MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví

Srovnání energetického příjmu u rozumově nadaných žáků ZŠ a kontrolní skupiny žáků ZŠ Bakalářská práce

Brno 2008

Autor práce: Iva Brzobohatá

Vedoucí práce: Mgr. Martina Pokorná

Bibliografický záznam BRZOBOHATÁ,Iva. Srovnání energetického příjmu u rozumově nadaných žáků ZŠ a kontrolní skupiny žáků ZŠ : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví, 2008. 32 l., příl. 4 l. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Martina Pokorná.

Anotace Předkládaná bakalářská práce se zabývá nadanými dětmi a výživou u dětí. V souvislosti s nadanými dětmi se zabývá současnou školskou situací v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část dále obsahuje obecné informace o nadaných dětech a o výživě. Podstatou praktické části je výzkum, zaměřený na rozdíly v energetickém příjmu dětí ze skupiny rozumově nadaných žáků základních škol a z kontrolního vzorku žáků běžné populace.

Annotation This bachelor thesis is focused on the gifted children and children‘ nutrition. This work also deals with the school situation in Czech republic in connection with gifted children. It is devided into theroretic and practical part. The theoretic part below contains general information about gifted children and nutrition. The basis of practical part is the research, focused on differences between energetic receiving in the group of intellectually talented children and in the group of children in commonly population.

Klíčová slova Nadané dítě, nadání, vývoj, výživa, zdravá strava, energetický příjem.

Keywords Gifted children, gift, progress, nutrition, health food, energetic receiving.

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Brně dne 19. dubna 2008

Iva Brzobohatá

3

Poděkování Na tomto místě děkuji Mgr. Martině Pokorné za cenné připomínky a odborné vedení této práce. 4

Obsah ANOTACE ................................................................................................................................................. 2 OBSAH ....................................................................................................................................................... 5 ÚVOD.......................................................................................................................................................... 6 1. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 7 1.1 NADANÉ DÍTĚ ................................................................................................................................ 7 1.1.1 KDO JE NADANÉ DÍTĚ ........................................................................................................... 7 1.1.2 ROZPOZNÁNÍ NADÁNÍ ........................................................................................................... 8 1.1.3 CHARAKTERISTIKA NADANÉHO DÍTĚTE ............................................................................ 9 1.1.4 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ ROZUMOVĚ NADANÝCH V ČR .......................................................... 11 1.1.5 INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN ................................................................................... 12 1.2 VÝŽIVA ............................................................................................................................................. 14 1.2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝŽIVĚ ..................................................................................... 14 1.2.2 ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ PRO VÝŽIVU DĚTÍ ................................................................... 14 1.2.3 NĚKTERÉ CHYBY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ..................................................................................... 17 1.2.4 POTRAVINOVÁ PYRAMIDA .................................................................................................. 18 1.2.5 ENERGETICKÝ PŘÍJEM ........................................................................................................ 19 2. PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 21 2.1 CÍLE VÝZKUMU ................................................................................................................................ 21 2.2 VÝZKUMNÉ METODY, SBĚR DAT ....................................................................................................... 21 2.2.1 VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................................ 21 2.3 ZPRACOVÁNÍ DAT ............................................................................................................................. 22 2.3.1 SNÍDANĚ ................................................................................................................................ 22 2.3.2 PŘESNÍDÁVKA ....................................................................................................................... 23 2.3.3 OBĚD ...................................................................................................................................... 24 2.3.4 SVAČINA ................................................................................................................................. 25 2.3.5 VEČEŘE .................................................................................................................................. 26 2.3.6 DRUHÁ VEČEŘE.................................................................................................................... 27 2.3.7 CELKOVÝ DENNÍ PŘÍJEM ENERGIE .................................................................................. 28 3. ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 29 4. SHRNUTÍ ............................................................................................................................................. 30 RESUME .................................................................................................................................................. 30 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 31 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 32

5

ÚVOD Téma bakalářské práce je srovnání příjmu nutričních hodnot u rozumově nadaných žáků ZŠ a kontrolní skupiny žáků ZŠ. Problematika nadaných dětí je v současné době velice aktuálním tématem. Péče o tyto děti není zatím v ČR dostačující. Nadanými dětmi se začala zabývat legislativa, která vymezila systém péče. V ČR začaly vznikat školy, které nabízí výukové programy pro nadané děti integrované ve třídě a nebo přímo třídy pro nadané děti. Práce s nadanými dětmi je obecně považována za náročnou, v mnoha věcech odlišnou. Stejně tak, jako je aktuální problematika péče o nadané děti, je aktuální i problematika výživy dětí. I přes značné množství informací o základech zdravého stravování, má stále většina dětí, špatné stravovací návyky. Tyto návyky děti většinou přebírají od rodičů, kteří zásady zdravé výživy nedodržují a nevštěpují je ani jim. I zde může částečně sehrát roli škola, a to tak, že zvýši informovanost dětí o zdravé výživě. Je však třeba říci, že vzor v rodině nahradit nemůže. Nadané děti jsou odlišné od svých vrstevníků v mnoha projevech. Je otázkou zda se nadané děti mimo svých typických projevů odlišují i stravovacími návyky. Výzkum, zaměřený na energetický příjem, který je nedílnou součástí této práce, by měl vést ke zjištění, zda tyto odlišnosti existují, jaké jsou a současně zda se energetické příjmy liší od doporučených hodnot. Podnětem k tomu výzkumu byla myšlenka, zda vůbec existují nějaké hranice odlišnosti nadaných dětí, zda je možné, že se děti nadané odlišují i po jiné stránce než psychické.

6

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 NADANÉ DÍTĚ 1.1.1 KDO JE NADANÉ DÍTĚ „Nadané dítě nemusí být úspěšné ve všech školních oblastech, jeho schopnosti mohou být nerovnoměrně rozloženy i rozvinuty, a to až do té míry, že může v jistých oblastech podávat i průměrné, či podprůměrné výkony. Nadané děti nejsou vždy bezproblémové, mohou být i sociálně nekonformní, tj. nejen vyrušují, ale vstupují do konfliktů s vrstevníky i autoritami a stávají se tak problémovými osobnostmi, žáky.“ (http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=34) Nadání se výrazně projevuje v některých vývojových meznících. Nadané děti se naučí dříve mluvit a jejich řečové schopnosti dosahují v mladším věku vysoké úrovně. Velmi brzy se naučí rozpoznávat barvy. Často už v předškolním věku projevují zájem o učení a to hlavně o čtení. S úkoly, jejichž obtížnost odpovídá jejich věku, se vypořádávají rychleji než jejich vrstevníci. Děti jsou schopny silně motivovat samy sebe k určité činnosti a mají vůli u této činnosti vydržet, dokud ji nedokončí. Vyznačují se také velkou kreativitou. Typické jsou pro ně originální nápady, které jsou schopny uskutečnit za pomoci samostatného myšlení. Opomenout nelze ani fakt, že tyto děti mají vysoce nadprůměrnou inteligenci (cca nad 130). Častou, rodiči řešenou, otázkou je, zda takové dítě v jeho činnosti podporovat, a nebo mu v ní bránit. Je možné se setkat s dvěma opozitními názory. Jeden říká, že takovýto „urychlený“ vývoj není v pořádku. Dítě by si mělo užít dětství a ne se učit, když ještě nechodí do školy. K tomuto se často přiklání i řada učitelů, a svoje přesvědčení odůvodňují tím, že se takové dítě ve škole nudí, protože látku probíranou v první třídě ovládá a jim to pak jen přidává práci. Někdy se pak stává, že rodiče předškolním dětem zakazují číst a psát. Naopak podle druhého názoru, vývoj těchto dětí není „urychlený“. Vývoj každého jedince je odlišný a zabraňovat nadanému dítěti v přirozeném vývoji není správné. Pokud rodiče zakazují dítěti rozvíjet jeho schopnosti, brání mu v něčem, co samo nemůže zastavit. Je to asi jako kdyby mu zakazovali vyrůst do výšky.

7

1.1.2 ROZPOZNÁNÍ NADÁNÍ Profesor dětské psychologie Franz J. Mönks v knize Naše dítě je velmi nadané uvádí: „Na jedné konferenci o podporování vysoce nadaných jedinců padla zmínka i o vysoce nadaných kojencích. Mnozí z přítomných pochybovali, zda se již u kojenců dá hovořit o vysokém nadání. Takové dítko přece není schopno mluvit a formy vyjadřování pohody a nepohody jsou u všech kojenců přibližně stejné! Ovšem již mezi kojenci můžeme pozorovat rozdíly v aktivitě a soustředění pozornosti.“ (Franz J. Mönks, Irene H. Ypenburg, Naše dítě je velmi nadané, r.2002, str.31) Dále uvádí, že „mnozí rodiče vysoce nadaných dětí si při pohledu zpět vzpomenou, že jejich dítě již brzo po narození věnovalo neobvykle velkou pozornost lidem a věcem ve svém bezprostředním okolí. Mnozí rodiče říkají, že měli dojem, že jejich kojenec již soustředěně pozoroval okolí.“ Toto chování však nemusí být neklamnou předzvěstí budoucího nadání. (Franz J. Mönks, Irene H. Ypenburg, Naše dítě je velmi nadané, r.2002, str.31) Často je významným rozpoznávacím faktorem rozvoj řeči. Nadané děti často předstihnou své vrstevníky. Není výjimkou, že brzy po dosažení věku jednoho roku začínají tvořit celé věty. Jiné si počkají se začátkem mluvení např. až do věku dvou let, ale pak tvoří věty úplné a po gramatické stránce správné. Vysvětlením takového opoždění je perfekcionismus. Tyto děti si nejdříve „počkají“, dokud řeč „vnitřně neovládají“. Teprve pak se projeví nahlas. Doba k identifikaci nadaného dítěte nastává v předškolním a mladším školním věku. Mönks mluví přímo o (před)školkovém dítěti. „Nezřídka se stává, že tyto děti spontánně projevují zájem učit se číst a psát. Jestliže s jejich dychtivost nepotlačí, učí se skutečně čtení a psaní. Vyvinou také často své vlastní metody v přístupu k číslům a množinám.“ (Franz J. Mönks, Irene H. Ypenburg, Naše dítě je velmi nadané, r.2002, str.31) Ne každý žák, který byl později identifikovaný jako vysoce nadaný, uměl brzy číst nebo psát. Obvykle však již v brzkém věku však projevoval zájem o učení. Důvodem je touha po nových informacích u těchto dětí. Chtějí vědět jak věci fungují a zajímají se o příčinu daného jevu. Jsou schopny se velmi dobře koncentrovat a velmi brzy se u nich projevují prvky logického myšlení. 8

1.1.3 CHARAKTERISTIKA NADANÉHO DÍTĚTE Jak už je zmíněno v úvodu, je velmi důležité znát typické projevy nadaných dětí, aby je bylo možné správně diagnostikovat a aby nebyly zařazeny do kategorie neposlušných a vyrušujících žáků. Americký psycholog James Webb v článku Nurturing social emotional development of gifted children (1993) přiřadil k typickým pozitivním charakteristikám možné problémy: „Pozitivní charakteristiky Rychle získávají a uchovávají si nabyté informace. Intelektová zvídavost, vnitřní motivace, hledání významu. Schopnost zobecňování, abstrakce, syntézy, rádi řeší problémy a mají v oblibě další intelektové aktivity. . Dovedou vidět vztah příčina - důsledek. Mají rádi pravdu, spravedlnost, „fair play“. Rádi organizují lidi a věci do struktury a řádu, systematizují. Široký slovník, jednoduché verbální vyjadřování, rozsáhlé informace v různých oblastech. Myslí kriticky, mají vysoké cíle, jsou sebekritičtí a hodnotí ostatní. Vynikající pozorovatelé, chtějí poznat vše neobvyklé, jsou otevřeni novým zkušenostem. Kreativní, tvořiví, mají rádi nové způsoby, jak je možné věci dělat. Intenzivní koncentrace, schopnost dlouho se koncentrovat v oblastech svého zájmu, chování orientované na cíl, vytrvalost. Senzitivita, empatie, touha být druhými akceptován. Velká energie, dychtivost, období intenzivního úsilí. 9

Nezávislost, preferují samostatnou práci, důvěřují sami sobě. Různé zájmy a schopnosti, těkavost. Silný smysl pro humor.

Možné problémy Netrpěliví, když jsou ostatní pomalí, nemají rádi rutinu a dril, odmítají neustále drilovat základní dovednosti. Pokládají nekonečné otázky, silná vůle, odmítají direktivnost, stejné očekávají od ostatních Odmítají detaily, dril, vystupují proti vyučovacím procedurám. Mají problémy smířit se se vším nelogickým - jako jsou pocity, tradice nebo důvody, které se mají brát jako osudové. Mají problémy být praktičtí, zabývají se humanitárními otázkami. Konstruují komplikovaná pravidla nebo systémy, tím se mohou jevit jako příliš dominující a ovlivňující. Mohou používat slova k tomu, aby se vyhnuli určitým situacím, často se nudí ve škole a s vrstevníky, ostatní je vidí jako „všeznalce“. Kritičtí a netolerantní k ostatním, mohou být depresivní, perfekcionisté. Příliš intenzivní zaměření, občasná lehkověrnost. Mohou narušovat plány a odmítat to, co je už známé, ostatní je vidí jako odlišné. Nesnáší vyrušování, odmítají vykonávat všechny povinnosti a kontakt s lidmi v době, kdy jsou ponořeni do svých zájmů.

10

Citlivost ke kritice ostatních nebo k odmítání kamarády, očekává, že ostatní uznávají podobné hodnoty, potřeba úspěchu a uznání, mohou se cítit být odcizeni a „jiní“. Frustrace z nečinnosti, dychtivost může ostatní rušit, potřeba neustálé stimulace, mohou se jevit jako hyperaktivní. Mohou odmítat podněty rodičů nebo kamarádů, nekonformní, nekonvenční. Mohou se jevit jako neorganizovaní, frustrovaní nedostatkem času. Vidí absurdity některých situací, jejich humoru nemusí vrstevníci porozumět, mohou se stát „třídním klaunem“, aby tak získali pozornost ostatních.“ (http://www.nadanedeti.cz/index.php?stranka_id=46)

1.1.4 VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ ROZUMOVĚ NADANÝCH V ČR Vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných je v naší legislativě ošetřeno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), paragrafem 17 Vzdělávání nadaných dětí, žáků a studentů, a dále paragrafem 18 Individuální vzdělávací plán a paragrafem 19. V několika posledních letech nabylo soustředění se na odlišnou výuku dětí na významu. Jiný přístup k výuce je dán zákonem. V §17, odstavci 1 je jasně napsáno, že školy a školská zařízení vytvářejí podmínky pro rozvoj nadání dětí, žáků a studentů. Z daného paragrafu vyplývá, že by se každá škola měla snažit podpořit nadaného žáka. Toto však stále není pravidlem na všech školách. Pro spoustu učitelů je nadaný žák stále přítěží a prací navíc. Při vzdělávání nadaných žáků hraje největší roli individuální přístup. Žák se od ostatních odlišuje většími rozumovými schopnostmi, ale například i výrazně vyšší rychlostí při plnění jednotlivých úkolů. Proto se může stát, že se žák, který pracuje společně s ostatními, bude nudit. Ze strany pedagoga je proto nutné mít připraveno mnoho aktivit a cvičení, která budou odpovídat schopnostem žáka. Práce v hodině ho musí zaujmout. Tento typ dětí je velmi zvídavý, touží se dozvídat nové informace a pokud mu je učitel neposkytne, bude si ve vyučování hledat jinou činnost. Nezřídka se 11

stává, že takové dítě je potom zařazeno do kategorie nepozorných, zlobivých, dětí bez zájmu o vzdělávání. Škola může výjimečnému žákovi nabídnout rozšířenou výuku některých předmětů nebo třídu s konkrétním zaměřením. Na mnoha základních školách existuje třída s rozšířenou výukou jazyků, matematiky a informatiky. Na některých školách jsou zřízeny tzv. sportovní třídy. V některých případech lze umožnit „přeskočení“ jednoho ročníku.

1.1.5 INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN V rámci individuálního přístupu k rozumově nadanému žákovi (studentovi) je vhodné, v případě potřeby, vytvořit individuální vzdělávací plán. Tato možnost je v legislativě ošetřena vyhláškou č. 73/2005 Sb., §6 a školským zákonem č. 561/2004 Sb., §18. Školský zákon uvádí, že „ředitel školy může s písemným doporučením školského

poradenského

zařízení

povolit

nezletilému

žákovi

se

speciálními

vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z jiných závažných důvodů.“ Bližší specifikaci najdeme ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. Podle této vyhlášky „individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.“

Je zde také specifikovaný obsah individuálně vzdělávacího plánu: „Individuální vzdělávací plán obsahuje: a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně

12

pedagogické nebo psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění, údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného b)

prodloužení

délky

středního

nebo

vyššího

odborného

vzdělávání,

volbu

pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo absolutoria, vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a

c) studenta vyšší odborné školy se sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah, případně další úprava organizace vzdělávání, seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a d) didaktických materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek, jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se e) kterým bude škola spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, f) návrh případného snížení počtu žáků ve třídě běžné školy, kde se žák vzdělává, g)

předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu,

h) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.“

(http://zakony-online.cz/?s122&q122=all)

Individuální vzdělávací plán se zpracovává před nástupem žáka do školy nebo do jednoho měsíce po nástupu nebo po zjištění obtíží. Může být doplňován po celou dobu studia podle měnících se potřeb. Za jeho zpracování je zodpovědný ředitel školy a ten jej zpracovává ve spolupráci s poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka, popřípadě se zletilým studentem. Když je vzdělávací plán vytvořen, zařadí se do dokumentace žáka a ten je s ním následně seznámen. Dodržování opatření daných individuálně vzdělávacím plánem kontroluje dvakrát ročně poradenské zařízení.

13

1.2 VÝŽIVA 1.2.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝŽIVĚ Výživa a životní styl jako takový je v současnosti ve světě velmi diskutované téma. Tlak na výkon jedince, častý stres a současný rychlý životní styl, způsobuje nárůst civilizačních chorob. Stravování ve fast foodových restauracích a sedavé zaměstnání působí negativně na lidský organismus. Špatné stravovací návyky jsou často spojeny s kulturou a tradicí. V některých zemích není vůbec zvykem vařit a jíst doma. V ČR je naproti tomu stále u většiny obyvatel základem jídelníčku strava připravovaná doma. Českou kuchyni, která má svou tradici, však nelze označit z hlediska správného stravování jako nezávadnou. Polévky a omáčky se zásmažkou, kynuté knedlíky nebo třeba tučné pečené vepřové, nejsou v souladu se zásadami zdravé výživy. Návyky dospělých se však obtížně mění. Proto je třeba vštěpovat zásady zdravé výživy s důrazem na dětskou populaci. Výživa je zdroj energie, vitamínů a minerálů nezbytných pro všechny biologické děje v lidském těle. Proto i strava musí být koncipována tak, aby zajistila vhodný přísun těchto složek. Důraz je kladen na pestrost, vyváženost a přiměřenost. Lidské tělo by mělo během dne přijmout přiměřené množství potravin, které obsahuji všechny složky výživy, jako jsou tuky, sacharidy, bílkoviny, vláknina, nenasycené mastné kyseliny, minerální látky, vitamíny a tekutiny. Doporučená denní dávka se mění s věkem a váhou jedince.

1.2.2 ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ PRO VÝŽIVU DĚTÍ Výživa dítěte se od výživy dospělého značně odlišuje. Dětské tělo se vyvíjí, a proto má specifické potřeby. Je nezbytné dbát na vyváženost všech složek stravy. Jakýkoli nedostatek ve výživě se u dětí projeví výrazněji než u dospělých. Dlouhodobé držení diet, které se zakládají na vynechání jedné složky, bez odborného vedení, může mít nevratné následky. Výživa dítěte musí být taková, aby byla schopná zajistit odpovídající příjem minerálních látek, živin a vitamínů, na kterých závisí tělesný růst, vývoj psychických funkcí, vývoj imunologických reakcí a optimální průběh metabolických procesů. Z těchto důvodů je vhodné dodržovat některé zásady zdravé výživy.

14

1. Stravovat se pravidelně. Jídlo by mělo být rozděleno do 5-6 denních dávek, které by dítě mělo jíst v pravidelnou dobu. Pokud tělo přivykne na pravidelný režim, nebude mít potřebu se přejídat. V celkovém denním příjmu by měly být dávky rozloženy takto: - snídaně 20 % - přesnídávka 15 % - oběd 35 % - svačina 10 % - večeře 20 %

2. Dodržovat pitný režim Jedná se o 1,5-2,5 l (podle věku, prostředí a fyzických aktivit dítěte) tekutiny za den. Dítě by mělo pít pitnou vodu, ovocné, případně bylinkové nebo zelené čaje a občas 100% ovocné džusy ředěné vodou. Džusy se doporučuje dítěti nabízet v omezeném množství, protože obsahují poměrně velké množství cukru a dráždí žaludek.

3. Zajistit přiměřený příjem bílkovin Bílkoviny jsou důležité pro růst svalové hmoty. Proto je nutné zajistit, aby dítě bílkoviny pravidelně přijímalo. Maso (nejlépe kuřecí) by dítě mělo konzumovat 3-4 porce týdně. Ryby, jakožto důležitý zdroj nenasycených mastných kyselin a jódu, doporučují odborníci 2 porce týdně. Bílkoviny ve formě mléka a mléčných výrobků může dítě konzumovat denně, ale v omezeném množství odpovídajícímu 0,5 l mléka. Doporučuje se i konzumace vajec v maximálním počtu 4 kusů týdně.

4. Naučit dítě jíst zeleninu a ovoce Zelenina a ovoce jsou důležitým zdrojem vlákniny, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Ovoce lze dětem předkládat místo sladkostí. U menších dětí by se mělo dodržovat množství 2-3 porcí denně, u straších je pak doporučený příjem 5 porcí.

5. Zajistit konzumaci správného poměru tuků Pro správný vývoj je nezbytné konzumovat jak živočišné tak rostlinné tuky. Živočišné tuky by měly tvořit 1/3 denní dávky. Tento druh tuků se nachází v mléčných výrobcích,

15

mase vejcích atd. Zbytek denní dávky, tedy 2/3, tvoří tuky rostlinné, které jsou například v margarínech a rostlinných semínkách.

6. Omezit příjem uzenin, tučných a kořeněných jídel Je vhodné za tyto poživatiny dětem nabídnout zdravou alternativu. Například dát dítěti místo uzené vepřové šunky dušenou kuřecí, nebo ho místo hranolek naučit jíst brambory pečené.

7. Zařadit do jídelníčku celozrnné pečivo a luštěniny Celozrnné pečivo obsahuje velké množství vlákniny a vitamínů. Má sice vyšší energetickou hodnotu než pečivo bílé, ale člověk se po něm cítí déle nasycený. Luštěniny by měly být na jídelníčku nejméně 2x týdně.

8. Omezit sladkosti a moučníky Tento druh potravin nelze z dětského jídelníčku úplně vynechat, je však vhodné nabízet je dětem co nejméně. Sladkosti a moučníky je opět možné nahradit. Bonbony a sladkosti podobného typu lze vyměnit za ovoce, které můžeme nakrájet na menší kousky a pěkně ho upravit na talíři. Pokud chceme dítěti dopřát jednou za čas nějaké sladké pečivo, je vhodné, aby bylo vyrobeno z celozrnné mouky.

9. Vytvářet správné stravovací návyky a postoje Pokud bude dítě vedeno již od útlého věku k zdravému stravování, lze očekávat, že si správné stravovací návyky uchová. Podstatnou roli hraje dobrý vzor v rodině.

10. Nevypěstovat si doma „pecivála“ Pohyb souvisí se zdravým životním stylem. Rodiče by měli dítě nenásilnou formou vést ke kladnému vztahu ke sportu a k vyvíjení pohybové aktivity.

16

1.2.3 NĚKTERÉ CHYBY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ Je zřejmé, že existují druhy potravin, které je lepší z dětského jídelníčku vynechat. Často se však stává, že i to, co se zdá zdravé nebo by pro dospělého zdravé bylo, je pro dítě nevhodné.

Potraviny s nízkým obsahem tuku Mohlo by se zdát, že nízkotučné potraviny jsou pro zdravou výživu nezbytné. U dospělého člověka toto pravidlo platí, ale u dětí je tomu jinak. Dětský organismus potřebuje tuky pro svůj růst a vývoj. Tuk je také významným zdrojem energie, které dětské tělo spotřebuje hodně. Nelze opomenout, že některé důležité vitamíny jsou rozpustné pouze v tucích. Vyloučit dětem tuk z jídelníčku je tedy chyba. Spíše je důležité zaměřit se na zdroj tuku. Ve stravě by měly převažovat tuky rostlinného původu.

„Skrytý“ cholesterol Zdánlivě zdravé mléčné výrobky v jisté podobě také nejsou vhodné pro dětský organismus. Ty, které mají vysoký obsah tuku, obsahují i velké množství cholesterolu. Jedná se například o vysokotučné sýry, smetanové jogurty, nebo smetanovo-tvarohové pochutiny. Velmi často se v českých rodinách používá klasické máslo, místo doporučeného margarínu.

Sladkosti Sladkosti mají stále pevné místo v dětském jídelníčku. Často jsou používány jako motivace k výkonu nebo odměna. Sladkosti se skládají převážně z jednoduchých sacharidů. Ty se, pokud nejsou spotřebovány při fyzické zátěži, přemění na tuk a uloží v těle. Tento druh potravin není možné dětem úplně odepřít, je ovšem nepřípustné, aby se sladkosti staly základem denního stravování. Doporučené množství je jedna sladkost týdně. V současnosti však děti konzumují tyto potraviny denně. Nízký příjem ovoce a zeleniny Ovoce a zelenina jsou zdrojem vitamínů a vlákniny. Proto je důležité zajistit dítěti adekvátní příjem těchto potravin. Nestačí jen dát dítěti na svačinu jablko. Podle odborníků na zdravou výživu by měl člověk konzumovat minimálně 5 kusů ovoce nebo zeleniny denně. Dítě si na pravidelnou konzumaci těchto potravin musí zvykat. Je 17

nezbytné, aby se staly běžnou součástí jídelníčku. V současné době však málokteré dítě sní během dne již výše uvedených 5 kusů ovoce nebo zeleniny. Osvětu v této oblasti zajišťuje na prvním stupni základních škol projekt Zdravá 5.

Nucení dojídat Je nutné poznat, kdy je dítě najezené a nenutit ho, aby vždy dojedlo celou svou porci. Nucením dítěte do jídla bychom v něm mohli vypěstovat odpor a případně poruchu příjmu potravy.

1.2.4 POTRAVINOVÁ PYRAMIDA Potravinová pyramida je praktická pomůcka pro děti a jejich rodiče. Snadno se v ní orientuje a není náročná na pochopení. Usnadňuje skladbu jídelníčku podle zásad zdravé výživy. Potraviny jsou v pyramidě umístěny podle toho, v jakém množství a jak často by se měly konzumovat (viz. příloha 1). V základně pyramidy jsou potraviny, které by měly tvořit základ běžného jídelníčku. Potraviny ve vyšších patrech by měly být konzumovány v menším množství a méně často. V nejvyšším patře jsou pak potraviny, které není nutné konzumovat vůbec a do jídelníčku by měly být zařazovány pouze výjimečně. Nejvíce vhodná potravina z každého patra se nachází na levé straně pyramidy, ta nejméně vhodná je umístněna na pravé. Například v prvním patře se v levé části pyramidy nachází zelenina, zatím co směrem doprava se nachází ovoce, které obsahuje sacharidy a je doporučeno konzumovat ho v menším množství než zeleninu. V případě diety se doporučuje konzumovat potraviny převážně z levé části prvních dvou pater pyramidy. Pro udržení váhy stačí vybírat potraviny z celé šíře prvních dvou pater a výjimečně konzumovat potraviny ve vrchních patrech.

Potravinová pyramida zdůrazňuje:  udržování tělesné hmotnosti,  konzumaci pestré stravy,  zvýšení konzumace zeleniny,  výběr potravin s nízkým glykemickým indexem,  spotřebu mléčných výrobků, 18

 ústup od diet s nízkým obsahem tuku,  výčet potravin, kterých průměrný český občan spotřebuje příliš mnoho.

Potravinová pyramida může být použita i jako snadná kontrola energetického příjmu. Je možné upravit si energetický příjem na doporučenou hodnotu, rozdělit ho do denních dávek a podle nich vybírat potraviny z potravinové pyramidy. Také je možné postupovat tak, že hlavní část jídelníčku budou tvořit potraviny z prvního patra, které budou pravidelně doplňovány potravinami z druhého patra tak, aby příjem bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů odpovídal požadovaným hodnotám. Tímto způsobem je možné pomocí potravinové pyramidy udržet energetický příjem v normě. Jako příklad může v tomto případě být první patro. Na levé straně se nachází zelenina, která má nižší energetickou hodnotu, než ovoce a celozrnné pečivo na straně pravé.

1.2.5 ENERGETICKÝ PŘÍJEM Energetická hodnota je jedním z kriterií, podle kterého je možné hodnotit kvalitu stravy. Tuto hodnotu lze najít na obalu dané potraviny a nebo v energetických tabulkách. Oznamuje, jaké množství energie bude potravinou do těla dodáno. Všechny potraviny i tekutiny mají určitou energetickou hodnotu. Tato hodnota se dříve uváděla v kilokaloriích (kcal), nyní je častěji uváděna kilojoulech (kJ). V tabulkách je většinou uvedena hodnota energie pro 100 gramů potraviny, na některých obalech výrobce uvádí i energii přepočítanou na hmotnost jedné porce konkrétní potraviny. Energetický příjem musí být takový, aby pokryl všechny metabolické potřeby v těle a zároveň zbyl dostatek energie na běžné denní aktivity. Jinými slovy, energetický příjem, by neměl být negativní, ale ani výrazně pozitivní. Nejlepší energetický příjem je takový, který je vyvážený. Energetický příjem je možné spočítat pomocí výživových počítačových programů, do kterých se zadá celý jídelníček, nebo ho lze určit podle váhy dané potraviny. Výsledek je pak porovnáván s doporučeným příjmem. Ten je opět možné vypočítat podle váhy, výšky, pohlaví a aktivity. Tyto výživové programy, jako je například Nutrimaster nebo Alimenta však nemůže použít každý. Programy jsou většinou tvořeny pro odborníky a práce v nich vyžaduje určitou praxi. Běžnému spotřebiteli stáčí dodržovat orientační hodnoty doporučené jeho věkové skupině a 19

pohlaví. Jako pomůcku lze použít výživovou pyramidu a stravovat se podle řazení potravin v ní (viz. příloha 1). Energetický příjem dětí se zvyšuje společně s věkem. Nárůst přijmu se liší podle stupně vývoje dětí. U dětí mezi šestým až desátým rokem (děti navštěvující první stupeň základní školy) je růst pomalejší, a proto je nižší i nárůst energetického příjmu. Je nezbytné získávat energii ze správných potravin v pravidelných denních dávkách. V těchto dávkách je také nutné sledovat rozložení energie. Jestliže celkový denní příjem energie odpovídá doporučené hodnotě, ale není vhodně rozložen do několika dávek, vytváří se základ pro špatné stravovací návyky. Doporučená denní dávka pro děti mladšího školního věku je cca 7500 kJ (možná odchylka 500 kJ). Při doporučeném rozložení energetických hodnot budou dávky v jednotlivých denních jídlech vypadat takto: - snídaně (20%): cca 1500 kJ - přesnídávka (15%): cca 1125 kJ - oběd (35%): cca 2625 kJ - svačina (10%): cca 750 kJ - večeře (20%): cca 1500 kJ

V případě potřeby je možné podávat i druhou večeři, kterou může být ovoce nebo zelenina. S postupem věku, větší tělesnou hmotností a vzrůstem, roste i potřeba energie. Doporučená denní dávka pro děti ve věku od jedenácti do patnácti let je cca 10000 kJ (odchylka 1000 kJ). Při této doporučené hodnotě budou denní dávky takovéto: - snídaně: 2000 kJ - přesnídávka: 1500 kJ - oběd: 3500 kJ - svačina: 1000 kJ - večeře: 1500 kJ

I zde je opět možné podávat druhou večeři.

20

2. PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 CÍLE VÝZKUMU Cílem tohoto výzkumu je srovnat energetický příjem dětí z prvních stupňů zkoumaných základních škol a to dětí rozumově nadaných a kontrolního vzorku, který je tvořen žáky běžné populace. Dalším cílem bude zjistit, zda, a případně jaké, jsou rozdíly v energetickém příjmu u výše uvedených zkoumaných skupin. Je možné předpokládat, že vzhledem k odlišným projevům nadaných dětí od dětí běžné populace, může být odlišný i jejich energetický příjem.

2.2 VÝZKUMNÉ METODY, SBĚR DAT Výzkum Analýza zdravého životního stylu nadaných a mimořádně nadaných žáků ZŠ (MUNI/41/V 18/2007), z něhož byla data získána, byl zaměřený na životní styl dětí rozumově nadaných a dětí z běžné populace. Část výzkumu, která je zpracovaná v této práci, se zabývá energetickým příjmem dvou výše uvedených zkoumaných skupin. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou a to za použití dotazníku (viz příloha č.2) a záznamových listů (viz příloha č.3). Do těchto listů zapisovali respondenti svůj jídelníček po dobu 3 dnů. Denní jídelníček se skládal z šesti jídel a to snídaně, přesnídávky, oběda, svačiny, večeře a druhé večeře. Pokud dítě některé z uvedených jídel vynechalo, nechalo příslušné kolonky nevyplněné. Předmětem zapisovaných dat byl příjem potravin, pitný režim a psychologické projevy související s jídlem. Pro bakalářskou práci byla relevantní pouze data týkající se druhu a množství zkonzumované potraviny. Dotazník tvořily otázky uzavřené a otevřené. Sběr dat probíhal na několika základních školách v Brně a jedné základní škole ve Znojmě. Data byla zpracována výživovými softwarovými programy Nutrimaster a Alimenta.

2.2.1 VÝZKUMNÝ VZOREK Výzkumným vzorkem byla skupina dětí rozumově nadaných a skupina dětí z běžné populace ve věku od 6 do 10 let. Obě dvě skupiny navštěvovali základní školu. Respondentů bylo celkem 60. Odpovídali příslušníci obou pohlaví. Počet dívek byl 23 a počet chlapců byl 37. Ve vzorku bylo 39 dětí nadaných 21 dětí z kontrolního vzorku běžné populace. 21

2.3 ZPRACOVÁNÍ DAT Data ze softwarového výživového programu byla srovnána, a to tak, že byl srovnán průměrný příjem energie u každého denního jídla a celkový průměrný denní příjem energie dvou zkoumaných skupin mezi sebou. Současně byly obě skupiny porovnány s doporučenou denní dávkou energie. Výsledky výzkumu jsou zpracovány do tabulek a grafů.

2.3.1 SNÍDANĚ Doporučená energetická hodnota snídaně je pro děti mladšího školního věku přibližně 1500 kJ. V níže uvedeném grafu byl srovnán energetický příjem získaný snídaní u dětí rozumově nadaných a kontrolního vzorku běžné populace s doporučeným příjmem. Bylo zjištěno, že energetický příjem ani jedné ze skupin nedosáhl doporučené hodnoty. Více se jí blížil příjem kontrolního vzorku běžné populace.

Tab. č.1

běžná populace

1355,438 kJ

nadané děti

1184,125 kJ

doporučený příjem

1500 kJ

Graf č.1

Průměrný energetický příjem - snídaně

1600 1400 1200 běžná populace

1000

nadané děti

800

doporučený příjem

600 400 200 0

22

2.3.2 PŘESNÍDÁVKA Doporučená energetická dávka na přesnídávku je přibližně 1125 kJ. Opět byly porovnány obě kontrolní skupiny s doporučeným příjmem. Energetický příjem kontrolního vzorku běžné populace je výrazně nižší než je doporučená hodnota, je tomu tak zřejmě z důvodu nezařazování svačiny do jídelníčku. Naproti tomu příjem dětí rozumově nadaných danou hodnotu výrazně převýšil, a to více jak o 100 %.

Tab. č.2

běžná populace

427,1875 kJ

nadané děti

2778,5 kJ

doporučený příjem

1125 kJ

Graf č.2

Průměrný energetický příjem - přesnídávka

3000 2500 2000

běžná populace nadané děti

1500

doporučený příjem

1000 500 0

23

2.3.3 OBĚD Oběd je největší jídlo dne a tomu odpovídá i doporučený energetický příjem, který by měl být přibližně 2625 kJ. Zkoumaná skutečnost je však podle výsledků výzkumu jiná. Obě zkoumané skupiny přesáhly doporučenou hodnotu. U skupiny nadaných dětí je odchylka od normy velmi výrazná, energetický příjem je oproti normě v souvislosti s obědem téměř dvojnásobný.

Tab. č.3

běžná populace

3908 kJ

nadané děti

5281,625 kJ

doporučený příjem

2625 kJ

Graf č.3

Průměrný energetický příjem - oběd

6000 5000 běžná populace

4000

nadané děti 3000

doporučený příjem

2000 1000 0

24

2.3.4 SVAČINA Svačina je důležitá pro doplnění energie v době odpoledních aktivit. Doporučený příjem energie je přibližně 750 kJ. I zde byl komparací získaných dat zjištěn zajímavý výsledek. Odchylku kontrolního vzorku od doporučeného příjmu lze považovat za akceptovatelnou. Děti rozumově nadané však měly příjem energie oproti doporučenému příjmu více jak dvojnásobný.

Tab. č.4

běžná populace

855,5 kJ

nadané děti

1738,625 kJ

doporučený příjem

750 kJ

Graf č.4

Průměrný energetický příjem - svačina

1800 1600 1400 1200

běžná populace

1000

nadané děti doporučený příjem

800 600 400 200 0

25

2.3.5 VEČEŘE Doporučená energetická hodnota večeře je přibližně 1500 kJ. Reálný příjem zkoumaných skupin se však lehce lišil. Výsledky byly výrazně odlišné od předchozích. Doporučený příjem překročily obě zkoumané skupiny. Odchylka dětí za skupiny nadaných je minimální, zatímco děti z kontrolní skupiny měly více než dvojnásobný energetický příjem.

Tab. č.5

běžná populace

3537,375 kJ

nadané děti

1795,625 kJ

doporučený příjem

1500 kJ

Graf č.5

Průměrný energetický příjem - večeře

4000 3500 3000 běžná populace

2500

nadané děti

2000

doporučený příjem

1500 1000 500 0

26

2.3.6 DRUHÁ VEČEŘE Druhá večeře není běžným denním jídlem. Dítě by ji mělo konzumovat pouze v případě, že jde z nějakého důvodu spát později a nevystačila by mu energie z první večeře. Proto zde není uveden žádný doporučený příjem. Byly pouze srovnány hodnoty obou zkoumaných skupin, získané na základě výzkumu. Lze říci, že vysledovaný energetický příjem je tolerovatelný. Z tabulky a grafu je patrné, že energetický příjem dětí z kontrolního vzorku byl minimální. Příjem dětí z skupiny nadaných byl výrazně výší, ale taktéž akceptovatelný.

Tab. č.6

běžná populace

26,5625 kJ

nadané děti

422,5 kJ

Graf č.6

Průměrný energetický příjem - 2. večeře

450 400 350 300

běžná populace

250

nadané děti

200 150 100 50 0

27

2.3.7 CELKOVÝ DENNÍ PŘÍJEM ENERGIE Poslední srovnání, které je v této práci zkoumáno, je celkový denní příjem energie. Doporučený příjem je pro děti ve věku 6-10 let 7500 kJ (možná odchylka 400 kJ). Zde se ukazuje, že celkový denní příjem přesáhly obě zkoumané skupiny velmi, a to velmi výrazně. Avšak odchylka u dětí rozumově nadaných je oproti doporučenému příjmu mnohem výraznější, než u běžné populace.

Tab. č.7

běžná populace

10109,69 kJ

nadané děti

13201 kJ

Doporučený příjem

7500 kJ

Graf č.7

Průměrný denní příjem energie

14000 12000 10000

běžná populace nadané děti

8000

doporučený příjem

6000 4000 2000 0

28

3. ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá nadanými dětmi a je v ní po teoretické stránce zpracována problematika týkající se výživy a energetického příjmu s důrazem na výživu dětí. V praktické části práce jsou porovnány průměrné energetické příjmy z šesti denních jídel a celkový energetický denní příjem potravy u rozumově nadaných žáků základních škol a u kontrolního vzorku žáků základních škol s doporučeným příjmem. Data, která byla použita pro zpracování praktické částí práce jsou čerpána z projektu Analýza zdravého životního stylu nadaných a mimořádně nadaných žáků ZŠ (MUNI/41/V 18/2007). Výsledky výzkumu ukázaly výrazné rozdíly, mezi energetickým příjmem dětí rozumově nadaných a dětí z kontrolního vzorku běžné populace. Na základě komparace provedené v druhé části práce je možné říci, že děti ze vzorku rozumově nadaných měly výrazně zvýšený příjem energie po celý den. Z tohoto závěru se vymykají pouze snídaně a večeře. Naproti tomu výzkum ukázal, že se energetický příjem dětí ze vzorku běžné populace částečně blížil daným normám. Srovnáním celkového denního příjmu bylo zjištěno, že ani jeden kontrolní vzorek nedodržel doporučenou normu a výrazně ji přesáhl. Výrazné překročení doporučených hodnot bylo zaznamenáno u skupiny rozumově nadaných dětí. Tyto děti přijímali denně v porovnání s běžnou populací cca o 3000 kJ více. Ještě větší rozdíl byl zaznamenán při komparaci s doporučenou denní hodnotou, která byla překročena o 5701 kJ, tj. o více než dvě třetiny doporučeného denního příjmu. Tyto výsledky potvrzují hypotézu, která měla za úkol zjistit, zda existují rozdíly mezi energetickým příjmem dětí nadaných a dětí z běžné populace. Předmětem dalšího zkoumání, které již přesahuje rámec této práce, by měly být příčiny uvedeného zvýšeného energetického příjmu nadaných dětí. V této souvislosti by mohla být předmětem dalších výzkumů například fyzická aktivita rozumově nadaných dětí. Také by bylo vhodné srovnání dat s dalšími výzkumy, popř. provést srovnávací výzkum s vyšším počtem respondentů. Zároveň by mohla být provedena i kvalitativní analýza zkoumaného jevu.

29

4. SHRNUTÍ Bakalářská práce byla zaměřena na srovnání energetického příjmu dvou výzkumných vzorků, které tvořily děti rozumově nadané a děti z kontrolní skupiny běžné populace, přičemž se jednalo o děti mladšího školního věku. Teoretická část je věnována obecným informacím, které se týkají nadaných dětí a výživě v dětském věku. Výzkum, který je obsahem praktické části, je zaměřen na rozdíly v příjmu energie u dětí rozumově nadaných a dětí z kontrolní skupiny. Hypotéza, která byla postavena na předpokladu, že nadané děti díky své vyšší inteligenci budou mít vyšší povědomí o zdravé výživě a tudíž se budou blížit normě energetického příjmu, se nepotvrdila.

RESUME The bachelor thesis deals with energetic receiving of two research samples, which were made up of children intelectually gifted and children in commonly population as a control group. The theoretic part deals with general information about gifted people and nutrition in childhood. The research, which is the content of pracitical part, is focused on differences between energetic receiving in the group of intellectually talented children and control group. The hypothesis based on premise, that gifted children, thanks to their higher intelligence, know more about health food and so their energetic receiving is closer to standart, haven’t been verified.

30

POUŽITÁ LITERATURA

MONOGRAFICKÉ PUBLIKACE: DOČKAL, V. Zaměřeno na talenty aneb Nadání má každý. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, s. 256. ISBN 80-7106-840-300 FOŘT, P. Stop dětské obezitě: co vědět, aby nebylo pozdě. Praha: Ikar, 2004, s.206. ISBN 8024904187 FOŘT, P. Tak co mám jíst? Praha: Grada Publishing, 2007, s.417. ISBN 9788024714592 FOŘTÍK,V., FOŘTÍKOVÁ J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007, s. 126. ISBN 9788073672973 LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa: jeho vývin, vzdelavanie a podporovanie. Bratislava: Iris, 2001, s.394. ISBN 8088778328 MÖNKS, FRANZ J., YPENBURG, IRENE H. Naše dítě je velmi nadané. Praha: Grada Publishing, 2002, s.98. ISBN 80-247-0445-5 NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. Jinočany: H&H, 2003, s.434. ISBN 8086022935 PÁNEK, J. Základy výživy. Praha: Svoboda servis, 2002, s.207. ISBN 80-86320-23-5

ELEKTRONICKÉ ZDROJE: http://www.centrumnadani.cz/prezentace/odborne.hml http://www.nadanedeti.cz http://www.vyzivadeti.cz/pro-skoly.html http://zakony-online.cz http://www.zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz http://www.nagc.org NATIONAL ASOCIATION FOR GIFTED CHILDREN

31

Seznam příloh Příloha 1: Potravinová pyramida Příloha 2: Dotazník Příloha 3: Záznamové listy Příloha 4: Doporučené denní dávky

32