MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra pedagogiky

Marihuana na základní škole Bakalářská práce

Brno 2012

Vedoucí práce:

Autor:

Mgr. Jana Krátká, Ph.D.

Ivana Hřebačková

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů." V Brně ………………….

……………………………… Podpis

2

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Janě Krátké, Ph.D. za užitečnou pomoc, připomínky a rady. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům za jejich upřímné odpovědi při vyplňování dotazníku.

3

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 6

2

Charakteristika marihuany ........................................................................................ 8 2.1

Botanika.............................................................................................................. 8

Cannabissativa .......................................................................................................... 8 Cannabisindica .......................................................................................................... 9 Canabisruderalis ........................................................................................................ 9 2.1.1

Pěstování ..................................................................................................... 9

2.2

Účinné sloţky ................................................................................................... 12

2.3

Formy ............................................................................................................... 13

2.4

Historie Konopí ................................................................................................ 14

2.5

Zpŧsoby uţívání ............................................................................................... 16

2.6

Zařazení ............................................................................................................ 17

2.7

Účinky marihuany ............................................................................................ 17

2.8

Rizika uţívání marihuany ................................................................................. 18

2.8.1

Akutní intoxikace a detoxifikace .............................................................. 19

3

Situace v ČR............................................................................................................ 21

4

Legislativa ............................................................................................................... 23

5

Proč děti začínají brát drogy?.................................................................................. 28

6

Prevence .................................................................................................................. 29

7

6.1

Primární prevence ve škole .............................................................................. 29

6.2

Jak řešit případy uţívání návykových látek v prostředí školy.......................... 34

6.3

Primární prevence doma ................................................................................... 36

6.3.1

Jak poznat ţe dítě uţívá drogy .................................................................. 38

6.3.2

Jak se zachovat pokud rodič zjistí, ţe dítě uţívá návykové látky ............. 38

Empirická část ......................................................................................................... 40 7.1

Vymezení cílŧ a hypotéz .................................................................................. 40

4

7.2

Metodické poznámky ....................................................................................... 40

7.3

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 41

7.4

Závěr výzkumného šetření ............................................................................... 57

Závěr ............................................................................................................................... 58 Shrnutí ............................................................................................................................. 59 Pouţitá literatura ............................................................................................................. 60

5

1

Úvod

Problém konzumace Marihuany je rok od roku aktuálnější. Podle rŧzných výzkumŧ1 se situace v České republice permanentně zhoršuje. Marihuana je oblíbená droga u dospívajících a stále častěji si Marihuana získává příznivce u stále mladších věkových skupin. Ve zprávách se často objevují případy nelegálních pěstíren konopí, a dealeři, kterým ještě nebylo osmnáct let. Děti na základní škole si ani neuvědomují, jaké problémy mohou drogy zpŧsobit, nebo jaké následky mohou mít. Většinou chybí také informovanost rodičŧ. Rodiče mnohdy neví, jak se drogy projevují, neznají rizika, a proto nedokáţou na svém dítěti poznat, jestli drogu uţilo. Doma se o drogách zkrátka příliš nemluví. Mladí lidé dnes volají po legalizaci, starší říkají ne. Na jednu stranu Marihuana je droga ovlivňující myšlení, a má neţádoucí účinky na organizmus člověka. Na druhou stranu je dosti zaráţející, ţe Marihuana řadící se do lehkých drog je přísně zakázána, ale takový alkohol nebo tabák patřící do téţe skupiny je moţno koupit v kaţdém obchodě nebo trafice. Ve většině hospod a barŧ klidně nalévají mladistvým a pro rodiče s dětmi nebo nekuřáky není zrovna dvakrát příjemné sedět v zakouřeném prostředí restaurací. Takţe co je potom horší? Nedávno jsem četla jeden článek, který mě velmi zaujal, nevím přesně, v jakém časopise to bylo, psalo se v něm o škodlivosti marihuany a hašiše. Autor se zamýšlel nad tím, co je dnes vlastně zdravé. V dnešní době stále častěji slýcháváme z médií, jak škodlivé jsou některé potraviny; smaţené potraviny, uzeniny, sladké, do většiny potravin jsou přidávány chemické látky, které mohou zpŧsobovat rakovinu. Zvířatŧm se do krmení přidávají preventivně antibiotika, a jejich následná konzumace člověkem má špatný vliv na jeho organizmus. Slýcháme o škodlivosti ţivotního prostředí nebo o látkách, které se dříve pouţívaly a dnes jsou zakázány, protoţe jsou jedovaté nebo rakovinotvorné apod. Člověk tak mŧţe ztratit schopnost rozlišovat míru škodlivosti. Já sama mám s Marihuanou zkušenosti. I proto je mi toto téma velmi blízké, a proto jsem se také rozhodla, se mu věnovat. S Marihuanou jsem se poprvé setkala uţ na základní škole, kdy někteří moji spoluţáci kouřili "trávu". Bohuţel někteří z nich potom přešli na tvrdé drogy, pervitin apod., a nakonec skončili špatně, na několika neúspěšných léčeních nebo jako trosky, které jsou většině pro smích. I nyní se v mém

1

Výroční zpráva za rok 2010: stav drogové problematiky v Evropě [online]. 2011

6

okolí pohybuje velká spousta lidí, kteří si Marihuanu dopřávají denně, a nejčastěji se jedná o mladistvé a děti, které ještě navštěvují základní školu. Cílem mé bakalářské práce je zamyslet se nad problémem uţívání marihuany na základní škole. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části jsem se zaměřila na teoretické poznatky týkající se marihuany, její klasifikaci, účinky, a prevenci. Ve druhé, teoretické části jsem potom provedla výzkumné šetření na vybrané základní škole.

7

2

Charakteristika marihuany

2.1

Botanika

Konopí je jednoletá rostlina, její botanické zařazení v minulosti nebylo zcela jasné. Dříve se konopí řadilo do čeledi Urticaceae (kopřivovitých), později do čeledi Moraceae (morušovníkovitých), nyní se řadí do čeledi Cannabaceae (konopovitých). Kromě konopí patří do této čeledi ještě také chmel (Humulus). Nejčastěji se však konopí dělí na tři druhy Cannabissativa, Cannabisindica, Cannabisruderalis.2Tyto tři druhy se od sebe liší jednak vzrŧstem, tvarem a hustotou listŧ, obsahem účinné látky tetrahydrocannabinolu (THC) a zejména zásadními rozdíly ve struktuře dřevnatého stonku. Člověk svými plánovanými nebo náhodnými zásahy, většinou za účelem zvýšit obsah účinných látek nebo zkombinovat ty nejlepší vlastnosti sativy, indicy a ruderalis pro objemnější sklizeň vytvořil stovky druhŧ. V dnešní době tedy existuje nepřeberné mnoţství hybridŧ konopí s rŧznými vlastnostmi od hermafroditních a feminizovaných odrŧd přes odrŧdy speciálně určené pro venkovní nebo naopak indoor pěstování, odrŧdy obsahující vyšší obsah THC (odrŧda Skunk obsahuje aţ 20%) aţ po rychle kvetoucí (např. odrŧda TOP 44 dozrává uţ za 6 týdnŧ) nebo samo kvetoucí odrŧdy. „Jiná botanická klasifikace uvádí, že Cannabis je pouze jeden velmi variabilní druh, Cannabissativa se dvěma poddruhy, sativa a indica.“3 Cannabissativa Cannabissativa neboli konopí seté je dvoudomá rostlina, tzn., ţe samičí a samčí květy rostou zvlášť, rozlišují se tedy rostliny samičí a samčí. Ve zvláštním případě, se mŧţe Cannabis objevit také v jednodomé formě, kdy se samčí a samičí květy vyskytují na jedné rostlině (tzv. hermafrodit). Samčí rostliny bývají světlejší neţ samičí a také slabší, a dozrávají asi o měsíc dříve. Ţádané jsou ovšem hlavně samičí rostliny, jsou statnější, tmavší a více olistěné. Obsahují také větší mnoţství THC. Sativa je velmi vysoká rostlina, mŧţe dorŧstat aţ do výšky kolem pěti metrŧ, má silný dřevnatý stonek a je málo větvená. Listy jsou úzké, a rostou poměrně řídce.4Rostlina má nízké omamné účinky. Obsah THC je maximálně 5%. Tento druh roste převáţně v mírném pásmu. Pro jeho pevné vlákno se pěstoval v minulosti hlavně k textilním účelŧm, pro výrobu látek 2

Encyklopedie psychotropních rostlin Biotox [online]. 2011 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s.174 4 DUPAL, L. Kniha o marihuaně. Praha: Maťa, 1996. s. 12 3

8

a lan a také pro výţivnou hodnotu semen. V dnešní době se tento druh u nás pěstuje výhradně k hospodářským účelŧm.5 Cannabisindica Cannabisindica čili konopí indické je dvoudomá, výjimečně jednodomá rostlina. Svým vzrŧstem je vyšší neţ sativa, dorŧstá do výšky asi 1,5 metru. Stonek je oproti sativě velmi rozvětvený a hustě olistěný. Listy jsou také podstatně širší neţ u sativy. Tento druh se pěstuje hlavně pro jeho vysoké omamné účinky, obsah THC mŧţe pohybovat aţ kolem 20%. Rostliny tohoto druhu se vyskytují především v tropickém a subtropickém podnebním pásmu, hlavně v Indii, nebo severní Americe.6 Canabisruderalis Cannabisruderalis neboli konopí rumištní je dvoudomá, výjimečně jednodomá rostlina. Jde o plevelný druh. Rostlina dorŧstá do výšky 0,5 aţ 1 metru, jé velmi málo rozvětvená a listy jsou malé a krátké. Má téměř bezvýznamné omamné účinky. Tento plevelnatý druh se vyskytuje v sibiřské oblasti. Semeno Cannabisu je asi 0,5 cm velké a má kulovitý zploštělý tvar, bývá šedé, hnědé aţ černé barvy se zřetelnou mozaikovou kresbou. Semena jednotlivých druhŧ jsou od sebe téměř nerozlišitelná7 2.1.1 Pěstování U konopí, začíná setba v měsících duben aţ květen, sklízí se v srpnu a září, u pozdních odrŧd i v říjnu. Dříve se sázela pouze semínka. Semínka jsou buď obyčejná, nebo feminizovaná. Feminizovaná semínka jsou speciálně naklonovaná tak, aby plodila pouze samičí rostliny, tyto semínka jsou proto podstatně draţší. Cena obyčejných semínek se na trhu pohybuje asi od 50 do 120 Korun za 1 semínko. Cena feminizovaných semínek se na trhu pohybuje kolem 185 aţ 270 Korun za 1 semínko. V dnešní době se častěji sází řízky, říká se jim také klony. Někteří pěstitelé se specializují pouze na pěstění těchto klonŧ. Klonování znamená bezpohlavní rozmnoţování rostlin. Pěstitel většinou z nějakých kvalitních semínek vypěstuje mateční rostlinu tzv. matku, v rŧstové fázi z ní odřízne výhonek, který zasadí do nějakého pěstebního média a nechá se v něm zakořenit. Jako pěstební médium se

5

RUMAN, M. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. s. 10 RUMAN, M. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. s. 10 7 Encyklopedie psychotropních rostlin Biotox [online]. 2011 6

9

pouţívá rašelina pro venkovní pěstění, nebo řízkovací kostičky z rockwoolu8 pro vnitřní pěstování.9 Vývojový cyklus konopí lze rozdělit do pěti fází:10 -

První fáze, je doba, za kterou vyklíčí semínko. V této fázi semeno praskne, objeví se zárodečný kořínek, který se uchytí, a poté vyrostou první dva zárodečné zelené lístky. Tato fáze trvá plus mínus 10 dní. U klonŧ se nejedná o vyklíčení, ale o zakořenění rostlinky.

-

V druhé fázi rostlina začne pomalu rŧst, objeví se další páry lístkŧ s charakteristickým ozubením. Kaţdý pár má vţdy vetší počet čepelí aţ nakonec dosáhne konečného počtu, typického pro onu odrŧdu. Fáze trvá asi 4 aţ 6 týdnŧ.

-

Třetí fáze je fáze rŧstová nebo vegetativní. V tomto období, rostlina naroste do výšky a vytvoří se velmi husté listoví. Rŧst je velmi rychlý, denně vyroste i o 2-5 cm, ve vynikajících podmínkách dokonce i o 15 cm. Tato fáze trvá jeden aţ tři měsíce. U pěstování indoor se druhá a třetí fáze spojuje dohromady a trvá asi 3 týdny.

-

Čtvrtá je fáze květu. Poté co se začnou zkracovat dny, rostlina přejde do klidového období, zpomalí svŧj rŧst a začne vytvářet květy a připravuje se na oplodnění. Samčí rostliny přecházejí do květu asi o měsíc dříve neţ samičí. Samičí květy se na vrcholcích orosí pryskyřicí, díky čemuţ se pyl na květenství lépe zachytí. Období květu trvá do té doby, dokud nedojde k opylení, coţ trvá asi jeden aţ dva měsíce ale i déle. U pěstování indoor se zkracuje doba na asi 3 týdny i méně.

-

Finální fáze. V této fázi květy dozrají. Pokud došlo k oplodnění, vytvoří se ve vrcholcích semena. Pryskyřice na vrcholcích začne hnědnout.11Rostlina začíná pomalu schnout a odumírat. Fáze trvá 10 dnŧ aţ 5 týdnŧ. U indoor pěstování je to asi 5-7 týdnŧ i méně. Po dostatečném dozrání následuje sklizeň a sušení. Klasicky se konopí vţdy pěstovalo venku. Jelikoţ však v mírném podnebním

pásmu rostlina vypěstovaná venku dosahuje menšího mnoţství obsahu THC, a poněvadţ je vysoký obsah THC pro uţivatele velmi ţádoucí, snaţili se pěstitelé napodobit tropické podnebí a zvýšit tak obsah THC v rostlině. Toto napodobení lze 8

Kamenná vlna, podobná skelné vatě, vyrobená s čediče, pouţívá se také ve stavebnictví jako tepelná izolace 9 MR. JOSÉ: Jak pěstovat „Indoor“. Česko: Jos. Krejčík, 2011s.102, 235-258 10 DUPAL, L. Kniha o marihuaně. Praha: Maťa, 1996. s. 12-14 11 Záleţí však na odrŧdě, některé rostliny mají fialové, modré nebo červené květy.

10

dosáhnout pouze tzv. pěstováním Indoor. Jedná se o pěstování pod umělým osvětlením. Mezi pěstiteli se mu říká pěstování pod lampou, anebo jednoduše, ţe někdo bude „dělat lampy“. Při napodobování podmínek se musí uměle vytvořit všechny podmínky, které se vyskytují venku, tzn. světlo, vítr, déšť, vlhkost vzduchu, a samozřejmě je potřeba napodobit cyklus ročních období, toto pěstování je tedy poměrně dosti náročné a podstatně rozdílné od pěstování pod širým nebem. 2.1.1.1 Indoor pěstování Pěstování pod umělým osvětlením je svou délkou podstatně kratší neţ venkovní, jedna sklizeň trvá prŧměrně kolem 3 měsícŧ. Pěstitel tak za rok stihne klidně 4 sklizně. Při zkrácení rŧstové fáze a při pouţití rychle kvetoucích odrŧd lze ovšem dosáhnout i 7 sklizní za rok. U tohoto zpŧsobu pěstování lze dosáhnout většího obsahu THC v rostlině, záleţí ovšem i na odrŧdě. Rostliny jsou mnohem menší neţ u venkovního pěstování, zato jsou však květy mnohem hustější, a sklizeň je mnohem větší. Tento zpŧsob pěstování je náročnější, jednak na spotřebu elektrické energie, a tím pádem i finančně ale i náročný na plochu, stavbu a udrţování. Pěstitel potřebuje speciální vybavení, pěstební box nebo květináče, ţárovky, čerpadla, odvětrávání, hnojiva. Pořízení věcí, je poměrné finančně nákladné, i tak se ale vynaloţené náklady ze zisku pěstiteli mnohonásobně vrátí. Existuje několik způsobů pěstování indoor:12 -

Pěstování v pŧdním substrátu. U tohoto zpŧsobu jsou rostliny zasazeny v květináčích s hlínou nebo rašelinou, ţiviny se dodávají klasickým ručním zaléváním, nebo pomocí rŧzných automatických závlahových systémŧ, kterých je velké mnoţství. Tyto závlahové systémy samy v určitý čas rostlinu zalijí.

-

Pěstování formou Hydroponie. U tohoto zpŧsobu jsou ţiviny rostlině dodávány pomocí ţivného roztoku. Rostliny nejsou zasazené v pŧdě ale nějakém pěstebním médiu např. keramzitu13, rockwoolu, perlitu nebo kokosovém vláknu. Čerpadlem se trubkami přivádí do květináčŧ ţivný roztok, ten stéká po rostlinách do nádoby, odkud se zase odčerpává. Květináče mohou být postaveny ve vaně, která se v určitém čase naplní roztokem, a v určitém čase zase vyčerpá. U některých systémŧ mohou být kořeny rostlin ponořeny permanentně do vody, do které se čerpadlem přivádí vzduch a voda se tak okysličuje. Tomuto zpŧsobu se říká bubbler.

12 13

MR. JOSÉ: Jak pěstovat „Indoor“. Česko: Jos. Krejčík, 2011s.102, 235-258 Granule, vznikající tavením jílu při 1200°C v otáčivé peci.

11

-

Pěstováni formou Aeroponie. U tohoto systému je rostlina zasazena jen v malém košíčku s trochou pěstebního média, kořeny prorŧstají ven a visí volně ve vzduchu. Zavlaţování probíhá pomocí trysek, ty rozprašují jemnou mlhou ţivný roztok na kořeny a rostliny jsou tak neustále zavlaţovány. Nezbytnou součástí kaţdého systému je světlo. Rostliny potřebují hodně světla,

k osvětlení se pouţívají výkonné úsporné ţárovky, sodíkové výbojky nebo reflektory. Pro rŧstovou fázi potřebují rostliny 18 hodin světla 6 hodin tmy. V následujících fázích 12 hodin světla a 12 tmy. Pro rŧstovou fázi se navíc pouţívají ţárovky s modrým světelným spektrem, pro fázi květu se pouţívají ţárovky se ţlutým světelným spektrem. Na rostliny se musí také pomocí ventilace foukat vzduch, je to potřeba jednak kvŧli přívodu CO2 a kyslíku, ale také proto, aby rostliny měly silné stonky. Pěstitel musí sledovat a upravovat pH ţivného roztoku a dodávat do něho hnojiva, musí také sledovat vlhkost v místnosti. Ve fázi rŧstu má být vlhkost kolem 80% ve fázi květu pak asi 40%. Teplota vzduchu by se měla při rozsvícených světlech pohybovat kolem 24-28°C, v noci pak nesmí klesnout pod 18°C. Je také třeba dbát na čistotu a tím předcházet rŧzným škŧdcŧm, plísním a chorobám.

2.2

Účinné složky

V konopné pryskyřici se vyskytuje několik druhŧ účinných látek tzv. Cannabinoidŧ, ty slouţí rostlině jako ochrana před ultrafialovým zářením, ţivočichy a hmyzem. Některé z cannabinoidŧ mají psychoaktivní účinky, nejvýznamnějším z cannabinoidŧ

s psychoaktivními

účinky

je

delta-9-trans-tetrahydrocannabinol,

zkráceně bývá označován THC. Je to hlavní psychoaktivní látka v konopí, odhadem 70100% psychoaktivních účinku je vlivem této sloţky. Kromě THC obsahuje konopí ještě Cannabidiol tzv. CBD. CBD nemá oproti THC psychoaktivní ale určité sedativní, tlumivé, analgetické a antibiotické účinky. Další významnou sloţkou je Cannabinol – CBN, ten vzniká oxidací THC, tzn., ţe při špatném skladování nebo při výrobě hašiše se THC transformuje na CBN. S CBD souvisí pocit závratě, ztráty orientace14 THC je látka, která se silně rozpouští v tucích, ukládá se v nich a váţe se na proteiny. Odhad doby, za kterou klesne koncentrace THC v plazmě se udává u náhodných kuřákŧ 20 - 57 hodin, u stálých kuřákŧ je to 3 - 13 dní. U stálých uţivatelŧ se 70% THC vyloučí během 72 hodin. Zbytek se uloţí v tukových tkáních, z nichţ se 14

DUPAL, L. Kniha o marihuaně. Praha: Maťa, 1996. s. 19-21

12

velmi pomalu uvolňuje, to mŧţe trvat několik dní i týdnŧ. V moči je THC u příleţitostných kuřáku obsaţeno ještě 2 – 8 dní po uţití, u stálých kuřákŧ 14 – 42 dní.15 Díky svým vlastnostem jsou Cannabinoidy vyuţívány v lékařství, jeho analgetické schopnosti a schopnost potlačit nevolnost a zvracení jsou vyuţívány u pacientŧ s AIDS a pacientŧ s nádorovým onemocněním. K tomuto účelu byl vyvinut syntetický lék Marinol. Cannabinoidy mohou být v budoucnu vyuţity i k léčbě nebo zmírnění účinkŧ dalších nemocí např. Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy migrény, Parkinsonovy choroby, astmatu, zeleného zákalu kdy sniţuje nitrooční tlak, nemocích zaţívacího traktu, chronických bolestí nebo k léčbě afektivních poruch jako například deprese.16

2.3

Formy

Existují dvě formy konopných drog marihuana, a hašiš. Marihuanou se rozumí suché samičí květy spolu s lístky vyskytujícími v blízkosti květŧ. Nejhodnotnější jsou květy na vrcholech, říká se jim také palice, šišky, nebo vrchy. Marihuaně se říká rŧznými názvy např. tráva, zelí, maruška, marijánka, ganja apod. Hašišem se rozumí pryskyřice získávaná z rostlin konopí, má tmavě zelenou aţ tmavě hnědou barvu podle míry obsahu nečistot někdy také podle pŧvodu. Hašiš obsahuje více aktivních látek, mŧţe jít aţ o 40%. Říká se mu také čokoláda, haš, apod.17 Hašiš se získává se několika zpŧsoby. Obyčejně takzvanou suchou cestou tzn. třením rostliny v rukou nebo o nějaký hladký povrch např. sklo, na kterých se pryskyřice přichytává a následně seškrabuje, nebo proklepáváním do nádoby přes jemné síto. Dále existuje tzv. mokrá metoda, kdy se marihuana nechá vylouhovat v ledové vodě, uvolněná pryskyřice se usadí na dně nádoby. Méně obvyklé metody získávání jsou pomocí Butanu, extrakcí v lihu nebo acetonu. Z marihuany se také získává tzv. hašišový olej.18

15

Encyklopedie psychotropních rostlin Biotox [online]. 2011 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s.174 17 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s.175 18 Grower fórum [online]. 2012 16

13

2.4

Historie Konopí

Konopí začali lidé vyuţívat uţ ve 12. – 10. tisíciletí př. n. l. kdy se začalo rozvíjet zemědělství. První nálezy ukazují, ţe konopí bylo vyuţíváno hojně v textilnictví. Konopné vlákno je velmi pevné a odolné, bylo proto ideální k výrobě provázkŧ a lan. Nálezy ukázaly keramiku, zdobenou pomocí otiskŧ konopného provázku, byly objeveny také tkaniny utkané z konopí. V hrobech významných osobností byla nalezena konopná semena, ze kterých se vyráběly rŧzné pokrmy. Konopné semeno obsahuje mnoţství látek prospěšných pro lidské tělo např. bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, vlákninu, minerály a vitamíny. Ze semen se také získával kvalitní olej. Kromě hospodářského vyuţití, se konopí pouţívalo v lékařství a samozřejmě později i pro jeho halucinogenní účinky. Konopí se stalo dŧleţitým narkotikem a prostředkem k léčení celé řady nemocí, pouţívaných v lidovém i moderním lékařství.19 Největší rozmachu v pěstování dosáhla rostlina ve starověké Číně. Odtud také ze třetího tisíciletí př. n. l. pochází první zmínky o jejím vyuţití. Pouţívalo se k výrobě lan, tkaní oděvních látek, rybářských a ptačích sítí nebo tětiv pro luky. Kolem roku 200 př. n. l. se z jeho vláken začal vyrábět první papír. V Číně měla rostlina nesmírné vyuţití hlavně v lékařství. Mytický císař Shen Nung sepsal ve 3. tisíciletí př. n. l. první sbírku farmakologických receptŧ a návodŧ na léčbu nemocí. Rostliny se pouţívala k léčení malárie, nemoci beri-beri, revmatismu, ţenských potíţí, dny, zácpy, poruch koncentrace, křečí, bolestí uší, horečky, úplavice, epilepsie, nespavosti, zklidnění nervŧ, pro zlepšení chuti k jídlu a také jako analgetikum a afrodiziakum. Z Číny, se potom konopí rozšířilo do celého světa.20 V Indii bylo konopí oblíbeno pro své halucinogenní účinky, ale hojně se uplatnilo také v lékařství. Konopí se v Indii stalo pevnou součástí tamní hinduistické kultury. Odtud také pochází ze sanskrtského názvu sana nebo cana jeho moderní název Cannabis. Do Evropy se konopí dostalo díky kočovnému kmenu Skythŧ. V Mezopotámii a Egyptě pouţívaly konopí k lékařským účelŧm a v Egyptě také k výrobě lan, pomocí kterých Egypťané lámali kámen na stavbu pyramid. I Starověcí Řekové a Římané pouţívaly konopná vlákna, a vyuţívaly také omamných účinkŧ konopí například tak, ţe jedli konopné cukrovinky. Konopí vděčíme také za slovo assassin (atentátník). Assassin pochází z arabského označení hashashin neboli pojídač 19 20

RUMAN, M. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. s. 5 CONRAD Ch. Konopí pro zdraví. Praha: Pragma, 2001 s. 20-21

14

hašiše. Marco Polo ve svých cestopisech z Persie líčí v zvyky údajné fanatické sekty, ţijící ve 12. století v pevnosti horách, která na příkaz svého vŧdce tzv. „starce z hor“ páchala vraţdy. Členové mu byli bezmezně oddáni a podle Marca Pola se hashashini posilňovali hašišem. V 15. Století, umoţnila silná konopná lana a plachty, které odolávají drsným podmínkám na moři, rozvoj mořeplavby a objevování nových krajin.21 Ve středověku konopí z lékařství zcela vymizelo a aţ v době osvícenské začínají lékaři v Evropě znovuobjevovat a vědecky zkoumat lékařské účinky konopí. Lékaři doporučovali konopí uţívat k léčbě prudkého a suchého kašle, malárie, dny, horečky, záškrtu, otravy krve, ţloutenky, úplavice, koliky, zánětŧ, bolestí kloubŧ, popálenin, moru, tyfu, pohlavních chorob, inkontinence, křečí při tetanu a vzteklině. V 19. století se jednalo o zcela běţné a ţádané léčivo. V roce 1854 byl Cannabis zapsán do Amerického seznamu léčiv. Pouţívalo se mimo jiné i při léčbě nespavosti, deliria tremens, svalových křečí, migrény, nervových poruch, cholery, otravy strychninem, astmatu, porodních bolestí, gynekologických potíţí, psychóz, depresí, k tišení symptomŧ morfinismu a alkoholismu a jako substituce při závislosti na opiátech a chlorohydrátech. Koncem 19. století došlo k objevu morfia a injekční aplikace lékŧ, která se stala velmi oblíbenou a cannabis díky svojí neschopnosti injekčního podání v této době ustupuje z lékařství.22 Ve třicátých letech 20. století došlo ve spojených státech k prohibici. Poté co Harry Anslinger vedoucí úřadu pro narkotika rozpoutal kampaň proti marihuaně, následoval v roce 1937 zákon, který uvalil na marihuanu daň, díky čemuţ se stala nevýhodnou a úplně vymizela jak z lékařství, tak z prŧmyslu, a stala se zakázaným zboţím. Během druhé světové války bylo její pěstování k armádním účelŧm ještě krátce povoleno a vládou podporováno, ale poté znovu zakázáno.23 V šedesátých letech byla marihuana zařazena mezi halucinogenní drogy a tím pádem se ocitla v seznamu zakázaných drog. Organizace spojených národŧ přijala potlačování marihuany jako součást mezinárodní úmluvy a tak se její represe stala mezinárodní záleţitostí. Od té doby dochází v západních zemích k neustálému boji mezi jejími zastánci a odpŧrci. Lékařské vyuţití marihuany je od té doby stále ve výzkumu. Názory na ni a vyuţití v léčbě se velmi rŧzní, některé studie ji podporují jiné ne.

21

ROBINSON, R. Velká kniha o konopí. Praha: Volvox Globator, 2004. s. 142-161 CONRAD Ch. Konopí pro zdraví. Praha: Pragma, 2001 s. 26-30 23 RUMAN, M. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. s. 7-8 22

15

Společnosti, které se zabývají prodejem lékŧ, dávají přednost chemické výrobě neţ přírodním formám lékŧ.24 V Českých zemích se konopí pouţíval stejně jako v jiných částech světa k výrobě tkanin a nití. Ze semen se vyráběla kaše. Konopný prŧmysl u nás dosáhl největšího rozvoje v první polovině 19. Století. V 50. letech se výroba přesunula na Slovensko. V roce 1996 bylo pěstování zakázáno úplně. Později bylo dovoleno pěstovat jen ty druhy technické konopí s minimálním obsahem účinných látek.

2.5

Způsoby užívání

Nejčastějším zpŧsobem uţívání marihuany je kouření. Kouřit se dá několika zpŧsoby. Marihuana se balí do cigaretových papírkŧ, tyto marihuanové cigarety se nazývají jointy. Joint se mŧţe ubalit buď čistě z marihuany, nebo se smíchá s tabákem. Pokud nejsou po ruce papírky, jednoduše z obyčejné cigarety vysype tabák a nahradí se marihuanou. Těmto cigaretám se říká špek. Co se týče Hašiše, ten se balí do jointu spolu s tabákem, nebo spolu s marihuanou. Marihuana se kouří také s pomocí vodní dýmky, bonga25, fajky, skla26, čilamu27 nebo vaporizéru. Vaporizér je speciální přístroj, slouţící k inhalování horkého vzduchu. Přístroj ohřeje vzduch na teplotu, při které ještě nedochází ke spalování (asi 182°C). Horký vzduch odpaří z rostliny účinné látky, které se následně inhalují. Při tomto zpŧsobu nedochází k spalování, tím pádem při něm nevzniká kouř a nevytváří se tak karcinogenní látky, dehet a jiné dráţdivé látky, které vznikají při klasickém kouření. Jde o zdravější alternativu kouření. K uţivateli, se dostane dvojnásobné mnoţství účinných sloţek neţ při klasickém kouření.28 Marihuana se uţívá i v jídle nebo nápojích. Nechává se naloţit v alkoholu, nebo se z něj dají vyrobit rŧzné likéry. Často je v oblibě, si z marihuany vařit mléko nebo vyrábět máslo, z těchto produktŧ se potom mohou vařit jiné pokrmy jako buchty, koláčky, dorty, čokoláda a další cukrovinky. Dají se z ní připravit i další jídla jako bramboráky, med, sirup, palačinky, vdolky, apod. Při uţívání v jídle je nástup účinkŧ pomalejší (asi hodinu), a trvá déle 4-5 hodin.

24

CONRAD Ch. Konopí pro zdraví. Praha: Pragma, 2001. s. 31-33 Zvláštní typ vodní dýmky. 26 Rovná skleněná dýmka na jedné straně rozšířená do malého kotle. 27 Rovná dýmka podobná sklu ale vyrobená z keramiky, dřeva nebo kamene. 28 KING, J. Cannabible. Praha: Levné knihy, 2008. 25

16

2.6

Zařazení

Pojmem droga se nejčastěji nazývají látky, které ovlivňují centrální nervovou soustavu. Jedná se o látky, jeţ mění duševní nebo fyzický stav, mají povzbuzující a omamné účinky, nebo mění vědomí a chápání reality.29 Drogy se dají rozdělit do rŧzných kategorií, např. podle legálnosti, na legální (tabák, alkohol, čaj) a nelegální (marihuana, LSD, extáze, kokain, heroin, pervitin apod.). Dále se často dělí na měkké (káva, alkohol, čaj, marihuana) a tvrdé drogy (heroin, pervitin, LSD, kokain,…). Podle účinku se drogy dělí na drogy s převáţně halucinogenními účinky (marihuana, LSD, MDMA, extáze, houby), drogy s převáţně sedativními účinky (alkohol, barbituráty, hypnotika), a drogy s převáţně povzbuzujícími účinky (kokain, pervitin amfetamin).30 Marihuana je tedy nelegální měkká droga s halucinogenním účinkem.

2.7

Účinky marihuany

Mezi nejčastější účinky marihuany patří změny nálad a myšlení. Člověk se po pouţití mŧţe chovat nesmyslně vesele, mŧţe mít záchvaty smíchu. Některé smysly mohou být zostřeny např. chuť a sluch. Jiné utlumeny např. smysl pro zrakovou a prostorovou orientaci. Bývá změněno i chápání času, plynutí času se mŧţe zdát rychlejší nebo naopak pomalejší neţ ve skutečnosti je. Uţití Marihuany se projevuje zčervenáním očního bělma, pocitem sucha v ústech, smíchem, nesmyslnými poznámkami, neklidem a zápachem potu a kŧţe po spálené trávě. 31 Projevy jsou velmi individuální a na uţivatele má vliv mnoţství dalších vedlejších faktorŧ, jako celkový zdravotní a psychický stav organismu při uţití, citlivost, únava, obsah aktivních látek nebo prostředí, ve kterém se nachází. Někdy se mŧţe u uţivatele vyskytnout nevolnost a zvracení. Výjimečně se v některých případech mohou u uţivatele objevit agresivní, depresivní, úzkostné aţ panické stavy. Doba nástupu účinkŧ se rŧzní podle zpŧsobu uţití. Při kouření nastupují účinky téměř okamţitě, kolem desítek sekund nebo několika minut od vykouření. Doba účinku se pohybuje kolem 3 hodin, při vyšším obsahu aktivních látek muţe účinek trvat i 6 hodin.

29

RICHTER, J., GALLÁ, M. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: příručka o efektivní školní protidrogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005. s 11 30 ONDREJKOVIČ, P. Protidrogová výchova. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1999. s. 19 31 SHAPIRO, S. Alkohol a jiné drogy. New York: Soros Foundations, 1997. s. 38

17

Při podání v jídle je nástup pomalejší asi 1 hodina, ale trvání je výrazně delší neţ při kouření.32

2.8

Rizika užívání marihuany

Názory na rizika uţívání marihuany se v literatuře dost rŧzní. Nejčastěji se v literatuře uvádí:33„Časté kouření marihuany je spojováno se zvýšeným rizikem zánětu průdušek, s rozedmou plic a jiných nemocí spojených s dýchacím ústrojím. Ve zprávách jsou uváděny chabá duševní motivace, nevyzpytatelné řízení a pohyby snížení tělesné odolnosti a může nastat poškození pohlavních orgánů. Vedlejší produkty marihuany se ukládají v plicích, játrech, mozku, slezině, mízních tkáních a pohlavních orgánech“ Nešpor navíc uvádí:34„Při užíváni marihuany hrozí vyšší nebezpečí úrazů a dopravních nehod při řízení motorových vozidel. Marihuana obsahuje o polovinu více rakovinotvorných látek než tabák a s tabákem se často míchá. Zvyšuje tedy riziko výskytu rakoviny plic. Marihuana má také vliv na zhoršování krátkodobé paměti. Při častém užívání, dochází k poškození pohlavních orgánů, u mužů vede k neplodnosti, u žen dochází k poškození plodu matky.“ Další autoři některá tvrzení vyvracejí. Marihuana sice obsahuje více rakovinotvorných látek neţ tabák, kuřáci tabáku však kouří mnohem častěji neţ kuřáci marihuany proto by teoreticky mělo být riziko výskytu rakoviny plic menší, není to ovšem vyloučeno. Případ výskytu rakoviny u kuřáka kouřícího pouze marihuany není znám. Výzkumy neprokázali souvislost marihuany s rozedmou plic. Podle rŧzných studií dochází ke zhoršování krátkodobé paměti ovšem jen po dobu intoxikace. Co se neplodnost týče, při uţívání dochází ke sníţení počtu spermií, po ukončení uţívání se ale vše vrací do prvotního stavu. Poškození plodu se taktéţ v ţádné studii neprokázalo, stejně jako poškození mozku při dlouhodobém uţívání, amotivační syndrom a poškození orgánŧ vlivem ukládání THC.35 Konopí ovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel ve srovnání s alkoholem ovšem v menší míře. Intoxikace vysokou dávkou konopí na řidiče má menší vliv neţ 0,8% alkoholu v krvi, malá dávka méně neţ 0,4% alkoholu v krvi. Řidiči jsou za volantem po vykouření marihuany opatrnější, uvědomují si moţné riziko, a jsou schopni 32

KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s.176 33 SHAPIRO, S. Alkohol a jiné drogy. New York: Soros Foundations, 1997. s. 38 34 NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách: příručka pro pedagogy. Praha: Sportpropag, 1996. s. 20 35 ZIMMEROVÁ, L., MORGAN, P. J. Marihuana Mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. s. 64-114

18

stav intoxikace do jisté míry kompenzovat, neţádoucí účinky na řízení motorových vozidel jsou tak poměrně malé. V silničním provozu se ovšem často objevují nepředvídatelné situace, při kterých je potřeba zvýšené pozornosti a nárokŧ na řidiče, tyto situace mohou být pro intoxikovaného člověka nebezpečné.36 Existuje tzv. Teorie vstupní drogy. Tato teorie říká, ţe marihuana sice není tak nebezpečná, ovšem její nebezpečí tkví v přechodnosti k drogám tvrdým, tzn., jedinec, který uţívá marihuanu, přejde na uţívání tvrdých drog. Teorie vychází z předpokladu, ţe závislý uţivatelé tvrdých drog uţívají nebo v minulosti uţili i marihuanu, která jejich závislost odstartovala. Toto tvrzení je nekorektní a nikdy nebylo vědecky prokázáno. Je sice pravděpodobné, ţe někteří uţivatelé tvrdých drog uţívají nebo někdy uţívali marihuanu. Marihuana je ale v dnešní době nejrozšířenější nelegální drogou, poměr kuřákŧ marihuany je tedy mnohem větší neţ poměr uţivatelŧ tvrdých drog, a jen velmi malé mnoţství kuřákŧ marihuany přejde na tvrdé drogy. Pro většinu kuřákŧ marihuany se jedná o drogu konečnou.37 Nešpor také uvádí38: „ Největší riziko představuje pití alkoholu a kouření nikotinových cigaret v dětství a adolescenci. Za iniciační drogu lze pro určitou specifickou skupinu pokládat těkavé látky a předepisovaná farmaka.“ 2.8.1 Akutní intoxikace a detoxifikace Akutní intoxikace není s ohledem na ohroţení ţivota tak váţný problém, doposud totiţ neexistuje případ předávkování, jehoţ následkem byla smrt. I tak ale bývá intoxikace většinou podceňována. Při uţití vyšších dávek mŧţe dojít k úzkostným a panických reakcím, k halucinacím, k depresi, k narušení motorických funkcí, člověk mŧţe mít paranoidní představy. Jako první pomoc u těchto stavŧ zcela stačí uklidnění a podpŧrný rozhovor a dohled aby intoxikovaný jedinec nemohl nějakým zpŧsobem ublíţit sobě, nebo někomu v okolí. Velmi výjimečně u osob s vrozenou nebo získanou dispozicí mŧţe vyvolat stavy zmatenosti, poruchy myšlení, dezorientace. Tyto stavy mohou být příznaky duševního onemocnění a marihuana mŧţe pŧsobit jako je spouštěč. Konopí nevyvolává somatickou závislost, u 8 – 10% jedincŧ se při dlouhodobém uţívání mŧţe dostavit psychická závislost. Pro léčbu závislosti se pouţívá pouze symptomatická terapie. Při pravidelném uţívání se u některých jedincŧ mohou objevit tzv. flashbacky (Jde o krátký návrat účinkŧ drogy, aniţ by ji člověk uţil). Odvykací stav 36

ENGELANDER, M., LANG, E., LACY, C., CASH, R. Efektivní regulace užívání marihuany. Praha: Úřad vlády České republiky, 2010. s. 18-19 37 ZIMMEROVÁ, L., MORGAN, P. J. Marihuana Mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. s 44-49. 38 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 177

19

po odnětí Cannabinoidŧ není popisován. Někdy se uvádí strach, úzkost, pocení, podráţděnost, bolest svalŧ a poruchy spánku, jedná se však o potíţe, při kterých není nutné vyhledávat speciální pomoc.39

39

KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 176-177 298, 307

20

3

Situace v ČR

Česká republika se podle evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost řadí v evropském měřítku k zemím s nejvyšší mírou zkušenosti s konopnými látkami. Téměř ve všech věkových kategoriích stojí Česká republika v popředí, nelichotivé první místo zaujímá u nejmladší kategorie. Uţívání konopí je celkově v celoevropském měřítku nejvíce rozšířeno hlavně mezi mladými lidmi mezi 15-24 lety. V této skupině má v České republice celoţivotní zkušenost s konopím 58,6% respondentŧ, zkušenost v posledním roce 37,3% a v posledním měsíci pak 22,4% respondentŧ. V evropském prŧměru začíná 5-9% respondentŧ uţívat konopí ve 13 letech nebo i dříve. Pravidelnými uţivateli jsou častěji muţi neţ ţeny. Studie uvádí, ţe 5-12% chlapcŧ uţilo konopí při 40 i více příleţitostech, toto číslo je dvojnásobkem počtu zjištěného u dívek. 40 V rámci České republiky mělo v roce 2007 podle výzkumu ESPAD41 zaměřeného na ţáky základních škol, studenty středních škol a odborných učilišť zkušenosti s marihuanou celkově 45% respondentŧ. 11% uţivatelŧ kouřilo marihuanu nebo hašiš v posledních 12 měsících více jak při 40 příleţitostech. Zkušenost s konopnými látkami v 90. letech strmě rostla, v posledních letech ale nárŧst není tak velký. V roce 1995 mělo s konopím zkušenost 21,8% dotazovaných, v roce 1999 34,6%, v roce 2003 43,6% a v roce 2007 45,1%. K prvnímu uţití dochází nejčastěji kolem 14 a 15 roku ţivota ale i dříve. Chlapci uţívají marihuanu o něco častěji neţ dívky. Nejčastěji se děti seznámí s marihuanou od kamarádŧ. Nejčastější dŧvod první zkušenosti s marihuanou, z celkového počtu aţ 29%, je zvědavost. Co se škodlivosti týče, pravidelné uţívání je u 80% dotazovaných povaţováno za velmi rizikové, u příleţitostného nebo jednorázového uţití je riziko podle respondentŧ pŧl na pŧl. Polovina si myslí, ţe je riziko nízké, polovina vysoké. Marihuana je pro 65,5% dotazovaných snadno dostupná. V evropském měřítku se také zvyšuje počet uţivatelŧ nastupujících do léčby a uvádějící jako primární drogu konopí, asi 20%, většina z nich asi 85% však uţívá kromě konopí jinou drogu (alkohol, kokain). Mezi uţivateli nastupujícími léčbu převaţují muţi, aţ 5krát častěji. Jejich prŧměrný věk je 25 let.42

40

Výroční zpráva za rok 2010: stav drogové problematiky v Evropě [online]. 2011 CSÉMY, L., CHOMINOVÁ, P., SADÍLEK, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009 42 Výroční zpráva za rok 2010: stav drogové problematiky v Evropě [online]. 2011 41

21

Hodnoty hospitalizací uţivatelŧ konopí v české republice od roku 1994 do roku 2008 postupně rostly ale i tak jsou čísla poměrně nízká. V roce 1994 se jednalo o 28 případŧ, v roce 2008 to bylo 161 případŧ. Z celkového počtu hospitalizovaných se jednalo v 81% o muţe. V prŧměru 43% pacientŧ bylo mladistvých do 20 let, celkem se jednalo o 552 případŧ. V 52 případech se jednalo o mladistvé ve věku 10-14 let, z toho bylo 37 chlapcŧ a 15 dívek.43

43

NECHANSKÁ, B., MORAVČÍK, V., ŠŤASTNÁ, L., BROŢOVÁ, J. Uţivatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od roku 1959. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. s. 67-69, 117, 142-143

22

4

Legislativa

Česká republika ve své protidrogové politice zastává v návaznosti na protidrogovou politiku EU tzv. vyváţený přístup. Jedná se o vyváţenost mezi sniţováním nabídky a poptávky po drogách. A následně také sniţování rizik s uţíváním drog spojených. Na základě těchto přístupŧ tvoří a v budoucnu nadále budou tvořit protidrogovou politiku České republiky 4 základní pilíře: sniţování dostupnosti drog, primární prevence, léčba a sociální začleňování.44 Co se konopí týče, klade si Národní strategie protidrogové politiky do budoucna za cíl sniţování míry experimentálního uţívání konopí mladistvými. Prozatím nebyla v České republice na rozdíl od západních zemí realizována ţádná opatření, programy nebo kampaně, které by byly cíleně určené proti sniţování intenzivního uţívání konopí. V České republice také chybí poradenská a léčebná centra zaměřená speciálně na uţivatele konopí, coţ by se mělo v budoucnu také změnit. Cílem také nadále zŧstává sniţování dostupnosti konopí pro uţivatele.45 Legislativa týkající se omamných látek v ČR: Zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a zákon č 141/2009 Sb. o jeho změnách, řadí podle jednotné úmluvy o omamných látkách konopí a konopnou pryskyřici do skupiny omamných a psychotropních látek. § 24 zakazuje pěstovat odrŧdy konopí obsahující více jak 0,3% látek ze skupiny tetrahydrocannabinolŧ, zároveň § 15 zakazuje získávání konopné pryskyřice a látek ze skupiny tetrahydrocannabinolŧ z rostlin konopí. Tento zákon také stanoví, ţe pro zacházení s návykovými látkami je potřeba povolení. Stanoví také, kde se povolení získá, kdo jej mŧţe získat a ve kterých případech toto povolení není potřeba. Zákon také určuje jak s těmito látkami zacházet.46 Předpis č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) se zabývá trestní odpovědností za výrobu, nakládání, přechovávání a šíření omamných a psychotropních látek: 47 § 283 - Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní

44

Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 [online]. 2011 Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2012[online]. 2011 46 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách [online]. 2011 47 40/2009 Sb. Trestní zákoník [online]. 2011 45

23

látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vŧči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vŧči dítěti mladšímu čtrnácti let. (3) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) zpŧsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vŧči dítěti mladšímu čtrnácti let. (4) Odnětím svobody na deset aţ patnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) zpŧsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou pŧsobící ve více státech. (5) Příprava je trestná. § 284 - Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v mnoţství větším neţ malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrocannabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku neţ uvedenou v odstavci 1 nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

24

(3) Odnětím svobody na šest měsícŧ aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 285 - Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsícŧ, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém houbu nebo jinou rostlinu neţ uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsícŧ aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 286 - Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody aţ na pět let, peněţitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vŧči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. § 287 - Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti.

25

(2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vŧči dítěti, nebo c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným zpŧsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vŧči dítěti mladšímu čtrnácti let. §130 trestního zákona specifikuje termín návyková látka. Podle něho se za návykovou látku povaţuje alkohol, omamné, psychotropní a jiné látky, které jsou schopné ovlivnit psychiku člověka, jeho ovládací rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Podle nařízení č. 455/2009 Sb. se stanoví ve smyslu § 285, které rostliny nebo houby se povaţují za rostliny nebo houby obsahující psychotropní látky, určuje také jaké je jejich mnoţství větší neţ malé. Patří sem všechny druhy konopí, které obsahují více jak 0.3% látek ze skupiny tetrahydrocannabinolŧ, z celkové hmotnosti rostliny. Za mnoţství větší neţ malé se povaţuje 5 rostlin.48 Termín větší neţ malé mnoţství byl poměrně zavádějící a mohl být rŧzně interpretován. Nařízení vlády č. 467 z roku 2009 proto stanoví pro účely trestního zákoníku, jaké je mnoţství větší neţ malé u omamných a psychotropních látek. U marihuany se za větší neţ malé mnoţství povaţuje více jak 15g sušiny, zároveň ovšem nesmí obsaţené účinné látky THC přesáhnout 1,5g. U Hašiše, je za mnoţství větší neţ malé povaţováno více jak 5g, zároveň nesmí podíl obsaţených účinných látek přesáhnout 1g.49 Předpis č. 200 z roku 1990 o přestupcích specifikuje výšku peněţitých trestŧ za přestupky proti ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Podle tohoto předpisu tomu, kdo prodá, nebo podá, nebo umoţní uţívat jiné osobě, osobě mladší 18 let, osobě jiţ ovlivněné nebo vykonávající zaměstnání, při níţ mŧţe ohrozit zdraví lidí nebo majetek lze uloţit pokutu do 3000 Kč. Pokutu ve výši do od 20 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti lze udělit osobě, která vykonává zaměstnání, při níţ by mohla 48

455/2009Sb. Nařízení, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku [online]. 2011 49 467/2009 Sb. Stanovení látek považovaných za jedy a určení malého množství [online]. 2011

26

ohrozit zdraví lidí nebo majetek po uţití návykové látky, nebo se odmítne podrobit vyšetření, zda není ovlivněn návykovou látkou. Za přechovávání omamné látky v malém mnoţství a pěstování pro vlastní potřebu v malém mnoţství lze udělit pokutu ve výši do 15 000 Kč.50 Co se prevence, ochrany a realizace protidrogové politiky, jak legálních, tak nelegálních návykových látek týče, ty jsou obsaţeny v zákonu č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami pŧsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Realizaci primární prevence v rámci minimálních preventivních programŧ pro osoby mladší 18 let organizuje Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy.51

50

200/1990 Sb. Zákon o přestupcích [online]. 2011 379/2005 Sb. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky alkoholem a jinými návykovými látkami [online]. 2011 51

27

5 Proč děti začínají brát drogy? Existuje několik příčin, proč děti začnou uţívat návykové látky, Ondrejkovič uvádí52: -

Uţívání drogy jako náhrady; připadá v úvahu tehdy, pokud se člověk cítí ve svém okolí blokovaný, nebo pokud nedokáţe prosadit svoje touhy a cíle. Drogy potom plní funkci náhrady za tyto nedosaţené cíle.

-

Uţívání drog jako úmyslné porušování norem; vyskytuje se u lidí, kteří odmítají uznávání společenských norem a hodnot.

-

Uţívání drog s funkcí vyrovnávání zátěţových a krizových situací; Pokud je člověk zatíţen spoustou úloh, které nedokáţe splnit, pokouší se tuto stresovou situaci vyrovnat konzumací drog.

-

Uţívání jako cesta k vrstevníkŧm; Pokud je v okolí ţáka rozšířeno uţívání drog, má jejich konzumace značný vliv pro začlenění do určité skupiny. Ţák proto začne brát také drogy, aby se do skupiny začlenil.

-

Uţívání jako výraz osobního stylu;

konzumace mŧţe člověku slouţit

k potvrzování vlastních hodnot, to mŧţe být podpořeno i médii, pokud v nich vystupuje drogující, pijící nebo kouřící hrdina, mladý člověk se s ním mŧţe snadno ztotoţnit. -

Uţívání jako demonstrace vlastní dospělosti a nezávislosti; Konzumace drog, ale i kouření a pití alkoholu, jsou pro mladistvé, znakem dospělosti. Braním drog se proto chtějí vyrovnat dospělým. Mladiství

uţívají

drogy

jak

legální

tak

nelegální

také

za

účelem

experimentování. Chtějí zkrátka zkusit jaké to je. V době dospívání člověk zkouší nové věci i za tím účelem, aby si ujasnili, kým je, anebo kým v budoucnosti chce být. I u experimentování však existují rizika, dítě např. nemusí odhadnout dávku, coţ mŧţe vézt aţ k předávkování, popřípadě otravě. U některých jedincŧ s pocity neúspěchu nebo nepochopení mŧţe případné experimentování vest aţ k závislosti.53

52

ONDREJKOVIČ, P. Protidrogová výchova. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1999. s. 51-52 53 HAJNÝ, M. O rodičích dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. s 11-12

28

6

Prevence

Pedagogický slovník definuje prevenci jako: „Soubor opatření zaměřených na předcházení nežádoucím jevům, zejména onemocnění, poškození, sociálně-patologickým jevům.“54 Prevence tedy znamená předcházení nějakému neţádoucímu jevu. Co se týče drogové prevence, rozlišují se tři stupně prevence. Primární prevence je určena úplně všem jedincŧm bez rozdílu. Jejím cílem je sníţit počet konzumentŧ drog a předcházení vzniku závislosti. Sekundární prevence je určena jedincŧm z ohroţených skupin. Týká se jedincŧ, kteří uţ zkušenosti s drogou mají, pocházejí z narušených rodin, vyskytují se v prostředí ohroţeném drogami, mají osobní předpoklady pro závislost apod., jejím úkolem je předejít vytvoření návyku na drogu. Terciární prevence se týká lidí závislých na drogách. Terciální prevence se týká jedincŧ, kteří absolvovali terapii nebo léčení a jejím úkolem je omezit škody zpŧsobené drogami a vyhnout se recidivě.55 Vzhledem k prevenci je třeba rozlišovat mezi uţíváním a zneuţíváním. Pojmem uţívání se označuje experimentální uţívání drog, jeţ se děje většinou kolem dvanáctého aţ pětadvacátého roku. U těchto jedincŧ dochází v dospělosti ke sniţování uţívání, a jen velmi malá část pokračuje dál v konzumaci drog. O zneuţívání se mluví v souvislosti s jedinci, kteří nemají dostatečnou sebekontrolu, nedovedou odhadnout míru, často mají další problémy jako např. deprese, rodinné problémy, nebo jsou emocionálně nestálí. Zneuţívání u těchto jedincŧ potom vede k sebepoškozování. Prevence zaměřená na uţívání drog by se měla tedy zabývat poskytováním informací o účincích drog, právních a společenských následkŧ a měla by posilovat schopnost ţákŧ odpovědně se rozhodnout. U prevence zaměřená na zneuţívání drog by se mělo jednat o včasné rozpoznání problematického uţívání, nabídnutí včasné pomoci a zabránění negativním dŧsledkŧm.56

6.1

Primární prevence ve škole

Škola zaujímá v oblasti prevence velmi dŧleţitou úlohu, děti v ní tráví velkou spoustu času a škola rozšiřuje základní normy chování, proto má škola být hlavní základnou primární protidrogové prevence. Protidrogová výchova se na základní škole 54

PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2008. s 178 ONDREJKOVIČ, P. Protidrogová výchova. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1999. s 168 56 RICHTER, J., GALLÁ, M. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: příručka o efektivní školní protidrogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005. s 11 55

29

realizuje většinou v rámci občansko-rodinné výchovy, měla by se však prolínat všemi předměty. Škola by měla zajistit také mimoškolní aktivity. Nuda nebo stres patří mezi rizikové faktory, mohou tedy vést k uţívání drog. „Základním nástrojem používaným pro prevenci ve škole je Minimální preventivní program. Tento program vypracovává školní metodik prevence spolu se všemi pedagogy, vedením školy a ostatními nepedagogickými pracovníky.“ Součástí Minimálního preventivního programu je také spolupráce s rodiči, a jinými institucemi, médii občanskou komunitou v místě kde škola sídlí. Tyto skupiny by se taktéţ měli podílet na realizaci Minimálního preventivního programu. Dŧleţitou součástí minimálního preventivního programu je také pro ţáky atraktivní nabídka volnočasových aktivit.57 Školní preventivní program vymezuje znalosti a kompetence, které by měli ţáci v určitém období znát, metody k dosaţení výsledkŧ, a zpŧsoby realizace prevence ve výuce. Součástí prevence je také výchova ke zdravému ţivotnímu stylu, rodinná a občanská výchova, oblast přírodovědná, společenskovědní a sociálně právní. Prevence se prolíná všemi předměty. (Prvouka, Vlastivěda, Rodinná výchova, Občanská nauka, Přírodověda, Biologie, Český jazyk, Výtvarná výchova, Tělesná výchova, Chemie, Základy společenských věd)58 Podle Minimálního preventivního programu by ţáci měli mít tyto kompetence59: 1. – 3. ročník -

ţáci dokáţí pojmenovat zdravotní rizika spojená s kouřením, pitím alkoholu, uţíváním drog, zneuţíváním lékŧ

-

znají jednoduché zpŧsoby odmítání návykových látek

-

znají hodnotu zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

-

mají vědomosti jak udrţovat zdraví a o zdravém ţivotním stylu

-

mají právní povědomí v oblasti sociálně patologických jevŧ

3. – 5. ročník -

ţáci mají povědomí o zdraví jako základní lidské hodnotě

-

znají činnosti, které jsou vhodné z hlediska zdraví zařadit do denního reţimu, osvojují si zdravý ţivotní styl

57

KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 291 58 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.“ [online]. 2012 59 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. „Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.“ [online]. 2012

30

-

podrobně znají zdravotní a sociální rizika návykových látek a argumenty ve prospěch zdraví

-

znají zákony omezující kouření, poţívaní alkoholu a zákony týkající se uţívání a šíření drog

-

umí komunikovat se sluţbami poskytujícími poradenskou pomoc

-

umí pojmenovat základní mezilidské vztahy

-

umí rozpoznat projevy lidské nesnášenlivosti

-

ví na koho se obrátit v případě, ţe někdo ohroţuje nebo poškozuje jeho práva

-

mají povědomost o tom, ţe kaţdé jednání, které ohroţuje práva druhých (šikana, násilí, zastrašování aj.), je protiprávní

-

znají základní zpŧsoby odmítání návykových látek ve styku s vrstevníky

6. – 9. ročník -

ţáci znají význam harmonických mezilidských vztahŧ pro zdravý ţivotní styl a zdraví

-

respektují odlišné názory či zájmy lidí a odlišné zpŧsoby jejich chování a myšlení, jsou tolerantní k menšinám

-

znají a uplatňují vhodné zpŧsoby řešení neshod se spoluţáky, spory řeší nenásilným zpŧsobem

-

znají vhodné zpŧsoby chování a komunikace v rŧzných ţivotních situacích

-

umí spolupracovat ve skupině a přebírat zodpovědnost za společné úkoly

-

znají významné dokumenty upravující lidská práva a sociálně právní ochranu dětí

-

znají činnost dŧleţitých orgánŧ právní ochrany občanŧ

-

uvědomují si podstatu protiprávního jednání a právní odpovědnost za případné protiprávní činy

-

umí chápat zdraví ve smyslu holistickém, ve sloţce fyzické, duchovní, sociální

-

umí zhodnotit vhodné a nevhodné zdravotní návyky

-

umí vysvětlit své konkrétní postoje a chování z pohledu zdraví

-

ví, co je podstatou zdravého ţivotního stylu a snaţí se o jeho realizaci

-

znají pozitivní vliv aktivního pohybu, relaxace, duševní hygieny

-

ví, ţe zneuţívání dítěte je trestné

-

umí diskutovat o rizicích zneuţívání drog, orientují se v trestně právní problematice návykových látek

-

ví, kde hledat odbornou pomoc, v případě potřeby ji dovedou vyuţít

31

-

bezpečně zvládají účelné modely chování v krizových situacích (šikanování, týrání, sexuální zneuţívání apod.) a správně se rozhodují v situacích vlastního nebo cizího ohroţení

-

dokáţí komunikovat se specializovanými sluţbami (linky dŧvěry, krizová centra)

-

odmítají projevy brutality a násilí zprostředkované médii a umí o nich diskutovat Primární prevence by měla jasně stanovit to, čeho chceme dosáhnout tedy

konečné a dílčí cíle. Cíle by se měly týkat dvou oblastí, výchovy ke zdravotnímu ţivotnímu stylu a zvyšování odolnosti dětí proti negativnímu pŧsobení nabídky drog. Prevence by měla být přiměřená věku ţákŧ a názorná. Dŧleţité také je, aby primární prevence trvala dlouhodobě, mělo by se jednat o ucelený dlouhodobý systém, jehoţ jednotlivé části na sebe navazují. Prevence zaloţená na jednorázových akcích je neefektivní. Je také dŧleţité, aby ţáci pochopili získané informace a dokázali je následně pouţít v kaţdodenním ţivotě. Preventivní program by také měl být interaktivní, nemělo by se jednat o pouhé předávání informací.60 Primární školní prevence se dá organizovat rŧznými interaktivními metodami. Na prvním stupni základní školy lze například rozvíjet schopnost diskutovat, komunikovat, řešit problémy a konflikty prostřednictvím komunikace v kruhu. Na druhém stupni základní školy lze vyuţít simulační hry, relaxační techniky, brainstorming, diskuse, projekty, hraní rolí, empatii, kreslení, nácvik verbální a nonverbální komunikace a dalších metody.61 V rámci protidrogové prevence se ve školství uplatňuje několik přístupŧ. Ne u všech je však prokázána úspěšnost. Přístupy zaměřené pouze na poskytování informací mohou vést dokonce ke zvýšení uţívání. Tyto přístupy nemají pozitivní vliv na vztah k uţívání ale naopak vliv na vztah k drogám a získávání vědomostí. Dalším přístupem je prevence tzv. „afektivní vzdělávání“ jedná se o posilování duševní rovnováhy tedy sebepoznání a přijetí sebe sama. Tento zpŧsob je podle prŧzkumŧ také neúčinný. Dalším zpŧsobem je přístup zaloţený na tréninku dovedností vŧči vlivu sociálního okolí. Prŧvodcem uţívání drog je vliv ze strany kamarádŧ vrstevníkŧ, médií apod. Z tohoto předpokladu tento přístup vychází, a jeho cílem je tréning dovedností

60

KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. s. 291- 293 61 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. „Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.“ [online]. 2012.

32

zaměřených na odolávání tlaku z okolí, a zvládání rizikových situací. Přístup má malý, ale pozitivní dopad na uţívání, i na uţívání konopných látek.62 Z hlediska účinnosti se v primární prevenci nejvíce osvědčili tzv. peer programy. Jedná se o programy, které vedou předem připravení vrstevníci. Jsou to osoby buď stejně staré, nebo o něco starší neţ osoby v cílové skupině. Dŧleţitá je také sociální situace nebo zaměstnání, tito lidé, musí být pro cílovou skupinu zajímaví a podnětní. Cílová populace se potom mŧţe s tímto vrstevníkem ztotoţnit a nově získané dovednosti a postoje uplatnit snadno v praxi. Peer programy jsou velmi náročné na přípravu a realizaci. Peer aktivisté musí být dŧkladně vybráni a musí projít výcvikem. Studie prokázaly, ţe tyto programy mají pozitivní dopad na uţívání alkoholu, měkkých drog, tvrdých drog i cigaret. 63 Ve většině programŧ zabývajícím se prevenci se zdŧrazňuje slogan "prostě řekni ne". Jedná se o úplné odmítnutí drogy. Existuje 13 zpŧsobŧ jak odmítnout drogu:64 1.

Rozpoznání nebezpečné situace – tzn. vědět, které situace jsou rizikové a umět se na ně připravit.

2.

Odmítnutí vyhnutím se – tzn. nejít na místo, o kterém vím, ţe je rizikové.

3.

Nevidím, neslyším – Při nabídnutí člověk nabídku jednoduše přeslechne

4.

Řeč beze slov – zavrtění hlavou nebo odmítavý výraz tváře nebo pohyb ruky.

5.

Prostě řekni ne!

6.

Odmítnutí s vysvětlením – dá se pouţít, pokud chceme člověku, který nám drogu nabízí sdělit, ţe odmítáme drogu ale ne jeho.

7.

Nabídnutí lepší moţnosti – nabídnutí lepší alternativy vyuţití volného času

8.

Převedení řeči jinam – přeslechnutí nebo odmítnutí nabídky a přejití k jinému tématu.

9.

Odmítnutí odloţením – nevhodný zpŧsob do 18 let. „Někdy jindy, aţ příště“

10.

Porouchaná gramofonová deska – jde o stálé opakování jedné věty

11.

Odmítnutí protiútokem – Někdy je dobré místo omlouvání se, zaútočit na slabé místo toho kdo nám drogu nabízí.

62

MC GRATH, Y. et al. Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: Přehled dostupných informací Nové výzkumné poznatky. Praha: Úřad vlády České republiky. 2007. s. 16-17 63 NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách: příručka pro pedagogy. Praha: Sportpropag, 1996. s. 33 64 NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1994. s. 59-71

33

12.

Odmítnutí jednou pro vţdy – U lidí s kterými docházíme často do styku a chceme předejít i nabídce v budoucnu pouţijeme tento zpŧsob. Např. „Ne já nekouřím!“

13.

Odmítnutí jako pomoc – skládá se z odmítnutí a nabídky o pomoc např. „Nekouřím a ty to taky nedělej, jsou z toho rŧzné nemoci“

U přístupŧ zaloţených pouze na samotném odmítnutí drogy byla prokázána neúčinnost. Přístup „Prostě řekni ne“ by neměl být jediným cílem protidrogové výchovy, coţ se ovšem v našich školách často děje. V některých případech by mohlo riziko uţívání i zvýšit. Přístup zaloţený pouze na abstinenci, a s nedostatečným poskytnutím informací o účincích drog, a informací o tom, jak se vyhnout nebezpečí při jejich uţití mŧţe být pro experimentálního uţivatele velmi nebezpečný.65 V primární prevenci existuje řada metodických materiálŧ, které se dají ve výuce pouţít, ne všechny jsou však vhodné. Materiály by měly ţákovi dodat potřebné informace o drogách, ţák by měl vědět, jaké drogy existují, jaké mají negativní ale i pozitivní účinky na organismus. Informace by měli být přesné a nezkreslené a dostatečné. Některé materiály vyuţívají šoku a zastrašování. Materiály vyuţívající těchto metod sice pŧsobí na ţáky, ale tyto metody jsou neefektivní. Je lépe vyuţívat střízlivějších materiálŧ, které podporují mládeţ k zamyšlení se nad problematikou. Je také vhodné vybírat materiály uţ ověřené v praxi. Nové materiály mohou být zajímavé, ale nemusí být z hlediska efektivnosti ověřené.66 Je třeba se vyhnout některým druhŧm materiálŧ, např. těm, které poskytují příleţitost omlouvat své chování, dále materiálŧm obsahujícím ilustrace nebo popisky umoţňující naučit, jak získat, vyrobit nebo uţívat drogy. Obrázky nebo video nesmí obsahovat scény skutečného uţívání. Materiál kde je pouţito příkladu zotavujícího narkomana, je taktéţ nevhodný, stejně jako materiály, ve kterých jsou uvedeny pojmy, jako sociální, odpovědné nebo kontrolované uţívání nebo materiály které učí, ţe uţívání drog je vlastním rozhodnutím dítěte.67

6.2 Jak řešit případy užívání návykových látek v prostředí školy Metodického pokyn Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy popisuje zpŧsob jak postupovat pokud na pŧdě školy, v době vyučování nebo v rámci akcí 65

RICHTER, J., GALLÁ, M. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: příručka o efektivní školní protidrogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005. s. 13 66 Pedagogové proti drogám Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 1999. s 15-17 67 SHAPIRO, S. Alkohol a jiné drogy. New York: Soros Foundations, 1997. s. 3-4

34

pořádaných školou dojde ke konzumaci, nálezu nebo distribuci omamných a psychotropních látek:68 -

Pokud je ţák přistiţen při konzumaci je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit a zajistit aby dále nepokračoval

-

Poté pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

-

Pokud je ţák ovlivněn tak, ţe je ohroţen na zdraví a ţivotě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči

-

Jestliţe akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy, zajistí stručný záznam a vyjádření ţáka, poté vyrozumí vedení školy.

-

V případě, ţe ţák není schopen pokračovat ve vyučování nebo ţák není schopný dbát pokynŧ zaměstnancŧ, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si ţáka vyzvedl, protoţe není zdravotně zpŧsobilý k pobytu ve škole.

-

Škola oznámí konzumaci ţáka zákonnému zástupci i v případě ţe je schopen výuky

-

Jestliţe není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynŧ.

-

V případě zájmu uţivatele nebo zákonných zástupcŧ, poskytne škola informace o moţnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

-

Z konzumace drog ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem.

-

Při podezření na intoxikaci mŧţe pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost drog, pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. ţáka staršího 18 let s orientačním testováním ţáka na přítomnost

-

Podobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu ţáka do školy pod vlivem

Pokud ve škole dojde k distribuci -

Jedná se o trestný čin a škola musí o této skutečnosti vţdy vyrozumět Policii ČR

-

Jestliţe se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálněprávní

Pokud pracovníci školy naleznou v prostorách školy omamnou nebo psychotropní látku 68

Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních [online]. 2012.

35

-

Látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

-

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

-

Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloţí látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu, obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy, svým podpisem, a uschovají ji do školního trezoru.

-

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní: -

Zabavenou látku nepodrobují ţádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

-

O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

-

O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením ţáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno ţáka. Zápis podepíše i ţák, u kterého byla látka nalezena. V případě, ţe podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se ţákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce.

-

O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce ţáka.

-

V případě, ţe je látka nalezena u ţáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Mŧţe to usnadnit léčbu, neboť u řady jedŧ jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR.

Pokud mají pracovníci školy podezření, že některý z žáků má omamnou nebo psychotropní látku u sebe: -

Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

-

Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce ţáka.

-

Ţáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U ţáka v ţádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

6.3

Primární prevence doma

Rodina zaujímá v ţivotě dítěte nejdŧleţitější místo. Rodina učí dítě základním normám chování, proto by také měla, co se drogové prevence týče, fungovat na prvním 36

místě. Většinou se tak bohuţel neděje, rodičŧm chybí dostatek informací, neví, jak drogy pŧsobí, a proto nedokáţí poznat, zda jejich dítě uţilo drogu. V některých rodinách se o drogách nemluví vŧbec. Prevence bývá přenechávána škole a rodiče nemají zájem spolupracovat. Existuje řada opatření, díky nimţ je moţné riziko uţívání drog sníţit, Nešpor 69

uvádí : -

Je potřeba s dětmi o drogách mluvit

-

V rodině musí existovat určitá pravidla, aby dítě vědělo, co smí a co ne.

-

Rodiče by dítěti měli slouţit za vzor

-

Dospělí musí při výchově spolupracovat, pokud jeden rodič dítěti něco zakáţe, nesmí mu to druhý dovolit

-

Dŧleţitá je dŧvěra a zájem o dítě

-

Také podpora sebevědomí je dŧleţitá

-

Předcházet uţívání drog se dá také vhodnou volnočasovou aktivitou. Pokud dítě navštěvuje nějaký krouţek, věnuje se sportu apod., není pro ně braní drog zajímavé Některé zvyky v rodině mohou naopak riziko uţívání drog zvýšit. Zvláště pak

u rodin, kdy má dítě příliš mnoho svobody, v rodinách kde nejsou stanovená ţádná pravidla, nebo pravidla existují, ale rodiče nejsou dŧslední v jejich dodrţování. Riziko je vyšší u rodin, ve kterých existuje nějaký problém, buď se mŧţe jednat o konflikty v rodině, rozvod rodičŧ, citové vazby v rodině jsou nedostatečné nebo pokud má sám některý z rodičŧ problém s návykovými látkami. V těchto situacích mŧţe docházet k tomu, ţe se dítě stane zpovědníkem jednoho z rodičŧ. Dítě není emočně připravené na takové problémy, to mŧţe také vést k uţívání návykových látek. Zvýšené riziko mŧţe být i v rodinách s příliš liberální výchovou ale i v rodinách ve kterých jsou děti příliš často kontrolovány a panují zde příliš přísná pravidla. Někteří rodiče kladou na dítě nepřiměřené poţadavky, dítě je nedokáţe zvládnout a to mŧţe taktéţ vést aţ k uţívání drog.70

69 70

NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. s. 14-29 HAJNÝ, M. O rodičích dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. s. 27-55

37

6.3.1 Jak poznat že dítě užívá drogy Pokud dítě uţívá nějakou drogu, je potřeba, aby rodič dokázal rozpoznat příznaky uţívání. Mezi nejčastější příznaky patří71: -

Ztráta přátel mezi vrstevníky,

-

uzavření se do sebe nebo styk se staršími dětmi,

-

zhoršený prospěch ve škole,

-

narŧstající potřeba peněz,

-

záškoláctví,

-

nespolehlivost,

-

náladovost,

-

tajnŧstkářství,

-

ztráta kvalitních zájmŧ a zálib,

-

nevolnost,

-

nezájem,

-

změna jídelních návykŧ,

-

typický zápach,

-

zvýšená potřeba peněz,

-

jizvy po vpichu,

-

ospalost apod.

-

Co se marihuany týče, uţití se pozná podle zarudlých spojivek, dítě hlasitě mluví nebo se nepřiměřeně směje. Marihuana zpŧsobuje poruchy krátkodobé paměti, dítě tedy často zapomíná. Marihuana mŧţe také zpŧsobit poruchy rovnováhy nebo závratě. Po uţití marihuany se často objevuje neobvyklá chuť k jídlu. Mnohá z těchto znamení jsou stejná, jako normální znaky dospívání. Rodiče ale

mohou nacházet přímé dŧkazy uţívání drog např. zápach po spálené nati, zbytky marihuany, papírky k balení cigaret, filtry. Stává se, ţe děti, které kouří marihuanu, ji mohou i pěstovat, například doma na okně, na balkoně, nebo v zahradě.72 6.3.2 Jak se zachovat pokud rodič zjistí, že dítě užívá návykové látky Rodič se mŧţe dozvědět o závislosti svého dítěte z rŧzných zdrojŧ, od kamarádŧ, učitelŧ, sousedŧ nebo jiných osob z okolí. Někdy rodiče těmto informacím

71

NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. s. 80-86 VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. Brno: Centrum primární protidrogové prevence při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna , 1997. s. 14-15 72

38

nevěří a odmítají je, většinou se však jedná o pravdu.73 Pokud tedy rodič zjistí, ţe jeho dítě bere drogy, měl by si nejdříve rozmyslet, jaké kroky podnikne. Je dobré poradit se s odborníkem, zvláště pak je-li situace opravdu váţná. Pokud rodič bude konfrontovat dítě, měl by být klidný a nepodnikat nic s horkou hlavou, dítě by při konfrontaci nemělo být pod vlivem drog. Je dobré zaujmout pevný postoj k uţívání návykových látek a stanovit si závazná pravidla a ty donutit všechny členy rodiny striktně dodrţovat. Rozhodně není dobré vinit z takového problému sebe.74

73

NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. s. 82 VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. Brno: Centrum primární protidrogové prevence při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna , 1997. s. 6-7 74

39

7 Empirická část 7.1 Vymezení cílů a hypotéz Ve druhé empirické části jsem se zaměřila na získání dat. Mým základním cílem bylo, zjistit kolik dětí na vybrané základní škole uţívá marihuanu. Dále jsem chtěla vědět, jaký mají názor na její uţívání a v kolika letech ji začaly uţívat. Také jsem chtěla vědět, zda u dětí souvisí uţívání marihuany s vyuţitím volného času. Ve svém šetření jsem se zaměřila také na kouření cigaret, protoţe si myslím, ţe kouření cigaret s uţíváním marihuany těsně souvisí. Na začátek jsem si stanovila několik hypotéz: Hypotéza H1: Dívky kouří cigarety častěji neţ chlapci. Hypotéza H2: Chlapci uţívají Marihuanu častěji neţ dívky. Hypotéza H3: Mladiství povaţují marihuanu za méně škodlivou neţ cigarety. Hypotéza H4: Mladiství získávají nejčastěji informace o drogách z internetu, nejméně potom doma od rodičŧ.

7.2 Metodické poznámky Výzkumné šetření proběhlo na druhém stupni Masarykovy základní školy v Lanţhotě v termínu od 13. 10. 2010 do 15. 10. 2010. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 103 dětí. Z toho bylo 58 chlapcŧ a 45 dívek. Rozmezí zkoumaných tříd bylo od šestého do devátého ročníku. V šestém ročníku to bylo 16 chlapcŧ a 9 dívek. V sedmém ročníku 7 chlapcŧ a 13 dívek, v osmém ročníku 17 chlapcŧ a 15 dívek a v devátém ročníku 18 chlapcŧ a 8 dívek. Výzkum probíhal dotazníkovou formou. Dotazník jsem si sestavila sama. Obsahoval celkem 21 otázek. Většina otázek byla uzavřených, kdy respondent vybíral buď jednu, nebo více nabídnutých moţností. Dalším typem byly otázky otevřené. Do nich respondent mohl napsat svŧj vlastní názor. Objevila se tam také jedna otázka polootevřená. Kdy si mohli respondenti vybrat buď jednu z nabídnutých odpovědí, nebo zvolit svou vlastní.

40

Dotazník jsem si v kaţdé třídě sama uvedla a počkala, neţ ho ţáci vyplnili. Návratnost proto byla 100%. Ţáky jsem v úvodu seznámila s účelem dotazníku, se zpŧsobem jeho vyhodnocení a samozřejmě i s jeho anonymitou. V jedné z tříd osmého ročníku mi poté třídní učitelka umoţnila diskusi s ţáky, kdy mi ţáci sdělili své názory na uţívání marihuany. Tím jsem si také potvrdila to, co napsali do dotazníkŧ.

7.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Výsledky výzkumného šetření nemusí být zcela hodnověrné. Ne všichni ţáci totiţ museli nutně uvést pravdu. Několik jedincŧ taktéţ nevyplnilo některé z otázek. Výsledky vypovídají pouze o konkrétních ţácích sledovaných tříd. Následující tabulky a grafy uvádí výsledky výzkumného šetření. Otázka č. 1: Pohlaví Ročník

Věk

Chlapci

Dívky

6

11 - 12

16

9

7

12 - 13

7

13

8

13 - 14

17

15

9

14 - 15

18

8

Tabulka č 1. Počet respondentů 20 18 16 14 12 Chlapci

10 8

17

16 13

6 4

9

18

Dívky

15 8

7

2 0 6. Ročník

7. Ročník

8. Ročník

9. Ročník

Graf č. 1. Počet respondentů Otázka č. 2: Co nejraději ve volném čase děláš? U této otázky jsem chtěla zjistit, zda souvisí uţívání marihuany s aktivitami ve volném čase. Proto jsem porovnala výsledky zvlášť u respondentŧ, kteří uvedli, ţe 41

uţívají marihuanu a zvlášť u ostatních. Celkově se jednalo o 23 respondentŧ, z toho bylo 11 chlapcŧ a 12 dívek. U chlapcŧ byly odpovědi poměrně vyrovnané, nejčastěji hrají na počítači, sportují nebo chodí s kamarády ven. U dívek byla nejčastější odpovědí, chození s kamarády ven. Tato odpověď byla celkově nejčastější, ale u ostatních, byla moţnost, chodím s kamarády ven spojena ještě s jinou moţností nebo moţnostmi. U dívek kouřících marihuanu stála většinou sama. Aktivita

chlapci

dívky

hraju hry na počítači

6

0

sportuju

4

3

chodím s kamarády ven

6

10

surfuju na internetu

0

0

čtu knihy

0

2

Jiné koníčky

1

3

Tabulka č. 2. Volnočasové aktivity u žáků užívajících marihuanu 18 16 14 12

10

10 8

dívky

6 4 2

chlapci

3 6

4

6

3 2

0

hraju hry sportuju chodím s surfuju na čtu knihy na počítači kamarády intternetu ven

1 jiné koníčky

Graf č. 2. Volnočasové aktivity u žáků užívajících marihuanu Otázka č. 3: Kouřil/a jsi někdy cigarety? Z celkového počtu 58 chlapcŧ jich 80% jiţ v minulosti kouřilo. U dívek je to 65% z celkového počtu 45. Nejvíce kuřákŧ je v osmém ročníku, je jich celkem 94%. Nejméně pak v šestém ročníku a to celkem 56%. Z celkového počtu 75 kuřáku tvoří 61% chlapci a 39% dívky. Chlapci tedy kouří častěji neţ dívky.

42

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

Ano

9

5

7

5

16

14

14

5

Ne

7

4

0

8

1

1

4

3

Tabulka č. 3. Počet kuřáků cigaret 35 1 1

30 25 4

3

14

7

5

Chlapci Ne

5

8

15 10

dívky Ne

4

20

dívky Ano chlapci Ano

5 5 9

16

14

7

0 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9.ročník

Graf č. 3. Počet kuřáků cigaret Otázka č. 4: V kolika letech, sis poprvé zapálil cigaretu? Na tuto otázku v dotazníku odpovědělo celkem 70 kuřákŧ z celkového počtu 75. Nejčastější odpovědi se jak u chlapcŧ, tak u dívek pohybovali mezi devátým a dvanáctým rokem. V devíti letech to bylo celkem 15% respondentŧ, v deseti letech taktéţ 15% respondentŧ, v jedenácti letech 21% respondentŧ a ve dvanácti letech 17% respondentŧ. Věk

6 let 7 let 8 let 9 let 10 let 11 let 12 let 13 let 14 let 15 let

Chlapci

2

4

2

5

6

9

6

7

1

1

Dívky

1

1

1

6

5

6

6

1

0

0

Celkem

3

5

3

11

11

15

12

8

1

1

Tabulka č. 4. Věk při první vykouřené cigaretě

43

1.42% 1.42%

4.28%

6 let 4.28%

7.14%

11.42%

7 let 8 let

17.14%

15.71%

9 let 10 let 11 let

15.71%

21.42%

12 let 13 let 14 let 15 let

Graf č. 4. Věk při první vykouřené cigaretě v % Otázka č. 5: Pokud kouříš jaké množství? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti, jeţ uvedli, ţe kouří. Přes polovinu respondentŧ odpovědělo, ţe kouří jen výjimečně. Někteří mi přímo do dotazníku napsali poznámku: "pouze jsem to zkoušel" nebo "vykouřil jsem jen jednu cigaretu". Nejvíce respondentŧ, kteří odpověděli, ţe kouří i vícekrát za den bylo v osmém ročníku. Výsledek mě překvapil, čekala jsem vyšší počet kuřákŧ, kouřících denně. 6 ročník

7 ročník

8 ročník

9 ročník

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

chlapci

dívky

Výjimečně

4

4

5

2

8

4

12

5

Několikrát za měsíc

3

0

1

1

1

0

0

0

Několikrát za týden

0

0

0

0

0

1

0

0

Jednou denně

1

0

0

0

0

0

0

0

Několikrát za den

1

1

1

2

7

9

2

0

Tabulka č. 5 Množství kouření cigaret

44

30.66

výjimečně několikrát za měsíc 58.66

8

1.33

několikrát za týden jednou denně

1.33

víckrát za den

Graf č. 5. Množství kouření cigaret v % Otázka č. 6: Jak obtížné by pro tebe bylo sehnat si cigarety? Celkově na tuto otázku odpovědělo 96 z počtu 103 respondentŧ, coţ tvoří 96%. 7 respondentŧ na otázku neodpovědělo. Z výsledkŧ vyplynulo, ţe pro více jak dvě třetiny respondentŧ není problém někde si opatřit cigarety. chlapci dívky nemoţné

8

8

obtíţné

13

7

poměrně snadné

19

7

velmi jednoduché

20

16

Tabulka č. 6. Dosažitelnost cigaret

14.58% 37.11% 20.83%

nemožné obtížné poměrně snadné

26.80%

velmi jednoduché

Graf č. 6. Dosažitelnost cigaret v %

45

Otázka č. 7: Kouří tví kamarádi cigarety? Počet respondentŧ, kteří odpověděli na tuto otázku, bylo 97. Celkem 6 respondentŧ neodpovědělo. U 13 dotazovaných nekouří ţádný kamarád. 52 respondentŧ má jen několik kamarádŧ, jeţ kouří. U 22 respondentŧ kouří téměř všichni jejich kamarádi. 10 dotazovaných má kamarády pouze kuřáky. 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky chlapci dívky Ne

2

1

0

1

0

0

2

7

Jen někteří

10

6

6

9

8

5

4

4

Téměř všichni

4

1

1

1

6

7

1

1

Ano, všichni

0

1

0

1

4

2

1

1

Tabulka č. 7 Kuřáci mezi přáteli 35 30 25 20

6 1 5 1 2

13

2 2

15 16

Ne

15 13

5 0

Téměř všichni Jen někteří

8 10

Ano, všichni

9 3

1

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9.ročník

Graf č. 7Kuřáci mezi přáteli Otázka č. 8: Myslíš si, že cigarety škodí zdraví? Na tuto otázku odpověděli všichni dotazovaní respondenti. Celkem 99 respondentŧ si myslí, ţe kouření škodí zdraví. 4 respondenti si myslí, ţe cigarety neškodí zdraví. Většina respondentŧ tedy ví, ţe cigarety škodí zdraví, i přesto však kouří chlapci

dívky

Ano

56

43

Ne

2

2

Tabulka č. 8 Škodlivost cigaret 46

1.94%

1.94%

Ano chlapci

41.74% 54.36%

Ano dívky Ne chlapci Ne dívky

Graf č. 8 Škodlivost cigaret v % Otázka č. 9: Jak obtížné by pro tebe bylo sehnat si marihuanu? Na tuto otázku odpovědělo 96 respondentŧ. 7 respondentŧ neodpovědělo. 39 uvedlo, ţe je pro ně naprosto nemoţné sehnat si marihuanu. Pro 22 respondentŧ je obtíţné sehnat si marihuanu. Pro 20 respondentŧ je to poměrné snadné. 15 respondentŧ nemá ţádný problém sehnat si marihuanu, je to pro ně velmi jednoduché. Chlapci Dívky Nemoţné

23

16

Obtíţné

14

8

Poměrně snadné

13

7

Velmi jednoduché

8

7

Tabulka č. 9 Dosažitelnost marihuany

15.62% 40.62% 20.83%

Nemožné Obtížné Poměrně snadné

22.91%

Velmi jednoduché

Graf č. 9 Dosažitelnost marihuany 47

Otázka č. 10: Kouřil/a jsi někdy marihuanu? Na tuto otázku odpověděli úplně všichni respondenti. Dohromady80 respondentŧ nemá ţádné zkušenosti s marihuanou. 23 respondentŧ má zkušenost s marihuanou. Jedná se o 11 chlapcŧ a 12 dívek. Nejvíce ţákŧ, jeţ mají zkušenosti s marihuanou, je v osmém ročníku. V tomto ročníku jsou obvyklé kázeňské problémy a zhoršené známky s chování. Obě třídy osmého ročníku mají také zhoršený prŧměr známek. To mŧţe být také jednou z příčin tak vysokého čísla uţívání marihuany. 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Ano

3

1

1

3

5

8

2

0

Ne

13

8

6

10

11

8

16

8

Tabulka č. 11 Počet kuřáků marihuany 35 30 25 Dívky Ne

20

Chlapci Ne 15

Dívky Ano

10

Chlapci Ano

5 0 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Graf č. 11 Počet kuřáků marihuany Otázka č. 11: Pokud jsi někdy kouřil/a marihuanu v kolika letech to bylo? Z celkového počtu 23 respondentŧ, kteří uvedli, ţe mají zkušenosti s marihuanou, jich na otázku v kolika letech ji zkusili poprvé, odpovědělo 22. Nejvíce respondentŧ si poprvé zakouřilo marihuanu ve dvanácti a třinácti letech. Jedna dívenka ze sedmé třídy dokonce uvedla, ţe si poprvé zakouřila marihuanu v šesti letech. Věk

6 let

10 let

11 let

12 let

13 let

Chlapci

0

2

2

2

5

Dívky

1

1

1

6

2

Tabulka č. 11 Věk při prvním užití marihuany 48

4.54% 13.63%

31.81%

6 let 13.63%

10 let 11 let 12 let

36.36%

13 let

Graf č. 11 Věk při prvním užití v % Otázka č. 12: Pokud kouříš marihuanu jak často? Na tuto otázku odpovědělo celkem 22 z 23 respondentŧ, kteří uţívají marihuanu. 3 respondenti kouří marihuanu denně, 6 respondentŧ uţívá marihuanu několikrát týdně. Moţnost jen o víkendu uvedl pouze 1 respondent. Zbylých 12 respondentŧ kouří marihuanu jen výjimečně. Nejvíce častých kuřákŧ marihuany bylo opět v osmém ročníku. 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Denně

0

1

0

0

0

2

0

0

Několikrát týdně

0

0

0

1

0

4

1

0

Jenom o víkendu

0

0

0

0

1

0

0

0

Několikrát za měsíc

0

0

0

0

0

0

0

0

Jen výjimečně

3

0

1

1

4

2

1

0

Tabulka č. 12 Množství užívání marihuany

49

13.63% Denně Několikrát týdně

27.27%

54.54%

Jenom o výkendu Několikrát za měsíc Jen výjimečně 0% 4.54%

Graf č. 12 Množství užívání marihuany v % Otázka č. 13: Kouří tví kamarádi marihuanu? Na tuto otázku odpovědělo celkem 97 respondentŧ, tj. 94% ze všech dotazovaných. 6 respondentŧ na otázku neodpovědělo. Nejvíce kamarádŧ, kteří kouří marihuanu, uvedli ţáci z osmého ročníku. 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Chlapci

Dívky

Ne

9

5

3

7

7

1

9

7

Jenom někteří

4

4

2

3

8

9

10

1

Téměř všichni

0

0

0

0

2

5

0

0

Všichni

0

0

0

1

0

0

0

0

Tabulka č. 13 Konzumenti marihuany mezi přáteli 35 30

7

25 11

20 8 1

15

Téměř všichní

17

Jenom někteří

5

Ne

10 16

14 5

10

8

0 6. třída

7. třída

Všichni

8. třída

Graf č. 13 Konzumenti marihuany mezi přáteli 50

9. třída

Otázka č. 14: Myslíš si, že marihuana škodí zdraví? Na otázku škodlivosti marihuany odpověděli všichni respondenti. 89 respondentŧ si myslí, ţe marihuana škodí zdraví. Těchto 89 respondentŧ tvoří 86,39% z celkového počtu 103 respondentŧ. 14 respondentŧ nepovaţuje marihuanu za škodlivou. Těchto 14 respondentŧ tvoří 13,59% z celkového počtu. Tři čtvrtiny z respondentŧ kouřících marihuanu uvedli, ţe marihuana škodí zdraví. Jedna čtvrtina není přesvědčená o škodlivosti marihuany. Chlapci Dívky Ano

44

45

Ne

13

1

Tabulka č. 14 Škodlivost marihuany

0.97% 12.62% 42.71% Chlapci Ano Dívky Ano 43.68%

Chlapci Ne Dívky Ne

Graf č. 14 Škodlivost marihuany v % Otázka č. 15: Co myslíš, že víc škodí zdraví? Na otázku odpověděli všichni respondenti. Téměř polovina respondentŧ povaţuje marihuanu za škodlivější neţ cigarety. Téměř třetina respondentŧ si myslí, ţe marihuana a cigarety škodí obě stejně. Zbytek coţ je asi jedna pětina dotazovaných povaţuje cigarety za škodlivější. U respondentŧ kouřících marihuanu vyšel výsledek pŧl na pŧl, polovina je pro škodlivost cigaret a druhá pro marihuanu. Na začátku výzkumŧ jsem předpokládala, ţe ţáci budou povaţovat marihuanu za méně škodlivou. I přesto ţe polovina uvedla marihuanu za škodlivější, stále poměrně dost ţákŧ její účinky podceňuje.

51

Chlapci Dívky Cigarety

17

3

Marihuana

24

26

Obě stejně

14

19

Tabulka č. 15 Vyšší škodlivost na zdraví

0

32.03%

19.41%

Cigarety Marihuana 48.54%

Obě stejně

Graf č. 15 Vyšší škodlivost na zdraví v % Otázka č. 16: Kde získáváš informace o drogách? Nejčastěji získávají ţáci informace z médií. Škola se umístila na druhém místě, coţ je pozitivní. Je třeba, aby ţáci měli dostatek informací. Velmi málo ţákŧ zatrhlo moţnost doma, coţ povaţuji za nepříliš pozitivní. V rodinách se málo mluví o drogách, rodiče často ani neví, jak vypadá člověk ovlivněný drogou. Při diskusi s ţáky jsem se ptala, zda by na nich rodiče poznali, jestli jsou pod vlivem drog. Polovina odpověděla ano, polovina ne. Jelikoţ mají rodiče málo informací, jsou potom nemile překvapeni, kdyţ zjistí, ţe jejich dítě uţívá drogy. Myslím, ţe je potřeba aby nejen ve škole ale také doma probíhala určitá protidrogová výchova. Počet respondentŧ Ve škole

41

Doma

8

Od kamarádŧ

23

Od sourozencŧ

2

Z novin, televize, internet

61

Nemám informace

14

Tabulka č. 16 Získávání informací 52

70 60 50 40 61

30 41

20

23

10

8

14

2

0

Počet respondentů

Graf č. 14 Získávání informací Otázka č. 17: Myslíš si, že máš dost informací o drogách? Téměř polovina respondentŧ má prŧměrné informace o drogách. 20% respondentŧ má málo informací o drogách. Myslím, ţe to není příliš pozitivní výsledek. Mladiství by měli mít dostatek informací o drogách, aby věděli, jaké účinky drogy mají, jaké zdravotní rizika mohou drogy zpŧsobit. Počet respondentŧ Ano

34

Prŧměrně

48

Ne

21

Tabulka č. 17 Informovanost

21

34 Ano Průměrně Ne

48

Graf č. 17 Informovanost 53

Otázka č. 18: Máš zkušenost i s jinými drogami? Celkem mají zkušenost s jinými drogami 3 respondenti, z tohoto počtu to jsou 2 dívky a jeden chlapec. Procentuálně to jsou 2,91%. 6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Chlapci Dívky Ano

0

0

0

1

0

1

1

0

Ne

16

9

7

12

17

14

17

8

Tabulka č. 18 Zkušenost s jinými drogami 70 60 50 40 Ano 30

Ne

20 10 0 chlapci

dívky

Graf č. 18 Zkušenost s jinými drogami Otázka č. 19: Pokud máš zkušenost s jinými drogami, s jakými? Na tuto otázku odpověděli pouze respondenti, kteří uvedli, ţe mají zkušenosti s jinými drogami. Jedna dívky uvedla, ţe má zkušenost s kokainem. Druhá dívka uvedla zkušenost s "plynem, papírkem a houbičkami". Chlapec do dotazníku uvedl taktéţ "houbičky". Otázka č. 20: Napiš jaký je nejčastější důvod, proč lidé berou drogy? Většinou se odpovědi na tuto otázku shodovali. Nejvíce respondentŧ povaţuje za nejčastější dŧvod pro braní drog stres, deprese, nebo nějaké problémy jak ve škole, tak v práci, finanční problémy apod. Tyto dŧvody se objevily téměř u poloviny respondentŧ. Druhým nejčastějším dŧvodem byl proţitek a uvolnění. "Lidé se chtějí dostat do stavu." U dalších dŧvodŧ byly výsledky poměrně vyrovnané. Často se objevoval názor "Chtějí to vyzkoušet a potom nemohou přestat". Potom to byli osobní problémy, buď rozchod, nevěra, problémy v rodině, úmrtí. Další početnou skupinou 54

byly odpovědi týkající se kamarádŧ, "berou kamarádi tak i já, chtějí zapadnout" nebo, "chtějí zamachrovat před kamarádama" Lidé také berou drogy z nudy, nebo proto, ţe jsou závislí. Dále uvádím pár názorŧ. "znám chlapce, který začal drogovat, protoţe ho otčím bil a dívku, která chodila do modelingu a z depresí začala drogovat, takţe asi proto, ţe mají deprese ale většina i z nevychovanosti." "Chtějí vypadat před kamarády zajímavě a nebojácně. Mají osobní problémy a myslí si, ţe droga jim pomŧţe na ně zapomenout." "Chtějí vypadat starší, dospělejší, zkusit něco nového, nebo jsou na tom psychicky špatně a chtějí zapomenout na trápení." "Myslí si, ţe mŧţou zamachrovat např., "ááá já jsem měl LSD". A já bych mu řekl a co jako, popravdě jsem nikdy neměl marišku ani nic takového jen cigarety." "Někdy jen pro umělecké nadání, vím jen to, ţe i někteří umělci vyuţívali drogy na umělecké tvoření " "Nestačily cigarety." Otázka č. 21: Jaký je tvůj postoj k užívání marihuany? Víc jak polovina respondentŧ nesouhlasí s uţíváním marihuany. Někteří uváděli, ţe nesouhlasí s kouřením, ale pro zdravotní účely by ji povolili. Zbytek byl pro uţívání, nebo je jim to jedno. Hodně často se objevovala odpověď "kaţdý je zodpovědný sám za sebe, je to kaţdého věc". Často uváděli, ţe je to nezdravé. Následují některé zajímavé názory. "Pro člověka je mnohem více nebezpečný stres, který proţívá kaţdý den. Psychika má velký vliv na tělo. Víc neţ smrt je odstrašující neproţitý ţivot, pokud ten člověk dokáţe mít marihuanu pod kontrolou a nepoškozuje tím okolí.....je to jeho rozhodnutí a my je tudíţ musíme respektovat. " Tento názor mě velmi překvapil, je aţ zaráţející, ţe ţák deváté třídy mŧţe mít tak dospělý názor. "Já si myslím, ţe by to za ţivot aspoň jednou měl zkusit kaţdý. Ne na veřejnosti ale zaţít pocit absolutní spokojenosti a pohody."

55

"Příleţitostné uţívání schvaluji, protoţe tomu stejně nikdo nezabrání a doplatí na to jen ti, kteří ji uţívají." "Tak mě je to celkem jedno, ale měli by se ovládat. Myslím, ţe marihuana neublíţí na zdraví." "Proti návykovým látkám jsem velmi proti. Chci být řidičem z povolání a myslím, ţe by se kaţdý obešel bez návykových látek." "Neschvaluji, myslím, ţe je to hnusné a lidi, kteří berou marihuanu, jsou nenormální." "Myslím si, ţe uţívání marihuany (i jiných drog) je nezdravé, nic neřeší, nepomohou zapomenout na problémy, ale spíše jich mnoho zpŧsobí!" "Mě osobně vadí, kdyţ někoho vidím hulit, ale nevadí mi, ţe to hulí, ale vadí mi potom jak se chovají." "Já marihuanu nekouřím, ale dovolila bych to jen občasně a v určité dávce." "Jsem proti tomu, je to droga, která ovlivňuje realitu a je velmi návyková. Těţko se z toho člověk dostává." "Znám takové lidi, a kdyţ chytí holotropa nejsou moc příjemní. Dovolila bych to jen příleţitostně v určitém mnoţství." "Jsem proti marihuaně!!!! Neschvaluju to!!!! Nikdy bych ji nechtěl uţívat. Je to hnus!!!" "Já osobně neschvaluji kouření marihuany, protoţe se mi to zdá hodně neslušné a pro mě je to známka jenom toho aby byli něčím prostě jako borci "Hele já kouřím mariánu, jsem borec. "Tohle prostě není známka borce ale známka blbosti." "Já bych to aj schválila, aby se mohla pouţívat, kdyţ je to bylina a take návyková látka. Bar kde je to povolené." "Moţná přiměřeně, aby to lidi nelákalo, bych to schválila."

56

7.4 Závěr výzkumného šetření Hypotéza č. 1 se týkala kouření cigaret. Bylo stanoveno, ţe dívky kouří více neţ chlapci. K této hypotéze se vztahovaly otázky č. 3 a 5. Podle výsledkŧ na otázku č. 3 mají více zkušeností s cigaretami chlapci. Procentuálně vyjádřeno je to 70% chlapcŧ a 64% děvčat. Pátá otázka potom vyloučila kuřáky, kteří kouří jen výjimečně. Výsledný počet potom byl 17 chlapcŧ a 14 děvčat. Procentuálně vyjádřeno tvoří chlapci 29% a dívky 31%. Dívky tedy kouří častěji neţ chlapci. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza se týkala uţívání marihuany. Na začátku bylo stanoveno, ţe chlapci mají více zkušeností s kouřením marihuany. Otázky v dotazníku č. 10 a 12 se vztahovaly k druhé hypotéze. Celkem 23 respondentŧ uţilo marihuanu. Z toho bylo jedenáct chlapcŧ a dvanáct dívek. Po procentuálním vyjádření vyšlo, ţe chlapci tvoří 18% a dívky 26% Druhá hypotéza se tedy nepotvrdila. Třetí hypotéza se týkala škodlivosti marihuany a cigaret. K této hypotéze se vztahovala otázka č 15. Na začátku bylo stanoveno, ţe mladiství povaţují cigarety za škodlivější neţ marihuanu. Z výsledkŧ vyplynulo následující; téměř polovina respondentŧ uvedla jako škodlivější marihuanu. Tím se i tato hypotéza nepotvrdila. Poslední hypotéza se týkala informovanosti o drogách. V dotazníku se k této hypotéze vztahovala otázka č. 16. Nejvíce informací ţáci berou z médií, na druhém místě skončila škola a na třetím kamarádí. Nejhŧře dopadla moţnost od sourozencŧ a doma. Hypotéza se tedy potvrdila. Při diskusi v jedné z osmých tříd jsem se ţákŧ ptala, jaký mají názor na uţívání marihuany a co si myslí o její legalizaci. Většina byla proti uţívání, říkali, ţe by to nikdy nechtěli zkusit, zároveň však většina souhlasí s legalizací. Jako hlavní dŧvod legalizace udávali lékařské účely. Podle nich by nevadilo, kdyby si kaţdý doma nějakou tu rostlinku vypěstoval. Ptala jsem se jich také, jestli si nemyslí, ţe by docházelo k zneuţívání. Odpověděli ano, stejně tak jako s cigaretami nebo alkoholem. Dál mě zajímalo, jestli by na nich jejich rodiče poznali, kdyby byli pod vlivem drog. Odpovědi byli tak pŧl na pŧl. Také podle toho jaké mnoţství by uţili. Ţáci byli velmi vstřícní a otevření. Škoda jen, ţe podobná diskuse nebyla umoţněna i v jiných třídách.

57

Závěr Bakalářská práce se týká problematiky uţívání marihuany na základní škole. Práce se skládá ze dvou částí praktické a teoretické. Teoretická část je zaměřena na základní pojmy a poznatky o konopí. Teoretická část popisuje konopí z botanického hlediska, historii jeho uţívání, účinné sloţky, projevy, rizika spojené s uţíváním a zpŧsoby uţívání. Zabývá se také momentální situací z hlediska uţívání a protidrogovou legislativou České republiky. Dŧleţitou kapitolu tvoří prevence uţívání návykových látek, jak ve škole, tak doma. Obsahuje pojmy jako minimální preventivní program, efektivní a neefektivní přístupy a zpŧsoby řešení uţívání návykových látek. V rámci praktické části bylo provedeno výzkumné šetření na druhém stupni vybrané základní školy. Cílem bylo zmapovat situaci uţívání marihuany na této škole. Na začátku byly stanoveny čtyři hypotézy, ze kterých se dvě potvrdily. Šetření probíhalo formou dotazníku. Dotazník se skládal z otázek zaměřených na kouření cigaret marihuany, volnočasových aktivit, škodlivosti kouření a informovanosti. Výsledky výzkumného šetření byly velmi zajímavé, vyplynulo, ţe častěji kouří marihuanu dívky. Tento překvapivý závěr mŧţe být zpŧsoben nedostatkem tzv. kvalitních zájmŧ v místě školy. Děti jsou v dnešní uspěchané době často samy, rodiče na ně nemají čas, a v okolí neexistuje dostatek volnočasových aktivit, obzvláště pro dívky. Pro chlapce sice existuje řada vyţití ve sportu, ovšem ne všichni jsou nadaní nebo ho rádi dělají a tak chodí ven s kamarády a z nudy demolují věci, kouří a berou drogy. Řešením by moţná bylo vybudování nových volnočasových aktivit, které jsou pro ně dost atraktivní. K tomu je potřeba zapojit nejen školu, rodiče ale i vedení města. Podobné zapojení by se mělo týkat i prevence, která je jak vyplynulo nedostatečná. Se stále narŧstajícím trendem uţívání návykových látek, je třeba, pro povolání pedagogického pracovníka umět se v této problematice orientovat, poskytnout informace, případně pomoc.

58

Shrnutí Bakalářská práce s tématem „Marihuana na základní škole“, se snaţí zmapovat problematiku uţívání návykových látek mladistvými, současnou situaci a snaţí se rozšířit obecné povědomí o této problematice. Teoretická část popisuje marihuanu z botanického a historického hlediska, popisuje její projevy, rizika a zpŧsoby uţívání. Zabývá se také protidrogovou legislativou, prevencí a řešením této problematiky. Praktická část zpracovává výsledky výzkumného šetření, které bylo provedeno na vybrané základní škole. Cílem výzkumu bylo zjištění aktuálních zkušeností ţákŧ s marihuanou, a jejich informovanost.

Summary Bachelor thesis with the theme "Marijuana on primary school," is trying to map the problem of adolescent substance use, current situation and to spread awareness on this issue. The theoretical part describes the marijuana from the botanical and historical perspective, describes the symptoms, risks and methods of use. It also deals with drug laws in the prevention and solution of this problem. The practical part presents results of an investigation that was performed in selected primary schools. The research objective was to determine the actual experience of students with marijuana, and their awareness.

59

Použitá literatura

CONRAD Ch. Konopí pro zdraví. Praha: Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7 CSÉMY, L., CHOMINOVÁ, P., SADÍLEK, P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): Výsledky průzkumu v České republice v roce 2007. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009. 171 s. ISBN 978-80-87041-94-9 DUPAL, L. Kniha o marihuaně. Praha: Maťa, 1996. 121 s. ISBN 80-86013-10-3 ENGELANDER, M., LANG, E., LACY, C., CASH, R. Efektivní regulace užívání marihuany. Praha: Úřad vlády České republiky, 2010. 92 s. ISBN 978-80-7440-041-4 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 1. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86735-05-6 KALINA, K. et al. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup 2. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6 HAJNÝ, M. O rodičích dětech a drogách. Praha: Grada, 2001. 133 s. ISBN 80-2470135-9 KING, J. Cannabible. Praha: Levné knihy, 2008. 127 s. ISBN 978-80-7309-606-9 MC GRATH, Y. et al. Prevence užívání drog mezi mladými lidmi: Přehled dostupných informací Nové výzkumné poznatky. Praha: Úřad vlády České republiky. 2007. 72 s. ISBN 978-80-87041-16-1 MR. JOSÉ. Jak pěstovat „Indoor“. Česko: Jos. Krejčík, 2011. 341 s. ISBN 978-80-2548409-8 NECHANSKÁ, B., MORAVČÍK, V., ŠŤASTNÁ, L., BROŢOVÁ, J. Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od roku 1959. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. 244 s. ISBN 978-80-7440-048-3 NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. Praha: Portál, 1994. 125 s. ISBN 80-7178-023-5 NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. 157 s. ISBN 80-7178515-6 60

NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách: příručka pro pedagogy. Praha: Sportpropag, 1996. 156 s. ONDREJKOVIČ,

P.

Protidrogová

výchova.

Bratislava:

Veda,

vydavateľstvo

Slovenskej akadémie vied, 1999. 356 s. ISBN 80-224-0553-1 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2008. 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8 RICHTER, J., GALLÁ, M. Jak ve škole vytvořit zdravější prostředí: příručka o efektivní školní protidrogové prevenci. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005 156 s. ISBN 80-86734-38-2 ROBINSON, R. Velká kniha o konopí. Praha: Volvox Globator, 2004. 281 s. ISBN 807207-532-2 RUMAN, M. Konopí: staronový přítel člověka. Chvaleč: Konopa, 2008. 31 s. ISBN 978-80-254-1825-3 SHAPIRO, S. Alkohol a jiné drogy. New York: Soros Foundations, 1997. VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. Brno: Centrum primární protidrogové prevence při Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, 1997. 15 s. ZIMMEROVÁ, L., MORGAN, P. J. Marihuana Mýty a fakta. Praha: Volvox Globator, 2003. 242 s. ISBN 80-7207-463-6 Pedagogové proti drogám Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 1999. Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2012 [online].

25.

1.

2011

[cit.

2011-11-10].

dostupný

na World

Wide

Web:



61

Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních , č.j.: 20 006/2007-51 [online]. 8. 11. 2007 2011 [cit. 2012-02-20] dostupný na World Wide Web: < http://www.msmt.cz/socialniprogramy/metodicky-pokyn-k-primarni-prevenci-socialne-patologickych-jevu-u-deti-amladeze-ve-skolach-a-skolskych-zarizenich-nabyva-ucinnosti-dnem-zverejneni-vevestniku-msmt-cr-sesit-11-2007> Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 [online]. 26. 7. 2011 [cit. 2011-11-10]. dostupný na World Wide Web: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. „Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.“ [online]. 12. 10. 2001 [cit. 2012-01-17]. Dostupný

na World

Wide

Web:


preventivni-program-pro-ms-zs-skolska-zarizeni> Výroční zpráva za rok 2010: stav drogové problematiky v Evropě [online]. 8. 9. 2011 [cit. 2011-11-10]. dostupný na World Wide Web: http://www.emcdda.europa.eu/publications/searchresults?action=list&type=PUBLICAT IONS&SERIES_PUB=w36. ISBN 978-92-9168-427-4 40/2009 Sb. Trestní zákoník [online]. [cit. 2011-11-09]. dostupný na World Wide Web: 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách [online]. [cit. 2011-11-09]. dostupný na World Wide Web: 200/1990 Sb. Zákon o přestupcích [online]. [cit. 2012-1-31]. dostupný na World Wide Web: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place> 379/2005 Sb. Zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky alkoholem a jinými návykovými látkami [online]. [cit. 2011-11-09]. dostupný na World Wide Web: < http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place> 455/2009Sb. Nařízení, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé ve smyslu trestního zákoníku [online]. [cit.

62

2011-11-09].

dostupný

na World

Wide

Web:

467/2009 Sb. Stanovení látek považovaných za jedy a určení malého množství [online]. [cit. 2011-11-09]. dostupný na World Wide Web: Encyklopedie psychotropních rostlin [online]. [cit. 2011-10-13]. dostupný na World Wide Web: Grower fórum [online]. [cit. 2012-02-19]. dostupný na World Wide

63

Web:

Přílohy Příloha č. 1 Dotazník

64