MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Květ Bakalářská práce Brno 2014

Autor práce: Markéta Šimoníková

Vedoucí práce: MgA. Bc. Marta Kovářová, Ph.D. Konzultant: Mgr. MgA. Petr Kovář

Bibliografický záznam ŠIMONÍKOVÁ, Markéta. Květ: oborová bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2014. 41 l. Vedoucí bakalářské práce MgA. Bc. Marta Kovářová, Ph.D. Textová část obsahuje 37 076 znaků, což je 20 normostran.

Anotace Cílem bakalářské práce „Květ“ je stručně popsat výskyt a vývoj motivu květu ve výtvarném umění napříč dějinami až do současné doby. Důraz je kladen na tvorbu vybraných předních českých umělců, v jejichž malbách se motiv květu objevil. Následně je v praktické části popsán cyklus maleb květu.

Annotation The aim of the bachelor thesis "Blossom" is to provide a brief description of the occurrence and development of the blossom motif in the visual arts throughout history up to the present day. Emphasis is put on the work of selected Czech leading artists in whose paintings the blossom motif has appeared. Subsequently, the practical part describes the cycle of blossom paintings.

Klíčová slova Květ, květina, malba, historie, kosatec, umění, malíři

Keywords Blossom, flower, painting, history, iris, art, painters

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury a další informace a zdroje v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby byla práce uložena na Masarykově univerzitě v Brně, v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Hlavní částí bakalářské práce je cyklus maleb. Předložený text má charakter doprovodné zprávy k praktické bakalářské práci.

V Brně dne 20. dubna 2014

Markéta Šimoníková

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za vedení bakalářské práce Martě a Petrovi Kovářovým, mé rodině a přátelům. Především za podporu, trpělivost a cenné rady. 4

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 7 1 PROČ PRÁVĚ KVĚTINY ........................................................................................ 7 2 OD POČÁTKU… ....................................................................................................... 7 2.1 STAROVĚKÉ CIVILIZACE ......................................................................................... 7 2.2 GOTIKA .................................................................................................................. 9 2.3 RENESANCE ........................................................................................................... 9 2.4 HOLANDSKO (KONEC 16. STOLETÍ)......................................................................... 9 2.5 IMPRESIONISMUS.................................................................................................. 10 2.6 20. STOLETÍ .......................................................................................................... 10 3 … AŽ DO SOUČASNOSTI .................................................................................... 12 3.1 KVĚTINY U NÁS .................................................................................................... 12 3.1.1 Jan Merta...................................................................................................... 13 3.1.2 Vladimír Kokolia ......................................................................................... 14 3.1.3 Štefan Tóth ................................................................................................... 15 3.1.4 Jakub Špaňhel .............................................................................................. 17 3.1.5 Šimon Váhala ............................................................................................... 19 3.1.6 Denisa Krausová .......................................................................................... 20 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 22 4 MALUJI KVĚTINY ................................................................................................ 22 4.1 POČÁTEK.............................................................................................................. 22 4.2 RŮŽE 1 ................................................................................................................. 25 4.3 PADAJÍCÍ .............................................................................................................. 27 4.4 KVĚT KOSATCE .................................................................................................... 27 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 37 POUŽITÉ ZDROJE .......................................................................................................... 38 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 40

5

ÚVOD

V této bakalářské práci se zaměřuji na motiv květu ve výtvarném umění. Popisuji, jak se objevoval postupně od starověkých civilizací přes gotiku, renesanci, holandská zátiší,… až po současnost. I když se to na první pohled nezdá, téma květ je velmi rozsáhlé – mohli bychom zmínit zvlášť téma květu ve fotografii, zvlášť v užitém umění  oděvu, a dokonce bychom se mohli od výtvarného umění dostat až k poezii, jelikož existuje nespočet básní, v nichž je květ hlavním tématem, nebo tam alespoň figuruje. Soustředím se zde však především na malbu květin, která obecně patří ke klasickým žánrům výtvarného umění. Malíři na celém světě se od nepaměti snaží zachytit krásu květin na plátně, což dalo vzniknout tak slavným dílům jako jsou například van Goghovy Slunečnice. Ačkoliv máme malování květin spojené spíše s minulostí a zdá se nám, že toto téma v malbě dnes již nikoho ohromit nemůže, nalezneme jej přesto v tvorbě mnoha současných umělců. V českém prostředí, kterému se v této práci zvláště věnuji, v tvorbě osobností jako jsou Jan Merta, Vladimír Kokolia, Štefan Tóth, Jakub Špaňhel, Šimon Váhala, Denisa Krausová, a kromě nich samozřejmě u mnoha dalších. Malba květin tvoří i část praktickou  cyklus maleb květů. Květiny jsem se rozhodla malovat zejména proto, že mě fascinují svým tvarem a barvami. Jsou pro mne nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Mnoho lidí, stejně tak jako já, je považuje za něco krásného a pozitivního a mnoho lidí je má spojené s pomíjivostí života, smrtí. Další kladou důraz na jejich symboliku. Je nespočet úhlů, jakými se můžeme dívat na květinu. Nespočet variant, jak ji zachytit na plátně. Motiv květu v umění byl, je a bude stále aktuální.

6

TEORETICKÁ ČÁST

1

PROČ PRÁVĚ KVĚTINY

Květiny nás odjakživa neustále obklopují, a proto je mnozí vnímají jako něco obyčejného a všedního. Automaticky bereme jako skutečnost, že nám květiny slouží (farmaceutický průmysl, kosmetika, potraviny, …) a provází nás v životě při každé významné události již od narození. Z Bible, papyrů a vůbec ze všech významných památek k nám doléhá vůně květin. Jsou neopomenutelnou součástí obrovského množství významných děl básníků, malířů a jiných umělců po celém světě. Tento na první pohled obyčejný motiv byl nedílnou součástí snad všech kultur, které na Zemi po staletí vznikaly a zanikaly.

2

OD POČÁTKU…

V této části bakalářské práce nastíním, v jakých podobách, užitích a významech se motiv květin postupně objevoval v umění od dávných civilizací až po dnešní dobu.

2.1 Starověké civilizace Pokud půjdeme postupně od nejstarších dochovaných památek, ve kterých byl květ důležitou součástí umění, musíme začít již ve starověkém Egyptě, protože právě tam se na nástěnných malbách hrobek našly vyobrazeny motivy lotosu. Lotosový květ (i když se později zjistilo, že se nejednalo o lotos indický, ale o druh bílého leknínu) používali jako inspiraci Egypťané také při tvorbě šperků, váz a v architektuře. Byl spojován především s bohem Nefertem, který symbolizoval vycházející slunce, a o kterém se říkalo, že z tohoto květu vzešel. Kromě toho můžeme tyto vodní květiny vidět na sochách a malbách, jak obklopují boha vod nazývaného Hapi. Květ lotosu byl považován za zázrak přírody, symbol života. Lidé ho často přinášeli jako dar bohům a byl součástí pohřebních obřadů. 7

Vedle bílého leknínu se na čelenkách a náhrdelnících Egypťanů našel také kosatec, chrpa či narcis. Lotos (nyní již skutečný lotos indický) byl významný i v umění staré Indie, kde se stal znakem buddhismu a hinduismu  hlavně proto, že jeho květ zůstává díky vrstvičce vosku na povrchu vždy čistý, přestože se jedná o bažinnou rostlinu. Zájem o květiny se nevyhnul ani Číně a Japonsku. „Ptáte se mě, proč kupuji rýži a květiny? Rýži kupuji proto, abych měl z čeho žít, a květiny, abych měl pro co žít.“ (Konfucius) V Číně se v 7. století n. l. začala vedle figurální malby rozvíjet krajinomalba a s ní spojená malba květin, která od té doby provází čínské umění až dodnes. Kromě malby květin zde bylo rozšířené i jejich aranžování. Nejvíce zobrazovanými květinami v této zemi byly např. chryzantémy, narcis nebo broskvové květy symbolizující čistotou. V Japonsku bylo aranžování, kterým se od svých sousedů inspirovali, ještě populárnější. Vytvořili speciální styl upravování květin, který je oblíbený stále  má název Ikebana. Tento umělecký obor kombinoval buddhismus s japonskou vírou ve svatou podstatu rostlin. Každý způsob úpravy představuje pohled na vesmír a pro všechny úpravy platila přísná pravidla. (srov. Hillier, 2002, s. 19) První zmínka o tomto umění se objevila v roce 735 v buddhistické knize. Vedle toho ale v japonské kultuře najdeme květiny i jako součást maleb či dřevorytů. Převládal zde motiv bambusu a květu sakury – okrasné třešně, jejíž růžové květy zdobí v této době čím dál více našich parků a ulic. Také v antice najdeme motivy květin  byly součástí fresek a kompozic v mozaikách, což dokládají například odkryté pozůstatky v Pompejích. Používaly se k oslavám, nebo spletené jako čelenky či girlandy.

8

2.2 Gotika Během gotiky jsou květiny používány především jako symboly – z této doby pochází například lilie v pozadí obrazu Zvěstování Panny Marie (Simone Martini r. 1333 n. l.) představující čistotu, nevinnost. Růže v gotických malbách symbolizuje krev křesťanských mučedníků.

2.3 Renesance V renesanci se umění vracelo k antickým námětům, do kterých zakomponovala křesťanské symboly – často se jednalo právě o květiny (například orlíček, jehož květy jsou podobné letící holubici, znázorňoval Ducha svatého, bílá růže byla spojována s Pannou Marií,…) V této době tvořila spousta nejslavnějších umělců historie jako například Leonardo da Vinci či Michelangelo a ani ti nezapomněli ve svých dílech na květiny. Avšak nejznámější malby této doby, na kterých najdeme květy jsou podle mě obrazy Fóra (na něm je namalováno 200 druhů květin) a Prima Vera od Sandra Botticelliho, či z květin poskládané postavy v obrazech malíře Arcimbolda. V této době se objevuje i první známé květinové zátiší  jde o obraz Lilie, kosatce a orlíčky v majolikové váze s nápisem IHS. Květiny na tomto obraze představují Marii a váza Krista.

2.4 Holandsko (konec 16. století) Na konci 16. století vzniká holandská malířská škola. V obrazech tehdejších malířů již nejsou květiny pouze doplňkem, ale zaujímají primární postavení. Jak píše José M. Parramón a Francesc Crespo – „Řada holandských a vlámských malířů rozvíjela květinový motiv jako námět svých děl více než dvě století, a tím přispěla k tomu, že se tento žánr ustálil jako umělecká forma.“(Parramón a Crespo, 2003, s. 12) Což bylo dáno také rozvíjejícím se zahradnictvím – dnes typickým pro tuto zemi. Přesto, že zde květina nebo kytice ve váze byla mnohdy hlavním objektem uměleckého díla, nevytratila se z obrazů symbolika. Květiny představovaly mnohem více než pouhou krásu. Někteří malíři zachycovali květiny v různých fázích od těch, co teprve začínaly růst, až po ty, které ztrácely lístky – uvadaly – což znázorňovalo etapy lidského života. Motýli sedící na květinách se zase pojí se vzkříšením Krista. Kromě toho se na obrazech spolu s květinami objevují předměty tzv. vanitas (lebka, hodinky,…), či brouci živící se okvětními lístky květiny  to symbolizovalo v této době velmi oblíbené téma pomíjivosti života. V souvislosti s tímto obdobím musím zmínit Albrechta 9

Dürera, který se, mimo jiné, zabýval studiemi květin (jeho nejznámější obraz Trs trávy můžeme vidět ve Vídni v muzeu Albertina) a holandskou malířku květinových zátiší Rachel Ruysch. Velmi významné bylo malování tulipánů. Tyto květiny perského původu se do Evropy dostaly díky rakouskému velvyslanci. Roku 1593 se dostávají do Holandska a postupně se stávají neodmyslitelným znakem této země. Je na ně pohlíženo jako na nejvzácnější druh květin ze všech. Čestné místo v obrazech tohoto období měli také kosatce, pivoňky a další.1 Tento nový holandský „styl malby přinesl a vývoj základní typologie květinových zátiší v podstatě dovršil počátkem 18. století Jan van Huysum“ (Ferencová, 2010, s. 90)  malíř, jež byl označován jako „fénix všech malířů květin“  a to především kvůli tomu, že maloval podle živých květin na rozdíl od ostatních malířů, kterým jako předloha sloužily botanické atlasy.

2.5 Impresionismus Impresionismus byl umělecký směr, který se inspiroval světlem, přírodou a především barvou. V této době vzniká spousta nádherných obrazů s květinami, malovaných jiným stylem než jsme byli doposud zvyklí. Stylem přibližujícím se pomalu k abstrakci. Snad každý impresionista (Édouard Manet, Claude Monet, Edgar Degas, Pierre-Auguste Renoir,…) maloval květiny. Jejich tvorba ovlivnila i nizozemského malíře – postimpresionistu  Vincenta van Gogha, jehož obraz Slunečnic zná dnes snad úplně každý. Velmi známé a ceněné jsou ale i jeho Kosatce nebo Květy mandlovníku.

2.6 20. století Umělci se v tomto století při malbě květin inspirují různými styly z minulosti, díky čemuž vznikají velmi různorodé avšak zajímavé a krásné práce. Téměř ve všech uměleckých hnutích tohoto století se s malbou květů setkáváme (fauvismus  Matisse, expresionismus  Kokoshka, surrealismus – Magritte,…).

V biedermeieru  uměleckém směru 19. století inspirovaném právě holandským malířstvím pak pomněnky. 1

10

Velmi významným umělcem, který maluje květiny v 19. a na počátku 20. století je i Odilon Redon, žák Henriho Fantina-Latoura,2 významný představitel symbolismu a dekadence, předchůdce surrealistů. Barevnost jeho maleb byla dokonalá, a jak ve své knize uvádí Hillier (srov. Hillier 2002, s. 26)  vztah mezi vázou a květinami, postavami a květinami, a zejména mezi květinami a lidskou hlavou je u tohoto umělce vždy fascinující. Známým dílem Redona, které namaloval ke konci svého života a ve kterém se inspiroval mytologií, je například obraz Ofélie mezi květinami. Na přelomu 19. a 20. století vzniká skupina francouzských malířů NABIS, kteří podobně jako impresionisté kladli důraz při malbě (květin) na barevnost. Tito umělci se při své tvorbě mimo jiné inspirovali výše zmiňovaným Odilonem Redonem. Významné místo má v tomto století fotografie, díky které dostává zachycení skutečnosti další rozměry. Počátky fotografování květin nacházíme již v 19. století. V této souvislosti musím zmínit Františka Friedricha a jeho kolorované fotografie květin, které v sobě spojují fotografii a malbu. Dalším významným fotografem je Karl Blossfelt – německý umělec, který žil na přelomu 19. a 20. století. Ten vytvořil sérii fotek zvětšených květů, listů a dalších částí rostlin, čímž chtěl poukázat hlavně na to, že všechno má svůj původ v přírodě. Neméně známé jsou černobílé fotografie Roberta Mapplethorpea z 80. let 20. století nebo například studie květin od Američana Johna Dugdale. Kromě fotografie se v této době dál rozvijí aranžování květin – vzniká Britský národní svaz pro aranžování květin (NAFAS).3 Květina je oblíbeným námětem i na konci 20. století. Do této doby patří květiny Andy Warhola vytvořené technikou zvanou sítotisk, balancující na pomezí krásy, naděje, vzpomínek a kýče.

2

Latour byl malíř tvořící v 19. a na počátku 20. století. Podobně jako holandští malíři 16. století zachycoval pomíjivost květin, ale na rozdíl od těchto malířů byly jeho obrazy již oproštěny od strnulosti. 3 Ten se později stal mezinárodní organizací

11

3

… AŽ DO SOUČASNOSTI

V této kapitole se budu zabývat tvorbou současných českých umělců, jejichž malby jsou inspirovány květinami.

3.1 Květiny u nás Nejznámější výstavou mapující motiv květu v tvorbě našich současných umělců je bezesporu „…a nezapomeňte na květiny“ – která se uskutečnila v roce 2010 v Moravské galerii v Brně.4 Zde jsme mohli najít malby, fotografie, objekty, videa či prostorové instalace umělců pracujících s tímto námětem. Výstavní projekt však nemohl pokrýt tvorbu všech našich výtvarníků, jenž mají ve svých dílech obsaženy motivy květin. Stručně uvedu některé z nich (nejenom z této výstavy). Budu se věnovat hlavně malbě. U téměř každého umělce se dříve či později objevil v obraze motiv květu. Já si ze všech vybrala pouze šest. Každého z jiného důvodu. Jakuba Špaňhela pro jeho typické velké formáty, které mu umožňují velkorysé tahy štětcem. Štefana Tótha, protože se v jeho dílech objevují kromě kytic i realisticky zachycené samostatné květy. Pro zvolené barvy i pro remaky, v nichž znovu ožívají květiny jiných malířů. Kytici Vladimíra Kokolii pro dokonalé vystihnutí hloubky struktury, díky které květina v obraze postupně rozkvétá. Jana Mertu pro klid a vyrovnanost, která z jeho Kytky vyzařuje. Denisu Krausovou nejen jako zástupkyni malířek, ale především pro roztříštěnost – kolážový nádech, jež dává zobrazované květině zase úplně jiný náboj, než jsme zvyklý. Pro příběhy, které jsou skrze její pugéty vyprávěny. Šimona Váhalu pro jednoduché malby květin, ze kterých vyzařuje jejich prostá krása.

4

Kurátorka výstavy – Yvona Ferencová

12

3.1.1 Jan Merta Jan Merta (*1952) je jedním z nejvýznamnějších českých umělců současnosti. Jeho tvorba je zaměřena převážně na malbu, ale věnuje se i grafice a kresbě. Jeho díla působí tiše, klidně a nesou v sobě autorovy osobní prožitky. V devadesátých letech patřil k okruhu známé pražské soukromé galerie MXM, několikrát se stal Osobností roku za výrazný počin na české výtvarné scéně a získal zastoupení i v zahraničí (např. Galerie Johnen – Berlín). Divák nemusí pochopit, co se mi děje v hlavě, má svůj vlastní prostor, svůj život, své asociace. Nechci mu je brát. (Nekolová, 2012) Přesto, že se v tvorbě tohoto malíře objevují květiny velmi zřídka, jsou jeho dvě květinová zátiší s názvy Kytka I a Kytka II velmi známá. Tyto obrazy jsou si velmi podobné a liší se od ostatních květinových zátiší, jak je máme zavedeny (například holandských malířů, pro které jsou tak typické) tím, že je jako všechny ostatní Mertovy obrazy provází příběh. „Je to zdvojený dar milované ženě, fixovaný malbou – drobná kytka ve sklenici s vodou, privátní záznam gesta obdarování, projev úcty, vyznání.“(Ferencová, 2010, s. 9) Kromě toho se skládají z květin, které je možno natrhat volně v přírodě, což je další rozdíl od většiny malířů, kteří do svých zátiší používali mnoho zajímavých a netypických květin, které bychom růst pohromadě našli jen těžko. Stejně jako u všech Mertových obrazů je i zde nejdůležitější zachycení tvaru a barvy.

Obrázek 1 - Jan Merta, Kytka I, 2003 - 2007, akryl, plátno, 140 x 160 cm (Zdroj: Galerie Petr Novotný)

13

3.1.2 Vladimír Kokolia Vladimír Kokolia (*1956) je dalším velmi významným českým umělcem. Kromě výtvarné oblasti (malba, grafika, kresba) působil tento brněnský rodák mezi léty 1984-1997 jako zpěvák a textař undergroundové skupiny E. V roce 1990 dostal jako první cenu Jindřicha Chalupeckého a od roku 1992 působí na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 2006 byl jmenován profesorem a o šest let později získal cenu Dalibora Chatrného. V jeho současné tvorbě najdeme malby využívající poznatky z jeho předchozího období, ve kterém se věnoval kresbě a grafice. Vždy vychází z reálného světa a dokonale zachycuje hloubku zobrazovaných věcí. Právě tímto stylem je namalován i jeho obraz Kytice (ten byl také součástí výstavy… a nezapomeňte na květiny). 5

Obrázek 2 - Vladimír Kokolia, Kytice, 2008, olej, plátno 300 x 243 cm (Zdroj: Galerie Havelka)

5

Ke stručným, ale zajímavým informacím o životě a tvorbě tohoto umělce doporučuji shlédnout dokument Pavla Jiráska s názvem Kdokolia, který je dostupný např. na webové stránce http://www.ceskatelevize.cz/porady/10396281382-kdokolia/31229535018/

14

3.1.3 Štefan Tóth Štefan Tóth (*1974) se narodil v Žatci. Po absolvování Střední odborné uměleckoprůmyslové školy v Praze a následně Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy v Praze vystudoval scénografii na DAMU. Poté nastupuje na Akademii výtvarných umění do ateliéru profesora Milana Knížáka a roce 2012 zde dokončuje doktorské studium. Mezi tím stihl v roce 2007 absolvovat stáž na francouzské École nationale supérieure des beaux-arts.6 Je zakladatelem skupiny KONTEXTUAL a od roku 2008 členem skupiny NEUE KONTEXTUAL na jejímž vzniku se taktéž podílel. Jeho díla jsou součástí veřejných i soukromých sbírek po celém světě. Najdeme je například v Národní galerii v Praze nebo Národní galerii v Austrálii. Kromě toho získal v roce 2005 cenu Barceló Prize na Mallorce a o rok později v Paříži Louis Vuitton Moët Hennessy Prize. V roce 2009 byl nominován na cenu Leinemann-Stiftung v Berlíně. Typickou jsou pro tvorbu tohoto autora apropriace. Tóth převádí již existující díla jiných umělců do nových kontextů. Důvodem však není to, že hledá svou vlastní cestu. Právě naopak ji záměrně nehledá a pouze mapuje situaci, do které chce později své vlastní věci uvést. Ukazuje nám různé nové pohledy na dobře známá i téměř zapomenutá díla. Nutí diváky přemýšlet o důvodu, proč přepracovává zrovna ta určitá umělecká díla, o původním autorovi i o tom, co remaky nabízí. Tématika květin se v jeho pracích objevuje například v roce 2010, kdy re-interpretuje díla významného německého umělce Gerharda Richtera, v jehož tvorbě se květiny objevují. Můžeme zde vidět remake fotorealistického obrazu květin (Blumen) z roku 1992, který Tóth namaloval hned dvakrát – jednou ve stejné a pak ve zvětšené podobě (tj. na plátně o velikosti 200 x 180 cm proti původním 40 x 50 cm německého autora). Nebo Richterovy tulipány, které jsou spolu s dalšími podobnými7 typicky rozmazány. O rok později Tóth interpretuje tvorbu vlámského mistra a dvorního umělce Rudolfa II.  Roelanda Saveryho, taktéž obsahující malbu květin. Avšak zachycující květiny pochopitelně zase úplně jinak, než tomu bylo u Gerharda Richtera. Originály jsme mohli vidět na přelomu roku 2010 a 2011 na výstavě v Praze ve Schwarzenberském paláci. Motiv květu se objevuje v jeho tvorbě i v roce 2012, kdy kromě typické kytice růží vznikají obrazy květin (Flowers), které na mě výběrem barev působí velmi vesele a hravě.

6 7

Národní vysoká škola krásných umění Stejným stylem je namalován také obraz Rosen. Ten ve své práci Tóth taktéž přepracovává.

15

Na této sérii je krásně viditelný přechod k abstrakci. Nezjistila jsem, jestli se i zde inspiroval nějakým malířem, ale podle barevnosti a provedení usuzuji, že mají tyto obrazy souvislost s jeho dílem Singapore botanic Gardens z cyklu maleb nazvaného Garden series, jež vzniká také v roce 2012. Štefan Tóth zůstal věrný motivu květu i minulý rok, kdy maluje obrazů s touto tématikou asi nejvíce. Zachycuje zde jak kytice, tak i jednotlivé květy – nejčastěji orchideje. Velmi mě zajímá, jakým směrem se bude jeho tvorba ubírat letos.

Obrázek 3 - Štefan Tóth, Les Tulipes, 2010, akryl, plátno 40 x 50 cm (Zdroj: www.stefantoth.cz)

Obrázek 4 - Štefan Tóth, Orchids I., 2013, olej, plátno 33 x 35 cm (Zdroj: www.stefantoth.cz)

16

3.1.4 Jakub Špaňhel „Já měl takovou jednoduchou cestu, ve čtyřech letech jsem začal malovat a záhy uspořádal výstavu pro sousedy. Devadesát procent volného času jsem trávil malováním a vůbec nepochyboval nad tím, že se jednou stanu malířem. Přišlo mi to úplně přirozené.“ (Mottýl, 2014) Jakub Špaňhel (*1976) je považován za výjimečnou osobnost současné české malby. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě. V osmnácti letech byl přijat do ateliéru vizuální komunikace Jiřího Davida na pražskou AVU a po čtyřech letech přestoupil k Milanovi Knížákovi do ateliéru intermediální tvorby, kde nakonec diplomoval. Pověst jeho mimořádného talentu se brzy potvrdila jeho samostatnými výstavami, účastí na většině významných přehlídek malby jeho generace i zastoupením ve veřejných sbírkách.

„Někdy slýchávám, že velké obrazy maluji proto, že chci být autorem největších obrazů v Česku, ale to je nesmysl. Bylo to ve mně, potřeboval jsem ten rozmach, je to moje přirozenost.“ (Mottýl, 2014) Tento karvinský rodák proslul zejména cykly lustrů, aktů, benzínových pump a květin. Nad tím, co je důvodem toho, že maluje květiny, se zamýšlí v jednom z dílů pořadu Artmix.8 Vzpomíná zde na to, že jeho babička pracovala celý život v květinářství a on jezdíval jako malý občas za ní. Ve sklenících tam vykvétaly tisíce květin, které ho inspirovaly. Černá barva, typická pro jeho obrazy – i ty s květinami, je možná podvědomě spojená s uhlím, které ho v dětství na Ostravsku dennodenně obklopovalo.

S malbou květin začínal již na akademii. Dostal se k nim při malbě hrobů – představují totiž symbol pomíjivosti života  jsou chvíli krásné a pak rychle odkvetou. Proto ta spojitost právě s hřbitovy. Při malbě růží, které jsou z jeho květinových maleb nejznámější, sloužily jako předloha obaly bonboniér z osmdesátých let, na kterých byly tyto květiny vyobrazeny. Postupně se je snaží abstrahovat. Hodně pracuje s náhodou. Tvorba Jakuba Špaňhela je mi velmi blízká nejen tím, že se věnuje malbě květin dlouhodobě, ale také se mně líbí jeho styl jako takový. Když v pořadu Artmix popisoval, 8

Na tento díl se můžete podívat na webové stránce

www.ceskatelevize.cz/porady/10123096165-artmix/212562229000005/?clanek=12182

17

jak v průběhu dne na svých obrazech pracuje, úplně jsem se v tom zhlédla. Když se kolem sebe podívám, vidím, jak moc mladých umělců tento malíř inspiroval.

Obrázek 5 - Jakub Špaňhel, Červené růže, 2010-2011, akryl, plátno 130 x 105 cm (Zdroj: www.deaorh.com)

Obrázek 6 - Jakub Špaňhel, Růže, 2008, akryl, plátno 110 x 85 cm (Zdroj: www.artplus.cz)

18

3.1.5 Šimon Váhala Šimon Váhala (*1978) se narodil v Praze. Tam také absolvoval Střední pedagogickou školu a gymnázium a poté Střední uměleckoprůmyslovou školu. V roce 2001 odjíždí studovat do Švýcarska na Vysokou školu umění a designu v Curychu, o tři roky později pokračuje ve studiích na pražské AVU v ateliéru profesora Milana Knížáka, kde úspěšně v roce 2009 dokončil magisterské studium. Mezitím byl v roce 2007 na stáži v Japonsku – na Univerzitě umění a designu v Kjótu. Díla tohoto skvělého fotografa, sochaře a především malíře jsou součástí jak Národní galerie v Praze, tak i mnoha soukromých sbírek - ve Švýcarsku, Americe, Anglii, Japonsku i Česku. V letech 2011-2012 se v jeho tvorbě objevují květiny – portréty květin zobrazené v celé své prosté kráse. Jednoduché kompozice mající téměř skicovitý charakter nás okouzlují nádechem naivity i krásné, zvláštní pomíjivosti. Jeho obrazy mně připomínají bezstarostné dětství, hravost, ale přitom z nich vyzařuje neobvyklé ticho, klid a vyrovnanost.

Obrázek 8 - Šimon Váhala, Flower III., 2012, akryl, plátno Obrázek 7 - Šimon Váhala, Flower II., 2011, akryl, plátno 95 x 80 cm (Zdroj: www.vahala.org) 60 x 50 cm (Zdroj: www.vahala.org)

19

3.1.6 Denisa Krausová Denisa Krausová (*1981) studovala na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě, a poté v letech 1999-2005 na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde prošla ateliéry grafiky, malby, environmentu i sochařství. Již při studiích na FaVU vystavovala v desítkách galerií a byla na stážích v Itálii a Rumunsku. Nakonec zůstává u malby, ve které využívá poznatky z grafické práce. Její díla jsou plná příběhů a častá je inspirace přírodou. Květ najdeme v jejím portfoliu poprvé v tvorbě z roku 2008  jde o olejomalbu na plátně 90 x 60 cm. Na tomto obraze je vidět originální kolážovitý způsob zpracování tématu i ovlivnění grafikou, jež dílo posouvá do nových souvislostí. Po namalování tohoto samostatného květu se v tvorbě Denisy Krausové začínají květiny objevovat znovu v roce 2011 – jedná se o velkoformátové kytice – pugéty – nejčastěji ve „vázách.“9 Kytice však nejsou vždy poskládané pouze z květin. Některé květy jsou nahrazeny předměty, které bychom zde vůbec nečekali – jedná se o různé magické objekty, fetiše cest, všední věci, někdy i živé tvory nebo „jen“ představy – to vše se tu mixuje. Z obyčejné kytice se rázem stává zajímavý příběh, který divákovi nabízí nespočet otázek.

Obrázek 9 - Denisa Krausová, Květ, 2008, olej, plátno 90 x 60 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net)

9

Většinou v předmětech plnících účel vázy  jako například zahradní konev, bota, plechovky, …

20

Obrázek 11 - Denisa Krausová, Puget II., 2011-2012, olej, Obrázek 10 - Denisa Krausová, Puget, 2013, olej, plátno 200 x 160 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net) plátno 200 x 160 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net)

21

PRAKTICKÁ ČÁST

4

MALUJI KVĚTINY

„Maluji květiny. Nazývám ony obrazy prostě květiny a ty nemusejí vyprávět žádné příběhy.“ (Auguste Renoir) Vybrala jsem si malbu květin, protože květiny jsou pro mě jak ostatně i pro hodně dalších lidí nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Fascinuje mě nekonečná různorodost tvarů květu. Miluji syté, jasné barvy, které v nás při pohledu na květiny vzbuzují pocity optimismu, radosti, štěstí. Šíření štěstí. Možná. Proto také nemaluji květiny ve vázách – ty totiž v hlubším kontextu evokují zánik, smrt. Nemaluji ani osamělé květiny, avšak ani rozkvetlé louky plné desítek, stovek květů. Chci totiž podtrhnout jedinečnost každého květu. Květ zabírající veškeré místo na obraze nenechává kolem sebe prostor k samotě, ale dostává se tím do naší bezprostřední blízkosti. Je s námi. Zde. V tomto prostoru.

4.1 Počátek Malbě květin jsem se začala věnovat již v roce 2012 – vznikl první celek maleb, který je tvořen ze tří pláten 100 x 150 cm. V této fázi vývoje se oprošťuji od hutných, těžkých nánosů barvy a začínám pracovat s vodou. Prioritou je mi vystihnout pro květinu tak typickou lehkost. Díky tomu začínají mít mé malby, byť jsou malovány akrylovou barvou akvarelový nádech. Poprvé také volím velký formát a zjišťuji, že mi velmi vyhovuje. Užívám si dostatečný prostor na plátně, který mi dává volnost. Užívám si každý tah štětcem.

22

Obrázek 12 - Květina 1, akryl, plátno 100 x 150 cm

Obrázek 13 - Květina 2, akryl, plátno 100 x 150 cm

23

Obrázek 14 - Květina 3, akryl, plátno 100 x 150 cm

24

4.2 Růže 1 Tento obraz vznikal poté, co jsem se rozhodla pro téma bakalářské práce – Květ. Bylo jasné, že mě nečeká jednoduchá cesta, že to bude „boj“. Rozpolcenost. To, že nevím kde pořádně začít. Všechno se promítá do obrazu Růže 1 – boj o květinu. Ubírám zde v práci s vodou, dbám na barevnost ploch, pořád se ale snažím, aby zde zůstala zachována typická lehkost. I když vlastně sametové listy růže v reálném světě mohou působit hutně a těžce – záleží na druhu… Růže, královna mezi květinami. Květina, které Oskar Smrž věnoval dokonce celou druhou část knihy Dějiny květin. Své označení královny mezi květinami získala již od slavné řecké básnířky Sapfó. Jejím domovem je střední Asie, odkud se postupně rozšířila do celého světa. Zmínky o ní jsou obsaženy ve starých pověstech indických, řeckých i římských. Zajímavé je ovšem to, že ji dlouho neznali staří Egypťané a Babyloňané, k nimž se dostává až později. V každé zemi, do které se rozšířila, přijala novou podobu, získala obdiv a přední místo mezi ostatními květinami, a to si zachovává dodnes. Růže je v současné době možná ještě více oblíbená než v minulosti. Žádná květina na světě ji nepředčí ve významech  symbolech, které ji lidé od dávných dob přisuzovali. Podle Řeků byla růže darem od bohů. Byla symbolem pomíjivosti  přirovnávána ke krásnému byť krátkému mládí. Podle jedné pověsti vznikla z krve Adonise (boha vegetace) a slz Afrodity, jež ho oplakávala. Kromě Afrodity je také spojená s Dionýsem  bohem vína a veselí. Podobně je tomu u Římanů, ke kterým se růže dostala právě z Řecka. Zde byla spojena s Venuší – bohyní lásky a krásy i Bakchem.10 Představovala symbol nevinnosti a panenství. V Řecku i Itálii byly velmi populární z růží pletené věnce  znak radosti i smutku, který byl nezbytnou součástí významných událostí. U křesťanů se růžím zpočátku obdivu ani uznání nedostávalo. Jejich spojení s přírodou,11antickými bohy vína a radosti bylo něčím špatným a nepřípustným. Přesto se postupně tato květina přece jen do křesťanství dostává – nebylo totiž možné jen tak v lidech přeměnit víru pohanskou na křesťanskou. „Proto všechny pohanské kulty zůstaly nadále, přioděny pouze rouchem křesťanským.“ (Smrž, 1923-1924, s. 22) A tak se stalo, že květ dříve

10 11

Bůh vína a radosti – stejně jako řecký Dionýsos = pohanství

25

zasvěcený Afroditě byl spojován s Marií, jejím nebeským půvabem a milosrdností.12K růži coby křesťanskému symbolu se váže taktéž velmi mnoho legend. Například, jak červená růže povstala pod křížem z kapek krve Kristovy, které spadly do mechu. Růže se v pověstech kromě kladných významů několikrát objevila i ve spojení se smrtí, což můžeme vidět v židovské pověsti ze staré Prahy o, nám všem dobře známém, tvůrci Golema, rabínu Löwovi. Říkalo se o něm, že uměl smrt oklamat. Ta nad ním nakonec zvítězila právě tím, že se proměnila v bílou růži, kterou mu vnučka darovala. V básni První růže o tom píše Jaroslav Vrchlický.

Obrázek 15 - Růže 1, akryl, plátno 100 x 120 cm

12

Lilie pak s její čistotou

26

4.3 Padající Po dlouhé době se vracím ke květinám a vracím se i k práci s vodou. Vzniká padající květ. Podtrhující lehkost, vzdalující se před očima.

Obrázek 16 - Padající, akryl, plátno 100 x 150 cm

4.4 Květ kosatce Po stopách květu mířím do cíle – v cíli kosatec – květina, jejíž fantastický tvar nemůže nikdy omrzet, jejíž přebohatá barevnost a kresba nabízí nekonečnou škálu pohledů, inspirací. Zejména pro tyto vlastnosti jsou kosatce velmi oblíbené, a to tím spíše, že jsou skromné a většinou se jim všude daří. Motiv této květiny se objevuje v umění téměř ve všech kulturách. Domovem rozličných druhů kosatců je celá Evropa, severní Afrika, mírnější pásmo Asie i Severní Amerika. Fascinoval jak japonské malíře,13 tak i ty holandské jako je například

13

Např. Ogatu Khörin (1658- 1716), japonské umění z doby Edo, Kosatce, muzeum Nezo, Tokio

27

Balthasar van der Ast (1593/94-1657),14 avšak nejznámější jsou bezesporu kosatce Vincenta Van Gogha. Rod Iris (čeleď Iridacae, kosatcovité). Tato květina dostala jméno podle řecké bohyně Iris, bohyně duhy. Rychlonohá, zlatokřídlá Iris byla poslem bohů v říši boha spánku Hypna. Bohyní spojující nebe a zemi. Staří Řekové tuto květinu s oblibou vysazovali na hroby a tento zvyk se zachoval až dodnes. Fialové kosatce někdy lidově nazývané „modré lilium“ nalezneme na hřbitovech i u nás, jak je ostatně vidět z básně Antonína Klášterského. „Ty venkovské hřbitovy prosté mám okolo kostelů rád, kde na hrobech kosatec roste, jak musí se klidně tu spát.“ (Antonín Klášterský) Na východě opěvuje básník Anakreón kosatec jako symbol zhrzené lásky. „V severské mytologii je kosatec zasvěcen bohyni jara Ostaře.“(Fifková, 2010, s. 28) Jako symbol radosti z příchodu jara je oslavován i v Holandsku. Jak píše ve své čtvrté části knihy Dějiny květin Smrž (1923-1924, s. 173) české označení získal kosatec především díky jeho mečovitým, zahnutým listům podobným kose. Tyto květy se vyznačují tím, že jsou obyčejně tři vnější okvětní lístky sehnuté ven a tři vnitřní lístky jsou vztyčené. Tvoří tak objekt svým nápaditým tvarem připomínající kapličku. Ano, jsem v cíli, toto je květina, kterou jsem upřednostnila pro její tvar a barevnost před ostatními. Ale právě kvůli zajímavému vzhledu této květiny, velkému množství všemožných fascinujících úhlů pohledu na ni, začínám pozorovat na plátnech nesourodost. Nemůžu se soustředit na tak zajímavou květinu jako na celek. Zjišťuji, že právě z toho důvodu paradoxně přestává vynikat krása jednotlivých částí květu a následně i celku  květu samotného. Mění se pod mým štětcem v přehnanou změť listů, tyčinek,… obraz se rozpadá, byť stále tvoří celek. Nemyslím si, že je to špatně, ale je třeba podtrhnout i některá z jednotlivých míst. Detaily. Jen tehdy bude tato série kompletní.

14

Známé je jeho zátiší s kosatci a tulipány

28

Obrázek 17 - Kosatec 1, akryl, plátno 100 x 150 cm

29

Obrázek 18 - Kosatec 2, akryl, plátno 100 x 150 cm

30

Proto začínám malovat pouze části květu. Pouze určitá místa, která chci zdůraznit, u kterých chci, aby vynikla jejich krása, zajímavost kompozice nebo barevnost. Konečně nacházím to, co jsem tak dlouho hledala. Z obrazů cítím klid a pozitivní sílu. Obrazy detailů již samy o sobě působí jako samostatná série, nicméně vedle předchozích maleb celých květů kosatců je patrné, že jsou to právě ty části, které v předešlých obrazech mezi ostatními detaily zanikaly. Zaměřeno na detaily. Jsem na konci cesty květů. Jsem spokojena.

31

Obrázek 19 - Kosatec 3, akryl, plátno 100 x 150 cm

32

Obrázek 20 - Kosatec 4, akryl, plátno 100 x 150 cm

33

Obrázek 21 - Kosatec 5, akryl, plátno 100 x 150 cm

34

Obrázek 22 - Kosatec 6, akryl, plátno 100 x 150 cm

35

Obrázek 23 - Kosatec 7, akryl, plátno 100 x 150 cm

36

ZÁVĚR

V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila vytvořit ucelený přehled o výskytu motivu květu ve výtvarném umění postupně od nejstarších dochovaných památek, ve kterých se objevil, až po dnešní dobu s tím, že jsem v průběhu celé práce upřednostňovala motiv květin v malbě. Chtěla jsem se dozvědět něco více o malbě květin a seznámit čtenáře s tvorbou některých našich umělců – malířů, kteří se tímto tématem ve svých dílech zabývají – tomu je věnována celá třetí kapitola. V další kapitole jsem popsala praktickou část  svou cestu v malbě květů, ve které jsem došla až do „cíle,“ což však nevylučuje to, že v malbě květin budu pokračovat – hledat cesty a cíle nové. „Je obecně uznávanou pravdou, že malování přináší silné duchovní uspokojení a pocit pohody, který lze jen těžko vyjádřit slovy. Ale mezi žánrovým malováním existuje jedno, které vzbuzuje v člověku zvláštní pocit optimismu a radosti, a to je malování květin.“ (Parramón a Crespo, 2003, s. 7) Bylo pro mě velmi důležité, aby doprovodný text k mé oborové bakalářské práci byl přínosný pro každého, kdo jej bude číst. Aby byl čtivý, obsahoval fakta i zajímavé informace. Přesto, že jsem měla zpočátku obavy, že je toto téma příliš úzké, opak byl pravdou. Květ, květina, květiny  je neustále opakované, neustále diskutované a přitom nevyčerpatelné téma a to nejenom v malbě.

37

POUŽITÉ ZDROJE

Literatura: [1] FERENCOVÁ, Yvona. -- a nezapomeňte na květiny. V Brně: Moravská galerie, 2010. ISBN 978-807-0272-152. [2] FIFKOVÁ, Renáta. Adonisova zahrada: symbolika květin v mýtech, legendách a výtvarném umění. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-85037-57-9. [3] HILLIER, Malcolm. Květiny: umění aranžování. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2002. ISBN 80-720-9401-7. [4] JAKERLE, Ladislav. Ikebana. Praha: SZN, 1969, 45, [2] s. [5] PARRAMÓN, José María a Francesc CRESPO. Jak malovat květiny. České vyd. 1. Praha: Vašut nakladatelství, 2003, 109 s. ISBN 80-7236-289-5. [6] NEKOLOVÁ, Jana. Jan Merta: Maluju v hlavě. Sanquis. 2012, č. 100, s. 14-21. [7] SMRŽ, Oskar. Dějiny květin. Chrudim: Zahradnická bursa (architekt Josef Vaněk), 1923-1924, 87, 121, 185, 224 s. [8] WANG, Yaoting. Čínské malířství: průvodce filosofií, technikou a historií. Vyd. 1. V Praze: Knižní klub, 2008, 207 s. ISBN 978-80-242-2239-4.

Elektronické zdroje: [1] ArtMap -Barbora Lungová / Denisa Krausová: Muži, květiny a něco tísnivého. ArtMap [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://artmap.cz/vystava-9996/barbora-lungova-denisakrausova-muzi-kvetiny-a-neco-tisniveho Česká

[2] Artmix.

televize

[online].

2012

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123096165artmix/212562229000005/?clanek=12182 [3] CSÉMYOVÁ, Eva. Rozhovor s Jakubem Špaňhelem nejen o výstavě Slepice jdou do boje. TOPZINE.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.topzine.cz/rozhovor-sjakubem-spanhelem-nejen-o-vystave-slepice-jdou-do-boje [4] Denisa Krausová [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.denisakrausova.net/ [5] E-kultura.cz:

Roelandt

Savery.

E-kultura.cz

[online].

2011

[cit.

2014-04-10].

Dostupné z: http://e-kultura.cz/roelandt-savery/ [6] Galerie Havelka: Vladimír Kokolia: Kytice. Galerie Havelka [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.galeriehavelka.cz/cs/nabidka/dilo.php?id_dilo=211 [7] Jan Merta - Umělci - Galerie Petr Novotný. Galerie Petr Novotný [online]. [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.galeriepn.cz/umelci/jan-merta [8] Jakub

Špaňhel.

Artlist

[online].

©

2006-2014

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.artlist.cz/?id=1174

38

[9] Jakub

Špaňhel.

Dea

Orh

Gallery

[online].

©

2013

[cit.

2014-04-07].

Dostupné z: http://www.deaorh.com/cs/umelci-html/jakub-spanhel-7/ [10] KRÁL,

Jakub.

Vladimír

Kokolia.

Artlist

[online].

©

2006-2014

[cit.

2014-04-04].

Dostupné z: http://www.artlist.cz/?id=537 [11] MOTTÝL, Ivan. Malíř Jakub Špaňhel se těší na smog. Do Ostravy přiváží své motýly. Ostravan.cz: Internetový deník pro kulturu a umění [online]. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z:

http://www.ostravan.cz/12442/malir-jakub-spanhel-se-tesi-na-smog-do-ostravy-

privazi-sve-motyly/ [12] SIMON VAHALA [online]. 2013 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.vahala.org [13] Some History on Flowers in Art. Garden Gossip Magazine [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://gardengossipmagazine.com/SomeHistoryOnFlowersInArt.html [14] Šimon

Vahala.

Diamond

Galerie

[online].

[cit.

2014-04-10].

Dostupné z: http://www.diamondgalerie.cz/aktualni-vystava/simon-vahala [15] Špaňhel a bibliofilie. Umění investovat do umění [online]. 2013 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/spanhel-a-bibliofilie [16] Štefan

Tóth:

APROPRIACE

II.

Český

rozhlas

[online].

2008

[cit.

2014-04-10].

Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/497394 [17] Štefan

Tóth.

Artlist

[online].

©

2006-2014

[cit.

2014-04-10].

Dostupné z: http://www.artlist.cz/?id=2817 [18] Štefan

Tóth.

Dea

Orh

Gallery

[online].

©

2013

[cit.

2014-04-10].

Dostupné z: http://www.deaorh.com/cs/umelci-html/name-surname/ [19] Štefan Tóth [online]. [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.stefantoth.cz/

39

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 - Jan Merta, Kytka I, 2003 - 2007, akryl, plátno, 140 x 160 cm (Zdroj: Galerie Petr Novotný) ................................................................................................................ 13 Obrázek 2 - Vladimír Kokolia, Kytice, 2008, olej, plátno 300 x 243 cm (Zdroj: Galerie Havelka) ......... 14 Obrázek 3 - Štefan Tóth, Les Tulipes, 2010, akryl, plátno 40 x 50 cm (Zdroj: www.stefantoth.cz) ...... 16 Obrázek 4 - Štefan Tóth, Orchids I., 2013, olej, plátno 33 x 35 cm (Zdroj: www.stefantoth.cz) ........... 16 Obrázek 5 - Jakub Špaňhel, Červené růže, 2010-2011, akryl, plátno 130 x 105 cm (Zdroj: www.deaorh.com) ...................................................................................................................... 18 Obrázek 6 - Jakub Špaňhel, Růže, 2008, akryl, plátno 110 x 85 cm (Zdroj: www.artplus.cz) .............. 18 Obrázek 7 - Šimon Váhala, Flower II., 2011, akryl, plátno 95 x 80 cm (Zdroj: www.vahala.org) ......... 19 Obrázek 8 - Šimon Váhala, Flower III., 2012, akryl, plátno 60 x 50 cm (Zdroj: www.vahala.org) ........ 19 Obrázek 9 - Denisa Krausová, Květ, 2008, olej, plátno 90 x 60 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net) .......................................................................................................... 20 Obrázek 10 - Denisa Krausová, Puget, 2013, olej, plátno 200 x 160 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net) .......................................................................................................... 21 Obrázek 11 - Denisa Krausová, Puget II., 2011-2012, olej, plátno 200 x 160 cm (Zdroj: www.denisakrausova.net) .......................................................................................................... 21 Obrázek 13 - Květina 1, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 23 Obrázek 14 - Květina 2, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 23 Obrázek 15 - Květina 3, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 24 Obrázek 16 - Růže 1, akryl, plátno 100 x 120 cm ................................................................................ 26 Obrázek 17 - Padající, akryl, plátno 100 x 150 cm .............................................................................. 27 Obrázek 18 - Kosatec 1, akryl, plátno 100 x 150 cm ........................................................................... 29 Obrázek 19 - Kosatec 2, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 30 Obrázek 20 - Kosatec 3, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 32 Obrázek 21 - Kosatec 4, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 33 Obrázek 22 - Kosatec 5, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 34 Obrázek 23 - Kosatec 6, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 35 Obrázek 24 - Kosatec 7, akryl, plátno 100 x 150 cm ............................................................................ 36

40

Resumé Bakalářskou práci tvoří část teoretická a praktická. V teoretické se zabývám především historií malby květu a tvorbou vybraných českých umělců. Praktická část obsahuje cyklus maleb květu na plátnech o velikosti 100 x 150 cm, která jsou doplněna textem, vysvětlujícím proč jsem si zvolila právě toto téma a popisujícím jak se u mě malba květů vyvíjela.

Summary The bachelor's thesis consists of a theoretical and practical part. The theoretical part primarily deals primarily with the history of painting a flower and creation work of selected Czech artists. In the practical part there is a cycle of painting of bloom a flower on canvases in size of 100 x 150 cm, which are completed accompanied with by a text explaining why I have chosen this theme topic and describing how the painting of had been developed by me.

41