MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Marketingová koncepce náborových aktivit vybrané SŠ
Diplomová práce
Brno 2015
Vedoucí práce: RNDr. Barbora Javorová
Autor práce: Helena Šenkeříková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně, pouze za odborného vedení RNDr. Barbory Javorové a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.
V Brně dne 30. března 2015
Helena Šenkeříková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Barboře Javorové, za odborné vedení při vypracování diplomové práce a zástupkyni ředitele analyzované SŠ za poskytnuté informace a také žákům za ochotu při vyplňování dotazníků.
Bibliografický záznam ŠENKEŘÍKOVÁ, Helena. Marketingová koncepce náborových aktivit vybrané SŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2015. 95 l., 13 l. příl. Vedoucí diplomové práce: RNDr. Barbora Javorová.
Anotace Diplomová práce se zabývá analýzou marketingových aktivit vybrané SŠ, a to zejména ve vztahu k budoucím uchazečům. Práce je rozdělena do dvou částí. Smyslem první části je popsat problematiku, obecné principy marketingu a marketing v oblasti středního školství. Dále jsou zde charakterizovány vlivy prostředí školy a zmíněny techniky výzkumu a zjišťování dat. Praktická část obsahuje analýzu vnitřního prostředí a vnějšího prostředí školy. Následuje kapitola, kde jsou rozebrány jednotlivé marketingové aktivity, kterými škola oslovuje budoucí uchazeče o studium. Z výsledků situačních analýz jsou vyvozeny silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby vybrané SŠ. Následně je sestavena SWOT matice a jsou navrženy strategie. V další části praktické práce je uvedeno vyhodnocení výzkumného šetření mezi žáky střední školy. Závěr práce obsahuje zhodnocení marketingové koncepce náborových aktivit a formulaci doporučení pro danou školu.
Annotation This diploma thesis deals with marketing activity analysis at chosen secondary school. It is directed on the relationship with its next applicants. The thesis is divided into two parts. The aim of the first part is to describe the problem, general principles of marketing, and marketing on secondary schools in general. Furthermore, school environment influences and research techniques are desribed. The practical part contains internal and external analysis of school environment. Following chapter concerns particular marketing activities, which are used for addressing next study applicants. Strengths, weaknesses, opportunities and threats are deduced from situation analyses. Subsequently, SWOT matrix is compiled and strategies are proposed. In the next part of practical thesis, evaluation of the research among students of chosen
secondary school is presented. The conclusion contains evaluation of marketing conception of intaking activities and recommendations for chosen school.
Klíčová slova marketing, propagace, výzkum, SWOT matice, PEST analýza, uchazeč, dotazník
Keywords marketing, promotion, research, SWOT matrix, PEST analysis, applicant, questionnaire
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 I.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 10
1
Definice marketingu ................................................................................................ 10 1.1
Marketing ve vzdělávacích institucích ............................................................. 11
2
Marketingový mix ................................................................................................... 12
3
Marketing a komunikace ......................................................................................... 13 3.1
4
Komunikační mix ............................................................................................. 14
Prostředí školy ......................................................................................................... 19 4.1
Vnější prostředí ................................................................................................ 19
4.2
Vnitřní prostředí ............................................................................................... 21
4.3
SWOT analýza ................................................................................................. 22
5
Marketingový výzkum............................................................................................. 23 5.1
Techniky výzkumu a zjišťování dat ................................................................. 26
5.1.1
Dotazování ................................................................................................ 27
5.1.2
Pozorování ................................................................................................ 30
5.1.3
Experiment ................................................................................................ 30
5.2
Průzkum ........................................................................................................... 31
6
Nábor studentů a žáků ............................................................................................. 32
7
Faktory ovlivňující volbu školy............................................................................... 33
II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 34 8
Charakteristika SŠ ................................................................................................... 34
9
Prostředí školy ......................................................................................................... 34 9.1
Vnější prostředí SŠ ........................................................................................... 34
9.1.1
Makroprostředí – PEST analýza ............................................................... 34
9.1.2
Mezoprostředí – vybrané vlivy ................................................................. 38
9.2
Vnitřní prostředí SŠ.......................................................................................... 41
10
Marketingové aktivity .......................................................................................... 50
11
SWOT analýza ..................................................................................................... 54
11.1
Situační analýza vnějšího prostředí .................................................................. 54
11.2
Situační analýza vnitřního prostředí................................................................. 56
11.3 Návrh vybraných strategií ................................................................................ 58 12
Výsledky dotazníkového šetření .......................................................................... 60
12.1
Zhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 78
12.2
Testování stanovených statistických hypotéz .................................................. 79
13
Shrnutí praktické části ......................................................................................... 81
14
Závěr .................................................................................................................... 84
Shrnutí ............................................................................................................................. 87 Summary ......................................................................................................................... 88 Literatura ......................................................................................................................... 89 Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek ................................................................... 93 Seznam příloh ................................................................................................................. 95
Úvod Marketing, jeho nástroje a jejich správné využití jsou v dnešní době pro každou organizaci nutností. Bez propracované marketingové strategie neuspěje v boji o zákazníka žádná organizace.
Nepříznivý demografický vývoj v České republice zapříčiňuje, že i v oblasti školství je nevyhnutelné aktivně využívat jednotlivých nástrojů propagace k získání nových zákazníků – žáků a rodičů.
Školy disponují rozdílnými možnostmi v oslovování budoucích uchazečů. Je možné pořádat náborové aktivity, jako je např. Den otevřených dveří, účastnit se veletrhů SŠ, nebo na sebe náležitě upozornit nabídkou atraktivních a žádaných oborů, volnočasových aktivit a dalších výhod prostřednictvím reklamního sdělení v dopravních prostředcích, v rozhlase, v odborných časopisech atd.
Marketingové aktivity znamenají pro školu nemalé výdaje, proto je mnohdy nezbytné zajistit pokrytí těchto výdajů i z jiných než státních zdrojů. Je možné využít finance získané od partnerů školy, od sponzorů nebo využít možnosti získání dotací.
Ve své práci se zaměřím na analýzu marketingových aktivit vybrané SŠ, a to zejména ve vztahu k budoucím uchazečům. Výsledky diplomové práce budou mít konkrétní využití zejména pro vedení a náborovou koordinátorku dané školy, z hlediska zjištění zpětné vazby na účinnost použití marketingových nástrojů v oblasti náboru. Díky vstřícnosti vedení školy při zpracování této práce využiji možnosti čerpat informace jak z rozhovorů se zaměstnanci, tak z interních zdrojů a dokumentů.
Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá objasněním problematiky marketingu a jeho nástrojů ve vztahu k oblasti středního školství. Definuji zde hlavní pojmy, jako jsou např. marketingový mix, propagační mix a jejich složky. Značný prostor je věnován také prostředí školy, tj. analýze vnějších a vnitřních faktorů. Charakterizován je pojem marketingový výzkum a jeho jednotlivé etapy. Pro lepší orientaci v problematice jsou v práci uvedeny i techniky výzkumu a zjišťování dat. V závěru teoretické části práce jsou zmíněny 8
faktory, které ovlivňují uchazeče při volbě školy a nástroje komunikačního mixu využívané při náboru žáků a studentů.
Druhá část práce je věnována praktické aplikaci metod používaných k analýze prostředí školy a marketingového výzkumu. Prostředí školy je zkoumáno pomocí PEST analýzy a analýzy vnitřního prostředí školy. Následně je vytvořena SWOT matice, která zahrnuje silné a slabé stránky vnitřního prostředí dané školy a příležitosti a hrozby, plynoucí z vnějšího prostředí školy. Jsou také navrženy strategie pro danou školu.
Další část praktické práce je zaměřena na vyhodnocení výzkumného šetření. Pro získávání dat jsem zvolila výzkumnou metodu dotazník, a to zejména kvůli jeho výhodě – zpracování velkého množství odpovědí. Před zahájením samotného výzkumu jsem si stanovila výzkumný problém a určité předpoklady (hypotézy).
Výzkumný problém: Využívá SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno při náboru budoucích uchazečů účinně své marketingové nástroje?
Ověřovanými hypotézami jsou předpoklady, že: 1. Více než 20% dotázaných se o existenci školy dozvědělo z veletrhu, burzy SŠ. 2. Více než 80% žáků ví o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno pořádá Den otevřených dveří. 3. U méně než 60% dotázaných žáků proběhla na základní škole náborová akce na střední školu.
Výzkum bude prováděn na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Zúčastní se ho náhodně vybraní žáci všech ročníků a oborů. Dotazníky budou rozdány přímo ve vyučovací hodině vyučujícím a poté zpět sesbírány. Mělo by se tak zamezit nízké návratnosti dotazníků. Data získaná z výzkumného šetření budou zpracována a upravena pro statistické zpracování. Budou sestaveny potřebné tabulky a grafy v programu MS Excel.
Cílem diplomové práce je navrhnout na základě výsledků z analýz prostředí školy a dotazníkového šetření konkrétní doporučení pro danou střední školu, které povede ke zvýšení zájmu budoucích uchazečů o studium. 9
I. 1
TEORETICKÁ ČÁST Definice marketingu
Mezi mnoha definicemi pojmu marketingu lze dle Kotlera (2001) vidět diametrální rozdíl mezi sociálním a manažerským přístupem marketingu. Sociální definice poukazují na roli marketingu ve společnosti. Marketing je podle nich sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů a služeb s ostatními. Marketing z pohledu managementu je proces plánování a implementace koncepcí, propagace a distribuce idejí, zboží a služeb pro vytváření směn, které uspokojují cíle jednotlivců a organizací.
Jak píše Foret (2003), marketing je slovo, které užívá téměř každý v oblasti hospodaření, ale málokdo ví, co znamená. Současně slovo, které nemá jednoznačnou definici, ale o kterém s jistotou víme, že znamená určitou činnost, jejíž obsah se v průběhu času vyvíjí. Moderní marketingový přístup znamená, že organizace systematicky sleduje potřeby, přání, vnímání, preference a spokojenost zákazníka. Orientace na zákazníka není možná bez komunikace se zákazníkem.
Světlík (2009) upozorňuje, že slovo marketing bývá spojováno pouze s pojmy reklama, s různými formami podpory prodeje. Tyto části marketingu jsou ovšem jen nepatrnou špičkou ledovce, protože se jedná jen o některé části marketingu, v řadě případů ne nejpodstatnější části. Většina důležitých marketingových činností probíhá uvnitř organizace a není tak zřetelná. Marketing školy je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníků a klientů školy efektivním způsobem zajišťujícím současně splnění cílů školy.
Podle Tomka (2001) je marketing spojen s řešením otázek: co vyrábět, komu prodávat? Definici marketingu je dle něho možné vysvětlit ve dvou rovinách: •
Marketing - filozofie podnikání
Obsahem této filozofie je řízení podniku orientované na trh. Základním subjektem, na který se tržně zaměřená orientace obrací, je zákazník. 10
•
Marketing - systém funkcí
Činnost marketingových útvarů představuje plnění funkcí, které jsou z hlediska podniku blízké odbytovému trhu. Tedy zahrnuje funkce, které se týkají výrobkové politiky, cen, informací, distribuční, smluvní a prodejní politiky apod.
1.1 Marketing ve vzdělávacích institucích Je nesporně velmi důležité, aby se ve školství prosadil marketing. Zejména management škol by měl v rámci řízení marketing používat a uplatňovat. Jakubíková (1998) píše, že přijetí marketingu lze spojit se změnou existující kultury organizace. Avšak bez vůle managementu prosadit marketing a změnu organizační kultury, je veškeré úsilí o jeho použití marné. Hlavním cílem každé školy není dosažení zisku, ale vzdělávání žáků. Stejně tak jako jiné podniky, se školy setkávají s celou řadou problémů. Činnost ovlivňuje jak vnější prostředí, které školu obklopuje, tak prostředí vnitřní. V důsledku změn, které probíhají ve společnosti, se mnohé školy dostávají do problémů, jelikož nejsou schopny tyto změny předvídat a ani na ně pružně reagovat. V současné době nemůže škola spoléhat na to, že když byla jednou založena, bude existovat stále. Školy a jejich management se musí chovat tržně a efektivně ve své činnosti marketing používat. Z marketingového pohledu nezáleží na tom, zda se bude platit školné nebo ne.
Marketing ve školství je podle Jakubíkové (1998) směnným procesem. Setkávají se zde dvě strany: 1) škola jako poskytovatel služeb, 2) žák či student jako příjemce služeb. Žáci i studenti jsou označováni jako zákazníci, nebo také klienti školy, kteří mají své potřeby a přání. Žáci jsou sice zákazníky škol, protože se bezprostředně účastní výukového procesu, ale za zákazníky je nutno považovat i rodiče, zaměstnavatele absolventů a společnost jako celek.
Úkolem managementu je podle Slavíkové (2003) vytvářet ve školách takovou atmosféru a klima, které rozvíjí dovednosti a schopnosti všech. Připravit řídící pracovníky na tento úkol či poslání znamená vycházet z předpokladu, že:
11
•
všechny děti mají potenciál dobře se učit,
•
školy mohou poskytovat žákům a studentům takové vzdělání, které je připraví na jejich budoucnost,
•
řídící pracovníci hrají ústřední roli v transformaci vzdělávání,
•
při transformaci vzdělávání je nutno se učit z nejlepších postupů ve školství i mimo něj.
Světlík (2009) uvádí, že naději na úspěch na trhu vzdělávacích služeb mají ty školy, které uplatňují marketingovou filozofii na všech úrovních. Všichni pracovníci školy, od rektora po sekretářku katedry, od ředitele až po školníka, jsou v každodenním kontaktu s klienty a zákazníky školy. Ovlivňují jejich vztah a postoj ke škole. Marketingové řízení školy se projevuje již ve tvorbě kurikula, formách a metodách výuky a zvyšování její kvality, přístupu ke studentům, vnitřní evaluaci kvality výuky, navazování kontaktů a otevřené komunikaci s okolím školy, v kultivaci vnitřní kultury a klimatu vzdělávací instituce, v ochotě zaměstnanců školy se neustále vzdělávat a zdokonalovat.
2
Marketingový mix
Foret (2003) se zmiňuje, že marketingový mix je soubor marketingových proměnných připravených k tomu, aby se produkce firmy co nejvíce přiblížila přáním cílového zákazníka. Marketingový mix tak obsahuje všechno, čím firma může ovlivnit poptávku po své nabídce.
Dle Fotra (1999) tvoří základní složky zmíněné marketingového mixu produkt, cena, distribuce a propagace. Všechny tyto složky jsou na sobě závislé a pro stanovení jejich optimální kombinace je třeba vycházet ze zvolené strategie podniku a z charakteristik trhu.
Synek (2003) uvádí, že marketingový mix je řada aktivit pro ovlivnění přání a potřeb. Do těchto skupin zařazuje jednotlivé formy: •
produkt – jakost, technická úroveň, progresivita, značka, balení, velikost, servis, možnost výměny, design, záruční podmínky,
•
prostorové přemísťování – odbyt, volba dodavatele, velikost a umístění skladů, přepravní prostředky, článkovitost odbytových a prodejních cest, velikost zásob, 12
•
prodejní cena – katalogové ceny, slevy, rabaty, platební a úvěrové podmínky,
•
podněcování odbytu (komunikační mix) – reklama, osobní prodej, podpora prodeje a publicity.
Čtyři hlavní oblasti, neboli čtyři P – product, place, price, promotion, tvoří základní, klasickou podobu marketingového mixu. Kromě toho se můžeme setkat s rozšířeným marketingovým mixem, například u služeb (servis – S) nebo balení (packaging – P). Někdy bývají jaké páté P označování lidé (people) – zákazníci, konkurenti nebo vlastní zaměstnanci.
Světlík (2009) tvrdí, že použití nástrojů marketingového mixu se ve školství je zacíleno především na: •
poskytování studijní nabídky v ceně, která odpovídá výši její vnímané hodnoty,
•
studijní nabídky školy je přizpůsobená potřebám studentů,
•
přiměřenou studijní zátěž, která je kladena na studenty,
•
dodání služeb pro vzdělávání ve správném místě a ve vhodném edukačním prostředí,
•
využití nástrojů propagačního mixu pro podporu služeb školy,
•
prostřednictvím vnitřního personálního marketingu zvyšování odborné úrovně, motivace pracovníků, zlepšování vnitřního klimatu školy a kultivace její kultury.
3
Marketing a komunikace
Komunikace je chápana na nejrůznějších úrovních a je v zájmu řady vědních disciplín. Svatoš (2002) píše, že sociologie hovoří o sociální komunikaci, pedagogické vědy o pedagogické komunikaci apod.
Kotler (2001) nahlíží na komunikaci jako na prostředek vzájemného dialogu mezi firmou a jejími zákazníky, který vedou před uskutečněním prodeje, v průběhu prodeje, při konzumaci a po skončení konzumace zboží a služeb.
Předmětem komunikace podle Foreta (2003) může být libovolný výtvor (lidský i přírodní, verbální i neverbální, hmotný i duchovní) představený (prezentovaný) jednou stranou (osobou, institucí) a vnímaný stranou druhou. Prezentaci jedné a následnou reakci druhé strany lze chápat jako komunikaci. Pro komunikaci se zákazníkem je 13
nejdůležitější sdělená informace o nabídce a o jejích přednostech. Integrovanost a komplexnost marketingového přístupu by se neměla omezit pouze na základní výchozí koncepci, nýbrž by měla být součástí veškeré komunikace se zákazníkem. Marketingová komunikace by měla kromě nástrojů, jako jsou reklama, podpora prodeje, direct marketing, publicita a public relations, osobní prodej, sponzorství, výstavy a veletrhy a další aktivity zahrnovat i jiné formy komunikace. V širším pojetí je marketingová komunikace systematickým používáním principů, prvků a postupů marketingu při prohlubování a upevňování vztahů mezi producenty, distributory a zejména jejich příjemci (zákazníky). Cílem je, aby zákazníci dosáhli vyšší spokojenosti.
Marketingová komunikace školy vychází podle Světlíka (2009) z obecného modelu komunikačního procesu. Komunikace je především oboustranná výměna informací mezi zdrojem a příjemcem sdělení, tedy mezi školou a těmi, kterým je sdělení určeno. Zpětná vazba znamená naslouchat problémům, které škola může vyřešit. Jedním z důležitých faktorů, které vedou k dosažení úspěchu na vzdělávacím trhu, i vytvoření příznivého edukativního klimatu uvnitř školy, je efektivní komunikace. Marketingová komunikace ve školním prostředí charakterizujeme jako systematické využívání principů, prvků a postupů marketingu při navazování, prohlubování a upevňování vztahů mezi školou a jejími klienty. Vnější komunikace školy je zaměřena na potenciální studenty, rodiče, partnery a širokou veřejnost. Vnitřní komunikace je komunikace mezi vedením a pracovníky, respektive žáky/studenty školy nebo vzájemná komunikace mezi pracovníky a žáky/studenty školy.
3.1 Komunikační mix Mezi čtyři hlavní nástroje komunikačního mixu Kotler (2001) řadí:
Reklama
Má řadu forem a způsobů použití. Kotler (2001) se zmiňuje o těchto vlastnostech: •
účinnost - reklama je velmi formující médium, které prodejci umožňuje zopakovat sdělení vícekrát za sebou a kupujícímu umožňuje přijmout a porovnat 14
sdělení několika konkurentů. Rozsáhlá reklamní kampaň přináší pozitivní zprávu o prodávajícím – signalizuje, že jde o velkou firmu, která je silná a úspěšná, •
veřejná prezentace - reklama je veřejným způsobem komunikace, a to ji zaručuje zdání všeobecného uznávání produktu a dojem, že se jedná o standardní nabídku. Protože k mnoha lidem se dostane stejné sdělení, kupujícímu je jasné, že publicita je obecně uznávaným motivem k nákupu produktu,
•
znásobená působivost – je zde možnost ztvárnění reklamy produktů firmy prostřednictvím uměleckého využití tisku, zvuku a barev,
•
neosobní charakter - reklama není stejně přesvědčivá jako obchodní zástupce firmy. Příjemce sdělení nemá povinnost věnovat ji pozornost a reagovat na ni. Reklama je pouhým monologem pronášeným před publikem, nejedná se o dialog s příjemcem sdělení.
Reklama je podle Světlíka (2009) velmi častou formou marketingové komunikace školy s veřejností. Mezi hlavní marketingové cíle lze zařadit: •
vytvoření pozitivní a silné image,
•
zvýšení poptávky po produktu školy,
•
posílení finanční pozice zvýšeným náborem žáků/studentů,
•
větší motivace pracovníků školy.
Světlík (2009) upozorňuje, že náklady spojené s reklamou školy jsou vysoké. Omezené finanční prostředky škol vedou ředitele k nutnosti velmi důkladnému zvažování výdajů na reklamu. Úspěšná a dobrá reklama potřebuje dobrou a správnou reklamní strategii. Dalším krokem je potom kreativní pojetí, tzn. např. nezvyklé a originální výtvarné řešení spojené s neobyčejným a zapamatovatelným sloganem může být jedním z článků úspěšné reklamy. Dalším faktorem je řemeslná a profesionální kvalita realizace reklamy. Cílem reklamy by mělo být přesvědčit, informovat, a připomenout, to vše způsobem, který vychází ze stanovených marketingových cílů, strategií a taktik.
15
Podpora prodeje
Tento nástroj komunikace nemá ve školství přímou aplikaci, bude proto zmíněn jen v omezeném rozsahu. Podpora prodeje užívá podle Foreta (2003) krátkodobých, ale účinných podnětů a pozorností orientovaných na aktivizaci a urychlení prodeje, odbytu. Zaměřuje se jednak na zákazníka (poskytované vzorky, cenové slevy, soutěže), ale také na obchodní organizaci (společné reklamní kampaně, soutěže dealerů) a v neposlední řadě na samotný prodejní personál (bonusy, setkání prodávajících v atraktivních letoviscích).
Public relations
Foret (2003) uvádí, že PR představují systematickou a plánovitou činnost, jejímž cílem je budovat a upevňovat důvěru, pochopení a dobré vztahy organizace s klíčovými skupinami veřejnosti. Tyto cílové segmenty představují skupiny či jednotlivce spjaté s podnikovými aktivitami, nebo jimi ovlivněné. K základním formám klíčových skupin se počítají: •
majitelé podniků, akcionáři,
•
zaměstnanci a organizace,
•
dodavatelé,
•
finanční skupiny, především investoři,
•
sdělovací média,
•
místní obyvatelstvo, komunita,
•
místní představitelé, zastupitelské orgány a úřady,
•
zákazníci.
Jako komunikační výhodu PR lze spatřovat především jejich důvěryhodnost. Tím mohou snáz ovlivnit řadu potenciálních zákazníků, kteří se záměrně vyhýbají vlivu reklamy. Jsou tedy mnohem účinnější než běžná reklama. Ke konkrétním formám public relations můžeme počítat tyto aktivity: •
podstatou je aktivní publicita v podobě, tiskových besed, tiskových zpráv, rozhovorů ve sdělovacích prostředcích,
16
•
pořádání událostí jako jsou předvedení nového produktu, oslavy výročí založení podniku, udělení významného ocenění, oslava zahájení či ukončení nového roku,
•
lobbování jako obhajoba a prezentace názorů organizace při jednáních se zákonodárci a politiky, získávání nebo předávání informací,
•
sponzorování sportovních, kulturních, politických či sociálních aktivit, souvisí s účastí, péčí a zájmem podniku na místních příležitostech a akcích,
•
reklama podniku jako spojení reklamy a public relations, které není zaměřeno na konkrétní výrobek, ale na firmu jako celek. Jde o udržení a zlepšení goodwillu, reputace a image.
Podle Kohouta (1999) kvalitně fungující oddělení public relations jsou zárukou i budování správné image každé organizace v moderní ekonomice. Proto jsou tato oddělení považována za jedny z nejvýznamnějších v managementu organizací.
Mezi hlavní cíle PR školy dle Světlíka (2009) patří: •
vytvoření povědomí o škole, vzdělávacím programu nebo jeho části,
•
podpora při uvádění nového programu na vzdělávací trh,
•
vybudování důvěryhodnosti školy,
•
zvyšování zájmu zákazníků o služby školy, jakož i možné spolupráce, popřípadě sponzorství,
•
omezení nákladů na efektivní komunikaci školy s veřejností.
Škola používá pro styk s veřejností řadu nástrojů, a to např.: •
zprávy,
•
tiskové konference,
•
události,
•
vystoupení zástupců školy,
•
propagační materiály školy,
•
jednotný vizuální styl školy.
17
Osobní prodej
Osobní prodej charakterizuje Foret (2003) jako velice účinný nástroj komunikace, především v případě, kdy chceme měnit preference, stereotypy a zvyklosti spotřebitelů. Osobní prodej je schopen díky bezprostřednímu osobnímu působení mnohem účinněji ovlivnit zákazníka a přesvědčit ho o přednostech nové nabídky než běžná reklama a ostatní nástroje komunikace. V marketingovém pojetí prodeje nejde pouze o to produkt prodat, ale také zákazníka vhodně informovat o jeho správném, účinném a vhodném používání a spotřebovávání. Samozřejmou součástí prodeje by tedy mělo být poskytnutí návodu a instrukcí, jak produkt správně používat. K přednostem osobního prodeje patří právě mnohem efektivnější komunikace mezi partnery. Prodávající se může lépe a okamžitě seznámit s reakcemi zákazníků a velice rychle a účinně reagovat. Pro další činnost firmy je také důležité a užitečné zjistit, jak by se dal produkt vylepšit, aby více odpovídal představám a požadavkům zákazníků. Osobní prodej je vhodný pro některé druhy zboží dlouhodobé spotřeby a služeb. Zvláštním případem je multilevel marketing - víceúrovňový marketing. Jedná se o přímý prodej prostřednictvím distribuční sítě nezávislých distributorů postupně nabírajících a zaučujících své další spolupracovníky.
Světlík (2009) upozorňuje, že význam osobní komunikace nelze podcenit. Téměř každodenně dochází k přímým kontaktům mezi pracovníky školy a jejich zákazníky či partnery. Ředitel jedná s rodiči, zástupci podniků, veřejnosti i tiskem. Učitelé jsou v každodenním kontaktu se žáky, běžně se setkávají s rodiči a reprezentují školu svým vystupováním na veřejnosti. Forma přímé komunikace tak vyžaduje specifické nároky na pracovníky, kteří jménem školy jednají. Efektivita takovéto komunikace je závislá z velké míry na verbálních a neverbálních schopnostech těchto pracovníků. Osobní komunikace má přes vysoké časové a osobní nároky řadu výhod oproti dalším formám. Zejména má vysokou schopnost upoutat pozornost. Výhodou je i obousměrný tok informací a existence zpětné vazby.
18
4
Prostředí školy
Světlík (2009) uvádí, že žádná škola nežije v izolaci, ale při všech svých aktivitách ovlivňována prostředím, ve kterém působí. Prostředí škol v dnešní době není statické a společnost prochází někdy až turbulentními ekonomickými, sociálními, popř. politickými změnami. Faktory můžeme dělit dle místa působení na vnitřní vlivy a vnější vlivy. Vlivy vnitřní, které působí uvnitř školy, jsou podstatně lépe ovlivnitelné vedením školy, než vlivy vnější. Vnější vlivy se dělí na vlivy přicházející z mezoprostředí (rodiče, absolventi, zřizovatelé, partneři, MŠMT, resortní organizace, konkurence a veřejnost) nebo přicházející z makroprostředí (vlivy politické, ekonomické, sociálněkulturní a demografické).
Rodiče Absolventi
Zřizovatel Zřizovatel Partneři Partneři
Vlivy politické
Vlivy Vlivy sociálně sociálněkulturní kulturní
Vnitřní vlivy Učitelé Žáci/studenti Kvalita managementu Kultura a klima školy Vybavení školy Finanční situace Umístění Historie Image Vlivy Vlivyekonomické ekonomické
MŠMT Resortní organizace
Konkurence Veřejnost
Vlivy Vlivy demografické demografické
Obr. č. 1 Prostředí školy Zdroj: Světlík, 2009
4.1 Vnější prostředí Světlík (2009) upozorňuje, že většina vlivů z makroprostředí školy je neovlivnitelná. Školy by tedy měly rozpoznat jeho základní směry, předvídat změny přizpůsobit se jim. Aby škola mohla splnit své hlavní poslání, tj. efektivním způsobem uspokojovat potřeby vzdělání a výchovy svých žáků, vstupuje do úzkého kontaktu i s jinými subjekty, které tvoří mezoprostředí školy. Mezoprostředí školy je tvořeno zákazníky, absolventy, subjekty patřící do vzdělávací soustavy státu, partnery školy a veřejností. 19
Analýza okolí se dle Sedláčkové (2000) zabývá identifikací a rozborem faktorů okolí podniku, které ovlivňují jeho strategickou pozici a vytvářejí potenciální příležitosti a hrozby pro jeho činnost. K analýze vlivů makrookolí se používají dvě metody: PEST analýza a metoda „4C“. V práci bude využito prvního nástroje, a to PEST analýzy.
PEST analýza
Sedláčková (2000) uvádí, že za klíčové součásti makrookolí lze označit faktory politické a legislativní, ekonomické, sociální a kulturní, technické a technologické. a) Politické a legislativní faktory – patří sem stabilita zahraniční a národní politické situace, členství země v EU. Politická omezení se dotýkají každého podniku prostřednictvím daňových zákonů, protimonopolních zákonů, regulace exportu a importu, cenové politiky a jiných činností. Prostor pro podnikání vymezuje dle Sedláčkové (2000) existence řady zákonů, právních norem a vyhlášek. Politické prostředí vytváří silný vliv na rozhodování a plánování vedení škol. Světlík (2009) píše, že toto prostředí je utvářeno legislativou, vládními orgány, krajskými úřady, obcemi a zájmovými skupinami. b) Ekonomické faktory – jsou charakterizovány stavem ekonomiky. Základními ukazateli stavu makroekonomického okolí jsou míra ekonomického růstu, úroková míra, míra inflace, daňová politika a směnný kurz. Světlík (2009) uvádí, že všechny nástroje hospodářské politiky hluboce ovlivňují i situaci ve školství. Měnová politika ovlivňuje míru inflace, to znamená cenovou hladinu, a tedy i výši cen materiálových vstupů školy. Rozpočtová politika určí, jaká část státního rozpočtu bude přerozdělena ve prospěch resortu školství, důchodová politika se projevuje v zásadách mzdové politiky atd. c) Sociální a demografické faktory – podle Sedláčkové (2000) odrážejí vlivy ochrany životního prostředí, pracovní síly, průměrného věku a růstu populace, životní úrovně a životního stylu obyvatelstva. Sociální faktory zahrnují důvěru, ocenění, postoje, výběr a životní styl obyvatel. d) Technické a technologické faktory – podnik musí být informován o technických a technologických změnách, které v okolí probíhají.
20
Situační analýza vnějšího prostředí
Úkolem situační analýzy vnějšího prostředí organizace je podle Pošváře (2002) zjistit, co se v jejím okolí děje a pokusit se tak předvídat, co se může stát, jak to může ovlivnit existenci a činnost organizace. Na jedné straně zjišťujeme tržní příležitosti a na druhé straně hrozby, kterým musí organizace čelit.
4.2 Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí školy a jeho kvalita je tvořena dle Světlíka (2009) těmito faktory: •
Kulturou školy,
•
Organizačním modelem školy,
•
Kvalitou managementu a sboru,
•
Mezilidskými vztahy,
•
Materiálním prostředím školy.
Sedláčková (2000) se domnívá, že analýza vnitřních zdrojů a schopností podniku směřuje k identifikaci zdrojů a schopností podniku, které musí mít, aby mohl reagovat na příležitosti a hrozby, vznikající v jeho okolí.
Situační analýza vnitřního prostředí
Podle Johnové (2008) je situační analýzou vnitřního prostředí určení silných a slabých stránek podniku. V této analýze je zkoumáno vnitřní prostředí organizace, tedy vedení, zdroje a pracovníci.
Meffert (1996) uvádí, že silné stránky jsou závislé na konkurenční pozici organizace a jsou závislé na výši finančních, personálních a organizačních prostředků, které má organizace k dispozici.
Bělohlávek a kol. (2001) definuje slabé stránky jako negativní vnitřní podmínky, které mnohdy vedou k nižší výkonnosti. Příčinou může být absence nezbytných zdrojů a schopností, řídící pracovník s neodpovídajícími strategickými schopnostmi, chyba v rozvoji nezbytných zdrojů, finanční zatížení, zastaralé stroje apod. 21
4.3 SWOT analýza Sedláčková (2000) popisuje SWOT analýzu jako nástroj, který je zaměřen na analýzu nejdůležitějších faktorů ovlivňujících strategické postavení organizace. Uplatnění této analýzy je vedeno základním cílem rozvíjet silné stránky a potlačovat slabé a současně být připraven na potenciální příležitosti a hrozby.
Veber (2009) píše, že metoda SWOT je založena na kombinaci: •
silných stránek podniku (strengths),
•
slabých stránek podniku (weaknesses),
•
příležitostí v okolí podniku (opportunities),
•
hrozeb okolí (threats).
Tyto faktory budou rozdílné u každého podniku, podle toho do jakého typu odvětví podnik patří a v jakém stádiu životnosti se odvětví nachází.
Kombinací příležitostí a hrozeb okolí a silných a slabých stránek podniku vznikají podle Vebera (2009) různé varianty strategického chování. Volit můžeme podle typů strategií, které vycházejí na základě SWOT ze čtyř možných zjednodušených přístupů: •
přístup S-O: využití silných stránek a velkých příležitostí plynoucích z okolí,
•
přístup W-O: snažit se eliminovat slabé stránky za pomoci příležitostí z okolí,
•
přístup S-T: využívat silných stránek k eliminaci hrozeb,
•
přístup W-T: snažit se vyřešit znepokojivý stav i za cenu likvidace organizace.
Kotler (2001) uvádí, že na základě analýzy SWOT může podnik začít s vymezením specifických cílů pro dané plánovací období. Tato etapa se jmenuje formulování cílů. Kvantifikované cíle umožňují vedení podniku plánovat, realizovat a kontrolovat.
Při formulování cílů školy je dle Světlíka (2009) nutné neopomenout nutnost jejich konzistence. Jakmile vedení školy vyhodnotí své reálné možnosti a zdroje, formuluje poslání školy a stanoví její cíle, potom může přistoupit k formulování vhodných strategií vedoucích k jejich splnění.
22
Tab. č. 1: Matice SWOT Vnitřní prostředí Vnější prostředí Příležitosti Opportunities 1. 2. 3. Hrozby Threats 1. 2. 3.
Silné stránky Strenghts 1. 2. 3. Strategie SO maxi-maxi 1. 2. 3. Strategie ST maxi-mini 1. 2. 3.
Slabé stránky Weaknesses 1. 2. 3. Strategie WO mini-maxi 1. 2. 3. Strategie WT mini-mini 1. 2. 3.
Zdroj: Pošvář, 2002
5
Marketingový výzkum
Stávková (2004) píše, že marketingový výzkum je založen na specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které umožňují: •
pochopit trh, na kterém firma podniká nebo hodlá podnikat,
•
určit problémy spojené s podnikáním na tomto trhu,
•
najít příležitosti, které se na něm mohou vyskytnout,
•
definovat směry marketingové činnosti,
•
hodnotit její výsledky.
Marketingový výzkum je tedy souhrn činností, které se uskutečňují na podporu marketingového rozhodování.
Westwood (1998) míní, že ve stejné době, kdy hodnotíme podniková historická data o prodeji, musíme shromažďovat informace, které je nutno brát v úvahu v jeho perspektivě. To znamená provést marketingový výzkum. Marketingový výzkum se využívá k: •
popisu trhu,
•
sledování změn trhu,
•
rozhodování o akcích, které má podnik provést, a k vyhodnocování jejich výsledků.
23
Data marketingového výzkumu jsou dvojího rázu. Primární a sekundární. Primární data se získávají z primárních zdrojů, tj. přímo na trhu, buď osobním šetřením v terénu, nebo pověřením externího konzultanta či firmy specializující se na marketingový výzkum. Sekundární data se nezískávají přímo v terénu. Marketingový výzkum se provádí u psacího stolu. Těmito zdroji mohou být: •
informační adresáře firem,
•
vládní statistiky,
•
obchodní seznamy,
•
obchodní sdružení,
•
běžné zprávy společností, které je produkují a na obchodní bázi poskytují zájemcům.
Nejdůležitějším cílem marketingového výzkumu je dle Foreta (2003) poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Zejména se jedná o informace o zákazníkovi. Vedle těch základních, kdo to je, kde a co nakupuje nebo nenakupuje, také to, jak je spokojen či naopak nespokojen s nabídkou, co by chtěl nebo potřeboval. Efektivní marketingový výzkum obsahuje následujících pět kroků: •
formulování problému a cílů výzkumu,
•
sestavení plánu výzkumu,
•
shromažďovaní informací,
•
analýza informací,
•
prezentace výsledků.
Stávková (2004) popsala etapy výzkumného procesu takto:
1. Formulování problému a stanovení cílů
Daný problém se musí převést do řešitelné podoby. Je nutné, aby manažer přesně určil problém a otázky, na které by měl výzkum odpovědět. Základem je problém přesně definovat, stanovit jeho specifické rysy a pokusit se o předběžnou definici hypotézy.
24
2. Předběžná analýza situace
Jde v podstatě o ověření si hypotézy na základě předběžného shromáždění dostupných informací a názorů na problematiku. Hledáme především, kde se nachází podstata problému, zda podobné problémy má i konkurence nebo celá ekonomika nebo zda se jedná o specifický problém pouze našeho výrobku, firmy, značky, prodejny. Hledá se řešení možného problému.
3. Tvorba plánu výzkumného projektu
Poté, co byl problém identifikován a definován, byl vymezen směr jeho řešení, je nutno vytvořit určitý plán výzkumné činnosti. Plán výzkumu obsahuje: •
metody sběru informací,
•
specifikaci údajů, které budou shromažďovány,
•
způsoby zpracování dat,
•
rozpočet výzkumu,
•
stanovení přesných specifických úkolů jednotlivým pracovníkům,
•
kontrola plánu.
4. Sběr dat
Je třeba si uvědomit, jaké techniky (pozorování, experiment, dotazování) šetření použít – zda výběrové šetření a s jakou pravděpodobností. Sběr dat sestává ze samostatného shromažďování dat.
5. Zpracování shromážděných dat
Způsoby zpracování musí být stanoveny plánem výzkumu již dříve, než začnou být údaje shromažďovány. Zpracování se týká především primárních údajů, tyto je nutno: •
upravit,
•
klasifikovat, 25
•
kódovat,
•
technicky zpracovat.
K vyhodnocení primárních dat bude v práci využito metody, kterou uvádí Hindels (2002):
Testování hypotéz pomocí testu o relativní četnosti Pro testování je nejdříve nutno formulovat nulovou hypotézu H0 a alternativní hypotézu H1. Při testování hypotézy o relativní četnosti testujeme hypotézu, že se relativní četnost určité varianty znaku v základním souboru rovná určitému číslu, nulová hypotéza je H0: π = π0, jako testové kritérium se používá statistika U.
U=
,
kde p je výběrová relativní četnost souboru. Při obvyklé hladině významnosti α = 0,05, dostaneme pro jednotlivé alternativní hypotézy následující kritické obory:
-
alternativní hypotéza H1: π ˃ π0, kritický obor U ≤-1,645
-
alternativní hypotéza H1: π ˂ π0, kritický obor U ≥1,645
-
alternativní hypotéza H1: π ≠ π0, kritický obor U ≤-1,96 a ≥1,96.
6. Prezentace výsledků
Konec výzkumu představuje podle Stávkové (2004) stručné a jasné slovní konstatování bez dalších statistických údajů. Doporučení je konečným cílem výzkumu. Výsledky je možno prezentovat písemnou nebo ústní formou.
5.1 Techniky výzkumu a zjišťování dat Získávání primárních dat v sociologickém a sociálně psychologickém výzkumu bývá podle Surynka (2001) nejdůležitější a nejcitlivější činností empirického výzkumu. Kvalita získaných informací v empirickém výzkumu je závislá na tom, zda jsou použity
26
skutečně objektivní metody výzkumu, a také na tom, zda jsou použity přiměřeně dané situaci. Metody empirického výzkumu se člení do čtyř základních kategorií: •
dotazování,
•
pozorování,
•
experiment,
•
analýza věcných skutečností.
Stávková (2004) rozlišuje tři základní techniky získání primárních informací: dotazování, pozorování a experiment.
5.1.1
Dotazování
Dotazování je jedním z nejrozšířenějších postupů marketingového výzkumu. Využívá se pomocných nástrojů (dotazníků, záznamových archů) a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem). Tento kontakt může být buď přímý, bezprostřední, jako je tomu v případě písemného zodpovídání otázek. Nebo může být naopak zprostředkovaný tazatelem, vstupujícím mezi výzkumníka a respondenta, jako je tomu při osobním (ústním) dotazování, včetně třeba telefonického.
K hlavním výhodám osobního dotazování řadí Surynek (2001) patří umožnění získání informací hlubšího a širšího zaměření o kvalitativně různorodých skutečnostech. V osobním dotazování, které vede tazatel, snese respondent větší zátěž. Nevýhodou osobního dotazování je nákladnost a časová náročnost distribuce. Respondenti nejsou mnohdy k zastižení, nemají na rozhovor vůbec čas.
Vhodný dotazník by měl podle Foreta (2003) splňovat dva hlavní požadavky: •
účelově technické – takové sestavení a formulace otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá;
•
psychologické – vytvoření prostředí, podmínek a okolností, které by co nejvíce nasvědčovaly tomu, že se vyplnění dotazníku stane pro respondenta úkolem snadným, příjemným a žádoucím. Jde o to, aby respondent odpovídal stručně a pravdivě. 27
Tyto požadavky lze rozdělit do čtyř oblastí: •
znění otázek – hlavní zásadou je jednoznačnost a srozumitelnost. Platí tu zásada, že čím konkrétněji se ptáme, tím konkrétnější a jasnější dostaneme odpověď;
•
celkový dojem – dotazník musí na první pohled upoutat svojí grafickou úpravou. Nejvhodnější velikostí papíru je tradiční rozměr A4. Velmi důležitá je první stránka, včetně úvodního textu. Optimální délka dotazníku je uváděna v rozmezí 40 až 50 otázek a doba vyplňování okolo dvaceti minut;
•
typologie otázek – existují dva zásadní typy otázek: tzv. otevřené a uzavřené, příp. jejich kombinace v podobě otázek polootevřených;
•
zacházení s dotazníkem – týká se distribuce a návratu dotazníku. Častým způsobem distribuce dotazníku je zaslání poštou nebo prostřednictvím osobního předání.
Zásady sestavení dobrého dotazníku podle Surynka (2001): •
otázky nesmějí být sugestivní, tak aby už předem navozovaly odpověď,
•
otázky musí být co nejjednodušší, jasné a srozumitelné, bez používání cizích slov a odborných výrazů,
•
formulace otázky nesmí umožňovat několikerý výklad, musí být jednoznačné a nedvojsmyslné,
•
otázky nesmějí být příliš dlouhé,
•
u uzavřených otázek mají mít varianty odpovědi stejnou úroveň obecnosti a také přibližně stejnou délku,
•
problém, ke kterému je dotaz pokládán, musí být v otázce přesně časově a místně vymezen,
•
všechny neznámé nebo nejasné skutečnosti je nutno v položce přesně vysvětlit,
•
u každé otázky musí mít respondent pocit, že je důležitá vzhledem k tématu šetření,
•
všechny otázky musí být sociálně přijatelné,
•
na minulé děje je možné se ptát jen s ohledem na význam, jaký mají pro člověka.
28
Typologie otázek
a) otevřené otázky: V otevřené otázce nemá respondent k dispozici žádné nabídky odpovědí. Má možnost se tedy vyjádřit úplně volně svými slovy. Patří sem typy otázek s otevřeným koncem, jako jsou: •
volné – respondentovi je ponechána při formulaci názoru absolutní volnost,
•
volné dokončení věty – dotazovaná osoba má podle svého úsudku dokončit předloženou větu,
•
asociační – respondent má uvést slovo, které si uvědomí jako první reakci na pojem uvedený v dotazníku,
•
dokončení povídky – je předložena nedokončená povídka a úkolem respondenta je ji dokončit,
•
dokončení obrázku – je předložen obrázek dvou postav, jedna něco říká a respondent má doplnit reakci druhé osoby,
•
dokončení tematického námětu – je předložen obrázek a respondent má za úkol vymyslet příběh o tom, co se na obrázku stalo nebo muže stát. Mezi výhody otevřených otázek patří to, že mohou být pro dotazovaného podnětem k zamyšlení a je mu ponechána volnost v odpovědi. Muže tím sdělit něco, co nás zatím nenapadlo. Hlavní nevýhodou je obtížnost zpracování získaných dat. (Foret, 2003)
b) uzavřené otázky Foret (2003) uzavřené otázky dělí na: •
dichotomické – připouštějí dvě možnosti (ano – ne),
•
výčtové – umožňují volnější výběr, což více odpovídá skutečnosti,
•
výběrové – umožňují vyjádření postoje, názoru, dávají možnost srovnání a jsou výhodné pro zpracování,
•
polytomické – působí příznivě na dotazovaného, neboť umožňují diferencovat mezi alternativami.
Nejpoužívanějším nástrojem pro měření názorů a postojů je škálování. U hodnotící škály se po dotazovaném chce, aby vyjádřil svůj postoj k objektu zaznamenáním určité 29
pozice na stupnici, která zobrazuje řadu možných pohledů na hodnotící předmět. Podle Surynka (2001) se v praxi nejčastěji používají škálovací techniky: párové srovnání a sémantický diferenciál. 5.1.2
Pozorování
Stávková (2004) rozlišuje pozorování podle různých hledisek členění: 1. jsou
přesně
stanoveny
objekty,
dány
kategorie,
způsob
záznamů
-
standardizované a nestandardizované (použití je vhodné za situace, kdy problém marketingového výzkumu je jasně definován, při něm je určen cíl pozorování a pozorovatel má možnost sám rozhodovat o průběhu a hlediscích pozorování), 2. sledované subjekty vědí, že jsou pozorováni - zjevné a skryté (účastníci pozorování nevědí, že jsou předmětem šetření, 3. pozorovatelem je člověk - osobní a mechanické prostředky - filmová kamera, audiometr, psychogalvanometr, pupilometr, peoplemetr. Značnou výhodou pozorování je zejména to, že nezávisí na schopnosti pozorovaného poskytnout informace. Pozorování zaznamenává situaci okamžitě v tom časovém úseku, ve kterém trvá. Jednou z nevýhod je, že v pozorování se sledují jenom vnější projevy chování jedince. Pozorování se často uplatňuje v sociologických a sociálně psychologických výzkumech v kombinaci s metodou dotazování.
5.1.3
Experiment
Experimentální metody se zabývají působením vlivu jednoho jevu (nezávisle proměnná) na druhý (závisle proměnná), a to v nově vytvořené situaci. Foret (2003) rozděluje experimenty do dvou stěžejních kategorií. Jsou to jednak experimenty laboratorní, uskutečňující se ve zvlášť organizovaném prostředí, v prostředí umělém, laboratorním, a jednak experimenty přirozené, které se uskutečňují v přirozeném prostředí, v terénu. Rozlišujeme dvě kategorie experimentů: 1. experiment, ve kterém se měří před i po působení nezávisle proměnné. 2. experiment, ve kterém se měří pouze působení nezávisle proměnné. Měří se ve dvou skupinách, experimentální a kontrolní, přičemž kontrolní skupina není vystavena nezávisle proměnné a experimentální skupina ano,
30
Přínosem je, že v experimentu probíhají děje za předem uspořádaných podmínek, což umožňuje opakování experimentu a tím ověřování platnosti jeho výsledků. Nevýhodou je jeho náročnost zejména na přípravu, ale většinou i na provedení a zejména na správné vyhodnocení a zpracování.
5.2 Průzkum Světlík (2009) uvádí, že marketingový výzkum nelze zaměňovat s pojmem průzkum, ten je jednou z jeho součástí, pravděpodobněji nejznámější a nejčastěji používanou. Průzkum se uskutečňuje buď prostřednictvím přímého osobního dotazování, nebo písemným kontaktem. Výhodou písemné komunikace pomocí dotazníků jsou objektivnější výsledky. Respondenti mají větší klid na vyplnění otázek a odpovědi si mohou rozmyslet. Důležitá je také anonymita. Každý nově sestavený dotazník by měl projít malým testem správnosti, aby byly vyloučeny nesrozumitelné a zavádějící otázky. Otázky dotazníku lze členit do tří základních skupin: 1. otázky uzavřené (řízené, standardizované), 2. otázky otevřené (volné, nestandardizované), 3. otázky polootevřené (vzájemná kombinace uzavřených a otevřených otázek). Pravidla při sestavování otázek: •
jasná hlavní myšlenka dotazníků, tzn. na koho se s dotazníkem budeme obracet,
•
otázky musí být jasně formulovány a jednoznačně vykládány,
•
musíme zvažovat psychologické faktory, vyhýbání se sugestivních otázek,
•
otázky nemají omezovat dotazovaného,
•
identifikační otázky respondentů umístíme spíše na konec dotazníku,
•
do každého dotazníku zahrnout kontrolní otázky.
31
6
Nábor studentů a žáků
Světlík (2009) píše, že se žáci stali v důsledku změn sociálních a ekonomických podmínek zákazníky školy, o které musí bojovat s konkurencí jiných škol. Žákům je jasné, že volba školy bude mít pro jejich budoucnost zásadní důsledky. Pokles demografické křivky a propad nastupujících žáků do škol konkurenci na trhu vzdělávacích služeb jen prohlubuje.
Školy v dnešní době musí podle Wagnera (2010) využívat marketingové nástroje. Nástroje, které jsou hojně využívány komerčními firmami, je vhodné aplikovat na specifickou skupinu, která tvoří jádro jejich „zákazníků“. Studenti si vybírají studium dle různých doplňkových ukazatelů a přidaných hodnot. Velkou výhodou při získávání studentů, je zejména proaktivní přístup organizací, nabídka odpovídajících produktů, ale také jejich hlavní ovlivňovatele - opinion leadery, tzn. rodiče a kamarády. Důležitou a podstatnou roli hrají také formy poskytnutí sdělení.
Celková strategie náboru
Reklama, Internet aj.
Návštěvy ve školách
Tvorba brožur a informačních materiálů
Informace zasílané poštou
Dny otevřených dveří
Obr. č. 2: Komunikační mix při náboru žáků a studentů Zdroj: Světlík, 2009
32
Public relations
Účast na veletrzích
7
Faktory ovlivňující volbu školy
Světlík (2009) sděluje, že každá škola musí při oslovování potencionálních uchazečů o studium pečlivě zvažovat všechny faktory, které přispívají k rozhodnutí o volbě příslušné školy. Rodiče i studenti si sice uvědomují význam vzdělání pro budoucí kariéru, ekonomické, sociální postavení, ale ne vždy mají k dispozici objektivní informace. Rozhodnutí o podání přihlášku na školu je často záležitostí okamžitých rozhodnutí. Pro úspěšnost a efektivitu dalšího studia je podstatné respektování dětských přání. Rodiče se o výběru školy rozhodují na základě informací z tisku, od známých atd. Zajímají se o celkovou úroveň školy, vzdělávací program, o klima školy apod. Děti jsou ovlivněny spíše prvním dojmem z návštěvy školy. Vedle těchto motivů existuje i řada jiných faktorů, které ovlivňují rozhodování o volbě konkrétní školy. Patří sem např.: •
vzdálenost školy od místa bydliště
•
ekonomické, kulturní a sociální zázemí rodiny,
•
velikost obce nebo města,
•
celkové renomé a úroveň školy,
•
druh osvědčení.
Amazon (2013) uvádí body, které mohou pomoci při výběru střední školy. Typ školy •
Státní nebo soukromá škola
•
Možnost pokračování ve studiu na VŠ
•
Šance uplatnění na pracovním trhu
•
Získané kompetence
Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o výběru konkrétní školy: •
Šanci na přijetí
•
Sociální prostředí školy
•
Kvalitu výuky a učitelského sboru
•
Časovou náročnost studia
•
Počet studentů, kteří studium opustili
•
Uplatnění absolventů v praxi
33
II. PRAKTICKÁ ČÁST 8
Charakteristika SŠ
Název školy: Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno.
Adresa školy: Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, Čichnova 23, 624 00 Brno
Obr. č. 3. Logo školy Zdroj: Atlas školství, 2014
Současný zřizovatel školy: Jihomoravský kraj. Škola je krajskou příspěvkovou organizací a je zapsána v rejstříku škol a školských zařízení u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. (Šimíček, 2009)
9
Prostředí školy
V této kapitole budou charakterizovány vybrané faktory vnějšího prostředí školy, kde nalezneme vlivy z makroprostředí a mezoprostředí. Dále bude provedena analýza vnitřního prostředí školy.
9.1 Vnější prostředí SŠ 9.1.1
Makroprostředí – PEST analýza
Uvedené vlivy vnějšího prostředí jsou společné všem školám daného typu, tzn. oblasti středního školství. 34
a) Politicko – legislativní vlivy Následkem toho, že se Česká republika se v roce 2004 stala členem Evropské unie, mají školy možnost požádat o dotace a následně čerpat prostředky ze strukturálních fondů.
V Evropské unii je strukturální politika zajištěna celou řadou právních aktů. Všechna opatření, která se vztahují k jednotlivým stránkám realizace strukturální politiky, jsou po legislativní stránce daná v nařízeních Rady EU ke Strukturálním fondům. Nařízení představují závazný legislativní akt normativní povahy, obecně závazný jak na úrovni Společenství, tak na úrovni jednotlivých členských států, který může zavazovat jak tyto státy, tak i jejich vnitrostátní subjekty práva. (OP-VK, 2003)
Stěžejní pro střední školu je Zákon o pedagogických pracovnících, platící od začátku roku 2004, který zpřísnil požadavky na kvalifikaci učitelů. Začátkem roku 2015 musí učitelé bez příslušné kvalifikace zahájit studium a později ho úspěšně dokončit. Zákon klade rozdílné požadavky na kvalifikaci učitelů, většinou se jedná o magisterské vzdělání.
Výčet nejdůležitějších právních předpisů, kterými se analyzovaná střední škola řídí při výkonu své působnosti (Juříčková, 2012): •
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění,
•
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění,
•
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, v platném znění,
•
Zákon č. 106 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění,
•
Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, v platném znění,
•
Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizace školního roku, v platném znění, a další.
b) ekonomické vlivy Střední školy, obdobně jako analyzovaná SŠ, hospodaří zejména s finančními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu (mzdy, pomůcky atd.) a s příspěvkem na provoz z rozpočtu zřizovatele (provozní náklady). Mezi další příjmy lze zařadit příjmy
35
ze stravování, ubytování, pronájem sportovních areálů, pronájem rekreačních středisek aj.
K dalším možnostem patří získání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v programovém období 2007-2013 spravovalo dva velké operační programy financované ze strukturálních fondů EU s objemem
cca
111
mld.
Kč.
Jednalo
se o finanční
prostředky,
které měli
prostřednictvím dodatečných investic do školského systému, výzkumu a vývoje výrazně posílit rozvoj a konkurenceschopnost ČR. (Doupovcová, 2011)
Pro období 2014 – 2020 je aktuální Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), který je víceletým tématickým programem v pověření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci je možné v programovacím období 2014 - 2020 čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Záměrem OP VVV je přispění k posunutí České republiky (ČR) směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR. (MŠMT, 2014)
V roce 2014 byl navýšen rozpočet ministerstva školství o 465 milionů korun. Ministru školství se podařilo vyjednat pro resort o 4,2 mld. korun více, z čehož budou 2 miliardy využity na platy pedagogů. Začínající učitelé dostanou v roce 2015 přidáno 400 korun, učitelé s minimální praxí 500 korun, dále se podle odučených let částky zvyšují na 700, 900 a 1100 korun. V roce 2015 také bude nabíhat nový kariérní řád, který bude spojen s dalším navyšováním platů učitelů. Půl miliardy půjde na platy nepedagogických pracovníků. (MŠMT, 2014)
Makroekonomické výhledy globální ekonomiky od Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a mnoha dalších institucí se různě liší, ale vesměs se shodují v očekávání mírného růstu HDP a velmi nízké inflace s rizikem deflace. Americké ekonomice by se podle většinového názoru mělo i nadále dařit lépe než Evropě. V případě Evropy se často zmiňuje riziko deflace a další ekonomické recese. (Traxler, 2014)
36
c) Sociální a demografické faktory Demografické faktory •
Vývoj plodnosti
Podle výhledu Českého statistického úřadu bude úhrnná plodnost ve všech krajích ČR dlouhodobě mírně růst. V roce 2012 dosahoval ukazatel úhrnné plodnosti v jednotlivých krajích ČR hodnoty 1,35-1,54 dítěte na jednu ženu, přičemž nejnižší byla v kraji Zlínském, nejvyšší naopak ve Středočeském. V roce 2030 bude očekávaná úhrnná plodnost v rozmezí 1,42-1,59 dítěte na jednu ženu, do roku 2050 pak vzroste na hodnoty 1,47-1,65. Nejnižší plodnost se v polovině století očekává v kraji Karlovarském, nejvyšší ve Středočeském. Vzhledem k ČR se nadprůměrná plodnost očekává dále v kraji Libereckém, Pardubickém, Jihomoravském, Jihočeském a Královéhradeckém. (ČSÚ, 2014) •
Počty žáků
K velmi důležitým demografickým faktorům patří vývoj počtu žáků a studentů v ČR, v jednotlivých letech. Dle údajů v tabulce můžeme vidět, že se počty žáků na středních školách snižují, podobná je i situace v dané škole. Ve zkoumané SŠ počet uchazečů ve vzdělávacích programem zakončené maturitní zkouškou roste, avšak přetrvává nižší zájem o obory vzdělávání, které jsou zakončeny výučním listem, což může být ovlivněno demografickým vývojem.
Tab. č. 2: Počty žáků a studentů podle formy vzdělávání v ČR Školní rok
Obory gymnázií
Obory odborného vzdělávání SŠ bez oborů nástavbového studia denní ostatní
Nástavbové studium denní
ostatní
denní
ostatní
2012/2013
130 385
628
298 977
10 598
14 357
15 809
2011/2012
134 342
623
319 162
10 611
16 843
19 639
2010/2011
138 157
909
339 550
11 095
19 259
23 948
2009/2010
142 902
949
356 867
11 022
19 699
24 821
2008/2009
145 044
977
362 154
11 092
19 847
25 212
2007/2008
145 447
923
368 261
11 143
20 232
23 261
2006/2007
145 450
904
375 598
11 393
20 722
22 518
2005/2006
143 758
847
376 850
10 895
21 419
23 836
Zdroj: ČSÚ, 2015
37
Sociální faktory •
Životní styl a postoje
Podle Vobořila (2014) se středoškoláci v ČR drží v míře užívání alkoholu
a marihuany na špici Evropy. Nezbytná je v této oblasti masivní prevence. Důležité je zaměřit se zejména na prevenci užívání legálních i nelegálních drog mladými lidmi, hlavně do 16 let věku.
Střední školy, podobně jako SŠ informatiky, poštovnictví a bankovnictví Brno, řeší stále častěji problémy s alkoholovou a drogovou závislostí svých žáků a studentů. Metodik prevence dané školy zajišťuje prevenci rizikového chování žáků. Mezi jeho náplň práce patří příprava prezentací pro první ročníky, které jsou zaměřené na vysvětlení rizik plynoucích z užívání návykových látek. Jsou přizváni i zástupci organizací, které se zabývají touto problematikou. Snaží se informovat žáky o skutečném dopadu závislostí v reálném životě.
Technologické faktory Ve školství je důležité neustále sledovat inovace v oboru a reagovat tak na vzniklé požadavky nových technologií. Aby škola obstála a měla potřebný počet zájemců o studium, musí disponovat technickým zařízením na vysoké úrovni a mít i solidní technické zázemí v podobě potřebného hardwaru a softwaru k výuce, volného přístupu k internetu apod. Jednotlivé typy středních škol mají různou náročnost na potřebné vybavení školy. SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno má ve své nabídce širokou škálu rozdílných oborů (technické i netechnické), které mají specifické požadavky na úroveň svého vybavení. (Každý obor má svoje cvičné pracoviště). V dnešní době je jistě velmi náročné monitorovat všechny nejnovější technologické trendy v příslušné oblasti.
9.1.2
Mezoprostředí – vybrané vlivy
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, 38
mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo v roce 2014 metodické doporučení, týkající se bezpečnosti dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – Minimální standard bezpečnosti. Je zde uveden přehled opatření, která vedou k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů v budovách škol a školských zařízení a v areálech škol a školských zařízení k nim náležejících. (Fidrmuc, 2015). Metodické doporučení respektuje i SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Přístup do budovy školy je podmíněn vlastnictvím čipové karty a vstupní chodba je snímána monitorovacím zařízením.
MŠMT také koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace podle zvláštního zákona a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání podle zvláštního právního předpisu. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je podřízena Česká školní inspekce. Ministrem školství ve vládě Bohuslava Sobotky je od ledna 2014 Marcel Chládek (ČSSD). (Aktuálně.cz, 2014)
Zřizovatel Zřizovatelem SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno je Jihomoravský kraj. Zřizovatel jmenuje ředitele, jehož funkční období je 6 let. Ředitel SŠ PaedDr. Vladimír Šimíček byl jmenován na pracovní místo ředitele jmenovacím dekretem čj. JMK 46 985/2012 dne 24. dubna 2012 hejtmanem Jihomoravského kraje JUDr. Michalem Haškem dne 31. července 2012. (Juříčková, 2012)
Vymezení pravomocí ředitele školy Mezi povinnosti ředitel dané školy patří např. jmenování a odvolávání svých zástupců a dalších vedoucích pracovníků. Také rozhoduje o všech bodech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb a je odpovědný za plnění učebních plánů a osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb a za efektivní využívání svěřených hospodářských prostředků. Ředitel je také
39
zodpovědný za vytvoření výroční zprávy o činnosti školy. Podporuje činnost školské rady pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, spolupracuje s organizací ČŠI a přijímá následná opatření. Ředitel školy rozhoduje v oblasti státní správy dle ustanovení § 165, odst. 2 v těchto případech: •
zamítnutí žádostí o přestup, změně oboru a přerušení vzdělávání a opakování ročníku,
•
zamítnutí žádosti o povolení individuálních studijního plánu,
•
přijetí ke vzdělávání ve SŠ,
•
podmíněném vyloučení ze školy či školského zařízení a o vyloučení ze školy či školského zařízení,
•
zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání. (Juříčková, 2012)
Zřizovatel zřizuje Školskou radu, jejíž funkční období je 3 roky. Školská rada má devět členů: Tři členy školské rady za pedagogické pracovníky, tři členy za zletilé žáky a zákonné zástupce nezletilých žáků, tři členy za zřizovatele. Mezi její činnosti patří schvalování výročních zpráv, školního řádu, klasifikačního řádu, odvolání ředitele aj.
Partneři Analyzovaná střední škola spolupracuje s mnoha významnými partnery. Řada z nich se podílí na přímé výuce odborných předmětů a nabízí žákům školy možnosti uplatnění. Jedním z významných partnerů je Česká pošta, s.p., která úzce spolupracuje se SŠ (obor Logistické a finanční služby), napomáhá tak k vytváření budoucích kvalifikovaných zaměstnanců, navazuje kontakty s talentovanými žáky a pomáhá vytvářet prostředí pro získání odborných a praktických dovedností. Česká pošta zajišťuje pro školu praktické vyučování přímo na poštách.
Mezi další partnery spolupracující se školou podobným způsobem patří: TNT, IBM Česká republika s.r.o., Telefonica O2 Czech Republic a.s., ČSOB a.s. – poštovní spořitelna, ŽSD, MHDB, ČS, KB, ING, FIO, Kooperativa, Comipex, AŽD Praha s.r.o., ABB s.r.o., Raiffeisenbank a.s., Lufthansa company a další.
40
Konkurence V regionu konkurují škole v oblasti technických oborů (v oblasti informačních technologií) dvě střední školy: •
SPŠ elektrotechnická a informačních technologií, Purkyňova 97, Brno
•
Střední škola technická a ekonomická, Olomoucká 61, Brno.
V rámci netechnických oborů (obor poštovnictví) je konkurence menší, a to až za hranicemi regionu (např. v Olomouci, Praze a Opavě). V rámci oboru bankovnictví nemá SŠ v České republice konkurenta.
9.2 Vnitřní prostředí SŠ Základní informace – nabídka oborů SŠ je komplexní východně vzdělávací zařízení neregionálního typu. Zabezpečuje jak sekundární, tak i postsekundární přípravu na povolání včetně nabídky rekvalifikací, kurzů i školení.
Aktuální oborová struktura v prvotní přípravě na povolání je zaměřena na oblast informačních a telekomunikačních technologií, telematiky v dopravě, technologií inteligentních budov, poštovnictví a logistiky a bankovnictví a pojišťovnictví. Střední vzdělání je zakončené maturitní zkouškou nebo výučním listem. Vzdělávání je obsahově zaměřeno na činnosti projekční, montážní, servisní, obchodní, marketingové a služeb. (Šimíček, 2009)
41
Technické obory
Netechnické obory Bankovnictví a pojišťovnictví
Informační a komunikační technologie
Telekomunikace Inteligentní sítě a zařízení
Informační technologie
Telematika v dopravě
Bankovnictví a pojišťovnictví
Informační technologie Logistika Mechanik informačních technologií Mechanik zabezpečovacích zařízení
Logistické a finanční služby
Poštovní a finanční služby Poštovní provoz a přeprava
Elektromechanik
Maturitní obory Učební obory
Obr. č. 4: Obory studia Zdroj: Šenkeříková, 2015
Žáci čtyřletého a nástavbového studia v oblastech telekomunikace, telematika v dopravě a informační technologie mohou během studia získat certifikáty IT Essentials I a II (hardware hardware a software), software), DB2 (databázové systémy) aj.
Ve vzdělávací nabídce jsou rovněž dva druhy pomaturitního vzdělávání, které umožňuje Ve rozšíření profesní kvalifikace do oblastí zabezpečení dopravy nebo informačních a komunikačních technologií.
Žáci tříletého studia mohou po získání výučního výučního listu pokračovat v nástavbovém maturitním studiu, které je organizováno denní (dvouletou) nebo dálkovou (tříletou) formou.
42
Základní informace – počty žáků a zaměstnanců a) Kapacita školy: 1390 žáků. b) Počet žáků: viz graf č. 1 a tabulka č. 3
Počet žáků v jednotlivých letech 1040
1020
Počet žáků
1020
1015 998
1000 980 960
947
945
940 920 900 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 Školní rok
Graf č. 1: Počet žáků v jednotlivých letech Zdroj: Šenkeříková, 2015
Tab. č. 3: Počet žáků v jednotlivých letech Školní rok
Počet žáků
Nárůst/pokles v %
2014/2015
947
0,21%
2013/2014
945
-5,31%
2012/2013
998
-1,68%
2011/2012
1015
-0,49%
2010/2011
1020
-
Zdroj: Šenkeříková, 2015
Z grafu č. 1 vyplývá trend dlouhodobého poklesu počtu žáků v dané SŠ. Počet žáků zaznamenal největší pokles ve školním roce 2013/2014 oproti roku 2012/2013, a to o 5,31%. Školní rok 2014/2015 vykázal mírný vzestup, a to o 0,21%. Zájem uchazečů je zejména o maturitní obory Informační technologie a Bankovnictví a pojišťovnictví. Naopak přetrvává nižší zájem o obory vzdělávání, které jsou zakončeny výučním listem.
43
c) Kapacita domova mládeže: 695 ubytovaných. Pro žáky středních škol a studenty vyšších odborných škol nabízí SŠ ubytování, stravování a komfortní vybavení za přijatelné ceny. Ubytování hotelového typu nabízí škola i pro studenty VŠ, pro školní akce, školní výlety, vzdělávání, semináře atd. V každém podlaží ve studovně je televize, počítač s přístupem na internet a kuchyňka se základním vybavením.
d) Počet zaměstnanců: viz tabulka č. 4
Tab. č. 4: Počet zaměstnanců Zaměstnanec
ni
pi
Učitelé – teoretické vyučování
65
0,40
Učitelé – praktické vyučování
22
0,13
Vychovatelé
25
0,15
Nepedagogičtí pracovníci
52
0,32
Celkem
164
-
Zdroj: Šenkeříková, 2015
( ni = absolutní četnost, pi = relativní četnost)
Procentuelní zastoupení zaměstnanců podle pohlaví: cca 70% žen, 30% mužů.
Organizační struktura školy Organizační strukturu školy vymezuje organizačním řád a organizační schéma. Členění školy: 1. ředitel a úsek ředitele, 2. úsek teoretického a praktického vyučování, 3. úsek výchovy mimo vyučování, 4. úsek provozně technický – tento úsek zahrnuje pomocné provozy (údržba, vrátnice, spojovatelka, úklid, stravování), technika BOZP a PO, MTZ, 5. úsek ekonomický – tento úsek zahrnuje účtárnu a stravovací referenty, 6. doplňková činnost. (Juříčková, 2012)
44
Umístění školy Škola se nachází v městské části Brno – Komín. Umístění školy je na strategickém místě, co se týká dostupnosti (tramvaj č. 1, 3 a 11, autobusy č. 67, 84 a trolejbusy 36, 30). Škola se nachází ve 13 objektech. Jednotlivé objekty jsou navzájem propojeny. Tři objekty jsou devítipodlažní, čtyři objekty čtyřpodlažní, pět objektů dvoupodlažní a kotelna je jednopodlažní. Součástí školy jsou učebny teoretického i praktického vyučování, ubytovna (internát), kulturní a sportovní prostory, kuchyně a jídelna, obslužné prostory údržby a šatny.
V areálu jsou též prostory venkovní – učební a sportovní. V budově školy je možnost připojení wifi, je zde infocentrum s knihovnou, kantýna, několik nápojových a jídelních automatů.
V současné době vznikly dvě nové učebny: call centrum a v areálu DPMB vznikla k 1. 9. 2014 nová cvičná učebna, kde mají žáci k dispozici trenažér tramvaje. Plánovaná je výstavba plaveckého stadionu. Problém je využívání parkoviště, které patří škole, ale parkují na něm i cizí lidé. Tělocvičny
Domov mládeže, ubytovna
Škola (praktické vyučování) Domov mládeže, ubytovna
Společenský prostor
Škola (praktické vyučování)
Admin., učebny
VT Administrativa, učebny VT
Kotelna Domov mládeže, ubytovna
VCHOD
Škola (teoretické vyučování) Stravování
Obr. č. 5: Areál školy Zdroj: Šenkeříková, 2015
45
Škola (teoretické vyučování)
Obr. č. 6: Budovy školy Zdroj: Šenkeříková, 2015
Pracovní podmínky pro výuku a prostředí školy Střední škola vyniká mezi ostatními podobně oborově zaměřenými školami v ČR materiálně technickým zařízením a vybavením. Vyrovná se tak podobným zahraničním vzdělávacím institucím. V roce 2012 byla dokončena revitalizace školy (byla provedena výměna oken, zateplení budovy a nová fasáda).
Škola je vybavena moderní didaktickou a výpočetní a IT technikou. Učebny praktického vyučování a odborného výcviku disponují nejmodernější technologií. Každá třída má svoji učebnu, zařízenou data projektorem a magnetickou tabulí s fixací. Na oknech jsou umístěné elektronické žaluzie.
Prostory školy (učebny) jsou pravidelně uklízeny každý den uklízecí firmou, v praktickém vyučování uklízí učební skupina.
Kultura školy Image školy je řadu let podpořená výbornými výsledky z řad úspěšných absolventů. Absolventi jsou velice žádanými na trhu práce, zejména u partnerů školy jako jsou IBM Global Services Delivery, Lufthansa company, ČSOB, Česká pošta, s.p. aj.
46
SŠ vydává prospekty a reklamní letáky přehledně graficky zpracované. Zaměstnanci používají ke korespondenci papíry a obálky v jednotném vizuálním stylu. Logo školy symbolizuje padající obálky do schránky, avšak na první pohled jeho podoba není snadno rozeznatelná a jednoduchá, viz. obrázek č. 3 a 7.
Obr. č. 7: Logo školy jako symbol před budovou SŠ Zdroj: Šenkeříková, 2015
Zaměstnanci školy a žáci dodržují mnoho tradic. Mezi hlavní dodržované tradice patří: •
poslední zvonění,
•
slavnostní zahájení školního roku,
•
slavnostní ukončení školního roku,
•
kulturní akce,
•
sportovní a kulturní soutěže,
•
odborné a dovednostní soutěže,
•
ocenění pracovníka při odchodu do důchodu.
Výhody pro zaměstnance Dle kolektivní smlouvy jsou zaměstnancům poskytovány tyto výhody: •
Zaměstnavatel hradí náklady na nezbytné vstupní a periodické a výstupní prohlídky zaměstnanců u vybraného poskytovatele lékařských služeb,
47
•
Zaměstnavatel poskytuje příspěvek na vyšetření předcházející nádorovým onemocněním nehrazené zdravotní pojišťovnou, do výše 200 Kč / 2 roky,
•
Zaměstnavatel poskytuje stravu ze školní kuchyně, finanční příspěvek na potraviny z FKSP na úhradu jednoho hlavního jídla denně činí 12 Kč,
•
Zaměstnavatel umožňuje bezplatné využití vlastních sportovních zařízení,
•
Zaměstnavatel umožňuje rekreační a rehabilitační zařízení za režijní cenu,
•
Zaměstnavatel
může
poskytnout
jednorázovou
sociální
výpomoc
zaměstnancům v mimořádně závažných případech, •
Zaměstnavatel může poskytnout bezúročnou půjčku až do výše 20000 Kč.
Rozvoj pedagogických pracovníků Plán vzdělávání je uzavíraný na každý kalendářní rok. Národní ústav vzdělávání pravidelně každý měsíc nabízí pedagogickým pracovníkům školení. Někteří zaměstnanci nabídky využívají, nesmí to však zásadně narušit jejich výuku. Učitelé se dále účastní stáží v zahraničí, např. učitelé německého jazyka v partnerské škole Krems. Učitelé anglického jazyka mají možnost využít spolupráce s irskou školou. Personální odbor si vede tabulku o vzdělanosti. Momentálně nesplňují podmínky vzdělání čtyři zaměstnanci, pracují tak na ½ úvazek.
Komunikace a) Vnitřní komunikace: škola využívá vnitřní informační systém. Každý zaměstnanec má vlastní pracovní email. Ve všech místnostech jsou umístěny telefony. Všichni učitelé mají notebook a vedoucí pracovníci mají služební mobily. Komunikace mezi učiteli je bezproblémová. b) Vnější komunikace: Komunikace s rodiči probíhá prostřednictvím systému Bakaláři (rozvrh hodin, suplování, hodnocení žáků) a Anet (absence), dále emailem a telefonicky. Můžeme sem zahrnout i osobní komunikaci mezi školou a rodiči prostřednictvím třídních schůzek a konzultací. Dále sem patří i komunikaci s partnery školy prostřednictvím mailu a služebního mobilu.
Domov mládeže Střední škola provozuje také domov mládeže a školní jídelny, nacházející se přímo v areálu školy. Domov mládeže nabízí školské služby žákům školy i ostatních středních
48
škol a studentům vyšších odborných škol v Brně. V rámci ubytování je poskytována výchovně vzdělávací činnost dle ŠVP Domova mládež a Školní jídelny. Je tak zajištěno plnohodnotné využívání volného času žáků, kteří se mohou účastnit různých volnočasových aktivit.
Nabídka volnočasových aktivit •
Kulturní a rukodělné zájmové útvary – útvar dramatický, keramický, vaření, šití, oděvní tvorba, textilní technika atd.
•
Sportovní
aktivity
–
k dispozici
jsou
dvě
tělocvičny,
tři
posilovny
a lehkoatletický stadion. •
Informační centrum – školní knihovna
•
Školní časopis s vlastní tvorbou žáků.
Ostatní nabídky SŠ Mezinárodní jazykové zkoušky Žáci mohou vykonat mezinárodní cambridgskou jazykovou zkoušku KET, PET, FCE, CAE přímo v prostorách školy, a to s podstatnou slevou. SŠ se stala partnerskou školou centra Cambridge Exam Centre P.A.R.K., která funguje při Jazykové škole P.A.R.K. a žáci mají příležitost připravovat se na zkoušky Cambridge ESOL i v rámci běžné výuky.
Vzdělávání dospělých Škola nabízí možnost získat osvědčení bez nutnosti chodit do školy. Nabídka kvalifikací: •
Správce operačních systémů pro malé a střední organizace
•
Správce sítí pro malé a střední organizace
•
Pracovník poštovní přepážky univerzální
•
Poštovní doručovatel
•
Pracovník vnitřní poštovní služby II
Mezi další zajímavé nabídky školy patří vzdělávací projekt pro seniory. Mezi poskytované kurzy lze zahrnout: •
Základní kurz PC pro začátečníky 49
•
Windows 8.1
•
Kurz pro mírně pokročilé
•
Práce s tabulkovým procesorem
•
Práce s internetem
•
Úprava digitální fotografie aj.
Na vzdělávacím projektu „Informovaný senior“ se podílejí dobrovolně žáci školy a vystupují tak v rolích poradců a konzultantů. O přínosu tohoto projektu natočila reportáž i ČT Brno.
10 Marketingové aktivity Reklama Škola se zaměřuje především na oslovování budoucích uchazečů o studium na střední škole v oblasti informačních technologií, telekomunikací, zabezpečovací techniky, bankovnictví, logistiky a poštovnictví.
Umístění reklamy v roce 2014: •
Odborné časopisy – Poštovní věstník, Poštovní kurýr, Poštovní noviny
•
Tiskoviny – Bystrcké noviny, Komínské noviny, MF Dnes
•
Regionální rádia – rádio Petrov, rádio Český rozhlas Brno
•
Letáky – rozdány na všechny ZŠ v Brně a třicet ZŠ mimobrněnských, ukázky letáků jsou umístěné v příloze práce
•
Partneři školy – Hromadná městská doprava Brno, Česká pošta, TNT
•
Facebook
Náborové aktivity 1) Volba povolání (nábor na ZŠ) Výchovná poradkyně střední školy (náborová koordinátorka) oslovuje základní školy s nabídkou prezentace SŠ v teoretických hodinách s názvem Volba povolání. Zatím je dojednaná spolupráce s 32 ZŠ. Zástupce školy pro praktické vyučování seznámí žáky dané základní školy s charakteristikou SŠ (natočeno několik informačních videí)
50
a jejími oblastmi vzdělávání. Celá prezentace trvá 45 minut. Budoucí uchazeči o studium jsou seznámeni především s těmito informacemi: •
Charakteristika SŠ
•
Obory SŠ
•
Kritéria přijímacího řízení
•
Počet možných přihlášek
•
Možnosti uplatnění absolventů
•
Možnosti dalšího vzdělávání
•
Spolupráce s firmami
2) Dny otevřených dveří Dny otevřených dveří jsou pořádané každý rok od listopadu do června. Budoucí uchazeči mohou získat následující informace: •
Charakteristika SŠ
•
Obory SŠ
•
Kritéria přijímacího řízení
•
Počet možných přihlášek
•
Možnosti uplatnění absolventů
•
Možnosti dalšího vzdělávání
•
Spolupráce s firmami
Výhodou této akce pro budoucí uchazeče je možnost si osobně prohlédnout školu, učebny, vybavení apod. Navíc jsou zde předváděny dovednosti žáků a učitelů SŠ. Škola otevřela v roce 2013 infocentrum, kde je možné získat odpovědi na případné dotazy budoucích uchazečů. K dispozici jsou ukázková videa, letáky apod.
c) Den na střední V rámci projektu ESF probíhá na SŠ motivační program Den na střední. Tento program je organizován pro žáky osmých a devátých tříd ZŠ. Náborová koordinátorka navštěvuje ZŠ v Brně i v přilehlých regionech a informuje je o termínech konání akce. Obsahem programu jsou tyto aktivity: •
Možnost vyzkoušet si dovednost dle nabídky školy
•
Získání základního přehledu o odborných kompetencích získaných ve studiu 51
•
Prohlídka odborných učeben a fiktivní cvičné banky, pošty, firmy a call centra.
Program probíhá od října až do června každou středu a čtvrtek. Motivační Workshop je uskutečňován ve 3 oblastech: •
elektrotechnika a fyzika: ukázky a vysvětlení základních fyzikálních jevů pomocí jednoduchých pokusů,
•
finanční, logistické a zasílatelské služby – získání základního přehledu o odborných kompetencích, které se žáci v netechnických oborech během studia naučí,
•
informační technologie kolem nás – zabezpečení dopravy, informační technologie a jejich vliv na poznání člověka.
V rámci Dne na střední nabízí SŠ potencionálním uchazečům o středoškolské vzdělání využití dovednostních kroužků. Probíhají v rámci výuky v dopoledních a odpoledních hodinách. V těchto kroužcích vypomáhají žáci střední školy, kteří jsou učiteli k dispozici, jako asistenti ve výuce. Velkou výhodou je, že budoucí uchazeč si může problematiku přímo „osahat“ ve své střední škole.
d) Veletrhy Zástupci SŠ navštívili v roce 2014 13 veletrhů středních škol (Brno, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Vyškov, Břeclav, atd.). Škola má k dispozici vystavovací panely, kde jsou představeny jednotlivé obory, škola, partneři školy a mezinárodní certifikáty, které mohou žáci získat během studia. Dále jsou zde k dispozici ukázky nejúspěšnějších ročníkových prací žáků, fotografie jednotlivých učeben a zájemcům jsou vydány letáky.
52
Obr. č. 8: Účast školy na veletrhu Zdroj: Šenkeříková, 2012
53
11 SWOT analýza 11.1 Situační analýza vnějšího prostředí a)
Příležitosti:
O1 - navýšení rozpočtu ministerstva školství – vláda ČR na svém zasedání v září 2014 navýšila rozpočet ministerstva školství o 465 milionů korun, které budou využity na platy pedagogů, a to již od listopadu roku 2014. Ministru školství se podařilo vyjednat na rok 2015 pro resort o 4,2 mld. korun více, z čehož budou 2 mld. využity na platy pedagogů. O2 - možnost získání finančních grantů – v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání je možné v období 2014 – 2020 žádat o finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. O3 - nízká konkurence – analyzovaná škola v rámci oboru bankovnictví nemá v ČR žádného konkurenta, v oblasti informačních technologií jí konkurují v regionu 2 školy. Škola disponuje velkou nabídkou technických i netechnických oborů, má vybudované široké zázemí. O4 - akreditace nových oborů – škola aktuálně připravuje nový vzdělávací program – Vyšší odbornou školu logistickou. Podmínkou přijetí zde bude maturitní zkouška. Akreditací nových oborů může škola získat další možnosti čerpání finančních zdrojů, zvýšit si prestiž a povědomí mezi lidmi. Také bude zajištěno další uplatnění učitelů. O5 – sponzorství – je třeba ještě více prohlubovat vztahy s partnery a pomocí sponzorství zvýšit možnosti rozvoje střední školy a jejich oborů. O6 - nárůst populace – dle ČSÚ se očekává ve všech krajích ČR mírný dlouhodobý růst plodnosti, což má příznivý vliv na oblast školství. Lze tedy předpokládat zvýšení poptávky po studiu na středních školách, což také znamená lepší pracovní podmínky a větší jistoty pro pedagogické pracovníky. O7- získání nových partnerů školy – škola spolupracuje s mnoha významnými partnery. Zvyšuje to tak její prestiž a absolventi snáze získají zaměstnání, mnohdy u těchto firem. O8 - nové technologie – škola reaguje na současné vývojové trendy v oblasti prostředků informačních technologií a komunikace, a technologie v oblasti poštovních a peněžních služeb. O9 - spolupráce se zahraničními SŠ – škola spolupracuje s partnerskou školou Krems. Bylo by vhodné najít další příležitosti spolupráce se zahraničními školami a rozšířit tak 54
svoji nabídku pro uchazeče, např. o možnosti výměnných pobytů žáků, jazykových pobytů ve školách apod.
b)
Hrozby:
T1 - klesající počet žáků – k nepříznivým demografickým faktorům patří dlouhodobé snižování počtu žáků na středních školách. T2 - možné legislativní změny – školský zákon, opatření MŠMT aj. T3 - negativní vývoj ekonomiky – výhledy globální ekonomiky se různě liší, ale obecně je v Evropě zmiňováno riziko deflace a další ekonomické recese. T4 - nárůst užívání návykových látek mládeže – v současné době je to celospolečenský problém. Fenomén drog nelze ignorovat a je nutné vytvářet vhodná preventivní opatření, která povedou k eliminaci užívání návykových látek. T5 - narušení bezpečnosti – drtivá většina českých škol je podle závěru kontroly České školní inspekce velmi dobře zabezpečena proti tomu, aby se do nich dostal někdo cizí. Přístup je podmíněn vlastnictvím čipové karty, vstup školy je hlídán monitorovacím zařízením. Přesto může být nebezpečí útoků pro SŠ hrozbou.
Tab. č. 5: Situační analýza vnějšího prostředí Příležitosti
Hrozby
O1: Navýšení rozpočtu ministerstva školství
T1: Klesající počet žáků
O2: Možnost získání finančních grantů
T2: Možné legislativní změny
O3: Nízká konkurence
T3: Negativní vývoj ekonomiky
O4: Akreditace nových oborů
T4: Nárůst užívání návykových látek
O5: Sponzorství
T5: Narušení bezpečnosti
O6: Nárůst populace O7: Získání nových partnerů školy O8: Nové technologie O9: Spolupráce ze zahraničními SŠ Zdroj: Šenkeříková, 2014
55
11.2 Situační analýza vnitřního prostředí a)
Silné stránky:
S1 - silná tradice školy – v roce 2014 oslavila škola významné 65. výročí svého založení a získala tak stabilní pozici ve své oblasti působení. S2 - široká nabídka oborů – škola nabízí širokou škálu technických i netechnických oborů. Škola poskytuje střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou nebo výučním listem. S3 - kvalitní pedagogický sbor – pedagogičtí pracovníci jsou odborníci ve svém oboru, pravidelně využívají školení. Momentálně nesplňují podmínky vzdělání pouze čtyři zaměstnanci. S4 - dobré vztahy mezi pracovníky, příjemné pracovní klima. S5 - strategické umístění školy – škola je umístěna v městské části Brno-Komín, na strategickém místě, z hlediska dostupnosti. S6 - moderní výpočetní a IT technika – škola disponuje nejnovější moderní výpočetní technikou. S7 - výhody poskytované zaměstnancům – zaměstnancům je poskytována dle kolektivní smlouvy široká škála výhod. S8 - školení, stáže pro zaměstnance – zaměstnanci využívají nabídky školení od Národního ústavu vzdělávání a dále se účastní stáží v zahraničí. S9 - dobře propracovaná vnitřní i vnější komunikace – vnitřní komunikace probíhá bezproblémově přes vnitřní informační systém. Vnější komunikace s rodiči je zabezpečena prostřednictví systému Bakaláři a Anet. S10 - marketingové aktivity – detailně propracovaná marketingová kampaň, zaměřená především na uchazeče o studium na SŠ. S11 - rekonstruovaná budova – v roce 2012 byla dokončená revitalizace školy S12 - domov mládeže – ubytování hotelové typu s komfortním vybavením pro žáky i veřejnost S13 - doplňkové činnosti – pronájmy salónků, společenského sálu aj. S14 - široká nabídka volnočasových aktivit – zájmové útvary: dramatický, keramický, vaření, oděvní tvorbu aj. S15 - poskytování vzdělávání dospělých – škola nabízí možnost získání kvalifikací pro dospělé a navíc nabízí vzdělávací projekt pro seniory, který má velký přínos jak pro zúčastněné klienty, tak i pro i žáky. 56
b)
Slabé stránky
W1 - logo školy - logo společnosti by mělo být lehce rozeznatelné a snadno zapamatovatelné, jednoduché a dobře reprodukovatelné. Podoba současného loga školy (symbol padajících obálek do schránky) však nesplňuje tyto podmínky. W2 - nedostatečné označení školy – SŠ se nachází na strategickém místě v centru města Brna. Poblíž školy není však žádná informativní cedule, či poutavá reklama a neznalý návštěvník může mít bez použití navigace problém školu najít. Samotná škola by mohla být označena velkými písmeny, aby ji nebylo možno přehlédnout. W3 - provedení webových stránek – informace na webových stránkách školy jsou neaktuální a nepřehledné. Některé odkazy nefungují. Webové stránky jsou v dnešní době cenným zdrojem informací i pro budoucí uchazeče. W4 - parkoviště školy – využívají ho i obyvatelé městské části Komín a pro zaměstnance či studenty zde není místo W5 – pokles žáků – v dané škole se jeví pokles žáků jako dlouhodobý trend. Největší pokles žáků byl ve školním roce 2013/2014, naopak ve školním roce 2014/2015 vykázal mírný vzestup o 0,21% oproti minulému období. Přetrvává zejména nižší zájem o obory vzdělávání, zakončené výučním listem.
57
Tab. č. 6: Situační analýza vnitřního prostředí Silné stránky
Slabé stránky
S1: Silná tradice školy
W1: Logo školy
S2: Široká nabídka oborů
W2: Nedostatečné označení školy
S3: Kvalitní pedagogický sbor
W3: Provedení webových stránek
S4: Dobré vztahy mezi pracovníky
W4: Parkoviště školy
S5: Strategické umístění školy
W5: Pokles žáků jako dlouhodobý trend
S6: moderní výpočetní a IT technika S7: výhody poskytované zaměstnancům S8: Školení, stáže pro zaměstnance S9: Dobře propracovaná vnitřní i vnější komunikace S10: Marketingové aktivity S11: Rekonstruovaná budova S12: Domov mládeže S13: Doplňkové činnosti S14: Široká nabídka volnočasových aktivit S15: Poskytování vzdělání dospělých Zdroj: Šenkeříková, 2014
11.3 Návrh vybraných strategií Následující strategie vycházejí z kombinací příležitostí a hrozeb okolí školy a silných a slabých stránek analyzované školy.
1. maxi –maxi (S10 – O2): marketingové aktivity + možnost získání finančních grantů: využívat dalších možností získání finančních prostředků z fondů EU k rozvoji marketingových aktivit, tzn. přilákání více uchazečů o studium, 2. maxi – maxi (S2 – O7): široká nabídka oborů + nový partneři: získat nové partnery školy pro prohlubování úrovně výuky v jednotlivých oborech a zlepšit tak odborné kompetence žáků, 3. mini – maxi (W2 + O5): nedostatečné označení školy + sponzorství: získání finančních prostředků od sponzorů pro zlepšení propagace školy (označení školy), a tím zvýšit povědomí o škole mezi obyvateli, 58
4. maxi – mini (S2 + T1): široká nabídka oborů + klesající počet žáků: eliminovat hrozbu nepříznivého demografického vývoje (klesající počet žáků) nabídkou zajímavých a aktuálně poptávaných oborů studia, 5. mini – maxi (W6 + O5): dlouhodobý trend poklesu žáků dané SŠ + sponzorství: přímá výuka odborníky z řad známých firem, nabídka finanční podpory a zajištění jistého zaměstnání žákům s nejlepšími výsledky přiláká více budoucích uchazečů o studium.
59
12 Výsledky dotazníkového šetření Dotazníky byly rozdány žákům SŠ v počtu 165 ks v hodinách výuky přímo vyučujícími, kteří je po vyplnění vybrali zpět. Návratnost byla 100%. U dvou dotazníků byly špatně vyplněny některé otázky (vybráno více odpovědí), bylo je nutno tedy vyřadit. V práci je vyhodnoceno 163 dotazníků.
V dotazníku byly použity různé typy otázek. Nejvíce bylo využito uzavřených otázek, kde byly použity dichotomické otázky a výběrové otázky. Dále bylo využito škálování, kde respondenti vyjádřili svůj postoj na určité stupnici. Dotazník obsahoval také jednu otázku otevřenou, kde žáci mohli uvést své náměty na zlepšení a šest otázek polootevřených. Identifikační otázky byly umístěny na konci dotazníku, jednalo se o pohlaví, ročník studia a obor studia.
Vyhodnocení otázek Otázka č. 1 Jaký podnět byl pro Vás při výběru střední školy rozhodující? Otázka č. 1 7%
0%
3% Rodiče
12%
1%
Zájem o obor Blízkost bydliště
15%
Dobré reference Spolužáci Získání maturity
12%
Získání výučního listu
38%
Uplatnění v oboru 3%
Veřejná škola
9%
Graf č. 2: Jaký podnět byl pro Vás při výběru střední školy rozhodující? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Z grafu vyplývá, že rozhodujícím podnětem byl pro 38% respondentů zájem o obor. Dalším důležitým stimulem při výběru SŠ bylo u 15% žáků získání maturity. Naopak nejméně významný podnět je pro žáky fakt, že budou studovat na veřejné škole. 60
Otázka č. 1 2728
Absulutní četnost
30 25 20
19 16
15 10
9
5
9
77 22
12
11
5
4 11
Ženy 00
12
Muži
0
Graf č. 3: Jaký podnět byl pro Vás při výběru střední školy rozhodující? Zdroj: Šenkeříková, 2014
V grafu č. 3 jsou respondenti rozděleni podle pohlaví. Pro 27 žen a 28 mužů je rozhodujícím podnětem při výběru SŠ zájem o obor. Dále 19 žen uvedlo, že nejvýznamnějším podnětem byly rodiče a pro 16 žen získání maturity. 11 mužů považuje za nejdůležitější podnět získání maturity a 9 mužů nejvíce ovlivnili rodiče. Jelikož jsou zde významným podnětem rodiče a jejich názory, bylo by vhodné zaměřit svoji pozornost i na ně a oslovit je prostřednictvím reklamního sdělení v nejčtenějších časopisech, v příznačném období před podáním přihlášek žáků na SŠ.
61
Otázka č. 2 Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a?
Otázka č. 2 1%
6%
5%
Od rodičů Od kamarádů Z tisku Z rozhlasu Z www stránek Od výchovného poradce Z veletrhu, burzy SŠ Z prezentace školy na ZŠ Den na střední Den otevřených dveří Jiné
12%
3% 25% 22%
4% 9% 13%
0%
Graf č. 4: Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a? Zdroj: Šenkeříková, 2014
25% dotázaných se existenci školy dozvědělo od kamarádů, 22% žáků z veletrhu či burzy SŠ, následují webové stránky školy a rodiče. Nikdo z oslovených neslyšel o SŠ z rozhlasu, přestože v regionálních rádiích škola reklamu pravidelně umísťuje.
Otázka č. 2 Absolutní četnost
25
22
21
18
20
15 15 10
12 7
5
12 10 5 2
8
6 32
00
0
Graf č. 5: Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a? Zdroj: Šenkeříková, 2014
62
4 11
6 3
5 Žena Muž
Ve výše znázorněném grafu se potvrdilo, že nejvýznamnějším zdrojem informací o existenci školy jsou pro ženy i muže informace od kamarádů, odpovědělo tak 22 žen a 18 mužů. Dále následuje u obou pohlaví veletrh a burza SŠ, kde mají možnost budoucí uchazeči a jejich rodiče osobně poznat zástupce škol, informovat se oborech, podmínkách studia aj. 12 žen označilo jako zdroj informací rodiče, 12 mužů webové stránky.
Otázka č. 3 Navštívil/a jste webové stránky SŠ při rozhodování o volbě této školy?
Otázka č. 3 13%
Ano Ne
87%
Graf č. 6: Navštívil/a jste webové stránky SŠ při rozhodování o volbě této školy? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Většina dotázaných žáků, a to 87% odpověděla, že při rozhodování o volbě SŠ navštívilo webové stránky školy. V dnešní době by mělo být samozřejmostí získat všechny potřebné informace o škole, oborech, přijímacím řízení a dalších podmínkách studia. O tom, zda byly informace pro respondenty dostačující, pojednává následující graf č. 7.
63
Otázka č. 4 Jak hodnotíte informace umístěné na webových stránkách školy? (Vyplní pouze respondenti, kteří v otázce č. 3 odpověděli „Ano“)
Otázka č. 4 6% 39% Informace byly plně dostačující Informace byly částečně dostačující Informace byly nedostačující 55%
Graf č. 7: Jak hodnotíte informace umístěné na webových stránkách školy? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Pro 55% respondentů byly získané informace z webových stránek školy částečně dostačující, pro 39% plně dostačující a pouze pro 6% nedostačující. V této oblasti je tedy jistý prostor pro zlepšení.
64
Otázka č. 5 Pokud jste využil/a při výběru SŠ pomoci výchovného poradce, podal Vám úplné a dostačující informace o možnostech a podmínkách studia na této SŠ?
Otázka č. 5 Informace byly plně dostačující
15%
Informace byly částečně dostačující 18% Informace nebyly dostačující
63% 4%
Neměl/a jsem zájem o pomoc výchovného poradce
Graf č. 8: Pokud jste využil/a při výběru SŠ pomoci výchovného poradce, podal Vám úplné a dostačující informace o možnostech a podmínkách studia na této SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Většina dotázaných neměla zájem o informace od výchovného poradce při výběru SŠ. Výchovný poradce vykonává činnost poradenskou, informační i metodickou. V rámci poradenské činnosti vykonává mimo jiné i kariérové poradenství. Má také k dispozici aktuální a obsáhlé informace o studijních možnostech apod. Bylo by proto vhodné a žádoucí využít možnosti konzultace s výchovným poradcem na základní škole.
65
Otázka č. 6 Navštívil/a jste Veletrh SŠ?
Otázka č. 6 26%
Ane Ne
74%
Graf č. 9: Navštívil/a jste Veletrh SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Veletrhu SŠ se účastní velké množství škol, uchazeč o studium tak má příležitost získat všechny potřebné informace o studiu a popř. provést srovnání jednotlivých škol na jednom místě. Většina žáků (74%) využila možnosti navštívit veletrh SŠ.
Otázka č. 7 Co Vás na prezentaci této školy na Veletrhu škol nejvíce zaujalo? (Vyplní pouze respondenti, kteří v otázce č. 6 odpověděli „Ano“)
Otázka č. 7 Široká nabídka oborů
16%
Ročníkové práce žáků 5% 52%
Reference stávajících žáků SŠ Fotografie školy a školních učeben
16%
Nabídka mimoškolních aktivit 10%
Jiné 1%
Graf č. 10: Co Vás na prezentaci této školy na Veletrhu škol nejvíce zaujalo? Zdroj: Šenkeříková, 2014
66
52% respondentů na veletrhu SŠ zaujala nejvíce široká nabídka oborů SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. Škola nabízí technické i netechnické obory a v oboru bankovnictví nemá v ČR konkurenci. Pro 16% dotázaných byly zajímavé fotografie školy a školních učeben. 16% respondentů využilo odpovědi jiné a většina z nich nevyužila možnosti uvést, co je konkrétně nejvíce zaujalo, kromě některých vtipných odpovědí typu „žákyně“.
Otázka č. 8 Proběhla na Vaší ZŠ náborová akce (Volba povolání) danou SŠ?
Otázka č. 8 18%
12%
Ano Ne
70%
Graf č. 11: Proběhla na Vaší ZŠ náborová akce (Volba povolání) danou SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Většina respondentů (86%) uvedla, že na jejich ZŠ neproběhla náborová akce danou SŠ. Cílem náborové akce je seznámit žáky posledního ročníku ZŠ se školou, s obory, s nabídkou volnočasových aktivit atd. Je promítána prezentace a žáci se mají možnost ptát na další otázky, které je zajímají. Program probíhá momentálně na 32 ZŠ, což je docela široký záběr. Náborová koordinátorka aktivně rozvíjí další možnosti spolupráce. Program je ale náročný z organizačního hlediska, protože je nutné zajistit náhradu za vyučujícího, který je v době své výuky na ZŠ.
67
Otázka č. 9 Pokud jste se zúčastnil/a náborové akce, co považujete za nejdůležitější?
Otázka č. 9 16%
0% Získání podrobných informací o škole a o oboru
0%
Získání podrobných infomrací o přijímacím řízení
5%
Osobní komunikace s žáky dané školy Osobní komunikace s učiteli dané školy Jiné 79%
Graf č. 12: Pokud jste se zúčastnil/a náborové akce, co považujete za nejdůležitější? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Z grafu vyplývá, že pro 79% respondentů bylo nejdůležitější získání podrobných informací o škole a o oboru. Pro 16% dotázaných byla nejvýznamnější osobní komunikace s učiteli dané školy, pro 5% dotázaných získání podrobných informací o přijímacím řízení.
68
Otázka č. 10 Víte o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno pořádá Den otevřených dveří?
Otázka č. 10 4%
Ano Ne
96%
Graf č. 13: Víte o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno pořádá Den otevřených dveří? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Téměř většina dotázaných odpověděla, že ví o tom, že SŠ pořádá Den otevřených dveří. Všechny informace o Dni otevřených dveří mohou uchazeči nalézt např. na webových stránkách školy, kde jsou uvedeny termíny a detailně popsáno dopravní spojení do školy.
69
Otázka č. 11 Zúčastnil/a jste se osobně Dne otevřených dveří v dané SŠ?
Otázka č. 11
45% Ano
55%
Ne
Graf č. 14: Zúčastnil/a jste se osobně Dne otevřených dveří v dané SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Dne otevřených dveří SŠ se zúčastnilo 55% dotázaných. Den otevřených dveří probíhá každý rok a na rok 2015 vyčlenila SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno devět termínů s tím, že je možné se telefonicky dohodnout i na jiném termínu.
Otázka č. 12 Jak jste se dozvěděl/a o Dni otevřených dveří? (Vyplní pouze respondenti, kteří v otázce č. 10 odpověděli „Ano“)
Otázka č. 12 13%
3%
2%
Z tisku 13%
Z rozhlasu Z webových stránek školy Od vyučujících ZŠ Jiné 69%
Graf č. 15: Jak jste se dozvěděl/a o Dni otevřených dveří? Zdroj: Šenkeříková, 2014
70
O Dni otevřených dveří se 69% dotázaných dozvědělo z webových stránek školy, 13% od vyučujících ZŠ, 13% z jiných zdrojů (kamarádi, rodina apod.), 3% z tisku a 2% z rozhlasu. Z šetření vyplývá, že by bylo vhodné zaměřit se na účinnějším reklamním sdělení o konání Dne otevřených dveří prostřednictvím tisku a rozhlasu, kde zvolené odpovědi tvoří zanedbatelné procento.
Otázka č. 13 Co Vás nejvíce zaujalo na Dni otevřených dveří? (Vyplní pouze účastníci Dne otevřených dveří)
Otázka č. 13 2%
4%
1%
Informace o škole
11%
Informace o studiu 8%
Informace o oboru
25% Prostory školy Vybavení školy, učeben atd. Vstřícnost pedagogů 30% Volnočasové aktivity 19%
Jiné
Graf č. 16: Co Vás nejvíce zaujalo na Dni otevřených dveří? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Informace o oboru zaujalo na Dni otevřených dveří 30% respondentů. 24% dotázaných oslovilo vybavení školy, učeben atd., 19% dotázaných upoutaly prostory školy. Nejméně žáků, a to 1% vybralo odpověď jiné. Prostory školy a vybavení školy, učeben a dalších prostor jsou opravdu na vysoké úrovni, což zvolilo jako odpověď velký počet dotázaných. Škola disponuje také rozmanitou nabídkou volnočasových aktivit, proto je žádoucí na ně důrazněji upozornit budoucí žáky.
71
Otázka č. 14: Zúčastnil/a jste se programu Den na střední, který pořádá SŠ Informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno?
Otázka č. 14 19%
Ano Ne
81%
Graf č. 17: Zúčastnil/a jste se programu Den na střední, který pořádá SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno? Zdroj: Šenkeříková, 2014
81% dotázaných se nezúčastnilo motivačního programu Den na střední, který je určen pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ. Z tabulky pod textem vyplývá, že se tohoto programu nezúčastnila převážná část dotázaných žen, a to 94% a 65% mužů.
Tab. č. 7: Účast na programu Den na střední Účast
Ženy
Muži
Celkem
ni
pi
ni
pi
ni
pi
Ano
5
0,06
26
0,35
31
0,19
Ne
84
0,94
48
0,65
132
0,81
Zdroj: Šenkeříková, 2014
(ni = absolutní četnost, pi = relativní četnost)
72
Otázka č. 15: Splnila účast na programu Den na střední Vaše očekávání?
Otázka č. 15 1.40
Relativní četnost
1.20 1.00 0.80
Muž
0.58 0.60
Žena
0.40 0.42
0.00
0.20 0.20
0.60
0.20
0.00
Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
0.00
Graf č. 18: Splnila účast na programu Den na střední Vaše očekávání? Zdroj: Šenkeříková, 2014
42% dotázaných mužů a 20% žen odpovědělo, že program Den na střední splnil jejich očekávání. Největší procento zvolených odpovědí získala reakce Spíše ano a u 20% žen program očekávání spíše nesplnil. Reakce na tuto otázku byly tedy převážně pozitivní, z čehož vyplývá, že existence programu má význam i do budoucna.
73
Otázka č. 16 Jste spokojen/a s úrovní a podmínkami studia na SŠ?
Otázka č. 16 9% 20% 21%
Ano Spíše ano Spíše ne Ne
50%
Graf č. 19: Jste spokojen/á s úrovní a podmínkami studia na SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Na doplňující otázku, zda jsou žáci spokojeni s úrovní a podmínkami studia na SŠ, odpověděla polovina z nich spíše ano. 21% dotázaných odpovědělo spíše ne, 20% žáků ano a 9% ne. V tab. č. 8 jsou uvedeny převažující faktory nespokojenosti žáků.
Otázka č. 16 1.20
Relativní četnost
1.00 0.80
0.46 Muž
0.60
Žena
0.40 0.24 0.20
0.53
0.17
0.19 0.22
0.11 0.08
Spíše ne
Ne
0.00 Ano
Spíše ano
Graf č. 20: Jste spokojen/á s úrovní a podmínkami studia na SŠ? Zdroj: Šenkeříková, 2014
74
V grafu č. 20 jsou zobrazeny relativní četnosti odpovědí podle pohlaví. Nejsou zde mezi nimi výrazné rozdíly v názorech spokojenosti s úrovní a podmínkami studia na SŠ.
Všichni žáci měli možnost volně se vyjádřit, co se jim na škole nelíbí a navrhnout změnu. Odpovědi s největší četností jsou znázorněny v následující tabulce.
Otázka č. 17 Pokud byste chtěl/a něco změnit, co by to bylo?
Tab. č. 8: Vybrané faktory nespokojenosti Faktory nespokojenosti
Absolutní četnost
Úroveň toalet – zakouřeno
18
Chybí kuřárna pro žáky
11
Nemožnost chození ven
10
Zastaralé webové stránky
7
Přístup vyučujících k žákům
7
Zdroj: Šenkeříková, 2014
Na otázku č. 17 nejvíce žáků odpovědělo, že nejsou spokojeni s úrovní WC, že jsou záchody zakouřené a páchne jim pak oblečení. Následuje absence kuřárny pro žáky, což ovšem není možné. Vyplývá to ze zákona č. 379/2005 Sb. Dalším faktorem nespokojenosti je, že žáci nemají možnost chodit ven, mít vycházky o volné hodině. Následuje nespokojenost s úrovní webových stránek. Webové stránky školy spravuje externí firma. Navrhla bych zde přidělení odpovědnosti některému ze zaměstnanců školy, aby měl aktuálnost a úplnost informací na starosti. Jednotliví zástupci ředitele školy by mu v pravidelných intervalech v předstihu dávali v elektronické podobě požadavky na změny a pověřený pracovník by odpovídal za jejich provedení. U pěti dotázaných se objevila odpověď „Přístup vyučujících k žákům“. Toto tvrzení lze rozporovat častými hospitacemi učitelů, které vede k eliminaci nekompetentního chování. Mezi další méně četné faktory lze podle odpovědí respondentů zahrnout: zima ve škole, chybějící zrcadla na toaletách, rychlejší internet, zavedení kontroly drog a další.
75
Otázka č. 18 Jaké je Vaše pohlaví?
Otázka č. 18
45% Žena Muž 55%
Graf č. 21: Jaké je Vaše pohlaví? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Graf ukazuje, že 55% respondentů tvořily ženy a 45% muži. I když byly dotazníky rozdány namátkově v jednotlivých učebnách, je zastoupení téměř rovnocenné.
Otázka č. 19 Jste žák/žákyně kterého ročníku?
Otázka č. 19 70 58
60
46
50 40 30
31
28
20 10 0 1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Graf č. 22: Jste žák/žákyně kterého ročníku? Zdroj: Šenkeříková, 2014
76
V grafu č. 22 jsou respondenti rozděleni podle ročníků. Nejvíce je zde zastoupený druhý ročník SŠ, následuje čtvrtý ročník, dále třetí ročník a nejméně dotazovaných je z ročníku prvního.
Otázka č. 20 Jaký je obor Vašeho studia?
Otázka č. 20 Zabezpečovací technika v dopravě Logistické a finanční služby Bankovnictví a pojišťovnictví Informační technologie Telekomunikace 0.00
10.00
20.00
30.00 40.00 Počet žáků
Graf č. 23: Jaký je obor Vašeho studia? Zdroj: Šenkeříková, 2014
Z grafu je patrný počet respondentů – žáků podle jednotlivých oborů.
77
50.00
60.00
12.1 Zhodnocení dotazníkového šetření V grafu č. 24 jsou uvedené náborové aktivity dané školy a účast žáků na těchto akcích.
Účast žáků na náborových akcích 120 100
%
80
26 45
60 40
81
86
Ne Ano
74 55
20
19
14
0 Veletry SŠ
Volba povolání Den otevřených Den na střední dveří
Graf č. 24: Účast žáků na náborových akcích? Zdroj: Šenkeříková, 2015
Při rozhodování o výběru budoucí střední školy nejvíce respondentů využívá možnosti návštěvy veletrhů SŠ, a to 74%. Následuje Den otevřených dveří, který na dané SŠ navštívilo 55% dotazovaných. 19% žáků využilo příležitosti seznámit se školou, učebnami, s nabídkou volnočasových aktivit aj. prostřednictvím programu Den na střední. Nejméně dotazovaných, a to 14% se zúčastnilo náborové akce Volba povolání, kterou pořádá pravidelně daná SŠ na základních školách. Je žádoucí vypracovat pro tyto akce výraznější marketingovou podporu a ještě více spolupracovat se základními školami v regionu i mimo něj.
Z dotazníkového šetření dále vyplývá, že rozhodujících podnětem při výběru SŠ byl pro 38% dotázaných zájem o obor, a o existenci školy se nejvíce respondentů dozvědělo od kamarádů. 87% žáků navštívilo webové stránky při rozhodování o volbě školy a téměř pro polovinu z nich byly částečně dostačující. Což je významné zjištění, protože webovým stránkám by škola měla věnovat velkou pozornost, informace neustále aktualizovat apod. Většina žáků nevyužila při výběru SŠ pomoci výchovného poradce, který má k dispozici aktuální a obsáhlé informace o studijních možnostech. Střední 78
škola by proto měla více apelovat na aktivitu výchovných poradců základních škol. Na prezentaci SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví na veletrhu škol nejvíce žáků zaujala široká nabídka oborů, což je velkou devizou analyzované střední školy. Škola nabízí technické i netechnické obory. O pořádání Dnů otevřených dveří se 69% respondentů dozvědělo z webových stránek školy a na samotné akci je nejvíce zaujaly informace o oboru. V programu s druhou nejmenší účastí Den na střední zvolilo největší procento dotázaných odpověď, že tento program splnil jejich očekávání. Doplňujícími otázkami zaměřenými na spokojenost žáků s úrovní a podmínkami studia na SŠ jsem zjistila, že polovina z nich je spíše spokojená. Žáci by chtěli nejvíce změnit úroveň na toaletách, aby byl dodržen zákaz kouření, což je obtížně řešitelný problém. Nezbývá nic jiného, než využít důsledných a pravidelných kontrol. Žáci by chtěli svoji kuřárnu a o volné hodině chodit ven, což je ovšem zcela nemožné z legislativního hlediska. Následovali identifikační otázky, zaměřené na určení pohlaví, studovaný ročník a obor studia respondentů.
12.2 Testování stanovených statistických hypotéz Před začátkem výzkumu byly stanoveny tři hypotézy. Po ukončení dotazníkového šetření a vyhodnocení výsledků byla ověřena platnost stanovených hypotéz pomocí statistických testů na 5% hladině významnosti (tzn. 5% pravděpodobnost zamítnutí pravdivé hypotézy).
Hypotéza č. 1: Více než 20% dotázaných se o existenci školy dozvědělo z veletrhu, burzy SŠ. Nulová hypotéza má tvar H0: π = 0,2 Alternativní hypotéza je stanovena ve tvaru H1: π ˃ 0,2 Kritickým oborem pro tuto alternativní hypotézu je na 5% hladině významnosti interval (-∞; -1,645˃. Vypočítané testové kritérium U = 0,67, které nespadá do kritického oboru, nulová hypotéza je tedy zamítnuta. Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza
zamítnuta,
přijímáme
dle
zvoleného
alternativní:
79
testového
kritéria
hypotézu
Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností se více než 20% dotázaných žáků dozvědělo o existenci školy z veletrhu, burzy SŠ.
Hypotéza č. 2: Více než 80% žáků ví o tom, že daná SŠ pořádá Den otevřených dveří. Pro tuto hypotézu je zvolen parametrický test o relativní četnosti. Nulová hypotéza má tvar H0: π = 0,8 Alternativní hypotéza je stanovena ve tvaru H1: π ˃ 0,8 Kritickým oborem pro tuto alternativní hypotézu je na 5% hladině významnosti interval (-∞; -1,645˃. Vypočítané testové kritérium U = 5,11, které nespadá do kritického oboru, nulová hypotéza je tedy zamítnuta. Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza
zamítnuta,
přijímáme
dle
zvoleného
testového
kritéria
hypotézu
alternativní:
Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností více než 80% dotázaných žáků ví o tom, že škola pořádá Dny otevřených dveří.
Hypotéza č. 3: U méně než 60% dotázaných žáků proběhla na jejich ZŠ náborová akce. Nulová hypotéza má tvar H0: π = 0,6 Alternativní hypotéza je stanovena ve tvaru H1: π ˂ 0,6 Kritickým oborem pro tuto alternativní hypotézu je na 5% hladině významnosti interval ˂1,645; ∞). Vypočítané testové kritérium U = -12,6 nespadá do kritického oboru, nulová hypotéza je zamítnuta. Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza zamítnuta, přijímáme dle zvoleného testového kritéria hypotézu alternativní:
Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností u méně než 60% dotazovaných žáků proběhla náborová akce.
80
13 Shrnutí praktické části Hlavním cílem práce bylo provést analýzu prostředí školy, detailnější rozbor náborových aktivit a výzkumné šetření mezi žáky a na základě provedených analýz a výsledků výzkumu navrhnout konkrétní doporučení pro vedení SŠ, která povedou ke zvýšení zájmu budoucích uchazečů o studium.
První část práce se zabývala charakteristikou faktorů prostředí dané školy. Z analýzy vnitřního prostředí vyplývá, že silné stránky školy převládají nad slabými stránkami. Škola má velmi silnou tradici. Žáci zde mají zázemí pro trávení volného času, mohou využívat široké nabídky volnočasových aktivit, mají k dispozici wifi připojení, infocentrum s knihovnou, kantýnu, nápojové automaty. Škola též poskytuje ubytování hotelového typu. Marketingová kampaň je detailně propracovaná a je zaměřená na oslovení budoucích uchazečů. V rámci marketingovým aktivit by bylo vhodné uvažovat o změně loga SŠ, které nesplňuje podmínky kvalitního loga a zajistit viditelné a poutavé označení školy.
K dalšímu rozvoji silných stránek a eliminaci slabých stránek by škola mohla využít příležitostí, jako je např. získání finančních prostředků z fondů EU a od sponzorů. Zajímavou příležitostí je také akreditace nových oborů. Analyzovaná SŠ připravuje otevření Vyšší odborné školy logistické. Absolventi tohoto vzdělávání se mohou uplatnit na pozici středního managementu v logistických firmách.
Výraznou hrozbou pro střední školství je klesající počet žáků, avšak podle prognóz ČSÚ by populace ČR měla v budoucnu opět mírně růst. Tuto hrozbu lze odvrátit dobře propracovanou marketingovou strategií zacílenou na budoucí uchazeče. Škola je v této oblasti velmi aktivní. Mezi její náborové aktivity patří: Volba povolání, Dny otevřených dveří, Den na střední a účast na veletrzích SŠ.
Další možností, jak přilákat budoucí uchazeče o studium, je poskytnutí zajímavých podmínek studia. Škola má širokou škálu nabídky oborů a snaží se reagovat na současné vývojové trendy. Navržené strategie, které vychází z kombinací faktorů vnějšího a vnitřního prostředí školy, obsahuje kap. 11.3.
81
Praktická část práce obsahuje také vyhodnocení dotazníkového šetření. Podrobné zhodnocení výzkumného šetření je obsaženo v kap. 12.1.
Před zahájením samotného výzkumu jsem si stanovila výzkumný problém a tři hypotézy. 1. Více než 20% dotázaných se o existenci školy dozvědělo z veletrhu, burzy SŠ. 2. Více než 80% žáků ví o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno pořádá Den otevřených dveří. 3. U méně než 60% dotázaných žáků proběhla na základní škole náborová akce na střední školu.
Hypotéza č. 1: Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza zamítnuta, přijímáme dle zvoleného testového kritéria hypotézu alternativní: Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností se více než 20% dotázaných žáků dozvědělo o existenci školy z veletrhu, burzy SŠ. Zde se potvrdilo, že se více než 20% žáků dozvědělo o existenci školy z veletrhu, burzy SŠ. Daná škola se pravidelně účastní veletrhů SŠ v Brně i v přilehlých regionech. Má k dispozici vystavovací panely, kde mají návštěvníci možnost zjistit informace o oborech, o škole, partnerech apod. Účast na veletrzích má pro školu velký význam. Může oslovit velký počet budoucích uchazečů a ovlivnit tak jejich rozhodování prostřednictvím osobního kontaktu s vyučujícími nebo se stávajícími žáky školy.
Hypotéza č. 2: Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza zamítnuta, přijímáme dle zvoleného testového kritéria hypotézu alternativní: Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností více než 80% dotázaných žáků ví o tom, že střední škola pořádá Den otevřených dveří. Touto hypotézou se potvrdilo, že většina žáků ví o tom, že škola pořádá Dny otevřených dveří. Náborová koordinátorka má velmi pečlivě a důsledně propracovanou marketingovou strategii zaměřenou na tuto aktivitu. Na webových stránkách jsou umístěny informace o konání Dne otevřených dveří, je nabídnuto několik termínů konání akce a uchazeči mají možnost navštívit školu po telefonické domluvě i v jiné dny. O termínech konání akce jsou informovány i základní školy, které následně 82
předávají informace svým žákům. Škola využívá k propagaci této aktivity i sdělení v regionálních rádiích a tisku.
Hypotéza č. 3: Protože byla na základě zvoleného testového kritéria nulová hypotéza zamítnuta, přijímáme dle zvoleného testového kritéria hypotézu alternativní: Lze konstatovat, že s 95% pravděpodobností u méně než 60% dotazovaných žáků proběhla náborová akce. Náborová akce proběhla dle dotazníkového šetření u malého počtu respondentů. Hypotézou bylo ověřeno, že dokonce u méně než 60% dotazovaných tato náborová akce na základní škole proběhla. Zde bych mohla doporučit rozvíjení stávající spolupráce se ZŠ, ale i vyhledání nových možností spolupráce.
83
14 Závěr Diplomová práce byla zaměřena na analýzu marketingové koncepce náborových aktivit vybrané střední školy. Cílem práce bylo navrhnout na základě výsledků analýz prostředí školy a dotazníkového šetření konkrétní doporučení pro vedení dané školy, které povede ke zvýšení zájmu budoucích uchazečů o studium.
Strukturou je diplomová práce členěna na dva celky, a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývala objasněním základních principů marketingu a jeho nástrojů ve vztahu k oblasti středního školství. V práci je vyčleněn značný prostor prostředí školy – analýzy vnitřních a vnějších faktorů. Dále byl charakterizován pojem marketingový výzkum a jeho etapy, včetně uvedené statistické metody využité při vyhodnocení primárních dat. V praktické části práce byla provedena aplikace metod používaných k analýze prostředí školy, a to prostřednictvím PEST analýzy a analýzy vnitřních faktorů školy. Následně byla vytvořena SWOT matice a byly navrženy jednotlivé strategie.
Z analýzy vnitřního prostředí školy vyplývá, že silné stránky převládají nad slabými. Daná škola má silnou tradici, nedávno oslavila 65. výročí svého založení. Disponuje velmi širokou nabídkou oborů a volnočasových aktivit. Vše doplňuje kvalitní pedagogický sbor, moderní zařízení a dobře propracovaná vnitřní a vnější komunikace školy. Co se týká náborových aktivit, tak můžeme i tuto činnost zahrnout mezi silné stránky. Náborová koordinátorka se aktivně věnuje zdokonalování pořádaných akcí a monitoruje jednotlivé formy propagačního mixu konkurenčních škol.
Naopak mezi slabé stránky patří provedení webových stránek. Informace jsou zde zastaralé, neúplné a některé odkazy jsou nefunkční. V dnešní době je to stěžejní informační médium, proto zde doporučuji důkladné přehodnocení a řešení nevyhovujícího stavu prostřednictvím změny dodavatele této služby, nebo vymezením úplné odpovědnosti za aktuálnost a úplnost webových stránek některému zaměstnanci. Významnou slabou stránkou je i nevyhovující podoba současného loga školy a nedostatečné (spíše žádné) označení školy a jejích budov.
84
Z nepříznivého demografického vývoje vyplývá dlouhodobý trend snižování počtu žáků v ČR, ale i ve zkoumané škole. Jedním ze způsobů jak zmírnit tuto situaci je získat další sponzory a partnery školy, kteří jsou ochotni podílet se na odborné výuce, ale i na sponzorování žáků a nabídce perspektivního zaměstnání. Tyto možnosti jistě povedou k většímu zájmu budoucích žáků o studium na vybrané škole. K dalšímu rozvoji silných stránek a eliminaci slabých stránek lze využít i příležitosti jako např. získání finančních prostředků z fondů EU, které by mohli pomoci k dalšímu rozvoji marketingových aktivit.
Před zahájením výzkumu byl stanoven výzkumný problém a celkem tři výzkumné předpoklady (hypotézy). Na základě první hypotézy lze konstatovat, že se více než 20% o existenci školy dozvěděla z veletrhu, burzy SŠ. Veletrhy škol jsou důležitým nástrojem propagačního mixu. Návštěvnost veletrhů bývá vysoká a každá škola má možnost osobně představit všechny výhody, které nabízí. Účast na veletrzích středních škol je pro analyzovanou školu každoroční pravidelnou aktivitou s výbornou organizací. K dispozici jsou na stánku informační panely, reklamní letáky s informacemi o oborech, volnočasových aktivitách, možnostech uplatnění apod. Uchazeči mají možnost osobní komunikace s žáky školy i s jejími pedagogickými pracovníky. Na základě testované hypotézy č. 2 můžeme konstatovat, že více než 80% žáků ví o tom, že střední škola pořádá Den otevřených dveří. Tato akce je tedy mezi žáky dobře známa. Z dalšího šetření vyplývá, že se 69% žáků o pořádání Dne otevřených dveří dozvědělo z webových stránek školy a velmi malé procento z nich prostřednictvím tisku nebo rozhlasu. Zde by byl jistý prostor pro zlepšení. Testováním hypotézy č. 3 bylo ověřeno, že u méně než 60% dotazovaných žáků proběhla náborová akce analyzované SŠ na jejich základních školách. Zástupce školy pro praktické vyučování seznamuje žáky základních škol s charakteristikou SŠ. Jedná se o prezentaci, kde jsou shrnuty nejdůležitější informace o nabízených oborech školy, možnostech uplatnění absolventů apod. Zkoumaná SŠ dosud spolupracuje s 32 základními školami v Brně a blízkých regionech. Nabízí se tedy možnost rozvoje další spolupráce. Po každém konání akce by bylo vhodné vypracovat závěrečnou zprávu s celkovým zhodnocením. Tato náborová aktivita je velmi náročná z organizačního hlediska - uvolnění vyučujícího z vlastní výuky.
85
Závěrem lze konstatovat, že analyzovaná škola má velmi silné postavení mezi školami podobného typu. Svojí rozmanitostí a šíří oborů má jen velmi malou konkurenci. Nepříznivý vývoj poklesu počtu žáků v ČR, který je zřejmě důsledkem snižování populace a zvýšeným nezájmem o obory zakončené výučním listem se odráží i v dané škole. Škola proti tomu bojuje marketingovými aktivitami, připravuje programy, jako jsou: Den na střední, Volba povolání a Dny otevřených dveří. Pravidelně se účastní veletrhů SŠ. Nabídka náborových aktivit je dostatečně široká a dobře propracovaná.
86
Shrnutí Teoretická část práce byla zaměřena na objasnění základních principů marketingu a jeho nástrojů ve vztahu k oblasti středního školství. Dále byla vysvětlena analýza vnitřního a vnějšího prostředí organizace. V práci byl rozebrán i pojem marketingový výzkum a jeho jednotlivé etapy.
Praktická část práce obsahuje vyhodnocení analýzy prostředí dané školy a vytvoření SWOT matice, kde jsou navrženy jednotlivé strategie. Následně jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření a pomocí statistického testu o relativní četnosti ověřeny platnosti stanovených hypotéz. Celkově lze shrnout, že analyzovaná škola má dobře propracované marketingové aktivity a široké portfolio náborových programů. Náborová koordinátorka a další zástupci školy se neustále snaží o bezproblémový průběh a zdokonalování celého procesu.
87
Summary Theoretical part of this thesis was focused on basic marketing principles and its instruments in the relation to secondary schools. Furthermore, analysis of internal and external environment of this organization was clarified. There was also analysed concept of marketing research and its particular phases.
Practical part contains evaluation of environment analysis of chosen school. There is also SWOT matrix, where particular strategies are proposed. Afterwards, assessment of the reasearch is introduced and validity of determined hypoteses is verified using statistic test of relative frequency.
In conclusion we can summarize, that the analysed school has correctly developed marketing activities and it has wide portfolio of intaking programs. The recruitment coordinator and other school representatives are trying to keep the process problem-free and moreover to improve it
88
Literatura BĚLOHLÁVEK, F.; KOŠŤAN, P.; ŠULEŘ, O. Management. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2001. s.642. ISBN 80-85839-45-8. FORET, M. Marketingová komunikace. Praha: Computer Press, 2003. s.275. ISBN 80-7226-811-2.
FORET, M.; STÁVKOVÁ J. Marketingový výzkum – jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, 2003. s.159. ISBN 80-247-0385-8.
FOTR, J. Podnikatelský plán. Praha: Grada publishing, 1999. s.214. ISBN 80-7169-812-1.
HINDELS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. s.415. ISBN 80-86419-26-6.
JAKUBÍKOVÁ, D. Aplikace marketingu ve školství. 1 vyd. Plzeň: Vydavatelství Západočeské univerzity Plzeň, 1998. s.139. ISBN 80-7082-453-0
JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, 2008. s.284. ISBN 8024727242. KOHOUT, J. Veřejné mínění, image a metody public relations. Praha: Managament Press, 1999. s.122. ISBN 80-7261-006-6.
KOTLER, P. Marketing Management. Praha: Grada Publishing, 2001. s.720. ISBN 80-247-0016-6.
MEFFERT, H. Marketing Management. Vydání 1. Praha: Grada Publishing a.s., 1996. s.552. ISBN 80-7169-329-4. POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002. s.156. ISBN 80-7157-633-6.
89
SEDLÁČKOVÁ, H. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. s.101. ISBN 80-7179-422-8.
SLAVÍKOVÁ, L. Řízení školy a pedagogického procesu. 1. vyd. Brno: Paido, 2003. s.257. ISBN 80-7315-057-3.
STÁVKOVÁ, J.; DUFEK, J. Marketingový výzkum. Brno: MZLU, 2004. s.191. ISBN 80-7157-795-2
SURYNEK, A, KOMÁRKOVÁ, R, KAŠPAROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. s.160. ISBN 80-7261-038-4.
SVATOŠ, T. Kapitoly ze sociální a pedagogické komunikace. 3 vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002, s.176. ISBN 80-7041-604-1
SVĚTLÍK, J. Marketigové řízení školy. 2 vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2006. s.328. ISBN 978-80 -7357-494-9
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada publishing, 2003. s.466. ISBN 80-247-0515-X.
TOMEK, G., VÁVROVÁ, V. Výrobek a jeho úspěch. Praha: Grada publishing, 2001. s. 352. ISBN 80-247-0053-0
VEBER, J. a kol. Management. Základy – moderní manažerské přístupy – výkonnost a prosperita. 2 vyd. Praha: Management Press, 2009, s.736. ISBN 978-80-7261-200-0.
WESTWOOD, J. Jak sestavit marketingový plán. Praha: Grada publishing, 1998. s.120. ISBN 80-7169-542-4.
90
Internetové zdroje
AMAZON, Anglicko-české gymnázium. [online].2010 [ cit. 2014-05-11 ]. Jak si správně vybrat střední školu. Dostupné z WWW:
.
Aktuálně.cz, Politika [online].2014 [ cit. 2014-19-12 ]. Ministerstvo mládeže, školství a
tělovýchovy
ČR.
Dostupné
z WWW:
ministerstvo-skolstvi/r~i:wiki:3571/>.
Atlas školství, Střední školy. [online].2014 [ cit. 2014-22-12 ]. Střední škola informatiky,
poštovnictví
a
finančnictví
Brno.
Dostupné
z
WWW:
.
ČSÚ, Ediční plán. [online].2014 [ cit. 2014-19-12 ].Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050. Dostupné z WWW: .
DOUPOVCOVÁ, H., ČSSD Aktuálně [online].2011 [ cit. 2014-10-12 ]. České školství nevyužívá dotace z EU. Dostupné z WWW: .
FIDRMUC, J., RVP – metodický portál. [online].2015 [ cit. 2014-01-12 ]. Minimální standard bezpečnosti. Dostupné z WWW: .
JUŘÍČKOVÁ, D., SŠ škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. [online].2012 [
cit.
2014-05-12
].
Informace
ze
zákona.
Dostupné
.
91
z WWW:
MŠMT, Strukturální fondy. [online].2014 [ cit. 2014-10-12 ]. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání období 2014-2020. Dostupné z WWW: .
MŠMT, Tiskové zprávy. [online].2014 [ cit. 2014-19-12 ]. Učitelům se výrazně zvýší plat
již
od
letošního
roku.
Dostupné
z
WWW:
ministerstvo/novinar/ucitelum-se-vyrazne-zvysi-plat-jiz-od-letosniho-roku>.
OP – Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Obecné informace. [online].2003 [ cit. 2014-15-12 ]. Legislativa vztahující se k využívání strukturálních fondů. Dostupné z WWW:
vztahujici-se-k-vyuzivani-strukturalnich-fondu.html>.
ŠIMÍČEK, V., Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. [online].2009
[ cit. 2014-05-12 ]. Informace o škole. Dostupné z WWW:
.
ŠIMÍČEK, V., SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno. [online].2009 [
cit.
2014-10-12
].
Informace
o
škole.
Dostupné
z WWW:
.
TRAXLER, J., FINEZ – Privátní investiční poradenství. [online].2014 [ cit. 2014-19-12 ]. Investiční výhled na rok 2015. Dostupné z WWW: .
VOBOŘIL, J., Korálky – precioza. [online].2014 [ cit. 2014-19-12 ]. Závislé děti – boj s drogami
povede
i
ambulance.
Dostupné
z WWW:
preciosa.eu/zavisle-deti-boj-s-drogami-povede-i-ambulance/>.
WAGNER, J., Portál přátel marketingu a médií. [online].2010 [ cit. 2014-05-11 ]. Marketingový nábor studentů. Dostupné z WWW: .
92
Seznam použitých obrázků, grafů a tabulek Obrázek č. 1: Prostředí školy (Světlík, 2009) Obrázek č. 2: Komunikační mix při náborů žáků a studentů (Světlík, 2009) Obrázek č. 3: Logo školy (Atlas školství, 2014) Obrázek č. 4: Obory studia (Šenkeříková, 2015) Obrázek č. 5: Areál školy (Šenkeříková, 2015) Obrázek č. 6: Budovy školy (Šenkeříková, 2015) Obrázek č. 7: Logo školy jako symbol před budovou SŠ (Šenkeříková, 2015) Obrázek č. 8: Účast školy na veletrhu SŠ (Šenkeříková, 2012)
19 32 34 42 45 46 47 53
Graf č. 1: Počet žáků v jednotlivých letech (Šenkeříková, 2014) Graf č. 2: Jaký podnět byl pro Vás při výběr střední školy rozhodující? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 3: Jaký podnět byl pro Vás při výběr střední školy rozhodující? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 4: Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 5: Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 6: Navštívil/a jste webové stránky SŠ při rozhodování o volbě této školy? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 7: Jak hodnotíte informace umístěné na webových stránkách školy? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 8: Pokud jste využil/a při výběru SŠ pomocí výchovného poradce, podal Vám úplné a dostačující informace o možnostech a podmínkách studia na této SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 9: Navštívil/a jste Veletrh SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 10: Co Vás na prezentaci této školy na Veletrhu škol nejvíce zaujalo? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 11: Proběhla na Vaší ZŠ náborová akce (Volba povolání) danou SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 12: Pokud jste se zúčastnil/a náborové akce, co považujete za nejdůležitější? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 13: Víte o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno Pořádá Den otevřených dveří? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 14: Zúčastnil/a jste se osobně Dne otevřených dveří v dané SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 15: Jak jste se dozvěděl/a o Dni otevřených dveří? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 16: Co Vás nejvíce zaujalo na Dni otevřených dveří? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 17: Zúčastnil/a jste se programu Den na střední, který pořádá SŠ Informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 18: Splnila účast na programu Den na střední Vaše očekávání? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 19: Jste spokojen/á s úrovní a podmínkami studia na SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 20: Jste spokojen/á s úrovní a podmínkami studia na SŠ? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 21: Jaké je Vaše pohlaví? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 22: Jste žák/žákyně kterého ročníku? (Šenkeříková, 2014) Graf č. 23: Jaký je obor Vašeho studia? (Šenkeříková, 2014)
43
93
60 61 62 62 63 64
65 66 66 67 68 69 70 70 71 72 73 74 74 76 76 77
Graf č. 24: Účast žáků na náborových akcí (Šenkeříková, 2014)
78
Tabulka č. 1: Matice SWOT (Pošvář, 2002) Tabulka č. 2: Počty žáků a studentů podle formy vzdělávání v ČR, (ČSÚ, 2015) Tabulka č. 3: Počet žáků v jednotlivých letech (Šenkeříková, 2015) Tabulka č. 4: Počet zaměstnanců (Šenkeříková, 2015) Tabulka č. 5: Situační analýza vnějšího prostředí (Šenkeříková, 2014) Tabulka č. 6: Situační analýza vnitřního prostředí (Šenkeříková, 2014) Tabulka č. 7: Účast na programu Den na střední (Šenkeříková, 2014) Tabulka č. 8: Vybrané faktory nespokojenosti (Šenkeříková, 2014)
23 37 43 44 55 58 72 75
94
Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4:
Dotazník Náborový materiál – Volba povolání Leták – obor Bankovnictví a pojišťovnictví Leták – obor Elektromechanik
95
Příloha č. 1
Vážení žáci, dostává se Vám do rukou dotazník marketingového průzkumu, který si klade za cíl analyzovat použité formy propagace školy při oslovování budoucích uchazečů školy. Zjištěné informace budou zpracovány a na jejich základě budou navržena doporučení pro vedení školy. Vyplnění dotazníku je anonymní a dotazník bude použit jako podklad pro tvorbu diplomové práce. (Označte křížkem pouze 1. správnou odpověď)
1. Jaký podnět byl pro Vás při výběru střední školy rozhodující? o Rodiče o Zájem o obor o Blízkost bydliště o Dobré reference o Spolužáci, kteří si také podali přihlášku na tuto školu o Získání maturity o Získání výučního listu o Uplatnění v oboru o Veřejná škola (neplatí se školné) o Jiné:………. 2. Jak jste se o existenci školy dozvěděl/a? o Od rodičů o Od kamarádů o Z tisku o Z rozhlasu o Z www stránek o Od výchovného poradce na ZŠ o Z veletrhu, burzy SŠ o Z prezentace školy na ZŠ – „Volba povolání“ o Den na střední
o Den otevřených dveří o Jiné:………. 3. Navštívil/a jste webové stránky SŠ při rozhodování o volbě této školy? o Ano o Ne 4. Jak hodnotíte informace umístěné na webových stránkách školy? (Vyplní pouze respondenti, kteří v otázce č. 3 odpověděli „Ano“) o Informace byly plně dostačující o Informace byly částečně dostačující o Informace byly nedostačující 5. Pokud jste využil/a při výběru SŠ pomoci výchovného poradce, podal Vám úplné a dostačující informace o možnostech a podmínkách studia na této SŠ? o Informace byly plně dostačující o Informace byly částečně dostačující o Informace nebyly dostačující o Neměl/a jsem zájem o pomoc výchovného poradce 6. Navštívil/a jste veletrh SŠ? o Ano o Ne 7. Co Vás na prezentaci této školy na veletrhu škol nejvíce zaujalo? (Vyplní pouze respondenti, kteří odpověděli v otázce č. 6 „Ano“) o Široká nabídka oborů o Ročníkové práce žáků o Reference stávajících studentů SŠ o Fotografie školy a školních učeben o Nabídka mimoškolních aktivit o Jiné:……….
8. Proběhla ve Vaší ZŠ náborová akce (Volba povolání) danou SŠ? o Ano o Ne o Nevím 9. Pokud jste se zúčastnil/a náborové akce, co považujete za nejdůležitější? o Získání podrobných informací o škole a o oboru o Získání podrobných informací o přijímacím řízení o Osobní komunikaci se studenty dané školy o Osobní komunikaci s učiteli dané školy o Jiné:……. 10. Víte o tom, že SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno pořádá Den otevřených dveří? o Ano o Ne 11. Zúčastnil/a jste se osobně Dne otevřených dveří v dané SŠ o Ano o Ne 12. Jak jste se dozvěděl/a o Dni otevřených dveří? o Z tisku o Z rozhlasu o Z webových stránek školy o Od vyučujících ZŠ o Jiné:………. 13. Co Vás nejvíce zaujalo na Dni otevřených dveří? (Vyplní pouze účastníci Dne otevřených dveří) o Informace o škole o Informace o studiu o Informace o oboru o Prostory školy
o Vybavení školy, učeben atd. o Vstřícnost pedagogů o Volnočasové aktivity o Jiné:…… 14. Zúčastnil/a jste se programu Den na střední, který pořádá SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno? o Ano o Ne 15. Splnila účast na programu Den na střední Vaše očekávání? (Vyplní pouze účastníci Dne na střední) o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 16. Jste spokojen/á s úrovní a podmínkami studia na SŠ? o Ano o Spíše ano o Spíše ne o Ne 17. Pokud byste chtěl/a něco změnit, co by to bylo? …………………………………………………………………………………………… …….……………………………………………………………………………………… 18. Jaké je Vaše pohlaví? o Žena o Muž
19. Jste žák/žákyně kterého ročníku? o 1. o 2. o 3. o 4. 20. Jaký je obor Vašeho studia? o Telekomunikace o Informační technologie o Bankovnictví a pojišťovnictví o Logistické a finanční služby o Zabezpečovací technika v dopravě
Děkuji Vám za vyplněný dotazník ☺
Příloha č. 2 Dobrý den, dovolte, abychom se představili, jmenuji se ………. A kolega ………., jsme ze Střední školy informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno, na ulici Čichnova 23. Přišli jsme k Vám do hodiny „ Úvod do světa práce - volba povolání.“ Pozn. rozdat letáky a na tabuli napsat webové stránky www.cichnovabrno.cz. Připravit si přístroje na promítání prezentace oboru telekomunikace, informační technologie a logistické a poštovní služby. Naším cílem je seznámit Vás s naší školou a s obory, které nabízíme. Ti z Vás, co mají jasný cíl, tak si jen vyslechněte naší prezentaci a Ti z Vás, kteří ještě nevíte tak dávejte velký pozor! Škola je státní, zřizovatele je kraj, má strategické místo, co se týká dostupnosti (tramvaj č. 1, 3 a 11, autobusy č. 67,84, trolejbus 36,30). Součástí školy jsou učebny teoretického vyučování i praktického vyučování, ubytovna (internát), jídelna, sportoviště. Ve škole je možnost wifi připojení, je zde infocentrum s knihovnou, kantýna, několik nápojových a jídelních automatů, spousta kulturních a sportovních kroužků. Zmínila jsem se o teoretickém a praktickém vyučování. Na SŠ jsou technické obory a netechnické obory, maturitní i nematuritní, možnost nástavbového, dálkové studia a pomaturitního studia. V teoretické výuce se žáci učí všeobecné a odborné předměty, získávají tzv. vědomosti a získané vědomosti si ověřují v praktickém vyučování. Tam z nich udělají dovednost, kterou plně zautomatizují a vytvoří si návyk. Během studia si získané dovednosti a návyky ověřují žáci na provozních pracovištích partnerských firem, jako je Česká pošta, ČSOB PS, Česká spořitelna, Česká pojišťovna, IBM, Telefonica O2, AŽD a další, které jsou uvedené v letáku školy.
Technické obory čtyřleté/ tříleté/ dálkové/ nástavbové jsou zaměřené na: • telekomunikace (dvouleté pomaturitní – nezapomenout zmínit), • informační technologii, • telematika v dopravě (jednoleté pomaturitní – nezapomenout zmínit). leták Netechnické obory čtyřleté/ tříleté/ dálkové/ nástavbové jsou zaměřené na: • bankovnictví a pojišťovnictví, • finanční a logistické služby. Pozn. stručně charakterizovat, popř. říct průměry, kolik se otvírá tříd, podmínky k přijetí, zdravotní způsobilost, odkazovat na webové stránky školy. Pro Vás bude samozřejmě zajímavé prostory školy a vybavení vidět na vlastní oči a udělat si představu o tom, co se v jednotlivých oborech naučíte. Realizujeme Dny otevřených dveří a to:
• • •
Pátek Sobota Středa
leták
Pozn. možnost kdykoli, ale zavolat do školy na domluvení náhradního termínu. Další možností je akce pro ZŠ Den na střední anebo se zúčastnit kroužků – leták. Pustit prezentaci. Zeptat se na dotazy, ještě jednou pozvat na prohlídku školy a poděkovat za pozornost.
Příloha č. 3
Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno
Tel: 541 123 286, 541 123 251, 541 123 246, 541 123 222 e-mail: [email protected]
nabízí žákům (chlapcům a dívkám) 9. tříd čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou 63-41-M/01 EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ
ObOr BANKOVNICTVÍ A POJIŠŤOVNICTVÍ Vzdělávací program připravuje středoškolsky vzdělané odborníky pro oblast bankovnictví, pojišťovnictví, obchodování s cennými papíry a v oblasti ekonomicko-administrativních prací.
Absolvent je připravován k vykonávaní kvalifikovaných činností, které souvisejí s agendami bankovních a pojišťovacích produktů, jejich technologií a evidencí, s obchodováním s cennými papíry a zpracováním ekonomických informací.
Absolventi najdou uplatnění v oblasti provozních činností finančnictví a v nejrůznějších ekonomicko-administrativních profesích ve sférách národního hospodářství.
Mezi zaměstnavatele našich absolventů patří např. Komerční banka, a.s.; Kooperativa pojišťovna, a.s.; Česká spořitelna, a.s.; Česká pojišťovna, a.s.; Raiffeisenbank a.s. aj.
Úspěšnost našich žáků, kteří se ucházejí o další studium na vyšších odborných školách a vysokých školách, je 53%.
Uchazeči musí mít v přihlášce potvrzenou zdravotní způsobilost ke studiu.
Ke studiu budou přijímáni uchazeči na základě prospěchu ze ZŠ a přijímacích zkoušek z obecných studijních předpokladů.
Počet týdenních vyučovacích hodin jednotlivých předmětů za dobu vzdělávání:
Předmět
1. - 4. ročník
Povinné vyučovací předměty Český jazyk a literatura
12(2)
Cizí jazyk I.
12
Cizí jazyk II.
8
Konverzace v cizím jazyce I.
2
Dějepis
2
Občanská nauka
3
Základy přírodních věd
4
Matematika
12
Tělesná výchova
8
Obchodní administrativa
10(10)
Ekonomika
5
Marketingová komunikace
2
Bankovnictví a pojišťovnictví
13
Účetnictví
4
Základy práva
4
Aplikovaná psychologie
2
Hospodářský zeměpis
4
Praxe
18
Volitelné předměty
4
Společenskovědní seminář
2
Matematický seminář
2
Čísla v závorce znamenají počet praktických cvičení z celkového počtu. Z nabízených volitelných předmětů si žák vybírá jeden na konci 2. ročníku a tento pak studuje ve 3. i 4. ročníku.
Příloha č. 4
Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví Brno
Tel: 541 123 286, 541 123 251, 541 123 246, 541 123 222 e-mail: [email protected]
nabízí žákům (chlapcům a dívkám) 9. tříd tříleté studium zakončené závěrečnou zkouškou s výučním listem 26-52-H/01 ELEKTROMECHANIK PRO ZAŘÍZENÍ A PŘÍSTROJE (dle RVP)
ELEKTROMECHANIK
Obor je zaměřen na údržbu a opravu elektrických a elektronických zabezpečovacích a sdělovacích systémů.
Absolvent najde uplatnění u firem, které se zabývají technickým zabezpečením provozu na pozemních komunikacích, v metru, na železnici a v letecké dopravě.
Mezi zaměstnavatele našich absolventů patří např.: AŽD Praha s.r.o.; AK signal a.s.; ABB s.r.o.; České dráhy, a.s.; Dopravní podnik města
Brna, a.s.; Dopravoprojekt Brno a.s.; Řízení letového provozu České republiky, s.p.; Správa železniční dopravní cesty, státní organizace aj.
Absolventi mohou pokračovat v nástavbovém maturitním studiu (mechanik elektrotechnik), které je organizováno denní (dvouletou) nebo dálkovou (tříletou) formou.
Uchazeči musí mít v přihlášce potvrzenou zdravotní způsobilost ke studiu.
Žáci jsou přijímáni na základě výběrového řízení podle prospěchu na ZŠ.
Počet týdenních vyučovacích hodin jednotlivých předmětů za dobu vzdělávání:
Předmět
1. - 3. ročník
Povinné vyučovací předměty Český jazyk a literatura
6
Cizí jazyk
6
Občanská nauka
3
Fyzika
2
Chemie a ekologie
2
Matematika
6
Tělesná výchova
6
Informační a komunikační technologie
3(3)
Ekonomika
2
Základy elektrotechniky
4
Elektrická měření
4(2)
Elektronika
3
Technická dokumentace
2
Zabezpečovací technika
6
Sdělovací technika
5
Odborný výcvik
36(36)
Čísla v závorce znamenají počet praktických cvičení z celkového počtu.
