MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství
Vojtěch Hruška MÝTNÉ A ČASOVÝ POPLATEK V TRANZITNÍ DOPRAVĚ (ČR, Polsko, Slovensko)
Bakalářská práce
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Libor Kyncl,Ph.D.
Akademický rok: 2014/2015
ABSTRAKT (CZ) Tato práce se zabývá systémem zpoplatnění komunikací na území České republiky, Slovenska a Polska. Cílem je analyzovat způsoby těchto zpoplatnění v jednotlivých státech, srovnat je a vyhodnotit jejich funkčnost. Data jsou analyzována ze zákonných pramenům jednotlivých států, oficiálních webových stránek, související literatury a osobních zkušeností. Pro objektivitu vyhodnocení, práce porovnává zpoplatnění komunikací v těchto zemích vždy stejným způsobem. Výsledky umožňují zhodnotit efektivitu jednotlivých systémů.
ABSTRACT (EN) This thesis deals with charging of public roads using in The Czech Republic, Slovakia and Poland. The main goal is to analyze and evaluate road charging in mentioned countries. Data is analyzed by using legal sources, official web pages, appropriate literature and personal experiences. To ensure the proper comparison the thesis measures road charging always by the same method. Outcome of this thesis enables the evaluation of the efficiency of the toll systems.
Klíčová slova (CZ) daň, poplatek, mýto, časový poplatek, palubní jednotka, zákon
Key words (EN) tax, fee, toll, time fee, on board unit, law
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mýtné a časový poplatek v tranzitní dopravě (ČR, SR, PL) zpracoval sám pod vedením JUDr. Ing. Libora Kyncla, PhD. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně dne:
______________________________ 1
ÚVOD ............................................................................................................................... 3 1
LEGISLATIVNÍ RÁMEC ................................................................................................. 4 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
DAŇ ............................................................................................................................... 4 POPLATEK........................................................................................................................ 8 ROZDÍL MEZI DANÍ A POPLATKEM.......................................................................................... 9 ZÁKLADNÍ SROVNÁNÍ MÝTA, ČASOVÉHO POPLATKU A SILNIČNÍ DANĚ .......................................... 10 ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ VE SPOJITOSTI S EU .................................................................... 10
2 ROZBOR SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ MÝTEM V ČESKÉ REPUBLICE, NA SLOVENSKU A V POLSKU ................................................................................................. 12 2.1 2.2 2.3 2.4
MÝTNÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE .................................................................................... 13 MÝTNÝ SYSTÉM NA SLOVENSKU ......................................................................................... 18 MÝTNÝ SYSTÉM V POLSKU ................................................................................................ 23 VYHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ MÝTNÝCH SYSTÉMŮ V ČESKÉ REPUBLICE, SLOVENSKU A POLSKU ....... 26
3 ROZBOR SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ ČASOVÝM POPLATKEM V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU .......................................................................................... 28 3.1 ČASOVÉ POPLATKY V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................................ 28 3.2 ČASOVÉ POPLATKY NA SLOVENSKU ..................................................................................... 30 3.3 VYHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ ČASOVÝM POPLATKEM V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU .............................................................................................................................. 31 4
CESTA TŘÍ VOZIDEL Z ČR NA HRANICI S UKRAJINOU .................................................. 32 4.1 4.2 4.3
CESTA POUZE PŘES ČESKOU REPUBLIKU A SLOVENSKO ............................................................ 32 CESTA POUZE PŘES ČESKOU REPUBLIKU A POLSKO ................................................................. 34 POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ OBOU MOŽNÝCH CEST PRO DANÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY................ 36
ZÁVĚR............................................................................................................................. 37 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................................ 38 SEZNAM ZKRATEK A JEDNOTEK ....................................................................................... 41 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 42
2
Úvod Bakalářská práce na téma Mýtné a časový poplatek v tranzitní dopravě (ČR, Polsko, Slovensko) se zabývá zmapováním právních režimů zpoplatnění užívání dálnic, rychlostních a dalších vybraných silnic. Pro porovnání jsou vybrány právě státy ČR, Polsko a Slovensko protože každý z těchto států má rozdílně koncipovanou legislativní úpravu tohoto odvětví. Cílem je porovnání rozdílů v užívání zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací, za užití teoretických poznatků z dosavadního studia (opřených o adekvátní zdroje) a platných legislativních předpisů evropského společenství a jednotlivých států. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola, obecná část bakalářské práce, definuje klíčové pojmy daně, poplatku a rozdílu mezi nimi. V kapitolách 2 a 3, jsou uvedeny jednotlivé typy zpoplatnění komunikací. Jsou v nich popsány podmínky kdo, za co a kolik platí v jednotlivých státech za používání zpoplatněných komunikací. Součástí je i porovnání ceny za jejich využívání, kvalitu dálnic a vliv těchto tarifů na vývoj mezinárodního obchodu. Z těchto vstupů je dále provedena analýza výhod a nevýhod jednotlivých systémů. Ve čtvrté kapitole je popsána případová studie vlivu poplatků na přepravní náklady. Jsou v ní porovnána tři reálná vozidla: kamion s nákladem, autobus s cestujícími a osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími. Tato vozidla podniknou modelovou cestu z brněnského letiště v Tuřanech na nejbližší hranici s Ukrajinou a to nejprve za použití výhradně zpoplatněných komunikací českých a polských, následně výhradně zpoplatněných komunikací českých a slovenských. Následuje shrnutí zjištěných výsledků a závěr práce.
3
1 Legislativní rámec Tato práce ve své praktické části analyzuje zpoplatnění komunikací v České republice, Slovensku a Polsku. Aby bylo možné analýzu provézt, je třeba nejprve patřičně vysvětlit pojmy, které jsou pro tuto práci stěžejní. Těmito pojmy jsou daň a poplatek.
1.1
Daň Daň1, tak jak ji definuje brněnská škola, je z moci zákona povinná platba do rozpočtu
nařizující autority, většinou státu, která je oprávněna ji stanovit, vynutit a hospodařit s ní. Odčerpává se část nominálního důchodu daňového subjektu. Z logiky věci se jedná především o fiskální nástroj, díky kterému stát získává prostředky do státního rozpočtu. Většinou bývá daň vypočítávána jako procentuální poměr k určitě hodnotě (základu daně) a nesplnění daňové povinnosti je sankcionováno podle platných předpisů navýšením (pokuta), případně podle trestního zákoníku jako přečin, nebo zločin s adekvátním trestem. Právní úpravu daní můžeme charakterizovat tak, že se nejedná o jeden konkrétní zákon, který by popisoval a odlišoval jednotlivé druhy daní, ale o více zákonů, které dohromady tvoří soustavu právní úpravy daní. Mezi tyto zákony řadíme například Zákon o daních z příjmů2, ve znění pozdějších předpisů, který se zabývá zdaněním příjmu fyzických a právnických osob, a dále s ním související Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon udává „způsob tvorby a výši rezerv, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů“3. Další daňové zákony je možné rozdělit například podle objektu na daně z nemovitých věcí 4a jejich nabytí5, Zákon o dani z přidané hodnoty6, nebo Zákon o spotřebních daních7. Z daňových zákonů je pro tuto práci nejdůležitější Zákon o dani silniční8.
1
RADVAN, Michal. Daně a správa daní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 130 s. Učebnice č.503. ISBN 978-80-210-6702-8. s. 8-10 2 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 3 §1 zákona ČNR č. 593/1992 Sb., O rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 4 Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o daní z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 5 Zákonné opatřené Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015]
4
Podobně jako u trestního práva je i v daňovém sektoru patrné možné rozdělení na procesní právo, reprezentovaného daňovým řádem9, a hmotné právo, kterým jsou v principu všechny ostatní zákony z předešlého výčtu. Po uvedení nejdůležitějších zákonů je možné dále vysvětlit, jaké jsou základní charakteristiky daní obecně. Daně mají několik svých charakteristických znaků. První znak daně je, že její povinnost je nařízena zákonem. Dále není možné požadovat zpět již zaplacenou daň. Neexistuje možnost alternativního daňového plnění. Plátce není schopen ovlivnit nakládání správce s vybranou částkou. Daně můžou být buďto opakované (daň z příjmu FO/PO), nebo jednorázové (DPH). Daň je tedy nedobrovolná, nenávratná, neekvivalentní, neúčelová platba do veřejných rozpočtů. Pro jednoznačnou klasifikaci daní je potřeba definovat dva základní pojmy:
Plátce (správce daně) – osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést
Poplatník – osoba nesoucí daňové břemeno (z jeho zdrojů bude daň placena)
Základní rozdělení daní je na přímé a nepřímé. Přímé daně mají jednu osobu plátce a poplatníka, zatímco za nepřímé se daně považují, mají-li právě tyto osoby rozdílné. Dalším identifikačním znakem je fakt, že u nepřímých daní je samotná daň již zahrnuta v pořizovací ceně zboží nebo služeb. Nepřímé daně je dále možno rozdělit na selektivní, které zahrnují jen vybrané druhy zboží (např. spotřební daň na pohonné hmoty), a univerzální, týkající se veškerého zboží (např. DPH). Rozdíly mezi daněmi přímými a nepřímými je možné ilustrovat následujícím přirovnáním: Daň z příjmu právnických osob, která je realizována formou daňového přiznání a později zaplacena adekvátní částkou. Jedná se o samostatnou částku neobsaženou v žádné další ceně. Právnická osoba si její výši sama vypočítá z dosaženého hospodářského výsledku a následně jí zaplatí příslušnému orgánu veřejné správy. Právnická osoba v tomto případě
6
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 7 Zákon č. 535/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 8 Zákon ČNR Č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 9 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015]
5
vystupuje jako plátce i poplatník. Je tedy jasné, že daň z příjmu právnických osob je daní přímou. Na druhou stranu v případu spotřební daně se jedná o částku, která je již zahrnuta v pořizovací ceně komodity. Pokud si tedy FO, nebo PO zakoupí u čerpací stanice např. litr nafty, je v ceně onoho litru krom jeho samotné ceny obsažena i spotřební daň. Daňový poplatník výši nijak neovlivňuje ani nevypočítává. Je tedy možné soudit, že se z důvodu odděleno postavení plátce a poplatníka a obsažení daně v pořizovací ceně jedná o daň nepřímou. V české republice upravuje způsoby platby daní Daňový řád10, který je svým způsobem podobný například řádu trestnímu. Jedná se o procesní „vysvětlení“ postupu při uplatňování hmotných právních předpisů, kterými jsou v tomto případě předpisy daňové (popsané v kapitole 1.1.). „§ 163, odst. 1+2 daňového řádu: Daně se platí příslušnému správci daně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.“ Dále § 163, odst. 3 lze dle tohoto zákona platit daň dvěma způsoby: bezhotovostně a hotovostně Existuje několik funkcí daní, které můžeme například dělit na fiskální, které jsou nezbytné pro fungování státu, a regulační (popř. stimulační), které ovlivňují sociální a ekonomickou úroveň celého státu atd. Základní, fiskální funkce11 je patrna v nutnosti financování sektoru veřejné správy, protože jakkoli jsou tyto instituce pro chod státu důležité, nejsou podnikatelskými subjekty a nevydělávají si peníze svojí činností. Je tedy nutné tyto orgány a hlavně jejich zaměstnance financovat jinak. Právě v tomto je možno spatřit první způsob využití daní – financování zákonodárných a řídících orgánů na všech úrovních od řadových pracovníků obecních úřadů až po poslance, ministry vlády a další nejvyšší představitele výkonné moci státu. Je třeba zdůraznit, že stejně jako někdo musí pravidla vytvořit, tak někdo musí zařídit jejich dodržování a případně potrestat jejich nedodržování. O vynucování dodržování všech legislativou závazných pravidel se stará především policie, soudy, vězeňské služby a obrana proti vnějšímu napadení (armáda). Tyto orgány veřejné správy jsou taktéž placeny ze státního rozpočtu, tedy z velké části z daňového výtěžku. 10 11
Zákon č. 280/2009 Sb. RADVAN, Michal. 2014, op. cit, s. 11,12
6
Regulační a stimulační účel využívání daní je spojen s vedlejší funkcí státu, tedy s přímým ovlivňováním jeho sociální a ekonomické úrovně. Uvalení daně, nebo zvýšením daňové sazby na určité chování, které má stát za cíl omezit, je běžným regulačním opatřením. Týká se například pití alkoholu, kouření a dalších druhů chování, které zákonodárci považují za škodlivé. Naopak stimulační funkce má za cíl pozitivně ovlivnit výkonnost ekonomických subjektů a zrychlit tempo jejich rozvoje. Toto je realizováno formou různé daňové zátěže různým kategoriím ekonomických subjektů, které takto zákonodárci buďto motivují, nebo tlumí. Ze základního – fiskálního účelu daně je patrno, že se stát snaží vybrat co nejvíce peněz pro svůj chod. S touto funkcí souvisí efektivita daně znázorněna tzv. Lafferovou křivkou, která znázorňuje celkový příjem státu z vybraných daní v závislosti na míře zdanění.
Graf 1 – Lafferova křivka Zdroj: RADVAN, Michal. Daně a správa daní. s.11
Vysvětlení této souvislosti vychází z toho, že čím větší je míra zdanění, tím menší je motivace daňových subjektů vytvářet zisk. V případě vysokých daňových zátěží také roste tendence vyhýbat se odvádění daní. Pro míru zdanění v obou extrémech, 0% a 100%, je výnos z vybraných daní nula. Mezi těmito extrémy se na funkci nachází ideální míra zdanění (Lafferův bod), generující maximální fiskální příjem. Není však nikde přesně stanoveno, kde tento bod přesně leží, proto při určování daňových sazeb záleží pouze na zkušenostech zákonodárců, aby se určováním daňových sazeb přiblížili k Lafferovu bodu co možná nejvíce. Aby daň splňovala všechny potřebné formální náležitosti, musí být složena z osmi konstrukčních prvků společných pro daně a poplatky, na jejichž základě se následně tyto odvody budují. 7
Podle Radvana12 jsou konstrukčními prvky daně:
Subjekt daně, kterým je daňový poplatník a plátce daně.
Objekt daně hmotněprávní skutečnost svázaná zákonem s daňovou povinností. Jinými slovy se jedná o předmět zdanění.
Základ daně stanovuje počet daňového objektu. Konkretizuje objekt, ze kterého je daň vyměřována.
Sazba daně je pevné, nebo procentuální vyjádření daně vzhledem k daňovému základu.
Korekční prvky jsou prvky ovlivňující výši vyměření daně prostřednictvím osvobození od daně, slev, daňových úlev, ale i zvýšení daně.
Rozpočtové určení je určení veřejných fondů, do kterých plynou výnosy z konkrétní daně.
Správce daně je zákonem určený státní, nebo správní orgán, kterému je svěřena povinnost zabezpečovat zjištění a stanovení daní a jejich úhrady.
„Podmínky placení vymezují termíny placení daní a zásady placení. Stanovují též technické podmínky.“13
1.2
Poplatek Kromě daní existují v českém právním řádu i další povinné platby, související
s činností státní správy a soudů, které se uplatňují pří výkonu samosprávy i státní správy, právě těmito subjekty. V principu jde o to, že se poplatková povinnost netýká všech občanů obecně, ale pouze těch, kteří mají o daný, zpoplatněný, úkon zájem. „Poplatek je povinná nenávratná platba plynoucí do veřejných peněžních fondů-rozpočtů, za níž má poplatník nárok na ekvivalentní protiplnění ze strany státního orgánu, mající jednorázový a nahodilý charakter.“14. Poplatky jsou z hlediska funkce, efektivity a konstrukčních prvků totožné s daněmi. Podobně jako u daní jsou i poplatky zákoně tematicky diverzifikovány do jednotlivých druhů. Jedná se o poplatky soudní, správní a místní.
12+13
RADVAN, Michal. 2014. s. 12-19. op. cit.
14
PAŘÍZKOVÁ, Ivana, Místní poplatky v teorii a praxi [online]. Česká republika: Masarykova univerzita – Právnická fakulta (příspěvek ve sborníku), 2012 [cit. 16.3.2015].
8
Místní poplatky15se týkají především běžného života lidí v obcích. Jsou upraveny zákonem o místních poplatcích16. Jejich účel je především fiskální, ale mohou mít i regulační, nebo ochrannou funkci. Je zde určitá míra benevolentnosti obcím, které si mohou určovat konkrétní výši jednotlivých poplatků ve stanovených mezích. Poplatníkem mohou být fyzické i právnické osoby, v závislosti na druhu poplatku. Mezi tyto poplatky patří například poplatek ze psů, poplatek ze vstupného, poplatek za užívání veřejného prostranství a další. Na rozdíl od místních poplatků je účel soudních poplatků17 hlavně ochranný, protože poplatky chrání před přetěžováním soudnictví zbytečnými podáními. Ale poplatkem žadatel i přispívá na činnost orgánů, působících v jeho zájmu. Soudní poplatky jsou upraveny v zákoně o soudních poplatcích18, který obsahuje v příloze i poplatkový sazebník. Základní rozdělení soudních poplatků je na poplatky za řízení a poplatky za úkony. Podobně jako u soudních poplatků jsou správní poplatky vybírány za účelem přispívání žadatele na činnosti orgánů v jeho zájmu. Ochranná funkce správních poplatků je patrna na zaměření poplatku na konkrétní osobu žadatele, místo rozdělení mezi všechny obyvatele, aby nedocházelo k přemíře zbytečných žádostí. Správní poplatky jsou regulovány zákonem o správních poplatcích19. Mezi správní poplatky můžeme zahrnout poplatky související např. s ověřováním listin a dokumentů, s matrikou a městskými úřady, se stavebním úřadem, s podnikáním a živností, se školstvím, s povolením k pobytu atd.
1.3 Rozdíl mezi daní a poplatkem Po charakterizování daní a poplatků je možno určit rozdíl mezi těmito platbami20. U daní, na rozdíl od poplatku, nevzniká nárok poplatníka na adekvátní protiplnění. Pouze se státu odevzdá určitý objem financí a stát s tímto objemem dále hospodaří podle svého uvážení. U poplatků je tomu jinak, protože za odevzdané peníze dostáváme od správce poplatku protiplnění, které může mít například formu povolení k vjezdu, povolení ke vstupu,
15
PAŘÍZKOVÁ, Ivana. 2012, op. cit. Zákone č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 17 RADVAN, Michal. 2014, op. cit, s. 92-94 18 Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 19 Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 20 SEHNÁLEK, David. Daně [online]. Brno, 2007. [cit. 16.3.2015] 16
9
povolení nahlédnutí do matriky, nebo například zahájení soudního řízení. Poplatník tedy má právo na adekvátní protiplnění od toho, komu poplatek směřuje.
1.4 Základní srovnání mýta, časového poplatku a silniční daně Nejprve je nutné zdůraznit, že se všechny tři tyto pojmy vztahují k pohybu vozidel po veřejných komunikacích, a důvody pro jejich vybírání jsou u všech třech fiskální. Při zaměření pouze na mýto a časový poplatek je první rozdíl patrný ve faktu, že mýto se týká motorových vozidel nad 3,5t a je vyměřováno vzhledem k reálně ujeté vzdálenosti vozidla, na rozdíl od časového poplatku, který se týká motorových vozidel do 3,5t a je vyměřován jednotně v závislosti na době platnosti zakoupeného kupónu. Do dalšího srovnání je již zahrnuta i silniční daň. Z hlediska vztahu k fyzickým a právnickým osobám se mýto a časový poplatek se týkají jak FO, tak PO. Na rozdíl od silniční daně, která se váže pouze na vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou používána k podnikání, nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. V ČR jsou předmětem daně silniční
21
i vozidla s nejvyšší povolenou hmotností alespoň 12
tun, která jsou určená výlučně k přepravě nákladů s registrací v ČR. Další hledisko souvisí s rozdílem mezi daní a poplatkem, tedy že za zaplacení mýta a časového poplatku je plátci poskytnuta protislužba ve formě umožnění užívání zpoplatněných komunikací. U silniční daně k žádnému adekvátnímu protiplnění nedochází.
1.5 Zpoplatnění komunikací ve spojitosti s EU Evropská unie, jakožto legislativně nadřízený orgán členských státu, vytvořila systém zákonných pramenů, upravujících výběr mýtného. Stěžejním dokumentem je směrnice Evropského parlamentu a Rady o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly22, která byla následně novelizována směrnicí 2011/76/EU a která pro členské státy obecně určuje formát zpoplatnění vybraných úseků komunikací. Na tuto směrnici navazuje směrnice Evropského parlamentu a rady o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství23, která vyzývá ke krokům umožňujícím
21
§2 Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/62/es, o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. In: EUR-LEX [právní informační systém EU]. 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/52/es, o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství. In: EUR-LEX [právní informační systém EU].
10
harmonizaci jednotlivých mýtných systémů členských států. Pro tuto harmonizaci doporučuje především, díky její pružnosti a nízkonákladovosti z hlediska rozšiřování na další silnice, GPS-GSM technologii, (viz kapitola 2.2 o slovenském mýtném systému). Dalším parametrem, který ovlivňuje výši mýtných tarifů, jsou emisní skupiny, podle kterých se následně vypočítává tato mýtná povinnost ve členských státech. Těmito skupinami jsou tzv. EURO 0 - EURO VI (+EEV).24 První EURO třída vznikla v roce 1992 a následně se zpřísňováním emisních norem vznikaly další a další emisní třídy. V současnosti je nejpřísnější emisní třída EURO VI, která je zároveň zatížena nejnižší sazbou mýta. Tyto třídy tedy fungují jako forma odměny za menší znečišťování životního prostředí. Nadcházející praktická část se bude dále věnovat mýtu a časovému poplatku v České republice, Slovensku a Polsku, jejich srovnání co do právní formy a praktickým rozdílům v kvalitě těchto „služeb“, z uživatelského hlediska.
24
Emisní třídy fungují tak, že čím nižší číslo třídy, tím vyšší tvorba škodlivých emisí. Čím vyšší tvorba emisí, tím vyšší mýtný tarif.
11
2 Rozbor systému zpoplatnění komunikací mýtem v České republice, na Slovensku a v Polsku Praktická část této práce se věnuje srovnání systému zpoplatnění pozemních komunikací na území České republiky, Slovenska a Polska. Popisuje systémy zpoplatnění v jednotlivých zemích a následně je z legislativního a uživatelského pohledu srovnává. Mýto je momentálně preferovaným způsobem zpoplatnění silniční infrastruktury 25
pro vozidla s hmotností nad 3,5t v Evropě. Dá také označit jako tzv. výkonové zpoplatnění
(tedy poplatek), které je vybíráno v závislosti na reálně ujeté vzdálenosti po zpoplatněných silnicích. V Evropě je možné najít čtyři základní typy způsobu výběru mýta. Výběr pomocí fyzicky obsluhované mýtné stanice je nejstarší způsob, který funguje na principu výstavby jejich sítě, kdy zaměstnanci vybírají od projíždějících automobilů a kamionů cenu za projetý úsek komunikace. V principu je na každém nájezdu a sjezdu mýtná stanice, na které se na vstupu platí mýto na následující případně ujetý úsek, nebo se vyzvednutím identifikačního lístku dokládá místo vstupu vozidla na zpoplatněný úsek. K úhradě poplatku potom ve druhém případě dochází až při opuštění daného zpoplatněného úseku. Tyto mýtné systémy fungují například v Chorvatsku a Itálii, avšak díky velkým nákladům na vybudování a provozování mýtných stanic se tento systém nahrazuje elektronickou formou. Elektronická forma výběru mýtného funguje ve většině států střední Evropy, protože je to nákladově nejefektivnější způsob vybírání mýta. Existují dva druhy elektronického výběru mýta: mikrovlnný a satelitní. Satelitní systém má funkci celoplošného sledování vozidel
na určených
komunikacích. Je to z hlediska pořízení nejnákladnější, ale z hlediska nákladů provozu, spolehlivosti a variability nejefektivnější způsob výběru. Tento systém je, na rozdíl od systému mikrovlnného, velmi odolný proti případnému podvodnému jednání. Mikrovlnný systém je budován jako síť mýtných bran na určených bodech zpoplatněné komunikace, která při průjezdu vozidla elektronicky „vybírá“ mýto. Mýtná
25
SBOR AUTORŮ ELSEVIER LTD. Interurban Road Charging for Trucks in Europe. Oxford: ELSEVIER Ltd, 2005.179 s. ISBN 0-7323-1142-8.
12
brána v kombinaci s OBU26
jednotkou, umístěnou v kabině řidiče vozidla, počítá a
elektronicky účtuje majiteli palubní jednotky cenu za ujeté kilometry po dálnici. Díky tomuto systému například odpadnou náklady za zaměstnance, kteří by cenu za mýto vybírali ručně. Elektronický výběr mýta prostřednictvím této technologie je v provozu v České republice, Rakousku, Švýcarsku a dalších zemích. Kombinovaná forma výběru mýta využívá kombinace výše uvedených způsobů, kdy jsou některé úseky dálnice zpoplatněny pro některé vozy elektronickou formou výběru mýtného a pro jiné zase formou tradiční. Tato kombinovaná forma funguje například v Polsku. Jak bylo uvedeno, mýto je svým charakterem poplatek. Jako takový jej není těžké vymezit v rámci ostatních odvodů, týkajících se používání komunikací. Kromě mýta je třeba ještě uvést daň silniční. Této dani podléhají ze zákona pouze vozy, užívané pro pracovní účely podnikatelskými subjekty. Dalším poplatkem srovnatelným s mýtem je poplatek časový, kterému se věnuje kapitola 3 této práce.
2.1 Mýtný systém v České republice V České republice existují z hlediska zpoplatnění dva druhy komunikací: ty které nepodléhají žádným zvláštním poplatkům a ty, které jsou zpoplatněny zákonem o pozemních komunikacích v platném znění27.
Ze všeobecných informací Ministerstva dopravy ČR
vyplývá, že dálnice, rychlostní silnice a vybrané silnice I. třídy28 podléhají pro vozidla nad 3,5t mýtné povinnosti.
Naopak pro vozidla do 3,5t platí, že jejich užívání na dálnicích,
rychlostních silnicích a vybraných silnicích pro motorová vozidla je povoleno po zaplacení poplatku. Podle oficiálního webu Ministerstva dopravy29 se mýto vybírá ze zákona na zpoplatněných úsecích dálnic především z fiskálních důvodů, tedy z příjmu do veřejných rozpočtů (v České republice konkrétně do státního fondu dopravní infrastruktury30). Z tohoto fondu se podle interpretace legislativního dokumentu následně čerpá především
26
OBU – palubní jednotka – z anglického On Board Unit Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28 Konkrétní úseky jsou stanovené prováděcím předpisem 29 MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY. Mýtné v ČR. [online]. [cit. 2015-04-18] 30 §20 odst 4 zákona č. 13/1997 Sb 27
13
proto„ aby se uživatelé přímo podíleli na nákladech spojených s výstavbou, modernizací, údržbou a provozem významných silničních tahů“. 31 O výběru mýta v ČR rozhodla v květnu 2004 vláda. Mýto určila jako výkonové zpoplatnění, díky kterému se uživatelé přímo podílí na nákladech spojených s tvorbou a údržbou komunikací, které užívají. Poté co vláda odsouhlasila základní parametry pro možnost vytvoření veřejné zakázky bylo usnesením vlády č. 736 ze dne 15.6.2005 32 vyhlášeno výběrové řízení, jehož zadání bylo možné vyzvednout od 15.7.2005 do 16.9.2005, což byla zároveň i lhůta pro přihlášení-se k výběrovému řízení. Objekt výběrového řízení byl kontrakt na vybudování a desetileté provozování systému výběru mýta. Podle dostupných informací si zadávací dokumentaci „vyzvedlo celkem 117 subjektů, z nichž většina nereprezentovala potencionální dodavatele systému, ale především subdodavatele a subjekty, které se chtěly detailně seznámit se zadávací dokumentací.“ 33 Do výběrového řízení se nakonec přihlásili pouze čtyři uchazeči, využívající mikrovlnných, nebo kombinovaných systémů výběru mýta: firmy Mytia (za 15 mld. Kč), Autostrade ( za 17,5 mld. Kč), dále spojení firem A-Way a AŽD (za 33,7 mld. Kč) a vítězný Kapsch (za 22 mld. Kč). Okolnosti výběru vítězné firmy byly zpochybňovány médii v rámci mnohých investigativních reportáží, avšak výsledek soutěže byl potvrzen v roce 2006 Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Mýtný systém byl následně vybudován firmou Kapsch, kterou je i dodnes provozován. Od 1.1.2007 a od 1.1.2010 tedy musí všechna vozidla nad 12t, resp. nad 3,5t platit mýtné na všech zpoplatněných komunikacích. Systém mýtných bran se nyní sestává ze zhruba 260 mýtných bran. Z tohoto počtu je 47 bran kontrolních, na kterých je kromě mikrovlnných skenerů ještě měřící a kamerový pozorovací systém. Kontrolní mýtné brány identifikují vozidla v případě jejich průjezdu, porovnávají skutečné parametry vozidla s údaji zadanými v jeho palubní jednotce a případně identifikují nefunkční, nebo chybějící palubní jednotky.
31
MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. 2015. op.cit. Zveřejněno 11.7.2005 33 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR.Výběrové řízení na dodavatele mýtného systému. [online]. [cit. 2015-04-26]. 32
14
2.1.1 Právní úprava Nejdůležitější právní norma obsahující vymezení mýta je Zákon o pozemních komunikacích34. §20 tohoto zákona obecně určuje kritéria, podle kterých se stanovuje konkrétní druh poplatku, dále odst. 3 stanovuje, že nelze zároveň uložit časový poplatek a mýtné. Čtvrtý odstavec, jak již bylo v této práci řečeno, oznamuje, že veškeré prostředky získané výběrem mýta plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury. Konkrétní úprava mýtného je v §22-25 výše uvedeného zákona a věnuje se například vymezení dopravních prostředků, které jsou povinny zaplatit mýtné při užití dálnice, dále provozu systému elektronického mýta, nebo Evropské službě elektronického mýtného35. Pro doplnění dále uvádím Zákon o provozu na pozemních komunikacích36 a s ním spojenou vyhlášku Ministerstva dopravy, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích37. Paragraf 12 odst. 1 pís. ll) této vyhlášky definuje značku „zpoplatnění provozu“, které udává počátek a konec zpoplatněných komunikaci. Vyobrazení značky je možné najít v příloze č. 3 bodu 5 podbodu a) této vyhlášky. Mýtný systém upravený těmito zákony se netýká všech vozidel užívajících dálnice. Vozy, za které jsou jejich provozovatelé povinni platit mýto, jsou Zákonem určeny dle specifických kritérií. 2.1.2 Kdo, kde, kolik Mýtné se od roku 2010 platí v České republice za užívání zpoplatněných úseků komunikací vozidly s hmotností přesahující 3,5t. Jedná se o typické výkonové zpoplatnění38. Podle serveru ceskedalnice.cz39 je v současnosti zpoplatněno 1 242km českých komunikací. Tyto komunikace zároveň často slouží jako hlavní dopravní tahy mezi největšími městy v ČR, kterými jsou například Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Hradec Králové, Ústí nad
34
Zákon č. 13/1997 Sb. Soubor činností a služeb, které v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady(ES) 2004/52 umožňují snadnou propojitelnost elektronického mýtného v členských státech EU. 36 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 37 Vyhláška č. 30/2001 Sb. Kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 38 Zpoplatnění závislé na určité jednorázové vykonané činnosti – v tomto případě užití zpoplatněného úseku dálnice 39 Souhrnné informace. In: Ceskedalnice.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. 35
15
Labem, Jihlava nebo Liberec. Dlouhodobě nejvytíženější zpoplatněná komunikací je úsek dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, který v současné době podléhá rozsáhlé rekonstrukci. Cena, kterou je nutno platit za užití zpoplatněných úseků se liší podle tarifů (souvisejících s emisními třídami Euro 0-VI)40, závisejících na druhu komunikace, počtu náprav a druhu vozidla, a v pátek i na denní době.41 Obecně platí, že s rostoucí emisní třídou Euro klesá mýtný tarif na ujetý kilometr. V České republice, na rozdíl od ostatních států je zvýhodněná pozice pro provozovatele autobusů. Autobusy nejsou rozčleněny podle hmotnosti a platí pro ně zvýhodněné sazby mýtného. V roce 2015 se ceny u dvounápravových nákladních automobilů nad 3,5t pohybují tarify v závislosti na emisní třídě, v rozmezí 4,24 Kč/km – 0,79 Kč/Km. Třínápravové kamiony mají sazbu nastavenou na maximální rozmezí 8,10Kč/km – 1,37Kč/km. Kamionové soupravy, které mají čtyři a více náprav zaplatí za ujetý kilometr částku o výši 11,76 Kč – 1,96 Kč. Pro autobusy platí jednotná sazba, bez ohledu na jeho hmotnost, počet náprav, nebo dobu provozování. Sazby se dělí pouze podle jednotlivých emisních tříd. Pro třídy Euro 0-II platí sazby 1,38 Kč/km, pro Euro III-IV 1,15 Kč/km, pro Euro V 1,04 Kč/km a poslední tarif Euro VI má nastavenou nejnižší sazbu – 0,80 Kč/km. Mýtný systém v České republice nepodléhá platbě DPH. 2.1.3 Způsoby platby mýtného v ČR Podle oficiálního serveru Elektronického mýtného systému v České republice mytocz.eu42 existují dva možné způsoby platby mýta. Prvním způsobem je platba předem (režim pre-pay), která je realizována prostřednictvím vložení kreditu do palubní jednotky předtím, než vozidlo vjede na zpoplatněnou komunikaci. Vložení kreditu je možné buď 40
Sazby mýtného se řídí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice č. 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Implementována do českého právního řádu byla formou Nařízení vlády č. 240/2014 Sb. o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. 41 §3 a §4 Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 42 Platební styk: Způsoby platby mýtného. In: MytoCZ: Elektronický mýtný systém v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-05-04].
16
v hotovosti, nebo příslušnými bankovními a tankovacími kartami. Při průjezdu vozidla mýtnou bránou je v závislosti na délce projetého úseku odpočítán adekvátní díl z kreditu. V případě že zůstatková hodnota kreditu je nižší než 600 Kč, OBU jednotka akusticky tento fakt signalizuje řidiči při průjezdu mýtnou bránou. Druhým způsobem platby je následné placení (režim post-pay). Tento režim je možno využít až po předchozím uzavřením smlouvy provozovatele vozidla s provozovatelem výběru elektronického mýta. Tato smlouva jde uzavřít pouze na kontaktních místech (tzv. premid pointech). Transakce spojené s platbou mýta jsou následně pomocí smluvně určeného platebního prostředku účtovány provozovateli vozidla. Výše mýta opět závisí na reálně ujeté vzdálenosti vozidla po zpoplatněné komunikaci. Při průjezdu stejného úseku totožným vozidlem se výše mýtného zaplaceného v režimu post-pay, či pre-pay nijak neliší. Provozovatelé využívající pre-pay obdrží vyúčtování jen na vyžádání a to na kontaktních, nebo distribučních místech. Dále je při přebírání palubní jednotky, na rozdíl od metody post-pay, nutné složit kauci. Výhodou využití následného placení je to, že řidič nemusí nabíjet kredit do palubní jednotky a neustále sledovat stav zůstatku. Režim post-pay je tedy z uživatelského hlediska pohodlnější, přestože vyžaduje smluvní závazek. Na druhou stranu díky smluvnímu závazku není třeba skládat kauci za palubní jednotku a je možné mýto hradit jak klasickými fakturami, tak inkasem z bankovního účtu. Obě platební metody mají svá pro a proti, ale momentálně hlavně díky možnosti platit pomocí faktur je počet uživatelů metody post-pay mnohonásobně vyšší, než u metody prepay, protože ji využívá většina firemních flotil, která dálnice používá každodenně. Způsob pre-pay platby využívají většinou ti, kteří dálnice nepoužívají pravidelně.
2.1.4
Slevy a výjimky z platby mýtného Nařízení vlády43 v §5 udává předpoklady pro možné získání slevy z platby mýtného,
které se v časovém období udává procentuálně z celkově zaplacené částky podle její výše. To znamená, že při zaplacení určitého celkového obnosu za mýto v daném roce si provozovatel vozidla může zpětně zažádat o vrácení části zaplacených peněz. Podmínkou pro získání slevy je poskytnutí některých údajů o provozovateli vozidla údajů a dokladů o vozidle podle §6 odst. 2. tohoto nařízení. 43
Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR
17
Když provozovatel vozidla splní všechny podmínky, může si nárokovat slevu na mýtném. Pokud celková výše uloženého mýtného dosáhla v průběhu časového období alespoň 75 000Kč , má provozovatel vozidla nárok na 5% slevu z celkové zaplacené částky. Nad 110 000 Kč se poskytuje sleva ve výši 8%, mezi 190 000 Kč a 300 000 Kč je sleva 11% a na jakoukoli další částku nad 300 000 Kč je poskytnuta slevová sazba 13%. Po splnění podmínek a uplynutí časového období provozovatel systému elektronického mýtného ověří, zda u vozidla vznikl nárok na slevu a vypočte výši této slevy. Dále vyzve provozovatele vozidla ke sdělení bankovního účtu, na který má částku odpovídající výši slevy odeslat, a nakonec peníze odešle. Mimo slevy však ještě existují výjimky z platby mýtného, které jsou společné pro obě zpoplatnění komunikací v České Republice, tedy jak pro mýto, tak pro časový poplatek. Osvobozena od zpoplatnění jsou podle zákona o pozemních komunikacích 44 převážně vozidla výkonné moci, kterými jsou například vozidla označena nápisem „Policie“, ať už se jedná o Policii České republiky, Vojenskou policii, Obecní policii, nebo Městskou policii. Dále se jedná o vozy Vězeňské služby České republiky, správce zpoplatněné pozemní komunikace, vozidla přepravující držitele průkazu ZTP a jiné. Vozidla integrovaného záchranného systému, které užívá například hasičský záchranný sbor, nebo zdravotnická záchranná služba jsou rovněž vyňata z působnosti platby jak mýta, tak časového poplatku.
2.2 Mýtný systém na Slovensku Mýto se v dnešní podobě platí na Slovensku od 1. ledna 2010. Správcem mýta je Národná diáľničná spoločnosť a.s. a provozovatelem výběru elektronického mýtného je společnost Skytoll a.s., která podle svých oficiálních stránek vybrala za pětileté provozování mýtného systému celkem 793 mil. eur. Na rozdíl od České republiky se na Slovensku vybírá mýto pomocí satelitního systému, který Slovensko zařadil mezi technologické leadery v oblasti výběru mýta a který používá obdobu českého mikrovlnného systému pouze pro kontrolu platičů v rámci kontroly výběru mýta. Satelitní výběr mýta funguje na principu komunikace palubní jednotky OBU se satelity, pomocí GPS-GSM45 technologie. GPS-GSM pracuje podobně jako u navigací v automobilech, ale je mnohem více podobná navigacím v mobilních telefonech, protože kombinuje komunikaci s GPS satelity, které určují polohu 44
§20a odst.1 pís. a) až n) Zákona č. 13/1997 Sb. Z anglického Global Position Systém – Global Systém for Mobile communications : globální systém určující polohu – globální systém pro mobilní komunikaci 45
18
vozidla s GSM technologií, díky které jsou přenášeny satelitní údaje mezi OBU jednotkou a dalšími informačními systémy elektronického mýtného systému. Palubní jednotka v sobě obsahuje tzv. GEO model46 a jeho porovnáním s aktuálními GPS souřadnicemi určuje, zda se vozidlo nachází na zpoplatněné, nebo nezpoplatněné komunikaci. Pokud se vozidlo nachází na zpoplatněné komunikaci, palubní jednotka to zjistí a v souladu s platnou legislativou vytvoří záznam této skutečnosti – mýtnou událost. Tento záznam se následně pomocí GSM technologie odesílá do centrálního informačního systému, kde se za použití patřičné sazby, závislé na typu vozidla, a ujeté vzdálenosti vypočítá cena mýtného. Pro tento typ výběru mýta není potřeba budovat rozsáhlou síť mýtných bran a je velmi jednoduché ho rozšířit na další budované komunikace, bez potřeby další investice ze strany provozovatele. Společnost Skytoll již projevila zájem provozovat i mýtný systém v České republice s garancí mnohem nižších provozních cen, než současný provozovatel, firma Kapsch. 2.2.1 Právní úprava Povinnosti platit mýto na Slovensku podléhají vozidla nad 3,5t. Tato vozidla jsou specifikována v příloze Zákona o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách 47 v platném znění. Zpoplatnění komunikací upravuje Zákon o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií48, který udává mýtnou povinnost za použití konkrétních částí komunikací. Dopravní infrastruktura, podléhající výběru elektronického mýta je určena speciální vyhláškou Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky49. Cenu ujetého kilometru, který musí provozovatel motorového vozidla zaplatit za používání zpoplatněných komunikací, upravuje Nariadenie vlády Slovenskej republiky50, které je v souladu s příslušnými vládními a unijními nařízeními. Slovenská vláda uvalila na mýto DPH.
46
GEO model – aktuální geografické údaje úseků komunikací, které podléhají mýtné povinnosti Příloha č.1 část B bod 2,3,5 zákona č. 725/2004 Z.Z. o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení 48 Zákon č. 474/2013 Z.z. o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení 49 Vyhláška Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky č. 475/2013 Z.z., kterou sa vymedzujú úseky diáľnic, rychlostních ciest, ciest I. triedy, ciest II. Triedy a ciest III. Triedy s elektronickým výberom mýta v platnom znení 50 Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 497/2013 Z.z., kterým sa ustanovuje sposob výpočtu mýta, výška sadzby mýta a systém zliav zo sadzieb mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 47
19
2.2.2 Kdo, kde, kolik Výše zmíněná příloha zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jednotlivé vozy rozděluje do jednotlivých kategorií podle druhu vozidla, počtu náprav, objemu motoru a maximální rychlosti. Konkrétně se zpoplatnění týká dle zákona vozidel kategorie M, N a G. Do kategorie M spadají autobusy, protože se jedná o motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, které se používají na přepravu osob. Kategorie N pokrývá kamiony, protože se jedná o vozidla s nejméně čtyřmi koly, co se používají na přepravu nákladů. Kategorie G značí terénní úpravu jednotlivých kategorií, např. N1G atd. Jízdní soupravy tvořené vozidly kategorie M1, N1, M1G a N1G jsou vyňata z působnosti zákonu o výběru mýta, protože se buďto jedná o vozy přepravující maximálně 8 osob, o vozy lehčí než 3,5t a jejich terénní úpravy. Oficiální stránky elektronického mýtného systému na Slovensku51 uvádí, že při spuštění systému výběru elektronického mýtného v roce 2010 bylo pokryto téměř 2400 km vymezených úseků komunikací. 1. ledna 2014 již bylo díky satelitní technologii dohromady pokryto téměř 17 770 km vymezených úseků dálnic a rychlostních silnic (660 km), komunikací I. třídy (3 630 km), II. třídy (3 640 km) a III. třídy (9 840 km). Díky tomuto rychlému vzrůstu dnes Slovensko provozuje nejdelší síť komunikací podléhajících elektronickému mýtnému systému v Evropě. Slovenská satelitní technologie je již dnes připravena na integraci s okolními zeměmi v rámci budoucí Evropské mýtné služby, která bude fungovat na principu „jedna smlouva - jedna palubní jednotka – mnoho mýtných systémů“. Ceny za ujetý kilometr se opět, podobně jako v České republice, odvíjí od jednotně stanovených evropských emisních tříd Euro 0 – Euro VI, dále podle druhu pozemní komunikace, druhu vozidla, jeho hmotnosti a počtu náprav. Na Slovensku platí, že prakticky veškeré silnice jsou zatíženy mýtnou povinností, ale pro silnice III. třídy a i některé silnice I. a II. třídy je sazba za ujetý kilometr 0€. Dále je třeba nahlížet na to, jestli je zkoumaná silnice souběžná s dálnicemi nebo rychlostními silnicemi, protože pro autobusy platí zvýšené sazby mýta právě na těchto (souběžných) komunikacích. Pro nákladní vozidla, která mají sazby závislé na souběžnosti totožné, toto neplatí.
51
Technológia. 2014. EMýto.sk [online]. [cit. 2015-05-13].
20
Podle předešlých kritérií je možné rozdělit vozy do čtyřech základních skupin. Nákladní vozidla s hmotností 3,5-12t (A), nákladní vozy nad 12t (B), autobusy o hmotnosti 3,5-12t (C) a autobusy nad 12t (D). Ceny se dále odvíjí podle Euro-emisních tříd a druhu použité komunikace. Když se neberou v úvahu komunikace zatížené nulovou sazbou mýta, pohybují se ceny skupinu A v rozmezí 0,103€/km – 0,062€/km. Skupina B je dále členěna podle počtu náprav. Pro dvounápravová vozidla skupiny B se sazba pohybuje v rozmezí 0,222€/km-0,133€/km. Vozidla se třemi nápravami mají sazbu nastavenou na rozmezí 0,234€/km – 0,140€/km, se čtyřmi nápravami na 0,243€/km-0,143€/km a s pěti nápravami na 0,234€/km - 0,140€/km. Pro autobusy platí jiné tarify závislosti na hmotnosti a jejich EURO skupině. Pro autobusy o hmotnosti 3,5 – 12t se sazby pohybují mezi 0,060€/km – 0,020€/km. Autobusy nad 12t zaplatí za ujetý kilometr mezi 0,110€/km – 0,040€/km, což je minimálně dvakrát méně, než u obdobně těžkých kamionů. Všechny sazby jsou uvedeny bez DPH. Paradoxem však zůstává, že pro kamiony s pěti nápravami platí nižší sazby, než pro kamiony se čtyřmi nápravami. Dle mého názoru je toto způsobeno i tím, že čtyřnápravová vozidla mají při využití plné užitečné hmotnosti vyšší tlak na nápravu, než je tomu u pětinápravové soupravy. Vzhledem k tomu, že tlak na nápravu je jeden z určujících vlivů na opotřebení komunikace, jsou tak zvýhodňována vozidla s větším počtem náprav. Způsoby platby mýtného na Slovensku Prakticky stejně jako v České republice se i na Slovensku platí mýto prostřednictvím dvou režimů. Prvním z nich je režim pre-pay, který funguje prostřednictvím nabití palubní jednotky kreditem před použitím zpoplatněných úseků. Druhým režimem je post-pay, který funguje jako zpětná platba za reálně ujeté úseky zpoplatněných komunikací, realizovatelná jak fakturačně, tak běžnou úhradou. Do post-pay se provozovatele registrují zdarma prostřednictvím online formuláře Eurowag, nebo na kontaktních místech Eurowag. Pro oba režimy platí, že se za OBU skládá kauce ve výši 50€.
21
2.2.3 Slevy a výjimky z platby mýtného na Slovensku Slevy se v rámci slovenského mýtného systému vypočítávají jednou ročně, podle Nariadenie vlády Slovenskej republiky52, v závislosti na počtu ujetých kilometrů po zpoplatněných silnicích a hmotnosti nákladního vozidla. Sleva se nevztahuje na vozidla, která jsou určena na přepravu více než 9 osob a zároveň se nevztahuje na komunikace zpoplatněné nulovou mýtnou sazbou. Ostatní vozy, které mají právo na slevu z mýta, se rozdělují podle hmotnosti: 3,5-12t a nad 12t. Celková sleva se vypočítá vynásobením celkově zaplacené částky zaplaceného mýtného procentuálním koeficientem slevy, který je závislý na počtu ujetých kilometrů po zpoplatněných komunikacích a hmotnosti vozidla. Pro vozy s hmotností 3,5 – 12t platí tyto slevy: nad 5 000km je sleva 3%, nad 10 000km 5%, nad 20 000km 7%, nad 30 000km 9% a nad 50 000km 11%. Pro vozy těžší než 12t jsou slevy o jeden řád posunuty. Nad 5 000km se tedy sleva neposkytuje, nad 10 000km je celková sleva 3%, nad 20 000km 5%, nad 30 000km 7% a nejvyšší možná dosažitelná je sleva 9% pro ty provozovatele, kteří se svými vozidly použili 50 000km a více zpoplatněných komunikací. Vozidla osvobozená od platby mýta jsou specifikována v zákoně o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií53. Jedná se o dva druhy vozidel: vozidla, která nepotřebují registraci do elektronického mýtného systému a vozidla, která podléhají §10 odst. 2 a 3 výše uvedeného zákona a přitom musí být registrována do elektronického mýtného systému. Vozy, které nepodléhají registraci, jsou vozidla Ministerstva vnitra Slovenské republiky a Policejního sboru, Ministerstva obrany Slovenské republiky, ozbrojených sil Slovenské republiky a Organizace Severoatlantické aliance, Slovenské informační služby, Sboru vězeňské a justiční stráže, finanční správy a vozy Národní banky Slovenska vykonávající přepravu peněz a jiných cenností. Jak už bylo uvedeno, pro Slovensko platí, že z technologického pohledu je leaderem výběru mýta v Evropě. Tento fakt je, podle mého názoru, patrný hlavně při porovnání s ne tak technologicky vyspělým mýtným systémem, který má například Polsko.
52
§4 a příloha 6 Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 497/2013 Z.z., kterým sa ustanovuje sposob výpočtu mýta, výška sadzby mýta a systém zliav zo sadzieb mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 53 §3 zákona č. 474/2013 Z.z. o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení
22
2.3 Mýtný systém v Polsku V Polsku, podobně jako například v Chorvatsku a Itálii, je mýto jedinou globální platbou za využívání zpoplatněných komunikací. Na rozdíl od okolních států zde neexistuje časový poplatek ve formě dálničních známek, ani v žádné jiné podobě. Tuto kapitolu je tedy s ohledem na předešlý fakt pojmout jinak než analýzu zpoplatnění komunikací v Česku a Slovensku. Po obecných informacích o délce zpoplatněných úseků a technologii výběru mýtného následuje (místo kapitoly „Kde, Kdo, Kolik“) rozbor mýtného zpoplatnění rozdělený na dvě části. První část se týká vozidel nad 3,5t, pro které je režim platby mýtného obdobný, jako u předešlých států. Druhá část popisuje režim zpoplatnění pro vozidla lehčí než 3,5t, protože zde jsou jinak nastaveny tarify a způsoby platby. Díky využití vlastních pracovních zkušeností a faktických informací, popsaných v teoretické částí této práce, mohu uvést, že v Polsku je technologie výběru mýtného pozadu oproti sousedním státům. Funguje zde kombinovaná forma výběru mýtných poplatků, což znamená, že na polské dálniční síti je vybudovaná rozsáhlá síť mýtných stanic, které mají dva různé způsoby fungování. Jedna část stanice funguje prakticky stejně jako v České republice – mikrovlnný systém zachycující OBU jednotku při vjezdu a výjezdu ze zpoplatněné části komunikace. U druhé části těchto mýtných stanic je však třeba rozlišit, jestli se stanice nachází na počátku, nebo konci zpoplatněného úseku. Na počátku si totiž řidič v mýtné stanici z automatu vyzvedne lístek, který označuje místo započetí užití zpoplatněné komunikace. Následně se v místě ukončení setká se zaměstnancem, který po předložení lístku vyúčtuje celkovou cenu za ujetý úsek. Více k tomuto způsobu bude uvedeno v kapitole 2.3.3. Mimo tyto mýtné stanice se ještě v Polsku nachází obdobná síť mýtných bran pro elektronický výběr mýtného, jako v České republice, zajišťující výběr mýta za pomoci palubní jednotky. 2.3.1 Právní úprava K vyhledání adekvátních legislativních dokumentů jsem kontaktoval dr. Andrzeje Huchlu z polské univerzity ve Wroclavi, který mi pomohl s analyzováním následujících pramenů. Pro zpoplatnění obecně je v Polsku nejdůležitějším pramenem Obwiesczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej z dnia 27 jutego 2015r. w sprawie oglozsenia jednolitego
23
tekstu ustawy o drogách publicznych54, obsahující a novelizující Ustawu z dnia 21 marca 1985 r. o drogách publicznych55. Povinnost platby za určité chování na veřejných komunikacích56 je v tomto zákoně v článcích 13-13n , včetně výjimek z platby. Povinnost platit za užití zpoplatněných komunikací mají tedy podle článku 13 odst. 1 bodu 3 všechny vozy, včetně autobusů a jízdních souprav obsahujících motorové a připojené vozidlo o celkové hmotnosti přesahující 3,5t. Mezi vozidla, která mají výjimku z platby mýtného, patří podle článku 13 odst. 3 vozidla (přeloženo z PL): Policie, dopravní inspekce, agentury pro vnitřní bezpečnost, vojenské kontrarozvědky, vojenské zpravodajské služby, vězeňské služby, celní správy, integrovaného systému záchranné služby, silniční správy, polské ozbrojené sily i včetně ozbrojených sil cizích států podle platných mezinárodních dohod, a všech vozidel užitých v případě nouze, nebo katastrofy. Podobně jako u předešlého zákona, existuje v Polsku další zákon, novelizovaný příslušným oznámením57. Tímto zákonem je Ustawa o autostrádách platnych oraz o Krajowym Funduszu Drogowym58. Na jeho samém počátku se v něm nachází určení mýta jako jednoho ze zdrojů pro příjem do polského Národního silničního fondu, následné využití těchto zdrojů k financování výstavby nových komunikací a rekonstrukci stávajících. Kapitola (§) 5 obsahuje způsob vypočítání mýtné povinnosti (součin počtu ujetých kilometrů a sazby za kilometr podle kategorie vozidla). 2.3.2 Mýto v Polsku pro vozidla nad 3,5t V Polsku je podle oficiálních informací serveru viaTOLL.pl v současnosti zpoplatněno 2 650km dálnic, rychlostních silnic a některých silnic I. třídy. Pro tuto síť polských komunikací platí, že všechna vozidla nad 3,5t, včetně jízdních souprav a autobusů, jsou povinna platit mýto elektronickou formou. Elektronická forma funguje stejně jako v České republice
54
Obwieszczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej, Dz.U. 2015 poz. 460, w sprawie ogloszenia jednolitego tekstu ustawy o drogách publicznych - Jedná se o novelizující oznámení o jednotném výkladu zákona z roku 1985, týkající se veřejných cest, obsahující samotný text tohoto zákona. 55 Ustawa z dnia 21 marca 1985 r. o drogách publicznych. In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych] – polská obdoba českého zákona o pozemních komunikacích 56 Užití zpoplatněných komunikací, ale i například parkování na určitých místech, přejezdy mostů apod. 57 Obwieszczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej, Dz.U. 2015 poz. 641, w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o autostradach płatnych oraz o Krajowym Funduszu Drogowym – jedná se o novelizující oznámení o jednotném výkladu zákona z roku 1994 o mýtném na dálnicích a o Národním silničním fondu. 58 Ustawa z dnia 27 października 1994 r. o autostradach płatnych oraz o Krajowym Funduszu Drogowym. In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych]
24
systémem zachycení OBU59 mikrovlnnou mýtnou branou. ViaBOX
je možné získat po
registraci do systému viaTOLL60 na klientských odděleních, nebo distribučních místech, po složení kauce o výši 120 PLN. Mýtnou povinnost lze, obdobně jako v Česku a Slovensku platit jak Pre-pay, tak Post-pay metodou. V závislosti na celkové ujeté vzdálenosti, druhu komunikace, druhu vozidla a adekvátní sazbě se určuje celková mýtná povinnost. Vozidla jsou, podobně jako na České republice, rozdělena na motorová vozidla o hmotnosti od 3,5t do 12t, vozidla nad 12t a autobusy bez hmotnostního rozdělení. Tyto kategorie mají následně určeny mýtné sazby podle emisních EURO skupin. Opět platí, že čím nižší emisní EURO skupina, tím vyšší sazba mýtného. Mýto se v Polsku platí v polských Zlotých (PLN). Pro zpoplatněné komunikace platí v roce 2015 tato rozpětí sazeb: pro motorová vozidla od 3,5t do 12 t se cena za ujetý kilometr pohybuje mezi 0,40 PLN a 0,16 PLN. Pro vozidla těžší 12 t je rozpětí 0,53 PLN až 0,21 PLN. Autobusy na polských komunikacích zaplatí za ujetý kilometr maximálně 0,4 PLN a minimálně 0,16 PLN. 2.3.3 Mýto v Polsku pro vozidla s hmotností nižší než 3,5t Pro vozidla této kategorie je režim zpoplatnění silnic velmi podobný režimu pro vozidla o hmotnosti vyšší než 3,5t Provozovatelé těchto vozidel platí mýto také prostřednictvím mýtných bran a stanic. Rozdíl je ve volbě jiné možnosti platby. Prvním způsobem je obdoba viaBOXu, který je pro osobní automobily pojmenován viaAUTO. Řidič vozidla má za čelním sklem palubní jednotku, která mu v závislosti na délce a typu zpoplatněné komunikace vypočítá mýtnou povinnost. Částku lze opět hradit pomocí Pre-pay, nebo Post-pay režimu. Druhým způsobem je přímá platba na mýtné stanici zaměstnanci této stanice. Systém funguje naprosto stejně jako v Chorvatsku, nebo Itálii (viz. úvod kapitoly 2). Není proto třeba žádných dálničních známek, ani palubních jednotek. Oba tyto způsoby platby mají svá využití, protože pro nahodilé uživatele dálnice je výhodnější platit jednorázově. Není nutné skládat kauci za palubní jednotku a poté složitě vyúčtovávat mýtné povinnosti. Na druhou stranu pro pravidelného uživatele dálnice je forma přímého placení zbytečným zdržováním, protože by na své cestě při průjezdu třeba třemi 59
V Polsku se OBU jednotka nazývá viaBOX viaTOLL – společnost vlastnící systém, který zprostředkovává výběr elektronického mýtného, podobně jako Skytoll na Slovensku 60
25
mýtnými stanicemi musel třikrát platit. V kombinaci s pravidelným užíváním, například na každodenní bázi, je pro něj pohodlnější forma viaAUTO jednotky ve vozidle, protože se vyhne jak frontám na mýtných stanicích, tak zbytečně častému placení. Způsob platby palubní jednotkou je obvyklý především u firemních flotil, podobně jako u flotil nákladních automobilů logistických firem. Ceny za projeté úseky se velmi liší především kvůli rozdílu mezi jednotlivými typy vozidel, druhu a délce ujetého úseku zpoplatněné komunikace. Proto jsem záměrně vynechal konkrétní cenová rozmezí.
2.4 Vyhodnocení a porovnání mýtných systémů v České republice, Slovensku a Polsku Mezi mýtnými systémy ve všech třech zemích je možné najít mnoho podobného i odlišného.
Nejprve bych rád vyjmenoval rozdíly a následně podobnosti. Především
zdůrazňuji platbu mýtného v Polsku pro všechna vozidla, nejen pro vozidla s hmotností větší, než 3,5t. Dalším zásadním rozdílem je možnost v Polsku platit přímo za jeden ujetý úsek na mýtné stanici. Dále odlišně nastavené vnímání autobusů na Slovensku, protože (na rozdíl od České republiky a Polska) jsou zde autobusy rozděleny do hmotnostních skupin, podobně jako nákladní automobily. Největším rozdílem však samotná technologie výběru mýtného. Na Slovensku funguje satelitní technologie využívající starší, mikrovlnnou, technologii pouze jako kontrolní, v Polsku a České republice je mikrovlnná technologie základním prvkem elektronického výběru mýta. Podobnosti v systémech mýtného zpoplatnění je možné najít především na úrovni evropské úpravy, tedy v jednotlivých EURO emisních třídách. Ty jsou pro země stejné, avšak cena za jeden ujetý kilometr se mezi státy liší. Ne velmi, ale liší se. Vzhledem k tendenci EU harmonizovat mýtné systémy členských států je zatím k tomuto cíli nejblíže Slovensko se svou satelitní technologií, která je velmi účinná a pružná ve smyslu jednoduchého a levného rozšíření na další silnice a státy bez nutnosti vybudování dalších mýtných bran, nebo stanic. Česká republika je, podle mého názoru, na druhém místě mezi těmito třemi státy. Starší technologie mikrovlnných bran totiž není flexibilní. K možnému přechodu na lepší, satelitní, technologii musí dojít ke změně systému zpracování dat, výměně softwaru a hardwaru, a to včetně palubních jednotek, umožňujících fungovat na 26
GPS-GSM platformě. Poslední místo zaujímá Polsko, díky své dlouho nevylepšované technologii. Na mýtných stanicích se v dopravní špičce tvoří dlouhé kolony automobilů čekajících na platbu mýtného, celý systém je velmi nákladný na provozování a ještě dražší na potenciální rozšiřování. Pří eventuálním přechodu na lepší technologii by muselo Polsko vyřešit problém, jestli zachovat možnost okamžité platby, jestli veškeré užívání zpoplatněných komunikací bez výjimek umožnit pouze s užitím palubní jednotky, nebo jestli zavést například časové zpoplatnění pro vozidla lehčí, než 3,5t. Celkové hodnocení je tedy (dle mého názoru) od nejlepšího: Slovensko, Česká republika, Polsko. Následující kapitola se zabývá časovým zpoplatněním komunikací pouze v České republice a na Slovensku, protože v Polsku se platí pouze mýto.
27
3 Rozbor systému zpoplatnění komunikací časovým poplatkem v České republice a na Slovensku Jedná se o poplatek, za který je plátci umožněno užívat zpoplatněné úseky komunikací. Časový poplatek61 je nejčastější formou zpoplatnění dálnic v Evropě pro vozidla s maximální hmotností 3,5t. Už z názvu je patrno, že se jedná o poplatek za dobu užívání, nikoli za ujetou vzdálenost. Uhrazením časového poplatku se vozidlo dostává do systému časového zpoplatnění. Zaplacení poplatku bývá potvrzeno kupónem s označenou dobou platnosti a vozidla, ke kterému patří, který se vylepuje z vnitřní strany na čelní sklo motorového vozidla. Tento kupón je třeba koupit před začátkem využívání zpoplatněných úseků. Napříč státy využívající časový poplatek existuje široká škála délek platností těchto poplatků. Nejdelším intervalem bývá z pravidla jeden rok a nejkratším deset dnů. Důvody pro vybírání jsou totožné jako u mýta - fiskální. Slouží tedy jako příjem veřejného rozpočtu, který je nadále využíván pro rozšiřování dopravní infrastruktury a její potřebnou rekonstrukci. Následující kapitoly podrobně rozebírají časové poplatky v Česku a Slovensku. K porovnání kvality dálnic vzhledem k cenám časových poplatků využiji ve své práci zkušeností získaných během práce pro společnost Avis62, ve které jsem zaměstnán.
3.1 Časové poplatky v České republice Pro časový poplatek v České republice platí, že je realizován formou kupónů (tzv. dálničních známek), které se dají koupit na každé poště, prakticky na všech čerpacích stanicích a mnoha dalších místech. Dálniční známka se skládá ze dvou částí. Na obou částech známky je nutné do kolonky vyplnit SPZ63 vozidla, protože dálniční známka je mezi vozidly nepřenosná. První část známky se lepí zevnitř na levou stranu čelního skla vozidla a druhá část musí zůstat při ruce pro případ silniční kontroly. V České republice je podle statistik serveru Ceskedalnice.cz zpoplatněno 1 242 kilometrů dálnic, rychlostních silnic a některých úseků silnic I. třídy. Úseky s nutností placení časových poplatků však často nesplývá s úseky, kde je nutné hradit mýto. Z pravidla však platí, že kde je nutné platit časový poplatek, tam je nutné platit i mýto. Úseků komunikací podléhajících časovému poplatku je tedy méně, než podléhajících zpoplatnění mýtem. Na 61
Zákon č. 13/1997 Sb. Avis Autovermietung GmbH: jedna z pěti největších světových autopůjčoven, náplní práce je mimo jiné převážení různých vozidel mezi pobočkami po celé ČR, Slovensku, Rakousku a Polsku. 63 SPZ – státní poznávací značka 62
28
druhou stranu možné najít úseky komunikací, které by za normálních okolností byly zpoplatněny mýtem a časovým poplatkem, které jsou vyňaty z působnosti časového poplatku nebo časového poplatku i mýta zároveň. Tyto úseky komunikací jsou označeny dodatkovou tabulkou „Bez poplatku“, nebo „Bez časového poplatku a mýtného“. Nacházejí se většinou v blízkosti velkých měst z toho důvodu, aby uvolnily dopravní zátěž v městských částech, sousedících s těmito úseky. Typickým mně blízkým příkladem byl až donedávna úsek dálnice D1 mezi sjezdy 182 „Kývalka“ a 190 „Svitavy, Výstaviště“. Dříve, když byl tento úsek vyňat z působnosti časového poplatku, byla dopravní situace v přilehlých obcích a městských částech64 únosná. Bohužel musím z vlastní zkušenosti říci, že po uvedení působnosti časového poplatku na tomto úseku je dopravní situace v době ranní špičky naprosto tragická. Velká spousta řidičů z obcí a měst na západ od Brna totiž dojíždí do Brna do práce a nevyplatí se jim utrácet peníze za dálniční známku kvůli osmi výše uvedeným zpoplatněným kilometrům dálnice D1. Ze studií provedených úřadem městské části Brno-Bosonohy vyplynulo, že se po zavedení účinnosti časového poplatku na tento úsek dálnice hustota dopravy v ranní špičce v Bosonohách zvýšila na trojnásobek původní hodnoty. Naštěstí je konečně v jednání opětovné zrušení účinnosti časového poplatku pro tento úsek. 3.1.1 Právní úprava Zákon o pozemních komunikacích65 v § 20 odst. 1 a 2 b) určuje, že za užití komunikací, určených prováděcím právním předpisem se stanovuje zpoplatnění formou časového poplatku.
Podobně jako pro mýto, je i pro časový poplatek (Zákonem o provozu na
pozemních komunikacích66 a s ním spojenou vyhláškou Ministerstva dopravy67) určeno označení počátku a konce nutnosti placení časového poplatku. Vyobrazení značky je opět možné najít v příloze č. 3 bodu 5 podbodu a) této vyhlášky. Výše a trvání časového poplatku
64
Popůvky, Veselka, Bosonohy, Starý Lískovec, Bohunice Zákon č. 13/1997 Sb. 66 Zákon č. 361/2000 Sb 67 §12 odst. 1 pís. ll Vyhláška č. 30/2001 Sb. Kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 65
29
se nachází v Nařízení vlády o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném68. 3.1.2 Časové intervaly, ceny, výjimky a slevy Podle příslušného Nařízení vlády se intervaly časových poplatků stanovují na 10 dnů, jeden měsíc a jeden kalendářní rok. Dálniční známka na jeden rok má platnost do konce ledna následujícího kalendářního roku po roce uvedeném na kupónu. Maximální možná platnost dálniční známky je tedy 13 měsíců (např. 1.1.2015 - 31.1.2016). Cena roční dálniční známky je dle současné legislativy 1 500Kč. Další dva druhy jsou již fixovány k určitému dni. Dle současné legislativy je cena měsíční známky 440Kč/ks a desetidenní známky 310Kč/ks. Výjimky z platby časových poplatků jsou totožné s výjimkami z platby mýtného, výjimky jsou zákonem obecně určeny jako „Osvobození od zpoplatnění“ podle §20a Zákona o pozemních komunikacích, bez ohledu na to, zda vozidlo spadá pod mýto nebo časový poplatek. Navíc přibývá osvobození od zpoplatnění pro držitele průkazu ZTP 69 s výjimkou osob s hluchotou. Slevy z platby časového poplatku se neposkytují.
3.2 Časové poplatky na Slovensku Systém časového poplatku na Slovensku je téměř (až na ceny) totožný se systémem časového poplatku v České republice. Řidič motorového vozidla si koupí na prodejních místech kupón, který následně nalepí z vnitřní strany na čelní sklo provozovaného vozidla. Rozdíl od českého systému je však ve zpoplatnění připojených vozidel, protože i ta podléhají patbě časového poplatku. 3.2.1 Právní úprava Základní legislativou upravující zpoplatnění komunikací na Slovensku je Zákon o diaľničnej známke70. V tomto zákoně je definována problematika, určeny poplatkem zatížené druhy vozidel, specifikovány exekutivní dohlížející orgány, správní delikty a způsoby jejich řešení. Zákon tedy obsahuje jak hmotnou, tak procesní část právní úpravy problematiky dálničních známek na Slovensku.
68
§2 Nařízení vlády č. 240/2014 Sb. o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 69 Průkaz ZTP – zvlášť těžké postižení 70 Zákon č. 488/2013 Z.z., o diaľničnej známke a o zmene niektorých zákonov. [online]. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR
30
3.2.2 Časové intervaly, ceny, výjimky a slevy Doby platnosti slovenských dálničních kupónů jsou stejné jako v České republice. Jedná se o roční známku, která platí od 1. ledna roku do 31. ledna roku následujícího. Dále měsíční známka a desetidenní známka. Časové intervaly pro dálniční známky přípojných vozidel jsou totožné, stejně jako ceny. Podle současné platné legislativy je cena roční známky 50€, měsíční známky 14€ a desetidenní známky 10€. Mýto je na Slovensku navíc zatíženo 20% sazbou DPH. Výjimky z platby časového poplatku na Slovensku splývají s výjimkami z platby mýtného. Nově mohou po žádosti získat výjimku z platby i držitelé preukazu ZŤP71. Informace ohledně ceny72, výjimek a slev z platby časového poplatku jsou dostupné na stránkách Národnej Dialničnej Spoločnosti, která je správcem těchto poplatků. Žádné výjimečné slevy se neposkytují.
3.3 Vyhodnocení a porovnání systému zpoplatnění časovým poplatkem v České republice a na Slovensku Srovnání zpoplatnění je relativně jednoduché. Jedná se o dvě prakticky totožné formy zpoplatnění komunikací pro vozidla do 3,5t. Prvním zásadnějším rozdílem je fakt, že na Slovensku jsou dálniční známky zatíženy sazbou DPH, v České republice nikoli. I při uvažování kurzového přepočtu jsou všechny slovenské dálniční známky levnější, než v Česku. Dalším vstupujícím faktorem je samotná kvalita vozovek, za jejichž užívání provozovatele motorových vozidel platí. Na Slovensku je vybudována relativně nová dálniční síť, která má velmi kvalitní povrch po celé své páteřní délce. V České republice v současnosti jediná páteřní dálnice (D1) podléhá rozsáhlé rekonstrukci, tvoří se na ní dlouhé kolony a kvalitou zdaleka neodpovídá dálnicím slovenským. Zbytek dálnic je již mnohem kvalitnější. Jediným slovenským slabým bodem v porovnání s Českem je zpoplatnění přípojných vozidel. Tímto faktorem totiž mohou celkové náklady na dálniční známky vzrůst až na dvojnásobek. Po rekonstrukci české D1 bude kvalita dálnic obdobná a poměr „cena/výkon“ mezi oběma zeměmi srovnatelný.
71
Preukaz ZŤP – preukaz pre ťažce zdravotne postihnuté. Obdoba českého průkazu ZTP pro zvlášt těžké postižení 72 NÁRODNÁ DIAĽNIČNÁ SPOLOČNOSŤ. Typy nálepiek [online] .2015. [cit. 6.6.2015].
31
4 Cesta tří vozidel z ČR na hranici s Ukrajinou Praktický úkol této práce spočívá v analyzování cesty třech vybraných vozidel 73
z určeného místa v České republice na nejbližší hranici s Ukrajinou. K tomuto účelu jsem
vybral tyto dvě varianty. První variantou je cesta přes zpoplatněné silnice v České republice a Slovensku, druhá varianta je cesta přes zpoplatněné silnice pouze přes Českou republiku a Polsko. Jako výchozí bod bylo zvoleno brněnské letiště v Tuřanech. Ke kalkulaci vzdálenosti bude použita GPS navigace TomTom a k vyčíslení cen mýta a časových poplatků oficiální stránky provozovatelů jednotlivých států. Při zahrnutí spotřeby paliva, jako dalšího ekonomického faktoru, využiji pro osobní auto svých zkušeností z práce, pro nákladní auto výsledky konzultace s manažerem logistiky firmy Tart s.r.o., a pro autobus s cestujícími konzultace s řidičem autobusu společnosti Student Agency k.s. Všechna vozidla jsou záměrně vybrána s dieselovými motory, aby mohla být stanovena jedna referenční cena litru74 motorové nafty s DPH. Vozidla zůstávají stejná. Všechny kalkulace jsou analyzovány pro co nejnižší celkové náklady. Kurzový přepočet EUR75 a PLN76 na České Koruny je stanoven dne 5.6.2005 podle kurzového listu ČNB. Všechny desetinné částky jsou zaokrouhlovány matematicky. K vypočtení výše mýtného je použita celková délka využití zpoplatněných úseků v jednotlivých státech násobená příslušnou mýtnou sazbou. V následujících kapitolách jsou uvedeny výpočty, celkový souhrn s porovnáním a vyhodnocením je obsažen v samostatné kapitole.
4.1 Cesta pouze přes Českou republiku a Slovensko Trasa pouze přes Českou republiku a Slovensko za využití co největšího počtu zpoplatněných silnic povede z Brna přes Bratislavu, Trnavu, Nitru, Poprad, Prešov, Košice až na státní hranici Vyšné Nemecké - Uzhorod. Celková vzdálenost je 667 km. 4.1.1 Osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími Jako modelový automobil jsem vybral Škodu Octavia 3 SLX-TDI. Z mé firemní praxe vím, že se spotřeba tohoto automobilu při konstantní jízdě po dálnici pohybuje v rozmezí
73
Osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími, Kamion se zbožím a Autobus s cestujícími 1l nafty = 33,40Kč. Referenční cena stanovená podle čerpací stanice Shell Czech Republic a.s. ze dne 6.6.2015 75 1 EUR = 27,395 CZK 76 1 PLN = 6,611 CZK 74
32
5,5l/100km až 6l/100km. Referenční spotřeba je z tohoto rozmezí ta nejnižší, tedy 5,5l/100km. Celková spotřeba nafty tedy je pro tuto cestu zhruba 36,5 litrů. Celkové náklady na palivo při užití výše zmíněné ceny jednoho litru jsou 1 225 Kč. Dále je třeba zohlednit zpoplatnění komunikací. V České republice i na Slovensku byla modelově zakoupena desetidenní známka. Celkové náklady na pořízení obou známek jsou 584Kč. Celkové náklady na cestu osobním automobilem z letiště v Brně- Tuřanech jsou 1 809Kč. Celková doba jízdy je vypočítána podílem průměrné rychlosti a ujeté vzdálenosti. Průměrná rychlost je určena poměrovým průměrem délky použité dálnice (max. 130 km/h) a zbytku užitých komunikací (min. 50 km/h) na 95 km/h. Výsledná doba jízdy je odhadnuta na přibližně 7 hodin. 4.1.2 Kamion se zbožím Po konzultaci s manažerem logistiky firmy Tart s.r.o. byl, jako modelové vozidlo, vybrána souprava tahač MAN s návěsem Kögel, pětinápravová souprava EURO II, průměrná spotřeba 33l/100km, průměrná rychlost 60km/hod, kalkulovaná spotřeba pohonných hmot na modelové trase je 220l. Cena spotřebovaných pohonných hmot je 7 348Kč. Celková doba jízdy je 11 hodin a 6 minut za předpokladu nulového zdržení. Mýtná povinnost se vypočítá zvlášť pro Českou republiku a Slovensko. V České republice ujede po dálnici kamion celkem 65 km. Sazba pro zvolené vozidlo je 8,24 Kč/km. Mýtná povinnost pro ČR je tedy 536 Kč. Na Slovensku je využito celkem 405 km dálnic, zbytek (198 km) jsou silnice I. třídy, nesouběžné s dálnicí. Na dálnicích je sazba 0,234 €/km. Celková cena za slovenské dálnice je 95€ bez DPH, což je po přepočtu 2 596 Kč. Za 198 km silnic I. třídy při užití adekvátní sazby 0,181 €/km je cena 36 € bez DPH, což je v přepočtu 986 Kč. Celková mýtná povinnost pro celou cestu je po připočítání slovenské DPH 4 834 Kč. Vztaženo tedy na faktor paliva a mýtné povinnosti, celková výše nákladů na tuto cestu kamionu bude 11 072 Kč. 4.1.3 Autobus s cestujícími Jako zástupce autobusů byl vybrán autobus Scania Irizar Pb, provozovaný například společností Student Agency k.s., která má v současnosti flotilu čítající nejvíce těchto autobusů. Autobus má tři nápravy a patří do emisní skupiny EURO IV. Po rozpravě s řidičem 33
tohoto autobusu na pravidelné lince Brno-Praha byla zjištěna informace, že se spotřeba paliva pohybuje mezi 28l/100km až 30l/100km. Jako referenční bude opět brána nižší hodnota, tedy 28l/100km. Celkové množství spotřebovaného paliva tedy činí 187 litrů motorové nafty. Celkem tedy za palivo provozovatel zaplatí 6 246 Kč. Průměrná rychlost autobusu by podle zkušeností tázaného řidiče dosáhla zhruba 70 km/h, což odpovídá celkovému času 9 hodin a 30 minut K výpočtu mýtné povinnosti je možné využít délek úseků, spočítaných pro trasu kamionu, nebo trasy jsou totožné. V České republice je užito 65 km dálnic s adekvátní sazbou 1,15 Kč/km, na Slovensku 405 km dálnic a 198 km silnic I. třídy. Je třeba dávat pozor u vyhledávání sazeb pro autobusy, protože slovenská úprava rozděluje autobusy podle jednotlivých parametrů. Pro dálnice je sazba 0,100€/km a pro silnice I. třídy 0,07€/km. V České republice je tedy celková mýtná povinnost 75Kč a na Slovensku 54 € bez DPH (1 479 Kč). Po připočtení 20% sazby DPH k slovenskému mýtu tedy obdobné celkové náklady na cestu tohoto autobusu vyjdou provozovatele na 8 095 Kč.
4.2 Cesta pouze přes Českou republiku a Polsko Trasa pouze přes Českou republiku a Polsko při co nejvyšším počtu zpoplatněných komunikací povede z Brna přes Olomouc, Ostravu, Katowice, Kraków, Rzeszow až na státní hranici Korczowa – Krakowiec. Celková vzdálenost je 591 km. 4.2.1 Osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími Jak již bylo řečeno, vybraným osobním automobilem je Škoda Octavia 3 SLX-TDI. Průměrná spotřeba automobilu je stále 5,5 l/100km. Jediný rozdíl je v rychlosti, protože trasa přes Polsko vede výhradně přes dálnice, tím pádem průměrná rychlost na celkovou vzdálenost činí 105 km/h. Automobil za cestu dlouhou 591 km spotřebuje 32,5 litru motorové nafty, což představuje výdaj ve výši 1 086 Kč. Pro pohyb vozidla po českých zpoplatněných komunikacích je opět koupena desetidenní dálniční známka za 310 Kč. Polské komunikace jsou pro osobní auta zpoplatněny pouze na úseku Katowice – Kraków a to částkou 18zł. To je v přepočtu 119 Kč. Celkové výdaje pro cestu osobního automobilu se třemi cestujícími jsou 1 515 Kč. Průměrnou rychlostí 105 km/h ujede automobil celou trasu za 5 hodin a 37 minut. 34
4.2.2 Kamion se zbožím Pro cestu pouze přes Českou republiku a Polsko je opět zvolen tahač MAN s návěsem Kögel, emisní skupiny Euro II . Spotřeba motorové nafty je stejná, 30 l/100km. Opět je však nutné upravit průměrnou rychlost, protože, podobně jak u osobního automobilu, trasa vede prakticky celou dobu po dálnicích a rychlostních silnicích. Průměrná rychlost kamionu se z tedy zvýšila na 75 km/h. Za celou cestu kamionu na hranice s Ukrajinou kamion spotřebuje 177 litrů motorové nafty. Výdaje za naftu tedy činí 5 911 Kč. Celková doba jízdy je 7 hodin a 50 minut. V České republice ujede kamion 178 kilometrů po zpoplatněných dálnicích a rychlostních silnicích. Při sazbě 8,24 kč/km je mýtná povinnost v České republice 1 467 Kč. Pro polsko je již situace složitější, protože v Polsku není síť zpoplatněných dálnic „spojitá“, jak v ostatních zemích. Proto k vypočítání mýtné povinnosti byl použit oficiální mýtný kalkulátor systému viaTOLL77. Kalkulátor vypočítal celkovou délku zbylého úseku, rozlišil placené a neplacené komunikace a pro ty placené vypočítal výši mýtného dle zadaných parametrů vozidla. Ze zbylých 413 km určil kalkulátor 279 km zpoplatněných a 134 nezpoplatněných. Celkovou mýtnou povinnost následně vypočítal o velikosti 143.64zł včetně DPH, což je 950 Kč. Celkové výdaje za cestu kamionu proto jsou 8 328 Kč. 4.2.3 Autobus s cestujícími Autobus s cestujícími, opět značky Scania, jede také přesně stejnou cestou, jako kamion a osobní automobil. Když je zvažována neměnná spotřeba, tedy 28 litrů nafty na 100 ujetých kilometrů, spotřebuje autobus za cestu dlouhou 591km celkem 165 litrů nafty za 5 527Kč. Průměrná rychlost se vzhledem k druhu použitých komunikací opět zvedla, a sice na 85km/h. Autobus s cestujícími tedy tuto trasu projede za 6 hodin a 57 minut. Výpočet mýtné povinnosti je pro Českou republiku i Polsko obdobný jako u kamionu se zbožím. V České republice kamion ujede 178 kilometrů po dálnicích a rychlostních silnicích. Celková cena mýta je tedy dle sazby 1,15 Kč/km platné pro emisní skupinu EURO IV 205 Kč. Pro výpočet polské mýtné povinnosti je opět použit mýtný kalkulátor, který určil mýtnou povinnost o výši 112,35zł včetně DPH, což je v přepočtu 743 Kč. 77
viaTOLL. Tollcalculator [online]. 2015. [cit. 2015-06-08].
35
Celkové výdaje za celou cestu jsou pro autobus s cestujícími 6 475 Kč.
4.3 Porovnání a vyhodnocení obou možných cest pro dané dopravní prostředky Kdyby bylo nutné analyzovat cestu přes zpoplatněné české a polské nebo slovenské komunikace na nejbližší hranici s Ukrajinou, je postup v předešlých kapitolách jednou z možností. Ve všech případech je cesta přes Polsko výhodnější a to jak po časové, tak nákladové stránce. Jako důkaz následuje tabulka výsledků analýzy:
Osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími Kamion se zbožím Autobus s cestujícími
Přes Polsko výdaje čas 1 515 Kč 5h 37m 8 328 Kč 7h 50m 6 475 Kč 6h 54m
Přes Slovensko výdaje čas 1 809 Kč 7h 11 072 Kč 11h 6m 8 095 Kč 9h 30m
Tabulka 1
Závěrem je nutno zdůraznit, že trasy byly vybrány tak, aby pokrývaly co největší délku zpoplatněných komunikací. Při porovnání výdajů u daného dopravního prostředku v závislosti na volbě trasy jsou zřejmé rozdíly. U osobního automobilu je nárůst výdajů slovenské trasy oproti polské trase vyšší o 18%. Při stejném srovnání kamion, jedoucí slovenskou trasou vykazuje o 33% vyšší náklad, než při použití polské trasy. Pro reálnou přepravu je vedle finančních nákladů rovněž důležitý i faktor uspořeného času, který se často stává rozhodujícím pro konečný výběr trasy.
36
Závěr Mým cílem bakalářské práce bylo nejprve v teoretické části vysvětit základní pojmy a následně v části praktické, díky vysvětleným pojmům, analyzovat jednotlivé druhy zpoplatnění komunikací v České republice, na Slovensku a v Polsku za užití oficiálních zdrojů, právních úprav a adekvátní literatury. Praktická část bakalářské práce byla rozčleněna do třech částí, z nichž první se zabývala mýtem, druhá časovým poplatkem a třetí praktickým úkolem, který souvisel s předešlými dvěma částmi. Zvolil jsem postup jednotných kritérií analýzy aspektů systémů zpoplatnění, aby následně bylo možné provést jejich porovnání a vyhodnocení. Na základě provedené analýzy bylo zjištěno, že jednotlivé systémy zpoplatnění se velmi liší především v technologickém provedení. Mezi jednotlivými státy je možné najít všechny tři základní formy zpoplatnění. Vyhodnocení efektivity mýtného zpoplatnění u jednotlivých systémů nebylo složité, protože stačilo zohlednit nákladovost momentálního provozu a potřebu budoucího rozšíření. Z těchto hledisek bezkonkurenčně vyhrálo Slovensko se svou satelitní technologií, kterou je lehce možné rozšířit na další komunikace bez potřeby velkých nákladů, jak by to bylo například v případě České republiky. Nejméně efektivním způsobem mýtného zpoplatnění je systém Polský, do kterého spadají veškerá vozidla. Časové zpoplatnění je analyzováno pouze v případě České republiky a Slovenska, protože v Polsku se žádná obdobná platba, s výjimkou poplatku za parkování, nevyskytuje. Až na cenové rozdíly, rozdíly ve zpoplatnění přípojných vozidel a v kvalitě komunikací jsou systémy časového zpoplatnění totožné. Oproti druhé a třetí kapitole, ve které Polsko značně zaostávalo, se ve čtvrté kapitole pro zadanou cestu třech vozidel ukázalo jako uživatelsky nejpřívětivější, protože právě cesta přes Polsko vyšla jak výdajově, tak časově výhodnější, než cesta přes Slovensko. Analyzované zdroje jsou přehledné a nečiní problém se v nich orientovat. Oficiální webové stránky často odkazují přímo na konkrétní zákony, týkající se hledané tématiky. Téma mé bakalářské práce mi přišlo velmi zajímavé, především z hlediska aktuálnosti daného tématu, protože tendence EU směřující k harmonizaci systémů zpoplatnění členských států v blízké budoucnosti ovlivní další vývoj těchto systémů. Zpracováním informací z uvedených zdrojů mi pomohlo dobře se zorientovat v legislativě, související s danou tématikou, a utvořit si dobrou představu o důležitosti probíraného tématu z hlediska nutného budoucího rozvoje zpoplatnění komunikací především v Polsku a i v České republice. 37
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní a elektronické prameny:
RADVAN, Michal. Daně a správa daní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 130 s. Učebnice č .503. ISBN 978-80-210-6702-8 SBOR AUTORŮ ELSEVIER LTD. Interurban Road Charging for Trucks in Europe. Oxford: ELSEVIER Ltd, 2005.179 s. ISBN 0-7323-1142-8. PAŘÍZKOVÁ, Ivana, Místní poplatky v teorii a praxi [online]. Česká republika: Masarykova univerzita –Právnická fakulta (příspěvek ve sborníku),2012 [cit. 16.3.2015]. Dostupné z: www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2012/files/Verejnafinancnicinnost/ParizkovaI vana.pdf SEHNÁLEK, David. Daně [online]. Brno, 2007. [cit. 16.3.2015]. Dostupné z: http://www.sehnalek.cz/files/PaP/dane.pdf MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Mýtné v ČR [online]. 2006, 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Silnice+dalnice+mosty/mytne/ CESKEDALNICE.CZ. Ceskedalnice.cz [online]. 2012, 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.ceskedalnice.cz/ MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Výběrové řízení na dodavatele mýtného systému. [online]. [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Silnice+dalnice+mosty/mytne/vyberove_riz eni/ Platební styk: Způsoby platby mýtného. In: MytoCZ: Elektronický mýtný systém v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.mytocz.eu/cs/novy-uzivatel/platebni-styk/index.html MYTO CZ. Elektronický mýtný systém v České republice. [online]. 2015. Dostupné z: http://www.mytocz.eu/ SKYTOLL, A.S. Myto [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.emyto.sk NÁRODNÁ DIAĽNIČNÁ SPOLOČNOSŤ. Typy nálepiek [online].2015. [cit. 6.6.2015]. Dostupné z: http://dialnicnenalepky.sk/typy-nalepiek GENERALNA DYREKCJA DRÓG KRAJOWYCH I AUTOSTRAD. ViaTOLL: stronie elektronicznego systemu poboru opłat [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: https://www.viatoll.pl DKV EURO SERVICE POLSKA SP. Z O.O. INFO-MYTO [online]. 2015 [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.info-myto.pl/ Tollcalculator. In: viaTOLL [online]. 2015. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://213.25.68.37/tc/?lang=cz
38
Zákonné prameny:
Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., O rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o daní z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákonné opatřené Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon č. 535/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon ČNR Č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Vyhláška č. 30/2001 Sb. Kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Vyhláška č. 30/2001 Sb. Kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Nařízení vlády č. 240/2014 Sb. o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/62/es, o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. In: EUR-LEX [právní informační systém EU].
39
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/52/es, o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství. In: EUR-LEX [právní informační systém EU]. Zákon č. 725/2004 Z.Z. o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách a o zmene a doplnení niektorých zákonov. [online]. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR Zákon č. 474/2013 Z.z. o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov. [online]. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR Zákon č. 488/2013 Z.z., o diaľničnej známke a o zmene niektorých zákonov. [online]. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR Vyhláška Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky č. 475/2013 Z.z., kterou sa vymedzujú úseky diáľnic, rychlostních ciest, ciest I. triedy, ciest II. Triedy a ciest III. Triedy s elektronickým výberom mýta. [online]. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 497/2013 Z.z., kterým sa ustanovuje sposob výpočtu mýta, výška sadzby mýta a systém zliav zo sadzieb mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií v platnom znení. In: Zbierka.sk [Elektronická Zbierka zákonov]. Wolters Kluwer SR Obwieszczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej, Dz.U. 2015 poz. 460, w sprawie ogloszenia jednolitego tekstu ustawy o drogách publicznych. In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych] Ustawa z dnia 21 marca 1985 r. o drogách publicznych. In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych] Obwieszczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej, Dz.U. 2015 poz. 641, w sprawie ogłoszenia jednolitego tekstu ustawy o autostradach płatnych oraz o Krajowym Funduszu Drogowym In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych] Ustawa z dnia 27 października 1994 r. o autostradach płatnych oraz o Krajowym Funduszu Drogowym. In: ISAP[Internetowy Systém Aktów Prawnych]
40
SEZNAM ZKRATEK A JEDNOTEK FO – fyzická osoba PO – právnická osoba ČR – Česká republika SR – Slovenská republika PL – Polská republika EU – Evropská unie DPH – daň z přidané hodnoty OBU – on board unit GPS – global position system GSM – global systém for mobile communications ZTP – těžké zdravotní postižení ATD – a tak dále NAPŘ - například KM – kilometr T - tuna L - litr KM/H – kilometr(ů) za hodinu L/100KM – počet spotřebovaných litrů na sto ujetých kilometrů
41
PŘÍLOHY Seznam příloh:
Příloha 1 : Mapa zpoplatněných komunikací ČR Příloha 2 : Mapa zpoplatněných komunikací SR Příloha 3 : Mapa zpoplatněných komunikací PL
Příloha 1: Mapa zpoplatněných komunikací ČR Zdroj: http://www.mytocz.eu/cs/mytny-system/mapa-zpoplatneni/
42
43
Zdroj: https://www.emyto.sk/c/document_library/get_file?uuid=ee27efcf-d7b0-419e-8597188df8a9fff9&groupId=10136
Příloha 2: Mapa zpoplatněných komunikací SR
Příloha 3 : Mapa zpoplatněných komunikací PL Zdroj: https://www.viatoll.pl/cz/a/rozsireni-systemu-viatoll-2015
44
