MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie

Vlivy na hospodaření okresních měst

Magisterská diplomová práce

Bc. Josef Káles

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. UČO: 333115 Obor: Politologie Imatrikulační ročník: 2012

Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci na téma Vlivy na hospodaření okresních měst vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.

V Brně, 12. 5. 2014 Bc. Josef Káles

Děkuji touto cestou Doc. PhDr. Stanislavu Balíkovi, Ph.D. za poskytnutou pomoc při vypracování této práce. Děkuji i všem ostatním, kteří mi byli nápomocni.

OBSAH 1.

ÚVOD ................................................................................................................................. 1

2.

METODOLOGIE ............................................................................................................. 5

3.

2.1

ZÁKLADNÍ PŘEHLEDY ................................................................................................... 6

2.2

EKONOMICKÉ UKAZATELE ............................................................................................ 7

2.3

TYPOLOGIE KOALIC A JEJICH ROZDĚLENÍ PODLE IDEOVÉ PROFILACE........................... 18

2.4

POLITICKÁ USKUPENÍ .................................................................................................. 20

2.5

KORELACE EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ................................................................... 20

OKRESNÍ MĚSTA ......................................................................................................... 21 3.1

VÝBĚR OBCÍ ................................................................................................................ 21

3.2

PRAVOMOCI A FINANCOVÁNÍ MĚST ............................................................................. 22

4.

EKONOMICKÝ VÝVOJ V LETECH 2000–2012 ...................................................... 27

5.

HOSPODAŘENÍ MĚST – ZÁKLADNÍ PŘEHLEDY ................................................ 31

6.

5.1

MĚSTA S NEJVYŠŠÍM A NEJNIŽŠÍM SCHODKEM ............................................................ 31

5.2

MĚSTA S NEJVYŠŠÍM A NEJNIŽŠÍM POMĚREM INVESTIC K CELKOVÝM VÝDAJŮM ......... 33

5.3

MĚSTA S NEJVYŠŠÍM A NEJNIŽŠÍM VÝBĚREM DANĚ Z NEMOVITOSTI............................ 36

5.4

NEJZADLUŽENĚJŠÍ A NEJMÉNĚ ZADLUŽENÁ MĚSTA ..................................................... 39

5.5

FINANČNĚ „NEJSAMOSTATNĚJŠÍ“ MĚSTA .................................................................... 46

5.6

KOALICE VE MĚSTECH SESTAVENÉ V LETECH 2002, 2006 A 2010 ............................... 48

HOSPODAŘENÍ A RADNIČNÍ KOALICE ................................................................ 51

7.

8.

6.1

SCHODEK ČI PŘEBYTEK A RADNIČNÍ KOALICE ............................................................. 51

6.2

POMĚR INVESTIC VE VÝDAJÍCH A RADNIČNÍ KOALICE ................................................. 53

6.3

NEJPREFEROVANĚJŠÍ OBLAST INVESTIC A RADNIČNÍ KOALICE .................................... 54

6.4

VÝBĚR DANĚ Z NEMOVITOSTI A RADNIČNÍ KOALICE ................................................... 56

6.5

ZADLUŽENOST A RADNIČNÍ KOALICE .......................................................................... 57

6.6

PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM A RADNIČNÍ KOALICE .......................... 59

6.7

CELKOVÁ LIKVIDITA A RADNIČNÍ KOALICE ................................................................. 60

6.8

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY A RADNIČNÍ KOALICE ................................................... 61

HOSPODAŘENÍ MĚST A POLITICKÁ USKUPENÍ ............................................... 64 7.1

SCHODEK ČI PŘEBYTEK A POLITICKÁ USKUPENÍ .......................................................... 64

7.2

POMĚR INVESTIC A VÝDAJŮ A POLITICKÁ USKUPENÍ ................................................... 65

7.3

NEJPREFEROVANĚJŠÍ OBLAST INVESTIC A POLITICKÁ USKUPENÍ ................................. 66

7.4

VÝBĚR DANĚ Z NEMOVITOSTI A POLITICKÁ USKUPENÍ ................................................ 68

7.5

ZMĚNA ZADLUŽENÍ A POLITICKÁ USKUPENÍ ................................................................ 69

7.6

PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM A POLITICKÁ USKUPENÍ ....................... 70

7.7

CELKOVÁ LIKVIDITA A POLITICKÁ USKUPENÍ .............................................................. 71

7.8

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY A POLITICKÁ USKUPENÍ ................................................ 72

HOSPODAŘENÍ MĚST A VELIKOST MĚSTA ........................................................ 73 8.1

SCHODEK ČI PŘEBYTEK A VELIKOST MĚSTA ................................................................ 75

8.2

POMĚR INVESTIC A VÝDAJŮ A VELIKOST MĚSTA ......................................................... 76

8.3

NEJPREFEROVANĚJŠÍ OBLAST INVESTIC A VELIKOST MĚSTA ....................................... 77

8.4

VÝBĚR DANĚ Z NEMOVITOSTI A VELIKOST MĚSTA ...................................................... 78

8.5

ZADLUŽENOST A VELIKOST MĚSTA ............................................................................. 79

8.6

PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM A VELIKOST MĚSTA ............................. 80

8.7

CELKOVÁ LIKVIDITA A VELIKOST MĚSTA .................................................................... 80

8.8

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY A VELIKOST MĚSTA ...................................................... 81

HOSPODAŘENÍ MĚST A POLOHA MĚSTA ........................................................... 82

9.

9.1

SCHODEK ČI PŘEBYTEK A POLOHA MĚSTA ................................................................... 83

9.2

POMĚR INVESTIC A VÝDAJŮ A POLOHA MĚSTA ............................................................ 84

9.3

NEJPREFEROVANĚJŠÍ OBLAST INVESTIC A POLOHA MĚSTA .......................................... 85

9.4

VÝBĚR DANĚ Z NEMOVITOSTI A POLOHA MĚSTA ......................................................... 87

9.5

ZADLUŽENOST A POLOHA MĚSTA ................................................................................ 88

9.6

PODÍL CIZÍCH ZDROJŮ K CELKOVÝM AKTIVŮM A POLOHA MĚSTA ............................... 89

9.7

CELKOVÁ LIKVIDITA A POLOHA MĚSTA ....................................................................... 90

9.8

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY A POLOHA MĚSTA......................................................... 91

10.

KORELACE EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ .................................................. 92

11.

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 94

12.

SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY ........................................ 97

13.

ZKRATKY ................................................................................................................. 105

14.

PŘÍLOHY .................................................................................................................. 106

14.1 ROZDĚLENÍ MĚST DO KATEGORIÍ PODLE TYPU KOALICE ............................................ 106 14.2 ROZDĚLNÍ MĚST DO KATEGORIÍ PODLE IDEOVÉ PROFILACE KOALICE ........................ 108

Rozsah diplomové práce je 166 726 znaků včetně mezer.

1. ÚVOD Hospodaření českých měst, městysů a obcí je sledováno ministerstvem financí, které z každoročně shromážděných informací a údajů vydává pro finanční odbory městských či obecních úřadů různá doporučení, pro ty obce, které nejsou v dostatečné hospodářské kondici, vydává upozornění, které jsou povětšinou psána formou dopisů od ministra financí. Ministerstvo financí ČR sledované ekonomické ukazatele z let 2010 až 2012 zveřejňuje na svém portálu ÚFIS – Monitoring hospodaření obcí. Vedle ministerstva financí se lze setkat i s žurnalistickými články mapujícími hospodaření měst. Tyto články samozřejmě pouze obecně či povrchně informují o finanční kondici měst a často poskytují žebříčky nejzadluženějších měst či naopak nejméně zadlužených měst. Avšak existuje i portál RozpocetObce.cz, který nabízí základní informace o financování a hospodaření českých obcí a to velmi přehlednou „rozklikávací“ formou. Portál sleduje hospodaření a financování od roku 2000. Tvůrcům tohoto portálu je třeba poděkovat za to, že zpřístupnili velké množství informací veřejnosti, respektive voličům, kteří se tak nemusí prokousávat často velmi nepřehlednými webovými stránkami obcí či navštěvovat samotné obecní úřady, aby mohli nahlédnout do toho, jak je nakládáno s veřejnými prostředky. Portál bude i pro tuto diplomovou práci zdrojem mnoha údajů. Hospodaření obcí je závislé především na rozhodnutí zvolených zastupitelů. Téma hospodaření je často otevíráno v předvolebních diskusích a kampaních. Například Občanská demokratická strana před posledními komunálními volbami v roce 2010 vedla celostátní kampaň s heslem: „Nedovolíme zadlužovat stát ani obce“ (ODS.cz 2013) a téma hospodaření obcí se tak rozhodla upřednostnit před ostatními tématy. Lze usoudit, že do komunálních voleb v roce 2010 byla ODS nejúspěšnější politickou stranou v obcích, a když „hegemon“ komunálních voleb takové téma otevře, lze se oprávněně domnívat, že na něj musí oponenti reagovat. Nabízí se otázka, jestli však politické strany své předvolební proklamace skutečně dodržují. Jestli například pravice hospodaří tzv. odpovědně, obce dlouhodobě nezadlužuje, a levice naopak více investuje i za cenu většího zadlužení. Nebo jestli místo ideové profilace radničních koalic spíše neovlivňují hospodaření měst jiné proměnné, a to například velikost a poloha města. Cílem této diplomové práce je právě na otázky tohoto druhu odpovědět. Oproti

nabízeným suchým ekonomickým údajům a číslům posoudit, jestli existují nějaké souvislosti. Zhodnotit, v jaké jsou česká města finanční kondici s ohledem na faktory, které by stav měly ovlivňovat nejvíce. Hned po úvodní stati je třeba stanovit si, jakým způsobem bude na otázky odpovídáno, tedy jaká bude metodika diplomové práce. Následovat bude představení vzorku obcí, na kterých bude vystavěna praktická část práce. Vzorkem jsou okresní města, tedy dvaasedmdesát větších obcí, jejichž působnost je dodnes mnohem širší než pouze vztahující se k městu samotnému. Domnívám se, že v okresních městech již nehrají tak zásadní roli „sousedské“ vztahy při rozhodování jednotlivých voličů, neboť se nejedná o malé obce s několika málo rodinami. Lze také očekávat, že bude v okresních městech působit více politických stran, než v obcích a menších městech. A to zejména kvůli většímu počtu obyvatel, tedy větší šanci, že se zde objeví straníci ochotní a schopní sestavit kompletní kandidátní listiny. Zároveň v těchto městech působí i takzvané nezávislé kandidátky a nestraníci, tedy nabídka kandidátů je obvykle velmi pestrá. Stejně tak je pestrá i škála okresních měst co do jejich velikosti a počtu obyvatel. Jsou zde zastoupena menší města, příkladem mohou být Semily s necelými devíti tisíci obyvatel, středně velká města jako je Chrudim, přes třiadvacet tisíc obyvatel, nebo Šumperk, přes sedmadvacet tisíc obyvatel, až po největší stotisícová města jako je Ostrava, téměř tři sta tisíc obyvatel, nebo Brno se zhruba tři sta osmdesáti tisíci obyvatel a také samozřejmě hlavní město Praha. (Český statistický úřad 2013) Představeny a vysvětleny budou i vybrané sledované ekonomické údaje. Z let 2000 až 2012 budou sledovány následující ekonomické údaje. 

schodky nebo případně přebytky měst přepočtené na osobu, které ukazují, jak se jednotlivá města v jednotlivých letech rozhodla nehospodařit pouze s přidělenými či vybranými penězi.



poměr investičních a provozních výdajů, respektive jaký poměr výdajů šel v daném městě do investic. Zjednodušeně lze říct, že provozní výdaje jsou ty, které pokryjí každodenní chod města, kdežto investice mají spíše dlouhodobější charakter a měl by z nich vzejít nějaký prospěch do budoucna. Zároveň bude sledováno, do které oblasti směřuje největší částka. Investice tedy budou rozděleny do několika oblastí, resp. kategorií, a bude tak patrné, na co klade město největší důraz. Částky budou 2

přepočteny na obyvatele, tedy samozřejmě bude možné města porovnávat nehledě na počet obyvatel. 

skutečný výběr daně z nemovitosti, opět spočítaný na osobu, neboť daň z nemovitostí je jedinou daní, jejíž výši mohou města v současné době ovlivňovat.

Budou ale také sledovány i čísla z Monitoringu hospodaření obcí Ministerstva financí České republiky z let 2010 až 2013. Bude se jednat zejména o údaje, na kterých ministerstvo případně staví svá doporučení či upozornění. Sledována bude: 

celková likvidita měst, tedy jak rychle dokáže město proměnit svůj majetek na peníze.



dluh na jednoho obyvatele v daném roce, spočítaný z celkového zadlužení města a počtu obyvatel, resp. změna celkové zadluženosti města. Tento údaj bude sledován společně s ukazatelem dluhové služby. Tento ukazatel vychází z uhrazených splátek a úroků a z dosažených daňových příjmů města.



podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, což je prakticky poměr zadlužení a cizích prostředků města k jeho majetku.

Po základním přehledu například nejzadluženějších a nejméně zadlužených měst, finančně nejsamostatnějších měst a naopak a dalších žebříčcích, budou všechny výše uvedené ekonomické údaje a ukazatelé posouzeny s faktory, které by je měly výrazně ovlivňovat. První takovým je radniční koalice vládnoucí v daném městě. Radniční koalice budou děleny dvěma způsoby, pokud ve městě nebude jednobarevná rada, podle typologie koalic – všestranická koalice, široká koalice, velká koalice, minimální vítězná ideově propojená, resp. nepropojená, a nadměrná ideově propojená, resp. nepropojená. Dále poté budou koalice rozděleny do kategorií podle ideové profilace politických uskupení (podle jejich vlastní charakteristiky, ne podle jejich činů), která v nich zasedla, a to na levicové, levo-středové, středové, pravo-středové a pravicové koalice. Vznikne i přehled průměrné změny zadlužení na občana vytvořené daným politickým uskupením. To vše se bude snažit prezentovat tato část práce. Následně budou hledány souvislosti sledovaných ekonomických údajů s velikostí daného města. Města budou rozdělena do kategorií podle počtu obyvatel. Poté bude hledána

3

souvislost i s polohou města, resp. města budou rozdělena do kategorií neboli krajů, ke kterým náleží. Každý region se vyznačuje jinými problémy a jinou životní úrovní obyvatel. Cílem této diplomové práce tedy bude hledání odpovědí na otázky: Jaký vliv má ideová profilace radniční koalice na hospodaření města? Ovlivňuje složení radniční koalice hospodaření města více než velikost a poloha města? K výběru tématu hospodaření měst v posledních letech mě vedl zájem o komunální politiku, která stojí spíše na okraji zájmu politických a politologických diskusí. Nicméně jedná se o politiku, která je občanům nejblíže, která je bohužel často označována za „nepolitiku“, ačkoliv v ní lze nalézt spoustu sporů mezi různými politickými filosofiemi. Jsem také přesvědčen, že obory ekonomie a politologie jsou neodmyslitelně spojeny. Hospodaření obcí má praktické dopady na každého občana, který poté rozhoduje o zástupcích ovlivňujících právě toto hospodaření měst, tedy i jeho život. Proniknout více do tohoto kruhu je cílem ambiciózním avšak v dnešních dnech velmi aktuálním. Jsem členem Strany svobodných občanů, nicméně diplomovou práci vypracuji s maximální snahou o nezaujatost.

4

2. METODOLOGIE Tato kapitola je věnována metodě zjišťování hodnot ekonomických údajů a výsledků z nich vyplývajících. Nejdříve se bude věnovat způsobu, jak byla získána data pro prezentaci základních přehledů hospodaření měst, poté vysvětlení vybraných ekonomických ukazatelů, které jsou v diplomové práci sledovány, a na závěr jejich vzájemné korelaci. Veškeré číselná data, z nichž práce vychází, pochází ze dvou zdrojů. Tím prvním, jak již bylo řečeno, je portál RozpocetObce.cz. Tento portál formou „rozklikávacího“ rozpočtu přehledně zobrazuje výsledky hospodaření měst v období od roku 2000 do roku 2012. Data, ze kterých portál čerpá, jsou zveřejňována Ministerstvem financí České republiky. Portál využívá informací ze dvou sestav: „Soustava informativních a monitorujících ukazatelů hospodaření obce“ a „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC, regionálních rad a DSO“. Informace tedy pochází ze zastupitelstvy schválených rozpočtů, rozpočtů s průběžně prováděnými změnami a výsledky hospodaření k 31. 12. daného roku. Je třeba zmínit, že v datech chybí data z let 2000 až 2002 u několika měst (České Budějovice, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Liberec, Pardubice, Olomouc, Zlín a Opava), což však nijak významně neovlivní souhrnné informace, neboť se jedná o velmi malý zlomek využitých dat a v kapitolách věnujících se vlivu radničních koalic a politických uskupení je počítáno s daty od roku 2003, tedy od období po komunálních volbách 2002. (RozpocetObce.cz 2014) Portál je využíván ke sledování ukazatelů – schodky a přebytky, podíl investic k celkovým výdajům, nejpreferovanější oblast investic v roce, skutečný výběr daně z nemovitosti a změna zadluženosti (v kapitole o radničních koalicích a politických uskupeních). Druhým zdrojem je Monitoring hospodaření obcí Ministerstva financí ČR. Tento monitoring mapuje hospodaření obcí pomocí šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů. Jedná se o jakousi kontrolu hospodaření obcí ze strany vládních institucí. (Monitoring hospodaření obcí MF ČR 2014). Pomocí monitoringu sledujeme zbylé ekonomické ukazatele – celková zadluženost, celková likvidita, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a ukazatel dluhové služby.

5

2.1 Základní přehledy V kapitole nazvané „Hospodaření měst – základní přehledy“ jsou prezentovány souhrnné informace o hospodaření měst v dlouhodobém horizontu. Nejprve budou sledována města s nejvyšším a nejnižším schodkem v období od roku 2000 do roku 2012. K výsledným číslům se dojde pomocí součtu schodků, resp. přebytků, z třinácti sledovaných let a také pomocí součtu schodků, resp. přebytků, z těchto let přepočítaných na počet obyvatel. Následují města s nejvyšším a nejnižším poměrem investic k celkovým výdajům. K tomuto žebříčku se dojde pomocí spočítáním průměru celkových výdajů města za období od roku 2000 do roku 2012 přepočteným na jednoho obyvatele. Výsledná hodnota v korunách se následně vydělí průměrem investičních výdajů města za stejné období přepočtených na jednoho obyvatele. Výsledkem tohoto dělení je poměr investic vůči celkovým výdajům. Poté bude představen žebříček měst podle skutečného výběru daně z nemovitosti. Jedná se tedy o výběr přepočtený na jednoho obyvatele v daném roce. Bude spočítán průměrný výběr daně z nemovitosti na jednoho obyvatele za období 2000 až 2012 ve dvaasedmdesáti sledovaných městech a tyto výsledky představeny v grafu. Pro představu, jak se vyvíjel výběr i pro jednotlivá města, budou představeny výběry na osobu za tato města z posledních třech sledovaných let – 2010, 2011 a 2012. Následovat bude přehled nejzadluženějších a nejméně zadlužených měst. Zde budou využita data z Monitoringu hospodaření obcí MF ČR z posledních třech sledovaných let a v žebříčku seřazena celková zadlužení města a jejich přepočet na jednoho obyvatele (tedy dluh města na jednoho obyvatele). V základních přehledech se objeví také žebříček měst podle podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům, resp. jakýsi žebříček finančně „nejsamostatnějších měst“. Tabulka mapující tyto údaje bude zobrazovat podíly cizích zdrojů pro každé město za jednotlivé roky 2010, 2011 a 2012. A konečně poslední podkapitola základního přehledu se bude věnovat radničním koalicím. Zde bude prezentováno zastoupení politických uskupení (které byly zastoupené alespoň jednou v radách okresních měst) v radničních koalicích po komunálních volbách 2002, 2006 a 6

2010. Zde bude uveden absolutní počet rad, v kterých strana měla své zástupce, i jejich procentuální podíl k celkovému počtu měst. Poté bude sledována i jakýsi významnost koaličních partnerů pro jednotlivé partnery, resp. to, jak spolu jednotlivé strany spolupracují. Zde budou vybrány koalice pouze po volbách 2010 a významnější, tedy parlamentní politické strany spolu s KDU-ČSL, která dlouhodobě patří mezi politická uskupení s nejvyšším počtem zastupitelů.

2.2 Ekonomické ukazatele Tato část metodologické kapitoly je věnována sledovaným ekonomickým ukazatelům a dává si za úkol stručně představit, co čísla mapují a o čem svědčí. Zájem bude věnován číslům z let 2000 až 2012 přehledně zpracovaným portálem RozpocetObce.cz a také odlišným ukazatelům z let 2000 až 2012 z Monitoringu hospodaření obcí Ministerstva financí ČR, které více přibližují aktuální stav hospodaření obcí. 2.2.1. Schodek a přebytek Schodkem a přebytkem se samozřejmě rozumí schodky a přebytky rozpočtu obce. Schodkový rozpočet vzniká tím, že jsou výdaje v daném roce vyšší. Obec je nucena tyto výdaje pokrýt svou rezervou případně půjčkou, úvěrem nebo například vydáním komunálních dluhopisů. Na úrovni vládní píše o rozpočtových schodcích stručně ekonom Gregory N. Mankiw, který uvádí, že rozpočtové schodky snižují investice. Nižší investice rovněž podle něj způsobují nižší produktivitu v budoucnosti. Rozpočtový schodek je tak dle jeho názoru jednou z příčin případné snižující se životní úrovně. (Mankiw 1999: 39) Rozpočtový přebytek je samozřejmě opakem schodku. V takovém případě jsou příjmy obce vyšší než výdaje. V případě kapitol o hospodaření měst a radničních koalicích bude sledován stav, neboli součet, schodků za léta 2003 až 2006, tedy léta, která mohla ovlivnit koalice nastoupivší na konci roku 2002, poté pro léta 2007 až 2010, tedy čísla ovlivněná koalicí po volbách v roce 2006 a pro léta 2010 a 2011, čísla ovlivněná koalicí ustanovenou po komunálních volbách 2010. Z těchto tří stavů bude spočítán průměr. Stejně bude postupováno i v kapitole o vlivu politických uskupení. V kapitolách sledujících vliv velikosti a polohy města na hospodaření 7

bude spočítán stav schodků z let 2000 až 2012. Po každou velikostní kategorii, resp. kategorii polohy města, bude poté spočítán průměr stavu schodků měst do kategorie zařazených. Tyto průměry poté budou porovnávány. 2.2.2. Poměr investic k celkovým výdajům Rozpočtovou skladbu státního rozpočtu, organizačních složek států a dalších veřejných útvarů stanovuje vyhláška č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. Výdaje obcí jsou tedy rozděleny do dvou kategorií na výdaje běžné, možno říci provozní, a kapitálové, neboli investiční. Běžné výdaje jsou spojené s každodenním chodem obce, kdežto kapitálové výdaje jsou vynakládány k financování dlouhodobých „projektů“ s dopadem na budoucnost obce. Jak již bylo zmíněno, ekonom Gregory N. Mankiw ve své publikaci Zásady ekonomie, která je v současnosti jednou z mainstreamových publikací při výuce ekonomie, tvrdí, že investice ovlivňují životní úroveň, Mankiw píše, že „nižší investice v současnosti znamenají nižší produktivitu v budoucnosti“, přičemž mluví také o rozpočtovém schodku, který podle něj způsobuje nižší investice. Lze se tedy domnívat, že ideálním rozpočtovým stavem je vyrovnaný rozpočet s co nejvyšším podílem kapitálových výdajů. Vyhláška č. 323/2002 Sb. konkrétně definuje jednotlivé kapitoly výdajové stránky rozpočtu. Mezi běžné výdaje řadí například výdaje na platy, platby za provedenou práci a pojistné. Poté například neinvestiční nákupy potravin, ochranných pomůcek, léků a zdravotnického materiálu, různých oděvů, knih, nákupu zboží za účelem dalšího prodeje nebo třeba také poplatky dluhové služby. Do provozních výdajů rovněž patří nákupy energií, vody a paliv. V kapitole jsou platby za telekomunikační či poštovní služby, právní a poradenské služby či školení a vzdělávání nejen zaměstnanců. Patří sem také spíše drobné opravy majetku, pod čím se rozumí „úprava věci, která částečně nebo úplně ztratila schopnost plnit funkci, k níž byla určena, zajišťující opětné nabytí této schopnosti (například zasklívání oken)“. Patří zde například nákup softwaru nebo cestovné a pohoštění. Finanční odbory městských a obecních úřadů do běžných výdajů musí také zařadit neinvestiční transfery do jiných organizací, ať už to jsou podnikatelské nebo neziskové subjekty. Rovněž sem patří náhrady úrazového pojištění, mezd, rehabilitací, ale také různá stipendia pro studenty a dary obyvatelům. Nelze také opomenout neinvestiční transfery do zahraničí (neziskové organizace, cizí státy a dary do cizích zemí), neinvestiční půjčené prostředky a mimo jiné i neinvestiční transfery do Národního fondu. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) 8

Naopak kapitálové (investiční) výdaje jsou následující. Jedná se o investiční nákupy a s tím související výdaje – zde by patřily nákupy dlouhodobého nehmotného i hmotného majetku. Do majetku nehmotného řadíme programové vybavení s dlouhodobým efektem, ocenitelná práva, výsledky výzkumné a odborné činnosti nebo různé studie, záměry a plány vzniklé před samotnou projektovou dokumentací. Hmotný majetek je pak v podobě staveb, ale i vypracování projektových dokumentací a žádostí o stavební povolení. Rovněž lze považovat za hmotný majetek dopravní prostředky, různá zařízení a stroje, pěstitelské celky trvalých porostů, umělecká díla a předměty sloužící k dekoraci prostor nebo dokonce i hospodářská zvířata. V neposlední řadě také nákup pozemků. Mezi investiční výdaje patří rovněž nákupy akcí a majetkových podílů, a to například ve společnostech s ručením omezením. Kapitálové výdaje jsou také různé transfery do investičních projektů, dotace pro podnikatelské subjekty, dotace neziskovým organizacím. Mezi neziskové organizace lze řadit obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení ale také církve a náboženské společnosti. Investiční transfery mohou jít rovněž do společenství vlastníků jednotek, státních institucí, krajských institucí a různých veřejných fondů. Poté také do rozpočtů územní úrovně a příspěvkovým organizacím. Obce mohou zřizovat i vlastní fondy a dotovat i nepodnikatele v rámci takzvaného obecného zájmu. Zapůjčené prostředky na investice se samozřejmě rovněž řadí sem a jsou kategorizovány podobně jako předchozí transfery. Investiční převody mohou směřovat rovněž do Národního fondu, z kterého jsou poté spolufinancovány například různé komunitní programy. Obce rovněž mohou vytvářet rezervy kapitálových výdajů. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) V rámci práce budou užity poměry investičních výdajů k celkovým výdajům. Zdrojem dat bude portál RozpocetObce.cz, který ve výdajích zobrazuje konsolidovaný rozpočet, tedy bez přesunů na účty a fondy obce. (RozpocetObce.cz 2013) U dvou prvních kapitol věnujících se radničním koalicím a politickým uskupením budou spočítány průměrné poměry z období 2003–2006, 2007–2010 a 2011–2012, a to i pro každou sledovanou kategorii zvlášť. Z těchto průměrů za jednotlivá období bude také udělán průměr celkový. U kapitol věnujícím se velikosti a poloze města pak bude spočítán pro jednotlivé kategorie (velikosti či polohy) průměrný poměr investic k celkovým údajům za období 2000–2012.

9

2.2.3. Nepreferovanější oblast investic Nejpreferovanější oblast investic navazuje na předchozí ekonomický údaj o poměru investičních výdajů k výdajům celkovým. Investiční výdaje budou rozděleny do několika kategorií, kam směřují, dle zdroje dat portálu RozpocetObce.cz. Příloha vyhlášky č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě třídí výdaje a příjmy do různých odvětví. Prvním je zemědělství a lesní hospodářství, mezi které například patří zemědělská a potravinářská činnost, poskytování podpory v těchto oblastech, lesní hospodářství ale i rybářství. Mnoho měst vlastní hospodářské lesy, kam investice tohoto druhu směřují. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) Dále zde jsou průmyslová a ostatní odvětví hospodářství. Sem patří nejen průmysl, stavebnictví, obchod a služby, ale také veškeré investice do dopravy, ať už do pozemních komunikací nebo například od civilní letecké dopravy (podpora výstavby letišť). Poté sem patří vodní hospodářství, samozřejmě čističky odpadních vod a kanalizace, a také spoje. V neposlední řadě je do tohoto odvětví zahrnuta podpora podnikání. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) Třetí kapitolou jsou služby pro obyvatelstvo, které se poté dělí na vzdělávání, kulturu, církve a sdělovací prostředky, tělovýchovnou a zájmovou činnost, zdravotnictví, bydlení, komunální služby a územní rozvoj a ochranu životního prostředí. Do vzdělávání patří investice spojené s mateřskými a základními školami, které obce zřizují. Samozřejmě sem ale podle vyhlášky patří i střední školy, školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, vyšší odborné školy a vysoké školy. Obcí se také v této oblasti spíše týká zájmové studium, což jsou například základní umělecké školy. Do oblasti kultury, církve a sdělovacích prostředků patří veškerá kulturní zařízení, tedy divadla, hudební centra, knihovny, muzea a galerie. Ale také vydavatelská činnost či ochrana památek. Vedle toho rovněž podpora církví a náboženských společností a investice do sdělovacích prostředků. Další oblastí investic je tělovýchovná a zájmová činnost. Zde se jedná o městem vlastněná sportoviště, haly, plavecké bazény, ale také podpora sportovních oddílů a volnočasových aktivit mládeže. Následuje oblast zdravotnictví, kam se řadí ambulantní nebo ústavní péče. Dále pak různá zdravotnická zařízení a programy. Za služby pro obyvatelstvo je označována oblast bydlení, komunálních služeb a územního rozvoje. Zde řadíme bytové hospodářství – podporu individuální i družstevní bytové 10

výstavby. Mezi komunální služby a územní rozvoj poté veřejné osvětlení, pohřebnictví, inženýrské sítě a rovněž i územní plány a tohoto tématu se týkající věci. Ochrana životního prostředí, která je rovněž z jednou oblastí, zahrnuje investice do odpadového hospodářství, sanace půd a podzemních vod, ale také samozřejmě projekty na ochranu přírody a například i ochranu proti radioaktivnímu záření. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) Čtvrtým odvětvím jsou poté sociální věci a politika zaměstnanosti. Podle vyhlášky zde patří dávky. Politika zaměstnanosti zahrnuje například rekvalifikace nebo veřejně prospěšné práce. Patří zde ale i investice do dětských domovů a penziony pro matky dětmi. Z hlediska rozpočtů měst a obcí je podstatné to, že zde patří například domovy pro seniory nebo různá nízkoprahová centra či terénní programy. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) Pátou kapitolou je podle vyhlášky bezpečnost státu a právní ochrana. Jednak se sem řadí obrana státu a právní ochrana (ústavní soudnictví, státní zastupitelství, vězeňství atd.), ale také civilní připravenost, krizové stavy a krizové řízení. Pro obce je však spíše důležitější bezpečnost a veřejný pořádek a rovněž požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Sem by například patřily investice do vybavení dobrovolných, ale i profesionálních, hasičů. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013) Šestým a posledním odvětvím je všeobecná veřejná správa a služby. Vedle státní moci, státní správy, Nejvyššího kontrolního úřadu či Kanceláře prezidenta republiky, zde patří i oblasti týkající se obcí a měst. Do této kapitoly patří investice do místní správy, tedy vlastní správní činnost či pořádání místních referend apod. V neposlední řadě také finanční operace. Pro potřeby diplomové práce rozdělíme investice do jedenácti odvětví. Stejně tak, jak to udělal portál RozpocetObce.cz, ze kterého čerpáme informace. Jedná se tedy o tato odvětví: 

Zemědělství a lesy



Průmysl



Vzdělávání



Kultura, církve a sdělovací prostředky



Tělovýchova a zájmová činnost



Zdravotnictví



Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 11



Ochrana životního prostředí



Sociální věci



Bezpečnost



Veřejná správa (RozpocetObce.cz 2013)

Pro zjištění vlivu radničních koalic, politických uskupení, velikosti města nebo polohy města na hospodaření měst budeme počítat četnost zastoupení jednotlivých nejvíce finančně podpořených investičních oblastí roku ve sledovaných kategoriích. Pro každou kategorii poté spočítáme takzvané zastoupení investiční oblasti v této kategorii. Tedy například pokud zjistíme, že se v kategorii měst do 20 tisíc obyvatel objevilo deset-krát jako nejvíce podpořená investiční oblast zemědělství a desetkrát jako nejvíce podpořená investiční oblast bezpečnost, bude to znamenat, že pro kategorii měst do 20 tisíc obyvatel je zastoupení zemědělství 50 % a stejně tak 50 % bude zastoupení investiční oblasti bezpečnost. 2.2.4. Výběr daně z nemovitosti Jedinou daní, která celá připadá obcím a jejíž výši mohou obce sami ovlivňovat, je daň z nemovitosti. Pro účely diplomové práce budeme pracovat se skutečně vybranými částkami za daň z nemovitosti, které jsou poté přepočítány na jednoho obyvatele. Daň z nemovitosti je definována zákonem č. 338/1992 Sb. a je tvořena daní z pozemků a daní ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky vyjma těch, které jsou zastavěny v zákonu definovanými některými stavbami, poté lesy zvláštního určení a ochranné a zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků určených pro podnikání a pozemky určené pro obranu státu. Poplatníkem daně je samozřejmě vlastník, daň není placena obcemi, pokud se její pozemky nachází na jejím katastrálním území. Základ daně je u orné půdy, vinic, zahrad, ovocných sadů, chmelnic a trvalých travních porostů dán násobkem výměry pozemků (m2) a průměrnou cenou půdy za 1 m2, kterou stanovuje příslušná vyhláška ministerstva zemědělství. U daně z pozemků, na kterých se nachází hospodářské vodní plochy a lesy, je základ daně určen platnými cenovými předpisy nebo součinem výměry a částky 3,8 Kč. A konečně základem daně u zbylých pozemků je výměra pozemku. Sazbou daně je poté u orné půdy, zahrad, sadů a vinic 0,75 %, u trvalých travních porostů, hospodářských rybníků a lesů poté 0,25 %. U ostatních pozemků poté za každý metr čtvereční určitá částka podle čtyř kategorií pozemků. První kategorií jsou zpevněné plochy určené k podnikání. Pokud je činnost podnikání 12

zaměřena na zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, jedná se o částku 1 Kč. Pokud je činnost z oblasti průmyslu, stavebnictví, energetiky, dopravy a ostatních zemědělských a podnikatelských činností, jedná se o částku 5 Kč. Druhou kategorií jsou pozemky stavební, výše sazby daně je u těchto pozemků 2 Kč. Třetí kategorie je věnována ostatním plochám – 0,2 Kč a poslední kategorie zastavěným plochám a nádvořím- rovněž 0,2 Kč. (Zákon č. 338/1992 Sb. 2013) Koeficienty dané velikostí obce poté příslušnou sazbu daně násobí. Obce do jednoho tisíce obyvatel mají koeficient 1. Obce s více než tisícem obyvatel a zároveň do šesti tisíc obyvatel mají koeficient 1,4. Obce s počtem obyvatel mezi šesti tisíci a deseti tisíci mají koeficient 1,6. Obce od deseti do pětadvaceti tisíc obyvatel poté koeficient 2. Obce s pětadvaceti tisíci až padesáti tisíci obyvateli mají koeficient 2,5 a konečně obce s koeficientem 3,5 musí mít nad padesát tisíc obyvatel. Mezi tato města jsou zákonem automaticky řazena statutární města a lázně – Františkovy Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně a Poděbrady. Vlastní koeficient ve výši 4,5 má hlavní město Praha. Počet obyvatel je pro obce dán posledním sčítáním lidu. Tento koeficient mohou jednotlivé obce měnit pomocí vyhlášky, a to o jednu kategorii výše nebo o jednu až tři kategorie snížit. Praha může zvýšit koeficient na 5. Takto mohou zvýšit obce koeficient pro jejich jednotlivé části. (Zákon č. 338/1992 Sb. 2013) Druhou částí daně z nemovitosti je daň ze staveb. Do zdaněných staveb jsou zahrnuty přísně definované stavby – zkolaudované, způsobilé k užívání nebo stavby, u kterých není vyžadováno stavební povolení. Zároveň jsou také předmětem této daně byty a nebytové prostory. Od daně jsou osvobozeny státní stavby, stavby obce na jejím území nebo také ambasády cizích států.

Definice staveb osvobozených od daně je široká, patří mezi ně

například také veřejné vysoké školy nebo výzkumné instituce Základem daně ze stavby je výměra části stavby nacházející se nad zemí. U bytů a nebytových prostorů je základem daně ze stavby výměra bytu nebo nebytové plochy vynásobená koeficientem 1,2. Sazba daně je u různých objektů odlišná. Obytné domy mají sazbu 2 Kč za m2, jejich stavby tvořící příslušenství přesahující 16 m2 za každý přesahující metr čtvereční rovněž 2 Kč. Stavy pro rodinnou rekreaci podléhají sazbě 6 Kč za čtvereční metr (stavby s doplňkovou funkcí poté 2 Kč za m2). Sazba z daně je u samostatně stojících garáží 8 Kč/m2. Stavby určené pro podnikání, rovněž také samostatné nebytové prostory určené pro podnikání, v oblasti energetiky, dopravy, průmyslu, stavebnictví či v ostatní zemědělské či podnikatelské činnosti jsou zatíženy sazbou 10 Kč/m2. Naopak stavby určené pro lesní a vodní hospodářství a 13

zemědělskou prvovýrobu nižší sazbou 2 Kč/m2. U ostatních staveb je sazba daně 6 Kč/m2 a u bytů a samostatných nebytových prostorů je sazba 2 Kč/m2. (Zákon č. 338/1992 Sb. 2013) To však není vše, neboť sazba daně je navýšena i dalším podlažím. Obytné domy, rekreační stavby, garáže a ostatní stavby zvyšují sazbu o 0,75 Kč/m2, když podlaží přesahuje dvě třetiny výměru přízemí. U podnikatelských objektů je to dáno v závislosti na výšce podlaží oproti terénu apod. Sazba daně pro obytné domy, byty a nebytové prostory je dále násobena koeficienty vycházejícími s počtu obyvatel obce, tak jak je tomu u daně z pozemku. Sazba daně staveb pro rodinnou rekreaci, garáží a staveb a pro podnikatelskou činnost je poté násobena koeficientem 1,5, který může obec stanovit vyhláškou. Sazba daně pro stavby určené pro rodinnou rekreaci se násobí také koeficientem 2, a pokud jsou stavby v národních parcích či v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, násobí se sazba rovněž koeficientem 2. Daň se také zvyšuje o 2 Kč za m2 u staveb určených pro podnikání, avšak kromě zemědělské prvovýroby. Zákon ještě dále upravuje sazby těchto prostorů. (Zákon č. 338/1992 Sb. 2013) Pro obce je také důležitý místní koeficient. Každá obec si totiž může vyhláškou stanovit koeficient 2, 3, 4 nebo 5, kterým se vynásobí daň poplatníka. Koeficienty se však netýkají chmelnic, vinic, ovocných sadů, další orné půdy a trvalých travních porostů. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2013). Obce tak mohou využívat koeficientů ke zvýšení příjmové strany svého rozpočtu. Příkladem může být návrh na zvýšení místního koeficientu daně z nemovitosti v Chrudimi v září 2011. Místostarosta města předložil zastupitelům návrh změny obecně závazné vyhlášky o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti zpracovaný vedoucí finančního odboru. Předkladatel navrhoval zvýšit místní koeficient na dvojnásobek a odůvodnění pro tento krok byl velký pokles výnosu daní a nutnost zabezpečit péči o majetek a rozvoj. Podle návrhu výnosy daně z nemovitosti činily pro město 11,5 milionů korun, zvýšení místního koeficientu na dvojnásobek by přineslo navíc odhadovaných 7–8 milionů korun. Návrh se také opíral o trend zvyšování tohoto koeficientu v ostatních městech, který byl doložen přiloženým seznamem obcí a jejich koeficientů. (Podklady k 7 zasedání Zastupitelstva města Chrudim konaného 26. 9. 2011 2014) Zastupitelé jednali o zvýšení koeficientu, po prvním zamítavém hlasování proběhlo takzvané dohadovací řízení, kde se zástupci zastupitelských klubů domluvili na zvýšení tohoto koeficientu pouze pro zdaňovací období 2012. V obecně závazné vyhlášce, resp. v Článku 4 „Závěrečná ustanovení“ přibyla pasáž, která omezovala účinnost stanovení místního koeficientu od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012. 14

(Obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 3/2011, o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti 2014) Senát ČR dne 9. října 2013 přijal zákonné opatření, které později podepsal prezident ČR. Toto opatření rovněž přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, tedy od 1. ledna 2014 platí změna zákona o dani z nemovitosti, resp. dani z nemovitých věcí. Nyní je jinak vymezena nemovitá věc vzhledem ke změně občanského zákoníku. Byl zaveden nový koeficient 1,22 vedle koeficientu 1,2 u bytů a nebytových prostor. Koeficient 1,2 „pouze tehdy, pokud s jednotkou není spojen spoluvlastnický podíl na pozemku nebo se jedná pouze o pozemek v celém rozsahu zastavěný domem, v němž jsou byty a nebytové prostory, případně jejich soubory, evidované v katastru nemovitostí jako jednotky.“ Nový koeficient 1,22 poté platí v ostatních případech. (Portál veřejné správy 2013) Pro zjištění vlivu radničních koalic, politických uskupení, velikosti města a polohy města na hospodaření budeme počítat průměrný výběr daně z nemovitosti přepočtený na jednoho obyvatele (pro koalice a uskupení opět za jednotlivá volební období s následným spočítáním celkového průměru průměrů z třech volebních období). Pro velikost a polohu města opět průměrný výběr na osobu z období let 2000 až 2012. 2.2.5. Zadluženost na obyvatele Obce a města mají pravomoci půjčovat si na své projekty finance pomocí různých bankovních půjček případně vydávat komunální dluhopisy. Zadluženost na obyvatele je prvním ukazatelem, který budeme sledovat s pomocí Monitoringu hospodaření obcí Ministerstva financí ČR, který poskytuje informace o hospodaření obcí v aktuálních třech letech 2010 až 2012. Pro ukazatele jsou zdrojem výkazy FIN 2 – 12 M a rozvahy obcí sestavené k poslednímu dni příslušných roků. (Ministerstvo financí ČR 2013) K výpočtu zadluženosti na obyvatele jednotlivých měst využijeme dva ukazatele, prvním je samozřejmě počet obyvatel. Zdrojem nám bude zmíněný ministerský monitoring, který čerpá z dat Českého statistického úřadu. Druhým ukazatelem je „zadluženost celkem“, tu samozřejmě počtem obyvatel příslušného města vydělíme a dostaneme tak zadluženost na jednoho obyvatele. Zadlužeností města se tedy rozumí nesplacené finanční závazky města k poslednímu dni příslušného roku. 15

Ukazatel zadluženosti města na jednoho obyvatele nám tedy vyjádří finanční kondici měst, neboť samozřejmě dluh ovlivňuje možnosti města do budoucna. Každý dluh musí být splácen, ať už pravidelnými či nepravidelnými splátkami, tyto splátky ubírají městům možnosti investovat finance do jiných aktivit či dokonce hradit výdaje provozní. V kapitolách věnovaných vlivu velikosti měst a poloze měst na hospodaření budeme počítat s celkovou zadlužeností přepočtenou na jednoho obyvatele měst z posledního sledovaného roku (2012). Zjistíme tak, jak ovlivňuje velikost, resp. poloha, města výši celkového zadlužení. Avšak u kapitol věnovaných vlivu radničních koalic a politických uskupení na hospodaření měst budeme počítat se změnou zadluženosti (změny zadluženosti přepočtené na jednoho obyvatele lze sledovat za každý rok na portálu RozpocetObce.cz). Nově ustanovená radniční koalice není zodpovědná za dluhy, které udělali její předchůdci, proto je nutné počítat se změnou zadlužení, tedy o kolik se za daný rok, kdy koalice vládla, změnil dluh na obyvatele. To již koalice ovlivnit může (například mimořádnými splátkami půjček či novým úvěrem apod.). Pro radniční koalice a politická skupení tedy budeme sledovat průměrnou změnu zadlužení vždy v každém volebním období (jako u předchozích ukazatelů) a jejich celkový průměr průměrů z těchto třech období. 2.2.6. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům je dalším ukazatelem, který sleduje ve svém Monitoringu hospodaření obcí Ministerstvo financí ČR. Ukazatel je uváděn samozřejmě v procentech. Tento ukazatel znamená, kolik procent činí dluh obce ve vztahu k celkovému majetku obce (aktiva). Ukazatel je jedním ze dvou monitorujících ukazatelů, kterými ministerstvo hodnotí finanční kondici českých měst a obcí. Druhým monitorujícím ukazatelem je poté celková likvidita. Ministerstvo financí ČR považuje za rizikový podíl ten, který je vyšší než 25 %. Pokud je zároveň i celková likvidita obce v intervalu mezi 0 až 1, zašle ministr financí obci dopis s žádostí o zdůvodnění a stanovisko zastupitelstva obce k nastalému finančnímu stavu. Ministerstvo financí poté informuje Vládu ČR. Ministerstvo financí společně s Ministerstvem vnitra ČR poté nabízejí pomocnou ruku těm obcím, u kterých se objeví problémy s platební neschopností. (Ministerstvo financí ČR 2013) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům je monitorován v letech 2010 až 2012. Tedy pro radniční koalice a politická uskupení bude vypočítán průměr podílu z období po posledních 16

komunálních volbách (2011 až 2012) a pro velikostní kategorie a kategorie polohy bude spočítán průměr podílu cizích zdrojů z let 2010 až 2012. 2.2.7. Celková likvidita Celková likvidita je tedy druhým z monitorujících ukazatelů ministerstva financí. Likvidita je dle zmíněného ekonoma Gregory N. Mankiwa: „snadnost, s jakou lze aktivum přeměnit na prostředek směny běžný v dané ekonomice.“ (Mankiw 1999: 747) Celková likvidita obce tedy značí její flexibilní platební schopnost. Jak již bylo zmíněno, za rizikovou je ze strany ministerstva považována likvidita, jejichž hodnota se pohybuje v intervalu mezi 0 až 1. V kombinaci s více než 25 % podílem cizích zdrojů na celkových aktivech obce pak ministerstvo koná zmíněné kroky. Celková likvidita je rovněž sledována v letech 2010 až 2012 monitoringem hospodaření obcí a bude s ní v následujících kapitolách nakládáno stejně jako s podílem cizích zdrojů. 2.2.8. Ukazatel dluhové služby Ukazatel dluhové služby je dalším důležitým ukazatelem sledovaným Ministerstvem financí ČR. Je vyjádřen v procentech. Ukazatel se získá vydělením dluhové služby dluhovou základnou. Dluhová základna je tvořena skutečně dosaženými daňovými a nedaňovými příjmy a dotacemi souhrnného finančního vztahu. Dluhová služba poté obsahuje zaplacené úroky, uhrazené splátky vydaných dluhopisů, splátky jistin a případně leasingu. Ukazatel dluhové služby je tedy poměrem mezi vybranými příjmy obce a splátkami dluhů. (Praha.eu 2013) Připojením tohoto posledního ekonomického ukazatele získáme ucelenější obrázek o hospodaření a hlavně stavu zadlužení sledovaných měst v trojletém aktuálnějším období. Ukazatel dluhové služby patří také mezi ekonomické ukazatele sledované monitoringem hospodaření obcí z let 2010 až 2012 a bude tedy z těchto let zprůměrován pro jednotlivé kategorie velikosti měst a polohy měst. Pro koalice a politická uskupení pak bude vypočítán opět průměr z let, které mohly ovlivnit koalice ustavené po komunálních volbách v roce 2010. Jednotlivé koalice mohou ovlivnit ukazatel dluhové služby například mimořádným splácením dluhů. 17

Cílem výběru více ukazatelů pro tuto práci je samozřejmě i ověření zjištěných faktů z vícera úhlů pohledu.

2.3 Typologie koalic a jejich rozdělení podle ideové profilace Kapitola Hospodaření a radniční koalice se bude zabývat souvislostmi mezi složením radničních koalic a hospodařením měst. K tomu je využito typologie koalic, která zohledňuje jak třídu koalic, tedy počet účastníků koalice, tak také ideovou propojenost mezi nimi. Prvním typem koalice je minimální vítězná ideově propojená koalice (MVIP). Jedná se o takovou koalici, která je složena z minimálního počtu koaličních subjektů k dosažení většiny mandátů v zastupitelstvu. Tedy při odchodu jednoho z koaličních aktérů by ztratila většinu. MVIP koalice je navíc složena z těch politických subjektů, které k sobě mají blízko, respektive její součástí nejsou strany z opačného politického spektra. Druhým typem je minimální vítězná ideově nepropojená koalice (MVIN), která je opět složená z minimálního počtu účastníků k získání většiny v zastupitelstvu, nicméně jejími členy jsou subjekty z opačného konce politického spektra, tedy ze subjektů, které si ideově blízké nejsou. (Balík 2008: 42–48) Další typem je velká koalice (VK). Je to jediný z typů, který nezohledňuje počet členů koalice, resp. může patřit jak do třídy minimálních vítězných koalic, tak do třídy nadměrných koalic. Velká koalice se vyznačuje spoluprací dvou dominantních a ideologicky nepropojených subjektů. Tato koalice může být i vícečlenná, v opozici však musí zůstat více politických proudů. (Balík 2008: 42–48) Čtvrtým typem koalice je nadměrná ideově propojená koalice (NIP). Tato koalice se vyznačuje tím, že jeden z jejich členů je „nadbytečný“, tedy není nutný k získání většiny v zastupitelstvu města. I u tohoto typu je zohledněna ideovost koaličních partnerů, proto zde je vedle NIP také nadměrná ideově nepropojená koalice (NIN). V takové koalici je alespoň jeden partner, který není s ostatními ideově příbuzný. (Balík 2008: 42–48) Široká koalice (ŠK) je často používaným pojmem v médiích a také šestým typem koalice. Zařadili bychom ji do třídy nadměrných koalic, neboť se jedná o koalici, jejíž součástí jsou všechny v zastoupené subjekty kromě jednoho jediného (případně dvou, pokud se jedná pouze 18

o marginální sílu například jednoho zastupitele). Široká koalice musí být rovněž více než dvoučlenná. (Balík 2008: 42–48) Sedmým a posledním typem koalice je koalice všestranická, jejíž členy jsou zpravidla všechny politické subjekty v zastupitelstvu města. (Balík 2008: 42–48) Tyto koalice se objevují zřídkakdy. K typologii koalic je přiřazena také jednobarevná rada, která se rovněž objevuje velmi zřídka, ale přesto ji ve městech můžeme objevit. Jedná se tedy o ty případy, kdy jedna politická strana získá většinu zastupitelů a navolí se do městské rady pouze své zástupce. Příkladem může být Kladno po volbách v letech 2002 a 2006 nebo Karviná po posledních volbách v roce 2010. Vedle typologie koalic se v této kapitole koalice roztřídí i podle jejich „ideovosti“ na spektru levice a pravice. Pro toto dělení je využito pěti kategorií – levicová koalice, středo-levicová koalice, středová koalice, středo-pravicová koalice a pravicová koalice. Za pravicové strany jsou pro účely diplomové práce považovány ty politické strany, které tak samy sebe označují – jde tedy o ODS, TOP 09 a Svobodné. Za středové subjekty jsou považována všechna sdružení nezávislých kandidátů, politické strany s „nezávislou“ identitou, ale i politické strany KDU-ČSL, SZ, US-DEU a Věci veřejné. Za levicové strany jsou poté označeny ČSSD a KSČM. Střed

Levice KSČM

ČSSD

SZ

KDU-ČSL

Nezávislí

Pravice VV

US-DEU

TOP 09

ODS

Svobodní

Levicová koalice je taková, pokud v ní jsou zastoupeni pouze poslanci levicových stran. Středo-levicová koalice je koalice subjektů, kde jsou zastoupeni jak levicoví radní, tak také radní ze subjektů považovaných za středové. Středová koalice je koalice, kde jsou zastoupeny pravicové i levicové politické strany, případně pouze středové politické strany, či všechny tři „proudy“. Středo-pravicová koalice zahrnuje radní pravicových stran a středových stan. A konečně pravicová koalice se vyznačuje zastoupením radních z pouze pravicových stran.

19

2.4 Politická uskupení V kapitole věnované vlivu politických uskupení na hospodaření měst sledujeme několik kategorií. První z nich je kategorie „nezávislí“, jedná se o všechna politická uskupení (volební strany) s takzvanou nezávislou či nestranickou identitou. Jde tedy o sdružení nezávislých kandidátů nebo i Ministerstvem vnitra ČR zaregistrované politické strany či hnutí, které mají v názvu v nějaké podobě slovo „nezávislost“ nebo se jedná o strany regionální. Do této skupiny patří tedy například i Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté (SNK ED) nebo Volba pro město. Tyto strany nejsou vnímány jako pravicové ani levicové. Vedle těchto nezávislých jsou sledovány politické strany s celorepublikovou působností, které měly své zástupce v období od komunálních voleb v roce 2002 alespoň v jedné radě sledovaných měst. Jedná se tedy o Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD), Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM), Občanskou demokratickou stranu (ODS), Křesťanskou a demokratickou unii – Československou stranu lidovou (KDU-ČSL), Občanskou demokratickou alianci (ODA), Unii svobody – Demokratickou unii (US-DEU), Českou stranu národně sociální (ČSNS), Stranu zelených (SZ), TOP 09, Věci veřejné (VV) a Stranu svobodných občanů (Svobodní).

2.5 Korelace ekonomických ukazatelů Součástí diplomové práce je i kapitola věnující se hledání souvislostí i mezi jednotlivými ekonomickými ukazateli. Tyto souvislosti budou hledány za pomocí programu IBM SPSS Statistics. Zde bude provedena korelace s výsledným zjištěním Pearsonova korelačního koeficientu mezi jednotlivými ukazateli. Hodnota Pearsonova korelačního koeficientu se pohybuje v intervalu mezi -1 až 1. Čím blíže je hodnota číslu 1 (resp. -1) je souvislost silnější. Slabá souvislost pozorujeme u koeficientů pohybujících se v intervalu 0,1 až 0,3, středně silnou souvislost zhruba u intervalu 0,3 až 0,6, silná korelace se pohybuje kolem hodnoty 0,7 až 0,8. Nad hodnotou 0,9 bychom mohli zaznamenat silnou souvislost. Platí samozřejmě i pro záporné hodnoty.

20

3. OKRESNÍ MĚSTA 3.1 Výběr obcí Pro diplomovou práci bylo vybráno dvaasedmdesát měst, která bývala sídly okresních úřadů. Mezi tato města rovněž patří statutární města a hlavní město Praha. Vybraná města jsou velikostně různá, lze mezi nimi najít města s velikostí kolem desetitisíc obyvatel, ale samozřejmě i středně velká města a poté i všech deset největších měst v České republice, co to počtu obyvatel. Zastupitelstva vybraných měst mají vždy více než jednadvacet zastupitelů, resp. voliči mají jednadvacet hlasů, mezi zvolenými zastupiteli v těchto městech tedy nelze najít nikoho, kdo by kandidoval samostatně jako nezávislý kandidát, tedy ne jako součást kandidátní listiny volební strany. Volební systém pro komunální volby způsobuje tlak na kandidáty a lze konstatovat, že kandidáti mají větší šanci být zvoleni na kompletní kandidátní listině než samostatně. Místo těchto nezávislých kandidátů zde vznikají sdružení nezávislých kandidátů, která již musí jít do voleb s nějakým společným zájmem a konkurují tradičním politickým stranám, postaveným na politické filosofii. Domnívám se, že ve větších obcích, kterými vybraná města jsou, již tolik v rozhodnutí voličů nehrají roli „sousedské“ vtahy, ale spíše proklamované sliby, programová prohlášení a volební kampaně. Vybraná města jsou rovněž rozprostřena po celém území České republiky, neboť okresy jsou celistvá území, a tak města reprezentují i případné regionální odlišnosti. Okresy jsou stanoveny zákonem o územním členění státu č. 36/1960 Sb. Tento předpis je novelizován několika zákony z let 1968, 1969, 1971, 1990, 1995, 2000 a 2002. K zákonu o územním členění státu se rovněž vztahují čtyři vyhlášky z let 2006, 2008, 2010 a 2012. (Předpis č. 36/1960 Sb. 2013) Změny provedené zákony upravují výčty obcí patřících do jednotlivých okresů a mění například takto i hranice krajů. Okresy jsou identifikovány názvem (okresního města) a mají svůj jedinečný a neměnný kód. Kódy jsou spravovány Českým statistickým úřadem, který je i garantuje. Právě na základě číselníku spravovaného Českým statistickým úřadem byla vybrána zkoumaná města. 1 (Český statistický úřad 2013). Číselník slouží jako zdroj seznamu okresních měst, s kterými je v práci dále pracováno. Ze seznamu okresů však byl vyškrtnut okres Praha–východ, Praha–západ, Plzeň–jih a Brno– Jedná se o Číselník okresů (OKRES_LAU), doplněný o převodník na klasifikaci CZ-NUTS. Nicméně pro potřeby práce je důležitý seznam okresů, který byl dále upravován. Číselník zde: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ciselnik_okresu_lau1_nuts_2008 1

21

venkov, což jsou okresy, jejichž centrem není prakticky žádné město, resp. toto město je součástí jiného okresu. U statutárních měst, které se mohou dále dělit na městské části, tedy nižší samosprávní celky, je brána v úvahu pouze magistrátní radnice a údaje k těmto městům se týkají magistrátního rozpočtu, respektive koalic a starostů, v tomto případě nazývaných primátoři. Vybrána byla tedy tato města (řazeno dle použitého číselníku): Praha, Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram, Rakovník, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor, Domažlice, Klatovy, Plzeň, Rokycany, Tachov, Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily, Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. V těchto vybraných dvaasedmdesáti městech žilo v roce 2012 podle dat z monitoringu hospodaření obcí 4 510 645 obyvatel, což je zhruba přes čtyřicet procent obyvatelstva České republiky.

3.2 Pravomoci a financování měst Historie samosprávy na území Česka sahá do roku 1849, kdy bylo vyhlášeno Stadionovo obecní zřízení. Od této doby se voliči v českých obcích mohli rozhodovat o tom, kteří sousedé budou rozhodovat o pravomocích obce přenechaných státem. V České republice hovoříme o smíšené samosprávě, kdy jsou některé působnosti státní správy přeneseny na obecní úřady. (Balík 2009: 11–13) Přenesená působnost má samozřejmě vliv i na rozpočet obce, avšak stát na tyto úkoly přispívá určitou částkou. Uspořádání obcí je děleno do dvou modelů, monistického a dualistického. Monistický model je systém pouze s jedním kolektivním orgánem, který rozhoduje o veškerých záležitostech v pravomocích obcí, může však zřizovat další orgány, delegovat na ně část svých úkolů, tyto 22

orgánu mu však zůstávají odpovědné. Druhým modelem je dualistický systém, který se vyznačuje existencí dvou orgánů, žádný z těchto orgánů není podřízený. Tento systém se ještě poté dělí na monokratický a kolegiální podle toho, jestli je druhý orgán vícečlenný či jednočlenný. Český systém nelze přiřadit ani k jednomu z těchto systémů, neboť vedle zastupitelstva, které je i Ústavou ČR definováno jako orgán nadaný mocí, je zde i obecní či městská rada, resp. starosta u obcí bez rady, která má jasně definované pravomoci nezávislé na zastupitelstvu. Radu však volí členové zastupitelstva, tudíž vlastně nepřímo tyto pravomoci ovlivňují. (Balík 2009: 15–16) Článek 101 Ústavy České republiky mimo jiné sděluje: „Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.“ Ústava také dává hlavní slovo zastupitelstvu obce. (Ústava ČR 2013) Právo obcím hospodařit s vlastním majetkem poté také potvrzuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb., přesněji jeho druhý paragraf. Dále pak o majetku obcí a hospodaření hovoří § 38: „(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví (2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Stát neručí za hospodaření a závazky obce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně. (6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. (7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv. (3) Obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma a) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu, 23

b) závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcí vlastněných nemovitostí, c) těch, jejichž zřizovatelem je obec, kraj nebo stát, d) těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcí nebo obcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %, e) bytových družstev, f) honebních společenstev. (4) Právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou od počátku neplatné.“ Tento paragraf zákona o obcích stanovuje pravomoci při hospodaření obcí. Následující paragraf 39 poté upravuje pravomoci při směně a prodeji majetku. Přezkoumání hospodaření obce auditorem, resp. příslušným krajským úřadem, vyžaduje § 42 zákona. Následující § 43 ukládá zastupitelstvům projednat závěrečný účet společně s výsledky přezkoumání hospodaření obce za minulý rok do 30. června roku. Paragraf 44 deleguje sestavení rozpočtu a závěrečné zprávy na zvláštní zákon. O financování přenesené působnosti obce pojednává § 62: „Obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.“ V zákoně stanovuje také § 85 možnosti rozhodovat o nabytí a převodu nemovitostí, poskytování darů, dotací sdružením a osobám působícím v určitých oblastech, uzavírání smluv o sdružení a poskytování majetkových hodnot, o peněžitých a nepeněžitých vkladech do právnických osob, o prominutí pohledávek, zastavení nemovitostí, dohodách o splátkách, postoupení pohledávek, uzavírání smluv o poskytnutí úvěrů a půjček, poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, ručitelského závazku, zastavení nemovitosti a vydávání komunálních dluhopisů. O pravomocích rady obce je psáno v § 102, kde se radě mimo jiné vyhrazuje „zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce“. Nutnost zřídit finanční výbor zastupitelstva obce vyžaduje § 117. Finanční výbor provádí pravidelnou kontrolu hospodaření obce. (Zákon o obcích č 128/2000 Sb. 2013) České obce nemají právo vybírat obecní daně. V roce 2000 došlo k výraznějším změnám v systému přidělování financí jednotlivým obcím, kdy se prostředky přerozdělují zejména 24

podle počtu obyvatel v obci. Výnosy ze sdílených daní jsou obcím zasílány v podobě daňových příjmů. Vedle toho jsou zde příjmy nedaňové, kapitálové a dotace. (Balík 2009: 33) Financování obcí ze strany státu, resp. sdílených daní, upravuje zákon č. 243/2000 Sb. O rozpočtovém určení některých daní novelizovaný zákonem č. 295/2012 Sb. (jeho třetí část nabývá účinnosti v roce 2013) a vyhláškou č. 264/2013 Sb. (Ministerstvo financí ČR 2013) Podle těchto norem jsou obce v letech 2013 až 2015 včetně financovány následovně. Z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty (dále DPH) jde 20,83 % obcím. Z celostátního výnosu daně z příjmu právnických osob (dále DPPO) bez daní placených obcemi a kraji jde 23,58 % obcím. Z DPPO placeného obcemi a kraji jde 100 % pro obce. Z daně z příjmu fyzických osob (dále DPFO) vybírané srážkou jde obcím 23,58 %. Z DPFO ze závislé činnosti poté 22,87 %. Výnos DPFO ze samostatně výdělečné činnosti se dělí na tři části, přičemž 10 % směřuje do státního rozpočtu, 30 % do obce dle bydliště podnikatele a 60 % je celostátní výnos. Ten se pak znovu dělí a 23,58 % z něj směřuje do obcí. Obcím zůstává 100 % z vybraných daní z nemovitostí (z nemovitostí na území dané obce).2 (Ministerstvo financí ČR 2013) Od 1. 1. 2016 se změní dvě čísla. Obcím bude podle současné legislativy zasíláno 21,93 % z celostátního výběru DPH a 23,58 % z vybraného DPFO ze závislé činnosti. Daňové přínosy jsou rozdělovány na základě čtyřech kritérií. První kritérium je založené na výměře katastrálního území obce a činí 3 % částky. Druhé je stanoveno na základě prostého počtu obyvatel obce (Český statistický úřad 2013) a činí 10 % částky. Třetím kritériem je takzvaný násobek postupných přechodů a činí 80 %. Od roku 2013 je v zákonu přítomno nové čtvrté kritérium počtu dětí a žáků navštěvovaných školou zřizovanou obcí a tvoří zbylých 7 % daňových přínosů. Zákon rovněž ve svých přílohách stanoví koeficienty a násobky postupných přechodů. Pro obce do 50 obyvatel je tento koeficient 1,0000, násobek postupných přechodů je 1,000 násoben počtem obyvatel obce. Pro obce s 51 až 2000 obyvateli je koeficient 1,0700. Násobek postupných přechodů je 50 + 1,0700 násoben počtem obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 50. Pro obce s 2001 až 30 000 obyvateli je koeficient 1,1523. Násobek postupných přechodů poté 2136,5 + 1,1523 násobeno počtem obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 2000. A pro obce s 30 001 a více obyvateli je

Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Schemata_2013_Schema-rozdeleni-rozpoctoveho-urceni-daniRUD-v-letech-2013-az-2015.pdf 2

25

koeficient 1,3663. Násobek postupných přechodů je 34400,9 + 1,3663 násobeno počtem obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících 30 000. Zákon také stanovuje přepočítací koeficienty pro hlavní město Prahu – 4,0641 a pro Plzeň, Ostravu a Brno – 2,2961. Ostatní obce mají koeficient v základní výši 1. (Zákon č. 295/2012 Sb. 2013) Vedle daňových příjmů jsou zde příjmy z podnikání obce, příjmy z poplatků, pokut a dalších. Tyto příjmy jsou označovány za nedaňové. Dotace pocházejí od vyšších samosprávních celků, tedy krajů, státu a Evropské unie. (Balík 2009: 35) Mezi kapitálové příjmy se řadí například příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, například nemovitostí, a příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku, například akcií, majetkových podílů nebo dluhopisů. (Vyhláška č. 323/2002 Sb. 2013)

26

4. EKONOMICKÝ VÝVOJ V LETECH 2000–2012 Vzhledem k tomu, že příjmy měst a obcí se ze značné části odvíjejí od výběru sdílených daní, je třeba zmínit i ekonomický vývoj České republiky ve sledovaném období, tedy od roku 2000 do roku 2012. Od roku 1998 až do roku 2002 vládla menšinová vláda ČSSD v čele s premiérem Milošem Zemanem, po odchodu Miloše Zemana z politiky a volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2002, nastoupila koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, respektive Stanislavem Grossem a později Jiřím Paroubkem. Následující volby v roce 2006 vyhrála ODS, která sestavila nejprve menšinovou vládu Mirka Topolánka a později koaliční vládu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených rovněž pod vedením Mirka Topolánka. Od jara 2009 do sestavení nové politické vlády po volbách 2010 existovala úřednická vláda Jana Fischera. V roce 2010 sice ČSSD zvítězila ve volbách, ale vznikla koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV v čele s premiérem Petrem Nečasem, od roku 2007 do roku 2012 řídil ministerstvo financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL později TOP 09, s krátkou přestávkou mezi květnem 2009 až rokem 2010). Vládní koalice se v průběhu volebního období transformovala, když z části Věcí veřejných vystoupili poslanci, kteří založili koaliční politické uskupení LIDEM. (Vlada.cz 2013) Období let 2000 až 2012 se vyznačuje prudkým nárůstem veřejného dluhu České republiky, ale také i zpočátku značným ekonomickým růstem, který vystřídala celosvětová hospodářská krize. Každý stát je živý z daní, které od svých občanů vybere a případně i z půjček, resp. dluhopisů, které vydá. Proto mohou být zajímavým ukazatelem tohoto období daňové zatížení právnických a fyzických osob a vývoj veřejného dluhu. První ukazatel mapuje například Liberální institut v podobě takzvaného dne daňové svobody, jedná se prakticky o den v kalendářním roce, kdy občané přestávají vydělávat na stát. Níže v grafu č. 1 lze vidět, jak se ve sledovaných letech den daňové svobody vyvíjel.

27

Graf č. 1 Počet dní, který lidé odpracují na stát 170 168

168 166 166

165 164

164

164

163 162

162

161

161 160

160 158 158

157

157

2000

2001

156 154 152 150

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: DenDanoveSvobody.cz 2013 Dle metodiky Liberálního institutu byl den daňové svobody v roce 2000 6. června, postupně se vyšplhal až k roku 2004 na 15. června, kdy lidé na stát museli pracovat 166 dní v roce. V dalším čtyřletí se počet dní odpracovaných na stát snižoval, poté však vyšplhal až na 168 dní v roce 2010 (18. 6.). Dva roky poté však lidé opět na stát pracovali méně dnů. (Liberální institut 2013) Graf č. 2 – Státní dluh (v mld. Kč) 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1667,6 1499,4 1344,1 1178,2

289,3

345

395,9

2000

2001

2002

493,2

2003

592,9

2004

691,2

2005

802,5

2006

892,3

2007

999,8

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Web Ministerstva financí ČR 2013 28

Celkový státní dluh roste od roku 2000 do současnosti poměrně dramaticky, nehledě na složení vládních koalic. Jak je vidět na grafu č. 2 v roce 2000 činil 289,3 miliard korun, na konci roku 2012 se již jednalo o 1667,6 miliard korun. (Ministerstvo financí ČR 2013) Výrazným ukazatelem ekonomické kondice země je růst hrubého domácího produktu (HDP). HDP je makroekonomický ukazatel, který je využíván pro zkoumání ekonomického blahobytu společnosti a měří „celkový důchod každého subjektu v ekonomice a celkové výdaje za zboží a služby této ekonomiky“. (Mankiw 1999: 470–479). Graf č. 3 ukazuje růst HDP v letech 2000 až 2012. Tomuto období předcházely výkyvy. V roce 1991 byl záporný ekonomický růst (−10 %), což se postupně změnilo v kladný ekonomický růst, v roce 1995 dokonce 6,2 %. V letech 1997 a 1998 nastal mírný propad (−0,9 % a −0,2 %). Následovalo období ekonomického růstu, který se vyšplhal až k rekordním 7 % v roce 2006. Poté mírně poklesl a po příchodu celosvětové krize se v roce 2009 propadl na −4,5 %. V posledním trojletí růst HDP nepřevýšil 2 %. (Český statistický úřad 2013) Graf č. 3 – Růst HDP od roku 2000 do roku 20123

8,00%

6,80% 7,00% 5,70%

6,00% 4,70%

4,20% 4,00%

3,80% 3,10%

3,10%

2,50%

2,10%

1,80%

2,00%

1,00%

0,00% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2,00%

-4,00% -4,50% -6,00%

Zdroj: Web Českého statistického úřadu 2013

3

Růst HDP v roce 2012 ve zdroji grafu byl předběžným údajem.

29

S růstem HDP a vývojem ekonomiky země samozřejmě souvisí i inkaso, neboli výběr, daní. Velkou částí obecních příjmů jsou sdílené daně, jak se vyvíjelo inkaso daní ve sledovaném období, ukazuje tabulka č. 1. níže. Inkaso roste vzhledem ke každoroční inflaci, lze však vidět určitý propad v letech krize, tedy po roce 2008. Jak je z tabulky patrné, v této době obce zvyšují daň z nemovitosti, neboť se obce pravděpodobně snažily pokrýt úbytek příjmů z daní sdílených. (FinancniSprava.cz 2013) Daň z nemovitosti snad není vázána na ekonomický vývoj, ale na katastrální výměry a zákonem dané absolutní částky. Tabulka č. 1 – Inkaso vybraných daní v letech 2000 – 2012 (v milionech korun)

Daň

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Daň z přidané hodnoty

145 908

151 886

155 209

164 856

184 320

208 413

217 784

Daň z příjmů právnických osob

58 088

75 940

90 737

96 978

106 526

137 432

128 865

Daň z příjmů vyb. srážkou

16 146

18 045

16 755

20 625

12 098

11 242

14 003

DPFO - podnikatelů

16 546

18 796

21 901

22 131

24 040

26 583

17 854

DPFO ze záv. činnosti

72 749

78 530

86 591

94 653

102 627

110 662

111 633

Daň z nemovitostí

4 469

4 535

4 576

4 840

4 948

4 987

5 017

CELKEM

313 906

347 732

375 769

404 083

434 559

499 319

495 157

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-

Daň z přidané hodnoty

236 385

255 190

253 612

269 547

275 394

278 231

-

Daň z příjmů právnických osob

155 674

173 590

110 543

114 746

109 312

120 461

-

Daň z příjmů vyb. srážkou

15 700

19 299

19 189

19 298

19 848

20 781

-

DPFO - podnikatelů

17 003

17 749

5 565

7 987

2 939

3 261

-

DPFO ze záv. činnosti

126 388

115 180

111 042

111 842

119 373

119 787

-

Daň z nemovitostí

5 123

5 195

6 361

8 747

8 568

9 541

-

CELKEM

556 273

586 203

506 312

532 168

535 434

552 062

-

Daň

2006

Zdroj: FinancniSprava.cz, 2013 Obecní hospodáři tak měli ztíženou situaci v letech takzvané celosvětové hospodářské krize po roce 2008, neboť se propadly příjmy se sdílených daní, jak je z výše uvedené tabulky patrné. 30

5. HOSPODAŘENÍ MĚST – ZÁKLADNÍ PŘEHLEDY Kapitola nazvaná „Hospodaření měst – základní přehledy“ shrnuje, jak na tom města v jednotlivých ukazatelích jsou. Tato kapitola předchází hledání souvislostí těchto stavů se složením radniční koalice, politických uskupení, velikostí města a polohy města a předkládá fakta zjištěná v Monitoringu hospodaření obcí Ministerstva financí ČR a z čísel z portálu RozpocetObce.cz.

5.1 Města s nejvyšším a nejnižším schodkem Následující přehled vyjadřuje součet všech schodků a přebytků v daném městě ve sledovaném období 2000 až 2012 a ukazuje tak dlouhodobé hospodaření obce, nejedná se tedy o aktuální stav a nelze tak pozorovat aktuální „výkyvy“ ale spíše jakési zhodnocení dlouhodobé situace. Součet schodků a přebytků je uváděn jednak celkový, ale také v přepočtu na jednoho obyvatele, aby alespoň částečně eliminoval vliv velikosti města. Tabulka č. 2: Součet schodků a přebytků měst ve sledovaném období 2000 – 2012 Celkový stav (v Kč)

Přepočteno na obyvatele (v Kč)

Strakonice

-510 131 560

-22 153,63

Kolín

-488 725 510

-15 744,01

-1 414 354 400

-13 865,54

-340 597 780

-13 380,91

Olomouc

-1 283 059 310

-12 891,31

Ústí nad Labem

-1 187 775 140

-12 601,32

Mladá Boleslav

-547 579 310

-12 374,11

Chrudim

-265 349 630

-11 429,11

Znojmo

-388 558 590

-11 403,71

Jablonec nad Nisou

-488 007 500

-10 795,19

Karlovy Vary

-509 766 890

-10 075,64

Klatovy

-224 466 380

-9 985,6

Ústí nad Orlicí

-139 798 900

-9 587,09

Opava

-556 319 930

-9 545,48

Domažlice

-104 181 380

-9 444,42

Nymburk

-132 832 250

-8 979,4

Chomutov

-427 610 050

-8 631,61

Kladno

-547 018 380

-7 964,51

Most

-528 776 060

-7 885,35

Okres

Liberec Uherské Hradiště

31

Blansko

-161 503 030

-7 776,16

-2 589 628 790

-6 833,42

Trutnov

-210 172 840

-6 789,19

Praha

-8183 340 900

-6 590,62

Cheb

-213 270 860

-6 449,66

Semily

-52 206 410

-6 013,87

Frýdek-Místek

-279 958 870

-4 848,02

Hodonín

-116 244 420

-4 602,1

Tachov

-56 333 420

-4 444,1

Nový Jičín

-103 985 950

-4 356,89

Přerov

-184 529 840

-4 093,2

Louny

-58 275 390

-3 128,54

Děčín

-148 673 410

-2 955,09

Ostrava

-884 188 490

-2 951,01

Prachatice

-30 831 110

-2 720,71

Vsetín

-71 553 340

-2 652,48

Kutná Hora

-49 316 460

-2 393,54

Rakovník

-37 205 160

-2 239,79

Prostějov

-84 627 410

-1 906,58

Kroměříž

-54 943 040

-1 896,48

Sokolov

-44 052 480

-1 827,07

Příbram

-58 494 340

-1 730,96

Plzeň

-356 790 750

-1 437,8

České Budějovice

-109 722 830

-1 172

Karviná

-65 913 130

-1 120,34

Vyškov

-21 547 700

-997,67

Hradec Králové

-65 276 560

-698,22

Bruntál

-11 748 150

-691,39

Mělník

-10 374 280

-531,14

Český Krumlov

-4 902 330

-367,27

Třebíč

-11 922,25

-317,29

Jičín

-3 383 380

-204,11

Beroun

13 204 210

703,17

Svitavy

13 058 100

766,41

Pardubice

96 898 610

1 082,04

Pelhřimov

19 927 310

1 221,19

Jeseník

24 286 240

2 051,03

Jihlava

114 654 090

2 262,81

Jindřichův Hradec

64 503 860

2 951,72

Náchod

69 225 660

3 349,9

Zlín

253 824 120

3 354,8

Česká Lípa

142 550 630

3 835,31

Brno

32

Šumperk

116 143 580

4 295,25

Havlíčkův Brod

102 088 530

4 335,15

Rychnov nad Kněžnou

52 377 100

4 624,91

Litoměřice

170 270 550

6 981,73

Žďár nad Sázavou

157 218 180

7 124,26

Teplice

363 095 110

7 206,56

Benešov

119 070 410

7 233,93

Tábor

307 870 930

8 772,25

Břeclav

225 621 630

9 019,45

Písek

301 572 210

10 144,04

Rokycany

228 808 280

16 342,28

Zdroj: Rozpcetobce.cz, vlastní výpočty Tabulka součtů schodků, resp. přebytků, městských rozpočtů z let 2000 až 2012 ukazuje, jak si v tomto období města vedla. Je nutné připomenout, že z těchto údajů nelze usuzovat finanční „zdraví“ měst, neboť příjmy města jsou včetně půjček a úvěrů, tudíž na úkor takzvaně vyrovnaného rozpočtu se může zvýšit dluh města nebo například snížit hodnota městského majetku. Údaje tedy spíše ukazují výsledek rozpočtové kázně ve sledovaném období. Například tedy města, která v tomto období skončila se špatnou bilancí, aniž by jejich celkový dluh nebyl tak velký, „projedla“ své finanční rezervy. Průměrná hodnota byla záporná a činila v tomto období -2886,34 Kč na jednoho obyvatele. Nejhorší bilanci měla pětice měst: Strakonice (-22153,63 kč), Kolín (-15744,01 Kč), Liberec (-13865,54 Kč), Uherské Hradiště (-13380,91 Kč) a Olomouc (-12891,31 Kč). Naopak s nejvíce kladnou bilancí skončila pětice měst: Rokycany (16342,28 Kč), Písek (10144,04 Kč), Břeclav (9019,45 Kč), Tábor (8772,25 Kč) a Benešov (7233,93 Kč).

5.2 Města s nejvyšším a nejnižším poměrem investic k celkovým výdajům Druhý přehled se věnuje poměru mezi běžnými (provozními) výdaji a investicemi. V tabulce níže lze vidět města seřazená od nejvyššího průměrného poměru investičních výdajů k celkovým výdajům přepočteným na jednoho obyvatele za roky 2000 až 2012.

33

Tabulka č. 3: Průměrný poměr investic a výdajů okresních měst 2000–2012 Město

Výdaje

Investice

Poměr

Rychnov nad Kněžnou

24 073,52 Kč

4 080,46 Kč

7,39

Kroměříž

21 645,66 Kč

3 861,41 Kč

7,16

Břeclav

20 869,46 Kč

3 902,73 Kč

7,14

Děčín

19 787,03 Kč

3 565,56 Kč

6,82

Bruntál

22 008,82 Kč

4 151,10 Kč

6,61

Beroun

23 850,60 Kč

5 750,13 Kč

6,53

Louny

20 560,64 Kč

3 569,83 Kč

6,41

Český Krumlov

26 564,52 Kč

4 709,08 Kč

6,36

Litoměřice

23 387,32 Kč

5 174,16 Kč

6,20

Sokolov

22 104,84 Kč

4 829,67 Kč

5,89

Jeseník

26 495,01 Kč

5 502,94 Kč

5,80

Teplice

18 273,67 Kč

3 627,36 Kč

5,69

Ústí nad Labem

22 908,05 Kč

5 373,30 Kč

5,64

Česká Lípa

17 769,83 Kč

3 737,92 Kč

5,46

Rakovník

22 077,83 Kč

4 430,38 Kč

5,41

Příbram

20 079,27 Kč

4 142,80 Kč

5,40

Nový Jičín

21 157,29 Kč

4 109,36 Kč

5,39

Most

21 163,73 Kč

4 605,97 Kč

5,26

Kutná Hora

22 544,73 Kč

4 922,85 Kč

5,20

Mělník

22 159,69 Kč

4 905,32 Kč

5,15

Přerov

20 646,74 Kč

4 314,54 Kč

5,09

Nymburk

23 807,98 Kč

7 209,84 Kč

5,05

Šumperk

20 915,59 Kč

4 520,36 Kč

5,05

Vsetín

21 196,93 Kč

4 643,19 Kč

5,05

Frýdek-Místek

20 632,87 Kč

4 569,00 Kč

5,02

Ústí nad Orlicí

21 178,76 Kč

5 506,24 Kč

4,95

Třebíč

18 077,05 Kč

3 801,94 Kč

4,86

Tachov

20 227,45 Kč

4 460,83 Kč

4,86

Karviná

21 880,66 Kč

5 531,49 Kč

4,78

Cheb

23 065,89 Kč

5 221,14 Kč

4,76

Kladno

20 499,54 Kč

4 830,91 Kč

4,75

Kolín

34 953,38 Kč

15 501,57 Kč

4,73

Jablonec nad Nisou

21 864,57 Kč

5 169,60 Kč

4,72

Chomutov

22 261,32 Kč

6 125,54 Kč

4,67

Znojmo

23 452,06 Kč

5 223,68 Kč

4,61

Zlín

21 215,62 Kč

5 381,20 Kč

4,56

Blansko

20 535,92 Kč

5 121,05 Kč

4,52

Chrudim

21 080,28 Kč

5 096,80 Kč

4,47

Trutnov

21 149,39 Kč

5 474,29 Kč

4,43

Pelhřimov

23 538,26 Kč

5 906,48 Kč

4,41

Žďár nad Sázavou

22 808,25 Kč

5 570,49 Kč

4,39

Opava

23 571,84 Kč

5 790,59 Kč

4,32

34

Náchod

19 520,99 Kč

4 712,32 Kč

4,30

Hodonín

25 185,17 Kč

7 450,96 Kč

4,27

Benešov

23 793,01 Kč

5 707,30 Kč

4,26

Vyškov

20 833,89 Kč

5 312,97 Kč

4,24

Svitavy

24 288,32 Kč

6 284,02 Kč

4,19

Hradec Králové

21 789,95 Kč

5 499,44 Kč

4,18

Prostějov

21 316,46 Kč

5 429,37 Kč

4,15

Jihlava

22 290,70 Kč

5 750,92 Kč

4,10

Semily

24 184,28 Kč

6 593,69 Kč

4,10

Tábor

26 966,87 Kč

7 068,47 Kč

4,03

Havlíčkův Brod

22 480,12 Kč

5 999,47 Kč

4,00

Ostrava

34 014,86 Kč

8 961,91 Kč

3,93

Uherské Hradiště

29 606,02 Kč

8 269,55 Kč

3,85

Pardubice

19 555,77 Kč

5 400,39 Kč

3,82

Mladá Boleslav

21 956,73 Kč

6 543,23 Kč

3,80

Rokycany

23 668,37 Kč

7 090,38 Kč

3,70

České Budějovice

21 848,22 Kč

6 071,03 Kč

3,68

Liberec

23 946,44 Kč

7 941,03 Kč

3,63

Olomouc

24 686,45 Kč

7 510,16 Kč

3,63

Písek

26 125,07 Kč

7 467,80 Kč

3,61

Prachatice

27 048,70 Kč

7 968,21 Kč

3,56

Plzeň

30 206,54 Kč

8 933,41 Kč

3,49

Jičín

25 676,09 Kč

8 665,11 Kč

3,32

Brno

30 730,47 Kč

9 659,30 Kč

3,30

Domažlice

30 853,56 Kč

11 882,61 Kč

3,30

Karlovy Vary

24 516,67 Kč

8 273,37 Kč

3,27

Jindřichův Hradec

21 898,88 Kč

7 108,96 Kč

3,25

Klatovy

23 638,95 Kč

8 509,97 Kč

3,24

Praha

46 139,21 Kč

15 186,89 Kč

3,04

Strakonice

26 610,59 Kč

10 200,65 Kč

2,86

Všechna města

23 519,71 Kč

6 130,22 Kč

4,68

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Z výpočtů je patrné, že průměrné roční výdaje na jednoho obyvatele u okresních měst za období od 2000–2012 činí 23519,71 Kč, investiční výdaje 6130,22 Kč. Poměr mezi těmito částkami je 4,68. Mezi okresní města s nejvyšším průměrným podílem investic k celkovým výdajům patří pětice měst Rychnov nad Kněžnou (7,39), Kroměříž (7,16), Břeclav (7,14), Děčín (6,82) a Bruntál (6,61). Jedná se tedy o města, která výdaje směřují více do investic než do provozu. Na opačném konci tabulky poté můžeme vidět pětici měst s nejnižším průměrem – Strakonice (2,86), Praha (3,04), Klatovy (3,24), Jindřichův Hradec (3,25) a Karlovy Vary (3,27). 35

5.3 Města s nejvyšším a nejnižším výběrem daně z nemovitosti Daň z nemovitosti, resp. nově zákonem přejmenovaná na daň z nemovitých věcí, je jednou z mála příjmů, které města mohou přímo ovlivňovat, tedy snižovat či zvyšovat místní koeficient, kterým se násobí její sazba. Jak ukazuje graf níže, výběr daně z nemovitosti se za sledované období poměrně výrazně zvýšil. V roce 2000 byla průměrná vybraná částka na jednoho obyvatele 301,22 Kč/obyvatel4, resp. v roce 2006 to bylo 375,12 Kč/obyvatel, a na konci sledovaného období, tedy v roce 2012, 824,02 Kč/obyvatel. Vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí neprošel výraznými změnami v průběhu let, je zřejmé, že města zvyšovala místní koeficienty. Graf č. 4 – Průměrný výběr daně z nemovitosti na obyvatele ve sledovaných městech (Kč) 900 824,02

800 706,82 689,1

700

600

533,89

500 400 301,22

322,62 326,82

356

386,52 363,92 369,88 375,12 376,63

300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: Rozpocetobce.cz, vlastní výpočty

Jak již bylo zmíněno, v průměru z let 2000–2003 nejsou zahrnuta města, u kterých nebyly k dohledání data, tzn. Hradec Králové, Pardubice, Karlovy Vary, Liberec, Ústí nad Labem, Opava, Olomouc, Zlín, České Budějovice. 4

36

Tabulka zobrazuje poslední tři roky výběru daně z nemovitosti v daném městě na jednoho obyvatele. Města jsou seřazena od nejvyšší po nejnižší vybranou částku na obyvatele v roce 2012. Tabulka č. 4 – Výběr daně z nemovitosti na obyvatele v letech 2010 – 2012

Město

Výběr daně/obyvatel (v Kč) 2010

2011

2012

Mladá Boleslav

808,96

843,31

1 848,82

Hradec Králové

1 714,52

1 713,54

1 811,83

Pardubice

1 444,79

1 493,8

1 544,72

Karlovy Vary

1 355,12

1 391,35

1 474,36

Rychnov nad Kněžnou

1 279,44

756,5

1 353,62

Kolín

597,49

705,2

1 335,64

Liberec

575,73

580,26

1 306,03

Český Krumlov

1 186,03

1 173,71

1 239,3

Havlíčkův Brod

587,68

618,07

1 225,23

Most

616,35

566,33

1 202,03

Znojmo

598,82

635,39

1 142,99

1 010,42

1 031,53

1 124,21

Kutná Hora

769,89

699,86

1 106,2

Tábor

991,26

1 041,57

1 054,37

Chrudim

494,72

522

1 045,46

Uherské Hradiště

434,46

447,12

1 037,6

1 354,49

931,75

1 034,29

986,87

991,72

1 029,87

1 036,09

1 029,49

1 008,95

Jindřichův Hradec

894,99

922,95

968,7

Sokolov

941,23

773,89

928,47

Břeclav

907,88

858,39

924,18

Louny

491,61

474,47

921,61

Benešov

839,81

849,33

914,65

Jihlava

770,1

842,86

897,03

Tachov

1 009,12

994,35

877,3

Litoměřice

440,33

822,13

835,28

Cheb

822,34

864,31

818,86

Domažlice

693,98

707,3

812,5

Plzeň

759,63

780,71

806,36

Svitavy

765,49

753,56

794,74

1 479,91

730,95

782,83

Ústí nad Labem

Opava Česká Lípa Pelhřimov

Olomouc

37

Rakovník

831,32

766,85

780,28

Přerov

718,15

540,15

754,83

Chomutov

594,69

703,46

752,22

Vyškov

669,21

694,36

751,88

Jičín

720,33

652,55

745,73

Písek

690,65

685,31

721,02

Nymburk

631,22

595,53

720,54

Strakonice

836,92

831

717,22

Rokycany

697,31

726,95

703,27

Žďár nad Sázavou

647,83

671,09

696,1

Teplice

687,83

663,67

689,52

632

605,18

679,49

Beroun

509,13

483,37

674,59

Klatovy

579,54

602,02

656,47

Hodonín

666,11

643,93

652,37

Ostrava

529,03

451,92

624,23

České Budějovice

557,3

570,82

621,07

Prachatice

577,67

549,06

609,72

Prostějov

522,55

561,17

607,8

Praha

562,35

575,32

606,09

Kroměříž

552,28

571,9

596,16

Trutnov

494,69

497,47

575,91

Ústí nad Orlicí

533,98

510,78

570,71

Brno

546,21

558,78

570,6

Šumperk

475,27

498,07

568,19

Jeseník

554,08

534,1

554,13

Děčín

495,4

485,23

547,47

Náchod

492,94

507,55

544,46

Frýdek-Místek

397,82

413,43

541,24

Bruntál

424,07

570,67

539,56

Kladno

466,52

531,58

533,31

Příbram

462,67

460,77

522,83

Karviná

468,46

335,21

519,99

Třebíč

471,49

484,96

502,38

Mělník

438,73

430,17

493,76

Nový Jičín

460,89

447,95

462,13

Vsetín

425,69

424,5

461,4

Blansko

427,26

432,65

437,82

Semily

379,47

403,38

407,95

Jablonec nad Nisou

402,37

394,46

407,35

Zlín

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty 38

Tabulka ukazuje, že mezi prvními pěti městy, které na dani z nemovitosti vyberou nejvíce je Mladá Boleslav (1848,82 Kč/obyvatel), Hradec Králové (1811,83 Kč/obyvatel), Pardubice (1544,72 Kč/obyvatel), Karlovy Vary (1544,72 Kč/obyvatel) a Rychnov nad Kněžnou (1353,62 Kč/obyvatel). S největší pravděpodobností tedy tato města budou mít jeden z nejvyšších místních koeficientů. Naopak „na dně“ tabulky leží města, které na dani vyberou nejméně, v přepočtu na jednoho obyvatele. Jde o pětice měst: Jablonec nad Nisou (407,35 Kč/obyvatel), Semily (407,95 Kč/obyvatel), Blansko (437,82 Kč/obyvatel), Vsetín (461,4 Kč/obyvatel) a Nový Jičín (462,13 Kč).

5.4 Nejzadluženější a nejméně zadlužená města Základní přehled ukazuje celkovou výši dluhu jednotlivých měst a dluh přepočtený na jednoho obyvatele ve sledovaném trojletém období 2010 až 2012. Data byla získána z monitoringu hospodaření obcí Ministerstva financí ČR. Města nejsou řazena abecedně, ale podle výše dluhu na jednotlivého obyvatele v daném roce. Veškerá čísla jsou uvedena v korunách. Tabulka č. 5 – Dluhy měst v roce 2010 2010 Město

Celková zadluženost

Počet obyvatel

Dluh na obyvatele

883 918 240

30 935

28 573,40

Liberec

2 225 663 000

101 625

21 900,74

Praha

26 571 812 670

1 249 026

21 274,03

Brno

6 711 856 920

371 399

18 071,82

Ústí nad Labem

1 642 760 000

95 477

17 205,82

Uherské Hradiště

434 134 000

25 551

16 990,88

Nymburk

246 174 720

14 568

16 898,32

Olomouc

1 308 015 000

100 362

13 032,97

Ostrava

3 873 666 990

306 006

12 658,79

Karviná

765 114 000

61 948

12 350,91

Trutnov

376 304 000

31 005

12 136,88

Mladá Boleslav

530 244 000

44 750

11 849,03

Rychnov nad Kněžnou

135 234 000

11 466

11 794,35

Karlovy Vary

519 998 400

51 320

10 132,47

Semily

89 338 000

8 830

10 117,55

Jablonec nad Nisou

455 186 000

45 328

10 042,05

Kolín

39

Strakonice

230 645 000

23 081

9 992,85

Svitavy

168 074 000

17 067

9 847,89

Hodonín

248 610 000

25 526

9 739,48

Znojmo

326 477 000

34 725

9 401,79

Beroun

170 159 000

18 616

9 140,47

Klatovy

203 297 000

22 789

8 920,84

Ústí nad Orlicí

127 876 000

14 565

8 779,68

Opava

509 942 250

58 440

8 725,91

Plzeň

1 450 106 000

169 935

8 533,30

Jeseník

98 022 890

12 068

8 122,55

České Budějovice

744 421 580

94 865

7 847,17

Frýdek-Místek

439 254 910

58 582

7 498,12

Kroměříž

208 404 040

29 027

7 179,66

Přerov

324 996 550

46 254

7 026,34

Hradec Králové

652 325 000

94 493

6 903,42

Bruntál

112 593 070

17 264

6 521,84

Kladno

450 958 000

69 938

6 447,97

Tábor

214 752 620

35 484

6 052,10

Domažlice

63 368 000

10 957

5 783,33

Česká Lípa

198 276 000

38 104

5 203,55

Prachatice

59 385 530

11 587

5 125,19

Zlín

381 446 330

75 714

5 037,99

Mělník

93 983 100

19 173

4 901,85

Blansko

97 414 000

21 057

4 626,21

Chrudim

101 562 000

23 323

4 354,59

Jičín

72 193 000

16 646

4 336,96

Děčín

220 460 000

52 260

4 218,52

Kutná Hora

89 857 000

21 425

4 194,03

Šumperk

111 737 370

27 492

4 064,36

Náchod

83 913 000

20 760

4 042,05

Písek

120 615 000

29 949

4 027,35

Litoměřice

89 654 000

23 629

3 794,24

Jihlava

175 906 000

51 222

3 434,19

Břeclav

82 727 000

24 164

3 423,56

Rakovník

43 117 000

16 503

2 612,68

Český Krumlov

27 854 000

13 512

2 061,43

Příbram

61 852 000

34 217

1 807,64

Havlíčkův Brod

36 072 000

24 413

1 477,57

Rokycany

17 164 000

14 086

1 218,51

Žďár nad Sázavou

27 411 000

23 259

1 178,51

Most

58 401 000

67 518

864,97

Tachov

10 534 000

12 476

844,34

40

Jindřichův Hradec

17 739 000

22 460

789,80

Třebíč

28 793 000

38 156

754,61

Chomutov

27 444 000

49 795

551,14

Nový Jičín

10 918 000

25 862

422,16

Sokolov

9 968 000

24 382

408,83

Benešov

5 447 970

16 382

332,56

Vsetín

5 406 160

27 558

196,17

Pardubice

16 849 000

90 077

187,05

Prostějov

3 904 200

45 324

86,14

Vyškov

1 000 000

21 847

45,77

Cheb

0

34 626

0,00

Pelhřimov

0

16 707

0,00

Louny

0

18 796

0,00

Teplice

0

51 208

0,00

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí 2010, vlastí výpočty Průměrný dluh města na jednoho obyvatele činil v roce 2010 6640,55 Kč. Součet dluhů poté činil zhruba 55, 9 miliard korun.

Mezi pětici nejzadluženějších měst patřil Kolín

(28573,40 Kč), Liberec (21900,74 Kč), Praha (21274,03 Kč), Brno (18071,82 Kč) a Ústí nad Labem (17205,82 Kč). Na opačném konci se poté umístila čtveřice měst bez dluhů – Teplice, Louny, Pelhřimov a Cheb. Pátým městem z konce tabulky by poté byl Vyškov s dluhem 45,77 Kč na jednoho obyvatele. Tabulka č. 6 – Dluhy měst v roce 2011 2011 Město

Celková zadluženost

Počet obyvatel

Dluh na obyvatele

838 185 160

30 927

27 102,05

Liberec

2 117 753 480

101 865

20 789,80

Praha

25 962 528 740

1 257 158

20 651,76

Ústí nad Labem

1 531 914 240

95 464

16 047,04

Nymburk

228 149 580

14 614

15 611,71

Uherské Hradiště

390 226 270

25 393

15 367,47

Strakonice

347 964 990

22 951

15 161,21

Olomouc

1 487 401 370

100 233

14 839,44

Brno

5 216 424 550

371 371

14 046,40

Ostrava

4 190 856 950

303 609

13 803,47

Znojmo

449 052 620

34 476

13 025,08

Kolín

41

Rychnov nad Kněžnou

126 465 730

11 333

11 159,07

Karviná

671 793 800

60 679

11 071,27

Trutnov

339 230 240

30 819

11 007,18

Opava

618 952 910

58 274

10 621,42

Semily

85 941 740

8 736

9 837,65

Mladá Boleslav

431 421 870

43 939

9 818,65

Kladno

691 266 700

70 665

9 782,31

Svitavy

164 753 300

16 986

9 699,36

Karlovy Vary

479 997 600

51 115

9 390,54

České Budějovice

857 901 410

94 754

9 053,99

1 499 528 630

168 808

8 883,04

Jablonec nad Nisou

402 150 210

45 356

8 866,53

Klatovy

187 509 340

22 748

8 242,89

Přerov

376 793 850

45 778

8 230,89

Hodonín

205 291 450

25 240

8 133,58

Ústí nad Orlicí

116 350 220

14 499

8 024,71

Hradec Králové

602 002 260

94 318

6 382,69

Frýdek-Místek

353 723 440

58 200

6 077,72

Jičín

100 606 880

16 888

5 957,30

Domažlice

64 073 400

10 957

5 847,71

Tábor

203 269 040

35 334

5 752,79

Kroměříž

166 566 700

29 191

5 706,10

Bruntál

93 642 080

17 156

5 458,27

Blansko

111 487 960

21 103

5 283,04

Zlín

380 075 320

75 469

5 036,18

Kutná Hora

106 819 610

21 295

5 016,18

Most

327 736 200

67 466

4 857,80

Chrudim

112 805 060

23 240

4 853,92

Česká Lípa

182 413 790

37 878

4 815,82

Beroun

88 676 930

18 794

4 718,36

Tachov

56 474 890

12 418

4 547,82

Prachatice

51 292 040

11 432

4 486,71

Mělník

85 907 910

19 225

4 468,55

Chomutov

197 313 300

50 441

3 911,76

Jeseník

45 685 750

12 048

3 791,98

Třebíč

132 793 480

37 836

3 509,71

Písek

104 443 100

29 923

3 490,40

Šumperk

92 100 690

27 337

3 369,09

Žďár nad Sázavou

74 506 480

23 038

3 234,07

Náchod

56 292 000

20 688

2 721,00

Břeclav

64 922 570

24 052

2 699,26

Jihlava

127 906 050

51 154

2 500,41

Plzeň

42

Pardubice

206 545 630

90 401

2 284,77

Rakovník

29 359 000

16 661

1 762,14

Český Krumlov

23 060 400

13 377

1 723,88

Litoměřice

38 569 830

23 462

1 643,93

Příbram

53 955 970

34 068

1 583,77

Vsetín

35 735 680

27 296

1 309,19

Cheb

44 805 880

34 530

1 297,59

Havlíčkův Brod

30 880 650

24 166

1 277,86

Rokycany

13 208 470

13 821

955,68

Nový Jičín

14 643 930

24 134

606,78

Děčín

30 173 955

51 691

583,74

Jindřichův Hradec

8 751 070

22 367

391,25

Sokolov

4 964 000

24 402

203,43

Benešov

3 026 420

16 343

185,18

Prostějov

2 892 200

45 116

64,11

Vyškov

1 000 000

21 720

46,04

200 000

16 656

12,01

Louny

0

18 832

0,00

Teplice

0

51 146

0,00

Pelhřimov

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrný dluh na jednoho obyvatele města činil v roce 2011 6565,20 Kč a byl tak o 75,35 Kč menší než v předchozím roce. Snížil se i celkový součet dluhů na zhruba 54,5 miliardy korun. Mezi pětici nejzadluženějších měst v roce 2011 patřil Kolín (27102,05 Kč), Liberec (20789,8 Kč), Praha (20651,76 Kč), Ústí nad Labem (16074,04 Kč) a Nymburk (15611,71 Kč). Naopak bez dluhu hospodařila město Teplice a Louny, z opačného konce tabulky poté následuje Pelhřimov (12,01 Kč), Vyškov (46,04 Kč) a Prostějov (64,11 Kč). Tabulka č. 7 – Dluhy měst v roce 2012 2012 Město

Celková zadluženost Počet obyvatel

Dluh na obyvatele

Kolín

776 710 070

31 042

25 021,26

Praha

30 559 783 840

1 241 664

24 611,96

Liberec

2 194 524 080

102 005

21 513,89

Ostrava

5 759 290 390

299 622

19 221,85

398 284 310

23 027

17 296,40

1 677 928 150

99 529

16 858,69

Strakonice Olomouc

43

Brno

5 812 518 620

378 965

15 337,88

Ústí nad Labem

1 439 445 200

94 258

15 271,33

Nymburk

209 186 710

14 793

14 140,93

Uherské Hradiště

342 413 180

25 454

13 452,23

Karlovy Vary

612 599 310

50 594

12 108,14

1 997 952 750

167 302

11 942,19

Znojmo

396 879 010

34 073

11 647,90

Opava

671 428 850

58 281

11 520,54

Semily

89 454 080

8 681

10 304,58

Rychnov nad Kněžnou

113 739 120

11 325

10 043,19

Karviná

579 473 730

58 833

9 849,47

Trutnov

303 096 520

30 957

9 790,89

Kladno

655 987 420

68 682

9 551,08

Chomutov

453 132 900

49 540

9 146,81

Domažlice

93 689 520

11 031

8 493,29

České Budějovice

772 277 190

93 620

8 249,06

Svitavy

140 297 470

17 038

8 234,39

Přerov

362 252 950

45 082

8 035,42

Klatovy

171 634 160

22 479

7 635,31

Mladá Boleslav

332 780 170

44 252

7 520,12

Jablonec nad Nisou

337 048 100

45 206

7 455,83

Hradec Králové

666 219 680

93 490

7 126,11

Ústí nad Orlicí

101 227 780

14 582

6 941,97

Děčín

339 661 360

50 311

6 751,23

Hodonín

169 755 410

25 259

6 720,59

Frýdek-Místek

315 354 450

57 747

5 460,97

Chrudim

121 896 350

23 217

5 250,31

Pardubice

461 538 460

89 552

5 153,86

Tábor

178 651 140

35 096

5 090,36

Blansko

105 539 520

20 769

5 081,59

Beroun

95 066 620

18 778

5 062,66

Jičín

83 887 290

16 576

5 060,77

Jeseník

56 426 510

11 841

4 765,35

Kutná Hora

97 463 930

20 604

4 730,34

Most

306 231 290

67 058

4 566,66

Bruntál

77 546 230

16 992

4 563,69

Česká Lípa

166 551 720

37 168

4 481,05

Kroměříž

125 511 070

28 971

4 332,30

Třebíč

156 793 480

37 575

4 172,81

Mělník

77 780 050

19 532

3 982,19

Zlín

298 810 910

75 660

3 949,39

Prachatice

43 257 150

11 332

3 817,26

Plzeň

44

Žďár nad Sázavou

74 923 840

22 068

3 395,14

Písek

91 468 200

29 729

3 076,73

Cheb

101 427 880

33 067

3 067,34

Tachov

33 885 570

12 676

2 673,21

Jihlava

111 199 860

50 669

2 194,63

Náchod

42 264 000

20 665

2 045,20

Břeclav

50 974 370

25 015

2 037,75

Český Krumlov

23 335 750

13 348

1 748,26

Příbram

46 059 960

33 793

1 363,00

Šumperk

32 816 510

27 040

1 213,63

Havlíčkův Brod

27 555 670

23 549

1 170,14

Rakovník

15 601 000

16 611

939,20

Rokycany

9 252 470

14 001

660,84

Nový Jičín

14 799 330

23 867

620,07

Jindřichův Hradec

3 903140

21 853

178,61

Vsetín

4 416 050

26 976

163,70

Pelhřimov

1 727 000

16 318

105,83

Prostějov

1 880 200

44 387

42,36

Litoměřice

0

24 388

0,00

Sokolov

0

24 111

0,00

Benešov

0

16 460

0,00

Vyškov

0

21 598

0,00

Louny

0

18 627

0,00

Teplice

0

50 384

0,00

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrný dluh na jednoho obyvatele města činil v roce 2012 6639,05 Kč a zvýšil se oproti předchozímu roku o 73,85 Kč. Součet dluhů měst se vyšplhal na téměř 62 miliard korun. Mezi nejzadluženější města v roce 2012 patřil Kolín (25021,26 Kč), Praha (24611,96 Kč), Liberec (21513,99 Kč), Ostrava (19221,85 Kč) a Strakonice (17296,40 Kč). Na opačném konci tabulky pak stojí šestice měst hospodařících bez dluhu – Teplice, Louny, Vyškov, Benešov, Sokolov a Litoměřice. Ve sledovaném období se v první pětici nejzadluženějších měst stále drží Kolín, Liberec a Praha. Naopak v pětici měst na druhém konci tabulky vždy byla obsazena Teplicemi, Louny, Vyškovem a Pelhřimovem.

45

5.5 Finančně „nejsamostatnější“ města V této podkapitole jsou shrnuty údaje o podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům měst ve sledovaném období 2010 – 2012. Tyto údaje monitoruje Ministerstvo financí ČR. Podíl vyjádřený v procentech ukazuje, kolik procent činí dluh obce k celkovému majetku obce a vyjadřuje tak určitou samostatnost města v rozpočtové oblasti. Za rizikový je považován podíl vyšší než 25 %. Tabulka níže je řazena dle podílů v posledním roce, resp. od nejvyššího podílu k nejnižšímu. Tabulka č. 8: Podíl cizích zdrojů na celkových aktivech měst v období 2010 – 2012 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) Město Liberec Ústí nad Labem Znojmo Děčín Olomouc Kolín Nymburk Ostrava Strakonice Třebíč Karviná Praha Brno Blansko Mladá Boleslav Uherské Hradiště Kladno Bruntál Ústí nad Orlicí Semily Žďár nad Sázavou Rychnov nad Kněžnou Chomutov Opava Hradec Králové Domažlice Přerov Trutnov Česká Lípa Plzeň

2010

2011

2012

19,18 20,5 15,97 16,08 11,38 20,66 14,25 9,88 9,74 8,45 19,67 11,28 11,29 14,13 11,95 14,09 10,11 13,28 13,36 11,73 14,69 9,47 3,2 9,75 10,88 11,48 10,38 12,44 10,19 7,52

22,64 22,71 24,21 19,61 13,07 15,56 15,79 11,48 15,68 15,99 17,15 12,01 12,16 16,61 14,08 15,49 13,63 15,04 12,59 13,78 11,67 12,22 7,55 11,7 9,88 9,71 15,19 12,42 10,62 10,8

20,31 16,16 14,06 13,98 12,7 12,57 11,86 11,86 11,63 11,52 11,49 11,26 10,98 10,88 10,59 10,5 10,36 10,35 10,08 9,93 9,68 9,6 9,21 9,13 9,09 8,99 8,93 8,67 8,41 8,06

46

Klatovy Svitavy Frýdek-Místek Jablonec nad Nisou Zlín Chrudim České Budějovice Kroměříž Tábor Beroun Hodonín Most Břeclav Prachatice Kutná Hora Šumperk Cheb Jeseník Pardubice Nový Jičín Jičín Náchod Mělník Jihlava Litoměřice Písek Vsetín Sokolov Český Krumlov Louny Pelhřimov Teplice Vyškov Benešov Tachov Rakovník Příbram Havlíčkův Brod Karlovy Vary Rokycany Prostějov Jindřichův Hradec

14,14 9,9 11,5 10,15 8,62 17,21 7,59 8,63 9,21 9,53 10,35 3,64 7,76 9,83 7,7 9,85 3,7 9,4 3,13 5,83 5,79 7,25 8,7 6,29 6,73 4,76 2,64 4,25 3,58 4,08 4,32 2,99 3,38 4,48 1,96 4,1 3,18 3,55 2,85 3,33 1,92 3,43

10,89 11,41 11,27 10,92 9,03 9,87 9,99 12,86 7,58 7,98 10,6 7,2 8,59 7,8 8,09 10,52 6,43 5,85 5,95 11,01 11,01 6,67 8,37 6,12 6,48 6,54 7,06 5,05 4,58 6,14 4,29 5,82 4,14 3,47 4,55 5,39 4,48 4,75 2,45 3,07 2,62 3,36

7,96 7,92 7,82 7,65 7,59 7,41 7,31 7,26 7,01 6,91 6,79 6,69 6,03 5,89 5,6 5,44 5,42 5,4 5,32 5,32 5,31 5,3 5,02 4,84 4,14 4,11 4,03 3,9 3,8 3,51 3,49 3,46 3,32 3,26 3,16 3,11 2,9 2,9 2,82 2,6 2,6 2,48

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR Nejvyšší „závislosti“ na cizích zdrojích dosáhlo v roce 2011 město Znojmo s 24,21 % podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům města. Žádné město tak za sledovaného období 47

nedosáhlo na ministerstvem sledovanou hranici 25 %. Pokud bychom se zaměřili na výsledky hospodaření z roku 2012, podle nichž je tabulka řazena, zjistili bychom, že nejhůře je na tom pětice měst: Liberec (20,31 %), Ústí nad Labem (16,16 %), Znojmo (14,06 %), Děčín (13,98 %) a Olomouc (12,70 %). Na opačném konci přehledu poté stojí: Jindřichův Hradec (2,48 %), Prostějov a Rokycany (2,6 %), Karlovy Vary (2,82 %), Havlíčkův Brod a Příbram (2,9 %). Vůbec nejnižšího podílu ve sledovaném období dosáhl Prostějov v roce 2010 (1,92 %). Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům měst v roce 2012 činil 7,58 %. Oproti dvěma předchozím rokům byl nižší. V roce 2011 byl průměrný podíl 10,16 % a v roce 2010 8,10 %. Z jiného pohledu mohou být jakási finanční „samostatnost“ chápána jako neschopnost žádat o dotační prostředky nebo neschopnost těchto prostředků využívat a absorbovat je.

5.6 Koalice ve městech sestavené v letech 2002, 2006 a 2010 Zastoupení politických stran, sdružení nezávislých kandidátů a stran či hnutí s „nezávislou“ identitou můžeme sledovat níže v tabulce. Tabulka č. 9: Zastoupení politický stran a hnutí v koalicích okresních městech 2002

Strana/Rok

2006

2010

abs.

%

abs.

%

abs.

%

Nezávislí

53

73,6 %

53

73,6 %

48

66,7 %

ČSSD

50

69,4 %

38

52,78 %

54

75 %

KSČM

16

22,2 %

6

8,3 %

4

5,6 %

ODS

60

83,3 %

66

91,67 %

47

65,3 %

KDU-ČSL

45

62,5 %

36

50 %

24

33,3 %

ODA

4

5,6 %

-

-

-

-

SZ

4

5,6 %

17

23,6 %

2

2,8 %

US-DEU

19

26,4 %

0

-

-

-

ČSNS

1

1,4 %

1

1,4 %

0

0

TOP 09

-

-

-

-

41

56,9 %

VV

-

-

-

-

5

6,9 %

Svobodní

-

-

-

-

2

2,8 %

Zdroj: Balík 2008, usnesení ustavujících zastupitelstev, vlastní výpočty

48

Po komunálních volbách v roce 2002 byla vůbec nejúspěšnější politickou stranou ODS, jejíž zástupci usedli v 60 radách ze sledovaných 72 okresních měst (tj. 83,3 %). ODS by v roce 2002 opoziční stranou na celorepublikové úrovni, kde vládla ČSSD spolu s KDU-ČSL a USDEU. (Vlada.cz 2014) Nezávislí zastupitelé se účastnili téměř tří čtvrtin radničních koalic, až poté byla v pořadí vládní ČSSD s téměř 70 % účastí v radách. Dvě třetiny koalic se také neobešly bez zástupců rovněž vládní KDU-ČSL, následovaných třetí vládní stranou US-DEU – čtvrtina koalic. Komunisté byli v roce 2002 součástí více než pětiny koalic, což byl ve sledovaných volbách jejich zdaleka nejlepší výsledek. Zástupci menších politických stran bez zastoupení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Občanské demokratické aliance a Strany zelených usedli v téměř 6 % koalic. Do berounské radniční koalice se dostali i zástupci strany s velmi dlouhou historií ČSNS. Následující komunální volby v roce 2006 přinesly posílení ODS. Zástupci této strany totiž usedly v 66 ze 72 rad. V této době vládla zemi první Topolánkova koalice složená z ODS a nestraníků. (Vlada.cz 2014) ODS se tak podařilo udržet „vítěznou vlnu“ a jejich zastoupení v radničních koalicích okresních měst bylo téměř 92 %. Nezávislé kandidátky udržely svou pozici z předchozích voleb, když se účastnili opět tří čtvrtin koalic. Zastoupení nyní již opoziční ČSSD výrazně pokleslo a sociální demokraté se účastnili více než poloviny koalic, hned za nimi v polovině koalic usedli lidovci, kteří rovněž zaznamenali propad. Svou pozici značně posílila, nyní již parlamentní Strana zelených vedené místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem. Zelení usedli ve čtvrtině koalic. Komunisté stejně jako sociální demokraté a lidovci zažili propad svého zastoupení a účastnili se koalic v šesti okresních městech. Unionisté již působili pouze v opozičních lavicích sledovaných měst. ČSNS se opět účastnila koalice v Berouně. Zatím poslední komunální volby v roce 2010 byly pro ODS neúspěšné. Zástupci občanských demokratů byli součástí 65 % koalic. Na republikové úrovni opoziční ČSSD výrazně posílila a obsadila tři čtvrtiny městských rad. Ve více koalicích, než tomu bylo u ODS, nyní rovněž usedli nezávislí zastupitelé – téměř 67 % koalic. V komunální politice se objevila nová politická strana TOP 09, která od července roku 2010 působila i ve Vládě ČR s ODS a Věcmi veřejnými. (Vlada.cz 2014). Zástupci TOP 09 byli, nebo ještě jsou, součástí 41 radničních koalic (57 %). Lidovci nezastavili propad a jejich zastupitelé spolupracovali na koaliční úrovni ve třetině okresních měst. Vládní Věci veřejné vedené ministrem vnitra Radkem Johnem měli své zástupce v pěti radách, což je 7 % rad. Strana zelených se účastnila pouze 49

dvou koalic, stejně tak i nová Strana svobodných občanů (téměř 3 %). US-DEU zanikla krátce po volbách 1. 1. 2011 a své zastupitele v koalicích měst neměla. (Unie.cz 2014) ČSNS, která byla po volbách v letech 2002 a 2006 zastoupená v radě Berouna, neměla radní v žádném z okresních měst. V tabulce níže je uvedena koaliční spolupráce v té době parlamentních stran a KDU-ČSL, která je tradičně jednou z nejsilnějších stran v komunální politice, v komunálních koalicích okresních měst v procentech z celkového množství koalic pro jednotlivé strany. Tabulka č. 10: Významnost koaličních partnerů po kom. volbách 2010 pro jednotlivé strany Pol. strana

ČSSD

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

KSČM

VV

ČSSD

100 %

63 %

46,3 %

31,5 %

7,4 %

5,6 %

ODS

72,3 %

100 %

53,2 %

31,9 %

2,1 %

0%

TOP 09

61 %

61 %

100 %

36,6 %

4,9 %

9,8 %

KDU-ČSL

70,8 %

62,5 %

62,5 %

100 %

8,3 %

12,5 %

KSČM

100 %

25 %

50 %

50 %

100 %

0%

VV

60 %

0%

80 %

60 %

0%

100 %

Zdroj: Usnesení ustavujících zastupitelstev, vlastní výpočty Je nutné brát zřetel na to, že čím více mají strany zastupitelů, tím větší je pravděpodobnost, že budou významnějším koaličním partnerem, než strany s menším zastoupením. Nicméně lze vyčíst jakousi významnost koaličních partnerů pro jednotlivé strany. Pro přesnější zjištění by bylo třeba posoudit i přesné počty zastupitelů hlasujících za jednotlivé strany pro koalice. Pro ČSSD je nejvýznamnějším koaličním partnerem ODS, s kterou se podílí na koalicích v 63 % těch okresních měst, kde se ČSSD podílí na vládě. Pro ODS to znamená více než 72 % a ČSSD je tak pro ODS rovněž nejvýznamnějším koaličním partnerem. TOP 09 se podílí na stejném počtu koalic s ČSSD a ODS. Pro lidovce je nejvýznamnějším partnerem rovněž ČSSD, nicméně i ODS a TOP 09 pro ni hrají důležitou roli. Lze vypozorovat, že tam kde se komunisti účastní koalice, jsou pro ně vždy koaličním partnerem sociální demokraté. Jde o čtyři okresní města. Věci veřejné velmi spolupracují s TOP 09, naopak nikde nejsou v koalici s ODS nebo KSČM.

50

6. HOSPODAŘENÍ A RADNIČNÍ KOALICE Kapitola Hospodaření a radniční koalice se zabývá souvislostmi mezi složením radničních koalic a hospodařením měst. K tomu je využito typologie koalic a ideové profilace koalic.

6.1 Schodek či přebytek a radniční koalice První podkapitola se nejprve věnuje tomu, jak radniční koalice rozdělené dle typologie koalic „účetně“ hospodaří. Tedy jaký je jejich stav schodků a přebytků. Ke koalicím ustanoveným po komunálních volbách v roce 2002 vážeme stav schodků či přebytků v období 2003–2006, ke koalicím z roku 2006 poté vážeme stav z období 2007–2010 a ke koalicím ustanoveným po posledních komunálních volbách v roce 2010 stav z období 2011 až 2012, rok kdy jsou dostupná poslední aktuální data. Resp. zjistíme, jaký je stav schodků či přebytků daného typu koalice po dvou a půl volebních obdobích. Tabulka č. 11: Stav schodků na jednoho obyvatele v jednotlivých obdobích u typů koalic a jejich průměr

Typ koalice

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

MVIP

+1972,51 Kč

-2144,90 Kč

-378,03 Kč

-183,47 Kč

MVIN

-

-

-655,83 Kč

-655,83 Kč

VK

-485,93 Kč

-2649,54 Kč

+352,21 Kč

-927,75 Kč

NIP

+447,84 Kč

-1265,01 Kč

+1102,89 Kč

+95,24 Kč

NIN

+197,56 Kč

+834,03 Kč

+981,5 Kč

+671,03 Kč

ŠK

-2993,57 Kč

+1290,80 Kč

-1800,37 Kč

- 1167,71 Kč

Všestranická

-5580,70 Kč

-

-

- 5580,70 Kč

Jednobarevná

+1022,60 Kč

-2693,43 Kč

+3051,32 Kč

+460,16 Kč

Všechna města

-579,80 Kč

-1451,24 Kč

+438,55 Kč

-530,83 Kč

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Závěry lze udělat z průměru konečných stavů schodků či přebytků u období z let 2003–2006, 2007–2010 a 2011–2012. Nejvyšší kladný průměr lze vidět u nadměrných ideově nepropojených koalic (+671,03 Kč), poté u jednobarevných rad (zde je ale nutné myslet na to, že jednobarevné rady nalezneme pouze ve dvou městech ta celé sledované období) a nadměrných ideově propojených koalic (-95,24 Kč). Záporné průměry mají všechny ostatní typy koalic. Zdaleka nejvyšší koalice všestranické (zde se ale jedná o případ jednoho města 51

v období 2003 až 2006), poté výrazně nad průměrem je široká koalice (-1167,71 Kč) a velká koalice (-927,75 Kč). Pokud spolu koaličně spolupracují dva nejsilnější političtí soupeři v městě, jak to u velkých a širokých koalic bývá, jejich rozpočtová bilance je spíše záporná, a to nadprůměrně. Průměr minimálně vítězných koalic se pohybuje kolem průměru všech měst (-183,47 Kč a -655,83 Kč). Další souvislosti lze hledat mezi schodkovými a přebytkovými rozpočty a koalicemi rozdělenými dle jejich umístění na škále pravice–levice. Tabulka č. 12: Stav schodků na jednoho obyvatele v jednotlivých obdobích u „ideovosti“ koalic a jejich průměr Ideová profilace

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Levicová

-1348,59 Kč

-3739,87 Kč

+3051,32 Kč

-679,05 Kč

Středo-levicová

-3155,10 Kč

+1067,78 Kč

-1086,12 Kč

-1057,81 Kč

Středová

-602,21 Kč

-1686,03 Kč

+536,57 Kč

-583,89 Kč

Středo-pravicová

+1091,40 Kč

-1265,93 Kč

+816,18 Kč

+213,88 Kč

Pravicová

+1022,60 Kč

-2428,77 Kč

-1870,75 Kč

-1092,31 Kč

Všechna města

-579,80 Kč

-1451,24 Kč

+438,55 Kč

-530,83 Kč

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Je třeba brát v úvahu to, že kategorie měst se středovými koalicemi (-679,05 Kč) obsahuje značně vyšší počet koalic oproti ostatním kategoriím, proto je nejblíže průměru všech měst (530,83 Kč). Naopak kategorie levicová koalice a pravicová koalice vždy obsahuje jeden nebo maximálně dva případy. Kategorie středo-levicová koalice v období 2007–2010 obsahuje pouze tři případy, zbylé kategorie v dalších obdobích jsou pak „naplněny“ více. Z průměrů stavů rozpočtů a schodků v jednotlivých obdobích je patrné, že nejlépe si stojí kategorie středo-pravicových koalic, jejichž průměr skončil jako jediný v kladném čísle (+213,88 Kč), kategorie středová koalice je více méně průměrná, resp. lehce podprůměrná. Následuje kategorie levicová koalice (-679,05 Kč, pouze dva případy za celé sledované období). Výrazně pod průměrem je kategorie středo-levicových koalic (-1057,81 Kč) a pravicových koalice (-1092,31 Kč, pouze dva případy za celé sledované období).

52

6.2 Poměr investic ve výdajích a radniční koalice U typů radničních koalic lze sledovat i průměrný poměr investic k celkovým výdajům. V tabulce níže proto vidíme průměrné poměry k jednotlivým obdobím ve sledovaných kategorií typů koalic a jejich celkový průměr. Tabulka č. 13: Průměrný poměr investic a výdajů měst a typ koalice v obd. 2003–2012

Typ koalice

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

MVIP

5,34

4,26

5,31

4,97

MVIN

-

-

4,81

4,81

VK

4,11

4,35

4,70

4,39

NIP

4,60

4,86

5,45

4,97

NIN

5,51

6,36

6,88

6,25

ŠK

4,67

5

8,43

6,03

Všestranická

3,28

-

-

3,28

Jednobarevná

5,68

4,38

5,19

5,08

Všechna města

4,59

4,65

5,78

5,01

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Z tabulky výše je patrné, že průměr všech průměrů okresních měst za jednotlivá období činí 5,01. Nadprůměrné hodnoty dosahují koalice nadměrné ideově nepropojené (6,25) a široká koalice (6,03). Velmi blízko průměru jsou oba typy minimální vítězné koalice spolu s nadměrnou ideově propojenou koalicí. Výrazně podprůměrné hodnoty dosáhla všestranická koalice, zde se však jedná pouze o jedno město v období 2003–2006. Tabulka č. 14: Průměrný poměr investic a výdajů okresních měst a „ideovost“ koalice v obd. 2003–2012 Ideová profilace

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Levicová

4,48

4,32

5,19

4,66

Středo-levicová

4,62

5,14

4,52

4,76

Středová

4,41

4,61

6,03

5,02

Středo-pravicová

5,11

4,65

5,60

5,12

Pravicová

5,68

4,8

6,29

5,59

Všechna města

4,59

4,65

5,78

5,01

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz 53

Z tabulky výše je patrné, že průměry průměrů poměru investic a výdajů okresních měst v období od 2003–2013 se snižují „zprava doleva“. To znamená, že levicovější koalice v průměru investují méně než pravicovější koalice. Kategorie středová koalice je poté téměř v průměru (5,02 oproti 5,01).

6.3 Nejpreferovanější oblast investic a radniční koalice Následující pasáž diplomové práce napoví, do kterých oblastí směřovaly investice za jednotlivé typy koalic. Opět jsou pro koalice ustanovené v roce 2002 brány v potaz léta 2003 až 2006, pro koalice ustanovené v roce 2006 jsou to léta 2007 až 2010 a pro koalice vzniklé v roce 2010 jsou to dva následující roky. Tabulka č 15: Zastoupení investičních oblastí v kategoriích typu koalice (%)

Typ koalice

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Vše

MVIP

0

59,26

5,56

4,63

8,33

0

20,37

1,85

0

0

0

100

MVIN

0

50

19,23

0

7,69

0

11,54

7,69

3,85

0

0

100

VK

0

47,32

3,12

2,23

10,71

0,89

28,57

1,79

1,34

0

4,02

100

NIP

0

50

5,63

5

10

0

23,75

0

2,5

1,25

1,88

100

NIN

0

31,08

6,76

6,76

18,92

2,7

28,38

4,05

1,35

0

0

100

ŠK

0

32,76

3,45

4,31

18,10

1,72

36,21

0

2,59

0

0,86

100

Všestranická

0

50

0

0

0

0

50

0

0

0

0

100

Jednobarevná

0

30

20

0

0

0

50

0

0

0

0

100

Všechna města

0

45,69

5,28

3,89

11,94

0,83

27,36

1,53

1,67

0,14

1,67

100

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Kategorie všestranická koalice a jednobarevná rada neobsahuje příliš případů, pravděpodobně proto jsou zjištění přímočařejší – nejvíce–krát se mezi nejvíce podpořenými investičními oblastmi daných let objevila v těchto kategoriích kategorie bydlení (7) a průmysl (2), u 54

jednobarevné rady se poté objevila i oblast vzdělávání (3). Investiční oblast zemědělství (1) nebyla ve sledovaném období 2003 – 2012 v žádném z měst daný rok nejvíce finančně podpořenou. Naopak průmysl (2) patří k nejvíce podpořeným oblastem. Tato oblast je nejvíce zastoupená v kategorii minimálně vítězných ideově propojených koalic (59,26 %), průměru, ale stále ještě nadprůměrné zastoupení, se blíží velké koalice (47,32 %). Lze si také všimnout, že u oblasti vzdělávání (3), vyčnívá kategorie minimálních vítězných ideově nepropojených koalic (19,23 % oproti průměru všech měst - 5,28 %). Kategorie nadměrných ideově nepropojených koalic a širokých koalic má výraznější zastoupení v investiční oblasti tělovýchovy (5) a zdravotnictví (6). Kategorie široká koalice pak také vyčnívá u bydlení (7). Nadměrná a minimální vítězná ideově nepropojené koalice poté nadprůměrně vyčnívají u životního prostředí (8). Investiční oblast veřejné správy (11) se poté nejvíce objevuje u kategorie velká koalice. Další tabulka ukazuje zastoupení investičních oblastí v kategoriích koalic na škále levice – pravice. Opět je nutno brát v potaz, že kategorie levicová koalice a pravicová koalice neobsahují příliš mnoho případů a jejich výsledky tak mohou být pravděpodobně tímto ovlivněny. Tabulka č. 16: Zastoupení investičních oblastí v kategoriích „ideovosti“ koalice (%)

Ideová profilace

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Vše

Levicová

0

70

10

0

20

0

0

0

0

0

0

100

Středo-levicová

0

24,19

8,06

8,06

11,29

1,61

38,71

3,23

1,61

0

3,23

100

Středová

0

43,29

4,17

3,01

13,43

1,16

29,40

1,85

1,62

0

2,08

100

Středo-pravicová

0

56,44

5,94

4,95

8,91

0

20,3

0,5

1,98

0,5

0,5

100

Pravicová

0

46,15

15,38

0

0

0

38,4

0

0

0

0

100

Všechna města

0

45,69

5,28

3,89

11,94

0,83

27,36

1,53

1,67

0,14

1,67

100

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Investiční oblast průmysl (2) je nejvíce zastoupena v kategorii levicové koalice (ale zde se jedná o dvě města). Nadprůměrně se pak objevuje v kategoriích středo-pravicová (56,44 %) a 55

pravicová koalice (46,15 %). Nejméně poté v kategorii středo-levicová koalice (24,19 %). Výrazně nadprůměrná je oblast vzdělávání (3) u kategorie pravicová a levicová koalice (zde je však opět málo případů) a poté u středo-levicových koalic. Výrazně nadprůměrněji se objevuje jako nejvíce finančně podpořená oblast v daných letech oblast kultury (4) u středolevicových koalic (8,06 %). Tělovýchova (5) se rovněž objevuje více kategorie středové a levicovější. Výrazně nadprůměrné zastoupení můžeme vidět u oblasti bydlení (7) u středolevicových koalic (38,71 %) a u pravicových koalic (38,4 % - opět méně případů). Naopak podprůměrně je tato investiční oblast zastoupena v kategorii středo-pravicových koalic. Kategorie středo-levicové koalice také více obsahuje neinvestovanější oblasti roku životní prostředí (8) a veřejná správa (11).

6.4 Výběr daně z nemovitosti a radniční koalice Dalším sledovaným ukazatelem je skutečný výběr daně z nemovitosti na jednoho obyvatele. Jedná se o výčet průměrů pro každou kategorií v obdobích 2003 – 2006, 2007 – 2010 a 2011 – 2012. Z těchto tří průměrných částek je poté udělán průměr pro celkové posouzení souvislosti. Lze předpokládat, ne však nutně, že čím vyšší je vybraná částka, tím vyšší byl ve městě zastupitelstvem stanovený koeficient daně z nemovitých věcí. Tabulka č. 17: Průměrný výběr daně z nem. na obyv. a typ koalice v obd. 2003 – 2012

Typ koalice

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

MVIP

337,87 Kč

433,06 Kč

757,56 Kč

509,50 Kč

MVIN

-

-

815,72 Kč

815,72 Kč

VK

397,02 Kč

544,59 Kč

671,37 Kč

537,66 Kč

NIP

332,63 Kč

457,98 Kč

883,37 Kč

557,99 Kč

NIN

316,61 Kč

633,62 Kč

746,35 Kč

565,53 Kč

ŠK

366,36 Kč

546,74 Kč

615,59 Kč

509,56 Kč

Všestranická

552,41 Kč

-

-

552,41 Kč

Jednobarevná

306,82 Kč

333,86 Kč

427,60 Kč

356,09 Kč

Všechna města

366,38 Kč

500,96 Kč

757,56 Kč

541,63 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz V tabulce výše lze vidět, že se většina průměrných částek nevychyluje příliš od průměru. Výjimkou je částka u kategorie minimálně vítězná ideově nepropojená koalice, tato výrazně nadprůměrná částka je však s největší pravděpodobností způsobena tím, že po volbách v roce 56

2006 a 2010 žádné takové koalice nevznikly. Se znalostí toho, že se s každým rokem výběr daně zvyšoval, lze usoudit, že nadprůměrná hodnota vychází takto, kvůli zastoupení kategorie až v posledním volebním období. Další větší odchylku od průměru lze vidět u kategorie jednobarevná rada (356,09 Kč/obyvatel), nicméně zde se jedná o jeden příklad města, což není tolik vypovídající. Z výsledků tak nelze popsat žádnou zákonitost. Tabulka č. 18: Průměrný výběr daně z nem. na obyv. a „ideovost“ koalice v obd. 2003 – 2012 Ideová profilace

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Levicová

232,76 Kč

273,58 Kč

427,60 Kč

311,31 Kč

Středo-levicová

363,36 Kč

470,42 Kč

724,37 Kč

519,38 Kč

Středová

386,04 Kč

533,94 Kč

720,64 Kč

546,87 Kč

Středo-pravicová

316,13 Kč

468,01 Kč

913,80 Kč

565,98 Kč

Pravicová

306,82 Kč

528,17 Kč

676,60 Kč

503,86 Kč

Všechna města

366,38 Kč

500,96 Kč

757,56 Kč

541,63 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Další tabulka věnovaná průměrnému výběru daně z nemovitosti na obyvatele a ideové profilaci koalic jsou patrná jiná zjištění. Průměrné částky se nijak výrazně neliší od průměru všech měst, nicméně lze zde vidět drobné zvyšování daně s posunem koalice doprava. Opět se zde odchylují dvě kategorie – levicová a pravicová koalice, které však neobsahují příliš mnoho případů.

6.5 Zadluženost a radniční koalice Lze sledovat i souvislost mezi zadlužeností měst a typem či „ideovostí“ koalice. V této podkapitole srovnáme změny zadlužení města týkajících se jednotlivých typů koalic v obdobích 2003–2006, 2007–2010 a 2011–2012. Tabulka č. 19: Změna zadlužení města na jednoho obyvatele u jednotlivých období a typů koalic a jejich průměr

Typ koalice

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

MVIP

-159,72 Kč

-1509,33 Kč

+186,28 Kč

-494,26 Kč

MVIN

-

-

-827,91 Kč

-827,91 Kč

VK

-1697,77 Kč

-2939,04 Kč

-1680,13 Kč

-2105,65 Kč

57

NIP

-604,12 Kč

-810,81 Kč

+1383,02 Kč

-10,64 Kč

NIN

-695,74 Kč

-288,80 Kč

+614,08 Kč

-123,49 Kč

ŠK

-3025,64 Kč

+494,86 Kč

+2914,26 Kč

+127,83 Kč

Všestranická

-3276,31 Kč

-

-

-3276,31 Kč

Jednobarevná

+1097,61 Kč

-2839,74 Kč

+3132,29 Kč

+463,39 Kč

Všechna města

-1527,64 Kč

-1473,75 Kč

+118,29 Kč

-961,03 Kč

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Opět je třeba přihlédnout k tomu, že v kategorii všestranická koalice a jednobarevná rada v období 2003–2006 je po jednom příkladu, stejně tak v kategorii jednobarevná rada v období 2007–2010 a 2011–2012. Kategorie nadměrně ideově nepropojená koalice má v období 2007–2010 dva případy a stejně tak kategorie široká koalice v období 2011–2012. Nicméně z tabulky výše je patrné, že města ve sledovaném období v průměru nejvíce, po jedné všestranické koalici v obd. 2003–2006, zadlužily velké koalice (-2105,65 Kč). Ostatní kategorie jsou poté již nad průměrem všech měst, tedy následovaly by koalice nadměrné, lépe si pak stojí minimálně vítězné koalice, přičemž ideově propojené koalice si stojí vždy u těchto tříd lépe. V kladném číslu jsou dvě kategorie. Ve sledovaném období se tedy dařilo oddlužovat města kategorii široká koalice (+127,83 Kč) a ne příliš obvyklé kategorii jednobarevná rada (+463,39 Kč, jde o rady v Karviné a Kladně). Tabulka č. 20: Změna zadlužení města na jednoho obyvatele u jednotlivých období a „ideovosti“ koalic a jejich průměr Ideová profilace

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Levicová

-1377,76 Kč

-3522,88 Kč

+3132,39 Kč

-589,42 Kč

Středo-levicová

-3928,28 Kč

-41,04 Kč

-448,3 Kč

-1472,54 Kč

Středová

-1348,67 Kč

-1928,71 Kč

-193,68 Kč

-1157,02 Kč

Středo-pravicová

-783,42 Kč

-974,56 Kč

+1187,95 Kč

-570,03 Kč

Pravicová

+1097,61 Kč

-1419,87 Kč

0 Kč

-107,42 Kč

Všechna města

-1527,64 Kč

-1473,75 Kč

+118,29 Kč

-961,03 Kč

Zdroj: vlastní výpočty. RozpocetObce.cz Z průměrů změn zadlužení města u jednotlivých období rozdělených dle kategorie koalic na škále levice–pravice je patrné, že ve sledovaném období zadlužovaly města všechny druhy koalic. Průměr změn ze třech sledovaných období ve všech okresních městech činí -961,03 58

Kč. Je potřeba brát v úvahu také fakt, že kategorie levicová koalice a pravicová koalice obsahují velmi málo případů. Nejvíce zadlužovala kategorie koalice středo-levicové (-1472,54 Kč) a následně poté kategorie středová koalice (-1157,02 Kč). Ostatní průměry jsou pod průměrem všech měst. Nejlépe si vedla kategorie pravicová koalice (-107,42 Kč) a koalice středo-pravicová (-570,03 Kč). Kategorie levicová koalice je poté ve středu hodnot (-589,42 Kč). Kategorie koalic od středu doprava si tak stály lépe.

6.6 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a radniční koalice Monitoring hospodaření obcí Ministerstva vnitra ČR poskytuje údaje o hospodaření z posledních tří závěrečných účtů měst (2010, 2011 a 2012). Ukazatel podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům mapující jakousi „finanční nezávislost“ měst budeme sledovat proto v posledním volebním období, tedy v letech 2011 a 2012, které mohly již ovlivnit radniční koalice složené po komunálních volbách na podzim roku 2010. Tabulka č. 21: Průměrné podíly cizích zdrojů k celkovým aktivům v letech 2011 a 2012 a typ koalice

Typ koalice

Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

MVIP

9,02 %

MVIN

8,44 %

VK

8,61 %

NIP

9,87 %

NIN

8,74 %

ŠK

6,40 %

Všestraná

-

Jednobarevná

14,32 %

Všechna města

8,87 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Nejvyšší průměrný podíl lze zaznamenat u kategorie jednobarevná rada (14,32 % oproti průměru všech sledovaných měst 8,91 %), nicméně se jedná o jediný příklad, město Karviná. Nadprůměrná hodnota je rovněž u minimálně vítězných ideově propojených koalic (9,02 %) a nadměrných ideově propojených (9,87 %) koalic. Nadprůměrné hodnoty tedy spojuje „ideová propojenost“. Všechny ostatní kategorie jsou poté pod průměrem všech měst. Nejmenší je u kategorie široká koalice (jen 6,40 %), v této kategorii jsou dvě města. 59

Tabulka č. 22: Průměrné podíly cizích zdrojů k celkovým aktivům v letech 2011 a 2012 a „ideovost“ koalice Ideová profilace

Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

Levicová

14,32 %

Středo-levicová

11,37 %

Středová

8,69 %

Středo-pravicová

8,17 %

Pravicová

4,64 %

Všechna města

8,87 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Větší rozdíly mezi hodnotami průměrných podílů cizích zdrojů k celkovým aktivům v kategoriích podle ideové profilace koalic lze vidět v tabulce výše. Kategorie středová koalice dosahuje téměř průměrného podílu (8,69 % oproti průměru všech měst 8,87 %). Z hodnot je patrné, že levicově profilované koalice dosahují v průměru vyšších průměrných podílů oproti koalicím profilovaným pravicově. Je však nutné brát v úvahu, že v kategoriích levicových a pravicových koalic je pouze po jednom případu (Karviná respektive Teplice).

6.7 Celková likvidita a radniční koalice Celková likvidita měst, neboli ukazatel toho, jakou má město flexibilní platební schopnost, může být ovlivněna také typem nebo ideovou profilací radniční koalice. Celková likvidita je jedním z důležitých ekonomických ukazatelů sledovaných ministerstvem financí. Čím vyšší je její hodnota, tím je na lepší úrovni platební schopnost města. Tabulka č. 23: Průměrná celková likvidita v letech 2011 a 2012 a typ koalice

Typ koalice

Průměrná celková likvidita

MVIP

2,32

MVIN

2,62

VK

2,31

NIP

1,88

NIN

2,39

ŠK

1,88

Všestranická

-

Jednobarevná

4,16

60

Všechna města

2,35

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrná hodnota likvidit z let 2011 a 2012 v daných kategoriích činí 2,35 a je tak vzdálená od ministerstvem financí stanoveného uzavřeného intervalu 0 až 1, který je považován za rizikový. Nejlépe si v tomto ukazateli vede kategorie jednobarevná rada, která však není toliko obsazena případy. Žádná z hodnot poté není výrazně vzdálena od průměru, nejlépe si z těchto dalších hodnot vede kategorie minimálně vítězná ideově nepropojená koalice (2,62). Na opačné straně by poté stály kategorie nadměrné ideově propojená koalice (1,88) a široká koalice (1,88, zde je však opět ne mnoho případů). Tabulka č. 24: Průměrná celková likvidita 2000 v letech 2001 a 2012 a „ideovost“ koalice Ideová profilace

Průměrná celková likvidita

Levicová

4,16

Středo-levicová

1,68

Středová

2,44

Středo-pravicová

2,22

Pravicová

3,28

Všechna města

2,35

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Ani výsledky u radničních koalic rozdělených dle jejich ideové profilace neukazují žádnou zákonitost. Nejlépe si stojí ne příliš zastoupení kategorie levicová a pravicová koalice (4,16 resp. 3,28), kategorie středová koalice a středo-pravicová jsou blízko k průměru všech měst (2,44 resp. 2,22) a kategorie středo-levicová si stojí nejhůře, jedná se o hodnotu 1,68, která je tak nejblíže zmíněnému rizikovému intervalu.

6.8 Ukazatel dluhové služby a radniční koalice Posledním ekonomickým ukazatelem této kapitoly je ukazatel dluhové služby. Jedná se o poměr mezi příjmy obce a splátkami dluhů. Ministerstvo financí ČR považuje za rizikové, pokud je ukazatel dluhové služby obce vyšší než 25 % včetně. V kombinaci s likviditou v uzavřeném intervalu 0 až 1, poté takové obce oslovuje dopisem od ministra financí. 61

Tabulka č. 25: Průměr ukazatelů dluhové služby v letech 2011 a 2012 a typ koalice

Typ koalice

Průměr ukazatelů dluhové služby

MVIP

6,79 %

MVIN

7,51 %

VK

5,48 %

NIP

12,58 %

NIN

7,76 %

ŠK

4,11 %

Všestranická

-

Jednobarevná

10,66 %

Všechna města

7,77 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Z tabulky výše je patrný průměr ukazatelů v daném období u všech měst – jedná se tedy o 7,77 %. Nejblíže tomuto průměru je kategorie nadměrné ideově nepropojené koalice a poté minimální vítězné ideově nepropojené koalice. Dvě kategorie vyčnívají vysoko nad průměrem, jedná se o nadměrné ideově propojené koalice (12,58 %) a pak ne příliš zastoupení kategorie jednobarevná rada (10,66 %). Ostatní kategorie jsou tedy již pod průměrem. Nejnižšího průměru dosahují široké koalice (ale pouze dvě města) a velké koalice (5,48 %). Koalice ideově nepropojené, ke kterým lze obvykle i řadit velké a široké koalice si tak stojí mnohem lépe než ideově propojené koalice. Tabulka č. 26: Průměr ukazatelů dluhové služby v letech 2011 a 2012 a „ideovost“ koalice Ideová profilace

Průměr ukazatelů dluhové služby

Levicová

10,66 %

Středo-levicová

14,37 %

Středová

7,16 %

Středo-pravicová

6,97 %

Pravicová

0%

Všechna města

7,77 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Další tabulka věnovaná ideové profilaci koalic a ukazateli dluhové služby dokládá, že kategorie „nalevo“ jsou nad průměrem všech měst, kategorie „napravo“ včetně středové koalice jsou pod průměrem. Z těchto procent lze tedy konstatovat, že průměrný poměr mezi 62

příjmy obce a splátkami dluhů je nižší u středo-pravicových, resp. pravicových, koalic než u středo-levicových, resp. levicových, koalic.

63

7. HOSPODAŘENÍ MĚST A POLITICKÁ USKUPENÍ Zastoupení politických stran a hnutí a dalších nezávislých uskupení je vždy různorodé a významnost každé strany v koalici je odlišná nejen kvůli možnému jinému počtu zastupitelů. Tato kapitola se však pokusí odhalit, pokud existují, souvislosti mezi působením politického subjektu v koalici a hospodařením města. Zastoupení politických subjektů v radničních koalicích bylo již zmíněno v předchozí kapitole. Z dat je patrné, že v komunálních volbách v roce 2002 a 2006 byla nejsilnější silou v komunální politice Občanská demokratická strana, která byla poté vystřídána ČSSD. Nicméně sociální demokraté nedokázali dosáhnout takového úspěchu jako ODS. Stabilní součástí radničních koalic jsou nezávislí, kteří však nejsou sdruženi do jediného sdružení a jedná se o desítky, ne-li stovky, různých uskupení.

7.1 Schodek či přebytek a politická uskupení Stav rozpočtových schodků a přebytků v jednotlivých letech období, která mohla ovlivnit politická uskupení v zastoupená v městských radách a radničních koalicích, lze rovněž posuzovat. Předtím je však nutné brát v úvahu, že jsou zde strany, které neměly své zástupce v městských radách ve všech volebních období. Jedná se o Občanskou demokratickou alianci (ODA), která měla zástupce v radách pouze po komunálních volbách 2002, stejným případem je i Unie Svobody – Demokratická unie (US-DEU). Československá národně sociální strana měla své zástupce pouze v radě města Berouna po dvě volební období. Zelení měli své zástupce v městských radách po všechna sledovaná volební období, nicméně v posledním z nich pouze ve dvou městech. TOP 09, Věci veřejné (VV) a Svobodní se objevují až po komunálních volbách 2010, TOP 09 poté byla značně zastoupena v radničních koalicích okresních měst, VV v pěti městech a Svobodní pouze ve dvou. Tabulka č. 27: Stav schodků na obyv. v jednotlivých obdobích u typů koalic a jejich průměr Pol. uskupení

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Nezávislí

-357,05 Kč

-1086,33 Kč

+652,38 Kč

-263,67 Kč

ČSSD

-1334,38 Kč

-1330,38 Kč

+390,54 Kč

-758,07 Kč

KSČM

-2428,86 Kč

-1047,62 Kč

+14,03 Kč

-1154,15 Kč

ODS

-264,58 Kč

-1564,63 Kč

+529,36 Kč

-433,28 Kč

64

KDU-ČSL

-1215,86 Kč

-18,77 Kč

+823,12 Kč

-137,17 Kč

ODA

+72,82 Kč

-

-

+72,82 Kč

SZ

+294,30 Kč

+420,70 Kč

+2225,18 Kč

+980,06 Kč

US-DEU

-316,65 Kč

-

-

-316,65 Kč

ČSNS

+1391,26 Kč

-6466,36 Kč

-

-2537,55 Kč

TOP 09

-

-

+561,43 Kč

+561,43 Kč

VV

-

-

+725,74 Kč

+725,74 Kč

Svobodní

-

-

+419,29 Kč

+419,29 Kč

Všechna města

-579,80 Kč

-1451,24 Kč

+438,55 Kč

-236,76 Kč

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Z tabulky výše je patrné, jak se vyvíjel stav schodků a přebytků za jednotlivá období. První období dělal průměr -579,80 Kč, druhé -1451,24 Kč a třetí byl stav přebytkový +438,55 Kč. V průměru z těchto tří sledovaných období si nejlépe vedla Strana zelených, která však má nejvyšší „stav“ v období 2011 – 2012, kdy je zastoupena pouze ve dvou radách okresních měst. Následují Věci veřejné (+725,74 Kč), TOP 09 (+561,43 Kč) a Svobodní (+419,29 Kč) – tyto tři strany se však objevily pouze v posledním volebním období, kdy i průměrný stav schodků a přebytků všech okresních měst je oproti předchozím dvěma obdobím kladný. Následuje ODA, která měla přebytkový stav v letech, kdy celkový průměr stavů byl záporný. Naopak nejvíce záporné hodnoty lze vidět u ČSNS, která je však zastoupena pouze v radě města Berouna v prvních dvou volebních období. Následují komunisté (-1154,15 Kč), sociální demokraté (-758,07 Kč) a ODS (-433,28 Kč), která je znatelně blíže k průměru všech uskupení. Nezávislí s -263,67 Kč jsou téměř průměrem všech politických uskupení, nadprůměrně si stojí lidovci (-137,17 Kč). Z tabulky je patrné, že politická uskupení stojící nejvíce vlevo mají průměr stavů ze sledovaných období „schodkovější“ než ostatní politická uskupení.

7.2 Poměr investic a výdajů a politická uskupení Lze také hledat vliv politických stran zastoupených v radničních koalicích na poměr investic k celkovým výdajům města. V tabulce níže lze vidět průměrné poměry investic k výdajům za jednotlivá období a jejich celkový průměr.

65

Tabulka č. 28: Průměrný poměr investic a výdajů okresních měst a pol. uskupení v obd. 2003–2012 Pol. uskupení

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Nezávislí

4,70

4,65

6,08

5,14

ČSSD

4,37

4,55

5,82

4,91

KSČM

4,72

5,63

6,35

5,57

ODS

4,60

4,61

6

5,07

KDU-ČSL

4,46

4,57

5,99

5,01

ODA

5,52

-

-

5,52

SZ

4,88

5,06

6,22

5,39

US-DEU

4,88

-

-

4,88

ČSNS

4,44

4,63

-

4,54

TOP 09

-

-

6,21

6,21

VV

-

-

6,08

6,08

Svobodní

-

-

5,38

5,38

Všechna města

4,59

4,65

5,78

5,01

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Průměrná hodnota poměru investic k celkovým výdajům za sledovaná volební období všech okresních měst je 5,01. Stejnou hodnotu mají také lidovci. Výrazněji nadprůměrných hodnot dosahuje TOP 09 (6,21, nicméně zastoupení pouze v posledním volebním období), VV (6,08, rovněž zastoupeni až v posledním volebním období) a KSČM (5,57). Blíže k průměru jsou poté ODA (5,52), Zelení (5,39), Svobodní (5,38, avšak pouze v posledním období), nezávislá uskupení (5,14) a ODS (5,07). Podprůměrná je ČSNS (4,54, která však byla zastoupena pouze v radě Berouna po dvě volební období), US-DEU (4,88, pouze první volební období) a ČSSD (4,91).

7.3 Nejpreferovanější oblast investic a politická uskupení Podkapitola nejpreferovanější oblast investic sleduje četnosti převedené na procenta zastoupení daných oblastí investic nejvíce finančně podpořených investičních oblastí roku. Čísla v tabulce níže znamenají kódování investičních oblastí: zemědělství (1), průmysl (2), vzdělávání (3), kultura (4), tělovýchova (5), zdravotnictví (6), bydlení (7), životní prostředí (8), sociální věci (9), bezpečnost (10) a veřejná správa (11).

66

Tabulka č. 29: Zastoupení investičních oblastí v kategoriích politických uskupení (%)

Pol. uskupení

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Vše

Nezávislí

0

42,31

5,19

5

12,5

0,58

29,23

1,35

2,12

0,19

1,54

100

ČSSD

0

41,09

5,22

3,48

13,48

1,30

29,13

2,17

1,74

0

2,39

100

KSČM

0

36,84

2,11

3,16

16,84

1,05

36,84

2,11

1,05

0

0

100

ODS

0

47,32

5,02

3,51

12,04

0,84

26,42

1,34

1,67

0,17

0,17

100

KDU-ČSL

0

46,47

4,35

3,53

10,33

0,82

29,62

1,90

2,17

0,27

0,54

100

ODA

0

56,25

0

0

25

0

18,75

0

0

0

0

100

SZ

0

53,41

2,27

4,55

15,91

1,14

20,45

1,14

1,14

0

0

100

US-DEU

0

35,53

3,95

0

7,89

1,32

46,05

1,32

2,63

0

1,32

100

ČSNS

0

62,5

0

0

12,5

0

25

0

0

0

0

100

TOP 09

0

41,46

14,63

4,88

9,76

0

24,39

3,65

1,22

0

0

100

VV

0

50

30

0

0

0

20

0

0

0

0

100

Svobodní

0

25

25

0

0

0

50

0

0

0

0

100

Všechna města

0

45,69

5,28

3,89

11,94

0,83

27,36

1,53

1,67

0,14

1,67

100

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Ve sledovaném období žádná ze stran neměla mezi nejvíce podporovanými investičními oblastmi roku oblast zemědělství. V oblasti průmyslu je nad průměrem první trojice stran – ČSNS (62,5 %), která byla však zastoupena pouze v Berouně po dvě volební období, ODA (56,25 %) a Strana zelených (53,41 %). Mezi trojici s nejnižším podílem patří Svobodní (25 %), kteří však byli zastoupení pouze v posledních dvou sledovaných letech ve dvou městech, poté US-DEU (35,53 %, pouze v prvním sledovaném volebním období) a KSČM (36,84 %). V oblasti vzdělávání byla výrazně nad průměrem uskupení zastoupená pouze v posledních dvou sledovaných letech: Věci veřejné (30 %), Svobodní (25 %) a TOP 09 (14,63 % oproti průměru 5,28 %). Bez zastoupení této oblasti by byla ČSNS, ODA a KSČM pouze s 2,11 %. Oblast kultury se nejvíce mezi kategoriemi objevuje v kategorii nezávislých uskupení (5 %) a 67

oblast tělovýchovy poté u kategorie ODA (25 %, pouze jedno volební období), KSČM (16,84 %) a Strany zelených (15,91 %). Oblast zdravotnictví je nejvíce zastoupena u US-DEU (1,32 %, opět pouze jedno volební období) a ČSSD (1,3 %). Investiční oblast bydlení a komunální služby vystupuje nejvíce u kategorie Svobodní (50 %, pouze poslední období a dvě města), US-DEU (46,05 %) a KSČM (36,84 %). Tato oblast je poté nejméně zastoupena u ODA (18,75 %, první volební období), Věcí veřejných (20 %, pouze poslední období) a Strany zelených (20,45 %). Oblast životního prostředí je zastoupena oproti průměru nejvíce v kategorii TOP 09 (3,65 %), sociální věci poté u US-DEU (2,63 %) a KDU-ČSL (2,17 %). Oblast investic bezpečnost není zastoupena téměř vůbec. A konečně poslední investiční oblast – veřejná správa, ta je nejvíce zastoupena v kategorii ČSSD (2,39 %).

7.4 Výběr daně z nemovitosti a politická uskupení Výčet průměrné vybrané částky na dani z nemovitosti na jednoho obyvatele v daných obdobích a jejich celkový průměr lze vidět v tabulce níže. Tabulka č. 30: Průměrný výběr daně z nem. na obyv. a politická uskupení v obd. 2003 – 2012 Pol. uskupení

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Nezávislí

360,98 Kč

499,27 Kč

788,22 Kč

549,49 Kč

ČSSD

382,82 Kč

525,09 Kč

721,35 Kč

543,09 Kč

KSČM

385,67 Kč

440,43 Kč

833,78 Kč

553,29 Kč

ODS

368 Kč

506,93 Kč

741,35 Kč

538,76 Kč

KDU-ČSL

371,84 Kč

516,14 Kč

757,21 Kč

548,40 Kč

ODA

373,08 Kč

-

-

373,08 Kč

SZ

374,70 Kč

514,98 Kč

887,27 Kč

592,32 Kč

US-DEU

345,24 Kč

-

-

-

ČSNS

281,48 Kč

366,86 Kč

-

-

TOP 09

-

-

799,77 Kč

799,77 Kč

VV

-

-

584,62 Kč

584,62 Kč

Svobodní

-

-

654,87 Kč

654,87 Kč

Všechna města

366,38 Kč

500,96 Kč

757,56 Kč

541,63 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Z politických uskupení, která měla své zástupce v radách okresních měst po komunálních volbách 2002, 2006 a 2010, se žádné nijak výrazně neodchyluje od průměrné hodnoty všech průměrů. Vliv politických uskupení na skutečný výběr daně z nemovitých věcí tak nelze 68

přímo doložit. Znatelně nižší průměrné hodnoty výběru daně na obyvatele dosáhla ODA (373,08 Kč), který však měla své radní pouze po volbách 2002, v té době by tato hodnota byla téměř průměrnou. Podobně skončila i Unie svobody. ČSNS dosáhla nejnižších průměrů, byla však zastoupena pouze ve městě Beroun. TOP 09, VV a Svobodní byli zastoupeni v radách pouze v posledním období, v tomto období se od průměru odchylovaly značně Věci veřejné (584,62 Kč oproti průměru 757,56 Kč), Svobodní (654,87 Kč) a opačným směrem TOP 09 (799,77 Kč).

7.5 Změna zadlužení a politická uskupení Jak se vyvíjelo zadlužení měst během účasti radních z jednotlivých politických uskupení, lze sledovat na tabulce níže. Zde jsou patrné průměrné roční změny dluhu na obyvatele za jednotlivá období a následně i jejich celkový průměr. Nutno připomenout, že nezávislí, ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a Zelení měli své radní opět ve všech sledovaných obdobích, ostatní nikoliv. Tabulka č. 31: Změna zadlužení města na obyv. v jednotlivých obdobích a pol. uskupení a jejich průměr Pol. uskupení

2003 - 2006

2007 - 2010

2011 - 2012

Průměr

Nezávislí

-1339,99 Kč

-1267,39 Kč

+323,83 Kč

-761,18 Kč

ČSSD

-2035,90 Kč

-1806,60 Kč

-129,76 Kč

-1324,09 Kč

KSČM

-2821,47 Kč

-1112,11 Kč

-431,61 Kč

-1455,06 Kč

ODS

-1220,77 Kč

-1526,25 Kč

+332,34 Kč

-804,89 Kč

KDU-ČSL

-2164,21 Kč

-241,76 Kč

+699,68 Kč

-568,76 Kč

ODA

+677,59 Kč

-

-

+677,59 Kč

SZ

+179,66 Kč

+416,04 Kč

+1534,13 Kč

+709,94 Kč

US-DEU

-1378,70 Kč

-

-

-1378,70 Kč

ČSNS

+827,83 Kč

-4278,68 Kč

-

-1725,43 Kč

TOP 09

-

-

+370,11 Kč

+370,11 Kč

VV

-

-

+175,33 Kč

+175,33 Kč

Svobodní

-

-

+566,32 Kč

+566,32 Kč

Všechna města

-1527,64 Kč

-1473,75 Kč

+118,29 Kč

-961,03 Kč

Zdroj: vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Průměr průměrů ze sledovaných období ve všech okresních městech činí -961,03 Kč. Z těch politických uskupení, která jsou zastoupená ve všech třech obdobích, jsou pod tímto 69

průměrem ČSSD (-1324,09 Kč) a KSČM (-1455,06 Kč). Nad průměrem, přesto je záporný, tedy zvyšující zadlužení města, je ODS s -804,89 Kč. Poté nezávislá uskupení (-761,18 Kč) a KDU-ČSL (-568,76 Kč). S jedinou kladnou hodnotou je zde Strana zelených (+709,94 Kč). S ostatních stran je v kladných číslech ODA, která ve svém období i přes velmi záporný průměr všech měst dosáhla výrazně kladné hodnoty (+677,59 Kč), poté Svobodní (+566,32 %), kteří však byli zastoupeni po volbách v roce 2010 jen ve dvou radách, TOP 09 (+370,11 Kč) a Věci veřejné (+175,33 Kč). Unie svobody v prvním sledovaném období dosáhla průměru -1378,70 Kč, který byl tehdy nadprůměrný, a ČSNS -1725,43 Kč, avšak pouze ve městě Berouně, kde měla radní po dvě volební období.

7.6 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a politická uskupení Jak již bylo vysvětleno, podíl cizích zdrojů je ukazatelem, který ukazuje jakousi finanční „nezávislost“ či schopnost využívat cizí zdroje v rozpočtu města. V tabulce níže jsou hodnoty tohoto ukazatele, kterých nabyly jednotlivé kategorie stran v posledním volebním období. Tabulka č. 32: Průměrné podíly cizích zdrojů k celkovým aktivům v letech 2011 a 2012 a pol. uskupení Politická uskupení

Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

Nezávislí

9,38 %

ČSSD

9,06 %

KSČM

10,52 %

ODS

8,12 %

KDU-ČSL

8,61 %

TOP 09

4,12 %

VV

8,37 %

SZ

9,25 %

Svobodní

7,31 %

Všechna města

8,87 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Jak můžeme vidět v tabulce, nejvyšší hodnoty nabývá kategorie KSČM (10,52 %), tedy města kde se tato strana podílí na radniční koalici, mají nejvyšší podíl cizích zdrojů. Následovala by nezávislá uskupení (9,38 %), Zelení (9,25 %, avšak pouze dvě města, kde jsou zastoupení v koalici) a ČSSD (9,06 %). Pod průměrem všech měst jsou všichni zbývající. Znatelně 70

nejnižší průměrný podíl cizích zdrojů k aktivům mají města, kde se podílí na koalici TOP 09 (4,12 %), poté Svobodní (7,31 %, avšak jedná se pouze o dvě města, kde se podíleli na sestavení koalice), následuje ODS (8,12 %) a Věci veřejné (8,37 %). Nejblíže průměru všech měst jsou lidovci (8,61 %).

7.7 Celková likvidita a politická uskupení Celková likvidita, jak již bylo řečeno, ukazuje flexibilitu platební schopnosti. Čím vyšší je hodnota likvidity, tím flexibilnější je platební schopnost. Tabulka níže ukazuje, jaký je průměr likvidity z dvou prvních let posledního volebního období v souvislosti se zastoupením politických uskupení v radách okresních měst. Tabulka č. 33: Průměrná celková likvidita v letech 2011 a 2012 a politická uskupení Politické uskupení

Průměrná celková likvidita

Nezávislí

2,28

ČSSD

2,39

KSČM

1,70

ODS

2,46

KDU-ČSL

2,28

TOP 09

2,43

VV

1,97

SZ

3,19

Svobodní

1,83

Všechna města

2,35

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrná likvidita všech okresních měst v období 2011–2012 byla 2,35. Nad tímto průměrem jsou Zelení s nejvyšší hodnotou (3,19, avšak s radními pouze ve dvou městech), ODS (2,46), TOP 09 (2,43) a ČSSD (2,39). Těsně pod průměrem je poté KDU-ČSL se stejnou hodnotou 2,28. Následují Věci veřejné (1,97), Svobodní (1,83, avšak s radními pouze ve dvou městech) a nejnižší průměrnou likviditu mají města, kde se na koalici podílí komunisté (1,70).

71

7.8 Ukazatel dluhové služby a politická uskupení Ukazatel dluhové služby byl již vysvětlen v předchozích kapitolách a je posledním sledovaným ekonomickým ukazatelem. V tabulce níže tak lze vidět průměrné podíly, resp. ukazatele dluhové služby, za roky 2011 a 2012. Tabulka č. 34: Průměr ukazatelů dluhové služby v letech 2011 a 2012 a politická uskupení Politické uskupení

Průměr ukazatelů dluhové služby

Nezávislí

9,22 %

ČSSD

8,09 %

KSČM

9,49 %

ODS

5,26 %

KDU-ČSL

8,56 %

TOP 09

6,83 %

VV

10,29 %

SZ

4,3 %

Svobodní

11,65 %

Všechna města

7,77 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Z tabulky výše je patrné, že průměrná hodnota průměrného ukazatele všech okresních měst činí 7,77 %. Nad touto hodnotou jsou kategorie Svobodní, VV, KSČM, nezávislá uskupení a KDU-ČSL a ČSSD. Vůbec nejvyšší hodnotu mají Svobodní (11,65 %, avšak s radními pouze ve dvou městech), Věci veřejné (10,29 %) a KSČM (9,49 %). Ti se výrazněji odchylují směrem k vyšší dluhové službě. Na opačném konci by byli Zelení (4,3 %, avšak pouze s radními ve dvou městech), ODS s 5,26 % a TOP 09 s 6,83 %. V městech, kde se podílí tyto strany na radniční koalici, byla ve sledovaném období hodnota ukazatele dluhové služby nižší.

72

8. HOSPODAŘENÍ MĚST A VELIKOST MĚSTA Na hospodaření města může mít vliv i jeho velikost. Proto jsou v následující kapitole rozdělena sledovaná okresní města do několika kategorií podle své velikosti. Stát dělí města do kategorií kvůli přerozdělení výnosu ze sdílených daní. Výnosy z DPH a DPFO jsou mimo jiné přerozděleny pomocí koeficientů a násobků postupných přechodů. Pro tyto koeficienty jsou obce rozděleny do kategorií podle počtu obyvatel: do 50 obyvatel, 51 – 2000 obyvatel, 2001 – 30 000 obyvatel, 30 000 obyvatel a více. Jiné koeficienty rovněž mají čtyři největší města, tj. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, takže tedy prakticky města nad 150 000 obyvatel. (Zákon č. 295/2012 Sb., 2013) V této kapitole jsou rozdělena okresní města do poměrně vyrovnaných kategorií se zachováním hranic z přerozdělování daní – tzn. 30 000 obyvatel a 150 000 obyvatel. Města jsou rozdělena následovně: 

do 20 000 obyvatel – 19 měst



od 20 000 obyvatel do 30 000 obyvatel – 20 měst



od 30 000 obyvatel do 50 000 obyvatel – 13 měst



od 50 000 obyvatel do 150 000 obyvatel – 16 měst



nad 150 000 obyvatel – tzn. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň

Počty obyvatel pocházejí z roku 2012 a dat Českého statistického úřadu. Tabulka č. 35: Počet obyvatel jednotlivých okresních měst k roku 2012 Město

Počet obyvatel

Semily

8 681

Domažlice

11 031

Rychnov nad Kněžnou

11 325

Prachatice

11 332

Jeseník

11 841

Tachov

12 676

Český Krumlov

13 348

Rokycany

14 001

Ústí nad Orlicí

14 582

Nymburk

14 793

Pelhřimov

16 318

73

Benešov

16 460

Jičín

16 576

Rakovník

16 611

Bruntál

16 992

Svitavy

17 038

Louny

18 627

Beroun

18 778

Mělník

19 532

Kutná Hora

20 604

Náchod

20 665

Blansko

20 769

Vyškov

21 598

Jindřichův Hradec

21 853

Žďár nad Sázavou

22 068

Klatovy

22 479

Strakonice

23 027

Chrudim

23 217

Havlíčkův Brod

23 549

Nový Jičín

23 867

Sokolov

24 111

Litoměřice

24 388

Břeclav

25 015

Hodonín

25 259

Uherské Hradiště

25 454

Vsetín

26 976

Šumperk

27 040

Kroměříž

28 971

Písek

29 729

Trutnov

30 957

Kolín

31 042

Cheb

33 067

Příbram

33 793

Znojmo

34 073

Tábor

35 096

Česká Lípa

37 168

Třebíč

37 575

Mladá Boleslav

44 252

Prostějov

44 387

Přerov

45 082

Jablonec nad Nisou

45 206

Chomutov

49 540

Děčín

50 311

Teplice

50 384

Karlovy Vary

50 594

Jihlava

50 669

74

Frýdek-Místek

57 747

Opava

58 281

Karviná

58 833

Most

67 058

Kladno

68 682

Zlín

75 660

Pardubice

89 552

Hradec Králové

93 490

České Budějovice

93 620

Ústí nad Labem

94 258

Olomouc

99 529

Liberec

102 005

Plzeň

167 302

Ostrava

299 622

Brno

378 965

Praha

1 241 664

Zdroj: Český statický úřad 2014

8.1 Schodek či přebytek a velikost města Součet schodků či přebytků ze závěrečných zpráv hospodaření měst v období od roku 2000 do roku 2012 je porovnáván s velikostí okresních měst řazených do stanovených kategorií. Tabulka níže ukazuje průměrný součet schodků za danou kategorii. Tabulka č. 36: Průměrný součet schodků okresních měst za období 2000 až 2012 Velikost města

Průměrný součet schodků na obyvatele v Kč

Méně než 20 000 obyvatel

-811

20 000 - 30 000 obyvatel

-1762,5

30 000 - 50 000 obyvatel

-5202,15

50 000 - 150 000 obyvatel

-4482,29

Více než 150 000 obyvatel

-4453,21

Všechna města

-2886,34

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Průměrný součet schodků v období od roku 2000 do roku 2012 za všechna města činní 2886,34 Kč na jednoho obyvatele města. Z dat je patrné, že nejlépe si stojí města s méně než 20 tisíci obyvatel, jejichž průměr je velmi podprůměrný a činí - 811 Kč na obyvatele. Více 75

než dvojnásobný průměrný součet mají města z kategorie 20 tisíc až 30 tisíc obyvatel (– 1762,5 Kč na obyvatele). Velký skok pak lze zaznamenat u měst nad 30 tisíc obyvatel, resp. u měst o velikosti 30 tisíc až 50 tisíc obyvatel průměrný součet schodků činí – 5202,15 Kč na obyvatele a u těchto měst je tak vůbec nejvyšší. Následující kategorie měst o velikosti 50 tisíc 150 tisíc obyvatel má průměrný součet – 4482,29 Kč na obyvatele. Velmi podobný je také průměrný součet čtyřech největších českých měst, a to – 4453,21 Kč. Je zajímavé sledovat, že města nad třicet tisíc obyvatel hospodaří s mnohem více schodkovými rozpočty, než je tomu u měst menších, a to i přesto, že jsou rozpočtovým určením daní zvýhodněna.

8.2 Poměr investic a výdajů a velikost města Je možné hledat souvislosti i mezi poměrem investic k celkovým výdajům a velikostí města, resp. počtem obyvatel města. Tabulka níže ukazuje průměrný poměr investic a výdajů okresních měst v období od 2000 do 2013. Tabulka č. 37: Průměrný poměr investic a výdajů okresních měst a velikost města v obd. 2000– 2012 Velikost města

Průměr

Méně než 20 000 obyvatel

5,02

20 000 - 30 000 obyvatel

4,70

30 000 - 50 000 obyvatel

4,67

50 000 - 150 000 obyvatel

4,57

Více než 150 000 obyvatel

3,44

Všechna města

4,68

Zdroj: Vlastní výpočty, RozpocetObce.cz Průměrnou hodnotou všech okresních měst je 4,68, k tomu průměru je nejblíže hodnota měst s 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli (4,67). Podprůměrný poměr zaznamenala města s 50 až 150 tisíci obyvateli (4,57) a výrazněji podprůměrný poměr čtyři největší města Praha, Brno, Plzeň a Ostrava (3,44). Naopak nadprůměrný poměr je u méně početných měst, resp. u měst s 20 tisíci až 30 tisíci obyvateli je to 4,70 a u okresních měst s méně než 20 tisíci obyvateli je to 5,02. Zdá se tedy, že čím větším město je, tím menší je poměr jeho investičních výdajů k výdajům celkovým. 76

8.3 Nejpreferovanější oblast investic a velikost města Pro tuto podkapitolu byly sledovány vždy za každé město ve všech letech od roku 2000 do 2012 oblasti investic, do kterých se v daném roce nejvíce investovalo. Jedenáct oblastí investičních výdajů je pro jednotlivé kategorie dle velikosti města zastoupeno následovně (v procentech). Kategorie jsou očíslovány dle legendy v kapitole Metodologie. Tabulka č. 38: Zastoupení investičních oblastí v jednotlivých kategoriích velikosti měst (%) Velikost města (obyv.)

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Vše

Méně než 20 000

0

37,25

7,29

2,43

11,34

1,21

36,84

0,81

1,21

0,4

1,21

100

20 000 - 30 000

0,38

37,69

3,85

3,85

11,54

2,69

33,46

2,69

3,08

0

0,77

100

30 000 - 50 000

0

39,05

3,55

1,78

8,88

0

40,24

0,59

2,96

0

2,96

100

50 000 - 150 000

0

45,86

4,97

6,08

16,02

0,55

24,86

0,55

0

0

1,1

100

Více než 150 000

0

73,08

0

0

0

0

19,23

0

0

0

7,69

100

Všechna města

0,11

41,47

4,73

3,3

11,22

1,21

33,11

1,21

1,76

0,11

1,76

100

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Z tabulky je patrné, že zemědělství (1) nepatří mezi preferované investiční oblasti. Investice do průmyslu (2) jsou však s největší pravděpodobností ovlivněné velikostí města, neboť s rostoucí velikostí města roste i zastoupení průmyslu jako oblasti, do které se ve sledovaném období v daných letech nejvíce investovalo. Ve čtyřech největších českých městech jsou investice do průmyslu nejvýznamnější (73,08 %). Investice do vzdělávání (3) sou doménou spíše menších měst pod 20 tisíc obyvatel. Naopak investice do kultury (4) jsou zastoupeny nadprůměrně v kategorii měst od 50 tisíc do 150 tisíc obyvatel. Stejně je tomu tak i u investic do tělovýchovy (5). U investic do zdravotnictví (6) vidíme nadprůměrnou významnost u měst mezi 20 tisíci a 30 tisíci obyvateli. Lze přemýšlet nad tím, jestli se nejedná o výpomoc menším okresním nemocnicím a jejich zanikajícím oddělením, které nejsou pro jejich majitele, resp. krajské samosprávy, tolik klíčové. Sedmou oblastí je velmi zastoupené bydlení a veškeré komunální služby (7), zde vidíme vyšší významnost u měst pod 50 tisíc obyvatel. 77

Nejvíce pak u měst s 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli (40,24 %). Do méně významné investiční oblasti – životního prostředí (8) – investují města mezi 20 tisíci až 30 tisíci obyvateli. Sociální věci (9) jsou rovněž významnější pro středně velké města mezi 20 tisíci až 50 tisíci obyvateli. Bezpečnost (10) se jako oblast, do které se v daných letech nejvíce investovalo, téměř neobjevuje. Poslední oblast investičních výdajů – veřejná správa (11) je nadprůměrně „významná“ u čtyř největších měst a poté až s velkým skokem u měst mezi 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli.

8.4 Výběr daně z nemovitosti a velikost města Následující podkapitola se věnuje souvislosti mezi velikostí města a výběru daně z nemovitosti, tedy jediné daně, kterou je město schopné přímo ovlivnit. Tabulka č. 39: Průměrný výběr daně z nem. na obyvatele a velikost města v období 2000 – 2012

Méně než 20 000 obyvatel

Průměrný výběr daně z nem. na jednoho obyv. 468,68 Kč

20 000 - 30 000 obyvatel

423,77 Kč

30 000 - 50 000 obyvatel

440,97 Kč

Velikost města

50 000 - 150 000 obyvatel

548,47 Kč

Více než 150 000 obyvatel

418,22 Kč

Všechna města

466,13 Kč

Zdroj: RozpoceObce.cz, vlastní výpočty V tabulce výše je jedinou kategorií „vymykající“ se průměru kategorie měst s 50 tisíci až 150 tisíci obyvatel. Zde je však třeba si uvědomit, že v této kategorii je větší část měst, u kterých bohužel chybí data z let 2000 až 2003 a protože výběr daně se zásadním způsobem v průběhu let zvyšoval, jak již bylo napsáno, chybějící data v tomto případě zvedají průměr. Proto lze legitimně usoudit, že by hodnota byla nižší a rovněž by se „nevymykala“ průměru. Zdá se tedy, že velikost města nemá vliv na výběr daně z nemovitosti.

78

8.5 Zadluženost a velikost města S velikostí města je porovnáván dluh města na jednoho obyvatele, resp. celková zadluženost města na jednoho obyvatele, k poslednímu kalendářnímu dni v roce 2012. Dluh postupně narůstá či mění se v závislosti na schodku či přebytku rozpočtu a splácení či sjednávání půjček města. Již jsme sledovali vývoj schodků v posledních v dvanáctiletém období 2000 – 2012. Pro posouzení vlivu velikosti města na dluhu města použijeme proto jen poslední dostupný údaj z roku 2012. Tabulka č. 40: Průměrná výše zadlužení na obyvatele podle velikosti města Velikost města

Průměrná výše dluhu v Kč na obyvatele

Méně než 20 000 obyvatel

4 817,77 Kč

20 000 - 30 000 obyvatel

3 920,00 Kč

30 000 - 50 000 obyvatel

7 448,86 Kč

50 000 - 150 000 obyvatel

8 757,82 Kč

Více než 150 000 obyvatel

17 778,47 Kč

Všechna města

6 639,05 Kč

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Jak je z tabulky výše patrné, průměrná zadluženost na jednoho obyvatele všech okresních měst byla na konci roku 2012 6639 Kč. Podprůměrnou zadluženost na obyvatele tedy měla okresní města do třiceti tisíc obyvatel. Jejich průmětná výše zadluženosti na obyvatele byla zhruba 4 818 Kč, resp. 3 920 Kč u měst mezi dvaceti a třiceti tisíci obyvatel. Naopak u měst s větším počtem obyvatel je průměrná zadluženost na obyvatele vyšší – v kategorii měst mezi 30 tisíci až 50 tisíci obyvatel je téměř 7449 Kč, v kategorii 50 tisíc až 150 tisíc je to téměř 8758 Kč a velký skok můžeme vidět u čtyř největších měst, kde radnice každého obyvatele zadlužila o 17 778 Kč. Opět lze vidět určitý větší rozdíl mezi kategorií měst pod 30 tisíc obyvatel a nad třicet tisíc obyvatel.

79

8.6 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a velikost města Dalším ze sledovaných ekonomických ukazatelů je podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům. Tabulka níže ukazuje, jak se liší podíl opět u jednotlivých kategorií měst podle jejich počtu obyvatel, resp. velikost. Tabulka č. 41: Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 2000–2012 a velikost města Velikost města

Průměrný podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

Méně než 20 000 obyvatel

7,65 %

20 000 - 30 000 obyvatel

8,01 %

30 000 - 50 000 obyvatel

9,71 %

50 000 - 150 000 obyvatel

10,45 %

Více než 150 000 obyvatel

10,72 %

Všechna města

8,91 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Z tabulky výše je patrné, že větší města mají vyšší podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a v hospodaření tedy tolik nejsou samostatné, resp. využívají více cizích zdrojů. Průměrný podíl je pro všech dvaasedmdesát měst téměř 9 %. Kategorie měst pod 30 tisíc obyvatel jsou pod tímto průměrem a kategorie nad 30 tisíc obyvatel nad tímto průměrně. Čtyři největší města se příliš neliší od měst od 50 tisíc do 150 tisíc obyvatel.

8.7 Celková likvidita a velikost města Jak již bylo zmíněno, celková likvidita ukazuje, jakou má město flexibilní platební schopnost. Proto jsou v tabulce níže uvedeny průměrné celkové likvidity v procentech za jednotlivé kategorie. Tabulka č. 42: Průměrná celková likvidita 2000 – 2012 a velikost města Velikost města

Průměrná celková likvidita

Méně než 20 000 obyvatel

2,07

20 000 - 30 000 obyvatel

2,20

30 000 - 50 000 obyvatel

2,61

50 000 - 150 000 obyvatel

2,40

80

Více než 150 000 obyvatel

2,38

Všechna města

2,30

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrná celková likvidita všech dvaasedmdesáti okresních měst je 2,3 %. Průměry jednotlivých kategorií se pohybují v intervalu 2,07 do 2,61. Ministerstvo financí ČR považuje za nepříznivý stav, jakmile se likvidita obce pohybuje v uzavřeném intervalu od 0 až 1. (Monitoring hospodaření obcí MF ČR 2014) Ze zjištěných průměrů je patrné, že flexibilnější platební schopnost mají města nad 30 tisíc obyvatel (vůbec nejlépe si stojí města od 30 tisíc do 50 tisíc obyvatel – 2,61). Naopak nejméně flexibilní platební schopnost mají města do 20 tisíc obyvatel – 2,07. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi však nejsou nikterak závratné.

8.8 Ukazatel dluhové služby a velikost města Ukazatel dluhové služby byl již představen v kapitole věnované ekonomickým ukazatelům. Jedná se tedy o poslední ekonomický údaj, který mimo jiné pozoruje Ministerstvo financí. I v této podkapitole je postupováno stejně jako v předešlých podkapitolách a je zde průměr ukazatelů dluhové služby v daných kategoriích měst dle jejich velikostí. Tabulka č. 43: Průměr ukazatelů dluhové služby 2010 – 2012 a velikost města Velikost města

Průměr ukazatelů dluhové služby

Méně než 20 000 obyvatel

8,32 %

20 000 - 30 000 obyvatel

6,93 %

30 000 - 50 000 obyvatel

8,49 %

50 000 - 150 000 obyvatel

9,68 %

Více než 150 000 obyvatel

6,22 %

Všechna města

8,15 %

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Průměrný ukazatel dluhové služby z let 2010 až 2012 byl u dvaasedmdesáti měst 8,15 %. Nelze říct, že by se například s rostoucí velikostí města zvyšoval ukazatel dluhové služby. Lze však vypozorovat, že nejhůře si v tomto ukazateli stojí města s 30 tisíci až 50 tisíci obyvateli – jejich průměrný ukazatel dluhové služby je totiž 9,68 %. Oproti tomu nejnižší procento zaznamenávají čtyři největší česká města – 6,22 %. 81

9. HOSPODAŘENÍ MĚST A POLOHA MĚSTA Faktorem, který by mohl nějakým způsobem ovlivňovat hospodaření měst, může být i poloha měst. Ačkoliv je Česká republika ve srovnání s jinými státy zemí s poměrně malými rozdíly mezi regiony, je možné hledat souvislosti v této oblasti. Pro alespoň stručné nastínění rozdílností mezi jednotlivými kraji ukazuje tabulka níže tři poměrně důležité ekonomické ukazatele. Jedná se o nejaktuálnější data Českého statistického úřadu z dubna 2014. Prvním z nich je hrubá průměrná mzda v kraji (tabulka je podle tohoto ukazatele sestupně seřazena). Tento ukazuje bohatství obyvatel kraje. Druhým ukazatelem je podíl nezaměstnaných osob na populaci ve věku 15 – 64 let. Tedy prakticky i poptávku po práci. Třetí vybraný ekonomický ukazatel samozřejmě souvisí rovněž s ostatními a jde o počet ekonomických subjektů v kraji. Samozřejmě tyto subjekty odvádějí daně, z nichž část připadá krajům a jednotlivým obcím a městům. Tabulka č. 44: Kraje a vybrané ekonomické ukazatelé – aktuální data

Kraj

Průměrná hrubá mzda

Počet Podíl ekonomických nezaměstnaných subjektů

Počet obyvatel

Průměrný věk

Praha

32 879 Kč

5,36 %

546429

1246780

41,9

Středočeský kraj Jihomoravský kraj

25 001 Kč

7,07 %

316600

1291816

40,4

24 186 Kč

9,08 %

297113

1168650

41,5

Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj

23 866 Kč

6,37 %

141404

572687

41,7

23 212 Kč

10,72 %

249251

1226602

41,2

Liberecký kraj

23 055 Kč

8,76 %

114841

438594

40,9

Ústecký kraj Královéhradecký kraj

22 762 Kč

11,71 %

172804

826764

40,6

22 702 Kč

7,44 %

134249

552946

41,8

Vysočina

22 609 Kč

8,02 %

107781

511207

41,3

Jihočeský kraj

22 443 Kč

7,38 %

159870

636611

41,4

Olomoucký kraj

22 267 Kč

10,05 %

137453

637609

41,5

Pardubický kraj

22 068 Kč

7,65 %

115466

516440

41,2

Zlínský kraj

21 994 Kč

8,34 %

138507

587693

41,7

Karlovarský kraj

21 435 Kč

9,15 %

76604

301726

41,2

Zdroj: Český statistický úřad 2014

82

Pokud bychom srovnali kraje podle průměrné hrubé mzdy, nejlépe by si stála trojice velkých krajů Praha (32 879 Kč), s odskokem za ní Středočeský kraj a Jihomoravský kraj. Na opačném konci tabulky jsou „chudší“ kraje – Karlovarský kraj s nejnižší průměrnou hrubou mzdou (21 435 Kč), Zlínský kraj a Pardubický kraj. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob je poté v Ústeckém kraji (11,71 %), Moravskoslezském kraji a v Olomouckém kraji. Naopak nejmenší je v hlavním městě Praze (5,36 %), Plzeňském kraji a Středočeském kraji. „Nejmladším“ krajem, resp. krajem s nejnižším průměrným věkem obyvatel je Středočeský kraj, „nejstarším“ krajem je Praha. Dvaasedmdesát okresních měst je tedy rozděleno do čtrnácti kategorií podle krajů, ke kterým patří. Vyčleněno je tedy hlavní město Praha, která je prakticky krajem. Tabulka č. 45: Sledovaná města rozdělená dle krajů

Kraj

Města

Hlavní město

Praha Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram, Rakovník České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Domažlice, Klatovy, Plzeň, Rokycany, Tachov

Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj

Liberecký kraj

Cheb, Karlovy Vary, Sokolov Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice, Ústí nad Labem Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily,

Královéhradecký kraj

Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Pardubický kraj

Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí

Ústecký kraj

Vysočina

Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou

Jihomoravský kraj

Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

Olomoucký kraj

Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk

Zlínský kraj

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Moravskoslezský kraj

Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava

9.1 Schodek či přebytek a poloha města Prvním sledovaným ukazatelem je opět součet schodků a přebytků z let 2000 až 2012. Tabulka níže ukazuje průměrný součet schodků ve městech v jednotlivých krajích, tedy 83

kategoriích. Průměrný součet schodků všech dvaasedmdesáti okresních měst ve sledovaném období je – 2886,34 Kč na jednoho obyvatele. Tabulka č. 46: Průměrný součet schodků 2000 – 2012 na obyvatele a poloha města

Kraj

Průměrný součet schodků 2000 - 2012 na obyvatele

Liberecký kraj

-6 709,82 Kč

Praha

-6 590,62 Kč

Karlovarský kraj

-6 117,46 Kč

Pardubický kraj

-4 791,94 Kč

Středočeský kraj

-4 402,04 Kč

Moravskoslezský kraj

-3 918,86 Kč

Jihomoravský kraj

-3 765,60 Kč

Zlínský kraj

-3 643,77 Kč

Ústecký kraj

-3 001,95 Kč

Všechna okresní města

-2 886,34 Kč

Olomoucký kraj

-2 508,96 Kč

Plzeňský kraj

-1 793,93 Kč

Jihočeský kraj

-649,37 Kč

Královéhradecký kraj

+ 56,66 Kč

Vysočina

+ 2 925,22 Kč

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Jak je z tabulky výše patrné, kladnou bilanci hospodaření mají pouze kategorie Královéhradecký kraj (+ 56,66 Kč) a kraj Vysočina (+ 2925,22 Kč). Ačkoliv kraj Vysočina nepatří mezi „nejbohatší“ kraje a nemá nejnižší podíl nezaměstnaných osob, průměr součtů schodků, resp. přebytků, ve sledovaném období je výrazněji kladný oproti ostatním krajům. Průměrný průměr součtů schodků všech měst je – 2886,34 Kč. S nejhorším průměrem skončila kategorie Liberecký kraj s – 6709,82 Kč, zapříčiněná také vyšším schodkem měst Liberec a Jablonec nad Nisou. Poté Praha a Karlovarský kraj, tedy dva regiony, které jsou poměrně odlišné.

9.2 Poměr investic a výdajů a poloha města Poměr investičních a celkových výdajů lze sledovat i u měst rozdělených dle příslušnosti k jednotlivým krajům. Tabulka níže poté ukazuje průměrný průměr z poměrů roku v období 2000–2012. 84

Tabulka č. 47: Průměrný poměr investic a výdajů okresních měst a poloha města v obd. 2000– 2012 Poloha města

Poměr

Ústecký kraj

5,81

Zlínský kraj

5,15

Středočeský kraj

5,03

Moravskoslezský kraj

5,01

Olomoucký kraj

4,74

Královéhradecký kraj

4,72

Jihomoravský kraj

4,68

Všechna města

4,68

Karlovarský kraj

4,64

Liberecký kraj

4,48

Pardubický kraj

4,36

Vysočina

4,35

Jihočeský kraj

3,91

Plzeňský kraj

3,72

Hlavní město

3,04

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Z tabulky výše je patrné, že průměrný poměr investic k celkovým výdajům je 4,68, této hodnoty také dosahují okresní města v Jihomoravském kraji. Výrazně se pak od tohoto čísla odchyluje Ústecký kraj, který má nejvyšší podíl investic, tedy 5,81. Následoval by Zlínský kraj (5,15) a Středočeský kraj (5,03). Na opačné straně s nejmenším poměrem investic k výdajům by bylo hlavní město Praha s 3,04. Poté okresní města Plzeňského kraje (3,72ú a Jihočeský kraj (3,91).

9.3 Nejpreferovanější oblast investic a poloha města Podkapitola ukazuje, do kterých oblastí investic se nejvíce investovalo, resp. v každém městě finančně nejvíce podpořená oblast v období od 2000 do 2012, dle kategorií polohy města. Tabulka č. 48: Zastoupení investičních oblastí v kategoriích polohy města (%)

Velikost města (obyv.) Všechna města Praha

1

2

0,11 41,47 0

100

3

4

4,73

3,3 11,22

0

5

0

6

0

7

8

9

10

11

1,21

33,11

1,21

1,76

0,11

1,76

0

0

0

0

0

0

85

Středočeský kraj

0

36,15

3,84

0,77

8,46

3,08

45,38

0

0,77

0,77

0,77

Jihočeský kraj

0

69,84

3,17

4,76 11,11

0

4,76

3,17

3,17

0

0

Plzeňský kraj

0

58,46

6,15

0

10,77

0

23,08

0

1,54

0

0

Karlovarský kraj

0

19,44

0

0

33,33

0

41,67

2,78

0

0

2,78

Ústecký kraj

0

43,18

3,41

7,95

12,5

1,14

28,4

0

1,14

0

2,27

0

28,57

10,2

2,04 28,57

0

24,49

0

0

0

6,12

1,61 40,32

6,45

8,06

9,68

0

27,42

0

3,23

0

3,23

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

0

30,61

6,12

8,16

6,12

0

48,98

0

0

0

0

Vysočina

0

36,92

3,08

0

10,77

0

40

3,08

6,15

0

0

Jihomoravský kraj

0

39,74

2,56

0

15,38

3,85

33,33

2,56

2,56

0

0

Olomoucký kraj

0

58,06

8,06

1,61

1,61

0

24,19

0

3,23

0

3,23

Zlínský kraj

0

30,61

8,16

10,2

10,2

2,04

30,61

6,12

2,04

0

0

Moravskoslezský kraj

0

40

5,33

4

8

2,67

32

1,33

0

0

6,67

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty První investiční oblast zemědělství se téměř neobjevovala mezi nejvíce podpořenými investičními oblastmi roku. Pouze jednou v Královéhradeckém kraji – jednalo se o město Náchod v roce 2000. Druhá oblast průmysl je nejvíce zastoupena v Praze, hlavní město totiž ve sledovaném období nikdy nezaznamenalo jinou nejvíce podpořenou investiční oblast roku než průmysl. Po Praze dosahuje vysokého procenta (69,84 %) kategorie Jihočeský kraj (58,46 %), poté Plzeňský kraj a Olomoucký kraj (58,06 %). Ostatní kategorie jsou těsně nad průměrem nebo pod průměrem všech sledovaných měst. V průmyslu jsou na spodních příčkách tabulky Karlovarský kraj (19,44 %), kde je i nejnižší počet ekonomických subjektů v republice, nebo Liberecký kraj (28,57 %). Třetí investiční oblastí je vzdělávání, kde dosahuje nejvyššího zastoupení mezi nejvíce investovanými oblasti kategorie Liberecký kraj (10,2 %) a Zlínský kraj (8,16 %). Na opačném konci poté stojí Karlovarský kraj (0 %), Praha a Vysočina (3,08 %). V investiční oblasti kultura lze poté vidět největší zastoupení v kategorii Zlínský kraj (10,2 %) a Pardubický kraj (8,16 %). Naopak bez zastoupení je hned několik krajů. Oblast tělovýchovy se promítla nejvíce do zastoupení v kategorii Karlovarský kraj (33,33 %), zde pravděpodobně budou hrát svou roli investice například do hokejového stadionu v Karlových Varech. Hned za touto kategorií je Liberecký kraj (28,57 %), kde se zase může 86

promítat investice Liberce do Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Na opačném konci je poté vedle Prahy kategorie Olomoucký kraj (1,61 %). Šestá oblast zdravotnictví se rovněž příliš nepromítá do tabulky. Nejvyšší hodnoty zde dosahuje kategorie Jihomoravský kraj. Sedmou oblastí je bydlení, kde dosahuje nejvyššího zastoupení kategorie Pardubický kraj (48,98 %) a Středočeský kraj (45,38 %), naopak zdaleka nejnižšího zastoupení, kromě Prahy, Jihočeský kraj (4,76 %), za tím je pravděpodobně větší apel na investice do průmyslu. Osmá oblast ochrany životního prostředí je značně zastoupena v kategorii Zlínský kraj (6,12 % oproti průměru 1,21 %), oblast sociálních věcí poté v kategorii Vysočina (6,15 % oproti průměru 1,76 %). Bezpečnost se jako nejvíce financovaná investiční oblast v nějakém ze sledovaných měst a let téměř neobjevila, až na výjimku ve Středočeském kraji, jednalo se o město Mělník v roce 2003. Oblast veřejná správa se objevila nejvíce v Moravskoslezském kraji (6,67 %) a Libereckém kraji (6,12 %).

9.4 Výběr daně z nemovitosti a poloha města Souvislost mezi skutečným výběrem daně z nemovitých věcí a polohou města se snaží hledat tato podkapitola. Průměrný výběr daně z nemovitosti ve všech dvaasedmdesáti okresních měst v období od roku 2000 do 2012, jak již bylo zmíněno, činí 466,13 Kč na obyvatele. Tabulka č. 49: Průměrný výběr daně z nem. na obyv. a poloha města v období 2000 – 2012

Kraj

Průměrný výběr daně z nem. 2000 – 2012 na obyv.

Královéhradecký kraj

554,94 Kč

Karlovarský kraj

547,90 Kč

Pardubický kraj

545,13 Kč

Vysočina

526,08 Kč

Plzeňský kraj

504,27 Kč

Jihočeský kraj

491,04 Kč

Všechna okresní města

466,13 Kč

Olomoucký kraj

464,86 Kč

Jihomoravský kraj

448,30 Kč

Ústecký kraj

446,62 Kč

Středočeský kraj

445,77 Kč

87

Liberecký kraj

409,07 Kč

Praha

389,04 Kč

Moravskoslezský kraj

379,79 Kč

Zlínský kraj

367,79 Kč

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Z tabulky je zřejmé, že je nejvyšší průměr průměrů výběru daně z nemovitosti na obyvatele ve městech z období od roku 2000 do roku 2012 ve spíše menších českých krajích – Královéhradecký kraj (554,94 Kč), Karlovarský kraj (547,90 Kč), Pardubický kraj (545,13 Kč) nebo Vysočina (526,08 Kč). Naopak nejnižší hodnoty lze vidět ve Zlínském kraji (367,79 Kč), Moravskoslezském kraji (379,79 Kč) a Praze (389,04 Kč).

9.5 Zadluženost a poloha města Další podkapitola si všímá souvislosti mezi celkovou zadlužeností města k poslednímu dni kalendářního roku v roce 2012 přepočtenou na jednoho obyvatele a polohou města dle zvolených kategorií podle krajů. Tabulka č. 50: Průměrné zadlužení na jednoho obyvatele na konci roku 2012 a poloha města

Kraj

Průměrné zadlužení na jednoho obyvatele

Praha

24 611,96 Kč 10 938,84 Kč 8 539,43 Kč 7 231,08 Kč 6 813,23 Kč 6 804,29 Kč 6 639,05 Kč 6 395,13 Kč 6 280,97 Kč 6 183,09 Kč 5 636,67 Kč 5 474,41 Kč 5 105,15 Kč 5 058,50 Kč 2 207,71 Kč

Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Všechna okresní města Pardubický kraj Plzeňský kraj Olomoucký kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Vysočina

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty 88

Nejvyšší hodnotu lze vidět v Praze, kde byla výše dluhu na jednoho obyvatele na konci roku 2012 24 611,96 Kč. Za Prahou je poté kategorie Liberecký kraj s 10 938,84 Kč na osobu a Moravskoslezský kraj s 8539,43 Kč na obyvatele. Na opačném konci žebříčku nalezneme hospodářsky nejzodpovědnější kategorii Vysočinu s 2 207,71 Kč na obyvatele, Karlovarský kraj s 5 058,50 Kč na obyvatele a Ústecký kraj s 5 105,15 Kč na obyvatele. Průměrná hodnota všech dvaasedmdesáti měst činí 6 639,05 Kč. Souvislost mezi polohou města a zadlužením zde není.

9.6 Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a poloha města I v této kapitole sledujeme souvislost mezi podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům a polohou města. Průměrný podíl všech dvaasedmdesáti okresních měst činil za období od roku 2010 až do roku 2012 8,91 %. Tabulka č. 51: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 2010–2012 a poloha města

Kraj

Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 2010–2012

Karlovarský kraj

4,10 % 6,95 % 7,21 % 7,50 % 8,35 % 8,79 % 8,91 % 8,98 % 9,04 % 9,07 % 9,51 % 10,63 % 11,31 % 11,52 % 12,96 %

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Vysočina Olomoucký kraj Středočeský kraj Všechna okresní města Zlínský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Praha Liberecký kraj

Zdroj: RozpocetObce.cz, vlastní výpočty Nejnižší průměrnou hodnotu podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům lze vypozorovat v jihozápadních Čechách – Karlovarský kraj (4,10 %), Jihočeský kraj (6,95 %) a Plzeňský 89

kraj (7,21 %). Naopak nejvyšší průměrný podíl je v kategoriích Liberecký kraj (12,96 %), Praha (11,52 %) a Moravskoslezský kraj (11,31 %).

9.7 Celková likvidita a poloha města Flexibilita platební schopnosti měst, neboli celková likvidita měst, je sledována i zde v jednotlivých kategoriích rozdělených podle polohy města. Tabulka č. 52: Průměr celkových likvidit 2010 – 2012 a poloha města

Kraj

Průměrná celková likvidita 2010–2012

Liberecký kraj

3,35 2,99 2,68 2,58 2,46 2,3 2,3 2,26 2,22 2,2 2,19 2,08 2,08 1,91 1,81

Vysočina Praha Ústecký kraj Plzeňský kraj Všechna okresní města Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj

Zdroj: Monitoring financování obcí MF ČR, vlastní výpočty Z tabulky je patrné, že neflexibilnější platební schopností se vyznačuje Liberecký kraj (3,35), Vysočina (2,99 %) a Praha (2,68). Naopak na dně žebříčku, tedy s nejméně flexibilní platební schopností, se umístily kategorie Královéhradecký kraj (1,81), Středočeský kraj (1,91) a se stejnou hodnotou Zlínský a Jihočeský kraj (2,08).

90

9.8 Ukazatel dluhové služby a poloha města Ukazatel dluhové služby je v řadě posledním ekonomickým ukazatelem, který je v práci sledován. Tentokrát samozřejmě ve spojitosti s polohou měst dle kategorií krajů. Průměrná hodnota průměrů okresních měst ve sledovaném období je 8,15 %. Tabulka č. 53: Průměr ukazatelů dluhové služby 2010 – 2012 a poloha města

Kraj

Průměr ukazatelů dluhové služby 2010 - 2012

Liberecký kraj

17,87 % 11,99 % 8,93 % 8,64 % 8,45 % 8,39 % 8,15 % 8,04 % 7,62 % 7,54 % 7,02 % 6,78 % 6,13 % 4,46 % 2,25 %

Pardubický kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Všechna okresní města Středočeský kraj Zlínský kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Praha Olomoucký kraj Karlovarský kraj Vysočina

Zdroj: Monitoring hospodaření obcí MF ČR, vlastní výpočty Nejvyššího průměru ukazatelů dluhové služby dosahuje kategorie Liberecký kraj (17,87 %). Je to způsobeno zejména tím, že město Liberec v roce 2010 mělo ukazatel dluhové služby téměř 75 %, což je abnormálně vysoká hodnota. Druhou kategorií je Pardubický kraj, zde rovněž jedno z měst dosahuje poměrně vysoké hodnoty – jde o Ústí nad Orlicí v roce 2011, kdy dosáhlo na téměř 59 %. Na opačném konci žebříčku stojí Vysočina s 2,25 %, která si vede i protentokrát velmi dobře a ukazuje se, že tato kategorie patří mezí nejlépe hospodařící. Za Vysočinou má nejnižší průměr ukazatelů dluhové služby kategorie Karlovarský kraj (4,46 %) a Olomoucký kraj (6,13 %).

91

10. KORELACE EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ Na závěr lze hledat souvislosti i mezi samotnými ekonomickými ukazateli. Ze sedmi sledovaných ukazatelů byl vyřazen pouze jeden, nejpreferovanější oblast investic roku, a to kvůli tomu, že jeho hodnoty se nepohybují na škále jako hodnoty ostatních ekonomických ukazatelů. Pro korelaci byla vybrána nejaktuálnější data z posledního sledovaného roku, tedy z roku 2012, a ze dvaasedmdesáti sledovaných okresních měst. Tabulka č. 54: Korelace ekonomických ukazatelů z nejnovějších údajů z roku 2012

Pearsonův korelační koeficient Ukazatel dluhové služby Celková likvidita Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům Zadluženost na obyvatele Daň z nemovitosti Schodek/ Přebytek

Ukazatel dluhové služby

Celková likvidita

Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům

1

-,368

,526

,376

,083

,102

-,368

1

-,185

-,207

,026

-,085

,526

-,185

1

,784

,054

-,171

,376

-,207

,784

1

,145

-,103

,083

,026

,054

,145

1

,034

,102

-,085

-,171

-,103

,034

1

Zadluženost Daň z na nemovitosti obyvatele

Schodek/ Přebytek

Zdroj: vlastní výpočty Z provedené korelace je patrné, že je zde silná souvislost mezi celkovou zadlužeností města přepočtenou na jednoho obyvatele a podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům, což vyplývá z podstaty těchto ukazatelů. Střední korelace je poté mezi ukazatelem dluhové služby a podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům. Středně silná koalice je také mezi zadlužeností na jednoho obyvatele a ukazatelem dluhové služby a mezi ukazatelem dluhové služby a celkovou likviditou, tedy jakousi flexibilitou platební schopnosti. Je třeba brát v úvahu, že tyto ukazatele vychází ze stejných čísel a mapují z jiných úhlů finanční „kondici“ měst. Objevují se i názory, že obce vybírají více na dani z nemovitosti kvůli vyšší zadluženosti, nicméně v této korelaci je souvislost mezi skutečným výběrem daně z nemovitosti a zadlužeností na obyvatele slabá. Co se týče přebytku, resp. schodku, zde lze vidět slabou a 92

zápornou souvislost s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům, a poté slabou kladnou korelaci se zadlužeností na obyvatele a ukazatelem dluhové služby.

93

11. ZÁVĚR V úvodu diplomové práce byly položeny dvě otázky. První z nich zněla: „Jaký vliv má ideová profilace radniční koalice na hospodaření města?“ Ze zjištěných informací je patrné, jak hospodaří města rozdělená dle typu koalice, ideové profilace koalice, velikosti města či polohy města. Tam, kde je městská rada pravo-středová či pravicová, mají průměrné hodnoty některých sledovaných ekonomických ukazatelů poměrně odlišné od měst, kde jsou městské rady levo-středové či levicové. Z výše uvedených výsledků výzkumu je zřejmé, že pravicovější koalice hospodaří v průměru takzvaně „rozpočtově odpovědněji“, nicméně nelze jednoznačně posoudit, jak velký vliv má ideová profilace na hospodaření města. Druhá otázka zněla: „Ovlivňuje složení radniční koalice hospodaření města více než velikost a poloha města?“ Bylo zjištěno, že existují rozdíly v hospodaření mezi městy do 30 tisíc obyvatel a většími městy, stejně tak jako rozdíly mezi městy rozdělenými dle jejich polohy. Nelze však jednoznačně určit, které vlivy jsou větší a které menší. Diplomová práce nejdříve popsala metodologii výzkumu, v které byly mimo jiné vysvětleny sledované ekonomické ukazatele. Poté byl stručně představen výběr měst, jejich pravomoci a financování vyplývající z příslušných zákonů. Nechybělo ani shrnutí ekonomické situace v České republice ve sledovaném období 2000 až 2012. Následovaly základní přehledy, z kterých bylo patrné, že se ekonomická situace a tedy i finanční kondice okresních měst poměrně liší. Přehledy hospodaření měst například ukázaly, že se součet schodků, resp. přebytků, přepočítaných na jednoho obyvatele v období od roku 2000 do roku 2012 může velmi lišit – od součtu schodků a přebytků města Strakonice s 22153,56 Kč až po součet schodků a přebytků u města Rokycany s +16342,28 Kč. Stejně tak se liší u jednotlivých měst i podíl investičních výdajů k celkovým (od Rychnova nad Kněžnou s průměrným podílem 7,39 až po Uherské Hradiště s průměrným podílem 3,85). Velké rozdíly jsou i mezi průměrným výběrem daně z nemovitosti na jednoho obyvatele za rok – od Mladé Boleslavi s průměrem 1848,85 Kč až po Jablonec nad Nisou, který za období průměrně ročně vybral 407,35 Kč na obyvatele. Liší se i celková zadluženost měst. Mezi okresními městy jsou poměrně hodně zadlužená města, nejvíce zadlužený je Kolín s dluhem 25021,26 Kč na obyvatele (k 31. 12. 2012), až po města hospodařící bez dluhů jako jsou Litoměřice, Sokolov, Benešov, Vyškov, Louny a Teplice. 94

Bylo také zjištěno, jak se vyvíjel význam politických uskupení v radničních koalicích. Z provedených přehledů bylo patrné, že postavení „hegemona“ komunální politiky po posledních komunálních volbách v roce 2010 ztratila ODS a naopak získala ČSSD. Práce ukázala, že však tato dvě politická uskupení jsou pro sebe velmi významnými koaličními partnery, což je však rovněž dáno tím, že mají ze všech politických stran nejvyšší počet radních. Za nejpodstatnější část diplomové práce lze považovat kapitolu věnovanou radničním koalicím a hospodaření měst. Z provedeného výzkumu vyplývají zajímavá zjištění. Prvním z nich je, že rozpočtová bilance je zápornější, resp. města hospodaří s vyššími schodky, pokud jsou v koalici dva nejsilnější političtí soupeři a je zde tedy vytvořena velká nebo široká koalice. Poté bylo zjištěno, že v těchto součtech schodků a přebytků si lépe vedou středopravicové radniční koalice, resp. hospodaří spíše v kladných číslech. Sledováním poměru investičních výdajů k celkovým výdajům bylo rovněž zjištěno, že pravicovější koalice mají průměrně vyšší podíl investic k celkovým výdajům. Skutečný výběr daně z nemovitosti příliš velké rozdíly u jednotlivých koalic dle ideové profilace nezaznamenal, v průměru o něco málo více vybírají na této dani města s pravicovějšími koalicemi. Kapitola věnovaná radničním koalicím rovněž ukázala, že města jsou zadlužována všemi radničními koalicemi rozdělenými dle ideové profilace, avšak ze zjištěných výsledků je patrné, že města s levicovějšími radničními koalicemi mají vyšší zadlužení na obyvatele než středové či pravicovější koalice. Bylo rovněž zjištěno, že nadprůměrné hodnoty podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům spojuje ideová propojenost koalic, pravicovější koalice nižší mají v průměru nižší podíly cizích zdrojů k celkovým aktivům. Sledováním zastoupení politických uskupení v koalicích bylo rovněž zjištěno, že politické strany považující se za levicové mají více „schodkovější“ rozpočty. Hospodaření měst a velikost měst ukázala, že je určitý rozdíl mezi městy s méně než 30 tisíci obyvatel a s více než 30 tisíci obyvatel. Větší města hospodaří se „schodkovějšími“ rozpočty a jejich poměr investic k celkovým výdajům je nižší. Města s více než 30 tisíci obyvatel jsou v průměru také více zadlužena a mají vyšší podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, ale také vyšší hodnotu likvidity, tedy jejich platební schopnost je flexibilnější.

95

Kapitola věnovaná poloze měst a jejich hospodaření ukázala velké rozdíly mezi sledovanými ukazateli v jednotlivých krajích. Například nejzadluženější „oblast okresních měst“ je (s výjimkou Prahy) Liberecký kraj s 10938,84 Kč na obyvatele (k 31. 12. 2012) a nejméně zadluženou oblastí je Zlínský kraj s 367,79 Kč na obyvatele ke konci roku 2012. Mezi jednotlivými oblastmi lze pozorovat rozdíly i u ostatních ekonomických údajů. Závěrečná korelace ekonomických ukazatelů ukázala souvislosti mezi sledovanými ekonomickými ukazateli. Nejzajímavějším poznatkem může být to, že souvislost mezi celkovou zadlužeností a skutečným výběrem daně z nemovitosti je velmi slabá (Pearsonův korelační koeficient 0,145).

96

12. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY Literatura: 1.

Balík, Stanislav. 2008. Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

2.

Balík, Stanislav. 2009. Komunální politika. Praha: Grada.

3.

Mankiw, N. Gregory. 1999. Zásady ekonomie. Praha: GRADA Publishing.

Zákony a vyhlášky: 4.

Obecně závazná vyhláška města Chrudim č. 3/2011, o stanovení koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti. (cit.2014-05-12). (http://www.chrudim.eu/public/File/3_2008.doc).

5.

Předpis č. 36/1960 Sb. (cit.2014-05-12). (http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=36&r=1960).

6.

Ústava České republiky. (cit.2014-05-12). (http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html).

7.

Vyhláška č. 323/2000 Sb., o rozpočtové skladbě. (cit.2014-05-12). (http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2002/vyhlaska-c-323-2002-sb3461#B.Druhove).

8.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. (cit.2014-05-12). (http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=49296&nr=128~2F2000~20Sb.&ft= pdf).

9.

Zákon č. 295/2012 Sb., o rozpočtovém určení daní. (cit.2014-05-12). (http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zak_2012-295_Zakon-c-2952012-Sb-.pdf).

10. Zákon Č. 338/1992, o dani z nemovitých věcí. (cit.2014-05-12). (http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=40062&fulltext=&nr=3 38~2F1992&part=&name=&rpp=15#local-content).

97

Internetové portály 11. Český statistický úřad. 2013 (cit.2013-12-22). (http://www.czso.cz/). 12. Český statistický úřad. 2013. Číselník okresů. (cit.2013-12-30). (http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ciselnik_okresu_lau1_nuts_2008). 13. Český statistický úřad. 2013. Růst HDP 1989–2013. (cit.2014-12-30). (http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0401.pdf). 14. DenDanoveSvobody.cz. 2013 (cit.2013-12-30). (http://dendanovesvobody.cz/rok-2012/). 15. FinancniSprava.cz. 2013 (cit.2013-12-30). (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-udaje-z-vyberudani/Inkasa_dani_1993-2012.xls). 16. Ministerstvo financí ČR. 2013. Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v letech 2013 až 2015. (cit.2013-12-22). (http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Schemata_2013_Schemarozdeleni-rozpoctoveho-urceni-dani-RUD-v-letech-2013-az-2015.pdf). 17. Ministerstvo financí ČR. 2014. Změny v zákoně o dani z nemovitých věcí schválené v zákoném opatření Senátu. (cit.2014-05-12). (http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Dane_Metodika_2013-10-23_Zmeny-v-zakone-odani-z-nemovitych-veci-schvalene-v-zakonnem-opatreni-Senatu.pdf). 18. Monitoring hospodaření obcí Ministerstva financí ČR. 2013 (cit.2013-12-22). (http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/hospodareni-kraju-a-obci/monitoringhospodareni-obci). 19. ODS.cz. 2014 (cit.2014-05-12). (http://www.ods.cz/docs/pdf/prezentace_nedovolimezadluzovani-statu-ani-obci.pdf). 20. Praha.eu. 2013 (cit.2013-12-29). (www.praha.eu/public/4d/25/11/471064_62687_UDS_2005.doc). 21. Transparency International ČR. Průvodce komunálními rozpočty. Praha: Transparency International ČR (cit. 2013-12-22). (http://www.transparency.cz/doc/kr_pruvodce2008.pdf). 22. Unie.cz. 2014 (cit.2014-04-19). (http://www.unie.cz/). 23. Vláda.cz. 2013 (cit.2013-12-30). (http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historieminulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007-cr/). 24. Web Ministerstva financí ČR. 2013 (cit. 2013-12-30). (http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/prognozy/prijmy-kraju-a-obci/2013/novy-model-sdilenych-dani-pro-obce-10890). 98

Ostatní 25. Podklady k 7. zasedání Zastupitelstva města Chrudim konaného 26. 9. 2011. 2014 (cit.2014-05-12). (http://www.chrudim-city.cz/dz).

Informace o složení radničních koalic (usnesení, média, webové stránky) 26. Benesov-city.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.benesovcity.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=219&id_u=1050&p1=1010). 27. Blansko.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.blansko.cz/samosprava/zastupitelstvousneseni/2010/1). 28. Breclav.org. 2013 (cit.2013-11-18). (http://breclav.org/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=870). 29. Brno.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://dokumenty.brno.cz/main/dokumenty/nahled.php?pla=1&cislo=1876&cislo1=&so ubor=/main/dokumenty/zmb/20101111-zmbZ6_1u.htm). 30. Brno.iDnes.cz. 2010. Znojmo povede sociální demokrat Kassai. Nová koalice stvrdila smlouvu. (cit.2013-11-18). (http://brno.idnes.cz/znojmo-povede-socialni-demokratkassai-nova-koalice-stvrdila-smlouvu-1e3-/brnozpravy.aspx?c=A101027_1473253_brno-zpravy_bor). 31. C-Budejovice.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.cbudejovice.cz/attachment.ashx?id=6125). 32. Ceskenoviny.cz. 2010. Ústecká ODS neuspěla s jednáním i koalici. Její šéf rezignoval. (cit.2013-11-18). (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ustecka-ods-neuspela-s-jednanimo-koalici-jeji-sef-rezignoval/875133). 33. Česká televize. 2010. Nová koalice v Karlovách Varech podepsala smlouvu. (cit.201311-18). (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/167952-nova-koalice-v-karlovychvarech-podepsala-smlouvu/). 34. Domazlice.info. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.domazlice.info/samosprava/zastupitelstvo-mesta/usneseni-2010/2-zasedanize-dne-8-12-2010.html). 99

35. FrydekMistek.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.frydekmistek.cz/prilohy/ProgramyUsneseni/691/1291190834_usneseni_z_us tavujiciho_zasedani_zmfm_2010.doc). 36. Hodonin.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.hodonin.eu/usneseni-ustavujicischuze/d-1048068/p1=37104). 37. HradecKralove.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.hradeckralove.org/hradeckralove/clenove-rady). 38. Chomutov-mesto.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.chomutov-mesto.cz/usnesenizastupitelstva-mesta-chomutova-z-22-11-2010/d-1015654/p1=36901). 39. ChrudimskyDenik.cz. 2010. Novým starostou Chrudimi je Petr Řezníček. (cit.2013-1118). (http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/-novym-starostou-chrudimi-je-petrreznicek-.html). 40. JH.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.jh.cz/cs/mesto/organy-mesta/rada-mesta.html). 41. Jihlava.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.jihlava.cz/usneseni-zm-01-2010/d480226/p1=49312). 42. Karvina.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.karvina.cz/portal/page/portal/uvodni_stranka/zastupitelstvo_rada/zastupitelst vo/zasedani/rok2010/02.11.2010/usnesen%C3%AD.pdf). 43. Klatovy.cz. 2013. Usnesení ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-1-18). (http://www.klatovy.cz/mukt/user/uzm/uzm_2010.pdf). 44. Liberec.cz. 2010. Usnesení ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://docs.liberec.cz/Odb_KT/usnesen%C3%AD%20zastupitelstva%20m%C4%9Bsta/2 010/USTAV.%20ZM/ust.z.2010.pdf). 45. MB-net.cz. 2013. Usnesení z ustavujícího zasedání. (cit.2013-11-18). (http://www.mbnet.cz/download/_/z-usneseni/06_11_2010_usneseni.pdf) 46. Melnik.cz. 2013 (cit. 2013-11-18). (http://www.melnik.cz/radnice-a-urad/rada-azastupitelstvo/koalicni-smlouva/2011-01-20.html). 47. Mesto-Beroun.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestoberoun.cz/obcan/organizacni-struktura/subjekt-rada-mesta-8.html). 48. MestoCheb.cz. 2013. (cit.2013-11-18). (http://www.mestocheb.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=5091&id_doku menty=934416).

100

49. MestoJablonec.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestojablonec.cz/cs/mestskyurad/organy-mesta/zastupitelstvo/usneseni/2010/usneseni-11-11-2010.html). 50. MestoKladno.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestokladno.cz/ustavujici-zasedanizm-8-11-2010/d-1415116/p1=2100019098). 51. Mesto-Kromeriz.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestokromeriz.cz/dokument.asp?orgstr=0&typ=3&dokumentid=1554&modul=obcan&map=1 05). 52. Mesto-Most.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestomost.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=9959&id_dokumenty=8574). 53. MestoNachod.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestonachod.cz/mestonachod/zastupitelstvo/usneseni/z2_1.asp). 54. Město-Naymburk.cz. 2013. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva. (cit.2013-1118). (http://www.mesto-nymburk.cz/redirect/uredni-deska3.php?id=5193&typ=doc). 55. Mesto-Pisek.cz. 2013. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.mesto-pisek.cz/soubory/dokument11310.pdf). 56. Mesto-Rakovnik.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestorakovnik.cz/modules/file_storage/download.php?file=e17f6749|363). 57. Mesto-UH.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestouh.cz/Viewers/UploadContent.aspx?ID=22426). 58. MestoVsetin.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mestovsetin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=18676&id_do kumenty=497675). 59. MMDecin.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mmdecin.cz/vedeni-mesta-2/radamesta). 60. MU.CKrumlov.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mu.ckrumlov.cz/zastup_web/view.phtml?id=99&rok=2010). 61. MU.KutnaHora.cz. 2013 (cit. 2013-11-18). (http://www.mu.kutnahora.cz/data/usneseni/zm_20101110.html). 62. MUBruntal.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://mapy.mubruntal.cz/rt/part_ressug/search/show_whole_ressug_verbly.php?app=zm &sitting_id=140&n_sitting=1&year=2010&show_suggestion=0&resolution_min=1&res olution_max=23&day=9&month=11&locked_sitting=1).

101

63. MUCL.cz. 2010. Usnesení ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/Tiskove/Usnesen%C3%AD/Z%C3%A1pis15-11-2010.doc). 64. MUHB.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.muhb.cz/usneseni-z-jednanizastupitelstva-mesta-dne-8-11-2010/d-825767/p1=12277). 65. MUJicin.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mujicin.cz/rada-mesta/os12026/p1=61629). 66. MUKolin.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mukolin.cz/cz/obcan/samosprava/radamesta/slozeni/). 67. MULouny.cz.2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mulouny.cz/download.php?documentID=5486&fileID=2348&languageID= 1). 68. MUPe.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.mupe.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=11891&id_dokumen ty=2403). 69. NovyJicin.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.novyjicin.cz/customers/novy-jicin/storage/dokumenty/12912900551.pdf). 70. Olomouc.eu. 2010. Usnesení ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10821/001-zmo20101110-usneseni.cs.pdf). 71. Opava-city.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.opava-city.cz/assets/zx/radnice/zmo/2010-11-23-zmo-001-u.rtf). 72. Ostrava.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.ostrava.cz/cs/urad/mesto-a-jeho-organy/zastupitelstvo-mesta/usnesenizastupitelstva/volebni-obdobi-10-14/c-documents-and-settings-korbelovaka-plochazapis1.pdf). 73. Pardubice.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.pardubice.eu/urad/radnice/rada/clenove-rady/). 74. Plzen.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.plzen.eu/obcan/urad/organy-mesta/radamesta-plzne/rada-mesta-plzne.aspx). 75. Praha.eu. 2013. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.praha.eu/public/4b/ba/a1/1326708_219562_archiv_zapis_ustavujici_1.pdf).

102

76. Prachatice.eu. 2013. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.prachatice.eu/sites/default/files/prilohy/2013/08/15112010-1u.pdf). 77. Prerov.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.prerov.eu/filemanager/files/file.php?file=13817). 78. Pribram-City.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://pribramcity.cz/document.php?dokid=16613). 79. Prostejov.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.prostejov.eu/cz/obcan/samosprava/zastupitelstvomesta/usneseni_a_zapisy/2010/usneseni-z-1-ustavujiciho-zasedani-zastupitelstva-mestaprostejova.html). 80. Radnice.Litomerice.cz. 2013 (cit. 2013-11-18). (http://radnice.litomerice.cz/dokument783452.html) 81. Rokycany.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_doku menty=859758). 82. Rozhlas.cz. 2010. V Jeseníku se rozpadla koalice. (cit.2013-11-18). (http://www.rozhlas.cz/olomouc/zpravy/_zprava/v-jeseniku-se-rozpada-koalice-1152937). 83. Rychnov-city.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.rychnovcity.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14410&id_dokumenty=1087). 84. Semily.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.semily.cz/cz/obcan/mestosemily/samosprava-mesta/rada-mesta/). 85. Sokolov.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.sokolov.cz/scripts/detail.php?pgid=46). 86. Strakonice.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.strakonice.eu/content/rada-mesta). 87. Sumperk.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.sumperk.cz/filemanager/files/file.php?file=35364). 88. Svitavy.cz. 2010. Zápis z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.svitavy.cz/script/_uredni_deska/zastupitelstvo/2010/20101109_01.doc). 89. TaborCZ.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.taborcz.eu/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=16470&id_dokum enty=1444).

103

90. Tachov-mesto.cz. 2013. Usnesení ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.tachov-mesto.cz/data/download/downloadbank/vyhlasky-a-narizenimesta/usneseni-zastupitelstva-mesta/usneseni01/usneseni01.pdf). 91. Teplice.cz. 2013 (2013-11-18). (http://www.teplice.cz/cz/magistrat-mesta/zastupitelstvom-sta/slozeni-zastupitelstvi-mesta/) 92. Trebic.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.trebic.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=16973&id_dokume nty=6527). 93. Trutnov.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.trutnov.cz/file/1524_1_1/). 94. UstiNadOrlici.cz. 2010. Usnesení z ustavujícího zastupitelstva. (cit.2013-11-18). (http://www.ustinadorlici.cz/files/zastupitelstvo/2010_11_11_usn_1_zm.pdf). 95. VyskovMesto.cz. 2013 (2013-11-18). (http://www.vyskovmesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=1093435&p1=67902). 96. ZdarNS.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.zdarns.cz/zastupitelstvo/ZM2010-00.asp). 97. Zlin.eu. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.zlin.eu/usneseni/86129/). 98. ZnojmoCity.cz. 2013 (cit.2013-11-18). (http://www.znojmocity.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=19341&id_do kumenty=17335).

104

13. ZKRATKY ČR

Česká republika

ČSNS

Česká strana národně sociální

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

DPFO

Daň z příjmu fyzických osob

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPPO

Daň z příjmu právnických osob

DSO

Dobrovolný svazek obcí

HDP

Hrubý domácí produkt

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

LIDEM

Liberální demokraté

MF ČR

Ministerstvo financí ČR

MVIN

Minimální vítězní ideově nepropojená koalice

MVIP

Minimální vítězná ideově propojená koalice

NIN

Nadměrná ideově nepropojená koalice

NIP

Nadměrná ideově propojená koalice

ODA

Občanská demokratická aliance

ODS

Občanská demokratická strana

SNK ED

Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté

Svobodní

Strana svobodných občanů

SZ

Strana zelených

ŠK

Široká koalice

ÚSC

Územní samosprávné celky

US-DEU

Unie Svobody – Demokratická unie

VK

Velká koalice

VV

Věci veřejné

105

14. PŘÍLOHY 14.1 Rozdělení měst do kategorií podle typu koalice Legenda koalice: MVIP – minimální vítězná ideově propojená, MVIN – minimální vítězná ideově nepropojená, VK – velká koalice, NIP – nadměrná ideově propojená, NIN – nadměrná ideově nepropojená, ŠK – široká koalice, všestranická koalice a jednobarevná rada.

Město Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Příbram Rakovník České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Domažlice Klatovy Plzeň Rokycany Tachov Cheb Karlovy Vary Sokolov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Česká Lípa Jablonec nad Nisou

2002

2006

2010

VK NIP MVIP Jednobarevná ŠK ŠK NIP Všestranická VK VK ŠK VK ŠK VK NIP NIP VK VK VK MVIP NIP ŠK NIP ŠK NIP ŠK MVIP VK MVIP ŠK MVIP VK NIP NIN VK

NIP VK MVIP Jednobarevná NIP NIP NIP NIP VK ŠK NIP NIP NIP ŠK NIP MVIP MVIP MVIP VK MVIP NIP MVIP NIN NIP VK ŠK NIP ŠK NIP VK NIP NIP VK VK ŠK

VK NIP NIN VK MVIP MVIP MVIN NIP NIN VK MVIP NIN MVIN NIN MVIN MVIP MVIN MVIN NIP MVIP VK NIN NIN NIN MVIP VK MVIP MVIN NIN ŠK NIN NIP NIN MVIN NIP

106

Liberec Semily Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Blansko Brno Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava

NIP VK ŠK VK MVIP ŠK NIP VK VK ŠK NIP NIN VK VK VK ŠK ŠK MVIP MVIP VK VK ŠK NIP VK VK VK ŠK ŠK VK NIP VK NIN MVIP NIN MVIP VK ŠK

VK NIP ŠK VK MVIP NIN NIP NIP VK ŠK VK NIP VK ŠK VK ŠK ŠK MVIP VK VK VK VK NIP VK VK VK NIP ŠK NIP VK VK MVIP MVIP VK MVIP VK VK

NIP NIN NIP MVIN MVIN NIN NIP VK NIN NIN NIN MVIP NIN MVIP MVIP NIN NIN VK NIN NIN MVIN MVIN NIN MVIP VK NIN ŠK NIN MVIP NIN NIP NIN MVIN Jednobarevná MVIN VK VK

Zdroj: Viz informace o složení radničních koalic, vlastní výpočty

107

14.2 Rozdělní měst do kategorií podle ideové profilace koalice

Okres Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Příbram Rakovník České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Domažlice Klatovy Plzeň-město Rokycany Tachov Cheb Karlovy Vary Sokolov Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Chrudim Pardubice

2002

2006

2010

Středová Středová Středová Pravicová Levo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Pravo-středová Středová Levo-středová Středová Levo-středová Středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová

Pravo-středová Středová Středová Pravicová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Středová 2 Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Pravicová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Levo-středová Pravo-středová Pravo-středová Středová

Středová Pravo-středová Středová Středová Pravo-středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Levo-středová Pravo-středová Středová Středová Levo-středová Středová Pravo-středová Středová Levo-středová Středová Středová Středová Středová Pravicová Středová Středová Pravo-středová Levo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová

108

Svitavy Ústí nad Orlicí Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Blansko Brno-město Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava-město

Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Levo-středová Středová Středová Středová Levo-středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Levo-středová Středová Levo-středová Levicová Levo-středová Pravo-středová Středová Levo-středová

Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Středová Levo-středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Pravo-středová Levicová Středová Pravo-středová Středová Středová

Středová Středová Pravo-středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Středová Pravo-středová Středová Středová Středová Levo-středová Levicová Levo-středová Levo-středová Středová

Zdroj: Viz Informace o složení radničních koalic, vlastní výpočty

109

Anotace Diplomová práce se zabývá hospodařením okresních měst v období od roku 2000 do roku 2012. Prezentuje základní informace o finančním stavu okresních měst ve sledovaném období. Sleduje hospodaření měst dle typů a ideové profilace radničních koalic, politických uskupení zastoupených v městských radách, velikosti či polohy města. K tomu využívá několika vybraných ekonomických ukazatelů, jako je například celková zadluženost, celková likvidita, výběr daně z nemovitosti nebo ukazatel dluhové služby. Odpovídá na otázky, jaký vliv má ideová profilace radniční koalice na hospodaření města nebo jestli ovlivňuje radniční koalice hospodaření města více než jeho velikost či poloha. Abstract The diploma thesis deals with the economic activities of district towns in the period from 2000 to 2012. It presents basic information about the financial condition of district towns in observed period. It observes economic activities of towns based on types and ideological position of councils‘ coalition, political parties represented in towns‘ councils, size or location of a town. To achieve this, it uses several economic indexes, such as index of debt service. It answers questions like what influence does the ideological position of a council‘s coalition have on the economic activities of a town, or if the coalition influences the economic activities of town more than its size or location. Klíčová slova hospodaření měst, okresní města, radniční koalice, ideová profilace, typ koalice, zadluženost, daň z nemovitosti Keywords economy of towns, district towns, council coalitions, ideological position, type of coalition, indebtednes, property tax