů vybral obě odpovědi – ano i ne a zdůvodnil, že písně si sice navrhnout mohou, ale že doposud zpívali pouze Welcome Christmas. 3.2.2.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině Zde se všichni dotazovaní opět shodli na tom, že písně v anglickém jazyce v hudební výchově zpívají, což jedině potvrzuje ostatní otázky vzhledem k tomu, že respondeti jako příklady písní uváděli většinu v angličtině. V příkladech písní se objevovaly již zmíněné písně (Welcome Christmas, The Sound of Silence, I Can´t Hellp Falling In Love With You).

52


Graf č. 18

Odpovědi respondetů se shodovaly: učitel hraje pouze na klavír, jiné nástroje nevyužívá, občas nebo velmi zřídka pustí reprodukovanou hudbu a v jiné možnosti byly uvedeny dva varianty – zpívá s námi nebo „hraji já“ (tj. respondent, neuvedl však, na který nástroj hraje). 3.2.2.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě Všichni dotazovaní odpověděli, že moderní populární hudbu v hodinách hudební výchovy neprobírají. Učitel této třídy vyučuje podle učebnice, kde je MPH rozdělena na dvě části (1. pol. 20. století a 2. pol. 20. století) a látka zařazena v obou ročnících na konec školního roku. To znamená, že MPH probírali již na konci prvního ročníku. Učivo se týkalo 1. poloviny 20. století, což podle výše uvedených odpovědí respondenti nepovažují za moderní populární hudbu a myslí si proto, že MPH doposud neprobírali. 3.2.2.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat Na otázku zda je či není vhodné se MPH hudbou zabývat a z jakého důvodu všichni respondenti odpověděli kladně. Odůvodnění jsou: je pro studenty zajímavá, víc je baví, i hudební výchova by je víc bavila, patří to k HV, je to hudba kolem, proto je třeba o ní něco vědět. Jeden z respondentů vybral obě možnosti ano i ne a obě své

53

odpovědi zdůvodnil: ne, protože většina současných zpěváků není příliš dobrých a na úrovni; ano, protože i některé z populárních písní a interpretů jsou dobré. 3.2.2.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě

Graf č. 19

Odpovědi na otázku orientace učitele v MPH byly relativně vyrovnané. Podle tří respondentů se učitel neorientuje, podle pěti se orientuje a jeden neví. 3.2.2.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měly by být zařazeny v učebnici V odpovědích se objevovaly jednak žánry jako rock, pop, taneční hudba, country, hip-hop, reggae nebo konkrétní interpreti a hudební skupiny: Adele, Michael Jackson, Bon Jovi, Metallica, Muse, Taylor Swift nebo Glee Cast, z českých Lucie Bílá, Helena Vondráčková, Karel Gott, Olympic.

54

3.2.2.18 Oblíbené hudební styly a žánry

Graf č. 20

Rock poslouchají všichni respondenti, pop téměř všichni. Stejně příznivců má dále elektronická taneční hudba a punk-rock, o něco méně disco a muzikál. Někteří také uváděli jako svůj oblíbený žánr hip-hop / rap, art rock a jazz. Objevili se také posluchači reggae / ska, metalu, house a folklorní hudby. Nikdo jako své oblíbené žánry nevybral folk, blues a techno. V možnosti jiné se třikrát objevila opera, dvakrát instrumentální hudba a jednou funk a country. 3.2.2.19 Oblíbené kapely a interpreti Nejvíce poslouchaným interpretem mezi respondenty z této skupiny je Bruno Mars, hned za ním Linkin Park, Adele a Michael Jackson. Vícekrát se objevily skupiny Evanescence, Muse, Metallica, Mandrage a interpreti Eminem a Celine Dion. Jeden respondent nemá žádnou oblíbenou kapelu a interpreta, neboť poslouchá pouze písničky, které jej zaujmou, většinou z rádia.

55

Ve srovnání s předchozí otázkou, ve které dotazovaní vybírali oblíbené žánry, se vyskytly některé nesrovnalosti: Vybráno více žánrů, které nesouhlasily s uvedenými hudebními skupinami a interprety (např. vybrán žánr disco, ska / reggae a punk – rock, muzikál, leč z těchto žánrů nebyla uvedena žádná kapela ani interpret). Naopak se objevili interpreti a skupiny zástupní za žánry, které nebyly v předchozí otázce zvoleny (př. Tomáš Klus, aniž by respondent vybral folk, Iron Maiden a Metallica, aniž by byl zvolen metal). ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 21

Hudební žánry ve zvukovém dotazníku dokázali respondenti vcelku přesně rozpoznat. Nejčastější chybou byla záměna popu a disca, poté rocku a metalu. Elektronickou taneční hudbu, hip-hop a folk zařadili všichni dotazovaní správně. Úspěšnost v poznávání interpretů a názvů písní byla v ukázce popu – skupina ABBA, píseň Mamma Mia! (patrně z důvodu znalosti stejnojmenného filmu, kde byla píseň použita). Někteří dokázali zařadit také Eminema a píseň Lose Yourself k hip-hopu nebo 56

pak správně zapsat název písní What Is Love (disco), Smoke On The Water (rock) a dva také Nejkratší cestu (ska), většina z nich však nerozpoznala kapelu. Dvě správné odpovědi se také vyskytly v žánru metal a kapele Iron Maiden, nikdo však neznal název písně. Nulová úspěšnost byla u žánru elektronické taneční hudby a folku. Ve zvukovém dotazníku byla většina respondentů schopna dle nápovědy přiřadit žánr k hudební ukázce, všichni poznali skupinu ABBA a píseň Mamma Mia!, několik respondentů pak Eminema, ETH a folk nepoznal nikdo.

3.2.3 1. ročník C, učitel Z 3.2.3.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 22

V prvním ročníku vyššího gymnázia, resp. pátém ročníku víceletého, dotazník vyplňovalo celkem 17 respondentů, z čehož bylo 7 studentů a 10 studentek. Deset z nich bylo ve věku patnácti let a sedm ve věku šestnácti let. Opět si zde studenti mohli zvolit mezi výtvarnou a hudební výchovou. Časová dotace jsou dvě hodiny týdně.

57


Graf č. 23

Dotazovaní se shodli na tom, že nejvíce času v hodinách hudební výchovy se věnují zpěvu, na druhém místě poslechu hudby a poté dějinám hudby. Hudební nauce podle tvrzení respondentů je dáván prostor jen občasně. 3.2.3.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Písně zpívané v hudební výchově se v odpovědích respondentů objevovaly víceméně stejné: Jubilate Deo, Panis Angelicus, Ave Maria, Rorando coeli, Raduj se, nebe, Dej Bůh štěstí, jednotlivé části mše (Kyrie, Gloria, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei). Kromě koledy Dej Bůh štěstí jsou všechny zpívané písně duchovní a převážně latinské. Nutno uznat, že všechny uvedené písně je schopna třída zazpívat ve vícehlase (obvykle trojhlas nebo čtyřhlas), což je v sedmnácti lidech na klasickém gymnáziu (ne hudebně zaměřeném) téměř výjimkou. 3.2.3.4 Materiály pro zpěv Nikdo z respondentů na otázku materiálů pro zpěv neuvedl jinou variantu než nakopírované písně od učitele, což odpovídá i výše uvedeným písním, které se ve zpěvnících ani v učebnici (přinejmenším ve vícehlase) neobjevují.

58

3.2.3.5 Co znamená moderní populární hudba Na otázku charakteristiky moderní populární hudby nebyla značná část respondentů schopna vůbec odpovědět, další část ji charakterizovala jako moderní hudbu, kterou poslouchá dnešní generace. Pouze jedna odpověď byla o něco přesnější: hudba, která se líbí a je poslouchána masami. 3.2.3.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 24

Kromě jednoho respondenta všichni ostatní odpověděli, že písně z moderní populární hudby nezpívají, čemuž vzhledem k výše uvedeným zpívaným písním nelze nevěřit. 3.2.3.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy 100% dotazovaných uvedlo, že v hodinách hudební výchovy nahrávky moderní populární hudby neposlouchají. 3.2.3.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Mezi oblíbenými písněmi se třikrát objevilo Panis Angelicus, Jubilate Deo a Rorando coeli a dvakrát Ave Maria. Zbylých pět respondentů nemá žádné oblíbené písně. 3.2.3.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Z respondentů, kteří v předchozí otázce neuvedli žádnou oblíbenou píseň, neuvedl neoblíbenou píseň nikdo, což může vypovídat o jakémsi nezájmu k předmětu. Z těch, jež v předchozí otázce odpověděli konkrétními názvy písní, neodpověděli pouze tři, ostatní uváděli vždy jednu neoblíbenou píseň: Rorando coeli, Panis Angelicus, Ubi caritas, Dej Bůh štěstí, Adeste fideles a jednotlivé části mše (především Gloria, ojediněle Kyrie, Credo, Agnus Dei).

59

3.2.3.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy Více než polovina respondentů na otázku, jaké písně by v hodinách hudební výchovy chtěli zpívat, neodpověděla buď vůbec, nebo vyhýbavě („o tuto oblast se nezajímám“). Zbylá část dotazovaných zpravidla uváděla, že by chtěli zpívat písně moderní a v angličtině, pouze dva respondenti uvedli konkrétní název písně Think of Me (píseň známá z filmu Fantom opery). 3.2.3.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy

Graf č. 25

Převážná většina si není vědoma toho, že by jim učitel dával možnost si písně do hodin hudební výchovy navrhnout a poté je zpívat. Jako příklad navrhnutých písní jeden z respondentů uvedl píseň Veni spiritus. Několik z nich také odpovědělo, že jim učitel sice možnost navrhnutí písní dává, ale nebere na to ohled, takže asi nedošlo k tomu, aby studenty navržená píseň byla zpívána. 3.2.3.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině

Graf č. 26

Opět většina respondentů tvrdí, že písně v anglickém jazyce v hodinách hudební výchovy nezpívají, což vzhledem k doposud uvedeným odpovědím zpívaných písní souhlasí. Tři dotazovaní, podle kterých písně v angličtině zpívají, uvedli jako příklad píseň Amazing Grace.

60


Graf č. 27

Jako téměř jediný doprovodný nástroj učitel používá podle všech respondentů klavír. Ostatní nástroje prakticky vůbec (v jedné odpovědi byla uvedena příčná flétna), někteří připustili občasnou reprodukovanou hudbu a v možnosti jiné bylo uvedeno, že učitel zpívá se studenty. 3.2.3.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě V otázce probírání učiva o moderní populární hudbě byly odpovědi jednotné: podle všech se MPH hodinách hudební výchovy nezabývají. 3.2.3.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat

Graf č. 28

61

Téměř všichni dotazovaní si myslí, že by se moderní populární hudbou v hodinách hudební výchovy zabývat měli. Jako důvod, proč ano, uvádí, že se v ní budou lépe orientovat, patří do předmětu, zajímá je více, je spojena s kulturou, je hezčí, celkově by o ní rádi věděli více. Důvody, proč se MPH nezabývat, bylo, že „jsme jí obklopeni všude“ a „hudební výchova by měla naučit historii hudby a přivést k takové hudbě, kterou bychom si jinak nevyhledali“. 3.2.3.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě

Graf č. 29

Téměř všichni respondenti se shodují v tom, že jejich učitel se v moderní populární hudbě neorientuje, tři z dotazovaných uvedli, že neví. 3.2.3.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měla by být zařazena v učebnici Pět respondentů odpověď vynechalo. Ostatní často odpovídali, že by do učebnic zařadili jednotlivé žánry (rock, pop, metal, disco…) a vývoj nebo specifika jednotlivých žánrů a jejich odvětví. Mezi konkrétními interprety se objevila Rihanna, David Guetta, Pink, Adele, The Beatles nebo muzikálová hudba (např. Chicago).

62


Graf č. 30

Většina respondentů uvedla jako svůj oblíbený žánr rock, poté pop, velká část disco, někteří pak hip-hop / rap. Méně příznivců má elektronická taneční hudba společně a blues, dále punk – rock a metal, za nimi art rock. Dva dotazovaní uvedli folk, techno, house, folklorní hudbu, muzikál, jednoho příznivce má reggae / ska. V možnosti jiné byl uveden alternativní rock, indie rock, R&B a swing. 3.2.3.19 Oblíbené kapely a interpreti Mezi nejčastěji uváděné oblíbení interprety patří Katy Perry a Rihanna, za nimi David Guetta, dále Bruno Mars, AC/DC, The Beatles, Led Zeppelin, Guns N ´Roses a The White Stripes. Další skupiny a interpreti se vyskytují u jednoho až dvou respondentů. V porovnání s předchozí otázkou se objevovaly nedostatky, kdy byl uveden buď žánr, který pak nebyl doložen konkrétním interpretem nebo kapelou, nebo naopak – 63

uveden interpret, jenž je typický pro určitý žánr, který však nebyl uveden v předchozí otázce. V porovnání poslouchané hudby s látkou, kterou by dotazovaní zařadili do učebnic, se žánry a interpreti vcelku shodovali (kdo má jako svou oblíbenkyni zpěvačku Adele, chtěl by, aby byla zařazena v učebnici). V této skupině respondentů se ale vyskytovali i jedinci se značným žánrovým přehledem a nutno podotknout, že právě ti by do učebnice zařadili vývoj MPH od počátků přes blues, rockń´roll, punk-rock nebo by je zajímala zmiňovaná provázanost či odlišnost žánrů a jejich odvětví. ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 31

Jednotlivé žánry byla schopna rozpoznat velká část respondentů, ačkoli někteří z nich zaměnili pop a disco nebo rock a metal. Stoprocentní úspěšnost byla v zařazení hip-hopu, interpreta Eminema poznala asi třetina a název písně Lose Yourself znal pouze jeden respondent. Všichni navíc správně zaznamenali hudební skupinu ABBA 64

a název písně Mamma Mia! (pravděpodobně z již zdůvodňovaného vlivu filmu). Část dotazovaných správně zapsala rockovou kapelu Deep Purple a píseň Smoke On The Water. Další část zaznamenala název disco písně What is Love, ale interpreta Haddaway označili pouze dva z nich. Dva až tři respondenti poznali Karla Plíhala a píseň Ráda se miluje, metalovou skupinu Iron Maiden, název písně však nikoli a opačně – název písně Nejkratší cesta zaznamenali tři dotazovaní, ale kapelu Sto zvířat neznal nikdo. Mezi žánry byla největší úspěšnost v hip-hopu, mezi interprety a názvy písní u skupiny ABBA a písně Mamma Mia!.

3.3 Vyhodnocení výsledků tří tříd gymnázia Jihlava 3.3.1.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 32

Z gymnázia Jihlava bylo celkem 40 respondentů, z čehož 19 studentů a 21 studentek ve třech třídách. Třída A je v prvním ročníku čtyřletého gymnázia, na škole je tedy prvním rokem. Třída B je ve druhém ročníku taktéž čtyřletého gymnázia, učitele má na hudební výchovu druhým rokem. Třída C je v prvním ročníku, resp. pátém ročníku víceletého gymnázia, učitel je hudební výchovu vyučuje pátým rokem. Vzhledem k tomu, že každou třídu vyučuje jiný učitel, budou zmíněny i některé rozdíly ve výuce.

65


Graf č. 33

Nejvíce prostoru je v hodinách hudební výchovy věnováno zpěvu. Další náplní jsou dějiny hudby. Hudební nauka a poslech hudby jsou spíše občasné. Mezi jinými činnostmi zaujímá důležité místo hra na flétnu. 3.3.1.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Písně zpívané v jednotlivých třídách jsou odlišné: ve třídě A je hlavním zdrojem písní zpěvník Já, písnička II a učebnice pro 1. ročník gymnázií, čemuž odpovídají písně: Přátelství, Tulácká,

Morituri te salutant, Bratříčku, zavírej vrátka, Když mě brali

za vojáka, Dokud se zpívá, Holubí dům, David a Goliáš, Šaty dělaj člověka apod. Třída B zpívá písně především nakopírované od učitele, protože se jedná o písně z různých zdrojů, často i anglické, např. Welcome Christmas (Glee Cast), To k Vánocům patří (v originále Happy Christmas (War Is Over) od Johna Lennona), dále Chlupatý kaktus (hudba E. F. Burian, text J. Gruss), The Sound of Silence (Simon&Garfunkel). Třída C využívá ke zpěvu také nakopírované písně od učitele, ale jde o písně vícehlasé, zpravidla duchovní: Jubilate Deo, Panis Angelicus, Ave Maria, Rorando coeli, Dej Bůh štěstí, části mše (Gloria, Snactus,…).

66

3.3.1.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 34

Z grafu je patrná rozdílnost tříd v materiálech pro zpěv: ve třídě A se zpívá především ze zpěvníku Já, písnička II, poté z učebnice nebo z písní nakopírovaných od učitele. Ve třídě B se objevovaly dvě varianty, a to zpěv především z nakopírovaných písní, případně z učebnice. Ve třídě C jsou jediným zdrojem pro zpěv písní písně nakopírované od učitele, na čemž se shodli všichni respondenti. Odpovědi respondentů korespondují s předchozí otázkou týkající se zpěvu písní, neboť zpívané písně se shodují s vybranými matriály. 3.3.1.5 Co znamená moderní populární hudba Nejčastější odpovědí na otázku bylo, že je to hudba, již poslouchá současná mladá generace, nebo která se hraje v rádiích a lidem se líbí. Někteří zmínili i komerčnost a jednoduchost, která má především zaujmout, přestože nic hlubšího nesděluje. Odpovídali především respondenti ze tříd A a B, kteří se nebáli odpovědět, byť ne zcela přesně. Ve třídě C se část dotazovaných k otázce nevyjádřila vůbec a část odpovídala značně nepřesně.

67


Graf č. 35

Odpovědi ve srovnání všech tříd jsou opět odlišné. Ve třídě A si nadpoloviční většina myslí, že písně MPH zpívají. Ve třídě B jsou dvě možnosti odpovědí vcelku vyrovnané a ve třídě C se všichni dotazovaní s výjimkou jednoho shodují na tom, že písně MPH nezpívají. Ve třídách A a B se převážně zpívají písně MPH, jde však o subjektivní pohled studentů toho, co za MPH považují – většina písní je z jejich hlediska starší, než aby je považovali za moderní. 3.3.1.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy Ze všech tříd uvedli pouze dva respondenti ze třídy A, že nahrávky moderních populárních písní v hodinách hudební výchovy poslouchají, podle ostatních (ve třídách B a C 100% dotazovaných) nahrávky MPH neposlouchají. 3.3.1.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Vzhledem k různorodosti písní zpívaných v jednotlivých třídách byly také různorodé oblíbené písně. Ve třídě A se zpívají písně především ze zpěvníku Já, písnička II a mezi nejoblíbenější patří písně Jarka Nohavici a Karla Kryla – od obou hudebníků jich zpívali více (Dokud se zpívá, Když mě brali za vojáka, Anděl, Morituri te salutant). Ve třídě B jsou oblíbené konkrétní písně jako Welcome Christmas či The Sound of Silence, nebo nemají žádné oblíbené, případně mají všechny oblíbené.

68

Třída C má v repertoáru písní především duchovní písně, proto se objevily i mezi oblíbenými, např. Panis Angelicus nebo Jubilate Deo. 3.3.1.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy V každé třídě byl někdo, kdo nemá žádné neoblíbené písně, kdo se k otázce nevyjádřil, kdo uváděl spíše žánry (dechová hudba, písně středověku apod.). Jen část respondentů uváděla konkrétní názvy písní, které se jim nelíbí. Ve třídě A uvedla jen přibližně třetina respondentů názvy písní (Purpura, Tři kříže aj.), ostatní na otázku převážně neodpovídali nebo nemají žádnou neoblíbenou píseň. Ve třídě B se neobjevil žádný název neoblíbené písně – odpověď byla vynechána nebo se líbí všechny písně či se objevila pouze odvětví hudby (mše, chorály apod.). Ve třídě C taktéž na otázku někteří neodpovídali, u dalších se objevovaly konkrétní názvy písní, leč u každého respondenta pouze jedna (př. Rorando coeli, Panis Angelicus). Celkově lze konstatovat, že respondenti nevypadají příliš nespokojení s repertoárem písní, resp. neobjevovalo se příliš mnoho neoblíbených písní a žádná nebyla zmiňována u většího počtu dotazovaných. V žádné třídě tedy není přímo neoblíbená či nesnášená píseň. 3.3.1.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy V každé třídě se vyskytovalo opět několik skupin respondentů. První skupina nemá žádné přání, druhá skupina by chtěla zpívat písně „více moderní“ (patrně současné hity z rádií) a třetí skupina má návrhy na konkrétní písně nebo hudební skupiny či interprety: Stánky, Jarek Nohavica, Chinaski, Kryštof, Nothing Else Matters (Metallica) apod. Třetí skupina byla nejpočetnější ve třídě B, méně pak ve třídě A a ve třídě C se objevily pouze dva návrhy na stejnou píseň (Thing of Me z Fantoma opery).

69

3.3.1.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy

Graf č. 36

Z grafu jsou patrné názorové rozdíly v jednotlivých třídách. Třída A je nejvyrovnanější, leč převažuje názor, že mají možnost navrhnout si písně, které chtějí zpívat. Ve třídě B má taktéž většina studentů za to, že si písně mohou sami navrhnout, avšak rozdíl je větší než ve třídě A. Ve třídě C panuje opačný názor, a to ten, že dotazovaní nemají možnost písně do hodin HV navrhnout. Odpovědi této otázky je možné porovnat s předchozí otázkou. Ve třídách, kde má většina nějaký nápad, jaké písně by chtěli zpívat, v následující otázce tvrdí, že mají možnost vlastního navrhnutí písní. Naopak ve třídě C si většina myslí, že si písně nemohou navrhnout, avšak zároveň nemají ani žádný návrh. Může to vypovídat o tom, že nejsou zvyklí přemýšlet nad tím, co by vlastně v hodinách hudební výchovy chtěli zpívat.

70

3.3.1.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině

Graf č. 37

Již z odpovědí v předchozích otázkách bylo možné vyvodit výsledky této otázky, avšak i přesto bylo zajímavé otázku studentům přímo položit. Ve třídě A si pouze jeden myslí, že písně v angličtině nezpívají, ostatní uvádí, že zpívají a dokládají prakticky jedinou písní Hallelujah (kromě dvou vánočních písní Jingle Bells a My Christmas zmíněných v jednom dotazníku), která se v předchozích otázkách objevila pouze jednou. Ve třídě B byly odpovědi jednoznačné – všichni se shodli na tom, že písně v angličtině zpívají, což vzhledem k písním uváděným v předchozích odpovědích zcela souhlasí. Ve třídě C se pak většina domnívá, že písně v anglickém jazyce nezpívají a tato odpověď koresponduje s předchozími, neboť byly uváděny názvy písní především v latině, případně v češtině. Ve třech případech se poprvé objevila píseň Amazing Grace.

71


Graf č. 38

Zde byly na rozdíl od předchozích otázek odpovědi všech tříd velmi podobné. Na klavír velmi často hrají všichni tři učitelé, spíše se dá říci, že v podstatě nehrají na žádný jiný nástroj. Pouze dva respondenti ze třídy C uvedli, že učitel velmi zřídka hraje na kytaru a velmi zřídka na jiný nástroj (jedenkrát uvedena příčná flétna). Ve všech třídách se pak objevilo, že učitel občas pouští reprodukovanou hudbu (spíše to ale mohli myslet jako doplněk, ne místo vlastního doprovodu) nebo v jiné možnosti bylo, že učitel občas zpívá se studenty dále pak v jedné odpovědi, že hraje student, patrně na klavír. 3.3.1.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě Odpovědi na otázku byly ve třídách opět velmi podobné. Ve třídě A si všichni kromě jednoho respondenta myslí, že moderní populární hudbu neprobírají, ve třídách B a C jsou tohoto názoru všichni. Podle informací učitelů, se ve třídě A MPH budou zabývat koncem školního roku (dle učebnice 1. pol. 20. století). Ve třídě B učivo probírají také podle učebnice, tudíž se MPH 1. pol. 20. století zabývali již na konci prvního ročníku a na konci druhého ročníku by měli probírat látku 2. pol. 20. století. Ačkoliv 1. část MPH mají studenti již za sebou, tvrdí, že moderní populární hudbu neprobírají, dle předchozích

72

vyjádření lze říci, že za moderní považují hudbu z posledních přibližně deseti let, nikoli však MPH 1. pol. minulého století. Ve třídě C se doposud moderní populární hudbou nezabývali, patrně asi ani později nebudou, neboť se jí vyučující v hodinách HV není zvyklý věnovat. 3.3.1.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat Respondenti se většinou shodli (kromě 5 ze 40), že je vhodné se moderní populární hudbou v HV zabývat, neboť je to hudba, která je všude kolem nás, je součástí hudby (podle některých i stejně důležitá jako klasická), je jim bližší, více je baví. Argumentem, proč se MPH nezabývat, bylo právě to, že je všude kolem nás a že by HV měla přivést k hudbě, k níž se člověk obvykle nedostane, což se nedá říci o moderní populární hudbě. 3.3.1.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě

Graf č. 39

Názory respondentů na míru orientace učitele v moderní populární hudbě se značně liší. Ve třídě A jeden dotazovaný neví, ostatní se domnívají, že se učitel v MPH orientuje. Ve třídě B se odpovědi rozvrstvily: 3 si myslí, že se neorientuje, 5 že se orientuje a 1 neví. 12 studentů ze třídy C má za to, že se učitel v MPH neorientuje, 3 mají opačný názor a 2 neví.

73

3.3.1.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měly by být zařazeny v učebnici Dle odpovědí se objevilo opět několik skupin respondentů. Někteří nemají žádný návrh (především ze třídy C), další by do učebnice zařadili hudební žánry jako rock, pop, metal, hip-hop, taneční hudbu apod., poslední skupina byla pro zařazení jednotlivých hudebních skupin a interpretů, např. Rihanna, Daniel Landa, Lucie Bílá, Adele, Michael Jackson, Bon Jovi, David Guetta. Pouze ve třídě C se objevil návrh probírat také vývoj a specifika jednotlivých žánrů a jejich odvětví, což by zajisté přispělo k celkové orientaci v moderní populární hudbě.

74

3.3.1.18 Oblíbené hudební styly žánry

Graf č. 40

75

Jasně převládajícími žánry v oblíbenosti jsou rock a hned za ním pop. Dále má své silné zastánce disco, punk-rock, hip-hop/rap a elektronická taneční hudba. Ve třídě A je také silný metal a jazz více než ve třídách B a C. Žádného posluchače nemá ve třídě B blues a techno, naopak více posluchačů má v této třídě muzikál. Folk je oblíbený pouze u dvou dotazovaných ve třídě C. Možnost jiné se ve všech třídách objevila hned několikrát a byly zde uvedeny dubstep, klasická vážná hudba, opera, relaxační, funk, swing či R&B. 3.3.1.19 Oblíbené kapely a interpreti Často uváděnými oblíbenými interprety ve třídě A byli Avril Lavigne, Rihanna, Linkin Park, Green Day, AC/DC aj., ve třídě B především Bruno Mars, poté Linkin Park, Adele a Michael Jackson. Ve třídě C je nejoblíbenější Katy Perry a Rihanna, dále Bruno Mars, AC/DC, Led Zeppelin, The Beatles a další. Někteří interpreti se tedy v oblíbenosti shodovali ve více třídách (Rihanna, Bruno Mars, AC/DC, Linkin Park). V porovnání s předchozí otázkou se ve všech třídách objevovaly podobné nesrovnalosti, např. uveden žánr, ke kterému následně nebyl žádný interpret nebo skupina a naopak se mezi oblíbenými interprety vyskytoval takový, ke kterému nebyl výše zvolen patřičný žánr, pro nějž je typický. Vzhledem k otázce zjišťující, co by respondenti zařadili do učebnic, je možné připustit závislost na oblíbenosti (kdo má oblíbenou Rihannu nebo Adele, zařadil by ji do učebnice). Nutno je také připustit, že část respondentů ze třídy C má značný přehled v žánrech a hudebních skupinách a právě oni by do učebnice zařadili přehled a provázanost jednotlivých žánrů a jejich odvětví.

76

ZVUKOVÝ DOTAZNÍK Pro větší přehlednost bude zvukový dotazník ve vyhodnocování rozdělen na žánry, poté interprety a nakonec názvy písní. 1. Žánr

Graf č. 41

Nejúspěšnější v přiřazování žánrů byla třída A, kde byly správně zařazeny všechny žánry s dvěma výjimkami záměny disca a popu. Ve třídě B byla úspěšnost o něco nižší – všichni správně zařadili tři žánry, osm z devíti respondentů jeden žánr, sedm z devíti dva žánry a dva žánry šest z devíti respondentů. Ve třídě C všichni poznali pouze jeden žánr (hip-hop), patnáct ze sedmnácti respondentů dva žánry, čtrnáct jeden a zbylé čtyři žánry správně zařadilo třináct respondentů. 100% úspěšnost byla v zařazení hip-hopu. 77

2. Interpret

Graf č. 42

Ze tříd B a C poznali všichni skupinu ABBA (patrně díky již zmiňovanému stejnojmennému filmu), ze třídy A ji poznalo 9 ze 14 respondentů. Dále většina poznala Eminema jako zástupce hip-hopu. Metalovou skupinu Iron Maiden správně zaznamenalo celkem 8 dotazovaných. 5 studentů ze třídy C zapsalo název rockové skupiny Deep Purple, ze tříd A a B po jednom respondentovi. Nízká úspěšnost byla v poznání disca – Haddaway, folku – Karel Plíhal a ska – Sto zvířat. Nikdo nepoznal interpreta DJ Karibu.

78

3. Název písně

Graf č. 43

Totožná úspěšnost jako v poznávání interpreta byla i u poznávání názvu písně v žánru pop – skupina ABBA, píseň Mamma Mia! (viz stejnojmenný film). Dále 9 respondentů ze 17 třídy C správně zapsalo název písně interpreta Haddaway What Is Love, sedm ze 17 rockovou píseň Smoke On The Water. Někteří pak správně zaznamenali hip-hop píseň Lose Yourself od Eminema a píseň Nejkratší cesta od ska skupiny Sto zvířat. Nikdo z respondentů nepoznal názvy písní elektronické taneční hudby a metalu. V celkovém hodnocení zvukového dotazníku je možné konstatovat, že největší úspěšnost byla v zařazování žánrů u třídy A, mezi interprety a názvy písní patřila k nejznámějším skupina ABBA s písní Mamma Mia!. Celkově větší přehled mezi interprety a názvy písní byl ve třídě C.

79

3.4 Vyhodnocení výsledků tříd gymnázia Brno 3.4.1 1. ročník D, vyučující O 3.4.1.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 44

Dotazovaných studentů z brněnského gymnázia bylo celkem osm, z čehož pět studentů a tři studentky ve věku patnácti (5 z nich) a šestnácti let (3 z nich). Jedná se o třídu prvního ročníku, resp. třetího ročníku šestiletého gymnázia. Učitele mají na hudební výchovu třetím rokem. Opět je ve třídě hudební výchovy přibližně polovina z těch, kteří si nevybrali výtvarnou výchovu. Časová dotace pro hudební výchovu jsou dvě vyučovací hodiny za týden. 3.4.1.2 Náplň hodiny hudební výchovy

Graf č. 45

80

Nejvíce prostoru je – jak se respondenti shodli – věnováno v hudební výchově zpěvu, poté dějinám hudby a občasně hudební nauce a poslechu hudby, přičemž nikdo neuvedl, že by těmto dvěma činnostem nebyl věnován žádný prostor, pouze byla přidělena nižší procenta. Mezi jinými činnostmi byly uváděny referáty a filmy. 3.4.1.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy K nejčastěji zmiňovaným písním patří Jožin z bažin, Slavíci z Madridu, Tři kříže a Byzantský chorál, často pak Jaro, Batalion, Zpátky do lesů nebo Krajina posedlá tmou, ojediněle Tulácký ráno, Hejkal, Jasná zpráva, Bedna od whisky, Yesterday (což je spíše otázkou, na které písně si kdo v dané chvíli vzpomene). Nejčastěji zmiňované písně patří patrně také k nejčastěji či nejaktuálněji zpívaným písním, popřípadě nejoblíbenějším (viz níže). 3.4.1.4 Materiály pro zpěv Všichni dotazovaní uvedli, že zpívají ze zpěvníků Já, písnička II a III, polovina z nich navíc jako další materiál uvedla nakopírované písně od učitele. Ve srovnání s předchozí otázkou jsou výpovědi studentů odpovídající, neboť všechny uvedené písně se vyskytují právě ve zpěvnících Já, písnička II a III. Jedinou výjimkou je Byzantský chorál, jenž se ve zpěvnících nevyskytuje, odpovídá proto možnosti nakopírované písně od učitele. 3.4.1.5 Co znamená moderní populární hudba Kromě jednoho respondenta se všichni pokusili o odpověď. Je možné je shrnout: hudba, která je v současné době na určitém místě oblíbená u určité skupiny lidí, hraje se v televizích, rádiích, není určena k soustředěnému poslechu. Asi nejpřesnější definicí bylo: hudba posledního století, velmi často má neměnný rytmus a témata o lásce a zklamání z lásky.

81


Graf č. 46

Šest z osmi respondentů si myslí, že písně MPH v hudební výchově nezpívají. Dva, kteří si myslí, že zpívají, uvádí jako příklad písně od The Beatles Yesterday a Michelle. Z uvedených písní zpívaných v hudební výchově (viz otázka Písně zpívané v hodinách hudební výchovy) se mezi písně MPH dají zařadit prakticky všechny. Důvodem, proč je mezi moderní populární hudbu studenti neuvádí, je nejspíše fakt, že jsou to písně staré přibližně padesát let, což pochopitelně mladý běžný posluchač nezařadí mezi moderní populární hudbu. 3.4.1.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 47

Podle čtyř z dotazovaných nahrávky MPH v hodinách neposlouchají, podle tří naopak poslouchají. Jeden respondent odpověděl ano i ne a zdůvodnil tím, že dříve (myšleno na ZŠ) nahrávky poslouchali, nyní neposlouchají. Respondenti uvádějící poslech nahrávek, dávají za příklad referáty, které mají sami studenti na své oblíbené kapely a interprety (např. Green Day a píseň 21 Guns nebo Linkin Park a píseň New Divide).

82

3.4.1.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Nejoblíbenější písní je Jožin z bažin, tuto píseň uvedlo nejvíce dotazovaných jako svou oblíbenou. Dále se objevily ještě písně Slavíci z Madridu, Krajina posedlá tmou a Ten vítr to ví. Dále pak jeden respondent má oblíbené všechny a píseň a další naopak nemá žádné oblíbené písně. Ve výše uvedené otázce písní zpívaných v hodinách hudební výchovy jich bylo vyjmenovaných celkem osmnáct, mezi oblíbené dle této otázky patří však pouze čtyři. 3.4.1.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ačkoliv píseň Jožin z bažin v předchozí otázce patřila mezi nejoblíbenější, v otázce neoblíbenosti se i přesto vyskytla dvakrát, stejně jako Morituri te salutant (ta se mezi oblíbenými nevyskytovala). Z konkrétních písní byla uvedena už jen Babička Mary a Slavíci z Madridu. Dále byly mezi neoblíbenými písněmi uvedeny „pomalé“ a jeden respondent své dvě neoblíbené písně Morituri te salutant a Slavíky z Madridu zdůvodnil, že je zpívají od začátku studia. Dva z dotazovaných místo pro zapsání neoblíbených písní vynechali – jednalo se o respondenty, kteří se v předchozí otázce vyjádřili tak, že mají rádi všechny písně, nebo žádné. 3.4.1.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy V přáních týkajících se zpívaných písní nebyli student příliš sdílní – v polovině případů se odpověď nevyskytovala vůbec nebo byla myšlena jako vtip. Druhá polovina respondentů navrhovala písně anglické např. od Elvise Presleyho nebo Queen, 21 Guns od skupiny Green Day, Když je v Praze abnormální hic (Ivan Mládek) nebo písně od současných Slavíků. 3.4.1.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy Všichni respondenti kromě jednoho se shodují, že jim učitel dává možnost písně si vybrat, avšak výběr je omezen pouze na písně ze zpěvníků Já, písnička II a III.

83


Graf č. 48

V otázce, zda v hodinách hudební výchovy zpívají studenti písně v angličtině, se dotazovaní rozdělili na dvě poloviny: jedna se domnívá, že písně v anglickém jazyce nezpívají, a druhá polovina uvádí, že písně v angličtině zpívají a za příklad dává skupinu The Beatles (píseň Yesterday a Michelle) nebo písně ze zpěvníků. Ve zpěvníku Já, písnička II jsou pouze překlady písní z angličtiny, ale píseň se slovy v angličtině zde není žádná; Já, písnička III je na tom již lépe – vyskytuje se zde několik písní v anglickém jazyce. 3.4.1.13 Nástroje, na které učitel doprovází

Graf č. 49

Z grafu vyplývá, že učitel hraje především na kytaru (shodli se všichni), o něco méně, leč velmi často hraje také na klavír. Jiný nástroj nevyužívá nikdy

84

a reprodukovanou hudbu pouští velmi zřídka. V jiné možnosti se objevilo, že učitel občas zpívá se studenty, tj. místo doprovodu využije vlastní zpěv jako oporu. 3.4.1.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 50

V otázce probírání učiva o MPH se dotazovaní dělí na tři skupiny: tři studenti uvádí, že MPH neprobírají, tři uvádí, že probírají a dva respondenti odpověď neuvedli. Mezi příklady probírané MPH se objevily referáty. Dle učitele se referáty v hodinách hudební výchovy skutečně zabývají – připravují si je sami studenti. Je zajímavé, že většina je považuje patrně pouze za zpestření hodiny, ale ne jako formu probírání MPH. Ačkoliv pokud své referáty studenti pouze přednesou a dále se jimi nezabývají nebo je učitel nijak neokomentuje, nemusí to působit jako probrání látky, ale skutečně jako zpestření hudební výchovy. 3.4.1.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat Všichni dotazovaní se shodli na tom, že je vhodné se MPH v hudební výchově zabývat. Jako důvody uvádí: více nás baví, je zajímavější, je součástí našeho světa, je vhodné mít přehled o veškeré hudbě – z minulosti i současnosti. 3.4.1.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě Šest studentů si myslí, že jejich učitel se v MPH orientuje, zbývající dva uvedli, že neví. To, že by se učitel neorientoval, se nedomnívá nikdo, ačkoliv učitel to o sobě sám řekl. 3.4.1.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měla by být zařazena v učebnici Více respondentů uvádělo zařazení do učebnice hudební žánry rock, pop, jazz, metal, techno, někteří z nich k nim uvedli také konkrétní kapely a interprety (Green

85

Day, The Beatles, Queen, Pink Floyd, Michael Jackson, AC/DC. Objevili se také čeští zpěváci Michal David, Karel Gott, Ivan Mládek. Jeden respondent se nevyjádřil. 3.4.1.18 Oblíbené hudební styly a žánry

Graf č. 51

Stejně příznivců (šest z osmi) mají žánry pop a rock, tři příznivce má elektronická taneční hudba a jazz, po dvou techno a house. Ostatní žánry kromě folku a folklorní hudby, které nevybral nikdo, zvolil vždy jeden respondent. V možnosti jiné se objevilo pět různých žánrů: klasická hudba (myšleno patrně vážná), R&B, folk-metal, funky, dubstep. Skupina respondentů uvádí, že poslouchá především pop a rock, v ostatních žánrech se oblíbenost tříští na množství jednotlivých příznivců. 3.4.1.19 Oblíbené kapely a interpreti Nejoblíbenější skupinou je Green Day, poté Linkin Park, David Guetta a Beyoncé. Další interpreti a kapely se objevovali pouze jednou ( Krewella, Netsky, Skrillex, Chris Brown Taio Cruz, Majk Spirit, Usher, All Time Low nebo Nightwork). 86

Ve srovnání s předchozí otázkou se opět vyskytovaly nesrovnalosti: uveden žánr, od kterého se ale následně neobjevil žádný zástupce v oblíbených kapelách (např. blues, jazz, muzikál, ale žádný zástupce), nebo naopak uvedena kapela či interpret typický pro určitý žánr, který však v předchozí otázce nebyl vybrán (např. Ivan Mládek + Banjo Band, leč mezi žánry byla zvolena pouze elektronická taneční hudba, techno, house, folk-metal a dubstep). ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 52

V zařazování ukázek k jednotlivým žánrům si skupina respondentů stála velice dobře – kromě tří případů, kdy jeden student nesprávně přiřadil žánr, byla stoprocentní úspěšnost. Poznávání interpretů a názvů písní bylo však slabé. Ačkoli všichni správně zařadili k popu píseň Mamma Mia! od skupiny ABBA (viz stejnojmenný film), z ostatních interpretů byla pouze třikrát zapsána skupina Sto zvířat a Eminem a z názvů písní pouze What Is Love, aniž by někdo poznal interpreta Haddaway. 87

3.4.2 2. ročník E, vyučující P 3.4.2.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 53

Dotazník vyplňovalo celkem 12 studentů, z čehož čtyři studenti a osm studentek. Čtyři z nich jsou ve věku šestnácti let a osm ve věku let sedmnácti. Skupina se skládá z přibližně poloviny studentů druhého ročníku čtyřletého gymnázia, učitel v této třídě hudební výchovu vyučuje druhým rokem. Časová dotace předmětu jsou dvě hodiny týdně. 3.4.2.2 Náplň hodiny hudební výchovy

Graf č. 54

88

Dle grafu je vidět, že v hodinách hudební výchovy je nejvíce času věnováno zpěvu, což připouští všichni respondenti, neboť uvedli číslo mezi 41% a 60%. Dále je v hodinách prostor pro dějiny hudby, leč v menší míře. Ostatní činnosti jsou méně časté: převážná většina respondentů přidělila hudební nauce, poslechu hudby a jiným činnostem nízké číslo. Číslo nula sice doplnilo pět ze všech dotazovaných u hudební nauky, většina si ale myslí, že hudební naukou se v hudební výchově zabývají, stejně jako dalšími činnostmi – poslechem hudby a filmy56 3.4.2.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Mezi písněmi zpívanými v hodinách hudební výchovy se objevovaly: Marie (Tomáš Klus), Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), Kohout (Nedvědi), Motýl, Tři kříže, To se nikdo nedoví, Yesterday, Gaudeamus Igitur, písničky od W. A. Mozarta, Babička Mary. Všechny písně se vyskytly několikrát, každý respondent uvedl alespoň dvě písně, častěji však čtyři až pět. 3.4.2.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 55

Ze tří uvedených možností a jedné možnosti na doplnění vybrali všichni studenti mezi materiály ke zpěvu zpěvník Já, písnička II, dále všichni kromě jednoho uvedli nakopírované písně od učitele. Nikdo nezvolil možnost zpívání ze zpěvníku ani jinou možnost. 3.4.2.5 Co znamená moderní populární hudba Odpovědi se často shodovaly a sdělovaly: hudba 20. a 21. století, hudba současnosti, kterou poslouchá velké množství lidí, spíše však mladí lidé. Je jednoduchá, lehce zapamatovatelná, nemá však hlubší významový smysl, jde o komerční záležitost. 56

Vyučující uvedl, že studentům v hodinách hudební výchovy pouští hudební filmy nebo filmy o hudebních osobnostech také moderní populární hudby (např. dokument o Michaelu Jacksonovi).

89

Většina odpovědí vyjadřovala jedno ze stanovisek, v jednom případě nebylo na otázku zodpovězeno. 3.4.2.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 56

Z celkem dvanácti respondentů si čtyři myslí, že písně moderní populární hudby v hodinách HV nezpívají, osm naopak uvádí, že písně MPH zpívají a příklady dokládá: Marie (Tomáš Klus), Yesterday (The Beatles) - nejvícekrát, dále John Lennon, Spomal‘ (Peha), Boty proti lásce (zpívala Yvonne Přenosilová). Zde se jedná o to, co kdo považuje za MPH, neboť dotazovaní uvádějící, že písně MPH v hudební výchově nezpívají, ve čtvrté otázce zaznamenali také písně z MPH, leč nelze než se domnívat, že je nepovažují za písně moderní populární hudby. Vždyť téměř všechny písně ze čtvrté otázky patří do MPH, snad jen s výjimkou Gaudeamus Igitur a písní od Mozarta. 3.4.2.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 57

V otázce poslechu nahrávek MPH je poměr oproti předchozí otázce odlišný: sedm z dvanácti respondentů uvádí, že nahrávky MPH neposlouchají. Podle pěti zbylých dotazovaných nahrávky MPH poslouchají, příklady jsou buď referáty týkající se oblíbených hudebních skupin a interpretů, nebo poslouchají v hodinách dokonce živý 90

zpěv jednoho ze svých spolužáků, který interpretuje písně od Christiny Aguilery, Christiny Perri či Alexandry Burke. 3.4.2.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Nejvyšší oblíbenost dle dotazníku získala píseň Rána v trávě od folkového interpreta Žalmana, dále pak Yesterday (The Beatles), Marie (Tomáš Klus), To se nikdo nedoví (zpívala Helena Vondráčková a Waldemar Matuška) a Mozart (nebyly uvedeny konkrétní písně). Písně Kohout, Tři kříže, V ulici, kde žiješ ty, Motýl, Holubí dům, Spomal‘ a Strom se vyskytly mezi oblíbenými písněmi jedenkrát. 3.4.2.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ačkoliv se písně od Mozarta dvakrát objevily mezi oblíbenými písněmi, třikrát se vyskytly mezi neoblíbenými, dvakrát pak Yesterday, ostatní písně jako Gaudeamus Igitur, Kohout, Babička Mary, Tři kříže nebo Motýl byly uvedeny pouze od jednoho respondenta. 3.4.2.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy V pěti dotaznících se objevili konkrétní interpreti a skupiny, od nichž by studenti chtěli písně zpívat: Adele, Rihanna, Beyonce, Celeste Buckingham, Christina Aguilera, Queen, ABBA, Coldplay, Tomáš Klus. Následně se často objevovalo přání zpívat více písní v angličtině a více moderních písní od současných interpretů. Další odpovědi byly nevyhraněné (nevím, nechci zpívat) nebo bylo ve dvou případech uvedeno, že vyučující vždy vyhoví navrženým písním studentů, čímž byla vyjádřena spokojenost s písněmi a zároveň zodpovězena i následující otázka. 3.4.2.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy V téměř všech odpovědích se vyskytlo, že učitel dává možnost navrhnout písně ke zpěvu, pouze jednou se vyskytla váhavá opačná odpověď „spíše ne“. V některých případech bylo uvedeno, že si písně mohou vybírat spíše ze zpěvníku (Já, písnička II) nebo nakopírovaných písní, které má učitel připraveny. Učitel má tedy k dispozici písně, z nichž pak dává studentům na výběr. Dle výpovědi učitele a některých předchozích odpovědí respondentů si studenti mohou navrhnout píseň, kterou učitel zajistí a následně ji studenty naučí.

91

3.4.2.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině Tři čtvrtiny studentů se kladně vyjádřily na dotaz písní zpívaných v angličtině. Nejčastěji byla uváděna píseň Yesterday, v jednom případě také Ding Dong. Respondenti dále uváděli, že písní zpívaných v angličtině je více, ale neuvedli žádné konkrétní případy. Často se také objevovalo, že kromě angličtiny zpívají písně v dalších jazycích: němčina, francouzština, latina. Pouze ve dvou odpovědích se vyskytlo, že písně v anglickém jazyce nezpívají, a dvě odpovědi uváděly, že písně v angličtině zpívají občas. Tyto výsledky odpovídají otázce č. 4, kde byly zjišťovány písně zpívané v hodinách hudební výchovy. Písně byly všechny – s výjimkou Yesterday - v češtině a od českých interpretů. 3.4.2.13 Nástroje, na které učitel doprovází

Graf č. 58

Všichni dotazovaní se shodli na tom, že učitel nejčastěji doprovází na klavír, velmi často nebo občas také na kytaru. Ostatní možnosti prakticky vyloučili s výjimkou pouštění reprodukované hudby, které je však jen velmi zřídka.

92

3.4.2.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 59

Zde se skupina dotazovaných ve svých odpovědích rozdělila na dvě poloviny: šest uvádí, že moderní populární hudbu v hodinách hudební výchovy neprobírají, podle zbylých šesti se naopak MPH v hodinách HV zabývají, příklady jsou: Michael Jacksone, Coldplay, Simple Plan, Pink Floyd, Yes či muzikály Jesus Christ Superstar, Fantom opery. Moderní populární hudbou se zabývají také v referátech na své oblíbené kapely. Většina z první poloviny obvykle uváděla, že MPH se „zatím“ nezabývají. Patrně výše uvedené hudební skupiny, interprety a muzikály nepovažuje za moderní. 3.4.2.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat Kromě jednoho respondenta všichni uvádějí, že je vhodné se moderní populární hudbou zabývat, a to z důvodů: je to aktuální téma, proto je dobré se v něm orientovat, učitel tím může více zaujmout, navíc každý poslouchá něco jiného a je vhodné mít celkový přehled, také to bude jednou historií kultury. Respondent, který se negativně vyjádřil, nemá spíše celkový zájem o předmět, neboť: „hudební výchovu jsem si vybral, protože nemám výtvarné nadání a otvírat pusu umí každý“. Podobně vypovídá i to, že nemá žádný nápad na písně, protože „nechce zpívat“ (viz otázka č. 11). 3.4.2.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě Opět si všichni respondenti kromě jednoho myslí, že se jejich učitel hudební výchovy orientuje v moderní populární hudbě, ačkoliv někteří uváděli, že se orientuje pouze do určité míry, což však v podstatě chápou, neboť hity z posledních měsíců nemusel dosud zaznamenat. 3.4.2.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měla by být zařazena v učebnici Respondenti se v názorech dají rozdělit na více skupin:

93

1. skupina by do učebnice zařadila konkrétní interprety jako Michael Jackson (třikrát), Karel Gott, Adele, PSY57, ABBA (dvakrát), Madonna, Linkin Park, Michal David, Christina Aguilera, Rihanna. 2. skupina by zařadila do učebnice hudební žánry: pop, rock, jazz, folk, metal, punk (=punk-rock) 3. skupina nemá žádný nápad (dvakrát) nebo je toho názoru, že by další generace měla znát hudební legendy jako Michael Jackson, ABBA či The Beatles, ale tyto legendy by nemusely být zařazeny v učebnici. 3.4.2.18 Oblíbené hudební styly a žánry

Graf č. 60

Nejvíce příznivců mezi žánry má pop, hned poté rock, dále pak elektronická taneční hudba, hip-hop / rap, jazz a muzikál, po jednom posluchači mají ostatní žánry kromě blues, reggae / ska, metalu, house a folklórní hudby. V možnosti jiných 57

Jedná se o korejského interpreta, rekordmana v počtu zhlédnutí klipu Gagnam Style, hit posledních měsíců.

94

hudebních žánrů se objevovalo především R&B, případně klasická hudba (myšleno artificiální) nebo dubstep. Jeden z dotazovaných navíc uvedl, že nemá žádné oblíbené žánry, údajně poslouchá od všeho to, co se mu líbí. 3.4.2.19 Oblíbené kapely a interpreti Mezi nejoblíbenější interprety patří v této skupině respondentů Rihanna a Christina Aguilera, dále Adele, Celeste Buckingham, Michael Jackson, Katy Perry, Simple Plan, AC/DC nebo Tomáš Klus. Dva z respondentů navíc uvedli skladatele či interprety vážné hudby (Mozart, Smetana, Vivaldi; Bocelli). Odpovědi této otázky korespondovaly s odpověďmi z předchozí otázky: nejvíce oblíbených interpretů bylo z popové scény, další z odvětví rocku, případně dalších žánrů. Patrně to vypovídá o jisté orientaci v žánrech a jednotlivých interpretech. ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 61

95

Zařazení žánrů bylo relativně úspěšné, neboť polovinu ukázek přiřadili k žánru všichni respondenti správně, několik pak některé žánry mezi sebou zaměnili, leč vždy správný žánr zařadila nadpoloviční většina dotazovaných. Mezi interprety a názvy písní ukázek byla 100 % úspěšnost u písně Mamma Mia! od skupiny ABBA (ke zpopulárnění této písně v posledních letech nejspíš přispěl stejnojmenný film). Osm z dvanácti respondentů poznalo Eminema jakožto zástupce hip-hopu, název písně však neznal nikdo. Čtyři pak uvedli skupinu Sto zvířat (přestože žánr ska mezi oblíbenými žánry nebyl zmíněn) a opět v žádném případě nebyl uveden název písně Nejkratší cesta. Dva dotazovaní zařadili k rocku skupinu Deep Purple, název písně Smoke On The Water tři, k folku Karla Plíhala taktéž dva, ale název písně Ráda se miluje se objevil pouze jednou. Ve čtyřech případech byla rozpoznána píseň What Is Love, interpret Haddaway z žánru disco však nikoli. Nikdo z dotazovaných nepřiřadil interpreta ani název písně u elektronické taneční hudby a u metalu. Interpret nebyl rozpoznán v žádném případě ani u disca a název písně u hip-hopu a ska.

3.4.3 2. ročník F, vyučující P 3.4.3.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 62

Ve druhém, resp. šestém, ročníku víceletého gymnázia bylo dotazovaných celkem dvanáct, devět studentů a dvě studentky, přičemž čtyři z nich byli ve věku šestnácti let a sedm ve věku sedmnácti let. Předmět hudební výchovu má přibližně polovina třídy dvě hodiny týdně, druhá část třídy má namísto toho výtvarnou výchovu. Tuto skupinu studentů vyučuje hudební výchovu učitel od prvního ročníku gymnázia, tzn. již šestým rokem. 96


Graf č. 63

Respondenti uvádí jako nejčastější činnost v hodinách hudební výchovy probírání dějin hudby a zpěv (na rozdíl od ostatních tříd) na druhém místě. Občasně se věnují hudební nauce a poslechu hudby. Mezi jinými činnostmi objevilo video nebo tanec. 3.4.3.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Mezi písněmi zpívanými v hodinách hudební výchovy se objevovaly: Tři kříže, Proměny, Buráky, Bedna od whisky, It‘s My Life (zpívá Bon Jovi), Rána v trávě, Anděl. Jeden respondent uvedl, že zpívají písně staré české, např. Marnivá sestřenice a staré populární, např. Yesterday. Nutno dodat, že obě písně vznikly ve druhé polovině 20. století a jsou počítány mezi populární písně, respondent je však přesto řadí do starých neaktuálních písní. 3.4.3.4 Materiály pro zpěv Téměř všichni dotazovaní zvolili variantu zpěvu ze zpěvníku Já, písnička nebo nakopírovaných písní od učitele. Jeden respondent uvedl pouze zpěvník a jeden nakopírované písně a učebnici. 3.4.3.5 Co znamená moderní populární hudba Kromě jedné vynechané odpovědi dokázaly ostatní odpovědi alespoň částečně vyjádřit, co znamená MPH. Shrnuto: hudba 20. a 21. století vytvořená pro komerční účel, poslouchá ji většina populace, především mladí lidé. Respondenti této skupiny

97

dokázali vcelku obratně vyjádřit, co MPH znamená, většina odpovědí byla smysluplná, což v některých předchozích skupinách nebylo časté. 3.4.3.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy Devět z jedenácti respondentů se shodlo na tom, že písně MPH v hudební výchově zpívají a jako příklad uvádělo Bon Jovi (patně myšlena píseň It‘s My Life uváděná v písních zpívaných při HV, viz výše), Green Day a Spomal‘ (zpívá Peha). Dva dotazovaní se domnívají, že písně MPH nezpívají. 3.4.3.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy V této otázce kromě jednoho respondenta všichni ostatní uvádí, že v hodinách hudební výchovy poslouchají nahrávky písní moderní populární hudby a dokládají to příklady: Rammstein, Coldplay, Iron Maiden, Foo Fighters, The Killers. Dle informací učitele se jedná o referáty studentů nebo o filmy, které učitel studentům pouští a seznamuje je s jednotlivými hudebními žánry a skupinami. 3.4.3.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Dvakrát se mezi oblíbenými písněmi z hodin hudební výchovy objevilo Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), Proměny (Čechomor), jednou pak např. Darmoděj (Jarek Nohavica), Tři kříže, Život je jen náhoda. Dále se vyskytly odpovědi jako písně převážně moderní nebo country písně, dvakrát se také mezi oblíbenými písněmi nevyskytla žádná odpověď. 3.4.3.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ve většině případů nebyla uvedena žádná neoblíbená píseň. Z konkrétních odpovědí neoblíbených písní se objevil kánon, renesanční, barokní a klasicistní písně a písně z oper. Písně těchto typů byly zpívány nejspíše někdy v minulosti, neboť mezi písněmi zpívanými v hodinách HV se neobjevily, navíc nejsou uvedeny ani konkrétní písně, ale pouze jakési okruhy písní. Je tedy otázka, zda takové písně skutečně v HV zpívali. 3.4.3.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy Odpovědi respondentů je možné rozdělit do několika skupin: dva nemají nápad ani přání, které písně by chtěli zpívat, další jeden spokojen a tvrdí, že pokud mají nějaký nápad na píseň, kterou by chtěli zpívat, učitel jim zpravidla vyhoví. Dále by jeden chtěl zpívat více moderních písní, další tři písně v angličtině. Zbytek respondentů dával 98

konkrétní příklady písní nebo kapel, od kterých by chtěli písně zpívat, např. píseň 21 Guns (skupina Green Day), píseň Teenagers (skupina My Chemical Romance), Gagnam Style (interpret PSY) nebo „Panenka a další trampské písně“. 3.4.3.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy Zde se odpovědi všech respondentů shodovaly – písně do hodin hudební výchovy si mohou sami navrhnout, příkladem byla píseň It‘s My Life od Bon Jovi. Někteří ještě dodali, že si mohou navrhnout písně ze zpěvníku nebo si některé sami přinést. 3.4.3.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině Podle většiny dotazovaných písně v angličtině zpívají, a to např. již zmiňovanou píseň It‘s My Life (Bon Jovi) nebo From Me To You od skupiny The Beatles. Dva respondenti si myslí, že písně v angličtině nezpívají (v předchozí otázce sice uvedli, že si mohou písně sami navrhnout, ale nedoložili žádnou konkrétní písní jako většina), další dotazovaný se k této otázce nevyjádřil. 3.4.3.13 Nástroje, na které učitel doprovází

Graf č. 64

Z grafu vyplývá, že nejvíce učitel v hodinách využívá kytaru a poté klavír. Doprovod na jiné nástroj je pouze výjimečný, a to na rytmické nástroje. Reprodukovaná hudba je taktéž pouze občasnou variantou a jiné možnosti studenti neuvedli. (Jeden 99

z respondentů se vyjímal svým tvrzením, že učitel na klavír nedoprovází nikdy, což v porovnání s odpověďmi ostatních patrně nebude pravda.) 3.4.3.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 65

73% respondentů si myslí, že moderní populární hudbu v hodinách HV probírají, např. hudební skupiny Coldplay, Rammstein, Foo Fighters, The Killers, Evanescence. Seznámení s některými skupinami proběhlo v rámci referátů studentů, jak sami respondenti uváděli. O některých hudebních skupinách však referoval sám učitel, jak osobně doložil. Odpovědi této otázky se shodují s otázkou č. 8 o poslechu písní moderní populární hudby v HV (viz výše). Dva dotazovaní uvádějící, že moderní populární hudbu v HV neprobírají, si navíc myslí, že 1) nezpívají, neposlouchají písně MPH ani nezpívají písně v angličtině, 2) písně v anglickém jazyce sice zpívají, stejně tak zpívají písně MPH, ale neposlouchají je. Poslední student nevybral odpověď k této otázce, podobně jako u otázky písní zpívaných či nezpívaných v angličtině. 3.4.3.15 Zda a proč je vhodné se MPH zabývat Kromě opět jedné nezodpovězené otázky si všichni dotazovaní myslí, že je vhodné se moderní populární hudbou zabývat z těchto důvodů: patří do obecných znalostí, je součástí hudební tvorby a je významná pro většinu mladých lidí. Také je zajímavé slyšet názory ostatních na současnou MPH a je to možnost, jak se dozvědět o hudebních skupinách. 3.4.3.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě Všichni dotazovaní jsou toho názoru, že jejich učitel se v moderní populární hudbě orientuje.

100

3.4.3.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měla by být zařazena v učebnici Odpovědi respondentů budou opět rozděleny do několika skupin: 1. skupina (5 respondnetů) navrhuje konkrétní hudební skupiny jako Green Day, Nirvana, Offspring, Pink Floyd, Guns N´ Roses, Linkin Park, Bon Jovi či AC/DC. Nutno povšimnout si výběru návrhů: ve všech případech se jedná o hudební skupiny, nikoli interprety, patřící do rocku a jeho odvětví (punk-rock, hard rock, art rock). Jedinou výjimku tvoří Jean-Michel Jarre, v jehož případě se jedná o samostatného interpreta, tvůrce elektronické hudby. 2. skupina (4 dotazovaní) uvádí jako návrhy hudební žánry rock, pop, metal, punk (=punk-rock), elektronická hudba. 3. skupinu tvoří dva studenti, jež nemají žádný návrh na probíranou látku MPH. 3.4.3.18 Oblíbené hudební styly a žánry

Graf č. 66

101

Výrazně nejoblíbenějším žánrem je rock, který má z dvanáctičlenné skupiny devět příznivců, šest dotazovaných poslouchá metal a jazz, čtyři pop a punk-rock. Tři studenti mají oblíbený hip-hop/rap a art rock. Po jednom příznivci mají žánry elektronická taneční hudba, blues, reggae/ska, folklor (v poznámce byl uveden folklor anglický a irský), muzikál. V možnosti jiné byly ve třech případech žánry R&B, klasická hudba a indie rock (odvětví rocku). Disco, folk, techno a house nemají ve skupině žádné posluchače. 3.4.3.19 Oblíbené kapely a interpreti Z většiny hudební skupiny korespondovaly s uvedenými žánry předchozí otázky, což znamená, že mezi oblíbené skupiny patří především rockové, punk-rockové a metalové skupiny jako Green Day, Nightwisch, The Killers, Coldplay, Bon Jovi, Linkin Park, Pink Floyd, Offspring, Nirvana, The Beatles a další. Opět se vyskytovaly některé nedostatky mezi odpověďmi této a předchozí otázky: uvedené oblíbené hudební skupiny nebo interpreti typičtí pro určitý žánr se neobjevili v oblíbených žánrech předchozí otázky (př. Tomáš Klus, ačkoliv nebyl zvolen folk nebo skupina Kabát, přestože nebyl vybrán rock) nebo naopak byl zvolen některý žánr, pro který ale nebyla uvedená žádná skupina či interpret (jazz, blues). Ve dvou odpovědích nebyly uvedeny konkrétní skupiny nebo interpreti, ale pouze komentář, že dotyčný poslouchá vše, co se mu líbí nebo co zrovna nalistuje ve svém iPodu. Celkově se odpovědi této otázky shodovaly s otázkou učiva o MPH, které by mělo být zařazeno v učebnicích (viz výše):vyskytovaly se téměř shodné návrhy na hudební skupiny, jako jsou u jednotlivců oblíbené. Také se jednalo převážně o hudební skupiny, nikoliv interprety (výjimku tvořil pouze Jean-Michel Jarre, Tomáš Klus nebo Adele – pouze u dvou respondentů).

102

ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 67

V přiřazování žánrů k hudebním ukázkám byla 100% úspěšnost u hip-hopu (ačkoliv jej téměř nikdo ze skupiny neuvedl jako svůj oblíbený, je pro ně patrně natolik typický, že jej dokázali zařadit všichni). Deset z jedenácti respondentů poznalo rock a metal, což odpovídá oblíbenosti těchto žánrů. Devět dotazovaných správně zařadilo folk, i když nemá ve skupině oblíbence. Dále osm poznalo pop, sedm elektronickou taneční hudbu, pět ska a čtyři disco – žádný z těchto žánrů není ve skupině příliš vyhledávaný. Poznávání interpretů bylo o něco méně úspěšné – osm zařadilo pop a skupinu ABBA, což je vcelku časté pravděpodobně díky stejnojmennému filmu Mamma Mia z poslední doby. Šest studentů poznalo metalovou skupinu Iron Maiden – odpovídá to oblíbenosti metalu u těchto respondentů. Avšak pouze pět studentů správně určilo rockovou skupinu Deep Purple, přestože je ve skupině rock nejoblíbenějším žánrem, a interpreta Eminema, ačkoliv žánr hip-hop poznali všichni. Dále tři studenti

103

uvedli u disca interpreta Haddaway a dva Sto zvířat u žánru ska. Nikdo nepoznal interpreta elektronické taneční hudby a folku. Všichni poznali píseň Mamma Mia! (již zmiňovaný film), sedm název písně od skupiny Deep Purple, Smoke On The Water, pět název písně What Is Love, což je překvapivé vzhledem k celkově nízké oblíbenosti disca. Čtyři respondenti zapsali název písně od Eminema Lose Yourself a pouze dva název metalové písně Ghost On The Navigator, ačkoliv skupinu Iron Maiden poznalo šest z jedenácti dotazovaných. Název písně nebyl v žádném případě u elektronické taneční hudby, folku a ska.

3.5 Vyhodnocení výsledků tří tříd gymnázia Brno 3.5.1.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 68

Dotazovaných studentů ze tří tříd gymnázia Brno bylo celkem 31, z čehož 18 studentů a 13 studentek, jedna třída prvního ročníku a dvě třídy druhých ročníků vyššího gymnázia. U prvního ročníku (třída D) se jedná o třídu, která je na šestiletém gymnáziu, hudební výchovu je učitel vyučuje třetím rokem. Třída E studuje čtyřleté gymnázium, na škole je tudíž druhým rokem a po celou dobu mají jednoho vyučujícího na hudební výchovu. Třída F je na gymnáziu již šestým rokem v rámci osmiletého gymnázia, učitele mají po celou dobu jednoho, stejného jako třída E.

104


Graf č. 69

Největší zastoupení v hodinách hudební výchovy mají dějiny hudby, hned po nich zpěv. Hudební nauka a poslech hudby jsou občasnou činností. Mezi jinými činnostmi se v nízkém zastoupení objevily filmy, referáty, tanec. 3.5.1.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ve třídě D byly téměř všechny písně zpívané v HV ze zpěvníku Já, písnička II nebo III, (př. Jožin z Bažin, Slavíci z Madridu, Tři kříže, Jdem zpátky do lesů…). U druhého vyučujícího ve třídách E a F se sice písně ze zpěvníků Já, písnička II a III také objevovaly, ale ne v tak vysokém zastoupení. Z uvedených zpěvníků nejsou písně Marie (Tomáš Klus), Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), Kohout (Nedvědi) a It´s My Life (Bon Jovi – studenty navržená píseň).

105

3.5.1.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 70

Nejčastějším zdrojem pro písně do HV je zpěvník Já, písnička II, případně Já, písnička III, dále pak nakopírované písně od učitele. V žádné z těchto tříd není zvykem zpívat z učebnice (nepoužívají je ani pro zpěv písní ani pro výklad látky) a jiné možnosti se také neobjevovaly. 3.5.1.5 Co znamená moderní populární hudba Odpovědi v jednotlivých třídách byly vcelku podobné: jedná se o hudbu 20. a 21. století, poslouchá ji především mladá generace, jde o komerční záležitost. Jsou to písně jednoduché, lehce zapamatovatelné. V každé třídě jeden respondent neodpověděl, ostatní se snažili smysluplně vyjádřit, co moderní populární hudba znamená.

106


Graf č. 71

Z grafu je znatelná rozdílnost tříd v jejich názorech na zpěv moderních populárních písní. Většina ze třídy D si myslí, že písně MPH v hodinách hudební výchovy nezpívají. Ve třídách E a F je to naopak: podle většiny písně MPH zpívají. Písně zpívané v hudební výchově, které uváděli studenti, byly téměř všechny z oblasti moderní populární hudby. Podle výsledků vyhodnocování jednotlivých tříd však studenti za MPH považují písně z posledních max. 20 let, což vysvětluje to, proč některé písně za moderní populární hudbu nepovažují. Písně ze zpěvníku Já, písnička II a III jsou vzniklé více než 20 let, a tudíž je velká část mladých lidí celkově nepovažuje za moderní. Z výše uvedeného důvodu se třída domnívá, že písně MPH nezpívají a naopak třída E a F si myslí, že zpívá písně moderní populární hudby, neboť zpívá více jiných písní než pouze ze zmiňovaného zpěvníku (např. za ně považuje Marii (Tomáš Klus) nebo It´s My Life (Bon Jovi)).

107

3.5.1.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 72

Opět je znát rozdílnost v jednotlivých třídách: větší část třídy D uvádí, že písně MPH v hodinách hudební výchovy neposlouchají. Pokud ano, tak při referátech studentů. (Jeden respondent nezvolil ani jednu možnost, protože dříve (na ZŠ) písně MPH poslouchali, nyní neposlouchají.) V třídě E většina respondentů také uvádí, že písně MPH neposlouchají. V případě, že poslouchají, dávají za příklad poslech svého spolužáka zpívajícího v hodinách sólově. Studenti ze třídy F se všichni kromě jednoho shodují, že nahrávky MPH v hodinách poslouchají, např. Rammstein, Coldplay, Iron Maiden, Foo Fighters. Jak učitel sám uvedl, zčásti se jedná o jeho výklad a zčásti o referáty studentů. 3.5.1.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Primárním zdrojem písní ve třídě D je zpěvník Já, písnička II a III, z kterých je nejoblíbenější písní Jožin z bažin. Ačkoliv bylo mezi písněmi zpívanými v HV uvedeno celkem 18 písní, mezi oblíbenými byly pouze čtyři. Třídy E a F mají jednoho vyučujícího, proto jsou některé zpívané písně pochopitelně shodné. V obou třídách není výběr písní omezen na zpěvník Já, písnička. K nejoblíbenější písni patří Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), dále pak Proměny (Čechomor), Marie (Tomáš Klus) nebo Yesterady (The Beatles).

108

3.5.1.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Stejným jevem ve třídě D i E bylo to, že písně, které v předchozí otázce patřily k oblíbeným, se vyskytly též mezi neoblíbenými: Jožin z bažin ve třídě D a písně od Mozarta nebo Yesterday ve třídě E. Ve třetí třídě F se neobjevil žádný název konkrétní neoblíbené písně, jednalo se spíše o nepřesná specifika jako kánon, renesanční, barokní písně apod. 3.5.1.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy Často se odpovědi respondentů v této otázce nevyskytovaly vůbec nebo nebyla konkrétní přání, případně jsou spokojeni s repertoárem písní. Celkově by se dalo říci, že studenti by si přáli zpívat moderní písně od současných zpěváků nebo skupin a především pak více písní v anglickém jazyce, což buď explicitně vyjádřili, nebo to lze vyvodit z názvů konkrétních písní nebo interpretů v podstatě všichni zmínění patří mezi zahraniční interprety. 3.5.1.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy Ve všech třech třídách mají studenti možnost výběru písní. Ve třídě D je však výběr omezen na zpěvník Já, písnička II a III. Ve třídách E a F zpívají i z více materiálů, takže jim často učitel dá možnost vybrat si písně ze zpěvníků nebo písně nakopírované, které sám přinese, leč nebrání se zcela novým návrhům studentů – jestliže si nějakou píseň přímo navrhnou, se studenty se ji naučí. Dokladem toho je píseň ze třídy F It´s My Life (Bon Jovi). 3.5.1.12 Písně zpívané či nezpívané v angličtině Respondenti se v žádné třídě zcela neshodli na tom, zda písně v anglickém jazyce zpívají nebo nezpívají. Největší rozdíl v názoru byl ve třídě D, kde si polovina myslí, že písně v angličtině nezpívají, a druhá polovina uvádí opak a jako příklad uvádí písně Yesterday a Michelle od skupiny The Beatles. Ve třídě E byl názorový rozdíl již menší a pro příklad byla nejčastěji zmiňována taktéž píseň Yesterday. Třída F se v názoru téměř shodovala – uváděla písně It´s My Life (Bon Jovi) a From Me To You (The Beatles).

109


Graf č. 73

V celkovém součtu tří tříd učitelé nejvíce využívají klavír a kytaru. Jiný nástroj je velmi zřídka, a to ve třídě F, kdy učitel velmi zřídka používá rytmické nástroje. Také velmi zřídka oba učitelé pouští reprodukovanou hudbu. V jiné možnosti se pouze jednou ve třídě D objevilo, že učitel občas nedoprovází, ale zpívá se studenty. 3.5.1.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 74

110

Ve třídách D a E jsou výsledky podobné – počet respondentů, kteří se domnívají, že MPH v hodinách hudební výchovy neprobírají, je stejný jako počet těch, kteří se domnívají opak. Ve třídě D navíc dva dotazovaní na otázku neodpověděli. Třída F je ve své odpovědi jednotnější: většina si myslí, že moderní populární hudbu v hodinách hudební výchovy probírají, jeden respondent se navíc nevyjádřil. Ve všech třídách podle odpovědí studentů i učitelů probírají referáty studentů na oblíbené kapely. Učitel P ve střídách E a F navíc seznamuje studenty s některými skupinami MPH prostřednictvím videí a filmů (Michael Jackson, Coldplay, Jesus Christ Superstar apod.) 3.5.1.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat Všichni respondenti se v podstatě shodli na tom, že je vhodné se moderní populární hudbou v hodinách hudební zabývat, a to proto, že je to aktuální téma, které je pro ně zajímavé, a tudíž je i baví. Zároveň to považují za celkový hudební přehled, jejž by měli mít o minulosti, ale i současnosti. 3.5.1.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě Celkově má převážná část studentů za to, že se jejich učitel v moderní populární hudbě orientuje. Ve třídě D dále dva respondenti nevědí, ve třídě E pak uvádí, že se sice orientuje, ale do určité míry. Ve třídě F si všichni myslí, že se učitel v MPH orientuje. K této otázce se navíc vyjádřili i oba učitelé. Vyučující třídy D si myslí, že se v moderní populární hudbě neorientuje, vyučující tříd E a F prohlásil, že se o MPH zajímá a má ji rád, proto se také v ní orientuje, ačkoli připouští, že samozřejmě do určité míry. 3.5.1.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měla by být zařazena v učebnici V celkovém pohledu lze rozdělit odpovědi respondentů do tří skupin, přičemž první skupina neodpověděla či nemá žádný nápad, druhá skupina by do učebnic zařadila hudební žánry, zpravidla tradiční rock, pop, metal, disco, jazz, techno a třetí skupina by byla pro zařazení jednotlivých hudebních skupin nebo interpretů. Zde je již patrný odlišný vkus dotazovaných v jednotlivých třídách: třída E preferuje spíše popové interprety a skupiny jako ABBA, Madonna, Christina Aguilera, Rihanna, naopak třída F

111

vyhledává především rockové skupiny (Green Day, Nirvana, Offspring, Pink Floyd, Guns N´Roses). Třída D není vyhraněna a mezi návrhy se objevil jak Michael Jackson nebo The Beatles, tak Pink Floyd či AC/DC.

112


Graf č. 75

113

Z grafu opět vyplývá rozdílnost hudebního vkusu v jednotlivých třídách. Zatímco pop je ve třídě D a E relativně vyhledávaný, ve třídě F nemá velké množství posluchačů. Naopak rock má nejzásadnější postavení ve třídě F, i když v ostatních dvou třídách nepatří mezi opomíjený žánr. Dicso má po jednom příznivci ve třídách D a E, ve třídě F však nikoliv, podobně jako elektronická taneční hudba a její dvě odvětví techno a house. Folk má jediného posluchače ve třídě E, blues a reggae/ska taktéž po jednom ve třídách D a F. Žánry hip-hop/rap, art rock, punk-rock, metal a jazz mají nejvíce příznivců ve třídě F, ve třídách D a E pouze minimální množství posluchačů. Folklor je zajímavý pro jednoho respondenta ze třídy F (jak sám uvedl, tak folklor anglický a irský), muzikál má oblíbený jen několik málo studentů. Jiné žánry se vyskytovaly především ve třídách D a E, objevovaly se mezi nimi R&B, dubstep, klasická (myšleno vážná, artificiální) hudba. 3.5.1.19 Oblíbené kapely a interpreti V odpovědích se opět objevuje rozdílnost vkusu v jednotlivých třídách, která již byla zmíněna: třída D není celkově příliš zaměřena na určitý okruh žánrů. Mezi oblíbenými interprety a skupinami se objevují jak Green Day či Linkin Park (rock a jeho odvětví), tak David Guetta (house DJ) a Beyoncé (pop, R&B) Třída E je zaměřena na pop a R&B. Nejoblíbenějšími interprety jsou Rihanna, Christina Aguilera, Celeste Buckingham apod. Je možné, že zde do jisté míry nastalo ovlivnění vkusu jednoho ze studentů této třídy, který spolužákům zpívá písně od zmíněné Christiny Aguilery či skupiny ABBA. Třída F naopak vyhledává rockové skupiny nejrůzněji zaměřené, často punkrock. Oblíbené jsou skupiny jako Green Day, Nirvana, Coldplay, Bon Jovi, Pink Floyd a další.

ZVUKOVÝ DOTAZNÍK Pro větší přehlednost souhrnných výsledků zvukového dotazníku, budou do jednotlivých grafů rozděleny tři složky, kterými se měli respondenti zabývat: žánr, interpret, název písně.

114

1. Žánr

Graf č. 76

V zařazování žánrů byla nejúspěšnější třída D, jejíž studenti byli v pěti ukázkách schopni všichni správně žánr zařadit. Ve zbylých třech případech se jednalo o jednu záměnu. Třída E byla 100% úspěšná ve čtyřech žánrech, dále se jednalo o drobné záměny, nebylo více než pět chyb. Respondenti třídy F poznali ukázku všichni pouze v jednom případě, v jedné ukázce pak bylo až sedm nesprávných zařazení.

115

2. Interpret

Graf č. 77

Ačkoliv v zařazování žánrů byla nejúspěšnější třída D, v poznávání interpretů a skupin byla naopak nejúspěšnější třída F, která byla schopna zapsat kromě dvou případů všechny názvy, na rozdíl od tříd D a E, u nichž ve více případech nepoznal interpreta nikdo. Celkově

největší

úspěšnost

byla

v poznání

hudební

skupiny ABBA,

pravděpodobně díky již několikrát zmiňovanému stejnojmennému filmu z nedávné doby, který píseň i skupinu proslavil.

116

3. Název písně

Graf č. 78

Poznávání názvů písní na tom bylo podobně jako poznávání interpretů: největší úspěšnost byla u třídy F, nejnižší u třídy D. Úplně všichni respondenti správně zapsali název písně Mamma Mia! (vysoká úspěšnost opět díky stejnojmennému filmu, viz výše). Naopak nikdo nepoznal interpreta DJ Karibu ani název písně House of Noise a téměř nikdo písně ze žánrů metal, folk a ska.

V celkovém shrnutí zvukového dotazníku lze konstatovat, že nejúspěšnější v zařazování žánrů byla třída D, o něco méně úspěšná pak třída E a nejméně úspěšná třída F, která však naopak byla schopna nejlépe rozpoznat interprety a názvy písní, což vypovídá o přehledu v jednotlivých interpretech a jejich písních. Třída D má spíše lepší orientaci celkově v žánrech, ale není již schopna tak přesně zařadit interprety a názvy písní. 117

3.6 Vyhodnocení všech tříd gymnázií 3.6.1.1 Počet dotazovaných studentů

Graf č. 79

Respondentů výzkumného šetření bylo celkem 71 ze šesti tříd gymnázií Jihlava a Brno. 40 dotazovaných bylo z gymnázia Jihlava (dále pouze K) a 31 z gymnázia Brno (dále pouze L). Z obou škol bylo 37 studentů a 34 studentek. V prvním ročníku vyššího gymnázia jsou studenti tří tříd, ve druhém ročníku vyššího gymnázia jsou taktéž studenti ze tří tříd. Kromě jednoho vyučujícího, jenž učí ve dvou třídách, má každá třída jiného učitele na předmět hudební výchova. 3.6.1.2 Náplň hodiny hudební výchovy

Graf č. 80

118

Výsledky týkající se náplně hudební výchovy se na jednotlivých gymnáziích liší: na gymnáziu K má největší zastoupení v hodinách hudební výchovy zpěv, hned po něm dějiny hudby. Hudební nauka a poslech hudby nejsou častými činnostmi, na rozdíl od hry na zobcovou flétnu. Na gymnáziu L jsou podle respondentů naopak nejčastější dějiny hudby, dále zpěv, ostatní činnosti jako hudební nauka a poslech hudby do hodin HV učitelé zařazují pouze občasně. Mezi jinými činnostmi se vyskytl film, referáty, tanec. 3.6.1.3 Písně zpívané v hodinách hudební výchovy Každá třída zpívá odlišné písně, ačkoliv byl často uváděným materiálem zpěvník Já, písnička II, ev. III, žádná třída se v nejčastěji zpívaných písních neshoduje. Ve třídě A (gymnázium K) se zpívají písničky Tulácká, Přátelství, Morituri te salutant, Dokud se zpívá, Holubí dům, David a Goliáš a další, ve třídě B převažují písně v angličtině, např. Welcome Christmas (Glee Cast), To k Vánocům patří (v originále Happy Christmas (War Is Over) od Johna Lennona) a třída C naopak zpívá písně latinské, z duchovní hudby (Jubilate Deo, Panis Angelicus, části mše Kyrie, Gloria…) Na gymnáziu L, ve třídě D převažují písně jako Jožin z bažin, Slavíci z Madridu, Tři kříže. Písně ve třídách E a F jsou v některých případech shodné díky tomu, že obě třídy mají společného vyučujícího a mezi oblíbené písně patří Marie (Tomáš Klus), Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), It´s My Life (Bon Jovi). 3.6.1.4 Materiály pro zpěv

Graf č. 81

119

Třída A zpívá písně především ze zpěvníku Já, písnička II, popřípadě z učebnice, třída B převážně z nakopírovaných materiálů od učitele, ev. také z učebnice. Ve třídě C se všichni respondenti shodli na tom, že zpívají písně výhradně z materiálů od učitele. Na brněnském gymnáziu ve všech třech třídách je hlavním zdrojem pro zpěv písní Já, písnička II, případně Já, písnička III, nebo pak nakopírované písně od učitele (více ve třídách E a F). Odpovědi respondentů všech tříd korespondovaly s předchozí otázkou: uváděné písně se vyskytují v uvedených materiálech (Já, písnička II, III, učebnice, v ostatních případech vlastní zdroje učitele). 3.6.1.5 Co znamená moderní populární hudba Ve všech třídách se odpovědi vcelku shodovaly. Charakteristikou moderní populární hudby bylo, že je to hudba současná, vyhledávanou především mladou generací, jedná se o komerční záležitost, hraje se především v rádiích, oblíbenost je díky jednoduchosti a zapamatovatelnosti. V každé třídě se vyskytl někdo, kdo na otázku neodpověděl, ve třídě však chyběl nebo byl značně nepřesný větší počet odpovědí oproti ostatním třídám. 3.6.1.6 Zpěv moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 82

Ve třech třídách (A, E, F) si většina respondentů myslí, že písně MPH v hudební výchově zpívají, ve třídě B jsou odpovědi vyrovnané, větší část třídy D uvádí, že písně MPH nezpívá a ve třídě C se všichni kromě jednoho shodují na tom, že písně MPH nezpívají.

120

Dle odpovědí z výše uvedené otázky zpívaných písní v HV lze konstatovat, že písně MPH zpívají ve všech třídách s výjimkou třídy C, kde se vyučující zaměřuje na duchovní písně. V dalších třídách sice studenti zpívají písně řazené do MPH, které jsou však staré více než 20 let. Dle vyhodnocování jednotlivých tříd je však respondenti nepovažují za moderní, proto je pochopitelná jejich domněnka, že nezpívají písně moderní populární hudby. Mírná odlišnost je ve třídách E a F, kde jsou zpívány písně mladší než 20 let (např. Marie (Tomáš Klus), tudíž se většina respondentů těchto tříd shodla na tom, že písně MPH zpívají. 3.6.1.7 Poslech nahrávek moderní populární hudby v hodinách hudební výchovy

Graf č. 83

Zde se jednalo o rozdílnost odpovědí ovlivněnou patrně přístupem jednotlivých učitelů. Ve třídě A, D a E většina respondentů uvádí, že nahrávky písní MPH neposlouchají (ve třídě E se v případě poslechu často jedná o poslech svého spolužáka), ve třídách B a C se všichni dotazovaní shodli na tom, že nahrávky MPH neposlouchají. Pouze ve třídě F většina studentů uvádí, že písně MPH poslouchají a jako příklad dává Rammstein, Coldplay, Iron Maiden, Foo Fighters. Jedná se zčásti o referáty studentů a zčásti o výklad učitele.58 3.6.1.8 Oblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ačkoliv čtyři ze šesti tříd zpívají často ze zpěvníku Já, písnička, výběr oblíbených písní se v těchto třídách lišil: ve třídě A jsou nejoblíbenější písně Jarka Nohavici a Karla Kryla (Dokud se zpívá, Když mě brali za vojáka, Morituri te salutant, Anděl), ve třídě D je nejoblíbenější písní Jožin z bažin. Ve třídách E a F sice zpěvník

58

Důvodem, proč učitel se učitel ve třídě F zabývá MPH více (např. ve srovnání s třídou E) je, že značná část skupiny se zabývá rockovou hudební scénou, podobně jako učitel, který má proto snahu v tomto zájmu studenty podpořit.

121

Já, písnička využívají, ale oblíbené písně nejsou z něho, z materiálů od učitele: Rána v trávě (Pavel Žalman Lohonka), Proměny (Čechomor), Marie (Tomáš Klus). Ve třídě B studenti zpívají především z nakopírovaných písní od učitele, oblíbené jsou Welcome Christmas, The Sound Of Silence. Třída C pak zpívá převážně pouze duchovní písně a některé z nich uváděli respondenti mezi své oblíbené (Panis Angelicus, Jubilate Deo). 3.6.1.9 Neoblíbené písně zpívané v hodinách hudební výchovy Ve všech třídách se vyskytl někdo, kdo neodpověděl na otázku nebo kdo má oblíbené všechny písně. Pouze u části respondentů se vyskytly konkrétní názvy neoblíbených písní. Ve třídě A Purpura, Tři kříže, ve třídě C, D a E se neoblíbené písně vyskytovaly i mezi oblíbenými (třída C Rorando coeli, Panis Angelicus, ve třídě D Jožin z bažin, ve třídě E např. Yesterday). Ve třídách B a F se neobjevily konkrétní názvy neoblíbených písní. V žádné třídě není neoblíbená píseň u většiny, žádná píseň se neobjevila více než třikrát. V celkovém shrnutí lze konstatovat, že studenti se nejevili jako nespokojení s výběrem písní a není žádná nesnášená píseň. 3.6.1.10 Písně, které by studenti chtěli zpívat v hodinách hudební výchovy Část respondentů neprojevila žádné přání, část uváděla konkrétní názvy písní či hudebních skupin, např. Chinaski, Kryštof, Nothing Else Matters (Metallica) a část by si přála zpívat více moderních písní od současných interpretů a hudebních skupin. V některých případech se odpověď na otázku nevyskytla vůbec, nebo bylo uvedeno, že je student s písněmi spokojen. 3.6.1.11 Možnost vlastního navrhnutí písní do hodin hudební výchovy V pěti třídách ze šesti se respondenti shodli na tom, že mohou v hodinách hudební výchovy navrhnout písně, které by chtěli zpívat, ve třídě D však bylo upřesnění, že výběr je omezen na zpěvníky Já, písnička II a III. Ve třídách A a B sice převažovaly souhlasné odpovědi, leč byly vyrovnanější než ve třídách brněnského gymnázia (třídy D, E, F). Ve třídě E a F si studenti mohou navrhnout písně i jiné než ze zpěvníků, např. ve třídě F zpívají píseň It´s My Life (Bon Jovi). Ve třídě C se většina shodla na tom, že písně si v hodinách sami nemají možnost navrhnout.

122


Graf č. 84

Otázka by se dala považovat za kontrolní, neboť odpovědi lze vyvodit z předchozích odpovědí. Avšak ani tak nebyly odpovědi respondentů zcela jednoznačné: ve třídách A, E a F si většina myslí, že písně v angličtině zpívají, příklady anglických písní však nejsou nijak početné, v každé třídě se vyskytují nanejvýš dva příklady. Ve třídě D jsou názory vyrovnané: polovina má za to, že písně v angličtině nezpívají a druhá polovina tvrdí pravý opak (v příkladech se vyskytují také pouze dvě písně). Naopak ve třídě C si většina respondentů myslí, že písně v angličtině nezpívají, menšina uvádějící, že zpívají, dokládá písní Amazing Grace, jež se však objevuje mezi zpívanými písněmi, jedná se patrně o píseň zpívanou v předchozích ročnících. Pouze ve třídě B se všichni shodli na tom, že písně v angličtině zpívají, což potvrzují výše uvedené odpovědi

123


Graf č. 85

Na gymnáziu Jihlava všichni tři učitelé doprovází výhradně na klavír, na gymnáziu v Brně pak oba dva učitelé nejvíce využívají klavír a kytaru. Zřídka se objevilo, že učitel hraje na jiné nástroje (pouze výjimečně rytmické nástroje), pouští reprodukovanou hudbu (patrně ne jako náhražka vlastního doprovodu) nebo že zpívá se studenty. 3.6.1.14 Probírání učiva o moderní populární hudbě

Graf č. 86

V pěti třídách studenti tvrdí, že moderní populární hudbu v hodinách HV neprobírají. Ve třídě A by se jí teprve měli zabývat koncem školního roku, ve třídě B však již 1. polovinu 20. století probírali, a přesto uvádí, že se MPH nezabývali. Svědčí 124

to o již zmiňovaném faktu, že tuto látku nepovažují za moderní populární hudbu. Ve třídě C se MPH nezabývali a patrně ani zabývat nebudou, ve třídě D je MPH řešena formou referátů studentů, což někteří za probírání MPH považují, jiní ne; podobně také ve třídě E. Odpověďmi se odlišovala třída F, kde se většina domnívá, že MPH probírají, což potvrzuje také vyučující, jenž tvrdí, že se snaží studenty s MPH seznamovat prostřednictvím videí (např. Michael Jackson, Coldplay, Jesus Christ Superstar). 3.6.1.15 Zda a proč je vhodné se moderní populární hudbou zabývat

Graf č. 87

Z celkem 71 respondentů si 65 myslí, že je vhodné moderní populární hudbou zabývat z následujících důvodů: patří do obecných znalostí, je všude okolo, je součástí hudební tvorby celkově, pro mladé lidi je významná a je to možnost, jak se dozvědět o hudebních skupinách a interpretech. Důvody, proč se MPH nezabývat bylo právě to, že je všude kolem a člověk se k ní běžně dostane, hudební výchova by měla vést spíše k té hudbě, k níž se běžně člověk nedostane. 3.6.1.16 Orientace učitele v moderní populární hudbě

Graf č. 88

125

Většina studentů si myslí, že se jejich učitel v moderní populární hudbě orientuje. Celkem 16 respondentů z celkových 71 má za to, že se učitel v MPH neorientuje (jednalo se především o studenty ze třídy F). Šest dotazovaných uvedlo, že neví. K otázce se také vyjádřili učitelé: dva o sobě tvrdí, že se v MPH neorientují, jeden si myslí, že se orientuje a dva, že se spíše orientují. 3.6.1.17 Příklady interpretů, stylů a žánrů MPH, které by se měly v hudební výchově probírat a měly by být zařazeny v učebnici Odpovědi respondentů lze rozdělit na tři skupiny: první skupina nemá žádný návrh nebo na otázku neodpověděla, druhá skupina by do učebnice zařadila jednotlivé hudební žánry jako rock, pop, hip-hop, metal, taneční hudbu, třetí skupina je pak pro zařazení interpretů a hudebních skupiny. Konkrétní návrhy se v jednotlivých třídách lišily, vyhraněnost byla patrná ve třídách E a F: Třída E preferuje popové interprety a skupiny (Madonna, Rihanna, Christina Aguilera, ABBA), třída F má naopak své oblíbence v rockových skupinách (Green Day, Nirvana, Offspring, Pink Floyd, Guns N´Roses). Pouze ve třídě C se objevil návrh zařadit do učebnice vývoj a specifika jednotlivých žánrů, což by mohlo napomoci k rozšíření orientace v MPH.

126


Graf č. 89

3.6.1.19 Oblíbené kapely a interpreti V oblíbených kapelách a interpretech se projevila vyhledávanou především dvou žánrů: roku a popu. V pěti třídách ze šesti je větší či menší míra oblíbenosti popových či R&B interpretů (Rihanna, Adele, Christina Aguilera, Avril Lavigne…) – převládají ve třídě E, v ostatních kromě třídy F jsou studenti rozděleni přibližně na polovinu mezi oblíbeností popu a rocku. Z rockových skupin se objevovaly Green Day, AC/DC, Linkin Park). Odlišnost se vyskytla ve třídě F, kde je jasně oblíbený rock a jeho odvětví punk rock, art rock (Green Day, Nirvana, Coldplay, Bon Jovi, Pink Floyd). 127

Ve srovnání s otázkou zjišťující, co by studenti zařadili do učebnic, byla určitá souvislost s oblíbenými interprety a skupinami (svého oblíbeného interpreta by také dotazovaní zařadili do učebnic). Část studentů ze třídy C se značným přehledem v žánrech a hudebních skupinách by do učebnic zařadila také přehled jednotlivých stylů a žánrů. ZVUKOVÝ DOTAZNÍK

Graf č. 90

Ve vyhodnocení všech tříd zvukového dotazníku byla největší úspěšnost v přiřazování žánrů (patrně díky výběru mezi žánry). 99% správně zařadilo hip-hop, ačkoliv jej jako oblíbený uvedlo pouze 28%. Na druhém místě byl folk (94%), dále rock (90%), metal a elektronická taneční hudba (89%), ska 82% a nejméně disco.

128

Poznávání interpretů a názvů písní již tak úspěšné nebylo, ačkoliv 89% poznalo popovou skupinu ABBA a píseň Mamma Mia!. 39% správně zapsalo název disco písně What Is Love, přestože žánr uvedlo pouze 8%. Téměř polovina respondentů dále poznala Eminema, i když píseň zaznamenalo pouze 15%. Skupinu Deep Purple uvedlo 20% a název písně 30%. Nulová úspěšnost byla v elektronické taneční hudbě.

129

ZÁVĚR Práce věnovaná moderní populární hudbě v hudební výchově na gymnáziích v úvodní kapitole nastínila současnou hudební výchovu společně s objasněním pojmů nonartificiální hudba, populární hudba, moderní populární hudba, masová hudební kultura a její zákonitosti. Dále se práce zabývala požadavky na předmět hudební výchova dle Rámcového vzdělávacího

programu,

současnými

učebnicemi

pro

gymnázia

–

obecnou

charakteristikou, především učivem moderní populární hudby a poté analýzou učebnic pro první ročník, druhý ročník a následnou komparací s látkou MPH v učebnicích pro 8. a 9. ročník od stejného nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství. Látce MPH jsou věnovány závěrečné kapitoly učebnic 1. a 2 ročníků pro gymnázia. Učebnice měly vyučujícím nabídnout komplexní učivo MPH od počátků do současné doby, což bohužel znamená do počátku 90. let. Přehled je vcelku srozumitelný. Jako velký nedostatek byl shledán nepoměr v tom, do jaké míry se jakým interpretům autoři věnují, např. skupinou The Beatles se autoři zabývali na dvou stranách učebnice, a naopak Michael Jackson byl zmíněn poněkud mimochodem a nenápadně. V porovnání s látkou MPH v učebnicích pro ZŠ bylo zjištěno, že se objevují pasáže textů shodné s učebnicemi pro gymnázia, což pro studenty gymnázií přináší pouze opakování látky z nižšího stupně a neplní tak požadavek rozšíření učiva. Výzkumná část práce byla provedena pomocí dotazníkového šetření na gymnáziích. Po projektu výzkumu byly interpretovány výsledky výzkumu: nejprve vyhodnocení každé třídy zvlášť, poté tří tříd jednoho gymnázia dohromady s přihlédnutím rozdílu mezi jednotlivými vyučujícími a v závěru byly pak všechny výsledky vyhodnoceny společně. Ověření hypotéz: 1. Učitelé se studenty zpívají především písně moderní populární hudby, část respondentů však tento pocit nemá, neboť zpívají písně starší více než 20 let a ty dotazovaní nepovažují za moderní. Poslech MPH není běžnou činností. 2. Probíráním učiva moderní populární hudby se zabývá pouze část učitelů, a to více způsoby: látku MPH učitel probírá dle vlastního uvážení, často formou videa o významných osobnostech či skupinách (např. Michael Jackson, Coldplay); studenti si mají do hodin vypracovávat referáty na své oblíbené hudební interprety a skupiny (zcela jasně však nevyznělo, zda se po referátu učitel danou problematikou více zabývá) nebo 130

poslední varianta, kterou je probírání MPH dle učebnice. Látkou MPH se nemá ve zvyku zabývat jeden učitel z pěti dotazovaných. Studenti však v mnohých případech nepřipouští, že by MPH probírali. 3. V každé třídě se objevila alespoň dvakrát píseň zpívaná v angličtině, v některých třídách (třech z pěti) se jedná spíše o výjimečnou záležitost, naopak v jedné třídě jsou zpívány téměř všechny písně v angličtině. Oproti hypotéze je výsledek písní zpívaných v angličtině kladný. Učitel je spíše otevřený pro návrhy studentů na zpívané písně. Nelze však tvrdit provázanost možnosti výběru písní na písně zpívané v angličtině. Někteří respondenti totiž nevyužijí možnosti vybrat si píseň v angličtině. 4. Většina dotazovaných byla schopna vybrat oblíbené hudební styly a žánry a následně sdělit oblíbené hudební interprety a skupiny. Pouze nepatrná část udělala chyby mezi zvoleným žánrem a interpretem nebo neuvedla žádné konkrétní oblíbené interprety. 5. Většina respondentů byla schopna správně zařadit hudební ukázky k jednotlivým hudebním žánrům. Jména interpretů a názvů písní většina dotazovaných neurčila. Výsledky výzkumu prováděné Katedrou hudební výchovy MU shrnuté v publikaci Multimediální technologie z hlediska jejich využití v hudební výchově na středních školách ČR59 se zabýval některými shodnými otázkami jako výzkum této práce. Ve zkratce budou porovnány některé závěry obou výzkumů: nejčastější činností v hudební výchově je zpěv, učitel nejčastěji používá v HV klavír. Učebnice využívá většina učitelů, studenti však již méně. Nejčastějším zpěvníkem je Já, písnička. Populární hudba sice na většině škol probírána je, leč téměř polovina studentů má za to, že MPH neprobírají. Nejoblíbenějším žánrem studentů je rock a pop, zvláště pak hudební skupiny a interpreti jako např. Linkin Park či Rihanna. Výzkum provedený v této práci přinesl vlastní závěry týkající se moderní populární hudby a zároveň potvrdil výsledky výzkumu již provedeného.

59

SEDLÁČEK, Marek, Bedřich CRHA, Taťána JURČÍKOVÁ, Markéta PRUDÍKOVÁ, Petra OBRŠLÍKOVÁ a Michal KOŠUT. Multimediální technologie z hlediska jejich využití v hudební výchově na středních školách ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 80 s. neuveden. ISBN 978 80 2105704-3.

131

RESUMÉ Diplomová práce je zaměřena na moderní populární hudbu v hudební výchově na gymnáziích. Práce obsahuje analýzu učebnic hudební výchovy pro gymnázia z hlediska moderní populární hudby a porovnání s učivem moderní populární hudby na základních školách. Výzkumná část práce se věnuje interpretaci výzkumu, jenž byl proveden v šesti třídách 1. a 2. ročníků gymnázií. Dotazník se týkal obecných otázek hudební výchovy (náplň hodiny, zpívané písně, oblíbené a neoblíbené písně, druhy nástrojů využívané učitelem), dále otázkám zaměřeným na moderní populární hudbu v hodinách hudební výchovy (zda jsou zpívány a poslouchány moderní populární písně a probírána látka moderní populární hudby). V neposlední řadě výzkum zjišťoval hudební preference studentů (oblíbené hudební styly a žánry, interpreti a skupiny). Druhou částí dotazníku byly poslechové ukázky, které studenti měli zařadit k uvedeným žánrům, případně poznat interpreta a název písně. V závěru jsou některé otázky porovnány s obdobnými otázkami výzkumu Katedry hudební výchovy Masarykovy univerzity.

132

SUMMARY The diploma thesis aims at the issue of modern popular music in the frame of the music education at grammar schools. The thesis contains the analysis of the music textbooks for grammar schools in terms of modern popular music and the comparison with the curriculum of modern popular music at primary schools. The research part of the thesis deals with the interpretation of the research which had been done in the first and second grades of grammar schools. The questionnaire concerned with general questions on music education (scope of education, sung songs, favorite and unfavorite songs, kinds of musical instruments used by a teacher), next, with questions focused on modern popular music in the music lessons (subject matter of modern popular music; whether the modern popular songs are sung and listened). Last but not least, the research inquired into students’ musical preferences (favorite musical styles and genres, musicians and groups). The second part of the questionnaire contained two extracts, which were students supposed to match with the genres listed, eventually to identify the musician and the name of the song. In the conclusion, some of the questions are compared to the similar questions of the research done by the Department of Music at Masaryk University.

133

PRAMENY A LITERATURA DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918-1978, aneb, Nevšední písničkáři všedních dní. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1981, 284 s.

FUKAČ, Jiří a Petr MACEK. Hudba a média: rukověť muzikologa. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 258. ISBN 8021019514.

GAVORA, Peter a Vladimír JŮVA a Vendula HLAVATÁ. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno : Paido, 2010, s. 261. ISBN 9788073151850.

CHARALAMBIDIS, Alexandros a Dalibor MATOŠKA. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999, 70 s. ISBN 8072351079.

CHARALAMBIDIS, Alexandros a Dalibor MATOŠKA. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999, 70 s. ISBN 8072350668.

CHARALAMBIDIS, Alexandros a Zbyněk CÍSAŘ a Jiří PILKA a Dalibor MATOUŠKA. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy. 2. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství. 2005, s. 152. ISBN 80-7235-298-9.

CHARALAMBIDIS, Alexandros a Jiří PILKA a Zbyněk CÍSAŘ. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy. Dotisk 2. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství. 2002, s. 128. ISBN 80-7235-298-9.

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ a Lukáš HURNÍK. Hudební výchova pro

gymnázia.

Praha:

SPN

-

pedagogické

ISBN 8072352113.

134

nakladatelství,

2003,

168

s.

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ, Lukáš HURNÍK a Daniela RADOSA. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 192 s. ISBN 80-7235-219-9.

KOTEK, Josef. Dějiny české populární hudby a zpěvu 19. a 20. století. 1. vyd. Praha: Academia, 1994, 235 s., [24] s. obr. příloh. ISBN 8020004815.

MATZNER, Antonín, Ivan POLEDŇÁK a Igor WASSERBERGER. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1980, 374 s., [16] s. obr. příl.

MIHULE, Jaroslav, Ivan POLEDŇÁK a Petr MAŠLAŇ. Hudební výchova pro osmý ročník základní

(občanské) školy. 1. vyd.

Praha:

Fortuna, 1994, 254 s.

ISBN 8071681725.

MIHULE, Jaroslav a Petr MAŠLAŇ a František MOURYC. Hudební výchova pro 9. ročník základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1997, s. 261. ISBN 8071685003.

SEDLÁČEK, Marek, Bedřich CRHA, Taťána JURČÍKOVÁ, Markéta PRUDÍKOVÁ, Petra OBRŠLÍKOVÁ a Michal KOŠUT. Multimediální technologie z hlediska jejich využití v hudební výchově na středních školách ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 80 s. ISBN 978 80 210 5704-3.

SOVOVÁ, Eva. Moderní populární hudba v učebnicích hudební výchovy na ZŠ. Brno, 2012. 115 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita Brno, Pedagogická fakulta.

135

Internetové zdroje: CRHA, Bedřich, Marek SEDLÁČEK, Michal KOŠUT, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum hudebních preferencí vysokoškolské mládeže. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 177 s. ISBN 978-80-210-6103-3.

CRHA, Bedřich, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově. Teoretické reflexe hudební výchovy, [online] Brno: Masarykova univerzita, 2010, roč. 6, č. 1, s. 1-288. ISSN 1803-1331. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/studium/doktor/vyzkum/crha_prudikova_jurcikova.pdf.

CRHA, Bedřich, Taťána JURČÍKOVÁ a Markéta PRUDÍKOVÁ. Výzkum využití multimediálních technologií v hudební výchově na středních školách. Teoretické reflexe hudební výchovy, [online] Brno: Masarykova univerzita, 2011, roč. 7, č. 1, s. 1-295. ISSN 1803-1331. [cit. 2013-04-05] Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wmus/studium/doktor/vyzkum_s_s/vyzkum_2011.pdf.

Oficiální

stránky

ABBA.

[online].

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

http://www.abbasite.com/.

Oficiální

stránky

Deep

Purple.

[Online].

[cit.

2013-03-04]

Dostupné

z:

http://www.deeppurple.com/ .

Oficiální

stránky

Eminem.

[online].

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

http://www.eminem.com/.

Oficiální

stránky

Karel

Plíhal.

[online].

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

Maiden.

[online].

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

http://www.karelplihal.cz/.

Oficiální

stránky

Iron

http://www.ironmaiden.com.

136

Oficiální

stránky

Sto

zvířat.

[online].

[cit.

2013-03-04].

Dostupné

z:

http://www.stozvirat.cz/.

Wikipedia. [online]. [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 102 s. ISBN 978-80-87000-11-3. [cit. 2012-09-10]. Dostupné

z:

http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-zakladni-

vzdelavani.

Rámcový vzdělávací program pro základní školy. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický

v

Praze,

2007.

146

s.

[cit.

2012-09-10].

Dostupné

http://www.nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-zakladni-vzdelavani.

137

z:

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam písní moderních populárních písní v učebnici Hudební výchova 1 Thou Swell (R. Rodgers – L. Hart) Jdi, Mojžíši (spirituál) Vozíčku, ke mně leť (spirituál) Davide, hraj na harfu (spirituál) Kde řeky hučí proud (spirituál) This here goat (tradicionál) I got rhythm (G. Gershwin) Mylord (M. Monnot – P. Kopta) - úryvek Česká muzika Ta naše písnička česká (K. Hašler) – refrén Jen pro ten dnešní den (S. E. Nováček – J. Grus) – úryvek Táboráku, plápolej (K. Vacek) – refrén Bessie (J. Mottl) – úryvek David a Goliáš (J. Ježek – J. Voskovec, J. Werich) Klobouk ve křoví (J. Ježek – J. Voskovec, J. Werich) Chlupatý kaktus (E. F. Burian – J. Gruss) Ezop a brabenec (J. Ježek – J. Voskovec, J. Werich) Život je jen náhoda (J. Ježek – J. Voskovec, J. Werich) Příloha 2: Seznam poslechových skladeb moderní populární hudby k učebnici Hudební výchova 1 Joe King Oliver and His Dixie Syncopators – Tin Roof Blues Ukázka dixilandu Duke Ellington – The Prowling Cat Count Basie and Ella Fitzigerald – Honeysuckle Rose Benny Goodman and His Orchestra – All the Cats Join In Glenn Miller – Serenade in Blue Dizzy Gillespie – Grovin´ High Frank Sinatra – Summer Wind 138

Lámour est unbouquet de violettes Edith Piaf – Les flonflons du bal Charles Aznavour – Le temps František Kmoch – Kolíne, Kolíne Karel Vacek – Cikánka Karel Hašler – Po starých zámeckých schodech Rudolf Friml – Indian Song R. A. Dvorský a Melody Boys – The Lamberth-walk Jiří Traxler – Hádej, hádej E. F. Burian – Chlupatý kaktus Oldřich Nový – Jen pro ten dnešní den Jaroslav Ježek, Jan Werich a Jiří Voskovec – Konšelská Jarda Mottl – Bessie Příloha č. 3: Seznam moderních populárních písní v učebnici Hudební výchova 2 Kupředu, zpátky ni krok (J. Seidl – B. Bobek) – začátek písně Tulipán (J. Šlitr – J. Suchý) Jednou budem dál (americký protestsong) Mrs. Robinson (P. Simon) – úryvek Dej mi víc své lásky (P. Janda – P. Chrastina) Anarchy in the U. K. (Sex Pistols) El Condor Pasa (J. Milchberg, D. A. Robles – P. Simon) The Wall (Pink Floyd) – part II Another Day In Paradise (P. Collins) The Sound of Music (R. Rodgers – O. Hammerstein) V ulici, kde žiješ ty (F. Loewe, A. J. Lerner ) Letní ukolébavka (G. Gershwin) Rokenrol pro Beethovena (I. Hlas)

139

Příloha č. 4: Seznam poslechových ukázek moderní populární hudby k učebnici Hudební výchova 2 Bill Haley – Shake, Rattle and Roll Hank Williams – Why Don´t You Love Me? Beatles – Hey Jude Rolling Stones – I Can´t Get No Satisfaction Bob Dylan – Maggie´s Farm Simon and Garfunkel – Mrs. Robinson Frank Zappa – Can´t Afford No Shoes The Doors – Riders On The Storm Led Zeppelin – Whole Lotta Love Pink Floyd – Learning to Fly Sex Pistols – Anarchy in the U. K. The Police – Spirit in the Material World Bob Marley – Could You Be Loved Queen – Don´t Stop Me Now ABBA – Fernando Miroslav Žbirka – Atlantida Peter Lipa – Svíčka a stín Marián Varga – Interludio Inquiento Věra Bílá – Phene odoj oro mora, Imar aven The Overlods – P. T. L. Claude Debussy – Golliwog´s Cake-walk Ervín Schulhoff – Taneční jazzová suita, Foxtrot Frank Zappa – One Size Fitz All Michael Nyman – Prospero´s Books

140

Příloha č. 5: Dotazník

DOTAZNÍK – MODERNÍ POPULÁRNÍ HUDBA 1. Pohlaví:

mužské

ženské

věk:

....

2. Ke každé činnosti, která je náplní hodiny hudební výchovy, uveďte v procentech přibližnou časovou dotaci. a) zpěv

....%

b) dějiny hudby

....%

c) hudební nauka

....%

d) poslech hudby

....%

e) jiné: . . . . . . . . . . . . . . . . .

....%

3. Kolik hodin týdně máte hudební výchovu? a) 1

b) 2

c) 3

d) 4

4. Které písně v HV zpíváte? (napište 5 názvů písní)

5. Jaké materiály ke zpěvu písní užíváte? a) učebnice

c) zpěvník (jaký): . . . . . . .

b) nakopírované písně od učitele

d) jiné:

...........

6. Co je podle Vás moderní populární hudba, jak byste ji charakterizovali?

7. Zpíváte v hodinách HV také písně z oblasti moderní populární hudby? Pokud ano, uveďte jaké (alespoň 3). a) ne

b) ano:

8. Posloucháte v HV nahrávky moderních populárních písní? Pokud ano, uveďte jaké (alespoň 3). a) ne

b) ano: 141

9. Jaké písně, které v HV zpíváte, jsou Vaše oblíbené?

10. Jaké naopak rádi nemáte?

11. Víte o písních, které byste v HV zpívat chtěli, a nezpíváte? (O jakých si myslíte, že by se zpívat mohly.)

12. Dává Vám vyučující možnost navrhnout písně, které byste chtěli zpívat? a) ne

b) ano, sami jsme si navrhli a zpívali: . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13. Zpíváte také písně v angličtině? V případě že ano, uveďte názvy písní. a) ne, nezpíváme

b) ano, zpíváme: . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14. Doprovází Vás učitel/ka při zpěvu písní na hudební nástroj? Každou variantu ohodnoťte na stupnici 1 – 4, přičemž 1 = velmi často, 2 = občas, 3 = velmi zřídka, 4 = nikdy. (U bodu c) a e) upřesněte.) a) doprovází na klavír . . .

b) doprovází na kytaru . . .

c) doprovází na jiný nástroj: . . . . . . . . . d)nedoprovází, ale pouští reprodukovanou hudbu . . . e) jiná možnost: . . . . . . . . . . . . 15. Probíráte v hodinách HV moderní populární hudbu? Pokud ano, uveďte příklady názvů písní. a) ne, neprobíráme

b) ano, probíráme: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

142

16. Myslíte si, že je vhodné se populární hudbou v hodinách HV zabývat? Proč? a) ne, protože: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . b) ano, protože: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17. Orientuje se Váš učitel HV v populární hudbě? a) neorientuje se

b) orientuje se

18. Uveďte několik (3 – 5) příkladů interpretů, stylů či žánrů moderní populární hudby, která by se podle Vás v HV měla probírat a měla by být zařazena v učebnici.

19. Jaké jsou Vaše oblíbené hudební styly nebo žánry? a) pop

b) rock

c) disco

d) elektronická taneční hudba e) folk

f) blues

g) hip – hop/rap

h) reggae/ska

i) art rock j) punk-rock n)house

k) metal

l) jazz

o) folklórní hudba

m) techno p) muzikál

q) jiné: . . . . . . . . . . . . . . .

20. Které kapely nebo interprety (zpěváky, hudebníky) rád/a posloucháte?

143

Zvukový dotazník: K přehrávané ukázce přiřaďte správný žánr, interpreta a název písně a doplňte do tabulky. Nápověda: na výběr jsou žánry: pop, rock, hip-hop, metal, folk, ska, disco, elektronická taneční hudba. pořadí ukázky

žánr

interpret

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

144

název písně

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents