MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Služby zaměstnanosti jako nástroj podpory a pomoci absolventům trhu práce v regionu Veselsko
Bakalářská práce
Brno 2016 Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Mgr. Miroslava Černá
Tereza Vaňková
Bibliografický záznam VAŇKOVÁ Tereza, Služby zaměstnanosti jako nástroj podpory a pomoci absolventům trhu práce v regionu Veselsko; Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2016, 99 l, 1 příl., vedoucí práce Ing. Mgr. Miroslava Černá.
Anotace Má bakalářská práce se zabývá službami zaměstnanosti a pomoci absolventům na trhu práce ve vybraném regionu. Je tematicky rozdělena do dvou částí. Teoretická část je tvořena několika kapitolami, ve kterých se zabývám trhem práce, regionem Veselska, zaměstnaností, státní politikou zaměstnanosti a strukturálními fondy EU. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vlastní výzkum. Jedná se o kvantitativní výzkum. Jako metodu šetření jsem zvolila dotazník. Hlavním cílem práce je zjistit nezaměstnanost absolventů v jednotlivých odvětvích, jejich zájem o práci ve vystudovaném oboru a jejich motivační faktory. Dále získat přehled o aktuálních možnostech služeb zaměstnanosti či aktivní politiky zaměstnanosti a přehled o vývoji nezaměstnanosti u absolventů v daném regionu. Na závěr je zařazeno doporučení pro absolventy při prvním jednání s úřadem práce.
Klíčová slova Trh práce, region Veselsko, nezaměstnanost, úřad práce, státní politika zaměstnanosti, aktivní politika zaměstnanosti, pasivní politika zaměstnanosti, projekty Evropského sociálního fondu, absolvent
Annotation My thesis deals with employment services and assistance to graduates on the job market in a specific region. It is divided into two sections. The theoretical section comprises chapters that discuss the labour market in the Veselsko region, furthermore the employment issue, national employment policy and the EU Structural Funds. The practical section focuses on the respective research, specifically a quantitave type of research. The method I used for this survey was a questionnaire. The main objective
of the thesis is to determine the unemployment of graduates in various sectors of their interest, furthermore their interest in working in the field they studied, and finally to look at factors that contributed to the graduates' motivation. Additionally, the thesis contains an overview of the current possibilities of employment services, active employment policies, and finally an overview of the unemployment patterns among graduates in the given region. In conclusion, certain recommendations are given as to guide graduates throughout the process of approaching and dealing with the Labour Office.
Key words Labour market, region Veselsko, unemployment, employment bureau, state policy of employment, active policy of employment, passive policy of employment, projects ESF, graduate
Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
……..…………………………… Tereza Vaňková
Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Mgr. Miroslavě Černé za její cenné rady, ochotu a trpělivost, které mi v průběhu vedení mé bakalářské práce poskytovala. Velké poděkování také náleží i mým nejbližším, partnerovi a celé mé rodině za podporu, trpělivost a povzbuzování po celou dobu mého studia.
Obsah Obsah ..................................................................................................................................... 6 Úvod ...................................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 10
I. 1
2
3
4
Trh práce .................................................................................................................. 11 1.1
Práce.................................................................................................................... 12
1.2
Rovnováha na trhu práce .................................................................................... 13
Region Veselsko ...................................................................................................... 14 2.1
Zaměstnání na Veselsku ..................................................................................... 16
2.2
Školství v regionu Veselsko ............................................................................... 16
Zaměstnanost a nezaměstnanost .............................................................................. 18 3.1
Míra nezaměstnanosti ......................................................................................... 19
3.2
Typy nezaměstnanosti......................................................................................... 19
3.3
Rizikové skupiny nezaměstnaných ..................................................................... 22
Státní politika zaměstnanosti ................................................................................... 23 4.1
Úřad práce ČR .................................................................................................... 23
4.1.1 Kontaktní pracoviště Veselí nad Moravou ..................................................... 25 4.1.2 Právní předpisy na úseku zaměstnanosti ........................................................ 25 4.1.3 Uchazeč o zaměstnání .................................................................................... 26 4.1.4 Zájemce o zaměstnání .................................................................................... 27 4.1.5 Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání .................................................... 28 4.1.6 Vymezení pojmů – vhodné zaměstnání a vážný důvod ................................. 29 4.2
Pasivní politika zaměstnanosti ............................................................................ 30
4.3
Aktivní politika zaměstnanosti ........................................................................... 33
4.3.1 Rekvalifikace.................................................................................................. 35 4.3.2 Investiční pobídky .......................................................................................... 37 4.3.3 Veřejně prospěšné práce ................................................................................ 37 4.3.4 Společensky účelná pracovní místa ............................................................... 38
4.3.5 Překlenovací příspěvek .................................................................................. 39 4.3.6 Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti .................................................. 39 4.3.7 Příspěvek na zapracování ............................................................................... 39 4.3.8 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ............................... 39 4.4 5
Národní plán zaměstnanosti ................................................................................ 40
Evropské strukturální a investiční fondy ................................................................. 41 5.1
Evropský sociální fond ....................................................................................... 41 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 44
II. 1
Součinnost úřadu práce ............................................................................................ 45
2
Definování absolventa z různých pohledů............................................................... 48 2.1
Absolvent na trhu práce ...................................................................................... 49
3
Služby úřadu práce určené pro absolventy škol ...................................................... 51
4
Vývoj nezaměstnaných absolventů v regionu Veselsko.......................................... 55
5
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 57
6
5.1
Předpoklady dotazníkového šetření .................................................................... 57
5.2
Výsledky dotazníkového šetření ......................................................................... 59
5.3
Ověření předpokladů........................................................................................... 77
5.4
Vyhodnocení zjištěných poznatků ...................................................................... 80
Doporučení pro absolventy při jednání s ÚP ........................................................... 82
Závěr .................................................................................................................................... 85 Resumé ................................................................................................................................ 87 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 89 Seznam tabulek.................................................................................................................... 92 Seznam grafů ....................................................................................................................... 93 Seznam obrázků .................................................................................................................. 94 Seznam příloh ...................................................................................................................... 95
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila téma „Služby zaměstnanosti jako nástroj podpory a pomoci absolventům trhu práce v regionu Veselsko“. Toto téma jsem si vybrala záměrně, neboť se ve zmiňované problematice pohybuji dennodenně. Pracuji jako referent zaměstnanosti, tedy jako odborný poradce pro zprostředkování na úřadu práce, kde se s absolventy setkávám. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu byl také fakt, že Veselsko je druhá nezaměstnaností nejvíce zasáhnutá oblast v okrese Hodonín a zároveň tento okres spolu s okresem Znojmo patří mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v Jihomoravském kraji. Nezastupitelnou roli v životě každého člověka zastupuje práce. Práce je důležitá pro každého jak po stránce psychické a fyzické, tak i po stránce morální, sociální či zdravotní. Většina z nás si za svůj život projde ztrátou zaměstnání nebo obdobím, kdy je nezaměstnanou osobou. A málokterý absolvent si ihned najde zaměstnání. A jelikož jako student nemá dostatek příjmů, nezbývá mu nic jiného, než se evidovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Nezaměstnanost je fenomén, být nezaměstnaný patří ke koloběhu života. Každý se s touto skutečností musí smířit. I já mám s tímto stavem zkušenost. Rovněž jsem byla po studiu nezaměstnaná, neměla jsem práci a byla bez finančních prostředků. Vyzkoušela jsem si být na druhé straně přepážky, být tou nezaměstnanou osobou. Naštěstí jsem měla oporu v rodině a sílu a motivaci hledat zaměstnání. I když nejprve jen formou dočasného pracovního uplatnění na základě pracovněprávního vztahu založeného na dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr. Současný trh práce je plný konkurence, klade na zaměstnance vysoké nároky. A pro mladé lidi, jako jsou absolventi bez pracovních zkušeností, vzniká překážka při uplatnění se na trhu práce ve vystudovaném oboru vzdělání. Cesta není jednoduchá. Absolventi se tak dostávají do situace, kdy musí projevit své znalosti, dovednosti a případně získané zkušenosti. Jedná se tak o další zkoušku z etapy života. V současnosti je více možností a příležitostí pracovat již při studiu střední či vysoké školy. Touto cestou absolventi, již jsou považováni za jednu z ohrožených skupin nezaměstnaných, získají alespoň nějakou praxi. Je nutné si uvědomit, že mít zaměstnání je součástí života a že zaměstnání činí člověka šťastným. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V úvodu teoretické části se zaobírám trhem práce. V druhé kapitole je blíže rozebrán region 8
Veselska, na který je zaměřena podstatná část bakalářské práce. Region je spojen s folklorem a dlouholetými tradicemi na Slovácku, což nesmí být opomenuto. Třetí kapitola se zabývá stručným rozborem pojmů zaměstnanost a nezaměstnanost. Důležitou součástí teoretické části je kapitola v pořadí čtvrtá, zaměřená na státní politiku zaměstnanosti. V této kapitole přibližuji dění na úřadu práce a možnosti v rámci politiky zaměstnanosti. Strukturální fondy Evropské unie plní důležitou roli problematiky zaměstnanosti, kam se řadí Evropský sociální fond. Ty jsou rozebrány v poslední kapitole teoretické části. Praktická část je věnována součinnosti úřadu práce, zaměstnavatele a školství. Spolupráce mezi těmito sektory je velmi důležitou součástí fungování trhu práce. Nezbytnou kapitolu v praktické části tvoří definování absolventa z různých pohledů. Jelikož definice absolventa není uvedena v zákoně a každý na danou problematiku pohlíží jinak, je zde vysvětlen pojem z více hledisek. Na kontaktním pracovišti Úřadu práce České republiky ve Veselí nad Moravou, obdobně jako i na jiných kontaktních pracovištích úřadu, jsou realizovány programy a poskytovány služby pro nezaměstnané absolventy, již jsou vedeni v evidenci úřadu práce. Přehled těchto činností je uveden v následující kapitole. Neopomenutelným dílem praktické části práce je i vývoj nezaměstnanosti absolventů v regionu v roce 2015. Stěžejní pasáž práce tvoří kvantitativní výzkum týkající se dotazníkového šetření u nezaměstnaných absolventů vedených na kontaktním pracovišti Úřadu práce ve Veselí nad Moravou. Tento výzkum byl prováděn v měsících září a říjnu roku 2015. V závěru praktické části práce je sepsáno doporučení pro absolventy, kteří směřují na pracoviště Úřadu práce České republiky. Cílem
bakalářské
práce
je
tedy
zjištění
nezaměstnanosti
absolventů
v jednotlivých odvětvích, jejich zájem o práci ve vystudovaném oboru a jejich motivační faktory. Dále práce mapuje aktuální možnosti služeb zaměstnanosti či aktivní politiky zaměstnanosti a vývoj nezaměstnanosti u absolventů v daném regionu.
9
I.
TEORETICKÁ ČÁST
10
1 Trh práce Trh práce, neboli také pracovní trh, je spojen s tržní ekonomikou, jejímž základem je směna. Trh obecně lze charakterizovat jako místo, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky. V případě trhu práce stojí na straně nabídky zaměstnavatelé, již nabízejí pracovní místo za určitou mzdu, na straně druhé, a to poptávky, pak stojí lidé, kteří na tento trh přicházejí s nabídkou svého času a kvalifikace.1 Tudíž lze chápat, že k uspokojování potřeb a k utváření statků a služeb je potřeba lidská činnost, a to je práce. Lidé jsou za svoji práci odměňováni v podobě mzdy, která reprezentuje hlavní příjmy. V klasickém pohledu trh práce produkuje a distribuuje práci jako směnný vztah mezi prací a mzdou. Z tohoto pohledu je trh práce jako trhy jakéhokoliv jiného zboží, na nichž se uplatňuje mechanismus konkurence s volnou hrou tržních sil a s odvozením ceny práce, tedy mzdy, z poměru mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Nabídku práce ovlivňuje zejména rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly, tedy ekonomicky aktivní populace, průměrný počet odpracovaných hodin jednoho pracovníka za jeden rok a kvalita pracovního nasazení a zručnosti, kterou pracovníci skutečně vynakládají.2 Dle Krebse se očekává, že trh práce v rámci tržní ekonomiky zajistí ekonomiku pracovními silami v požadované struktuře a dále zabezpečí, aby byla pracovní síla zajištěna odpovídajícími prostředky v takové míře, která odpovídá jejich podílu na produkci.3
1
Digitální knihovna UTB: Nezaměstnanost absolventů středního stupně vzdělání na Veselsku [online]. Zlín [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/19212/nekardov%C3%A1_2012_dp.pdf?sequence=1&isAll owed=y 2 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 54. 3 KREBS, Vojtěch a a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 288.
11
1.1 Práce Práce člověka provází od počátku jeho bytí. Práce vše obklopuje. Práce není jenom činnost, která je odměněna mzdou, ale za práci lze považovat i dobrovolnou činnost, práci doma, péči o děti, práci na zahrádce apod. Proto hovoříme o pojmu zaměstnání, práce na smluvním základě, zahrnujícím materiální odměnu za její výkon.4 V zákoně o zaměstnanosti je povolání definováno jako standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.5 Pro někoho je práce jen zdrojem příjmu, ale celkově je možné práci vnímat různě. Jako prostor k seberealizaci, jako možnost vydělat si peníze, příležitost být mezi lidmi. Práce může být také eventualita soustředit se na jeden cíl, stát se součástí týmu lidí, mít v práci svoji roli. Práce je prostor k učení a k získávání nových zkušeností. Je to také možnost uplatnit svoji energii, která je v každém člověku a jinak by mohla zbytečně obtěžovat odpočinek a volný čas. Ať už chceme nebo ne, práce nebo činnost v rámci nějakého společenství, tedy výkon dobrovolnictví, určuje naši roli ve společnosti, kde nejsme sami, ale jsme součástí něčeho většího.6 Člověk při práci nemusí pociťovat jen únavu, ale i něco dobrého či příjemného díky odvedené činnosti. Bez práce se nedá žít plnohodnotným životem. Díky práci se dají vydělat peníze, ale ovšem dá se pracovat i doma, při úklidu či jiných domácích pracích. Sice z těchto činností neplynou žádné příjmy, ale dostavuje se pocit uspokojení. Na straně druhé však není odvedená činnost v zaměstnání vždy jen uspokojením. Ne vždy má práce pozitivní vliv. Dosti často se stává, že člověk pracuje v zaměstnání, které ho nenaplňuje a nepřináší mu žádné uspokojení. Většinou je to z důvodu nedostatečného vzdělání. Lidé s nižším vzděláním pak nedosahují na širší výběr nabídek práce v méně náročném zaměstnání. Velké procento populace také pracuje jen kvůli finančním prostředkům, aby zajistilo sebe i rodinu. To je sice přirozený stav, ale
4
Liga vozíčkářů: Základní pojmy nejen podle zákona o zaměstnanosti [online]. Brno [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prace.php?oblast=9000029 5 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. § 5, odst. f) 6 Liga vozíčkářů: Co je to práce [online]. Brno [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prace.php?oblast=9000029
12
každý by si měl uvědomit, že život je jen jeden. Pokud zaměstnání člověku nepřinese žádné potěšení a bere jen energii, kterou vynaložil na danou práci, zasáhne ho dříve nebo později psychické či fyzické vyčerpání. Ovšem každý z nás se může velmi snadno dostat do situace, která nás přiměje vzít zaměstnání, které se zrovna nabízí. Ne nadarmo se říká: „Bez práce nejsou koláče“. A ve skutečnosti je tomu tak. Práce k životu patří. Kdyby lidé nepracovali, neměli by žádný příjem, obživu a pociťovali by nudný, nenaplněný život.
1.2 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při střetu nabídky s poptávkou a tím pádem vzniká i stabilní mzda. Tržní rovnováha nastává jen výjimečně. V reálných situacích se tento stav neustále mění. Pokud je nabídka práce vyšší než poptávka, vzniká na trhu práce nezaměstnanost. Ovšem pokud se nabídka práce opožďuje za poptávkou, vzniká na pracovním trhu nedostatek pracovní síly.
13
2 Region Veselsko Region Veselsko se rozprostírá na části jižní Moravy, v okrese Hodonín. Veselsko, v čele s městem Veselí nad Moravou, je neformální seskupení 22 obcí. Pod tento region spadají i mikroregiony Ostrožsko-Veselsko, Strážnicko a Horňácko, nacházející se v podhůří Bílých Karpat. Do členění regionu patří město Veselí nad Moravou, obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Hroznová Lhota, Kozojídky, Kněždub, Tasov, Lipov, Kuželov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Velká nad Veličkou, Nová Lhota, Suchov, dále obce Žeraviny, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Tvarožná Lhota a Radějov. Většina těchto obcí jsou členy uskupení jednotlivých mikroregionů. Region Veselsko má své kontaktní pracoviště úřadu práce ve Veselí nad Moravou. Agenda zaměstnanosti úřadu práce ve Veselí nad Moravou má svoji územní působnost, v které se ve své práci budu pohybovat. Do oblasti vybraného regionu patří obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Suchov, Nová Lhota, Javorník, Velká nad Veličkou, Louka, Lipov, Kněždub, Tasov, Hroznová Lhota, Kuželov, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kozojídky, Tvarožná Lhota, Radějov, Strážnice, Žeraviny, Vnorovy, Moravský Písek, Těmice, Syrovín, Domanín, Bzenec a Veselí nad Moravou. Je nutné podotknout, že členění působnosti území u agendy nepojistných sociálních dávek je odlišné od agendy zaměstnanosti. Obrázek 1: Územní působnost Veselska v agendě nezaměstnanosti
Zdroj: Integrovaný portál MPSV – Územní působnost Veselí nad Moravou
14
Folklor a tradice jsou nedílnou součástí Veselska. V tomto území má hluboké kořeny, pro něž jsou typické kroje, lidová keramika, písně, tance, pořekadla, zvyky, soubory, řemesla, vinařství a jiné. Bez těchto činností by lidé neudržovali společnost a vztahy, které mezi nimi jsou. Mezi oblasti s nejbohatším folklorem a tradicemi v rámci celé naší republiky patří bezpochyby Slovácko. To se člení do oblastí Dolňácka, Horňácka, Hanáckého Slovácka, Moravských Kopanic a Podluží. Veselsko se rozprostírá částečně na území Dolňácka a částečně Horňácka.7 Dolňácko je oblast ležící podél řeky Moravy mezi městy Hodonín a Napajedly. Typickou součástí zdejších budov bývala v dřívějších dobách bílá fasáda s modrým obrovnáním zdobená ornamenty v pestrých barvách, jež zdobili místní lidé. Někdy i tvz. žudro, čili klenutý přístavek u vchodu do domu, byl zdobený. Několik těchto domů, které se zachovaly, můžeme vidět např. ve Strážnici. Dolňácko je také proslulé díky pěstování vinné révy, zdobení velikonočních kraslic, ručnímu tkaní textilií, vyšívání, šití krojů a zpracování figurek z kukuřičného šustí. Horňácko se nachází z větší části v Chráněné krajinné oblasti Bílých Karpat na pomezí Moravy a Slovenska. Je to tedy oblast ležící v kopcovitém terénu, již „na horách“, odkud nejspíše pochází název.8 Horňácko bylo odjakživa chudobnější než úrodné Slovácko, nejen s drsnějšími přírodními podmínkami, ale i životními. Lidé zde vždy měli těžký život. Ten se však odráží i v jejich odkazech na lidovou architekturu, kulturu, kroje, tance, písně a nářečí. Lidé z této oblasti mají dodnes problémy s prací, jelikož ve zmiňované oblasti je nedostatečný počet zaměstnávajících osob. Tudíž jim nezbývá nic jiného, než za prací cestovat, což pro ně také není zrovna procházka růžovou zahradou. Bohužel zde vzniká problém s dopravní obslužností a tím pádem i skutečnost nezaměstnanosti.
7
Turistické centrum Veselska: Folklor a tradice na Veselsku [online]. Veselí n.Mor. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.tic-veseli.cz/cz/o-meste-a-regionu/tradice?limitstart=0 8 ibid
15
2.1 Zaměstnání na Veselsku Aby i lidé z Veselska měli nějakou práci, už kvůli svému odkazu a kultuře, jsou vytvářena pracovní místa i v oblasti tradic. Nedaleko města Veselí nad Moravou, v malebné obci v Blatničce, byla s pomocí dotací Evropské unie rekonstruována stará budova bývalé základní školy na sídlo a zároveň dílnu obecně prospěšné společnosti Tradice Slovácka Blatnička. Cílem společnosti je zachování osobité kultury našich předků. Zde se šijí a udržují lidové kroje a ostatní tradiční lidové předměty. Také je zde možnost shlédnout stálou výstavní expozici a tematické výstavy. Tento projekt dal mnoho možností nezaměstnaným. Mezi největší a vysoce prosperující zaměstnavatele se řadí v soukromém sektoru výrobce tkanin pro gumárenský průmysl Kordárna Plus a.s., výroba italských sýrů a specialit ITALAT CZ s.r.o., strojírenský průmysl SEIKO Flowcontrol, spol. s r.o., Siempelkamp CZ s.r.o., živočišný, rostlinný a potravinářský producent Blatinie a.s., výrobce přikrývek a polštářů 2G Lipov spol. s r.o. a jiní zaměstnavatelé. Nicméně dříve bylo v regionu mnohem více firem z oblasti textilního průmyslu, než je tomu nyní. Mezi důležité zaměstnavatele odkazující se na tradici Slovácka se řadí i kategorie vinařů či vinařství, zemědělská družstva. Nicméně tyto oblasti nabízejí pracovní činnosti většinou jen v období sezóny. Do státního sektoru, který také zaměstnává nemalý počet zaměstnanců, patří oblast školství, úřadů a Česká pošta v daném regionu. Praktická část bude více věnována spolupráci zaměstnavatelů v regionu s úřadem práce.
2.2 Školství v regionu Veselsko Jako v každém regionu, tak i na Veselsku se vyskytuje mnoho základních škol, kde se žáci vzdělávají. Ovšem možností vzdělávání na středním stupni je o něco méně. Většina žáků do středních škol musí dojíždět či přespávat na internátech. Do pomaturitního studia se řadí i jazykové školy. Nicméně tento druh vzdělávání v regionu nenajdeme. Jedinou vysokou školu na Veselsku, a to soukromou, najdeme ve Strážnici pod názvem Veřejnoprávní vzdělávací institut o.p.s. Mezi instituce v regionu zajišťující střední stupeň vzdělávání v různých kategoriích patří Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec. Tato škola nabízí pro absolventy základních škol širokou škálu vzdělání od maturitních oborů, 16
učebních i nástavbových či pomaturitní studium ve zkrácené formě. Maturitní obory zahrnují obory vzdělání v oblastech hotelnictví, ekologie, životního prostředí a uměleckořemeslného zpracování dřeva a učební obory nabízí vzdělání cukráře, zahradníka, kuchaře-číšníka, rybáře či lesního mechanizátora. Nástavbové obory pak umožňují studium podnikání, mechanizaci zemědělství a lesního hospodářství. Vybraná škola obsahuje mnoho dalších oborů. Ve Strážnici se nachází Střední škola Strážnice a Střední škola hotelová, služeb a Veřejnosprávní akademie s.r.o. I v těchto školách jsou nabízeny obory vzdělání s maturitní zkouškou, s výučním listem či nástavbové studium. Od ekonomických a technických oborů po obory v kosmetických službách a jiných. Jediné gymnázium na Veselsku se nachází ve Strážnici pod názvem Purkyňovo gymnázium Strážnice, které nabízí studium čtyřleté a osmileté. Obchodní akademie a Střední odborné učiliště ve Veselí nad Moravou nabízí studijní a učební obory v kategoriích obchodní akademie, informační technologie, obráběče kovů, strojního mechanika neboli zámečníka, opraváře zemědělských strojů a provozního technika. V praktické části bakalářské práce bude blíže rozebrána součinnost škol se zaměstnavateli v regionu a úřadem práce.
17
3 Zaměstnanost a nezaměstnanost Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a také ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný.9 Nezaměstnanost neznamená nemít práci, ale nemít placené zaměstnání, a tedy nemít příjem ze zaměstnání.10 Nemít příjem z trhu práce ovšem neznamená nutně nemít na tento trh přístup. Stejně tak být nezaměstnaný neznamená být mimo trh práce, ale znamená to nemoci se na něm prosadit a zůstávat tedy v konkrétním okamžiku na straně nerealizované nabídky.11 Do kategorie zaměstnaných osob se řadí lidé, kteří mají placené zaměstnání nebo jsou sebezaměstnanými, včetně osob, jež jsou na nemocenské nebo mateřské dovolené. Nezaměstnaní jsou lidé, jež nemají placené zaměstnání, ale jsou schopní pracovat dle věku, svého zdravotního stavu a díky pracovním a životním zkušenostem a navíc zaměstnání aktivně hledají. Také jsou ochotni co nejdříve nastoupit do zaměstnání. Jsou i situace, kdy někteří jedinci zaměstnání nemají a ani se nenamáhají práci hledat, jelikož jsou zabezpečeni od státu pomocí sociálních dávek či prostřednictvím jiných příjmům. Nezaměstnanost je složitý jev, který se dotýká různých koutů republiky odlišné úrovně. S nezaměstnaností se nejčastěji setkávám u pracovníků, kteří jsou bez kvalifikace nebo mají nižší vzdělání. O zaměstnanost se tedy jedná v případě, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje. V opačném případě se jedná o stav nezaměstnanosti. Nezaměstnanost se obecně vymezuje u člověka, který je bez placeného zaměstnání, dosahuje patnáctého věku života, aktivně se podílí na hledání svého zaměstnání a je schopen do 14 dnů nastoupit do zaměstnání a pracovat.
9
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 16. 10 Liga vozíčkářů: Základní pojmy nejen podle zákona o zaměstnanosti [online]. Brno [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prace.php?oblast=9000029 11 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 16.
18
Jedním ze základních práv občana je právě mít právo na zaměstnání, a to bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk.12
3.1 Míra nezaměstnanosti I nezaměstnanost lze měřit, a to díky ukazateli míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti představuje důležitou hodnotu pro stát. Vzorec pro míru nezaměstnanosti: 𝑢=
U 𝐿
x 100 %,
kde písmeno u znázorňuje míru nezaměstnanosti, U je počet nezaměstnaných a L označuje celkový počet pracovních sil.13 Míra nezaměstnanosti je zjišťována 2 ukazateli, a to obecnou mírou nezaměstnanosti a registrovanou mírou nezaměstnanosti. Nezaměstnanost absolventů se statisticky zjišťuje vždy k 30. 4. a 30. 9. daného roku.
3.2 Typy nezaměstnanosti Příčiny nezaměstnanosti jsou různé. K poznání problému nezaměstnanosti a přístupů k jejímu řešení slouží její různé typologie. Nezaměstnanost lze rozlišit na různé druhy, ze kterých lze usuzovat vznik příčiny, závažnost a odvodit podle toho i možné způsoby řešení.14 Dále je rozlišováno více typů zaměstnanosti. Pro tuto práci postačí jen základní dělení. Obecně lze nezaměstnanost rozlišit na tyto typy:
12
Businessinfo.cz: Státní politika zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/statni-politika-zamestnanosti-3311.html 13 KREBS, Vojtěch a a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 291. 14 ibid
19
Frikční nezaměstnanost Tento typ nezaměstnanosti je běžným stavem na trhu práce. Jedná se o dobrovolnou nezaměstnanost, kdy dochází k transferu osob kvůli vlastním potřebám či ekonomickým změnám ve společnosti. Jedinci své zaměstnání aktivně hledají a opět se dokážou po určité době začlenit do pracovního procesu. Ve většině případů se jedná o krátké období, kdy si jedinec hledá nové uplatnění. Strukturální nezaměstnanost V dalším typu nezaměstnanosti dochází k nesrovnalosti mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících, jež se odráží v některých odvětvích. Většinou u zastaralých odvětví, např. u dolů, skláren či hutí dochází k likvidaci. Jedná se o trvání dlouhodobé nezaměstnanosti, jelikož se s tím trh vyrovnává. Reaguje na potřeby nezaměstnaných dle věku, kvalifikace, dovedností, pohlaví a dle místa bydliště. Cyklická nezaměstnanost Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost. Cyklická nezaměstnanost je charakterizována jako klasický model a je závažným problémem pro ekonomiku. Cyklistická nezaměstnanost je spojena s opakovaným vývojem ekonomiky. Při recesi, kdy klesá hrubý domácí produkt, roste počet nezaměstnaných. Naopak při expanzi hrubý domácí produkt roste a počet nezaměstnaných klesá. Typickým stavem této nezaměstnanosti je přebytek nabídky práce nad poptávkou po práci. Na rozdíl od strukturální nezaměstnanosti, jež postihovala pouze některá odvětví, cyklická nezaměstnanost zasahuje všechna odvětví v ekonomice.15 Sezónní nezaměstnanost Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. Sezónní nezaměstnaností mohou být postiženy služby spojené s turistikou, činnosti spojené se stavebnictvím či v zemědělské oblasti.16
15
EDU: Nezaměstnanost [online]. Univerzita Hradec Králové [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/maek1/texty/07_Nezamestnanost.pdf 16 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 21.
20
Skrytá nezaměstnanost Zde se hovoří o nezaměstnaných, kteří se o práci neuchází, ale zároveň nejsou registrováni na Úřadu práce České republiky. Do této nezaměstnanosti obvykle spadají ženy na mateřské či rodičovské dovolené, v domácnosti, mladiství, absolventi, osoby s nízkou kvalifikací a osoby postihnuté handicapem či osoby v předčasném důchodu. Do skryté nezaměstnanosti také patří osoby zařazené do různých programů politiky zaměstnanosti, např. nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to pomocí rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, vyhrazených pracovních míst aj. Nepravá nezaměstnanost Zde jsou evidováni nezaměstnaní jako nezaměstnané osoby a nemají potřebu hledat si zaměstnání. Evidují se, aby si nemuseli hradit pojištění, a využívají finanční pomoci od státu a přivydělávají si formou nelegálního zaměstnání. Jiné členění nezaměstnanosti: O dobrovolné nezaměstnanosti se hovoří tehdy, kdy osoby nechtějí pracovat vůbec a raději upřednostňují svůj volný čas a utváří si tak svůj životní styl. Nebo někteří jedinci čekají dobrovolně na lépe placené místo a odmítají nabízené pracovní příležitosti. Při nedobrovolné nezaměstnanosti jsou jedinci na pracovním trhu ochotni pracovat při daných podmínkách, ale nenacházejí volná pracovní místa. Tedy je počet nezaměstnaných vyšší, než je nabídka volných pracovních míst. V poslední době se v evidenci úřadu práce objevují osoby spíše nezaměstnatelné než nezaměstnané. Nezaměstnatelní jedinci nechtějí pracovat a tudíž spolupráce s nimi je téměř nulová. Raději pobírají sociální dávky od státu, pracují nelegálně a v případě, kdy jim je nabídnuto vhodné zaměstnání, doloží zdravotní omezení od lékaře. I někteří mladiství nebo absolventi se řadí do této kategorie. Nemají žádné pracovní návyky, zkušenosti a jsou stále „zaopatřeni“ rodinou. Nezaměstnatelnost se u konkrétních cílových skupin zvyšuje stále více.
21
3.3 Rizikové skupiny nezaměstnaných Nezaměstnanost se nedotýká všech skupin obyvatelstva stejně. Za nejvíce ohrožené skupiny jsou pokládáni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce déle než 6 měsíců, osoby se zdravotním postižením, občané pečující o dítě do 15 let nebo o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, jenž vyžaduje mimořádnou péči, rodiče vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, občané potřebující zvláštní pomoc, občané starší 50 let, mladiství, kteří nadále nepokračují ve studiu střední školy či absolventi středních a vysokých škol. A právě této kategorii se budu věnovat více.
22
4 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.17 Na tvorbě politiky zaměstnanosti se podílí nejen stát, odbory a zaměstnavatelé, ale i zaměstnanci. Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí a jiných opatření.18 Politika zaměstnanosti tedy vytváří určitá opatření k nápravě situace na pracovním trhu pomocí nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti a aktivní politiky zaměstnanosti.
4.1 Úřad práce ČR Pokud dojde k situaci, že člověk je bez práce či o ni přijde, tak by jeho první kroky měly směřovat na Úřad práce České republiky. Právě jedním z hlavních úkolů
17
Businessinfo.cz: Státní politika zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/statni-politika-zamestnanosti-3311.html 18 Integrovaný portál MPSV: Zákon o zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ZOZ_PLATNE_ZNENI_OD_1.1.2016.PDF
23
úřadu práce (dále ÚP) je poskytnutí pomoci lidem bez zaměstnání se vstupem nebo co nejrychlejším návratem na pracovní trh. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, pojednává o Úřadu práce České republiky jako o správním úřadě s celostátní působností a organizační složkou či účetní jednotkou státu. ÚP byl zřízen tímto zákonem dne 1. 4. 2011. ÚP ČR řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je zároveň jeho nadřízeným správním úřadem. Úřad práce ČR tvoří generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. V čele Úřadu práce ČR je generální ředitel, v čele krajské pobočky je ředitel a v čele kontaktního pracoviště krajské pobočky je ředitel nebo vedoucí.19 Úřad práce ČR plní úkoly v těchto oblastech: -
zaměstnanosti,
-
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
-
státní sociální podpory,
-
dávek pro osoby se zdravotním postižením,
-
příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb,
-
pomoci v hmotné nouzi,
-
dávek pěstounské péče, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, zákonem
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zákonem o státní sociální podpoře, zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, zákonem o sociálních službách, zákonem o pomoci v hmotné nouzi a zákonem o sociálně-právní ochraně dětí.20 Úřad práce ČR je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.21
19
Integrovaný portál MPSV: Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info/zakon_o_uradu_prace_ceske_republiky_a_o_zmene_souvisejic.pdf 20 Integrovaný portál MPSV: Obecné informace o Úřadu práce [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info 21 Integrovaný portál MPSV: Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info/zakon_o_uradu_prace_ceske_republiky_a_o_zmene_souvisejic.pdf
24
4.1.1 Kontaktní pracoviště Veselí nad Moravou Všechna kontaktní pracoviště v rámci ÚP včetně kontaktního pracoviště (dále KoP) ve Veselí nad Moravou jsou organizačními jednotkami krajských poboček, jež plní činnosti v oblastech zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek. Tato práce se zaobírá okruhem zaměstnanosti. V referátu zaměstnanosti se jedná o zprostředkování zaměstnání, evidenci uchazečů či zájemců o zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti. V rámci těchto oblastí KoP realizuje sledování databáze a podávání informací o volných pracovních místech a jejich aktualizace, je vedena evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání. Jako KoP ÚP má kompetence rozhodovat o nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, o vyřazení z evidence nebo také smí ověřovat a vydávat správní rozhodnutí. Pro osoby zdravotně postižené evidované jako uchazeč či zájemce o zaměstnání zprostředkovává vhodné pracovní uplatnění. U této skupiny je nezbytná spolupráce s oddělením zaměstnanosti krajské pobočky Brno. Pracovníci ÚP projednávají se všemi uchazeči možnosti pracovních příležitostí, uplatnění a jednají o dalších možnostech v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Nezbytné je také vypracování individuálních akčních plánů a spolupráce s krajskou pobočkou v sociálně právním a profesním poradenstvím zaměřeným na zaměstnanost. KoP je také povinno vydávat uchazečům o zaměstnání u určitých orgánů potvrzení o vedení v evidenci a době, kdy jim byla poskytována podpora v nezaměstnanosti. Dále rozhoduje ve správním řízení o přiznání či nepřiznání podpory v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci, kompenzaci odstupného dle § 44b, zákona o zaměstnanosti, a zpracovává výplaty podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Jak už je zmíněno v kapitole o regionu Veselsko, územní členění Veselska v agendě zaměstnanosti je jiné než členění regionu.
4.1.2 Právní předpisy na úseku zaměstnanosti Pracovníci ÚP referátu zaměstnanosti se musí v určitých jednáních řídit a postupovat dle daných předpisů. Jedná se o zákony, vyhlášky provádějící změny v zákonech, směrnice a Listinu základních práv a svobod zaměřené na politiku zaměstnanosti v oblasti správního jednání.
25
Článek 26, Listiny základních práv a svobod, jež hovoří, že „každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“ se dotýká právní úpravy politiky zaměstnanosti.22 Základním důležitým zákonem, dle kterého se řídí ÚP na úseku zaměstnanosti, je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato právní úprava je v souladu s právem Evropské unie. Zákon je směrodatný v zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a má za úkol ochránit občany při tíživé situaci důsledkem nezaměstnanosti a docílit plné zaměstnanosti. Druhým důležitým pramenem, o který se opírá referát zaměstnanosti ve věcech správního řízení, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Správní řád upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.23 Mezi další důležité zákony, dle kterých se řídí referát zaměstnanosti, patří zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo také zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Samozřejmě je jich mnohem více, ale zde jsou uvedeny ty nejdůležitější. Mezi právní předpisy se řadí i různé vyhlášky či směrnice, které uvádějí změny do nového procesu. Ne každý zná pojmy uchazeč o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Málokdo ví, že mezi těmito pojmy jsou značné rozdíly. A aby se absolvent, mladistvý nebo kdokoliv jiný dokázal orientovat na úseku zaměstnanosti, jsou tyto důležité termíny přiblíženy v další kapitole.
4.1.3 Uchazeč o zaměstnání Jedná se o fyzickou osobu, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku ÚP, v jejímž územním obvodu má bydliště a splňuje zákonem dané podmínky, které nebrání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.24
22
Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky: Listina základních práv a svobod [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html 23 Zákon o správním řádu č. 500/2004 Sb. § 1, odst. 1
26
Je třeba si uvědomit, že prioritně se jedinec eviduje jako uchazeč o zaměstnání za účelem hledání vhodného zaměstnání a chce se aktivně podílet na spolupráci s úřadem v oblasti zaměstnanosti. Ovšem mnozí jedinci se evidují na ÚP za účelem finanční podpory od státu, a to podpory v nezaměstnanosti. Ale tento prostředek pomoci je druhořadý, formou pasivní politiky zaměstnanosti a je jen dočasný. Proto by si měl každý uvědomit, že na prvním místě je aktivní podílení se na vyhledávání vhodných míst spolu s ÚP a až teprve poté je pobírání podpory v nezaměstnanosti.
4.1.4 Zájemce o zaměstnání Naopak zájemcem o zaměstnání může být kdokoliv. Do evidence zájemců o zaměstnání se může přihlásit i občan, který má placené zaměstnání či je sebezaměstnaným, je na mateřské či rodičovské dovolené nebo studentem a má zájem o zprostředkování zaměstnání nebo rekvalifikace ze strany úřadu práce. Oproti uchazeči o zaměstnání se zájemce o zaměstnání může evidovat na kterémkoliv pracovišti Úřadu práce České republiky, bez ohledu na místo trvalého bydliště. Zájemce o zaměstnání si musí plnit také své určité povinnosti. Je povinen docházet na sjednané schůzky na ÚP a spolupracovat s jeho pracovníky. Pokud zájemce o zaměstnání nemá zájem o další spolupráci, požádá o vyřazení z evidence zájemců o zaměstnání. Také je možnost ukončení vedení v evidenci zájemců o zaměstnání ze strany úřadu, a to z důvodu nespolupráce či maření součinnosti. V zákoně o zaměstnanosti je zájemce o zaměstnání vymezen jako fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. O zařazení do evidence zájemců o zaměstnání lze požádat kteroukoliv krajskou pobočku ÚP na území České republiky. Zájemci o zaměstnání se zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu být zabezpečena rekvalifikace.25 Rozdíl mezi uchazečem a zájemcem o zaměstnání je také v podpoře v nezaměstnanosti. Zatímco uchazeči o zaměstnání při splnění zákonem stanovených podmínek vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, zájemci o zaměstnání tento
24 25
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. § 24 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. § 22, odst. 1
27
nárok nenáleží. U většiny rekvalifikací jsou hrazeny jen náklady, ale podpora při rekvalifikaci opět nenáleží. Přihlášení se jako uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je dobrovolné. Je to v kompetenci svobodného rozhodnutí každého občana. Nicméně pokud se jedinec, který je bez zaměstnání, rozhodne nepřihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, je povinen si hradit zdravotní pojištění v plné výši sám. Sociální pojištění je opět na dobrovolném rozhodnutí každého.
4.1.5 Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání Při evidenci na ÚP má uchazeč o zaměstnání určitá práva a povinnosti. Uchazeč o zaměstnání má právo na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech, právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud tedy splní zákonem stanovené podmínky, dále na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud je z vážných důvodů potřeba, a na pracovní rehabilitaci, pokud se jedná o osobu se zdravotním postižením.26 Důležitou povinností pro uchazeče o zaměstnání je spolupráce s ÚP. Bez tohoto hlavního bodu je veškerá snaha zprostředkovatelů pomoci zbytečná. Každý, kdo požádá o zprostředkování zaměstnání, si musí být vědom, že je zde dobrovolně a zavazuje se k plnění určitých povinností. Je povinen dostavovat se ve stanovené termíny na schůzky sjednané ÚP, projednat doporučené zaměstnání ve sjednané lhůtě, spolupracovat při vypracování a aktualizaci individuálního akčního plánu. Nezaměstnaný je povinen poskytovat úřadu potřebné informace, sdělit jakékoliv změny o svém zdravotním stavu či omezení a popřípadě je doložit lékařským posudkem. Pokud ÚP bude vyžadovat vyšetření zdravotního stavu za účelem posouzení a vystavení posudku od lékaře, je jedinec povinen podstoupit takovéto vyšetření. Pokud dojde k nějakým změnám ze strany uchazeče o zaměstnání, je povinen tyto skutečnosti oznámit osobní nebo písemnou formou na ÚP nejpozději do osmi kalendářních dnů. Může se jednat o změny bydliště či důvody nedostavení se na sjednanou schůzku na úřad aj. Ovšem pokud se jedná o přivýdělek, je dotyčný povinen tuto skutečnost oznámit při podání žádosti
26
Integrovaný portál MPSV: Práva a povinnosti uchazeče a zájemce [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch
28
o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Jedná se o nekolidující zaměstnání, bez ohledu na výši hrubého měsíčního výdělku. Poté je povinen dokládat výši měsíčního výdělku neboli výplatní pásku ve stanovené lhůtě Úřadem práce ve Veselí nad Moravou, a to do konce následujícího měsíce.
4.1.6 Vymezení pojmů – vhodné zaměstnání a vážný důvod V bakalářské práci jsou uváděny pro mnohé odborné pojmy, proto jsou v této části práce blíže rozebrány a formulovány. Úřad práce zprostředkovává takové zaměstnání, aby odpovídalo zdravotní způsobilosti jednotlivce a kvalifikaci, dosavadní praxi, schopnostem, dopravní obslužnosti a případně i ubytování. Ale po určité době, a to po 1 roku v evidenci, má zaměstnanec ÚP právo zprostředkovat vhodné zaměstnání bez ohledu na vzdělání a požadavky uchazečů o zaměstnání. V takovém případě se může stát, že uchazeč o zaměstnání takové zaměstnání odmítne bez vážných důvodů a ÚP tak může uchazeče o zaměstnání sankčně vyřadit z evidence. Proto jsou všichni uchazeči o zaměstnání o plnění svých povinností dostatečně poučeni. Vhodné zaměstnání je definováno v zákoně o zaměstnanosti jako zaměstnání, které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnání také musí být sjednáno na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, musí odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dostupnosti zaměstnání a je vykonáváno v rámci veřejně prospěšných prací, pokud odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání a délka jeho pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby. Pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci po dobu delší než 1 rok, je pro něj vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, které splňuje podmínky povinnosti odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby a odpovídá zdravotní způsobilosti, kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, ubytování a dopravní infrastruktuře nebo splňuje-li podmínky stanovené v prvním,
29
třetím, čtvrtém bodu a délky jeho pracovní doby činí nejméně 50 % stanovené týdenní pracovní doby.27 Za vážné důvody jsou uváděny důvody, které omlouvají nebo je na ně brán zřetel při nedodržení stanovených podmínek na ÚP. Mnohdy jsou ale potřeba tyto důvody doložit na ÚP nejpozději do 8 kalendářních dnů. Jsou to důvody spočívající v nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, tj. středně těžké závislosti, ve stupni III, těžké závislosti, nebo ve stupni IV, úplné závislosti, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ovšem pokud se jedná o osobu blízkou pro účely důchodového pojištění, tyto podmínky se nevyžadují. Za další vážné důvody se považuje i docházka dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházky, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, lékařsky doložené zdravotní důvody, které brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, či jiné vážné osobní důvody, a to z etických, mravních či náboženských nebo důvodů hodných zvláštního zřetele a okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce.28
4.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je jedním z důležitých prostředků státní politiky zaměstnanosti. Pasivně se podílí na kompenzaci příjmů v určitém období bez zaměstnání. Je to tedy jakési hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Nicméně v současném znění zákona o zaměstnanosti tento pojem nenalezneme. Občan se s tímto pojmem setká málokdy, spíše jen u vyhlášek či ve směrnicích. Pasivní politika by měla také motivovat nezaměstnaného k nalezení nového pracovního místa. Ovšem někdy spíše demotivuje, než pomůže. Má negativní vliv na hledání uplatnění na trhu práce. Lidé pobírající tyto dávky se dostanou do jakéhosi stereotypu, zvyknou si na něj a nemají zájem si hledat zaměstnání nové nebo zájem je menší než dříve, před pobíráním podpor, kdy byli ještě v určitém pracovním procesu. Pokud by dávky pasivní
27
Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. § 20, odst. 1, 2 Integrovaný portál MPSV: Práva a povinnosti uchazeče a zájemce [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch 28
30
politiky zaměstnanosti převyšovaly příjmy předchozího zaměstnání, tak dochází k automatické ztrátě veškeré motivace a k dobrovolné nezaměstnanosti. Mezi základní dávky v nezaměstnanosti v rámci pasivní politiky zaměstnanosti patří odstupné ve formě jednorázového zaopatření, podpora v nezaměstnanosti a pomoc v nezaměstnanosti jako dávka sociální pomoci. Nejznámějším a nejdůležitějším nástrojem pasivní politiky zaměstnanosti je podpora v nezaměstnanosti. Na tuto dávku má uchazeč o zaměstnání nárok, pokud požádal pobočku ÚP, kde je veden jako uchazeč o zaměstnání, o podporu v nezaměstnanosti, dále nesmí ke dni, k němuž má být dávka přiznána, pobírat starobní důchod a důležitým bodem je, zda získal v rozhodném období, tj. v posledních dvou letech, zaměstnání nebo při výkonu jiné výdělečné činnosti, i formou dohod čili „brigád“ dobu důchodového pojištění alespoň 12 měsíců. Do období dvou let se započítává i tzv. náhradní doba, do níž patří osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o osobu blízkou, která je ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. Do této kategorie také spadá člověk, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, připravuje osobu se zdravotním postižením k práci, osobně pečuje o osobu mladší 10 let v I. stupni závislosti, jež se neobejde bez pomoci druhého, a osobu, která vykonává dlouhodobě dobrovolnickou činnost u organizace akreditované Ministerstvem vnitra nebo veřejnou službu splňující minimálně 20 hodin v kalendářním týdnu. U absolventů po úspěšném složení studia a u mladistvých se tento nástroj pasivní politiky zaměstnanosti dotýká jen zřídka. Málokterý student při studiu chodí na tzv. brigády neboli na dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Pokud ano, tak jen menšina těchto jedinců splní podmínku odpracování alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. S tímto se setkávám v zaměstnání opravdu jen výjimečně. Také málokdo ví, že doba založená na základě právního vztahu prostřednictvím dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se při studiu započítává do doby odpracované a odváděné na pojištění důchodové. Pokud tedy uchazeč o zaměstnání splní podmínky stanovené zákonem o zaměstnanosti, má nárok na podporu v nezaměstnanosti v určité délce podpůrčí doby. Rozhodujícím ukazatelem pro stanovení délky podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl dne při podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
31
Poskytovaná podpůrčí doba u podpory v nezaměstnanosti u věkových kategorií činí: -
u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku – 5 měsíců,
-
u uchazečů o zaměstnání nad 50 let a do 55 let věku – 8 měsíců,
-
u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku – 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti vyplácené ÚP činí v prvních dvou měsících
podpůrčí doby 65 %, po dobu dalších dvou měsíců se stanoví 50 % a po zbývající dobu, dle věkových kategorií, činí 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. Pro výši podpory v nezaměstnanosti je stanovena maximální částka, která lze vyplatit, a to 15 024 Kč. Jedná se o částku stanovenou za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, tedy 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončil zaměstnání bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, náleží mu po celou dobu podpůrčí doby sazba podpory v nezaměstnanosti 45 %. Při rekvalifikaci je dán koeficient 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí za předchozí kalendářní rok, a to maximální výše podpory při rekvalifikaci v částce 16 837 Kč. Uchazeč o zaměstnání si v době evidence může také přivydělat formou tzv. nekolidujícího zaměstnání, buď na základě dohody o pracovní činnosti, či dohody o provedení práce. Ovšem, pokud má nekolidující zaměstnání v době pobírání podpory v nezaměstnanosti, je povinen tuto skutečnost oznámit nejpozději v den nástupu a doložit do 8 kalendářních dnů. Podpora v nezaměstnanosti se mu takto pozastaví po dobu trvání dohody a bude poté pokračovat po ukončení nekolidujícího zaměstnání. Jestliže uchazeč o zaměstnání v době při podání žádosti o podporu ví, že má nebo bude mít toto zaměstnání, je povinen sepsat tyto údaje do žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo nyní nežádat o tuto dávku. Podpora v nezaměstnanosti mu nebude přiznána nebo bude přiznána po ukončení přivýdělku. U nekolidujícího zaměstnání nesmí hrubý měsíční příjem přesáhnout polovinu minimální mzdy. Od nového roku 2016 se minimální mzda změnila z původní částky 9 200 Kč na částku aktuální 9 900 Kč. Tedy je možno si vydělat při evidenci na ÚP měsíčně 4 950 Kč hrubého. Ve lhůtě stanovené ÚP je každý povinen dokládat výši hrubého měsíčního výdělku. Všechny uvedené částky jsou platné k měsíci únoru roku 2016.
32
4.3 Aktivní politika zaměstnanosti Druhý důležitý pilíř státní politiky zaměstnanosti tvoří aktivní politika zaměstnanosti. Jejím hlavním cílem je umožnit všem lidem, kteří jsou bez zaměstnání a jsou evidováni na ÚP, co nejrychlejší zařazení do pracovního režimu. Také aby si zachovali nebo získali pracovní návyky. A to vše prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Realizaci této politiky zajišťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce ČR. A dle situace na trhu práce v daném regionu se zajišťují krajskými pobočkami ÚP jednotlivá opatření. Soubor
aktivní
politiky
zaměstnanosti
je
v současnosti
financován
prostřednictvím státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu pomocí Operačního programu Zaměstnanost. Z prostředků ESF jsou spolufinancovány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, a to rekvalifikace a poradenství, veřejně prospěšné práce, společensky účelná místa, které se člení do Národních individuálních projektů. Projekty, které jsou určené k souhrnnému řešení situací u jednotlivých cílových skupin při využití více nástrojů a opatření této politiky, se nazývají projekty regionální individuální. V Jihomoravském kraji, a tedy i na veselském ÚP, směřuje aktivní politika zaměstnanosti zejména na znevýhodněné uchazeče o zaměstnání na pracovním trhu. V programu a strategii aktivní politiky zaměstnanosti Jihomoravského kraje je ústřední pozornost věnována aktivním a preventivním opatřením pro uchazeče o zaměstnání
nejvíce
znevýhodněné
na
trhu
práce
ohrožené
dlouhodobou
nezaměstnaností a sociální exkluzí. U uchazečů o zaměstnání ohrožených ztrátou pracovních návyků a ztrátou motivace k hledání vhodného pracovního uplatnění bude využíváno nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti jako motivačního a aktivizačního prvku. Podporována budou taková pracovní místa, která umožní získání nových odborných dovedností a kompetencí pro další uplatnění na volném pracovním trhu. K uchazečům o zaměstnání bude krajská pobočka v Brně přistupovat individuálně, bude komplexně posuzovat kompetence uchazeče o zaměstnání, uplatnitelnost na trhu práce, ekonomickou situaci klienta a ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. Vhodnost použití jednotlivých nástrojů bude
33
zvažována s ohledem na aktuální situaci na regionálním trhu práce a na strukturu uchazečů o zaměstnání.29 Pro aktivní politiku zaměstnanosti realizovanou a účinnou od 8. 2. 2016 na základě směrnice jsou vymezeny cílové skupiny uchazečů o zaměstnání, které jsou přednostně zařazované do jednotlivých nástrojů této politiky. ÚP má tak vymezené kategorie, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost. Úřad práce České republiky bude svými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti podporovat zejména ty uchazeče o zaměstnání, kterým nelze pro jejich individuální znevýhodnění zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Jestliže podmínky speciálně připravených programů, projektů a pilotně realizovaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti nestanoví jinak, jedná se zejména o skupinu uchazečů o zaměstnání: -
dlouhodobě evidovaných, nepřetržitě déle než 12 měsíců,
-
evidovaných déle než 3 měsíce, kterým je vzhledem k jejich zdravotnímu stavu, věku (absolventi bez praxe, mladí do 30 let a osoby nad 50 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče,
-
vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR nepřetržitě déle než 3 měsíce, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci,
-
vedených v evidenci uchazečů o zaměstnání ÚP ČR déle než 3 měsíce, jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného vážného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce. Za jiný vážný důvod je rovněž považováno ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti nebo
-
uchazečům o zaměstnání, kteří budou vykonávat činnost asistenta prevence kriminality nebo jejichž evidence bezprostředně navazuje na ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Výjimky ze stanovené doby evidence uvedených v předchozích bodech mimo
bodu posledního schvaluje ředitel krajské pobočky ÚP ČR.30
29
Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz 30
Dodatek k vnitřnímu řídícímu aktu: Dodatek č. 3 ke Směrnici generálního ředitele č. 1/2015 Postup Úřadu práce ČR při realizaci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti ve znění Dodatku č. 1 a Dodatku č. 2
34
Z výše zmiňovaného tedy plyne, že zvýšená pozornost bude věnována především těm klientům, u nichž dochází ke kumulaci handicapů, tj. nepříznivému zdravotnímu stav, věku, absenci kvalifikace apod. ve vztahu k trhu práce. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti realizované v rámci ÚP: -
rekvalifikace,
-
investiční pobídky,
-
veřejně prospěšné práce (VPP),
-
společensky účelná pracovní místa (SÚPM),
-
překlenovací příspěvek,
-
příspěvek v době částečné nezaměstnanosti,
-
příspěvek na zapracování,
-
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti jsou i poradenství, cílené programy
k řešení zaměstnanosti, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením či sdílené zprostředkování zaměstnání.
4.3.1 Rekvalifikace Mezi nejdůležitější nástroj aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace nebo rozšíření, prohloubení nebo zvýšení stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, včetně jejího udržování nebo obnovování.31 Stává se, že nabídka pracovních míst na trhu práce je jiná než požadují poptávající a pomocí tohoto nástroje je tak umožněno uchazečům o zaměstnání zvýšit své uplatnění vhodného zaměstnání na pracovním trhu. Nedopatřením se někdy rekvalifikace spojuje s řádným studiem na středních a vysokých školách. Rekvalifikaci můžou absolvovat i zájemci o zaměstnání s tím rozdílem, že jim nebude vyplacená podpora při rekvalifikaci. Ne všichni uchazeči o zaměstnání jsou zařazováni do rekvalifikačních kurzů. Záleží na důležitých parametrech, které jsou stanoveny. Také záleží na konkrétním
31
Integrovaný portál MPSV: Rekvalifikace [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace
35
pracovišti ÚP a situaci na trhu práce v daném regionu, jaké jsou možnosti a nabídky rekvalifikačních kurzů v kraji nebo na okresních úřadech. V každém kraji jsou nabídky kurzů zcela jiné. Důležitým parametrem pro zařazení uchazeče o zaměstnání je zájem ze strany uchazečů o zaměstnání o daný rekvalifikační kurz a vyhodnocení potřeby u konkrétních uchazečů o zaměstnání. Bez zájmu a plného nasazení o daný kurz je snaha pracovníků ÚP zbytečná. Uchazeče o zaměstnání nelze nutit. Je potřeba jim vše řádně vysvětlit. Zda a kolik rekvalifikací může jednotlivec absolvovat, určuje daná pobočka ÚP. Důležité je, aby rekvalifikace byla účelná. Aby se uchazeči o zaměstnání zvýšila šance k nalezení vhodného zaměstnání. Rekvalifikační kurzy pořádané ÚP jsou většinou zaměřené na dané skupiny uchazečů o zaměstnání a zabezpečované regionálními individuálními projekty nebo národními individuálními projekty. Rekvalifikace provádí pouze zařízení, která mají udělenou akreditaci k provádění vzdělávacích programů. V případě zájmu po rekvalifikačních kurzech jsou nabídnuty tyto 3 typy: -
rekvalifikace zabezpečovaná Úřadem práce České republiky,
-
zvolená rekvalifikace,
-
rekvalifikace u zaměstnavatele.
Rekvalifikace zabezpečovaná ÚP ČR Tento typ rekvalifikace je realizován ÚP v rámci projektů. Každé okresní pracoviště ÚP má vypracován přehled rekvalifikací pro daný rok, kde jsou vypsány nabízené kurzy a jejich předpoklady. Pokud má daný klient, např. absolvent, zájem o rekvalifikační kurz na seřizování strojů, poradce pro zprostředkování mu podá všechny potřebné informace. Zjistí, zda splňuje podmínky pro zařazení do rekvalifikačního kurzu a zda je rekvalifikace vhodná. S klientem je uzavřena dohoda ÚP se vzdělávacím zařízením. Po ukončení kurzu jsou úřadem proplaceny náklady na základě podepsaných dohod spojené s rekvalifikací. U některých rekvalifikací je hrazeno i jízdné. Během této rekvalifikace klientovi náleží podpora při rekvalifikaci ve výši 60 % předchozího čistého měsíčního příjmu, maximální částka 16 837 Kč (k únoru 2016). Zvolená rekvalifikace Pokud má klient zájem o rekvalifikační kurz, který není v nabídce ÚP a taktéž jej nezabezpečuje, je možné požádat o rekvalifikaci zvolenou. Klient si však musí tuto 36
rekvalifikaci obstarat sám a následně ji ÚP za stanovených podmínek uhradí. Proplacení rekvalifikace je možné, pokud klient kurz ukončí úspěšně a zároveň je v evidenci ÚP. U zvolené rekvalifikace není vyplácena podpora při rekvalifikaci ani jiné náklady spojené s rekvalifikačním kurzem. Není vždy zaručeno, že rekvalifikace bude schválena. Kritéria, na základě kterých klientovi schválí požadovanou rekvalifikaci, jsou určována ÚP. Např. pokud se jedná o několikanásobnou rekvalifikaci uskutečňovanou přes ÚP u stejného jedince a bez žádného kladného výsledku, nejspíše následující rekvalifikace bude zamítnuta. Podotýkám, že každý případ je posuzován individuálně. Rekvalifikace u zaměstnavatele Pokud má zaměstnavatel zájem o rekvalifikaci zaměstnanců, může požádat ÚP o finanční příspěvek. Úřad práce ČR může zaměstnavatelům uhradit rekvalifikaci plně nebo částečně. Jedná se především o platbu nákladů, nikoli náhradu mzdy.
4.3.2 Investiční pobídky Součástí investičních pobídek je podpora vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců u zaměstnavatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu tohoto nástroje. Jedná se o program, jenž je zaměřen na regiony a zaměstnavatele potýkající se s vysokou nezaměstnanosti. Tímto nástrojem tak stát finančně motivuje a podporuje zahraniční i vnitrostátní zaměstnavatele k realizaci tvorby nových pracovních míst na území České republiky. Podmínkou investičních podmínek je zachování pracovních míst po dobu nejméně 5 let. Podporovány jsou především oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center, center strategických služeb, jež jsou stabilní a dlouhodobě udržitelné.
4.3.3 Veřejně prospěšné práce Mezi další důležité a nejvíce využívané prostředky aktivní politiky zaměstnanosti patří nástroj veřejně prospěšné práce. Ten je určen pro uchazeče o zaměstnání, které lze obtížně umístit na pracovní trh např. z důvodu nízké kvalifikace nebo osobám pobírajícím dávky hmotné nouze. Veřejně prospěšných prací nejvíce využívají obce a obecně prospěšné instituce, které tímto nástrojem zaměstnají své občany po dobu maximálně 12 měsíců, výjimečně i 24 měsíců. Těmto zaměstnavatelům se tak dostane potřebných zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti v údržbě obce, při 37
úklidech a pomocných pracích, v kulturních zařízeních nebo také při odstraňování škod způsobených živelnými pohromami či v jiných potřebných veřejných činnostech. Uvedený nástroj je poskytován v dané výši, maximálně 14 000 Kč měsíčně na jednotlivce. Veřejně prospěšných prací nelze využít opakovaně u daného uchazeče o zaměstnání. Pokud se jedná o vážný důvod, jako nutnost podpořit uchazeče o zaměstnání z důvodu ohrožení dlouhodobé nezaměstnanosti nebo je nedostatek jiných vhodných kandidátů, je možné uchazeče o zaměstnání zařadit vícekrát.
4.3.4 Společensky účelná pracovní místa Pokud nelze zajistit uchazečům o zaměstnání pracovní uplatnění ani jiným způsobem, je možné využít dalšího důležitého nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o zřízení nebo vyhrazení pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání na základě dohody ÚP a zaměstnavatele. Tedy pokud má daný zaměstnavatel zájem o nezaměstnaného jedince a nemá dostatečné finanční prostředky na mzdové náklady zaměstnanců, je možné požádat o tento druh nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Příspěvek se poskytuje zaměstnavateli v délce trvání 12 měsíců ve stanovené výši podle druhů kategorií vyžadující zvýšenou péči. Rozdílné částky jsou u mladých lidí do 30 let, uchazečů starších 50 let, u osob zdravotně postižených, dlouhodobě evidovaných osob aj. Příspěvky dotované ÚP se pohybují zhruba ve výši 15 000 Kč za měsíc, u daných skupin může být poskytnuta částka 24 000 Kč. Ovšem hranice pro maximální stanovenou částku je stanovena Generálním ředitelstvím ÚP ČR. Každá krajská pobočka ÚP ČR si je upravuje podle konkrétní situace na trhu a potřeby zaměstnavatelů. O daný příspěvek aktivní politiky zaměstnanosti může žádat i osoba samostatně výdělečně činná za účelem vytvoření pracovního místa. Musí splňovat stanovená kritéria kontaktního pracoviště ÚP. Dále je potřeba k žádosti přiložit vypracovaný podnikatelský záměr. Schválení příspěvku posoudí komise ÚP. V rámci poskytnutí příspěvku na SÚPM (společensky účelná pracovní místa) pro OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) je příležitost absolvovat rekvalifikační kurz Základy podnikání, kde získá základní znalosti právního minima a jiné vědomosti. Tímto příspěvkem si nejen zřídí pracovní místo, ale nakoupí i vybavení potřebné pro své podnikání. Avšak OSVČ se zavazuje svou pracovní činností po dobu nejméně 12 měsíců.
38
4.3.5 Překlenovací příspěvek Osobám samostatně výdělečně činným může být poskytován i nástroj překlenovací příspěvek. Jedná se o příspěvek navazující na SÚPM, jenž je poskytován osobám, které přestaly být uchazečem o zaměstnání na základě příspěvku SÚPM a do 30 dnů od uzavření dohody o zřízení SÚPM požádaly o překlenovací příspěvek. Je určen na úhradu některých provozních nákladů v oblasti podnikání. Příspěvek je vyplácen jednorázově po maximální dobu 5 měsíců.
4.3.6 Příspěvek v době částečné nezaměstnanosti Zcela novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti je příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. Jedná se o nástroj, který zaměstnavatelům pomůže překonat období, kdy nemůžou zaměstnancům zabezpečit práci z důvodů překážky v zaměstnání. Mezi důvody se řadí pohromy způsobené živelnými událostmi nebo překážka na straně zaměstnavatele, kdy nemá dostatečnou práci, jež by pokryla nejméně 20 % týdenní pracovní doby. Úřad práce nabízí možnost pobírat tento nástroj v délce 6 měsíců, s maximálním jedním prodloužením o dalších 6 měsíců ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance nebo nejvyšší koeficient ve výši průměrné mzdy národního hospodářství 0,125násobku za předchozí 1. až 3. čtvrtletí v kalendářním roce. Pomocí příspěvku se tak zabrání propouštění zaměstnanců.
4.3.7 Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování je důležitý ve chvíli, kdy zaměstnavatel na základě uzavřené dohody s ÚP přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání vyžadujícího zvýšenou péči pro svůj zdravotní stav, péči o dítě či z jiných vážných důvodů. Z těchto důvodů musí být podpořen současný zaměstnanec, který bude daného uchazeče o zaměstnání zapracovávat v novém zaměstnání po dobu nejvýše 3 měsíců. Měsíční finanční příspěvek je vyplacen ve výši poloviny minimální mzdy.
4.3.8 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program V případě, kdy zaměstnavatel pro své zaměstnance nemůže zajistit práci ve stanovené pracovní době, v období, kdy mění dosavadní program na jiný a nový, lze požádat ÚP o částečnou úhradu náhrad mezd zaměstnanců. Ta je hrazena nejdéle 6 měsíců v nejvyšší částce poloviny minimální mzdy na jednotlivce.
39
4.4 Národní plán zaměstnanosti Národní plán zaměstnanosti je opatření k zajištění rozvoje lidských zdrojů, jenž reaguje na realitu trhu práce v ČR a je pravidelně aktualizován. Národní plán zaměstnanosti působí v ČR od roku 1999 a je vypracován podle metodiky EU. Je členěn do 4 hlavních pilířů. -
Podpora zaměstnanosti – zajištění odpovídající kvalifikace a flexibility pracovní síly, zavedení předmětu „volba povolání“ do školních osnov, zavedení ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením.
-
Podpora podnikání – systém investičních podmínek pro investory, přímá podpora drobného podnikání, snižování daňové zátěže, bankovní záruky, státní garance.
-
Podpora přizpůsobení změnám týkajících se zaměstnanců a zaměstnavatelů – podpora adaptability podniků, snižování daňové zátěže, bankovní záruky, státní garance.
-
Podpora rovných příležitostí všech osob – odstranění všech forem diskriminace v přístupu k zaměstnání a na trhu práce.32
32
DUKLOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika. 1. vydání. Praha: GRADA, 2013, s. 89.
40
5 Evropské strukturální a investiční fondy Pro strukturální fondy se aktuálně používá termín Evropské strukturální a investiční fondy. Strukturální a investiční fondy EU jsou důležitým nástrojem pro realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, jež rozdělují finanční prostředky. Díky těmto fondům se snižují rozdíly v ekonomických a sociálních oblastech v jednotlivých státech, regionech EU a dostane se tak pomoci v méně rozvinutých regionech, v regionech, kde jsou problémy, a podpory politiky, vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. V rámci Evropských strukturálních a investičních fondů existují operační programy, které zajišťují přerozdělování finančních prostředků. Mezi Evropské strukturální a investiční fondy patří: -
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR/ERDF),
-
Evropský sociální fond (ESF),
-
Fond soudržnosti (FS),
-
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD),
-
Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).33 Práce se bude zaobírat pouze jedním typem strukturálních fondů Evropské unie,
a to již zmíněným Evropským sociálním fondem.
5.1 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (dále ESF) je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie a zároveň důležitým finančním nástrojem pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů.34
33
Evropské strukturální a investiční fondy: Informace o fondech [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 34 ESF ČR: Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr
41
ESF se zaměřuje zejména na podporu potřeb jednotlivých lidí, aby se stali lépe zaměstnatelní, ale může také pomoci zlepšit systémy a struktury, aby trh práce sám o sobě lépe fungoval. Členské státy a regiony po celé EU mají rozdílné přístupy k této problematice. Samy rozhodují, na kterou oblast politiky se zaměří a jak nejlépe využít finančních prostředků z ESF na aktivity, které potřebují nejvíce rozvíjet, ačkoliv se nadále požaduje, aby zvláštní pozornost věnovaly rozvoji dovedností a rovným příležitostem a aby zajistily, že veškeré operace vycházejí z plánů místního rozvoje.35 ESF se také zaměřuje zejména na podporu v oblastech zaměstnanosti, v realizaci aktivní politiky zaměstnanosti, poradenských programů, školení či celoživotního vzdělávání, je finanční oporou při rozvoji podnikání a vytváření pracovních míst a usiluje o zlepšení podmínek na trhu práce u vyloučeného pohlaví. Cíle Evropského sociálního fondu: -
pomáhat nezaměstnaným při vstupu na trh práce,
-
zajistit rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce,
-
podporovat sociální začleňování, pomoci lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce,
-
podporovat a rozvíjet celoživotní vzdělávání,
-
rozvíjet kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly,
-
zavádět moderní způsoby organizace práce a podnikání,
-
zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce,
-
boj proti všem formám diskriminace a nerovnostem na trhu práce.36 Evropský sociální fond má pro určité období dány Operační programy
Evropského sociálního fondu v rámci programového období. Aktuální cyklus je stanoven pro časové rozmezí let 20142020. Tyto programy jsou určené pro čerpání prostředků v rámci lidských zdrojů v oblastech zaměstnanosti, výzkumu, vývoje a vzdělávání a v pólu růstu ČR v Praze. Pro tuto práci je významný Operační program Zaměstnanost 20142020 řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí.
35
MPSV. Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika: Politika pro občany. 2. uprav. vyd. Praha: MPSV, 2003, s. 17. 36 ESF ČR: Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr
42
OP Zaměstnanost se zaměřuje na oblasti podpory zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a podpory mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy.37 Většina projektů realizovaných na ÚP je financována nebo spolufinancována Evropským sociálním fondem. Konkrétní projekty zaměřené na vybranou rizikovou skupinu budou rozebrány více v části praktické.
37
ESF ČR: OP Zaměstnanost 2014-2020 [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020
43
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
44
1 Součinnost úřadu práce Je pravda, že ne všichni zaměstnavatelé chtějí využívat služeb Úřadu práce České republiky. Někteří nemají dobré zkušenosti se spoluprací s úřadem z minulých let, jiní se nechtějí zdržovat zdlouhavým procesem při vyřizování potřebných dokumentací. Považují to za zbytečnou byrokracii. Ovšem proč toho nevyužít? Úřad práce je ochoten se zaměstnavateli spolupracovat a nabídnout jim zajímavé podmínky, a to za účelem zaměstnání uchazeče o zaměstnání. Pracovníci ÚP monitorují zaměstnavatele v regionu a obracejí se k nim se spoluprací prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejdůležitější podmínkou pro získání finanční podpory zaměstnavatelů je přijetí do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, jenž je evidován na Úřadu práce ČR. ÚP takto podpoří nejen zaměstnavatele, ale i nezaměstnaného jedince. Díky součinnosti zaměstnavatelů je vylepšeno naplňování poslání úřadu. ÚP a subjekty zaměstnavatelů by si měli navzájem pomáhat, být rovnocennými partnery. Zaměstnavatelé se dále obrací na jednotlivé ÚP s nahlášením volných pracovních míst, bez ohledu na vyřízení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. I když v současnosti hlášení volných pracovních míst na Úřad práce ČR není povinné, subjekty zaměstnávající občany této možnosti využívají. Pokud se jedná o situace, kdy zaměstnavatelé mají určitá kritéria na pracovní místo a chtějí využít pomoci odborných poradců pro zprostředkování a nechtějí pracovní místo uveřejnit, obrátí se na příslušné kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a požádají o oslovení uchazečů o zaměstnání splňující dané požadavky. Také dochází k situacím, kdy jsou firmy v úpadku či v insolvenci. I zde ÚP pomáhá zaměstnavatelům i zaměstnancům při hromadném propouštění. V neposlední řadě s ÚP spolupracují agentury práce. Dříve zaměstnavatelé měli více zájem o uchazeče o zaměstnání s určitými zkušenostmi a praxí. Nyní tomu již tak úplně není. Roste počet zaměstnavatelů zajímajících se o mladistvé či absolventy. Absolventi vstupující na trh práce jsou tzv. „nepolíbeni“ pracovními zkušenostmi. Chtějí si je sami „vychovat a zaučit“ v daném oboru. Dalším motivačním faktorem pro zaměstnavatele je získání vyšší finanční podpory na mzdu jednotlivce a mzdových nákladů spojených se zaměstnáváním uchazeče o zaměstnání než u jiných rizikových kategorií. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou v regionu Veselsko nabízí spoustu možností k zaměstnání. V rámci projektu Odborné praxe pro mladé do 30 let podpořené nástrojem SÚPM realizované v organizačních složkách 45
státu, převážně na KoP Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou, je příležitost absolvovat placenou stáž. Odborní poradci pro zprostředkování vytipují vhodné uchazeče o zaměstnání se středním odborným vzděláním nebo s vyšším či vysokoškolským vzděláním v daném oboru, převážně v ekonomickém či sociálním, sociálně správním, a dále je kontaktují a informují o nabízené pozici. Stáž je placená po dobu trvání 612 měsíců. Nicméně tento projekt byl na podzim 2015 ukončen a nahrazen obdobným projektem. V případě zájmu o zaměstnání v zahraničí jsou absolventům podány základní informace. Úřad práce ČR nabízí služby EURES ve věcech poradenských a nabídky volných pracovních míst v Evropské unii, v Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku. Ve většině případů jsou odkázání na EURES poradce. Jak již bylo zmíněno výše, zaměstnavatelé se obrací s pomocí na ÚP. I v regionu Veselska těchto možností využijí. Na KoP ÚP ČR Veselí nad Moravou se obrací i agentury práce. Většinou se jedná o spolupráci při organizování informačních schůzek a tím souvisejících náborových schůzek. Jedná se o sdílené zprostředkování zaměstnání. V zasedací místnosti ÚP poskytují uchazečům o zaměstnání potřebné informace k zaměstnávání občanů pro smluvené společnosti. Ovšem další kroky spolupráce s potenciálním kandidátem si agentury práce zařizují samy. V regionu Veselsko je také důležitá součinnost škol se zaměstnavateli. Podle situace na pracovním trhu v dané oblasti by školy měly vytvořit takové studijní či učební obory, které by odpovídaly nabídce pracovních míst u zaměstnavatelů v regionu. A naopak, zaměstnavatelé by měli spolupracovat se školami a zjišťovat zájem o nabízené obory vzdělání a také spolupracovat s ÚP a zjišťovat potřebu na trhu práce. Školy v regionu spolupracují jak se zaměstnavateli, tak i s úřadem práce. Žáci devátých ročníků základních škol se rozhodují o další cestě vzdělávání, jakým směrem se ubírat. Těmto rozhodnutím napomáhají i ÚP. U nás, v regionu Veselsko, ovšem KoP Úřadu práce ČR Veselí nad Moravou tyto agendy nezabezpečuje. Obstarává je Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání (dále IPS) na KoP ÚP v Hodoníně. IPS své služby poskytuje základním, středním školám, ale i ostatním sociálním partnerům. Pro základní školy organizuje schůzky, besedy či individuální nebo skupinové poradenství zaměřené na volbu povolání. Také si zde žáci vyzkouší počítačový program, který jim vyhodnotí dle zodpovězených údajů vhodnost studijního nebo učebního oboru. Pro budoucí absolventy, tedy žáky středních škol, či jinou veřejnost pořádá sezení týkající se problematiky vstupu do zaměstnání, stavu na pracovním trhu či obeznámení se s činností úřadu práce či možností pokračování ve 46
studiu. Je zde také možnost nahlédnout do celostátního přehledu povolání, aktuálních přehledů o nových pracovních příležitostech, rekvalifikacích nebo shlédnout krátké videofilmy či spoty. ÚP ČR v Hodoníně pořádá spolu se školami v okolí „Burzu škol“, jež je zaměřena na žáky základních škol. Zde se žáci dozvědí potřebné informace o možnostech vzdělávání v dané oblasti. Na jedné straně KoP Veselí nad Moravou ÚP ČR pomáhá školství v regionu, na straně druhé by se měly i školy nějak angažovat. Optimálně by měly prioritně střední školy informovat úřad o zájmech žáků základních škol o jednotlivé studijní či učební obory. Jen takto dosáhne ÚP důkladné spolupráce a zpětné vazby. Následující spolupráce tkví mezi zaměstnavateli a školstvím na Veselsku, především středním stupni vzdělání. Zpravidla se jedná o smluvní zaměstnavatele. Žáci určitých učebních oborů Obchodní akademie a Střední odborného učiliště ve Veselí nad Moravou vykonávají odborný výcvik ve významných firmách Veselska. Obory zaměřené na strojírenství absolvují odborné výcviky ve firmách Seiko Flowcontrol, s.r.o., Siempelkamp CZ, s.r.o. Blatnice pod Svatým Antonínkem, ve Velké nad Veličkou v akciové společnosti KORDÁRNA Plus, ve Strážnici FORNAX s.r.o., a v jiných obdobných společnostech, s nimiž má škola uzavřené partnerství. V oblasti zemědělství se žáci zaučí svým dovednostem a návykům ve společnostech AGROLIP Lipov, Dúbrava – Agro Kuželov a v jiných. Některé školy se např. podílí na účasti na různých kulturních příležitostech. Žáci Střední školy gastronomie, hotelnictví a lesnictví ve Bzenci se v únoru 2016 účastnili „koštu o nejlepší kysané zelé na Slovácku“, které se konalo v Blatničce. Zde bylo náplní práce těchto žáků podávat jednotlivé vzorky návštěvníkům. Pro studující je to neocenitelná zkušenost s obsluhou v reálné společnosti. Všechny školy spolupracující s firmami zde nejsou rozebrány, ale jedno mají společné – zaučit si je ve své společnosti a po ukončení úspěšného studia jim dát pracovní příležitost. Zaměstnavatelům tak odpadne zátěž s hledáním nových vhodných kandidátů do společností. Někdy také firmy oslovují základní školy a nabízejí možnost různých besed či dny otevřených dveří pro veřejnost. Ovšem tyto informace nejsou nijak podloženy a upřesněny společnostmi v regionu, proto v bakalářské práci nejsou více rozebrány.
47
2 Definování absolventa z různých pohledů Pojem absolvent není jednotně formulován. Je možné na něj pohlížet z různých hledisek. Pro statistické sledování, rozvedení pojmu v zákoníku práce či v zákonu o zaměstnanosti nebo při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti se pojem absolvent vymezuje trochu jinak. V každé této situaci se na absolventa pohlíží individuálně. Bohužel není vydána žádná jednotná vyhláška či směrnice, která by absolventa formulovala pro všechny realizace těchto skutečností stejně. Nejvýstižnější definice je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zde vymezuje absolventa pro účely zabezpečování odborné (placené) praxe absolventů škol. Dle zákoníku práce se jedná o absolventa v případě, kdy celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia 2 let. Do stanovené lhůty není započítáváno období mateřské nebo rodičovské dovolené. Nicméně pro potřeby statistického sledování ÚP, dle dohody Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce sociálních věcí, se tato riziková skupina považuje za absolventy evidované na příslušném ÚP dle místa svého trvalého bydliště jako uchazeče o zaměstnání po úspěšném ukončení studiu v nepřekročení lhůty 2 let. Aktuální znění zákona o zaměstnanosti pojem absolvent nedefinuje. Uvádí jen, že je potřeba věnovat zvýšenou péči uchazečům o zaměstnání ze zdravotních důvodů, věku, péče o dítě či jiných vážných důvodů. Zvýšená péče je zaměřena na uchazeče o zaměstnání, již jsou evidovaní na ÚP nepřetržitě po dobu delší než 5 měsíců. Ve zmiňovaném období evidence se provádí individuální akční plán, který slouží ke zvýšení šancí uplatnění se na pracovním trhu. Jedná se o dokument, který vypracovává ÚP při osobní návštěvě uchazeče o zaměstnání. Zde se stanoví postup a časový harmonogram v další spolupráci. Hledají se společná řešení k dalším krokům ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce. Jsou zde nabízeny možnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti či jiná opatření, a to vše s ohledem na zdravotní stav, kvalifikaci a jiné možnosti a schopnosti jednotlivců. Individuální akční plán (dále IAP) je průběžně aktualizován a vyhodnocován ve stanovených termínech ÚP. V případě zájmu uchazeče o zaměstnání lze IAP vypracovat kdykoliv v průběhu evidence uchazeče o zaměstnání. Kontaktní pracoviště ÚP ČR ve Veselí nad Moravou se zaměřuje na absolventy škol v dřívějším termínu, než je tomu dáno v zákoně o zaměstnanosti. Dle programu Záruky pro mládež je garantováno každému mladému člověku do 24 let (včetně), jenž je 48
zároveň v evidenci uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR, že mu bude do 4 měsíců nabídnuto zaměstnání, odborná příprava, stáž nebo další vzdělávání. Tento program je celorepublikový. V rámci
nástrojů
aktivní
politiky
zaměstnanosti
a
jiných
opatření,
např. programů a projektů, jsou absolventi specifikováni různě. Strategie a kritéria realizace aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2016 vycházející z Krajské pobočky ÚP ČR v Brně a schvalované generálním ředitelstvím ÚP ČR považují za jednu z cílových skupin uchazečů o zaměstnání uchazeče do 25 let věku, zejména absolventy škol bez praxe, kteří jsou přednostně zařazování do nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Do opatření „Odborné praxe pro mladé do 29 let“ se zařazuje cílová skupina uchazečů o zaměstnání maximálně do 29 let věku včetně. Musí se jednat o uchazeče o zaměstnání evidované na Úřadu práce ČR déle než 3 měsíce bez rozdílu dosaženého vzdělání, kteří jsou bez pracovních zkušeností nebo mají pracovní zkušenosti v souhrnné délce maximálně 2 roky od ukončení přípravy na budoucí povolání. Pokud se však jedná o uchazeče o zaměstnání do 25 let věku nebo absolventa vysoké školy po dobu 2 let po úspěšném řádném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, a zároveň nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, je možnost zajistit odbornou praxi v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. Co se týče regionálního individuálního projektu „Záruky pro mladé v Jihomoravském kraji“, ten je zaměřen na uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci ÚP v Jihomoravském kraji. Musí splňovat kritéria věku, být mladší 30 let bez žádných či minimálních pracovních zkušeností, nejdéle však 2 roky praxe a být v evidenci déle než 3 měsíce. V neposlední řadě je vydána Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020, jež je zpracovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta vymezuje jako jednu ze skupin osob znevýhodněných na trhu práce mladé do 25 let, respektive absolventy vysokých škol do 30 let věku, a to bez déle trvající pracovní zkušenosti. V dotazníkovém šetření pro tuto práci jsem se zaobírala právě těmi absolventy, kteří jsou maximálně 2 roky od ukončení přípravy na budoucí povolání do 25 let věku a zároveň (u absolventů vysokých škol) do 30 let věku.
49
2.1 Absolvent na trhu práce Většina absolventů vstupujících na trh práce jsou bez praxe či pracovních zkušeností. Nemají vytvořené návyky spojené s pracovním začleněním. Nicméně při hledání pracovního uplatnění můžou představit své preference lépe než jejich konkurenti. Projeví své odborné znalosti nebo také znalosti cizích jazyků. V dnešní době není důležité jen vzdělání, ale umění prorazit se a předvést svou zdatnost, samostatnost. Zaměstnavatelé se čím dál více zaměřují i na komunikativní bariéru a jazykovou vybavenost. Jelikož větší část zaměstnavatelů spolupracuje se zahraničními firmami, je znalost cizího jazyku na místě. Ovšem záleží na tom, o jaký obor se jedná. Mezi další důležité přednosti absolventů patří počítačové dovednosti. Současnost je taková, že bez informační technologie se neobejdeme. A mladší lidé jsou v tomto odvětví více znalí a zkušenější než lidé starší. Absolventi a mladí lidé celkově nabízejí svoji profesní flexibilitu. Jsou schopni se více přizpůsobit, zvládat lépe stresové situace a nabídnout plné pracovní nasazení. Bohužel ne všichni absolventi tuto zátěž dokážou zvládnout. V mnoha situacích se jedná o první nadšení. Problém absolventů s uplatněním se na trhu práce a pracovním začleněním se pohybuje zhruba do 25 let věku. Poté je situace lepší a mnohdy se absolventi usadí již na delší dobu. Je statisticky dokázáno, že se nejvíce na trhu práce uplatní studenti vysokých škol a poté lidé se středním vzděláním s maturitou. U lidí s vyučením je nezaměstnanost vyšší než u prvních zmiňovaných. Naneštěstí nejvyšší nezaměstnanosti dosahují osoby se základním vzděláním, u kterých je začlenění se do pracovního poměru celoživotní problém. Ovšem vždy záleží na trhu práce v dané oblasti u všech zmiňovaných kategorií, kdy se stav zaměstnanosti značně liší.
50
3 Služby úřadu práce určené pro absolventy škol Na každou rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání se vztahují určitá opatření sloužící ke zvýšení šancí k nalezení pracovních míst. Tato opatření se týkají také absolventů škol. V jednotlivých programech jsou vymezeny podmínky pro zařazení, které jednotlivci musí splňovat. Nicméně realizace programů je v jednotlivých krajích, případně i na kontaktních pracovištích úřadů práce, odlišná dle potřeb trhu práce. Programy bývají z větší části financovány prostředky Evropské unie. Na KoP ÚP ČR ve Veselí nad Moravou se nyní realizuje ne zrovna velký počet programů zaměřený na absolventy škol. Každým novým rokem trvá spuštění nových programů. A jelikož od roku 2014 se realizují programy přes nový Operační program Zaměstnanost trvající do roku 2020, ale běží až od roku 2016, tak toho moc v nabídce vhodných opatření pro absolventy nenajdeme. Mohu jen podotknout, že v posledních dvou letech byla nabídka programů nejen pro absolventy velice rozsáhlá. Tyto služby jsou pro uchazeče o zaměstnání bezplatné. V rámci Jihomoravského kraje, a tedy i na kontaktním pracovišti Úřadu práce ve Veselí nad Moravou, probíhá realizace národních individuálních a regionálních individuálních projektů a jiných programů a opatření zaměřených na absolventy. Níže uvedené projekty a opatření jsou realizovány k měsíci březnu 2016. Národní individuální projekty (dále NIP) se zaměřují na určité nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, zejména na společensky účelná pracovní místa – vyhrazená, dále veřejně prospěšné práce, rekvalifikace a poradenskou činnost. Jsou financovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Přes NIP je realizován projekt Nové pracovní příležitosti, který se vztahuje na uchazeče o zaměstnání evidované na Úřadu práce ČR nejméně 5 měsíců a pro které je zvýšená péče, např. ze zdravotních důvodů, věku aj. Týká se to tedy i absolventů bez praxe, mladých lidí do 30 let a osob nad 50 let. Tento projekt tak podporuje vstup nebo návrat osob,
které jsou
dlouhodobě nezaměstnané,
na trh
práce.
Napomáhá tak
nezaměstnaným, kteří trpí stavy frustrace, beznaděje, demotivace a ztráty pracovních návyků a odborné kvalifikace, začlenit se do pracovního procesu. Přes tento projekt se spíše financují SÚPM a VPP. Co se týče Regionálních individuálních projektů (dále RIP), ty jsou spolufinancovány z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Jsou zaměřeny na daný region. Přímo pro absolventy je zaměřen nový projekt Záruky pro 51
mladé v Jihomoravském kraji. Podotýkám, že se jedná o nový projekt. Je zaměřen na uchazeče o zaměstnání do 29 let včetně, kteří jsou v evidenci úřadu déle než 3 měsíce a jsou bez nebo s minimálními pracovními zkušenostmi. Pracovní zkušenosti uchazečů o zaměstnání nesmí přesáhnout délku 2 let. Dohody o provedení práce se neřadí do pracovních zkušeností. Jedná se tedy o absolventy. Tento projekt se zaměřuje na začlenění mladých lidí na trh práce. V projektu budou klienti absolvovat výběr, poradenské činnosti, rekvalifikace, odborné praxe v rozmezí 612 měsíců, případně krátkodobou pracovní příležitost, tzv. práci na zkoušku se zkráceným úvazkem, anebo návrat do vzdělávání. Jelikož se jedná o mladý projekt, který se teprve rozbíhá, tak zde nebudou uvedeny bližší informace. Teprve čas a praxe pozná průběh a přínosnost dané aktivity. Program Zabezpečování odborné praxe uchazečů o zaměstnání do 30 let na Úřadu práce ČR je zaměřen pro absolventy střední nebo vyšší školy do 25 let věku, kteří jsou zároveň uchazeči o zaměstnání a jejichž dosavadní setrvání v pracovním poměru nepřesáhlo 2 roky. Také se to týká absolventů vysokých škol do 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Tento program je v souladu s programem Záruky pro mladé. Ovšem daná stáž je realizována prostřednictvím agentury práce. Program Záruky pro mládež je garantován českou vládou na základě doporučení Evropské rady, že každému mladému člověku do 24 let včetně, evidovanému na úřadu práce, nabídne do 4 měsíců aktivitu prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, do čehož se řadí zaměstnání, další vzdělání, odborná příprava či stáž. I do daného programu se dají zařadit absolventi škol nebo také jen mladiství. S cílovou skupinou je věnována intenzivnější spolupráce, kdy se nabízejí poradenské služby, doporučenky do zaměstnání, informace o volných pracovních místech, odborné praxe, stáže, rekvalifikační kurzy, jsou vytvářena SÚPM a jiná vhodná opatření. Účastní se také informačních schůzek pro nově evidované, kde jsou seznámeni se spoluprácí s ÚP, s nabídkou pracovních míst, rekvalifikací a jinými nástroji a opatřeními. Také jsou více zváni na schůzky ÚP. Cílem daného programu je opět snížení míry nezaměstnanosti, a tak zvýšení zaměstnanosti podpořených mladých osob. Poradenské programy jsou součástí služeb úřadu práce, jež nabízí pomoc těm nezaměstnaným, kteří se chtějí uchytit a uplatnit na trhu práce. Jedním z těchto programů je Job club. Ten je zaměřen na nácvik dovedností a technik, kterých využije při vyhledávání zaměstnání na trhu práce. Programu se účastní uchazeči o zaměstnání 52
vyžadující zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, tedy i absolventi. Program probíhá formou skupinového poradenství, kde se učí nebo si alespoň připomenou jak psát motivační dopis, vhodný životopis, jak se prezentovat před zaměstnavateli, dále se seznámí s možnostmi vyhledávání pracovních nabídek, dozví se, proč se jim nedaří najít zaměstnání, případně jak to změnit a mnoho dalších potřebných informací zaměřených ke zvýšení šancí uplatnění se na trhu práce. Skupina klientů se schází optimálně 12krát týdně, kdy o problémech diskutují a předávají si zkušenosti. Bilanční diagnostiky se účastní osoby dlouhodobě nezaměstnané, do kterých spadá i z větší části kategorie absolventů. Jedná se tedy o skupinové a individuální poradenství s psychologem, při kterém klient získá zhodnocení osobnostních předpokladů, silných a slabých stránek své osobnosti a dále jsou mu navržena konkrétní doporučení a opatření. Poradenské programy Job club a Bilanční diagnostika jsou mnohdy součástí projektů ESF. Poradenský
program
se
základy
počítačové
gramotnosti
je
určen
nezaměstnaným osobám, kde se naučí základy práce s počítačem a textovým editorem, dále se seznámí s možnosti vyhledávání pracovních nabídek na internetu, jak na ně reagovat pomocí elektronické pošty, nacvičí si praktické dovednosti a seznámí se s mnoho jinými potřebnými informacemi, jež využijí při hledání zaměstnání. Programu se můžou účastnit i absolventi, kteří jsou evidovaní na úřadu práce. Aktuální program, který je teprve v počátcích na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou, se nazývá Poradenství v oblasti prevence dlouhodobé nezaměstnanosti. Není prioritně zaměřen jen na absolventy. Je určen uchazečům o zaměstnání, kterým se dlouhodobě nedaří zaměstnání nalézt, respektive jsou v evidenci déle než 6 měsíců, vykonávají nekolidující zaměstnání nebo jsou podezřelí z nelegálního zaměstnání. Může se také jednat o osoby mající exekuci nebo osoby, které pobírají dávky hmotné nouze, bývalé osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby po výkonu trestu. Hlavním cílem této aktivity je umístění uchazečů o zaměstnání do pracovního poměru, ale samozřejmě úspěch bude také to, že se podaří umístit dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče alespoň formou dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti v rámci nekolidujícího zaměstnání a to z důvodu opětovného získání pracovních návyků. V programu probíhá poradenská činnost jak individuální, tak skupinová. 53
V případě zájmu o vycestování za zaměstnáním v rámci Evropské unie, případně v Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku, je možné využít služeb EURES. Poradci zaměření pro danou oblast podají zájemcům bližší informace ohledně zaměstnání v zahraničí. Jak je již zmíněno i v teoretické části, absolventům evidovaným na ÚP je nabídnuta široká pomoc z hlediska aktivní politiky zaměstnanosti. Můžou využít nabídek rekvalifikačních kurzů či jiných příspěvků a opatření vztahujících se na zaměstnávání absolventů.
54
4 Vývoj
nezaměstnaných
absolventů
v regionu
Veselsko V této kapitole se zabývám vývojem absolventů evidovaných na Úřadu práce ve Veselí nad Moravou. Jedná se o přehled nezaměstnaných absolventů za jednotlivé měsíce roku 2015. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o celkovém počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou včetně počtu absolventů a podílu absolventů za rok 2015. Podíl absolventů jsem získala stonásobkem počtu absolventů vyděleným celkovým počtem uchazečů. Podíl absolventů je zaokrouhlen na dvě desetinná místa. V grafu jsou pro přehlednost uvedeny jen údaje podílu absolventů [%]. Začátkem každého nového roku úřady práce očekávají zahlcené přepážky v úseku zaměstnanosti. Se vstupem do nového roku, do nové etapy a zimního období, kdy nefungují sezonní práce, se zvyšuje nezaměstnanost občanů České republiky. Taky tomu tak bylo v lednu 2015 na KoP Veselí nad Moravou, kdy počet nezaměstnaných v regionu dosáhl 3143. Ovšem z celkového počtu nezaměstnaných se jednalo o 124 absolventů. Podíl absolventů činil 3,95 %. Z přehledu vývoje lze vypozorovat, že počet absolventů klesal až do června 2015. Tento měsíc obsahoval nejmenší účast nezaměstnaných absolventů, a to 66 absolventů. Jednalo se o podíl 2,85 %. Od července 2015 stoupá nejen počet a podíl absolventů, ale také celkový počet uchazečů o zaměstnání. Nejvíce absolventů se eviduje na KoP ÚP ČR ve Veselí nad Moravou v rozmezí dubna až října. Ovšem zde lze vypozorovat, že v měsících dubnu až červnu 2015 podíl absolventů klesá. Může to mít více faktorů. Absolventů evidujících se na úřadu práce v těchto měsících je málo nebo většina absolventů doteď evidovaných nastoupila do zaměstnání či byli vyřazeni z evidence z jiných důvodů. V červenci 2015 se zvyšuje nejen celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání, ale také počet absolventů a podíl absolventů. Nejvíce absolventů je evidovaných v měsíci září 2015, a to 146 z celkového počtu 2243 uchazečů. Podíl absolventů 6,51 % je tedy nejvyšším podílem v roce 2015. Jedním z důvodů, proč se v daných obdobích pohybuje vyšší počet absolventů, je ten, že absolventi mají úspěšně ukončené vzdělání a tedy se zaměřují na hledání pracovních příležitostí. Od října 2015 nezaměstnanost absolventů klesá. Počet absolventů v prosinci 2015 je 120 při podílu 4,56 % absolventů. Nicméně celkový počet uchazečů v měsíci
55
prosinec 2015 má stoupavý charakter, kdy se opět počet nezaměstnaných zvyšuje z důvodů zimní sezony. Tabulka 1: Přehled vývoje nezaměstnaných za rok 2015 v regionu Veselsko
Rok 2015
Počet uchazečů celkem
Počet absolventů
Podíl absolventů [%]
leden
3143
124
3,95
únor
3051
118
3,87
březen
2873
104
3,62
duben
2636
94
3,57
květen
2376
70
2,95
červen
2317
66
2,85
červenec
2333
85
3,64
srpen
2303
118
5,12
září
2243
146
6,51
říjen
2234
138
6,18
listopad
2282
120
5,26
prosinec
2629
120
4,56
Zdroj: Interní statistika Úřadu práce České republiky, Kontaktní pracoviště Hodonín – vlastní zpracování Graf 1: Podíl nezaměstnaných absolventů v roce 2015 v regionu Veselsko
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
3,95 % 3,87 % 3,62 % 3,57 % 2,95 % 2,85 % 3,64 % 5,12 % 6,51 % 6,18 % 5,26 % 4,56 % podíl absolventů [%]
56
5 Dotazníkové šetření Nedílnou a podstatnou součástí této práce je dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit nezaměstnanost dané rizikové skupiny v konkrétních odvětvích a navazující zájem hledání práce ve vystudovaném oboru či motivující faktory. Respondenti Dotazníkové šetření se realizovalo na KoP ÚP ČR ve Veselí nad Moravou. Mezi zkoumané respondenty patřili absolventi středních, vyšších nebo vysokých škol, jejichž doba od ukončení vzdělání nepřesáhla 2 roky. Tito respondenti, kteří byli evidováni na ÚP jako uchazeči o zaměstnání, dostali k vyplnění papírové dotazníky. Probíhalo to vždy na sjednaných schůzkách úřadem práce, tedy na přepážkách. Oslovení jednotlivci byli ochotni dotazníky vyplnit. Realizace dotazníkového šetření probíhala od září 2015 do října 2015. Jednalo se o záměrně vybrané období z toho důvodu, že většina absolventů byla evidována do tohoto období, příp. neúspěšní studenti středních škol opakovali své závěrečné zkoušky. Nicméně ne všichni absolventi evidující se jako uchazeči o zaměstnání na sjednané schůzky na ÚP přišli. Nejspíše z nedostatečných návyků si neuvědomovali své povinnosti ke státní organizaci. Také se mi stejní respondenti, kteří již vyplnili dotazník, opakovali na přepážce vícekrát. Proto se mi nepodařilo vybrat vyšší počet dotazníků. Jedná se tedy o 47 respondentů celkem.
5.1 Předpoklady dotazníkového šetření Pro dotazníkové šetření jsem stanovila tři cíle a dohromady 6 předpokladů. Cíl 1: Charakteristika uchazečů o zaměstnání, respektive absolventů na úřadu práce. Předpoklad
1:
Absolventi
středního
vzdělání
s maturitou
nejvíce
zastupují
nezaměstnanou kategorii absolventů evidovaných na ÚP na Veselsku. Předpokládaný výsledek: Většinou každý jedinec chce mít v dnešní době alespoň střední vzdělání s maturitou, a tedy se po tomto stupni vzdělání zvyšuje zájem. Předpoklad 2: Zájem o obory strojírenské a strojírenské výroby převládá nad obory jinými.
57
Předpokládaný výsledek: U daného předpokladu vycházím z poptávky na trhu práce v regionu Veselsko po těchto oborech. Čím dále více firem v regionu je zaměřeno na strojírenství a strojírenskou výrobu.
Cíl 2: Průměrná doba evidence uchazečů o zaměstnání (absolventů). Předpoklad 1: Doba evidence většiny absolventů evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou nepřesáhne lhůtu 4 měsíců. Předpokládaný výsledek: U předpokladu vycházím z dotazníkového šetření, které bylo prováděno v období září a října roku 2015. Do této doby se evidovalo nejvíce absolventů po ukončení vzdělávání na úřadu práce. Absolventi tak zde prozatím pobývali krátkou dobu.
Cíl 3: Jsou absolventi motivováni k zaměstnání? Předpoklad 1: Finanční ohodnocení v oboru motivuje více jak polovinu dotazovaných absolventů. Předpokládaný výsledek. Finanční ohodnocení v oboru je důležitou motivací pro budoucí zaměstnance. Tak i absolventy tento motiv více přitahuje. Jelikož se jedná většinou o první zaměstnání a jsou takřka bez příjmů, nekladou vysoké nároky na mzdu v požadované pozici. Prioritně si jdou za získáním praktické zkušenosti. Ovšem najdou se i výjimky, které nezajímá získání praxe v oboru, ale pouze mzda. Předpoklad 2: Více jak 50 % dotazovaných absolventů není ochotna cestovat za zaměstnáním. Předpokládaný výsledek: V západní části světa dochází k běžnému cestování za zaměstnáním do velké vzdálenosti nebo k přesunu bydlení do jiné oblasti. Ovšem obyvatelstvo České republiky, a tedy i mladí lidé, tento způsob nevyhledávají. Dá se říci, že jsou Češi v tomto ohledu konzervativnější. Nejraději by měli zaměstnání přímo v místě bydliště. Předpoklad 3: Nejčastějším způsobem, jak naleznout nabídku zaměstnání, je internet.
58
Předpokládaný výsledek: Předpokládám, že více jak 70 % respondentů zvolí tuto možnost. Domnívám se, že úřad práce neplní důležitou úlohu pro nezaměstnané a zaměstnavatele. Nyní už zaměstnavatelé nejsou povinni hlásit volné pracovní místo na ÚP, a proto i nezaměstnaní volí jiné cesty hledání zaměstnání. Na internetu je mnoho různých portálů s nabídkou volných pracovních míst a je to nejrychlejší způsob volby.
5.2 Výsledky dotazníkového šetření Tato kapitola je zaměřena na souhrn výsledků dotazníkového šetření, které bylo provedeno u absolventů evidovaných na KoP Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou. Vyznačené odpovědi z dotazníků jsou zaznamenány v tabulkách a graficky zpracovány v grafech, kde lze přehledně vidět zodpovězené otázky respondentů. Relativní počet v procentech je v tabulkách a grafech zaokrouhlen na jedno desetinné číslo, v textu je pro lepší přehlednost uveden se zaokrouhlením na celé číslo. 1) Pohlaví Tabulka 2: Pohlaví absolventů
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) žena
29
61,7
b) muž
18
38,3
Graf 2: Pohlaví absolventů
a) žena
61,7 %
b) muž
38,3 %
Relativní počet [%]
59
Pro lepší přehlednost bylo nejprve nutné zjistit pohlaví respondenta. Z celkového počtu 47 respondentů, kteří tento dotazník vyplnili, je 29 (62 %) žen a 18 (38 %) mužů evidovaných na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a tedy definováni jako absolventi.
2) Věk Tabulka 3: Věková hranice absolventů
Odpověď
Absolutní počet
Relativní počet [%]
a) 1925 let
44
93,6
b) 2630 let
3
6,4
Graf 3: Věková hranice absolventů
a) 19-25 let
b) 26-30 let
93,6 %
6,4 %
Relativní počet [%]
Druhá otázka zjišťuje, o jakou věkovou skupinu absolventů evidovaných na úřadu práce se jedná. Z šetření vyplynulo, že 44 absolventů (94 %) patří do kategorie 1925 let a pouze 3 absolventi (6 %) se řadí do kategorie 2630 let. Jen pro upřesnění, z větší části uchazečů o zaměstnání je evidovaných na ÚP více absolventů ve věkové hranici 1925 let.
60
3) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání (k datu vyplňování dotazníku): Tabulka 4: Nejvyšší dosažené vzdělání absolventů
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) střední vzdělání s výučním listem
12
25,5
b) střední vzdělání s maturitou
25
53,2
c) vyšší odborné vzdělání
3
6,4
d) bakalářské vzdělání
6
12,8
e) magisterské vzdělání
1
2,1
f) doktorské vzdělání
0
0,0
Graf 4: Nejvyšší dosažené vzdělání absolventů
a) střední vzdělání s výučním listem
25,5 %
b) střední vzdělání s maturitou
53,2 %
c) vyšší odborné vzdělání
6,4 %
d) bakalářské vzdělání e) magisterské vzdělání f) doktorské vzdělání
12,8 % 2,1 % 0,0 % Relativní počet [%]
Daná otázka je zaměřena na nejvyšší dosažené vzdělání absolventů evidovaných na ÚP. Cílem je ověření nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých stupních vzdělání. Největší část absolventů má vystudované střední vzdělání s maturitou, a to více jak polovina dotazovaných respondentů. Naopak do nulového procentuálního podílu se řadí doktorské vzdělání. U dotazovaných nezaměstnaných absolventů v magisterském vzdělání se jedná jen o jedince v relativním počtu 2 %.
61
4) Zařaďte Váš vystudovaný obor do odvětví: Tabulka 5: Vystudovaný obor zařazený do odvětví
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) strojírenství a strojírenská výroba
7
14,9
b) elektrotechnická, telekomunikační a výpočetní technika
3
6,4
c) informatické obory
2
4,3
d) stavebnictví, geodézie a kartografie
2
4,3
e) zemědělství a lesnictví
2
4,3
f) gastronomie, hotelnictví a turismus
13
27,7
g) obecně odborná příprava
4
8,5
h) zdravotnictví
2
4,3
i) pedagogika, učitelství a sociální péče
4
8,5
umění a užité umění
0
0
k) právo, právní a veřejnosprávní činnost
0
0
l) ekonomika a administrativa
8
17,0
j)
62
Graf 5: Vystudovaný obor zařazený do odvětví
a) strojírenství a strojírenská výroba
14,9 %
b) elektrotechnická, telekomunikační a…
6,4 %
c) informatické obory
4,3 %
d) stavebnictví, geodézie a kartografie
4,3 %
e) zemědělství a lesnictví
4,3 %
f) gastronomie, hotelnictví a turismus
27,7 %
g) obecně odborná příprava
8,5 %
h) zdravotnictví
4,3 %
i) pedagogika, učitelství a sociální péče
8,5 %
j) umění a užité umění
0%
k) právo, právní a veřejnosprávní činnost
0%
k) ekonomika a administrativa
17,0 % Relativní počet [%]
Tato otázka zjišťuje vzdělání jednotlivých absolventů. Jednotlivé obory byly shrnuty do stručnějších odvětví. Z celkového počtu 47 dotazovaných vystudovalo nejvíce lidí v odvětví gastronomie, hotelnictví a turismu, tedy 13 respondentů (28 %). Pro oblast ekonomickou a administrativní se rozhodlo 8 respondentů (17 %). Strojírenství a strojírenská výroba dosahovala absolutního počtu 7 a relativního počtu 15 %. Stejný počet absolventů obsahovala obecně odborná příprava a pedagogika, učitelství a sociální péče, a to 4 absolventi (9 %). Obory elektrotechnické, telekomunikační a výpočetní techniku vystudovali celkem 3 absolventi (6 %). Po 2 absolventech (4 %) v každém odvětví se věnovalo odvětví informačních oborů, dále stavebnictví, geodézie a kartografie, dále zemědělství a lesnictví a oblast zdravotnictví. V neposlední řadě sféru umění a užitého umění a dále právo, právní a veřejnosprávní činnost nezvolil nikdo z dotazovaných respondentů. Již zde je patrné, že o některé sféry není velký zájem. Avšak na straně druhé, absolventi z málo poptávaných sfér najdou rychleji zaměstnání, protože je jich nedostatek.
63
5) Proč jste si vybral/a zrovna tento obor? Tabulka 6: Odůvodnění výběru oboru vzdělání
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) vybrali mi ho rodiče
1
2,1
b) dobře finančně ohodnocený
3
6,4
c) prestižní
1
2,1
d) nevěděl jsem, který obor si vybrat
12
25,5
e) ze zvědavosti, tohle mi přišlo jako zajímavá možnost
13
27,7
f) zajímá mě
17
36,2
Graf 6: Odůvodnění výběru oboru vzdělání
a) vybrali mi ho rodiče
2,1 %
b) dobře finančně ohodnocený c) prestižní d) nevěděl jsem, který obor si vybrat e) ze zvědavosti, tohle mi přišlo jako zajímavá možnost f) zajímá mě
6,4 % 2,1 % 25,5 % 27,7 % 36,2 % Relativní počet [%]
Z těchto odpovědí je zřejmé, že větší část absolventů jevila zájem o zvolený obor. Jednalo se o 17 respondentů (36 %). Volba oboru vzdělání je důležitá pro celý život. Každý by si měl při volbě vzdělání a následného povolání uvědomit hodnotu vzdělání. Důležité je si obor vybírat ze zájmu, osobnosti respondenta a dlouhodobé perspektivity. Nejen z finančního hlediska, ale měl by být přínosem a zároveň koníčkem pro každého z nás. 64
6) Hledáte si zaměstnání ve vystudovaném oboru? Tabulka 7: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) ano
25
53,2
b) ne
4
8,5
c) není to prioritou, záleží na nabídce
18
38,3
Graf 7: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru
a) ano
53,2 %
b) ne
8,5 %
c) není to prioritou, záleží na nabídce
38,3 % Relativní počet [%]
Tato otázka a související odpovědi poukazují na zájem pracovního uplatnění ve vystudovaném oboru vzdělání. Více jak polovina dotazovaných respondentů si hledá zaměstnání ve vystudovaném oboru. Se zápornou odpovědí se ztotožnili pouze 4 respondenti (9 %). Pro 18 respondentů (38 %) není prioritou hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru, ovšem záleží na nabídce, která bude naskytnuta trhem práce.
65
7) Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce? Tabulka 8: Délka evidence absolventa na úřadu práce
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) do 4 měsíců
37
78,7
b) 512 měsíců
8
17,0
c) 1324 měsíců
2
4,3
Graf 8: Délka evidence absolventa na úřadu práce
a) do 4 měsíců
78,7 %
b) 5-12 měsíců
c) 13-24 měsíců
17,0 %
4,3 %
Relativní počet [%]
Doba evidence uchazečů o zaměstnání je důležitá pro spolupráci úřadu práce s uchazečem o zaměstnání. Pro absolventy jsou vytvářena opatření důležitá pro další činnosti. Tyto hranice jsem si zvolila úmyslně z níže uvedených důvodů. Absolventům evidovaným do 4 měsíců je již věnována zvýšená péče prostřednictvím programu Záruky pro mládež. Nejvíce dotazovaných absolventů se řadilo do délky 4 měsíců evidence. Tuto možnost zvolilo 37 respondentů (79 %). Kategorie 512 měsíců se člení do dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči a pomocí Individuálního akčního plánu realizovat další kroky spolupráce. Do kategorie evidovaných respondentů v rozmezí 1324 měsíců se zpravidla řadí uchazeči o zaměstnání mající problém začlenit se do pracovního procesu z různých vnějších činitelů.
66
8) Motivuje Vás finanční ohodnocení v oboru? Tabulka 9: Motivace finančního ohodnocení
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) ano
26
55,3
b) ne
7
14,9
c) není to pro mne prioritou
14
29,8
Graf 9: Motivace finančního ohodnocení
a) ano
55,3 %
b) ne
14,9 %
c) není to pro mne prioritou
29,8 %
Relativní počet [%]
Motivace je důležitá pro hledání pracovních příležitostí. Většinu absolventů motivuje
finanční
ohodnocení
ve
vystudovaném
oboru
vzdělání.
Jedná
se
o 26 respondentů (55 %). Naopak 7 respondentů (15 %) není motivováno vůbec. Pro 14 respondentů (30 %) není předností motivace v této oblasti.
67
9) Co Vás motivuje k dalšímu seberozvoji v oboru? Tabulka 10: Motivace k seberozvoji v oboru
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce
17
36,2
b) získání nových zkušeností
20
42,6
c) příslib zaměstnání u zaměstnavatele
5
10,6
d) jiné
5
10,6
Graf 10: Motivace k seberozvoji v oboru
a) zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce
36,2 %
b) získání nových zkušeností
42,6 %
c) příslib zaměstnání u zaměstnavatele
10,6 %
d) jiné
10,6 % Relativní počet [%]
Stále je co nového objevovat a vzdělávání se k tomu neodmyslitelně patří. Je to celoživotní proces každého z nás. A velmi důležitý je i pro absolventy pohybujících se na pracovním trhu. Nicméně je zde důležitá motivace. Ta nám pomáhá při dosažení seberozvoje. Nejvíce absolventy motivuje k seberozvoji v oboru získání nových zkušeností. Zhruba polovina respondentů, tedy 20 (43 %) respondentů. Zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce stimuluje 17 (36 %) respondentů. 5 (11 %) dotazovaných uvedlo jako motivaci k seberozvoji příslib zaměstnání u zaměstnavatele a jiné důvody.
68
10) Mění se Vaše nároky na zaměstnání v průběhu nezaměstnanosti? Tabulka 11: Změny nároků na zaměstnání
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) ano, nároky se snižují
17
36,2
b) ano, nároky se zvyšují
9
19,1
c) ne, nemění se
21
44,7
Graf 11: Změny nároků na zaměstnání
a) ano, nároky se snižují
36,2 %
b) ano, nároky se zvyšují
19,1 %
c) ne, nemění se
44,7 % Relativní počet [%]
Nároky na zaměstnání v průběhu nezaměstnanosti se nemění u 21 (45 %) respondentů. Jdou si za svým, neslevují ze svých nároků, zatímco u 17 (36 %) respondentů se nároky snižují. Je to nejspíše kvůli delší době nezaměstnanosti a nenacházení vhodného pracovního místa. Tedy ze svých požadavků poleví. Naopak u 9 (19 %) respondentů se nároky na zaměstnání zvyšují.
69
11) V případě, že neseženete Vaši vysněnou práci, jste ochoten/ochotna se dále rekvalifikovat? Pokud ano, v jakém odvětví? Tabulka 12: Motivace k rekvalifikaci
Odpověď
Absolutní počet [n] Relativní počet [%] 1) strojírenství
3
6,4
2) elektrotechnika
4
8,5
3) obchod a služby
13
27,7
4) administrativa
12
25,5
5) jiné
10
21,3
b) ne, nejsem ochoten se dále vzdělávat
5
10,6
a) ano, jsem ochoten se dále rekvalifikovat, a to v oboru (odvětví)
Graf 12: Motivace k rekvalifikaci
a) ano, jsem ochoten se dále rekvalifikovat, a to v oboru (odvětví) 1) strojírenství
6,4 %
2) elektrotechnika
8,5 %
3) obchod a služby
27,7 %
4) administrativa
25,5 %
5) jiné
21,3 %
b) ne, nejsem ochoten se dále vzdělávat
10,6 %
Relativní počet [%]
V této otázce převládal zájem o absolvování rekvalifikace v obchodu a službách. Jednalo se o odpověď 13 (28 %) respondentů. Dále je zájem o administrativní odvětví v počtu 12 (26 %) respondentů. Do jiných odvětví se dá zahrnout všechno ostatní, které není v nabídce dotazníku. O tuto možnost má zájem 10 (21 %) respondentů. 5 (11 %) respondentů není ochotno se dále rekvalifikovat. Nejmenší zájem u absolventů je o strojírenství. Pouze 3 (6 %) respondenti jeví o dané odvětví zájem.
70
12) Byl/a byste ochoten/ochotna přijmout pracovní místo s nižší kvalifikací? Tabulka 13: Ochota zájmu přijmout či nepřijmout pracovní místo s nižší kvalifikací
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) ano
24
51,1
b) ne
8
17,0
c) nevím
15
31,9
Graf 13: Ochota zájmu přijmout či nepřijmout pracovní místo s nižší kvalifikací
a) ano
b) ne
51,1 %
17,0 %
c) nevím
31,9 %
Relativní počet [%]
24 respondentů, tedy více jak polovina (51 %), je ochotna přijmout pracovní místo s nižší kvalifikací. 15 (32 %) respondentů nedokázalo na uvedenou otázku odpovědět, proto zvolili odpověď nevím. Jen 8 (17 %) respondentů nemá zájem o nižší pracovní místo.
71
13) Jste ochoten/ochotna dojíždět do zaměstnání? Příp. max. jakou vzdálenost? Tabulka 14: Cestování za zaměstnáním
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
1) je mi jedno do jaké vzdálenosti
6
12,8
2) do 15 km
9
19,1
3) 1530 km
20
42,6
4) 3050 km
7
14,9
5) 5070 km
1
2,1
6) 70 km a více
1
2,1
3
6,4
a) ano
b) ne, chci mít zaměstnání v místě bydliště
Graf 14: Cestování za zaměstnáním
a) ano 1) je mi jedno do jaké vzdálenosti
12,8 %
2) do 15 km
19,1 %
3) 15 - 30 km
42,6 %
4) 30 - 50 km
14,9 %
5) 50 - 70 km
2,1 %
6) 70 km a více
2,1 %
b) ne, chci mít zaměstnání v místě bydliště
6,4 %
Relativní počet [%]
Téměř polovina respondentů uvedla zájem o dojíždění za zaměstnáním v rozmezí 1530 km. Jedná se o 20 (43 %) respondentů. 9 (19 %) respondentů je ochotno cestovat za prací do 15 km a o 2 méně, tedy 7 (15 %) respondentů, by dojíždělo v rozmezí 3050 km. 6 (13 %) respondentům na vzdálenosti zaměstnání nezáleží. Ovšem 3 (6 %) respondentům nejspíše dojíždění za zaměstnáním překáží. Ti by uvítali 72
zaměstnání přímo v místě bydliště. Za prací do vzdálenosti 5070 km a dále 70 km a více by byl ochoten cestovat stejný počet respondentů, tedy 1 (2 %).
14) Jakým způsobem nejčastěji hledáte zaměstnání? Tabulka 15: Nejčastější způsob hledání zaměstnání
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) přes internet
37
78,7
b) doporučení přátel
9
19,1
c) čekám, co mi nabídnou na ÚP
1
2,1
d) jiné
0
0,0
Graf 15: Nejčastější způsob hledání zaměstnání
a) přes internet
78,7 %
b) doporučení přátel
19,1 %
c) čekám, co mi nabídnou na Úřadu práce
2,1 %
d) jiné
0,0 % Relativní počet [%]
Mezi nejčastější způsob hledání zaměstnání patří bezesporu internet. Bez této technologie se v dnešní době neobejdeme. Tuto možnost uvedlo 37 (79 %) respondentů. Následujícím důležitým prostředkem při hledání zaměstnání, kterou upřednostňuje 9 (19 %) respondentů, je doporučení přátel. Mnohdy se jedná o situace, kdy by se jedinec do některých zaměstnání bez známostí nedostal. Ovšem 1 (2 %) respondent čeká na nabídku ÚP. Jiný způsob hledání neupřednostňuje žádný z respondentů.
73
15) Kolika pracovních pohovorů jste se dosud již zúčastnil/a? Tabulka 16: Účast absolventů na pracovních pohovorech
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) 12
18
38,3
b) 35
14
29,8
c) 5 a více
7
14,9
d) žádného pracovního pohovoru jsem se nezúčastnil/a
8
17,0
Graf 16: Účast absolventů na pracovních pohovorech
a) 1-2
38,3 %
b) 3-5
29,8 %
c) 5 a více
14,9 %
d) žádného pracovního pohovoru jsem se nezúčastnil/a
17,0 % Relativní počet [%]
Pracovní pohovory jsou nedílnou součástí hledání zaměstnání. I většina absolventů po vstupu na trh práce absolvuje výběrová řízení na konkrétní pracovní pozice. Ne vždy jsou první kola výběrových řízení či první pohovory úspěšné. Zde je důležité nevzdávat to a být stále motivován do dalších výběrových příležitostí. Ne nadarmo se říká: „Všechno zlé je pro něco dobré“. Tedy i pomocí neúspěchu máme být motivováni do dalších příležitostí. Z určitých chyb si vezmeme ponaučení a příště to jistě vyjde. Tedy následující české přísloví zní: „Chybami se člověk učí“. 12 pracovních výběrových řízení se dosud účastnilo 18 (38 %) respondentů. 14 (30 %) respondentů absolvovalo 35 pohovorů. S počtem 5 a více výběrových řízení 74
má zkušenosti 7 (15 %) respondentů. S pracovními pohovory dosud nemá zkušenosti 8 (17 %) respondentů.
16) Máte již zkušenosti se zařazením do pracovního procesu? Tabulka 17: Zkušenosti s pracovním procesem
Odpověď
a) ano
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
1) prázdninová brigáda
16
34,0
2) přerušené studium a následné zaměstnání
1
2,1
3) brigáda při studiu
15
31,9
4) jiné
9
19,1
6
12,8
b) ne
Graf 17: Zkušenosti s pracovním procesem
1) prázdninová brigáda 2) přerušené studium a následné zaměstnání
34,0 %
2,1 %
3) brigáda při studiu
31,9 %
4) jiné
19,1 %
b) ne
12,8 %
Relativní počet [%]
Ne všichni absolventi si při studiu přivydělávají formou různých brigád. Jedná se o 15 (32 %) respondentů. Prázdninových brigád se účastní 16 (34 %) respondentů. Dochází také k situacím, kdy např. absolventi odjíždí do zahraničí jako au-pair na půl roku, na rok či jinou dobu a vrací se zpět do evidence uchazečů o zaměstnání. Tuto zkušenost má 9 (19 %) respondentů. 75
17) Který rekvalifikační kurz byste uvítal/a v nabídce úřadu práce? Tabulka 18: Nový rekvalifikační kurz
Odpověď
Absolutní počet [n]
Relativní počet [%]
a) jazykový
26
55,3
b) zdravotnický
13
27,7
c) jiný
8
17,0
Graf 18: Nový rekvalifikační kurz
a) jazykový
55,3 %
b) zdravotnický
c) jiný
27,7 %
17,0 %
Relativní počet [%]
Úřad práce nabízí rekvalifikační kurzy v určitých oborech. Nicméně poptávka je i po jiných kurzech, jako jsou jazykové a zdravotnické kurzy. O jazykový kurz má zájem více než polovina dotazovaných, tedy 26 (55 %) respondentů. O zdravotnický kurz se zajímá 13 (28 %) respondentů. Jiné kurzy by uvítalo 8 (17 %) respondentů.
76
5.3 Ověření předpokladů V kapitole 5.1 jsou definovány cíle a předpoklady. Níže je uvedeno vyhodnocení, zda jsou mé předpoklady potvrzeny či nikoliv.
Cíl 1: Charakteristika uchazečů o zaměstnání, respektive absolventů na úřadu práce. Předpoklad
1:
Absolventi
středního
vzdělání
s maturitou
nejvíce
zastupují
nezaměstnanou kategorii absolventů evidovaných na ÚP na Veselsku. Předpokládaný výsledek: Většinou každý jedinec chce mít v dnešní době alespoň střední vzdělání s maturitou, a tedy se po tomto stupni vzdělání zvyšuje zájem. Výsledek: 25 (53 %) dotazovaných absolventů uvedlo za nejvyšší dosažené vzdělání střední vzdělání s maturitou. Tudíž se jedná i o nejvíce zastoupenou kategorií nezaměstnaných absolventů v regionu Veselsko. Nejméně početnou kategorií absolventů v regionu je doktorské vzdělání. Žádný z dotazovaných respondentů nepatří do této skupiny. Očekávaný výsledek byl potvrzen.
Předpoklad 2: Zájem o obory strojírenské a strojírenské výroby převládá nad obory jinými. Předpokládaný výsledek: U daného předpokladu vycházím z poptávky na trhu práce v regionu Veselsko po těchto oborech. Čím dále více firem v regionu je zaměřeno na strojírenství a strojírenskou výrobu. Výsledek: Nejvíce žádaným oborem v regionu mezi respondenty je obor gastronomie, hotelnictví a turismus. Tuto možnost zvolilo 13 (28 %) respondentů. Naopak k předpokládanému strojírenskému odvětví a strojírenské výroby se hlásilo pouhých 7 (15 %) respondentů. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen.
77
Cíl 2: Průměrná doba evidence uchazečů o zaměstnání (absolventů). Předpoklad 1: Doba evidence většiny absolventů evidovaných na Kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR ve Veselí nad Moravou nepřesáhne lhůtu 4 měsíců. Předpokládaný výsledek: U předpokladu vycházím z dotazníkového šetření, které bylo prováděno v období září a října roku 2015. Do této doby se evidovalo nejvíce absolventů po ukončení vzdělávání na ÚP. Absolventi tak zde prozatím pobývali krátkou dobu. Výsledek: 37 (79 %) dotazovaných absolventů je v evidenci uchazečů o zaměstnání nejvíce 4 měsíce. Tento výsledek byl analyzován z otázky č. 4, jež byla součástí dotazníku. Zbývající počet 8 (17 %) absolventů je v evidenci uchazečů o zaměstnání v rozmezí 512 měsíců a 2 (4 %) studenti jsou v délce 1324 měsíců. Očekávaný výsledek byl potvrzen.
Cíl 3: Jsou absolventi motivováni k zaměstnání? Předpoklad 1: Finanční ohodnocení v oboru motivuje více jak polovinu dotazovaných absolventů. Předpokládaný výsledek: Finanční ohodnocení v oboru je důležitou motivací pro budoucí zaměstnance. Tak i absolventy tento motiv více přitahuje. Jelikož se jedná většinou o první zaměstnání a jsou takřka bez příjmů, vysoké nároky na mzdu v požadované pozici nekladou. Prioritně si jdou za získáním praktické zkušenosti. Ovšem najdou se i výjimky, které nezajímá získání praxe v oboru, ale pouze mzda. Výsledek: Motivace v oblasti finančního ohodnocení je pro více jak polovinu respondentů důležitým kritériem. 26 (55 %) respondentů stimuluje nabízená mzda v daném oboru. Finanční ohodnocení není považováno za důležité při hledání pracovního místa pro 14 (30 %) respondentů. Ostatních 7 (15 %) respondentů není finanční stránkou v oboru vůbec motivováno. Očekávaný výsledek byl potvrzen.
78
Předpoklad 2: Více jak 50 % dotazovaných absolventů není ochotna cestovat za zaměstnáním. Předpokládaný výsledek: V západní části světa dochází k běžnému cestování za zaměstnáním do velké vzdálenosti nebo k přesunu bydlení do jiné oblasti. Ovšem obyvatelstvo České republiky, a tedy i mladí lidé, tento způsob nevyhledávají. Dá se říci, že jsou Češi v tomto ohledu konzervativnější. Nejraději by měli zaměstnání přímo v místě bydliště. Výsledek: Ochota absolventů dojíždět do zaměstnání byla velmi překvapující. Pouze 3 (6 %) respondenti uvedli zápornou odpověď, tedy neochotu dojíždění za zaměstnáním. Nejvíce 20 (43 %) respondentů se shodlo na 1530 km vzdálenosti. Zde je vidět, že dotazovaní absolventi jsou motivováni se dopravovat za svou pracovní příležitostí. Očekávaný výsledek nebyl potvrzen.
Předpoklad 3: Nejčastějším způsobem absolventů, jak naleznout nabídku zaměstnání, je internet. Předpokládaný výsledek: Předpokládám, že více jak 70 % respondentů zvolí tuto možnost. Domnívám se, že úřad práce neplní důležitou úlohu pro nezaměstnané a zaměstnavatele. Nyní už zaměstnavatelé nejsou povinni hlásit volné pracovní místo na ÚP, a proto i nezaměstnaní volí jiné cesty hledání zaměstnání. Na internetu je mnoho různých portálů s nabídkou volných pracovních míst a jedná se tak o nejrychlejší způsob volby. Výsledek: Internet je důležitým zdrojem každé činnosti. Vystupuje tak i v oblasti zprostředkování zaměstnání. 37 (79 %) absolventů nejvíce upřednostňuje již zmíněný způsob. Nicméně překvapujícím parametrem hledáním pracovních příležitostí je možnost jiné, kterou žádný z dotazovaných respondentů neuvedl. Pod tuto možnost lze zařadit hledání pracovních míst formou novinového tisku, různých letáků, reklam v externím prostředí či interním prostředí aj. Nejspíše i tento způsob je v současnosti méně vyhledávaným zprostředkovatelem v této oblasti. Očekávaný výsledek byl potvrzen.
79
5.4 Vyhodnocení zjištěných poznatků I přesto, že je oblast zaměstnanosti dosti široká, zaměřila jsem se na nezaměstnanost absolventů v daném regionu a motivační faktory vedoucí k hledání vhodné pracovní příležitosti spolu s aktuálními možnostmi služeb na kontaktním pracovišti Úřadu práce ve Veselí nad Moravou. Údaje a motivační faktory ze strany absolventů evidovaných na Úřadu práce ve Veselí nad Moravou jsem zjistila v dotazníkovém šetření provedeném mezi uchazeči o zaměstnání, již jsou považováni za absolventy. Ze 17 otázek absolventi volili takové možnosti, které se jich týkaly anebo jim byly blízké. Za nejvíce překvapující zodpovězené možnosti respondentů byly následující otázky: U otázky č. 4 mě překvapilo, že nejvíce dotazovaných absolventů v evidenci Úřadu práce ve Veselí nad Moravou je z odvětví gastronomie, hotelnictví a turismu. To uvedlo 13 (28 %) respondentů. Očekávala jsem spíše odvětví strojírenské výroby. Pouhých 7 (15 %) respondentů uvedlo tuto možnost. Strojírenství a strojírenská výroba je v regionu velice důležitým odvětvím s dlouholetou historií, proto jsem předpokládala, že spousta absolventů je vystudována v tomto odvětví. Je možné, že je absolventů mnoho, ale do evidence ÚP se nikdy nedostali, jelikož si sehnali práci hned při studiu u zaměstnavatelů, u kterých vykonávali praxi. Nicméně v odvětví gastronomie, hotelnictví a turismu je nejvíce nezaměstnaných absolventů. Důvody můžou být různé. Nabídek práce v daném oboru je méně než poptávaných osob, absolventi jsou bez praktických zkušeností nebo toto odvětví dosti nemotivuje absolventy po finanční stránce aj. Z vlastní zkušenosti vím, že nabídka pracovních příležitostí v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu je velká, ale většinou se jedná o sezónní práce, převážně v letním období. Dále jsou zde nabízeny pracovní příležitosti stále u stejných zaměstnavatelů a není zde vhodné finanční ohodnocení za požadované směnné provozy. Tyto všechny faktory jsou pro absolventy a potenciální zaměstnance natolik demotivující, že si zaměstnavatele důkladně vybírají, případně se ubírají jiným směrem. Otázka č. 5 „Byl/a byste ochoten/ochotna přijmout pracovní místo s nižší kvalifikací?“ Přijmout pracovní místo s nižší kvalifikací je ochotno 24 (51 %) respondentů. 15 (32 %) respondentů nedokáže na tuto otázku odpovědět a 8 (17 %) respondentů by pracovní místo nepřijalo. Reakce absolventů mě samotnou překvapila. Jelikož z praxe vím, že někteří absolventi mají vysoké požadavky na kvalitu pracovního místa. Pokud je absolventům na ÚP nabídnuto zaměstnání ze zákona vhodné, ale jejich 80
požadavkům úplně nevyhovuje, vzniká problém. Nejsou ochotni při zprostředkování zaměstnání spolupracovat. U otázky č. 14 vyplynulo, že nejčastější způsob hledání zaměstnání je internet. Tuto možnost uvedlo až 37 (79 %) respondentů. Na doporučení přátel spoléhá 9 (19 %) respondentů a na nabídku zaměstnání ÚP čeká 1 (2 %) respondent. Internet jsem považovala za nejčastější způsob vyhledávání zaměstnání, ale co mě nejvíce překvapilo je, že jiným způsobem zaměstnání nevyhledává žádný z dotazovaných respondentů. Ani formou různých inzercí v novinách či ve výlohách. Otázka č. 17, která obsahovala touhu po rekvalifikačním kurzu, jenž zatím v nabídce ÚP chybí, byla zcela jednoznačná. Zájem o jazykové kurzy na ÚP byl a je neustále. Tuto možnost zvolilo 26 (55 %) respondentů. Avšak i o kurz zdravotnický je zájem dosti velký. 13 (28 %) respondentů by uvítalo v nabídce ÚP tento kurz. O jiné kurzy má zájem 8 (17 %) respondentů. Z tohoto plyne, že i absolventi, kteří jsou čerstvě po studiu, mají zájem se nadále vzdělávat. I přestože všechny výsledky dotazníkového šetření nebyly podle očekávání, pokusila jsem se zjistit nezaměstnanost dotazovaných absolventů a motivaci potřebnou k hledání zaměstnání.
81
6 Doporučení pro absolventy při jednání s ÚP Ze zkušeností vím, že málokterý absolvent po ukončení studia ví, kdy a kde se má evidovat na Úřad práce ČR. Proto jsem do této kapitoly zahrnula doporučení pro absolventy směřující na Úřad práce ČR. Kdy se má absolvent evidovat na ÚP? Prvotně bych chtěla zmínit, že evidence na Úřadu práce ČR není povinná, ale dobrovolná. Každý nezaměstnaný si smí rozmyslet, zda chce být evidován na ÚP ČR či ne. Ovšem pokud nebude v evidenci ÚP, je povinen si hradit pojištění, ze zákona zdravotní pojištění. Sociální pojištění je dobrovolné. Pokud se tedy absolvent rozhodne evidovat na ÚP, je dobré vědět kdy. Ovšem důležité je vědět, zda jedinec ukončil školu řádně nebo ne. U středoškolského vzdělání při úspěšném složení zkoušky v řádném termínu má jedinec nárok na prázdniny do 31. 8. daného roku. Jestliže má jakoukoliv výdělečnou činnost, tj. „brigádu“ do 4950,- hrubého za měsíc, je vhodné se evidovat na ÚP ČR. V případě, kdy jedinec neuspěje u státní maturitní zkoušky v řádném termínu a nezačne jakoukoliv výdělečnou činnost, je žákem školy do 30. 6. Podmínky pojištění u středního vzdělání s výučním listem a vyššího odborného vzdělání jsou teoreticky stejné jako u středoškolského vzdělání s maturitou. Pozor, u vysokoškolského vzdělání je dnem ukončení studia považován den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nikoli promoce. Většina absolventů vysokých škol považuje promoce za závěr studia. Promoce bývají zpravidla měsíc až dva po státních zkouškách. Tedy pokud jedinec skončil vysokou školu řádně, má ještě následující kalendářní měsíc, tedy dobu hájení, statut studenta a zdravotní pojištění je hrazeno stále státem. Takže každý student má tak čas „vydýchat se“ a rozkoukat se po pracovním trhu. Při neúspěšném složení státní závěrečné zkoušky tak statut studenta od začátku nového kalendářního měsíce odpadá. Vše se týká absolventů do 26 let věku. Podotýkám, že je vhodné si vše ohledně úhrady pojištění ověřit na jednotlivé zdravotní pojišťovně. Může docházet k průběžným změnám. Co se týče sociálního pojištění, doporučuji se informovat na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Kde se má na úřadu práce absolvent evidovat? Absolventi škol se evidují na ÚP v oblasti, pod kterou spadá jejich trvalé bydliště. Např. absolvent mající trvalé bydliště ve Bzenci se tak eviduje na KoP ÚP ČR ve Veselí nad Moravou. Ovšem může se evidovat kdekoliv na KoP ÚP ČR v rámci Jihomoravského kraje. Nicméně v případě,
82
kdy má absolvent kontaktní adresu v jiném kraji, je povinen se hlásit do evidence na ÚP dle místa trvalého bydliště. Před první návštěvou ÚP ČR si každý může prostudovat potřebné informace na portálu MPSV, kde jsou i ke stažení potřebné formuláře služeb zaměstnanosti. Formulář „Žádost o zprostředkování zaměstnání“ lze přinést vyplněný na úřad práce. Pokud daný formulář jedinec s sebou nebude mít, nic se neděje. Všechny potřebné dokumenty jsou k dostání na místě, kde je lze vyplnit a kde případně pracovníci přepážky poradí klientům s nejasnostmi. Jaké potřebné doklady si s sebou vzít na ÚP? Každý občan u sebe musí mít platný průkaz totožnosti, tedy občanský průkaz (cestovní pas), případně platný náhradní doklad. Dále si absolvent s sebou vezme doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání. V případě, že pracoval, doloží potvrzení o ukončení pracovněprávního vztahu, zápočtový list a potvrzení o výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo jiný potřebný dokument. Má absolvent nárok na podporu v nezaměstnanosti? Podporu v nezaměstnanosti nepobírá každý. Na tento příspěvek má osoba nárok, pokud během posledních dvou let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání pracovala, resp. získala dobu důchodového pojištění alespoň 12 měsíců. Málokterý absolvent ví, že i brigáda při studiu se započítává do odpracované doby. U absolventů se započítává do odpracované doby činnost, jež byla dobou důchodového pojištění, tzn. žák nebo student si mohl přivydělat při studiu formou brigády, tedy dohody nebo jiné výdělečné činnosti. Co dělat v případě, kdy má absolvent (uchazeč o zaměstnání) při evidenci na ÚP brigádu? Pokud se jedná o situaci, kdy má uchazeč o zaměstnání nekolidující zaměstnání formou dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, pracovního či služebního poměru a hrubá měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 4950,-, je povinen tuto skutečnost oznámit nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Jestliže jedinec při evidování na ÚP ví, že má výdělečnou činnost, je povinen to neodkladně oznámit ÚP a vyplnit tyto údaje v žádosti. Z praxe vím, že oblast zaměstnanosti je dosti rozmanitá. Agenda je neustále v pohybu a je potřeba ji sledovat. Aktuálně zmiňované údaje mohou být za krátkou dobu neadekvátní. Rozhodně každý občan má právo se dožadovat potřebných informací ohledně zaměstnanosti na příslušných ÚP. Mé doporučení tedy zní: „Sledujte internetový portál MPSV, případně zákony v oblasti zaměstnanosti, a hlavně se nebojte 83
zeptat na úřadech práce.“ Ze zkušenosti vím, že je dobré sledovat nabídky pracovních míst na pracovním trhu ještě před vstupem na trh práce, tedy před ukončením studia. Tímto tak každý získá přehled o aktuálním dění. Není na škodu reagovat na nabízené pracovní pozice, případně absolvovat pohovor. Tímto způsobem tak docílíme rychlejší cesty k nalezení pracovního místa.
84
Závěr Bakalářská práce byla rozdělena na dvě části. Na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývala trhem práce, který s sebou nese nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Pokud dochází ke střetu nabídky s poptávkou, stává se tak trh rovnovážný. Bakalářská práce není jen o teoretickém nastínění problematiky zaměstnanosti, ale rovněž o analyzování regionu Veselska z pohledu dlouholetých tradic Slovácka a možnostech zaměstnání a studia v daném regionu. Třetí kapitola teoretické části stručně pojednávala o zaměstnanosti a nezaměstnanosti z celkového hlediska, na kterou se váží rizikové skupiny. V kapitole o státní politice zaměstnanosti bylo přiblíženo dění na úřadu práce a případné možnosti vztahující se k politice zaměstnanosti. Poslední kapitola teoretické části bakalářské práce pojednávala o Evropských strukturálních fondech, pod něž se neodmyslitelně řadí Evropský sociální fond, jenž je důležitou součástí problematiky zaměstnanosti. Aby práce nebyla jen o poznatcích a údajích z činností Úřadu práce ve Veselí nad Moravou, zaměřila jsem se v této práci na dotazníkové šetření v oblasti nezaměstnanosti. Oddělení zaměstnanosti ÚP je nápomocným činitelem pro absolventy vstupující na trh práce. Absolventi evidovaní jako uchazeči o zaměstnání na ÚP si hledají svou pracovní příležitost v jednotlivých oborech. Někteří se chtějí nadále vzdělávat ve vystudovaném oboru vzdělání, jsou motivováni různými faktory a zaměstnání si v daném oboru hledají. Jsou i jedinci, kteří se vystudovanému oboru vzdělání věnovat dále nechtějí, proto hledají jiné možnosti uplatnění se na trhu práce. Cílem nebylo pouze zjištění aktuální nezaměstnanosti absolventů v jednotlivých odvětvích, ale také zjištění zájmu absolventů pracovat ve vystudovaném oboru a jejich motivační faktory, které je vedou ke své pracovní úspěšnosti. Dále jaké jsou aktuální možnosti služeb či aktivní politiky zaměstnanosti pro nezaměstnané absolventy k březnu 2016 a přehled o vývoji nezaměstnanosti absolventů v daném regionu v roce 2015. Přehled o aktuálních možnostech služeb zaměstnanosti či aktivní politiky zaměstnanosti tak nastínil absolventům možnosti k uchycení se na trhu práce. Vývoj nezaměstnaných absolventů v regionu v roce 2015 měl stoupající a klesající charakter, což se vzhledem k ročnímu období dalo předpokládat. Dotazníkové šetření se skládalo ze 17 otázek, které byly zaměřeny na evidované absolventy na Úřadu práce ve Veselí nad Moravou. Otázky byly položeny tak, aby je 85
respondenti dobře pochopili. U rozložení otázek jsem vycházela z praktických zkušeností. Z šetření a stanovení předpokladů vyplynulo, že největší zastoupení absolventů evidovaných na kontaktním pracovišti Úřadu práce ve Veselí nad Moravou bylo se středním vzděláním s maturitou. Nejvíce absolventů je z odvětví gastronomie, hotelnictví a turismu, což nebylo dle mého očekávání. Dále vyplynulo, že absolventi mají zájem o práci ve vystudovaném oboru. Absolventi jsou motivováni z finančního hlediska, k seberozvoji v daném oboru, jsou ochotni se rekvalifikovat, dále přijmout pracovní místa s nižší kvalifikací, ale také jsou schopni za zaměstnáním dojíždět do určité vzdálenosti. Závěrem práce bylo shrnuto doporučení, které je adresováno absolventům, již jsou po ukončení studia a směřují tak na Úřad práce České republiky.
86
Resumé Teoretická část bakalářské práce v úvodu pojednávala o trhu práce, seznámení se s regionem Veselska a zaměstnaností a nezaměstnaností. Dále je v teoretické části více přiblížena státní politika zaměstnanosti, která je důležitá pro danou problematiku. Seznámení
se
strukturálními
fondy
EU
do
problematiky
nezaměstnanosti
neodmyslitelně patří. Praktická část byla věnována součinnosti úřadu práce se zaměstnavateli a školstvím v regionu. Bez definice absolventa z různých hledisek bych se v bakalářské práci neobešla. Přehled o aktuálních možnostech služeb zaměstnanosti či aktivní politiky zaměstnanosti a vývoj nezaměstnaných absolventů v regionu v roce 2015 byl formulován v následující kapitole praktické části. Hlavním cílem bylo dotazníkové šetření, kde byla na základě stanovených předpokladů zjištěna nezaměstnanost absolventů v jednotlivých odvětvích, zda mají zájem pracovat ve vystudovaném oboru a jaké jsou jejich motivační faktory. Vyhodnocení z provedeného dotazníkového šetření, které je součástí této práce, bude určeno pro absolventy evidované na úřadu práce, kde šetření proběhlo. Nedílnou součástí jsou uvedena také doporučení pro absolventy, kteří se po studiu chystají evidovat na Úřadu práce České republiky.
Resume The theoretical part of my bachelor thesis is in the introduction focused on the labour market, getting to know with region Veselsko and dealing with employment and unemployment there. Furthermore, the theoretical part introduces us to the state employment policy, which is important for this issue. The essential part are familiarization with the EU Structural funds of the problem of unemployment. The practical part was dedicated to synergies of employment office between employers and school system of region. I also could not evade to definition of graduate students and research from various perspective. In the following chapter there is an overview of current possibilities of employment service or active employment policy and development of unemployment graduate students in this region at year 2015. The main aim was the questionnaire investigation based on a set of assumptions and detected unemployment among graduates in the various sectors and tried find out 87
their interest of working in field of chosen education and motivational factors. The evaluation of a questionnaire survey, which is part of this work, will be available for graduates registered at labor offices, where the investigation was carried out. The integral part are also the recommendations for graduates which are going to register at the Employment Office of the Czech Republic after their graduation.
88
Seznam použitých zdrojů DUKLOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika. 1. vydání. Praha: GRADA, 2013, s. 200. ISBN 978-80-247-3880-2. KREBS, Vojtěch a a kol. Sociální politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007, s. 504. ISBN 978-80-7357-276-1. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. dopl. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, s. 172. ISBN 80-901424-9-4. MPSV. Evropská politika zaměstnanosti a sociální politika: Politika pro občany. 2. uprav. vyd. Praha: MPSV, 2003, s. 40. ISBN 80-86552-57-8. Businessinfo.cz: Státní politika zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/statni-politika-zamestnanosti3311.html. Digitální knihovna UTB: Nezaměstnanost absolventů středního stupně vzdělání na Veselsku [online]. Zlín [cit. 2016-03-14]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/19212/nekardov%C3%A1_2012_dp.pdf?s equence=1&isAllowed=y. EDU: Nezaměstnanost [online]. Univerzita Hradec Králové [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/maek1/texty/07_Nezamestnanost.pdf. ESF ČR: Evropský sociální fond v ČR [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr. ESFČR: OP Zaměstnanost 20142020 [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020. Evropské strukturální a investiční fondy: Informace o fondech [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-ofondech-EU. Liga vozíčkářů: Co je to práce [online]. Brno [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prace.php?oblast=9000029. Integrovaný portál MPSV: Aktivní politika zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-0325]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/apz. 89
Integrovaný portál MPSV: Obecné informace o Úřadu práce [online]. Praha [cit. 201603-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info. Integrovaný portál MPSV: Práva a povinnosti uchazeče a zájemce [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/pravpov_uch. Integrovaný portál MPSV: Rekvalifikace [online]. Praha [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace. Integrovaný portál MPSV: Územní působnost [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/kop/veseli_nad_moravou/uzemni_pusobnost. Integrovaný portál MPSV: Zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/oup/info/zakon_o_uradu_prace_ceske_republiky_a_o_zmen e_souvisejic.pdf. Integrovaný portál MPSV: Zákon o zaměstnanosti [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/ZOZ_PLATNE_ZNENI_OD _1.1.2016.PDF. Interní statistika Úřadu práce České republiky, Kontaktní pracoviště Hodonín – vlastní zpracování. Liga vozíčkářů: Základní pojmy nejen podle zákona o zaměstnanosti [online]. Brno [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/prace.php?oblast=9000029. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky: Listina základních práv a svobod [online]. Praha [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html. Turistické centrum Veselska: Folklor a tradice na Veselsku [online]. Veselí n.Mor. [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.tic-veseli.cz/cz/o-meste-aregionu/tradice?limitstart=0. Zákon č. 435/2011 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
90
Dodatek k vnitřnímu řídícímu aktu: Dodatek č. 3 ke Směrnici generálního ředitele č. 1/2015 Postup Úřadu práce ČR při realizaci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti ve znění Dodatku č. 1 a Dodatku č. 2.
91
Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled vývoje nezaměstnaných za rok 2015 v regionu Veselsko ............... 56 Tabulka 2: Pohlaví absolventů ........................................................................................ 59 Tabulka 3: Věková hranice absolventů ........................................................................... 60 Tabulka 4: Nejvyšší dosažené vzdělání absolventů ........................................................ 61 Tabulka 5: Vystudovaný obor zařazený do odvětví ........................................................ 62 Tabulka 6: Odůvodnění výběru oboru vzdělání .............................................................. 64 Tabulka 7: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru ............................................... 65 Tabulka 8: Délka evidence absolventa na úřadu práce ................................................... 66 Tabulka 9: Motivace finančního ohodnocení .................................................................. 67 Tabulka 10: Motivace k seberozvoji v oboru .................................................................. 68 Tabulka 11: Změny nároků na zaměstnání ..................................................................... 69 Tabulka 12: Motivace k rekvalifikaci ............................................................................. 70 Tabulka 13: Ochota zájmu přijmout či nepřijmout pracovní místo s nižší kvalifikací ... 71 Tabulka 14: Cestování za zaměstnáním .......................................................................... 72 Tabulka 15: Nejčastější způsob hledání zaměstnání ....................................................... 73 Tabulka 16: Účast absolventů na pracovních pohovorech .............................................. 74 Tabulka 17: Zkušenosti s pracovním procesem .............................................................. 75 Tabulka 18: Nový rekvalifikační kurz ............................................................................ 76
92
Seznam grafů Graf 1: Podíl nezaměstnaných absolventů v roce 2015 v regionu Veselsko .................. 56 Graf 2: Pohlaví absolventů .............................................................................................. 59 Graf 3: Věková hranice absolventů ................................................................................. 60 Graf 4: Nejvyšší dosažené vzdělání absolventů .............................................................. 61 Graf 5: Vystudovaný obor zařazený do odvětví ............................................................. 63 Graf 6: Odůvodnění výběru oboru vzdělání.................................................................... 64 Graf 7: Hledání zaměstnání ve vystudovaném oboru ..................................................... 65 Graf 8: Délka evidence absolventa na úřadu práce ......................................................... 66 Graf 9: Motivace finančního ohodnocení ....................................................................... 67 Graf 10: Motivace k seberozvoji v oboru ....................................................................... 68 Graf 11: Změny nároků na zaměstnání ........................................................................... 69 Graf 12: Motivace k rekvalifikaci ................................................................................... 70 Graf 13: Ochota zájmu přijmout či nepřijmout pracovní místo s nižší kvalifikací ......... 71 Graf 14: Cestování za zaměstnáním................................................................................ 72 Graf 15: Nejčastější způsob hledání zaměstnání ............................................................. 73 Graf 16: Účast absolventů na pracovních pohovorech ................................................... 74 Graf 17: Zkušenosti s pracovním procesem .................................................................... 75 Graf 18: Nový rekvalifikační kurz .................................................................................. 76
93
Seznam obrázků Obrázek 1: Územní působnost Veselska v agendě nezaměstnanosti .............................. 14
94
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník k bakalářské práci ........................................................................... 96
95
Příloha 1: Dotazník k bakalářské práci
Dotazníkové šetření
Služby zaměstnanosti jako nástroj podpory a pomoci absolventům trhu práce v regionu Veselsko
Vážení uchazeči o zaměstnání, klienti, věnujte, prosím, několik málo minut k vyplnění anonymního dotazníku pro zjištění nezaměstnanosti absolventů v konkrétních odvětvích, o zjištění zájmu práce ve vystudovaném oboru či motivačních faktorech. Získaná data budou využita pro vypracování bakalářské práce. Zvolte, prosím, vždy jen jednu odpověď. Žádám o Vaše vyplnění. Předem děkuji za Váš čas. Tereza Vaňková
1) Pohlaví: a) žena b) muž 2) Věk: a) 1925 let b) 26–30 let 3) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání (k datu vyplňování dotazníku): a) střední vzdělání s výučním listem b) střední vzdělání s maturitou c) vyšší odborné vzdělání d) bakalářské vzdělání e) magisterské vzdělání f) doktorské vzdělání
96
4) Zařaďte Váš obor do odvětví: a) strojírenství a strojírenská výroba b) elektrotechnická, telekomunikační a výpočetní technika c) informatické obory d) stavebnictví, geodézie a kartografie e) zemědělství a lesnictví f) gastronomie, hotelnictví a turismus g) obecně odborná příprava h) zdravotnictví i) pedagogika, učitelství a sociální péče j) umění a užité umění k) právo, právní a veřejnosprávní činnost l) ekonomika a administrativa 5) Proč jste si vybral/a zrovna tento obor? a) vybrali mi ho rodiče b) tento obor je dobře finančně ohodnocený c) prestižní d) nevěděl jsem, který obor si vybrat e) ze zvědavosti, tohle mi přišlo jako zajímavá možnost f) zajímá mě 6) Hledáte si zaměstnání ve vystudovaném oboru? a) ano b) ne c) není to prioritou, záleží na nabídce 7) Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce? a) do 4 měsíců b) 512 měsíců c) 1324 měsíců 8) Motivuje Vás finanční ohodnocení v oboru? a) ano, motivuje b) ne, nemotivuje 97
c) není to pro mne prioritou 9) Co Vás motivuje k dalšímu seberozvoji v oboru? a) zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce b) získání nových zkušeností c) příslib zaměstnání u zaměstnavatele d) jiné 10) Mění se Vaše nároky na zaměstnání v průběhu nezaměstnanosti? a) ano, nároky se snižují b) ano, nároky se zvyšují c) ne, nemění se 11) V případě, že neseženete Vaši vysněnou práci, jste ochoten/ochotna se dále rekvalifikovat? Pokud ano, v jakém oboru? a) ano, jsem ochoten se dále rekvalifikovat, a to v oboru: 1) strojírenství 2) elektrotechnika 3) obchod a služby 4) administrativa 5) jiné b) ne, nejsem ochoten se dále rekvalifikovat 12) Byl/a byste ochoten/ochotna přijmout pracovní místo s nižší kvalifikací? a) ano b) ne c) nevím 13) Jste ochoten/ochotna dojíždět do zaměstnání? Příp. max. jak daleko? a) ano 1) je mi jedno do jaké vzdálenosti 2) do 15 km 3) 1530 km 4) 3050 km 5) 5070 km 98
6) 70 km a více b) ne, chci mít zaměstnání v místě bydliště 14) Jakým způsobem nejčastěji hledáte zaměstnání? a) přes internet b) doporučení přátel c) čekám, co mi nabídnout na úřadu práce d) jiné 15) Kolika pracovních pohovorů jste se dosud již zúčastnil/a? a) 12 b) 35 c) 5 a více d) žádného pracovního pohovoru jsem se nezúčastnil/a 16) Máte již zkušenosti se zařazením do pracovního procesu? V případě odpovědi ano, zvolte některou z nejvýstižnějších možností. a) ano 1) prázdninová brigáda 2) přerušené studium a následné zaměstnání 3) brigáda při studiu 4) jiné b) ne 17) Který rekvalifikační kurz byste uvítal/a v nabídce úřadu práce? a) jazykový b) zdravotnický c) jiný
99
