MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Výuka dopravní výchovy na školách na teritoriu Obvodního oddělení Policie ČR Židlochovice.

Brno 2008

Jaroslav Žilka

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

…………….......................... podpis 2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu práce doc. RNDr. PhDr. Mojmír Stojan, CSc, vedoucímu Katedry didaktických technologií, Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně za odborné vedení mojí bakalářské práce, poskytování cenných rad, informací, materiálů a podkladů práce.

. 3

OBSAH

strana 6

1.

Úvod

2.

Cíl práce

8

3.

Současný stav na našich silnicích

9

3.1.

Nehodovost v ČR

9

3.2.

Nehody pod vlivem alkoholu

11

3.3.

Příčiny dopravních nehod

12

4.

Výuka dopravní výchovy

14

4.1.

1. stupeň základní školy

14

4.1.1.

Žáci první třídy

14

4.1.2.

Žáci 2. – 3. ročníku

14

4.1.2.1.

Jízdní kolo a jeho popis

16

4.1.2.2.

Nácvik dopravních situací

17

4.1.3.

Žáci 4. – 5. ročníku

18

4.2.

2. stupeň základní školy

19

4.3.

Střední školy

20

4.3.1.

SOU automobilní

20

4.3.2.

Teoretický výcvik 2. ročník

21

4.3.3.

Teoretický výcvik 3. ročník

24

4.3.4.

Praktický výcvik

28

4.3.4.1.

Praktický výcvik skupiny B

28

4.3.4.2.

Praktický výcvik skupiny T

32

4.3.4.3.

Praktický výcvik skupiny C

33

5.

Projekty dopravní výchovy

35

5.1.

Bezpečně do školy

35

5.2.

Ajaxův zápisník

35

5.3.

Spolupráce s Policií ČR

36

6.

Praktická část

37

6.1.

Školy, které vyučují dopravní výchovu a spolupracují s Policií ČR

37

6.1.1.

Základní škola Blučina

37 4

6.1.2.

Základní škola Moutnice

37

6.1.3.

Základní škola Přísnotice

38

6.1.4.

Základní škola Telnice

38

6.1.5.

Základní škola Újezd u Brna

39

6.1.6.

Základní škola Vojkovice

39

6.1.7.

Základní škola Žatčany

40

6.1.8.

Základní škola Židlochovice

41

6.2.

Školy které, vyučují dopravní výchovu a nespolupracují s Policií ČR

42

6.2.1.

Základní škola Hrušovany u Brna

42

6.2.2.

Základní škola Měnín

42

6.2.3.

Základní škola Nosislav

43

6.2.4.

Základní škola Sokolnice

43

6.2.5.

Základní škola Těšany

44

6.2.6.

Základní škola Unkovice

44

6.2.7.

Základní škola Žabičce

45

6.3.

Gymnázium Židlochovice

46

6.4.

ISŠ Sokolnice

47

7.

Závěr

48

8.

Resumé

50

8.1.

Resumé v českém jazyce

50

8.2.

Resumé v anglickém jazyce

50

Anotace

51

Seznam použité literatury

52

Seznam příloh

53

5

1. Úvod V současném moderní světě je doprava nedílnou součástí společnosti. Této skutečnosti by měla odpovídat i výuka dopravní výchovy na školách a to zejména na základních školách. Ze statistik vyplývá, že v uplynulém období bylo dítě účastníkem dopravní nehody vždy přibližně asi v 4 500 případech ročně, přičemž toto číslo je každý rok přibližně stejné. U těchto nehod bývá usmrceno něco kolem 30 dětí a těžce zraněno něco přes 300 dětí. Lehce zraněno bývá něco kolem 300 dětí. Vždy se jedná se o děti mladší 15 let. Pokud se týká počtu zaviněných nehod dětmi jedná se zhruba o necelých 40 % z počtu všech nehod. Asi 2/3 s celkového počtu nehod se při tom stávají v obci. V současné době se s dětmi v silničním provozu můžeme setkat v podobě samostatní chodci, jezdci na in-line a skateboard, jezdci na koloběžce a kole, nebo jako pasažéři v autě. Dopravní výchova na základní škole by měla tedy oslovit všechny tyto skupiny dětí, aby si uvědomovali jaká jim hrozí v silničním provozu nebezpečí, jak těmto nebezpečím předcházet, jak se mají v rámci silničního provozu chovat, v neposlední řadě jak se zachovat v krizových situacích a samozřejmě jak můžou vzhledem ke svému věku pomoci účastníkům dopravní nehody. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné rozlišit výchovu dětí na základní škole na první a druhý stupeň a neopomenout dopravní výchovu i v mimoškolních aktivitách např. v rámci různých volnočasových kroužcích nebo v rámci letních dětských táborů. Jako samostatnou kapitolu lze zařadit dopravní výchovu na středních školách, která vzhledem ke své specifikaci musí být spíše zaměřena k výuce k dopravní uvědomělé kázni, neboť zde jsou již blízko k možnosti získání řidičského průkazu a tím pádem i k většímu zapojení do dopravy. Samozřejmostí by mělo být i vybudování dětských dopravních hřišť u škol k praktickému nácviku získaných teoretických znalostí, což v současné době samozřejmě naráží na různé možnosti zřizovatelů škol a institucí. V současné době lze konstatovat, že dopravní výchova na základní škole je nedostačující a tuto provádí pouze vybrané základní školy v rámci své strategie, dále na vyžádání vybraná pracoviště Policie ČR nebo Městské (obecní) policie. Při sestavování školního vzdělávacího programu s dopravní výchovou musí jeho tvůrce při řešení a promýšlení zvážit a vyhodnotit o co v dané konkrétní situaci jde, jaké jsou dané konkrétní zájmy, podmínky školy a její možnosti. Program je nutno nejdříve 6

ztotožnit se stanovenými klíčovými kompetencemi. Dopravní výchova by měla být minimálně začleněna do předmětů Prvouka, Vlastivěda, Občanská nauka a v neposlední řadě i v možnosti podoby nepovinně volitelného předmětu.

7

2. Cíl práce Hlavním cílem této práce je provést terénní šetření na školách v teritoriu Obvodního oddělení Policie ČR v Židlochovicích, přičemž tento bude zaměřen na zjištění zda, jak a v jakém rozsahu jsou zde vyučovány předměty dopravní výchovy. Zde

toto bude rozděleno na školy, které sami provádí výuku dopravní výchovy

s přednáškami policie, které provádí sami výuku bez těchto přednášek, a na školy, které dopravní výuku vůbec nevyučují.

8

3. Současný stav na našich silnicích Veřejnost je zřejmě dostatečně obeznámena se skutečností, že dopravní nehodovost má u nás obecně stoupající tendenci, včetně jejich, v mnoha případech tragických následků. Jak bude níže sice uvedeno v roce 2006 byl tento trend, v návaznosti zřejmě na nový silniční zákon, mírně klesající, ale tento trend nebude trvat věčně a to i vzhledem k tomu, že část řidičů, se již jak se říká otřepalo, sankcí se již tolik neobávají a jejich způsob jízdy se vrací do dob před novelizací zákona. Nelze hledat vinu pouze v samotných řidičích, ale lze říci, že část viny leží i na státě s jeho dvojsmyslným výkladem zákonů a špatnou vynutitelností dodržování zákonných norem ze strany státu. Jednoduše lze ale hlavní příčinu nehodovosti nalézt zřejmě a jednoznačně v neukázněnosti účastníků silničního provozu. Vlivem bezohledného způsobu jízdy a narůstající agresivitě řidičů,

častému přeceňování

svých schopností a sil, a

v neposlední řadě i alkoholu je stav na našich silnicích, takový jaký ho dozajista všichni zcela dobře známe. Na silnicích jsou sice prováděny pravidelné i nepravidelné policejní dopravní akce a kontroly, a došlo ke zpřísnění postihů řidičů za spáchání dopravních přestupků, ale toto zatím nevede k tíženému efektu a většímu snížení statistických čísel, která sama hovoří o příčinách a následcích dopravních nehod.

3.1. Nehodovost v ČR Od roku 1980 do roku 1999 docházelo k nárůstu počtu dopravních nehod. Tento stav byl způsoben hned několika skutečnostmi. První a tou nejzásadnější byl značný nárůst dopravního provozu. Na tuto situaci nezareagovali dostatečně rychle zákony upravující provoz na pozemních komunikacích, což mělo za následek zcela nedostačující preventivní opatření ze strany státu a státních orgánů. Dalším skutečností byl špatný stav silnic s nedostatečnou kapacitou, což vyplynulo z nízkých investic do tohoto sektoru. Po roce 2000 se situace trochu zlepšila a stabilizovala. Především díky preventivním programům, které měly zabránit hlavně špatné ukázněnosti motoristů. Přesto všechno se naše republika již několik let drží mezi státy s nejhoršími výsledky v 9

oblasti silničního provozu v porovnání se západními zeměmi i střední Evropou. Nebezpečnost na našich silnicích zvýrazňuje i ta skutečnost, že v průměru každé necelé 3 minuty byla Policii ČR nahlášena nehoda a v průměru každou 6,6 hodinu zemřel při nehodě člověk. Každou hodinu pak byla způsobena hmotná škoda přesahující jeden milión Kč. V roce 2006 bylo celkem Policií ČR šetřeno 187.965 nehod, při kterých došlo k usmrcení 956 osob, těžce zraněno bylo 3.990 osob a 24.231 osob bylo zraněno lehce. Celková škoda byla odhadnuta na 9,12 mld. Kč. V porovnání statistických ukazatelů s rokem 2005 vyplývá, že došlo k poklesu u všech základních ukazatelů. Rok 2006 je od roku 1990 v počtu dopravních nehod 8. nejnižší, kdy nejvíce nehod (225.690) bylo šetřeno v roce 1999 a nejméně (94.664) v roce 1990. Tento stav byl zřejmě nejvíce ovlivněn příznivým vývojem ve druhém pololetí roku 2006, kdy nabyla účinnosti novela zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Rok 2006 byl nejnižší od roku 1990 týkající se počtu usmrcených osob, kdy bylo celkem usmrceno 956 osob. Nejvíce usmrcených bylo v roce 1994, kdy zahynulo 1.473 osob. V těchto číslech jsou uvedeny pouze osoby, které umřely do 24 hodin po nehodě. Dále došlo k těžkým zraněním u necelých 4.000 osob. Lehce zraněných osob bylo necelých 25.000. K největšímu počtu usmrcených osob, a to 603 osob, došlo při nehodách zaviněných řidiči osobních automobilů, při nehodách zaviněných řidiči nákladních automobilů bylo usmrceno 122 osob. Mezi nehody s nejzávažnějšími následky jsou nehody motocyklů, kde na 1000 nehod připadá přes 41 smrtelných nehod.

Rok

Počet nehod

Usmrceno

Těžce zraněno

Lehce zraněno

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

94.664 101.387 125.599 152.157 156.242 175.520 201.697 198.431 210.138 225.690

1.173 1.194 1.395 1.355 1.473 1.384 1.386 1.411 1.204 1.322

4.519 4.833 5.429 5.629 6.232 6.298 6.621 6.632 6.152 6.093

23.371 22.806 26.708 26.821 29.590 30.866 31.296 30.155 29.225 28.747

10

Hmotná škoda v mil. Kč 606,0 1.014,2 1.794,2 2.988,3 4.262,9 4.877,2 6.054,4 5.981,6 6.834,0 7.148,8

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

211.516 185.664 190.718 195.851 196.484 199.262 187.965 182.736

Nejlepší výsledky

1.336 1.219 1.314 1.319 1.215 1.127 956 1.123

5.525 5.493 5.492 5.253 4.878 4.396 3.990 3.960

27.063 28.297 29.013 30.312 29.543 27.974 24.231 25.382

7.095,8 8.243,9 8.891,2 9.334,3 9.687,4 9.771,3 9.116,3 8.467,0

Nejhorší výsledky

Tab. 1: Nehody a jejich následky od roku 1990 Podobný stav byl na silnicích i v roce 2007 Z policejních statistik dále vyplývá alarmující zjištění, že téměř 1/3 nehod zavinili řidiči věkového rozmezí 25 až 34 let, což je zřejmě následkem přeceňování sil řidičů, jejich nezkušenost, a u těch mladších zřejmě i do jisté míry tzv. „frajeření“, které vede k předvádění a k riskantní jízdě za hranicí jejich schopností. Jako největší příčiny nehod chodců v roce 2006 bylo zjištěno neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku nebo krajnice, špatné vyhodnocení dopravní situace a dále např. vběhnutí pod vlak, přebíhání dálnice nebo 4-pruhové komunikace apod.

3.2. Nehody pod vlivem alkoholu Dalším nezanedbatelným faktorem nehod zaviněných chodci je vysoký počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Celkem 171 chodců, kteří zavinili dopravní nehodu, bylo v době nehody pod vlivem alkoholu (tj. 11,3%). U nehod způsobené řidiči pod vlivem alkoholu bylo celkem zaviněno 6.807 nehod, při kterých bylo 42 osob usmrceno a 2.881 zraněno. Po požití alkoholu dochází u účastníků dopravního provozu k různým reakcím, jak uvádí např. M. Přibyl (1998), kdy uvádí, že alkohol začíná působit na organismus až v určité době po jeho požití, a každá osoba má na požitý alkohol, odlišnosti reakce, a to nejen v náladě. Po požití stejného množství a druhu alkoholu bude více ovlivněna osoba s větší vrstvou podkožního tuku, tedy s menším podílem svalové hmoty. Při požití méně koncentrovaného nápoje je účinek alkoholu pomalejší, stejně jako při pití alkoholu po jídle. Lze také říci, že více alkoholické nápoje působí silněji, ale po kratší dobu. 11

K nejsilnějším projevům vlivu alkoholu na řidiče patří: •

snížení sebekritičnosti - řidič se mylně domnívá, že řídí mnohem lépe než obvykle a zpravidla u něho vzrůstá agresivita, což má za následek, že je ochoten více riskovat.

•

prodloužení reakční doba - řidič ztrácí schopnost rozložit pozornost na současné vnímání více jevů jako je včasné řazení rychlostních stupňů, vedení vozidla po komunikaci, ovládání ovladačů, sledování indikátorů, dopravního značení či provozu ostatních vozidel či chodců, apod., a musí se soustředit především na vedení vozidla, a není proto schopen reagovat na situace, které jinak běžně a bez problémů zvládá.

•

vliv na zrak - zorné pole, které je u střízlivé osoby skoro 180 stupňů, se vlivem alkoholu postupně zužuje, řidič je nucen soustředit pohled do úzkého prostoru jízdního pruhu před ním, přestává vnímat periferním viděním, což má za následek, že takřka nevidí dění na okrajích vozovky a v její těsné blízkosti a nemůže tedy na tuto situaci adekvátně reagovat, přičemž je současně narušena i jeho schopnost odhadovat vzdálenost, rozměry a rychlost ostatních vozidel, a za šera a zvyšuje se citlivost na světlo, což má za následek časté oslnění od protijedoucích vozidel.

•

únava a ospalost - řidič nevnímá příznaky, které signalizují únavu a za normálních skutečností by jej jindy přiměly k přerušení jízdy a za každou cenu se snaží dojet do určeného místa a usíná pak náhle za jízdy.

Snížené schopnosti k řízení byly u podnapilých osob prokázány různými testy (Auto-moto-revue, časopis Automobil), použitím přístrojů nebo i při pokusných jízdách. „Z jednoho průzkumu vyplynulo, že pravděpodobnost dopravní nehody roste úměrně s množstvím alkoholu v krvi. Při obsahu alkoholu 0.3-0.9 g/kg krve je pravděpodobnost nehody 7x, při 1.0-1.4 g/kg krve 31x a při 1.5 a více g/kg krve již 128x větší než u řidiče, který není pod vlivem alkoholu, jak uvádí M. Přibyl (1998)“.

3.3. Příčiny dopravních nehod

12

Konkrétních příčin existuje velké množství a jako nejčastější příčina dopravních nehod se zdá být nerespektování pravidel silničního provozu. Pokud tyto budeme dále rozebírat, jak uvádí J.Tesařík (2008), lze jako hlavní příčinu všech dopravních nehod určit nesprávný způsob jízdy, který se podílí na nehodovosti téměř ze 2/3 počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel. Mezi další příčiny dopravních nehod lze uvést nedání přednosti v jízdě, nepřiměřenou rychlost jízdy, nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, nesprávného předjíždění a nesprávné otáčení nebo couvání. Další příčinou dopravních nehod je požití alkoholu před jízdou. Můžeme říci, že většina dopravních nehod je způsobena selháním lidského faktoru. Na nerespektování pravidel na pozemních komunikacích se nemalou měrou podílí agresivita.

Hlavní příčina nehody rok 2006

Počet nehod

tj. %

Počet usmrcených

tj. %

Rozdíl usmrcených

Nepřiměřená rychlost Nesprávné předjíždění Nedání přednosti Nesprávný způsob jízdy

25 892 3 732 31 376 113 152

14,9 2,1 18,0 65,0

420 35 107 293

49,1 4,1 12,5 34,3

-61 -36 -35 -28

Počet nehod

tj. %

Počet usmrcených

tj. %

Rozdíl usmrcených

Hlavní příčina nehody rok 2007

25.019 14,9 492 49,6 +72 Nepřiměřená rychlost 3.421 2,0 67 6,8 +32 Nesprávné předjíždění 32.179 19.2 121 12,2 +14 Nedání přednosti 63,8 312 31,5 +19 Nesprávný způsob jízdy 107.014 Tab. 2. Srovnání hlavní příčin dopravních nehod řidičů vozidel za roky 2006 a 2007

Za dopravní situaci, ale nelze jen obviňovat stát či státní orgány. Za většinou dopravních nehod stojí jen a jen samotní řidiči, přičemž nelze opomenout chování chodců a cyklistů. Z těchto uvedených skutečností vyplývá, že výuce předmětů dopravní výchovy na školách by se měl věnovat patřičný důraz a tato by se měla vyučovat již od prvního ročníku Základní školy, kdy se dítě začíná dostávat do různých dopravních situací, postupně přes vyšší ročníky, kdy dochází k upevňování návyků až po střední školy, kde již získává první řidičský průkaz, a zde by již vypěstované návyky nemusel měnit k dosažení odpovědného a zkušeného účastníka silničního provozu. 13

4. Výuka dopravní výchovy

4.1. 1. stupeň základní školy První stupeň základní školy lze rozdělit do následujících skupin:
žáci první třídy
2. – 3. třída ZŠ
4. – 5. třída ZŠ V rámci jednotlivých skupin základní školy by se žáci měli zejména naučit následující:

4.1.1. Žáci první třídy Výuka dopravní výchova v první třídě, by měla být zvláště důležité a to vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o první výuku tohoto předmětů u dětí, a může mít velmi vážné dopady, při její výuce v dalších ročnicích, jak uvádí kolektiv autorů (2007), a při této by se měli pedagogové zejména zaměřit na výuku těchto témat: •

bezpečná cesta do školy

•

chůze po chodníku, stezka pro chodce (seznámení žáků se způsobem využití stezek)

•

bezpečné přecházení vozovky na rovném a přehledném úseku, po přechodu pro chodce, nadchodu a podchodu (nutné je zde zejména upozornit děti, že ne přechodu pro chodce sice mají přednost, ale s tímto nemohou vždy zcela z strany řidičů počítat)

•

význam světelných signálů pro chodce

•

schopnost rozeznat nebezpečná místa

•

nebezpečná místa pro přecházení vozovky (např. vstupovaní do vozovky zpoza vozidel)

•

vidět a být viděn – reflexní materiály za snížené viditelnosti

•

užívání cyklistické přilby (povinnost vyplývající ze zákona) 14

•

bezpečné chování v automobilu – autosedačky a bezpečnostní pásy (vštěpovat toto pravidlo do podvědomí dětí již od útlého věku, aby se použití zádržných systému stalo pro ně v budoucnosti pravidlem k ochraně života a zdraví a ne nutným zlem)

•

zásady bezpečného chování v hromadné dopravě (nastupování, vystupování, chování při jízdě, chování na zastávce)

•

bezpečná místa pro hry dětí (sáňkování, lyžování)

•

seznámení žáku se základy první pomoci a seznámení s tísňovými linkami (hasiči 150, záchranná služba 155, Policie ČR 158, integrovaný záchranný systém 112)

4.1.2. Žáci 2. – 3. ročníku V dalším ročníku základní školy, by mělo podle B. Mizerové (2006a) u dětí zejména docházet ke vštípení a zažití již dříve naučených zásad a témat z 1. třídy základní školy, a ke známým tématům by se měli přidávat nové témata dle dalších témat: •

chůze po silnici (krajnice – vozovka), nebezpečná místa pro chůzi po silnici

•

chůze přes železniční přejezd bez závor i se závorami

•

nebezpečí, která hrozí chodcům za snížené viditelnosti

•

druhy hromadné dopravy

•

způsoby pomoci starým a nemocným lidem v prostředích hromadné dopravy

•

zásady kázně a ohleduplnosti k ostatním účastníkům silničního provozu (nepřekážet, neomezovat, neohrožovat ostatní)

•

zásady chování při jízdě v automobilu – zádržné systémy (opětovné informace k ochraně jejich života a zdraví)

•

bezpečnostní přilba (opět nutnost vštěpovat, že se jedná o bezpečnostní pomůcku a ne nutnost ze zákona)

•

doplňovat zásady správného chování chodce

•

upřesňovat místa a úseky, kam je chodcům vstup zakázán 15

•

zásady bezpečného chování v automobilu – autosedačky a bezpečnostní pásy (upevňování již vštěpovaných zásad)

•

světelné signály a pokyny policisty v silničním provozu

•

pravidla pro bezpečnou jízdu na in-line, skateboardu a koloběžce (používání bezpečnostních prvků jako chrániče, helmy, rukavice)

•

vozidla se zvláštními výstražnými znameními a reakce na tyto signály

•

opakování způsobu přivolání první pomoci při dopravní nehodě, ošetření drobných poranění a možnosti první pomoci

•

opakování vidět a být viděn – reflexní materiály za snížené viditelnosti

•

nemalou měrou by se měl věnovat výcviku základních dovedností na kole (údržba jízdního kola, jeho obsluha, co vše musí jízdní kolo splňovat a jeho povinné vybavení, nácvik teoretických situací)

4.1.2.1. Jízdní kolo a jeho popis Seznámení s jízdním kole by mělo být jedním z hlavních pilířů v tomto věku, jak uvedl F.Talián (2004), neboť spousta dětí, již plně využívá a jezdí na jízdním kole, a dítě by mělo být seznámeno s tím nejen jak se na kole jezdí, ale i s jeho údržbou a povinnou výbavou ze strany zákona.

Obr. 1: Jízdní kolo a jeho popis 1. dvě na sobě nezávislé účinné brzdy 2. přední odrazka bílé barvy 16

3. zadní odrazka červené barvy 4. oranžové odrazky na obou stranách pedálů 5. boční odrazky na paprscích kol 6. zaslepení konců řídítek (zátkami, rukojeťmi, apod.) 7. zakončení ovládacích páček brzd, měničů převodů a rychloupínačů nábojů kol musí být obaleno materiálem pohlcujícím energii 8. uzavřené matice nábojů kol, pokud nejsou křídlové, rychloupínací nebo s krytkou konce náboje 9. přední světlomet svítící bíle na vzdálenost nejdále 20 m (může svítit přerušovaně, jeli vozovka dostatečně a souvisle osvětlena) 10. zadní svítilnu červené barvy, která může svítit přerušovaně 11. zdroj elektrického proudu - dynamo nebo baterie s kapacitou pro svícení po dobu 1,5 hodiny bez přerušení

4.1.2.2. Nácvik dopravních situací Mezi další základní pilíře by měl patřit i základní nácvik dopravních situací a to nejlépe na dopravním hřišti pod dozorem zkušených pedagogů, dle B. Mizerové (2006b), kde by si děti osvojili již získané teoretické znalosti. K uvedenému můžou posloužit i malé testy, kde by děti vyhodnotily situaci a odpověděli by na zadanou otázku.

17

Obr. 2: Příklad dopravních situací a jejich řešení

4.1.3. Žáci 4. a 5. ročníku Na závěr 1. stupně základní školy by již žáci měli mít dostatečně osvojena a zažita základní pravidla silničního provozu a jejich aplikaci, přičemž právě tento konec, by měl být zaměřen upevňování těchto zásad a jejich opakování dle témat •

upevňovat zásady správného chování chodce a cyklisty

•

výuka a výcvik pravidel silničního provozu pro cyklisty (vyjíždění, jízda u pravého okraje, zastavení, vyhýbání, předjíždění, odbočování, jízda přes 18

křižovatku atd.) •

zákonná povinnost používaní bezpečnostní přilby

Výše uvedené jednotlivé

schopnosti a dovednosti je možné rozvíjet pomocí

různých her, pozorování a soutěží. Při tomto lze využívat různé produkty jako např. publikace pro děti, rodiče, učitele (slabikář, učebnice, metodické pomůcky), plakáty, samolepky, reflexní předměty,

video, PC hry, testy, PC programy , články

v časopisech. Velký význam je nutno přiložit rovněž praktickému nácviku získaných dovedností v rámci nácviku na dopravních hřištích, pod dozorem zkušené osoby s možností zapojení rodičů do výcviku.

4.2. 2. stupeň základní školy Na 2. stupni základní školy je nutné pokračovat v prohlubování dopravní výchovy s prohlubováním znalostí

zákonných norem v rozsahu cyklisty a

s opakováním učiva z prvního stupně ZŠ. Dále s problematikou mravního vědomí a mravního jednání jako základní podmínky bezpečné účasti v provozu na pozemních komunikacích (partnerské vztahy, ohleduplnost, zdvořilost, slušnost, kázeň, pomoc druhým, rozhodnost, soustředěnost, odpovědnost). V neposlední řadě je to i seznámení s úlohou dopravní policie při zajišťování plynulosti a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, dohledem nad provozem, řízením provozu, kontroly dodržování pravidel provozu na pozemních komunikacích, kontroly technického stavu vozidel v provozu, projednávání přestupků proti pravidlům silničního provozu, vyšetřování dopravních nehod, dopravně inženýrské činnosti a podávání informací veřejnosti. Velmi důležité je další zdůrazňování významu používání bezpečnostních pomůcek (vyplývajících ze zákona. - cyklistické přilby) a používání reflexních materiálů zejména v době snížené viditelnosti. V 9. třídě by měl být zařazen nepovinný předmět „Dopravní výchova“ se zaměřením k možnosti získáním řidičského oprávnění „A1“, se seznámením s rozdíly ve způsobu jízdy mezi jízdním kolem a malým motocyklem a základními pravidly (používání přilby, brýlí, spolujezdci apod.). 19

K dispozici jsou nejrůznější metody a formy, které je nutno dokázat využít. Dopravní výchova může být klasicky vyučována v hodinách, ale také ve speciálních přednáškách spojených s praktickým nácvikem. Výuku lze zakomponovat do předmětů, Vlastivěda, Občanská nauka a Tělesná výchova.

4.3. Střední školy Jako samostatnou kapitolu je nutné uvést výuku dopravní výchovy na středních školách. Zde již záleží na samostatné odbornosti školy a na jejím zaměření. Je zcela zřejmé, že pokud se bude např. jednat o střední školy automobilové, zde bude dopravní výuka zařazena do spousty různých předmětů. Tato zde bude zařazena, neboť na spoustě těchto školách, je do výuky zařazen výcvik držitele řidičského průkazu. Z uvedeného vyplývá, že zde se již žákům věnují odborníci, kteří jim vštěpují náležitosti spojené s řízením vozidel a tím i dopravní výchovu. Na druhou stranu je zde nutno uvést jiné střední školy, jako jsou např. umělecké školy, kde se dopravní výchova bude zcela jistě těžko implementovat do výuky. Zde již toto záleží na každé škole, jak sama přistoupí k výuce předmětů dopravní výchovy, zda se spokojí s tím, co by žáci mohli umět se základní školy, nebo jim ke vzdělávání v této oblasti nějak pomohou. Minimální věcí jak ji mohou pomoci, je alespoň nabídka volitelného předmětu dopravní výchova, za pomoci zkušeného a vzdělaného pedagoga.

4.3.1. SOU automobilní Při výuku na SOU automobilní, s oborem automechanik, lze dopravní výchovu zařadit přímo do výuky. Ze zvoleného oboru vyplývá, že studenti se zde budou připravovat pro výkon zaměstnání spočívající v opravárenství vozidel a dopravní výchova zde bude směřovat k získání řidičského průkazu s oprávněním pro skupiny A, B, C, T (motocykly, osobní vozidla, nákladní vozidla a zemědělské a lesnické stroje). Tématický celek řízení motorových vozidel je jedním s hlavních speciálních odborných

tématických

celků

odborného

výcviku

učebního

oboru

opravář

zemědělských strojů. Jeho úkolem je seznámit žáky s konstrukcí, činností, údržbou a opravami. Zahrnuje zásady řízení, pravidla silničního provozu tak, aby kromě hlavního 20

poslání, mohl připravit žáky po teoretické i praktické stránce. Výuka je vyučování teoretickou (pravidla, složení vozidle, údržba, atd) a praktickou částí spočívající převážně v samostatném nácviku způsobu jízdy. Tuto výuku lze rozdělit do 2. a 3. ročníku, kde v druhém ročníku, je prováděna pouze teoretická výuka.

4.3.2. Teoretický výcvik 2. ročník Ve druhém ročníku se výuka zaměřuje převážně na konstrukci a složení motorových vozidel. Jedná se o celkem o 6 tématických celků, které jsou rozděleny do jednotlivých obsahových skupin a jeho výuka trvá celý školní rok, se stanovenou hodinovou dotací.

1. Úvod do předmětu •

historie motorových vozidel

•

druhy motorových vozidel

•

hlavní části motorového vozidla

Počet hodin 2 2. Podvozek •

druhy podvozků, rámy

•

pérování motorových vozidel

•

nápravy

•

kola

•

řízení motorových vozidel, převodky, geometrie řízení

•

pohybový mechanismus pásových vozidel

•

rozdělení brzd, brzdy čelisťové, kotoučové

•

brzdy mechanické, kapalinové, brzdové kapaliny, posilovače

•

pneumatické brzdy traktoru

•

pneumatické brzdy NA

•

pomocné a odlehčovací brzdy

Počet hodin 9 3. Převodové ústrojí •

převody motorových vozidel

•

spojky 21

•

spojka dvouúčelová

•

seřízení spojek

•

převodovky

•

řazení převodových stupňů

•

převodovky speciální

•

převodovky traktoru

•

převodovka a diferenciál

•

diferenciál kuželový a čelní

•

speciální diferenciály

•

koncové převody

Počet hodin 10 4. Motory •

rozdělení motorů

•

hlavní rozměry motorů

•

činnost 4-dobého zážehového motoru

•

činnost 4-dobého vznětového motoru

•

činnost 2-dobého motoru

•

pracovní oběh 4-dobého spalovacího motoru

•

konstrukce spalovacích motorů

•

opakování

•

blok a spodní víko motorů

•

hlava válců, válce

•

písty, pístní kroužky

•

ojnice, klikový hřídel

•

ventilový rozvod

•

složení ventilového rozvodu

•

seřizování ventilového rozvodu

Počet hodin 15 5. Příslušenství motoru •

mazání motoru

•

mazací soustava 4-dobého motoru 22

•

rozdělení maziv

•

chlazení motoru-tepelná bilance motoru

•

druhy chladících soustav

•

složení chladících soustav

•

palivová soustava vznětového motoru

•

nízkotlaká část

•

vstřikovací čerpadlo

•

činnost vstřikovacího čerpadla

•

vstřikovače

•

regulátory otáček

•

seřízení a údržba palivové soustavy

•

palivová soustava zážehového motoru

•

nádrže, palivová čerpadla

•

karburátory

•

karburátor JIKOV, 32 SEDR

•

seřízení karburátoru

•

katalyzátory

•

sací potrubí a tlumiče výfuku

•

přeplňování motorů

•

vstřikování benzínu

Počet hodin 20 6. Elektrické zařízení motorových vozidel •

elektrický proud -základní pojmy

•

dynamo

•

alternátor

•

regulace proudu

•

akumulátor

•

elektrické zapalování

•

seřízení odtrhu

•

seřízení předstihu zážehu

•

spouštění motorů 23

•

elektrické spouštěče

•

osvětlení motorových vozidel

•

ostatní spotřebiče motorových vozidel

Počet hodin 10

4.3.3. Teoretický výcvik 3. ročník

1. Ovládání a údržba vozidla •

popis vozidla Opel Corsa 1,5 D, Škoda Favorit 135 L (výcviková vozidla)

•

ovládací prvky vozidla, základní provozní údaje, rozjezd, zastavení

Počet hodin 2. 2. Předpisy o provozu vozidel •

zákon č. 361/2000 Sb. a jeho novely

•

zákon č. 60/2001 Sb., vyhl. 30/2001 Sb., 31/2001 Sb. a 32 /2001 Sb.

•

přeprava osob a nákladu § 48 - 52 zákon č. 361/2000 Sb

•

zvláštní ustanovení pro chůzi, jízdu nemotorových voz., jízdu na zvířeti § 53 - 60 zákon č. 361/2000 Sb

•

dopravní značky a dopravní zařízení § 60 - 75 zákon č. 361/2000 Sb

•

vztahy mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích § 76 - 79 zákon č. 361/2000 Sb

•

řidičské oprávnění a řidičský průkaz § 80 - § 118 zákon č. 361/2000 Sb

•

registr řidičů § 119 - 143 zákon č. 361/2000 Sb

•

zákon č. 60/2001 Sb.

•

vyhláška 30,31/2001 Sb. - dopravní značky, řidičské průkazy

•

vyhláška 32/2001 Sb. - evidence dopravních nehod

Počet hodin 18. 3. Ovládání a údržba vozidla C •

popis vozidla sk. C, IFA L 60 (výcvikové vozidlo)

•

ovládací prvky vozidla, sdělovače, jejich umístění a označení

•

rozjezd, zastavení, řazení rychlostních stupňů

•

základní provozní údaje vozidla 24

•

popis motoru

•

popis palivové soustavy

•

popis mazací soustavy

•

popis chladicí soustavy

•

popis převodů a podvozku vozidla

•

popis brzdového systému a podvozku vozidla

•

osvětlení vozidla a elektrická instalace

•

technická údržba vozidla

Počet hodin 12. 4. Ovládání a údržba vozidla T •

technický popis vozidla ZETOR Z 5211

•

ovládací prvky vozidla, základní provozní údaje

•

rozjezd, zastavení, řazení rychlostních stupňů

•

popis mazací a chladicí soustavy

•

popis palivové soustavy

•

popis převodů a podvozku

•

popis hydraulického zařízení

•

jízda s přívěsem a návěsem, uložení a přeprava nákladu, vlečení vozidel

•

provozní náplně vozidla a jejich doplňování a výměna

•

povinná výbava vozidla

Počet hodin 10. 5. Ovládání a údržba vozidla A •

technický popis vozidla JAWA 350.638

•

ovládací prvky vozidla, základní provozní údaje

•

rozjezd, zastavení, řazení rychlostních stupňů

Počet hodin 1. 6. Teorie zásad bezpečné jízdy B •

příčiny dopravních nehod, aktivní a pasivní bezpečnost

•

kontrola vozidla před jízdou

•

činitelé ovlivňující bezpečnost provozu: alkohol, drogy, léčiva, stav mysli …

•

jízda v různé denní a roční době - specifika 25

•

specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků

•

vliv technického stavu vozidla na bezpečnost, vliv vozidla na životní prostředí

•

fyzikální podmínky jízdy vozidla, bezpečná vzdálenost

•

jízda s přívěsem, vlečení vozidel

•

rizikové faktory jízdy, druhy komunikací, denní a roční doba, počasí,

•

integrovaný záchranný systém, čtení v mapě, řídicí a naváděcí systémy

Počet hodin 10. 7. Teorie zásad bezpečné jízdy C •

kontrola vozidla před jízdou

•

rozbor příčin dopravních nehod nákladních automobilů

•

činitelé ovlivňující bezpečnost provozu: alkohol, drogy, léčiva, stav mysli …

•

právní úpravy doby jízdy a odpočinku, vzájemné vztahy jednotlivých účastníků

•

specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků

•

vliv technického stavu vozidla na bezpečnost, vliv vozidla na životní prostředí

•

fyzikální podmínky jízdy vozidla, bezpečná vzdálenost

•

jízda s přívěsem a návěsem, uložení a přeprava nákladu, vlečení vozidel

•

odstraňování běžných závad na vozidle

Počet hodin 10 8. Teorie zásad bezpečné jízdy traktorem T •

rizikové faktory jízdy traktorem

•

rozbor příčin dopravních nehod způsobených jízdou traktorem

•

kontrola vozidla před jízdou

•

jízda s přívěsem a návěsem traktoru

•

brzdový systém traktoru

•

brzdový systém přívěsu traktoru

•

odstraňování běžných závad na vozidle

•

aktivní a pasivní bezpečnost

•

vliv technického stavu vozidla na bezpečnost, vliv vozidla na životní prostředí

•

fyzikální podmínky jízdy vozidla, bezpečná vzdálenost

Počet hodin 10 9. Teorie zásad bezpečné jízdy motocyklu A 26

•

příčiny dopravních nehod motocyklů, aktivní a pasivní bezpečnost

•

rizikové faktory jízdy na motocyklu

•

rozjíždění a zastavení

•

jízda zatáčkou, brzdění

•

vliv technického stavu vozidla na bezpečnost, vliv vozidla na životní prostředí

•

povinná výbava motocyklu

Počet hodin 10. 10. Zdravotnická příprava (externě zajištěna lékařem) •

počínání zachránce u závažné dopravní nehody

•

úkony zachraňující život

•

zásady první pomoci při jednotlivých poraněních

•

obecné zásady jednání při dopravní nehodě

Počet hodin 2. 11. Speciální zařízení traktorů •

hydrodynamický převod, automatická převodovka Praga 2M70

•

hydrostatický převod, složení, funkce obecného hydrostatického převodu

•

posilovače řízení motorových vozidel

•

závěsné zařízení traktorů

•

regulační hydraulika Zetormatic

•

vývodové hřídele

•

naviják, závaží

Počet hodin 7. 12. Údržby motorového vozidla •

pojem technická údržba

•

plánovaná technická údržba

•

místo technické údržby v systému péče

•

náplň technické údržby

Počet hodin 4. 13. Diagnostika motorového vozidla •

diagnostika. podvozku - pérování, tlumičů

•

diagnostika brzd 27

•

diagnostika řízení

•

diagnostika spalovacího prostoru motoru

•

diagnostika palivové soustavy

•

diagnostika. zapalovací soustavy

•

diagnostika zdrojové soustavy

Počet hodin 7.

4.3.4. Praktický výcvik Jak uvádí M. Sedláček (2002), učitelé jízd se zúčastní zahájení výcviku, který zorganizuje vedoucí autoškoly. Žáci dostanou do vlastního opatrování průkazky pro výcvik v řízení, s patřičným poučením, jak s nimi zacházet. Průkazka slouží k evidenci absolvovaných jízd jednotlivých skupin, praktické údržby a praktické zdravotní přípravy. Je spolu se Záznamem evidenci o výcviku cvičného vozidla dokladem při silniční kontrole policie o oprávněnosti jízdy žáka ve cvičném vozidle. Učitel jízd u své skupiny provede seznámení žáků s organizací plánování jednotlivých jízd, které vede na speciálních formulářích Plán zaměstnání. Vlastnímu výcviku praktické jízdy každé skupiny musí předcházet první dvě hodiny praktické údržby, v kterých se žáci seznámí s ovládacími prvky vozidla s úkony před jízdou. Učitel využije této příležitosti také k neformálnímu navázání kontaktu s žákem. Vhodně je motivuje, dodává jim sebedůvěru, ale také je seznámí se svými základními požadavky na jejich vystupování a přístup k jízdám na cvičném motorovém vozidle. Žáci mají možnost klást otázky, týkající se praktického výcviku.

4.3.4.1. Praktický výcvik v řízení skupiny B 1. – 2. hodina – autotrenažér V 1. části učitel seznámí žáka s automobilem a spolu provedou předodjezdovou prohlídku vozidla. Učitel předvede žákovi správný postup při nastupování a vystupování z vozidla, seřízení sedadla, zpětných zrcátek, popř. jiných prvků (např. volant). Vysvětlí správný posed řidiče a správné držení volantu. Zopakuje žákovi 28

ovládací prvky vozidla a kontrolní prvky na palubové desce. Na stojícím vozidle při zhasnutém motoru provede s žákem nácvik ovládání pedálů, volantu a ruční brzdy. Dále nácvik ovládání řadicí páky, řazení jednotlivých rychlostních stupňů. Vysvětlí žákovi správný postup startování a zhasnutí motoru se všemi souvislostmi. Žák provádí nácvik spouštění motoru v tomto pořadí: •

zkontroluje zajištění automobilu parkovací brzdou

•

sešlápne pedál spojky k usnadnění práce spouštěče

•

řadicí páku vysune do neutrálu

•

otočí klíčkem ve spínací skříňce o jednu polohu a zkontroluje, zda se rozsvítí kontrolky dobíjení a mazání

•

otočí klíčkem ve spínací skříňce do polohy „II“

•

jakmile motor naskočí uvolní klíček Jestliže motor nenaskočí okamžitě, nestartuje déle než pět sekund. Další

startování opakuje až po 30 sekundách. Zhasnutí motoru provede otočením klíčku ve spínací skříňce do polohy „0“. Před vlastním nácvikem tyto úkony učitel sám předvede. Poté přistoupí učitel k nácviku rozjíždění a zastavování vozidla. Postup při rozjezdu na rovině (motor je již v chodu): •

sešlápnout spojkový pedál

•

zařadit zvolený rychlostní stupeň pro rozjíždění

•

kontrola silničního provozu před vozidlem a za vozidlem (s využitím zpětného zrcátka nebo podíváním se dozadu přes levé rameno)

•

zapnout levý ukazatel směru

•

zvýšit otáčky motoru – nastavit tzv.“rozjezdové otáčky“

•

odbrzdit ruční brzdu

•

uvolnit pedál spojky až do bodu záběru spojky

•

na okamžik přestat spojku uvolňovat

•

pedálem plynu udržovat stále rozjezdové otáčky

•

po úplném rozjetí vozidla uvolnit pedál spojky

•

vypnout ukazatel směru

Postup při zastavení: •

zapnout pravý ukazatel směru 29

•

kontrola silničního provozu před vozidlem a za vozidlem

•

zmírnit rychlost vozidla ubráním plynu (v dalších fázích výcviku je zpomalování vozidla spojené s řazením na nižší rychlostní stupně)

•

najet na okraj sinice či jiné místo určené k zastavení

•

těsně před zastavením sešlápnout spojkový pedál a téměř současně citlivě vozidlo

•

zastavit sešlápnutím provozní brzdy

•

vyřadit na neutrál

•

uvolnit pedál spojky

•

vypnout směrové světlo

•

zajistit vozidlo parkovací brzdou Dále žák nacvičuje přeřazení prvního rychlostního stupně na druhý rychlostní

stupeň s dvojitým vyšlápnutím spojky Postup při řazení „nahoru“: •

přiměřené zvýšení rychlosti vozidla přidáním plynu

•

uvolnit pedál plynu a okamžitě sešlápnout pedál spojky

•

řadicí páku vysunout na neutrál

•

krátce uvolnit spojkový pedál a opětovně ho sešlápnout

•

zařadit vyšší rychlostní stupeň

•

plynule uvolnit spojkový pedál a současně přidat plyn Tyto úkony plynule provádět v rytmu „raz –dva“. Při zařazeném druhém rychlostním stupni žák nacvičuje vedení vozidla

v přímém směru a do oblouku dráhy autocvičiště. Později učitel přistoupí ke kombinaci všech předtím nacvičovaných úkonů a jejich postupnému zdokonalování.

3. – 4. hodina - autocvičiště Učitel se přesvědčí, zda žák zvládl problematickou úvodní vyučovací jednotky a provede popřípadě odstranění zjištěných nedostatků doplňujícím nácvikem. V další části vysvětlí žákovi řazení nižších rychlostních stupňů s meziplynem. Nácvik této činnosti provádí žák po rozjezdu vozidla a zařazení vyšších rychlostních stupňů, postupem, který si osvojil v první vyučovací jednotce, a který nadále zdokonaluje. Zařazení nižších rychlostních stupňů žák provádí v tomto sledu: •

snížit rychlost vozidla ubráním plynu 30

•

sešlápnout spojkový pedál

•

vysunout řadicí páku na neutrál

•

uvolnit spojkový pedál

•

krátce přidat plyn

•

znovu sešlápnout pedál spojky

•

zasunout nižší rychlostní stupeň

•

uvolnit plynule spojkový pedál

•

přidat zvolna plyn

Řazení vyšších rychlostních stupňů s dvojím vyšlápnutím spojky a řazení nižších rychlostních stupňů s meziplynem i u vozidel se synchronizovanými převodovkami je součástí přípravy na řazení rychlostních stupňů na vozidlech s nesynchronizovanými převodovkami.

5.– 6. hodina - minimální provoz V této vyučovací jednotce se žáci učí vést vozidlo po silnici postupně i při zvýšené rychlosti. Tento nácvik je spojený s opakováním a zdokonalováním předchozích úkonů. K ním se v této části připojují – vedení vozidla v zatáčkách, technika brzdění, dále se žáci učí odbočování vpravo a vlevo a vyhýbání se překážkám silničního provozu se správným postupem při ovládání směrových světel. Žáci také provedou nácvik rozjezdu a zastavení v kopci ve směru dolů a nahoru. Tento úkon je lepší provádět s úplným vyloučením provozu na odlehlé místní komunikaci.

7. – 28. hodina - silniční provoz V této etapě se žáci nadále zdokonalují a procvičují v základních úkonech v ovládání vozidla. Jsou však již v silničním provozu a to vyžaduje dodržování zásad bezpečné jízdy a dodržování pravidel silničního provozu. Setkávají se postupně s dalšími úkony a situacemi silničního provozu. Součástí této etapy je také jízda s připojeným jednonápravovým vozíkem v rozsahu minimálně 1 hodiny. Žák nacvičuje techniku bezpečné jízdy s důrazem na délku a šířku soupravy zvláště v zatáčkách, při odbočení, při předjíždění a objíždění, při 31

zastavení a parkování. Důležitá je i technika brzdění. Žák také nacvičí způsob couvání s připojeným vozíkem.

4.3.4.2. Praktický výcvik skupiny T Před zahájením výcviku praktické jízdy skupiny T provede učitel praktickou údržbu v rozsahu 2 hodin ve skupině po 7 – 8 žácích. Úkolem této dvouhodinovky je seznámení žáků jak s vozidlem samotným, tak s vozidlem jako jízdní soupravou. Je třeba žáky upozornit zejména na tyto odlišnosti traktoru od osobního automobilu: •

otáčkoměr a jeho stálé sledování

•

používání ručního plynu

•

jiné schéma řazení

•

zapojení brzdové soupravy přívěsu

1. hodina – mírný provoz se samotným traktorem Zde by si žák uvědomil specifikace traktoru, aby, zvládl řízení rychlostních stupňů nahoru a dolů a naučil by se pohybovat v silničním provozu s ohledem na charakter zvláštního motorového vozidla.

2. hodina – couvání na přívěs, zapojování přívěsu Cílem této hodiny je nacvičit couvání na oje přívěsu, zapojení elektrického zařízení a vzduchové soustavy přívěsu.

Brzdění s přívěsem je třeba nacvičit buď na

cvičišti nebo na silnicích s minimálním provozem. Je třeba upozornit žáka, že ve zvláštním motorovém vozidle je řidič povinen jet ze svahu vždy se zařazeným převodovým stupněm.

3. hodina – nácvik jízdy a couvání do figur s přívěsem na cvičišti Žák by měl zvládnout vycouvat alespoň 1 poloměr osmičky projet slalom s vytýčením, který sestaví učitel včetně zacouvání „do garáže“.

4.– 18. hodina - silniční provoz Zde by žák měl zvládat s jistotou průjezd zatáčkami, objíždění popř. předjíždění 32

překážek, vyhýbání, průjezd křižovatkou, sledování provozu za sebou ve zpětných zrcátkách a zvyknout si na rozměry soupravy. Cílem výcviku praktické jízdy skupiny T je, aby se žák naučil: •

rozjíždění, zastavování s jízdní soupravou

•

objíždění (předjíždění překážek s ohledem na délku jízdní soupravy)

•

projíždět zatáčky a vyhýbat s ohledem na šířku soupravy

•

používat brzdovou soustavu traktoru (možnost brzdění každého kola) brzdění se vzduchovými brzdami přívěsu s neprogresivním účinkem

•

využívat možnost traktorové převodovky (redukce násobič)

•

couvat s přívěsem

•

ovládat speciální zařízení traktoru (regulační hydraulika sklápění přívěsu, zapínání pohonu vývodového hřídele) Zvládnutí jízdy traktorem je nejlepší průpravou před zahájením výcviku

praktické jízdy skupiny C.

4.3.4.3. Praktický výcvik skupiny C 1.– 3. hodina - minimální provoz Úkony, které žák provádí v úvodu výcviku skupiny C jsou shodné s oběma předchozími skupinami. Učitel ale musí vysvětlit a ukázat žákovi odlišnosti a specifické rysy všech prvků vozidla, které žák jako řidič potřebuje znát. Po této části přistupuje žák k nácviku nejzákladnějších řidičských dovedností (startování, zhasínání motoru, rozjezd a nastavení). Úkony, které to vyžadují žák nacvičuje s vyloučením provozu. Jedná se například o nácvik couvání a jízdu do figur. Učitel podle možností použije buď autocvičiště nebo odstavné plochy s vyloučením provozu. Další důležitá úvodní fáze výcviku je nácvik udržení vozidla na silnici a nácvik řazení.

4.– 12. hodina - silniční provoz Hodinová dotace skupiny C umožňuje dostatečný přísun podnětů pro rozvíjení žákových znalostí silničního provozu z hlediska praxe tak, aby se žák pokud možno setkal téměř se všemi paragrafy zákona č. 361/2000 Sb. jako přímý účastník. 33

S pokročilostí žáka se také musí zvyšovat náročnost jízd co do hustoty provozu. Zde si žák uvědomuje svoje postavení na silnici, svoje základní povinnosti, učí se taktnímu chování řidiče a uvědomuje si také svoje práva.

13. – 18. hodina - silniční provoz Dostatek podnětů a situací silničního provozu z předcházející etapy výcviku a jejich opakování dává předpoklady pro samostatné jednání žáka v ovládání vozidla a řešení těchto situací. Žák by měl pokud možno na své chyby přicházet sám, umět je rychle napravovat. U žáka se také zpřesňuje odhad vzdáleností a předvídavost pro jednání ostatních účastníků silničního provozu a výskyt nenadálých situací. Žák by měl závěrem výcviku dosáhnout úplné samostatnosti v řešení situací se kterými se již během výcviku setkal a nebo, které jsou si svou povahou těmto situacím podobné Součástí poslední etapy praktického výcviku v řízení je tzv. riziková hodina. Jde o nácvik správného jednání v jednoduchých rizikových situacích. Nacvičuje se především intenzivní brzdění a objíždění překážky. Tato část výcviku se musí provádět na autocvičišti nebo na cvičné ploše s vyloučením silničního provozu. Nácvik intenzivního brzdění se provádí při rychlosti min.40 km/h. je třeba, aby se žák naučil správnému postupu při intenzivním brzdění a zastavení vozidla před nenadálou překážkou nebo kdy musí z jiného důvodu náhle zastavit.

34

5. Projekty dopravní výchovy V neposlední řadě je nutné upozornit, že tématem dopravní výchovy se zaobírá i několik speciálních projektů a to nejen na internetu, a to s možností zapojených celých kolektivů, jako tříd nebo celých škol, nebo s možností zapojení jednotlivců.

5.1. Bezpečně do školy Jako příklad lze uvést internetový projekt Bezpečně do školy přístupný na adrese http://www.bezpecnedoskoly.cz/login.asp . Tento projekt je bohužel určený pouze pro soutěžící se Středočeského kraje. Je určen pro zájemce a kolektivy z 1. – 9. třídy základních škol, nebo odpovídající ročníky víceletých gymnázií, a žáky středních škol. Jsou zde otázky dle věku hráče, rozděleny na kategorie, kdy se odpovídá na znalosti z předpisů, ale i na znalosti ze zdravovědy. Před zapojením je nutná ale registrace. Letošní rok probíhá již pátý ročník.

5.2. Ajaxův zápisník Jako další projekt lze uvést projekt dopravní výchovy zaštítění Ministerstvem vnitra a Policií ČR – Ajaxův zápisník. Pracovní sešit „Ajaxův zápisník“ je určen pro žáky druhých tříd základních škol. Při výuce jsou dětem informace předávány hravou formou, a celou dobu je zde provází policejní pes Ajax. Děti pracují a plní Ajaxovy úkoly za pomoci učitelů nebo doma s rodiči. Odměnou za práci se zápisníkem může být razítko Ajaxe, které má k dispozici každý učitel a dále, podle možností pracovníků Policie ČR, mohou děti dostat např. klíčenku, pravítko, tričko a další předměty vše s obrázkem pejska Ajaxe nebo logem Policie ČR. Sešit obsahuje 10 různých témat, na každý měsíc školního roku jedno. V začátku roku se žáci seznámení s policií, pokračují důležitou dopravní výchovou, následuje vlastní bezpečnost a zásady a jsou zde i témata jako jsou „Děti a trestné činy“, „Mezilidské vztahy - šikana“, „Drogy a hazardní hry“ a jiné. Poslední kapitola obsahuje 35

bezpečné

prázdniny.

Aktuální

informace

lze

najít

na

adrese

http://www.mvcr.cz/policie/prevence/ajax/index.html .

5.3. Spolupráce s Policií ČR Spolupráce s Policií ČR ovšem nemusí být pouze formou zapojení se do uvedeného projektu. Na všech Krajských a na většině Okresních ředitelstvích Policie ČR existují specializované pracoviště zabývající se problematikou prevence, a to i prevencí dopravní nehodovosti dětí, které na základě žádosti, jsou schopny za asistence základních útvarů, provést dopravní přednášky s možností účasti policistů a to i popřípadě na dopravním hřišti, kdy pomocí různých testů a her jsou u dětí zjišťovány jejich znalosti o dopravě. Tato výuka bývá policisty vyhodnocena a dětem bývá předán např. průkaz malého cyklisty, osvědčení malého chodce a podobně.

36

6. Praktická část

6.1. Základní školy, které vyučují dopravní výchovu a spolupracují s Policií ČR

6.1.1. Základní škola Blučina Základní škola Blučina je zřízena obcí a nachází se v obci, kde žije cca 2.100 obyvatel. Na škole se vyučuje 1. stupeň, je zde 5 tříd, ve kterých se vyučuje 85 žáků. V 1. - 3. ročníku je výuka zařazena do předmětu Prvouka, kde je tato vyučována dle knih nakladatelství Prodos a Nová Škola. Ve 4. - 5. třídě je výuka zařazena do předmětu Přírodověda. Mimo uvedené, je výuka rozšířena dle úvahy jednotlivých pedagogů, kde 1. - 3. třídě je výuka rozšířena z knih Dopravní výchova společnosti BESIP, která obsahuje i pracovní sešity. Ve 2. třídě je výuka dále vyučována dle knihy Kapka prevence vydané MD ČR. Ve 3. - 5. třídě je další výuka prováděna dle knihy společnosti BESIP Bezpečnou cestou. Každoročně

je pro žáky 3. a 4. ročníku prováděn tématický den na téma

dopravní výuky, kde je mimo předpisy prováděna i výuka bezpečnosti, a bezpečného chování na silnicích. Dále tyto ročníky navštíví jednou za rok společnost Amavet junior Brno, kde jsou mimo jiné i vyučovány zásady první pomoci. Další výuka je prováděna dle jednotlivých ročníků pomocí výukových videokazet společnosti BESIP a dále pomocí interaktivních CD-R. Minimálně dvakrát ročně je zde vyžádána přednáška ze strany Policie ČR, kdy toto bývá na podzim a na jaře. Ze strany vyučujících je spolupráce s Policií ČR vyhodnocována jako přínosná a v dobře zavedeném systému chtějí i nadále pokračovat.

6.1.2. Základní škola Moutnice Základní škola Moutnice, se nachází v obci kde žije přibližně 1.250 obyvatel. Škola je zřízena obcí a jedná se o první stupeň základní školy. Ve škole je vyučována 57 dětí ve 4 třídách. Dopravní výchova je zde vyučována dle učebnic nakladatelství 37

Prodos, v předmětu Prvouka, a to v 1. a 2. ročníku. Ve vyšších ročnících je dopravní výchova vyučována dle zvážení učitele, kterým je paní ředitelka, a tato si sama shání materiály k výuce. Výuku provádí z dokumentů, které získala od BESIPu, a dále dle knihy Bezpečná cesta do školy, ke které je vydán pracovní sešit Dopravní výchova. Většinou v měsíci dubnu nebo květnu, je zde přednáška o délce přibližně 4 vyučovacích hodin, která je prováděna pracovníky Policie ČR. Učitelé tuto přednášky využívají pravidelně, a jedná se o přínosné informace pro děti.

6.1.3 Základní škola Přísnotice Základní škola Přísnotice, se nachází v obci kde žije cca 800 obyvatel. Škola je zřízena obcí a jedná se o malotřídku s výukou pro 1. - 5. ročník. Nachází se zde dvě třídy a školu navštěvuje celkem 19 žáků. Dopravní výchova je zde vyučována dle učebnic nakladatelství Dialog, v předmětu Prvouka, které vydalo k učebnici i pracovní listy. Na začátku každého školního roku je do výuku zařazen dvojhodinový blok, ve kterém je vyučována bezpečná cesta do školy. V rámci výuky používají učitelé i materiály týkající se dopravní výchovy, které si shání sami, a většinou jsou vydány Policií ČR. Je zde probíráno bezpečné chování na silnici a základní dopravní značky. Podobný blok je opakován před každými prázdninami, kde je mimo dopravní výchovu probráno i další bezpečné chování. Většinou v měsíci dubnu, je zde přednáška o délce přibližně 4 vyučovacích hodin, která je prováděna pracovníky Policie ČR. Učitelé tuto přednášky využívají pravidelně, a jedná se dle nich zcela jistě o přínosné informace pro děti a v uvedeném budou i nadále pokračovat.

6.1.4. Základní škola Telnice Základní škola Telnice je zřízena obcí, vyučuje 56 dětí ve 4 třídách v rozsahu 1. - 4. ročníku. Výuka je prováděna v 1. - 3. ročníku v rámci předmětu Prvouka dle knih Nová škola a ve 4. ročníku v předmětech Vlastivěda a Přírodověda, rovněž dle učebnic Nová škola. V 1. ročníku je dále prováděna rozšířená výuka dle materiálu společnosti BESIP, který si vyučující zajistili sami, kde se probírá dopravní výhova, bezpečné chování na silnici a používání reflexních materiálů. Každý podzim je školou prováděn 38

dopravní den s praktickým nácvikem dopravních situací prvně na hřišti a následně ve skutečném provozu. Podobný den je prováděn i na jaře, kde jsou do tohoto zapojeny i různé soutěže. Rovněž jednou za rok se účastní výcviku dopravní výchovy, který je v Brně ve společnosti Amavet Junior Brno, kde mimo nácviku dopravní výchovy se provádí i výcvik zdravovědy. Jednou za rok, je zde dále prováděna přednáška ze strany Policie ČR, při které jsou dětem zábavnou formou s hrami vysvětleny základní podmínky bezpečného chování v dopravním provozu. V této spolupráci hodlají učitelé i nadále spolupracovat, neboť dle jejich zkušeností se jedná o činnost, která přispívá k bezpečnosti dětí.

6.1.5. Základní škola Újezd u Brna Základní škola Újezd u Brna, se nachází ve městě, kde žije necelých 3.200 obyvatel. Tato je zřízena městem. Na škole je vyučován první i druhý stupeň, a je zde celkem vyučována cca 350 žáků v celkem 18 třídách ve věku od 6 do 15 roků. Na 1. stupni, je výuka prováděna v rámci předmětu Prvouka, kde tato je vyučována dle knih nakladatelství Nová Škola. Výuka je prováděna, dle školního vzdělávací programu s týdenní dotací přibližně 1 hodiny. Na prvním stupni, jsou pravidelně vyžadovány ze strany učitelů, přednášky ze strany pracovníků Městské policie Újezd u Brna, která s dětmi dělá i různé výlety po městě, kde se prakticky seznamují s různými dopravními situacemi ve městě, dopravníma značka a pod. U žáků 3. - 5. tříd je výuka prováděna dle uvážení jednotlivých pedagogů, kde tito se ale domlouvají na způsobu výuky, a tuto zařazují podle potřeby do různých předmětů, ale bez jakékoliv koncepce. Dále žáci 3. a 4. třídy absolvují jednou ročně a to zpravidla v červnu tématický den ve společnosti Amavet Junior Brno, kde je mimo dopravní výchova prováděna i výuka zdravovědy. Na 2. stupni základní školy, není dopravní výuka prováděna vůbec.

6.1.6. Základní škola Vojkovice Základní škola Vojkovice se nachází v obci, kde žije cca 1.100 obyvatel. Škola je zřízena obcí, vyučuje se zde 1. stupeň. Jsou zde 3 třídy, do kterých dochází celkem 48 dětí a vyučuje se zde 1. - 5. ročník. 39

Na prvním stupni je výuka předmětů zařazena dle ŠVP do předmětu Prvouka, která je vyučována dle knih nakladatelství Prodos. Ve 4. - 5. třídě je výuka zařazena do Přírodovědy, která je vyučována dle knih nakladatelství SPN. Mimo uvedeného je do ŠVP zařazeno průřezové téma Dopravní výchova, kdy se jedná o celoroční projekt, který je vyučován v měsíčních blocích, v dotaci 2 hodiny měsíčně. Při tomto je využíváno materiálů, které si pedagogové obstarali sami. Jedná se o materiály ze zápisníků Ajax, dále různé pracovní listy a pomůcky, které si obstarali u společnosti BESIP, nebo u Policie ČR. Každoročně jsou zde na besídku pozváni pracovníci Policie ČR, a dále pracovníci Městské policie Brno, kteří zde provádí jízdu zručnosti, na hřišti, které si sami připraví. Ze strany vyučujících je veliký zájem o výuku dopravní výchovy a dále značný zájem o spolupráci s Městkou policií a Policií ČR. Dle jejich názoru je tato spolupráce nutností a přináší dětem důležité poznatky a různé zážitky.

6.1.7. Základní škola Žatčany Základní škola Žatčany je zřízena obcí a jedná se o malotřídku. Jsou zde dvě třídy, ve kterých se vyučuje celkem 31 žáků, v rozsahu 1. - 5. třídy. Obec Žatčany má necelých 800 obyvatel. Dopravní výuka jde zde prováděna v předmětech Prvouka a Přírodověda. Základy jsou probírány dle učebnic vydavatelství Alter a Prodos. Další výuka je rozšířena vyučující, která si různé materiály obstarává dle svých možností na internetu a ve společnosti BESIP. Žáci se pravidelně účastní různých soutěží týkající se dopravní výchovy na území kraje. Rovněž jednou za rok se účastní výcviku dopravní výchovy, který je v Brně ve společnosti Amavet Junior Brno, kde mimo nácviku dopravní výchovy se provádí i výcvik zdravovědy. Jednou za rok je v obci ze strany školy provedeno dopravní odpoledne, které je zde ve volném čase, a je přístupné všem dětem z obce Žatčany, ne jenom navštěvující jejich školu. Při této děti projíždí trať, kde plní různé dovedností úkoly, vztahující se k dopravní výchově a celkovému bezpečnému chování. Dále je ve škole pravidelně prováděna přednáška pracovníku BESIPu. Jednou za rok, je zde dále prováděna akce ze strany Policie ČR, při kterém je vytvořeno dopravní hřiště, a je zde prováděn praktický nácvik dopravní výchovy. V této 40

spolupráci hodlají učitelé i nadále spolupracovat. Tato spolupráce je dle učitelů velmi důležitá a taktéž přínosná a to nejen pro žáky, ale i samotné učitele.

6.1.8. Základní škola Židlochovice Základní škola Židlochovice, se nachází ve městě, kde žije necelých 3.500 obyvatel. Tato je zřízena městem. Jedná se o spádovou školu, kde je první i druhý stupeň, kdy tyto jsou celkem ve třech objektech po městě. V 26 třídách se zde vyučuje 559 žáků ve věku od 6 do 15 roků. Na 1. stupni, je výuka prováděna v rámci předmětu Prvouka, kde tato je vyučována dle knih nakladatelství Alter. Výuka je prováděna, dle školního vzdělávací programu s týdenní dotací přibližně 1 hodiny. Na prvním stupni, jsou pravidelně vyžadovány ze strany učitelů, přednášky od Policie ČR, a to ve většinu případů pro 3. 5. ročník. Podle vyučujících, se jedná o zpestření výuky, které vítají, a určitě jsou tyto přednášky přínosem k výuce dopravní výchovy. 2. stupeň základní školy, má výuku dopravní výchovy zařazenou do 6. ročníku. Zde je pedagog, který je na toto speciálně vyškolen, pravidelně se účastní kurzů a školení, pořádající různá sdružení a společnosti jako BESIP atd. Výuka je prováděna v průběžně v průběhu celého školního roku, dle školního vzdělávacího programu, kdy celý měsíc září probíhá výuka v intenzivnější formě. V první polovině je kladen důraz na chodce a v druhé polovině na cyklistu. Výuka je prováděna v rámci předmětu Občanské výchovy. K výuce jsou využívány dokumenty a materiály, které vyučující sama posbírala na různých seminářích. Ve výuce se probírají dopravní značky, dopravní situace, křižovatky a pod. Ke každé části výuky má vyučující připraveny testy, které se na konci každého bloku vyplňují. V současné době je zde ze strany vyučující vyžádána přednáška pracovníků Policie ČR. V objektu školy byla v minulosti zajišťována výuka předmětu dopravní výchovy i v rámci volnočasových aktivit, ale tato byla před několika lety pro nezájem ukončena. S tímto ukončením, zde bylo zrušeno i dopravní hřištěm, které se nacházelo v objektu školy.

41

6.2. Základní školy, které vyučují dopravní výchovu a nespolupracují s Policií ČR

6.2.1. Základní škola Hrušovany u Brna Základní škola Hrušovany u Brna, je zřízena obcí, jedná se o 1. stupeň, a tuto navštěvuje asi 150 žáků v celkem 8 třídách. Obec Hrušovany u Brna má cca 3.100 obyvatel. Výuka předmětů dopravní výchovy, je zde zařazena v 1. a 2. ročníku do předmětu Prvouka, která je vyučována dle knih Alter. 3. - 5. ročník, se vyučuje dle knih Prodos, a zde je dopravní výchova zařazena do předmětů Vlastivěda a Přírodověda, kde se probírá teoretická výuka. V předmětu Tělesná výchova, je prováděna praktická výuka, která spočívá ve správném přecházení komunikace a ve správném způsobu jízdy na kole, bezpečném pohybu po silnici a v neposlední řadě nácviku první pomoci zraněným. Dále je výuka prováděna dle vlastního uvážení pedagogů, kde k tomuto jsou využívány starší příručka Chodec a Cyklista. Dále jsou využívány materiály vydané Ministerstvem dopravy ve spolupráci se společností BESIP, Cestou do školy, ke kterému jsou vydány i pracovní listy. Na škole nebyla vyžádána, ani prováděna žádná přednáška ať ze strany Obecní policie či ze strany Policie ČR

6.2.2. Základní škola Měnín Základní škola Měnín je zřízena obcí. V obci žije přibližně 1.650 obyvatel. Základní škola vyučuje 164 žáků v 9 třídách na 2 stupních. V rámci 1. a 2. třídy je zde dopravní výchova prováděna v předmětu Prvouka, kdy tato je vyučována dle knih nakladatelství Studio 1 + 1. Ve 3. - 5. ročníku je výuka prováděn v předmětech Vlastivěda a Přírodověda dle knih nakladatelství Alter. V 1. ročníku je dále prováděna rozšířená výuka dle materiálu společnosti BESIP, který si vyučující zajistili sami a která je prováděna po nástupu do školy. Jednou za školní rok se do školy dostaví pracovníci Městské policie Brno, kteří si zde rozestaví dopravní hřiště, kde je výuka prováděna pro celý první stupeň. Dále se žáci prvního stupně jednou ročně účastní projektového dne s tématem dopravní výchovy, který je v Brně ve společnosti Amavet Junior Brno, kde 42

mimo nácviku dopravní výchovy se provádí i výcvik zdravovědy. Na druhém stupni již není dopravní výchova zařazena do výuky v žádném předmětu, ani do školního vzdělávací programu. Ze strany Policie ČR nebyla a není požadována na škole žádná přednáška.

6.2.3. Základní škola Nosislav Základní škola Nosislav, se nachází v obci, kde žije necelých 1.300 obyvatel. Tato je zřízena obcí, a nachází se zde pouze první stupeň. Druhý stupeň žáci navštěvují v sousedním městě. Ve 4. třídách se zde vyučuje celkem 55 žáků. Dopravní výchova je zde zařazena do předmětu Prvouka, která je vyučována dle knih nakladatelství Prodos, a to pouze v 1. - 3. ročníku. Dopravní výuka není zařazena do školního vzdělávací programu, a je vyučována pouze v rozsahu uvedených knih, v době, kdy se k uvedené látce dostane vyučující. Rozsah a dotace je plně na vyučujícím. Ze strany Městské policie, je zde pravidelně jednou ročně prováděna přibližně dvojhodinová přednáška týkající se dopravní výchovy. Ze strany Policie ČR zde není prováděna, ani vyžadována žádná přednáška.

6.2.4. Základní škola Sokolnice Základní škola Sokolnice, se nachází v obci kde žije necelých 2.000 obyvatel. Škola je zřízena obcí a je zde vyučován první i druhý stupeň základní školy. Celkem v 9 třídách je zde vyučováno 142 dětí. Dopravní výchova je zde vyučována dle učebnic nakladatelství Alter a Prodos, v předmětu Prvouka, a to v 1. 2. a 3. ročníku. Ve 4. a . ročníku je výuka zařazena do předmětu Přírodověda, kde je výuka prováděna dle materiálu, které si obstarají sami vyučující, a v rozsahu, který sami uznají za vhodné. Ve vyšších ročnících již dopravní výuka není vyučována. Dále je zde jednou ročně prováděna vyučujícími dopravní soutěž, které se účastní žáci 4. až 9. ročníku školy. Při soutěži se provádí nácvik jízdy zručnosti, a dále jsou na různých stanovištích plněny různé úkoly, jako jsou testy, první pomoc, bezpečná cesta do školy a pod. Škola nespolupracuje s Policií ČR, ale v následující době by chtěla tuto spolupráci navázat. 43

6.2.5. Základní škola Těšany Základní škola Těšany má 1. a 2. stupeň ZŠ. Ve škole se vyučuje 1. - 9. ročník, přičemž je zde 8 tříd, a kdy 8. a 9. třída jsou spojeny. Škola celkem vyučuje 137 dětí, zřizovatelem školy je obec Těšany. Obec Těšany má celkem cca 1.300 obyvatel. Na prvním stupni je výuka předmětů zařazena dle ŠVP v 1. - 3. třídě do předmětu Prvouka, která je vyučována dle knih nakladatelství Alter. Ve 4. - 5. třídě je výuka zařazena do Přírodovědy, která je vyučována dle knih nakladatelství SPN. Na druhém stupni je výuka zařazena do předmětu Tělesná výchova, kde je dotována přibližně 4 hodinami za půl roku, kde pedagogové vyučují dle materiálu, které si seženou sami, a je zde prováděn praktický výcvik žáků, ve spojitosti s chodcem a cyklistou. Do školy vždy jednou ročně na jaře jsou pozvány pracovníci BESIPu, kteří zde provádějí celodenní přednášku na téma dopravní výchovy a této se zúčastňují všichni žáci školy. Jednou ročně je zde dále prováděn tématický den s Integrovaným záchranným systémem, kde každá složka má svoje stanoviště, na kterých se plní různé úkoly dle její povahy a jsou zde předváděny různé záchranné a předváděcí akce. Ze strany vyučujících zde nejsou vyžadovány přednášky od Policie ČR ani Městské policie, ale do budoucna by tuto přednášku chtěli do výuky zapojit.

6.2.6. Základní škola Unkovice Základní škola Unkovice, se nachází v obci, kde žije necelých 700 obyvatel. Tato je zřízena obcí, a jedná se o malotřídku, kde se vyučuje 1. - 3. ročník, a je zde vyučováno 14 dětí. Dopravní výchova je zde zařazena do předmětu Prvouka. Tato je vyučována dle knih nakladatelství Alter a Prodos. Na začátku každého školního roku, je zde pro všechny učiněn vyučovací blok, ve kterém jsou žáci vždy upozorněni na nutnost bezpečného chování v dopravě a svoje chování v dopravním provozu. Dopravní výuce se věnují i na každé vycházce, přičemž si ukazují bezpečné přecházení silnice, bezpečnou chůzi na silnici, poznávaní základních dopravních značek. Dále

se

upozorňují na další nebezpečí, která souvisí s dopravou. Po celý školní rok, je dopravní 44

výchově věnována asi 1 vyučovací hodina týdně. Na této škole není vyžadována ze strany pedagogů, přednáška ani ze strany Obecní policie, ani ze strany Policie ČR.

6.2.7. Základní škola Žabčice Základní škola Žabčice je školou 1. stupně. Ve škole je 5 tříd a navštěvuje ji přibližně 115 dětí. Zřizovatelem školy je obec a nachází se v obci kde žije asi 1.500 obyvatel. Dopravní výuka je zde vyučována pouze v 1. a 2. třídě, kdy je zařazena do předmětu Prvouka, a je vyučována dle knih nakladatelství Alter. Dále jiným způsobem již vyučována není. Ve vyšších ročnících již není dopravní výchova vyučována. Dále je zde jednou ročně pravidelně prováděn projektový den týkající se dopravní výchovy ze strany společnosti BESIP. Tohoto projektového dne se zúčastňuje celá škola a je prováděn v měsíci květnu nebo červnu. Ze strany vyučujících zde nejsou vyžadovány přednášky od Policie ČR ani Městské policie, ale do budoucna by tuto přednášku chtěli do výuky zapojit.

45

6.3. Gymnázium Židlochovice Gymnázium Židlochovice, jehož zřizovatelem je Jihomoravský kraj, vyučuje v současné době asi 240 žáků, ve věku od 12 do 19 let. Je zde celkem 8 tříd. Dopravní výchova, zde na gymnáziu není vyučována v jakékoliv podobě. V současné době se o zavedení dopravní výchovy do výuky ani neuvažuje, byť dle ředitele je toto velmi podceněno, a tato by se zde měla dozajista vyučovat. Dopravní výuka zde byla naposledy vyučována asi před 6 lety, kdy toto bylo v rámci autoškoly, kterou zde zajišťovala soukromá firma.

46

6.4. ISŠ Sokolnice Integrovaná střední škola Sokolnice vyučuje celkem 386 žáků, v 15. třídách, celkem v 6 různých oborem, kdy 3 obory jsou ukončeny výučním listem a 3 obory jsou ukončeny maturitou. Dopravní výchova na této střední škole není vůbec zařazena do výuky, pouze v oboru autoelektrikář, je umožněno žákům 3. ročníku, kterých je cca 25 výuka autoškoly. Tato je zde vyučována externí firmou, a výuka probíhá podle platných učebních osnov pro autoškoly. Tento obor má výuku hrazenou státem. Dále je zde možnost i pro ostatní studenty k získání řidičského průkazu, ale tito si musí výuku uhradit ze svého. Řidičský výcvik je zde veden v rozsahu skupin B, C. Zřizovatelem školy je Jihomoravský kraj, který hradí autoelektrikářům náklady spojené s autoškolou.

47

7. Závěr Na teritoriu Obvodního oddělení Policie ČR se celkem nachází 16 měst a obcí, kde bydlí celkem 25.100 obyvatel a rozkládá se jižně od Brna na celkové rozloze 161 km2. V těchto městech a obcích je celkem 15 základních škol, 1 střední škola a 1 víceleté gymnázium. Z uvedených základních škol je druhý stupeň vyučován pouze na 5 z nich. Zřizovatelem všech základních škol je obec nebo město v němž sídlí. Provedeným terénním šetřením na školách na teritoriu Obvodního oddělení Policie ČR v Židlochovicích bylo zjištěno, že dopravní výuka je převážně vyučována na prvních stupních základních škol. Tato bývá většinou zařazena do předmětů jako je prvouka nebo přírodověda. Tato výuka je prováděna pedagogy, kteří nemají z dopravní výuce žádné speciální vzdělání, většinou zde zcela chybí koncepce a metodické vedení, a výuka je prováděna pouze podle osnov z knih různých nakladatelství, nebo z materiálů, které si pedagogové seženou sami, ať už od společnosti BESIP, Městské policie či Policie ČR. Většina výuky je prováděna blokově v různých tématických dnech, kdy se jedná o rozsah jednoho až dvou dopoledních vyučování za školní rok. Toto je prováděna buď ve spolupráci s Policií ČR, Městkou policií nebo jinými externími zdroji jako je společnost Amavet Junior Brno a BESIP. Pouze jedná základní škola má téma dopravní výuka zařazeno do Školního vzdělávacího programu jako průřezové téma, kdy výuka je prováděna na prvním stupni po celý školní rok podle projektu, kdy každý měsíc je na jiné téma. Výuka je zde prováděna podle materiálů, které si základní škola opatřila sama, kdy se jedná o materiály vydané Ministerstvem dopravy, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem školství a Policií ČR. V polovině základních škol je minimálně jednou do roka prováděna přednáška ze strany Městské policie nebo Policie ČR. Jedná se většinou o tématické dopoledne, které bývá spojeno i s praktickou výukou, dopravními testy a první pomocí. Tato přednáška, ale nemůže nahradit výuku předmětů dopravní výchovy, která by měla být koncepční a stálá, navzájem na sebe navazující. Ve všech školách, kde je prováděna tato přednáška, se jedná dle pedagogů o přínosnou výuku a to nejen pro děti, ale i pro samotné pedagogy, kteří se zde můžou seznámit s novinkami týkající se dopravních předpisů a dále se jedná o další možnosti k 48

získání scházejících materiálů pro výuku. Dále bylo zjištěno, že si sami školy různě provádějí nácvik praktických jízd zručnosti, ale opět maximálně dvakrát do roka. Z terénního šetření bylo zjištěno, že celkem 5 základních škol jednou ročně pravidelně navštěvuje společnost Amavet Junior v Brně, kde se s zúčastňují tématického dne s výukou dopravní výchovy. Na druhém stupni není již výuka prováděna vůbec, a to s výjimkou Základní školy Židlochovice, kdy toto škola má speciální pracovnici, která se touto výuka zabývá. Výuka je ale prováděna pouze v 6. třídě, kdy toto je opět řešeno blokově na začátku a na konci školního roku podle materiálů, které si samo tato obstarala. Ve dvou středních školách, které se zde nacházejí není dopravní výuka vyučována vůbec. Na Integrované střední škole v Sokolnicích, je zde pouze možnost pro jeden obor možnost ke získání řidičského průkazu skupiny B a C, a to prostřednictvím externí autoškoly. Na závěr lze tedy uvést, že při sestavování školního vzdělávacího programu jednotlivými základními školami se zařazenou dopravní výchovou, je nutno ze strany autora zvážit, na základě možnosti použití různých prostředků, do jakých předmětů a jakou měrou zařadí dopravní výchovu do výuky. V současné době, při současném dopravním provozu, který se bude dozajista v příštích letech zvyšovat, nelze ale spoléhat pouze na výchovu rodičů, nebo možnosti různých nadací jako je nadace Malina nebo sdružení Besip, ani rovněž ne jednotlivé přednášky Policie ČR či Městské policie, které jsou spíše konány v jednotlivých blocích, formou dá se říci volné zábavy, ale tuto výuku je nutno zařadit systematicky do celého vyučovacího proces. Z uvedeného rovněž vyplývá konkrétní nutnost a taktéž kvalifikovaná příprava jednotlivých pedagogů do vyučovacího procesu s tématikou dopravní výchovy. Rovněž tak doplňovaní specializace pedagogů v různých odborných školeních a seminářích, které pořádají různé Pedagogické fakulty či různá zájmová sdružení. .

49

8. Resumé 8.1. Resumé v českém jazyce Tato bakalářská práce pojednává o výuce dopravní výchovy na školách v teritoriu Obvodního oddělení Policie ČR v Židlochovicích, přičemž je zaměřena na zjištění zda, jak a v jakém rozsahu jsou zde vyučovány předměty dopravní výchovy. Toto je rozděleno na školy, které sami provádí výuku dopravní výchovy s přednáškami policie, které provádí sami výuku bez těchto přednášek, a na školy, které dopravní výuku vůbec nevyučují. Při zpracování bakalářské práce bylo zjištěno, že výuka dopravní výchovy je většinou vyučována pouze na prvním stupni základní školy a to podle osnov, které jsou v různých knihách různých nakladatelství. Výuka není nikterak systémově řešena a její výuka zaleží pouze na samotným pedagogickým pracovníku a jeho osobním uvážení a přístupu.

8.2. Summary This Bachelor Elaborate is covering the topic of education of traffic classes at schools located in the territory of Zidlochovice District Department of Police of Czech Republic. The Elaborate is focused on finding out whether, how and to what extend the subjects of traffic classes are being taught at local schools. The research results divide local schools into three groups: A. schools where the education of traffic classes is performed by school teachers and by seminars presented by Police, B. schools where the education of traffic classes is performed solely by school teachers, C. schools without any traffic classes. It was found out during the Bachelor Elaborate work-out that the traffic classes are performed mainly at primary schools and the education is ruled by standards formulated in various class books of various class-book editors. The education is not based on any system standards and the level of education is determined by the teachers themselves only based on their personal opinion and attitude.

50

Anotace Bakalářská zpráva se zabývá problematikou dopravní výchovy na školách, kde tato je v současné době závažným společenským problémem celého modernizovaného světa. V úvodní části je rozebrána teoretická možnost výchova a v druhé části je proveden konkrétní terénní výzkum na školách.

Definition This Bachelor Elaborate works out the topics of traffic classes education at schools where this kind of education is currently one of the main social problems of all the developed countries of the Worlds. The first part of the Elaborate covers the theoretical possibilities of traffic classes education at schools and the second part presents the particular on-site research at schools.

51

Seznam použité literatury: STOJAN, M., aj., Implementace dopravní výchovy do školního vzdělávacího programu ZŠ. 1. vydání. Brno: Pedagogická fakulta Masarykova univerzita Brno, 2006. ISBN 80900915-4-7. STOJAN, M., Účinný systém dopravní výchovy. XXI. Mezinárodní kolokvium o řízení osvojovacího procesu. Vyškov: Vysoká vojenská škola ve Vyškově, 2003. ISBN 807231-105-0. STOJAN, M., Význam dopravní výchovy na základní škole. XXIV. Mezinárodní kolokvium o řízení osvojovacího procesu. Brno: Univerzita obrany, 2006. ISBN 807231-139-5. STOJAN, M., Dopravní výchova ve škole 21. století jako součást péče o zdraví a prevence úrazů. Škola a zdraví 21(1) - 2. díl. Brno: Paido 2006. ISBN 80-7315-119-7 PŘIBYL, M., Problematika alkoholu v silniční dopravě. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 1998. 35 s. TESAŘÍK, J., Nehodovost na pozemních komunikacích České republiky za rok 2007 [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2008 [cit. 20. února 2008]. Dostupný z WWW: < http://www.mvcr.cz/statistiky/doprava/2007/12_2007.doc>. VOTRUBA, J., Dopravní výchova 1. díl Chodec. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2003. 47 s. ISBN: 80-7168-246-2. KOLEKTIV AUTORŮ, Dopravní výchova - pro učitele na 1.stupni ZŠ. Brno: Pedagogická fakulta Masarykova univerzita Brno 2007. 57 s. ISBN 97-88021-04251-3. TALIÁN, F., Dopravní výchova 2. díl Cyklista. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2004. 56 s. ISBN: 80-7168-247-0. MIZEROVÁ, B., Dávej pozor na auta. Praha: Nakladatelství Fragment , 2006a. 52 s. ISBN: 80-7200-418-2. MIZEROVÁ, B., Dávej pozor na přechodu. Praha: Nakladatelství Fragment, 2006b. 56 s. ISBN: 80-7200-484-0. SEDLÁČEK, M., Spolupráce učitel OV s učitelem odborných předmětů: závěrečná písemná práce DPS. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ústav humanitních věd – oddělení pedagogiky, 2002. 62 l., 12 l. příl. Vedoucí práce Karel Nytra.

52

ECO,

U.,

Jak

napsat

diplomovou

práci.

Olomouc:

Votobia,

1997.

271 s. ISBN 80-7198-173-7. SPOUSTA, V., aj. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno : PdF MU, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2.

PETTY, G., Moderní vyučování: praktická příručka. Praha: Portál, 1. vydání 1996, 384 s. ISBN 80-7178-070-7. KOLÁŘ, M., Bolest šikanování. Praha: Portál 2001, 1. vydání, 256 s. ISBN 80-7178513-X. ČÁP, J. – MAREŠ, J., Psychologie pro učitele. Praha: Portál 2001, 1. vydání 656 s. ISBN 80-7178-463-X. ČAČKA, O., Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. Brno: 1997, 3. vydání, 384 s. ISBN 80-7239-107-0. ŠTEFANOVIČ, J., Psychologie pro gymnázia a třídy gymnázia s pedagogickým zaměření. Praha: SPN 1982, 4. vydání. ISBN 44-00-12/4. ČAČKA, O., Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 2000. 377 s. ISBN 80-7239-060-0. JŮVA, V., Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido 2006, 1. vydání. 118 s. ISBN 80-85931-95-8. JŮVA, V., Stručné dějiny pedagogiky. Brno: Paido 2006, 5. rozšířené vydání. 91 s. ISBN 80-7315-062-X. PATERSONOVÁ, K., Připravit, pozor, učíme se! Praha: 1996, Portál, 1. vydání. 103 s. ISBN 80-7178-102-9. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších změn a doplňků. Zákon č. 200/90 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků.

53

Seznam příloh: Příloha č. 1 – seznam otázek k vypracování bakalářské práce Příloha č. 2 – Projekt Bezpečně do školy Příloha č. 3 – Ajaxův zápisník Příloha č. 4 – Test malého chodce

54

Příloha č. 1: Seznam otázek k vypracování praktické část:

1. Popis školy, obec, její zřizovatel 2. Počet stupňů, tříd, žáků 3. Výuka předmětů dopravní výchovy (rozsah, třídy, ve kterých předmětech, kolik pedagogů, dle jakých učebnic) 4. Zda je prováděna i praktická výuka (např. dopravní hřiště) a v jakém rozsahu 5. Zda je prováděna výuka i v rámci mimoškolních aktivit 6. Zda je ve škole prováděna výuka dopravní výchova s vyžádanou spoluprácí policie, popř. v jakém rozsahu, v jakých třídách, s jakými výsledky, a zde je tato dle pedagogů přínosem pro výuku

55

Příloha č. 2: Projekt bezpečně do školy

56

Příloha č. 3: Ajaxův zápisník

57

Příloha č. 4: Test malého chodce

58