MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Jana Kurtinová, DiS.

Ideály versus realita v povolání všeobecné sestry Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Alena Pospíšilová

Brno 2010

1

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje.

Brno 1. června 2010

…………………………… Jana Kurtinová, DiS.

2

Děkuji Mgr. Aleně Pospíšilové za odborné vedení bakalářské práce. Děkuji také všeobecným

sestrám z Nemocnice Břeclav a studentům Lékařské fakulty

Masarykovy univerzity v Brně a Soukromé střední odborné školy manaţerské a zdravotnické, s.r.o. v Břeclavi za jejich pomoc při realizaci průzkumného šetření.

3

OBSAH ÚVOD….……………..………………………………………………………..... 6 CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY…………......………………….. 7 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU…..…………………………………….. 9 1

VÝVOJ OŠETŘOVATELSTVÍ………..……………………………….. 9

1.1

Charitativní sloţka….……………………………………………………. 9

1.2

Medicínská sloţka….……………………………………………………. 11

1.3

Vzdělávací sloţka…..……………………………………………………. 11

2

HISTORIE ZDRAVOTNICKÉHO ŠKOLSTVÍ….…………………….. 12

2.1

Zdravotnické školství dnes………………………………………………. 13

3

VOLBA POVOLÁNÍ……………………………………………………. 15

3.1

Osobnostní předpoklady…………………………………………………. 15

3.2

Odborné předpoklady……………………………………………………. 16

3.3

Fyzické a psychické předpoklady…………………………………….…. 16

4

OŠETŘOVATELSTVÍ JAKO VĚDNÍ OBOR…………….……………. 17

5

CHARAKTERISTIKA PROFESE VŠEOBECNÉ SESTRY…………… 18

5.1

Všeobecná sestra…………………………………………………………. 18

5.2

Profesní role………...……………………………………………………. 18

5.2.1 Role všeobecné sestry……………………………………………………. 19 5.2.2 Znaky charakterizující roli všeobecné sestry……….…………………… 19

4

5.2.3 Nejčastější role všeobecné sestry……..…………………………………. 20 5.2.4 Vnímání všeobecných sester …………………………………………….. 21 5.3

Náplň práce všeobecné sestry..............……….…………………………. 22

5.4

Všeobecná sestra a společnost…...………………………………………. 22

5.5

Všeobecná sestra a změny…….…………………………………………. 24

5.5.1 Změny v profesní přípravě………………………………………………. 24 5.5.2 Právní regulace…………………..………………………………………. 25 5.6

Všeobecná sestra a prestiţ…………….…………………………………. 25

5.7

Všeobecná sestra a ohodnocení……………….…………………………. 26

METODIKA …..………………………………………………………………… 28 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA……...…………………… 30 SOUHRN VÝSLEDKŮ………………………………………………………… 50 DISKUSE………………………………………………………………………… 52 ZÁVĚR……...…………………………………………………………………… 58 ANOTACE...…………………………………………………………………….. 60 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY……..…………………….......…………61 SEZNAM TABULEK……...…………………………………………………… 63 SEZNAM GRAFŮ……........…………………………………………………… 64 SEZNAM PŘÍLOH……...……....……………………………………………… 65 PŘÍLOHY….………………………………...............................….……………. 66

5

ÚVOD

České zdravotnictví stojí před zásadní křiţovatkou. V současné době se pokouší překonat zaţité konvence a transformuje se do moderní podoby. Ruku v ruce s tímto jevem se však setkáváme i s jistou ztrátou prestiţe povolání všeobecné sestry. Je to jistě názor subjektivní, avšak v mnoha ohledech podpořen zcela exaktními fakty. K rozboru tohoto tématu ve své bakalářské práci mě vedl právě jeden z těchto faktů. V posledních letech dochází v souvislosti s úbytkem počtu ţáků na základních školách k přetlaku na poli středního školství. Děti vycházející z devátých tříd mají moţnost vybírat z obrovského mnoţství škol, které se předbíhají v lákání studentů, aby naplnily kapacity. Díky tomu také mnohdy dochází ke sniţování nároků na znalosti a dovednosti přijímaných studentů. S tímto jevem se můţeme setkat u všech druhů škol od gymnázií po učňovské obory. Sniţování nároků na přijímané studenty se tedy logicky nevyhnulo ani školám připravujícím studenty na povolání všeobecné sestry. Školy, které ještě před několika lety patřily mezi výběrové a prestiţní, se v současnosti nachází v situaci, kdy si ji volí opravdu jen malé procento z opravdového zájmu. Pro většinu přijatých uchazečů je škola připravující na povolání všeobecné sestry jen nutným zlem, protoţe nebyli přijati na jiné školy. Dalšími důvody, proč dnes zdravotnictví mladé lidi nepřitahuje, je postavení všeobecné sestry na trhu práce, tedy finanční ohodnocení, dlouhé a duplicitní vzdělávání, postavení ve společnosti, kompetence a pracovní podmínky. Tento dlouhodobý jev můţe v budoucnosti významně ohroţovat rozsah, dostupnost a hlavně kvalitu zdravotní péče. Ve své bakalářské práci jsem se proto pokusila porovnat pohnutky, které vedly všeobecné sestry k výběru tohoto náročného povolání. Snaţila jsem se taktéţ o zjištění a pochopení ideálů všeobecných sester, a to porovnáním názorů a postojů dvou skupin. Skupiny všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru, které zastupují realitu a studenty, kteří se teprve na povolání všeobecné sestry připravují a mají nebo měli by mít nějaké ideály, se kterými do této profese vstupují.

6

CÍL PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíle práce vychází z potřeby ověření všeobecně rozšířeného názoru na sniţování prestiţe povolání všeobecné sestry, popř. zdravotnického asistenta.

Cíl 1. Zjistit a porovnat faktory ovlivňující rozhodnutí respondentů absolvovat studium opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry (popř. zdravotnického asistenta). Očekávaný výsledek 1: Očekávám, ţe budoucí všeobecné sestry budou častěji uvádět jako důvod studia na škole opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry získání patřičného vzdělání (středoškolského vzdělání s maturitou, popř. titulu Bc.), neţ všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru.

Cíl 2. Zjistit a porovnat názory respondentů na současnou pozici, postavení a roli všeobecné sestry ve společnosti. Očekávaný výsledek 2: Předpokládám, ţe budoucí všeobecné sestry (popř. zdravotničtí asistenti) budou častěji povaţovat pozici a postavení všeobecné sestry ve společnosti jako prestiţní, neţ všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru.

Cíl 3. Zjistit a porovnat soupis důleţitých vlastností, které by měla mít všeobecná sestra. Očekávaný výsledek 3: Očekávám, ţe výčet důleţitých vlastností všeobecné sestry bude u obou dotazovaných skupin (skupina budoucích všeobecných sester, popř. zdravotnických asistentů a skupina všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru) v přibliţné shodě (rozdíl maximálně 15%).

7

Cíl 4. Zjistit a porovnat faktory, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry. Očekávaný výsledek 4: Očekávám, ţe pořadí faktorů, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry, budou u obou dotazovaných skupin (skupina budoucích všeobecných sester, popř. zdravotnických asistentů a skupina všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru) v přibliţné shodě (rozdíl maximálně 15%).

8

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

1

VÝVOJ OŠETŘOVATELSTVÍ

Ošetřovatelství stejně jako samotná profese všeobecných sester prochází neustálým vývojem. Pro porozumění nynějšímu stavu je dobré umět se orientovat v historii sesterské profese a ošetřovatelství jako oboru. Dle Kate Barrett: “Systém zdravotnictví určité společnosti je zaloţen na stejných hodnotách jako kaţdé jiné aspekty dané společnosti. Z tohoto důvodu je vhodné sledovat, jak byly ve společnosti systémy zdravotní péče úzce spjaty se sociálními, ekonomickými, politickými a náboţenskými organizacemi.“ 1

1.1

Charitativní sloţka

Zpočátku byla nemoc chápána jako něco daného nadpřirozenými silami, zlým duchem a léčení bylo ponecháno samotné přírodě. Aţ s příchodem křesťanství se stala součástí snahy o léčení také snaha o opatrovnictví. Ošetřovatelství tak bylo spojeno s náboţenskou potřebou konat dobré skutky. Vznikaly první křesťanské řády, jejichţ poslání mělo charitativní a ošetřovatelské zaměření. Za tímto účelem byly zakládány první instituce, které se uplatnily zejména v dobách rozsáhlých středověkých epidemií. První zmínka o útulku zbudovaném na našem území je z roku 980. Stál v místech Staroměstského náměstí v Praze a slouţil dvanácti nemocným, jeţ byli ošetřováni sedmi ţenami. Později vznikaly špitály pro chudé a nemocné a opatrovnictvím se zabývali ţenské a muţské církevní řády. V roce 1233 to byl špitál U sv. Haštala

1

BARRETT, K., Stručný přehled historie v ošetřovatelství , s. 22-23.

9

v Praze, roku 1234 pak špitál Svatého Františka. Obě instituce jsou spjaty se jménem české zakladatelky ošetřovatelství, Aneţkou Přemyslovnou.2 Špitály a lazarety vznikaly i na jiných místech země a ošetřovatelství se tak věnovali příslušníci katolických i nekatolických institucí, stejně jako civilní osoby (opatrovníci, ranhojiči, lazebníci, porodní báby, léčitelé a kořenáři). K nejznámějším ošetřovatelským řádům patřili Milosrdní bratři, kteří zaloţili v roce 1620 Nemocnici Na Františku. Příslušníci tohoto řádu byli vzdělaní, často byli absolventy lékařské fakulty na Karlově univerzitě v Praze, nebo řádem vyškolení ošetřovatelé. Dále to byl řád sv. Alţběty (Alţbětinky), který v roce 1722 zaloţily špitál sv. Alţběty, či kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského, jeţ v roce 1848 dostavěla nemocnici Pod Petřínem. V období třicetileté války mnohé špitály zanikly, díky rozsáhlým epidemiím cholery a moru. Zde byly veškeré dosavadní lékařské znalosti bezmocné a ve zdravotní péči nedošlo k výraznému zlepšení. Uplatnění pokrokových prvků se výrazně projevilo aţ v osvícenském období tereziánskými a josefínskými reformami. V roce 1753 vydala Marie Terezie zdravotní řád pro země české a v roce 1770 ještě normu, která upravovala pravidla a práva všech zdravotnických osob. Od poloviny 18. století byly na našem území zakládány první všeobecné nemocnice. V roce 1785 v Brně, 1787 v Olomouci a v roce 1790 v Praze (dnešní Všeobecná nemocnice). Současně vznikaly i první porodnice. Ošetřovatelskou péči v těchto zařízeních prováděli opatrovníci a opatrovnice, do jejichţ pracovní náplně patřila kromě ošetřovatelské péče samotné i údrţba prádla a pomůcek, vytápění pokojů, zajišťování osvětlení a úklid. Pracovní zátěţ byla vysoká, finanční ohodnocení malé a společenské ocenění téměř ţádné. Personálu mnohdy chybělo odborné vzdělání. 3

2

Srov. VUČKOVÁ, J., Ošetřovatelství 1, s. 24-25.

3

Srov. STAŇKOVÁ, M., Základy teorie ošetřovatelství , s. 15-16.

10

1.2

Medicínská sloţka

O potřebě odborně připravených jedinců pro péči o nemocné se přisuzuje období 1854-1856. Krymská válka se tak stala odrazovým můstkem pro rozvoj ošetřovatelské praxe. Díky Florence Nightingalové (1820-1910) se dosud charitativní sluţba změnila ve skutečně odborné a lidské povolání. Tato anglická ošetřovatelka byla iniciátorem velkých reforem ve zdravotní i ošetřovatelské péči druhé poloviny 19. století. Díky ní došlo ke stanovení náplně práce všeobecné sestry a její zodpovědnosti a vytvoření samostatné role. Důleţitou sloţkou, která významně podpořila rozvoj ošetřovatelství, byla i mezinárodní organizace Červeného kříţe, zaloţená švýcarským spisovatelem Jeanem Henrim Dunnantem v roce 1864.4

1.3

Vzdělávací sloţka

Od druhé poloviny 19. století se český národ stal v Rakousku-Uhersku významnějším elementem. Roku 1862 byl zaloţen Spolek lékařů českých, jemuţ předsedal Jan Evangelista Purkyně. V roce 1872 zaloţily bojovnice za ţenská práva, české spisovatelky Eliška Krásnohorská a Karolína Světlá Ţenský výrobní spolek český, jehoţ hlavním posláním byla výchova ţen k určitému povolání. O akcích tohoto spolku byly členky informovány prostřednictvím časopisu Ţenské listy. Právě v něm byla uveřejněna zmínka o záměrech spolku zasadit se o studium ošetřovatelek. K realizaci této myšlenky došlo také vzhledem k účinné spolupráci se Spolkem českých lékařů, díky níţ byla v roce 1874 otevřena první česká ošetřovatelská škola v Praze, která byla v té době jedinou v Rakousku. Šlo v ní o organizovanou odbornou výuku podle učebního plánu a osnov ve formě krátkodobých kurzů. Bezplatně zde přednášeli i lékaři a teorii doplňovala praktická část, jejíţ výcvik probíhal na Karlově v městském chudobinci.

4

Srov. STAŇKOVÁ, M., Základy teorie ošetřovatelství, s. 17.

11

2

HISTORIE ZDRAVOTNICKÉHO ŠKOLSTVÍ

V roce 1914 vyšlo nařízení od rakouského ministra vnitra o ošetřování nemocných. Bylo koncipováno tak, ţe odborná průprava osob, které se chtěly věnovat ošetřování z povolání, měla být prováděna ve dvouletých ošetřovatelských školách zřizovaných při nemocnicích, které by zároveň umoţňovaly praktický výcvik ve všech oborech nemocniční péče. Vznikla tak česká státní ošetřovatelská škola, která byla otevřena v roce 1916. Absolventky končily toto vzdělání diplomovou zkouškou a získaly titul diplomovaná ošetřovatelka. Toto nařízení se vztahovalo jak na školy řádové, tak civilní. 5 Absolventky této školy měly tehdy vysokou společenskou prestiţ a také odborná úroveň byla poměrně vysoká. K rozvoji ošetřovatelského školství pak významnou měrou přispěly sestry amerického červeného kříţe, které vypracovaly koncepci teoretické a i praktické výuky na ošetřovatelských školách u nás. Poměrně kvalitní a pozitivní rozvoj ošetřovatelství u nás byl poznamenán druhou světovou válkou. Válečné poměry a zvýšená potřeba kvalitních a kvalifikovaných sester a válečné poměry paradoxně ovlivnily rozvoj této profese. Začala se rychle rozšiřovat síť státních ošetřovatelských škol. V poválečném roce 1946 byla v Praze otevřena Vyšší ošetřovatelská škola, která byla na svou dobu velmi pokroková. 6 Zásadní zlom nastal v roce 1948, kdy se dvouleté ošetřovatelské školy změnily na tříleté zdravotní. Aţ později se ukázalo, ţe profesní příprava v této formě byla nedostatečná. Jak uvádí Staňková: „Komunistický puč v roce 1948 zcela zrušil dosavadní kontinuitu ošetřovatelského vzdělávání a na tuto profesi se rázem začala připravovat sociálně nezralá mládeţ.“7

5

Srov. VUČKOVÁ, J., Ošetřovatelství I, s. 26-27.

6

Srov. KAFKOVÁ, V., Z historie českého ošetřovatelství , s. 32-38.

7

STAŇKOVÁ, M., Základy teorie ošetřovatelství , s. 20.

12

Snahou o změnu byl vznik čtyřletých zdravotnických škol, kde bylo studium ukončeno maturitní zkouškou. Základní profesní příprava sestrám pro praxi ale nestačila, proto v roce 1960 vznikl Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a Bratislavě. Tyto instituty umoţňovaly specializační pomaturitní studium v řadě oborů. Vznikem bakalářského a magisterského studijního programu na mnohých lékařských fakultách mají sestry od roku 1992 moţnost získat i vysokoškolské vzdělání. Moţnost odborného růstu poskytuje i Česká asociace sester, která realizuje odborná školení a semináře, stejně jako poradenskou činnost a zabývá se také problematikou zdravotnického školství. Odborné znalosti a novinky mohou všeobecné sestry čerpat i z odborného tisku.

2.1 Zdravotnické školství dnes „Odborné přípravě dnešních sester na povolání je věnována mnohem větší pozornost a

nároky

na

jejich

přípravu

jsou

stále

větší,“ 8

říká

k tomuto

tématu

PhDr. Marie Rozsypalová. Vzdělání uskutečňované v sektoru státním, privátním či církevním se řídí dle zákona č. 96/2004Sb., a je moţné jej rozdělit na: Základní odborné studium, nutné k získání kvalifikace, realizované na vyšších typech škol. Poskytuje způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Další vzdělávání, důleţité k celoţivotnímu odbornému růstu všeobecné sestry: a) specializační studium probíhá v akreditovaných institucích a je zaměřeno na specifiku ošetřovatelské péče v jednotlivých oborech.

8

ROZSYPALOVÁ, M., Připravenost sester na povolání , Dimenze moderního ošetřovatelství, 2007, č. 1, s. 23.

13

b) univerzitní studium je

formou

dalšího

vzdělávání

všeobecných

sester

ve

formě

bakalářského, či magisterského studijního programu. Je zpravidla organizováno na lékařských fakultách. c) celoţivotní (kontinuální) studium znamená udrţování odborných znalostí všeobecné sestry na úrovni současných

vědeckých

poznatků,

prostřednictvím

odborných

seminářů, školení, stáţí, či samostudiem.

Pro výkon práce všeobecné sestry lze uznat i vzdělání získané v zahraničí, a to za podmínek rámcově upravených evropskou směrnicí 2005/36ES o uznávání odborných kvalifikací a implementovaných českým zákonem 96/2004 Sb.

14

3

VOLBA POVOLÁNÍ

Rozsypalová píše: “Kdo zvolí profesi všeobecné sestry, rozhodl se pro osobní sluţbu jinému člověku.“9 Toto rozhodnutí často vzniká jiţ v dětství, díky dětským hrám nebo díky příkladu z okolí. Při výběru povolání všeobecné sestry je to právě zanícenost pro sluţbu, kterou ošetřovatelství poskytuje jiným lidem. 10 Nevyhnutelnou podmínkou pro tuto profesi jsou ale určité předpoklady. Ty je moţné rozdělit na osobnostní, odborné, fyzické a psychické. 11

3.1

Osobnostní předpoklady Rozumová, citová a volní vyspělost, pevný charakter, pozitivní hierarchie hodnot, schopnost empatie, odhodlání pomáhat, objektivnost při posuzování druhých, takt, důslednost, svědomitost, komunikační dovednosti.

9

ROZSYPALOVÁ, M., Připravenost sester na povolání , Dimenze moderního ošetřovatelství, 2007, č. 1, s. 23. 10

Srov. G U L Á Š O V Á , I . , I n t e g r á c i a s o c i á l n y c h a s p o l o č e n s k ý c h r o l í s e s t r y , s . 6 3 .

11

Srov. BŘEZINOVÁ, J., Povolání sestra, Sestra, 2006, č. 11, s. 18-19.

15

3.2

Odborné předpoklady Odborné vědomosti, inteligence, vzdělání, praktické dovednosti, schopnost chápat souvislosti z příbuzenských disciplín.

3.3

Fyzické a psychické předpoklady Dobrý fyzický stav, dobrý psychický stav, dodrţování psychohygieny.

16

4

OŠETŘOVATELSTVÍ JAKO VĚDNÍ OBOR

Ošetřovatelství definuje Prof. PhDr. Dana Farkašová jako „Moudrost, lásku a pomoc.“12 Podle Staňkové se „v současnosti z ošetřovatelství stává multidisciplinární vědní obor, kdy hlavní osou je člověk se svými individuálními problémy a potřebami.“13 Ošetřovatelství tak poskytuje všeobecné sestře nejen moudrost, ale rozvíjí v ní cit, lásku, vůli a schopnost pomáhat. 14 Aby mohlo ošetřovatelství plnit základní parametry své podstaty, musí velmi intenzivně pracovat na své vlastní podstatě. Jako obor musí být vědecky podloţené a musí se formovat na vědeckých základech. Ošetřovatelská péče je tedy zdravotní péče, kterou poskytuje všeobecná sestra s odbornou způsobilostí metodou ošetřovatelského procesu v rámci ošetřovatelské praxe. Ošetřovatelství je tak procesem, týkající se kaţdého člověka od narození aţ do konce ţivota.15 Ošetřovatelská péče se poskytuje ve státních, nestátních zdravotnických a sociálních zařízeních, v domácnostech a komunitách a je chápána jako odborná činnost zaměřená na zachování, upevnění o obnovu zdraví jednotlivců i celých skupin. Tyto činnosti vykonávají všeobecné sestry, a to samostatně, či na základě indikace lékaře nebo ve spolupráci s lékařem jako: komplexní ošetřovatelskou péči, specializovanou ošetřovatelskou péči, základní ošetřovatelskou péči.

12

FARKAŠOVÁ, D., Ošetrovateľstvo–teória, s. 11.

13

STAŇKOVÁ, M., Základy teorie ošetřovatelství, s. 32.

14

Srov. FARKAŠOVÁ, D., Ošetrovateľstvo-teória, s. 11.

15

Srov. Tamtéţ. s. 12.

17

5

CHARAKTERISTIKA PROFESE VŠEOBECNÉ SESTRY

5.1

Všeobecná sestra

Všeobecnou sestru můţeme definovat jako člena zdravotnického týmu, jeţ společně s ostatními zajišťuje léčebnou a rekonvalescenční péči při akutních i chronických onemocněních, podílí se na prevenci a účastní se ošetřovatelského výzkumu. 16 Všeobecné sestry jsou největší skupinou osob poskytujících zdravotnickou péči. Jejich profese je v zájmu ochrany lidí regulována státem. Profese všeobecné sestry a ošetřování samotného je u nás spojena s ušlechtilou a obětavou prací ţeny. Jedná se stále o jedno z nejvíce feminizovaných povolání. 17 Přestoţe dnes do této profese vstupují i muţi, ţeny i nadále dominují jak ošetřovatelské péči, tak celému sektoru zdravotnictví. Tento fakt pravděpodobně souvisí s historickým chápáním a zaţitými představami, ţe sestra je ţena. Ţe ona je více oprávněna k této sluţbě. Snad proto, ţe je nositelkou ţivotní energie, má větší schopnost vcítit se do pocitů a proţívání druhého člověka a porozumět mu. 18

5.2

Profesní role

Role je očekávané chování jedince, které souvisí s jeho určitým postavením ve společnosti. Role se nevztahuje jen k chování jedince, ale i k jeho proţívání, s nimiţ jsou spojeny emoce a postoje, k vlastnostem osobnosti a hodnotovému systému. Moţno také říct, ţe jde o prestiţ profese. Profesní roli ovlivňuje image, která profese

16

Srov. Zdravotní sestra, www.wikipedia.cz, [online], Dostupná na www: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_sestra˂

17

Srov. Tamtéţ.

18

Srov. ZOUFALÁ, J., Několik pohledů na prestiţ povolání zdravotní sestry , Diagnóza

v ošetřovatelství, 2006, č. 5, s. 237.

18

představuje ve společnosti. Jedná se o soubor názorů, pocitů a postojů společnosti a jednotlivce k určité profesi.19 Tento se vytváří na základě historického vývoje profese v kontextu sociokulturního prostředí, kdy ošetřovatelství ovlivňuje jak náboţenství, kulturu, tak i sociální a ekonomické či politické faktory. 20

5.2.1 Role všeobecné sestry S rozvojem ošetřovatelství se mění i role všeobecné sestry. Profese sama zahrnuje určitý systém rolí a rolového chování předpokládaného společenským statutem povolání. Role všeobecné sestry jsou určené objektivními reáliemi společnosti a jsou historicky podmíněné. Samotná profese prošla sloţitým vývojem v minulosti a mění se i dnes. Jen v málo profesích se v tak krátkém časovém období událo takové mnoţství změn jako v povolání zdravotníků, zejména sester. Jak píše Ivica Gulášová: „Úspěšně naplňovat roli sestry v našem transformujícím se zdravotnictví je někdy nad lidské síly.“21

5.2.2 Znaky charakterizující roli všeobecné sestry Všeobecná sestra svým profesionálním působením nezastává pouze jednu roli, ale vţdy jde o více rolí současně. Tuto pozici ovlivňují zejména změny ve společnosti, systém zdravotní péče, nové poznatky a technologie, celkový zdravotní stav obyvatelstva a řada jiných. Na tyto tendence reaguje vzdělávání sester i ošetřovatelská praxe, coţ má za následek změnu role všeobecných sester, stejně jako fakt, ţe ošetřovatelství se začíná rozvíjet ve vědní disciplínu.

19

Srov. FARKAŠOVÁ, D., Ošetrovateľstvo-teória, s. 186-187.

20

Srov. STAŇKOVÁ, M., Sestra-reprezentant profese, České ošetřovatelství, s. 11.

21

GULÁŚOVÁ, I., Integrácia sociálnych a spoločenských rolí sestry , s. 58.

19

5.2.3 Nejčastější role všeobecné sestry Všeobecná sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče Jde o roli vztahů, které se vytváří na poskytování ošetřovatelské péče. Tyto vztahy charakterizují holistické chápání jedince a skupiny, zohledňující jejich zdraví a prostředí v zájmu jejich uspokojování potřeb. Všeobecná sestra manaţerka poskytované ošetřovatelské péče Působí v řízení a organizaci na různých úrovních. Plní tak úkoly manaţerky ošetřovatelské péče přímo u jednotlivců a skupin s tím, ţe řídí ošetřovatelský proces a je součástí všech ošetřovatelských činností. Všeobecná sestra edukátorka Edukační role všeobecné sestry utváří a formuje uvědomělé a zodpovědné chování jedince i skupiny pro podporu, obnovení a zachování zdraví. Všeobecná sestra advokátka Všeobecná sestra je obhájkyní pacienta, reprezentuje jeho práva a vysvětluje mu je, předkládá a tlumočí jeho názory a poţadavky, obhajuje jeho zájmy. Je spojovacím článkem mezi lékařem a pacientem. 22 Uplatňování této role všeobecné sestry je projevem zájmu všeobecné sestry o pacienta. Všeobecná sestra nositelka změn V zájmu rozvoje ošetřovatelství jako vědní disciplíny, by měly být všeobecné sestry hnacími silami změn v oboru. Všeobecná sestra výzkumnice Role výzkumnice předpokládá přiměřené vzdělání, moţnosti a potenciál pro výzkumnou činnost v oblasti ošetřovatelství. Tato role je aktuální ve společnosti, v níţ se utváří ošetřovatelství jako vědecká profese.

22

Srov. GULÁŠOVÁ. I., Integrácia sociálnych a spoločenských rolí sestry, s. 64.

20

Všeobecná sestra mentorka Zodpovídá za studenty ošetřovatelství. Role mentorky v klinické praxi pak předpokládá adekvátní klinickou a pedagogickou způsobilost a zralou osobnost. 23

5.2.4 Vnímání všeobecných sester V naší společnosti měla všeobecná sestra asi největší uznání v období první republiky, kdy se mohla nejen kvalitně vzdělávat, ale stala se i důleţitým pomocníkem lékaře a nemocnými byla často vnímána jako anděl milosrdenství. Po druhé světové válce se situace prudce změnila. Socialistické zdravotnictví sice vychovávalo zdatné odbornice, ale všeobecné sestry neměly dostatečný prostor, aby se mohly zajímat o člověka jako o celek. Péče se tak stala rutinou a všeobecná sestra se dostala do podvědomí veřejnosti jako vykonavatel lékařových příkazů či děvče pro všechno. Pro mnohé bylo toto povolání zase spjato pouze s modrobílou uniformou a naškrobeným čepečkem. 24 V dnešní společnosti je vnímání profese všeobecných sester ovlivněno mediálním obrazem. Veřejné sdělovací prostředky se zmiňují o všeobecných sestrách pouze v souvislosti s nějakou senzací. Filmy z lékařského prostředí zase vyobrazují všeobecné sestry pouze jako hezké bytosti, které si většinou sami neumí poradit ani s vlastním ţivotem natoţ, aby pomáhaly někomu dalšímu. Tyto pořady pak poukazují na všeobecnou sestru jako na sexuální symbol a toto povolání je postaveno zcela mimo reálný ţivot25. Dnešní všeobecné sestry ale vystupují ze stínu lékařů a prosazují své vzdělání a odbornost. Tento aktivní přístup však můţe mnoho lékařů vnímat jako zásah do své kompetence. Proto musí všeobecné sestry zapracovat sami na sobě a dokázat, ţe bez nich to ve zdravotnictví opravdu nepůjde.

23

Srov. STAŇKOVÁ, M., Sestra-reprezentant profese, České ošetřovatelství , s. 11-12.

24

Srov. TUČKOVÁ, O., Prestiţ sestry , Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, č. 9, s. 382.

25

Srov. MIČUDOVÁ, E., Zamyšlení nad postavením sester v české společnosti, Sestra, 2007, č. 5, s. 20.

21

5.3

Náplň práce všeobecné sestry

Dle současného ošetřovatelství by měla být všeobecná sestra odborníkem, který je schopen samostatného působení. Činnosti všeobecné sestry tak můţeme rozdělit podle jejich obsahu do několika skupin. 26 Základní ošetřovatelská péče Diagnosticko-terapeutická činnost Psychosociální činnost Administrativní práce Přípravné a dokončovací práce

5.4

Všeobecná sestra a společnost

Profese všeobecné sestry má v naší společnosti určitou pozici, postavení v rámci jednotlivých profesí. Tuto polohu významně ovlivňuje image povolání, tedy všeobecná představa o sesterském povolání a také prestiţ povolání s dopadem na společnost a její občany. V historickém vývoji, ale i v současném pohledu na povolání všeobecné sestry jsou určité rozpory mezi některými znaky profesní role. Všeobecně je moţné konstatovat, ţe ne příliš pozitivní image společností připisovaný sesterskému povolání nekoresponduje s pozicí a prestiţí všeobecné sestry v rámci jiných povolání.27 Ačkoli se sesterské povolání společensky akceptuje a hodnotí poměrně vysoko, do budoucna bude nutné tuto pozici udrţet a upevnit. Důleţité je také pracovat na změně image všeobecné sestry. Musí se obhájit teritorium sesterské činnosti a

26

Srov. STAŇKOVÁ, M., Sestra-reprezentant profese, České ošetřovatelství, s. 13-14.

27


22

rozvinout sesterské povolání do takové profesionality, která vytváří podmínky na zvládnutí nových rolí.28 Role všeobecné sestry ve společnosti jsou zaloţené na pomoci jednotlivcům, rodinám i skupinám, na identifikaci jejich fyzických, mentálních a sociálních schopností v kontextu ţivotního prostředí, v němţ ţijí a pracují. Všeobecná sestra musí znát svoji profesní roli, protoţe jen tak se s ní dokonale ztotoţní a můţe vykonávat činnosti, které podporují a udrţují zdraví a zabraňují nemoci. 29 Naší společnosti chybí ucelený obrázek o profesi všeobecné sestry. Jen málokdo ví, co všechno musí všeobecná sestra umět a co musí zvládnout. Jak sloţitá je její příprava na vykonávání povolání. To jak bude veřejností profese všeobecné sestry vnímána, závisí ve velké míře na tom, jak samotné všeobecné sestry budou svou práci prezentovat. A to nejen bezchybnou a kvalitní ošetřovatelskou péčí, ale rovněţ prosazením prezentace dosaţených úspěchů, vystoupením ze stínu lékařů a prosazováním vlastní odbornosti. Profese bude uznávanější také tehdy, kdyţ kaţdá všeobecná sestra jednotlivě zapracuje sama na sobě. Výsledkem změny postoje společnosti k profesi všeobecné sestry můţe být také pozitivní příklon k tradičním humanitním cílům a dohodám, coţ se společnosti samotné určitě časem vrátí s pozitivním výsledkem.30

28

Srov. FARKAŠOVÁ, D., Ošetrovateľstvo -teória, s. 186.

29


30


23

5.5

Všeobecná sestra a změny

V současné době se ale kromě profesionálního postavení mění také právní a regulační postavení, stejně jako vzdělání či pracovní podmínky. Povolání všeobecné sestry tak v současné společnosti otevírá mnohé společenské a etické otázky, které souvisí jednak s profesionální stránkou tohoto povolání, ale také s aspekty osobního a rodinného ţivota, jeţ mohou výrazně ovlivnit nejen kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, ale také pohled na profesi samotnou. Povolání všeobecné sestry je tak výzvou, v níţ je skryta ochota profesionálně pečovat o ty, jeţ tuto pomoc potřebují. Úlohou všeobecné sestry je především snaha o vytvoření dokonalého terapeuticko-ošetřovatelského vztahu s pacientem a o uspokojování jeho potřeb. Tato profese tak představuje náročnou cestu osobnostního a profesního dozrávání. Přesto jej řada všeobecných sester povaţuje za své a setrvává v něm i přes jeho náročnost.31

5.5.1

Změny

v profesní

přípravě

a

způsobu

získávání

způsobilosti

k výkonu zdravotnického povolání Zákon č. 96/2004Sb. ustanovuje podmínky získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče. Je zákonem, který zapracovává předpisy a práva Evropských společenství a k tomu upravuje: podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotnické péče v České republice, celoţivotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.

31

Srov. GULÁŠOVÁ, I., Integrácia sociálnych a spoločenských rolí sestry , s. 59.

24

Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním: nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecné sestry, nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách.

Všeobecná sestra je způsobilá vykonávat povolání bez odborného dohledu za předpokladu, ţe: má odbornou způsobilost, je zdravotně způsobilá, je trestně bezúhonná.

5.5.2 Právní regulace Náplň pracovní činnosti všeobecných sester je právně upravena ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 424/2004Sb. Tato vyhláška specifikuje pravidla pro odborné zdravotnické pracovníky obecně a pravidla profesí se specializovanou způsobilostí.

5.6

Všeobecná sestra a prestiţ

Povolání všeobecné sestry není v podstatě nijak výjimečné. Je to povolání jako kaţdé jiné. Jen je nutné uvědomit si fakt, ţe se tato profese v současné době ocitla v soutěţi. V otevřené soutěţi s jinými profesemi. A ţe se dnešní mladí lidé, potencionální všeobecné sestry mohou rozhodnout, jestli za stávajících podmínek budou tuto profesi vykonávat či nikoli.

25

Pokud tedy chceme všeobecné sestry mít a mít je dobré a kvalitní, tak je nutné vytvořit takové podmínky pro povolání, aby v soutěţi s ostatními obstálo a bylo stále atraktivní. To, co potřebuje naše společnost je, aby se mladí lidé pro tuto práci rozhodovali ve chvíli, kdy se uţ rozhodují vědomě, ţe tuto práci dělat opravdu chtějí. A aby si tuto práci vybírali právě lidé, kteří jsou emocionálně vyzrálí a neorientují se jen na hmotné statky, ale mají k dané profesi určitý vztah a budou do ní vkládat nejen ruce, ale také hlavu a především srdce. I proto bylo vzdělání všeobecných sester přesunuto na vyšší odborné školy a na univerzity. 32 Práce všeobecných sester se za poslední léta změnila. Na všeobecné sestry je vyvíjen neustálý tlak, aby se vzdělávaly a doplňovaly si svoje znalosti a zkušenosti. A to určitě díky změnám zdravotnictví jako celku, díky rozvoji ošetřovatelství jako vědní disciplíny, díky náročnější technologii, zvyšujícím se nárokům na ošetřovatelské postupy a procesy. Proto právě zde potřebuje společnost takové lidi, kteří jsou ochotni této profesy dát maximum a tím určovat směr vývoje profese a přinášet do ní nové věci. Není bez zajímavosti, ţe i přes všechno je povolání všeobecné sestry vyhledávané a to moţná tím, ţe v něm mladí lidé hledají to, čeho se jim v běţném ţivotě nedostává.33

5.7

Všeobecná sestra a ohodnocení

V posledních průzkumech atraktivity profesí povolání všeobecné sestry uvedeno nebylo. Paradoxem však je, ţe řada lidí, pacientů hovoří o tomto povolání jako o společensky významném, prospěšném a sami mu přisuzují poměrně slušnou společenskou prestiţ. Lze tak říci, ţe profese všeobecné sestry je většinou oceněna, aţ kdyţ se člověk ocitne v pozici pacienta.34 Druhá věc ale je, ţe tato avizovaná společenská prestiţ by měla být na něčem zaloţena.

32

Srov. TUČKOVÁ, O., Prestiţ sestry , Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, č. 9, s. 382-383.

33

Srov. ROZSYPALOVÁ, M., Připravenost sester na povolání, Dimenze moderního ošetřovatelství, 2007, č. 1, s. 23.

34

Srov. MIČUDOVÁ, E., Zamyšlení nad postavením sester , Sestra, 2007, č. 5, s. 20.

26

A to něco je v dnešní společnosti finanční ohodnocení, peníze. Ačkoli tato profese není primárně jen o penězích, ale spíše o dobrém pocitu z práce, tak právě finance jsou dnes velmi důleţitým kritériem společenské prestiţe. Pokud by byla vytvořena přiměřená míra mezi finančním ohodnocením a uspokojením z práce, tak si tuto profesi budou vybírat právě ti mladí lidé, kteří chceme, aby zmíněnou práci vykonávali.

27

METODIKA

Výzkumné metody Bakalářská práce je zaměřena na porovnání ideálů a reality v povolání všeobecné sestry. Jde o jakési srovnání názorů dvou skupin a to všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru a studentů, jeţ se na tuto profesi teprve připravují. Pro zpracování bakalářské práce byla pouţita dotazníková výzkumná metoda, vzhledem k tomu, ţe právě dotazník je jednou ze základních metod pouţívaných k získání informací od většího počtu respondentů. Výhodou dotazníkové metody je zejména moţnost anonymní odpovědi, coţ vede k otevřenosti a k lepšímu vyjádření názorů respondentů. Nevýhodou této metody můţe ale být nepochopení, nesprávná interpretace, či zkreslení. Dotazník je vlastní konstrukce, anonymní a je určen pro dvě různé skupiny – pro studenty oborů opravňujících k výkonu povolání všeobecné sestry či zdravotnického asistenta a pro skupinu všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru. Pro obě skupiny jsem si připravila celkem 90 dotazníků. Nejdříve jsem oslovila vedoucí pracovníky a poţádala o moţnost provedení dotazníkového šetření. Předvýzkum, jeţ následoval a kterého se zúčastnilo pět všeobecných sester a pět studentů neodhalil výrazné nesrovnalosti. Při oslovování respondentů jsem pak preferovala osobní kontakt, kdy jsem dotazníky osobně rozdala, edukovala respondenty o technice vyplnění a poté si dotazníky zpět vyzvedla. Tím došlo k eliminaci chyb při jejich vyplnění. Návratnost dotazníků tak byla 100%. Oslovení respondenti byli ochotní, nesetkala jsem se s nikým, kdo by vyplnění dotazníku odmítl. Podařilo se mi v obou skupinách rozdat a sesbírat všech 90 dotazníků. Výzkumné šetření a sběr dat probíhal na Soukromé střední odborné škole manaţerské a zdravotnické, s.r.o. v Břeclavi, kde jsem oslovila studenty třetího a čtvrtého ročníku, jeţ se připravují na výkon povolání zdravotnického asistenta. V Brně to byli studenti lékařské fakulty Masarykovy univerzity oboru ošetřovatelství. Druhou oslovenou skupinou byly všeobecné sestry z nemocnice v Břeclavi,

28

s minimálně pětiletou praxí v oboru. Šetření probíhalo během dvou měsíců, prosince 2009 a ledna 2010. Vzhledem ke komparačnímu charakteru výzkumu jsou vytvořeny dvě verze dotazníku. Základní část je pro obě skupiny stejná, obsahuje 8 uzavřených otázek, a to jak výběrových, výčtových tak stupnicových, včetně prostoru pro vlastní vyjádření. Verze pro všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí obsahuje navíc 5 uzavřených otázek, které se týkají jejich postoje k vykonávané profesi. Otázky jsou orientovány na zkušenosti všeobecných sester a jejich názory na tuto profesi. Na základě níţe uvedených výsledků byly pouţity matematické metody zpracování empirických dat, a to konkrétně procentuální výpočet odpovědí na uzavřené otázky a následné porovnání rozdílu mezi oběma skupinami dotazovaných respondentů. Otázka hodnotící míru spokojenosti s faktory ovlivňující spokojenost s výkonem povolání je hodnocena pomocí seřazení deseti nabízených poloţek dle významnosti. Řazení je formou číslování ve stupnici od nejméně k nejvíce významné poloţce. Grafické znázornění pak definuje a barevně označuje míru spokojenosti s jednotlivými poloţkami. Základním předpokladem k definování shody či neshody mezi oběma skupinami je pak stanovení vhodné klasifikační stupnice procentuální odlišnosti: Shoda

(rozdíl 0 – 5%)

Přibliţná shoda

(rozdíl 6% – 15%)

Rozpor

(rozdíl 16% – 40%)

Zásadní rozpor

(rozdíl 41% – 100%)

Výsledek byl dosaţen vyjádřením absolutní hodnoty rozdílu procentuálních výčtů výsledků u obou výzkumných vzorků (skupina budoucích všeobecných sester, popř. zdravotnických asistentů a skupina všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru).

29

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Výsledky průzkumu u jednotlivých otázek uvádějí následující tabulky a grafy s přiloţeným komentářem. Jsou vyjádřeny vţdy ve dvou hodnotách – absolutní četnost (n) a relativní četnost (%). Relativní četnost byla počítána ze základu 100% = 90 odpovědí. Na otázky, u nichţ bylo moţno vybrat více moţností (4) byla relativní četnost počítána ze základu 100% = 360 odpovědí. Na otázky, u kterých bylo nutné sestavit pořadí, byli respondenti upozorněni a v těchto případech nebyla relativní četnost počítána.

Věk respondentů

Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Studenti

Věkové rozmezí 17 – 20 let 21 – 30 let 31 – 40 let

n 66 24 0

% 73,33 26,67 0

n 0 26 32

% 0 28,89 35,56

41 – 50 let

0

0

20

22.22

51 – 60 let Celkem

0 90

0 100

12 90

13,33 100

30

Graf č. 1. Základní věková charakteristika obou skupin

70 60 50 40 30 20 10 0 17 - 20 let

21 - 30 let

Studenti

31 - 40 let

41 - 50 let

51 let a více


Z tabulky č. 1 a grafu č. 1 vyplývá, ţe studenti byly ve věkovém rozmezí 17 – 30 let. Největšímu počtu studentů bylo 17 – 20 let (66 oslovených, coţ je 73,33 % ze všech oslovených studentů). Skupina všeobecných sester byla ve věkovém rozmezí od 21 let, největšímu počtu respondentů z řad všeobecných sester bylo 31 – 40 let (32 oslovených, coţ je 35,65 % ze všech oslovených všeobecných sester).

Délka praxe Tabulka č. 2. Délka praxe

Délka praxe

Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru n

%

5 – 10 let

29

32,23

11 – 25 let 26 – 35 let

31 19

34,44 21,11

36 a více let

11

12,22

Celkem

90

100

31

Graf č. 2. Délka praxe

35 30 25 20 15 10 5 0 5 - 10 let

11 - 25 let

26 - 35 let

36 let a více


Při výběru respondentů z řad všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí bylo mým cílem postihnout co nejrůznorodější vzorek. Z tabulky č. 2 a grafu č. 2 vyplývá, ţe nejčastější délka praxe je v rozmezí 11 – 25 let (31 oslovených, coţ je 34,44 % ze všech oslovených všeobecných sester).

Nejvyšší dosažené vzdělání Tabulka č. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání

Studenti

Nejvyšší dosaţené vzdělání Středoškolské vzdělání

n 42

% 46,66

Vyšší odborné vzdělání Specializace v oboru Vysokoškolské vzdělání Celkem

24 0 24 90

26,67 0 26,67 100

32

Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru n % 50 55,55 10 24 6 90

11,11 26,67 6,67 100

Rozdíl % 8,89 15,56 26,67 20,00 -

Graf č. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání

60 50 40 30 20 10 0 Středoškolské

Studenti

Vyšší odborné

Specializace v oboru

Vysokoškolské


V současné době se razantně mění nároky na vzdělání všeobecných sester. Proto jsem se snažila zmapovat co nejširší okruh, související s nejvyšším dosaženým vzděláním. U první skupiny je uvedeno vzdělání, jež studenti nabudou po úspěšném absolvování školy. Z tabulky č. 3 a grafu č. 3 vyplývá, že nejvyšším dosaženým vzděláním je vzdělání středoškolské (42 oslovených studentů, coţ je 46,66 % ze všech oslovených studentů a 50 oslovených všeobecných sester, coţ je 55,55 % ze všech oslovených všeobecných sester).

33

Pohnutky vedoucí respondenty k výběru školy opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry, popř. zdravotnického asistenta Tabulka č. 4. Pohnutky, vedoucí k výběru školy Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Studenti

Odpověď

Rozdíl

Rozhodla jsem se sama Rozhodli rodiče

n 57 3

% 63,33 3.33

n 63 1

% 70 1,11

% 6,67 2,22

Jiná škola nebyla volná Touha pomáhat druhým

6 15

6,67 16,67

6 12

6,67 13,34

0 3.33

Vzor jiné sestry z okolí

5

5,56

4

4,44

1,12

Morální přesvědčení, víra Celkem

4 90

4,44 100

4 90

4,44 100

0 -

Graf č. 4. Pohnutky, vedoucí k výběru školy

,v če ní ěd

es v př

M

or

ál ní

rj zo V

To

íra

lí ko zo es try

és in

om uh

ap

la ko áš Jin

m ru at d áh

by ne

zh o Ro

Ro Studenti

hý

ná la v

ir od dl

se se m aj zh o

dl

ol

ič

sa m

e

a

70 60 50 40 30 20 10 0


34

Tabulka č. 4 a graf č. 4 prezentuje důvody, které vedly všeobecné sestry a studenty k výběru školy opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry. Z výsledků vyplývá, ţe 63 (70,0%) všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru se pro studium rozhodlo samo, podobně jako 57 (63,33%) respondentů ze skupiny studentů. Druhá nejvíce zastoupená odpověď byla touha pomáhat druhým. U všeobecných sester v počtu 12 respondentů (13,34%) a u 15 respondentů (16,67%) z řad studentů. Ostatní moţnosti byly zastoupeny jen v malém procentu. Moţnost kdy výběr školy ovlivnila situace, ţe na jiné škole volno nebylo, zvolilo 6 (6,67%) všeobecných sester, shodně se skupinou studentů, kde bylo také 6 (6,67%) odpovědí. Vzor jiné sestry z okolí byl motivem pro 4 (4,44%) dotázané všeobecné sestry a 5 (5,56%) studentů. Morální přesvědčení či víra byla pohnutkou pro 4 (4,44%) respondenty z řad všeobecných sester a shodně pro 4 (4,44%) dotázané studenty. Variantu, kdy rozhodli rodiče, zvolila pouze 1 (1,11%) dotázaná všeobecná sestra a 3 (3,33%) dotázaní studenti.

Studijní očekávání Tabulka č. 5. Studijní očekávání

Studenti

Odpověď


Rozdíl

Získání vzdělání

n 45

% 50

n 5

% 5,56

% 44,44

Splnění snu

5

5,56

31

34,44

28,88

Moţnost pracovat s lidmi Touha pomáhat druhým Celkem

22 18 90

24,44 20 100

38 16 20

42,22 17,78 100

17,78 2,22

35

-

Graf č. 5. Studijní očekávání

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Moţnost získat patřičný stupeň vzdělání Studenti

Splnění snu

Práce s lidmi

Touha pomáhat druhým


Z tabulky č. 5 a grafu č. 5 vyplývá, ţe 45 (50%) respondentů z řad studentů nejčastěji uvádělo jako důvod výběru školy opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry moţnost získání vzdělání, 22 (22,44%) studentů chtělo mít moţnost pracovat s lidmi a jen 18 (20,0%) dotazovaných studentů mělo touhu pomáhat druhým. Svůj sen si splnilo jen 5 (5,56%) dotázaných studentů. Naproti tomu 38 (42,22%) respondentů z řad všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru zvolilo tuto školu, aby mohli pracovat s lidmi. „Svůj sen být všeobecnou sestrou“ si splnilo 31 (34,44%) oslovených a u 16 respondentů (17,78%) šlo o touhu pomáhat druhým. Jen 5 (5,56%) dotázaných všeobecných sester tímto studiem získalo „jen“ potřebné vzdělání.

36

Role všeobecné sestry Tabulka č. 6. Role všeobecné sestry

Odpověď

Studenti

Všeobecné sestry s minimálně Rozdíl pětiletou praxí v oboru

Vykonavatel lékařových příkazů

n 6

% 6,67

n 10

% 11,11

% 4,44

Vykonavatel odborných výkonů

24

26,67

6

6,67

20

Vykonavatel admin. úkonů

1

1,11

18

20

18,89

Samostatný pracovník v oš. týmu

22

24,44

12

13,33

11,11

Nedoceněný partner v oš. týmu

1

1,11

33

36,67

35,56

Rovnocenný partner v oš. týmu

36

40

11

12,22

27,78

Celkem

90

100

90

100

-

37

Graf č. 6. Role všeobecné sestry

40

35

30

25

20

15

10

5

Studenti

Rovnocenný partner, zajišťující kvalitní ošetřovatelskou péči

Nedoceněný partner v ošetřovatelském týmu

Samostatný pracovník v ošetřovatelském týmu

Vykonavatel administrativních úkonů

Vykonavatel odborných výkonů

Vykonavatel příkazů lékaře

0


Z tabulky i grafu je moţné vyčíst výrazný rozdíl v pohledu na praktický výkon povolání všeobecné sestry. Jako rovnocenného partnera v ošetřovatelském týmu definuje všeobecnou sestru 36 (40,0%) dotázaných studentů, 24 (26,67%) jako vykonavatele odborných výkonů a 22 (24,44%) respondentů z řad studentů si myslí,

38

ţe všeobecná sestra je spíše samostatným pracovníkem v ošetřovatelském týmu. Moţnost vykonavatele lékařových příkazů zvolilo 6 (6,67%) dotázaných studentů a ve

variantě

nedoceněný

partner

v ošetřovatelském

týmu

a

vykonavatel

administrativních úkonů byla otázka zodpovězena 1 (1,11%) studentem. Naproti tomu se všeobecné sestry hodnotí ve 33 (36,67%) případech jako nedoceněný partner v ošetřovatelském týmu, 18 (20,0%) jako vykonavatel administrativních úkonů. Jen 12 (13,33%) dotázaných všeobecných sester se ohodnotilo jako samostatný pracovník v ošetřovatelském týmu. Jako rovnocenný partner v ošetřovatelském týmu se hodnotí 11 (12,22%) dotázaných, 10 (11,11%) z nich se vidí jako vykonavatel lékařových příkazů a pouhých 6 (6,67%) všeobecných sester zvolilo variantu vykonavatel odborných úkonů.

Prestiž povolání všeobecné sestry Tabulka č. 7. Prestiž povolání všeobecné sestry

Odpověď

Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Studenti n 19 40 28 3 90

% 21,11 44,45 31,11 3,33 100

39

Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru n 4 21 39 26 90

% 4,45 23,33 43,33 28,89 100

Rozdíl % 16,66 21,12 12,22 25,56 -

Graf č. 7. Prestiž povolání všeobecné sestry

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Určitě ano Studenti

Spíše ano

Spíše ne

Ne


Největší počet respondentů z řad studentů zvolilo na dotaz dostatečné prestiţe povolání všeobecné sestry moţnost „spíše ano“ a to ve 40 (44,45%) případech. Ţe prestiţ povolání spíše není dostatečná, se domnívá 28 (31,11%) dotázaných studentů a 19 (21,11%) si myslí, ţe dostatečná je. Pouze 3 (3,33%) studenti se domnívají, ţe povolání všeobecné sestry není dostatečně prestiţní. Ve skupině všeobecných sester převládá názor, ţe společenská prestiţ spíše není dostatečná a to u 39 (43,33%) respondentů z řad všeobecných sester. Moţnost „ne“ zvolilo 26 (28,89%) respondentů a 21 (23,33%) z nich si myslí, ţe prestiţ povolání je dostatečná. A pouze 4 (4,45%) dotázané všeobecné sestry hodnotí prestiţ svého povolání jako dostatečné.

40

Vlastnosti všeobecné sestry Tabulka č. 8. Vlastnosti všeobecné sestry

Odpověď

Ochota Asertivita Empatie Vstřícnost Neochota Snaţivost Nadšení pro práci Nadřazenost Komisnost Bojácnost Konfliktnost Vyhoření Celkem

Studenti n 94 26 62 72 2 54 42 0 0 8 0 0 360

% 26,11 7,22 17,22 20 0,56 15 11,67 0 0 2,22 0 0 100

41

Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru n 80 42 52 66 2 52 16 0 12 2 4 32 360

% 22,22 11,67 14,44 18,33 0,56 14,45 4,44 0 3,33 0,56 1,11 8,89 100

Rozdíl % 3.89 4,45 2,78 1,67 0 0,54 7,23 0 3,33 1,66 1,11 8,89 -

Graf č. 8. Vlastnosti všeobecné sestry

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10

tiv it Em a pa ti V stř e íc no st N eo ch ot a Sn aţ iv os t N ad š N ad ení řa ze no K om st isn os Bo t já cn K os on t fli kt no st V yh oř en í

se r

A

O

ch

ot a

0

Studenti


V této poloţce měly obě skupiny vybrat čtyři vlastnosti, které by si přisoudily v souvislosti s vykonáváním povolání všeobecné sestry. U studentů šlo o hodnocení v rámci odborné praxe, která je součástí výuky. Studenti zvolili následující moţnosti v tomto pořadí: ochota u 94 (26,11%) dotázaných, vstřícnost vybralo 72 (20,0%), empatii 62 (17,22%) respondentů a snaţivost 54 (15,0%) dotázaných z řad studentů. Nadšení pro práci volilo 42 (11,67%) dotázaných a 26 (7,22%) z nich uvedlo asertivitu. U všeobecných sester bylo pořadí vybraných vlastností velmi podobné. Ochotu zvolilo 80 (22,22%) dotázaných všeobecných sester, 66 (18,33%) pak vstřícnost, a shodně v 52 (14,45%) případech snaţivost a empatii 52 (14,44%).

42

Míra spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry Tabulka č. 9. Srovnání pořadí spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry

Faktory

Studenti


Pomoc lidem Profesní růst Další vzdělávání Uspokojení z vykonané práce Přístup vedení Převáţně ţenský kolektiv Finanční ohodnocení Materiální a technické zázemí Pracovní rytmus Prestiţ povolání

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

1. 4. 2. 3. 8. 6. 10. 7. 5. 9.

43

es ti

ţp

ov nč ol ní iá án ln o í ho ía dn te ch oc ni en ck í éz Pr áz ac em ov í ní ry D al tm ší us vz dě lá vá Po ní m oc lid Př ev em Pr áţ of U ně es sp ní ţe ok rů ns oj st ký en íz ko le vy kt ko iv na né pr Př ác íst e up ve de ní er

at

M

Fi na

Pr

Graf č. 9. Míra spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné

sestry (respondenti z řad studentů).

Spokojenost

44

Nespokojenost

Graf č. 10. Míra spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné

M

at

er

Fi na

Pr

es ti

ţp

ov nč ol ní iá án ln o í ho ía dn te ch oc ni en ck í éz Pr áz ac em ov í ní ry D al tm ší us vz dě lá vá Po ní m oc lid Př ev em Pr áţ of U ně es sp ní ţe ok rů ns oj st ký en íz ko le vy kt ko iv na né pr Př ác íst e up ve de ní

sestry (respondenti s minimálně pětiletou praxí).

Spokojenost

Nespokojenost

Tato otázka hodnotí míru spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry. Grafy č. 9 a 10 znázorňují tzv. teploměrovou metodu, kdy výška modrého sloupce poukazuje na spokojenost s jednotlivými faktory. Čím vyšší modrý sloupec, tím vyšší spokojenost s uvedeným faktorem. Výraznější rozdíl (4 příčky) byl pouze u poloţky pracovní rytmus. U poloţky „finanční ohodnocení“ a „prestiţ povolání“ se u obou skupin výzkumného souboru umísťovaly na nízkých příčkách.

45

Splnění představ o vykonávaném povolání všeobecné sestry Tabulka č. 10. Splnění představ o vykonávaném povolání Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Odpověď

n 5 47 23 15 90

Ano Částečně ano Spíše ne, nepozoruji Určitě ne Celkem

% 5,56 52,22 25,56 16,66 100

Graf č. 11. Splnění představ o vykonávaném povolání

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano

Částečně ano

Spíše ne

Určitě ne

Následující otázky uţ byly kladeny pouze všeobecným sestrám s minimálně pětiletou praxí. Jen ty mohou dobře posoudit a zhodnotit, zda došlo ke změně jejich ideálů před nástupem do praxe a nynější reality v povolání všeobecné sestry. U 47 (52,22%) dotázaných respondentů z řad všeobecných sester se alespoň částečně splnily představy o povolání všeobecné sestry. U 23 (25,56%) dotázaných se spíše nezměnily, nepozorují změnu a 15 (16,66%) z nich zvolilo variantu „určitě ne.“ Pouze u 5 (5,56%) dotázaných se představy nesplnily vůbec.

46

Změny postavení všeobecné sestry Tabulka č. 11. Změny postavení všeobecné sestry Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Odpověď

n 20 27 35 8 90

Ano, zásadně Částečně ano Spíše ne, nepozoruji Určitě ne Celkem

% 22,22 30 38,89 8,89 100

Graf č. 12. Změny postavení všeobecné sestry

40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano, zásadně

Částečně ano

Spíše ne

Určitě ne

Otázka směřovala ke zjištění, zda se během společenských a ekonomických změn proměnilo také postavení všeobecné sestry. Nejvíce volenou poloţkou byla varianta „spíše ne, nepozoruji“ a to ve 35 (38,89%) případech. Variantu „částečně ano“ zvolilo 27 (30,0%) dotázaných. „Ano zásadně“ hodnotilo změny v postavení všeobecné sestry 20 (22,22%) dotázaných a poloţku „určitě ne“ zvolilo pouze 8 (8,89%) z dotázaných všeobecných sester.

47

Změna povolání a rekvalifikace Tabulka č. 12. Změna povolání a rekvalifikace Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Odpověď Ano Někdy ano Spíše ne Nikdy Celkem

n 27 42 8 13 90

% 30 46,67 8,89 14,44 100

Spíše ne

Nikdy

Graf č. 13. Změna povolání a rekvalifikace

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Ano

Někdy ano

O změně povolání či rekvalifikaci dle výsledků uţ někdy přemýšlelo 42 (46,67%) dotázaných všeobecných sester. Variantu „ano“ zvolilo 27 (30,0%) z nich, naproti tomu 13 (14,44%) respondentů o této moţnosti nikdy neuvaţovalo a pouze 8 (8,89%) oslovených všeobecných sester uvedlo moţnost „spíše ne.“

48

Opětovný výběr povolání Tabulka č. 13. Opětovný výběr povolání Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru

Odpověď

n 23 40 15 12 90

Určitě ano Moţná Spíše ne Určitě ne Celkem

% 25,56 44,44 16,67 13,33 100

Graf č. 14. Opětovný výběr povolání

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Určitě ano

Moţná

Spíše ne

Určitě ne

Na dotaz o opětovném výběru povolání všeobecné sestry uvedlo 40 (44,44%) respondentů variantu „moţná“, 23 (25,56%) dotázaných všeobecných sester zvolilo moţnost „určitě ano.“ „Spíše ne“ volilo 15 (16,67%) respondentů a určitě by toto povolání nezvolilo 12 (13,33%) dotázaných všeobecných sester.

49

SOUHRN VÝSLEDKŮ

Ve své bakalářské práci jsem se pokusila o srovnání pohledů dvou skupin na povolání všeobecné sestry, porovnáním ideálů a reality v této profesi. V celé studii šlo o srovnání názorů studentů, kteří o tomto povolání mají nebo alespoň by měly mít jakési představy či ideály a všeobecných sester, které jsou v denním kontaktu s realitou této profese. Obsahem teoretické části bakalářské práce je popis vývoje ošetřovatelství, zdravotnického školství a profese všeobecné sestry. Zaměřila jsem se také na moţné faktory, jeţ určitým způsobem mohou s tímto povoláním souviset nebo jej ovlivnit. V empirické části bakalářské práce jsem se zabývala vlastním porovnáváním názorů na toto povolání z mnoha úhlů pohledu. Pro empirickou část jsem si stanovila tyto čtyři cíle: Cíl č. 1: Zjistit a porovnat faktory ovlivňující rozhodnutí respondentů absolvovat studium opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry. Cíl č. 2: Zjistit a porovnat názory respondentů na současnou pozici, postavení a roli všeobecné sestry ve společnosti. Cíl č. 3: Zjistit a porovnat soupis důleţitých vlastností, které by měla mít všeobecná sestra. Cíl č. 4: Zjistit a porovnat faktory, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry. Cíle práce byly splněny.

50

K výše uvedeným cílům jsem stanovila čtyři očekávané výsledky: Očekávaný výsledek č. 1: Očekávám, ţe budoucí všeobecné sestry budou častěji uvádět jako důvod studia na škole opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry získání patřičného vzdělání, neţ všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru uváděly tento důvod v 5,56%, kdeţto budoucí všeobecné sestry v 50,0%

Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe budoucí všeobecné sestry budou častěji povaţovat pozici a postavení všeobecné sestry ve společnosti jako prestiţní, neţ všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Pouze 4,45% respondentů ze skupiny všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru povaţují své povolání za prestiţní. U budoucích všeobecných sester je to 21,11%.

Očekávaný výsledek č. 3: Očekávám, ţe výčet důleţitých vlastností všeobecné sestry bude u obou dotazovaných skupin v přibliţné shodě. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Ţádná vyhodnocovaná vlastnost nebyla u obou skupin respondentů ve výrazném rozporu - výčet vlastností se mezi oběma výzkumnými soubory nijak zásadně nelišil.

Očekávaný výsledek č. 4: Očekávám, ţe pořadí faktorů, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry, budou u obou dotazovaných skupin v přibliţné shodě. Tento očekávaný výsledek se potvrdil. Ţádná vyhodnocovaná vlastnost se v ţebříčku obou skupin respondentů nijak zásadně nevychylovala.

51

DISKUSE

Ve své bakalářské práci jsem se snaţila alespoň částečně odkrýt ideály a realitu v povolání všeobecné sestry, kdy cílem bylo získat názor na celou problematiku jednak od studentů, připravujících se na povolání všeobecné sestry a jednak názor všeobecných sester samotných. Z tohoto důvodu byl průzkum zaměřen na dvě skupiny. Na všeobecné sestry s minimálně pětiletou praxí v oboru a studenty, kteří své poznatky a názory získali v rámci odborné praxe, jeţ je součástí jejich studia. Výzkumné šetření formou anonymní dotazníkové metody bylo provedeno u všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru, pracujících v okresní nemocnici v Břeclavi. Druhou skupinou byli studenti Soukromé střední odborné školy manaţerské a zdravotnické, s.r.o. v Břeclavi a dále pak studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jedním ze základních bodů práce je snaha o zjištění důvodů, které vedly všeobecné sestry a studenty k výběru školy opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry. Myslím, ţe právě tento faktor je pro kvalitní vykonávání povolání všeobecné sestry nesmírně důleţitý. Je pro mě zajímavé, ţe i přes malé předchozí sociální zkušenosti uchazečů o studium, jejich nízký věk je povolání všeobecné sestry stále vyhledávané. Jak vyplývá z výsledků šetření 70,0% všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru se pro studium rozhodlo samo, podobně jako 63,33% respondentů ze skupiny studentů. Druhá nejvíce zastoupená odpověď byla touha pomáhat druhým. U všeobecných sester u 13,34% a u 16,67% z řad studentů. Předpokládala jsem, ţe právě tato odpověď bude zastoupena v největším procentu, protoţe si myslím, ţe toto povolání je právě o pomoci druhým. O pomoci, která je mnohdy na úkor osobního ţivota a materiálních benefitů, kdy mnohé všeobecné sestry obětují svému povolání mnoho zanícení a námahy, aby byli druhým oporou. Ostatní moţnosti byly zastoupeny jen v malém procentu. Moţnost kdy výběr školy ovlivnila situace, ţe na jiné škole volno nebylo, zvolilo 6,67% všeobecných sester, shodně se skupinou studentů, kde bylo také 6,67% odpovědí v této variantě. Vzor jiné sestry z okolí byl motivem pro 4,44% dotázaných všeobecných sester a pro 5,56% studentů. Tuto variantu jsem očekávala ve vyšším procentuálním zastoupení, vzhledem k tomu, ţe příklad hraje

52

často nezastupitelnou roli. Vţdyť rozhodnutí o volbě tohoto povolání vzniká často uţ v dětském věku, kdy hry „ na sestřičky“ patří k častým dětským aktivitám. Morální přesvědčení či víra byla pohnutkou pro 4,44% respondentů z řad všeobecných sester a shodně pro 4,44% dotázaných studentů. Variantu, kdy rozhodli rodiče, zvolilo pouze 1,11% dotázaných všeobecných sester a 3,33% studentů. Způsob rozhodnutí pro výběr školy se tedy nijak dramaticky nezměnil. Další část výzkumu se snaţí zjistit a porovnat, co jednotliví respondenti očekávali od studia na škole opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry. Z výzkumu jednoznačně vyplývá výrazný rozdíl mezi současnými a bývalými studenty škol, opravňujících vykonávat povolání všeobecné sestry. 50% respondentů z řad studentů nejčastěji uvádělo jako důvod výběru školy opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry moţnost získání vzdělání, 24,44% respondentů chtělo mít moţnost pracovat s lidmi a jen 20,0% mělo touhu pomáhat druhým. Naproti tomu 42,22% respondentů z řad všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru zvolilo tuto školu, aby mohli pracovat s lidmi. Svůj sen „být všeobecnou sestrou“ si splnilo 34,44% dotázaných a u 17,78% šlo o touhu pomáhat druhým. V dřívějších dobách bylo studium úzce spojeno se samotnou profesí, tedy splněním celoţivotního snu, chutí pracovat s lidmi a pomáhat jim. Domnívám se, ţe v současnosti jsou často školy se zdravotnickým zaměřením bohuţel pouze jednou z cest, jak dosáhnout patřičného vzdělání. Mnoho respondentů tuto domněnku potvrdilo tím, ţe do prostoru pro vlastní názor uvedlo sdělení typu: „ Nechci být všeobecná sestra“ či „Nikdy toto povolání nebudu dělat!“ Jedna ze zásadních otázek mé bakalářské práce, je definice postavení v roli všeobecné sestry ze dvou úhlů pohledu. Jedním je pohled všeobecných sester s praxí, konfrontovaný s představou studentů. Z výzkumu plyne výrazný rozdíl v náhledu na praktický výkon povolání. U studentů vítězí „učebnicové a seriálové“ představy o rovnocenném partnerství v ošetřovatelském týmu, vykonavateli odborných výkonů a samostatné práci. Náhled všeobecných sester v praxi je však většinou diametrálně odlišný. Nad všemi dalšími se nachází role „vykonavatele administrativních úkonů“ a zejména role „nedoceněného partnera v ošetřovatelském týmu.“ Dále je pak moţné vyčíst výrazný rozdíl v pohledu na praktický výkon povolání všeobecné sestry. Jako rovnocenného partnera v ošetřovatelském týmu definuje

53

všeobecnou sestru 40,0% studentů, 26,67% jako vykonavatele odborných výkonů a 24,44% z nich si myslí, ţe je samostatným pracovníkem v ošetřovatelském týmu. Naproti tomu se všeobecné sestry sami hodnotí v 36,67% jako nedoceněný partner v ošetřovatelském týmu, 20,0% z nich se cítí jako vykonavatel administrativních úkonů a jen 13,33% jako samostatný pracovník v ošetřovatelském týmu. Nikdy v minulosti jsem se nad tímto definováním sama příliš nezamýšlela, snad proto, ţe všeobecné sestry byly dlouhou dobu ve stínu lékařů a o profesi samotné se přílišně nehovořilo. Všeobecné sestry se dlouho samy moc prosadit neuměly. Teď se dle mého názoru situace mění. Všeobecné sestry o sobě dávají vědět a sami jsou schopny své postavení ohodnotit. Prestiţ v povolání všeobecné sestry je vnímána rozdílně z pohledu interpersonálního a intrapersonálního. Mnoho lidí, nejen z řad pacientů hovoří o tomto povolání jako o společensky významném, prospěšném a sami mu přisuzují poměrně slušnou společenskou prestiţ. Z šetření vyplývá, ţe podobný náhled mají i dotazovaní studenti škol, opravňujících vykonávat povolání všeobecné sestry. Největší počet respondentů z řad studentů 44,45% zvolilo na dotaz dostatečné prestiţe povolání všeobecné sestry moţnost „spíše ano“. Ţe prestiţ povolání spíše není dostatečná si myslí 31,11% a 21,11% z nich si myslí, ţe dostatečná je. Ve skupině všeobecných sester převládá názor, ţe společenská prestiţ spíše není dostatečná a to u 43,33% oslovených sester. Moţnost „ne“ zvolilo 28,89% z respondentů a 23,33% z nich si myslí, ţe je prestiţ povolání dostatečná. Podle mého názoru se na budování prestiţe musí podílet kromě jiného i všeobecné sestry samotné a to dobrou reprezentací své profese. Nejen bezchybnou a kvalitní ošetřovatelskou péčí, ale i prezentací svých úspěchů na veřejnosti. Dle výzkumného šetření Bc. Marcely Říhové, která hodnotila ve své závěrečné práci otázku úrovně společenské prestiţe v ţebříčku dvanácti povolání, se všeobecná sestra umístila průměrně a to na sedmé pozici 35. Výzkumné šetření na téma „Změny v profesi zdravotní sestry na počátku nového tisíciletí“, provedla a vyhodnotila PhDr. Sylva Bártlová pro časopis Zdravotnictví v České republice.

35

Srov. Říhová. M., Postavení sestry v dnešní společnosti, bakalářská práce, 2006, s. 43-52.

54

Zde téměř polovina dotázaných všeobecných sester hodnotila svoji profesi jako průměrnou, či spíše niţší.36 Otázka důleţitých vlastností, které by měla všeobecná sestra mít je obsahem další části výzkumu. Jako očekávaný výsledek jsem si u této poloţky stanovila přibliţnou shodu mezi oběma dotazovanými skupinami. Je velmi obtíţné exaktně definovat ideální vlastnosti všeobecné sestry. Respondenti se snaţili co nejobjektivněji hodnotit sami sebe v souvislosti s vykonáváním profese. U skupiny studentů se jednalo o odbornou praxi v rámci studia. Respondenti vybírali čtyři vlastnosti, které je dokáţí co nejlépe vystihnout. Výsledky dosahují signifikantních rozporů pouze v poloţkách „nadšení pro práci,“ která převládá u studentů a ve „vyhoření“, které je naopak majoritní u všeobecných sester s praxí. Tyto dílčí rozdílnosti však byly očekávány, jelikoţ úzce souvisí s délkou vykonávání jakéhokoliv povolání. Výčet vlastností se ale jinak mezi oběma výzkumnými soubory nijak zásadně neliší. Převládá ochota, empatie, vstřícnost a snaţivost. Pro srovnání uvádím výsledky dotazníkového šetření z bakalářské práce Bc. Marcely Říhové, která zpracovávala podobné téma, kterým zjišťovala poţadované vlastnosti všeobecné sestry. Mezi vybrané vlastnosti všeobecných sester uvedlo 90% respondentů, ţe všeobecná sestra má mít kladný vztah k lidem, 87% dotázaných preferovalo spolehlivost a trpělivost a 71% respondentů zvolilo vstřícnost a komunikativnost. 37 Dalším cílem bylo zjistit a porovnat faktory ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry. Respondenti obou skupin měli seřadit dle významnosti deset nabízených moţností, které jsou pro ně důleţité. Řazení bylo formou označení čísly, ve stupnici od nejméně významného k nejvíce významnému. Grafické znázornění definuje míru spokojenosti s jednotlivými poloţkami. Myslím, ţe pokud chceme mít všeobecné sestry dobré a kvalitní, tak je nutné vytvořit takové podmínky pro povolání, aby v soutěţi s ostatními obstálo a bylo atraktivní. Atraktivita souvisí v dnešní době bohuţel i s finančním ohodnocením a vnímáním profese jako prestiţní. A právě poloţky „finanční ohodnocení“ a „prestiţ povolání“ se u obou skupin výzkumného souboru umísťovaly na nízkých příčkách. Na druhé straně ale 36

Srov. BÁRTLOVÁ. S., Změny profese zdravotní sestry na počátku nového tisíciletí, Zdravotnictví v České republice, 2005, č. 8, s. 66-67. 37

Srov. ŘÍHOVÁ. M., Postavení sestry v dnešní společnosti, bakalářská práce, 2006, s. 43-52.

55

předpokládám, ţe tato profese bude vţdy více spojena s dobrým pocitem z práce, při které všeobecná sestra pomáhá lidem. To potvrzuje i dobré umístění výše jmenovaných poloţek u obou skupin. Výraznější rozdíl (4 příčky) byl pouze u poloţky „pracovní rytmus“, coţ pravděpodobně vychází z nezkušenosti a neznalosti praktických výhod i nevýhod směnného provozu. Domnívám se, ţe mladí lidé bez zkušenosti mají zejména z nočních směn větší obavy. Následující otázky byly kladeny uţ pouze všeobecným sestrám s minimálně pětiletou praxí. Jen ty mohly dobře posoudit a zhodnotit, zda došlo ke změně jejich ideálů před nástupem do praxe a nynější reality v povolání všeobecné sestry. Tyto poloţky v dotazníku byly svým způsobem doplňující, ale vzhledem k tomu, ţe sama pracuji jako všeobecná sestra více neţ deset let, zajímal mě názor kolegyň ze stejné nemocnice na otázky, které mě samotnou občas napadají a nutí mě zamýšlet se nad úskalími naší profese. Nadpoloviční většině respondentů tedy 52,22% dotázaným se alespoň částečně splnily představy o povolání všeobecné sestry. Naopak u 25,56% oslovených se spíše nezměnily, či nepozorují změnu a 16,66% zvolilo variantu určitě ne. Jen u 5,56% se představy o povolání všeobecné sestry splnily. Další otázka směřovala ke zjištění, zda se během společenských a ekonomických změn proměnilo také postavení všeobecné sestry. Největší zastoupení 38,89% bylo dosaţeno u poloţky s moţnosti „spíše ne, nepozoruji“. Variantu „částečně ano“, zvolilo 30,0% dotázaných a 22,22% respondentů si myslí, ţe postavení všeobecných sester ve společnosti se změnilo a to zásadně, a 8,89% si myslí, ţe určitě ne. Odpovědi jsou zde mimo odpověď „určitě ne“ v relativní shodě. Případná nespokojenost s vykonávaným povoláním vede často k úvahám nad změnou zaměstnání, či případnou rekvalifikací. Z průzkumu jednoznačně plyne, ţe tyto úvahy jsou u všeobecných sester velmi časté. Otázkou však zůstává, jak váţně jsou tyto úvahy myšleny. Nejvíce dotazovaných všeobecných sester 46,67% uvedlo, ţe někdy uţ přemýšlely o změně povolání či rekvalifikaci. Variantu „ano“ zvolilo 30,0%, naproti tomu 14,44% o této moţnosti nikdy neuvaţovalo a 8,89% uvedlo moţnost „spíše ne“. K podobnému závěru došla ve své závěrečné práci i Bc. Renata Máčalová, kdyţ zpracovávala téma Vliv povolání zdravotní sestry na ţivotní styl. Zde se na otázku změny povolání vyjádřila procentuálně téměř polovina dotázaných (50,8%) ve smyslu, ţe o změně někdy uvaţovala a to díky finanční situaci, směnnosti

56

a v neposlední řadě byl uveden faktor fyzické a psychické náročnosti profese. O změně uvaţovalo často 12,3% dotázaných a nikdy neuvaţovala skupina 36,9% dotázaných.38 Respondentům z řad všeobecných sester byla na závěr poloţena hypotetická otázka, týkající se opětovné volby stejného povolání. Na dotaz o opětovném výběru povolání všeobecné sestry se 44,44% dotazovaných vyjádřilo variantou „moţná“, 25,56% zvolilo moţnost „určitě ano“. Spíše „ne“ volilo 16,67% dotazovaných a určitě by toto povolání nezvolilo jen 13,33% respondentů. I tato otázka se objevila v bakalářské práci Renaty Máčalové a to s výsledkem, který taktéţ uvádím pro srovnání. Z celkového počtu respondentů se 50,8% dotázaných vyjádřilo ve smyslu nerozhodnosti, kdy neví, zda by volilo toto povolání znovu. Profesi všeobecné sestry by určitě volilo znovu 32,3% respondentů a negativně se vyjádřilo 16,9% dotázaných všeobecných sester.39 Z čehoţ vyplývá to, co jsem očekávala. Ţe většina oslovených všeobecných sester by si přes všechno, co tato profese obnáší, toto povolání zvolila i tak znovu. A to z jednoho prostého důvodu. Většina z nás má svoji práci prostě ráda!

38

Srov. MÁČALOVÁ. R., Vliv povolání zdravotní sestry na životní styl, bakalářská práce, 2006, s. 72.

39


57

ZÁVĚR O profesi všeobecné sestry toho bylo napsáno uţ mnoho. Různé studie se zabývaly problematikou sesterské profese, srovnávaly se různé parametry. Jak u sester samotných, tak u sester a lékařů, u sester a veřejnosti a mnoho jiných variant. Já jsem se ve své práci pokusila porovnat ideály a realitu v této profesi srovnáním názorů studentů, kteří o tomto povolání mají jakési představy či ideály a všeobecných sester, které se v tomto povolání denně setkávají tváří v tvář s realitou sesterské profese. Průzkumem bylo zjištěno, ţe většina studentů škol opravňujících vykonávat povolání všeobecné sestry si toto studium zvolilo zejména jako moţnost získat alespoň nějaké vzdělání. Ve velkém procentu zde chybí ono rozhodnutí a touha toto povolání opravdu vykonávat. Také řada všeobecných sester hodnotí své povolání jako málo prestiţní a nedoceněné. Na základě těchto zjištěných skutečností jsem sestavila stručný návrh řešení, který je ale v tomto případě pouze na hypotetické rovině:

vrátit prestiţ profesi, zvýšit atraktivitu profese, pozitivně reprezentovat profesi na veřejnosti, pozitivně reprezentovat profesi v mediích, podpořit a motivovat studenty, budoucí všeobecné sestry při přípravě na povolání, citlivě vést a psychologicky podpořit všeobecné sestry při vykonávání ošetřovatelských činností.

Pokusíme-li se alespoň některé předchozí návrhy aplikovat do praxe, věřím, ţe můţeme vrátit profesi všeobecné sestry prestiţ a ta se automaticky stane atraktivní. Tím docílíme toho, ţe školy připravující studenty na povolání všeobecné sestry budou znovu školy výběrové. Tedy takové, které si budou moci vybírat opravdu kvalitní

58

studenty se zájmem o toto povolání. Situace na trhu práce v České republice, která s profesí všeobecné sestry souvisí, není v současnosti také snadná. V budoucnu by mohla ohroţovat rozsah, dostupnost i kvalitu ošetřovatelské péče. Dosaţení dostatečné prestiţe této profese je myslím klíčové pro stabilizaci českého zdravotnictví. Protoţe bez dostatečného počtu kvalitních zdravotníků nemůţeme očekávat zdravotnictví na úrovni. Proto by mělo být snahou nás všech, jeţ jsme ve zdravotnictví nějakým způsobem zainteresováni, pokusit se o pozitivní medializaci naší profese.

59

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Kurtinová Jana, DiS. Instituce:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, katedra ošetřovatelství

Název práce:

Ideály versus realita v povolání všeobecné sestry

Vedoucí práce:

Mgr. Alena Pospíšilová

Počet stran:

74

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2010

Klíčová slova:

Všeobecná sestra, sesterská profese, ideály, realita

Bakalářská práce se věnuje problematice sesterské profese. Hlavním cílem je popis a porovnání ideálů a reality v povolání všeobecné sestry, a to formou komparace názorů dvou skupin - všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru a studentů, jeţ se na tuto profesi teprve připravují. Analýza a interpretace získaných dat slouţí jako přehled názorů těchto dvou skupin na danou problematiku.

This bachelor work is dedicated to problems of profession of a nurse. The main objective is description and comparison of ideals and reality in occupation of a general nurse, and this is achieved by comparison of opinions of two groups – general nurses with minimum of five years experience on the job, and students, that are in process of education for this profession. Analysis and interpretation of obtained data serves as overview on opinions of the two groups on given field of interest.

60

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

STAŇKOVÁ, Marta. Sestra-reprezentant profese. České ošetřovatelství 1. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 2002. 78 s. ISBN 807013-368-6. FARKAŠOVÁ, Dana, a kol. Ošetrovateľstvo-teória. Martin: Vydavatelstvo Osveta, SR, 2005. 215 s. ISBN 80-8063-182-4. STAŇKOVÁ, Marta. Základy teorie ošetřovatelství, Praha: Karolinum, 1996. 180 s. ISBN 80-7184-243-5. VUČKOVÁ, Jaroslava. Ošetřovatelství-1, 1vyd. Praha: Fortuna, 1994. 72 s. ISBN 80-7168-151-2. IVANOVOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Vyd. Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. GULÁŠOVÁ, Ivica. Integrácia sociálnych a spoločenských rolí sestry, Martin: Vyd. Univerzita Komenského Bratislava, Jesseniova lékařská fakulta, SR, 2005. 102 s. ISBN 80-88866-32-4. BARRETT, Kate. Stručný přehled historie v ošetřovatelství. In Lemon 1. Soubor učebních textů pro sestry a porodní asistentky. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1996. 179 s. ISBN 80-7013-234-5. STAŇKOVÁ, Marta. Z historie českého ošetřovatelství. In Lemon 1. Soubor učebních textů pro sestry a porodní asistentky. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 1996. 179 s. ISBN 80-7013-234-5. KAFKOVÁ, Vlastimila. Z historie českého ošetřovatelství. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 1992. 185 s. ISBN 80-7013-123-3. JAROŠOVÁ, Darja. Teorie moderního ošetřovatelství, Praha: ISV nakladatelství, 2000. 133 s. ISBN 80-85866-55-2.

61

PAVLÍKOVÁ, Slavomíra. Modely ošetřovatelství v kostce, Praha: Grada, 2006. 152 s. ISBN 80-247-1211-3. POCHYLÁ, Karla. Koncepce českého ošetřovatelství, Základní terminologie, České ošetřovatelství 1, Brno: vyd. NCO NZO Brno, 2005. 49 s. ISBN 80-7013-420-8. MIČUDOVÁ, Erna. Zamyšlení nad postavením sester v české společnosti. Sestra. Praha: ISSN 1210-0404. 2007, roč. 17, č. 5, s. 20. BŘEZINOVÁ, Jana. Povolání sestra. Sestra, Praha: ISSN 1210-0404. 2006, roč. 16, č. 11, s. 18-19. ROZSYPALOVÁ, Marie. Připravenost sester na povolání. Dimenze moderního ošetřovatelství, Praha: ISSN 1802-4084. 2007, roč. 1, č. 1, s. 23-24. TUČKOVÁ, Olga. Prestiţ sestry. Diagnóza v ošetřovatelství, ISSN1801-1349. 2006, roč. 2, č. 9, s. 382-383. ZOUFALÁ, Jana. Několik pohledů na prestiţ povolání zdravotní sestry. Diagnóza v ošetřovatelství, Praha: ISSN 1801-1349. 2006, roč. 2, č. 5, s. 237. BÁRTLOVÁ, Sylva. Změny v profesi zdravotní sestry na počátku nového tisíciletí. Zdravotnictví v České republice, 2005, roč. 2, č. 8, s. 66-67. ŘÍHOVÁ, Marcela. Postavení sestry v dnešní společnosti, bakalářská práce, archiv LF MU Brno, 2006, 65 s. MÁČALOVÁ, Renata. Vliv povolání zdravotní sestry na ţivotní styl, bakalářská práce, archiv LF MU Brno, 2006, 80 s. Vyhláška

MZ

ČR

č.

424/2004

Sb.

[online],

Dostupná

na

www:

˂http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?kam=zakon&c=424/2004˂ Sbírka zákonů č. 96/2004 [online]. [cit. 2007-4-2], Dostupná na www: ˂http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/zakon04.html/˂. www.wikipedia.cz, [online], Dostupná na www: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_sestra˂ ˂http://www.nconzo.cz˂

62

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1. Základní věková charakteristika respondentů.................................. 30 Tabulka č. 2. Délka praxe...................................................................................... 31 Tabulka č. 3. Nejvyšší dosaţené vzdělání............................................................. 32 Tabulka č. 4. Pohnutky, vedoucí k výběru školy................................................... 34 Tabulka č. 5. Studijní očekávání............................................................................ 35 Tabulka č. 6. Role všeobecné sestry...................................................................... 37 Tabulka č. 7. Prestiţ povolání všeobecné sestry.................................................... 39 Tabulka č. 8. Vlastnosti všeobecné sestry............................................................. 41 Tabulka č. 9. Srovnání pořadí spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry..................... 43 Tabulka č. 10. Splnění představ o vykonávaném povolání..................................... 46 Tabulka č. 11. Změny postavení všeobecné sestry.................................................. 47 Tabulka č. 12. Změna povolání a rekvalifikace....................................................... 48 Tabulka č. 13. Opětovný výběr povolání.................................................................49

63

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1.

Základní věková charakteristika respondentů.................................. 31

Graf č. 2.

Délka praxe...................................................................................... 32

Graf č. 3.

Nejvyšší dosaţené vzdělání............................................................. 33

Graf č. 4.

Pohnutky, vedoucí k výběru školy................................................... 34

Graf č. 5.

Studijní očekávání............................................................................ 36

Graf č. 6.

Role všeobecné sestry...................................................................... 38

Graf č. 7.

Prestiţ povolání všeobecné sestry.................................................... 40

Graf č. 8.

Vlastnosti všeobecné sestry............................................................. 42

Graf č. 9.

Srovnání pořadí spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry (studenti)............................ 44

Graf č. 10.

Srovnání pořadí spokojenosti s faktory, ovlivňujícími vykonávání povolání všeobecné sestry (sestry s praxí)................... 45

Graf č. 11.

Splnění představ o vykonávaném povolání..................................... 46

Graf č. 12.

Změny postavení všeobecné sestry.................................................. 47

Graf č. 13.

Změna povolání a rekvalifikace....................................................... 48

Graf č. 14.

Opětovný výběr povolání................................................................. 49

64

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1.

Ţádost o umoţnění výzkumného šetření mezi studenty oboru všeobecná sestra LF MU Brno.............................................. 66

Příloha č. 2.

Ţádost o umoţnění výzkumného šetření mezi všeobecnými sestrami............................................................. 67

Příloha č. 3.

Ţádost o umoţnění výzkumného šetření mezi studenty oboru zdravotnický asistent...................................... 68

Příloha č. 4.

Dotazník, určený všeobecným sestrám s minimálně pětiletou praxí v oboru................................................ 69

Příloha č. 5.

Dotazník, určený studenům oborů opravňujícím k výkonu povolání všeobecné sestry a zdravotnického asistenta.....................73

65

PŘÍLOHY Příloha č. 1. Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi studenty oboru všeobecná sestra LF MU Brno

doc. Phdr. Miroslava Kyasová, Ph.D vedoucí katedry ošetřovatelství Lékařská fakulta Masarykova univerzita Brno V Břeclavi 25. 11. 2009

Věc: Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi studenty oboru všeobecná sestra LF MU Brno

Vážená paní docentko, dovoluji si Vás požádat o povolení realizovat na fakultě ošetřovatelství průzkumné šetření, které je součástí mé bakalářské práce, v níž zjišťuji názory studentů na postavení všeobecné sestry ve společnosti. Projektový záměr a dotazník přikládám jako přílohu tohoto dopisu. Výzkumné šetření bude připraveno tak, aby splňovalo etické požadavky, které jsou na výzkum kladeny a také tak, aby minimálně zatěžovalo provoz organizace. Vedoucí mé bakalářské práce je Mgr. Alena Pospíšilová.

S pozdravem

Jana Kurtinová, DiS Na Valtické 7, Břeclav

66

Příloha č. 2. Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi všeobecnými sestrami

Mgr. Ludmila Jeřábková hlavní sestra Nemocnice Břeclav, příspěvková organizace Břeclav V Břeclavi 25. 11. 2009

Věc: Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi všeobecnými sestrami

Vážená paní magistro, dovoluji si Vás požádat o povolení realizovat na odděleních Nemocnice v Břeclavi průzkumné šetření, které je součástí mé bakalářské práce, v níž zjišťuji rozdíl mezi názory studentů a všeobecných sester s minimálně pětiletou praxí v oboru na postavení všeobecné sestry ve společnosti. Projektový záměr a dotazník přikládám jako přílohu tohoto dopisu. Výzkumné šetření bude připraveno tak, aby splňovalo etické požadavky, které jsou na výzkum kladeny a také tak, aby minimálně zatěžovalo provoz organizace. Vedoucí mé bakalářské práce je Mgr. Alena Pospíšilová z katedry ošetřovatelství LF MU v Brně.

S pozdravem


67

Příloha č. 3. Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi studenty oboru zdravotnický asistent

PaedDr. Dana Neprašová Soukromá střední odborná škola manažerská a zdravotnická s. r. o. Břeclav

V Břeclavi 25. 11. 2009

Věc: Žádost o umožnění výzkumného šetření mezi studenty oboru zdravotnický asistent

Vážená paní doktorko, dovoluji si Vás požádat o povolení realizovat na Vaší škole průzkumné šetření, které je součástí mé bakalářské práce, v níž zjišťuji názory studentů na postavení všeobecné sestry ve společnosti. Respondenty by měli být studenti oboru zdravotnický asistent, kteří v rámci studia již absolvovali praxi u lůžka v nemocničním zařízení. Projektový záměr a dotazník přikládám jako přílohu tohoto dopisu. Výzkumné šetření bude připraveno tak, aby splňovalo etické požadavky, které jsou na výzkum kladeny a také tak, aby minimálně zatěžovalo provoz organizace. Vedoucí mé bakalářské práce je Mgr. Alena Pospíšilová z katedry ošetřovatelství LF MU.

S pozdravem


68

Příloha č. 4. Dotazník, určený všeobecným sestrám s minimálně pětiletou praxí v oboru

DOTAZNÍK – určený všeobecným sestrám s minimálně pětiletou praxí v oboru

Vážení respondenti, jsem studentkou třetího ročníku Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně; obor Ošetřovatelství. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění anonymního dotazníku, který bude podkladem pro bakalářskou práci s názvem „Ideály versus realita v povolání všeobecné sestry.“ Pokud nebude uvedeno jinak, u každé položky vyberte, prosím, vždy jen jednu variantu (označte křížkem ve čtvercovém poli za možností, nebo slovně doplňte odpověď). S díky Jana Kurtinová, DiS

1. Uveďte Váš věk: ........

2. Uveďte délku Vaší praxe: 5-10 let  11-25 let  26-35 let  36let a více  3. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání SZŠ ( středoškolské)  VZŠ ( vyšší odborné)  Specializace v oboru (dříve PSS)  Vysokoškolské (Bc, Mgr.)  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

69

4. Co Vás vedlo k výběru studia na škole opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry? Rozhodl/a jsem se sám/ sama  Rozhodli rodiče, bylo to jejich přání  Jiná škola nebyla volná  Touha pomáhat druhým  Vzor jiné sestry z okolí  Morální přesvědčení, víra  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

5. Co jste očekával/a od studia na škole opravňující vykonávat povolání všeobecné sestry? Možnost získat středoškolské vzdělání, mít maturitu  Splnění si svého snu být všeobecnou sestrou  Možnost pracovat s lidmi  Pomáhat druhým  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

6. Jak byste definoval/a Vaše současné postavení v roli všeobecné sestry? Vykonavatel lékařových příkazů  Vykonavatel odborných výkonů  Vykonavatel administrativních úkonů  Samostatný pracovník v ošetřovatelském týmu  Nedoceněný partner v ošetřovatelském týmu  Rovnocenný partner, zajišťující kvalitní ošetřovatelskou péči  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

7. Je podle Vás povolání všeobecné sestry dostatečně prestižní? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Ne

   

70

8. Jaké vlastnosti byste si nyní přisoudil/a v souvislosti s povoláním všeobecné sestry? Vyberte – doplňte přesně 4 nejvýstižnější vlastnosti. Ochota  Asertivita  Empatie  Vstřícnost  Neochota  Snaživost  Nadšení pro práci  Nadřazenost  Komisnost  Bojácnost  Konfliktnost  Vyhoření  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

9. Seřaďte dle významnosti (1 – nejvíce spokojen/a; 10 – nejméně spokojen/a) níže uvedené faktory, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry. Prestiž povolání všeobecné sestry ___ Finanční ohodnocení ___ Materiální a technické zázemí ___ Pracovní rytmus sester (směnnost, pracovní víkendy) ___ Další vzdělávání ___ Pomoc lidem ___ Profesní růst ___ Převážně ženský kolektiv ___ Uspokojení z vykonané práce ___ Přístup vedení ___

10. Splnily se Vaše představy o povolání všeobecné sestry? Ano  Částečně ano  Spíš ne , nepozoruji  Určitě ne 

71

11. Změnilo se podle Vás v poslední době postavení všeobecné sestry? Ano, zásadně  Částečně ano  Spíš ne, nepozoruji  Určitě ne 

12. Uvažoval/a jste někdy o změně povolání, o možnosti rekvalifikace v jiném oboru? Ano  Někdy ano  Spíše ne  Ne, nikdy mě to ani nenapadlo 

13. Zvolil/a byste si toto povolání znovu? Určitě ano  Možná  Spíše ne  Určitě ne 

14. Prostor pro Vaše názory k dané problematice: …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………

72

Příloha č. 5. Dotazník, určený

studenům oborů opravňujícím k výkonu povolání

všeobecné sestry a zdravotnického asistenta

DOTAZNÍK – určený studenům oborů opravňujícím k výkonu povolání všeobecné sestry a zdravotnického asistenta Vážení respondenti, jsem studentkou třetího ročníku Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity v Brně; obor Ošetřovatelství. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění anonymního dotazníku, který bude podkladem pro bakalářskou práci s názvem „Ideály versus realita v povolání všeobecné sestry.“ Pokud nebude uvedeno jinak, u každé položky vyberte, prosím, vždy jen jednu variantu (označte křížkem ve čtvercovém poli za možností, nebo slovně doplňte odpověď). S díky Jana Kurtinová, DiS 15. Uveďte Váš věk: ........

16. Uveďte typ školy, na které nyní studujete: Střední  Vyšší odborná  Vysoká  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

17. Co Vás vedlo k výběru studia na škole opravňující k výkonu povolání všeobecné sestry/zdravotnického asistenta: Rozhodl/a jsem se sám/sama  Rozhodli rodiče, bylo to jejich přání  Jiná škola nebyla volná  Touha pomáhat druhým  Vzor jiné sestry z okolí  Morální přesvědčení, víra  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

73

18. Co očekáváte od studia na škole opravňující k výkonu povolání všeobecné sestry/zdravotnického asistenta: Možnost získat středoškolské, vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání Splnění si svého snu být všeobecnou sestrou/zdravotnickým asistentem Možnost pracovat s lidmi Pomáhat druhým Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

   

19. Jaká je Vaše představa o postavení či roli všeobecné sestry: Vykonavatel lékařových příkazů  Vykonavatel odborných výkonů  Vykonavatel administrativních úkonů  Samostatný pracovník v ošetřovatelském týmu  Nedoceněný partner v ošetřovatelském týmu  Rovnocenný partner, zajišťující kvalitní ošetřovatelskou péči  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

20. Je podle Vás povolání všeobecné sestry dostatečně prestižní: Určitě ano Spíše ano Spíše ne Ne

   

21. Jaké vlastnosti byste si přisoudil/a v souvislosti s vykonáváním praxe během studia? Vyberte – doplňte přesně 4 nejvýstižnější vlastnosti. Ochotnost  Asertivita  Empatie  Vstřícnost  Neochota  Snaživost  Nadšení pro práci  Nadřazenost  Komisnost  Bojácnost  Konfliktnost  Vyhoření  Jiná možnost (doplňte) ...............................................................................

74

22. Seřaďte dle významnosti (1 – nejvíce spokojen/a; 10 – nejméně spokojen/a) níže uvedené faktory, ovlivňující spokojenost s vykonáváním povolání všeobecné sestry: Prestiž povolání všeobecné sestry ___ Finanční ohodnocení ___ Materiální a technické zázemí ___ Pracovní rytmus sester (směnnost, pracovní víkendy) ___ Další vzdělávání ___ Pomoc lidem ___ Profesní růst ___ Převážně ženský kolektiv ___ Uspokojení z vykonané práce ___ Přístup vedení ___

23. Prostor pro vaše názory k dané problematice: …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………

75

MASARYKOVA UNIVERZITA

Recommend Documents