MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Management v kultuře

Bc. Lucie Horáková

Podnikatelský plán pro začínající umělkyni Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. 2012

Bibliografický záznam HORÁKOVÁ, Lucie. Podnikatelský plán pro začínající umělkyni. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Management v kultuře, 2012. 134 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Vladimír Hynek, Ph.D.

Anotace Tématem této diplomové práce je na vržení podnikatelského plánu pro konkrétní umělkyni, Teri Varhol. Podnikatelským záměrem je provoz fotoateliéru. V úvodu práce je představena práce Teri Varhol. Druhá část práce se věnuje podnikatelskému plánu teoreticky (formální stránka) a zdůvodnění výběru podnikatelské činnosti. Hlavní část práce je tvořena samotným návrhem na založení fotoateliéru. Provedena je analýza trhu a konkurence, návrh marketingové strategie. Poslední část plánu je tvořena finanční analýzou. V závěru jsou stanoveny úkoly pro případ realizace v praxi.

Anotation The theme of this thesis is to design a business plan for the establishment of a photo studio on behalf of a particular artist, Teri Varhol. The introduction presents Teri Varhol’s work. The second part is devoted to the formal and theoretical aspects of the business plan and explains the rationale for selecting this particular business. The main part consists of the actual proposal to establish a photo studio. It includes an analysis of the market and of competition, along with a proposed marketing strategy. The final part of the plan comprises financial analysis. At the end of the thesis, scenarios are given of implementation in practice.

Klíčoví slova podnikatelský plán, Teri Varhol, fotoateliér, analýza trhu, analýza konkurence, marketingová strategie, finanční analýza

Key words Business plan, Teri Varhol, photo studio, market analysis, analysis of comptetiton, marketing strategy, financial analysis

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 16. 5. 2012

Bc. Lucie Horáková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D. za jeho cenné podněty a vstřícnost. Dále děkuji Teri Varhol, která svolila být umělkyní, pro kterou je plán navržen.

OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................8 1. PROFIL TERI VARHOL A JEJÍ TVORBA .............................................................10 1.1 Studium a inspirace ................................................................................................... 10 1.2 Tvorba Teri Varhol.................................................................................................... 12 1.3 Několik slov o fotografii............................................................................................ 17 2. PODNIKATELSKÝ PLÁN – TEORETICKÉ POZADÍ...........................................20 2.1 Části podnikatelského plánu...................................................................................... 20 2.2 Rozhodnutí pro podnikatelskou činnost .................................................................... 23 2.3 Výběr formy podnikatelské činnosti ......................................................................... 25 3. PODNIKATELSKÝ PLÁN – PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................27 3.1 Úvodní shrnutí ........................................................................................................... 27 3.2 Popis firmy ................................................................................................................ 27 3.2.1 Údaje o názvu firmy a sídle................................................................................ 27 3.2.2 Vlastnictví firmy a právní postavení .................................................................. 28 3.2.3 Historie firmy ..................................................................................................... 28 3.2.4 Popis služby........................................................................................................ 29 3.2.5 Odvětví, ve které podnikáme.............................................................................. 31 3.2.6 Financování firmy .............................................................................................. 31 3.3 Cílový trh................................................................................................................... 32 3.3.1 Dotazník ............................................................................................................. 32 3.3.2 Analýza cílového trhu......................................................................................... 35 3.3.2.1 Segmentace trhu .......................................................................................... 36 3.3.2.2 Targeting...................................................................................................... 38 3.3.2.3 Positioning................................................................................................... 39 3.3.3 Trendy na trhu .................................................................................................... 39 3.4 Konkurence................................................................................................................ 41 3.4.1 Porterův model konkurenčních sil...................................................................... 41 3.4.2 Typy konkurence ................................................................................................ 42 3.4.2.1 Fotoateliéry.................................................................................................. 42 3.4.2.2 Umělečtí fotografové................................................................................... 44 3.4.2.3 Kurzy a školy fotografie .............................................................................. 46 3.4.3 Konkrétní konkurenti.......................................................................................... 49

3.4.4 Podíl a pořadí konkurentů na trhu ...................................................................... 51 3.4.5 Naše převaha nad konkurencí, konkurenční výhody.......................................... 51 3.4.6 Potenciální konkurence a bariéry vstupu na trh...................................................... 54 3.5 Plán marketingu a prodeje ......................................................................................... 55 3.5.1 SWOT analýza.................................................................................................... 55 3.5.2 Marketingový mix .............................................................................................. 59 3.5.3 Marketingová zpráva .......................................................................................... 60 3.5.4 Marketingové prostředky.................................................................................... 61 3.5.5 Další strategie marketingu a prodeje .................................................................. 62 3.5.6 Prodejní tým ....................................................................................................... 63 3.5.7 Sponzorství, partnerství a spolupráce................................................................. 63 3.6 Provoz firmy.............................................................................................................. 65 3.7 Management .............................................................................................................. 66 3.8 Budoucí vývoj ........................................................................................................... 67 3.8.1 Možná rizika a jejich omezení............................................................................ 68 3.9 Finanční analýza ........................................................................................................ 70 3.9.1 Finanční rozvaha................................................................................................. 70 3.9.2 Kalkulace nákladů .............................................................................................. 71 3.9.3 Odhad tržeb ........................................................................................................ 76 3.9.3.1 Pesimistická varianta ................................................................................... 77 3.9.3.2 Realistická varianta...................................................................................... 78 3.9.3.3 Optimistická varianta................................................................................... 79 3.9.4 Výkaz zisků a ztrát (tzv. výsledovka)................................................................. 80 3.9.4.1 Výkaz zisků a ztrát – pesimistická varianta................................................. 80 3.9.4.2 Výkaz zisků a ztrát – realistická varianta .................................................... 81 3.9.4.3 Výkaz zisků a ztrát – optimistická varianta................................................. 82 3.9.5 Odhad finančních toků (cash-flow) .................................................................... 83 3.9.5.1 Odhad finanční toků – pesimistická varianta .............................................. 83 3.9.5.2 Odhad finanční toků – realistická varianta .................................................. 84 3.9.5.3 Odhad finanční toků – optimistická varianta............................................... 84 3.10 Shrnutí podnikatelské plánu .................................................................................... 86 ZÁVĚR ...............................................................................................................................87 RESUMÉ ............................................................................................................................88 SUMMARY........................................................................................................................88

RESUMÉ ............................................................................................................................88 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................89 SEZNAM OBRÁZKŮ.......................................................................................................94 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................95 SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH .............................................................................96 TEXTOVÁ PŘÍLOHA....................................................................................................132 1. Profesní Curriculum Vitae......................................................................................... 132 2. Seznam výstav ........................................................................................................... 133

ÚVOD Každý absolvent po dokončení svého studia přemýšlí o možnosti pracovního uplatnění. Sleduje převážně výši platu, druh pozice, její náročnost, a zda může splnit jeho očekávání a poskytnout mu dostatek prostoru pro seberealizaci. Nabízí se tři možná řešení. Prvním z nich je nepracovat. Tato varianta však obnáší skutečnost, že jedinec bude bez finančních prostředků. Druhou možností je stát se zaměstnancem na relevantní pozici vzhledem ke vzdělání a praxi. Poslední variantu představuje podnikatelská činnost. Absolventi uměleckých škol však stojí před větším problémem, pokud se chtějí nadále věnovat svojí tvorbě a nepodrobit se striktním požadavkům zakázky pro zajištění finančního příjmu. Existuje možnost stát se umělcem na volné noze a spoléhat se na zisk z prodeje svých děl. Určitou jistotu poskytuje zaměstnaní v kreativním průmyslu, např. grafik, ilustrátor, designér apod. Tyto alternativy jsme však vyloučili a naším záměrem bude vytvoření podniku, jehož cílem je skloubení dobrého zdroje finančních příjmů a zachování osobitého uměleckého projevu. Pro podnikatelský plán jsme vybrali konkrétní umělkyni – Teri Varhol, pro kterou se pokusíme navrhnout koncepci fotoateliéru. V úvod práce představíme tvorbu Teri Varhol a krátce se zmíníme o umělecké fotografii. Výběr této umělkyně je založen na osobním přátelství a snaze najít pracovní uplatnění pro absolventku umělecké vysoké školy. Hlavní těžiště práce však spočívá ve vytvoření podnikatelského plánu pro Teri Varhol. V tomto případě se jedná o realizaci podnikatelského záměru ve fotografických službách. Druhá část této práce se zaměřuje na teoretické pozadí podnikatelského plánu, jeho hlavní části a zdůvodnění výběru formy podnikatelské činnosti. Samotnému podnikatelskému plánu se věnujeme ve třetí kapitole. Zde se již rozvijí celá koncepce a postupujeme podle definované struktury. Pokusíme se zhodnotit nosnost podnikatelského záměru za pomoci analýzy konkurence a trhu. Pro analýzu konkurence zvolíme Porterův model konkurenčních sil. Na základě tohoto šetření vypracujeme návrh pro marketingovou strategii. V rámci marketingu provedeme SWOT analýzu a navrhneme možné způsoby propagace. Následně popíšeme provoz firmy a budoucí vývoj, ve kterém se více zaměříme na analýzu rizik a jejich zmírnění. Konec třetí kapitoly bude obsahovat finanční analýzu a na celý projekt nahlédneme z finančního hlediska a stanovíme si několik možných variant scénářů.

8

Na závěr zhodnotíme celý návrh podnikatelského plánu a zjistíme, jestli bude možné realizovat podnikatelskou činnost prakticky, a zda jsme nalezli optimální řešení pro zajištění finančních prostředků, které nebude probíhat na úkor kreativní stránky osoby, pro kterou je plán navržen. Text práce je doplněn o obrazové ukázky z tvorby Teri Varhol. Součástí diplomové práce je samostatná obrazová příloha, která slouží jako komplexnější přehled tvorby (vybrané klauzurní práce a volná tvorba). Veškeré použité fotografie poskytla sama umělkyně. V textové příloze uvádíme profesní životopis Teri Varhol a seznam realizovaných výstav.

9

1. PROFIL TERI VARHOL A JEJÍ TVORBA 1.1 Studium a inspirace Teri Varhol se narodila roku 1986 ve městě Šumperk. Ve svých třinácti letech se s rodiči přestěhovala do Brna, kde začala navštěvovat Biskupské gymnázium. V roce 2005 jej úspěšně ukončila maturitní zkouškou. Teri Varhol zvažovala, po dokončení gymnázia, další studium na některé z uměleckých vysokých škol. Ve stejném roce úspěšně složila přijímací zkoušky na Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Po roce studia se však rozhodla pro změnu v podobě Fakulty výtvarného umění v Brně. Ateliér intermédií jí poskytl větší volnost ve volbě vyjadřovacích prostředků. Teri Varhol nyní studuje poslední, tedy čtvrtý, semestr navazujícího magisterského studia na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (dále FaVU). Je studentkou Ateliéru intermédií pod vedením doc. Václava Stratila, Prom. Ped.. „Ateliér intermédií se zabývá interaktivní strukturou komunikace za použití všech dostupných i nedostupných prostředků. Studenti se učí umění kresby, malby, videa, hudby, fotografie a dalším, včetně umění myslet.“1 Ve své tvorbě se orientuje především na digitální a manipulovanou fotografii a v posledních dvou letech se začala více zajímat o médium videa a zvažovala návrat ke klasické malbě. Již několik měsíců se aktivně věnuje hudební tvorbě. Se svými kolegy založili metalovou skupinu Ďábel, kde Teri Varhol vystupuje jako zpěvačka. Jedná se však spíše o volnočasovou aktivitu. Těžiště její tvorby spočívá zejména ve fotografii, která prochází celou její tvorbou a toto médium převládá na jejích sólových i skupinových výstavách. V rámci jejího fotografického portfolia dominují portréty, krajiny (konkrétně série Zóna a Zóny), dokument a manipulované fotografie. Svou výtvarnou činnost začala aktivněji provozovat kolem roku 2000, kdy se převážně orientovala na dovednost kresby a malby. Zájem o fotografii v Teri Varhol podnítil její dědeček Jaromír Roller, který byl sám amatérským fotografem a zdědění jeho výbavy představovalo určitý impuls ke změně techniky, které zůstala věrná přes 10 let v jejich rozličných podobách. Ve vývoji tvorby Teri Varhol se odráží její postupné dospívání, získané životní zkušenosti a inspirace nejrůznějšími díly a autory snad ze všech uměleckých odvětví, které jsou pozorovatelné v jejím osobitém vidění světa. Zájem o výtvarné umění, hudbu, literaturu a film vede v jejím podání k zajímavým kombinacím, 1

Ateliér intermédií, Fakulta výtvarných umění VUT v Brně [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: .

10

jenž můžeme označit za tajemné, depresivní, temné nebo absurdní. Z výtvarníků, kteří zásadně ovlivnili její tvorbu, bychom mohli jmenovat klasické mistry jako je např. Leonardo da Vinci či Hieronymus Bosch. Mezi moderními umělci dominují práce a myšlenky Andyho Warhola, Francise Bacona, Damiena Hirsta, Gottfrieda Helnweina nebo H. R. Gigera. Tento výčet není samozřejmě vyčerpávající. Vliv zmíněných osobností je v díle Teri Varhol nejčitelnější. V oblasti filmu Teri Varhol určitým způsobem zasáhla práce Andreje Tarkovského nebo Davida Lynche, který je také výtvarníkem. V své teoretické magisterské práci se věnuje právě osobě Davida Lynche jako výtvarníka a fotografa. Na poli literatury vedou spisy filosofické i psychologické, beletristické i odborné (zvláště pro práci se softwarem) a v neposlední řadě díla klasická. Namátkou můžeme zmínit knihy Friedricha Nietzscheho a Sigmunda Freuda, Dantovu Božskou komedii, která se stala inspirací pro sérii fotografií Inferno XXI (Peklo), Očistec (Purgatory) a Paradeisos (Ráj), které prezentovala nejen během studia jako klauzurní práce. Souborem fotografií Paradeisos Teri Varhol úspěšně dokončila v roce 2010 bakalářské studium v Ateliéru intermédií a za toto dílo se jí dostalo uznání v podobě ceny Obrázek 1 - Teri Varhol, ze série děkana. Zajímavostí je, že se jí podařilo, pro Paradeisos (2010) tento projekt, realizovat spolupráci s Janem Švankmajerem, který zde symbolizuje postavu Vergilia. Celou instalaci díla Paradeisos kvůli velikosti uvádíme v obrazové příloze2. Z hudebníků je pro tvorbu Teri Varhol klíčovou osobností David Bowie, jehož celkový přístup k hudbě podnítil její kreativní stránku. Teri Varhol považuje za významnou spolupráci

s

Jonathanem

uznávaným

grafickým

Barnbrookem,

designérem,

který

spolupracuje s některými umělci, které jsme Obrázek 2 - Teri Varhol, Jonathan zmínili výše, jde především o Davida Bowieho Barnbrook (2010) nebo Damiena Hirsta. Portrér od Teri Varhol si J. Barnbrook zvolil jako svoji oficiální fotografii.

2

Viz Obrazová příloha č. 1

11

Umělecké jméno, které Teri Varhol používá, vzniklo v jejích třinácti letech. V této době byla nadšeným amatérským kouzelníkem a oblast umění jí byla spíše vzdálená. V roce 1999 navštívila v Bratislavě výstavu Andyho Warhola. Před tím se nikdy přímo nesetkala s pracemi takto významné osobnosti. Jeho práce na ni zapůsobily. Jak sama tvrdí, zaujal ji převážně způsob, jakým umělec změnil vnímání a pohled lidí na umění. Právě proto si druhou část svého jména zvolila po tomto umělci. Určitý způsob manipulace se pojí s oblastí kouzel, které se aktivně věnovala přibližně dva roky. Fascinace ovlivňováním provází Teri Varhol i v umělecké tvorbě. Snaha o změnu, která by měla širší dopad, můžeme nalézt u většiny jejich děl. Jejím snem je vytvoření takového obrazu, kterému by všichni porozuměli, považovali jej za krásný a jeho hodnoty by byly objektivní. Svůj pseudonym do jisté míry také považuje za druh umění. V jednom ze soukromých dopisů se o svém pseudonymu vyjádřila následovně: „…je takový samostatný art, který nosím a který na mě uzrává a postupně vyjevuje svoje významy.“3

1.2 Tvorba Teri Varhol Pokud se blíže zaměříme na fotografickou tvorbu Teri Varhol, můžeme ji rozdělit do dvou základních skupin: fotografie lidí a fotografie bez lidí. Toto dělení je značně triviální, ale výstižné. Fotografie lidí je spojena s jejich zkoumáním a hledáním limitů výrazu. „Je to o limitech a variabilitě těla. Jak moc se dokáže lidské tělo, které máme všichni poměrně podobné, přeměnit v něco úplně jiného a člověku vzdáleného.“4 Své objekty Teri Varhol pečlivě vybírá a někdy se před objektiv postaví sama. Reprezentativní vzorek autoportrétů představuje série Polaroid Android. Teri Varhol každý den vytvořila jednu fotografii, která plnila funkci deníkového záznamu. Valná většina těchto Obrázek 3 - Teri Varhol, Polaroid Android 05_11_2009 snímků vznikla v rozmezí let 2007 – 2009. Výběr vhodného lidského modelu pro fotografování probíhá spíše intuitivně, ovšem existuje několik faktorů, které lze do určité míry klasifikovat. Objekty můžeme rozdělit na ty, které Teri Varhol zná a na ty, které jsou pro ni cizí. V případě svých blízkých přátel a kolegů je realizace snímků jednoduší. Určitá bariéra mezi modelem a fotografem zde není, 3

Ze soukromé korespondence Lucie Horákové, dopis datován 21. 6. 2010. BARVÍNKOVÁ, Marie. Teri Varhol: Posedlost tělem. Fresh Flesh [online]. 14. 10. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: .

4

12

díky vybudovanému vzájemnému vztahu. Fotografovaný zná způsob práce Teri Varhol a celý proces probíhá volněji. Zábrany jsou minimální, což poskytuje prostor pro větší kreativitu fotografa a umělec může klást na svůj model větší požadavky. Složitější situace nastává v případě cizích osob, které Teri Varhol náhodně potkává. Oslovení neznámé osoby s otázkou, zda by dotyčný byl ochoten pózovat fotografovi, může být někdy riskantní a reakce lze jen obtížně předvídat. Většinu neznámých osob však Teri Varhol nehledá přímo na ulici. K realizaci fotografií dochází většinou náhodným setkáním a postupným seznámením, nebo o její práci projeví zájem konkrétní osoba, kterou zaujal její způsob fotografování. Tyto „zakázky“ bývají zprostředkované přáteli, spolužáky nebo kolegy. Teri Varhol neklade zásadní požadavky na vzhled svého modelu. Nestanovila věkové omezení, váhový limit, barvu vlasů nebo tvar hlavy. Vybraná osoba musí být určitým způsobem zajímavá. Tento požadavek je obtížné přesně definovat, protože výběr probíhá spíše na iracionální rovině. Mezi oblíbené objekty Teri Varhol patří světlovlasí jedinci, starší lidé a aristokratické typy. Fotografie bez živých objektů reprezentují série Zóna a Zóny5. Fotografie ze souboru Zóny byly pořízeny na různých místech. Naopak snímky ze Zóny se týkají jednoho konkrétního místa. Obsahově je můžeme zařadit do kategorie krajina. Většina snímků dále není manipulovaná, fotografie jsou „čisté“ a převažuje černobílé

provedení.

Pokud

jsou

graficky

upraveny, je obtížné toto odhalit. Několik Obrázek 4 - Teri Varhol, ze série Zóna barevných fotografií ze „Zóny“ Teri Varhol (2011) představila na výstavě Zajíček a morčátko, aneb Co je to Zóna?, která proběhla v roce 2009. Všechny tyto snímky jsou podníceny fascinací obyčejnými objekty, které mají své tajemství a historii. Svojí praktickou diplomovou práci se k tématu „Zóny“ zamýšlí vrátit a provést určité ohlédnutí za několikaletou fotografickou tvorbou, která je spojena s touto krajinou. Teri Varhol svoji závěrečnou práci zatím nepředstavila, a proto zde zmíníme jen základní informace. Teri Varhol pro tyto fotografie vyhledává spíše opuštěná místa, která nejsou příliš kultivovaná. Ve volné tvorbě se několik měsíců soustředila na staré, oprýskané zdi. Přitahují ji poničené objekty, v jejichž zchátralosti nachází krásu a snaží se poukázat na každodenní problémy současné společnosti. Fotografie s tématikou Zóny 5

Ukázky z těchto sérií – viz Obrazová příloha č. 2.

13

vycházejí z filmu, již zmíněného Andreje Tarkovského, Stalker. „Zóna je územím, kde můžete prožívat radost z čistoty a ticha, stejně jako pocit marnosti a nevýslovného strachu.“6 První významná výstava Teri Varhol se uskutečnila v County Hall Gallery roku 2006 v Londýně. Realizace této expozice byla šťastnou shodou okolností. Vystaveno bylo kolem 40 děl, převážně manipulované fotografie. Některá vystavená díla si našla svého kupce. Mezi vystavenými pracemi byly série Motelrooms a Inferno XXI, kterou později

Obrázek 5 - Teri Varhol, ze série Motelrooms (2005)

prezentovala na své (údajně) poslední výstavě v Galerii Sbohem na Biskupském gymnáziu, které Teri Varhol absolvovala v roce 2005 a po pěti letech se díky této instalaci na školu vrátila. Manipulované fotografie, které byly k vidění na londýnské výstavě, svou formou odkazují k surrealistické tvorbě. „Setkání, nebo spíš konfrontace s nimi, je jako vstup do jiného světa. Ani horšího, ani lepšího. Prostě jiného. Do světa, který obývají androgynií bytosti, biblické postavy a démoni, a přitom to nepůsobí lacině.“7 Obsahují naléhavé sdělení, úzkost, ale možná i cestu z negativních emocí. Porozumění těmto manipulovaným fotografiím nebývá vždy lehké a klade na diváka vysoké nároky, prostor pro imaginaci je maximální. Z vlastní zkušenosti vím, že tyto obrazy nabízejí pokaždé jiné čtení a v tom spatřuji jejich krásu a výjimečnost. Pochopení propletené symboliky a znalost vnitřního světa Teri Varhol jsou důležité aspekty pro rozklíčování sdělení. 6

BÁRTL, Lukáš. Zóny fotografky Teri Varhol. Host. 1. vyd. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host & Host – vydavatelství, 15. 10. 2010, č. 8, s. 54. 7 BARVÍNKOVÁ, Marie. Teri Varhol: Posedlost tělem. Fresh Flesh [online]. 14. 10. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: .

14

V roce 2008 se Teri Varhol umístila ve finále soutěže Národní galerie v Praze, Cena NG 333. Cena je udílena mladým umělcům do 33 let spolu s finančním obnosem 333 000 Kč. Bohužel tuto soutěž nevyhrála, ovšem tento fakt neubírá na skutečnosti, že se jedná o značný úspěch. Mezi finalisty byla Teri Varhol nejmladší a navíc nebyla studentem pražské Akademie umění. Pro tuto soutěž zvolila sérii dvanácti fotografií Nasycené tuky z roku 2007. V recenzi na instalaci prací finalistů se Josef Chuchma vyjádřil, že digitální fotografie Teri Varhol, nejsou vůbec špatné.8 Soubor fotografií Nasycené tuky představuje hlavní momenty ze stejnojmenného fiktivního filmu. Spojujícím motivem je vzpomínka na dětství hlavního hrdiny filmu. Všechny fotografie jsou digitálně manipulované, hraničí s abstraktními obrazy a subjektivní vzpomínky hrdiny vystupují z mlhy. Kompletní soubor Nasycené tuky je umístěn v obrazové příloze9.

Obrázek 6 - Teri Varhol, ze série Nasycené tuky (2007)

Zmíněná Poslední výstava Teri Varhol v Galerii Sbohem, proběhla na jaře v roce 2010. Touto výstavou byla galerie slavnostně otevřena a u této příležitosti využili pořadatelé spojitosti Teri Varhol s Biskupským gymnáziem. Vystavená díla se však setkala s jistou mírou nepochopení, kvůli některým náboženským tématům. Fotografie Ježíš a Jidáš10 z roku 2007 byly považovány za nejkontroverznější, zřejmě proto, že se jedná o dvě identické manipulované fotografie. Vodítkem k těmto obrazům je kompilace úryvků z Evangelia podle Jidáše a knihy Three Versions of Judas od J. L. Borgese. Mgr. Karel Mikula, ředitel gymnázia, při vernisáži označil vystavené exponáty za barokní.

8

CHUCHMA, Josef. Mladí umělci jsou v Národní galerii zmrazení na minus 333 stupňů. iDnes.cz [online]. 7. 9. 2009 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: . 9 Viz Obrazová příloha č. 3 10 Viz Obrazová příloha č. 4 (fotografie + text)

15

Inspirace Božkou komedií začala analogicky souborem Inferno XXI11 (Peklo). V roce 2008 následoval soubor Očistec12 (Purgatory), který měl své první představení při klauzurních pracích. Jedná se o dvanáct černobílých fotografií, které vycházejí ze symboliky dvanácti apoštolů a představují obyvatele očistce a tři digitální tisky (opět manipulovaná fotografie), které nesou název Oni13 a symbolizují postavy soudců. Završení této trilogie představuje soubor fotografií Paradeisos (Ráj), o kterém jsme se již zmínili, a částečně byl také inspirován Komenského „Labyrintem“. Teri Varhol nerada vysvětluje význam svých děl. Hovory na téma smyslu fotografie nebo obrazu vyvolávají ještě více otázek. Většina souborů je doprovázena krátkým textem, který plní funkci klíče. Krátce se zmíníme o uměleckých počinech Teri Varhol, které jsou spíše na periferii, ovšem jejich význam nelze opomenout. Jedná se především o práce audiovizuální, kterým se Teri Varhol začala více věnovat a v této oblasti zvažuje další studium. Formu videa zvolila pro svou klauzurní práci v podzimní semestru 2010/2011. Snímek Tmář (Obscurantist)14 je z části inspirovaný filmem od Karla Vachka Tmář a jeho rod, který měl premiéru 3. května 2012. Teri Varhol věděla o připravovaném projektu a rozhodla se vytvořit svého Tmáře. Hlavní myšlenka spočívá v koloběhu nebo určitém zacyklení života. Snímek předkládá portrét neidentifikovatelného a neprohlédnutelného člověka nebo spíše bytosti, která věří, že má nějaké poslání a může jistou podstatu ozřejmit lidem. Ve filmu se objevuje zrození, běžná lidská činnost (psaní), uspokojování základních potřeb (jídlo, pití, spánek), smrt, procitnutí a znovuzrození. Vedle této snadno čitelné roviny zde fungují symbolické odkazy a sdělení, jejichž odhalení záleží na divákovi. Protipólem k filosofickému a propracovanému snímku je začínající série videí s názvem Anatom. Ve své formě je to spíše dokument, jehož hlavní postavou je doc. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. První díl, paradoxně označený jako třináctý, Vraždy v Oxfordu, si postupně získává přízeň diváků. V loňském roce Teri Varhol spolupracovala se skupinou Chaotics na krátkém videu Half-time, které bylo natočeno v rámci soutěže The Prague 48 Hour Film Project15. Toto klání spočívá v natočení nejlepšího krátkého filmu za 48 hodin. Video bylo oceněno jako nejlepší v kategorii Kamera.

11

Viz Obrazová příloha č. 5 Vybrané fotografie viz Obrazová příloha č. 6 13 Viz Obrazová příloha č. 7 14 Fotografie k filmu Tmář viz Obrazová příloha č. 8 15 Praha 48HFP [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . 12

16

Během svého studia na FaVU vytvořila sérii grafik a básní, které uvedla pod názvem Horrorskop.16 Tyto literární útvary jsou krátké, veršované se značnou mírou nadsázky a nečiní si ambice na velký literární počin. Teri Varhol se poesii věnuje velmi sporadicky. V roce 2011 se pokusila prohloubit praktické znalosti v oblasti malby pod vedením Václava Stratila, v jehož tvorbě převládá právě malba. Výsledkem tohoto snažení je větší obraz Metamatematik, který byl inspirován postavou rakouského logika a fyzika Kurta Gödela. Při realizaci této malby se Teri Varhol věnovala jeho odborným spisům o teorii neúplnosti. V návaznosti na tento obraz vzniklo několik menších maleb, které byly obecně inspirovány oblastí logiky a metamatematiky. S touto komplikovanou problematikou se pojí teorie chaosu, která pro Teri Varhol představuje další výzvu. Otázka, co bude umělkyně po ukončení magisterského studia dělat, zůstává otevřená. Nabízí se několik možností. Teri Varhol by si přála vrátit se k začátkům své fotografické tvorby a více se věnovat digitální manipulované fotografii. S odstupem času je jejím záměrem prozkoumat, zda v této oblasti udělala nějaký pokrok. Vidina osvobození se od školních povinností poskytuje prostor pro prohloubení znalostí v oblasti logiky, teoretické matematiky, a tak postoupit dále ve vyrovnání se s „chaosem“. Spolupráci se svými kolegy hudebníky, kterou uskutečnila během studia, nemůžeme označit za plnohodnotné zakázky. Zkušenosti, které však získala, ji motivují k pokračování v této práci. Realizace podobných projektů vedla k úvaze o možnosti podnikání. Dětský sen „mít svůj podnik“ se během více než deseti let transformoval a začíná dostávat konkrétnější obrysy. Teri Varhol, jako umělkyně, zůstane věrná své dosavadní tvorbě, její rukopis je již možné zřetelně identifikovat. Jako podnikatelka, vědoma si nutnosti občasných ústupků, čerpá inspiraci u fotografů, jako je Ralph John Perou nebo Erwin Olaf. V jejich fotografiích převažuje jasnost, minimalismus, který neubírá na kvalitě výsledného efektu.

1.3 Několik slov o fotografii Následující koncepce podnikatelského plánu se odvíjí o myšlenky, že fotografie může být uměleckým dílem, a nejen záznamem skutečnosti. Problematika oprávněnosti fotografie, jako uměleckého vyjádření, byla z velké části překonána na počátku 20. století, kdy se začala oddělovat od malířství. Sílila snaha o čistou fotografii, do které by nebylo zasahováno, a výsledný snímek byl ryze fotografickou prací. O několik málo let později se 16

Viz Obrazová příloha č. 9

17

do negativu i pozitivu začalo opět zasahovat. Tyto tendence jsou spojeny převážně se surrealistickou fotografií. Vedle názorů se vyvíjela také technika, fotografické přístroje byly menší a rychlejší, a tak mohl fotografovat téměř každý, kdo měl dostatečné finanční prostředky na nákup vybavení. Domnívám se, že si fotografie našla svoje místo v kvalifikaci umění a nejedná se o zastaralé médium. Myšlenka umělecké fotografie je v našem podnikatelském plánu stěžejní. Zásadní rozdíl spočívá v estetickém uchopení. Fotografie může být pouhým záznamem skutečnosti, nebo estetické skutečnosti. V této dichotomii je právě onen podstatný rozdíl. „Umělecká fotografie je (autorsky, fotografickými vyjadřovacími prostředky a tvořivými metodami) zpředmětněný estetický obraz skutečnosti.“17 Fotograf vkládá do snímku svoje umění – schopnost vidět a vybírat. Opomenout nesmíme uměleckou kvalitu, která v sobě zahrnuje více charakteristik a dotýká se oblasti smyslové a duchovní. V této souvislosti přichází na řadu estetický vztah, kterým se dané dílo hodnotí. Ve většině případů je obtížné jej objektivně definovat. Vyskytují se však společné prvky, které jsou charakteristické pro estetické prožívání. Konzument uměleckého díla může prožívat zalíbení, nadšení a pozorovaný subjekt považuje za krásný. Obecně bychom mohli hovořit o vkusu, kterým se v rámci estetiky zabýval např. David Hume, nebo Immanuel Kant. Estetické vlastnosti fotografie jsou spojeny s precizností a výrazností, v účincích světla a stínu a jejich němou magií.18 Pro naši potřebu bude postačující fakt, že umělecká fotografie není pouhým záznamem skutečnosti a její realizace podléhá určitým dovednostem i vkusu fotografa. Umělecká stránka snímku tak spočívá v jeho estetické hodnotě, která vzniká v přímém kontaktu s daným objektem. Fotografie můžeme členit podle jejich funkce19: 1. fotografie vědecká – plní převážně poznávací funkci, 2. fotografie dokumentární – zastupuje realitu, má historickou funkci, 3. fotografie užitá – pro reklamní a dekorativní účely, 4. fotografie umělecká – hlavním cílem je poskytnutí uměleckého zážitku a dále ji můžeme dělit podle námětu nebo způsobu uchopení skutečnosti autorem. 17

GREGOROVÁ, Anna. Fotografická tvorba: Náčrt estetiky a teórie umeleckej fotografie. 2. dopl. vyd. Martin : Osveta, 1977. s. 29. (překlad ze slovenštiny). 18 HENCKMANN, Wolfhart. Estetický slovník. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1995. s. 47. ISBN 80-205-0478-8. 19 GREGOROVÁ, Anna. Fotografická tvorba: Náčrt estetiky a teórie umeleckej fotografie. 2. dopl. vyd. Martin : Osveta, 1977. s. 263 – 241.

18

Blíže se zaměříme na fotografii uměleckou a užitou, které budou mít v podnikatelském záměru hlavní význam. Převážně se jedná o fotografii portrétní, žánrovou a reklamní. Z hlediska způsobu uchopení reality můžeme hovořit o imaginativní fotografii, pro kterou je typická souvislost s vnitřním světem autora a jeho subjektivními představami.

19

2. PODNIKATELSKÝ PLÁN – TEORETICKÉ POZADÍ „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější a vnitřní faktory související se založením i chodem podniku.“20 Podnikatelský plán také může odhalit slabé stránky a podnikateli tak pomoci s jejich odstraněním. Na jeho základě je dále možné plánovat finanční chod podniku a strategii dalšího vývoje. Stěžejní funkci plní obchodní plán také při získání finančních prostředků od bankovních institucí, pro které je nezbytné prostudování podnikatelského záměru. U většiny projektů, které žádají o kapitálové prostředky, hraje důležitou roli dobře napsané úvodní shrnutí a přehledné zpracování finanční analýzy. Podnikatelský plán tak plní funkci interní (např. vnitřní organizace, analýza trhu, konkurence a rizik) a externí (získání investorů). Pro podnikatelský plán neexistuje přesný vzor. Vzhledem k povaze konkrétního podniku, kterého se plán týká, mohou být některé části rozsáhlejší, jiné mohou chybět apod. Uwe Struck klade největší důraz na úvodní shrnutí a finanční analýzu. Tyto dvě části by neměly chybět v žádném z plánů.21

2.1 Části podnikatelského plánu Hlavních částí podnikatelského plánu je obvykle osm (bez úvodního shrnutí). Většina publikací se shoduje v jejich formě i obsahu. Lehce odlišné členění uvádí Uwe Struck v publikaci Přesvědčivý podnikatelský plán, kde jej rozděluje do dvanácti kapitol.22 Zde předkládáme stručný obsah jednotlivých kapitol plánu23: 1. Úvodní shrnutí Jedná se o stručné shrnutí informací uvedených v plánu a čtenáři by mělo poskytnout určitou představu o celém obsahu plánu. Především by se měl dozvědět, o jakou oblast podnikání se jedná, na jaký výrobek nebo službu se společnost soustředí. Také zde mohou být uvedeny hlavní osoby podnikání, cíle podniku a jeho strategie. Úvodní shrnutí by mělo být formulováno, až je vytvořen celý podnikatelský plán. 20

HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing. 1996, 501 s. ISBN 80-85865-07-6. 21 STRUCK, Uwe. Přesvědčivý podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Management Press. 1992, s. 27. ISBN 8085603-12-8. 22 Tamtéž, s. 28. 23 Jednotlivé části jsou řazeny podle: ABRAMS, Rhonda. Obchodní plán: Vytvořte ho správně a rychle. Praha: Pragma, 2005. 189 s. ISBN 80-7349-052-8.

20

2. Popis firmy V této části je představena firma. Uvedeny jsou základní informace o hlavních osobách, sídlo společnosti a právní postavení. Dále zde může být popsána historie firmy a její vývoj (např. úspěchy a neúspěchy). Nedílnou součástí je představení produktu nebo služby, kterou podnikatel poskytuje. 3. Cílový trh V tomto oddílu se soustředíme na cílový trh. Měla by zde být provedena segmentace trhu, určení jeho velikosti a zjištění motivací zákazníků. Mohou zde být definovány trendy na trhu, které klienty ovlivňují. 4. Konkurence Tato kapitola by se měla zaměřit na určení konkurence (přímé i nepřímé) a popsat hlavní konkurenty. Cílem je zjištění jejich podílu na trhu a analyzovat jejich silné a slabé stránky, což je nápomocné také v identifikaci převahy nad nimi. Nezbytné je zvážit možnosti potenciální (budoucí) konkurence a bariéry vstupu na trh. Využít můžeme Porterovu analýzu konkurenčních sil. 5. Plán marketingu a prodeje V rámci tohoto bodu se budeme zabývat marketingovou komunikací, která zahrnuje nejen reklamu, ale také způsob prodeje a komunikace s klientem. Můžeme popsat základní marketingové prostředky a u větších podniků je možné uvést údaje o prodejním týmu. Můžeme zde provést SWOT analýzu nebo sestavit marketingový mix. 6. Provoz firmy Zde je prostor pro popsání fungování firmy a hlavních částí provozu. Problematika provozu firmy se týká mimo jiné dodavatelů (zásobování a distribuce), kontroly výroby, zákaznického servisu a dalších prvků relevantních pro provoz firmy. 7. Management Téma managementu v sobě zahrnuje představení hlavních osob týmu a jeho organizační struktury (u větších subjektů). U důležitých členů společnosti je vhodné uvést jejich vzdělání, praxi a charakteristiky, které doloží jejich vhodnost pro danou pozici. 8. Budoucí vývoj V předposlední části by měly být stanoveny krátkodobé (horizont 1 – 2 roky) a dlouhodobé cíle (5 let) a určeny klíčové události ve strategii společnosti. 21

V souvislosti s budoucím vývojem zde můžeme provést odhad a analýzu různých druhů rizik a připravit návrh na jejich zmírnění, nebo úplné odstranění. 9. Finance Poslední bod v sobě zahrnuje finanční analýzu, plán finančních toků a odhad příjmů a výdajů. Můžeme zde vytvořit několik druhů scénářů finanční situace. Dále zde můžeme rozebrat způsoby financování a použití finančních prostředků. Hlavní části podnikatelského plánu, které jsme popsali výše, mohou být i v jiném pořadí, ovšem obsahově se zásadně neliší a hlavní body zůstávají stejné. V některých publikacích je analýze rizik v obchodním plánu věnovaná samostatná část. Podnikatelský plán může být doplněn o jednotlivé dílčí plány, jež jsou potřebné pro určité části, které můžeme rozdělit podle funkčních oblastí. Jako příklad můžeme uvést marketingové

plány,

finanční

plány,

organizační

apod.24

V rámci

sestavování

podnikatelského plánu je nezbytné provést řadu analýz vnitřního a vnějšího prostředí (např. SWOT analýza, SLEPT analýza, Porterova analýza konkurenčních sil apod.). Pro analýzu trhu a následnou marketingovou strategii je možné využít metody segmentace trhu, targetingu a postitioningu. Na základě zjištěných údajů můžeme sestavit marketingový mix – tzv. 4P, 6P, nebo 7P. V současné době existuje celá řada publikací, které poskytují přehledný postup, jak správně sestavit podnikatelský plán. Tyto příručky jsou si v mnoha ohledech podobné, dodržují obdobné uspořádání jednotlivých částí a jejich obsah. Pro vytvoření hrubého základu jsme vycházeli z publikace Podnikatelský plán25 od Rhondy Abrams.

24

KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Maria. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007, s. 13. ISBN 978-80-251-1605-0. 25 ABRAMS, Rhonda. Obchodní plán: Vytvořte ho správně a rychle. Praha: Pragma, 2005. 189 s. ISBN 807349-052-8.

22

2.2 Rozhodnutí pro podnikatelskou činnost „Vyberte si práci, kterou milujete a jediný den v životě nebudete muset pracovat.“ 26 Konfucius Domnívám se, že většina z nás stála před otázkou, jak si obstarat finanční příjem. Je možné vybírat z různých variant a způsobů, jak si zajistit životní potřeby, podle svých představ. Jednou z možností je najít si odpovídající zaměstnání v rámci pracovně-právního vztahu. V tomto případě však může nastat situace, kdy je člověk nucen se určitým způsobem podřídit a respektovat pravidla organizace, pro níž pracuje. Bohužel někdy dochází k situacím, kdy tato asimilace je dosti obtížná, ne-li nemožná z různých příčin a pro člověka se práce stává pouhou povinností a do zaměstnání dochází téměř s odporem. Pro ilustraci můžeme uvést příklady z praxe: nevyhovující pracovní podmínky (např. vytápění, osvětlení), neurotický nebo nekompetentní nadřízený, chybějící motivační systém pro pracovníky, nepropracovaná organizační struktura v rámci daného zaměření zaměstnavatele apod. Samozřejmě, že zde mohou působit také další faktory, které se mohou dotýkat vzájemné koexistence kolegů na pracovišti a subjektivní pocity konkrétního zaměstnance, jehož představy o pracovní pozici se neshodují s realitou (např. pocit nespravedlivého odhodnocení, rutinní pracovní náplň, nadbytečné nebo nedostačující zatížení úkoly apod.). Toto téma by zřejmě mohlo vystačit na celou práci se zaměřením na personální management. V případě podnikání je možné do určité míry eliminovat některé negativní vlivy a přizpůsobit si práci sami sobě a být svým vlastním pánem. Právě tato motivace, řídit si vlastní výdělečnou činnost, je pro Teri Varhol zcela zásadní. Dalším motivem při rozhodování o tom, zda podnikat, byla myšlenka přiblížení a poskytnutí ojedinělého uměleckého díla širší veřejnosti. Teri Varhol by se obtížně vzdávala svého uměleckého vidění světa a ryze direktivní zakázková tvorba podle zažitých standardů je pro ni obtížně akceptovatelná. Zahájení podnikatelské činnosti, jako zdroje určitého finančního příjmu, se jeví jako nejschůdnější řešení. Klasický zaměstnanecký poměr je pro duši umělkyně příliš svazující a existuje také možnost omezení její kreativity v zájmu konkrétních požadavků

26

Překlad anglické verze: "Choose a job you love, and you will never have to work a day in your life." z LIVEJOURNAL. Non linear hyper diary of Teri Varhol [online]. 23. dubna 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: < http://terivarhol.livejournal.com/>.

23

klienta. Další variantou pro zajištění příjmu a zachování autorčiných požadavků na výsledný produkt je přímý prodej jejich děl. Ovšem i tato možnost má značná úskalí a otázka výnosu není předem dost zřejmá. Příjem nemusí být stabilní, což by mohlo vést k finanční tísni. Samozřejmě i podnikání v sobě nese řadu rizikových faktorů, které je možné, právě díky kvalitnímu podnikatelskému plánu, včas odhalit a eliminovat je. Vladimír Vojík ve své publikaci Podnikání v umění a kultuře27 předkládá několik bloků základních otázek, které by si člověk uvažující o podnikání měl položit, než zahájí samotnou podnikatelskou činnost. Tyto otázky mohou sloužit i jako určité vodítko v prvních krocích formování podnikatelského plánu. První část otázek se týká motivace a stimulů podnikatele. Jak jsme již výše nastínili, hlavním motivem pro podnikání by v případě Teri Varhol byla snaha pokračovat ve své umělecké tvorbě a svoji estetiku nabídnout také širší veřejnosti mimo klasický zaměstnanecký poměr. Silná motivace je v zajištění vlastního finančního příjmu. Z krátkodobého hlediska je osobní ambicí autorky vytvořit relativně stabilní studio poskytující služby pro stanovený segment klientů a získat více zkušeností v oblasti podnikání a práci se zákazníkem. Dlouhodobým cílem je přesun podnikatelské činnosti do zahraniční. Druhý blok otázek se týká nosnosti nápadu v tržním prostředí. V rámci tvorby obchodního plánu se touto problematikou budeme hlouběji zabývat a vše podrobně popíšeme v rámci definice služby, analýzy konkurence a trhu. Opomenout bychom neměli, jaké potřeby služba uspokojuje a jaké jsou naše konkurenční výhody. Třetí část se věnuje zdrojům a také se jimi budeme blíže zabývat při koncipování plánu. V rámci toho bloku bude nezbytná finanční analýza, která bude popsána a provedena dále. Tato oblast nezahrnuje pouze finanční zdroje, ale také zdroje lidské, materiální, inspirační nebo umělecké. Závěr otázek se zaměřuje na zhodnocení podnikatelských dispozic. Teri Varhol zatím nepodnikala a v této oblasti je tedy nováčkem, proto jsme se rozhodli pro vypracování podnikatelského plánu, který je nezbytnou pomůckou pro zahájení podnikání. U většiny drobných živnostníků je plánování a analýza někdy opomíjena. Podnikatelský plán začínají vytvářet v okamžiku, kdy už jejich podnik funguje delší dobu, nebo je o tento

27

VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění. 1. vyd. Praha: Aspi, 2008. s. 154 – 157. ISBN 978-807357-356-0.

24

dokument požádá banka.28 Důležitou roli hrají také povahové rysy podnikatele, které určitým způsobem determinují jeho podnikatelský záměr. Jako pozitivní, v případě Teri Varhol, se jeví její odhodlání a trpělivost. Negativně může působit její občasná nezodpovědnost. Možnost vlastního podnikání Teri Varhol zvažuje již delší dobu. V této souvislosti je zajímavé sledovat trend, na který upozornila ve své reportáži Česká televize29. Podle průzkumu zhruba 13% studentů již podniká. Důvodem je nedostatek pracovních příležitostí pro studenty v rámci jejich oboru. Získání praxe, která zvyšuje hodnotu jedince na trhu práce, je složité a po ukončení vysoké školy absolventi často obtížně hledají uplatnění. Doba studia je vhodná pro zahájení podnikání. Studenti většinou nejsou vázání rodinnými povinnostmi a mají více prostoru pro realizaci svého záměru. Na druhé straně jsou omezeni finančními prostředky. Možnost získání podpory nabízí soutěž Vodafone Nápad roku 2012, ke které se ještě blíže vrátíme u financování podniku a SWOT analýzy. Krátká statistika, která je uvedena v katalogu Diplomanti FaVU 201130, posílila úvahy o možnosti vlastního podnikání. I přes upozornění, že odpovědím nemáme přikládat žádnou váhu31, jsou některá čísla překvapivá. Z celkového počtu 35 absolventů si 55% myslí, že je škola nepřipravila na dráhu profesionálního umělce. 60% z dotázaných nemělo v dané době nabídky v umělecké oblasti. V závěru by pak 65% při studiu umělecké školy nezvolilo FaVU.

2.3 Výběr formy podnikatelské činnosti Obchodní zákoník stanovuje několik forem podnikatelských subjektů a vysvětluje samotný pojem podnikání. Podnikání zákon definuje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.32 Pro účel provozování fotografického studia a poskytování fotografických služeb bude postačující živnostenské oprávnění. Byla také zvažována možnost založení společnosti s ručením omezením, která poskytuje určité výhody v rámci finančních operací (např. úvěr od banky), ovšem z administrativního a praktického hlediska, byla tato 28

KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Maria. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007, s. 25, 73. ISBN 978-80-251-1605-0. 29 MARKOVÁ, Veronika a POLÁKOVÁ, Michaela. Bez názvu. In: Ekonomika ČT24 [TV].ČT 24, 11. dubna 2012, 21:10. Dostupné z: . 30 PTÁČEK, Jiří, HOUSER, Milan. Diplomanti FaVU 2011: Katalog absolventů Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Brno: FaVU v Brně, 2011. 91 s. ISBN: 978-80-214-4298-6. 31 Tamtéž, s. 12. 32 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník v aktuálním znění.

25

eventualita v počátcích podnikání vyloučena. Z dlouhodobého hlediska ovšem tuto možnost neodmítáme. V budoucnu by bylo možné obohatit nabídku o nové služby a také rozšířit personální základnu. V tomto případě můžeme uvažovat o založení obchodní společnosti s více podílníky a získání potřebného kapitálu pro podnikání by tak mohlo být jednodušší. Podle živnostenského zákona je živnost definována stejně jako podnikání, tedy „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem“33. Fotografické služby spadají do ohlašovacích živností, konkrétně tzv. volných živností, které nevyžadují prokázání odborné ani jiné způsobilosti34. V tomto případě je nutné splnit pouze základní podmínky stanovené zákonem. Jedná se o dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost.35 Za podnikatele můžeme označit osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění. Každá z variant podnikání má výhody i nevýhody. Samostatné podnikání na základě živnostenského oprávnění je výhodné zejména z hlediska formálně-právních povinností, které jsou minimální, samostatnosti a volnosti rozhodování, volby mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím, uplatnění výdajů pro zjištění dílčího základu daně z podnikání paušální částkou a zdanění zisku z podnikání progresivní daní. Samozřejmě jsou zde také negativní aspekty. Tím nejzásadnějším je neomezené ručení majetkem.36 V tabulce uvádíme výhody a nevýhody, které považujeme v našem případě za relevantní. Tabulka 1 – Výhody a nevýhody živnostenského podnikání

Výhody

Nevýhody

• vhodné pro začínající podnikatele • snadná administrativa při zřízení • není nutný počáteční vklad (jako např. u s.r.o.) • samostatnost • rychlé zahájení provozu • možnost daňového paušálu

• za závazky je ručeno celým majetkem • větší osobní zodpovědnost • možnost negativního dopadu na soukromý život

33

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, § 2. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, § 25 + příloha č. 4 (seznam živností – bod 68). 35 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, § 6. 36 VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 68. ISBN: 80-247-1069-2. 34

26

3. PODNIKATELSKÝ PLÁN – PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Úvodní shrnutí Fotoateliér Teri Varhol je nový podnikatelský subjekt poskytující služby fotografického charakteru. Hlavní náplní fotoateliéru bude realizace zakázek v oblasti portrétní a reklamní fotografie. Studio provozuje mladá umělkyně Teri Varhol, která pro své fotografie hledá nekonvenční vyjádření a její stěžejní myšlenkou je přiblížení malého uměleckého díla širší veřejnosti. Cílem je poskytnout kvalitní fotografické služby s důrazem na estetickou hodnotu výsledného snímku. Fotografování a práci v ateliéru chceme poskytnout jakou určitou formu nevšedního zážitku a snažíme se vybočit z klasického pojetí ateliérové tvorby. Naše služby jsou určeny pro širší veřejnost, v případě portrétních fotografií. Orientujeme se na mladé hudebníky a hudební skupiny, pro které jsme vytvořili speciální nabídku. Reklamní a produktová fotografie je cílena na subjekty v oblasti gastronomie a průmyslu. Přímých konkurentů je, v tomto odvětví, menší množství a právě na jejich pojetí fotografií budujeme naši konkurenční výhodu. Naší silnou stránkou je odborně vzdělaná fotografka s relativně bohatými zkušenostmi. Pro zahájení provozu disponujeme vlastním kapitálem ve výši 200 000 Kč a větší část fotografického vybavení již vlastníme. Podle předběžných propočtů nebude v počátku podnikání potřebný další kapitál. Našim cílem je vytvoření stabilního podniku, který jde proti zaběhlým konvencím v zakázkové fotografii. Každý klient bude určitým způsobem naším projektem a nabídneme mu netradiční zážitek, na kterém se může sám v určité míře podílet.

3.2 Popis firmy 3.2.1 Údaje o názvu firmy a sídle Fotoateliér Teri Varhol nese jméno podle majitelky a zakladatelky tohoto studia. Teri Varhol je umělecké jméno, které si autorka sama zvolila před několika lety. Vzhledem k tomu, že studio bude teprve zakládáno, hledají se vhodné prostory, které by se měly nacházet v centru města Brna nebo v jeho přilehlých částech. Pro inspiraci jsme navštívili stránky několika realitních agentur. V současné době je nabídka široká a uvažujeme o obchodních prostorech na Jakubském náměstí, které se nacházejí přímo nad

27

kavárnou Savoy. Další zajímavé prostory jsou situovány na ulici Mezírka v těsné blízkosti hotelu Continental. Město Brno bylo zvoleno z několika hlavních důvodů. Jedním z nich je cenově výhodnější pronájem prostor oproti Praze nebo zahraničí. Dalším aspektem bylo určení konkurence, která působí na menším území a její analýza by tak mohla být jednodušší. Velikost cílového trhu není závratná, ovšem pro start podnikání je vyhovující. Teri Varhol uvažuje do budoucna, že by své hlavní působiště přesunula do Prahy nebo mimo Českou republiku.

3.2.2 Vlastnictví firmy a právní postavení Fotoateliér bude založen na základě živnostenského oprávnění podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Teri Varhol tak bude jedinou majitelkou a provozovatelkou. Z pohledu daňové evidence bude osobou samostatně výdělečně činnou (dále OSVČ). Zakázky budou realizovány na základě smlouvy o dílo podle platného zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku. Dalším, pro nás důležitým, legislativním dokumentem bude zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském a o právech souvisejících s autorským zákonem. Vytvořené fotografie podléhají dle tohoto zákona autorsko-právní ochraně a smlouva o dílo zde může fungovat jako specifický druh smlouvy licenční.37

3.2.3 Historie firmy Koncepce Fotoateliéru Teri Varhol je zcela nová a nachází se ve fázi vývoje. Na tomto místě se můžeme krátce zmínit o dosažených úspěších. V minulosti autorka realizovala několik sólových výstav. Své práce také prezentovala v rámci skupinových výstav, které byly spojené více s jejím studiem. Některé skupinové projekty byly realizovány na základě spojení několika umělců a k FaVU se přímo nevázaly. Zřejmě nejzajímavějším momentem kariéry byla její první velká výstava, která probíhala na podzim v roce 2006 v londýnské County Hall Gallery. Ve velmi mladém věku se jí podařilo na sebe upoutat pozornost a o vystavené exponáty projevilo zájem několik kupců. Další významná událost nastala v roce 2008, kdy se Teri Varhol umístila ve finále 2. ročníku Ceny NG 333, která je udělována každý rok mladým umělcům do 33 let. 37

Viz §61 zákona č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

28

I přesto, že nevyhrála, umístění ve finálové jedenáctce je pro mladou umělkyni velký úspěch. Ocenění své práce obdržela Teri Varhol v podobě ceny děkana FaVU za svou závěrečnou práci v bakalářském studiu. Jde o soubor fotografií Paradeisos, pro který se jí podařila realizovat spolupráce s Janem Švankmajerem. Další zajímavou osobností, se kterou Teri Varhol pracovala, je Jonathan Barnbrook, který působí v oblasti grafického designu a Teri Varhol pro něj vytvořila jeho oficiální portrét. V oblasti hudební produkce delší dobu spolupracuje s brněnskou skupinou Fiordmoss a nově se skupinou Panáčik.

3.2.4 Popis služby Hlavní službou je poskytování fotografických prací s důrazem na jejich uměleckou stránku, která spočívá v kvalitním výběru způsobu snímání. Vše musí splňovat estetické požadavky autorky nejen volbou netradičních doplňků a stylizací objektu. Cílem je vytvořit krásné fotografie, jejichž části (obsahová a formální) budou ve vzájemném souladu a poskytnou umělecký i emoční zážitek.38 Fotografické práce se budou soustřeďovat především na portrétní fotografie pro osobní i oficiální účely. Soukromé fotografie poskytují větší prostor pro experiment a stylizaci, jak pro klienta, tak pro fotografku. V rámci tohoto žánru je naším cílem odklonit se od zažitého formátu a vytvořit pro zákazníka umělecký obraz jeho samého. Podoba oficiální (někdy označované jako business) fotografie se bude odvíjet od představy klienta. Může požadovat odvážné fotografie, nebo dodržení standardizovaného formátu na tento druh snímků. Druhou oblastí nabízených služeb jsou promo fotografie, které jsou určeny zejména muzikantům a hudebním skupinám. Může se jednat jen o vytvoření titulní fotografie pro obal hudebního nosiče. Další variantou může být nafocení kolekce fotografií pro kompletní booklet, nebo navržení jeho celé grafické podoby. Produktové a reklamní fotografie nabízíme převážně subjektům působící v industriální a gastronomické oblasti (tato specifikace vychází z autorčiných zálib). Okrajově bude v nabídce také zahrnuto fotografování tzv. booků pro modelky a glamour fotografie, které jsou v poslední době velmi oblíbené. Mimo běžné fotografické služby budeme schopni klientům nabídnout i grafické úpravy jejich fotografií a kompletní servis při realizaci konkrétní zakázky (např. vhodné 38

GREGOROVÁ, Anna. Fotografická tvorba: Náčrt estetiky a teórie umeleckej fotografie. 2. dopl. vyd. Martin : Osveta, 1977. s. 85.

29

dekorace, líčení a hairstyle, konzultace apod.). Velkou část těchto doprovodných služeb bude Teri Varhol zajišťovat sama, zvláště v začátcích provozu. Z praktického hlediska jsou tak sníženy náklady a fotografie mohou být komplexnější právě proto, že příprava modelu bude podléhat přímo zákazníkovi i vizi Teri Varhol. V rámci rozšiřování služeb bude studio schopno svým zákazníků nabídnout i tvorbu krátkých tématických videozáznamů. Tuto službu cílíme převážně na již zmíněné hudebníky a skupiny, pro které bude určena zejména nabídka tvorby promo videoklipů. Krátká videa mohou sloužit jako reklama a nabídneme je tedy jako komerční službu. Fotografické práce nemusí probíhat v ateliéru. V případě, že si zákazník bude přát exteriérové fotografie, jsme schopni mu vyjít vstříc. Společně s klientem můžeme najít vhodné místo a poradit mu s výběrem. Ceník služeb byl koncipován s ohledem na ceny hlavních konkurentů. Uvedené částky nejsou fixní a finální suma se bude odvíjet především od náročnosti konkrétního projektu. V konečné ceně se bude odrážet skutečně strávený čas v ateliéru a náročnost přípravy pro fotografování. Zohledněna bude také další úprava fotografií, jako je např. retuš, manipulace s výsledným snímkem a následné vyhotovení vybraných snímků. Tabulka 2 – Orientační ceník služeb

Druh služby

Orientační cena

Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Promo videoklip Produktová fotografie Produktové/reklamní video Glamour fotografie se stylizací Práce mimo ateliér (příplatek)

3 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 6 000 Kč 5 000 Kč 4 000 Kč 8 000 Kč 4 000 Kč 1 000 Kč

30

3.2.5 Odvětví, ve které podnikáme Jedná se o kreativní odvětví v poskytování služeb fotografického charakteru se zaměřením na uměleckou a estetickou stránku výsledného obrazu. V rámci tohoto odvětví nedochází k zásadní expanzi a lze říci, že je relativně stabilní. Neočekáváme masivní nárůst nové konkurence. Ohrožení může představovat široká dostupnost fotoaparátů a jiných přístrojů, jejichž cena a kvalita je pro většinu lidí přijatelná a převážnou část fotografické tvorby mají ve své domácí režii. Mohlo by dojít k odlivu klientely a služby profesionálů se tak stanou méně vyhledávanými.

3.2.6 Financování firmy Pro zahájení fungování studia bude využit vlastní kapitál, který si za tímto účelem majitelka vyhradila. Počáteční kapitál bude ve výši 200 000 Kč. Teri Varhol několik let využívala možnosti spoření s výhodným úrokem. Pokud by počáteční kapitál nebyl dostačující, zbylé finanční prostředky budou čerpány formou půjčky od soukromých investorů,

které

budou

smluvně

podloženy

s možností

nulového

úroku.

Čerpání bankovního úvěru by bylo využito v nenadálé situaci a tuto variantu financování považujeme spíše za okrajovou eventualitu. Finanční základnu je možné rozšířit o sponzory a partnery. V této souvislosti jsme vytvořili základní plán pro sponzoring, kterému se budeme věnovat v rámci marketingu. Další možností získání finančních prostředků je podání žádosti o evropskou nebo státní dotaci. Program Start, který je součástí operačního programu Podnikání a inovace39, je již uzavřen. Vzhledem k zaměření na začínající podnikatele se jevil být nejvhodnější formou. Využít bychom mohli programu Marketing, do kterého je možné se stále přihlásit (uzávěrka je 15. srpna 2012). Poskytované finanční prostředky jsou určeny na propagaci podniku a jeho účasti na mezinárodních veletrzích apod. Pro začínající podnikatele je určena soutěž Vodafone Nápad roku 2012, která odstartovala v dubnu tohoto roku. Přihlásit se může každý začínající podnikatel. Důraz je kladen na zajímavost nápadu, jeho proveditelnost a možnost dalšího růstu. Vítěz obdrží šek na 50 000 Kč, poradenství v oblasti marketingu, práva, odborné školení dle výběru a další ceny.40 39

PROGRAM PODPORY START. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 22. dubna 2010 [cit. 201204-16]. Dostupné z: . 40 PODPORA ROZVOJE PODNIKÁNÍ. Soutěž. Vodafone Nápad roku 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-0413]. Dostupné z: .

31

3.3 Cílový trh Informace o cílovém trhu je možné získat různými způsoby. Průzkum trhu je možné provést na základě pozorování. Mohli bychom sledovat reakce zákazníků jiných ateliérů na sociálních sítích, nebo v komentářích na internetových stránkách konkurentů. Tyto zprávy jsou více hodnotící a ukazují na spokojenost. Dotazování může provést také externí společnost, ovšem tato varianta je finančně nákladná. Přímé osobní dotazování na ulici jsme vyloučili. Pro průzkum trhu jsme tedy zvolili dotazníkovou formu, jejímž cílem bylo stručné zmapování zkušeností a preferencí týkajících se fotografických služeb. Dotazník jsme rozeslali pomocí e-mailu a profilu na sociální síti Facebook. Dotazník tvoří sedm krátkých otázek, které sledovaly zkušenosti s profesionálními fotografickými službami a kritéria pro výběr fotografů. Zajímal nás také věk, profese a oblasti zájmů respondentů. Do dotazníku jsme umístili několik portrétů od Teri Varhol s otázkou, zda by dotazovaný chtěl mít podobný portrét. Dotazník byl zveřejněn 29. března 2012. Během prvních 14 dnů dotazník vyplnilo pouze 30 osob a poté počet odpovědí zůstal beze změny.41 Našim cílem bylo získat alespoň sto vyplněných dotazníků. I přes malou účast v průzkumu, můžeme sledovat určitou shodu v některých otázkách. Uvědomujeme si, že výsledky nemají vypovídající váhu.

3.3.1 Dotazník 1. Využili jste, nebo zvažovali navštívení profesionálního fotografa? a) Ano – 25 (83,33 %) b) Ne – 5 (16,67 %) 2. Pokud ano, za jakým účelem? a) Dárek pro blízkou osobu (např. portrét pro babičku, akty pro partnera)

17 (56,67%)

b) Společenská událost (např. svatba)

11 (36,67%)

c) Pro oficiální účely (např. fotografie pro Váš web, foto do životopisu)

8 (26,67%)

d) Jiné:

7 (23,33%)

Pro radost, na památku, ze zvědavosti, akty pro partnera.

41

Data jsou aktuální k 7. květnu 2012. Podle statistiky byl dotazník zobrazen vícekrát a nebyl dokončen. Získané odpovědi tvoří 30,93% zobrazení dotazníku, 69,07% návštěvníků stránek dotazník nedokončilo. Dotazník je dostupný online na .

32

3. Zvážili byste možnost nechat si vytvořit podobné fotografie?

a) Ano, neváhám

15 (50 %)

b) Nevím, záleží na okolnostech

12 (40 %)

c) Ne

3 (10 %)

4. Co by Vás zásadně ovlivnilo při rozhodování? a) Cena

20 (66,67 %)

b) Kvalita

19 (63,33 %)

c) Fotograf (vzdělání, praxe, sympatie)

19 (63,33 %)

d) Služby zákazníkům

7 (23,33 %)

e) Vybavení ateliéru

3 (10 %)

f) Jiné

1 (3, 33%) – důvěra ve fotografa

5. Uveďte Váš věk a) do 18 let

0

b) 18 – 30 let

26 (86,67 %)

c) 30 – 50 let

1 (3,33 %)

d) 50 a výše

3 (10 %)

6. Uveďte Vaše povolání • Student/studentka (19 respondentů) -

z toho jeden uvedl obor aplikovaná matematika a informatika

-

z toho jeden pracuje na pozici HR koordinátor

• Asistentka manažera závodu • OSVČ • Sales manager • Dozorčí

33

• Řidič • Finanční poradce • Grafik • Pracovník zákaznických a finančních služeb • Přípravář pro stavební firmu • Telefonní konzultant • Architekt 7. Jaké jsou Vaše zájmy? a) Hudba

20 (66,67 %)

b) Literatura

15 (50,00 %)

c) Sport

15 (50,00 %)

d) Výtvarné umění

9 (30,00 %)

e) Věda a technika

7 (23,33 %)

f) Historie

7 (23,33 %)

g) Jiné

8 (26,67 %) Fotografie, divadlo, film, ruční práce, sběratelství, pes, spánek.

Ze získaných údajů můžeme odvodit, že většina dotázaných již využila služby profesionálního fotografa nebo o tom uvažovala. I na malém vzorku respondentů je viditelný zájem o tuto oblast. Důležitými faktory pro výběr studia jsou podle dotázaných cena, dále kvalita a také osobnost fotografa. Většina účastníků průzkumu je ve věku do 30 let a převažují studenti. Předpokládáme, že i při studiu využívají možnost přivýdělku, ovšem jen jeden ze studentů uvedl svoje zaměstnání. Oblasti zájmů respondentů jsou celkem široké, v celém spektru však dominuje hudba, literatura a sport. Bohužel se nám nepodařilo získat větší počet respondentů. Našim cílem bylo získat minimálně 50 vyplněných dotazníků, v ideálním případě 100 a více. Dotazník jsme rozšířili prostřednictvím sociální sítě Facebook a e-mailu. Očekávané šíření odkazu na dotazník nenastalo a výsledný vzorek neposkytuje zásadní vypovídající hodnotu. Zajímavým signálem pro nás je, že zájem o profesionální fotografii existuje a naším úkolem tedy bude vytvořit vhodný poměr mezi cenou a kvalitou, vybudovat image ateliéru na výjimečné a kvalitní osobě fotografa společně s důrazem na zachování kreativní stránky fotografií.

34

3.3.2 Analýza cílového trhu Pro určení cílových skupin využijeme metodu segmentace, na kterou navazují metody targetingu a positioningu. „Segmentace trhu by ideálně měla vést k velmi homogenním subskupinám s předpokladem, že lidé v určité skupině budou stejně reagovat na tržní podněty, zatímco rozdíly budou především mezi skupinami.“42 Jakmile jsou takto určeny tržní segmenty a popsány jejich profily, je možné pokračovat do další fáze, která se nazývá targeting (zacílení). Podle přitažlivosti budou na dané segmenty použity silné stránky a „komunikační mix se bude odlišovat podle různých cílových trhů“43. Poslední částí je positioning, který určuje pozici produktu nebo služby na trhu pro jednotlivé cílové skupiny. Také určuje postavení vůči konkurentům a nalezení ideálního místa a vytvoření image. Segmentaci trhu můžeme provádět podle různých skupin kritérií. Geografické a demografické segmenty jsou všeobecné a objektivní. V rámci geografické segmentace zvažujeme zeměpisnou polohu místa, podnebí, nebo kulturu dané země. Při demografické segmentaci hrají roli tyto faktory: pohlaví, věk, náboženství, rasa, příjmy a vzdělání. Další kritéria pro segmentaci trhu jsou psychografická kritéria, která zahrnují životní styl, osobnost, preference a názory dané skupiny. Mezi další faktory řadíme přínos pro zákazníka, jeho motivaci ke koupi nebo loajalitu. Fáze targetingu spočívá ve vybrání konkrétních segmentů, na které se budeme dále orientovat, a může mít různé podoby. Nejčastěji se uvádí pět druhů strategií: zaměření na jeden segment, selektivní specializace, výrobková specializace, tržní specializace a plné pokrytí trhu.44 Pro naše potřeby bude zřejmě nejvýhodnější selektivní specializace, při které jsou vybrány různé segmenty se stejným produktem. Poslední částí je positioning. Cílem je určení pozice na trhu, kterou odlišíme naši službu od konkurence. Existuje několik způsobů pro vytvoření vhodné pozice. V úvahu je nutné vzít konkurenci a vztah zákazníků k ní. Strategie může být zvolena na základě přínosu produktu, ceny a kvality, užití apod.45 Positioning je úzce spojen s marketingovou strategií.

42

PELSMACKER, Patrick De; GEUNES, Maggie; BERGH, Joeri Van den. Marketingová komunikace. Praha : Grada, 2003. s. 127. ISBN 80-247-0254-1. 43 Tamtéž, s. 128. 44 Tamtéž, s. 139. 45 Tamtéž, s. 140–141.

35

3.3.2.1 Segmentace trhu a) Zeměpisná poloha cílového trhu Z hlediska geografické polohy se budeme orientovat primárně na obyvatele města Brna a přilehlého okolí. Vycházíme právě z místa působení fotoateliéru. Služby však nejsou omezeny výhradně na Brňany. Fotografické studio se bude nacházet ve městě Brně v České republice. Ideální umístění pro provozovnu by bylo v centru města (výše jsme se zmínili o prostorech na Jakubském náměstí a ulici Mezírka) nebo v přilehlých čtvrtích z hlediska dobré dopravní dostupnosti pro klienty, kteří mohou využít městkou hromadnou dopravu i vlastní způsob dopravy (automobil, kolo apod.). V této souvislosti je také nutné zvážit možnosti parkování v blízkosti ateliéru. Z městských částí se přikláníme k Žabovřeskám. Podle našeho názoru se jedná o klidnou čtvrť s dobrou dopravní dostupností hromadnou i vlastní dopravou. Z hlediska hustoty obydlení můžeme zvážit otevření pobočky na některém z brněnských sídlišť. V úvahu bychom mohli vzít možnosti, které nabízí městská část Bohunice, která v současné době expanduje. V těsné blízkosti se nachází BVV (Brněnské veletrhy a výstavy), které mohou být zdrojem komerční klientely. Pokud budeme pracovat s variantou pobočky na Jakubském náměstí, je zde zajištěno dopravní spojení tramvají číslo 4 (nejbližší zastávka), dále také tramvajemi, které projíždí zastávkou Česká. V případě parkování je situace lehce složitější vzhledem ke značné vytíženosti a malému počtu parkovacích míst v nejbližším okolí. Ovšem k dispozici je parkovací dům na ulici Kounicova, který je vzdálen zhruba 500 m. Pro provozovnu na ulici Mezírka platí stejná charakteristika. b) Demografická charakteristika cílové skupiny Služby ateliéru jsou určeny pro širší veřejnost, budeme se věnovat každému, kdo projeví zájem o poskytované služby. Primárně se však budeme soustředit na cílovou skupinu ve věku 18 – 35 let, která je v produktivním věku, studující nebo ekonomicky aktivní, středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání, která se více orientuje na oblast umění a kultury v širším kontextu. Služby jsme schopni poskytnout také jiným společnostem a subjektům, které hledají pro svoji vizuální stránku neotřelé fotografické vyjádření. V souvislosti s nabízenými službami se budeme orientovat také na hudebníky a skupiny, jejichž stylu neklademe zásadní omezení. Převážně se však budeme soustředit

36

na začínající umělce se zaměřením na rockovou a metalovou muziku. Služby nabídneme také alternativním a novým žánrům jako je např. witch house. c) Dalších faktory segmentace Pole zájmů klientů může být velmi široké. V prvé řadě se budeme soustředit na oblast kultury, která v sobě zahrnuje všechny druhy umění, přes výtvarné až po performance. Svým způsobem se každý zajímá o kulturu. Z provedeného průzkumu se nejvíce respondentů zaměřuje na hudbu a literaturu. Mezi další klíčové charakteristiky našich klientů patří také jejich životní styl. Zaměřujeme se především na takové klienty, kteří hledají nové zážitky a zkušenosti, které určitým způsobem neuspokojuje pasivní konzumace kulturních akcí, a sami se chtějí podílet na vytvoření nového statku, který by pro ně měl také osobní přínos a význam. Otevřenost vůči inovacím a motivace zkusit něco jiného jsou rysy, na které budeme apelovat. Tato touha, nebo potřeba je jedním z motivů, které jsou pro zákazníka rozhodující. Na jedné straně může být zákazník motivován tím, že fotografie potřebuje (např. svatba, produktové foto, dárek pro blízkou osobu). Na druhé straně může fungovat právě touha zkusit něco nového, zákazník je poháněn spíše zvědavostí. Pro některé klienty může návštěva fotoateliéru znamenat zvýšení sebevědomí, nebo naplnění pocitu určité seberealizace. Při rozhodování hraje důležitou roli několik faktorů. Podle údajů z dotazníku, patří mezi ty nejvýznamnější cena, kvalita a osobnost fotografa (vzdělání, praxe, sympatie). Jeden z respondentů zmínil také důvěru, což u osobních fotografií intimního charakteru je nezbytné. d) Velikost trhu Na základě dokumentu Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, Jihomoravský kraj46, který je k dispozici v elektronické podobě, jsme do tabulky vložili základní statistické údaje, které nám pomohou určit velikost trhu.

46

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Jihomoravský kraj [online]. Praha: Odbor statistiky obyvatelstva, únor 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: .

37

Tabulka 3 – Základní údaje o obyvatelstvu města Brna

1. Počet a složení obyvatel • Počet obyvatel města Brna • Počet obyvatel města Brna ve věku 15 – 64 let - z toho ženy - z toho muži 2. Vzdělání obyvatel od 15 let výše • Základní vč. neukončeného • Střední vč. vyučení (bez maturity) • Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné • Vysokoškolské • Bez vzdělání 3. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo • Celkem ekonomicky aktivních • Počet zaměstnaných obyvatel • Zaměstnanci • Zaměstnavatelé • Osoby pracující na vlastní účet

384 277 264 491 132 637 131 854 44 033 78 482 112 521 75 207 1 028 189 095 171 051 130 148 7 652 23 588

Dostupná statistika nám pomohla pro definici první skupiny. Další skupiny jsme rozdělili podle zacílení jednotlivých služeb. Cílový trh jsme rozčlenili následovně: 1. fyzické osoby do 30 let, se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním, ekonomicky aktivní, s dostatkem volného času; 2. začínající hudebníci a skupiny; 3. fyzické osoby samostatně výdělečně činné v oblasti gastronomie, techniky a průmyslu; 4. právnické osoby podnikající v oblasti gastronomie, techniky a průmyslu; 5. právnické osoby poskytující služby stejným cílovým skupinám (pro navázání spolupráce). 3.3.2.2 Targeting Pro proces targetingu zvolíme strategii selektivní segmentace. Jedná se o zaměření na několik segmentů. Můžeme zvolit zápis do tabulky, která ulehčí rozhodování při výběru způsobu zacílení. Symbolem „
“ je označena služba pro vybraný segment. Čísla 1 – 5 označují definované cílové skupiny v předchozím odstavci.

38

Tabulka 4 – Segmentační matice

DRUH SLUŽBY

1. Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Promo videoklip Produktová fotografie Produktové/reklamní video Glamour fotografie se stylizací

CÍLOVÉ TRHY 2. 3. 4.

5.













































Z uvedené tabulky můžeme vyvodit, že nejsilnější cílové skupiny jsou hudebníci a hudební skupiny (č. 2) a subjekty poskytující služby stejným cílovým skupinám (č. 5). Z pohledu druhů služeb dominuje oficiální portrét a produktová fotografie nebo video.

3.3.2.3 Positioning Positioning lze provést různými způsoby. Pro fotografický ateliér jsme zvolili strategii podle uživatelů, která se pojí s produktem a konkrétním skupinou jeho uživatelů. Další variantou, která by mohla být zvolena v budoucnu, je podle konkurentů. V tomto případě je positioning vystavěn na srovnávací reklamě.47 Při formování strategie se uplatní především analýza konkurence (viz další kapitola). Cílem je vytvoření pozice na trhu, odlišení služby od ostatních a následná realizace marketingové strategie.

3.3.3 Trendy na trhu Během posledních let se velmi oblíbené staly dětské a těhotenské fotografie. Tento trend je zřejmě ovlivněn snímky slavné fotografky a designérky Anne Geddes, která se orientuje právě na dětskou fotografii a sama pro své modely vytváří kostýmy. Popularita jejích výtvorů vedla k rozvoji ateliérů zaměřující se právě na tento druh fotografií. Dalším trendem, který se zdá být dlouhodobější, je svatební fotografie. V současné době tuto službu poskytuje většina fotografů. S rozvojem svatebních agentur vzniká také možnost spolupráce těchto dvou subjektů. 47

PELSMACKER, Patrick De; GEUNES, Maggie; BERGH, Joeri Van den. Marketingová komunikace. Praha : Grada, 2003. s. 141. ISBN 80-247-0254-1.

39

V oblasti soukromých fotografií má své zavedené místo portrét, akty a v posledních několika letech tzv. glamour fotografie Tyto žánry jsou zastoupeny ve většině portfolií a jejich obliba je relativně stabilní. Fotografie pro komerční účely si během let získala také významnou pozici. Vzhledem k rostoucím požadavkům na marketingovou a vizuální stránku různých subjektů, bude potřeba tohoto druhu fotografie konstantní a je možné, že se v budoucnu zvýší. Nároky na prezentaci jsou s novými technologiemi náročnější a je požadovaná vysoká kvalita finálních snímků.

40

3.4 Konkurence 3.4.1 Porterův model konkurenčních sil Jedná se o „model, resp. rámec pro zkoumání konkurentů našeho podniku, ať již potenciálních nebo reálně existujících“48. Cílem je zmonitorování okolního prostředí z hlediska konkurence a nalezení optimální pozice pro naše podnikání. V rámci této analýzy se soustředíme na pět hlavních skupin: a) Vnitřní konkurence – subjekty, které působí ve stejné oblasti podnikání. b) Nová konkurence – subjekty, které vstupují, nebo mohou vstoupit na trh. c) Dodavatelé – jejich vliv a vyjednávací síla. d) Zákazníci – jejich vliv a vyjednávací síla. e) Riziko konkurence substitutů – nahrazení naší služby službou podobnou. Oblasti existujících konkurentů a potenciálních konkurentů bude věnována samostatná podkapitola. Pokusíme se obě skupiny konkurentů analyzovat obecně a určit konkrétní konkurenční subjekty. Skupina dodavatelů pro fotoateliér nepředstavuje významné riziko. Mohou však nastat situace, které by ovlivnily přímé fungování podniku. V začátcích podnikání může dojít k pozdnímu dodání vybavení pro ateliér. V případě závady může vzniknout prodlení ze strany autorizovaného servisu. V konečné fázi realizace zakázky (tisk vybraných fotografií) může dojít také k pozdnímu dodání, nebo nekvalitnímu vyhotovení, které bude nutné reklamovat. Zákazníci jsou vlivnou skupinou a jejich prostřednictvím může fungovat určitý způsob reklamy pro fotoateliér. V případě, že budou se službami spokojeni, je mohou využít znovu, nebo je doporučit a rozšiřovat tak povědomí o našem podniku. V opačném případě může dojít k tvorbě negativní reklamy ze strany klientů. Riziko konkurence substitutů zřejmě není zcela přímé – nepředpokládáme, že by si svatebčané ve velkém objednávali služby malíře nebo karikaturisty. Určité riziko však spočívá v možnosti dalšího vzdělání amatérských fotografů, kteří si svoje snímky budou pořizovat sami. Služby profesionálních fotografů se tak mohou stát méně vyhledávanými. V případě fotografií pro reklamní účely může být ve firmě tato funkce svěřena některému ze zaměstnanců. Možnosti vzdělávacích kurzů bude věnována samostatná podkapitola. 48

KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Maria. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. s. 49. ISBN 978-80-251-1605-0.

41

3.4.2 Typy konkurence V odvětví fotografických služeb jsme vytvořili tři hlavní skupiny konkurentů. První dvě skupiny tvoří stávající fotoateliéry a studia a druhou jsou umělečtí fotografové. Hlavní rozdíly spočívají v jejich právní formě, druhu a způsobu poskytovaných služeb. Toto rozdělení jsme zvolili na základě hledaných hesel prostřednictvím internetového portálu Seznam.cz. V kategorii „fotografické ateliéry“ najdeme 69 odkazů a v sekci „umělečtí fotografové“ je pouze 9 odkazů. Třetí skupina je tvořena subjekty, které poskytují edukaci v oblasti fotografie. Zde jsme zahrnuli školy a kurzy, které mohou poskytnout dostatečné vzdělání, což může vést k potenciální konkurenci nebo menšímu zájmu o služby profesionálních

fotografů.

Fotografické

kurzy

v Brně

jsou

realizovány

čtyřmi

poskytovateli. Zmíníme se také o veřejných vysokých školách, které zajišťují studium fotografie. Nyní se budeme blíže zabývat jednotlivými skupinami. U jednotlivých fotografů budeme sledovat jejich poskytované služby, resp. druhy fotografických žánrů, které nabízejí, webové stránky, využití možností sociálních sítí a jejich celkovou vizuální podobu. Dalším faktorem, na který se soustředíme, bude množství a forma poskytnutých informací (o fotografovi, ceník, vybavení, krátké představení činnosti apod.), členství v profesních organizacích a reference. U kurzů a škol jsme se zaměřili na obsah a formu výuky. V případě vysokých škol byla rozhodující anotace oborů a počet přijatých studentů. Přestože Fotoateliér Teri Varhol nabízí také možnost videa, při analýze konkurence tuto službu vynecháme. Důvodem je, že sledovaná konkurence nenabízí realizaci videoklipů a v portfoliu našich služeb je tato položka zatím doplňková. 3.4.2.1 Fotoateliéry Ve městě Brně existuje poměrně velký počet fotoateliérů s různým tématickým zaměřením. Ve fotografických službách dominují dětské a těhotenské fotografie, dále fotografie svateb (reportážní), produktové a reklamní foto a v neposlední řadě portréty, akty a glamour fotografie. V rámci fotografie na zakázku je evidentní, že je používán jakýsi standardní vzorec pro obsahovou i formální stránku daného žánru (např. způsob osvětlení, pozadí, poloha modelu, líčení), proto je někdy obtížné najít rozdíl mezi jednotlivými studii. V této souvislosti vyvstává řada otázek, na které není snadné najít objektivně platnou odpověď. Jedná se především o to, zda je standardizovaný formát fotografického obrazu vyžadován

42

přímo klientem, nebo fotograf má zkostnatělý přístup k fotografování. Na výslednou fotografii může mít také vliv skutečnost, že fotografovaný nemá s „pózováním“ zkušenosti a během krátké doby se není schopen plně uvolnit. Čas strávený v ateliéru se pohybuje v rozmezí jedné až tří hodin, dle náročnosti a požadavků klienta, což někdy může být krátká doba pro aklimatizaci nezkušeného návštěvníka. Mezi silné stránky konkurentů patří převážně jejich náplň poskytovaných služeb a stávající klientela. Jak jsme se již zmínili, jedná se převážně o dětské a těhotenské fotografie, které získaly v posledních letech na oblibě. Neopomenutelná je také nabídka realizace svatebních fotografií. Některá fotografická studia nabízejí standardně grafické služby a orientují se více na komerční sféru, a to může přilákat movitější klientelu a zvýšit prestiž studia. Jako slabé stránky konkurentů spatřujeme jejich nepropracovanou vizuální stránku prezentace a odklon od estetických snímků s důrazem na jejich uměleckou hodnotu a kreativitu fotografa. U většiny fotografických ateliérů najdeme nevýrazné a nepříliš dobře graficky zpracované webové stránky, které působí spíše amatérsky. Někteří fotografové svoje webové stránky nemají, nebo jsou delší dobu v rekonstrukci. U některých fotografů chybí portfolio s ukázkami jejich prací, nebo informace, které by usnadnily rozhodování při výběru služby. Pro potenciálního zákazníka je navštívení stránek poskytovatele služeb stěžejní bod pro jeho volbu. Internetové stránky by měly sloužit k prezentaci vytvořených fotografií a budoucí klient si, na jejich základě, vytvoří určitou představu. Z grafického hlediska většina takovýchto prezentací působí dosti jednoduše až stroze, některé jsou nepřehledné kvůli velkému množství informací. Obě podoby mohou potenciálního zákazníka odradit. Dokladem nepříliš povedeného webu jsou stránky fotografa Michala Bartoše49. Naopak vhodně zpracované stránky najdeme u Aleny Podolníkové50, které jsou jednoduché a přehledné. Propagace studií je téměř minimální. Fotoateliéry nerealizují masové reklamní kampaně a tištěná inzerce se objevuje zřídka. Reklamu formou malého banneru využil např. Fotoateliér Leny, jehož majitelka navíc zvolila oblíbenou strategii ve formě slevových kuponů. Trend sociálních sítí a možnost odlišného druhu prezentace a propagace využívají také někteří fotografové, kteří svoje snímky umístili na Facebook a spravují si zde profil. 49

BARTOŠ, Michal. Michal Bartoš: Fotograf věcí veškerých [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

. 50

PODOLNÍKOVÁ, Alena. Alena Podolníková [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

. 43

Dalším bodem je právě kvalita výsledných snímků. Jak jsme se již zmínili výše, jsou si fotografie v rámci daného žánru dost podobné a chybí umělecký akcent, určité odlišení od konkurence. Takovouto snahu o něco nezvyklého, odvážného až extravagantního najdeme jen v malém počtu portfolií. 3.4.2.2 Umělečtí fotografové U této skupiny se vyskytují velice podobné silné a slabé stránky jako u fotoateliérů. Nyní se zaměříme na jednotlivé fotografy, kteří poskytují podobné nebo stejné služby a představují tedy konkurenci. Tento postup jsme zvolili kvůli malému počtu subjektů. Na závěr zjištěné informace uvedeme do přehledné tabulky. Mgr. Alexandr Špunda působí přímo ve městě Brně a ve své tvorbě se primárně orientuje na akty a portréty, pro které si vybírá převážně ženy. V jeho nabídce můžeme také najít reklamní fotografie. V rámci nabízených služeb poskytuje mimo jiné retušování fotografií, odborné poradenství a zajištění vizážisty v případě tvorby ucelené fotografické kolekce. Paleta služeb je u tohoto fotografa velice široká. Na svých webových stránkách předkládá reprezentativní vzorky svých prací od makro fotografií po produktové a reklamní. Stránky jsou přehledné, jednoduché a snadné k orientaci. Na svých stránkách Mgr. Špunda uvádí také ceník prací, což v rámci konkurenčního boje nemusí být dobrá strategie. Dalším uměleckým fotografem, kterého přes internetový vyhledávač můžeme najít, je Gabriela Procházková. V jejím portfoliu dominují portréty, akty a svatební fotografie. Pozitivně hodnotíme, že na stránkách je uvedeno vybavení, které fotografka používá. Zřejmě v případě laika se může tato informace jevit jako zbytečná, ovšem technická specifikace vybavení může být pro některé klienty rozhodující. Webová prezentace působí spíše jako výsledek nadšeného amatéra, nicméně je přehledná a zákazník si může vytvořit dobrou představu o poskytovaných službách a jejich cenách. Drobnou výtku máme ke gramatickým chybám. Fotograf Vít Kovalčik má ve své nabídce obdobou směs fotografických žánrů; jedná se o portréty, akty, svatební, reklamní a business fotografie. Portfolio, které prezentuje na svých stránkách je značně široké a kvalitní. Způsob prezentace je velmi dobře zpracovaný a vizuální styl webových stránek je reprezentativní a v technickém ohledu se jeví jako nejlepší ze zkoumané konkurence. Za povšimnutí stojí fotografovy akty, které mají zajímavý rukopis a vkusně se dotýkají tématu erotiky.

44

Fotograf Radek Šuhaj se orientuje především na portrétní, business a image fotografie. V nabízených službách najdeme také svatební a reportážní fotografie. Bohužel na jeho webových stránkách postrádáme větší množství ukázek autorovy tvorby. Samotné webové stránky jsou velice jednoduché a nenápadné. Poslední konkurent, u kterého se více zastavíme, je Anna Tichá, v jejíž tvorbě najdeme převážně svatební a dětskou fotografii, dále portréty a produktové foto. Pro všechny žánry autorka na internet umístila velké množství ukázek. Fotografka dále uvádí svůj profesní životopis. Anna Tichá vystudovala ITF v Opavě a v současné době pokračuje v dalším studiu fotografie. Klienti si mohou také udělat představu o finanční náročnosti zakázky na základě ceníku. Všichni výše uvedení fotografové mají velmi podobnou nabídku fotografických služeb. U portrétních fotografií převažuje standardizovaná kompozice a osvětlení. V prezentovaných ukázkách dominuje každodenní vzhled portrétovaných a identifikace jednotlivých autorů je obtížná, protože zde chybí určitý rukopisný prvek. V žánru umělecký akt stojí za povšimnutí fotografie Víta Kovalčika, ve kterých je patrná snaha o nuanci mezi uměleckým a erotickým snímkem. Kompozičně jsou snímky zajímavé a citlivě volí svoje modelky. Dětské a svatební fotografie necháváme bez povšimnutí, protože v rámci Fotoateliéru Teri Varhol se na tento druh snímků neorientujeme. Produktové a reklamní fotografie uvedených autorů jsou tématicky různorodé, a tedy obtížně porovnatelné.

45

Tabulka 5 – Sledované faktory uměleckých fotografů

Mgr. Alexandr Špunda

Gabriela Procházková

Vít Kovalčik

Radek Šuhaj

Anna Tichá

SLEDOVANÉ FAKTORY

KONKURENTI

Fotografie portrétní

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Glamour, akty apod.

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Fotografie reklamní

ANO

NE

ANO

NE

ANO

Promo fotografie (pro hudebníky)

NE

NE

NE

NE

NE

Fotografie gastronomie

NE

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

NE

Informace o fotografovi

ANO

ANO

NE

NE

ANO

Ceník prací

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

Vybavení ateliéru

NE

ANO

NE

ANO

NE

Členství v Asociaci fotografů

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

Webové stránky Facebook a jiné sociální sítě

Reference

3.4.2.3 Kurzy a školy fotografie Tato skupina se určitým způsobem dotýká problematiky potenciálních konkurentů. Získání určitých odborných znalostí a dovedností může mít za následek rozšíření fotografů působících ve městě Brně nebo blízkém okolí. Další aspekt, který zde sledujeme, je ten, že po nabytí odborných znalostí spolu s cenovou dostupností kvalitních fotografických aparátů si lidé budou fotografie pořizovat sami a nebudou vyhledávat profesionální služby. Po absolvování kurzu budou schopni si vytvořit rodinné portréty, intimní fotografie, nebo dekorativní záběry krajiny podle svých představ a s nižšími náklady. Ve městě Brně je možné si vybrat mezi čtyřmi poskytovateli kurzů fotografie. Největším poskytovatelem kurzů a rekvalifikací je Fotoškola Brno, která své služby nabízí fotografické veřejnosti. Skladba jejich programu je velmi pestrá a umožňuje zdokonalení v různých oblastech. Od obecných znalostí týkajících se fotografie, přes téma tvůrčí fotografie a konče digitální fotografií a prací se speciálním softwarem. Vedle kurzů je možné se zúčastnit tématických dílen, které se zaměřují na portrétní fotografii a práci

46

s modelem, experimentální fotografii, fotografii krajiny, nebo práci se světlem. Tyto dílny jsou jednodenní nebo víkendové. Kurzy zahrnují v průměru 20 vyučovacích hodin v závislosti na daném tématu.51 Druhým poskytovatelem studia fotografie je Photo-Genia v Brně, jehož služby jsou určené pro amatéry i profesionály. Obsahová náplň se příliš neliší od Fotoškoly Brno. V nabídce tedy můžeme najít krátkodobé kurzy, rekvalifikace, tématické dílny, ale také přípravu pro uchazeče o studium na katedrách fotografie uměleckých vysokých škol (např. ITF Opava, UTB Zlín, FUD Ústí nad Labem, OU Ostrava, Die Graphische Wien) a letní školy fotografie s různým tématickým zaměřením.52 Společnost Starling s.r.o. provozuje fotografickou školu iPhoto. V jejich nabídce najdeme opět kurzy pro začátečníky i pokročilé, kde jsou již vymezeny tématické žánry fotografie a workshopy. Bohužel zde nejsou uvedeny bližší informace a termíny kurzů zde chybí.53 Není zřejmé, jestli škola v tomto semestru (školním roce) svou činnost aktivně provozuje. V Brně funguje Institut digitální fotografie s.r.o. (dále IDF), jehož hlavní sídlo se nachází v Praze. V jejich nabídce kurzů nechybí klasická náplň předchozích škol, ovšem navíc je zde fotografie dokumentární a reportážní (např. fotografie svateb, večírků, nebo „street“ fotografie). Mimo fotografické kurzy IDF nabízí také počítačové a video kurzy.54 Význam amatérské fotografie bychom neměli podceňovat. Zřejmě již nenastane situace jako ve 20. letech minulého století, kdy boom fotografie – fascinace novým médiem a stále větší dostupnost technického vybavení – sebou přinesl vznik řady fotografických zájmových organizací, ze kterých vzešly nejvýraznější osobnosti české fotografie, mezi které právem patří např. Jaromír Funke. Paralelu s historií najdeme v dostupnosti fotoaparátů, které je možné pořídit ve výhodném poměru ceny a výkonu. Digitální fotografie pak umožňuje další propracování a úpravu díky softwaru a speciálním programům jako je PhotoShop aj. Odborné umělecké vzdělání poskytují také střední a vysoké školy. Médium fotografie je možné studovat také na vysokých školách a není nezbytné studovat přímo

51

FOTOŠKOLA BRNO. Fotškola Brno: Škola s individuálním přístupem [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: . 52 PHOTO-GENIA. Photo-Genia [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . 53 IPHOTO.CZ. iPhoto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . 54 IDIF: Vaše škola fotografie [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: .

47

obor fotografie. Sama Teri Varhol tuto skutečnost potvrzuje svým studiem v Ateliéru intermédií. Pokud se však zaměříme pouze na ateliéry či katedry, které se soustředí přímo na studium fotografie, zmíníme zde zřejmě nejvýznamnější instituci v tomto odvětví – Institut tvůrčí fotografie v Opavě, který je součástí Slezské univerzity. Studium je realizováno v kombinované formě bakalářského (tříleté) a navazujícího magisterského (dvouleté) studia. Ve školním roce 2011/2012 bylo přijato 36 uchazečů.55 Mezi úspěchy ITF patří dobré uplatnění absolventů v praxi, kteří pracují jako fotografové ve svobodném povolání, nebo reportéři deníků a časopisů. Ovšem v oblasti reklamní a módní fotografie existují rezervy, které se netýkají pouze IFT.56 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně zájemcům o studium fotografie nabízí obor Reklamní fotografie na Fakultě multimediálních umění. „Obsahem studia je profesionální zvládnutí černobílé i barevné fotografie v negativu, pozitivu, diapozitivu a počítačového zpracování. Fotografická reportáž, dokument, inscenovaná fotografie, fotografie drobného předmětu a architektury, krajiny, portrét, fotografie módy, divadla, filmu, průmyslu. Ilustrace, plakát, fotografický časopis, kniha.“57 Důraz je kladen převážně na reklamní fotografii a komunikaci s marketingovými odborníky. Pro nadcházející akademický rok 2012/2013 je plánováno přijetí deseti studentů. Fakulta umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, v rámci katedry fotografie realizuje dva studijní obory: aplikovaná a reklamní fotografie a fotografie. Podle anotací obou oborů se vzájemně příliš neliší. Drobný rozdíl spočívá v přístupu aplikované a reklamní fotografie, kde je „… usilováno o kultivaci dovednosti transformovat specifický charakter vlastní autorské tvorby každého studenta do modelových úkolů společenské zakázky tak, aby vznikalo obecně srozumitelné sdělení, opírající se znalost výrazových prostředků vizuálního jazyku fotografie“.58

55

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ. Informace k přijímacímu řízení 2012/2013. Přehledové informace o přijímacím řízení [online]. 11. listopadu 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . 56 INSTITUT TVŮRČÍ FOTOGRAFIE. O škole. Institut tvůrčí fotografie [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . 57 FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ UTB. Ústav reklamní fotografie a grafiky. Organizační členění [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: . 58 FAKULTA UMĚNÍ A DESIGNU. Ateliér užité a reklamní fotografie. [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: .

48

V akademickém roce 2011/2012 bylo do prvního ročníku bakalářského studia na katedře fotografie zapsáno 13 studentů.

3.4.3 Konkrétní konkurenti Jak jsme již nastínili a popsali výše, v rámci města Brna působí několik fotoateliérů a fotografů, jejichž službami jsme se zabývali v úvodu do tématu konkurence. Kategorii uměleckých fotografů jsme se věnovali podrobněji vzhledem k jejímu nevelkému rozsahu. Ovšem fotoateliérů existuje v Brně podstatně více, a proto v následující tabulce uvádíme pouze vybrané subjekty, které se jeví jako největší konkurence. Při sestavování tabulky vycházíme především z jejich nabídky poskytovaných služeb, osoby fotografa a jeho způsobu tvorby a vizuálního stylu. Budeme se tedy soustředit převážně na portréty, promo a reklamní fotografie. Zaměřili jsme se také na dostupnost a množství informací u konkrétních ateliérů (vybavení, ceník, informace o fotografovi) a seznam referencí. Fotograf Kamil Saliba nabízí především fotografie reklamní. V jeho portfoliu se vyskytují také snímky svatební, portréty nebo fotografie zvířat. Silnou stránku spatřujeme v oblasti kulinářských fotografií, které jsou minimalistické a kompozičně zajímavé. Kreativní přístup pana Saliby se zajímavě projevil v jeho svatebních fotografiích. U portrétů dominuje neotřelé pojetí ve stylingu, make-up a kompozici. Výsledný dojem působí rafinovaně, ale přesto elegantně a jednoduše. Právě díky této neotřelé tendenci patří mezi přímé konkurenty. Podobný přístup k fotografii nabízí Mgr. Martina Grmolenská. V jejím portfoliu převažují portréty, fotografie svateb a za povšimnutí stojí také umělecké akty. V rámci fotografování mohou klienti vyzkoušet různé stylizace, rekvizity a oblečení. Výsledné snímky jsou upraveny (retušovány), některé jsou více manipulovány. Tendenci proti strnulosti zakázkové fotografie nacházíme také u fotografa Břetislava Podolníka. Vedle klasicky pojatých fotografií mají v jeho portfoliu místo také netradiční snímky. Vedle business portrétů určených k oficiální prezentaci stojí portréty nekonvenční, nápadité a se zajímavou stylizací objektů. Fotograf dobře využívá práci se světlem a možnosti dalších úprav digitálních fotografií. Práce Pavla Jelínka zahrnují odvážnější fotografie, které se u jiných fotografů v portfoliu neobjevily. Právě díky otevřenosti k nevšedním tématům jej považujeme za

49

velkého konkurenta. V rámci jeho alternativních fotografií můžeme najít snímky s tématikou fetish, pin-up nebo shibari59. Fotoateliéry a fotografové, kteří v rámci svých služeb poskytují širokou nabídku žánrů, jsou právě touto škálou pro nás také konkurencí. Z většího množství zmíníme práce Šárky Kastnerové nebo Petry Dostálové. Tabulka 6 – Sledované faktory konkrétních ateliérů

SLEDOVANÉ FAKTORY

Kamil Saliba

Mgr. Martina Grmolenská

Břetislav Podolník

Pavel Jelínek

Šárka Kastnerová

Petra Dostálová

KONKURENTI

Fotografie portrétní

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Glamour, akty apod.

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Fotografie reklamní

ANO

NE

ANO

NE

NE

ANO

Promo fotografie (pro hudebníky) Fotografie gastronomie

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

Webové stránky

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Facebook a jiné soc. sítě

ANO

NE

ANO

ANO

NE

ANO

Informace o fotografovi

NE

NE

NE

NE

NE

NE

Ceník prací

NE

ANO

ANO

NE

NE

ANO

Vybavení ateliéru

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

Členství v Asociaci fotografů Reference

59 Shibari je japonský způsob bondáže. Více informací na SHIBARI.CZ. Shibari Dojo Brno [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: .

50

3.4.4 Podíl a pořadí konkurentů na trhu Podíl a pořadí konkurentů na trhu není možné naprosto přesně určit. Bohužel nemáme k dispozici statistiky návštěvnosti, realizovaných zakázek nebo další indikátory. Pro naši potřebu budeme předpokládat, že jejich podíl na trhu je rovnoměrně rozděl v závislosti na jejich dominantní oblasti působnosti (např. produktová fotografie, dětské, těhotenské, rodinné a svatební fotografie apod.). Hrubý odhad podílu na trhu bychom mohli získat na základě počtu fanoušků na sociální síti Facebook. Fotoateliér Petry Dostálové na sociální síti má téměř 1600 tzv. „liků“. Vzhledem k tomu, že profil na Facebooku nemají všichni zmínění fotografové, není tento údaj zřejmě plně relevantní, ovšem pro orientační představu uvádíme v tabulce počet fanoušků autorů, kteří mají aktivní profil svého ateliéru. Do tohoto pořadí jsme začlenili všechny jmenované konkurenty.60 Tabulka 7 – Pořadí konkurentů podle počtu fanoušků na Facebooku

Konkurent 1. Petra Dostálová 2. Vít Kovalčík 3. Pavel Jelínek 4. Radek Šuhaj 5. Kamil Saliba 6. Gabriela Procházková 7. Břetislav Podolník

Počet tzv. liků 1597 1399 347 281 216 102 92

3.4.5 Naše převaha nad konkurencí, konkurenční výhody V rámci tradičně poskytovaných fotografických služeb je naším cílem poskytnout nový pohled a umělecké zpracování fotografií v netradičním duchu s osobitým rukopisem autorky. Nabízíme tedy standardní produkt v nekonvenčním pojetí s přidanou estetickou hodnotou, která je nezbytná pro každý snímek. Preferujeme individuální přístup k zákazníkům a otevřenost vůči jejich fantazii a představě o výsledné podobě snímku, popřípadě jim navrhneme určitou stylizaci, která by pro ně byla vhodná. Důraz klademe na vysoce kvalitní zpracování webových stránek, které budou stěžejní pro prezentaci a marketing. Vycházíme z důležitosti prvního dojmu a přístupnosti 60

Údaje aktuální k datu 11. 4. 2012

51

informací. Snažíme se o sjednocení vizuální stránky fotoateliéru a grafická úprava internetových stránek tedy bude ve stejném ladění jako snímky. V souvislosti s trendem sociálních síti vytvoříme profilovou stránku ateliéru na Facebooku, která bude součástí našeho marketingu. Nedílnou součástí budou ukázky prací, aktuality a prostor pro diskusi s klienty. Další konkurenční výhodu spatřujeme v cílovém trhu. Nabídku promo fotografií pro hudebníky a skupiny s možností vytvoření videoklipu naši konkurenti neposkytují, nebo tuto alternativu neuvádějí. V současné době Teri

Varhol

úspěšně

spolupracuje

např.

s brněnskou hudební skupinou Fiordmoss, která si již získala řadu příznivců. Nyní spolupracuje s hudební realizovala

skupinou fotografie

Panáčik, a

pro

kterou

společně

plánují

natočení videoklipu. Důležitá je také osobnost fotografa.

Obrázek 7 - Teri Varhol pro Fiordmoss, album Ink Bitten (2012)

V našem případě se jedná o mladou fotografku, která má za sebou již řadu výstav a zkušeností. Její umělecké vidění světa a přesná představa o výsledném snímku, zaručuje kvalitní umělecké fotografie, které jsou zásadně odlišné od běžných zakázkových prací. Pro práci Teri Varhol je charakteristická pečlivá příprava modelu a prostředí. Převládá lehce extraordinární stylizace, která může jít až do afektovanosti a provokace. Důraz je kladen na výrazný, avšak vkusný make-up. Forma účesu je zvolena dle požadavků na konečný snímek. Mohou být použity složité vlasové kreace, ale také velmi jednoduché účesy. Oděvy jsou voleny spíše společenské, převážně černé barvy. Snahou je elegantní vyznění a zachycení modelu v co možná nejlepší podobě. Pro některé snímky mohou být použity nevšední dekorace a různé předměty, které jsou pro zamýšlený efekt nezbytné. Výsledné snímky jsou z větší části černobílé, nebo převládá jednoduché barevní ladění (pouze několik barev). Finální dojem fotografie může být za pomoci počítačového softwaru dále dotvořen, aby bylo dosáhnuto požadovaného efektu (např. retušování, manipulace). Pro fotografie je typická ponurá atmosféra, někdy může působit až depresivně, což však není vždy prvořadým záměrem. Pro bližší představu předkládáme několik ukázek z portfolia Teri Varhol, na kterých ukážeme její způsob tvorby. Na vybraných portrétních fotografiích zdůrazníme jednotlivé charakteristiky. 52

Fotografie uvedené níže pocházejí ze tří různých souborů. První z nich je ze série Tmář (Obscurantist) z roku 2011 ke stejnojmennému krátkému filmu. Povšimnout si můžeme účesu, make-upu, který byl použit na celé tělo, a vycpaného ptáka, který zde slouží jako zajímavý doplněk i určitý symbol, který nese hlubší význam. Fotografie z roku 2008 ze série Očistec zaujme převážně účesem a obdobnou prací s barevností a osvětlením. Poslední fotografie je součástí série Paradeisos z roku 2010 a reprezentuje barevnou variantu fotografií, ovšem dominují tmavé barvy. Modelka je výrazně nalíčena a má složitě vytvořený účes, i přesto že se jeví velmi jednoduše.

Obrázek 8 - Teri Varhol, Tmář (2011)

Obrázek 9 - Teri Varhol, ze série Očistec (2008)

Obrázek 10 - Teri Varhol, ze série Paradeisos (2010)

Marketingová strategie bude cílená pro jednotlivé segmenty trhu a snažíme se vyhnout masivní reklamní kampani, abychom mohli vybudovat dojem výjimečnosti a určité prestižnosti, která je pro Teri Varhol nezbytností. Klienty budeme převážně oslovovat s naší nabídkou sami a budeme si je pečlivě vybírat. V rámci cenové politiky nabídneme speciální tématické balíčky pro portrétní fotografie osobní i formální (business), které budou zahrnovat konzultaci, stylizaci, úpravu fotografií a vyhotovení vybraných snímků. Pro hudebníky bude navíc možnost vytvoření videoklipu nebo kompletního bookletu pro hudební nosič.

53

3.4.6 Potenciální konkurence a bariéry vstupu na trh Novými konkurenty mohou být mladší fotografové a umělci, kteří budou schopni díky novějšímu vybavení poskytnout kvalitnější a rychlejší služby. Potenciální klient může být při výběru ateliéru také ovlivněn dosaženým vzděláním fotografa (této problematice jsme se věnovali v rámci této kapitoly). Nesmíme opomenout, že čerstvý absolvent se bude více orientovat v nových trendech a v horizontu několika let může dojít ke změně požadavků na zakázkovou fotografii. Může se objevit také nová forma poskytování služeb, kdy se spojí více fotografů, kteří by vytvořili síť fotografických ateliérů, které by mohly poskytovat nižší ceny a větší rozsah služeb. Problematická může být realizace takového podnikatelského záměru z hlediska jeho organizace, celkové prezentace a kompaktního vizuálního stylu. Tuto eventualitu však nemůžeme vyloučit. V Brně působí společnosti Fotex Plus a.s. nebo Profoto Brno s.r.o., které mají několik poboček, kde nabízejí ateliérové fotografování. Bariérou pro vstup na trh mohou být pořizovací náklady na techniku pro začínající fotografy, omezené zkušenosti a praxe, které mohou být doprovázeny průměrným portfoliem, a tak se obtížně budou odlišovat od zaběhlé konkurence. Důležitým aspektem je také samotná povaha a znalosti budoucího podnikatele, jež může mít „romantický přístup k podnikání“61, nebo může být „podnikatel rozsévač“62 a může podcenit význam podnikatelského plánu.

61

„Romantický přístup k podnikání: Takto začínají většinou nadšenci pro určitou činnost nebo mladí lidé. Na základě jednostranných informací či představ se pustí do podnikání. Často nedocení, že není šíře akcentováno to, co zajímá je.“ In VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 48. ISBN 80-247-1069-2. 62 „Podnikatel rozsévač: Jde o podnikatele, kteří hýří řadou nápadů, často i originálních. Otázkou je, zda jsou v daných podmínkách realizovatelné. Jsou mu cizí myšlenky omezující jeho jednání, jako je zpracování kalkulace, rozpočtu, vedení účetní evidence, kolik si může dovolit vynaložit na reklamu. Příliš se nestará o dotažení projektu do konce, a pokud se nedaří, přichází s novým nápadem.“ In VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 48. ISBN 80-247-1069-2.

54

3.5 Plán marketingu a prodeje 3.5.1 SWOT analýza „Analýza SWOT nebo tzv. marketingový audit jsou výchozím krokem pro strategické plánování. Patří k základním analýzám ve firmách i neziskových organizacích. Akronym SWOT je sestaven z anglických termínů: S – strengths – silné stránky W – weakness – slabé stránky O – opportunities – příležitosti T – threats – ohrožení Analýza silných a slabých stránek S-W se týká vnitřního prostředí organizace, analýza příležitostí a ohrožení prostředí vnějšího.“63 Mikroprostředí je tvořeno našim trhem, zákazníky, konkurencí a dodavateli. Analýza vnitřního prostředí může být vedena různými otázkami, které mohou být pro jednotlivé společnosti odlišné v závislosti na jejich produktech, službách a oblasti podnikání. Zaměřit bychom se měli především na klienty a jejich spokojenost, konkurenty a jejich silné a slabé stránky, hospodaření a rentabilitu, marketingovou strategii apod. V rámci mikroprostředí máme možnost odstranit slabé stránky, nebo posílit význam stránek silných. Makroprostředí je tvořeno dvěmi složkami64: a)

ekonomické, legislativní a politické prostředí, demografické, kulturní a sociální prostředí, technologické a ekologické prostředí,

b)

konkurence, zákazníci, dodavatelé.

Podle tohoto členění mohou být formulovány různé druhy příležitostí a hrozeb. V rámci ekonomického prostředí můžeme zohlednit vliv inflace, nezaměstnanost, možnost využití zahraničního kapitálu apod. Legislativní a politické prostředí se vztahuje určitým způsobem také k ekonomickým faktorům. Jako příklad můžeme uvést daňovou regulaci. V oblasti legislativy se mohou objevit nové vyhlášky nebo novelizace stávajících předpisů vztahujících se k podnikání. Demografické, kulturní a sociální faktory se soustředí především na samotné obyvatele, jejich životní standard, který může zahrnovat výši platu, 63

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. vyd Praha : Grada Publishing, 2008. s. 258. ISBN 978-80-247-2724-0. 64 Volně podle: JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. s. 75. ISBN 80-7196-995-0.

55

místo bydliště, zaměstnání, jejich zájmy, preference apod. Důležitou roli hraje také technologické prostředí a jeho vývoj, který může v určitých oblastech ulehčit práci a pozvednout prestiž společnosti. Makroprostředí nejsme schopni plně změnit, příležitosti můžeme využití a hrozby se můžeme pokusit eliminovat. Všechny body, které se nám podařilo zjistit a definovat, můžeme vložit do přehledné matice, která usnadní určení slabých stránek podniku a největších hrozeb. Na základě této analýzy je tady pak možné eliminovat hrozby a zaměřit se na zlepšení nejvýraznějších slabých stránek. Pro Fotoateliér Teri Varhol vypracujeme SWOT analýzu – určíme jednotlivé silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (uvedeno v tabulce níže) a následně všechny body zahrneme do tzv. plus minus matice, která bude hodnocena následujícím způsobem: -

silná oboustranně pozitivní vazba: „++“

-

silná oboustranně negativní vazba: „--“

-

slabší pozitivní vazba: „+“

-

slabší negativní vazba: „-“

-

žádný vzájemný vztah: „0“

56

Tabulka 8 – Položky SWOT analýzy

Silné stránky

Slabé stránky

S 1 – Umělecké vzdělání Teri Varhol

W 1 – Nefunkční webové stránky

S 2 – Orientace na mladé klienty

W 2 – Málo zkušeností s podnikáním

S 3 – Ochota pracovat pro komerční sféru

W 3 – Chybějící vybavení

S 4 – Četné kontakty v umělecké sféře

W 4 – Slabá propagace

S 5 – Důraz na originalitu snímků

W 5 – Nutnost pronájmu prostor

S 6 – Specifický přístup k zákazníkovi

W 6 – Omezené finanční zdroje

S 7 – Zkušenosti s fotografováním i dalšími

W 7 – Omezená flexibilita: chybí automobil

uměleckými technikami S 8 – Vlastní zdroj počátečního kapitálu S 9 – Nadšení Příležitosti

Hrozby

O 1 – Možnost získání dotace

T 1 – Nová konkurence

O 2 – Účast a možná výhra v soutěži

T 2 – Ztráta zájmu o profesionální fotografii

Vodafone Nápad roku 2012

T 3 – Změna legislativy pro OSVČ

O 3 – Přesun podnikání do zahraniční

T 4 – Zvýšení nákladů na provoz studia

O 4 – Příchod nového investora

T 5 – Pracovní neschopnost Teri Varhol

O 5 – Rozšíření týmu o profesionálního

T 6 – Úsporná opatření vlády

vizážistu/stylistu O 6 – Rozšíření nabízených služeb

57

Tabulka 9 – "Plus minus matice SWOT analýzy" S – Silné stránky

W – Slabé stránky

POŘADÍ ∑

S

S

S

S

S

S

S

S

W

W

W

W

W

W

W

O1

1 +

2 0

3 0

4 0

5 +

6 0

7 +

8 0

9 0

1 -

2 -

3 0

4 0

5 0

6 0

7 0

1

6.

O2

+

+

+

0

+

+

+

0

0

-

0

0

0

0

0

0

5

2. – 4.

O3

+

+

+

+

+

+

+

0

+

0

-

-

-

0

-

0

4

5.

O4

+ + +

+

+

0

+

0

-

0

0

0

9

1.

+

0

0

+

-

0

+

+ + +

0

-

0

0

-

0

5

2. – 3.

O6

+

+ + + + +

+

O5

+ + +

+

+

0

+

+

+

0

0

-

0

-

-

-

5

2. – 4.

T1

0

0

0

0

0

0

+ + 0

0

0

-

-

-

-

-9

1.

0

-

0

0

0

0

0

0

0

-

0

-

0

0

-

T2

-

0

-4

4.

T3

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. – 6.

T4

0

0

0

0

0

0

0

-

0

0

0

-

-

-

-

-7

2.

T5

0

-

-

0

0

-

0

0

0

0

0

0

0

-

-

0

-5

3.

T6

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

5. – 6.

∑

7

5

5

4

5

5

6

0

4

-7

-4

-5

-5

-4

-8

-3

POŘADÍ

1.

3. – 6.

3. – 6.

7. – 8.

3. – 6.

3. – 6.

2.

9.

7. – 8.

2.

5. – 6.

3. – 4.

3. – 4.

5. – 6.

1.

7.

T – Hrozby

O – Příležitosti

S

Silné stránky Z pořadí matice vyplývá, že nejsilnější stránkou fotoateliéru je právě vzdělání (S 1) Teri Varhol a její zkušenosti s různými druhy tvorby (S 7). Tyto skutečnosti by bylo dobré zdůraznit a vybudovat na nich určitou image ateliéru. Ostatní hodnocené faktory jsou téměř vyrovnané, lze je také použít pro propagaci studia, popřípadě posílit jejich váhu. V souvislosti s budováním pozice na trhu se zaměříme na originalitu snímků (S 5) a na základě této charakteristiky bychom se chtěli odlišit od konkurence a zákazníkům ukázat nový pohled na zakázkovou tvorbu a podnítit jejich fantazii. Slabé stránky Omezené finanční zdroje (W 6) jsou podle výsledků matice nejslabší stránkou. Tato skutečnost může ohrozit samotné fungování ateliéru. V rámci finanční analýzy se budeme problematikou financí dále zabývat. Druhou slabou stránkou jsou nefunkční webové 58

stránky (W 1), které jsou v rekonstrukci. Tento hrubý nedostatek bude odstraněn ještě před samotným zahájením provozu studia. Problém spočívá také v propagaci (W 4), kterým se budeme následně zabývat. Snaha vyhnout se masové reklamní kampani je na místě, ovšem je nutné navrhnout vhodnou formu propagace pro zviditelnění ateliéru. Příležitosti Mezi tři hlavní velké příležitosti patří právě příchod nového investora (O 4), což může pozitivně přispět k plnění dlouhodobějších cílů. V této souvislosti mohou být realizovány další příležitosti, jako je rozšíření nabízených služeb (O 6) nebo týmu (O 5). Možnost získat finanční podporu formou strukturálních fondů, nebo státní dotace jsou v současnosti malé. Do zvažovaného operačního programu Podnikání a inovace, konkrétně program Start, již není možné podat žádosti. Tuto oblast je však dobré sledovat a v případě aktuální výzvy zaslat přihlášku. Zajímavou příležitost poskytuje soutěž Vodafone Nápad roku 2012 (O 2), která z matice vychází lépe. Tento rok zřejmě nezvládneme přihlášku odeslat v termínu (uzávěrka 18. května 2012), ovšem pokud bude soutěž vypsána na další rok, pokusíme se tuto příležitost využít. Hrozby Vstup nové konkurence na trh (T 1) představuje nejvýraznější hrozbu. V rámci analýzy konkurence jsme se touto problematikou zabývali. Tuto variantu dále zohledníme při analýze rizik. Druhé zásadní ohrožení spočívá ve zvýšení nákladů na provoz ateliéru (T 4). V této souvislosti je také rizikovým faktorem pracovní neschopnost Teri Varhol (T 5), která může mít dopad na fungování studia a realizaci smluvených zakázek. Význam hrozby zvýšení nákladů může být snížen s příchodem nového investora, nebo získáním prostředků jinou cestou.

3.5.2 Marketingový mix Základní formou marketingového mixu jsou tzv. 4P: výrobek (product), cena (price), místo prodeje (place), komunikace (promotion). Tuto variantu je možné rozšířit o politicko-společenské rozhodnutí (politics) a veřejné mínění (public opinion). V tomto případě mluvíme o tzv. 6P. Nejširší modifikaci představuje tzv. 7P, kde je navíc zohledněn personál (people).65 65

HAVLÍČEK, Karel, KAŠÍK, Milan. Marketingové řízení malých a středních podniků. Praha: Management Press, 2055. s. 39. ISBN: 80-7261-120-8.

59

Na první 3P (produkt, price, place) jsme se soustředili v úvodním představení fotoateliéru. V rámci této kapitoly, týkající se marketingu, se budeme soustředit zejména na komunikaci. Naším produktem jsou fotografické služby, které se snažíme výrazně odlišit od konkurence na základě netradičního pojetí snímků. Ceny jsme koncipovali s ohledem na daný druh služby, její náročnost a výsledná cena zakázky bude kalkulována dle skutečně stráveného času v ateliéru a použitých prostředků. Fotoateliér bude ve svém začátku nabízet své služby ve městě Brně. Za ideální místo pro provozovnu považujeme střed města, nebo jeho přilehlé části. Reklama v rámci komunikace bude spíše skromnější a pro oslovení potenciálních zákazníků volíme osobnější formu.

3.5.3 Marketingová zpráva Cílem Fotoateliéru Teri Varhol je podle přání klienta vytvořit osobité fotografie s charakteristickým rukopisem autorky. Vizí je zachování představy zákazníka o podobě a formě fotografie ve spojení s uměleckým stylem Teri Varhol a ponechat tak prostor pro její umělecké vidění světa. Budeme tedy usilovat o změnu zažitých představ a způsobu práce ve fotografickém ateliéru, a současně pro klienta vytvořit malé umělecké dílo. Tímto přístupem se snažíme odlišit od konkurence a nabídnout tak zákazníkům běžnou službu v neotřelém pojetí s důrazem na estetickou hodnotu výsledných produktů. U soukromé klientely se budeme soustředit na skutečnost, že návštěva fotoateliéru a práce s fotografem může být formou nevšedního zážitku. Naším cílem není produkovat fotografie jako na občanský průkaz (rychle a málo kvalitně), ale vytvoření určitého spojení mezi zákazníkem a fotografem, a tak klientovi poskytnout snímky, které budou mít pro něj osobní význam a současně budou plnit funkci uměleckého díla. Pro muzikanty a hudební skupiny platí podobná filosofie, ovšem s tím rozdílem, že se jedná o střet dvou různých kreativních světů, jejichž představu je třeba sjednotit. Fotografie pro komerční účely představuje odlišnou skupinu, která vyžaduje specifický přístup. Samozřejmostí je určitá symbióza zadavatele a zhotovitele. Požadavky na produktovou fotografii jsou často více svázané a může být omezen prostor pro svébytné umělecké vyjádření. Zaměříme se na ty subjekty, které jsou otevřené novým možnostem a jsou nakloněny experimentům, nebo ve svém podnikání obecně inklinují k inovacím.

60

3.5.4 Marketingové prostředky V rámci marketingových prostředků se budeme z velké míry soustředit na kvalitní internetovou prezentaci. V případě, že se potenciální zákazník bude rozhodovat pro určité studio, jsou webové stránky první, kde bude hledat dostupné informace (např. ukázky prací, reference, ceník aj.). Vizuální podoba stránek musí zapadat do celkové koncepce stylu studia. Web bude plně v režii Teri Varhol, která má bohaté zkušenosti s tvorbou internetových stránek. Momentálně jsou internetové stránky Teri Varhol v rekonstrukci a pracuje se na jejich finální podobě. Zásadní je kvalitní výběr fotografií, které budou prezentovány potenciálním klientům. Sestavení portfolia bude řazené chronologicky, aby si návštěvník mohl vytvořit představu o uměleckém vývoji autorky a rozděleny podle tématických žánrů. Abychom drželi krok se současným trendem, pro komunikaci vytvoříme profil na sociální síti Facebook. Využijeme také možnosti dalších serverů jako je např. Twitter, Myspace nebo Livejournal, který Teri Varhol používá jako občasný deník pro volnou tvorbu a nyní určitým způsobem zastupuje její oficiální webové stránky. Pro úvodní představení ateliéru využijeme možnosti tištěné inzerce. Pokusili bychom se o umístění krátké recenze nového fotoateliéru ve čtrnáctideníku Metropolis. Pokud by se nám tato varianta nepodařila, zvolíme formu klasické tištěné inzerce. Vytvoříme také propagační plakát a letáčky, které umístíme na místa výskytu cílových skupin (např. hudební kluby, kavárny). Chceme se však vyhnout masové reklamní kampani, která by byla nákladná a příliš nezapadá do budovaného image ateliéru. Letáčky a plakáty by měly obsahovat jen podstatné informace, tedy kontaktní údaje. Pro pozadí použijeme dvě nebo tři fotografie, které tak vytvoří různé varianty letáčků. Zvažujeme zhotovení reklamních pohlednic a odznáčků, které jsou v poslední době mezi mladou generací oblíbené. Potenciální klienty chceme oslovit na základě promyšleného výběru, který si sama autorka stanoví. V úvodní fázi budou osloveni krátkým e-mailem s ukázkou několika prací. V případě pozitivního ohlasu bude smluvená schůzka, kde se rozhodne o finální zakázce. Tento postup preferujeme převážně pro klienty v oblasti produktové a reklamní fotografie. V centru zájmu budou subjekty, které působí v oblasti gastronomie a průmyslu. V první fázi se budeme orientovat přímo na osoby a podniky působící v těchto oblastech. Mohou to být restaurace, bary, cukrárny, menší průmyslové továrny, řemeslníci apod. V druhém kroku se zaměříme na subjekty, které poskytují kompletní služby pro zmíněné subjekty,

61

nebo se určitým způsobem v těchto oblastech pohybují. Můžeme tedy oslovit cateringové společnosti, reklamní agentury, modelingové agentury aj.

3.5.5 Další strategie marketingu a prodeje Z výsledků SWOT analýzy vyplývá, že nevýrazná propagace patří mezi slabé stránky fotoateliéru. Masové reklamně se chce vyhnout, a proto jednou ze zvažovaných možností propagace bylo spojení závěrečné klauzurní práce Teri Varhol s určitým druhem reklamní kampaně. Bohužel tento nápad nebyl realizován. Základní myšlenka spočívala v prezentaci prací Teri Varhol na veřejně přístupném místě (ideálně náměstí Svobody v Brně), kde by vznikla instalace jejich fotografií. Prvořadým záměrem bylo splnění studijních povinností (klauzurní práce Teri Varhol) a posílení povědomí o její tvorbě. Při této příležitosti jsme plánovali provést průzkum trhu pomocí dotazníku, jehož výsledky by byly využity při targetingu nabízených služeb. Pro závěrečnou klauzurní práci si však Teri Varhol zvolila jinou variantu a zaměřila se více na svou uměleckou tvorbu. Tento drobný projekt bychom však rádi v budoucnu využili a zapojili jej do reklamní kampaně v rámci zahájení provozu studia. Realizace tohoto záměru je ovšem komplikována finanční náročností. Podle platné vyhlášky č. 22/2012, o místních poplatcích66, je stanovena sazba 100 Kč/den/m2. Další náklad je spojen s tiskem některých snímků (několik fotografií bude použito z předchozích výstav) a jejich instalací. Po provedení finanční analýzy bude více zřejmé, zda je možné tento malý projekt uskutečnit. Další variantou může být lehce guerillový projekt, jehož základ by byl v poskytnutí služeb zdarma mimo ateliér. Tato akce by mohla proběhnout v některé z brněnských kaváren, kdy by bylo možné umístit základní vybavení a nabídnout hostům vytvoření portrétu a jeho přímé vyhotovení. Inspirace této myšlenky vychází ze série fotografií Polaroid Android. Jedná se zatím o hrubý návrh a případná realizace tohoto záměru vyžaduje detailnější propracování. Z tohoto důvodu není tato položka zahrnuta v nákladech na marketing. V rámci propagace jména Teri Varhol je dobrou možností výstava její volné tvorby. V minulosti bylo realizováno několik výstav, a lze tedy využít tyto zkušenosti ke zvýšení povědomí o její činnosti. 66

STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Sazby poplatků za užívání veřejného prostranství. Vyhlášky a nařízení [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: .

62

Následující tabulka předkládá odhad nákladů spojených s marketingem. Tabulka 10 – Náklady na marketing

Druh marketingového prostředku

Počet kusů

Cena

1 2 000 50 200 100 50 1 1 6

Tištěná inzerce (modul 48 × 70 mm) Letáčky Plakáty Vizitky Pohlednice Odznaky 37 mm Vytištění portfolia – ukázky prací v pevné vazbě Veřejná prezentace na náměstí (5 dní na 10 m2) Vyhotovení fotografií pro venkovní expozici

3 600 Kč 1 750 Kč 275 Kč 315 Kč 470 Kč 750 Kč 550 Kč 5 000 Kč 8 880 Kč

Celkem

21 590 Kč

3.5.6 Prodejní tým Prodejní tým bude tvořen zejména samotnou autorkou, která bude aktivně vyhledávat vhodné subjekty, zvláště v oblasti produktové fotografie. Organizační záležitosti spojené s fungováním ostatních marketingových prostředků budou v kompetenci Lucie Horákové. Jedná se především o tisk reklamních předmětů, vedení agendy oslovených klientů a formování základního způsobu oslovování klientů prostřednictvím mailů s prezentací a ukázkou prací.

3.5.7 Sponzorství, partnerství a spolupráce Problematika sponzorů a partnerů zasahuje do oblasti marketingu a financí. Díky vhodně zvoleným obchodním subjektům je možné snížit některé náklady na provoz fotoateliéru, nebo rozšířit sortiment služeb. Na sponzorství můžeme nahlížet ze dvou úhlů. Prvním z nich je „…investování peněz nebo jiných vkladů do aktivit, jež otevírají přístup ke komerčně využitelnému potenciálu, spojenému s danou aktivitou.“67 Podle druhého se jedná o „…nástroj tématické komunikace,

kdy

sponzor

pomáhá

sponzorovanému

uskutečnit

jeho

projekt

a sponzorovaný pomáhá sponzorovi naplnit jeho komunikační cíle.“68 Sponzorství bývá

67

ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 108. ISBN 978-80-210-4292-6. 68 Tamtéž

63

někdy ztotožňováno s určitou formou reklamy. Legislativně je možnost sponzorství zakotvena v Obchodním zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb. Podobnou možnost nabízí také forma spolupráce nebo partnerství. Obsahově mohou být totožné se sponzorstvím, nebo mohou být tímto způsobem zajištěny jiné závazky. Smlouva o spolupráci se řídí podle Občanského zákoníku, konkrétně zákonem č. 40/1964 Sb. Pro fungování fotoateliéru se zdá výhodnější varianta formou spolupráce. Výhodou je možnost v rámci smluvního vztahu detailně dohodnout činnosti obou smluvních partnerů a v principu se nemusí jednat o formu klasické reklamy. Sponzoři mohou navýšit rozpočet, nebo rozšířit povědomí o studiu. V následující tabulce uvedeme zvažované oblasti sponzorů a partnerů a konkrétní možnost realizace obou zainteresovaných subjektů. Našim potenciální sponzorů a partnerům můžeme nabídnout, ve všech případech, stejnou protihodnotu. Konkrétní forma se bude odvíjet na základě vzájemných preferencí. Tabulka 11 – Možné formy sponzorství a partnerství

Oblast působení sponzora/partnera 1. Fotografické vybavení

Konkrétní forma realizace ze strany sponzora/partnera - sleva na zakoupené zboží

- umístění reklamního

- bezplatný servis techniky

banneru na našich

Konkrétní forma realizace z naší strany

internetových stránkách 2. Fotografické služby

- sleva na tisk fotografií

- umístění loga na našich reklamních materiálech

3. Dekorativní kosmetika

- sleva na produkty - vybrané produkty zdarma - sleva na služby vizážisty

- služby pro zaměstnance se slevou - dárkové poukazy pro jejich zákazníky

4. Kadeřnické služby

- sleva na kadeřnické služby

- sleva na reklamní fotografie z našeho ateliéru

64

3.6 Provoz firmy Prostory pro fungování fotoateliéru zatím nejsou přesně stanoveny. Jak jsme se již výše zmínili, zvažujeme více alternativ. Jednou z možností je provozovna na Jakubském náměstí, která by se nacházela přímo v centru města Brna. Nabízí se také přilehlé městské části, jako např. Žabovřesky. Finální výběr bude proveden na základě požadavků na velikost (rozloha by měla být minimálně 50m2) a dobrou dopravní dostupnost. Důležitou roli hrají také samotné dispozice prostor (okna a osvětlení, sociální zařízení, menší místnost s možností uskladnění dekorací a místnost pro malou kancelář) a v neposlední řadě cena pronájmu. Hlavní část prostor bude tvořena samotným ateliérem, který bude plně vybaven. Konzultace a další zákaznický servis může být poskytován přímo v prostorech ateliéru, kde si potenciální klient může vytvořit lepší představu a seznámit se s prostředím. Pro administrativní a organizační záležitosti bychom využili menšího prostoru, ze kterého vytvoříme kancelář, nebo může plnit funkci recepce. Pro ateliér jsme zvolili následující vybavení: -

osvětlení

-

softboxy

-

studiový blesk

-

několik druhů rolet pro pozadí (bílá, černá, šedá, tmavě červená)

-

fotoaparáty: Canon EOS 5D Mark II, Canon PowerShot S95

-

hardwarové vybavení: MacBook Pro 15

-

softwarové vybavení: Photoshop CS5

-

vzduchotechnika (klimatizace bez venkovní jednotky)

Většinu vybavení pro fotoateliér bude nutné zajistit. Kromě technického vybavení, bude nezbytné zakoupit nábytek a drobné kancelářské vybavení. V rámci finanční analýzy se k tomuto seznamu vrátíme a vytvoříme kalkulaci pro nákup.

65

3.7 Management Klíčovou postavou pro celý fotoateliér je sama Teri Varhol, která je jedinou majitelkou a ústředním pracovníkem. Do její kompetence spadá fungování celého studia a poskytování téměř veškerých služeb týkajících se fotografování. Od počáteční konzultace s klientem, přes fotografické práce, po závěrečné zpracování snímků. Mimo to je schopná zvládnout připravit dekorace a upravit model do požadovaného vzhledu. Pro zvýšení prestiže studia se Teri Varhol pokusí o získání členství v Asociaci fotografů nebo Svazu českých fotografů. Členství v Asociaci fotografů je podmíněno přijímacím řízením. Další možností je zapojení do Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky, které může přidat podniku na důvěryhodnosti. Oblast marketingu, financí a dalších služeb zákazníkům bude zajišťovat Lucie Horáková. Mimo organizační stránku podnikání může plnit funkci asistenta fotografky podle aktuálních potřeb (např. zajištění dekorací, oblečení a pomůcek, nebo make-up a hairstyle pro fotografování). Teri i Lucie nyní dokončují vysokoškolské studium; Teri na Fakultě výtvarných umění v Ateliéru intermédií, Lucie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, obor Management v kultuře. K pracovní spolupráci je dovedlo dlouholeté přátelství. I přesto, že ani jedna z nich nemá s podnikáním zkušenosti, mají elán, snahu připravit vše dobře a neustále rozšiřují objem svých vědomostí. Zážitky a dojmy z různých zaměstnání, které v průběhu studia získaly, ukázaly oběma, jakým činnostem by se měly vyhnout, aby eliminovaly drobné nezdary. Jako příklad můžeme uvést vhodnou komunikaci se zákazníkem, jejich dobrou informovanost, včasnost realizace zakázky apod. Teri Varhol má již za sebou několik výstav a řadu let se věnuje fotografii, ve které určitým způsobem následuje svého dědečka Jaromíra Rollera. V minulosti úspěšně realizovala několik menších zakázek, převážně pro svoje kolegy a přátele. Pro problematiku účetnictví využijeme externí odborníky, abychom se vyvarovali případných komplikací. Konkrétně pro poradenství v této oblasti se obrátíme na paní Evu Kleinovou, která má několikaleté zkušenosti s vedením účetnictví pro různé podnikatelské subjekty. Vyhotovení vybraných fotografií bude zajištěno prostřednictví společnosti Fotografiks s.r.o., která se zaměřuje na velkoformátový tisk, a jejich služby jsou ověřené. V budoucnu by bylo možné rozšířit tým. Jako praktická se nám jeví spolupráce s profesionální vizážistkou nebo stylistou. V rámci rozšiřování služeb bychom také uvítali 66

dovednosti grafika a odborníka na tvorbu webových stránek. Tyto pozice bychom však mohli obsadit nejdříve za dva roky.

3.8 Budoucí vývoj Krátkodobým cílem je úspěšné fungování studia a vybudování relativně stabilní pozice na trhu. Rádi bychom také vytvořili síť klientů pro poskytování produktové fotografie nejen v oblasti gastronomie a průmyslu. Dále bude naším cílem prohloubit služby pro hudebníky a skupiny. Našim úkolem tedy bude vytvoření marketingové strategie pro potenciální klienty a cíleně je oslovit s nabídkou a ukázkou prací. Hmatatelných výsledků chceme dosáhnout do dvou let. V horizontu tří let bychom rádi zdokonalili také nabídku tvorby videa, která bude primárně určena pro muzikanty a následně pak pro reklamní účely. Fotografické služby bychom rádi nabídli také v exteriérech. Pro tyto případy bude nutné zajistit spolehlivý automobil, který by ulehčil přepravu techniky. Pokud bychom byli více mobilní, je možné také ke klientům přímo jezdit a fotografovat je v prostředí, na které jsou zvyklí, nebo v místech, která považují, pro své fotografie, za atraktivní. Mezi dlouhodobými cíli dominuje přesun podnikání do zahraničí, zřejmě do Velké Británie, kde by bylo možné využít stávající kontakty. V rámci poskytovaných služeb se budeme snažit rozšířit tým o grafika a profesionálního vizážistu, abychom mohli poskytnout komplexnější nabídku služeb a Teri Varhol měla více prostoru pro čistě fotografickou práci. Našim úkolem bude během pěti let vytvoření plánu pro zahraniční trh, který musí zohledňovat nejen legislativní podmínky pro podnikání v rámci Evropské unie, ale také kvalitní analýzu trhu a konkurence, zvážení aktuální ekonomické situace a dosažení zisku během působení v České republice. Z rizik, která mohou ohrozit podnikání, jsou nejvýraznější rizika konkurence, trhu, ekonomická a finanční. V rámci konkurence se může objevit nový subjekt na trhu, který bude poskytovat stejné služby za nižší cenu, mít efektivnější marketingovou strategii nebo modernější vybavení. Rizika na trhu jsou spojena se změnou poptávky, nebo hospodářské situace, která dále souvisí s ekonomickými a finančními riziky. Následující tabulka shrnuje možná rizika a jejich omezení.

67

3.8.1 Možná rizika a jejich omezení Tabulka 12 – Přehled rizik

Druh rizika 1. Konkurence

Způsob jejich eliminace a zmírnění Fotoateliér Teri Varhol se odlišuje poskytovanými službami. Snažíme se odklonit od zaběhlých standardů a fotografie realizovat s větší mírou originality. Část služeb je věnována přímo hudebníkům a skupinám, což konkurence nenabízí. V rámci konkurenčního boje můžeme nabídnout speciální slevy na určité balíčky, popř. je možné prostřednictvím slevových portálů poskytnout sníženou cenu na vybrané služby.

2. Nová konkurence

Při vstupu nové konkurence bude nezbytné provést „monitoring“. Pokud se bude jednat o služby, které jsou široce poskytovány současným konkurenty, můžeme postupovat podobně jako v předchozím bodě. V případě, že by se jednalo o velmi podobnou filosofii podniku, vytvořili bychom důraznější propagaci a zvážili bychom možné rozšíření služeb.

3. Nízká poptávka

Pokud během prvních tří měsíců provozu nebudou žádné smluvené zakázky, bude nutné se zamyslet nad celou koncepcí podniku a pokusit se nalézt slabé místo. Hlavní problém by mohl být v nevhodné propagaci. Jako řešení by mohla postačit inzerce v tištěných médiích, snížení cen, nebo poskytnutí služeb zdarma, jako druh promo akce. Díky nižšímu počtu zakázek je také možné aktivně oslovit vytypované klienty a nabídnou jim svoje služby.

4. Vysoká poptávka

Při vysokém zájmu o poskytované služby může dojít k převisu poptávky nad nabídkou. Teri Varhol bude v začátcích podnikání pracovat sama a hrozí riziko, že nebude schopna vyhovět všem zákazníkům. Tato hrozba může být odstraněna přijmutím nového člena týmu na určitou dobu. Byl by zde také prostor pro lehké zvýšení cen. Otázkou však zůstává, zda i přes vysoký zájem, bude možné zaplatit další pracovní sílu.

68

5. Negativní reklama

Zdrojem negativní reklamy mohou být především zákazníci, jejichž potřebám jsme nebyli schopni plně vyhovět. Důvodů pro nespokojenost může být několik: - špatná kvalita fotografií (z hlediska formy), - vzájemné nepochopení fotografa a klienta, - pozdní vyhotovení zakázky. Pokud nastane některá z možností, bude vhodné nabídnout zákazníkovi určitou slevu (dle závažnosti nedostatku). Nekvalitnímu tisku můžeme předejít pečlivým výběrem tiskárny. Vzájemné nepochopení můžeme eliminovat konzultací se zákazníkem, při které budou probrány různé varianty provedení a představa klienta. Dodržení termínu může být ovlivněno selháním techniky, tiskárny nebo zdravotním stavem Teri Varhol. Všechny možnosti jsou uvedeny v dalších bodech. V závislosti na míře závažnosti, bude zákazníkovi poskytnuta kompenzace ve formě procentní slevy.

6. Pracovní neschopnost

Riziko nemoci nebo úrazu nesmíme podceňovat. Krátkodobá pracovní neschopnost není zcela zásadní a přislíbené zakázky je možné přesunout. Dlouhodobá neschopnost představuje větší riziko pro chod celého podniku. Nemoc nebo úraz nelze přesně předvídat. Důležitá je tedy prevence a opatrnost při náročnějších aktivitách. Práci Teri Varhol nelze přenechat jiné osobě.

7. Selhání techniky

Každý výrobek má určitou dobu životnosti, stejně tomu tak je v případě fotografického vybavení a zařízení pro ateliér. Krizovým situacím můžeme předcházet údržbou a správnou manipulací. V případě, že by došlo k nenadálému selhání techniky, bude vhodné mít zajištěný odborný servis, který by pružně reagoval.

8. Dodavatelé

V této skupině se může objevit několik rizikových faktorů: - pozdní nebo špatné vyhotovení fotografií, - pomalé vyřízení opravy vybavení, - pozdní dodání objednaných pomůcek k realizaci zakázky. Všechny situace je možné eliminovat prověřením dodavatelů před započetím spolupráce. Pokud již dojde k nějakým komplikacím, je dobré znát možnosti pro reklamaci, nebo si vyjednat nižší cenu v případě prodlení.

69

9. Ekonomická situace

Úsporná opatření vlády a celková ekonomická situace mohou významně ovlivnit fungování ateliéru. Vhodné je sledování aktuálního dění a v případě potřeby zaujmout patřičné stanovisko. Můžeme si také připravit několik variant scénářů pro různé situace, a tak být na změny připravení.

3.9 Finanční analýza Finanční analýza plní v podnikatelském plánu významnou úlohu. Jejím účelem je zjištění rentability podnikatelského záměru. V případě žádosti o kapitálové prostředky je této části věnována velká pozornost investorů, protože informuje o výnosnosti podniku. V rámci finanční analýzy se vytváří několik základních schémat, jedná se o finanční rozvahu podniku, náklady a výnosy podniku, příjmy a výdaje (cash-flow), dále může být doplněna analýza rentability (tzv. bod zvratu). Také zde mohou být formulovány různé scénáře, které mohou nastat, a na základě předběžných finančních odhadů je možné přehodnotit některé části podnikatelského plánu.

3.9.1 Finanční rozvaha69 „Rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku (aktiva) a jeho financování (pasiva).“70 Mezi aktivy i pasivy by měla platit bilanční rovnost. Majetek podniku se dále člení na dlouhodobý a oběžný. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) je určitým druhem investice. V rámci rozvahy je zohledněna jeho pořizovací cena a případná oprava v budoucnu. Může se jednat o movitý i nemovitý majetek. Do této skupiny spadá také finanční majetek, který má dobu držení více než jeden rok. Oběžný majetek existuje ve dvou formách: věcné a peněžní. Oběžná aktiva mění svoji podobu v závislosti na pracovním procesu podniku (např. z nakoupeného materiálu vznikne objednaný produkt). Do této skupiny jsou řazeny také pohledávky. Pasiva představují finanční strukturu podniku a jedná se o zdroje financování podniku. Tyto zdroje jsou členěny na vlastní a cizí, dále pak na dlouhodobé a krátkodobé.

69

Volně podle: KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Maria. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007, s. 128. ISBN 978-80-251-1605-0. 70 Tamtéž

70

V případě Fotoateliéru Teri Varhol ve finanční rozvaze figuruje pouze vlastní kapitál. Další pasiva zde zatím nejsou obsažena. Možnost cizí kapitálové účasti v počátku není zvažována. V následující tabulce uvádíme přehled aktiv a pasiv v začátku podnikání. Tabulka 13 – Finanční rozvaha

AKTIVA 1. Stálá aktiva – celkem Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 2. Oběžná aktiva – celkem Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek 3. Ostatní aktiva – celkem 4. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál – celkem PASIVA 1. Vlastní kapitál – celkem Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy tvořené ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období 2. Cizí zdroje – celkem Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci 3. Ostatní pasiva – celkem

56 300 0 56 300 0 143 700 37 200 0 0 106 500 0 0 200 000 200 000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

3.9.2 Kalkulace nákladů V současné době již Teri Varhol aktivně tvoří, pro okruh svých přátel a známých realizuje menší zakázky a disponuje kvalitním fotografickým vybavení. Ovšem zařízený fotografický ateliér dle svých požadavků nemá a bude nutné dokoupit jeho vybavení. Jednotlivé položky jsme shrnuli výše a nyní se zaměříme na jejich finanční náročnost. V tabulce uvádíme základní vybavení, které je třeba zajistit pro fungování studia a další náklady spojené se zahájením podnikání.

71

Tabulka 14 – Náklady na vybavení fotoateliéru

Vybavení, které musíme zajistit Softboxy Osvětlení (Daylight) Studiový blesk Několik druhů rolet pro pozadí (bílá, černá, šedá, tmavě červená) Klimatizace bez venkovní jednotky Nábytek (stůl, tři židle, skříňky) Drobné kancelářské vybavení Celkem

Orientační cena 3 400 Kč (1 700 Kč/ks) 3 100 Kč (1 550 Kč/ks) 7 000 Kč 2 800 Kč (700 Kč/ks) 25 000 Kč 15 000 Kč 3 000 Kč 59 300 Kč

Tabulka 15 – Náklady při zahájení podnikání

Náklady související se založením podniku

Cena

Žádost o živnostenské oprávnění Přijímací řízení do Asociace fotografů (AF) Poplatek za členství v Asociaci fotografů (ročně) Poplatek za členství ve Svazu českých fotografů (ročně) Celkem

1 000 Kč 2 000 Kč 2 000 Kč 300 Kč 5 300 Kč

Prostory pro zázemí fotoateliéru a administrativu budou zajištěny formou pronájmu. Vlastní objekt pro provozování studia by vyžadoval značně vyšší finanční kapitál, který není k dispozici. Nároky na prostory jsou následující: -

velikost minimálně 50m2,

-

vlastní sociálním zařízením,

-

možnost malého skladovacího prostoru,

-

možnost zázemí pro administrativu,

-

dobrá dopravní dostupnost (MHD, vlastní doprava) a parkování.

Při hledání vhodného objektu jsme sledovali nabídku realitních kanceláří M&M reality holding a.s.71 a Realspektrum72. Prostory, o kterých uvažujeme, poskytují k pronájmu tyto dvě společnosti. Na základě jejich cenové nabídky jsme stanovili průměrnou výši nájemného a ceny za energie. Tyto položky spadají do fixních nákladů, do kterých dále 71

M&M REALITY HOLDING. Pronájem kanceláří Brno, ulice Jakubské náměstí. Nemovitosti [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: . 72 REAL SPEKTRUM. Komerční objekty - Obchodní prostory - Brno-město. Nemovitosti. [online]. 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: .

72

začleníme platby za mobilní telefon a internet, pojištění ateliéru, zdravotní a sociální pojištění pro OSVČ73 a odměnu pro účetní. Veškeré údaje uvádíme v tabulce. Tabulka 16 – Měsíční fixní náklady

Druh fixního nákladu Nájemné prostor Náklady na energie a služby Pojištění ateliéru Mobilní telefon Internetové připojení Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Vedení účetnictví Celkem

Cena za měsíc 12 000 Kč 4 000 Kč 300 Kč 1 000 Kč 400 Kč 1 697 Kč 1 836 Kč 800 Kč 22 033 Kč

Variabilní měsíční náklady jsou spojeny s realizací konkrétních zakázek. Jedná se především o zajištění tisku vybraných snímků, doplnění dekorativní kosmetiky a dalších pomůcek pro fotografování. Variabilní náklady zohledníme v rámci odhadu tržeb a variant scénářů. V následujících dvou tabulkách budou uvedeny náklady na jeden kalendářní rok a samostatně na tři roky. V rámci měsíčních nákladů jsou započítány také průběžné náklady na doplnění reklamních materiálů (letáčky, plakáty apod.). U varianty, která je sestavena na tři roky, je zohledněno, že může dojít ke zvýšení ceny pronájmu a energií (pro orientační sumu jsme zvolili 5% zvýšení cen) v souvislosti s plánovanými úspornými opatřeními. Výše zdravotního a sociálního pojištění pro OSVČ na následující roky zatím není stanovena. Všechny plánované změny týkající se živnostníku a drobných podnikatelů v rámci tabulky nezohledňujeme. Není zde zahrnuta mzda pro Teri Varhol a další případné spolupracovníky. Finanční příjem bude zajišťovat zisk, který bude na základě dohody rozdělen a část zisků bude vložena zpět do fungování ateliéru.

73

MORÁVEK, Daniel. Zdravotní a sociální pojištění OSVČ v roce 2012. Podnikatel.cz [online]. 4. ledna 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z:

73

Tabulka 17 – Měsíční náklady pro 1. rok podnikání, ceny uvedeny v Kč 1. Fixní náklady Nájemné prostor 12 000 Náklady na energie a služby 4 000 Pojištění ateliéru 300 Mobilní telefon 1 000 Připojení k internetu 400 Zdravotní pojištění OSVČ 1 697 Sociální pojištění OSVČ 1 836 Vedení účetnictví 800 Náklady na vybavení Softboxy 3 400 Osvětlení (Daylight) 3 100 Studiový blesk 7 000 Pozadí 2 800 Klimatizace 25 000 Nábytek do ateliéru 15 000 Drobné kancelářské vybavení 3 000 Náklady související se založením podniku Žádost o živ. oprávnění 1 000 Přijímací řízení do AF 2 000 Členství v AF 2 000 Členství ve Svazu fotografů 300 Náklady na marketing Tištěná inzerce 3 600 Letáčky 1 750 Plakáty 275 Vizitky 315 Pohlednice 470 Odznaky 37 mm 750 Portfolio v pevné vazbě 550 Veřejná prezentace na náměstí 5 000 Tisk fotografií pro expozici 8 880 Celkem 108 223

2.

3.

4.

5.

Měsíce v 1. kalendářním roce 6. 7. 8.

9.

10.

11.

12.

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

12 000 4 000 300 1 000 400 1 697 1 836 800

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 0 275 0 0 0 0 0 0 22 308

0 1750 0 0 0 0 0 0 0 23 783

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 0 0 150 0 0 0 0 0 22 183

0 0 0 0 0 0 0 0 0 22 033

0 450 140 0 0 0 0 0 0 22 623

0 0 0 0 250 350 0 0 0 22 633

74

Tabulka 18 – Náklady na první tři roky, ceny uvedenyé v Kč

1. rok

2. rok

3. rok

Fixní náklady Nájemné prostor Náklady na energie a služby Pojištění ateliéru Mobilní telefon Připojení k internetu Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Vedení účetnictví

144 000 48 000 3 6000 12 000 4 800 20 364 22 032 9 600

151 200 50 400 3 600 12 000 4 800 20 364 22 032 9 600

158 760 52 920 3 600 12 000 4 800 20 364 22 032 9 600

3 400 3 100 7 000 2 800 25 000 15 000 3 000

0 0 0 0 0 0 1 500

0 0 0 0 0 0 1 500

1 000 2 000 2 000 300

0 0 2 000 300

0 0 2 000 300

3 600 3 950 690 455 720 1 100 550 5 000 8 880

3 600 4 200 750 500 790 1 300 0 0 0

3 600 4 300 790 600 850 1 500 0 0 0

353 951

288 936

299 516

Náklady na vybavení Softboxy Osvětlení (Daylight) Studiový blesk Pozadí Klimatizace Nábytek do ateliéru Drobné kancelářské vybavení Náklady související se založením podniku Žádost o živnostenské oprávnění Přijímací řízení do Asociace fotografů Členství v Asociaci fotografů Členství ve Svazu českých fotografů Náklady na marketing Tištěná inzerce Letáčky Plakáty Vizitky Pohlednice Odznaky 37 mm Portfolio v pevné vazbě Veřejná prezentace na náměstí Tisk fotografií pro expozici Celkem

75

3.9.3 Odhad tržeb Při odhadu tržeb se budeme řídit podle následujícího ceníku, který byl vytvořen s ohledem na ceny konkurence a náročnost poskytovaných služeb. Uvedené ceny nejsou fixní, mohou se měnit s ohledem na požadavky klienta a náročnost konkrétní zakázky. Pro úplnost v tabulce opět uvádíme orientační ceník. V této fázi také formulujeme základy tří variant scénářů, které mohou nastat: pesimistický, realistický, optimistický a dále je rozpracuje v rámci zisků a ztrát. Základní tři tabulky sledují počet zakázek, které jsou uvedeny průměrem. Poslední tabulka zahrnuje výhled na tři roky a zahrnuje všechny tři varianty. Tabulka 19 – Orientační ceník

Druh služby Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Produktová fotografie Glamour fotografie se stylizací Promo videoklip Produktové/reklamní video Práce mimo ateliér (příplatek)

Orientační cena 3 000 Kč 4 000 Kč 3 000 Kč 5 000 Kč 6 000 Kč 4 000 Kč 4 000 Kč 5 000 Kč 8 000 Kč 1 000 Kč

76

3.9.3.1 Pesimistická varianta Tabulka 20 – Odhad tržeb – pesimistická varianta

Druh služby Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Produktová fotografie Glamour fotografie se stylizací Promo videoklip Produktové/reklamní video Celkem

Počet realizovaných zakázek 3

Jeden měsíc

1. rok

9 000

108 000

0,3

1 334

16 000

1 0,3 0,1

3 000 1 667 600

36 000 20 000 7 200

2 0,2 0,1 0 7

8 000 800 500 0 24 901

96 000 9 600 6 000 0 298 812

Pesimistická varianta počítá v průměru se sedmi zakázkami za měsíc. Pokud zakázka bude realizována mimo ateliér, jednotková cena se zvýší o 1 000 Kč. Existuje také možnost, že během prvních několika měsíců, nebude klientela žádná. Nízký počet zakázek, však poskytuje prostor pro možnosti aktivního oslovování vybraných subjektů a situace by se tak mohla zlepšit.

77

3.9.3.2 Realistická varianta Tabulka 21 – Odhad tržeb – realistická varianta

Druh služby Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Produktová fotografie Glamour fotografie se stylizací Promo videoklip Produktové/reklamní video Celkem

Počet realizovaných zakázek 4

Jeden měsíc

1. rok

12 000

144 000

0,5

2 000

24 000

2 0,5 0,3

6 000 2 500 2 000

72 000 30 000 24 000

3 0,3 0,2 0,2 11

12 000 1 334 1 000 1 600 40 434

144 000 16 008 12 000 19 200 485 208

U realistické varianty odhadujeme průměrný počet zakázek za měsíc na jedenáct. K základní ceně může být připočítán poplatek 1 000 Kč za práci mimo ateliér. Tržby, které by při této variantě byly generovány, se v této fázi jeví jako dostačující. Vytížení Teri Varhol nebude maximální a poskytuje prostor pro další aktivity spojené s podnikáním.

78

3.9.3.3 Optimistická varianta Tabulka 22 – Odhad tržeb – optimistická varianta

Počet realizovaných zakázek 5

Druh služby Portrétní fotografie se stylizací v ateliéru pro osobní účely Portrétní fotografie v ateliéru pro oficiální účely (business portrét) Promo fotografie pro hudební nosič Promo fotografie kompletního bookletu Promo fotografie kompletního bookletu s jeho grafickým zpracováním Produktová fotografie Glamour fotografie se stylizací Promo videoklip Produktové/reklamní video Celkem

Jeden měsíc

1. rok

15 000

180 000

1

4 000

48 000

3 1 0,5

9 000 5 000 3 000

108 000 60 000 36 000

4 0,5 0,5 0,5 16

16 000 2 000 2 500 4 000 60 500

192 000 24 000 30 000 48 000 726 000

Optimistická varianta kalkuluje v průměru se šestnácti zakázkami za měsíc, jejich cena může být navýšena o částku 1 000 Kč (poplatek za práci mimo ateliér). V rámci odhadu tato možnost není započítána. Předpokládané rozvržení konkrétních služeb by mohlo být již náročnější. Při větším vytížení hrozí, že nebude uspokojena poptávka. Zde je nebezpečí obratu optimistického scénáře v pesimistický. Pokud by však nevznikly žádné komplikace při realizaci zakázek, bude to pro začínající podnik výborný start. Odhad tržeb na následující tři roky zohledňuje všechny stanovené varianty scénářů a předpokládáme 15% nárůst realizovaných zakázek v následujících letech. Výše ročních tržeb byla stanovena výpočtem průměru měsíčních tržeb a počtem zakázek. Tabulka 23 – Odhad tržeb na tři roky pro všechny varianty, cenu uvedené v Kč

VARIANTY

1. rok

Pesimistická Počet Tržba zakázek 84 298 812

Realistická Počet Tržba zakázek 485 208 132

Optimistická Počet Tržba zakázek 726 000 192

2. rok

97

345 029

152

558 752

221

835 656

3. rok

112

398 384

175

643 300

254

960 438

79

3.9.4 Výkaz zisků a ztrát (tzv. výsledovka) „Plánovaný výkaz zisků a ztrát vyčísluje výnosy, náklady a hospodářský výsledek v jednotlivých letech.“74 Na základě vytvořených odhadů tržeb formulujeme tři varanty výkazů podle jednotlivých scénářů. V tabulce uvedeme odhad pro 1. měsíc a 1. rok podnikání. Náklady na marketing nejsou započítány v každém měsíci stejně (viz Tabulka 17). Variabilní náklady odhadujeme na každý měsíc stejně v souvislosti s počtem realizovaných zakázek. 3.9.4.1 Výkaz zisků a ztrát – pesimistická varianta Tabulka 24 – Výkaz zisků a ztrát – pesimistická varianta

1. měsíc

1. rok

Výnosy Tržby

24 901

298 812

-12 000 -4 000 -300 -1 000 -400 -1697 -1836 -800

-144 000 - 48 000 - 3 600 -12 000 -4 800 -20 364 -22 032 -9 600

- 3 600 -1 750 -275 -315 -470 -750

- 3 600 -3 950 - 690 - 455 -720 -1 100

Tisk fotografií Dekorativní kosmetika Specifické dekorace

-2 000 -600 -500

-24 000 -7 200 -6 000

Celkem

-7 392

-13 299

Fixní náklady Nájemné prostor Náklady na energie a služby Pojištění ateliéru Mobilní telefon Připojení k internetu Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Vedení účetnictví Náklady na marketing Tištěná inzerce Letáčky Plakáty Vizitky Pohlednice Odznaky 37 mm Variabilní náklady

74

SRPOVÁ, Jitka, SVOBODOVÁ, Ivana, SKOPAL, Pavel a ORLÍK, Tomáš. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 30. ISBN: 978-80-247-4103-1.

80

Podle tabulky je zřejmé, že by tato varianta byla pro fotoateliér likvidační, pokud by nedošlo k nějakému obratu. Při zahájení podnikání je však třeba se připravit na menší množství zakázek. V době klidu, je možné aktivně oslovovat klienty. Pokud by byla klientela nižší než náš odhad, studio by bylo schopno fungovat maximálně jeden rok. 3.9.4.2 Výkaz zisků a ztrát – realistická varianta Tabulka 25 – Výkaz zisků a ztrát – realistická varianta

1. měsíc

1. rok

Výnosy Tržby

40 434

485 208

-12 000 -4 000 -300 -1 000 -400 -1697 -1836 -800

-144 000 - 48 000 - 3 600 -12 000 -4 800 -20 364 -22 032 -9 600

- 3 600 -1 750 -275 -315 -470 -750

- 3 600 -3 950 - 690 - 455 -720 -1 100

-3 500 -800 -1 000

-42 000 -9 600 -12 000

5 941

146 697

Fixní náklady Nájemné prostor Náklady na energie a služby Pojištění ateliéru Mobilní telefon Připojení k internetu Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Vedení účetnictví Náklady na marketing Tištěná inzerce Letáčky Plakáty Vizitky Pohlednice Odznaky 37 mm Variabilní náklady Tisk fotografií Dekorativní kosmetika Specifické dekorace Celkem

Odhad pro realistickou variantu pro ateliér nemusí být již likvidační. Vzniká zde prostor pro malou úsporu finančních prostředků, které by mohly být dále investovány.

81

Rozdíl však bude primárně sloužit jako příjem Teri Varhol, který by byl kolem 6 000 Kč. Množství zakázek je zvládnutelné a hrozba neuspokojené poptávky je minimální. 3.9.4.3 Výkaz zisků a ztrát – optimistická varianta Tabulka 26 – Výkaz zisků a ztrát – optimistická varianta

1. měsíc

1. rok

Výnosy Tržby

60 500

726 000

-12 000 -4 000 -300 -1 000 -400 -1697 -1836 -800

-144 000 - 48 000 - 3 600 -12 000 -4 800 -20 364 -22 032 -9 600

Tištěná inzerce

-3 600

-3 600

Letáčky Plakáty Vizitky Pohlednice Odznaky 37 mm

-1 750 -275 -315 -470 -750

-3 950 - 690 - 455 -720 -1 100

Tisk fotografií Dekorativní kosmetika Specifické dekorace

-5 000 -1 000 -2 000

-60 000 -12 000 -24 000

Celkem

23 307

355 089

Fixní náklady Nájemné prostor Náklady na energie a služby Pojištění ateliéru Mobilní telefon Připojení k internetu Zdravotní pojištění OSVČ Sociální pojištění OSVČ Vedení účetnictví Náklady na marketing

Variabilní náklady

Výsledky optimistické varianty ukazují na dobrou výnosnost záměru. Existuje zde však velké riziko vzniku kritické situace v podobě přetížení Teri Varhol a neschopnosti uspokojit poptávku. Na druhé straně by odhadovaný zisk mohl pokrýt náklady na pomocníka, nebo sloužit jako finanční rezerva.

82

3.9.5 Odhad finančních toků (cash-flow) Plán finančních toků představuje reálný obraz hotovosti a ukazuje, zda jsou k dispozici finanční prostředky pro uhrazení závazků. Při provozu podniku může dojít k „rozdílu mezi náklady a výdaji na jedné straně a výnosy a příjmy na straně druhé“75 Ve své přímé podobě může sloužit také pro daňovou evidenci. 3.9.5.1 Odhad finanční toků – pesimistická varianta Tabulka 27 – Odhad finančních toků – pesimistická varianta

Pokladní příjmy Příjmy z prodeje Pokladní výdaje Fixní náklady Náklady na vybavení Náklady na založení podniku Náklady na marketing Variabilní náklady Pokladna Počáteční stav podklady Pokladní příjmy Pokladní výdaje Pokladní zůstatek

1. měsíc

2. měsíc

1. rok

2. rok

3. rok

24 901

24 901

298 812

345 029

398 384

-22 033 - 59 300 -5 300 -21 500 -3 100

-22 033 0 0 0 -3 100

-264 396 -59 300 -5 300 -24 955 -37 200

-273 996 -1 500 -2 300 -11 140 -42 971

-284 076 -1 500 - 2 300 -11 640 -49 616

200 000 24 901 -107 723 117 178

117 178 24 901 -25 133 116 946

200 000 298 812 -391 151 107 661

107 661 345 029 -331 907 120 783

120 783 398 384 -349 132 170 035

Pesimistická varianta se v tomto ohledu nemusí jevit jako fatální. Odhad ukazuje, že podnik by se nemusel ocitnout v tzv. červených číslech, ovšem pokladní zůstatek je tvořen počátečním kapitálem, který nebyl zcela vyčerpán. Odhad nezohledňuje veškerá rizika, která mohou nastat. Může se jednat o nutnost opravy techniky, nebo zakoupení nové. Pokud měsíční výše tržeb klesne pod 22 000 Kč, nebudeme schopni uhradit fixní náklady. Po nákupu vybavení a zaplacení poplatků pro zahájení podnikání zůstane z počátečního kapitálu suma 135 400 Kč, ve které nejsou zahrnuty fixní náklady za první měsíc. Po odečtení těchto nákladů bude výše zůstatku 113 367 Kč. V případě naplnění nejhoršího scénáře, tedy že nebudou žádné zakázky, suma 113 667 Kč pokryje přibližně pět měsíců fungování studia.

75

SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 321. ISBN: 978-80-247-3339-5.

83

3.9.5.2 Odhad finanční toků – realistická varianta Tabulka 28 – Odhad finančních toků – realistická varianta

Pokladní příjmy Příjmy z prodeje Pokladní výdaje Fixní náklady Náklady na vybavení Náklady na založení podniku Náklady na marketing Variabilní náklady Pokladna Počáteční stav podklady Pokladní příjmy Pokladní výdaje Pokladní zůstatek

1. měsíc

2. měsíc

1. rok

2. rok

3. rok

40 434

40 434

485 208

558 752

643 300

-22 033 - 59 300 -5 300 -21 500 -5 300

-22 033 -264 396 0 -59 300 0 -5 300 0 -24 955 -5 300 -63 600

-273 996 -1 500 -2 300 -11 140 -73 236

-284 076 -1 500 - 2 300 -11 640 -84 318

200 000 40 434 -113 433 127 001

127 001 40 434 -27 333 140 102

267 657 558 752 -362 199 464 210

464 210 643 300 -383 834 723 676

200 000 485 208 -417 551 267 657

Realistická varianta představuje vyvážený střed mezi oběma scénáři. Po roce provozu je zřejmé, že fotoateliér dosahuje zisku. Tržby plně pokrývají měsíční fixní náklady a mzda pro Teri Varhol v prvním roce není příliš vysoká (cca 6 000 Kč). Při zahájení podnikání bude nutné se připravit na nižší osobní příjem. 3.9.5.3 Odhad finanční toků – optimistická varianta Tabulka 29 – Odhad finančních toků – optimistická varianta

Pokladní příjmy Příjmy z prodeje Pokladní výdaje Fixní náklady Náklady na vybavení Náklady na založení podniku Náklady na marketing Variabilní náklady Pokladna Počáteční stav podklady Pokladní příjmy Pokladní výdaje Pokladní zůstatek

1. měsíc

2. měsíc

1. rok

2. rok

3. rok

60 500

60 500

726 000

835 656

960 438

-22 033 - 59 300 -5 300 -21 500 -8 000

-22 033 0 0 0 -8 000

-264 396 -59 300 -5 300 -24 955 -96 000

-273 996 -1 500 -2 300 -11 140 -110 500

-284 076 -1 500 - 2 300 -11 640 -127 000

200 000 60 500 -116 133 144 367

144 367 60 500 -30 033 174 834

200 000 726 000 -449 951 476 049

476 049 835 656 -399 436 912 269

912 269 960 438 -426 516 1 446 191

84

Při optimistickém scénáři by fotoateliér mohl disponovat větší finanční sumou. Získané prostředky mohou být investovány do koupě automobilu. Nabytý kapitál by bylo vhodné zachovat pro plnění dlouhodobých cílů. V prvním roce by plat pro Teri Varhol mohl být vyšší, odhadem o polovinu, tedy 12 000 Kč. U všech scénářů položka „Náklady na založení podniku“ ve druhém a třetím roce představují roční poplatek za členství v Asociaci fotografů a Svazu českých fotografů. Variabilní náklady pro další roky byly vytvořeny průměrem na jednu zakázku. Pesimistická varianta pracuje s hodnotou 443 Kč/zakázka, u realistické varianty se jedná o částku 482 Kč/zakázka, pro optimistickou variantu je to suma 500 Kč/zakázka. Všechny tři varianty ukazují, že po roce provozu by Fotoateliér Teri Varhol neměl skončit ve ztrátě, ovšem pesimistická varianta není zisková. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o odhady, realita může být jiná. Rozdíly mohou být v rozložení jednotlivých zakázek. Při našich odhadech jsme se snažili pokrýt všechny oblasti poskytovaných služeb a rozvrhnou jejich možnou poptávku. Dalším důležitým aspektem těchto odhadů jsou orientační ceny prací. Jejich výše nemusí být u všech zakázek stejná a finální částka zohledňuje řadu faktorů. V tabulkách nejsou započítány osobní náklady (resp. mzda pro Teri Varhol), které mohou být proměnlivé v závislosti na realizovaných zakázkách. Pokud bychom vycházeli z realistického scénáře, v prvním roce by její osobní příjem neměl přesáhnout hranici 10 000 Kč. Podle odhadů tržeb by bylo možné mít vyšší mzdu, ovšem je třeba zohlednit možná rizika a vytvořit si finanční rezervu a dostat se na úroveň počátečního kapitálu. Vypracované druhy scénářů mají spíše obecný charakter. Bylo by dobré po zahájení provozu studia, asi po půl roce, zhodnotit aktuální finanční údaje a finanční plán se může posunout jiným směrem.

85

3.10 Shrnutí podnikatelské plánu Navržený podnikatelský plán bude možné realizovat. Pokud by nastala realistická varianta, je možné podnik úspěšně provozovat. Zisky pokryjí provoz studia a Teri Varhol bude mít zajištěný finanční příjem. Během prvního roku by bylo možné vytvořit kapitálovou rezervu. V oblasti propagace studia bude třeba navrhnout kompletní vizuální stránku fotoateliéru. V rámci tohoto plánu jsme zamýšleli představit základní koncept, ovšem vzhledem k vytíženosti Teri Varhol (závěrečné zkoušky) k tomuto nedošlo. Hlavním úkolem bude zprovoznění internetových stránek, vytvoření grafického návrhu letáčků, plakátů a odznáčků. Dalším krokem bude výběr reprezentativních snímků, ze kterých bude sestaveno portfolio pro prezentaci klientům. Můžeme také detailněji propracovat nápad zmíněného guerillového projektu. Analýzu konkurence by bylo možné provést také prakticky a to tak, že bychom si sami vyzkoušeli pozici zákazníka. Tento průzkum se však promítne do rozpočtu, a proto byla analýza provedena na základě dostupných informací. Rozšířena může být také analýza konkurence, u které jsme záměrně vynechali nabídku videa. Zaměřit bychom se mohli na subjekty, které přímo nabízejí audiovizuální služby (videostudia), reklamní a marketingové agentury, nebo umělecké agentury, které poskytují komplexní služby pro umělce. Celý koncept podnikatelského plánu by bylo možné rozšířit v rámci budoucího vývoje a pro dlouhodobé cíle vytvořit návrh strategie pro jejich dosažení. V případě přesunu podnikání do zahraničí, bude nezbytné vytvořit nový podnikatelský plán, který vyžaduje hlubší znalosti a delší dobu pro zjištění všech potřebných údajů.

86

ZÁVĚR Cílem této práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro začínající umělkyni. Na předchozích stránkách byl formulován koncept, podle kterého by se v budoucnu Teri Varhol mohla řídit. Vypracovali jsme základní analýzy, které jsou nezbytné při úvahách o podnikání. Provedli jsme průzkum trhu formou dotazníku, jehož výsledek bohužel nemá vypovídající hodnotu. Stanovili jsme cílové skupiny a definovali portfolio služeb. Zhodnotili jsme stávající i potenciální konkurenci a popsali konkurenční výhody. Dále jsme vypracovali marketingovou strategii a navrhli možné způsoby propagace. V rámci budoucího vývoje jsme se soustředili na analýzu rizik. V závěru jsme se věnovali problematice financí. Vytvořená verze však není definitivní. Byly stanoveny úkoly, které je nezbytné splnit a jednotlivé body plánu bude zřejmě nutné při realizaci přeformulovat. Jedná se např. o sídlo fotoateliéru, nebo opětovné zhodnocení finanční analýzy. Závěrečná realizace a její podoba je zcela v rukou Teri Varhol. Vypracovaný návrh poskytuje jednu z možných variant jejího dalšího uplatnění. Záměrem bylo zjistit, zda by bylo možné spojit umění, které je většinou považováno za neziskovou oblast, a podnikání, které přinese určitou formou zisku. Provedená finanční analýza ukazuje, že tato myšlenka je reálná. V souvislosti s formulovanou koncepcí se otevírají další náměty k zamyšlení a způsoby uplatnění pro začínající umělkyni. Stranou jsme ponechali problematiku současného umění obecně a umění jako obchodního artiklu. Kniha Jak prodat vycpaného žraloka za 12 miliónu dolarů nabízí zajímavý pohled do zákulisí prodejních galerií a obchodu s uměním. Vzorem pro podnikání mohou být osobnosti jako je Andy Warhol nebo Damien Hirst, kteří z umění udělali obchod. Zde by se již jednalo o zcela jinou koncepci a nabízí se zde prostor pro práci uměleckého managera. Prodej vlastní tvorby představuje samostatnou oblast a vyžaduje odlišnou strategii, kterou bychom se mohli pokusit v budoucnu navrhnout. V této souvislosti můžeme uvažovat o možnostech brandingu a vybudovat značku Teri Varhol. Tento způsob je další možnou cestou pro Teri Varhol. Úspěch je však více determinován vnějšími okolnostmi a je výsledkem tvrdé práce a velkého štěstí.

87

RESUMÉ Práce Podnikatelský plán pro začínající umělkyni se zabývá možností založení fotoateliéru. Cílem této práce bylo navrhnout možnost uplatnění pro mladého umělce po absolvování studia. V úvodu práce byla představena konkrétní umělkyně – Teri Varhol a její tvorba. Druhá část práce se zabývala teoretickým pozadím podnikatelského plánu (formální stránka) a zdůvodněním výběru podnikatelské činnosti. Hlavní část práce je tvořena samotnou koncepcí podnikatelského plánu. Zahrnuta zde byla analýza trhu a konkurence, návrh marketingové strategie a finanční analýza. Na základě vytvořené koncepce byly stanoveny další úkoly pro realizaci podnikatelského plánu v praxi.

SUMMARY This thesis “Business Plan for a New Artist” deals with the possibility of establishing a photo studio for a young artist after her graduation. The introduction presented the particular artist – Teri Varhol – and her work. The second part dealed with the formal and theoretical background of the business plan and the justification for selecting this specific business. The main part of the thesis consisted of the business plan itself, including an examination of the market and competition, the marketing strategy and financial analysis. At the end were scenarios, based on these concepts, showing implementation of the business plan in practice.

RESUMÉ La thèse Le Plan d'affaires pour une début artiste s´occupe de la possibilité de la création un studio photo. Le but de cette thèse a été de suggérer la possibilité d'appliquer pour un jeune artiste, après l'obtention du diplôme. Une artiste particulier – Teri Varhol et son travail ont été introduits au début. La deuxième partie a traité du théorique context (le formel site) du plan d'affaires et la justification pour la sélection des affaires. La partie principale s'est composée de la conception d'un plan d'affaires. Inclus ici, l'analyse du marché et de la concurrence, la conception de la stratégie marketing et l'analyse financière. A la fin ont formé d'autres tâches, basées sur le concept créé, afin de mettre en œuvre un plan d'affaires dans la pratique.

88

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE, ČASOPISY • ABRAMS, Rhonda. Obchodní plán: Vytvořte ho správně a rychle. 1. vyd. Praha: Pragma, 2005. 189 s. ISBN 80-7349-052-8. • BARROW, Colin. Základy drobného podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1992. 200 s. ISBN: 80-7169-232-8. • BÁRTL, Lukáš. Zóny fotografky Teri Varhol. Host. 1. vyd. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host & Host – vydavatelství, 15. 10. 2010, č. 8, s. 54–60. • BLACKWELL, Edward. Podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Readers International Pratur: 1993. 134 s. ISBN: 80-901454-1-8. • FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 2. dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 220 s. ISBN: 80-7169-812-1. • GREGOROVÁ, Anna. Fotografická tvorba: Náčrt estetiky a teórie umeleckej fotografie. 2. dopl. vyd. Martin : Osveta, 1977. 348 s. • HAVLÍČEK, Karel, KAŠÍK, Milan. Marketingové řízení malých a středních podniků. 1. vyd. Praha: Management Press, 2055. 171 s. ISBN: 80-7261-120-8. • HENCKMANN, Wolfhart. Estetický slovník. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1995. 229 s. ISBN 80-205-0478-8. • JANEČKOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 179 s. ISBN 80-7196-995-0. • JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. 1. vyd Praha : Grada Publishing, 2008. 279 s. ISBN 978-80-247-2724-0. • JONES, Gary. Začínáme podnikat. 1. vyd. Plzeň: IDEA, 1992. 281 s. ISBN: 80-9013030-5. • KORÁB, Vojtěch, PETERKA, Jiří a REŽŇÁKOVÁ, Maria. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007, 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. • PELSMACKER, Patrick De; GEUNES, Maggie; BERGH, Joeri Van den. Marketingová komunikace. Praha : Grada, 2003. 581 s. ISBN 80-247-0254-1. • PTÁČEK, Jiří, HOUSER, Milan. Diplomanti FaVU 2011: Katalog absolventů Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Brno: FaVU v Brně, 2011. 91 s. ISBN: 978-80-2144298-6. • SRPOVÁ, Jitka, ŘEHOŘ, Václav a kol. Základy podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 432 s. ISBN: 978-80-247-3339-5.

89

• SRPOVÁ, Jitka, SVOBODOVÁ, Ivana, SKOPAL, Pavel a ORLÍK, Tomáš. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN: 978-80-247-4103-1. • STRUCK, Uwe. Přesvědčivý podnikatelský plán. 1. vyd. Praha: Management Press. 1992, 136 s. ISBN 80-85603-12-8. • ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 214 s. ISBN 978-80-210-4292-6. • ŠMÍDA, Filip. Strategie v podnikatelské praxi. 1. vyd. Praha: Kamil Minařík – Professional Publishing, 2003. 217 s. ISBN: 80-86419-41-X. • VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN: 80-247-1069-2. • VOJÍK, Vladimír. Podnikání v kultuře a umění. 1. vyd. Praha: Aspi, 2008. 184 s. ISBN 978-80-7357-356-0. • WUPPERFELD, Udo. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN: 80-7261-075-9. • Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. • Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) • Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. • Zákon č. 513/1911 Sb., Obchodní zákoník. ELEKTRONICKÉ ZDROJE • Asociace profesionálních fotografů České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • ATELIÉR INTERMÉDIÍ. Fakulta výtvarných umění VUT v Brně [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: . • BARTOŠ, Michal. Michal Bartoš: Fotograf věcí veškerých [online]. 2011 [cit. 2012-0315]. Dostupné z: . • BARVÍNKOVÁ, Marie. Teri Varhol: Posedlost tělem. Fresh Flesh [online]. 14. 10. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: . • ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Jihomoravský kraj [online]. Praha: Odbor statistiky obyvatelstva, únor 2012 [cit. 201204-10]. Dostupné z: .

90

• DOSTÁLOVÁ, Petra. Ateliér Petra Dostálová. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • FACEBOOK, Facebook [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Profily jednotlivých konkurentů dostupné z: . • FAKULTA MULTIMEDIÁLNÍCH KOMUNIKACÍ UTB. Ústav reklamní fotografie a grafiky. Organizační členění [online]. 2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: . • FOTOŠKOLA BRNO. Fotškola Brno: Škola s individuálním přístupem [online]. 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: . • GRMOLENSKÁ, Marina. Martina Grmolenská Photography [online]. 2012 [cit. 201204-11]. Dostupné z: . • IDF. IDIF: Vaše škola fotografie [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . • IPHOTO.CZ. iPhoto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . • INSTITUT TVŮRČÍ FOTOGRAFIE. O škole. Institut tvůrčí fotografie [online]. 2010 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . • JELÍNEK, Pavel. Pavel Jelinek Photography [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • KOVALČÍK, Vít. Vít Kovalčík photography [online]. 2012. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • LIVEJOURNAL. Non linear hyper diary of Teri Varhol [online]. 23. dubna 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • M&M REALITY HOLDING. Pronájem kanceláří Brno, ulice Jakubské náměstí. Nemovitosti [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: . • MARKOVÁ, Veronika a POLÁKOVÁ, Michaela. Bez názvu. In: Ekonomika ČT24. [TV], ČT 24, 11. dubna 2012, 21:10. Dostupné z: . • MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Program podpory START. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 22. dubna 2010 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: . • MORÁVEK, Daniel. Zdravotní a sociální pojištění OSVČ v roce 2012. Podnikatel.cz [online]. 4. ledna 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: .

91

• PHOTO-GENIA. Photo-Genia [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . • PODOLNÍK, Břetislav. Břetislav Podolník fotograf [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • PODOLNÍKOVÁ, Alena. Alena Podolníková [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: . • PODPORA ROZVOJE PODNIKÁNÍ. Soutěž. Vodafone Nápad roku 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • PRAHA 48HFP [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • PROCHÁZKOVÁ, Gabriela. Fotografie Gabriely Procházkové [online]. 2012. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • REAL SPEKTRUM. Komerční objekty - Obchodní prostory - Brno-město. Nemovitosti [online]. 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: . • SALIBA, Kamil. Kamil Saliba Photography [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky [online]. 19. března 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: < http://www.spzcr.cz/>. • SHIBARI.CZ. Shibari Dojo Brno [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ. Informace k přijímacímu řízení 2012/2013. Přehledové informace o přijímacím řízení [online]. 11. listopadu 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: . • Soukromá korespondence • STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Sazby poplatků za užívání veřejného prostranství. Vyhlášky a nařízení [online]. 2011 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: . • SVAZ ČESKÝ FOTOGRAFŮ. Webové stránky Svazu českých fotografů [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: . • Šárka Kastnerová [online]. 2008 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: .

92

• ŠPUNDA, Alexandr. Alexandr Špunda [online]. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • ŠUHAJ, Radek. radeksuhaj.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . • TICHÁ, Anna. Anna tichá fotografické služby [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: .

93

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 – Teri Varhol, ze série Paradeisos (2010)……………………….………….11 Obrázek č. 2 – Teri Varhol, Jonathan Barnbrook (2010)……………………………….…11 Obrázek č. 3 – Teri Varhol, Polaroid Android 05_11_2009………………………….…..12 Obrázek č. 4 – Teri Varhol, ze série Zóna (2011)………………………………………....13 Obrázek č. 5 – Teri Varhol, ze série Motelrooms (2005)………………………………….14 Obrázek č. 6 – Teri Varhol, ze série Nasycené tuky (2007)………………………….……15 Obrázek č. 7 – Teri Varhol pro Fiordmoss, album Ink Bitten (2012)……………………..52 Obrázek č. 8 – Teri Varhol, Tmář (2011)…………………………………………...……..53 Obrázek č. 9 – Teri Varhol, ze série Očistec (2008)………………………………...…….53 Obrázek č. 10 – Teri Varhol, ze série Paradeisos (2010)…………………………..……..54

94

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Výhody a nevýhody živnostenského podnikání ................................................ 26 Tabulka 2 – Orientační ceník služeb ................................................................................... 30 Tabulka 3 – Základní údaje o obyvatelstvu města Brna...................................................... 38 Tabulka 4 – Segmentační matice ......................................................................................... 39 Tabulka 5 – Sledované faktory uměleckých fotografů......................................................... 46 Tabulka 6 – Sledované faktory konkrétních ateliérů ........................................................... 50 Tabulka 7 – Pořadí konkurentů podle počtu fanoušků na Facebooku ................................ 51 Tabulka 8 – Položky SWOT analýzy.................................................................................... 57 Tabulka 9 – "Plus minus matice SWOT analýzy"................................................................ 58 Tabulka 10 – Náklady na marketing ................................................................................... 63 Tabulka 11 – Možné formy sponzorství a partnerství ......................................................... 64 Tabulka 12 – Přehled rizik .................................................................................................. 68 Tabulka 13 – Finanční rozvaha........................................................................................... 71 Tabulka 14 – Náklady na vybavení fotoateliéru................................................................. 72 Tabulka 15 – Náklady při zahájení podnikání .................................................................... 72 Tabulka 16 – Měsíční fixní náklady..................................................................................... 73 Tabulka 17 – Měsíční náklady pro 1. rok podnikání, ceny uvedeny v Kč ........................... 74 Tabulka 18 – Náklady na první tři roky, ceny uvedenyé v Kč ............................................. 75 Tabulka 19 – Orientační ceník ............................................................................................ 76 Tabulka 20 – Odhad tržeb – pesimistická varianta............................................................. 77 Tabulka 21 – Odhad tržeb – realistická varianta................................................................ 78 Tabulka 22 – Odhad tržeb – optimistická varianta ............................................................. 79 Tabulka 23 – Odhad tržeb na tři roky pro všechny varianty, cenu uvedené v Kč............... 79 Tabulka 24 – Výkaz zisků a ztrát – pesimistická varianta................................................... 80 Tabulka 25 – Výkaz zisků a ztrát – realistická varianta...................................................... 81 Tabulka 26 – Výkaz zisků a ztrát – optimistická varianta ................................................... 82 Tabulka 27 – Odhad finančních toků – pesimistická varianta ............................................ 83 Tabulka 28 – Odhad finančních toků – realistická varianta ............................................... 84 Tabulka 29 – Odhad finančních toků – optimistická varianta ............................................ 84

95

SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH Příloha č. 1: Teri Varhol, Paradeisos, 2010 ........................................................................ 97 Příloha č. 2: Teri Varhol, vybrané snímky ze série Zóna, 2008 – 2011 .............................. 99 Příloha č. 3: Teri Varhol, Nasycené tuky (Saturated fats), 2007 ....................................... 101 Příloha č. 4: Teri Varhol, Ježíš a Jidáš, 2007.................................................................... 107 Příloha č. 5: Teri Varhol, Inferno XXI., 2006 .................................................................... 108 Příloha č. 6: Teri Varhol, Očistec (Purgatory), 2008......................................................... 114 Příloha č. 8: Teri Varhol, fotografie k filmu Tmář (Obscurantist), 2011 .......................... 121 Příloha č. 9: Teri Varhol, Horrorskop, 2010 ..................................................................... 122 Příloha č. 10: Teri Varhol, ukázky manipulovaných fotografií, 2010............................... 123 Příloha č. 11: Teri Varhol, ukázky portrétních fotografií, 2008 – 2011............................ 125 Příloha č. 12: Teri Varhol, ukázky dokumentárních prací, 2009 – 2012 .......................... 128

96

Příloha č. 1: Teri Varhol, Paradeisos, 2010

Jan Švankmajer jako Vergil

97

Lucy jako Beatrice

98

Příloha č. 2: Teri Varhol, vybrané snímky ze série Zóna, 2008 – 2011

99

100

Příloha č. 3: Teri Varhol, Nasycené tuky (Saturated fats), 2007

101

102

103

104

105

106

Příloha č. 4: Teri Varhol, Ježíš a Jidáš, 2007

Text k obrazu, zachována stejná forma zápisu vesmír byl nezodpovědná improvizace potom co to Ježíš řekl, odešel. byl mezi nimi jako malé dítě. Zrada nebyla náhodný skutek,

jistota degradace

Jidáš: A co teda budou ty generace dělat? Jidáš je v nějakém smyslu Ježíšův odraz.

Jeho hrozný účel.

z nesmrtelné říše Barbelo. Sám mezi apoštoly,

z věčnosti do historie

Mistr omylu: Proč se nám smějete? Upadnout do protimluvy;

méně hrdinsky, zřekni se potěšení

Obecný argument není úplný,

Mohl být Alexandrem

… dokonalý člověk a stůj před mou tváří. Byl Jidášem.

Složitosti utrpení a zla.

Nebyl to tak temný hřích Řekli a ztichli, protože byli nesví.

Jidáš: … a mé oči nedokázaly pojmout jeho velikost. Zemřel 1. března na výduť aorty.

107

Příloha č. 5: Teri Varhol, Inferno XXI., 2006

108

109

110

111

112

113

Příloha č. 6: Teri Varhol, Očistec (Purgatory), 2008

114

115

116

117

118

119

Příloha č. 7: Teri Varhol, Oni (Them) 2008, část k sérii Očistec

120

Příloha č. 8: Teri Varhol, fotografie k filmu Tmář (Obscurantist), 2011

121

Příloha č. 9: Teri Varhol, Horrorskop, 2010 obrázek – kombinovaná technika, ukázka básní

18 A VÝŠ NEJÍME UŽ LASKONKY NETRHÁME PIVOŇKY SMRDÍME SE SPREJEM ONA?! KOZY, ŽE PREJ MÁ? NECHODÍME NA DISKO NENÍ ČAS NA PSISKO ŠOUSTÁME A MRDÁME NIC Z TOHO FURT NEMÁME CESTUJEME PO ZÁPADĚ PAK BYDLÍME V ŇÁKÝM HRADĚ V ZIMĚ MÁME SOLÁRKO POJĎ MEZI NÁS, KLÁRKO NEČEKÁME POD HODINAMI POHRDÁME HOLINAMA HOLÍME SI PIPINY KUPUJEME BIKINY JSME VÝŠ, JAK VÍŠ

122

Příloha č. 10: Teri Varhol, ukázky manipulovaných fotografií, 2010

Steiner contra Crowley

123

Turba Philosophorum

124

Příloha č. 11: Teri Varhol, ukázky portrétních fotografií, 2008 – 2011

125

126

127

Příloha č. 12: Teri Varhol, ukázky dokumentárních prací, 2009 – 2012

Empty banana, 2011

Hope, 2011 128

Still Ill, 2010

Bez názvu, 2012

129

Every day exactly same, 2010

Every day exactly same, 2010

130

Which way to turn, 2011

Bez názvu, 2011

131

TEXTOVÁ PŘÍLOHA 1. Profesní Curriculum Vitae JMÉNO A PŘÍJMENÍ: Teri Varhol DATUM NAROZENÍ: 29. 5. 1986 E-MAIL: [email protected] VZDĚLÁNÍ: 2006 - nyní Fakulta výtvarných umění VUT v Brně Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno Ateliér intermédia Vedoucí ateliéru: doc. Václav Stratil, Prom. Ped. 2006 – 2005 Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě Bezručovo nám. 13, 746 01 Opava 1997 – 2005 Biskupské gymnázium Barvičova 85, 602 00 Brno JAZYKY: angličtina ZNALOST PC: Adobe Photoshop, Adobe Premiere (základy), HTML, CSS

132

2. Seznam výstav Sólové výstavy 2010 – Poslední výstava, GALERIESBOHEM, Brno 2009 – Parabola, Galerie Kina Art, Brno 2009 – Zajíček a morčátko aneb Co je to zóna?, Mezzanine Caffee, Brno 2009 – Inside Outside Darkside, Galerie Závodník, Ostrava 2007 – Regenerace generace (Jaromír Roller a Teri Varhol), Galerie Tunklův dvorec, Zábřeh 2006 – Teri Varhol, County Hall Gallery, Londýn, UK Skupinové výstavy 2012 – Umělec je vyvolený, Galerie TIC, Brno 2011 – Co jsi dělal/a o prázdninách?, Galerie Ars, Brno 2011 – Pokorné rouhání (s Marií Hájkovou), Galerie Umakrat, Brno 2011 – Performance Lab: Sonda do současné české performance, DOX Centrum současného umění, Praha 2011 – Projektor # 2 (s Petrou Hermanovou), Galerie K4, Praha 2010 – Concepto Grosso, Barcsay-terem Gallery, Budapešť, HU 2010 – New Site Out Site 3, Dům Pánů z Kunštátu, Brno 2010 – Re-Romantic 2, Galerie Šternberk, Šternberk 2009 – Re-Romantic, Galerie mladých, Brno 2009 – Vlk a beránek 2, Galerie Konzum, Brandýs nad Orlicí 2009 – Vlk a beránek aneb Co je to intermedialita?, Galerie Kritiků, Praha 2008 – Cena NG 333 Finalisté, Cena Národní galerie v Praze a skupiny ČEZ pro mladé umělce, Národní galerie, Praha 2008 – Self-ignition (Výstava ateliéru intermédia), Galerie AVU, Praha (katalog) 2008 – Vše dovoleno, vše zakázáno… (Výstava ateliéru intermédia), Galerie Sýpka, Valašské Meziříčí 2008 – There is Only One Heaven (Výstava ateliéru intermédia), Vlastivědné muzeum a galerie, Česká Lípa 2008 – Default (s V. Vaňkem, V. Donátem, atd.), Městské muzeum a galerie Hlinsko, Hlinsko

133

2007 – Ordinary Icons of Today, Trafo Gallery, Praha 2007 – Tělo jako nástroj k vyjádření, Galerie Kritiků, Praha 2007 – Sweet Delusions (Václav Stratil and his students), Galerie Jána Šmoka, Jihlava

134