Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Příspěvek k současné české architektuře knihoven Diplomová práce
Autor práce: Petra Pohanová Vedoucí práce: PhDr. Ladislav Kurka
Brno 2006
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 25.dubna 2006
Petra Pohanová ………………………………………
2
Poděkování Zde bych ráda poděkovala svému garantovi PhDr. Ladislavu Kurkovi, který obětavě vedl mou práci a pomáhal mi najít cestu. Dále bych věnovala poděkování zástupkyním
všech čtyřech knihoven, jmenovitě p. Haně Opatrné ze Státní vědecké knihovny v Liberci, p. Janě Schejbalové z Moravské Zemské knihovny, p. PhDr. Marii Čadkové
z Městské knihovny v Praze a p. Lence Typltové z Knihovny Jiřího Mahena, které svolily k provádění mého výzkumu v knihovnách a v mnohém pomohly daleko více.
V neposlední řadě musím poděkovat p. Jiřímu Klinkáčkovi za jeho odborné vedení při zpracovávání a vyhodnocování výsledků výzkumu.
3
Obsah
1. 2.
Úvod.........................................................................Chyba! Záložka není definována. Historie architektury knihoven.............................Chyba! Záložka není definována. 2.1. Starověké knihovny.......................................Chyba! Záložka není definována. 2.2. Středověké knihovny ....................................Chyba! Záložka není definována. 2.3. Renesanční knihovny....................................Chyba! Záložka není definována. 2.4. Barokní knihovny..........................................Chyba! Záložka není definována. 2.5. Knihovny 19. a 20. století ............................Chyba! Záložka není definována. 2.5.1. Trojčlenné knihovní prostory.............Chyba! Záložka není definována. 2.5.2. Modulární konstrukce knihovny........Chyba! Záložka není definována. 2.6. Moderní architektura ....................................Chyba! Záložka není definována. 3. Současná architektura knihoven v České Republice. Výběr knihoven ke komparaci a důvody výběru...............................................................Chyba! Záložka není definována. 4. 5 p a podoba ideální knihovny .............................Chyba! Záložka není definována. 4.1. 5 p....................................................................Chyba! Záložka není definována. 4.2. Urbanistické řešení:.......................................Chyba! Záložka není definována. 4.3. Pozemek: ........................................................Chyba! Záložka není definována. 4.4. Stavba:.............................................................Chyba! Záložka není definována. 4.5. Vnitřní uspořádání (prostorová dispozice):...................... Chyba! Záložka není definována. 4.6. Sklady ..............................................................Chyba! Záložka není definována. 5. Moravská zemská knihovna..................................Chyba! Záložka není definována. 5.1. Základní fakta ................................................Chyba! Záložka není definována. 5.2. Z historie knihovny.......................................Chyba! Záložka není definována. 5.3. Novostavba v datech ....................................Chyba! Záložka není definována. 5.4. Soutěž..............................................................Chyba! Záložka není definována. 5.5. Koncept ..........................................................Chyba! Záložka není definována. 5.6. Urbanistické řešení........................................Chyba! Záložka není definována. 5.7. Architektura ...................................................Chyba! Záložka není definována. 5.8. Bezbariérový přístup do knihovny..............Chyba! Záložka není definována. 5.9. Popis budovy a její rozdělení.......................Chyba! Záložka není definována. 5.9.1. suterén:...................................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.2. přízemí: ..................................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.3. mezanin 1.: ............................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.4. patro 1.:..................................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.5. mezanin 2.: ............................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.6. patro 2.:..................................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.7. mezanin 3.: ............................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.8. patro 3.:..................................................Chyba! Záložka není definována. 5.9.9. mezanin 4.: ............................................Chyba! Záložka není definována. 5.10. Sklady..........................................................Chyba! Záložka není definována. 5.11. Sociální zařízení.........................................Chyba! Záložka není definována. 5.12. Šatny ...........................................................Chyba! Záložka není definována. 5.13. Občerstvení ...............................................Chyba! Záložka není definována. 5.14. Orientace....................................................Chyba! Záložka není definována. 5.15. Interiéry......................................................Chyba! Záložka není definována. 5.16. Volný výběr ...............................................Chyba! Záložka není definována. 5.17. Hlučnost.....................................................Chyba! Záložka není definována.
4
5.18. Klimatizace ................................................Chyba! Záložka není definována. 5.19. Osvětlení ....................................................Chyba! Záložka není definována. 5.19.1. Umělé:....................................................Chyba! Záložka není definována. 5.19.2. Denní: ....................................................Chyba! Záložka není definována. 6. Krajská vědecká knihovna v Liberci....................Chyba! Záložka není definována. 6.1. Základní fakta ................................................Chyba! Záložka není definována. 6.2. Historie knihovny..........................................Chyba! Záložka není definována. 6.3. Novostavba v datech ....................................Chyba! Záložka není definována. 6.4. Soutěž..............................................................Chyba! Záložka není definována. 6.5. Koncept ..........................................................Chyba! Záložka není definována. 6.6. Urbanistické řešení........................................Chyba! Záložka není definována. 6.7. Architektura ...................................................Chyba! Záložka není definována. 6.8. Bezbariérový přístup do knihovny..............Chyba! Záložka není definována. 6.9. Popis vnitřního rozvržení budovy ..............Chyba! Záložka není definována. 6.9.1. podlaží 0: ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.2. podlaží 2: ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.3. podlaží 4: ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.4. podlaží -1:..............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.5. podlaží 1: ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.6. podlaží 3: ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.9.7. popis synagogy:.....................................Chyba! Záložka není definována. 6.10. Sklady..........................................................Chyba! Záložka není definována. 6.11. Sociální zařízení.........................................Chyba! Záložka není definována. 6.12. Šatny ...........................................................Chyba! Záložka není definována. 6.13. Občerstvení ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.14. Orientace....................................................Chyba! Záložka není definována. 6.15. Interiéry......................................................Chyba! Záložka není definována. 6.16. Volný výběr ...............................................Chyba! Záložka není definována. 6.17. Hlučnost.....................................................Chyba! Záložka není definována. 6.18. Klimatizace ................................................Chyba! Záložka není definována. 6.19. Osvětlení ....................................................Chyba! Záložka není definována. 6.19.1. Umělé.....................................................Chyba! Záložka není definována. 6.19.2. Denní .....................................................Chyba! Záložka není definována. 7. Městská knihovna v Praze.....................................Chyba! Záložka není definována. 7.1. Základní fakta ................................................Chyba! Záložka není definována. 7.2. Historie knihovny..........................................Chyba! Záložka není definována. 7.3. Novostavba v datech ....................................Chyba! Záložka není definována. 7.4. Soutěž..............................................................Chyba! Záložka není definována. 7.5. Koncept ..........................................................Chyba! Záložka není definována. 7.6. Urbanistické řešení........................................Chyba! Záložka není definována. 7.7. Architektura ...................................................Chyba! Záložka není definována. 7.8. Bezbariérový přístup do knihovny..............Chyba! Záložka není definována. 7.9. Popis vnitřního rozvržení budovy ..............Chyba! Záložka není definována. 7.9.1. II. suterén: .............................................Chyba! Záložka není definována. 7.9.2. I. suterén:...............................................Chyba! Záložka není definována. 7.9.3. přízemí: ..................................................Chyba! Záložka není definována. 7.9.4. zvýšené přízemí: ...................................Chyba! Záložka není definována. 7.9.5. další patra...............................................Chyba! Záložka není definována. 7.10. Sklady..........................................................Chyba! Záložka není definována.
5
7.11. Sociální zařízení.........................................Chyba! Záložka není definována. 7.12. Šatny ...........................................................Chyba! Záložka není definována. 7.13. Občerstvení ...............................................Chyba! Záložka není definována. 7.14. Orientace....................................................Chyba! Záložka není definována. 7.15. Interiéry......................................................Chyba! Záložka není definována. 7.16. Volný výběr ...............................................Chyba! Záložka není definována. 7.17. Hlučnost.....................................................Chyba! Záložka není definována. 7.18. Klimatizace ................................................Chyba! Záložka není definována. 7.19. Osvětlení ....................................................Chyba! Záložka není definována. 7.19.1. Umělé.....................................................Chyba! Záložka není definována. 7.19.2. Denní .....................................................Chyba! Záložka není definována. 8. Knihovna Jiřího Mahena......................................Chyba! Záložka není definována. 8.1. Základní fakta ................................................Chyba! Záložka není definována. 8.2. Historie Knihovny ........................................Chyba! Záložka není definována. 8.3. Rekonstrukce v datech .................................Chyba! Záložka není definována. 8.4. Soutěž..............................................................Chyba! Záložka není definována. 8.5. Koncepce........................................................Chyba! Záložka není definována. 8.6. Urbanistické řešení........................................Chyba! Záložka není definována. 8.7. Architektura ...................................................Chyba! Záložka není definována. 8.8. Bezbariérový přístup do knihovny..............Chyba! Záložka není definována. 8.9. Popis budovy a její rozdělení.......................Chyba! Záložka není definována. 8.9.1. suterén:...................................................Chyba! Záložka není definována. 8.9.2. přízemí: ..................................................Chyba! Záložka není definována. 8.9.3. první patro:............................................Chyba! Záložka není definována. 8.9.4. druhé patro:...........................................Chyba! Záložka není definována. 8.9.5. třetí patro:..............................................Chyba! Záložka není definována. 8.9.6. čtvrté patro:...........................................Chyba! Záložka není definována. 8.10. Sklady..........................................................Chyba! Záložka není definována. 8.11. Sociální zařízení.........................................Chyba! Záložka není definována. 8.12. Šatny ...........................................................Chyba! Záložka není definována. 8.13. Občerstvení ...............................................Chyba! Záložka není definována. 8.14. Orientace....................................................Chyba! Záložka není definována. 8.15. Interiéry......................................................Chyba! Záložka není definována. 8.16. Volný výběr ...............................................Chyba! Záložka není definována. 8.17. Hlučnost.....................................................Chyba! Záložka není definována. 8.18. Klimatizace ................................................Chyba! Záložka není definována. 8.19. Osvětlení ....................................................Chyba! Záložka není definována. 8.19.1. Umělé.....................................................Chyba! Záložka není definována. 8.19.2. Denní .....................................................Chyba! Záložka není definována. 9. Metodologie výzkumu ......................................................................................................66 9.1. Respondenti ..............................................................................................................66 9.2. Cíle a hypotézy..........................................................................................................67 9.2.1. Hypotézy čtenáři .............................................................................................67 9.2.2. Hypotézy knihovníci.......................................................................................67 9.3. Dotazník ....................................................................................................................68 10. Vyhodnocení hlavního cíle a hypotéz........................................................................69 10.1. Vyhodnocení hlavního cíle v oblasti čtenářů...................................................69 10.2. Vyhodnocení hlavního cíle v oblasti knihovníků............................................70 10.3. Vyhodnocení hypotéz .........................................................................................72
6
11. Komparace MZK a KVKL pomocí dotazníkového šetření ..................................73 11.1. Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti čtenáře........73 11.2. Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti knihovníka..... ................................................................................................................................77 12. Komparace KJM a MKP pomocí dotazníkového šetření ......................................81 12.1. Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti čtenáře........81 12.2. Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti knihovníka.84 13. Shrnutí výzkumu ...........................................................................................................90 14. Závěr...............................................................................................................................91 15. Užitá literatura.................................................................................................................90 16. Seznam příloh..................................................................................................................95
7
1. Úvod
Architektura ovlivňuje náš život na každém kroku, proto i architektura v oblasti
knihoven a knihovnictví je významnou součástí knihovnické vědy. V současné době je výstavba knihovny pro architekta velmi lukrativní a inspirativní zakázka. Výstavby velkých knihoven jsou dotovány mnohamilionovými částkami a jak u malých, tak i u
velkých knihoven architekt dostane prostor vyjádřit své myšlenky. Nesmíme však
zapomínat, že knihovny jsou budovy určené především pro čtenáře a knihy, a tak v jejich projektování musí jít o vzájemnou shodu architekta a knihovníka, který zde hájí praktickou část celého projektu.
Architektura knihoven se vyvíjí společně s vývojem uměleckých směrů, s vývojem vnější formy knih a s vývojem čtenářských potřeb. Dnešní individualistický svět tlačí jedince
k individuálním vyjádřením a to se odráží i v architektuře knihoven. Všechny velké
stavby knihoven za několik posledních let se nedají shrnout do nějakého směru nebo konceptu. Každá stavba je jedinečná svým vzhledem i vnitřním uspořádáním a
celkovým konceptem. I přes vysokou individuálnost se v současné architektuře knihoven projevují určité tlaky na flexibilitu prostoru, na vysoký komfort pro čtenáře, knihovníky i knihy, na implementaci vyspělých technologických zařízení a na zvětšování prostorů určených pro volný výběr.
V České republice se výstavba knihovnických objektů, po slibném začátku za první
republiky, obnovila až po revoluci v roce 1989. Prvním velkým projektem byla rekonstrukce Městské knihovny v Praze. Brzy po ní následovala stavba Krajská vědecké knihovny v Liberci a Moravské zemské knihovny v Brně. K těmto projektům se připojila i nákladná a zajímavá rekonstrukce historického Schrattenbachova paláce, sídla
Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Tyto i mnoho jiných projektů uskutečněných na uzemí
České republiky odpovídají svým vysokým standardem úrovni knihoven v Evropských
zemích a získaly mnoho různých architektonických ocenění.Ve své práci bych tyto knihovny chtěla charakterizovat a pokusit se zjistit, jak se v těchto knihovnách žije obyčejným čtenářů a knihovníkům.
K výběru čtyř výše jmenovaných knihoven mě vedlo několik důvodů. Především to jsou jedny z největších nově postavených nebo rekonstruovaných knihoven na území České
republiky. Po několika letech provozu se zde již mohly projevit některé nedostatky architektonického návrhu. Ze stejného důvodu si i čtenáři a knihovníci na knihovnu mohli zvyknout a utříbit si na ni názor, s možností různých pochval a výtek.
8
V neposlední řadě mě také ke dvěma brněnským knihovnám váže čtenářský vztah, který mě na původní ideu námětu diplomové práce přivedl.
V mé práci se nejdříve pokusím krátce shrnout historii architektury knihoven, která je
podle mého názoru důležitá pro pochopení vývoje a současného stavu architektury
knihoven.V dalších kapitolách teoretické části práce bych chtěla naznačit současný stav architektury knihoven v ČR a krátký souhrn několika doporučení pro výstavbu ideální
knihovny. Dále se již chci věnovat faktům, popisům a názorům na jednotlivé mnou vybrané knihovny. Již v této části by se měly projevit jejich rozdíly, shody, výhody i pochybení v architektonickém návrhu.
Praktická část se bude zabývat dotazníkovým šetřením a jeho vyhodnocením. Dotazník
bude zaměřen na čtenáře a knihovníky jednotlivých knihoven a jejich spokojenost s architektonickým pojetím budovy, vnějším i vnitřním uspořádáním a zabezpečením chodu knihovny.
Zpětná vazba od čtenářů nebo zaměstnanců je pro nově postavené nebo rekonstruované knihovny velmi důležitá. Pokud je to v možnostech knihovny, může se pokusit nedostatky stavby vyřešit, pokud se s nedostatky již nedá nic dělat, mohla by
zpětná vazba pomoci při navrhování nových staveb nebo při rekonstrukcích. Projevené pochvaly a ohodnocení činnosti ve zpětné vazbě knihovníky potěší a potvrdí jejich
správnou volbu. Doufám, tedy že svou prací přispěji k většímu komfortu zaměstnanců a čtenářů v mnou vybraných knihovnách, popřípadě inspiruji stavitele při budoucích stavbách a rekonstrukcích knihoven.
9
2. Historie architektury knihoven Historie architektury knihoven sahá až do doby starověkých civilizací, především
Egyptské, Mezopotamské, Řecké, Římské, ale i Čínské a Indické. Již v těchto civilizacích
se stavěly samostatné budovy nebo zvlášť vydělené časti budov určených pro uložení a
užívaní knižního fondu. Tyto budovy a jejich vzhled již od samého počátku ovlivňují tři základní faktory.
Prvním faktorem ovlivňujícím vzhled knihovny je její společenská funkce, především
rozsah její přístupnosti, obsahové zaměření jejích fondů a činnosti a společenské poslání knihovny dané čtenářskými potřebami konkrétních uživatelů. Podle společenské funkce se strukturují vztahy uvnitř knihovny i její vztahy k jiným institucím, utvářejí se také pracovní postupy a metody. Všechny tyto prvky mají velký vliv na vzhled a celkovou strukturu knihovny.
Dalším důležitým faktorem působícím na vzhled knihovny je vnější forma knih a jiných
informačních pramenů uchovávaných v budově knihovny. Tento faktor je velice
zřetelný v historii architektury knihoven, kdy se vnější vzhled knihovních jednotek radikálně měnil. První z radikálních změn vzhledu knihovních jednotek se odehrál již
mezi 3. a 5. stol., kdy se kniha měnila z papyrusového svitku do podoby kodexové
knihy. Jakákoliv tato změna vyžaduje jiný způsob užívaní a uchování fondu a proto má
velký vliv na podobu a členění vnitřního prostoru knihovny a tedy i jeho architekturu. Architektura budov se nemění jen v důsledku změny vnější formy knihy, ale také v důsledku neustálého zvětšování a narůstání knihovních fondů.
Třetím faktorem je obecný princip stavitelského umění té či oné doby. Knihovny
vznikají v různých historických obdobích, která ovlivňují různé umělecké slohy. Tyto slohy se samozřejmě projevovaly také na vzhledu nových knihovních budov.
Tři faktory, které jsem uvedla, ve větší či menší míře ovlivňují architektonickou
koncepci knihovny, knihovna jako taková však musí plnit své základní funkce, na které architektonická koncepce musí brát zřetel bezpodmínečně. K těmto základním funkcím patří doplňování, zpracovávání, uchovávání a zprostředkování knihovního fondu
uživateli. K těmto nejzákladnějším funkcí se postupem času přidružují další funkce, na
které moderní knihovna nesmí zapomínat, jako např.: poskytování informačního
vzdělání, kulturní funkce knihovny, propagace literatury apod. Knihovny by neměly
10
zapomínat ani na funkci estetickou a pomocí prostředků výtvarného umění vytvořit esteticky působivé prostředí a vyjádřit společenskou funkci knihovny. 2.1.
Starověké knihovny
Dochované informace o vzhledu starověkých knihoven jsou jen nepatrné. Jejich charakteristický vzhled byl dán především vnější formou knihovního fondu. Knihovní jednotky byly papyrusové a z části pergamenové svitky, které se uchovávaly na
dřevěných policích. Informace o vzhledu a členění staveb jsme mohli získat z jedněch z
nejzachovalejších archeologických nálezů knihovny z Efesu. Třípatrová knihovna se
rozkládala na ploše 180 m2, ve výklencích v každém patře podél tří obvodových zdí byli
umístěny regály zpřístupněné v horních patrech pomocí galerií. Nejvíce informací o starověkých knihovnách získáváme z Říše římské z doby od konce 1. stol. př. n. l. do jejího zániku,
jsou to však jen informace z literatury. Knihovny Římské říše byly
postaveny okázale a reprezentativně, většinou ležely ve středu města a přiléhaly
k nějakým významným veřejným budovám, lázním nebo chrámům. Knihovny se bohatě zdobily sochami a bustami. Hlavní sloupový sál knihovny sloužil jako čítárna i sklad, v některých případech sloužily jako sklad i přilehlé místnosti. 2.2.
Středověké knihovny
Velký význam ve středověké společnosti měly knihovny klášterní a později knihovny univerzitní. Z počátku středověku byli knihy pro svou nákladnou výrobu velmi vzácné, a
tak pro jejich uchování nebylo třeba stavět nějaké zvláštní budovy, mnohdy ani místnosti. Teprve v 15. stol. vznikají ve větší míře samostatné budovy a místnosti. Jsou to dlouhé úzké místnosti po obou stranách osvětlené okny, kde jsou knihovní jednotky (kodexy) uložené na zešikmených čtenářských pultech s lavicemi, kodexy jsou
připoutány řetězy. „Je nepochybné, že i u nás existovaly tzv. libri catenati, tedy knihy
vykládané na pultech a k těmto připoutané řetízkem, které byly určeny k prezenčnímu použití. I když o nich máme informace až ze samého konce středověku, třeba je předpokládat už značně dřív“1. Ve stejném stylu se budují i knihovny univerzitní. Na
pultech se knihy nejdříve ukládaly naležato, později nastojato, výjimečně se objevují i
přístěnné regály, které jsou hojně používány až v Baroku.
CEJPEK,J.: Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 192 s. ISBN 8071841633 s. 32 1
11
Naše nejstarší knihovna je knihovna Univerzity Karlovy, knihovna tehdejší Karlovy koleje. U knihovny Karlovy koleje je pravděpodobné ukládání knih ve skříních, lze tak usoudit z lokačního katalogu, který byl sepsán podle jednotlivých ordines, tj. paprsků ve skříních. 2.3.
Renesanční knihovny
Renesance byla pro knihovní architekturu obdobím rozkvětu. Knihovní prostory se zvětšily, výzdoba knihoven byla velmi bohatá a dokreslovala společenskou úlohu knihoven. V renesančním období se mění pultové uložení knih. Největší zásluhu na
změně uložení měl vynález knihtisku a tím pádem větší objem knih v knihovnách. Nejdříve se knihy odpoutaly od řetězů a nad pulty se stavěly nástavce, kam se knihy ukládaly. Další pokrok znamenal stall-systém, který zachoval lavice i pulty, ale byl propojen s regály pro několik vrstev knih.
U nás byla jednou z nejvýznamnějších renesančních zámkových knihoven knihovna
posledního Rožmberka Petra Voka. Knihy byly nejdříve uchovávány na zámku
v Českém Krumlově, později nechal Vok knihovnu přestěhovat do Třeboně. V Třeboni
zakoupil pro knihovnu a obrazárnu dva měšťanské domy vedle zámku a dal je přestavět. Byla to možná první účelová knihovní budova v českých zemích. 2.4.
Barokní knihovny
S vynálezem knihtisku se množství uchovávaných knihovních jednotek několikanásobně zvětšilo, proto bylo nutné potlačit uchovávání knih na pultech popřípadě v nástavcích a
zavést regály a skříně, umístěné podél stěn. Vzniká tak typická barokní sálová knihovna, která bývá bohatě zdobená dřevem, kamenem i malbami. Knihovna nadále zůstává
nečleněná podle funkce, knihy jsou umístěny podél stěn v regálech, často i vysokých galeriích a vnitřní prostor slouží jako studovna a pracovna pro knihovníka. Knihy byly z počátku schovávány do uzavřených skříní nebo ustupoval jejich význam do pozadí,
v pozdějším baroku začínají sloužit jako dekorativní prvek. České země přispěly významnou měrou ke knihovní barokní architektuře. Nejznámější je knihovna Strahovského kláštera v Praze, dále knihovna kláštera v Teplé a také Univerzitní
knihovna v Praze. Knihovny jsou však stále součástí komplexu budov, „v němž
knihovna tvoří určitou architektonickou autonomní složku, především jako interiér.
12
Exteriérově bývají knihovny plně zapojeny do celého komplexu.“2 Jen zřídka se
vyskytují výjimky, kdy knihovnu tvoří samostatná budova. 2.5.
Knihovny 19. a 20. století
Množství knihovních jednotek neustále narůstalo a již koncem 18. století bylo jasné, že barokní knihovny nemůžou plnit svou funkci. Nepomohly ani různá provizorní řešení,
kdy se chodby a přilehlé místnosti knihoven měnily na skladiště a místnosti pro správu
knihovny. Velká francouzská revoluce zakončila proměnu knihoven z šlechtických a církevních
knihoven uzavřených pro širokou veřejnost v knihovny přístupné daleko širší veřejnosti, tedy i počet návštěvníků knihovny prudce vzrostl. Architektura knihoven se tedy musela přizpůsobit těmto novým trendům.
2.5.1. Trojčlenné knihovní prostory
Vznikla tedy převratná myšlenka (1816), pocházející od Itala Leopolda della Santy,
rozčlenit knihovnu na tři základní části, rozdělené podle své funkce. Knihovna se rozdělila na prostory skladištní, na prostory pro správu knihovny a na velký sál, tedy
čítárnu. Jediná knihovna vybudována v této přechodné době a již založena na myšlence trojčlennosti, ještě však s mnoha prvky sálových knihoven, je knihovna St. Genevie v Paříži, vybudována na konci první poloviny 19. století.
Od poloviny 19. stol. se začaly stavět velké knihovny jako samostatné budovy. Knihovna se pomalu stávala také kulturním centrem, a proto se také začalo uvažovat o urbanistickém umístění budovy knihovny. V českých zemích v té době žádná velká
knihovna nevznikla. V těchto knihovnách se poprvé projevuje specializace jednotlivých studoven, poprvé se objevují ve skladech regály s přestavitelným policemi, na sklonku
19. stol. se objevuje speciální místnost pro půjčovnu a mnoho dalších novinek. „S rozvojem jednotlivých složek knihovny narůstají problémy celkového uspořádání
knihovny, vzájemných funkčních vazeb jednotlivých složek a dispozičního řešení. Vzniká požadavek odlišovat cestu knihy a cestu čtenáře a zajistit co nejširší přístup
čtenáře do centra knihovny.“3 Některé problémy vyřešily knihovny amerického vzoru:
sklady jsou stále více kompaktnější a narůstají do výšky, spojení mezi sklady a čítárnou 2
RADA, V.: Výstavba budov knihoven. Praha:SPN, 1970, str. 17. V.: Výstavba budov knihoven. Praha:SPN, 1970 str. 23
3RADA,
13
zajišťují půjčovny apod. Přesto se ukazuje, že trojčlenné členění knihovny se stává nevyhovující.
2.5.2. Modulární konstrukce knihovny
Model modulární knihovny je aplikace stavebního řešení, užívaného především
v průmyslové oblasti, který poprvé pro knihovnu navrhl Američan Agnus Snead
Macdonald. Modulární knihovny řeší základní nedostatek modelu trojčlenné knihovny,
tedy její nepřizpůsobivost změnám bez celkové rekonstrukce.
Modulární knihovna je budova, kde je umožněno všestranné využití prostoru. Nejsou
zde jakkoliv předurčené prostory, jediným určeným a pevným prvkem v knihovně jsou komunikační kanály: chodby, schodiště, výtahy. Ostatní volný prostor je nečleněný, je
rozdělen pouze nosnou konstrukcí a pro jednotlivé účely se knihovna může flexibilně přizpůsobovat. 2.6.
Moderní architektura
Architektura knihoven po druhé světové válce se nedrží nějakého uceleného konceptu.
Je zde řada jednotlivých typologií, které se nejvíce uplatňují na vědecké a vysokoškolské knihovny. Např. podle R. Stromayera4 se knihovny dělí na:
stavební komplex s nádvořím starého typu křídlové stavby
kompaktní bloky T-formy
kombinace s věží plošné stavby
dlouhé stavby
věžové stavby
otevřené stavební formy.
Knihovny můžeme dělit podle mnoha jiných kritérií, různé stavby se stavěly v různých částech světa, ale již zde se začíná projevovat individualismus jednotlivých stavitelů i
jednotlivých zemí, kde se knihovny staví. V posledních desetiletích má na architekturu knihoven velký vliv využívání elektronických médii v knihovnách. Jsem si vědoma velice stručného popisu moderní architektury ve své práci, podrobný popis rozvoje 4
RADA, V.: Výstavba budov knihoven. Praha:SPN, 1970. str. 62
14
architektury v posledních desetiletích je velice obsáhlá oblast, odlišná v různých částech světa, proto jsem se rozhodla přenechat tuto analýzu jiné osobě, nebo se jí zabývat v jiné
práci. Pro mě je důležité, že poslední velká novostavba určená pro knihovnu na českém území byla budova Pražské městské knihovny, postavená v roce 1928. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Od roku 1928 až do roku 2000, bylo na území Čech postaveno jen několik
málo menších budov např. Městská knihovna v Havířově. Jiné knihovny byly
umísťovány do víceúčelových budov, nebo pro ně byl rekonstruován prostor v budově původně neurčené pro knihovnu. A tak teprve po 72 letech u nás vzniká další budova knihovny na evropské úrovni a to Krajská vědecká knihovna v Liberci.5
Celý text kapitoly 2. je zpracován dle knih: CEJPEK, J.: Architektura knihoven v historickém vývoji. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1968 RADA, V.: Výstavba budov knihoven. Praha:SPN, 1970 5
15
3. Současná architektura knihoven v České Republice. Výběr knihoven ke komparaci a důvody výběru.
Architektura knihoven se v průběhu staletí měnila zároveň s měnícími se požadavky
uživatelů knihovních prostorů. Přelom 20. a 21. století je charakterizován konfliktem dvou skupin s opačnými názory na budoucnost knihoven. Vizí první skupiny je zánik
klasické kamenné knihovny a její nahrazení virtuálními a digitálními knihovnami, které
budou čtenáři navštěvovat z pohodlí svého domova. Tato skupina zatracuje jakékoliv
novodobé stavby velkých knihoven, považuje je za zbytečné, megalomanské projekty, které do budoucna ztrácejí svůj význam.
Druhá skupina stále věří, že knihovna jako instituce tu zůstane a lidé budou stále dávat
přednost knize jako hmotné jednotce, před její digitální podobou ve formě elektronické knihy nebo jiné podoby. Tato skupina také přisuzuje knihovně mnoho dalších funkcí,
které ji udrží v naší přetechnizované společnosti stále naživu. Knihovna v pojetí druhé
skupiny nefunguje jen jako místo nerušeného studia jednotlivce, ale také jako místo pro
setkávání a místo kulturních zážitků. Samozřejmě je pro ni knihovna místem poskytování informací, a to v dnešní době také pomocí nejmodernějších technologií. Tyto technologie nejen že jsou v knihovně využívány, ale jsou nedílnou součástí jejího inventáře. Podílí se na vzniku, organizaci a provozu knihovny a ovlivňují způsob
navrhování a tvorby knihoven. Myšlenky druhé skupiny se potvrzují výstavbou mnoha
nových knihoven po celém světě. Staví se nové velké ale i malé knihovny, které jsou využívány širokou veřejností, stávají se centrem kulturního dění a sociální komunikace ve svém okolí. Příkladem jsou skandinávské země, které jsou technologicky velmi na
výši a knihovny v jejich společnosti mají stále velký význam. V některých nově postavených knihovnách, nejen ve skandinávských zemích, tráví svůj volný čas celé
rodiny. Všichni členové od nejstarších po nejmladší najdou v novodobé knihovně vyžití pro svůj volný čas.
Tím že se knihovny v současné době snaží poskytovat širokou škálu informačních zdrojů a jiných kulturních a společenských aktivit, jsou při projektování kladeny velmi vysoké nároky na flexibilitu stavby. Flexibilita stavby také knihovně zaručuje její
funkčnost po několik dalších desítek let, bez finančně náročných rekonstrukcí a různých úprav. Architekt při navrhování stavby musí myslet na rychlý vývoj technologií a jejich
aplikací v knihovně, na rychlé rozrůstání knihovního fondu a na změnu čtenářských
16
nároků na komfort a využití technologií v knihovně. Budova knihovny by tedy měla být
schopná reflektovat změny ve společnosti a měla by mít možnost utvářet své prostory podle těchto změn. Nesmíme zapomenout na to, že knihovna by měla být prvotně utvářena pro čtenáře a měla by jim vycházet maximálně vstříc v plnění jejich požadavků.
Jak již bylo řečeno, výstavba knihoven na území České republiky skončila poslední velkou stavbou Městské knihovny v Praze v roce 1928. V průběhu druhé světové války
a komunistického režimu na území České republiky žádná nová velká budova určená ke
knihovním účelům nevznikla. Teprve po roce 1989 a v následujících letech se začalo
jednat o několika novostavbách a rekonstrukcích v celé České republice. Knihovníci neměli v naší stavební historii na co navazovat a proto se snažili získat co nejvíce
informací a zkušeností od svých zahraničních kolegů a při návštěvách nejnovějších
zahraničních knihoven. V našich podmínkách existovalo jen několik teoretických příruček a vyhlášek, které pro současné knihovny bylo možné použít pouze z části.
První velká rekonstrukce knihovny v České republice byla uskutečněna v Městské knihovně Praha, která byla dokončena již roku 1998. Jedním z důvodů mého výběru této knihovny bylo právě její prvenství v uskutečnění velké rekonstrukce v postkomunistickém Česku. Z téhož důvodu jsem zvolila Krajskou vědeckou knihovnu
v Liberci, jejíž stavba byla první novostavbou pro knihovní účely po 72 letech. Moravská zemská knihovna byla dokončena nedlouho po liberecké a rekonstrukce
Knihovny Jiřího Mahena byla dokončena v tomtéž roce. Stejně jako předešlé stavby mají
i tyto dvě knihovny na uzemí České republiky zvučné jméno, což bylo důvodem mého výběru ke komparaci. Ke dvěma brněnským knihovnám mě navíc váže uživatelský
vztah. Komparace novostaveb Moravské zemské knihovny (dále také MZK) a Krajská vědecké knihovny Liberec (dále také KVKL) v sobě skrývá jeden podstatný rozdíl.
MZK je knihovna čistě vědeckého rázu a KVKL je vědecká knihovna spojena s krajskou veřejnou knihovnou. Rozpor se skrývá i ve výběru dvou rekonstrukcí. Budova Pražské městské knihovny (dále také MKP)
je původně postavena pro
knihovnické účely, kdežto Knihovna Jiřího Mahena (dále také KJM) sídlí v budově
původně určené pro obytné účely. Těchto rozdílů jsem si plně vědoma a zohledním je ve své komparaci.
17
4. 5 p a podoba ideální knihovny
Dnešní knihovny již nejsou jen kamenné instituce, knihovna dnes funguje také jako
multimédium. Je to instituce, kde můžeme nerušeně studovat, setkávat se s přáteli, nalezneme zde mnoho zdrojů různorodých informací. Knihovna jako instituce by se měla chovat jako otevřený a veřejný prostor.
Z těchto a mnoha dalších důvodů jsou na budovy knihoven kladeny vysoké nároky na flexibilitu prostoru, na jeho uspořádání, vybavení a celkovou estetickou stránku. Nejčastěji je knihovní budova členěna na několik samostatných celků, které se ještě dále funkčně člení. Stále častěji dochází k prolínání těchto prostor. Jsou to vstupní, sálové, čtenářské a uživatelské prostory, odborná pracoviště zaměstnanců, sklady a technické provozy. Stálý tlak je vyvíjen na růst velikosti volného výběru.
Ve světové literatuře se problematice zásad staveb knihoven věnuje široké spektrum literatury. V našich zemích se tato literatura velmi těžko hledá a k dispozici jsou spíše
starší publikace, které jsou z hlediska neustálého rychlého vývoje potřeb uživatelů
knihovny zastaralé. Pokusím se tedy z dostupné literatury nastínit aspoň hrubé obrysy ideální stavby knihovny. 4.1.
5p
Při posuzování nebo navrhování knihoven nám mohou pomoci kritéria 5 p. Tato kritéria stanovil PhDr. Ladislav Kurka:
„1) přívětivá, přitažlivá a profesionální pro uživatele; 2) pohodlná pro knihovníky; 3) příznivá pro fondy;
4) působivá zvnějšku i interiérem;
5) přístupná svou polohou pro uživatele.
Ad 1) Přívětivost ke čtenáři vidíme v pestré nabídce a přehledném uspořádání
profesionálních informačních zdrojů a služeb vyjádřené i v informačním systému. Zahrnujeme sem i možnosti příjemného posezení s knihou či se sluchátky nebo u PC, posezení s přáteli, občerstvení ať už v bistru nebo alespoň z automatu, dobře fungující osvětlení a příjemné vnitřní klima. Závisí víc na lidech – knihovnících než na budově.
Ad 2) Pohodlí pro knihovníky: dalo by se čekat, že knihovníci na sebe při přípravě
stavebního programu nezapomenou, ale bývá tomu naopak. Nejde ani tak o pracovní místa v kanceláři, kdy každý pracovník i ve směnném pracovním procesu předpokládá,
18
že někde bude mít svůj pracovní stůl, což většinou není ani nutné ani možné. Spíše jde o efektivní, ergonomické a co nejméně namáhavé fungování všeho počínaje zásobovací rampou pro příjem pošty a knih, dopravními prostředky, které obstarávají vertikální a
horizontální pohyb lidí i nákladů po knihovně, až po vybavení vhodnými počítači. V pracovním zázemí pak i o počty, velikosti, umístění a vybavení čajových kuchyněk, denních místností a šaten.
Ad 3)Příznivost pro knihy a časopisy, vytvářená stálou teplotou a vlhkostí bez slunečního osvitu, se dá celkem jednoduše splnit ve skladištích buď bez oken, nebo s okny na sever, s přísným skladovým režimem. Poměrně složitě se dají tyto požadavky
splnit ve volném výběru, kde proti sobě stojí potřeba denního světla pro čtenáře a vyloučení denního světla pro knihy. Do péče o knihovní fond zahrnujeme i ochranu
knih proti zcizení, kvůli které musí někde na trase mezi vstupem pro veřejnost a volným výběrem stát kontrolní branka. Podobné úvahy jsou nutné pro další audiální či audiovizuální média.
Ad 4) Působivost budovy a interiéru je subjektivní prvek. Její posouzení – kromě
několika triviálních zásad zmíněných dále – asi ponecháme více než všechno ostatní na názoru architekta.
Ad 5) Přístupnost knihovny je požadavek zakotvený do doporučení IFLA a je zcela
legitimní. Knihovna musí být umístěna tak, aby byla snadno dostupná – pěšky nebo
MHD, aby byla uprostřed města nebo vysokoškolského kampusu či v jiném přirozeném spádovém místě. Doporučení IFLA dokonce dostupnost knihovny vymezuje časově:
veřejná knihovna by měla být dostupná do 15 minut (Buss plus zu Fuss). A všechny knihovny by měly být přístupné bezbariérově.“6
Některá další doporučení kategorie pěti p doplňují a v některých případech se s nimi prolínají. 4.2.
Urbanistické řešení:
Veřejná knihovna by měla být umístěna v centru lokality v komunikačně zalidněné zóně, avšak bližší okolí knihovny by mělo poskytovat zklidněné prostředí. Urbanistickému řešení se věnuje již výše zmíněný pátý bod 5p.
Kurka, L., Svoboda, M.: Ideální knihovna, Čtenář, 2003, roč.56, č.1., str. 2 (text zkrácen, pro účel této práce) 6
19
4.3.
Pozemek:
Dle článku Zdeňka France by měl být pozemek, na kterém má novostavba stát, čtyřikrát větší než zastavěná plocha knihovny. Na velikosti pozemku závisí pozdější přístavby knihovny. Takto velký pozemek je také vhodný pro stavbu samostatně stojící budovy, do které má přístup denní světlo ze všech čtyř stran. 4.4.
Stavba:
U velkých knihoven je podle France7 nevhodnější , když je budova jednoúčelová, tedy
všechny prostory jsou vyhrazeny pro knihovnu. U menších knihoven umístěných ve víceúčelových budovách se musí dbát na výběr vhodných spoluuživatelů. Půdorys
novostavby knihovny i části víceúčelové budovy by měl odpovídat tvaru čtverce nebo obdélníku. Nepravidelné křídlové půdorysy komplikují provoz a komunikace zde zabírají více než doporučených 30% plochy.
Dále by se u staveb mělo dbát na jejich orientaci na světové strany. Na jižní stranu nelze
umístit bez speciálních opatření studovny, kanceláře ani sklady. Pro čítárny je vhodná orientace na sever, severovýchod popříp. východ, kde se tolik neprojevují výkyvy
slunečního svitu. Sklady můžeme orientovat na jih, ale musí to být sklady bez oken. Kanceláře či veřejné prostory je výhodné orientovat na jihozápad či jihovýchod, tolik
zde nevadí dopad přímých slunečních paprsků, pokud jsou prostory dobře odvětrávány a je zde možnost stínění.
Na orientaci na světové strany je tedy závislé osvětlení vnitřních prostor. U skladů knih
je důležitá naprostá absence denního světla. V prostorech určených pro čtenáře a k trvalému pobytu zaměstnanců by mělo být zajištěno denní světlo. Pokud dochází
k přeslunění, je nutné opatřit prostředek pro stínění prostor, např. při jejich orientaci na
jižní stranu. „Při umělém osvětlení je třeba v prostorách pro čtenáře a zaměstnance zajistit osvětlení v hodnotě 250 luxů, ve skladech a ve vstupních prostorách 150 luxů, na chodbách 80 luxů.“8 Hodnoty luxů se v různých příručkách rozcházejí. V Typizační směrnici pro veřejné knihovny z roku 1986 se uvádí: 250 luxů pro čtenářské a
zaměstnanecké prostory, stejnou hodnotu pro skladové prostory a vstupní haly a ve vedlejších chodbách a hygienických zařízeních 160 luxů.
FRANC, Z.: K Výstavbě budov knihoven v České republice.Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, [cit. 20.02.2006] Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/943_01.htm ISSN (elektronická verze) 1214-6498. 8 Tamtéž. 7
20
Ve všech prostorech knihovny je také důležitá světlá výška místností a zatížení podlah.
Tato výška je pro různě používané místnosti různě velká: „v prostorách pro čtenáře a zaměstnance nejméně 300 cm, v uzavřených skladech nejméně 240 cm. Zatížení podlah
se v prostorách pro čtenáře (včetně volně přístupného fondu) předpokládá 500 kg/1 m2,
v uzavřeném skladu s klasickými sedmipolicovými regály 800 kg/1 m2, u kompaktních regálů podle údajů výrobce těchto regálů.“9
Neméně významu pro komfort uživatele i zaměstnance má teplota a výměna vzduchu
v místnostech. Směrnice z roku 1986 uvádí tyto hodnoty pro zimní období:
čtenářské a uživatelské prostory - teplota 20˚C, počet výměn vzduchu za hodinu 4-8 odborná pracoviště, administrativa - 20˚C, 3-10
vstupní prostory, sklady, manipulační prostory - 15–18˚C, 2-6 hygienická zařízení - 15˚C, 3
Všechny tyto hodnoty by bylo dobré u mnou vybraných knihoven změřit, vyhodnotit a
porovnat. Bohužel pro vysokou technickou a časovou náročnost nebylo možné data získat. 4.5.
Vnitřní uspořádání (prostorová dispozice):
Od vnitřního uspořádání se odvíjí veškerá činnost knihovny, proto je při stavbě nové
budovy nebo při její rekonstrukci plán vnitřního uspořádání velice důležitý. Zdeněk
France ve svém článku doporučuje velkým knihovnám s několikapodlažní budovou toto rozmístění: „Při rozmisťování prostorových celků velkých knihoven do jednotlivých podlaží se nejčastěji v podzemních podlažích umisťují sklady fondu a technické provozy. Většinu přízemí zabírají vstupní prostory, případně zpracovávání přírůstků a u veřejných knihoven se střediskovou funkcí středisková agenda, a často i celý úsek
dospělých čtenářů. V prvém a vyšších patrech velkých knihoven bývají nejčastěji prostory pro čtenáře. Přitom čtenářské katalogy a informační službu se nedoporučuje
umisťovat výše než v 1. patře. Umožňuje-li to charakter budovy, je možno na terasách nebo v oploceném okolí budovy zřizovat letní čítárny.“
Při plánování prostorové dispozice by se měly na zřetel brát některé zásady. První
zásada je nekřížení cesty knih, čtenáře a zaměstnance knihovny. Tato zásada se musí FRANC, Z.: K Výstavbě budov knihoven v České republice.Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, [cit. 20.02.2006] Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/943_01.htm ISSN (elektronická verze) 1214-6498. 9
21
projevit už při plánování vchodu do knihovny. U většiny knihoven jsou tedy tři: pro
veřejnost, pro zaměstnance a pro příchod knihovních jednotek. Dále všechny vnitroknihovní komunikace by měly vést tak, aby se nekřížily tři hlavní cesty: „cesta čtenáře ke knize, cesta knihy ke čtenáři a linka zpracování fondu.“10
Druhá zásada se týká rozdělení prostorů na zóny rušné, polorušné a tiché a jejich
následného uspořádání. Do rušných zón samozřejmě patří vstupní prostory a chodby, které mají i širší význam propagační, kulturní, sociální a oddychový. Na vstupní halu by z tohoto důvodu měly navazovat výstavní prostory, přednáškové sály, telefonní
automaty, bistra, WC, knihkupectví, copy centra a podobné prostory. Tyto prostory můžeme nazvat doprovodnými aktivitami knihovny a z důvodu jejich funkce i mimo otevírací dobu knihovny je jejich umístěni ve vstupních prostorách nejúčelnější. Dále
v této zóně musíme u veřejných knihoven počítat s oddělením pro děti a mládež, je tedy
nutné částečně tento úsek knihovny oddělit od ostatních, nebo zamezit procházení dětí
ostatními úseky. Do rušné zóny patří také výrobní složky a technické zpracování fondů, které jsou většinou situovány do suterénní prostorů.
Jako další zásadu uvádím preference vertikální dopravy, tedy nutnost použití výtahů v knihovnách i o dvou podlažích. Výtahy jsou důležité jak pro dopravu čtenářů a
zaměstnanců, tak pro dopravu knihovních jednotek, kdy výtah ušetří mnoho práce. Měly by být tedy logicky rozmístěny po budově v duchu nekřížení cest a ulehčení práce zaměstnancům.
Uspořádání studoven je také jednou ze zásad. Moderní knihovny by již neměly
následovat dřívější trend velkých sálů s mnoha studijními místy uspořádanými v dlouhých řadách. Dnešní čtenář při svém studiu preferuje více soukromí, které se může docílit vhodným rozmístěním regálů. Největší studovny by měly být situovány u
nejfrekventovanějších fondů a kvůli zvýšené fluktuaci čtenářů a jejich hlučnosti by měly navazovat na vstupní prostory. „S postupem do hloubi knihovny klesá počet návštěvníků, roste specializace fondů i příslušných studoven - a i komfort.“11
Při stavbě nové knihovny nesmíme zapomenout na uspořádání prostorů pro zaměstnance. Uspořádání se liší podle konkrétních potřeb dané knihovny. Musíme vzít
FRANC, Z.: K Výstavbě budov knihoven v České republice.Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, [cit. 20.02.2006] Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/943_01.htm ISSN (elektronická verze) 1214-6498. 11 Kurka, L., Svoboda, M.: Ideální knihovna – 1.část, Čtenář, 2003, roč.55, č.11. ISSN 0011-2321 s.308 10
22
v úvahu, která oddělení na sebe potřebují prostorově navázat, která potřebují být v těsné blízkosti či jen potřebují volné komunikační spojení. „Představuje-li některé pracoviště
relativně samostatnou pracovní linku, je účelné, aby jednotlivé místnosti byly propojeny dveřmi a kontrolní a řídící funkce byly umístěny na konci linky.“12 4.6.
Sklady
Sklady tvořící jediný celek jsou pro budovu nejvýhodnější, důležité je také jejich
napojení na dopravní systém budovy, tedy výtahy. Používá se uspořádání do bloků, kdy
bloky tvoří jednu celou část knihovny, nebo se sklady umísťují do podzemních prostor, kde je velkou výhodou nepřítomnost slunečního svitu. „U zahraničních velkých knihoven nejsou však výjimkou i jiná řešení, např. jedno nebo dvě podlaží skladů nad nebo mezi podlažími pro čtenáře, samostatné bloky skladových podlaží vedle bloků
podlaží pro čtenáře a další kombinace.“13 Ve skladových prostorách se doporučuje
udržovat teplotu mezi 14-18 ˚C a vlhkost mezi 45-65%.
FRANC, Z.: K Výstavbě budov knihoven v České republice.Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, [cit. 20.02.2006] Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/943_01.htm ISSN (elektronická verze) 1214-6498. 13 Tamtéž. 12
23
5. Moravská zemská knihovna 5.1.
Základní fakta
Základní parametry knihovny:
Projekt / Stavební akce:
Kontaktní informace:
Provozní hodiny knihovny za týden: 73 Počet pracovníků knihovny: 172 Obsluhovaná populace: 1 138 200 Registrovaní čtenáři: 35 130 Průměrný počet návštěvníků za den: 3000 Počet knihovních jednotek: 3 000 000 Kapacita sbírek (v běžných metrech): 75 000
Zastavěná plocha: 3 108 m2 Obestavěný objem: 103 000 m3 Výška budovy: 28 m Celková plocha všech podlaží: 22 512 m2 Plocha skladů (bez volného výběru): 8 995 m2 Plocha pro služby uživatelům: 5 210 m2 Volný výběr samotný: 432 m2 Počet čtenářských míst: 610 Počet nadzemních podlaží: 8 Počet podzemních podlaží: 3 Kapacita stacionárních regálů: 51 112 bm Kapacita kompaktních regálů: 0 bm Vytápění: dálkové Dopravní systémy: výtah osobní, výtah nákladní, transportní systém na knihy Počet parkovacích míst pro uživatele: 84 Celkové náklady na stavbu: 497 699 tis. Kč stavební část: 328 381 tis. Kč technologická část: 93 259 tis. Kč interiér: 28 000 tis. Kč Zahájení stavby: 1998/10 Kolaudace stavby: 2000/12 Otevření knihovny: 2001/4 Architekt: Tomáš Adámek, Petr Benedikt Dodavatel stavby: Unistav, a. s. Dodavatel regálů: Josef Šebek - INTEBO Dodavatel interiérů pro služby: DVD Jaroměřice nad Rokytnou14
Údaje dle: Státní technická knihovna – Výstavba a rekonstrukce knihoven [online]2003, 2.8.2005 [cit.10.02.2006] Dostupné z: http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html 14
24
5.2.
Z historie knihovny
První zmínka o knihovně je z roku 1808. V rámci Hospodářské společnosti (Mährischschlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und
Landeskunde), jejímiž představiteli byli hrabě Jan Křtitel Mitrovský a starohrabě Hugo František Salm, byla vytvořena knihovna zaměřená na zemědělství a přírodní vědy. Již v
roce 1815 se společnost rozhodla působit prakticky a vytvářet užitečné sbírky pro veřejné využití v hospodářství.
Dalším významným mezníkem v historii knihovny byl rok 1907, kdy byla dokončena
stavba zemského domu II na nynějším Žerotínově náměstí, kde se dostalo knihovně na
tehdejší dobu velmi dobrého zázemí (získala půjčovnu, čítárnu pro sedmdesát návštěvníků, výstavní sál a sklady). Knihovna se neustále rozšiřovala a rostla. Již v roce 1928 se brněnská inteligence vyslovila pro výstavbu nové budovy. Dokonce se v březnu 1931 ustanovila stavební komise, která vybrala projekt architekta Bohuslava Fuchse. Prosadit výstavbu knihovny se však nepodařilo. Z dnešního pohledu může být
společnost vděčná za neuskutečněné plány výstavby knihovny v 30. letech. Knihovna v této době měla desetkrát menší knihovní fond a pětkrát méně pracovníků. Fuchsova
budova s přízemní halou služeb a třípatrovými sklady by byly v současné době jistě nedostačující. Vzniklá situace se v roce 1936 řešila rozšířením Zemské a univerzitní knihovny o sousední budovu zemského domu III (Kounicova ulice 1). 5.3.
Novostavba v datech
Knihovní fond se od té doby několikrát znásobil i s množstvím čtenářů a jejich potřebami a situace knihovny se v devadesátých letech stala neúnosná. V roce 1994 1.
července bylo podepsáno společné prohlášení primátora města Brna, šesti rektorů
vysokých škol a ředitele MZK o potřebě výstavby vědecké knihovny pro město Brno. Soutěž byla vypsána v roce 1995 a 16. října roku 1998 proběhla slavnost položení základního kamene novostavby knihovny za účasti ministra kultury a představitelů města a akademické obce. Generálním dodavatelem stavby se stal Unistav a.s. Stavba
knihovny byla dokončena v lednu roku 2001 a 2. dubna 2001 byla slavnostně předána a otevřena pro veřejnost.
25
5.4.
Soutěž
Knihovna s pomocí sponzorských příspěvků vypsala v roce 1995 veřejnou soutěž na
výstavbu. Soutěže se zúčastnilo 32 architektonických ateliérů a vítězem se stala firma
ONEX Praha a její architekti Ing. Petr Benedikt a Ing. Tomáš Adámek. Podle předsedy poroty vybírající vítězný návrh konceptu nové knihovny, byl návrh jeden z mála
vymykající se z většiny navrhnutých řešení. Díky tvrdým regulačním podmínkám měly všechny návrhy tendence k přísnému karteziánskému racionalismu jak v urbanismu tak
v pojetí architektury. Všechny budovy byly koncipované pomocí pravých úhlu. Návrh Tomáše Adámka a Petra Benedikta je koncipován pomocí křivek, podle Karla
Doležala15, předsedy poroty, křivek někdy až přebujelých a neopodstatněných. Díky této
výjimečnosti se návrh dostal ke své realizaci.(viz.Příloha č.2 - Obrazová příloha – obr.1) 5.5.
Koncept
Základní idea podle autorů: “Základní idea je založena na jednoduché symbolice solidního, nezničitelného a tak trochu tajemného zdroje a z něj vyvěrajícího proudu
informací. Tyto proudy se klikatí tak jako cesta poznání, která není vždy přímá. Důležitým motivem byla snaha o to, aby se funkce a provoz budovy projevily na jejím
vnějším vzhledu. Objem je tedy členěn na čtyři základní prvky, z nichž každý obsahuje
ucelenou provozní část. Nezničitelný zdroj zde představují dvě skladové věže, zvlněné proudy jsou tvořeny jižním křídlem kanceláří, středním volným komunikačním a
odpočinkovým prostorem a severním křídlem studoven.“16 Podle Karla Doležala17 je zdůvodnění křivých půdorysů sémantickým vztahem k analogickým cestám zákrut
poznání krkolomné, formálně účelové a z architektury objektu formálně nevyplývá. Musím přiznat, že ani mě nenapadlo považovat zakřivený půdorys knihovny za klikatou
cestu k poznání. Budova mi spíše připomíná zvlněné listy knihy zasazené do pevného hřbetu.
Karel Doležal18 na celkovém konceptu knihovny také kritizuje monumentální
pískovcovou stěnu s jedním z nejstarších vyobrazení Labyrintu světa a ráje srdce od J. DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., ISSN 0862-7010, s. 28 16 ADÁMEK,T. – BENEDIKT,P.: Moravská zemská knihovna v Brně. In Knihovna a architektura 2001, LOŠŤÁKOVÁ, D. – KOCÁNOVÁ, L.2003.s. 29 17 DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., ISSN 0862-7010, s. 28 18 Tamtéž. 15
26
A. Komenského, zvětšeného do ohromného kruhového glyptického reliéfu. Podezírá autory z účelového zakrytí rozsáhlé holé plochy, která vybočuje z konceptu rozčleněných ostatních ploch. Jak sám Doležal19 říká, jde v dnešní době o málo vídanou
syntézu uměleckého díla a architektury, reliéf je trvalou součástí objektu. Podle mého
názoru reliéf vkusně doplňuje vzhled přední fasády knihovny. Je připomínkou našeho světoznámého spisovatele a symbolizuje tak účel stavby. (viz. Příloha č. 2 Obrazová příloha - obr. č. 2) 5.6.
Urbanistické řešení
MZK je umístěna ve středu města na rohu ulice Kounicova a Hrnčířská. Kounicova
ulice je jedna z hlavních tepen brněnské dopravy, z tohoto důvodu je knihovna lehce dostupná jak osobní dopravou tak hromadnou městskou dopravou. Pro zlepšení
dosavadní dostupnosti pomocí MHD byla plánována stavba nové trolejbusové zastávky
přímo u knihovny, město má však jiné plány ohledně hromadné městské dopravy a zastávka trolejbusu tedy nebude. Osobní doprava je omezena nedostatkem parkovacích
míst, stejný problém však trápí celý střed města Brna. Pro zaměstnance knihovny je problém řešen parkovacími místy umístěnými uvnitř budovy. Parkovací místa uvnitř budovy má možnost z části využívat i veřejnost. Knihovna také podporuje cyklistickou dopravu. Pro cyklisty je knihovna dostupná pomocí nově vybudované cyklistické stezky
podél Hrnčířské ulice a před budovou a pro zaměstnance v budově jsou připraveny stojany na kola.
V nejbližším okolí knihovny stojí několik budov vysokých škol, ať už jde o budovu
Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Stavební fakulty Vysokého učení technického a dvě budovy Vojenské akademie v těsném sousedství nebo nedaleko situovaná Fakulta
informatiky a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Knihovna je tedy vhodně umístěná vzhledem k vysoké koncentraci akademických budov v jejím okolí. Knihovna
je také situována na komerčně využívaném místě v blízkosti městského centra a proto je její umístění v celkovém urbanistickém plánu města velmi vhodné. 5.7.
Architektura
Budova má celkem 11 pater, tři pod zemí a osm nad úrovní povrchu. V celkovém
vzhledu knihovny se projevuje její vnitřní funkční členění. Budova je rozdělena na čtyři 19
DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč.
27
základní bloky a v každém z nich je umístěna uzavřená provozní část. Jsou to dvě skladní věže, jižní křídlo, ve kterém jsou umístěné kanceláře a severní křídlo, které slouží jako studovny. Mezi dvěmi křídly se rozkládá atrium, které má sloužit k odpočinku a
komunikaci. MZK je architektonicky velmi rozmanitá. Každá fasáda je z jiného materiálu. Jižní strana je tvořena ekologickými dvojitými fasádami. (viz.Příloha č. 2 -
Obrazová příloha – obr. č. 3) Fasáda zadních skladových bloků je čistě šedá bez
výrazných ozdob a pokřivení, které se objevují po celé budově. Podle Doležala20 tato fasáda odkazuje k historizujícímu přístupu, k pojetí architektury jako kulisy, jež se okázale předvádí do ulice a tře bídu do dvora. Je pravda, že výhled studentů a
zaměstnanců právnické fakulty, která těsně sousedí s zadní částí knihovny, je opravdu
nezáviděníhodný. Myslím si však, že skladové prostory, umístěné nad úrovní země, ve kterých by mělo být zabráněno přístupu slunečních paprsku, jdou stěží vytvořit nějak efektivně a esteticky, lahodící oku.
Severní fasáda je vizuálně řešena podobně jako protější fasáda, nejsou zde však umístěny dvojité ekologické fasády. Nejčlenitější fasádou v knihovně je její průčelí. O pískovcové
stěně a jejím reliéfu řeč již byla. Architekt Doležal21 považuje i umístění pokřivených kovových stél před touto stěnou za účelné rozbourání monotónnosti celistvé plochy. Mně pokřivené stély vždy připomínaly stonky papirosu. I kdyby se autoři inspirovali stejně jako já, musím dát v otázce účelnosti architektu Doležalovi za pravdu. Papiros i
Labyrint světa a ráj srdce souvislost s literaturou mají, ale zde jsou naprosto zamíchané a nesouvisle přidané k sobě. Zbytek přední fasády se skládá z kombinace skla a oceli, je
přerušena zubatou rudou markýzou, která se přiklání k dekonstruktivismu. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 4)
Před budovou architekti umístili dřevěná podia určená k posezení a relaxování při
odpočinku od studia. Bohužel umístění těchto podií při rušné dopravní tepně není úplně nejvhodnější. K relaxaci by bylo mnohem více vhodné atrium, které se nachází
uprostřed budovy, kam však veřejnost nemá přístup. Atrium je umístěno na střeše kongresového sálu, který se nachází naproti hlavních vchodových dveří. Protéká zde
potok a ve formě vodopádu padá do interiéru vstupní haly. Architekt Doležal22 tu měl 48, č. 4., ISSN 0862-7010, s. 29 20 DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., ISSN 0862-7010, s. 28 21 Tamtéž. 22 Tamtéž.
28
praktickou připomínku o velice atraktivním motivu, který však v našich klimatických podmínkách může fungovat jen polovinu roku. Avšak architekti tento problém vyřešili fungováním vnitřního oběhu vody v zimním období. Potok tak přes zimu neprotéká
přes venkovní atrium. V malém bazénku umístěném pod vodopádem ve vstupní hale
stojí socha, která symbolizuje kontinuitu mezi starou a novou knihovnou, tatáž socha stávala již v původní budově knihovny. Atrium je uzavřené mezi vysokými stěnami okolních částí budovy a proto i atrium není příliš využívané k relaxaci, neboť sluneční paprsky sem skoro nedosáhnou. 5.8.
Bezbariérový přístup do knihovny
Do MZK se hendikepovaní čtenáři dostanou pomocí nájezdové rampy z ulice
Hrnčířská, která vede k hlavním vchodovým dveřím. Hlavní vstup je tedy totožný se vstupem pro vozíčkáře, což pro důstojnost hendikepovaného člověka velmi znamená. Další pohyb po jednotlivých patrech v knihovně je umožněn pomocí výtahů. Jako velký
problém se mi zdá uzavření vchodů do mezipater z hlavní chodby. Lze se do nich tedy dostat pouze přímo ze studovny, kde jsou jen schody bez výtahu a tím je jakýkoliv přístup hendikepovaného člověka zamezen. To však již není architektonická chyba. 5.9.
Popis budovy a její rozdělení
5.9.1. suterén:
Do suterénu MZK nemají čtenáři přístup. Suterén má tři podlaží a každé je trochu
specifické. V pravém křídle v 1. podlaží suterénu je umístěno pracoviště konzervátora a restaurátora, linka knihařského zpracování, mikrografie a tiskárna. Z ulice Hrnčířská ústí
do levého křídla vjezd pro nákladní i osobní vozidla do útrob knihovny. V levém křídle
se nachází místnost expedice pro nákladní dopravu, parkoviště pro zaměstnance a nájezdy do druhého a třetího nižšího podlaží. V druhém a třetím podlaží nalezneme 84 parkovacích míst pro veřejnost a zaměstnance. V zadní části traktu v 1. a v 2. podlaží je
umístěno skladiště a ve 3. podlaží se ve skladových prostorách nalézá zařízení vzduchotechniky. 5.9.2. přízemí:
Po vstupu hlavním vchodem do knihovny vás uvítá vysoká dvorana, která se využívá
jako výstavní síň. Ze dvorany je možné, ještě bez čtenářského průkazu, vstoupit do
29
knihkupectví umístěného po levé straně, do kopírovacího centra, do kavárny
s občerstvením, která má vchod proti hlavním vstupním dveří a do konferenčního sálu
umístěného hned vedle kavárny. Podél kavárny je vstup do jídelny pro zaměstnance, kam už je veřejnosti vstup zakázán.
Konferenční sál je možné rozdělit na sál a
počítačovou učebnu. Sál sám o sobě má kapacitu 120 posluchačských míst. Když budeme postupovat dále podél stěny dvorany, nalezneme telefonní automat a vedle
nalezneme dva osobní výtahy, které dopravují čtenáře do prvního patra ke kontrolnímu bodu. V tomto patře se ještě nalézá panoramatický prosklený osobní výtah, sloužící ke
stejnému účelu. Vedle osobních výtahů jsou WC a samoobslužná šatna, poslední dveře vedou do půjčovny. V půjčovně nalezneme lístkový katalog, 25 počítačů pro
vyhledávání v katalogu elektronickém, informační pult stojící přímo u vstupu do
půjčovny, stůl, kde se vystavují čtenářské průkazy, místnost, kde jsou připravené vyžádané knihy k vyzvednutí čtenáři, kteří následně procházejí přes pult evidence výpůjček. Stůl, kde vystavují čtenářské průkazy, je situován pod schodiště vedoucí do mezipatra. Mezipatro je v každém patře knihovny, rozděluje studovny na hlavní sál a
mezipatro. V přízemí je v mezipatře umístěn věcný lístkový katalog. Průchodem vedle bufetu se dostaneme do zaměstnanecké části přízemí, která má svůj zvláštní venkovní vchod umístěný na jižní straně knihovny. Objevíme zde šatnu zaměstnanců, výdej jídel, vrátnici, expedici, provozní místnost, osobní a nákladní výtahy a samozřejmě sklad knih. 5.9.3. mezanin 1.:
V levém křídle přízemí slouží mezanin jako balkon nad jídelnou a kavárnou. Na balkoně
nad kavárnou architekti vytvořili uzavřený kuřácký kout. 5.9.4. patro 1.:
V prvém křídle prvního patra mohou čtenáři navštívit studovnu humanitních věd s 140
pracovními místy a 15 počítači. V tomto patře se také návštěvník musí podrobit průchodem přes kontrolní bod. V 1. patře končí panoramatický výtah. V levém křídle se
nachází studovna a pracoviště oddělení periodik. Prostory skaldu v tomto patře jsou
z části přístupné čtenářům jako volný výběr přírůstků knihovního fondu z posledních let.
30
5.9.5. mezanin 2.:
Mezipatro humanitní studovny obsahuje vybrané tituly časopisů a 32 studijních míst.
V levém křídle jsou umístěna pracoviště automatizace a programátorů a techniků zajišťujících správu SW a HW systémů. 5.9.6. patro 2.:
V pravém křídle se nalézá studovna biologických věd, má 120 studijních míst a 14 míst
k práci s počítačem. V zadní části této studovny se nalézá pult, kde si čtenáři vyzvedávají
vyžádané prezenční výpůjčky. Levé křídlo je v tomto patře určeno také k návštěvě čtenářů, kteří zde naleznou studovnu rukopisů, starých a vzácných tisků. 5.9.7. mezanin 3.:
Tento mezanin v prvém křídle budovy slouží jako balkon pro uskladnění časopisů
z oblasti biologických věd a má 32 studijní míst. Levé křídlo je určeno útvaru zpracování
knihovních fondů. 5.9.8. patro 3.:
Třetí patro a jeho prostory v pravém křídle zabírá studovna technických a exaktních
věd. Má 140 studijních míst s 12 místy s počítači. Levé křídlo stejně jako v 3. mezaninu zabírá útvar pro zpracování knihovních fondů. 5.9.9. mezanin 4.:
4. mezanin je posledním patrem celé budovy, jeho pravá část slouží jako pracoviště a
volný výběr zvláštních druhů technické literatury. V levém křídle sídlí vedení knihovny, ekonomický a správní útvar. 5.10.
Sklady
Jak jsem se již zmiňovala, na skladové prostory byla vymezena celá zadní část budovy MZK. Jsou to ony dvě šedivé věže, které architekt Doležal tolik kritizoval pro jejich
monotónnost. Sklady prochází celou výškou budovy a nalézají se v každém patře i mezipatře. Začínají v druhém podzemní patře a pokračují ještě nad čtvrtý mezanin. Blok
je z části narušen v prvním patře, kde je jeho část zpřístupněna čtenářům. Díky umístění skladů do odděleného bloku budov, který prochází celou výškou knihovny a
zpracováním knih v suterénních patrech, se cesta knihy s cestou čtenáře nikde nekříží.
31
Sklady nemají ve všech patrech stejnou velikost a množství uložených jednotek. Celkem
prostory skladiště umístí 56 tisíc metrů knihovního fondu., tedy 2 miliony knihovních jednotek. V knihovně je celkem 10 podlaží regálů. Ve dvou podlažích jsou použity kompaktní regály v ostatních standardní regály s bajonetovým závěsem. 5.11.
Sociální zařízení
Blok WC prochází všemi nadzemními patry knihovny. Je umístěn hned vedle vchodu
do studovny. Je přehledně a jasně označen. Podle architekta Doležala23 umístění bloku
WC do nejatraktivnější přední prosklené části vyvolává dojem, jako by se už nikam
jinam nevešel a tak byl umístěn zde a jednoznačně znepřehlednil jasnost konceptu. Já však toto umístění vidím z čistě praktické stránky. Umístění WC hned vedle vstupu a
východu ze studoven je nejlogičtější, kde jinde by přeci mělo WC být? Zde je čtenářům nejdostupnější a lze ho jednoduše nalézt. 5.12.
Šatny
Šatny v MZK nalezneme v přízemí, hned vedle vchodu do půjčovny. Je nutné si zde
odložit veškerá zavazadla a bundy či kabáty. Šatny jsou zabezpečeny systémem uzamykatelných skříněk. V průběhu provozu nové knihovny se zde událo několik změn.
Na začátku bylo možné uschovávat věci do skříněk pouze na desetikorunu, postupem času přibyly skřínky na dvoukoruny a čtenář má i možnost si v šatně u obsluhy mince
vyměnit. Jistě tyto změny přišly na základě skříněk neustále porouchaných nesprávným používáním a vhazováním jiných mincí či různých žetonů. Tak ale bohužel skříňkový systém ztratil jednu ze svých největších výhod a to nepotřebnost jakékoliv neustálé personální přítomnosti. 5.13.
Občerstvení
Občerstvení je zajištěno literární kavárnou, která se nalézá v přízemí knihovny a lze ji
navštívit i bez čtenářského průkazu. Interiér kavárny je plně kompatibilní s celkovým
vzhledem knihovny. Kavárna je mezipatrově rozdělena, v druhém patře je vyhrazeno uzavřené oddělení pro kuřáky. V přízemí je možnost bohatého občerstvení nebo posezení nad kávou a příjemného odpočinku od náročného studia. Myslím, že v MZK
DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., ISSN 0862-7010, s. 29 23
32
kavárna odpovídá čtenářským požadavkům na možnost občerstvení a podle mého názoru je vysoce nadstandardní. 5.14.
Orientace
Dle mého názoru je orientace v budově MZK snadná a přehledná. V každém patře knihovny visí na přehledném místě tabule s navigací všech pater a oddělení, které v knihovně jsou. Na této tabuli je jasně vyznačeno patro, kde se zrovna nalézáte. Popisy
na jednotlivých odděleních jsou jasné a srozumitelné i celé rozmístění a systém studoven je přehledný a jednoduše vyřešený. V každé studovně visí hned u vchodu podrobný plánek studovny s vypsanými službami a jejich umístěním. Pro nevidomé čtenáře je orientace usnadněna naváděcím zařízením, které bohužel funguje pouze na chodníku,
kde je dovede ke schodům. Zvukové prvky orientace jsou použity také u výtahů, jinak se po knihovně nevidomí čtenář musí orientovat bez zvukového navádění. 5.15.
Interiéry
Interiéry knihovny zceluje hrušková dýha použitá na stoly, židle i regály ve všech
studovnách a prostorech přístupných čtenářům. V zaměstnaneckých prostorech je použit náhradní materiál melamin (plast) v provedení hruška. Stěny jsou vymalovány
bílou barvou a čelní stěny jsou vyzdobeny četnými obrazy s různou tematikou. Na
podlahy v hlavní hale byla použita tmavá žula, která souvisí s celkovou koncepcí budovy. V jednotlivých studovnách jsou použity koberce v různých barvách podle studoven, pro snadnější orientaci. Koberce je vhodné používat v knihovnách z důvodů
většího odhlučnění. Musí se však dbát na výběr antistatických koberců kvůli vytváření
statického náboje u lidí. Také je třeba dbát na výběru druhu koberce a jeho barvě z důvodu složitosti pozdější údržby.
„Studovny jsou umístěny do vysokých, půdorysně mírně zvlněných prostorů, které mají po celé délce jižní strany vložený ochoz. Prostory jsou dostatečně univerzální na to, aby
mohly reagovat na případný jiný způsob provozování knihovny, vynucený vývojem informačních technologií. Do interiérů studoven se promítá základní proudová
koncepce. Jednotlivé proudy jsou zde vytvořeny řazením základního stavebního prvku interiéru – příčných svislých desek. Svislé desky tvoří nosné sloupy, čela stolů, výčnělky
na regálech a zábradlí ochozu. Pravidelný, monotónní rytmus je zvolen tak, aby co nejméně narušoval soustředění při studiu. I při dodržení zmíněného rytmu vznikají ve
studovnách různé typy studijních míst: hromadné u velkých stolů ve vysokém prostoru, 33
menší skupiny pod ochozem a na ochozu.“24 (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr.
č. 5)
5.16.
Volný výběr
Poměr volného výběru ke klasickému systému výpůjček přes pult je u MZK poměrně nízký. Ve všech třech hlavních studovnách nabízí knihovna k dispozici jen 60 000 svazků volného výběru na 450 studijních míst. 5.17.
Hlučnost
„V interiéru je odstupňován charakter jednotlivých prostorů, od rušného vnějšího až po
klidný studijní. Vstupní hala je řešena jako volný, přehledný a prosvětlený prostor, maximálně opticky propojený s exteriérem před hlavním vstupem i atriem. Severní
fasády jsou opatřeny okny se zasklením k = 1,5 se zvukovou neprůzvučností 36 dB, což
vytváří odpovídající zvukovou bariéru mezi studovnami a hlukem z Kounicovy ulice.“25
I přesto je vstupní hala spolu s ostatními propojenými chodbami a přilehlou kavárnou
nejrušnějším místem v knihovně. Větší hluk se také objevuje v půjčovně, tento zvýšený hluk je vytvářen velkou fluktuací čtenářů. Již v půjčovně je použit koberec a akustické podhledy k většímu odhlučnění prostor. Stejné techniky jsou použity ve všech studovnách, kde je hluku daleko méně, díky menší fluktuaci návštěvníků. 5.18.
Klimatizace
„Budova je v části skladů knih plně klimatizována včetně kontroly vlhkosti. Prostory pro návštěvníky a kancelářské prostory při jižní fasádě u obou křídel objektu jsou
autonomně klimatizovány systémem FCU. Kanceláře na severní fasádě, tedy směrem do
atria budovy, jsou větrány pouze přirozeně okny.“26 Sklady je možné větrat i přirozeně,
stejně jako obě křídla budovy. Hlavní hala má přívod vzduchu dole přívodním kanálem
a nahoře otevíracími okny. Vzduch do budovy se nasává přes akumulační komoru,
umístěnou pod budovou, kde se v zimě vzduch předehřeje a v létě mírně ochladí. Klimatizace v MZK je velmi hlučná a ruší čtenáře při jejich studiu. Topná tělesa jsou ve
ADÁMEK,T. – BENEDIKT,P.: Moravská zemská knihovna v Brně. In Knihovna a architektura 2001, LOŠŤÁKOVÁ, D. – KOCÁNOVÁ, L.2003.s. 31 2525 ADÁMEK,T. – BENEDIKT,P.: Moravská zemská knihovna v Brně. In Knihovna a architektura 2001, LOŠŤÁKOVÁ, D. – KOCÁNOVÁ, L.2003.s. 30 26 Tamtéž. s.32 24
34
studovnách umístěna pod okny a jsou zakryta dřevěnými ochrannými kryty, které jsou sladěny s okolním mobiliářem. 5.19.
Osvětlení
5.19.1. Umělé:
V knihovně byla použita jen stropní světla, nejsou zde jednotlivá bodová světla u
studijních míst, která si může čtenář sám nastavit podle potřeby. U vysokých stropů užitých v prostorách studoven se tento způsob osvětlení může jevit jako hendikep. V knihově není použito ani přímé nasvícení regálů s knihami. 5.19.2. Denní:
Všechny studovny se svými pracovními místy jsou situovány na severní straně v pravém
křídle budovy. Jejich okna tedy směřují na sever, popřípadě do středního atria budovy a
přímé paprsky slunce tak nemohou moc často rušit čtenáře. Zároveň jsou studijní místa
ve studovnách umístěna u oken, která většinou zabírají obě podélné stěny studoven a tak má čtenář dostatek denního světla. Ve studovnách a kancelářích umístěných na jižní
straně byly namontovány vnitřní rolety, kvůli zabránění dopadání rušivých slunečních paprsků.
35
6. Krajská vědecká knihovna v Liberci 6.1.
Základní fakta
Základní parametry knihovny:
Projekt / Stavební akce:
Kontaktní informace:
Provozní hodiny knihovny za týden: 45 Počet pracovníků knihovny: 81,47 Obsluhovaná populace: 100 000 Registrovaní čtenáři: 30 883 Průměrný počet návštěvníků za den: 2 000 Počet knihovních jednotek: 1 239 025 Kapacita sbírek: (v běžných metrech) 31 000 Zastavěná plocha: 1 556 m2 Obestavěný objem: 68 000 m3 Výška budovy: 35 m Celková plocha všech podlaží: 12 646 m2 Plocha skladů (bez volného výběru): 2 073 m2 Plocha pro služby uživatelům: 4 117 m2 Volný výběr samotný: 2 937,4 m2 Počet čtenářských míst: 320 Počet nadzemních podlaží: 5 Počet podzemních podlaží: 11 Kapacita stacionárních regálů: 252 000 bm Kapacita kompaktních regálů: 850 000 bm Vytápění: dálkové Klimatizace: půjčovny, sály, sklady, trezor, garáže Dopravní systémy: výtah osobní, výtah nákladní Počet parkovacích míst pro uživatele: 83 Celkové náklady na stavbu: 516 673 tis. Kč stavební část: 419 442 tis. Kč technologická část: 500 tis. Kč interiér: 96 731 tis. Kč Zahájení stavby 1997 Kolaudace stavby 2000 Otevření knihovny 2001 Architekt: Ing. Arch. Radim Kousal Dodavatel stavby: stavební podnik Ralsko, a.s. Dodavatel regálů: stavební podnik Ralsko, a.s., výrobce regálů: Mauser Dodavatel interiérů pro služby: stavební podnik Ralsko, a.s., PFD27
Údaje dle: Státní technická knihovna – Výstavba a rekonstrukce knihoven [online]2003, 2.8.2005 [cit.10.02.2006] Dostupné z: http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html 27
36
6.2.
Historie knihovny
V Liberci první česká knihovna vznikla na základě sloučení knihoven několika spolků v roce 1904 a její první sídlo byla jedna místnost v Národním domě (dnes hotel Česká beseda). Již od roku 1902 zde fungovala první německá knihovna a v roce 1924 byla
otevřena Bücherei der Deutschen – národní knihovna Němců žijících na území ČSR,
která samozřejmě zanikala po roce 1945. Návštěvnost české knihovny byla velmi
vysoká, a tak její umístění v hotelu nevyhovovalo jeho provozu, proto se již před 1. světovou válkou uvažovalo o přesunu knihovny. Žádost knihovny po 1. světové válce o
přidělení nových prostor byla zamítnuta, ale knihovna našla nové působiště ve dvoře
policejního ředitelství (v dnešní Blažkově ulici č. 6). Zprvu zde byla jen jedna místnost, která se v roce 1929 rozšířila o další dvě. V této budově knihovna sídlila až do svého zániku v roce 1938. Po 2. světové válce vznikly v Liberci dvě knihovny: Česká lidová
knihovna (později Ústřední městská knihovna Václava Kopeckého) a Státní studijní knihovna. Česká knihovna získala své prostory po německé knihovně Stadtbücherei v
Moskevské ulici č. 18. Budova knihovny byla postavena v roce 1863 a sloužila jako víceúčelové zařízení. V roce 1949 byla upravena pro účely knihovny. Státní studijní
knihovna sídlila v ulici U věže čp. 9 v prostorné budově, která byla z vnitřku dřevěná, což bylo pro knihovnu osudné a v roce 1954 vyhořela, v požáru zanikla většina svazků.
Zbytek byl na několik let uskladněn a později přestěhován do nové budovy na náměstí
dr. Edvarda Beneše (dříve nám. Bojovníků za mír) č. 23. Roku 1958 se Ústřední městská knihovna Václava Kopeckého a Státní studijní knihovna papírově sloučily. Samozřejmě byl vznesen návrh na fyzické sloučení obou knihoven a to v budově Státní studijní
knihovny, která nebyla knihovnou celá obsazena. Tomuto návrhu bylo vyhověno až v roce 1969, kdy byla knihovna sjednocena i fyzicky už pod názvem Vědecká a lidová
knihovna Václava Kopeckého v Liberci. V průběhu uplynulých let v budově proběhly mnohé úpravy interiérů, které pokračovaly i po sjednocení. Knihovna, až do stavby nové budovy, sídlila v budově na náměstí dr. Edvarda Beneše, kam se přestěhovala Státní studijní knihovna po požáru. 6.3.
Novostavba v datech
Postupem let se knihovní fondy rozrůstaly, knihovní prostory stárly a nároky čtenářů se
zvyšovaly, v Liberci vznikal neodvratný požadavek na nové prostory pro knihovnu. V roce 1995 po dlouhých jednáních převzali záštitu nad stavbou nové knihovny, která 37
byla nazvána „Stavbou smíření“, prezidenti České republiky a Spolkové republiky Německa. V roce 1996 proběhla architektonická soutěž a následující rok
bylo
poklepáno na základní kámen nové knihovny, již několik let pod názvem Krajská
vědecká knihovna v Liberci. V létě roku 2000 byly dokončeny stavební práce a knihovna začala vybavovat vnitřní prostory. Kolaudace byla provedena 26. října 2000 a knihovna
byla 9. listopadu slavnostně otevřena. Připravena a otevřena pro veřejnost byla knihovna v březnu 2001. Krajská vědecká knihovna v Liberci se tak po 72 letech stala první stavbou veřejné knihovny této velikosti v České republice. 6.4.
Soutěž
Architektonická soutěž byla vyhlášena v roce 1996. Soutěže se zúčastnilo 5 architektonických projektů a jejím vítězem se stal návrh ing. arch. Radima Kousala z
libereckého ateliéru SIAL - architekti a inženýři s.r.o. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 6) 6.5.
Koncept
Stavba nové knihovny je nazývána „Stavba smíření“. Tento název knihovně náleží
z několika důvodů. Prvním zcela zjevným důvodem názvu je propojení stavby knihovny se synagogou, která připomíná vypálení původní židovské synagogy nacisty 9. listopadu 1938. Dalším důvodem názvu knihovny je spolupráce několika subjektů na financování
stavby, především české a německé vlády. Neopomenutelný důvod názvu je polyfunkčnost knihovny, sloučení vědecké a veřejné knihovny
a plnění funkce
euroregionální knihovny pro euroregion Trojmezí NISA. Knihovna má bohaté fondy
literatury české, německé a židovské. Má sloužit všem vrstvám obyvatelstva, občanům různých ras a národností, hendikepovaným, prostě být otevřená komukoliv. „Vysoká stavebně
technická
flexibilita
architektonického
prostoru
knihovny
umožní
přizpůsobovat se měnícím se požadavkům čtenářů, uživatelů a návštěvníků tohoto kulturního zařízení. Prostor knihovny je vymezen válcovým obalem střechy a pláštěm z průsvitných a průhledných skel. Tento plášť chrání proti slunci proměnlivý (nastavitelný) rastr slunolamu.“28
CEJPEK,J.: Knihovna Liberec a její stavba smíření. Národní knihovnické revue [online]. 2001, č. 1, s. 47-50 [cit. 27.02.2006] Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0101/0101047.html 28
38
6.6.
Urbanistické řešení
Knihovna je umístěna v horním rohu městského centra v komunikačně zalidněné zóně mezi náměstími dr. Edvarda Beneše a Tržním náměstí, v ulici Rumjacevova čp. 1. Její
poloha plynně navazuje na urbanistickou koncepci řazení významných budov města (radnice,
divadlo,
knihovna,
objekt
univerzity).
Knihovna
spolu
s budovou
Podnikatelské banky a objektem Tramac (Severokámen) vytváří polootevřené malé
náměstí, z kterého se do knihovny i synagogy vchází. Je lehce dostupná pomocí osobního automobilu, neboť parkoviště určené i veřejnosti skrývá přímo ve svých
útrobách. Parkoviště je propojeno průchodem do –1 poschodí s knihovnou. Knihovna
je lehce dostupná pomocí MHD, zastávka autobusu je umístěna 50 m od knihovny. Pěší
návštěvníky knihovny čeká nemilý problém s přecházením rušné ulice, na které doposud chybí přechod pro chodce. 6.7.
Architektura
Budova je začleněna ve svažitém terénu, což umožňuje z jedné strany skrýt její monumentálnost a z druhé strany touto monumentálností ohromit. V přední části má
budova tři patra, ve své nejvyšší části má pater již devět. Je to budova postavená na hmotné podnoži, ve které jsou umístěny depozitáře a vnitřní parkoviště. Na podnoži
stojí otevřený flexibilní prostor pro čtenáře, členěný propojenými patry a vymezen
válcovitým obalem střechy. Podnož je obložena tenkostěnnými panely z tryskaného betonu, prostor pro čtenáře má skleněný plášť v kombinaci z průsvitných a průhledných stěn z pískovaného skla. „Prosklené stěny jsou chráněny proti slunci lamelami
z hliníkových roštů a lamelami slunolamů, které v původním projektu byly nastavitelné v části pracoven čítáren a zázemí čtenářských prostorů.“29 Z nedostatku financí se
původní plán změnil a lamely jsou nepohyblivé. Dochází tedy jen k částěčnému zamezení průniku slunečních paprsků. „Plášť modlitebny je obložen žulovými deskami
s povrchovou úpravou „plamenem“. Kamenná dlažba náměstí je provedena z desek
z liberecké žuly a přechází do prostoru vstupní haly informačního centra. Jednoduchost formy je zdůrazněna zasazením objektu knihovny do „dramatického prostředí“ zalesněného svahu s velkým množstvím vzrostlých stromů.“30
Knihovny Evropě – Evropa knihovnám. 1.vyd. Liberec:Státní vědecká knihovna v Liberci, 2001. ISBN 80-85874-18-0. s.16 30 Tamtéž. 29
39
Výrazným prvkem architektury liberecké knihovny je její ojedinělé spojení se synagogou
v jeden objekt. Synagoga je funkčně nezávislá na knihovně, ale architektonicky je včleněna a propojena s knihovnou. Podoba synagogy symbolizuje polovinu Davidovy
hvězdy, která má připomínat minulost a zároveň existenci minulé, současné i budoucí
spolupráce i jiných kultur v tomto euroregionu. Kultury židovské, ale i ostatních kultur žijících na trojzemí hraničního regionu Liberec. Synagoga je z části včleněna do čelní zdi
knihovny, její fasáda má připomínat zeď nářků. Na čelní zdi budovy se nalézá další
velmi zajímavý architektonický prvek, je jím mediální stěna se dvěmi vloženými obrazovkami. Tyto obrazovky mají symbolizovat komunikaci mezi městem a knihovnou
a zobrazují se na nich informace o dění ve městě a regionů, o aktivitách knihovny apod. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 7) 6.8.
Bezbariérový přístup do knihovny
Knihovna má samozřejmě bezbariérový přístup z ulice i z podzemního parkoviště. Po knihovně se mohou pohybovat pomocí výtahu. Za podstatný problém, i když
nesouvisející s architekturou, považuji uzamčení WC pro hendikepované čtenáře a umístění klíče u služby. 6.9.
Popis vnitřního rozvržení budovy
6.9.1. podlaží 0:
Po vstupu do knihovny v přízemí nalezneme vstupní halu s informačním pultem.
(viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 8) Informační pult je umístěn na velmi vhodném místě z hlediska čtenářovi potřeby, z technického hlediska se při provozu
objevily nedostatky. Od dveří neustále proudí chladný vzduch, což velice znepříjemňuje
práci knihovníků i pobyt čtenářů v kavárně. Tento problém vznikl posunutím vchodu a tím i posunutím čidla reagujícího na venkovní teplotu. Řešení problému je stále
v jednání. Po vstupu do knihovny hlavním vchodem po pravé straně nalezneme kavárnu, za ní je umístěna šatna, dále blok WC a před nimi dva prosklené osobní výtahy. Po levé straně od hlavního vchodu má své místo internetová studovna, která je také otevřena do prostoru hlavního vestibulu. Knihovna je volným prostorem procházejícím
celou výškou přední části knihovny rozdělena na komerčně využívanou část a na část knihoven a studoven. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 9)V zadní části
40
hlavního vestibulu se již schází do podlaží –1 a nebo můžeme po schodišti vystoupat do vyšších podlaží.
6.9.2. podlaží 2:
Do podlaží č. 2 se dostaneme pomocí osobního výtahu nebo předního schodiště. Nalezneme zde velký sál a konferenční místnost, které jsou přepaženy pohyblivou
stěnou a jejím odstraněním může vzniknout sál až pro 150 osob. V zadní části sálu je
vestavěna režijní nebo po případě překladatelská kabina. V prostoru před sálem se pořádají různé výstavy a po pravé straně se nalézá kuřárna. 6.9.3. podlaží 4:
Do čtvrtého podlaží se přestěhovala dětská knihovna a sídlí zde nahrávací studio, které
zároveň slouží jako malý sál s maximálním využitím 50 účastníků nebo jako komorní poslechový sál.
Všechny tyto tři patra jsou umístěna v přední části knihovny, ze strany Rumjacevovi
ulice. Následující patra navazují na přední část, která je předělena volným prostorem s několika galeriemi sloužícími jako výstavní prostory a poskytuje nádherný výhled na město Liberec a panoráma Jizerských hor s vévodícím Ještědem. 6.9.4. podlaží -1:
Do –1 poschodí se dostaneme po hlavním schodišti v zadní části hlavního vestibulu.
Pod schodištěm jsou umístěny samoobslužné boxy a je zde velký výstavní prostor. Po
pravé části se nalézá blok WC, dva osobní výtahy, telefonní automat a průchod do podzemních garáží. Ve studijní části tohoto podlaží nalezneme všeobecnou knihovnu
s výpůjčním pultem po pravé straně. Středem studovny prochází ještě jedno schodiště které spojuje podlaží -1 až 3. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha – obr. č. 10) 6.9.5. podlaží 1:
V prvním podlaží je umístěna studijní knihovna s částí využívanou pro periodika a
cizojazyčnou literaturu. V pravé přední části má své kanceláře správa knihovny a v zadní části se nalézají dva studijní boxy.
41
6.9.6. podlaží 3:
Ve třetím podlaží se již zakulacená plocha střechy svažuje a hudební oddělení umístěné
v těchto prostorech je již na poloviční ploše než všeobecná a studijní knihovna. V pravé části knihovny sídlí správa knihovny.
V zadní části knihovna klesá až do –5 podlaží. Technická část budovy obsahuje dvě
patra skladů, prostory odborného a technického zpracování dokumentů a dvě patra veřejných podzemních garáží. Tato část budovy je propojena jedním personálním osobním výtahem a jedním dopravním výtahem, který slouží k rozvozu knihovních jednotek ze skladu do jednotlivých pater knihovny. 6.9.7. popis synagogy:
„V úrovni plata po zničené synagoze vstupujeme k expozici její historie, jež je umístěná
podél pohodlného schodiště vedoucího do modlitebny židovské obce. Sanitární zařízení,
občerstvení a sklad je situován do centrálního válcového jádra, dvě kanceláře potom do posledního podlaží.“31 6.10.
Sklady
V knihovně se nalézají sklady ve dvou patrech a to v podzemních patrech D1 a D2, tedy -2 a -3. Sklady jsou kompletně vybaveny kompaktními regály s kapacitou odhadnutou přibližně na příštích 50 let. Nyní se ve skladech nalézá 1 070 000 jednotek. 6.11.
Sociální zařízení
Sociální zařízení je umístěno v přední pravé části knihovny. Nalézá se ve všech patrech na stejném místě. Tento přístup je výhodnější pro lepší orientaci čtenářů, je brán i ohled na využití komerční části knihovny. WC pro hendikepované čtenáře se nalézá ve všech patrech mimo -1 podlaží. Toalety jsou také označeny Brailovým písmem. 6.12.
Šatny
Šatnu v liberecké knihovně nalezneme v hlavním vestibulu po pravé straně hned za
kavárnou. Šatna je obsluhována personálem. V podlaží –1 se nalézají samoobslužné
boxy. I v liberecké knihovně se vyskytlo mnoho problémů se samoobslužnými boxy. Knihovny Evropě – Evropa knihovnám. 1.vyd. Liberec:Státní vědecká knihovna v Liberci, 2001. ISBN 80-85874-18-0. s.16 31
42
Původně boxy fungovaly na zámek a klíč, který si čtenáři odnášeli s sebou. Z boxů se
stávala úschovna zavazadel jak pro studenty, tak pro bezdomovce a mnohé jiné návštěvníky knihovny. Klíče se neustále ztrácely a zámky byly rozbité. Vedení knihovny
problém vyřešilo zavedením otvírání skříně pomocí čtenářského průkazu. Systém je zatím trochu poruchový, ale myslím že do budoucna se investice velmi vyplatí. 6.13.
Občerstvení
V knihovně slouží k občerstvení čtenářů kavárna umístěná v hlavní vstupní hale.
Kavárna není nijak oddělená od volného prostoru haly. Její vzhled zapadá do celkového
konceptu interiéru knihovny. Nalezneme zde 9 stolů s 39 místy k sezení, bohatý výběr nápojů a drobností k občerstvení. U kavárny se může projevit v zimním období podobný problém s profukováním studeného vzduch od hlavních dveří jako u
informačního pultu. V knihovně také nalezneme v –1 patře nápojový automat. Dle
mého názoru je liberecká knihovna nadstandardně vybavena pro možnosti občerstvení svých čtenářů. 6.14.
Orientace
Orientace po KVKL je podle mého názoru přehledná a jasná, velice tomu napomáhá již původní koncept knihovny. V každém patře u vnitřního propojovacího schodiště je
umístěn panel s plánkem knihovny. Stejný plánek visí také u výtahu na každém
poschodí. Jednotlivé studovny jsou přehledně označené a celková orientace je snadná. Zvukové navádění pro nevidomé čtenáře v knihovně umístěno není, i když na začátku
fungování knihovny byla její část vymezená knihovně pro nevidomé. Z tohoto období v knihovně zůstaly cedulky s Brailovým písmem, které označují hlavní vchod, výtah a jednotlivá tlačítka ve výtahu; jsou umístěny i na všech dveřích v knihovně. 6.15.
Interiéry
Vnitřní prostory knihovny jsou vzdušné, otevřené, transparentní, kombinace kovu a
dřeva působí čistě. Jako podlahové krytiny byly ve veřejně přístupných prostorách v knihovně použity zátěžové kobercové čtverce v modrošedé barvě, načervenalé dřevěné plovoucí podlahy z pařeného buku, pro provozně technické zázemí bylo použito PVC a penízková guma pro důležité komunikační cesty. Koberce jsou
permanentně antistatické a mají protipožární odolnost. Čtyř, pěti a šestipolicové regály
jsou provedeny v kombinaci dřeva a děrovaného kovu. Některé z nich jsou opatřené
43
odkládacími policemi po stranách, které nahrazují odkládací stolky určené pro použitou
literaturu. Sedací nábytek a stolky jsou provedeny ve velmi moderním designu. Materiál použitý na stolky je kombinace dřeva stejného odstínu užitého na regály a kovu. Sedací
nábytek zahrnuje židle vyrobené ze dřeva a kovu, opět ladícího s ostatním nábytkem. Dále jsou po knihovně rozmístěny židle, křesla a gauče s různobarevným textilním polstrováním a několik pohovek v kombinaci kovu a síťované látky. Barevnost nábytků
oživuje a doplňuje interiér knihovny. Studijní místa jsou nepravidelně rozmístěna po celé ploše knihovny a v kombinaci s rozmístěním regálů vytvářejí velmi příjemná studijní a
relaxační místa. Živá zeleň v soudobých kovových květináčích doplňuje příjemné studijní prostředí. 6.16.
Volný výběr
Poměr studijních míst a knihovních jednotek se v průběhu fungování knihovny
několikrát změnil. Nyní bylo dáno více prostoru studijním místům a ve volném výběru je umístěno 230 000 knihovních jednotek na 350 studijních míst. 6.17.
Hlučnost
Liberecká knihovna je koncipována jako velký propojený prostor, tím pádem velmi
záleží na koncepci umístění jednotlivých prostorů a úseků různých knihoven. Od
nejhlučnějších prostorů jako je výpůjční úsek až po nejtišší prostory studijní knihovny.
V konceptu této knihovny nebylo pamatováno na hlučnost mládeže a dětí a špatné
umístění dětské knihovny, která ležela nad studijní knihovnou a přístup dětí vedl přes tuto knihovnu, způsoboval ruch v knihovně studijní. Proto vedení knihovny před dvěmi
lety muselo přistoupit na přestěhování dětské knihovny na místo hudební knihovny, která je oddělená od studijních prostorů. Dále jako ve všech knihovnách je nejvíce hluku
vytvářeno v hlavní vstupní hale, kde je i výpůjční bod a největší fluktuace čtenářů, ve studovnách se hluk snižuje. Ve všech studovnách jsou použity akustické stropní
podhledy a hluk také snižuje částečné použití koberců. Myslím, že užití plovoucí
podlahy a dřevěného schodiště hlučnost prostor velmi zvyšuje a není proto vhodné do prostor knihovny. 6.18.
Klimatizace
V KVKL klimatizace z nedostatku financí nebyla nainstalována. Měl by jí zde nahradit
plný provoz vzduchotechniky, který je však pro rozpočet knihovny finančně neúnosný a
44
proto klima v knihovně není ideální. Navíc při stavbě knihovny finance již nezbyly ani
na zařízení starající se o potřebnou vlhkost vzduch. Tento nedostatek způsoboval
knihovně veliké problémy, ať na lidském faktoru nemocích personálu, tak na knižních jednotkách a jejich nadměrnému vysychání a praskání. Po pádné argumentaci bylo zařízení před dvěmi lety instalováno a vlhkost vzduch se zvedla z nedostačujících 25 %
na průměrných 50 %. Topné jednotky jsou rozmístěné podél prosklených stěn, jsou bílé barvy a snaží se zapadnout do celkového konceptu knihovny. 6.19.
Osvětlení
6.19.1. Umělé
Všechny prostory jsou osvětleny zářivkami, visícími v těsné výšce nad regály
v pravidelných řadách po celé ploše jednotlivých studoven. Na mnoha místech jsou okruhy zářivek moc velké a nedají se proto úsporně ovládat. Jiné osvětlení v knihovně není použito, chybí zde pohyblivé bodové osvětlení jednotlivých studijních míst a není
zde využito ani přímé nasvícení regálů. Dle mého názoru je množství, hustota a umístění zářivek dostatečné. 6.19.2. Denní
Knihovna je ze dvou stran celá prosklená a denní světlo do studoven dopadá i
propojeným prostorem ústředního schodiště, které je ve stropní části posledního patra
prosklené. Studijní místa jsou rozmístěna různě po celém prostoru, ale vzhledem
k velkému množství denního světla jsou všechna dostatečně osvětlena. Prosklené stěny knihovny měly být z venkovních stran chráněny pohyblivými kovovými rastry, které
však z důvodu nedostatku financí zůstaly po dostavbě knihovny nepohyblivé. Nyní
slouží k částečnému zamezení přímého dopadu slunečních paparsků, ale v některých částech knihovny musely být dodatečně nainstalovány vnitřní žaluzie.
45
7. Městská knihovna v Praze 7.1. Základní fakta Základní parametry knihovny:
Projekt / Stavební akce:
Kontaktní informace:
Provozní hodiny knihovny za týden: 51 Počet pracovníků knihovny: 90 Obsluhovaná populace: 1 000 000 Registrovaní čtenáři: 75 000 Průměrný počet návštěvníků za den: 3000 – 4000 Počet knihovních jednotek: 661 000 Obestavěný objem: 33 340 m3 Celková plocha všech podlaží: 6 280 m2 Počet čtenářských míst: 431 Počet nadzemních podlaží: 5 Počet podzemních podlaží: 2 Kapacita stacionárních regálů: 100 00 bm Kapacita kompaktních regálů: 3 000 bm Vytápění: jiné Klimatizace: sály Dopravní systémy: výtah osobní, výtah nákladní Počet parkovacích míst pro uživatele: 0 Celkové náklady na stavbu: 211 000 tis. Kč stavební část a technologická část:169 000 tis. Kč interiér: 42 000 tis. Kč Zahájení stavby:1995/11 Kolaudace stavby: 1997/11 Otevření knihovny: 1998/04 Architekt: Atrea s.r.o. ,Ing. Jiří Grosz arch. Jiří Zavadil Dodavatel stavby: Konstruktiva Konsit a.s. Ing. Petr Novák Dodavatel regálů: řada firem Dodavatel interiérů pro služby: řada firem32
Údaje dle: Státní technická knihovna – Výstavba a rekonstrukce knihoven [online]2003, 2.8.2005 [cit.10.02.2006] Dostupné z: http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html 32
46
7.2. Historie knihovny První veřejná knihovna byla v Praze založena roku 1891 se sídlem v ulici Na Zderaze na
Novém městě. Po několika stěhováních v průběhu dalších let našla trvalé umístění na
nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě. Z tohoto místa se
knihovna již nepřestěhovala. Prvním impulsem pro stavbu nové velké ústřední knihovny v Praze bylo sjednocení Prahy v roku 1920, které spojilo 38 obcí a měst v okolí Prahy
s Prahou. Do konce roku 1922 vedení pražské knihovny připravilo plán sjednocení veřejných knihoven na nově vzniklém území. Tento plán se však začal realizovat, až
když byl nalezen prostor pro novou knihovnu. V roce 1923 byl schválen návrh na
postavení nové knihovny na místě stávající knihovny na Mariánském náměstí čp. 98 a na vykoupených přilehlých pozemcích, které umožnily zastavět celý blok mezi Valentinskou a Žateckou ulicí. Za tento návrh se postavila Pražská městská pojišťovna a
její ředitel Antonín Šebek. Již 20. 6. 1923 po předání stavebního programu vytvořeného ředitelem knihovny dr. Thonem a schválení programu na Pražské obci byla vypsána soutěž, ve které zvítězil projekt architekta Františka Roitha. V květnu již začaly výkopy. Na počátku roku 1926 byla zbourána stará knihovna a práce pokračovaly.
Nová knihovna byla 25. 10. 1928 slavnostně předána. Otevření knihovny pro veřejnost probíhalo postupně. První provoz byl otevřen 22. 4. 1929 a poslední dokonce až 1. 12. 1930. Stavba stála 33 mil. Kč a byla postavená na ploše 4000 m2. Byla to první účelová knihovnická stavba na území Československé republiky. (viz. Příloha č. 2 -
Obrazová příloha - obr.č.11) V průběhu dalších let probíhaly v knihovně mnohé úpravy
a změny. Již roku 1932 se přistěhovalo hudební oddělení, 1933 zahájilo činnost slepecké oddělení, byly provedeny i stavební úpravy a některé změny v mobiliáři a estetickém výrazu některých prostorů.
7.3. Novostavba v datech Již v sedmdesátých letech přestávala budovy knihovny vyhovovat měnícím se a vzrůstajícím požadavkům na moderní veřejnou knihovnu. Od roku 1986 do roku 1992
se začaly promýšlet změny a bylo vytvořeno několik návrhů, které nebyly přijaty. Roku
1992 byl ustanoven tým 15 vedoucích pracovníků MKP, který po roční práci v září 1993
předložil návrh na přestavbu Městské knihovny v Praze. Tento návrh byl 12. 10. 1993
vydán ředitelkou knihovny Mgr. Annou Bimkovou jako závazný dokument. Tohoto dokumentu bylo využito velmi záhy po jeho ustanovení. V letech 1992 až 1993
47
probíhala generální oprava ústředního topení, v návaznosti na schválený dokument bylo generální opravy využito k několika zásahům do budovy v jejím suterénu. Například
přestropování, které se ukázalo jako důležitý prvek pro zvětšení prostor v knihovně. Architektonická soutěž proběhla v roce 1994 a stavební povolení bylo vydáno 26. 10.
1995. Rekonstrukce začala již v roce 1994 první etapou a to rekonstrukcí rezidence
primátora. V následujících letech proběhly ještě dvě etapy rekonstrukce, která byla ukončena v roce 1998.
7.4. Soutěž Soutěž na celkovou rekonstrukci byla vypsána 28. 11. 1994. Do výběrového řízení se
přihlásilo sedm firem, finálně byly hodnoceny čtyři firmy. Jako povinné součásti řízení byly uvedeny doba zpracování projektu, cenová nabídka, skica nové podélné galerie v
pravých sálech. Zvítězil návrh architektonického a inženýrského ateliéru ATREA, s.r.o. z Prahy a jako generální dodavatel firma Konstruktiva Konsit, a.s.. Hlavní příčinou
výběru architektonického ateliéru byla jejich bohatá zkušenost s rekonstrukcemi památkově chráněných objektů. Důvody pro zvolení firmy Konsit byla znalost budovy
již z předešlé rekonstrukce primátorské rezidence umístěné v budově a vybudované stavební zázemí.
7.5. Koncept Základní myšlenky byly již zakódovány v Rozhodnutí ředitelky MK z roku 1995 a to:
uvolnit čtenářům všechny vhodné prostory a další pro ně vytvořit, automatizovat provoz knihovny a nabídnout nové služby. Autoři návrhu rekonstrukce se především
snažili o návrat k původnímu prostorovému konceptu architekta Roitha a částečně se snažili uchovat nebo obnovit původní detaily interiéru. V existenci budovy, která byla původně určena pro knihovní prostory a možnosti návratu k původnímu konceptu je zásadní rozdíl mezi Knihovnou Jiřího Mahena a Městskou knihovnou v Praze. U
Knihovny Jiřího Mahena palác původně sloužil jako obytným prostor a od toho se
odvíjela možnost změn nebo návratu k původním prvkům. Vnější vzhled budovy byl
zachován, s výjimkou výměny poutače vstupu do dětské knihovny na boční straně budovy.
7.6. Urbanistické řešení Rekonstrukce budov na urbanistickém řešení nemá možnost nic změnit, záleží tedy na
původním staviteli. Městská knihovna Praha je umístěna v blízkosti historického centra
48
Prahy na Mariánském náměstí čp.1. Její dostupnost hromadnou městskou dopravou je naprosto vyhovující. Stanice metra je umístěna sto metrů od hlavního vchodu do knihovny. I zastávky tramvaje a autobusu jsou umístěny v blízkosti knihovny.
7.7. Architektura Jak už je výše zmíněno, základní ideou autorů byl návrat k původnímu konceptu
knihovny z roku 1928, vnější vzhled budovy je zachován a vnitřní prostory jsou přestavěny a využity podle současných požadavků. „Základní struktura budovy se nezměnila – informační hala ležící v ose s předním vchodem, slouží jako výchozí bod k různým oddělením knihovny a jejich knižním fondům. Obojí bylo důkladně přeorganizováno.“33
Základní myšlenka provozního řešení byla vrátit čtenářské prostory čtenářům. V důsledku toho byly zrušeny služební prostory v dětském oddělení, hudebním oddělení a ve studovně. Následně byly přestropovány nejrůznější prostory. Nejzásadnější změnou se stalo částečné zastřešení dvou venkovních dvorků na obou stranách informační haly, dvorky dříve sloužily k větrání a osvětlení dvou suterénních sálů. Tímto zásahem vznikly větší prostory pro čtenáře i sklady a zároveň v nezastřešené části vznikla příjemná
venkovní atria. Dalším velkým zásahem bylo vložení podélných galerií do čtyř
čtenářských sálů, tyto galerie se vracejí zpět k původnímu Roithovu návrhu. V některých částech jsou zachované nebo obnovené původní prvky interiérového vybavení, v jiných částech jsou tyto prvky vkusně nahrazeny soudobým designem a materiály. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha - obr.č.12)
7.8. Bezbariérový přístup do knihovny Knihovna je bezbariérově přístupná bočním vchodem z Valentinské ulice. Tímto vchodem se hendikepovaní dostanou do druhého suterénu tedy do sálů a učeben. Další pohyb po knihovně jim umožní výtah. Bohužel původní stavební řešení budovy neumožnilo vstup hendikepovaným čtenářům na vestavěné galerie. 7.9.
Popis vnitřního rozvržení budovy
Celá budova knihovny je velmi spletitá a není rozdělena na jednotlivá přesně ohraničená patra. Některá patra navíc knihovna nevyužívá celá a dělí se o ně s dalšími institucemi. HERSCHER, A.: Monument stylu a historická monumentalita. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 1998, roč. 44, č. 19., s. 48, ISSN: 0862-7010. s.48 33
49
7.9.1. II. suterén: Do druhého suterénu se čtenář dostane po dvou schodištích z vestibulu v přízemí
knihovny. Vstoupí do předsálí, kde je po levé i pravé straně umístěna šatna. Zde došlo
ke změně oproti stavu před rekonstrukcí, oběma šatnám byla zmenšena hloubka skoro o
polovinu a vzniklý prostor byl na levé straně vyhrazen zázemí bistra a na pravé straně
úklidovým prostorům, komoře pro optický rozvaděč Pragonetu a sklad. Mezi těmito prostorami je umístěno technické zázemí a naproti němu přes předsálí má své místo
velký sál s 390 místy plus 10 místy pro hendikepované. Po levé straně stojí malý sál
se 140 místy a 5 místy pro vozíčkáře. V zadní části obou sálů byly vybudovány tlumočnické kabiny, dvě pro velký sál a jedna pro malý. Ještě více
nalevo se nachází učebna. Na pravé straně od velkého sálu je vymezeno místo divadlu
Říše loutek. Na opačné straně zcela v pravém předním rohu budovy nalezneme vchod do primátorské rezidnece, WC je naproti a druhé WC leží na opačné straně budovy.
7.9.2. I. suterén: I. suterén vznikl zcela nově při rekonstrukci knihovny, díky vestavění dvou galerií po
stranách obou schodišť vedoucích do II. suterénu. Vpravo vznikl prostor pro čítárnu novin a populárních časopisů se 40 místy. Do čítárny se lze dostat hned z podesty u hlavního vchodu do knihovny. Ze stejného místa se čtenář dostane i do prostoru, který vznikl na levé straně a slouží jako bistro se 45 místy u stolů.
7.9.3. přízemí: Přicházející čtenář hlavním vchodem vejde do vestibulu knihovny. Ve vestibulu se nachází registrace čtenářů, pokladna, místo pro vracení knih, šatna a samoobslužné
skříňky, dvě malá respiria (prostory určené k oddechu), dva „knihomaty“ (přístroj sloužící čtenářům ke kontrole jejich osobního účtu) a vrátnice. Vchod do hlavních čtenářských prostor je přímo naproti schodišti od hlavního vstupu, vchod slouží zároveň jako kontrolní bod a centrální výpůjční protokol. Za vchodem se již rozkládá
centrální hala – úsek beletrie. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha - obr.č.13)
Z centrální haly je právě díky zastřešení původních venkovních dvorků a přestropení možné vstupovat do ostatních oddělení, která byla dříve dislokována do sedmi
samostatných oddělení. Po levé straně je možné vstoupit, přes malou chodbu s toaletou, do hudebního oddělení a přes něj se dostat do úseku dětí a mládeže. (viz. Příloha č. 2 -
Obrazová příloha - obr.č.14) Úsek dětí a mládeže má však ještě svůj vlastní vchod
50
z Valentinské ulice. Zachoval se tak původní stav, ale také bylo zabráněno případnému rušení studujících pobíháním a pokřikováním dětí. Ve vchodu je umístěna i šatna pro odkládání zavazadel a svršků. Po pravé straně centrální haly je umístěn úsek naučné literatury. Dvorky mezi úseky nebyly zastřešeny celé a tak se zde nachází příjemná venkovní
atria
lákající
čtenáře
k posezení.
(viz. Příloha
č.
2
-
Obrazová příloha - obr.č.15) V ještě vzdálenější části od hlavního vchodu se nalézají
místnosti, do kterých čtenář nemá přístup. Jedná se o zpracování novinek, výdej ze
skladu, rezervace knih, odstav vozíků, šatna pro pracovnice, denní místnost a kuřárna pro pracovníky a zpracovávání časopisů. Za centrální halou a výdejem ze skladu je
umístěn menší sklad. Přímo vedle hlavního vchodu do knihovny se nalézají ještě dva prostory. Na levé straně sídlí informační středisko Městské knihovny, které slouží ke
zkoušení nových médií. Do informačního střediska se návštěvníci dostanou také samostatným vchodem z Valentinské ulice. Po pravé straně je umístěn úsek divadelní a filmový.
7.9.4. zvýšené přízemí: Ve zvýšeném přízemí v zadní části od vchodu do úseku dětí a mládeže je umístěna
kancelář vedení služeb. V úseku dětí a mládeže vzniklo zvýšené přízemí postavením
galerie. Stejným způsobem vzniklo zvýšené přízemí v úseku naučné literatury. Zvýšené přízemí nad informačním střediskem je také galerie na které je umístěn pragensijní fond
a nad informačním střediskem vznikla ještě jeho studovna s přístupem na internet a
různé databáze. Při přechodu z informačního střediska do studovny internetu a databází nalezneme telefonní automat. Galerie je vystavěná i v divadelním a filmovém úseku.
Nad divadelním a filmovým úsekem stojí klubovna, která je využívána personálem knihovny k poradám apod. 7.9.5. další patra
Knihovna využívá i další patra budovy. Sklady jsou umístěny v 1., 2., 3., a 5. patře.
V prvním a třetím patře je umístěna primátorská residence. Ve čtvrtém patře sídlí ředitelství knihovny.
7.10. Sklady V MKP se nalézá více skladů na různých místech. Hlavní sklady jsou umístěny v 1., 2., 3. a 5. patře budovy knihovny, dále jsou ještě v I. suterénu a za hlavní halou. Sklady jsou
51
vybaveny kompaktními i obyčejnými šestipolicovými regály. Celkově je ve skladech uloženo 480 000 knihovních jednotek.
7.11. Sociální zařízení Sociální zařízení pro čtenáře se nalézají v přízemí a v II. suterénu knihovny. WC v II. suterénu knihovny jsou využívána spíše při událostech konaných v sálech nebo učebnách II. suterénu, i když jsou po celou dobu provozu knihovny otevřená a
přístupná. Jsou zde i WC pro hendikepované. Skoro všichni čtenáři tedy využívají
toalety umístěné v krátkých průchozích chodbách vzniklých zastřešením venkovních
dvorků. Na levé straně od vstupu do centrální haly jsou pánské toalety a na pravé straně dámské toalety a toalety pro hendikepované čtenáře. Myslím si, že pro průměrnou denní návštěvnost 3000 čtenářů, je množství popřípadě umístění toalet nevhodné.
7.12. Šatny V přízemí se šatna nachází v pravé části vestibulu knihovny. Při rekonstrukci byla
doplněna 124 samoobslužnými zavazadlovými skříňkami stojícími v levé části vstupního vestibulu. Další šatny se nachází v II. suterénu, jsou to šatny s personální obsluhou
stejně jako šatna ležící v přízemí. Jak již bylo popsáno výše, před rekonstrukcí zde byla jen jedna šatna, po rekonstrukci byla vybudována i druhá šatna, oběma byl však
zmenšen prostor. Jedna z těchto šaten je otevřena v průběhu otvírací doby knihovny a druhá pouze v době konání akcí v prostorách II. suterénu. V knihovně se nalézá ještě jedna šatna a to šatna pro dětské čtenáře u vchodu z Valentinské ulice.
7.13. Občerstvení K občerstvení čtenářů slouží v knihovně bistro umístěné v I. suterénu po levé straně.
Bistro má 45 míst u stolů a je příjemným místem odpočinku a setkávání čtenářů s bohatým výběrem nápojů a malého občerstvení. Vizáž bistra je sladěna s celkovou koncepcí knihovny. 7.14.
Orientace
Orientace po budově a ve vnitřním knihovním prostoru je přehledná a srozumitelná. Po
příchodu do hlavní studovny máte možnost nastudovat plánek rozmístění jednotlivých
studoven. V každé studovně je umístěn plánek s rozmístěním fondu. Jednotlivé úseky,
oddělení fondu a informační body jsou přehledně označeny závěsnými tabulemi, připevněnými průhlednými vlasci ke stropu. Ostatní oddělené úseky jsou výrazně
52
pospány. Celková orientace po budově je celkem snadná, chyběla mi pouze tabule
s celkovým orientačním popisem všech místností a provozů v celé budově. Orientace pro nevidomé je v knihovně vyřešena pouze zvukovým naváděním před knihovnou. V knihovně již žádné navádění ani jiné orientační pomůcky nejsou použity.
7.15. Interiéry „Interiéry dotváří celkový dojem z knihovny, ale především zajišťují plnění všech jejích
funkcí. Kombinace dochovaných historických interiérových prvků s nově vyrobeným mobiliářem, akustickými obklady stěn a novou podlahovou krytinou klade důraz na
funkčnost a estetický výraz.“34 V Pražské městské knihovně se prolínají soudobé prvky
s původními repasovanými a restaurovanými prvky interiéru. Stropy byly v některých místnostech restaurovány jako např. původní strop ve stylu art deco v centrální hale, jiné byly vymalovány v barvách ladících se stropem v centrální hale. Ve vestibulu byla
nahrazena nevhodná dlažba, stejně jako v předsálí ve II. suterénu. Vložené galerie jsou
podle původního Roithova návrhu, ale svým vzhledem jsou velmi soudobé.
„Jednoduché zábradlí ( plné desky u podélných galerií a horizontální ocelové tyče –
z důvodu maximální průhlednosti - u příčných) nechává tyto konzoly plně vyznít. Aby bylo dojmově docíleno co největší lehkosti, jsou galerie přístupné točitými schodišti bez boční schodnice.“35 Úseky, kde prostor vypadá skoro totožně jako původní Roithova
knihovna, se nalézají v informačním středisku a divadelním úseku. V ostatních částech knihovny jsou všechny nové prvky navrženy soudobě. „V bočních čtenářských sálech, kde bylo originálních prvků zachováno nejméně, jsme zvolili záměrně odlišnou
barevnost – javorovou dýhu v kombinaci s modře lakovanou ocelí. V ostatních
interiérech jsou nové dřevěné prvky bukové, mořené na „čaj“, v kombinaci s grafitovým nástřikem kovových částí. V předsálí je navíc použita tmavě zelená barva pro zámečnické prvky.“36 Oba sály ve druhém suterénu prošly několika úpravami. Malý sál
prodělal změnu pouze ve výměně dřevěných lavic. Velký sál prošel kompletnější
rehabilitací k původnímu vzhledu (obložení stěn, stropní kazety atd.). V obou sálech také byla změněna křivka viditelnosti, rozšířena pódia a provedeny akustické úpravy.
Regály v divadelním úseku a v informačním centru jsou repasované podle původního KURKA, L.: Přestavba služeb a rekonstrukce ústřední městské knihovny v Praze, Příbram: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1998. 62 s. ISBN80-85-851-07-5.s. 41 35 ZAVADIL, J., GROSZ, J.: Rekonstrukce městské knihovny v Praze , Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 1998, roč. 44., č.19., s.42-44, ISSN: 0862-7010.s. 42 34
53
návrhu pro knihovnu. Jako podlahová krytina ve všech úsecích je použita gumová
podlaha v několika barevných provedeních. Stoly a židle jsou ze dřeva a kovu, židle jsou
textilně potaženy v červené a modré barvě. V některých úsecích jsou použity prosklené výstavní vitríny. V budově není umístěno mnoho uměleckých děl. Autoři nechali
vyniknout samotnému interiéru knihovny, vitrážovým oknům, malovanému stropu atd. Jediným významným uměleckým dílem je objekt s názvem Idiom umístěný ve vestibulu knihovny.
7.16. Volný výběr Ve volném výběru čtenář nalezne 120 000 knihovních jednotek na 390 studijních míst.
Studijní místa zde však zahrnují místa v čítárně, místnosti s databázemi a přístupu
k internetu apod.
7.17. Hlučnost Umístění dětského úseku v městské knihovně je naprosto vyhovující z hlediska
zabránění vytváření hluku v ostatních studovnách. Dětský úsek má i svůj vlastní vchod,
což úplně zamezuje rušení ostatních čtenářů. Stejně jako v ostatních knihovnách nejhlučnějším úsekem v knihovně je její vestibul a centrální hala, také zde je hluk hlavně
zapříčiněn velkou fluktuací čtenářů. Ve studovnách jsou proti hluku nainstalovány
speciální akustické obklady stěn a standardní akustické podhledy z dřevěného sádrokartónu umístěné na vestavěných galeriích. 7.18.
Klimatizace
Ani v MKP finance na celkovou klimatizaci nezbyly. Klimatizace je použita v místnosti se serverovým zařízením a v některých sálech. V ostatních prostorech funguje
vzduchotechnika. Vzduchotechnika nasává vzduch z venkovního prostředí a mění ho se vzduchem uvnitř knihovny, to je velký problém v letním období, kdy vzduchotechnika
vhání do knihovny již velmi teplý vzduch. Topné jednotky jsou umístěny pod okny, jsou nezakryté, ale interiér výrazně nenarušují.
ZAVADIL, J., GROSZ, J.: Rekonstrukce městské knihovny v Praze , Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 1998, roč. 44., č.19., s.42-44, ISSN: 0862-7010. s. 42 36
54
7.19.
Osvětlení
7.19.1. Umělé Autoři se i v systému osvětlení snažili navrátit k původní podobě knihovny. Ve všech
částech knihovny jsou použita svítidla s původním designem dobových lustrů, k potřebám dnešního čtenáře bylo využito mnohem intenzivnějších zdrojů s dlouhou
životností. V podhledech vestavěných galerií jsou tyto lustry doplněny bodovými vestavěnými stropními svítidly a zářivkami osvětlujícími regály. V hlavní výpůjční hale
osvětlení doplňují regály se zabudovanými zářivkami. Ani v této knihovně není použito
přímé osvětlení jednotlivých studijních míst. Na chodbách a přilehlých místnostech dobové lustry doplňují kulová a polokulová svítidla z mléčného skla. 7.19.2. Denní
Původní budova byla stavěna jako knihovna a tak již tenkrát byla koncipována s mnoha prosklenými a velkými plochami oken. V hlavním sále, který leží uprostřed budovy a
okolní stěny nedovolují průchod slunečních paprsků, je prosklen strop. Přímému
oslunění je zabráněno použitím mléčného skla na výplně. Postranní sály mají velká okna, která zabezpečují dostatečný přísun denního světla ke studijním místům.
55
8. Knihovna Jiřího Mahena 8.1. Základní fakta Základní parametry knihovny:
Projekt / Stavební akce:
Kontaktní informace:
Provozní hodiny knihovny za týden: 49 Počet pracovníků knihovny: 50 Obsluhovaná populace: 398 000 Registrovaní čtenáři: 22 697 Průměrný počet návštěvníků za den: 2000 - 3000 Počet knihovních jednotek: 189 950 Kapacita sbírek (v běžných metrech): 5 428
Zastavěná plocha: 1 000 m2 Obestavěný objem: 20 000 m3 Výška budovy: 20 m Celková plocha všech podlaží: 4 944 m2 Plocha skladů (bez volného výběru): 290 m2 Plocha pro služby uživatelům: 3 000 m2 Volný výběr samotný: 1 000 m2 Počet čtenářských míst: 267 Počet nadzemních podlaží: 5 Počet podzemních podlaží: 1 Kapacita stacionárních regálů: 2 200 bm Kapacita kompaktních regálů: 1 500 bm Vytápění: dálkové Dopravní systémy: výtah osobní, výtah nákladní Počet parkovacích míst pro uživatele: 0 Celkové náklady na stavbu: 162 112 tis. Kč stavební část: 135 121 tis. Kč technologická část: 8 350 tis. Kč interiér: 18 641 tis. Kč Zahájení stavby: 1998/11 Kolaudace stavby: 2001/02 Otevření knihovny: 2001/11 Architekt: Ateliér D.R.N.H., v.o.s., Brno Dodavatel stavby: UNISTAV, a.s., Brno Dodavatel regálů: UNISTAV, a.s., Brno Dodavatel interiérů pro služby: UNISTAV, a.s., Brno37
Údaje dle: Státní technická knihovna – Výstavba a rekonstrukce knihoven [online]2003, 2.8.2005 [cit.10.02.2006] Dostupné z: http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html 37
56
8.2. Historie Knihovny První úvahy o založení Brněnské veřejné knihovny se objevily pro roce 1919 po vydání
prvního knihovnického zákona. Knihovna byla založena 1. 2. 1921 se sídlem v německé obecné škole v ulici Veveří č. 26. V této budově knihovna získala dvě místnosti
v přízemí, jedna sloužila jako půjčovna a sklad a druhá byla určena správě knihovny. Knihovna byla pro veřejnost otevřena až 20. 11. 1922, kdy již obsahovala 13 228 knihovních jednotek a bylo k ní připojeno 14 poboček v celém Brně. Roku 1926 se z
důvodů rozšíření fondu a již nevyhovující velikosti prostoru stěhuje do německé dívčí
školy na Rohu Rašínovy a Jakubské ulice. Zde získává pět místností a téhož roku otevírá ústřední čítárnu. Mezi lety 1930 a 1938 jsou v Brně podnikány snahy na postavení osvětového domu, ve kterém by měla být umístěna i knihovna. Bohužel tyto plány nikdy nebyly uskutečněny. Zlepšení podmínek se knihovna dočkala až roku 1939, kdy se přestěhovala do 9 místností v budově U solnice 12 (dnes Solniční).
V roce 1950 se knihovna znovu stěhuje a tentokrát již do svého nynějšího působiště Schrattenbachova
paláce
v
ulici
Kobližná.
(viz. Příloha
č.
2
-
Obrazová příloha - obr.č.16) Od roku 1959 nese knihovna jméno svého zakládajícího
knihovníka Knihovna Jiřího Mahena. V této budově se knihovna člení na oddělení pro
dospělé, jehož součástí je půjčovna a čítárna, a oddělení pro děti. Postupem let se knihovna ještě rozrůstala o oddělení na doplňování a zpracování knihovního fondu, metodické oddělení s bibliografickou informační službou, oddělení pro dospívající
mládež a hudební oddělení a další. Knihovna se v průběhu let měnila jak po stránce organizační, tak i ve struktuře jejích fondů. Do architektonické stránky paláce však
nebylo moc zasahováno, až v roce 1993 byla v přízemí knihovny v ulici Kobližné
otevřena čítárna a studovna. Celkový stav paláce starého 250 let se však neustále
zhoršoval. Již od sedmdesátých let byla plánována jeho rekonstrukce, které se knihovníci dočkali až v průběhu devadesátých let a přelomu tisíciletí.
8.3. Rekonstrukce v datech V roce 1995 byla, po předešlém zpracování a navržení, rekonstrukce zahrnuta do investičního plánu města Brna. V roce 1996 - 1997 byla zpracována projektová dokumentace a v roce 1998 začala realizace rekonstrukce. Rekonstrukce se prováděla v celém objektu, a proto se knihovna dočasně přestěhovala do provizorních objektů ve
městě. Následně po odstranění tzv. jižního křídla byly zahájeny archeologické práce,
57
které po třech měsících přinesly zajímavé poznatky o historii budovy a původní zástavbě místa a nalezlo se zde celkem 10 350 archeologických nálezů. V roce 1999 byly zahájeny demoliční práce a provedeny stavebně
statické, mykologicko-
entomologické a restaurátorské průzkumy. Průzkumy odhalily mnoho negativních
nálezů, ale také fragmenty fresek a maleb, které musely být zachovány a restaurovány. Tato fakta donutila stavitele rozšířit objem stavebních prací a termín dokončení stavby se posunul z původních 14 měsíců na 26. V roce 2000 byla vyhlášena soutěž na
dodavatele interiérů a v roce 2001 dokončena stavební část rekonstrukce, kolaudace
proběhla v únoru 2001. Knihovna byla dovybavena interiérem a technologiemi v červenci až září 2001 a její slavnostní otevření proběhlo 9. 11. 2001.
8.4. Soutěž Jako hlavní projektant byl zvolen Ateliér D.R.N.H. v.o.s. a jeho architekti ing. arch. Antonín Novák, ing. arch. Petr Valenta a ing. arch. Radovan Smejkal. Hlavním dodavatelem stavby byla ve výběrové řízení v roce 1998 zvolena firma UNISTAV a.s.
8.5. Koncepce „Architektonická koncepce rekonstrukce vychází z existence dvou odlišných stavebních celků: mohutného a zdobného barokního paláce a nové subtilní kovové a prosklené
šedostříbrné dvorní vestavby spolu s ochozy a proskleným zastřešením dvorany ve tvaru jehlanu. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha - obr.č.17) Stavba zahrnuje demolici
nehodnotného jižního dvorního křídla i přízemní vestavby do dvora, rekonstrukci
barokního palácového objektu, podsklepení celé nové vestavby a nového dvorního křídla i využití části půdního prostoru k vestavbě.“38
Základní ideou knihovny bylo vybudovat otevřený bezbariérový prostor, volný přístup čtenářů ke všem službám, přátelskou a vlídnou atmosféru, vybízející k pobytu
v kvalitním a kultivovaném prostředí. Architekti se snažili respektovat architektonické
hodnoty a vnést do budovy prvky moderní knihovny. I provoz knihovny byl podřízen
původnímu rozvržení místností. Vnější vzhled budovy byl z větší části zachován, pozměněno bylo přízemní patro z důvodů umístění čítárny a informačního střediska a jejich samostatných vchodů. Autoři knihovnu definovali spíše poklidně jako nositelku kulturních tradic a jako most s minulostí.
ERHARTOVÁ, O. a kol.: Knihovna pro město. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2001. 79 s. ISBN 80-85023-40-7.s. 56-57 38
58
8.6. Urbanistické řešení Knihovna je umístěna na rohu ulice Kobližné a Poštovské přímo v historickém centru města nedaleko hlavního brněnského Náměstí Svobody. Knihovna není dobře dostupná pomocí osobní automobilové dopravy, jelikož do historického jádra města je vjezd osobních automobilů omezen a parkování je zde velmi problematické. Jelikož však
knihovna leží přímo v centru, její dostupnost z okolních parkovišť a pomocí MHD je dostačující. Zastávky MHD Česká a Malinovského náměstí jsou ve vzdálenosti do 5 minut pěší chůze. Myslím tedy, že po urbanistické stránce knihovna plně vyhovuje požadavkům IFLA.
8.7. Architektura Jak již bylo řečeno, budova KJM je původně postavena v barokním slohu. Byl to
honosný barokní palác určený k obytným účelům, později přestavěn pro potřeby
knihovny. Barokní podobu tento palác získal v roce 1730, jeho architekt byl A. CH. Oedtl, stavitel M. Grimm.
Po rekonstrukci se zde snoubí moderní architektura s barokním stylem. Knihovna má celkem šest podlaží z toho jedno podzemní a pět nadzemních. Suterén slouží jako
technické zázemí, první tři patra jsou využívána čtenáři, čtvrté patro je zázemí administrativních a odborných pracovišť a poslední patro slouží jako víceúčelový sál.
„Brána hlavního vstupu, jakož i výkladce, byly provedeny z ocelových profilů
přiznávajíc soudobou estetikou dobu svého vzniku. Dvorní fasády objektu vycházejí ze stávajícího stavu a dle dochovaných nalezených zazdívek jej navracejí k původnímu
řešení. V přízemí dvora je nově navržena bosáž (poznámka aut. obložení stěny
opracovaným kamenem pravidelných tvarů) pro zjemnění měřítka a všechny převýšené obdélníkové otvory jsou výškově sjednoceny. Výsledkem je sjednocená, do původní koncepce vrácená prostorová struktura barokního paláce, vůči které je jemně odlišena
nová přístavba dvorního křídla (svým lapidárním objemem a minimalistickým moderním členěním fasád). Kontrastně se pak těmto stavebním objemům vymezuje strukturní
šedostříbrná dvorní vestavba s ochozy a proskleným zastřešením prostoru dvorany.“39
Architektuře původního paláce musela ustoupit i kompozice vnitřních prostor. Z tohoto důvodu je knihovna vcelku nepřehledná a působí jako malé bludiště. Autoři se snažili
NOVÁK, A., VALENTA, P., SMEJKAL, R.:Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4, s. 30-32, ISSN: 0862-7010.s. 30 39
59
předejít tomuto nešvaru několika různými prvky, např. umístění klíčových služeb přímo do atria, odlišením místností skladbou parket, ale i odstínem stěn atp.
8.8. Bezbariérový přístup do knihovny Hendikepovaní čtenáři do budovy přistupují stejným vchodem jako všichni ostatní čtenáři, hlavní vchod byl vyprojektován bezbariérově. Po knihovně se dále mohou
pohybovat pomocí osobního výtahu, který má stanice v každém patře. Dveře mezi jednotlivými studovnami jsou opatřené prahy, ty však nejsou moc vysoké a některé jsou opatřeny nájezdovými klíny připevněnými k prahu. 8.9.
Popis budovy a její rozdělení
8.9.1. suterén: Do této části knihovny nemají čtenáři přístup, slouží jako technické zázemí knihovny. Projektanti zde umístili strojovnu vzduchotechniky, výměníkovou stanic a rozvod technických sítí. Je zde nákladní i osobní výtah.
8.9.2. přízemí: V přízemí knihovny se nalézá její nejdůležitější část - centrální hala služeb, která je
umístěna v bývalém nádvoří paláce. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha - obr.č.18) Tento prostor vznikl jeho zastřešením. Čtenář do centrální haly vchází z delší chodby ústící z Kobližné ulice, ve které jsou umístěny vitríny a pořádají se zde nejrůznější
výstavy. V hale je po pravé straně vedle vchodu vložen osobní výtah, sloužící k dopravě čtenářů a hned za ním hlavní schodiště. Výtah bohužel kapacitně ani technologicky nestačí na množství čtenářů. Pokud budeme dále pokračovat po obvodu zdi, vedle
schodiště se nalézá pult s výpůjčními službami, dále pak přilehlé místnosti. První slouží
k zápisu čtenářů, jako pokladna a informace, další jako šatna. Již na levé straně
z pohledu od dveří je umístěna malá místnost s přístrojem k potřebě čtenáře a zjištění stavu jeho výpůjček. Hned vedlejší místnost slouží jako malý občerstvovací koutek
s automatem na kávu a několika stolečky. V této místnosti je také instalován telefonní automat. Místnosti se samostatným vchodem z ulice, leží po pravé i levé straně hlavního
vchodu. Na levé straně je to čítárna a na pravé Informační centrum spojené s internetovou studovnou a s informačním střediskem EU. S atriem je propojeno Informační centrum s internetovou studovnou.
60
8.9.3. první patro: V prvním patře najdou návštěvníci volné výběry naučné literatury, beletrie a periodika
pro mládež od 15 let a pro dospělé, studijní knihovnu prezenčních a informačních
služeb, studovnu s příruční knihovnou, výdejnu knih ze skaldu a útvar služeb ústřední
knihovny. (viz. Příloha č. 2 - Obrazová příloha - obr.č.19) Narážíme zde na poměrně nesnadnou orientaci, kterou zapříčinil původní účel stavby jako obytného barokního
paláce. V sálech jsou rozmístěny informační body, na nichž je čtenářům poskytována odborná pomoc knihovníků. Kolem celé vnitřní strany patra se táhne galerie, jež slouží
jako komunikace, ale také k posezení s knihou nebo k vyhledání knihy v elektronickém katalogu. Ve všech patrech se galerie využívají také jako výstavní prostory.
8.9.4. druhé patro: Pokud vyjdeme do druhého patra po hlavním schodišti po levé straně nalezneme knihovnu pro děti s dětským koutkem pro nejmenší. V dětské knihovně je umístěno i
několik pracovních míst určených k práci s počítačem. (viz. Příloha č. 2 -
Obrazová příloha - obr.č.20) Dále po galerii, která i zde slouží především ke
komunikaci, se nachází klubovna, která by měla sloužit především školním kolektivům, ale konají se zde i akce a programy pro děti a rodiče. Na protilehlé straně galerie je umístěna hudební knihovna, v její části jsou poslechová relaxační a studijní místa, také je zde klubovna pro kolektivní i individuální poslech. A na tuto knihovnu navazuje knihovna pro nevidomé a slabozraké.
8.9.5. třetí patro: Třetí patro je určeno administrativním a odborným pracovištím. Nalezneme zde kancelář ředitelství, útvar řízení a služeb knihovnám, útvar knihovních fondů, útvar
služeb poboček a útvar ekonomicko-správní. Z tohoto patra je umožněn vstup na venkovní terasu s atriem, ale čtenáři je tento přístup zakázán.
8.9.6. čtvrté patro: Toto patro je půdní vestavba, která vznikla až při rekonstrukci. Je zde, myslím poněkud nešťastně, umístěno zázemí pro pracovníky služeb (šatna, sociální zařízení, denní
místnost a kuchyňka). Ve čtvrtém patře byl také vybudován víceúčelový sál s kapacitou cca 60 osob.
61
8.10. Sklady V KJM se sklady nacházejí v nově vybudovaném jižním křídle. Sklady mají snížené
stropy, jsou tedy umístěny celkem v pěti podlažích. Knihy jsou z části uloženy ve
stacionárních regálech a z části v regálech kompaktních. Knihy se mezi patry skladů pohybují pomocí nákladního výtahu, zaměstnanci však musí používat schodiště.
Nepřítomnost osobního výtahu zdržuje dobu vyhledání a vypůjčení jednotky ze skladu. Přímo ve skladech je uloženo 66 000 knihovních jednotek.
8.11. Sociální zařízení WC nejsou v každém patře na totožném místě, ale nachází se přibližně ve stejné lokaci,
napravo od hlavního schodiště. Vzhledem k tomu, že Knihovna Jiřího Mahena není nijak rozlehlá budova, myslím, že jedny WC na patře jsou naprosto dostačující a jsou
umístěny na lehce dostupném místě, které je přehledně označeno. Jako nevýhodu považuji přístup na WC pro postižené čtenáře jen ve třech podlažích z celkových pěti.
8.12. Šatny V knihovně je jedna šatna umístěná v hlavním vestibulu. Šatna je obsluhována personálem. Kolem výdejového okna jsou umístěny tři odkládací stoly.
8.13. Občerstvení V knihovně Jiřího Mahena je občerstvení zajištěno pouze automatem na nápoje umístěným v postranní místnosti hlavní haly. V této místnosti se nalézá i několik stolů a židlí sloužících k posezení u občerstvení, to si však čtenář musí donést sám. 8.14.
Orientace
Myslím si, že orientace v KJM je vyřešena srozumitelně a přehledně. V chodbě vedoucí k hlavnímu vchodu do knihovny jsou umístěny panely s plánky a popisky k jednotlivým
poschodím knihovny. V každém patře knihovny jsou umístěny dvě orientační tabule s nákresem patra, barevným rozlišením a popisem jednotlivých studoven. Jedna tabule
visí v prostorech hlavního schodiště a jedna je umístěna před výstupem z výtahu, tedy každý návštěvník se může ihned v každém patře zorientovat. Všechny studovny a místnosti jsou jasně a srozumitelně označeny. Orientaci se snažili usnadnit i autoři
interiéru různým uspořádáním parket ve studovnách. Celková orientace je velice
znesnadněna původní podobou budovy knihovny a spletitým rozmístěním místností. Pro nevidomé čtenáře je v knihovně zabudován zvukový naváděcí systém.
62
8.15. Interiéry Interiéry jsou rekonstruované citlivě k původnímu historickému konceptu. Místy jsou
velmi originálně řešeny, nejvíce citované je použití červeného kamene v roli rudého koberce na schodišti. Madla a světla zavěšená v barokní klenbě nad schodištěm jsou
minimalisticky pojata a mají podtrhovat památkovou hodnotu těchto prostor. V interiéru podobu historické budovy zastupují štukové stropy a historické fresky, které byly restaurovány. Nijak se nepřebíjí s moderním vybavením. Barvy použité na vymalování jsou laděny v jemných odstínech a jejich barvy souzní s převládající barvou
restaurované stropní výzdoby. V interiérech je použit v maximální míře jako materiál
dřevo a další přírodní prvky. Ze dřeva je vyroben mobiliář, jehož odlišnost tvaru
nezapadá do historických prostorů se autoři snažili změkčit jemným světlým odstínem.
Podle autorů byla masivní podoba regálů inspirována bytelností historických knihoven. Dřevo je též použito ve formě dubových parket na podlahy. Ty jsou v odlišných místnostech různě poskládány a snaží se čtenářovi usnadnit orientaci a reflektují míru
reprezentativnosti. Podlaha centrální haly služeb je provedena v béžové barvě, kterou
přerušují malé matné čtverce. „Původně zamýšlený perleťový nátěr povrchu klenebních
systémů nebyl realizován s ohledem na finanční limity rekonstrukce.“40 Z tohoto
důvodu nebyl dokončen celý koncept rekonstrukce interiérů. To se projevilo na nekvalitním zpracování mobiliáře a jeho brzkým opotřebením apod.
8.16. Volný výběr V Knihovně Jiřího Mahena se po rekonstrukci snažil realizační tým nabídnout čtenářům co nejširší volný výběr. Nalézá se zde 120 tisíc knižních i elektronických médií, některé z nich nejsou čtenáři zpřístupněna přímo, ale čekání na vydání těchto jednotek je nulové, proto je zde uvádím do počtu volného výběru (jedná se především o CD a
příruční prezenční fond umístěný za informačními pulty). 120 tisíc jednotek slouží pro
168 studijních míst. Jako studijní místa zde počítám i místa v čítárně a internetové studovně.
8.17. Hlučnost I v Knihovně Jiřího Mahena se nejhlučnější část nalézá v centrální hale a je způsobena
fluktuací čtenářů a propojením centrální haly s galeriemi všech ostatních pater knihovny. Ostatní studovny jsou méně hlučné a umístění dětského úseku odděleně od studoven
63
nezpůsobuje žádné problémy. V knihovně jsou jako podlahový materiál použity dřevěné parkety a chybí zde i jakékoli protihlukové podhledy a další opatření. Knihovna je však rozdělena do mnoha menších místností a zákoutí, která čtenářům zabezpečují klid na studium.
8.18. Klimatizace Prostor atria je v letních měsících ochlazován pomocí vodního systému stékajícího po
skleněné střeše atria. Podle slov některých knihovníků je tento chladící systém naprosto nedostačující. Voda, která by měla atrium ochladit, je teplá dříve, než se na své místo dopraví. Bohužel ani v Knihovně Jiřího Mahena nebyly finanční prostředky na zavedení klimatizace.
Ústřední topení umístěné pod okny je esteticky nevzhledné a bez zakrytí. Výpůjční hala
je vytápěná pomocí podlahového systému a několika horkovzdušných agregátů. Propustnost studeného vzduchu z venku zamezuje vratová clona. 8.19.
Osvětlení
8.19.1. Umělé Na hlavním schodišti jsou použita stropní svítidla moderního designu, kombinace
stříbrného kovu a mléčného skla s použitím šetřivých žárovek. Přítomnost těchto světel
a jednoduchého ocelového zábradlí značí symbiózu mezi historickými restaurovanými klenutými stropy a schodištěm a moderním designem. Podobný design je použit na
nástěnná svítidla ve studovnách a stojanové lampy v čítárně časopisů. I ty podle mého názoru nijak neruší, ale naopak doplňují vzhled interiéru. V některých odděleních jsou
použita světla zabudována přímo do regálů. V KJM jsou tato světla životně důležitá,
neboť z nedostatku financí nebyla instalována stropní svítidla skoro v žádné studovně. Pokud by zde nebylo regálové osvětlení, na knihy by ve večerních hodinách nebylo vůbec vidět. Chybějící stropní světla zastupují vyčnívající přípojkové dráty, které velice narušují estetický dojem z nádherných historických stropů. Jediné stropní světlo ve
veřejných prostorech KJM je zavěšené papírové svítidlo od Inga Maurera v prostoru čítárny časopisů. Svítidlo se skládá z jednotlivých listů a má symbolizovat instituci knihovny. Dle mého názoru toto svítidlo do restaurovaného prostoru nezapadá. Ve
NOVÁK, A., VALENTA, P., SMEJKAL, R.:Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4, s. 30-32, ISSN: 0862-7010. s. 31 40
64
studovně jsou použity zářivky u jednotlivých studijních míst. Světla nejsou pohyblivá,
myslím však, že jejich svítivost je dostatečná pro jakoukoliv studijní činnost. Galerie je osvětlena bodovými světly zabudovanými vždy do vyššího patra galerie. Výpůjční hala je osvětlena svítilnami umístěnými pod prosklenou střechou atria. 8.19.2. Denní
Do výpůjční haly proudí denní světlo prosklenou jehlanovitou střechou atria. Studovny
jsou rozmístěny v blocích, které mají výhled do ulice, tedy denní světlo do studoven
dopadá. Bohužel knihovna sídlí v původním barokním paláci a jeho původní vnější
vzhled je zachován, proto počet a velikost oken není pro knihovnu dostačující. Zvláště
ve studovně vědecké literatury je jedno okno naprostý nedostatek. Chápu ovšem
nemožnost jiného řešení a myslím si, že nedostatek denního světla je plně nahrazen umělým. V ostatních místnostech je nedostatek světla kompenzován umístěním studijních míst k oknům.
65
9. Metodologie výzkumu Na zařízení typu veřejných knihoven jsou kladeny určité nároky, nároky na vnější vzhled
a funkčnost stavby, na vnitřní vybavení, uspořádání a celkovou funkčnost interiéru. Jsou to nároky klimatické, nároky na různou intenzitu osvětlení různých míst v knihovně, na přítomnost občerstvení a šaten v knihovně a mnoho dalších aspektů. Tyto nároky jsou
kladeny především ze strany čtenáře a pracovníka knihovny, který uplatňuje také nároky
na uchování knih. V mém výzkumu jsem se snažila zjistit, zda mnou vybrané nové nebo zrekonstruované budovy knihoven splňují výši těchto nároků kladených čtenáři a pracovníky knihoven. Zda jsou tito lidé, kteří většinou tráví v knihovně mnoho času s prostředím spokojeni a zda toto prostředí vyhovuje základním požadavkům. Svůj výzkum jsem provedla kvantitativní metodou, pomocí dotazníkového šetření.U
výzkumu byl proveden pilotážní průzkum na pěti respondentech, který sloužil k ověření metodologie ( zjištění, zda dotazník je zpracován tak jak má, všechny otázky jsou
položeny logicky a čtenář nebo knihovník pochopí smysl a význam otázek). I přes
provedení pilotážního průzkumu se v dotazníku pro čtenáře vyskytl problém s otázkou
č. 9 a otázkou č. 5. (viz. Příloha dotazník). U dotazu č. 9 většina respondentů nepochopila význam spojení volný výběr. Dotaz č. 5 byl koncipován stejně pro všechny knihovny a nebyl brán ohled na specifika každé z nich. Po sebrání materiálu byla
provedena kategorizace a škálování. Celá statistická práce ve výzkumu byla zpracována pomocí programu SPSS ( Statistic pack for social scientists). 9.1.
Respondenti
Všechny dotazníky byly distribuovány ve výše zmíněných čtyřech knihovnách. V každé
knihovně jsem chtěla získat sto respondentu z řad čtenářů a dvacet respondentu z řad pracovníků knihovny. Celkem tedy 480 dotazníků. Z čtenářských řad jsem získala skoro plný počet původně rozdaných dotazníků. U dotazovaných z řad pracovníků knihovny
záleželo na způsobu distribuce dotazníků. Výzkumné šetření bylo provedeno výběrově,
respondenti byli vybráni náhodným výběrem. Snažila jsem se o pestrý vzorek z celkového počtu a složení jak čtenářů tak pracovníků knihovny.
66
1.Tabulka – počet získaných dotazníků Čtenáři
Pracovníci knihovny
9.2.
MZK KVKL 99
16
99
14
MPL 98
20
KJM Celkem 100 12
396 62
Cíle a hypotézy
Hlavním cílem mého výzkumu je zjistit spokojenost čtenářů i knihovníků v nové nebo rekonstruované budově. Jako spokojeného čtenáře budu posuzovat respondenta, jehož
sumační index nepřesáhl hodnotu 2. Sumační index je index vypočítaný sečtením hodnot, které čtenář zatrhl u vybraných otázek a následné vydělení získaného čísla počtem dotazů. V oblasti čtenářů do sumačního indexu zahrnuji dotazy 5 až 14. Jako
spokojeného knihovníka posoudím respondenta, který má hodnotu sumačního indexu menší nebo rovnu 2. V oblasti knihovnické se sumační index týká otázek 3 až 8. (viz.
Příloha dotazník) Vedlejším cílem mého výzkumu, je zjistit u konkrétních budov případné nedostatky v architektonickém a interiérovém řešení, které nevyhovují čtenářům nebo pracovníkům knihovny. 9.2.1. Hypotézy čtenáři
H1. Více čtenářů bude spokojených, pokud knihovnu navštěvovali před rekonstrukcí nebo před přestěhováním knihovny do nové budovy.
H2. Více čtenářů bude kritických, pokud navštívili jinou rekonstruovanou knihovnu nebo nově postavenou knihovnu.
H3. Čtenáři budou více kritičtí, pokud v knihovně tráví více času. 9.2.2. Hypotézy knihovníci
H1. Více knihovníků bude spokojeno, pokud v knihovně pracovali před rekonstrukcí nebo před přestěhováním knihovny do nové budovy.
H2. Více knihovníků bude kritických, pokud navštívili jinou rekonstruovanou knihovnu nebo nově postavenou knihovnu.
67
9.3.
Dotazník
Dotazník je rozdělen do tří hypotetických částí. První část zahrnuje faktory ovlivňující
spokojenost pracovníka knihovny a čtenáře a zabývají se jimi u dotazníku pro pracovníky knihovny otázky 1 až 2 u dotazníku pro čtenáře otázky 1 až 4. Druhá část je
zaměřena na jednotlivé body, které podle mne vedou ke spokojenosti čtenáře a pracovníka knihovny. Druhá část obsahuje otázky 3 až 8 v dotazníků pro pracovníky
knihovny a 5 až 14 v dotazníku pro čtenáře. Třetí závěrečná část dotazníků obsahuje faktografické dotazy.
68
10. Vyhodnocení hlavního cíle a hypotéz
Jak jsem již v metodologii uvedla, hlavním cílem mé práce bylo zjistit spokojenost
čtenářů a knihovníků ve všech mnou vybraných knihovnách. Jako spokojeného
respondenta jsem určila čtenáře nebo knihovníka, u kterého sumační index nepřesáhl hodnotu 2. Hodnocení jsem prováděla za pomoci odborného poradce Jiřího Klinkáčka v programu SPSS.
Jelikož hodnocení probíhalo podle dané škály 1 až 5, museli jsme v čtenářském dotazníků bohužel z celkového hodnocení vyloučit dotaz č.6, který se týká množství studijních míst v knihovně. Na tento dotaz bylo možné odpovědět pouze ano a ne, v
důsledku nemožnosti rozdělit odpovědi na škálu 1 až 5, musel být dotaz z celkového hodnocení vyloučen.
V celkovém hodnocení jsme také museli vyloučit všechny dotazníky, u kterých nebyla
vyplněna jedna nebo více z určených otázek. Celkové množství dotazníku v čtenářské oblasti se tedy výrazně zmenšilo. Z původních 396 vyplněných dotazníků zbylo 212. V oblasti knihovníků z 62 vybraných dotazníků zbylo 55 zcela vyplněných dotazníků. 10.1.
Vyhodnocení hlavního cíle v oblasti čtenářů
Pokud chceme vědět průměrnou hodnotu spokojenosti, kterou průměrný čtenář odpovídal na všechny vybrané dotazy, tedy od dotazu 5 hlavní studovna až po dotaz
číslo 14, dobereme se pomocí programu SPSS k hodnotě 1,77. Pokud k této hodnotě
připočteme možné statistické odchylky, které činí 0,49 na obě dvě strany, dobereme se číselného rozmezí odpovědí 1,28 až 2,25. Tedy pokud jsme na začátku určili
spokojenost čtenářů v rozmezí hodnot 1 až 2, které jsou slovně vyjádřeny „naprosto spokojen a spokojen“, vychází nám, že čtenáři jsou v průměru spokojeni i s možnými statistickými odchylkami, které jen málo přesahují námi určené hodnoty. Hodnoty se pohybovaly od 1,00 tedy naprosté spokojenosti, kterou udalo 9 čtenářů, přes 1,25 až
2,08 v tomto rozmezí se pohybovalo nejvíce čtenářů, až po 3,50 tuto nejvyšší hodnotu udal 1 čtenář. (viz. Příloha tabulky – Tabulka č. 2) Celkové hodnocení všech mnou
vybraných knihoven tedy vychází velmi pozitivně a čtenáři jsou v nových prostorech spokojeni.
S celkovou spokojeností můžeme dále pracovat. Celkovou spokojenost rozdělíme na
knihovny rekonstruované a knihovny nově postavené, v těchto oblastech můžeme ještě dále dělit na jednotlivé knihovny.
69
Knihovny rekonstruované dosáhly celkové spokojenosti 1,80 tedy vyšší hodnoty a tím pádem menší spokojenosti než knihovny nově postavené, které měly hodnotu 1,73.
Tyto hodnoty jsou však ze statistické hlediska zcela zanedbatelné. Tedy i rozdělení na jednotlivé knihovny, každá dosáhla také rozdílných hodnot, je ze statistického hlediska naprosto zanedbatelné. Uvedu ho jen pro zajímavost. KJM – 1,83, MKP – 1,78, MZK –
1,71, KVKL – 1,76. Z těchto hodnot můžeme usuzovat na nejmenší spokojenost v knihovně KJM a největší spokojenost v knihovně MZK. Tyto hodnoty však ovlivňuje
velmi mnoho faktorů a jejich rozdíl je tak malý, že z nich opravdu nelze vyvozovat jakékoliv důsledky.
Celkovou spokojenost bychom také mohli posoudit na dotaze číslo 1a. Tento dotaz se zabývá vnímáním a hodnocením knihovny čtenáři po rekonstrukci nebo přestěhování do novostavby. Při vyhodnocení této otázky jsme vyloučili všechny čtenáře, kteří na ni
odpověděli aniž by u prvního dotazů odpověděli kladně. Tedy všechny čtenáře, kteří
knihovnu nenavštěvovali před rekonstrukcí nebo jejím přestěhováním do nové stavby.
V celkovém výsledku tedy zbylo méně čtenářů, kteří však měli reálné podklady pro hodnocení změny prostředí. Zároveň jsme zde škálu z původních pěti bodů stáhli jen na
tři pro lepší představu a z důvodu velmi nízkého výskytu odpovědí v negativní části
škály. Celkem tedy zbylo 170 čtenářů ze všech knihoven, kteří v 91,4 % procentech odpověděli že rekonstrukci či přestěhování knihovny do nově postavené budovy vidí
pozitivně. Tento velmi vysoký výsledek dokazuje vysokou spokojenost čtenářů v nově vytvořeném prostředí knihoven. 10.2.
Vyhodnocení hlavního cíle v oblasti knihovníků
V oblasti respondentů z řad knihovníků se hodnocení celkové spokojenosti vyšplhalo na
hodnotu 2,34. Statistická odchylka zde činní 0,36. Tedy když k hodnotě 2,34 přičteme a odečteme statistickou odchylku dostaneme se do rozmezí hodnot 1,98 až 2,70.
V knihovnické skupině již celková spokojenost ve všech mnou vybraných knihovnách
není tak vysoká. Hraniční hodnoty se statistickou odchylkou sice ještě nepřesahuje hodnotu 3, která se dá slovně vyjádřit „ani spokojen ani nespokojen“, ale je jasné, že
knihovníci mají více výtek a jsou ve stejném prostředí jako čtenáři méně spokojeni. Hraniční hodnoty v knihovnické oblasti představují hodnoty 1,25 až 4,13 které v obou
případech vyšly u 2 knihovníků. Počet knihovníků je rovnoměrně rozprostřen po celé
70
škále vypočítaných hodnot. Můžeme tedy shrnout, že průměrný knihovník je ve své knihovně téměř spokojen.
Ani v oblasti knihovníků není rozdíl mezi rekonstruovanými knihovnami a knihovnami
nově postavenými nijak markantní. Rekonstruované knihovny dosáhly průměrné spokojenosti 2,53 a nově postavené knihovny 2,18. Zde se projevuje nepatrný rozdíl
mezi knihovnami, když však vezmeme v potaz statistickou odchylku, rozdíl je
minimální. Možné vysvětlení tohoto malého rozdílu je právě v odlišnosti knihoven.
Nově postavené knihovny se nemusí přizpůsobovat již nějaké dané struktuře a všechny své prostory mohou plně podřídit současným potřebám knihovníků a nárokům
kladeným na jejich práci. Rekonstruované knihovny však mají předem danou určitou strukturu, která se dá různě adaptovat, ale v některých ohledech stále klade jistá omezení.
Pokud rozdělíme spokojenost knihovníků podle jednotlivých knihoven, vznikají zde
také jen malé rozdíly. Hodnoty dosahují u knihovny KJM – 2,75, MKP – 2,32, MZK – 2,0 a u KVKL 2,37. Nejvyšší dosažená hodnota a tedy nejnižší spokojenost se objevila u
knihovny KJM. Tuto hodnotu bych zde připsala stejnému důvodu zmíněnému výše při rozdílu rekonstruovaných a nově postavených budov. U knihovny KJM se tento důvod ještě prohlubuje původním účelem budovy, v níž je KJM situována. Původní
Schrattenbachův palác byl postaven jako obytná budova a při rekonstrukci se musely
zachovat historické rysy budovy. Podle mého názoru tento fakt ovlivnil možnosti rekonstrukce knihovny, které v současné době ovlivňují spokojenost knihovníků
knihovny KJM. Nejnižší hodnoty a tedy i nevyšší spokojenost získala knihovna MZK.
Dle mého názoru je to moderní knihovna, kde je vyřešen i jeden z nejožehavějších problému všech knihoven, a to problém s teplotu a klimatem v knihovně. V MZK je
jako v jediné ze všech čtyřech mnou vybraných knihoven nainstalovaná klimatizace ve
všech prostorech. Podle mého osobního názoru se MZK potýká s jediným problémem,
a to s nedostatečným volným výběrem. Musíme však brát v potaz malý vzorek
dotázaných respondentů, a proto menší výpovědní hodnotu průzkumu v oblasti knihovnických respondentů.
Stejně jako v čtenářské oblasti i v oblasti knihovnické můžeme výsledek celkové
spokojenosti podložit výsledkem dotazu 1a. Zde z celkového počtu knihovnických
respondentů pracovalo v knihovnách před rekonstrukcí nebo přestěhováním do novostavby celkem 55 knihovníků. Pozitivně hodnotí změnu celkem 89,6% knihovníků.
71
Vidíme zde určitý pokles narozdíl od čtenářů. Tato nižší hodnota je spjata s celkovou spokojeností, která je u knihovníků také nižší. 10.3.
Vyhodnocení hypotéz
Na začátků výzkumu jsem určila celkem pět hypotéz, které byly rozděleny do oblasti
čtenářů a knihovníků. V čtenářské oblasti se jednalo o tři hypotézy, k jejich ověření měly sloužit otázky 1, 2, 3, a 4 uvedené v dotazníků spolu s celkovou spokojeností.
Konkrétně k hypotéze H1 se vztahovala otázka 1., k hypotéze H2 otázka 2. a k hypotéze H3 otázka 3. a 4. V oblasti knihovníků byly určeny podobné hypotézy, ale pouze dvě. K hypotéze H1 se vztahovala dotaz 1. a k hypotéze H2 dotaz 2.
Po vyhodnocení celkové spokojenosti čtenářů i knihovníků a výpočtu korelací, tedy
souvztažnosti nebo závislosti celkové spokojenosti na jednotlivých položených otázkách, došlo buď k potvrzení nebo vyvrácení jednotlivých hypotéz.Všechny korelace bez rozdílu mezi jednotlivými hypotézami nebo oblastí čtenářů a knihovníků vyšly velmi nízké, spíše až zanedbatelné. Číselné hodnoty se pohybovaly okolo hodnot 0,06; 0,05
apod. Tyto hodnoty jsou opravdu zanedbatelné a naprosto vylučují jakýkoliv vztah mezi danými dotazy a celkovou spokojeností.
Tedy ani jedna hypotéza se nepotvrdila. Na spokojenost čtenářů nemá vliv jejich
přítomnost v knihovně před rekonstrukcí nebo novostavbou. Stejné je to i v oblasti knihovníků. Do výše míry čtenářské i knihovnické spokojenosti nezasahuje ani jejich znalost jiné rekonstruované nebo nově postavené knihovny. U čtenářů míru
spokojenosti neovlivňuje ani doba strávená v knihovně. Podle mého zjištění se čtenáři i
knihovníci při hodnocení knihovny orientují pouze bezprostředním dojmem a zkušeností s prostředím.
72
11. Komparace MZK a KVKL pomocí dotazníkového šetření 11.1.
Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti čtenáře
V obou knihovnách jsou čtenáři velmi spokojeni s množstvím studijních míst. Kladné
hodnoty u obou knihoven přesahují 95%. Vysoká naprostá spokojenost, hodnoty přes 65 %, se také vyskytuje u otázky týkající se denního osvětlení. Obě knihovny jsou moderní budovy s použitím velkého množství prosklených ploch, které umožňují
dostatečnou propustnost slunečních paprsků. V obou knihovnách je zabráněno nadměrnému dopadu slunečních paprsků na studijní místa, řešení tohoto problému
obsahoval již původní koncept. V knihovně MZK se podařilo koncepcí budovy zabránit případnému nadměrnému oslunění studijních míst. V knihovně KVKL původní koncept také počítal s prostředky proti nadměrnému slunečnímu svitu, ale z nedostatku
financí nebyl problém dořešen do konce a následně se musely provádět dodatečné úpravy. Vysoká spokojenost čtenářů se také týká dostupnosti WC. V obou budovách je
použit stejný systém umístění WC do jednoho bloku, který prochází všemi patry knihoven. Množství toalet je dostatečné, umístění přehledné a logické. Po estetické stránce jsou s knihovnou čtenáři také v naprosté většině spokojeni.
Větší rozdíl se vyskytuje u dotazu č. 7 zima a menší rozdíly se vyskytují u dotazu číslo 8
umělé a 14. Vyšší procentuelní podíl méně spokojených čtenářů se vyskytuje u otázek 9, 10 a 11.
Nejvyšší míra nespokojenosti se projevuje u dotazu 9. Tuto nespokojenost však musím přičíst špatně formulovanému dotazu, kde čtenáři pod pojmem volný výběr chápali pestrost a aktuálnost knihovního fondu, místo původně míněného množství knihovních jednotek umístěných v regálech k okamžité dispozici čtenáři.
U dotazů 10 a 11 se vyskytuje nižší míra naprosté spokojenosti, ale i zde je většina
čtenářů spokojena. Nižší míru spokojenosti u dotazu 10 v obou knihovnách, bychom
mohli na základě poznámek v několika dotaznících zdůvodnit chybějícím místem v knihovně, které by bylo určeno pro konzumaci vlastního občerstvení. V knihovně
MZK čtenáři také poměrně často zmiňují zákaz nošení pití do prostoru studoven. Ten zákaz je pochopitelný z důvodů uchránění knihovních fondů před znečištěním. Úroveň bister v obou knihovnách je na vysokém stupni, navíc designově bistra výtečně zapadají
do celkové koncepce knihoven. Je možné, že čtenářům méně vyhovuje nabízený sortiment.
73
2. Tabulka – otázka č. 10 Spokojenost s možností občerstvení v knihovně naprosto
spokojen/á
Knihovna Celkově
MZK
KVKL
spokojen/á
ani
spokojen/á
nespokojen
ani
35,4%
28,1%
35,6%
nespokojen/á 24,0%
25,3%
35,5%
28,7%
26,8%
26,2%
4,2%
8,0%
6,0%
naprosto
nepokojen/á
8,3%
2,3%
5,5%
Nižší procentuelní podíl naprosto spokojených čtenářů u dotazu č. 11, který řeší spokojenost čtenářů s možností úschovy zavazadel a oděvů, nelze přikládat
architektonické chybě. Z osobní zkušenosti bych tento podíl v MZK přikládala
čtenářům, kteří si doposud nezvykli na systém samoobslužných skříněk. U některých dotazníků se objevily připomínky k velikosti a množství skříněk. Vyhovět každému však není v silách žádné knihovny. V knihovně KVKL dle poznámek v několika dotaznících
pokles zapříčinila pouze nespokojenost s personálním obsazení obsluhy šaten.
Nespokojenost také mohla vzniknout ve spojitosti s několika problémy se systémem skříněk, tyto problémy však knihovna řeší a doufejme, že se čtenáři brzy dočkají plně fungujícího skříňkového systému.
3. Tabulka – otázka č. 11. Spokojenost s možností úschovy zavazadel a oděvů v knihovně
naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
MZK
KVKL
46,5%
49,5%
48,0%
spokojen/á
Ani
spokojen/á
nespokojen
ani
32,3%
nespokojen/á 13,1%
23,2%
17,2%
27,8%
15,2%
6,1%
6,1%
6,1%
naprosto
nepokojen/á
2,0%
4,0%
3,0%
Nižší míra naprosté spokojenosti se také vyskytuje u otázek č. 7 léto a 7 zima, které se
zabývají klimatem v knihovně i zde je však podíl negativního hodnocení zanedbatelný. U dotazu 7 zima se projevil výraznější rozdíl mezi knihovnami. MZK dosahuje u naprosté spokojenosti pouhých 36,5%, zatím co KVKL 55,6%. Při porovnání způsobu
vytápění a komplikací s ním spojených v jednotlivých knihovnách, jsem nenarazila na vysvětlení tohoto rozdílů. Dle mého názoru i porovnání popisů zavádění a funkce
74
vytápění a klimatizace, by se nižší míra spokojenosti s klimatem v zimě měla spíše projevovat u knihovny KVKL. V této knihovně z nedostatku financí doposud plně
nefunguje vzduchotechnika a chybí klimatizace. I dle slov paní Hany Opatrné tady v zimě ani v létě nedosahují žádaných teplot. Z tohoto důvodu bych očekávala nižší
míru spokojenosti s knihovnou KVKL. Z několika poznámek připojených za vyplněné
dotazníky však vyplynulo, že důvodem nespokojenosti čtenářů v MZK nemusí být přílišné teplo, ale naopak chlad či spíše zima způsobena nastavením klimatizace. Čtenáři tento fakt zmiňovali v zimním i v letním období.
4. Tabulka – otázka č. 7 zima Spokojenost s teplotou a klimatem v knihovně v zimě Úplně
vyhovuje knihovna Celkově
MZK
KVKL
36,5%
55,6%
46,1%
Vyhovuje
33,3%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje
32,0%
20,8%
9,4%
16,6%
4,7%
12,4%
32,6%
0%
Úplně
nevyhovuje 0%
0%
0%
U otázky č.7 léto se projevila jen nepatrně nižší míra naprosté spokojenosti u knihovny KVKL. Vyvstává tady zajímavý úkaz, kdy se v knihovně MZK používá klimatizace a
tím se pobyt v letních teplých měsících v prostorách knihovny velice zpříjemňuje. Zatímco v knihovně KVKL klimatizaci nemají, zastupuje ji zde pouze vzduchotechnika,
avšak podstatné rozdíly ve spokojenosti čtenářů se zde neprojevují. Domnívám se, že nepatrný rozdíl je zde způsoben tou částí čtenářů, kterým je v knihovně MZK vlivem klimatizace i v letních měsících příliš chladno.
5. Tabulka – otázka č. 7 léto Spokojenost s klimatem v knihovně v létě Úplně
vyhovuje knihovna Celkově
MZK
KVKL
50,0%
47,8%
48,9%
Vyhovuje
27,6%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje 16,0%
38,1%
9,8%
32,8%
12,9%
Úplně
nevyhovuje
5,3%
1,1%
4,8%
0,5%
4,3%
0%
Další již podstatně menší rozdíly mezi knihovnami se vyskytly u dotazů číslo 8 umělé a
14. Otázka 8 umělé se zabývá spokojeností čtenářů s rozmístěním a množství umělého
75
osvětlení. V této otázce dosáhla knihovna MZK o 6,2 % nižší hodnoty než knihovna KVKL. Obě knihovny mají systém umělého osvětlení založený na stejném principu.
Myslím, že nižší hodnota knihovny MZK je způsobena větší výškou stropů a výškou na nich zavěšených svítidel.
6. Tabulka – otázka č. 8 umělé Spokojenost s umělým osvětlením v knihovně úplně
vyhovuje Knihovna Celkově
MZK
KVKL
56,6%
62,8%
59,6%
vyhovuje
28,3%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje 10,1%
23,4%
11,7%
25,9%
10,9%
Úplně
nevyhovuje
4,0%
1,0%
1,1%
1,1%
2,6%
1,0%
U dotazu číslo 14, který hodnotí dostupnost knihovny ve městě, dosáhla MZK o 8,4 %
nižších hodnost u absolutní spokojenosti. Tuto nižší hodnotu si můžeme vysvětlit delší vzdáleností nejblíže umístěné zastávky MHD. Obě knihovny však plně splňují
požadavky IFLA na dostupnost knihoven, proto bych z této nepatrné odchylky nevyvozovala žádné závěry. Chtěla bych jen uvést některé připomínky čtenářů k dostupnosti knihoven. Jsem si vědoma, že řešení těchto problémů již není
v kompetenci knihoven, nýbrž městských magistrátů a dopravních podniků. V knihovně
MZK byla od starších respondentů několikrát zmíněna slibovaná a dosud nevybudovaná zastávka MHD. U knihovny KVKL se mnohým respondentům jedná o avizovaný a dosud nevyřešený chybějící přechod pro chodce přes rušnou dopravní tepnu vedoucí před knihovnou.
7. Tabulka – otázka č.14 Urbanistické umístění knihovny ve městě úplně
vyhovuje Knihovna Celkově
MZK
KVKL
64,4%
72,8%
68,7%
Vyhovuje
23,3%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje
20,7%
8,9%
2,2%
7,1%
1,1%
5,4%
22,0%
0%
Úplně
nevyhovuje 1,1%
1,1%
1,1%
Jako problémová se v průběhu průzkumu projevila otázka číslo 5. Otázka se zabývá
hlučností v knihovně, je rozdělena na dvě podotázky a to hlučnost v hlavní studovně a hlučnost ve specializovaných studovnách. Dotazník byl koncipován stejně pro všechny
76
čtyři knihovny a proto nebral v potaz vnitřní rozvržení jednotlivých knihoven. Respondenti v jednotlivých knihovnách pak z dotazníku nemohli posoudit co je
myšleno jako hlavní studovna a co jako specializované studovny. V mnoha případech respondent raději odpověděl pouze na jednu z podotázek a zhodnotil tak hlučnost v celé knihovně. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla sloučit odpovědi na obě podotázky do jedné. U celkové hlučnosti se míra naprosté spokojenosti pohybuje u obou knihoven
kolem 50%. Spokojenost s hlučností se tedy nijak podstatně neodlišuje od průměru. Čtenáři jsou v obou knihovnách z poloviny naprosto spokojeni, spokojenost se
pohybuje okolo 30% a negativní odpovědi mají tak nízké hodnoty, že je lze ignorovat. Myslím, že knihovna KVKL v této otázce dosáhla vysokých hodnot, díky nedávnému
přestěhování dětské knihovny do vzdálenější části knihovny, a tím zamezení pobíhání dětí po studijní části knihovny a rušení studujících. Nespokojení čtenáři v knihovně MZK několikrát zmínili rušivý až hlučný chod klimatizace ve studovnách.
Čtenáři, jak jste si již jistě všimli, měli možnost na konci dotazníku písemně vyjádřit
jakékoliv výhrady, pochvaly, názory a podobně. Aby jsem knihovny pouze nekritizovala, chtěla bych uvést několik pozitivních ohlasů na knihovny, nebylo jich málo.
MZK: „Celkově je knihovna velkým přínosem, svým řešením i službami, které poskytuje. Je celá ve světlém tónu. Je tu dost místa. Celkově je tu klid. Výborná studijní
atmosféra. Možnost navštěvovat tento typ knihovny je pro mne splněním jednoho celoživotního snu. Tuto knihovnu považuji obecně za jednu z nejlepších institucí v Brně. A pod.“
KVKL: „Pokračovat v dosavadní činnosti. Je výborně upravena, vyzdobena, sladěna –
estetická stránka výborná. Nová knihovna je podle mého názoru velice reprezentativní, moc se mi líbí a ráda sem chodím. Je prima, že se najde místo, kde mohu studovat, trávit svůj volný čas a vyhledávat info. pro mne potřebné. Atd.„ 11.2.
Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti knihovníka
Po vyhodnocení dotazníků vybraných od knihovníků mě překvapily poměrně vysoké
hodnoty nespokojenosti v mnoha dotazech. Také hodnoty mezi knihovnami se výraznou měrou liší.
Nejnižší míra spokojenosti se projevila v dotaze č.6, který pojednává o rozmístění a
množstvím volného výběru. Zde tyto hodnoty již nepřisuzuji špatně položenému
77
dotazu. U pracovníků knihovny předpokládám, že vědí co spojení „volný výběr“
znamená. Tyto nízké hodnoty tedy musím připsat nějaké chybě při zacházení s volným výběrem v obou knihovnách. Z celkového počtu svazků 3 miliony v MZK se jich 60 000 nalézá ve volném výběru a jsou k dispozici pro 450 studijních míst. Celkový
počet svazků v KVKL je 1 300 000 a ve volném výběru je jich umístěno 230 000 na 350
studijních míst. Logicky se dá tedy počítat s daleko vyšší mírou nespokojenosti u
knihovny MZK. Zde se o několik procent projevuje absolutní nespokojenost s volným výběrem, která je však u knihovny KVKL nahrazena vysokým procentem respondentů označujících volný výběr jako téměř nedostatečný. Vysoké hodnoty nespokojenosti bych zde tedy přičetla stoupajícímu trendu zvětšování volného výběru a tedy knihovníkům,
kteří se tento trend snaží prosadit. Trend velkého volného výběru je výhodný pro čtenáře i knihovníky. Čtenář nemusí čekat na vydání knihy ze skladu, může si knihu
prolistovat a popřípadě si vybrat jinou. Knihovníkům v knihovnách s velkým volným
výběrem odpadá práce s vyhledáváním knih ve skladu a jejich doručováním na místo vydávání.
8. Tabulka – otázka č. 6 Spokojenost s volným výběrem dostatečný
Knihovna Celkově
MZK
KVKL
téměř
dostatečný
6,3%
18,8%
6,7%
13,3%
7,1%
ani
téměř
nedostatečný
0%
56,3%
dostatečný nedostatečný ani
nedostatečný 18,8%
7,1%
14,3%
16,7%
28,6%
13,3%
42,9%
50,0%
Další vyšší hodnoty se objevily u dotazů číslo 3 léto, 3 zima, 4 umělé, 4 denní. Zde se však také projevily velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými knihovnami.
U dotazu 3 léto, který se zabývá spokojeností knihovníků s klimatem na pracovišti v létě, se projevila výrazně nižší spokojenost u knihovny KVKL. Dle mého názoru je
tento stav zapříčiněn chybějící klimatizací v knihovně KVKL. Stejný problém se projevil
i v otázce 3 zima. Zde se jedná o problém, který je v KVKL zvětšen problémem s prouděním studeného vzduch hlavním vchodem. Podrobnější vysvětlení naleznete v kapitole 6.9.1. Rozdíly ve spokojenosti s klimatem v knihovně ve čtenářské části, byly
vcelku zanedbatelné. Myslím, že je to způsobeno rozdílem délky pobytu stráveného v knihovně čtenáři a knihovníky.
78
9. Tabulka – otázka č. 3 Spokojenost s teplotou a klimatem v knihovně v létě Úplně
Vyhovuje
50,0%
12,5%
vyhovuje Knihovna Celkově
MZK
KVKL
21,4%
36,7%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje 31,3%
21,4%
21,4%
16,7%
26,7%
6,3%
28,6%
16,7%
Úplně
nevyhovuje 0%
7,1%
3,3%
10. Tabulka – otázka č. 3 Spokojenost s teplotou a klimatem v knihovně v zimě Úplně
vyhovuje Knihovna Celkově
MZK
KVKL
50,0%
21,4%
36,7%
Vyhovuje
25,0%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje 18,8%
14,3%
21,4%
20,0%
20,0%
6,3%
28,6%
16,7%
Úplně
nevyhovuje 0%
14,3% 6,7%
U dotazu 4 umělé se po vyhodnocení objevila o něco málo vyšší nespokojenost s možností umělého osvětlení v knihovně KVKL. Jak již bylo zmíněno v interpretaci stejného dotazu v části čtenářské, obě knihovny mají systém umělého osvětlení na
stejném principu. Proto rozdíl v hodnocení umělého osvětlení vidím ve výšce umístění svítidel.
11. Tabulka – otázka č. 4 umělé Spokojenost s umělým osvětlením v knihovně úplně
vyhovuje knihovna Celkově
MZK
KVKL
56,3%
35,7%
46,7%
vyhovuje
25,0%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje 12,5%
50,0%
7,1%
36,7%
10,0%
0%
0%
0%
úplně
nevyhovuje 6,3%
7,1%
6,7%
Již větší rozdíl mezi knihovnami se projevil v dotaze 4 denní, kde se jedná o spokojenost s denním světlem v knihovně. Rozdíl v hodnotách naprosté spokojenosti zde dosahuje
24,3 %, kdy vyšší míra náleží knihovně MZK. Tento rozdíl není zapříčiněn nedostatkem denního světla, ale jeho přemírou. Velké množství slunečních paprsků dopadajících do prostoru studoven knihovny KVKL a nemožnost stínění, padá na vinu nedostatku
79
financí
a
přepracování
Viz. Kapitola 6.7.
původního
plánu
pohyblivých
rastrů
slunolamu.
12. Tabulka – otázka č. 4 denní Spokojenost s denním osvětlením v knihovně úplně
vyhovuje knihovna Celkově
MZK
KVKL
60,0%
35,7%
48,3%
vyhovuje
26,7%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje 6,7%
35,7%
21,4%
31,0%
13,8%
0%
0%
0%
úplně
nevyhovuje 6,7%
7,1%
6,9%
Odpovědi u otázky č. 5., která řeší spokojenost knihovníků se zázemím na pracovišti je
zodpovězena ve většině případů kladně. Malý pokles o 6,2 % u naprosté spokojenosti a
narůst o 5,4 % u nespokojenosti u MZK, bychom mohli přičíst některým malým nedostatkům, např. chybějícímu sprchovému koutu pro ženy v knihovně MZK.(Viz. Příloha tabulky - Tabulka č. 109)
Podobným případem je i otázka č.7: Jste spokojen/a s dostupností skladu knih? Zde se
projevuje menší spokojenost u knihovny KVKL, která má stejně jako MZK pohyb knih po knihovně vyřešen pomocí nákladního výtahového dopravního systému, ale knihy
z akvizičního střediska do jednotlivých studoven musí knihovníci převážet pomocí vozíků.
S estetickým vzhledem knihoven, kterým se zabývá poslední otázka č. 8, jsou jejich zaměstnanci v naprosté většině spokojeni.
80
12. Komparace KJM a MKP pomocí dotazníkového šetření 12.1.
Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti čtenáře
V komparaci KJM a MKP je vidět velký pokles a rozdíl mezi knihovnami v otázkách č.
10 a č. 12.
Otázka č. 10 pojednává o spokojenosti čtenářů s možností občerstvení v knihovně. V tomto dotazu obě knihovny dosáhly relativně nízkých hodnot a knihovna KJM
v naprosté spokojenosti pouhých 24,1 %. Tento nízký podíl spokojených čtenářů
můžeme zdůvodnit nepřítomností bistra v knihovně. Občerstvení v knihovně KJM
zajišťuje pouze automat na nápoje a prostor pro vypití nápoje popřípadě konzumaci doneseného občerstvení. Pokles u obou dvou knihoven však nemůžeme přičíst jako u
MZK a SVLK chybějícím prostorům pro vlastní občerstvení. V obou knihovnách odpočinkové prostory mají. Možný důvod je v sortimentu občerstvení, který neuspokojuje čtenáře.
13. Tabulka – otázka č.10 Spokojenost s možností občerstvení v knihovně naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
KJM
MKP
24,1%
38,9%
31,8%
spokojen/á
ani
spokojen/á
nespokojen
ani
26,5%
nespokojen/á 27,7%
22,2%
21,1%
24,3%
24,3%
15,7%
11,1%
13,3%
naprosto
nepokojen/á
6,0%
6,7%
6,4%
Otázka č. 12 hodnotí spokojenost čtenářů s dostupností WC. Výsledky dotazníků
odhalily podstatný rozdíl naprosté spokojenosti čtenářů mezi knihovnami KJM a MKP. Knihovna MKP dosáhla pouhých 45,9 % oproti 60,8 % dosažených u knihovny KJM.
Tento vysoký rozdíl zapříčinilo nedostatečné množství toalet v knihovně MKP. V přízemí, tedy hlavním provozním patře, se nachází jedny dámské a jedny pánské
toalety. Na prostor, kterým denně projde 3000 – 4000 čtenářů je to málo. Domnívám se, že tento problém je zapříčiněn původní koncepcí stavby, která nedovolila vybudovat více WC v hlavním provozním patře. V budově MKP se o patro níž nalézají další dvě
toalety. Dle mého názoru by stačilo umístit v provozním patře upozornění na tyto dvě toalety.
81
14. Tabulka – otázka č. 12 Spokojenost s dostupností WC naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
KJM
MKP
60,8%
45,9%
53,3%
spokojen/á
ani
spokojen/á
nespokojen
ani
15,5%
nespokojen/á 17,5%
26,5%
16,3%
21,0%
16,9%
4,1%
7,1%
5,6%
naprosto
nepokojen/á
2,1%
4,1%
3,1%
Větší rozdíl v naměřené naprosté spokojenosti se projevil v dotazu číslo 11. Dotaz se
vztahuje ke spokojenosti čtenářů s možností úschovy zavazadel a oděvů. Obě naměřené hodnoty jsou dost vysoké, přesto knihovna MKP dosáhla o 10% vyšší naprosté spokojenosti. Tuto zvýšenou spokojenost bych přičetla možnosti úschovy zavazadel
v MKP do samoobslužných skříněk i do personálně obsluhované šatny. Mnoho čtenářů MKP si také chválí možnost vzít si zavazadlo i oděv do prostorů studoven. Zde se však
projevuje konflikt zájmů, kdy možnost vnášení zavazadel a oděvů do prostoru knihovny umožňuje větší vynášení knihovních jednotek přes kontrolní bod. V knihovně MKP se snažili být co nejvíce otevřená knihovna, je na dalším zhodnocení co je pro knihovnu
výhodnější. Někteří respondenti knihovny KJM jako nedostatek u možnosti úschovy zavazadel uvádějí chybějící samoobslužné skříňky.
15. Tabulka – otázka č.11 Spokojenost s možností úschovy zavazadel a oděvů v knihovně
naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
KJM
MKP
66,3%
76,3%
71,3%
spokojen/á
ani
spokojen/á
nespokojen
ani
21,4%
nespokojen/á 4,1%
14,4%
6,2%
17,9%
5,1%
5,1%
2,1%
3,6%
naprosto
nepokojen/á
3,1%
1,0%
2,1%
Další větší rozdíl mezi knihovnami se objevil v dotaze č. 14, který zkoumá dostupnost knihovny ve městě. Knihovna KJM zde dosáhla o 13,7% větší naprosté spokojenosti
než knihovna MKP. Obě knihovny leží velice blízko zastávek MHD, v centru obou
měst a splňují tedy požadavky IFLA. Mnohem větší míru naprosté spokojenosti u
82
brněnské knihovny KJM, bych připsala menší rozloze města, a proto kratšímu času dopravy do knihovny.
16. Tabulka – otázka č.14 Spokojenost s dostupností knihovny ve městě úplně
vyhovuje knihovna Celkově
KJM
MKP
82,8%
69,1%
75,9%
vyhovuje
15,1%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje 2,2%
22,3%
5,3%
18,7%
3,7%
0%
2,1%
1,1%
úplně
nevyhovuje 0%
1,1%
0,5%
Rozdíl 15% ve prospěch knihovny KJM u naprosté spokojenosti se objevil také v dotaze číslo 5, který se zabývá hlučností v knihovně. I u knihoven KJM a MKP jsem ze stejných, výše jmenovaných důvodů, sloučila obě podotázky v jednu odpověď. Rozdíl u
naprosté spokojenosti se však ztratí pokud se podíváme na výsledky u spokojenosti, kde je více spokojených čtenářů v knihovně MKP. Knihovny jsou tedy v hodnocení
hlučnosti vyrovnané a čtenáři jsou ve vysokém počtu spokojeni. V obou knihovnách není jako podlahová krytina použit koberec, který je dle mého názoru v pohlcování
hlučnosti nejvýhodnější. V knihovně KJM jsou použity dřevěné parkety a v knihovně MKP gumová podlaha. Ve vyhodnocení dotazníků se neprojevil žádný rozdíl
v hlučnosti těchto krytin a neprojevil se ani rozdíl ve srovnání s knihovnou MZK, kde je použit ve studovnách jako podlahová krytina koberec. 17. Tabulka – otázka č. 5 Hlučnost prostředí Knihovna Celkově
KJM MKP
dostatečný klid 55,4% 40,6% 48,0%
kild
24,9% 40,9% 27,9%
ani hluk ani klid 16,5% 16,1% 16,3%
hluk
2,0% 1,7% 1,9%
nesnesitelný hluk 1,1% 0,6% 0,8%
Podstatně menší rozdíl se projevil v otázce č.6, která řeší dostatek studijních míst
v knihovnách. V této otázce je menší spokojenost na straně knihovny MKP. V obou knihovnách je uloženo okolo 120 tisíc jednotek ve volném výběru. Na tento počet
jednotek v knihovně KJM připadá 168 pracovních míst, zatímco v knihovně MKP je to 390 studijních pracovních míst, tedy zhruba dvakrát více. Pokud by jsme přihlíželi
k vyšší denní návštěvnosti, která se v knihovně MKP pohybuje také zhruba na dvojnásobku knihovny KJM, stále ještě nemáme rozumné vysvětlení nižší spokojenosti
83
čtenářů MKP. Výsledky dotazu je možné přičíst markantně vyššímu počtu dotázaných v knihovně KJM, kteří si chodí do knihovny pouze půjčovat a netráví zde více času určeného na studium.
18. Tabulka – otázka č. 6 Najdete v knihovně vždy volné studijní místo knihovna Celkově
KJM
MKP
ano
93,5%
83,7%
87,8%
Ne
6,5%
16,3%
12,2%
Hodnoty naprosté spokojenosti u obou otázek číslo 7, zabývajících se klimatem v knihovně v létě a v zimě, nejsou výrazně nižší než u ostatních otázek a ani mezi sebou
se jednotlivé knihovny neliší. Nižší hodnoty se projevily u otázky č. 7 léto, v důsledku chybějících klimatizací v obou knihovnách. Není to však výrazný statistický rozdíl.
Otázky č. 8 denní a 8. umělé mají vysoké hodnoty naprosté spokojenosti, což znamená, že knihovny jsou vhodně osvětleny umělým i denním světlem a nedochází k výraznému přeslunění. Čtenáři jsou tedy velmi spokojeni.
Nejnižší naměřené hodnoty se jako v předešlé kapitole projevily u dotazu týkajícího se
volného výběru, tedy číslo 9. I zde tyto hodnoty musím připsat špatně formulované otázce. Po estetické stránce, kterou se zabývá dotaz číslo 13, jsou ve většině případů čtenáři spokojeni.
I zde bych ráda uvedla některé pochvalné odezvy čtenářů.
KJM: „Nová knihovna J. Mahena je skvělá. Je to pěkné dílko. Je prostorná. Knihovna
pořádá pěkné výstavy a věnuje se dětem. Jsem spokojen s provozem jak v knihovně tak na internetu.“
MKP: „Perfektní služby, profesionální personál, dlouhá otevírací doba. Dobrá
přehlednost umístěných knih. Knihovna je po rekonstrukci daleko příjemnějším místem pro studium. Pracuje se mi tu lépe než v Národní knihovně i jiných menších knihovnách.“ 12.2.
Vyhodnocení jednotlivých otázek vedoucích ke spokojenosti knihovníka
Pracovníci rekonstruovaných knihoven jsou kritičtější k prostředí ve kterém pracují.
Nejnižších hodnot bylo dosaženo u dotazu 3 léto. V otázce zabývající se klimatem
v knihovně v létě ani v jedné z knihoven nebyl ani jeden knihovník naprosto spokojen.
84
Vyšší nespokojenosti zde dosahuje knihovna KJM, avšak knihovníci v knihovně MKP
jsou také velmi nespokojeni. Vysoká míra nespokojenosti s teplotou v knihovnách v létě je zapříčiněna chybějící klimatizací na mnoha místech v knihovnách. V knihovně KJM
mají speciální systém vodního chlazení prosklené střechy hlavní haly, který však letních
měsících neplní svou funkci dostatečně. V obou knihovnách na mnoha místech nahrazuje klimatizaci jen vzduchotechnika, která funguje na principu nasávání a vhánění
venkovního vzduchu do vnitřních prostor knihovny. Tím pádem v letních měsících je venkovní vzduch velmi teplý a vnitřní prostory knihovny nemůže vůbec ochladit. Podle
slov jednoho respondenta z knihovny KJM je zde naprosto nedostatečná ventilace, která zapříčiňuje nedostatek kyslíku v budově a tím pádem velmi zhoršuje klima knihovny. 19.Tabulka – otázka č. 3 Spokojenost s teplotou a klimatem v knihovně v létě Úplně
vyhovuje knihovna Celkově
KJM
MKP
0%
0%
0%
Vyhovuje
0%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje 33,3%
16,7%
44,4%
10,0%
40,0%
50,0%
22,2%
33,3%
Úplně
nevyhovuje 16,7%
16,7%
16,7%
Již menší kritika se projevila ze strany knihovníků u dotazu týkajícího se klimatu a
teploty v knihovně v zimě. V této otázce se vyskytuje velký podíl knihovníků, kteří
nejsou „ani spokojeni ani nespokojeni“. Myslím, že zde mezi knihovnami není podstatný rozdíl. V knihovně KJM v zimním období bývá problém s vytápěním centrální haly. Domnívám se, že ostatní prostory jsou na standardní úrovni. Bohužel
na mnoha místa v knihovnách se i v zimním období stále potýkají se špatnou
vzduchotechnikou. Dle mého názoru chybějící klimatizace v zimním období má nepatrný vliv na teplotu v knihovně.
85
20. Tabulka – otázka č. 3 Spokojenost s teplotou a klimatem v knihovně v zimě Úplně
vyhovuje knihovna Celkově
KJM
MKP
16,7%
10,5%
12,9%
Vyhovuje
16,7%
Ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje 50,0%
21,1%
42,1%
19,4%
45,2%
Úplně
nevyhovuje
0%
16,7%
12,9%
9,7%
21,1%
5,3%
Další velmi nízká spokojenost se objevila u dotazu č. 6 Spokojenost s volným výběrem. V této otázce se rekonstruované knihovny nepohybují na tak nízké úrovni jako
knihovny nově postavené. Pocity knihovníků jsou víceméně rovnoměrně rozloženy po celé nabídnuté škále. O trochu více vyšších hodnot ovšem dosahují v záporných odpovědích. Pokud porovnáme volné výběry stejným způsobem jako u nově postavených knihoven. Tedy knihovna MKP 120 000 knihovních jednotek na 390
studijních míst, z celkového počtu knihovních jednotek 661 000 a knihovna KJM z celkového počtu knihovních jednotek 189 950 je ve volném výběru umístěno 120 000
jednotek slouží pro 168 studijních míst. Jsou volné výběry v obou knihovnách v podílu
knih ve volném výběru na podíl knih ve skaldech velmi nadprůměrné. Myslím tedy, že knihovníci zde především nesouhlasili s rozmístěním volného výběru v budově knihovny. Zde se dobírám k jevu rovnoměrného rozložení odpovědí knihovníků a dle
mého názoru ho lze přisoudit individuálním názorům na rozmístění volného výběru v knihovnách. Každý knihovník má trochu jinou představu a naprosto správné rozmístění určit nelze.
21. Tabulka – otázka č. 6 Spokojenost s volným výběrem dostatečný
knihovna Celkově
KJM
MKP
18,2%
25,0%
22,6%
téměř
dostatečný
18,2%
ani
téměř
Nedostatečný
18,2%
27,3%
dostatečný nedostatečný ani
nedostatečný 18,2%
15,0%
15,0%
16,1%
16,1%
20,0%
19,4%
25,0%
25,8%
Nízká naprostá spokojenost a velké rozdíly mezi knihovnami se vyskytují v dotazech 5 a 7.
86
Otázka č. 5 se týká spokojenosti knihovníků se zázemím pro zaměstnance. Zde se knihovna MKP potýká s velmi nízkou naprostou spokojeností a s vyšším podílem
respondentů v negativní části škály. Podle slov p. Ladislav Kurky je tato nízká spokojenost zapříčiněna poddimenzováním celého prostoru. S větším množstvím
čtenářů bylo následně do knihovny přibráno více zaměstnanců a kapacity zázemí pro
zaměstnance jsou velmi na hraně únosnosti, mnohdy i pod ní. V knihovně KJM je pro
zaměstnance uzpůsobeno zázemí až v jednom z horních pater a menší prostory jsou na jednotlivých
patrech.
Podle
slov
jedné
nedosahují zaměstnanecká zázemí potřebné úrovně.
z knihovnic v některých
patrech
22. Tabulka – otázka č. 5 Spokojenost se zázemím pro zaměstnance naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
KJM
MKP
33,3%
15,0%
21,9%
spokojen/á
ani
spokojen/á
Nespokojen
ani
16,7%
nespokojen/á 41,7%
50,0%
20,0%
37,5%
28,1%
0%
5,0%
3,1%
naprosto
nepokojen/á
8,3%
10,0% 9,4%
U dotazu č. 7, který řeší dostupnost skladů v knihovně, má daleko menší míru naprosté spokojenosti a naopak vyšší míru nespokojenosti knihovna KJM. Domnívám se, že tento rozdíl je způsoben chybějícím výtahem pro dopravu osob ve skladových prostorech. V KJM mají možnost dopravovat knihy mezipatry pomocí nákladního
výtahu. Avšak ani v pražské knihovně není doprava knih ze skladu vyřešena ideálně. K dopravě slouží 3 stolové výtahy, které jsou však ve větší vzdálenosti od příjmu, a
knihy se proto musí převážet na vozících. Podle slov L. Kurky však tento problém nešel rekonstrukčně vyřešit. Zde se projevuje rozdíl mezi nově postavenými a rekonstruovanými knihovnami, kterým klade překážky jejich původní koncepce.
87
23. Tabulka – otázka č. 7 Spokojenost s dostupností skladu naprosto
spokojen/á
knihovna Celkově
KJM
MKP
16,7%
30,0%
25,0%
spokojen/á
Ani
spokojen/á
Nespokojen
ani
16,7%
nespokojen/á
40,0%
41,7%
25,0%
28,1%
12,5%
20,0%
31,3%
5,0%
naprosto
nepokojen/á
0%
5,0%
3,1%
Další markantní rozdíl mezi knihovnami, vyvíjející se v neprospěch knihovny KJM se
projevil v obou podotázkách dotazu č. 4, který se zabývá osvětlením knihovny, v první podotázce umělým osvětlením a v druhé denním světlem. V obou případech dosahuje
knihovna KJM markantně nižších kladných hodnot a vyšších hodnot záporných než
knihovna MKP. V případě umělého světla tento rozdíl přičteme na vinu nedostatku financí v závěrečné fázi rekonstrukce, kdy již nezbyly peníze na plánované umělé osvětlení, a to bylo později dokupováno a doinstalováno. Podrobněji se zmiňuji
v kapitole 8.19.1. V případě denního světla zde svou roli hraje původní účel stavby, ve které je knihovna umístěna. Knihovna MKP je v budově, která již byla stavěna jako
knihovna, a tudíž se zde již v základním konceptu počítalo s nutností dostatku denního
světla. Knihovna KJM je situována do budovy, která byla původně obytný palác a při rekonstrukci se musel zachovat vnější historický vzhled. Tedy nedostatek denního světla
je zapříčiněn malými okny, která jsou umístěna jen ze dvou stran budovy. V ostatních prostorech je možné pouze umělé osvětlení.
24. Tabulka – otázka č. 3 umělé Spokojenost s umělým osvětlením v knihovně úplně
vyhovuje knihovna Celkově
KJM
MKP
25,0%
42,1%
35,5%
vyhovuje
16,7%
ani vyhovuje Nevyhovuje ani
nevyhovuje
31,6%
88
nevyhovuje
25,0%
16,7%
16,7%
22,6%
9,7%
6,5%
21,1%
25,8%
úplně
5,3%
0%
25. Tabulka – otázka č.3 denní Spokojenost s denním osvětlením v knihovně úplně
vyhovuje knihovna Celkově
KJM
MKP
25,0%
57,9%
45,2%
vyhovuje
16,7%
ani vyhovuje nevyhovuje ani
nevyhovuje
31,6%
89
nevyhovuje
25,0%
8,3%
25,0%
16,1%
3,2%
9,7%
10,5%
25,8%
úplně
0%
0%
13. Shrnutí výzkumu
Pokud bychom chtěli krátce shrnout celkové výsledky výzkumu, došli bychom k vysoké
spokojenosti čtenářů a o něco málo nižší spokojenosti knihovnického personálu u všech hodnocených knihoven. Jednotlivé knihovny jsou od sebe v celkové spokojenosti jen
nepatrně odlišeny, jak v oblasti knihovnické, tak v oblasti čtenářské. Tento jen nepatrný a ze statistického hlediska zanedbatelný rozdíl svědčí o vysoké úrovni všech zúčastněných knihoven. Nenacházíme ani velké rozdíly mezi rekonstruovanými a nově
postavenými knihovnami. To můžeme považovat za důkaz dobře zvládnutých rekonstrukcí, které překonaly hendikep daný původní strukturou budov. Celková vysoká
hodnota spokojenosti je důkazem vysokého standardu nově postavených a rekonstruovaných knihoven v České republice.
Při bližším rozboru jsme již došli k podstatně odlišným číslům u jednotlivých otázek, týkajících se konkrétních potřeb a kladených nároků. Jednotlivé knihovny se potýkají s
dílčími problémy, které se týkají jenom dané knihovny. Vznikají zde, ale také určité trendy nebo oblasti, se kterými jsou čtenáři nebo knihovníci nespokojeni ve více
knihovnách. Čtenářská oblast se zde ve svých požadavcích odlišuje od knihovnické, což
je pochopitelné v návaznosti na úhel jejich pohledu a na dobu a účel času trávený těmito skupinami v knihovně.
V čtenářské oblasti se jedná především o nižší spokojenost s občerstvením v
knihovnách. Mimo jedné knihovny mají všechny ostatní ve svých prostorech přítomná bistra s kvalitní nabídkou i prostorem pro občerstvení a přesto se v této otázce objevil
pokles spokojenosti ve všech čtyřech knihovnách. Jak jsem již výše zmínila, čtenářům zde nejvíce chybí útulné prostory pro možnost vlastního občerstvení.
V oblasti knihovnické se nejnižší spokojenost týkala dotazů, které hodnotily klima a teplotu v knihovnách. Zde se znovu a opakovaně dotýkáme finančních problému při
rekonstrukcích nebo stavbách knihoven a netýká se to pouze České republiky.
Nedostatečné finance zamezí použití klimatizačních jednotek na všech pracovištích a
tím pádem vzniká nepříjemná teplota i klima, které na oblast knihovnických respondentů působí mnohokrát silněji. Vždyť čtenář v knihovně ve většině případů
netráví tolik času jako knihovník. Vysoká nespokojenost se také projevila v dotazech
hodnotících volný výběr, zde se podle mého názoru prosazuje trend maximálně možného množství knih umístěných ve volné výběru.
90
14. Závěr
Ve své práci jsem se zabývala současnou architekturou knihoven v České republice.
České knihovnictví položilo základy tohoto malého odvětví již v daleké historii. Ačkoliv
první velká stavba se uskutečnila až za první republiky, dosahovala a v mnohém i převyšovala standardy podobných staveb na celém světě. Byla to na svou dobu špičková
budova, která položila významné základy pro další rozvoj architektury knihoven v České republice. Rozvoj architektury jako i mnoho jiných aktivit však byl na území České republiky násilně přetržen, nejdříve německou okupací a následně komunistickým
režimem. Po dobu těchto společenských změn nebyla v České republice postavena stavba, která by se svou úrovní dokázala vyrovnat světu. Impuls přišel až po sametové revoluci 1989. Ještě několik let trvalo, než se Česká Republika odhodlala k velkým investicím do vzdělání svých občanů. Knihovníky, kteří spřádali plány již několik let, stálo přesvědčování autorit mnoho sil a mnoho sil je stojí neustálá snaha o udržení a zlepšení současných podmínek. Myslím si však, že vynaložené úsilí bylo a je
nasměrováno správnou cestou a výsledkem jsou stavby vysoké úrovně, které se směle mohou rovnat podobným světovým stavbám.
Do své práce jsem vybrala čtyři dokončené stavby, které pro mne znamenají velký
posun v architektuře českých knihoven. Zaměřila jsem se především na veřejné knihovny, tedy na budovy mající význam pro velmi široké spektrum uživatelů.
V teoretické části jsem se pokusila přiblížit danou problematiku, což bylo velmi obtížné
z důvodu nedostatku kvalitní literatury v oboru architektury knihoven zaměřené na
české prostředí. Dále jsem se soustředila na detailní popis jednotlivých staveb, který jsem obohatila o svůj názor a názory mých průvodců jednotlivými knihovnami. Z důvodu nedostatku času, financí a technologického zázemí, není hodnocení
jednotlivých staveb provedeno dokonale. Bylo by možné a velmi vhodné tyto budovy rozebrat detailněji s pomocí moderních technologií, měřicích přístrojů a postupů.
Některé procesy jsou však velmi náročné po časové stránce, kdy je při měřeních nutné knihovnu uzavřít a bez finančního a technologického zabezpečení, a samozřejmě bez ochoty vedení jednotlivých knihoven, je nelze provádět. V průběhu shromažďování
informací začalo na povrch vyplouvat mnoho problémů, které se však u takto velkých
projektů objevují po celém světě. Příkladem může být projekt Národní pařížské knihovny, kde se potýkají s mnoha problémy již od počátky stavby.
91
V praktické části mé diplomové práce mne nejvíce zajímaly názory uživatelů staveb. Hlavním cílem bylo stanovit spokojenost čtenářů i zaměstnanců knihoven, zjistit, jak na
ně vzniklý prostor působí, jak se v něm cítí a zda jim něco podstatného chybí nebo vadí.
Vzorek respondentů použitý v mém výzkumu není plně reprezentativní, avšak dokáže o
potřebách uživatelů i pracovníků v knihovnách leccos vypovědět. Výsledek je velmi pozitivní a potvrzuje má slova o vysoce nastavených standardech, které se vyrovnají
světové úrovni. Čtenáři i knihovníci jsou s několika různými výtkami v nových prostorech spokojeni. Tyto výtky berme jako malé nedostatky, kterých se knihovny
v rámci svých možností snaží zbavit, bohužel někdy to není možné. Podle mého názoru není nikdy nic dokonalé, nicméně lidé by se měli snažit věci neustále zlepšovat a v
chybách nalézat ponaučení. Mezi jednotlivými knihovnami jsem nenalezla podstatné
rozdíly. Zásadní rozdíly se nevyskytují ani mezi nově postavenými a rekonstruovanými knihovnami, což je veliké plus pro rekonstruované knihovny, jejichž výchozí pozice i procesy stavby jsou vždy těžší.
Doufám, že můj skromný příspěvek k současné architektuře českých knihoven zaplní jednu z mezer v literatuře dostupné k tématu. Doufám také, že by mohl sloužit jako
inspirace nebo ponaučení budoucím stavitelům, ať nových budov nebo při rekonstrukcích.
Na závěr bych ještě chtěla vyhodnotit vítěze, který vzešel čistě z mého osobního pocitu
ze staveb. Z pocitu člověka, který do některých knihoven chodí jako návštěvník, některé navštívil jen dvakrát ve svém životě, ale strávil tam celý den. Pocit, který ve vás zanechá
stavba, interiér a v něm lidmi vytvořená atmosféra. Po této stránce je každá mnou vybraná knihovna zcela jiná. Nejvýše bych si zde dovolila hodnotit Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci. Pokud veřejná knihovna nemá sloužit jen jako archiv, ale i jako
místo setkávání, společenského dění a každodenního koloběhu lidského života, je jím
přesně tato knihovna. Zde naleznete široké spektrum uživatelů od malých dětí, které sem chodí trávit svůj volný čas, přes mladé páry, které přijdou do knihovny jen posedět nebo na rande, studující, kterým knihovna poskytuje mnohokrát životně důležité
dokumenty, až po důchodce, kterým knihovna přináší naplnění jejich volného času. Knihovna je dynamická, živá, pro někoho možná až příliš rušná, avšak klidné místo na
studium zde lze také nalézt. Knihovna však nežije jen svým každodenním životem, sdružuje se pod ní mnoho vedlejších činností a akcí, kterým vzniklý prostor dává spoustu možností. Mým malým osobním vítězem se tedy stala ona.
92
15. Užitá literatura Publikace 1) CEJPEK, J.: Architektura knihoven v historickém vývoji. Praha: Státní knihovna ČSSR, 1968. 21s.
2) CEJPEK,J.: Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 192 s. ISBN 8071841633
3) DISMAN, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost . 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 8024601397
4) Doporučení pro veřejné knihovny zpracováno pro sekci veřejných knihoven IFLA. 1. vyd. Praha : Národní knihovna České republiky, 1995. 97 s. ISBN 80-7050-225-8.
5) ERHARTOVÁ, O. a kol.: Knihovna pro město. Brno: Knihovna Jiřího Mahena, 2001. 79 s. ISBN 80-85023-40-7.
6) FISCHL, V. a kol.: Stavba smíření: knihovna Liberec. Liberec: Státní vědecká knihovna Liberec, 2000. 1. vyd.47 s. ISBN 80-85874-13-X.
7) HAVELKA, E. – MATOUŠKOVÁ, I.: Veřejné knihovny. Praha : Ministerstvo kultury České socialistické republiky, 1986. 135 s.
8) Knihovny Evropě – Evropa knihovnám. 1.vyd. Liberec:Státní vědecká knihovna v Liberci, 2001.s.45 ISBN 80-85874-18-0.
9) KUBÍČEK, J.: Knihovna pro XXI.století – 1998-2001, Brno: Moravská zemská knihovna v Brně,1998. 29 s. ISBN 80-7051-112-3.
10) KURKA, L.: Přestavba služeb a rekonstrukce ústřední městské knihovny v Praze, Příbram: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 1998. 62 s. ISBN 80-85-851-07-5.
93
11) MCCABE, G. B.: Planning the modern ´public library building. Westport: Libraries Unlimited, 2003, 280.s, ISBN 0313-32155-8.
12) NEUFERT,E.: Navrhování staveb. 33.přeprac. vyd.Praha: Consultinvest, 1995. 618 s. ISBN 80-901486-4-6
13) RADA, V.:Pracoviště knihovníka v budově knihovny : pro vnitřní potř. knih. 2. dopl. vyd..Praha : Technické ústředí knihoven, 1980. 51 s..
14) RADA, V.: Výstavba budov knihoven. Praha:SPN, 1970. 102 s. 15) Stavba smíření : 1996-2000. Liberec : Státní vědecká knihovna, 1998. 1 složený list 16) Státní vědecká knihovna Liberec. 1.vyd. Liberec:Státní vědecká knihovna Liberec, 1997. 17 s. ISBN 80-85874-04-0.
17) THOMPSON, G.: Planning and design of library buildings. 3rd ed.. Oxford : Butterworth Architecture, 1989. 224 s. ISBN 0-7506-2637-2.
18) TUČKA, O. a kol.: Brno město uprostřed Evropy. Brno: Litera, 2005, 205 str. ISBN 80-85763-26-5.
19) VÁVRA, J.: Městská knihovna v Praze: Již 111 let Vám nabízíme informační a kulturní bohatství světa. vyd. 1.Praha: Městská knihovna v Praze, 2002. 32 s.
ISBN 80-85041-40-5. Sborníky
1) KOCÁNOVÁ, L. – LOŠŤÁKOVÁ, D. – SVOBODA, M.: Knihovna a
architektura 2003 \ knihovny bez bariér. vyd.1. Praha: Státní technická knihovna, 2003. ISBN 80-86504-11-5
2) LOŠŤÁKOVÁ, D. – KOCÁNOVÁ, L.:Knihovna a architektura 2001.Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-86504-11-5 (2003)
94
Články z časopisů 1) ADÁMEK, T.: Moravská zemská knihovna v Brně. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., s. 24-27, ISSN 0862-7010.
2) DOLEŽAL, K.: Opulence versus skromnost. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4., s. 28-29, ISSN 0862-7010.
3) HERSCHER, A.: Monument stylu a historická monumentalita. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 1998, roč. 44, č. 19., s. 48, ISSN 0862-7010.
4) Kurka, L., Svoboda, M.: Ideální knihovna – 1.část, Čtenář, 2003, roč.55, č.11. s.306-311 ISSN 0011-2321
5) Kurka, L., Svoboda, M.: Ideální knihovna – 2.část, Čtenář, 2003, roč.55, č.12., s.338-339 ISSN 0011-2321
6) Kurka, L., Svoboda, M.: Ideální knihovna – 3.část, Čtenář, 2004, roč.56, č.1., s. 25 ISSN 0011-2321
7) NOVÁK, A., VALENTA, P., SMEJKAL, R.:Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48, č. 4, s. 30-32, ISSN 0862-7010.
8) NOVÁK, J.F.: Laditi Kytaru, Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 2002, roč. 48., č. 4., s. 33, ISSN 0862-7010.
9) ZAVADIL, J.: Poznámky architekta, Fórum architektury a stavitelství, 1998, č.4, s.10-13, ISSN 1210-7395
10) ZAVADIL, J., GROSZ, J.: Rekonstrukce městské knihovny v Praze , Architekt: nezávislý měsíčník architektů, 1998, roč. 44., č.19., s.42-44, ISSN 0862-7010.
95
Elektronické stránky a články 1) CEJPEK, J.: Knihovna Liberec a její stavba smíření. Národní knihovnické revue [online]. 2001, č. 1, s. 47-50 [cit. 27.02.2006] Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0101/0101047.html
2) ČADKOVÁ, M.: Jak se žije Ústřední knihovně po roce od znovuotevření ... Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 4 [cit. 17. 01. 2006]. Dostupné z : http://www.ikaros.cz/node/333. ISSN 1212-5075.
3) FANTOVÁ, V.: Reportáž ze stavby Euroregionální knihovny v Liberci. Ikaros [online]. 2000, č. 2 [cit. 16.02.2006]. Dostupné z:
http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200208069. ISSN 1212-5075 4) FRANC, Z.: K Výstavbě budov knihoven v České republice. Knihovní obzor.
Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, [cit. 20.02.2006] Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/943_01.htm ISSN (elektronická verze) 1214-6498.
5) Interface News: Informace o nejnovějších trendech v podlahových krytinách [cit. 20.02.2006] Dostupné z:
http://www.pro-interier.cz/images/marketing/news/InterfaceNews8_01.pdf 6) JANĚKOVÁ, E.: Rekonstrukce Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 2002, č.1, [cit. 17.01.2006]
Dostupné z: http://www.vkol.cz/obzory/20021_01.htm. ISSN (elektronická verze) 1214-6498
7) JELÍNEK, L.:Městská knihovna v Praze [online], c 2006, 27.1. 2006 [cit. 27.01.2006] Dostupné z: www.mlp.cz
8) JONÁKOVÁ, K.: Městská knihovna po roce od znovuotevření. Ikaros [online].
1999, roč. 3, č. 4 [cit. 17.01.2006]. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node/334. ISSN 1212-5075.
96
9) Knihovna Jiřího Mahena [online], c 2004, [cit. 12.01.2006]. Dostupné z: www.kjm.cz
10) KONVALINKOVÁ, B.: Státní vědecká knihovna v Liberci se pyšní novou budovou. Ikaros [online]. 2000, č. 10 [cit. 10.01.2006].
Dostupné z: http://www.ikaros.cz/Clanek.asp?ID=200208223. ISSN 1212-5075.
11) KRATOCHVÍL, J.: Státní vědecká knihovna [online] 2005, [cit. 17.1.2006] Dostupné z: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=330
12) KUBÍČEK, J. – SCHEJBALOVÁ, J.: Moravská zemská knihovna v Brně
v novostavbě. Bulletin CVTI SR [online]. 2000, č. 2, [cit. 17.01.2006] Dostupné
z: www.cvtisr.sk/itlib/bc2000_2/brno.htm
13) Moravská zemská knihovna[online], c 2005 [cit. 22.01.2006] Dostupné z: www.mzk.cz
14) NÁDVORNÍKOVÁ, M.: Svátek čtenářů i knihovníků. Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci [online]. 1998, č.2, [cit. 17.01.2006] Dostupné z:
http://www.vkol.cz/obzory/982_06.htm. ISSN (elektronická verze) 1214-6498
15) Státní technická knihovna – Výstavba a rekonstrukce knihoven [online]2003, 2.8.2005 [cit.10.02.2006] Dostupné z:
http://www.stk.cz/skip/Stavby/Stavby.html 16) Státní vědecká knihovna v Liberci [online], 2003, 21.1.2006, [cit. 22.01.2006] Dostupné z: www.svkl.cz
97
16. Seznam příloh Příloha č. 1 – Tabulky Příloha č. 2 – Obrazová příloha Příloha č. 3 – Dotazník čtenáři Příloha č. 4 – Dotazník knihovníci
98
Příloha č.1 - Tabulky ČTENÁŘI SPOKOJENOST ČTENÁŘI CELKEM Statistika
Tabulka č.1 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost Statistická odchylka
212 184 1,7744 0,49
Rozložení hodnot Tabulka č.2 Hodnoty Frekvence Procenta Validní Kumulativní odpovědí procenta procenta 1,00 9 2,3 4,2 4,2 1,08 4 1,0 1,9 6,1 1,17 7 1,8 3,3 9,4 1,25 13 3,3 6,1 15,6 1,33 16 4,0 7,5 23,1 1,42 16 4,0 7,5 30,7 1,50 18 4,5 8,5 39,2 1,58 9 2,3 4,2 43,4 1,67 19 4,8 9,0 52,4 1,75 10 2,5 4,7 57,1 1,83 12 3,0 5,7 62,7 1,92 10 2,5 4,7 67,5 2,00 13 3,3 6,1 73,6 2,08 10 2,5 4,7 78,3 2,17 8 2,0 3,8 82,1 2,25 8 2,0 3,8 85,8 2,33 5 1,3 2,4 88,2 2,42 3 ,8 1,4 89,6 2,50 7 1,8 3,3 92,9 2,58 5 1,3 2,4 95,3 2,67 1 ,3 ,5 95,8 2,75 1 ,3 ,5 96,2 2,83 1 ,3 ,5 96,7 2,92 3 ,8 1,4 98,1 3,00 2 ,5 ,9 99,1 3,25 1 ,3 ,5 99,5 3,50 1 ,3 ,5 100,0 Validní 212 53,5 100,0 dotazníky Chybné 184 46,5 dotazníky Celkově 396 100,0
99
Spokojenost čtenáři KJM Statistika
Tabulka č.3 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
36 64 1,8333
Rozložení hodnot KJM
Tabulka č.4 Hodnoty Frekvence Procenta Validní Kumulativní odpovědí procenta procenta 1,08 2 2,0 5,6 5,6 1,25 5 5,0 13,9 19,4 1,33 4 4,0 11,1 30,6 1,42 1 1,0 2,8 33,3 1,50 2 2,0 5,6 38,9 1,58 1 1,0 2,8 41,7 1,67 1 1,0 2,8 44,4 1,75 2 2,0 5,6 50,0 1,83 2 2,0 5,6 55,6 1,92 2 2,0 5,6 61,1 2,08 2 2,0 5,6 66,7 2,17 3 3,0 8,3 75,0 2,25 2 2,0 5,6 80,6 2,33 1 1,0 2,8 83,3 2,50 3 3,0 8,3 91,7 2,58 1 1,0 2,8 94,4 2,75 1 1,0 2,8 97,2 3,25 1 1,0 2,8 100,0 Validní 36 36,0 100,0 dotazníky Chybné 64 64,0 dotazníky Celkově 100 100,0
100
Spokojenost čtenáři MKP Statistika
Tabulka č.5 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
57 41 1,7851
Rozložení hodnot
Tabulka č.6 Kumulativní Hodnoty Frekvence Procenta Validní odpovědí procenta procenta 1,00 2 2,0 3,5 3,5 1,08 1 1,0 1,8 5,3 1,17 3 3,1 5,3 10,5 1,33 8 8,2 14,0 24,6 1,42 4 4,1 7,0 31,6 1,50 4 4,1 7,0 38,6 1,58 1 1,0 1,8 40,4 1,67 6 6,1 10,5 50,9 1,75 1 1,0 1,8 52,6 1,83 4 4,1 7,0 59,6 1,92 1 1,0 1,8 61,4 2,00 6 6,1 10,5 71,9 2,08 3 3,1 5,3 77,2 2,17 2 2,0 3,5 80,7 2,25 2 2,0 3,5 84,2 2,33 2 2,0 3,5 87,7 2,42 1 1,0 1,8 89,5 2,50 2 2,0 3,5 93,0 2,58 2 2,0 3,5 96,5 2,92 1 1,0 1,8 98,2 3,00 1 1,0 1,8 100,0 Validní 57 58,2 100,0 dotazníky Chybné 41 41,8 dotazníky Celkově 98 100,0
101
Spokojenost čtenáři MZK Statistika
Tabulka č.7 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
64 35 1,7174
Rozložení hodnot
Tabulka č.8 Kumulativní Hodnoty Frekvence Procenta Validní odpovědí procenta procenta 1,00 5 5,1 7,8 7,8 1,17 1 1,0 1,6 9,4 1,25 4 4,0 6,3 15,6 1,33 3 3,0 4,7 20,3 1,42 6 6,1 9,4 29,7 1,50 6 6,1 9,4 39,1 1,58 2 2,0 3,1 42,2 1,67 9 9,1 14,1 56,3 1,75 4 4,0 6,3 62,5 1,83 2 2,0 3,1 65,6 1,92 4 4,0 6,3 71,9 2,00 6 6,1 9,4 81,3 2,08 4 4,0 6,3 87,5 2,25 2 2,0 3,1 90,6 2,42 1 1,0 1,6 92,2 2,50 1 1,0 1,6 93,8 2,58 2 2,0 3,1 96,9 2,92 2 2,0 3,1 100,0 Validní 64 64,6 100,0 dotazníky Chybné 35 35,4 dotazníky Celkově 99 100,0
102
Spokojenost čtenáři KVKL Statistika
Tabulka č.9 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
55 44 1,7621
Rozložení hodnot
Tabulka č.10 Kumulativní Hodnoty Frekvence Procenta Validní odpovědí procenta procenta 1,00 2 2,0 3,6 3,6 1,08 1 1,0 1,8 5,5 1,17 3 3,0 5,5 10,9 1,25 4 4,0 7,3 18,2 1,33 1 1,0 1,8 20,0 1,42 5 5,1 9,1 29,1 1,50 6 6,1 10,9 40,0 1,58 5 5,1 9,1 49,1 1,67 3 3,0 5,5 54,5 1,75 3 3,0 5,5 60,0 1,83 4 4,0 7,3 67,3 1,92 3 3,0 5,5 72,7 2,00 1 1,0 1,8 74,5 2,08 1 1,0 1,8 76,4 2,17 3 3,0 5,5 81,8 2,25 2 2,0 3,6 85,5 2,33 2 2,0 3,6 89,1 2,42 1 1,0 1,8 90,9 2,50 1 1,0 1,8 92,7 2,67 1 1,0 1,8 94,5 2,83 1 1,0 1,8 96,4 3,00 1 1,0 1,8 98,2 3,50 1 1,0 1,8 100,0 Validní 55 55,6 100,0 dotazníky Chybějící 44 44,4 dotazníky Celkově 99 100,0
103
Vyhodnocení jednotlivých dotazů MZK a KVKL čtenáři 1) Navštěvoval/a jste knihovnu před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne Tabulka č.11
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků knihovna * navště. Před 198 100,0% 0 0% 198 100,0% rekonstrukcí
Tabulka č.12 knihovna Celkově
MZK KVKL
ano 30,3% 46,5% 38,4%
ne 69,7% 53,5% 61,6%
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně Tabulka č.13 knihovna *vnimani rekonstrukce
Tabulka č.14 Knihovna Celkově
MZK SVLK
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 75 98,7% 1 1,3% 76 100,0%
pozitivně 93,3% 100,0% 96,7%
ani pozitivně ani negativně 6,7% 0% 3,3%
negativně 0% 0% 0%
2) Navštívil/a jste nějakou jinou rekonstruovanou nebo nově vystavěnou knihovnu ? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne Tabulka č.15
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 98,5% 3 1,5% 198 100,0% knihovna * navštěva jiné 195 knihovny
Tabulka č.16 knihovna Celkově
MZK KVKL
ano 58,8% 36,7% 47,7%
ne 41,2% 63,3% 52,3%
104
3) Jak často navštěvujete knihovnu? Vícekrát do týdne - vícekrát do měsíce – 1 X do měsíce - méně Tabulka č.17
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * navštěvnost 197 99,5% 1 0,5% 198 100,0%
Tabulka č.18 knihovna Celkově
MZK KVKL
Vícekrát do Vícekrát do 1X do měsíce týdne měsíce 60,2% 32,7% 4,1% 46,5% 33,3% 12,1% 53,3% 33,0% 8,1%
Méně 3,0% 8,1% 5,6%
4) Chodíte si knihy jen půjčovat nebo trávíte v knihovně více času? Půjčuji - půjčuji i studuji Tabulka č.19 knihovna * čas v knihovně Tabulka č.20 knihovna Celkově
MZK KVKL
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 197 99,5% 1 0,5% 198 100,0% půjčuji 1,0% 14,3% 7,6%
půjčuji i studuji 99,0% 85,7% 92,4%
5) Pokud v knihovně studujete: máte v knihovně dostatečný klid na studium? V hlavní studovně Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk Ve specializovaných studovnách Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk Hlavní studovna Tabulka č.21
knihovna * hlavní studovna
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 175 88,4% 23 11,6% 198 100,0%
105
Tabulka č.22 knihovna Celkově
MZK KVKL
dostatečný klid 43,0% 41,6% 42,3%
klid
37,2% 31,5% 34,3%
ani hluk ani klid 16,3% 21,3% 18,9%
hluk
3,5% 4,5% 4,0%
nesnesitelný hluk 0% 1,1% 0,6%
Specializované studovny Tabulka č.23 knihovna * specializované studovny
Tabulka č.24 knihovna Celkově
MZK KVKL
Počet procenta Špatně procenta Celkem Procenta validních vyplněné dotazníků 158 79,8% 40 20,2% 198 100,0%
dostatečný klid 55,6% 61,8% 58,2%
kild
ani hluk ani klid 7,8% 7,4% 7,6%
kild
ani hluk ani klid 12,0% 14,3% 13,2%
34,4% 29,4% 32,3%
hluk
nesnesitelný hluk 0% 1,5% 0,6%
hluk
nesnesitelný hluk 0% 1,3% 0,6%
2,2% 0% 1,3%
Hlučnost celkem Tabulka č.25 Knihovna Celkově
MZK KVKL
dostatečný klid 49,3% 51,7% 50,5%
35,8% 30,5% 33,2%
2,8% 2,2% 2,5%
6) Když přijdete do knihovny studovat, nejdete vždy volné studijní místo? Ano ne Tabulka č.26
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem Procenta validních dotazníků knihovna * navště. Před 187 94,4% 11 5,6% 198 100,0% rekonstrukcí
Tabulka č.27 Knihovna Celkově
MZK KVKL
ano 97,0% 96,6% 96,8%
ne 3,0% 3,4% 3,2%
7) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje
106
Léto
Tabulka č.28
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima léto 186 93,9% 12 6,1% 198 100,0%
Tabulka č.29
knihovna Celkově
MZK KVKL
Úplně vyhovuje 50,0% 47,8% 48,9%
Vyhovuje 27,6% 38,1% 32,8%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně nevyhovuje ani nevyhovuje 16,0% 5,3% 1,1% 9,8% 4,3% 0% 12,9% 4,8% 0,5%
Zima
Tabulka č.30
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima zima 193 97,5% 5 2,5% 198 100,0%
Tabulka č.31 Knihovna Celkově
MZK KVKL
Úplně vyhovuje 36,5% 55,6% 46,1%
Vyhovuje 33,3% 32,0% 32,6%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně ani nevyhovuje nevyhovuje 20,8% 9,4% 0% 12,4% 0% 0% 16,6% 4,7% 0%
8) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Umělé
Tabulka č.32
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo umělé 193 97,5% 5 2,5% 198 100,0%
Tabulka č.33 Knihovna Celkově
MZK KVKL
úplně vyhovuje 56,6% 62,8% 59,6%
vyhovuje 28,3% 23,4% 25,9%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 10,1% 4,0% 11,7% 1,1% 10,9% 2,6%
107
úplně nevyhovuje 1,0% 1,1% 1,0%
Denní Tabulka č.34
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo denní 192 97,0% 6 3,0% 198 100,0%
Tabulka č.35 Knihovna Celkově
MZK KVKL
úplně vyhovuje 64,3% 68,1% 66,1%
vyhovuje 23,5% 19,1% 21,4%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 10,2% 0% 11,7% 0% 10,9% 0%
úplně nevyhovuje 2,0% 1,1% 1,6%
9) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? (knih, které jsou k dispozici přímo v regálech, ne ze skladu) Volný výběr je dostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je nedostatečný Tabulka č.36
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * volný výběr 190 96,0% 8 4,0% 198 100,0%
Tabulka č.37
Knihovna Celkově
MZK KVKL
dostatečný
téměř dostatečný
20,8% 28,7% 24,7%
35,4% 37,2% 36,3%
ani téměř nedostatečný dostatečný nedostatečný ani nedostatečný 22,9% 15,6% 5,2% 23,4% 8,5% 2,1% 23,2% 12,1% 3,7%
10) Jste spokojen/á s možností občerstvení v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.38
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * občerstvení 183 92,4% 15 7,6% 198 100,0%
Tabulka č.39
Knihovna Celkově
MZK KVKL
naprosto spokojen/á
spokojen/á
35,4% 35,6% 35,5%
28,1% 25,3% 26,8%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 24,0% 4,2% 8,3% 28,7% 8,0% 2,3% 26,2% 6,0% 5,5%
11) Jste spokojen/á s možností uschování oděvů a zavazadel v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á
108
Tabulka č.40 knihovna * úschova zavazadel, šatů
Tabulka č.41
Knihovna Celkově
MZK KVKL
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 198 100,0% 0 0% 198 100,0%
naprosto spokojen/á
spokojen/á
46,5% 49,5% 48,0%
32,3% 23,2% 27,8%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 13,1% 6,1% 2,0% 17,2% 6,1% 4,0% 15,2% 6,1% 3,0%
12) Jak jste spokojen/á s dostupností WC? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.42
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * dostupnost 194 98,0% 4 2,0% 198 100,0% WC
Tabulka č.43
Knihovna Celkově
MZK KVKL
naprosto spokojen/á
spokojen/á
83,8% 74,7% 79,4%
12,1% 15,8% 13,9%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 3,0% 1,0% 0% 6,3% 2,1% 1,1% 4,6% 1,5% 0,5%
13) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi Tabulka č.44
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * knihovna po 198 100,0% 0 0% 198 100,0% estetické stránce
Tabulka č.45 Knihovna Celkově
MZK KVKL
líbí
70,7% 67,7% 69,2%
Skoro líbí 23,3% 25,3% 24,2%
ani líbí ani nelíbí 3,0% 5,0% 4,0%
skoro nelíbí 3,0% 1,0% 2,0%
14) Vyhovuje vám dostupnost/umístění knihovny ve městě? Naprosto vyhovuje 1 2 3 4 5 naprosto nevyhovuje
109
nelíbí 0% 1,0% 0,5%
Tabulka č.46
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * dostupnost 182 91,9% 16 8,1% 198 100,0% ve městě
Tabulka č.47 Knihovna Celkově
MZK KVKL
úplně vyhovuje 64,4% 72,8% 68,7%
vyhovuje 23,3% 20,7% 22,0%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 8,9% 2,2% 5,4% 0% 7,1% 1,1%
110
úplně nevyhovuje 1,1% 1,1% 1,1%
Vyhodnocení jednotlivých dotazů KJM a MKP 1) Navštěvoval/a jste knihovnu před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne Tabulka č.48
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků knihovna * navště. Před 197 99,5% 1 0,5% 198 100,0% rekonstrukcí
Tabulka č.49 Knihovna Celkově
KJM MKP
ano 53,5% 41,8% 47,7%
ne 46,5% 58,2% 52,3%
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně Tabulka č.50 knihovna *vnimani rekonstrukce
Tabulka č.51 Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 91 96,8% 3 3,2% 94 100,0%
pozitivně 84,9% 89,5% 86,8%
ani pozitivně ani negativně 9,4% 10,5% 9,9%
negativně 5,7% 0% 3,3%
2) Navštívil/a jste nějakou jinou rekonstruovanou nebo nově vystavěnou knihovnu ? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne Tabulka č.52
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 98,5% 3 1,5% 198 100,0% knihovna * navštěva jiné 195 knihovny
Tabulka č.53 Knihovna Celkově
KJM MKP
ano 58,6% 62,5% 60,5%
ne 41,4% 37,5% 39,5%
111
3) Jak často navštěvujete knihovnu? Vícekrát do týdne - vícekrát do měsíce – 1 X do měsíce - méně Tabulka č.54
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * navštěvnost 198 100,0% 0 0% 198 100,0%
Tabulka č.55 Knihovna Celkově
KJM MKP
Vícekrát do Vícekrát do 1X do měsíce týdne měsíce 18,0% 49,0% 23,0% 41,8% 45,9% 6,1% 29,8% 47,5% 14,6%
Méně
10,0% 6,1% 8,1%
4) Chodíte si knihy jen půjčovat nebo trávíte v knihovně více času? Půjčuji - půjčuji i studuji Tabulka č.56 knihovna * čas v knihovně
Tabulka č.57 Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta vyplněné validních dotazníků 192 97,0% 6 3,0% 198 100,0% půjčuji 60,6% 12,9% 37,5%
půjčuji i studuji 39,4% 87,1% 62,5%
5) Pokud v knihovně studujete: máte v knihovně dostatečný klid na studium? V hlavní studovně Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk Ve specializovaných studovnách Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk Hlavní studovna Tabulka č.58
knihovna * hlavní studovna
Tabulka č.59 Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 141 71,2% 57 28,8% 198 100,0%
dostatečný klid 50,0% 23,0% 33,3%
klid
25,9% 50,6% 41,1%
ani hluk ani klid 22,2% 21,8% 22,0%
Specializované studovny
112
hluk
1,9% 3,4% 2,8%
nesnesitelný hluk 0% 1,1% 0,7%
Tabulka č.60 knihovna * specializované studovny
Tabulka č.61 Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 113 57,1% 85 42,9% 198 100,0%
dostatečný klid 60,9% 58,2% 59,3%
kild
ani hluk ani klid 10,9% 10,4% 10,6%
kild
ani hluk ani klid 16,5% 16,1% 16,3%
23,9% 31,3% 28,3%
hluk
nesnesitelný hluk 2,2% 0% 0,9%
hluk
nesnesitelný hluk 1,1% 0,6% 0,8%
2,2% 0% 0,9%
Hlučnost celkem Tabulka č.62 Knihovna Celkově
KJM MKP
dostatečný klid 55,4% 40,6% 48,0%
24,9% 40,9% 27,9%
2,0% 1,7% 1,9%
6) Když přijdete do knihovny studovat, nejdete vždy volné studijní místo? Ano ne Tabulka č.63
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků knihovna * navště. Před 148 74,7% 50 25,3% 198 100,0% rekonstrukcí
Tabulka č.64 Knihovna Celkově
KJM MKP
ano 93,5% 83,7% 87,8%
ne 6,5% 16,3% 12,2%
7) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Léto
Tabulka č.65
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima léto 192 97,0% 6 3,0% 198 100,0%
Tabulka č.66
Knihovna Celkově
KJM MKP
Úplně vyhovuje 55,6% 50,5% 53,1%
Vyhovuje 26,3% 25,8% 26,0%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně nevyhovuje ani nevyhovuje 8,1% 6,1% 4,0% 16,1% 5,4% 2,2% 12,0% 5,7% 3,1%
113
Zima
Tabulka č.67
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima zima 195 98,5% 3 1,5% 198 100,0%
Tabulka č.68 Knihovna Celkově
KJM MKP
Úplně vyhovuje 60,2% 59,8% 60,0%
Vyhovuje 24,5% 22,7% 23,6%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně ani nevyhovuje nevyhovuje 8,2% 5,1% 2,0% 14,4% 2,1% 1,0% 11,3% 3,6% 1,5%
8) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní
Tabulka č.69
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo denní 193 97,5% 5 2,5% 198 100,0%
Tabulka č.70 Knihovna Celkově
KJM MKP
úplně vyhovuje 66,7% 73,2% 69,9%
vyhovuje 20,8% 17,5% 19,2%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 7,3% 0% 6,2% 2,1% 6,7% 1,0%
úplně nevyhovuje 5,2% 1,0% 3,1%
Umělé Tabulka č.71
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků Knihovna * světlo umělé 196 99,0% 2 1,0% 198 100,0%
Tabulka č.72 Knihovna Celkově
KJM MKP
úplně vyhovuje 68,0% 61,5% 64,8%
vyhovuje 17,0% 27,1% 21,9%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 10,0% 3,0% 8,3% 2,1% 9,2% 2,6%
úplně nevyhovuje 2,0% 1,0% 1,5%
9) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? (knih, které jsou k dispozici přímo v regálech, ne ze skladu) Volný výběr je dostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je nedostatečný
114
Tabulka č.73
Počet procenta Špatně procenta Celkem Procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * volný výběr 192 97,0% 6 3,0% 198 100,0%
Tabulka č.74
Knihovna Celkově
KJM MKP
dostatečný
téměř dostatečný
26,0% 30,2% 28,1%
33,3% 36,5% 34,9%
ani téměř nedostatečný dostatečný nedostatečný ani nedostatečný 17,7% 11,5% 11,5% 24,0% 8,3% 1,0% 20,8% 9,9% 6,3%
10) Jste spokojen/á s možností občerstvení v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.75
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta vyplněné validních dotazníků knihovna * občerstvení 173 87,4% 25 12,6% 198 100,0%
Tabulka č.76
Knihovna Celkově
KJM MKP
naprosto spokojen/á
spokojen/á
24,1% 38,9% 31,8%
26,5% 22,2% 24,3%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 27,7% 15,7% 6,0% 21,1% 11,1% 6,7% 24,3% 13,3% 6,4%
11) Jste spokojen/á s možností uschování oděvů a zavazadel v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.77 knihovna * úschova zavazadel, šatů
Tabulka č.78
Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 195 98,5% 3 1,5% 198 100,0%
naprosto spokojen/á
spokojen/á
66,3% 76,3% 71,3%
21,4% 14,4% 17,9%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 4,1% 5,1% 3,1% 6,2% 2,1% 1,0% 5,1% 3,6% 2,1%
12) Jak jste spokojen/á s dostupností WC? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á
115
Tabulka č.79
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * dostupnost 195 98,5% 3 1,5% 198 100,0% WC
Tabulka č.80
Knihovna Celkově
KJM MKP
naprosto spokojen/á
spokojen/á
60,8% 45,9% 53,3%
15,5% 26,5% 21,0%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 17,5% 4,1% 2,1% 16,3% 7,1% 4,1% 16,9% 5,6% 3,1%
13) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi Tabulka č.81
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * knihovna po 198 100,0% 0 0% 198 100,0% estetické stránce
Tabulka č.82 Knihovna Celkově
KJM MKP
líbí
60,0% 63,3% 61,6%
Skoro líbí 33,0% 23,5% 28,3%
ani líbí ani nelíbí 6,0% 8,2% 7,1%
skoro nelíbí
nelíbí
1,0% 4,1% 2,5%
0% 1,0% 0,5%
14) Vyhovuje vám dostupnost/umístění knihovny ve městě? Naprosto vyhovuje 1 2 3 4 5 naprosto nevyhovuje Tabulka č.83
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * dostupnost 187 94,4% 11 5,6% 198 100,0% ve městě
Tabulka č.84 Knihovna Celkově
KJM MKP
úplně vyhovuje 82,8% 69,1% 75,9%
vyhovuje 15,1% 22,3% 18,7%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 2,2% 0% 5,3% 2,1% 3,7% 1,1%
116
úplně nevyhovuje 0% 1,1% 0,5%
KNIHOVNÍCI Spokojenost celkově Statistika
Tabulka č.85 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost Statistická odchylka
55 7 2,3409 0,36
Rozložení hodnot Tabulka č.86 Hodnoty Frekvence Procenta Validní Kumulativní procenta odpovědí procenta 1,25 2 3,2 3,6 3,6 1,50 4 6,5 7,3 10,9 1,63 4 6,5 7,3 18,2 1,75 4 6,5 7,3 25,5 1,88 3 4,8 5,5 30,9 2,00 4 6,5 7,3 38,2 2,13 4 6,5 7,3 45,5 2,25 5 8,1 9,1 54,5 2,38 3 4,8 5,5 60,0 2,50 3 4,8 5,5 65,5 2,63 4 6,5 7,3 72,7 2,75 4 6,5 7,3 80,0 2,88 2 3,2 3,6 83,6 3,00 3 4,8 5,5 89,1 3,50 2 3,2 3,6 92,7 3,63 2 3,2 3,6 96,4 4,13 2 3,2 3,6 100,0 Validní 55 88,7 100,0 dotazníky Chybějící 7 11,3 dotazníky Celkově 62 100,0
117
Spokojenost knihovníci KJM Statistika
Tabulka č.87 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
11 1 2,7500
Rozložení hodnot Tabulka č.88 Hodnoty Frekvence Procenta Validní Kumulativní procenta odpovědí procenta 1,88 1 8,3 9,1 9,1 2,25 2 16,7 18,2 27,3 2,38 2 16,7 18,2 45,5 2,50 2 16,7 18,2 63,6 2,88 1 8,3 9,1 72,7 3,50 1 8,3 9,1 81,8 3,63 1 8,3 9,1 90,9 4,13 1 8,3 9,1 100,0 Validní 11 91,7 100,0 dotazníky Chybné 1 8,3 dotazníky Celkově 12 100,0
Spokojenost knihovníci MKP Statistika
Tabulka č.89 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
16 4 2,3203
Rozložení hodnot Tabulka č.90 Hodnty Frekvence Procenta Validní Kumulativní odpovědí Procenat procenta 1,50 1 5,0 6,3 6,3 1,63 1 5,0 6,3 12,5 2,00 2 10,0 12,5 25,0 2,13 3 15,0 18,8 43,8 2,25 2 10,0 12,5 56,3 2,38 1 5,0 6,3 62,5 2,63 2 10,0 12,5 75,0 2,75 2 10,0 12,5 87,5 3,00 2 10,0 12,5 100,0 Validní 16 80,0 100,0 dotazníky Chybné 4 20,0 dotazníky Celkově 20 100,0
118
Spokojenost knihovníci MZK Statistika
Tabulka č.91 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
14 2 2,0089
Rozložení hodnot Tabulka č.92 Hodnoty Frekvence Procenta Validní Kumulativní procenta odpovědí procenta 1,25 1 6,3 7,1 7,1 1,50 2 12,5 14,3 21,4 1,63 2 12,5 14,3 35,7 1,75 2 12,5 14,3 50,0 1,88 1 6,3 7,1 57,1 2,00 2 12,5 14,3 71,4 2,13 1 6,3 7,1 78,6 2,25 1 6,3 7,1 85,7 2,75 1 6,3 7,1 92,9 4,13 1 6,3 7,1 100,0 Validní 14 87,5 100,0 dotazníky Chybné 2 12,5 dotazníky Celkově 16 100,0
Spokojenost knihovníci KVKL Statistika
Tabulka č.93 Validní dotazníky Chybné dotazníky Celková spokojenost
14 0 2,3750
119
Rozložení hodnot Tabulka č.94 Kumulativní Hodnoty Frekvence Procenta Validní procenta odpovědí Procenta 1,25 1 7,1 7,1 7,1 1,50 1 7,1 7,1 14,3 1,63 1 7,1 7,1 21,4 1,75 2 14,3 14,3 35,7 1,88 1 7,1 7,1 42,9 2,50 1 7,1 7,1 50,0 2,63 2 14,3 14,3 64,3 2,75 1 7,1 7,1 71,4 2,88 1 7,1 7,1 78,6 3,00 1 7,1 7,1 85,7 3,50 1 7,1 7,1 92,9 3,63 1 7,1 7,1 100,0 Celkově 14 100,0 100,0
120
Vyhodnocení jednotlivých dotazů MZK a KVKL
1) Pracoval/a jste v knihovně před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne Tabulka č.95
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků knihovna * práce před 30 100,0% 0 0% 30 100,0% rekon./výs.
Tabulka č.96 Knihovna Celkově
MZK KVKL
ano 100,0% 85,7% 93,3%
ne 0% 14,3% 6,7%
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně Tabulka č.97 knihovna *vnimani rekonstrukce
Tabulka č.98 Knihovna Celkově
MZK KVKL
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 28 100,0% 0 0% 28 100,0%
pozitivně 100,0% 91,7% 96,4%
ani pozitivně ani negativně 0% 8,3% 3,6%
negativně 0% 0% 0%
2) Navštívil/a jste nějakou jinou nově rekonstruovanou/ vystavěnou knihovnu? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne Tabulka č.99
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků 30 100,0% knihovna * návštěva jiné 0 0% 30 100,0% knihovny
Tabulka č.100 knihovna Celkově
MZK KVKL
ano 100,0% 100,0% 100,0%
ne 0% 0% 0%
121
3) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Léto
Tabulka č.101
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima léto 30 100,0% 0 0% 30 100,0%
Tabulka č.102 knihovna Celkově
MZK KVKL
Úplně vyhovuje 50,0% 21,4% 36,7%
Vyhovuje 12,5% 21,4% 16,7%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně nevyhovuje ani nevyhovuje 31,3% 6,3% 0% 21,4% 28,6% 7,1% 26,7% 16,7% 3,3%
Zima
Tabulka č.103
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima zima 30 100,0% 0 0% 30 100,0%
Tabulka č.104 Knihovna Celkově
MZK KVKL
Úplně vyhovuje 50,0% 21,4% 36,7%
Vyhovuje 25,0% 14,3% 20,0%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně ani nevyhovuje nevyhovuje 18,8% 6,3% 0% 21,4% 28,6% 14,3% 20,0% 16,7% 6,7%
4) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Umělé
Tabulka č.105
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo umělé 30 100,0% 0 0% 30 100,0%
Tabulka č.106 knihovna Celkově
MZK KVKL
úplně vyhovuje 56,3% 35,7% 46,7%
vyhovuje 25,0% 50,0% 36,7%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 12,5% 0% 7,1% 0% 10,0% 0%
122
úplně nevyhovuje 6,3% 7,1% 6,7%
Denní Tabulka č.107
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo denní 29 96,7% 1 3,3% 30 100,0%
Tabulka č.108 knihovna Celkově
MZK KVKL
úplně vyhovuje 60,0% 35,7% 48,3%
vyhovuje 26,7% 35,7% 31,0%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 6,7% 0% 21,4% 0% 13,8% 0%
úplně nevyhovuje 6,7% 7,1% 6,9%
5) Jste spokojen/á se zázemím pro pracovníky? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.109
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * zázemí pro 30 100,0% 0 0% 30 100,0% zaměstnance
Tabulka č.110
knihovna Celkově
MZK KVKL
naprosto spokojen/á
spokojen/á
43,8% 50,0% 46,7%
37,5% 42,9% 40,0%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 6,3% 12,5% 0% 0% 7,1% 0% 3,3% 10,0% 0%
6) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? Volný výběr je nedostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je dostačující Tabulka č.111
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * volný výběr 30 100,0% 0 0% 30 100,0%
Tabulka č.112
knihovna Celkově
MZK KVKL
dostatečný
téměř dostatečný
6,3% 7,1% 6,7%
18,8% 7,1% 13,3%
ani téměř nedostatečný dostatečný nedostatečný ani nedostatečný 18,8% 0% 56,3% 14,3% 28,6% 42,9% 16,7% 13,3% 50,0%
7) Jste spokojen/á s dostupností skladu knih ? (vyhovuje vám počet výtahů, umístění skladu apod.) Úplně spokojen/á 1 2 3 4 5 úplně nespokojen/á Tabulka č.113
123
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * dostupnost 29 96,7% 1 3,3% 30 100,0% skladu
Tabulka č.114
knihovna Celkově
MZK KVKL
naprosto spokojen/á
spokojen/á
53,3% 42,9% 48,3%
26,7% 28,6% 27,6%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 6,7% 6,7% 6,7% 14,3% 7,1% 7,1% 10,3% 6,9% 6,9%
8) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi Tabulka č.115
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * knihovna po 30 100,0% 0 0% 30 100,0% estetické stránce
Tabulka č.116 knihovna Celkově
MZK KVKL
líbí
62,5% 57,1% 60,0%
Skoro líbí 31,3% 28,6% 30,0%
ani líbí ani nelíbí 6,3% 14,3% 10,0%
124
skoro nelíbí 0% 0% 0%
nelíbí 0% 0% 0%
Vyhodnocení jednotlivých dotazů KJM a MKP 1) Pracoval/a jste v knihovně před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne Tabulka č.117
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků knihovna * práce před 32 100,0% 0 0% 32 100,0% rekon./výs.
Tabulka č.118 knihovna Celkově
KJM MKP
ano 66,7% 35,0% 46,9%
ne 33,3% 65,0% 53,1%
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně Tabulka č.119 knihovna *vnimani rekonstrukce
Tabulka č.120 Knihovna Celkově
KJM MKP
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků 14 93,3% 1 6,7% 15 %
pozitivně 82,5% 83,3% 82,9%
ani pozitivně ani negativně 2,5% 0% 1,2%
negativně 15,0% 16,7% 15,8%
2) Navštívil/a jste nějakou jinou nově rekonstruovanou/ vystavěnou knihovnu? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne Tabulka č.121
Počet procenta Nevyplněné procenta Celkem procenta validních dotazníků 31 96,9% 1 3,1% 32 100,0% knihovna * návštěva jiné knihovny
Tabulka č.122 knihovna Celkově
KJM MKP
ano 91,7% 89,5% 90,3%
ne 8,3% 10,5% 9,7%
125
3) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Léto
Tabulka č.123
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima léto 30 93,8% 2 6,3% 32 100,0%
Tabulka č.124 knihovna Celkově
KJM MKP
Úplně vyhovuje 0% 0% 0%
Vyhovuje 0% 16,7% 10,0%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně ani nevyhovuje nevyhovuje 33,3% 50,0% 16,7% 44,4% 22,2% 16,7% 40,0% 33,3% 16,7%
Zima
Tabulka č.125
Počet procenta Špatně procenta Celkem Procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * klima zima 31 96,9% 1 3,1% 32 100,0%
Tabulka č.126 knihovna Celkově
KJM MKP
Úplně vyhovuje 16,7% 10,5% 12,9%
Vyhovuje 16,7% 21,1% 19,4%
Ani vyhovuje Nevyhovuje Úplně ani nevyhovuje nevyhovuje 50,0% 0% 16,7% 42,1% 21,1% 5,3% 45,2% 12,9% 9,7%
4) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Umělé
Tabulka č.127
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo umělé 31 96,9% 1 3,1% 32 100,0%
Tabulka č.128 knihovna Celkově
KJM MKP
úplně vyhovuje 25,0% 42,1% 35,5%
vyhovuje 16,7% 31,6% 25,8%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 25,0% 16,7% 21,1% 5,3% 22,6% 9,7%
126
úplně nevyhovuje 16,7% 0% 6,5%
Denní Tabulka č.129
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * světlo denní 31 96,9% 1 3,1% 32 100,0%
Tabulka č.130 knihovna Celkově
KJM MKP
úplně vyhovuje 25,0% 57,9% 45,2%
vyhovuje 16,7% 31,6% 25,8%
ani vyhovuje nevyhovuje ani nevyhovuje 25,0% 8,3% 10,5% 0% 16,1% 3,2%
úplně nevyhovuje 25,0% 0% 9,7%
5) Jste spokojen/á se zázemím pro pracovníky? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á Tabulka č.131
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * zázemí pro 32 100,0% 0 0% 32 100,0% zaměstnance
Tabulka č.132
knihovna Celkově
KJM MKP
naprosto spokojen/á
spokojen/á
33,3% 15,0% 21,9%
16,7% 50,0% 37,5%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 41,7% 0% 8,3% 20,0% 5,0% 10,0% 28,1% 3,1% 9,4%
6) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? Volný výběr je nedostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je dostačující Tabulka č.133
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * volný výběr 31 96,9% 1 3,1% 32 100,0%
Tabulka č.134
knihovna Celkově
KJM MKP
dostatečný
téměř dostatečný
18,2% 25,0% 22,6%
18,2% 15,0% 16,1%
ani téměř nedostatečný dostatečný nedostatečný ani nedostatečný 18,2% 18,2% 27,3% 15,0% 20,0% 25,0% 16,1% 19,4% 25,8%
7) Jste spokojen/á s dostupností skladu knih ? (vyhovuje vám počet výtahů, umístění skladu apod.) Úplně spokojen/á 1 2 3 4 5 úplně nespokojen/á
127
Tabulka č.135
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta vyplněné validních dotazníků knihovna * dostupnost 32 100,0% 0 0% 32 100,0% skladu
Tabulka č.136
knihovna Celkově
KJM MKP
naprosto spokojen/á
spokojen/á
16,7% 30,0% 25,0%
16,7% 40,0% 31,3%
ani nespokojen naprosto spokojen/á nepokojen/á ani nespokojen/á 41,7% 25,0% 0% 20,0% 5,0% 5,0% 28,1% 12,5% 3,1%
8) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi Tabulka č.137
Počet procenta Špatně procenta Celkem procenta validních vyplněné dotazníků knihovna * knihovna po 32 100,0% 0 0% 32 100,0% estetické stránce
Tabulka č.138 knihovna Celkově
KJM MKP
líbí
50,0% 60,0% 56,3%
Skoro líbí 25,0% 40,0% 34,4%
ani líbí ani nelíbí 16,7% 0% 6,3%
skoro nelíbí 8,3% 0% 3,1%
nelíbí 0% 0% 0%
Ukázka korelační tabulky Tabulka č.139 Navště. před rekonstrukcí Celková spokojenost
Pearsonova korelace
Navště. před rekonstrukcí
Pearsonova korelace
1
0,061
128
Celková spokojenost
0,061 1
Příloha č. 2 – Obrazová příloha MZK
Obrázek č.1 - Projekt knihovny
Obrázek č.2 – Pískovcový reliéf
129
Obrázek č.3 – Ekologická fasáda
Obrázek č.4 – Průčelí knihovny
Obrázek č.5 – Studovna
130
KVKL
Obrázek č. 6 – Projek knihovny
Obrázek č.7 – Průčelí knihovny
Obrázek č.8 – Informační pult ve vstupní hale
131
Obrázek č.9 – Prostor oddělující komerční část knihovny od studoven
Obrázek č.10 - Průhled do dvou studoven a centrální schodiště
132
MKP
Obrázek č. 11 – Průčelí knihovny
Obrázek č.12 – Nová galerie
Obrázek č.13 – Centrální hala
Obrázek č.14 – Studovana a galerie
133
Obrázek č.15 – Venkovní atria
KJM
Obrázek č.16 – Průčelí knihovny
Obrázek č.17 – Prosklená střecha dvorany
134
Obrázek č.18 – Pohled do atria na hlavní výpůjční pult
Obrázek č.19 – Studovna
135
Obrázek č.20 – Dětská knihovna
136
Příloha č. 3 – Dotazník čtenáři Jmenuji se Petra Pohanová a jsem studentkou Vědeckých informací a Knihovnictví v Brně. Chtěla bych vás požádat o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci na téma Příspěvek k současné architektuře knihoven v České republice. 1) Navštěvoval/a jste knihovnu před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně 2) Navštívil/a jste nějakou jinou rekonstruovanou nebo nově vystavěnou knihovnu ? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne 3) Jak často navštěvujete knihovnu? Vícekrát do týdne - vícekrát do měsíce – 1 X do měsíce - méně 4) Chodíte si knihy jen půjčovat nebo trávíte v knihovně více času? Půjčuji - půjčuji i studuji
5) Pokud v knihovně studujete: máte v knihovně dostatečný klid na studium? V hlavní studovně Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk Ve specializovaných studovnách Dostatečný klid 1 2 3 4 5 nesnesitelný hluk 6) Kdyz prijdete do knihovny studvat, nejdete vzdy volné pracovní místo? Ano ne 7) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje 8) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje
9) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? (knih, které jsou k dispozici přímo v regálech) Volný výběr je dostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je nedostatečný
10) Jste spokojen/á s možností občerstvení v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á
137
11) Jste spokojen/á s možností uschování oděvů a zavazadel v knihovně? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á 12) Jak jste spokojen/á s dostupností WC? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á
13) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi
14) Vyhovuje vám dostupnost/umístění knihovny ve městě? Naprosto vyhovuje 1 2 3 4 5 naprosto nevyhovuje Pohlaví muž X žena Věk – ………….
Vzdělání: základní
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Jakékoliv výhrady, pochvaly, názory:… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ……………………….
138
Příloha č.4 – Dotazník knihovníci Jmenuji se Petra Pohanová a jsem studentkou Vědeckých informací a Knihovnictví v Brně. Chtěla bych vás požádat o vyplnění dotazníku k mé diplomové práci na téma Příspěvek k současné architektuře knihoven v České republice. 1) Pracoval/a jste v knihovně před rekonstrukcí/ výstavbou? Ano ne
1a) Vnímáte rekonstrukci nebo přestěhování knihovny do nové budovy negativně nebo pozitivně? Pozitivně 1 2 3 4 5 negativně 2) Navštívil/a jste nějakou jinou nově rekonstruovanou/ vystavěnou knihovnu? (knihovny rekonstruované nebo postavené za posledních deset let) Ano ne 3) Vyhovuje vám klima, teplota v knihovně? Léto úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Zima úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje 4) Vyhovuje vám osvětlení v knihovně? Umělé úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje Denní úplně vyhovuje 1 2 3 4 5 úplně nevyhovuje 5) Jste spokojen/á se zázemím pro pracovníky? Naprosto spokojen/á 1 2 3 4 5 naprosto nespokojen/á
6) Jste spokojen/á s rozmístěním volného výběru? Volný výběr je nedostatečný 1 2 3 4 5 volný výběr je dostačující
7) Jste spokojen/á s dostupností skladu knih ? (vyhovuje vám počet výtahů, umístění skladu apod.) Úplně spokojen/á 1 2 3 4 5 úplně nespokojen/á
8) Jak na vás působí knihovna jako celek po estetické stránce? Líbí se mi 1 2 3 4 5 nelíbí se mi
Pohlaví muž X žena Věk: ……..
Vzdělání: základní
střední bez maturity
Jakékoliv výhrady, pochvaly, názory:
139
střední s maturitou
vysokoškolské
…………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… ………………….......
140
