MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
Robotí algoritmy Bakalářská práce Brno 2015
Vedoucí práce: Mgr. Táňa Šedová, Ph.D.
Autor práce: Iveta Janošková DiS.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zároveň upozorňuji na skutečnost, ţe hlavní částí bakalářské práce je praktický umělecký výkon grafického programu. Předloţený text má charakter doprovodné průvodní zprávy k praktické bakalářské práci. V Brně 30. března 2015
Iveta Janošková
Bibliografický záznam
JANOŠKOVÁ, Iveta. Robotí algoritmy: bakalářská práce, Brno 2015. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, Vedoucí bakalářské práce Mgr. Táňa Šedová, Ph.D. 63 s. Rozsah textu bakalářské práce je 30 normostran (53 029 znaků včetně mezer).
Anotace
Bakalářská práce Robotí algoritmy je koncipována jako praktický grafický výkon doprovázený teoretickou studií. Teoretická část práce zpracovává historii a současnou tvorbu papírového umění a papírových skládanek. Praktická část práce je zaměřena na tvorbu nových papírových skládanek prostřednictvím grafické techniky tisku z hloubky. Důleţitou pracovní mezifází je vytváření tematických koláţí v grafickém programu. Vzniklé koláţe vytvářejí podklad pro další grafické zpracování návrhů papírových skládanek. Výsledkem praktické části práce je série grafických listů a série papírových objektů, které ve skutečnosti představují zjednodušené konstrukční prvky robotů. Klíčová slova
Papírová skládanka, skládání papíru, grafika, algoritmus, koláţ, origami, kirigami, papírové umění, robotické umění, robotika. Anotation
Bachelor’s dissertation “Algorithms of robots” is conceived as a practical graphical performance, accompanied by a theoretical study. Theoretical part of dissertation consists “paper puzzles”, history and present work of “paper art”. Practical part of dissertation mainly focus on creation of new paper puzzles through the intaglio printing technique. The important interphase, is a creation of thematic collages through the graphics software. The final collages make a base for another processing and design of puzzles is ready to print. The result of the practical part is sequence of graphic sheets and paper objects, which represent structural elements of robots. Keywords
Paper puzzle, paper toys, paper folding, graphics, algorithm, collage, Origami, Kirigami, paper art, robotic art, robotics.
Poděkování
Děkuji vedoucí své bakalářské práce, Mgr. Táni Šedové, Ph.D., za cenné rady, připomínky a vstřícný přístup během konzultací.
OBSAH: ÚVOD
9
I. TEORETICKÁ ČÁST
11
1.
11
PRÁCE S PAPÍREM
1.1
ORIGAMI A KIRIGAMI
11
1.2
HISTORIE PAPÍROVÝCH VYSTŘIHOVÁNEK
13
1.3
ČESKÁ ŠKOLA PAPÍROVÉHO MODELÁŘSTVÍ – VLADIMÍR PROCHÁZKA A JAROMÍR SVOBODA
19
1.4
TVORBA PAVLA BLECHY A RICHARDA VYŠKOVSKÉHO
22
1.5
„PAPÍROVÝ KRÁL“ – RICHARD VYŠKOVSKÝ
23
1.6
VÝTVARNÝ STYL RICHARDA VYŠKOVSKÉHO
24
1.7
SOUČASNÁ TVORBA PAPÍROVÝCH SKLÁDANEK
26
2. 2.1
ROBOTIKA A ROBOTIZACE ROBOTICKÉ UMĚNÍ
30
33
II. PRAKTICKÁ ČÁST
36
3.
36
POPIS PRAKTICKÉ ČÁSTI
3.1
INSPIRACE
36
3.2
PROCES TVORBY
37
4.
VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI
40
5.
ZÁVĚR
43
6.
ZDROJE
44
6.1
LITERATURA
44
6.2
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
45
6.3
OBRAZOVÉ ZDROJE
49
7.
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
54
Úvod Umění je výsledkem kombinací mnoha aspektů, které jsou ovlivňovány společenskými normami, nově vznikajícími technologiemi a celkovým vývojem společnosti. Samotné umění není vytvářeno a ovlivňováno pouze zmíněnými aspekty, ale je zde důleţitý vlastní přístup tvůrců a diváků. Kaţdé historické období, epocha či uspořádání společnosti jsou nedílnou součástí tohoto vývoje. Snaţíme se nalézt nový pohled na svět. Proto je velmi důleţitý pokrok a rozvoj nových technologií v umění. Nové moţnosti, materiály a technologie přináší velké mnoţství výrobních procesů a koncepcí, které produkují nové výsledky a určují, jakým dalším tvůrčím způsobem se umělecká tvorba bude vyvíjet. Při retrospektivním hledání v dějinách umění zjistíme, ţe cílem výtvarného umění bylo co nejvěrohodněji zachytit realitu. V kaţdém období se posunují hranice samotného vnímání umění. Ve výtvarném umění se propojují myšlenky, koncepce, technologie a tím dochází k určitým vzájemným kombinacím či algoritmům. Vzájemné vztahy mezi přístupy jsou přínosné a cenné, ukazují nám nové cesty, nový úhel pohledu. Myslím si, ţe dokazují uměleckou hodnotu děl předešlých a konfrontují je tak s nově vzniklými. Mnohdy je ve výtvarném umění cennější samotný proces a moţnost propojování reality s imaginací neţ výsledný produkt. Z procesu, moţnosti kombinace a určení si svého algoritmu má praktická práce vychází. Bakalářská práce „Robotí algoritmy“ vzniká náhodným propojením mé oblíbené grafické techniky a tématu, kterému se věnuji. V praktické části propojuji volnou grafiku (hlubotisk) a počítačovou grafiku. Vybrané téma mě v průběhu bakalářského studia provází nejenom v grafice, ale i v kresbě. Prostřednictvím jiţ zmíněného pracovního postupu vytvářím kombinace
různorodých
geometrických
tvarů,
které
posléze
skládám
do
objektů. 9
Inspiračním zdrojem mi byly papírové vystřihovánky, kterými se ve své práci zabývám. Ze starých návrhů papírových vystřihovánek vytvářím nové koláţe, které následně přetiskuji svými návrhy. Vznikají tak nové papírové vystřihovánky a po jejich sloţení zcela nové objekty, které můţeme vzájemně kombinovat. Fascinuje mě moţnost neustálého vytváření nových částí, které je moţné propojovat. Bakalářskou práci koncipuji do dvou částí. První část je teoretická a zabývám se v ní historií a vznikem papírových vystřihovánek. „Papírová architektura“ je jedním z výchozích bodů pro mou praktickou práci, ve které pouţívám různé kombinace částí těchto papírových vystřihovánek. V praktické části se soustřeďuji na popis postupu své práce, který je výsledkem kombinace počítačové grafiky a tradiční grafické techniky. Výsledkem praktického výkonu jsou autorské koláţe a papírové „robotické“ vystřihovánky. V souvislosti s rozčleněním bakalářské práce je také důleţité i to, jaké jsem si stanovila cíle. První, teoretický cíl spatřuji v získání informací, které se týkají dané tematiky. Druhým cílem je vznik série grafických listů, které jsou vzájemně kombinovatelné. V závěru uvádím vyuţití této výtvarné metody či poznatků v pedagogické praxi.
10
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1. Práce s papírem „Paper art“1 zahrnuje všechna díla a objekty, které jsou vyrobené z papíru – plnohodnotného výtvarného média, které dokáţe fascinovat svojí variabilitou. Výroba uměleckých objektů ze skládaného či slepovaného papíru je pro svoji snadnou dostupnost velmi populární. Pro zachování atraktivity v „papírovém umění“ je velmi důleţité nalézat nové pracovní postupy či moţnosti zpracovávání papíru (př. teselace2). Nové techniky (vystřihovánky, papírové skládanky atd.) vycházejí právě ze základů tradičních postupů skládanek origami a kirigami. 1.1
Obrázek 1 Ukázka origami – „Rabbits in Motion“ 2012, autoři Ronald Koh, Ng Boon Choon, Christopher Bierlein
Origami a kirigami
Čína je zemí s nejstarší a nejpropracovanější tradicí papírových vystřihovánek. Čínské vystřihovánky v sobě skrývají symboliku (draci, ptáci, květinové motivy atd.) a jsou vyuţívané v době slavností. V Japonsku je velmi oblíbená tradice origami a kirigami. Origami se skládají vţdy z jednoho kusu papíru, nepouţívají se nůţky a jiné zdobné prvky. Pokud se papírová skládanka dokreslí či domaluje, nebo na ní nalepíme oči aj., dochází ke změně tradičního přístupu k japonskému origami. „V roce 1797 byla v Japonsku vydaná první kniha o skládání papíru a nový druh umění byl pojmenován slovem origami – od slova „oru“ (skládat) a „kami“ (papír)“ (Wood, 2014, s. 7). Origami je charakterizováno několika zásadami, které by
Volný překlad: papírové umění (APAI Walter, 2009). je způsob skládání papíru do husté geometrické mříţky. Síť se můţe skládat z trojúhelníkových, čtyřúhelníkových nebo šestiúhelníkových malých políček, které umoţní další tvarování papíru (Super zloţité origami masky poskladané z jediného papiera, 2013). 1
2Teselace
11
Obrázek 2 Ukázka kirigami – Petr Callesen
se měly ctít. V technice origami se nesmí věrně kopírovat tvar skutečných předmětů, úkolem je jejich tvar zjednodušit a symbolizovat. Důraz se klade na to, aby výsledná podoba byla jednoduchá a působila esteticky vyváţeným dojmem. Kirigami je umění zahrnující stříhání a ohýbání papíru. Původem japonské slovo "kiru" (stříhat) a "kami" (papír) (Czyţová, 2013; Janoš, 1991, s. 1; Wood, 2014, s. 1). V nejstarších dobách se papírové skládanky pouţívaly především při náboţenských obřadech a při výzdobě šintoistických svatyní. Skládanky však nalezneme ve svatyních i dnes, papírové řetízky se skládají podle přesných pravidel a umisťují se společně na výstraţnou šimenawu 3. Tyto papírové řetízky následně vyznačují hranice posvátného území svatyně, za kterou smí vstoupit pouze kněz. Obdobu papírových řetězů nacházíme i před vchody do japonských domů, kde symbolizují skutečnost, ţe je dům očištěn a připraven k novoročním oslavám.
Obrázek 3 Akira Yoshizawa se svými modely
Pro zábavu se origami začaly šířit aţ v 17. stol. Rozšíření a větší různorodosti papírových skládanek bránilo hned několik aspektů – jedním z nich byla cena papíru, levnější papír se objevuje aţ v 15. stol. (Janoš, 1991, s 1; Wood, 2014, s. 7). Akira Jošizawa (1911–2005) je povaţován za největšího muţe origami v celém 20. století. V Japonsku znovu oţivil tuto tradici skládání papíru a podařilo se mu vtisknout do origami status svébytného umění. Ve 30. letech 20. stol. se spolupodílel 4 na vytváření systému šipek a čar, které se pouţívají dodnes v nákresech k návodům (diagramy). Během svého ţivota
3
Šimenawu – „je lano vyrobené ze slámy, které bývá šintoisty zavěšováno na různá místa. Často je s tímto lanem spojováno vymezování posvátného či rituálně čistého místa, jako mohou být šintoistické svatyně či přímo nejposvátnější místo svatyně honden. S šimenawami se tak lze setkat na různých místech, např. v již zmíněných svatyních, bránách apod.“ (Šimenawa – Free definitions by Babylon, © 1997–2014). 4 Spolu s Robinem Harbinem a Samem Randlettem (Akira Yoshizawa – OrigamiCZ, 2008).
12
Obrázek 4
Tradiční orizuru (papírový jeřáb)
vytvořil také tisíce modelů origami. Hlavním motivem origamových skládanek je tzv. Orizuru 5. Papírový jeřáb se stal také symbolem míru a skládají ho miliony lidí na celém světě. Důvodem je příběh dvanáctileté Sadako Sasaki 6. Dnes origami pouţívají i inţenýři a architekti, kdy jim slouţí k podpoře prostorové orientace. Mnoha lidem skládání origami také pomáhá při meditacích. Můţeme říci, ţe se origami i nadále vyvíjí a tato pevně zakořeněná tradice bude vţdy určitým spojovacím prvkem mezi minulostí, současností a budoucností (Akira Yoshizawa – OrigamiCZ, 2008; Wood, 2014, s. 7). 1.2
Historie papírových vystřihovánek
Kdy vznikla papírová vystřihovánka? Kdo je jejím autorem? Proč papírové vystřihovánky vznikly? To jsou základní otázky, na které se pokusíme v této kapitole odpovědět. Předem však avizuji, ţe na některé otázky nenalezneme zcela jasné odpovědi, ale pokusíme se k nim aspoň přiblíţit. K počátkům vzniku papírových vystřihovánek nás zavedou vynálezy, které byly nezbytné pro zrod papírového fenoménu, jde o tři nepostradatelné lidské vynálezy – nůţky, papír a knihtisk (Kropáček, ©2012). Většina historiku věří, ţe nůţky byly vynalezeny v roce 1 500 př. n. l. v Egyptě, odkud se dále šířily po celém světě. Ke vzniku papíru dochází v Číně, a to v 1. tisíciletí n. l., z tohoto důvodu se domníváme, ţe první vystřihovánky vznikly právě v Číně. V Evropě se vznik papíru datuje zhruba aţ o tisíc let později.
Papírový jeřáb byl poprvé sloţen kolem roku 1800 a v Japonsku je povaţován za nejoblíbenější skládanku (Janoš 1991, s. 1). 6 Sadako Sasaki byla dvanáctiletá dívka, u které lékaři diagnostikovali leukémii (deset let po svrţení jaderné pumy na Hirošimu). V nemocnici ji navštívila kamarádka a ukázala, jak se skládá papírový jeřáb a řekla Sadako, ţe kaţdému, kdo sloţí tisíc papírových jeřábů, se splní jedno přání. Sadako Sasaki však své nemoci brzo podlehla. Sadako se stala celosvětovým symbolem důsledků pouţití jaderných zbraní (Sadako chce ţít (Karl Bruckner) – CBDB.cz, 2011). 5
13
Obrázek 5 Památník Sadako Sasaki drţící v rukou zlatého jeřába. V roce 1958 byl tento památník odhalen v Parku Míru ve městě Hirošima.
Knihtisk byl posledním vynálezem, který se podílel na expanzi papírových vystřihovánek do celého světa (Historie nůţek » Nůţky Solingen, 2013; Janoš, 1991, s. 1). Do Evropy se papírové vystřihovánky dostaly v 15. století. Zásluhu na tom měly zdokonalující se tiskařské techniky. Prvním námětem papírových vystřihovánek se staly postavy svatých. Vystřihovánky svatých se nalepovaly na dřevěná prkénka a vznikali tzv. hampelmanni7. Z prkének se poté sestavovaly různé výjevy ze ţivota svatých. V 17. století se objevily vystřihovánky v Japonsku. Pro Japonsko je zcela charakteristické a typické to, ţe má kladný vztah k papíru a různým výtvarným technikám, které jsou s tímto materiálem úzce spjaté - origami, kirigami aj. (Kropáček, ©2012; Kropáček, 2014, s. 4-5; Šplíchal 2014, s. 43). Pomezí Francie a Německa se v první polovině 18. století označuje jako kolébka
Obrázek 6 Hampelmann
papírových vystřihovánek. Odtud také pramení tradice tohoto fenoménu, který v počátku slouţily jako hračky. „V knize o historických hračkách se dočteme, že v r. 1744 vyrobil ve Štrasburku tiskař Seyfried několik archů s figurkami vojáků francouzské armády a prodával je na ulici. Inspiroval se zájmem občanů o vojenský doprovod krále Ludvíka XV. při jeho návštěvě tohoto města. Přestože tisky vojáků v uniformách byly známy již v 17. století, je Francouz Seyfried považován za prvního, kdo vyráběl a prodával archy určené speciálně k vystřihování. Ohlas a zájem veřejnosti o tyto papírové „hračky“ přivedl k tištění vystřihovánek i další tiskaře ve Štrasburku, odkud se vystřihovánky šířily dál.“ (Kropáček, ©2012).
Dětská hračka vyrobená ze dřeva či lepenky. Části hračky jsou pospojované šňůrkou, pomocí které se dá hračka jednoduše rozpohybovat – viz Obrázek 6 (Bibliographisches institut GmbH, ©2013). 7
14
Obrázek 7 Charlie Chaplin – série Toy Town cards
Ve druhé polovině 18. století dochází k zákazu stavění betlémů v kostelech. Tento zákaz byl vydán z rozhodnutí Marie Terezie a později byl obnoven Josefem II. Zákaz se vztahoval i na domácnosti. Stavění betlémů bylo označeno za dětinské a církvi nedůstojné. Tento zákaz a označení za dětinskost avšak inicioval výrobu papírových betlémů a papírová tvorba se rozšířila do povědomí lidí (Křesťanské Vánoce – 2014, © 2014). Významný počin je spjat se jménem Josefa Jana Rudla, který provozoval tiskárnu na tzv. „svaté obrázky“ a koncem 18. stol. vytiskl první jesličkové archy. K tisku se pouţívaly různé grafické techniky – dřevoryt, mědiryt i oceloryt. Počátkem 19. století, kdy došlo ke zlepšení litografického tisku, se začaly archy tisknout dokonce i barevně a také ve stejném období dochází k další významné expanzi a papírové vystřihovánky spatřujeme i v USA. (Kropáček, ©2012; Kropáček, 2014, s. 4–5) V kaţdém válečném období se dostávají do popředí papírové vystřihovánky s militaristickou tematikou, ať uţ to jsou figury vojáků či později vojenská technika. V době napoleonských
Obrázek 8 „Wintervergnügungen – Kinderspielzeug“ (Zimní radovánky), dotisk z r. 1861, Neuruppiner Bilderbogen, 33,5×43 cm
válek tomu nebylo jinak a vznikla tak i poptávka po papírových figurkách. Proto se tiskly sady archů s vojáčky různých armád. Figurky byly doplněné o divadélka a situační výjevy. Pro zručnější děti a dospělé byly určené plastické vystřihovánky. Rozmanitost motivů se rozrůstala, objevily se stavby i první technika (vozítka, kočáry, lodě, lokomotivy atd.). V 19. století vznikla u Neuruppinu u Berlína tři vydavatelství. Nejvýznamnější bylo vydavatelství Gustava Kühna a vydavatelství Oehmigke & Riemschneider. Tato vydavatelství publikovala ojedinělé obrázkové archy a vystřihovánky, tzv. bilderbogen8. Vydavatelství J. F. Schreiber z Esslingenu, které vzniklo v roce 1831, je známé dodnes. Nakladatelství původně tisklo pouze obrázky a knihy, ale v 2. polovině 19 století začalo tisknout papírové
Bilderbogen (viz Obrázek 8, Obrázek 9) jsou obrázky velikosti novinových listů, které vznikly na přelomu 18. a 19. století. Byly ručně malované, listy byly tištěné na levném papíře a slouţily nejenom k zábavě, ale také k výuce (Kropáček, 2014, s. 4–5). 8
15
Obrázek 9 Ankleidefigur, 1925, Neuruppiner Bilderbogen
vystřihovánky. Kvalita a spektrum vystřihovánek bylo tak vysoké, ţe i dnes si z této nabídky vybere kaţdý chlapec či dívka, začátečník či pokročilý modelář. Vydávání papírových vystřihovánek se rozšířilo z Francie a Německa do dalších zemí Evropy, např. Španělska, Švýcarska, Itálie, Polska, ale i do Čech, Švédska, Norska, Dánska. Nejstarší známé české papírové vystřihovánky pocházejí z roku 1800. Jedna z dochovaných papírových skládanek vznikla v roce 1840 a jedná se o nekolorovaný betlém, který se aktuálně nachází v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově. O raritu ve světovém měřítku se zaslouţil Antonín Langweil, který v letech 1826–1837 vytvořil papírový model Prahy. V roce 1919 byl vydán nejslavnější a umělecky nejhodnotnějších papírový betlém, jehoţ autorem byl Josef Lada, kreslíř pohádkových a lidových výjevů. Navázal tak na Mikoláše Alše, jehoţ betlém vyšel v letech 1902–1904, a na Josefa Weniga, který vydal Praţské jesličky v roce 1916. Všechny tyto tři betlémy se tiskly i po válce. Zajímavostí je zde
Obrázek 10 Langweilův model Prahy – Staré Město, Prašná brána a Karlův dvůr. Foto: Miroslav Fokt
i další vyuţití těchto betlémů. Papírové betlémy slouţily k odškodnění sirotků a vdov, kteří zůstali po padlých legionářích. Osiřelá rodina dostala určitý počet betlémů, které později prodala, a tím si vydělala peníze na své ţivobytí (Kropáček, ©2012; Kropáček, 2014, s. 4–5; Mertlíková, ©2007). Ve 20. létech byla populární nakladatelství Josefa Chrousta, Bedřicha Kočího a praţská firma JFK. Pro zmíněnou firmu byl zásadní tisk Praţských historických Kotrbových archů modelovacích (př. letohrádek Hvězda, Belveder, Národní divadlo, Staroměstská radnice aj.). Z pedagogického pohledu je určitě zajímavé zmínit, ţe právě na některých těchto Kotrbových arších najdeme úřední razítko z roku 1922, které symbolizuje, ţe vystřihovánka byla schválena a doporučena ministerstvem školství jako učební pomůcka. Právě 20. ale i 30. léta jsou v Československu dobou rozkvětu papírových vystřihovánek. Typické jsou sady figur symbolizující skauty a sokoly. Papírové skládanky byly zpopularizované také díky reklamě. Například firma Otta pro své reklamní vystřihovánky pouţila oblékací panenky, které u nás
Obrázek 11 Langweilův model Prahy – celý model zobrazuje historické jádro Starého Města, Malé Strany a Praţského hradu; model měří
16
20 m2.
namalovala populární malířka a ilustrátorka Marie Fischerová-Kvěchová. Papírové podoby se v roce 1940 dočkaly i známé dětské motivy jako například Ferda Mravenec a brouk Pytlík – vyšly v souboru gramofonových desek s příběhy Ferdy Mravence od Ondřeje Sekory. Svého ztvárnění se nevyhnul ani kreslený seriál Rychlé šípy (Kropáček, ©2012). V předválečném Německu přispěly papírové vystřihovánky svojí tematikou k válečné propagandě. Populární byly vystřihovánky s vojenskou technikou (tanky, lodě, letadla, děla atd.) A tak se z nevinné papírové hračky, která se dostala do rukou malých modelářů, stala učební pomůcka. Obdobně na tom byla i Velká Británie, ve které byly tyto vystřihovánky oblíbené.
Britská
firma
Micromodels
tento
militaristický
trend
narušila
edicí
architektonických skvostů, které vydávala v unikátních rozměrech. Na listy formátu 9×13 cm se vešel například celý Bílý dům ve Washingtonu nebo katedrála sv. Petra ve Vatikánu i s přilehlými domy a uličkami9. Po válce začínají vycházet periodika Junák a Vpřed. Zpočátku v nich vycházely jednoduché skládanky s náměty papírových házedel, které si měly děti samy přemalovat a dotvořit. 50. léta jsou symbolem důleţitého vývoje jak u nás, tak i u našich sousedů. V tehdejším západním Německu vzniká vydavatelství Wilhelmshavener Modellbaubogen, pro které jsou charakteristické modely letadel a lodí. Východoněmecký trh nezůstává pozadu, a proto v témţe roce vzniká vydavatelství Junge Welt, které se dělí na dvě edice: Pinguin a Kranich10. V roce 1951 v Polsku nakladatelství MON (Ministerstvo oborony narodowej) vydává časopis Mały Modelarz, který byl od počátku určen pro zručné modeláře. O novinku se v roce 1965 postaralo německé nakladatelství Militarideutscheverlag, které do sešitků s monografiemi letadel
Obr. 12 – Obrázkový katalog edice architektonických staveb od firmy Micromodels. Junge Welt od roku 1954 vydává dvě edice papírových modelů: Kranich (Jeřáb-pták) určené pro zdatné modeláře a Pinguin (Tučňák) určené pro menší děti či dívky. (Fajkus Stanislav, J. Kropáček a R. Pavelka, 2013, s. 24). 9
10
Obrázek 12
17
Katalog Micromodel Kits, 1958
vkládalo sáček s filmovým negativem, na kterém byla fotografie vystřihovánky letadla. Pro dostavení modelu jste si museli vyrobit černobílou fotografii podle zvoleného měřítka a bílý model vybarvit. V témţe roce vyšlo 26 těchto foto modelů. V poválečném Československu se papírové vystřihovánky objevují ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, ve Státním nakladatelství dětské knihy a v bratislavském nakladatelství Mladé letá. Vycházely zde papírové skládanky, a to aţ do roku 1969, kdy bylo SNDK přejmenováno na nakladatelství Albatros. Kaţdé období přispělo ke vzniku nových nakladatelství, autorů či nových námětů na vystřihovánky. (Kropáček, ©2012; Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2013, s. 25). Konec 50. let je u nás neodmyslitelně spojen s časopisem ABC. Fenomén časopisu ABC má jiţ mnohaletou tradici, která trvá dodnes. Díky časopisu a jeho vyhledávaným přílohám došlo k popularizaci papírových vystřihovánek a k jeho rozšíření téměř do všech domácností.
Obrázek 13 Wallis Rigby při práci
Historie papírových vystřihovánek z časopisu ABC je velmi zajímavá a podrobněji se ji věnuji v další kapitole. Vystřihovánkami se kromě SNDK, Albatrosu a ABC zabývala také nakladatelství Orbis, Panorama, časopis Sluníčko, Mateřídouška, Svět motorů a Pionýrská stezka. Na Slovensku vystřihovánky publikovala nakladatelství Mladé letá, Tvar, Osveta, Smena a časopisy Zenit pionierov a Svetlo. Po roce 1989 přibyla nová nakladatelství, se kterými se setkáváme dodnes, např. Mega Graphic, PK Graphica, ERKOtyp apod. (Fajkus, ©2004b). Papírové vystřihovánky se současně vyvíjely i v zámoří. Pro milovníky kreslených seriálů v USA vycházela osmistránková příloha – vystřihovací oblékací „panenky“ komiksových hrdinů, a to jiţ od 20. let 20. století. V roce 1941 začala vycházet série Modern models, ve které byly publikovány vystřihovací modely významného konstruktéra papírových modelů Wallise
18
Obrázek 14 Army tank ze série Modern models, autor Wallis Rigby
Rigbyho11. Velmi populární byly vystřihovánky válečné techniky, které byly přímou reakcí na dění v Evropě. Do 40. let 20. století byly origami, aţ na jiţ zmíněné výjimky, stále pro většinu lidí spíše neznámé. Na konci 40. let došlo k významnému průlomu, který je spojen se jménem Lillian Oppenheimerové (1898–1992), která se zaslouţila o průlomové rozšíření skládanek origami po celých Spojených státech. Lillian Oppenheimerové byla v průběhu 50. a 60. let propagátorkou a milovnicí skládanek origami a shromaţďovala kolem sebe malé skupinky stejně nadšených a talentovaných lidí. Byla také jedním ze zakladatelů organizací „The British Origami Society“ a „OrigamiUSA“12 (History | OrigamiUSA, © 2007–2015; Kropáček 2014, s. 4–5). 1.3
Česká škola papírového modelářství – Vladimír Procházka a Jaromír Svoboda
Od 60. let do současnosti je historie papírových vystřihovánek u nás neodmyslitelně spojena
Obrázek 15 První číslo časopisu ABC, datum vydání 22. 1. 1957
s časopisem ABC, které poprvé vyšlo 22. ledna 1957. Tento časopis byl pro distribuci a popularitu papírových vystřihovánek důleţitým počinem. Historie ABC je velmi zajímavá a rozsáhlá, proto se zaměřím na nejdůleţitější mezníky v historii papírových skládanek vydávaných časopisem ABC. Autoři, které představím, patří mezi přední tvůrce českých papírových vystřihovánek a prostřednictvím časopisu ABC interpretovali své tvůrčí a konstruktérské dovednosti. Papírové vystřihovánky začaly s pravidelností vycházet aţ s desátým ročníkem časopisu ABC (1965–1966). Do roku 1965 se vystřihovánky v časopise objevovaly jen sporadicky a nepravidelně. Téměř všechny publikované vystřihovánky z té doby
Obr. 13 – Wallis Rigby, Obr. 14 – Jeden z jeho navrţených modelů ze série Modern models. Organizace OrigamiUSA se zaměřuje na sdílení papírových skládanek a organizování společných setkávání. Hlavní sídlo společnosti je v New Yorku a členové této organizace tvoří malé místní spolky, které nalezneme nejenom v USA, ale i v Kanadě. Dobrovolníci této organizace spravují největší knihovnu origami na světě. 11
12
19
Obrázek 16 Obrázek pásového traktoru podle prvního návodu z ABC, otištěn v ABC č.4/1958
byly převzaté ze zahraničních zdrojů z Polska a z východního Německa (časopis Fröhlich sein und singen, magazíny Bastelmagazin a Basteltüte). V některých případech spolu redakce i spolupracovaly (redakce časopisu Fröhlich sein und singen posílala své návrhy kolegům do redakce časopisu ABC). Například model sovětské kosmické lodi Vostok Jurije Alexejeviče Gagarina byl první papírovou vystřihovánkou, která vyšla v časopise ABC (roč. 6, vyšel 4. 7. 1962).
Tato
jednoduchá
jednostránková
vystřihovánka
byla
převzata
z Polska.
Na úpravách se podílel dlouholetý šéfredaktor Vlastislav Toman (Fajkus, Kropáček a Pavelka 2013, s. 20, 35, 40, 41). Na začátku 60. let neexistovali v ABC specialisté a autoři na vystřihovánky. Výjimku zde nalézáme u Vladimíra Procházky, který byl součástí prvního realizačního týmu v časopise. Vladimír
Procházka
(1924–1980)
byl
špičkovým
sportovním
modelářem,
autorem
a konstruktérem modelů letadel, lodí a aut. V roce 1950 vyšel Vladimíru Procházkovi samostatný sešit s názvem Kolibříci, který obsahoval vystřihovánky jeho házedel. V roce 1951 publikoval v jednom z dětských časopisů Mladý technik první jednoduché barevné vystřihovánky tramvají a trolejbusů. Bylo tedy samozřejmostí, ţe takto zkušený konstruktér papírových vystřihovánek představí jeden ze svých konstruktérských plánů v prvním vydání časopisu ABC (1957). V průběhu celého desátého ročníku (1965–66) vycházely v časopise ABC modely, které pocházely z rýsovacího prkna právě Vladimíra Procházky. Tyto modely byly jiţ autorem přesně podepsané a jejich původ byl ryze český. Třináctý ročník ABC (1968–69) byl pro Vladimíra Procházku a jeho tvorbu v časopise ABC vrcholným. V dalších ročnících se jeho vystřihovánky sice objevily, ale jiţ jen občas. Jako konstruktér byl více zaměřený na vydávání plánků (v ABC jich vyšlo celkem 93), modelářských a návodových kníţek atd. Procházka aktivně vychovával čtenáře, protoţe jim ukazoval moţnosti, jak si mají zhotovit své vlastní výrobky, hračky a vystřihovánky (Kropáček, ©2012; Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2013, s. 9, 42, 66, 92).
20
Obrázek 17 Ukázka tvorby Vladimíra Procházky
V jedenáctém ročníku (1966–1967) dochází ke zkvalitnění tvorby prostřednictvím modelu obrněného transportéru ESO13, který přinesl nový talentovaný autor Ing. arch. Jaromír Svoboda. V roce 1966 se s jeho modely setkáváme v časopise ABC. Jednalo se o čtyři sešity s modely ţeleznic, lodí, letadel a aut. Byly určené pouze pro export do Velké Británie. Jeho návrhy byly prvotně určené pro nakladatelství SNDK (později Albatros). Jeho poslední práci nalezneme v jednom ze sešitů s modely letadel, který vyšel v roce 1972. Tento zapomenutý klasik přinesl do časopisu ABC převrat v kvalitě papírového modelářství. Byl prvním konstruktérem, který spojil kresbu s fotografií, a to všechno jen kvůli tomu, aby dosáhl co nejvyšší věrnosti modelů. Model obrněného transportéru ESO je významný především díky svému propracování. Plastická kresba je nejvíce patrná u dezénu kol transportéru. Svoboda si zde pohrává se světlem a stínem (na rozdíl od jeho předchůdce Vladimíra Procházky, který pouţívá pouze jeden odstín pastelových barev). U tohoto modelu byla poprvé pouţita i nová řada symbolů a značek, která byla velmi kladně přijata. Čísla jednotlivých dílů nově nalezneme v krouţku se šipkou, která směřuje k danému dílu. Uhlopříčky vystřihovaného dílu jsou označeny typickým symbolem nůţek, chlopně jsou označeny číslem dílu, na které se budou lepit. To stejné nalezneme u ploch, na které se přilepí určitý díl a které nesou příslušné číslo lepeného dílu. Hrany ohybu jsou také označeny, a to dvojím způsobem – čárkovanou nebo čerchovanou čárou, a značí ohyby z líce či z rubu (Fajkus, ©2004a; Fajkus, Kropáček a Pavelka 2013, s. 47; Kropáček, ©2012). Start slavné Fluora rallye vytváří první souvislou řadu čtyř atraktivních historických papírových autíček, které pocházejí z dílny Jaromíra Svobody. U této série nám vzniká hned několik zajímavostí. Jaromír Svoboda zde samozřejmě pouţívá svoji realistickou kresbu. Historickou konstrukční raritou je i řešení kola s nábojem, kdy je obruč kola rozstřiţena a oddělena, po spojení půlek k sobě nám tedy vzniká půlkulatý vnitřní náboj kola. V dalších
13
Obr. 17.
21
Obrázek 18 Obrněný transportér ESO – autor Jaromír Svoboda
ročnících na tuto úspěšnou sérii veteránů navazují významní autoři, tandem Pavel Blecha a Richard Vyškovský, Ladislav Müller. Následovníci Jaromíra Svobody však upustili od zbytečně sloţitých konstrukčních prvků a z dnešního pohledu vnímáme Svobodovy návrhy jako konstrukční historickou raritu (Fajkus, ©2004a; Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2013, s. 53–54). „Přestože v ABC působil jen krátce, byl vklad ing. arch. Jaromíra Svobody do standardů a kvality natolik zásadní, že jej právem považujeme za praotce „české školy papírového modelářství„ jejímž symbolem se později stal arch. Richard Vyškovský“ (Fajkus, ©2004a). 1.4
Tvorba Pavla Blechy a Richarda Vyškovského Obrázek 19 Série papírových autíček, která napodobovala oblíbené angličáky od
V letech 1968–1971 přebírají papírové otěţe noví autoři a rodí se legenda – tandem Pavel Blecha a Richard
Vyškovský14.
firmy Matchbox
Hravost a vynalézavost byla v případě Richarda Vyškovského
a Pavla Blechy umocněna dobou, ve které vyrůstali. V 60. a 70. letech byla sháňka po oblíbených „angličácích“ neboli autíčkách firmy Matchbox. K dostání byly pouze v Tuzexu. Tato skutečnost Richarda Vyškovského dovedla k myšlence, ţe se nedostatkové zboţí pokusí vyrobit z papíru. Počáteční skepse jeho kolegů ho v této myšlence podpořila, a tak se věci daly do pohybu. Avšak úplně první papírovou vystřihovánkou, kterou vydal časopis ABC od autorů Pavel Blecha a Richard Vyškovský, bylo dvoustránkové dioráma Karlštejn – dobývání hradu. Poté aţ v březnu 1969 se na stránkách ABC objevuje červenooranţový autoveterán Packard Landaulet z roku 1912. Autíčko se svojí velikostí podobá předloze – kovovému autíčku ze série Matchbox – Models of Yesteryear. Na první pohled by se také mohlo zdát, ţe došlo
14
Pavel Blecha a Richard Vyškovský se seznámili ještě před společným profesionálním působením v SÚRPMO. Měli blízko ke grafice a kresbě a spolu s Václavem Kníţetem dokonce v první polovině 60. let publikovali kreslené vtipy v časopise Dikobraz. Pouţívali podpisovou zkratku Bakevý (Blecha, Kníţe, Vyškovský) (Fajkus, ©2004b).
Obrázek 20 Packard Landaulet „angličák“).
22
První
(papírový společná
model
versus
vystřihovánka
originální autorů
R. Vyškovského a P. Blechy pro časopis ABC, rok 1968–1969
k pokračování klasické řady Fluora rallye Jaromíra Svobody, avšak pozornému oku neušly podstatné změny, které byly provedeny. Nová kresba byla mnohem detailnější a jemnější, důsledné čárkované a čerchované čáry označovaly oba typy ohybů. Původní řada těchto veteránů vydaných v časopise ABC čítala 12 modelů, které byly publikované v rozmezí let 1969–1975. Mezi tím tandem Blecha a Vyškovský spolupracovali na dalších společných námětech. I přesto, ţe autoři měli práci mezi sebe rozdělenou, došlo kvůli neshodám v roce 1977 k definitivnímu rozpadu této autorské dvojice. Mnohdy se jako důvod rozpadu uvádějí značné spory nad kvalitou barvení vystřihovánek. Vyškovský ve své práci pokračoval sám, nápomocná mu zůstala rodina. Manţelka Anna Vyškovská se spolupodílela především na vytváření papírových figur (Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2009, Fajkus, Kropáček a Pavelka s. 14;, 2013, s. 66–69). 1.5
„Papírový král“ – Richard Vyškovský
Vladimír Procházka a Jaromír Svoboda, později také Václav Šorel, František Koblík, Leoš Špachta a Ladislav Müller byli pro papírové modelářství nepostradatelnými autory. Avšak tvorba Richarda Vyškovského ve své době jednoznačně zvítězila. Důvodů můţe být mnoho, proto si tvorbu a ţivot Richarda Vyškovského pokusíme přiblíţit. Richard Vyškovský se narodil ve Vídni. Jako malý zde navštěvoval Komenského školu, ze které přešel na reálku. V době, kdy došlo k uzavření všech českých škol v Rakousku, byl donucen přestoupit na průmyslovou stavební školu v Praze. Po úspěšném absolvování středoškolských studií se vrhá na architekturu (VŠA). Architektura ho opravdu zaujala, protoţe se při studiích brigádně podílel na spolupráci v rekonstrukčním oddělení Stavoprojektu. Pracoval zde na obnově malostranských budov (palác Valdštejnský, Pálffyovský, Ledeburský). Později také spolupracoval se Státním ústavem pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO).
Obrázek 21 Karikatura Richarda Vyškovského; autor
Zajímavé jsou také jeho modelářské činnosti a práce na pasáţi Černá růţe v centru Prahy.
Milan Weiner, 2009
23
V místním kadeřnictví pasáţe došlo k výstavě jeho prvního papírového modelu. I kdyţ se jednalo o model jednoduchých domků a samotné propracování bylo teprve určitým prvotním náznakem zrodu papírové architektury, můţeme tento fakt povaţovat za velmi důleţitý. Roku 1968 na Sympoziu o dokumentaci a ochraně památek v Brně byla tomuto ústavu (SÚPRMO) nabídnuta spolupráce na rekonstrukci historických objektů. Rekonstrukce měla proběhnout v tehdejší Jugoslávii. Richard Vyškovský tento tým vybraných architektů vedl a na Balkánském poloostrově strávil téměř 15 let. Dokumentační a projekční práce byly skončené na základě sílícího násilí, které v 80. letech vyústilo v občanskou válku. Široký záběr Richarda Vyškovského také dokazuje jeho krátké působení na Školské správě, kde se podílel na tvorbě kreslených reklamních šotů. Pro humoristický časopis Dikobraz připravoval také náměty na kreslené vtipy. Mezi jeho další záliby patří volná grafika. Obdivuhodná je na tvorbě Richarda Vyškovského rozmanitost a typologická různorodost modelů. Počet navrhnutých modelů autor nezná. „Přesné číslo nevím, to by byla otázka pro mého syna, který má na starosti archiv a přesně každý model eviduje.“ (Fajkus, Kropáček a Pavelka 2009, s. 35).
Obrázek 22 Zámek Pardubice – autor Richard Vyškovský
Skutečnost nadále komplikuje i fakt, ţe kódy jednotlivých modelů jsou uváděny pouze na vystřihovánkách s technickým zaměřením. Proto velká spousta vystřihovánek nemá toto kódování. Odhadem však můţeme říci, ţe se výsledný počet modelů blíţí číslu 600 (Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2009, s. 10–12, 35). 1.6
Výtvarný styl Richarda Vyškovského
Richard Vyškovský je autorem mnoha papírových vystřihovánek. Proslavil se modelem autíčka Packard Landaulet, ale svoji lásku k architektuře prostě nezapře. Všechny stavby, které vytváří Richard Vyškovský, vychází z reálné projektové dokumentace a z historických pramenů. Přitaţlivost jeho kreseb tkví v jejich vypracovanosti, detailnosti a pečlivosti. Proměňuje reálnou představu v grafický obraz, a to pomocí tenkých černých linek, zvolených barev,
24
Obrázek 23 Lidová stavba ze Slovenska – autor Richard Vyškovský
modrých okének, červených střech atd. Tato nezaměnitelná barevnost vystřihovánek je dodnes výsledkem ručního barvení. Samotný výtvarný projev (intenzita barev, vzájemná kombinace atd.) bere autor s určitou nadsázkou. Dalším poznávacím znamením papírových vystřihovánek Richarda Vyškovského je brilantní rozmístění jednotlivých dílů na ploše. „List s jeho konstrukcí se stal velmi pohledným grafickým dílem – až téměř moderním obrazem. Vždy se dalo na první pohled poznat, že máme v ruce Vyškovského.“ (Fajkus, 2014). Příchod počítačů jeho tvorbu nikterak neovlivnil, počítač pouţívá pouze jeho syn, který kopíruje některé motivy. Podobný princip také pouţívám ve své praktické části práce. V počítači jsem kopírovala a skládala vybrané tvary, které mi ve výsledku poskytly zajímavý podklad pro grafický tisk rozloţené papírové sítě. Zmiňovaná preciznost a čerpání z projektových dokumentací se odrazila na projektu Praţského hradu. Vystřihovánka Praţského hradu byla vytvořena dvakrát. Poprvé to bylo na zakázku pro Albatros. Největším problémem pro Vyškovského bylo to, ţe některé prostory na Hradčanech mu nebyly zpřístupněny (v Paláci šlechtičen sídlila Státní bezpečnost, v prostorách Jiřského kláštera sídlila hradní stráţ atd.). Mnoho částí a umístění jednotlivých budov Vyškovský pouze odhadl (nic jiného mu také nezbývalo) a tyto nepřesnosti se samozřejmě odrazily na autentičnosti papírového modelu. Po necelých třiceti letech se Vyškovskému dostalo určitého zadostiučinění, kdyţ mu byla zakázaná místa zpřístupněna, a on tak mohl vytvořit zcela nový model Praţského hradu, který byl v souladu s předlohou. Oblíbeným autorovým uměleckým slohem je renesance. V duchu renesančního slohu byla například navrţena Městská památková rezervace („malá“ MPR), která vytvářela soubor městských staveb. Zajímavým projektem byla tzv. „velká“ MPR, kterou autor průběţně vytvářel celých 16 let. Skládá se z 82 domů, dvou kostelů, dvou radnic, synagogy, několika krámů, kašen, sedmi bran, z několika věţí, mostů a hřbitova – tento komplex představoval 5 788 fyzických dílů. V kniţní podobě byla „velká“ MPR navíc vydaná spolu s renesančním 25
Obrázek 24 Auto tatra z Rallye Dakar – autor Richard Vyškovský
zámkem (422 dílů). Nejblíţe jsou Richardovi Vyškovskému modely lidové architektury, na kterých se mnohokrát spolupodílela jeho manţelka. Pro redakci ABC vytvářel velké mnoţství technických modelů – automobily, tanky dodávky, formule, vesmírné lodě (Fajkus, Kropáček a Pavelka 2009, s. 19–23; Fajkus, 2014). Pro mou práci a praktickou část je velmi zajímavý model Battletech VHM 6R. V tvorbě Richarda Vyškovského jde o pokus vytvořit model robota. Předlohou pro robota mu byla desková hra Battletech. Zajímavostí je i to, ţe na paţe robota se dají nasazovat různé zbraně či nástroje (Fajkus, Kropáček a Pavelka, 2009, s. 32). 1.7
Současná tvorba papírových skládanek
Papírové skládanky byly vţdy přílohou nebo součástí „něčeho“. Samostatně vycházely pouze papírové modely, které spadaly do kategorie papírového modelářství. V současnosti jsou práce z papíru brány jako umělecké objekty, které vynikají svojí relativní nenáročností na poţadovaný materiál. „Paper toys, paper art, paper engineering“ jsou termíny, které celosvětově označují papírové skládanky a ukazují také na souvislost s dalšími řemesly. Umělci a designéři se v současné době snaţí o co největší zjednodušení navrhované „papírové konstrukce“ a soustřeďují se především na oblast grafického designu. Design papírových vystřihovánek se vytváří v grafických programech a v mnoha případech je důleţitější neţ konstrukce celé papírové skládanky. Umělecké skupiny či umělci, které ve své bakalářské práci interpretuji, ukazují svojí tvorbou různé pohledy na „papírový svět“. Mnoho umělců modifikuje tradiční japonské origami a tvoří elegantní papírové objekty. Další přicházejí se svými vlastními návody a představují nové techniky zpracování atd. Urban Paper Collective je kolektiv jedenácti umělců (papertoy artists), kteří vytvářejí papírové hračky. Tito autoři publikují své návrhy v knihách nebo je prodávají v online 26
Obrázek 25 Battletech VHM 6R
obchodech. Spousty návrhů však nabízejí na webových stránkách zcela zdarma, jejich cílem je sdílet s ostatními svoji lásku k papírovým hračkám, a to především prostřednictvím digitálního světa. (Urban Paper Collective » What we do, © 2015) Marshall Alexander je holandský grafik, papírový umělec a inţenýr, který vytváří zcela nové postavy z papíru. Umělec s vášní pro film, plastové hračky, retro design a pop-kulturu je současně i jedním z představitelů kolektivu Urban Paper Collective. Jeho specialitou je skládat papírové hračky z jednoho kusu papíru nebo vytváření sloţitějších papírových konstrukcí, které se k sobě musí lepit. Autor má za sebou jiţ několik výstav po celém světě (Paper Engineer? | Netdiver Mag #ISSN 1911-866X 2009; Urban Paper Collective » Marshall Alexander, © 2015).
Obrázek 26 Marshall Alexander – ukázka jeho tvorby
Nick Knite je další z členů Urban Paper Collective. Tento designer a umělec je autorem knihy Paper Robots Book. Umělec Nick Knite vybral do této knihy ty nejproslulejší papertoy umělce z celého světa, kteří se svojí tvorbou spolupodíleli na knize. Kniha nabízí 25 různých designérských papírových robotů. Autor knihy chtěl vidět roboty poskládané, proto vyhlásil soutěţ, jejímţ zadáním bylo poskládat vybraného robota a vyfotit se s ním. Vítěz soutěţe dostal knihu podepsanou autorem (ALEXANDER, Marshall, 2013; KNITE, Nick 2014). Další významní papíroví umělci a designéři, které řadíme do skupiny Urban Paper Collective nebo kteří se podíleli na knize papírových robotů, jsou například: 3EyedBear, Abz, A.G. Papertoys, Cubeecraft, MCK, Merrci, Sal Azad, St.Hellvis, Tougui, Castlefort, Dolly Oblon, Marko Zubak, Shin Tanaka. Bert Simons je nizozemský umělec a designér, který se rozhodl sám sebe a své přátele naklonovat. Realistické portrétové skulptury vytváří z papíru a vzniklá série portrétů Obrázek 27 Nick Knite – ukázka jeho tvorby
27
je výsledkem usilovné práce grafickém programu (WebUrbanist » 15 of the World’s Most Creative Papercraft Artists Comments Feed, © 2007-2015). Designér Holger Hoffmann vytváří velké papírové sochy typu origami. Inspiruje se papírovým uměním a interiérovým designem. Jeho objekty se skládají z jednoduchých polygonů, které odráţejí jeho moderní přístup k tradičnímu japonskému origami. Všechny své objekty vytváří z kvalitního barevného papíru, který je šetrný k ţivotnímu prostředí (Paper Trophy, a project by Holger Hoffmann | Partfaliaz, 2015). Joel Cooper je umělec, který ke skládání svých objektů vyuţívá nový, zcela neotřelý způsob skládání papírů – tzv. teselaci15. Díky tomuto způsobu vznikají komplikované objekty, které jsou utvořené z jednoho kusu papíru. Umělec nanáší na povrch papíru speciální patinu tak, aby jeho masky vizuálně působily, ţe jsou vyrobené ze dřeva či kovu (Origamijoel | Joel
Obrázek 28 Papírový portrét od designéra Berta Simonse
Cooper' s blog of origami, 2015). Důkazem toho, jak je v Japonsku rozšířená kreativita v oblasti papírových skládanek, je skládanka s názvem PIPEROID. Hlavní námět skládanky tvoří robot a tato tvůrčí činnost spočívá v tom, ţe spojujete různé papírové trubičky, které v sobě mají vytvořené otvory. Autorem a designérem je Takashi Tsunoda, který chce za pomoci této jednoduché papírové hračky ukázat lidem i to, ţe spoustu věcí dokáţí vytvořit vlastními silami a při stavění jsou za činnost odpovědni a můţou ji ovlivňovat (MAGNOTE CORPORATION, © 2008–2013). Američan Brian Chan je talentovaný designér a řemeslník v oblasti origami. Své umělecké vlohy kombinuje s matematikou a geometrií a navrhuje jedinečné konstrukční vzory. Designér
Obrázek 29 Holger Hoffmann – ukázka jeho tvorby 15
Definice na s. 10.
28
vytváří tzv. modulární origami16 pouze z jednoho uceleného čtvercového kusu papíru. Svoji tvorbu započal v roce 2005 (Vasková, 2011). Na poslední celosvětové přehlídce současného výtvarného umění (Bienále Benátky 2013) mě velmi mile překvapilo dílo The 387 Houses Of Peter Fritz. Jedná se o 387 staveb, které objevil kurátor a umělec Oliver Croy a architekt Oliver Elser. Modely budov byly zabalené v pytlích na odpadky v jednom vetešnictví. Umělec dohledal, ţe tyto architektonické skvosty vytvořil rakouský úředník Peter Fritz. Autor do architektury vloţil svoje vizuální představy a domy nám tak nabízejí ilustraci spokojenosti s kaţdodenní reprodukcí světa. Jeho drobné stavby se vyznačují vizionářskou architekturou. Autor si zde pohrává s realitou a svojí představivostí (The 387 Houses Of Peter Fritz At The Venice Art Biennale, 2013).
Obrázek 30 Maska vytvořená metodou teselace; autor – Joel Cooper
Obrázek 32 “The 387 Houses Of Peter Fritz”
Principem je skládání mnoha stejných jednotek, které se do sebe zasunují. Tímto principem vznikají většinou geometrické tvary, výjimku tvoří skládání z čínských jednotek (malé trojúhelníčky se dvěma cípy a dvěma kapsami) (CIBULKA Ondřej, 2011). 16
29
Obrázek 31 Wall-e, autor Brian Chan
2. Robotika a robotizace První patent týkající se robotiky získal George Devol roku 1954, na tomto základě vznikl začátkem 60. let první průmyslový robot. Úkolem robota bylo přenášet věci z místa na místo. Co se týká designu, měl tento průmyslový robot velmi daleko do humanoidních tvarů. Společnost Union měla své výsadní postavení v oblasti robotiky, a to aţ do konce 70. let. Monopolní éru společnosti narušilo hned několik japonských konglomerátů. Japonsko neuznávalo americké patentové právo, a proto vyrábělo obdobné roboty. Vyuţití robotů je dnes jiţ obecně rozšířené. Jejich všestrannost je ţádoucí a pouţíváme je především v pracovních procesech, kde nám hrozí případné nebezpečí, nebo v úkonech, které nejsou pro člověka vhodné. Jsou nápomocni ve výrobě, v montáţích, transportech, lékařství, vojenství, vesmírném bádání atd. Obecná definice robotiky17 pojednává o tom, ţe se jedná o disciplínu, která vytváří inteligentní stroje integrující několik vědeckých a inţenýrských oblastí. Další definice vnímá robotiku jako vědu, která se zabývá roboty, jejich designem, výrobou a aplikací. Robotika se člení dle několika kritérií, avšak základní rozdělení je na průmyslovou a experimentální robotiku. Průmyslová robotika se soustřeďuje na návrhy, stavění a vyuţívání průmyslových robotů. Abychom mohli robota zařadit do oblasti průmyslové robotiky, musí se vyznačovat následujícími
vlastnostmi:
manipulační
schopnost
(pomocí
manipulačních
ramen),
automatická činnost (podle předem zadaného programu), snadná změna programu, univerzálnost, zpětná vazba, prostorová soustředěnost. Experimentální robotika se vyznačuje
Pojmenování „robotika“ jako první pouţil v roce 1941 spisovatel Isaac Asimov ve své sbírce Já, robot. V roce 2004 byl podle této povídky natočen stejnojmenný film, ve kterém se tito humanoidní roboti vyskytli (Ceceri, 2014; Horáková, 2010, s. 183). 17
30
tím, ţe ověřuje principy a staví hračky (kybernetika, umělá inteligence, inţenýrské disciplíny). První moderní experiment byl proveden v letech 1960–1961, kdy došlo k připojení počítače k jinak ručně ovládanému manipulátoru. Tento experiment provedl v rámci své doktorské práce H. A. Ernst na univerzitě Massachusetts Institute of Technology. Robotika, jakoţto samotná věda, je spojena s pojmem robot18. McKerrow definuje robota jako „stroj, který může být naprogramován k vykonávání různých činností“ (Tocháček, 2012, s. 9). Výzkum robotů ovládaných počítačem prakticky začíná po druhé světové válce. Matematik Norbert Wiener ve své knize Kybernetika porovnává rozdíly ve způsobu fungování lidí a strojů. Zjišťuje, ţe se lidé i stroje rozhodují a jednají prostřednictvím zpětné vazby, komunikace a řízení. Významný anglický matematik a luštitel šifer Alan Turing (1912–1954) byl zakladatelem vědy zabývající se počítači. „Do vědy se zapsal vírou v možnost vytvoření umělé inteligence. Filozofii zanechal kritéria, po jejichž splnění lze hovořit o inteligenci. Turingova definice univerzálního programovacího zařízení, pojmenovaného na jeho počest „Turingův stroj“, podnítila celé generace vědců k práci ve snaze vytvořit algoritmus, jenž by popsal proces programování lidské mysli.“ (Stokes, 2007, s. 198–199). Turing si klade otázku, zda stroje mohou myslet, a tvrdí, ţe všechno se odvíjí od skutečného významu slova „stroj“ a „myslet“. Kaţdá analýza uvedených termínů částečně určuje odpověď předem, a proto tedy Turing doporučuje nahradit tuto otázku hypotetickou hrou – tzv. Turingovým testem.
V roce 1921 pouţil český spisovatel Karel Čapek ve své divadelní hře R.U.R. poprvé slovo „robot“. Pochází z českého slova robota neboli otrocká práce (Ceceri, 2014). 18
31
„Proč se domnívat, že počítač, který imituje chování myslící osoby, opravdu myslí?“19 Čapková hra R.U.R. není významná pouze pro vznik samotného slova robot. Za touto skutečností spatřujeme i dobové propojení a jeho významnost. Věk stroje – období 20. let, je věkem, ve kterém je posilněná myšlenka vědeckého a technického pokroku, který se opírá o víru v lidský rozum. Naděje jsou vkládány do člověka a jeho schopností ovládnout okolní prostředí. Je to období označované za vrcholnou, ale i krizovou fázi osvícenského racionalistického hnutí. Dané období charakterizuje představa, ţe celá nová kultura můţe být postavena tak snadno jako stroj. S tímto spojujeme celou utopistickou vizi, která se snaţí vybudovat novou kulturu a společnost, jeţ se má opírat o technické vynálezy a stroje. Tato doba nám přináší otázky spojené s celosvětovým procesem industrializace práce i ţivota, který změnil materiální ţivot, touhy a hodnoty většiny lidí. Vyostřují se problémy s postupnou mechanizací ţivota, musí se řešit otázky produkce a konzumu, odcizení, sociálních reforem (Horáková, 2010, s. 17–18). Vývoj je také určován samotným pokrokem v průmyslu, technice a elektrotechnice20. Bylo by nesprávné tvrdit, ţe snaha vyrobit dokonalého pomocníka, který by dokázal podobné věci jako my lidé (a moţná by na něj bylo i větší spolehnutí), je spojována pouze s obdobím 20. století. Příkladem vyuţití zjednodušené formy automatismu je příběh čínského císaře, který se jiţ v roce 200 př. n. l. bavil přístrojem, v němţ mechaničtí muzikanti hráli na flétny a strunné nástroje, které byly poháněné pomocí píšťal a ručně ovládaných provazů. Pozoruhodné automatické stroje navrhoval i řecký vědec Hérón Alexandrijský (1. století n. l.). Slavný italský umělec a vědec Leonardo da Vinci zase navrhl ve svých 12 letech mechanického
(Stokes, 2007, s. 198). V roce 1947 byl vynalezen tranzistor, který umoţnil výrobu malých a lehkých, pohyblivých počítačů a robotů, a téměř o deset let později byly vyráběné i levné a kompaktní mikroprocesory, které dokázaly dodat jakémukoliv elektronickému zařízení programovací schopnost (Ceceri, 2014). 19
20
32
rytíře. Rytíř byl oděný do brnění, dokázal se posadit a hýbat rukama a hlavou. V roce 1555 se italskému hodináři jménem Gianello Torriano podařilo sestavit natahovací model dámy, která po nataţení dokázala chodit dokola a hrála přitom na loutnu. 2.1
Robotické umění
Robotické umění zahrnuje charakteristickou tvůrčí oblast, která je zastřešená pojmem umění nových médií.21 V časopise Leonardo22 nalezneme pro robota definici, která zohledňuje historii robota právě v oblasti umělecké tvorby: „Robot – samočinné zařízení navržené k prováděním úkolů, které normálně koná člověk“ (Horáková, 2010, s. 206). V současné době neexistuje ţádná monografie, která by se konkrétně věnovala robotickému umění (k dispozici máme pouze dílčí články a studie)23. I přesto dokáţeme popsat postavení robotů v umění. V současném umění jsou roboti vyuţíváni především k ironickým komentářům sociálního chování lidí. V roce 1964 vytvořil Nam June Paik robota K-456, který byl ovládán dálkově. Robot přistupoval k divákům a zdravil je. Edward Kienholz představil svého robota The Friendly Grey Computer – Star Gauge Model 5, který dokázal odpovídat jednoduchými odpověďmi (ano/ne) na otázky diváků. V robotickém umění vyuţíváme roboty k tomu, aby samočinně vytvářeli umělecká díla. Harold Cohen představil v roce 1978 v Amsterdamu malého robota, který dokázal vytvářet velkoformátové abstraktní kresby. Robot měl v sobě zabudovaný ultrazvukový navigační
Nová média zahrnují umělecká díla, která podstatným způsobem vyuţívají nové technické vynálezy (Horáková, 2010, s. 206). 22 Časopis zaměřený na dialog a průniky mezi uměním, vědou a technikou. 23 Kapitola Hardware v knize Mitchella Whitelawa. V knize Gaby Woodové nalezneme kulturní historii robotiky 18. stol. a napojení této tradice na současné výzkumy. Eduardo Kac s Marcel.lím Antúnezem Rocou v roce 1996 formulovali manifest robotického umění, ve kterém vymezili povahu a roli robota, jak jsou chápány v umění druhé poloviny 20. stol. 21
33
systém, do kterého bylo naprogramováno několik zákonů kompozice. V současné době také nalezneme několik umělců, kteří se zabývají výrobou robotů24 (Horáková, 2010, s. 206). Robotické umění vyuţívá robota jako prostředek, který umění vytváří a přebírá roli umělce. Funkce robota zůstává stále stejná – umoţňuje nám artikulovat problémy sociální, politické, ale i obecně lidské. Ale podvědomě cítíme a uvědomujeme si moţnost nahrazení. Proto robotické umění funguje jako kritický, satirický a subverzní nástroj uţívaný umělci k vyvaţování tendencí dominujících naší kultuře, ve které informační a komunikační technologie hrají důleţitou roli. „Nebezpečí těchto strojů je o to větší, že se nové digitální a komunikační technologie stávají pro nás neviditelnými. Robotické umění představuje antitezi této tendence k neviditelnosti nových médií a strojů nejen svými náměty, ale již samotnou svou hmotnou přítomností.“ (Horáková, 2010, s. 208). Dřívější utopistické myšlenky týkající se robotů jsme vnímali s posměškem či se strachem. Hmotnou přítomností nově vznikající technologie jsme pozorovali a vnímali smysly, proto strach z neznámého mohl ustoupit do pozadí a došlo k rozšíření robotů a počítačů. Současná tendence neviditelnosti nových technologií je však určitou hrozbou, kterou nevidíme a můţeme ji snadno opomenout. Strach z robota vyplývá i z klasického Čapkova pojetí. V českém prostředí jsou roboti spojováni s Karlem Čapkem, avšak v angloamerickém kulturním kontextu druhé poloviny 20. stol. je v popředí Isaac Asimov.25 „Asimov odmítl představu robota jako strach nahánějícího monstra, která dominovala v době, kdy začínal psát své první povídky. Ve svých příbězích se naopak zaměřil na posílení kladného obrazu robota jako pomocníka člověka.“ (Horáková, 2010, s. 182). Asimov dal nezakrytě najevo, ve svých Robotích letopisech, despekt vůči Čapkově hře R.U.R. Označuje zde R.U.R. za „kulminační moment staré historie umělého
24 25
Např. Jennifer Hallová, Laura Kikauka, Chico Mac-Murtrie, Stelarc a Norman White. Isaac Asimov (1920–1992) – autor science fiction, příběhům o robotech věnoval celé své tvůrčí období.
34
člověka a její zápletku vnímá jako posílení „frankensteinovského komplexu“, který se tradičně odehrává spíše v privátní sféře mezi pánem a jeho umělým sluhou.“ Asimov si myslí, ţe Čapek tento spor přenesl z privátní do společenské sféry a vyhrocuje jej do podoby konfliktu robotů s celým lidstvem (Horáková, 2010, s. 182–183). „Asimonovy zákony26 1.
Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, když jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.“
26
(Tocháček 2012, s. 9)
35
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
3. Popis praktické části Hlavním záměrem praktické práce bylo vytvořit grafické listy, které v sobě ukryjí algoritmus a budou vzájemně propojitelné. Toho jsem dosáhla způsobem kombinace volné a počítačové grafiky. Vzniklé objekty v sobě ukrývají mnoho moţností propojení. Díly ze všech grafických listů byly navrţeny takovým způsobem, ţe je můţeme poskládat a vzájemně kombinovat. Sloţené objekty představují určité části robotů. Propojuji zde tematiku mechaniky, robotiky a papírových skládanek. 3.1
Inspirace
Základním východiskem se pro mě staly vlastní smyšlené kresby znázorňující fantaskní svět. Ústředním motivem byla ponorka, kterou jsem umístila do rozličného prostředí (vzduch, voda, vesmír, prales…). Ponorku jsem v kaţdém prostředí transformovala tak, aby byla funkční. Ve své další tvorbě jsem upustila od tématu ponorky a začala jsem vytvářet různé typy robůtků. S novým tématem přišla i nová výtvarná technika, která mi nabídla vzrušující pokračování a nový posun pro mou práci. Série robotů27 je vytvořená technikou linorytu – grafická technika tisku z výšky28. Při pouţití této techniky jsem experimentovala především s barvami a jejich vzájemnými kombinacemi
27
Obr. 34.
36
Obrázek 33 Kresebné návrhy – vlastní tvorba
(kaţdý robot se skládal cca ze 4 barev). V jednom případě jsem experimentálně zkombinovala dvě grafické techniky tisk z výšky (linoryt) a tisk z hloubky29 (suchá jehla).
Obrázek 34 Série robůtků; grafická technika tisk z výšky – vlastní tvorba
3.2
Proces tvorby
Fenoménem papírových skládanek se zabývám ve své teoretické části a také z nich vychází i má praktická část. Papírová skládanka se stala ústředním motivem mé práce a v průběhu celé práce se s ní setkávám, a to v jejích různých modifikacích.
„Princip tisku z výšky spočívá v tom, že se obraz nakreslí na tiskovou formu a potom se místa, jež nemají tisknout, z povrchu formy rozličným mechanickým, případně i chemickým způsobem odstraňují. Na zbylá nevyhloubená místa se nanese tisková barva a tato místa – odpovídající kresbě a vyvýšená nad ostatní hmotu tiskové formy – se za přiměřeného tlaku otisknou na papír“ (Krejča, 2010 s. 21). 28
„Podstata tisku z hloubky spočívá v tom, že linie či body kresby jsou mechanickým nebo chemickým způsobem vyhloubeny pod úroveň povrchu hladké kovové desky. Do takto vzniklých prohloubenin se vtírá hlubotisková barva, jež se naopak z ostatního povrchu desky stírá. Velkým tlakem tiskového stroje je papír při tisku vmáčknut do rýh v desce, odkud přejímá barvu“ (Krejča, 2010 s. 65). 29
37
V grafických počítačových programech jsem navrhla koláţe, které jsem vytvořila ze starých papírových skládanek z časopisu ABC. Náměty papírových vystřihovánek jsem zvolila zcela cíleně (mechanika, automobily, vesmírné lodě atd.). Vybrané papírové skládanky jsem následně převedla do digitální podoby (sken/fotografie) a poté jsem kopírovala a kombinovala jejich jednotlivé segmenty. Tento proces jsem prováděla na základě jednoduchého algoritmu, který byl u kaţdého návrhu zvolen zcela náhodně. Vytvořené koláţe mi dále poskytly podklad pro další tisk. Koláţe byly natisknuty na tvrdý kreslící karton ve velikosti formátu A3. Další fází mé práce byl tisk z hloubky pomocí techniky suché jehly. V této pracovní fázi jsem navrhovala a vytvářela geometrické sítě těles. Vytvořila jsem několik konstrukčních návrhů, pomocí kterých jsem zjišťovala, jak budou vzniklé objekty reálně vypadat. Sledovala jsem měřítko, výslednou strukturu a přesnost navrhovaných konstrukcí. Pomocí těchto studijních návrhů jsem vytvořila tzv. bílé modely30. Finální návrhy jsem přenesla pomocí pauzovacího
Obrázek 35 Studijní návrhy sítí tvořily tzv. bílé modely
papíru na tvrdý papír, který jsem následně rozstříhala. Takto připravené podklady jsem přerýsovala na připravenou matrici – hliníkový plech, formát A3. Vytvořila jsem tak tři druhy matric, kdy kaţdá z nich představovala jednoho kompletního robota. Vytvořené návrhy jsou vzájemně kombinovatelné, coţ bylo cílem mé práce. Technologický postup tisku z hloubky proběhl dle technologického postupu. Pro tisk z hloubky jsem pouţila tvrdé kreslící papíry, na které jsem nechala natisknout vytvořené koláţe (laserový tisk). Výsledkem tisku z hloubky je série grafických listů 31. Duplicitní grafické listy jsem rozstříhala a slepila. Výslednou práci dokumentuji v poslední kapitole své bakalářské práce – Obrazová příloha.
Obrázek 36 Papírové části modelů připravené k lepení
Obr. 35. 31 Obr. 37. 30
38
39
Obrázek 37 Série výsledných tisků
4. Využití v pedagogické praxi Všestranné vyuţití tématu nám poskytuje mnoho moţností pro pedagogickou praxi. V obecnější rovině mají navrhnuté aktivity napomoci ţákům otevřít se určité kreativitě, která je mnohdy tím nejdůleţitějším cílem samotné tvorby. Vybrané tematické celky, které navrhuji pro pedagogické vyuţití, v sobě kombinují určitou obecnou rovinu tvorby a konkrétní výtvarnou techniku. Při vytváření plánu budu vycházet především ze svých pracovních postupů, které mi nabízejí velké mnoţství výtvarných technik a postupů. Níţe uvedená koncepce činností se dá pouţít v hodinách výtvarné výchovy na ZŠ a ve výtvarných dílnách. Výtvarné projekty jsou vybrané pro věkově rozdílné skupiny dětí.
VÝTVARNÝ PROJEKT – Robotí invaze Téma: Robotí invaze přichází Cílová skupina: 5–10 let Typ přístupu pedagoga k vedení výtvarné dílny / vyučovací hodiny: Přístup zaloţený na hře motivované společným námětem Technika: Konstruování objektu Motivace: Robotika je věda o robotech. Kaţdý robot se odlišuje svojí funkcí a vzhledem. Proto si kaţdý vytvoříme svého robota, který bude určen ke specifické činnosti (robot pomocník, robot kamarád, robot prodavač atd.).
40
Cíl: Ţák vyuţívá netypický a netradiční materiál pro konstruování objektu. Učí se tvůrčí spolupráci ve skupině. Rozvíjí výtvarnou fantazii a tvořivost při prostorovém vytváření z odpadového materiálu. Materiální a prostorové zajištění: Kartony, PET láhve, alobal, barevné papíry, role od papíru, kelímky od jogurtu, plastové obaly, drát, špagát, špejle, lepidlo, nůţky Časová dotace: 60–120 minut
VÝTVARNÝ PROJEKT – Algoritmus Téma: Algoritmus skládanek Cílová skupina: 12–18 let Typ přístupu pedagoga k vedení výtvarné dílny / vyučovací hodiny: Přístup rozvíjející technologické znalosti a dovednosti – zaměřeno na nová média Technika: Návrh papírové konstrukce, sestavení objektu, vytvoření videa v počítačovém programu Motivace: Z čeho se skládá svět kolem nás – z objektů. Při rozloţení objektu nám vznikne jednoduchá či sloţitá spleť geometrických sítí. Pojďme si vyzkoušet navrhnout a sestavit tyto sítě. Víte co se stane, kdyţ tyto objekty rozpohybujeme?
41
Cíl: Ţák se učí tvůrčí spolupráci ve skupině. Rozvíjí prostorové vnímání při vytváření geometrických sítí. Při realizaci animace vyuţívá svoji fantazii, učí se pouţívat fotoaparát a stativ, upravuje vzniklé fotografie, pracuje s programem na vytvoření videa. Materiální a prostorové zajištění: papír, pravítko, tuţka, nůţky, lepidlo, stůl, lampa, skleněná deska, fotoaparát, stativ, PC. Časová dotace: 4–5 hodin
42
5. Závěr V úvodu jsem si stanovila několik cílů práce. Prvním, teoretickým cílem bylo získat informace, které se týkají papírových skládanek, papírového umění, algoritmu a robotiky. Druhým cílem byl vznik série grafických listů, které jsou vzájemně kombinovatelné a vycházejí z jiţ zmíněné tematiky. Posledním cílem bylo vyuţití tématu v pedagogické praxi. Teoretická část bakalářské práce nastínila spojitost mezi papírovou skládankou a uměním. Seznámila čtenáře s bohatou historií papírových vystřihovánek, i s tím, z jakých výtvarných technik se zrodila. Představila současné umělce, kteří interpretují svoje nápady prostřednictvím papírového média a hledají nová východiska, která umoţní další vývoj papírového umění. Název práce i praktická část vykazuje spojitost algoritmu a robotiky. Význam těchto termínů je dán v práci do vzájemné souvislosti a je propojen s praktickým výkonem. Teoretická část práce spočívá v rozvoji a utřídění poznatků, které se staly východiskem pro vytvoření praktické části práce. Výstupem praktické části bakalářské práce je série papírových objektů a grafických listů, které jsou inspirované principem algoritmu, robotiky a papírových vystřihovánek. Důleţitý aspekt, který se podařil zachovat, je moţnost vzájemné kombinace jednotlivých objektů. Na závěr bych chtěla podotknout, ţe název práce Robotí algoritmy pro mě znamená slovní hříčku, která je zaloţena na principu hry a tvorby. Výsledná práce je, pro své nevelké rozměry, určena pro prezentaci ve výstavní síni. Celý proces tvorby bakalářské práce byl pro mě velice přínosný, protoţe jsem mohla jednotlivé techniky vyuţívat netradičním způsobem a vzájemně je kombinovat.
43
6. Zdroje 6.1
Literatura
BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 289 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 96. ISBN 80-210-3879-9. CECERI, Kathy. Roboti: objevte a postavte stroje budoucnosti: 20 projektů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2014, 128 s. ISBN 978-80-251-4315-5. FAJKUS, Stanislav, Josef KROPÁČEK a Robert PAVELKA. Papírový svět Richarda Vyškovského. V Praze: XYZ, 2009. ISBN 978-807-3882-716. FAJKUS, Stanislav, Josef KROPÁČEK a Robert PAVELKA. Papírová archeologie 1: Encyklopedie vystřihovánek v časopise ABC. Mega Graphic, 2013, 112 s. HORÁKOVÁ, Jana. Robot jako robot. Vyd. 1. Praha: KLP, 2010, 238 s. Primitiae, sv. 3. ISBN 978-808-6791-708. JANOŠ, Jiří. Origami: japonské skládanky z papíru. 1. vyd. Praha: SNTL, 1991, 32 s. KREJČA, Aleš. Grafika. Praha: Aventinum, 2010, 205 s. Výtvarné techniky (Aventinum). ISBN 978-807-4420-030. KROPÁČEK, Josef. Kouzelná historie papírových vystřihovánek: unikátní průvodce světem vystřihovánek v českých zemích do roku 1948. 1. vyd. Brno: CPress, 2014, 51 s. ISBN 978-80264-0561-0.
44
STOKES, Philip. Malé album velkých myslitelů: stručně a přehledně o významných osobnostech světové filozofie. 1. vyd. Překlad Lumír Mikulka. Praha: Brána, 2007, 215 s. ISBN 978-807-2433-131. ŠPLÍCHAL, Václav, Marie OTAVOVÁ a Miroslava PECHÁČKOVÁ. Nekonečný svět české hračky. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2014, 138 s. ISBN 978-80-7415-092-0. TOCHÁČEK, Daniel. Edukační robotika. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2012, 52 s. ISBN 978-80-7290-577-5. WOOD, Ashley. Origami: [lekce pro začátečníky a pokročilé]. Praha: Slovart, 2014, 192 s. ISBN 978-80-7391-708-1. 6.2
Elektronické zdroje
Akira Yoshizawa - OrigamiCZ. Hlavní strana - OrigamiCZ [online]. editace 21:58, 14. 3. 2008 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://new.origami.cz/index.php/Akira_Yoshizawa. ALEXANDER, Marshall. Urban Paper Collective » Paper Robots Book out now!. Urban
Paper
Collective
[online].
2013
[cit.
2015-03-15].
Dostupné
z:
http://urbanpapercollective.com/2013/09/27/paper-robots-book/. APAI, Walter. Paper Art - 100 Extraordinary Examples of Paper Art | Webdesigner Depot. Web Design Blog - Webdesigner Depot [online]. 26.5. 2009 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.webdesignerdepot.com/2009/05/100-extraordinary-examples-of-paper-art/.
45
BIBLIOGRAPHISCHES INSTITUT GMBH. Duden | Hampelmann | Rechtschreibung, Bedeutung,
Definition,
Herkunft
[online].
©2013
[cit.
2015-03-21].
Dostupné
z:
http://www.duden.de/rechtschreibung/Hampelmann. CIBULKA, Ondřej. Neobvyklé modulární skládání | Origami portál. Origami portál | japonské origami papíry, informace, galerie, návody [online]. 1.11.2011 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.origamido.cz/2011/11/neobvykle-modularni-skladani/. CZYŢOVÁ, Iva. Fler MAG: Papír – taková obyčejná věc... Fler MAG: Vítejte [online]. 2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.fler.cz/magazin/papir-takova-obycejna-vec-1167. FAJKUS, Stanislav. Richard Vyškovský - fenomén - Papírová archeologie. Papírová archeologie - úvod do světa papírových archeologů [online]. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.papirovaarcheologie.cz/profily-autoru/fenomen-vyskovsky/. FAJKUS, Stanislav. Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (3.). Ábíčko [online].
2004a
[cit.
2015-02-12].
Dostupné
z:
http://www.abicko.cz/clanek/serialy/5314/papirova-archeologie-aneb-historievystrihovanek-v-abc-3.html. FAJKUS, Stanislav. Richard Vyškovský a Pavel Blecha - Papírová archeologie. In: Papírová archeologie - úvod do světa papírových archeologů [online]. 2004b, 2014 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: http://www.papirovaarcheologie.cz/profily-autoru/vyskovsky-blecha/. FENCL, Ivo. Historie ABC a Vlastislav Toman část.1. Čítárny - knihy [online]. 2014 [cit. 2015-02-04].
Dostupné
z:
http://www.citarny.cz/index.php/knihy-lide/autori-a-
knihy/spisovatele-a-knihy/389-historie-abc-a-vlastislav-toman-ast1.
46
Historie nůžek » Nůžky Solingen. [online]. 2013 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.nuzkysolingen.cz/historie-nuzek/ KNITE, Nick. Funk Food » Feed. Funk Food | Soundz, Designz, Toyz and Gear. [online]. 2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.nickknite.com/blog/. KROPÁČEK, Josef. Historie papírového modelářství. Muzeum papírových modelů [online]. Police nad Metují, 2012 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.mpmpm.cz/cs/papirovemodelarstvi/historie/. Křesťanské Vánoce - 2014. In: Aktuality: Historie tradice stavění betlémů [online]. © 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.krestanskevanoce.cz/?pg=aktuality&id=377. MAGNOTE CORPORATION. Magnote.com/piperoid/ [online]. © 2008-2013 [cit. 2015-0317]. Dostupné z: http://www.magnote.com/piperoid/. MERTLÍKOVÁ, Olga. Panenky, hračky a vystřihovánky, které vystavuje muzeum, jsou pastvou pro oči - Náchodský deník. In: Deník.cz [online]. 2007 [cit. 2015-02-06]. Dostupné z: http://nachodsky.denik.cz/kultura_region/hracky_muzeum_jaromer_nd_20071.html. Origamijoel | Joel Cooper's blog of origami. Origamijoel | Joel Cooper's blog of origami [online]. 2015 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: https://joelcooper.wordpress.com/. Paper Trophy, a project by Holger Hoffmann | Partfaliaz. Partfaliaz, inspiring variety of portfolios and graphic links for creative people. [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.partfaliaz.com/paper-artists/paper-trophy-a-project-by-holger-hoffmann/.
47
Paper Engineer? | Netdiver Mag #ISSN 1911-866X. Netdiver Mag #ISSN 1911-866X | What's new in design digital culture [online]. 2009 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://netdiver.net/paper-engineer. Sadako chce žít (Karl Bruckner) - CBDB.cz. Vaše databáze knih - knižní databáze - CBDB.cz [online]. 19.8.2011 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.cbdb.cz/kniha-39474-sadakochce-zit-sadako-will-leben. Super zložité origami masky poskladané z jediného papiera. Kobalt | Magazín a galéria [online]. 2013 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.kobalt.sk/dizajn-umenie/superzlozite-origami-masky-poskladane-z-jedineho-papiera. Šimenawa - Free definitions by Babylon [online]. © 1997-2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.babylon.com/. The 387 houses of peter fritz at the venice art biennale. Designboom magazine | your first source for architecture, design & art news [online]. 2013 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.designboom.com/art/the-387-houses-of-peter-fritz-at-the-venice-art-biennale/. Urban Paper Collective » What we do. Urban Paper Collective [online]. © 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://urbanpapercollective.com/what-we-do/. Urban Paper Collective » Marshall Alexander. Urban Paper Collective [online]. © 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://urbanpapercollective.com/marshall-alexander/ VASKOVÁ, Sandra. Papírové postavičky origami vzkvétají jako umění | Maxidesign.cz. Design e-shop a magazín | Maxidesign.cz [online]. 12.9.2011 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:
48
http://www.maxidesign.cz/papirove-postavicky-origami-vzkvetaji-jako-umeni-cl632.html?page=12. Walter Ruffler - Papier Maschinen - Über mich. Walter Ruffler - Papier Maschinen [online]. 22.03.2014 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.walterruffler.de/Mich.html. WebUrbanist » 15 of the World’s Most Creative Papercraft Artists Comments Feed. WebUrbanist
RSS
Feed
[online].
©
2007-2015
[cit.
2015-03-15].
Dostupné
z:
http://weburbanist.com/2008/12/02/papercraft-creative-paper-art-design-sculpture/. 6.3
Obrazové zdroje
Obr. 1: Surface to Structure | Exhibiting 88 Artists From 5 Continents [online]. 2014 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.surfacetostructure.com/ Obr. 2: Title Skeletons and Saints Emerge from Single Pieces of Paper in Peter Callesen’s Artworks Peter Callesen Paper art – Inhabitat - Sustainable Design Innovation, Eco Architecture, Green Building [online]. 13. 10. 2012 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://inhabitat.com/skeletons-and-saints-emerge-from-a-single-piece-of-paperin-peter-callesens-artworks/ Obr. 3: Soubor:Yoshizawa photo 01.jpg – OrigamiCZ [online]. 14. 3. 2008 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://new.origami.cz/index.php/Soubor:Yoshizawa_photo_01.jpg Obr. 4: Origami cranes to fly high at Ronald McDonald House in Palo Alto - San Jose Mercury
News
[online].
22.
11.
2008
[cit.
2015-03-19].
Dostupné
z:http://www.mercurynews.com/ci_11052561?IADID
49
Obr. 5: Separate Fictions | "Our separate fictions add up to joint reality." – Stanislaw Lec | Page 2 [online]. 21. 3. 2011 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: https://separatefictions.wordpress.com/page/2/ Obr. 6: Jumping jack (toy) - Wikipedia, the free encyclopedia [online]. 5. 9. 2014 [cit. 201503-19].
Dostupné
z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Jumping_jack_(toy)#/media/File:Comic_History_of_Rome_p _014_Initial_R.jpg Obr. 7: The Paper Collector: Toy Town [online]. 26. 3. 2010 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://thepapercollector.blogspot.co.uk/2010/03/toy-town.html Obr. 8: Wintervergnügungen Bastelbogen Aufstellbild Reprint von 1861 Neuruppiner Bilderbogen
-
Shop
Traumstadtmuseum
[online].
[cit.
2015-03-21].
Dostupné
z:
http://www.pasttimes.de/Wintervergnuegungen-Bastelbogen-Aufstellbild-Reprint-von-1861Neuruppiner-Bilderbogen Obr. 9: Ankleidefigur ca. 1925 - Verlagsgruppe Husum [online]. 1999-2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné
z:
http://www.verlagsgruppe.de/produktdetails/product/ankleidefigur-ca-1925-
kopie.html Obr. 10: LANGWEILŮV MODEL PRAHY [online]. 2009 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.langweil.cz/obrazky.php Obr. 11: Langweilův model Prahy [online]. 2012 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/kalendar-akci-v-praze/akce/langweiluv-model-prahy
50
Obr. 12: Catalogues Broadway Approvals (01), World of Micromodels [online]. 2010-2011 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.worldofmicromodels.com/database/micromodelsother/micromodels-catalogues-Broadway-Approvals-01.html Obr. 13: Tank-Rigby | Vehicles | [online]. 1994 - 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.fiddlersgreen.net/models/vehicles/Tank-Rigby.html Obr. 14: Tank-Rigby | Vehicles | [online]. 1994 - 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.fiddlersgreen.net/models/vehicles/Tank-Rigby.html Obr. 15: Úplně první ABC – rok 1957 | Staré časopisy pro děti a mládež v souvislostech [online]. 15. 3. 2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.detskecasopisy.cz/uplne-prvni-abc-rok-1957/ Obr. 16: FAJKUS, Stanislav, Josef KROPÁČEK a Robert PAVELKA. Papírová archeologie 1: Encyklopedie vystřihovánek v časopise ABC. Mega Graphic, 2013, s. 9 Obr. 17: Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (2.) | Abicko.cz [online]. 9. 4. 2004 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/serialy/5246/papirovaarcheologie-aneb-historie-vystrihovanek-v-abc-2.html Obr. 18: Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (3.) | Abicko.cz [online]. 7. 5. 2004 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.abicko.cz/clanek/serialy/5314/papirovaarcheologie-aneb-historie-vystrihovanek-v-abc-3.html Obr. 19: FAJKUS, Stanislav, Josef KROPÁČEK a Robert PAVELKA. Papírová archeologie 1: Encyklopedie vystřihovánek v časopise ABC. Mega Graphic, 2013, s. 77
51
Obr. 20: Packard Landaulet - Papírová archeologie - historie vystřihovánek [online]. 28. 3. 2013 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.papirovaarcheologie.cz/packard-landaulet1912/ Obr. 21: FAJKUS, Stanislav, Josef KROPÁČEK a Robert PAVELKA. Papírový svět Richarda Vyškovského. V Praze: XYZ, 2009. ISBN 978-807-3882-716., s. 5 Obr. 22: Papírový svět, výstava [online]. 15. 11. 2001 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.feudum.eu/view.php?cisloclanku=231 Obr. 23: Z mojej papierovej dielne: usadlosť z juhozápadného Slovenska - Miroslav Lisinovič (blog.sme.sk)
[online].
4.
9.
2014
[cit.
2015-03-21].
Dostupné
z:
http://lisinovic.blog.sme.sk/c/364225/z-mojej-papierovej-dielne-usadlost-z-juhozapadnehoslovenska.html Obr. 24: Czech paper truck models // Richard Vyškovský | ruins or books [online]. 16. 2. 2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://ruinsorbooks.com/2014/02/czech-paper-truckmodels-richard-vyskovsky/ Obr. 25: Papírové modely, galerie papírových modelů [online]. 27. 4. 2009 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.papirove-modely.cz/img/upload/modely/battletech-vhm-6r/ Obr. 26: marshall alexander. - Design For Mankind [online]. 12. 12. 2008 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.designformankind.com/2008/12/marshall-alexander/ Obr.
27:
MechaBunny
[online].
12.
12.
2009
[cit.
2015-03-21].
Dostupné
z:
https://www.facebook.com/media/set/?set=a.201706822622.136483.174629892622&type=3
52
Obr. 28: Mr.I.Opstelten | bert simons [online]. 2007 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.bertsimons.nl/portfolio/papersculptures/opstelten/ Obr. 29: All Things Paper: PaperTrophy Animals by Holger Hoffmann [online]. 19. 1. 2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.allthingspaper.net/2015/01/papertrophy-animalsby-holger-hoffmann.html Obr. 30: Elaborate Origami Masks by Joel Cooper [online]. 21. 3. 2014 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.artrepublik.com/2014/03/100137/elaborate-origami-masks-by-joelcooper Obr. 31: origami by brian chan [online]. 9. 1. 20011[cit. 2015-03-21]. Dostupné z: http://www.designboom.com:8080/design/origami-by-brian-chan/ Obr. 32: „The 387 Houses Of Peter Fritz“. 2013 Foto archiv Iveta Janošková Obr. 33–37 Foto archiv Iveta Janošková
53
7. Obrazová příloha
No. 1, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
54
No. 2, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
55
No. 3, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
56
No. 4, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
57
No. 5, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
58
No. 6, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
59
No. 7, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
60
No. 8, 2015, zdroj: foto archiv Iveta Janošková
61
62
