MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Návrh interiéru kavárny v Dolní Lomné Bakalářská práce Brno 2014
Vedoucí práce:
Autor práce:
MgA. Bc. Marta Kovářová, Ph.D.
Klára Pyszková
Poděkování Dovoluji si upřímně poděkovat paní MgA. Bc. Martě Kovářové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi napomohly při zpracování mé bakalářské práce. Velký dík patří také mé rodině a všem, kteří mi v průběhu plnění tohoto projektu jakýmkoliv způsobem pomohli.
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
Bibliografický záznam PYSZKOVÁ, Klára. Návrh interiéru kavárny v Dolní Lomné: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita. Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2014. 55 l., Vedoucí bakalářské práce MgA. Bc. Marta Kovářová, Ph.D. Práce obsahuje 57 798 znaků.
Anotace Autorka ve své bakalářské práci vytvořila návrh interiéru kavárny, která bude situována v budově Interaktivního ekologického centra v Dolní Lomné. Při navrhování této kavárny se inspirovala interiéry vybraných brněnských podniků, přírodním prostředím v Dolní Lomné a folklórními tradicemi místních obyvatel.
Abstract The author´s Bachelor thesis concerns the interior design of the cafe which is to be situated in the Interactive Ecological Centre building in Dolní Lomná. While planning the cafe design, she was inspired by selected restaurant businesses in Brno and the natural environment of Dolní Lomná as well as by local residents‘ folklore.
Klíčová slova kavárna, interiér, koncept, design, folklór, příroda, model, Interaktivní ekologické centrum, vizualizace
Keywords cafe, interior, concept, design, folklore, nature, model, interactive environmental center, visualization
Obsah Úvod .................................................................................................................................. 1 1
Kavárna v rámci Interaktivního ekologického centra v Dolní Lomné .................. 2 1.1 Interaktivní ekologické centrum v Dolní Lomné ............................................... 2 1.2 Obec Dolní Lomná ............................................................................................. 4 1.3 Národopisné slavnosti Slezské dny ..................................................................... 5
2
Hledání inspirace v interiérech brněnských kaváren ............................................ 6 2.1 Café Steiner ........................................................................................................ 7 2.1.1 Ateliér RAW ............................................................................................. 10 2.2 Café Art ............................................................................................................ 11 2.2.1 Martin Hrdina ............................................................................................ 13 3.1 Tři ocásci .......................................................................................................... 14
3
Schůzka s interiérovým designérem a vytvoření konceptu kavárny ................... 18 3.1 Jak je to s Nabito .............................................................................................. 18 3.2 Rozhovor s Jiřím Jadviszczokem ..................................................................... 19 3.2.1 První fáze – setkání s klientem ................................................................. 19 3.2.2 Druhá fáze - půdorys ................................................................................. 20 3.2.3 Třetí fáze - vzorkovnice ............................................................................ 20 3.2.4 Čtvrtá fáze - vizualizace ............................................................................ 20 3.2.5 Pátá fáze - realizace................................................................................... 21 3.3 Hledání konceptu kavárny v Dolní Lomné ...................................................... 21
4
Navrhování interiéru kavárny ............................................................................. 24 4.1 Pracovní model z kartonu................................................................................. 25 4.2 Tapeta ............................................................................................................... 26 4.3 Podlaha ............................................................................................................. 28 4.4 Nábytek ............................................................................................................ 28 4.5 Barvy v interiéru .............................................................................................. 30
5
Finální model kavárny, 3D vizualizace a půdorys .............................................. 31 5.1. Finální model kavárny...................................................................................... 31 5.1.1 Podlaha ...................................................................................................... 31 5.1.2 Židle a kavárenské stoly ............................................................................ 31 5.1.3 Pohovka, křeslo, taburety .......................................................................... 32 5.1.4 Konferenční stůl, odkládací stolek a komoda ........................................... 32 5.1.5 Knihovna ................................................................................................... 33
5.1.6 Barový pult, barové židle a poličky .......................................................... 33 5.1.7 Věšák, tabule na poznámky a lustry.......................................................... 33 5.2 3D vizualizace a půdorys ................................................................................. 36 Závěr ............................................................................................................................... 39 Seznam fotografií ............................................................................................................ 40 Použitá literatura ............................................................................................................. 42 Seznam příloh.................................................................................................................. 44 Přílohy
Úvod Na konci jara 2013, v době, kdy jsem přemýšlela nad tématem své bakalářské práce, mi byla předložena nabídka s prosbou o pomoc při navrhování a následné realizaci interiéru kavárny, která bude součástí Interaktivního ekologického centra situovaného v obci Dolní Lomná. Nabídku jsem přijala a shledala ji jako vhodnou pro námět bakalářské práce. Na první schůzce mě paní majitelka Interaktivního ekologického centra seznámila s celým projektem a nastínila mi průběh naší budoucí spolupráce. Pro provozování centra byla vybrána budova bývalé celní správy v Dolní Lomné, kterou je nutné nejdříve přestavět dle návrhu architekta. V původním plánu měla být tato rekonstrukce dokončena na konci roku 2013 a kavárna zrealizována na začátku jara 2014. Počítala jsem tedy s tím, že v mé bakalářské práci představím již hotovou kavárnu ve skutečných prostorách centra. Výběrové řízení na stavební firmu se však protáhlo o několik měsíců a dnes je přestavba budovy ve fázi výběrového řízení stále. Po zjištění této nemilé skutečnosti mi bylo jasné, že se kavárna do odevzdání bakalářské práce zrealizovat nestihne. Nechtěla jsem ale již dané téma měnit a rozhodla se v něm zpracovat alespoň návrh interiéru ve vizualizaci a vyrobený model. V mé bakalářské práci se teoretická a praktická část vzájemně prolínají a nelze je od sebe zcela oddělit. Pojala jsem ji tedy jako autorský text, který je jistým záznamem popisujícím postup od vytváření konceptu až po zhotovení návrhu kavárny v Dolní Lomné.
1
1 Kavárna v rámci Interaktivního ekologického centra v Dolní Lomné V této kapitole chci objasnit, s jakým záměrem bude Interaktivní ekologické centrum, v jehož prostorách se má kavárna fungovat, postaveno, k čemu bude sloužit a co v něm návštěvníci najdou. Dále zde představím lokalitu, ve které se bude nacházet, a čím je tato lokalita nejvíce veřejně známá.
1.1 Interaktivní ekologické centrum v Dolní Lomné Z rozhovoru s paní majitelkou jsem zjistila, že Interaktivní ekologické centrum v Dolní Lomné bude postaveno za účelem posilování a zvyšování environmentálního vzdělávání veřejnosti v oblasti životního prostředí. Svou činností bude návštěvníkům pomáhat:
porozumět přírodním procesům
rozvíjet a prohlubovat znalosti o krajině, chráněných krajinných oblastech, ohrožených botanických a zoologických druzích, biotopech, geologii, vývoji a anatomii člověka, vesmíru
seznámit se s přírodními a kulturními krásami regionu, zvyšovat zájem o historii, folklór a přírodní úkazy regionu
rozvíjet poznatky v oblasti obnovitelných zdrojů
vzbuzovat zájem o ochranu přírodního a kulturního dědictví, poučovat o environmentálních hrozbách a problémech (potopy, vulkány, zemětřesení, ropné úniky, atd.)
zvyšovat a prohlubovat zájem o člověka jako lidskou bytost samotnou, vzdělávat cílové skupiny v oblasti zdravého životního stylu
dále bude interaktivní ekologické centrum propagovat prodej místních domácích produktů, pořádat výstavy a kulturní akce pro školy a veřejnost, pořádat semináře, konference, workshopy na národní i mezinárodní úrovni Koncepce centra bude založena na bázi interaktivního zážitkového vzdělávání.
2
Do cílových skupin Interaktivního ekologického centra budou patřit:
návštěvníci a turisté regionu
děti MŠ, žáci a studenti ZŠ a SŠ
veřejnost
pedagogičtí pracovníci MŠ, ZŠ, SŠ Součástí Interaktivního ekologického centra bude:
stálá i nestála expozice
3D kino
interaktivní zahrada
kavárna Interaktivní ekologické centrum bude situováno v přestavěné budově bývalé
celní správy v Dolní Lomné.
(1. Vizualizace Ekologického centra v Dolní Lomné, 2013)
3
(2. Vizualizace Ekologického centra v Dolní Lomné, 2013)
1.2 Obec Dolní Lomná Obec Dolní Lomná, kterou obývá kolem 869 obyvatel, leží v nejvýchodnější části České republiky na pomezí sousedního Polska a Slovenska a je známá především pro svou neporušenou krajinu. Také se o ní mluví jako o jednom z nejhezčích údolí v Moravskoslezských Beskydech. Touto obcí o rozloze 2 703 ha, která je uzavřená lesnatými stráněmi ze všech stran, protéká řeka Lomná. Dolní Lomná je často vyhledávaným cílem návštěvníků. V létě sem lidé jezdí hlavně za sportem a turistikou, jelikož zde najdou dlouhé cyklotrasy a turistické stezky vedoucí až na vrcholy okolních hor. Pozoruhodným místem poblíž Dolní Lomné je prales Mionši, který je jednou z největších a nejvýznamnějších přírodních rezervací v České republice. Tuto oblast vyhledává mnoho lidí také za účelem sbírání hub v lesích pokrývajících většinu její plochy. Vyznavači zimních radovánek pro změnu navštěvují Dolní Lomnou kvůli pobytu v rekreačních střediscích a upraveným lyžařským sjezdovkám. Pro turisty, kteří se chtějí s tímto krajem seznámit více, je zajišťováno ubytování na místních farmách. Mohou si tak vyzkoušet sušení sena, kydání hnoje, dojení, vyrábění másla a mnoho jiných činností. 4
Kontinuita společenského života je udržována místními tradicemi, svátky a zvyky. Fungují zde různé taneční soubory a folklórní sdružení. Ty každoročně pořádají lidové akce, jako jsou například výstavy místních lidových umělců, stavění a kácení máje a vánoční a velikonoční jarmarky, kde jsou nabízeny výrobky místní zemědělské a řemeslné produkce. Největší takovou akcí pořádanou v Dolní Lomné jsou Slezské dny.
1.3 Národopisné slavnosti Slezské dny „V minulosti byl život naplněn užitečnou, ale těžkou prací, a člověk hledal protiváhu v duševní činnosti pro potěšení a radost. Tou mu byla především píseň, kterou si sám složil, vložil do ní své zážitky a mohl si ji také sám zazpívat. Odtud pramení množství lidových písní, kterých si ceníme dodnes a které obohacují naši současnou kulturu.“1 Slezské dny jsou svátkem lidové kultury Slezska, které pořádá každoročně sdružení Matice slezská v národopisném areálu v Dolní Lomné. Vystupují zde různé pěvecké a taneční soubory z České republiky a zahraničí, aby se pochlubily ukázkami folklóru své oblasti. Tyto ušlechtilé kulturní projevy vyrostly z duše a srdce prostého lidu, v jeho blízkém kontaktu s přírodou. V areálu probíhá i jarmark s názvem „Zapomenutá řemesla“, na kterém řemeslníci předvádějí tradiční umění a lidem tak přibližují lidovou kulturu našich předků. Dále se v prostředí stylových dřevěnic pro návštěvníky pořádá oblíbený "Slezský krmáš", aby zde ochutnali tradiční krajová jídla. V této době údolí Lomné ožívá krásou lidových melodií a bohatých rytmů a stává se tak vyhledávaným cílem návštěvníků. Slezské dny a lidové tradice jsou pro Dolní Lomnou a celé její okolí velice důležité. Mnoho obyvatel se ještě stále drží těchto tradic a starého způsobu života.
1
KANTOROVÁ, Jarmila. Folklorní festival Slezské dny. Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22045.
5
(3. Národopisné slavnosti Slezské dny v Dolní Lomné, 2006)
2 Hledání inspirace v interiérech brněnských kaváren Pro člověka zajímajícího se o kavárny a jejich interiérové zpracování je Brno ideálním místem, jelikož poskytuje opravdu velkou přehlídku podniků tohoto druhu, a to znamená i mnoho odlišných přístupů ve vytvoření jejich konceptu. Chtěla jsem tyto koncepty odhalit, pochopit a inspirovat se jimi. K mému průzkumu jsem si zde vybrala tři kavárny, které se od sebe liší svým vzhledem a celkovým pojetím. Jsou jimi Café Steiner, Café Art a kavárna Tři ocásci. Tyto podniky jsem navštívila a z rozhovoru s jejich majiteli získala potřebné informace ohledně navrhování prostoru kavárny. Dále jsem oslovila pár hostů v kavárně, položila jim několik otázek a z jejich odpovědí vyvodila klady a zápory daného interiéru. Díky laskavým majitelům a návštěvníkům, kteří si udělali čas a na mé otázky ochotně odpověděli, se podařilo průzkum uskutečnit v každé z těchto tří kaváren.
6
2.1 Café Steiner Nejdříve jsem navštívila podnik Café Steiner. Tato nekuřácká kavárna sídlí v prostorech funkcionalistického nájemního domu z 30. let, postaveného podle projektu architekta Endreho Steinera. Právě po tomto muži získala kavárna svůj název. Zde už na mě u baru čekal pan majitel, aby mi pověděl, jak to s Café Steiner vlastně od začátku bylo. Po revoluci se tyto prostory pronajímaly hlavně k provozování obchodu, o čemž vypovídá i velké prosklené okno kavárny původně sloužící jako výloha. Obchodníkům se zde ale „kšefty“ nedařily, takže prostory obýval každým rokem někdo jiný. Café Steiner stejný osud nečekal a kavárna vzniklá v roce 2002 zde funguje již 12 let. Co se týče vizuálního zpracování interiéru, majitel chtěl, aby kavárna měla jedinečnou tvář, sám ale přesně nevěděl jakou. Z toho důvodu oslovil architekty Tomáše Rusína, Ivana Wahla a Petra Mutinu z ateliéru RAW, se kterými se dobře znal, a požádal je o pomoc. Jelikož Café Steiner patří do rozměrově menších kaváren, nebylo vůbec snadné ji navrhnout tak, aby se zde vešly všechny nezbytné věci a zároveň měla originální vzhled. Podle slov majitele architekti přišli s prvním konceptem vytvořit vzhled kavárny ve stylu lodní kajuty. Stěny, strop a barový pult budou obloženy širokými dřevěnými prkny tzv. palubkami. Prostor bude intimní, jednoduchý, ale zároveň jedinečný. Duchovním autorem této myšlenky se tehdy stal Tomáš Rusín, konečný návrh nakreslil Petr Mutina. Ve finále, těsně před zahájením stavby, přišel pan majitel s nápadem nahradit obklad z palubek obložením z odpadového materiálu v podobě úzkých bukových dřívek, vzniklých při výrobě dřevěných skládacích metrů. Nápad se určitě vyplatil. Tato varianta ušetřila dost peněz a navíc se využil odpadový materiál, jenž tímto dostal novou funkci. Přírodní odstín obkladu je místy oživen jasně červeně nalakovanými kousky dřívek, které jdou ruku v ruce s průběžnou červenou lavicí a dalšími stejně barevně laděnými detaily v kavárně. Červená barva podporuje chuť k jídlu, takže se do kavárenského prostředí určitě hodí. Obklady jsou velice praktické, nemusí se zde řešit vymalování. Jednou za čas sice upadne nějaké to dřívko ze stěny dolů, to je ale minimální riziko.
7
Na vybavení interiéru byl omezený rozpočet, proto museli architekti spolu s majitelem v některých případech improvizovat. Vtipně například vyřešili problém s osvětlením, kdy místo drahých designových lustrů nakoupili levné ikeovské stolní lampy, otočili je dnem vzhůru a přetvořili na klasické visací osvětlení. V Ikea jsou dále koupeny i židle, stoly jsou naopak dělané na míru u stolaře. Návštěvníci mají k dispozici polštáře a deky, které zaručují pohodlnější sezení a dělají interiér útulnějším. Dalším výrazným prvkem zavěšeným mezi lampami jsou veliké šedé koule. Kladla jsem si otázku, zda slouží jen k estetickým účelům nebo mají i jinou, podstatnější funkci. Dověděla jsem se, že se jedná o akumulační kamna, která jsou v rámci úspory velmi výhodnou a také jedinou variantou, jelikož ústřední topení v těchto prostorách nefunguje. V kavárně byla na přání majitele vybudována i malá galerie. Jedná se o výstavní okýnka vsazená do obložení. Bar je zhotoven jednoduše a účelně. Je na něm využit stejný princip obložení jako u stěn a stropu. Původní podlaha kavárny z litého teraca je zrekonstruovaná. Podle názoru majitele je to nejlepší podlaha, co může být. Zázemí kavárny a toalety jsou situovány v podzemním podlaží. V teplejších měsících je u Steinera možnost venkovního posezení, které je velmi dobře využíváno. Tento podnik navštěvují lidé středního i staršího věku, nejvíce však mladí. Ti z pohledu majitele reagují na interiér vesměs kladně. Je jim sympatická tato jednoduchost a minimalismus. Některým sice občas vadí, že lidé od vedlejšího stolečku slyší jejich rozhovor, protože jsou stoly blízko u sebe, kavárna si však našla takové hosty, co si ji velice oblíbili a cítí se zde jako doma. O kvalitě odvedené práce svědčí ocenění Interiér roku, které v roce 2003 kavárna Café Steiner obdržela.
8
(4. Interiér kavárny Café Steiner, 2011)
(5. Interiér a exteriér kavárny Café Steiner, 2011)
9
Po rozhovoru s majitelem jsem chtěla slyšet také názor druhé strany, proto jsem oslovila pár hostů v kavárně a poprosila je o zodpovězení několika mých otázek. Všem dotazovaným se podnik Café Steiner líbí, cítí se v něm dobře a uvolněně. Minimalismus a jednoduchost interiéru berou jako plus. Nejvíce je na první pohled zaujme obložení poskládané z dřívek. Takové zpracování jim připadá jako „dobrý fór“ a shodují se v názoru, že chtěli architekti tímto způsobem kavárnu zútulnit a celý interiér sjednotit. Jedné z dotazovaných vnitřek podniku připomíná loď. Mohou za to hlavně kruhové výřezy na židlích a dřevěné obložení. Velmi příjemným aspektem pro návštěvníky je velké okno (výloha), kterým do kavárny proudí dostatek světla a tepla. Červená barva se v interiéru líbí, připadá jim stylová a přírodní barvu obkladu hezky zvýrazní. Hosté si také váží faktu, že mohou vzít dovnitř kavárny i své pejsky. Dále většina dotazovaných sdílí názor, že v žádné kavárně by neměly chybět noviny a dobré knihy ke čtení. Asi jedinou věcí, která se hostům nelíbí, je prostředí u baru. Působí na ně chaotickým dojmem. Věci, které tvoří tento nepořádek, by podle jejich názoru mohly být schované někde v úložných prostorech a na pultu vystavené jen „pěkné kousky“, například dezerty nebo květiny. Bar by pak vypadal kompaktněji. Dále zde razí box Coca coly, hosté jsou si ale vědomi, že je pro provoz kavárny nezbytný. O kvalitě Café Steiner vypovídá fakt, že za tu dlouhou dobu, co funguje, vůbec kavárna nezestárla a působí pořád jako celek. Je tedy obtížné hledat na ní jakékoliv zápory nebo naopak vyzdvihovat klady.
2.1.1 Ateliér RAW Název RAW je zkratkou jmen Rusín a Wahla. Jedná se o architektonický ateliér, který vznikl v roce 1990. Během své existence kancelář pracovala na úkolech s rozsahem od velkých urbanistických celků přes návrhy budov až po interiéry a architektonický detail. Díky svým početným projektům kaváren (Café Blau, Café Onyx, Café Steiner) se podílí na spoluutváření města. Oba architekti se úspěšně věnují i návrhům a rekonstrukcím rodinných domů. Tomáš Rusín je navíc veřejnosti znám také jako tvůrce scénických řešení v divadlech v Česku i na Slovensku. Řada realizací ateliéru RAW se dočkala ocenění. 10
2.2 Café Art Další zastávkou na mé cestě za hledáním originálních konceptů byla kavárna Café Art, provozovaná ve foyer dobře známého brněnského kina Art. Paní majitelka si přála kavárnu vytvořit v co nejvíc osobitém a jedinečném stylu, což nebylo v tak malém prostoru úplně jednoduché. Přizvala si na pomoc architekta Martina Hrdinu a Romanu Zubalovou, jež u něj v té době pracovala. Ta navrhla design malby na stěnách interiéru, kterou pak malíři vytvářeli ručně jen s pomocí šablon. Jedná se o grafický prvek vycházející z kosočtverců, který se stal nejvýraznějším a nejzapamatovatelnějším znakem kavárny. Najdeme ho také na menu kartách. Právě od něj se dál odvíjel celý koncept. Kavárna převzala po předchozím majiteli pouze prostor s původní podlahou a stropem, vše ostatní se muselo dokoupit. Nábytek a celý zbytek interiéru navrhl Martin Hrdina. Paní majitelka do návrhu nezasahovala, pouze jakožto investor schvalovala výběr vybavení. Za povšimnutí stojí určitě zajímavé a také pohodlné designové židle z ohýbaných trubek vycházející z produkce firmy Thonet, které svým vzhledem do kavárny vnesly prvorepublikovou atmosféru. Hodiny na stěně zase velice připomínají čekárnu na nádraží a podle slov majitelky to zde původně i tak vypadalo. Galerie na zdi chodby před hlavním sálem je součástí této kavárny. Stará se o ni galerista, který vybírá díla a pořádá pravidelné výstavy. I když je kavárna často spojována s kinem Art, její styl a design žádným svým prvkem na kino neodkazuje, ani se jím neinspiruje. Jediné, co mají společné, jsou návštěvníci. Do této kavárny chodí hosté různého věku, hodně ale závisí na tom, jaký film právě v kině běží. Když se například promítá přímý přenos baletu, sejde se v kavárně najednou víc starších lidí. Jinak ale Café Art hosté vyššího věku nevyhledávají. Na otázku, zda zákazníkům v téhle kavárně něco chybí nebo nevyhovuje, majitelka odpověděla, že určitě ano, protože každý má o ideální kavárně svou vlastní představu.
11
(6. Interiér kavárny Café Art, 2012)
(7. Interiér kavárny Café Art, 2012)
12
Hosté kavárny Cafe Art se shodují, že záměr odlišit se interiérem od jiných podniků tohoto typu se povedl. Kavárna vypadá originálně a většina návštěvníků se v ní cítí dobře. Na první pohled každého nejvíc zaujme malba na stěně, její design a modrozelená barva. Co se týče konceptu, hosté předpokládají, že designér navrhl tento podnik pro určitý sortiment lidí, kteří rádi navštěvují artové kino. I malba na stěně sama o sobě vypadá „artově“. Připadá jim tedy, jakoby měla kavárna svůj vlastní umělecký svět. V některých hostech interiér evokuje funkcionalismus a minimalismus. Židle zas připomínají prvorepublikové kavárny. Barevnost interiéru je sice pro lidi příjemná, působí ale trochu chladně a neosobně. Je také pravda, že po čase některé aspekty vypadají zašle. Například malba na stěně je již místy odřená a sedačkové boxy krémové barvy vypadají dost ušmudlaně, což kavárně nesvědčí a nesluší. Některým návštěvníkům se v interiéru nelíbí lustry, které jsou umístěné velmi nízko nad stolem, což sice působí zajímavě a neobvykle, hosté mají ale někdy obavy, že do nich při vstávání od stolu narazí. Thonetové židle se samy o sobě lidem moc zamlouvají, také se jim líbí ve spojení s designem malby na stěnách, ale kombinace kovu a černé barvy se jim zdá do kavárenského podniku příliš chladná a tvrdá. Na druhou stranu pro ty, kteří chtějí větší pohodlí a útulno, jsou zde k dispozici světlé kruhové sedačky z příjemného materiálu. Krémová barva a především tvar sedaček hostům vyhovuje. Galerie na chodbě patřící ke kavárně nenadchne ani neurazí, mohla by být ale lépe řešená. Dobrým „fórem“ jsou například barevné cukřenky na stolech. Rostliny na okně vnášejí do kavárny život, chtělo by je akorát trochu víc sjednotit. Dotazovaní se shodují na tom, že by v takové kavárně neměl chybět denní tisk, umístěný nejlépe v nějakém stojanu nebo knihovně. Knihy a časopisy samozřejmě potěší také.
2.2.1 Martin Hrdina Martin Hrdina je známý především jako nadaný architekt a grafický designér, momentálně působící v Brně. Vystudoval Fakultu architektury Technické univerzity v Liberci, kde navštěvoval ateliér architektky Heleny Jiskrové a kde také získal titul inženýr architekt. Poté se rozhodl rozšířit si obzory v zahraničí a začal navštěvovat amsterdamskou školu Gerrit Rietveld Academy, obor interiérový design, kterou 13
absolvoval s bakalářským titulem. V Holandsku se vedle interiérového designu začal velmi zajímat i o grafický design, ve kterém se stal také velmi úspěšným. V roce 2006 si v Amsterdamu založil své první vlastní designovo-grafické studio. Po návratu do české republiky začal pracovat na různých zakázkách v oblasti grafického designu. Vytvořil například vizuální stránku dvou ročníků filmového festivalu Mezipatra, a to v roce 2007 a 2008. Dále navrhnul a graficky zpracoval knižní díla, spolupracoval s brněnským nakladatelstvím Host a pracoval i pro Divadlo Letí a liberecké Krátké a úderné divadlo. Pokud jde o interiérový design, Martin Hrdina se specializuje hlavně na kavárny, které jsou oblíbené pro své příjemné a stylové prostředí, propracované do posledních detailů. Poznávacím znakem jeho práce je také skvělé propojení architektury a grafiky. Právě toto propojení je velice užitečné v mnoha ohledech, protože jsou zde dvě profese v těle jednoho člověka, který navrhne jak celý interiér a vzhled podniku, tak i jeho pozdější grafický vizuál. Celkově tak daná práce působí jednotnějším a smysluplnějším dojmem, než kdyby se na obou částech podíleli dva různí lidé, dva různí designéři. V Brně lze nalézt hned několik výjimečných míst vytvořených právě návrhářem Martinem Hrdinou.
3.1 Tři ocásci Kavárna vznikla ze snahy tří dlouholetých přátel, kteří si delší dobu přáli provozovat tento druh podniku. Prostory pro ni hledali přibližně rok a nakonec je našli v jednom domě na ulici Gorkého v Brně. Kavárna Tři ocásci, která má tedy tři majitele, je bezpochyby známá hlavně díky své originalitě a osobitému přístupu. Na první pohled je jasné, že toto místo nejspíš navštěvuje mladý sortiment zákazníků soudě podle jejího mírně punkového a bohémského vzhledu. Konzervativnější a starší lidé jsou vůči tomuto interiéru pořád bojácní a Tři ocásky nenavštěvují. Při vytváření interiéru se především kvůli omezenému rozpočtu majitelé Třech ocásků rozhodli využít co nejvíc věcí z kavárny, která zde fungovala před nimi, nakonec se ale musela zavřít. V té době si na pomoc pozvali svého kamaráda architekta Lukáše Výtiska, který velice rád využívá proces recyklace. Takže například vzali starou nepotřebou skříň, rozřezali ji na malé hranoly a z hranolů poskládali podlahu v salónku.
14
Na myšlence mít v kavárně věci, které už byly z nějakého důvodu vyřazeny z provozu a přestaly se využívat, se podíleli všichni majitelé. Každý z nich přicházel s novými nápady jak, kde a co využít. Protože jednou z majitelek je výborná cukrářka, rozhodli se v tomto podniku péct „ sladkosti“ různých druhů. Podstatné je, že se vše snaží vyrábět ze sezónních, lokálních a bio potravin. Nábytek v interiéru je podle slov jednoho z majitelů všechen tzv. z druhé ruky. Některé kousky se našly na „sběrňáku“ nebo ve sklepech známých a přátel, jiné se zdědily po babičkách nebo byly darované, zbytek se koupil v bazarech. Co se týče nádobí, většinu donesli lidé do sbírky, kterou Tři ocásci vyhlásili, takže není vůbec výjimkou, když u nich dostanete kafe v hrníčku s talířkem, který očividně není ze stejného servisu a nakonec konvici, která k nim také nepatří. O osobitém zpracování interiéru svědčí i stěny, jejichž povrch je sedřen do hloubky několika vrstev. Tímto postupným sdíráním vystoupily na povrch barvy, kterými byla stěna v minulosti natřená. Aby stěny nebarvily a zakonzervovaly se, jsou upraveny akrylátem. Tento způsob úpravy stěn je velice levný a také praktický, protože není žádný problém s jejich údržbou. Je pravda, že lidem občas na těchto stěnách chybí nějaké obrazy, majitelé ale zastávají názor, že obrazy se na tyto specifické zdi nehodí. Místo obrazů se mohou Tři ocásci pochlubit úžasnou malbou brněnského umělce Jana Grumla alias Slakinglizarda, která se skvěle vyjímá na žluté stěně salónku. Malba má v motivu dva růžové axolotly plující okolo malé zelené rybky se třemi ocásky. Na protější stěně je zobrazen další axolotl, tentokrát naporcovaný na několik částí. Dominantním prvkem v tomto interiéru je bar vyrobený z OSB desek. Autorem tohoto baru je Lukáš Výtisk, který jej vyrobil sám v truhlářské dílně svého dědy. OSB desky jsou jeho oblíbeným materiálem a nejsou tak nákladné. Stejný materiál se pak použil i na kabinky toalet. Vysoko nad barem visí velká dlouhá tabule, na které je křídou vypsaný celý sortiment jídla a nápojů podávaných v tomto podniku, takže plně nahrazuje nápojové lístky. Nikdo nemůže přehlédnout velmi kreativní zpracování lustrů. Jsou totiž vlastnoručně vyrobené z barevně natřených zavařovacích sklenic a láhví od vína nebo jiného pití. Další perlou v interiéru je věšák rafinovaně vyrobený z uřezaných větví stromů a krabice „freebox“, ze které si může každý vzít jakýkoli předmět, který se mu líbí, nebo do ní naopak dát věc, co už nepotřebuje a která se může stát užitečnou pro někoho jiného.
15
Podlaha v centrální části kavárny je tvořena původními parketami. V salónku tyto parkety nejsou, zato je zde nádherná, ručně vyrobená podlaha z dřívek různých velikostí a barev, která skvěle ladí s rudě natřenými zárubněmi. Našlo by se zde i pár záporů. Samotné majitelce vadí rozviklané stoly a židle. Tento problém se snaží vyřešit opravou nábytku nebo jeho vyměňováním. Také je zde nedostatek barových židlí, které nejsou v bazarech ani jinde moc k sehnání. Stoly jsou nenatřené, oprýskané a místy i otlučené, takže nevypadají úplně nejlépe, za to jsou ale krásných tvarů a barev. Kavárna na mě zapůsobila velice nezávislým a přátelským dojmem. I když jsem ji navštívila poprvé, měla jsem pocit, jako bych už zde někdy byla. Možná za to může právě nábytek, který mi připomíná babiččin obývací pokoj.
(8. Interiér kavárny Tři ocásci, 2013)
16
(9. Interiér kavárny Tři ocásci, 2013)
V kavárně nebylo těžké najít někoho pro můj průzkum, protože byla skoro po celou dobu plná hostů, což svědčí o její oblíbenosti. Vybrala jsem si tedy pár z nich. Všichni dotazovaní se shodují v tom, že interiér Třech ocásků je určitě netradiční, zvláštní, undergroundový a má svůj osobitý styl. Někomu připomíná studentskou kavárnu starší doby, jinému pro změnu squat. Všichni hosté se v něm cítí uvolněně a spokojeně. Pár z nich si o interiéru myslelo, že je takto vytvořen jen provizorně. Ručně vyrobené prvky v interiéru ale dodávají punc toho, že je to tak schválně a kavárna není jen poskládaná ze starých věcí koupených v bazaru z důvodu malého rozpočtu. I když je každý kus nábytku originální a jiného stylu, dohromady jsou v interiéru promyšleně uspořádané, takže to ve výsledku vypadá dobře. Škoda jen, že se nábytek viklá a na některých místech je dost odřený. Oblíbeným místem k sezení je zde sedačka, protože podle slov hostů, přítomnost sedačky každou kavárnu zútulní. Určitě velice zaujme malba axolotlů a barevná podlaha v salónku, neobvyklé lustry z barevných lahví, použití OSB desek na toaletách a baru, rudé zárubně a tabule s menu nad barem, která hostům velice vyhovuje.
17
Na neobvyklou úpravu stěn návštěvníci reagují kladně. Na stěnách by ale rádi uvítali nějaké obrazy nebo menší galerii, například s absurdními fotografiemi. Jiným absence obrazů nechybí, zato by ale chtěli mít na stolech pro zútulnění například zavařovací láhev se svíčkou nebo malou lampu. Tato kavárna je nekuřácká, což je bráno většinou kladně. Kuřáci by pro změnu uvítali rozdělení interiéru na kuřáckou a nekuřáckou část. Hosté mají tuto kavárnu velice rádi. Líbí se jim, že si na nic nehraje a člověk by se zde nebál přijít ani v pracovních montérkách. Jsou také velice spokojení s faktem, že se v kavárně podává i pivo, které je zde velice oblíbeným nápojem. Návštěva těchto podniků bylo pro mě určitě přínosné, protože jsem na vlastní oči viděla, jak interiér kavárny funguje i ve skutečnosti. Hosté sami nejlépe vědí, co je pro ně v kavárně důležité a bez čeho se v ní neobejdou. Na druhou stranu jsem se také dověděla, co může návštěvníkům v takovém podniku vadit a čeho se mám při navrhování interiéru kavárny vyvarovat.
3 Schůzka s interiérovým designérem a vytvoření konceptu kavárny Abych měla jasnější představu o postupu v navrhování a tvoření interiéru ve skutečném životě, sjednala jsem si schůzku s Jiřím Jadviszczokem, který je odborníkem v interiérovém návrhářství a členem týmu designerského studia Nabito.
3.1 Jak je to s Nabito Toto studio má své sídlo v městě Třinec a tvoří ho čtyři mladí kreativní tvůrci. Kromě bytového designu se skupina Nabito zaměřuje také na navrhování komerčních prostor.
Jedním z jejich výtvorů je například i interiér vinárny Pod rynkem
v Jablunkově, který vznikl z původních sklepních místností.
18
Tato vinárna je navržena v moderním stylu, jsou zde ovšem aplikovány i staré prvky, kterým designéři vdechli nový život. Zajímavostí na tomto prostoru je jeho rozdělení do čtyř různých částí, z nichž každá je navržena ve svém osobitém duchu. Tvůrci vinárny jsou také autory jejího loga, neboť se orientují i v oblasti grafického designu. O úspěchu studia Nabito svědčí i fakt, že bylo již dvakrát vybráno pro realizaci proměn interiérů ve známém a oblíbeném pořadu Bydlení je hra.
3.2 Rozhovor s Jiřím Jadviszczokem Během rozhovoru jsem se pomalu začínala dovídat, co přesně profese interiérového designéra obnáší a jak asi vypadá cesta od prvního rozhovoru s klientem až po konečnou realizaci projektu. Zjistila jsem, že existuje třeba skupina lidí, která kontaktuje studio pouze za účelem zjištění informací ohledně ceny a poskytovaných služeb, většina zákazníků však hledá spolupráci s návrháři přímo na základě kladných doporučení od svých známých a přátel, u nichž se s prací designérů setkali.
3.2.1 První fáze – setkání s klientem Nejdůležitějším aspektem při prvním setkání je seznámit klienta s počáteční fází, kde mu návrháři nastíní obsah jejich práce a odhadovanou cenu. Pro designéry je důležité, aby si s klientem popovídali a tím ho také lépe poznali. Je zvlášť nutné získat od zákazníka informace o jeho představách, které jsou zásadní pro budoucí zhotovení plánu. Cílem designéra je nejen prostor navrhnout, realizovat a za odvedenou práci dostat zaplaceno, ale především dosáhnout spokojenosti zákazníka, protože právě ten spokojený zákazník firmu rád doporučí dál. Studio Nabito poskytuje svým klientům celkový servis od návrhu interiéru až po zajištění veškerého vybavení, včetně doplňků. Díky těmto komplexním službám je firma schopná prosperovat. Spolupráce se klient od klienta liší. Část z nich nechává plnou zodpovědnost za realizaci a celkový vzhled na týmu studia, tzn., že za zaplacené peníze přijdou do
19
hotového prostoru bez osobní angažovanosti. Jiní se naopak chtějí na realizaci podílet možností výběru z několika designérem nabízených alternativ. V této fázi by měl dobrý designér na základě svých zkušeností zohlednit i praktičnost navrhovaného prostoru a citlivým způsobem upozornit na nevhodnost některých řešení. Existují totiž i takoví interiéroví poradci, kteří vždy plní přání a představy klienta i za cenu nevkusu. Při tvoření interiéru musí návrhář přihlížet k věkové skupině klientů. Většinou se u lidí staršího věku designér nepouští do radikálních změn, protože je nesnášejí tak dobře, jako generace mladší, která je více přístupná experimentům. Samozřejmě to není vždy tak, každá situace vyžaduje individuální přístup.
3.2.2 Druhá fáze - půdorys Pokud s nabídkou klient souhlasí, spolupráce začíná prohlídkou interiéru, kterého se projekt týká. Nutnou součástí je nafocení prostoru a jeho přeměření. Následuje zpracování půdorysu místnosti, vytvořeném ve speciálním 3D programu, do kterého je postupně zakreslováno umístění jednotlivých komponentů.
3.2.3 Třetí fáze - vzorkovnice Když je půdorys dokončen, přechází se do další fáze realizace a tím je tzv. vzorkovnice. Je to soubor technických údajů a informací o dané místnosti, který zahrnuje také představy klienta, například materiálové aspekty.
3.2.4 Čtvrtá fáze - vizualizace Spojením vzorkovnice a půdorysu vzniká vizualizace, ve které si může zákazník prohlédnout konečný vzhled interiéru. Klient tak má možnost porovnat návrh se svými vlastními představami a okamžitě řešit případné změny a úpravy. Občas se stává, že po fázi vizualizace už klient nechce dál v projektu pokračovat a spolupráci ukončí, nebo si připlatí za vizualizaci novou s tentokrát odlišným úhlem pohledu. V ideálním případě zákazník chce s designérem pokračovat i ve fázi realizace. Pokud se zákazník na 20
základě vizualizace pustí do realizace návrhu sám bez další pomoci designérů, zpravidla to nedopadá dobře.
3.2.5 Pátá fáze - realizace Ve fázi realizace provádí designér klienta postupnými kroky od výběru podlahy až po volbu jednotlivých doplňků. Existuje více variant řešení, ale vždy je nutné najít kompromis mezi kvalitou, vzhledem, cenou a finančními možnostmi klienta. Vztah mezi klientem a návrhářem by měl být založen na vzájemné důvěře. Jde o dodržování určitých zásad, například plnění časového harmonogramu. Důležitý je také výběr spolehlivých firem a řemeslníků pro realizaci.
3.3 Hledání konceptu kavárny v Dolní Lomné Koncept v podstatě znamená prvotní zpracování, předběžný návrh nebo plán vytvořený zatím nanečisto, zato ale s jasnou idejí. Bez něj se návrh neobejde, protože by pak výsledný interiér mohl působit pouze jako skladiště zvoleného vybavení. Fáze hledání konceptu je časově velmi nepředvídatelná. Může trvat od okamžitého vnuknutí během prvního setkání s prostorem, až po dny a noci strávené přemýšlením nad různými aspekty, jenž nám koncept vytváří. V této fázi projektu je nezbytné si své poznatky, nápady a myšlenky zaznamenávat například ve formě fotografií, náčrtků, popisků nebo hesel. Pro navrhování je také užitečné nechat se inspirovat i různými lifestylovými, designovými nebo architektonickými časopisy, internetem a jinými zdroji, které jsou plné zajímavých nápadů a obrázků. Mým prvním inspiračním zdrojem se stal televizní pořad Jak se staví sen, ve kterém bytoví architekti přetvářejí staré interiéry obyčejných lidí na nové moderní bydlení. Také jsem se inspirovala časopisem Villa journal. Tento magazín je zaměřen na realizace staveb, jakými jsou především moderní rodinné domy a nejkrásnější vily ze všech koutů světa. Navíc je obohacen o spousty rad a nápadů na vylepšení svých vlastních obydlí, nejnovější trendy a zajímavosti z oblasti interiérového designérství a
21
architektury. Abych se dověděla něco víc i o české architektuře, vypůjčila jsem si několik výtisků magazínů Era 21 a Architekt. Při prohlížení těchto časopisů jsem přišla na důležitý poznatek. Architekti se vždy snažili především o to, aby navrhovaný objekt souzněl s krajinou, do které je zasazen. Navíc mnohdy určité její prvky vnesli i do interiéru, čímž toto souznění ještě více podpořili. Souhlasím s názorem, že je nezbytné nechat se při navrhování inspirovat okolím, ve kterém se navrhovaný prostor nachází. Proto jsem nasedla na autobus a místo Interaktivního ekologického centra jela navštívit. Při procházce po okolí budovy Interaktivního ekologického centra jsem přemýšlela nad tím, jaký koncept by kavárna právě v Dolní Lomné mohla mít. Pořád dokola jsem si kladla otázku, jestli je zde něco zajímavého, čím bych se mohla inspirovat, ale nic jsem nenacházela. Všude jsem viděla jen louky hory, lesnaté plochy a pár rodinných domků v dálce. Měla jsme s sebou fotoaparát, abych si zaznamenala konkrétní místa a detaily, která mě zaujala, a mohla si je později doma prohlížet.
(10. Okolí budovy budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014)
22
(11. Budova budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014)
(12. Budova budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014)
23
I když jsem přemýšlela usilovně, nic zásadního mě nenapadalo, a tak jsme se vrátila domů. Po pár dnech jsem se k vymýšlení konceptu kavárny vrátila. Ležela jsem ve svém pokoji na pohovce a vzpomínala na situace, v nichž jsem Dolní Lomnou navštívila a u jakých příležitostí to bylo. Vzpomněla jsem si na rodinné výlety do hor, na mou brigádu v jednom tamním pohostinství a pak také na slavnosti Slezské dny, kde jsem se každým rokem chodila s partou přátel bavit a podívat se na folklórní program. Z těchto myšlenek samo vyplynulo, že koncept kavárny bude založen především na přírodní krajině v Dolní Lomné a folklóru, na který jsou místní lidé hrdí. Bude se jednat o domácí kavárnu, kde se budou lidé rádi setkávat u dřevěného stolku, u dobré kávy a domácího koláče.
4 Navrhování interiéru kavárny Po fázi promyšlení konceptu, jsem mohla přistoupit k samotnému navrhování kavárny. I když jsem ještě neměla úplnou představu o její konečné podobě, přála jsem si, aby měla kavárna určitý styl a svůj vlastní výraz. Zároveň jsem ale věděla, že by měla působit přirozeně a odpovídat mentalitě zdejších obyvatel, kteří většinou na přemíru originality a moderního stylu nejsou zvyklí. Interiérové návrhářství zde nemá vybudovanou takovou tradici jako ve velkoměstech, například v Brně, kde si architekti mohou dovolit i odvážnější zpracování interiéru. Po konzultaci s paní majitelkou jsme se shodly na tom, že bude v kavárně kromě klasického kavárenského nábytku i knihovna, útulná pohovka s konferenčním stolkem a komoda s úložným prostorem. Dále mi nastínila rozpočet určený pro zřízení kavárny a předala stavební plány, z nichž jsem vyčetla polohu a rozměry kavárny. Mohla jsem se pustit do další práce.
24
(13. Půdorys 2. NP - kavárna, 2013)
4.1 Pracovní model z kartonu Kavárna je ve stavebních plánech umístěna uvnitř budovy na balkóně v druhém patře. Jedná se o podkrovní místnost se šikmými stěnami. Sdílí prostor spolu s 3D kinem, které je situováno v nižším patře pod ní. Pro lepší představu prostoru jsem si vytvořila z kartonu a papíru pracovní model kavárny ve zmenšeném měřítku 1:10. Dále jsem si v tomto měřítku a ze stejného materiálu vyrobila i nábytek a bar, jehož tvar a rozměry jsem vyčetla z plánů. V modelu jsem pak zkoušela různé varianty rozmístění nábytku. Musela jsem se přitom přizpůsobit některým již daným aspektům, například poloha oken v kavárně nebyla pro moje prvotní plány úplně ideální.
25
(14. Pracovní model kavárny, 2014)
Po rozmístění nábytku jsem začala uvažovat nad řešením stěn navrhované kavárny. Jelikož je kavárna v podkrovní místnosti, stěny jsou zde šikmé. Původně jsem uvažovala o tradiční výmalbě. Poté, co jsem navštívila podnik Café Art, kde mě uchvátila malba na stěně, jsem chtěla řešit stěny ve „své“ kavárně podobným způsobem, avšak s tím rozdílem, že místo náročného a finančně nákladného ručního malování vzoru bych mohla použít tapetu.
4.2 Tapeta Po vhodné tapetě jsem nejdříve začala pátrat na internetových stránkách. Bohužel takovou, co by se do mého návrhu kavárny hodila, jsem ani po dlouhém hledání nenašla. Z toho důvodu jsem se rozhodla, vymyslet si na tapetu svůj vlastní vzor.
26
Formou tapety jsem tak měla možnost vnést do interiéru prvky folklóru nebo přírody, ze kterých vychází celý koncept kavárny. Momentálním úkolem tedy bylo najít takový prvek. Navštívila jsem pár místních obyvatel, kteří se folklórem zabývají. Umožnili mi nafotit si detaily dobových krojů, které vlastnili, a hledat motiv tapety právě v nich. Tato setkání byla pro mě příjemná. Někteří lidé byli moc rádi, že mi mohli vyprávět o folklóru a starých tradicích. Těšilo je, že chci vnést do kavárny právě takové prvky. V rámci návštěvy mě také zajímalo, jaká je jejich představa o dobré kavárně a co by si v ní například přáli mít. Lidé mi odpovídali podobně. Většinou by se cítili dobře v příjemné a útulné kavárně, která by zároveň znázorňovala krásu okolní krajiny a podávalo by se v ní i pivo, které je v našem kraji téměř tradičním nápojem. Nakonec jsem si od lidí vypůjčila knihy s folklórní tématikou a v jedné z nich našla vzor, ze kterého jsem vycházela při navrhování tapety.
(15. Vzorník výšivek, 2000)
27
Upravením tohoto vzoru nakonec vznikla finální podoba návrhu tapety. Tapeta nebude umístěna na všech stěnách kavárny, ale pouze na vstupní. Ostatní stěny zůstanou bílé.
(16. Vzor tapety, 2014)
4.3 Podlaha Prostory kavárny nejsou příliš velké, proto jsem zvolila dřevěnou podlahu ve světlých a studených tónech, které místnost prosvětlí a optický zvětší.
4.4 Nábytek V návrhu jsem zvolila stoly kulatého tvaru, aby ladily se zakulaceným balkónem. Navíc mi takové stoly připadají elegantnější než stoly hranaté. Podle mých představ by na každém stole mohl být umístěn květináč s čerstvými bylinkami, které dodají kavárně vůni a umožní hostům dochutit si čaj nebo jiný nápoj. Ke stolům jsem
28
zvolila židle z ohýbaného dřeva značky Ton, které jsou pohodlné, stylové a působí lehce. Pro větší pohodlí jsem k židlím navrhla háčkované sedáky. Jedním z požadavků paní majitelky bylo zakomponovat do interiéru kavárny také gauč. Tomuto požadavku jsem vyhověla a rozhodla se použít dvoumístnou koženkovou pohovku bílé barvy. K ní jsem umístila jednoduchý hranatý konferenční stolek a taburety. Z důvodu vyřešení potřebného úložného prostoru jsem zakomponovala do místnosti kavárny také komodu. Měla jsem představu, že by se mohlo jednat o starší zrenovovaný kus nábytku věnovaný místním obyvatelem, pro kterého je už doma zbytečný. Tímto počinem by se komoda stala znovu užitečnou a vtiskla by kavárně domácí atmosféru. Tato myšlenka mě napadla při návštěvě kavárny Tři ocásci, kde je ze starého opraveného nábytku vytvořen celý interiér. U místního obyvatele se mi dokonce podařilo i takovou komodu najít.
(17. Komoda, 2014)
29
Nad komodou bude umístěna tabule, kde si mohou hosté napsat různé vzkazy nebo připomínky. Ve tvaru atypické knihovny je použit stejný prvek jako vzor na tapetě. Z důvodu úspory místa vystupuje knihovna do prostoru místnosti. Tímto způsobem se podařilo oddělit rušnější stolovou část kavárny od klidného zákoutí s pohodlným křeslem a odkládacím stolečkem pro osamělého čtenáře. Knihovna bude sloužit k uložení knih a denního tisku. V každé kavárně nesmí chybět místo pro odložení svrchního oděvu. K tomuto účelu jsem navrhla atypický věšák, který má svým tvarem připomínat přírodu. Někdo v něm najde třeba tvar přesličky rolní, jiný zas pro změnu obyčejnou větev jehličnanu. V kavárně samozřejmě nechybí ani obslužný bar, ve kterém bude všechno potřebné zařízení pro provoz kavárny. Nad něj jsem umístila šest atypických polic, sloužících k zavěšení skleněných pohárů na víno. Součástí barového pultu jsou i tři barové židle jednoduchého tvaru.
4.5 Barvy v interiéru Také při výběru barev jsem myslela na koncept kavárny a nechala se inspirovat prostředím, v němž je kavárna zasazena. V celém interiéru jsem proto použila přírodní odstíny barev, hlavně odstíny zelené, hnědé a bílé, pro oživení a pocit tepla jsem přidala navíc ještě barvu vanilkovou. Do těchto odstínů jsem ladila nábytek, textilie a další doplňky.
30
5 Finální model kavárny, 3D vizualizace a půdorys
5.1. Finální model kavárny Finální model kavárny jsem zhotovila ve stejném měřítku jako model domácí, tedy 1:10. Bylo zapotřebí vynaložit hodně kreativity a představivosti, jelikož ne vždy šlo jednoduše najít vhodný způsob výroby zmenšeniny nábytku. Téměř vše jsem vyráběla z materiálů, které bych zvolila k zařízení skutečné navrhované kavárny. Pokusila jsem se tímto do modelu vnést atmosféru, jakou by budoucí kavárna mohla mít.
5.1.1 Podlaha Podlaha je vyrobena z tvrdého, bílého papíru a úzkých dřevěných „špachtlí“, které se používají u lékaře při vyšetřovacích metodách. Protože jsou špachtle na koncích zaoblené, ustřihla jsem je a docílila tak rovného tvaru. Posléze jsem vzniklá dřívka jemně přetřela vodovými barvami, abych dosáhla jiných barevných odstínů, než v jakých se vyrábějí. Nakonec jsem při lepení těchto dřívek na papír zvolila stejný princip, jaký řemeslníci používají při pokládce podlahy ve skutečnosti.
5.1.2 Židle a kavárenské stoly Jelikož jsem se v mém návrhu kavárny rozhodla použít židle z ohýbaného dřeva, nezbylo mi nic jiného, než vyrobit židličky tvarově podobné těm reálným i do modelu. Jako nejlepší materiál pro vytvoření tvarovaného opěradla a područek se osvědčil pedik. Jde o jeden z nejpoužívanějších materiálů pro výrobu pletených košíků. Aby se dal pedik lépe ohýbat a nelámal se, musel se nejdřív navlhčit vodou. Ke všem židlím jsem potřebovala dřevěná kolečka namísto sedáku. Ta nebyla nikde k sehnání, proto jsem využila nabídku hodného souseda, který mi ochotně všechna tato kolečka vyřezal ze dřeva. Na výrobu noh židlí jsem použila širší hranaté špejle nařezané na odpovídající
31
délku. Hotové židle jsem natřela barvou ve vanilkovém odstínu. Na každou židli mi nakonec babička uháčkovala vlněné kulaté sedáky. Stoly v kavárně jsou kulatého tvaru. K vytvoření desky stolů mi posloužily dřevěné kruhové náušnice. Podnože jsem zhotovila z úzkých kulatých tyčí, nařezaných na požadující délku a koleček, vyřezaných ze dřeva. Na každém stolu je umístěna rostlina v malém keramickém květináči zakoupeném v obchodě s výtvarnými potřebami.
5.1.3 Pohovka, křeslo, taburety Při zhotovení sedačky a křesla jsem použila stejný postup. Z molitanu jsem vystřihla kvádr tvořící sedací část a na něj ušila potah ze zvoleného materiálu, který jsem na tuto sedací část navlékla. Dále jsem z kartonu a molitanu vyrobila opěradlo, i na něj jsem ušila potah a zpevnila jeho okraj prošitím. Nakonec jsem sedací část i opěradlo přišila k sobě a jako nožky jsem přilepila dřevěné korálky. Pro zútulnění interiéru jsem na sedačku a křeslo ušila barevné polštářky. Na taburety byl použit stejný potahový materiál jako na křeslo. Z této látky jsem nejdřív ušila válec, na jehož koncích jsem vytvořila tzv. tunýlky a provlékla jimi provázek. Pak jsem válec vycpala vatelínem a stažením provázků docílila tvaru taburetu. Pro efekt jsem taburet ozdobila potahovaným knoflíkem.
5.1.4 Konferenční stůl, odkládací stolek a komoda Tento nábytek jsem zhotovila z nařezaných kousků dřevěných lišt a stejných špachtlí, z nichž byla vyrobena podlaha. Nakonec jsem vše natřela do požadovaného barevného odstínu a šuplíky opatřila dřevěnými korálky namísto úchytek. Na odkládací stolek jsem navíc vytvořila z keramického květináče a dřevěných kuliček malou stolní lampu.
32
5.1.5 Knihovna Atypická knihovna je poskládaná z mnoha nařezaných poliček. Konce těchto poliček jsem nejdříve upravila smirkovým papírem do šikmého tvaru a posléze je přilepila k sobě podle předem vytvořeného návrhu. V knihovně jsou uloženy knihy, vyrobené z kousků lékařských špachtlí a natřené různými barvami.
5.1.6 Barový pult, barové židle a poličky Nejdříve jsem z tvrzeného polystyrénu vyřezala korpus barového pultu. Ten jsem pak celý potáhla dýhou, kterou mi věnoval místní restaurátor starožitného nábytku. Barové židle jsem zhotovila z dřevěných koleček, hranatých špejlí a pediku. Na sedací část jsem natáhla uháčkovaný potah, který má znázorňovat polstrování. Poličky nad barem jsem vytvořila z nařezaných lékařských špachtlí, které jsem poté natřela barvou.
5.1.7 Věšák, tabule na poznámky a lustry Věšák na kabáty je vytvořen z jednoho delšího hrubšího hranolu tvořícího základní část věšáku a dalších menších hranolků, které jsou nalepeny na hlavní část do tvaru přesličky. Tabuli na poznámky jsem vytvořila jednoduše. Nejdříve jsem z černého tvrdého papíru vystřihla obdélník, který jsem orámovala hranatými špejlemi. Černý papír má evokovat materiál, z něhož jsou vyrobeny školní tabule. Na výrobu světel jsem použila papírové košíčky na cukroví a trubičky z kartonu. Košíčky jsou navzájem slepeny do požadovaného tvaru lustru a zpevněny trubičkami dvou odlišných průměrů. K zavěšení na trámy jsem použila tenká kovová lanka.
Na závěr jsem vytvořila z polystyrénových desek stěny a střechu, kterou jsem zpevnila šesti stropními trámy, vyrobených z dřevěných hranatých tyčí. 33
(18. Finální model kavárny, 2014)
(19. Finální model kavárny, 2014)
34
(20. Finální model kavárny, 2014)
(21. Finální model kavárny, 2014)
35
5.2 3D vizualizace a půdorys 3D vizualizace znamená trojrozměrná simulace skutečnosti. Slouží především k vizuální prezentaci staveb a interiérů budov. Zobrazuje například použité materiály v projektu, umístění nábytku, vyváženost a proporce interiéru. Dobrá vizualizace mnohdy vypadá téměř jako fotografie. 3D vizualizace a půdorys návrhu kavárny byly vytvořeny v programu Atlantis Render.
(22. Půdorys kavárny, 2014)
(23. 3D vizualizace kavárny, 2014)
36
(24. 3D vizualizace kavárny, 2014)
(25. 3D vizualizace kavárny, 2014)
37
(26. 3D vizualizace kavárny, 2014)
38
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo navrhnout interiér kavárny, která bude součástí Interaktivního ekologického centra budovaného v obci Dolní Lomná. Fáze návrhu kavárny jsou popsány v jednotlivých kapitolách této práce. Mým záměrem bylo vytvořit takovou kavárnu, která bude zapadat svým konceptem do prostřední Dolní Lomné. Mým přáním bylo navrhnout prostředí kavárny tak, aby vyhovovalo vkusu a představám místních obyvatel a návštěvníků zdejší oblasti, a zároveň charakterizovalo prostředí, v němž se bude nacházet. Zvolenými přírodními materiály a použitými barvami jsem se snažila do interiéru vnést pocit útulnosti, intimity a domácí pohody. I když navrhování interiéru nekoresponduje přímo s mým studijním oborem, tato oblast mě vždy lákala a mohla jsem v ní využít poznatky nabyté během mého dosavadního studia. Díky zpracování tohoto tématu jsem získala mnoho nových cenných poznatků, zkušeností a nových kontaktů. Měla jsem například možnost navštívit truhlářskou dílnu, setkat se s majiteli významných brněnských kaváren a v neposlední řadě i přímo s interiérovým designérem, který mi poskytl mnoho užitečných rad a informací. Vyzkoušela jsem si také práci s různými druhy materiálů, ze kterých jsou vytvořeny jednotlivé části finálního modelu kavárny. Zpracování tématu této bakalářské práce bylo především po technické a časové stránce pro mě velmi náročné. Přesto nelituji, že jsem si jej zvolila a pevně doufám v budoucí realizaci tohoto projektu.
39
Seznam fotografií 1. Vizualizace Ekologického centra v Dolní Lomné, 2013 foto: prezentace sdružení Infinity – progress o.s. 2. Vizualizace Ekologického centra v Dolní Lomné, 2013 foto: prezentace sdružení Infinity – progress o.s. 3. Národopisné slavnosti Slezské dny v Dolní Lomné, 2006 foto: ŘEZNÍČEK, Aleš. XXXVII. Slezské dny. XXXVII. Slezské dny - Lysá hora [online]. 2006 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.lysahora.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=124795 4. Interiér kavárny Café Steiner, 2011 foto: KUDĚLOVÁ, Kateřina. Galerie café steiner, brno. Čert a káča [online]. 2011 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: certakaca.blogspot.cz/2011/06/galerie-cafe-steiner-brno.html 5. Interiér a exteriér kavárny Café Steiner, 2011 foto: Café Steiner. Facebook [online]. 2011 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=215039991856410&set=a.21503989518975 3.68059.212016482158761&type=3&theater 6. Interiér kavárny Café Art, 2012 foto: Café ART. Facebook [online]. 2012 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: https://www.facebook.com/284990954906528/photos/a.285016768237280.66757.2849 90954906528/297016293703994/?type=3&theater 7. Interiér kavárny Café Art, 2012 foto: Café ART. Facebook [online]. 2012 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: https://www.facebook.com/284990954906528/photos/a.285016768237280.66757.2849 90954906528/297016300370660/?type=3&theater 8. Interiér kavárny Tři ocásci, 2013 foto: GRUML, Jan. Slakinglizard. Homepage - SLAKINGLIZARD [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://slakinglizard.cz/spoluprace/zed-wall/picture-479 9. Interiér kavárny Tři ocásci, 2013 foto: Jani. Pekla na studentském bytě. Teď má kavárnu. Zápisky malé Jani [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.malajani.cz/pekla-na-studentskembyte-ted-ma-kavarnu/
40
10. Okolí budovy budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 11. Budova budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 12. Budova budoucího Interaktivního ekologického centra, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 13. Půdorys 2. NP - kavárna, 2013 nákres: Ing. Jana Gecová, ArcDesign s.r.o., archiv sdružení Infinity – progress o.s. 14. Pracovní model kavárny, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 15. Vzorník výšivek, 2000 foto: ŠTIKA, Jaroslav, Věra TOMOLOVÁ a Ivo STOLAŘÍK. Těšínsko. Vyd. 1. Šenov u Ostravy: Tilia, 2000, 275 s., [40] s. barev. obr. příl. ISBN 80-86101-20-7. 16. Vzor tapety, 2014 obrázek: Klára Pyszková, archiv autora 17. Komoda, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 18. Finální model kavárny, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 19. Finální model kavárny, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 20. Finální model kavárny, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 21. Finální model kavárny, 2014 foto: Klára Pyszková, archiv autora 22. Půdorys kavárny, 2014 půdorys: Matúš Bocán, Klára Pyszková, archiv autora 23. 3D vizualizace kavárny, 2014 vizualizace: Matúš Bocán, Klára Pyszková, archiv autora 24. 3D vizualizace kavárny, 2014 vizualizace: Matúš, Bocán, Klára Pyszková, archiv autora 25. 3D vizualizace kavárny, 2014 vizualizace: Matúš Bocán, Klára Pyszková, archiv autora
41
26. 3D vizualizace kavárny, 2014 vizualizace: Matúš Bocán, Klára Pyszková, archiv autora
Použitá literatura Monografická publikace: BROOKER, Graeme a Sally STONE. Co je interiérový design?. V Praze: Slovart, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7391-435-6. HRADECKÁ, Jana. Škola interiérového designu: pro všechny, koho zajímá dobré bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 232 s. ISBN 978-80-247-3559-7. SOLT, Judit. Rusín & Wahla: architekti = architects. Brno: Obecní dům, c2008, 151 s. ISBN 978-80-254-3794-0.
Internetové zdroje: KANTOROVÁ, Jarmila. Folklorní festival Slezské dny. Lysá hora - královna Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22045. GOMI. O obci. Dolní Lomná [online]. 2009 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.dolnilomna.eu/index.php?option=com_content&view=category&layout=blo g&id=1&Itemid=2 RUSÍN, Tomáš a Ivan WAHLA. RAW. RAW [online]. [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.raw.cz/info.html
42
STRAKOVÁ, Martina. TZ: Stavby a projekty. Artalk.cz [online]. 2009 [cit. 2014-0320]. Dostupné z: http://www.artalk.cz/2009/03/16/tz-stavby-a-projekty/ GEBRIAN, Adam. Přirozenost, chytré detaily a využití starého. Brno má další skvělé kavárny. Lidovky.cz - zprávy z domova i ze světa [online]. 2013 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/prirozenost-chytre-detaily-a-vyuziti-stareho-brnoma-dalsi-skvele-kavarny-1u5-/design.aspx?c=A130722_094912_ln-bydleni_ter MAZANEC, Jakub. Info. Martin Hrdina / Architektura / Grafika [online]. 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.hrdina.tv/cz/info PDVISUAL. Příběh podnikatele na volné noze: Designér Martin Hrdina. Podnikání nás baví a víme, jak začít podnikat! / iPodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Podnikatelske-pribehy/pribeh-podnikatele-navolne-noze-designer-martin-hrdina.html
RF - HOBBY. VILLA JOURNAL. RF - HOBBY [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupnéz:http://villa-journal.rfhobby.cz/startovacka.php?locales=2&id_page=232&id_previous_page=249&nocache= 1398034669.8178&inq=c2fd5dd6c5bcdedd667630bd0e902982&ida=0&id_art=0&sta= 0&cislo=0&sea=0&PHPSESSID%3D0cc344e69a2fe8a7fba2ed3ac2f98925=0&fid=0& nsrd=0&kty=0&checksum=1a2ae9e78cbd438322b4c9e8a3910a52
43
Seznam příloh Příloha 1: Otázky kladené v brněnských kavárnách Příloha 2: Nafocené detaily tradičních goralských krojů Příloha 3: Fotografie finálního modelu kavárny
44
Příloha 1 Otázky kladené v brněnských kavárnách - otázky na majitelé kaváren: 1. Jak vznikl Váš prvotní nápad vytvořit a provozovat kavárnu? 2. Jak jste našel místo pro provozování kavárny? 3. Jaký je koncept interiéru této kavárny? 4. Kde a jak jste sehnal vybavení interiéru? 5. Jak lidé reagují na interiér Vaší kavárny? 6. Jakou věkovou kategorii zastupuje většina Vašich hostů? 7. Je design interiéru Vaší kavárny praktický? 8. Je na interiéru něco, co lidem vadí a na co stěžují?
- otázky na hosty kaváren: 1. Líbí se Vám interiér této kavárny? 2. Je zde něco, co se Vám naopak nelíbí, co Vám vadí? 3. Co Vás na první pohled na tomto interiéru nejvíce zaujme? 4. Je něco, co byste na něm změnili? 5. Jaký je podle Vás koncept této kavárny? 6. Co by podle Vás nemělo chybět v žádné dobré kavárně?
Příloha 2 Nafocené detaily tradičních goralských krojů
Příloha 3 Fotografie finálního modelu kavárny
