MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULKA Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví
Pohled studentů Masarykovy univerzity na využití konopí pro léčebné účely
Diplomová práce
Brno 2016
Vypracovala:
Vedoucí práce:
Bc. Renáta Strohová
Mgr. Radim Slaný
Bibliografický záznam
STROHOVÁ, Renáta. Pohled studentů Masarykovy univerzity na využití konopí pro léčebné účely: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví, 2016. 104 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Radim Slaný.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, pouze s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury a elektronických zdrojů.
V Hustopečích dne 29. března 2016
..…….………………………………. Renáta Strohová
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu Mgr. Radimu Slanému za cenné rady a připomínky, které mi poskytl během vypracovávání mé diplomové práce.
Obsah
ÚVOD .......................................................................................................................... 1 I.
Část teoretická ..................................................................................................... 3
1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA KONOPÍ ......................................................... 3 1.1 Původ a význam slova konopí a další související pojmy....................................... 3 1.2 Botanická charakteristika konopí ......................................................................... 3 1.2.1 Zařazení do systému ...................................................................................... 3 1.2.2 Výskyt rodu Cannabis ................................................................................... 4 1.2.3 Anatomie a morfologie rodu Cannabis .......................................................... 4 2. LÉČIVÉ KONOPÍ V PROMĚNÁCH ČASU A KULTUR ................................... 7 2.1 Čína ..................................................................................................................... 7 2.2 Indie .................................................................................................................... 8 2.3 Další starověké kultury ........................................................................................ 9 2.4 Evropa do 19. století .......................................................................................... 10 2.5 Evropa a Amerika v 19. století........................................................................... 11 2.6 Počátek 20. století.............................................................................................. 13 3. OBSAHOVÉ LÁTKY KONOPÍ .......................................................................... 15 3.1 Cannabinoidy .................................................................................................... 16 4. ENDOCANNABINOIDNÍ SYSTÉM ................................................................... 19 5. MEDICÍNSKÉ VYUŽITÍ KONOPNÝCH LÁTEK ............................................ 21 5.1 Roztroušená skleróza ......................................................................................... 21 5.2 Parkinsonova nemoc a další neurodegenerativní onemocnění ............................ 21 5.3 Epilepsie ............................................................................................................ 22 5.4 Deprese ............................................................................................................. 23 5.5 Hyperaktivita a poruchy pozornosti (ADHD) ..................................................... 23 5.6 Glaukom............................................................................................................ 24
5.7 Astma ................................................................................................................ 24 5.8 Onkologická onemocnění .................................................................................. 25 5.9 Bolestivé stavy .................................................................................................. 25 5.10 Nevolnost a zvracení........................................................................................ 26 5.11 Nechutenství a úbytek hmotnosti ..................................................................... 27 5.12 Další stavy a onemocnění ................................................................................ 28 5.13 Konopí v těhotenství ........................................................................................ 31 5.14 Nežádoucí účinky konopné medikace .............................................................. 32 6. KONOPÍ PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ .................................................................... 36 6.1 Konopné produkty ............................................................................................. 36 6.2 Konopí v homeopatii ......................................................................................... 39 6.3 Konopná výživa ................................................................................................. 40 7. POSTAVENÍ KONOPÍ V LEGISLATIVĚ ......................................................... 42 II. Část empirická ................................................................................................... 48 8. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................... 48 8.1 Cíl výzkumné sondy .......................................................................................... 48 8.2 Výzkumné otázky .............................................................................................. 48 8.3 Zkoumaný vzorek .............................................................................................. 49 8.4 Metoda výzkumného šetření .............................................................................. 49 8.5 Výsledky výzkumné sondy ................................................................................ 50 8.6 Interpretace výsledků ......................................................................................... 86 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 92 RESUMÉ ................................................................................................................... 93 SUMMARY ............................................................................................................... 93 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 95 SEZNAM POUŽITÝCH ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ ................................... 97
PŘÍLOHA
Úvod Rostlinu konopí člověk využívá již od počátků civilizace. Stále je však opředena mnoha otázkami, jelikož si svými rozmanitými vlastnostmi získala jak mnoho příznivců, tak řadu odpůrců. Konopí je řazeno mezi měkké drogy a ve stejném smyslu se o něm většinou dozvídáme. Spousta textů pojednává právě o negativních vlivech a rizicích spojených s užíváním konopných látek. Na opačné straně stojí několik publikací a článků, jež konopné účinky prezentují jako léčivé a blahodárné. Již od raného věku jsou nám vštěpovány informace o tom, jak je marihuana pro člověka škodlivá, najednou se však objeví informace, které uvádějí opak. Přečtení několika těchto, na jednu stranu odrazujících a varujících, na druhou stranu obhajujících a podporujících, textů mě přivedlo k následujícím otázkám. Přináší užívání cannabisu skutečně takové nebezpečí? Jsou účinky této rostliny opravdu jen škodlivé? Je vhodné zaujímat ke konopné rostlině pouze jednostranný negativní pohled? Proč je konopí většinou lidí tak odsuzováno, když účinkuje údajně i pozitivně? Právě tyto otázky mě inspirovaly k tomu, podívat se na konopí z jiného úhlu pohledu, což se promítlo i v mé diplomové práci. V práci s názvem „Pohled studentů Masarykovy univerzity na využití konopí pro léčebné účely“ nepohlížím na konopí jako na drogu, omamnou látku či možné nebezpečí, spíše se zaměřuji na léčivou stránku této rostliny. K volbě tohoto tématu mě přivedlo také několik lidí z mého okolí, kterým konopná léčba pomáhá zvládat symptomy určitých onemocnění. Diplomová práce se dělí do dvou částí. Obsahuje část teoretickou a část empirickou. První teoretická kapitola je zaměřena na obecnou charakteristiku konopí, jež zahrnuje popis botanický, konkrétně postavení konopí v systému, výskyt byliny a hlavně anatomii a morfologii konopné rostliny. Druhá kapitola s názvem „Léčivé konopí v proměnách času a kultur“, slouží jako průvodce historií konopnou léčbou. Jaké látky cannabis obsahuje, je uvedeno v kapitole třetí. Následující kapitola objasňuje pojem endocannabinoidní systém. Pátá a zároveň nejobsáhlejší kapitola teoretické části 1
je věnována využití konopných látek v medicíně. Je zde uveden výčet onemocnění, u nichž byl zaznamenám pozitivní vliv konopných látek. Kapitola šestá se zabývá konopnými produkty, konopnou výživou a také postavením této byliny v homeopatii. Poslední kapitola mapuje postavení konopné rostliny v legislativě. Část empirická zahrnuje výzkumné šetření, jež zjišťuje postoje studentů dvou vybraných fakult Masarykovy univerzity k využití konopí pro léčebné účely.
2
I. Část teoretická 1. Obecná charakteristika konopí
1.1 Původ a význam slova konopí a další související pojmy Pojem konopí, neboli latinsky Cannabis, vznikl zřejmě z řeckého označení Kannabis. Canna znamená v latině rákos nebo třtina (Dupal, 2010). Třetí slabika bis pochází nejspíš z hebrejského bosm a znamená "aromatický" (Booth, 2004). Význam latinského slova sativa je setá ve významu "kulturní", "pěstovaná". Pojem marihuana (též marijuana či marichuana) označoval původně pouze usušená květenství americké odrůdy, později se slovo vztahovalo kromě sušených květů i na sušené listy, určené hlavně ke kouření. V současnosti se v odborné literatuře pojmem marihuana označuje celá rostlina, jedná-li se o indickou odrůdu (Dupal, 2010). Výraz "hašiš" představuje lepkavou pryskyřičnou hmotu, vyskytující se především na samičích květech a v menším množství také na listech (Booth, 2004).
1.2 Botanická charakteristika konopí
1.2.1 Zařazení do systému Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida) Řád: růžotvaré (Rosales) 3
Čeleď: konopovité (Cannabaceae) Rod: konopí (Cannabis) Druhy: konopí seté (Cannabis sativa) konopí rumištní (Cannabis ruderalis) (někde uváděn jako poddruh k. setého) konopí indické (Cannabis indica) (někde uváděn jako poddruh k. setého) (Ruman, 2014) Názory systematických botaniků na taxonomickou klasifikaci rodu konopí se občas poněkud liší. Někteří rozlišují druhy konopí, a to konopí seté, konopí indické a konopí rumištní. Jiní považují konopí indické a rumištní za podruhy (případně variety) konopí setého (Jahodář, 2010).
1.2.2 Výskyt rodu Cannabis Druh Cannabis sativa pochází z mírného pásma Asie, odkud se rozšířil téměř po celém světě (Jahodář, 2010). Konopí se poměrně snadno přizpůsobuje různorodým přírodním podmínkám, a proto se vyskytuje v mírných, subtropických i tropických pásmech Asie, Evropy, Ameriky, Afriky i Oceánie, ale také v mrazivých oblastech Skandinávie či na Sibiři (Ruman, 2014).
1.2.3 Anatomie a morfologie rodu Cannabis Konopí se řadí mezi jednoleté byliny a pěstuje se téměř výhradně ze semen (Jahodář, 2011). Jedná se o bylinu dvoudomou, což znamená, že jsou rozlišeny samčí a samičí rostliny. Samčí rostlina bývá většinou menší, štíhlejší, dříve kvetoucí a s kratší dobou života, jejímž hlavním úkolem je předání genetického materiálu. Samčí rostliny vytváří pyl, který opyluje samičí květy, ve kterých později dozrávají semena (Conrad, 2001). Konopná rostlina může dosahovat rozdílně výšky, a to od jednoho do šesti metrů. Výška rostliny bývá podmíněna odrůdou a růstovými podmínkami (Dupal, 2010). 4
Kořen konopí je kůlovitý a široce větvený, může být i více než metr dlouhý. Bohatost rozvětvení kořene je podmíněna prostorem, který má rostlina k růstu, dále množstvím živin v půdě a také hladinou spodní vody. Je-li půda bohatá na živiny, kořenový systém může sahat až do hloubky dvou metrů (Ruman, 2014). Lodyha této rostliny je hranatá, vzpřímená, větvená a ve středu dřevnatějící (Jahodář, 2011). Může dorůst až do šesti metrů při maximální síle do šedesáti milimetrů. Povrch lodyhy je chráněn ochmýřenou kůrou, pod kterou stonek prorůstají svazky lýkových vláken, chránící rostlinu před zlomením a poléháním. Právě konopné vlákno je považováno za nejdelší a nejpevnější vlákno v rostlinné říši (Ruman, 2014). Konopné listy jsou sytě zelené a dlanitě složené, tři až třináctičetné s vroubkovanými lístky (Ruman, 2014). Spodní listy jsou vstřícné, výše postavené listy jsou uspořádány střídavě (Jahodář, 2011). Květy samčí rostliny vytváří hroznovité květenství s velkým množstvím pylu (Jahodář, 2011). Jednotlivé květy jsou drobné (5 mm) s pěti okvětními lístky a souborem pěti tyčinek. Jejich barva je světle zelená či žlutá (Dupal, 2010). Květy samičí jsou tmavší a vyznačují se dvěma bliznami do tvaru V (Dupal, 2010). Vytvářejí husté květenství ve formě vrcholičnaté laty (Jahodář, 2011). V květech samičích rostlin dozrávají olejnatá semena (botanicky nažky) vejčitého tvaru a velikosti od dvou do pěti milimetrů. Semena bývají hnědě, šedě a někdy až černě zbarvená. Květenství, v nichž dozrávají semena, vylučují ochranné látky v podobě pryskyřice, která je důležitá v boji proti škůdcům, hmyzu a také ptákům, jež pak semena méně lákají. Další části rostliny, jako stonky, listy nebo květy samčí, produkují pryskyřice jen velmi málo. Důležité je, aby tyto ochranné látky byly na rostlině dobře přichyceny a nesmyly se například deštěm. To je hladní důvod, proč není konopná pryskyřice rozpustná ve vodě, ale pouze v tucích či alkoholu (Ruman, 2014).
Druhy konopí Díky vysoké přizpůsobivosti rostliny můžeme v přírodě najít širokou škálu jejich kultivarů. Podle mnoha vědců je obsah pryskyřice v květech závislý nejen na druhu konopí, ale i na stanovišti a klimatu během vegetace (teplota, srážky, míra oslunění). 5
Právě pryskyřice a v ní obsažené THC rostlině slouží jako ochrana proti UV záření. Na základě těchto informací se objevují názory, že konopí z tropů i z mírného pásma je vlastně jeden a ten samý druh, který pouze odlišně reaguje na rozdílné vegetační podmínky. Na druhou stranu jiní botanici dělí rod Cannabis na různé druhy, vyznačující se pro ně typickými znaky (Ruman, 2014). Konopí seté (Cannabis sativa) dosahuje výšky až šesti metrů. Vzhledově je rostlina štíhlá s volnějšími a slabšími větvemi a řidším olistěním. Listy jsou světle zelené a často velmi úzké (Dupal, 2010). Sativa je typická pro mírné klimatické pásmo. Právě z tohoto druhu byly vyšlechtěny hospodářsky využívané odrůdy (Ruman, 2014). Konopí indické (Cannabis indica) dosahuje výrazně nižšího vzrůstu, pouze 1,5 až 3 metry. Větvení je však velmi bohaté se silnějšími větvemi a také se širšími tmavozelenými listy. Indica roste převážně v subtropickém a tropickém pásmu (Ruman, 2014). Konopí rumištní (Cannabis ruderalis) v dospělosti dosahuje výšky kolem 50 centimetrů, maximálně se dorůstá jednoho metru. Vyznačuje se tenkou, ne příliš větvenou lodyhou s malými a krátkými listy. Jedná se o plevelnatý druh, rostoucí planě především v chladnějších oblastech v ruských tundrách a tajgách (Ruman, 2014). Mezi další typy konopí setého patří například konopí severní, konopí středoruské, konopí jižní nebo konopí středoevropské (Ruman, 2014). Konopí se řadí společně se lnem či kopřivou mezi rostliny lýkové. Botanicky je jeho nejbližším a jediným příbuzným v čeledi konopovitých (Cannabaceae) chmel otáčivý (Humulus lupulus) (Ruman, 2008), jehož pryskyřičné látky na rozdíl od konopí neobsahují cannabinoidy, fyziologicky aktivní látky s psychotropními účinky. K hospodářským účelům se pěstuje výhradně konopí seté. Je dokázáno, že podmínky ve vyšších zeměpisných šířkách mírného podnebí jsou vhodné pro pěstování konopí na semeno s vyšším obsahem omega-3 mastných kyselin, zatímco pevnost konopného vlákna je výrazně vyšší v tropických oblastech. V podmínkách České republiky se pěstují především odrůdy středoruské a středoevropské (Dupal, 2010).
6
2. Léčivé konopí v proměnách času a kultur
2.1 Čína Předkové konopí pocházejí z Asie, pravděpodobně z mírných svahů Himaláje. Není zcela jasné, kdy se cannabis a člověk setkali poprvé. Lze však předpokládat, že to bylo v neolitu, mladší době kamenné, kdy tato rostlina zaplevelovala úrodnější půdy tábořišť a polí (Dupal, 2010). Mnohé důkazy nasvědčují tomu, že se konopí začalo poprvé systematicky pěstovat a všestranně využívat v oblasti střední Asie, odkud se dále šířilo po obchodních i válečných stezkách (Booth, 2004). Právě ve střední Asii byly již známé mnohé medicínské vlastnosti konopí, které se dnes tak pracně znovu objevují (Grotenhermen, 2009). Jako lék začali konopí využívat šamani, napůl kouzelníci a napůl léčitelé, kteří tímto způsobem vyháněli z těl lidí zlé duchy, kteří údajně způsobovali nemoci (Booth, 2004). V roce 2737 př. n. l. vznikla lékárenská kniha tradiční čínské medicíny s názvem Šen-nung-pen-c´ao, v níž jsou zaznamenány první zmínky o medicínském využití konopí (Grotenhermen, 2009). Legenda praví, že knihu sepsal zakladatel čínského léčebného umění, císař Šen-nung, kterému vadily nedostatky šamanských praktik. Rozhodl se tedy systematicky studovat čínskou floru, jejíž účinky často testoval přímo sám na sobě. Původním záměrem Šen-nunga bylo naučit čínský lid pěstovat a zpracovávat byliny. Jeho cílem bylo zabránit lidem v zabíjení zvěře pro potravu. V lékopise, který sepsal, prezentuje konopí jako elixír nesmrtelnosti (Ruman, 2008). S příchodem 2. století našeho letopočtu byla čínská medicína nejvíce pokrokovou na světě (Booth, 2004). Konopná léčba bývala nasazována například při revmatických bolestech, při dně, menstruačních potížích či malárii. Známý čínský chirurg Chua-t´cho používal konopnou pryskyřici ve spojení s vínem jako omamný prostředek při operacích (Grotenhermen, 2009). Vzhledem k častému užívání konopí byly již tehdy známy také psychické vedlejší účinky této rostliny, většinou však byly pokládány za nežádoucí (Booth, 2004). Své využití našly i konopné kořeny, které se ve 7
formě těsta přikládaly na rány k utlumení bolesti, na zlomeniny a při operacích. Podobně jako v dalších oblastech, i v Číně mělo konopí spolu s dalšími halucinogenními rostlinami důležitou pozici v rozvoji náboženství a celkově v životě tehdejší civilizace. Z Číny se konopí do dalších oblastí dostalo prostřednictvím obchodu a kočovných kmenů Árijců, Mongolů a Skytů, jež s Čínou sousedily (Dupal, 2010). Padesátisvazková kniha léků, vytvořená v 16. století našeho letopočtu, představuje základní práci tradiční čínské medicíny. Zde se konopí doporučuje při bolestivých stavech, jako prostředek k utišení krvácení po porodu, jako lék proti diabetu, při průjmu a při horečce (Grotenhermen, 2009). Ve 14. století našeho letopočtu se v čínské medicíně poprvé objevilo využívání konopných semen. Ta se doporučovala pro vnitřní užití při menstruačních potížích, při zácpě, zvracení, při otravě a úplavici. Rozšířená a účinná byla i zevní aplikace semen, konopného oleje či šťávy z listů rostliny, a to zejména k léčbě kožních potíží, vředů, lepry a také k léčbě otevřených ran (Grotenhermen, 2009). Konopí však nenašlo využití pouze v oblasti medicíny. Již z doby před šesti a půl tisíci lety pochází svědectví o kulturním využití cannabisu. V tehdejší době lidem sloužilo zejména konopné vlákno k výrobě ošacení, sítí na lov zvěře a pevných lan, dále semena pro potravu a různé rituály. Číňané se naučili semena využívat také jako zdroj oleje, který sloužil k vaření, do lamp ke svícení, do barev nebo k výrobě mýdla. Zbytky po lisování byly výživným krmivem pro domácí zvířata. Konopná vlákna ze starého šatstva našla své využití při výrobě papíru, který se dochoval dodnes v hrobech z doby 100 let př. n. l. (Dupal, 2010).
2.2 Indie O léčivých a magických účincích konopí bychom se dočetli ve védách, posvátných spisech védského a hinduistického náboženství. Zmínky o konopí v těchto spisech jsou z období 1500 - 1200 let př. n. l. Sušené konopné listí smíchané s dalším kořením je zde označeno výrazem "bhang". Směs sloužila mimo jiné i k náboženským rituálům (Grotenhermen, 2009).
8
O přípravcích z konopí se zmiňuje medicínský traktát ze 7. století našeho letopočtu, kde jsou přípravky doporučovány k léčbě flegmatičnosti, průjmů, horečky či k léčbě žlučníkových potíží (Grotenhermen, 2009). Tradiční hinduistickou medicínou je ajurvédské učení, které se již v novověku téměř nevyvíjelo a doposud je nejdůležitějším zdravotnickým systémem v Indii. Ajurvédské učení považuje konopí za jednu z nejdůležitějších léčivých rostlin. Medicínské spisy Ajurvédského učení uvádějí přípravky z konopí jako vhodný prostředek k povzbuzení chuti k jídlu a pro léčbu lepry. Dále zmiňuje kladný vliv na spánek, posílení životní energie a afrodiziakální účinky. Z dávných dob je také známo pozitivní působení konopí na nervový systém, proto se často podávalo při léčbě epilepsie, při bolestech hlavy a na hysterii. Jeho užívání se rozšířilo také při bolestivých stavech a při horečce. Kašovité konopné obklady se pokládaly na zanícená a bolestivá místa, dokonce i na zuby napadené zubním kazem. Vnitřně se extrakty z konopí využívaly ke zmírnění porodních bolestí, při menstruačních potížích a také při menších operacích. Konopná léčba byla využívána i při onemocnění dýchacích cest, jako je senná rýma, bronchitida, astma a kašel (Grotenhermen, 2009).
2.3 Další starověké kultury Starověké texty z území Egypta, Asýrie, Persie, Tibetu, Azerbajdžánu, Řecka, Izraele a arabských zemí dokazují, že i v těchto kulturách bylo konopí využíváno k léčebným účelům (Grotenhermen, 2009). Hliněné tabulky z knihovny asyrského krále z období 2000 let př. n. l. obsahují informace o konopných semenech, která se využívala při porodních bolestech, pro léčbu otoků, pohmožděnin a při očních potížích, dále byla významná léčba depresí, impotence a ledvinových kamenů (Grotenhermen, 2009). Nejdůležitějšími zdroji svědčícími o farmacii starého Egypta jsou lékařské papyry. Až 19 metrů dlouhý a 30 centimetrů široký svitek papyru Ebers z období 1514 př. n. l., obsahující soubor lékařských receptů, je považován za nejdůležitější svědectví o staroegyptské medicíně. Dokument dokazuje, že konopí bylo využíváno ke zmírnění porodních bolestí. Ke stejnému účelu bylo používáno i v Izraeli (Rätsch, 1994). 9
Na využívání konopných rostlin v arabských zemích měl silní vliv islám. Ovšem konopí zde znaly již civilizace předislámské, kdy sloužilo zejména jako kuřivo při náboženských rituálech (Dupal, 2010). Na tomto území se léčebné vlastnosti konopí využívaly zejména k léčbě epilepsie, migrény, menstruačních potíží, k usnadnění porodu, atd. (Grotenhermen, 2009). V Kongu je dosud marihuana považována za božstvo, které chrání před fyzickou i psychickou újmou (Dupal, 2010). V Tibetu za časů Buddhy (560 až 483 let př. n. l.) prováděl lékař Jivaka rozsáhlé operace, přičemž k navození narkózy používal právě konopí (Grotenhermen, 2009). Celkově je cannabis již odpradávna nedílnou součástí tibetské farmakologie, kde se přípravky z této rostliny využívaly například při nemocech trávicího traktu, dýchacích cest, při kožních potížích a problémech lymfatického systému. Dále byl konopím léčen revmatismus, otrava krve, lepra, křeče, průjem, cholera, rýma, kašel, ušní záněty, střevní potíže, ale také třeba uštknutí štírem (Rätsch, 1994). Přibližně s počátkem nového letopočtu se začalo konopí využívat k lékařským účelům i v Řecku. Plinius uvádí, že kořen uvařený ve vodě zmírňuje bolesti kloubů a také dnu. Čerstvý kořen se pokládal i na spáleniny (Grotenhermen, 2009). Pliniovým současníkem byl soukromý lékař římského císaře Nera, Dioskorides (rok 50 našeho letopočtu) (Conrad, 2001), který sepsal učebnici léčiv, jež byla celých 1500 let nejvýznamnější medicínskou knihou Evropy. Konopí je zde spojeno například s léčbou ušních problémů. Jeden z nejvýznamnějších řeckých lékařů Galénos přisuzuje konopí účinky, jež povzbuzují trávení a stejně jako Dioskorides doporučuje tuto rostlinu pro léčbu ušních problémů (Grotenhermen, 2009). Po pádu římské říše došlo na popud církve k zastavení vědeckého pokroku v Evropě, a tím i k zavržení bylinné medicíny (Conrad, 2001).
2.4 Evropa do 19. století 2800 let před naším letopočtem přinesli Skytové konopí do evropských zemí. Začalo se zde využívat především konopné vlákno, rozmach kouření marihuany nastal až v moderním věku (Dupal, 2010). První záznamy o medicínském použití konopí v evropských zemích se datují zhruba kolem roku 1000 a pojednávají především 10
o využití konopných semen. Středověcí sběrači léčivých rostlin využívali konopí například proti kašli, žloutence a vředům (Grotenhermen, 2009). V Evropě bylo od středověku až do 18. století upřednostňováno převážně zevní užívání konopných přípravků. Peter Schoofer sestavil v roce 1485 herbář, v kterém se zmiňuje také o využívání konopí při otocích v břišní oblasti, při bolestech konečníku a pro zmírnění bolesti ran, při kožních zánětech a bolestech hlavy (Grotenhermen, 2009). Bylinný lékař anglického krále John Parkinson (1640) doporučoval konopnou léčbu na suchý kašel, žloutenku (zejména horečnaté stavy), na celkovou očistu organismu, dále pro zmírnění bolestí šlach, kloubů a také na popáleniny (Grotenhermen, 2009). Samuel Hahnemann, zakladatel homeopatie, napsal v roce 1797: "I když se až doposud užívají především semena, i ostatní části této rostliny se zdají být účinné a zaslouží si proto větší pozornost." Cannabis sativa byl jedním z prvních léků homeopatie. V 17. a 18. století se začala šířit varování ohledně konopí indického, které, dle knihy Všeobecná historie rostlinných jedů, obsahuje v sobě cosi omamného (Grotenhermen, 2009).
2.5 Evropa a Amerika v 19. století V roce 1823 byla v Berlínské poliklinice vyzkoušena aplikace Cannabis indica na černý kašel. Tento pokus se setkal s úspěchem, což umožnilo další podávání konopí při tomto onemocnění (Grotenhermen, 2009). Nejvýznamnějším evropským průkopníkem moderního medikamentózního využití konopí setého byl skotský lékař William Brooke O´Shaughnessy, který v roce 1833 vycestoval do Indie, kde se začal zajímat o terapeutický potenciál konopí a o šest let později své zkušenosti zveřejnil. Začal provádět pokusy na zvířatech i lidech pro ověření účinků konopí. Podávání konopných tinktur (alkoholické extrakty pryskyřice) zkoušel u pacientů s různými zdravotními problémy. Jedním z nich byly revmatické potíže, u nichž se podařilo zmírnit bolest a mimo to také zvýšit chuť k jídlu a vyvolat 11
duševní veselí. Při léčbě pacientů s tetanem či vzteklinou zabíraly pouze velmi vysoké dávky konopných extraktů. Vynikající výsledky byly zaznamenány i při léčbě cholery (Grotenhermen, 2009). Díky experimentům O´Shaughnessyho se konopí stalo uznávaným lékem v Evropě i Americe. Tato skutečnost spustila vlnu zájmu mnoha lékařů a vědců. Britský lékař Clending uvedl v roce 1843, že konopí podporuje spánek, tiší bolest, kašel, brání křečím a zlepšuje náladu. Donovan (1845) potvrzuje pozitivní účinky při zánětech kolenních kloubů a zvýšení chuti k jídlu. Řada dalších britských lékařů se shodla na kladných účincích konopné léčby při revmatických bolestech, migréně, při svalových křečích, astmatu, nespavosti, pro posílení kontrakcí během porodu a současné tlumení bolesti. Londýnský profesor medicíny John Russel Reynolds aplikoval konopné extrakty k utišení menstruačních bolestí, při zánětu trojklanného nervu, při migréně či dně. V roce 1890 prohlásil, že při správném podávání je indické konopí jedním z nejcennějších léků (Grotenhermen, 2009). Terapeutické využití konopného extraktu bylo známo i v USA. V knize léčiv z roku 1845 se k medicínským schopnostem cannabisu uvádí, že jeho užívání vede k veselí, ale také k delirickým halucinacím, k ospalosti a omámení. Dále je zde uvedeno zlepšení chuti k jídlu. Při chorobných stavech organismu pak dokáže přivodit spánek, tlumit křečové stavy, navodit klid a zmírnit bolest. Kniha uvádí, že konopný extrakt byl nasazován při následujících potížích: neuralgie, dna, tetanus, vzteklina, cholera, hysterie, deprese, krvácení z dělohy. Bylo zjištěno, že konopný extrakt urychluje a zesiluje kontrakce dělohy při porodu, a k tomuto účelu se také využívalo. Aulde (1890) přišel na příznivé účinky konopí při zvracení během deliria tremens a také při ostatních formách nevolnosti a zvracení. Důležitým poznatkem byl také fakt, o kterém napsal Robinson v roce 1912. Uvedl, že předávkování nikdy nezpůsobilo smrt člověka ani jiného živočicha, což se ovšem netýkalo jiných léků, podávaných v tehdejší době (Grotenhermen, 2009). Když se vrátíme zpět do Evropy, ve Francii se o působení cannabisu zajímali jak umělci, tak lékaři. Zkušenost s konopím měli například Alexandre Dumas a Charles Baudelaire, kteří konopí využívali spíše pro navození stavu opojení a získané zkušenosti pak promítli do jejich děl. Psychiatr Jacques Joseph Mereau de Tours pokládal hašiš za
12
důležitý psychiatrický lék, s jehož pomocí dokázal během výzkumu zcela vyléčit pět pacientů ze sedmi (Grotenhermen, 2009). Výzkumy na několika stech pacientech z roku 1860 v Ohiu ukázaly, že konopí je vhodné ke zmírnění lokální bolesti jak zánětlivé, tak i neurologické povahy. Stejně jako opium je i konopí řazeno k hypnotickým lékům. Na rozdíl od užívání opia není během konopné léčby potlačeno vyměšování, narušeno trávení a chuť k jídlu je naopak podpořena, neprojevuje se ani žaludeční nevolnost. Celkový účinek indického konopí byl tedy zhodnocen jako méně intenzivní a drastický než u opia, přináší přirozenější spánek a nenarušuje funkci vnitřních orgánů (Grotenhermen, 2009). Výzkumy z Paříže z roku 1890 potvrdily pozitivní vliv konopí při žaludečních potížích a nechutenství, došlo ke zmírnění bolesti, posílení chuti k jídlu, uvolnění žaludečních křečí, současně se objevilo také kladné působení na závratě, migrény a nespavost. Výrazně pozitivní výsledky byly zaznamenány u pacientů s vysokou přecitlivělostí na určitý druh potravin. Někteří pacienti se dostali již do takového stádia, kdy byli schopni konzumovat pouze malé doušky mléka. Ihned po první dávce konopného léku pocítili tak velkou úlevu, že mohli začít konzumovat jakékoliv pokrmy (Grotenhermen, 2009). Ke konci 19. století začaly některé farmaceutické firmy vyrábět konopná léčiva proti bolesti, pro podporu spánku, léčiva působící jako afrodiziakum, ale také přípravky proti revmatismu, depresím, deliriu tremens a psychózám. Většina přípravků z cannabisu se užívala perorálně, asi třetina se aplikovala zevně a některé přípravky se inhalovaly. Užívání konopných produktů za účelem požitku a opojení bylo v evropských zemích oproti Africe, Asii a Indii spíše neznámé (Grotenhermen, 2009).
2.6 Počátek 20. století V první polovině 20. století se začaly šířit protichůdné myšlenky. Konopí bylo odsuzováno kvůli jeho omamným účinkům a také z důvodu jeho zneužívání, což zapříčinilo i odsouzení konopí jako léčiva. Nastal rozvoj syntetických léků na úkor přírodních produktů, jež se odsunuly do ústranní. V roce 1925 byl cannabis zahrnut do
13
první mezinárodní dohody o opiu, která původně zahrnovala opium, morfium, heroin a kokain (Grotenhermen, 2009). Ve 30. letech se v Americe výrazně zvedla vlna odpůrců konopí, kteří jejich postoj hájili tím, že pod vlivem konopí jsou páchány vraždy a lidé spějí k šílenství. Podobnými historkami se začaly plnit také noviny, a tím se odpor ještě prohluboval. Důsledkem bylo svalování viny za násilné a nezákonné chování právě na užívání konopí. Přijetí Zákona o dani z marihuany v roce 1937 postihlo i lékárníky, z jejichž sortimentu konopné produkty vymizely (Ruman, 2008). V roce 1938 svolal tehdejší starosta města New York vědeckou komisi složenou z lékařů, farmakologů a psychiatrů, kteří po průzkumu uveřejnili v roce 1944 podrobnou zprávu o problému s marihuanou v New Yorku. V dokumentu se shodují, že kouření marihuany nevede k závislosti a nevede ani ke vzniku závislosti na morfinu, heroinu či kokainu. Dále se zde uvádí, že marihuana nemá přímou spojitost s pácháním trestných činů, a že nesprávné počínání mládeže není podmíněno kouřením marihuany (Grotenhermen, 2009). Na přelomu 40. a 50. let se medicínské využití konopí začalo opět dostávat více do popředí. Pomocí různých výzkumů se v roce 1942 prokázalo, že nejaktivnější látkou konopné rostliny je tetrahydrocannabinol, zkráceně THC. V tomto období bylo THC poprvé použito k terapeutickým účelům. Jsou známy důkazy o úspěšném vlivu syntetického derivátu THC, Synhexylu, při ošetřování abstinenčních projevů při závislosti na kokainu a také v protialkoholní léčbě. Kladně Synhexyl působil v procesu odvykání na některá syntetická léčiva a během léčby depresí (Grotenhermen, 2009). Další rozvoj zájmu o výzkum konopných rostlin se probudil s objasněním chemické struktury THC, kterou v roce 1964 objasnili izraelští vědci Gaoni a Mechoulam. Právě tato nová fakta nastartovala chemický výzkum konopných látek, týkající se chemických přeměn a možných škodlivých i užitečných účinků cannabisu (Grotenhermen, 2009). Počátkem 90. let 20. století došlo k významnému objevu tělesného systému cannabinoidů včetně umístění jejich receptorů. Zjistilo se, že tělo samotné cannabinoidy produkuje, jedná se o tzv. endocannabinoidy (Grotenhermen, 2009).
14
3. Obsahové látky konopí
U rostlin rodu Cannabis lze najít poměrně velké množství obsahových látek. V dnešní době je známo kolem pětiset sloučenin, které se v konopných rostlinách nacházejí. Dělí se na nespecifické obsahové látky, k nimž patří 35 sacharidů, 20 jednoduchých kyselin, 18 aminokyselin, dále například proteiny, vitamíny, minerální látky, pigmenty a další. Druhou skupinou jsou specifické metabolity, kam patří cannabinoidy. Tyto látky nebyly dosud v jiných druzích rostlin identifikovány, a právě díky jim je rod Cannabis tak unikátní, jelikož je produkuje jako jediný z celé rostlinné říše (Jahodář, 2010). Některé z těchto látek působí na psychický stav člověka takovým způsobem, že mu navozují stav opojení. Oproti psychoaktivním látkám, jež produkují jiné rostliny, nepatří cannabinoidy do skupiny alkaloidů, kam se řadí například morfin, kodein či opiátové alkaloidy z máku. Pro rostlinu jsou cannabinoidy významné svými antibiotickými účinky, díky nimž ji chrání proti rozsáhlé škále bakterií a škůdců. Cannabinoidy jsou samy o sobě látky bez vůně či pachu (Dupal, 2010). Rozlišeny jsou tři základní skupiny cannabinoidů: syntetické, rostlinného původu (fytocannabinoidy) a produkované lidským organismem (endocannabinoidy) (Tejkalová, 2013). Cannabinoidy, chemické psychoaktivní látky konopných rostlin, jsou rostlinnou tkání produkovány systémem žláz v podobě pryskyřice, což je tekutá a olejovitá hmota. Kromě cannabinoidů pryskyřice obsahuje také psychicky neaktivní látky rozpustné ve vodě, buněčné zbytky, éterické oleje, steroly, mastné kyseliny a některé uhlovodíky, dále také rostlinná barviva, látky sacharidového charakteru a mnoho dalších látek (Dupal, 2010). První chemický výzkum konopných rostlin proběhl již v polovině 19. století (Dupal, 2010). V 90. letech se vědcům podařilo izolovat cannabinoid CBN, který byl zpočátku považován za klíčovou psychoaktivní složku, ale pak se ve 30. letech 20. století podařilo izolovat cannabinoid s názvem CBD. Ovšem až v roce 1964 se podařilo dvěma izraelským vědcům, Caonimu a Mechoulamovi izolovat a identifikovat THC (Booth, 2004), tedy hlavní biologicky aktivní látku konopí, dále bylo navrženo schéma biosyntézy cannabinoidů. Postupem času se podařilo izolovat desítky dalších cannabinoidů, avšak žádné nejsou zastoupeny v tak velkém množství. Některé jsou 15
strukturou podobné tetrahydrocannabinolu (THC), avšak disponují odlišnými účinky, jiné mají strukturu zcela odlišnou, ale účinky podobné (Dupal, 2010). Doposud bylo v konopné rostlině rozeznáno přes sto cannabinoidů, rozdělených do deseti základních typů: delta-9-tetrahydrocannabinol (THC), cannabidiol (CBD), cannabinol
(CBN),
cannabichromen
(CBC),
cannabigerol
(CBG),
delta-8-
tetrahydrocannabinol, cannabicyclol (CBL), cannabielsoin (CBE), cannabinodiol (CBND), cannabitriol (CBTL). Ke každému z těchto typů je možné přiřadit několik cannabinoidů. V jednotlivých odrůdách konopí se vyskytují většinou jen některé typy cannabinoidů a často ve výrazně rozdílných koncentracích. Největší pozornost je zaměřena na obsah THC a CBD. Poměry cannabinoidů v rostlině pak určují vhodnost pro léčebné využití při konkrétních onemocněních (Ruman, 2014). Dle Rumana (2014) volí kuřáci marihuany odrůdy konopí s převládajícím obsahem THC, pacienti naopak velmi oceňují odrůdy s vyšším obsahem CBD a nižším či středním obsahem THC, což zaručuje omezení psychoaktivního účinku.
3.1 Cannabinoidy Příklady cannabinoidů obsažených v pryskyřičné hmotě cannabisu a jejich vliv na lidský organismus: 1) Delta-9-tetrahydrocannabinol, neboli tetrahydrocannabinol, zkráceně THC, je hlavní účinná halucinogenní složka, která se objevuje prakticky ve všech odrůdách a kultivarech, ovšem její množství je rozdílné, od stop až po 95 % z obsažených cannabinoidů. Odhaduje se, že 70-100 % účinků pochází právě z této látky (Dupal, 2010). Účinky THC jsou velmi různorodé. Zodpovídá nejen za charakteristické psychické účinky marihuany a hašiše, ale má také mnoho medicínských vlastností, k nimž můžeme zařadit uvolnění svalstva, antibiotický účinek, zmírnění bolesti, protiepileptický účinek, dále ulevuje při nevolnosti a zvracení, zvyšuje chuť k jídlu, snižuje horečku a nitrooční tlak, rozšiřuje bronchy. THC může být předepsán na lékařský předpis pod mezinárodním názvem Dronabinol v Německu, Rakousku, Švýcarsku a v dalších zemích. Typické denní dávky THC (Dronabinolu) jsou mezi pěti
16
až třiceti miligramy. Ke skupině delta-9-THC patří celkem 9 cannabinoidů (Grotenhermen, 2009). 2) Cannabidiol, dále jen CBD, můžeme najít také téměř ve všech konopných odrůdách, opět od množství stopového až po zhruba 95 % ze všech přítomných cannabinoidů. Při biosyntéze je CBD v buňkách rostliny mezistupněm pro vznik THC, je tedy takzvaným bioprekurzorem tetrahydrocannabinolu. CBD nemá na rozdíl od THC psychoaktivní účinky, zato disponuje jistými sedativními, analgetickými a antibiotickými vlastnostmi (Dupal, 2010). Grotenhermen (2009) uvádí, že účinkuje také protiepilepticky, anxiolyticky (odbourává strach), antipsychoticky a snižuje nitrooční tlak. Podle Rumana (2014) má CBD účinky antibakteriální, neuroprotektivní, dále potlačuje růst rakovinotvorných buněk, pomáhá při nevolnosti a zvracení, zmírňuje záchvaty a křeče, snižuje hrozbu ucpávání tepen, podporuje růst kostí, ulevuje od bolesti, zmírňuje úzkost, zpomaluje množení a růst bakterií, léčí lupénku. Role CBD spočívající ve zmírnění určitých onemocnění vyšla na povrch teprve nedávno. Zjistilo se, že cannabis je při některých zánětlivých onemocněních účinnějším protizánětlivým lékem než aspirin (Conrad, 2001). CBD se projevuje tlumivými účinky a působí proti povzbuzujícím efektům vyvolaným THC. Tato látka počátek působení marihuany oddaluje, avšak dokáže dobu jejího vlivu až dvakrát prodloužit. Má-li rostlina nízký obsah THC a vysoký obsah CBD, projevuje se její působení spíše útlumem, pocitem slabosti a otupělosti na úrovni mysli i těla (Dupal, 2010). Podobně jako CBD, ani ostatní cannabinoidy se nevyznačují téměř žádnými psychickými účinky (Grotenhermen, 2009). 3) Cannabinol, pod zkratkou CBN, je degradačním (oxidačním) produktem THC, což znamená, že není produkován přímo rostlinou. Proces oxidace THC většinou probíhá při výrobě hašiše. Je-li tato látka přítomná, vyvolává pocit závratě a vnitřní rozpolcenosti, následně únavu a ospalost. Z těchto účinků plyne, že je vysoký obsah CBN nežádoucí (Dupal, 2010). 4) Cannabichromen, dále CBC, se nachází v nižších koncentracích než CBD nebo THC, nepřesahuje 20 % celkových cannabinoidů. Údajně sama látka psychotropně nepůsobí, ale její přítomnost umocňuje účinky THC. Informací o této složce cannabinoidů je zatím velmi málo (Dupal, 2010). Dle Rumana (2014) však CBC 17
ulevuje od bolesti, zmírňuje zánět, podporuje růst kostí a potlačuje růst rakovinotvorných buněk.
Mezi cannabinoidy se řadí také CBDA, jež zmírňuje zánět a potlačuje růst rakovinotvorných buněk. Cannabinoid CBG také brání růstu rakovinotvorných buněk, mimo to podporuje růst kostí, zpomaluje růst bakterií a zlepšuje spánek. CBGA pak ulevuje od bolesti, zmírňuje zánět a zpomaluje bakteriální růst. Dalším z cannabinoidů je CBCA, který zmírňuje zánět a léčí plísňové infekce. Delta-9-THCA zlepšuje usínání, potlačuje svalové křeče a potlačuje růst rakovinotvorných buněk. Delta-8-THC ulevuje od bolesti a THCV zmírňuje záchvaty a křeče, podporuje růst kostí (Ruman, 2014). V jedné rostlině se většinou vyskytují jen 3 až 4 cannabinoidy ve vyšší koncentraci a ostatní jsou zde přítomny pouze ve stopovém množství nebo zde nejsou vůbec. V konopných odrůdách určených pro výrobu drog se vyskytuje vysoká koncentrace THC (1-25 %), zatímco v konopí technickém, určeném k výrobě vláken, převládá cannabidiol (CBD) (0,5 - 1 %). Množství THC v technickém konopí může být nejvýše 0,2 % (Grotenhermen, 2009). THC a CBD jsou farmakologicky nejpodstatnějšími složkami konopné rostliny. Pro medicínské účely však mohou být využity také některé éterické oleje (terpeny) a některé flavonidy. U rodu Cannabis se vyskytuje 21 druhů flavonidů, z nichž většina se objevuje i u jiných rostlin. Jsou řazeny mezi sekundární rostlinné látky, jako třeba vitamíny a minerální látky. Jednou z funkcí flavonidů je ochrana rostliny před škodlivými účinky ultrafialového záření. Mezi flavonidy, působící pozitivně na lidské tělo, patří například apigenin, který působí nejen protizánětlivě, ale také anxyoliticky. Protizánětlivě působí také cannaflavin A. Quercetin působí jako silný antioxidant, chrání buňky před škodlivým působením volných radikálů (Grotnehermen, 2009). Terpeny neboli éterické oleje mají blahý vliv při zánětech vedlejších nosních dutin. V konopí je přítomný terpen 1,8-cineol, zvyšující proudění krve do mozku a uklidňující terpen linalool. K léčbě se používá pouze malé množství cannabisu, tudíž i obsah terpenů a flavonidů je nepatrný, jejich farmakologické účinky jsou tedy velmi nízké (Grotnehermen, 2009).
18
4. Endocannabinoidní systém
Cannabinoidy produkované rostlinou, jinak fytocannabinoidy, jsou v tucích rozpustné látky, jež jsou součástí pryskyřice sekretované žláznatými trichomy samičích rostlin (Tejkalová, 2013). Po objevu fytocannabinoidu THC začali vědci více zkoumat mechanizmus účinkování této látky v lidském organismu. V roce 1988 William Devane objevil v mozku cannabinoidní receptor, na který se THC váže. Dosud byly identifikovány dva druhy těchto receptorů, a to CB1 a CB2. Receptory skupiny CB1 se nalézají na povrchu buněk v těch částech mozku, které zodpovídají za respirační a kardiovaskulární funkce. Receptory spadající do skupiny CB2 obsahuje například slezina, brzlík, mandle, kostní dřeň, slinivka břišní, makrofágy a leukocyty (Hanuš In: Konopí: znovuobjevený potenciál: sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 2010-2013, 2014). Grotenhermen (2009) dále uvádí, že se specifické receptory nacházejí také v srdci, střevech, plicích, v močových cestách, v děloze, varlatech a v endokrinních žlázách. Právě objev cannabinoidních receptorů podpořil objevení tělu vlastních látek, endocannabinoidů, které se na tyto receptory váží stejně jako fytocannabinoidy (Hanuš In: Konopí: znovuobjevený potenciál: sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 2010-2013, 2014). Obecně pojem cannabinoid označuje jakoukoliv látku, která se váže na cannabinoidní receptory, jež jsou součástí endocannabinoidního systému (Tejkalová, 2013). Z toho plyne, že fytocannabinoidy účinkují v lidském organismu podobně jako tělu vlastní endogenní cannabinoidy (Grotenhermen, 2009). Spouštějí v těle různorodé reakce spojené například s adaptací, meziorgánovou komunikací a homeostázou, tedy rovnováhou vnitřního prostředí (Ruman, 2014). Působení cannabinoidů v organismu zkoumá mnoho vědců a jedním z nich je i český chemik Dr. Lumír Hanuš. V laboratoři Dr. Raphaela Mechoulama na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě objevil spolu s Williamem Devanem v roce 1992 tělu vlastní cannabinoid (endocannabinoid), který se v těle váže na cannabinoidní receptor se stejnou aktivitou jako delta-9-THC a vykazuje podobné účinky. Jeho typické účinky mu přinesly název anandamid podle sanskrtského slova ananda, které v překladu znamená 19
vnitřní štěstí či blaženost (Ruman, 2014), amid pak značí jeho chemickou strukturu. Postupem času byly však objeveny další endocannabinoidy (Hanuš In: Konopí: znovuobjevený potenciál: sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 20102013, 2014). Endogenní
cannabinoidy
se
řadí
k
přírodním
signálním
látkám - neurotransmiterům, které předávají do mozku a jiných orgánů informace o stavu těla a podněcují buňky k určitým reakcím. Endocannabinoidy mají vliv i na jiné neurotransmitery, jako je například noradrenalin, dopamin, serotonin či endorfiny. Pro příklad lze uvést zmírnění nevolnosti a zvracení přibrzděním nadměrného vylučování serotoninu (Grotenhermen, 2009). Objev anandamidu a dalších endocannabinoidů otevřely cestu k plnému pochopení léčebného účinku konopí (Hanuš In: Konopí: znovuobjevený potenciál: sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 20102013, 2014). Bylo zjištěno, že endocannabinoidní systém se přizpůsobuje změnám v organismu, vyvolaným nějakou tělesnou poruchou. Dochází ke zvyšování produkce endocannabinoidů a také ke zvyšování množství cannabinoidních receptorů v určitých oblastech. Například při svalových křečích byla prokázána zvýšená tvorba endogenních cannabinoidů, zřejmě za účelem jejich zmírnění. Podobný případ nastává při vnímání bolesti, kdy se koncentrace anandaminu zvýší v oblasti mozku, která vnímá bolest, díky čemuž se bolest snižuje (Grotenhermen, 2009). Mnoho výzkumů prokázalo, že cannabinoidní receptory se v těle vytvářejí už od čtrnáctého týdne stáří plodu. Endocannabinoidy jsou obsaženy také v mateřském mléce. Podobně jako u dospělých, také u dětí povzbuzují chuť k jídlu, a dokonce se podílejí na aktivaci svalstva čelistí potřebného k sání mléka. Cannabinoidy spolu s dalšími látkami v mateřském mléce zajišťují ochranu novorozence před viry, bakteriemi, volnými radikály, dále stimulují rozvoj imunitního systému (Ruman, 2014). Je třeba zmínit také cannabinoidy, které podobně jako vitaminy C a E účinně zneškodňují volné radikály, což jsou reagující molekuly způsobující škody na buňkách. Přirozené funkce cannabinoidního systému jsou v současnosti intenzivně zkoumány, jelikož s lepším pochopením tohoto systému může přijít vývoj léků nového typu (Grotenhermen, 2009). 20
5. Medicínské využití konopných látek
5.1 Roztroušená skleróza Roztroušená skleróza je onemocnění postihující centrální nervový systém (Miovský, 2008). Na různých místech v mozku a míše je zničen myelinový ochranný kryt nervových vláken, což narušuje jejich funkci. Zřejmě se jedná o autoimunitní reakci, kdy tělo považuje myelin za cizí látku. Symptomy se ve většině případů začínají objevovat na začátku dospělosti, postupně se zhoršují až dochází k invaliditě (Grinspoon, 1996). Miovský (2008) řadí mezi příznaky poruchy hybnosti, neostré vidění, ztrátu kontroly nad vyměšováním, celkovou slabost a těžké deprese. Grinspoon (1996) dodává ještě sníženou citlivost, obtíže s mluvením, bolestivé svalové křeče, ztrátu rovnováhy, únavu a kožní vředy. Je dokázáno, že cannabis zmírní nejen symptomy roztroušené sklerózy, ale také zpomaluje postup nemoci (Grinspoon, 1996). Oproti tomu léčba klasickými léky většinou přivodí závažné vedlejší účinky (Miovský, 2008). Průzkumy mezi britskými a americkými pacienty z roku 1997 ukazují na zlepšení velkého počtu symptomů roztroušené sklerózy během léčby konopím. Cannabisová léčba přinesla úlevu od svalového napětí, třesu, bolesti svalů, necitlivosti, depresí a zvýšila kontrolu vyměšování. Tyto výsledky uvádí i řada dalších výzkumů a studií. Někteří pacienti si během užívání marihuany mohli dokonce dovolit snížit dávku některých léků či je úplně vysadit (Grotenhermen, 2009). Pro léčbu roztroušené sklerózy je od roku 2006 oficiálně registrován a hromadně vyráběn léčebný přípravek Sativex. Jedná se o ústní sprej obsahující delta-9-THC a CBD, jež má protikřečové účinky. Řada pacientů se však uchyluje k aplikaci konopí orálně, kouřením či vdechováním výparů (Miovský, 2008).
5.2 Parkinsonova nemoc a další neurodegenerativní onemocnění Parkinsonova nemoc je degenerativním onemocněním centrálního nervového systému, jež se projevuje poruchami pohybu, držení těla a řeči (Miovský, 2008). 21
Charakteristické je celkové zpomalení pohybů, ztuhlost svalů, třes a deprese (Grotenhermen, 2009). Na výzkum léčby Parkinsonovy choroby konopím se soustředili vědci z Karlovy univerzity v Praze. Shodují se, že oproti ostatním neurologickým onemocněním se pozitivní účinky dostavují až po dlouhodobějším užívání cannabisu. Dotazovaní pacienti uváděli, že u nich došlo ke zmírnění symptomů nemoci, jako třes a strnulost pohybů, zmírnění ztuhlosti svalů, zlepšení koordinace. Uváděli také, že zlepšení se dostavilo zhruba po dvou měsících užívání cannabisu (Grotenhermen, 2009). Miovský (2008) uvádí, že mají konopné látky potenciál i pro jiné neurodegenerativní onemocnění, např. Huntingtonovu chorobu, jež se projevuje také poruchami hybnosti. K neurodegenerativním onemocněním patří i Alzheimerova choroba, nejčastější příčina senilní demence (Miovský, 2008). V současnosti není příčina vzniku tohoto onemocnění známa. Jedná se o postupný rozpad nervových vláken a buněk (Rätsch, 2013). V poslední době se objevila velmi slibná zpráva o výsledku studie, prokazující ochranný účinek delta-9-THC proti rozvoji Alzheimerovy nemoci (Miovský, 2008). Několik výzkumů ukázalo, že i u tohoto onemocnění pomohla konopná léčba především v navození chuti na jídlo (Grotenhermen, 2009).
5.3 Epilepsie Epilepsie je chronické onemocnění mozku, které se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru. Záchvaty zapříčiňuje výboj v elektrické činnosti určité části nervových buněk. Záchvaty provází silné křeče, poruchy vědomí a vnímání, psychické příznaky a vegetativní projevy. Klasický záchvat se projevuje náhlou ztrátou vědomí, křečemi, pomočením a pokousáním. Vliv na charakter záchvatu má především místo v mozku, které je postiženo, ale také věk pacienta. Jako primární se označuje epilepsie, u níž je příčina neznámá, u epilepsie sekundární je příčina známá, může se jednat o důsledek jiného postižení mozku, např. nádor nebo poranění. Ke klasické léčbě bývají předepisována antiepileptika (Vokurka, 2009). Konopné produkty se k léčbě epilepsie využívaly již v historii a i dnes je pacienti užívají k předcházení záchvatů. Současných výzkumů s tímto onemocněním a konopnou léčbou je však poměrně málo (Grotenhermen, 2009). 22
5.4 Deprese Deprese je jednou z nejběžnějších a nejzávažnějších psychiatrických nemocí. Jedna epizoda těžké nebo závažné deprese může trvat několik týdnů až několik let. Mezi symptomy patří neutěšitelný žal, doprovázený stavem zoufalství a pocitem viny. Oběti nemají žádnou naději do budoucnosti, cítí se neschopní a často přemýšlí o smrti a sebevraždě. Osoby v depresi se často vyhýbají společnosti, ztrácejí veškerý zájem o život a nemají schopnost prožívat radost. Jsou podráždění, nedokážou se soustředit. Někteří pacienti se projevují pomalými pohyby a bezvýrazným obličejem, jiní pláčou a naříkají. Při maniodepresivní nebo bipolární chorobě se střídají stavy hluboké deprese s radostným vzrušením čili mánií. Deprese není porucha nálady. Lidé v depresi jsou bez energie, dochází u nich ke ztrátě chuti k jídlu, k bolestem hlavy, žaludečním nevolnostem a k chronické únavě. Maniaci naopak nespí ani se neunavují, dokud se nevyčerpají a nezhroutí (Grinspoon,1996). Zkušenosti odborných lékařů ukazují, že Dronabinol dokáže pomoci nejen při depresích doprovázejících nějaké onemocnění (např. Roztroušenou sklerózu, AIDS), ale také při depresích neurotických, tedy při dlouhodobě stísněné náladě, při ztrátě zájmu a radosti (Grotenhermen, 2009).
5.5 Hyperaktivita a poruchy pozornosti (ADHD) Jedná se o poměrně časté onemocnění, první symptomy se začínají objevovat již v raném věku dítěte. Jedinci s tímto onemocněním jsou velmi neklidní, nesoustředění a chaotičtí. S dospíváním obvykle odeznívá hyperaktivní část poruchy. V roce 2001 byl zaznamenán případ, kdy povolil kalifornský soudce matce osmiletého hyperaktivního syna, aby mu i nadále podávala cannabis, jelikož běžné léky mu nepomáhaly. Chování chlapce se údajně výrazně zlepšilo, ustoupila náladovost a zvýšila se soustředěnost (Grotenhermen, 2009). Případová studie ukázala, že konopná léčba u osob s ADHD reguluje aktivitu na úroveň optimálního výkonu. Existují důkazy, že užívání cannabisu pozitivně ovlivňuje výkon, chování a duševní stav (Rätsch, 2013).
23
5.6 Glaukom Glaukom, neboli zelený oční zákal, je nemoc vznikající z nerovnováhy nitroočního tlaku. Správný tvar oka je zajištěn tlakem vnitřní tekutiny, komorového moku. Příliš mnoho tekutiny nebo její nerovnoměrný odtok vyvolává rostoucí tlak, který následně poškozuje zrakový nerv přivádějící impulzy z oka do mozku. Toto onemocnění postihuje populaci nejčastěji ve věku 50 let a více. V pokročilém stádiu onemocnění hrozí oslepnutí (Grinspoon, 1996). Toto onemocnění se dá léčit operativně nebo prostřednictvím speciálních očních kapek, které s sebou však přináší mnoho vedlejších účinků. Snížit nitrooční tlak se však podařilo i užitím marihuany. Vědci zkoušeli pacientům podávat ústně Dronabinol, objevily se však i pokusy o aplikaci konopného výtažku formou očních kapek. Lokální aplikací léku se podařilo vyhnout psychickým vedlejším účinkům, na druhou stranu způsob této aplikace nepřinesl vždy kýžené výsledky (Grotenhermen, 2009). Nevýhodou je, že účinné látky konopí, cannabinoidy, jsou špatně rozpustné ve vodě, což znemožňuje užití léčiv ve formě vodných roztoků. Na druhou stranu je prokázáno, že cannabinoidy, které se dostanou do krve, ať již požitím, kouřením, vaporizací či intravenózně, nitrooční tlak snižují (Miovský, 2008). Grotenhermen (2009) poukazuje na experimenty, jež dokazují, že THC snižuje produkci komorového moku a zvyšuje jeho odtok z prostoru oka.
5.7 Astma Při astmatu dochází ke zúžení bronchiolů, jejich výstelka se zanítí, otéká a plní se hlenem, může se vyvinout chronický kašel. Příčinou tohoto onemocnění jsou alergické reakce na pyl, prach, peří a zvířecí srst. Dále ho může způsobit studený vzduch, infekce a znečištěné ovzduší. Častěji než u dospělých se astma vyskytuje u dětí, ale s přibývajícím věkem se obvykle zmírňuje. Výsledky několika studií ukázaly, že THC působí jako bronchodilatátor jak u zdravých, tak i u nemocných osob. U zdravých osob vedlo užití THC k volnějšímu proudění vzduchu do plic a z plic. U pacientů s astmatem tato látka zamezila bronchiálnímu svírání (Grinspoon, 1996). Groterhermen (2009) upozorňuje, že cannabis by v tomto případě neměl být inhalován kouřením, jelikož kouř poškozuje sliznice. Doporučuje tedy orální podávání, například formou čaje 24
či v pečivu. Výhodou při léčbě astmatu jsou i protialergické a protizánětlivé účinky konopí.
5.8 Onkologická onemocnění Normální zdravé buňky mají určitý mechanizmus, který brání jejich nadměrnému množení, rakovinné buňky nikoliv. Nekontrolovatelné bujení tkáně zvané tumor se může stát maligním a prorůstat různé části těla. Tato invaze je zpravidla velmi rychlá, bolestivá a utlačuje zdravou tkáň. Problémem klasické drastické léčby (chemoterapie, ozařování) je, že neničí pouze buňky rakovinné, ale i zdravou tkáň, a to v doprovodu velkých bolestí a nevolnosti (Conrad, 2001). Různé studie poukazují na schopnost cannabinoidů brzdit množení rakovinných buněk. Dosud existuje mnoho nejasností v otázce, na které druhy rakoviny konopná léčba zabírá a v jakém dávkování (Grotenhermen, 2009). Miovský (2008) zmiňuje studie, potvrzující, že THC, CBD a další látky obsažené v konopí mají protirakovinný efekt. Je tedy jisté, že látky obsažené v konopí potlačují růst zhoubných buněk.
5.9 Bolestivé stavy Bolest je nejběžnějším symptomem, kvůli kterému pacienti vyhledávají lékařskou pomoc (Miovský, 2008). Bolestivé stavy se obvykle léčí opiátovými narkotiky (např. morfin, kodein) a různými syntetickými analgetiky (např. ibuprofen, aspirin). Opiáty jsou však silně návykové a postupně si na ně organismus vytvoří toleranci (Grinspoon, 1996). Kromě toho mohou navozovat také ospalost a nevolnost (Miovský, 2008). Syntetická analgetika jsou nenávyková, avšak při silnějších bolestech nebývají dostatečně účinná (Grinspoon, 1996). V roce 2001 byl proveden v Německu průzkum zaměřený na užívání konopí během léčby. Výsledky ukázaly, že lidé nejčastěji konopné produkty užívali při následujících onemocněních a stavech: artritida, výhřez meziobratlových plotének, migrény a ostatní bolesti hlavy, menstruační problémy, neuralgie, bolest v hrudníku a žaludku a při následcích užívání některých léků. Průzkumy také ukázaly, že asi třetina 25
konzumentů cannabisu k léčebným účelům jej užívala právě k utišení bolesti. Pozitivní účinky uváděli také pacienti s onkologickým onemocněním, kdy jim menší dávka konopí ulevila od bolesti dokonce více než vyšší dávka kodeinu (Grotenhermen, 2009). Látky obsažené v konopí významně ovlivňují také migrény a jiné formy bolestí hlavy. Migréna je silnou, často jednostrannou, formou bolesti hlavy, která může trvat hodiny nebo i dny. V mnoha případech bývá doprovázena poruchami vidění, nevolností a zvracením. Migrénu může vyvolat stres, požití určitých potravin nebo určité smyslové podněty, jako je jasné světlo, hluk, ostrý pach. Migrény obvykle začínají jedince postihovat před dvacátým rokem života (Grinspoon, 1996). Výtažky z konopí účinně tlumí bolest, nevolnost i zvracení. Dle zkušeností některých pacientů zkracuje konopí také dobu trvání migrény (Grotenhermen, 2009).
5.10 Nevolnost a zvracení Nevolnost a zvracení provází mnoho onemocnění a stavů, například virové infekce, pooperační stavy, poporodní stav, ale také agresivní léčbu rakoviny nebo HIV/AIDS. Nejvíce výzkumů se zaměřilo na agresivní protirakovinnou léčbu a léčbu HIV/AIDS. V takových případech se běžně předepisují klasická antiemetika, problémem však je jejich omezená účinnost a mnoho vedlejších efektů, především nežádoucí psychický útlum a ospalost. Jenže tyto příznaky vyvolává také Dronabinol, syntetická forma delta-9-THC v tabletách. Možná právě z toho důvodu pacienti preferují kouření marihuany oproti tabletové formě THC. Zastánci kouření marihuany pro úlevu od nevolnosti a zvracení uvádějí rychlejší nástup účinků a jejich vyšší intenzitu, ale také nižší pravděpodobnost nežádoucího obluzení, jelikož látka v tomto případě neprochází trávicím traktem. Dronabinol má pravděpodobně nižší účinek, jelikož se jedná o jednosložkový preparát, oproti tomu kouření marihuany disponuje silnějším efektem z důvodu přítomnosti CBD a dalších léčivých látek. Je prokázáno, že CBD tlumí úzkost, křeče, nevolnost a má protizánětlivé účinky (Miovský, 2008). Grotenhermen (2009) uvádí další onemocnění, doprovázené nevolností a zvracením, u nichž může konopná léčba účinkovat. Kromě léčby rakoviny
26
(chemoterapie) a HIV/AIDS zmiňuje také hepatitidu typu C, migrénu, navíc také nesnášenlivost některých léků. Hyperemesis gravidarum je označení pro nadměrné zvracení těhotných žen, které se někdy objevuje zhruba od 1. do 4. měsíce těhotenství. Příčina není zcela jasná, význam mají zřejmě hormonální změny v organismu. Kvůli silnému a dlouhotrvajícímu zvracení dochází ke ztrátě tekutin i živin, proto je někdy nutná i hospitalizace (http://lekarske.slovniky.cz). Grinspoon (1996) uvádí, že některé ženy proti nevolnosti a zvracení užívají marihuanu. Podle něj je cannabis méně nebezpečný pro plod, než intravenózní výživa během hospitalizace či standardně podávaná antiemetika.
5.11 Nechutenství a úbytek hmotnosti Nechutenství a ztráta tělesné hmotnosti souvisí s řadou onemocnění, jako je pokročilé stadium rakoviny, AIDS a hepatitida typu C. Je prokázáno, že endocananbinoidy chuť k jídlu zvyšují (údajně strava člověku více chutná, tudíž jí víc přijme), protein leptin chuť k jídlu naopak omezuje. Mnoho receptorů cannabinoidů najdeme například ve střevě. Ve stavu hladu se zde zvyšuje počet endocannabinoidů, po jídle se jejich koncentrace opět normalizuje. Antianorektický, neboli chuť povzbuzující účinek, cannabinoidů je znám již dlouhou dobu. Tyto účinky u svých pacientů potvrzuje již O´Shaugnessy zmíněný v kapitole o historii konopí. Skutečná příčina zvýšení chuti po požití cannabisu není dosud známa, bylo však vyvráceno, že tento jev souvisí se snížením hladiny cukru po podání konopí, jak se někteří dříve domnívali. Vědci však předpokládají, že zde hraje určitou roli přímý vliv THC na mozková centra, jež zodpovídají za pocit hladu a za chuť k jídlu (Grotenhermen, 2009). AIDS, neboli syndrom získaného selhání imunity, byl poprvé zaznamenán v roce 1981 v Los Angeles (Grinspoon, 1996). Jedním z příznaků AIDS je syndrom chřadnutí, hubnutí a nechutenství (Miovský, 2008). Studie, zveřejněná v roce 2000 ve Skotsku, uvádí, že většina pacientů s tímto onemocněním potvrdila zmírnění nevolnosti a snížení intenzity zvracení po užití konopí. Tyto symptomy bývají často vedlejšími účinky antiretrovirálních medikamentů užívaných k léčbě infekce HIV. V neposlední řadě uváděli také zvýšení chuti k jídlu a příbytek tělesné hmotnosti (Grotenhermen, 27
2009). Rätsch (2013) uvádí, že pozitivní výsledky přinesly i výzkumy zaměřené na konopnou léčbu pacientů s anorexií.
5.12 Další stavy a onemocnění Grotenhermen (2009) uvádí, že cannabis pomáhá při léčbě některých psychických onemocnění, jako je například úzkostná porucha a posttraumatický stres. Grotenhermen tvrdí, že konopné produkty dokážou rozpustit akutní stav strachu a paniky. Konopný extrakt, který rozpouští strach, může mít i vliv na paměť. Vědci z Mnichova v roce 2002 potvrdili, že endocannabinoidní systém hraje zásadní roli při odeznívání nepříjemných vzpomínek. Výzkumníci z University v Yale, USA, zjistili, že mnozí lidé trpící schizofrenií užívají cannabis pro zmírnění strachu a stresu, a to i přesto, že konopí může symptomy schizofrenie zhoršovat. Některé studie totiž uvádějí, že užívání cannabisu zhoršuje průběh schizofrenických psychóz. Při tomto onemocnění se tedy doporučuje konopné přípravky vynechat. Rätsch (2013) navíc ve své publikaci uvádí, že Dronabinol dokázal u několika pacientů zmírnit symptomy obsedantněkompulzivní poruchy, u nichž nezabíraly žádné jiné léky. Posttraumatická stresová porucha se projevuje nočními můrami a silnými obavami, které prožívají mnozí lidé, jež v životě prodělali velmi tíživou životní situaci. Mnozí postižení posttraumatickou stresovou poruchou přiznávají, že konopné produkty jim pomohly mnohem výrazněji než jiné léky. Podobná svědectví se šířila také od amerických vojáků, kteří bojovali ve Vietnamu (Grotenhermen, 2009). Afektivní psychózy mění velmi závažným způsobem celou osobnost člověka. Jsou často spojeny s bludnými představami a halucinacemi, s úzkostnými pocity a se silnými pocity strachu. K afektivním psychózám se řadí také maniodepresivní neboli bipolární porucha, u které mnoho postižených uvádělo též pozitivní působení konopí. Při tomto onemocnění se střídají fáze deprese s fázemi maniakálními, přičemž mánie se vyznačuje
přehnaným
veselím,
pocitem
nezranitelnosti,
hyperaktivitou,
nesoustředěností, rychlým myšlením i mluvou. I v tomto případě je konopí velmi přínosné ke zmírnění symptomů nemoci (Grotenhermen, 2009). Rätsch (2013) uvádí, že
28
někteří pacienti využívají cannabis k eliminaci nežádoucích vedlejších účinků psychiatrických léků, které užívají. Co se týče poruch spánku, existují mnohé důkazy, dle nichž mohou cannabinoidy napomáhat spánku a podporovat fázi ospalosti. Účinek konopných produktů na spánek je znám již stovky let. Ve století devatenáctém byly konopné extrakty ordinovány hlavně starším lidem na nespavost. Tlumící efekt cannabinoidů bývá často vnímám jako vedlejší (Grotenhermen, 2009). Grotenhermen (2009) dále uvádí, že poruchy spánku by se měly nejprve řešit pomocí spánkové hygieny či relaxačních postupů a ne okamžitým nasazením sedativních prostředků (i konopných), z důvodu jednoduchého vzniku návyku na těchto přípravcích. Grotenhermen (2009) dále uvádí, že konopí pomáhá také při léčbě Tourettova syndromu, kdy dokáže redukovat symptomy onemocnění, k nimž patří tiky v obličeji, nesoustředěnost a hyperaktivita. Grotenhermen (2009) se mimo jiné zaměřuje také na konopnou léčbu ve spojitosti s žaludečními a střevními onemocněními. Jak již bylo zmíněno, cannabis zvyšuje chuť k jídlu, tlumí nevolnost a zvracení, mimo to také zpomaluje střevní peristaltiku a tlumí produkci žaludečních šťáv a dalších střevních sekretů. V žaludečně-střevním traktu můžeme najít receptory cannabinoidů a endogenní cannabinoidy. Autor zmiňuje užitečnost konopných extraktů při žaludečních vředech, pálení žáhy, podrážděnosti střev, chronicky-zánětlivých střevních onemocněních, jako je ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Tentýž autor zdůrazňuje také protizánětlivé účinky konopí. Demonstrovat se tyto účinky dají například na Crohnově chorobě, což je chronické zánětlivé onemocnění tenkého střeva, které postihuje i části žaludku. Typickými příznaky jsou časté průjmy, které mohou být doprovázeny křečovitými bolestmi. Ze zkušeností některých pacientů plyne, že aplikace konopných léčiv snižuje křeče v břiše, povzbuzuje chuť k jídlu a zřejmě také primárně působí proti chronickému zánětu (Grotenhermen, 2009). Publikace také uvádí svědectví muže, jež trpěl opakovanou episkleritidou (zánět svrchní vazivové vrstvy bělimy). Léčba antibiotiky byla v jeho případě neúčinná, jelikož jeho stav komplikovaly další zdravotní potíže, jako alergie, atopický ekzém a astma. Lékaři si s jeho stavem nebyli schopni poradit, a tak se pacient začal 29
sebemedikovat kouřením marihuany. Tuto činnost provozoval jednou týdně. Zánět se od nasazení léčby již neprojevil. Po dvou letech bez episkleritidy vysadil marihuanu na tři měsíce, a oční zánět se opět po dvou letech dostavil. Tentokrát již však účinnou léčbu znal (Grotenhermen, 2009). Při střevních zánětech se počet receptorů cannabinoidů ve střevě zvyšuje, takže cannabinoidy mají k dispozici více připojovacích míst než ve střevě zdravém. Nedávno bylo objeveno, že THC-COOH, důležitý produkt látkové výměny THC, působí protizánětlivě. Způsob působení THC-COOH je podobný jako u Aspirinu, kdy dochází k brzdění aktivity určitého enzymu. Velkou výhodou však je, že THC-COOH nebrzdí všechny formy tohoto enzymu, nýbrž jen jeho zánětlivou formu, z toho důvodu nezpůsobuje žádné vedlejší účinky oproti aspirinu (poškození žaludku, žaludeční krvácení). THC-COOH je produkt odbourávání THC a vzniká v játrech (Grotenhermen, 2009). Příznivé účinky konopné léčby zmiňuje Grotenhermen (2009) také u mozkové mrtvice, osteoporózy, poruch srážlivosti krve, autismu, šerosleposti, ale i při pískání v uších a při škytavce. Conrad (2001) ve své knize zmiňuje další stavy, které lze léčit pomocí konopí. Uvádí artrózu, drogovou závislost, fantomové bolesti v amputovaných údech, halucinace, herpes, horečku, Huntingtonovu chorobu, chronický únavový syndrom, kašel, lupénku, menopauzu, nespavost, povrchová poranění kůže, popáleniny, porod, potrat, problémy močového ústrojí, průjem, revmatismus, rýmu, srpkovitou anémii, stres, svědění, ekzém, tuberkulózu, ušní infekce, zadržování vody v těle a zácpu. Dále uvádí, že konopí podporuje kojení, soustředěnost, kreativitu a pozitivně ovlivňuje růst vlasů a jejich kvalitu. Grinspoon (1996) ve své knize zveřejňuje pozitivní účinky konopné léčby na atopickou dermatitidu (atopický ekzém), při menstruačních křečích a porodních bolestech, dále léčbu nespavosti, a také antibakteriální účinky konopných látek. Čeští vědci zjistili, že extrakty z cannabisu měly výrazné antibakteriální účinky na řadu mikroorganismů, mezi nimiž byly i kmeny stafylokoků, které byly rezistentní na penicilin a jiná antibiotika. Extrakty úspěšně léčily také řadu dalších nemocí. Lokální aplikace konopí tišila bolest a zabránila vzniku infekce u popálenin druhého stupně. 30
Cannabis je také užitečný při symptomech virové infekce, herpesu. Existují určité důkazy, že THC se skutečně váže na herpesový virus a inaktivizuje ho.
5.13 Konopí v těhotenství Na využití konopí v těhotenství bylo provedeno již několik studií, přičemž mnoho upozornilo na možná rizika kouření pro vývoj dítěte. Na úvod je tedy třeba uvést, že kouření je bezesporu velmi rizikovým způsobem podávání konopí v těhotenství. V procesu kouření dochází k hoření sušené byliny, čímž vznikají karcinogenní spaliny, jež jsou pro plod velmi škodlivé a nebezpečné (Ruman, 2014). Děkanka Fakulty ošetřovatelství na Univerzitě v Iowě, Dr. Melanie Dreherová, provedla v 90. letech dlouhodobou studii kuřáků konopí na Jamajce. Mimo to se zaměřila také na těhotné ženy užívající konopí. Velkým překvapením bylo zjištění, že děti žen, užívajících konopí v těhotenství, byly v prvním měsíci života více pozorné a vyrovnané než děti neuživatelek. Žádné vývojové vady se neprojevovaly ani u dětí čtyřletých či pětiletých (Ruman, 2014). Dr. Dreherová absolvovala také dlouhodobou terénní studii přímo na Jamajce, kde u těhotných žen monitorovala užívané dávky konopí. Dreherová zdůrazňuje, že užívání konopí je na Jamajce přísně ritualizováno, dávky konopných látek jsou tedy předem odměřené a užívané vědomě. Jamajské ženy jsou již od mládí školeny v oblasti přípravy a užívání konopných přípravků. Konopné látky tedy poskytují bez obav i svým dětem, a to bez psychoaktivních účinků ve formě čaje či limonády. Údajně podporují zdraví dětí, zlepšují jejich pozornost a přispívají k dobrým výsledkům ve škole (Ruman, 2014). Ženám v těhotenství konopí pomáhá ulevit od nevolnosti, zvýšit chuť k jídlu, snižovat únavu a deprese. Slouží tedy k celkovému uvolnění a relaxaci. Studie potvrzuje, že užívání konopí během těhotenství v přiměřených dávkách (ideálně jinak než kouřením) nemá negativní vliv na vývoj plodu a dítěte, naopak může spíše podpořit schopnost adaptace a rozvoj mentálních funkcí (Ruman, 2014).
31
Ruman (2014) uvádí, že moderní medicína začíná s úspěchem aplikovat konopná léčiva při léčbě syndromu neprospívajícího kojence, při cystické fibróze, střevních potížích, zánětech, dále ke tlumení bolestí, křečí, epileptických záchvatů, hyperaktivity a vedlejších účinků léčby onkologických onemocnění. V České republice se však mohou konopná léčiva předepsat pouze pacientům nad 18 let.
5.14 Nežádoucí účinky konopné medikace Užívání kteréhokoliv léku je doprovázeno možnými riziky. Potenciální nebezpečí marihuany, ať už užívané pro zábavu, či užívané pro léčebné účely, je problém historie i současnosti (Grinspoon, 1996). Působení cannabisu na lidské tělo je velmi různorodé (Grotenhermen, 2009), jelikož organismus každého člověka může na konopné látky reagovat jinak (Ruman, 2014). V jednom případě se mohou určité účinky jevit jako žádoucí, v jiném mohou být naopak zcela nežádoucí (Grotenhermen, 2009). Oproti mnoha jiným lékům u konopí převažují žádoucí léčivé účinky nad účinky nežádoucími. Pravděpodobně jedinou závažnou kontraindikací léčivého konopí je alergie na THC či na jiný cannabinoid. Vyskytuje se však velmi vzácně, spíše se může projevit alergie na některé aromatické a dráždivé složky konopí, například terpeny, pyly, atd. (Ruman, 2014). Léčba cannabisem ve správných dávkách má tu výhodu, že nenarušuje žádné fyziologické funkce, ani nepoškozuje žádné vnitřní orgány. Z toho vyplývá, že kdo snese konopné produkty akutně, nebude mít zřejmě žádné problémy ani po jejich dlouhodobém užívání (Grotenhermen, 2009). Konopí má, na rozdíl od jiných léčebných přípravků, výhodu velmi nízkého rizika silného předávkování (Ruman, 2014). Po pěti tisíciletích užívání cannabisu stovkami milionů lidí po celém světě neexistují žádné věrohodné údaje, že by jeho užívání způsobilo byť jen jedno jediné úmrtí (Grinspoon, 1996). Grotenhermen (2009) uvádí, že epidemiologické studie dosud neprokázaly, že by silnější konzumace marihuany nějak ovlivňovala délku života. Silní konzumenti marihuany údajně žijí stejně dlouho jako ostatní lidé. 32
Obecně se negativní účinky léků rozlišují na akutní (z jednotlivé dávky) a na chronické (z dlouhodobého užívání). Lze rozlišit také účinky tělesné a psychologické (vztahující se k chování) (Grinspoon, 1996). Četností výskytu vedlejších účinků konopné léčby se zabývala mezinárodní pracovní skupina "Konopí je lék". Výskyt vedlejších účinků zaznamenalo 25 % dotazovaných osob užívajících Dronabinol či produkty z přírodního konopí, kolem 3 % dotazovaných pak udávalo silné vedlejší účinky (Grotenhermen, 2009).
Akutní vedlejší účinky Akutní vedlejší účinky cannabisu postihují zejména oblast psychického prožívání
a
duševní
výkonnosti.
Účinky
tělesné
se
projevují
především
u kardiovaskulárního systému (Grotenhermen, 2009). Co se týče akutních psychických účinků, navozuje konopí určitý stav opojení, jež se vyznačuje zvýšenou pohodou, změnou vnímání času, poruchami krátkodobé paměti a zvýšenou intenzitou smyslových vjemů. Vyšší dávky mohou vyvolat strach a neklid, někdy dokonce paniku. Někteří mohou trpět únavou a nespavostí. Konopné látky ovlivňují také paměť, pozornost, schopnost reakce, koordinaci pohybů a jemnou motoriku. Jejich vlivem tedy dochází ke snížení schopnosti řídit motorové vozidlo a vykonávat úkoly vyžadující soustředěné přemýšlení (Grotenhermen, 2009). K akutním tělesným účinkům můžeme zařadit sníženou tvorbu slin, zarudlé oči, zvýšený puls, dále i snížení krevního tlaku, které může vést k závratím. Zvýšená tepová frekvence a snížený krevní tlak může být nebezpečný pro osoby, jež trpí závažným srdečním onemocněním. V jejich případě je tedy nutné zachovávat mimořádnou opatrnost. Lidé, kteří konopné produkty užívají pouze v terapeutických dávkách, účinky na kardiovaskulární systém téměř neregistrují (Grotenhermen, 2009).
Dlouhodobé vedlejší účinky Mezi dlouhodobé vedlejší účinky se řadí například rizika kouření. Co se týče kouření marihuany, jeho chronické následky se netýkají přímo látky kouřené, ale způsobu užití marihuany, tedy kouření konopné cigarety (jointu). Problém spočívá ve 33
spalování rostlinné hmoty, což se týká nejen tabáku, ale i konopí nebo jakýchkoliv jiných bylin. Při tomto procesu vznikají spaliny, které poškozují sliznici. Důsledkem kouření tedy bývá chronický kašel či rakovina. Je třeba vzít v úvahu, že jedna cannabisová cigareta se kvůli kouření bez filtru a delšímu zadržování kouře v plicích vyrovná čtyřem běžným tabákovým cigaretám. Tento fakt staví silného kuřáka marihuany, který denně vykouří 5 jointů, do pozice silného kuřáka tabáku, který denně vykouří 1 krabičku cigaret (Grotenhermen, 2009). Existují důkazy o tom, že konopí může vyvolat schizofrenii u lidí, kteří k této nemoci mají sklony (Grotenhermen, 2009). Grotenhermen (2009) uvádí, že užívání konopí může nepříznivě ovlivnit již probíhající schizofrenii. Užívání cannabisu při náchylnosti ke schizofrenii nedoporučuje ani Dupal (2010). Ruman (2014) užívání konopí u schizofrenie a jiných psychóz zcela nevylučuje, avšak doporučuje volit odrůdy či preparáty s vyšším obsahem CBD, jelikož tento cannabinoid má antipsychotické účinky. Experimenty naznačují, že silní a pravidelní uživatelé cannabisu vykazují mírné zhoršení paměti a pozornosti. Zároveň bylo prokázáno, že po ukončení konzumace konopí se vše vrátí zpět do normálního stavu (Grotenhermen, 2009). Výrazem rebound-efekt se v medicíně označuje zesílení symptomů po vysazení léku (rebound - v angličtině zpětný dopad). Tento efekt doprovází většinu léků, působících na centrální nervový systém. Příkladem mohou být léky na spaní, po jejichž vysazení se přechodně zvýší nespavost. Rebound-efekty jsou známy i u cannabisu, a to například v případě použití konopí na snížení nitroočního tlaku. Při užívání vysokých dávek konopí může po vysazení nitrooční tlak mírně stoupnout. Za krátko se však opět normalizuje (Grotenhermen, 2009). U vlivu konopí na imunitní systém Grotenhermen (2009) předpokládá, že kdyby konopné látky výrazně potlačovaly imunitu, mělo by to výrazně negativní dopad na průběh HIV/AIDS a dalších infekčních onemocnění. Tak tomu ovšem není. Možnost vzniku tělesné závislosti na konopných látkách je velmi nízká. Při užívání
konopí
jako
léku
je
nebezpečí
psychické
závislosti
zanedbatelné
(Grotenhermen, 2009).
34
Ruman (2014) rozdělil možné vedlejší účinky cannabisu dle četnosti výskytu. Mezi nejběžnější vedlejší účinky řadí závrať, sucho v ústech, únavu, svalovou slabost a bolest, bušení srdce. Méně běžná je pak dezorientace, změna ve vnímání času, zhoršená paměť, zhoršená schopnost koncentrace, ztráta rovnováhy a koordinace, nízký krevní tlak, rozmazané vidění, zácpa nebo průjem, zmatenost a halucinace. Nežádoucí vedlejší účinky často vznikají u nezkušených uživatelů. Požití vysoké dávky (například přidané do jídla) může vyvolat změny vnímání a vědomí. Tyto změny mohou být příjemné, euforizující, ale také panické. Může se stát, že uživatel požije nevhodnou odrůdu konopí, avšak na změnu psychického stavu má vliv také momentální rozpoložení uživatele. Když už se jedince po požití konopí zmocní obavy, výčitky či panika, je třeba zachovat klid a snažit se směřovat myšlenky k něčemu příjemnému. Pomoci může také konzumace nějaké sladké potraviny, třeba kousku čokolády. Důležitý je také dostatečný přísun tekutin (kvůli vysušeným sliznicím) (Ruman, 2014). Ruman (2014) dále poukazuje na to, že nárazové užívání konopných léčiv může krátkodobě zvýšit krevní tlak, při dlouhodobějším užívání ho však spíše snižuje. Podobně může nárazové užívání narušovat menstruační cyklus, produkci a kvalitu spermií a také laktaci. Tyto stavy jsou však vratné a při dlouhodobějším užívání konopných produktů se funkce reprodukčních orgánů vrací opět do normálu. Rozhodne-li se člověk začít s konopnou léčbou, měl by začínat s malými, homeopatickými dávkami a navyšovat je postupně. Je třeba sledovat tzv. "hranici komfortu", tedy stav, kdy je účinek dostatečný a zároveň pro uživatele příjemný a bez vedlejších účinků. Organismus má tak možnost si na cannabinoidy zvykat, čímž se předejde nežádoucím vedlejším účinkům (Ruman, 2014). Nejzávažnější rizika přináší bezesporu špatná aplikace léčebného konopí, tedy jeho kouření. Dosud nebyl doložen případ, že by kouření čisté marihuany způsobilo rakovinu plic, zřejmě také díky protirakovinnému účinku cannabinoidů. Dlouhodobé kouření však může zapříčinit zánětlivá onemocnění dýchacích cest či kašel. V kombinaci s tabákem jsou rizika daleko vyšší (Ruman, 2014).
35
Hodně pozornosti bylo věnováno tzv. hypotéze odrazového můstku, která tvrdí, že kouření marihuany vede k užívání jiných drog. U nás téměř každý, kdo užívá nějakou zakázanou drogu, předtím kouřil marihuanu, na druhou stranu každý, kdo kouří marihuanu, předtím konzumoval alkohol. Je zřejmé, že každý uživatel jakékoliv drogy bude mít zájem i o drogy jiné, což může být dáno i společností, ve které se uživatelé pohybují a drogy jsou pro ně tedy snadno dostupné (Grinspoon, 1996). Grinspoon (1996) uvádí, že většina kuřáků marihuany neužívá heroin ani kokain. Argumenty, jež byly používány pro zákaz užívání marihuany pro zábavu, měly velký vliv také na užití konopí k léčbě (Grinspoon, 1996).
6. Konopí podporující zdraví
6.1 Konopné produkty Způsobů užívání konopí je mnoho. Při volbě vhodného produktu je třeba přihlížet ke konkrétnímu onemocnění, k osobnosti a stavu pacienta, ale také k odrůdě konopné rostliny a v neposlední řadě ke zpracování konopného materiálu (Ruman, 2014). V posledních dvaceti letech bylo medializováno několik případů pacientů, kteří konopí k léčbě využívali. Zřejmě právě to napomohlo k rozšíření povědomí o konopných účincích a o různých způsobech výroby konopných preparátů (Ruman, 2014). V současné době je pravděpodobně nejrozšířenějším způsobem aplikace konopných léčiv v České republice mazání konopnou mastí. Mnoho lidí tento produkt volí zejména proto, že lze nejsnadněji vyrobit. Konopná mast bývá využívána při různých kožních potížích (lupénka, ekzémy, opary, vředy), zraněních (říznutí, odřeniny, popáleniny), při bolestech svalů a kloubů, silné konopné masti pak při léčbě kožních nádorů či rakoviny prsu. Oproti prodávaným mastem jsou více populární ty doma vyráběné, jejichž základem je často lékařská vazelína či sádlo. Jelikož jsou 36
cannabinoidy v masti méně vstřebatelné, působí pouze na lokální a spíše povrchové potíže. Aplikace konopné masti tedy nemá omamný účinek, mohlo by se to stát pouze v případě aplikování silné konopné masti do míst průběhu velkých tepen (např. oblast spánků) (Ruman, 2014). Dalším hojně využívaným způsobem aplikace je konopí ve formě koření, jež se přimíchá do jídla. Tento způsob volí pacienti, jejichž onemocnění vyžaduje dlouhodobější přísun cannabinoidů do těla (např. Parkinsonova nemoc, Alzheimerova choroba, epilepsie, artritida, bolestivé a zánětlivé stavy). Koření se skládá z namletých květů, případně i listů a přidává se do jakéhokoliv mastnějšího jídla. Nevýhodou orální aplikace je pomalejší nástup účinků (30-90 minut), pro lepší vstřebatelnost látek je vhodné konopné koření mírně zahřát (Ruman, 2014). Mezi ústní (perorální) způsoby aplikace konopných látek řadíme tradiční a v minulosti nejvíce používané tinktury. Jedná se o výluh sušených květů nebo přímo pryskyřice v alkoholu. Tinktury jsou vhodné v případě, kdy je třeba dodávat cannabinoidy do těla trvaleji, například při nechutenství, střevních potížích, ale i při akutní léčbě vnějších či vnitřních zánětů nebo bolestivých stavů (Ruman, 2014). Konopné extrakty či výtažky jsou vazké substance, jež se získávají omytím pryskyřice z květů samičích rostlin pomocí čistého alkoholu či lékařského benzínu, který je následně odpařen. Nejrozšířenější návod k výrobě extraktu pochází od Ricka Simpsona, který dal produktu název Fénixovy slzy. Tento extrakt s vysokým obsahem cannabinoidů se může podávat přímo ústy, inhalací, v mastích nebo ve formě čípků (Ruman, 2014). V mnohých případech je jako první způsob aplikace cannabinoidů volena inhalace, jelikož zajišťuje téměř okamžitý nástup účinku (2-8 minut) a flexibilní regulaci dávkování. Inhalace zahrnuje jak tradiční kouření, tak vaporizaci. Velkou výhodou vaporizace oproti kouření je, že pacient inhaluje pouze účinné látky bez spalin (Ruman, 2014). Vaporizace je tedy technika, při níž se rostlina zahřeje na stupeň (přibližně 182 ᵒC), kdy se uvolňují účinné složky, ale přitom se nic nespaluje (King, 2008). K vaporizování je třeba inhalátor (vaporizér), který umožňuje nastavení teploty inhalovaného materiálu tak, že dochází k odpaření účinných látek (spolu s vodou za vniku páry - anglicky vapor - odtutud slovo vaporizace). Během tohoto procesu 37
nedochází k hoření směsi, tudíž ani nevzniká kouř a karcinogenní spaliny (dehet, oxid uhelnatý, atd.) (Ruman, 2014). Protože proces vaporizace probíhá při nižších teplotách než pyrolýza (spalování), dostane se podle vědeckých studií k uživateli dvojnásobné množství účinných složek než při kouření (King, 2008). Vaporizace je tedy mnohem bezpečnější a účinnější formou aplikace než kouření. Využívá se při akutních záchvatech astmatu, při křečích, při bolestech a depresích (Ruman, 2014). K dalším možnostem aplikace konopných látek patří čípky, oční kapky, spreje a náplasti. Právě čípky jsou u pacientů stále více v oblibě díky vyšší účinnosti a minimální změně vnímání (Ruman, 2014).
Oficiální konopné preparáty V současnosti existují léčiva vyrobená přímo z rostlin konopí, ale také synteticky vyráběné cannabinoidní přípravky. Čistý tetrahydrocannabinol (THC) syntetizovaly firmy Delta 9 Pharm a THC Pharm. Distribuují ho rozpuštěný v sezamovém oleji pod názvem Dronabinol. Podobný přípravek nabízí pod názvem Nabinol nebo Cesamet firma Lilly. Americký Unimek jej pak nabízí pod názvem Marinol (Ruman, 2014). V Rakousku, Německu, Švýcarsku či ve Spojených státech je tento lék předepisován proti nevolnosti a křečím, dále pro stimulaci chuti k jídlu a také jako analgetikum. Izolované THC má však silný narkotizující efekt a ne všichni pacienti ho tedy dobře snáší. I z toho důvodu se dnes stále víc lékařů přiklání k aplikaci cannabinoidů v komplexní podobě. Čím dál větší pozornost získává také cannabidiol (CBD), jež má obrovský léčebný potenciál a potlačuje omamné účinky THC (Ruman, 2014). Přípravek firmy GW Pharmaceuticals s názvem Sativex je na přírodní bázi a obsahuje jak THC, tak i CBD. Konkrétně se jedná o alkoholový extrakt z konopí prodávaný ve spreji a užívaný nejčastěji proti bolesti a při svalových křečích u pacientů s roztroušenou sklerózou. V České republice je zaregistrovaný od roku 2011, pojišťovnou však hrazen není (Ruman, 2014).
38
Vyvíjí se také léky, které mohou blokovat některé cannabinoidní receptory. Příkladem je Rimonabant, který blokuje CB1 receptory. Využívá se k léčbě obezity. Jeho nevýhoda spočívá v možnosti vzniku nežádoucích vedlejších účinků, jako je deprese, úzkost a nevolnost. Cena vyráběných preparátů je v současné době vysoká, a tím pádem pro mnoho pacientů nedostupná. Zřejmě z toho důvodu se pacienti uchylují spíše k samopěstování, a to jak k legálnímu, tak i k nelegálnímu (Ruman, 2014).
6.2 Konopí v homeopatii Rätsch (2013) označuje homeopatii za vědu zkušeností. Homeopatie jako lékařská
metoda
byla
založena
Samuelem
Hahnemannem
(1755-1843),
jež
experimentoval s mnoha léčebnými prostředky (Rätsch, 2013). Dr Hahnemann objevil sílu homeopatie přímo sám na sobě. Když byl zcela zdravý, snědl trochu kůry z chininovníku a okamžitě pocítil příznaky malárie. Z této zkušenosti tedy vydedukoval zákon, že podobné léčí podobné (Conrad, 2001). Při léčbě onemocnění se tedy obracíme k léku, který je schopen uměle vyvolat nemoc, která je co nejpodobnější té existující. Hahnemann byl přesvědčen, že každý účinný lék způsobuje v lidském těle jistý druh nemoci (Rätsch, 2013). Hahnemann dále vycházel z toho, že každá substance má dvě rozdílné kvality působení: jednu léčivou při nízkém dávkování a jednu jedovatou při dávkách vysokých (Rätsch, 2013). Mnoha experimenty tedy došel k závěru, že k léčbě je třeba aplikovat velmi malé dávky léčivých substancí, jelikož minimální dávka aktivuje přirozenou obranyschopnost organismu, a tělo tak může bojovat s nemocí samo (Conrad, 2001). Podle Conrada (2001) by klasický homeopat svému pacientovi nikdy nepředepsal současně lék proti bolesti hlavy, jiný proti nevolnosti, další proti nespavosti a čtvrtý proti depresím. Soustředí se totiž na hledání jednoho konkrétního léku, který by řešil všechny potíže. V homeopatii mají své místo také konopné rostliny, které se zde většinou rozlišují na druh Cannabis sativa a druh Cannabis indica s poměrně odlišnými účinky. Homeopatický prostředek Cannabis indica se používá především jako tinktura, jež se získává z čisté pryskyřice a alkoholu. Tinktrura může být vydána pouze na lékařský 39
předpis, avšak je třeba brát v úvahu, že se jedná o prostředek omamný (Rätsch, 2013). Rätsch (2013) uvádí, že druh indica má silně uklidňující vliv na řadu nervových poruch, jako je epilepsie, mánie, demence. Nejčastěji se Cannabis indica se předepisuje při astmatu, impotenci či při nechutenství. Jako srovnatelné homeopatické prostředky uvádí Rätsch (2013) rulík zlomocný (Belladonna), blín (Hyoscyamus) a durman (Stramonius). Na druhou stranu tinktura z druhu Cannabis sativa ovlivňuje především urogenitální a dýchací cesty, předepisuje se tedy při kapavce, zánětech genitálií a při onemocněních dýchacích orgánů. Za náhražku sativy je pokládán brazilský druh kopyšníku z čeledi bobovitých. Konopné tinktury mohou být dále využity při otocích jater, kolikách, při silném kašli, zápalech plic nebo při hysterických stavech. Podobně jako u jiných homeopatických léčiv, ani u cannabisu není snadné přiřadit tento prostředek k jednomu konkrétnímu onemocnění (Rätsch, 2013).
6.3 Konopná výživa Medicínské užívání konopných produktů je obvykle spojeno s těmi rostlinnými částmi, které obsahují vysoký podíl cannabinoidů, tedy s květy a listy. Blahodárné účinky však mohou mít i semena konopných rostlin, a to i přes fakt, že obsahují pouze minimální množství cannabinoidních látek (Grotenhermen, 2009). Konopné semínko se stalo hlavním výživným prvkem za druhé světové války v Číně, Austrálii i Evropě, v dnešní době se jím živí velká část chudých obyvatel Indie (Robinson, 2004). Konopné semeno obsahuje 30-35 % oleje, 22-25 % stravitelných bílkovin, dále sacharidy (především ve formě vlákniny) a širokou škálu vitamínů (karoten, B1,B2, B3, B6, C, E) i minerálních látek (Ruman, 2008). Konopný olej je složený z 80 % z nenasycených esenciálních mastných kyselin (především z linolové a linolenové). Právě tento vysoký procentuální podíl je nejvyšší hodnotou mezi všemi rostlinami užívanými člověkem (Robinson, 2004). Vědec Lynn Osburn řekl: "Konopná semena obsahují nejvíce esenciálních mastných kyselin ze všech rostlin. Najdeme v nich všechny esenciální aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny nutné pro zachování zdravého lidského života." (Conrad, 2001). Druhým
40
v pořadí je pak olej lněný, který obsahuje 72 % esenciálních mastných kyselin (EMK) (Robinson, 2004). Nenasycené mastné kyseliny lidské tělo využívá při stavbě a údržbě buněk (především buněčných membrán) a při ochraně vrchní vrstvy pokožky. Vzhledem ke svým antibiotickým vlastnostem napomáhají EMK léčbě poškozené kůže, poranění a popálenin. Především kyseliny linolová a linolenová, jsou účinným lékem na atopický ekzém, vyrážku a lupénku. EMK rovněž přeměňují kyselinu mléčnou (zodpovědnou za bolest svalů po tělesném cvičení) na neškodnou vodu a oxid uhličitý. I z tohoto důvodu se konopné potravinové doplňky stávají součástí stravy rekreačních i vrcholových sportovců, kterým umožňují zkrátit čas regenerace (Ruman, 2008). Konopný olej dále obsahuje střední až vysoký podíl antioxidantů, komplexu vitamínů E a malé množství dalších užitečných složek, např. karoten a fytominerály. Olej z konopných semen se často využívá přímo jako poživatina či jako produkt péče o pleť (Grotenhermen, 2009). Studie z roku 1992 přinesla zjištění, že strava, jež obsahuje konopné semínko působí prudký pokles celkové hladiny cholesterolu v krvi (Robinson, 2004). Nápoje z vařených semen byly po tisíciletí uváděny v lékařské literatuře jako šetrný lék na kašel a podrážděné hrdlo. Požívání semen je tradičním lékem na zácpu, zažívací potíže a nechutenství (Conrad, 2001). Conrad (2001) dále uvádí, že konzumace semen je vhodná při artritidě, hypertenzi, diabetu, rakovině, onemocnění žaludku a střev, při chronickém únavovém syndromu a při lupence. Jak bylo již uvedeno, semínka obsahují vzácné a cenné kombinace esenciálních mastných kyselin, které většina lidí při dnešním způsobu stravování postrádá. Nedostatek kyseliny linolové způsobuje infekce, špatné hojení ran, kožní onemocnění, artritidu, degeneraci jater a ledvin, onemocnění srdce, špatný krevní oběh, potrat, mužskou neplodnost, pomalý růst, poruchy chování a ztrátu vlasů (Conrad, 2001). Ruman (2008) dále uvádí, že pojídání celých semínek konopí podporuje trávení, brání zánětu střev a přemnožení nežádoucích bakterií, dále podporuje růst užitečných mikroorganismů a zabraňuje ukládání nežádoucího cholesterolu v krvi. Vláknina díky svým antioxidačním vlastnostem chrání před rakovinou prsu, střev, prostaty i konečníku, snižuje hrozbu angíny, zánětů, působí proti zadržování vody v těle i proti 41
vysokému tlaku. Pozitivní účinky esenciálních kyselin a bílkovin na imunitní systém člověka jsou využívány při léčbě pacientů trpících rakovinou, kardiovaskulárními chorobami, žlučovými kameny, ledvinovou degenerací, slabým imunitním systémem, menstruačními problémy, suchou kůží a akné. Ruman (2008) píše, že bílkovina obsažená v konopí může odstranit příznaky mnoha nemocí, včetně Parkinsonovy choroby a AIDS. Konopné semínko dosáhlo pozitivních výsledků také při léčbě Alzheimerovy choroby a kornatění cév.
7. Postavení konopí v legislativě
Rostlina konopí se dle právního řádu ČR řadí mezi tzv. návykové a omamné látky. Za návykovou je považována jakákoliv látka, která uživateli navozuje potřebu opakovaného užívání, což může mít negativní vliv na jeho zdraví. Látky omamné návyk přivodit nemusí, ale jsou nebezpečné silným psychotropním účinkem, působícím nezvratné změny na zdraví (http://spolek-kopac.cz). Vzhledem k faktu, že se konopí nachází v seznamu zakázaných látek, je jeho držení či manipulace s ním bez státního povolení zakázána. Zákaz platí na celém území ČR a pro všechny osoby v zahraničí mající české občanství (http://spolek-kopac.cz). Právní řád rozděluje návykové látky na lehké a tvrdé drogy, a to zaprvé dle potenciálu vyvolat závislost a dále také podle míry možného poškození zdraví. Konopí se na základě vědeckých poznatků řadí mezi drogy lehké (http://spolek-kopac.cz).
Od 1. ledna 2010 vstoupil v platnost nový trestní zákoník a v něm zahrnuté nařízení vlády, udávající bližší vymezení druhů a množství omamných a psychotropních látek (OPL). Došlo také ke změnám v oblasti posuzování trestní odpovědnosti za nedovelené zacházení s OPL. Nový trestní zákoník tedy nařizuje:
Neoprávněné přechovávání drog pro vlastní potřebu je nezákonné a vždy postižitelné. V malém množství se jedná o přestupek, v množství větším než 42
malém je přechovávání hodnoceno jako trestný čin. Výjimku mohou tvořit subjekty, které mají dle zákona oprávnění drogy přechovávat, např. zdravotnická zařízení, lékárny, laboratoře, atd. Jestliže drogy přechovává uživatel drog nebo závislý, jedná se vždy o protiprávní chování.
Za neoprávněné přechovávání malého množství jakékoliv drogy pro vlastní potřebu může přestupkové řízení stanovit pokutu až do výše 15 000 Kč.
Za neoprávněné přechovávání většího než malého množství drog může být uložen trest odnětí svobody až na jeden rok, zákaz činnosti nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
V případě neoprávněného přechovávání jiné omamné či psychotropní látky než konopné v množství větším než malém hrozí stejný trest jako u předchozí položky s výjimkou trestu odnětí svobody, který může v tomto případě vzrůst až na dva roky.
Neoprávněné pěstování rostlin nebo hub, které obsahují drogy pro vlastní potřebu je nezákonné a vždy postižitelné. V malém množství se hodnotí jako přestupek (maximálně 5 rostlin konopí), v množství větším než malém se již jedná o trestný čin.
Za neoprávněné pěstování rostlin nebo hub obsahujících drogy pro vlastní potřebu v malém množství může přestupkové řízení stanovit pokuty až 15 000 Kč.
Za neoprávněné pěstování rostliny konopí pro vlastní potřebu v množství větším než malém může být uložen trest odnětí svobody až na šest měsíců, peněžitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty.
V případě neoprávněného pěstování houby nebo jiné rostliny než konopí pro vlastní potřebu v množství větším než malém hrozí stejný trest jako u předchozí položky, avšak trest odnětí svobody může v tomto případě vzrůst až na jeden rok.
K udělení vyšších trestů dochází v případě spáchání uvedených trestných činů ve větším rozsahu, ve značném rozsahu a ve velkém rozsahu.
Trestům podléhají také jakékoliv další způsoby nedovoleného nakládání s drogami, např. prodej, dovoz, vývoz (http://www.legalizace.cz).
43
Dne 1. ledna 2010 vstoupila v platnost rovněž vyhláška, která stanovila množství drog považované za malé u konopí maximálně na 15 gramů a u hašiše na 5 gramů. Avšak 13. března 2014 byly Nejvyšším soudem stanoveny nové limity "malého množství" drog. U drog konopných se tedy za malé množství považuje maximálně 10 gramů sušeného konopí nebo 5 gramů hašiše. Soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že přibývá mladistvých uživatelů i velkoobjemových pěstíren, jejichž počet od roku 2007 rapidně stoupl (http://www.legalizace.cz). Z výše uvedeného výčtu postihů je zcela zřejmé, že zákon nechává minimální prostor pro zacházení s konopím, které nepovažuje za trestný čin, nýbrž pouze za přestupek. Základní jsou zde dvojí sousloví, první je "množství větší než malé" - 10 a více gramů dle stanoviska Nejvyššího soudu. Druhým souslovím je "pro vlastní potřebu". Nejedná-li se totiž o přechovávání či pěstování konopí pouze pro vlastní potřebu, vždy je toto jednání hodnoceno jako trestný čin (http://spolek-kopac.cz). Jak bylo již výše zmíněno za přestupek se považuje přechovávání do 10 g konopí pro vlastní potřebu a pěstování do 5 rostlin konopí pro vlastní potřebu. Když je však vypěstováno 5 rostlin konopí a následně sklizeno, množství sušiny vzroste na cca 250 g rostliny, což výrazně převyšuje povolené množství pro přechovávání. Zatím tedy není známo, jak se v tomto případě postupuje (http://spolek-kopac.cz). Vědecké poznatky, ale také vzor z jiných zemí, podpořily v ČR přijetí legislativy, umožňující využívat látky z konopných rostlin k léčebným účelům. Tím se konopí dostalo na rovnocennou pozici s ostatními farmaceutickými výrobky. Marihuanu lze tedy vlastnit i beztrestně, ale pouze pro léčebné využití a na základě státního povolení. Je třeba získat licenci opravňující k držení, nakládání a přeměně na další výrobky. K získání povolení je nutné především prokázat smysl nakládání s těmito látkami a objasnit podnikatelský záměr, který nebude v rozporu se zákonem. Po získání licence se subjekt řídí zákonem 378/2007 Sb. o léčivech, který určuje parametry pro pěstování a zpracování konopí. Mimo to stanovuje také potřebnou kvalifikaci personálu, který přichází s léčebným konopím do kontaktu. Manipulace s těmito látkami je však dále podrobována kontrolám Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Licencovaný subjekt může pro léčebné účely pěstovat jen druhy konopí s přesně určeným složením látek, které stanovuje Státní úřad pro kontrolu léčiv. Tento úřad také určuje oblasti diagnóz,
44
pro které může lékař léčebné konopí předepsat. Maximální množství léčebné dávky činí 30 g na jeden měsíc (http://spolek-kopac.cz).
Stručný chronologický přehled procesu zpřístupnění léčebného konopí pro pacienty v ČR:
Duben 2010: 8. dubna 2010 v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhl seminář s názvem "Perspektivy léčby konopím: medicína, legislativa, politika". V závěru semináře se zúčastnění odborníci a zástupci státní správy shodli, že konopí by mělo být pacientům zpřístupněno k léčbě.
Květen - červen 2011: Několik sdružení pacientů oslovilo organizátory dubnového semináře z roku 2010 s prosbou o pomoc. Do té doby se totiž museli léčit pouze svépomocně a nelegálně.
Srpen 2011: 16. srpna 2011 desetičlenný petiční výbor, složený z lékařů, zástupců pacientů a výzkumných pracovníků zveřejňuje petici na stránkách http://www.lecebnekonopi.cz/, upoutá pozornost médií i politiků. V srpnu roku 2011 premiér vlády ČR Petr Nečas ustavil Pracovní skupinu za zpřístupnění konopí pro léčbu a výzkum v České republice (PSK), jejíž předsedou se stal prof. MUDr. Tomáš Zima.
Září 2011: 15. září 2011 se uskutečnilo první setkání 26 členů PSK. Komise po dobu čtyř měsíců pracovala na návrhu legislativy pro zpřístupnění léčebného konopí.
Únor 2012: 1. února 2012 byl návrh zákona rozeslán poslancům, 3. února byl pak návrh zákona poslán vládě ČR ke stanovisku.
Prosinec 2012: 7. prosinec 2012 byl návrh zákona schválen 126 hlasy ze 154 přítomných poslanců, 7 z nich bylo proti, 21 poslanců se zdrželo hlasování.
Leden 2013: 30. ledna 2013 byl návrh projednán na čtvrté schůzi Senátu, který návrh schválil 56 hlasy ze 62 přítomných, proti nebyl nikdo, hlasování se zdrželo 6 senátorů.
Únor 2013: 15. února 2013 byl zákon podepsán prezidentem ČR Václavem Klausem. Týž den ministr Heger prohlásil, že odmítá hrazení přípravků z konopí ze zdravotního pojištění, jelikož konopí jako léčivo není považováno za seriózní 45
a jedná se tedy pouze o podpůrný léčivý prostředek, které v té době nebyly hrazeny v celé šíři.
Březen 2013: 4. března 2013 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 22 pod číslem 50/2013 Sb. Týž den zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv návrh Opatření obecné povahy, který má zakazovat úhradu léčebného konopí ze zdravotního pojištění. Zdůvodněním byl fakt, že se jedná o skupinu přípravků rostlinného původu a absence doložení účinnosti při léčebných procesech.
Duben 2013: 1. dubna 2013 vstoupil v platnost Zákon o legalizaci užívání léčebného konopí pro léčbu a výzkum, avšak konopné produkty se na český trh dostaly až po konečné revizi textu zákona, a to 23. dubna 2013. Dne 30. dubna 2013 byl Zákon č. 50/2013 v platnosti přesně měsíc, Ministerstvo zdravotnictví ČR ani Státní ústav pro kontrolu léčiv však stále nespustili Registr pro léčivé přípravky s omezením podle § 81a, který měl být funkční již od 1. dubna 2013. Kvůli tomu nebylo možné léčebné konopí legálně předepisovat, ani vydávat pacientům a zákon tak nebyl naplněn (http://spolek-kopac.cz).
Srpen 2013: Dne 30. července 2013 vstoupila v platnost Vyhláška č. 221/2013 Sb., která stanovuje podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Vyhláška stanovuje, že použitelné jsou pouze 4 vybrané druhy konopí, které musí splňovat stanovená kritéria. Dále udává, že pacient může obdržet nejvýše 30 gramů konopí na jeden měsíc. Konopné produkty mohou předepsat pouze lékaři se specializovanou způsobilostí a jen pacientům straším osmnácti let. Státní úřad pro kontrolu léčiv nařídil, že léčebné přípravky z konopí nebudou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění (http://www.lekis.cz).
Říjen 2015: Začala platit nová "konopná vyhláška MZ" č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití (http://www.sakl.cz). Vyhláška ruší některé předchozí restrikce. Jsou v ní rozšířeny
indikované
diagnózy a
specializace
(např.
o
dermatologii,
oftalmologii), zvýšeno povolené množství z 30 gramů na 180 gramů na měsíc, dále odstraněno omezení obsahu cannabinoidů na předepsání jakéhokoliv poměru THC (0,3-21 %) a CBD (0,3-19%) (http://spolek-kopac.cz).
46
O možnostech využítí cannabinoidů v lékařství se dlouhodobě vedou diskuze, jelikož se stále nedaří zcela eliminovat nežádoucí psychotropní účinky souvisejícími s aktivací cannabinoidních receptorů (Ruman, 2014). V současnosti mají právo předepisovat léčebné konopí následující lékařské obory: klinická onkologie, radiační onkologie, neurologie, paliativní medicína, léčba bolesti, revmatologie, ortopedie, infekční lékařství, vnitřní lékařství - pouze u hospitalizovaných pacientů, oftalmologie, dermatovenerologie, geriatrie, psychiatrie (http://www.sakl.cz). Zde je několik příkladů indikací, při kterých je možné předepsat léčebné konopí: chronická neutišitelná bolest, zejména bolest související s onkologickým onemocněním, bolest spojená s degenerativním onemocněním pohybového systému, systémové onemocnění pojiva a imunopatologické stavy, neuropatická bolest (bolest způsobená nervovým systémem), bolest při glaukomu, spasticita (svalové křeče) a bolestivé stavy u roztroušené sklerózy nebo při poranění míchy, dále zdravotní potíže způsobené neurologickým onemocněním, úrazem páteře s poškozením míchy, či úrazem mozku, dále neurologický třes zapříčiněný Parkinsonovou chorobou a další neurologické potíže, nevolnost, zvracení, povzbuzení chuti k jídlu v souvislosti s léčbou onkologického onemocnění nebo s léčbou onemocnění HIV/AIDS, Tourettův syndrom, povrchová léčba různých kožních onemocnění (http://www.sakl.cz).
47
II. Část empirická 8. Výzkumné šetření
8.1 Cíl výzkumné sondy Jedním z hlavních cílů výzkumné sondy je zmapovat postoje studentů dvou vybraných fakult k tématu léčivých účinků konopí. Výzkum byl proveden u studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Následně byly jejich odpovědi graficky zpracovány a srovnány. Šetření má za úkol zjistit informovanost respondentů o možnostech léčby konopím, dále se orientuje na zkušenosti blízkých lidí studentů, kteří konopnou léčbu již někdy vyzkoušeli. V neposlední řadě se výzkum zabývá názorem studentů na legalizaci konopí a možná rizika spojená s tímto způsobem léčby. Druhá část výzkumné sondy je zaměřena na osobní zkušenost se sebemedikací konopím. Zjišťuje zdravotní potíže, které respondenti pomocí konopí léčili, konkrétní změny během léčby, způsob aplikace konopí a celkový názor na jejich zkušenost.
8.2 Výzkumné otázky Před realizací výzkumného šetření jsem si stanovila následující výzkumné otázky:
VO 1: Více jak 50 % dotazovaných z obou fakult má již nějakou osobní zkušenost s marihuanou. VO 2: Studenti z Lékařské fakulty preferují spíše odborníky připravené výrobky z konopí.
48
VO 3: Polovina respondentů z obou fakult někdy využila léčivých účinků konopí pro sebemedikaci. VO 4: Více jak 75 % respondentů z obou fakult předpokládá, že jsou s léčbou konopí spojena nějaká rizika. VO 5: Více jak 60 % respondentů z obou fakult má převážně pozitivní zkušenost s konopnou léčbou.
8.3 Zkoumaný vzorek Výzkumné šetření bylo realizováno na dvou vybraných fakultách Masarykovy univerzity, a to na Pedagogické fakultě a na Lékařské fakultě. Respondenty dotazníkového šetření byli studenti různých oborů, ročníků i věkových kategorií. Výzkum proběhl v listopadu a prosinci 2015 a celkem se ho zúčastnilo 126 respondentů.
8.4 Metoda výzkumného šetření Pro sběr dat jsem zvolila šetření pomocí kvantitativní dotazníkové metody. Dotazník je rozdělen do dvou částí a skládá se celkem z 21 otázek. Je plně anonymní. Obsahuje 10 otázek uzavřených, 5 polouzavřených a 6 otázek otevřených. Pouze u otázky č. 18 mohli respondenti zvolit více než jednu nabízenou variantu odpovědi. Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze. Prvních pět otázek je orientováno na osobní informace respondentů, tedy na fakultu, věk, pohlaví, ročník a obor studia. Následujících deset položek dotazníku zjišťuje názory dotazovaných na léčivé účinky konopí, jejich informovanost v této oblasti a v neposlední řadě i jejich postoj k legalizaci konopí a zkušenosti jejich blízkých osob s tímto způsobem léčby. Druhá část dotazníku je zaměřena na osobní zkušenost se samoléčbou konopím. Zahrnuje celkem 6 otázek, jejichž úkolem je zjistit, jaké zdravotní problémy dotazovaní pomocí konopí léčili, dále vliv léčby na jejich
49
zdravotní stav, způsob aplikace konopných látek a celkový postoj k léčbě, který vyplynul z osobní zkušenosti.
8.5 Výsledky výzkumné sondy Výsledky dotazníkového šetření jsou znázorněny prostřednictvím grafů a tabulek. Jednotlivé dotazníkové položky jsou vyjádřeny dvěma grafy, z nichž první zobrazuje odpovědi studentů z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a druhý prezentuje odpovědi studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Všechny grafy obsahují procentuální hodnoty. Každou otázku doprovází také tabulka, která nabízí souhrn odpovědí vyjádřených jak v počtech jedinců, tak v procentech. U některých otázek studenti zakroužkovali více odpovědí.
Otázka č. 1: Zvolte fakultu, na které studujete.
PdF + LF
32,5%
Pedagogická fakulta MU
67,5%
Lékařská fakulta MU
Graf 1: Fakulta, na které respondenti studují (PdF + LF)
Možnosti a) Pedagogická fakulta MU b) Lékařská fakulta MU
PdF + LF 85 (67,5 %)
41 (32,5 %) 50
Celkem
126 (100 %)
Tab. 1: Fakulta, na které respondenti studují
První otázka vyjadřuje poměr mezi respondenty z Pedagogické fakulty MU a respondenty z Lékařské fakulty MU. Z grafu můžeme vyčíst, že studentů z PdF je více, a to 85 (67,5 %). Z LF pak vyplnilo dotazník 41 studentů, tedy 32,5 % z celkových 126 respondentů.
Otázka č. 2: Kolik je Vám let?
PdF 5,9% 24,7% 28,2%
18 - 21 let 22 - 24 let 25 - 27 let 28 - 30 let
41,2%
Graf 2: Věk respondentů (PdF)
LF 19,5% 22 - 24 let 25 - 27 let 80,5%
Graf 3: Věk respondentů (LF)
51
Možnosti
PdF
LF
a) 18 - 21 let
21 (24,7 %)
0 (0 %)
b) 22 - 24 let
35 (41,2 %)
33 (80,5 %)
c) 25 - 27 let
24 (28,2 %)
8 (19,5 %)
d) 28 - 30 let
5 (5,9 %)
0 (0 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem Tab. 2: Věk respondentů
Věkové rozpětí respondentů Pedagogické fakulty je poměrně rozmanité, 18 - 21 let je 24,7 % studentů, možnost 22 - 24 let zvolila většina studentů, a to 41,2 %. 25 - 27 let uvedlo 28,2 % respondentů a nejméně bylo osob ve věku 28 - 30 let (5,9 %). U studentů Lékařské fakulty se vyskytly pouze 2 možnosti, a to 22 - 24 let, což zvolila převážná většina (80,5 %). Odpověď 25 - 27 let uvedlo pouze 19,5 % studentů.
Otázka č. 3: Jaké je Vaše pohlaví?
PdF 12,9%
žena muž
87,1%
Graf 4: Pohlaví respondentů (PdF)
52
LF 29,3% žena muž 70,7%
Graf 5: Pohlaví respondentů (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) žena
74 (87,1 %)
29 (70,7 %)
b) muž
11 (12,9 %)
12 (29,3 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem Tab. 3: Pohlaví respondentů
Z celkových 85 dotazovaných z Pedagogické fakulty MU bylo 87,1 % žen a pouze 12,9 % mužů. Co se týče respondentů z Lékařské fakulty MU (41), zde bylo 70,7 % žen a 29,3 % mužů.
53
Otázka č. 4: Vyberte ročník Vašeho studia.
PdF 1,2%
1. ročník
15,3%
2. ročník
32,9%
11,8%
3. ročník 4. ročník 5. ročník
11,8%
27,1%
6. ročník
Graf 6: Ročník studia respondentů (PdF)
LF 4,9%
5. ročník 6. ročník
95,1%
Graf 7: Ročník studia respondentů (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) 1. ročník
13 (15,3 %)
0 (0 %)
b) 2. ročník
10 (11,8 %)
0 (0 %)
c) 3. ročník
23 (27,1 %)
0 (0 %)
d) 4. ročník
10 (11,8 %)
0 (0 %)
e) 5. ročník
28 (32,9 %)
39 (95,1 %)
f) 6. ročník
1 (1,2 %)
2 (4,9 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem Tab. 4: Ročník studia respondentů
54
V této otázce měli studenti za úkol zvolit momentální ročník jejich studia. Z Lékařské fakulty vyplnili dotazník studenti převážně z 5. ročníku (95,1 %) a pouze 4,9 % z 6. ročníku. U Pedagogické fakulty byly zastoupeny všechny nabízené možnosti, od 1. ročníku a po 6. ročník. Nejvíce studentů bylo z ročníku pátého (32,9 %), dále následoval ročník třetí (27,1 %), z 1. ročníku pak bylo 15,3 % studentů. Z druhého a čtvrtého ročníku odpověděl stejný počet studentů, a to 11,8 %. Zastoupen byl i ročník šestý (1,2%).
Otázka č. 5: Uveďte obor, který studujete.
PdF 6,2% 10 % 10 %
7,7% 6,2%
10,8%
10,8%
8,5% 30 %
Přírodopis Výchova ke zdraví Zeměpis Občanská výchova Speciální pedagogika Český jazyk Anglický jazyk Něměcký jazyk Matematika
Graf 8: Obor studia respondentů (PdF)
LF
Všeobecné lékařství
100 %
Graf 9: Obor studia respondentů (LF)
55
Možnosti
PdF
LF
a) Přírodopis
10 (10 %)
-
b) Výchova ke zdraví
9 (7,7 %)
-
c) Zeměpis
7 (6,2 %)
-
11 (10,8 %)
-
e) Speciální pedagogika
22 (30 %)
-
f) Český jazyk
8 (8,5 %)
-
g) Anglický jazyk
9 (10,8 %)
-
h) Německý jazyk
9 (10 %)
-
i) Matematika
5 (6,2 %)
-
j) Všeobecné lékařství
-
41 (100 %)
Celkem
65 (100 %)
41 (100 %)
d) Občanská výchova
Tab. 5: Obor studia respondentů
Pátá otázka zjišťovala obory, kterým se dotazovaní studenti věnují. Z Pedagogické fakulty vyplnilo dotazník nejvíce respondentů z oboru Speciální pedagogika (30 %), dále následovaly velmi podobné hodnoty u studentů Občanské výchovy (10,8 %), Anglického jazyka (10,8 %), Přírodopisu (10 %) a Německého jazyka (10 %). Studentů Českého jazyka bylo 8,5 %, Výchovy ke zdraví 7,7 %, Zeměpis a Matematiku pak zastoupilo 6,2 %. Co se týče studentů z Lékařské fakulty, zde jsou všichni (100 %) z oboru Všeobecné lékařství.
56
Otázka č. 6: Máte nějakou osobní zkušenost s marihuanou?
PdF
31,8% ano ne 68,2%
Graf 10: Osobní zkušenost respondentů s marihuanou (PdF)
LF
39 %
ano ne
61 %
Graf 11: Osobní zkušenost respondentů s marihuanou (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
58 (68,2 %)
25 (61 %)
b) ne
27 (31,8 %)
16 (39 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem
Tab. 6: Osobní zkušenost respondentů s marihuanou
Otázka č. 6 se věnuje osobní zkušenosti s marihuanou. Když porovnáme grafy z PdF a LF, je zde procentuální podíl kladné a záporné odpovědi poměrně podobný. 57
Osobní zkušenost s marihuanou má u obou fakult více než polovina respondentů, 61 % studentů z Lékařské fakulty a 68,2 % studentů z Pedagogické fakulty.
Otázka č. 7: Myslíte si, že má konopí léčivé účinky?
PdF 9,4% 3,5% ano ne nevím 87,1%
Graf 12: Názor respondentů na léčivé účinky konopí (PdF)
LF 2,4%
ano ne
97,6%
Graf 13: Názor respondentů na léčivé účinky konopí (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
74 (87,1 %)
40 (97,6 %)
b) ne
13 (3,5 %)
1 (2,4 %)
c) nevím
8 (9,4 %)
0 (0 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem
58
Tab. 7: Názor respondentů na léčivé účinky konopí
Sedmá otázka se respondentů táže, zda si myslí, že má konopí léčivé účinky. U obou fakult si většina dotazovaných myslí, že léčivé účinky má, z Lékařské fakulty si to myslí dokonce až 97,6 % studentů, pouze 1 student (2,4 %) uvedl, že léčivé účinky nemá. Z Pedagogické fakulty kladnou odpověď zvolilo též vysoké procento respondentů, a to 87,1 %. 3,5 % si myslí, že konopí léčivými účinky nedisponuje a 9,4 % zvolilo variantu "nevím".
Otázka č. 8: Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Jaké zdravotní potíže se podle Vás dají léčit konopím?
PdF
kožní potíže degenerativní onemocnění CNS bolest
3,9%2,5% 1,3% 6,3%
kloubní onemocnění
5,9% 43,5% 10,4%
onkologická onemocnění roztroušená skleróza deprese, úzkost, strach zánět
16 % 10 %
nechutenství
Graf 14: Zdravotní potíže, které se podle respondentů dají léčit konopím (PdF)
59
LF kožní potíže degenerativní onemocnění CNS bolest
6,3% 18 %
8,6%
kloubní onemocnění
5,8%
onkologická onemocnění roztroušená skleróza
14 %
10 %
deprese, úzkost, strach
1,2%
nechutenství 12,2% 1,4%
trávicí potíže
22,4%
konečná stádia onemocnění Graf 15: Zdravotní potíže, které se podle respondentů dají léčit konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
50 (43,5 %)
15 (18 %)
18 (10 %)
12 (14 %)
21 (16 %)
18 (22,4 %)
17 (10,4 %)
2 (1,4 %)
10 (5,9 %)
9 (12,2 %)
11 (6,3 %)
2 (1,2 %)
a) kožní potíže (ekzém, akné, vyrážka, lupénka, vrásky) b) degenerativní onemocnění CNS (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba) c) bolest (zad, hlavy, svalů, menstruační, zubů) d) kloubní onemocnění e) onkologická onemocnění f) roztroušená skleróza
60
g) deprese, úzkost, strach h) zánět
3 (1,3 %)
10 (10 %)
5 (3,9 %)
-
5 (2,5 %)
6 (5,8 %)
-
8 (8,6 %)
-
4 (6,4 %)
71 (100 %)
41 (100 %)
i) nechutenství (často uvedené v souvislosti s anorexií) j) trávicí potíže (zvracení) k) konečná stádia onemocnění (tlumení bolesti) Celkem
Tab. 8: Zdravotní potíže, které se podle respondentů dají léčit konopím
Tato otázka se týkala pouze těch, kteří odpověděli u předchozí kladně. Jelikož se jedná o otázku otevřenou, vznikla zde pestrá škála odpovědí. Studenti z PdF a LF odpovídali vcelku podobně. Téměř polovina respondentů z PdF (43,5 %) a 18 % z LF se domnívá, že se pomocí konopí mohou léčit kožní potíže, nejčastěji uváděli ekzém, akné, vyrážku a lupénku. 16 % respondentů z PdF a 22,4 % (nejvíce) z LF uvádělo, že by mohlo konopí pomoci od bolesti (např. zad, hlavy, svalů, zubů nebo od menstruační bolesti). Kloubní onemocnění napsalo 10,4 % studentů z PdF, naproti tomu z LF takto odpovědělo pouze 1,4 %. 10 % z PdF a 14 % z LF by léčilo pomocí konopí degenerativní onemocnění CNS jako je Alzheimerova choroba a Parkinsonova choroba. Roztroušenou sklerózu uvedlo z Pedagogické fakulty 6,3 % a z Lékařské fakulty pak nejmenší počet, a to 1,2 %. Pouze 5,9 % studentů PdF uvedlo možnost léčby onkologických onemocnění, z LF tuto variantu napsalo více studentů, a to 12,2 %. Léčbu zánětů pomocí konopí uvedli pouze respondenti z PdF (3,9 %). Jen 2,5 % z PdF a 5,8 % studentů z LF uvedlo, že by konopí mohlo léčit nechutenství, tato odpověď byla často uváděna ve spojitosti s anorexií. Větší rozdíl nastal u možnosti léčby deprese, strachu a úzkosti, což uvedlo pouze 1,3 % studentů z PdF (nejnižší hodnota), z LF tuto odpověď však zvolilo až 10 % dotazovaných. Poslední dvě položky uváděli pouze respondenti z Lékařské fakulty, jedná se o trávicí potíže (zvracení), což uvedlo až 8,6 % 61
a využití konopí v konečných stádiích onemocnění (hlavně k tlumení bolesti) napsalo 6,3 % studentů.
Otázka č. 9: Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Kdy a kde jste se poprvé dozvěděl/a o možnosti léčby konopím?
PdF 23,1%
do 15 let
34,6%
16 - 20 let 21 a více let nepamatuji si
5,8%
36,5%
Graf 16: Kdy se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím (PdF)
LF 13,8% do 15 let 37,9%
16 - 20 let
24,1%
21 a více let nepamatuji si 24,1%
Graf 17: Kdy se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) do 15 let
12 (23,1 %)
11 (37,9 %)
b) 16 - 20 let
19 (36,5 %)
7 (24,1 %) 62
c) 21 a více let
3 (5,8 %)
7 (24,1 %)
d) nepamatuji si
18 (34,6 %)
4 (13,8 %)
52 (100 %)
29 (100 %)
Celkem
Tab. 9: Kdy se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím
Na 9. otázku odpovídali jen ti, kteří odpověděli kladně na otázku sedmou. První část otázky má za úkol zjistit, kdy se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím. Největší procento studentů z Lékařské fakulty se o léčbě konopím dozvědělo do jejich 15 let (37,9 %). U respondentů z PdF to bylo jen 23,1 %. Ve věku 16 - 20 let bylo informováno 36,5 % studentů, tedy nejvíce z PdF, u studentů LF to bylo jen 24,1 %. Stejnou hodnotu (24,1 %) měla varianta 21 a více let. U dotazovaných z PdF měla tato možnost nejméně procent, a to 5,8 %. Poměrně vysoké procento respondentů z Pedagogické fakulty (34,6 %) uvedlo, že si nepamatují, kdy se o možnosti léčby konopím dozvěděli, tuto odpověď uvedlo i několik studentů z Lékařské fakulty, avšak podstatně méně (13,8 %).
PdF 9,1% sdělovací prostředky
13,3%
blízké osoby 56,1% 21,5%
škola lékař, lékárna
Graf 18: Kde se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím (PdF)
63
LF 10,9% sdělovací prostředky 40,6%
blízké osoby škola
37,5%
praxe 10,9%
Graf 19: Kde se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
34 (56,1 %)
15 (40,6 %)
15 (21,5 %)
4 (10,9 %)
8 (13,3 %)
13 (37,5 %)
6 (9,1 %)
-
-
4 (10,9)
55 (100 %)
32 (100 %)
a) sdělovací prostředky (internet, televize, tisk) b) blízké osoby c) škola (ZŠ, SŠ, VŠ) d) lékař, lékárna e) praxe Celkem
Tab. 10: Kde se respondenti poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím
Druhá část této otázky zjišťuje, kde se dotazovaní poprvé dozvěděli o možnosti léčby konopím. U obou skupin respondentů převažovala odpověď "sdělovací prostředky (internet, televize, tisk)", z LF tak odpověděla skoro polovina studentů (40,6 %) a z PdF 56,1 % studentů, tedy lehce přes polovinu. Skoro stejná část respondentů z Lékařské fakulty (37,5 %) uvedla, že se o možné léčbě konopím dozvěděla ve škole, z PdF takto odpovědělo jen 13,3 %. Studenti z PdF uváděli jako zdroj informací spíše blízké osoby (21,5 %). Stejnou variantu uvedlo i 10,9 % studentů z Lékařské fakulty. Pak se zde objevily také odpovědi, které uvedla vždy jen jedna skupina. 9,1 % dotazovaných z PdF 64
uvedlo, že je informoval lékař nebo lékárna. 10,9 % studentů z LF uvedlo, že se o léčbě konopím dozvěděli při vykonávaní praxe.
Otázka č. 10: Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Jakým způsobem by se podle Vás měli pacienti konopím léčit?
PdF pouze odborníky připravenými výrobky z lékárny
45,9% 54,1%
použitím výrobků z doma pěstovanéo konopí
Graf 20: Způsob léčby konopím (Pdf)
LF 24,3%
pouze odborníky připravenými výrobky z lékárny použitím výrobků z doma pěstovaného konopí
75,7%
Graf 21: Způsob léčby konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
40 (54,1 %)
30 (75,7 %)
a) pouze odborníky připravenými výrobky z lékárny 65
b) použitím výrobků z doma pěstovaného
34 (45,9 %)
11 (24,3 %)
74 (100 %)
37 (100 %)
konopí Celkem Tab. 11: Způsob léčby konopím
Na otázku č. 10 odpovídají opět jen ti respondenti, kteří odpověděli kladně u otázky sedmé. Na výběr zde byly pouze dvě možnosti a výsledky u obou skupin dotazovaných jsou docela rozdílné, ovšem daly se předpokládat. Studenti Pedagogické fakulty byli lehce benevolentnější k použití výrobků z doma pěstovaného konopí, tuto možnost totiž zvolila skoro polovina studentů, a to 45,9 %. Naproti tomu respondenti z Lékařské fakulty byli méně důvěřiví vůči domácím výrobkům a tuto variantu zvolilo jen 24,3 %, tudíž ani ne čtvrtina dotazovaných. 75,7 % z LF se tedy shodlo, že vhodné jsou pouze výrobky připravené odborníky. Z PdF tuto variantu zvolilo o něco méně dotazovaných, a to 54,1 %.
Otázka č. 11: Využil/a jste někdy Vy sám/sama léčebných vlastností konopí?
PdF
43,5% 56,5%
ano ne
Graf 22: Využití léčebných vlastností konopí (PdF)
66
LF 14,6%
ano ne
85,4%
Graf 23: Využití léčebných vlastností konopí (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
37 (43,5 %)
6 (14,6 %)
b) ne
48 (56,5 %)
35 (85,4 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
Celkem
Tab. 12: Využití léčebných vlastností konopí
Tato položka zkoumá, jestli některý z respondentů někdy osobně využil konopí pro léčebné účely. I v tomto případě jsou grafy obou skupin poměrně rozdílné. Konopnou léčbu vyzkoušela téměř polovina respondentů z Pedagogické fakulty (43,5 %). Z Lékařské fakulty ji vyzkoušelo pouhých 14,6 %.
67
Otázka č. 12: Znáte někoho ve Vašem okolí, kdo se léčil pomocí konopí?
PdF 5,9% 16,5% ano ne nevím 77,6%
Graf 24: Blízké osoby respondentů, které se léčily pomocí konopí (PdF)
LF 2,4% ano
36,6%
ne 61 %
nevím
Graf 25: Blízké osoby respondentů, které se léčily pomocí konopí (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
66 (77,6 %)
25 (61 %)
b) ne
14 (16,5 %)
15 (36,6 %)
5 (5,9 %)
1 (2,4 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
c) nevím Celkem
Tab. 13: Blízké osoby respondentů, které se léčily pomocí konopí
U této otázky uvedla většina z obou dotazovaných skupin, že někdo z jejich blízkých osob využil konopí k léčbě. Z Pedagogické fakulty tak odpovědělo až 77,6 % 68
a z Lékařské fakulty tuto možnost zvolilo o něco méně respondentů, a to 61 %. V obou případech se však jedná o více než polovinu kladných odpovědí.
Otázka č. 13: Jestli jste na předchozí otázku odpověděl/a ano: Jaké byly jeho/její postoje v průběhu léčby či po ní?
PdF 14,5% kladné
11,6%
neutrální nevím 73,9%
Graf 26: Postoje blízkých osob respondentů během či po léčbě konopím (PdF)
LF 8%
4% kladné
8%
záporné neutrální nevím 80 %
Graf 27: Postoje blízkých osob respondentů během či po léčbě konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) kladné
51 (73,9 %)
20 (80 %)
b) záporné
0 (0 %)
2 (8 %)
c) neutrální
8 (11,6 %)
2 (8 %) 69
d) nevím Celkem
10 (14,5 %)
1 (4 %)
69 (100 %)
25 (100 %)
Tab. 14: Postoje blízkých osob respondentů během či po léčbě konopím
Jestliže dotazovaní odpověděli kladně na 12. otázku, pak se jich týkala i 13. otázka, která zkoumá postoje blízkých osob respondentů, které využili konopí k léčbě. U této položky zvolila opět většina studentů z obou fakult první variantu, která značí postoje kladné. Z PdF tuto možnost označilo 73,9 % studentů a z LF dokonce ještě více, a to až 80 %. Co se týče postojů záporných, ty uvedlo jen 8 % z LF, z PdF tuto odpověď nezaznačil nikdo. Mezi odpověďmi se však objevila i varianta, značící neutrální postoj k léčbě, tuto možnost zaškrtlo 11,6 % respondentů z Pedagogické fakulty a 8 % respondentů z Lékařské fakulty. Poslední z nabízených možností "nevím" zvolilo 14,5 % studentů z PdF a jen 4 % z LF.
Otázka č. 14: Domníváte se, že jsou s léčbou konopím spojená i nějaká rizika?
PdF
43,5% 56,5%
ano ne
Graf 28: Rizika spojená s léčbou konopím (PdF)
70
LF 25 % ano ne 75 %
Graf 29: Rizika spojená s léčbou konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
37 (43,5 %)
10 (25 %)
b) ne
48 (56,5 %)
30 (75 %)
85 (100 %)
40 (100 %)
Celkem
Tab. 15: Rizika spojená s léčbou konopím
Odpovědi u této otázky jsou celkem zajímavé a překvapivé, jelikož až 75 % studentů z Lékařské fakulty se domnívá, že s léčbou konopím nejsou spojena žádná rizika a pouhých 25 % si myslí, že ano. Naproti tomu respondenti z Pedagogické fakulty byli v tomto ohledu poněkud skeptičtější, 43,5 % si myslí, že konopná léčba s sebou přináší i nějaká rizika a jen 56,5 % se domnívá, že nikoliv.
71
PdF závislost 3,5%2,3% 3,5% 4,7%
nežádoucí účinky jako u jiných léčiv ovlivnění psychického stavu předávkování
5,8% 8,1%
48,8% postih za nezákoné držení a užívání zhoršení kognitivních funkcí alergická reakce
23,3%
vznik psychických poruch
Graf 30: Příklady rizik spojených s léčbou konopím (PdF)
LF závislost 7,7% nežádoucí účinky jako u jiných léčiv
9%
ovlivnění psychického stavu
7,1% 51,3% 11,5%
zhoršení kognitivních funkcí vznik psychických poruch
13,5%
vznik závislosti na jiných drogách
Graf 31: Příklady rizik spojených s léčbou konopím (LF)
72
Možnosti a) závislost
PdF
LF
23 (48,8 %)
18 (51,3 %)
10 (23,3 %)
4 (13,5 %)
5 (8,1 %)
4 (11,5 %)
4 (5,8 %)
-
3 (4,7 %)
-
2 (3,5 %)
3 (7,1 %)
2 (3,5 %)
-
1 (2,3 %)
5 (9 %)
-
3 (7,7 %)
43 (100 %)
26 (100 %)
b) nežádoucí účinky jako u jiných léčiv (nedokážu blíže specifikovat) c) ovlivnění psychického stavu (nesoustředěnost, deprese, atd.) d) předávkování e) postih za nezákonné držení a užívání f) zhoršení kognitivních funkcí (paměť, atd.) g) alergická reakce h) vznik psychických poruch i) vznik závislosti na jiných drogách Celkem
Tab. 16: Příklady rizik spojených s léčbou konopím
V případě, že dotazovaní odpověděli v první části otázky "ano", měli možnost se u této varianty více rozepsat a uvést potenciální rizika konopné léčby. Nejčastěji uváděným rizikem u obou skupin respondentů bylo riziko vzniku závislosti, tuto odpověď napsalo 48,8 % z PdF a 51,3 % z LF. Druhým nejčastěji uváděným rizikem byly nežádoucí účinky jako u jiných léčiv, z PdF tak odpovědělo 23,3 % a z LF 13,5 % studentů. 8,1 % dotazovaných z Pedagogické fakulty se domnívá, že léčba konopím může negativně ovlivnit psychický stav jedince, to si myslí i 11,5 % studentů 73
z Lékařské fakulty. Zhoršení kognitivních funkcí uvedlo z PdF 3,5 % respondentů a z LF až 7,1 %. Hlavně dotazovaní z Lékařské fakulty uváděli vznik psychických poruch (9 %), z Pedagogické fakultu takto odpověděly jen 2,3 %. Pouze studenti z LF (7,7 %) uvedli, že aplikace konopí může podpořit vznik závislosti na jiných drogách. Studenti z PdF zařadili mezi možná rizika i předávkování (5,8 %), dále postih za nezákonné držení a užívání konopí (4,7 %) a alergickou reakci (3,5 %).
Otázka č. 15: Souhlasíte s legalizací konopí?
PdF ano, jsem pro úplnou legalizaci
3,5% 7,1% 24,7%
ano, ale jen k léčebným účelům ne, jsem proti jakékoli formě legalizace jiná odpověď
64,7%
Graf 32: Názor respondentů na legalizaci konopí (PdF)
LF 9,8% 7,3%
19,5%
ano, jsem pro úplnou legalizaci ano, ale jen k léčebným účelům ne, jsem proti jakékoli formě legalizace jiná odpověď
63,4%
Graf 33: Názor respondentů na legalizaci konopí (LF)
74
Možnosti a) ano, jsem pro úplnou legalizaci b) ano, ale jen k léčebným účelům
PdF
LF
21 (24,7 %)
8 (19,5 %)
55 (64,7 %)
26 (63,4 %)
6 (7,1 %)
3 (7,3 %)
3 (3,5 %)
4 (9,8 %)
85 (100 %)
41 (100 %)
c) ne, jsem proti jakékoli formě legalizace d) jiná odpověď Celkem
Tab. 17: Názor respondentů na legalizaci konopí
Tato položka se orientuje na otázku legalizace konopí. Grafické znázornění odpovědí je u obou skupin poměrně podobné. Jak studenti z Pedagogické fakulty, tak studenti z Lékařské fakulty vyjádřili souhlas k legalizací konopí, ale pouze v případě, že by bylo určeno k léčebným účelům. Tuto odpověď zvolilo přes 60 % respondentů z obou fakult. Pro úplnou legalizace konopí je pak 24,7 % dotazovaných z PdF a 19,5 % z LF. Hodnoty u třetí varianty byly opět velmi podobné u obou skupin respondentů. Proti jakékoli formě legalizace je kolem 7 % studentů z obou fakult. Někteří dotazovaní se však přiklonili k poslední možnosti, kde mohli vyjádřit svůj vlastní názor, tuto možnost zaškrtlo 3,5 % z PdF a 9,8 % z LF. Jedna studentka z Pedagogické fakulty uvedla, že by s legalizací pro léčebné účely souhlasila, ale jen v případě, že by množství vypěstovaných rostlin na jednotlivce bylo regulované. Další z dotazovaných uvedla, že by souhlasila s legalizací pro léčebné účely, ale za podmínky, že by se konopí nesmělo pěstovat doma, ale pouze v institucích na to určených. A ve třetí odpovědi stálo, že by se měly pěstovat jen odrůdy určené k léčbě. U dotazovaný z Lékařské fakulty se objevila varianta legalizace konopí jenom pro specifické účely (ne však jen pro léčebné). Další ze studentů uvedl, že na věc nemá plně vyhraněný názor. Zajímavá byla odpověď studenta, který uvedl, že pokud je zde legální alkohol a tabák, tak zřejmě není příliš obhajitelné, aby konopí bylo kriminalizováno. Na druhou stranu nesouhlasí s legalizací pouze v České republice, jelikož by to podle respondenta mohlo vést k "drogové turistice".
75
Otázka č. 16: Uveďte, jaké zdravotní problémy jste chtěl/a konopím léčit.
PdF kožní problémy 1% 4,3% 8,1%
bolest kloubů a svalů
4,5% opar 10,2% drobné rány a odřeniny 72,1%
nespavost deprese
Graf 34: Zdravotní problémy, které chtěli respondenti léčit konopím (PdF)
LF 20 % kožní problémy bolest kloubů a svalů
10 %
drobné rány a odřeniny
60 %
deprese
10 %
Graf 35: Zdravotní problémy, které chtěli respondenti léčit konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
28 (72,1 %)
4 (60 %)
5 (10,2 %)
1 (10 %)
a) kožní problémy (ekzém, vyrážka, akné, lupénka) b) bolest kloubů a svalů
76
c) opar d) drobné rány a odřeniny e) nespavost f) deprese Celkem
4 (4,5 %)
-
4 (8,1 %)
1 (10 %)
2 (4,3 %)
-
1 (1 %)
1 (20 %)
35 (100 %)
5 (100 %)
Tab. 18: Zdravotní problémy, které chtěli respondenti léčit konopím
Otázka č. 16 má za úkol zjistit, jaké zdravotní problémy chtěli respondenti pomocí konopí léčit. U obou skupin byla nejčastější odpověď "kožní problémy", a to zejména ekzém, vyrážka, akné a lupénka. Tuto možnost uvedlo 72,1 % dotazovaných z PdF a 60 % dotazovaných z LF, v obou případech tedy více než polovina. Druhou nejčetnější variantou, kterou uváděli studenti z Lékařské fakulty, byla deprese (20 %), z Pedagogické fakulty tak odpovědělo pouze 1 %. Kolem 10 % dotazovaných z PdF se pokusilo pomocí konopí léčit bolest kloubů a svalů, stejné procento se pak vyskytlo i u odpovědí z LF. Konopí na drobné rány a odřeniny využilo z PdF 8,1 % a z LF 10 % studentů. Kolem 4 % respondentů z Pedagogické fakulty pak uvádělo i léčbu oparů či nespavosti.
Otázka č. 17: Pociťoval/a jste nějaké změny při užívání konopí? Můžete je popsat i podrobněji.
PdF 16,7% pozitivní změny
8,1%
negativní změny žádné změny 75,2%
Graf 36: Změny, které respondenti pociťovali při užívání konopí (PdF)
77
LF 30 % pozitivní změny negativní změny 70 %
Graf 37: Změny, které respondenti pociťovali při užívání konopí (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) pozitivní změny
28 (75,2 %)
4 (70 %)
b) negativní změny
4 (8,1 %)
2 (30 %)
c) žádné změny
7 (16,7 %)
0 (0 %)
35 (100 %)
5 (100 %)
Celkem
Tab. 19: Změny, které respondenti pociťovali při užívání konopí
Tato otázka zjišťuje změny u respondentů během využívání konopné léčby. U studentů z PdF i z LF byla procentuální hodnota pozitivních změn poměrně podobná, z Pedagogické fakulty tuto možnost zvolilo 75,2 %, z Lékařské fakulty pak 70 % dotazovaných. Většina z nich uváděla, že se projevy nemoci utlumily a stav se zlepšil. Menší část respondentů z PdF (8,1 %) uvedla, že pociťovala změny negativní, u dotazovaných z Lékařské fakulty se vyskytovaly negativní změny častěji, a to až u 30 %. Respondenti z PdF uváděli jako negativní změny vysušení pleti, zhoršení zdravotních potíží a ve dvou případech i zhoršení nálady a navození úzkosti. Dotazovaní z LF pak uváděli jako negativní sedativní účinky, únavu a apatii. Žádné změny během léčby nezaznamenalo 14,7 % z Pedagogické fakulty.
78
Otázka č. 18: Jakým způsobem jste konopí aplikoval/a? Můžete zvolit i více možností.
PdF vaporizace (inhalace) 13 %
1,5% 2,4%
5,7%
příměs v jídle 8,7%
6,4%
vyluhování ve formě čaje, mléka, oleje atd. kouření mast tinktury, extrakty 62,3%
kosmetika
Graf 38: Způsob, kterým respondenti konopí aplikovali (PdF)
LF vaporizace (inhalace) 9,5%
4,8% 2,9%2,9% 2,9%
příměs v jídle vyluhování ve formě čaje, mléka, oleje atd. kouření 36,2% mast
41 %
tinktury, extrakty kosmetika
Graf 39: Způsob, kterým respondenti konopí aplikovali (LF)
79
Možnosti
PdF
LF
3 (1,5 %)
1 (2,9 %)
5 (2,4 %)
1 (2,9 %)
6 (5,7 %)
1 (2,9 %)
9 (8,7 %)
4 (36,2 %)
35 (62,3 %)
5 (41 %)
f) tinktury, extrakty
8 (6,4 %)
2 (9,5 %)
g) kosmetika
13 (13 %)
1 (4,8 %)
0 (0 %)
0 (0 %)
38 (100 %)
7 (100 %)
a) vaporizace (inhalace) b) příměs v jídle c) vyluhování ve formě čaje, mléka, oleje atd. d) kouření e) mast
h) jiné Celkem
Tab. 20: Způsob, kterým respondenti konopí aplikovali
Nejčastějším způsobem aplikace konopí byla konopná mast, a to jak u studentů z PdF (62,3 %), tak i u studentů z LF (41 %). Poměrně překvapivá byla druhá nejfrekventovanější odpověď u dotazovaných z Lékařské fakulty, kdy 36,2 % zvolilo jako způsob aplikace kouření, u respondentů z Pedagogické fakulty to bylo mnohem méně, pouze 8,7 %. Konopnou kosmetiku vyzkoušelo 13 % z PdF, z LF pak jen 4,8 %. Konopné tinktury a extrakty aplikovalo 6,4 % studentů z Pedagogické fakulty a o něco více (9,5 %) z Lékařské fakulty. První tři varianty, tedy vaporizace, příměs v jídle a vyluhování ve formě čaje, mléka, oleje, měly u respondentů z LF stejnou hodnotu, a to 2,9 %. U studentů z PdF se první dvě varianty pohybovaly kolem 2 % a vyluhování zvolilo 5,7 %. Jinou variantu aplikace respondenti neuváděli.
80
Otázka č. 19: Co Vás vedlo k rozhodnutí vyzkoušet sebemedikaci konopím?
PdF 13,6%
doporučení od blízkých osob jiný způsob medikace nepomáhal informace z médií
2,5%
14,6%
48 %
přírodní látka doporučení od lékaře
21,2%
Graf 40: Proč respondenti vyzkoušeli sebemedikaci konopím (PdF)
LF doporučení od blízkých osob
30 %
jiný způsob medikace nepomáhal
50 %
doporučení od lékaře 20 %
Graf 41: Proč respondenti vyzkoušeli sebemedikaci konopím (LF)
Možnosti
PdF
LF
17 (48 %)
3 (50 %)
7 (21,2 %)
1 (20 %)
c) informace z médií
6 (14,6 %)
-
d) přírodní látka
5 (13,6 %)
-
a) doporučení od blízkých osob b) jiný způsob medikace nepomáhal
81
e) doporučení od lékaře Celkem
2 (2,5 %)
2 (30 %)
33 (100 %)
5 (100 %)
Tab. 21: Proč respondenti vyzkoušeli sebemedikaci konopím
Devatenáctá otázka se vztahuje k důvodům, vedoucím respondenty k vyzkoušení sebemedikace konopím. Polovina dotazovaných jak z PdF (48 %), tak z LF (50 %) uvedla, že jim tento způsob léčby doporučili jejich známí. 21,2 % z Pedagogické fakulty a 20 % z Lékařské fakulty se k tomuto způsobu medikace uchýlilo, jelikož jiné způsoby léčby selhaly. Pouhým 2,5 % z PdF a až 30 % z LF doporučil konopnou léčbu přímo lékař. Respondenti z Pedagogické fakulty uváděli, že se pro léčbu konopím rozhodli díky informacím z médií (14,6 %) nebo díky faktu, že se jedná o léčbu přírodní (13,6 %).
Otázka č. 20: Vrátil/a byste se ke konopné léčbě znovu v případě nějakých dalších zdravotních potíží?
PdF 7,9% 7,9% ano ne nevím 84,2%
Graf 42: Návrat ke konopné léčbě (PdF)
82
LF
ano
100 %
Graf 43: Návrat ke konopné léčbě (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ano
32 (84,2 %)
7 (100 %)
b) ne
3 (7,9 %)
0 (0 %)
c) nevím
3 (7,9 %)
0 (0 %)
38 (100 %)
7 (100 %)
Celkem Tab. 22: Návrat ke konopné léčbě
Ke konopné léčbě by se znovu vrátila většina respondentů z Pedagogické fakulty (84,2 %). Překvapivý je výsledek z Lékařské fakulty, kde by se k léčbě konopím vrátilo 100 % studentů. Tento způsob léčby by znovu nezvolilo 7,9 % dotazovaných z PdF a odpověď "nevím" zatrhlo stejné procento dotazovaných, tedy 7,9 %.
83
Otázka č. 21: Doporučil/a byste na základě Vaší léčby konopím léčbu i ostatním lidem?
PdF 10,5%
ne ano
89,5%
Graf 44: Doporučení konopné léčby (PdF)
LF 14,3%
ne ano
85,7%
Graf 45: Doporučení konopné léčby (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) ne
4 (10,5 %)
1 (14,3 %)
b) ano
34 (89,5 %)
6 (85,7 %)
38 (100 %)
7 (100 %)
Celkem Tab. 23: Doporučení konopné léčby
84
Poslední položka v dotazníku měla za úkol zjistit, jestli by respondenti, kteří konopnou léčbu vyzkoušeli, doporučili tento způsob i ostatním lidem. Vizuální podoba grafů ukazuje, že odpovědi studentů z PdF a LF byly velmi podobné. Konopnou léčbu by tedy doporučilo 85,7 % dotazovaných z Lékařské fakulty a ještě o něco více dotazovaných (89,5 %) z Pedagogické fakulty. Naopak léčbu tímto způsobem by nedoporučilo 14,3 % z LF a 10,5 % z PdF.
PdF účinnost léčby
4,3% 8,6%
léčba může pomoci komukoli 25,3%
přírodní látka
61,8%
cenová dostupnost
Graf 46: Proč by respondenti doporučili konopnou léčbu (PdF)
LF
33,3% účinnost léčby přírodní látka 66,7%
Graf 47: Proč by respondenti doporučili konopnou léčbu (LF)
Možnosti
PdF
LF
a) účinnost léčby
24 (61,8 %)
2 (66,7 %)
b) léčba může
9 (25,3 %)
85
pomoci komukoli c) přírodní látka
6 (8,6 %)
1 (33,3 %)
d) cenová dostupnost
3 (4,3 %)
-
31 (100 %)
3 (100 %)
Celkem
Tab. 24: Proč by respondenti doporučili konopnou léčbu
Pro ty, kteří zvolili doporučení léčby, je ještě druhá část otázky, která vybízí k odůvodnění jejich volby. Studenti z obou fakult nejvíce uváděli, že důvodem k doporučení léčby ostatním lidem je její účinnost. Takto odpovědělo 61,8 % studentů z PdF a 66,7 % studentů z LF. Obě skupiny uvedly jako důvod fakt, že se jedná o přírodní látku bez chemických přísad. Tuto odpověď napsalo pouhých 8,6 % studentů z PdF a dokonce až 33,3 % studentů z LF. Ve výsledcích z Pedagogické fakulty se objevily také odpovědi jako "léčba může pomoci komukoli" s nemalým procentuálním podílem 25,3 % a odpověď "cenová dostupnost" s 4,3 %.
8.6 Interpretace výsledků VO 1: Více jak 50 % dotazovaných z obou fakult má již nějakou osobní zkušenost s marihuanou. Výsledky výzkumné sondy ukazují, že více než polovina respondentů (přes 60 %) z Pedagogické fakulty i z Lékařské fakulty má nějakou osobní zkušenost s marihuanou. Výsledná procenta můj předpoklad potvrdila. VO 1 tedy byla potvrzena. V roce 2005 realizovali MUDr. Petr Kachlík, Ph.D. a Doc. MUDr. Marie Havelková, CSc. anonymní dotazníkové šetření, mapující konzumaci povolených i zakázaných návykových látek, dále také názory a postoje ke drogám. Výzkumu se zúčastnilo více než 300 studentů z Lékařské fakulty a Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Výzkum z roku 2005 ukázal, že marihuanu někdy v životě užilo 54,3 % respondentů z LF a 26,8 % respondentů z PdF (http://www.ped.muni.cz). Mnou provedený výzkum ukazuje zřetelný nárůst studentů, jež mají zkušenost s marihuanou, a to především u studentů Pedagogické fakulty. Výzkum z roku 2005 dále uvádí, že experiment s marihuanou odsuzuje 36 % studentů z LF a až 51 % z PdF (http://www.ped.muni.cz). 86
Zda-li věří dotazovaní studenti léčivým schopnostem konopí, ukázala otázka sedmá, jejíž výsledky hovoří jednoznačně. Většina studentů z obou fakult se shodla, že konopí léčivými schopnostmi disponuje. Z Pedagogické fakulty odpovědělo kladně téměř 90 % odpovídajících, z Lékařské fakulty pak téměř 100 % dotazovaných. Předložený dotazník měl mimo jiné zjistit, které zdravotní potíže by se podle respondentů mohly léčit právě konopím. Škála onemocnění a stavů, které studenti obou fakult vypsali, byla poměrně pestrá, avšak také dost podobná. Zřejmě není překvapením, že vysoké procento dotazovaných uvádělo kožní potíže (ekzém, akné, vyrážka, lupénka). Jedním z důvodů může být snadná lokální aplikace konopné masti na postižené místo. Nejčastěji se tato odpověď vyskytovala u studentů z Pedagogické fakulty (téměř 45 %), u studentů z Lékařské fakulty tak odpovědělo pouze 18 %. Další častou odpovědí (u Lékařské fakulty nejčastější - přes 22 %) byla léčba bolesti (např. zad, hlavy, svalů, zubů, menstruační bolesti). Mezi tři nejfrekventovanější odpovědi se dostala
také
léčba
degenerativních
onemocnění
centrální
nervové
soustavy
(Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba). Kolem 10 % studentů PdF uvedlo také kloubní onemocnění, onkologická onemocnění a roztroušenou sklerózu. Podobné procento dotazovaných z LF uvádělo onkologická onemocnění, ale také depresi, úzkost strach, trávicí potíže či nechutenství (často ve spojitosti s anorexií). Léčba zánětu se vyskytla pouze u respondentů z PdF, konečná stádia onemocnění (hlavně tlumení bolesti) pak uváděli pouze studenti z LF. Je třeba zmínit, že studenti z obou fakult se v odpovědích, a někdy i v jejich procentuálních poměrech, docela shodovali. Vzhledem ke snadné dostupnosti všemožných informací se dalo předpokládat, že většina respondentů se o léčivém potenciálu konopí dozvěděla ze sdělovacích prostředků, jako je internet, televize či tisk (u PdF více než 50 %, u LF kolem 40 %). Téměř 40 % dotazovaných z LF je zcela pochopitelně o léčivých účincích konopí informováno přímo na vysoké škole. U studentů z PdF jsou druhým významným zdrojem informací a zkušeností spíše blízké osoby (přes 20 %). Zajímavé je, že pouze studenti z Pedagogické fakulty odpověděli, že získali informace přímo od lékaře či z lékárny, tuto odpověď však uvedlo nejmenší procento (9 %). VO 2: Studenti z Lékařské fakulty preferují spíše odborníky připravené výrobky z konopí. Desátá položka dotazníku je spojena s mojí druhou výzkumnou otázkou, v níž se domnívám, že studenti z Lékařské fakulty preferují spíše odborníky 87
připravené konopné produkty. Výsledky moji domněnku zcela potvrdily, jelikož přes tři čtvrtiny dotazovaných studentů z LF uvedly právě mnou domnívanou variantu, tedy preferenci odborně připravených konopných produktů. Studenti z Pedagogické fakulty byli v této oblasti poněkud benevolentnější, pro použití výrobků z doma pěstovaného konopí je téměř 46 % studentů. VO 2 tedy byla potvrzena. VO 3: Polovina respondentů z obou fakult někdy využila léčivých účinků konopí pro sebemedikaci. Ve třetí výzkumné otázce jsem předpokládala, že polovina dotazovaných z obou fakult někdy využila léčivých schopností konopí pro sebemedikaci. Tento předpoklad se však nevyplnil. Z Pedagogické fakulty využilo konopnou samoléčbu 43,5 % studentů, tedy téměř polovina. Z Lékařské fakulty se k samoléčbě konopím přiklonilo pouhých 14,6 % respondentů. Zřejmě to může mít spojitost s tím, že studenti Lékařské fakulty mají větší přehled o různých léčivech a více důvěřují jiným medicínským produktům. VO 3 byla tedy vyvrácena. Poměrně vysoké procento (přes 75 %) dotazovaných z Pedagogické fakulty zná někoho, kdo se léčil pomocí konopí. Z Lékařské fakulty tuto variantu zvolilo o něco méně studentů, a to 61 %. Z výsledků vyplývá, že je léčba konopím mezi lidmi poměrně rozšířena. Kromě výskytu konopné medikace u blízkých osob respondentů se výzkum zaměřil také na jejich zhodnocení této léčby. Grafické znázornění ukazuje, že většina osob, jež konopnou léčbu vyzkoušela, má zkušenosti kladné, což je velmi pozitivní zjištění. Z PdF uvedly téměř tři čtvrtiny respondentů, že pro jejich blízké byla konopná léčba přínosná. Z Lékařské fakulty je procento kladných odpovědí dokonce ještě vyšší, a to 80 %. Záporné postoje se objevily pouze u 8 % odpovědí z Lékařské fakulty. VO 4: Více jak 75 % respondentů z obou fakult předpokládá, že jsou s léčbou konopím spojena nějaká rizika. Velmi překvapivé výsledky přinesla otázka, která měla za úkol zjistit názor respondentů na možnost výskytu rizik u konopné léčby. Zpočátku jsem se domnívala, že většina respondentů z obou fakult spojuje konopnou medikaci s výskytem nějakých rizik. Tato stanovená domněnka se však naprosto vyvrátila, a to nečekaně více u studentů Lékařské fakulty. Z Pedagogické fakulty uvedla možný výskyt rizik při konopné léčbě méně než polovina dotazovaných (43,2 %). Z Lékařské fakulty uvedly přesně tři čtvrtiny dotazovaných, že s konopnou léčbou 88
nejsou spojena žádná rizika. Kolem 50 % kladně odpovídajících z PdF i LF uvádělo jako nejčastější riziko vznik závislosti. I v druhé nejčastější odpovědi se obě fakulty shodly. Jako riziko uvedly nežádoucí účinky doprovázející i jiná léčiva. Třetí nejčastější odpovědí u všech kladně odpovídajících studentů bylo riziko ovlivnění psychického stavu. U obou skupin respondentů se objevilo také zhoršení kognitivních funkcí a vznik psychických poruch. Tyto dvě odpovědi však uvedlo více studentů z Lékařské fakulty. Riziko předávkování či alergické reakce bylo zaznamenáno jen u studentů PdF, na druhou stranu riziko vzniku závislosti na jiných drogách se objevilo jen v odpovědích z LF. VO 4 byla tedy vyvrácena. Konopí pouze k léčebnému použití by zlegalizovala jak většina studentů z PdF, tak většina z LF. Pro legalizaci úplnou je necelých 20 % respondentů z LF a o něco málo vyšší počet, necelých 25 % respondentů, z PdF. Proti jakékoliv legalizaci je v obou případech pouze kolem 7 % dotazovaných. Někteří z respondentů využili také kolonku pro rozepsání své odpovědi. V odpovědích z Pedagogické fakulty padl návrh, který s legalizací souhlasí, ale pouze v případě pěstování regulovaného počtu rostlin. Jiný názor upřednostňoval pěstování pouze léčivých odrůd. Názor, jež zní velmi logicky napsal jeden student Lékařské fakulty. Uvedl, že pokud je zde legální alkohol a tabák, tak zřejmě není příliš obhajitelné, aby konopí bylo kriminalizováno. Názorem studentů na legalizaci měkkých drog se zabývá také výzkum z roku 2005. Měkké drogy, a k nim patřící konopí, by zlegalizovalo 29,3 % studentů z Lékařské fakulty, u Pedagogické fakulty bylo pro legalizaci taktéž 29,3 % studentů (http://www.ped.muni.cz). Další otázky výzkumného šetření jsou zaměřeny na osobní zkušenost respondentů s konopnou léčbou. Kožní problémy zkoušela konopím léčit většina dotazovaných jak z Lékařské fakulty (60 %), tak z Pedagogické fakulty (72 %). Kolem 10 % dotazovaných z obou fakult se přiklonilo ke konopné léčbě při bolestech kloubů a svalů. Obě skupiny uváděly léčbu drobných ran a odřenin a léčbu deprese. Kolem 4 % studentů z PdF léčilo konopím také opary či nespavost. I u této položky se respondenti obou fakult v odpovědích i procentuálních poměrech docela shodovali. VO 5: Více jak 60 % respondentů z obou fakult má převážně pozitivní zkušenost s konopnou léčbou. Při aplikování konopné léčby respondenti zaregistrovali 89
převážně pozitivní změny, jež se projevily zejména utlumením symptomů a celkovým zlepšením stavu. Z PdF tuto variantu zvolilo až 75, 2 % a z LF 70 % dotazovaných, což jsou opravdu výborné výsledky. Co se týče změn negativních, ty zaznamenalo poměrně vysoké procento dotazovaných z LF (30 %), oproti tomu z PdF tak odpovědělo jen 8 % dotazovaných. Z negativních změn bylo uvedeno zhoršení zdravotních potíží, vysušení pleti, ale také zhoršení nálady a navození stavu úzkosti. Negativní stavy byly nejspíše způsobeny špatným dávkováním či volbou nevhodné odrůdy. Na PdF se vyskytli i uživatelé, kteří nezaznamenali žádné změny (16,7 %). Z výsledků tedy plyne, že VO 5 byla potvrzena. Mimo jiné dotazník zmapoval také způsoby aplikace konopí. Výsledky potvrzují teoretické poznatky z šesté kapitoly, které říkají, že nejrozšířenějším způsobem užití léčebného konopí je mast. Aplikovalo ji přes 60 % dotazovaných z Pedagogické fakulty a 41 % dotazovaných z Lékařské fakulty. Poněkud překvapující jsou výsledky u varianty "kouření". Léčebné konopí kouřením aplikovalo jen 8,7 % respondentů z Pedagogické fakulty, oproti tomu z Lékařské fakulty využilo kouření konopí k léčbě až 36,2 %, což je druhá nejčastější varianta u této skupiny. Druhá nejvíce uváděná položka u studentů z PdF je konopná kosmetika (13 %). U respondentů z obou fakult se našli i tací, jež vyzkoušeli konopné tinktury a extrakty, vyluhování ve formě čaje, mléka či oleje nebo zkusili konopí přimíchat do jídla. Výsledky výzkumu potvrdily, že vaporizace je zatím velmi málo rozšířeným způsobem užívání, u obou skupin dotazovaných dosáhla nejnižších hodnot. Je škoda, že vaporizace není více využívána, jelikož se jedná o jeden z nejšetrnějších a nejúčinnějších způsobů užívání léčivého konopí. Polovina studentů z obou fakult uvedla, že jim konopnou medikaci doporučili jejich blízcí. Kolem 20 % dotazovaných z obou fakult se ke konopné léčbě uchýlilo z toho důvodu, že jiný způsob léčby jim nezabíral. 30 % respondentů z LF uvedlo, že jim konopnou léčbu doporučil lékař, z PdF tuto odpověď uvedlo pouze 2,5 %. Zhruba 14 % dotazovaných z PdF se rozhodlo léčit konopím proto, že jde o léčbu zcela přírodní. Příznivé je, že ke konopné léčbě by se znovu vrátili všichni studenti z LF, z PdF by tento způsob medikace znovu podstoupilo téměř 85 % studentů. Pouhých 8 % z PdF by tento způsob léčby znovu neopakovalo. 90
Poslední dotazníková položka zjišťovala, zda by respondenti, kteří se léčili konopím, doporučili konopnou léčbu i ostatním lidem. Kolem 90 % studentů z obou fakult by tento způsob medikace doporučilo i ostatním, což jen potvrzuje jejich pozitivní zkušenost s konopím v oblasti léčby.
91
Závěr Jedním z hlavních cílů diplomové práce bylo seznámení s léčebnými vlastnostmi rostlin rodu Cannabis. V současnosti zájem o léčebné využití konopí a jeho produktů vzrůstá, jelikož řada jiných farmak na symptomy některých onemocnění či stavů nestačí. Často je konopí využíváno také k léčbě vedlejších účinků jiných léčebných prostředků. Využití konopí k léčbě má nepochybně své výhody, avšak stejně jako u řady jiných léků, i zde lze očekávat rizika vedlejších účinků. Na druhou stranu je třeba zmínit, že výskyt nežádoucích účinků je mnohem nižší než u některých jiných léků. Možné nepříznivé reakce se dostavují většinou při nesprávném dávkování konopných látek. Velmi pozitivní je v současné době nárůst odborné literatury, zabývající se medicínským využitím konopných rostlin.
Všechny tyto užitečné informace
a zkušenosti lékařů či vědců se tak mohou snáze dostat do povědomí mnoha lidí a provést tak zásadní osvětu. Dalším stěžejním cílem diplomové práce bylo zmapování postojů studentů Pedagogické fakulty a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity k medicínskému využití konopí. Odborná literatura i výsledky průzkumu dokazují, že konopí opravdu disponuje výrazným léčivým potenciálem. Je zcela zřejmé, že při správném užívání konopných látek, kladné účinky většinou převyšují ty záporné. Otázkou tedy zůstává, proč je konopí se svým vysokým léčebným potenciálem stále nelegální a alkohol či tabák zcela legální, i přes jejich výhradně a vysoce negativní účinky.
92
Resumé Diplomová práce přibližuje jedno z aktuálních témat současnosti, a to využití konopí pro léčebné účely. Jedním z hlavních cílů práce bylo zmapovat pohled studentů dvou vybraných fakult Masarykovy univerzity na využití konopí k léčebným účelům. Práce je členěna do dvou celků, teoretického a praktického. V části teoretické se kromě botanické charakteristiky konopí nachází také kapitola zabývající se historií léčivého konopí. Následující kapitola seznamuje s látkami, jež jsou v konopné rostlině obsaženy. Další kapitola pak vysvětluje pojem endocannabinoidní systém. V teoretické části je dále uvedeno několik onemocnění a stavů, na které má konopná léčba pozitivní vliv. Zmíněny jsou zde i možné nežádoucí účinky konopné medikace. Poslední dvě kapitoly se zabývají konopnými produkty, konopnou výživou a také postavením konopí v legislativě. Část empirická obsahuje popis výzkumného šetření, jeho cíle, popis zkoumaného vzorku a metod výzkumné sondy. Následující kapitoly obsahují výsledky výzkumu a jejich zhodnocení.
Summary In this thesis I try to approximate one of the current topics and it is the use of cannabis for medical purposes. One of the main objectives of this thesis was to explore students' view from two selected faculties of Masaryk University on the use of cannabis for medicinal purposes. The work is divided into two parts, theoretical and practical. In the theoretical part is the botanical characteristics and also a chapter dealing with the history od medical cannabis. The following chapter deals with substances that are contained in the cannabis plant. The next chapter explains the concept of the endocannabinoid system. In the theoretical part, there is stated several diseases and conditions for which cannabis treatment has a positive effect. There are mentioned the possible side effects of cannabis medication too. The last two chapters deal with hemp products, hemp food and hemp position in legislation. 93
The empirical part includes a description of the research, its objectives, a description of the research sample and methods of the research probe. The following sections contain the results of the research and the evaluation.
94
Seznam použité literatury BOOTH, Martin. Konopí: dějiny. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2004. ISBN 80-7341-348-5. CONRAD, Chris. Konopí pro zdraví: fakta o léčivých účincích marihuany. Praha: Pragma, 2001. ISBN 80-7205-834-7. DUPAL, Libor. Kniha o marihuaně. 3., dopl. vyd. Praha: Maťa, 2010. ISBN 978-807287-136-0. GRINSPOON, Lester a James B BAKALAR. Marihuana - zakázaná medicína. Bratislava: CAD Press, 1996. ISBN 80-85349-57-4. GROTENHERMEN, Franjo. Konopí jako lék: praktický rádce k využívání konopí a dronabinolu v medicíně. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, c2009. ISBN 978-80-7336-552-3. JAHODÁŘ, Luděk. Farmakobotanika: semenné rostliny. Vyd. 3., upr. a dopl. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-2015-2. JAHODÁŘ, Luděk. Léčivé rostliny v současné medicíně: (co Mattioli ještě nevěděl). Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. ISBN 978-80-87109-22-9. KING, Jason. Cannabible. Vyd. 1. Praha: Levné knihy, 2008. ISBN 978-80-7309-6069. HANUŠ, Lumír Ondřej. Konopí jako lék. In: Konopí: znovuobjevený potenciál : sborník přednášek z konference veletrhu Cannafest 2010-2013. Praha: Lukáš Běhal, 2014. ISBN 978-80-260-6957-7. MIOVSKÝ, Michal. Konopí a konopné drogy: adiktologické kompendium. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-0865-2. RÄTSCH, Christian. Konopí: Léčebný prostředek v dějinách lidstva : Národopisně lékařské pojednání. 1. vyd. Brno: Datel, 1994. RÄTSCH, Christian. Marihuana jako lék: etnomedicína, užívání a recepty na léčení konopím. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2013. ISBN 978-80-7336-703-9. 95
ROBINSON, Rowan. Velká kniha o konopí. Vyd. 3. Praha: Volvox Globator, 2004. ISBN 80-7207-532-2. RUMAN, Michal. Cannabis - konopí: průvodce světem univerzální rostliny. Praha: Malý princ, 2014. ISBN 978-80-87754-13-9. RUMAN, Michal a Linda KLVAŇOVÁ. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. ISBN 978-80-254-1825-3. TEJKALOVÁ, Kateřina. Cannabis sativa v éře genomiky a biologické léčby. Brno , 2013. 55 l. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, c2009. ISBN 978-80-7345-202-5.
96
Seznam použitých elektronických zdrojů Aktuální situace v ČR. KOPAC: Pacientský spolek pro léčbu konopím [on-line]. 2014, [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://spolek-kopac.cz/cz/12/aktualni-situace-v-cr Aktuální zákon. Legalizace.cz [on-line]. 2014, [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://www.legalizace.cz/legislativa/aktualni-zakon/ Nejvýš 10 gramů konopí. Soud nově stanovil větší než malé množství drog. Legalizace.cz [on-line]. 2014, [cit. 2015-07-19]. Dostupné z: http://www.legalizace.cz/2014/04/nejvys-10-gramu-konopi-soud-novestanovil-vetsi-nez-male-mnozstvi-drog/ Hyperemesis gravidarum. Velký lékařský slovník [on-line]. 1998-2016 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/hyperemesis-gravidarum Individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití. SAKL: Státní agentura pro konopí pro léčebné použití [online]. [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.sakl.cz/lekari/informace-pro-lekare Legislativa. SAKL: Státní agentura pro konopí pro léčebné použití [online]. [cit. 201511-06]. Dostupné z: http://www.sakl.cz/home/legislativa/ Škola a zdraví pro 21. století: 2. konference, Brno 2006. Výzkumný záměr Škola a zdraví pro 21. století [on-line]. 2005-2010 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/z21/sbornik_2006.thm Vyhláška o IPLP s léčebným konopím účinná od 1. 8. 2013. Lekis [on-line]. 2010-2013 [cit. 2015-07-20]. Dostupné z: http://www.lekis.cz/Stranky/Vyhl%C3%A1%C5%A1ka-o-IPLP-sl%C3%A9%C4%8Debn%C3%BDm-konop%C3%ADm%C3%BA%C4%8Dinn%C3%A1-od-1.-8.-2013.aspx
97
Příloha Dotazník – Pohled studentů Masarykovy univerzity na využití konopí pro léčebné účely
Vážení studenti, jmenuji se Renáta Strohová a jsem studentkou 5. ročníku oboru Učitelství přírodopisu a výchovy ke zdraví na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Dotazník, který dostáváte do rukou, slouží jako výzkumná sonda. Získané údaje budou využity výhradně ke zpracování diplomové práce na téma Pohled studentů Masarykovy univerzity na využití konopí pro léčebné účely. Dotazník je plně anonymní. Předem děkuji za Váš čas a Vaše odpovědi. Renáta Strohová; Katedra výchovy ke zdraví, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno
Pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte vždy jen jednu odpověď.
1) Zvolte fakultu, na které studujete. a) Lékařská fakulta MU b) Pedagogická fakulta MU
2) Kolik je Vám let? ................................
3) Jaké je Vaše pohlaví? a) žena b) muž
4) Vyberte ročník vašeho studia? a) 1. ročník b) 2. ročník c) 3. ročník
d) 4. ročník e) 5. ročník f) 6. ročník
5) Uveďte obor, který studujete. .............................................................................................................................................
6) Máte nějakou osobní zkušenost s marihuanou? a) ano b) ne
7) Myslíte si, že má konopí léčivé účinky? a) ano b) ne c) nevím
8) Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Jaké zdravotní potíže se podle Vás dají léčit konopím? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
9) Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Kdy a kde jste se poprvé dozvěděl/a o možnosti léčby konopím? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
10) Pokud jste na otázku č. 7 odpověděl/a ano: Jakým způsobem by se podle Vás měli pacienti konopím léčit? a) pouze odborníky připravenými výrobky z lékárny b) použitím výrobků z doma pěstovaného konopí
11) Využil/a jste někdy Vy sám/sama léčebných vlastností konopí? a) ano b) ne
12) Znáte někoho ve vašem okolí, kdo se léčil pomocí konopí? a) ano b) ne c) nevím
13) Jestli jste na předchozí otázku odpověděl/a ano: Jaké byly jeho/její postoje v průběhu léčby či po ní? a) kladné b) záporné c) neutrální d) nevím
14) Domníváte se, že jsou s léčbou konopím spojená i nějaká rizika? a) ne b) ano, uveďte jaká: .............................................................................................................................................
15) Souhlasíte s legalizací konopí? a) ano, jsem pro úplnou legalizaci b) ano, ale jen k léčebným účelům c) ne, jsem proti jakékoli formě legalizace
d) jiná odpověď .....................................................................................................................................
Pokud jste na otázku č. 11 odpověděl/a ano, vyplňte, prosím, i 2. část dotazníku.
2. část - osobní zkušenost se samoléčbou konopím
16) Uveďte, jaké zdravotní problémy jste chtěl/a konopím léčit. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
17) Pociťoval/a jste nějaké změny při užívání konopí? Můžete je popsat i podrobněji. a) pozitivní změny: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. b) negativní změny: ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
c) žádné změny
18) Jakým způsobem jste konopí aplikoval/a? Můžete zvolit i více možností. a) vaporizace (inhalace) b) příměs v jídle c) vyluhování ve formě čaje, mléka, oleje atd. d) kouření e) mast f) tinktury, extrakty g) kosmetika h) jiné ..................................................................................................................................
19) Co Vás vedlo k rozhodnutí vyzkoušet sebemedikaci konopím? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
20) Vrátil/a byste se ke konopné léčbě znovu v případě nějakých dalších zdravotních potíží? a) ano b) ne c) nevím
21) Doporučil/a byste na základě Vaší léčby konopím léčbu i ostatním lidem? a) ano b) ne V případě, že ano, proč? ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. ............................................................................................................................................. .............................................................................................................................................
