MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her
Porovnání českého a světového ragby Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
PaedDr. Zdeněk Janík
Silvie Zapletalová 3.ročník ASAK + PŘ Brno, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě literatury a pramenů, jeţ jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.
V Brně dne
............................................ Silvie Zapletalová
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce PaedDr. Zdeňku Janíkovi za poskytnuté informace a konzultace při tvorbě této bakalářské práce.
OBSAH Úvod ........................................................................................................................ 6 1
2
Teoretická část ................................................................................................ 7 1.1
Rozbor pouţité literatury a zdroje.............................................................. 7
1.2
Historie ragby ve světě............................................................................... 9
1.3
Historie ragby v České republice ............................................................. 11
1.4
Základní pravidla ragby ........................................................................... 16
1.5
Systematika ragby .................................................................................... 21
1.6
Charakteristika hry, hráče ragby a herních činností................................. 23
1.7
Názvy hráčů a jejich číslování ................................................................. 26
1.8
Zajímavosti o ragby ................................................................................. 28
1.9
Struktura a soutěţe světového a českého ragby ....................................... 31
Empirická část .............................................................................................. 35 2.1
Srovnejme úroveň světového ragby s úrovní českého ragby dle Eduarda
Krütznera ........................................................................................................... 36 2.1.1 Největší kontaktní kolektivní sport
................................................. 36 2.1.2 Sportovní stránka ............................................................................... 36 2.1.3 Mládeţnické ragby ............................................................................ 37 2.1.4 Úroveň našeho muţského ragby ........................................................ 38 2.1.5 Individuální technika ......................................................................... 39 2.1.6 Přísně a spravedlivě ........................................................................... 39
3
2.2
Současné problémy světového ragby ....................................................... 40
2.3
Interwiew s Jiřím Šťastným ..................................................................... 41
Závěr .............................................................................................................. 45
Seznam pouţité literatury...................................................................................... 47 Přílohy Resumé
ÚVOD Za téma bakalářské práce jsem si vybrala porovnání českého a světového ragby proto, ţe je to pro mě velice zajímavý sport, hrál jej můj otec a je to všestranný sport, který klade důraz na všeobecnou zdatnost jedince. Na ragby se mi také líbí hra fair – play. Říká se, ţe: ,,Fotbal je hra gentlemanů, kterou hrají barbaři a ragby je hra barbarů, kterou hrají gentlemani„„. Ragby mě natolik zaujalo, ţe jsem jej chtěla hrát nebo alespoň vyzkoušet. Tehdy však neexistovalo v České republice ţenské ragby, jako je tomu dnes. Ragby v České republice není sportem číslo jedna, jako je tomu v ostatních zemích, např. na Novém Zélandu, Austrálii, Jihoafrické republice, Anglii, Argetině a Francii, kde je ragby povaţováno za hlavní sport. Ragby u nás se nehraje na profesionální úrovni. Hráči České republiky jsou ryze na amatérské úrovni. Nejlepší týmy Evropy hrají pohár 6-ti národů a mezi ně patří Anglie, Irsko, Skotsko, Wales, Francie a Itálie. Na jiţní polokouli se hraje pohár tří nejlepších reprezentačních týmů a to jsou Austrálie, Nový Zéland a Jihoafrická republika. Oba poháry se hrají pravidelně kaţdý rok. Tyto země hrají ragby na profesionální úrovni. Od roku 1987 se hraje pravidelně kaţdé 4 roky Mistrovství světa ragby. Cílem mé práce je porovnat české a světové ragby. Budu se zabývat historií, pravidly a charakteristikou českého i světového ragby. Dále chci zjistit, proč Česká republika nepatří k reprezentačním týmům světa. Práce bude rozdělena na část teoretickou a empirickou. V části teoretické budu psát o historii světového a českého ragby, o pravidlech, která jsou stejná jak ve světovém, tak v českém ragby. Dále o charakteristice hry a hráčů ragby. V empirické části budu psát o porovnání českého a světového ragby.
6
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Rozbor pouţité literatury a zdroje Informace o světovém, ale i českém ragby budu čerpat z odborné literatury a z internetu. Odborné literatury je vydáno v českém jazyce velice málo a knihy jsou staré třeba 20 let. Nejvíce jsem čerpala z knihy, která je z roku 1984 a jejím autorem je Zdeněk Sláma, dále ze stránek na internetu, které jsou velmi často psané anglicky. Internetové stránky mě nenadchly, jelikoţ tam bylo málo historie a mnoho výsledků mezi soupeřícími týmy.
Charakteristice hry a hráčů ragby se věnuje kniha Zdeňka Slámy Ragby: technika, taktika, metodika nácviku, trénink. Historií českého ragby od roku 1926 do roku 2001 se věnuje kniha Petra Skály 75 let českého ragby. 80 let českého ragby je kniha, ve které se dozvíme vše o klubech v České republice. Autorem knihy je Petr Skála. V knize Česká ragbyová unie 70 se dočteme o historii ragby ve světě i u nás a také o klubech v České republice. Autoři knihy jsou Bělohlávek, M. – Hellebrand, O. – Kotlový, J. – Krützner, E. – Malovaný, M. – Skála, P. – Šťastný, V. – Uhlichová, I. Historií ragby ve světě a v České republice se věnuje kniha Jiřího Náprstka Půl století československého ragby. Zajímavosti o ragby najdete v knize Petra Skály 60 let Československého ragby. Nově zavedeným pravidlům se věnuje internetový článek na adrese
. O mistrovství světa v ragby se dozvíme na internetové adrese http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en%7Ccs&u=http://www.rugb yworldcup.com/ home/history/origins.html O současných problémech ve světovém ragby se dozvíme na internetové adrese http://ceskeragby.cz/magazin-ragby/ze-sveta/soucasne-problemy-svetovehoragby-/
7
Porovnání současného českého a světového ragby popisuje Eduard Krützner v článku http://ceskeragby.cz/clanky/srovnejme--soucasne-svetove-ragby-s-urovniceskeho-ragby/ Historii
ţenského
ragby
v České
republice
najdeme
na
adrese
http://sparta.rugby.cz/historie-spartanek Historii ragby se věnuje internetová stránka http://cs.wikipedia.org/wiki/Ragby O ,,sedmičkovém„„ ragby se dozvíme více na internetové stránce http://en.wikipedia.org/wiki/Rugby_sevens Super ragby se věnuje internetová stránka http://www.superxv.com/ Historií
poháru
šesti
národů
se
věnuje
internetová
stránka
http://www.rbs6nations.com/en/history.php Historii
ţenského
ragby
ve
světě
najdeme
na
adrese
http://en.wikipedia.org/wiki/Women's_rugby_union Turnaje
hrané
ve
světě
nalezneme
na
internetových
stránkách
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_rugby_union_competitions Rozmístěním
hráčů
na
hřišti
se
věnuje
internetová
stránka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scrum.svg V MF DNES jsem se dočetla o rozhovoru s Jiřím Šťastným. Rozhovor je dostupný také z internetových stránek: http://sport.idnes.cz/co-rozhodci-piskne-to je-svate-rika-ragbyovy-trener-stastny-pl1/sporty.aspx?c=A111022_142008_sporty_elv V Moravském Metropolu psali o deseti pravidlech proč hrát ragby. Dostupné také z: www.metropolnews.cz
8
1.2 Historie ragby ve světě Na Britských ostrovech se hry podobné fotbalu a ragby hrály minimálně od 12. století. Od 14. do 17. století bylo hraní míčových her tohoto typu dokonce zakázáno četnými zákony (protoţe neproduktivní hraní her odvádělo pozornost od důleţitějšího tréninku s lukem). Moderní vývoj ragby a fotbalu pak datujeme na počátek 19. století. Právě v tomto období se začíná hra provozovat na školách, aby
se
podpořil
týmový
duch
a
tělesná
kondice
mladých
muţů.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Ragby) Ragby vzniklo v anglickém městečku „Rugby“ na začátku 19. století, kdy jeden ţák anglické školy jménem William Webb Ellis vzal při místní oblíbené hře football míč do rukou, proběhl s ním zkoprnělou obranou soupeře a doběhl aţ do brány. Tento způsob hry se vţil a ovlivnil vývoj footballu nejen v Rugby, ale i na jiných školách v Anglii. Rok 1823, který je zaznamenán na pamětní desce na místní školní zdi, uvádějí anglické prameny jako dobu, kdy tento čin ţáka Ellise dal popud ke vzniku nové hry ragby. Tuto hru provozovali ţáci na škole v rámci školní tělesné výchovy. Ţák Thomas Hughes, kapitán školního druţstva kopané, sepsal roku 1846 pravidla footballu, jak jej hráli na škole v Rugby. Tato pravidla se svým charakterem daleko víc blíţí novodobému ragby neţ dnešní kopané. Zásluhu o rozvoj ragby má i obuvník Gilbert, který místo míčů vycpaných slámou nebo hadry (míče se pohybovaly pouze po zemi), začal vyrábět míče z močových měchýřů vepřů obšívaných kůţí. Tyto míče měly tvar, který lépe vyhovoval hráčům, zvláště při kopech na branku po odrazu. Football se rychle rozšiřoval hlavně mezi mládeţí. Byly pořádány zápasy mezi školami, ale téměř kaţdá škola měla svá místní pravidla hry a často bylo velmi obtíţné se dohodnout, podle kterých pravidel se bude hrát. Někde odmítali nošení míče rukama a skládání, a tak se vytvořily dvě zásadně se lišící hry. Football – association, tzv. asociační kopaná, hraná jen nohama, a football – rugby, povolující hru i rukama. Football – rugby se koncem století rozšířilo z Anglie do Francie a dalších evropských států. Ve Francii nazývali hru stručně rugby a určili tak její název, který se dnes běţně uţívá všude, kde se tato hra hraje. (SLÁMA, Zdeněk 1984)
9
K zásadní rozluce mezi těmito dvěma sourozenci došlo v roce 1863, kdy byla v Anglii zaloţena asociace footballu v dnešním slova smyslu. K zaloţení Rugby – football Union došlo o osm let později v roce 1871. Angličané mají tu tradici, ţe kamkoliv přijdou, vytvářejí si kolem sebe alespoň kousek ,,staré Anglie„„. Není tedy divu, ţe hra, kterou prošli četní frekventanti škol a později i univerzit (Oxford, Cambridge) se šířila zpočátku hlavně ve Velké Británii (Skotsko, Wales, Irsko) a v její bývalé koloniální říši (jiţ v roce 1870 jsou zaznamenána první utkání na Novém Zélandě a o něco později v Austrálii). Popularita hry rostla a rugby jiţ v 80. letech 19. století přeskočilo Lamanšský kanál a šířilo se ve Francii, Německu a odtud po celém evropském kontinentě. (BĚLOHLÁVEK, M. – HELLEBRAND, O. a kol. 1996) Do roku 1880 zakládají vlastní svazy Skotsko, Wales i Irsko. První mezinárodní zápas se odehrál v roce 1881 mezi Anglií a Skotskem. Roku 1895 se od Rugby Football Union odděluje několik klubů především ze severu Anglie. Spor vyústil především z toho, ţe rugby původem hra vytvořená na prestiţních školách vylučovala profesionalismus, tedy hraní za úplatu. Vlivem zásadní popularizace mezi niţšími vrstvami Anglie v druhé části devatenáctého století rostl tlak, aby dělníci a především horníci ze severu země mohli být odškodněni za čas strávený hrou (popřípadě za utrpěná zranění). Svaz v zájmu zachování amatérského stavu sportu vzdoroval a nakonec dokonce odhlasoval, ţe ragby se nesmí hrát na hřištích, kde se vybírá vstupné. Několik klubů se odtrhlo a zaloţilo konkurenční "Northern Rugby Football Union", ke které se přidalo přes 200 klubů. Tento nový svaz se později přejmenoval na "Rugby League" a postupem času změnil v zájmu sledovanosti a tedy i výnosnosti sportu pravidla tak, aby sport byl atraktivnější-rychlejší (zmenšení počtu hráčů, omezením hry na zemi zrušením rucků a maulů a téměř i mlýnů atd.) (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ragby)
10
1.3 Historie ragby v České republice První počátky moţno zaznamenat roku 1895, kdy všestranný český sportovec Rössler Ořovský přivezl z Anglie první rugbyový míč. Se skupinou nadšenců se snaţil nacvičit rugby v Českém yachtklubu, ale k sehrání veřejného utkání nedošlo. Kolébkou rugby v naší republice je Brno, kde jiţ v té době nejaktivněji pulsoval ţivot především ve sportovním klubu v Moravské Slavii Brno, kde v roce 1926 byl zaloţen také její oddíl. (BĚLOHLÁVEK, M. – HELLEBRAND, O. a kol. 1996) Sledujeme-li historii vzniku ragby u nás, setkáme se jiţ na jejím začátku s osobností zaslouţilého umělce akademického malíře Ondřeje Sekory, ať uţ v roli propagátora, organizátora, rozhodčího, trenéra či autora první naší ragbyové příručky. Jako všechny umělce lákala i jeho Paříţ, a tak se vydal s minimálními prostředky na zkušenou do jednoho z nejkrásnějších měst světa. Jeho trvalý zájem o sport, který si odnesl z vyškovského gymnasia, jej přivedl v Paříţi i na ragbyové zápasy. Kdyţ se pak po návratu do Brna účastnil v roce 1925 členské schůze S.K. Moravské Slávie, popsal tam ragby tak barvitě, ţe vzbudil ţivý zájem všech přítomných o tento nový sport a byl vyzván, aby je hru naučil. Sekora si tedy objednal anglická a francouzská pravidla, z Paříţe ragbyový míč a ihned začal ragby nacvičovat s členy sportovních klubů Moravské Slavie a A.K. Ţiţka. Ti také uskutečnili 9. 5. 1926 v Brně první ragbyový zápas u nás. (SLÁMA, Zdeněk 1984) 1926 Osmý rok existence samostatného Československa jen pár lidí vědělo, proč brněnský týdeník Sport, na pokračování uveřejnoval pravidla neznámé hry se šišatým míčem. Autorem článků byl redaktor časopisu Ondřej Sekora, který navíc text doplňoval svými kresbami. Se Sekorou na pravidlech spolupracoval František Ruber, který se ve Francii, o ragby rovněţ zajímal. V Brně se chystala historická událost. Časopis byl mediálním partnerem prvního historického ragbyového utkání, které se uskutečnilo 9.května v Brně. Do kroniky našeho ragby byl zapsán první výsledek: SK Moravská Slavia – AFK Ţiţka Brno 31:17.
11
Rozhodčí zápasu Ondřej Sekora se stal prvním naším rozhodčím a František Ruber byl zase náš první ragbista, nebot měl hráčskou licenci číslo 1. Následovalo první historické mezinárodní utkání: Slavia Brno – Wiener Amateure 12:12. 1927 Propagační utkání, které se hrálo 7.května v Praze na Letné Slavia Bratislava - Moravská Slavia Brno dalo podnět k zaloţení další ragbyové Slavii, tentokrát praţské, která vyvíjí nepřetrţitě činnost dodnes. Nejstarším praţským klubem je tedy Slavia Praha. Vznikly i další kluby: RC Praha, Vysokoškolský všestudentský klub Praha (VVK) a Vysokoškolský sport Brno. Ondřej Sekora se stal předsedou Československé asociace rugby – footballu. 1928 V tomto roce byl ustanoven Československý svaz rugby – footballu, jehoţ předsedou se stal Antonín Trlica. Svaz registroval 160 hráčů včetně ragbistů RC Praha (později AC Sparta), kteří tohoto roku zaloţili svůj klub. 1929 První oficiální mistrovství Československa v ragby vyhrála bez jediné poráţky Slavia Praha. O mistra hrálo pět týmů systémem kaţdý s kaţdým a o celkovém pořadí rozhodly výsledky 20 utkání. 1935 Posledním předválečným zápasem Sparta – VVK Praha 3:3 se uzavřela první etapa vývoje československého ragby. Dění kolem ragbyového míče se na dalších devět let odmlčelo. 1944 Obnovení ragby u nás. Byl to Harry Rust, který se náhodou dozvěděl, ţe ve skladech Strahovského stadionu, zůstaly také ragbyové míče. Se svými spoluţáky z gymnázia šišaté míče na Strahově převzali a následně zorganizovali i nábor. Na výzvu v novinách přišlo několik zájemců o neznámou hru. Další tréninky probíhaly jiţ za účasti téměř 100 hráčů a přišli se na ně podívat i ti, kteří hráli ragby v létech 1926 – 34. 1945 První cvičitelský kurz. Účastnilo se jej i 28 důstojníků, rotmistrů a vojáků, kteří se jako instruktoři stali propagátory ragby v armádě. Událostí roku bylo
12
utkání Brno – Praha, které se odehrálo v Brně – Pisárkách a sledovalo ho 5000 diváků. 1946 V kolébce československého ragby v Brně vznikly nové kluby Moravská Slavia a Sokol Brno I. V roce 1946 se odehrálo první mezistátní přátelské utkání. Nizozemsko – Československo 8:14 Vyšla kniţně Pravidla rugby z pera Františka Čecha a s ilustracemi Ondřeje Sekory. 1947 Hra se šišatým míčem se výrazně prosadila v armádě a vojenská druţstva následně vstoupila do soutěţí. 1949 Událostí roku bylo zaloţení vojenského oddílu ATK (Armádní tělovýchovný klub) Praha. Ragbyový klub Slavia Praha dostal v Troji do uţívání první speciální hřiště pro ragby. Reprezentanti při cestě na Strahov k utkání s Itálií zazpívali poprvé text ragbyové hymny ,,Ragby hraj‟‟, který se zpívá dodnes. Naši borci dosáhli prvního historického vítězství na území naší vlasti a úspěch viděla na ragby dosud u nás nepřekonatelná rekordní návštěva 45 000 diváků. Československo – Itálie 14:6 1956 Proběhly oslavy 30. výročí československého ragby. 1959 – 1964 Za účasti reprezentačních týmů ze socialistických zemí Polska, Rumunska, NDR a našich reprezentantů se v Bukurešti pořádal první ročník Poháru míru, z kterého jsme si odvezli bronzové umístění. V roce 1960 se hrál Pohár míru v NDR, kde tým československa skončil na druhém místě za Rumunskem. Pohár míru se hrál u nás v Praze a v Brně roku 1961 a československý tým skončil opět druhý za Rumunskem. Ragbisté Československa se stali vítězi Poháru míru v roce 1962, který se hrál v Polsku. Roku 1963 se hrál Pohár míru v Rumunsku a Československo skončilo na druhém místě opět za Rumunskem. V roce 1964 v NDR se odehrál poslední ročník Poháru míru a hráči Československa skončili na třetím místě.
13
1965 Tým ČSSR startoval v nové soutěţi v Poháru národů FIRA, kterého se účastnili Italové, Rumuni a Francouzi. 1966 Reprezentanti sehráli v Praze legendární květnové utkání s nejsilnějším týmem Francie. Československo – Francie 12:36 (Pohár národů FIRA). Československo – Rumunsko 9:9 (Pohár národů FIRA) Československo – Nizozemsko 16:5 (Pohár národů FIRA) 1967 4.7. 1967 ve věku 68 let zemřel akademický malíř Ondřej Sekora, zakladatel našeho ragby. Reprezentanti ČSSR poprvé hráli mezistátní utkání se Španělskem, s Belgií a s Marokem. Maroko – Československo 0:6 (Pohár národů FIRA) Španělsko – Československo 8:9 (Pohár národů FIRA) Československo – Belgie 46:6 (Pohár národů FIRA) 1968 Reprezentanti ČSSR si vybojovali třetí místo v Poháru národů FIRA za Francií a Rumunskem. 1969 Reprezentanti ČSSR si opět vybojovali třetí místo v Poháru národů FIRA za Francií a Rumunskem. 1970 V Praze se hrál první ročník juniorského turnaje o Šišku Mladého světa, který se hraje dodnes jako mezinárodní turnaj kadetů Slavia CUP. Reprezentanti ČSSR skončili čtvrtí v Poháru národů FIRA, za Francií, Rumunskem a Itálií. 1971 Od září přestali ragbisté pokládat trojky a poloţení míče do brankoviště se začalo hodnotit čtyřkou (4body). 1976 Ragbisté oslavili 50. výročí československého ragby rekordním vítězstvím rozdílem 54 bodů nad NDR. 1977 Ingstav Brno si začal budovat nové hřiště v Bystrci. 14
1981 Přátelským zápasem s Německem bylo otevřeno nové hřiště v Bystrci. Československo – SRN 34:12 1984 V Říčanech začaly hrát ragby ţeny, coţ jim s pěti vzájemnými zápasy vydrţelo celý rok. 1988 Byl zaloţen klub Old boys Praha. Hlavní cenu Fair – play získal ligový útočník Říčan Jaroslav Mach, který při ligovém utkání upozornil rozdodčího, ţe jemu uznaná čtyřka nebyla poloţena v brankovišti. 1992 Došlo ke změně v bodování. Od září se jiţ pokládaly pětky. V Praze se hrál I. ročník turnaje Praga VII. v ragby o sedmi hráčích. 1993 Rozdělení Československa neovlivnilo činnost Unie, neboť na Slovensku v té době nebyl jediný ragbyový klub. V kvalifikaci pro světový pohár 1995 v JAR obsadilo reprezentační muţstvo ČR na turnaji v Nizozemsku 2. místo a postoupilo spolu s domácími ragbisty do dalšího kola kvalifikace Itálie ‟94. Poprvé v historii se český tým v rámci kvalifikace světového poháru utkal úspěšně s týmem Izraele. Naopak první historické utkání s Andorou jsme prohráli. 1994 Na základě rozkazu ministra národní obrany o činnosti kolektivních sportů v armádě bylo zrušeno armádní ragby. (SKÁLA, Petr 2001)
15
1.4 Základní pravidla ragby Cílem hry je, ţe dvě druţstva o 15 hráčích, která dodrţují fair-play v souladu s pravidly a sportovním duchem, musí nesením, přihráváním, kopáním a pokládáním míče získat co nejvíce bodů. Druţstvo, které získá větší počet bodů, je vítězem zápasu. Hřiště
Obr. 1 Hřiště
Rozměry hřiště Délka hřiště nepřesahuje 100 m a šířka hřiště 70m. Délka kaţdého brankoviště nepřesahuje 22 m a šířka 70 m. 16
Povrch hřiště Povrch hřiště musí být bezpečný po celou dobu hry. Povrch by měl být travnatý. Rozměry brankových tyčí a břevna Vzdálenost mezi dvěmi brankovými tyčemi je 5,6 m. Břevno je umístěno mezi 2 brankové tyče tak ,ţe jeho horní hrana je 3 m od země a minimální výška brankových tyčí je 3,4 m. Praporky Kolem hrací plochy je 14 tyček s praporky, kaţdý s minimální výškou 1,2 m nad zemí. Praporky musí být umístěny u čáry 22 m a na půlící čáře, 2 m od pomezní čáry v obvodu hřiště. Míč Míč musí být oválný a vyrobený ze 4 dílů. Vyroben z kůţe nebo vhodného syntetického materiálu. Můţe být upraven, aby byl odolný vůči vodě, blátu a snadno uchopitelný do rukou. Délka podélné osy: 280-300 mm Obvod (po délce): 740-770 mm Obvod (po šířce): 580-620 mm Hmotnost: 410-460 g Tlak vzduchu v míči: 65,7-68,7 kPa Výstroj hráčů Hráč je vybaven dresem, trenýrkami, štulpny a boty – kopačky. Hráč můţe nosit holenní chrániče, chrániče elastických materiálů a ústní nebo zubní chránič. Hráč můţe nosit také helmu, bandáţe, tenké pásky. Nesmí nosit přívěšky, sponky a ostré kovové věci. Rozhodčí Na utkání jsou nominováni vţdy 3 rozhodčí – 1hlavní a 2 pomezní, kteří kontrolují výstroj a kolíky u kopaček hráčů před utkáním. Hrací doba Utkání je rozděleno do dvou poločasů, kdy jeden poločas trvá 40min čistého času. Délka přestávky není delší neţ 15 min. Standartní situace Při hře ragby je několik standartních situací: mlýn, aut, trestný kop, malý trestný kop, výkop (na začátku utkání a po dosaţení bodů jedné nebo druhé 17
strany), výkop z vlastní dvaadvacítky a volný kop (tato situace vzniká jen při chycení míče a zvolání hráče ,,mám„„ ve vlastní dvaadvacítce). Mlýn Mlýn se nejčastěji nařizuje, kdyţ hráči vypadne míč dopředu nebo kdyţ je přihrávka míče nahrána dopředu. Mlýn jedné strany je sloţen z osmi hráčů, které tvoří první řada, druhá řada a třetí řada. Vhazující hráč do mlýnu č.9, mlýnová spojka. Všichni ostatní hráči, kteří netvoří seskupení mlýnu, musí stát minimálně 5 metrů za mlýnem. Při nařízeném mlýnu rozhodčí nahlas říká čtyři fáze svázání: 1. sehnout, 2. dotek 3. pauza, 4. vázat. Aut Aut se nařizuje, kdyţ hráč nebo míč překročí postranní čáru. Autové vhazování je tvořeno dvěma řadami po maximálně sedmi hráčích na jedné straně. Většinou do autového seskupení vhazuje hráč č.2, mlynář. Mlýnová spojka stojí vedle autového seskupení a ostatní hráči musí stát minimálně 10 metrů od vhazujícího hráče. Rak Rakové seskupení tvoří minimálně 3 hráči. Rak vzniká nejčastěji při skládání soupeře a míč zůstává na zemi. Ofsajdová linie se tvoří při raku na místě, kde leţí míč. Ofsajdovou linii nesmí překročit ani jeden z týmů. Mól Mól je seskupení, kdy hráči nesou míč. Útočící tým tlačí spoluhráče dopředu a kdyţ útočící strana míč rozehraje, míč převezme hráč, který není do mólu zapojen. Trestný kop Trestný kop vzniká při nesportovním chování soupeře nebo při pravidlové chybě (offside). V místě přestupku se trestný kop provádí buď kopem na branku nebo kopem do autu, kde strana, která prováděla trestný kop, má ještě navíc výhodu autového vhazování. Způsob hry Utkání začíná výkopem ze středu hřiště a míč musí urazit trasu nejméně 10 metrů. Po výkopu můţe jakýkoliv hráč, který je ve hře, vzít míč a běţet s ním. Jakýkoliv hráč můţe míč přihrát nebo kopnout. Jakýkoliv hráč můţe předat míč jinému hráči. Jakýkoliv hráč můţe sloţit, drţet nebo strčit soupeře drţícího míč. Jakýkoliv hráč můţe bojovat o míč. Jakýkoliv hráč můţe být částí mlýna, rucku, 18
maulu a autového seřazení. Jakýkoliv hráč můţe přiklepnout míč v brankovišti. Hráč s míčem můţe rukou odstrčit (odmítnout) soupeře. Vše, co hráč udělá, musí být v souladu s Pravidly Hry. Způsob bodování Pětka. Pokud útočící hráč první poloţí míč do soupeřova brankoviště, je dosaţeno pětky. (5 bodů) Trestná pětka. Pokud by hráč pravděpodobně mohl dosáhnout pětky, kdyby se druţstvo soupeře nedopustilo hry proti pravidlům, je přiznáno trestná pětka. (5 bodů) Branka po pětce. Pokud hráč poloţí pětku, má jeho druţstvo právo pokusit se bodovat kopem na branku. To platí také po přiznání trestné pětky. Tento kop je kopem po pětce: můţe být proveden kopem z místa nebo kopem z odrazu. Kopáč musí pouţít míč, se kterým se hrálo, pokud není poškozený. Kop je na čáře procházejícím místem, kde byla poloţena pětka a v jakékoliv vzdálenosti od brankové čáry. (2 body) Branka z trestného kopu. Hráč dosáhne branky kopem na branku z trestného kopu. (3 body) Branka kopem z odrazu (drop goal). Hráč dosáhne branky kopem z odrazu ze hry. (3 body) Kopající druţstvo Všichni hráči kopajícího druţstva, vyjma přidrţovače, musí být v okamţiku kopu za míčem. Kopáč ani přidrţovač nesmí udělat nic, co by mohlo soupeře zmást k předčasnému vyběhnutí. Pokud míč spadne předtím, neţ se kopáč začne rozbíhat ke kopu, rozhodčí povolí kopáči úpravu bez zbytečného zdrţování. Druţstvo soupeře Všichni hráči soupeře se musí vrátit za svou brankovou čáru a nesmí tuto čáru překročit, dokud se kopáč nezačne rozebíhat nebo nezačne kopat. Pokud tak kopáč učiní, mohou vybíhat nebo skákat, aby se pokusili zabránit prokopnutí, ale nesmí být při této akci fyzicky podporováni jinými hráči. Hráč druţstva, kterému byla poloţena pětka, nesmí pokřikovat během kopu na branku. Pokud se proviní soupeř, ale kop je úspěšný, prokopnutí platí. Pokud je kop neúspěšný, můţe kopáč opakovat kop a soupeř nemá povoleno vybíhat.
19
Hra proti pravidlům Hra proti pravidlům je vše, co hráč udělá uvnitř obvodu hřiště a je proti pravidlům a duchu Pravidel. To znamená bránění, nečistá hra, opakované přestupky, nebezpečná hra a nesportovní chování, které poškozuje hru. Bránění ve hře Napadání a strkání: Kdyţ hráč a jeho soupeř běţí k míči, ţádný hráč nesmí napadat nebo strkat druhého s výjimkou rameno na rameno. Za tento přestupek je trest: Trestný kop. Hra proti pravidlům Úmyslný přestupek: Hráč nesmí úmyslně porušit ţádné z Pravidel hry nebo hrát nesportovně. Po napomenutí je hráč dočasně vyloučen na dobu 10 minut hracího času a tým tak hraje v oslabení (ţlutá karta). Po opakovaném prohřešku, především za nebezpečnou hru (hrubost) udělí rozhodčí hráči červenou kartu, místo druhé ţluté karty. Tým hraje po celou dobu zápasu v oslabení. Trest: Trestný kop. Nebezpečná hra a nesportovní chování Rány nebo údery pěstí: Hráč nesmí udeřit soupeře pěstí nebo rukou, ani loktem, ramenem, hlavou nebo kolenem (koleny). Šlapání nebo dupání: Hráč nesmí šlapat nebo dupat na soupeře. Kopání: Hráč nesmí kopat do soupeře. Podráţení: Hráč nesmí podrazit soupeře nohou. Nebezpečné skládání: Hráč nesmí sloţit soupeře předčasně, pozdě nebo nebezpečně. Skládka za hlavu nebo krk soupeře je nebezpečná hra. Atakovat hráče bez míče je nebezpečná hra. Hráč nesmí skládat soupeře, jehoţ nohy jsou ve vzduchu. Hráči nesmí úmyslně bořit mlýn, ruck nebo maul. Hráč nesmí oplácet. Ani kdyţ soupeř poruší pravidla, nesmí hráč udělat vůči soupeři cokoliv nebezpečného. Trest: Trestný kop. INFONIA SPOL. S.R.O.. Ragby.cz [online]. c2010. Dostupné z: .
20
1.5
Systematika ragby
Přihrávky Základní přihrávka (na místě) Přihrávka s výpadem Přihrávka ve skoku letmo (rybička) Točená přihrávka spodní Vrchní přihrávka obouruč Spodní přihrávka obouruč Vrchní přihrávka jednoruč Přihrávky v běhu Míč drţíme v obou rukou, lehce pokrčené a uvolněné paţe s ním kývají před tělem asi ve výši pasu v rytmu běhu. Míč v průběhu hry se nosí zásadně v obou rukou, abychom před soupeřem do poslední chvíle utajili naše další záměry. Teprve kdyţ máme před sebou cestu volnou a chceme vyuţít svých sprinterských schopností nebo uvolnit ruku pro odmítání, drţíme míč jednou rukou. Běh s míčem Základní přihrávka (v běhu) Příjem přihrávky Drţení míče jednou rukou Průnik naraţením Těsně před obráncem přesuneme míč do vzdálenější ruky od soupeře a přitiskneme jej ze strany k hrudi nebo k boku. Předkloníme se, pokrčíme kolena a při dotyku s protivníkem do něj narazíme ramenem. Naraţení Naraţení s otočkou Převzetí míče Speciální přihrávky (podle jejich účelu) Přihrávka krátká Přihrávka zpětná 21
Přihrávka obloučkem Přihrávka klamná Skládání Obrana je stejně důleţitá jako útok. Úkolem obránce je nejen zastavit útočníka, ale také odebrat mu míč. Skládaný hráč se má snaţit při pádu poloţit míč na zem stranou od svého těla, aby spoluhráči, kteří běţí za ním, se jej mohli snadno zmocnit. Skládání ze strany Skládání zepředu Skládání zezadu Obcházení obránce Úspěšné obejití obránce je podmíněno běţeckými a pohybovými schopnostmi útočníka. Změna rytmu běhu Změna kroku Naběhnutí a únik Odmítání Vnitřní klička Vnější klička Kopy Kopy jsou důleţitou součástí herní činnosti kaţdého hráče. Proto musí techniku kopů ovládat bezpečně všichni hráči, ať hrají v roji nebo v útoku. Kop z nadhozu Točený kop Krátký překop Dlouhý překop Kop z místa Kop z odrazu (dropem) Kop po zemi
22
Chytání míče Jakmile se prsty dotknou míče, stáhnou jej rychle dolů k hrudi a ztlumí tak jeho rychlost a případnou rotaci. Sbírání míče Neţ se rozhodneme sbírat míč, musíme uváţit, je-li dost času na bezpečné sebrání
míče a následující únik s ním nebo kop. Je-li v naší bezprostřední
blízkosti soupeř, pak v útoku zásadně míč nesbíráme, ale kopeme. Zalehnutí míče Útočí-li soupeř a míč se pohybuje po zemi v blízkosti našeho brankoviště a soupeř jej těsně sleduje, jediná spolehlivá obrana je zalehnutí míče. (SLÁMA, Zdeněk 1984)
1.6 Charakteristika hry, hráče ragby a herních činností
23
Ragby je velmi fyzicky, psychicky a takticky náročná kolektivní hra, jejíţ biologická hodnota spočívá především ve všestrannosti a nutné dlouhodobé pravidelné přípravě hráčů. Ragby klade na kaţdého hráče vysoké poţadavky v průběhu utkání a často ještě větší v předchozí přípravě. Charakteristický je velký objem práce, střídavá intenzita a mnoţství nejrůznějších pohybových struktur a jejich kombinací. Velký objem práce je dán rozlohou travnatého hřiště, délkou hrací doby, počtem hráčů a velmi různorodým charakterem herních činností. Z dlouhodobého pozorování ligových i mezinárodních zápasů vyplývá, ţe hráč v průběhu těţkého ragbyového utkání naběhá 6-10 km, ztráta na hmotnosti činí v průměru 3 kg, metabolická spotřeba 1400 – 1600 kalorií. Boj o míč bývá krátký, ale častý, vyjádřený frekvencí 180 tepů za minutu. Celkové zotavení ze zátěţe vyţaduje 48 hodin u hráčů mladších a dobře trénovaných. Starší hráči se zotavují déle. Střídavá intenzita vyplývá ze způsobu hry, ve kterém se maximální zatíţení při nárazovém tlaku ve mlýnech, při sprinterských soubojích útočníka
a
skládajícího obránce, při výskoku a boji o míč v uličce autu střídá se středním i malým zatíţením při přeskupování hráčů k nařízeným mlýnům, při vhazování ze zámezí, při trestných či volných kopech apod. Velké
mnoţství
nejrůznějších
pohybových
struktur
je
dalším
charakteristickým rysem hry. Hráči musí ovládat míčovou techniku hráčů košíkové či házené stejně jako techniku hráčů kopané. Ragbista musí mít obratné ruce i nohy, jak to stále se měnící herní situace vyţadují. Nutná svalová síla pro tlak ve mlýnech nebo při skládání ještě umocňuje široký rozsah techniky jednotlivce i celých sevřených skupin hráčů. Ragby klade velké poţadavky také na psychický stav hráčů a na jejich myšlení. Inteligence, schopnost iniciativních zásahů do hry je pro hráče nutným předpokladem. Muţný boj v ragby často probíhá na hranicích brutality a hráč musí stále kontrolovat a usměrňovat svůj temperament. Kolektivní kázeň, která umoţňuje vyniknout jednotlivci, je podmínkou dosaţení úspěchů. Kolektivní těţká práce sevřeného bloku těl rojníků ve mlýně je usměrňována bystrou činností mlýnové spojky. Ragbyová hra je důleţitým prostředkem výchovy morálně volných vlastností hráčů. Vychovatelé mládeţe např. říkají, ţe ragby je školou odvahy. 24
Dojde-li k souboji dvou protihráčů, lze těţko říci, kdo je odváţnější, zda ten, kdo běţí s míčem proti soupeři s vědomím, ţe můţe být tvrdě sloţen na zem, nebo obránce, který v plné rychlosti útočníka skládá. Statečnost a odvaha jsou kritériem kvality ragbyového hráče. Bez těchto vlastností se i ta nejlepší míčová a pohybová technika hráče stává bezcenným pozlátkem. Z uvedené charakteristiky vyplývá, ţe ragby je bojová, kolektivní a především atletická hra, v níţ se uplatňují hráči nejrůznějších somatických typů. Na hráčích a trenérech pak je, aby vhodně plánovali dlouhodobou přípravu a individuálně ji usměrňovali. Herní činnosti V současném způsobu hry se stále víc uplatňuje snaha, aby do kaţdé útočné nebo obranné herní situace byl zapojen co největší počet hráčů. To vyţaduje na všech hráčích výbornou tělesnou připravenost a dokonalé zvládnutí míčové a pohybové techniky. Univerzalismus, tj. schopnost hráče účastnit se hráče odpovědně a úspěšně hry na kterémkoli místě v sestavě muţstva, je dnes cílem dlouhodobého ragbyového tréninkového procesu. Proto dále uvedené a popisované herní činnosti mají ovladát všichni hráči, ať hrají v roji či v útočné řadě. Všichni hráči mají umět přihrát rukama nebo kopnout míč v daném okamţiku přesně na vhodné místo.To jim umoţní jen soustavná a pečlivá všestranná technická příprava. Výborná pohybová a míčová technika ragbisty nesmí být samoúčelná. Hráči ji musí umět ve hře také uplatnit. Často se stává, ţe v přípravě hráči přihrávají rychle, přesně, hýří vtipnými kombinacemi, ale jakmile mají v zápase před sebou obránce soupeře, ztrácejí míč, přihrávají předčasně nebo nevhodně či bezhlavě se odkopem zbavují míče. Proto musíme v přípravě nacvičovat všechny druhy přihrávek i kopů, kličkování, náhlé změny rytmu nebo směru běhu vţdy s obranou, ať uţ pasivní nebo aktivní, a to v plné rychlosti běhu. Proto také musíme v případě vytvářet situace, které odpovídají běţným herním situacím v průběhu skutečného ragbyového zápasu. Konečně je snad vhodné ještě připomenout, ţe tréninkového času má trenér vyuţívat především k výcviku kolektivu muţstva, k souhře jednotlivých 25
řad, k nácviku nových signálů a kombinací a k výcviku optimálního zvládnutí standardních herních situací. Vysokou úroveň tělesné připravenosti a technické zdatnosti by si měl kaţdý ragbista umět vybudovat a udrţovat sám. Trenér má jen čas od času kondici kontrolovat a radou případné technické nedostatky v průběhu individuální přípravy hráčů pomoci odstraňovat. Této myšlence je take věnována následujíci systematika herních činností ragbyového hráče. (SLÁMA, Zdeněk 1984)
1.7 Názvy hráčů a jejich číslování Sestavu ragbyového muţstva tvoří 15 hráčů, rozmístěných v jednotlivých řadách muţstva. Po vzoru Britů a Francouzů je i u nás zvykem psát sestavu 26
muţstva ve tvaru, který odpovídá standartní situaci nařízeného mlýna uprostřed hřiště, kde jsou jednotlivé řady muţstva přehledně odděleny. Při této příleţitosti se vţdy uţívá klasického tvaru mlýna v sestavě 3-2-3. Jednotliví hráči mají specifické názvy, k nimţ přísluší čísla na zádech jejich dresů, určená pokyny FIRA (Fédération International de Rugby Amateur).
Obr.2 Rozmístění hráčů – mlýn (http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scrum.svg)
1 - levý pilíř, 2 – mlynář, 3 - pravý pilíř, 4 - levá druhá řada, 5 - pravá druhá řada, 6 - levý rváček, 7 - pravý rváček, 8 – vazač, 9 - mlýnová spojka, 10 - útoková spojka, 11 - levé křídlo, 12 - levá tříčtvrtka, 13 - pravá tříčtvrtka, 14 - pravé křídlo, 15 – zadák. 27
Vedle těchto individuálních názvů hráčů pouţíváme ještě v ragbyové terminologii speciálních názvů pro určité skupiny hráčů: Hráči č.1 aţ 8 jsou rojníci, kteří tvoří roj. Rojníci č. 1, 2 a 3 tvoří I. řadu mlýna. Rojníci č. 4 a 5 tvoří II. řadu mlýna. Rojníci č. 6, 7 a 8 tvoří III. řadu mlýna.
Zbývající hráči a to č. 9 aţ 15, tvoří řady zadní. Útočníci č. 11, 12, 13 a 14 jsou členy útočné řady. Speciální názvy jednotlivých hráčů
vyjadřují jejich
funkce či postavení v sestavě muţstva. Jen názvy tříčtvrtek vznikly otrockým překladem slangových termínů anglických ,,three quarter’ (backs), které mají vyjádřit umístění členů útočné řady v zadních řadách sestavy muţstva. (SLÁMA, Zdeněk 1984)
1.8 Zajímavosti o ragby Ragby a pravidla Hra, ze které rugby– football původně vyšel, měla v různých oblastech rozdílné předpisy a zvyklosti. Například počet hráčů býval ze začátku na obou 28
stranách omezen. V roce 1823 měla druţstva po 30 hráčích, v roce 1830 došlo ke sníţení na 22, ještě v roce 1877 byl počet hráčů v kaţdém druţstvu 20 a teprve po roce 1877 byl ustálen na dnešních 15. Ragby se zpočátku nehrálo s oválným míčem, ale s kulatým. Teprve později se vycpával míč nafouknutým prasečím měchem a tak vznikl tvar šišky. Aţ do roku 1845 stále nebyl ve hře rozhodčí. Hrálo se tak, ţe o chybách ve hře se dohodovali kapitáni obou druţstev. Píšťalku dostali rozhodčí aţ po 40 letech v roce 1885. Do té doby pouze křičeli ,,chyba‟‟nebo mávali praporkem. Zajímavý je také vývoj trvání hrací doby. Zpočátku se hrávalo neomezeně třeba celé odpoledne, druhý den se mohlo i pokračovat a při utkání celých vesnic se nezřídka hrálo i několik dní. Také pokud jde o čistotu hry, jsou dnešní utkání v porovnání s minulostí velmi přísně posuzována. Při původním fotbalu bylo dovoleno soupeře udeřit pěstí, podrazit mu nohu a nevadilo jim přitom ani postavení mimo hru, neboť si s ním tehdy nelámali hlavu. Hráči mohli stát kdekoliv a mohli míč přihrávat i dopředu. Časem se pravidla zpřísnila, přesně se definovaly nejrůznější situace, které mohou při hře nastat, a určilo se jak mají průběh hry posuzovat rozhodčí. Ragby v armádě Historii armádního ragby lze psát od roku 1945. O jeho propagaci a rošíření se v té době zaslouţil celostátní instruktorský kurs ragby, který proběhl v září 1945 v Říčanech. Tohoto kursu se totiţ účastnilo 28 vojáků, ze kterých se později stali propagátoři a organizátoři hry se šiškou v naší armádě. Po několika týdnech byla tato iniciativa korunována prvními úspěchy. V Brně v témţe roce se jiţ hrálo utkání brněnská armádní patnáctka – výběr Brna 8:11. Exhibiční utkání armáda
– výběr československých hráčů se hrálo naopak v Praze v rámci
Tyršových her a vojáci v něm zvítězili 6:0. Rekordní počet 5000 diváků pak viděl v Brně 28. října 1945 armádní derby Brno – Praha 11:17. O rok později se konal instruktorský kurz v Mariánských Lázních opět za účasti armádních sportovních instruktorů. Ti potom vyvinuli takovou činnost, ţe na přelomu září a října 1946 byl uspořádán v Hradci Králové kurs pouze pro armádní ragbyové instruktory. Těch se zde sešlo přes 30. Ragby a mládeţ
29
Moţná i heslo ,,Ragby je chlapský sport„„ mělo dříve nepříznivý vliv na myšlení lidí, kteří se domnívali, ţe tento sport mohou provozovat pouze muţi, nikoliv děti. S mládeţnickým ragby se u nás začalo aţ v 50. letech. Jiţ v roce 1951 se uskutečnilo první mistrovství Československa juniorů, ale proti ţákovskému (školnímu) ragby byly stále výhrady. Teprve v roce 1958 schválila zdravotnická komise ČSTV a její vědecká rada moţnost legálního zahájení náboru školní mládeţe ve všech místech, kde jsou ragbyové oddíly v činnosti. ,,Získat mládeţ, to bylo největší utkání našich ragbistů v tomto období,„„tvrdilo se tehdy a dodnes však tato věta má platnost. Oddíly, které se mládeţi pravidelně a stále věnují, tuto myšlenku jenom potvrzují, stejně tak jako později výkony jejich odchovanců v ligových, případně i reprezentačních druţstvech. Ne však všude mají nejlepší podmínky pro nábor. Některým oddílům chybí dostatek kvalitních trenérů, hrací a tréninkové plochy a v neposlední řadě i finanční moţnosti k nákupu kvalitní výzbroje a k hrazení cestovních výdajů. Podařilo se však centrálně zkvalitnit organizaci a průběh mládeţnických soutěţí, které vrcholí kaţdým rokem mistrovským turnajem o přeborníka Československa. Nejlepší hráči navíc mohou být vybráni do reprezentačních celků, které nyní má kaţdá věková kategorie od starších ţáků aţ po juniory. Atraktivní zájezdy do zahraničí pro juniory, kadety a starší ţáky, které náš svaz jen s finančním příspěvkem účastníků můţe pořádat, zvýšily motivaci hráčů. Popularitu mládeţnickému ragby přidávají i nejrůznější domácí turnaje, například ,,O šišku Mladého světa„„. Ragby veteránů Druţstva veteránů vznikla před lety a tvořili je bývalí ligoví, někdy ještě stále aktivní hráči. Starší hráči se scházeli při určitých oddílových výročích, aby po letech odehráli opět ,,tři„„ragbyové poločasy. Později se zrodila tradice turnajů a činnost veteránů dostala i svůj řád. Za celek starších hráčů, starých pánů, nebo chcete-li – veteránů mohou startovat pouze hráči straší 35 let. Avšak ani šedesátiletí hráči nejsou na hřišti vyjímkou, zvláště kdyţ se můţe střídat téměř jako v hokeji. V některých druţstvech, kdyţ mají na lavičce náhradníků třeba 15 hráčů, střídají dokonce po celých formacích. (SKÁLA, Petr. 1986) Americký fotbal
30
S oválným míčem se hraje na světě ještě další hra, tzv. ,,americký fotbal„„, jenţ má i podobné branky, hřiště a další prvky (skládání). Ale tím jeho podoba s ragby končí i kdyţ je v severní Americe (hlavně v USA a Kanadě) vedle baseballu nejpopulárnějším sportem, je sportem velmi nebezpečným. Zatímco v ragby je dovoleno atakovat hráče jen kdyţ nese míč, je u amerického fotbalu taktickým prvkem ,,odrovnat„„ všemi dosaţitelnými prostředky všechny soupeře (kteří míč nemají), aby ten hráč, co míč nese měl volnou cestu. Není divu, ţe tato brutální hra zaznamenává obrovský počet zranění. ,,Američané na co sáhnou, to pokazí„„ řekl jeden významný anglický sportovní novinář. ,,Z ragby udělali paskvil ve formě amerického fotbalu a získali tak jednu z nejnebezpečnějších her na světě. Z kriketu udělali baseball a mohou chodit hledat míčky za plot hřiště...„„. (NÁPRSTEK, Jiří 1976)
1.9
Struktura a soutěţe světového a českého ragby IRB – International Rugby Board (Mezinárodní ragbyová unie) byla
zaloţena 2. února 1886 v irském Dublinu. Při zaloţení stály svazy Irska, Skotska a Walesu. Anglie se připojila aţ v roce 1890. 31
V součastné době sdruţuje tato celosvětová organizace ragby 91 národních svazů, jednu kontinentální asociaci – FIRA – AER – Evropská asociace ragby. Posláním IRB je aktivní podpora rozvoje a aktivit ragby na celém světě, řídit a organizovat soutěţe pro různé kategorie, vytvářet, vydávat a upravovat pravidla a další základní materiály, podle nichţ se řídí a organizují soutěţe, zápasy, turnaje. IRB stanovuje základní pravidla pro postavení profesionálních hráčů a klubů. Všestranně podporuje zejména rozvoj mládeţnického ragby, napomáhá rozšiřování a popularizaci ragby na všech kontinentech a ve všech oblastech světa. Generální shromáţdění všech členských organizací IRB se schází jednou za dva roky. Sídlo IRB a jejího sekretariátu je v Dublinu. IRB stála u zrodu Světového poháru - Mistrovství světa RWC – MS, které se poprvé konalo v roce 1987 na Novém Zélandu a v Austrálii. IRB pořádá další světové akce: Světový pohár sedmiček od roku 1993 – IRB World Sevens Series. Spolu s FIRA – AER organizuje World Junior Championship – Mistrovství světa juniorů a Women‟s Rugby World Cup – Mistrovství světa ţenského ragby. Aktivně podporuje European Nations Cup – ENC Mistrovství Evropy FIRA – AER. A nově se pořádá Mistrovství světa muţstev do 21 let. (SKÁLA, Petr 2001) Turnaje ve světe Mistrovství světa (RWC) – vzniklo v roce 1987 a naposledy se hrálo v roce 2011. Hraje se kaţdé čtyři roky. Hraje zde TOP 12 týmů nejlépe umístěných z minulého mistrovství světa a 8 národů zvolených regionálními kvalifikačními turnaji. Dámské Mistrovství světa – poprvé se hrálo v roce 1991 a naposledy v roce 2010. Hraje se kaţdé tři roky a hraje jej 12 národních týmů ţen. Mistrovství světa juniorů – hraje 12 reprezentačních týmů. Hráči nesmí být starší dvaceti let. První turnaj se konal ve Walesu v roce 2008 a je pořádán kaţdý rok.
32
Světový pohár sedmiček – první turnaj se konal v roce 1993 ve Skotsku. Pohár, který vítěz dostane se nazývá ,,Melrose„„. Melrose je město, kde vzniklo ,,sedmičkové„„ ragby. Pohár tří národů – hraje se kaţdoročne od roku 1996. Soutěţ se hraje pouze v Jiţní Africe, Austrálii a na Novém Zélandu. Calcutta Cup – hraje se od roku 1879 mezi Anglií a Skotskem. Dámský Pohár šesti národů – hraje se od roku 1996 kaţdoročně. Původně hrály pohár jen Anglie, Skotsko, Wales a Irsko. V roce 1999 se připojila Francie a roku 2000 se přidalo Španělsko, které bylo v roce 2007 nahrazeno Itálií. (http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_rugby_union_competitions) Pohár šesti národů – hraje se od roku 1883 kaţdý rok. Původně se hrál v Anglii, Skotsku, Walesu a Irsku. V roce 1910 se přidala Francie a v roce 2000 i Itálie. Jeho pravidla jsou jasná – kaţdý tým odehraje po jednom zápase se všemi ostatními týmy. Domácí prostředí je výhodou, střídá se kaţdý rok. Vítězi jsou uděleny dva body, jeden bod je za remízu a ţádný bod za prohru. Je to tradiční ragbyový svátek. (http://www.rbs6nations.com/en/history.php) Super ragby - Liga byla zahájena roku 1996 jako Super 12 pro testovací zápasy mezi Novým Zélandem, Austrálií a Jihoafrickou republikou. Od roku 2006 byla přejmenována na Super 14, neboť byly přijaty se dva nové týmy z Jihoafrické republiky. V roce 2011 byl přijat patnáctý tým a liga změnila název na Super Rugby. Super rugby je nejsledovanější a nejprestiţnější ragbyová liga na světě, hrající se na jiţní polokouli. Je tvořena patnácti týmy ze zemí Nový Zéland, Austrálie a Jihoafrická republika. Kaţdá země má po pěti týmech. (http://www.superxv.com/) Soutěţe v České republice Reprezentace, Extraliga, První liga, Pohár ČSRU, Oblastní přebor Čech, Ţenské ragby, Česká série ,,sedmiček„„, Beach rugby, Old boys
Jednotlivé kategorie Old boys, senioři, U19 – junioři, U17 – kadeti, U15 – starší ţáci, U13 – mladší ţáci 33
Ragby ţen ve světě Dámské ragby je sport totoţný s ragby muţů, jsou zde stejná pravidla, stejná velikost hřiště a stejné vybavení. Nejstarší záznam o hrání ţenského ragby je z Irska z roku 1884. V roce 1960 se hra začala konečně usazovat a to na univerzitách v západní Evropě. V roce 1962 vznikl první ragbyový tým ţen na univerzitě v Edinburgu. Roku 1970 vzniká první národní asociace pro dámské ragby. Od roku 1991 se kaţdé tři roky hraje dámské Mistrovství světa. Dámský Pohár šesti národů se hraje od roku 1996 kaţdoročně. Hrají jej Anglie, Skotsko, Irsko, Wales, Itálie a Francie. (http://en.wikipedia.org/wiki/Women's_rugby_union) Ragby ţen v České republice V roce 2003 zaloţila Sparta Praha jako první v České republice ţenský ragbyový tým. V tomtéţ roce vznikl klub i v Brně a ještě jeden v Praze. Z počátku by se dalo říci, ţe zaţijeme boom ţenského ragby, členská základna v týmu Sparty Praha tvořila bezmála 30 dívek, tento počet se však dosti ztenčil na současných 10 aktivních hráček. Nicméně i přes to je stále ţenská Sparta ve vedení v počtu hráček nominovaných na reprezentační utkání a v roce 2008 vyhrála historicky první mistrovský titul České republiky v ţenském ragby 7´, jejímţ vypsání se i právě hráčky Sparty notnou měrou zasadily. Jak se ukázalo, bylo zpočátku jednodušší a herně daleko přínosnější zorganizovat mezinárodní utkání před domácími. Vţdyť tou dobou byly v ČR pouze 3 ţenské týmy (Sparta Praha, Dragon Brno, Praha Lizards). A tak se díky dobrým zahraničním kontaktům Sparťanek podařilo začít mezinárodní spolupráci. Rok 2006 se nesl v duchu velkých změn. Ţenská ragbyová „rodinka“ se rozrostla o nové týmy ve Vyškově, Zlíně a Tatry Praha. Dále se přidaly i holky z Petrovic, Ostravy a ze Sedlčan. Rok 2007 byl zlomový. Jaro se odehrálo ještě v „přátelských“ turnajích, ale na podzim uţ se bojovalo v prvním ročníku regulérní soutěţe, Mistrovství republiky ragby „7“ ţen a dívek U-19. Motivací a odměnou byly sady medailí připraveny pro nejlepší. (http://sparta.rugby.cz/historie-spartanek) Ragby v Brně 34
V městě Brně jsou dva kluby, RC Dragon Brno a RC Brno Bystrc. Ragbyový klub Dragon Brno vznikl v roce 1946 pod názvem Sokol Brno I. Dřívější názvy klubu jsou Sokol Zbrojovka Brno, Spartak Zbrojovka Brno, Spartak ZJŠ Brno a TJ Zbrojovka Brno. Mistry Československa byly v letech 1950 a 1965. Mistry České republiky se stali v roce 2000. Český pohár vyhráli v roce 2000. Ragbyový klub Brno Bystrc vznikl v roce 1953 s názvem Slavia VŠ Brno, dále pak Slavia VŠZ Brno, Ingstav Brno, Lokomotiva – Ingstav Brno. V roce 1956 skončil ragbyový klub Slavia VŠ Brno na Mistrovství Československa na třetím místě. (SKÁLA, P. – HAITMAN, M. 2006) Další formy ragby ,,Sedmičkové’’ragby Tato hra vznikla ve Skotsku v městečku Melrose roku 1883. První turnaj ,,sedmiček„ mimo Skotska byl aţ roku 1921 v Anglii. Hraje se v zásadě za stejných pravidel a na poli stejných rozměrů, jako pro hru patnácti hráčů. Tým se ale skládá jen ze sedmi hráčů a jedna polovina trvá 7 minut, poločasová přestávka 1 minutu. Ve finále soutěţe je povoleno hrát jednu polovinu 10 minut a poločasová přestávka pak trvá 2 minuty. Mlýn se skládá pouze ze tří hráčů. V roce 1993 byl zahájen Rugby World Cup Sevens. Další soutěţ ,,sedmičkového„„ ragby je IRB Sevens World Series. Uţ počtvrté se také konala multi – sportovní událost Commonwealth Games, ve které všechny zlaté medaile vyhrál Nový Zéland. Ragby ,,sedmiček„„ je nyní uznáván jako Olympijský sport. Na Olympijských hrách se ukáţe v roce 2016 v Riu de Janeiru v Brazílii. (http://en.wikipedia.org/wiki/Rugby_sevens)
2
EMPIRICKÁ ČÁST
35
Cílem práce je porovnání českého a světového ragby. Dovolila jsem si přepsat rozhovor z Eduardem Krütznerem, bývalým prezidentem České ragbyové unie, z internetového článku http://ceskeragby.cz/clanky/srovnejme--soucasnesvetove-ragby-s-urovni-ceskeho-ragby/.
2.1 Srovnejme úroveň světového ragby s úrovní českého ragby dle Eduarda Krütznera Bývalý prezident České rugbyové unie, hráč, reprezentant a dlouholetý klubový i reprezentační trenér Eduard Krützner konstatuje, ţe české ragby má ve srovnání s okolním světem neustále sestupnou tendenci a nedovedlo účelně vyuţít všech kladných atributů, které vedou k neustále větší popularitě ragby ve světě. Příčin je řada a seriozní diskuze na toto téma by měla být na úrovni klubů a unie zahájena v co nejkratším termínu, česká krize se neustále prohlubuje. 2.1.1
Největší kontaktní kolektivní sport Současné špičkové ragby je pro diváky tolik populární zejména proto, ţe
je to opravdu největší kontaktní kolektivní sport, plný tvrdých, ale férových soubojů, krásných akcí v plné rychlosti, výborné individuální techniky hráčů, kteří jsou kompletními profesionálními atlety, schopnými dodrţovat danou taktiku a účelně řešit potřebnou strategii. Realizační týmy zajišťují kvalitní přípravu, rozbory a analýzy, ale také vše pro zdravotní zajištění včetně regenerace a rehabilitace. Přitaţlivost a oblibu našeho sportu ještě podtrhuje výborná atmosféra na stadionech (tolik odlišná od kopané), smysl pro fair-play všech hráčů, ale také přesná a jasná rozhodnutí všech tří rozhodčích (popř. 4.při posuzování situace na videu). Navíc ragby pomohlo, ţe „sedmičkové ragby“ bylo zařazeno do programu OH. Dnes se hraje ragby prakticky uţ na celém světě a zájemců o ragby kaţdým dnem přibývá. 2.1.2
Sportovní stránka Eduard Krützner měl moţnost za poslední léta shlédnout nespočet zápasů
na různých úrovních, od naší reprezentace aţ po mládeţnické kategorie. Viděl řadu dobrých zápasů, ale také zápasy, které ragby jenom připomínaly. Je nepochopitelné, ţe se neustále mění systém soutěţí, aniţ by byla provedena odborná analýza toho předchozího systému. Kvalitní soutěţ je přece základním předpokladem proto, aby kluby mohly dlouhodobě plánovat svoji sportovní 36
strategii rozvoje. Jen kvalitní soutěţ můţe zvyšovat sportovní úroveň hráčů, jejich dovednosti, fyzickou zdatnost a správné zaţití zkušeností pro řešení konkrétních situací v zápase. 2.1.3
Mládeţnické ragby V současné době máme moţnost sledovat v televizi výkonnost těch
nejlepších světových muţstev jak na úrovni klubové, tak reprezentačních druţstev. Skupina expertů IRB provádí neustále analýzy a vyhodnocování současné sportovní úrovně ragby na všech výkonnostních úrovních. Na základě získaných poznatků analytici doporučují ke schválení úpravy pravidel, po případě změny systémů soutěţí. Jedním z důleţitých kriterií je také bezpečnost a ochrana zdraví hráčů. Všechny analýzy nám zatím ukazují, ţe na tomto poli je třeba ještě mnoho zlepšit. V České republice máme neustálý problém s nedostatečným počtem zájemců o náš sport. Příčiny jsou následující – problém dostat ragby do škol, učitelé tělocviku o ragby nic nevědí (problém na fakultách) a o krouţky ragby není soustavný zájem – máme moţná dost obětavých cvičitelů, ale málo odborně zdatných trenérů a podle toho také vypadá úroveň tréninkového procesu – velmi slabá úroveň soutěţí, jak po stránce sportovní, tak po stránce popularity a přitaţlivosti pro hráče. Velký úspěch byl s pořádáním letních kempů pro mládeţ s účastí aţ 200 hráčů, kterých se zúčastňovali také kluboví trenéři. Kempy byly vedeny zkušenými trenéry, kteří se snaţili předat své znalosti ve smyslu nejnovějších poznatků o tréninku mládeţe. Tady byla moţnost opravdu odpovědně vybírat případné talenty pro reprezentaci v mládeţnických výběrech. Řada dnešních reprezentantů tyto kempy absolvovala. Letos unie na tomto poli zcela selhala, jednoho turnusu se zúčastnilo pouze 24 dětí !!! Ve všech vyspělých uniích mají dnes Akademii ragby mládeţe, kde se starají o vybrané talenty, příští potenciální reprezentanty. Ty nejvyspělejší mají Akademie, kde jsou hráči připravováni na jejich příští profesionální dráhu, ty méně movité unie formují vybrané talenty pod vedením odborníků pro potřeby jejich reprezentací (U-18, U-19, U-20 a senioři). Vybraní hráči mají kromě klubových tréninků společnou přípravu zaměřenou na zlepšení fyzické přípravy (testování hráčů, zdravotní zajištění, atd.) individuální techniky i zaţití základních principů pro celkový pohyb hráče po hřišti v utkání. Eduard Krützner konstatuje, ţe jsme jediná unie, která tuto Akademii nemá !!! 37
V současné době máme velký problém s úrovní soutěţí kadetů i juniorů. Je velmi obtíţné vybrat kvalitní hráče na všechny posty, jak pro stáţe FIRA AER pro kadety, tak pro reprezentaci juniorů na ME. Utkání je málo, hráčů je málo, úroveň je tím pádem slabá. To má značný negativní vliv na sportovní růst našich mladých hráčů. Pokud u hráčů nerozvíjíme sprinterské předpoklady jiţ v raném věku, nikdy z nich uţ dostatečně rychlé hráče nevychováme a bez nich se současné ragby neobejde. Zejména pak „sedmičkové“, které je olympijským sportem. Nemáme ani „7“ soutěţ pro kadety a juniory, tady je vidět, jak naši unii chybí Komise mládeţe, která by se tak závaţnými problémy zabývala. Jsme také snad jedinou unií, která nemá ve svém rozpočtu ţádné peníze na mládeţ a rozvoj. Eduard Krützner měl moţnost se zúčastnit stáţe naši U-18 v Besanconu a stáţe plně potvrdila jak vybraným hráčům chybí soustavná odborná příprava. Řada hráčů má předpoklady k tomu, aby vyrostli v dobré reprezentanty, ale prokázalo se také, jak úzká je tato špička. Trenéři se jim snaţí vštípit velmi účinný a moderní systém pohybu hráčů po hřišti, ale tím, ţe unie není schopna stále zavést jednotný tréninkový systém do praxe ve všech klubech, je to velmi obtíţná cesta k tomu, aby si jej hráči důkladně osvojili. 2.1.4
Úroveň našeho muţského ragby Lze konstatovat, ţe současné ragby klade na hráče stále větší nároky, jak
po stránce fyzické zdatnosti a obratnosti, tak po stránce individuální techniky. Navíc je dnes velmi důleţité zvládnout kolektivní i individuální obranu a kolektivní komunikaci k řešení vzniklých situací v utkání. Dalším důleţitým prvkem je mít co moţná nejdéle míč pod kontrolou (dnes uţ není výjimkou, ţe přední světové muţstvo zvládne aţ 20 sekvencí). Naše muţstva se snaţí hrát tak jako ty jejich profesionální vzory, pravidla jsou přece stejná, ale k tomu, aby to zvládaly jim chybí to základní, to je výborná fyzická zdatnost. Je třeba si uvědomit, ţe naši hráči trénují po práci maximálně 2 – 3 x týdně (jen ti nejlepší). To má za následek, ţe při nasazení, které se hráči snaţí kopírovat od svých profesionálních vzorů, dochází k mnoha váţným zraněním, coţ má často za následek velká oslabení muţstev, protoţe všechna naše muţstva mají velký problém s dostatečným počtem kvalitních hráčů. Podle Eduarda Krütznera by se vyhodnocováním příčin častých zranění měl někdo zabývat.
38
Slabší fyzická zdatnost má za následek, ţe muţstva mají problém udrţet míč pod kontrolou, protoţe hráči s míčem chybí potřebná podpora a proto většinou volí to nejsnadnější řešení a jde do kontaktu se soupeřem, vznikne skrumáţ a míč často vychází pozdě, nebo dojde k porušení pravidel. Tím je plynulost akcí značně poznamenána a soupeř má dostatek času na zformování obrany. Hře tím pádem chybí moment překvapení a případného přečíslení. 2.1.5
Individuální technika Mladí hráči přicházejí do kategorie muţů nedostatečně vybaveni
základními dovednostmi, protoţe jejich vývoj byl negativně poznamenán nízkou úrovní soutěţí. Starší hráči, kteří stále v našich soutěţích dominují, pokud řádně netrénují, mají s přibývající únavou také problémy s individuální technikou. Dlouhou přesnou přihrávku, která je dnes jedním ze základních prvků k přenesení hry do volných prostorů, u nás prakticky nevidíme. Taktické kopy jsou většinou jen odkopy a tedy dárek pro soupeře, bohuţel ani tyto dárky muţstva neumějí často vyuţít k efektivnímu protiútoku, moderní zbraně pro útočení do rozhozené obrany. Jen vzácně se u nás pouţívá tolik důleţitý prvek jako je drop-goal, proti kterému není obrana. V tuzemských podmínkách jsou nejúspěšnější muţstva, která zvládla standardní situace a mají tedy dostatek míčů, které mohou vyuţít k útočné hře s vyuţitím celé šířky hřiště. Většinou v zápasech rozhodují individuální výkony zkušených borců nad kolektivním řešením daných situací. Jen málo hráčů dovede dobře přečíst hru soupeře a správně reagovat na vývoj hry. Tyto problémy se plně projevují ve hře našeho reprezentačního muţstva. Zkušení rojníci, kteří hrají většinou ve Francii, jsou schopni drţet krok se svými soupeři, ale hra útočné řady postrádá potřebné rozhodující prvky k překonání obrany soupeře. Je to ovlivněno pomalou rozehrávkou mlýnové spojky a špatnými taktickými kopy. 2.1.6
Přísně a spravedlivě Dalším problémem českého ragby je nestejný výklad pravidel našimi
rozhodčími. Eduard Krützner viděl řadu velmi dobrých výkonů, ale také řadu slabších. Někdy také chybí lepší spolupráce s pomezními rozhodčími, kteří často jen mávají auty. Tady by bylo třeba, aby na utkání byli nominováni vyškolení delegáti, kteří by prováděli hodnocení našich rozhodčích, tak je se tomu děje ve všech vyspělých uniích. 39
V závěru článku Eduard Krützner podotýká, ţe mluvil s řadou našich odborníků, kteří mají rozhodně velký zájem na tom, aby přivedli české ragby opět tam kam v Evropě patří, tedy mezi ty malé, ale úspěšné unie, kde ragby má svou tradici a kde se ctí všechny kladné atributy pro které jsme si jej vybrali za svůj sport.
2.2 Současné problémy světového ragby Největší hvězdy z jiţní polokoule odcházejí do Evropy Výkonný výbor IRB, který je sloţen ze zástupců osmi světových ragbyových velmocí, které mají ve výboru po dvou hlasech – Anglie, Wales, Irsko, Skotsko, Francie, Nový Zéland, Jihoafrická republika a Australie, nebo jen po jednom, které mají Argentina, Kanada, Itálie a Japonsko, stejně jako zástupci regionálních federací – FIRA-AER, CAR, ARFU, NAWIRE, CONSUR a FORU, řeší v současné době váţné problémy týkající se odchodu hráčů z jiţní polokoule do Evropy. Důvodem je zejména skutečnost, ţe ragbyové země ze severní polokoule jsou schopné vygenerovat třikrát tolik peněz neţ z jiţní. To má samozřejmě váţné důsledky pro rozvoj ragby na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice a v Austrálii. Jejich kluby nemohou svým hráčům nabídnou srovnatelné finanční podmínky, které jim dávají přední francouzské a britské kluby. Všechny tyto tři federace musely upustit od svých letitých předpisů, které nedovolovaly nominovaným reprezentantům hrát mimo jiţní polokouli. Dnes je běţné, ţe největší světové hvězdy jako například hráč roku 2008 Carter odcházejí do Evropy, kde hrají ve špičkových klubech, které startují v nejlepších evropských soutěţích. Francouzskou nejvyšší soutěţ hrají ze dvou pětin cizinci Tato situace se nelíbí ani Francouzské federaci ani Anglické unii, protoţe jejich kluby vynakládají velké finanční prostředky na formování svých mladých hráčů a pak pro řadu z nich jen s velkými potíţemi shánějí uplatnění v nejvyšších soutěţích. V současné době hraje ve francouzské profesionální soutěţi TOP- 14, 41% hráčů ze zahraničí, podobná situace je také v Anglii. Hlavní problém je v tom, ţe na nejdůleţitějších postech (spojky – první řada, zadáci atd.) hrají hráči ze zahraničí a domácí reprezentace má pak velké problémy najít na tyto posty 40
hráče odpovídající kvality. Ozývají se jiţ návrhy na omezení počtu zahraničních hráčů, kteří mohou za klub v jednom utkání nastoupit. To se ale bude obtíţně prosazovat, protoţe současné ragby je natolik náročné, ţe přední kluby jsou nuceny uzavírat profesionální smlouvy s minimálně 35 hráči, aby byly schopné obstát v konkurenci. Soutěţe jsou tak náročné, ţe dochází k častým zraněním, zdravotní komise IRB je proto nucena hledat nová řešení a připravuje návrhy, které by v tomto směru ovlivnily stávající pravidla. (http://ceskeragby.cz/magazin-ragby/ze-sveta/soucasne-problemy-svetovehoragby-/)
2.3 Interwiew s Jiřím Šťastným Dovolila jsem si přepsat rozhovor s Jiřím Šťastným, který odpovídal na otázky novináři Robinu Kutilovi z novin DNES – regionální sport, dne 22. října 2011. Jiří Šťastný je bývalý hráč, bývalý trenér reprezentace a trenér klubu Ragby Dragon Brno. Rozhovor s Jiřím Šťastným nalezneme i na internetových stránkách http://sport.idnes.cz/co-rozhodci-piskne-to-je-svate-rika-ragbyovy-trener-stastnypl1-/sporty.aspx?c=A111022_142008_sporty_elv. V ragby musí být disciplína. Co rozhodčí pískne, to je svaté, říká ragbyový trenér Jiří Šťastný Ragby, které je vidět v přenosech z mistrovství světa, a hra v podání českých nadšenců, to jsou dva odlišné světy. Oba ale spojuje hrdost, úcta, odolnost vůči bolístkám a duch fair – play. Klidně by se mu mohlo říkat ragbyový Alex Ferguson. Vţdyť Jiří Šťastný trénuje brněnský Dragon uţ osmnáct let, k tomu dlouhé roky vedl různé reprezentační výběry Česka. ,,Ragby mi dalo hodně včetně spousty přátel i nepřátel,„„usmívá se devětapadesátiletý muţ, který celý ţivot zasvětil sportu, jenţ je nyní ve vrcholné podobě k vidění při mistrovství světa na Novém Zélandu. Dopad této drsné a vzrušující podívané je patrný i v Brně. ,,Objevilo se nám tady pár nových kluků včetně děcek, kterým se ragby zalíbilo,„„ raduje se Šťastný.
Povězte, kolik jste ze šampionátu viděl zápasů?
41
Mám francouzský kanál, kde dávali všechny přenosy, a já jsem prakticky ţádný nevynechal. Pro ragby je výborná reklama a je to něco úţasného. S naším ragby se to nedá srovnat, je to jako rozdíl mezi naší druhou hokejovou ligou a NHL. Ordinujete sledování přenosů i svým svěřencům? Oni se dívají sami od sebe, protoţe je to zajímá. Já jsem jim jenom říkal, aby si z toho vzali tu bojovnost a nasazení. To je na tom to nejúţasnější. Kéţ by si to naši hráči vzali k srdci. Herní prvky, které předvádějí světové hvězdy, se u nás asi aplikovat nedají,ţe? V první řadě to jsou hráči, kteří trénují dvakrát denně, jsou to profesionálové. Taky vidíte, jak jsou ohromně fyzicky zdatní. My se můţeme pokoušet něco napodobit, ale vůbec nejsme schopni udělat tolik fází hry jako oni, protoţe naši kluci na to nemají fyzickou kondici. Profesionálové mají úplně jiné podmínky, tréninky, stravu, dostatečnou rehabilitaci. Dá se odhadnout, jak by dopadl zápas českého týmu proti Novému Zélandu? To po mně nechtějte. Neměli bychom ţádnou šanci, ani by nám nepůjčili balon. Teď jsem sledoval Plzeň v Barceloně, a i kdyţ uhrála solidní výsledek, tak jí Barcelona skoro nepůjčila míč a byla jasně lepší. Ale ve fotbale nedochází k tolika fyzickým kontaktům jako v ragby, proto bychom se proti těm nejlepším vůbec neměli postavit. Na jaké úrovni je teď české ragby? Před osmi devíti roky, kdyţ jsem byl u národního týmu, jsme hráli celkem vyrovnané utkání s Rusy, s Rumuny jsme prohráli třeba o třicet nebo o čtyřicet. Ale druţstva jako právě Rusko, Rumunsko nebo Gruzie udělala takový skok dopředu, ţe bychom s nimi teď prohráli tak o 60, 70 bodů. A přitom ani oni na ty nejlepší mančavty vůbec nestačí. Kam to tedy můţe hráč třeba z Brna dotáhnout, kdyţ bude hodně šikovný? Můţeme tady mít dva hráče, kteří by se v budoucnu mohli dostat do francouzských soutěţí Federal 1, coţ je třetí nejvyšší úroveň, ale uţ profesionální. Ve druhé nejvyšší francouzské soutěţi hraje pár kluků jako Martin Jágr, Šustr, Voves, Rapant, kteří jsou oporami našeho národního muţstva, a mě trošku těší, ţe jsem je kdysi vedl. Jak vlastně funguje ragby v Brně? 42
Jsme čistě amatérský klub. Trénujeme dvakrát třikrát týdně a v sobotu hrajeme zápasy. Hrozně mě těší, ţe si hráči dávají navíc v posilovně, coţ mě u některých hodně překvapilo. Mají zájem na sobě pracovat a i v tom amatérském pojetí se snaţíme kopírovat něco ze světového ragby. Ale nemůţeme to dotáhnout na takovou úroveň, jakou vidíme na mistrovství světa. Co musí člověk umět, aby mohl hrát ragby? V ragby je výhoda, ţe se uplatní všechny typy kluků. Silní, slabí, tencí, velcí. Máme kluka, který má metr sedmdesát, ale i dvoumetrové hráče. Jsou to hráči, kteří mají 65 kilo, ale také stodvacetikiloví. Je potřeba mít aspoň trošku cit pro balon, není to jako v americkém fotbale, ve kterém je skupina hráčů, kteří se k míči nedostanou. V ragby musí hrát s balonem všichni. Také je třeba mít určité pohybové nadání, s čímţ je ale dnes problém. Jak to? Ať se školy nezlobí, ale kdyţ sem příjdou malí kluci, tak neumí skoro nic. Dřív jsme uměli kopnout do balonu, hráli jsme basket, jezdili jsme na přehradu hrát hokej, dělali jsme atletiku. Ale teď jdeme do tělocvičny a ti kluci neumí kotrmelec dozadu, neznají vůbec basketbal. Pozoruju, ţe děckám chybí všestrannost, některé ani neumí běhat. Proto si hodně slibuju od společných kempů mládeţe, které se chystají v rámci brněnské unie sportovních klubů. Jsme nadšení, ţe si Libor Zábranský z Komety do unie vybral i nás. Jaká je pozice Dragonu v česku? Praha je teď na tom lépe, ale my se dlouhodobě drţíme ve středu extraligy. Loni jsme jako jediný klub Moravy hráli v Top 6. Letos hrajeme dobře doma, ale poslední zápasy venku jsme pokazili, kdyţ hráči nedodrţeli taktiku. Jsem rád, ţe to přiznali, a doufám, ţe pochopí svoje chyby. V ragby musí být disciplína, coţ hráči vidí na mistrovství světa. Není moţné se bavit s rozhodčím nebo naříkat. Co rozhodčí pískne, to je svaté, a musí se to respektovat. Pokud si toto hráči uvědomí, tak udělají velký krok dopředu. Při přenosech z mistrovství světa je zmiňována férovost a úcta. Platí to i v českých podmínkách? Je to tu určitě vidět, ale ne v takové míře. U nás se pořád najdou chytráci, kteří chtějí mít poslední slovo, za coţ je peskuju. Kdyţ hráčovi řeknu, ţe dělá chybu, tak chci slyšet: ,,Ano, respektuju to, uţ to dělat nebudu.„„ To je vidět i na
43
mistrovství světa, kde rozhodčí hráče při hře upozorňují a oni ho respektují, proto je hra tak plynulá. A i v česku se jedná o sport tvrďáků, kteří nikdy nesimulují? To ano. Kdyţ uţ hráč zůstane leţet, tak asi musí leţet. Je bráno trošku jako potupa, kdyţ hráč zůstane na zemi a musí být ošetřovaný, protoţe nesnesl nějaký tvrdší zákrok. Jaký je vůbec ideální věk pro začátek s ragby? K nám začínají chodit děti od osmi devíti roků. V tomhle věku se ještě neučí tvrdé zákroky, ale pěstují se herní dovednosti, aby je to bavilo. Máte dost dětí? Teď se nám daří, v soutěţi máme týmy do jedenácti, třinácti i patnácti let. Potom máme kadety do sedmnácti let. Hrají se turnaje na Moravě, jsou do toho zapojeni i rodiče a má to pěknou atmosféru. Jaký věk je ve vašem sportu nejproblematičtější? Největší úbytek je mezi juniory. Kluci čuchnou k ţenským, k cigaretám, partám a tak rychle se změní, ţe je to aţ neuvěřitelné. Kolikrát tu máme patnáctiletého talentovaného kluka a těšíme se, jaký z něj vyroste borec, jenţe přijdou prázdniny, k něčemu čuchne, a uţ se na hřiště nevrátí. Jak dlouho se vlastně věnujete ragby? Já uţ jsem pomalu připravený jít do šrotu. Je mi 59 roků a od pětatřiceti trénuju, tady v Dragonu jsem u muţů od roku 93. Měl jsem štěstí, ţe jsem pracoval i u nároďáku, takţe jsem s ragby zaţil moře věcí a projel spoustu států. Ragby mi dalo hodně včetně spousty přátel i nepřátel. Bohuţel mám dvě dcery, kluka se mi udělat nepodařilo (úsměv). Ale jedna dcera hraje u nás v Dragonu, protoţe tu máme i ţenský tým. V Česku uţ je dokonce devět týmů, coţ je překvapivé. Jak byste popsal stav českého ragby? Stagnuje, nebo je na vzestupu? U ţen je zájem, protoţe je to pro ně něco nového, a je u nich vidět velké zlepšení. Muţstké ragby bohuţel stagnuje, protoţe tomu nedáváme tolik jako přední země. Pokud se chceme dotáhnout na Rumunsko nebo Gruzii, tak se musí daleko víc trénovat a musí do toho přijít peníze. Jenţe to je těţké.
44
3
ZÁVĚR Ragby je všestranná, kolektivní, kontaktní míčová hra, kde se v plné míře
rozvíjí
motorika. Hráči během hry vyuţívají běţeckých atletických prvků, jako
jsou opakované sprinty, aplikovaný běh přes překáţky. Je třeba zvládat náročné vytrvalostní schopnosti, v nemalé míře silové schopnosti, zejména pak při velmi častém přímém konataktu mezi hráči. Samozřejmostí je maximální zvládnutí specifických dovedností - chytání, přihrávání, házení, kopání a zpracování míče. Ragby rovněţ vyţaduje vysoké taktické a mentální vlastnosti. Od vzniku ragby prošla tato hra dlouhým vývojem, coţ vedlo k mnoha změnám. Se změnou herního stylu a s rozvojem herních systémů se změnily pravidla a bodování. S vývojem ragby vznikají další formy ragby - ragby třináctkové, desítkové a sedmičkové. Ţeny hrají v soutěţi ragby sedmičkové, jen v turnajích mohou hrát desítkové a patnáctkové ragby. Cílem práce bylo porovnat světové ragby s českým ragby. Úroveň ragby ve světě neustále vzrůstá, zatímco v České republice má stále sestupnou tendenci. Ragby ve světě je velice populární, je to bezesporu vedle amerického fotbalu nejkontaktnější kolektivní míčová hra. V ragby můţeme vidět mnoho tvrdých soubojů, které však jsou vedeny ve smyslu pro fair - play. Týmy ve světě mají mnohem kvalitnější přípravu, regeneraci a rehabilitaci, která začíná uţ od mládeţnických kategorií. Důleţitá je především bezpečnost a ochrana zdraví hráčů. Zajímavostí rovněţ je, ţe Česká republika je snad jedinou zemí, která má ve svém rozpočtu minimální finanční částku určenou na mládeţ a rozvoj. Velký problém je v nedostatečném počtu zájemců o ragby. Je to především kvůli tomu, ţe ragby nemá ţádný prostor na školách všech typů. Rovněţ je v České republice velmi málo přípravek, které by se ragby věnovaly. Proti ragby je pak i velmi nízká úroveň zájmu mezi sportovními pedagogy na všech úrovních. Pozitivně nelze hovořit ani o propagaci a s tím související popularizací ragby. Všechny uvedené problémy spolu vytvářejí malý prostor pro adekvátní tréninkový proces. Většina hráčů trénuje po práci maximálně 2 – 3 x týdně na rozdíl od vyspělého ragbyového světa, kde se přípravě věnují po celý týden a to i 2x denně. Nedostatečný trénink, kromě jiného má i za následek to, ţe dochází k mnoha váţným zraněním. I tato okolnost by si vyţadovala větší pozornost. 45
Sedmičkové ragby bylo zařazeno do programu Olympijských her v roce 2016 v Riu de Janeiru, coţ by mělo být výbornou a prospěšnou reklamou ragby ve světě a doufejme, ţe i v České republice. Věřím, ţe i tato bakalářská práce můţe svým způsobem být nápomocna při propagaci a popularizaci ragby v České republice.
46
Seznam pouţité literatury: 1. BĚLOHLÁVEK, M. – HELLEBRAND, O. – KOTLOVÝ, J. – KRÜTZNER, E. – MALOVANÝ, M. – SKÁLA, P. – ŠŤASTNÝ, V. – UHLICHOVÁ, I. Česká ragbyová unie 70. 1 vyd. 1996. 80 s. 2. NÁPRSTEK, Jiří a kol. Půl století československého ragby. 1 vyd. Ragbyový svaz Ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy, 1976. 107 s. 3. SKÁLA, Petr. 60 let Československého ragby. 1 vyd. 1986. 152 s. 4. SKÁLA, Petr. 75 let českého ragby. 1. vyd. 2001. 96 s. 5. SKÁLA, P. – HAITMAN, M. 80 let českého ragby. 1. vyd. 2006. 49 s. 6. SLÁMA, Zdeněk. Ragby: technika, taktika, metodika nácviku, trénink. 1. vyd. Praha: Olympia, 1984. 139 s. 7. INFONIA SPOL. S.R.O.. Ragby.cz [online]. c2010. Dostupné z: . 8. MF DNES: noviny regionální sport. (říjen 2011). Vychází 6x týdně. Dostupné také z: http://sport.idnes.cz/co-rozhodci-piskne-to-je-svate-rika-ragbyovy-trenerstastny-pl1-/sporty.aspx?c=A111022_142008_sporty_elv 9. MORAVSKÝ METROPOL: sportování s Metropolem. (duben 2012). Dostupné také z: www.metropolnews.cz 10. PLAY MEDIA s.r.o. České ragby.cz [online]. 23.12. 2008 [cit. 2008-12-23]. Dostupné
z:
http://ceskeragby.cz/magazin-ragby/ze-sveta/soucasne-problemy-
svetoveho-ragby-/ 11. PLAY MEDIA s.r.o. České ragby.cz [online]. 7.12. 2010 [cit. 2010-12-07] http://ceskeragby.cz/clanky/srovnejme--soucasne-svetove-ragby-s-urovniceskeho-ragby/
47
12. Rugby Club Sparta Praha. Rugby Club Sparta Praha [online] Dostupné z: http://sparta.rugby.cz/historie-spartanek 13. Rugby World Cup Limited. Rugby world cup historie [online]. 2.7. 2009 [cit. 2009-07-02]. Dostupné z: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&langpair=en %7Ccs&u=http://www.rugbyworldcup.com/ home/history/origins.html 14. http://cs.wikipedia.org/wiki/Ragby 15. http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_rugby_union_competitions 16. http://en.wikipedia.org/wiki/Rugby_sevens 17. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scrum.svg 18. http://en.wikipedia.org/wiki/Women's_rugby_union 19. http://www.rbs6nations.com/en/history.php 20. http://www.superxv.com/
48
Příloha 1
Výsledky z Mistrovství světa v ragby Rok
Hostitelská země
Vítěz
2. místo
3. místo
1987
Austrálie a Nový Zéland
Nový Zéland
Francie
Wales
1991
Anglie, Skotsko, Wales, Irsko a Francie
Austrálie
Anglie
Nový Zéland
1995
Jižní Afrika
Jižní Afrika
Nový Zéland
Francie
1999
Wales
Austrálie
Francie
Jižní Afrika
2003
Austrálie
Anglie
Austrálie
Nový Zéland
2007
Francie
Jižní Afrika
Anglie
Argentina
2011
Nový Zéland
Nový Zéland
Francie
Austrálie
2015
Anglie
2019
Japonsko
(Rugby World Cup Limited 2009)
49
Příloha 2 10 důvodů proč hrát ragby: 1. Parta – záţitky z utkání se podobají záţitkům z boje, kde se musí jeden spolehnout na druhého. Proto jsou ragbyová kamarádství pevnější neţ v jiných sportech. V málokterém jiném sportu se oba týmy po boji sejdou u piva. Ragbisté pořádají mnoho zájezdů a jsou společensky velice aktivní aţ do vysokého věku. 2. Úroveň a respekt – ragby je sportem, kde spoluhráči rychle prohlédnou neférové jednání. Většina úspěšných ragbistů má velice dobré morální a komunikační vlastnosti. Také proto je ragby celosvětově nejrozšířenějším univerzitním sportem. Například ve Francii si obyvatelé kaţdého města váţí svých ragbistů a hráči jim to vracejí na hřišti svou bojovností, i kdyţ uţ bylo o výsledku rozhodnuto. 3. Hra pro kaţdého – ragby hrají muţi i ţeny, pětiletí i šedesátiletí, malí i vysocí, hubení i tlustí, pomalí i rychlí, vědci i popeláři. Oproti přesvědčení veřejnosti je ragby skutečně sportem pro všechny postavy a typy. Pilíř je obvykle menší a těţký, druhořadník vysoký a silný, třetiřadník vysoký hubený, mlýnovka naopak menší, útočník hubený. 4. Atraktivní sport – mistrovství světa v ragby je po olympiádě a mistrovství světa ve fotbalu třetí největší sportovní událostí na světě. Například ve Francii chodí na ligová utkání aţ 80 tisíc diváků. Super ragby je zase nejprestiţnější soutěţí na Novém Zélandu, Jiţní Africe a v Austrálii. Evropský turnaj - pohár šesti národů nemá co do popularity srovnání ani s fotbalem. 5. Ideální pro děti a mládeţ – ne náhodou je ragby hlavním sportem na středních školách a univerzitách ve Velké Británii. Ragby vychovává k odvaze a statečnosti, rozhodnosti, k osobní tvrdosti a odolnosti a v důsledku zvyšuje míru sebevědomí. Z mladíka, který hraje ragby, rozhodně ţádná ,,buchta‟‟ nebude, protoţe ho ragby naučí kolektivní spolupráci a zodpovědnosti za vlastní jednání.
50
6. Rychlá hra – ragby je jednou z nejrychlejších her, hra se přesunuje vysokým tempem po celé ploše hřiště. V tom je ragby podobné hokeji a basketbalu. 7. Kontakt, odolnost – ragby je hra vysoce kontaktní s fyzickými střety, doslova boje muţe proti muţi. Nutí však k boji čestnému, v ragby by se nikdo nesníţil k podraţení soupeře nohama, etika, tedy mravní kodex hry to prostě nedovolí. Nejlepší ragbisté dobře ovládají bojové prvky, mají vysokou psychickou odolnost, podobně jako elitní armádní jednotky. 8. Komplexní hra – je vysoce kolektivní hra, hraje ji 15 hráčů, útočí a brání všichni. Kaţdý hráč je závislý na činnosti ostatních. O míč se bojuje v seskupeních hráčů, málokdy dokáţe hráč sám vybojovat míč a rozhodnout bez přímé podpory ostatních. Hraje se rukama i nohama, hráč můţe míč nosit, přihrávat rukama i kopat, s tím se v ţádné jiné hře nesetkáte. 9. Hrát ragby není finančně náročné – proti hokeji, golfu, tenisu utratíte za ragby opravdu minimum. Vlastně stačí jen kopačky. 10. Třetí poločasy – jedním z důvodů proč se ragby hraje, jsou také takzvané “třetí poločasy”, kdy se po utkání soupeři sejdou ve společenských prostorách klubů a dlouho při dobrém občerstvení probírají utkání. Zde se projevuje kamarádství a respekt k soupeři. (MORAVSKÝ METROPOL, 2012)
51
Příloha 3 Ragbyová hymna Ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar tisíců hlas Strahovem zní! Ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar bude náš pozdrav poslední! S merunou šišatou hrajem ragby za svou zem – nikdo nás nezdolá, my je všechny rozbijem! Rojníci se rvou, oči se jim svítí, útočníci cítí, ţe se proběhnou Jak míč dostanou, napnou všechny síly, k trojkovišti pílí, trojky dosáhnou! Ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar tisíců hlas Strahovem zní! Ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar, ragby zdar bude náš pozdrav poslední! (NÁPRSTEK, Jiří 1976)
52
RESUMÉ Naše bakalářská práce je zaměřená na porovnání světového a českého ragby. Hlavním cílem bylo zjistit, proč úroveň českého ragby stále klesá a co je příčinou. Dále jsem psala o historii ragby ve světě i v České republice, o pravidlech ragby, charakteristice hry a hráče ragby. Závěr práce byl věnován rozhovorům s Eduardem Krütznerem a Jiřím Šťastným. SUMMARY Our Bachelor's thesis is focused on a comparison of the Czech and world rugby. The main focus was to find out why the level of Czech rugby keeps declining. Further, I covered the history of rugby in the world and in the Czech Republic, rules of rugby, and characteristics of the game and rugby players. The conclusion of my Bachelor's thesis is dedicated to interviews with Eduard Krützner and Jiří Šťastný.
53
