MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Nástin první pomoci se sondou do znalostí studentů Pedagogické fakulty MU Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí práce: doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

Autor práce: Flek Josef

Bibliografický záznam FLEK Josef, Nástin první pomoci se sondou do znalostí studentů Pedagogické fakulty MU: Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2013, 62 l, 3 příl., vedoucí práce doc. MUDr. Petr Kachlík, Ph.D..

Anotace Bakalářská práce „Nástin první pomoci se sondou do znalostí studentů Pedagogické fakulty MU“ obsahuje teoretický a praktický úsek. V teoretické části práce jsou popsány základní důleţité zásady první pomoci. Výzkum se týká reakce dotazovaných o znalosti první pomoci u vzorku studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zásadním přínosem této práce je vysvětlení, praktického provádění první pomoci a prozkoumání úrovně znalostí této problematiky na Pedagogické fakultě MU. Autor se pokusí vypsat důleţité aspekty daného tématu, jako historii urgentní medicíny, trestní odpovědnost za neposkytnutí první pomoci, kardiopulmonální resuscitaci, zachování ţivotních funkcí, rychlá hospitalizace, lexikon farmakologie, modelové situace aj. Ve druhé části vytvořená sonda poukazuje na kvalitu znalostí urgentní medicíny mezi studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Bakalářská práce můţe slouţit jako studijní materiál s údaji o zásahu při záchraně zdraví a ţivota poškozených.

Klíčová slova První pomoc, urgentní medicína, lékařská terminologie, záchranná sluţba, základní ţivotní funkce, modelové situace, trestní odpovědnost, bezpečnost.

Annotation Thesis "Outline of first aid probe into the knowledge Faculty of Education" contains theoretical and practical section. The theoretical part describes the basic principles essential first aid. Research on the response of the respondents knowledge of first aid for a sample of students of the Pedagogical Faculty of Masaryk University. A major contribution of this work is to explain a practical implementation of first aid and explore the level of knowledge of the issue at the Faculty of Education. The author attempts to list the important aspects of the topic, such as history of emergency medicine, criminal liability for failure to provide first aid, cardiopulmonary resuscitation, maintenance of vital functions, rapid hospitalization lexicon pharmacology, model situations, etc. In the second part formed investigation highlights the quality of knowledge among emergency medicine students of the Pedagogical Faculty of Masaryk University. Bachelor thesis can serve as study material showing the action in saving the life and health of the victims.

Keywords First aid, emergency medicine, medical terminology, emergency services, basic life functions, model situations, basic criminal responsibility, and safety.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V Brně dne 20. 3. 2013

Josef Flek

…………………..

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval panu doc. MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D. za odborné vedení, důleţité rady a přínosné konzultace. V krátkosti bych také vyjádřil dík všem respondentů Pedagogické fakulty MU za vyplnění dotazníku praktické části bakalářské práce a paní PhDr. Mgr. Jitce Reissmannové, Ph.D. za cenné rady a sekundární konzultaci.

6

Motto „Existují jen dva dny v roce, kdy nemůžeme vůbec nic udělat. Jeden se nazývá Včera a druhy Zítra. Dnešek je tím správným dnem milovat a především žít.“ (Dalajláma)

7

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................. 7 1

NÁSTIN PRVNÍ POMOCI ............................................................................................................. 8 1.1 1.2 1.3 1.4

2

HISTORIE PRVNÍ POMOCI ........................................................................................................ 20 2.1 2.2 2.3

3

ROZDĚLENÍ PRVNÍ POMOCI ........................................................................................................ 9 ZÁSADY PRVNÍ POMOCI .......................................................................................................... 10 HLAVNÍ CÍLE PRVNÍ POMOCI .................................................................................................... 11 ZÁKLADY PRO ZACHOVÁNÍ ŽIVOTA A BEZPEČÍ ............................................................................... 12

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ HISTORICKÁ FAKTA ........................................................................................... 20 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR .................................................................. 22 MINIMUM K TRESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA NEPOSKYTNUTÍ PRVNÍ POMOCI ................................. 23

NÁSTIN PRVNÍ POMOCI SE SONDOU DO ZNALOSTÍ STUDENTŮ PEDAGOGICKÉ FAKULTY MU 25 3.1 3.2 3.3 3.4

METODICKÉ POZNÁMKY ......................................................................................................... 25 PREZENTACE VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ........................................................................ 28 ANALÝZA HYPOTÉZ ................................................................................................................ 53 SHRNUTÍ VÝZKUMNÉ ČÁSTI...................................................................................................... 56

ZÁVĚR .............................................................................................................................................. 58 SHRNUTÍ........................................................................................................................................... 59 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................................. 62

6

Úvod Úvodem bych rád popsal, proč jsem si zvolil dané téma. K jeho výběru mě vedla zajímavost této problematiky. Publikací k tématu PP je bezesporu nespočetné mnoţství,

bohuţel ne všechny jsou kvalitně zpracované a jen některé z nich mne opravdu zaujaly. Také je důleţité poukázat na krásu a rozmanitost lékařských oborů a pozastavit se nad tím, jak je lidské tělo ve své dokonalosti zranitelné. Bakalářská práce obsahuje dvě základní části, kde první je teoretický nástin první pomoci. Pokusíme se jednoduše vystihnout nejdůleţitější věci PP 1, která hraje pro člověka zásadní roli. Jedná se přece o moţnost odvrátit smrt nebo trvalé následky po úrazu. Počátky první pomoci jsou popsány v úvodní části práce. Další kapitoly teoretického oddílu jsou směřovány na popis PP jako takové. Důleţitost v bakalářské práci přikládáme také trestně právní odpovědnosti za neposkytnutí první pomoci. Jednoduše a přehledně sepsané úkony poskytování zdravotnické péče jsou doloţeny v příloze. V praktické části bychom rádi poukázali na nedostatečné proškolení budoucích pedagogů v dané tématice. Vlastní výzkum je dále srovnán s dosavadním výzkumem prováděným na PdF MU2. Bakalářská práce je určena všem, kdo jeví aktivní snahu o poskytování první pomoci. Autor doufá, ţe zde přehledně sepsané poznatky budou nápomocny při jakémkoli akutním řešení stavů, vyţadujících rychlý zásah. Práce by měla slouţit ke studijním záměrům či k dalším výzkumným a srovnávacím účelům.

1 2

První pomoc Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

7

1

Nástin první pomoci

První pomoc je poskytování počáteční péče postiţenému především od laika. Řešení akutních stavů v první linii někdy doslova znamená hru mezi ţivotem a smrtí. První reakce na náhle vzniklou situaci je nejdůleţitější, a tudíţ je potřebná kvalitní příprava, osvojení specifických a individuálních moţností řešení. „První pomocí rozumíme neodkladnou pomoc člověku v nouzi na místě, kde jeho postižení vzniklo.“ (Beránková M., a kol., 2002, s. 11) Některé jedince lidské tělo a vše kolem děsí. Nejvíce se obávají nákazy a moţného ublíţení sobě nebo někomu jinému. Tento strach se nevyhne nikomu, ať profesionál či laik, kaţdý se obává. Je důleţité se přes tuto hrůzu a paniku přenést a zachovat se tak, jak bude v danou chvíli zapotřebí. Důleţitou částí PP je zdravý rozum a pud sebezáchovy. Základní principy, jako například aplikace lepicí pásky, dezinfekce rány nebo pouţití přímého tlaku na krvácení jsou často pasivně získané dovednosti prostřednictvím ţivotních zkušeností. Nicméně, aby laik zajistil účinnou první pomoc, vyţaduje tato intervence výuku a praktickou přípravu. To platí zejména v případech, kdy se vzniklá situace vztahuje k potenciálně smrtelným úrazům, kde je potřebná kardiopulmonální resuscitace (KPR)3, přičemţ tyto postupy mohou být invazivní a nesou s sebou riziko dalšího poranění pacienta a poskytovatele. (Bydţovský J., 2008) „Poskytování pomoci člověku v ohrožení nebo v tísni je v podvědomí lidí odedávna projevem kladných mezilidských vztahů. Od dob, kdy byl v kulturní společnosti lidský život zařazen mezi hodnoty nejvyšší, je považováno poskytnutí pomoci člověku v tísni za samozřejmou morální povinnost svědků postižení, a to jak při výskytu jednotlivých případů, tak i při jejich hromadném výskytu.“ (Pokorný J., 2010, s. 1)

3

Kardiopulmonální resuscitace

8

1.1

Rozdělení první pomoci

První pomoc je velice rozmanitým oborem a pro její pochopení je nejdůleţitější ji rozčlenit na určité skupiny. Pro dobrou komunikaci a dokonalé ošetření je důleţitá souhra mezi účastníky specifických oddílů. Technická první pomoc (TPP)

Jedná se o zneškodnění primární příčiny působící negativně na zdraví. Do TPP se také řadí odstranění poruchy zdraví, které zhoršují stav postiţeného jedince. Příkladem technické první pomoci je odstranění spadeného stromu z auta, pomoc při zasypání lavinou, vyproštění postiţeného u automobilové nehody, transport zraněného vrtulníkem aj. (Zeman M., 1988) „Odstranění příčiny úrazu – svépomocí nebo Hasičským záchranným sborem (HZS), Horskou službou (HS), Vodní záchrannou službou (VZS)“ (Bydţovský J., 2008, s. 30) Zdravotnická první pomoc



Laická první pomoc (LPP)

Nejčastěji pouţívaná forma pomoci při poskytování ošetření. Laik je osoba bez zdravotnického vzdělání. Kaţdý člověk je povinen poskytnout dostatečné ošetření improvizovanými prostředky. Jedná se především o zavolání záchranné zdravotnické sluţby a poskytnutí základní peče pro udrţení ţivota a bezpečí neţ dorazí odborná pomoc. (Bydţovský J., 2008) 

Odborná první pomoc (OPP)

Rozdíl mezi LPP a OPP je v úrovni poskytované péče. Nejčastěji je poskytována zdravotnickou záchrannou sluţbou (ZZS). Do odborné první pomoci se řadí výkony prováděné zdravotnickým personálem, který pomocí specializovaných a diagnostických přístrojů určí další postup k postupné rehabilitaci. (Stelzer J., Chytilová L., 2007)

9

1.2

Zásady první pomoci

Pro usnadněnou komunikaci s nemocným sestavil autor tabulku „osmi pravidel“. Zásady

Reakce v praxi

1. Představit se

slušné zdvořilostní jednání, klidné a zřetelné slovo

2. Spolupracovat

mluvit o léčbě, získat ke spolupráci

3. Vysvětlit

eliminace rušivých vlivů, vizuální kontakt

4. Neukvapovat se

nebrat naději, omezeně informovat, bez spekulací

5. Respektovat

důvěrnost informací, respektování nemocného

6. Bez agrese

ignorace okolí, soustředit se na problém

7. Neublížit

primum non nocere! (především neublíţit)

8. Trpělivost

projevit zájem důstojné a empatické chování

Tab.:1 zásady první pomoci (Bydţovský J., 2008)

Nejdůleţitějším pravidlem je vyšetření téměř všemi smysly. Pohledem provádíme pozorování barvy kůţe, znečištění, velikost zornice, druh poškození aj. Dalším smyslem plnící neodmyslitelnou součást vyšetření je hmat, kde prohmatáním zjišťujeme bolestivost. V neposlední řadě posuzujeme naléhavost případu poslechem (dýchaní, pískot, pocity postiţeného aj.) a čichem (zápach z dechu usnadňuje například detekci diabetického4 záchvatu). (Bydţovský J., 2008) „Při poskytování první pomoci může být důležité znát podrobnosti o zdravotním stavu postiženého, tzv. anamnézu. Její odběr zahrnuje dotazy na: Nynější obtíže či onemocnění – popis aktuálních obtíží, okolnosti jejich vzniku a vývoj.“ (Bydţovský J., 2011, s. 14)

4

Cukrovka

10

1.3

Hlavní cíle první pomoci

Hlavní cíle první pomoci lze shrnout do tří hlavních bodů (ZPZ) 5: 1.

Zachovat ţivot - Prvořadým cílem první pomoci je zachraňovat ţivoty. (Z)

2.

Podporovat obnovu – PP v některých případech zahrnuje dokončení léčby, například v případě uplatnění náplast na malou ránu. (P)

3.

Zabránit dalšímu poškození – Zabránit zhoršení stavu je poslední fází v poskytování první pomoci. (Z) (Stelzer J., Chytilová L., 2007)

„Cílem první pomoci je poskytnout pomoc postiženému tak, aby další následky pro raněného i pro naši společnost byly co nejmenší. Důležité je, aby nedošlo k poškození, ale ani k vážným následkům po poskytnutí první pomoci, ale k co nejrychlejšímu uzdravení postiženého člověka“ (Kelnarová J., a kol., 2007, s. 10)

Jednej rychle, ale postupuj pomalu (MUDr. Karel Štěpánek)

Obr. 1: Podpora ţivota (Autor, 2013)

5

Zachovat, podporovat, zabránit

11

1.4

Základy pro zachování života a bezpečí

Pro lepší představu bude v další podkapitole popsán základ pro kvalitní ošetření postiţeného. Jedná se o tzv. „pyramidu první pomoci“, které osvětluje nejdůleţitější body první pomoci. Týkají se bezpečnosti, kontroly situace, integrovaného záchranného systému a v neposlední řadě kardiopulmonální resuscitace.

záchrana

smrt

ZAVOLAT POMOC

ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ FUNKCE

ROZHLÉDNOUT SE

BEZPEČNOST

Obr. 2: Pyramida urgentní pomoci (Autor, 2013)

Kaţdý z těchto správně provedených kroků poskytovatele PP posune k záchraně postiţeného.

12

ROZHLÉDNOUT SE

Obr. 3: Rozhlédnutí (Autor, 2013)

„V první linii se hodnotí akutní stav pacienta podle prvních základních a někdy i neúplných informací. Ty postačují k tomu, aby se dal stav zařadit do jedné z jednotných pojmových kategorií. To má význam nejen medicínský. Zařazení slouží i pro informaci rodiny a má medicínsko-právní důležitost.“ (Drábková J., 1997, s. 22) Je třeba: 

Zjistit co se stalo,



zhodnotit situaci a rozmyslet si postup,



rozmyslet a naplánovat,



zjistit počet zraněných,



dostupný materiál pro první pomoc.

(Štěpánek K., 2009). „V první linii učiní pozorný a zkušený lékař přibližně 85% kauzálních diagnóz správně, a to jen na základě anamnézy, zhodnocení prostředí, úrazového mechanismu, fyzikálního vyšetření a pouze několika doplňujících přístrojových nebo testovacích údajů. Zůstatek 15 % si vyžaduje doplňující diferenciálně diagnostická vyšetření až v nemocnici.“ (Drábková J., 1997, s. 16)

13

Bezpečnost

Obr. 4: Bezpečnost (Autor, 2013)

„První krok může zachránit nejvíce životů – tím, že nedojde k dalšímu úmrtí. Bezpečnost především. To však neznamená objet havárii a nezastavit.“ (Štěpánek K., 2009, s. 8) Dopravní nehoda Při dopravní nehodě je důleţité zastavit v dostatečné vzdálenosti. V první řadě si musíme navleknout reflexní vestu pro vlastní bezpečnost. Další krok spočívá ve vypnutí zapalování, zatáhnutí ruční brzdy a celkové zhodnocení situace. Vlastní úsudek a přehlednost o ději zvyšuje šanci na záchranu postiţeného a sniţuje riziko pro zachránce. Raněného nevyprošťujeme, pokud projevuje známky ţivota a není na ţivotě přímo ohroţen. (Pokorný J., 2010) Krvácení U krvácení je zásadní ochrana před přímým kontaktem s pokoţkou a očima. Dodrţením tohoto pravidla se omezí moţná infekce. Je důleţité vyuţít ochranné pomůcky, které jsou k dispozici. (rukavice, resuscitační roušku, brýle aj.). (Pokorný J., 2010) Otrava plynem Pokud dojde k otravě plynem, nesmíme zapomenout uzavřít přívod plynu a zajistit dostatečný přísun kyslíku. (Pokorný J., 2010) „ Bezpečnost pro zachránce, bezpečnost pro postiženého i jejich okolí je vždy na prvním místě!“ (Kubíková Z., 2008, s. 13) 14

ZAVOLAT POMOC

Obr. 5: Zavolat pomoc (Autor, 2013)

Bezplatnou linku 155 pouţijte k přivolání záchranné sluţby vţdy, pokud došlo k váţné poruše zdraví či přímému ohroţení lidského ţivota. (Beránková M., a kol., 2002) Bezplatná linka 112 je obsluhována Hasičským záchranným sborem a ohlašovatel odtud musí být přepojen na linku 155, coţ představuje vţdy jisté zdrţení. (Beránková M., a kol., 2002) Co se stalo? Pravidlem při ohlášení újmy je dostatečně informovat záchranné sloţky. Oznámíme o jaký druh nehody se jedná (autonehoda, otrava plynem, alkoholem, houbami, léky, tonutí, popáleniny, infarkt aj.). Sdělíme dispečerovi kolik zraněných se nachází na místě nehody. Popíšeme poranění a jejich příznaky. Pokud nastane situace, kdy není terén přístupný, ohlásíme předem (sesuv kamení, vítr, mlha, viditelnost, lavina aj.). (Štěpánek K., 2009) Kde se to stalo? Nesmíme opomenout nahlásit, o jakou lokalitu se jedná. Nejdříve zmíníme město, dále ulici a nepřehlédnutelný orientační bod. Pokusíme se upozornit přijíţdějící záchrannou sluţbu. (Zeman M., 1998)

15

ZÁKLADNÍ ŽIVOTNÍ FUNKCE

Obr. 6: Ţivotní funkce (Autor, 2013)

PPP- Prohlíţej…Poslouchej…Prohmatej… Reakce 

Je oběť při vědomí?



Jemně se dotýkat a mluvit s postiţenými, jako kdyţ se snaţíme někoho probudit.



Oslovení,



jemné zatřesení,



štípnutí,



sledovat reakci,



není odezva (PP).

Dýchání 

Snaţíme se zachytit známky dýchání;



pří nádechu se oběti zvedá hrudník;



přiloţíme prsty na ústa;



pomocí zrcátka, které se při aktivním dýchání orosí;



odstranění vyvolávající příčiny, otevření dýchacích cest;



opatrně nakloníme hlavu, otevřeme ústa a podívejme se dovnitř;



pokud ústa obsahují nějaké nečistoty (např. ţvýkací guma, falešné zuby, zvratky) velmi rychle odstraníme, abychom zabránili vdechnutí;



pokud postiţený nedýchá, zahájíme KPR;



lapavé dechy nestačí.

(Štěpánek K., 2009)

16

KaPR (Kardiopulmonální resuscitace) „Resuscitace je poskytována postiženému na místě vzniku náhlé, života ohrožující příhody, kdy jsou vážně ohroženy životně důležité funkce. Poskytnout ji jsou povinni všichni občané bez jakéhokoliv vybavení a pomůcek“ (Beránková M., a kol., 2002, s. 53) Srdeční stlačení 

Poloţte dlaň jedné ruky na střed hrudní kosti (spojnici bradavek) ;



poloţte druhou ruku na horní části první ruky;



zatlačte pevně a hladce (komprese6 aţ 1/3 na hrudi hloubky) 30 krát;



poměr 30 stlačení hrudníku následují 2 vdechy, je stejné, ať se KPR provádí; samostatně nebo s pomocí druhé osoby



usilovat o kompresní výši 100 za minutu

Předsunutí dolní čelisti trojhmatem (ZOB) : 

Záklon hlavy



Otevřít ústa



Brada ven Obr. 7: ZOB (autor, 2013)

Dýchání z úst do úst 

Pokud poraněný nedýchá normálně, ujistěte se, ţe postiţený leţí na zádech na pevné podloţce;



otevřeme dýchací cesty nakloněním hlavy zad a zdviháním jejich brady;



zavřeme nozdry prstem a palcem;



do úst vdechneme dva nádechy, ujistíme se, ţe neexistuje ţádný únik vzduchu a hrudníku stoupá a klesá.

6

Stlačení

17

Dítě ve věku 1-8 let 

Pouţijeme 5 počátečních vdechů;



pouţijeme dlaň jedné ruky pouze kompresí, stlačením 1/3 na hrudi hloubky;



postupujme podle základních kroků pro provádění KPR popsaných výše.

Pokračovat KPR, opakování cyklu 30 kompresí a 2 vdechy, neţ dorazí odborná pomoc. (Pokorný J., 2010) Děti (do 12 měsíců věku) 

Poloţíme dítě na záda. Provádíme dýchání z úst do úst tím, ţe pokryjeme kojenci nos a ústa svými ústy - nezapomeneme pouţít jen malý dech;



masáţ srdce provádíme dvěma prsty jedné ruky, asi 1/3 hloubky hrudníku;



pouţijeme 5 počátečních vdechů;



poměr stlačení a vdechu činí 3:1;



usilovat o kompresní výši 100 za minutu;

Pokračovat KPR, opakování cyklu 3 kompresí a 1 vdechy, neţ dorazí odborná pomoc. (Pokorný J., 2010) Nejčastěji vzniklé akutní stavy Autorem sepsaný přehled nejčastěji vzniklých situací bude podrobněji rozepsán v příloze. Zvolené úrazové situace patří mezi nejčastější stavy, které ohroţují zdraví, nebo dokonce ţivot. Jedná se o jednoduchý a srozumitelný popis s příčinnou, následkem a rychlým zásahem.

Závažný

Krvácení, otrava, podchlazení, popáleniny, tonutí,

stav

poranění hlavy, cukrovka, šok, aspirace, astmatický záchvat, plicní embolie, epilepsie, infarkt myokardu, alergie, úraz el. proudem, zlomeniny, poranění páteře.

Menší

Zlomený nos s krvácením, cizí těleso v oku, podvrtnutí

úrazy

kotníku, vymknutí ramene, vytáhnutí klíštěte, mdloby z přehřátí, silné průjmy.

Tab. 2 Akutní stavy (Beránková M., a kol.,2013)

18

„Počet smrtelných úrazů je možné považovat za alarmující. Smrt by mnohdy nenastala, kdyby někdo z přítomných poskytl postiženému rychlou a správnou první pomoc.“ (Stelzer J., Chytilová L., 2007, s. 9)

19

2

Historie první pomoci

První pomoc je u akutních změn poškozující zdraví člověka základním pilířem ţivota zachraňující stav. Pro lepší pochopení a seznámení s touto zajímavou problematikou je potřeba poznat její minulost, pouţívat ji v přítomnu a zdokonalovat do budoucna.

2.1

Nejdůležitější historická fakta

Od nejstarších dob, byl ţivot spojován s teplem. Lidé ve snaze navrátit ţivot a zdraví vyuţívali někdy aţ absurdní suroviny, jako byly hořící výkaly, horký popel, zvířecí teplá moč, horká voda. Bible a její starý zákon zmiňuje moţnost dnešní resuscitace i s moţnou masáţí hrudníku: „Porodní bába Puah přiložila svá ústa k ústům dítěte, a to se rozplakalo…“ (Ex 1:15-17); podobný záznam poukazuje na čin o proroku Eliesovi: „… a on vstal, sklonil se nad dítětem, dal svá ústa k jeho ústům a své oči k jeho očím a své ruce k jeho rukám, napnul se nad ním a tělo dítěte se zahřálo…“ (1Kr 17:17-24). V 16. století se švýcarský buřič, alchymista, fyzik a lékař Paracelsus pokoušel podle arabských spisů oţivovat mrtvé jedince pomocí dmýchacích měchů vháněním horkého vzduchu a kouře. Kolem roku 1543 známý anatom Andreas Vesalius dokázal zhola nemoţné, kdyţ provedl resuscitaci asfyktických 7 psů dmýchacími měchy s předpokládanou tracheální intubací. Skot William Tossach, který byl vystudovaným chirurgem, v roce 1732 zaznamenal svoji resuscitaci při nehodě ve vytěţeném dole, kde prováděl resuscitační techniku na klinicky mrtvém horníku. U postiţeného nebyl nalezen pulz, dále domněnku smrti podporovala nepřítomnost dýchání a chladná kůţe. William Tossach stiskl nos s následným prováděním umělého dýchání z úst do úst přivedl klinicky mrtvého horníka zpět k ţivotu. „Za hodinu nebo déle byl docela dobře zpět při smyslech a mohl se napít.“ (1732 sec cit, Bydţovský J., 2008, s. 9)

7

Nedostatečné dýchání

20

Dutch Socienty for Recovered and Drowned Persons (Holandská společnost pro uzdravení tonoucích), zaloţená v srpnu roku 1767, prováděla během svého působení pro veřejnost zcela nepochopitelnou resuscitaci (stlačování hrudníku, umělé dýchání, zajištěním přísunu tepla a třením). Navzdory netradičním metodám, jako bylo vykuřování konečníku, uloţení postiţeného na běţícího koně nebo válení postiţeného po sudu za účelem uvolnění hrudníku, zachránila tato holandská společnost během 4 roků 150 ţivotů. Peter Christian Abildgaard roku 1775 předvedl usmrcení slepice elektrickým výbojem, kterým ji posléze přivedl nazpět k ţivotu. Urgentní medicína a její základní kámen resuscitace nezaţívala jen období pokroku, ale také dobu temna a útlumu. Církev, která měla vysoké postavení, povaţovala smrt za definitivní. Snaha navrátit jedince zpět do pozemského ţivota byla povaţována za konání proti bohu a tudíţ nepřípustná. Charles Kite trefně podotknul: „hniloba není definitivní známkou smrti, může být známkou pokročilých kurdějí.“ (sec cit, Bydţovský J., 2008, s. 12) Zásadním problémem byl strach ze sociálních dopadů na zkoumání zesnulých pomocí pitev. Nepřehlédnutelným faktem byla špatná schopnost určování a konstatovaní smrti. To vedlo na začátku 18 století k panické hrůze z pohřbívání za ţiva. Společnosti, které se zabývaly výrobou rakví, připevňovaly do interiéru důmyslné zařízení, kterým chtěly předejít předčasnému pohřbívání. Aplikace záchranné sluţby byla poprvé pouţita armádou USA roku 1865. Roku 1931 Albert Hyman vynalezl první kardiostimulátor8 s hrudní sondou, který byl napájený dynamem s rotační klikou. Peter Safar a James Elam, kteří v roce 1956 prováděli experimenty s umělým dýcháním, poukázali na nedostatečnost ručních způsobů. Zdokonalili umělé dýchání z úst do úst, kde propagovali účinnost záklonu hlavy se stlačením nosu. Roku 1974 vytvořilo Československo síť center zdravotnické záchranné sluţby. (Bydţovský J., 2008)

8

Přístroj na léčení poruch srdečního rytmu

21

2.2 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Jedná se o státní organizační sloţku, kde zřizovatelem je stanoveno Ministerstvo zdravotnictví. Ústav je součástí státní statistické sluţby. Základním účelem a předmětem činnosti Ústavu je řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (dále jen "NZIS 9") včetně činností souvisejících s rozvojem a zdokonalováním NZIS, určeného ke sběru a zpracování zdravotnických informací, k vedení národních zdravotních registrů, k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany osobních dat občanů (zákon 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů) a k vyuţití informací v rámci zdravotnického výzkumu. Spolupracuje s orgány státní statistické sluţby, především s Českým statistickým úřadem, zajišťuje vazby mezi NZIS a jednotlivými zdravotnickými zařízeními a spolupracuje s provozovateli informačních systémů jiných organizací v resortu i mimo něj. Ústav spolupracuje s asociacemi nemocnic, sdruţeními lékařů, odbornými lékařskými společnostmi, zdravotními pojišťovnami a dalšími organizacemi zejména na zpřesňování obsahu NZIS a vyuţití sbíraných dat. ÚZIS ČR, [online], 2012 „Koncem roku 2011 bylo v České republice evidováno 28 450 zdravotnických zařízení (o 382 více než v roce 2010), z toho 20 121 samostatných ordinací (oproti roku 2010 nárůst o 236 zařízení,) 225 zařízení bylo státních - zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a ostatní centrální orgány, 28 225 zařízení bylo nestátních (zřizovatel kraj - 155 zařízení, zřizovatel město, obec - 170, zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba - 27 900).“ ÚZIS ČR, [online], 2012 „K 31. 12. 2012 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 58 832 lůžek (v tom 49 181 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 460 lůžek pro následnou péči a 2 191 lůžek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek pokračoval i v roce 2012. Oproti roku 2011 došlo u nemocnic k poklesu o 1 504 lůžek, tj. o 2,6 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 6,9 dne, oproti roku 2011 tak došlo ke snížení o 0,3 dne.“ ÚZIS ČR, [online], 2013

9

Národní zdravotnický informační systém

22

2.3

Minimum k trestněprávní odpovědnosti za neposkytnutí první

pomoci S určitým druhem vědomostí je nutností i povinnost. Kaţdé vědomé zanedbání první pomoci je nepřípustné a postihnutelné trestním zákoníkem. „Poskytnout první pomoc postiženému je morální povinností každého člověka. Trestní zákon České republiky ukládá všem lidem povinnost poskytnout první pomoc člověku v nesnázích. Zdravotníci na základě své zdravotnické profese jsou povinni poskytnout první pomoc, jinak budou potrestáni odnětím svobody dvojnásobně než ostatní lidé a zákazem činnosti až na jeden rok. Přísný je i trestní zákon pro řidiče dopravních prostředků, kdy za neposkytnutí první pomoci postiženému po dopravní nehodě, na které se podílel, hrozí odnětí svobody až na tři roky nebo zákaz činnosti.“ (Kelnarová J., a kol., 2007, s. 10) Zákon Národního shromáždění č. 140/1961 Sb., Trestní zákon

§ 207

(1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky váţné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak můţe učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky váţné poruchy zdraví, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo zákazem činnosti. EAgri, [online], 2011 Zákon Národního shromáždění č. 140/1961 Sb., Trestní zákon

§ 208

Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níţ měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak můţe učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti. EAgri, [online], 2011 Zákon Národního shromáždění č. 140/1961 Sb., Trestní zákon

§ 223

Kdo jinému z nedbalosti ublíţí na zdraví tím, ţe poruší důleţitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloţenou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok nebo zákazem činnosti. EAgri, [online], 2011 23

Zákon Národního shromáždění č. 140/1961 Sb., Trestní zákon

§ 224

(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těţkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, ţe porušil důleţitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloţenou mu podle zákona. (3) Kdo z nedbalosti způsobí těţkou újmu na zdraví nebo smrt více osob proto, ţe hrubě porušil předpisy o ochraně ţivotního prostředí nebo předpisy o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta aţ deset let. EAgri, [online], 2011

Obr. 8: Paragraf (Eurosat, 2006)

24

3

Nástin první pomoci se sondou do znalostí studentů

Pedagogické fakulty MU V praktické části jsou prezentovány výsledky sondy do znalostí a postojů k první pomoci u vzorku studentů Pedagogické fakulty MU. Jako srovnávací materiál jsou výstupy z výzkumu J. Reissmannové, 2010.

3.1 Metodické poznámky Cíle výzkumné části

Důleţitým předpokladem výzkumné části bakalářské práce je zjistit nejen relativní četnost odpovědí respondentů o kvalitě první pomoci, ale také ověřit, zda je pro studenty Pedagogické fakulty MU daná problematika zajímavá a zda se s ní v praktickém ţivotě setkali. Dalším cílem je srovnat vlastní data s výsledky studie dr. Reissmannové (četnost absolvování PP a zájem o první pomoc) publikované v r. 2010 a podrobit vytýčené hypotézy statistickému vyhodnocení. Metoda vytvořené sondy

Pro výzkumnou část autor zvolil metodu kvantitativního výzkumu formu dotazníku, v němţ jsou pouţity uzavřené otázky. Podle počtu variant odpovědí v otázce byly vyuţity typy dichotomické10, trichotomické11 a polytomické12. K získání specifických informací byl vytvořen anonymní znalostní test, který se skládal z 20 otázek (rozdělených do 4 oddílů), kde pouze jediná odpověď přicházela v úvahu. Dotazované otázky byly kompletovány pomocí Google Docs 13. K vyhodnocení významnosti rozdílů mezi skupinami bylo pouţito program Epi Info v. 6.02 (Dean, A.G. et al., 1994). Tabulky a grafy pro zaznamenání výsledků byly vytvořeny v programu Microsoft Excel 2010.

10

Dvě varianty odpovědí Tři varianty odpovědí 12 Výběr z více variant odpovědí 13 Disk Google 11

25

Obecná definice dotazníku „Metody dotazníku jsou použity ke zjišťování předběžných údajů o rodině, postojích k jednotlivým členům rodiny, ke škole, ke zjišťování zkušenosti, úspěchů i neúspěchů, sebehodnocení, konfliktů, perspektiv, hodnotového systému, zájmů, profesní orientace atd. a k ověření některých údajů (např. o úrazech, nemocích, prodělaném léčení, pobytu v ústavním prostředí apod.). Zkoumané osoby mohou při vyplňování dotazníku více zvažovat své odpovědi; nejsou pod tlakem nutnosti okamžité odpovědi, jako je tomu při aplikaci metody rozhovoru. Vedle vlastních životopisných údajů vyšetřovaného a informacích o jeho nejbližším sociálním okolí je možno získávat také orientaci o jeho didaktické úrovni, o slohu, pravopisu i o smyslu pro formu, pořádek, pečlivost. Dotazník umožňuje zkoumat i velký počet osob současně, takže v krátké době je možno získat velké množství výpovědí. Odpovědi však bývají často subjektivně zkreslené (i nevědomě). Otázky v dotazníku mohou být: uzavřené, otevřené a škálové. Možností kvantifikace rozumíme, že registrační technika dovoluje citlivé (senzibilní) rozlišování různých stupňů sledované vlastnosti, nejen pouhou klasifikaci na přítomnost nebo nepřítomnost jevu. Teprve tehdy je metoda testovou, psychometrickou, měřením. Měření dovoluje jemnější deskriptivní diferenci jevů než klasifikace a usnadňuje jejich srovnávání. Statistickými početními operacemi čísly lze získat také další informace o pozorovaných jevech.“ KOHOUTEK, R. Katedra psychologie, [online], 2011 Pracovní hypotézy Pro vyhodnocení výzkumných vzorků autor vytvořil specifické hypotézy a teze pro porovnání s dosavadním výzkumem u vybraných autorů. Hypotéza číslo 1 Ve vzorku studentů byla zjištěna v roce 2013 vyšší četnost aktivní snahy o kurz první pomoci oproti situaci v roce 2010.

26

Hypotéza číslo 2 Ve vzorku studentů byla v roce 2013 zjištěna vyšší četnost absolvování kurzu PP oproti situaci v roce 2010. Hypotéza číslo 3 Studenti, kteří absolvovali kurz první pomoci, odpovídají u modelových situací (praktická situace) správněji, neţ ti, kteří kurz neprodělali. Teze Teze číslo 1 Více neţ polovina výzkumného vzorku bude znát číslo záchranné zdravotnické sluţby. Teze číslo 2 Četnost správných odpovědí ze znalostního testu (2013) bude větší jak 70%. Časový harmonogram Na rozeslaný dotazník autor obdrţel 100 odpovědí během relativně krátké doby. První odpověď je zaznamenána 1.4.2013 17:14:38 a poslední byla uloţena do programu Google Docs 3.4.2013 20:35:09. Vybraný vzorek Vytvořený formulář byl vloţen na internetový portál Facebook.com do skupiny Pedagogická fakulta, která k 1. 4. 2013 čítala 1 542 členů. Vybraný vzorek se vztahuje pouze ke skupině studentů PdF MU Zpětná vazba Všechny vyplněné dotazníky jsou platné a dostatečně vyplněné. Při ukládání některých dotazníků zazněla ţádost o vyhodnocení výsledků a následné vloţení na portál Facebook.com, kde by byla moţnost do výzkumu nahlédnout.

27

3.2

Prezentace výsledků dotazníkového šetření

Základní identifikátory (první oddíl dotazníku) První oddíl se skládá ze tří identifikátorů: 1. Druh školy 2. Pohlaví 3. Studovaný ročník Druh studované školy Zkoumaný vzorek je dán prostředím, ve kterém je sonda realizována. Všech 100 dotazovaných respondentů spadá pod Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Pohlaví Jakého jste pohlaví? 

muţ



ţena

Zastoupení pohlaví ve vybraném vzorku (2013) 11%

Muži

Ženy 89%

Graf 1: Zastoupení pohlaví ve vybraném vzorku (Autor, 2013)

Z celkového počtu dotazovaných patří 89% mezi ţeny a 11% muţů. (viz graf č. 1)

28

Studovaný ročník Další vyhodnocená informace byl ročník studovaný výzkumným vzorkem. V jakém ročníku studujete? 

1. ročník



2. ročník



3. ročník



4. ročník



5. ročník

Studovaný ročník (2013) 8% 10%

15% 1. ročnik 26%

2. ročník 3. ročník

41%

4.ročník 5. ročník

Graf 2: Studovaný ročník (Autor, 2013)

První ročník z odpovídajících navštěvuje 15%, druhý ročník 16%, do třetího chodí 41%, do čtvrtého 10%, a pátý ročník studuje 8% respondentů. Z daného grafu vyplývá, ţe nejpočetnější je skupina studující třetí ročník a nejméně z dotazovaných navštěvuje pátý ročník. (viz graf č. 2)

29

Specifické identifikátory PP (druhý oddíl dotazníku) Do druhého oddílu autor zahrnul otázky týkající se první pomoci. 1.

Absolvování první pomoci

2.

Aktivní snaha o kurz první pomoci

3.

Ochota pomoci při zdravotně akutních stavech

4.

Zkušenost ze ţivota

Absolvování první pomoci Absolvoval/absolvovala jste někdy kurz první pomoci? 

ano



ne

Absolvování první pomoci (2013)

49% 51% Ano Ne

Graf 3: Absolvování první pomoci (Autor, 2013)

51% jedinců absolvovalo kurz první pomoci a 49% nikoliv. (viz graf č. 3)

30

Aktivní snaha o proškolení první pomoc Měl/měla byste zájem o proškolení v problematice první pomoci? 

ano



ne



je mi to jedno

Aktivní snaha o kurz první pomoci (2013) 15% 16%

Ano 69%

Ne Je mi to jedno

Graf 4: Aktivní snaha o kurz první pomoci (Autor, 2013)

2/3 respondentů odpovědělo kladně, 1/7 vybralo moţnost „ne“ a 1/7 „je to jedno“. (viz graf č. 4)

31

Ochota pomoci při zdravotně akutních stavech Jste ochoten/ochotna pouţít první pomoc při její nutnosti? 

ano



ne



nevím

Ochota pomoci při ohrožení zdraví či života (2013) 0%

15%

Ano Ne

85%

Nevím

Graf 5: Ochota při první pomoci (Autor, 2013)

Celých 85 % dotázaných by se pokusilo poskytnout první pomoc. Odpověď „Nevím“ zvolilo 15% z výzkumného vzorku. Zápornou moţnost nevybral ţádný z respondentů. (viz graf č. 5)

32

Zkušenost ze života Byl/byla jste někdy účastníkem zásahu při první pomoci? 

ano, aktivně



ne



ano, jako přihlíţející

Zkušenost ze života (2013) 9%

21%

Ano

Ne Jako přihlížející

70%

Graf 6: Zkušenost ze ţivota (Autor, 2013)

Jak můţeme vidět, pouhých 30% z dotazovaných se setkalo v ţivotě s poskytováním první pomoci z toho 21% přímo a 9% vzorku se účastnilo jako přihlíţející. Značně překvapující je, ţe 70% se s první pomocí v praxi nesetkalo (viz graf č. 6)

33

Znalostně zaměřené otázky (třetí oddíl dotazníku)

Následující výzkumná část bude zaměřena na znalosti studentů. Zde není přítomné ţádné členění (100 vzorků odpovídá na 12 testových otázek). Nejdříve uvedeme rozbor jednotlivých otázek a následně uspořádáme počet špatných/ dobrých odpovědí do grafu. Jaké je telefonní číslo záchranné zdravotnické sluţby? 

112, 155



150,158



211, 155



150,112



nevím

Znalostní otázka číslo 1 (2013)

1%1%

0% 3%

112,155 150,158 211,155 150,112

95%

Nevím

Graf 7: Znalostní otázka č.1 (Autor, 2013)

V první otázce jsme se setkali s pozitivními výsledky, kdy 95% odpovědělo správně. Do špatných odpovědí se řadí 4% respondentů. (viz graf č. 7)

34

Jaký je poměr stlačení a vdechu při resuscitaci u dospělého jedince? 

10 stlačení hrudníku / 2 vdechy












nevím



4% 7%

27%

20 stlačení hrudníku / 3 vdechy 30 stlačení hrudníku / 2 vdechy

57%

5%

5 stlačení hrudníku / 4 vdechy Nevím


Na jedno z nejčastěji probíraných témat odpovědělo dobře pouze 57% studentů a zbylých 43% neuspělo. Graf ukazuje značnou nedostatečnost kvality první pomoci. (viz graf č. 8)

35

Co způsobuje otrava oxidem uhelnatým? 

zimnice, sucho v ústech, závratě



krvácení, zvracení



bolest hlavy, zvracení, porucha zraku, závratě



nevím


4% 10%

6%

zimnice, sucho v ústech, závratě krvácení, zvracení bolest hlavy, zvracení, porucha zraku, závratě

80%

Nevím


80% respondentů odpovědělo na otázku číslo 3 správně. Další nejčastěji uváděnou odpovědí byla moţnost „Nevím“, kterou zvolilo 10% dotazovaných, špatně odpovědělo taktéţ 10%. V podstatě se jedná o přijatelný výsledek. (viz graf č. 9)

36

Hypoglykemický14 šok nastává při? 

nedostatku cukru a nadbytku inzulínu



nadbytku cukru a nedostatku inzulínu



popáleniny 3 stupně



krvácení



nevím


1%

1% 3%

14%

Málo cukru a hodně inzulínu Hodně cukru a málo inzulínu Popáleniny 3 stupně 81%

Při krvácení Nevím


Při otázce změřené na znalosti diabetu se zmýlilo 19% tázaných, 81% zvolilo správnou moţnost. (viz graf č. 10)

14

Záchvat z cukrovky při nedostatku cukru

37

Hyperglykemie15 nastává při? 

přebytku inzulínu a nedostatku cukru



krvácení



nedostatku inzulínu a přebytku cukru



u popáleniny 3. stupně



nevím


1% 4% 26%

Hodně inzulínu a málo cukru 2%

Při krvácení Málo inzulínu a hodně cukru

67%

Popáleniny 3 stupně Nevím


Znalostní otázka číslo pět je do jisté míry podobna předchozí otázce, kde správně odpovědělo 81%. Při opačné akutní situaci je správných odpovědí pouze 67% a špatných 33%, ačkoli u předchozí otázky to bylo pouhých 19%. Za vinu bychom mohli označit nepozornost respondentů při čtení zadané otázky. (viz graf č. 11)

15

Záchvat z cukrovky při nedostatku inzulínu

38

Pravidlem při padoucnici (morbus divinus)16 je? 

podáváme tekutiny při záchvatu



snaţíme se nemocného uchytit a stabilizovat ţivotní funkce



odstraníme nebezpečné předměty a vyčkáme, neţ záchvat ustane



nevím



neznám termín „padoucnice“

Znalostní otázka číslo 6 (2013) Podáváme tekutiny při záchvatu 1% 20%

Snažíme se nemocného uchytit a stabilizovat životní funkce

11%

Odstraníme nebezpečné předměty a vyčkáme, než záchvat ustane

16%

52%

Nevím

Neznám termín padoucnice


Správně odpovědělo 52% respondentů. 46% respondentů zvolilo nesprávně. Otázka byla záměrně poloţena zčásti latinským názvoslovím. K první pomoci je důleţitý základní přehled v lékařské terminologii. (viz graf č. 16)

16

Epilepsie

39

Při dopravní nehodě je prioritou? 

snaţíme se za kaţdou cenu vyprostit postiţeného



vlastní bezpečnost, vypnout zapalování a zatáhnout ruční brzdu



snaţíme si drţet odstup, zavoláme pomoc, nepouţíváme reflexní vestu



nevím, jak se zachovat


Snažíme se za každou cenu vyprostit postiženého

4% 1% 12%

Vlastní bezpečnost, vypnout zapalování a zatáhnout ruční brzdu Snažíme si držet odstup, zavoláme pomoc, nepoužíváme reflexní vestu

83%

Popáleniny 3 stupně


Při dopravní nehodě si prioritu uvědomuje 83% studentů a dalších 12% by se v nebezpečné situaci obětovalo. Zbylých 5% by reagovalo špatně a nedostatečně. (viz graf č. 13)

40

KaPR znamená? 

komunikace a prostředí



komunikace a rychlá pomoc



neznamená nic



kardiopulmonální resuscitace



nevím


5% 30%

Komunikace a prostředí 9%

4% Komunikace a rychlá pomoc Nic neznamená

52%

Kardiopulmonální resuscitace Nevím


S odpovědí na tuto otázku měli respondenti velké problémy. Pouhých 52% vybralo správnou odpověď. Nepřijatelně se zmýlilo 48%, kde 30% odpovědělo „Nevím“ a 18% vybralo špatně. Zkratka KaPR patří mezi základ první pomoci. (viz graf č. 14)

41

První pomoc při omdlení z tepla? 

omývat vodou, nohy nahoru, přivedeme k vědomí



problém neřešíme, jedinec se probere sám



snaţíme se postiţeného posadit/postavit



podáme cukr



nevím

Znalostní otázka číslo 9 (2013) Vodou, nohy nahoru, přivedeme k vědomí 2%

4%0% 5% Problém neřešíme, jedinec se probere Propleskneme, snažíme se postiženého posadit/postavit

89%

Podáme cukr

Nevím


89% odpovědělo bezchybně, a bohuţel, 11% vybralo špatně, 4% dotazovaných si neuvědomila, ţe je potřeba nahnat krev do hlavy, nikoliv do dolních končetin. (viz graf č. 15)

42

Protišoková opatření? 

tekutiny, jídlo



ruce za hlavu, nataţené dolní končetiny, poloţení na záda



studený obklad, zapříčinit hypotermii



zvednutí dolních končetin, poloţení na záda, uklidnění slovem



snaţit se zvýšit inapetenci17



nevím

Znalostní otázka číslo 10 (2013) Tekutiny, jídlo

Ruce za hlavu, natažené dolní končetiny, položení na záda

3% 0%

18%

14%

5%

Studený obklad, zapříčinit hypotermii Zvednutí dolních končetin, položení na záda, uklidnění slovem

60%

Snažit se zvýšit inapetenci

Nevím


Otázku číslo deset vyhodnotilo správně pouhých 60% dotazovaných, dalších 18% zvolilo taktický ústup a 14% by praktikovalo dát si ruce za hlavu. Celkem respondenti zvolili 40% špatných odpovědí. (viz graf č. 16)

17

Nechutenství

43

Zákon č. 140/1961 Sb. § 207 Trestního zákoníku o neposkytnutí první pomoci definuje? 

jedinec, který nemá zdravotnické vzdělání/proškolení není povinen poskytnout první pomoc



kaţdý je povinný poskytnout první pomoc, kdyţ tak můţe učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, jestliţe tak neučiní, můţe být potrestán odnětím svobody na jeden rok



jedinou povinností je zavolat ZZS



nevím

Znalostní otázka číslo 11 (2013) Jedinec, který nemá zdravotnické vzdělání/proškolení není povinen poskytnout první pomoc

6

7

3

Každý je povinný poskytnou první pomoc, když může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, jestliže tak neučiní, může být potrestán odnětím svobody na jeden rok

84

Jedinou povinností je zavolat záchranou zdravotnickou službu

Nevím


Značně uspokojivé je vědomí, ţe 84% jedinců si uvědomuje trestní odpovědnost za neposkytnutí první pomoci. Zbylých 9% odpovědělo nesprávně a 7% ţije v nevědomosti. (viz graf č. 17) 44

Co je příčinou infarktu myokardu18? 

koronární tepny jsou blokovány, čímţ se zabrání zásobování krví do oblasti myokardu19



sedavé zaměstnání, málo pohybu



jedná se pouze o vrozenou nemoc



příčina je přisuzována ataxii



nevím


3%

3%

Koronární tepny jsou blokovány, čímž se zabrání zásobování krví do oblasti myokardu.

1%

Sedavé zaměstnání, málo pohybu

9%

Jedná se pouze o vrozenou nemoc

84%

Příčina je přisuzována ataxii

Nevím


Infarkt myokardu patří mezi velmi častý a nebezpečný akutní stav. Je důleţité vědět co je jeho příčinou, a to si uvědomilo 84% studentů pedagogické fakulty. Špatnou odpověď zvolilo 16%, z toho 9% se nedokázalo rozhodnout. Znalost příčiny infarktu zjednodušuje prevenci a ošetření. (viz graf č. 18)

18 19

Náhlá srdeční zástava z důvodů kyslíkové nedostatečnosti (ischemický stav) Srdeční svalovina

45

Rozbor výsledků Kaţdá otázka měla jinak uspořádané odpovědi a po rozboru je jasné, ţe většina v kaţdé otázce volila správné moţnosti. Dále je zřejmé, ţe často probírané a medializované informace ve světě, jako číslo záchranné sluţby, mdloba, chování při autonehodě, infarkt myokardu, cukrovka a trestní odpovědnost jsou četnější správné odpovědi neţ u ostatních. V následujícím grafu vyčteme součet všech dobře a špatně zvolených odpovědí. Nejhůře hodnocené otázky: 

Pravidlem při padoucnici (morbus divinus) je?



KaPR znamená?

Nejlépe hodnocená otázka: 

Jaké je telefonní číslo záchranné zdravotnické sluţby?

Celkový výčet znalostí

26%

Sorávně zodpovězené otázky 74%

Graf 19: Celkový výčet znalostí (Autor, 2013)

46

Špatně zodpovězené otázky

Modelové situace (čtvrtý oddíl dotazníku) Posledním výzkumným oddílem se zaměříme na modelové situace z praxe. Výzkumný vzorek bude muset vybrat špatnou reakci na vzniklou situaci. Po příchodu domů naleznu na podlaze osobu, která nereaguje na oslovení ani na bolestivé podněty. Kolem úst má zvratky a je bledá. Dýchání je normální. Na zemi je rozsypaná krabička s neznámým typem léků. Vyberte špatnou reakci na vzniklou situaci! 

dutinu ústní vyčistím od zvratků (hrozí udušení)



postiţeného celkově vyšetřím (PPP)20



zavolám záchrannou sluţbu (bezplatná linka 112, 155)



provádím protišoková opatření (uloţením na břiše)



zajistím fyziologické funkce a uloţím do stabilizované polohy



provádím protišoková opatření (nohy nahoru)



zajistím zbytky léků a zvratky (zjištění o jaké léky se jednalo)

20

Prohlížej, poslouchej, prohmatej

47

Modelová situace číslo 1 (2013) Dutinu ústní vyčistím od zvratků (hrozí udušení) Postiženého celkově vyšetřím (PPP- prohlížej, poslouchej, prohmatej)

4% 5%

Zavolám záchrannou službu (bezplatná linka 112, 155)

9%

25%

14% Provádím protišoková opatření (uložení na břiše)

7% 36%

Zajistím fyziologické funkce a uložím do stabilizované polohy Provádím protišoková opatření (nohy nahoru) Zajistím zbytky léků a zvratky (pro zjištění o jaké léky se jednalo) Graf 20: Modelová situace č.1 (Autor, 2013)

Mezi správně zodpovězené patří pouze 36% a dalších 64% patří do skupiny špatných odpovědí. Jedná se o praktický nástin akutně vzniklých stavů. (viz graf č. 19)

Při manipulaci s ostrým předmětem nastane řezná rána a následně tepenné krvácení. Poraněný začíná být bledý. Nápadná je třesavka, která nastupuje se zimnicí a lepkavým potem. Dýchání a tep jsou zrychlené. Přihlíţející začínají vyvolávat paniku. Vyberte špatnou reakci na vzniklou situaci!

48



musím uklidnit situaci (zaúkolovat ostatní)



pouţiji ochranné pomůcky (chirurgické rukavice + brýle)



ránu stlačím sterilním tlakovým obvazem



zavolám záchrannou sluţbu (bezplatná linka 112, 155)



zaškrtím 5 cm nad řeznou ránou



zachovám fyziologické funkce



odstraním původ šoku



uloţím postiţeného do protišokové polohy



kontroluji fyziologické funkce do příjezdu ZZS

Modelová situace číslo 2 (2013) Musím uklidnit situaci (zaúkolovat ostatní) Použiji ochranné pomůcky (chirurgické rukavice + brýle) 0% 8%

7%

Ránu stlačím sterilním tlakovým obvazem 13%

Zavolám záchrannou službu (bezplatná linka 112, 155)

25% 19% 23%

Zaškrtím 5 cm nad řeznou ránou Zachovám fyziologické funkce

3% 2%

Odstraním původ šoku Uložím postiženého do protišokové polohy Kontroluji fyziologické funkce do příjezdu ZZS

Graf 21: Modelová situace č.2 (Autor, 2013)

Správnou odpověď zvolilo pouhých 23% studentů, 77% odpovědí jsou vedeny jako chybné. Jedná se o praktický nástin akutně vzniklých stavů. (viz graf č. 20)

49

Rozbor výsledků modelových situací Otázky směřované na modelové situace poukazují na špatné rozhodování při akutně vzniklých stavech. Pomocí Google Docs autor vyhodnotil, ţe z obou modelových situací bylo špatně 141 (71%) odpovědí a 59 (29%) bylo správných.

Celkový výčet (modelové situace 2013)

29% Správně vybraná možnost 71%

Špatně vybraná možnost

Graf 22: Celkový výčet (Autor, 2013)

71% vybralo špatné moţnosti a pouhých 29% si uvědomilo, co je v daných chvílích důleţité. (viz graf č. 21)

50

Dosud zjištěné úrovně znalostí v oblasti první pomoci u studentů Pedagogické fakulty MU Důleţitou součásti znalostní sondy je přehled jiţ existujících výzkumů. Pro autora jsou nejzajímavější výzkumné části od PhDr. Jitky Reissmannové, Ph.D., kde se primárně zaměřila na znalost první pomoci u studentů PdF MU. Poznatky získané od studentů zhodnotila v roce 2010 těmito slovy: „Výsledky námi provedených výzkumných šetření ukázaly značné nedostatky ve znalostech studentů Pedagogické fakulty MU v Brně, úroveň jejich informovanosti nedosahovala ani velmi mírného kritéria, které jsme nastavili. Na základě analýzy dostupných informací na webových stránkách vybraných pedagogických fakult jsme dospěli k závěru, že se výuka první pomoci na pedagogických fakultách liší, přesto bychom ji mohli obecně označit za nedostatečnou.“ (REISSMANNOVÁ, J. Problematika první pomoci v kontextu rozvoje zdravotní gramotnosti ve školním prostředí, [online], 2010) „Měla/měl byste zájem zúčastnit se kurzu první pomoci? ano - ne“

(REISSMANNOVÁ, J. Problematika první pomoci v kontextu rozvoje zdravotní gramotnosti ve školním prostředí ,[online], 2010)

Zájem o první pomoc 2010 19%

Ano Ne 81%

Graf 23: Zájem o první pomoc 2010 (Autor, 2013)

51

Autorovým záměrem bude určité informace v roce 2013 porovnat s vybranými poznatky Reissmannové pocházející z roku 2010, kde z 312 respondentů jeví 81% zájem o kurz první pomoci. (viz graf č. 22)

„Absolvovala/absolvoval jste v minulosti kurz první pomoci?(zakroužkujte): ano –ne“ (REISSMANNOVÁ, J. Problematika první pomoci v kontextu rozvoje zdravotní gramotnosti ve školním prostředí ,[online], 2010)

Absolvování první pomoci v roce 2010

42%

58%

Ano

Ne

Graf 24: Absolvování první pomoci v roce 2010 (Autor, 2013)

V roce 2010 odpovědělo 58% ze 312 respondentů, ţe absolvovalo kurz první pomoci a 42% nikoli. (viz graf č. 23)

52

3.3

Analýza hypotéz

Hypotéza číslo 1 (nepotvrzeno) Ve vzorku studentů byla zjištěna v roce 2013 vyšší četnost aktivní snahy o kurz první pomoci oproti situaci v roce 2010. Rok

2010

2013

Zájem

81% z 312 respondentů

69% ze 100 respondentů

Nezájem

19% z 312 respondentů


Tab. H1. 1: Hypotéza č. 1 (Autor, 2013)

Při srovnání výzkumu z roku 2010 je patrný úbytek zájmu o první pomoc. V přepočtu se jedná o 12% během 3 let.

Aktivní snaha o kurz první pomoci 300

Respondenti

250 200 150 100 50 0 2010

Zájem o PP 253

Nezájem o PP 60

2013

69

31

Graf 25: Aktivní snaha o první pomoc - srovnání (Autor, 2013)

x² = 6,17 p = 0,013 p < 0,05 Hypotéza byla podrobena analýze pomocí chí – kvadrát testu [x²] v programu Epi Info v. 6.02, z níţ vyplývá statistický významný rozdíl na hladině 5%.

53

Hypotéza číslo 2 (nepotvrzeno) Ve vzorku studentů byla v roce 2013 zjištěna vyšší četnost absolvování kurzu PP oproti situaci v roce 2010. Rok

2010

2013

Absolvoval/a

58% z 312

51% ze 100

Neabsolvoval/a

42% z 312

49% ze 100


Od roku 2010 do roku 2013 se jedná o patrný pokles, z 58% na 51%.

Respondenti

Četnost absolvování první pomoci 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2010

Absolvoval/a 181

Neabsolvoval/a 131

2013

51

49

Graf 26: Četnost absolvování první pomoci - srovnání (Autor, 2013)

x² = 1,51 p = 0,22 p > 0,05 Hypotéza byla podrobena analýze pomocí chí – kvadrát testu [x²] v programu Epi Info v. 6.02, z níţ vyplývá, ţe rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný.

54

Hypotéza číslo 3 (potvrzeno) Studenti, kteří absolvovali kurz první pomoci, odpovídají u modelových situací (praktická situace) správněji, neţ ti, kteří kurz neprodělali. První pomoc

Absolvoval/a

Neabsolvoval/a

(51studentů)

(49studentů)

Správná odpověď

33%

26%

Špatná odpověď

67%

74%


Vliv kurzu PP na modelové situace 80 70 Respondenti

60 50 40 30 20 10

0 Absolvoval/a první pomoc Neabsolvoval/a první pomoc

Správná odpověď 33

Špatná odpověď 67

26

74

Graf 27: Vliv kurzu PP na modelové situace (Autor, 2013)

x² = 0,92 p = 0,34 p > 0,05 Autor vyhodnotil pomocí grafů a odpovědí, ţe kurz první pomoci má o něco málo lepší vliv na náhle zdraví ohroţující stavy v praxi. Vyvozené výsledky poukazují na nedostatečnost praktické výuky a špatnou připravenost při řešení specifických situací. Hypotéza byla podrobena analýze pomocí chí – kvadrát testu [x²] v programu Epi Info v. 6.02, z níţ vyplývá, ţe rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný.

55

První teze byla potvrzena Více neţ polovina výzkumného vzorku bude znát číslo záchranné zdravotnické sluţby. Rok

2013

Správné odpovědi


Špatné odpovědi


Tab. T1. 1: Teze č. 1 (Autor, 2013)

Druhá teze byla potvrzena Četnost správných odpovědí ze znalostního testu (2013) bude větší jak 70%. Rok

2013

Správné odpovědi


Špatné odpovědi


Tab. T2. 1: Teze č. 2 (Autor, 2013)

3.4

Shrnutí výzkumné části

Podařilo se nám zjistit, ţe ze 100 náhodně vybraných studentů Pedagogické fakulty MU, se navzdory malému absolvování kurzů první pomoci (51% absolvovali a 49% neabsolvovali), ve větší míře podařilo obstát v zadaných otázkách. Celkem byly objasněny tři hypotézy a dvě teze. První hypotéza se nepotvrdila. Při srovnání výzkumu z roku 2010 je patrný úbytek zájmu o první pomoc. V přepočtu se jedná o 12% během 3 let. Jinak v roce 2013 by projevilo aktivní snahu o první pomoc 69% respondentů, zbylých 31% projevilo nezájem. V druhé hypotéze se podařilo zjistit, ţe četnost absolvování kurzu PP se sníţila z 58% (2010) na 51% (2013). Aktuálně se kurzu PP účastnilo 51% ze 100 respondentů a 49% neabsolvovalo kurz PP. Poslední hypotéza se zaměřuje na reakce modelových situací, kdy museli studenti řešit přesně specifikovaný problém. Jedná se o těţší obtíţnost neţ u otázek s jednoznačnou odpovědí. Autor se snaţil poukázat na důleţitost praxe první pomoci.

56

Při srovnání správných/ špatných odpovědí a zda absolvent kurzu PP volil častěji správné odpovědi jsme zjistili, ţe 51% absolventů PP odpovědělo ve 33% správně a v 67% špatně. Respondenti, kteří neprošli kurzem první pomoci, odpověděli v 74% špatně a v 26% správně. U první hypotézy se nám podařilo zjistit statistický významný rozdíl na hladině 5%. Dále jsme zjistili, ţe teze číslo 1, opravdu byla pravdivá a více jak polovina z vybraného vzorku na PdF MU zná číslo zdravotnické záchranné sluţby. Poslední teze se projevila také jako pravdivá, kdyţ se ukázalo, ţe četnost správných odpovědí dosáhla 75%.

57

Závěr Autor se pokusil vytvořit nenáročný nástin první pomoci a poukázat na mezery v určitých oblastech, jako zájem, angaţovanost, kvalitu a praxe urgentní medicíny. Teoretická část nám odhalila historii první pomoci a její postupný vývoj od aplikace teplých výkalů po odbornou resuscitaci. Nedílnou součástí je také trestně právní odpovědnost za neposkytnutou první pomoc u člověka ohroţeného na zdraví, nebo ţivotě. Důleţitým aspektem pro pochopení PP je seznámení s jejími základy. První pomoc byla rozčleněná do specifických oddílů a její základy rozepsány, jak v teoretické části, tak i v příloze. Pomocí výzkumu a statistické analýzy se podařilo odpovědět na vytvořené hypotézy a teze. Byl zjištěn celkový pokles aktivní snahy o kurz první pomoci oproti výzkumu J. Reissmannové, 2010. Dalším výsledkem byl pokles návštěvnosti kurzu PP od roku 2010 - 2013. Poslední hypotéza nám sice potvrdila, jak je důleţitý kurz PP, ale také osvětlila nedostatečné reakce na akutně vzniklou situaci. Teze byly v obou případech potvrzeny a vyhodnoceny tabulkou. Jakoţto přemýšliví lidé jsme obdarováni moţností pomoci sobě i druhému v nouzi. Od počátku, kdy došlo k prvním poznatkům v lékařství, medicíně a všem spojeném s ošetřováním lidského těla, uběhlo pěkných pár let, čímţ má dnešní generace nespoutané moţnosti v objevování, zdokonalování a vyuţívání prostředků v medicíně. Pomoci člověku v nouzi není pouze výsadou, ale mravní i právní povinností. Nezapomínejme, ţe příští člověk prosící o pomoc, nemusí být neznámý cizinec, ale člen Vaší rodiny, a nejmenším problémem nebude odhodlat se k první pomoci, nýbrţ dosáhnout efektivní záchrany ţivota, pokud moţno, bez trvalých následku na zdraví.

58

Shrnutí Bakalářská práce je rozdělena na dva tematické celky. V prvním úseku je teoreticky rozepsaná historie, celkový popis první pomoci a trestněprávní odpovědnost za neposkytnutí PP. Druhý úsek je zaměřen na analytickou výzkumnou část, která byla uskutečněna formou dotazníku. Praktická část zodpovídá tři vytvořené hypotézy, se srovnáním poznatků z roku 2010, a dvě teze. Posledním znakem praktické části jsou specifické modelové situace, které ukazují nedostatečnost praxe v první pomoci.

Resume The thesis is divided into two thematic units. The first section is broken down theory, history, general description of first aid and criminal liability for failure to PP. The second section focuses on the analytical part of the research, which was carried out using a questionnaire. The practical part of the responsibility of the three hypotheses generated, the comparison of the findings from 2010, and two theses. The last feature of the specific practical model situations that demonstrate the inadequacy of practice in first aid.

59

Použitá literatura Publikace: 1.

BYDŢOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. 1. vyd. Praha: Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-80-7254-815.

2.

DRÁBKOVÁ, Jarmila. Akutní stavy v první linii. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 330 s. ISBN 80-7169-238-7.

3.

DANDOVÁ, Eva. Bezpečnost a ochrana zdraví dětí ve školách. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 171 s. ISBN 978-80-7357-373.

4.

POKORNÝ, Jan. Lékařská první pomoc. 2. vyd. Praha: Galén, 2010. 474 s. ISBN 9788072623228.

5.

ZUCHOVÁ, Barbora. První pomoc. Elportál, Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISSN 1802-128X.

6.

KUBÍKOVÁ, Zdeňka, ZUCHOVÁ, Barbora. První pomoc a jak ji učit. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 47 s. ISBN 9788021048232.

7.

KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc I pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 109 s. ISBN 978-80-247-2182-8.

8.

KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 183 s. ISBN 978-80-247-2183-5.

9.

STELZER, Jiří, CHYTILOVÁ, Lenka. První pomoc pro kaţdého. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 116 s. ISBN 978-80-247-2144.

10.

BERÁNKOVÁ, Monika, FLEKOVÁ, Anna. První pomoc: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: INFORMATORIUM, 2002. 199 s. ISBN 80-86073-99-8.

11.

KUBÍKOVÁ, Zdeňka. První pomoc ve školských zařízeních. Elportál, Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISSN 1802-128X.

12.

BYDŢOVSKÝ, Jan. Předlékařská první pomoc. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 117 s. ISBN 9788024723341.

13.

RŮŢIČKA, Radomír. Předlékařská první pomoc alternativními metodami. 1. vyd. Olomouc: Poznání, 2007. 205 s. ISBN 9788086606729.

14.

MADIAN, Asisa. MATTIHIESSEN, Kai. První pomoc na cestách. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-1878-1.

60

15.

DEAN, A.G. et al. The Epi Info manual: version 6.02. A word processing,

database and statistics for public health on IBM-compatible microcomuters. 1st Ed. London: Brixton Books, 1994. 470 p. ISBN 9781873937211.

Internetové zdroje: 16.

EAgri. Zákon Národního shromáždění č. 140/1961 Sb., Trestní zákon § 207

[online]. © 2009-2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: 17.







EAgri. Eurosat [online]. 28. 05. 2006 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z:

21.

Uzis[online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:

22.

KOHOUTEK, R. Katedra psychologie [online]. © 2011 [cit. 2013-04-22].

Dostupné z: 23.

REISSMANNOVÁ, J. Problematika první pomoci v kontextu rozvoje

zdravotní gramotnosti ve školním prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. 163 l. Dostupné z: Disertační práce. Masarykova univerzita.

61

Seznam příloh Příloha č. 1: Základy pro zachování života a bezpečí. Příloha č. 2: Sonda zjišťující znalosti studentů v oblasti první pomoci. Příloha č. 3: Dotazník zjišťující znalosti studentů v oblasti první pomoci (znalostní test) od PhDr. Mgr. Jitky Reissmannové, Ph.D.

62

Příloha č. 1

Základy pro zachování života a bezpečí

Krvácení

Příčina: Krvácení je způsobeno poraněním, nebo přerušením cévnatého zásobení a následnými ztrátami. 10% ztráta objemu krve – menší potíţe 20-30% ztráta objemu krve – rozvoj šoku 50% ztráta objemu krve - smrt Následek: 

vlásečnicové: Krev z povrchových cév.



ţilní: Krev je odkysličená, tmavší, z rány vytéká.



tepenné: Krev je okysličená, světlá, v ráně pulzuje.



smíšené: Nejčastější, smíšené krvácení tepenné i ţilní.

(Stelzer J., Chytilová L., 2007)

63

První pomoc: Protišoková opatření (Hoď se do klidu a nohy nahoru…) 

Uklidnění postiţeného a jeho uloţení do protišokové polohy (poloţíme postiţeného na záda a zvedneme nohy);



zajištění tepla (proti prochlazení);



zásadně mu nedáváme nic pít ani jíst;



zavoláme zdravotnickou záchrannou sluţbu.

Zastavení krvácení (Bez krve to nejde...) 

Okamţitě stlačíme tepnu přímo v ráně;



vytvoříme tlakový obvaz;



tlakový obvaz nelze pouţít v případě cizích předmětů v ráně (sklo...), otevřené zlomeniny.

Tlakový obvaz se skládá ze tří vrstev Krycí vrstva: 

Musí být sterilní a přikládá se přímo na ránu (pokud nemáme nic sterilního, pouţijeme nejčistější materiál, který máme u sebe).

Tlaková vrstva: 

Vrstva savého materiálu, která působí tlakem na ránu (můţeme pouţít aţ tři).

Upevňovací vrstva: 

Pouţíváme ji k přichycení předchozích vrstev na ránu.

Vyčkáme do příjezdu odborné pomoci a kontrolujeme fyziologické funkce, kvalitu obvazu !!! (Stelzer J., Chytilová L., 2007)

64

Otrava

Příčina: Otrava je chorobný stav vyvolaný přítomností jedu v organismu. Následek: 

Akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého mnoţství jedu);



chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těţkými kovy).

Otrava oxidem uhelnatým 

Oxid uhelnatý je plyn bez barvy a zápachu, vzniká nejčastěji při nedokonalém spalování;



po proniknutí do organizmu se váţe na hemoglobin, tato vazba je zhruba; 200 – 300x pevnější neţ vazba kyslíku;



příznaky otravy jsou zčervenání (cihlově červený obličej);



bolesti hlavy;



zvracení;



závratě;



poruchy zraku;



zrychlení dechu a tepu a poruchy vědomí aţ bezvědomí.

První pomoc: 

Zajištění přísunu čerstvého vzduchu, popř. umělé dýchání.

Otrava alkoholem (vejdi a neuškoď…) 

Postiţený musí být urychleně hospitalizován, hrozí rozvrat metabolizmu. (Bydţovský J., 2011)

65

Otrava houbami 

Vyvoláme zvracení (slaná voda, prsty do krku);



transport do lékařského zařízení;



pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel);



podat černé uhlí a neopomenout na bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin;



transport do lékařského zařízení. Případně přivolání záchranné sluţby.

Otrava léky 

vyvoláme zvracení (slaná voda, prsty do krku);



transport do lékařského zařízení;



pokusit se zintenzivnit vyprazdňování střev (podáním projímadel);



podat černé uhlí a neopomenout na bohatý přísun vody kvůli proplachování ledvin;



transport do lékařského zařízení. Případně přivolání záchranné sluţby. (Stelzer J., Chytilová L., 2007)

66

Podchlazení

Příčina: Normální tělesná teplota se pohybuje kolem 98,6 F (37 C). Těţké podchlazení je pod (27 ° C)... Následek: 

Třes;



zmatenost;



záškuby svalů;



dýchání je povrchní;



úplná ztráta psychických funkcí;



bezvědomí.

První pomoc: Prohřátí organismu 

Postihnutého osušíme a zabalíme do teplých, suchých přikrývek a třeme;



co nejrychleji zabezpečíme prohřátí organismu;



vhodný způsob je koupel ve vodě, která má teplotu 30-35 stupňů;



tělesnou teplotu sledujeme měřením v ústech;



nebo dáme postiţenému teplé, nejlépe mokré zábaly, které mají teplotu asi 40 stupňů hlavně na trup, břicho, genitálie, později i na končetiny a krk, nikdy ne na hlavu;




Vyčkáme do příjezdu odborné pomoci a kontrolujeme ţivotní funkce!! (Bydţovský J., 2011)

67

Popáleniny Příčina: jsou poranění tkání vzniklá kontaktem s vysokou teplotou, chemikáliemi, elektrickým proudem nebo plynem. Při velkém rozsahu popálení mohou mít fatální následky… Následek: 1. stupeň – zarudlá kůţe, postiţená je pouze svrchní vrstva kůţe (poměrně rychlé zahojení cca 1 týden) 2. stupeň – prudká bolest, puchýře jsou charakteristické pro 2 stupeň, moţnost vzniku infekce. 3. stupeň – kůţe a podkoţí je značně poškozeno, tvoří se příškvarky, obvykle necitlivé na bolest (Beránková M., a kol., 2002) První pomoc: Protišoková opatření (Hoď se do klidu a nohy nahoru…) 







odstraníme zdroj tepla, aby nezhoršil situaci postiţeného a neohrozil okolí;



Neprodleně a důkladně opláchneme postiţené oblasti čistou vodou (hrozí infekce);



případné puchýře přikryjeme sterilním obvazem a ošetříme přidruţená poranění;



popáleniny na obličeji nekryjeme;



transport do lékařského zařízení. Případně přivolání záchranné sluţby.

(Beránková M., a kol., 2002)

68

Tonutí

Příčina: Nejčastěji dochází k tonutí při podceňování sil, křečím a neopatrným skokům do vody. V rámci tonutí se vyskytuje ještě jeden druh tzv. suché tonutí, které je způsobeno vdechnutím velkého mnoţství prachu. (zasypáním obilí) Následek: 

Tonoucí je po vytaţení ze sladké vody bledý. Nedostatek kyslíku, vdechnutí vody do plic, bezvědomí jsou nejčastější příznaky…

První pomoc: Základní ţivotní funkce 

Reakce;



dýchání;



KPR;



zajistit vědomí;




Protišoková opatření (Hoď se do klidu a nohy nahoru…) 







zásadně mu nedáváme nic pít ani jíst.

Vyčkáme do příjezdu odborné pomoci!! (Beránková M., a kol., 2002)

69

Poranění hlavy (bezvědomí)

Příčina: Tento druh poranění nastává při úderu tupým předmětem do hlavy nebo nárazem hlavy do předmětu. Při poranění hlavy a páteře omezíme manipulaci s postiţeným. Následek: 

kaţdé poranění hlavy je závaţné a musí se brát v potaz poškození mozku

První pomoc: Základní ţivotní funkce 

Reakce;



dýchání;



KaPR;



zajistit vědomí;




Fixace páteře 

Fixujeme krční páteř límcem nebo jeho improvizací;



postiţeného uloţíme do stabilizované polohy na boku se zvýšenou horní polovinou trupu;



pokud nelze zajistit stabilizovanou polohu, uloţíme postiţeného rovně na zádech s hlavou lehce podloţenou bez záklonu.

(Kelnarová J., a kol., 2007)

70

Protišoková opatření (Hoď se do klidu nohy nahoru…) 







zásadně mu nedáváme nic pít ani jíst.

Vyčkáme do příjezdu odborné pomoci!!! (Kelnarová J., a kol., 2007)

Diabetik

Cukrem nic nepokazíte…. Příčina: Hypoglykemický šok (nedostatek cukru…přebytek inzulínu) Hyperglikemie (nedostatek inzulínu ….přebytek cukru) Následek: 

Nevolnost;



agresivita;



rozvoj bezvědomí;



nápadně opocený;



nadměrné močení;



nadměrná ţízeň;



rozostřené vidění.

71

První pomoc: 

U hypoglykemika je podání cukru nebo sladkého nápoje stěţejní;



první pomocí u hyperglikemika je dieta, sport, aplikování inzulínu;




Podáváme jídlo a nápoje pouze je-li při vědomí. V bezvědomí vám nic nepolkne!! (Štěpánek K., 2009)

Šok Příčina: 

Popáleniny;



strach;



únava;



ztráta krve;



hladovění;



infarkt.

Šok je třífázový a nebezpečný… Následek: Počáteční fáze: 

Neklid;



bolest;



lepkavý pot;



zimnice;



třesavka;



tep je zrychlený. (Štěpánek K., 2009)

72

Druhá fáze: 

Ţízeň;



fialové zabarvení končetin;



dýchání zrychlené;



tep je špatně hmatný.

Konečná fáze: 

Tep nehmatný;



hluboké bezvědomí;



selhání krevního oběhu. (Kelnarová J., a kol., 2007)

První pomoc: Jak na to? (pravidlo pěti Z) Nejdříve odstraníme původ šoku… 

Zastavit krvácení



Zachovat klid



Zajistit klid postiţenému



Získat důvěru



Zabránit ztrátě tepla i přehřátí;



zavoláme zdravotnickou záchrannou sluţbu



protišoková poloha (30% zvýšení dolní části těla). (Kelnarová J., a kol., 2007)

Obr. 1: Protišoková poloha (Autor, 2013)

73

Aspirace (vdechnutí) Příčina: 

Aspirace pevného tělesa nebo kapaliny (hračka, sousto, krev …);



vdechnutí můţe způsobit úplný nebo částečný uzávěr dýchacích cest.

Následek: 

Celkový uzávěr dýchacích cest vede, k dušnosti, následuje cyanóza a v poslední řadě nastupuje smrt z udušení;



aspirující člověk je nucen k mělkému dýchání, k náhlému kašli a panickému strachu.

První pomoc: 

Úder mezi lopatky „nazdar brachu“ (3-5x);



heimlichův hmat (4-5x);

o

obejmout postiţeného;

o

prudce zatlačit pěstmi na horní polovinu břicha směr k bránici;

o

provádí se vleţe, ve stoje, vsedě. (Zeman M., 1998)

74

Astmatický záchvat Příčina: 

Astmatický záchvat nejčastěji vzniká při alergické reakci, infekci, po fyzické námaze. Některé astmatické záchvaty vznikají bez zjevných příčin.

Následek: 

Obtíţné a prodlouţené nádechy a výdechy;



pískot při dýchání;



mohou nastat otoky dolních končetin;



dušnost (neodpoví jednou větou na jeden nádech…).

První pomoc: 

Podat postihnutému sprej, který má ve většině případů u sebe. (Ventolin, Berodua, Bricanyl, Berotec, aj…);



hořčík;



u astmatického záchvatu je důleţité nejdříve podat ulevující lék a pak teprve zavolat záchrannou sluţbu.


75

Plicní embolie Příčina: Plicní embolie je ucpání jedné nebo více cév v plicích. Ve většině případů je způsobena krevními sraţeninami, které cestují do plic z jiné části těla. Jedná se o závaţnou a potenciálně ţivot ohroţující stav, protoţe to můţe zabránit v dosaţení krev do plic (kdyţ krev opouští srdce, má nízký obsah kyslíku a potřebuje se dostat do plic vyzvednout kyslíku). Následek: 

Náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí);



bolest na hrudi (zejména při hlubokém dýchání);



kašel (někdy s vykašláváním krve);



modravé zbarvení rtů a prstů;



záchvaty;



kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí;



oběhová nestabilita (nízký krevní tlak, rychlá tepová frekvence);



náhlé úmrtí.

První pomoc: 

Postihnutého ukládáme do polohy se zvýšenou horní polovinou těla;



nesmí se hýbat;



při upadnutí do bezvědomí provádíme KaPR;




Vyčkáme do příjezdu odborné pomoci!!! (Drábková J., 1997)

76

Epilepsie

Příčina: Jedná se o neurologické onemocnění vrozené nebo získané (úrazem hlavy). Epileptickému záchvatu předchází mrtvění, bodání, svědění celého těla, dále nespavost, podráţděnost, tlak v útrobách. Epileptický záchvat se k roku 2011 týká 1% populace. Vyvolávajícími aspekty je nepravidelný reţim, nedostatek spánku, blikavé světlo a monotónní zvuk. (Pokorný J., 2010) Následek: 

Malý záchvat;

o

porucha vědomí;

o

zmatenost;

o

ztráta kontaktu;

o

konec prováděné činnosti se zahleděním („chytání lelků“).



Velký záchvat;

o

pád na zem s projevem křečí a záškubů;

o

doba trvání desítky sekund;

o

pomočení;

o

prokousnutí jazyka, zapadnutí kořene jazyka (velmi nebezpečné!!).

První pomoc: 

Nepomáhat! Nechat "vycukat";



odstranit nebezpečné předměty z okolí;



hlídat aby nezapadnul jazyk;



nenecháváme postiţeného o samotě, jak během záchvatu, tak po prodělání křečí;



protišokové opatření (pravidlo pěti Z);



zavoláme zdravotnickou záchrannou sluţbu. (Pokorný J., 2010)

77

Infarkt myokardu Příčina: Infarkt myokardu (srdeční záchvat) je místo, kde jsou koronární tepny blokovány, čímţ se zabrání zásobování krví do oblasti myokardu. Myokard se rychle stává ischemický. Pokud srdeční ischemie trvá příliš dlouho, vyhladovělé srdce „zemře“. Nejčastější příčinnou výjezdu zdravotnické záchranné sluţby je právě zmiňovaný infarkt myokardu, protoţe se projevuje mimo zdravotnické zařízení. (Pokorný J., 2010): 1.

v domácnosti - 70%

2.

v klidu – 45%

3.

při běţné činnosti – 30%

4.

ve spánku – 17%

5.

v zaměstnání – 10%

6.

při těţké práci – 8%

Následek: 

Bolest na hrudi, která je v působnosti několika hodin;



dušnost je způsobena buď bolestí, nebo překrvení plic způsobené plicním edémem;



bledost je způsobena sníţením srdečního výdeje a přesměrování krve od pokoţky k hlavním orgánům;



nevolnost a zvracení je kvůli bolesti a přesměrování krve od zaţívacího systému;



celková únava je způsobena sníţením srdečního výdeje a všeobecné svalové ischemie;



intenzivní pocení;



v důsledku uvolnění metabolitů během zánětlivého procesu zahájeného nekrózou tkáně a rozšířením smrti buněk prochází postiţený horečkou cca 39 °C;



smysl blíţící se zkázy je vzhledem k uvolnění adrenalinu a dalších katecholaminů v rámci vyrovnávacího mechanismu (strach ze smrti). (Bydţovský J., 2008) 78

První pomoc: Reakce 

Je oběť při vědomí?



jemně se dotýkat a mluvit s nimi, jako kdyţ se snaţíte někoho probudit;



oslovení;



jemné zatřesení;



štípnutí;



podívejte se na reakci;



pokud není odezva, dostane pomoci;




Dýchání 













odstranění vyvolávající příčiny, otevření a kontrola dýchacích cest;









pokud postiţený nedýchá, zahájíme KPR. (Pokorný J., 2010)

79

KaPR (Kardiopulmonální resuscitace) Srdeční stlačení: 

Poloţte dlaň jedné ruky na střed hrudní kosti (spojnici bradavek);



poloţte druhou ruku na horní části první ruky;



zatlačte pevně a hladce (komprese aţ 1/3 na hrudi hloubky) 30 krát;



poměr 30 stlačení hrudníku následují 2 vdechy, je stejné, ať KPR se provádí samostatně nebo s pomocí druhé osoby;



usilovat o kompresní výši 100 za minutu.

Předsunutí dolní čelisti trojhmatem (ZOB) : 

Záklon hlavy



Otevřít ústa



Brada ven

Dýchání z úst do úst:

Obr. 2: ZOB (Autor, 2013)



Pokud nedýchá normálně, ujistěte se, ţe leţí na zádech na pevné podloţce;



otevřeme dýchací cesty nakloněním hlavy zad a zdviháním jejich brady;



zavřeme své nozdry prstem a palcem;



dáme 2 plné nádechy, ujistíme se, ţe neexistuje ţádný únik vzduchu a hrudníku stoupá a klesá.

Pokračovat KPR, opakování cyklu 30 kompresí a 2 vdechy, neţ dorazí odborná pomoc!! (Pokorný J., 2010)

80

Alergie

Příčina: U alergie se jedná o přecitlivělost na různorodé látky, které imunitní systém rozpoznává jako cizí. Nejčastěji jsou to potraviny, bodnutí hmyzem, léky apod. Alergická reakce se rozlišuje, jak podle alergenu, tak podle citlivosti jedince. Reakce na Alergen mohou vznikat okamţitě, během sekund, ale také v rámci několika hodin, dní nebo dokonce i týdnů. (Pokorný J., 2010) Následky: 

Pokoţka: kopřivka, zarudnutí, svědění, termoregulační výkyv na pokoţce (zahřívání);



sliznice nosu: senná rýma, pálení v nosu;



zaţívací trakt: nevolnost, průjem, bolesti, zvracení;



dýchací aparát: astma, sípání, dušnost.

První pomoc: 

Odstranit působení a opustit působiště alergenu;



podání antihistaminika (Zyrtec, Zodac, Flonydan);



přiloţíme chladivé obklady;



při těţké alergické reakci hrozí bezvědomí a smrt (Zavoláme zdravotnickou záchrannou sluţbu).

(Bydţovský J., 2008)

81

Úraz el. proudem Příčina: 

80% úrazů vzniká nízkým napětím (ţluté značení, do 1000 V) 3% skončí smrtí



20% úrazů vzniká vysokým napětím (červené značení, nad 1000 V) z nich je 30% smrtelných

V případě úrazu elektrickým proudem se vytvoří stromovitá kresba cév v místě kontaktu s vnitřním popálením (Beránková M., a kol., 2002) Následek: 

Porucha vědomí;



srdeční zástava;



popáleniny 3 stupně;



trombóza.

1 mA

není vnímán

5 mA

bez následků

15 – 25 mA

vyvolává silné svalové kontrakce znemoţňující uvolnění z obvodu

50 mA

silné křeče, bezvědomí

200 mA

fibrilace komor

1000 mA

křeč dýchacích svalů, popálení

10 000 mA

těţká popálení a kompletní kontrakce myokardu

Tab.1: Úraz el. proudem (Bydţovský, 2008)

82

První pomoc: Při úrazu elektrickým proudem je nutné stanovit si prioritní zákroky!! 

Důleţité je dbát vlastního bezpečí;



odstraníme proud a přerušíme styk s vodičem (nevodivým materiálem);



zachování základních ţivotních funkcí.

Dýchání 



















pokud postiţený nedýchá, zahájíme KPR.

KaPR (Kardiopulmonální resuscitace) Zahájíme prekordiální úder (usměrněný úder pěstí na střed hrudní kosti – spojnice bradavek) 

Ošetříme popáleniny;

o

uklidnění postiţeného a jeho uloţení do protišokové polohy (poloţíme postiţeného na záda a zvedneme nohy);

o


o

odstraníme zdroj tepla, aby nezhoršil situaci postiţeného a neohrozil okolí;

o

neprodleně a důkladně opláchneme postiţené oblasti čistou vodou (hrozí infekce);

o

případné puchýře přikryjeme sterilním obvazem a ošetříme přidruţená poranění;

o

popáleniny na obličeji nekryjeme.



Zavoláme záchranou zdravotnickou sluţbu.

(Pokorný J., 2010)

83

Zlomeniny

Příčina: Zlomeniny kostí patří do velmi častých úrazů, hlavně u dětí. Nejčastější příčinnou je působením vetší silou neţ je kost schopna vydrţet (úder, kop, páčení atd.) Rozdělení zlomenin: 

Traumatické – poškození zdravé tkáně zevním násilím;



patologické – poškození zdravé tkáně jiţ malým traumatem;



únavové – poškození nemocné tkáně dlouhodobým přetěţováním;



úplné – s linií lomu mezi úlomky;



neúplné – nalomení (infrakce);



dislokace – posun úlomků;



uzavřené – nebyla porušena kůţe nad zlomeninou;



otevřené – byla narušena kůţe nad zlomeninou.

Následek: 

Bolest v místě poranění;



zduření;



otok;



hematom;



deformace končetiny;



u otevřené zlomeniny krvácení a necitlivost v místě poranění;



vyčnívající úlomek kosti;



ztráta funkce končetiny.

(Madian A., Mattheissen K., 2007)

84

První pomoc: 

Zastavíme krvácení;



zabráníme infikování rány;



omezíme pohyb zraněného místa;



nepodáváme tekutiny ani jídlo;



s postiţeným zbytečně nemanipulujeme;



provedeme protišokové opatření (pravidlo pěti Z);



při otevřené zlomenině dezinfikujeme ránu a obloţíme gázou stočenou do ruličky (musí kost převyšovat). Podloţené místo obváţeme obvazem a ošetřenou končetinu znehybníme;



zavoláme záchrannou zdravotnickou sluţbu, popřípadě zajistíme u menších a neakutních případů transport do nemocnice.


Poranění páteře Příčina: K poranění páteře nejčastěji dochází při nehodách na silnici a při neopatrném skoku z výšek. Poškození páteře patří mezi abnormálně nebezpečné poranění. Při deformaci páteře často dochází k poranění míchy, které končí smrtí, v „lepším případě“ trvalým poškozením ve smyslu ochrnutí některých částí těla. 

Komoce – otřes míchy;



kontuze – pohmoţdění míchy;



komprese – stlačení míchy;



transverzální léze míšní – přerušení míchy.


85

Následek: 

Porucha hybnosti (vyzkoušíme dotykem, štípnutím citlivost na kůţi);



porucha citlivosti v končetinách.

První pomoc: 

Zavoláme záchrannou zdravotnickou sluţbu;



pokud jsou zachovány základní ţivotní funkce, tak pouze vyčkáme příjezdu záchranné zdravotnické sluţby;



helmu nikdy při úrazu páteře nesundáváme, jestliţe máme jistotu zachování základních ţivotních funkcí;



postiţeného ošetřujeme v poloze, ve které byl nalezen. (minimalizuj manipulaci!!) (Růţička R., 2007)

Menší úrazy Zlomený nos s krvácením: 

Navlékneme si rukavice;



přiloţíme sterilní savou vrstvu (co dům dal…);



přikládáme ledové obklady;



transportujeme k lékaři.

Cizí těleso v oku: 

Navlékneme si rukavice;



cizí těleso z oka nevyjímáme;



lehce kryjeme obě oči sterilním materiálem;





86

Podvrtnutí kotníku 

Ošetřujeme vsedě nebo vleţe;



otok měkce obloţíme;



přikládáme ledové obklady;



končetinu znehybníme;




Vymknutí ramena 

Ošetřujeme vsedě;



končetinu nenapravujeme a neformujeme;



znehybníme;




Vytáhnutí klíštěte: Klíště představuje hlavního přenašeče boreliózy nebo klíšťové encefalitidy. Prevence, aneb jak si nedonést zvířecího mazlíčka domů?? Repelent, kryjící oblečení, kontrola při svědění a zarudnutých míst. 

Netočit, nemačkat, nemastit, nekrémovat (klíště při dušení vyvrhne obsah do těla, hrozí nákaza boreliózou, anebo klíšťovou encefalitidou);



odstraníme pomocí speciálních kleští, nebo pinzetou.

Mdloby z přehřátí 

Točení hlavy;



špatně od ţaludku;



mţitky před očima;



odstranit původce tepla;



pokropit vodou (neutopit!!);



mokrý kapesník;



nohy nahoru a proplesknout (v omezené míře).


87

Silné průjmy Průjem je časté vyprazdňování řídké stolice. Příčinnou můţe být alergie, zánět, infekce, úpal aj. Tělo ztrácí při průjmu velké mnoţství vody a minerálů. 

Doplňovat tekutiny (černý čaj, coca cola po lţičkách);



přísná dieta (rohlík, rýţe, mrkev);



černé uhlí, Endiaron (tabletky); (Stelzer J., Chytilová L., 2007)

88

Příloha č. 2 Sonda zjišťující znalosti studentů v oblasti první pomoci (znalostní test)

První pomoc Pedagogická fakulta Masarykovi Univerzity 1. Jakého jste pohlaví? o muţ o ţena

2. o o o o o

V jakém ročníku studujete? 1. 2. 3. 4. 5.

3. Absolvovala/absolvoval jste někdy kurz první pomoci? o ano o ne

4. o o o

Měl/měla byste zájem o proškolení v problematice první pomoci? ano ne je mi to jedno

5. o o o

Jste ochoten/ochotna použít první pomoc při její nutnosti? ano ne nevím

6. o o o

Byl/byla jste někdy účastníkem zásahu při první pomoci? ano, aktivně ne ano, jako přihlíţející

7. o o o o o

Jaké je telefonní číslo záchranné zdravotnické služby? 112, 155 158, 150 211,115 112, 150 nevím

89

8. o o o o o

Jaký je poměr stlačení a vdechu při resuscitaci u dospělého jedince? 10 stlačení hrudníku / 2 vdechy 20 stlačení hrudníku / 3 vdechy 30 stlačení hrudníku / 2 vdechy 5 stlačení hrudníku / 4 vdechy nevím

9. o o o o

Co způsobuje otrava oxidem uhelnatým? zimnice, sucho v ústech, závratě krvácení, zvracení bolest hlavy, zvracení, porucha zraku, závratě nevím

10. o o o o o

Hypoglykemický šok nastává? nedostatek cukru a přebytek inzulínu přebytek cukru a nedostatek inzulínu popáleniny 3. stupně při krvácení nevím

11. o o o o o

Hyperglykemie nastává ? přebytek inzulínu a nedostatek cukru při krvácení nedostatek inzulínu a přebytek cukru popáleniny 3. stupně nevím

12. o o o o o

Pravidlem při padoucnici (morbus divinus) je? podáváme tekutiny při záchvatu snaţíme se nemocného uchytit a stabilizovat ţivotní funkce odstraníme nebezpečné předměty a vyčkáme, neţ záchvat ustane nevím neznám termín „padoucnice“

90

13. o o o o

Při dopravní nehodě je prioritou? snaţíme se za kaţdou cenu vyprostit postiţeného vlastní bezpečnost, vypnout zapalování a zatáhnout ruční brzdu snaţíme si drţet odstup, zavoláme pomoc, nepouţíváme reflexní vestu nevím jak se zachovat

14. o o o o o

KaPR znamená? komunikace a prostředí komunikace a rychlá pomoc nic neznamená kardiopulmonální resuscitace nevím

15. o o o o o

První pomoc při omdlení z tepla? omýt vodou, nohy nahoru, přivedeme k vědomí problém neřešíme, jedinec se probere snaţíme se postiţeného posadit/postavit podáme cukr nevím

16. o o o o o o

Protišokové opatření? tekutiny, jídlo ruce za hlavu, nataţené dolní končetiny, poloţení na záda studený obklad, zapříčinit hypotermii zvednutí dolních končetin, poloţení na záda, uklidnění slovem snaţit se zvýšit inapetenci nevím

17. Zákon č. 140/1961 Sb. § 207 Trestního zákoníku o neposkytnutí první pomoci definuje? o jedinec, který nemá zdravotnické vzdělání/proškolení není povinen poskytnout první pomoc o kaţdý je povinný poskytnout první pomoc, kdyţ tak můţe učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, jestliţe tak neučiní, můţe být potrestán odnětím svobody na jeden rok o jedinou povinností je zavolat záchranou zdravotnickou sluţbu o nevím

91

18. o o o o o

Co je příčinou infarktu myokardu? koronární tepny jsou blokovány, čímţ se zabrání zásobování krví do oblasti myokardu. sedavé zaměstnání, málo pohybu jedná se pouze o vrozenou nemoc příčina je přisuzována ataxii nevím

19. Po příchodu domů naleznu na podlaze osobu, která nereaguje na oslovení ani na bolestivé podněty. Kolem úst má zvratky a je bledá. Dýchání je normální. Na zemi je rozsypaná krabička s neznámým typem léků. Vyberte špatnou reakci na vzniklou situaci! o o o o o o o

Dutinu ústní vyčistím od zvratků (hrozí udušení) Postiţeného celkově vyšetřím (PPP- prohlíţej, poslouchej, prohmatej) Zavolám záchrannou sluţbu (bezplatná linka 112, 155) Provádím protišoková opatření (uloţení na břiše) Zajistím fyziologické funkce a uloţím do stabilizované polohy Provádím protišoková opatření (nohy nahoru) Zajistím zbytky léků a zvratky (pro zjištění o jaké léky se jednalo)

20. Při manipulaci s ostrým předmětem nastane řezná rána a následně tepenné krvácení. Poraněný začíná být bledý. Nápadná je třesavka, která nastupuje se zimnicí a lepkavým potem. Dýchání a tep jsou zrychlené. Přihlížející začínají vyvolávat paniku. Vyberte špatnou reakci na vzniklou situaci! o o o o o o o o o

Musím uklidnit situaci (zaúkolovat ostatní) Pouţiji ochranné pomůcky (chirurgické rukavice + brýle) Ránu stlačím sterilním tlakovým obvazem Zavolám záchrannou sluţbu (bezplatná linka 112, 155) Zaškrtím 5 cm nad řeznou ránou Zachovám fyziologické funkce Odstraním původ šoku Uloţím postiţeného do protišokové polohy (30% zvýšení dolní části těla) Kontroluji fyziologické funkce do příjezdu záchranné sluţby

92

Příloha č. 3 Dotazník zjišťující znalosti studentů v oblasti první pomoci (znalostní test) PRVNÍ POMOC Studijní obor: 1. Absolvovala/absolvoval jste v minulosti kurz první pomoci(zakroužkujte): ano ne Pokud ano, získal jste z tohoto kurzu certifikát? ano

–

–

ne

Měla/měl byste zájem zúčastnit se kurzu první pomoci? ano

-

ne

2. Byla/byl jste již někdy okolnostmi nucena/nucen poskytnout první pomoc? ano

–

ne

Pokud ano, tato situace nastala: a) v domácnosti b) při dopravní nehodě c) jinde (uveďte kde):……………………………….. Pokud ano, měla/měl jste pocit, ţe jste poskytla/poskytl první pomoc správně? ano ne 3. Jaké telefonní číslo vytočíme, když je postižený zraněn? a) b) c) d)

150 155 156 Nevím 4. Zákon č. 140/1961 Sb. § 207 o neposkytnutí první pomoci – která definice je platná?

a) b) c) d)

Osoba bez zdravotního vzdělání není povinna poskytovat první pomoc. Všechny osoby jsou povinné poskytnout první pomoc, neposkytnutí první pomoci je trestné. Je-li zachránce ochromen situací, není neposkytnutí první pomoci povaţováno za trestné. Nevím 5. Podle čeho zjistíme zástavu dechu? a) Zrcátko před ústy postiţeného se neorosí b) Hrudník se nezvedá, není slyšet dýchací šelesty uchem, na tváři není cítit dech c) Postiţený je v bezvědomí, je brunátný a neslyšíme chrčení d) Nevím

93

6. Jak zajistíme zprůchodnění dýchacích cest? a) b) c) d)

Záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti Vytaţením pevně uchopeného jazyka Vsunutím hadičky do nosu nebo úst Nevím 7. Jaká je nejčastější příčina zástavy dechu postiženého v hlubokém bezvědomí?

a) b) c) d)

Selhání dýchacích center po úderu na hlavu Zapadlý kořen jazyka Uvolněná zubní protéza zabraňující dýchaní Nevím 8. Jak poznáme, že je zraněný v bezvědomí? a) Končetiny jsou v křeči, nereaguje na ţádné podněty, leţí na zádech. b) Svaly jsou ochablé, je přítomno masivní krvácení. c) Poloha je zhroucená, svaly ochablé, chybí reakce na jakýkoliv podnět, zapadá jazyk d) Nevím 9. Do jaké polohy ukládáme postiženého, který je v bezvědomí a má zachované životní funkce? a) Na zádech s podloţenou hlavou b) Na břicho s pokrčenýma nohama c) Stabilizované polohy na boku d) Nevím 10. Jak se zachováme, pokud poskytujeme první pomoc postiženému, který je v bezvědomí a máme z okolností úrazu podezření na poranění páteře nebo míchy a nehrozí jiné nebezpečí

a) b) c) d)

Opatrně otočíme do stabilizované polohy a ošetříme zevní zranění Neotáčíme a netransportujeme, zajistíme ţivotní funkce a ošetříme případná zevní zranění Opatrně otočíme na břicho, abychom mohli přesně určit a ošetřit zranění Nevím 11. Jak se zachováme, pokud poskytujete první pomoc postiženému v bezvědomí, který je zasažen elektrickým proudem

a) b) c) d)

Nejprve izolujeme od proudového zdroje Ihned otočíme do stabilizované polohy Neošetřujeme, neboť jakékoli ošetření je neúčinné, přivoláme RZP Nevím

94

12. Kdy můžeme přestat s resuscitací (oživováním)? a) b) c) d)

U dospělých po půl hodině, u dětí po čtyřiceti minutách. U dospělých po čtyřiceti minutách, u dětí po půl hodině. Aţ v okamţiku příjezdu záchranné sluţby nebo v případě vlastního totálního vyčerpání. Nevím 13. Jaký je poměr resuscitace (oživování) u dospělého člověka?

a) b) c) d)

5 vdechů : 12 stlačení 2 vdechy: 30 stlačení 2 vdechy : 15 stlačení Nevím 14. Jaký je správný postup při resuscitaci (oživování) u dospělého člověka?

a) Poloţit postiţeného na záda, zaklonit hlavu, vyčistit dutinu ústní, zahájit masáţ srdce, zahájit umělé dýchání. b) Poloţit postiţeného na záda, podloţit hlavu, zajistit jazyk proti zapadnutí spínacím špendlíkem, zahájit masáţ srdce a umělé dýchání. c) Poloţit postiţeného na záda, vyčistit dutinu ústní, zaklonit hlavu, zahájit umělé dýchání, zahájit masáţ srdce. d) Nevím 15. Jaké je správné místo stlačování při nepřímé srdeční masáži u dospělých? a) Uprostřed hrudníku b) Asi 2 prsty pod úrovní klíční kosti c) Asi 3 cm pod mečovitým výběţkem hrudní kosti d) Nevím 16. Jak postupujeme při ošetřování popáleniny I. stupně? a) b) c) d)

Chladíme přímo studenou vodou Potřeme sádlem Aplikujeme zásyp Nevím 17. Jaký postup se nejlépe hodí k definitivnímu zastavení větších krvácení s výjimkou velkých tepen?

a) b) c) d)

Stisknutí tepny přímo v ráně Stisknutí přívodní tepny v tlakovém bodě Tlakový obvaz Nevím 18. Při krvácení z nosu musíme postiženého

a) b) c) d)

Poloţit a dát studený obklad na čelo a týl Posadit, předklonit mu hlavu, stisknout kořen nosu a přiloţit studený obklad na týl Posadit a vloţit tampon tak, aby částečně vyčníval a dal se později vytáhnout Nevím

95

19. Jak uložíme postiženého při vědomí s dechovými obtížemi? a) b) c) d)

Na záda Do polosedu V sedě Nevím 20. Co uděláme jako první, pokud zachraňujeme otráveného?

a) b) c) d)

Neporušíme stopy, volat lékaře a policii Přerušíme kontakt otráveného s jedem Zajistíme zbytky léků, obaly apod.ke stanovení příčin otravy Nevím Pokud chcete cokoli napsat k první pomoci (případně její výuce ve škole), budeme rádi. Vaše názory a postoje nás zajímají.

96

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents